ATELIER FONTES, s.r.o

ATELIER FONTES, s.r.o

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

OBSAH:

8. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY ........................................................................2 8.1. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ....................................................................................................................2 8.1.1. Přístupy a východiska .....................................................................................................................2 8.1.2. Vyhodnocení území JMK.................................................................................................................8 8.1.3. Podklady, literatura, legislativa ....................................................................................................31 8.1.4. Závěry ..........................................................................................................................................31 8.2. PAMÁTNÉ STROMY – PŘEHLED, VYHODNOCENÍ STAVU A OZNAČENÍ ........................................................33 8.2.1. Přístupy a východiska ...................................................................................................................33 8.2.2. Vyhodnocení území JMK...............................................................................................................36 8.2.3. Podklady, literatura, legislativa ....................................................................................................43 8.2.4. Závěry ..........................................................................................................................................43

SEZNAM TABULEK: TABULKA 8.1. PAMÁTNÉ STROMY, SKUPINY A STROMOŘADÍ V KATASTRECH PODLE OKRESŮ ..............................36 TABULKA 8.2. KATASTRY PODLE POČTU PAMÁTNÝCH STROMŮ, SKUPIN A STROMOŘADÍ .....................................37 TABULKA 8.3. ZÁZNAMY O PAMÁTNÝCH STROMECH PODLE DATA VYHLÁŠENÍ ...................................................37 TABULKA 8.4. DRUHY DŘEVINY V ZÁZNAMECH O PAMÁTNÝCH STROMECH PODLE OKRESŮ V JMK .....................38 TABULKA 8.5. POČET ZÁZNAMŮ O PAMÁTNÝCH STROMECH, SKUPINÁCH A STROMOŘADÍCH PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ...........................................................................................................................39 TABULKA 8.6. ZÁZNAMY O PAMÁTNÝCH STROMECH PODLE DŮVODŮ OCHRANY .................................................42

SEZNAM GRAFŮ: GRAF 8.1. HODNOCENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE JAKO CELKU ............................................................................8 GRAF 8.2. HODNOCENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V RÁMCI STATISTICKÝCH JEDNOTEK OKRESŮ ............................9 GRAF 8.3. HODNOCENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE JAKO CELKU ..........................................................................10 GRAF 8.4. HODNOCENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V RÁMCI STATISTICKÝCH JEDNOTEK OKRESŮ ..........................11 GRAF 8.5. HODNOCENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE JAKO CELKU ..........................................................................12 GRAF 8.6. HODNOCENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V RÁMCI STATISTICKÝCH JEDNOTEK OKRESŮ ..........................13 GRAF 8.7. HODNOCENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE JAKO CELKU ..........................................................................14 GRAF 8.8. HODNOCENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V RÁMCI STATISTICKÝCH JEDNOTEK OKRESŮ ..........................15 GRAF 8.9. HODNOCENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE JAKO CELKU ..........................................................................16 GRAF 8.10. HODNOCENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V RÁMCI STATISTICKÝCH JEDNOTEK OKRESŮ ........................17 GRAF 8.11. HODNOCENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE JAKO CELKU ........................................................................18 GRAF 8.12. HODNOCENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V RÁMCI STATISTICKÝCH JEDNOTEK OKRESŮ ........................19

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: 8. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY

str. 8.1


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY Zodpovědný řešitel tématu: Ing. Eliška Zimová, LŐW & spol., s.r.o.

8.1. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ - základní údaje z Ústředního seznamu ochrany přírody pro kategorie zvláště chráněných území, která jsou v zájmovém území vyhlášena, vyhodnocení stavu těchto území (geometrické zaměření, označení, stav mapových podkladů, provedené průzkumy, plány péče, zhodnocení dosavadní péče a způsobu jejího zabezpečení, aktualizace vlastnických vztahů, vybavení informačními tabulemi příp. nauč. stezky)

8.1.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Zvláště chráněná území (MZCHÚ) definovaná podle části třetí zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jsou velkoplošná a maloplošná. Kategorie velkoplošných zahrnuje národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a kategorie maloplošných chráněných území (MZCHÚ) zahrnuje národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památky (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP).

„Velkoplošná“ zvláště chráněná území Národní parky - jejich poslání a bližší ochranné podmínky jsou vyhlašovány zákonem (§ 15 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.). Chráněné krajinné oblasti - jejich poslání a bližší ochranné podmínky jsou vyhlašovány nařízením vlády republiky (§ 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.). Národní parky jsou mezinárodně užívanou kategorií území jedinečných v mezinárodním či národním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Metody a způsoby ochrany národních parků jsou odstupňovány na základě členění území národních parků do zpravidla do tří zón s odstupňovaným režimem ochrany. Na území ČR byly v roce 2004 čtyři národní parky: Krkonošský NP (550 km2), NP Šumava (690 km2), NP Podyjí (63 km2) a NP České Švýcarsko (79 km2). Kategorie národních parků je v Jihomoravském kraji zastoupena Národním parkem Podyjí, který byl ustanoven nařízením vlády ČR č. 164/1991 Sb., se sídlem správy ve Znojmě. NP Podyjí zahrnuje k.ú. Podmýče, Vranov nad Dyjí, Onšov, Lesná, Horní Břečkov, Čížov, Lukov, Podmolí, Mašovice, Znojmo-Hradiště, Konice, Popice u Znojma, Havraníky, Hnanice. Celková rozloha NP Podyjí je 63 km2, rozloha ochranného pásma činí 29 km2. Území NP Podyjí je na základě zákona č. 114/1992 Sb. rozčleněné do tří zón odstupňované ochrany přírody. Chráněné krajinné oblasti zahrnují rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Pro účely diferencované ochrany jsou vymezovány ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: 8. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY

str. 8.2


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

zpravidla čtyři (nejméně však tři) zóny odstupňované ochrany. Na území ČR v roce 2004 bylo 24 chráněných krajinných oblastí, které reprezentují 13 % rozlohy státu (10 274 km2). Na území Jihomoravského kraje jsou vyhlášeny, případně na území kraje částečně zasahují tyto 3 chráněné krajinné oblasti: CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pálava a CHKO Moravský kras. Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty zasahuje na území Jihomoravského kraje ze sousedního Zlínského kraje. Byla vyhlášena v roce 1980 a zasahuje do východní části okresu Hodonín na katastry obcí Sudoměřice, Petrov, Strážnice, Radějov, Tvarožná Lhota, Kněždub, Hroznová Lhota, Tasov, Lipov, Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Kuželov, Javorník, Nová Lhota, Suchov, Velká nad Veličkou. Celková rozloha CHKO Bílé Karpaty činí 9 200 ha. Území CHKO Bílé Karpaty je na základě §§ 25 a 27 zákona č. 114/1992 Sb. rozčleněné do čtyř zón odstupňované ochrany přírody. Území CHKO Bílé Karpaty je zařazeno do celosvětové sítě biosférických rezervací. Chráněná krajinná oblast Pálava, rozprostírající se v Jihomoravském kraji na území okresu Břeclav, byla vyhlášena podle § 8 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19. 3. 1976 č. j. 5790/76, o zřízení chráněné krajinné oblasti Pálava.. Vyhlašovací výnos byl publikován ve sbírce zákonů 1977, částka 8, str. 144 a jeho znění bylo též uveřejněno ve Věstníku Ministerstva školství a Ministerstva kultury ČSR č. 4 ze dne 20. 4. 1976. Tento dokument nebyl doposud zrušen, ale byl doplněn ve smyslu ustanovení § 90 odst. 9 zákona ČNR č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tak, že od nabytí platnosti zákona, tj. od 1. 6. 1992, jsou chráněné krajinné oblasti vyhlášené podle § 8 zákona č. 40/1956 Sb. i nadále chráněny. Základní principy ochrany krajinné oblasti jsou dány §§ 25, 26 a 27 zákona, bližší ochranné podmínky podle těchto ustanovení vyhlašuje vláda republiky nařízením, které je v současnosti připraveno v rámci projektu rozšíření CHKO Pálava. To se však dosud nezdařilo. V 80. letech byly zpracovány odborné podklady pro zařazení území CHKO Pálava do celosvětové sítě biosférických rezervací UNESCO. Dne 16. června 1986 byla zřízena biosférická rezervace Pálava. V roce 2003 byla rozšířena na biosférickou rezervaci Dolní Morava. Chráněná krajinná oblast Pálava leží v jižní části České republiky v okrese Břeclav, a to na katastrálních územích Bavory (část), Bulhary (část), Dolní Věstonice (část), Horní Věstonice (část), Klentnice, Mikulov (část), Milovice (část), Pavlov (část), Perná (část), Nové Mlýny (část) a část její hranice tvoří státní hranice s Rakouskem. Celková rozloha Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Pálava je 83,32 km2. Území CHKO Pálava je na základě §§ 25 a 27 zákona č. 114/1992 Sb. rozčleněné do tří zón odstupňované ochrany přírody, připraveno je rozdělení na čtyři zóny. Chráněná krajinná oblast Moravský kras byla vyhlášena v roce 1956 a rozkládá se větší částí na okrese Blansko, menší částí na území okresu Brno-venkov a okrajově i na území města Brna. Na okrese Blansko zasahuje do k. ú. Březina, Křtiny, Jedovnice, Habrůvka, Rudice, Lažánky, Olomučany, Adamov, Vilémovice, Krasová, Ostrov u Macochy, Suchdol, Těchov, Vavřinec, Žďár, Sloup, Šošůvka, Holštejn a Vavřinec. Z celkové výměry CHKO Moravský Kras 9 200 ha přísluší okresu Blansko 70% t.j. 6 400 ha. V okrese Brno-venkov ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: 8. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY

str. 8.3


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

CHKO Moravský Kras zaujímá severovýchodní části okresu s katastry Babice nad Svitavou, Kanice, Ochoz u Brna, Hostěnice, Mokrá-Horákov. Území CHKO Moravský kras je na základě §§ 25 a 27 zákona č. 114/1992 Sb. rozčleněné do tří zón odstupňované ochrany přírody. „Maloplošná“ zvláště chráněná území Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) jsou institutem územní ochrany přírody a krajiny. Na rozdíl od obecné územní ochrany přírody a krajiny jsou MZCHÚ určena pro ochranu přírodovědecky nebo esteticky velmi významných nebo jedinečných lokalit. Spolu s jejich vyhlášením se současně stanovují podmínky jejich ochrany a managementu. Současná legislativa rozlišuje 4 kategorie „maloplošných“ zvláště chráněných území. Národní přírodní rezervace (NPR). NPR je nejvýznamnější kategorií z „maloplošných“ zvláště chráněných území. Poskytuje ochranu jedinečným přírodním ekosystémům nebo jejich souborům vázaným na přirozený reliéf a typickou geologickou stavbu, ojedinělým v mezinárodním nebo národním měřítku svou strukturou, zachovalostí a přítomností význačných přírodních fenoménů. Cílem ochrany je uchování nebo zlepšení stavu těchto ekosystémů i dynamických procesů v nich probíhajících. Základní ochranné podmínky jsou stanoveny zákonem a zakazují všechny činnosti, které by mohly negativně ovlivnit přírodní vývoj. Je vyloučeno intenzivní hospodářské využívání, těžba surovin, jakákoliv výstavba, chovy zvěře, pořádání hromadných sportovních či společenských akcí a všechny další zásahy mající za následek změnu vegetačního krytu, fauny, vodního režimu, půdy nebo jejího chemizmu. Vstup veřejnosti do těchto území je možný jen po vyznačených cestách a na vyhrazená místa. Národní přírodní rezervace zřizuje obecně závazným předpisem (vyhláškou). Pro NPR tak jako pro ostatní kategorie zvláště chráněných území může být vyhlášeno ochranné pásmo, v němž jsou omezeny určité aktivity, které by mohly svými důsledky poškozovat přírodní složky nebo narušovat přírodní vývoj. Není-li toto ochranné pásmo vyhlášeno ze zákona platí, že je jím území do vzdálenosti 50 m od hraniční linie vymezující území NPR. Národní přírodní památka (NPP). NPP je zpravidla území menší rozlohy s cílem zachování určitých specifických přírodních objektů vysoké (národní až nadnárodní) hodnoty. Předmětem ochrany v NPP může být geologický nebo geomorfologický útvar (jeskyně, geologický profil), naleziště vzácných nerostů, výskyt ohrožených druhů živočichů či rostlin ve fragmentárně zachovalém - nereprezentativním ekosystému, nebo také útvar zformovaný člověkem (historicky cenné parkové úpravy krajinných úseků, arboreta, apod.). Národní přírodní památky vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí obecně závazným předpisem (vyhláškou). Jejich ochrana spočívá v zákazu takových činností, které by předmětný objekt mohly poškodit nebo zničit. Přírodní rezervace (PR). PR je určena k ochraně ekosystémů význačných pro určitý region či geografickou oblast. Má stanoveny obdobné základní ochranné podmínky jako národní přírodní rezervace a vyhlašuje ji obecně závazným předpisem příslušný krajský úřad. Základní ochranné podmínky přírodních rezervací jsou obsaženy v § 34 zákona č. 114/1992 Sb.


str. 8.4


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Přírodní památka (PP). PP je obdobou národní přírodní památky, avšak pouze s regionálním významem. Podobně jako u přírodních rezervací zřizuje jejich ochranu příslušný krajský úřad. Základní ochranné podmínky přírodních památek zákon č. 114/1992 Sb. stanovuje § 36 odst. 2. Národní přírodní rezervace a národní přírodní památky jsou vyhlašovány vyhláškami ministerstva životního prostředí (§ 79 odst. 3 písm. b zákona č. 114/1992 Sb.). Přírodní rezervace a přírodní památky jsou vyhlašovány krajským úřadem (§ 77a odst. 3 písm. d zákona č. 114/1992 Sb.) mimo území národních parků a chráněných krajinných oblastí .

Ochranná pásma zvláště chráněných území Zákon č. 114/1992 Sb. specifikuje v § 37 ochranná pásma zvláště chráněných území. Tato pásma vyhlašuje příslušný orgán ochrany přírody, je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy okolí. Není-li v případě „maloplošných“ zvláště chráněných území ochranné pásmo orgánem ochrany přírody vyhlášeno, je jím automaticky území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Základní ochranné podmínky ochranných pásem zvláště chráněných území jsou obsaženy v § 37 zákona č. 114/1992 Sb. Obecně je nezbytný souhlas orgánu ochranu přírody ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu.

Podklady a zdroje informací Údaje o 276 maloplošných chráněných územích Jihomoravského kraje byly převzaty z databáze Ústředního seznamu ochrany přírody USOP (ISOP - Informační systém ochrany přírody) vytvořeným Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPAK). Pro 221 MZCHÚ, ve kterých státní správu vykonává KrÚ JMK byly tyto údaje ověřeny, doplněny a upraveny dle požadavků zadavatele podle originální písemné agendy vedené jednotlivými pracovišti KrÚ JMK. Údaje o vyhlášených maloplošných chráněných územích jihomoravského kraje jsou uvedeny v tabelárních přehledech podle jednotlivých okresů. Tyto tabulky jsou součástí přílohy – tabulková část (Podrobné charakteristiky MZCHÚ 8.1 – 8.7 a obsahují následující údaje: ·

Sloupec 1: Okres Název okresu v němž se nachází MZCHÚ. Pokud MZCHÚ zasahuje na území 2 okresů, je přiřazeno jen k jednomu z okresů. Výjimku tvoří PR Babí lom, jehož území je rozděleno na dvě části odpovídající jejich odděleně vedené agendě. V celkové evidenci jihomoravského kraje je PR Babí lom započítáno jako jeden celek.

·

Sloupec 2: Čís. Kód MZCHÚ dle Ústředního seznamu (ÚSOP) AOPAK.


str. 8.5


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

·

Sloupec 3: Kat. Kategorie MZCHÚ (NPR, NPP, PR, PP)

·

Sloupec 4: MZCHÚ_Název Název MZCHÚ dle Ústředního seznamu (ÚSOP) AOPAK.

·

Sloupec 5: Důvod_ochrany Stručná charakteristika důvodu či předmětu ochrany.

·

Sloupec 6: Rok vyhlášení Rok vyhlášení daného MZCHÚ nebo jeho části, dnes např. plošně rozšířené.

·

Sloupec 7: ÚSOP [ha] Plocha MZCHÚ v hektarech dle databáze Ústředního seznamu (ÚSOP) AOPAK uvedená oproti ÚSOPu zjednodušeně s přesností na 2 desetinná místa.

·

Sloupec 8: PUPFL Plocha určená k plnění funkce lesa uvedená v hektarech, obhospodařovaná dle platného lesního hospodářského plánu (LHP) s obvykle 10-letou platností, plochy převážně klasifikované jako les zvláštního určení.

·

Sloupec 9: Katastrální území Názvy katastrálních území, na nichž se MZCHÚ rozkládá.

·

Sloupec 10: Akt Právní úkon vyhlášení, přehlášení či dodatečné registrace MZCHÚ.

·

Sloupec 11: Předpis Typ právního předpisu provádějící právní úkon vyhlášení, přehlášení či dodatečné registrace MZCHÚ.

·

Sloupec 12: Vydal Právní subjekt oprávněný provést právní úkon vyhlášení, přehlášení či dodatečné registrace MZCHÚ.

·

Sloupec 13: Datum Datum provedení právního úkonu vyhlášení, přehlášení či dodatečné registrace MZCHÚ.

·

Sloupec 14 až 17: ZM10_1, ZM10_2 ZM10_3, ZM10_4 Čísla mapových listů základní mapy ČR 1 : 10 000, na kterých se dané MZCHÚ nachází.

·

Sloupec 18: Průzkumy Typ či název inventarizačního průzkumu provedeného na území daného MZCHÚ.

·

Sloupec 19: Autor Autor inventarizačního průzkumu provedeného na území daného MZCHÚ.


str. 8.6


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

·

Sloupec 20: Rok Rok provedení inventarizačního průzkumu daného MZCHÚ.

·

Sloupec 21: PP Platnost plánu péče, základního nástroje managementu daného MZCHÚ. Obvykle je plán péče zpracováván na období 10 let, v odůvodněných případech je nový plán péče zpracován i před skončením platnosti předešlého, případně je současně platných více plánů péče (např. PP pro lesní část MZCHÚ, PP pro nelesní společenstva a PP pro vodní plochy). Obecnou snahou při zpracování plánu péče je přizpůsobit období jeho platnosti 10-letému lesnímu hospodářskému plánu (LHP) zpracovávanému pro „lesní“ plochy MZCHÚ. V případě MZCHÚ zřízených k ochraně abiotických útvarů např. geologických, geomorfologických a paleontologických nalezišť není plán péče zpracován, neboť to vzhledem k předmětu ochrany není potřeba.

·

Sloupec 22: PP_autor Autor aktuálně platného plánu péče pro dané MZCHÚ.

·

Sloupec 23: st.znak Celkový počet tabulí s tzv. „malým“ státním znakem, jejich počet a vyhovující stav je průběžně kontrolován a obnovován.

·

Sloupec 24: pruh.zn Celkový počet pruhového značení umístěného na stromech či kůlech, počet a vyhovující stav je průběžně kontrolován a obnovován.

·

Sloupec 25: info.tab Celkový počet informačních tabulí poskytujících návštěvníkům odborné informace o důvodu či předmětu ochrany MZCHÚ, počet a vyhovující stav informačních tabulí je průběžně kontrolován a obnovován. Dopravní značky (např. zákaz vjezdu) a tabule poskytující jiné informace (např. zákaz skládky) nejsou v tomto pojetí považovány za informační tabule.

·

Sloupec 26: geom.zam Různé typy aktuálně platných geodetických podkladů vytyčujících v terénu z části nebo zcela hranice parcelně vyhlášeného MZCHÚ.

·

Sloupec 27: PřírPark Název přírodního parku, v němž se dané MZCHÚ nachází.

·

Sloupec 28: Poznámka Subjekt vykonávající státní správu (KrÚ, CHKO, NP, MŽP), případně další vysvětlující a doplňující informace.

Podrobné tabulky o MZCHÚ v jednotlivých okresech jsou uvedeny v příloze. V případě, že zjišťované údaje nebyly k dispozici (např. plocha PUPFL) nebyly buňky tabulky vyplněny. Zpracované tabelární přehledy by bylo vhodné průběžně udržovat v aktuální podobě a chybějící údaje doplnit. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: 8. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY

str. 8.7


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8.1.2. VYHODNOCENÍ ÚZEMÍ JMK Shromážděná data charakterizující JMK byla vyhodnocena podle zvolených kritérií s cílem podrobně analyzovat současný stav, který je názorně vyjádřen sloupcovými grafy. Jednotlivá hodnocení jsou jednak vztažena na celek Jihomoravského kraje a dále z praktických důvodů na statistické jednotky okresů, které výstižně zachycují reálný stav výkonu státní správy, kterou vykonávají jednotlivá pracoviště Krajského úřadu. Celkový počet maloplošných MZCHÚ vyhlášených na území Jihomoravského kraje je 276 MZCHÚ o celkové rozloze 8126,01 ha, což činí cca 1 % celkové rozlohy Jihomoravského kraje. Prvním hodnotícím kritériem prováděné analýzy byla zvolena velikost MZCHÚ. Rozčlenění do jednotlivých kategorií a zastoupení v nich uvádí grafy.

Graf 8.1. Hodnocení Jihomoravského kraje jako celku Početní zastoupení kategorií MZCHÚ JMK rozdělených do kategorií dle velikosti 40 35

počet MZCHÚ

30

Blan B-mě

25

B-ve

20

Břec Ho

15

Vy Zn

10 5 0 <1 ha

1-5 ha

5-10 ha

10-50 ha

50-100 ha

>100 ha

kateforie velikosti MZCHÚ

Plošné zastoupení kategorií MZCHÚ JMK rozdělených do kategorií dle velikosti 2500

plocha MZCHÚ [ha]

2000 Blan B-mě 1500

B-ve Břec Ho

1000

Vy Zn 500

0 <1 ha

1-5 ha

5-10 ha

10-50 ha

50-100 ha

>100 ha

kategorie velikosti MZCHÚ


str. 8.8


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hodnotíme-li početnost a plošné zastoupení MZCHÚ Jihomoravského kraje rozdělené podle velikosti, nejsou jednotlivé velikostní kategorie MZCHÚ zastoupeny rovnoměrně. Důvodem jsou především rozdílné přírodní hodnoty území, s nimiž úzce souvisí charakter a intenzita obhospodařování krajiny člověkem. Současný stav území je především výsledkem péče o krajinu v minulosti. Tak díky pravidelnému obhospodařování byla některá cenná společenstva zachována, jindy se však unikátní biotopy vyvinuly na plochách ponechaných ladem. Nejpočetnější skupinou jsou MZCHÚ střední velikosti o rozloze 10-50 ha, jejichž plošné zastoupení je také významné. Plošně největší ale nepočetná je skupina MZCHÚ s velikostí nad 100 ha, ovšem plošné zastoupení početné skupiny území do 1 ha je zanedbatelné. Obecně lze říci, že v Jihomoravském kraji převládají území střední a menší velikosti.

Graf 8.2. Hodnocení Jihomoravského kraje v rámci statistických jednotek okresů Početní zastoupení kategorií MZCHÚ JMK rozdělených do kategorií dle velikosti 40 35

počet MZCHÚ

30 <1 ha 1-5 ha 5-10 ha 10-50 ha 50-100 ha >100 ha

25 20 15 10 5 0 Blan

B-mě

B-ve

Břec

Ho

Vy

Zn

Statistická jednotka okres

Plošné zastoupení kategorií MZCHÚ JMK rozdělených do kategorií dle velikosti

plocha MZCHÚ [ha]

2500 2000

<1 ha 1-5 ha

1500

5-10 ha 10-50 ha 50-100 ha >100 ha

1000 500 0 Blan

B-mě

B-ve

Břec

Ho

Vy

Zn



str. 8.9


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hodnotíme-li početnost a plošné zastoupení MZCHÚ v jednotlivých okresech, které jsou do současnosti zachovány jako statistické jednotky, zjišťujeme, že výskyt ploch vyhlášených MZCHÚ nebo vhodných pro vyhlášení je značně nerovnoměrný. Je však nutno si současně uvědomit, že aktuální počty vyhlášených MZCHÚ v jednotlivých okresech mimo přírodních hodnot a zachovalosti krajiny odrážejí také dosavadní aktivitu příslušných orgánů ochrany přírody. Početní zastoupení MZCHÚ v jednotlivých okresech je poměrně vyrovnané, nejvíce MZCHÚ je v okresech Blansko a Brno-venkov. V plošném zastoupení jsou však mezi jednotlivými okresy výrazné rozdíly. Nejrozsáhlejší plochu zaujímají MZCHÚ v okresech Břeclav a Blansko, nejmenší rozlohu mají MZCHÚ v okresech Vyškov, Znojmo a Brno-město.

Druhým hodnotícím kritériem prováděné analýzy byla zvolena kategorie MZCHÚ. Graf 8.3. Hodnocení Jihomoravského kraje jako celku Početní zastoupení MZCHÚ JMK rozdělených dle kategorií ochrany 40 35

počet MZCHÚ

30

Blan B-mě

25

B-ve

20

Břec Ho

15

Vy Zn

10 5 0 NPR

NPP

PR

PP

kategorie ochrany

Plošné zastoupení MZCHÚ JMK rozdělených dle kategorií ochrany 1600

plocha MZCHÚ [ha]

1400 Blan B-mě B-ve Břec Ho Vy Zn

1200 1000 800 600 400 200 0 NPR

NPP

PR

PP

kategorie ochrany


str. 8.10


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Početní a plošné zastoupení MZCHÚ rozdělených podle kategorie MZCHÚ zřetelně ukazuje, že nejpočetnější kategorií MZCHÚ v Jihomoravském kraji je kategorie přírodní rezervace (PR) a druhou nejpočetnější je přírodní památka (PP), také plošné zastoupení těchto kategorií je dominantní, ovšem další podstatné plošné zastoupení má i nepočetná skupina NPR.

Graf 8.4. Hodnocení Jihomoravského kraje v rámci statistických jednotek okresů Početní zastoupení MZCHÚ JMK rozdělených dle kategorií ochrany 40 35

počet MZCHÚ

30 NPR

25

NPP

20

PR

15

PP

10 5 0 Blan

B-mě

B-ve

Břec

Ho

Vy

Zn


Plošné zastoupení MZCHÚ JMK rozdělených dle kategorií ochrany 1600

plocha MZCHÚ [ha]

1400 1200 NPR NPP PR PP

1000 800 600 400 200 0 Blan

B-mě

B-ve

Břec

Ho

Vy

Zn


Hodnotíme-li početnost a plošné zastoupení kategorií MZCHÚ v jednotlivých okresech, vyplývá z grafů, že v okresech Brno-město, Vyškov a Znojmo nejsou některé kategorie vůbec zastoupeny, nebo je jejich početnost a tím i plošné zastoupení velmi malé. Početnost kategorií MZCHÚ v ostatních okresech je celkem vyrovnaná, nejpočetnější jsou MZCHÚ v okresech Blansko a Brno-venkov. Největší plošné zastoupení všech kategorií MZCHÚ náleží okresu Břeclav. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: 8. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY

str. 8.11


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Třetím hodnotícím kritériem prováděné analýzy byl zvolen převládající typ společenstva.

Graf 8.5. Hodnocení Jihomoravského kraje jako celku Početní zastoupení MZCHÚ JMK rozdělených do kategorií podle převládajícího společenstva 45 40

počet MZCHÚ

35

Blan B-mě B-ve

30 25

Břec Ho

20 15

Vy Zn

10 5 0 lesní MZCHÚ

nelesní MZCHÚ

převládající typ společenstva

Plošné zastoupení MZCHÚ JMK rozdělených do kategorií dle převládajícího typu společenstva 3000

plocha MZCHÚ [ha]

2500

Blan B-mě B-ve Břec Ho Vy Zn

2000 1500 1000 500 0 lesní MZCHÚ

nelesní MZCHÚ kategorie ochrany

Početní a plošné zastoupení MZCHÚ rozdělených podle převládajícího společenstva zřetelně ukazuje, že v Jihomoravském kraji výrazně převažuje početně i plošně kategorie nelesních MZCHÚ.


str. 8.12


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Graf 8.6. Hodnocení Jihomoravského kraje v rámci statistických jednotek okresů Početní zastoupení MZCHÚ JMK rozdělených do kategorií dle převládajícího typu společenstva 45 40

počet MZCHÚ

35 30 25

lesní MZCHÚ nelesní MZCHÚ

20 15 10 5 0 Blan

B-mě

B-ve

Břec

Ho

Vy

Zn


Plošné zastoupení MZCHÚ JM rozdělených dle převládajícího typu společenstva 3000

plocha MZCHÚ [ha]

2500 2000 lesní MZCHÚ nelesní MZCHÚ

1500 1000 500 0 Blan

B-mě

B-ve

Břec

Ho

Vy

Zn


Hodnotíme-li početnost a plošné zastoupení MZCHÚ rozdělených podle typu společenstva v jednotlivých okresech, vyplývá z grafů, že největší počet lesních MZCHÚ je v okrese Blansko. Početnost nelesních MZCHÚ je ve všech okresech celkem vyrovnaná. Plošně je nejvíce lesních MZCHÚ na okrese Blansko a nelesních na okrese Břeclav.


str. 8.13


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čtvrtým hodnotícím kritériem prováděné analýzy byl zvolen výkon státní správy.

Graf 8.7. Hodnocení Jihomoravského kraje jako celku Početní zastoupení MZCHÚ JMK rozdělených do kategorií dle výkonu státní správy 50 45

počet MZCH Ú

40 35

Blan B-mě

30

B-ve

25 20

Břec Ho

15

Vy

10

Zn

5 0 KrÚ

CHKO

NP

MŽP

výkon státní správy

Plošné zastoupení MZCHÚ JMK rozdělených do kategorií dle výkonu státní správy 1400

plocha MZCH Ú [ha]

1200 Blan

1000

B-mě B-ve

800

Břec

600

Ho Vy

400

Zn

200 0 KrÚ

CHKO

NP

MŽP

výkon státní sptávy

Početní a plošné zastoupení MZCHÚ rozdělených podle výkonu státní jasně ukazuje, že Krajský úřad Jihomoravského kraje vykonává státní správu ve většině MZCHÚ na území Jihomoravského kraje. V menšině jsou však zastoupeny také ostatní subjekty pověřené výkonem státní správy.


str. 8.14


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Graf 8.8. Hodnocení Jihomoravského kraje v rámci statistických jednotek okresů Početní zastoupení MZCHÚ JMK rozdělených do kategorií dle výkonu státní správy 50 45

počet MZCHÚ

40 35 KrÚ

30

CHKO

25

NP

20

MŽP

15 10 5 0 Blan

B-mě

B-ve

Břec

Ho

Vy

Zn


Plošné zastoupení MZCHÚ JMK dle výkonu státní správy 1400

plocha MZCHÚ [ha]

1200 1000 KrÚ

800

CHKO NP

600

MŽP

400 200 0 Blan

B-mě

B-ve

B řec

Ho

Vy

Zn


Výše uvedené konstatování, že Krajský úřad Jihomoravského kraje vykonává státní správu ve většině MZCHÚ na území jihomoravského kraje, vyplývá i z hodnocení početního a plošného zastoupení kategorií dle výkonu státní správy v jednotlivých okresech. Bohatost přírodních hodnot okresu Břeclav však potvrzuje velký počet vyhlášených NPR a NPP a samozřejmě naprostá unikátnost říčního fenoménu řeky Dyje v okrese Znojmo byla důvodem pro zřízení NP.


str. 8.15


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pátým hodnotícím kritériem prováděné analýzy bylo zvoleno zastoupení MZCHÚ v jednotkách velkoplošných CHÚ (CHKO a NP) a v přírodních parcích.

Graf 8.9. Hodnocení Jihomoravského kraje jako celku Početní zastoupení MZCHÚ JMK ve velkoplošných ZCHÚ a v přírodních parcích 35

počet MZCHÚ

30 Blan

25

B-mě

20

B-ve Břec

15

Ho

10

Vy Zn

5 0 NP

CHKO

PřParky

kategorie velkoplošných CHÚ

Plošné zastoupení MZCHÚ JMK ve velkoplošných ZCHÚ a v přírodních parcích 900

plocha MZCHÚ [ha]

800 700

Blan

600

B-mě B-ve

500

Břec

400

Ho

300

Vy

200

Zn

100 0 NP

CHKO

PřParky

kategorie velkooplošných CHÚ

Početně nejvíce maloplošných MZCHÚ je součástí přírodních parků, plošně je však více MZCHÚ obsaženo v jednotce CHKO (CHKO Bílé Karpaty, CHKO Moravský Kras a CHKO Pálava), plošně zanedbatelné je zastoupení MZCHÚ v NP Podyjí.


str. 8.16


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Graf 8.10. Hodnocení Jihomoravského kraje v rámci statistických jednotek okresů Početní zastoupení MZCHÚ JMK ve velkoplošných ZCHÚ 35 30

počet MZCHÚ

25 NP

20

CHKO 15

PřParky

10 5 0 Blan

B-mě

B-ve

Břec

Ho

Vy

Zn


Plošné zastoupení ZCHÚ JMK ve velkoplošných ZCHÚ 900

plocha MZCHÚ [ha]

800 700 600 NP

500

CHKO 400

PřParky

300 200 100 0 Blan

B-mě

B-ve

Břec

Ho

Vy

Zn


Z hodnocení početního a plošného zastoupení kategorií MZCHÚ v jednotkách velkoplošných CHÚ (CHKO a NP) a v přírodních parcích v jednotlivých okresech lépe vidíme, že početně je nejvíce maloplošných MZCHÚ obsaženo v jiné velkoplošné jednotce ochrany území (NP, CHKO, přírodní parky) v okresech Blansko a Břeclav. Největší plošné zastoupení sledovaných MZCHÚ je na okrese Blansko, významné je též v okresech Hodonín a Břeclav.


str. 8.17


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Šestým hodnotícím kritériem prováděné analýzy byl zvolen rok vyhlášení MZCHÚ.

Graf 8.11. Hodnocení Jihomoravského kraje jako celku Početní zastoupení MZCHÚ JMK rozdělených do kategorií dle roku vyhlášení

50 45

počet MZCHÚ

40 35 30 25 20 15 10 5

00

97

20

94

19

91

19

88

19

85

19

81

19

78

19

75

19

72

19

56

19

51

19

48

19

19

19

30

0

rok vyhlášení MZCHÚ

Plošné zastoupení ZCHÚ JMK rozdělených do kategorií dle roku vyhlášení

1400

plocha MZCHÚ [ha]

1200 1000 800 600 400 200

00

20

97

19

94

19

91

19

88

19

85

19

81

19

78

19

75

19

72

19

56

19

51

19

48

19

19

30

0

rok vyhlášení MZCHÚ

Z grafů vyjadřujících početní a plošného zastoupení MZCHÚ rozdělených dle roku vyhlášení vyplývá, že vyhlašování probíhalo v několika vlnách. Absolutně nejvíce MZCHÚ bylo vyhlášeno v roce 1990, příznivá období, kdy bylo vyhlášeno alespoň deset nových MZCHÚ byla v letech 1950, 1956, 1980, 1986, 1996, 1998 a 2002.


str. 8.18


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Největší plošný nárůst MZCHÚ Jihomoravského kraje nastal v roce 1990, což koresponduje i s největším nárůstem početnosti, významné navýšení plochy MZCHÚ však bylo i v letech 1987 a 1994.

Graf 8.12. Hodnocení Jihomoravského kraje v rámci statistických jednotek okresů 2002

Početní zastoupení MZCHÚ JMK ve velkoplošných CHÚ a v přírodních parcích rozdělených do kategorií dle roku vyhlášení

2001 2000 1999 1998

70

1997 1996

60

počet MZCHÚ

1995 50

1994 1993

40

1992 1991

30

1990 20

1989 1988

10

1987 1986

0

Blan

B-mě

B-ve

Břec

Ho

Vy

Zn

1984


1983 2002

Plošné zastoupení MZC HÚ JMK ve velkoplošných CHÚ a v přírodních parcích rozdělených do kategorií dle roku vyhlášení

2001 2000 1999 1998

3500

1997 1996

3000

plocha MZCH Ú [ha]

1985

1995 2500

1994 1993

2000

1992 1991

1500

1990 1000

1989 1988

500

1987 1986

0

Blan

B -mě

B-ve

Břec

Ho

Vy

Zn

S tatistická kategorie okres

1985 1984 1983


str. 8.19


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Grafy početnosti a plošného zastoupení MZCHÚ rozdělených dle roku vyhlášení hodnocených v rámci jednotlivých okresů uvádějí, ve kterých letech v jednotlivých okresech byla ve větší míře MZCHÚ vyhlašována a jaký to znamenalo plošný podíl v rámci daného okresu. Blansko

počet

plocha MZCHÚ [ha]

NPR

3 (z toho 3 v CHKO)

755

NPP

1 (z toho 1 v CHKO)

23

PR

19 (z toho 6 v CHKO)

578

PP


617


1974

suma

Na území okresu Blansko bylo k 1. 5. 2003 vyhlášeno celkově 57 maloplošných zvláště chráněných území, z toho 10 je součástí CHKO Moravský kras. Předmětem podrobné analýzy byla MZCHÚ mimo CHKO. Kategorie národních přírodních rezervací (NPR) je v okrese Blansko zastoupena 3 MZCHÚ a všechna tato MZCHÚ jsou součástí CHKO Moravský kras. Jedná se o NPR Vývěry Punkvy, vyhlášenou v roce 1933 a přehlášenou v roce 1997 a v roce 2004 s rozlohou 556,5 ha v k.ú. Lažánky, Ostrov u Macochy, Suchdol, Těchov a Vilémovice a Blansko, NPR Habrůvecká bučina, vyhlášenou v roce 1950 a přehlášenou v roce 1975 o ploše 85 ha v k.ú. Habrůvka a nejmladším územím je NPR Býčí skála vyhlášená v roce 2004, nacházející se v k.ú. Habrůvka, Babice nad Svitavou a Olomoučany, s přesahem i do okresu Brno-venkov a s rozlohou 132,58 ha. Toto chráněné území vzniklo sloučením v minulosti již vyhlášených CHÚ NPP Býčí skála a NPR Josefské údolí. Kategorie národních přírodních památek (NPP) je v okrese Blansko zastoupena 1 lokalitou, nacházejícími se na území CHKO Moravský kras. Je to NPP Rudické propadání, vyhlášené v roce 1990, zaujímající plochu 4,4 ha v k.ú. Jedovnice a Rudice. V kategorii přírodních rezervací (PR) je v okrese Blansko vyhlášeno celkem 19 zvláště chráněných území, z nichž 6 je součástí CHKO Moravský kras. V kategorii přírodních památek (PP) je v okrese Blansko vyhlášeno celkem 34 zvláště chráněných území a všechny se nacházejí mimo území CHKO Moravský kras.


str. 8.20


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Brno-město počet

plocha [ha]

NPR

0 (z toho 0 v CHKO)

0

NPP

2 (z toho 0 v CHKO)

17

PR

8 (z toho 0 v CHKO)

128

PP


187

suma


332

Na území okresu Brno-město bylo k 1. 5. 2003 vyhlášeno celkem 29 maloplošných zvláště chráněných území. Kategorie národních přírodních rezervací (NPR) není v okrese Brno-město zastoupena. Kategorie národních přírodních památek (NPP) je v okrese Brno-město zastoupena 2 MZCHÚ. Jsou to NPP Červený kopec, vyhlášená v roce 1970, zajímající plochu 0,55 ha v k.ú. Bohunice a NPP Stránská skála, vyhlášená v roce 1978 a přehlášená v roce 1998, o rozloze 16,61 ha v k.ú. Slatina. V kategorii přírodních rezervací (PR) je v okrese Brno-město vyhlášeno celkem 8 zvláště chráněných území. V kategorii přírodních památek (PP) je v okrese Brno-město vyhlášeno celkem 19 zvláště chráněných území.

Brno – venkov počet

plocha [ha]

NPR

1 (z toho 1 v CHKO)

83

NPP

1 (z toho 1 v CHKO)

0,01

PR


688

PP


310

suma


1081

Na území okresu Brno-venkov bylo k 31. 5. 2002 vyhlášeno celkově 49 maloplošných zvláště chráněných území, z nichž 6 leží v CHKO Moravský kras. Kategorie národních přírodních rezervací (NPR) je v okrese Brno-venkov zastoupena 1 lokalitou nacházející se na území CHKO Moravský kras, jedná se o NPR Hádecká planinka vyhlášenou v roce 1950, o rozloze 82,95 ha v k.ú. Kanice). Kategorie národních přírodních památek (NPP) je v okrese Brno-venkov zastoupena 1 lokalitou ležící na území CHKO Moravský kras.. NPP Pekárna byla vyhlášena již v roce 1933, má rozlohu 0,01 ha v k.ú. Mokrá. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: 8. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY

str. 8.21


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V kategorii přírodních rezervací (PR) je v okrese Brno-venkov vyhlášeno celkem 15 zvláště chráněných území, z nichž 4 leží na území CHKO Moravský kras. V kategorii přírodních památek (PP) je v okrese Brno-venkov vyhlášeno celkem 32 zvláště chráněných území.

Břeclav počet

plocha [ha]

NPR

8 (z toho 2 v CHKO)

1167

NPP

3 (z toho 0 v CHKO)

155

PR


1414

PP


126

suma


2862

Na území řešené části okresu Břeclav bylo k 31. 10. 2002 vyhlášeno celkem 41 maloplošných zvláště chráněných území, z čehož 13 se nachází na území CHKO Pálava. Kategorie národních přírodních rezervací (NPR) v okrese Břeclav celkově zastupuje 8 lokalit, z toho 4 jsou součástí CHKO Pálava. Jedná o NPR Děvín-Kotel Soutěska, vyhlášenou v roce 1930 na ploše 383 ha v k.ú. Horní Věstonice, Klentnice, Pavlov u Dolních Věstonic a Perná, NPR Slanisko u Nesytu, vyhlášenou v roce 1961 na ploše 16,67 ha v k.ú. Sedlec u Mikulova, NPR Lednické rybníky vyhlášené v roce 1953 na ploše 552,53 ha k.ú. Hlohovec, Charvátská Nová Ves, Lednice na Moravě a Sedlec u Mikulova a NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen vyhlášená v roce 1951 na ploše 47,38 ha v k. ú. Bavory, Klentnice a Perná.. Mimo území CHKO Pálava náleží do kategorie NPR 4 lokality a jsou to: NPR Cahnov – Soutok, vyhlášená v roce 1949 na ploše 13,46 ha v k.ú. Lanžhot, NPR Křivé jezero vyhlášená v roce 1973 na ploše 104,21 ha k.ú. Milovice a Nové Mlýny, NPR Pouzdřanská step – Kolby, vyhlášená v roce 1956 na ploše 30,50 ha v k.ú. Uherčice u Hustopečí a Pouzdřany, NPR Ranšpurk vyhlášená v roce 1949 na ploše 19,20 ha v k.ú. Lanžhot Kategorie národních přírodních památek (NPP) je v řešené části okresu Břeclav zastoupena 3 lokalitami. Jsou to NPP Dunajovické kopce, vyhlášená v roce 1990 na ploše 107,16 ha v k.ú. Brod nad Dyjí, Březí u Mikulova, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, NPP Pastvisko u Lednice, vyhlášená v roce 1990 na ploše 30,50 ha v k.ú. Lednice na Moravě a NPP Randezvous, vyhlášená v roce 1990 na ploše 17,12 ha v k.ú. Valtice. V kategorii přírodních rezervací (PR) je v dotčené části okresu Břeclav vyhlášeno celkem 18 zvláště chráněných území, z nichž 5 leží na území CHKO Pálava. V kategorii přírodních památek (PP) jsou v dotčené části okresu Břeclav vyhlášena celkem 12 zvláště chráněných území, z nichž 4 leží na území CHKO Pálava.


str. 8.22


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hodonín počet

plocha [ha]

NPR

4 (z toho 3 v CHKO)

632

NPP

3 (z toho 1 v CHKO)

126

PR


401

PP


186

suma


1345

Na území okresu Hodonín bylo k 31. 10. 2002 vyhlášeno celkově 37 maloplošných zvláště chráněných území, z nichž 7 leží v CHKO Bílé Karpaty. Kategorie národních přírodních rezervací (NPR) je v okrese Hodonín zastoupena 4 lokalitami, z nichž 3 leží na území CHKO Bílé Karpaty. Jsou to NPR Čertoryje, vyhlášená v roce 1987 na ploše 325,58 ha v k.ú. Hrubá Vrbka, Kněždub a Tvarožná Lhota, NPR Jazevčí, vyhlášená v roce 1987 na ploše 99,28 ha v k.ú. Javorník nad Veličkou a Nová Lhota u Veselí nad Moravou, NPR Zahrady pod Hájem, vyhlášená v roce 1987 na ploše 156,97 ha v k.ú. Strážnice na Moravě. Mimo území CHKO Bílé Karpaty leží NPR Porážky, vyhlášená v roce 1987 na ploše 49,76 ha v k.ú. Nová Lhota u Veselí nad Moravou a Slavkov u Uherského Brodu. Kategorie národních přírodních památek (NPP) je v okrese Hodonín zastoupena 3 lokalitami, z toho jedna leží v CHKO Bílé Karpaty. Jedná se o NPP Búrová, vyhlášenou v roce 1987 na ploše 18,81 ha v k.ú. Suchov. Mimo území CHKO leží NPP Na Adamcích, vyhlášená v roce 1972 na ploše 7,48 ha v k.ú. Želetice u Kyjova a NPP Váté písky, vyhlášená v roce1990 na ploše 99,80 ha v k.ú. Bzenec, Vracov. V kategorii přírodních rezervací (PR) je v okrese Hodonín vyhlášeno 15 zvláště chráněných území, z nichž 2 leží na ploše CHKO Bílé Karpaty. V kategorii přírodních památek (PP) je v okrese Hodonín vyhlášeno 15 zvláště chráněných území, z nichž 7 leží na ploše CHKO Bílé Karpaty.

Vyškov počet

plocha [ha]

NPR

1 (z toho 0 v CHKO)

24

NPP

1 (z toho 0 v CHKO)

9

PR


160

PP


59

suma


253

Na území okresu Vyškov bylo k 31. 10. 2002 vyhlášeno celkově 28 maloplošných zvláště chráněných území.


str. 8.23


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kategorie národních přírodních rezervací (NPR) je v okrese Vyškov zastoupena 1 lokalitou: NPR Větrníky, vyhlášenou v roce 1933, přehlášenou v letech 1951, 1988 a1990 na ploše 24,46 ha v k.ú. Letonice. Kategorie národních přírodních památek (NPP) je v okrese Vyškov zastoupena 1 lokalitou: NPP Malhotky, vyhlášenou v roce 1981 na ploše 9,46 ha v k.ú. Nevojice. V kategorii přírodních rezervací (PR) je v okrese Vyškov vyhlášeno celkem 11 zvláště chráněných území. V kategorii přírodních památek (PP) je v okrese Vyškov vyhlášeno celkem 15 zvláště chráněných území.

Znojmo počet

plocha [ha]

NPR

0

0

NPP

1

0

PR

8 (z toho 0 v NP)

106

PP

26 (z toho 3 v NP)

161

35

267

suma

Na území okresu Znojmo bylo k 1. 5. 2003 vyhlášeno celkově 35 maloplošných zvláště chráněných území. Kategorie národních přírodních rezervací (NPR) není v okrese Znojmo zastoupena. Kategorie národních přírodních památek (NPP) je v okrese Znojmo zastoupena územím Miroslavické kopce. V kategorii přírodních rezervací (PR) je v okrese Znojmo vyhlášeno celkem 8 zvláště chráněných území. V kategorii přírodních památek (PP) je v okrese Znojmo vyhlášeno celkem 26 zvláště chráněných území.


str. 8.24


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Management MZCHÚ Územní ochrana přírody je tradiční a stále účinný způsob zachování určité části přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, případně přírodě vzdálených ekosystémů, které jsou součástí biodiverzity krajiny. Původní statické pojetí ochrany přírody z počátku 19. století, kdy ochranný režim spočíval ve vyloučení veškerého hospodaření byl přibližně v 50. letech 20. století překonán a nahrazen přístupem dynamickým, čímž začalo období aktivní péče o chráněná území formou účelového hospodaření (např. pravidelné kosení luk a pastvin, odstraňování náletů dřevin, hospodaření v rybnících a v lesích atd.). Odborné zásahy v chráněných územích v současném pojetí se dělí na asanační a regulační. Asanační zásahy (obnovní, rekonstrukční, restaurační, či revitalizační) sledují především návrat do přirozeného stavu odstraněním (většinou jednorázovým) nežádoucích prvků a jevů. Regulační zásahy (též usměrňovací, preventivní) udržují přírodu v žádoucím stavu usměrňováním nebo blokováním samovolného vývoje a také eliminují nežádoucí vlivy okolí. V rámci snahy o poznání obecných ekologických zákonitostí využitelných při péči o chráněné části přírody byly v 70. letech 20. století zpracovány „červené seznamy“ vyhynulých a vzácných druhů vyšších rostlin (HOLUB, PROCHÁZKA et ČEŘOVSKÝ 1979) a seznam ohrožených fytocenóz (MORAVEC et al 1983, 1995). Dále byl zahájen soustavný biomonitoring populací i společenstev za účelem zjištění trendů vývoje. V současné době se pro soustavu jednorázových i opakovaných biotechnických opatření k zajištění žádoucího stavu biocenóz používá termín management, který kromě terénních zásahů zahrnuje také aktivity další např. právní, ekonomické, propagační atd. Cílem a smyslem ochrany přírody a krajiny je zachování přírodních hodnot, které jsou výsledkem dlouhodobého vývoje. Tento vývoj původně ryze přírodní byl později ovlivňován či zcela vyvolán lidskou činností. V současné době se má za to, že lidskou činností jsou více či méně ovlivněny všechny přírodní procesy, což však nemusí být vždy na škodu, naopak mohou vznikat cenná antropogenně podmíněná společenstva. Prvními dokumenty plánující hospodaření ve zvláště chráněných územích byly od 80. let 20. století tzv. „ochranářské plány“, nebyly však zakotveny v žádné právní normě. V roce 1992 vstoupil v platnost zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a legislativně upravil zpracovávání a realizace plánů péče, stanovil náležitosti projednávání a schvalování plánů péče. Postupem času vzniklo několik metodik a struktura i forma plánů péče byly standardizovány. Základní struktura plánu péče obsahuje 5 základních oddílů, které se dále dělí na jednotlivé body. V plánu péče jsou také uvedeny seznamy chráněných druhů rostlin (vyšší rostliny, nižší rostliny, mechorosty), hub a živočichů (bezobratlí, obratlovci). Povinnou součástí plánu péče jsou mapové přílohy. 1) Základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ 2) Odborné a věcné odůvodnění cílů a způsobů péče 3) Plán zásahů a opatření 4) Realizace a kontrola 5) Závěrečné údaje


str. 8.25


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plán péče je zpracováván pro jednotlivá ZCHÚ jako specifický plánovací dokument pro management zvláště chráněných území (ZCHÚ). V případě potřeby se plány péče zpracovávají i pro ochranné pásmo, které je zpravidla 50 m podél hranice vymezeného ZCHÚ. Plány péče se zpracovávají obvykle na období 10 let, které v případě lesních ZCHÚ by mělo být shodné s platností lesního hospodářského plánu, popř. lesních hospodářských osnov (LHP, LHO). Na území Jihomoravského kraje početně i plošně převažují maloplošná ZCHÚ s nelesním typem společenstva, což platí také v jednotlivých statistických jednotkách okresů. Pro potřeby managementu ZCHÚ a vypracování plánu péče se vegetace typizuje do určitých abstraktních jednotek podle podstatných společných vlastností a předem stanovených kritérií. V dosavadní praxi jsou geobiocenózy nahrazovány fytocenózami, pro jejichž klasifikaci existuje několik systémů. V zásadě však existují 3 typologické směry, jsou to stanovištní (založený na charakteru stanoviště), formační (založený na fyziognomii porostů) a fytocenologický (založený na floristickém složení). Česká geobotanická škola používá celosvětově rozšířený curyšsko-montpelliérský fytocenologický směr. Při klasifikaci fytocenóz je za nejvýznamnější znak považována přítomnost určitého druhu či kombinace druhů. Pro ZCHÚ ležící na lesní půdě je akceptována lesnická typologie, která představuje kombinovaný stanovištně-fytocenologický směr. Základní prostorovou jednotkou je lesní typ, jako část lesa s přibližně jednotným působením stanoviště na fytocenózu a tedy i s příslušnou druhovou i prostorovou skladbou. Vyšší jednotkou je soubor lesních typů. Na stanovištně-fytocenologickém směru je založena také geobiocenologická typologie, kdy základní jednotkou je typ geobiocénu, což je soubor všech přírodních, člověkem ovlivněných i antropogenně vytvořených společenstev, která se mohou vystřídat na daném stanovišti. Vyšší jednotkou je skupina typů geobiocénů (STG). Dle příručky „Péče o chráněná území“ (PETŘÍČEK et al., 1999) jsou jednotlivá společenstva rozdělena do fyziotypů a jejich podtypů, jednotlivé fyziotypy jsou zde podrobně popsány, jsou uvedeny způsoby jejich ohrožení a vhodného managementu. V řešeném území Jihomoravského kraje se vyskytují nelesní společenstva těchto fyziotypů: 1) Vodní a bažinná společenstva 2) Společenstva pramenišť a rašelinišť 3) Hygrofilní až mezofilní travní společenstva (Vlhké až svěží louky, pastviny a slaniska) 4) Společenstva skal, sutí, písčin a primitivních půd 5) Xerotermní až semixerotermní trávníky a lemy 6) Acidofilní travinná a keříčková společenstva 7) Křoviny 8) Plevelová (segetální) společenstva (polní kultury) 9) Rumištní (ruderální) společenstva


str. 8.26


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Lesní společenstva Jihomoravského kraje se řadí k těmto fyziotypům: 1) Mokřadní a pobřežní křoviny a lesy 2) Xerotermní doubravy 3) Habrové a lipové doubravy 4) Acidofilní doubravy 5) Bory 6) Suťové a roklinové lesy 7) Bučiny a jedliny Pouze fyziotyp smrčin není na území Jihomoravského kraje zastoupen.

ad Vodní a bažinná společenstva Fyziotyp představuje skupinu společenstev vod (stojaté i tekoucí), jejich pobřeží a bažin, tedy především rákosin a porosty vysokých ostřic a stojatých nebo tekoucích vod. Specifickým podtypem je vegetace obnažených den nádrží. Jednotlivé vymezené subtypy jsou: společenstva oligotrofních vod, společenstva mezotrofních vod, společenstva přirozeně eutrofních a brakických vod, společenstva vod zatížených živinami, společenstva rákosin a vysokých ostřic tekoucích vod, společenstva rákosin a vysokých ostřic stojatých vod, společenstva dočasně obnažených den a pobřeží. Stanoviště: jezera a tůně v nivách toků, periodicky vysýchavé mělké vody a mokřady, studánky a prameniště, mělké části nádrží a přehrad, umělá jezera a tůně v poddolovaných územích, rezervoáry pitné vody, účelové nádrže a odkaliště, řeky, říčky a potoky. Dynamika: přirozená dynamika těchto společenstev byla regulacemi toků a odvodňováním pozemků téměř znemožněna, spontánní erozně-akumulační proces byl značně potlačen, v důsledku čehož se změnily či zcela zmizely typické mokřady (wetlandy). Autoregulace vývoje, která spočívá v blokování sukcese je typická pro tekoucí vody. Dynamika stojatých vod je dána kolísáním vodní hladiny, zanášením, zarůstáním a zazemňováním. Typy ohrožení: v případě vyhlášených ZCHÚ sice nehrozí přímá likvidace, negativní vliv na tato společenstva však mají změny hydrologického režimu či koloběhu živin v okolní krajině, nekosení rákosin a ostřicových porostů, přemnožení vodního ptactva, sukcesní procesy a expanze a invaze cizích prvků vegetace.

ad Společenstva pramenišť a rašelinišť U tohoto fyziotypu převládají vyšší rostliny šáchorovité doplněné vysokým zastoupením mechorostů, společenstva mají stálý dostatek vody, voda je stagnující nebo mírně proudící, pro většinu společenstev je typické hromadění odumřelé biomasy, která vytváří specifický organogenní substrát. Společenstva pramenišť jsou přirozeně bržděna slabou erozí a periodickým překrývání povrchu vyplavovanými částicemi.


str. 8.27


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jednotlivé vymezené subtypy jsou: prameniště, minerotrofní rašeliniště, ombrotrofní rašeliniště. Typy ohrožení: změny hydrologického režimu či koloběhu živin v okolní krajině (meliorace, podchycování pramenů při budování místních vodovodů, eutrofizace), invaze nitrofilních druhů, mechanické narušování společenstev při lesní těžbě, nadměrný turismus.

ad Hygrofilní až mezofilní travní společenstva Vlhké až svěží louky, pastviny a slaniska představují polopřirozená bylinná společenstva, k jejichž vzniku větším či menší dílem přispěl člověk postupně se rozvíjejícím zemědělstvím. Fungování těchto společenstev je podmíněno pravidelným či občasným sečením či pastvou. Jednotlivé vymezené subtypy jsou:bezkolencové louky, pcháčové louky, psárkové louky, ovsíkové louky, trojštětové louky a pastviny s poháňkou,. Dynamika: u lučních společenstev je více či méně spoluurčována činností člověka, přirozená sukcese směřující k vzniku lesa je blokována sečí (1, 2 až 4 seče ročně) a odstraňováním biomasy a některé typy jsou závislé i na pravidelných záplavách. Typy ohrožení: louky a pastviny jsou ohroženy odvodňováním, přehnojováním, chemizací a rozoráváním, přerušením tradičního hospodaření, což vede k zarůstání náletem dřevin, nebo k přeměně v lada, předimenzovaná pastva vede k rozšlapání a degradaci.

ad Společenstva skal, sutí, písčin a primitivních půd Fyziotyp zahrnuje přirozená travobylinná společenstva pod horní hranicí lesa na nevyvinutých půdách, kde humusový horizont nasedá přímo na skalní podloží. Rostliny tohoto fyziotypu jsou odkázány na nepravidelné srážky a proto se zde uplatňují především druhy schopné snášet ztrátu vody. Jednotlivé vymezené subtypy jsou: skály, sutě a droliny, písčiny, písčiny a primitivní půdy. Typy ohrožení: společným ohrožením všech podtypů je vnos látek rozptýlených v ovzduší (oxidy síry, oxidy dusíku) a změna využívání okolní krajiny (hlavně odlesnění bezprostředního okolí).

ad Xerotermní až semixerotermní trávníky a lemy Společenstva náležící k tomuto fyziotypu se vyskytují na mírně skloněných svazích, kde je větší předpoklad pro vývoj hlubšího půdního profilu, který podmiňuje vysokou druhovou diverzitu těchto společenstev. Extrémní mikroklima jižních svahů je vhodné pro reliktní výskyt druhů kontinentálních, subkontinentálních a submediteránních. Jednotlivé vymezené subtypy jsou: xerotermní trávníky (stepi), semixerotermní trávníky a xerotermní až mezofilní lemy. Dynamika: tato společenstva původně přirozeně spásaná zvěří, byla později často pastvinami. Dynamika těchto společenstev spočívá v mírném narušování povrchu půdy, odstraňování biomasy a vnosu živin v podobě exkrementů zvířat. Na většině těchto stanovišť ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: 8. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY

str. 8.28


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

však v současné době pastva neprobíhá, v důsledku čehož je destabilizována prostorová a druhová struktura společenstva (sukcesní stádium udržované pastvou). Typy ohrožení: ukončení tradiční pastvy, negativní ovlivnění v důsledku změny obhospodařování okolní krajiny (vnos živin a toxických látek), emise ze znečištěného ovzduší (oxidy dusíku a síry), zvýšení dominance konkurenčně silnějších často nitrofilních druhů trav a dřevin.

ad Acidofilní travinná a keříčková společenstva Fyziotyp sdružuje dva subtypy, které jsou náhradními společenstvy po vykácení lesa. Jednotlivé vymezené subtypy jsou: acidofilní trávníky a vřesoviště. Acidofilní trávníky zahrnují krátkostébelné mezofilní až hygrofilní smilkové louky a pastviny mezofytika na minerálně chudých horninách. Tato společenstva vznikla převážně jako náhradní po vykácení lesa. Vřesoviště obsazují extrémnější a kyselejší stanoviště a dominantami jsou nenáročné keříky vřasu a brusnic. Dynamika acidofilních trávníků je dána způsobem hospodaření a nejčastějším typem ohrožení bývá hnojení dusíkatými hnojivy. Vřesoviště ponechané ladem vřes stárne a odumírá. Pro udržení společenstva je nutné odstraňovat nálet dřevin a pracovat s ohněm (řízené vypalování), případně jako nejvhodnější se jeví obnova pastvy odstraňování růstových vrcholů, čímž keříček stále regeneruje). Typy ohrožení: oba subtypy je nutno chránit před hnojením, imisemi oxidů síry a dusíku a před eutrofizací.

ad Křoviny Fyziotyp zahrnuje křoviny suchých až středně vlhkých stanovišť pod horní hranicí lesa. Křoviny přestavují stanoviště s velmi specifická složením, strukturou (světlé a stinné porostní fáze, časové vývojové fáze) i ekologickou funkcí. Pro oblast střední Evropy je společenstvo křovin stejně typické jako lesy a louky, navzdory tomu patří mezi fyziotypy méně prozkoumané. Součástí křovin jsou v menší míře také stromy a bylinné i dřevité liány, obecně je výsledná skladba společenstev dosti náhodná a velmi bohatá. Jednotlivé vymezené subtypy jsou: nízké a řídké xerotermní křoviny, křoviny se skupinovou strukturou, vysoké a husté trnité křoviny, řídce větvené nitrofilní křoviny. Dynamika je závislá na druhové skladbě, na stanovištních podmínkách a na dosavadním vývoji. Většina křovin není bez managementu schopna setrvat v ustáleném stavu. Křoviny jednak náhle expandují do okolí a současně snadno podléhají přerůstajícím stromům. Z ochranářského hlediska cenné křoviny se vyskytují na řadě odlišných stanovišť od skal po rumiště, od nížin do hor.


str. 8.29


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Typy ohrožení: křovin je první pohled všude dost, ale cenných, druhově bohatých společenstev je stále méně. Křoviny poškozuje eutrofizace, zvláště ruderální křoviny v intravilánech jsou většinou nemilosrdně likvidovány.

ad Plevelová (segetální) společenstva (polní kultury) Historie tohoto fyziotypu se datuje od dob neolitu, tj. před více než 6000 lety. Druhy rozšířené v souvislosti s počátky pěstování obilnin se nazývají archeofyty, druhy původně domácí rostoucí na odlesněných stanovištích apofyty a druhy, které se na naše území rozšířily až v novověku, zejména s rozvojem světového obchodu v 19. století jsou neofyty. S rozšířením spektra pěstovaných kulturních rostlin v součinnosti vlivů antropogenních s klimatickými a půdními faktory došlo k diferenciaci plevelových (segetálních) společenstev. Některé jsou přítomny v širokém spektru přírodních podmínek od nížin do hor, jiné jsou omezené na úzkou niku přírodních podmínek a na vybraná společenstva polních kultur. Jednotlivé vymezené subtypy jsou: baziklinní společenstva obilnin převážně teplých oblastí, baziklinní společenstva okopanin převážně teplých oblastí, baziklinní společenstva víceletých pícnin převážně teplých oblastí, acidoklinní společenstva obilnin teplých až chladnějších oblastí, acidoklinní společenstva okopanin teplých až chladnějších oblastí, acidoklinní společenstva víceletých pícnin teplých až chladnějších oblastí. Dynamika: společenstva plevelů prodělala během dlouhého časového období vývoj od trojpolního hospodaření (střídání víceletých pícnin, obilnin, okopanin), plevele se šířily s vyséváním pěstované plodiny a se zdokonalováním čištění osiva některé plevele vymizely (koukol polní, sveřep stoklasa). V důsledku těchto změn se tedy plevelová společenstva obnovovala především z přirozené semenné banky v půdě, postupně se však zdokonalovalo i obdělávání půdy, zvyšovaly se dávky minerálních i organických hnojiv, byl upravován vodní režim půd (meliorace) a zejména po 2. světové válce postupně stále rostla spotřeba chemických přípravků na ochranu rostlin (herbicidů, fungicidů, insekticidů). Původní odrůdová skladba plevelových společenstev se významně změnila také v důsledku vývoje a změny spektra pěstovaných plodin (50 % nových sort a plodin). Změnou techniky obhospodařování (používání těžkých mechanismů) byl narušena i struktura půdy. V období tzv. intenzifikace socialistické zemědělské výroby byly výše uvedené principy uplatňovány velkoplošně. se uplatňují jednak způsoby velkoplošného hospodaření a maloplošného (záhumenkového). Současné složení společenstev plevelů je druhově ochuzené s dominancí několika obtížných plevelů, často s nitrofilní tendencí, geneticky negativním jevem vznik vůči herbicidům rezistentních genotypů. S dováženým zbožím se na naše území neustále šíří další druhy cizích plevelů. Nyní je pro tyto fyziotypy typická převážně jednoroční dynamika, společenstva jsou udržovány v permanentním iniciálním stádiu. Utváření plevelových společenstev také formuje sled jednotlivých plodin (osevní postup). Typy ohrožení: jako výtvor přírodní reality je nutno chránit a zachovat i tyto relativně „nežádoucí“ druhy rostlin. Plevelné rostliny totiž sehrály významnou úlohu například při šlechtění kulturních rostlin. Žádoucí stavem je racionální míra regulace plevelové složky, účelné používání chemické a biologické ochrany rostlin, přesné dávkování minerálních i organických hnojiv, správně prováděná orba, vhodné skladování statkových hnojiv a slámy a udržování okolí objektů živočišné výroby, odkud se často šíří do okolí úporné plevele. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: 8. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY

str. 8.30


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ad Rumištní (ruderální) společenstva Spontánně a subspontánně vznikající převážně travinno-bylinná společenstva doplněná někdy mechorosty, výjimečně také keři jsou složena z původních i cizích druhů. Osídlují stanoviště, která byla vyřazena z procesu cílevědomé kultivace. Přes značnou různorodost ve skladbě společenstev jsou tato společenstva vždy více či méně závislá na pravidelných či občasných antropogenních či zoogenních zásazích. Jednotlivé vymezené subtypy jsou: ruderální společenstva s převahou jednoletých druhů nízkého vzrůstu, ruderální společenstva s převahou jednoletých druhů vysokého vzrůstu, ruderální společenstva s převahou dvou- a víceletých druhů vysokého vzrůstu,.společenstva zdí. Dynamika: zoogenně podmíněná společenstva vznikala již ve člověkem neosídlené krajině, byly to například plochy v okolí napajedel zvěře, okolí nor a doupat, nyní však zcela převládají společenstva antropogenně podmíněná, osídlená původními, zdomácnělými i cizími druhy. Proměnlivost druhového složení je vždy závislá na hospodářských a sociálních poměrech společnosti. Typy ohrožení: ruderální společenstva mohou být ohrožena změnou celospolečenské činnosti (zánik zemědělské malovýroby, rozvoj či útlum důlní činnosti, rozvoj dopravy, rekreace, atd.), dále změny v likvidaci tuhých odpadů (zánik malých skládek), eliminace faktorů neustále narušujících půdní povrch, eliminace přísunu živin z prosakujících jímek a z okolí hnojišť, úpravy zpevňování povrchů silnic a změny v oblibě pěstování některých zplaňujících užitkových, zvláště léčivých rostlin.

8.1.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Agentura ochrany přírody a krajiny, středisko Brno, 2004 Rezervační knihy jednotlivých MZCHÚ ÚSOP - ústřední seznam ochrany přírody, AOPK ČR, 2003 Zákon č. 114/1992 Sb. v platném znění Petříček v. a kol.: Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva, AOPaK, Praha 1999 Míchal I., Petříček V.: Péče o chráněná území II. Lesní společenstva, AOPaK, Praha 1999

8.1.4. ZÁVĚRY V rámci zpracování předkládané koncepce byly prověřeny veškeré materiály týkající se zvláště chráněných území v rámci kraje a tato aktuální data byla zapracována do tabulek. Tabulková část bude sloužit orgánu ochrany přírody a krajiny jako dokument, který se průběžným doplňováním o nové údaje zajistí podrobný přehled o stavu MZCHÚ na území kraje. Ve vztahu k velkoplošným ZCHÚ zůstává nedořešena zejména otázka rozšíření CHKO Pálava. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: 8. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY

str. 8.31


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------


str. 8.32


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8.2. PAMÁTNÉ STROMY – PŘEHLED, VYHODNOCENÍ STAVU A OZNAČENÍ 8.2.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Památné stromy Památné stromy jsou podle zákona 114/1992 Sb. evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody uloženém v centrálním pracovišti AOPK ČR v Praze. Evidence má jak písemnou tak elektronickou podobu. Do tohoto seznamu jsou zařazeny solitérní stromy, jejich skupiny nebo stromořadí významné svým vzrůstem, věkem, významné jako krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a dřeviny historicky cenné. Historicky cenné dřeviny připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny pověsti a báje. K 31.12.2003 je v ústředním seznamu uvedeno 4 000 záznamů, z toho solitérních stromů je 3136, skupin od 2 do 5 jedinců je 583 s celkovým počtem 1530 stromů. Skupin, které čítají nad 5 jedinců je celkem 281 s celkovým počtem více než 14619 stromů. Naplňování ústředního seznamu není ještě dokončeno. Ročně je nově evidováno okolo 100 památných stromů, ale zároveň je asi okolo 30 záznamů památných stromů ročně z ústředního seznamu vyjímáno. Památné stromy pracovně rozdělujeme do tří kategorií : I. kategorie - památné stromy kmetského věku (starší 400 let) Jedná se o nejstarší a historicky nejvýznamnější jedince. Jejich stáří se určuje velmi obtížně, zejména u nejstarších památných stromů. Historických dokladů, které by svědčily o stáří památných stromů je velmi málo. O stromy I. kategorie je nutno pečovat, aby se co nejdéle zachovaly. Většina těch nejstarších stromů má ve kmeni rozsáhlou centrální dutinu, některé dřeviny mají i špatně čitelné letokruhy. Při určení jejich věku se většinou jedná o hrubé odhady, které se mohou i řádově lišit. II. kategorie - památné stromy zralého věku (200 až 400 let) Jsou to významné solitéry, jejich skupiny i stromořadí. Často se jedná o vitální jedince s významným estetickým působením (tvar koruny, utváření kmene, spojení s kulturní památkou a pod.) nebo mají charakter významné krajinné dominanty. Krajinné dominanty často tvoří skupiny stromů nebo stromořadí. Patří se i zvláště cenné cizokrajné a k nám donesené (introdukované) dřeviny. O stromy II. kategorie je nutno intenzívně pečovat, aby byly co nejpůsobivější III. kategorie - památné stromy - čekatelé, stromy mladého věku (mladší 200 let) Jsou to významní jedinci, skupiny a stromořadí mladšího věku, které si zasluhují náležitou ochranu již v současné době i přes relativně nízký věk. O tuto III. kategorii je nutno pečovat zejména proto, aby se stromy dožily svého plného působení a posléze i kmetského věku a staly se němými svědky naší současnosti pro budoucí pokolení. K výběru památných stromů je třeba přistupovat uvážlivě jak z hlediska důvodů jejich ochrany, tak i zdravotního stavu a možností další ochrany. Ochrana památných stromů Památné stromy, jejich skupiny a stromořadí a jejich ochranná pásma jsou oprávněny vyhlašovat podle § 76, odst. 2, písm.b, odst.3, odst.4 zákona č. 114/92 Sb. pověřené obecní ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: 8. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PAMÁTNÉ STROMY

str. 8.33


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

úřady (zák. ČNR č.367/1990 Sb.), Magistrát hl. m. Prahy, správy národních parků, správy chráněných krajinných oblastí v rámci své územní působnosti (ve svých územních obvodech). Vydávání souhlasu k provádění činností v ochranném pásmu památných stromů, souhlasu k jejich ošetřování, povolování výjimek ze zákazů podle § 56 zákona č.114/1992 Sb. přísluší tomu orgánu ochrany přírody, který ochranu památných stromů, jejich skupin nebo stromořadí vyhlásil. Podnět k tomu, aby byl strom prohlášen za památný, může podat orgánu ochrany přírody každý občan. Pro výběr stromů k vyhlášení nejsou stanovena žádná striktní pravidla. Stromy je nutné vyhodnotit z výše uvedených hledisek, brát v úvahu jejich zdravotní stav, životaschopnost, ohroženost v daných podmínkách. Povinností vlastníka nebo nájemce pozemku, na kterém se památné stromy nacházejí, je pečovat o jejich příznivý zdravotní stav, tedy zajistit dobré podmínky pro jejich růst a zajistit jejich ochranu před škodlivými činiteli. V podmínkách ochrany je stanoveno, které činnosti, jež by mohly poškodit stromy, nelze ve stanoveném ochranném pásmu konat. V rámci daných možností může vlastník památných stromů požádat o dotaci na jejich ošetření jednak místně příslušný pověřený obecní úřad, obecní úřad s rozšířenou působností nebo žádat o dotaci z krajinotvorných programů SFŽP nebo MŽP spravovaných AOPK ČR. Památné stromy s historickým významem jsou ty, k nimž se váže historická událost nebo pověst, případně jsou spojovány s věhlasnými osobnostmi, ale i se jmény prostých lidí, třeba hospodářů, na jejichž gruntech stromy rostly. Řada stromů připomíná konec nevolnictví, roboty, konec válek, vznik Československé republiky, stromy republiky, které byly vysazeny v roce 1928, ale také v roce 1968, stromy připomínající návštěvu významných státníků, vědců atd. Nemůžeme opomenout i významné hraniční stromy na hranicích katastrů, hranicích majetků a pod. Jiné památné stromy byly vyhlášeny pro své estetické působení (tvar koruny, utváření kmene, spojení s kulturní památkou a pod.). Řada památných stromů má charakter významné krajinné dominanty. Krajinné dominanty často tvoří skupiny stromů nebo stromořadí.

Zdroje údajů Údaje o památných stromech byly převzaty z databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ÚSOP, doplněny a upraveny byly podle údajů jednotlivých úřadů. Údaje o vyhlášených památných stromech jsou uvedeny v tabelárních přehledech podle jednotlivých okresů v tabulkové příloze č.8 B. Tyto tabulky obsahují následující údaje: ·

Sloupec 1.: Identifikátor Identifikátor památného stromu, skupiny či stromořadí.

·

Sloupec 2.: Číslo Číslo památného stromu, skupiny či stromořadí, zlomek za tečkou v údaji vyjadřuje počet jedinců ve skupině či stromořadí.

·

Sloupec 3.: Název Název památného stromu, skupiny či stromořadí.


str. 8.34


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

·

Sloupec 4.: Datum vyhlášení

·

Sloupec 5.: Kdo vyhlásil Orgán ochrany přírody, který památný strom, skupinu či stromořadí vyhlásil.

·

Sloupec 6.: Číslo vyhlášky

·

Sloupec 7.: Katastrální území Číslo katastrálního území podle číselníku.

·

Sloupec 8.: Parcela Číslo parcely nebo parcel na kterých se památný strom, skupina či stromořadí nachází.

·

Sloupec 9.: Dřevina Latinský název dřeviny nebo dřevin.

·

Sloupec 10.: Obvod kmene Změřený obvod kmene dřeviny nebo dřevin měřený ve výšce 130 cm nad zemí.

·

Sloupec 11.: Výška dřeviny Změřená výška dřeviny nebo dřevin.

·

Sloupec 12.: Rok měření

·

Sloupec 13. až 15: Důvod ochrany Ve sloupcích jsou uvedeny důvody ochrany památného stromu, skupiny či stromořadí. Vysvětlivky použitých zkratek: VZR – dřeviny významné svým vzrůstem VEK – dřeviny významné svým stářím KRD – dřevina významné jako krajinné dominanty EST – esteticky zajímavé dřeviny PAM – dřeviny jsou součástí kulturní památky HST – historicky významné dřeviny DEN – dendrologicky zajímavé a důležité dřeviny EKO – ekologicky významné dřeviny

·

Sloupec 16.: Název katastrálního území

Podrobné tabulky o památných stromech, skupinách a stromořadích jsou uvedeny v příloze. Údaje o návrzích památných stromů, skupin a stromořadí jsou uvedeny v oddělené tabulce, která má stejný formát i sloupce. Některé údaje nejsou vyplněny protože nebyly k dispozici.


str. 8.35


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8.2.2. VYHODNOCENÍ ÚZEMÍ JMK Z tabulkových přehledů jednoznačně vyplývá, že výskyt památných stromů v Jihomoravském kraji není rovnoměrný. Je to způsobeno především tím, že výskyt dřevin vhodných pro vyhlášení památným stromem je nerovnoměrný. Odráží to stav krajiny, který je výsledkem péče vlastníků a hospodářů v blízké i vzdálenější minulosti. Současné počty vyhlášených jedinců, skupin stromů a stromořadí odrážejí také dosavadní aktivitu příslušných orgánů ochrany přírody. Z celkového počtu 872 k.ú. katastrálních území v Jihomoravském kraji, jsou památné stromy, skupiny či stromořadí vyhlášeny v 95 k.ú. V 777 katastrálních územích není vyhlášen ani jeden památný strom. V Tab. 1. je uveden přehled za kraj i podle okresů. Celkem bylo dosud vyhlášeno v Jihomoravském kraji 139 památných stromů, skupin a stromořadí, které dohromady ochraňují 1237 jedinců. Nejvíce záznamů má Strážnice na Moravě – 3 solitéry a 6 stromořadí. Nejvíce jedinců je chráněno v okrese Blansko. V tabulkách 8.1., 8.2., 8.5. jsou uvedeny počty chráněných objektů. Počty jedinců v chráněných skupinách dřevin a stromořadích kolísají od několika jedinců až po 230 lip ve stromořadí v Lažánkách u Blanska.

Tabulka 8.1. Památné stromy, skupiny a stromořadí v katastrech podle okresů Jm Blansko Brno - Brno - Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo kraj město venkov počet katastrů

872

193

58

157

78

92

119

175

počet památných stromů, skupin, stromořadí

139

24

27

29

9

23

15

12

počet katastrů se záznamy

95

20

15

18

6

11

13

12

počet katastrů bez záznamu

777

173

43

139

72

81

106

163

celkový počet chráněných jedinců

1237

365

113

330

10

259

135

25


str. 8.36


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka 8.2. Katastry podle počtu památných stromů, skupin a stromořadí Katastry podle počtu záznamů

Počet k.ú.

0

777

1

58

2

17

3

10

4

4

Více než 4

6

V tabulkách 8.3.,8.4.,8.6. jsou uvedeny údaje podle ÚSOP. Zde nejsou jednotně vedeny údaje o skupinách dřevin. U menších skupin jsou někdy vedeny údaje zvláště pro každý strom což ovlivňuje konečné součty.

Tabulka 8.3. Záznamy o památných stromech podle data vyhlášení okres

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

2004

Blansko

4

0

3

0

0

0

2

0

5

3

Brno - město 0

0

1

1

0

1

1

2

1

1

Brno venkov

1

0

0

0

0

0

1

2

10

3

Břeclav

0

0

0

0

1

1

0

0

4

5

Hodonín

0

2

0

1

7

2

5

0

0

2

Vyškov

0

0

0

3

3

0

5

0

2

0

Znojmo

0

0

0

0

0

0

25

0

0

0

JM kraj suma

5

2

4

5

11

4

39

4

22

14

celkem od r. 1995 je evidováno 110 záznamů


str. 8.37


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka 8.4. Druhy dřeviny v záznamech o památných stromech podle okresů v JMK Dřevina

v kraji Blansko celkem

Brnoměsto

Brno- Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo venkov

ACER

5

2

2

1

0

0

0

0

AESCULUS

4

0

1

1

0

0

2

0

FAGUS

12

5

2

3

0

0

0

2

FRAXINUS

1

0

0

0

0

1

0

0

GINKGO

1

0

1

0

0

0

0

0

GLEDITSIA

1

0

0

0

1

0

0

0

LARIX

1

1

0

0

0

0

0

0

PAULOWNIA

1

0

0

0

1

0

0

0

PICEA

11

6

1

0

0

0

3

1

PINUS

1

0

0

0

1

0

0

0

PLATANUS

11

0

8

0

0

3

0

0

POPULUS

5

0

0

3

0

0

0

2

PSEUDOTSU GA

1

0

0

1

0

0

0

0

PYRUS

4

0

0

3

0

1

0

0

QUERCUS

36

0

8

5

1

7

1

14

ROBINIA

1

0

0

0

0

0

1

0

SALIX

2

1

1

0

0

0

0

0

SORBUS

8

0

0

1

3

4

0

0

TAXUS

1

0

0

0

0

0

0

1

TILIA

70

14

5

17

5

14

10

5

ULMUS

2

1

1

0

0

0

0

0

179

30

30

35

12

30

17

25

Suma


str. 8.38


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka 8.5. Počet záznamů o památných stromech, skupinách a stromořadích podle katastrálních území Katastrální území Babice nad Svitavou Bílovice nad Svitavou Bítov Blatnice pod Svatým Antonínkem Bohdalice Boleradice Boskovice Boskovštejn Bosonohy Březina u Křtin Bučovice Bukovinka Bystrc Bzenec Černčín České Křídlovice Diváky Dražovice Dyjákovičky Habrůvka Heroltice Hluboké Dvory Holásky Horní Poříčí u Letovic Hoštice Hýsly Charvátská Nová Ves Chudčice Ivanovice na Hané Jedovnice Kněždub Kníničky Kozlany u Vyškova Královo Pole Kravsko Lazinov Lažánky u Blanska Lelekovice Lesní Hluboké Letonice Letovice Lipov

Počet Počet solitér skupin 3 0 1 1 0 1 1 1 1 1 1 0 1 0 0 6 2 1 1 2 0 0 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 0 1 0 1 0 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0

Počet Počet Záznam ů alejí 0 3 0 3 0 4 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0

1 1 1 1 1 1 1 1 3 6 2 1 1 2 1 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 4 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1


str. 8.39


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Katastrální území Lomnice u Tišnova Lysice Malhostovice Město Brno Mikulov Moravský Krumlov Němčičky u Hustopečí Nevojice Nová Lhota u Veselí nad Moravou Nuzířov Omice Ostrovačice Petrov u Hodonína Pisárky Prostřední Poříčí Předklášteří Pustiměř Rajhrad Rešice Rosice u Brna Rozkoš u Jevišovic Ruprechtov Řečkovice Sivice Skočova Lhota Sloup v Moravském Krasu Slup Sokolnice Staré Brno Strážnice na Moravě Suchdol v Moravském Krasu Šitbořice Štěpánovice u Tišnova Štýřice Tišnov Trnitá Trstěnice u Moravského Krumlova Tvarožná Lhota Uherčice u Znojma Uhřice Unín Velké Opatovice

Počet Počet Počet Počet Záznam ů solitér skupin alejí 1 0 0 1 2 0 0 2 4 0 0 4 3 0 0 3 2 0 0 2 0 1 0 3 2 0 0 2 1 0 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 0 0 4 0 1 1 1 0 3 3

0 0 0 0 0 0 0 3 0 1 0 0 1 1 0 0 0 1 0 1 0 6

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0

1 1 1 1 1 1 1 5 1 5 1 2 5 3 4 1 1 3 1 1 3 9

0 0 1 1 0 0

0 1 0 0 0 1

1 0 0 0 2 0

1 2 1 1 2 2

0 2 1 1 0 1

1 0 0 0 1 0

0 0 0 0 0 0

2 2 1 1 3 1


str. 8.40


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Katastrální území Veverské Knínice Veveří Vilémovice u Macochy Vlkoš u Kyjova Vysočany u Znojma Zboněk Žabovřesky Žebětín Železné Žeravice u Kyjova Židenice Celkem

Počet Počet Počet Počet Záznam ů solitér skupin alejí 0 0 1 1 1 0 0 1 0 1 0 1 0 2 0 5 1 0 0 1 0 1 0 1 0 0 1 1 1 0 0 1 1 0 0 1 0 1 0 2 0 0 1 1 92 35 12 173


str. 8.41


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka 8.6. Záznamy o památných stromech podle důvodů ochrany Důvod Blansko Brnoochrany venkov

Brnoměsto

Břeclav Hodonín

Vyškov Znojmo

JM kraj

VZR

13

33

25

8

14

9

15

117

GEN

1

0

0

0

0

0

1

2

VEK

3

9

10

2

9

2

2

37

KRD

18

13

11

8

19

7

24

100

EST

6

4

5

5

8

5

6

39

PAM

9

7

0

8

5

3

1

33

HRN

0

0

1

0

0

0

0

1

AUT

0

0

2

0

0

0

0

2

DEN

0

3

10

3

8

1

0

25

HST

0

2

0

0

1

1

0

4

EKO

0

0

0

0

0

0

1

1

vysvětlivky: VZR - významný vzrůstem GEN - ochrana genofondu VEK - významný stářím KRD - krajinná dominanta EST - esteticky zajímavý strom PAM - součást kulturní památky AUT - autochtonní druh HST - historicky důležitý strom DEN - cizokrajný strom EKO - ekologicky významný


str. 8.42


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8.2.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Agentura ochrany přírody a krajiny, květen 2004 Údaje poskytnuté Krajským úřadem Jihomoravského kraje ÚSOP - ústřední seznam ochrany přírody, AOPK ČR Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

8.2.4. ZÁVĚRY Z výše uvedeného přehledu je patrné, že památné stromy, skupiny či stromořadí jsou vyhlášeny v 95 k.ú v Jihomoravském kraji. V 777 katastrálních územích není vyhlášen ani jeden památný strom. Značná nerovnoměrnost mezi jednotlivými okresy je dána především dostatkem dřevin, jejich skupin a stromořadí vhodných k ochraně a aktivitou orgánů ochrany přírody. Vysoké počty chráněných jedinců v některých okresech jsou dány především ochranou dlouhých stromořadí a velkých skupin dřevin. Na základě provedených analýz byly zjištěny nesrovnalosti v údajích ÚSOP a mezi skutečným stavem.


str. 8.43

ATELIER FONTES, s.r.o

Recommend Documents