ATELIER FONTES, s.r.o

ATELIER FONTES, s.r.o.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

OBSAH: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ..............................................................................................................3 3.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ....................................................................................................................................3 3.1.1. přístupy a východiska......................................................................................................................3 3.1.2. Charakteristiky PLO .......................................................................................................................3 3.1.3. Ochrana přírody a Krajiny na lesních pozemcích .........................................................................11 3.2. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ NA LESNÍCH POZEMCÍCH .............................................................................13 3.2.1. Přístupy a východiska ...................................................................................................................13 3.2.2. Řešení...........................................................................................................................................13 3.2.3. Podklady, literatura, legislativa ....................................................................................................14 3.2.4. Závěry ..........................................................................................................................................15 3.3. ZASTOUPENÍ LESŮ ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ A LESŮ OCHRANNÝCH VČETNĚ VYHODNOCENÍ STRUKTURY .........16 3.3.1. Přístupy a východiska ...................................................................................................................16 3.3.2. Řešení...........................................................................................................................................16 3.3.3. Podklady, literatura, legislativa ....................................................................................................20 3.4. SOUČASNÝ STAV STUPNĚ PŘIROZENOSTI LESŮ ........................................................................................20 3.4.1. Přístupy a východiska ...................................................................................................................20 3.4.2. Řešení...........................................................................................................................................22 3.4.3. Podklady, literatura, legislativa ....................................................................................................24 3.4.4. Závěry ..........................................................................................................................................24 3.5. VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU LESNÍCH POROSTŮ VČETNĚ ROZBORU MOŽNÝCH PŘÍČIN TOHOTO STAVU .........................................................................................................................................................25 3.5.1. Přístupy a východiska ...................................................................................................................25 3.5.2. Řešení...........................................................................................................................................26 3.5.3. Podklady, literatura, legislativa ....................................................................................................31 3.5.4. Závěry ..........................................................................................................................................31 3.6. MYSLIVOST..........................................................................................................................................33 3.6.1. Přístupy a východiska ...................................................................................................................33 3.6.2. Řešení...........................................................................................................................................34 3.6.3. Podklady, literatura, legislativa ....................................................................................................44 3.6.4. Závěry ..........................................................................................................................................44

SEZNAM TABULEK: TABULKA 3.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LESNÍCH POROSTECH V JMK ........................................................................12 TABULKA 3.2. PŘEHLED VÝVOJE POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (KOMPLEXNÍ POŠKOZENÍ DLE DRUŽICOVÝCH SNÍMKŮ)2002 ..........................................................................................27 TABULKA 3.3. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O HONEBNÍCH POZEMCÍCH A HONITBÁCH V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ZA MYSLIVECKÝ ROK 2003 ...........................................................................................................................35 TABULKA 3.4. VLASTNICKÉ VZTAHY K HONITBÁM V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ....................................................35 TABULKA 3.5. ZPŮSOBY VYUŽÍVÁNÍ HONITEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ZA MYSLIVECKÝ ROK 2003 ..................35 TABULKA 3.6. POČET LOVECKY UPOTŘEBITELNÝCH PSŮ V HONITBÁCH JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ZA MYSLIVECKÝ ROK 2003 ...............................................................................................................................................36 TABULKA 3.7. KLASIFIKACE HONITEB – NORMOVANÉ KMENOVÉ STAVY ZVĚŘE A VÝMĚRA HONEBNÍ PLOCHY PODLE JAKOSTNÍCH TŘÍD .........................................................................................................................36 TABULKA 3.7A..................................................................................................................................................36 TABULKA 3.7B. ................................................................................................................................................37 TABULKA 3.7C. ................................................................................................................................................37 TABULKA 3.8. LOV ZVĚŘE A ZAZVĚŘOVÁNÍ, JARNÍ KMENOVÉ STAVY ZA MYSLIVECKÝ ROK 2003 ........................37 TABULKA 3.9. VÝSKYT NĚKTERÝCH DALŠÍCH DRUHŮ ZVĚŘE V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ZA MYSLIVECKÝ ROK 2003 ..............................................................................................................................................................39 TABULKA 3.10. VÝSKYT DALŠÍCH DRUHŮ ZVĚŘE A JEJICH LOV, POKUD BYLY UDĚLENY VÝJIMKY, V MYSLIVECKÉM ROCE 2003..............................................................................................................................................40 TABULKA 3.11. LOV DALŠÍCH ŽIVOČICHŮ V MYSLIVECKÉM ROCE 2003 ..............................................................41 TABULKA 3.12. DRUHY HONEBNÍCH PLOCH V HONITBÁCH PODLE POVĚŘENÝCH OBCÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ..41 TABULKA 3.13. PROSTOROVÉ STŘETY OBOR A SAMOSTATNÝCH BAŽANTNIC SE ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI, PŘÍRODNÍMI PARKY, ÚZEMÍMI SOUSTAVY NATURA 2000, BIOCENTRY VYŠŠÍCH ÚROVNÍ...........................42 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.1


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SEZNAM GRAFŮ: GRAF 3.1. ZASTOUPENÍ KATEGORIÍ A SUBKATEGORIÍ LESŮ V JMK .....................................................................11 GRAF 3.2. DRUHOVÁ SKLADBA LESŮ V JMK .....................................................................................................21 GRAF 3.3. ZASTOUPENÍ VĚKOVÝCH STUPŇŮ ......................................................................................................22 GRAF 3.4. STUPEŇ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ .........................................................................................23

SEZNAM OBRÁZKŮ: OBRÁZEK 3.1. DEKLAROVANÉ FUNKCE LESA ....................................................................................................19 OBRÁZEK 3.2. DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ OCHRANY LESA ...................................................................................30

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.2


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ Zodpovědný řešitel tématu: Ing. Eliška Zimová, LŐW & spol., s.r.o.

3.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 3.1.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Stěžejním materiálem, z kterého vychází analýza lesních ekosystémů, je Program rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje (2004). Tento program (dále PRLHJMK) je v souladu s Národním lesnickým programem a je koncipován pro období do roku 2006 avšak s tím, že dlouhodobá programová opatření budou realizována i po tomto období. Je programem otevřeným, s možností reagovat na nově vznikající problémy a změnu podmínek jeho realizace. Základním právním předpisem, jímž je v České republice upraveno hospodaření v lesích, je zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Oblast ochrany lesních ekosystémů je upravena zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Koncepční záměry formulující postavení lesa a lesního hospodářství v environmentální politice ČR jsou uvedeny také ve Státním programu ochrany přírody a krajiny z roku 1999 a ve Státní politice životního prostředí ČR, jejíž aktualizaci schválila vláda svým usnesením č. 38 ze dne 10. ledna 2001. V JM kraji po stránce biogeografické jsou lesy zastoupeny ve 4 Přírodních lesních oblastech (PLO): - PLO 35 Jihomoravské úvaly

- PLO 31 Českomoravské mezihoří

- PLO 33 Předhoří Českomoravské vrchoviny

- PLO 34 Hornomoravský úval

- PLO 30 Drahanská vrchovina

- PLO 36 Středomoravské Karpaty

- PLO 16 Českomoravská vrchovina

- PLO 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy

Podrobné údaje obsahují příslušné elaboráty Oblastních hospodářských plánů (OPRL), které jsou k dispozici na SSL a u zpracovatele ÚHÚL Brandýs nad Labem, Vrázova 1, 616 00 Brno. Největší zastoupení má PLO 35, 33, část 30 a pouze okrajově (cca 1%) PLO 16.

3.1.2. CHARAKTERISTIKY PLO

PLO 35 Jihomoravské úvaly Specifika přírodních podmínek Klimatické výkyvy Na celém území PLO 35 obzvláště v 1. a 2. lesním vegetačním stupni se výrazně projevují klimatické výkyvy extrémním suchem a zároveň růstem průměrných měsíčních teplot, zvláště --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.3


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

v letním období. To se projevuje nejenom na písčitých a sprašových stanovištích, ale i v luhu, kde se mimo to projevuje trvalé snížení hladiny spodní vody. Proto je i vysoké % nezdaru zalesnění a značný podíl nahodilých těžeb. Klasickým příkladem klimatických výkyvů je jev zvaný „Horké vlny“.Horkou vlnou se rozumí vícedenní období letních veder, během něhož dosahují denní teploty 30°C a více. Horké vlny patří mezi nebezpečné povětrnostní jevy a jako takovým je jim dnes věnována zvýšená pozornost v souvislosti s možnou změnou klimatu, vyvolané růstem obsahu skleníkových plynů a aerosolů v ovzduší. Úbytek srážkové činnosti spolu s přísušky případně horkými vlnami znamená pro lesní ekosystém silný stres. Následkem jsou vysoké nezdary zalesnění, až přes 50 % v lesních kulturách. V porostech středního a vyššího věku se jedná o značné rozšíření druhotných škůdců s následkem vysokého podílu nahodilých těžeb. Lužní les Z lesnického hlediska jsou pro PLO 35 lužní lesy nejtypičtější, neboť představují téměř 50% zastoupení lužních lesů v ČR vůbec. Z evropského hlediska jedinečný komplex jihomoravského luhu je od konce 60 let, kdy došlo k rozsáhlým vodohospodářským úpravám, vážně ohrožen. Výstavbou Novomlýnských nádrží se přerušil mohutný biokoridor lužního lesa na soutoku Dyje a Svratky, regulací Dyje a Moravy došlo ke snížení napjaté hladiny podzemní vody. Tyto úpravy měly v období 1970-90 za následek absenci pravidelných záplav. Teprve po roce 1990 je snaha ze strany státních lesů, resp. LZ Židlochovice tuto absenci nahradit umělým povodňováním využívající systému vodních kanálů. Charakteristickým prvkem je lesnické hospodaření v luhu, přinášející řadu problémů s vysýcháním půdy, se zamokřením porostů, s povodňováním, s pěstováním porostních směsí dubu s jasanem a pěstování porostů dubu slavonského, ořešáku černého a topolu. Hospodaření v luhu přináší také specifické technologie, jako je např. polaření. Dlužno připomenout, že dosud není též zvládnuta technika přirozené obnovy dubových porostů, o kterou iniciativně LZ Židlochovice usilují. Nelze nejmenovat některé unikátní lokality požívající výsad zvláště chráněného území v luhu: Křivé jezero, Ranšpurk, Cahnov, Soutok a Osypané břehy na řece Moravě. PR Osypané břehy tvoří unikát evropského významu, když meandr Moravy na levém břehu tvoří lužní les, na pravém břehu se zakusuje do 30m písčité duny vátých písků. Písčitá stanoviště Specifickou záležitostí PLO 35 jsou písčitá stanoviště: váté písky u Bzence, Hodonína a písčitá stanoviště u Valtic. Tato stanoviště jsou charakteristická pěstováním borovice, v příznivějších podmínkách při překryvech spraší i s příměsí dubu a na Valticku areál dubu ceru. Xerotermní stanoviště Zde nelze opomenout fenomén vápencového bradla Pavlovských vrchů s lesostepními společenstvy jedinečného významu. Pomístně lze zaznamenat výskyt sprašových závějí s lesostepní xerotermní vegetací. Lednicko-valtický areál - jedinečná lokalita dokladující citlivý zásah do krajiny. Specifika ochrany lesa a ekologické stability krajiny Ekologickou stabilitu v PLO 35 můžeme hodnotit jako relativně nadprůměrnou. Negativní vliv na ekologickou stabilitu lužních lesů má trvalý pokles hladiny podzemní vody se všemi --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.4


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

negativními důsledky. Umělý režim povodňování, i když je pouze částečnou náhražkou, je pro záchranu těchto společenstev nezbytný. Akátové porosty, mimo extrémní stanoviště, by měly být postupně (dlouhodobý harmonogram přeměn) převedeny na cílovou dřevinnou skladbu odpovídající cílovým HS. Zásadní význam pro obnovu ekologické stability krajiny a záchrany reprezentativních i unikátních společenstev má realizace ÚSES na kulturních stepích zemědělsky využívaných pozemků. Program zalesnění zemědělských půd (řádově 2-3% katastrální výměry) na úrovni lokálního ÚSES, zejména liniových segmentů s využitím vesměs nefunkčních ochranných lesních pásů (OLP) by mohl sehrát významnou roli. Problematika větrolamů s celkovou plochou cca 1000 ha představuje výrazné specifikum PLO 35. Jejich pěstování, obnova a vůbec zachování je mnohde problémem. Téměř neřešitelné zatím zůstávají vlastnické vztahy. Na 1 km OLP připadají desítky vlastníků s podílem výměry doslova několika m2! Bez vyřešení správy hospodaření v OLP není možno obnovit jejich funkčnost. Střety zájmů Střety zájmů tvoří výrazné specifikum PLO 35. Specifika přírodních podmínek a jejich funkční potenciál mnohdy ostře kontrastuje s požadavky resortních zájmů. Není snad lesní oblasti, kde dochází k tak intenzivnímu využívání území, a tím k řadě vyvolaným vzájemně protikladným požadavkům na plnění funkcí lesů. V rámci propagovaného polyfunkčního lesního hospodářství a zajištění veřejného zájmu na plnění funkcí lesů to předpokládá dosažení konsensu v následujících zájmových oblastech: - na úrovni polyfunkčního lesa hospodářského kontrastuje tradiční historické intenzivní využití pro bažantnice a oborní chov zvěře (zejména LZ Židlochovice je účelovým mysliveckým zařízením). V oborách a bažantnicích je lesnické hospodaření podřízeno chovu zvěře. To s sebou přináší problémy se škodami zvěří (ztráty na přírůstu) a v ochraně před škodami (ekonomické náklady). Intenzivní myslivecké hospodaření existuje i mimo obory a bažantnice, - na úrovni překryvu obory a genové základny, - na úrovni obory a CHKO, - na úrovni polyfunkčního lesa hospodářského a zájmů ochrany přírody, - na úrovni vnějších střetů zájmů se projevují rozpory mimoresortní. Jsou to např. investiční záměry na lesní půdě, těžba písku nebo kameniva, čerpání pitné vody, závlahové i pro průmyslové účely, těžba ropy, zpevňování hrázového systému u řek. Kulturně-historická specifika Nelze opomenout významná archeologická naleziště: věstonická Venuše z doby lovců mamutů a Mikulčický památník a areál Pohanska z doby Velkomoravské říše. Důležitým fenoménem, který je neodmyslitelně spjat s PLO 35 je pěstování vinné révy. V PLO 35 jsou to vinařská oblasti (dle členění do roku 2003): znojemská, mikulovská, velkopavlovická, uherskohradišťská, hustopečská, hodonínská, bzenecká, strážnická. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.5


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zhodnocení dopravních poměrů Lesní dopravní síť v oblasti byla vybudována v minulosti postupně a je budována i v současnosti dle potřeby. Zpřístupnění lesa bylo vybudováno již v minulém století, zvláště na tehdejším majetku Lichtensteinů. Současná lesní dopravní síť využívá nejen historickou dopravní síť, ale i v nepříliš vzdálené době vybudované odvozní cesty, upravené staré cesty, které jsou dnes v převážné míře zatříděné do kategorie 1L, jsou využívány také poměrně dobře rozvinuté veřejné silnice i účelové komunikace. Vzhledem k značné rozloze PLO 35 je zpřístupnění lesa dosti rozdílné. Vliv na současné dopravní zpřístupnění má hlavně geomorfologie terénu, odbyt dřeva a nákladovost výstavby cest. Zatím co v oblasti rovin (hlavně bažantnice a obory) na polesích Židlochovice, Velký Dvůr je skutečná hustota vyšší než modelová, na polesí Diváky (oblast pahorkatin) je situace obrácená, v průměru za oblast je skutečná hustota odvozních cest téměř totožná s modelovou hustotou odvozních cest. V málo zpřístupněných odvozních celcích bylo pro zlepšení současného stavu odvozní sítě navrženo k výstavbě celkem 17,8 km odvozních cest.

PLO 33 Předhoří Českomoravské vrchoviny Specifika přírodních podmínek Klimatické výkyvy Na celém území PLO 33 obzvláště v 1. a 2. lesním vegetačním stupni se výrazně projevují klimatické výkyvy extrémním suchem a zároveň růstem průměrných měsíčních teplot, zvláště v letním období. To se projevuje především na písčitých a sprašových stanovištích. Proto je i vysoké % nezdaru zalesnění a značný podíl nahodilých těžeb. Xerotermní stanoviště Pomístně, hlavně na přechodu k PLO 35, lze zaznamenat výskyt sprašových závějí s lesostepní xerotermní vegetací. Také na jižních svazích, zejména u řek tekoucích od západu k východu, jsou tato stanoviště častá. Specifika ochrany lesa a ekologické stability krajiny Ekologickou stabilitu v PLO 33 můžeme hodnotit jako relativně průměrnou. Zastoupení listnáčů dosahuje sice 30 %, je ale nerovnoměrné a druhově nepříliš příznivé. V podstatě chybí buk a je nadmíru zastoupen akát. Poměrně vysoké je % nahodilých těžeb s rozhodujícími činiteli: sucho, vítr a kůrovec. Zásadní význam pro obnovu ekologické stability krajiny a záchrany reprezentativních i unikátních společenstev má realizace ÚSES na zemědělsky využívaných pozemcích. Program zalesnění zemědělských půd (řádově 2-3% katastrální výměry) na úrovni lokálního ÚSES by mohl sehrát významnou roli. Speciální zájmy o ochrany lesa se projevují a jsou řešeny v NP Podyjí. Specifikem v negativním slova smyslu je zastoupení akátu. Zastoupení akátu v PLO 33 je 3 %. Často se jedná o netvárný výmladkový akát, ale vyskytují se i porosty kvalitní. Snad žádná z introdukovaných dřevin nevyvolala tolik sporů a diskusí jako trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Hned od počátku rozšiřování akátu se vyskytlo mnoho jeho příznivců i odpůrců. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.6


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V PLO 33 se spolu se sousední PLO 35 nachází převažující část plošného zastoupení akátu v ČR. Sledujeme-li jeho plošné zastoupení podle věkových stupňů je patrný výrazný posun do 4. a vyššího věkového stupně. Akátové porosty se převážně vyskytují v kategorii lesů ochranných – v lesích na mimořádně nepříznivých stanovištích. Jedná se o lesy na sutích, příkrých svazích, stržích, případně na hřebenech a stráních s vystupující matečnou horninou, v roklích a také na vátých píscích na exponovaných stanovištích silně ohrožených větrnou erozí. Z ochranářského i lesnického aspektu péče o chráněná území je však trnovník akát nežádoucí dřevina. Z toho důvodu nelze připustit jeho rozšiřování a přikročit k přeměnám akátových porostů na jiné porosty s optimální druhovou skladbou dřevin místní provenience. V maloplošných chráněných územích ležících na nelesní půdě je nutno v s ochranářskými plány systematicky tuto dřevinu odstraňovat.

souladu

Střety zájmů Střety zájmů tvoří výrazné specifikum PLO 33. Specifika přírodních podmínek a jejich funkční potenciál mnohdy ostře kontrastuje s požadavky resortních zájmů. V lesní oblasti dochází k intenzivnímu využívání území a tím k vyvolaným vzájemně protikladným požadavkům na plnění funkcí lesů. V rámci propagovaného polyfunkčního lesního hospodářství a zajištění veřejného zájmu na plnění funkcí lesů to předpokládá dosažení konsensu v následujících zájmových oblastech: - na úrovni polyfunkčního lesa hospodářského a specifických zájmů ochrany přírody - výrazný střet zájmů v lesním provozu tvoří minimální podíl geograficky nepůvodních dřevin v PLO (viz kapitolu 9): modřín (MD), douglaska (DG), jedle obrovská (JDO), borovice černá (BOČ), borovice vejmutovka (VJ), dub červený (DBČ), což je problém zejména u modřínu. Pěstování akátu je v rozporu s minimálním podílem geograficky nepůvodních dřevin. - zvýšené pěstování jehličnanů, hlavně smrku na úkor dubu, vytváří rozpor mezi lesním provozem a klimatickými poměry, zejména srážkami a např. nízké zastoupení buku je v rozporu s MZD. Na úrovni vnějších střetů zájmů se projevují rozpory mimoresortní: jsou to např. investiční záměry na lesní půdě, těžba písku nebo kameniva, čerpání pitné vody, závlahové i pro průmyslové účely, zpevňování hrázového systému u řek. Jednou z priorit vedoucích k omezení tlaku na využívání nerostných surovin v citlivých oblastech je snaha o postupné vynětí některých ložisek z bilance zásob. Míra imisního zatížení hlavních znečišťujících látek (vykazuje trvale sestupný trend) a prachu. Rekreace (cestovní ruch): v rámci obecně známých rekreačních aktivit patří k nově se vzmáhajícím odvětvím jízda na koni, jízda na silničním/trekkingovém kole a na kole horském (MTB). V příloze č. 15 jsou uvedeny informace týkající se jízdy na koních na území PLO č. 33: seznam jezdeckých klubů České jezdecké asociace (75 klubů), informace z LS LČR, kontakty na místní agroturistické subjekty a na centrální agroturistické subjekty. V příloze č. 14 jsou uvedeny informace o plánovaných i vybudovaných cyklistických stezkách. Dostupné informace se týkají především dálkových cyklotras a tam je možnost střetu zájmů malá. V bouřlivém vývoji je však budování místních cyklotras a --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.7


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

cykloturistických tras (vysvětlení pojmů v příloze), kde se dá očekávat větší podíl vedení tras lesem. Zcela stranou současných oficiálních aktivit zůstává problematika tras pro horská kola, kde zatím není odpovídající organizace, se kterou by bylo možné v této věci jednat, protože Český svaz cyklistiky - komise MTB ani KČT nevyvíjejí ohledně turistiky na MTB žádnou aktivitu. Pro jezdce na horských kolech je typická nechuť k organizování se, takže zatím veškeré aktivity kolem značených stezek pro horská kola leží na bedrech obecních úřadů v místech s osvícenými „bikery“ a podnikateli v cestovním ruchu a v cyklistice. V blízké budoucnosti je ale možné očekávat zesílení tlaku na budování stezek pro MTB i vznik odpovídající zastřešující organizace. Kulturně – historická specifika Nelze opomenout významná archeologická naleziště. Archeologický průzkum se děje pouze v minimální míře s ohledem na lesní porosty. Zhodnocení dopravních poměrů Lesní dopravní síť v oblasti byla vybudována v minulosti postupně a je budována i v současnosti dle potřeby. Zpřístupnění lesa bylo vybudováno již v minulém století, zvláště na tehdejším majetku šlechtických rodů. Současná lesní dopravní síť využívá nejen historickou dopravní síť, ale i v nepříliš vzdálené době vybudované odvozní cesty, upravené staré cesty, které jsou dnes v převážné míře zatříděné do kategorie 1L. V PLO 33 je zpřístupnění lesa dosti rozdílné. Vliv na současné dopravní zpřístupnění má hlavně geomorfologie terénu, odbyt dřeva a nákladovost výstavby cest. Zatím co v oblasti rovin je skutečná hustota vyšší než modelová, jsou využívány také poměrně dobře rozvinuté veřejné silnice i účelové komunikace. Vzhledem k rozloze oblasti pahorkatin je situace obrácená, v průměru za oblast je skutečná hustota odvozních cest téměř totožná s modelovou hustotou odvozních cest. V málo zpřístupněných odvozních celcích bylo pro zlepšení současného stavu odvozní sítě navrženo k výstavbě celkem 209,3 km odvozních cest. Za významné považujeme zmínit se v rámci práce i o Jaderně energetické soustavě Dukovany – Dalešice, která sice neleží v Jihomoravském kraji, ale v bezprostřední blízkosti a vliv této soustavy se neomezuje na správní hranice. V oblasti PLO 33 se nachází Jaderně energetická soustava Dukovany – Dalešice u níž je sledována míra vlivu na životní prostředí. V roce 1980 byla zpracována studie Současný stav lesa a jeho hospodářské využití v podmínkách JES Dukovany – Dalešice. Studie podrobně zachytila stav lesů v okolí JES DD jako podklad pro dlouhodobý monitoring v oblasti. Z obecných údajů vlivu radiace na porosty vyplývá schopnost porostů zachycovat radioaktivní látky v závislosti na dřevinné skladbě, zakmenění a prostorové skladbě porostu. Pohybuje se v rozmezí 20 – 100 %, nejvyšší koncentrace radionuklidů je charakteristická pro lesní hrabanku. Citlivost vyšších rostlin k záření je přímo úměrná velikosti buněčného jádra nebo přesněji objemu chromozomů tj. množství DNA. Rostliny s velkým s velkým objemem chromozomů jsou usmrcovány akutními dávkami nižšími než 1000 rad, zatímco rostliny s malými nebo málo chromozomy mohou přežít dávku 50 tis. rad i vyšší. Při účinku opakovaných nízkých dávek záření může docházet k dlouhodobým, genetickým i somatickým změnám. Při studiu --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.8


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

vlivu záření na borové doubravy Odum (1971) uvádí, že nejodolnější byly ostřice, poněkud méně odolné byly některé vřesovištní keře a traviny. Borovice byly podstatně citlivější než duby. Zranitelnost jednotlivých druhů závisí dále na takových vlastnostech společenstva jako je biomasa a druhová rozmanitost. Studie o JES DD navrhla zalesnit 3 km pásmo okolo JE dřevinami dubem a borovicí, které odpovídají stanovišti a snášejí účinky záření. Uvnitř pásma byly k trvalému radiologickému sledování navrženy některé porosty s převládajícími dřevinami dubem, borovicí a smrkem. (Nikl, J., Schreiber, K., Schreiberová, 1980).

PLO 30 Drahanská vrchovina Specifika přírodních podmínek Klimatické výkyvy Na celém území PLO 30 obzvláště v 1. a 2. lesním vegetačním stupni se výrazně projevují klimatické výkyvy extrémním suchem a zároveň růstem průměrných měsíčních teplot, zvláště v letním období. To se projevuje především na písčitých a sprašových stanovištích. Proto je i vysoké % nezdaru zalesnění a značný podíl nahodilých těžeb. Xerotermní a vápencová stanoviště Pomístně hlavně na přechodu k PLO 34 a PLO 35 lze zaznamenat výskyt sprašových závějí s lesostepní xerotermní vegetací. Nelze opomenout fenomén Moravského krasu s vápencovými stanovišti jedinečného významu. Vyskytují se vápencové kaňony, skály, vyvěračky, závrty a jeskyně. Specifikem vápencového podloží je vysoká propustnost dešťové vody do spodin a vysýchání půdy. Specifika ochrany lesa a ekologické stability krajiny Ekologickou stabilitu v PLO 30 můžeme hodnotit jako relativně průměrnou. Zastoupení listnáčů dosahuje sice 27 %, je ale nerovnoměrné. Poměrně vysoké je % nahodilých těžeb (v letech 1989-1996 tvořily 82,4 % těžby celkové) s rozhodujícími činiteli: vítr a kůrovec. Zásadní význam pro obnovu ekologické stability krajiny a záchrany reprezentativních i unikátních společenstev má realizace ÚSES na zemědělsky využívaných pozemcích. Program zalesnění zemědělských půd (řádově 2-3% katastrální výměry) na úrovni lokálního ÚSES by mohl sehrát významnou roli. Střety zájmů Střety zájmů tvoří výrazné specifikum PLO 30. Specifika přírodních podmínek a jejich funkční potenciál mnohdy ostře kontrastuje s požadavky resortních zájmů. V lesní oblasti dochází k intenzivnímu využívání území a tím k vyvolaným vzájemně protikladným požadavkům na plnění funkcí lesů. V rámci propagovaného polyfunkčního lesního hospodářství a zajištění veřejného zájmu na plnění funkcí lesů to předpokládá dosažení konsensu v následujících zájmových oblastech: --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.9


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

- na úrovni CHKO Moravský kras s LH - ŠLP Křtiny – který jako integrální část MZLU v Brně je spravován a řízen jako výukový model lesního hospodaření, je považován za jednu z čelních mezinárodních organizací, která se věnuje ochraně lesa, zachování životního prostředí a progresivnímu lesnímu hospodaření a komerční zájmy jsou zde až druhořadé za demonstrací a výukou správných postupů TUH, což tvoří základ hospodářské politiky podniku vojenské lesy a statky Plumlov, kde je nutné lesní hospodářství sladit s požadavky armády. Na úrovni polyfunkčního lesa hospodářského a specifických zájmů ochrany přírody: - výrazný střet zájmů v lesním provozu tvoří minimální podíl geograficky nepůvodních dřevin v PLO (viz kapitolu 9): MD , DG, JDO, BOČ, VJ, DBČ, což je problém zejména u modřínu. Na úrovni vnějších střetů zájmů se projevují rozpory mimoresortní: Jsou to např. investiční záměry na lesní půdě, těžba písku nebo kameniva, čerpání pitné vody, závlahové i pro průmyslové účely, zpevňování hrázového systému u řek. Jednou z priorit vedoucích k omezení tlaku na využívání nerostných surovin v citlivých oblastech je snaha o postupné vynětí některých ložisek z bilance zásob. To se týká hlavně ložisek vápence v CHKO Moravský kras. Plánované dálniční spojení Brna směrem na Svitavy by se dané PLO 30 dotýkalo pouze okrajově. Míra imisního zatížení hlavních znečišťujících látek (vykazuje trvale sestupný trend) a prachu (např. v Cementárně a vápence Mokrá). Rekreace zejména v okolí města Brna. Kulturně – historická specifika Nelze opomenout významná archeologická naleziště: Býčí skála u Adamova, jeskyně Kůlna a další, neboť krasová území a jeskyně hrály od pradávna významnou roli v životě lidí. Nejstarší doklady přítomnosti neandertálského člověka v Moravském krasu jsou z doby před 120 000 lety z jeskyně Kůlny. Světově proslulé jsou rytiny zvířat na žebrech koní z jeskyně Pekárny. Hutnické dílny z doby Velkomoravské říše, které využívaly železnou rudu střední části krasu jsou jedinými známými hutěmi tohoto typu u nás. Významnou je i technická památka Huť Františka u Josefova s expozicí hutnictví železa. Mezi další památky je možné jmenovat poutní kostel ve Křtinách, zámky v Rájci, Boskovicích, hrady Bouzov, Boskovice atd. Archeologický průzkum se děje pouze v minimální míře s ohledem na lesní porosty. Dalším zajímavým specifikem PLO 30 je nejseverněji položená oblast pěstování vína na jižní Moravě na jižních svazích Drahanské vrchoviny na Pozořicku. Zhodnocení dopravních poměrů Lesní dopravní síť v oblasti byla vybudována v minulosti postupně a je budována i v současnosti dle potřeby. Zpřístupnění lesa bylo vybudováno již v minulém století, zvláště na tehdejším majetku šlechtických rodů. Současná lesní dopravní síť využívá nejen historickou dopravní síť, ale i v nepříliš vzdálené době vybudované odvozní cesty, upravené staré cesty, které jsou dnes v převážné míře zatříděné do kategorie 1L. V PLO 30 je zpřístupnění lesa dosti rozdílné. Vliv na současné dopravní zpřístupnění má hlavně geomorfologie terénu, odbyt dřeva a nákladovost výstavby cest. Zatím co v oblasti rovin je skutečná hustota vyšší --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.10


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

než modelová, jsou využívány také poměrně dobře rozvinuté veřejné silnice i účelové komunikace. Vzhledem k rozloze oblasti pahorkatin je situace obrácená, v průměru za oblast je skutečná hustota odvozních cest téměř totožná s modelovou hustotou odvozních cest. V málo zpřístupněných odvozních celcích bylo pro zlepšení současného stavu odvozní sítě navrženo k výstavbě celkem 225 km odvozních cest. Školní lesní podnik Křtiny Školní lesní podnik Křtiny – Masarykův les je zaměřen na výzkum a výchovu studentů lesnické fakulty MZLU, na podporu podrostního hospodářství (ukázky převodu pasečného lesa na les výběrný) a na lesní estetiku. Specifickou záležitostí je na ŠLP Křtiny lesnický Slavín - pomníky a jejich bezprostřední okolí a lesní palouky. Lze doporučit se touto estetickou tématikou zabývat na všech vhodných lokalitách v lesním prostředí, ale i okrajích lesa v PLO.

3.1.3. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY NA LESNÍCH POZEMCÍCH Současná právní úprava (zákon č. 289/1995 Sb.) vymezuje funkce lesa jako přínosy podmíněné existencí lesa. Člení je na funkce produkční a mimoprodukční. Podle převažujících funkcí pak člení lesy na kategorie lesů ochranných, zvláštního určení a na lesy hospodářské. Podle převažujících funkcí (ve smyslu kategorizace určené zákonem č. 289/1995 Sb.) je v kraji 70 % lesů hospodářských, 28 % lesů zvláštního určení a 2 % lesů ochranných. Graf 3.1. Zastoupení kategorií a subkategorií lesů v JMK Zastoupení kategorií a subkategorií lesů v JMK

hospodářské Lesy ochranné: Lesy PHO NP a NPR PP, PR I. zóna CHKO, lesy příměstské výuka výzkum, půdoochranné biodiverzita

Část lesů se nachází ve zvláště chráněných územích, vymezených v souladu s ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb. Celková výměra lesů v existujících zvláště chráněných územích (NP Podyjí, CHKO Moravský kras, CHKO Pálava, část CHKO Bílé Karpaty a maloplošná chráněná území) činí 20 031 ha což představuje cca 10,4 % z celkové výměry lesů v kraji. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.11


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka 3.1. Základní údaje o lesních porostech v JMK Plocha kraje: 706 511 ha

Výměra lesů: 191 286 ha

Lesnatost: 27,06 %

Podíl jehličnatých lesů: 51,52 %

Plocha hospodářských lesů: 131 165 ha

Plocha ochranných lesů: 3 405 ha

Zvláště chráněná území: 9,98 %

Porostní zásoba: 230,8 m3/ha

Roční těžba dříví: 831 937 m3

Celkový běžný přírůst: 6,55 m3/ha

Podíl na výměře lesů v ČR: 7,41 % Vlastníci lesa s majetkem

Podíl – státních lesů: 63,12 %

Do 1 ha: 20 398

- obecních lesů: 24,4 %

Od 1 ha do 2 ha : 1 845

- soukromých lesů: 12,25 %

Od 2 ha do 5 ha: 1 288

- ostatních: 0,22 %

Od 5 ha do 10 ha: 359 Počet pracovníků (zaměstnanců a živnostníků):

Od 10 ha do 20 ha: 115

v lesním hospodářství 4 640

Od 20 ha do 50 ha: 173

v dřevařském průmyslu 8 502

Od 50 ha do 100 ha: 36

v průmyslu papíru a celulózy 95

Od 100 ha do 500 ha: 20

v nábytkářství 2 259

Od 500 ha do 1000 ha: 5 Nad 1000 ha: 20

Příspěvky st.rozpočtu pro LH –

1998 :

33 769 tis.Kč

1999 :

44 526 tis.Kč

2000 :

43 182 tis.Kč


str. 3.12


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3.2. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ NA LESNÍCH POZEMCÍCH 3.2.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Cílem stávající sítě lesních ZCHÚ je chránit přírodovědecky či esteticky významná a jedinečná území a současně by měla vystihovat rozmanitost přírodních podmínek Jihomoravského kraje. Zákon č. 114/1992 Sb., definuje kategorie ZCHÚ a stanovuje způsob jejich vyhlášení i následné správy. Tento zákon také v obecných zásadách řeší plánování péče o ZCHÚ a problematiku možných příspěvků na účelový management pozemků. Problematika péče o lesy v ZCHÚ je součástí speciálních plánů péče. Plány péče rozpracovávají a konkretizují obecné podmínky ochrany jednotlivých území dané příslušnou legislativou. Současně musí jasně definovat předmět ochrany a cíl ochrany. Schválené plány péče o ZCHÚ jsou podkladem pro tvorbu lesních hospodářských plánů. Při implementaci plánů péče do LHP je snaha sladit je z hlediska obsahu a závaznosti s ustanoveními zákona č. 289/1995 Sb. ZCHÚ se v kraji nacházejí na pozemcích všech typů vlastníků – státních, obecních, soukromých a také MZLU v Brně. Státní pozemky v ZCHÚ jsou na jedné straně spravovány státními podniky hospodářského charakteru (LČR, s.p., VLS, s.p.) a na straně druhé příspěvkovou či organizační složkou státu financovanou ze státního rozpočtu (Správa NP Podyjí). Vzhledem k probíhajícímu procesu projednávání ploch chráněných podle evropských směrnic NATURA 2000 nemohl být dosud upřesněn plošný rozsah budované soustavy NATURA 2000. V roce 2004 došlo k rozšíření Biosférické rezervace Pálava o Lednicko-valtický areál, lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje až Mikulčicím. Jedná se o velmi cenné území s kulturní krajinou a s intenzivním jak zemědělským tak i lesnickým hospodářským využitím. Lze očekávat, že právě využití institutu „biosférické rezervace“ zde umožní skloubit mnohdy protichůdné zájmy ochrany přírody se zájmy subjektů hospodařících v krajině.

3.2.2. ŘEŠENÍ Jihomoravský kraj patří v rámci ČR ke krajům s nejnižší lesnatostí. Lesní pozemky pokrývají v současné době výměru cca 191 300 ha, což představuje 27,1 % z celkového území kraje. Výměra lesů se od druhé poloviny dvacátého století soustavně zvyšuje a k významnému nárůstu dochází po roce 1960 zalesněním nevyužívaných zemědělských půd. V současné době k dochází k dalšímu nárůstu zemědělsky nevyužívaných ploch, které jsou postupně zalesňovány. Rozsah zalesňování zemědělských pozemků převyšuje výměru odlesnění lesních půd pro těžbu nerostných surovin a pro investiční výstavbu, takže souhrnným výsledkem je pokračující celkový nárůst rozlohy lesů. Lesy ve zvláště chráněných územích zaujímají v současné době 10,3 % z celkové výměry 191 286 ha lesů v Jihomoravském kraji. Při tom lesy na území Národního parku Podyjí činí 5 333 ha což je 2,7 % celkové výměry lesů v kraji, lesy v chráněných krajinných oblastech celkem zaujímají výměru 12 385 ha (CHKO Pálava 2 478 ha, CHKO Moravský kras 5 345 ha a část CHKO Bílé Karpaty 4 562 ha) což je 6,5 % z celkové výměry lesů v kraji, a lesy v maloplošných zvláště chráněných územích nacházející se mimo NP a CHKO zaujímají --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.13


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

výměru 2 100 ha, což je 1,1 %. Celkem se ve zvláště chráněných územích, vymezených v souladu s ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb. nachází 19 818 ha lesů.

Údaje o ZCHÚ v lesních porostech jsou uvedeny v příloze ZCHÚ na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, zařazuje les mezi významné krajinné prvky spolu s rašeliništi, vodními toky, rybníky, jezery a údolními nivami. Ochrana přírody a krajiny stanoví povinnost zajistit ekologicky vhodné lesní hospodářství. Lze předpokládat, že pojem „ekologicky vhodné lesní hospodářství“ je totožný s pojmem „trvale udržitelné lesní hospodářství. Zásady trvale udržitelného hospodaření v lesích tvoří hlavní rámec státní lesnické politiky. Trvale udržitelným hospodařením v lesích se rozumí podle rezoluce H 1 Ministerské konference na ochranu lesa v Evropě správa a využívání lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiverzitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní národní a globální úrovni a které tím nepoškozují ostatní ekosystémy. Následujících šest kriterií upřesňuje tato obecná chápání trvale udržitelného hospodaření v lesích : 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Udržení a přiměřené zvyšování lesních zdrojů a jejich příspěvek ke globálnímu koloběhu uhlíku. zachování zdraví a životaschopnosti lesních ekosystémů. Zachování a podpora produkčních funkcí lesů (produkce dřeva a ostatních produktů). Zachování, ochrana a vhodné rozšíření biologické diverzity lesních ekosystémů. Udržování a vhodné zvyšování ochranných funkcí v lesním hospodářství (zejména pokud jde o půdu a vodu). Zachování dalších společensko-hospodářských funkcí a podmínek.

Stát má zájem na trvalém a vyrovnaném využívání lesa jako obnovitelného přírodního zdroje a na využívání veřejně prospěšných funkcí ve veřejném zájmu. Zajištění tohoto zájmu je prvořadým úkolem státní správy lesů.

3.2.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Koncepce rezortní politiky Ministerstva zemědělství na období před vstupem ČR do Evropské unie (B. Koncepce lesnické politiky), schválená usnesením vlády ČR č. 49/2000 Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.14


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nařízení vlády č. 193/2000 Sb., kterým se vyhlašuje provedení inventarizace lesů v letech 2001 až 2004 Směrnice o ochraně volně žijících ptáků, tzv. směrnice o ptácích (79/409/EHS) Směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, tzv. směrnice o stanovištích (92/43/EHS) Program rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje, Jm kraj Brno, 2004

3.2.4. ZÁVĚRY Dostatečná biologická rozmanitost lesních ekosystémů je základním předpokladem pro stabilitu (rezilienci i rezistenci) lesů s ohledem na současné i předpokládané antropogenní změny přírodních podmínek včetně předpokládaných klimatických změn. Jako základní požadavek ochrany biodiverzity se jeví ochrana ekosystémů a přírodních biotopů „in situ“ a udržení a obnovení životaschopných populací druhů v jejich přirozeném prostředí. Při řešení problému biodiverzity je prioritním úkolem záchrana a reprodukce genofondu lesních dřevin se zvláštním důrazem na efektivní záchranu ohrožených genových zdrojů. Zároveň musí být zabezpečena ochrana současné biodiverzity lesních ekosystémů ve středoevropském regionu reprezentativních nebo vzácných. Dalším úkolem je plošné zvyšování biodiverzity člověkem obhospodařovaných lesních ekosystémů se zřetelem na segmenty územního systému ekologické stability (ÚSES). Nynější informace o autochtonních nebo jinak významných populacích lesních dřevin i jejich vzájemně geneticky odlišných dílčích populacích jsou nedostatečné. Není dostatečně známo jejich ohrožení a rovněž nejsou dostatečně propracovány programy pro jejich záchranu. Vzácné lesní ekosystémy – a podstatná část přírodních nebo přírodě blízkých, pro území ČR reprezentativních lesních ekosystémů – jsou tradičně chráněny v rámci sítě zvláště chráněných území. Za součást ochrany biodiverzity reprezentativních lesních ekosystémů můžeme považovat také stávající systémy genových základen lesních dřevin obhospodařované přírodě blízkým způsobem. Prostorovou ochranu biodiverzity řeší nadregionální, regionální a lokální ÚSES, jehož součástí jsou i zvláště chráněná území a genové základny lesních dřevin. Tato prostorová ochrana bude postupně doplňována soustavou území NATURA 2000. Nezbytné bude pro veškerá ZCHÚ vypracování ekonomické kvantifikace důsledků, to znamená zpracování a zavedení systému náhrad za újmu na produkci, způsobenou vlastníkovi ZCHÚ nebo v lokalitě soustavy NATURA 2000, částečným omezením nebo úplným a trvalým (v případě ZCHÚ ponechaných samovolnému vývoji) vyloučením těžebních možností; totéž zpracovat také pro vícenáklady při realizaci opatření v ZCHÚ a lokalitách soustavy NATURA 2000 za dodržení schválených metodických postupů managementu.


str. 3.15


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3.3. ZASTOUPENÍ LESŮ ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ A LESŮ OCHRANNÝCH VČETNĚ VYHODNOCENÍ STRUKTURY 3.3.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA V zákoně o lesích č.289/1995 Sb. ze dne 3. listopadu 1995, který nabyl účinnosti dnem 1.1.1996, byly provedeny v kategorizaci lesů některé změny. Do kategorie lesů ochranných (§ 7 zákona) se zařazují a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. Lesy zvláštního určení (§ 8 zákona) jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany přírodních vodních zdrojů I. stupně, b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a minerálních stolních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Mezi lesy zvláštního určení lze dále zařadit a) lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) dále lesy lázeňské, c) příměstské, d) další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, lesy pro lesnický výzkum a lesnickou výuku, e) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích, h) lesy, ve kterých jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Les může plnit a plní i několik funkcí současně. V takovém případě dochází i k několikanásobnému překryvu kategorií lesa a přehled těchto překryvů pak lépe vyjadřuje polyfunkčnost lesa.

3.3.2. ŘEŠENÍ Prostorové zastoupení lesů dle kategorií je patrna z obrázku 3.1. Mapa deklarovaných funkcí lesa.

Jako významné oblasti či lokality typické pro danou kategorii lesů se uvádí: Lesy ochranné: Pavlovské vrchy, údolí Oslavy, Jihlavy, Rokytné PHO:- Příklad nejdůležitějších zdrojů podzemní vody : Mělčiny, Vojkovice, Rajhrad, Želešice, Rebešovice, Těšany, Nesvačila, Sokolnice, Tvarožná, Hodonice – Tasovice, Jaroslavice, Černá strouha /Hrádek-DyjákoviceHevlín/, Božice, Bantice – Práče, Oleksovice, Miroslav, Našiměřice, Olbramovice, Loděnice, Cvrčovice, Nová Ves – Pasohlávky, Iváň, Drnholec, Novosedly, Nový Přerov, Brod nad Dyjí, Mikulov, Klenotnice, Sedlec, Vranovce, Zaječí, Pavlov, Lednice, Břeclav, Moravská Nová Ves, Hodonín -Rohatec, Strážnice, Veselí, Bzenec Moravský Písek, Svatobořice – Mistřín, Těmice. - Příklad nejdůležitějších zdrojů povrchové pitné vody: vodní nádrž Znojmo, vodní nádrž Vranov nad Dyjí, vodní nádrž Boskovice --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.16


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Lesy zvláštního určení – vyčerpávající přehled včetně dokladů o rozhodnutí viz příloha přehled ZCHÚ – lesy. VZCHÚ: NP Podyjí, CHKO Pálava, CHKO Moravský kras, CHKO Bílé Karpaty MZCHÚ: přehled na pozemcích určených k plnění funkce lesa v kapitole 8. Zvláště chráněná území a památné stromy Přírodní parky: Baba, Bobrava, Jevišovka, Rokytná, Svratecká hornatina, Halasovo Kunštátsko, Lysicko, Mikulčický luh, Strážnické Pomoraví, Niva Dyje, Niva Jihlavy, Výhon, Řehořovo Kořenecko, Říčky, Rakovecké údolí, Střední Pojihlaví, Oslava, Podkomorské lesy, Údolí Bílého potoka, Ždánický les Genové základny: Soutok – genová základna pro dub letní (DB slavonský) a jasan ztepilý Rendezvous – genová základna pro dub cer

Lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře (PŘÍKLADY): - uznané obory: Termanec, Bulhary, Klentnice, Soutok, Moravský Krumlov - samostatné bažantnice:

Rumunská, Cihelna, Luh, Kurdějov, Knížecí les, Dlouhá leč, Vranovický les, Rajhrad, Studýnková, Vnorovy, MistřínJarohněvice, Očov

- uznané bažantnice: Lednice, Horní Bojanovice, Vranovice-Přibice, Dyjákovice

Plochy se zvýšeným rekreačním potenciálem Lednicko-valtický areál a Soutok, CHKO Pálava – Pavlovské kopce Mikulčický památník, Napoleonská bojiště u Slavkova, Novomlýnské nádrže a toky Pouzdřanská step – Kolby Lesy v okolí města Brna (Znojmo, Tišnov) NP Podyjí (řízená rekreace)

Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce: Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP) je organizační součástí Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, jejíž vznik umožnil zákon č. 460/1919 Sb. ze dne 24. 7. 1919 (zřízení samostatné tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně). ŠLP pak vznikl na základě výnosu Ministerstva zemědělství Československé republiky č.j. 32.307/22 ze dne 6. 11. 1922, vlastní převzetí se uskutečnilo 17. 2. 1923 s účinností 1. 1. 1923. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.17


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Přehled kategorií lesa (ha) v Jihomoravském kraji: Lesy ochranné: nepříznivá stanoviště: 2 866,02 Lesy zvláštního určení: PHO: 320,95 NPR: 807,00 I.zóna CHKO, PP, PR: 3 118,84 Příměstské lesy: 3 403,86 Výuka, výzkum: 8 480,92 Půdoochranné: 1 634,78 Biodiverzita: 9 675,73 Obory, bažantnice: 10 587,21 Veřejný zájem: 380,20 Významným fenoménem v málo lesnaté zemědělské krajině na jihu Moravy jsou v padesátých letech založené ochranné lesní pásy (větrolamy), které plní důležitou protierozní, půdoochrannou, a krajinotvornou funkci. Jejich celková výměra činí cca 1 200 ha. Vzhledem k tomu, že k jejich výsadbě byly převážně použity rychle rostoucí dřeviny, životnost větrolamů v současné době končí. Z tohoto důvodu je nutno urychleně přistoupit k jejich postupné obnově. Problémem zajištění řádné péče o ně však je jejich rozdrobená majetková držba. Přehledně jsou funkce lesa vyjádřeny na obrázku 3.1. Deklarované funkce lesa (převzato z děl OPRL, ÚHÚL Brandýs n.L.). jejich sumarizace v následující tabulce:

deklar. funkce

ha

deklar. funkce

ha

deklar. funkce

ha

deklar. funkce

ha

gen. základna

6313

NPR, PR

8054

les výzkumný

12

les školní

11207

les příměstský

2360

les vojenský

17526

les barierový

1045

myslivost

23718

CHOPAV

27515

VKP

183

NP, CHKO, PP 118953 PHO

34756


str. 3.18


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3.3.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Vyhláška MZe č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Nařízení vlády č. 193/2000 Sb., kterým se vyhlašuje provedení inventarizace lesů v letech 2001 až 2004

3.4. SOUČASNÝ STAV STUPNĚ PŘIROZENOSTI LESŮ 3.4.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Hodnocení druhové skladby lesních porostů významně souvisí vedle jejich zdravotního stavu, genetického potenciálu a prostorové výstavby s klasifikací stupně ekologické stability lesního ekosystému a tvoří významný podíl na odolnostním potenciálu lesa. Významným kritériem zůstává posouzení druhové skladby po stránce dosahovaných hodnot potenciálních funkcí – funkčního potenciálu. Na základě analýz v ekosystémovém pojetí se pak nabízí řešení vhodnosti druhové skladby ve srovnání stávající druhové skladby lesního porostu (typu biotopu) se skladbou na úrovni přirozené potenciální vegetace (přírodního biotopu), tj. prostřednictvím stupňů přirozenosti porostu. Jihomoravského kraje se v minulosti, avšak ne v takové míře jako v jiných krajích, dotkla snaha předchozích vlastníků lesů zvýšit produkci dříví provedením změny druhové skladby lesů ve prospěch jehličnanů a uspokojit tak poptávku po nejčastěji žádaných jehličnatých sortimentech. V důsledku hospodaření v minulých třech stoletích dnes mírně převládá plošné zastoupení jehličnatých dřevin (51,5%) nad listnatými. Nutno však uvést, že podíl listnatých dřevin (48,5 %) výrazně převyšuje průměr ČR. Vzhledem k vyšším zásobám dřeva v porostech pak podíl jehličnatého hroubí činí 60,2 % a podíl listnatého hroubí činí 39,8 %. To má dopad na ekonomiku lesního hospodářství ve srovnání s jinými kraji, neboť v průměru je výhodněji zpeněžováno jehličnaté dříví oproti dříví listnáčů.


str. 3.20


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Graf 3.2. Druhová skladba lesů v JMK Druhová skladba lesů v JMK vyjádřená v porostní ploše (bez lesů vojenských a lesů NP Podyjí) javor, lípa, jilm bříza 4% 1% jasan 3%

ostatní listnaté 8% smrk 28%

buk 7%

dub, habr 26% ost. jehličnaté 0%

jedle, douglaska 1%

modřín 5%

borovice 17%

Současná věková struktura porostů je převážně stejnověká. Zastoupení věkových stupňů je nerovnoměrné. V důsledku působení vývojových faktorů v minulosti se v současné době nahromadila abnormálně velká rozloha porostů dospívajících do mýtního věku a starších. Zastoupení mladých porostů (do 50 let) je naopak výrazně nižší než by odpovídalo normalitě. Nevyrovnaná věková struktura bude ovlivňovat úroveň produkčních schopností lesů v příštích desetiletích kdy po nárůstu těžebních možností dojde asi po třiceti až čtyřiceti letech k poklesu výměry mýtně zralých porostů. Následující graf znázorňuje plošné zastoupení (porostní půda bez lesů vojenských a lesů v NP Podyjí) věkových stupňů a jejich rozložení v „normálním lese“ – stav k 1. 1. 2001.


str. 3.21


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Graf 3.3. Zastoupení věkových stupňů Plošné zastoupení ve věkových stupních a normální les (bez lesů vojenských a lesů NP Podyjí) 25 000 20 000

ha

15 000 10 000 5 000 0 17

16

15

14

13

12

11

in

+

ol

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

H

a

Skutečná plocha věk. stupně

Normální les

3.4.2. ŘEŠENÍ K vyhodnocení Jihomoravského kraje byl zpracován velký objem agregovaných dat a použito prostorových analýz k výstupům. Provedena byla velkoplošná analýza stupně přirozenosti lesních porostů dle metodiky MACKŮ-KALINOVÁ (1996)., která je nejexaktnějším analytickým výstupem pro posouzení stavu lesních porostů. Aktuální koncepční materiály lesního hospodářství zdůrazňují požadavek polyfunkčního obhospodařování lesů, zahrnující jak funkčně integrované, tak i funkčně diferencované obhospodařování lesů. Vedle stanovištních kritérií se dnes neobejdeme při posuzování a navrhování druhových bez znalosti funkčního potenciálu lesních porostů. Cesta k tomu vede prostřednictvím analýz v ekosystémovém pojetí. Limitujícím kritériem je stupeň přirozenosti porostu, který by měl dosahovat hodnot 4 a výše(rozpětí stupnice 0 – 6). Podle dosud provedených analýz funkčních potenciálů vyplývá potvrzení rozhodujícího činitele – majoritní podíl edifikátoru, tj. té skupiny dřevin , která splňuje jak kritéria ekologické stability, tak hodnoty funkčního potenciálu – tedy polyfunkčního lesa. Stupeň přirozenosti představuje porovnání skutečné druhové skladby každé porostní skupiny se skladbou přirozenou (podle přiřazení k typologické jednotce. Stupnice v poměrně podrobném rozpětí (0 – 6):


str. 3.22


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Stupně přirozenosti

%

0 – introdukce a druhově nevhodné

10,45

1 – převážně druhově nevhodné

19,08

2 – druhově spíše vhodné

18,16

3 – kulturní, druhově vhodné

18,58

4 - spíše přirozené

10,08

5 – přirozená blízká

15,74

6 – přirozená

7,91

Bližší charakteristiky: stupeň 0 tvoří převážně akátiny a introdukované dřeviny, stupeň 1 dřeviny druhově na stanovišti nevhodné např. zastoupení smrku v 2 a 3 vegetačním stupni (LVS), st. 2 a 3 s jehličnatými monokulturami na nevhodných stanovištích, od 4. výše považujeme po stránce druhové skladby ve vazbě na stanoviště stav na úrovni polyfunkčního lesa (majoritní podíl dřevin přirozené druhové skladby) až o 6 stupeň blížící se přirozené druhové skladbě. Výstupem je mapa stupně přirozenosti lesních porostů Jihomoravského kraje (mapa č. 3.1), jejíž interpretace bude součástí následného oddílu koncepce.

Graf 3.4. Stupeň přirozenosti lesních porostů Zastoupení stupňů přirozenosti - Lesy Jm kraje (bez lesů vojenských a lesů NP Podyjí)

20 18 16 14 12 % 10 8 6 4 2 0 0

1

2

3

4

5

6

stupeň přirozenosti


str. 3.23


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Porovnání relativně nepříznivého stavu druhové skladby v rozpětí st. 0 – 3 s téměř 66 % porostní plochy k 34 % plochy st. 4-6 se skladbou relativně příznivou, je varující a zároveň výzvou tento ne zrovna příznivý stav naléhavě řešit. Vyhodnocení stupně přirozenosti porostů je jednou z ukázek obrovské vypovídací schopnosti analýz v ekosystémovém pojetí. Využívání geograficky nepůvodních dřevin při obnově lesních porostů je v přírodních lesních oblastech regulováno závaznými stanovisky MŽP, které jsou nezbytnou podmínkou schválení oblastních plánů rozvoje lesů. Další omezení stanoví ostatní orgány ochrany přírody prostřednictvím závazných stanovisek k jednotlivým lesním hospodářským plánům. Tato omezení zpravidla vycházejí z plánů péče zvláště chráněných území a plánů ÚSES. Tyto limity se stanovují pro hospodářské soubory v různých lokalitách odlišně (pro různé dřeviny a různá dovolená zastoupení). Prostorově je mozaika zastoupení stupňů přirozenosti patrna z Mapy stupňů přirozenosti. Obecně platí, že oblasti 3 a 4 LVS, tj pahorkatiny a vrchoviny jsou přeměněné a kulturní lesy s nízkým stupněm, přirozenosti. Tedy severní a západní část kraje tvoří porosty převážně s nízkým stupněm. Cesta ke zlepšení situace je dlouhodobá, změna druhové skladby se počítá na stovky let, neboť vychází ze stádia obnovy porostů.

3.4.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Macků J. a kol.: Metodická východiska funkčně integrovaného hospodaření v lesích, projekt VaV 620/2/01 Macků J.: Přehled přirozené druhové skladby dřevin dle souborů (podsouborů) lesních typů, sborník Lesnická typologie, Kostelec n.Č.lesy, 1999.

3.4.4. ZÁVĚRY Způsoby hospodaření v minulosti často nebraly dostatečně na zřetel, jak akcentovaná dřevoprodukční funkce, spolu s používanými levnými a k životnímu prostředí často nešetrnými technologiemi, ovlivní potenciál funkcí lesů jako celek. Část rozlohy lesů v Jihomoravském kraji je vzdálena přirozenému stavu a má narušenou ekologickou stabilitu. Důsledkem je snížení schopnosti lesů uspokojovat veřejnou potřebu některých funkcí v potřebném rozsahu, zvláště když společenská objednávka po některých funkcích výrazně stoupá (např. po rozvoji rekreační funkce) . K základním cílům odvětví lesního hospodářství proto patří prosazení polyfunkčního obhospodařování lesů při trvalém zachování a postupném zvyšování funkčního potenciálu lesů a jeho racionálním vyváženém využívání v souladu s dlouhodobými veřejnými zájmy. Lesy obhospodařované přírodě blízkým způsobem mají v daných přírodních podmínkách určitý potenciál plnit funkce bez dodatkových energetických vkladů. To umožňuje volně využívat účinky plynoucí z aktuálního funkčního potenciálu až do jeho přirozené výše. Důležitým úkolem analýzy bylo poznání přirozeného potenciálu jednotlivých funkcí tak, aby mohly být výsledky použity jako objektivní kritérium pro návrhovou část koncepce ochrany přírody a krajiny a pro další záměry hospodaření. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.24


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Máme-li za cíl v lesním hospodářství dosáhnout polyfunkční les, plnící řadu mimoprodukčních funkcí, potom nevystačíme s příměsí 25% melioračních a zpevňujících dřevin, jak doporučuje legislativa (Vyhl. č. 83/96 Sb.) a je podporováno dotačním titulem, ale zastoupení těchto dřevin musí dosahovat majoritní podíl!, tj, 51 % a výše! V pragmatickém vyjádření strukturovaného porostního typu (SPT) nestačí např. přeměna smrkové monokultury C1 na D1P6 (dominantní smrčina s příměsí buku), ale na M6P1 (smíšený bukový porost se smrkem). V územích, kde je prioritní zájem vysoká biodiverzita, je třeba dalšími příměsemi či vtroušenými dřevinami dále se přibližovat přirozené druhové skladbě lesa. Výsledky podložené exaktními analýzami jsou zároveň varující, neboť pokud konzervativní pojetí lesního hospodářství nebude včas akceptovat strategii polyfunkčního hospodaření, akceptovat strategii pojetí principu předběžné opatrnosti v souvislosti s přijatými scénáři globální klimatické změny, a nezachytí-li tyto deklarované trendy, nebude schopno reagovat včas (a to je vždy běh na dlouhé trati) na vývojové trendy.

3.5. VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU LESNÍCH POROSTŮ VČETNĚ ROZBORU MOŽNÝCH PŘÍČIN TOHOTO STAVU 3.5.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Působení zejména průmyslových imisí mělo vliv na poškozování lesních porostů nejvíce v poslední čtvrtině minulého století. Podle údajů ICP Forest (7/2003) po prudkém zhoršení situace koncem osmdesátých let, následovalo zmírnění dynamiky až k výraznému kulminačnímu bodu - roku 1992. Od té doby situace víceméně stagnuje. Přes tento příznivý vývoj budou důsledky exhalačních těžeb dlouho patrné (velké výměry obtížně zalesnitelných ploch, zavádění smrku pichlavého, omoriky). Od roku 1995 ÚHÚL přestal provádět periodické vyhodnocování poškození lesa imisemi (klasifikace stupňů poškození podle míry defoliace). Tyto údaje však již pozbyly aktuálnosti. Šetření provádí pouze VÚLHM JílovištěStrnady podle uvedené metodiky ICP Forest, výsledky obou metod jsou však obtížně porovnatelné. V platnosti zůstává vylišení pásem ohrožení. Rozlišují se čtyři kategorie pásem ohrožení. Kritériem pro jejich stanovení bylo očekávané budoucí zhoršení stavu porostů.

Pásmo ohrožení imisemi

posun poškození o 1 stupeň za

A

5 let

B

6 - 10 let

C

11 - 15 let

D

16 - 20 let

Prostorová lokalizace je patrná z Mapy imisních pásem. V rámci republiky se jedná o imisně málo poškozenou LO. Zdroje imisního poškození jsou dálkové, východočeské elektrárny Opatovice a Chvaletice, Ostravská aglomerace, dalšími zdroji imisního znečištění jsou


str. 3.25


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Olomoucká a Přerovská aglomerace. Na poškození se dále podílejí průmyslové podniky z aglomerací větších měst. Koncentrace pásma C je v severní části kraje (zdroj Chvaletická elektrárna), ostatní mozaika je lokálního charakteru. Příklady lokálního výskytu pásma C: Dvě skupiny se nachází v oblasti soutoku Moravy a Dyje, třetí skupina se nachází na západním břehu řeky Moravy v lesních částech Moravské Nové Vsi a Mikulčic.

3.5.2. ŘEŠENÍ Zdravotní stav lesů v kraji není uspokojivý, a to i přesto, že lesní porosty nebyly tak ovlivněny imisní zátěží jako lesy v severní a především v severozápadní části ČR. Dálkové přenosy imisí ovlivňují pouze nejvýše položené lesní porosty v kraji a imisní zátěže tak tvoří, kromě automobilového provozu na dálnicích, pouze bodové místní zdroje (cementárny, chemické provozy). Pásma ohrožení lesů imisemi „A“ a „B“ se v kraji vůbec nevyskytují a pásmo „C“ se vyskytuje jen na 3,3 % výměry všech lesů v kraji (viz výše). V posledních desetiletích je les v Jihomoravském kraji ovlivňován imisemi a depozicemi škodlivin a nelze opomenout ani případné dopady globální klimatické změny. Hodnotíme-li proto současný zdravotní stav lesa, musíme poškození lesa vnímat jako výslednici všech dávných i současných vlivů, které se podílejí na kumulovaném stresu. Za příčinu současného stavu lesů lze v souhrnu jednoznačně označit dlouhodobé antropické ovlivňování. Mezi antropogenními emisemi dominují v ovzduší kyselinotvorné sloučeniny SO2 a zejména NOX. Z časové řady vyplývá v posledním desetiletí pokles sledovaných ukazatelů imisních koncentrací SO2. Hodnotíme-li NOX s využitím limitní hodnoty 30 μg m-3, pak v letech 1994 až 1997 zaznamenáváme mírný nárůst, který lze lokalizovat do oblasti velkých měst (Brno) a liniových zdrojů (dálnice). Imise působí jednak přímo na asimilační orgány a rovněž jako sumovaná depozice v půdě na kořeny stromů. V konečném důsledku může docházet k narušení výživy, vodního režimu a tvorby energie, což zpětně ovlivňuje vitalitu a rezistenci lesních dřevin vůči fytofágům, kteří chřadnutí urychlují, popřípadě jsou příčinou konečného uhynutí stromů. Z pohledu dopadů na lesní ekosystémy se jeví jako významný až limitující vliv anomálních teplotních a srážkových výkyvů, které zásadním způsobem ovlivňují vlhkostní poměry a schopnost vytvářet u dřevin predispozici, resp. oslabení pro napadení nejrůznějšími fytofágy. Současný stav klimatu je odrazem dlouhodobého geohistorického vývoje a od 18. století i odrazem vlivu ekonomické aktivity člověka, při které dochází k urychlování přirozené změny obsahu CO2 v ovzduší. Rostou i koncentrace dalších radiačně aktivních plynů, zejména metanu a oxidu dusného, závažná je otázka ozonu. Uvedený vývoj změn klimatu může mít v podmínkách mírného pásma řadu negativních dopadů na lesy. Může ovlivnit jak procesy v půdě, tak fyziologii stromů a v konečném důsledku spolu s imisním působením či v součinnosti s dalšími stresory může vyvolat značné oslabení rezistence dřevin, jež může vést ke snížení ekologické stability porostů a celých současných lesních ekosystémů. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.26


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Snížení ekologické stability porostů se projevuje, mimo jiné, dosud stále vysokým podílem nahodilých těžeb, i když ty ale od poloviny devadesátých let vykazují tendenci k výraznému snížení. Přehled je uveden níže, podrobnosti jsou v OPRL. U ostatních škodlivých činitelů, mající vliv na zdravotní stav lesa, nejsou k dispozici takové údaje, které by bylo možno objektivně vyhodnotit a porovnat v rámci kraje. Detaily pro každou lesní oblast jsou uvedeny v OPRL. Tabulka 3.2. Přehled vývoje poškození lesních porostů v Jihomoravském kraji (komplexní poškození dle družicových snímků)2002 Plochy porostů v jednotlivých stupních poškození a mortality (%) Jehličnaté porosty

Listnaté porosty

2002

0.

5,1

0./I.

28,9

I.

36,4

II.

17,6

III.a

7,2

III.b–IV.

4,8

0.

1,0

0./I.

24,3

I.

43,4

II.

20,5

III.a–IV.

10,8

Vysvětlivky: 0. – Zdravé porosty Stupně poškození: 0./I. – První známky poškození, I. – Mírné, II. – Střední, III.a – Silné, III.b – Velmi silné, IV. – Odumírající porosty Zdroj: MZe, STOKLASA Tech

Sníh, vítr, námraza se v údajích lesní ochranné služby vyhodnocují společně. Z dlouhodobého hlediska se jedná o činitele, kteří působí výrazně největší škody. V roce 2002 činily nahodilé těžby cca 30% těžeb celkových. Kolem této hodnoty osciluje i desetiletý průměr. Rozhodující podíl na těchto škodách je především působením větru. Hmyz ohrožující lesní porosty zahrnuje cca osm skupin. Hlavní podíl na objemu škod má skupina kůrovců. Kůrovcové kalamity periodicky postihují středoevropské smrkové porosty po celou dobu jejich existence. Poslední kulminovala v roce 1995. Z empiricky odvozované frekvence jejich výskytu a hlavně z historicky nejmenšího vzniku kůrovcového dříví v minulých letech (Vašíček 2004), pramenilo přesvědčení, že v nejbližších letech toto nebezpečí nehrozí. Extrémní vývoj počasí v roce 2003 způsobil nebývalé oslabení smrkových porostů a vyprovokoval nečekaně rychlou gradaci stavu kůrovců v celé ČR. Rozhodující vliv má průběh počasí na jaře a v létě. Při suchém a teplém počasí je kůrovcová kalamita velmi --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.27


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

pravděpodobná, neboť jsou suchem minulých let oslabeny lesy na všech stanovištích po celé ČR. Nejvíce jsou ohroženy oblasti chlumní a pahorkatinné. Pro orgány ochrany přírody z toho vyplývá nutnost připravit strategii postupu. Ostatní skupiny hmyzu (ploskohřbetky, pilatky, mniška, obaleči, klikoroh, chrousti). V kraji byl zaznamenán pokračující nárůst škod způsobených ponravami chrousta v borových kulturách a mlazinách, zejména na Strážnicku a zvýšený výskyt bekyně velkohlavé na Divácku, Židlochovicku v soukromých i obecních lesích. Na neuspokojivém zdravotním stavu lesů v kraji se významně podílejí specifické účinky jiných faktorů, zejména dlouhá období sucha a zvyšující se teploty (obojí zejména ve vegetační době) a dále také zvýšené koncentrace NOX, O3. Zejména suchem oslabené stromy nejsou schopny účinně odolávat zvýšené expozici hmyzích škůdců (u jehličnanů zejména kůrovcům), což má za následek jejich gradaci a vznik kalamitních situací. Houbové choroby rovněž způsobují značné hospodářské škody. Vlastní existenci lesa, ani stabilitu většiny lesních společenstev ale významně neohrožují. Výjimkou jsou původci tracheomykóz na jilmu a dubu a houba Ascocalyx abietina, které je někdy přisuzováno hromadné žloutnutí smrku. V poslední době jsou pozorovány patogeny i na borovici lesní vlivem dlouhodobého sucha, kdy je borovice oslabena a napadána houbovými patogeny. Škody působené zvěří patří mezi nejvýznamnější. Zvěř na lesních porostech způsobuje přímé škody zejména okusem kultur (nové loupání a ohryz se v současné době vyskytují pouze ojediněle a výjimečně) a patří i nadále k vážným škodlivým vlivům. Řešení tohoto problému je pouze ve snížení stavů spárkaté zvěře na únosnou mez při současném dosažení vhodného poměru pohlaví a věkové struktury spárkaté zvěře v jednotlivých honitbách. Se škodami způsobené v minulosti zvěří na lesních porostech zejména loupáním a ohryzem a s mechanickým poškozením kmenů při těžbě a dopravě dříví úzce souvisí značný výskyt hnilob dřeva. To se bezprostředně projevuje snížením statické stability porostů, snížením kvality dříví a ve svém důsledku ve sníženém zpeněžení prodávaného dříví. V souvislosti se snižovanými stavy zvěře mají tyto škody klesající tendenci. K detailnější analýze nejsou k disposici objektivní a dostatečně reprezentativní data. Údaje z LHP nejsou relevantní, neboť někdy se zjišťovaly škody okusem a loupáním dohromady, někdy zvlášť a někdy vůbec ne. Dle údajů VÚLHM činila vypočtená výše škod v rámci ČR za rok 2001 34,4 mil. Kč, v roce 2000 činila 36,4 mil. Kč. Ani tyto sumární údaje ale nemají velkou vypovídací hodnotu. Skutečností zůstává, že škody zvěří představují zásadní negativní škodlivý faktor všude tam, kde významně omezují možnosti přirozené obnovy a zavádění dostatečného podílu melioračně zpevňujících dřevin. Škody zvěří jsou podle dostupných podkladů zachyceny a prostorově vyjádřeny na mapě Dlouhodobých opatření ochrany lesů. Škody jsou převážně rozptýlené, vysoké škody jsou v oborách. Chronickým problémem ochrany lesů i v Jihomoravském kraji je současné myslivecké hospodaření s nadměrnými stavy zvěře, které způsobilo za uplynulých 50 let lesnímu hospodářství významné ztráty především ohryzem a loupáním kůry stromů a okusem sazenic a semenáčků. Porosty vážně poškozené ohryzem a loupáním kůry a následnými hnilobami vykazují sníženou ekologickou stabilitu. Na lesní ekosystémy i v současné době významně negativně působí jejich pokračující fragmentace dobudováváním silniční dopravní sítě, výstavbou elektrovodů, produktovodů a dalších liniových staveb. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.28


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nelze rovněž přehlédnout, že v lesním hospodářství nezřídka přežívají nešetrné technologické postupy a ne vždy přijatelné používání těžké mechanizace bývá příčinou poškození porostů a lesních pozemků. Ne zcela okrajovou záležitostí je narůstající četnost nerespektování lesním zákonem stanovených zákazů při obecném užívání lesů jeho návštěvníky. Především se jedná o nerespektování zákazu kouření v lesích a zejména zákazu rozdělávání a udržování otevřených ohňů v lesích, což v období sucha má velmi často za následek vznik lesních požárů. Četnost lesních požárů v Jihomoravském kraji patří k nejvyšší ve srovnáni s jinými kraji v České republice. Nezanedbatelné narušení stavu lesů způsobuje rovněž nepovolené odkládání odpadů všeho druhu na pozemcích určených plnění funkcí lesů zejména v bezprostředním okolí měst, obcí a lesních komunikací. Závažným problémem je nerespektování zákazu jízdy a stání motorovými vozidly v lesích. Zejména v okolí měst se rozmáhá jízda terénními motocykly přímo v lesních porostech, čímž dochází nejen k rušení klidu a ticha v lesích ale k výraznému narušení půdního krytu a tím k poškození lesního ekosystému jako celku. Opatření k ochraně lesa jsou přehledně vyjádřena na obrázku 3.2. Dlouhodobá opatření ochrany lesa (zdroj OPRL, ÚHÚL Brandýs n-L.), která budou rozpracována v následující části koncepce. Sumarizace ohrožení škodlivými činiteli: ohrožení

les podmáčený

ohr. sněhem ohr. větrem

ha

4994

3454

%

2,5

1,7

koncentrace zvěře

celkem

6512

13505

28465

3,3

6,7

14,2


str. 3.29


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3.5.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Koncepce rezortní politiky Ministerstva zemědělství na období před vstupem ČR do Evropské unie (B. Koncepce lesnické politiky), schválená usnesením vlády ČR č. 49/2000 Státní politika životního prostředí ČR, schválená usnesením vlády ČR č.38/2001 Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky. Stav k 31.12.2001 Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Vyhláška MZe č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Vyhláška MZe č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování Nařízení vlády č. 193/2000 Sb., kterým se vyhlašuje provedení inventarizace lesů v letech 2001 až 2004 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění

3.5.4. ZÁVĚRY Současné lesní hospodářství je usměrňováno výstupy hospodářské úpravy lesa - lesními hospodářskými plány (osnovami) a oblastními plány rozvoje lesů. Pro zajištění co největší míry objektivity při jejich zpracování byl vytvořen systém hospodářských souborů. Ty vznikly tak, že se sdružily porosty na příbuzných stanovištích (ve shora uvedených ekologických řadách) do skupin podle vegetačních lesních stupňů. Tyto soubory podobných stanovišť se nazývají cílové hospodářské soubory (CHS). Ve vyhlášce č.83/1996 Sb. jsou pro cílové hospodářské soubory stanoveny limity (pro obmýtí, obnovní dobu, dřeviny pro zalesnění, melioračně zpevňující dřeviny), kterými se zpracovatel hospodářského plánu řídí. Zastoupení cílových hospodářských souborů tedy předurčuje, jakým způsobem se bude v území hospodařit. Základním hospodářským údajem jsou zásoby lesních porostů. Ty jsou východiskem pro odvození obnovních i předmýtních těžeb. V současném pojetí ochrany lesů jsou uplatňovány zásady integrovaného pojetí, tzv. integrovaná ochrana lesa. Při zvládání škodlivých vlivů a činitelů se používají metody dostatečně účinné, ekologicky šetrné a ekonomicky opodstatněné, přičemž požadovaného účinku se dosahuje kombinací více metod. Pojem „práh hospodářské škodlivosti“, na jehož základě se zvažuje účelnost obranných zásahů proti škůdcům, není však detailněji kvantifikován. Lesy obhospodařované přírodě blízkým způsobem mají v daných přírodních podmínkách určitý potenciál plnit funkce bez dodatkových energetických vkladů. To umožňuje volně využívat účinky plynoucí z aktuálního funkčního potenciálu až do jeho přirozené výše. Důležitým úkolem je poznání přirozeného potenciálu jednotlivých funkcí tak, aby mohl být použit jako objektivní kritérium pro posuzování aktuálního stavu a pro další záměry hospodaření. Konkrétní funkční účinky jednotlivých porostů se od účinků odpovídajících přirozenému funkčnímu potenciálu zpravidla liší. Mohou být vyšší než účinky odpovídající přirozenému funkčnímu potenciálu (obvykle u funkce produkční, která byla vystupňována dodatkovými --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.31


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

vklady) nebo nižší (obvykle na úkor jiné posilované funkce či v důsledku poškození lesního ekosystému). Základem budoucí nové kategorizace lesů by měla být kategorie s funkčně integrovaným obhospodařovaním lesů jako standardem hospodaření umožňujícím zachování funkčního potenciálu ve vhodném vzájemném poměru funkcí. Pokud vznikne potřeba plnění některé funkce nad její aktuální úroveň odpovídající funkčně integrovanému hospodaření a v této souvislosti bude nutno vynaložit dodatkové energetické vklady či omezit hospodaření v lesích nad rámec standardu, bude takový les zařazen do příslušné kategorie funkčně diferencovaného obhospodařování lesů. Veškeré vícenáklady, omezení a újmy hradí ten, v jehož zájmu se takto děje. Pokud v důsledku jednostranného akcentování kterékoliv funkce lesů, bez rozhodnutí o funkčně diferencovaném obhospodařování, např. chovem zvěře ve stavech vyšších než stavy nepůsobící neúměrné škody nebo použitím nešetrných technologií či jiným způsobem dojde k oslabení funkčního potenciálu jednotlivých funkcí lesů, hradí tuto újmu ten, kdo oslabení způsobil.


str. 3.32


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3.6. MYSLIVOST 3.6.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Myslivost a lov mají od minulosti až po současnost důležité místo v evropské kultuře. V naší společnosti patří zvěř k národnímu bohatství a myslivost je nejenom součástí národní kultury, ale i odvětvím hospodářské činnosti. Myslivost i ochrana přírody mají podobný cíl své činnosti - zachování druhové pestrosti živočichů, rostlin a ochranu jejich stanovišť. Myslivecká činnost je zaměřena především chov a ochranu zákonem vyjmenovaných druhů živočichů, kterou tento zákon označuje jako zvěř. Tato činnost je nezbytná pro udržení rovnovážných vztahů mezi některými populacemi živočichů v člověkem po staletí využívané kulturní krajině. Hospodářská činnost člověka, zejména ve druhé polovině 20.st., značně ovlivnila vzhled kulturní krajiny. Metody intenzivního zemědělského hospodaření vedly ke značnému snížení pestrosti využití ploch a vytvoření rozsáhlých bloků. Tyto přístupy vedly k úpravám koryt potoků a ničení břehových porostů, k likvidaci tůní, mokřadů. Rušením polních cest a mezí s doprovodnými společenstvy byly zničeny i možnosti úkrytu a orientace mnoha druhů zvěře. Velkoplošné používání chemických prostředků k ochraně zemědělských kultur a hubení plevelů, nadměrné užívání hnojiv vedlo k úbytku i celé řady druhů hmyzu v zemědělství neškodících. Bohužel současně následoval pokles stavů zvěře, potravně vázaných na drobný hmyz. Používané chemické prostředky vedly též ke zhoršování zdravotního stavu druhů zvěře, žijících v ošetřovaných kulturách. Další fragmentace krajiny výstavbou nových dopravních linií vedla k izolaci již značně prořídlých populací drobné zvěře. V neposlední řadě úbytek drobné zvěře souvisí i s se zvýšením populací predátorů – zejména lišek a kun, s návratem některých dravců do kulturní krajiny a s vysokými stavy černé zvěře. Na rozdíl od stagnace a úbytku populací drobné zvěře jsou stavy spárkaté zvěře stále vysoké i přes pokračující snahy o jejich snížení. Jelení, mufloní i srnčí zvěř působí značné škody na lesních kulturách a zvěř černá působí značné škody v zemědělství. Značně ztížená je přirozená obnova lesních porostů i snaha o zvýšení podílu melioračních dřevin. Ve zvláště chráněných územích a významných krajinných prvcích spárkatá zvěř způsobuje poměrně velké škody a blokuje proces přirozené obnovy. Z pohledu ochrany přírody a krajiny jsou zcela nevhodné snahy o záměrné rozšiřování nepůvodních druhů zvěře a kříženců, v rybníkářství nepůvodních a hybridních druhů ryb. Značně negativně působí i intenzivní chovy bažantů a kachen, oborní chovy spárkaté zvěře. Vysoké stavy chovaných a vypouštěných bažantů a kachen decimují populace drobných živočichů na velkých plochách. V oborních chovech jsou lesní porosty i ostatní plochy zcela podřízeny chovu zvěře. Občas dochází k zástřelům zvláště chráněných druhů živočichů či druhů zvěře celoročně hájených. Ať už je to omylem či z neznalosti, vznikají tak nenapravitelné škody. Myslivost a myslivecká činnost je upravena zákonem č.449/2001 Sb. o myslivosti v platném znění a dalšími navazujícími právními normami a vyhláškami. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1.7. 2002 a stanovil vlastníkům honebních pozemků navrhovat honitby nové nebo stávající honitby uvést do souladu s tímto zákonem. Ke 31.3. 2003, tj. ke konci mysliveckého roku 2002 skončila platnost smluv o pronájmu honiteb a vznikla povinnost uzavřít nové smlouvy. Myslivecké hospodaření se plánuje a vykazuje za období mysliveckého roku, který začíná 1.4. a končí 31.3. následujícího roku. Zároveň do obnovy honiteb a smluv o pronájmu zasáhly změny ve státní správě - zrušení okresních úřadů a přenesení správy myslivosti na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Se vznikem nových honiteb a uváděním stávajících --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.33


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

honiteb do souladu se zákonem byl zaveden nový způsob stanovení normovaných stavů zvěře v honitbách. Nehonební pozemky jsou pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti. Honební pozemky jsou všechny pozemky ve výše uvedeném odstavci neuvedené. Souvislé honební pozemky jsou takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami. Právem myslivosti je označován souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Honitba je soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona. Minimální výměra honitby (mimo obory) je 500 ha. Obora je druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat. Bažantnice je část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů. Jakostní třída honitby je stupeň její úživnosti, který vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě. Držitel honitby je osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána. Uživatelem honitby je držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal. Za vlastníka honebního pozemku se pro účely zákona považuje i právnická osoba, která byla k výkonu vlastnických práv státu a jiných majetkových práv státu na pozemcích ve vlastnictví státu zřízena nebo založena.

3.6.2. ŘEŠENÍ Myslivost v Jihomoravském kraji Z celkové rozlohy kraje tj. ze 707 726,7 ha činí honební pozemky (mimo plochy honiteb Vojenských lesů a statků) 585 149 ha, což je 82,7 % území kraje. Celá tato plocha je součástí uznaných honiteb a je myslivecky obhospodařovaná. V Jihomoravském kraji vykonává v honitbách trvale právo myslivosti 10 089 držitelů platných loveckých lístků. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.34


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Orgány státní správy myslivosti jsou Krajský úřad Jihomoravského kraje v přenesené působnosti, 21 obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a na pozemcích určených pro obranu státu Ministerstvo zemědělství. Tyto orgány státní správy shromažďují statistické údaje o mysliveckém hospodaření ve svých správních obvodech. Uvedené údaje jsou za myslivecký rok 2003 tedy za období 1.4.2003 do 31.3.2004.

Tabulka 3.3. Základní údaje o honebních pozemcích a honitbách v Jihomoravském kraji za myslivecký rok 2003 Druh honební plochy

Celková výměra obory Bažantnice Bažantnice honební plochy (s) (h)

Zemědělská půda

377674

985

2437

7888

Lesní půda

172496

10296

701

3955

Vodní plocha

9464

202

70

339

Ostatní pozemky

25516

176

198

990

Honební plocha celkem

585149

11659

3406

13172

Zemědělská půda zahrnuje 64,54 % honebních plocha a je převážně intenzivně využívána. Lesní půda tvoří 29,47 %, vodní plochy 1,61 % a ostatní plochy 4,36 %.

Tabulka 3.4. Vlastnické vztahy k honitbám v Jihomoravském kraji

obora

honitba vlastnický vztah k honitbě

bažantnice(s)

bažantnice (h)

počet

ha

počet

ha

počet

ha

počet

ha

Vlastní

128

122566

14

11362

2

1518

11

8785

společenstevní

427

459726

1

299

5

1888

9

4387

Tabulka 3.5. Způsoby využívání honiteb v Jihomoravském kraji za myslivecký rok 2003 honitba způsob využívání počet honitby

obora

bažantnice (s) bažantnice (h)

ha

počet

ha

počet

ha

počet

ha

ve vlastní režii

62

75608

9

8826

1

196

10

8602

Pronajatá

493 506684

6

2835

6

3210

10

4570


str. 3.35


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka 3.6. Počet lovecky upotřebitelných psů v honitbách Jihomoravského kraje za myslivecký rok 2003 Druh

skutečný počet

Ohaři

1549

Barváři

237

Norníci

943

Slídiči

212

Honiči

59

Ostatní

40

Celkem

3040

Tabulka 3.7. Klasifikace honiteb – normované kmenové stavy zvěře a výměra honební plochy podle jakostních tříd Tabulka 3.7a. jelen evropský Jakostní ks třídy norm

ks min

ha

daněk skvrnitý ks ks norm min

ha

muflon ks ks norm min

srnec evropský ha

ks ks norm min

ha

I

75

44

4718

301

101

2940

191

53

3072

12307

2335

193678

II

457

258

27262

129

67

5062

177

86

7416

12499

3085

204931

III

172

131

13754

139

57

1412

176

123

8158

6127

2332

124572

IV

22

20

2000

30

23

1500

40

30

2000

302

147

7433

Obory

1280

680

7860

1400

291

8345

957

400

3682

326

60

8495

Celkem

2006

1133

55594

1999

539

19259

1541

692

24328

31561

7959

539109


str. 3.36


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka 3.7b. prase divoké Jakostní třídy ks norm ks min

sika Dybow a japonský ha

ks norm ks min

ha

I

50

20

4204

0

0

0

II

177

73

14138

0

0

0

III

253

128

20567

0

0

0

IV

28

20

4376

0

0

0

Obory

313

135

9741

12

5

317

Celkem

821

376

53026

12

5

317

Tabulka 3.7c. zajíc polní Jakostní ks třídy norm

ks min

bažant v bažantnici bažant mimo bažantnici ks norm ks min ha

ha

ks min

ha

3686 13082 7514

1373

27595

I

14912 2838 58452

II

32927 7822 176990 1185

546

2212 37123 7329

151085

III

26102 9592 201514

110

55

1100 23645 7769

164834

IV

5390

0

0

Celkem

79338 22578 490069 7079

2326 53113

5784

ks norm

0

5214

1957

45736

4287 16394 73496 18428 389277

Tabulka 3.8. Lov zvěře a zazvěřování, jarní kmenové stavy za myslivecký rok 2003 skutečný lov zvěře odstřel úhyn provedené vypuštěná v zvěře odstřel odchyt oborách celkem zazvěřování ml. zvěř

sčítaný JKS k 31.3.

druh zvěře

plán lovu

jelen

259

194

0

52

17

0

0

789

laň

299

253

0

35

5

0

0

703

kolouch

208

199

2

35

9

0

0

477

zvěř jelení sa

766

646

2

122

31

0

0

1969

daněk

242

226

0

98

10

3

0

679

daněla

259

240

3

119

10

4

0

700


str. 3.37


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

skutečný lov zvěře úhyn odstřel provedené vypuštěná zvěře v odstřel odchyt oborách celkem zazvěřování ml. zvěř


druh zvěře

plán lovu

daňče

208

177

3

96

6

4

0

483

zvěř daňčí sa

709

643

6

313

26

11

0

1862

muflon

186

134

9

52

14

0

0

527

muflonka

152

123

16

27

9

0

0

486

muflonče

142

109

14

23

4

0

0

352

zvěř mufloní sa

480

366

39

102

27

0

0

1365

srnec

5282

4979

0

43

334

0

0

12095

srna

5143

4422

0

55

521

0

0

12161

srnče

4577

3891

0

39

543

0

0

7781

zvěř srnčí sa

15002

13292

0

137

1398

0

0

32037

kňour

143

185

0

72

12

0

0

303

bachyně

286

326

0

104

17

0

0

489

lončák

554

2558

11

18

24

0

0

722

sele

1486

3950

10

293

92

0

0

1453

zvěř černá sa

2469

7019

21

487

145

0

0

2967

sika Dybow a jap.

0

7

0

0

0

0

0

10

laň

0

13

0

0

0

0

0

22

kolouch

0

18

0

0

0

0

0

10

zvěř siky sa

0

38

0

0

0

0

0

42

jelenec

0

0

0

0

0

0

0

0

laň

0

0

0

0

0

0

0

0

kolouch

0

0

0

0

0

0

0

0

zvěř jelence sa

0

0

0

0

0

0

0

0

kamzík

0

0

0

0

0

0

0

0

kamzice

0

0

0

0

0

0

0

0

kamzíče

0

0

0

0

0

0

0

0

zvěř kamzičí sa

0

0

0

0

0

0

0

0

koza bezoárová

0

0

0

0

0

0

0

0


str. 3.38


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

skutečný lov zvěře úhyn odstřel provedené vypuštěná zvěře v odstřel odchyt oborách celkem zazvěřování ml. zvěř


30031

14516

274

0

1071

10

85

51765

králík divoký

14

5

0

0

40

116

166

1121

polák velký a chocholačka

0

35

0

0

0

75

0

61

lyska černá

0

27

0

0

2

0

0

202

bažant-kohout

60235

59504

1

0

472

1434

82875

12150

bažant-slepice

17482

26258

118

0

601

1317

75266

37085

3

34

0

0

0

0

100

20

zvěř bažantí sa

77720

85796

119

0

1073

2751

158241

49255

perlička obecná

100

151

0

0

15

0

190

20

orebice horská

0

150

0

0

0

0

0

0

krocan divoký

0

36

0

0

0

0

0

0

kachna divoká

5432

14302

0

37

119

809

4755

4687

1

672

0

0

1

0

0

260

druh zvěře

plán lovu

zajíc polní

bažant královský

husy

Tabulka 3.9. Výskyt některých dalších druhů zvěře v Jihomoravském kraji za myslivecký rok 2003 druh zvěře liška obecná celkem

početní stav

lov

3814

5076

liška pomocí norníků

971

jezevec lesní

2262

200

kuna lesní a skalní

5771

1756

ondatra pižmová

3664

164

holub hřivnáč

7599

1057

straka obecná

3749

935

vrána obecná

2472

367

tchoř tmavý a stepní

914

0

hrdlička zahradní

11333

722

špaček obecný

56277

1145


str. 3.39


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka 3.10. Výskyt dalších druhů zvěře a jejich lov, pokud byly uděleny výjimky, v mysliveckém roce 2003 druh zvěře

početní stav

lov

bobr evropský

218

0

kočka divoká

0

0

los evropský

0

0

medvěd hnědý

0

0

rys ostrovid

0

0

vlk euroasijský

0

0

vydra říční

13

0

čírka modrá a obecná

236

0

havran polní

4707

0

holub doupňák

339

0

jeřábek lesní

10

0

jestřáb lesní

968

0

káně lesní a rousná

4711

0

kopřivka obecná

20

0

kormorán velký

521

1264

koroptev polní

7617

0

krahujec obecný

1273

0

krkavec velký

810

0

křepelka polní

2843

0

lžičák pestrý

63

0

moták pochop

678

0

poštolka obecná

2874

0

racek chechtavý

2959

0

raroh velký

11

0

sluka lesní

1337

0

sojka obecná

7035

0

sokol stěhovavý

1

0

tetřev hlušec

0

0

tetřívek obecný

0

0

volavka popelavá

727

0

výr velký

268

0


str. 3.40


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka 3.11. Lov dalších živočichů v mysliveckém roce 2003 druh zvěře

Lov

mýval severní

0

psík mývalovitý

16

norek americký

20

nutrie říční

5

toulavý pes

232

toulavá kočka

3031

Tabulka 3.12. Druhy honebních ploch v honitbách podle pověřených obcí v Jihomoravském kraji obec

Zemědělská půda

lesní půda

vodní ostatní honební počet honiteb plocha pozemky plochy celkem a obor

Blansko

10485

22516

140

870

34011

26

Boskovice

22646

20083

186

1120

43990

47+1

Brno

3460

42226

35

345

8066

12+2

Břeclav

21495

9916

935

1252

33598

26+1

Bučovice

12032

3817

80

531

16460

20+1

Hodonín

11245

5970

282

2012

19509

18

Hustopeče

24252

3123

837

1688

29900

29

Ivančice

8403

4342

139

900

13784

13

Kuřim

2123

1679

60

463

4325

4

Kyjov

26810

13245

379

3332

43266

23

Mikulov

15031

2915

1959

1786

21691

20+2

Moravský Krumlov

24066

7353

184

613

32216

26+1

Pohořelice

13749

1985

1711

426

17871

15+1

Rosice

7141

8205

42

369

15757

18

Slavkov

10766

1114

78

541

12499

16

Šlapanice

15214

8923

95

1048

25280

30+2

Tišnov

10069

10950

104

724

21847

21

Veselí nad Moravou

21399

8102

429

2676

32606

25+2

Vyškov

22054

9109

84

600

31847

39+1

Znojmo

78320

23144

1388

3173

106025

81+1

Židlochovice

16914

1823

317

1047

20101

21


str. 3.41


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ze statistických údajů o myslivosti v kraji plyne několik závěrů. Srnčí zvěř se na území kraje vyskytuje ve všech honitbách na celém území kraje. Počet ulovených kusů je dán výměrami honiteb a jejich bonitou. Daňčí zvěř se vyskytuje ve více honitbách, její chov a lov je však soustředěn do obor. Podobná je situace i u jelena evropského. Vyšší stavy mimo obory jsou na Znojemsku a Vyškovsku. Vyšší výskyt a lov mufloní zvěře je na Blanensku, Boskovicku, Hustopečsku, Znojemsku a Tišnovsku. Přesto je opět těžiště chovu a lovu muflona v oborách. Prase divoké je loveno téměř na celé ploše Jihomoravského kraje, nejvyšší normované kmenové stavy mimo obory jsou na Blanensku, Břeclavsku a Rosicku. Chov siky japonského je omezen na oboru. U drobné zvěře pokračuje snižování stavů, které navazuje na velký úbytek populací drobné zvěře ve druhé polovině 20.st. Tato situace je obdobná ve všech honitbách kraje. Tento trend je zaviněn zhoršením potravních podmínek vlivem velkoplošného způsob obhospodařování zemědělských pozemků, nedostatkem krytu, potravní monodietou, používáním chemických ochranných prostředků, vyššími početními stavy predátorů a v neposlední řadě vysokými stavy černé zvěře. Všechny tyto faktory negativně ovlivňují stávající početně malé a izolované populace drobné zvěře. Stavy lišek příznivě ovlivňuje celoplošně prováděná orální vakcinace. Prostorové střety intenzivních oborních chovů a samostatných bažantnic se zájmy ochrany přírody a krajiny vyjadřuje tabulka 3.13. V jejím prvním sloupci je název obory nebo samostatné bažantnice. Ve druhém sloupci je rozlišeno zda jde o oboru (O-) nebo samostatnou bažantnici (Bs-). Ve třetím sloupci je označení plochy zájmů ochrany přírody a krajiny. Ve čtvrtém sloupci je název chráněného území. Pátý sloupec v m2 vyjadřuje střet obory či samostatné bažantnice se zájmy ochrany přírody a krajiny.

Tabulka 3.13. Prostorové střety obor a samostatných bažantnic se zvláště chráněnými územími, přírodními parky, územími soustavy NATURA 2000, biocentry vyšších úrovní. Název obory/bažantnice Bulhary

Cihelna Dlouhá leč

Druh Označení plochy ploch O-

BsBs-

Holedná Klentnice

OO-

Knížecí les

Bs-

CHKO Ptačí oblasti Evropsky významné lokality Biocentra Biocentra Zvláště chráněná území Zvláště chráněná území Ptačí oblasti Evropsky významné lokality Biocentra Biocentra CHKO Ptačí oblasti Evropsky významné lokality Zvláště chráněná území

Název chráněného území

Plocha střetu [m2]

Pálava Pálava Milovický les a niva Dyje Milovický les Malá lada Betlém Dolní mušovský luh Střední nádrž Vodního Díla Nové Mlýny Mušovskě luh

12927220 12927220

Vrkoč Holedná Pálava Pálava Milovický les a niva Dyje Nosislavská zátočina

12862302 10457581 362545 9774 441604 1274 4900089 5589594 893147 5322942 5322942 5300140 10045


str. 3.42


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Název obory/bažantnice

Kurdějov

Luh

Mistřín – Jarohněvice

Moravský Krumlov

Očov

Druh Označení plochy ploch

Bs-

Bs-

Bs-

O-

Bs-

Přehrada

O-

Rumunská

Bs-

Soutok

O-

Studýnková

Bs-

Termanec

O-

Vnorovy

Bs-

Evropsky významné lokality Evropsky významné lokality Biocentra Biocentra Zvláště chráněná území Evropsky významné lokality Biocentra Evropsky významné lokality Evropsky významné lokality Biocentra Evropsky významné lokality Evropsky významné lokality Biocentra Evropsky významné lokality Biocentra Biocentra Zvláště chráněná území Evropsky významné lokality Biocentra Zvláště chráněná území Zvláště chráněná území Přírodní parky Biocentra Evropsky významné lokality Biocentra Biocentra Zvláště chráněná území Zvláště chráněná území Ptačí oblasti Evropsky významné lokality Biocentra Biocentra Biocentra Evropsky významné lokality Ptačí oblasti Evropsky významné lokality Biocentra


Plocha střetu [m2]

Nosislav - sever 115977 Nosislav - jih Nosislav Roviny Přední kout Přední kout Polní potok

128759 546420 326735 263864 6084013 6536326 16913

Drnholec Drnholecký luh Hodonínská doubrava

1487744 2246432 11,50

Hovorany 215942 541258 Krumlovský les Lidunka Očovské louky Očov Očovský les Břenčák Kůlny Podkomorské lesy Podkomorské lesy Rumunská bažantnice Rumunská bažantnice Měnínská bažantnice Ranšpurk Cahnov-Soutok Soutok - Tvrdonicko Soutok - Podluží Soutok Hák Vranovický a Plačkův les Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví Strážnicko Zarazický výkaz

7239604 623127 446871 9948 1495034 1481057 35034 1566 5616132 5600520 900575 2676474 876488 215426 152580 39869732 39894309 39903225 740109 356427 785941 3301518 2704 1691171


str. 3.43


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Název obory/bažantnice Vranovický les

Druh Označení plochy ploch Bs-

Zvláště chráněná území Evropsky významné lokality Biocentra Biocentra


Plocha střetu [m2]

Plačkův les a říčka Šatava Vranovický a Plačkův les Vrkoč Plačkův les

1107829 2039736 2890 2923416

Vysvětlivky: O- obora Bs- samostatná bažantnice

Závažné jsou především střety se zvláště chráněnými územími a soustavou území NATURA 2000. Při zřizování nových obor a bažantnic je třeba dbát na to, aby nedocházelo ke střetům se zájmy ochrany přírody a krajiny. U stávajících je třeba hledat kompromisní řešení střetů.

3.6.3. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA Statistické výkazy o mysliveckém hospodaření Jihomoravského kraje za rok 2003 Vyhláška č. 245/2002 Sb. o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu Vyhláška č. 491/2002 Sb, o stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře Zákon č.449/2001 Sb. o myslivosti v platném znění

3.6.4. ZÁVĚRY Za základní, dlouhodobé řešení hlavních úkolů ochrany lesa lze považovat zvýšení stability lesních ekosystémů. Uspokojivých a trvalých výsledků nevyžadujících výrazných vnějších intervencí lze dosáhnout cílenou, převážně biologickou meliorací většiny lesních stanovišť. Základním prostředkem pro naplnění tohoto cíle je pokračování v diverzifikaci druhové skladby dřevin. Limitujícím faktorem této přeměny jsou však, mimo jiné, nadměrné stavy spárkaté zvěře v lesních honitbách a jejich nepříznivé složení, resp. současný myslivecký způsob jejich obhospodařování. V polních honitbách pokračuje úbytek drobné zvěře, způsobený celou řadou příčin. Snahy zastavit tento trend pomocí umělého chovu a vypouštění jedinců do honiteb se bez odstranění příčin tohoto stavu míjí účinkem. Značný negativní vliv na přírodu a krajinu mají intenzivní chovy některých druhů zvěře, zejména bažantů a kachen. V oborách jsou plochy zcela přizpůsobeny chovaným druhům zvěře. Za nezbytné lze považovat, že je třeba přijmout a realizovat Koncepci myslivecké politiky v Jihomoravském kraji, a to výhradně na základě ekosystémového přístupu jako základního východiska pro další možný rozvoj trvale udržitelného hospodaření v lesích, V chovu spárkaté zvěře udržovat její stavy v počtech, které umožní minimalizovat škody na lesních kulturách a zvýšit zastoupení melioračních dřevin v lesních porostech. U černé zvěře snížit její stavy tak, aby nedocházelo k závažným škodám na zemědělských kulturách. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje: 3. STAV LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

str. 3.44


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V intenzivních chovech zvěře v oborách a bažantnicích zachovat popř. obnovit či budovat pestré a harmonické celky lesa, luk, pastvin, políček a mysliveckých zařízeni (historické obory a bažantnice často představují cenná území v intenzívně obdělávané krajině). Tyto intenzivní chovy zvěře je třeba organizovat tak, aby nedocházelo ke střetům se zájmy ochrany přírody a krajiny – ZCHÚ a jejich ochranná pásma, přírodní parky, soustava NATURA 2000, skladebné části ÚSES vyšších úrovní, registrované VKP, ekologicky cenné segmenty krajiny.

Ochrana přírody předpokládá, že v následujících letech bude úkolem pro myslivost především zachovat všechny druhy zvěře a zodpovědně myslivecky hospodařit. To znamená především: ·

přikrmovat zvěř v souladu se současnými veterinárními poznatky,

·

dodržovat zoohygienické zásady a provádět preventivní veterinární opatření (desinfekce a asanace krmných zařízení, sledování zdravotního stavu a léčení zvěře), myslivecká zařízení umisťovat tak, aby nedocházelo k poškozování zvláště chráněných území a registrovaných VKP,

·

pro snižování škod zvěří využívat všech možností k zakládání dočasných remízků, zvěřních políček (i na zemědělských pozemcích uváděných do klidu), luk, okusových ploch, přezimovacích obůrek a pod.,

·

podílet se na zvyšování podílu rozptýlené zeleně, remízků, mokřadů, vodních ploch, zakládání skladebných prvků ÚSES,

·

upravit stavy spárkaté zvěře tak aby nedocházelo k vážným škodám na lesních kulturách a aby byla umožněna přirozená obnova hodnotných lesních porostů a porostů ve zvláště chráněných územích,

·

intenzivní a oborní chovy zvěře povolovat jenom tam, kde nedochází ke střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny,

·

realizovat záchranné chovy některých druhů zvěře, především koroptve polní,

·

výchovně a osvětově působit na mysliveckou veřejnost tak, aby nedocházelo k zástřelům zvláště chráněných druhů živočichů a celoročně hájených druhů zvěře.


str. 3.45

ATELIER FONTES, s.r.o

Recommend Documents