ATELIER FONTES, s.r.o

ATELIER FONTES, s.r.o.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

OBSAH : 2. STAV ZEMĚDĚLSKÝCH EKOSYSTÉMŮ ..............................................................................................2 2.1. STATISTICKÉ ÚDAJE – % Z CELKOVÉ PLOCHY ORNÉ PŮDY, LUK, PASTVIN, VINIC, SADŮ ..............................3 2.1.1. přístupy a východiska......................................................................................................................3 2.1.2. řešení .............................................................................................................................................3 2.1.3. podklady, literatura, legislativa.......................................................................................................7 2.1.4. závěry.............................................................................................................................................7 2.2. VYMEZENÍ PLOCH OHROŽENÝCH EROZÍ ....................................................................................................8 2.2.1. přístupy a východiska......................................................................................................................8 2.2.2. řešení .............................................................................................................................................8 2.2.3. podklady, literatura, legislativa.....................................................................................................10 2.2.4. závěry...........................................................................................................................................10 2.3. ANALÝZA ZEMĚDĚLSKY NEOBHOSPODAŘOVANÝCH POZEMKŮ (PODÍL LUK, PASTVIN, ORNÉ PŮDY, SADŮ, VINIC A JINÝCH KULTUR)..............................................................................................................................11 2.3.1. přístupy a východiska....................................................................................................................11 2.3.2. řešení ...........................................................................................................................................11 2.3.3. podklady, literatura, legislativa.....................................................................................................13 2.3.4. závěry...........................................................................................................................................13 2.4. STRUKTURA, PŘÍP. CHARAKTERISTIKA EKOLOGICKY HOSPODAŘÍCÍCH SUBJEKTŮ .....................................14 2.4.1. Přístupy a východiska ...................................................................................................................14 2.4.2. řešení ...........................................................................................................................................16 2.4.3. podklady, literatura, legislativa.....................................................................................................26 2.4.4. závěry...........................................................................................................................................27 2.5. ROZBOR ROZLOHY, DRUHOVÉ SKLADBY SE ZVLÁŠTNÍM DŮRAZEM NA PŮVODNÍ KRAJOVÉ ODRŮDY, A STAVU VYSOKOKMENNÝCH SADŮ ............................................................................................................................28 2.5.1. přístupy a východiska....................................................................................................................28 2.5.2. řešení ...........................................................................................................................................29 2.5.3. podklady, literatura, legislativa.....................................................................................................30 2.5.4. závěry...........................................................................................................................................30 2.6. VÝMĚRA REALIZOVANÝCH ÚSES NA ZPF..............................................................................................32 2.6.1. přístupy a východiska....................................................................................................................32 2.6.2. řešení ...........................................................................................................................................32 2.6.3. podklady, literatura, legislativa.....................................................................................................33 2.6.4. závěry...........................................................................................................................................33 2.7. ZASTOUPENÍ PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH EKOSYSTÉMŮ NA ZPF ..........................................................................34 2.7.1. přístupy a východiska....................................................................................................................34 2.7.2. řešení ...........................................................................................................................................34 2.7.3. podklady, literatura, legislativa.....................................................................................................36 2.7.4. závěry...........................................................................................................................................36

SEZNAM TABULEK: TABULKA Č. 2.1. VÝVOJ STRUKTURY KULTUR V JEDNOTLIVÝCH OKRESECH KRAJE ZA LÉTA 1994 – 2003 V ABSOLUTNÍCH HODNOTÁCH (HA). .................................................CHYBA! Z ÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. TABULKA Č. 2.2. VÝVOJ STRUKTURY KULTUR V JEDNOTLIVÝCH OKRESECH KRAJE ZA LÉTA 1994 – 2003 V PROCENTECH. ..............................................................................CHYBA! Z ÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. TABULKA Č. 2.3. VÝVOJ SPOTŘEBY PRŮMYSLOVÝCH HNOJIV NA 1 HA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY (KG ČISTÝCH ŽIVIN) V LÉTECH 1994 - 2002 (BEZ ZÁVODŮ SAMOSTATNĚ HOSPODAŘÍCÍCH ROLNÍKŮ).CHYBA! Z ÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. TABULKA Č. 2.4. STAV EKOLOGICKY HOSPODAŘÍCÍCH SUBJEKTŮ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI.CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. TABULKA Č. 2.5. SEZNAM EKOLOGICKÝCH ZEMĚDĚLCŮ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI K 31.12.2003.CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 2. STAV ZEMĚDĚLSKÝCH EKOSYSTÉMŮ

str. 2.1


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2. STAV ZEMĚDĚLSKÝCH EKOSYSTÉMŮ Zodpovědný řešitel: Ing. Draga Kolářová Tato kapitola se zabývá hodnocením ekosystémů, které se nacházejí na pozemcích zemědělsky obhospodařovaných, nazývaných obvykle zemědělská půda. Cílem kapitoly je ·

provést analýzu, diferenciaci a popis jednotlivých ekosystémů, nacházejících se na pozemcích evidovaných jako zemědělské plochy,

·

posoudit současný způsob zemědělského využívání krajiny, včetně stavu informací o něm,

·

vyhodnotit průběh realizace nových přírodě blízkých ekosystémů na ZPF včetně zatravňování orné půdy z důvodů ochrany proti erozi, ochrany vodních zdrojů, ochrany přírody, její sledování a evidenci,

·

analyzovat legislativní opatření v oblasti mimoprodukčních funkcí ekosystémů na ZPF,

·

zpracovat podklad pro vypracování systému evidence a případné stabilizace přírodě blízkých ekosystémů včetně návrhu legislativních opatření.

Ekosystémy na zemědělské půdě je možno rozdělit v rámci obvyklého dělení na základní typy: ·

ekosystémy na orné půdě – nestabilní společenstva krátkodobého charakteru s výraznými eneregetickými vnosy, regulací vývoje a energetickými odnosy. Vedle kulturních plodin geneticky ovlivněných se tu vyskytují i převážně jednoleté druhy rostlin (plevele), často introdukované, a různé druhy živočichů, často rovněž potravně vázaných na pěstovanou plodinu. Obhospodařování zasahuje nejen společenstva žijící na povrchu půdy, ale i půdní edafon.

·

ekosystémy trvalých kultur – mohou být člověkem ovlivňovány velmi různou, až diametrálně odlišnou intenzitou. Nejintenzivněji jsou regulovány ekosystémy chmelnic, o něco méně vinic. Regulace sadů může kolísat od přísně tvarovaných dřevin na černém úhoru s mnohonásobnou aplikací pesticidů až po vysokokmenné sady s trvalým travobylinným porostem, často nekoseným, bez chemického ošetření, často i bez sklizně produktů, s doupnými stromy a pestrou florou a faunou.

·

ekosystémy travních porostů ať již dočasných na orné půdě, či trvalých – jejich ekologický význam se pohybuje v široké škále intenzivně obhospodařovaných porostů, většinou s malou diverzitou druhů, až po porost, ve kterých probíhá přirozená sukcese, posléze směřující k dřevinným porostům.

·

ekosystémy dočasně neobhospodařovaných půd – jejich ekologický význam výrazně kolísá od porostů jednoletých plevelů s několika málo dominantními druhy až po slaništní a slanomilnou vegetaci krátkodobě ladem ležících částí orné půdy, kde se jeví tento způsob využití z pohledu biodiverzity žádoucí.

Způsob řešení celé kapitoly vycházel z jednotlivých bodů osnovy zadání, byla rozpracována detailněji a vyvozovala dílčí závěry o stavu problematiky.


str. 2.2


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2.1. STATISTICKÉ ÚDAJE – % Z CELKOVÉ PLOCHY ORNÉ PŮDY, LUK, PASTVIN, VINIC, SADŮ 2.1.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Zpracování statistických údajů o členění zemědělského půdního fondu dle kultur je základním východiskem pro posouzení jeho využívání, případně informací o evidenci změn využívání zemědělské půdy. Ze sledování změn zastoupení kultur ve větších časových intervalech lze vyvodit informace o případné extenzifikaci či intenzifikaci využití zemědělského půdního fondu – o trendech využívání krajiny. 2.1.2. ŘEŠENÍ Pro zpracování statistických údajů bylo využito podkladů ČÚZK za jednotlivá katastrální území v Jihomoravském kraji. Jako referenční byly využity údaje k 31.12.1993 a k 31.12. 2003. V tomto desetiletém intervalu byla sledována intenzita využití ZPF (orná půda, sady, vinice, trvalé travní porosty) a úbytek ZPF zalesněním (navýšení plochy lesa). Z pohledu využití těchto materiálů pro koncepční řešení ochrany přírody se přírůstky vinic, zahrad a sadů jeví irelevantní, neboť se jedná o ekosystémy silně ovlivněné zemědělskou hospodářskou činností. Významné jsou plochy orné půdy, jako stanoviště jednoletých případně ozimých rostlinných společenstev (kultura a plevele), kde dochází k pravidelnému kypření a převracení svrchní vrstvy půdního profilu. Zastoupení orné půdy v katastrech vypovídá o odpřírodnění krajiny. Procento zornění katastrů bylo vyhodnoceno v kartogramech dle jednotlivých katastrů. Tabelárně jsme porovnávali zornění katastrů jednak podle jednotlivých okresů, jednak podle zemědělských výrobních oblastí. Zemědělská výrobní oblast je orientační rajonizační jednotka rozdělující, území republiky do výrobních typů a podtypů, to jest území se shodnými přírodními podmínkami.pro zemědělskou výrobu (oblasti se shodnými klimatickými podmínkami a zhruba stejným charakterem půdotvorného procesu byly zařazeny do 4 hlavních výrobních typů nazvaných podle hlavní okopaniny, charakteristické pro daný typ, dále jsou členěny podle převládajícího půdního druhu a hloubky ornice). Oblast K1 (kukuřičná velmi dobrá) je nejproduktivnější území v nejteplejších polohách kraje (okres Znojmo, Břeclav, Hodonín) a do jisté míry se překrývají s oblastí panonika. Jsou vláhově méně dobře zabezpečené, vhodné pro pěstování teplomilných plodin. Oblast Ř1 (řepařská velmi dobrá) patří k zemědělsky vysoce produkčním oblastem (okresy Vyškov, Brno–venkov, Znojmo, Břeclav, Hodonín), jsou vláhově lépe zajištěny, poskytují stabilnější výnosy zejména u obilovin. V těchto zemědělsky nejpříznivějších oblastech je procento zornění území nejvyšší a jakákoliv změna kultur ve prospěch trvalých travních porostů a lesa bude problematická s ohledem na nezájem vlastníků i uživatelů pozemků. V ostatních výrobních oblastech méně produktivních, jako je výrobní oblast bramborářská B a horská H , lze, předpokládat postupný přírůstek travních porostů s ohledem na podporu hospodaření v LFA oblastech. Největší výměra orné půdy, a to jak v absolutních údajích, tak v procentickém vyhodnocení kultur v rámci Jihomoravského kraje, se nachází v okrese Znojmo - 63,4% . Po něm následuje okres Břeclav s 55,1 %, těsně pod padesáti procentní hranici zornění se řadí okresy Hodonín a Brno–venkov. Na území kraje se nachází 203 katastrů se zastoupením orné půdy přes 80 %. Toto obrovské zornění území sebou přináší řadu problémů s větrnou, respektive vodní erozí,


str. 2.3


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

rozvrácenou (neexistující) ekologickou stabilitou, sníženou obytnou hodnotou pro člověka a nízkou kvalitou estetických vjemů krajiny.

Tab. č. 2.1. - Extrémní zornění katastrů dle jednotlivých okresů Jm kraj Blansko

Brnoměsto

BrnoBřeclav Hodonín Vyškov Znojmo venkov

počet katastrů se zorněním 80 – 90 %

138

2

1

25

12

18

36

44

počet katastrů se zorněním nad 90 %

64

0

0

6

2

4

24

28

celkem zornění nad 80 %

102

2

1

31

14

22

60

72

Tab. č. 2.2 - Počet katastrů se zorněním nad 80% dle ZVO a okresů ZVO

Jm kraj

Blansko

Brnoměsto

Brnovenkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

K1

62

15

9

8

1

29

K2

26

3

3

11

0

9

K3

6

2

0

0

4

Ř1

43

Ř2

33

Ř3

1

12

0

2

26

2

0

1

0

1

19

11

16

12

6

B1

11

2

9

B2

2

B3

1

1

202

2

celkem

1

2 1

31

14

22

60

72

Pod úhlem potřeb ochrany přírody bylo provedeno vyhodnocení přírůstků lesa a trvalých travních porostů, evidovaných jako trvalá kultura katastrálním úřadem, respektive ČÚZK. Výsledky hodnocení byly překvapivé. Přes optimistická očekávání, spojená s restrukturalizací zemědělské výroby nedošlo v Jihomoravském kraji v posledním desetiletí k výraznějšímu snížení celkového zornění katastrů a zvýšení podílu přírodě blízkých kultur – luk a lesa. K výraznějšímu nárůstu trvalých travních porostů došlo v okrese Vyškov, v celkové bilanci přírůstků a úbytků však nárůst činí pouhá 0,2% z celkové výměry okresu (69 ha). K celkovému významnějšímu nárůstu lesa došlo v okrese Blansko (v celkové bilanci o 137 ha – což je 1% z celkové výměry lesa v okrese). Tabulka č. 2.3 – Vývoj struktury kultur v jednotlivých okresech kraje za léta 1994 – 2003 v absolutních hodnotách [ha] ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 2. STAV ZEMĚDĚLSKÝCH EKOSYSTÉMŮ

str. 2.4


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

zahrada

ovocný sad

vodní plocha

zastavěná plocha

ostatní plocha

794

9 545 41 224

632

1 283

6 616 94 183

2003

31 963

0

2 383

732

9 149 41 361

701

1 352

6 605 94 246

1994

5 691

35

2 108

257

318

6 381

447

2 089

5 694 23 020

2003

5 463

19

2 088

230

308

6 376

440

2 127

5 969 23 020

Brnovenkov

1994

52 805 1 094

3 150

1 539

2 892 36 149 1 037

2 126

8 377 109 169

2003

53 630 1 143

3 272

1 450

2 843 36 482 1 085

2 244

8 667 110 816

Břeclav

1994

66 232 6 773

1 584

3 481

3 533 19 290 6 753

2 132

9 088 118 866

2003

64 562 7 454

1 680

2 979

3 445 19 166 6 866

2 139

8 987 117 278

Hodonín

1994

54 063 3 685

2 077

2 012

8 091 26 951 1 998

2 421

7 433 108 731

2003

54 178 3 618

2 212

1 624

8 019 26 918 2 054

2 506

7 507 108 636

Vyškov

1994

44 815

59

1 855

565

1 476 30 643

604

1 472

7 385 88 874

2003

44 508

62

1 914

466

1 683 30 541

630

1 395

7 589 88 788

Znojmo

1994 103 874 2 401

1 998

1 937

2 875 35 105 3 019

2 232

9 772 163 213

2003 103 759 2 761

2 105

1 717

2 872 35 177 3 098

2 196 10 009 163 694

1994 359 239 14 047 15 102 10 585 28 730 195 743 14 490 13 755 54 365 706 056

Brnoměsto

celkem

vinice

2 330

lesní pozemek

orná půda

0

trvalý travní porost

rok

31 759

Blansko

1994

Jm kraj

Zdroj: databáze ČÚZK

2003 358 063 15 057 15 654 9 198 28 319 196 021 14 874 13 959 55 333 706 478

Tabulka č. 2.4. – Vývoj struktury kultur v jednotlivých okresech kraje za léta 1994 – 2003 v procentech Zdroj: databáze ČÚZK


str. 2.5


rok

orná půda

vinice

zahrada

ovocný sad

trvalý travní porost

lesní pozemek

vodní plocha

zastavěná plocha

ostatní plocha

celkem

Blansko

1994

33,7

0,0

2,5

0,8

10,1

43,8

0,7

1,4

7,0

100,0

2003

33,9

0,0

2,5

0,8

9,7

43,9

0,7

1,4

7,0

100,0

Brnoměsto

1994

24,7

0,2

9,2

1,1

1,4

27,7

1,9

9,1

24,7

100,0

2003

23,7

0,1

9,1

1,0

1,3

27,7

1,9

9,2

25,9

100,0

Brnovenkov

1994

48,4

1,0

2,9

1,4

2,6

33,1

0,9

1,9

7,7

100,0

2003

48,4

1,0

3,0

1,3

2,6

32,9

1,0

2,0

7,8

100,0

Břeclav

1994

55,7

5,7

1,3

2,9

3,0

16,2

5,7

1,8

7,6

100,0

2003

55,1

6,4

1,4

2,5

2,9

16,3

5,9

1,8

7,7

100,0

Hodonín

1994

49,7

3,4

1,9

1,9

7,4

24,8

1,8

2,2

6,8

100,0

2003

49,9

3,3

2,0

1,5

7,4

24,8

1,9

2,3

6,9

100,0

Vyškov

1994

50,4

0,1

2,1

0,6

1,7

34,5

0,7

1,7

8,3

100,0

2003

50,1

0,1

2,2

0,5

1,9

34,4

0,7

1,6

8,5

100,0

Znojmo

1994

63,6

1,5

1,2

1,2

1,8

21,5

1,8

1,4

6,0

100,0

2003

63,4

1,7

1,3

1,0

1,8

21,5

1,9

1,3

6,1

100,0

Jm kraj

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1994

50,9

2,0

2,1

1,5

4,1

27,7

2,1

1,9

7,7

100,0

2003

50,7

2,1

2,2

1,3

4,0

27,7

2,1

2,0

7,8

100,0

Posuzování okresů jako celků se ukázalo hrubé, podrobili jsme tedy analýze přírůstky lesa a trvalých travních porostů v jednotlivých katastrálních územích. Byly vyhodnocovány přírůstky od 1 ha výše. Podrobným průzkumem jsme zjistili, že k zalesňování došlo většinou na úkor stávajících trvalých travních porostů. Přesto přírůstek lesa a trvalých travních porostů se většinou odehrává ve stejných katastrálních územích. Travní porosty v některých katastrech zemědělsky méně příznivých oblastí okresu Blansko, Vyškov a Brno–venkov jsou založeny na orné půdě, jako dočasná kultura. Jejich druhové složení je převážně velmi zjednodušené (převládají 2 – 3 druhy kulturních trav) a ekologická hodnota nízká. Vývoj dočasných travních porostů na orné půdě je statisticky těžce ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 2. STAV ZEMĚDĚLSKÝCH EKOSYSTÉMŮ

str. 2.6


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

sledovatelný. Jejich evidence se neprovádí, travní porost, na který obdržel zemědělský subjekt podporu z fondů Mze, je možno jako dočasný po pěti létech opět rozorat. Porovnání vývoje trvalých travních porostů a lesa v jednotlivých katastrech je uvedeno ve speciální tabulkové příloze. Pokusili jsme se dát do souvislosti zalesňování a zatravňování s průměrnými cenami zemědělských pozemků v katastrech. Tento vztah se však ukázal jako velmi volný – neexistuje žádná statisticky významná korelace mezi kvalitou půdy a jejím zalesněním a zatravněním. Lze proto usuzovat, že k zalesňování a zatravňování dochází z nejrůznějších důvodů, jako jsou vodohospodářské (niva Moravy a Dyje), zalesňování svažitých a špatně přístupných pozemků (na okrese Blansko), bývalých skládek a výsypek (Rosicko), z důvodů ochrany přírody (NP Podyjí) a ve velmi málo případech z důvodů ekonomicky nevýhodných zemědělských výrobních podmínek. Vedle údajů čerpaných z databáze ČÚZK, která se týká evidovaných změn kultur, jsme provedli dotazníkovou akci na pověřených městských úřadech. Prostřednictvím pracovníků oddělení ochrany přírody krajského úřadu Jihomoravského kraje jsme požádali pracovníky referátů ochrany přírody o vyplnění dotazníků, ve kterých jsme je mimo jiné žádali o sdělení, zda v obvodu jejich působnosti došlo v posledních létech k zalesnění, či zatravnění zemědělských pozemků, s tím, že budou muset vejít patrně v kontakt s pracovníky ochrany ZPF, kteří se k zalesnění rovněž vyjadřují. Reakce na dotazníky byla velmi různá a vypovídala spíše provázanosti krajského úřadu s městskými úřady, o přístupu jednotlivých pracovníků k této akci a pravděpodobně i o spolupráci úředníků na městské úrovni. Výsledky odpovědí dotazníků jsou shrnuty v kartogramu. Lze konstatovat, že výsledky dotazníků korespondují pouze ve velmi malé míře se statistickými údaji ČÚZK. Alarmující je, že pracovníci ochrany přírody nebyli vždy informováni o zalesňování pozemků v obvodu jejich působnosti, i když před zalesněním pozemků by měl být pozemek, a to zejména pozemek trvalých travních porostů, posouzen z hlediska výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů.

2.1.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Databáze poskytnutá ČÚZK na vyžádání krajského úřadu Jihomoravského kraje Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších právních předpisů, Zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších právních předpisů, Životní prostředí České republiky Ročenka 1993 – 4, Praha, ČEÚ 1994 Životní prostředí České republiky Ročenka 2003 – 4, Praha, ČEÚ 2004 2.1.4. ZÁVĚRY Statistické vyhodnocení zastoupení kultur zemědělské půdy v jednotlivých katastrech naráží na nedostatečnou evidenci změn kultur. O změnu kultury žádá dle platné legislativy vlastník pozemků, i když změnu kultury většinou provádí uživatel pozemků. Při nejasných identifikacích vlastnických pozemků a mnohdy složitém jednání mezi vlastníky a uživateli se pro většinu uživatelů pozemků jeví schůdnější ponechávat pozemky bez změny kultury. Nový přístup k problematice by přinesla pouze změna dotační politiky, která by finančně výrazně zvýhodňovala dotaci na podporu travních porostů vedených v kultuře jako trvalé. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 2. STAV ZEMĚDĚLSKÝCH EKOSYSTÉMŮ

str. 2.7


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Státní podpora zalesňování je vázána na provedení změny kultury, proto by statistické údaje, týkající se zalesňování měly být přesnější Oproti předpokládaným trendům extenzifikace zemědělství došlo ke zvýšení výměry trvalých travních porostů evidovaných jako kultura a zvýšení výměry lesa v poměrně omezeném počtu katastrů. Přes nedostatky v evidenci kultur lze konstatovat, že zornění jednotlivých katastrů, zejména v jihozápadní a jižní části území Jihomoravského kraje je neúměrné a přináší s sebou řadu problémů ekologických, hygienických i hospodářských. Podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství není tak systematicky propagovaná, aby měla za následek snižování intenzity zemědělské výroby v Jihomoravském kraji. Katastry s přírůstkem trvalých travních porostů a lesa ve výměře nad 1 ha uvádí kartogram 2.1.

2.2. VYMEZENÍ PLOCH OHROŽENÝCH EROZÍ 2.2.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Cílem kapitoly je provést analýzu intenzity zemědělského využívání katastrů ohrožených vodní a větrnou erozí, posoudit možná protierozní opatření, posoudit možnosti hospodaření v citlivých oblastech ve smyslu nařízení vlády č. 103/2003 Sb. 2.2.2. ŘEŠENÍ Prvním krokem řešení tématu bylo stanovit metodu vymezení ploch ohrožených vodní a větrnou erozí vhodnou pro danou podrobnost řešení. Pro potřeby vypracování této kapitoly byly využity podklady VÚMOP – katastry se zvýšenou potenciální vodní erozí zemědělské půdy a katastry se zvýšenou potenciální větrnou erozí půdy. Jedná se o matematický model, který nevyjadřuje míru aktuální vodní a větrné eroze. Dle informace VÚMOP bylo pro určení stupně potenciální ohroženosti půd větrnou erozí využito informací a údajů z jednotné celostátní půdoznalecké databáze o BPEJ, především klimatické regionalizace a charakteristiky hlavních půdních jednotek, tedy faktorů, které přímo ovlivňují větrnou erozi. K vymezení ohroženosti zemědělských půd vodní erozí byla ve VÚMOP použita modifikovaná univerzální rovnice pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy vodní erozí dle Wischmeiera, Smithe (1978). Problematikou vodní eroze se řadu let zabývala řada výzkumných i projekčních institucí, byla zpracována řada studií, i projektové dokumentace. Potenciální vodní erozí jsou nejvíce ohroženy okresy Hodonín, severovýchodní část okresu Břeclav, jižní a jihovýchodní část okresu Vyškov, severozápadní část okresu Brno–venkov a převážná část okresu Blansko. V řadě katastrů, zejména v úpatních svazích Chřibů a Ždánského lesa, je nebezpečná kombinace půd nejnáchylnějších k vodní erozi se zorněním katastrů nad 80 %. V oblastech méně intenzivní zemědělské výroby okresu Blansko, a Brno–venkov jsou již některé erozí ohrožené plochy zatravněny – trvalé travní porosty na orné půdě, takže míra aktuální eroze se snižuje. Takto zatravněné pozemky je třeba stabilizovat jako trvalou kulturu. Přesto i zde existují katastry s půdami silně ohroženými vodní erozí a vysokým procentem zornění. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 2. STAV ZEMĚDĚLSKÝCH EKOSYSTÉMŮ

str. 2.8


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Doplněním této informace je vymezení zranitelných oblastí, vycházející ze směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991, o ochraně vod před dusičnany ze zemědělských zdrojů. V těchto oblastech je stanoven speciální režim hnojení nitrátovými hnojivy, skladování a manipulace se statkovými hnojivy a provádění protierozních opatření. Systematická technická opatření proti vodní erozi jsou doposud prováděna jen výjimečně, většinou na okrese Hodonín. Jejich efekt není exaktně vyhodnocován, realizovaná opatření nejsou souhrnně evidována za statistickou jednotku území ani povodí, za protierozní opatření jsou velmi často považována opatření pro zachycení, případné neškodné odvedení přívalových vod ohrožujících intravilán. Povodí Moravy ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí zpracovalo řadu studií revitalizací dílčích povodí, kde v některých pracích byla snaha řešit ochranu proti vodní erozi komplexně. Tyto práce však zůstaly na úrovni studií pro nemožnost projednat doporučená opatření s vlastníky i uživateli pozemků. Jihomoravský kraj připravuje v rámci akce Čistá Svratka jako jeden z bodů programu návrh protierozních opatření v celém povodí Svratky. Program je ve stadiu přípravných prací. Problematiku vodní eroze znázorňuje kartogram 2.3. porovnávající potenciální ohrožení půd vodní erozí, zornění katastrů (podíl orné půdy z celkové výměry katastru) doplněný o znázornění rozsahu zranitelných oblastí. Větrná eroze ohrožuje zemědělskou půdu, kultury a zdraví obyvatel zvýšenou prašností. Přesto je její řešení hluboce podceňováno. Vyhodnocení nebezpečí větrné eroze lze provádět několika způsoby. · na základě Metodiky vyhodnocení potenciální větrné eroze VÚMOP (nevýhoda nezohledňuje reliéf území ani aktuální stav vegetace v území), ·

na základě zastoupení orné půdy v katastrech (nevýhoda – nezohledňuje pedologické vlastnosti půdy a reliéf),

·

na základě informací o znečistění ovzduší tuhými částicemi (nevýhoda – nelze oddělit polétavý prach z jiných zdrojů než větrné eroze, měření se neprovádí systematicky),

·

na základě hlášených škod na zemědělských porostech (nevýhoda - nezachycuje větrnou erozi v mimo vegetačním období)

·

kombinací všech metod

Pokusili jsme se o kombinaci prvních tří faktorů, přičemž se domníváme, že zastoupení orné půdy v katastrech a s ním spojený minimální trvalý vegetační kryt území hraje výraznou roli zejména v teplých a suchých jarních a podzimních měsících. Protierozní opatření investičního charakteru omezující větrnou erozi - větrolamy- byla realizována v prvé řadě v panonské oblasti - na okrese Znojmo, Břeclav, Hodonín, v jihovýchodní části okresu Brno – venkov, a části okresu Vyškov. Opatření proti větrné erozi však nebyla realizována v dostatečné míře, realizovaná síť větrolamů je řídká a není doplněna o další opatření, zejména agrotechnická (dostatečný podíl ozimých plodin, meziplodin a trvalých hospodářských porostů). Problematiku větrné eroze znázorňuje kartogram 2.2. porovnávající potenciální ohrožení půd větrnou erozí dle VÚMOP, zornění katastrů (podíl orné půdy z celkové výměry katastru), doplněný o katastry s překročenou normou pro koncentraci polétavého prachu, ze kterých byly vyloučeny obce s bodovými zdroji znečištění ovzduší. Problematiku vodní eroze v jihomoravském kraji znázorňuje kartogram 2.3. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 2. STAV ZEMĚDĚLSKÝCH EKOSYSTÉMŮ

str. 2.9


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2.2.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Databáze poskytnutá ČÚZK na vyžádání krajského úřadu Jihomoravského kraje Databáze poskytnutá VÚMOP na vyžádání krajského úřadu Jihomoravského kraje Dotazníky zaslané pracovníkům RŽP pověřených městských úřadů Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech Věstník Ministerstva životního prostředí ČR Životní prostředí České republiky - ročenky 1993 – 2003, 2.2.4. ZÁVĚRY Problematice vodní a zejména větrné eroze nebyla věnována dostatečná pozornost odpovídající závažnosti problému. Řešení situace spočívá v systémovém přístupu k využívání zemědělské krajiny, zahrnujícím systémy technické, agrotechnické i vhodnou dotační politiku.


str. 2.10


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2.3. ANALÝZA ZEMĚDĚLSKY NEOBHOSPODAŘOVANÝCH POZEMKŮ (PODÍL LUK, PASTVIN, ORNÉ PŮDY, SADŮ, VINIC A JINÝCH KULTUR) 2.3.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Cílem kapitoly je zjistit druh, rozsah a stav zemědělsky neobhospodařovaných pozemků, provést analýzu a diferenciaci důvodů vedoucích k tomuto stavu. Definice neobhospodařovaných pozemků byla převzata z katalogu biotopů České republiky (Chytrý 2001) X Biotopy silně ovlivněné člověkem a doplněna o biotopy omezeně využívaných až nevyužívaných trvalých travních porostů - T1 Louky a pastviny, T2.3 Smilkové trávníky, T3 Suché trávníky, T5 Trávníky písčin a mělkých půd. Základní problém řešení však spočívá ve skutečnosti, že neobhospodařované pozemky nejsou žádným způsobem oficiálně evidovány, respektive neexistuje žádný informační systém o neobhospodařovaných pozemcích. Sice v současné době probíhá mapování NATURA, kde by měly být tyto biotopy zachyceny, jedná se však o akci jednorázovou, jejíž údaje nemusí být již po několika měsících pravdou (zejména extenzivně obhospodařovaná orná půda). Biotopy silně ovlivněné člověkem zahrnují : ·

X 3 – Extenzivně obhospodařovaná pole – do této jednotky patří i zemědělská půda dočasně ležící ladem a nedávno opuštěná orná půda (neeviduje se)

·

X 13 – Nelesní stromové výsadby mimo sídla – zatravněné vysokokmenné sady, zároveň však i parky, zahrady, hřbitovy, aleje, stromořadí a větrolamy bez rozlišení

Pro posouzení neobhospodařovaných ploch byla použita metoda dotazníková, rozeslaná s patřičným komentářem zadavatelem na jednotlivé odbory životního prostředí pověřených městských úřadů. Dále bylo využito terénních zkušeností zpracovatelů a informací pracovníků zemědělských agentur. Byla stanovena hypotéza důvodů, vedoucích k opouštění půd, která byla ověřena dotazníky a konzultacemi s pracovníky pověřených úřadů. V souvislosti s touto problematikou byla prověřena možnost využití evidence půdních bloků. Půdní blok ve smyslu § 3 zákona č. 252/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je základní jednotkou evidence zemědělské půdy dle uživatelských vztahů. Půdní blok má minimální výměru 0,1 ha a představuje souvislou plochu zemědělsky obhospodařované půdy zřetelně v terénu oddělenou zejména lesním porostem, zpevněnou cestou, vodním tokem, nebo zemědělsky neobdělanou půdou. Díly půdního bloku představují souvislou plochu zemědělsky obdělávané půdy jednoho druhu zemědělské kultury obhospodařované jedním uživatelem. Evidenci půdních bloků vede ministerstvo zemědělství na základě ohlášení uživatele půdního bloku. Půdní bloky nemusí zahrnovat veškerou zemědělskou půdu v katastru, pokud o evidenci jejich uživatelé nezažádají, jejich hranice a evidence neodpovídají hranicím katastrálního území. Půdní bloky tudíž nepodávají informaci o využití ZPF v jednotlivých statistických jednotkách (katastrální území, obec, okres). 2.3.2. ŘEŠENÍ Neobhospodařované pozemky orné půdy se nachází: ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 2. STAV ZEMĚDĚLSKÝCH EKOSYSTÉMŮ

str. 2.11


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

·

v blízkosti velkých měst, nejvíce v okolí města Brna, dále při významných dálničních křižovatkách a exitech. Zde leží ladem pozemky určené pro výstavbu, případně pro spekulaci na trhu se stavebními pozemky. Jejich vlastníky jsou často developerské firmy, bývají také součástí konkurzní podstaty zkrachovaných firem. Pozemky zarůstají pleveli a jsou ekotopem různých druhů živočichů, zejména semenožravého ptactva. Diverzita druhů, které je osídlují – včetně fauny, je překvapivě malá. Tyto lokality chaoticky vznikají a většinou po několika málo létech opět zanikají (migrující ekotop). Jejich evidence neexistuje.

·

zemědělsky těžce přístupné pozemky původně orné půdy horších bonit vyšší svažitosti ve všech zemědělských výrobních oblastech, váté písky na Hodonínsku, špatně založené terasy, úzké i široké. Pozemky často určené k zalesnění, vyhovující požadavkům nařízení vlády č. 505/2000 Sb., § 12 - podpůrného programu Změna struktury zemědělské výroby zalesněním. Tyto pozemky se nachází ve všech okresech Jihomoravského kraje. Jejich evidence neexistuje.

Krátkodobě neobhospodařované pozemky orné zarůstají často invazními druhy a expandujícími druhy jednoletých bylin, jen výjimečně tu nastupují vlhkomilné a slaništní druhy , jak je tomu v některých lokalitách okresu Břeclav, Znojmo a Hodonín. Většina těchto cenných lokalit byla popsána v rámci mapování NATURA. Obecně lze říci, že na hydricky extrémních stanovištích a oligotrofních půdách dochází k rychlejší sukcesi směřující k přírodě blízkému stavu, nežli na stanovištích normálních hydrických řad, kde bývá větší zásoba semen jednoletých plevelů a příznivější podmínky pro jejich rozvoj. Neobhospodařované pozemky trvalých travních porostů se nachází: ·

v nivách řek a potoků,

·

na těžce přístupných svazích,

·

mezi plochami drobných vinohradů a sadů v panonské a karpatské oblasti,

·

v lesních enklávách hercynika.

Posouzení výměry nevyužívaných trvalých travních porostů je ještě problematičtější, ani zde není žádná evidence a pozemek může být občas kosen. V rámci mapování NATURA 2000 byly tyto pozemky vyhodnocovány jako trávníky. Neobhospodařované pozemky sadů se nacházejí: ·

v místech, kde byly sady založeny uživatelem bez souhlasu vlastníka na stanovištně nevyhovujících lokalitách, případně na špatně vyprojektovaných terasách,

·

v plochách bývalých zahrádkových lokalit a sadů na extrémních stanovištích.

Evidence neobhospodařovaných sadů neexistuje, i když existuje evidence intenzivních sadů (provádí ÚKZÚZ – odbor trvalých kultur). Neobhospodařované pozemky vinic se nachází: ·

na špatně dostupných lokalitách v okrajových vinařských obcích se zvýšeným zájmem o rekreaci, např.v oblasti Brněnské jsou to Viničné Šumice, Tvarožná, Ivančice, Újezd u Brna, Dolní Kounice,

·

v příhraničních obcích oblasti Znojemské, např. Hnanice, Havraníky, Popice,


str. 2.12


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

·

na vzdálených a špatně přístupných malých vinicích v oblasti Velkopavlovické, Kyjovské.

Evidence neobhospodařovaných vinic neexistuje, i když existuje registrace vinic produkčních. (provádí ÚKZÚZ – odbor trvalých kultur). Informace o neohospodařovaných pozemcích jsme se pokusili získat dotazníkovou akcí, zaměřenou na pracovníky ochrany přírody městských úřadů s rozšířenou působností, jejíž výsledky jsme popsali v kapitole 1. I zde se výsledky lišily ve věrohodnosti podle času, který dotazníkům pracovníci věnovali, a tím celý výsledek akce ztratil na významu. 2.3.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Dotazníky rozeslané pověřeným městským úřadům Chytrý M. a kol.: Katalog biotopů České republiky, Agentura OPAK, Praha 2001 Okres Znojmo - územní plán VÚC, koncept. Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., Brno 2000 Ortofotomapa Jihomoravského kraje. Geodis Brno 2003, (poskytnuto krajským úřadem Jihomoravského kaje ) Sitewell: Metodické pokyny pro uživatele systému ZAPÚ (2004) Úplné znění zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 62/2000 Sb., zákonem č. 307/2000 Sb. a zákonem č. 128/2003 Sb. Urbanistická studie VÚC Bílé Karpaty. Löw a spol., Brno 1997 Urbanistická studie VÚC Chřiby. Löw a spol., Brno 1996 Územně plánovací dokumentace obcí Jihomoravského kraje Územní plán velkého územního celku CHKO Moravský kras. Urbanistické středisko Brno, spol. s.r.o., Brno 1998 Územní plán VÚC Pálava, Löw a spol., Brno 2000 Územní prognóza JmK, ÚAD studio, Brno 2004 Vlastní terénní průzkum, konzultace se specialisty z oboru botanika, zoologie 2.3.4. ZÁVĚRY Neobhospodařované pozemky zemědělské půdy nejsou systematicky vyhledávány a evidovány. Dotační tituly MŽP a MZe nepodporují neobhospodařování pozemků. Výsledky mapování NATURA 2000 v kombinaci s EPUV (uživatelskými půdními bloky) by bylo možno využívat pro vyhledávání ekologicky cenných neobhospodařovaných půd a k rozhodování o možnostech jejich využití (např. management trvalých travních porostů v rámci MPCHÚ registrovaných VKP, prvků ÚSES, zalesnění a pod.). Zatím neřešeným problémem je využití společné databáze. Problematika intenzity zemědělského využití krajiny jak vyplynula z dotazníkové akce je náplní kartogramu 2.4


str. 2.13


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2.4. STRUKTURA, PŘÍP. CHARAKTERISTIKA EKOLOGICKY HOSPODAŘÍCÍCH SUBJEKTŮ 2.4.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Ekologické zemědělství představuje systém hospodaření, který používá pro životní prostředí šetrné způsoby k potlačování plevelů, škůdců a chorob, zakazuje použití syntetických pesticidů a hnojiv, v chovu hospodářských zvířat klade důraz na pohodu zvířat, dbá na celkovou harmonii agroekosystému a jeho biologickou rozmanitost a upřednostňuje obnovitelné zdroje energie a recyklaci surovin. Ekologičtí zemědělci se programově zříkají ekologicky a zdravotně rizikových prostředků intenzivního, chemizovaného zemědělství s cílem produkce kvalitních potravin a krmiv, udržení dlouhodobé úrodnosti půdy, šetrného hospodaření v krajině, vytváření pracovních příležitostí a udržení osídlení venkova. Ekologičtí zemědělci neznečišťují prostředí, protože agrochemikálie nepoužívají, nevyrábí nadprodukci, protože výnosy plodin a užitkovost zvířat jsou nižší, vytváří pracovní příležitosti, protože ekologické hospodaření je pracnější (přispívají k vyšší přidané hodnotě produkované na venkově, a tím nepřímo k udržení osídlení venkova). Ekologické zemědělství tak odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství, které by nemělo plnit pouze produkční funkci, ale i funkci mimoprodukční. Ekologické zemědělství je vnímáno jako alternativa pro řešení problému vylidňování venkova, odlivu pracovníků ze zemědělské prvovýroby a částečně i pro řešení nerovnoměrností regionálního rozvoje. Od 1. 1. 2001 nabyl účinnosti zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Tento zákon stanoví podmínky hospodaření v ekologickém zemědělství a podmínky pro výrobu biopotravin, upravuje systém osvědčování původu bioproduktů a biopotravin a jejich označování. Stanovuje systém pro výkon kontroly a dozoru nad dodržováním tohoto zákona. Státní podpora je ekologickým zemědělcům poskytována na základě nařízení vlády č. 505/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. a § 2 odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství. V České republice je hlavní normou, která definuje ekologické zemědělství a stanovuje kriteria pro označení produktů jako „produkt ekologického zemědělství“ s logem BIO, jednak zákon o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, který odpovídá mezinárodnímu standartu IFOAM (International federation of organic agriculture movements) a od 1. 5. 2004 i nařízení Rady 2092/91, o ekologickém zemědělství, které je závazné pro všechny členské země EU. České ekologické zemědělství je akreditováno IFOAM i EU. Cíle ekologického zemědělství: ·

udržet a zlepšit dlouhodobou úrodnost půdy a její ekologickou funkci (zvyšovat obsah organické hmoty a humusu v půdě, zlepšovat její fyzikální vlastnosti a umožnit bohatý rozvoj společenstva půdních organismů)

·

vyvarovat se všech forem znečištění pocházejících ze zemědělského podnikání (využívání všech odpadů pro výrobu organických hnojiv)


str. 2.14


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------·

pracovat v co nejvíce uzavřeném systému, využívat místní zdroje, minimalizovat ztráty

·

produkovat potraviny a krmiva o vysoké nutriční hodnotě a v dostatečném množství (kvalita není dána jen přítomností nutričně hodnotných látek, ale znamená také praktickou absenci cizorodých látek, dobrý vzhled, jakostní chuť a vhodnost pro skladování a další zpracování)

·

minimalizovat používání neobnovitelných zdrojů energie (odmítnutí syntetických minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin)

·

hospodářským zvířatům vytvořit podmínky, které odpovídají jejich fyziologickým a etologickým potřebám a humánním a etickým zásadám (způsob chovu musí zvířatům umožnit přirozené chování včetně pohybu venku, jejich zdravý růst, vývoj a reprodukci)

·

umožnit zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a uspokojení z práce (ekologický způsob hospodaření vyžaduje hluboký zájem a zodpovědnost).

·

udržet osídlení venkova a tradiční ráz kulturní zemědělské krajiny

Celostátním občanským sdružením ekologických zemědělců, zpracovatelů, velkoobchodů, podniků služeb, poradců, škol, výzkumných ústavů, spotřebitelů biopotravin a přátel ekologického zemědělství je svaz PRO-BIO. Svaz má sídlo v Šumperku a regionální centra a odborné sekce s vlastní právní subjektivitou na celém území České republiky. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství je občanské sdružení, které vzniklo v roce 2002 jako samostatná pobočka Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO (dále jen Svaz). Pobočka byla založena v souladu se zákonem č.83/1990 Sb., o sdružování občanů a v souladu s platnými stanovami Svazu. PRO-BIO LIGA navazuje na činnost Svazu, rozšiřuje ji a prohlubuje zejména oblasti ochrany spotřebitelů potravin a osvěty zaměřené na systémové souvislosti ekologického zemědělství Kontrolu a certifikaci ekologických podnikatelů a jejich produktů a výrobků (certifikaci shody) provádí KEZ o.p.s. na základě pověření Ministerstva zemědělství ČR podle § 29 zákona č. 242/2000 Sb. a v souladu s ČSN EN 45011/ISO 65. KEZ o.p.s. je nevládní nezisková organizace, která byla založena v roce 1999 jako obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb. Osoba, která hodlá zemědělsky podnikat na ekofarmě je povinna od 1. 1. 2001 podat žádost o registraci pro ekologické zemědělství na ekofarmě k Ministerstvu zemědělství ČR, odbor 4050. Žádost je možno podat podle § 5 odst. 2) v následujícím rozsahu: ·

pro pěstování rostlin,

·

pro pěstování rostlin i chov hospodářských zvířat,

·

pro chov hospodářských zvířat, pokud již nabylo právní moci rozhodnutí o registraci pro pěstování rostlin,

·

a pro chov včel.


str. 2.15


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pokud žadatel dodrží všechny podmínky stanovené zákonem, vydá ministerstvo do 30 dnů od ukončení přechodného období žadateli rozhodnutí o registraci a zveřejní jeho údaje ve veřejně přístupném registru na svých webových stránkách. Na ekologické zemědělství úzce navazuje podnikání ve venkovské turistice a agroturistice. Toto odvětví je organizováno rovněž prostřednictvím různých profesních svazů a organizací: Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice je dobrovolné, nepolitické profesní sdružení podnikatelů ve venkovském cestovním ruchu a dalších příznivců. Svaz byl založen v roce 1997 a je členem mezinárodní organizace svazů venkovské turistiky Eurogites. Svaz svou činností chcem přispět k ekonomickému, kulturnímu a společenskému oživení venkova, obnově jeho tradic, údržbě krajiny i ke stabilizaci jeho osídlení. Svaz prosazuje a hájí zájmy svých členů, venkovských podnikatelů, zajišťuje zavádění do praxe a kontrolu kvalitativních standardů ubytovacích kapacit na venkově. Pomáhá při rozvoji odborných schopností poskytovatelů služeb ve venkovském cestovním ruchu, ve spolupráci s partnery (zejména ECEAT CZ, Evropským centrem pro ekoagro turistiku) pomáhá při propagaci ubytovacích zařízení svých členů ECEAT CZ - Evropské centrum pro ekoagro turistiku je česká, nezisková organizace. Od roku 1992 je členem mezinárodní sítě ECEAT. Jejím cílem je přispět k setrvalému rozvoji venkova prostřednictvím šetrné turistiky. Připravuje turistické produkty, jež respektují místní kulturu, zvyky, podporují místní lidi a jsou přátelské k životnímu prostředí. Vedle toho poskytuje odborné informace a vzdělávání venkovským ubytovatelům, zejména začínajícím. ECEAT CZ je členem Svazu podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice. Svaz marginálních oblastí (SMO) zastupuje zemědělce hospodařící v marginálních (horských a podhorských) oblastech. Přesto, že je značná část území Jihomoravského kraje v okresech Blansko, Vyškov a Brno–venkov řazena do LFA oblastí (marginálních oblastí), není krajská pobočka v Jihomoravském kraji zastoupena.

2.4.2. ŘEŠENÍ Cílem této kapitoly bylo zjistit druh, rozsah a stav ekologického obhospodařování půd v Jihomoravském kraji, provést analýzu možností a omezujících vlivů. Způsob řešení tématu spočíval v analýze jednotlivých hospodářství s ohledem na jejich produkční zaměření, výrobní a enviromentální podmínky oblasti. Tabulka č. 2.6. – Stav ekologicky hospodařících subjektů v Jihomoravském kraji: Zdroj: databáze MZe Brnoměsto


ČR

Jm kraj

Blansko

celková výměra [ha]

7 886 600

706 545

94 249 23 020 110 809 117 279 108 642 88 868 163 678

výměra ZPF [ha]

4 273 000

427 059

44 325

8 163

počet ekopodniků

810

40

4

0

výměra obhospodařovaná ekopodniky [ha]

241 442

5 348

41

62 499 80 277 69 785 48 706 113 304 4

17

10

3

2

89

1 811

2 218

450

739


str. 2.16


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------průměrná výměra na jeden ekopodnik [ha]

298

134

10

22

107

222

150

370

% z celkové výměry obhospodařované ekopodniky

3,06

0,76

0,04

0,08

1,54

2,04

0,51

0,45

% z výměry ZPF obhospodařované ekopodniky z celkové výměry kraje

5,65

1,25

0,09

0,14

2,26

3,18

0,92

0,65

počet ekopodniků s živočišnou výrobou

724

10

1

3

0

4

2

0

% hospodářství s živočišnou výrobou z celkového počtu ekopodniků

89,38

25,00

25,00

75,00

0,00

40,00

66,67

0,00

Jak z tabulky vyplývá, Jihomoravský kraj výrazně zaostává za ostatními kraji v počtu ekologicky hospodařících subjektů i ve výměře ekologicky obhospodařované půdy. Zajímavé je též porovnání vztahu lokalizace ekologicky hospodařících subjektů ke kvalitě půdy a LFA oblastem. Nejmenší počet ekologicky hospodařících zemědělských subjektů v kraji a nejmenší výměra ekologicky obhospodařované půdy se nachází v okrese Blansko, který má spolu se severní a severovýchodní částí okresu Brno–venkov nejméně vhodné podmínky pro intenzivní zemědělství a je zařazen ve značné výměře do LFA oblastí. Naproti tomu ekologicky hospodařící subjekty v okrese Břeclav a Hodonín se nachází v katastrech s velmi dobrou kvalitou půd (v kartogramu znázorněno průměrnou cenou zemědělských půd v katastru). Obecně v České republice i EU dle informací MZe platí, že nejvíce ekologicky hospodařících subjektů je soustředěno v LFA oblastech (chov polygastrických hospodářských zvířat, speciální plodiny), dále pak v oblastech příznivých pro zelinářství, kde pěstování zeleniny bez používání syntetických pesticidů a hnojiv, spojené s šetrnými zpracovatelskými postupy zajišťuje pracovní příležitosti a dostatečnou poptávku pro odbyt ekoproduktů. Pro Jihomoravský kraj se však zdá, že tato obecná pravidla neplatí. Převážná část ekologicky hospodařících subjektů v Jihomoravském kraji se zabývá pěstováním léčivých bylin, koření, vinné révy, obilí, některé z nich pro vlastní potřebu a pro potřebu své rodiny, některé nepodnikají vůbec, ale jsou vedeny v evidenci MZe. Ekologické zemědělství je šetrné v prvé řadě ke spotřebiteli a významným složkám životního prostředí – půdě a vodě. Vyloučení pesticidů přispívá k regeneraci entomofauny v prostředí a podporuje regeneraci porostů na mezích a jiných neobhospodařovaných pozemcích v okolí. Trvalé travní porosty obhospodařované ekologickými zemědělci za určitých podmínek mohou směřovat k bohatějšímu druhovému složení trávobylinných porostů. V Jihomoravském kraji je procentuální zastoupení půdy obhospodařované ekopodniky tak malé, že jejich vliv na celkovou regeneraci krajiny je nepatrný.


str. 2.17


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka 2.7. – Rozsah trvalých travních porostů obhospodařovaných ekozemědělci Jm kraj

Blansko

Brnoměsto

celková výměra [ha]

7 886 600 706 545

94 249

23 020 110 809 117 279 108 642 88 868 163 678

výměra ZPF [ha]

4 273 000 427 059

44 325

8 163

62 499

80 277

69 785

40

4

0

4

17

4

3

2

počet ekopodniků hospodařících na TTP

8

1

0

2

0

4

2

0

výměra TTP obhospodařovaná ekopodniky [ha]

802

3

0

21

0

2 048*

212

0

výměra TTP obhospodařovaná ekopodniky [%]

0,2

0

0

0,04

0

3

0,5

0

ČR

počet ekopodniků

810


48 706 113 304

* z toho část v CHKO Bílé Karpaty

Tabulka č. 2.8 - Seznam ekologických zemědělců v Jihomoravském kraji k 31.12.2003 Zdroj: databáze MZe Vysvětlivky: Celkem celková výměra půdy v ha OP výměra orné půdy v ha OP s ZE výměra orné půdy se zeleninou v ha TP výměra trvalých travních porostů v ha TK výměra trvalých kultur v ha OST výměra ostatní půdy PO předvstupní období EZ ekologický zemědělec

OKRES BLANSKO Podnik: Čejka František, Michov 55, Letovice, 679 61

IC 657 78 154

Farma: Čejka František, Michov 55, Letovice, 679 61 specializace:brambory, léčivé bylin

ZA MZe Blansko

Typ ev. PO Celkem

Počátek PO Celkem 17.12.2003

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

30,0900

30,0900

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

30,0900

30,0900

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: Šebelová Marie, Senetářov 111, Jedovnice, 679 06

IC 657 60 824

Farma: Šebelová Marie, Senetářov 111, Jedovnice, 679 06

ZA MZe Blansko

nepodniká Typ ev. EZ

Počátek PO Celkem 1,8067

OP 1,8067

OP s ZE 0,0000

TTP

TK

0,0000

0,0000

OST 0,0000

Rybníky 0,0000


str. 2.18


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------PO

20.12.2002

Celkem

0,0265

0,0265

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

1,8332

1,8332

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: Vitoušová Ludmila, Ing., Prostřední Poříčí 11, Křetín, 679 62

IC 469 30 876

Farma: Vitoušová Ludmila, Ing., Prostřední Poříčí 11, Křetín, 679 62 ZA MZe Blansko nepodniká Člen svazu PRO-BIO, specializace zelenina (dýně Hokaido, pastinák, mrkev, česnek) Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

4,2700

0,9300

0,0000

2,9000

0,2100

0,2300

0,0000

Celkem

4,2700

0,9300

0,0000

2,9000

0,2100

0,2300

0,0000

Podnik: Wagnerová Marie, Lipovec 116, Lipovec, 649 15

IC 643 38 282

Farma: Wagnerová Marie, Lipovec 116, Lipovec, 649 15 Specializace: zelenina, léčivé byliny

ZA MZe Blansko

Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

5,2912

5,2912

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

5,2912

5,2912

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Typ ev.

Počátek PO

EZ

Chovy koně

OKRES BRNO-VENKOV Podnik: Jakš Oldřich, Bratčice 60, 664 67 Farma: Zahradnická výroba ing. Jakš Oldřich, Bratčice 60, Syrovice, 664 67 Typ ev. PO


Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

IC 42312 388 ZA MZe Brno OST

Rybníky

1,6631

1,6631

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

1,6631

1,6631

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: Kropáček Rudolf, Nelepeč 3, Tišnov, 666 01

IC 42313163

Farma: Ekofarma Nelepeč, Nelepeč 3, Tišnov, 666 01 ZA MZe Brno Člen svazu PRO-BIO, specializace: drůbež, skot, obiloviny, brambory, ovoce, agroturistika Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

41,5628

22,6657

0,0000

18,8971

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

41,5628

22,6657

0,0000

18,8971

0,0000

0,0000

0,0000

Typ ev. EZ

Počátek PO

Chovy drůbež;skot

Podnik: Slavík Jan, Ing., Hlavní 72, Prštice, 664 46

IC 423 13 643


str. 2.19


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Farma: Slavík Jan, Ing., Hlavní 72, Prštice, 664 46 Typ ev.

Počátek PO Celkem

EZ PO

30.12.2002

Celkem Typ ev.

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

8,0503

7,9695

0,0000

0,0000

0,0808

0,0000

0,0000

7,9882

7,9882

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

16,0385

15,9577

0,0000

0,0000

0,0808

0,0000

0,0000

Počátek PO

EZ

OP

ZA MZe Brno

Chovy drůbež;prasata;skot BTPM;skot

Podnik: Štěrba Jan, Ing., Deblín 50, 664 75

IC 423 12 426

Farma: Ekofarma Deblín, Deblín 50, 664 75 ZA MZe Brno Člen svazu PRO-BIO, specializace masný a mléčný skot, prasata, brambory, obilniny, zelenina, byliny, výroba sýrů a tvarohu Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

30,0350

28,4496

0,0000

1,5854

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

30,0350

28,4496

0,0000

1,5854

0,0000

0,0000

0,0000

Typ ev.

Počátek PO

EZ

Chovy prasata;skot

OKRES BŘECLAV Podnik: Abrle Josef, Ing., Pavlov 191, Pavlov 191, 692 01 Farma: Ing. Josef Abrle - Pollau Výroba Biovína, Pavlov 191, Pavlov, 692 01 Typ ev.

Počátek PO Celkem

EZ

OP

OP s ZE

TTP

TK

IC 123 14 447 ZA MZe Břeclav OST

Rybníky

1,0067

0,0000

0,0000

0,0000

1,0067

0,0000

0,0000

PO

25.11.2002

2,8093

0,0000

0,0000

0,0000

2,8093

0,0000

0,0000

PO

18.8.2003

0,3777

0,3777

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

4,1937

0,3777

0,0000

0,0000

3,8160

0,0000

0,0000

Celkem

Podnik: Abrlová Jarmila, Pavlov 191, Břeclav 2, 692 01

IC 187 84 666

Farma: Ekologické hospodářství rodiny Abrlovy, Pavlov 191, Pavlov, 692 01

ZA MZe Břeclav

Člen svazu PRO-BIO, rodinná farma. Specializace: byliny (bazalka, saturejka, yzop, dobromysl, tymián) jako koření a koupelové sáčky, pěstování vinné révy, výroba vín s přívlastkem Typ ev.

Počátek PO Celkem

EZ

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

2,1245

2,0692

0,0000

0,0000

0,0553

0,0000

0,0000

PO

25.11.2002

1,6000

1,6000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

PO

11.9.2003

1,8165

1,8165

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

5,5410

5,4857

0,0000

0,0000

0,0553

0,0000

0,0000

Celkem


str. 2.20


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Podnik: AGROMORAVIA, a.s., Anenská 2, Moravská Nová Ves, 691 55 Farma: AGROMORAVIA, a.s., Anenská 2, Moravská Nová Ves, 691 55 Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

IC 253 42 479 ZA MZe Břeclav OST

Rybníky

EZ

212,6100 212,6100

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

212,6100 212,6100

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: ALT PRERAU, Landwirtschaftliche Industrie GmbH, Nový Přerov 54, Novosedly, 691 82 IC 645 20 722 Farma: ALT PRERAU, Nový Přerov 42, Kateřínský dvůr, Dyjákovice, 691 82 ZA MZe Břeclav Typ ev.

Počátek PO Celkem

EZ PO

27.12.2002

Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

PO

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

134,5652 134,5652

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

828,9742 828,9742

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000


Celkem

OP

IC 253 05 603 ZA MZe Břeclav

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

73,3247

73,3247

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

73,3247

73,3247

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: Hlaváč Jan, Březí 356, Březí, 691 81 Farma: Hlaváč Jan, Březí 356, Březí, 691 81 Člen svazu PRO-BIO, specializace obiloviny, luskoviny, zelenina Typ ev.

Rybníky

694,4090 694,4090

Podnik: Ekolán s.r.o., Nádražní 58, Březí, 691 81 Farma: Ekolán s.r.o., Nádražní 58, Březí, 691 81 Typ ev.

OST

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE


TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

20,3053

20,3053

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

20,3053

20,3053

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: Kadrnka Bohuslav, Polní 4, 69 301

IC 709 10 821

Farma: Kadrnka Bohuslav, Polní 4, Hustopeče, 693 01 Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

ZA MZe Břeclav TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

0,4369

0,4369

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

0,4369

0,4369

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: Landmann s.r.o., Nádražní 58, Březí, 691 81

IC 607 36 666

Farma: Landmann s.r.o., Nádražní 58, Březí, 691 81

ZA MZe Břeclav

Typ ev.

Počátek PO Celkem

EZ PO Celkem

19.11.2002

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

87,1100

87,1100

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

59,7066

59,7066

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

146,8166 146,8166

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000


str. 2.21


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Podnik: Langar David, Kurdějov 130, Kurdějov, 693 01

IC 456 26 413

Farma: Lagnar David, Velký Dvůr 132, 691 23 Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

ZA MZe Břeclav OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

0,5228

0,5228

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

0,5228

0,5228

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: Mádl František, Ing., Na Aleji 148, Velké Bílovice, 691 02 Farma: Mádl František, Ing., Lúčky 1345, Velké Bílovice, 691 02


Člen svazu PRO-BIO, specializace: resistentní odrůdy vinné révy, výroba biovín Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

3,1825

0,0000

0,0000

0,0000

3,1825

0,0000

0,0000

Celkem

3,1825

0,0000

0,0000

0,0000

3,1825

0,0000

0,0000

Podnik: Michlovský Ludvík, Ing., Perná 135, Perná, 691 86 Farma: Perná 135, Perná, 691 86 Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE


TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

0,3098

0,3098

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

0,3098

0,3098

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: Michlovský Miloš, Ing. CSc., Družstevní 818, Rakvice, 691 03

IC 433 72 589

Farma: Michlovský Miloš, Ing., CSc., Družstevní 818, Rakvice, 691 03 ZA MZe Břeclav Člen svazu PRO-BIO, specializace: Pěstování révy, výroba biovín (Laurot a Malverina) Typ ev.

Počátek PO Celkem

EZ PO

6.8.2003

Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

3,0000

0,0000

0,0000

0,0000

3,0000

0,0000

0,0000

1,2000

0,0000

0,0000

0,0000

1,2000

0,0000

0,0000

4,2000

0,0000

0,0000

0,0000

4,2000

0,0000

0,0000

Podnik: Peřina Vlastimil, Zámek 2, Lednice na Moravě, 691 44

IC 454 51 613

Farma: Vinný sklep Eben, Valtická 649, Lednice na Moravě, 691 44

ZA MZe Břeclav

Člen svazu PRO-BIO, specializace: Pěstování révy, výroba a prodej vín Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

1,5270

0,2670

0,0000

0,0000

1,2600

0,0000

0,0000

Celkem

1,5270

0,2670

0,0000

0,0000

1,2600

0,0000

0,0000

Podnik: Piatti Michael, Dr. - Fünfkirchen, org. složka, Nádražní 58, Březí, 691 81 IC 644 54 339 Farma: Piatti Michael, Dr. - Fünfkirchen, org. složka, Nádražní 58, Březí, 691 81ZA Břeclav Člen svazu PRO-BIO, specializace: obiloviny, fenykl, ovoce Typ ev.

Počátek PO Celkem

EZ PO

OP

178,1000 178,1000 18.6.2002

59,9377

59,9377

OP s ZE

OST

MZe

TTP

TK

Rybníky

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000


str. 2.22


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------PO

20.9.2002

Celkem

6,9460

6,9460

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

244,9837 244,9837

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: Rozboud Rudolf, Kurdějov 25, Kurdějov, 693 01

IC 105 63 989

Farma: Rozboud Rudolf, Kurdějov 25, Kurdějov, 693 01

ZA MZe Břeclav

Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

0,7500

0,7500

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

0,7500

0,7500

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: Stöger Wilfried, Pod Platanem 2, Mikulov, 692 01 Farma: Stöger Wilfried, Pod Platanem 2, Mikulov, 692 01 Typ ev. PO


Celkem

OP

OP s ZE

IC 709 62 707 ZA MZe Břeclav TTP

TK

OST

80,5105

0,0000

80,5105

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

80,5105

0,0000

80,5105

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: ZENO zemědělská spol. s r.o., Nový Přerov 54, Novosedly, 691 82 Farma: ZENO zemědělská spol. s r.o., Obec Jevišovka, 690 02 Typ ev. PO


Celkem

Rybníky

OP

OP s ZE


TTP

TK

OST

Rybníky

182,9205 182,9205

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

182,9205 182,9205

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

OKRES HODONÍN Podnik: Agro Ž.A.D.a.s., Žarošice 58, 696 34 Farma: č.p. 58, Žarošice, 696 34 Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

IC 262 16 396 ZA MZe Hodonín OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

161,6000 161,6000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

161,6000 161,6000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: Balada Josef, Suchovské Mlýny 147, Nová Lhota, 696 75

IC 122 10 030

Farma: Balada Josef, Suchov - Mlýny 147, Nová Lhota, 696 75 Typ ev.

Počátek PO Celkem

EZ PO

30.12.2002

Celkem Typ ev. EZ

OP

OP s ZE

TTP

ZA MZe Hodonín TK

OST

Rybníky

352,4878

0,0000

0,0000 352,4878

0,0000

0,0000

0,0000

2,3900

0,0000

0,0000

2,3900

0,0000

0,0000

0,0000

354,8778

0,0000

0,0000 354,8778

0,0000

0,0000

0,0000

Počátek PO

Chovy kozy;ovce

Podnik: Janíček Vít, Kozojídky 131, Hroznová Lhota, 696 63

IC 644 86 010


str. 2.23


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Farma: Janíček Vít, Kozojídky 131, Hroznová Lhota, 696 63 Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

ZA MZe Hodonín

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

0,5828

0,5828

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

0,5828

0,5828

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: Kubišová Eva, Hroznová Lhota 333, Hodonín, 696 63 Farma: Kubišová Eva, Hroznová Lhota333, 696 63 Hodonín Člen svazu PRO-BIO, specializace: Pěstování léčivých bylin Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

IC 687 28 344 ZA MZe Hodonín

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

0,2050

0,2050

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

0,2050

0,2050

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: KVATRO-EKOSTATEK, spol. s r.o., Velká nad Veličkou 877, Velká nad Veličkou, 696 74 IC 255 83 522 Farma: Kvatro - Ekostatek, s.r.o., Velká nad Veličkou, 696 74 ZA MZe Hodonín Člen svazu PRO-BIO, specializace: masný skot, koně (chladnokrevníci), agroturistika Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

1 481,669 6

0,0000

0,00001 481,669 6

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

1 481,669 6

0,0000

0,00001 481,669 6

0,0000

0,0000

0,0000

Typ ev.

Počátek PO

EZ

Chovy koně;drůbež;skot BTPM

Podnik: Malár František, č.p. 250, Nová Lhota, 696 75 Farma: Malár František, č.p. 250, Nová Lhota, 696 75 Typ ev. PO


Celkem Typ ev. PO

OP

OP s ZE

IC 628 21 261 ZA MZe Hodonín TTP

TK

OST

Rybníky

138,4588

7,2000

0,0000 131,2588

0,0000

0,0000

0,0000

138,4588

7,2000

0,0000 131,2588

0,0000

0,0000

0,0000

Počátek PO

Chovy

13.12.2001 ovce

Podnik: Pavlica Josef, Kozojídky 32, 696 63

IC 709 08 150

Farma: Pavlica Josef, Kozojídky 32, 696 63

ZA MZe Hodonín

Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

0,2600

0,2600

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

0,2600

0,2600

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: Sítek Jan, Suchovské Mlýny 141, Nová Lhota, 696 75

IC 709 21 491

Farma: Sítek Jan, Suchovské Mlýny 141, Nová Lhota, 696 75

ZA MZe Hodonín


str. 2.24


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Člen svazu PRO-BIO, specializace: Pěstování léčivých bylin Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

0,0878

0,0878

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

0,0878

0,0878

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: Velčovský Karel, Blatnice pod Sv. Antonínkem 757, 696 71

IC 670 27 385

Farma: Filipovo údolí Javorník, Blatnice pod svatým Antonínkem 757, Blatnice, 696 71 ZA MZe Hodonín Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

79,7415

0,0000

0,0000

79,7415

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

79,7415

0,0000

0,0000

79,7415

0,0000

0,0000

0,0000

Typ ev.

Počátek PO

EZ

Chovy koně;kozy;ovce;skot BTPM

Podnik: Zich Josef, Přívoz 23, Rohatec, 696 01

IC 426 47 282

Farma: Přívoz 23, Rohatec, 696 01 Člen svazu PRO-BIO, specializace: Pěstování léčivých bylin Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

ZA MZe Hodonín TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

0,2197

0,2197

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

0,2197

0,2197

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

OKRES VYŠKOV Podnik: AGROS Vyškov-Dědice a.s., Jízdárenská 590, Vyškov 2, 682 02 Farma: 102 - Alternativní středisko, Jízdárenská 590, Vyškov, 682 01

IC 634 89 244 ZA MZe Vyškov

Člen svazu PRO-BIO, specializace:obiloviny (pšenice oz., žito, špalda, ječmen j., pohanka) Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

194,7615 165,4284

0,0000

29,3331

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

194,7615 165,4284

0,0000

29,3331

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: Jalový dvůr, s.r.o., Slavíčkova 11, Brno, 638 00

IC 469 93 941

Farma: Jalový Dvůr, K.Ú. Heršpice, Nížkovice, 683 56 plemenné ovce, koně pro volnočasové aktivity, Typ ev.

Počátek PO Celkem

EZ PO

19.2.2003

Celkem Typ ev.

Počátek PO

OP

OP s ZE

ZA MZe Vyškov TTP

TK

OST

Rybníky

24,4077

0,0000

0,0000

22,4435

0,0000

1,9642

0,0000

21,0985

0,0000

0,0000

21,0985

0,0000

0,0000

0,0000

45,5062

0,0000

0,0000

43,5420

0,0000

1,9642

0,0000

Chovy


str. 2.25


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EZ

koně;ovce

Podnik: KOJÁL Krásensko, družstvo, Krásensko č.57, 683 04 Farma: Farma Nové Sady, Krásensko č.57, Drnovice, 683 04 Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

IC 001 41 739 ZA MZe Vyškov TK

OST

Rybníky

PO

25.10.2002

152,2725

21,2075

0,0000 131,0650

0,0000

0,0000

0,0000

PO

5.11.2003

57,3839

20,0325

0,0000

37,3514

0,0000

0,0000

0,0000

209,6564

41,2400

0,0000 168,4164

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem Typ ev. PO

Počátek PO

Chovy

25.10.2002 ovce

OKRES ZNOJMO Podnik: AGRO ALIOS, spol. s r.o., Oblekovice 368, Znojmo, 671 81

IC 489 10 686

Farma: AGRO ALIOS, spol. s r.o., Oblekovice 368, Znojmo, 671 81

ZA MZe Znojmo

Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

235,7674 235,7674

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

235,7674 235,7674

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Podnik: EKO Mackovice, s.r.o., Mackovice 69, 671 65 IC 262 71 150 Farma: EKO Mackovice, s.r.o., Ekofarma Mackovice 69, Břežany, 671 65 ZA MZe Znojmo Člen svazu PRO-BIO, specializace:olejniny, obiloviny, luskoviny, jeteloviny (hořčice, len, proso, pšenice, ječmen, tykev)), Typ ev.

Počátek PO Celkem

OP

OP s ZE

TTP

TK

OST

Rybníky

EZ

503,6700 503,6700

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

Celkem

503,6700 503,6700

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

2.4.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Konzultace se zemědělskými agenturami jednotlivých okresů Jihomoravského kraje Registr ekologických zemědělců MZe, http:// www.mze Svaz ekologických zemědělců PRO BIO http://www.pro-bio.cz/cesky.htm Usnesení vlády ČR č. 236/2004 Sb. k Akčnímu plánu České republiky pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/200 Sb. ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství


str. 2.26


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2.4.4. ZÁVĚRY Jihomoravský kraj výrazně zaostává v rozvoji ekologického zemědělství ve srovnání s jinými kraji. Příčinu neutěšeného stavu je možná třeba hledat v dřívější dlouhodobé politice intenzifikace zemědělské výroby v Jihomoravském kraji, která vytvořila jisté stereotypy chování, dále pravděpodobně v nedostatečné propagaci a podpoře ekologického zemědělství orgány kraje, ministerstva zemědělství i agrární komory, obcemi, mikroregiony. Již zjišťování informací na některých zemědělských agenturách ukázalo na malý zájem některých pracovišť o výraznější propagaci a podporu tohoto druhu hospodaření. Lokalizaci ekologicky hospodařících subjektů ve vztahu k cenám půdy a LFA znázorňuje kartogram 2.5.


str. 2.27


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2.5. ROZBOR ROZLOHY, DRUHOVÉ SKLADBY SE ZVLÁŠTNÍM DŮRAZEM NA PŮVODNÍ KRAJOVÉ ODRŮDY, A STAVU VYSOKOKMENNÝCH SADŮ 2.5.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Cílem kapitoly je zjistit rozsah a stav vysokokmenných sadů a zastoupení krajových odrůd v nich, posoudit možnosti jejich zachování a údržby, posoudit možnosti vybudování genobanky krajových odrůd. Vysokokmenné sady sehrávají několik nezastupitelných úloh: ·

jsou výrazným krajinotvorným činitelem

·

jsou často refugiem volně žijící fauny

·

jsou často místem výskytu chráněných druhů rostlin či regionálně významných druhů rostlin

·

jsou často místem výskytu starých, již nepěstovaných odrůd, či krajových odrůd ovocných dřevin

Pro další práci bylo třeba ujasnit několik pojmů: ·

vysokokmenný sad – sad obsahující více jak 80 % vysokokmenů

·

vysokokmeny jsou dřeviny s výškou kmene 180 – 200 cm, štěpované na semenáčích, případně semenáče

·

minimální sledovaná výměra sadu - 1 ha souvislé plochy

·

odrůda je definována zákonem č. 219/2003 Sb. jako soubor rostlin náležející k nejnižšímu stupni botanického třídění, který lze vymezit souborem znaků vyplývajících z určitého genotypu anebo kombinace genotypů, odlišitelného od každého jiného souboru rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a považovaný za jednotku rozmnožovatelnou beze změny

·

krajové odrůdy byly definovány jako organismy vzniklé spontánní mutací spojenou s přírodním i umělým výběrem, pěstované po dlouhou dobu v určité oblasti. Zachovaly se v extenzivních sadech, v zahradách navazujících na obytné domy a selské usedlosti, často i jako solitéry v krajině, nebo součást stromořadí u polních cest.

Původním záměrem zpracovatele bylo definovat krajové odrůdy pro oblast Jihomoravského kraje. Vyhodnocením dostupných materiálů bylo zjištěno, že většina pomologů, zabývajících se genofondem, zkoumá zastoupení celé skupiny starých odrůd, mnohdy bez vylišení odrůd krajových. V soupisu sledovaných odrůd se vyskytují i odrůdy pěstované v širších oblastech nežli jsou jednotlivé ovocnářské regiony, Jihomoravský kraj i republika. Velmi dobře je popsán výskyt vysokokmenných sadů a starých a krajových odrůd v oblasti Bílých Karpat, částečně na Tišnovsku, Boskovicku a Blanensku. Zájem o staré odrůdy se zvyšuje v souvislosti s obnovou krajiny, s využíváním krajinotvorných programů, s realizací pozemkových úprav, s propagací starých odrůd na internetu. Evidování, metodice údržby a využívání starých a krajových odrůd se věnuje Zahradnická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin Lednice na Moravě, Svaz ochrany přírody a krajiny ČR Praha, na Moravě pak Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Správa CHKO Bílé Karpaty Luhačovice, ZO ČSOP Bílé Karpaty Veselí nad Moravou a řada dalších nadšenců ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 2. STAV ZEMĚDĚLSKÝCH EKOSYSTÉMŮ

str. 2.28


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

v rámci ČSZO, základních organizací ČSOP, pracovníků ÚKZÚZ, různá občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti (Tilia, Gengel aj.). Postupně se vytváří databanka starých či krajových odrůd, doposud však pro celou republiku či kraj neexistuje.V souvislosti s těmito pracemi je třeba upozornit na pracnost, vysokou odbornost a časovou náročnost takových pomologických šetření. Zde je třeba rovněž upozornit, že řada zajímavých exemplářů starých ovocných dřevin se nachází nejen v relativně přístupných vysokokmenných sadech, případně jako solitéry v polích, ale též na oplocených pozemcích zahrad za domy a selskými usedlostmi, kde je nutný souhlas vlastníka ke vstupu na pozemek a s evidencí stromu. Nejucelenější systematické mapování vysokokmenných sadů probíhá v CHKO Bílé Karpaty. Rozloha vysokokmenných sadů v rámci kraje ani menších správních jednotek není žádným způsobem oficiálně evidována. Evidence sadů v ČR se vede následujícím způsobem: §

statistické přehledy ČÚZK uvádí výměru kultury zahrada, sad v rámci katastrálních území

§

Český statistický úřad eviduje počty stromů v obcích a okresech. Tato evidence se provádí sčítáním a odborným odhadem počtu stromů ve všech zahradách a sadech o výměře větší než 1 ha a ve všech intenzivních sadech

§

ÚKZÚZ eviduje intenzivní produkční sady, což neznamená, že odečtem těchto evidovaných intenzivních sadů od celkové katastrální výměry sadů lze dojít k výměře vysokokmenných extenzivních sadů

2.5.2. ŘEŠENÍ Extenzivní sady se ve zbytcích nacházejí téměř ve všech oblastech Jihomoravského kraje. Sady s převahou jabloní a švestek jsou nejvíce zastoupeny v okrese Blansko, v severozápadní části okresu Brno–venkov a části okresu Hodonín (v oblasti CHKO Bílé Karpaty a navazujících katastrech). Tyto sady jsou nejlépe pomologicky zmapované a jejich zachování a obnova nejvíce podporované. V okrese Brno–město a přiléhající části okresu Brno–venkov se dochovaly extenzivní sady jako zbytkové plochy v zahrádkových lokalitách na extrémních polohách, kde zájem o intenzivní zahrádkaření upadá (svažité polohy, lokality s nedostatkem vody a nízkými výnosy). V těchto sadech je výskyt starých odrůd omezen. Na území města Brna se jeví tendence přeměny extenzivních sadů na lokality pro výstavbu rodinných domků. Zachování takových lokalit, zejména jako významných zelených horizontů města, je v kompetenci územního plánování. V oblastech pěstování teplomilného ovoce a vinné révy se dochovala řada drobných extenzivních sadů, které spolu s navazujícími vinicemi tvoří neopakovatelný ráz zemědělské krajiny jižní Moravy, zejména v oblasti kyjovské, mutěnické a strážnické. Zachování drobných sadů, kde převažují meruňky, švestky, ořešáky, případně oskeruše, je významným krajinotvorným požadavkem, nehledě na ekologickou hodnotu zejména okrajových partií těchto porostů, jako refugií teplomilného hmyzu a míst výskytu řady teplomilných planých druhů rostlin, často vzácných či chráněných. Genofondová plocha durancií byla založena ve Velké nad Veličkou, Jamném u Tišnova, realizují se výsadby starých odrůd vysokokmenných tvarů při pozemkových úpravách. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 2. STAV ZEMĚDĚLSKÝCH EKOSYSTÉMŮ

str. 2.29


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Klesající zájem o málo tržně atraktivní (a zejména u jádrovin i méně chutné) ovoce, pracná a často i střídavá sklizeň, zvyšující se poplatky za pěstitelské pálení, to jsou faktory ohrožující existenci extenzivních vysokokmenných sadů, snad s výjimkou vlastního území CHKO Bílé Karpaty, kde je již stabilizován program hospodářského využívání produkce těchto sadů z menších lokalit (sušení, výroba moštů a povidel jako krajového produktu). Extenzivní sady lze zachovávat a obnovovat za přispění krajinotvorných programů, programů směřujících k diverzifikaci zemědělských činností, programu rozvoje venkova, podporou agroturistiky a s ní souvisejícím odbytem krajových produktů. Pěstování a výsadba starých a krajových odrůd do těchto sadů pro uchování genetické rozmanitosti rostlin je v souladu s § 1 zákona č. 219/2003 Sb. Vyhodnocení výskytu extenzivních sadů pro tuto práci bylo provedeno na základě informací ČSOP Bílé Karpaty (velmi detailně zpracováno včetně výměry v jednotlivých obcích, avšak jen na malé části kraje), na základě disertačních prací a diplomových prací MLZU Brno, na základě dotazníkové akce směřované na pracovníky pověřených městských úřadů (úroveň zpracování dotazníků znemožnila jakékoliv srovnání v rámci kraje, přesto, že některá území byla vyhodnocena zřejmě velmi pečlivě a zodpovědně) a na základě vyhodnocování leteckých snímků a znalostí terénu. Výsledky vyhodnocování leteckých snímků a terénních znalostí byly porovnány se zemědělskými výrobními oblastmi, tento vztah je však velmi volný, nebyla zjištěna žádná korelace. Nejvíce se extenzivní sady zachovaly v členitém terénu severozápadní a západní části kraje (Hornosvratecká vrchovina, Drahanská vrchovina), dále pak na úpatních svazích svahy Drahanské vrchoviny v okresech Brno–venkov, Blansko, Vyškov a karpatské oblasti na úpatních svazích Chřibů, Ždánského lesa a Bílých Karpat v okresech Hodonín a Vyškov.

2.5.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Ortofotomapa Jihomoravského kraje. Geodis Brno 2003 (poskytnuto krajským úřadem Jihomoravského kraje) Vlastní terénní průzkum Dotazníková akce zaměřená na pověřené městské úřady Mapování odrůd - podklady Správy CHKO Bílé Karpaty, poskytnutá část rukopisu Dokoupil L.: Disertační práce – poskytnutá část rukopisu Územní plány obcí Zákon č. 219/2003Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů 2.5.4. ZÁVĚRY Vysokokmenné sady se nachází ve zbytcích v celém Jihomoravském kraji, v členitém terénu a na úpatních svazích Českomoravská vrchoviny, Drahanská vrchoviny, Chřibů, Ždánského lesa a Bílých Karpat. Jsou výrazným krajinotvorným činitelem a často i genovou základnou starých a krajových odrůd ovoce. Jejich evidence je systematicky prováděna pouze v obcích spadajících do CHKO Bílé Karpaty.


str. 2.30


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pokusy o obnovu vysokokmenných sadů probíhají doposud zcela výjimečně v několika obcích v okresech Hodonín, Brno–venkov a Blansko, často na obecních pozemcích. Jejich údržbě a obnově, včetně zachování genetické rozmanitosti ovocných dřevin, bude nutno věnovat zvýšenou pozornost a péči ve spolupráci resortů MŽP a MZe. V rámci kraje by bylo vhodné se podílet na vytvoření základu databáze registrovaných jedinců starých a krajových odrůd a jejich množení a pěstování za účelem zachování druhové rozmanitosti. Myšlenku údržby a obnovy vysokokmenných sadů starých a krajových odrůd je třeba propagovat v programu obnovy venkova, programu péče o krajinu a v programu uchování evropského kulturního dědictví. Rozmístnění vysokokmenných sadů dle vyhodnocování leteckých snímků ve vazbě na zemědělské výrobní oblasti znázorňuje kartogram 2.6.


str. 2.31


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2.6. VÝMĚRA REALIZOVANÝCH ÚSES NA ZPF 2.6.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Cílem kapitoly bylo zjistit rozsah a stav realizovaných prvků ÚSES na pozemcích, které jsou součástí ZPF. Pro řešení tématu bylo třeba vyjasnit pojmem realizace ÚSES. Realizací ÚSES jsou myšleny výsadby a výsevy rostlin v lokalitách stanovených plánem a projektem ÚSES dle odborně zpracované projektové dokumentace, směřující k vytváření funkčních, jednoznačně vymezených skladebných částí ÚSES. 2.6.2. ŘEŠENÍ V Jihomoravském kraji se realizují prvky ÚSES na zemědělské půdě v rámci pozemkových úprav, v rámci revitalizace říční sítě, programu péče o krajinu a náhradních výsadeb. Podmínkou jejich realizace je souhlas vlastníka pozemku a vyjmutí realizovaných prvků ze zemědělského půdního fondu. Realizované prvky ÚSES by se tudíž neměly nacházet na zemědělské půdě. Zřejmě je třeba vyhodnotit, jaká výměra zemědělského půdního fondu byla použita na vybudování prvků ÚSES. Cílem tohoto dílčího úkolu bylo zmapování uskutečněných opatření k vytváření funkčního ÚSES na původně zemědělské půdě. To je ovšem možné za předpokladu, že realizace opatření probíhá na základě projektové dokumentace, která je nějakým jednotným způsobem evidována a archivována. Bylo zjištěno, že neexistuje žádný subjekt, který by prováděl centrální evidenci realizací ÚSES. Náhradně proto bylo využito podkladů o využití finančních prostředků z Programu péče o krajinu (dále jen PPK). Pro potřeby Koncepce byly prostudovány veškeré archivované údaje uspokojených žádostí o dotace z PPK z let 1997 – 2003. Při studiu těchto údajů byly zjištěny následující zásadní problémy: ·

zdaleka ne vždy je jasné, jaký je vztah mezi danou akcí a ÚSES

·

ve většině žádostí je lokalizace daných akcí vyjádřena pouze pomocí dotčených parcelních čísel, bez mapové přílohy a bez znázornění postavení příslušných skladebných částí ÚSES v systému jako celku

·

není ani možné ověřit, zda jde skutečně o realizace ÚSES v plochách k tomuto účelu určených

·

před realizací je plocha převedena do kategorie „ostatní plochy“ a je tudíž obtížné zjistit předchozí podíl ZPF

V období let 1997 – 2003 bylo z PPK dotováno celkem 106 akcí interpretovaných jako založení skladebných částí ÚSES a 12 akcí interpretovaných jako péče o existující (založené) skladebné části ÚSES. Podrobně se problematikou realizace ÚSES zabývá kapitola 6. Přehled počtu těchto akcí podle jednotlivých roků a podle funkčních typů skladebných částí ÚSES (NRBK = nadregionální biokoridor, RBK = regionální biokoridor, LBC = lokální biocentrum, LBK = lokální biokoridor, IP = interakční prvek) je uveden v tabulkách č. 6.1. a 6.2.


str. 2.32


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozložení všech realizací ÚSES dotovaných v letech 1997 – 2003 z programu péče o krajinu na území Jihomoravského kraje podle katastrů je zobrazeno v kartogramu č. 6.3. 2.6.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Materiály archivu Agentury OPAK Brno Dumbrovský M, Mezera J. a kol.: Metodický návod pro pozemkové úpravy a související informace. VÚMOP Praha, Brno 2000 Směrnice MŽP č. 2/2004 pro poskytování finančních prostředků v rámci programu péče o krajinu v roce 2004 Dotazníky pro RŽP pověřených městských úřadů 2.6.4. ZÁVĚRY Při realizaci ÚSES musí být ve smyslu platné legislativy pozemky k tomu určené vyňaty ze zemědělského půdního fondu. Pokud nejsou prvky ÚSES navržené k realizaci součástí pravomocného rozhodnutí o pozemkové úpravě, je nutné k jejich realizaci územní rozhodnutí. Neexistuje žádný subjekt, který by prováděl kompletní evidenci realizací ÚSES. Agentura OPAK eviduje pouze akce realizované z fondu péče o krajinu, které by měly naplňovat i ÚSES. Protože pro udělení dotací dále postačuje uvést v žádosti pouze druhovou skladbu zakládaného porostu a propočet nákladů, řada žádostí neobsahuje informace nutné pro podrobnější analýzy dotovaných realizací ÚSES – např. o vazbě na jednotlivé schválené větve ÚSES, typu stanoviště, způsobu založení apod.


str. 2.33


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2.7. ZASTOUPENÍ PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH EKOSYSTÉMŮ NA ZPF 2.7.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Cílem kapitoly je zjistit druh, stav a rozsah přírodě blízkých ekosystémů na ZPF. Vzhledem k tomu, že ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o zemědělském půdním fondu „Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny (dále jen zemědělská půda) a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen půda dočasně neobdělávaná)“ je zastoupení přírodě blízkých ekosystémů vázáno převážně na louky a pastviny, dnes souhrnně nazývané trvalé travní porosty. Předpokladem detailního řešení tématu je možnost porovnání evidovaných trvalých travních porostů s biotopy vedenými pro potřeby mapování NATURA v katalogu biotopů České republiky. Protože nebylo obsahem práce provádět samostatný terénní průzkum tak, aby bylo možno provést statistické vyhodnocení, byly zjednodušeně považovány trvalé travní porosty (nikoliv travní porosty na orné půdě) za přírodě blízké ekosystémy. Analýza byla doplněna o zpracované dotazníky vyhotovené pracovníky RŽP pověřených městských úřadů. 2.7.2. ŘEŠENÍ Trvalé travní porosty přírodě blízké se na území Jihomoravského kraje vyskytují ve velmi omezených výměrách. Nachází se v nivách potoků a řek – v současné době často nekosené pcháčové louky, na extremních svazích suché trávníky, v severní části kraje mezofilní louky. Přírodě blízká travní společenstva jsou v současné době mapována v rámci mapování NATURA. Výsledky mapování NATURA 2000 v kombinaci s EPUV (uživatelskými půdními bloky) by bylo možno využívat pro vyhledávání ekologicky cenných společenstev na zemědělské půdě. Zatím neřešeným problémem je využití jednotné společné databáze. Ve srovnání s jinými kraji má Jihomoravský kraj výrazný nedostatek TTP ve středních a horších výrobních podmínkách, kde by louky měly být efektivně hospodářsky využívány pro krmení polygastrických hospodářských zvířat (skot, ovce, kozy). Absolutní nedostatek trvalých travních porostů je ovšem v nejlepších výrobních podmínkách nejteplejších poloh státu, kde převažuje zaměření zemědělské výroby na obilnářství, vinohradnictví, chov monogastrických hospodářských zvířat (prasat). Pro sklizeň z luk tu není přirozená hospodářská potřeba s výjimkou chovu koní pro sport a rekreaci. Tabulka č. 2.9. - Počet katastrů s výměrou TTP evidovaných v katastru nemovitostí do jednoho procenta celkové výměry v členění dle ZVO a okresů Jm kraj

Blansko

Brnoměsto

Brnovenkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

K1

65

-

*

16

9

9

-

31

K2

21

-

*

-

6

6

-

9

K3

7

-

*

-

2

Ř1

34

-

*

14

-

1

16

3

Ř2

26

-

*

4

-

-

16

6

Ř3

8

-

*

-

1

-

2

5

B1

1

-

*

-

ZVO

5

1


str. 2.34


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------B2

0

-

*

-

B3

0

-

*

-

162

-

*

34

celkem

18

16

34

60

* - nehodnoceno

Méně než 0,1 % trvalých travních porostů je zastoupeno v katastrech ·

Bratčice, Malešovice, Medlov, Nesvačilka, Odrovice, Syrovice - okres Brno venkov,

·

Moravský Žižkov - okres Břeclav,

·

Kelčany, Ostrovánky, Prušánky, Těmice u Hodonína, Terezín u Čejče- okres Hodonín,

·

Vážany nad Litavou- okres Vyškov,

·

Damice, Dolenice, Jezeřany, Lesonice u Moravského Krumlova, Loděnice u Moravského Krumlova, Maršovice, Těšetice u Znojma, Vítonice u Znojma, Zábrdovice u Vedrovic - okres Znojmo.

Travní porosty zakládané za podpory dotací MZe jsou chápány jako dočasné a jsou velmi často po několika létech rozorávány. Problematické je při jejich zakládání používání geneticky nevhodných osiv a stanovišti neodpovídajících travních směsí. Nejvíce jsou trvalé travní porosty zastoupeny ve velkoplošných chráněných územích – Bílé Karpaty, Moravský Kras, Pálava , Podyjí, dále ve všech přírodních parcích, s výjimkou těch, kde převažují lesy (Baba, Bobrava, Podkomorské lesy, Rakovecké údolí, Říčky), případně jiné kultury (Výhon). K podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství a k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny byla vytvořena následující podpůrná opatření (podopatření): a) ekologické zemědělství b) ošetřování trvalých travních porostů c) péče o krajinu § zatravňování orné půdy § tvorba travnatých pásů na svažitých půdách § pěstování meziplodin, § péče o trvale podmáčené louky a rašelinné louky, § péče o ptačí lokality na travních porostech, § osévání pásů orné půdy vybranými plodinami (biopásy), d) osevní postup v ochranných zónách jeskyní v CHKO Tato podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství není pravděpodobně tak ekonomicky významná a žádost o dotaci pro většinu hospodařících subjektů je tak složitá, že řada dotačních titulů není patřičně využívána alespoň natolik, aby měla za následek snižování intenzity zemědělské výroby, zejména v produkčnějších oblastech. Nezájem zemědělské veřejnosti o snižování intenzity rostlinné produkce dokladuje i postupné zvyšování dávek průmyslových hnojiv použitých na zemědělské půdě v České republice po dřívějším prudkém snížení. Tabulka č. 2.5 -Vvývoj spotřeby průmyslových hnojiv na 1 ha zemědělské půdy (kg čistých živin) v létech 1994 - 2002 (bez závodů samostatně hospodařících rolníků) Zdroj: statistická ročenka ČSÚ ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 2. STAV ZEMĚDĚLSKÝCH EKOSYSTÉMŮ

str. 2.35


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rok Hnojiva

1994/1995 [kg/ha]

1997/1998 [kg/ha]

1998/1999 [kg/ha]

1999/2000 [kg/ha]

2000/2001 [kg/ha]

2001/2002 [kg/ha]

dusíkatá

66,8

64,5

63,0

67,4

71,0

75,7

fosforečná

18,2

14,6

12,7

12,6

14,0

15,3

draselná

12,2

10,4

8,7

8,4

9,7

10,6

celkem

97,2

89,5

84,4

88,4

94,7

101,6

Vyhodnocení TTP pomocí leteckých snímků kraje je znázorněno v kartogramu 2.6., evidenční hodnoty TTP v kartogramu 2.7. 2.7.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Zákon 252/ 1997 Sb., o zemědělství ve znění zákona č. 128/2003 Sb., a zákona 85/2004Sb. Nařízení vlády 242/2004Sb. o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenviromentálních opatření) Databáze poskytnutá ČÚZK na vyžádání krajského úřadu Jihomoravského kraje Ortofotomapa Jihomoravského kraje. Geodis Brno 2003 (poskytnuto krajským úřadem Jihomoravského kaje) Vlastní terénní průzkum Dotazníková akce zaměřená na pověřené městské úřady Územní plány obcí 2.7.4. ZÁVĚRY Celková výměra trvalých travních porostů v Jihomoravském kraji jako přírodě blízkých ekosystémů je velmi nízká. V nejteplejších a zemědělsky nejpříznivějších oblastech (zemědělská výrobní oblast kukuřičná) je nutno podporovat budoucí nárůst trvalých travních porostů zejména v nivách řek a potoků. Masivnější nárůst přírodě blízkých luk a pastvin lze při vhodné dotační politice předpokládat v oblastech bramborářských a horských, zejména zařazených do LFA oblastí. Aby trvalé travní porosty plnily funkci přírodě blízkých ekosystémů, je třeba na nich hospodařit šetrným způsobem(omezené či vyloučené hnojení, odsunutá seč, podpora druhové diverzity). Podpora přírodě blízkého hospodaření na zemědělské půdě je zahrnuta do systémů agroenviromentálních dotačních programů ministerstva zemědělství a ministrestva životního prostředí. Výsledky mapování NATURA 2000 v kombinaci s EPUV (uživatelskými půdními bloky) by bylo možno využívat pro vyhledávání ekologicky cenných společenstev na zemědělské půdě. Předpokladem je přístupná (společná) databáze.


str. 2.36

ATELIER FONTES, s.r.o

Recommend Documents