Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

2012

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

03/12

stavebnictví MK ČR E 17014

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

povrchy a fasády staveb interview: čeští mostaři převzali po čínské firmě zakázky v Polsku navrhování staveb: možnosti BIM cena 68 Kč www.casopisstavebnictvi.cz

Vážení čtenáři,

polský protějšek bývalého ministra dopravy Víta Bárty zdaleka nepojal myšlenku  přizvání čínských stavebních firem k budování dopravní infrastruktury jen jako nátlakový argument. Zatímco český bývalý „umírněný“ šéf resortu dopravy se čínskými nabídkami oháněl před domácími firmami (než zjistil, že nejen domácí firmy, ale ani Číňané v  ČR nemají do čeho kopnout), v  Polsku se čínský experiment rozjel. Vidina poloviční nabídky než té nejlevnější od domácích dodavatelů byla zkrátka neodolatelná. Určitě v tom hrála roli i  pověstná polská chrabrost. Svěřit výstavbu dálnice nepro věřeným dodavatelům v  době, kdy Polsko díky pořádání fotbalového mistrovství Evropy musí stavět hodně, ale hlavně rychle a precizně, vyžaduje ducha hodného odkazu Tadeusze Kościuszka. Čínská firma se pustila do práce s poměrně velkým nasazením, nicméně daleko menší entuziazmus projevovala při platbách místním subdodavatelům, což vedlo až k  vypovědění smlouvy. Tím se otevřely dveře na polský trh jednomu nejvýznamnějších českých dodavatelů mostních konstrukcí. Jeho zástupce poskytl časopisu Stavebnictví exkluzivní rozhovor, v  němž se dočtete nejen o  tom, jak se staví „po Číňanech“, ale také o tom, jak se staví v Polsku. Nerad bych však na výše uvedeném příkladu příliš ironizoval schopnosti a  možnosti čínských firem uplatnit se na starém kontinentě. Speciálně pro Českou republiku vystihují nejlépe situaci slova ře-

ditele jedné z  největších českých stavebních firem: „Rádi budeme soutěžit s čínskými firmami o zakázky v dopravní infrastruktuře, ale to by muselo být v České republice o co soutěžit“. S ohledem na téma a také na své členství v mediální porotě soutěže Fasáda roku bych zde chtěl položit jednu řečnickou otázku: Proč jsou téměř všechny nově zateplené panelové domy opatřeny omítkou, jejíž barva uráží dobrý vkus a  ve výjimečných případech ohrožuje i zrak kolemjdoucích? Oranžová, citrónově žlutá, růžová, zelená od pistáciové po radioaktivní, kombinace barev cirkusového šapitó, všechny barvy duhy – cokoliv lidská fantazie dovolí, to na českých sídlištích najdete. Chápu, že v  záplavě původní „panelové“ barvy jde zvláště na podzim na obyvatele sídliště chandra. Chápu, že je praktické v rozsáhlém sídlišti domy a ulice barevně odlišit pro lepší orientaci nejen nově příchozích. Co nechápu, je svobodná vůle a  snad i  touha investorů (samotných oby vatel domů) podtrhnout a  zvýraznit mizernou architekturu předlistopadových sídlišť křiklavou nebo prostě a jednoduše šerednou barvou. Že to jde i  jinak, dokazují právě příklady decentních rekonstrukcí fasád panelových domů ze zmíněné soutěže Fasáda roku. A že to jde úplně jinak, by vám ukázal (pro některé) výlet do nedalekých Drážďan.

inzerce

editorial

Hodně štěstí přeje

Jan Táborský šéfredaktor [email protected]

stavebnictví 03/12

3

obsaha v ýzkum v praxi věda

8–10

text A | grafické podklady a

12–14

Netradiční pojetí golfového klubu

Polská mise českých mostařů

Tak trochu nečekaně získal titul Stavba roku 2011 golfový klub Čertovo břemeno. Jde o subtilní stavbu, ale nekonvenční využití přírodních materiálů porotu soutěže oslovilo.

Obdoba českého Ředitelství silnic a dálnic v Polsku učinila experiment se zapojením čínské firmy do výstavby jednoho z úseků dálnice A2. Nyní úsek dodělává, kromě polských firem, i SMP CZ, a.s.

46–49

16–19 ■

Projekt snížení geotechnických poruch

BIM: nejen změna software, ale i změna myšlení

Odborná veřejnost byla v  loňském roce překvapena převratným nizozemským projektem Geo-Impuls, který si vytyčil úkol snížit během pěti let geotechnické poruchy o polovinu.

Building Information Modeling neboli informační model budovy je hlavním trendem v oblasti návrhového software. Jeho použití ovšem vyžaduje úplně nový a maximálně komplexní pohled na projektování.

Poznámky k předběžným statistickým výsledkům 2011 Český statistický úřad zveřejnil předběžné výsledky stavebnictví za rok 2011. Neočekávaně příznivé počasí v závěru roku vylepšilo průběžně narůstající meziroční propady. V pozemním stavitelství nedošlo kupodivu téměř k  žádnému meziročnímu rozdílu, zato u inženýrských staveb, které byly vždy tahounem dobrého ročního výsledku, činí meziroční pokles 8,7 %. Výsledkem roku 2011 je propad oproti roku 2010 „jenom“ o 3,1 %. Je to příznivější číslo, než se očekávalo, rozdíl oproti poslednímu konjunkturnímu roku 2008 činí 10,8 %.

4

stavebnictví 03/12

Největší část investic ve veřejné zakázce činí dopravní infrastruktura. Pro rok 2011 obdržel Státní fond dopravní infrastruktury do rozpočtu částku o 35 mld. Kč nižší než v roce 2010, přesto nebude v plné výši dočerpána. Důvodem jsou chyby, jež se objevily v  předložených projektech, některá problémová výběrová řízení (např. vodní doprava), investorská příprava staveb, či rozsah víceprací, jejichž předvídatelnost při zadávání liniových staveb je problematická, ale také nedostatečné vedení dokumentace stavby. Nejvýznamnější složku pozemního stavitelství tvoří bytová výstavba. Očekávané zrušení snížené sazby DPH zřejmě ovlivnilo počet zahajovaných bytů, jejich počet se meziročně snížil jen nepatrně. Zato zahájená výstavba bytů byla nižší téměř o 22 %, jednalo se o 28 628 bytů. Jen pro představu ohledně zaostávání bytové výstavby – pouhá prostá reprodukce činí 40 000 bytů ročně.

inzerce

03/12 | březen

3 editorial 4 obsah 6 aktuality stavba roku 8 Golfový klub podpírají čertovy kameny interview 12 Nedostavěný úsek polské dálnice musí po blamáži s Číňany dokončit česká firma geotechnika 16 Ambiciózní plán na omezení poruch v geotechnice téma: povrchy a fasády staveb 0 Moderní administrativní komplex 2 Digital Park II, III v Bratislavě Lukáš Romanczin 25 Konstrukční detail ukončení ploché střechy z hlediska tepelných mostů Ing. Libor Matějka, CSc., Ph.D., MBA 28 Sanace vnějších ploch pevnostního systému Malé pevnosti v Terezíně Ing. Michael Balík, CSc. 34 Používání chemických protipožárních nátěrů na historické dřevěné konstrukce Národní památkový ústav 36 Plošná hydrofobizace památkově chráněných povrchových úprav Národní památkový ústav 37 Pravidla správné praxe v obkladačství Dr. Eduard Justa navrhování staveb 0 Využití a návrhové charakteristiky 4 vzorovaného drátoskla 46 Využití virtuálního modelu budovy (BIM) ve stavební praxi právní předpisy 0 Změny zákoníku práce po 1. 1. 2012 5 52 Trestněprávní odpovědnost právnických osob 55 Povinnost managementu obchodních společností podat insolvenční návrh 58 Zákon o veřejných zakázkách – vyhlášky ke stavebním zakázkám historie ČKAIT 62 20. výročí Inženýrské komory (ČKAIT) V. díl: Inženýrské dny a jejich tradice 65 svět stavbařů 68 infoservis 70 firemní blok 74 v příštím čísle

foto na titulní straně: Digital Park v Bratislavě, Tomáš Malý

stavebnictví 03/12

5

ak tuality

text a foto redakce

Budova ČKAIT v Praze v únoru uvítala poslance Parlamentu ČR Setkání představitelů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě s poslanci Parlamentu ČR v budově ČKAIT v Praze se stává tradicí. Téměř po roce, tedy koncem února 2012, byli poslanci opět uvítáni předsedou ČKAIT Ing. Pavlem Křečkem a v neformálních rozhovorech zhodnotili zejména současnou situaci v oblasti právního rámce stavebnictví a nalezli možnosti vzájemné spolupráce.

6

stavebnictví 03/12

EUROVIA CS podala ve věci D47 žalobu k rozhodčímu soudu Společnost EUROVIA CS se obrátila na rozhodčí soud, aby určil, zda byla stavba dálnice D47 v  letech 2007–2008 řádně dokončena a předána Ředitelství silnic a dálnic. EUROVIA CS tím reaguje na dopis Ředitelství silnic a  dálnic ze 7. února 2012. V něm ŘSD vyzvalo firmu EUROVIA CS k  převzetí dálnice zpět, neboť podle názoru ŘSD bylo její předání v roce 2007 neplatné. Rozhodnutí soudu je potřebné pro jednoznačné vyjasnění vzájemného postavení smluvních stran a  pro další postup ohledně reklamovaných vad. „Myšlenka ŘSD, podle níž dálnice nebyla nikdy řádně předána a  máme si ji vzít zpátky, je bezesporu originální. Čím déle ji však studujeme, tím absurdnější se tato představa jeví,“ komentuje situaci Martin Borovka, generální ředitel společnosti. „Dálnice není běžný spotřební předmět, který odvezete do servisu a opravený vám ho

▲ www.pravdaod47.cz

pošlou zpět. Výstavba, předávání i  následné uplatňování reklamací silničních staveb takto neprobíhá. Pokud se vyskytne nějaký problém, je nutná především součinnost obou stran,“ dodává Borovka. EUROVIA CS je přesvědčena, že nejnovější kroky ŘSD zásadním způsobem zpochybňují právní postavení obou smluvních stran, a to jak v dosavadním i budoucím způsobu odstraňování vad, tak v  odpovědnosti za provoz komunikace a  způsobených škodách či opotřebeních. Postoj ŘSD také vážně zpochybňuje právní postavení všech třetích subjektů, kterým byly některé objekty budované v rámci stavby dálnice v roce 2007 předány a které je po celou dobu provozují. Jde zejména o vodovod a kanalizaci, plynovod, drážní objekty, vodohospodářské objekty atd. Na základě jednostranného kroku ŘSD by se tak navrácení týkalo i těchto objektů.

Žaloba byla podána v  pátek 17. února na základě rozhodčí doložky, sjednané společností EUROVIA CS a Ředitelstvím silnic a dálnic ve smlouvě o  dílo, na jejímž základě byl příslušný úsek dálnice postaven. Arbitrážním soudem je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Společnost EUROVIA CS zároveň v  souladu s řádem tohoto rozhodčího soudu požádala o  projednání žaloby ve zrychleném řízení. Společnost EUROVIA CS rovněž spustila internetové stránky

www.pravdaod47.cz. Primárně se zaměřují na fakta týkající se všech medializovaných aspektů výstavby dálnice D47 (použité materiály nebo mosty). Stránky dále popisují také dosavadní nestandardní a medializovaný průběh reklamačního sporu společnosti EUROVIA CS s Ředitelstvím silnic a dálnic. Stránky uvádějí na pravou míru nepřesnosti šířená Ředitelstvím silnic a dálnic. ■ Zdroj: Tisková zpráva EUROVIA CS, a.s.

Dumpingové praktiky dovozu sklovláknitých mřížkových tkanin Sklovláknité mřížkové tkaniny jsou široce používány jako výztužný materiál ve stavebnictví, a to do venkovní tepelné izolace, pod obklady, jako výztuž podlah a pro opravy zdí. Ceny těchto tkanin, které některé firmy dovážely z asijských zemí, se pohybovaly hluboce pod tržními cenami, což způsobovalo nestabilitu na evropském trhu sklovláknitých mřížkových tkanin. Aby zamezila dravým dumpingovým praktikám, směřujícím k odstranění konkurence, zavedla Evropská unie na tyto dovozy antidumpingové clo. Evropská unie po prošetření cenotvorby čínských produktů došla k závěru, že čínští výrobci prodávají za dumpingové ceny, a tím poškozují evropské výrobce. Dovozy materiálu jsou předmětem dodatečného cla v rozmezí od 48,4 % do 62,9 %. Zatímco po přijetí ochranných opatření dovozy z  Číny prudce poklesly, vzrostl na evropském trhu dovoz sklovláknitých mřížek z Malajsie z 0 na 20 miliónů m²,

a to i přesto, že v této zemi není znám žádný významný výrobce. Dle požadavku Aliance výrobců sklovláknitých mřížkových tkanin se prosazování opatření proti podvodným dovozům dostalo do jiné roviny, a  to díky nařízení Evropské komise. Ta ukládá povinnost evidovat dodávky s  údajným původem z Malajsie. Tyto dovozy sklovláknitých mřížkových tkanin do Evropské unie nesplňují požadavky osvědčení původu. Z  toho důvodu jsou takovéto dodávky předmětem dodatečného cla ve výši až 62,9 %. Importy z Malajsie jsou v současnosti kvůli úhradě antidumpingového cla evidovány. Dovozci zároveň čelí správním pokutám za klamné deklarování minulých i současných dovozů a penalizaci za pozdní úhradu cla za předešlé dodávky. Kromě toho mohou být dovozci trestně stíháni za falešná prohlášení a následné celní podvody. ■ Zdroj: Saint-Gobain ADFORS

inzerce

stavebnictví 03/12

7

stavba roku

text Petr Zázvorka, podle podkladů Fiala + Němec s.r.o. | foto Filip Šlapal

▲ Jižní průčelí budovy, dřevem krytá terasa s výhledem do krajiny

Golfový klub podpírají čertovy kameny Golfové hřiště Čertovo břemeno nepatří k těm umělým, vyumělkovaným, jakých je celá řada. Možná se dá i tvrdit, že rodina majitelů měla především touhu dát do pořádku zanedbanou krajinu okolo svých statků, očistit ji od náletových křovin, vysušit močály a místo nich vytvořit spoustu malých jezírek, kde opět žijí ryby a žáby. Povedlo se jim to s absolutním respektem k charakteru místní přírody. Projektant měl tu čest navázat na tuto krásnou krajinářskou práci a vytvořit na tomto místě v letech 2000–2002 nejdříve malou klubovnu, jež zabezpečovala úplně minimální zázemí pro hráče. Již tenkrát zvítězila snaha nevnášet do krajiny novou hmotu moderní stavby. Svůj účel však splnila malá jeskyňka z betonu a kamene, za-

8

stavebnictví 03/12

sypaná pod jedním z  travnatých pahorků, avšak pouze v  prvních letech výstavby hřiště.

Architektonické řešení Když byl v roce 2007 Stanislav Fiala (Fiala + Němec s.r.o.) vy-

zván navrhnout na místě novou velkou klubovnu pro osmnáctijamkové golfové hřiště, bylo jasné, že se bude její koncept ubírat stejným směrem. Musel to být dům, který bude v úplné symbióze s místní přírodou, a to i přesto, že program aktivit, které se v  místě mají provozovat, nebude vůbec malý. Budova musí pojmout velkou klubovnu s  restaurací pro 80 –100 hostů, konferenční salónek pro 3 0 – 6 0 hostů, bar, recepci, kanceláře, šatny, hygienické zařízení, úschovnu bagů, velkou kuchyň, sklady, prádelnu, strojovny a  kompletní zázemí pro personál hřiště. Navíc musí návrh zahrnovat i trojici pokojů pro byt správce areálu. Dispozici nové budovy bylo třeba úsporně vyřešit tak, aby v  běžných

pracovních dnech, v  období minimálního provozu, mohla obsloužit hosty ve veřejné části pouze jedna osoba, jež dokáže mít přehled nad celým prostorem. Zároveň však musí interiér pojmout při golfových turnajích až 200 hostů a  zůstat pohodlným fungujícím organizmem.

Země Projektant považoval za povinnost skrýt potřebný objem do krajiny tak, aby ji nový dům jen přirozeně doplňoval. Budova je proto ukrytá do pozvolného zatravněného kopečku, jehož seříznutá jižní strana se otevírá do mírného údolí, s  výhledem na blízký rybník a krajinu České Sibiře.

▲ Příčný řez budovou klubovny

▲ Jižní, východní a západní pohled na budovu klubovny

Dům izoluje země před chladem i horkem, ze země si z vrtů bere teplo i chlad. Z vrtu získává i  pitnou vodu, kterou pak zase vyčištěnou vypouští do koloběhu krajiny. Se zemí je dům spjatý rovněž množstvím přírodních materiálů tvořících jeho hlavní tvář.

Dřevo Pro konstrukci hlavní veřejné části domu posloužilo velké množství dřeva. Byl použit tradiční, dávno zapomenutý systém povalových stropů. Ty patřily v dávné minulosti, kdy mělo lidstvo ještě mnohem blíž k  přírodě, k  tomu

nejobyčejnějšímu, co bylo možné ve staré architektuře spatřit. Povalový strop z oloupaných smrkových kmenů je opřený o nakloněnou palisádu. Ta lemuje celý hlavní prostor a spolu se stropem navozuje pocit bezpečného útočiště pro návštěvníky. Jižní strana prostorné haly je celá otevřená nenápadnou odhmotněnou skleněnou fasádou. Prostor jakoby pokračuje ven, na plynule navazující terasu, zastřešenou tenčími smrkovými kmeny, jejichž řada postupně řídne tak, aby částečně propouštěla do interiéru slunce. Přední stranu zastřešení nese masivní dřevěný rám, vytvořený z  pečlivě vybíraných dubových

kmenů, použitých v  konstrukci tak, jak vyrostly. Řada těchto rozsoch zmnožených odrazem v hladké skleněné fasádě vytváří jakýsi náhrdelník, připomínají totiž šperk. Smrková palisáda pak na východní straně vybíhá ven z domu a  svým postupným rozestupováním do krajiny lemuje příchozí cestu k  domu (kmeny navíc nesou orientační lampy).

Čertovo břemeno Silným prvkem doplňujícím harmonii a  konfiguraci okolí domu představují obrovské balvany,

vyvalené ze země při výkopu, který bylo nutné vyhloubit. Tyto nádherné balvany, jež na místě podle pověsti zanechal čert (odtud název Čertovo břemeno), se hodily na zpevnění opěrných svahů, vytvoření různých bariér i  naváděcích prvků. Dva z  nich byly „zapomenuté“ i  uvnitř – pomohly vytvořit přírodní krb s otevřeným ohněm, jenž zpříjemňuje posezení v klubové části společenské haly.

Beton Přední dřevěná konstrukce se opírá o odolnou železobetonovou

inzerce

stavebnictví 03/12

9

▲ Hlavní hala klubovny s palisádou a povalovým stropem

▲ Noční pohled na terasu před hlavním vstupem

strukturu, zasypanou na severní straně pod zem. Přestože je beton tím nejpoužívanějším, nejobyčejnějším a také nejzprofanovanějším materiálem moderní doby, tkví jeho podstata v přírodních materiálech. Tento umělý kámen se snažili projektanti předvést v  ještě přírodnější podobě, než je obvyklé. Snažili se, aby byl dialog mezi archaickým dřevem a moderním betonem co nejbližší. Pro bednění některých stropů a stěn byla z toho důvodu použita krajinková prkna, takže se tu navždy otiskly různé suky, chodbičky lýkovce a typické nerovnosti dřeva, které se ve své přírodní kráse opírá jen o  malý kousek dál o  takto formovaný beton.

z dřevěných povalů ze smrkové kulatiny o průměru cca 290 mm s maximálním rozpětím 8 m. Povaly jsou na jižní straně uloženy do průvlaku z ocelového profilu HEB 280. Průvlak podpírají kruhové ocelové sloupy. Vnitřní zděné příčky jsou z neomítaných broušených porothermových příčkovek s  lesklým barevným nátěrem. Nášlapnou vrstvu podlah v celé budově tvoří štípaná břidlice v různých formátech. Jižní sloupková fasáda je celoprosklená, s posuvnými dveřmi na kryté terase s  dřevěnou konstrukcí. Sloupy jsou z dubových rozsoch vybíraných v moravských lesích. Na nich je položena smrková kulatina s  vlnitým laminátem. Východní a  západní fasádu tvoří předstěna z  modřínové kulatiny. Celá střecha oblého tvaru je zatravněná, s  plynulým napojením na terénní vlnu. V  objektu funguje podlahové teplovodní topení, zdrojem jsou tepelná čerpadla napojená na hlubinné vrty. Zásobování pitnou vodou řeší  nová vlastní vrtaná studna s  úpravnou vody. Kanalizace se napojuje na novou čistírnu odpadních vod s  vypouštěním do vodoteče. Elektrický proud pro obsluhu budovy je připojen k nově vybudované trafostanici.

Osvětlení a větrání Do stropu betonové části byly osazeny kónické světlíky kryté otevíracími polykarbonátovými čočkami. Světlíky dokáží přirozeně provětrávat celý prostor, případně mohou do domu nasávat v  horkých letních dnech noční chlad.

Povrchy Přírodní povrchy v domě pokračují přes břidlicovou podlahu. Ta evokuje směrem ven na terasu téměř dojem barevné udusané hlíny, kde leží podlaha z přirozeně katrovaných akátových prken. Chodníčky okolo domu byly vydlážděny z dubových špalíků, zís-

10

stavebnictví 03/12

kaných rozřezáním větví a zbytků z dubů, použitých na konstrukci. Z odřezků smrkových kmenů byly naštípány menší špalíky, z nichž byly postaveny různé pomocné stěny (stěna baru, recepce, parapety oken, různé krycí stěny). Zbytky dřeva, masivní odštěpky z  ručně tesaných dubových fošen a dubového koryta na vodu, byly tak krásné, že místo spálení v krbu se použily jako zásypový materiál, doplňující mozaiku přírodních struktur. Ručně tesané dubové profily posloužily v  interiéru na barový a  recepční pult, barové police, knihovnu a různé další police, na velké zrcadlové rámy a hambalky do šaten. Setkávání mistrů starodávných řemesel s  mistry moderního rychlého stavitelství na této stavbě se ukázalo jako osvěžující moment, který se viditelně podepsal i na samotném vyznění celé stavby.

Konstrukce a technologie Budova je založena na základové desce. Konstrukce je z  větší části stěnová monolitická z  pohledového betonu, na v ybraných místech bylo bednění stěn a stropů tvořeno vloženými krajinami kmenů. To se projevuje výraznou profilací povrchu. Z krajinového bednění jsou vytvořeny i kruhové kónické střešní světlíky pro větrání a  osvětlení vnitřních prostorů. Rest aura č ní č ást má strop

Závěr Stavba, na českých golfových hřištích dosud nevídaná, poskytuje komfort pro hráče a  jejich

doprovod i  dokonalé podmínky pro špičkový sportovní výkon. To je i jeden z důvodů, proč byla organická architektura pro Golfklub Čertovo břemeno v lokalitě Alenina Lhota nedaleko Jistebnice oceněna titulem Stavba roku 2011. ■

Základní údaje o stavbě Název stavby: Golfklub Čertovo Břemeno Investor: Golf Čertovo břemeno s.r.o. Projekt: Ing. arch. Stanislav Fiala, Fiala + Němec s.r.o. Spolupráce: Ing. Jiří Václavů, Ing. Vít Mlázovský, Ing. arch. Jana Štefuráková, Milan Bulva Zhotovitel stavby: Skanska a.s., divize Pozemní stavby – Čechy Hlavní stavbyvedoucí: I n g . M i c h al K lím a , Ing. Ladislav Hodek, Ing. Martin Jirout Subdodavatelé: Fortna Stav, s.r.o.; TPB STEEL, spol. s r.o.; Stavokomfort, spol. s r.o.; Miroslav Matuška – INTOP; TUNNEL s.r.o.; SOLLUS NÁBY TEK, s.r.o.; DePa, s.r.o. Zastavěná plocha: 1443 m2 Obestavěný prostor: 5245 m3 Projekt: 2009–2010 Doba výstavby: 2010–2011

stavebnictví 03/12

11

interview

text Petr Zázvorka | grafické podklady archiv SMP CZ, a.s.

Nedostavěný úsek polské dálnice musí po blamáži s Číňany dokončit česká firma „Po nuceném odchodu čínské firmy se na stavbě více než půl roku nepracovalo, staveniště po tuto dobu zajišťovala pouze hlídací služba a docházelo k postupné devastaci nedokončeného díla. Stavební objekty byly zanechány v různém stupni rozpracovanosti a v různé kvalitě provedených prací,“ vzpomíná Ing. Antonín Brnušák, ředitel Divize dopravní stavby SMP CZ, a.s. Ing. Antonín Brnušák je špičkovým manažerem s dlouhodobými zkušenostmi v oboru dopravních staveb, zejména mostních konstrukcí. Jeho současným stěžejním úkolem je organizování účasti SMP CZ, a.s., na úspěšném dokončení stavebních prací v  úseku dálnice A2 v Polsku. Ten česká společnost převzala v minulém roce. Mohl byste blíže specifikovat účast SMP CZ, a.s., na této stavbě a stavbu obecně? Polsko začalo v  posledních letech dobudovávat dálniční síť poměrně velkoryse. Dálnice A2 Strykow – Konopa je posledním úsekem spojení mezi Berlínem a Varšavou. Na německé straně, mezi dálničním okruhem kolem Berlína a Frankfurtem nad Odrou, má dálnice číslo 12. Jedná se o její historickou část, jež má z dnešního pohledu v  některých úsecích nedostatečné směrové i výškové vedení a postupně se rekonstruuje. Při pokračování na polské straně se jede nejprve po zcela novém, asi sto kilometrů dlouhém úseku dálnice A2, na kterém byl zahájen provoz v závěru roku 2011. Nová část se napojuje západně od Poznaně na již dříve hotovou dálnici, jež je zpoplatněna formou přímého výběru mýtného a končí severně od Lodže u  městečka Strykow. V tomto místě nastává velké dálniční křížení s budoucí dálnicí A1, která ve směru sever – jih spojí přímořský Gdaňsk s  Krakovem

12

stavebnictví 03/12

a jižní hranicí Polska. U Strykowa začíná poslední úsek dálnice A2, jenž se v  současné době staví. Délka tohoto úseku s  názvem Strykow – Konopa činí asi 91 km. Vozovka má v  každém směru dva jízdní pruhy šířky 3,75 m, odstavný pruh, široký 3,00 m, a ještě další pruh o šířce 3,80 m mezi vnitřním jízdním pruhem a  středovým svodidlem. Ten je mimo mosty nezpevněný a je připraven pro předpokládané budoucí rozšíření dálnice na tři jízdní pruhy v každém směru jízdy bez nutnosti nových záborů pozemků a  složitých stavebních úprav. Návrhová maximální rychlost na dálnici je 120 km/hod. Součástí stavby jsou přeložky křížených komunikací převáděných přes dálnici většinou prostřednictvím nadjezdů. Řada dálničních mostů přemosťuje přírodní překážky a  na místě je i poměrně značné množství biokoridorů různé velikosti. Zajímavým prvkem je použití velkého počtu monolitických železobetonových rámových propustků (statisticky cca 1,7 ks/km), často se světlostí pouze 1,00 m x 1,20 m. Ty slouží jak pro převádění vody, tak jako biokoridory. Použití jiných materiálů než železobetonu, jež by bylo z hlediska nákladů a rychlosti provedení výhodnější, však v tomto případě technické podmínky zadavatele neumožňovaly. Stavba dálnice A2 Strykow – Konotopa byla rozdělena celkem do pěti samostatných úseků A až E.

Na každý z nich bylo vypsáno samostatné výběrové řízení. Stavby byly zadány systémem Design and Build (vyprojektuj a  postav) podle smluvních podmínek FIDIC (Fédération Internationale Des Ingenieurs-Conseils). Předem však byly stanoveny velmi podrobné technické podmínky, které jednoznačně definovaly rozsah díla, včetně základních rozměrů všech objektů, a  kvalitativní podmínky připomínající naše TKP (Technické kvalitativní podmínky staveb). Volnost zhotovitele při nabídce byla podstatně omezena i  tím, že jím zpracovaná projektová dokumentace musela projít připomínkovacím řízením a následně ji musel schválit generální projektant objednatele. Na úsek A zhotovitel pro dodávku projektové dokumentace vybral sdružení firem, které vystupuje pod názvem AKA. Jimi dodané projekty jsou u mostních objektů značně předimenzované, především z hlediska betonářské a předpínací výztuže. Konstrukční uspořádání se zásadně neliší od toho, s  jakým se setkáváme v České republice. Zásadním rozdílem je používání prefabrikovaných železobetonových pilot, které dobře vyhovují místním převažujícím geotechnickým podmínkám. Dopravní divize SMP CZ, a.s., se konkrétně účastní výstavby dálnice A2 na úseku A. Na stavbu jste nastoupili poté, co z ní musela odstoupit čínská firma. Nemusíme sahat hluboko do paměti, abychom si vzpomněli na hrozby bývalého ministra dopravy Víta Bárty o povolání čínských firem jako dodavatelů dopravních staveb. Úseky A  (29,2 km) a  C (20 km) dálnice A2 původně stavěla čínská společnost COVEC (China Overseas Engineering Group Co, Ltd.), která vyhrála výběrové řízení pro polské Ředitelství

▲ Ing. Antonín Brnušák

silnic a  dálnic (Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i  Autostrad neboli GDDKiA), a  to údajně za cenu poloviční, než jakou nabízela konkurence. V  době plného nasazení bylo na vlastní stavbě přítomno přibližně 1400 čínských techniků a dělníků. Firma COVEC se však záhy dostala do problémů s místními dodavateli služeb a materiálu. Nebyla především schopna dodržet závazky týkající se plateb faktur. Podle polského občanského zákoníku musí dodavatel doložit, že zaplatil všechny splatné závazky svým subdodavatelům, aby měl právo na zaplacení svých pohledávek od objednatele. To se firmě COVEC nedařilo. Nedostala proto zaplaceno od investora, což ve výsledku vedlo k  zastavení stavby a následnému odstoupení od smlouvy ze strany polského státu. Celý problém zřejmě ještě není zdaleka vyřešen. Zprovoznění dálnice v daném termínu však bylo vážně ohroženo, investorovi hrozily finanční ztráty a Polsku problémy. Dokončení dálničních spojení bylo polskou vládou přislíbeno hlavně kvůli konání mistrovství Evropy ve fotbale. Po nuceném odchodu čínské firmy se na stavbě více než půl roku nepracovalo. Sta-

veniště po tuto dobu zajišťovala pouze hlídací služba a  docházelo k  postupné devastaci nedokončeného díla. GDDKiA vypsala po inventuře nedokončených prací novou soutěž na dodavatele těchto úseků. Jednou z  podmínek bylo zprůjezdnění dálnice do termínu konání evropského šampionátu ve fotbale, tedy do počátku června 2012. Nový dodavatel rovněž musí ručit za práce, které byly vykonány pod patronací firmy COVEC. Vstoupili jste do soutěže přímo? Opakovanou soutěž na dokončení úseku A  vyhrálo sdružení firem EUROVIA POLSKA S.A. a WARBUD S.A. První z dodavatelů buduje vlastní dálniční trasu, druhý odpovídá za mostní objekty. Český dodavatel, který patří stejně jako členové vítězného konsorcia do skupiny VINCI, byl vybrán pro posílení celkových kapacit. Snížilo se tím riziko, že objekty, a  tedy i  celá stavba, nebudou dokončeny včas. Podstatnou roli při výběru měly reference SMP CZ, a.s., získané na stavbách v České republice. Na úseku A je pět dálničních estakád, z  nichž jedna je navržena zároveň jako biokoridor, sedm dálničních mostů, šestnáct silničních nadjezdů, jedna lávka pro pěší a deset biokoridorů. Kromě toho je na úseku celkem čtyřicet šest propustků. K vybavení dálnice patří mimo jiné i čtyři odpočívadla o celkové ploše asi 100 000 m². SMP CZ, a.s., se podílí na výstavbě celkem devíti mostních objektů, z  toho čtyř nadjezdů, jednoho dálničního mostu a  čtyř biokoridorů. I opakovaná soutěž byla vypsána jako Design and Build. Při podpisu smlouvy jsme byli upozorněni, že materiál na skruže a  bednění si musíme přivézt z ČR, protože

v  Polsku, vzhledem k  velkému stavebnímu boomu, je tohoto vybavení nedostatek. Důsledkem složitého jednání bylo to, že SMP CZ, a.s., nastoupila na stavbu jako poslední, zhruba jeden měsíc po ostatních stavebních firmách. Můžete blíže popsat jednotlivé vámi dodávané konstrukce? Silniční nadjezdy, stavěné naší firmou, jsou dvoupolové spojité mosty z  předpjatého betonu o rozpětí kolem třiceti metrů. Až na jednu výjimku jsou založeny na beraněných železobetonových pilotách. Spodní stavbu tvoří železobetonové opěry a  pilíř ve středním dělicím pruhu dálnice. Příčný řez nosné konstrukce má tvar dvoutrámu. Vybavení mostu odpovídá až na detaily tomu, na jaké jsme zvyklí v  České republice. Dálniční mosty a menší biokoridory jsou navrženy jako dvě samostatné konstrukce pro každý směr jízdy. Jedná se o mosty o  jednom prostě uloženém poli s příčným řezem v závislosti na rozpětí ve tvaru desky nebo dvoutrámu. Oproti běžné praxi v České republice nejsou nosné konstrukce předepnuty. Platí to i pro rozpětí cca 16 m. Tyto mosty jsou založeny rovněž na beraněných železobetonových pilotách, výjimečně plošně. Jaké jsou v  Polsku podmínky pro provádění stavebních prací? Práce v Polsku mají pro naši firmu řadu specifik. Především jsme museli najmout polského odpovědného stavbyvedoucího, protože se nám ani po čtyřech měsících nepodařilo dosáhnout uznání české autorizace našich techniků a inženýrů. Stavební dozor, podobně jako tady, vykonává organizace

▲ Bednění opěr dálničního mostu

▲ Základová jímka ze štětovnic Larsen

▲ Deskový dálniční most o rozpětí 9 metrů

najatá investorem. Jak se ukázalo, veškeré změny, které jsme chtěli v  projektové dokumentaci kvůli její nehospodárnosti uskutečnit, nebylo možné provést. Důvodem

byla především nechuť k jakýmkoli změnám ze strany objednatelů a  ve výsledku nedostatek času na jejich projednání. Jako určitý problém (při neúspěchu námi

inzerce

stavebnictví 03/12

13

▲ Noční betonáž nosné konstrukce silničního nadjezdu

▲ Stavba podpěrné skruže silničního nadjezdu z materiálu Pižmo

▲ Silniční nadjezd o rozpětí 2 x 29 m

▲ Přesypaný rámový biokoridor světlosti 8 x 3,4 m

▲ Odbedňování nosné konstrukce silničního nadjezdu 2 x 31 m

▲ Silniční nadjezd s křídly a prodlouženými opěrnými zdmi

užívané angličtiny) se projevila verbální komunikace, neboť i přes blízkost obou jazyků docházelo v odborných a obchodních výrazech k nejasnostem. Stavební objekty zanechala společnost COVEC v různém stupni rozpracovanosti a v různé kvalitě provedených prací. U  všech mostů bylo dokončeno založení, u  některých byla zahájena výstavba spodní stavby. Vzhledem k tomu, že výška podzemní vody se nachází přibližně v úrovni terénu, byly všechny stavební jámy

konce téhož roku a lité asfalty by měly být položeny do 15. dubna 2012. Harmonogram prací, který jsme vypracovali, bylo třeba průběžně upravovat a urychlit zahájení některých činností. To například znamenalo, že již v průběhu zimy bylo nutné zahájit provádění prací citlivých na teplotu a  vlhkost, jako jsou izolace proti vodě, přechodové oblasti a další práce na vybavení mostů. V  závěru loňského roku jsme tak na stavbě nasadili kolem 200 pracovníků. Poslední nosná konstrukce byla

14

stavebnictví 03/12

zatopeny, přestože je většinou chránily jímky ze štětovnic. Voda je ostatně jedním z  problémů výstavby i  nadále. Podloží tvoří po celém prostoru stavby jemné stejnozrnné písky, a  proto bylo nutné ke snížení hladiny podzemní vody používat soustavu čerpacích jehel a  výkonných čerpadel a  čerpat dvacet čtyři hodin denně. Obtížnou podmínkou je také termín ukončení výstavby. Práce byly zahájeny v září 2011, nosné konstrukce musely být hotové do

betonována 22.  prosince 2011. Přes zpomalení postupu prací v nedávném období v důsledku velkých mrazů je však velmi pravděpodobné, že budou stavby nutné pro zprůjezdnění našeho úseku dálnice A2 díky úsilí všech zúčastněných dokončeny včas. Obecně lze konstatovat, že naplňování velkorysé koncepce výstavby dálnic za pomocí evropských dotací právě v době ekonomické krize, jak jsme tomu svědky v Polsku, v České republice bohužel chybí. ■

inzerce

Místo pro business a setkávání odborníků ze stavebnictví Organizátor tradičního veletrhu Pragoalarm/Pragosec v letošním ročníku posiluje sekci protipožární ochrany. Ve spolupráci s odbornými partnery připravuje doprovodný program zaměřený na požární ochranu staveb a stavenišť. Nevynechá ani aktuální téma ochrany kritické infrastruktury, ochranu obyvatelstva, požární ochranu kulturních památek nebo novinky u protipožárních systémů EPS. Vzhledem k připravovanému vyrovnání státu s církvemi bude právě oblast kulturních památek zajímat mnohé dodavatele zabezpečovací a požární techniky. Na doprovodné konference jsou zváni zástupci projektantů, stavebních inženýrů, developerů, ale také odborníci památkové péče nebo majitelé historických objektů. Na odborném doprovodném programu s protipožární tematikou budou mj. spolupracovat GŘ HZS, Sdružení hasičů ČMS, PKPO, portál TZBinfo, Cech EPS, AMBO a další.

Perspektivní segment trhu! S ohledem na novou koncepci veletrhu jsou novými partnery veletrhu Pragoalarm/Pragosec organizace sdružující majitele nemovitostí. Spolupráci potvrdilo Občanské sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR, Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR nebo Svaz českých a moravských bytových družstev. Více než 10000 členů těchto sdružení obdrží v pravou chvíli pozvánku na veletrh s informacemi o vystavovatelích a jejich nabídce speciálně určené pro zmíněné subjekty. Pro zástupce BD nebo SVJ hledající inspiraci nebo přímo dodavatele bude na veletrhu připraveno Poradenské centrum včetně ukázek aplikace inteligentních technologií v budovách. Projektantům bude určena konference na téma Systémy inteligentních budov. Bezpečnost Vám ušetří Zatímco jedna část doprovodného programu cílí na odborníky ze stavebnictví,

druhá část osloví bezpečnostní manažery a top manažery firem a veřejné správy, jimž pod společným mottem „BEZPEČNOST VÁM UŠETŘÍ“ nabídne efektivní cestu k úsporám ve firmách a na úřadech. Cílem přednášek je přesvědčit účastníky o ekonomické výhodnosti investic do bezpečnostních systémů a technologií. Veletrh prošel v posledních letech zásadní proměnou. Z přehlídky bezpečnostního hardwaru určeného především pro montážní firmy se vyprofilovala výstava zaměřená především na nabídku komplexních služeb, řídicích systémů, inteligentních technologií a individuálních nabídek na míru. Veletrh osloví především investory a zadavatele zakázek. Vystavovatelé, mezi nimiž nebudou chybět SIEMENS, ATIS Group nebo JABLOTRON, tento trend potvrzují a jsou připraveni nabídnout konkrétní řešení bezpečnostní problematiky všem návštěvníkům veletrhu. www.pragoalarm.cz

inzerce

NCE : KONFERDEOPRAVNÍCH

19. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO VELETRHU ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY, SYSTÉMŮ A SLUŽEB 19TH INTERNATIONAL FAIR OF SECURITY EQUIPMENT, SYSTEMS AND SERVICES

OST BEZPEČN EB, SYSTÉMY STAV UDOV NTNÍCH B E IG L E T IN

19. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO VELETRHU POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁCHRANNÝCH ZAŘÍZENÍ 19TH INTERNATIONAL FAIR OF FIRE PROTECTION AND RESCUE EQUIPMENT

5. - 7. 6. 2012

N OV Ý TERMÍN

www.pragoalarm.cz

Pod záštitou ministra vnitra

Generální partner

Odborní partneři

stavebnictví 03/12

15

geotechnika

text Ing. Jindřich Řičica | grafické podklady archiv autora

Ambiciózní plán na omezení poruch v geotechnice Odborná geotechnická veřejnost v Evropě i ve světě byla v loňském roce překvapena převratným nizozemským národním projektem Geo-Impuls, který si vytyčil úkol snížit během pěti let geotechnické poruchy o polovinu. Podrobné informace o tomto projektu vzbudily velký zájem delegátů výročního zasedání Evropské federace speciálního zakládání (EFFC) a zdá se, že by mohly být inspirací pro podobné akce i v dalších zemích. Mohou být dobrou příležitostí k porovnání se situací v ČR a k nasměrování dalších trendů. Vyplývá z nich zejména důraz na analýzu a řízení rizik. Úvod Nizozemsko je hustě zalidněnou zemí s  vysoce vyvinutou infrastrukturou a velmi obtížnými geotechnickými podmínkami pro výstavbu. Převážná část území se rozkládá mezi deltami tří velkých řek – Rýna, Mázy a Šeldy. Polovina plochy Nizozemska leží pod úrovní hladiny Severního moře a je chráněna hrázemi. Vrchní část základové půdy sestává převážně z vrstev rašeliny a jílů nasycených

▲ Obr. 1. Oosterscheldekering - protipovodňová hráz v ústí východního ramene řeky Šelda v provincii Zeeland v Nizozemsku, součást projektu Delta

16

stavebnictví 03/12

vodou, přičemž únosnější písčité vrstvy se nacházejí až v hloubce 10–20 m. V  těchto podmínkách plní geotechnika v rámci stavebního procesu velice důležitou roli. Nizozemci například vyvinuli pro účely geotechnického průzkumu metody statického penetračního sondování (CPT – někdy také Dutch cone), které sami velmi intenzívně používají a které také úspěšně rozšířili po celém světě. Pro zakládání staveb se ve zdejších podmínkách vhodně využívají konvenční ražené prvky, jako jsou štětovnice a  piloty. Vyvinuli zde však i  řadu dobře prosperujících speciálních metod, jako například předrážené piloty, na místě betonované. Zvláštní význam mají také infrastrukturní projekty a  Nizozemsko v  tomto inženýrském oboru mimořádně vyniká. Všeobecně známým příkladem je grandiózní projekt ochranných mořských hrází Delta, dokončený roku 1986 (obr. 1), anebo stavba Amsterodamského metra ze zcela nedávné doby, procházející pod historickým centrem města. V důsledku svých úspěchů má nizozemská geotechnika na mezinárodním odborném fóru mimořádnou prestiž a  její odborníci aktivně vystupují

v  počtu význačně vyšším, než by odpovídalo rozloze této země. Přesto se ani jim nevyhnuly velké geotechnické poruchy staveb, které dokládají příklady na obrázcích 2, 3, 4, 5. Přímými důsledky takovýchto nehod jsou opožděné termíny výstavby, zvýšené náklady na projekty i  dodatečné náklady celospolečenské, někdy dokonce i  ztráty na životech. Kromě poškozené reputace dodavatelů, projektantů a  investorů je však poškozeno i  celkové povědomí o stavebním inženýrství a zejména o geotechnice. Od toho se následně odvíjejí další důsledky, jako je snížený zájem investorů vstupovat do geotechnicky ná-

▲ Obr. 2. Kolaps říční hráze postavené z odvodněné rašeliny

ročných projektů, snížený zájem studentů o obor geotechnika a inženýrů o zaměstnání v tomto oboru. Není tedy divu, že si právě nizozemští odborníci jako první uvědomili všeobecně zvýšený trend poruch a nehodovosti v geotechnice, o  němž bylo před rokem v tomto časopise referováno [1]. Zcela zásadním způsobem také reagovali. V  následujících odstavcích autor článku interpretuje originální podklady [2, 3], kromě závěru, v  němž nabízí krátké srovnání se situací v ČR.

▲ Obr. 3. Částečný kolaps zemní hráze úložiště Hollands Diep v ústí řeky Mass

▲ Obr. 4. Nerovnoměrné a nadměrné sedání dálniční vozovky

Cíle, účastníci, rozpočet projektu Z iniciativy a pod vedením nizozemského ministerstva dopravy byla na toto téma v  roce 2009 zahájena diskuze se všemi důležitými účastníky geotechnického sektoru. Všichni přiznali pocit naléhavosti a  projevili společný zájem tento problém vhodným způsobem řešit. Výsledkem byla domluva na nutnosti společného projektu, který by řešil změnu a  nápravu tohoto nepříznivého trendu, a  významné tak ovlivnil kvalitu výstavby v celé zemi. Pro nový úkol byl zvolen jasný cíl, vyjádřený zmíněným heslem, a to Snížení geotechnických poruch v roce 2015 o 50 %. Vycházelo se ze závěrů několika předchozích analýz, kdy škody způsobené národnímu hospodářství geotechnickými poruchami činily ročně zhruba 2,5 mld. eur. Závěry byly odvozeny z vysledovaného ukazatele, že poruchovost na stavbách spotřebuje asi 10 %, někdy však až 30 % celkového objemu daných nákladů. To činí, při výdajích na nizozemské stavebnictví ve výši 50 mld. eur, nejméně 5 mld. eur ročně. Téměř polovina z  těchto poruch je určitým způsobem spojena s  geotechnickými podmínkami a  přímo či nepřímo ovlivněna neočekávanými nebo nepříznivými okolnostmi.

Tento stav je způsoben podstatnou různorodostí vlastností přírodních zemin a  hornin, čímž se podstatně liší od ostatních stavebních materiálů, jako je například ocel nebo beton. Po rozsáhlé diskuzi se všichni účastníci projektu shodli na reálnosti cíle dosáhnout v rámci projektu 50% snížení poruchovosti v  oblasti geotechniky, což by znamenalo cca 1,25 mld. eur úspor ročně. Tato částka by mohla být například využita k odpovídajícímu navýšení zdrojů pro stavební investice. Podařilo se sestavit skutečně celonárodní tým reprezentující všechny zainteresované subjekty, od samosprávných orgánů velkých měst a provincií přes velké dodavatelské a  projektové firmy až po výzkumné a  vzdělávací instituce. Celkem v  rámci projektu spolupracuje 31 organizací nebo firem. Účastníci společný projekt nazvali Geo-Impuls a  shromáždili zdroje financí i pracovních sil pro pětiletý rozpočet ve výši 6,5 mil. eur. Stanovili si přehledné řídicí a kontrolní struktury, a to včetně pracovní skupiny pro mezinárodní spolupráci. Ta byla zatím navázána s Japonskem a USA, kde jsou řešeny podobné geotechnické problémy.

Program projektu Geo-Impuls Všechny návrhy na snížení geotechnické poruchovosti byly po-

stupně vyhodnoceny z  hlediska svých účinností a  skutečných možností účastníků soustředit energii pro jejich realizaci. Tento postup vedl k  výběru dvanácti dílčích projektů pro jednotlivé pracovní skupiny, které příslušejí některému z pěti hlavních témat. Geotechnické inženýrs t ví v kontraktech ■ Stanovení geotechnických rizik v projektu. ■ Geotechnický průzkum před a v průběhu soutěže – poskytnutí široce podporovaných doporučení pro geotechnický průzkum založený na principu rizik. ■ Upřesnění postupu pro geotechnické inženýrství v  kontraktu – minimální specifikace pro řízení stavebního kontraktu založené na rizicích. Zavádění a sdílení stávajících znalostí a zkušeností ■ Zavádění a  přenos přístupů založených na principu rizik – pro  získání přehledu o  geo technických rizicích projektu již v úvodní fázi. ■ Mezinárodní spolupráce – výměna znalostí, soustředění na program Geo-Impuls a geotechnické řízení rizik. Kvalita návrhových a prováděcích postupů ■ Kvalita v navrhování a v provádění – jak spojit tyto dva rozdílné světy.

■ Observační metoda – robustní a úsporné projekty, založené na měření v kombinaci s rizikovými scénáři. ■ Zácvik – jak vyškolit a zacvičit praktikující geotechnické inženýry i studenty. Nové znalosti pro geotechnické inženýrství v roce 2015 ■ Kontrola kvality u  prvků zhotovovaných na staveništi – jak vysledovat imperfekce v  raném stadiu. ■ Spolehlivé modely podloží – kombinováním a  vylepšováním technik měření a  interpretace získat přesnější obraz podloží. ■ Dlouhodobá měření – porovnáváním měření v reálném čase a výsledků předpovědních modelů získat lepší porozumění časově závislých geotechnických faktorů (po dokončení projektu jsou často takovéto údaje ztraceny). Řízení procesu vnímání geotechniky ■ Zlepšení reputace a  pozice geotechnického sektoru v  každém projektu kvalitnější systematickou komunikací.

Geo-principy zásadních změn v přístupech a chování Z  prvotních diskuzí bylo zcela zřejmé, že pracovní skupiny mohou svými výsledky poskytnout

inzerce

stavebnictví 03/12

17

nové pracovní nástroje, jako jsou směrnice, instrumentační přístroje, software apod. Zároveň je evidentní, že pro dosažení stanoveného cíle je také třeba zásadně změnit  přístup a  chování všech zapojených účastníků. Obvykle se předpokládá, že změny chování se dosáhne stanovením řádu, který následně všichni dodržují. Tento přístup však může vést ke složitému systému, který vyžaduje velké množství spíše pevných pravidel. Takov ý to systém pak postrádá pružnost a  přizpůsobivost, která je ve stavebním inženýrství, vyznačujícím se vždy určitou specifičností jednotlivých projektů, vyžadována. Sešněrování povinnostmi dodržovat pevná pravidla navíc u zkušených profesionálů často namísto změny jejich přístupu a chování vyvolá jejich námitky. Proto byl vybrán inovativnější způsob, který je založen pouze na principech, což také odpovídá současnému vývoji organizačních disciplín. Výhodně byly využity principy dané směrnicí ISO-31000 RM, které pro použití v geotechnice stanovují zejména: ■ vytvářet a chránit hodnoty; ■ z apojit se do všech etap projektu; ■ z apojit se do procesu rozhodování; ■ zřetelně určit nejistotu; ■ p racovat systematicky, podrobně a včasně; ■ v yužít nejlep ší dostupné informace; ■ p racovat podle potřeb cílů a souvislostí projektu; ■ v zít v úvahu lidské i kulturní faktory; ■ p r a c o v a t t r a n s p a r e n t n ě a kompletně; ■ být dynamickým, opakovaně reagovat na zpětnou vazbu a změny; ■ u snadňovat průběžné zlepšování organizace projektu. Ty to abstrak tní d efinice je nyní třeba převést do konkrétních geotechnických směrnic pro celou geotechnikou ko munitu. Předpokládá se, že bude užitečné každý z  těchto

18

stavebnictví 03/12

geo-principů rozpracovat pro různé úrovně geotechnických problematik, jejichž členění se již v  Nizozemsku vžilo [3]. J i n á i nte r p ret a c e k a ž d é h o z principů bude totiž na úrovni samotného geotechnického inženýra, jiná na úrovni daného projektu a jiná na úrovni celého geotechnického segmentu v průmyslu stavebnictví.

Řízení geotechnických rizik Kromě odsouhlasení preference důležitosti vývoje nových n ástroj ů a  zm ě ny p ř ístu pu i chování všech osob se v přípravných jednáních dospělo ke shodě v tom, že je při realizaci všech fází projektů neméně důležité používat metody založené na rizicích. V Nizozemí jsou tyto postupy již široce zavedeny a  nejpropracova nější z  těchto komplexních metod řízení rizik je koncepce známá pod označením GeoQ (Geotechnical Quality) [4]. Jde v ní nejen o neopominutelnou analýzu rizik, ale mnohem více o konečný úkol řízení rizik a jejich kontroly. Mezi typických šest kroků této koncepce patří: ■ s h r n u t í c í l ů a   i n fo r m a c í projektu; ■ určení rizik; ■ klasifikace rizik; ■ postupy k odstranění rizik; ■ vyhodnocování rizik; ■ registr rizik.

metodu, založenou na kombinaci všech uvedených hledisek, jejímž obsahem bude: ■ explicitní používání postupů řízení geotechnických rizik (Geo RM) během všech fází provádění projektu; ■ u platňování geotechnických principů; ■ p oužívání nástrojů vyvinutých pracovními skupinami programu. Nejdůležitější ovšem je, aby byla tato nová pracovní metoda přijata a  převzata celou geotechnikou komunitou – jednotlivci, právě tak jako týmy projektantů a organizací. Jinak by nebylo možno dosažené snížení poruchovosti dlouhodobě udržet. Mezi možné cesty, jak zaručit v tomto směru pozitivní výsledky, patří: ■ p oužívání těchto znalostí v nových projektech; ■ z dokumentování těchto znalostí ve směrnicích a manuálech; ■p  řenos těchto znalostí v rámci vzdělávání a zaškolování; ■ k lientské kontakty a systém dozoru založené na metodě rizik; ■ hlavními dodavateli vyžadovat u subdodavatelů postupy založené na metodě rizik.

Monitoring dosahování cíle Cíl programu Geo-Impuls Snížení geotechnických poruch

v roce 2015 o 50 % je atraktivní svou jednoduchostí, soustředěností, ambiciózností a  srozumitelností. Určitou složitostí je v tomto směru jeho monitorování a  potřeba kvalifikované prezentace. Řídicí výbor programu po rozsáhlé diskuzi odstoupil od kvantitativního postupu. Důvodem byla skutečnost, že informace potřebné pro výpočty jsou složitě dostupné nebo nekompletní, případně mohou být získány jen s velkým úsilím. Byl vybrán kvalitativní postup, který bude propracován pro tři následující souběžné linie: ■ s kutečné analýzy geotechnických poruch, jak budou pu b likovány v  o d b or ném tisku v letech 2010 až 2015; ■ a n a l ý z y g e o t e c h n i c k ý c h poruch na základě vnímání geotechnickými odborníky a  veřejností v  průzkumech prováděných v  letech 2011, 2013 a 2015; ■ v eškeré znalosti a  nástroje projektu Geo-Impuls budou plně uplatněny ve v ybra ných pěti projektech. Účinky této implementace budou monitorovány v  rozmezí let 2010 až 2015 z hlediska nepřítomnosti či přítomnosti geotechnických poruch. Podrobně byl tento kvalitativní postup rozpracován diplomanty University Twente. Panuje důvěra, že kombinací výsledků, získaných na základě postupu v  rámci těchto tří linií, bude

Z této koncepce se rozvíjí řada nástrojů a postupů, soustředěná v rámci metody řízení geotechnick ých rizik, označené jako GeoRM.

Nová pracovní metoda Shrnutím všech předběžných diskuzí a  jejich vhodnocení se logicky došlo k  závěrům, že pro dosažení ambiciózního cíle tohoto projektu bude třeba zavést jakousi novou pracovní

▲ Obr. 5. Havarijní sedání domů podle trasy metra v Amsterodamu

Závěr Pro podmínky v České republice se zdá být tento projekt něčím jako sci-fi z jiné planety. Není reálné, že by s takovouto iniciativou přišly české vládní instituce. Je také obtížné si představit, že by v  ČR v  dohledné době existovala po dobně otevřená široká tvůrčí atmosféra spolupráce mezi klienty, projektanty a  doda vateli. A bohužel už vůbec ne mezi generálními dodavateli a  subdodavateli speciálního zakládání. Je to zřejmě dáno zejména d louho d o bý m kultur n ě d e mokratick ým v ý vojem nizo zemské společnosti, což se pak projevuje v husté síti vzájemně komunikujících a dobře fungujících základních složek společenské struktury. Nizo zemsko má například nejstarší evropskou profesní asociaci oboru speciálního zakládání v Evropě, NVAF, založenou již v roce 1947. V ČR existuje stále ještě rovina vzájemné důvěry pro spolupráci i na základní úrovni skupin, sp ř ízněných společnými profesní zájmy, nesrovnatelně nížší. V  Nizo zemsku i jinde v Evropě se již uplatňují kontrakty založené na tzv. partneringu, kde si klient, projektant a  dodavatel zcela otev řou kar t y sv ých zdrojů a  zájmů ku společnému i  celospolečenskému prospěchu. K tak vysoké úrovni vzájemné důvěry je v  ČR ještě dlouhá cesta. Je však nezbytné na tomto stavu pracovat. Není možné propadnout do mněnce, že v  Nizozemí jsou ideální podmínky, a  lze proto očekávat, že u  takto převratn é h o p ro j e k t u n ev z n i k n o u nepředpokládané problémy s  dosažením jeho cíle. Právě při jejich řešení patrně dojde k  největším profitům v  rám-

ci nově získaných znalostí. P řejme nizozemsk ým kole gům v jejich programu úspěch a  věřme, že jejich v ýsledky pomohou také ke zr ychlení postupu ve vývoji české geotechnické profese a  celého českého stavebnictví. Pro geotechnikou profesi v ČR by mohl být tento příklad přinejmenším příležitostí k zamyšlení o  možných dalších cestách. I  v  ČR bychom se měli aktivněji uchopit trendu směřujícího k  metodám založeným na analýze a  řízení rizik. Určité základní kroky již byly učiněny nedávným vydáním odborných publikací [5,6], o  něž se lze opřít. Uvedený nizozemsk ý příklad by se tak mohl stát významnou motivací pro  odstranění překážek v  diskuzi o dalším vývoji [7]. ■ Použitá literatura: [1] Řičica, J.: Hlavní příčiny geotechnických poruch a havárií staveb, I–III, Stavebnictví 02, 03, 04/2011. [2] C ools, P.M.C .B.M.: T he Geo - Impuls Programme reducing geotechnical failure in the Netherlands, ISGR 2011 – Vogt, Schupener & Bräu (eds). [3] Cools, P. : Geo-Impuls Programme, presentation for EFFC, Bologna, September 30, 2011. [4] van Staveren, M.: Uncertainty and ground conditions – A  risk management approach, Elsevier, 2007. [5] Rozsypal, A .: Inženýrské stavby – Řízení rizik. JAGA, 2008. [6] Masopust, J. a  kol.: Rizika prací speciálního zakládání staveb při pažení stavebních jam a  jejich vliv na okolní zástavbu, ČKAIT, 2011. [7] R oz s y p a l , A .: P ř e k á ž k y pro širší uplatnění metody řízení rizik v  české inže nýrské praxi, Stavebnictví 02/2010. Autor: Ing. Jindřich Řičica E-mail: [email protected]

inzerce

možno prokázat skute č nou účinnost programu Geo-Impuls a tím také přínos podstatného snížení geotechnické poruchovosti pro celou společnost.

Sádrové omítky Cemix  prodyšné

a dokonale hladké  vhodné pro alergiky  ekologické  uspoří 1/3 nákladů oproti klasickým omítkám

LB Cemix, s.r.o. Tel.: +420 387 925 275 Fax: +420 387 925 214 E-mail: [email protected] www.cemix.cz

stavebnictví 03/12

19

povrchy a fasády staveb věda a v ýzkum v praxi

text Lukáš Romanczin, Věra Nemochovská | grafické text podklady A | grafické archivpodklady Sipral a.s. a

■

▲ Obr. 1. Druhá a třetí etapa administrativního komplexu Digital Park v Bratislavě (vizualizace)

Moderní administrativní komplex Digital Park II, III v Bratislavě Lukáš Romanczin Obchodní ředitel ve firmě Sipral a.s., podílející se na realizaci projektů významných světových architektů jak v České republice, tak v zahraničí. Je zodpovědný za obchodní oddělení a oddělení projekce. Postupně pracoval jako hlavní projektant, vedoucí projektu a obchodní manažer. E-mail: [email protected] Spoluautorka: Věra Nemochovská E-mail: [email protected]

nadzemních podlažích se nacházejí kancelářské prostory, v přízemí jsou umístěny obchodní prostory, restaurace a kavárna, v suterénech pak parkování. Lehký obvodový plášť budov je navržen jako modulový. Architektonické řešení Architektonický koncept druhé a třetí etapy, jehož autory jsou Jakub Cigler a Vincent Marani z ateliéru Cigler Marani Architects, a.s., je založen na ▼ Obr. 2. Celý komplex Digital Park (vizualizace)

Digital Park je moderní administrativní komplex, strategicky umístěný u hlavního dopravního tahu Bratislavy, v ulici Einstainova. Výstavba byla rozdělena na tři etapy, při kterých byla zastavěna celková plocha přesahující 73 000 m2. V osmi

20

stavebnictví 03/12

jednoznačné hmotové koncepci stejně vysokých a navzájem propojených lichoběžníkových objektů. Takto definované hmotové řešení vytváří v okolní nesourodé zástavbě svébytnou a zároveň objemově přiměřenou strukturu, reagující na měřítko stávajícího urbanizmu. Cílem návrhu bylo zasadit budovy do parkově kvalitního prostoru, čemuž byla podřízena i koncepce dopravního řešení. Velkokapacitní parkovací prostory jsou ukryty v podzemí budov a předpolí objektu je pojato důsledně jako park s pochozími plochami, zelení a vodními prvky. Budovy Digital Parku sestávájí z jednoduchých prosklených lichoběžníkových objektů. Ty jsou vůči sobě pootočeny a reagují tak na nepravidelný tvar pozemku, definovaný z jižní strany linií železnice a ze severní a západní strany komunikacemi celoměstského významu. Řešení areálu je založeno na otevřenosti vůči svému okolí a s tím souvisí i vybudování parku – nového městského prostoru, jenž zpříjemňuje prostředí jak novému areálu, tak i širší veřejnosti.

Fasáda budov Digital Parku Budova vychází z orientace vůči městskému centru, respektive vůči Bratislavskému hradu, a to jak lichoběžníkovým řešením jednotlivých hmot, tak i koncepcí fasády. Fasáda je na severní straně směrem k centru města otevřená a více prosklená, na jižní straně je naopak uzavřenější vůči zástavbě sídliště Petržalka. Toto řešení fasády zároveň zohledňuje vliv tepelných zisků budovy ze slunečního záření. Na bočních stranách se poměr zasklených a pevných částí plynule mění, čímž se vnáší do celkové kompozice objektu prvek dynamičnosti. Ten se dále rozvíjí v dílčích architektonických celcích – ve vstupním lobby, landscapingu atd.

▲ Obr. 3. Osazení modulu lehkého obvodového pláště

Obvodový plášť Lehký obvodový plášť je na všech šesti prstech objektu i spojovacích krčcích řešen jako modulový. Jednotlivé moduly byly kompletně vyrobeny ve výrobním závodě a dopraveny na stavbu. Na ní jsou už pak jen zavěšeny na systém kotevních bodů. Tento typ opláštění umožňuje zvýšení kvality, a to díky kontrole všech komponentů i celého modulu přímo ve výrobě, dále pak rychlou a efektivní montáž, větší nezávislost na povětrnostních podmínkách. Eliminuje rovněž potřebu lešení (obr. 3–5). Systém opláštění byl vyvinut na míru speciálně pro tuto zakázku. Typická velikost jednoho modulu činí 2,7 x 3,9 m. Větší šířka modulů umožnila optimalizovat množství kotev, vytížení dopravy i montážní časy. Moduly mají netradičně otevírající se část zasazenou nikoliv v prosklené, ale v plné části. V exteriérové části jsou moduly obloženy kompozitními deskami a ocelovými lakovanými plechy. V průběhu návrhu obvodového pláště bylo nutné vedle požadavků estetických, statických, akustických apod. myslet i na technologické optimalizace tak, aby bylo možné dodat fasádu v požadovaném čase. Požadovaná rychlost montáže byla přibližně 9000 m2 za měsíc. Z toho důvodu byly jednotlivé vkládané prvky včetně oken navrženy jako samostatné díly, kompletované zvlášť a následně osazované do finálních modulů jako celky. Tento koncepční návrh umožnil denní produkci necelých 300 m2 pláště na jedné ze tří kompletačních linek (obr. 5). Do plochy modulové fasády jsou místy zasazeny trojrozměrné moduly tzv. arkýře. Pro návrh těchto arkýřů, stejně jako u všech modulových fasád, byl využit projektový 3D software SolidWorks. 3D modely modulů byly použity ke statickému a tepelnému posouzení, analýze technologických postupů výroby a výrobě samotné. Výroba totiž zpracovává 3D modely a ty jsou následně odesílány přímo do obráběcích center (obr. 7, 8).

▲ Obr. 4. Osazení trojrozměrného modulu tzv. arkýře ▼ Obr. 5. Kompletace výplní

stavebnictví 03/12

21

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

■

▲ Obr. 6. Typický element: 1, 4 – řezy; 2 – pohled; 3 – půdorys ▼ Obr. 7. Svislý řez arkýřem

22

stavebnictví 03/12

▼ Obr. 8. Detail arkýře ve 3D

▲ Obr. 9. Pohled na fasádu budov po dokončení

▲ Obr. 10. Polostrukturální rastrová fasáda parteru ▼ Obr. 11. Rastrová fasáda – Aufsatz vstupů ▲ Obr. 12. Pohled na arkýř v ploše fasády ▼ Obr. 13. Šikmé části rastrové fasády parterů

stavebnictví 03/12

23

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

■ ▲ Obr. 14. Pohled na fasádu budov po dokončení

Modulový typ opláštění doplňuje polosturkturální rastrová fasáda v části parteru objektů (obr. 10, 13). V místě vstupů, kde je fasáda samonosná přes dvě podlaží, je použit tzv. systém Aufsatz – nasazovací systém na ocelovou podkonstrukci (obr. 11). ■ ▼ Obr. 15. Pohled na prostranství před budovou

Základní údaje o stavbě Název stavby: Digital Park II, III, Bratislava Investor: Penta Investments Architekt: Cigler Marani Architects, a.s. Projektant: Cigler Marani Architects, a.s. Dodavatel obvodového pláště: Sipral a.s. Vedoucí projektu: Ing. Michal Prokop, Ing. David Baltaretu Plocha obvodového pláště: Digital Park II – 23 067 m2, Digital Park III – 11 175 m2 Dokončení: Digital Park II – 2009, Digital Park III – 2012

english synopsis Administrative Complex Digital Park II, III

The Digital Park building itself consists of simple glazed trapezoidal units rotated mutually, thus responding to irregular shape of the land restricted by the railway from the south side and by the roads of the citywide importance from the north and west sides. The system of cladding has been tailor-made for this project. Typical size of one module is 2.7 x 3.9 m. Larger module width enabled to optimize the number of anchors, traffic load and time period of erection and assembly. The modules have untraditional design of opening – not the glazed, but the solid parts are openable. The exterior part of the modules is cladded by composite plates and by lacquered steel sheets.

klíčová slova: administrativní komplex Digital Park II, III, Bratislava, systém opláštění, prosklené fasády, modulové fasády, kompozitní desky

keywords: administrative complex Digital Park II, III, Bratislava, system of cladding, glazed facades, modular facades, composite plates

24

stavebnictví 03/12

povrchy a fasády staveb

text Libor Matějka, Libor Matějka, Jan Pěnčík | grafické podklady archiv autorů

Konstrukční detail ukončení ploché střechy z hlediska tepelných mostů Ing. Libor Matějka, CSc., Ph.D., MBA působí na VUT FAST v Brně, v Ústavu pozemního stavitelství, jako odborný asistent. Znalec pro základní obor stavebnictví – odvětví stavby obytné, stavby průmyslové, stavby zemědělské a stavební odvětví různá, se specializací na vady a poruchy staveb a obor ekonomika. Je autorizovaným inženýrem pro obor pozemní stavby. E-mail: [email protected] Spoluautoři: Ing. Libor Matějka, DiS. E-mail: [email protected] Ing. Jan Pěnčík, Ph.D. E-mail: [email protected]

U staveb v pasivním energetickém standardu a budov s nízkou energetickou náročností patří k problematickým místům oblast styku střešního a obvodového pláště bez převislých konstrukcí. Jedná se o komplikovaný konstrukční detail, kde je nutné řešit protichůdné požadavky na statickou únosnost konstrukce a zároveň minimalizaci vzniku tepelného mostu. Vzhledem k tepelně technickým vlastnostem se řadí ukončení střechy bez atiky pro dosažení kompaktnějšího tvaru budovy mezi nejvhodnější řešení. Problematickou pasáží je však kotvení klempířských prvků. V současné době existuje několik variant konstrukčních návrhů, případně jejich kombinací, které však neposkytují z dlouhodobého hlediska definitivní řešení. Se vznikem nových materiálů, které nabízejí při své aplikaci určité vhodné vlastnosti, se mohou zároveň rozvíjet moderní technická řešení. Článek představuje varianty konstrukčních návrhů, jež byly hodnoceny a porovnávány vzhledem k tepelně technickým parametrům, kde kritériem byly vhodné tepelně technické veličiny – lineární činitel prostupu tepla a vnitřní povrchová teplota.

Varianta s použitím dřevěných fošen Varianta (obr. 1) je v současnosti již tradičním řešením tohoto konstrukčního detailu. Podklad pro kotvení klempířských prvků tvoří zpravidla dvě vrstvy fošen o maximální délce 2 m, z důvodu zamezení jejich kroucení. Pokud je použita pojistná hydroizolace, je nutné tvar spodního povrchu fošny v první vrstvě upravit drážkami pro odvod vody. V takovém případě jsou však dřevěné prvky namáhány vodou, což není z  konstrukčního hlediska přípustné. V první vrstvě jsou fošny kotveny do podkladní konstrukce, v druhé vrstvě se fošny kotví k vrstvě první. Do druhé vrstvy se upevňují žlabové háky. Do vykonzolovaných fošen přes fasádní tepelnou izolaci je také kotveno oplechování. Samotné vykonzolování však není možné navrhnout v příliš velkém rozsahu.

Všechny dřevěné prvky jsou v  tomto konstrukčním detailu výrazným tepelným mostem a  způsobují necelistvost tepelně izolačního pláště objektu.

Varianta s použitím dřevoštěpkových, případně cementotřískových desek a tuhé tepelné izolace XPS Podkladem pro kotvení klempířských prvků mohou být také dřevoštěpkové desky, příp. desky cementotřískové, které lze uložit na dřevěné fošny či hranol. Někdy bývá v omezené tloušťce podkladem tepelně izolační prvek z tužšího polystyrenu XPS. Lepší provedení podkladu pro dřevěné desky umožňují tuhé bloky tepelné izolace z materiálu PIR (polyisokyanurátová pěna), jehož užití je však zpravidla ekonomicky příliš náročné.

Varianta s použitím ohýbaného plechu U-tvaru V této konstrukční variantě (obr. 2) je využit pozinkovaný plech U-tvaru o min. tloušťce 1,25 mm. Jeho ztužení je zajištěno pravidelnými plechovými výztuhami. Do uvedeného klempířského výrobku je zasunut prvek tepelné izolace. V případě užití pojistné hydroizolace je klempířský výrobek ve spodním ohybu perforován. Žlabový hák se kotví přímo na čelo tohoto pozinkovaného plechu. Toto řešení není příliš vhodné vzhledem k údržbě, kdy je i pro samotný nátěr nutné demontovat část střešní konstrukce. Klempířský prvek o  značné tloušťce s  výztužnými žebry působí jako tepelný most ve střešním plášti.

Varianta inovativního řešení s využitím kompozitního materiálu Následující čtvrté řešení (obr. 3) představuje progresivní přístup užitím tepelně izolačních bloků z  recyklovaného kompozitního materiálu na bázi polymeru a skla. Jednotlivé bloky jsou na sebe vrstveny systémem pero-drážka. Kompozitní materiál zaručuje dostatečnou tuhost a pevnost podkladu pro kotvení klempířských prvků zároveň s kvalitními tepelně izolačními vlastnostmi (součinitel tepelné vodivosti λ = 0,09 W/mK). Vývoj materiálu je součástí výzkumného záměru MSM 00216 305 11 Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí na Fakultě stavební VUT v Brně.

Vyhodnocení z tepelně technického hlediska Pro vyhodnocení jednotlivých konstrukčních řešení bylo užito veličiny lineárního činitele prostupu tepla ψ, který charakterizuje velikost tepelných mostů v konstrukci a je definován normou ČSN EN ISO 14683 (730561). Pro konstrukční detaily, na které mají vliv výlučně dvě okrajové teploty, se lineární činitel prostupu tepla určí z následujícího vztahu:

stavebnictví 03/12

25

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

▲ Obr. 4. Matematická analýza konstrukce s dřevěnými prvky (varianta V1)

▲ Obr. 1. Schéma konstrukčního řešení pomocí dřevěných prvků

■

▲ Obr. 5. Matematická analýza konstrukce s užitím plechového U-profilu (varianta V2)

■ ▲ Obr. 2. Schéma konstrukčního řešení pomocí klempířského prvku U-tvaru a znázornění ohýbaného prvku s žebrovou výztuží

▲ Obr. 6. Schéma konstrukčního řešení užitím tepelně izolačních bloků z kompozitního materiálu

Výpočet (1) je proveden z tepelné propustnosti L [W/mK], definované normou ČSN 730540-1 a získané z výstupu matematické analýzy metodou konečných prvků aplikované na matematicko fyzikálních modelech jednotlivých variant v programu Ansys. Při hodnocení konstrukcí byly vstupní okrajové podmínky teploty venkovního vzduchu θe = –15 °C a teploty vnitřního vzduchu θai = 20,6 °C. Hodnota součinitele prostupu tepla střešního pláště je UStřecha = 0,13 W/m2K a u obvodové stěny UStěna = 0,14 W/m2K, což odpovídá hodnotám pro pasivní výstavbu. ▲ Obr. 3. Schéma konstrukčního řešení užitím tepelně izolačních bloků z kompozitního materiálu

ψ = L − ∑U j ⋅ b j

[W/mK]

kde: L je vypočtená tepelná propustnost ve W/mK; Uj je součinitel prostupu tepla j-té konstrukce ve W/m2K; bj je šířka j-té konstrukce v m.

26

stavebnictví 03/12

(1)

Typ konstrukčního řešení Var. V1 s  využitím dřevěných prvků (fošny, desky) Var. V2 s využitím plechového prvku U-tvaru Var. V3 s využitím kompozitního materiálu

Lineární činitel Vnitřní povrprostupu tepla ψe chová teplota [W/mK] θ si [°C] 0,0294

17,783

0,0674

17,424

0,0104

18,001

▲ Tab. 1. Komparace hodnot lineárního činitele prostupu tepla a vnitřní povrchové teploty

Nejlepších výsledků, tedy nejnižší hodnoty lineárního činitele prostupu tepla a nejvyšší minimální hodnoty vnitřní povrchové teploty bylo dosaženo ve variantě V3. Ve variantě V1 se projeví absence úseku tepelné izolace v místě dřevěných prvků až skoro trojnásobně vyšší hodnotou lineárního činitele prostupu tepla. Model varianty V2 s použitím ohýbaného plechu U-tvaru se ztužujícími žebry prokázal, že tyto klempířské prvky také tvoří značné tepelné mosty a v tomto případě dosahuje lineární činitel prostupu tepla nejvyšší hodnoty. Výsledky analýzy jsou uvedeny v  tabulce  1 a  prokazují možnost úspěšné aplikace recyklovaného materiálu z odpadních surovin, který zajistí optimální tepelně technické vlastnosti celého konstrukčního detailu.

Použitá literatura: [1] ČSN EN ISO 14683 (730561) Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích – Lineární činitel prostupu tepla – Zjednodušené metody a orientační hodnoty. Praha: Český normalizační institut, 2009. 28 s. [2] VUT v  Brně, Brno. Tepelně izolační kompozitní plast. Původce vynálezu: Libor Matějka, Jan Pěnčík. 2009. Česká republika, Úřad průmyslového vlastnictví. Patentový spis 20388.

Závěr Kompozitní materiál na bázi recyklovaných surovin splňuje podle ověřených výsledků všechny požadavky na použití v  daném konstrukčním detailu se srovnatelnými parametry již tradičně používaných materiálů. Užitím izolačních bloků z moderního materiálu se nezhorší kvalitativní vlastnosti a  trvanlivost konstrukčního řešení. V některých aspektech svými vlastnostmi dokonce předčí tradiční materiály. Zjištěné výsledky jsou dobrým příkladem využití recyklovaného materiálu ve stavebnictví za účelem úspory množství energie a ochrany životního prostředí při vzájemném ekonomickém zhodnocení. ■ Tento článek vznikl s podporou VVZ MSM 0216 305 11 Progresivní stavební materiály s  využitím druhotných surovin a  jejich vliv na životnost stavebních konstrukcí.

english synopsis Structural Detail of Flat Roof Termination

The zone of the roof-to-external cladding connection without any overhanging structures belongs to problematic places of the buildings in the passive energy standard and of the buildings with low energy intensity. It is a complex structural detail where contradictory requirements to the load bearing capacity of the structure and at the same time minimization of occurrence of the thermal bridge has to be resolved.

klíčová slova: stavby v pasivním energetickém standardu, styk střešního a obvodového pláště, tepelné mosty, kompozitní materiály

keywords: structures in passive energy standard, roof-to-external cladding connection, thermal bridges, composite materials

odborné posouzení článku:

doc. Ing. Václav Kupilík, CSc., Fakulta stavební ČVUT v  Praze, katedra konstrukcí pozemních staveb

inzerce

mATeriály Pro renoVAce historických objektů Zájmem společnosti KVK je přispět svou pomocí k údržbě a obnově památek České republiky. KVK je českou společností s dlouholetou tradicí v dodávkách stavebních materiálů. Proto i všechny materiály určené pro renovace historických objektů vycházejí z tradičních českých receptur. Jedná se především o následující produkty:

Materiály na vápenném základě • tradiční vápennou omítku určenou pro omítání všech druhů historického zdiva (kamenné, cihelné i smíšené) v interiéru i exteriéru • renovační vápennou omítku určenou pro omítání vlhkého i zasoleného historického zdiva v interiéru i exteriéru • renovační vápenná zdicí a spárovací malta pro opravy a zdění všech druhů historického zdiva (kamenné, cihelné i smíšené) v interiéru i exteriéru Samozřejmostí je rovněž rozšiřovaní omítek a malt sanačních a izolačních na vápenocementové bázi, čehož dokladem je získání certifikátu WTA. Toto vše bychom rádi podtrhli naší nabídkou bezplatné servisní péče ve formě návštěvy staveb a návrhu systémových řešení Vašich problémů.

stavebnictví 03/12

27

povrchy a fasády staveb věda a v ýzkum v praxi

text a grafické podklady text A Ing. | grafické Michaelpodklady Balík, CSc. a

■ ▲ Obr. 1. Část západního valu Malé pevnosti v Terezíně s hlavním vchodem

Sanace vnějších ploch pevnostního systému Malé pevnosti v Terezíně Ing. Michael Balík, CSc. Vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze. Je majitelem ateliéru pro návrhy sanace zdiva, ochrany fasád a všech souvisejících vlivů a autorem dvanácti odborných publikací v daném oboru. Předseda odborné společnosti pro odvlhčování staveb ČSSI. Je expertem Českého egyptologického ústavu FF UK. E-mail: [email protected]

Pevnostní město Terezín bylo založeno roku 1780 Josefem II. při řece Ohři, na místě dvou zbořených vesnic. V roce 1887 byl městu zrušen statut pevnosti. V letech 1942–1945 město sloužilo jako ghetto pro židovské obyvatelstvo téměř z celé Evropy. Malá pevnost, jako samostatná pevnostní citadela, vznikla ve stejné době na pravém břehu řeky Ohře a využívala se již od 19. století jako vězení. V červnu 1940 v místě bylo zřízeno

28

stavebnictví 03/12

policejní vězení pražského gestapa, byly v něm vybudovány další cely a realizovány stavební úpravy, které se projevily na vnější podobě pevnosti. Po 2. světové válce byl v Terezíně zřízen Památník obětem 2. světové války a Malá pevnost byla prohlášena Národní kulturní památkou. Metodika oprav povrchů zdí První etapa postupné sanace povrchů pevnostních zdí byla realizována již v roce 2005 a zahrnovala zkušební plochy na jižní straně Malé pevnosti, vpravo od Pražské brány. Druhá etapa stavebních úprav, která se uskutečnila v roce 2011, byla zaměřena na plochy jižního ▼ Obr. 2. Letecký pohled na pevnostní systém Malé pevnosti v Terezíně

průčelí, východní a jižní část jižního rizalitu a větší část západní plochy pevnostního systému. V článku prezentovaná třetí etapa oprav, jež se bude realizovat v období let 2012–2013, je orientována na severní část západních ploch a celou severní frontu včetně severního rizalitu (obr. 10, 11). Stav pevnostních zdí před opravou Mírně šikmé plochy pevnostních zdí jsou vesměs cihelné, zakončené kamennou valounovou římsou. Zatravněný val tvoří korunu zdí. Kamenný sokl ve styku s terénem je místy pod úrovní dodatečně zvýšeného terénu. Nároží eskarp jsou kamenná, z  pískovcových bloků. Na plochách zdí byla před současnou opravou patrna řada mechanických poruch, včetně statických prasklin a  hloubkových destrukcí (obr. 3–5).

▲ Obr. 3. Východní část hlavního průčelí před obnovou

Postup stavebních úprav Metodika oprav povrchů zdí vychází z 1. etapy ověřovacího úseku, realizovaného v  roce 2005 východně od Pražské brány. Postup prací byl v zásadě navržen konzervační metodou, respektovány byly všechny poznané stavebně památkové a historické hodnoty jak povrchů zdí, tak příslušných stavebních komponentů. Důraz je kladen na zachování původních stavebních detailů a dochovaných povrchových úprav z doby výstavby pevnosti a prvního období její existence, ale také na dochování úprav povrchů a  detailů z  vězeňského období, především z epochy 2. světové války. I  když mají tyto stavební a  povrchové úpravy často zcela utilitární charakter, dokumentují významnou etapu dějin pevnosti, díky níž byla prohlášena Národní kulturní památkou. V tomto smyslu je metodika oprav výjimečná, odlišná od podobných příkladů.

Sanace cihelného zdiva

▲ Obr. 4. Kamenné a cihelné zdivo západního křídla před obnovou

Zásadou sanace je konzervace povrchu zdi tak, aby nedocházelo k jejímu dalšímu poškození. Povrch zdi je nejprve v předstihu očištěn mírně tlakovou vodou. Ze spár je následně stejným postupem odstraněno uvolněné pojivo. Hloubkově poškozené cihly budou nahrazeny cihlami novými, shodného formátu (šatovkami) a  srovnatelných vlastností. Vazné cihly budou nahrazovány v případě ztráty jejich původní hmoty do hloubky maximálně 50–70 mm, tzn. do jedné třetiny, běhounové cihly při ztrátě jejich hmoty do hloubky maximálně 30–50 mm, tedy rovněž do jedné třetiny. Vzhledem k tomu, že je při výměně nutno nahradit celou cihlu, musí být poškozená cihla celá vysekána. Při menší ztrátě hmoty se cihly doplní maltou do líce zdí. Cihly, používané k  výměně – náhradě původních prvků a  jejich srovnatelné stavebně mechanické vlastnosti, bylo třeba posoudit. Měření a vyhodnocení těchto prvků bylo zpracováno v Kloknerově ústavu ČVUT v Praze (obr. vzorků 1–11). Rozsah nezbytných výměn cihel byl vyznačen v příslušné grafické dokumentaci. ▲ Obr. 5. Statické a vlhkostní poruchy jižního průčelí

Hodnocení vlastností původních a nových cihel Cihly odebrané z valů Malé pevnosti vykazují značnou různorodost vizuálního vzhledu. Jednotícím činitelem je jemnější struktura řezu cihelného střepu, výrazné zastoupení makropórů (0,1–5 mm) a občasné zastoupení větších částic křemenného či vápenného původu o velikosti 1–3 mm. Skladba řezu vzorové cihly se svou strukturou nejvíce blíží vzorku č. 6 a barevností vzorku č. 7. Výraznější odlišnost lze spatřit ve velikosti částic, které se pohybují v rozmezí 1–4 mm.

Z  hlediska mechanických a  fyzikálních vlastností se realizovala měření, která jsou shrnuta v tabulce 1. Vzorové cihly v porovnání s původně hodnocenými cihlami vykazují: ■ vyšší objemovou hmotnost; ■ lepší mechanické vlastnosti (přibližně dvojnásobnou pevnost v tahu za ohybu a trojnásobnou pevnost v tlaku). Dosažené pevnosti vzorové cihly odpovídají dle ČSN 72 2610 pevnosti P 25; ■ nižší nasákavost (cca 60 % nasákavosti cihel původních); ■ srovnatelnou celkovou pórovitost.

stavebnictví 03/12

29

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

▲ Vzorek 1

▲ Vzorek 2

▲ Vzorek 3

▲ Vzorek 4

▲ Vzorek 5

▲ Vzorek 6

▲ Vzorek 7

▲ Vzorek 8

■

▲ Vzorek 9

▲ Vzorek 10

Objemová hmotnost kg/m3

Označení vzorku

Vzorová cihla

Vzorky cihel z terezínské pevnosti

1941

▲ Vzorek 11

Pevnosti v tahu za ohybu (MPa) 4,26

v tlaku (MPa) 31,9

1

1821

7,3

2

1839

8,2

3

1525

2,0

5,8

4 suchý

1681

3,2

13,2

4 vlhký 5 suchý 5 vlhký

Hmotnostní nasákavost (% hm.) 13,6

Rádius max. Celková pórozastoupených vitost pórů (%) (μm) 0,15

27,8

0,8

30,6

0,8

23,2

11,9 1676

0,7

10,4 9,5

6

20,8

7

22,8

8

22,1

▲ Tab. 1. Mechanické a fyzikální vlastnosti cihel odebraných z valů Malé pevnosti. Měření a vyhodnocení těchto prvků bylo realizováno v Kloknerově ústavu ČVUT v Praze.

30

stavebnictví 03/12

S  ohledem na exteriérovou expozici je důležité sledovat i  další vlastnosti cihelného střepu, jako je odolnost proti působení mrazu a také zastoupení cicvárů (konkrece uhličitanu vápenatého). Jejich přítomnost může způsobit ve styku s vodou vznik sítě vlasových trhlin ve struktuře cihelného střepu a postupné odpadávání povrchových vrstev. Před případnou aplikací je doporučeno prověřit tyto vlastnosti dle zkoušek obsažených v ČSN.

Vizuální zhodnocení cihel původních a nových Na obrázcích vzorků 1–8 jsou vidět stávající cihly odebrané z valů pevnosti. Na obrázcích vzorků 9–11 jsou cihly nové, určené k výměnám.

▲ Obr. 7. Styk cihelného a kamenného zdiva

Spárování zdiva Pojivo je při opravě zatahováno dřevěnými hladítky do líce cihel. Nejedná se tedy o klasické spárování. Na zdech jsou zachovány rozsáhlé úseky, na kterých je původní pojivo dochováno do líce cihel, a je tedy shodné s realizovanou opravou. Pojivo v takovém místě bude zpevněno nástřikem vápennou vodou (předpoklad 50 cyklů), případně organokřemičitany. Respektování původního složení malty, resp. frakce a  typů písku, je základním předpokladem k docílení stejné povrchové struktury. Technologické složení pojiva a způsob jeho zpracování do líce cihel byl ověřen na zkušebním úseku. Pro vyplnění spár na ložnou maltu byla zvolena renovační vápenná zdicí a spárovací malta. Jedná se o prodyšnou, difúzně otevřenou suchou maltovou směs (tab. 2). Při aplikaci je třeba ochránit plochy před rychlým vysycháním, např. vlhčením a zastíněním. Předepsaná pevnost tlaku po 28 dnech min. 5 MPa, typ Vodivost max. 1,0 W/m.K Doba zpracovatelnosti min. 2 hod. Složení předepsané malty: křemičitý písek, vápenná pojiva, nesmí obsahovat cement ▲ Tab. 2. Technické parametry renovační vápenné zdicí a spárovací malty

Oprava kamenných soklů a armování nároží Pro kamenické prvky byl při stavbě pevnosti použit tvrdý kvalitní pískovec zpracovaný do kamenicky opracovaných bloků. Povrch kamenných bloků bude očištěn mírně tlakovou vodou, větší nečistoty, zvláště u paty zdí, a zbytky vegetace budou sejmuty měkkými rýžovými kartáči. Jednotlivé kamenné bloky jsou částečně abradovány povrchovou degradací. U některých bloků jádro degraduje a jejich povrchová krusta je v zásadě nepoškozena. Bloky, které vyžadují hloubkovou penetraci, jsou konzervovány. V některých místech je nezbytné doplnit chybějící hmotu umělým kamenem a ve zcela ojedinělých případech (cca 5 kusů) je třeba přistoupit k výměně pískovcových bloků, a to pouze tehdy, pokud si výměnu kamenného bloku vyžádají konstrukční důvody. Profilované kamenické prvky, tj. soklové oblounové římsy, korunové oblounové římsy u zdí a dále korunové krycí desky u pevnostních budov budou opraveny shodným postupem jako plochy zdí z kamenných kvádrů.

▲ Obr. 8. Obnovená a neobnovená cihelná plocha ▼ Obr. 9. Pracovní spára při postupném spárování zdiva

Technologický postup zpevnění a doplnění kamene Původní pojivo ve spárách kamenných bloků nebude mechanicky odstraněno, spáry budou pouze vypláchnuty mírně tlakovou vodou. Původní malta ve spárách, zvláště tam, kde zůstala rozetřena do líce tzv. stezek kamene, bude zpevněna organokřemičitany.

stavebnictví 03/12

31

▲ Obr. 10. Původní plán Malé pevnosti v Terezíně z r. 1780 (repro z publikace Terezín místa utrpení a hrdinství. Památník Terezín: Praha, nakladatelství V RÁJI, 2003) ▼ Obr. 11. Situace Malé pevnosti v Terezíně s označením postupné obnovy: žlutě – stavební úpravy v roce 2005; červeně – stavební úpravy v roce 2011; modře – stavební úpravy v letech 2012–2013

32

stavebnictví 03/12

▲ Obr. 12. Obnovená část východního průčelí

Nová malta bude zatemována do hloubky spár a na povrchu zatočena malými dřevěnými hladítky do líce kamenných bloků. Terénní úpravy V zásadě platí, že terén nesmí být v kontaktu s cihelným zdivem. Místy je terén zvýšen nad úroveň kamenného soklu, a dochází tak k zavlhání cihelného zdiva. Kamenný sokl musí být nad úrovní terénu minimálně 150 mm, optimální výška je původní úprava. Zpevnění valů nad korunou zdí Zpevnění valů nad korunou zdí bude zajištěno pravidelnou údržbou travního drnu a odstraněním případných náletů. V minulých letech byly částečně obnoveny jílové izolace na pevnostních budovách. Tato úprava se předpokládá v budoucnosti. ■ Základní údaje o stavbě Stavba: Terezín, Malá pevnost – obnova vnějších ploch pevnostního systému Investor: Památník Terezín, státní příspěvková organizace Projektant: Ing. Michael Balík, CSc. Náklady: Dotace z prostředků MK ČR Dodavatel: Stavební sdružení pro obnovu Památníku Terezín, zastoupené společností STAVOS, s.r.o. Stavební práce jsou realizovány v souladu s projektovou dokumentací a s trvalou kontrolou NPÚ v rámci pravidelných kontrolních dnů investora. Postup prací – etapizace Na základě možností čerpání dotací z prostředků MK ČR byla obnova ploch pevnostního systému rozdělena na tři stavební etapy:

■ rok 2005 – zkušební plochy na jižní straně, vpravo od Pražské brány (realizováno); ■ rok 2011 – plochy na jižním průčelí, východní a jižní část jižního rizalitu a větší část západní plochy (realizováno); ■ rok 2012 – severní část západních ploch a  celá severní fronta včetně severního rizalitu.

english synopsis Rehabilitation of External Surfaces of the Small Fortress System in Terezin

The first stage of the step-by-step rehabilitation of the fortress wall surfaces was realized as early as in 2005 and included the test areas on the south side of the Small Fortress, to the right from the Prague Gate. The second stage of the civil part modification, realized in 2011, was focused on the areas of the south front, east and south side of the south bay and the major part of the west side of the fortress system. The article presents the third stage of repairs to be realized in the period 2012–2013 and concentrated on the north side of the west areas and the whole north front incl. the north bay (Fig. 10, 11).

klíčová slova: malá pevnost v Terezíně, pevnostní systém, sanace povrchů zdiva

keywords: small fortress in Terezín, fortress system, rehabilitation of masonry surface

odborné posouzení článku: doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB – TU Ostrava, katedra pozemního stavitelství

stavebnictví 03/12

33

povrchy a fasády staveb věda a v ýzkum v praxi

text Národní památkový ústav | foto Ing.text Dagmar A | grafické Michoinová, podklady Ph.D. a

Používání chemických protipožárních nátěrů na historické dřevěné konstrukce Národní památkový ústav Národní památkový ústav (NPÚ) jako celostátní odborná instituce provádí řadu činností týkajících se ochrany, záchrany, evidence a dokumentace památkového fondu. Působí i na poli metodickém a vědeckém, také se zaměřením na to, aby prostředky (postupy a materiály) údržby a záchrany památek nenarušovaly jejich autentické hodnoty, k nimž patří i stavebně-konstrukční charakteristiky. K tomuto bohatě využívá i své přímé zkušenosti se správou více než stovky významných kulturních památek.

Národní památkový ústav pokládá za potřebné aktualizovat své stanovisko1 o negativních důsledcích používání chemických protipožárních nátěrů na historické dřevo. Historické dřevěné prvky a konstrukce patří mezi velmi ohrožené ■ části historických památkově chráněných staveb. Jsou stále nedoceňovaným a nenahraditelným zdrojem poznání památkových hodnot a historického, řemeslného a technického vývoje architektonického dědictví. Proto je nezbytné historické dřevěné prvky a konstrukce chránit a zachovávat pro další generace. Použití prostředků (materiálů a postupů), které mohou dřevo historických konstrukcí či povrch dřeva poškozovat, je proto z památkového hlediska nepřijatelné.2 Metodické vyjádření NPÚ Aplikací chemických protipožárních nátěrů je možné snížit hořlavost dřeva, případně zvýšit požární odolnost dřevěných prvků a konstrukcí, současně však v důsledku aplikace chemických protipožárních nátěrů dřeva (tzv. retardérů hoření) dochází k závažnému poškození památkových i užitných hodnot dřeva a dřevěných konstrukcí. V případě aplikace chemických protipožárních nátěrů na dřevo památkově chráněných staveb nejsou zásadní požadavky pro uchování dřeva splněny, a proto nelze jejich používání doporučit. Namísto chemických protipožárních nátěrů by měly být voleny jiné metody protipožární ochrany. Vedle přiměřených stavebně technických opatření (např. požární dveře, příčky apod.) by měla být upřednostňována vhodná kombinace včasné detekce požáru s bezprostředním protipožárním zásahem místními prostředky anebo s automatickým stabilním

▲ Rozpad dřevěné nosné konstrukce krovu

hasicím systémem. Protipožární opatření a jejich zavedení by mělo vždy vycházet z  konkrétní situace při zohlednění existujících památkových hodnot historické nebo památkově chráněné stavby. Konkrétní dopady použití chemických protipožárních nátěrů a rizika postupu ■ V současné době jsou dostupné především dva základní typy chemických nátěrů určených k ochraně dřeva proti ohni, a to filmotvorné zpěnitelné (intumescentní) nátěry a dříve rozšířené vodné napouštěcí nátěry. ■ Důsledkem aplikace chemických protipožárních nátěrů, zejména filmotvorných zpěnitelných, dochází k nežádoucí změně charakteru a barevnosti dřeva obvykle nenatíraných historických dřevěných krovových konstrukcí. ■ Důsledkem aplikace chemických protipožárních nátěrů, zejména vodných napouštěcích nátěrů, dochází po určité době k prokazatelnému a závažnému poškození dřeva rozvlákňováním. ■ Rozklad povrchových vrstev dřeva (rozvlákňování) způsobuje významné poškození, až ztrátu původního povrchu dřeva. V případě historických a památkově chráněných krovů se nejedná pouze o nežádoucí estetický defekt. Rozvlákňování je doprovázeno např. ztrátou historických povrchových stop po tesařských nástrojích, ztrátou značení prvků, dobových nápisů, vročení apod. Tím se snižuje, až zaniká cenná vypovídací charakteristika dřevěných prvků. ■ Rozvlákněním dochází také ke snížení mechanických vlastností dřeva, ke zhoršení pevnostních parametrů konstrukcí nebo ke vzniku netěsností tesařských spojů. ■ Aplikací obou typů chemických protipožárních nátěrů na ochranu dřeva není poškozováno pouze dřevo, ale účinnými látkami nátěrů zrychleně korodují, a jsou tedy poškozovány také kovové součásti krovů.

Metodické vyjádření je dílčí aktualizací textu metodiky NPÚ: Šefců, O., Vinař, J., Pacáková, M.: Metodika ochrany dřeva. Praha 2000, s. 29, http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/svazky-edice-odborne-a-metodicke-publikace/gallery/. 2 Při výběru materiálů a postupů pro ochranu historických dřevěných konstrukcí, podobně jako ostatních součástí hmotného kulturního dědictví, se proto musí vycházet z takových materiálů a postupů, které z dlouhodobého hlediska vyhoví požadavku šetrnosti prostředku k originálu, odstranitelnosti nového materiálu bez poškození originálu, slučitelnosti nového materiálu s podkladem a se systémem stavby, rekonzervovatelnosti zásahu a udržitelnosti péče o památku. 1

34

stavebnictví 03/12

biologickému napadení dřeva, aplikované na již rozvlákněné dřevo nebo na dřevo nově ošetřené chemickými protipožárními nátěry. Z  výše uvedených důvodů nelze aplikaci chemických protipožárních nátěrů na historické dřevěné prvky a konstrukce doporučovat. ■

english synopsis Use of Chemical Fire Retardants for Historical Wooden Structures

▲ Proces degradace dřevěné střešní konstrukce

■ S aplikací obou jmenovaných typů chemických protipožárních nátěrů na dřevěné konstrukce souvisí další negativa, vyplývající z nedostatečné účinnosti této protipožární ochrany po určitém čase a nutnosti opakovaného použití protipožárních nátěrů. Před obnovením účinné chemické protipožární ochrany dřeva nátěrem je totiž nutné odstranit starší retardéry hoření, což může vést k dalšímu povrchovému poškozování dřeva, ztenčování profilů konstrukce a k další ztrátě památkových hodnot historických dřevěných konstrukcí a dřeva. Navíc se jedná o zásah finančně velmi náročný. ■ Alarmující je také to, že prozatím nebylo zjištěno, jakým způsobem lze zabránit dalšímu rozvlákňování již kontaminovaného dřeva. Ve snaze zabránit dalšímu poškození dřeva bývá v praxi prováděna neutralizace rozvlákněných dřevěných prvků roztoky anorganických látek (např. uhličitanem vápenatým, boraxem apod.). Tento postup problém neodstraňuje především proto, že proces rozvlákňování i po tomto zásahu dále pokračujeinz a nelze že jím může být dokonce podpořeno další UIEvyloučit, 185x125+5:Sestava 1 1/20/12 8:30 PMpoškození. Stránka 1 Dostatečně známá není ani interakce následné chemické ochrany proti

National Heritage Institute considers it necessary to update its standpoint concerning negative consequences of use of the chemical fire retardants for historical wood. The historical wooden elements and structures belong to very endangered parts of the listed historical structures. They are still viewed as unrecognized and irreplaceable sources of knowledge of the monument values and of historical, craft and technical development of the architectural heritage. The historical wooden elements and structures must therefore be protected and preserved for future generations. From the point of their preservation, it is therefore unacceptable to use the means (materials and procedures) that can damage the wood of historical structures or wood surface.

klíčová slova: Národní památkový ústav, chemické protipožární nátěry, historické dřevěné konstrukce

keywords: National Heritage Institute, chemical fire retardants, historical wooden structures

inzerce

Mezinárodní veletrh komunálních technologií a sluÏeb  www.bvv.cz/urbis-technologie

24. – 27. 4. 2012

Mezinárodní Mezinárodní veletrh investiãních veletrh techniky pfiíleÏitostí, pro tvorbu a ochranu podnikání a rozvoje Ïivotního v regionech prostfiedí  www.bvv.cz/urbis-invest

 www.bvv.cz/envibrno

SoubûÏnû probíhají:

Brno - V˘stavi‰tû

stavebnictví 03/12

35

povrchy a fasády staveb věda a v ýzkum v praxi

text text Národní A | grafické památkový podklady ústav a

Plošná hydrofobizace památkově chráněných povrchových úprav Národní památkový ústav Národní památkový ústav (NPÚ) jako celostátní odborná instituce provádí řadu činností týkajících se ochrany, záchrany, evidence a dokumentace památkového fondu. Působí i na poli metodickém a vědeckém, také se zaměřením na to, aby prostředky (postupy a materiály) údržby a záchrany památek nenarušovaly jejich autentické hodnoty, k nimž patří i stavebně-konstrukční charakteristiky. K tomuto bohatě využívá i své přímé zkušenosti se správou více než stovky významných kulturních památek.

Národní památkový ústav považuje za potřebné upozornit na to, že v důsledku nadužívaní plošné hydrofobizace památkově chráněných povrchových úprav v exteriéru a interiéru, jako jsou ■ vápenné nátěry, omítky, sgrafita, štuky a další plastické prvky omítaných fasád, dochází k poměrně závažnému poškození jejich památkových i užitných hodnot. Metodické vyjádření NPÚ Východiska Architektonické památky jsou památkově chráněny jako celek. Jejich nedílnou součástí jsou tedy i materiály povrchů a povrchových úprav. Charakter povrchů a povrchových úprav přímo ovlivňuje vnímání památek a jejich výtvarných a estetických hodnot, současně nesou památkové, materiálové a další informace. Památkově chráněné povrchové úpravy staveb jsou pohledově silně exponované části, které vykazují charakteristický, pro památku specifický, a tedy žádoucí způsob stárnutí, který dotváří věrohodný obraz památky jako historického dokumentu. Diskutované historické povrchové úpravy jsou zpravidla porézní, paropropustné, kapilárně aktivní (nasákavé) materiály, které mají schopnost transportovat kapalnou vodu a roztoky solí. Takové povrchové úpravy mimo jiné zajišťují systémovou ochranu neizolovaného zdiva, na kterém jsou naneseny, a to například proti nadměrnému vlhnutí a ukládání solí. Nové doplňky, které se používají při záchraně povrchových úprav památkově chráněných staveb, by měly být provedeny pomocí dobových či památce adekvátních technologických postupů a materiálů v souladu s  původním systémem stavby. Nové materiály by měly být vybírány s ohledem na šetrnost k originálům, odstranitelnost, kompatibilitu, udržitelnost a rekonzervovatelnost materiálů i systém stavby. Hodnoty, informace a  funkce povrchů a  povrchových úprav je třeba bezpodmínečně chránit. Vždy je třeba pečlivé, zodpovědně a předvídavě zvažovat každý zásah, který může chráněné hodnoty ovlivnit, nebo dokonce změnit či nevratně poškodit. Dopady hydrofobizace a rizika zásahu ■ Aplikace hydrofobních přípravků (včetně přípravků na bázi nanomateriálů) velmi výrazně mění původní povrchové vlastnosti historických

36

stavebnictví 03/12

památkově chráněných povrchových úprav – zejména nasákavost pro vodu, postup vysychání materiálů pod hydrofobní úpravou, distribuci kumulace ve vodě rozpustných solí při vysychání omítek a zdiva s hydrofobní úpravou – ve srovnání s vlastnostmi neošetřeného materiálu. Hydrofobní úprava tedy vede ke zkreslení původních vlastností omítek a k zániku unikátních informací, které nesla před zásahem. ■ Hydrofobizace zpomaluje postup navlhání materiálu srážkami a odstřikem. Současně zpomaluje rychlost vysychání materiálu namáhaného vzlínající nebo kondenzační vlhkostí ve srovnání s neošetřeným materiálem. V důsledku prodloužení doby vysychání vody pod hydrofobní úpravu se zvyšuje riziko poškození materiálů mrazem nebo krystalizací solí pod hydrofobizovaným materiálem. To bývá pro trvanlivost povrchových úprav kritické zejména na neizolovaném zdivu, a to v období, kdy se střídají cykly mrznutí a tání, nebo v případě zasoleného zdiva nebo omítky. ■ Rychlost absorpce vzdušné vlhkosti v interiéru je zpomalena v důsledku hydrofobizace materiálů povrchových úprav. To může vést k nežádoucímu zvyšování vlhkosti v interiéru. ■ Zásah zásadní měrou a dlouhodobě zpomaluje vytváření pevné struktury omítek a nátěrů, zejména na bázi vápenných pojiv. ■ Zásah není dobovým a památce adekvátním postupem, není ani postupem kompatibilním se systémem neizolovaných staveb. ■ Zásah výrazným a nežádoucím způsobem mění specifické projevy stárnutí historických omítek. ■ Hydrofobizace je velmi omezeně odstranitelná. Přitom při rekonzervaci hydrofobizovaných omítek vznikají komplikace například v případě napojení lokálních vysprávek, při dostatečném vlhčení podkladu před nanášením dalších úprav, jako například vápenných omítek, vápenných nátěrů. Trvanlivost retuší na vodní bázi může být v této souvislosti omezená. Závěrečné doporučení Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že nadměrné a nesystémové užívání hydrofobních přípravků (včetně nanomateriálů) může ovlivnit, změnit či nevratně poškodit chráněné hodnoty povrchů a povrchových úprav. Proto by měl být rozsah aplikace hydrofobních přípravků vždy pečlivě, zodpovědně a předvídatelně zvažován a minimalizován jen na velmi zvláštní případy. Hydrofobizace se nedoporučuje na historické a  památkově chráněné povrchové úpravy, na materiály zasolené, na doplňky, jejichž pojivo není vyzrálé, a na úpravy zatížené vzlínající a kondenzační vlhkostí. ■

english synopsis Large-area Hydrophobic Coating of Listed Surface Finishes

National Heritage Institute considers it inevitable to draw attention to the fact that due to massive use of large-area hydrophobic coatings of the listed interior and outer surface finishes, like lime paints, plasters, graffito, finishing coats and other plastic elements of the plastered facades, their conservation and utility value is impaired materially.

klíčová slova: plošná hydrofobizace, památkově chráněné povrchové úpravy staveb

keywords: large-area hydrophobic coating, listed surface finishes

povrchy a fasády staveb

text Eduard Justa

Pravidla správné praxe v obkladačství Dr. Eduard Justa Dlouholetou praxi ve výrobě stavebních hmot a sanitární techniky získal v rámci působení v Čsl. keramických závodech GŘ, a v podniku Staviva, n.p. Působí v oblasti poradenské činnosti pro RIHO a.s., Roltechnik. Zabývá se publikační a přednáškovou činností a znaleckou a konzultační činností v oboru stavební keramiky a obkládání. Je prodejcem stavební keramiky a členem Cechu obkladačů ČR. E-mail: [email protected]

Obkladačské práce by měl vykonávat kvalifikovaný obkladač, jenž se prokáže certifikátem a je schopen uzavírat smlouvy o dílo s příslušnými zárukami. Investor může ve smlouvě o dílo odkázat na příslušný standard, podle kterého bude dílo provedeno. Profesní svazy, asociace a cechy Po roce 1990 obnovovaly svou činnost vedle profesních komor také zájmové a profesní svazy, asociace a cechy. Celá řada takových nevládních organizací vznikla ve stavebnictví a ve výrobě stavebních hmot. Vzory a příklady pro svou činnost nacházely u svých předchůdců z první republiky a u podobných sdružení v zahraničí. Důležitou oblastí jejich zájmu je kvalita práce v oboru, v němž působí, účast na přípravě učňovského dorostu, organizace akcí celoživotního vzdělávání aj. Mezi tyto organizace patří mj. Silikátový svaz, který byl založen v březnu 1992 jako zájmové sdružení. Svaz sdružuje padesát členů působících v oblasti těžby a úpravy silikátových surovin a zpracování výrobků z nich. Další je např. Cech obkladačů, který vznikl v roce 1996 jako otevřená profesní organizace pro všechny podnikatele a živnostníky působící v obkladačském oboru. Členy cechu jsou řemeslníci – obkladači, které doplňují představitelé navazujících služeb z oblasti koupelnových studií, experti a výrobci obkladačského materiálu a technologií. Živnostenská společenstva se sdružují v oborových asociacích Hospodářské komory ČR. Jedná se konkrétně o Profesní unii stavebnictví, technických řemesel a technických zařízení. Zavedení systému správné praxe – cesta ke zkvalitnění oboru Každý občan se běžně setkává s  aktivitami, jež se obvykle nazývají službami. Od oprav domácích spotřebičů, automobilu přes ryze osobní servis (např. masáže, holičství) až po činnosti veřejného sektoru (zdravotnictví aj.). U služeb, které jsou využívány často a pravidelně, dokáže i laik posoudit jejich kvalitu. Existují však služby, jež se využívají například jen jedenkrát za život – do nich lze zařadit také např. stavební práce. Pokud občan není odborníkem v dané oblasti, neumí mnohdy posoudit nejen rozsah poskytnuté služby, ale ani její kvalitu. Každého však vždy zajímají kritéria ceny, kvality a termínů. Zákazníci vnímají riziko poskytovaných služeb většinou jen v některých parametrech. Znaky jakosti poskytovaných služeb zahrnují kromě znaků zjistitelných a posuzovaných zákazníkem (např. rychlost obsluhy) i znaky,

jež si zákazník ani neuvědomuje a neposuzuje je (např. kvalifikace řemeslníka). V oblasti služeb dramaticky roste role lidského faktoru, zvláště ve chvílích přímého styku se zákazníkem. Ten velmi citlivě vnímá pocit péče, neformálního zájmu, slušnosti i kompetence personálu. Ve výrobních podnicích jsou většinou již zavedeny systémy řízení jakosti podle norem ISO, VDO a navazujících předpisů. Jak však postupovat u řemeslných služeb, jako jsou např. obkladačské práce? Existuje velmi málo odborníků schopných objektivně posoudit kvalitu obkladačských prací, protože tento obor prošel za posledních několik let výraznými změnami, které lze charakterizovat: ■ milimetrová přesnost práce obkladače; ■ široký rozsah obkladových materiálů (rozměrové, kvalitativní); ■ vyšší složitost obkládaných ploch; ■ velká nabídka stavební chemie (pro lepení, hydroizolace, údržbu), vyžadující při aplikaci přísné dodržování technologických postupů, kvalitní nářadí a pomůcky; ■ vysoká konkurence. V praxi působí také mnoho nekvalifikovaných osob, jež provádějí obkladačské práce s nízkou kvalitou. Zavedení systému správné praxe je cesta ke zkvalitnění oboru.

Pravidla správné a uznávané praxe Pravidla správné a uznávané praxe – dále jen pravidla praxe jsou dokumentem, který doporučuje osvědčené metody nebo postupy pro navrhování, výrobu, uvádění do provozu, údržbu nebo používání zařízení, konstrukcí nebo výrobků. Termín vychází z ČSN EN 45020:2007 Normalizace a související činnosti – Všeobecný slovník, který uvádí všeobecné termíny a jejich definice využitelné pro tvorbu pravidel praxe. V části 3.5 této normy jsou definována pravidla správné praxe jako dokument doporučující osvědčené metody nebo postupy pro navrhování, výrobu, uvádění do provozu, údržbu nebo používání výrobků, zařízení nebo konstrukcí. Pravidla praxe, jež mohou být registrována u Hospodářské komory ČR (dále jen HK ČR), jsou písemným dokumentem vycházejícím ze správné a uznávané praxe uplatňované v kterémkoliv profesním oboru. Členské subjekty HK ČR jej mohou vypracovat k doplnění předpisové základny oboru s ohledem na zajištění kontinuity profesních postupů, promítnutí postupů používaných technicky vyspělými státy a stanovení jednotných pravidel a postupů profesních oborů na území ČR. Tato pravidla jsou dokumentem vytvořeným pro potřeby oboru a na základě řádného projednání a konsenzu přijatým na úrovni oboru technickou komisí pro tvorbu a schvalování pravidel živnostenského společenstva, se zastoupením všech dotčených orgánů a organizací. Mají charakter veřejně dostupného dokumentu, vypracovaného na základě spolupráce všech odborných zástupců zainteresovaných stran v oboru. Okamžikem registrace u HK ČR se pravidla stávají uznanými technickými pravidly oboru vyjadřujícími současný stav techniky. Za jejich tvorbu, projednání a schvalování nesou odpovědnost živnostenská společenstva. Pravidla musí vycházet ze správné a uznávané praxe uplatňované v  kterémkoliv  profesním oboru a  živnostenská společenstva je mohou vypracovat k  doplnění předpisové základny oboru s ohledem na: ■ zajištění kontinuity profesních postupů; ■ promítnutí postupů používaných technicky vyspělými subjekty; ■ stanovení jednotných pravidel a postupů profesních oborů na území ČR.

stavebnictví 03/12

37

věda a v ýzkum v praxi

Systémy jakosti V posledních letech se stále více klade důraz na stabilitu jakosti. Tu lze zajistit jednak důslednou výstupní kontrolou (je však drahá), nebo lze kvalitu implementovat do výrobku během jeho přípravy a výroby. V tomto případě hovoříme o řízení jakosti, respektive o systému řízení jakosti QMS (Quality Management System). GMP GLP ISO 17025

HC CP – ISO 22000

QMS (Quality Management System) TQM ISO 9000 Resortní přístupy VDA Nekodifikované Kodifikované QS 9000 přístupy přístupy ISO/TS 16949 AQAP Demingova HSMS Deming cena NMBA EMS OHSAS Juran EQA ISO 14000 18001 Ishikawa Národní ceny

▲ Přístupy k jakosti (zdroj: Řízení jakosti a ochrana spotřebitele, druhé, rozšířené a přepracované vydání, Grada Publishing, 2006)

Zavádět normy ISO nebo používat jiné metody zajištění jakosti u řemeslníků (zpravidla podnikající jako osoby samostatně výdělečně činné) nelze, ■ se postupuje cestou správných výrobních praxí (GMP – Good Maproto nufactorig Practice). Jde o osvědčený model, který je ve světě využíván a HK ČR jej podporuje. V obkladačství lze řešit problém jakosti vytvořením systému správné praxe pomocí standardů.

Pracovní standardy Základem správné praxe je soubor standardních pracovních postupů a doporučení. Vycházet pouze z ČSN, jež v současnosti platí pro obor obkladačství, již nestačí. Normy nepopisují řadu pracovních operací natolik přesně, aby bylo možné je aplikovat. Ve smluvních vztazích zákazník – dodavatel je poměrně velká volnost. Záleží vždy na zákazníkovi, aby měl zakázku co nejlépe definovanou. Zde výrazným způsobem pomohou standardy a pravidla. Standardizace pracovních postupů není v zahraničí ničím neobvyklým. Příkladem mohou být následující dva zdroje.

text A | grafické podklady a

obě příručky a další zdroje. V současnosti se jedná s německou a americkou stranou o získání práv k použití jejich zdrojů, protože jsou autorsky chráněny. První kroky byly již zvládnuty. V rámci zvyšování kvality výuky obkladačů byly v rámci projektu z ESF na Střední škole v Horní Bříze vydány některé publikace, které vytvářejí odborný rámec pro stanovení správné praxe pro obkladače. Z německé příručky pro obkládání se podařilo zajistit pro školu překlad 260 stran nejdůležitějších pokynů, jež poslouží ke zkvalitnění výuky. Vydány jsou překlady německých učebnic Matematika pro obkladače, Technické kreslení pro obkladače včetně příkladů a Sanitární instalace. Obsah těchto učebnic dává přesný obraz o náročnosti výuky obkladačů v Německu a je nepoměrně náročnější v porovnání s českou praxí. Tím bylo dokončeno vydávání uceleného souboru odborných učebnic a publikací pro obkladače.

Kvalifikace Se zaváděním správné praxe souvisí i požadavky na kvalifikační profil na obkladače. Základním předpokladem je absolvování učebního oboru obkladač. Nutná je také změna ve vnímání společnosti, konkrétně v názoru, že se jedná jen o jednoduchou práci, jež mohou zvládnout všichni zedníci. Vysoký stupeň specializace vyžaduje kvalitní odborné vzdělání. Dalšími cestami získání odpovídající kvalifikace je rekvalifikace. K tomu je již několik let připraven např. kvalitní jednoroční rekvalifikační kurz ve variantě pro vyučené v oboru zedník a ve variantě s jiným vzdělání nebo složením dílčí zkoušky podle zákona č. 179/2006 Sb. Ukazuje se tak cesta neformálního vzdělání (jedná se o výjimečnou příležitost pro osoby s dlouhou praxí a zkušenostmi). Souborem dílčích zkoušek lze tak získat úplnou kvalifikaci. Nedílnou součástí je také nastavení systému celoživotního vzdělání, kde se jeví zajímavým a efektivním kreditní systém. Cestou, jak získat přehled o  zmiňované problematice, je povinné členství v Cechu obkladačů a změna živnostenského zákona tak, aby se tato profese stala vázanou, nikoliv volnou. Důvodů lze předložit několik: vysoké materiální hodnoty, které instaluje obkladač, nutnost zvládnout technologie související s  protipožárním zabezpečením budov (obklady na dřevo, na protipožární stěny, na tepelné a zvukové izolace) a další. ■

■ Das Handbuch für das Fliesengewerbe Technik 2008 Tuto příručku pro obkladače vydal svaz Fachverband Fliesen und Naturstein im Zentralverband des Deutschen Baugewerbese e. V. Jde o 7. vydání, které obsahuje poznatky z praxe, doporučení výrobců a zkušeben.

english synopsis

■ 2011 TCNA Handbook for Ceramic, Glass, and Stone Tile Installation Americká asociace TCNA – Tile Council of Nord America – vydala tuto příručku jako vodítko k vysvětlení a standardizaci instalací. Obsahuje doporučení nebo metody tak, aby vše bylo řádně navrženo a konstruováno a  konstrukce byly poté připraveny za použití materiálů a konstrukčních technologií, jež splňují celostátně uznávané stavební normy a postupy.

The tiling works should be performed by the qualified tiler having the relevant certificate and being able to make the contracts for works with adequate warranties. The investor can refer to a relevant standard in the contract for work that has to be observed in the course of work implementation. The Rules of Good and Accepted Practice are the document recommending the proven methods or procedures for designing, manufacture, commissioning, maintenance or use of the devices, structures or products. The term is based on ČSN EN 45020:2007 Standardization and Related Activities – General Vocabulary, identifying general terms and their definitions applicable for creation of the rules of good practice.

Situace v ČR V  současné době jsme ve stavu, kdy soustřeďujeme podklady pro zpracování standardů, které lze v praxi v ČR uplatnit. Vodítkem budou

38

stavebnictví 03/12

Rules of Good Tiling Practice

klíčová slova: obkladačské práce, Pravidla správné a uznávané praxe

keywords: tiling works, Rules of Good and Accepted Practice

inzerce

Tepelné izolace pro kontaktní zateplovací systémy Ucelená sestava složek kontaktního zateplovacího systému se skládá z lepicí hmoty, tepelného izolantu, kotevních prvků, základní vrstvy, kterou tvoří stěrková hmota vyztužená skleněnou síťovinou a povrchové úpravy včetně podkladního nátěru. K jeho nejčastěji diskutovaným částem patří povrchová úprava, tedy omítka, a druh či kvalita tepelného izolantu. Možnosti různého ztvárnění omítek Omítka dohromady se základní vrstvou chrání kontaktní zateplovací systém před působením povětrnosti a zajišťuje jeho mechanickou odolnost a požadovanou životnost. Její další funkcí je funkce estetická – může mít různé barvy, struktury a členění. Bežně se na zateplovací systémy používají tenkovrstvé omítky. Často architekti navrhují zateplovací systém s tzv. silnovrstvrstvou minerální škrábanou omítkou, která je velmi blízká v Čechách tradičně používané omítce břizolit. V neposlední řadě společnost Weber nabízí zateplovací systém weber.therm keramik s povrchovou úpravou tvořenou keramickým nebo cihelným páskem. Podmínky pro návrh izolantu Na druhé straně izolant zateplovacího systému a jeho tloušťka je věcí projektanta – specialisty na tepelnou ochranu budov. První jsou požadavky na tepelnou ochranu budovy, kdy s novelizací normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky z listopadu 2011 došlo ke zpřísnění hodnot součinitele prostupu tepla Un, pro vnější stěnu, těžká konstrukce z původních 0,38 na 0,30 W/m2K. Doporučené hodnoty zůstaly stejné a nově přibyly doporučené hodnoty pro pasivní budovy Upas = 0,18 – 0,12 W/m2K pro stěny vnější těžká konstrukce. Dalším neméně důležitým parametrem zateplovacích systémů je jejich požární bezpečnost v souladu s ČSN 730810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení.

Fasádní polystyren s novými vlastnostmi Nejrozšířenějším tepelným izolantem v ETICS je expandovaný polystyren, který má dobré tepelně izolační vlastnosti, výbornou zpracovatelnost a je i cenově výhodný. Ani fasádní polystyren nezůstal bez vylepšení. V současné době je již běžným izolantem používaným v ETICS šedý polystyren, který díky obsahu grafitu dosahuje deklarovaného součinitele teplené vodivost λD = 0,032 – 0,033 W/mK. Další modifikací je prodyšný fasádní polystyren, který se na trhu objevuje v několika variantách. Weber nabízí do systému weber.therm clima dvě varianty toho polystyrenu, a to EPS-F 100 Clima Rda s λD = 0,036 K W/m a EPS-F 70 Clima Sd s λD 0,032 W/mK. Minerální izolace Velmi rozšířeným izolantem jsou také minerální izolace na bázi kamenné vlny. Velkou výhodou těchto izolací je původ v přírodním materiálu, požární odolnost

a velmi vysoká paropropustnost. Součinitel tepelné vodivosti λD u vláknitých minerálních izolací v ETICS se pohybuje od 0,036 W/mK do 0,041 W/mK. V zateplovacích systémech se používají tzv. lamely s kolmou orientací vlákna a pevností v tahu kolmo k rovině TR 80 kPa. Dále pak izolační desky s podélnou orientací vláken a pevností v tahu kolmo k rovině desky TR 15 kPa a nově i TR10 kPa. Ovšem u izolačních desek s nízkou pevností v tahu kolmo k rovině desky TR 10 může nastat do budoucna problém. Při případném podcenění navržené tloušťky izolantu a následném přizateplení nemusí být tato deska schopna přenést přitížení v podobě nalepené další vrstvy izolantu se základní vrstvou a povrchovou úpravou. Izolace na bázi fenolické pěny Před dvěma lety představil Weber zcela nový ETICS weber.therm plus ultra s izolantem na bázi fenolické pěny, který posunul tepelně izolační parametry izolací pro fasádu o velký kus dopředu. Její součinitel tepelné vodivosti λD je 0,021 W/mK, což je zhruba o 45 % lepší tepelně izolační účinek než klasický fasádní polystyren. Ing. Stanislav Bárta Ing. Tomáš Pošta divize WEBER, Saint – Gobain Construction Products CZ a.s.

stavebnictví 03/12

39

navrhování staveb věda a v ýzkum v praxi

text Miroslav Vokáč, Miroslav Špaček, Miroslav Sýkora, Petr Bouška | grafické podklady Kloknerův ústav textČVUT, A | grafické Habenapodklady spol. s r.o. a

Využití a návrhové charakteristiky vzorovaného drátoskla Kloknerův ústav ČVUT v Praze Kloknerův ústav byl založen v roce 1921 pod názvem Výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních. Hlavním úkolem ústavu je činnost vědecká, úzce svázaná s činností vzdělávací. V ústavu se také rozvíjejí aktivity v oblasti odborně komerční a v oblasti národní i mezinárodní standardizace. Spoluřešitelem prezentovaného výzkumného úkolu je firma Habena spol. s r.o., kde se řada odborníků v oboru statika a dynamika staveb dlouhodobě zabývá oblastí skleněných konstrukcí. Podílí se i na vývoji některých skleněných prvků a zkouškách skla. Autoři: Ing. Miroslav Vokáč, Ph.D., e-mail: [email protected] Ing. Miroslav Špaček, e-mail: [email protected] Ing. Miroslav Sýkora, Ph.D., e-mail: [email protected] doc. Ing. Petr Bouška, CSc., e-mail: [email protected] ■ V současné době se ve stavebních konstrukcích setkáváme s řadou aplikací skla s drátěnou vložkou – drátoskla. Drátěná vložka má zabránit případným škodám při křehkém porušení skla a pádu nebezpečných úlomků. V případě, že je tento materiál využíván v konstrukčních prvcích, má projektant vycházet ze skutečných návrhových charakteristik drátoskla, případně využít bezpečnostního skla s vysokou pevností. Velmi často jsou publikovány nereálné hodnoty návrhových charakteristik drátoskla. Příspěvek obsahuje charakteristické a návrhové hodnoty pevnosti a dílčí součinitele materiálu pro běžně používané vzorované drátosklo stanovené na základě omezeného počtu zkoušek.

Drátosklo Za drátosklo v tomto příspěvku považujeme lité ploché sklo s válcovanou drátěnou vložkou. Drátosklo se často využívalo v době, kdy současné požadavky na tzv. bezpečnostní sklo byly nedosažitelné. Původní záměr výroby vycházel z požadavku, aby se ostré úlomky při rozbití skla nevysypaly ze zasklívacího rámu. Výrobci využívali k  dosažení tohoto záměru tehdy jedinou dostupnou technologii výroby – drátěnou vložku. Při nalomení skla trhlinou drží pletivo jednotlivé střepy pohromadě, avšak při průrazu jsou uvolněny ostré střepy i s drátěnou výztuží, a potom jsou skleněné výplně velice nebezpečné. Tento typ produktu proto nesmí být používán jako bezpečnostní sklo chránící před poraněním nebo propadnutím osob. Lom skla nastává v místech výskytu některých nehomogenit, ke kterým náleží např. vruby vytvořené při řezání skla, vzduchové dutiny uvnitř materiálu (vznikají při vnoření drátěné sítě do taveniny skla před válcováním), počáteční koroze drátků ve skle na hraně apod. Pevnost skla

40

stavebnictví 03/12

kromě těchto faktorů rovněž ovlivňují klimatické účinky, jež degradují jeho vlastnosti. Sklo vlivem těchto účinků stárne a dochází u něj ke snižování kritické hodnoty faktoru intenzity napětí. Proto lze také staré sklo velmi obtížně lámat po naříznutí diamantem (láme se totiž často mimo vrub). Sklo se při zatížení deformuje pružně a jeho porušení nastává náhlým lomem. Jedná se o křehký materiál, jehož porušení nastává při dosažení mezních napětí v tahu. Toto napětí se nejčastěji stanovuje jako pevnost v tahu za ohybu a u běžných skel je výrazně proměnlivé. Variační koeficient dosahuje 15 až 30 %. Pevnost skla výrazně závisí na stavu povrchu skla, jeho defektech a interakci s vlhkostí a nečistotami [1, 2]. Pro výrobu drátoskla jsou platné následující normy: ■ ČSN EN 572-1 [3] – určuje základní fyzikální a mechanické vlastnosti sodnovápenatokřemičitého skla (charakteristická hodnota pevnosti suroviny tohoto skla se deklaruje jako 45 MPa); ■ ČSN EN 572-3 [4] – určuje požadavky na jakost leštěného skla z hlediska rozměrů a optických vad; ■ ČSN EN 572-6 [5] – určuje požadavky na rozměry včetně tolerancí a přípustné vady vzorovaného drátoskla; ■ ČSN EN 572-3 [6] – určuje požadavky na profilované sklo.

Problematika používání drátoskla Tradiční drátosklo se v současnosti využívá ve stavebnictví nejen jako výplňový materiál, ale často i jako konstrukční prvek, jenž by měl splňovat požadavky z hlediska statické bezpečnosti. V těchto případech je zapotřebí podložit architektonický návrh statickým výpočtem. Problém souvisí s tím, že sklo není tradiční materiál, který by se používal na nosné stavební konstrukce. Do nedávné doby se skleněné výplně nepodrobovaly statickým posudkům, resp. návrhu, a tloušťky skel byly voleny na základě dlouhodobé zkušenosti. Se vzrůstajícím trendem architektonického vývoje souvisí úměrně vzrůstající požadavky na skleněné konstrukce, avšak dosud chybí návrhová norma pro konstrukční sklo. Statik má k dispozici v tabulkách, na webových stranách a v jiných zdrojích podklady, jež nejsou dostatečně specifikovány, nebo jsou zcela nereálné. Některé zdroje uvádějí pevnostní charakteristiky drátoskla, jež odpovídají pevnosti skla vyráběného moderními technologiemi (až 52 MPa), ale nelze jich dosáhnout při tradiční technologii výroby drátoskel, tj. litím se zaválcováním drátěné vložky. Drátosklo vyrobené ze sodnovápenatokřemičitého skla s touto pevností neexistuje. Tyto vysoké pevnostní charakteristiky platí pouze pro speciálně upravovaná tepelně tvrzená skla, s cenou podstatně vyšší než u tradičního drátoskla. Projektant s nedostatečnou zkušeností a bez dalších podrobných znalostí může následně převzít tyto neověřené charakteristiky a navrhnout nedostatečně spolehlivou konstrukci. V poslední době se stále častěji setkáváme na stavbách s problémy souvisejícími s praskáním, respektive úplným porušením tradičních drátoskel. Havárie jsou velmi nebezpečné – jednak ohrožují lidské zdraví a životy, ale samozřejmě tím vznikají také významné ekonomické škody. Vznikající spory nemají jednoduchá řešení. Realizační firmy se odvolávají na projektovou dokumentaci, projektant se odvolává na zdroje, ze kterých čerpal návrhové pevnosti skla. Mnohdy pak nebylo drátosklo vůbec v projektové dokumentaci staticky posouzeno. Stavební firmy ponechávají

▲ Obr. 1. Porušený vzorek drátoskla po zkoušce

zasklení na řemeslných pracovnících, jejichž stavařská odbornost je v tomto ohledu přitom většinou nedostatečná. V projektových dokumentacích se vychází často i z nesprávného názoru, že drátosklo je považováno za bezpečnostní sklo, což samozřejmě v žádném případě není, ačkoli v elektronických zdrojích a v katalozích je přívlastek bezpečnostní u tradičního drátoskla často uveden. O dřívějších rozpětích pro příslušnou tloušťku skla ověřených v praxi nemá současná generace projektantů dostatečnou povědomost (např. systém beztmelého zasklení).

Experimentální stanovení pevnostních charakteristik Využití zkoušek je důležitou součástí ověřování spolehlivosti stavebních konstrukcí, a  to především v  případech významných nejistot o vlastnostech materiálů, jako je tomu v případě drátoskla. Pro stanovení pevnosti drátoskla v tahu není k dispozici samostatná norma. Proto byly využity normy určené pro stanovení pevnosti v  ohybu monolitického skla pro použití ve stavebnictví [8, 9]. Podle těchto norem lze stanovit tzv. ekvivalentní pevnost v ohybu, tj. zdánlivou pevnost vzorovaného skla v ohybu, u něhož nepravidelnosti v tloušťce nedovolují přesně vypočítat ohybové napětí. Pevnost v tahu skla ovlivňuje stav povrch, rychlost zatěžování, plocha povrchu namáhaného tahem, okolní prostředí, stáří skla i  teplota. Podle ČSN EN 1288-3 [8] má zkušební vzorek skla rozměry 1100 x 360 mm s odchylkou 5 mm. Vzorek je při zkoušce uložen na podpůrné válečky Ø 50 mm a délky 365 mm, zatěžovací válečky stejné velikosti působí ve vzdálenosti 200 mm. Při zkoušce se mezi sklo a válečky vkládá pruh pryže s tvrdostí 40(±10) IRHD [10]. Ohybová zkouška musí být prováděna ve zkušebním zařízení, jež umožní zatěžování vzorku spojitým plynulým nárůstem s  limitní chybou ±2 % měřicího rozsahu, s omezením otřesů [8]. Vzorek je ohýbán rovnoměrně, se zvyšujícím ohybovým napětím rychlostí 2 (±0,4) MPa až do porušení (obr. 1). Zkouška se provádí v laboratorních podmínkách, tj. při teplotě 23 (±5) oC, Rh 40 až 70 %. Vzorek je uložen ve zkušebním prostoru nejméně čtyři hodiny před zkouškou. V  procesorem řízeném hydraulickém zkušebním stroji MTS bylo podrobeno zkoušce ve čtyřbodovém ohybu celkem 31 zkušebních vzorků. Před zkouškou byly vzorky váženy, změřeny, vlastní zatěžování probíhalo s rovnoměrným nárůstem síly 2,22 kN/s.

Pevnostní charakteristiky drátoskla Vyhodnocení zkoušek Vyhodnocování zkoušek je obvykle založeno na statistických metodách. U běžných stavebních materiálů jako beton a ocel se zpravidla ze zkoušek stanoví charakteristická hodnota sledované vlastnosti a  návrhová hodnota se určí s  využitím obvyklých hodnot dílčího součinitele používaných pro vyšetřovaný materiál. V případě drátoskla však neexistují žádné dlouhodobé zkušenosti a doporučené hodnoty

Vzorek 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Tloušťka (mm) 5,84 5,98 5,86 5,86 5,90 5,87 5,84 5,76 5,79

Pevnost f i (MPa) 36,9 44,2 33,9 48,4 43,6 56,6 30,3 34,8 31,1

▲ Tab. 1. Výsledky zkoušek – soubor 1

Vzorek 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Tloušťka (mm) 6,94 6,64 6,70 6,75 6,51 6,58 6,58 6,76 6,62 6,79

Pevnost f i (MPa) 25,7 25,4 28,5 24,6 43,5 37,0 31,4 26,3 28,3 39,9

▲ Tab. 2. Výsledky zkoušek – soubor 2

Vzorek 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Tloušťka (mm) 6,72 6,72 6,57 6,56 6,49 6,68 6,56 6,61 6,70 6,76 6,76 5,86

Pevnost f i (MPa) 31,9 34,6 36,1 45,5 36,1 33,2 37,2 27,5 33,9 33,3 36,8 27,8

▲ Tab. 3. Výsledky zkoušek – soubor 3

dílčích součinitelů. V článku jsou proto odvozeny jak charakteristické, tak i návrhové hodnoty pevnosti skla. Z jejich podílu se následně stanovují indikativní hodnoty dílčího součinitele pro pevnost drátoskla. V laboratoři Kloknerova ústavu ČVUT byly zkoušeny vzorky drátoskel v tahu za ohybu. Jednalo se o vzorky získané na domácím trhu a vzorky získané v souvislosti se stavebními haváriemi, u kterých původ skla nebylo možné zjistit. Celkem se zkoušelo: ■ 9 vzorků drátoskel od výrobce (dále se označuje jako soubor 1); ■ 10 vzorků drátoskel odebraných ze střešní konstrukce vystavené klimatickým účinkům (soubor 2); ■ 12 vzorků z dodávky drátoskel nepoužitých u střešní konstrukce vystavené klimatickým účinkům (skladovaná rezerva – soubor 3). Poznamenáme, že u souboru 1 byly vzorky poskytnuty z jedné dávky a výsledky zkoušek tedy nezahrnují vliv variability pevnosti mezi dávkami. Tabule drátoskla mají nominální tloušťku 6  mm. V  souladu s  normou ČSN EN 572-3 [4] byla skutečná tloušťka určena ze čtyř měření, každé uprostřed jedné strany tabule, s přesností 0,01 mm.

stavebnictví 03/12

41

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

Tabulka Tabulka4: 4: Tabulka 4: ■ Výběrová šikmost w u souborů 1 až 3 (tab. 4) je kladná a poměrně 111rozdělení platí w = 3V  + V 3, zatímco normální vysoká (pro lognormální m = fffi i Zdůrazníme však, že rozsahy souborů Průměr m = Průměr m = Průměr rozdělení je symetrickéns w = 0). i n n n nn z nich nelze věrohodně stanovit. 1 až 3 jsou velmi malé a šikmost

∑ ∑

koeficient Variační koeficient ČSNVariační EN 1990 [7] dále rozlišuje dva případy, a to variační koeficient Variační koeficient V neznámý, nebo V známý. Vzhledem k nízkému rozsahu souborů 1 až 3 a  stanovení variačního koeficientu pouze z  jedné výrobní 111 22 2 /koeficientu = − / VV = s m f m m dávky se odhad výběrového variačního považuje za V= = ss // m m == m // m m ffiii −− m nnn-se nn nevěrohodný a přihlíží zkušenostem z velkého --111k dlouhodobým n množství zkoušek při průmyslové výrobě. Variační koeficient se pohybuje zpravidla v rozmezí 0,15 až 0,3 [1]. S přihlédnutím k výsledkům provedených zkoušek se volí konzervativní hodnota V = 0,3, která se dále považuje za známou. Výběrová šikmost Výběrováže šikmost Výběrová šikmost Poznamenáme, volba mezi známým a  neznámým variačním koeficientem obvykle významně neovlivní odhad charakteristické n dolní kvantil), hodnoty (zpravidlann 5% může === −−−m ww (((fffi iale )))333 mít velký dopad na wnávrhové m1‰ 33 m odhad hodnoty (obvykle přibližně dolní kvantil) a dílčího i 3 (((nnn−−−111)()( )(nnn−−−222)))sss nnn součinitele pevnosti materiálu [11]. Pro předpoklad V známý a lognormální rozdělení lze charakteristickou hodnotu odhadnout podle ČSN EN 1990 [7] následujícím způsobem:

∑ ∑((

▲ Obr. 2. Histogram výsledků zkoušek a hustota pravděpodobnosti s výběrovými charakteristikami pevnosti drátoskla f podle tab. 4 (soubor 1)

U souborů 2 a 3 nebyly k dispozici dostatečně velké vzorky, aby mohla být provedena zkouška v úplném souladu s [8, 9]. Byly zkoušeny vzorky drátoskel o rozměrech 150 x 800 mm a výsledky zkoušek mohou být zkreslené vlivem menší velikosti vzorku (tzv. size effect vzhledem k defektům ve skle). Předpokládá se, že tento vliv je nepatrný. Pro jmenovité tloušťky 6 mm (soubor 1) a 7 mm (soubory 2 a 3) musí být skutečná tloušťka ±10 % (viz tab. 1 normy [4]). Zjištěné tloušťky se pohybují v rámci tohoto intervalu, jsou však u všech vzorků nižší než nominální hodnota. Při navrhování nosných prvků z drátoskla se tedy doporučuje uvážit výrobní toleranci a navrhovat na spodní mez ■ tolerančního intervalu. Tab. 4 ukazuje výběrové statistické charakteristiky souborů 1 až 3. Je zřejmé, že průměr se pohybuje v širokém rozpětí 31 až 40 MPa, variační koeficient pak v intervalu 0,14 až 0,22. Na obr. 2 je zachycen histogram výsledků zkoušek pro soubor 1 a hustota pravděpodobnosti lognormálního rozdělení s  výběrovými charakteristikami pevnosti drátoskla f podle tab. 4. Poznamenáme, že před statistickým hodnocením je potřebné ověřit, zda soubor dat neobsahuje odlehlá pozorování (např. v důsledku chyby při měření předem poškozeného vzorku apod.). V případě souborů 1 až 3 testy odlehlých pozorování [12] neidentifikovaly žádná odlehlá pozorování. Stanovení charakteristické hodnoty Stanovení charakteristické a  návrhové hodnoty pevnosti drátoskla se opírá o statistické postupy uvedené v příloze D ČSN EN 1990 [7]. Postup podle ČSN EN 1990 [7], určený pro libovolný stavební materiál, předpokládá buď normální, nebo lognormální rozdělení sledované veličiny. V  následujícím rozboru se uvažuje pro pevnost drátoskla lognormální rozdělení, a to z následujících důvodů. ■ Dlouhodobé zkušenosti s pevnostmi stavebních materiálů často potvrzují vhodnost lognormálního rozdělení. ■ Vzhledem k vyšším variačním koeficientům pevností skla (v porovnání s ocelí i betonem) by použití normálního rozdělení vedlo k predikci velmi malých až záporných hodnot, které jsou z fyzikálního hlediska nereálné. Tabulka 4:Např. pro V = 0,3 vychází pravděpodobnost P (f < 0) = 0,0004, což je hodnota pouze třikrát menší než pravděpodobnost podkročení 1 návrhové m = hodnoty Průměr ∑ f i pro třídu spolehlivosti RC2 (viz další text). n n Tabulka 4: Výběrová Soubor  Soubor  Soubor  Jednotka charakteristika 1 2 3 Variační koeficient Tabulka 4: 1 m = ∑ fni Průměr Rozsah souboru – 9 10 12 n1 n 2 1 Průměr V = s / m =m = ∑ Průměr ∑n f(i f i − m) / m MPa 40,0 31,1 34,5 1 n n n Variační koeficient Variační koeficient Variační koeficient 1 2 – 0,22 0,22 0,14 V= s/m = ∑ ( fi − m) / m n -1 n Výběrová šikmost 1 2 V = s / m =šikmost ∑n ( f i − m) / m Výběrová 1 n n – 0,77 0,95 0,75 w= ∑ ( f i − m) 3 (n − 1)(n − 2) s 3 n Výběrová šikmost ▲ Tab. 4. Výběrové statistické charakteristiky (soubory 1 až 3)

Výběrovánšikmost w= ∑ ( f i − m) 3 fk = exp [m1Y)((1 −– 2kn)Vs 3Y)] n 03/12 (42 n− nstavebnictví n w= ∑ ( f i − m) 3 (n − 1)(n − 2) s 3 n

(1)

))

∑ ∑



ffkfk===exp exp[m [mYYY(1 (1–––kkknnnVVVYYY)])] )] exp [m (1 k

(1)

(1) (1) (1)

kde mY a  VY jsou charakteristiky náhodné veličiny Y = ln  f (Y má normální rozdělení):

22 2) ln( 111+++VV 111 ln( V ln( )) ( ) m = ln f ; = V ( ) m = ln f ; = V ∑ Y i Y mYY = n ∑ ln f ii ; VYY = m mYYY nn nnn m

(2)

(2) (2) (2)

Součinitel kn lze nalézt v tabulce D.1 [7], nebo stanovit z následujícího vztahu podle předpovědní metody odhadu kvantilů:

kkknnn(p) (p)===–––uuuppp√(1 √(1+++1/n) 1/n) (p) √(1 1/n)

(3)

(3) (3) (3)

kde up je kvantil normované normální veličiny odpovídající pravděpodobnosti p. Pro charakteristickou hodnotu platí p = 0,05 a např. pro Tabulka n = 9 (soubor 1) vychází k (p) = 1,73. Stanovené charakteristické 5: Tabulka 5: v tab. 5.n Ukazuje se, že charakteristické hodnoTabulka 5: hodnoty jsou uvedeny ty se pro jednotlivé soubory výrazně liší (rozdíl činí i více než 20 %). Dílčí součinitel Dílčí součinitelγγhodnotu γmmm Pokud charakteristickou nezaručuje výrobce, doporučuje se Dílčí součinitel vždy stanovit charakteristickou hodnotu na základě zkoušek.

Dílčí Dílčísoučinitel součinitelγγγMMM===γγγRd Rdγγγm m Dílčí součinitel Rd m

Veličina

Návrhová hodnota

Návrhová hodnota hodnota Návrhová Charakteristická hodnota fk Dílčí součinitel gm RC1 RC2 RC3 RRRdd===RRR[[[ηηηddfffkk///γγγMM,,,aaadd]]] d d k M d Dílčí součinitel gM = gRd gm RC1 RC2 γγγMMM===γγγRdRd γ mm RC3 Rd γγm Návrhová hodnota fd = hd fk / gM RC1 RC2 RC3

Soubor  Soubor  Soubor  1 2 3 fffddd===ηηηdddfffkkk///γγγMM M MPa 23,5 18,4 20,7

Jednotka

–

–

MPa

1,36 1,54 1,74

1,36 1,54 1,74

1,36 1,53 1,73 (4) (4)

1,63 1,85 2,09

1,63 1,84 2,09

1,63 1,84 2,08 (5) (5)

13,0 11,5 10,1

10,1 9,0 7,9

11,5 10,1 9,0

(4)

(5)

▲ Tab. 5. Charakteristické a návrhové hodnoty a dílčí součinitele pevnosti drátoskla (soubory 1 až 3)

dále uvažuje hodnota gRd = 1,2. I tento předpoklad je však potřebné zpřesnit v rámci dalšího výzkumu. Dílčí součinitel materiálové vlastnosti gm lze stanovit z podílu:

γm = fk / fpd

(6)

kde fpd je kvantil pevnosti drátoskla odpovídající pravděpodobnosti pd, viz vztah (C.6b) v [7]:

pd = Φ (– αR β)

(7)

▲ Obr. 3. Koroze drátků skla vystaveného atmosférickým účinkům

Stanovení návrhové hodnoty pevnosti a  dílčího součinitele materiálu Návrhová odolnost nosného prvku Rd může být podle vztahů (6.6a, b) v ČSN EN 1990 [7] stanovena z obecného vztahu:

Rd = R [ηd f k /γM, ad]

(4)

kde R(∙) značí funkci odolnosti (např. součin průřezového modulu a pevnosti materiálu), hd návrhovou hodnotu převodního součinitele a ad návrhové hodnoty geometrických veličin (např. nominální šířku a tloušťku prvku sníženou o toleranční mez). Dílčí součinitel vlastnosti materiálu gM, v němž jsou uváženy modelové nejistoty a proměnnost rozměrů, se stanoví ze vztahu (6.6b) [7]:

γM = γRd γm

(5)

kde gRd je dílčí součinitel vyjadřující nejistoty modelu odolnosti a proměnnost rozměrů a gm dílčí součinitel vlastnosti materiálu. Podle článku 4.2(4)P [7] může být nezbytné převést výsledky zkoušek na hodnoty, o kterých lze předpokládat, že reprezentují chování daného materiálu v konstrukci. V takovýchto případech se musí použít převodní součinitel h. V případě drátoskla je potřebné přihlédnout převodním součinitelem k  následujícím negativním vlivům, které mohou působit na sklo v  konstrukci a  nemusejí být zohledněny provedenými zkouškami: ■ stárnutí; ■ povrchová poškození při dopravě a montáži; ■ vliv velikosti atd. Z porovnání průměrů pro soubory 2 a 3 (drátosklo vystavené klimatickým účinkům a  drátosklo bez vystavení klimatickým účinkům) vyplývá, že vlivem degradačních jevů zřejmě došlo k poklesu průměrné hodnoty pevnosti drátoskla o 10 %. Vzhledem k absenci dalších informací se s přihlédnutím k  dlouhodobým zkušenostem s navrhováním skla dále uvažuje převodní součinitel hd = 0,9. Zdůrazníme však, že tento předpoklad je potřebné zpřesnit dalším výzkumem. Součinitel modelových nejistot gRd u drátoskla by měl přihlížet především k následujícím vlivům, které nemusejí být dobře zohledněny modelem pro stanovení odolnosti konstrukčního prvku. ■ Lom skla nastává zpravidla v  místech výskytu lokálních nehomogenit (např. vruby vytvořené při řezání skla, vzduchové dutiny uvnitř materiálu vytvořené při vnoření drátěné sítě do taveniny skla před válcováním, koroze drátků ve skle na hraně prvku postupující směrem dovnitř). ■ Nižší tloušťka skla oproti nominální hodnotě. Pro železobetonové prvky se uvažuje obvykle gRd ~ 1,1 až 1,15 [13]. U drátoskla se předpokládají modelové nejistoty větší, a proto se

kde F(∙) označuje distribuční funkci normované normální veličiny, aR = 0,8 je součinitel citlivosti podle metody FORM [7] a b směrnou hodnotu indexu spolehlivosti. ČSN EN 1990 [7] uvádí minimální hodnoty indexu spolehlivosti b pro mezní stavy únosnosti (viz tab. 6). Při zatřídění posuzované konstrukce z  drátoskla je potřebné citlivě vyhodnotit následky poruchy. U drátoskla při křehké poruše nastávají okamžitě velké deformace, které mohou způsobit vyklouznutí tabule z uchycení a zřícení celého prvku (prvků). Na rozdíl od betonových a částečně i ocelových konstrukcí nepředchází poruše žádné varování (rozvoj trhlin, praskání). S ohledem na tyto skutečnosti se u konstrukcí z  drátoskla, kde se shromažďují lidé, doporučuje v  případě pochybností volit nejvyšší třídu spolehlivosti RC3, a  to b  = 4,3. Podrobnější informace o volbě směrné úrovně spolehlivosti jsou uvedeny v článku [14]. Třída spolehlivosti

Následky poruchy

RC3

velké následky s ohledem na ztráty lidských životů nebo velmi významné následky ekonomické, sociální nebo pro prostředí

stadióny, budovy určené pro veřejnost, kde jsou 4,3 následky poruchy vysoké (např. koncertní sály)

RC2

střední následky s  ohledem na ztráty lidských životů nebo značné následky ekonomické, sociální nebo pro prostředí

obytné a administrativní budovy a budovy určené pro veřejnost, kde 3,8 jsou následky poruchy středně závažné (např. kancelářské budovy)

RC1

malé následky s ohledem na ztráty lidských životů nebo malé/zanedbatelné následky ekonomické, sociální nebo pro prostředí

zemědělské budovy, kam lidé běžně nevstu3,3 pují (např. budovy pro skladovací účely, skleníky)

b

Příklady pozemních nebo inženýrských staveb

▲ Tab. 6. Doporučené minimální hodnoty indexu spolehlivosti b pro mezní stavy únosnosti a referenční dobu 50 let podle ČSN EN 1990 [73]

S uvážením směrných úrovní spolehlivosti podle tab. 6 lze stanovit ze vztahu (7) pravděpodobnosti pd: pd (RC1) = 0,0041; pd (RC2) = 0,0012; pd (RC3) = 0,00029 (8) Po dosazení těchto hodnot do vztahu (3) získáme součinitel kn; např. pro n = 9 (soubor 1) a RC3 vychází kn (p = 0,00029) = 3,63. Ze vztahu (1) se následně s využitím hodnoty kn (pd) stanoví pevnost fpd a určí se dílčí součinitel materiálové vlastnosti gm ze vztahu (6).

stavebnictví 03/12

43

věda a v ýzkum v praxi

text A | grafické podklady a

▲ Obr. 4. Množství bublinek uvnitř skla

Získané ■ hodnoty dílčích součinitelů gm pro soubory 1 až 3 a různé třídy spolehlivosti jsou uvedeny v tab. 5. Ukazuje se, že v důsledku volby známého variačního koeficientu V = 0,3 se pro soubory 1 až 3 dílčí součinitele gm téměř neliší. Hodnoty dílčího součinitele gm lze v prvním přiblížení odhadnout následujícími hodnotami: ■ gm ≈ 1,4 pro RC1; ■ gm ≈ 1,6 pro RC2; ■ gm ≈ 1,8 pro RC3. V tab. 5 jsou dále uvedeny součinitele gM stanovené ze vztahu (5) a  návrhová hodnota fd pevnosti skla stanovená s  přihlédnutím ke vztahu (4) jako: fd = hd f k / gM



(9)

Např. pro RC3 se návrhová hodnota fd pohybuje přibližně mezi 8 a 10 MPa. Doporučení pro statické výpočty Na základě dlouholetých zkušeností a  provedeného vyhodnocení omezeného počtu zkoušek se při navrhování nosných prvků z drátoskla doporučuje: ■ Pečlivě uvážit výrobní toleranci pro tloušťku tabulí a  aplikovat spodní mez tolerančního intervalu. ■ Stanovit charakteristickou hodnotu na základě zkoušek, pokud není tato hodnota zaručena výrobcem. ■ Zohlednit převodním součinitelem h negativní vlivy, které mohou působit na sklo v konstrukci a nemusejí být zohledněny provedenými zkouškami (stárnutí, povrchová poškození při dopravě a  montáži, vliv velikosti atd.). ■ Uvážit součinitel modelových nejistot gRd, pokud model pro stanovení odolnosti konstrukčního prvku nepřihlíží dostatečně výstižně např. k následujícím aspektům: – lom skla v důsledku lokálních nehomogenit (např. vruby, vzduchové dutiny, koroze drátků, viz obr. 3 až 5); – nižší tloušťka skla oproti nominální hodnotě. ■ Citlivě vyhodnotit možné následky poruchy a zvolit vhodnou třídu spolehlivosti. Pokud drátosklo splňuje předpoklady učiněné v tomto

44

stavebnictví 03/12

článku (především V < 0,3), lze v prvním přiblížení pro různé třídy spolehlivosti použít následující dílčí součinitele gm: – gm ≈ 1,4 pro RC1; – gm ≈ 1,6 pro RC2; – gm ≈ 1,8 pro RC3. ■ Pokud se zvolí třída RC1 nebo RC3, je možné použít výše uvedené hodnoty součinitelů gm v kombinaci s dílčími součiniteli gG a gQ pro stálá a proměnná zatížení upravenými pro požadovanou úroveň spolehlivosti. Úpravu dílčích součinitelů gG a především gQ se však doporučuje konzultovat s odborným pracovištěm. ■ Alternativně k postupu v předchozím bodu je možné využít zásad přílohy B v ČSN EN 1990 [7] pro diferenciaci spolehlivosti (článek B.3.3(1)) a diferenciovat spolehlivost rozlišením tříd součinitelů gF . V tomto případě se uváží gm pro RC2 a pro nepříznivá zatížení se dílčí součinitele přenásobí součinitelem KFI (tj. např. pro RC3 použít 1,1gG a 1,1gQ pro nepříznivá zatížení). Možnosti náhrady drátoskla Drátosklo nelze považovat za bezpečnostní sklo. Drátěná vložka nejen že nezvýší pevnost skla, ale ani nebrání vzniku ostrých střepů. Navíc dráty spojují úlomky skla, což může být nebezpečné při pádu z výšky. Rovněž při prudkém nárazu dochází k vážným poraněním. Drátosklo lze za určitých podmínek využít jako levnou náhradu protipožárního výplňového materiálu, které při požáru zabrání šíření kouře, protože dráty udrží střepy pohromadě. Používání drátoskla by se mělo ve stavebních konstrukcích vyloučit a nahradit výrazně kvalitnějšími a bezpečnějšími výrobky. V porovnání se současným trendem výroby skla je tento výrobek překonaný, jedná se z  hlediska bezpečnosti o  nevhodný výrobek. Z  hlediska pevnostních charakteristik nedosahuje hodnot výrobků na bázi skla FLOAT (tj. skla zhotoveného na hladině roztaveného kovu). Současné bezpečnostní sklo je dvojího druhu, jednak vrstvené za použití různých fólií, např. polyvinylbutyralových, jednak jednovrstvé, tepelně tvrzené, předpjaté, do něhož se tepelnou úpravou vnáší tlakové napětí povrchových vrstev. Tato tepelně tvrzená skla je možné dále vrstvit. V případě požadavků památkové péče, např. u technických památek, lze u těchto moderních bezpečnostních skel připravit dokonalou napodobeninu drátoskla, a to pomocí potisku na

▲ Obr. 5. Vruby na lomové ploše drátoskla

fólii nebo přímo na sklo, příp. vložit drátěnou vložku do speciálních vícevrstvých fólií.

Závěr Vlivem technologie je charakteristická hodnota pevnosti drátoskla výrazně menší než charakteristická hodnota pevnosti sodnovápenatokřemičitého skla, kterou deklaruje ČSN EN 572-1 [3] jako 45 MPa. Při statickém výpočtu je třeba přihlížet i k řadě vnitřních vad a jejich rozvoji v čase. S ohledem na vhodnější výrobky ze současných bezpečnostních skel je použití drátoskla pro konstrukční prvky vystavené klimatickým účinkům překonané. Doporučuje se proto použití vhodného materiálu pečlivě zvážit s ohledem na podmínky působení příslušné konstrukce. ■ Poděkování Článek byl vytvořen za finanční podpory grantu MPO FR-TI3/776 a P105/12/0589 podporovaného GA ČR. Zkušební vzorky drátoskla pro výzkum poskytla fa. Naupo, s.r.o. Použitá literatura: [1] Menčík J.: Pevnost a lom skla a keramiky. Praha: SNTL, 1990. [2] Volf M. B.: Sklo ve výpočtech. Praha: SNTL, 1984. [3] ČSN EN 572-1 Sklo ve stavebnictví – Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla – Část 1: Definice a obecné fyzikální a mechanické vlastnost. Praha: ČNI, 2004. [4] ČSN EN 572-3 Sklo ve stavebnictví – Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla – Část 3: Sklo leštěné s drátěnou vložkou. Praha: ČNI, 2004. [5] ČSN EN 572-6 Sklo ve stavebnictví – Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla – Část 6: Sklo vzorované s drátěnou vložkou. Praha: ČNI, 2004. [6] ČSN EN 572-7 Sklo ve stavebnictví – Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla – Část 7: Profilované stavební sklo s nebo bez drátěné vložky. Praha: ČNI, 2004. [7] ČSN EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí – ed. 2 – Praha: ÚNMZ, 2011.

[8] ČSN EN 1288-1 Stanovení pevnosti skla v ohybu – Část 1: Podstata zkoušení skla. Praha: ČNI, 2001. [9] ČSN EN 1288-3 Stanovení pevnosti skla v ohybu – Část 3: Zkouška se vzorkem podepřeným ve dvou bodech (čtyřbodový ohyb). Praha: ČNI, 2001. [10] ČSN ISO 48:1996 Pryž z vulkanizovaných nebo termoplastických kaučuků – Stanovení tvrdostí (tvrdost mezi 10 IRHD a 100 IRHD). Praha: ČNI, 2008. [11] Holický, M., Marková, J.: Základy teorie spolehlivost a hodnocení rizik. ČVUT v Praze, 2005. [12] Vorlíček M., Holický M. & Špačková M.: Pravděpodobnost a matematická statistika pro inženýry. Skripta ČVUT v Praze, 1982. [13] fib SAG 9: 2010. Revision of partial safety factors (report), December 2010. [14] Holický, M., Sýkora, M.: Stanovení směrných úrovní spolehlivosti pro stavební konstrukce; In: Stavební obzor, ročník 2012, číslo 2, Fakulta stavební ČVUT v Praze, Praha, pp. 36-39, ISSN 1210-4027.

english synopsis Use And Design Characteristics Of Wire Patterned Glass

Wire patterned glass is currently applied in a number of existing and new building structures. A wire mesh should prevent from brittle failure and subsequent collapse of structural members. A load-bearing element made of the wire patterned glass should be designed considering relevant material properties. Unrealistic design strengths have been recently reported and assumed in the verification of wire patterned glass structures. The paper discusses the use of the wire patterned glass and proposes partial factors for the glass strength based on previous experience and limited experimental data.

klíčová slova: vzorované drátkosklo, drátěná vložka, skutečné návrhové charakteristiky, bezpečnostní skla s vysokou pevností

keywords: wire patterned glass, wire mesh, design characteristics, testing of safety glass with high glass strength

stavebnictví 03/12

45

navrhování věda a v ýzkum staveb v praxi

text Ing. Miroslav Vyčítal | grafické podklady textarchiv A | grafické spol. Skanska, podklady a.s. a

Využití virtuálního modelu budovy (BIM) ve stavební praxi V posledních několika letech se pojem BIM (Building Information Modeling – informační model budovy) stále více objevuje v názvech projektových software CAD a je propagován a prosazován výrobci projektových software jako nová platforma pro navrhování staveb. Zejména proto je zřejmě v současnosti vnímán jako nový softwarový nástroj, případně softwarové řešení pro navrhování staveb ve 3D. Tento pohled na problematiku BIM je však velmi zjednodušený a zavádějící, především proto, že BIM není konkrétní softwarové řešení, ale proces přístupu k přípravě projektové dokumentace a její následné využití při přípravě, realizaci a následně pak i ve správě budov. Pojem BIM Přestože se pojem Building Information Modeling (BIM) ustálil v posledních letech jako jednotný název pro projektování s využitím parametrických modelů, není tato technologie na trhu nová. Mezi prvními průkopníky trojrozměrného parametrického modelování při navrhování pozemních staveb byla firma Graphisoft, která ve světě již od konce osmdesátých let 20. století využívá koncepci Virtual Building ve svém software ArchiCAD.1 Nicméně všichni ostatní významní výrobci software pro projektování zavedli virtuální model budovy. Pojem Building Information Modeling byl pak poprvé použit firmou Autodesk a  následně byl akceptován jako označení pro parametrické modelování budov a následné využití těchto modelů. Informační model budovy (BIM) obsahuje geometrické a prostorové vztahy, analýzy osvětlení, geografické informace, výkazy výměr 1 2

a vlastnosti stavebních komponent (například detaily výrobce). BIM může být využit, aby demonstroval celý životní cyklus budovy, včetně procesu výstavby a provozu staveb. Výměry a sdílené vlastnosti materiálů mohou být jednoduše vykazovány. Rozsah práce může být izolován a  definován. Systémy, sestavy a  sekvence mohou být vykázány v odpovídajícím měřítku vzhledem k  celku budovy nebo budov. Dynamické informace o budově, jako jsou hodnoty na senzorech a kontrola systému měření a  regulace, mohou být také zahrnuty v  BIM, aby podpořily analýzu provozu budovy a její údržbu.2 Dále pak bývá pojem BIM interpretován jako Building Information Management, což popisuje více správu a následnou práci s daty v modelu obsaženými než vlastní vytváření modelu. Z tohoto pohledu se vyvíjí mnoho aplikací využívajících data obsažená v modelech. Zároveň se paralelně s  pojmem BIM prosazuje i  pojem VDC (Virtual Design and Construction), který by měl

http://www.laiserin.com/features/issue19/feature01.php http://www.senaatti.fi/

46

stavebnictví 03/12

▲ Obr. 1. Příklad virtuálního vzorkování místností při výstavbě nemocnice (Skanska, USA building)

více odpovídat použití modelů 3D i v oblastech dopravního stavitelství a následných aplikacích.

Možnosti využití informačního modelu budovy (BIM) v procesu výstavby Možností pro využití modelů v procesu přípravy a průběhu výstavby je mnoho a  je dáno databázovou podstatou obsažených informací. Informační model budovy totiž není jenom grafické zobrazení projektu ve 3D, ale spíše grafická interpretace databáze informací o daném objektu. Z tohoto důvodu lze model využít nejenom pro tradiční vizualizace, ale také pro koordinace projektové dokumentace, dále pak jako podklad pro tvorbu výkazu výměr a podklad pro výpočtové modely. Napojením modelů na další podklady, jako je harmonogram a  rozpočet, pak vznikají komplexní modely 3D a 4D. Vizualizace Využití modelu budov pro vizualizace – představení projektu nebo komerční prezentace – není novinkou, nicméně ve většině případů je komerční vizualizace separátně modelována

a připravována specializovanými firmami. Tím může docházet k nechtěným chybám způsobeným nedodržením původního zadání, případně jeho interpretací. Při využití informačních modelů pro vizualizace jsou pak tyto chyby eliminovány, případně mohou být odhaleny a problematické detaily mohou být řešeny už ve fázi rozvahy. Komerční prezentace pak mohou být koncipovány jako interaktivní webové prezentace s  možností výběru alternativ přímo zákazníkem. Novinkou pak je virtuální vzorkování (mock-up), kdy lze investorům představit s malými investičními náklady možné varianty řešení prostor, včetně řešení detailů rozmístění technologií (například ve strojovnách, nemocnicích atd.), ale i v případě kvalitnějších vizualizací i celkového architektonického řešení jak exteriéru, tak interiéru. Koordinace projektové dokumentace Využití modelů pro koordinaci projektové dokumentace je v současnosti hlavním důvodem prosazování této technologie a zároveň největším přímým přínosem BIM pro proces výstavby.

▲ Obr. 2. Příklad koordinačního procesu s použitím BIM – detekované kolize

■p  rostup potrubí (VZT, voda, kanalizace atd.) nosnou stěnou bez projektovaného otvoru, případně mimo tento otvor; ■p  růnik jednotlivých technologických vedení VZT vs. kanalizace vs. topení atd.; ■ integrita modelu – zdvojené konstrukce (např. dva objekty stěny jsou vloženy do stejné geometrické polohy); ■ rozdílné umístění otvoru, konstrukčních prvků a jejich dimenzí mezi architektonickým a  statickým modelem. Příkladem kolize druhého typu (soft) pak může být například: ■ o dstupové vzdálenosti mezi jednotlivými vedeními; ■ špatné informace/označení obsažené v modelu (např. SDK příčka označena jako betonová stěna); ■ požadavky na architektonicko-stavební řešení z pohledu handicapovaných osob; ■ nedodržení požadovaných sklonů (např. u kanalizace); ■ nedodržení požadavků normových, případně investorských (světlé výšky, velikost otvorů, typy povrchů v souladu s typem místnosti atd.); ■ problematická místa s ohledem na BOZP při výstavbě nebo při následném provozování budovy.

▲ Obr. 3. Výkaz koordinace projektové dokumentace

▲ Obr. 4. Report kolizí (zdroj:  Skanska, a.s.)

Informační model budovy je složen z parametrických modelů 3D jednotlivých profesí (architektonický/ stavební, statika, voda, kanalizace, topení, chlazení atd.). Tyto modely jsou osazeny do předem odsouhlasených koordinát a složeny dohromady. Takto sloučený model lze ko-

ordinovat jak manuálně (virtuálním procházením budovy v prohlížečích modelů), tak automaticky, za použití specializovaného software. Automatická koordinace probíhá buď na základě přednastavených nebo uživatelsky definovaných parametrů, kdy dochází k automatickému porovnávání a  prohledávání modelů a označování kolizních míst (clash detection). V  zásadě jsou rozlišovány dva druhy těchto kolizí: ■ Hard collision – kdy dochází k přímému kontaktu nebo průniku konstrukcí/modelů bez odpovídajících opatření; ■ Soft collision – kdy odstupy, případně parametry jednotlivých objektů neodpovídají přednastavenému, případně požadovanému kritériu. Příkladem kolize prvního typu (hard) pak může být například:

Jednotlivé kolize, ať už byly zjištěny manuálním, případně automatickým vyhledáváním, jsou vykázány ve výkazu kolizí (clash report). Ten je pak vyhodnocen koordinátorem projektové dokumentace, např. hlavním projektantem. Kolize lze při této kontrole: ■p  otvrdit a předat k nápravě projektantovi dané části; ■ potvrdit a přenést na koordinační jednání, kde dojde k rozhodnutí o jejich řešení; ■ zamítnout (v případě, že se o skutečnou kolizi nejedná, případně je toto řešení akceptovatelné – např. prostup malých rozměrů v cihelném zdivu); ■ seskupit a (zamítnout/potvrdit) – v případě opakující se podobné chyby. Proces kontroly a koordinace modelu je pak opakován, a to až do úplného vyřešení všech podstatných koordinačních problémů.

Takto koordinovaná dokumentace dosahuje téměř nulové chybovosti z pohledu nedořešených koordinačních problémů. Je-li tohoto stavu dosaženo, pak z něj plynou úspory nejenom finanční, ale především časové. A zároveň otvírá nové možnosti v provádění staveb při využítí modelů jako realizační dokumentace v kombinaci s klasickou tištěnou dokumentací, která je v  podstatě 2D interpretací modelu 3D. Napojení informačního modelu budovy na harmonogramy – 4D Informační model budovy lze propojit s harmonogramy vytvořenými v  obvyklých software pro tvorbu harmonogramů. Takto sloučenému modelu je tímto postupem dodán další rozměr, a proto jsou často tyto modely označovány jako modely 4D, neboť geometrický model budovy byl doplněn i o časový rozměr. Model 4D umožňuje provádění simulací a optimalizací procesu výstavby pomocí jejího sekvencování a prověřování různých variant harmonogramu přímo v  prostředí modelu. Model 4D lze totiž zobrazovat ve fázích rozestavěnosti v jednotlivých časech, případně časových úsecích. Tímto lze modelovat a virtuálně zkoušet a  optimalizovat varianty průběhu výstavby s ohledem na její omezení, požadavky investora, případně i na použité technologie. Do této oblasti využití patří pak i plánování zařízení staveniště v různých fázích výstavby, prověřování složitých technologických procesů a využití a optimalizace zdvihacích prostředků. Všem zúčastněným stranám lze pomocí modelů 4D představit proces, zamýšlený postup výstavby vizuálně srozumitelnou a přehlednou formou. Dále pak díky možnostem a informacím obsaženým již v modelu 3D lze prověřit i  množství materiálu a  objem prováděných prací v čase. Model 5D – finanční rozměr Při propojení modelů 4D s rozpočtem vzniká komplexní model časový a finanční. Vzhledem k dodání pátého informačního rozměru je označován jako 5D. K  této problematice je i úzce vázána otázka tvorby výkazů výměr a rozpočtů. Využití modelů BIM pro tvorbu výkazů výměr má své jasné výhody,

stavebnictví 03/12

47

▲ Obr. 5. Příklad zkoordinované dokumentace a realizace dle této dokumentace (zdroj: Skanska, a.s.)

ale zároveň i omezení. Obecně lze říci, že z modelů lze vykázat pouze tolik, kolik je do nich vloženo i s odpovídající přesností. Z informačních modelů lze obvykle vykázat až 70 % informací potřebných k  tvorbě rozpočtu, a to s vysokou přesností. Zbývající informace je pak nutné doplnit manuálně, případně dopočítat z dalších podkladů. Při rozpočtování z BIM modelů je paradoxně důležitější informace o tom, co v modelu obsaženo není, než to, co v modelu obsaženo je, neboť vše ostatní lze za použití softwarových nástrojů vykazovat. Množství informací obsažených v  modelu je přímo závislé na detailnosti vypracování modelu. Informace nelze z modelu získat buď z důvodu malé detailnosti modelu nebo z důvodu rozdílného způsobu práce projektanta a  rozpočtáře (například požadavky na lešení, přepravu hmot atd.). Vzhledem k  náročnosti prací při detailním modelování však není ekonomicky ani časově výhodné zpracovávat model se všemi detaily potřebnými pro tvorbu kompletního výkazu výměr pro účel tvorby rozpočtu z modelu. Z  výše zmíněného vyplývá, že je jednodušší a výhodnější tyto položky dopočítat buď z  položek obsažených v modelu, případně standardním postupem. Dále pak systém rozpočtování, používaný standardně v českém stavebnictví, není uzpůsoben pro tvorbu rozpočtu z informačního modelu budovy. Přínosy a  jednoduchost automatických výkazů výměr z  modelů jsou zřejmé, nicméně existuje i riziko tvorby chyb v automatických výkazech výměr z modelu, způsobené především kvalitou provedení modelu a  zadání relevantních informací projektantem/tvůrcem modelu. Příkladem chyb v modelu pak mohou být například nesprávná typová, případně materiálová označení jednotlivých prvků. Další

48

stavebnictví 03/12

riziko je v  případě zdvojení konstrukcí v modelu (např. v  geometrii jedné zdi jsou obsaženy dvě), případně jejich stykování a napojování. Dalším rizikem je nedodržení dohodnutého značení materiálů, případně označení stejného materiálu různými názvy (například beton, Beton, BETON, B20, C20/25 atd.). Mnoho těchto věcí může být eliminováno automatickou, případně manuální kontrolou modelů, ale zároveň jsou také kladeny vyšší nároky na projektanty a „čistotu“ jejich práce.

Tvorba modelů a podklady pro tvorbu modelů BIM Tvorba projektové dokumentace vychází z  podobných principů jako navrhování ve standardních CAD systémech, nicméně je rozšířena o třetí rozměr, který byl dříve vyjadřován pomocí kót, případně řezů. V případě BIM je návrh tvořen prostorovými objekty obsahujícími další informace o  jejich typu, materiálu, umístění, orientaci atd. Vzhledem k těmto skutečnostem lze s  úspěchem využít i  nových metod získávání podkladů, jako je laserové skenování, případně podkladů od výrobců v podobě knihoven výrobků. Dále pak lze provádět na modelech výpočty a simulace stavebně fyzikální a jejich vyhodnocení již v raných fázích návrhu. Je třeba říci, že přes všechny výhody a  možnosti, které tato technologie poskytuje, se potýká i s problémy. První skupinou jsou problémy softwarové, jako je přenositelnost dat a spolupráce mezi jednotlivými software. Další skupinou jsou pak problémy vykreslování podle ČSN, které jsou uzpůsobeny na ruční navrhování a především na navrhování ve dvojrozměrném prostoru. Technologie modelování ve

3D již tyto normy daleko překonává, a proto by bylo daleko jednodušší technické normy uzpůsobit trendu, než hledat složité převody mezi modely a  výstupem do tištěné projektové dokumentace přesně v souladu s normou. Posledním a nejdůležitějším problémem jsou samotní uživatelé a lidé pracující s  těmito technologiemi, neboť změnit vzorec lidského chování, zavedené pracovní postupy a  návyky je daleko složitější, než vyvinout nebo upravit jakýkoliv software. Z tohoto pohledu je přechod z  dvourozměrného navrhování v  systémech CAD na navrhování v  BIM přibližně stejně velkým krokem, jako přechod z  práce na rýsovacím prkně na práci na počítači. Přechod na systém BIM totiž neznamená výměnu starého software nebo počítače za nový, ale především změnu způsobu práce směrem k vyšší spolupráci mezi jednotlivými profesemi a projektanty. Laserové skenování Metoda získávání podkladů skenováním laserovým paprskem patří mezi geodetické metody sběru informací v řádech stovek až tisíců bodů na čtverečný metr. Takto získané podklady mohou být využity jako vstupní informace pro modelování terénu podle skutečnosti. Do něho je pak budova osazována, například s  důrazem na bilanci zemin a  minimalizaci odvozu vytěžené zeminy na skládku. Dále se laserové skenování s úspěchem prosazuje při stavebních úpravách budov a  technologických celků, zvláště pak v místech, kde zaměření stávajícího stavu klasickými metodami je obtížné nebo časově zdlouhavé. S  úspěchem je pak používána kombinace laserového skenování a  3D modelů v  případech stavebních úprav a výměny technologických zařízení, jako

jsou kotelny, vzduchotechnické strojovny atd. Laserové skenování lze v  případě kombinace skenování a modelu BIM využít i ke kontrole provedených prací, případně ke kontrole objemů a kvality provedených prací. Knihovny prvků Knihovna prvků je ve své podstatě virtuální katalog, obsahující konstrukční, architektonické nebo technologické prvky, a to v podobě objektů 3D nesoucích parametrické, případně statické informace. Tyto prvky pak lze snadno vkládat do modelů 3D a  zpětně je pak podle požadovaných parametrů vykazovat, případně tyto parametry zasazovat do výpočtových modelů. Knihovny prvků jsou významným podkladem pro tvorbu modelů BIM, a  to nejenom v  oblasti architektury, kde jsou knihovny již delší dobu s úspěchem používány, ale především v  oblasti TZB. Pro oblast technického zařízení budov mají knihovny prvků, a především knihovny výrobců, velký význam, a to nejenom z důvodu vizuálního zpracování, jež je podstatné pro architekturu, ale zejména z důvodu vykazování a  použití těchto prvků a výpočtových modelů. Katalogové parametry prvků jsou při vložení automaticky zaneseny do modelu a  vzhledem k  této skutečnosti je možné tyto parametry využívat pro dynamické výpočty a  posouzení celých systémů již ve fázi navrhování. V ideálním případě pak software pro navrhování umožní okamžitou i zpětnou kontrolu vložených prvků a vhodnosti technického řešení s ohledem na požadavky technické, případně investorské. Software tak například upozorní, že vkládané čerpadlo daného výrobce neodpovídá svými parametry zadaným požadavkům a nabídne alternativy od požadovaného výrobce, případně z dalších knihoven obsažených v softwaru.

zjednodušují a  zefektivňují práci projektanta vzhledem k  možnostem vícenásobného využití modelu pro různé aplikace.

▲ Obr. 6. Příklad využití laserového skenování pro osazení modelu budovy do terénu (zdroj: Skanska, a.s.

Využití modelů pro správu a údržbu budov Již vytvořené modely BIM lze následně využít pro správu a údržbu budov. Modely TZB je možné propojit jak na systémy řízení MaR, tak na databázi katalogových listů a  pomocí specializovaných software lze na jejich podkladech vybudovat celý systém kontroly, údržby a rychlého přístupu k potřebným informacím pro údržbu budov. Dále pak lze vykazovat jednotlivé místnosti pomocí definovatelných parametrů, sledovat obsazenost budov, definovat ceny pronájmů atp. To vše lze kontrolovat a řídit v  prostoru modelů 3D, což poskytuje vyšší komfort pro správce a  umožňuje jednodušší přístup k informacím.

Závěr ▲ Obr. 7. Příklad využití modelů BIM pro správu budov (zdroj: Skanska, a.s.

V  oblasti TZB se BIM v  České republice teprve začíná prosazovat a  potenciál růstu je obrovský, nicméně je přímo závislý na projektovém softwaru a připravenosti knihoven od výrobců a dodavatelů zařízení. Výpočtové modely, simulace Model budovy je možné využít především v  oblasti statických výpočtu a  dále pak pro výpočty tepelně technické a  výpočty modelů technologií. Využití modelů pro statické výpočty je využíváno spíše souběžně než v synergii, a  to z důvodu problematického přímého přenosu informací z modelů architek tonick ých do modelu výpočtového, dále z důvodu rozdílného způsobu práce architekta a statika a rozdíly v modelu architek tonickém a výpočtovém. Naproti tomu pro účely tepelně technických výpočtů a  energetických simulací lze architektonický model s úspěchem využít. V raných fázích projektových prací je tedy možné rychle vyhodnotit varianty

výhodnosti a  energetické náročnosti navrhovaných budov a  přizpůsobit tak jejich parametry požadavkům klienta nebo technickým normám, případně i  požadavkům standardů LEED. Dále je pak možné využít těchto modelů k rychlému posouzení náročnosti navrhované budovy z pohledu emise CO2 nejenom při jejím provozu. Vzhledem k výkazu obsažených stavebních materiálů je totiž možné již ve fázi návrhu rychle posoudit i  celkový CO2 footprint navrhované budovy, který zahrnuje jak zabudované CO2 v materiálech a technologiích, tak vlastní spotřebu budovy po dokončení. Další možnosti využití modelu k výpočtům se naskýtají především ve výpočtech oslunění a osvětlení, případně v dalších stavebně fyzikálních simulacích. Využití modelů k výpočtům stavebně fyzikálním je poměrně novým fenoménem, nicméně všichni přední výrobci stavebního software uvádějí na trh softwarová řešení, jež umožňují rychlé provádění výše zmíněných výpočtů, a  tím

Navrhování ve 3D a využití informačního modelu budovy BIM je logickým následným krokem při využívání výpočetní techniky pro navrhování staveb a v nejbližších letech bude postupně doplňovat a  nahrazovat práci v  klasických systémech CAD. Je nutno říci, že stavebnictví je oproti strojírenství ve využití modelů značně pozadu a  nástup těchto technologií je daleko pomalejší. Nicméně vzhledem k  výhodám a  novým možnostem, které tato technologie poskytuje, již není otázkou, zda navrhování ve 2D bude nahrazeno navrhováním ve 3D a  využitím informačního modelu budovy, ale kdy se tak stane ve větším rozsahu na českém trhu. Ve světě jsou tímto systémem navrhovány a  realizovány stovky budov. Navrhování v BIM je mnohými státy (například Norsko, Velká Británie, Dánsko) již zaváděno, nebo dokonce již bylo zavedeno do právních předpisů jako požadavek na navrhování staveb hrazených z veřejných rozpočtů. Dále je dokonce do modelů BIM převáděna dokumentace stávajících budov ve vlastnictví státu (Statbig – Norsko,

Senati Properties – Finsko) pro využití těchto modelů ve správě budov a zároveň jako podkladů pro jejich případné stavební úpravy. BIM již není jen budoucnost, ale současnost navrhování v pozemním stavitelství. Je tedy na českém trhu a především na projektantech, stavebních firmách, investorech a státu, jak rychle dokážou na tento trend reagovat. ■ Autor: Ing. Miroslav Vyčítal projektový manager zodpovědný za implementaci BIM, Skanska, a.s. E-mail: [email protected] Použitá literatura: [1] Wong, Andy K. D., Wong, Francis K. W., Nadeem, Abid: Comparative Roles Of Major Stakeholders For The Implementation Of Bim In Various Countries (2010), Department of Building and Real Estate, The Hong Kong Polytechnic University, http://www.changingroles09. nl/uploads/File/Final.KD.Wong-KW.Wong-Nadeem.pdf. [2] Senate Properties – BIM Requirements. [3] http://www.senaatti.fi/document.asp?siteID=2&docID=517. [4] Quantity Take-Off In Model-Based Systems, Firat, Can Ersen, Construction Management and Economics, Aalto University School of Science and Technology; Arditi, David, Aalto, Espoo, Finland; Hamalainen, Juho-Pekka, Construction Engineering and Management Program, Illinois Institute of Technology, Chicago, IL, USA; Stenstrand, Johan, Skanska BIM Competence Center, Skanska Oy, Finland; Kiiras, Juhani, Skanska BIM Competence Center, Skanska Oy, Finland. [5] Skanska OY BIM Competence Center – interní prezentace, články Hamalainen, Juho-Pekka, Construction Engineering and Management Program, Stenstrand, Johan, Skanska BIM Competence Center, Skanska Oy, Finland; Kiiras, Juhani, Skanska BIM Competence Center, Skanska Oy, Finland.

stavebnictví 03/12

49

právní předpisy

text Mgr. Renáta Aubrechtová, Mgr. Klára Luhanová

Změny zákoníku práce po 1. 1. 2012 Dne 6. prosince 2011 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena jako zákon č. 365/2011 Sb. dlouho očekávaná rozsáhlá novela zákoníku práce. Změny se dotknou více či méně každého zaměstnance i zaměstnavatele, a to již od 1. ledna 2012, kdy novela nabyla účinnosti. Článek je zaměřen na hlavní změny, které zákon č. 365/2011 Sb. přinesl a které se v praxi nejčastěji projeví. Změna definice závislé práce a potírání tzv. švarc systému Jedním z  hlavních cílů novelizace bylo potírání tzv. švarc systému.1 K tomu slouží i změna ve vymezení závislé práce. Novela odděluje pojmové znaky, které závislou práci určují (výkon práce zaměstnancem ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele a  podle jeho pokynů), a  znaky, za nichž má být závislá práce vykonávána (za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a  odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě). Budou-li splněny určující znaky, bude činnost považována za závislou práci a bude muset být vykonávána za podmínek zákoníku práce v  pracovním poměru, a to i v případě, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva jiná, např. smlouva o dílo. Zaměstnavateli, který obchází zákoník práce, hrozí při zjištění této skutečnosti velké pokuty. Navíc mu mohou úřady zpětně doměřit daně a odvody na pojistné a k tomu přidat i  penále. Uložení pokuty a doměření daní a dalších odvodů může být tak pro menší společnost i likvidační. Sjednání zkušební doby po 1. lednu 2012 Doposud bylo možné sjednat zkušební dobu maximálně na dobu tří měsíců bez ohledu na délku trvání pracovního poměru, a to písemně, nejpozději v den nástupu do práce.

Od 1. ledna 2012 je možné u vedoucích zaměstnanců sjednat zkušební dobu až na šest měsíců. Tato změna reaguje na skutečnost, že na vedoucího zaměstnance jsou kladeny vyšší nároky a je vhodné, aby jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel měli dostatečný časový prostor k  posouzení, zda jim uzavřený pracovní poměr vyhovuje, či nikoliv. Zkušební dobu lze nově sjednat i v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo. U  řadových zaměstnanců zůstává maximální přípustná délka zkušební doby nezměněna. Novela však zavádí ve sjednávání zkušební doby další omezení. Dle ustanovení § 38 odst. 5 novelizovaného zákoníku práce nesmí být sjednaná zkušební doba delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Je-li tedy uzavřen pracovní poměr na dobu určitou čtyř měsíců, může být sjednána zkušební doba nejvýše na měsíce dva. Zkušební doba se nově prodlužuje nejen o celodenní překážky v práci, ale též o celodenní dovolenou. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době V souvislosti se zkušební dobou je nutné upozornit i na velmi důležitou změnu týkající se zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Nově musí být zrušení provedeno písemně a musí být ještě ve zkušební době doručeno druhé straně. Pracovní poměr pak skončí dnem doručení oznámení o zrušení druhému účastníku, nebude-li v něm uveden den pozdější.

Pracovní poměry na dobu určitou po 1. lednu 2012 Značných změn se dočkala i úprava pracovního poměru na dobu určitou. Doposud byla stanovena pouze celková maximální možná doba trvání pracovních poměrů jednoho zaměstnance u jednoho zaměstnavatele na dobu určitou, a to na dva roky, počet opakování nebyl dán. Bylo tedy možné, aby zaměstnanec s jedním zaměstnavatel uzavřel pracovní poměr na dobu určitou čtyř měsíců i šestkrát za sebou. Prodleva, aby se k předchozímu pracovnímu poměru již nepřihlíželo, byla stanovena na alespoň šesti měsíců. Od 1. ledna 2012 se doba trvání pracovního poměru značně prodlužuje. Novela stanovuje, že mezi týmiž účastníky nesmí přesáhnout tři roky a ode dne vzniku pracovního poměru může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování se považuje i prodloužení trvání pracovního poměru na dobu určitou. Jestliže od předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplyne doba alespoň tří let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou se nebude přihlížet. Z důvodové zprávy a dosavadního výkladu § 39 zákoníku práce po novele vyplývá, že by bylo možné zaměstnávat na dobu určitou celkově až devět let v kuse (3r + 3r + 3r). Slovní vyjádření citovaného ustanovení zákoníku práce však není zcela jednoznačné, neboť u právní veřejnosti se objevují i některé názory, podle nichž nová úprava znamená možnost sjednat za všech okolností pracovní poměr na dobu určitou jen celkem na tři roky. V praxi by se tak mohly v souvislosti s nejednoznačným zněním § 39 objevit určité problémy. Nejnovější články k tomuto problematickému ustanovení se však kloní k výkladu, že lze zaměstnávat na dobu určitou celkem až devět let (3r + 3r + 3r). Problémy mohou nastat zaměstnavatelům i v nově zavedeném zákazu vícečetného řetězení pracovních

poměrů. Pokud by zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu určitou čtyř měsíců a následně jej o tuto dobu ještě dvakrát prodloužil, potřetí již tak nebude moci učinit, neboť by přesáhl maximální možné množství opakování pracovních poměrů na dobu určitou. Sjedná-li zaměstnavatel trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu se zákoníkem práce a  oznámí-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby, že trvá na tom, aby byl dále zaměstnáván, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Dalším problémem nové úpravy je to, že odstranila výjimky, na které nedopadala ustanovení o maximální době trvání pracovního poměru, což by mohlo způsobit v  praxi nemalé problémy. Jednalo se o náhradu za dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v  práci, vážné provozní důvody zaměstnavatele a  vážné důvody spočívající ve zvláštní povaze práce. Nový institut – dočasné přidělení zaměstnance k  jinému zaměstnavateli Úplnou novinkou je od 1. ledna 2012 institut dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli (§ 43a a následující ze zákoníku práce po novele). Doposud směla přidělit zaměstnance na práci k  jinému zaměstnavateli pouze agentura práce. Nyní již má podobnou možnost za splnění zákonných podmínek každý zaměstnavatel. Nový institut se uplatní například při spolupráci zaměstnavatelů na společných projektech. Výhodným řešením může být i v případě, že zaměstnavatel dočasně nemá pro zaměstnance práci. Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli je možné pouze po dohodě se zaměstnancem a nejdříve po šesti měsících od

Pojem švarc systém označuje situace, kdy zaměstnavatel zastírá skutečný vztah závislé práce tím, že předstírá, že mezi ním a jeho zaměstnancem je obchodní vztah dvou podnikatelů. Uvedený systém začal uplatňovat jako jeden z prvních na počátku devadesátých let minulého století podnikatel Švarc, který mu dal i jméno. Uplatnění švarc systému vede k úspoře zejména na pojistných odvodech, které jsou tak protiprávně zkracovány. Švarc systém je v ČR nelegální.

1

50

stavebnictví 03/12

uzavření pracovního poměru. Pro zaměstnavatele se musí zásadně jednat o činnost nevýdělečnou, zákon výslovně zakazuje finančně profitovat z dočasného přidělení svého zaměstnance k jinému zaměstnavateli. Po dobu dočasného přidělení bude ukládat zaměstnanci pracovní úkoly a  řídit jeho činnost zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen. Tento zaměstnavatel se také stará o uspokojivé pracovní podmínky zaměstnance. Mzdu nebo plat, případně cestovní náhrady, však poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přidělil. Zákon však nevylučuje možnost odchylné dohody v tom, že uvedené úhrady bude poskytovat zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec přidělen. Rovněž mohou mezi sebou zaměstnavatelé uzavřít dohodu o refundaci plnění. Nov ý v ý povědní důvod – § 52 písm. h) zákoníku práce Taktéž výpovědní důvody se dočkaly změn. K nelibosti některých zaměstnanců přišla novela s novým výpovědním důvodem, kterým je zvlášť hrubé porušení režimu práce neschopného pojištěnce. V  situacích, kdy se zaměstnanec nebude prokazatelně v  době prvních jednadvaceti dnů pracovní neschopnosti zdržovat v  místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, např. rozhodne-li se zaměstnanec léčit chřipku rekreačním pobytem u moře. Dle důvodové zprávy k novele zákoníku práce se má možnost výpovědi pro porušení režimu práce neschopného vztahovat pouze na nejzávažnější projevy porušení stanoveného režimu, bližší vymezení však zpráva neobsahuje, což může být v praxi poněkud problematické. Nové ustanovení reaguje na časté zneužívání pracovní neschopnosti zaměstnanci. Proti novému výpovědnímu důvodu však z  druhé strany brojí odborové svazy, neboť se zase obávají jeho zneužívání zaměstnavateli. Zákonodárce si byl vědom, že nový výpovědní důvod bezprostředně nesouvisí s vykonávanou prací a jeho aplikování na zaměstnance může být velice tvrdé, proto v  souladu se zásadou ochrany zaměstnance

jako slabší smluvní strany zákoník práce zpřísňuje podmínky pro výpověď z tohoto důvodu, a to tak, že zaměstnavatel může výpověď dát pouze do jednoho měsíce ode dne, kdy se o  zvlášť hrubém porušení režimu práce neschopného dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy takový důvod vznikl. Uvedené lhůty jsou prekluzivní, neboli propadné, to znamená, že po jejich uplynutí právo zanikne. Jedinou výjimkou je situace, kdy bude porušení režimu práce neschopného pojištěnce předmětem šetření jiného orgánu. Pak je možné dát výpověď z důvodu uvedeného v § 52 písm. h) ještě do jednoho měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel dozví o výsledku šetření. Velkým problémem této úpravy bude počáteční nejistota, jaké jednání bude, či nebude považováno za zvlášť hrubé porušení. V tomto ohledu lze očekávat, že obsah pojmu vymezí až soudní praxe. Problém jménem odstupné Od 1. ledna 2012 platí změny i ve stanovení odstupného. Doposud bylo odstupné poskytováno v případě ukončení pracovního poměru výpovědí, popřípadě dohodou o  ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů uvedených v § 52 písm. a)–c) ve výší minimálně trojnásobku průměrného výdělku a v případě ukončení pracovního poměru z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání uvedeného v § 52 písm. d) ve výši minimálně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Nárok na odstupné měl i zaměstnanec, který okamžitě zrušil pracovní poměr z důvodu dlužných mezd nebo vážného ohrožení jeho zdraví, a to opět ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Novela zavádí do tohoto institutu tzv. věrnostní princip. Čím déle zaměstnanec u zaměstnavatele působil, tím vyšší odstupné bude mít. Princip se bude uplatňovat v případě výpovědi z organizačních důvodů uvedených v § 52 písm. a)–c) nebo při ukončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů. Zaměstnanci bude nově náležet odstupné ve výši nejméně: ■ jednonásobku průměrného měsíčního výdělku, pokud zaměstnání trvalo méně než jeden rok;

■ dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku, pokud zaměstnání trvalo alespoň jeden rok, ale méně než dva roky; ■ trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, pokud zaměstnání trvalo alespoň dva roky. Přitom za dobu trvání zaměstnání se bude považovat i předchozí pracovní poměr u stejného zaměstnavatele, jestliže doba od skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu šesti měsíců. Ukončení pracovního poměru z důvodů uvedeného v § 52 písm. d) se změny nedotkly. V případě okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem z  důvodu nevyplácení mezd dle § 56 současného zákoníku práce nově poskytováno odstupné nebude, zaměstnanci však bude náležet náhrada mzdy za dobu, která odpovídá výpovědní době. Dle důvodové zprávy mají změny zaměstnavatele motivovat k vytváření nových pracovních míst, avšak vyvstává určitý problém, neboť v  případě rozhodování zaměstnavatele, kterého zaměstnance má propustit, zřejmě řada zaměstnavatelů sáhne po služebně nejmladších zaměstnancích, aby snížili své výdaje. Pro určité skupiny uchazečů tak nastane začarovaný kruh, neboť při každém propouštění z  finančních důvodů budou první na řadě. Moderační právo soudu Žádoucí změnou je nové zakotvení moderačního práva soudu v § 69 odst. 2 novelizovaného zákoníku práce. Zruší-li zaměstnavatel se zaměstnancem dle zákoníku práce neplatně pracovní poměr a oznámí-li zaměstnanec, že trvá na tom, aby jej zaměstnavatel dále zaměstnával, trvá jeho pracovní poměr i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu. Představy zaměstnance a zaměstnavatele o tom, zda byl pracovní poměr ukončen neplatně, či nikoliv, se často velmi liší a s konečnou platností rozhoduje o tom, kdo má pravdu, soud. Soudní spory v pracovních věcech však mohou v dnešní době trvat i několik let a za celé toto období bude zaměstnanci v  případě jeho úspěchu náležet náhrada mzdy, a to i v případě, že

již měl nové zaměstnání. Po třech letech může být tak soudem uložená okamžitá náhrady mzdy pro malé zaměstnavatele téměř likvidační. S novelou přichází do zákoníku práce možnost, aby soud s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu na návrh zaměstnavatele snížil jeho povinnost k  náhradě mzdy nebo platu při neplatném rozvázání pracovního poměru, jestliže přesáhne celková doba, za kterou má být náhrada poskytována, šest měsíců. Moderační právo však je možné uplatnit na pracovní poměry neplatně rozvázané po 1. lednu 2012. Sociální a zdravotní pojištění dohod o provedení práce Vítanou změnou v případě dohod o  provedení práce je navýšení maximálního přípustného rozsahu práce ze 150 hodin ročně na 300 hodin ročně. Méně radostnou už je novinka, že příjem z dohody o provedení práce nad 10 000 Kč měsíčně podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Zaměstnávání na dohody o provedení práce s měsíční odměnou převyšující 10 000 Kč proto již není tak výhodné. Navíc pro zaměstnavatele tím přibyly další povinnosti, mimo jiné např. vystavování zápočtového listu.

Závěrem Uvedené novinky jsou pouze částí změn, které s sebou novela přinesla. Postižení všech těchto změn by si vyžádalo mnohem větší prostor, uvedli jsme proto výběrem několik nejdůležitějších. Nová úprava se však dotýká i  dalších ustanovení zákoníku práce, např. pracovní doby, přesčasové práce, čerpání dovolené, konkurenčních doložek a  dalších. Lze tedy jen doporučit jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům, aby v případě činění jakéhokoliv právního úkonu po 1. lednu 2012, vyhledali příslušnou úpravu v zákoníku práce a  zjistili, zda nedošlo k  nějakým změnám. ■ Autorky: Mgr. Renáta Aubrechtová a Mgr. Klára Luhanová, Advokátní kancelář Mgr. Ing. Jany Krupičkové

stavebnictví 03/12

51

právní předpisy

text Mgr. Renáta Aubrechtová, Mgr. Klára Luhanová

Trestněprávní odpovědnost právnických osob Trestní právo znalo do současné doby pouze trestní odpovědnost fyzických osob, přičemž byl kladen důraz na individuální trestní odpovědnost. K  prolomení tohoto rysu došlo z důvodu nárůstu počtu právnických osob, jejich složitějších organizačních struktur a vzhledem k rozvoji trestné činnosti páchané těmito osobami. V  neposlední řadě bylo s ohledem na nutnost splnění mezinárodních závazků ČR zejména v  rámci EU nutné upravit trestní odpovědnost právnických osob. Ministerstvo spravedlnosti ČR proto připravilo návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, který Poslanecká sněmovna dne 6. prosince 2011 přijala, když přehlasovala veto prezidenta republiky. Tento zákon nabyl účinnosti k 1. lednu 2012. Není zcela samostatným zákonem, ale navazuje na přepisy trestního práva, kterými jsou trestní zákoník a trestní řád. Je označován za tzv. vedlejší trestní zákon, který obsahuje zvláštní úpravu trestní odpovědnosti právnických osob, vedle něhož se trestní zákoník či trestní řád použijí jen tehdy, neupravuje-li danou skutečnost tento nový zákon. Z  důvodové zprávy vyplývá, že zákon o trestní odpovědnosti právnických osob vychází z  definice právnické osoby obsažené v mezinárodních dokumentech, které specifikují právnickou osobu jako jakýkoliv subjekt, který je právnickou osobou podle příslušného vnitrostátního práva s výjimkou státu nebo jiných veřejnoprávních subjektů při výkonu veřejné moci a  veřejných mezinárodních organizací. S  ohledem na tuto definici právnické osoby je trestně odpovědná každá právnická osoba s vyloučením ČR a územních samosprávných celků při výkonu veřejné moci. Z  výše uvedeného také vyplývá, že trestní odpovědnost se nebude vztahovat na cizí státy, ale bude uplatňována proti cizozem-

52

stavebnictví 03/12

ským právnickým osobám, které v ČR budou vykonávat svoji činnost, nebo zde budou mít svůj majetek. Zákon se také nebude vztahovat na trestní odpovědnost podnikatelů – fyzických osob, pokud postačí uplatnění trestní odpovědnosti osob fyzických podle trestního zákoníku. Tímto novým zákonem dojde k zavedení tzv. pravé trestní odpovědnosti právnických osob, v rámci níž bude možné právnickou osobu postihnout i v případě, že se nepodaří prokázat, která konkrétní fyzická osoba spáchala trestný čin, když bude zcela nepochybné, že ke spáchání trestného činu došlo v rámci dané právnické osoby a v jejím prospěchu či v prospěchu její činnosti. Zákonodárce při konstrukci tohoto zákona vycházel ze skutečnosti, že právnické osoby jsou subjekty práva odlišné od fyzických osob, které jsou uměle právem vytvořeny a mají způsobilost k právům a povinnostem, způsobilost k právním i protiprávním úkonům a jsou nadány odpovědností v právních vztazích. Bylo tedy třeba upravit i jejich způsob jednání vůči ostatním subjektům společnosti. Z tohoto důvodu zákon stanoví, že vlastní jednání právnické osoby přestavují ty projevy vůle, které jménem právnické osoby činí její určité orgány nebo zástupci jako fyzické osoby, a právní následky spojené s těmito projevy vůle se přičítají přímo právnické osobě. V rámci tohoto pojetí bude za trestný čin právnické osoby považován protiprávní čin spáchaný jejím jménem, v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak: ■ s tatutární orgán nebo člen statutárního orgánu anebo jiná osoba, která je za právnickou osobu oprávněna jednat; ■ ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídicí nebo kontrolní činnost;

■ ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z  podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, a  to jestliže bude trestný čin spáchán na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynů orgánů právnické osoby či jiných řídicích osob nebo z důvodu, že výše zmíněné orgány neprovedou náležitá opatření či náležitou kontrolu, kterou jim ukládá zákon nebo která po nich může být spravedlivě očekávána, a  zejména pokud neprovedly potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu. Právnické osoby tedy nebudou odpovídat za všechny trestné činy svých zaměstnanců či jiných osob v obdobném postavení, bude-li se jednat o zřejmé vybočení z pracovních povinností zaměstnanců či jiných osob a  budou-li dodržovat vše, co lze od nich po právu očekávat. Na druhé straně trestní odpovědnost právnické osoby není vyloučena z důvodu, že by se nepodařilo zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala protiprávně. Zavinění právnické osoby je tedy odvozeno od zavinění fyzické osoby, která při spáchání trestného činu jednala jménem právnické osoby v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. Nový zákon, stejně jako trestní zákoník, také definuje pachatele trestného činu. Je jím právnická osoba, které lze přičítat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem způsobem vymezeným přímo v tomto vedlejším trestním zákoně. V  ustanovení § 7 zákona o trestní odpovědnosti

právnických osob je vymezen úplný a konečný výčet zločinů a přečinů, u nichž se bude moci uplatnit trestní odpovědnost právnických osob. Trestní odpovědnost právnické osoby bude dokonce přecházet i na všechny její právní nástupce. Tato skutečnost byla v zákoně výslovně upravena, aby se právnická osoba nemohla snadno vyhnout trestu či důsledkům s tím spojených. Za trestné činy spáchané právnickou osobou bude možné uložit pouze tresty uvedené v ustanovení § 15 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, kterými jsou: ■ zrušení právnické osoby – nejpřísnější trest; ■ propadnutí majetku – celého či jen části; ■ peněžitý trest – denní sazba od 1000 Kč do 2 000 000 Kč; ■ propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty; ■ zákaz činnosti – od 1 roku do 20 let; ■ zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v  koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži – od 1 roku do 20 let; ■ zákaz přijímání dotací a subvencí – od 1 roku do 20 let; ■ uveřejnění rozsudku.

Závěrem Trestní odpovědnost právnických osob je jednou z velmi diskutovaných otázek trestního práva. Její zavedení znamená ústup evropského kontinentálního práva spolu se zásadou individuální trestní odpovědnosti. Počátky trestní odpovědnosti právnických osob budou zřejmě mírně komplikovanější. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob je dostatečně konkrétní a s návazností na ostatní předpisy trestního práva rozsáhle upravuje problematiku trestní odpovědnosti, přesto lze očekávat, že po nabytí účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a po jeho zavedení do praxe se objeví ještě řada otázek, které bude třeba řešit. ■ Autorky: Mgr. Renáta Aubrechtová a Mgr. Klára Luhanová, Advokátní kancelář Mgr. Ing. Jany Krupičkové

inzerce

Oheň – dobrý sluha, ale zlý pán!

U systémů ETICS to platí dvojnásob ! Jsme česká výrobní firma z Oder, mající ve svém širokém výrobním portfoliu výrobky z plastů (profily pro stavebnictví, protihlukové stěny, široké spektrum ochranných trubek, hadice, lisované výrobky a další produkty dle přání a poptávek zákazníků). V roce 2009 vychází revidovaná norma ČSN 730810 Požární bezpečnost staveb, která stanoví požadavky na stavební výrobky a konstrukce z hlediska požární klasifikace. Následuje ji norma ČSN ISO 13785-1 Zkoušky reakce na oheň pro fasády, vycházející z platné mezinárodní normy, která specifikuje metodu pro stanovení reakce na oheň konstrukcí fasád nebo plášťů budov. Tato metoda simuluje venkovní požár působením plamenů přímo na fasádu zhotoveného modelu reálného zateplovacího systému včetně řešení detailů. Současně je tento dokument doplněn o Národní přílohu, zpřesňující zařízení, způsob přípravy a provedení zkoušky. Stanoví hodnoticí kritéria a interpretaci výsledků zkoušky, včetně možnosti přímé a rozšířené aplikace. Těmito dokumenty byly jednoznačně dány požadavky požární bezpečnosti pro systém ETICS (založení, nadpraží, ostění atd. kontaktních zateplovacích systémů). Tyto skutečnosti jsou pro společnost MATEICIUC a.s., Odry, a jejího obchodního partnera HPI-CZ spol. s r.o., Hradec Králové, hozená rukavice, kterou se nebojí zvednout a pouští se do vývoje nového výrobku, jež by vyhověl novým normovým požadavkům požární bezpečnosti staveb v ČR. Jako cíl byl vybrán detail založení ETICS s použitým izolantem  EPS – fasádní expandovaný polystyren. Následovalo

navrhování, testování a reálné zkoušení nového výrobku, jehož závěrečnou tečkou bylo provedení zkoušky v akreditované zkušební laboratoři. Výsledkem je protokol o zkoušce reakce na oheň, který je následně jedním z podkladů pro vypracování tzv. PKO, Požárně klasifikačního osvědčení, což je dokument schvalující zkoušený výrobek – systém do staveb v ČR. Dokument je určen pro projektanty, stavební dozory, státní požární dozor, stavební řízení atd. jako doklad o způsobilosti z hlediska požární bezpečnosti staveb. O jaký výrobek se vlastně jedná? Zakládací sada ETICS 2009 pro vnější kontaktní zateplovací systémy ETICS. Tento výrobek má řadu nesporných výhod proti současnému stavu: ■ Univerzální – variabilní řešení, kdy zakládací sadu ETICS 2009 lze využít pro různé tloušťky ETICS. Tím se omezí nároky na skladování, na množství zásob, včetně četnosti jejich položek. ■ Splňuje zpřísněné požadavky na požární ochranu v oblasti založení ETICS podle ČSN 73 0810:2009 a ČSN 73 0802:2009. ■ Jejím použitím vyloučíme případnou oxidaci kovových prvků. ■ Umožňuje estetické provedení v případě pohledové soklové exponované oblasti. ■ Zajišťuje těsnost ETICS vůči nežádoucímu nasávání vnějšího vzduchu mezi ETICS a podkladovou konstrukcí, které by degradovalo tepelně izolační účinek ETICS a snížilo jeho požární odolnost. ■ Minimalizuje rizika technologické nekázně při realizaci nutného zesílení a vyztužení tmelových vrstev na spodní hraně založení ETICS.

■ Umožňuje optimálně navázat vyztuženou základní vrstvu a konečnou povrchovou úpravu v ploše ETICS na spodní hranu založení ETICS, včetně potřebného okapního nosu. ■ Vytváří zásadní předpoklad pro zajištění rovinnosti ETICS. ■ Zakládací sada minimalizuje únik tepla tepelným mostem v oblasti založení. V současné době máme v naší bohaté výrobní nabídce další výrobek odzkoušený a vyhovující současným normovým požadavkům požární bezpečnosti staveb. Pomáhá řešit jeden z kritických detailů ETICS, a to konkrétně ostění a nadpraží otvorových výplní. Jedná se o patentově chráněnou lištu s typovým označením AFD, která se po zabudování v certifikovaném kontaktním zateplovacím systému podílela na dvou úspěšných zkouškách v loňském roce. Zde je nutno podotknout, že se tyto zkoušky středního rozměru provádějí s dvojnásobným výkonem propanového hořáku, tj. 100 kW. Závěrem bych chtěl poděkovat tvůrcům výše zmíněných norem za to, že tyto důležité dokumenty jsou psány velmi přehledně a jasně, bez zbytečných poznámek a dodatků, aby tak zabránili případným nejasnostem, dvojsmyslným výkladům, neboť jak všichni víme, v oblasti požární bezpečnosti staveb se jedná nejen o majetek, ale i o lidské životy! Pro konkrétní dotazy Zakládací sady ETICS 2009 neváhejte kontaktovat p. Aloise Mika, [email protected], nebo p. Kamila Šulce, [email protected]. Rádi Vám vyjdou vstříc a budou se snažit zodpovědět Vaše dotazy.

MATEICIUC a.s. Ke Koupališti 370/15, 742 35 Odry Tel.: 556 312 411, Fax: 556 730 417 E-mail: [email protected] www.mat-plasty.cz

stavebnictví 03/12

53

inzerce

Proč navštívit jarní Stavební veletrhy Brno a veletrh MOBITEX Nejnovější trendy ve stavebnictví, úsporách energií a vybavení interiéru Letošní ročník Stavebních veletrhů Brno se uskuteční v tradičním jarním termínu od 24. do 28. dubna na brněnském výstavišti. Tento termín by si měl již nyní poznamenat každý, kdo se zajímá o novinky ve všech oborech stavebnictví, technickém zařízení budov a vybavení interiéru. Stejně jako v minulém roce se souběžně uskuteční Mezinárodní veletrh nábytku a interiérového designu MOBITEX. Udržitelné stavění v centru pozornosti V souladu se směrnicí o energetické náročnosti budov jsou v letošním roce zvýrazněnými obory nízkoenergetické stavby a bydlení, úspory energií. Tato stále aktuální problematika zahrnuje například oblast dřevostaveb, alternativních zdrojů energie, vytápěcí techniky či klimatizací. Dotýká se i oblasti technického zařízení budov, zdicích a izolačních materiálů, oken, dveří, konstrukčních systémů a dalších stavebních materiálů. Energeticky úsporná řešení budou prezentována jak na stáncích jednotlivých vystavovatelů, tak i v odborném doprovodném programu, který je již tradičně připravován ve spolupráci s odbornými asociacemi a partnery veletrhu. Efektivní využití energie v budovách a komplexech budov Energie pro budoucnost VII patří mezi tradiční odborné akce doprovodného programu Stavebních veletrhů Brno. V letošním roce bude řešit stále aktuální problematiku efektivního využití energie v budovách a komplexech budov. Konferenci pořádají Veletrhy Brno, a.s., Českomoravská elektrotechnická asociace (ElA), organizátorem je FCC Public s.r.o. Spotřeba energie v budovách představuje asi 40 % celkové spotřeby energie v Evropě. Konference představí čtyři základní cesty, jak je možné docílit

54

stavebnictví 03/12

při provozu budov úspor až o polovinu spotřebovávané energie implementací řešení, která jsou k dispozici již v současnosti. Rekonstrukce historických a církevních památek Letošní žhavou novinkou v prezentovaných tématech bude problematika rekonstrukce historických památek – a to nejen výstavou povedených, ale i těch méně zdařilých rekonstrukcí. S touto problematikou se návštěvníci veletrhu budou moci seznámit nejen na expozicích jednotlivých vystavovatelů, ale také účastí na odborných diskuzích a přednáškách. Zahajovací konference Obnova památek a historických církevních staveb se této problematice věnuje hned z několika úhlů pohledu. V teoretické rovině řeší především právní problematiku, možnosti financování nebo správu církevního majetku, v praktické části pak stavebně technickou problematiku a samotnou realizaci rekonstrukce památek. Sedmnácté mezinárodní sympozium MOSTY 2012 Tradiční akcí doprovodného programu Stavebních veletrhů Brno je již 17. mezinárodní sympozium MOSTY 2012, které se koná pod záštitou ministra dopravy České republiky Mgr. Pavla Dobeše.

Motto letošního sympozia zní: Mosty – stavby spojující národy a generace. Cílem sympozia je seznámit tradiční formou širokou technickou veřejnost s nejnovějšími poznatky, souvisejícími s mosty pozemních komunikací a drážními mosty v České republice i v zahraničí. V duchu předchozích ročníků budou vítána vystoupení a účast všech, kteří se o mostní problematiku zajímají a mají k ní co říci. Nezávislá poradenská centra jsou tu pro Vás! I v letošním roce pokračujeme v pořádání nezávislých odborných poradenských center. Jedním z nich bude i poradenské centrum Centra pasivního domu, kde návštěvníci mají jedinečnou možnost získat zaručeně odborné odpovědi na své otázky, které se mohou týkat všech oborů tzv. úspor energií a energeticky úsporného stavění. Informace o novinkách ze světa stavebních materiálů, nové legislativě a jejích dopadech na vydání stavebního povolení nebo provoz budovy získáte ve Stavebním centru Stavebních veletrhů Brno – na stánku České komory autorizovaných inženýrů a techniků a Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Více informací naleznete na www.stavebniveletrhybrno.cz

právní předpisy

text Jan Tomaier, Iva Pokorná

Povinnost managementu obchodních společností podat insolvenční návrh Předmětem tohoto příspěvku je poskytnutí základních informací o změně právní úpravy insolvenčního práva, která může mít dopad na řadu podnikatelů (nejen) ve stavebnictví. Do 31. prosince 2011 byl každý dlužník povinen podat návrh na zahájení insolvenčního řízení v případě, že byl v úpadku ve formě platební neschopnosti. Od 1. ledna 2012 má dlužník, který je právnickou osobou anebo fyzickou osobou – podnikatelem, povinnost podat insolvenční návrh rovněž v případě svého předlužení. Nesplnění povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh může mít pro manažery dlužníka či likvidátora dlužníka zásadní negativní důsledky. Protikrizová novela insolvenčního zákona Povinnost dlužníka podat insolvenční návrh i v případě předlužení byla v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), obsažena od počátku.1 Dne 20. července 2009 však nabyl účinnosti zákon č. 217/2009 Sb., kterým došlo ke změně insolvenčního zákona a dalších souvisejících zákonů. Novela reagovala na zhoršení ekonomického vývoje a změny v  insolvenčním zákoně měly být součástí protikrizových opatření státu.2 Tato novela odstranila povinnost dlužníka podat na sebe insolvenční návrh při  předlužení, kterou do nabytí účinnosti této novely dlužník měl, resp. dočasně účinnost uvedeného opatření pozastavila. Takový stav platil pouze do 31. prosince 2011. Od 1. ledna 2012 má každý dlužník, který je

právnickou osobou či fyzickou osobou – podnikatelem, povinnost podat insolvenční návrh i v případě svého předlužení.

Formy úpadku Insolvenční zákon rozlišuje dvě formy úpadku dlužníka. Forma úpadku označovaná jako platební neschopnost se týká všech dlužníků. Dlužník je v  úpadku, pokud má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.3 Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je však v  úpadku i  tehdy, je-li předlužen. Předlužením se rozumí situace, kdy má dlužník více věřitelů a  souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu majetku dlužníka. 4 Úpadek ve formě předlužení se tedy může pojmově týkat pouze dlužníka, který

je právnickou osobou či fyzickou osobou – podnikatelem.

Povinnost manažerů podat insolvenční návrh Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o  svém úpadku, a to bez ohledu na to, zda se nachází ve stavu  platební neschopnosti či ve stavu předlužení.5 Je-li dlužník právnickou osobou, povinnost k  podání insolvenčního návrhu mají i osoby, jejichž jednání je jednáním dlužníka. Těmito osobami jsou zejména členové statutárního orgánu právnických osob (jednatelé, členové představenstva). Jestliže se jedná o dlužníka, který je právnickou osobou a je v likvidaci, pak má tuto povinnost také likvidátor.6 Z  výše uvedeného je zřejmé, že statutární orgán jakékoliv právnické osoby, tj. i  obchodní společnosti, je povinen podat insolvenční návrh i tehdy, když má obchodní společnost nejméně dva věřitele a souhrn všech závazků obchodní společnosti (splatných i  nesplatných) převýší hodnotu jejího majetku. Při stanovení hodnoty majetku obchodní společnosti se přihlíží také k další správě jejího majetku, případně k dalšímu provozování jejího podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že obchodní společnost bude moci ve správě majetku nebo v  provozu podniku pokračovat. Statutární orgán je tedy

povinen podat insolvenční návrh i  tehdy, je-li obchodní společnost schopna platit své splatné závazky, ale její souhrnné závazky (splatné i  nesplatné) budou převyšovat hodnotu jejího majetku. Povinnost podat insolvenční návrh může vyloučit jen reálné očekávání brzkých konkrétních výnosů ze správy majetku společnosti nebo výnosů ze ziskového provozu podniku. Jakkoliv se může povinnost dlužníka podat insolvenční návrh i v případě, že je předlužen, zdát přísná, má tato povinnost své opodstatnění. V případě, že je dlužník v úpadku ve formě platební neschopnosti, mohou takový úpadek věřitelé poznat a mohou sami podat proti dlužníku insolvenční návrh. Pokud je však dlužník předlužen, věřitelé nemají téměř žádnou možnost, jak předlužení dlužníka zjistit. Je tedy na manažerech dlužníka, aby vždy důkladně zvážili situaci a popřípadě podali návrh na zahájení insolvenčního řízení. Aby byl případně podán insolvenční návrh včas, musí v souvislosti s předlužením členové statutárních orgánů či další pověřené osoby průběžně sledovat aktiva a pasiva obchodní společnosti, a to nejen jejich účetní hodnotu, ale i jejich reálnou hodnotu, což může být mnohdy dosti obtížné a náročné.

Odpovědnost členů statutárního orgánu za nepodání insolvenčního návrhu Členové statutárních orgánů právnických osob a  fyzické osoby – podnikatelé nesou za  nesplnění

Srov. ust. § 98 odst. 1 insolvenčního zákona ve znění účinném do 19. července 2009. Srov. Důvodová zpráva k zákonu č. 217/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 3 Srov. ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona. 4 Srov. ust. § 3 odst. 3 insolvenčního zákona. 5 Srov. ust. § 98 odst. 1 insolvenčního zákona. 6 Srov. ust. § 98 odst. 2 insolvenčního zákona. 1 2

stavebnictví 03/12

55

povinnosti podat insolvenční návrh osobní odpovědnost vůči věřitelům. V případě, že statutární orgán právnické osoby, resp. jakýkoliv člen statutárního orgánu, či fyzická osoba – podnikatel, nepodá návrh na zahájení insolvenčního řízení, ačkoliv k tomu byl dle insolvenčního zákona povinen, nebo návrh nepodá včas a  právnická osoba nebude již mít majetek, který by mohl být použit k  uspokojení pohledávek věřitelů, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti.7 V  případě kolektivních statutárních orgánů stíhá povinnost podat návrh každého jednotlivého člena statutárního orgánu. Pokud jde o odpovědnost za škodu, nepodá-li statutární orgán insolvenč-

ní návrh vůbec anebo insolvenční návrh podá opožděně, odpovídá věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou jim tím způsobí, a musí jim zaplatit vše, co již nemůže zaplatit právnická osoba. Škodou nebo jinou újmou se rozumí rozdíl mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem k  uspokojení a  částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky skutečně obdržel.8 Statutární orgán se může odpovědnosti zprostit jen z důvodů uvedených v insolvenčním zákoně.9 Nepodáním insolvenčního návrhu, resp. určitým jednáním za situace, kdy se již obchodní společnost nachází v úpadku, může statutární orgán obchodní společnosti napl-

nit znaky některé ze skutkových podstat tzv. úpadkových trestných činů.10 Úpadkovými trestnými činy jsou chráněna práva věřitelů, která mohou být jednáním osob, jež jsou v  platební neschopnosti či v  obdobné pozici, poškozena. Při opožděném podání insolvenčního návrhu dlužníka v případě platební neschopnosti nebo jeho předlužení se mohou členové statutárních orgánů dopustit zejména trestného činu zvýhodnění věřitele.11

Řádný insolvenční návrh Pro úplnost si na závěr dovolujeme uvést ještě jednu poznámku.

Povinnost podat insolvenční návrh není splněna, bylo-li řízení o  insolvenčním návrhu vinou navrhovatele zastaveno nebo byl-li jeho insolvenční návrh odmítnut. Pokud tedy statutární orgán sice podá insolvenční návrh včas, avšak návrh nebude řádný, nevylučuje podání takového insolvenčního návrhu osobní odpovědnost členů statutárního orgánu. ■ Autoři: Jan Tomaier, partner Tomaier Legal advokátní kancelář s.r.o. Iva Pokorná, advokátní koncipientka, Tomaier Legal advokátní kancelář s.r.o.

Srov. ust. § 99 odst. 1 insolvenčního zákona.  Shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod R 33/2008. 9 Dle ust. § 99 odst. 1 insolvenčního zákona se statutární orgán odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že porušení povinnosti podat insolvenční návrh nemělo vliv na rozsah částky určené k uspokojení pohledávky přihlášené věřitelem v insolvenčním řízení, nebo že tuto povinnost nesplnil vzhledem ke skutečnostem, které nastaly nezávisle na jeho vůli a které nemohl odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat. 10 K úpadkovým trestným činům patří trestné činy poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení a porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. 11 Dle ust. § 223 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění, se trestného činu zvýhodnění věřitele dopustí ten, kdo jako dlužník, který je v úpadku, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele. 7 8

inzerce

Náskok se so systémem systémom Securing technology for you Otvárať, zabezpečiť Otvírat, pohybovať, pohybovat,zatvárať, zavírat, zabezpečit

Okenná technika Okenní technika Dverová technika Dveřní technika Automatické vstupnésystémy systémy Automatické vstupní Systémy managementu manažmentu budov budov

www.g-u.com www.g-u.com GU SLOVENSKO s.r.o., Priemyselný parkUNitra - Sever, Dolné 9518,41Tel.: Lužianky, Tel.:155, 037Fax.: / 28525 [email protected] / 28525 99, offi[email protected] GU-stavební kování CZ, Pekařky 314/1, 180Hony 00, 24, Praha 283 840 28300, 840Fax: 165,

56

stavebnictví 03/12

inzerce

Nejvyšší bezpečnost a špičková kvalita zámků pro vchodové dveře od spojuje bezpečnost s funkčností a designem. To nejdůležitější, co každý člověk od svých vchodových dveří očekává, je uživatelský komfort a naprostá bezpečnost proti vloupání – brutálnímu narušení soukromí. Firma GU toto plně svými špičkovými patentovanými vícebodovými automatickými zámky poskytuje. Hlavním a nejdůležitějším mechanizmem zabezpečujícím odolnost proti vloupání je dveřní zámek. Jedinečné spojení pohodlí a bezpečnosti představuje jednička na světovém trhu vícebodových zámků – Secury Automatik. Pro bezpečné zajištění dveří, certifikované vysokou třídou odolnosti WK3, stačí dveře vybavené tímto zámkem SA jen zabouchnout! Nemusíte přemýšlet, jestli jste zamknuli. Po zavření dveří vystřelí automaticky 2, nebo 4 střelky (dle typu) do protikusů v zárubni a dveře jsou ihned bezpečně zajištěny. Střelky jsou vyrobeny z vysoce odolných speciálních slitin a po vystřelení jsou zajištěny proti zpětnému pohybu. Takže eventuálním překonáním cylindrické vložky jsou dveře stále zabezpečeny! Pro zvýšení komfortu užívání se dodávají Secury Automatik s integrovaným

Náskok se systémem…

motorem pro otvírání, nahrazujícího „el. vrátného“. Tento motor lze napojit na běžný domovní zvonek (bytové domy, …), a také širokou škálu elektronických kontrol přístupu (čip, karta, PIN, otisk prstu) vyráběných firmou GU. Použití zámků do dře-

va, plastu, hliníku a bezkonkurenční cena je samozřejmostí. Buďte nároční na kvalitu, design a bezpečnost, spolehněte se na výrobky ! Více na www.g-u.com

stavebnictví 03/12

57

právní předpisy

text Ing. Jiří Košulič

Zákon o veřejných zakázkách – vyhlášky ke stavebním zakázkám Před více než rokem, konkrétně ve vydání časopisu Stavebnictví 01/11, jsem se zaměřil na problematiku zadávací dokumentace pro veřejné zakázky na stavební práce. Některé z tehdy popisovaných námětů se staly součástí připravené novely zákona. Z tohoto podhledu se tímto článkem pokusím na tuto problematiku volně navázat. V celém průběhu přípravy, připomínkování a projednávání novely zákona o  veřejných zakázkách (ZVZ) byla zveřejněna řada komentářů, které se většinou věnovaly návrhům změn označovaných jako protikorupční. Některé věcné změny, zejména při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, však nebyly dosud zmiňovány, přestože se domnívám, že jejich dopad může být pro zadavatele i pro dodavatele poměrně významný. Tyto změny jsou v novele zdánlivě nenápadné, zřejmě proto, že se skrývají pod odkazy na prováděcí právní předpisy. Jedná se zejména o  vyhlášku stanovující rozsah příslušné dokumentace, rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a  služeb včetně elektronické podoby a  vyhlášku ke stanovení obchodních podmínek. Po dohodě s  Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) vzala na sebe přípravu návrhu textů těchto prováděcích právních předpisů SIA. Projednávání a  příprava probíhaly v  několika úrovních pracovních skupin, a to nejprve v rámci jednotlivých profesních a podnikatelských sdružení a  následně v  pracovní skupině SIA. V  současné době, kdy je novela zákona podepsána prezidentem republiky a  nabude účinnosti dne 1. dubna 2012, se návrhy vyhlášek projednávají na MMR ČR. Definitivní texty prováděcích právních předpisů tedy zatím nejsou známy. Přesto se pokusím o stručný komentář k  těmto dokumentům, a to v tom stavu, jak jsou mi známy v době přípravy tohoto článku.

58

stavebnictví 03/12

Obecně k návrhům vyhlášek Záměrem při přípravě návrhu textů předpisů nebylo vytvářet nové požadavky, ale naopak potvrzovat standardní postupy při přípravě a realizaci staveb. Jsou také do značné míry reakcí na nestandardní postupy, případně nepřiměřené požadavky zadavatelů, jež současná právní úprava dostatečně neomezuje. V  případě předpisu k  obchodním podmínkám se vyskytují v návrhu vyhlášky ustanovení, která omezují nepřiměřené požadavky a případně limitují požadovanou úroveň plnění. Takové podmínky nahrazují alespoň částečně jednání o smlouvě. Obchodní podmínky nadále stanoví zadavatel, vyhláškou bude mít stanovena jistá omezení. Zadavatel je nadále odpovědný za správnost a úplnost zadávací dokumentace, tedy i za soulad příslušné dokumentace a soupisu stavebních prací. Pokud má tuto povinnost zadavatel splnit, musí na ni myslet už v zadávacích podmínkách pro zpracování projektové dokumentace. Zadávací dokumentace na stavební práce musí obsahovat také příslušnou dokumentaci a  soupis prací. Prováděcí předpisy mají stanovit rozsah a obsah těchto dokumentů s  ohledem na zajištění podmínek pro podání srovnatelných nabídek. Související změny v novele Z  tohoto pohledu je potřeba si uvědomit, že prováděcí předpisy jsou  sice definovány pro stavební práce, ale obsah příslušné dokumentace a rozsah soupisu prací by měly být součástí zadávacích pod-

mínek veřejné zakázky na zpracování projektu. Jinak by příprava zadávací dokumentace pro stavební práce vyžadovala úpravy pro zajištění podmínek daných prováděcími předpisy. V souvislosti s těmito dokumenty je vhodné upozornit na dvě změny v novele zákona o veřejných zakázkách. ■ První změna je v § 44 odst. 11 a  znamená, že v  případě stavebních prací lze připustit odkaz na obchodní názvy, pokud to nepovede k  neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. ■ Druhá změna je v § 76 odst. 1 a ukládá povinnost hodnoticí komise posoudit nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr, pokud zadávací dokumentace obsahovala příslušnou dokumentaci a soupis prací. V praxi to bude znamenat posouzení předložených položkových rozpočtů v nabídce z hlediska jejich souladu s  předloženým soupisem, včetně případných vyjasňování či vyřazování, pokud dojde k  obsahovým odchylkám či zásahům do soupisu. Příslušná dokumentace Novela zákona v § 44 odst. 4 písm. a) stanoví, že v případě veřejné zakázky na stavební práce musí zadávací dokumentace obsahovat také příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Dokumentace má být zpracována do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky. Pojem příslušná dokumentace je použit proto, že veřejnými zakázkami na stavební práce jsou stavby vyžadující povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, ale také stavby a  stavební práce povolení nebo ohlášení nevyžadující. Požadavku na podrobnost příslušné dokumentace z  hlediska definice předmětu a  možnosti sestavení nabídky v  současnosti odpovídá projektová dokumentace pro provádění stavby, jejíž rozsah je stanoven

v prováděcích předpisech ke stavebnímu zákonu. Stanovení podrobnosti dokumentace má zajistit, aby byl předmět konkrétně definován a aby soupis odpovídající takové dokumentaci bylo možno jednoznačně ocenit. Projektová dokumentace pro stavební povolení tyto požadavky neplní a to je jistě jeden z důvodů pro stanovení podmínek, které takovému způsobu zadání zamezí. Má-li totiž být vypracován soupis stavebních prací, dodávek a služeb v  podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky a má-li zadavatel ručit za správnost, zejména úplnost zadávací dokumentace, není možné požadovaný soupis zpracovat jinak než na základě příslušné dokumentace, jejíž podrobnost odpovídá projektové dokumentaci pro provádění stavby. Příprava návrhu vyhlášky v  pracovních skupinách SIA probíhala současně s  přípravou aktualizace obsahu všech fází projektové dokumentace tak, aby byly společné pro pozemní i dopravní stavby a aby byla sjednocena struktura dokumentů jednotlivých fází. Takto aktualizovaný obsah je připraven jako podklad k prováděcím právním předpisům ke stavebnímu zákonu. Rozsah příslušné dokumentace je v  návrhu této vyhlášky uveden odkazem na rozsah a obsah stanovený vyhláškou stavebního zákona nebo bude uveden v  příloze této vyhlášky. O tom, která z těchto možností bude ve vyhlášce, rozhodne MMR ČR. Rozhodující je, aby takto stanovený požadavek na rozsah a podrobnost příslušné dokumentace plnil podmínku definování předmětu veřejné zakázky, ale také podmínky pro zpracování nabídkové ceny, jejich posouzení a také možnost kontroly provádění prací. Pro zadavatele bude tento prováděcí právní předpis určitou komplikací při zahájení zadávacího řízení, protože již

nyní by si měli pro budoucí veřejné zakázky objednávat a  smluvně zabezpečovat projektovou dokumentaci. Doposud však neznají její povinný obsah a rozsah a ve chvíli, kdy jej znát budou, budou muset pečlivě kontrolovat, zda projektová dokumentace obsahuje vše, co obsahovat podle prováděcího právního předpisu má. Soupis stavebních prací, dodávek a služeb Novela zákona v  ustanovení § 44 odst. 4 písm. b) stanoví, že v případě veřejné zakázky na stavební práce musí zadávací dokumentace obsahovat také soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, a  to rovněž v  elektronické podobě. V  současnosti jsou soupisy sestavovány obvykle s využitím specializovaných softwarových produktů. Návrh prováděcího právního předpisu si nekladl za cíl vnášet do této oblasti převratné změny proti stávajícímu stavu. V  průběhu přípravy návrhu této vyhlášky jsem

se setkal s názorem, proč vydávat takový předpis, když všichni vědí, co je položkový rozpočet i co je slepý rozpočet. Myslím, že je to pravda. V  reálném zadávání to však tak nevypadá. Nebude to zřejmě proto, že by tyto pojmy odborná veřejnost neznala. Vždy se však najde dost důvodů pro to, že není nutné vše dodržet, pokud to zadavatel důsledně nevyžaduje nebo pokud k tomu neexistuje prováděcí právní předpis. Návrh předpisu stanoví základní podmínky pro obsah popisu položky soupisu tak, aby bylo zřejmé, že každá položka soupisu prací musí být popsána tak, aby obsahovala technické a cenové podmínky pro sestavení ceny dané položky. Položka soupisu prací musí také obsahovat popis položky jednoznačně vymezující druh a kvalitu prací nebo dodávek, měrnou jednotku a počet měrných jednotek. Celková hodnota množství dané položky soupisu je sestavena pomocí výkazu výměr. Ten je důležitý pro dokumentaci výpočtu a pro jednodušší kontrolu celkových objemů. Výkaz výměr je v návrhu předpisu

popsán v samostatném ustanovení. Je zdůrazněna skutečnost, že výkaz výměr je u položky soupisu a musí obsahovat podrobný postup výpočtu množství dané položky. Soupis stavebních prací (slepý položkový rozpočet) v současnosti obvykle obsahuje pouze základní popis položky. Návrh předpisu stanoví také podmínky pro uvedení technických a  cenových podmínek (způsob měření, technologická manipulace, věcný obsah položky apod.), položky soupisu prací, dodávek a  služeb, případně dává také možnost odkazu na použitou cenovou soustavu, kde jsou tyto podmínky uvedeny. Návrh předpisu obecně popisuje možnosti využití cenových soustav, jež se v současnosti běžně používají. Stanoví podmínky pro možnost použití formou odkazu na cenovou soustavu, ale také stanoví případná omezení kombinací různých možností sestavení soupisu. Návrh právního předpisu řeší také otázku vedlejších a  ostatních nákladů (mnoho veřejných zakázek obsahuje požadavky na povinnosti a součinnosti dodavatele, aniž by pro ně existoval jednoznačný způsob je-

jich ocenění). Návrh zamezuje započtení takových vedlejších a ostatních nákladů do cen stavebních prací. Je velmi pravděpodobné, že díky tomuto novému předpisu zmizí ze zadávacích řízení používání určitých kompletů nebo souborů. Na druhou stranu zcela jistě stoupne význam tohoto dokumentu a zvýší se tlak na jeho správnost a úplnost. Zadavatelé budou muset pečlivěji sjednávat smlouvy se zpracovateli tohoto dokumentu a smluvně si ošetřovat jeho případné chyby či nedostatky. Požadavky na nabídku Návrh prováděcího právního předpisu se zabývá pouze popisem soupisu a jeho povinným obsahem. Postupy při změnách soupisu vyplývající z dodatečných informací k zadávací dokumentaci musí stanovit zadavatel v zadávacích podmínkách, včetně případného prodlužování lhůty pro podání nabídek. Výrazně tedy vzroste význam povinnosti zadavatele definovat podmínky pro zpracování nabídkové ceny. Podmínky pro zpracování nabídkové ceny, tzn. povinnost ocenit všechny

inzerce

SoupiS prací a dodávek

specializovaný produkt pro sestavení soupisu prací, dodávek a služeb podle požadavku zákona o veřejných zakázkách

popisy prací i materiálů formou technických parametrů Technické podmínky provádění konstrukcí a prací elektronická komunikace dokumentů cenová analýza nabídek

Svět stavebnictví na dotek

RTS, a. s., Lazaretní 13, Brno 615 00, www.rts.cz e: [email protected], t: +420 545 120 211, f: +420 545 120 210

stavebnictví 03/12

59

položky soupisu, neměnit jejich obsah, dodržet strukturu předaného soupisu a  elektronickou podobu stanoví zadavatel v rámci zadávací dokumentace. Podmínky musí také obsahovat způsob doplnění cenových údajů do soupisu, případně doplněnou informaci o  konkrétním materiálu s určitými technickými vlastnostmi, který bude použit na stavbě. Elektronická podoba soupisu Návrh prováděcího právního předpisu, který stanoví rozsah soupisu prací, stanoví také elektronickou podobu soupisu. Dosavadní znění zákona neukládalo žádná omezení. Myslím, že ani definice elektronické podoby jako digitálního záznamu nebyla jednoznačná. Stanovisko MMR ČR doporučovalo upřednostnit formáty, které je možné zpracovávat softwarovými prostředky. Problémem není pouze elektronická podoba, ale také to, že v zadávací dokumentaci jedné veřejné zakázky se vyskytují soupisy sestavené po částech, objektech, řemeslech apod. Tyto dílčí soupisy jsou pak v různých elektronických formátech. Návrh prováděcího předpisu tedy stanoví na jedné straně elektronickou podobu soupisu, ale na druhé straně také strukturu soupisu celé zakázky tak, aby zpracování nabídek nebylo zbytečně komplikováno. Stanovení elektronické podoby zamezí používání formátů, jež neumožňují softwarové zpracování. Prováděcí předpis má upřednostnit běžně používané formáty, jako jsou formáty xml, případně xls. Návrh předpisu stanovuje zadavateli povinnost uvést v  zadávací dokumentaci elektronickou podobu, tedy označit formát a  popsat strukturu soupisu. V požadovaném formátu musí být vyhotoveny soupisy všech objektů nebo provozních souborů včetně vedlejších a ostatních nákladů pro danou veřejnou zakázku na stavební práce. Už několik let existuje z  iniciativy SPS v  ČR standard xml formátu. Jeho využívání je dosud limitováno tím, že si tuto elektronickou podobu musí vyhradit zadavatel v  zadání zakázky na projekt se soupisem. Prováděcí právní předpis tedy bude znamenat, že stejně jako v případě rozsahu příslušné dokumentace

60

stavebnictví 03/12

a rozsahu soupisu je z praktického hlediska nezbytné, aby zadavatel požadavky na elektronickou podobu soupisu zahrnul do zadávací dokumentace veřejné zakázky na zpracování projektu se soupisem prací. Požadavky na nabídku S  podmínkami pro elektronickou podobu soupisu souvisí také požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny. Takové požadavky nejsou předmětem prováděcího právního předpisu, ale zadavatel je musí stanovit v rámci zadávací dokumentace. Stanovení podmínek pro soupis znamená zvýšené nároky na zadavatele, ale výrazné zlepšení podmínek pro uchazeče při ocenění soupisu. Zdá se tedy logické, aby zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil také formát a  obsah oceněného soupisu prací v nabídce. Zadavatel stanoví v  zadávací dokumentaci podmínky týkající se doplnění cenových údajů, případně jiných údajů stanovených v  podmínkách zadání a má povinnost do předaného soupisu nezasahovat. Požadavek zadavatele, aby soupis v nabídce odpovídal formátu, v jakém byl soupis v zadávací dokumentaci, je logický a oprávněný a dá se očekávat. Vzhledem k výslovné povinnosti zadavatele kontrolovat nabídky v podrobnostech soupisu (§ 76 odst. 1), tedy položkově, se ukazuje takový požadavek jako nezbytný. Obchodní podmínky Novela zákona v  ustanovení § 46d ukládá zadavateli povinnost u  veřejné zakázky na stavební práce stanovit obchodní podmínky v  souladu s prováděcím právním předpisem. Zákon o  veřejných zakázkách dosud dává zadavateli povinnost stanovit zadávací podmínky, tedy i  obchodní podmínky pro danou veřejnou zakázku. Takový stav byl dlouhodobě připomínkován, zejména proto, že neodpovídá zásadám běžného obchodního styku, kdy smlouva má být výsledkem jednání dvou stran a má být vyvážená z pohledu práv a povinností pro obě smluvní strany. Vždy však budou nastávat situace, kdy stavební dodavatelé budou pokládat předložené obchodní podmínky pro danou veřejnou zakázku za nepřiměřené.

Současný stav v zadávacím procesu zadavatele nijak neomezoval, dokonce umožňoval použít obchodní podmínky jako hodnoticí kritérium. Proto bylo možné narazit na nabídky s  neúměrnou délkou záruční lhůty nebo s neúměrnými smluvními pokutami. Prováděcí předpis má tedy omezit prostor pro nepřiměřené požadavky na dodavatele stavebních prací stanovením způsobu použití všeobecných obchodních podmínek, případně jiných obchodních podmínek ve smyslu § 273 obchodního zákoníku a  zejména stanovením povinných náležitostí obchodních podmínek. Zásady sestavení Návrh prováděcího právního předpisu obsahuje ustanovení o způsobu použití všeobecných, zvláštních a jiných obchodních podmínek, včetně povinnosti jejich přiložení do zadávací dokumentace, případně povinnosti zajištění neomezeného vzdáleného přístupu. Návrh předpisu obsahuje také ustanovení o způsobu zpracování obchodních podmínek formou návrhu smlouvy o dílo. Náležitosti obchodních podmínek Návrh prováděcího právního předpisu dále obsahuje ustanovení o povinných náležitostech obchodních podmínek. Uvedené povinné náležitosti musí zadavatel dodržet při stanovení obchodních podmínek u dané veřejné zakázky na stavební práce. Povinné náležitosti obsahují ustanovení, která je zadavatel povinen v  obchodních podmínkách uvést. Taková ustanovení obsahují i  vymezení požadované úrovně. Dále obsahují také ustanovení, u  nichž zadavatel nemá sice povinnost jejich uvedení v obchodních podmínkách, ale pokud takové ustanovení zařadí, pak je povinen dodržet stanovené vymezení požadované úrovně. Mezi povinnými náležitostmi se objevují v návrhu prováděcího právního předpisu např. ustanovení týkající se omezení délky záruční lhůty na stavební práce hodnotou 60 měsíců, požadavků na zajištění závazků včetně podmínek bankovních záruk do 10 % z hodnoty díla, omezení výše smluvní pokuty v případě prodlení s dokončením díla na 0,1 % ze sjednané ceny za den prodlení apod. Mezi povinnými náležitostmi obsahuje návrh také ustanovení omezující

požadavky zadavatele. Týkají se oblasti přezkoumávání a  kontroly projektové dokumentace ze strany dodavatele, odpovědnosti dodavatele za úplnost smluvní ceny bez vazby na položkový rozpočet apod. Vymezením určitých zásad a  povinností při sestavení obchodních podmínek dojde společně se souvisejícími ustanoveními zákona (např. zákaz smluvních pokut jako hodnoticího kritéria) ke zprůhlednění budoucího smluvního vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem a k vytvoření smluvního vztahu lépe odpovídajícího zásadám poctivého obchodního styku. Je zřejmé, že mnohým zadavatelům tento prováděcí právní předpis zabrání v definici příliš jednostranně výhodných podmínek, ale právě to bylo cílem tohoto prováděcího předpisu.

Závěr Znovu připomínám, že požadavky stanovené uvedenými předpisy se týkají pouze veřejných zakázek na stavební práce. Příslušnou dokumentaci a soupis prací s elektronickou podobou však musí zadavatel připravit, objednat, změnit, a to tak, aby mohl být zařazen do zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce. Z tohoto pohledu se dá očekávat, že zadavatelé budou v zadávacích podmínkách na zpracování projektové dokumentace se soupisem dávat důraz nejen na jejich správnost a úplnost, ale budou zřejmě více řešit i situace, kdy k nesouladu dojde a kdy nebude možné přenášet důsledky na zhotovitele stavby. Zákon ukládá zadavateli stanovit zadávací podmínky, včetně podmínek obchodních, které jsou rozhodující nejen pro proces výběru dodavatele, ale na základě návrhu smlouvy se těmito postupy řídí také celý proces provádění stavební zakázky. Myslím si, že na rozdíl od řady jiných změn v  této novele mohou tyto prováděcí právní předpisy výrazně přispět k lepšímu průběhu veřejné zakázky, a to nejen v procesu výběru dodavatele, ale i v průběhu realizace stavebních prací. ■ Autor: Ing. Jiří Košulič, předseda expertní skupiny SPS v ČR pro ceny a veřejnou zakázku

inzerce

Kde je vlna, na oheň není prostor Skutečnost, že kvalita bydlení v domě bez zateplení ani zdaleka nedosahuje parametrů kvalitně izolované stavby, je v současnosti už všeobecně známa. Zateplení se stává přirozenou součástí novostaveb i prioritou u rekonstrukcí starších objektů. Ještě větší požadavky jsou kladeny na mnohopodlažní bytové a občanské stavby. Mnohem větší roli v nich sehrávají protipožární vlastnosti izolace. Nehořlavá minerální vlna je zárukou zvýšené ochrany rozšíření případného požáru a tak i ochranou lidí i majetku. Není nic horšího než požár fasády, který se rozšíří na celou výšku budovy. Ideální řešení pro zateplení fasád představuje novinka od společnosti Knauf Insulation – fasádní deska na bázi kamenné vlny s označením FKD S. Kde je vlna, není oheň Dům je pro mnohé životní investicí, v níž končí podstatná část rodinných úspor. Navíc – kvůli jeho výstavbě jsme ochotni se na mnoho let zadlužit. Takovou investici je potřeba chránit. Minerální izolace FKD S od společnosti Knauf Insulation je nehořlavá (třída reakce na oheň A1). Díky tomu vás chrání hned třikrát – šetří náklady na topení či chlazení, spoluvytváří zdravé vnitřní klima, čímž nabízí zdravější prostředí pro život vaší rodiny, a navíc brání následkům případného požáru. Teplo je základ Schopnost udržet tepelný komfort v interiéru přesto zůstává základním předpokladem tepelné izolace. Společnost Knauf Insulation, přední výrobce minerálních izolací, nabízí optimální řešení pro všechny typy základních konstrukcí staveb – bez ohledu na to, zda je dům z panelu, cihly či pórobetonu, minerální izolace se nezalekne ani otevřené konstrukce módních dřevostaveb. Důležitým ukazatelem je součinitel tepelné

je prodyšná, posuneme rosný bod do izolace, pryč od zdi, kde se odpaří. FKD S dům spolehlivě obalí, ale neudusí.

vodivosti, tzv. lambda. Čím je lambda nižší, tím lépe izoluje. FKD S je kamenná fasádní minerální izolace s nejnižší lambdou 0,036 na českém trhu. Úspory, úspory, úspory Stoupající ceny energií dávají za pravdu všem, kteří neváhali a rozhodli se svůj příbytek zateplit. Navzdory slibům politiků či vývoji cen energií na světové burze – sázka na to, že náklady na vytápění v budoucnu porostou, se zdá být dnes prakticky jedinou jistotou prognóz ekonomického vývoje. Kvalitní zateplení ušetří až 60 % nákladů na vytápění či dodatečné chlazení. Samozřejmě je potřeba sáhnout po izolaci s vhodnými parametry, jaké nabízí například kamenná fasádní deska FKD S od společnosti Knauf Insulation. Stop plísním! Bydlení v igelitu? Ani náhodou. Minerální izolace využívají unikátních vlastností přírodních materiálů, které tvoří základ jejich konstrukce – skla či čediče. Minerální izolace je tvořena množstvím mikrovláken z přírodních materiálů, které v sobě ukrývají miliony vzduchových dutinek a právě tyto fungují jako izolant. Izolace FKD S tak dům dokonale zateplí, ale zároveň umožní konstrukci dýchat – při správném provedení pak na vnitřních stěnách nekondenzuje vodní pára a netvoří se plíseň. Vše funguje na jednoduchém principu – u nezatepleného domu vzniká rosný bod na zdi – vlhkost vstupuje do stěn. Když tuto zeď zateplíme kamennou minerální izolací, která

Psst! … tady není nic slyšet! Je jedno, zda bydlíte u rušné silnice, nedaleko dráhy či u letiště. Minerální izolace tvoří ideální protihlukovou bariéru. A stejně tak, jako její tepelněizolační vlastnosti chrání dům „v obou směrech“ – tedy před pronikáním chladu zvenčí i únikům tepla zevnitř, tak se díky vlastnostem fasádní zateplovací desky FKD S na bázi kamenné vlny stává dům místem nabízejícím absolutní soukromí. Tedy – pokud zrovna doma netrénujete na bicí. Zateplit, ale správně Nová izolace FKD S navíc skvěle drží svůj tvar, umožňuje snadnou manipulaci a při správné aplikaci několikanásobně prodlužuje životnost celé stavby. Fasáda musí být zaizolována v celé své ploše, nesmí se vyskytovat místa, kde by nám teplo unikalo – musíme zabránit vzniku tzv. tepelných mostů. Výrobce předepisuje i další postup – lepidlo musí být naneseno po celém povrchu minerální desky. Ta je poté kotvena ke zdi hmoždinkami, které musí být zaizolovány použitím zátek. Pokud dodržíte doporučený postup, bude vám kamenný kabát sloužit dlouhá léta. Bez ohledu na módní trendy – plášť s označením FKD S od společnosti Knauf Insulation bezpečně „vynosí“ i vaše děti.

Pozn.: I hasiči v Letňanech mají zatepleno nehořlavou minerální vlnou. Více info na: www.knaufinsulation.cz

stavebnictví 03/12

61

historie ČK AIT

text prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc. | grafické podklady archiv ČKAIT

20. výročí Inženýrské komory (ČKAIT) V. díl: Inženýrské dny a jejich tradice Pořádání Inženýrských dnů bylo od počátku motivováno snahou vytvořit prostor pro pravidelné setkávání zástupců široké inženýrské obce působících v různých oblastech výstavby a investiční činnosti. Organizací byl pověřen Český svaz stavebních inženýrů. Velkou inspirací se staly především Inženýrské dny Bavorské inženýrské komory, které se konají pravidelně počátkem roku v Mnichově. Účastníky prvního Inženýrského dne přivítal Lichtenštejnský palác 25. září 1995. Hlavní projev pronesl tehdejší ministr RNDr. Igor Němec na téma Co společnost dluží stavebním inženýrům. Dovolím si ocitovat úryvek z  jeho projevu: Vždy budou lidé vnímat ostřeji to, co mohou poznat naráz a  bez velké námahy. Vzdušný baldachýn čar na rýsovacím prkně je toho dokladem. O čem musí přemýšlet nad projektem stavební inženýr, to už zůstává veřejnosti utajeno, neboť je to složité, nepopulární a zdánlivě přízemní. Inženýr, stavební inženýr zejména, má však v popisu práce něco, co by ho mělo stavět na piedestal veřejné úcty: adresnou a velmi naléhavou odpovědnost za dílo. Chrání zcela konkrétní lidské životy! Tato slova byla jedním z prvních veřejných ocenění odpovědné práce projektantů, ale i inženýrů a techniků z realizační sféry, kteří v součinnosti s kolegy architekty a  zástupci dalších technických profesí chrání veřejný zájem akcentující především požadavky na bezpečnostní aspekty výstavby. Další pozoruhodným bodem bylo vystoupení architekta Karla Pragera, jež navrhl zahájení dialogu mezi inženýry a architekty. Připomeňme si, že to byly především nevládní profesní organizace v  čele s  ČKAIT a  ČKA, ČSSI, Obcí architektů, Svazem

62

stavebnictví 03/12

podnikatelů ve stavebnictví v ČR a Českou společností pro stavební právo, které spolu začaly po výrazné změně hospodářských a  politických poměrů v  roce 1989 velice úzce spolupracovat. Jedním z hlavních témat rozvoje se stalo vzdělávání nastupující profesní generace na všech úrovních. I proto bylo pro druhý Inženýrský den v  roce 1996 zvoleno aktuální téma Jak zvýšit zájem o  technické obory. Své názory přednesl veřejnosti tehdejší ministr školství, mládeže a  tělovýchovy Ing. Ivan Pilip. Z jeho proslovu vyjmu opět jednu citaci: Dalším cílem státu bude udržení kapacit vysokých škol technického směru. To znamená hledání cest, jak i přes přechodný pokles bude schopnost udržet funkčnost těchto oborů tak, aby ve chvíli, kdy se vyrovná křivka poptávek po jednotlivých oborech a bude více odrážet realitu, mohly tyto školy bez dalších problémů plnit svoje úkoly v dané profesi. Další velmi významnou věcí je spolupráce s  jednotlivými podniky a jejich vtažení i do přípravy vysokoškolských specialistů, zejména formou hledání možností různých stipendií, poskytováním těchto stipendií na daňové úlevy a podobná hledání. Z dnešního pohledu se mi v tomto směru zdá, že vládní garnitury bez ohledu na jejich politická „zabarvení“ zůstaly a především

zůstávají proklamované podpoře vzdělanosti hodně dlužny! Třetí Inženýrský den se konal v Rotundě pavilonu A na výstavišti v Brně v roce 1997. Tématem se stalo další tehdy velmi ožehavé a probírané téma Stavby a energie po roce 2000. Organizátoři tehdejšího Inženýrského dne se rozhodli vytvořit prostor pro informace o současných trendech v  oblasti energetických úspor při výstavbě a o následném užívání ve stavbách všeho druhu. Úsporná opatření ve spotřebě energií byly, jsou a  vždy budou celosvětovým problémem. Bylo zajímavé konfrontovat tehdejší tuzemské představy a předpoklady s vizemi zahraničních kolegů z Rakouska. V rámci diskuze bylo zdůrazněno a  společně akceptováno, že jedním ze základních axiomů inženýrského myšlení je schopnost předvídat problémy současného i  budoucího světa, a  z  toho vyplývající povinnost hledat a  následně navrhovat jejich společenská, technická a ekonomická řešení. V  roce 1998 hostila Inženýrský den pražská městská část Praha 6 – Břevnov, konkrétně překrásný areál Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a  sv. Markéty, s  tématem Inženýrské stavby v  životě člověka. Pro jeho účastníky se stalo jistě nezapomenutelné a  svým způsobem symbolické vyprávění arciopata Anastáze Opaska o jeho specifickém osobním vztahu ke stavebnímu řemeslu, jež bohužel vznikl v  rámci jeho uvěznění za totalitního režimu. Vlastní téma upozornilo především na problémy, překračující svým rozsahem rámec jednoho oboru, jež v té době navíc nestály příliš v popředí zájmu veřejnosti. Tyto problémy nutně pronikají do naší profese a  zpětně ovlivňují názor odborné i laické veřejnosti.

Jejich řešení vyžaduje spojené úsilí inženýrské obce a  široké veřejnosti, apeluje na morálku a etický přístup celé společnosti. Příkladem se ukázala iniciativa našeho předchůdce – Spolku inženýrů a architektů SIA, který přesně před sto lety (v  roce 1898) uspořádal v  pražském Průmyslovém paláci na výstavišti v Královské oboře Výstavu architektury a inženýrství. Na rozdíl od významných historických památek z oblasti kultury, u kterých se vždy projevuje všeobecná snaha o jejich zachování, spojená s nižší nebo aktivnější podporou státu, a to dokonce i v minulém totalitním období, bylo konstatováno, že v  oblasti ryze technických stavebních inženýrských děl a technologických staveb vypadá situace stále kritičtěji. Tyto stavby jsou přitom nejen připomínkou historie techniky, ale často svým unikátním výrazem představují zároveň díla, jež velmi realisticky reprezentují neoddělitelnost výtvarného a funkčního aspektu stavebního díla. Úvodní přednáška kolegy prof. Ing. arch. Tomáše Šenbergera, CSc., nastínila společnou snahu profesních komor a  spolků nejen podnítit diskuzi, ale získat širokou podporu, jež by umožnila zachránit neopominutelnou část technického dědictví pro další generace. Výsledkem se stala výzva ke spolupráci na zmapování průmyslových objektů, konstrukčních částí staveb, technologií, případně jejich označení, které by upozornilo potenciální investory na jejich historickou hodnotu. Páté, již tradiční setkání v rámci Inženýrského dne 1999 objevilo krásy historického prostředí  slavnostního sálu zámečku Troja. Tentokráte jsme se rozhodli opustit čistě technickou problematiku a  nechat zaznít názory vztahující se k  aktuální politické

▲▼ Účastníky prvního Inženýrského dne přivítal Lichtenštejnský palác  25. září 1995. Hlavní projev pronesl tehdejší ministr RNDr. Igor Němec na téma Co společnost dluží stavebním inženýrům.

tematice. Proto byli účastníci vyzváni k  otevřené diskuzi na téma Evropská unie a podmínky přidružení dalších zemí. Přiznám se, že jsem se v té době snažil, aby se tuzemská profesní a spolková činnost distancovala od jakýchkoliv politických aktivit, ale nezapomenutelné, emotivní a se státnickým patosem pronesené vystoupení prezidenta Bavorské inženýrské komory (Bayerische Ingenieurkammer – Bau), profesora Dipl.-Ing. Karla Klinga, mne přesvědčilo o  potřebě kontaktu s  politickou reprezentací. Tehdejší Inženýrský den logicky slavnostně vyvrcholil předáním čestného členství ČKAIT profesorovu Klingovi představenstvem Komory. K  dalšímu technickému a  specifickému tématu Doprava – předpoklad spolupráce národů se vrátili kolegové z  brněnské pobočky ČSSI v  následujícím roce 2000. Jednotliví přednášející představili koncepci dopravní infrastruktury nejbližších sousedů ČR a  podmínky dopravní

propojenosti v  rámci Evropské unie. Důstojným hostitelem akce se stal Slavkov u Brna. Při příležitosti výročí ustavení České komory autorizovaných inženýrů a techniků v roce 2002 se konal slavnostní Inženýrský den v Jízdárně Pražského hradu, a  to na téma Deset let České komory autorizovaných inženýrů a techniků. Jednotlivé příspěvky se nesly ve znamení vzpomínek přímých účastníků spolkových aktivit na období, kdy jsme jednak racionálně, ale i  intuitivně cítili, že cestou k  nastartování změn může být jedině radikální změna legislativního prostředí. Trochu neskromně si dovolím ocitovat část svého příspěvku: Tak již v  roce devadesát vznikla Legislativní komise, do jejíž práce se dobrovolně zapojila většina funkcionářů tehdejšího výboru svazu. Uvedená činnost byla pro nás přirozenou součástí tehdejší hektické doby, ve které jsme se po celodenní práci scházeli na Legerce, rozdávali si úkoly, sháněli, studovali a analyzovali materiály,

▲ Předseda a představenstvo ČKAIT, prezident ČSSI a významní hosté pátého Inženýrského dne 1999 před vstupem do zámečku Troja

stanovovali koncepci, sepisovali návrhy a  diskutovali. Zdá se mi až neskutečné, kolik času jsme těmto aktivitám věnovali. Jsem přesvědčen, že právě v  těch chvílích se rodil vzájemný respekt k názorům těch druhých, který se stal základem trvalého profesního i  osobního přátelství. Byli jsme schopni a ochotni přesvědčovat nejen sami sebe vzájemně, ale i  diskutovat s  dalšími partnery, státní správou a s poslanci. Není možné nepřipomenout i často vypjaté diskuze s kolegy architekty, kteří se stejnou zaujatostí a  zarytostí připravovali svou vlastní profesní komoru. Byly to chvíle, kdy se zdálo, že naše snahy jsou mimoběžné a cíle vzájemně nekonečně vzdálené, nebo naopak zase chvíle, kdy jsme se domnívali, že jsme již našli společné, vzájemně přijatelné stanovisko. Zpětně si uvědomuji, že i v těch nejvypjatějších situacích nechyběl jeden fenomén – humor. I  díky němu bylo překonáno období, ve kterém nebyla kolegy architekty dodržena vzájemná dohoda o  společném postupu při projednávání zásad zákonů v  ČNR. A  tak jsem sedmého května 1992 mohl na místě vyhrazeném pro návštěvníky jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pogratulovat předsedovi Legislativní komise a  předsedovi Ustavujícího výboru ČKAIT Ing. Václavu Machovi k úspěšnému dokončení první etapy tvrdé práce. Snad mohu prozradit i pointu tehdejšího památného odpoledne, formulovanou stavařským: tak, a jdeme na pivo. Čas se však nezastavil. Další aktuální legislativní problematika, příprava nového stavebního

zákona, aktualizace výkonového a honorářového řádu a uplatnění českého stavebnictví v  zahraničí, se stala programem příštího kolegiálního setkání inženýrů v následujícím roce 2003 v kongresovém sále hotelu Continental v  Brně. K  naplnění jeho závěrů však dochází až po dalších dlouhých třech letech. Stane se tak až přijetím nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a brněnští kolegové tak dostanou příležitost k jakémusi zopakování Inženýrského dne na stejné téma v  hotelu Holliday Inn. To však v tuto chvíli předbíhám. Inženýrský den 2004 byl výročním, v  pořadí již desátým setkáním. Uskutečnil se v Rytířském sále Valdštejnského paláce Senátu ČR a jeho obsahová náplň se zaměřila na dodavatelskou a  investorskou sféru. Tradiční diskuze přinesla především podněty ze strany partnerů ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Téma Veřejná zakázka a technické podmínky její přípravy v  ČR a  zkušenosti v  Německu se stalo příležitostí pro vystoupení nejen zahraničních hostů, ale i  tuzemských kolegů se zkušenostmi z působení v sousedním Německu. V  návaznosti na závěry přijaté na Inženýrském dni v roce 1998 vzniklo Kolegium pro technické památky ČKAIT a ČSSI, o jehož vznik se významně zasloužil kolega Ing. Svatopluk Zídek. Po jeho zvolení novým prezidentem ČSSI byl v roce 2005 uspořádán Inženýrský den na téma Konverze průmyslových objektů. Při této příležitosti byla v  Dopravní hale Národního technického muzea

stavebnictví 03/12

63

▲ Páté setkání v rámci Inženýrského dne 1999 se konalo v historickém prostředí slavnostního sálu zámečku Troja

▲ Důstojným hostitelem Inženýrského dne 2000 na téma Doprava – předpoklad spolupráce národů – se stal Slavkov u Brna

v  Praze podepsána smlouva o spolupráci mezi NTK a ČKAIT a  ČSSI, navazující na tradici založenou profesory Českého vysokého učení technického v podobě uspořádání technických sbírek s  vazbou na architekturu a stavitelské disciplíny. V roce 2007 se Inženýrský den konal jako součást Dnů stavitelství a  architektury. V  prostorách Českého muzea hudby na Malé Straně v  Praze zazněly názory inženýrské obce na připravenost nově nastupujících inženýrů a  techniků a  na současnou stavební praxi. Profesně fundované názory na požadavky profesní praxe jak ze sféry realizační, tak sféry projektové byly konfrontovány se zkušenostmi z akademické půdy a možnostmi úprav stávajících studijních programů ve smyslu jejich přizpůsobení se výše zmíněným požadavkům. Krátce se citací vrátím k  průvodní informaci, která zásadně ovlivnila tehdejší diskuzi: Na popud Organizace spojených národů iniciovala její sesterská organizace pro kulturu a vzdělanost UNESCO v červnu 1999 v  italské Bologni setkání ministrů školství třiceti evrop-

a  celá příslušná vysokoškolská legislativa bude modernizována, a  následně reformována. Dle EHEA (European Higher Education Area) přechází vysokoškolské studium na třístupňový systém – bakalářský, magisterský a doktorandský. Uznávání jednotlivých částí studia a jejich absolvování je umožněno na základě systému ECTS (European Credit Transfer System), který stanovuje harmonizované časové nároky na jednotlivé stupně studia na základě předepsaného počtu CP (Credit Points) čili získaných kreditů. Cílem je zajištění bezkonfliktní mobility studentů s ohledem na zajištění stejné kvality studia ve všech zemích, které zmiňovaný proces přijaly. Další Inženýrské dny byly organizovány a konaly se v rámci Dnů stavitelství a architektury. Závěrem bych rád ocitoval své důvody, které vedly k  založení tradice výše popsaných pravidelných setkávání: Smyslem inženýrských dnů byla prioritně podpora naší profese a  jejího společenského postavení, informovanost o  jejích aktivitách a uznání role, kterou nepochybně hraje při vytváření trvalých hodnot. Chtěli jsme navázat na obdobné akce v zahraničí, kde je především díky nepřerušenému demokratickému vývoji vážnost inženýrského stavu již tradičně uznávána a  ctěna. Schopnost uvádění přírodovědných poznatků do praxe, na němž mají vysokoškolsky vzdělaní odborníci lví podíl, je mnohdy označována jako třetí technická revoluce. Inženýři však zároveň musí přistupovat velice citlivě ke změnám ve společnosti a opírat

ských zemí s cílem stanovit kritéria a principy konvergence evropských vysokých škol. Výsledný dokument, známý jako Boloňská deklarace, podepsala také Česká republika, a to nikoliv jako vazal, čekatel na přijetí do Evropské unie, ale jako suverénní, nezávislý stát, který se navzdory svým tradicím přihlásil k  progresivnímu anglosaskému systému. Zmíněná deklarace uvedla do chodu tzv. boloňský proces. Po rozšíření EU v květnu roku 2004 na 25 členských zemí tvoří tyto společně dvě třetiny účastníků zmíněného boloňského procesu. Proto přebírá Evropská unie jednotnou regulaci procesu ve svých členských zemích a umožňuje tím vyrovnat se s největším problémem, případnou individuální interpretací jednotlivých států. S určitou dávkou nadsázky můžeme konstatovat, že rozhodujícím spiritus rector je Bologna a  Brusel je vykonavatel jejích rozhodnutí. V EU se tak jeho direktivy stávají závaznými, ostatní signatáři je dobrovolně přejímají. Tímto způsobem získal vlastní boloňský proces precizně fungující exekutivu, která zaručuje, že jednotlivé vysokoškolské zákony

▼ Inženýrský den v roce 2005 byl uspořádán na téma Konverze průmyslových objektů a konal se v Dopravní hale Národního technického muzea v Praze

64

stavebnictví 03/12

se při svém rozhodování o  vysoce kvalifikovaná stanoviska. Všude tam, kde pracují a pomáhají vytvářet vazby na národní hospodářství, jsou povinni realizovat výsledky vědy, výzkumu a  inovačních procesů. Inženýři působí při výkonu svobodného povolání jako nezávislí poradci a  nesou maximální odpovědnost za své dílo, za bezpečnost staveb, za ochranu života, za vytváření optimálních životních podmínek a  za lidské dimenze svých projektů v rámci udržitelného rozvoje stavění. Inženýr tak musí být zárukou kvality díla, musí trvale uplatňovat nejnovější poznatky z oboru, a to jak tuzemské, tak i zahraniční. Uspořádání Inženýrského dne za účasti přizvaných uznávaných odborníků, představitelů vlády a  politické reprezentace musí být skutečnou společenskou a  kulturní událostí, která přispěje k posílení přirozené autority inženýrského povolání ve společnosti. Jsem naprosto přesvědčen o  tom, že nevládní profesní organizace působící v oblasti výstavby spolu s projektovými, dodavatelskými a  investorskými společnostmi, a  také spolu s  vzdělávacími a  vědeckými a  v ýzkumnými institucemi musí neustále otevírat dialog na téma technického vývoje a  rozvoje společnosti, ale také ekologických a  sociologických dopadů inženýrských děl a  role lidského jednotlivce v těchto procesech. ■ Autor: prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc., prezident Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI) v letech 1992–2005

svět stavbařů

Veletrh STŘECHY, PLÁŠTĚ, IZOLACE, STAVBA 2012 Veletrh STŘECHY, PL ÁŠTĚ, IZOLACE, STAVBA patří k  nejvýznamnějším odborným veletrhům v  oboru stavebnictví, které se konají v  České republice. Pro vystavovatele je důležitým místem obchodních setkání, navazování nových kontaktů, získávání obchodních zakázek a  prezentace před širokou veřejností. Návštěvníkům přináší možnost získání přehledu v  novinkách a  trendech v  oblasti stavebnictví, srovnání nabídek jednotlivých vystavovatelů nebo možnost poradenství od zkušených odborníků. Odbornou poradnu bude mít na svém stánku i Česká komora autorizovaných inženýrů a  techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Návštěvníci budou moci sledovat praktické ukázky pokládky plechových krytin, izolačních pásů a  ukázky dovedností řemeslných mistrů. Veletrh se tento rok koná ve změněném termínu. Z  důvodu snahy společnosti Ostravské výstavy, a.s.,

o dosažení co nejvyšší spokojenosti svých návštěvníků a vystavovatelů došlo k  přesunu ze zaběhnutého únorového termínu na březnový a  zároveň byla upravena doba konání výstavy na tři dny. Veletrh se bude tedy konat ve dnech 22.–24. března 2012 na Výstavišti Černá louka v Ostravě. Veletrh bude doplněn o druhé pokračování výstavy Výtahy a zdvihací technika, což je v oboru velmi aktuální téma. Vzhledem k přijímaným normám Evropské unie o zvyšování bezpečnosti stávajících výtahů se problematice výtahů věnuje vysoká pozornost a  je o  ni zájem nejen ze strany výrobců, servisních firem, majitelů a  provozovatelů, ale i samotných uživatelů. Výstava poskytne prostor firmám působícím na českém výtahovém trhu. Budou moci prezentovat a předvést nejen kompletní výtahová zařízení, ale i  jejich části a  bezpečnostní komponenty. Technická veřejnost se tak seznámí se současným sta-

vem techniky, novými vývojovými trendy a  bude tak mít případně ulehčené rozhodování při potřebě výměny dříve instalovaných výtahů. Ty jsou spojeny s  provozními riziky vyvolávajícími nebezpečné situace a  přímo ohrožují zdraví dopravovaných osob. Součástí veletrhu bude také slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Řemeslník roku, která představuje nejkvalitnější řemeslné práce v oblasti střech realizované v předešlém

roce. Organizátorem této soutěže je společnost Coleman S. I., a.s. Významnou součástí odborného doprovodného programu výstavy je konference Regenerace bytových domů a seminář Střechy a fasády 2012, organizované společností Coleman S. I., a.s., na téma kazy a vady plochých střech. O kvalitě odborného veletrhu svědčí zájem ze strany vystavovatelů i veřejnosti. Podrobné informace naleznete na www.cerna-louka.cz. ■

inzerce

Co nabídnou veletrhy Envibrno, URBIS INVEST a URBIS TECHNOLOGIE Ochrana životního prostředí, komunální technika a investiční příležitosti Novinky a trendy v oborech komunálních a environmentálních technologií a služeb, regionální inovační strategie a rozvojové plány jednotlivých regionů v kontextu aktuálních potřeb veřejné sféry představí vystavovatelé návštěvníkům odborných veletrhů URBIS INVEST, URBIS TECHNOLOGIE a Envibrno. Trojlístek odborných veletrhů se bude konat v termínu od 24. do 27. dubna v samostatném pavilonu ve vstupní B2B části areálu brněnského výstaviště. Souběžně konané Stavební veletrhy Brno pak rozšíří tuto odbornou komplexní přehlídku potřeb komunální sféry o stále aktuální aspekty stavebnictví a technického zařízení budov. Praktická řešení vystavovatelů a aktuální odborné informace Nabídku vystavovatelů doplňuje odborný doprovodný program, který se koná pod záštitou a ve spolupráci s odbor-

nými asociacemi a svazy. Tematicky se bude doprovodný program veletrhu věnovat například problematice ochrany životního prostředí, úsporám energií v obcích či investičním příležitostem. Druhotným surovinám se bude v doprovodném programu věnovat Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Problematiku srážkových vod bude ve svém doprovodném programu řešit Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků. Součástí doprovodného programu budou také světově unikátní praktické ukázky protipovodňových opatření v bazénu před pavilonem Z. Celá expozice tvoří jedinečný celek, který není k vidění nikde jinde na světě. Doprovodný program pod taktovkou Svazu měst a obcí ČR Mezi již tradiční akce doprovodného programu veletrhu patří již 18. kongres starostů a primátorů měst a obcí ČR, který pořádá Svaz měst a obcí ČR. Letošní novinkou v doprovodném programu ve-

letrhu je odborná konference, která se bude věnovat energetickým úsporám v obcích. Organizátorem této konference je také Svaz měst a obcí ČR. Environmentální účetnictví a reporting Environmentální účetnictví představuje významný nástroj, který měří a vyhodnocuje oblast životního prostředí, oblast ekonomiky a sociální oblast ve vzájemných souvislostech. Jeho prostřednictvím lze posoudit účinnost a efektivnost legislativních opatření i nástrojů, které může podnikatelská i veřejná sféra využívat. Cílem konference je diskuze k nejnovějším poznatkům z environmentální oblasti s důrazem na ekonomiku a sociální aspekty podnikání, výměna zkušeností a vědeckých poznatků z oblasti implementace environmentálního účetnictví a reportingu na mikro i makro úrovni. Více informací naleznete na www.bvv.cz/envibrno

stavebnictví 03/12

65

inzerce

Baumit TWINNER Zateplovací systém s tepelným izolantem nové generace a se samočisticí omítkou Růst požadavků na energetickou šetrnost budov vytváří tlak na co nejintenzivnější vylepšování tradičních materiálů, což sice u mnohých odkrývá jejich nejzazší technické meze, ale může i iniciovat spojení hmot a výrobků dříve zcela svébytných či dokonce antagonistických. Nejinak tomu je i u tepelných izolantů v zateplovacích systémech. U klasických desek z bílého polystyrenu se po přidání grafitu zlepšuje koeficient tepelné vodivosti z původních 0,040 W/m.K až na 0,031 W/m.K. Potřebné mechanické vlastnosti desek z EPS-F, jako např. pevnost v tahu kolmo k rovině desky, modul pružnosti ve smyku či objemová hmotnost, nejsou tímto vylepšením izolačního výkonu nijak dotčeny, ale při jejich nasazení v praxi se nejeden řemeslník může přesvědčit o platnosti onoho ne zcela milého lidového moudra, že obvykle bývá něco za něco. I zde platí, že posílení užitečných vlastností v jednom směru bývá často vykoupeno snížením jiných vhodných parametrů, ať už finančních, anebo například akustických či bezpečnostních. U grafitového polystyrenu vyvstává navíc nutnost zvýšené pečlivosti při provádění a používání výhradně spolehlivých a kvalitních lepidel. Nejeden sebejistý řemeslník byl nemile překvapen, když zjistil, že ne všechna cenově nejvýhodnější lepidla drží na deskách z grafitového polystyrenu stejně jako na původním bílém EPS a že šedé desky se na slunci nebezpečně ohřívají a rozpínají, což ně▼ Obr. 3.

66

▲ Obr. 1.

kdy může vést až k jejich oddělování od nosného podkladu (stěny). U mnoha desek z minerální vlny dochází k obdobnému zlepšování jejich tepelně izolačního výkonu, když se jejich koeficient tepelné vodivosti snižuje ze stejné startovací hodnoty 0,040 W/m.K na limitních 0,036 W/m.K. Na rozdíl od polystyrenu to ale bývá vykoupeno snížením pevnosti těchto desek v tahu

▲ Obr. 2.

▼ Obr. 4.

stavebnictví 03/12

kolmo k rovině desky až o 30 % (z původních 15 kPa na 10 kPa). Tak, jak v posledních letech roste výkonnost ale i tloušťka zateplovacích systémů, dochází i k tragickým požárům, při nichž vychází najevo, jak důležitá je i požární bezpečnost nejen samotného izolantu či omítky v ploše, ale i v jednotlivých detailech, zejména nad okny a v oblasti soklu. U většiny fasád je nyní potřeba nejběžnější polystyrenové izolace doplňovat nad okny a v oblasti soklu dělicími pásy z požárně bezpečnější minerální vlny. (obr. 1 a 2). Do míst rizikových pro vznik diagonálních trhlin (v rozích oken a těsně nad nimi) je tím vnesena další imperfekce – přechod mezi odlišnými tepelně izolačními materiály, které každý jiným způsobem dilatují, většinou je potřeba je i jiným způsobem vyrovnávat a stěrkovat a navíc mají i různou paropropustnost a nasákavost. K riziku dodatečných vodorovných trhlin se tím přidává i nebezpečí nežádoucích výluhů, výkvětů a barevných změn. O nemožnosti sladit po výšce fasády modul tepelněizolačních desek s konstrukční výškou objektu a s požárními dělicími pásy nad okny ani nemluvě.

▼O  br. 5.

▼O  br. 6.

▲ Obr. 7.

▲ Obr. 8.

▲O  br. 9.

Spolehlivost tkví v jednoduchosti Zateplovací systém Baumit TWINNER v sobě jednoduchým způsobem spojuje základní přednosti dvou rozdílných materiálů, z nichž u každého samotného byla již dříve vylepšena jeho tepelně izolační účinnost. K snadné zpracovatelnosti a vynikajícím izolačním vlasnostem grafitového polystyrenu přidává téměř stejně izolačně výkonnou minerální vlnu s její nezpochybnitelnou požární bezpečností. Tepelný izolant Isover TWINNER je na vnější straně tvořen vrstvou 30 mm minerální vlny s podélnou orientací vláken a na vnitřní straně grafitovým polystyrénem, jehož tloušťka může být různá – podle celkové tloušťky této složené tepelně izolační desky. Obě vrstvy jsou spojeny průmyslovým slepením speciálním PUR lepidlem, které zajišťuje vysokou pevnost v tahu i smyku. Pro ušetření času na stavbě a zabezpečení plné funkčnosti a spolehlivosti jsou pro ostění oken, nadpraží, nároží a založení u soklu určeny speciální zakládací a rohové desky. (obr. 3).

v celé své ploše neměnné stavebně fyzikální vlastnosti, netvoří ji bílé a zelené „kry“ střídajícího se polystyrenu a minerální vlny a z požárního hlediska je nezpochybnitelně bezpečná.

Výsledný součinitel tepelné vodivosti těchto sendvičových tepelně izolačních desek dosahuje vynikajících hodnot 0,033–0,034 W/m.K, přičemž zateplovaná fasáda nemusí být v oblasti původního používání polystyrenových izolantů (do požární polohové výšky 22,5 m u dodatečného zateplení a 12 m u novostaveb) doplňována nově požadovanými požárně dělícími pásy z MW nad okny či v oblasti soklu. Stěna s okny může zůstat jednolitá, má

Jednoduché a obvyklé zpracování Zateplovací systém Baumit TWINNER se provádí obvyklým způsobem jako jiné běžné systémy. Tepelně izolační desky se lepí na sraz a ve vrstvách nad sebou vystřídaně na vazbu. Lepidlo se na grafitový polystyren nanáší ve tvaru obvodové obálky a tří středových terčů tak, aby plocha slepu činila nejméně 40 % plochy desky, stěrkování se provádí postupem obvyklým pro desky z minerální vlny. (obr. 7–10).

▼ Obr. 11.

Extrémní požární zkoušky Zateplovací systém Baumit TWINNER úspěšně prošel nejen povinnými požárními zkouškami, tzv. SBI-testem dle EN 13283 a splnil i nadstandardní požadavky nepovinných požárních zkoušek detailů nad okny a v oblasti soklové lišty podle ISO 13785-1 (obr. 4), ale jako dosud jediný zateplovací systém v České republice obstál i při velkorozměrových požárních zkouškách pro fasády podle ISO 13785-2 (obr. 5 a 6), odpovídajícím podmínkám extrémního bytového požáru, kdy byla stěna zateplená systémem Baumit TWINNER vystavena požáru vycházejícímu z okna místnosti 4 x 4 m s účelově poskládanými 400 kg vysušeného řeziva tak, aby vyhořely v průběhu prvních 30 minut zkoušky.

Skladba systému Baumit TWINNER Svým složením se tento zateplovací systém nijak zásadně neliší od ostatních prémiových systémů Baumit.

▲O  br. 10.

■ Baumit StarContact (lepidlo); ■ Fasádní desky Isover TWINNER; ■ STR U (šroubovací hmoždinky – povrchová nebo zapuštěná montáž, obvykle 6–8 ks/m2); ■ Baumit StarContact / ProContact (stěrková hmota); ■ Baumit StarTex (sklotextilní síťovina); ■ Baumit UniPrimer (penetračnbí nátěr); ■ Baumit NanoporTop (probarvená omítka se samočisticím efektem). Podle hesla čistému vše čisté se pro konečnou povrchovou úpravu jednoznačně doporučuje použít originální omítku s funkčním samočisticím efektem – Baumit NanoporTop. Ta svými vlastnostmi umožní udržet fasádu v dlouhodobě dokonalé estetické kondici. Jako alternativní povrchovou úpravu je samozřejmě možné zvolit kteroukoliv další z řady prvotřídních omítek Baumit (Baumit SilikonTop, StyleTop, GranoporTop, nebo SilikatTop). Viz foto hotového domu – obr. 11. Výhody systému Baumit TWINNER ■ Standardně v tloušťkách až do 300 mm; ■ Bez nutnosti požárně dělicích pásů dle ČSN 73 0810; ■ Třída reakce na oheň izolantu i celého systému: B-s1, d0; ■ Vynikající hodnoty součinitele tepelné vodivosti: 0,033–0,034 W/m.K; ■ Zvýšená bezpečnost proti rizikům oslunění izolantu ve fázi lepení na fasádu; ■ Se špičkovými lepicími a stěrkovými hmotami je Baumit vhodný i pro extrémní zatížení; ■ Dlouhodobě krásný vzhled díky omítkám Baumit NanoporTop se samočisticím efektem. Petr Lorenc, produktmanažer BAUMIT, spol. s r.o.

stavebnictví 03/12

67

infoservis Veletrhy a výstavy 13.–16. 3. 2012 FOR ELECTRON 2012 2. mezinárodní veletrh elektrotechniky, elektroniky a energetiky PVA EXPO PRAHA Praha 9 – Letňany, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.electron.cz.cz 13.–16. 3. 2012 FOR INDUSTRY 2012 11. mezinárodní veletrh strojírenských technologií PVA EXPO PRAHA Praha 9 – Letňany, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.forindustry.cz 22.–25. 3. 2012 FOR HABITAT 2012 19. veletrh bydlení PVA EXPO PRAHA Praha 9 – Letňany, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.forhabitat.cz 22.–25. 3. 2012 FOR FURNITURE 2012 2. mezinárodní veletrh nábytku a bytového designu PVA EXPO PRAHA Praha 9 – Letňany, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.forfurniture.cz 22.–25. 3. 2012 FOR OFFICE 2012 2. mezinárodní veletrh kancelářského nábytku, vybavení obchodních a společenských prostor PVA EXPO PRAHA Praha 9 – Letňany, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.foroffice.cz 22.–25. 3. 2012 FOR GARDEN 2012 6. mezinárodní veletrh zahrad PVA EXPO PRAHA Praha 9 – Letňany, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.for-garden.cz

68

stavebnictví 03/12

29.–31. 3. 2012 STAVOTECH OLOMOUC 2012 43. stavební a technický veletrh Olomouc, Výstaviště Flora, Wolkerova 37/17 E-mail: [email protected] 2.–13. 4. 2012 MOSBUILD 2012 Mezinárodní výstava stavebnictví a interiérů Rusko, Moskva, Expocentre E-mail: [email protected] www.mosbuild.com 12.–15. 4. 2012 FOR FAMILY Soubor veletrhů pro rodinu a volný čas Součástí jsou veletrhy FOR SENIOR 2012 FOR KIDS 2012 FOR PETS 2012 PVA EXPO PRAHA Praha 9 – Letňany, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.forfamily.cz 18.–21. 4. 2012 INTERSTROYEXPO 2012 18. mezinárodní stavební veletrh spojený s mezinárodní konferencí Rusko, Petrohrad, Veletržní areál Lenexpo E-mail: [email protected] www.interstroyexpo.primexpo.com

Odborné semináře a konference 8. 3. 2012 Novela zákona o veřejných zakázkách Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail:  [email protected] www.studioaxis.cz 12.–14. 3. 2012 AutoCAD Map 3D 2012 Základní školení Praha 4, CAD Studio a.s., Líbalova 1/2348 E-mail: [email protected]

19.–21. 3. 2012 AutoCAD Civil 3D 2012 Základní školení Brno, CAD Studio a.s., Sochorova 23 E-mail: [email protected] 20.–21. 3. 2012 AutoCAD/LT 2012 Základní školení Ostrava, CAD Studio a.s., Nemocniční 987/12 E-mail: [email protected] 20.–21. 3. 2012 Obnova památek 12. ročník konference s doprovodnou výstavou a exkurzemi Praha 6, Thákurova 1, Masarykova kolej E-mail:  [email protected] www.studioaxis.cz 23.–24. 3. 2012 Soutěžní přehlídka stavebních řemesel SUSO Řemeslná soutěž Hradec Králové, Kongresové centrum Aldis, Eliščino nábřeží 375 E-mail: [email protected] www.suso.cz 27.–29. 3. 2012 AutoCAD Plant 3D 2012 Základní školení Praha 4, CAD Studio a.s., Líbalova 1/2348 E-mail: [email protected] 29. 3. 2012 Bezbariérové užívání pozemních staveb Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail:  [email protected] www.studioaxis.cz 3.–5. 4. 2012 Revit Architecture 2012 Základní školení Brno, CAD Studio a.s., Sochorova 23 E-mail: [email protected] 3.–5. 4. 2012 AutoCAD/LT 2012 Základní školení Praha 4, CAD Studio a.s.,

Líbalova 1/2348 E-mail: [email protected] 5. 4. 2012 Příprava k autorizačním zkouškám ČKAIT Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail:  [email protected] www.studioaxis.cz 10.–12. 4. 2012 AutoCAD_Architecture 2012 Základní školení Plzeň, CAD Studio a.s., Teslova 3 E-mail: [email protected] 10.–12. 4. 2012 AutoCAD/LT 2012 Základní školení Ostrava, CAD Studio a.s., Nemocniční 987/12 E-mail: [email protected] 12. 4. 2012 Garáže z požárního hlediska Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail:  [email protected] www.studioaxis.cz 16.–18. 4. 2012 AutoCAD Civil 3D 2012 Základní školení Praha 4, CAD Studio a.s., Líbalova 1/2348 E-mail: [email protected] 17. 4. 2012 Zákon o pozemních komunikacích z hlediska stavební činnosti Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4 E-mail:  [email protected] www.studioaxis.cz 18.–20. 4. 2012 AutoCAD/LT 2012 Základní školení Pardubice, CAD Studio a.s., Nábřeží Závodu míru 2738 E-mail: [email protected]

Odborné semináře v Domě ABF

Semináře České stavební společnosti

N ov e l a v o d n í h o z á ko na  a  vztah vodního a  stavebního zákona 13. 3. 2012 od 9.00 hod.  Cílem novelizace vodního zákona bylo odstranění nedostatků vyplývajících podle zjištění vodoprávních úřadů z  nedostatečné úpravy zejména na úseku ochrany vod a  vodního hospodářství. Seminář určen pro: vodoprávní úřady a podnikatele.

Vady a rizika spojená s  výměnou okenních a dveřních otvorů staveb Termín: 22. 2. 2012 Místo: ČSVTS, Praha 1, Novotného lávka 5, sál 318 Odborní garanti: doc. Ing. Karel Papež, CSc., Ladislav Platil

Hydroizolace střech a teras (bezchybný návrh realizace, vady a cesty k nápravě) Termín: 18. 4. 2012 Místo: ČSVTS, Praha 1, Novotného lávka 5, sál 315 Odborný garant: doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc., Ing. Jaroslav Synek

Technický dozor stavebníka (investora), práva, povinnosti a úloha stavebního deníku při řešení sporů Termín: 1. 3. 2012 Místo: ČSVTS, Praha 1, Novotného lávka 5, sál 318 Odborní garanti: Ing. Josef Ladra, Ing. Pospíchal

Technologie vnitřního zateplování budov včetně dřevěných Termín: 16. 5. 2012 Místo: ČSVTS, Praha 1, Novotného lávka 5, sál 315 Odborný garant: Ing. Miroslav Havel, doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc.

Uplatnění aktualizovaného zákona o veřejných zakázkách v oblasti municipálních stavebních zakázek Termín: 21. 3. 2012 Místo: ČSVTS, Praha 1, Novotného lávka 5, sál 315 Odborný garant: doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc.

Vady stavebního díla, jejich identifikace a způsob odstraňování v  oblasti hrubé stavby a v oblasti dokončovacích prací Termín: 7. 6. 2012 Místo: ČSVTS, Praha 1, Novotného lávka 5, sál 414 Odborný garant: doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc.

Příprava na autorizační zkoušku – Právní požadavky ve stavebnictví 14. 3. 2012 od 9.00 hod. Cílem semináře je předat posluchačům základní znalosti a podklady v právních předpisech, potřebné pro plnění jim přidělených odpovědností a  pravomocí ve stavební praxi. Seminář poskytuje základní informace o právních požadavcích v  průřezu všech fází přípravy a realizace staveb, jejichž znalost je vyžadována při autorizačních zkouškách pro vybrané činnosti ve výstavbě ve smyslu § 46 stavebního zákona. Seminář určen pro: pracovníky všech oblastí investiční výstavby Právní úprava a praxe v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí (EIA/SEA)

15. 3. 2012 od 10.00 hod. Seminář bude zaměřen na objasnění smyslu institutu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) a posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA). Výklad procesních kroků při posuzování vlivů na životní prostředí, včetně možností urychlení procesu a  eliminace střetů investora s  veřejností v zájmu nekonfliktního průběhu procesu EIA. Získávání informací o procesu a o dokumentech pořizovaných v  jeho průběhu. Spojitost procesu EIA a  následných povolovacích řízení (zejména územního řízení podle stavebního zákona). Seminář určen pro: Zástupce podnikové sféry, pracovníky veřejné správy a další osoby, které vystupují či mohou vystupovat v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Místo konání: Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství Václavské náměstí 31, 110 00 Praha E-mail: [email protected] www.abf-nadace.cz On-line přihláška: www.stavebniakademie.cz

Hydroizolace spodní stavby Termín: 4. 4. 2012 Místo: ČSVTS, Praha 1, Novotného lávka 5, sál 315 Odborný garant: doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc., Ing. Jaroslav Synek

Kontakt: Předseda: doc. Ing. Petr Anton, CSc. Sekretariát: Dagmar Chloupková Tel: 221 082 397, 608 909 369 E-mail: [email protected]

inzerce

Suso_PR_185x82_02.indd 1

16.2.2012 14:16:21

stavebnictví 03/12

69

firemní blok

text a foto Radim Šestal

ETICS 2012 – PVC soklová lišta s integrovanou tkaninou a okapničkou Úspory se netýkají u zateplení domů pouze výsledné úspory energií na teplo, ale také samotného procesu distribuce, projekce, montáže. Proto zakládací lišta PVC Socle FACTOR A++ přináší úspory všem zúčastněným: investorům, montážním firmám a hlavně samotným uživatelům domů. Proč používat PVC namísto hliníku? Důvodů je více, ale nejvýznamnější argument, proč používat lišty z PVC místo hliníkových, je jasný: absolutně nejnižší tepelná vodivost, kterou PVC nabízí. (PVC má λ 0,17 W/mK, hliník 204 W/mK.) Oproti hliníku je hodnota tepelné vodivosti u PVC až 1200x nižší. Díky energetickému štítku je PVC lišta vhodná pro nízkoenergetické a pasivní stavby. Jeho další předností je pevnost – proto nedochází k poničení během manipulace. U hlinikových profilů dochází až k  5% ztrátám kvůli poškození během manipulace při transportu a  montáži. Tento patentovaný profil, montuje-li jej certifikovaná firma, má záruku 20 let. Životnost minimálně 25 let Hliníková lišta podléhá korozi a u tloušťky 0,6 mm může za předpokladu špatné montáže a vzniku mikroprasklin mít životnost jen sedm let. Naproti tomu na PVC nepůsobí mnoho povětrnostních vlivů a i v alkalickém prostředí je netečný. Střední míra životnosti lišty z PVC tak dosahuje až třiceti let. PVC Socle FACTOR A++ poskytuje garanci podloženou testy v urychlovačích, které potvrdili neměnnost charakteristik polymerů po dobu 25 let. ETICS + Evropská norma o energetické náročnosti budov Zakládací lišta PVC Socle FACTOR A++ přispívá ke splnění tvrdých podmínek směrnice Evropského

70

stavebnictví 03/12

délce 2 m a v šířkách 53, 83, 103, 123, 143 a  163 mm. Balení je uzpůsobeno požadavkům zákazníků a  obsahuje pouze osm lišt (16 bm) ve velmi pevném balení. Pro logistické účely a pro zvýšení odolnosti při transportu jsou každá tři balení ještě v  kartonovém boxu.

Požární odolnost – reakce na oheň Zakládací lišty PVC Socle FACTOR A++ splňují veškeré evropské předpisy pro uvedení na trh a jsou odzkoušeny v českých zkušebních ústavech. Profily splňují ČSN ISO 13785-1 a prošly Zkouškou reakce na oheň pro fasády. ■ www.factorinsulation.com

parlamentu a  Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o  energetické náročnosti budov, která razantně zpřísňuje podmínky pro zateplování budov a jejich energetické potřeby. Pevnost soklové oblasti Soklová oblast je nejvíc viditelné místo, navíc vystavené nárazu. Díky integrované perlince na liště dochází k  dvojitému armování soklové oblasti. A  dále díky síle materiálu od 1,6 mm až do 3 mm, přesahu tkaniny ve spojích mezi jednotlivými lištami a  konstrukci profilu je dosaženo významné pevnosti celé soklové oblasti, která bývá nejvíce namáhána a odolává mechanickému poškození okolí. Detail dělá celek I přes velmi rychlé nanášení lepidla i omítky zaručuje integrovaná okapnice velmi pěkný výsledek práce. Investor získá funkční odvod stékající vody a  zároveň detail, za který se nemusí stydět. Díky možnosti řezu tkaniny nad okapnicí nevznikají žádné třásně, které by vyčnívaly z  omítky pod soklovou lištou. Díky možnosti opření hladítka o okapnici během nanášení lepidla a omítky probíhá montáž až 3x rychleji, čímž se snižují náklady na montáž. Už žádné nasazování dodatečných lišt s okapničkou. Ekomomické balení Zakládací lišty PVC Socle FACTOR A++ se vyrábějí v jednotné

▲ PVC Socle FACTOR A++

▲ Způsob vytvoření vnitřního rohového detailu ▼ Způsob montáže zakládací lišty

inzerce

Sádrové a vápenosádrové omítky Cemix Realizátoři stavebních úprav z řad odborníků i laiků začínají v dnešní době objevovat výjimečné vlastnosti sádrových omítek, které zcela splňují požadavky moderního stavebnictví. Cemix, tradiční výrobce stavebních materiálů, ve svém sortimentu již několik let nabízí Cemix Sádrovou omítku, Cemix Vápenosádrovou omítku a Cemix Sádrovou stěrku. Letos však tyto produkty doznaly změny; jejich vylepšená receptura zaručí ještě lepší uživatelské vlastnosti. Kromě nich byla na začátku tohoto roku představena novinka – Cemix Sádrová omítka tenkovrstvá. Tenkovrstvé omítání – trend současnosti Cemix Sádrová omítka tenkovrstvá je určena pro jednovrstvé omítání velmi rovného zdiva v interiéru. Je vhodná zejména pro přesné zdivo z pórobetonu či vápenopískových tvárnic, případně pro povrchovou úpravu betonových stěn a stropů. Omítku lze nanášet v tloušťkách již od 3 mm a díky svojí zrnitosti 0,4 mm je možné ji upravovat filcováním (úprava pomocí pěnového hladítka) či gletováním (vyhlazení gletovacím hladítkem).

▲ Strojní nanášení omítky

▲ Rozfilcování hladítkem

Jednovrstvé omítky – snadná aplikace, jednoduché použití Cemix Sádrová omítka a Cemix Vápenosádrová omítka jsou určeny také pro interiérové použití k omítání stěn a stropů. Hlavní rozdíl je v jejich zrnitosti – sádrová omítka má plnivo s velikostí zrna do 0,7 mm, u vápenosádrové omítky je použito plnivo se zrnitostí do 1,2 mm. Povrch sádrové omítky je možné jak filcovat, tak upravit gletováním, čímž dosáhneme zcela hladkého vzhledu. Vápenosádrová omítka se hodí spíše pro povrchovou úpravu filcováním. Takto upravený podklad je pak připraven pro vymalování různými malířskými technikami, tapetování či další dekoraci.

Omítka neabsorbuje barvu ani další následné nátěry, a proto není nutné tak často malovat. Každý stavebník, ať už odborník či laik, jistě také ocení snadnou a rychlou aplikaci, dobré vysychání omítek i jejich výbornou přídržnost k podkladu. Vysoká je také odolnost proti praskání. Omítky lze zpracovávat ručně nebo za pomoci strojního zařízení. Jednovrstvé nanášení na interiérové zdivo má optimální vrstvu 10 mm. V případě potřeby je ale možná i větší tloušťka až do 40 mm. Na stropech se obvykle aplikují do tloušťky 15 mm. Omítky lze tedy nanášet ve větších tloušťkách v porovnání s tenkovrstvou omítkou a umožňují tak překrytí větších nerovností v podkladu. Omítky jsou vhodné pro každý běžný podklad, jako jsou cihly, beton, THERM bloky apod. Další předností je i provádění jednoduchých neznatelných oprav v případě poškození. Jsou ideální pro povrchové úpravy ostění, například po výměně oken. Své uplatnění však najdou i na plochách, u kterých je třeba sjednotit povrch.

▼ Úprava gletováním

▼ Úprava při výměně okna

Sádrová stěrka Ve skupině sádrových produktů má své nezastupitelné místo také Cemix Sádrová stěrka. Stěrka je tenkovrstvý materiál používaný jako svrchní vrstva omítky, kterou se zajistí její dokonale hladký a jemný povrch připravený k další aplikaci maleb, nátěrů či tapet. Cemix Sádrová stěrka slouží ke snadnému stěrkování hladkých betonových panelů, omítek a podobně. Je určena také pro úpravy povrchů podkladů, jako jsou štukové, jednovrstvé nebo jemné omítky a beton. Stěrkou lze také nahradit jemnou vnitřní omítku ve vícevrstvém omítkovém systému a docílit tak dokonale hladkého povrchu. Stručně řečeno, stěrku lze použít v případě požadavku na hladký povrch všude tam, kde není možné z dispozičních, technických či jiných důvodů použít jednovrstvé sádrové omítky. Nanášení stěrky se doporučuje v tloušťce tří milimetrů. Vyrábí se v zrnitosti 0,2 mm, jde tedy o velice jemný materiál. Další vlastnosti této stěrky jsou stejné jako u sádrových omítek, výhodou je zejména finanční úspora. V receptuře všech výrobků jsou použity přírodní, ekologické a zdravotně nezávadné materiály. Na jejich povrchu se nedrží prach a jsou tak velmi vhodné pro alergiky. K důležitým přednostem sádrových omítek patří jejich prodyšnost a schopnost absorbovat vlhkost a později ji opět uvolnit do prostoru. Zároveň dokážou udržet teplo a přirozeně tak zajistí příjemné klima místností a rovnováhu teploty stěn a vnitřního prostoru. V neposlední řadě je výhodou těchto omítek jejich cena. Použitím jednovrstvých sádrových produktů je možné v porovnání s klasickým vícevrstvým systémem (cementový postřik, jádrová omítka a vnitřní jemná omítka) uspořit až 1/3 finančních nákladů na materiál i práci. Nanášení a povrchová úprava omítek vyžadují zručnost a také určité zkušenosti. Přesný postup nanášení sádrových omítek a stěrek naleznete na www.cemix.cz.

stavebnictví 03/12

71

inzerce

HELIOS SPEKTRA – vnější tepelně izolační kompozitní systém Energie použitá na ohřev a chlazení objektů představuje 40 % celkové spotřeby energie. Velká část této energie přijde vniveč kvůli nevhodné tepelné izolaci objektů. Použitím HELIOS SPEKTRA – vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů můžete spotřebu energie snížit až o 60 %. Tím můžete zlepšit kvalitu bydlení a eliminovat znečišťování životního prostředí, ke kterému dochází v důsledku používání fosilních paliv. Jestliže přihlédneme k neustálému růstu cen zdrojů energie, má tato investice v dlouhodobém horizontu smysl. Další důvody použití HELIOS SPEKTRA – tepelně izolačních systémů jsou: U objektů, které jsou izolované dle předpisů, je teplota vnitřních zdí v zimních podmínkách vyšší. To sníží teplotní rozdíl mezi vnitřními zdmi a zdroji tepla. Tepelná izolace vnějších zdí zajistí stejnoměrnou teplotu vnitřních povrchů zdí. To zabrání vzniku tzv. tepelných mostů, které obyčejně vyvolají kondenzaci vodní páry a vznik plísní. HELIOS SPEKTRA – tepelně izolační systémy prošly procesem hodnocení a získaly certifikát evropského technického schválení (podle požadavků ETA pro systémy s koncovými omítkami ETICS, ETAG 004): ETA-08/0122 pro systém SPEKTRA EPS a ETA-08/0078 pro systém SPEKTRA MW. HELIOS SPEKTRA EPS – vnější tepelně izolační kompozitní systém Fasádní izolační systém s deskami z pěnového polystyrenu (EPS) pro te-

72

stavebnictví 03/12

▲ Ukázka vrstev tepelně izolačních systémů HELIOS SPEKTRA MW (vpravo) a HELIOS SPEKTRA EPS (vlevo)

pelnou i zvukovou izolaci starých a nových objektů. Charakteristická je pro něj optimální tepelná izolace, výhodná cena a jednoduché provedení. Složení (ETICS) systému: 1) Lepidlo: HELIOS SPEKTRA – lepidlo na polystyrenové desky 2) Tepelná izolace: Fasádní polystyrenová deska (EPS-F) 3) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA – lepidlo na polystyrenové desky 4) Zpevnění: zpevňující sklovláknitá síťovina určená k vyztužení ETICS systému 5) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA – lepidlo na polystyrenové desky 6) Základní nátěr: HELIOS SPEKTRA – základní nátěr univerzální 7)  Konečná finální vrstva: HELIOS SPEKTRA – akrylátová omítka nebo HELIOS SPEKTRA – silikonová omítka

HELIOS SPEKTRA MW – vnější tepelně izolační kompozitní systém Fasádní systém izolace s lamelami z minerální vlny pro dodanou kvalitu zvukové a protipožární ochrany starých a nových objektů. Jedná se o ekologický, nehořlavý systém, který se vyznačuje vysokou propustností par. Složení (ETICS) systému: 1) Lepidlo: HELIOS SPEKTRA – lepidlo pro minerální vlnu 2) Tepelná izolace: Fasádní MW deska nebo lamela 3) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA – lepidlo pro minerální vlnu 4)  Zpevnění: zpevňující sklovláknitá síťovina určená k vyztužení ETICS systému. 5) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA – lepidlo pro minerální vlnu

6) Základní nátěr: HELIOS SPEKTRA – základní nátěr univerzální 7)  Konečná finální vrstva: HELIOS SPEKTRA – silikonová omítka HELIOS SPEKTRA – finální ochrana – dekorativní omítka Jako konečná finální vrstva v obou typech HELIOS SPEKTRA – tepelně izolační systém mají HELIOS SPEKTRA – akrylátové a silikonové omítky ochrannou a dekorativní funkci. Omítky mají mikroporézní strukturu, která zabraňuje průchodu vodních kapek omítkou a zároveň umožňuje propustnost vodních par ven ze zdi. Tím získáme suchou fasádu, která dýchá, což sníží náklady ohřívání a vytváří zdravé klima vnitřních prostorů. Kromě toho široký výběr odstínů a textur umožňuje různé dekorativní efekty. HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky Přestože jsou vyrobeny na bázi organického (akrylátového) pojiva, obsahují tyto omítky více než 80 % minerálních látek, které jim dodávají pevnost a odolnost. Aditiva dodaná kvůli lepšímu zpracování omítky jsou také většinou přírodního původu. Výhody HELIOS SPEKTRA – akrylátových omítek jsou následující: ■ Ochrana životního prostředí HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky neobsahují látky zdraví nebo životnímu prostředí škodlivé. ■ Mechanizmus zasychání Vzhledem k tomu, že je pojivová látka organická, je mechanizmus zasychání HELIOS SPEKTRA – akrylátových omítek fyzikální, což znamená, že omítka zasychá pomocí odpařování vody. Zároveň to znamená, že rychlost zasychání závisí na klimatických podmínkách: zasychání za teplých a suchých klimatických podmínek je značně rychlejší než zasychání za studených a vlhkých klimatických podmínek. ■ Pružnost Jelikož jsou HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky pružné, můžou se malé mi-

krotrhliny trvale přemostit. Kromě toho obsahují tyto omítky zpevňující vlákna, která zabraňují vzniku mikrotrhlin kvůli pozdějšímu mechanickému pnutí. ■ Možnost tónování Široká paleta odstínů, od pastelových až po tmavé barevné tóny splní téměř každé přání. Přesto věnujte při výběru odstínů HELIOS SPEKTRA – akrylátových omítek jako konečných vrstev ve vnějších tepelně izolačních kompozitních systémech pozornost hodnotám HBW, které můžete propojit se světlostí barevného odstínu. Povrch omítek tónovaných do tmavých odstínů se totiž více zahřeje a může vyvolat teplotní pnutí systému, které způsobí trhliny. Proto doporučujeme výběr odstínů s hodnotami HBW vyššími než 25 (HBW>25). ■ Možnost čištění HELIOS SPEKTRA – akrylátové barvy můžete čistit vodou a kartáčem nebo proudem vody pod tlakem. ■ Odolnost proti klimatickým vlivům HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky jsou odolné proti agresivním klimatickým podmínkám (např.srážky a vítr). ■ Přilnutí HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky výborně přilnou na téměř všechny suché a zaschlé podklady: základní minerální podklady (TIS), různé typy starých nátěrů, umělé podklady a podobně. ■ Trvanlivost Mírně vyšší cenu HELIOS SPEKTRA – akrylátových omítek ve srovnání s minerálními omítkami kompenzuje jejich trvanlivost, obzvláště v podmínkách působení agresivních vlivů prostředí, univerzální použití, širší paleta odstínů a dobré mechanické vlastnosti. ■ Odolnost proti řasám a plísním HELIOS SPEKTRA – akrylátová omítka obsahuje biocidní látku, která brání vzniku plísní a řas v běžných podmínkách. HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky Základní vlastností HELIOS SPEKTRA silikonových omítek je vysoká vodood-

pudivost a zároveň silná propustnost par. Tyto optimální vlastnosti suchého filmu omítky umožňuje silikonová smola, která je vložena do suchého filmu omítky, a tím zajišťuje stálé hydrofobní působení. Tímto HELIOS SPEKTRA – silikonová omítka sdružuje nejlepší vlastnosti minerálních a disperzních systémů. Výhody HELIOS SPEKTRA – silikonových omítek jsou následující: ■ Ochrana životního prostředí HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky jsou příznivé pro životní prostředí, neboť jejich pojivo jsou emulgované ve vodě a obsahují minimální množství organických rozpouštědel. ■ Zasychání Mechanizmus zasychání je fyzikální (pomocí odpařování vody) a neodpařují se žádné škodlivé látky. ■ Odolnost HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky jsou dlouhodobě odolné proti klimatickým vlivům. ■ Podklad HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky můžete nanášet na téměř všechny nosné minerální podklady. Díky vysoké propustnosti par a vodoodpudivosti jsou obzvláště vhodné k nanášení na silně savé minerální podklady a k použití v tepelně izolačním systému s deskami a lamelami z minerální vlny (HELIOS SPEKTRA MW). ■ Možnost tónování K dispozici je široká paleta odstínů, nicméně doporučujeme používat anorganické pigmenty. ■ Odolnost proti špíně Díky výrazné vodoodpudivosti se voda nasbírá do kapek na povrch. Špínu, která se usadí na povrchu, smyjí i dešťové kapky a díky tomu zůstane fasáda čistá. ■ Odolnost proti řasám a plísním HELIOS SPEKTRA – silikonová omítka obsahuje biocidní látku, která brání vzniku plísní a řas v podmínkách mírného zatížení. Pro rady v souvislosti s použitím barev a laků obchodní značky HELIOS se můžete obrátit na naše poradce na tel.: 572 432 285-6 nebo nám pošlete dotaz na e-mail: [email protected].

stavebnictví 03/12

73

v příštím čísle

04/12 | duben

Dubnové číslo časopisu Stavebnictví je zaměřeno na téma Energetická náročnost staveb. Příspěvky představí konkrétní projekty budov s nízkou energetickou náročností v ČR i zahraničí. Debata se bude tentokrát zabývat problematikou implementace Směrnice 2010/31/EU do českých právních předpisů. Zajímavým příspěvkem je také článek o tvorbě cen elektrické energie v ČR.

Ročník VI Číslo: 03/2012 Cena: 68 Kč vč. DPH Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751 Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz

Číslo 04/12 vychází 6. dubna

ediční plán 2012

předplatné Celoroční předplatné (sleva 20 %): 544 Kč včetně DPH, balného a poštovného

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

časopis

■

ediční plán 2012

www.casopisstavebnictvi.cz

pozice na trhu

Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Věra Pichová Tel.: +420 541 159 373 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

časopis

Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: +420 602 542 402 E-mail: [email protected] Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: +420 728 867 448 E-mail: [email protected] Redaktorka odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Inzertní oddělení: Manažeři obchodu: Daniel Doležal Tel.: +420 602 233 475 E-mail: [email protected] Igor Palásek Tel.: +420 725 444 048 E-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D., Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl Tel.: +420 541 159 374 E-mail: [email protected] Předplatné: Věra Pichová Tel.: +420 541 159 373 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Tisk: EUROPRINT a.s.

pozice na trhu

časopis Stavebnictví je členem Seznamu recenzovaných periodik vydávaných v České republice* *seznam zřizuje Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR

www.casopisstavebnictvi.cz Kontakt pro zaslání edičního plánu 2012 a pozice na trhu v tištěné nebo elektronické podobě: Věra Pichová tel.: +420 541 159 373, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]

74

stavebnictví 03/12

Náklad: 32 110 výtisků Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 977180220300501 Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O  tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.

Nejnovější trendy ve stavebnictví, úsporách energií a interiéru

24.–28. 4. 2012 Brno – Výstaviště 17. mezinárodní stavební veletrh

13. mezinárodní veletrh technických zařízení budov

Souběžně probíhá:

www.stavebniveletrhybrno.cz Mezinárodní veletrh nábytku a interiérového designu

www.ceuv.cz

www.mobitex.cz

Life Nová kolekce fasádních barev

Všechny barvy vašeho života.

888 nových barev Baumit Life Baumit – přední evropská značka v oblasti fasád a zateplování vám přináší novou paletu 888 fasádních barev Life pro váš dům. Hledáte-li pro fasádu vašeho domu moderní, energické, energické pohodové či jemné nebo tradiční barvy, v kolekci Life naleznete vše v široké škále odstínů. Kromě toho si můžete vybrat z 36 nových trendových mozaikových omítek pro zvýraznění detailů. Díky vybranému odstínu z nejširší dostupné škály fasádních barev na trhu tak získá vaše fasáda originální a stylový vzhled.

Váš dům. Vaše barvy. Váš Life.