Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

2013

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

03/13

stavebnictví MK ČR E 17014

časopis

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

nosné konstrukce staveb stavba roku: Centrum technického vzdělávání v Ostrově nad Ohří kauza: zrušení Ředitelství vodních cest ČR cena 68 Kč www.casopisstavebnictvi.cz

Optimalizujte přepravu! Kontaktní databáze přeprav a volných vozů Cihly, beton, trámy, nosníky, obklady, tvárnice – to vše lze rychle přepravit pomocí služeb kontaktní databanky RaalTrans.

relacích v rámci vnitro přeprav, ale i nabídky mezinárodní. Po vložení do databáze je do 60 minut zrealizováno 44 % nabídek.

RaalTrans: databáze přeprav a volných vozů s 20letou tradicí spojuje 14 000 dopravců, speditérů, obchodníků a výrobců, kteří zadávají více než 100 000 nabídek nákladů a volných vozů denně. I vaší nabídkou můžete v jeden okamžik oslovit velké množství dopravců!

Vyzkoušejte možnost rychlého a bezproblémového zajištění dopravy. Všem novým zákazníkům nabízíme měsíční zkušební provoz plné verze programu RaalTrans zcela zdarma.

Jako nabídku je možné zadat jak malý balík nebo paletu, tak i náklad pro celý návěs nebo soupravu v krátkých

Podrobné informace Vám rádi sdělíme na telefonním čísle 495 217 281-2. Společně s ceníkem a objednávkovým formulářem je najdete také na www.raal.cz.

NAVŠTIVTE NĚKTERÉ Z NAŠICH BEZPLATNÝCH UKÁZKOVÝCH ŠKOLENÍ 15. 4. 2013

Praha Hotel Svornost, Novozámecká 284

Salonek u krbu

10.00 h

16. 4. 2013

České Budějovice Hotel Budweis, Mlýnská 6

Salonek

10.00 h

17. 4. 2013

Brno OREA Wellness Hotel Santon, Přístavní 38

Salonek Svratka

10.00 h

18. 4. 2013

Ostrava Kulturní dům K-TRIO, Dr. Martínka 1439/4

Červený salonek

10.00 h

19. 4. 2013

Hradec Králové Hotel Alessandria, Třída SNP 733

Salonek č. 1

10.00 h

OSTATNÍ TRANZIT

MYSLÍM L E LOGISTICKY

www.raal.cz

Vážení čtenáři,

inzerce

editorial

ministerstva dopravy by mohlo být jeho přestěhování do botelu Albatros. Stěhování by vyšlo levně – je to přes ulici – a zaměstnanci by tak byli řece, i  jejímu dnu, ještě blíže, než doposud jsou v  honosné budově na nábřeží Ludvíka Svobody. Tu by šlo jistě výhodně prodat a uskutečnit z  utržených peněz významné investiční počiny, třeba v oblasti Kostel (z lat. castellum), tedy hrad vodní dopravy. či pevnost, dnešním jazykem Perspektivně by se navíc zásadně možná chrám Páně, postavený ušetřilo na výdajích na cestoz  vlnitého plechu? V  útočištích vání, jež by zajišťovala plavba zlatokopů u řeky Yukon či v aus- Albatrosu s  celým ansámblem tralské buši nebo v  jiné Bohem ministerstva nejen po Vltavě, ale zapomenuté končině? Proč ne. i Labi, Odře a třeba i po Dunaji… Ale ve vikto (na vybudování riánské  A n tohoto kanálu glii? A  přece by výše zmíse v  druhé něná opatření polovině de jistě postačov a te n á c té h o vala). A vůbec, století tato premů že - li Bů h fabrikace uplatpřebývat ve vlnila v konstruk- flamingolonglegs.blogspot.cz nitém plechu, ci  sakrálních staveb právě ve proč by ministr a  jeho úředníci Velké Británii. Pravda, asi ne nemohli pracovat v botelu, když v okolí Buckinghamského paláce, je vůle ušetřit na organizačních nicméně v civilizovaných průmy- opatřeních tak veliká? slových oblastech. Zkrátka když není zbytí, tak víra s komfortem nechřadne, spíše naopak. A anglikánská církev byla vždycky nějaká divná. Ministerstvo dopravy ČR je koneckonců také nějaké divné. Asi prokleté. V pořadí sedmnáctý ministr dopravy se podepíše pod zrušení Ředitelství vodních cest ČR – jednoho z mála funkčních a stabilizovaných (vyjma postu ředitele…) orgánů ministerstva – a  to přes hromadné protesty všech expertů v  oborech vodní dopravy i  vodohospodářských staveb. Důvodem je organizační úspora několika miliónů korun do roku 2014, konkrétně sedmi. Hodně štěstí přeje Ve chvíli, kdy bylo Ředitelství vodních cest jakžtakž investičně potentní a  hlavně realizačně kompetentní, je to uvažování tak krátkozraké, že by jeho marginální efekt nepostřehly ani pověstně Jan Táborský tlusté Husákovy brýle. Přitom daleko přínosnějším řeše- šéfredaktor ním v rámci organizačních úspor [email protected]

stavebnictví 03/13

3

obsah

8–13

14–18

Centrum technického vzdělávání

Co bude znamenat konec ŘVC?

Cenu předsedy Senátu Parlamentu ČR v roce 2012 získala relativně nenápadná stavba Centra technického vzdělávání v Ostrově nad Ohří. Přitom jde o jednu z nejmodernějších školních budov v republice.

„Zrušení Ředitelství vodních cest ČR povede k tak marginalizovanému postavení, jaké neměla plavba snad nikdy, s výjimkou komunistické epizody,” tvrdí byvalý náměstek ministra dopravy.

28–31

52–58

Historie tenkostěnných ocelových konstrukcí

Konstrukční ochrana dřevostaveb

Tenkostěnné ocelové konstrukce mají na první pohled krátkou historii. Jejich masové využití se však datuje již o dvě století zpět. První celokovová nosná konstrukce mostu je z roku 1779.

Renomovaný architekt Josef Smola popisuje časté chyby při návrhu i realizaci dřevostaveb s nízkou energetickou náročností a ukazuje negativní příklady budov, z nichž některé byly dokonce oceněny.

Veřejná sbírka na restauraci obrazu Od září 2012 je v Multifunkční aule Gong v Dolní oblasti Vítkovice vystaven obraz významného rakouského malíře Antona Pettera Zavraždění sv. Václava. Jedná se o dílo s pohnutým osudem, který již byl v minulých týdnech zveřejněn médii. Obraz patří olomouckému arcibiskupství, které však nemá dostatek financí na jeho obnovu ani dost sil, které by byly schopné zorganizovat jeho záchranu. Protože se jedná o  vzácné dílo, monumentální malbu, které v českém prostředí nemá prakticky obdobu, rozhodli jsme se jako Nadace Machinery Fund zaplatit téměř 500 000 Kč za první etapu restaurování, která spočívala ve stabilizaci a narovnání plátna. V současnosti před sebou máme etapu druhou, která bude jak technicky, tak finančně mnohem obtížnější. Retuše a domalba chybějících částí obrazu si vyžádají téměř 650 000 Kč. Proto ve spolupráci

4

stavebnictví 03/13

s o. p. s. Aureus Angelus pořádáme veřejnou sbírku, jejíž výtěžek bude věnován na uskutečnění druhé etapy. Číslo sbírkového účtu je 22664422/0800. Dárce je oprávněn odečíst hodnotu daru od základu daně podle platného zákona o  daních z  příjmu č. 586/1992 Sb. Více informací naleznete na www.angelusaureus.cz. Ing. Jan Světlík, 1. místopředseda správní rady Nadace Machinery Fund

inzerce

03/13 | březen

3 editorial 4 obsah aktuality 6 Tisková konference ČKAIT stavba roku 8 Centrum technického vzdělávání pro západočeský region 14 16 18

STAVÍME PROFESIONÁLNĚ MOST SEDLEČKO NA DÁLNICI D3

kauza Konec Ředitelství vodních cest? Jak to vláda ČR vlastně myslí? Šetřením ještě nikdo nezbohatl – je třeba investovat Zřízení Ředitelství vodních cest ČR bylo správným krokem Horní Vltava – čtyři roky staveb na vodě v ohrožení

téma: nosné konstrukce staveb 0 Prefabrikovaná konstrukce provozovny 2 drcení odpadů – ECOREC, Prachovice Ing. Pavel Čížek 24 Skúsenosti s použitím nadrozmerných prefabrikátov pri výstavbe hál Ing. Miloš Král 28 Historický vývoj tenkostěnných ocelových konstrukcí Ing. Jaroslav Vácha 32 Současnost a perspektiva tenkostěnných ocelových konstrukcí Ing. Miloš Lebr, CSc. 36 Budovy z křížem vrstveného dřeva Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc. 42 Realizácie bezprievlakových stropov so spriahnutými oceľobetónovými nosníkmi Ing. Juraj Hanák Ing. Vladimír Zadrabaj 47 Podchod Vltavy raženou štolou pro tepelný napáječ Libeň – Holešovice Ing. Igor Dvořák Ing. Jan Sochůrek 52 Konstrukční ochrana dřevostaveb: teorie a realita v aktuální stavební praxi Ing. arch. Josef Smola

MOST NA DÁLNICI D3 PŘES LUŽNICI U VESELÍ N. LUŽNICÍ

MOST PRACKOVICE

62 historie 68 svět stavbařů 70 infoservis 74 v příštím čísle

SMP CZ, a. s. Pobřežní 667/78, Praha 8

foto na titulní straně: podchod Vltavy pro tepelný napáječ Libeň – Holešovice, Tomáš Malý

www.smp.cz

stavebnictví 03/13

5

ak tuality

text redakce, s použitím tiskové zprávy ČKAIT | foto redakce

Tisková konference ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě uspořádala v únoru letošního roku tiskovou konferenci na téma Co změní předpisy o energetické náročnosti budov z pohledu odborníků ČKAIT. O účast na této akci, která se konala v budově ČKAIT v Sokolské ulici v Praze, projevili zástupci médií nadstandardní zájem. Tiskovou kon ferenci zahájil předseda ČKAIT Ing. Pavel Křeček, k ter ý stru č ně seznámil zúčastněné s  historií, posláním a  cíli Inženýrské komory, do jejíž působnosti náleží mimo jiné i podpora odborného vzdělávání a  napomáhání šíření odborných informací. V další části programu, tematicky zaměřené na energetickou náročnost budov, vystoupili se svými přednáškami významní odborníci z  řad ČK AIT. Prof. Ing. Karel Kabele, CSc., člen Představenstva ČKAIT, vedoucí katedr y technick ých zaříze ní budov na FSv ČVUT v  Praze, hovořil na téma Vyhláška o energetické náročnosti budov a budovy s téměř nulovou spotřebou energie; Ing. Jaroslav Šafránek, CSc., člen Autorizační rady ČKAIT, energetický specialista MPO ČR a  člen správní rady Asociace energetických auditorů, informoval o  nových právních předpisech v  oblasti energetické náročnosti budov. Přednáška Ing.  Karla Vaverky, člena Představenstva ČK AIT, energetického specialisty MPO a  energetického auditora, byla inzerce

6

stavebnictví 03/13

zaměřena na téma aplikace zákona o  hospodaření energií v projektantské praxi. Na dotazy novinářů v rámci daného tématu odpovídala také Marie Báčová, poradkyně předsedy ČKAIT. V  souvislosti s  novými energetickými požadavky na budovy byla pozornost zaměřena zejména na otázky připravenosti jednotlivých účastníků výstavby. Následná „exkurze“ do světa projektantů upozornila na problematiku uplatnění projektantů na pracovním trhu, tvorby hodnot honorářových sazeb, a  také ovlivnění kvality projektových prací na základě skutečnosti, že hlavním kritériem pro zadávání veřejných zakázek není ekonomická výhodnost nabídky, ale trvání vyhlašovatelů na nejnižší nabídkové ceně. O nových právních předpisech v  oblasti energetické náročnosti budov Novela zákona o  hospodaření energií č. 406/2000 Sb., provedená zákonem č. 318/2012 Sb., nabyla účinnosti 1. lednem 2013. Celkem osmatřicetkrát se odvolává na prováděcí právní předpisy a předpokládá v ydání sedmi nových prováděcích vyhlášek

a jedné nové technicko normalizační informace. Zákon o  hospodaření energií stanoví především povinnost stavebníkům a vlastníkům budov plnit – při nové výstavbě a při změně dokončené budovy či při výměně stavebních prvků obálky budovy nebo výměně jejích technických systémů – požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu (v yhláška o energetické náročnosti budov). Tyto požadavky jsou rozděleny do dvou úrovní a  jsou vyžadovány v  závislosti na kategorii budovy a její energeticky vztažné ploše: ■ A. Požadavky na nákladově optimální úroveň jsou závazné od 1. ledna 2013 pro novostavby a větší změny dokončených budov. ■ B. Požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie jsou závazné pro novostavby podle kategorie budovy. a) Budovy vlastněné a  užívané orgánem veřejné moci nebo subjektem zřízeným tímto orgánem: ■ s energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2 – závazné od 1. ledna 2016;

■ s energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2 – závazné od 1. ledna 2017; ■ s energeticky vztažnou plochou menší než 350 m2 – závazné od 1. ledna 2018. b) Ostatní budovy: ■ s energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2 – závazné od 1. ledna 2018; ■ s energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2 – závazné od 1. ledna 2019; ■ s energeticky vztažnou plochou menší než 350 m2 – závazné od 1. ledna 2020. Budova s  téměř nulovou spotřebou energie je zákonem č. 406/2000, ve znění č. 318/2012, definována jako budova s  velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů. Formálním vyjádřením energetických vlastností obálky budovy a jejího technického zařízení jsou průkazy energetické náročnosti budov. K  datu účinnosti novely zákona o  hospodaření energií byly ve Sbírce zákonů zatím publikovány pouze dvě prováděcí vyhlášky (vyhláška č. 2012/441 Sb. a  vyhláška č. 480/2012 Sb.). Dalších pět vyhlášek zatím chybí, byť

Aplikace zákona č. 318/2012 Sb. v praxi V  praxi se setkáváme zpravidla s tím, že právní předpisy a technické normy reagují s  určitým zpožděním na technický rozvoj a  technický pokrok. V  případě nových energetických požadavků na budovy je tomu naopak. Na tuto skutečnost již v současnosti

reagují výrobci stavebních materiálů a výrobků novými produkty ve svých výrobních programech. Vyšší kvalitu a pečlivé provedení konstrukčních detailů vyžadují nové energetické požadavky také v oblasti navrhování a provádění staveb. V  projektantské praxi se zákon projeví zejména výraznou potřebou zvýšit kvalitu a  podrobnost projektové dokumentace. Důraz bude kladen na řešení konstrukčních detailů, tepelných mostů a  vlhkostních stavů, které mají zásadní vliv na tepelnou vodivost materiálů. Projektovou dokumentaci ověří energetický specialista, jmenovaný MPO, který vypracuje průkaz energetické náročnosti (PENB), ověřující splnění požadavků zákona. Podstatně se rozšiřuje působnost Státní energetické inspekce, jež je dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných zákonem o hospodaření energií v řízeních, která provádějí obecné stavební úřady. Na základě žádosti stavebníka vydává závazná stanoviska. Podkladem pro stanovisko SEI bude projektová dokumentace a PENB. Pro navrhování, provádění a užívání staveb jsou v  prvé řadě závazné stavební předpisy. Související právní předpisy (energetické, hygienické, chránící životní prostředí) či podmínky dotačních programů musí respektovat požadavky, terminologii a  postupy stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Platný stavební zákon ukládá vlastníkovi stavby povinnost uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Pokud se v případě starších staveb nedochovala, je vlastník stavby povinen dokumentaci o skutečném provedení stavby pořídit. Ověřená dokumentace skutečného provedení stavby je podkladem pro zpracování průkazu energetické náročnosti budov y, pro dokumentaci k  žádosti o  poskytnutí dotace nebo úvěru v  rámci dotačních programů. ■

inzerce

bez jejich vyhlášení není možné plnit požadavky novely zákona o hospodaření energií. Důležitá je zejména novela vyhlášky o energetické náročnosti budov, jejíž návrh stanovuje (přímo nebo odkazem na ČSN, ČSN EN a  TNI) nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovy pro nové budovy, větší změ ny dokončených budov a  jiné než větší změny dokončených budov; úroveň požadavků pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie; metodu výpočtu energetické náročnosti budovy; vzor posouzení technické, ekonomické a  ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie; vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti; vzor a  obsah průkazu energetické náročnosti budov a způsob jeho zpracování a umístění v budově. Návrh nové vyhlášky o  energetické náročnosti budov řeší problematiku hodnocení energetické náročnosti budov metodou referenční budovy. Oproti stávajícímu způsobu hodnocení ENB jednou hodnotou, kterou byla dodaná energie, se zavádí sedm kritérií zohledňujících kvalitu obálky budovy, účinnost technických systémů, dodanou energii a  primární energii v  členění na obnovitelnou a  neobnovitelnou. Podstata výpočtu zůstává stejná. K vyhlášce se připravuje vydání nové TNI 73 0331 Energetická náročnost budov, jež bude obsahovat typické hodnoty parametrů technických systémů, užívání budov a  klimatických dat pro výpočet a hodnocení energetické náročnosti budov. V  návrhu vyhlášky předpokládá MPO její účinnost k 1. dubnu 2013.

stavebnictví 03/13

7

stavba roku

text Lukáš Novotný | grafické podklady Tomáš Balej

▲ Vstupní portál Centra technického vzdělávání

Centrum technického vzdělávání pro západočeský region Stavbou Centra technického vzdělávání v Ostrově nad Ohří (CTVO) vznikla jedna z nejmodernějších středních škol v České republice, která je největší technickou školou v bývalém okrese Karlovy Vary. Novostavba vybavená moderními laboratořemi, dílnami a učebnami byla nominována do soutěže Stavba roku 2012 a oceněna Cenou předsedy Senátu Parlamentu ČR. Urbanistická koncepce a zadání výstavby CTVO Lokalita Ostrov nad Ohří představuje ucelený urbanistický soubor v  duchu socialistického realizmu z  padesátých let 20. století. I když architektura bytových domů a veřejných budov, koncepce uliční sítě a městských

8

stavebnictví 03/13

prostorů má poměrně velkorysá měřítka, nové Centrum technického vzdělávání s předpokládanou kapacitou 750 studentů a 90 pedagogů představuje objem, jenž v  zástavbě Ostrova nad Ohří nemá konkurenci. Proto bylo nutné hledat optimální vztah mezi původní strukturou zástavby a nově koncipovanou budovou. Návrh řešení vzešel ze zadání investora – potřeboval restruktu-

ralizovat místní střední odborné školství, konkrétně  požadavek, aby Strojní průmyslová škola a odborné učiliště v Ostrově nad Ohří opustily nevyhovující budovy a spojily se v uvolněné budově bývalé IV. základní školy Klínovecká, rekonstruované a dostavěné pro specifické potřeby nového Centra technického vzdělávání. Původní budova rekonstruované školy měla tři nadzemní a jedno podzemní podlaží v  obdélníkovém půdorysu a  zastřešovala ji valbová sedlová střecha.

Architektonické řešení Dostavba navázala na stávající budovu základní školy. Je s touto budovou zkoordinována jak půdorysně, tak výškově, má rovněž

tři nadzemní a  jedno podzemní podlaží. Návrh hledal kompromis mezi požadavkem na předpokládanou společenskou roli veřejné budovy a racionálními stavebními náklady. Řešením je maximálně kompaktní hmota, jež se snaží minimalizovat zastavěnou plochu, zemní práce i plášť budovy. Větší kompaktnost a  propojení původní stavby a  dostavby je natolik intenzivní, že vzniká jediná budova s  plochou střechou s  atikou v  jedné úrovni. Vnitřní provozní členění budovy využívá možností stoupajícího terénu v  místě stavby. Odstraněním původní střechy došlo ke změně výhradní orientace stávající budovy kolmo k přístupové cestě, takže budova je k  oběma směrům neutrální. Změnila se i  její proporce, víceméně podélná hmota na vrstevnici se stala

téměř centrální. Fasáda budovy se zateplením má strohý výraz v  neutrálním barevném tónu. Člení ji řady oken, jež jsou více či méně zapuštěny v  ostění. Ve fasádě se v  místech vstupů nacházejí prosklené plochy s  dveřmi. Část severní fasády, tj. pruh na výšku podlaží 2.NP, je celá prosklená. Použití šedové střechy snahu o industriální výraz podtrhuje a  zároveň naznačuje velkorysé vnitřní prostory.

Dispozice budovy V původní budově školy se nacházejí učebny pro teoretickou výuku a v dostavbě, jež má uvolněnější výraz, dílny a  učebny pro prak-

tickou výuku. Atria tvoří hlavní komunikační prostor s  osobitým nasvětlením šedovými světlíky.

západní část dispozice vyplňují kanceláře vedení školy, přístupné z centrální haly.

1.PP Dostavba navazuje na změněnou dispozici podzemního podlaží stávající budovy. V blízkosti spojovacího krčku vedoucího k tělocvičnám se nacházejí šatny včetně hygienického zázemí a šatny pro tělesně postižené. Na opačné straně vede nové schodiště do vstupní haly 1.NP a jsou v ní skladové prostory. Tělocvična a spojovací krček zůstávají zachovány.

3.NP V  nejvyšším podlaží je široká chodba v centru dispozice můstkem mezi stávající budovou a prostory dostavby. Po obvodu západní fasády jsou rozmístěny dílny elektromechaniky a  laboratoře, šatny a  menší odborné učebny. U  východní fasády je zázemí pro mistry odborného výcviku. Sestává z hromadné kanceláře se šatnami, sprchami, hygienickým zázemím a kuchyňkou. Ve vnitřním traktu se schodišti propojujícími 3.NP a  2.NP se nacházejí další šatny, sociální zázemí a jedna odborná učebna. V  traktu přímo sousedícím se stávající budovou se nacházejí kabinety pro pedagogy.

1.NP V západní části je hlavní vstup do budovy s hlubokým závětřím s vrátnicí a zádveřím. Ve vstupní hale vyúsťuje schodiště z 1.PP a stoupá do 2.NP. Po celé délce budovy severním směrem zaujímá plochu šatna pro 750 žáků. Ve východní části se nalézá seminární učebna a chodba, která slouží jako nouzová úniková cesta ze šatny. Ve střední části je hygienické zázemí pro žáky, prostory pro sanitu a skladové prostory přístupné z chodby stávající budovy. 2.NP V centrální části podlaží se nalézá hlavní komunikační prostor. Po obvodu jsou jednotlivé dílny orientovány kratší stranou k severní fasádě. V  krajní severozápadní pozici je umístěna dílna diagnostiky vozidel s dvěma vjezdy sekčními vraty a čtyřmi pracovišti. Kromě těchto místností jsou v podlaží další zámečnické dílny, truhlářská dílna, hygienické zázemí, stravovací úsek s jídelnou, kancelář jídelny, přípravna jídel a knihovna s přímou návazností na internetové pracoviště. V traktu přímo sousedícím se stávající budovou se nacházejí kabinety,

Konstrukce a technologie Vzhledem k  omezeným finančním zdrojům se architekti snažili vyhnout náročným technickým a technologickým řešením. Zakládání stavby Náročné se ukázaly zemní práce při zakládání dostavby. Geologický průzkum zařadil horniny na sever od původní budovy školy do třídy těžitelnosti 5. Z  tohoto důvodu bylo nutné více respektovat přirozené stoupání terénu a  koncepci dostavby mu více podřídit. Velkou komplikací se ukázaly místy až dva metry hluboké výkopy pro ležaté rozvody technologií pod existující budovou. Nebylo možné použít těžkou mechanizaci jako při zakládání nové části školy. Hydroizolace

proti zemní vlhkosti a  radonu je řešena společně. Na podkladní beton byl po celé ploše plošně nataven hydroizolační asfaltový modifikovaný pás chráněný geotextilií. Nosná konstrukce Z  vnějšku kompaktní hmota budovy má uvnitř bohatou strukturu. Nosná konstrukce přístavby je železobetonová, v pravidelném modulovém rastru sloupů skeletu 6 x 6 m. V prostoru obou vnitřních atrií, vybraných tří učeben a jídelny se rozpětí zvětšuje až na 12 m. Obě atria zastřešuje ocelová konstrukce, tvořená přímopasovými vazníky z  válcovaných nosníků, jež umožňují vytvořit mezi jednotlivými vazníky konstrukci pásových šedových světlíků. Nosnou konstrukci bodových světlíků tvoří také ocelová konstrukce. Dilatace Dostavba je dilatována od stávající budovy dvěma přibližně stejnými dilatačními celky po celé výšce budovy. V  dilataci jsou vloženy výplně z dilatačních pásků. Na povrchu je překrývají dilatační lišty. Schodiště Nosnou konstrukci schodišť tvoří železobetonové desky. Nové schodiště je obloženo prefabrikáty tvaru L s povrchem z teraca. Na mezipodestách je stěrková podlaha na bázi epoxidové pryskyřice. Zastřešení budovy Střecha budovy centra je plochá jednoplášťová. Plochy zastřešení mají odvodnění do vnitřních střešních vytápěných vpustí. Jednotky V Z T jsou osazeny na ocelovém rámu, uloženém na železobetonových deskách.

inzerce

stavebnictví 03/13

9

LEGENDA

původní budova školy 15

11

10

11

08

11

08

11

10

03

14

14

10

16

15

03

10

16

▲ Příčný řez

15

21

04

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

Dílna - autodiagnostika Dílna - zámečnictví Dílna - truhlářství Jazykové učebny Učebny praktické výuky Bistro Knihovna - mediateka Společenské átrium Vstupní átrium Učebny teoretické výuky Kabinety Administrativní zázemí školy Vedení školy Šatny Učebny praktické výuky Šatny tělocvičny Závětří nového vstupu Vstupní zádveří Spojovací krček k tělocvičně Kabinet mistrů praktické výuky Galerie

20

09 13

08

17

18

14 16

▲ Podélný řez ▼ Půdorys 2.NP

10

stavebnictví 03/13

07

19

Železobetonové desky spočívají na tepelné izolaci, na deskách z extrudovaného polystyrenu. Vnitřní příčky Vyzdívky jsou zděné z keramického zdiva a betonových tvarovek. Podlahy Podlahy na stropech mají jednotnou tloušťku 70 mm. Mají kročejovou izolaci z  extrudované p olyethylenové p ě ny. Jediným řešením pro celou budovu se ukázaly bezespáré lité podlahy v  bílé barvě. Pro jednoduchý sjednocující výraz vnitřních prostor školy se využily povrchy, které i při různých technických vlastnostech mohou vypadat vždy stejně. Na chodbách v  halách, v  šatně, v  hygienických zařízeních, ve skladech je stěrková podlahovina na bázi epoxidové pryskyřice. Nášlapná vrstva v  učebnách a  v  kancelářích je pojata jako stěrková podlahovina na bázi polyuretanu, ve vybraných učebnách je navíc antistatická.

V  dílnách se nachází stěrková podlahovina na bázi epoxidové pryskyřice s vsypem, v kancelářích děkanátu tvoří nášlapnou vrstvu podlahy zátěžový koberec. Kuchyně disponuje keramickou dlažbou. Podhledy Na chodbách, v jídelně, v knihovně a  v  učebnách je zavěšený minerální kazetový podhled na typovém rastru. Hygienická zařízení,  kanceláře, přípravny jídel a kabinety mají plné sádrokartonové podhledy. Vnější povrchy, obvodové pláště Všechny stěny jsou opatřeny venkovní vápenocementovou omítkou. Celou fasádu budovy pokrývá kontaktní zateplovací systém. Izolant je z desek z minerální plsti s vrstvou probarvené silikonové omítky na povrchu. Opláštění světlíků tvoří izolační panely z  pozinkovaného plechu s polyesterovým lakem a s výplní z minerální plsti.

Výplně otvorů Všechny okenní výplně, prosklené stěny a venkovní dveře jsou z hliníkových profilů. Dvoukřídlá okna mají izolační dvojsklo. Prosklenou severní a  východní fasádu tvoří také hliníkové profily. Prosklené dveře jsou zaskleny izolačním a  bezpečnostním dvojsklem. Vnitřní dveře jsou všechny nové, z kovu, s ocelovými zárubněmi. Prosklené stěny

na chodbách s dveřmi z ocelových profilů mají bezpečnostní sklo. Prosklené stěny do atrií jsou z  ocelových profilů s  předepsanou požární odolností se skrápěním. Bezbariérové úpravy Budova centra je bezbariérová, přístup do budovy umožňuje vozíčkářům hlavní vchod do 1.NP, do dalších podlaží vede výtah.

▲ „Aula” se schodištěm

inzerce

Fun_ads_EN_SE 185x125 BLD.indd 1

1/28/13 2:40 PM

stavebnictví 03/13

11

▲ Pohled ke vstupu do budovy (dole). Dílny autoopraven s těžkým provozem (vpravo) jsou osazeny na terénu. ▼ Grafické řešení stavby využívá kombinaci bílé v kombinaci s černou   a kontrastní oranžovou

12

stavebnictví 03/13

▼ Osvětlení obou atrií je řešeno skrze světlíky

a  dvě hřiště na míčové sporty s umělým povrchem, včetně atletického areálu. Školní stravování zajišťuje školní jídelna s kapacitou 125 strávníků. V blízkosti budovy centra bylo zbudováno celkem 61 parkovacích stání. Škola, jež nabízí výuku v  šesti oborech zakončených maturitní zkouškou a jeden obor zakončený výučním listem, má ambice stát se skutečným centrem technického vzdělávání nejen pro Karlovarský kraj, ale i  pro jeho okolí. ■ ▲ Detail řešení střechy

Hygienické zázemí upravené podle požadavků pro používání staveb osobami s  omezenou schopností pohybu je ve všech podlažích budovy.

Závěr Centrum technického vzdělávání nabízí žákům (a  zájemcům o celoživotní vzdělávání ) celkem

35 učeben, kromě toho je k dispozici pět specializovaných učeben vybavených pro práci s počítači a  učebna přírodních věd. K  odborné výuce slouží čtrnáct dílen a dílenských učeben a čtyři učebny se zaměřením na obor pro výuku elektromechaniky. Potřebné studijní materiály a  odbornou literaturu poskytuje nově zařízená knihovna. K  výuce tělocviku slouží dvě tělocvičny, posilovna

Základní údaje o stavbě Název stavby: Rekonstrukce Centra technického středo školského a  celoživotního vzdělávání v  Ostrově nad Ohří Autoři: Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig, A69 – ARCHITEKTI s.r.o. Spolupráce: Roman Klimeš (STS I), Erik Hocke (S T S II

a  DUR), Pavel Jahelka a  Tomáš Koňařík (autorský dohled) Investor: Střední průmyslová škola v  Ostrově nad Ohří Dodavatel: Sdružení CTV Ostrov – Metrostav a.s., Bau-stav a.s., Tima s.r.o. – obchodně výrobní služby Stavbyvedoucí: Ing. Tomáš Slepička Projekt: A 6 9 – ARCHITEK TI s.r.o., Reconstruction spol. s r.o. – Ing. Václav Bittman Doba výstavby: 09/2009–05/2011 Obrazová dokumentace: Tomáš Balej, Jolana Moravcová, Tomáš Koňařík, Tomáš Růžička Náklady: 413 mil. Kč (dotace – 92,5 % z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad, 7,5 % Karlovarský kraj)

inzerce

15. – 21. dubna, Mnichov PARTNERSKÁ ZEMĚ

Indonésie

Využijte potenciál jedné z nejrychleji rostoucích zemí a trhů světa!

Právě teď cítit tep budoucnosti. Veletrh bauma 2013 Vás očekává. Buďte při tom – na veletrhu plném superlativů: 500.000 návštěvníků 3.300 vystavovatelů 570.000 m2 plochy Kontakt: EXPO-Consult + Service, spol. s r. o. Tel. 545 176 158, 545 176 160, [email protected]

bauma13_185x125_Stavebnictvi.indd 1

Využijte Vašich výhod a přihlašte se přímo na:

Online registrací ušetříte!

www.bauma.de/tickets

2.11.2012 12:35:46

stavebnictví 03/13

13

kauza

text kolektiv autorů | foto archiv ŘVC ČR

Konec Ředitelství vodních cest? Jak to vláda ČR vlastně myslí? Plavba a tím i vodocestné stavitelství nemá v české kotlině zrovna na růžích ustláno. Často se ptáme – proč? Někteří poukazují na „temné rejdy“ německých spolkových drah (DB), kterým je prý plavební konkurence trnem v  oku. Jiní vcelku cynicky konstatují, že plavební společenství je oproti železniční a  silniční lobby příliš malé a slabé, takže je lze snadno převálcovat. A poukazuje se také na suchozemskou podstatu občanů vnitrozemského státu, kde povědomí o významu plavby je veřejnosti spíše cizí. A  tak prý není divu, že když chce vláda demonstrovat své odhodlání šetřit, sáhne po tom zdánlivě nejslabším, pro některé dokonce zbytečným, ne-li škodlivým. Rozhodne, že zruší Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) a  současně postihne i Státní plavební správu (SPS) sloučením s jinými, zcela nesouvisejícími úřady (jedná se o usnesení vlády ČR č. 37 z 16. ledna 2013 k Návrhu úsporných opatření v  oblasti zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě pro rok 2014 – 1. etapa). Ušetří tak prý 5 mil. Kč hned a 2 mil. Kč následně.

Odpusťte trochu historie V roce 1896 byla na nátlak českých hospodářských kruhů ustavena Komise ku provedení kanalizace Vltavy a Labe v Čechách, která měla na starost všechny technické, administrativní a  finanční záležitosti, spojené s prováděním projektu usplavnění řek Vltavy a Labe od Prahy do Ústí nad Labem. Komise měla velké pravomoci a neméně významné úspěchy – do začátku 1. světové války dokázala uskutečnit téměř

14

stavebnictví 03/13

celou labsko-vltavskou vodní cestu! Následně – zejména díky velkému úsilí moravských poslanců v říšském sněmu – vznikl v roce 19 01 přelomov ý, tzv. vodo cestný zákon, který kodifikoval především výstavbu propojení Dunaj – Odra – Labe, a to včetně financování a závazných termínů. A  protože naši předkové byli systematičtí a uvážliví, věděli, že bez patřičné odborné instituce by plány nemohly být naplněny. Založili proto téhož roku k realizaci těchto záměrů Ředitelství pro výstavbu vodních cest se sídlem ve Vídni a  expoziturami v  Praze a  Přerově, kde se práce záhy rozběhly. Přerušily je až válečné události. Na konto ředitelství lze v  předválečném a meziválečném období připsat několik staveb na Moravě, téměř všechny existující plavební stupně na středním Labi a také Masarykovo zdymadlo v  Ústí nad Labem. Ředitelství pro výstavbu vodních cest „přežilo“ od svého založení nejen doby mírové, ale i  obě světové války. A  nejen přežilo, po celou dobu i  systematicky pracovalo. Skončilo rokem 1949, kdy je komunističtí vládci zrušili, a to bez náhrady. Od té doby se datuje zmatek, „zajišťující“ naprosté umrtvení vodocestných záměrů; plánování a  výstavba vodních cest se posunovala mezi nejrůznějšími bizarními a dezintegrovanými institucemi (například krajské vodohospodářské správy). Výsledek se zákonitě dostavil – nové vodní cesty přestaly vznikat, ty existující začaly zastarávat. Postupnému zaostávání plavby

jako dopravního oboru napomáhalo v  socialistickém Československu i to, že zahraniční obchod se orientoval zejména na východ, kam z  tuzemska žádné vodní cesty nikdy nevedly a ani doposud nevedou. Ojedinělým vzmachem bylo období budování tzv. chvaletické relace, tedy v y tvoření trasy pro p řepravu severo českého uhlí do východočeské elektrárny ve Chvaleticích. Díky tomu se v sedmdesátých a  na počátku osmdesátých let 20. století pronikavě modernizovala vnitrostátní část labské vodní cesty a  postavila se poměrně akceschopná flotila – někteří to nazývali renesancí vodní doprav y. Dlužno však připomenout tři skutečnosti. ■ Tento vzmach nenastal díky „osvícené vrchnosti“, ale především proto, že tehdejší přetížená železnice nebyla schopna úkol zvládnout. Nejednalo se o  rentabilní přepravu (byla to lomená přeprava s  nevhodně dimenzovanými rameny přeprav), a také proto počátkem devadesátých let zanikla. ■ Výstavba vodních cest v tehdejší době podléhala Ministerstvu lesního a  vodního hospodářství ČSSR (jeho nástupcem je v  podstatné části Ministerstvo životního prostředí ČR), kde nebylo žádné koncepční pracoviště, neexistoval na něm žádný koncepční tým (podobně je tomu v současnosti na Ministerstvu dopravy ČR). Jen shodou okolností vznikl v  té době koncepční tým u Povodí Vltavy (vedený Ing. Josefem Podzimkem), který se přes řadu obtíží stal samozvaným, někdy silně nechtěným, ale přesto funkčním koordinátorem vodních cest v ČR. Ten již však v současnosti neexistuje, podniky Povodí nic takového nemají.

■ Zcela mimo zájem zůstaly zahraniční trasy, které v současnosti bolestně postrádáme.

Novodobé ŘVC ČR Po roce 19 8 9 se postupně narovnávaly pokřivené kom petence z  minulosti – někdy úspěšněji, někdy polovičatě. V  rámci toho přešla zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, kompetence k  rozvoji vodních cest na ministerstvo dopravy. Mezitím však zanikla výzkumná základna (Výzkumný ústav dopravní), restrukturalizovaly se investorské organizace (Vodohospodářský rozvoj a  výstavba v  oblasti vodních cest, SPS v oblasti přístavů), zmizelo koncepční pracoviště Povodí Vltav y (dílčím nástupcem je soukromá projektová společnost Vodní cesty a.s.). Ministerstvo dopravy ČR tedy rokem 1995 získalo zákonnou kompetenci „roz ví jet vodní cesty“, ale zcela postrádalo příslušné koncepční, výzkumné a  investorské zázemí. V  této situaci vznikla myšlenka na vzkříšení Ředitelství vodních cest ČR, byť samozřejmě nešlo o  obnovu onoho dávno zrušeného, ale konstituování nového. Proto v roce 1998 po pečlivé přípravě podepsal ministr dopravy prof. Petr Moos rozhodnutí o zřízení organizační složky státu s výše uvedeným jménem. V současné době by tedy ŘVC mělo oslavit 15 let existence, a  to po boku dalších (byť větších) modálních organizací – ŘSD (Ředitelství silnic a dálnic) a SŽDC (Správa železni č ní dopravní cest y). V tomto směru lze tedy uspořádání považovat za poměrně systémové, protože pokrývá všechny dopravní způsoby.

Jak tomu je u vodních cest v zahraničí? Slovenská republika zřídila – tak trochu po vzoru českého ŘVC – v  roce 2011 Agentúru rozvoja vodnej dopravy. V  Rakousku mají specializovanou státní společnost ViaDonau, GmbH (vznikla v  roce 20 05 fúzí několika dřívějších státních společností), podřízenou rezortu dopravy. Ve Francii reorganizovali v roce 1991 starší instituce do centrální VNF (Voies Navigables de France); ta pracuje na základě střednědobých smluv se státem, gesčně spadá do působnosti Ministerstva životního prostředí, energetiky, udržitelného rozvoje a moře. Spolková republika Německo má vysoce kvalitní a  fungující uspořádání (rovněž v gesci rezortu dopravy): na vrcholu stojí WSV (Wasserund Schif f fahr tsver waltung des Bundes), které má sedm regionálních ředitelství WSD ( Wasser- und Schifffahrtsdirektion) s  výkonnými složkami WSA (Wasser- und Schifffahrtsamt). Velmi dlouhou a kvalitní tradici má Nizozemsko: již od roku 1798 zabezpečuje organizace Rijkswaterstaat přípravu, rozvoj a modernizaci, jakož i správu a  údr žbu většiny v ýznamné veřejné infrastruktury v  oblasti silniční dopravy, vodní dopravy a  vodního hospodářství. Od roku 2006 je Rijkswaterstaat vládní agenturou a  uzavírá s  Ministerstvem infrastruktury a  životního prostředí smlouvu o  zabezpečování jednotlivých činností v  oblasti údržby a  obnovy. V  Polsku má zákonnou působnost ve vztahu k  rozvoji a modernizaci vodních cest Mi-

▲ Příprava plavebního stupně Přelouč II, který má zajistit splavnost Labe do Pardubic, bude zrušením ŘVC   vážně ohrožena (vizualizace)

nisterstvo životního prostředí. Konkrétní činnosti v oblasti vodních toků/cest (údržba, správa, rozvoj a  modernizace) zabezpečuje Národní úřad vodního hospodářství (Krajowy Zarząd Gospodarki Wodnej). Kompetence zahraničních institucí k  vodním cestám se různí – někde mají na starosti pouze investice, někde také provoz a údržbu, někde i výkon vlastnických práv. Vesměs však je působnost k vodním cestám centralizovaná, zvláště k  jejich koncepci a rozvoji. Rovněž tato činnost se vesměs svěřuje specializovaným odborným organizacím. A k tomu ještě dodejme něco ze statistiky: vnitrozemská plavba zajišťuje v Evropě celou polovinu přepravních výkonů, které vykazuje železnice, přitom však měrné investice do vodních cest jsou více než sedmkrát nižší než do kolejí. Jsou tedy navýsost efektivní! K tomu je plavba ekologičtější, méně energeticky náročná – a  také levnější. Pro export a import, zvláště pak ke spojení s námořními přístavy, je nepostradatelná.

Jak dál v ČR? V České republice jsme se však zřejmě rozhodli vydat vlastní originální cestou, protože – k čemu nám jsou dlouholeté evropské (i domácí) zkušenosti! Navrhuje se tedy zrušení ŘVC a roztržení koncepce na nekoncepci. Něco „strčíme“ na Ministerstvo dopravy ČR, něco na podniky Povodí v  působnosti Ministerstva zemědělství ČR. Řekněme si to otevřeně: koncepce zmizí, její nositel také, zmizí i tým, jenž si za roky existence osvojil poměrně unikátní know-how. Připomeňme, že investice v  oblasti vod jsou multidisciplinární (plavba, hospodaření s vodou, ochrana vod, energetika, rekreace, zásobování vodou, protipovodňová ochrana), a proto také investorsky a odborně podstatně náročnější než jiné stavební počiny. Zrušení ŘVC tedy povede k  tak marginalizovanému postavení, jaké neměla plavba snad nikdy, s  výjimkou komunistické epizody. Výsledek si lze snadno vydedukovat – vod-

ní cesty a vodní doprava konečně přestanou „zlobit“, protože prostě v krátké době zaniknou. Chce toto tuzemská vláda? V rámci systematičnosti jí tedy držíme palce, až si troufne také na zrušení ŘSD a SŽDC. Od revoluce v roce 1989 do dnešního dne se v  čele ministerstva dopravy objevilo již sedmnáct jmen: František Podlena, Jiří Nezval, Antonín Baudyš, Jan Stráský, Vladimír Budinský, Martin Říman, Petr Moos, Antonín Peltrám, Jaromír Schling, Milan Šimonovský, Aleš Řebíček, Petr Bendl, Gustav Slamečka, Vít Bárta, Radek Šmerda, Pavel Dobeš a  Zbyněk Stanjura. Jen jeden z těchto mužů vykonal něco konkrétního pro alespoň dílčí zrovnoprávnění vodních cest a tím i vodní dopravy, která se v  ČR tak hanebně a  trestuhodně zanedbává. A  jen jeden má v současnosti možnost tento krok nezničit. ■ Autor: Ing. Petr Forman, Societas Rudolphina, o.s., bývalý 1. náměstek ministra dopravy ČR

inzerce

stavebnictví 03/13

15

kauza

text kolektiv autorů | foto archiv ŘVC ČR

Šetřením ještě nikdo nezbohatl – je třeba investovat Řešení šetřit za každou cenu je pro Ministerstvo dopravy ČR typické. Na základě „úsporných” opatření má být zrušeno také Ředitelství vodních cest ČR, v dalším „úsporném“ kroku má dojít ke sloučení Drážního úřadu se Státní plavební správou a Úřadem pro civilní letectví. Jaká je v současné době hlavní náplň činnosti ŘVC ČR? Hlavní náplní je příprava a  realizace projektů rozvoje infrastruktury vodních cest. Staráme se o rozvoj 338 km Labsko-vltavské vodní cesty v TEN-T, 146 km Horní Vltavy a 72 km Baťova kanálu. Tento rozsah stanovuje i zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. Kromě toho je nutné zmínit přípravu strategických dokumentů a plánů rozvoje vodních cest v  ČR, zejména dokumentu Plavba 2020, který je základním dokumentem pro vizi rozvoje vodních cest, potažmo plavby v ČR do roku 2020. Neméně důležité je ale i provozování servisní lodě a  přístaviště v Praze nebo účast našich odborníků v mezinárodních projektech zaměřených na plavbu a rozvoj vodních cest. ▲ Ing. Jan Skalický, pověřený řízením Ředitelství vodních cest ČR

V následujícím rozhovoru popisuje Ing. Jan Skalický, pověřený řízením ŘVC ČR, důsledky zrušení jediného týmu zkušených specialistů zabývajících se rozvojem infrastruktury vodních cest pro české stavebnictví.

Kolik odborníků zajišťuje úzce specializovanou činnost rozvoje infrastruktury vodních cest a jaká je struktura ŘVC ČR? Máme čtrnáct zaměstnanců, z nichž většina se přímo podílí na přípravě a realizaci staveb.

Které infrastrukturní stavby jsou ohroženy případným zrušením této instituce? Jednoduše by se dalo říci, že všechny, což by ale nebylo vůči čtenářům fér. Vezmu to tedy od nejvýraznějších plánů, o kterých v současnosti mluví i  prezident Miloš Zeman. Vodní koridor Dunaj – Odra – Labe není možné bez takového týmu specialistů, jaký má v současnosti k  dispozici ŘVC ČR, ani připravovat, natož realizovat. Je ohrožena i  příprava a  realizace projektů na stávající síti vodních cest. V ČR je postavena infrastruktura vodních cest v  hodnotě cca 160 mld. Kč. Na klíčové projekty Plavební stupeň Děčín, splavnění Labe do Pardubic a  Vltavy do Českých Budějovic, tedy k  plnému využití pozitivních efektů této infrastruktury, chybí pouze desetina této částky. Na rozdíl od jiných druhů dopravy přitom výrazný viditelný efekt může být velmi rychlý. Většinu staveb lze realizovat v období do roku 2020. Pokud dojde ke zrušení ŘVC ČR, ztratíme specifické know-how stabilizovaného týmu odborníků, který v  současnosti plánování, přípravu a realizaci staveb zajišťuje. Stavby pro turistickou vodní dopravu se pravděpodobně zastaví zcela. Je tak reálně mimo jiné ohrožena dostavba přístavu v  Hluboké nad Vltavou i realizace poslední stavby projektu Dokončení vltavské vodní cesty České Budějovice – Týn nad

▼ Vizualizace již budovaného přístavu Hluboká nad Vltavou, jehož dokončení je zrušením ŘVC také vážně ohroženo

16

stavebnictví 03/13

Vltavou v Hněvkovicích, ale například také přístav v Petrově, prodloužení Baťova kanálu do Kroměříže a  Hodonína, druhá plavební komora v Praze na Smíchově a další. Ve snaze realizovat Plavební stupeň Děčín a  Přelouč se snad bude pokračovat, protože jsou i součástí mnoha usnesení vlády ČR, ale je otázkou, jak bude zajištěna kontinuita a o kolik se proces převodem aktivit prodlouží. Lze přibližně vyčíslit ztráty, které vzniknou utlumením investic do dalšího rozvoje vodních cest a případně i ztrátou dotací z fondů EU? Vyčíslit ztráty je velmi obtížné. Nikdo totiž zatím neřekl, jaký bude výsledek celého procesu rušení ŘVC ČR a převodu jeho agendy. Pokud bych to vzal z pohledu infrastrukturních projektů, půjdou ztráty minimálně do desítek milionů korun. Část projektů se určitě nebude realizovat vůbec. U zbytku dojde k několikaletému zpoždění, než se zase podaří nastartovat přerušený proces přípravy a realizace staveb a než se dá dohromady tým odborníků schopných takové stavby řídit. Velký otazník visí také nad financováním staveb z fondů EU. Jen v tomto programovém období bychom měli vyčerpat prostřednictvím Operačního programu Doprava přes 1 mld. Kč na 1. a 3. úsek projektu Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou. Do-

Jakou úsporu předpokládá Ministerstvo dopravy ČR zrušením Ředitelství vodních cest ČR? Vláda ČR schválila 16. ledna 2013 Návrh úsporných opatření v oblasti zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě pro rok 2014 – 1. etapa. V tomto materiálu se mluví o  okamžité úspoře ve výši 5 mil. a střednědobě o 2 mil. Kč. Úspora má být dosažena zrušením Ředitelství vodních cest a převedením platných závazků a agendy na ministerstvo dopravy, změnou systému financování investic na vodních cestách, aplikací programového financování a  nezbytnou redukcí počtu financovaných projektů. Z pohledu státních financí to považuji za marginální úsporu, pokud vůbec nějaká nastane. ■

inzerce

končen byl již 1. úsek, ale 3. se zatím realizoval jen částečně. Vše je připraveno, ale zatím nemáme povolení od Ministerstva dopravy ČR vysoutěžit poslední stavbu. Pokud nebude dokončena včas, reálně hrozí, že EU prohlásí investici za zmařenou jako celek a odmítne poskytnutí jakékoliv dotace na celý projekt. Nejsem makroekonom, takže nemohu odhadovat ztrátu, kterou utrpí národní hospodářství, ale kdysi jsem četl, že stát, jenž nemá spolehlivé spojení s mořem po vodní cestě, přichází o cca 1–2 % HDP. A takovým státem Česká republika již v  tuto chvíli je! Pokud dojde k  zastavení přípravy a realizace infrastrukturních projektů, reálně hrozí, že jako jediná země v  Evropě nebudeme mít nákladní vodní dopravu vůbec. To bude mít za následek nejen přímé ztráty v ekonomice státu, ale také těžko vyčíslitelné škody v  oblasti zaměstnanosti a životního prostředí.

Získejte titul na beton!

Autor: Petr Zázvorka, časopis Stavebnictví

4. ro čn ík 20 13 Vodotěsné betony 26. 9. JIH LAVA

Vodní stavby čeká útlum Ekonomickou krizí těžce zkoušené stavebnictví očekává další pokles produkce. Přes proklamace vlády ČR o podpoře růstu ekonomiky a českého exportu a krocích k posílení konkurenceschopnosti přichází Ministerstvo dopravy ČR s kontroverzním rozhodnutím zrušit Ředitelství vodních cest ČR. Toto rozhodnutí nutně povede k zastavení investic do výstavby infrastruktury vodních cest. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR zastupuje odvětví, které je třetím největším zaměstnavatelem v  ČR. Ve stavebnictví bylo v  roce 2008 zaměstnáno přes 410 000 lidí, z toho 109 719 v podnicích nad 50 zaměstnanců. Zároveň je však také odvětvím, které je jako jediné v ČR čtvrtým rokem v recesi. To má za následek propad stavební výroby s výraznou vlnou propouštění. Ekonomická krize a  politika současné vlády, jež není příliš ochotná se o investicích bavit a  jejíž proinvestiční opatření jsou naprosto bezzubá, znamenají propad stavebnictví, který je způsoben z velké části poklesem poptávky veřejného sektoru.

Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v  ČR, k  tomu říká: „Rozhodnutí Ministerstva dopravy ČR zrušit Ředitelství vodních cest ČR je pro nás dalším důkazem totální absence dlouhodobé strategie koordinovaného rozvoje všech druhů dopravy. Místo toho, aby se vláda snažila řešit ekonomickou recesi způsobem osvědčeným v historii, tedy investicemi do dopravní infrastruktury, ruší jedinou instituci, která týmem specialistů zajišťuje úzce specializovanou činnost rozvoje infrastruktury vodních cest. Toto své rozhodnutí odůvodňuje ministerstvo dopravy mizivou úsporou 5 mil. Kč. Nemluví už o tom, že tím fakticky znemožní realizaci infrastrukturních staveb, utlumí investice do dalšího rozvoje vodních cest a ukončí čerpání dotací z fondů EU. Ve skutečnosti tak pravděpodobně k žádné úspoře nedojde a  úřednické rozhodnutí způsobí nenapravitelné škody.“ ■ Autorka: Mgr. Alena Čechová, tisková mluvčí Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

Betony pro dopravní stavby

VA 14. 3. PrA HA , 28. 3. oS TrA EŇ PLZ 10. 9. , 11. 9. Br no

Zapište se i Vy na semináře ve 4. ročníku Beton University, které jsou zařazeny do akreditovaných vzdělávacích programů v projektech celoživotního vzdělávání ČKAIT i ČKA a získejte „titul na beton“. Pro rok 2013 jsme opět připravili dva semináře. Na předchozí ročník navazuje seminář Moderní trendy v betonu I. – Vodotěsné betony. Nově zařazený je seminář Moderní trendy v betonu II. – Betony pro dopravní stavby. Úplný program seminářů, registrační formulář a další informace naleznete na www.betonuniversity.cz • Kontakt: 724 354 459

OdbOrní partneři:

Mediální partneři:

stavebnictví 03/13

17

kauza

text kolektiv autorů

Zřízení Ředitelství vodních cest ČR bylo správným krokem Je tomu již patnáct let, kdy jsem podepisoval rozhodnutí, kterým bylo zřízeno Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR). Byl jsem – a jsem i dodnes – přesvědčen, že to byl správný a nutný krok. Ministerstvo dopravy a spojů ČR totiž krátce předtím nabylo zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, kompetenci k  rozvoji dopravně významných vodních cest, ale nemělo k tomuto úkolu žádnou organizaci. A  nejenom to: zanikla činnost Dopravního rozvojového střediska (DRS), jež do té doby formulovalo dlouhodobé i  střednědobé rozvojové záměry. Skončila také investiční působnost podniku Vodohospodářský rozvoj a  výstavba, který byl v  předrevolučních dobách univerzálním státním vodohospodářským investorem, tedy i investorem vodních cest. Kromě toho také po restrukturalizaci Státní plavební správy, dané výše uvedeným zákonem, se z  této instituce zcela správně stal ryze správní úřad, od kterého byla oddělena dřívější působnost při správě a  také investicích v  přístavech. Všechny tyto zákonné

změny měly svoji hlubokou logiku, protože dřívější uspořádání nemohlo dále fungovat. Vznikla tak však situace, kdy chyběl investor pro vodní cesty a  přístavy a chybělo také koncepční pracoviště. Po vzniku ŘVC ČR se tato organizační složka státu zpočátku potýkala s personálními a dalšími obtížemi, jež se však postupně dařilo překonávat. ŘVC ČR se stalo jedním ze tří investorských organizací Ministerstva dopravy ČR: tento trojlístek v  současnosti tvoří Ředitelství silnic a  dálnic, Správa železniční dopravní cesty a  Ředitelství vodních cest ČR. Struktura odpovídá působnosti ministerstva doprav y a  také zahraniční praxi. Snad s tím rozdílem, že kompetence zahraničních ředitelství vodních cest jsou širší než v ČR. Dne 16. ledna 2013 přijala vláda dokument Návrh úsporných opatření v  oblasti zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě pro rok 2014 – 1. etapa. Tato opatření mají celkově přinést úctyhodnou roční úsporu přes 8,5 mld. Kč. Navržené zrušení

ŘVC ČR má v této sumě přinést údajnou úsporu, navíc jen jednorázovou, ve výši 5 mil. Kč, což by bylo necelých 0,6 % uvedené sumy. Podmiňovací způsob této věty volím proto, že ani v  tuto velice malou úsporu nevěřím, ba dokonce naopak. Náklady na nové uspořádání by byly neporovnatelně vyšší. Navíc, zanikl by konsolidovaný tým, jenž má velice specifické a široké know-how vyplývající z  multidisciplinarity vodního stavitelství. Vznikly by i  obtížně řešitelné komplikace při financování – ať už ze Státního fondu dopravní infrastruktury, tak z evropských fondů. Možná, že skrytým důvodem je spíše nenápadná vysvětlivka, která hovoří o  „redukci počtu financovaných projektů“. Dovolím si v této souvislosti konstatovat, že Evropská unie předpokládá, že do roku 2050 se bude 50 % výkonů nákladní dopravy realizovat na železnici – a vodních cestách. Bez jejich rozvoje jsou však takové cíle nedosažitelné. Ostatně právě proto evropské financování – Fond soudržnosti a  zejména CEF (Connecting Europe Faci-

Horní Vltava – čtyři roky staveb na vodě v ohrožení Když jsme v  září 2008 začali s  rekonstrukcí jezu v  Českém Vrbném, bylo jasné, že jsme u největší porevoluční události v  oblasti stavitelství vodních cest v  ČR. Úžasný projekt obnovení splavnosti Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou sliboval 33 km nové vodní cesty do konce roku 2013. Měla tak vzniknout

18

stavebnictví 03/13

turistická atrakce, jež by přitáhla tisíce vodních turistů do jihočeského regionu. Byla to jasná vidina stovek nových pracovních míst a ekonomického růstu. Uběhly více než čtyři roky. Je bohužel jasné, že v roce 2013 hotovo nebude. Třetí úsek projektu z  Hněvkovic do Týna nad Vltavou se ještě nezačal stavět. A co víc. Vynořily se zprávy, že Ministerstvo dopra-

vy ČR zruší Ředitelství vodních cest ČR, které má jako investor celý projekt na starosti. Prý se tím ušetří 5 mil. Kč. Jaká je tedy budoucnost vltavské vodní cesty? Bude projekt vůbec dokončen? Na tyto a mnoho dalších otázek jsme zatím od nikoho ze zodpovědných neslyšeli odpovědi. Jedno však vím naprosto jistě. Stavby na vodě vyžadují specifické znalosti. Pro

lity) upřednostňuje železniční a  vodocestné projekty oproti silničním. Investice do vodních cest v tuzemsku nejsou vysoké. Nákladní plavba tím dlouhodobě trpí, neplní totiž svoji funkci, jak by měla. Ze všech těchto a dalších důvodů nepovažuji návrh na zrušení ŘVC ČR za vhodný. Jsem dalek kritiky vlády, ale myslím, že si zpracovatel návrhu nebyl vědom všech souvislostí, které by z takového kroku vyplývaly. Jsem přesvědčen o nutnosti systémového organizačního řešení investiční činnosti Ministerstva dopravy ČR, a  to ve všech dopravních oborech. Možností řešení je celá řada. Jen musejí být systémová, funkční a vyvážená. Jednostranné zrušení jedné oborové organizace za takový krok považovat nelze. ■ Autor: prof. Ing. Petr Moos, CSc., emeritní ministr dopravy ČR, prorektor pro rozvoj, ČVUT v Praze Text komentáře poskytla redakce časopisu Vodní cesty a plavba

jejich kvalitní realizaci jsou nutní specialisté jak na straně zhotovitele, tak i na straně investora. Pokud opravdu dojde ke zrušení Ředitelství vodních cest ČR, bude dokončení projektu vážně ohroženo. Dovolím si odhadnout, že pak bude pětimilionová úspora naprosto zanedbatelná oproti škodám, které vzniknou. Na tento neuvážený krok doslova doplatíme všichni! ■ Autor: Ing. Pavel Pilát, generální ředitel, Metrostav a.s. Text komentáře poskytla redakce časopisu Vodní cesty a plavba

NOVÝ ŽIVOT OPUŠTĚNÝCH STAVEB – INDUSTRIÁLNÍ STOPY Zahajovací konference Stavebních veletrhů Brno 2013

23. dubna 2013 od 10.00 hod, konferenční pavilon E, sál E2 Blok č. 1 Garant: Mgr. Jiří Vajčner, Ph.D., Odbor památkové péče, MK ČR 1. Charta průmyslového dědictví jako současná reflexe proměny hodnot – PhDr. Benjamin Fragner, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, FA ČVUT 2. Odstraňování staveb v památkově chráněném území – JUDr. Martin Zídek, ředitel Památkové inspekce, MK ČR 3. Zahraniční podpora obnovy památek a dalších oblastí kultury z fondů EHP – Ing. Vladimír Študent, vedoucí oddělení fondů EHP, MK ČR Blok č. 2 Garant: Ing. Svatopluk Zídek, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Český svaz stavebních inženýrů 1. Přístupy památkové péče k obnově výrobně technických staveb – Ing. arch. Naděžda Goryczková, Národní památkový ústav, generální ředitelství 2. Konverze pro reprezentativní sídlo firmy / TMT v bývalém chrudimském cukrovaru – Ing. Aleš Brotan, TMT Chrudim, spol. s r.o. a Mgr. Leoš Strouhal, PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. 3. Kulturní život v renesanční sladovně / Žatec – Mgr. Zdeňka Hamousová, starostka města Žatec 4. Z Předního mlýna / Hotel Budweiss v Českých Budějovicích – Ing. Luděk Němec, Ph.D., Statika ČB 5. Transformace poválečné průmyslové architektury / budovy 14. a 15. ve Zlíně – Ing. arch. Petr Všetečka Organizátor akce:

Blok č. 3 Garanti: PhDr. Benjamin Fragner, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, FA ČVUT, Ing. arch. Eva Dvořáková, Národní památkový ústav, generální ředitelství 1. Zábavní park s příběhem / těžní věž dolu Kukla, Oslavany – PhDr. Alena Lubasová, Ph.D., Strojírna Oslavany, spol. s r.o. 2. Alternativní turistický cíl / zastřešená vápenka v Albeřicích – Petr Růžička, autor konstrukce, ARS TIGNARIA 3. Nová funkce / Rychlokovárna ve Vítkovicích – Ing. Milan Šraml, ARS Vítkovice, s.r.o. 4. Hledání životaschopného modelu / Pivovar v Lobči – Ing. arch. Pavel Prouza, Pivovar Lobeč, o.s.

Využijte možnost zvýhodněného nákupu Stavební knihy 2013 – Nový život opuštěných staveb – Průmyslové dědictví za 390 Kč (běžná cena 480 Kč)

Partneři:

Hlavní mediální partner:

R E G I S T R U J T E

S E

N A   Z A H A J O V A C Í

www.stavebniveletrhybrno.cz

K O N F E R E N C I

Postup registrace na konferenci: - jděte na stránky www.bvv.cz/ibf - klikněte na odkaz „REGISTRACE NÁVŠTĚVNÍKŮ“ - zadejte Váš e-mail - zadejte registrační kód PAMATKY2013 - vyplňte zobrazený formulář a odešlete Potvrzení registrace a voucher (.pdf) od nás obdržíte e-mailem. Poté stačí si tento voucher (.pdf) vytisknout a přijít na konferenci. V případě problémů s registrací pozvánky volejte tel.: +420 541 152 888

POZVÁNKA NA KONFERENCI 23. 4. 2013 Brno – Výstaviště

BEZ REGISTRACE JE POZVÁNKA NEPLATNÁ! PAVILONY OTEVŘENY DENNĚ 9.00–18.00. POSLEDNÍ DEN 9.00–16.00. PLATÍ POUZE JEDEN DEN.

nosné konstrukce staveb

text Pavel Čížek | grafické podklady archiv autora

▲ Obr. 1. Prefabrikovaný železobetonový obvodový plášť s barevnými vlysy

Prefabrikovaná konstrukce provozovny drcení odpadů – ECOREC, Prachovice Ing. Pavel Čížek Absolvoval Fakultu inženýrského stavitelství ČVUT v Praze, směr konstruktivně dopravní. Zabývá se navrhováním betonových konstrukcí. Je autorem konstrukčních soustav INTEGRO a PREMO. Je spolumajitelem a jednatelem projektové kanceláře STATIKA Čížek, s.r.o., v Pardubicích. Spoluzakladatel ČBS, ČSSI. E-mail: [email protected]

Článek představuje návrh tří prefabrikovaných návazných hal s odlišnými provozy a vazbou na monolitické opěrné a základové konstrukce. Staveniště s devítimetrovým převýšením terénu bylo využito v návaznostech toku výrobního procesu. Architektonický návrh hmotového uspořádání a decentní barevné pojednání betonového obvodového pláště působí příznivě na pracovní prostředí v průmyslovém areálu.

20

stavebnictví 03/13

V Prachovicích byly v dubnu 2012 dány do provozu nové průmyslové budovy skupiny ECOREC zabývající se odpadovým hospodářstvím a také zpracováním různých odpadů s přípravou na následné využití v cementářském průmyslu. Jedná se o provozovny vykládky, skladování a drcení odpadů s náročným technologickým vybavením těžkého, prašného a hlučného provozu, které byly vybudovány ve složitých staveništních podmínkách (obr. 2, 13). ▼ Obr. 2. Vizualizace architektonického návrhu (IMOS Brno a.s.)

8 x 6,0 = 48,0

A

15,0

13,6 46,6

18,0

+23,5

B

+20,0 +16,0

▲ Obr. 4. Pohled na monolitickou konstrukci s uloženým prefabrikovaným sloupem z žabí perspektivy +9,0

+8,1

▼ Obr. 5. Pohled na dokončenou konstrukci střední haly vysoké 20 m ±0,0

±0,0

▲ Obr. 3. A – půdorysná skladba, B – příčný řez konstrukcí osazenou   ve svahu s devítimetrovým převýšením

Konstrukční řešení Z funkčních, realizačních a statických důvodů byla navržena železobetonová konstrukce s maximálním a přiměřeně výhodným využitím jak prefabrikované, tak monolitické výrobní technologie. Půdorysné a výškové uspořádání tří etapovitě stavěných hal (obr. 2) s modulací 7 x 6/15 m pro drcení, 8 x 6/13,6 m pro skladování a 3 x 6/30 m pro vykládku odpadů s výškami 8,1; 20,0 a 14,5 m mělo svoje opodstatnění. Důvodem byla návaznost prefabrikovaných hal na monolitický krabicový systém situovaný pod vnitřní halou a tvořený obvodovými stěnami vysokými 9,5 m, vetknutými do silné základové desky (obr. 4, 5). Monolitická konstrukce určená pro sklad odpadů současně přenáší vodorovné zemní tlaky v prostoru svažitého staveniště s devítimetrovým převýšením terénu (obr. 6). Skelety prefabrikovaných hal charakterizuje polotuhé uložení vazníků do vidlicových zhlaví sloupů (obr. 7). To umožnilo zmenšit průřezy prefabrikovaných sloupů z původně navržených 0,6/0,6 m na 0,5/0,5 m a z 1,0/0,6 m na 0,75/0,5 m. Zmenšily se také ohybové momenty v uložení na monolitickou konstrukci či základové patky. Podstatně se snížila jejich kubatura a tomu odpovídající hmotnosti oproti původnímu řešení, ve kterém se

stavebnictví 03/13

21

▲ Obr. 6. Boční pohled na skladovou a vykládkovou halu osazené ve svažitém terénu

▲ Obr. 7. Polotuhé uložení střešních vazníků a příčný řez těžkou střešní konstrukcí: 1 – obvodový sloup, 2 – vazník, 3 – panel SPIROLL, 4 – betonová zálivka, 5 – gumový pásek 30/10 mm, 6 – železobetonový panel obvodového pláště

▲ Obr. 8. Střešní konstrukce s výměnami pro uložení vzduchových filtrů

▲ Obr. 9. Vzduchové filtry o výšce 8 m na střeše haly drcení odpadů

▲ Obr. 10. Montáž sloupů skladové haly na monolitickou konstrukci

▲ Obr. 11. Vyložené konzoly pro uložení jeřábových kolejnic a obslužné lávky

počítalo s idealizací čistě kloubového uložení vazníků. Návazně se snížila spotřeba výztuže. Těžký a hlučný provoz v halách pro skladování a drcení odpadů spolu se značným zatížením od technologických jednotek vedl k návrhu

hmotné střešní konstrukce z panelů typu SPIROLL tloušťky 200 mm a betonových prefabrikovaných panelů pro obvodový plášť. Vazníky střešní konstrukce mají průřez ve tvaru T výšky 1,0 m a jsou spřaženy s monolitickou vyztuženou dobetonávkou v oblasti mezi čely

22

stavebnictví 03/13

▲ Obr. 12. Velkoryse koncipovaný krytý prostor pro vykládku odpadů

▲ Obr. 13. Celkový pohled na průmyslovou budovu

panelů SPIROLL 200, které se ukládaly na příruby vazníků prostřednictvím předem nalepených gumových pásků rozměru 30/10 mm. Střešní otvory s rozměry 2,1/2,4 m a vazbou na vzduchové filtry výšky 8,0 m jsou lemovány prefabrikovanými výměnami (obr. 8, 9). Jejich extrémní a nepříznivé zatížení vyplývá z různých kombinací účinků od působení větru na filtrové nástavce. Prefabrikovaná vrchní část halového prostoru pro sklad odpadů s celkovou výškou 20 m (obr. 10) má sloupy kotvené prostřednictvím svarových přípojů k zabetonovaným kotevním deskám umístěným v horní ploše svislých žeber stěn monolitické konstrukce. Jeřábová dráha s nosností 10,5 t je uložena na značně vyložené konzoly, na nichž jsou po obvodu haly uloženy také obslužné lávky (obr. 11). Obvodovému plášti byla věnována zvýšená pozornost. Tvoří jej nezateplené předsazené stěnové betonové panely tloušťky 150 mm. Jejich vnější povrch ve dvojím provedení je buď monotónně hladký, nebo jej architektonicky ozvláštňují barevné, nepravidelně rozmístěné čtvercové a obdélníkové vlysy v odstínech modré, zelené a černé, tedy barvy firemního loga, v kontrastu s přiznaným přirozeným šedým odstínem betonu (obr. 1, 2). V interiéru jsou panely již při jejich výrobě opatřeny drážkami pro vedení elektrických rozvodů a vložení plochých osvětlovacích těles. Na rozdíl od příčně orientovaných vazníků již popsaných hal s menšími rozpony má vrchní hala určená pro vykládku odpadů s půdorysem 18/30 m podélně uspořádané železobetonové vazníky s výškou 1,9 m a rozponem 30 m v rozteči 6 m. Střešní plášť se skládá z lehkých trapézových plechů. Lehký kovoplastický obvodový plášť má  dva boční prosklené pásy. Vstup do krytého prostoru, určeného zásobovacím kamionům, je v ploše čelní fasády s rozměry 29/12,0 m volný (obr. 12).

dodatečně zality hotovou zálivkovou maltou Sika Grout 311, jež se vyznačuje požadovanou přilnavostí k oceli i betonu a navíc působí příznivě účinkem své rozpínavosti. Kotvení posoudil statik Ing. Petr Mašek. Prostorovou tuhost konstrukce zvyšuje také působení vazby sloupů na horizontálně tuhou střešní tabuli a obvodový prefabrikovaný plášť. Oproti původnímu návrhu konstrukce byla celá stavba pojata jako jediný dilatační celek. Architektonický vzhled celé stavby s decentním barevným betonovým obvodovým pláštěm příznivě oživuje prostředí celého průmyslového areálu (obr. 13). ■

Závěr Z technologického, stavebního i staticko-konstrukčního hlediska se jednalo o náročnou průmyslovou stavbu. Určité komplikace vznikly ve stycích prefabrikovaných sloupů a  monolitické konstrukce vlivem nedodržení předepsaných tolerancí při osazení kotevních desek v monolitické konstrukci. Na základě dodatečného podrobného výpočtu, tj. se změněnou statickou koncepcí a se sníženým rozměrem průřezu sloupů oproti původnímu návrhu celé nosné prefabrikované soustavy rámové konstrukce, se hodnoty ohybových momentů v  uložení zredukovaly a  následně se snadněji provedly potřebné úpravy pro kotvení prefabrikovaných sloupů nesoucích i jeřábovou dráhu. Z osmnácti sloupů jich nebylo možné deset namontovat podle původního návrhu. Celkem 23 nepoužitelných kotevních desek nahradila návazná kotevní výztuž ø 32 vložená do předem vyvrtaných kotevních otvorů ø 60 mm s hloubkou 900 mm. Otvory byly

Základní údaje o stavbě Název stavby: Nová provozovna na drcení odpadů kategorie „0“ Ecorec 2.0 Investor: Ecorec Česko s.r.o. Hlavní projektant: IMOS Brno a.s. Projektant prefabrikované konstrukce: STATIKA Čížek s.r.o. Hlavní dodavatel: SOSTAV s.r.o. Dodavatel prefabrikované konstrukce: AZ PREZIP a.s. Dodavatel panelů SPIROLL: GOLDBECK Prefabeton s.r.o.

english synopsis Prefabricated Structure of the Waste Crushing Plant – ECOREC, Prachovice

The article presents the design of three subsequent prefabricated halls with different operation and with a link to the monolithic supporting and foundation structure. The site featuring a ninemeter difference in elevation of the ground was used in line with the production process flows. The architectonic design of the mass layout and decent colours of the concrete cladding have a favourable effect on the working environment in the industrial premises.

klíčová slova: prefabrikované konstrukce, monolitické konstrukce, panely SPIROLL

keywords: prefabricated structures, monolithic structures, SPIROLL panels

stavebnictví 03/13

23

nosné konstrukce staveb

text Miloš Král | grafické podklady archiv ZIPP Bratislava, spol. s r.o.

Skúsenosti s použitím nadrozmerných prefabrikátov pri výstavbe hál Ing. Miloš Král V rokoch 1984 až 1988 absolvoval Stavebnú fakultu STU v Bratislave. Od roku 1991 pôsobí ako statik – špecialista vo firme ZIPP Bratislava spol. s r.o. a zaoberá sa navrhovaním betónových konštrukcií. Je spoluautorom mnohých prevažne priemyselných, skladových a obchodných stavieb v SR, ČR, Nemecku a Rakúsku. E-mail: [email protected]

V tomto príspevku sú popísané skúsenosti získané počas všetkých fáz výstavby lisovne VW Slovakia v Devínskej Novej Vsi pri použití nadrozmerných prvkov – stĺpov a väzníkov. Úvod V roku 2011 bolo rozhodnuté o ďalšom rozšírení výrobných kapacít vo VW Slovakia v Devínskej Novej Vsi. Súčasťou rozšírenia je lisovňa, ktorá sa skladá z vlastnej výrobnej haly, logistiky a administratívnoprevádzkového zázemia. Rozhodujúce nosné konštrukcie v lisovni sú, s výnimkou stuženia, fasádnych medzistĺpov a žeriavovej dráhy, navrhnuté ako betónové. Monoliticky je zrealizovaná väčšina spodnej stavby vrátane náročných základov pre lisovaciu technológiu a časť administratívno-prevádzkového zázemia. Veľkorozponové halové konštrukcie sú prefabrikované. Príspevok sa prioritne zameruje na najnáročnejšie z  prefabrikovaných konštrukcií – predpäté sedlové väzníky na modul cca 33,55 m a stĺpy v jednolodnej výrobnej hale so svetlou výškou 19,50 m. Táto je navrhnutá tak, aby ju v  blízkej budúcnosti bolo možné rozšíriť o minimálne jednu loď. Na lisovňu bezprostredne nadväzuje zvarovňa, ktorá je oveľa rozsiahlejšia. Z hľadiska zamerania príspevku nie je až taká zaujímavá, nakoľko z  rozhodujúcich nosných konštrukcií sú betónové len pomerne jednoduché masívne stĺpy a konštrukcia strechy je prevažne oceľová – priehradová.

Popis konštrukcie Lisovňa má nepravidelný pôdorys s celkovými maximálnymi modulovými rozmermi 296 x 97 m. Z toho má logistická časť 125 x 85 m so svetlou výškou minimálne 7 m a výrobná časť 192 x 33,55 m so svetlou výškou 19,50 m. Základný konštrukčný modul je v týchto dvoch častiach prevažne 8 x 33,55 m. Konštrukciu tvoria stĺpy, na ktoré sú uložené sedlové väzníky na modul 33,55 m. Na väzníky sú uložené väznice, respektíve nosníky na modul 8 m.

24

stavebnictví 03/13

Zaťaženie konštrukcie strechy tvorí strešný plášť (0,50 kN/m2), podves (0,50 kN/m2) a  klimatické zaťaženia podľa príslušných oblastí a geometrie nerovnakej úrovne striech. V sedlových väzníkoch je umiestnených šesť veľkých štvorcových otvorov s rozmerom 1 x 1 m pre technologické rozvody. V samotnej výrobnej časti je po celej dĺžke žeriavová dráha. Stabilitu stĺpov v pozdĺžnom smere zabezpečuje oceľové stuženie.

Vyhodnotenie tendrových podkladov Od počiatku oceňovania, vyhodnocovania a posudzovania technickej realizovateľnosti tendrových podkladov bolo zrejmé, že pre úspešnú realizáciu je kľúčový návrh, výroba, preprava a montáž ťažkých prvkov – väzníkov a stĺpov. Ich hmotnosť mala byť čo najnižšia a nemala by prekročiť hranicu 50 t. Dôležitou súčasťou úvah pritom bolo aj podrobné preverenie možných trás prepravy hlavne s ohľadom na dĺžku väzníkov. Bolo treba nájsť, respektíve upraviť vhodnú formu pre výrobu väzníkov, nakoľko pre požadované parametre nebola k  dispozícii žiadna. Vďaka úsiliu všetkých zúčastnených sa podarilo nájsť optimálne cenovo-technické riešenie, ktoré sa spolupodieľalo na získaní zákazky.

Začiatky projektovania Potom, čo od projektanta postupne začali prichádzať definitívne projektové podklady, tvary prvkov a podrobné statické výpočty, bolo zrejmé, že predpoklady realizovateľnosti konštrukcie sa naplnili a dokonca sa podarí znížiť maximálne hmotnosti prvkov pod úroveň 45 t. Bol vypracovaný zoznam otázok k projektu, ktorý bol poslaný investorovi. Po racionálnom zhodnotení a odsúhlasení všetkými zainteresovanými sa rozhodlo, že špecifické otázky statiky je možné riešiť priamym rokovaním medzi špecialistami projektanta a dodávateľskej organizácie. Proces sa podarilo natoľko zracionalizovať, že nakoniec stačilo jedno osobné rokovanie, ktoré bolo vystriedané e-mailovou komunikáciou.

Výrobná dokumentácia Krátko po získaní zákazky bolo rozhodnuté, že dodávateľ si bude zabezpečovať kreslenie výrobnej dokumentácie prefabrikátov vlastnými kapacitami. Nakoľko podklady na statiku boli spracované v nadštandardnej úrovni, v tvaroch prvkov bolo nutné robiť len minimálne zásahy. Najväčší z nich sa týkal väzníka, u ktorého sa nakoniec použil namiesto štandardného „halového“ prierezu „mostový“ prierez so širšou a nižšou spodnou pásnicou. Zároveň boli kvôli mierne upravenému prierezu u dodávateľa spravené kontrolné statické výpočty iným výpočtovým programom a dôrazom na kontrolu napätí v priereze, pretvorenia a spôsob vystuženia v oblasti veľkých otvorov väzníkov. Kontrolné výpočty sa vykonali aj u viacerých ďalších prvkov vrátane konzol stĺpov. Opäť sa pritom

▲ Obr. 1. Zjednodušený tvar typického väzníka – pohľad zboku

▲ Obr. 2. Zjednodušený tvar typického stĺpa – pohľad zhora do formy

kládol dôraz na kontrolu pretvorení prvkov. Variantným spôsobom výpočtu bola dosiahnutá obstojná zhoda so statickým výpočtom projektanta. Všetky zaťaženia pritom boli prevzaté od projektanta. Projektant zároveň kontroloval a uvoľňoval všetku dodávateľom nakreslenú výrobnú dokumentáciu vrátane nových statických výpočtov tvarovo upravených väzníkov. Táto musela dodržiavať aj investorom predpísané formálne parametre.

Väzníky Parametre väzníkov sú nasledovné (tieto extrémy sa nevyskytujú na tom istom prvku): ■ v ýška – 2,20 m, dĺžka – 33,42 m, objem – 16,1 m3, hmotnosť – 41,8 t; ■ predpínacia výstuž: 7 drôtové laná ø 12,5 mm s nízkou relaxáciou (1570/1770) 634 kg/ks; ■ betonárska výstuž: B500B – 3677 kg/ks, trieda betónu – C55/67; ■ návrhový ohybový moment M Ed = 7625 kNm, návrhová reakcia v podpere A Ed = 920 kN.

Stĺpy Väčšina stĺpov vlastnej lisovacej časti je votknutá do masívnych monolitických kalichov. Niektoré sú však zakotvené pomocou skrutkovacích kotiev do monolitických podzemných konštrukcií pre lisovaciu technológiu. Najviac zaťažené stĺpy v mieste budúceho rozšírenia haly majú prierez vo votknutí 1,50 x 0,60 m. V smere b = 0,60 m je ich stabilita zabezpečená oceľovým stužením. Prakticky po celej ich dĺžke dosahuje stupeň vystuženia 4 %. Vo výrobe boli kvôli zjednodušeniu formy orientované „na ležato“ – v kontakte s dnom formy bola ich 1,50 m široká časť. Pre správne rozloženie zaťaženia bolo kľúčové určenie správnej polohy manipulačných závesov. Kvôli

eliminácii prípadných problémov bol spracovaný pomerne podrobný predpis pre správnu manipuláciu stĺpov vo všetkých fázach od výroby až po montáž na stavbe. Parametre najťažšieho stĺpa sú nasledovné: ■ dĺžka – 24,18 m, objem – 16,9 m3, hmotnosť – 44,1 t; ■ betonárska výstuž – B500B – 6405 kg/ks, trieda betónu – C50/60; ■ návrhové ohybové momenty M Edh = 2550 kNm, M Edb = 80 až 150 kNm; ■ návrhová tlaková sila N Ed = 5300 kN.

Výroba Vo výrobe je samozrejmosťou zvládnutie ukladania nadrozmerných a  ťažkých armokošov a  zároveň ich koordinácia s  početnými kovaniami opatrenými masívnym kotvami. Rovnako samozrejmé je zabezpečenie optimálnej plasticity betónovej zmesi pri minimalizácii množstva vody tak, aby betón bezpečne zaplnil všetky časti debnenia a zároveň boli dosahované maximálne nárasty pevnosti betónu počas jeho tvrdnutia. Nosnosti žeriavov mali len malú rezervu. Najkritickejšou časťou procesu preto bolo zdvihnutie stĺpov z  formy pomocou štyroch manipulačných závesov.

Preprava Preprava bola limitovaná hlavne rozmermi a vysokým umiestnením ťažiska väzníkov. V tomto boli oveľa menej kritické stĺpy, ktoré sa prepravovali v rovnakej polohe, ako sa vyrábali. Preprava sa realizovala špeciálnymi návesmi za prítomnosti sprievodných vozidiel. Väzníky sa kvôli minimalizovaniu dopravných obmedzení a  maximálnej bezpečnosti ostatných účastníkov cestnej premávky prepravovali výlučne v noci.

stavebnictví 03/13

25

▲ Obr. 4. Hotový stĺp vybratý z formy

Montáž

▲ Obr. 3. Výstuž stĺpa pripravená do formy

Kritickou fázou montáže bolo otočenie stĺpov z polohy „na ležato“ o 90° do polohy „na hranu“, kedy boli uložené do špeciálnych prípravkov – „kolísok“. Stĺpy boli v „kolískach“ otáčané pomocou ďalšej štvorice manipulačných závesov a následne boli zdvihnuté do zvislej polohy. Túto náročnú manipuláciu vykonávala dvojica autožeriavov s nosnosťou po 200 t a 100 t. Na zdvíhanie samotných väzníkov postačovala dvojica autožeriavov s nosnosťou po 100 t. Oproti manipulácii stĺpov to bol viac-menej rutinný postup.

Záver

▲ Obr. 5. Výstuž väzníka v oblasti otvoru ▼ Obr. 6. Celá výstuž väzníka a hotový väzník

Poďakovanie patrí všetkým spolupracovníkom, ktorí sa zúčastňovali na jednotlivých etapách realizácie týchto náročných prvkov – od technickoekonomickej prípravy kontraktu cez prípravu foriem, kreslenie výrobnej dokumentácie, výrobu až po prepravu a  montáž. Poďakovanie patrí kolegom aj za poskytnutie fotodokumentácie. Rovnako treba oceniť aj projektantov, ktorí spracovávali realizačnú dolumentáciu časti statika prefabrikátov pre investora. Nie je zvykom, aby dodávateľ stavby dostal k dispozícii natoľko precízne vypracovaný návrh vrátane všetkých tvarov, montážnych detailov a  statických výpočtov. U veľkej časti prvkov stačilo na poskytnuté tvary dokresliť manipulačné závesy, spraviť len drobné zmeny v  niektorých ďalších zabudovaných prvkoch a následne nakresliť výkres výstuže. Úspech pri realizácii takéhoto rozsiahleho a náročného projektu je podmienený nielen mnohoročným praktickými skúsenosťami všetkých zúčastnených v oblasti prefabrikácie, ale aj ochotou promptne riešiť vzniknuté problémy. Aj vďaka tomu boli projektové a realizačné chyby redukované na „podprahové“ minimum. ■ Základné údaje o stavbe Investor: Volkswagen Slovakia a.s. Statika spodnej stavby: Assman Beraten + Planen GmBH, Nemecko Statika hornej stavby: BF Partners, Slovensko

26

stavebnictví 03/13

▲ Obr. 8. Stĺp je v „kolískach“ otočený z polohy „na ležato“ do polohy „na hranu“ a pripravuje sa na zdvihnutie do zvislej polohy

▲ Obr. 7. Stĺp vo výrobnom závode pripravený na prepravu

Generálny dodávateľ stavebnej časti: ZIPP Bratislava, spol. s r.o. Zadanie zákazky: 12/2011 Zahájenie výstavby: 01/2012 Zahájenie montáže technológie: 09/2012 Stavebné uzatvorenie budovy: 10/2012 Ukončenie výstavby a montáže technológie: 10/2013 Spustenie skúšobnej výroby: 12/2013 Použitá literatúra: [1] STN EN 1992-1-1: Navrhovanie betónových konštrukcií. Časť 1-1: Všeobecné pravidlá a pravidlá pre pozemné stavby. Bratislava, 2006.

▲ Obr. 9. Pohľad na kompletne namontovaný koncový úsek výrobnej časti ▼ Obr. 10. Celkový pohľad na výrobnú časť počas montáže. Vpravo dolu sú stĺpy zakotvené pomocou skrutkovacích kotiev. Vpravo hore sú žeriavové konzoly pre budúce rozšírenie haly.

english synopsis Experience in Using Outsize Prefabs in the Construction of Large-Span Buildings

The article describes the experience obtained during all stages of construction of the VW Slovakia moulding plant in Devínská Nová Ves using outsize elements – columns and girders. It means including transport, which was mainly limited by the size and location of the centre of gravity of the girders, and assembly.

klíčová slova: halové stavby, velkorozponové vazníky, velkorozponové sloupy

keywords: large-span buildings, large-span girders, large-span columns

odborné posouzení článku:

doc. Ing. Štefan Gramblička, PhD., Stavebná fakulta, STU v Bratislave, katedra betónových konštrukcií a mostov inzerce

Certifikační orgán CQS: Vydává celosvětově uznávaný certifikát IQNet Je akreditovaným certifikačním orgánem pro certifikaci systémů managementu ve všech odvětvích průmyslu a služeb podle:

ISO 9001 ISO 14001 OHSAS 18001 ISO/IEC 27001 ISO/IEC 20000-1 ISO 50001 ISO/TS 16949 IRIS

HACCP ISO 22000 ISO 3834-2 ISO 13485 SA8000 BSCI IQNet SR 10 SJ-PK

www.cqs.cz Pod Lisem 129, 171 02 Praha 8 – Troja

stavebnictví 03/13

27

nosné konstrukce staveb

text Jaroslav Vácha | grafické podklady archiv Excon, a.s.

Historický vývoj tenkostěnných ocelových konstrukcí Ing. Jaroslav Vácha Absolvent Stavební fakulty ČVUT Praha, obor konstrukce a dopravní stavby (1984). Specialista na navrhování atypických nosných ocelových konstrukcí, tenkostěnných konstrukcí, požární odolnost a řešení havarijních stavů ocelových konstrukcí. Autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb. E-mail: [email protected], [email protected]

Při zmínce o tenkostěnných konstrukcích si většinou vybavíme moderní konstrukce, jejichž vývoj a použití je otázkou posledních desetiletí. Ve skutečnosti však jsou tenkostěnné plošné prvky používány již téměř dvě století a tenkostěnné tyčové prvky déle než století jedno. Dle definice současné evropské normy jsou do kategorie tenkostěnných ocelových konstrukcí zařazeny prvky a plošné profily vytvarované za studena a materiálem pro toto tvarování jsou povlečené nebo holé za tepla nebo za studena válcované nebo vylisované plechy či pásy s  tloušťkou menší než 3 mm. V  dřívějších předpisech se pohybovala hraniční tloušťka pro tenkostěnné konstrukce v rozmezí mezi 4 až 6 mm. Pro tenkostěnné konstrukce je však důležitějším rozlišovacím kritériem tvarování za studena, které specifickým způsobem mění materiálové charakteristiky.

Vývoj metalurgie Tenkostěnné plošné i tyčové prvky jsou vyráběny z kovových materiálů, především z oceli. Pro rozvoj železných a poté ocelových konstrukcí je důležitý způsob výroby základního materiálu pro tyto konstrukce. Většina kovových materiálů se získává z rud jejich chemickou a tepelnou úpravou. Železo se v přírodním stavu vyskytuje pouze jako tzv. meteorické železo kosmického původu, což byla také první forma železa, kterou lidstvo využívalo. Nejstarší železné předměty, které se vyráběly již tavením rud, pocházejí z období 2000–3000 let př. n. l. Metalurgie jiných kovů je ještě starší. Vyrobené železo bylo houbovité, znečištěné struskou a dále se zušlechťovalo kováním. Od 12. až 13. století se kromě železa začala používat i litina, dříve považovaná za odpad při výrobě kujného železa. Původní pece krbového tvaru vyhřívané dřevěným uhlím se koncem středověku zvětšovaly na šachtové pece a vodní pohon dmýchadel umožnil zvýšit teplotu. Významný posun ve zpracování železných rud nastal na konci 18. století, kdy bylo dřevěné uhlí nahrazeno koksem, který je považován

28

stavebnictví 03/13

za jeden z  hlavních faktorů průmyslové revoluce. Výroba železa probíhala již ve vysokých pecích. Produktem výroby ve vysoké peci je surové železo s vysokým obsahem uhlíku, které poté slouží jednak k výrobě litiny a jednak k výrobě oceli. Litina má vyšší obsah uhlíku, je tvrdá, křehká a má v tahu výrazně nižší únosnost než v tlaku. V oboru tenkostěnných konstrukcí se nepoužívá. Pro výrobu oceli je důležitý rok 1784, kdy Henry Cort užil tzv. pudlovací pece k výrobě svářkové oceli. Svářková ocel se poté k výrobě ocelových konstrukcí užívala až do konce 19. století. Dalším důležitým mezníkem ve výrobě oceli je rok 1855, kdy Henry Bessemer upravil výrobní postup zavedením konvertoru. Výsledkem této inovace je plávková ocel, která má oproti svářkové oceli stejné vlastnosti ve všech směrech. S plávkovou ocelí se ve stavebních konstrukcích setkáváme od konce 19. století. Další inovace výrobního postupu již z hlediska základních vlastností oceli nebyly tak významné a byly vedeny snahou o zvýšení ekonomičnosti výroby.

Využití kovů ve stavebnictví před obdobím průmyslové revoluce Po dlouhé období užití kovů ve stavebnictví až do začátku průmyslové revoluce nebyly výrobky z  nich využívány jako nosné konstrukce. Používaly se pouze jako doplňující prvky staveb. Příkladem může být spojování kamenných kvádrů železnými skobami zalitými olovem do vysekaných otvorů, kleštiny stahující klenby, různé kování dveří, mříže do oken a vrat apod. Samostatnou skupinu tvoří kovové krytiny většinou z mědi, případně také z olova nebo železa. Kovové desky však ještě nebyly válcovány, ale tepány. Jednalo se vždy pouze o krytinu bez samostatné nosné funkce. Kovové desky se musely aplikovat na plošnou nosnou konstrukci střechy, jež byla většinou ze dřeva. Příkladem takové střechy je Letohrádek královny Anny na Pražském hradě z poloviny 16. století, na jejíž měděné krytině jsou vidět staré plechové desky nestejného formátu.

První nosné konstrukce z kovu První nosné konstrukce celé z kovu se objevují koncem 18. století a použitým materiálem byla litina. První konstrukcí se stal most přes řeku Severn v Coalbrookdale v Anglii z roku 1779. První pozemní konstrukcí z litiny a železa byl skelet přádelny v Ditherington u Shrewsbury v Anglii z roku 1796. Obě konstrukce jsou nyní technickými památkami (obr. 1, 2).

▲ Obr. 1. Most přes řeku Severn   v Anglii z roku 1779

▲ Obr. 2. Skelet přádelny   v Anglii z roku 1796

První aplikace tenkostěnných konstrukcí v 19. století Prvním tenkostěnným prvkem užitým jako nosná část stavební konstrukce byl vlnitý plech. První zmínka o vlnitém plechu se datuje do 5. století př. n. l., kdy byl vytepán z  bronzu do formy. Skutečné použití vlnitých plechů však souvisí s rozvojem používání kovů na začátku 18. století. Za autora železných vlnitých plechů je považován Henry Robinson Palmer, který obdržel patent v roce 1829 a vlnité plechy použil pro zastřešení skladu v londýnských docích. Palmer byl současně jedním ze tří zakladatelů Institution of Civil Engineers (ICE) v roce 1818. Návrh vlnitého plechu souvisel s požadavkem na lehkou plechovou samonosnou krytinu, protože hladký tenký plech nemá dostatečnou tuhost a systém výztuh je výrobně náročnější než vhodně tvarovaný plech. Palmer však svůj patent záhy prodal do podnikatelského prostředí. Podmínkou výroby tenkých plechů byl rozvoj technologie válcování. První parní válcovna byla v Anglii postavena v roce 1783. První vlnité plechy se nevyráběly z oceli, ale z kujného železa, které má z hlediska protikorozních vlastností vyšší odolnost než ocel. Přesto je

▲ Obr. 3. Historický ruční lis na vlnité plechy

většiny staveb byla ze dřeva, v  některých případech se však i  ze železa nebo oceli. Vnější střešní i  stěnový plášť byl z  vlnitých plechů, vnitřní plášť většinou z  palubek. Vlnité plechy se připojovaly hřebíky nebo hákovými šrouby. Na obr. 5 – 8 je několik ukázek takových budov, z  nichž mnohé slouží až do současnosti původnímu účelu.

▲ Obr. 5. Kostel v Cuxtonu (Anglie) z roku 1897

▲ Obr. 6. Interiér kostela v Cuxtonu

▲ Obr. 4. Moderní válcovací linka

pro další rozvoj využití tenkostěnných prvků rozhodující vynález procesu pozinkování železných a ocelových plechů, který patentoval v roce 1837 Stanislaus Sorel. První stavby se střešním a  stěnovým pláštěm z vlnitých plechů vznikají již ve třicátých a čtyřicátých letech 19. století. Je zajímavé, že doba prvního použití vlnitých plechů odpovídá i době objevu minerální vlny, která byla poprvé vyrobena v roce 1840 Edwardem Parrym. K vzájemnému širšímu užití obou materiálů, tj. spojení tepelné izolace a tenkostěnné konstrukce, dochází až o sto let později. Velký rozvoj v použití vlnitých plechů je spjat se zlatými horečkami v  USA a  Austrálii, které vypukly na začátku padesátých let 19. století. Vyráběly se typové budovy s důrazem na levnou dopravu a realizaci, s pláštěm z pozinkovaných vlnitých plechů. Nejzajímavější z  nich byly modlitebny a  kostely. Vyráběly se hromadně, jak o  tom svědčí reklamní plakáty výrobců, ve kterých inzerují minimální jednotkové ceny na jedno místo, jež se pohybovaly na hranici několika liber. Další skupinou podobných budov byly obytné domy různých velikostí. Nosná konstrukce

▲ Obr. 7. Kostel v Kilburnu (Anglie) z roku 1862 zvenku

▲ Obr. 8. Detail kostela v Kilburnu

Vývoj tenkostěnných konstrukcí v první polovině 20. století Po celý zbytek 19. a počátek 20. století je vlnitý plech rozhodujícím plošným prvkem v oboru tenkostěnných ocelových konstrukcí. Aplikace tyčových tenkostěnných prvků jako nosné části stavebních konstrukcí nebyla ještě v  tomto období podrobněji rozpracována. Uplatnění vlnitých plechů souvisí s rozvojem užívání nejprve svářkové a postupně plávkové oceli na nosné konstrukce především průmyslových budov a budov dopravní infrastruktury, u kterých se lehká krytina na rozpětí až 3 m těšila velké oblibě. Používala se nejenom jako rovný prvek, oblíbené bylo i zakružování vlnitých plechů podle tvaru střechy a postupně se začaly používat také jako samonosné oblouky.

▼ Obr. 9. Příčná vazba strojovny v Bernu z roku 1914 se střechou z vlnitých plechů

stavebnictví 03/13

29

▲ Obr. 10 a 11. Ukázky z přednášky prof. Kloknera z roku 1921 k obloukům z vlnitých plechů

V  tomto období se pro navrhování nosných konstrukcí začaly v  praxi uplatňovat výpočetní postupy podložené teoretickými pracemi v oblasti stavebné mechaniky pro ověření statické únosnosti, a to především pro „silnostěnné“ konstrukce. Pro navrhování prvků opláštění sloužily tabulky únosnosti vydávané jednotlivými dodavateli, což je praxe u plošných tenkostěnných profilů používaná až do současnosti. Únosnosti byly stanoveny na základě praktických zkušeností, nikoliv na základě teoretických studií. Na obr. 9–11 jsou příklady z projektové praxe užití vlnitých profilů z počátku 20. století. Během první světové války bylo používání rovných i obloukových vlnitých plechů velmi rozšířeno pro rychle montovatelné budovy včetně dočasných úkrytů. Po skončení války se do vedoucího postavení v oboru dostávají Spojené státy americké, kde se postupně začínají uplatňovat i tenkostěnné tyčové prvky. Významnou dochovanou památkou na tyto začátky je budova Virginia Baptist Hospital z roku 1925 v Lynchburgu ve Virginii. V budově s klasickými zděnými svislými konstrukcemi byly jako nosné prvky podlah užity dvojice tenkostěnných průřezů ve tvaru U zády k sobě. Při rekonstrukci po osmdesáti letech provozu byly shledány nadále plně funkční a byly v konstrukci jako nosné prvky ponechány. Ve třicátých letech se začínají tenkostěnné tyčové prvky využívat jako nosné prvky obytných budov. Stěnový plášť tvořily sádrokartonové desky, dřevěné desky nebo ocelové tenkostěnné plošné prvky. Ambiciózní plán využití tohoto konstrukčního systému byl představen v roce 1933 na světové výstavě v Chicagu především jako způsob hromadné výroby rodinných domů budoucnosti. I přes velký zájem veřejnosti systém příliš komerčně úspěšný nebyl a do konce třicátých let bylo realizováno jen několik tisíc budov. Na obr. 12 a 13 je rodinný dům s ocelovou kostrou, který byl

▲ Obr. 12. a 13. Rodinný dům s ocelovou kostrou během výstavby roku 1933 a v současnosti

původně opláštěn deskami podobnými sádrokartonu. Další velkou novinkou výstavy z roku 1933 se stal první kovový střešní panel od firmy Armco Steel Corporation. Pro připojování stěnových prvků do tenkostěnných průřezů se začínají používat kalené hřeby, které jsou schopny proniknout tenkou ocelovou stěnou. Do stejného období spadají také počátky širšího využití tepelných izolací na bázi minerální vlny.

30

stavebnictví 03/13

Rozmach užití tenkostěnných konstrukcí po druhé světové válce Tenkostěnné konstrukce se od „silnostěnných“ liší především lokálním boulením, které významně snižuje únosnosti prvků namáhaných tlakem a ohybem i smykem. Jedná se však o teoreticky náročnou problematiku a její výzkumy začínají až koncem třicátých let. Od roku 1939 se tenkostěnnými konstrukcemi zabýval tým vedený profesorem Georgem Wintrem na Cornellské univerzitě. Vědecké poznatky získané šestiletým výzkumem vyústily ve vydání prvního předpisu AISI pro tenkostěnné za studena tvarované konstrukce v roce 1946. Tento předpis se již zabýval kritérii návrhu s vlivem lokálního boulení, které bylo vyjádřeno zmenšením průřezových charakteristik vlivem efektivních šířek boulících částí stěn. Přepis se dále zabýval konstrukčními zásadami a řešením detailů připojení. I když se první vydání předpisu zaměřilo v omezeném rozsahu pouze na nejběžnější aplikace, i tak znamenalo průlom v získání jednotných odborných informací potřebných k rozšíření tenkostěnných konstrukcí do praxe. Tento první předpis na světě převzaly i jiné státy. Některé především mimoevropské země převzaly normu bez úprav, evropské státy naopak s úpravami na základě vlastních výzkumů probíhajících koncem čtyřicátých a počátkem padesátých let. V Evropě hrály vedoucí roli Francie, Velká Británie a později Německo. Nástup využití tenkostěnných profilů byl vyvolán  poválečnou konjunkturou v  USA a  rozvojem stavebnictví v souvislosti s nutností poválečné obnovy v Evropě. Od padesátých let v USA a od šedesátých let v Evropě se hromadně vyrábějí trapézové plechy, které nahrazují starší vlnité plechy. Jsou vyráběny válcováním z nekonečného pásu pozinkovaného plechu. Sortiment trapézových plechů se u jednotlivých výrobců rozšiřuje směrem k vyšším vlnám a k použití vyztužení ve stojinách a širokých pásech ke zmenšení negativního vlivu boulení. Kromě hromadné výroby válcovaných prvků se vyrábí široký sortiment ohýbaných nebo lisovaných prvků. Tento způsob výroby je vhodný pro menší série především tyčových prvků s  vysokou variabilitou tvaru. Typickým příkladem užití tenkostěnných konstrukcí s tyčovými i plošnými prvky jsou ocelové domy, které se např. ve Francii začaly stavět již od roku 1945. Nosná konstrukce je z tyčových tenkostěnných prvků, plášť z plošných prvků. Na spojování jednotlivých prvků se používalo svařování, různé systémy zaklapnutí speciálně tvarovaných prvků do sebe, šroubování metrickými šrouby a také šroubování samořeznými šrouby, které se předvrtávají. Typický ocelový dům systému Domofer je na obr. 14 a 15. S podobným systémem plechových domů experimentoval v tuzemsku profesor Janů. Vývoj ve světě dále pokračoval zavedením pozinkovaných pásů s povrchovou úpravou, která snese tváření za studena na válcovací lince.

▲ Obr. 14 a 15. Ocelový obytný dům systému Domofer a sídliště typových domů

Druhou významnou inovací je první užití samovrtných šroubů v polovině šedesátých let, které významně zjednodušuje a  zrychluje spojování tenkostěnných prvků spojením dvou operací – tj. vrtání a šroubování, do operace jediné. Postupně se vyrábějí trapézové plechy o výšce vlny až 200 mm, které umožňují použít trapézové plechy až na rozpětí kolem 8 m, což vede k použití bezvaznicových soustav. Z plošných prvků je významné zahájení výroby stěnových kazet, které stejně jako velkorozponové trapézové plechy umožňují provádět stěnový plášť bez použití paždíků na vzdálenost sloupů ve standardních modulech. Kromě plošných prvků jsou hromadně vyráběny válcované tenkostěnné profily tvaru Z, C nebo U, které se používají jako vaznice a paždíky. Technologie hromadné výroby a optimalizovaný statický návrh využívající spolupůsobení tenkostěnných Z, C nebo U profilů s tenkostěnným pláštěm umožnily zlevnit tyto systémy proti analogickým „silnostěnným“ profilům až o 40 %. Samostatnou skupinu tenkostěnných konstrukcí tvoří sendvičové panely vyrobené jako kompaktní celek dvou tvarovaných plechů s napevno připojenou tepelnou izolací mezi nimi. Tepelná izolace může být z minerálních vláken, z polyuretanu nebo polystyrenu. Hromadně se tyto prvky vyrábějí od poloviny sedmdesátých let.

Tenkostěnné konstrukce v poválečném Československu Výroba a využití tenkostěnných prvků po druhé světové válce byly v tuzemsku proti světu a Evropě opožděny především z důvodu nedostatku oceli, jejíž použití ve stavebnictví bylo limitováno. Proto se i na střešní pláště průmyslových budov používaly těžké desky na bázi hutných nebo lehčených betonů a podobných materiálů, v lepším případě pak vlnitých plechů s nabetonováním. Vlastní hmotnost těchto plášťů činila 100 až 150 kg/m2 a navíc se projevoval negativní vliv mokrých procesů na stavbě. Vyvinutí lehčího pláště bylo sice dlouhou dobu požadováno, skutečně však byl vyvinut až v roce 1964 jako střešní plechový panel vysoký 70 mm z plechu tl. 1 mm, který se k nosné konstrukci připojoval přivařením a tvarově připomínal jednu vlnu trapézového plechu. Významným mezníkem bylo zahájení výroby trapézových plechů ve Východoslovenských železárnách na počátku sedmdesátých let. Plechy VSŽ se standardně válcovaly z pozinkovaných pásů z oceli řady 37 a výška vlny byla od 30 do 100 mm. Tento sortiment pokryl potřeby stěnových a střešních trapézových plechů do cca 3–4 m rozpětí. Z tenkostěnných ohýbaných tyčových prvků bylo sestaveno několik typů hromadně vyráběných hal. Pozinkované válcované tyčové prvky ani velkoplošné sendvičové panely se v tuzemsku až do konce osmdesátých let nevyráběly. Zatímco v oblasti výroby a použití tenkostěnných plošných a tyčových prvků jsme za vyspělými zeměmi zaostávali, na poli teoretickém byla situace příznivější. Na vypracování normy pro navrhování tenkostěnných ocelových konstrukcí se pracovalo už v šedesátých letech a výsledkem byl moderní předpis, který jako jeden z  prvních uplatnil v  teorii tenkostěnných konstrukcí navrhování podle metodiky mezních stavů. Za všechny specialisty pro tento obor je nutné uvést alespoň dvě jména odborníků, kteří se  o  rozvoj teorie tenkostěnných konstrukcí v tuzemsku nejvíce zasloužili, a to profesor Škaloud a profesor Studnička. Konec osmdesátých let pak znamenal ▲ Obr. 16. Balík plechů VSŽ

▲ Obr. 17. Opláštění elektrárny Prunéřov II

nejen významný zlom v politické rovině, ale po technické stránce otevřel možnost využívat nejmodernější poznatky a produkty i v oboru tenkostěnných konstrukcí. Na obr. 16 je vidět balík plechů VSŽ a ukázka opláštění z počátku osmdesátých let. Pojem plechy VSŽ v ČR až do současnosti představuje synonymum pro tenkostěnné plošné prvky. ■ Použitá literatura: [1] Klokner, F.: Železné stavby pozemní – tabulky a Železné stavby pozemní podle přednášek Ing. Františka Kloknera, nákladem posluchačů inženýrství a ústřední komise pro vydávání přednášek na Vysokém učení technickém v Praze, 1922. [2] Válcovní programy, Prodejna sdružení československých železáren a.s., Praha, 1927. [3] Faltus, F.: Ocelové konstrukce pozemního stavitelství, Státní nakladatelství učebnic, Praha, 1951. [4] Škaloud, M.: Francouzské tenkostěnné ocelové konstrukce z profilů tvarovaných za studena, Inženýrské stavby 7/1960. [5] Škaloud, M.: Tenkostěnné ocelové konstrukce z profilů tvarovaných za studena, SNTL Praha, 1963. [6] Studnička, J.: Ocelové konstrukce I, Vydavatelství ČVUT v Praze, 1996. [7] Allen, D.: History of cold formed steel, Structure magazine 11/2006.

english synopsis Historical Development of Thin-Walled Steel Structures

Thin-walled area elements have been used for nearly two centuries now and thin-walled bar elements for more than a century. The article focuses on the development of thin-walled steel structures from the start of iron metallurgy up to their utilization after the World War II.

klíčová slova: tenkostěnné ocelové konstrukce, metalurgie železa

keywords: thin-walled steel structures, iron metallurgy

odborné posouzení článku:

Ing. Michael Trnka, CSc., autorizovaný inženýr v oborech statika a dynamika stavebních konstrukcí a mosty a inženýrské konstrukce

stavebnictví 03/13

31

nosné konstrukce staveb

text Miloš Lebr | grafické podklady archiv Kovové profily, spol. s r.o.

Současnost a perspektiva tenkostěnných ocelových konstrukcí Ing. Miloš Lebr, CSc. Absolvent Stavební fakulty ČVUT v Praze, obor konstrukce a dopravní stavby (1980), a doktorandského studia na katedře ocelových konstrukcí (1984). V letech 1984–1992 byl vedoucím konstrukce v montážním závodě Českých radiokomunikací, od 1992 doposud působí jako vedoucí technického oddělení firmy Kovové profily, spol. s r.o. E-mail: m  [email protected], [email protected]

Tento článek navazuje na historický pohled na tenkostěnné konstrukce a mapuje období od roku 1989 až po nejnovější trendy oboru. Zabývá se tenkostěnnými profily vyráběnými tvářením za studena ze svitků pozinkovaných ocelových plechů, především podélným dělením, válcováním a ohýbáním. Výroba a použití těchto profilů zaznamenávají v posledních dvaceti letech obrovský rozvoj nejen sortimentem, povrchovými úpravami, ale především formou distribuce profilů a konstrukčních celků na stavby.

▲ Obr. 1. Dodávka vysokých trapézových plechů

Sortiment Připomeňme si nejprve, jak se změnil sortiment a  provedení tenkostěnných profilů. V tuzemsku jsme měli ještě z dob Československa zkušenosti především s  trapézovými plechy, známými VSŽ profily. Jejich zásadní omezení, dané výrobní technologií válcování a především pozinkování svitků plechu do max. šířky 1000 mm, limitovalo šířku profilu na 600 mm, ale především maximální výšku vln. Mohly se tak použít jako krytina nebo opláštění stěn pouze na vaznicích nebo paždících. Teprve nové válcovací a zinkovací linky v Evropě otevřely počátkem osmdesátých let minulého století cestu plošným profilům vyšších generací a hlavně vysokým vlnám trapézových plechů. Obor tenkostěnných konstrukcí vděčí za svůj rozvoj také automobilovému průmyslu, který přešel na široké svitky plechů a později také na jejich úpravu pozinkováním. Pro stavební profily nyní běžné šířky svitků 1250 a 1500 mm dovolují pokrýt škálu vln trapézových plechů od 8 do 200 mm. Teprve svitky šířky 1500 mm, jako základ pro vysoké trapézové plechy představující objemem výroby hlavní sortiment, vytvořily samostatný obor samonosných střešních plášťů na velká rozpětí 6,0 až 8,0 m. Eurokód pro zatížení sněhem a různé oblasti závějí a návějí na střeše přinesl nutnost používat pro optimální návrh střechy dvě i více tlouštěk plechu stejné vlny.

32

stavebnictví 03/13

▲ Obr. 2. Montáž samonosného trapézového oblouku

Rozvoj technologií tvarování – profilování plechu za studena – rozšířil plošné výrobky o nosné samonosné stěnové C-kazety, kde se ustálila výška na 600 mm a šířky se postupně zvyšují s ohledem na tepelně-technické i  statické požadavky v  řadě 100, 110, 120, 130, 145, 150, 160, 180, 200, 220 až 240 mm. Speciální profily s  rybinovou (samosvěrnou) vlnou nebo dodatečným příčným profilováním vln ke zvýšení soudržnosti s betonem se navrhují pro spřažené plechobetonové konstrukce. Speciální technologií se vyrábějí zakružované trapézové plechy, jež složenou konstrukcí ze dvou profilů výšky 106 mm a  tuhé spojky dokáží vytvořit samonosnou obloukovou střechu až na rozpětí 18 m. Nové výrobní technologie vypěnění polyuretanové pěny nebo vkládání desek minerální vlny kontinuálně mezi dva nekonečné pásy jemně profilovaného plechu rozběhly obor lehkých sendvičových panelů, jež zcela změnily pláště budov ze sedmdesátých až osmdesátých let minulého století.

▲ Obr. 3. Tenkostěnné Z vaznice (zdroj: archiv Voestalpine PROFILFORM s.r.o.)

Celou samostatnou skupinu produktů vytvořily tenkostěnné vaznice a paždíky tvarů Z, C, U, σ, jejichž linková výroba včetně ražení otvorů pro šroubování a  celého sortimentu doplňkových prvků z nich vytvořily stavebnici, s možností optimalizovat je podle potřeby návrhu volbou tloušťky plechu a statického systému pro různá zatížení i rozpětí. Nejsilnější profily, patřící do skupiny tenkostěnných, jsou svařované I nosníky s vlnitou stojinou tloušťky 2,0; 2,5 a 3,0 mm, které dokážou s úsporou materiálu ve stojině nahradit plnostěnné nebo příhradové nosíky na rozpětí 30–45 m. Jejich masívnější použití však v tuzemsku nenastalo – je totiž podmíněno projektovou přípravou již od úvodních částí návrhu a v současnosti je spíše vytlačují betonové vazníky na velká rozpětí, které mají i vyšší požární odolnost. Souběžně s rozvojem technologií tvarování za studena se rozvíjely i metalurgické vlastnosti plechu, kdy bylo nutno skloubit vzájemně protichůdné parametry: zvyšování meze kluzu oceli a tím jeho pevnost proti tažnosti. Postupně se materiálové charakteristiky ocelí ve svitku pro výrobu většiny nosných trapézových plechů zvyšovaly a  ustálily na oceli třídy S320. U  tenkostěnných vaznic pokračuje zvyšování ještě dále: S320 – S350 – S390, v současnosti až S450. Významným rozvojem prošel spojovací materiál pro tenkostěnné profily a sendvičové panely. I díky němu se celý obor tenkostěnných konstrukcí posunul dál. Vzpomeňme na kotvení trapézových plechů k válcovaným profilům pomocí háčků se závitem a matkou! Současné samovrtné šrouby s přesně vyladěnou vrtací kapacitou vrtáčku pro danou tloušťku materiálu, závitotvorné šrouby do betonu nebo šrouby pro sendvičové panely s dvojím závitem (odlišným ke kotvení a pod hlavou šroubu) jsou důkazem toho, jak je v technice možné posunout za dobu dvaceti let vývoj dopředu.

▲ Obr. 4. Rozměrová řada nosníků s vlnitou stojinou ▼ Obr. 5. Automatické svařování vlnité stojiny

Povrchová úprava Zásadním kvalitativním rozvojem prochází za uplynulé období povrchová úprava plechů, především pro plošné profily. S požadavkem barevného polakování – povlaků svitků – se nejprve muselo vyřešit zjemnění květu žárového zinku na povrchu, ještě dobře známého z původních VSŽ profilů nebo pozinkovaných tabulí plechu pro klempířské výrobky. Vrstva zinku na plechu s organickým povlakem se definovala ve standardu na hodnotu 275 g/m2. Toho se ovšem v poslední době vzhledem k ekonomickému tlaku v některých zemích, jež nemají tabelovány hodnoty v normě ČSN EN 508-1, s výhodou nedosahuje. Kromě žárového zinku značeného (Z) se používají v současnosti i další, kvalitativně vyšší druhy pokovení.

stavebnictví 03/13

33

▲ Obr. 6. Požár na skutečné budově s lehkým obvodovým pláštěm (LOP)

■ Povlak slitiny zinek – hliník (ZA) – 255 g/m2, obchodně označovaný jako Galvalloy ®, s 95 % zinku a 5 % hliníku. Používá se především pod nejkvalitnější organické povlaky Colorcoat Prisma® a Colorcoat HPS200 ® Ultra. ■ Povlak hliník – zinek (AZ) – známý pod názvem Aluzinek s hodnotami 55 % hliníku, 1,6 % křemíku a 43 % zinku – 150 g/m2. ■ Povlak ZM, složením Zn + 1–2 % Mg + 1–2 % Al, plošné hmotnosti 120–140 g/m2 s  obchodními názvy Stroncoat ®, MagiZinc ® (podle výrobce). První dvě uvedené povrchové úpravy představují průměrnou tloušťku vrstvy na každé straně ocelového jádra 20 µm, zatímco nejnovější povlak ZM s ještě větší odolností proti atmosférické korozi, ba dokonce mnohonásobně lepší ochranou na střižné hraně než klasický Z275 má tloušťku vrstvy jen 10 µm. Jeho poloviční spotřeba zinku znamená nejen ekonomické výhody, ale také příznivý dopad na surovinové zdroje. Velkým kvalitativním skokem prošly za posledních cca dvacet let také organické povlaky na tenkostěnných žárově zinkovaných nebo jinak pokovených profilech. Toto téma však překračuje obsah tohoto článku a týká se především fasádních systémů, odkazy na něj jsou proto v použité literatuře v závěru.

Požární odolnost tenkostěnných konstrukcí Před zmíněnými dvaceti lety si asi nikdo nepředstavoval, že na tenkostěnné profily se budou někdy klást požární nároky. Vývoj však šel jiným směrem. Několik požárů nových hal nebo nákupních center s lehkým obvodovým pláštěm (LOP) posunulo požadavky požární ochrany i na tyto konstrukce. Vyplatila se úzká spolupráce s  katedrou ocelových konstrukcí Stavební fakulty ČVUT v Praze. Série požárních zkoušek samonosných lehkých střešních nebo stěnových plášťů v  požárních zkušebnách dokázala, že tenké plechové nosné prvky se za požáru po určité době začnou chovat jako membrány a  pomáhají tak zachovat nosnost (R) i celistvost (E ) konstrukce. Zkoušky potvrdily význam volby typu a  počtu kotevních prvků, které dokonale přenesou membránové síly. Výzkum chování tenkostěnných plošných profilů za požáru rozšířily úspěšné požární zkoušky na skutečných budovách (Mokrsko 2008 a projekt COMPFIRE, Veselí 2011). Bylo tak možné vyzkoušet chování skládaného LOP za požáru na reálné rozpětí 6,0 m, respektive 7,5 m, což dosavadní zkušební požární pece neumožňují. Ověřené požární vlastnosti, převedené do protokolů o požární klasifikaci, jsou v současnosti často požadovány. Uplatňují se proto na většině nových staveb s  nosným střešním trapézovým plechem nebo fasádním LOP.

34

stavebnictví 03/13

▲ Obr. 7. Deformovaná konstrukce po vychladnutí

Navrhování tenkostěnných konstrukcí a systém dodávek na stavby v současnosti Specifika statického návrhu tenkostěnného ocelového profilu v  současnosti v  podstatě vyčleňuje tento obor z  působnosti generálního projektanta stavby. V  projektové dokumentaci tak bývají uvedeny základní parametry profilů s  odkazem, že konkrétní návrh a  posouzení provede až vybraný dodavatel ve své realizační dokumentaci. Souvisí to s  několika základními aspekty. ■ Optimální návrh tenkostěnného profilu je velmi pracný a vyžaduje většinou specializovaný software. Běžné statické tabulky umožní jen základní posouzení, a to pouze na základní statický model a jen rovnoměrné zatížení. ■ Početní řešení tenkostěnného profilu poskytuje konzervativní hodnoty únosnosti, proto řada výrobců postoupí svou řadu profilů statickým zkouškám pro získání příznivějších hodnot. Tím ovšem tyto výsledky platí jen pro konkrétní profil konkrétního výrobce, takže ostatní zdánlivě stejné profily (alespoň podle označení) mají jiné hodnoty. ■ S příchodem Eurokódů se výpočet klimatického zatížení na stavby tak zkomplikoval, že i pro relativně jednoduchou budovu, např. výškově členěnou nebo na fasádě zalomenou, vyžaduje mnoho zatěžovacích stavů a pro optimální návrh dává vždy kombinaci několika dimenzí od jednoho profilu. ■ Silný ekonomický tlak na stavbách nutí generální dodavatele a jejich subdodavatele zvláště v poslední době hledat stále levnější řešení. Navrhují se tak alternativní systémy ke konstrukcím uvedeným v návrhu a původně zvolené dimenze profilů se optimalizují až do krajnosti. To v sobě skrývá jedno nebezpečí: žádný subdodavatel ani jeho statik nemůže o stavbě mít komplexní přehled. Ke spolupráci s generálním projektantem dochází jen sporadicky, neboť ten už je většinou „mimo hru“. Hlavní odpovědnost návrhu a obstarávání základních podkladů na sebe proto nutně přebírá statik dodavatele. Většina tenkostěnných profilů se v současnosti dodává na stavby jako speciální a ucelené zakázky, přímo zkompletované podle výrobní dokumentace. Prakticky neexistuje mezisklad těchto výrobků nebo polotovarů, protože se vyrábějí vždy podle přesné délkové specifikace. Moderní dimenzační programy a přesné grafické kreslicí systémy a na ně navazující automatické výrobní linky vyprodukují staticky maximálně optimalizovaný výrobek s délkovou přesností i  5 mm, včetně systému vrtání u  vaznic a  paždíků. Kvalita celku po smontování pak záleží na přesnosti nosných ocelových nebo betonových konstrukcí a na dokonalosti jejich montáže. Tyto kroky se většinou daří skloubit. Mnohem větší problémy se však v současnosti vyskytují při hektickém a chaotickém organizování procesu výstavby, kdy se původní projektová dokumentace, pokud je vůbec kompletně zpracována,

▲ Obr. 8. Elektrárna Tušimice – původní stav (zdroj: archiv EXCON, a.s.)

▲ Obr. 9. Elektrárna Tušimice po rekonstrukci (zdroj: archiv EXCON, a.s.)

během výstavby mění, optimalizuje, doplňují se nové dispoziční, zatěžovací, technologické i požární požadavky. Dlouhá výběrová řízení na jednotlivé subdodávky vedou k tomu, že se teprve v průběhu stavby rodí její definitivní podoba. Na poslední chvíli se tak hledají řešení pro „zapomenuté“ nebo kolizní nosné prvky. V průběhu zakázky se přeskládávají sestavy při změně světlíků, vrat, oken atd.

[4] Vraný, T.: Spolupůsobení trapézových plechů s nenosnými deskami, kandidátská dizertační práce, ČVUT v Praze, 1995. [5] Němec, L.: Tenkostěnné ocelové vaznice, doktorská dizertační práce, ČVUT v Praze, 2001. [6] Čepička, D.: Smykové spolupůsobení plášťů z  tenkostěnných profilů, doktorská dizertační práce, ČVUT v Praze, 2003. [7] Marek, J.: Trapézové oblouky pro štíhlé stropy, doktorská dizertační práce, ČVUT v Praze, 2004. [8] Rosmanit , M.: Ohybová únosnost tenkostěnných vaznic průřezu Z, doktorská dizertační práce, ČVUT v Praze, 2004. [9] Ježek, A.: Trapézové plechy působící jako spojité nosíky, doktorská dizertační práce, ČVUT v Praze, 2009. [10] Egrtová, J.: Stabilita tenkostěnných Z vaznic v oblasti záporných momentů, doktorská dizertační práce, ČVUT v Praze, 2011. [11] Vraný, T.; Szabo, G.; Egrtová, J.: Určení únosnosti stěny z  tenkostěnných kazet K120 a K130 při použití distančních šroubů SFS. Souhrnná výzkumná zpráva, ČVUT v Praze, 2005. [12] Vraný, T.: Únosnost tenkostěnných kazet typu K120 a K130 s distančními šrouby SFS s vodorovnou pokládkou trapézového plechu. Výzkumná zpráva, ČVUT v Praze, 2008.

Perspektiva a budoucnost tenkostěnných konstrukcí Vývoj tenkostěnných konstrukcí pokračuje. Především se hledají nové, optimalizované tvary příčného řezu, jež lépe využijí daný materiál a zvětší efektivní průřezové hodnoty. Stále větší význam má pro každého výrobce možnost podrobit svou výrobkovou řadu statickým zkouškám. Tento proces je velmi drahý, ovšem přináší znatelné zvýšení statických parametrů průřezů. Jistě bude pokračovat i v dalším zvyšování pevnostních parametrů oceli – meze kluzu. Jisté trendy jsou vidět v  současnosti již v  progresivních materiálech pro automobilový průmysl. S  kvalitnějšími, tenčími materiály souvisí nutnost vyšší kvality povrchové ochrany plechů – v tomto případě jistě moderní průmysl organických povlaků neřekl své poslední slovo. Stejně, jako jsou v současnosti k dispozici výkonné návrhové programy pro silnostěnné ocelové konstrukce, na které navazují programy pro tvorbu dílenské dokumentace, měly by se většího rozšíření dočkat i návrhové programy pro tenkostěnné konstrukce. Je třeba zlepšit především uživatelský komfort s dalším exportem dat pro výrobní dokumentaci. Moderní architektura miluje křivky, což nepředstavuje nedosažitelnou oblast ani pro tenkostěnné konstrukce a prvky. Naopak. Mohou pomoci dotvářet celkový dojem stavby. Vedle nových staveb s výraznou architekturou je v budoucnu možno nalézt široké pole působnosti pro tenkostěnné konstrukce v  oblasti rekonstrukcí. Spousta stávajících výrobních budov technologicky dosloužila, ale nosná konstrukce je stále v pořádku. Z toho důvodu je velmi efektivní nahradit dosluhující opláštění novým systémem s  daleko lepšími tepelně-technickými parametry, ale i  designem. Jako příklad může sloužit i  dokončená rekonstrukce tepelné elektrárny v Tušimicích. ■ Použitá literatura: [1] Lebr, M.: Novinky v povrchové ochraně tenkostěnných ocelových profilů, Sborník XII. konference OK, Karlova Studánka, 2010. [2] Lebr, M.: Úskalí současných prefa konstrukcí ve vazbě na nosné tenkostěnné ocelové profily, Sborník konference 18. betonářské dny, Hradec Králové, 2011. [3] Lebr, M.: Systémy skládaných LOP při větších rozponech a vyšších nárocích na tepelně-technické, požární a akustické vlastnosti, Sborník konference LOPFAS 2012 a Konstrukce 4, 2012.

english synopsis The Present and Future Prospects of Thin-Walled Steel Structures

The article relates to the historical view of thin-walled structures, mapping the period from 1989 until the latest trends. It deals with thin-walled sections produced by cold forming from galvanized steel sheet coils, mainly by longitudinal cutting, rolling and bending. The production and usage of the sections witnessed a huge rise in the last 20 years, in terms of the range of products, surface treatment and primarily form of distribution of the sections and construction assemblies to the sites.

klíčová slova: tenkostěnné ocelové konstrukce, povrchové úpravy, distribuce ocelových profilů

keywords: thin-walled steel structures, surface treatment, distribution of steel sections

odborné posouzení článku:

Ing. Michael Trnka, CSc., autorizovaný inženýr v oborech statika a dynamika stavebních konstrukcí a mosty a inženýrské konstrukce

stavebnictví 03/13

35

nosné konstrukce staveb

text Petr Kuklík | grafické podklady archiv autora

▲ Obr. 1. Interiér s přiznanou konstrukcí z CLT – pokud je křížem vrstvené dřevo přiznáno, působí velice elegantním dojmem

Budovy z křížem vrstveného dřeva Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc. Absolvent Stavební fakulty ČVUT v Praze, na které v současnosti působí jako pedagog. Autor a spoluautor řady vědeckovýzkumných a odborných publikací a norem ISO, EN a ČSN. Člen komisí mezinárodních organizací působících v oboru dřevěných konstrukcí – CEN, CIB, COST, ISO, IUFRO, RILEM. E-mail: [email protected]

Deskové systémy z vrstveného dřeva V rámci uplatňování koncepce tzv. trvale udržitelné výstavby, která klade důraz na větší využití materiálů z obnovitelných surovinových zdrojů, roste zájem více používat dřevo v bytové výstavbě. V souvislosti s tímto trendem se začaly používat deskové konstrukční systémy ze dřeva, které jsou velmi vhodné pro realizaci vícepodlažních budov. Zemí, jež může být pro ČR vzorem v používání deskových konstrukčních systémů ze dřeva v bytové výstavbě, je Rakousko. Na obr. 2 je příklad výstavby vícepodlažní budovy ve Vídni, kde jsou stěny a stropy z křížem vrstveného dřeva (CLT) použity v kombinaci se železobetonovou konstrukcí. Ta je mimo jiné vhodná pro umístění schodišť a výtahů v souladu s požadavky požární bezpečnosti. ▼ Obr. 2. Vícepodlažní budova z křížem vrstveného dřeva CLT a železobetonu ve Vídni

V současnosti se díky možnostem velkoplošného spojování řeziva začínají kromě lehkých staveb (angl. LWC – Light Weight Construction, něm. Holz-Leichtbauweise) stále více opět prosazovat masivní dřevěné stavby (angl. MTC – Massive Timber Construction, něm. Holz-Massivbauweise), jejichž nosnou konstrukci tvoří deskové systémy z vrstveného dřeva.

36

stavebnictví 03/13

Deskové prvky z  vrstveného dřeva se obecně vyznačují různými způsoby provedení: ■ ručně sbíjené prvky nebo průmyslově vyráběné lepené prvky; ■ prvky s různým počtem vrstev stejně či křížem orientovaných; ■ prvky s dutinami či bez dutin. Na obr. 3 je zkušební deskový prvek z vrstveného dřeva, u kterého se testovaly možnosti jeho opracování pomocí CNC obráběcího stroje. Bez problémů lze vytvářet otvory, zářezy, frézovat, vrtat, vytvářet drážky, a to nejen v ortogonálních směrech, ale i podél předem nadefinovaných křivek. Deskový prvek je tak maximálně variabilní a může splnit náročné architektonické požadavky. Odpadní materiál lze využít na výrobu energie, podružných konstrukčních prvků či nábytku. Dutinový panel z vrstveného dřeva na obr. 4 je primárně určen pro stropní a  střešní konstrukce. Tvoří jej trojvrstvé desky o  tloušťce 27 mm (na spodu panelu mohou být desky, s ohledem na požární odolnost, zdvojeny nebo ztrojeny), jež jsou spojeny žebrovým roštem o výšce potřebné pro dosažení požadovaných mechanických a fyzikálních vlastností. V případě potřeby mohou být dutiny vyplněny libovolnou tepelnou izolací. Pro zvýšení hmotnosti a zlepšení akustických parametrů lze do dutin uložit drcený vápenec. Prostupy instalací se řeší jednoduchým obráběním na CNC stroji.

▲ Obr. 3. Možnosti opracování vrstveného dřeva

Rozdíl mezi masivními a lehkými stavbami ze dřeva Nejdůležitejším rozdílem mezi stavbami MTC a  LWC spočívá v tom, že u staveb MTC je jasné rozdělení nosné a izolační funkce jednotlivých vrstev. Pro stavby MTC a LWC se používají také jiné skupiny materiálů. Zatímco u staveb LWC se využívají prutové prvky s opláštěním, u staveb MTC to jsou velkoplošné prvky. Další výhodou staveb MTC je to, že nepotřebují žádné parozábrany a v porovnaní se stavbami LWC vykazují lepší tepelnou kapacitu. U staveb MTC se používají masivní, velké prvky, např. z CLT (křížem vrstveného dřeva, někdy též označované zkratkou X-Lam nebo KLH), kterému je věnován tento článek. Při použití prvků z CLT se dá při dodržení pravidel pro jejich spojování dosáhnout vysoké tuhosti nosné konstrukce.

Křížem vrstvené dřevo Základním materiálem pro výrobu CLT jsou prkna a fošny z okrajových částí kmene stromu. Tento materiál má za normálních okolností nízkou cenu, ale zároveň dobré mechanické vlastnosti (pevnost a tuhost). Šířka jednotlivých prken a fošen se pohybuje od 80 do 240 mm, tloušťka od 10 do 45 mm (závisí na výrobci – někdy až do 100 mm). Poměr šířky a tloušťky prken a fošen by měl být 4:1. V současnosti se na výrobu CLT používá jehličnaté dřevo (smrk, borovice, jedle), v  budoucnosti se uvažuje i  o  použití listnatých dřevin (akát, buk). Charakteristickými vlastnostmi jednotlivých prken a fošen je pevnost v tahu, modul pružnosti a hustota. Na vnější vrstvy CLT se používají prkna a fošny předepsané třídy pevnosti. Prkna a fošny musí být spojeny zubovitými spoji. Doporučuje se, aby i prkna a fošny v dalších vrstvách byly spojeny zubovitými spoji. Na lepení zubovitých spojů a vzájemné lepení vrstev se musí používat jen předepsaná lepidla. Běžně se používají fenolická a melamínová lepidla. Podle třídy použití vyráběného prvku se určuje potřebná vlhkost prken a fošen. V dalším kroku se prkna a fošny hoblují ze všech čtyř stran. Jejich boční strany se upravují zkosením či na tzv. pero a drážku.

▲ Obr. 4. Dutinový stropní panel z vrstveného dřeva

Zubovité spoje musí být provedeny podle ČSN EN 385. Ve spoji musí být dosažena minimálně stejná pevnost, jako má spojovaný materiál. Podle ČSN EN 1194 je nutné, aby charakteristická pevnost spoje v tahu byla dokonce vyšší o 5 N/mm², než je pevnost příslušného prkna či fošny. Výsledky zkoušek ukazují, že u CLT se dá dosáhnout minimálně třída pevnosti GL24h. Při návrhu prvku z CLT se dá využít „systémový efekt“. Dalším krokem ve výrobě je boční spojování jednotlivých lamel, čímž vzniká jedna vrstva. Na to, aby se dosáhly lepší mechanické a stavebně-fyzikální vlastnosti a zároveň příznivější estetický vzhled, jsou lamely po stranách vzájemně lepeny. Zubovité spoje v  jednotlivých lamelách by měly být v  rámci sousedních lamel

stavebnictví 03/13

37

▲ Obr. 5. Rozdělení napětí v CLT s lepenými boky lamel (zatížení ohyb a smyk)

odsazeny. Podle ČSN EN 386 (platí pro výrobu lepeného lamelového dřeva) má být vzájemný posun (odsazení) sousedních zubovitých spojů minimálně jedna třetina šířky prkna či fošny. Doporučuje se však odsazení minimálně na jejich šířku. Typická stavba jednotlivých vrstev v  CLT je ortogonální. Vrstvy však mohou být ukládány též pod jiným úhlem (např. 45°). Kvazituhé spojení jednotlivých vrstev se dosáhne celoplošným slepením vrstev. Je důležité, aby lepidlo bylo naneseno na celou plochu rovnoměrně. Při lisování prvku je potřebné dodržet pro tento proces příslušné předpisy. Velikost a tvar CLT jsou dány omezeními výroby, přepravy a montáže. V současnosti jsou běžné následující rozměry pro rovinné a  mírně zakřivené prvky: délka 16,5 m, šířka 3,0 m a  tloušťka do 0,5 m. Větší délky (do 30 m) se dají dosáhnout spojováním zubovitými spoji. Pro zakřivené prvky musí být dodrženy zásady tloušťky vrstev a poloměru zakřivení, viz např. ČSN EN 386. Při výrobě CLT se na dosažení požadovaných pevnostních a požárních vlastností používá různé uspořádání podélných a příčných vrstev. Třívrstvé (pětivrstvé) prvky mají tloušťku přibližně 100 mm (170 mm). Při stavbě mostů se používají prvky větší tloušťky. CLT se běžně prodává s  neopracovaným povrchem vnějších vrstev, opracovaný povrch (pohledová úprava) se dělá na objednávku. V tomto případě je potřeba opracovat obě vnější plochy, aby průřez zůstal symetrický. Vnější povrchové vrstvy se potom spojují např. na pero a drážku, nebo se používají laminátové desky, LVL anebo OSB. Některé používané typy vnějších vrstev jsou nenosné a používají se kvůli estetickým požadavkům, stavebně-fyzikálním požadavkům (zvuková neprůzvučnost) a kvůli zlepšení požární odolnosti. Tyto vrstvy jsou k CLT připojeny vruty, hřebíky či přilepeny. Mechanické vlastnosti Pevnostní a tuhostní vlastnosti dřeva jsou ve směru kolmo k jeho vláknům výrazně menší než rovnoběžně s vlákny. Vnitřní vrstvy CLT přenášejí zatížení smykem v tangenciální rovině vůči letokruhům dřeva (angl. Rolling-shear, něm. Rollschub), čímž se svojí malou únosností stávají při navrhovaní rozhodujícimi. Komplexní chování příčně orientovaných vrstev se v praxi redukuje na jednoduché posouzení CLT jako nosníku na smyk. Výpočetní modely CLT se zaměřují na jeho jednotlivé vrstvy, reprezentované jejich tloušťkou, tuhostními a pevnostními vlastnostmi. Z ohybových zkoušek prvků z CLT s cílem dosáhnout jejich porušení smykem je známo, že porušení nastává v jejich příčných vrstvách. Z analýzy mechanizmu porušení je zřejmé, že porušení

38

stavebnictví 03/13

je způsobeno kombinací dvou způsobů porušení – rotací příčné vrstvy a „odvalením“ části jarního dřeva v letokruhu. Technické normy V současnosti nejsou (kromě DIN 1052 z roku 2004, která byla v ČR zavedena v modifikované podobě jako ČSN 73 1702) v evropských normách uvedeny postupy pro navrhování prvků z CLT. Jednotliví výrobci používají pro výrobu, navrhovaní a použití CLT národní technické předpisy. K dispozici je též software pro navrhování CLT, zpracovaný na TU Graz, který je dostupný na adrese www.cltdesigner.at. Mechanické parametry CLT se mohou stanovit na základě vlastností jednotlivých vrstev a jednotlivých lamel ve vrstvě. Výpočetní model je publikován např. v [10]. Pro stanovení napětí v průřezu a v jednotlivých vrstvách se většinou předpokladá tuhé spojení jednotlivých vrstev. Takový model poskytuje akceptovatelnou přesnost výpočtu napětí. Ve výpočtu mezních stavů únosnosti a použitelnosti musí být však zohledněna poddajnost kolmo uložených vrstev (lamel). Pružné deformace se dají určit z modelu s tuhým spojením – jsou přibližně o 20 % větší. Na získání přesnějších výsledků je potřeba použít přesnější model, ve kterém je zohledněna smyková poddajnost vrstev. Pro prvky složené z jednotlivých „tuhých“ vrstev se při navrhování postupuje podle klasické teorie, uvedené v DIN 1052 z roku 2004. Tato metoda obsahuje i posouzení přetvoření vlivem smyku. Souhrn předpokladů pro navrhování: ■ Prvky s  převládajícími rozměry ve dvou směrech mohou být posuzovány buď jako desky, jestliže je prvek zatížen kolmo na svoji rovinu, nebo jako stěny, jestliže je prvek zatížen ve svojí rovině. ■ Tuhosti a  napětí se počítají podle teorie pro spřažené prvky s tuhým spřažením. Musí být však zohledněno namáhání ve směru kolmo k vláknům a též valivý smyk. ■ Tuhostní parametry se určují ve směru hlavních os. Při uspořádání lamel těsně vedle sebe bez vzájemného slepení na bocích se dosazuje hodnota modulu pružnosti ve směru kolmo k vláknům, jež je rovna nule. ■ Zohledňuje se vliv smykových přetvoření. Modelování stropních desek V  závislosti na uspořádání průřezu, poměru délky a  šířky (l:b) CLT a  typu podpěr může být zatížení přenášeno jednoosým nebo dvojosým ohybem. V závislosti na okrajových podmínkách podepření se desky z CLT modelují jako prosté či spojité nosníky

▲ Obr. 6. Modelování stěny přes dvě podlaží

v  jednoosém ohybu. Jestliže se pro modelování předpokládá dvojosý ohyb, musí se uvážit typy spojů na okrajích prvků CLT (většinou jednoduché přeplátování) a otvory. Masivní stropy z CLT se posuzují jako tuhé desky (jestliže zatížení působí plošně), které mohou přenášet současně vodorovné zatížení (od větru, seizmicity, atd.). Při dodržení běžných konstrukčních pravidel se nemusí pro tato zatížení dělat zvláštní posouzení. Při posuzování podle mezního stavu použitelnosti se zohledňují i deformace v důsledku nízkého modulu ve smyku vnitřních vrstev (G 90,mean ~ 50 N/mm ² ). Aby se zabránilo nepříjemným dynamickým účinkům, musí být přetvoření v  důsledku působení stálých zatížení (bez uvážení dotvarování) menší než 5 mm. Jestliže není tato podmínka splněna, musí se provést přesnější výpočet (např. pomocí metody konečných prvků). Modelování výztužných (smykových) stěn Pro modelování výztužných stěn z CLT zatížených svislými a vodorovnými silami se může použít model příhradové konstrukce nebo rámu, viz obr. 6. Při přesnějším výpočtu je možné použít metodu konečných prvků. Vzpěrná únosnost stěn závisí nejen na štíhlosti (parametru: vzpěrná délka, účinná tuhost), ale i  na způsobu zatížení (excentricita síly, způsob podepření). U vícepodlažních budov se musí stěny uvažovat na celou výšku. Zásady použití v konstrukcích Použití je vhodné nejen na velké vnější a  vnitřní stěny, stropy a střechy, ale jsou možné i kombinace s prutovými prvky – průvlaky a sloupy, viz obr. 9. Stěny s otvory (okna a dveře), stropy s otvory (schodiště, komíny) a střechy s otvory (světlíky) se dají realizovat zpravidla bez dalších

dodatečných zesílení. V případě balkonů se deska z CLT vykonzoluje, nebo se z vnějšku obvodové stěny bodově podepře. Tloušťka pětivrstvého stropního prvku ve vícepodlažní budově (do třech podlaží) je přibližně 95 mm. Minimální tloušťka stěnového prvku závisí na délce a typu použitého prvku z CLT. Obecně se nedoporučuje menší tloušťka než 75 mm. V  závislosti na uspořádání stropu, váze podlahových vrstev a užitném zatížení se dají hospodárně realizovat stropy s rozpětím 4,0 až 5,0 m pomocí pětivrstvých prvků tloušťky 125 mm až 160 mm. Pro větší rozpětí stropu a vyšší stěnové prvky se mohou použít trámové nebo komůrkové stropní konstrukce, a to i se stěnami z nosníků z lepeného lamelového dřeva. Masivní stěny, stropy a střešní prvky se dají vyrábět s předpřipravenými spoji velmi přesně. Dá sa tak uspořit čas a náklady spojené s  korigovaním nepřesností výroby na stavbě. Izolace, obklady a fasádní prvky se dají připojit jednoduše a rychle. Kombinace s  jinými stavebními systémy je také možná (např. zděnými a železobetonovými konstrukcemi), viz obr. 2. Ztužení budov, které jsou montované z  prvků CLT, se provádí kombinací stěnových a  stropních prvků, přičemž vzniká tuhá trojrozměrná konstrukce. Většinou vznikne tuhá konstrukce přímo spojováním prvků, takže není potřeba dalšího ztužení. Potřebný počet výztužných prvků vyplývá z  geometrie budovy, průřezu použitých prvků, geometrie jednotlivých prvků a  též závisí na velikosti a typu zatížení. Na přenos vodorovného zatížení má vliv i  typ spojovacích prostředků ovlivňující účinnou délku výztužných stěn. Při návrhu je též potřebné zohlednit počet a velikost otvorů ve stěnách, které snižují výztužný účinek stěn. Masivní výztužné stěny jsou v porovnání se stěnami v sloupkových konstrukcích tužší. Z tohoto důvodu lze jejich počet i délku výrazně redukovat.

stavebnictví 03/13

39

Požární odolnost prvků Prvky z CLT se skládají z různých vrstev, vycházejíce z organické povahy dřeva. V případě požáru vytvoří vnější zuhelnatělé vrstvy ochranou izolační vrstvu, čímž jsou další vrstvy před požárem chráněny. Teplo se šíří pomaleji a hoření se zpomalí. Zmenšení únosnosti prvku je tak způsobeno zmenšením průřezu. V rámci řešení problematiky požární odolnosti prvků z CLT se musí zohlednit ztráta vnější vrstvy. To znamená, že v pětivrstvém prvku v případě třicetiminutového požáru shoří nejméně jedna vrstva. Z původního prvku se třemi podélnými a dvěma příčnými vrstvami se po 30 min. působení požáru stane prvek se třemi vrstvami. Tento však působí dalších 30 min. jako prvek se třemi vrstvami (hoří druhá, nenosná, tj. příčná vrstva). Experiment se 120 mm tlustým pětivrstvým prvkem z CLT ukázal, že sa dá dosáhnout šedesátiminutové požární odolnosti. Při určité skladbě vnější vrstvy a/nebo opláštěním prvku dodatečnou vrstvou (např. sádrokartonu) se dá dosáhnout ještě vyšší požární odolnosti. Spojování prvků Použitím velkých prvků ve stavbě vzniká jen málo spojů. Ty se dělí podle spojovaných prvků na spoje stěna – stěna, stěna – základ, stěna – strop a strop – strop. Spoje se většinou vytvářejí pomocí běžných mechanických spojovacích prostředků či kování pro dřevěné konstrukce, viz obr. 7. Používanými spojovacími prostředky jsou samořezné vruty do dřeva, vlepované tyče do dřeva, kolíky a  svorníky. Mohou se používat i speciální spojovací systémy s příslušným technickým osvědčením. Ve spoji stěna – strop a  stěna – základ se vyskytují převážně tlaková napětí, vznikající od vlastní tíhy konstrukce. Tahové síly vznikají ojediněle – např. v případě montáže a/nebo určité geometrie jednotlivých dílů. Tahové síly se potom musí zachytit vhodnými spoji. Pro umístění spojů a jejich dostatečnou únosnost se vyžaduje: ■ n a vnější ploše prvku vzít v  úvahu polohu spojovacích prostředků; ■ musí se dodržet pravidla pro rozmístění spojovacích prostředků, pro předvrtání otvorů, pro délky lepení atd., a  jestliže vznikne mezera mezi jednotlivými vrstvami (může vzniknout při výrobě), je to potřeba při návrhu spoje zohlednit; ■ v důsledku kolmé orientace vrstev (0°, 90°) je možné očekávat jiné pevnostní a tuhostní vlastnosti spoje než při navrhovaní prutových prvků. Pro spojovací prostředky používané v současnosti (samořezné vruty do dřeva, vlepované tyče, kolíky a svorníky) je důležité předpokládat vhodný model působení spoje. Tyto modely se v současnosti vyvíjejí. Před použitím nově vyvinutého spoje je nutné jej odzkoušet. ▼ Obr. 7. Spojování prvků z CLT

40

stavebnictví 03/13

Příklady použití v konstrukcích Křížem vrstvené dřevo nachází v ČR stále větší uplatnění a podařilo se z něho vytvořit velmi zajímavé stavby – jednopodlažní i vícepodlažní, viz obr. 8 a 9. V případě konstrukce penzionu na obr. 9 se rovněž použily prvky z  lepeného lamelového dřeva a  stropní konstrukce byla kompozitní dřevobetonová (nosníky z lepeného lamelového dřeva spřažené s železobetonovou deskou). Tato konstrukce má velmi dobrou tuhost a požární odolnost.

Závěr Křížem vrstvené vrstvené dřevo – CLT – je inženýrský výrobek ze dřeva, který umožňuje širší použití dřeva ve stavebnictví, především díky jeho dobré únosnosti, tuhosti a požární odolnosti. Obrovskou výhodou je však i jednoduchost spojování prvků z CLT, což umožňuje rychlou montáž nosných konstrukcí. Prvky z  CLT se dají použít nejen na konstrukce pozemních staveb, ale i na různé inženýrské konstrukce včetně mostů a lávek. ■ Tento příspěvek byl zpracován za podpory Centra energeticky efektivních budov ČVUT v  Praze ve spolupráci se sdružením proHolz Austria a firmami Dřevostavby BISKUP s.r.o. a AGROP NOVA a.s. Použitá literatura: [1] Ranta-Maunus, A.: Laminated veneer lumber and other structural sections, Kapitel A9 von STEP 1 – Timber Engineering; Erste Ausgabe, Zentrum Hout, Niederlande, 1995. [2] S chickhofer, G. et. al.: Holzbau – Der Roh- und Werkstoff Holz, Part A, Skriptum, Institut für Holzbau und Holztechnologie, Technische Universität Graz, Graz/Österreich, 2004 (v němčině). [3] Porteous, J.; Kermani, A.: Structural design to Eurocode 5, Blackwell Publishing Ltd., Oxford, UK, 2007. [4] M cKensie, W. M. C.; Zhang, B.: Design of Structural Timber to Eurocode 5, Zweite Ausgabe, Palgrave Macmillan, UK, 2007. [5] Tsoumis, G.: Science and Technology of Wood – Structure, Properties, Utilization, Van Nostrand Reinhold, New York, USA, 1991. [6] Kollmann, F. F. P.; Kuenzi, E. W.; Stamm, A. J.: Principles of Wood Science and Technology, Volume II: Wood Based Materials, Springer, Berlin-Heidelberg, Deutschland, 1975. [7] pro: Holz Austria (Ed.): Mehrgeschossiger Holzbau in Österreich, Holzskelett- und Holzmassivbauweise, ISSN 1680-4252, pro: Holz Austria, Wien, Österreich, 2002 (v němčině).

▼ Obr. 8. Jednopodlažní budova z CLT

▲ Obr. 9. Budova penzionu z CLT

[8] J öbstl, R. A. et. al.: A Contribution to the Design and System Effects of Cross Laminated Timber (CLT), Paper 39-12-4, Proceedings of CIB-W18, Florenz, Italien, 2006. [9] J öbstl, R. A.; Schickhofer, G.; Comparative Exemination of Creep of GLT- and CLT-slabs in bending, Paper 40-12-3, Proceedings of CIB-W18, Bled, Slovenien, 2007. [10] S chickhofer, G.; Moosbrugger, T.; (Ed.): Brettsperrholz – Ein Blick auf Forschung und Praxis, Proceedings, Technische Universität Graz, Institute für Holzbau und Holztechnologie, Graz, Österreich, 2006. [11] Guggenberger, W.; Moosbrugger, T.: Mechanics of CrossLaminated Timber Plates under Uniaxial Bending, Paper, Proceedings of the 9th World Conference on Timber Engineering, Portland, Oregon, USA, 2006. [12] Moosbrugger, T.: Guggenberger, W.; Bogensperger, T.: CrossLaminated Timber Wall Segments under homogeneous Shear – with and without openings, Paper, Proceedings of the 9th World Conference on Timber Engineering, Portland, Oregon, USA, 2006. [13] Č SN EN 385 (732826) Konstrukční dřevo nastavované zubovitým spojem – Požadavky na užitné vlastnosti a minimální výrobní požadavky. Vydána 2002/09. [14] Č SN EN 386 (732833) Lepené lamelové dřevo – Požadavky na užitné vlastnosti a minimální výrobní požadavky. Vydána 2002/09. [15] Č SN EN 1194 (731714) Dřevěné konstrukce – Lepené lamelové dřevo – Třídy pevnosti a  stanovení charakteristických hodnot. Vydána 1999/11. [16] Č SN 73 1702 Navrhování, výpočet a posuzování dřevěných stavebních konstrukcí – Obecná pravidla a  pravidla pro

pozemní stavby. Navrhování, výpočet a  posuzování dřevěných stavebních konstrukcí – Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby. Vydána 2007/11.

english synopsis Cross Laminated Timber Constructions

This article has the intention of presenting the basics of the so-called “Massive Timber Construction Method“ (MTC). The content points out an alternative to “Lightweight Timber Constructions“ (LWC). In particular, special features of the relatively new building system with “Cross Laminated Timber (CLT)“ elements is shown. The most important difference between the aforementioned construction systems is that in MTCs, a clear separation of the load-carrying and insulation function of the single layers is given. In comparison to lightweight constructions, where bar-like products with sheathings are used, for MTC- systems large sized laminar elements are used. Furthermore, the MTC- system has the advantage that in general no vapour barrier is needed and, in comparison to LWCsystems, a higher heat storage capacity can be achieved.

klíčová slova: lehké dřevěné stavby, těžké dřevěné stavby, deskové systémy z vrstveného dřeva, křížem vrstvené dřevo

keywords: LWC – Light Weight Construction, MTC – Massive Timber Construction, laminated timber panels systems, cross laminated timber

stavebnictví 03/13

41

nosné konstrukce staveb

text Juraj Hanák, Vladimír Zadrabaj | grafické podklady archiv PEIKKO Slovakia s.r.o.

Realizácie bezprievlakových stropov so spriahnutými oceľobetónovými nosníkmi Ing. Juraj Hanák Absolvent Stavebnej fakulty Slovenskej technickej univerzity v Bratislave, odbor inžinierske konštrukcie a dopravné stavby. Zaoberá sa projektovaním a navrhovaním spriahnutých oceľobetónových nosníkov v technickom a vývojovom centre vo firme PEIKKO Slovakia s.r.o. E–mail: [email protected] Ing. Vladimír Zadrabaj Absolvent Stavebnej fakulty Slovenskej technickej univerzity v Bratislave, odbor inžinierske konštrukcie a dopravné stavby. Zaoberá sa projektovaním a navrhovaním spriahnutých oceľobetónových nosníkov v technickom a vývojovom centre vo firme PEIKKO Slovakia s.r.o. E–mail: [email protected]

Cieľom príspevku je predstaviť stropné nosníky Deltabeam® a bližšie opísať štyri projekty realizované na Slovensku.

▲ Obr. 1. Pohľad na typický tvar spriahnutého nosníka Deltabeam® oceľová časť nosníka

▲ Obr. 2. Príklad štandardných tvarov priečnych rezov nosníkov   typov D a DR

Oceľové nosníky Deltabeam® uzavretého prierezu a v kombinácii s dutinovými panelmi, filigránmi alebo aj monolitickou doskou sú schopné vytvoriť veľmi účelný a  efektívny stropný systém „slim floor“. Nosníky v ňom fungujú ako spriahnuté oceľovo-betónové, pričom ich hlavná výhoda je okrem vysokej požiarnej odolnosti bez akejkoľvek vonkajšej protipožiarnej ochrany aj v tom, že vďaka vysokej únosnosti dokážu oproti železobetónovým, oceľovým alebo prefabrikovaným betónovým nosníkom významne znížiť svetlú výšku stropu a vytvárať rovné podhľady bez priznaných trámov. Nosníky sú veľmi ľahké, s vysokou tuhosťou v krútení, čo umožňuje rýchlu a jednoduchú montáž a výrazné zredukovanie potreby používania dočasných montážnych podpier. Vzhľadom na ich statickú a  konštrukčnú efektívnosť sa úspešne využívajú pri tvorbe stropov na Slovensku a v celej Európe v budovách rôznych typov, ako sú napr. obytné budovy, hotely, školy, parkovacie domy, nemocnice a podobne.

Spriahnutý stropný nosník Deltabeam® Všeobecná charakteristika Spriahnutý nosník Deltabeam® je uzavretý oceľový nosník lichobežníkového prierezu s  konštrukčnou výškou zhodnou s  výškou ním nesených stropných dosiek. V prípade požiadavky na vyššiu únosnosť alebo zmenu hrúbky dosky je možné navrhnúť nosník s podložením U profilom na jednej alebo oboch stranách nosníka. Systém optimálne slúži na vyhotovenie doskových bezprievlakových stropov, pričom sa nosníky kombinujú s  predpätými dutinovými panelmi,

42

stavebnictví 03/13

▲ Obr. 3. Nosník Deltabeam® v kombinácii s dutinovými panelmi,   respektíve filigránovou alebo monolitickou doskou

filigranovými panelmi, monolitickými doskami, plechobetónovým stropom alebo rôznymi montovanými stropmi. Základné princípy návrhu nosníkov Nosník sa na stavbu dodáva ako oceľová konštrukcia a betónovaný je spolu so zvyškom stropnej konštrukcie. Stena nosníka je perforovaná

kruhovými otvormi priemeru 80, respektíve 150 mm, v závislosti na konštrukčnej výške nosníka. Vtlačenie okraja otvoru dovnútra nosníku vytvára optimálne podmienky na spolupôsobenie oceľovej a betónovej časti prierezu. Skúškami bolo overené, že betónové „hmoždinky“, uzavreté pretlačenými otvormi, vytvárajú plne účinné spriahnutie. Nosníky Deltabeam® sa vyrábajú v dvoch variantoch priečneho rezu: ■ D nosník y – zať ažované z oboch strán nosníka, perforované sú obe steny nosníka; ■ DR nosníky – okrajové nosníky pre ukončenie dosky, jedna stena je zvislá a  bez otvorov.

Typ DB ľahký DB stredný DB ťažký nosníka Výška Mpl,Rd (+) Mpl,Rd (–) Mpl,Rd (+) Mpl,Rd (–) Mpl,Rd (+) Mpl,Rd (–) g [kg/m] g [kg/m] g [kg/m] [mm] [kNm] [kNm] [kNm] [kNm] [kNm] [kNm] D20 184 136 53,90 318 267 84,6 537 496 144,4 D22 288 227 70,00 483 423 113,3 701 636 171,8 D25 319 234 70,60 535 452 113,3 786 679 172,1 D26 341 240 70,96 569 465 112,9 829 700 171,6 D30 390 256 71,60 652 508 113,3 932 763 172,4 D32 406 249 70,80 687 508 111,7 1 049 784 192,8 D37 675 452 99,30 996 785 140,1 1 568 1 176 234,8 D40 747 503 102,10 1 274 1 045 166,0 1 731 1 297 238,5 D50 1 166 805 123,70 1 893 1 572 195,0 2 642 1 969 279,1 Typ DR ľahký DR stredný DR ťažký nosníka Mpl,Rd (+) Mpl,Rd (–) Mpl,Rd (+) Mpl,Rd (–) Výška Mpl,Rd (+) Mpl,Rd (–) g [kg/m] g [kg/m] g [kg/m] [kNm] [kNm] [kNm] [kNm] [kNm] [kNm] [mm] DR20 198 177 55,8 265 258 74,4 332 328 97,3 DR22 175 162 47,3 302 289 76,4 381 367 100,3 DR25 199 188 50,1 364 360 79,5 456 459 105,0 DR26 333 299 73,3 461 479 102,6 529 569 125,8 DR30 366 318 70,9 517 484 97,6 620 571 114,0 DR32 448 373 79,2 618 592 108,8 743 711 136,5 DR37 589 485 91,2 815 725 122,9 1 123 924 170,0 DR40 607 483 88,6 827 710 117,1 1 122 908 166,0 DR50 903 733 105,0 1 222 1 064 137,5 1 687 1 373 194,3

Postup návrhu a  posúdenia závisí od typu použitej stropnej konštrukcie. ■ V spojení s doskovými predpätými panelmi pôsobí zaťaženie od vlastnej tiaže panelov a  zálievky na oceľový prierez a až ostatné zaťaženia prenáša spriahnutý prierez. Celkové stu® ženie pri panelovej doske môže ▲ Tab. 1. Momentové únosnosti a hmotnosti nosníkov Deltabeam . Typ nosníka reprezentuje nosníky s príslušnou výškou, tj. D20 reprezentuje nosníky typu D20-200, D20-300, D20-400 s výškou 200 mm a s rôznymi šírkami prierezu. byť zabezpečené stužujúcimi stenami. Pri pôsobiacich veľkých vodorovných zaťaženiach je možné Výroba nosníkov uvažovať so stužujúcim účinkom nadbetónovanej doskovej membráVýroba a  návrh každého nosníka je špecifická, prototypová, podľa ny. Vo výpočte je možné uvažovať so spolupôsobením dosky nad požiadaviek určených projektantom a potrebami stavby. Nosníky sa nosníkom. Horná hrana nosníka musí byť v takom prípade špeciálne vyrábajú s výrobným nadvýšením tak, aby výsledný priehyb vyhovoval upravená spriahujúcimi prvkami. Nosník sa navrhuje tak, aby predpäté požiadavkám normy a  aby po aplikácii stálych zaťažení bol priehyb betónové panely nemuseli byť podoprené počas montáže. nosníkov minimálny. Zváranie nosníkov je poloautomatické. Pozdĺžne ■ V spojení s filigránovými doskami na oceľový prierez pôsobí len zvary spájajúce steny s hornou a spodnou pásnicou prierezu sú vyčasť z  vlastnej tiaže dosky (v  závislosti od spôsobu montážneho konávané zváracím automatom. Priečne zvary a pripájanie zvláštnych podopretia). Filigránové stropné dosky sa uvažujú ako čiastočne časti sú vykonávané ručne. Protikorózna ochrana je realizovaná podľa podopreté počas montáže a zaťaženie vyvolané odstránením monpríslušnej projektovej špecifikácie ako náterový systém alebo žiarové tážnych podpier spolu s ďalšími pristupujúcimi zaťaženiami prenáša pozinkovanie. už spriahnutá konštrukcia. ■ Pri monolitickej železobetónovej doske môže výstuž priečne Návrh nosníkov prebiehať cez nosník pri hornom aj spodnom okraji. Celé zaťaženie Nosníky sa môžu navrhovať ako prosté alebo spojité. Požadovaná od dosky, vzhľadom na postup výstavby, pôsobí až na zmonolitnený únosnosť priečneho rezu spojitého nosníka v smere pôsobiacej osospriahnutý prierez. vej sily prerušeného stĺpa je zabezpečená dodatočnými výstuhami ■ Pri použití plechobetónových (trapézové plechy) dosiek je situácia vnútri prierezu. podobná ako v kombinácii s filigránovými doskami. Koncové uloženia je možné realizovať uložením na stenu alebo stĺpovú konzolu. Efektívnym riešením je použitie skrytých konzol Peikko PCs, Rozmery a materiály ktoré zabezpečia jednoduchšie debnenie ŽB konštrukcií stĺpov. V príNosník je štandardne zváraný z  oceľových plechov hrúbky pade požiadaviek investora je možné realizovať aj špeciálne systémy 5 až 50 mm. Plechy sú rezané vo výrobe plazmovým rezacím uloženia. Nosníky sa vyrábajú a dodávajú tak, aby nevyžadovali na strojom. Štandardná dĺžka nosníka je obmedzená len dĺžkou stavenisku dodatočné úpravy. vyrábaných plechov, tj. maximálne do 13,5 metra. V  prípade, Nosníky Deltabeam® je možné navrhnúť na požiarnu odolnosť až 180 min. bez prídavnej protipožiarnej ochrany. Keďže návrh nosníkov je len časže sú potrebné dlhšie nosníky, je výhodné umiestniť dielenské ťou statického riešenia budovy, je pre návrh potrebná úzka spolupráca zvarové styky pokiaľ možno do miest so zníženým namáhaním. s hlavným inžinierom projektu a zodpovedným projektantom statiky. Štandardný materiál oceľových plechov je oceľ S355J2+N, beV tabuľke 1 je uvedený orientačný prehľad momentových únosností tonárska výstuž, účinná pri požiari, je triedy BSt500S profilov nosníkov a príslušných hmotností jednotlivých prierezov umožňujúci ø 20, ø 25 a ø 32 mm.

stavebnictví 03/13

43

▲ Obr. 4a. Výška oceľového prierezu je 400 mm, šírka základne   lichobežníka 600 mm

▲ Obr. 4b. Výškovo stlačený atypický priečny rez nosníka Deltabeam® D20-600 v častiach stropu nového terminálu, kde bola požiadavka realizovať skryte prievlaky

▲ Obr. 5. Detail nosníka Deltabeam®

▲ Obr. 6. Situácia na stavbe nového terminálu po uložení nosníka Deltabeam® na stĺpy

rýchly výber a posúdenie možnosti a vhodnosti využitia nosníkov pri predbežných návrhoch stropov. Presné posúdenie zohľadňujúce všetky parametre pôsobenia konštrukcie je možné vykonať neskôr. Zálievka (betonáž) nosníkov Pre zálievku nosníkov je požadovaná betónová zmes pevnostnej triedy minimálne C25/30 s doporučenou veľkosťou kameniva max. 8 mm. Najskôr sa nosník vypĺňa cez otvory v stenách, potom cez vrchné otvory (casting port). Zhutnenie výplňovej betónovej zmesi je nutné urobiť pomocou ihlového vibrátora. Výplňová betónová zmes musí vypĺňať celý vnútorný priestor nosníkov a pri zhutňovaní musí postupne vytekať cez všetky horné odvzdušňovacie otvory nosníkov. Pri betonáži je treba najskôr vyplniť zálievkou vnútorný priestor nosníkov smerom od stredu rozpätia ku koncom nosníkov. Nosník má byť kompletne vyplnený betónom v jednom kroku, bez prerušenia betonáže, obr. 7. ▼O  br. 7. Zálievka nosníkov

44

stavebnictví 03/13

Projekt Nový terminál Letiska M. R. Štefánika v Bratislave V rámci projektového riešenia v stupni pre stavebné povolenie bol nosný systém nového terminálu Letiska M. R. Štefánika v Bratislave riešený prevažne ako monolitická železobetónová konštrukcia s oceľovou konštrukciou zastrešenia väčších rozpätí. V realizačnom projekte došlo k  maximalizácii prefabrikácie všetkých nosných prvkov s elimináciou zložitých konštrukčných detailov riešených až priamo na stavbe – zložitosť riešenia bola prenesená do dielenskej dokumentácie a  realizácia prebiehala vo výrobných podmienkach priemyselnej prefabrikácie a dielenskej výroby oceľových konštrukcií. Monolitickým zostal len 350 mm hrubý strop na úrovni ±0,000 m, ktorého súčasťou sa stali tiež spriahnuté oceľovo-betónové nosníky Deltabeam®, rešpektujúce v návrhu a konštrukcii dokonale všetky špecifikované požiadavky stavby na zabezpečenie požadovaných nosných funkcií a  bezkolíznej a  rýchlej realizácie stavby. Súčasne boli vyhodnotené ako jediné vhodné riešenie na zvládnutie vysokej úrovne zaťaženia pri udržaní definovaných rozpätí a  obmedzenej konštrukčnej výšky bez zabudovania viditeľných prievlakov. Strop na úrovni ±0,000 m bol navrhnutý ako spojitá monolitická železobetónová doska s poľami 2 x 9 m + 2 x 4,5 m + 9 m + 12 m + 2 x 9 m a s hrúbkou dosky 350 mm. Zaťaženia boli uvažované týmito charakteristickými hodnotami: vlastná tiaž a stále zaťaženie 12,55 kN/m2, užitočné zaťaženie 6,0 kN/m2. Požadovaná požiarna odolnosť nosných konštrukcií bola na úrovni R120. Rozpätie spriahnutých nosníkov Deltabeam® bolo jednotne 9,0 m. V niektorých osiach bolo možné navr-

hnúť nosníky pri týchto podmienkach v zásade optimálnej výšky oceľového prierezu 400 mm a so šírkou základne lichobežníka 600 mm (typ D40-600), obr. 4a. V niektorých častiach stropu ale bola požiadavka realizovať skryté prievlaky stropu. To si vyžiadalo navrhnúť výškovo veľmi stlačený priečny rez nosníka Deltabeam® atypického priečneho rezu D20-600 (obr. 4b) so statickou schémou spojitého nosníka s vloženými kĺbmi – Gerberov nosník, čím sa podarilo minimalizovať priehyby. Doska navrhnutá ako spojitá v prechode cez nosníky Deltabeam® má hornú hranu 150 mm nad hornou pásnicou oceľových prierezov, čo umožnilo voľný prechod hornej výstuže dosky v oblasti podperových línií. Konštrukčne komplikované boli detaily uloženia nosníkov na stĺpy, v  priestore ktorých obojsmerne prechádzala priebežná výstuž vo vzájomných rozostupoch 100 mm a  z časti perforovala steny nosníkov v oblasti prenosu maximálnych priečnych síl. Situácia v uložení nosníkov D40-600 na stĺp a riešenie detailu v rámci spracovania výrobnej dokumentácie v modelovacom 3D software sú zrejmé z obr. 5. Riešenie bolo navyše pri extrémne nízkych nosníkoch D20-600 komplikované tiež požiadavkou na umiestnenie množstva požiarnej výstuže do prierezu, čo vytváralo veľmi stiesnenú situáciu v rámci minimalizovanej výšky v prípade kríženia sa so spomínanou priečnou priebežnou výstužou. Z  technologických dôvodov, pre zabezpečenie kvalitného vyplnenia vnútorných priestorov nosníkov D20-600 s dierami v stenách s priemerom 80 mm, boli tieto nízke a široké profily dodávané s navarenými oblúkovými nátrubkami vo vzájomných vzdialenostiach 900 mm pre usmernenie výplňového betónu do uzavretého prierezu. Na stavbu nového terminálu bolo dodaných celkom štrnásť kusov nosníkov typu D20-600 a  74 ks nosníkov typu D40-600 v dĺžke 795 m.

lého stavebného žeriavu. Hmotnosť najťažšieho oceľového nosníka bola len 1200 kg. Oproti tradičným monolitickým alebo montovaným železobetónovým systémom je nadstavba výrazne ľahšia – čo sa ukázalo ako výhoda, pri posudku jestvujúceho zakladania, na dodatočné zaťaženie od konštrukcie nadstavby. Súčasťou dodávok boli aj nosné stĺpy, podopierajúce nosníky Deltabeam®. Tieto sú navrhnuté ako oceľové z trubiek z profilu SHS 200 x 200. V projekte bolo použitých 46 ks nosníkov a 45 ks stĺpov.

Projekt Parkovací dom IKEA v Bratislave Vzhľadom na nedostatok parkovacích miest v  okolí obchodného domu IKEA sa investor rozhodol zvýšiť kapacitu parkoviska postavením päťpodlažného parkovacieho domu. Konštrukčne ide o skelet z prefabrikovaných betónových prvkov, to znamená stĺpov a nosníkov v kombinácii s dutinovými panelmi. Parkovisko má jedno podzemné podlažie, v ktorom boli namiesto prefabrikovaných betónových nosníkov navrhnuté nosníky Deltabeam®, a  to z  dôvodu úspory konštrukčnej výšky podlažia, vďaka čomu sa úroveň základovej škáry zvýšila takmer o 600 mm, čo výrazne zjednodušilo a zlacnilo zakladanie stavby. Pôdorysne ide o obdĺžnikový tvar rozmerov 57 x 112 m, pričom jedna strana je skosená a raster stĺpov je v tejto časti veľmi premenlivý s rôznymi rozpätiami. Sú tu použité rôzne výšky panelov, dokonca aj v kombinácii s filigránovými doskami, a tak aj nosníky Deltabeam® boli navrhnuté z rôznych typov prierezov od najmenších po najväčšie, obr. 9, 10. Keďže tvarová variabilnosť nosníkov Deltabeam® je veľmi široká, nebol s tým najmenší problém.

Projekt Nadstavba Gymnázia Jána Hollého v Trnave Krídlo gymnázia, s  dvoma nadzemnými podlažiami, bolo nadstavované o  dalšie dve podlažia nových učební. Nosnú konštrukciu jestvujúcich podlaží tvorí montovaný železobetónový skelet MS-RP navrhnutý ako pozdĺžny nosný systém v  module 7 x 6000 mm a 2 x 7200 mm, s konštrukčnou výškou podlaží 3600 mm. Stropy nadstavby sú navrhnuté ako prefabrikované s použitím vopred predpätých dutinových panelov konštrukčnej výšky 200 mm, ktoré sú uložené na oceľové spriahnuté nosníky Deltabeam® konštrukčnej výšky 210 mm. Oceľové nosníky 3.NP sú navrhnuté ako prosté polia ukladané na stĺpy pomocou skrytých oceľových konzol, ktoré sú súčasťou stĺpov. Nosníky 4.NP a spojovacieho traktu sú navrhnuté ako priebežné spojité nosníky Deltabeam® s vloženými Gerberovými kĺbami, obr. 8. Panely hrúbky 200 mm spriahnuté spolu s oceľovými nosníkmi vytvárajú stropný systém so skrytými prievlakmi. Konštrukcia nadstavby bola jednoducho a rýchlo montovateľná pomocou ma▼O  br. 8. Výstuž monolitických konzol podlažia na stavbe gymnázia

▲ Obr. 9. Pohľad na hustú sieť navzájom poprepájaných nosníkov   Deltabeam® ešte pred uložením panelov a filigránov ▼ Obr. 10. Dutinové panely a filigránové dosky už uložené na nosníkoch Deltabeam® na stavbe parkoviska

stavebnictví 03/13

45

▼ Obr. 11. Montáž druhého nadzemného podlažia nemocnice

▲ Obr. 12. Rovný podhľad

Záver Použitie zvýšeného podielu prefabrikácie nosných prvkov v  realizácii uvedených projektov umožnilo realizovať stavby vo veľmi krátkom časovom harmonograme. Nosníky v  zásade nevyžadujú montážne podopretia, preto sa nielen šetrí na nákladoch, ale podstatne skracuje tiež čas montáže. Vďaka výškovej a čiastočne aj osovej nastaviteľnosti je možná presná montáž. Rovné podhľady umožnujú ľubovolné dodatočné vedenie inštalácií, dokonca menšie priemery inštalácí možu byť vedené aj priečne cez nosníky. Nosníky sú vyrábané na Slovensku, v modernom závode v Kráľovej nad Váhom, čo umožnuje flexibilné dodávky na stavby a ľahko dostupnú technickú podporu. ■ Použitá literatúra: [1] STN EN 1994-1-1: Navrhovanie spriahnutých oceľobetónových konštrukcií. Časť 1-1: Všeobecné pravidlá a pravidlá pre budovy. Bratislava, 2006.

▲O  br. 13. Prekotvovacia výstuž prerušeného stĺpa

Projekt Urgentný príjem Univerzitnej nemocnice L. Pasteura v Košiciach Nová budova nemocnice v Košiciach je päťpodlažná, s jedným podzemným podlažím pôdorysných rozmerov 37 x 59 m. Konštrukčne ide o montovaný železobetónový skelet s dvoma stužujúcimi jadrami. Raster stĺpov je 7,2 x 12 m. V kratšom smere sú navrhnuté nosníky, v dlhšom smere sú na ne položene vopred predpäté dutinové panely, obr 11. Nosníky Deltabeam® aj panely majú rovnakú výšku 320 mm, a tak mohla byť splnená požiadavka architekta – stropy bez viditeľných prievlakov, obr. 12. Nosníky sú navrhnuté ako gerberove, vytvárajúce spojité línie cez prerušujúce stĺpy. Stĺpy sú navzájom prekotvované závitovými tyčami. Nosníky sa počas montáže nasúvali na tieto tyče cez vopred pripravené otvory v nosníkoch a zároveň sa na vrch umiestňovali priečne uholníky, ktorými sa zafixovala poloha nosníka proti preklopeniu a prenášali sa krútiace momenty vyvolané jednostranným zaťažením nosníkov, obr. 13. Nosníky Deltabeam® tak nebolo vôbec nutné počas montáže dočasne podopierať, čo nezanedbateľne ušetrilo čas aj peniaze. Príklad nemocnice v  Košiciach nesporne ukazuje, že nosníky Deltabeam® môžu byť použité prakticky pre akékoľvek typy budov.

46

stavebnictví 03/13

english synopsis Construction of Beamless Ceilings with Composite Steel and Concrete Beams

The objective of the article is to introduce Deltabeam® ceiling beams and to describe in detail four projects realized in Slovakia. Deltabeam® steel beams feature an enclosed cross-section and in combination with hollow panels, filigrees or a monolithic slab they can form a very expedient and effective ”slim floor“ ceiling system. Here, the beams work as composite steel and concrete while their main benefit is, apart from high fire resistance without any external fire protection, that thanks to their high load-bearing capacity they can significantly reduce the ceiling height and make plain soffits without visible beams unlike reinforced concrete, steel or prefabricated concrete beams.

klíčová slova: bezprůvlakové stropy, stropní ocelové nosníky Deltabeam®, nosníky

keywords: beamless ceilings, Deltabeam® supporting ceiling beams, beams

odborné posouzení článku:

doc. Ing. Štefan Gramblička, PhD., Stavebná fakulta, STU v Bratislave, katedra betónových konštrukcií a mostov

nosné konstrukce staveb

text Igor Dvořák, Jan Sochůrek | grafické podklady Ingutis, s.r.o. | foto Tomáš Malý

▲ Definitivní ostění ražené štoly pod řekou Vltavou s potrubími teplovodu

Podchod Vltavy raženou štolou pro tepelný napáječ Libeň – Holešovice Ing. Igor Dvořák Absolvent Stavební fakulty ČVUT v Praze. Dlouhodobě se věnuje oboru teplárenství a energetika. Od roku 2008 je ředitelem firmy TENZA, a.s., pobočka Praha. Autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavitelství. E-mail: [email protected] Spoluautor: Ing. Jan Sochůrek E-mail: [email protected]

Článek představuje návrh a realizaci stavby ražené štoly pod řekou Vltavou pro teplovodní kanál sloužící k převedení dálkového tepla z Mělníka do Teplárny Holešovice.

▲ Šachta MŠ 2 na holešovickém břehu Vltavy. ŽB prefabrikovaná stropní deska s vodotěsnými ocelovými poklopy montážního a únikového otvoru. ▼ Situace (zdroj: Ingutis, s.r.o.)

Při stavbě teplovodu bylo kromě jiného nutno překonat tok řeky Vltavy v  pražských Holešovicích. V  úvodních variantách řešení se nejprve uvažovalo o přechodu pomocí shybky vedené mělce pode dnem řeky, posléze však zvítězila varianta podchodu prováděného hornickou metodou, raženou štolou v hloubce 15 m pode dnem řeky.

stavebnictví 03/13

47

▲ Podélný profil (zdroj: Ingutis, s.r.o.)

V rámci vývoje návrhu se investor soustředil zejména na účelnost daného řešení stavby a profil štoly se modifikoval na ekonomicky úsporný teplovodní kanál. Jeho niveleta byla pod Vltavou přizpůsobena dané geologii a  podmínkám stanoveným obvodním báňským úřadem pro podchod vodního toku s možným průvalem vod a bahnin do raženého profilu. Stejně se postupovalo i v rámci zajištění bezpečnosti pracovníků při hloubení dvou souvisejících kruhových šachet pro napojení na stávající trasu teplovodu. Startovací a hlavní těžní šachta pod názvem MŠ 1 byla navržena na Libeňském ostrově a druhá, cílová šachta MŠ 2 se nachází na holešovickém břehu Vltavy. Hloubka šachty MŠ 1 je 24,58 m a její světlý průměr činí minimálně 4,0 m. Šachta MŠ 2 má hloubku 26,74 m, se světlým průměrem rovněž 4,0 m. Trasa ražené štoly mezi oběma šachtami se volila co nejpřesněji kolmo na tok Vltavy, aby její celková délka byla co nejmenší. Vzhledem k blízkému Libeňskému mostu byla ražená trasa téměř rovnoběžná s jeho osou. Na základě geologického průzkumu odpovídala hloubka štoly vrstvě zdravých břidlic vinického souvrství. Niveleta se realizovala v hloubce 24,58–26,90 m pod úrovní terénu. Výsledná délka štoly je 171,8 m, její světlá šířka je 2,1 m a světlá výška 2,8 m.

Realizace stavby

▲ Příčný řez štolou s definitivním ostěním (zdroj: Ingutis, s.r.o.)

48

stavebnictví 03/13

Vlastní štola se razila v profilu podkovy se svislými stěnami šířky 3,0 m a výšky uprostřed profilu 3,75 m. V provizorní obezdívce se za použití stříkaného betonu a příhradové výztuže realizoval vnitřní profil 2,6 m x 3,35 m. Ražba štoly byla realizována 15 m pode dnem řeky s  minimálně šestimetrovým krytím zdravé břidlice. Stavba byla zahájena vysvěcením sošky sv. Barbory dne 30. října 2011. Ražba štoly započala z hlavní těžební šachty MŠ 1 na Libeňském ostrově úpadně směrem k holešovické šachtě MŠ 2. Během ražby se pečlivě sledovala geologie štoly a  prováděla se měření deformace výrubu (konvergenční měření). V šachtách byla na základě provedených geologických vrtů skladba podloží detailně známa, v trase štoly se však na základě průzkumu očekávaly – stejně jako tomu bylo u podobných ražených podchodů pod Vltavou v Praze – geologické poruchy, podél kterých by mohlo docházet i  k  velkým přítokům podzemní vody. Naštěstí se během ražby celé trasy žádné obdobné příznaky neprojevily. Břidlice se ukázaly dostatečně pevné a pří postupu ražby tak bylo na uvolnění horniny nutno přistupovat i k trhacím pracím.

Vlivem závalů při realizaci dopravního tunelového komplexu Blanka zpřísnil obvodní a  Český báňský úřad dohled i  na stavbě tohoto podzemního díla a pro dodavatele to znamenalo zavést mnohá další bezpečnostní opatření. Z důvodu zkrácení celkového termínu dokončení raženého teplovodního kanálu se dodavatel rozhodl otevřít také druhou čelbu jako protiražbu z původně cílové těžební šachty MŠ 2. Práce proběhly po rychlé změně projektové dokumentace úspěšně a finální prorážka se uskutečnila dne 10. března 2012.

Železobeton definitivního ostění obsahuje mimo jiné i přísadu pro utěsnění pórů a  zajištění jeho vodotěsnosti. Vyztužují jej kari sítě. Na jeho realizaci dodavatel vyvinul ocelové posuvné bednění, jež bylo smontováno a  spuštěno do štoly ze šachty MŠ 2. Ze šachty MŠ 1 se následně dopravovala potrubím betonová směs. Bednění pojíždělo po hotové vyrovnané definitivní železobetonové podlaze štoly a pětimetrovými postupy se definitivní ostění velmi rychle vybudovalo. Všechny pracovní a dilatační spáry byly následně předepsaným způsobem ošetřeny. Podobně se postupovalo i při realizaci definitivního ▼ Pojízdné bednění dfinitivního ostění štoly (foto: archiv TENZA, a.s.)

▲ Ražba štoly ze šachty MŠ 1 – provizorní ostění (foto: archiv TENZA, a.s.) ▼ Definitivní dno štoly, armování ostění (foto: archiv TENZA, a.s.)

stavebnictví 03/13

49

▲D  efinitivní ostění šachty MŠ 2 s potrubím teplovodu (pohled shora)

▲ Stavbyvedoucí, zleva: D. Nový, Ing. O. Pražák, Tenza, a.s. ▼ Definitivní ostění ražené štoly s uloženým potrubím teplovodu, vedení ovládacích kabelů a osvětlení díla. Délka štoly je 171,8 m, světlá šířka   2,1 m a světlá výška 2,8 m.

50

stavebnictví 03/13

▲ Definitivní ostění šachty MŠ 2 s potrubím teplovodu a ocelovým   schodištěm. Hloubka šachty je 26,74 m, světlý průměr 4,0 m. ▼ Propojení ražené štoly se šachtou MŠ 1. Hloubka šachty je 24,58 m, světlý průměr 4,0 m.

ostění svislé šachty MŠ 2, uvnitř které se vyhotovilo posuvné bednění, jež bylo postupně vytahováno směrem od dna šachty nahoru po čtyřmetrových postupech. Stejný postup se následně aplikoval i u šachty MŠ 1. Pod podlahou šachty MŠ 2 je akumulační jímka pro případné úkapové vody a vody z vypouštěného potrubí teplovodu, která je osazena ponorným čerpadlem a plovákovým systémem na spínání čerpadla. Celá trasa teplovodního kanálu je k šachtě MŠ 2 vyspádována, takže voda z celé trasy štoly může gravitačně do akumulační jímky stékat. Na definitivní lité betony stěn a  podlahy štoly a  šachet se ukotvily ocelové žárově pozinkované konstrukce pro uložení potrubí teplovodu, vedení ovládacích kabelů a osvětlení díla. Poté se provedla finální montáž potrubí. V šachtách se také namontovalo definitivní ocelové lezné oddělení – v MŠ 1 žebříkové, v MŠ 2 ocelové schodiště. Na jedné z podest se nachází ventilátor pro zajištění a urychlení provětrání prostoru uvnitř teplovodního kanálu. V  rámci následných zkoušek provozními podmínkami se definitivní ostění osvědčilo, průliny vody byly minimální, hluboko pod předpokládanou mezí stanovenou projektovou dokumentací a geologickým průzkumem. Mohlo se tak přikročit k uzavření šachet železobetonovými prefabrikovanými stropními deskami s montážními a únikovými otvory. Desky mají vodotěsné ocelové poklopy pro vstup a samostatný poklop pro případnou montáž nebo výměnu komponentů teplovodu a u obou šachet shodné vybavení, MŠ 1 je navíc opatřena poklopem pro vyústění ventilátoru sloužícího pro samostatné vyvětrání kanálu před vstupem údržby. Veškeré vstupy a výstupy teplovodního potrubí a kabelů z hlavních šachet kanálu jsou těsněny na povodňovou úroveň hladiny roku 2002 + 0,5 m. Složitá stavba zajímavého díla teplovodního kanálu pod Vltavou byla dokončena 7. června 2012. Dílo bylo předáno investorovi 31. července 2012 a kolaudace se uskutečnila 6. listopadu 2012. ■

Základní údaje o stavbě Název stavby: Tepelný napaječ Libeň – Holešovice, dílčí plnění Podchod Vltavy Investor: Pražská teplárenská, a.s. Projektant: Ingutis, s.r.o. Generální zhotovitel: Tenza, a.s. Subdodavatel: OHL ŽS, a.s. Stavbyvedoucí: D. Nový, Ing. O. Pražák Doba výstavby: 10/2011–06/2012

english synopsis The River Vltava Subway under Tunnel for the Hot Water Line Libeň – Holešovice

The article presents the design and construction of a unique tunnel under the river Vltava for a hot-water channel used to transport remote heat from Mělník to the heating power station in Holešovice. The winning option was to drive a tunnel in the depth of 15 m under the river bed.

klíčová slova: tepelný napáječ Libeň – Holešovice, ražba štoly

keywords: hot water channel Libeň – Holešovice, driving of a tunnel

inzerce

stavebnictví 03/13

51

nosné konstrukce staveb

text Josef Smola | grafické podklady archiv autora

Konstrukční ochrana dřevostaveb: teorie a realita v aktuální stavební praxi Ing. arch. Josef Smola nezávislý architekt, má vlastní atelier s širokým záběrem. Dlouhodobě se věnuje problematice bydlení, má registrováno několik patentů. Zabývá se rovněž poradenstvím v oboru stavebnictví a stavebního práva. Byl dlouholetým členem a předsedou Stavovského soudu České komory architektů, zakladatel Centra pasivních domů. Učí mladé architekty na ČVUT. E-mail: [email protected]

Doposud se stále málo zdůrazňuje, že některé zásady, platné v tzv. „silikátovém stavitelství”, do oboru navrhování moderních dřevostaveb nelze přenést. Podcenění tohoto faktu při přípravě odborníků na školách, při projektování a realizaci staveb vede – zejména v oblasti stavební fyziky a požární bezpečnosti – ke zbytečným vadám a poruchám staveb a tím i ke ztrátě prestiže celého oboru. Pro laickou veřejnost je to potom důkazem, že ze dřeva nelze stavět hodnotné a trvanlivé budovy. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že navrhování a výstavba moderních dřevostaveb je v České republice relativně mladý obor. Pro srovnání – v Rakousku, Německu a Švýcarsku trvalo čtyřicet let, než se podařilo dosáhnout standardní kvality, kterou známe ze zahraničních realizací.

Principy konstrukční ochrany dřeva Dřevostavby mají mnohem citlivější prahovou hranici pro vlhkostní a tepelný režim, řešení detailů, tepelných mostů, vazeb a skladeb konstrukcí. Některé architektonické prvky jsou jen velmi obtížně řešitelné tak, aby konstrukce ze dřeva byla plně funkční, trvanlivá a zároveň ekonomická. Je rozumnější ji v souladu se zahraničními zkušenostmi lokálně nahradit jinými materiály, například ocelí, nebo kompozity. Zavedeným pojmem pro souhrn zásad, zkušeností a postupů, nezbytných pro zachování spolehlivosti a dlouhé životnosti moderní dřevostavby, je konstrukční ochrana dřevěných konstrukcí. Myslí se tím ochrana konstrukce, dílců a prvků stavby v celém jejím životním cyklu – od projektové přípravy přes výrobu, dopravu, skladování, montáž, užívání a údržbu až po dobu životnosti stavby. Toto řešení se upřednostňuje před chemickou ochranou, která se aplikuje pouze v těch případech, kdy neexistuje jistota, že konstrukční ochrana dílčí části konstrukce bude postačující, nebo pokud to ukládá právní předpis. Chemická ochrana má významně nižší životnost, a proto je do konstrukcí, které nejsou přístupné, omezeně vhodná. Jeden z mých učitelů v oboru moderních dřevostaveb, Ing. Pavel Kubů, tuto skutečnost formuloval výstižně takto: „Dřevo se má cítit ve stavbě stejně dobře jako člověk.“ Je, stejně jako lidé, materiálem biologického původu.

52

stavebnictví 03/13

Minimalizace vlivu vlhkosti na konstrukci Hlavní zásadou je minimalizace vlivu vlhkosti na konstrukci a s tím související následující doporučení. Situování a orientace stavby na pozemku, její tvarová optimalizace ■ Dřevostavby realizovat pouze na slunečných, provětrávaných plochách, nezastíněných například lesem. ■ Volit kompaktní nečlenité tvary hmoty stavby, kdy je správně navrženo a realizováno zastřešení všech prvků. ■ Vyhýbat se pokud možno plochým střechám a ustoupeným podlažím. ■ Jednotlivé části konstrukce chránit před kontaktem se zeminou a zdivem, zejména u svažitých pozemků. ■ Zvážit odtokové poměry a terén vyspádovat vždy směrem od stavby. Výběr dřeva, druhů materiálů, jejich dimenzování a návrh spojů ■ Důležité je předepisovat kvalitu a druh dřeva vždy v souladu s technickou normou. ■ Materiál na stavbě je třeba před zabudováním zkontrolovat. ■ Minimalizovat podíl čelních, tj. řezných ploch orientovaných k obloze. Před znehodnocením souvisejícím s působením deště chránit tyto plochy zastřešením (okapnicí), nebo alespoň výrazným zkosením. ■ Prvky s  většími průřezy navrhovat z  vrstveného (lepeného) dřeva, eliminovat tím výsušné trhliny. ■ Řezné plochy a hrany zabrousit a zbavit otřepů. ■ Hrany prvků před povrchovou úpravou zaoblit, jinak nelze na hranu provést nátěr. ■ Všechny povětrnosti vystavené části chránit alespoň ohoblováním. ■ U vnějších spojů a styků zajistit snadný odtok vody a rychlé vysychání. ■ Dovolí-li to statik, nenavrhovat těsné spoje. Mezi prvky vkládat nenasákavé distanční podložky. ■ Důsledně všude aplikovat okapnice, vyhýbat se vodorovným plochám beze spádu. ■ U spojů nosných konstrukčních částí trvat na ověření statikem a vypracování výrobní dokumentace. Faktické provedení kontrolovat na stavbě. Izolace prvků před vlhkostí, houbou, hmyzem, požární ochrana Cílem je, aby všechny části stavby trvale byly v suchém prostředí. Nejlepší izolaci proti vlhkosti představuje suchý proudící vzduch. ■ Důležité je zejména zabránit přímému styku nosných dřevěných prvků se zdivem a betonem. ■ Citlivý detail u dřevostaveb představuje zejména odizolování ošetřeného dřevěného základového prahu pro montáž stěn od obvykle betonového základu a důkladná návaznost na vodorovnou izolaci proti zemní vlhkosti. ■ Zároveň se většinou řeší také návrh izolace proti radonu. ■ Je třeba správně navrhnout také izolace v prostorách s vyšší vlhkostí – koupelnách a hygienických zařízeních. ■ Je třeba také vyřešit zabezpečení proti provozní vodě a vlhkosti. ■ V neposlední řadě je důležitý návrh a provedení střešního pláště. ■ Ochrana proti plísni a hnilobám se obvykle navrhuje kromě výše uvedených zásad chemická. ■ Proti hmyzu lze konstrukce opatřit rovněž chemickou, ale také bariérovou ochranou, a to důsledným zabezpečením všech dutin síťkami/

mřížkami proti hmyzu a vniknutí hlodavců (banální požadavek, jenž se na stavbách běžně nedodržuje). ■ Požární ochrana by si zasloužila více prostoru, přesahuje však možnosti tohoto článku. Zajištění parametrů vnitřního prostředí stavby Jednou z nejdůležitějších rolí konstrukční ochrany dřevostaveb je zajistit správné klimatické podmínky interiéru stavby a jejich regulaci s ohledem na vnitřní provoz a parametry vnějšího prostředí. Jedná se o vlhkost, teplotu, tlak a cirkulaci vzduchu (dodržení požadované výměny vzduchu, kde obvyklým indikátorem kvality jsou přípustné koncentrace CO2). Klíčový je správný návrh skladby obvodového pláště, zejména eliminace všech tepelných mostů a tepelných vazeb. Jejich vliv je u energeticky efektivních staveb srovnatelný se správnou skladbou konstrukcí. Každá ze skládaných konstrukcí opláštění má v případě staveb ze dřeva automaticky velmi vysoký tepelný odpor, a proto i předpoklad výrazně menších tepelných ztrát. Z tohoto hlediska nabývá na důležitosti především korektní vyřešení citlivých konstrukčních detailů u paty domu, návaznosti okenních a dveřních rámů na ostění, přechod stropní konstrukce patra do obvodového pláště, připojení balkonu nebo terasy na konstrukci, řešení střešního pláště u okapů, střešních oken, vikýřů a hřebene střechy. Základním principem bezpečné skladby je zajistit klesající difuzní odpor materiálů skládané konstrukce směrem k exteriéru a zamezit průchodu vodních par konstrukcí. Ten totiž vede při jejich kondenzaci k akumulaci vlhkosti v plášti, tvorbě plísní, degradaci výkonu tepelné izolace, k objemovým změnám dřevěných nosných prvků a následně i k ohrožení stability budovy. U  energeticky efektivních dřevostaveb vstupuje výrazně do hry požadavek zajištění téměř vzduchotěsnosti obvodového pláště. Hlavní vzduchotěsná rovina musí být jednoduše a spojitě vedena ve skladbě konstrukce co nejblíže interiéru. Na základě dlouhodobých výsledků standardních blower-door testů se preferují deskové materiály před fóliemi. S tím souvisí korektní návrh ▲ Obr. 1. Model skladby obvořízeného větrání s rekuperací tepla. dového pláště (zdroj: Projektil/ Konstrukci je nezbytné chránit před vlhDeltaplan) kostí a deštěm i v montážním stadiu.

Hodnocení aktuální situace v oboru projektování moderních dřevostaveb Legitimní otázkou je, kde se mají mladí odborníci – projektanti, stavbyvedoucí a další – problematiku navrhování a realizace moderní dřevostavby naučit. Jak sleduji vývoj kvality projektování staveb (pravidelně konzultuji projektovou dokumentaci staveb pro veřejnost v rámci grantové činnosti Centra pasivního domu i v rámci činnosti vlastního ateliéru a mám zpětnou vazbu také od několika soudních znalců, jsem zkušebním komisařem pro zkoušky autorizovaných inspektorů a v minulých letech jsem byl sedm let členem Stavovského soudu ČKA, z toho několik let předsedou), jsem v tomto ohledu, na rozdíl od situace před deseti či patnácti lety, méně optimistický. Profese architekta je většinou nositelem zakázky, ať již získané prostřednictvím architektonické soutěže, či z volné ruky. V České republice aktuálně existuje desítka škol architektury a tyto školy každoročně ukončuje tisícovka absolventů. V učebních osnovách těchto škol je výuka navrhování a provádění moderních dřevostaveb zahrnuta jen ojediněle, spíše jako výjimka a místo chvályhodné pozitivní deviace. Profil absolventa postačuje pro práci ve stupni návrhu stavby. Technické předměty, zejména stavební

fyzika, jsou ve srovnání se studiem za doby mých vrstevníků podstatně redukovány. Absolvent získá pouze rámcovou orientaci zejména v oblasti získání, nasmlouvání a vedení zakázky, spolupráce s profesemi při komplexním projektu, výkonu inženýrské činnosti, vedení ateliéru, právních předpisech a  požadavcích na realizaci stavby. Tyto znalosti se musí, chce-li být konkurenceschopný, naučit po škole tak říkajíc za pochodu, samozřejmě, má-li vůli a chce-li. Stavební fakulty na tom nejsou o mnoho lépe. Absolvent přichází do praxe a má-li velké štěstí (a schopnosti), získá zejména ve větších městech „za čas – na čas“ práci. Pohybujeme se v období vleklé hospodářské krize, kdy jen za poslední rok přišlo o práci cca 20 % kmenových, zkušených projektantů, zejména z větších projektových ateliérů. Vysoutěžené honoráře v rámci veřejných výběrových řízení se pohybují na zlomku cen doporučených honorářovými řády, často pod úrovní „bezpečné ceny“, někdy bohužel i pod cenou nákladovou. Tedy bez zisku, v režimu dotované zakázky, za cenu práce pro personál firmy a jejího přežití. Preferuje se tzv. švarc systém, jako kvazi OSVČ na dobu určitou, před trvalým pracovním poměrem a  postavením zaměstnance. Hodinové sazby jsou natolik nízké, že umožňují v lepším případě standardní přežití, bez perspektivy rodinného stavu či zakotvení v místě. Najdou se ateliéry, které nabízejí práci zadarmo – pouze za získání reference, viz diskuze na www.archiweb.cz. Vysoká míra konkurence a  dočasnost práce, svázané obvykle s konkrétním projektem v ateliéru, zpravidla vylučuje trvalý profesní růst a dříve běžné neformální a bezprostřední předávání zkušeností z generace na generaci. Navíc prakticky vymizely komplexní ateliéry vybavené všemi profesemi, kde se projektant učil i vzájemnými diskuzemi on-line nad danými problémy. Informace a zkušenosti se stávají cennou komoditou, se kterou bude jen málokdo hazardovat. Zaměstnavatel by si vychovával po odchodu konkurenta, totéž se děje mezi kolegy v zaměstnání. Do značné míry je to oprávněný postoj, neboť loajalita vůči zaměstnavateli je v tuzemsku na nízké úrovni, např. překopírování a únik klíčových obchodních dat není výjimkou. Důkazem lehkovážnosti zabezpečení obchodní dokumentace je fakt, že na některých nechráněných serverech lze bez jakéhokoliv omezení stáhnout kompletní projektovou dokumentaci soukromých i významných veřejných staveb včetně všech detailů, ale i smluv o dílo (!). Řemeslo projektování pozvolna upadá. Myslím, že je to velká výzva pro obě profesní komory, které podle mého soudu mají v oblasti péče o mladé absolventy škol ještě velké rezervy. S danou problematikou souvisí i míra koordinace a kontroly projektové dokumentace – výstupu činnosti projektových ateliérů. Standardní minimálně čtyřstupňový režim prověrky ve státních ateliérech v rámci procesu tehdejší investiční výstavby (například: vedoucí projektant, hlavní inženýr ateliéru, oddělení prověrky dodavatele, stavbyvedoucí stavby) je nahrazen v lepším případě pouze dvoustupňovým režimem (projektant a stavbyvedoucí). Samostatnou kapitolou je potom naplnění požadavků kontrolní činnosti stavebního úřadu v rámci řízení, vyplývajících z právních předpisů. Jsem dalek toho, vyzývat k návratu „předlistopadových pořádků“, ale uvědomme si, že výsledkem výše uvedené praxe je fakt, že ani současní pětačtyřicátníci někdy netuší, co obnáší korektní profesionální koordinace profesí a kontrola projektové dokumentace. Nelze ji nalézt v žádném ze znění aktuálních právních předpisů. Je to mantra i extrakt řemesla projektanta, která se dědí „z pokolení na pokolení“. Pokud neměli dotyční to štěstí a  odpovídající schopnosti, aby nabyli zkušenosti v  zahraničí, obvykle se tuto činnost v systému nastíněném v tuzemsku neměli kde naučit. A  nejsou-li znalí vedoucí ateliérů, stěží předají své zkušenosti svým podřízeným. Neuspokojivá je také, podle mého soudu, situace v oblasti metodiky kontroly staveb, výkonu autorského, technického dozoru a vedení stavebního deníku. Velké množství architektů se návštěvě stavby programově vyhýbá. Ztrácí tak unikátní možnost poučit se například z vlastních chyb a omylů pro další projekty. Je to stejné, jako kdyby chirurg nechtěl operovat.

stavebnictví 03/13

53

▲ Obr. 2. Promáčení dřevěné nosné konstrukce a tepelně izolační výplně z dřevovlákna vede ke znehodnocení parametrů obvodového pláště. Hydrofobizace izolace z výroby nechrání před vymýváním pojiva na přímém dešti.

▲ Obr. 3. Montáž dřevěného obvodového pláště na železobetonové jádro stavby. Nedodržení technologické kázně. Jednotlivá pracovní pole nebyla chráněna před povětrností a v průběhu montáže opakovaně zmokla. Stav po dešti, červen 2012.

▲ Obr. 4. Znaky plísně na dřevěných profilech pláště i v tepelné dřevovláknité izolaci již po zaklopení konstrukce. Pohled z interiéru, říjen 2012.

▲ Obr. 5. Celkový pohled na kompletování vnějších vrstev pláště. Dobře je patrná technologická nekázeň v místech styků fasádní fólie.

Nové právní předpisy směřující k velmi nízké energetické náročnosti budov V této profesní atmosféře jsme přistoupili k transpozici evropské směrnice EPBD II do národních právních předpisů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (tzv. EPBD II), z 19. května 2010, byla transponována do českého právního řádu zákonem č. 318/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a novou prováděcí vyhláškou, jež nahradí vyhlášku č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Zákon č. 318/2012 Sb. z 19. července 2012 (přijetí zákona Parlamentem ČR) po vrácení prezidentem republiky 9. srpna 2012 potvrdila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR tím, že na zákonu trvala, 19. září 2012 podle jejího usnesení  č. 319/2012 Sb. Většina ustanovení tohoto zákona nabyla účinnosti 1. lednem 2013. Lhůta na přípravu stavebnictví a veřejnosti k datu účinnosti zákona byla velmi krátká. Změna má zásadní dopad do celé oblasti stavebnictví. Znamená přehodnocení stávajících znalostí a zkušeností vlastníků budov, stavebníků, architektů, prováděcích firem a stavbyvedoucích, stavebních dozorů při individuální výstavbě, ale také autorských dozorů a technických dozorů stavebníka. Má rovněž dopad na činnost pracovníků stavebních úřadů. Podstatou je, že od konce roku 2018 budou novostavby ve sféře státem subvencované výstavby a od konce roku 2020 pak i ostatní novostavby povolovány pouze jako téměř nulové budovy, tedy stavby, jež se svými parametry z hlediska měrné potřeby tepla na vytápění budou pohybovat mezi standardem nízkoenergetického a pasivního domu podle definice ČSN 73 0540-2: 2012, Tepelná ochrana budov. Jedná se o budovy, k jejichž návrhu lze využít známé principy navrhování pasivních domů jak po konstrukční stránce, tak po stránce technických

54

stavebnictví 03/13

zařízení budov. Nákladově optimální volbou stavebně konstrukčního řešení (tj. nejekonomičtějším způsobem, který nevyvolává vícenáklady) se potřeba energií snižuje na minimum. Hodnoty téměř blízké nule se dosahuje vhodným poměrem obnovitelných zdrojů umístěných na obálce budov či na vlastním pozemku, jež saturují bilanci energetických potřeb budovy. Základem je komplexnost návrhu a vyvážený holistický přístup. V preambuli směrnice č. 2010/31/EU se uvádí: Podíl budov na celkové spotřebě energie v unii činí 40 %. Tento sektor se rozrůstá, což bude mít za následek zvýšení spotřeby energie. Snížení spotřeby energie u budov proto představují důležitá opatření nutná ke snižování energetické závislosti unie a emisí skleníkových plynů. Spolu se zvýšeným využíváním energie z obnovitelných zdrojů by opatření přijatá za účelem snížení spotřeby energie v unii umožnila unii dodržení závazku splnění Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o  změně klimatu (UNFCCC), dlouhodobého závazku zachovat nárůst globální teploty pod 2 °C i závazku snížit do roku 2020 celkové emise skleníkových plynů alespoň o 20 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990 a v případě mezinárodní dohody o 30 %. Snížená spotřeba energie a zvýšené využívání energie z obnovitelných zdrojů také hrají důležitou úlohu při podpoře zabezpečování zásobování energií, technologického vývoje a  při vytváření příležitostí k  zaměstnání a  regionálního rozvoje, zejména ve venkovských oblastech. Při započítání vlivu všech externalit tomuto požadavku z hlediska bilance CO2 optimálně odpovídá nosná i kompletační konstrukce řešená jako moderní dřevostavba. Ta však nepochybně klade ve srovnání s masivními stavbami vyšší nároky na znalosti, zkušenosti a kompetence jak projektanta, zhotovitele stavby i výkon autorských, technických a stavebních dozorů. Podcenění tohoto faktu vede k problémům, poruchám a vadám stavby. Jistě za to nemůže samotný dřevěný konstrukční systém, ale prakticky

▲ Obr. 6. Dokončený plášť stavby s treláží pro porost rostlinami. V řadě míst nejsou pásy fasádní fólie prolepeny. Hnaný déšť a rostliny znehodnotí dřevovláknitou tepelnou izolaci.

vždy lidský faktor a lidská neznalost nebo aktuální limity v přípravě stavby její realizaci nebo užívání. Velmi často estetická měřítka i očekávání a ambice zastiňují objektivně dané limity možností dřeva a dalších aglomerovaných materiálů. V tuzemských podmínkách jsem dále zaznamenal určitý trend nepřebírat zahraniční zkušenosti a vymýšlet vlastní konstrukční řešení. Nepokračovat tam, kde ostatní přestali, ale začínat vždy znovu od nuly, tedy metodou pokusů a omylů za peníze klienta. Podívejme se proto na tři případové studie energeticky efektivních moderních dřevostaveb či staveb s podstatnou částí ze dřeva, realizovaných v posledním období v České republice jako zdroj poučení a informací (bohužel nezřídka ve smyslu hesla „kudy cesta nevede“). Podtrhuji, že jsem dalek toho, dotýkat se výtvarné licence autorů staveb. Polemické poznámky směřují výhradně k technickým parametrům staveb, které jsou doložitelné.

Pasivní administrativní budova s dřevěným pláštěm Dřevěné sendviče není třeba představovat z hlediska vhodnosti pro opláštění větších veřejných budov v pasivním standardu. Dřevo, jako obnovitelný stavební materiál, má významný nízkoenergetický potenciál a  i  z  hlediska svázaných emisí má výborné parametry, bere totiž ohled na zátěž životního prostředí v  celém životním cyklu stavby.

Soukromý investor se obrátil v prosinci roku 2010 na Centrum pasivního domu s žádostí o posouzení kvality návrhu administrativní budovy, údajně vzorově koncipované v pasivním standardu. (Autor článku byl členem širšího týmu, s nímž spolupracoval rovněž respektovaný soudní znalec.) Jako podklad byla k dispozici projektová dokumentace pro provádění stavby (ve fázi prakticky před odevzdáním klientovi). Nosná konstrukce byla navržena třípodlažní masivní stěnová železobetonová. Stropy lemovala vzhledem k  rozsáhlým pásovým oknům žebra. Dřevěný obvodový plášť měl být z  obtížně pochopitelných důvodů sestaven letmou, prvkovou montáží na místě. Nosné prvky – dřevěné žebříky z latí spojených oboustrannými příložkami z OSB desek – byly ukotveny mezi břity stropů a stěn. Výplň, tedy konopná izolace, na stavbě ručně vkládaná do žebříků, generovala možná pásma kondenzace. Železobetonové prvky zapuštěné do pláště oslabovaly tepelnou izolaci a vytvářely systémové tepelné mosty v obou směrech. Fasádu tvořila kontaktní, neidentifikovatelná, fóliová difuzně otevřená membrána, která je zároveň podle autorů dokonale vodotěsná. Přes fólii byl kotven dvojitý laťový rošt pomocí vrutů – treláž umožňující podle projektové dokumentace růst popínavých rostlin, (ale i šplhání dětí). Parozábrana na bázi OSB desek nebyla spojitá, přerušovaly ji vetknuté železobetonové nosné prvky stěn a stropů. Navržený systém generoval řádově desítky obtížně realizovatelných, překombinovaných a složitých detailů, které jsou povětšinou v rozporu s principy konstrukční ochrany dřeva již ve fázi návrhu. Přizvaný technolog dokonce označil obvodový plášť za neproveditelný. Hospodárnost takového návrhu s vyloučením efektivní prefabrikace a opakovatelnosti prvků je potom nasnadě. Projektová dokumentace byla na základě připomínek odborníků z CPD upravena pouze „kosmeticky“. Stavba uvedené výhrady naplnila. Obvodový plášť byl navíc opakovaně vystaven v montážním stadiu přívalovým dešťům. Po zaklopení se v tepelné izolaci novostavby objevily známky plísní, blíže viz obr. 1–6. Stavba byla předána do užívání ke konci roku 2012. Stavbu spolufinancoval SFŽP v režimu veřejné zakázky. Projektant byl vybrán na základě vyzvané architektonické soutěže. Základní údaje o stavbě Obestavěný prostor: 4321 m3 Užitná plocha: 943 m2 Náklady odhadované autory: cca 10 000 Kč/m3 bez DPH

inzerce

VE DRUHÉM POSTUPOVÉM KOLE BODOVALA PRAHA Zvládnutí technologie nanášení šlechtěných omítek, lepení lícových pásků, technologie zdění porothem dryfix, komínový skelet Schiedel, nastavení a ovládání pily Mafell, ruční zpracování spoje čepu a dlabu? Takové úkoly čekaly nejlepší zedníky a truhláře z učilišť a odborných škol z Prahy, středních Čech a dalších regionů na prvním letošním postupovém kole soutěže SUSO. Akce proběhla při výstavě Stavitel v Lysé nad Labem. Z téměř 50 mladých učňů si nejlépe se soutěžním zadáním, stresem z časového limitu za dohledu přísné poroty dokázali poradit zedníci ze SOŠ stavební a zahradnické z Prahy a truhláři z pražské SŠ technické na Zeleném pruhu.

„Každoročně nás těší velký zájem škol o účast v našem projektu. Potvrzuje to, že soutěž plní svůj smysl a motivuje mladou generaci k zájmu o řemeslné obory ve stavebnictví,“ shrnuje David Surmaj, manažer SUSO. Snaha seznámit mladé studenty s moderními technologiemi a nářadím, je cesta, jak umožnit výběrovým žákům zúčastněných škol odzkoušet a poznat aktuální technologie a trendy pod vedením odborníků partnerských firem. Zkrátka nezůstávají ani školy, které si odnášejí teoretické poznatky a mnohdy i studijní podklady do další výuky. Třetí klání soutěže SUSO je na programu 22. a 23. 3. v Hradci Králové při výstavě Stavba a zahrada 2013. Více na www.suso.cz.

stavebnictví 03/13

55

2 2 - obklad - SMRKOVÉ PALUBKY

obklad - vzduchová SMRKOVÉmezera PALUBKY - větraná - KONTRALATĚ 40/60 svisle větranáavzduchová mezera - KONTRALATĚ 40/60 svisle - větrná pojistná izolace - PRODYŠNÁ FOLIE větrná40/60 a pojistná izolace+-TEPELNÁ PRODYŠNÁ FOLIE - LATĚ vodorovně IZOLACE LATĚ 40/60 + TEPELNÁ - NOSNÁ KCEvodorovně STOJKY 80/180 mm +IZOLACE MINERÁLNÍ VLNA NOSNÁ OSB KCE STOJKY 80/180 mm + MINERÁLNÍ VLNA - DESKA DESKA OSB - PE FOLIE slepovaná - parozábrana parozábrana - PE FOLIE slepovaná - vzduchová mezera, instalační prostor vzduchová mezera, instalační prostor - PROTIPOŽÁRNÍ SDK, na dřevěné konstrukci PROTIPOŽÁRNÍ na dřevěnélepená konstrukci - obklad - BUKOVÁSDK, PŘEKKLIŽKA, a kotvená vruty - obklad - BUKOVÁ PŘEKKLIŽKA, lepená a kotvená vruty

5 5 - ochranná vrstva - CEMENTOVLÁKNITÁ DESKA

CEMENTOVLÁKNITÁ - ochranná vrstva - NETKANÁ TEXTILIE DESKA ochranná vrstva - NETKANÁ TEXTILIE - hydroizolace - MODIFIKOVANÉ ASFALTOVÉ PÁSY, tl. 2x4mm hydroizolace - MODIFIKOVANÉ ASFALTOVÉ PÁSY, tl. 2x4mm - podkladní konstrukce - OSB DESKA podkladní konstrukce - OSB DESKA - tepelná izolace - MINERÁLNÍ VLNA, mezi dřevěné stojky tepelná izolace - MINERÁLNÍ VLNA, mezi dřevěné stojky - OSB DESKA OSB DESKA - PE FOLIE - parozábrana parozábrana - PE FOLIE - vzduchová mezera, instalační prostor vzduchová mezera, instalační prostor - PROTIPOŽÁRNÍ SDK, na dřevěné konstrukci PROTIPOŽÁRNÍ na dřevěné konstrukci - obklad - BUKOVÁSDK, PŘEKLIŽKA, lepená a kotvená vruty - obklad - BUKOVÁ PŘEKLIŽKA, lepená a kotvená vruty

6 6 - tepelná izolace

▲ Obr. 7. Centrum ekologických aktivit (celkový pohled)

- tepelná izolace - EXTRUDOVANÝ POLYSTYREN, - EXTRUDOVANÝ POLYSTYREN, tl. 180 mm, tl. 180 mm,po odstranění aplikovaný aplikovaný po nutné odstranění technologicky přizdívky CP technologicky nutné přizdívky CP

4 4 - nášlapná vrstva - PALUBKY

▲ Obr. 8. Konstrukční detail štítu stavby a jeho založení (zdroj: časopis ASB   č. 5/2007, grafika: Ing. Michaela Václavská)

▼ Obr. 10. Okno umístěné v líci fasády. Dutiny nechráněné proti vniknutí hmyzu a hlodavců. Parapet je nekorektně spojen s dřevěnou konstrukcí pouze na tmel.

▼ Obr. 11. Problematické umístění komínů znemožňuje běžnou údržbu dřevěné fasády. Prostup střechou vytváří bodový tepelný most a generuje nekorektní provedení hydroizolace střechy s nízkou životností.

stavebnictví 03/13

15 mm 15 8 mm 8 mm

8 mm 8 mm 8 mm 8 mm 18 18 mm 180 180 15 mm 15 mm 8 mm 8 mm

nášlapná vrstva - roznášecí vrstva--PALUBKY OSB DESKA roznášecí vrstva OSB DESKA - parozábrana - PE- FOLIE parozábrana - PE -FOLIE - nosná konstrukce TRÁMY 80/120 mm, á 625 mm TRÁMY 120/180 80/120 mm, 625 mm - nosná konstrukce - TRANY mm,ána podložkách nosná konstrukce - TRANY 120/180 na podložkách - tepelná izolace - MINERÁLNÍ VLNA, mm, do profilů nosné kce tepelná izolace - MINERÁLNÍ VLNA, do profilůZÁKLADOVÁ nosné kce DESKA - základová konstrukce - ŽELEZOBETONOVÁ - základová konstrukce - ŽELEZOBETONOVÁ ZÁKLADOVÁ DESKA

▲ Obr. 9. Foto z realizace stavby. Pohled na skladbu podlahy. Technologická nekázeň, poškozená vrstva minerální vlny. Rozvody větrání a teplovzdušného vytápění nejsou tepelně izolovány a prakticky leží na chladné základové desce (zdroj: Projektil).

56

2 mm 2 mm 40 mm 40 mm 180 180 15 mm 15 mm

25 mm 25 mm 22 22 mm 120 mm 120 mm 180 180 mm 200 200 mm

▲ Obr. 12. Celkový pohled na lesovnu v Písku od jihu ještě s ochranným valem po obvodě stavby, srpen 2011

▲ Obr. 13. Zimní pohled ze západu se zasněženým valem sahajícím až po líc dřevěné konstrukce vrchní stavby, prosinec 2010

▲ Obr. 14. Schéma typického příčného řezu stavbou okolím – dobře je patrný retenční prostor pod stavbou (skica autora článku) ▲ Obr. 15. Jižní průčelí po odstranění zemního valu, listopad 2011

spektování prakticky všech principů konstrukční ochrany dřeva uvedených v první části. Předimenzovaná konstrukce sestávající ze sloupků masivního dřeva profilu 80/180 a průvlaků 180/180 mm znamená, že výsušné trhliny povedou k  poruchám. Objevují se systémové lineární tepelné mosty v místě nosných prvků pláště i připojení rámů oken osazených do líce fasády. Dutiny nejsou chráněny proti hmyzu a hlodavcům. Připojení vnějších parapetů není korektní (je pouze na tmel). Minerální vlna sevřená mezi hydroizolační pásy se nachází pod úrovní terénu. Rovněž tak prvky ze dřeva – ty jsou zabudovány pod úroveň terénu ve styku s betonovou deskou. Vrstvy tepelných izolací nejsou dostatečné, chybí hlavní spojitá vzduchotěsná vrstva. Konstrukční řešení zdaleka neodpovídají deklarované měrné potřebě tepla 27 kWh/m2 za rok. Blíže viz obr. č. 7–11. Výběr projektanta proběhl na základě veřejné architektonické soutěže.

▲ Obr. 16. Pohled do provětrávaného prostoru, již po odstranění zemního valu. Dobře je patrné stále rozbahněné podloží (listopad 2011).

Centrum ekologických aktivit V roce 2007 byla na Moravě dokončena nízkoenergetická stavba centra, z větší části pojatá jako dřevostavba. Plně prosklené konvexně prohnuté průčelí uzavírají plné štítové stěny, prolomené okny. Konstrukční systém – lehký skelet – je tvořen z dřevěných masivních profilů. Zaměříme-li se na konstrukční detaily štítové stěny včetně provedení rozvodů vzduchotechniky, máme před sebou názornou učebnici nere-

Základní údaje o stavbě Obestavěný prostor: 6600 m3 Zastavěná plocha: 1282 m2 Náklady: cca 11 800 Kč/m3 bez DPH Celkové náklady: 78 mil. Kč Spolufinancování SFŽP v režimu veřejné zakázky: 36 mil. Kč.

Založení sídla správy lesů města Písku V roce 2010 byla dokončena dvoupodlažní dřevostavba zahrnující správní budovu a informační a vzdělávací centrum. Navržena byla lehká nosná

stavebnictví 03/13

57

(Vývoj a technické řešení stavby byly podrobně popsány v článku publikovaném v časopisu Stavebnictví č. 04/2012, text je umístěn na www.pasivnidomy.cz). Nejedná se bohužel o ojedinělý příklad, kdy u celé řady dřevěných energeticky úsporných domů, založených obdobně, byť v různých podmínkách, došlo v poslední době ke tvorbě plísně.

▲ Obr. 17. Vlivem zvýšené vlhkosti desky podhledu mdf, které nejsou určeny do exteriéru, zplesnivěly a zdeformovaly se. Z rozbahněného podloží se nasává aerací vzduch mřížkami k větrání kanceláří.

Základní údaje o stavbě Obestavěný prostor: Užitná plocha: Požadované náklady: Náklady – skutečnost:

2040 m3 520 m2 do 10 mil. Kč 25 mil. Kč, tj. cca 12 300 Kč/m3

Založení lehkých dřevostaveb Lze formulovat dosud známá pravidla, která se na uvedené řešení založení lehkých dřevostaveb vztahují. ■ Mikroklima prostoru pod stavbou je ovlivněno únikem tepla z vrchní stavby a vlhkostí stoupající z chladného podloží. ■ Prostor musí být kvalitně provětrávaný a  kontrolovatelný, nejlépe navržený jako průlezný. ■ Prostor je třeba chránit před zvýšenou vlhkostí, je nutné zajistit odtok vody. ■ Prostor se musí chránit po obvodě proti vniknutí malých zvířat a škůdců. ■ Povrch podloží je nezbytné chránit proti vlhkosti, zbahnění, růstu rostlin a trávy, nabízí se položení PE fólie – netkaná textilie – vrstva štěrku. ■ Na spodním líci stavby mohou být použity pouze výrobky a konstrukce, které po dobu návrhové životnosti budou odolávat působícímu namáhání. Důraz je třeba dbát na odpovídající kotvení a ochranu montážních spár. ■ Stoupačky kanalizace a vody procházející prostorem musí být důsledně tepelně izolovány. Jejich prostup podlahou musí být vzduchotěsný. (V případě promrzání prostoru je třeba zvážit vytápění stoupaček, zejména u staveb, které nejsou v trvalém provozu v zimě.) Uvedenému tématu bychom se rádi věnovali podrobněji s  Ing. Jiřím Šálou v příspěvku na mezinárodní konferenci o dřevostavbách ve Volyni v letošním roce. ■

▲ Obr. 18. Konstrukční řešení kotvení dřevěné konstrukce do betonových pilotek v krajním poli. Detail je navržen a proveden jako lapač vody.   Po čase dojde k degradaci dřevěných nosných profilů.

konstrukce skeletu z hoblovaných subtilních fošinek, spojovaných ocelovými styčníky s plně proskleným obvodovým pláštěm. Stavba je situována kolmo na spádnici do jižního svahu o sklonu 13 %, v bezprostřední blízkosti lesa vytvářejícího chladný a vlhký „severní stín“. Budova byla v souladu se stavem techniky založena v přední části bodově, na betonových pilotách s provětrávaným prostorem oddělujícím podloží od vrchní dřevěné stavby. Severní část se uzavírala směrem k lesu průběžným betonovým základovým pasem. Ze tří zbývajících světových stran stavbu po obvodě obklopoval ozeleněný zemní val, jenž vytvořil pod budovou bazén zadržující dešťové vody. Podloží neumožňovalo vsakování, násyp, odtok vody. Zvýšená vlhkost přes možnost ovětrání po obvodě stavby způsobila zplesnivění spodního líce dřevostavby, kde byly chybně aplikovány nábytkové mdf desky. Montážními spárami v zkroucených deskách vnikla vlhkost a plíseň do pláště podlahy, kde zapříčinila degradaci tepelné izolace. Blíže viz obr. 12–18. Investorem bylo město Písek, v režimu veřejné zakázky. Výběr projektanta se uskutečnil na základě vyzvané architektonické soutěže.

58

stavebnictví 03/13

english synopsis Protection of Timber Structures – Theory and Reality in the Current Building Practice

The design and construction of modern timber structures is a relatively young segment in the Czrech Republic, which started after November 1989. In the article, the author assesses the current situation both in the design of modern timber structures and in the construction thereof.

klíčová slova: dřevostavby, vliv vlhkosti na konstrukci, energetická náročnost budov

keywords: timber structures, effect of humidity on the structure, power consumption of buildings.

odborné posouzení článku:

Ing. Ladislav Bukovský, znalec se specializací technické obory různé, stavebnictví a projektování, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby a zkoušení a diagnostiku staveb

inzerce

Dubnové veletrhy nabízejí komplexní přehlídku investičních příležitostí, rozvojových plánů a ochrany životního prostředí Ve dnech 23. až 26. dubna se na brněnském výstavišti uskuteční další ročník Mezinárodního veletrhu investičních příležitostí, podnikání a rozvoje v regionech URBIS INVEST, který přináší ucelenou prezentaci komerčních nemovitostí, podpor podnikání, rozvojových plánů a inovačních strategií jednotlivých regionů. Souběžně konané veletrhy URBIS TECHNOLOGIE a ENVIBRNO rozšíří prezentovanou problematiku o aktuální novinky a trendy v oborech komunálních a environmentálních technologií a služeb. Ve stejném termínu se konají také tradiční Stavební veletrhy Brno, které doplní prezentovaná témata o aktuální aspekty stavebnictví a technického zařízení budov.

borný doprovodný program, který se koná pod záštitou a ve spolupráci s ministerstvy a odbornými asociacemi. Za všechny jmenujme například Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, CzechInvest, Svaz měst a obcí ČR, který pořádá již 20. kongres starostů a primátorů měst a obcí ČR. Asociace inovačního podnikání organizuje seminář s názvem Inovace a technologie v rozvoji regionů.

Novinky ve vodním a odpadovém hospodářství Stranou pozornosti nezůstane ani problematika vodního a odpadového hospodářství. Jednotlivé konference se zaměří na změny ve vodním i staAktuální informace v doprovod- vebním zákoně, které vedou k nutné ném programu změně chování obcí v oblasti územinz UIE 210x147+4_Sestava 1 12/7/12 11:11 AM Stránka 1 Nabídku vystavovatelů doplňuje od- ního plánování, a to jak v části týkající

se odvádění srážkových, tak i odpadních vod. Problematice odpadů a jejich následného zpracování se bude věnovat celá řada seminářů. Jmenujme například seminář Odpady 2013 a jak dál?, který pořádá Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů, nebo přednášku Environmental economics and quality of life, které navazují na předchozí konference organizované MŽP, jež byly zaměřeny na environmentální účetnictví a reporting. Součástí doprovodného programu budou také světově unikátní praktické ukázky protipovodňových opatření v bazénu před pavilonem Z. Celá expozice tvoří jedinečný celek, který není k vidění nikde jinde na světě. Více informací naleznete na stránkách www.bvv.cz/urbis-invest.

inzerce

Mezinárodní veletrh komunálních technologií a sluÏeb

Mezinárodní veletrh investiãních pfiíleÏitostí, podnikání a rozvoje v regionech

■ www.bvv.cz/urbis-technologie

23. – 26. 4. 2013 www.bvv.cz

Brno - V˘stavi‰tû

Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu Ïivotního prostfiedí

■ www.bvv.cz/urbis-invest

■ www.bvv.cz/envibrno

SoubûÏnû probíhají:

stavebnictví 03/13

59

inzerce

Bezmála 100 let hovoří pro Heraklith – tam všude se tehdejší i dnešní návštěvníci setkávali a stále mohou setkat s Heraklithem. Otevřená struktura desek z dřevité vlny pohlcuje zvuk stejně dobře v současnosti jako v minulosti.

Akustika zůstala na poli stavebnictví pastorkyní, co se vývoje týče. Zdá se to býti podivné, jelikož bychom měli míti za to, že v době, v níž se koná tak mnoho pro zrakový a hmatový smysl, mělo by se také něco díti pro sluch, píše v časopise Heraklithové rozhledy člen Americké akustické společnosti H. Schiffer. ▼ Tab. 1. Zvukové parametry

60

stavebnictví 03/13

Malebný jazyk autora ukazuje i na rok, ve kterém časopis vyšel, bylo to v roce 1937. Třicátá léta 20. století a tehdejší rozmach funkcionalizmu byly věkem Heraklithu. Kulturní domy, kina, společenské sály po celé republice, ale také bar „Embassy“ pro hotelové hosty a tehdejší smetánku v pražském hotelu Ambassador

Heraklith v současnosti Od roku 2006, kdy firma Knauf Insulation převzala Heraklith, prošel tento materiál několika inovacemi. Jeho podstata však zůstala zachována, stejně jako jeho akustické vlastnosti. Pokud se vrátíme k článku H. Schiffera v Heraklithových rozhledech, používá v něm pro dozvuk tehdejší výraz „pazvuk“, který možná lépe vystihuje, jak vnímá lidské ucho tón při špatném trvání dozvuku v prostoru. Knauf Insulation vyrábí základní jednovrstvé desky Heraklith C a CF, které mají v závislosti na použité skladbě podhledu nebo obkladu zvukově pohltivé parametry uvedené v tabulce 1. Dvouvrstvá deska Tektalan C2 a třívrstvá Tektalan HS kombinují vlastnosti Heraklithu a kamenné minerální vlny. Hodnoty zvukové pohltivosti

▲ Tab. 2. Hodnoty zvukové pohltivosti desek Tektalan v různých skladbách podhledů

▲ Tektalan E31 – bez vzduchové mezery

▲ Tektalan E31 50 mm se vzduchovou mezerou 30 mm

desek Tektalan použitých v různých skladbách podhledů a obkladů ukazuje tabulka 2. Košile z Heraklithu, která padne Použití Heraklithu a všechny jeho výhody ukazuje použití z nedávné doby. V bývalé továrně na výrobu košil v jihočeských Klatovech se rozhodl majitel zřídit hudební klub. Řešení prostoru okolo pódia a před ním mělo zajistit pohlcování odrazů zvuku pro snadné a kvalitní zvučení prostoru, současně omezit výrazné pronikání zvuku do zbylé části klubu a mimo něj. Konstrukce musela také splňovat požární předpisy a nakonec vydržet každodenní provoz. První návrh na akustické řešení klubu U Košile spočíval v obložení stěn a stropu děrovaným sádrokartonem v kombinaci s minerální vlnou. Takové řešení by plně uspokojilo nároky na akustiku prostoru, ale v prostředí hudebního klubu by mohlo snadno dojít k jeho poškození, do děr by bylo možné vhazovat například nedopalky. Architekt Josef Černý po konzultaci s výrobcem zvolil obložení akustickými deskami Heraklith. Prostor pódia a prostoru před ním se nachází v zadní části budovy, která je zastřešena pultovou střechou s nízkým sklonem. Pod ni byl dán zesíle-

ný sádrokartonový podhled, na který bylo umístěno vysoce hmotné opláštění sádrokartonovými protipožárními deskami Knauf GKF 15 a akustickými deskami Heraklith C. Tepelně izolační a pohltivou vrstvu tvoří 200 mm skelné minerální izolace Knauf Insulation v podhledu. Pro obložení stěn prostoru byly použity samotné akustické desky Heraklith C. „Po předchozích zkušenostech s provozováním klubu, kde nebyla vhodně vyřešena akustika, jsem U Košile tuto oblast ošetřil velmi důsledně a původně navržené řešení jsem odmítl, protože provoz klubu znám z každodenního hlediska. Chtěl jsem řešení, které vyhoví po akustické stránce a současně nebudu muset řešit neustálé opravy. Když architekt Černý přišel s obložením z Heraklithu, zaujal mě i vzhled desek, který přesně odpovídá pojetí celého klubu,“ říká provozovatel klubu Luboš Pitule.

Nejen akustika Požární odolnost Heraklithu patří mezi jeho další výhody. Na jeho povrchu se vytvoří zuhelnatělá vrstva, která brání dalšímu hoření a chrání další součásti stavební konstrukce. Kompozitní desky s izolačními materiály Tektalan a Heratekta mají i vynikající tepelně izolační parametry. Měrná tepelná kapacita samotného Heraklithu dosahuje 2000 J/kg∙K a součinitel tepelné vodivosti izolace v kompozitních deskách Heratekta dosahuje hodnot λD ≥ 0,031 W/m∙K. Na závěr snad jen návrat k H. Schifferovi: Jest lehký, vysoce isolační, tlumí zvuk, jest ohnivzdorný, dobře na něm drží omítka – dá se přibíjet, řezat, vrtat – odpuzuje hmyz – jest prostý zárodků hub – neomezeně trvanlivý – má velký formát.

stavebnictví 03/13

61

historie

text RNDr. Jiří Homolka | grafické podklady archiv VOŠ a SPŠ Volyně

▲ Funkcionalistická budova Vyšší oodborné školy a střední průmyslové školy v Resslově ulici ve Volyni

VOŠ a SPŠ Volyně: přínos odbornému školství V odborné veřejnosti zaujímá „volyňská průmyslová škola“ výjimečné místo již téměř 150 let. Přestože více než dvacet let neplatí tzv. směrná čísla, která určovala, kolik uchazečů může být přijato z jednotlivých koutů České republiky, zachovává si stále svoji nadregionální působnost při výchově odborníků pro stavebnictví a obory zpracování dřeva. Tradice školy a návaznost na  historické poslání Nespornou výhodou střední průmyslové školy je její tradice sahající

62

stavebnictví 03/13

až do předminulého století, na kterou velmi úspěšně navázala i druhá součást – vyšší odborná škola, jejíž působnost je po sedmnácti letech rozšířena na celé území České republiky, s počtem přes dvě stě padesát studentů v obou formách

studia (denní i dálkové) patří k největším školám svého druhu. V  posledních letech škola prošla vývojem událostí, které snesou srovnání s třicátými lety minulého století, kdy se škola přestěhovala

do nové funkcionalistické budovy v Resslově ulici ve Volyni. Humanitně vzdělaní kolegové by toto období neváhali přirovnat k historické etapě nazývané „národní obrození“. Realizací projektu schváleného Ministerstvem životního prostředí pod názvem Snížení energetické náročnosti škol a školských zařízení Jihočeského kraje ve Volyni v rámci Operačního programu životního prostředí se kompletně zateplily všechy budovy školy a  domova mládeže spojené s výměnou oken. Velká část prostředků, jejichž cel-

▼ Fotografie z podpisu smlouvy o spolupráci s Fakultou dřevařskou TU Zvolen. Zleva: prof. Ing. Igor Čunderlík, CSc., děkan fakulty, RNDr. Jiří Homolka, ředitel VOŠ a SPŠ Volyně, prof. Ing. Ján Tuček, CSc., rektor Technické univerzity ve Zvolenu.

ková hodnota přesáhla 130 mil. Kč, byla použita na rekonstrukci školní kotelny na Děkanském vrchu, která zásobuje teplem a  teplou užitkovou vodou domovy mládeže obou volyňských středních škol, areál Dětského domova Volyně, školní jídelnu Volyně i obě budovy ZŠ Volyně. Pozitivní je i dopad na životní prostředí města Volyně, protože  dříve spalované hnědé uhlí nahradila biomasa, plyn a tepelné čerpadlo. Ve všech vytápěných budovách byly zřízeny nové předávací stanice a uskutečnila se kompletní rekonstrukce teplovodních rozvodů. V  rámci rekonstrukce proběhla i celková výměna otopné soustavy a likvidace kotelny na lehký topný olej v areálu školy v Resslově ulici. Tento prostor bývalé kotelny by se měl v blízké budoucnosti revitalizovat, s cílem vytvořit reprezentativní přednáškovou místnost a napomoci transferu vyspělých technologií a těsnějšímu zapojení spolupracujících firem do výukového procesu.

Spolupráce s Technickou univerzitou ve Zvolenu Vyšší odborná škola ve Volyni vděčí za mnohé od svého vzniku Dřevařské fakultě Technické univerzity ve Zvolenu. V první fázi se jednalo o  spolupráci při přípravě vzdělávacího programu Tvorba nábytku a dřevěné konstrukce – pohled lidí dlouhodobě se pohybujících v oblasti tradičního terciárního vzdělávání v tomto případě byl neocenitelný. V  roce 1995 byl Ministerstvem školství, mládeže a  tělovýchovy zmíněný program schválen a  od 1. září následujícího roku nabídnut absolventům maturitních středních škol v  České republice. Postupně se spolupráce naplňovala výukou akademických funkcionářů TU ze Zvolenu ve Volyni až po rok 1999, kdy poprvé vyrazili studenti vyšší odborné školy na čtrnáctidenní stáž do Zvolena. Zde na ně velmi silně zapůsobila atmosféra akademického prostředí a začaly se osnovat další plány na prohloubení spolupráce, které vyvrcholily otevřením detašovaného pracoviště Dřevařské fakulty Technické univerzity ve Zvolenu ve Volyni v září 2005. Tato mimořádná událost v dlouhodobé

historii školy umožnila nejlepším studentům Vyšší odborné školy ve Volyni studovat příbuzný bakalářský program Konstrukce dřevěných staveb a nábytku a zpřístupnit jim první stupeň vysokoškolského vzdělání s titulem bakalář. Do prvního ročníku se přihlásilo celkem 54 uchazečů, 28 z  nich úspěšně složilo ve Volyni v červnu 2009 státní zkoušky a získalo vedle profesního označení diplomovaný specialista (DiS.) i akademický titul Bc. K dnešnímu dni, kdy absolvovali v pořadí již čtvrtí bakaláři společného vzdělávacího programu, je v  odborné praxi již téměř stovka odborníků pokrývajících téměř celou oblast zpracování dřeva od pilařské výroby až po stavění ze dřeva. Každá spolupráce nebo vztah, byť se jedná o  instituce, pokud se nerozvijejí a  nehledají se další možnosti, je předurčena k  zániku nebo ke skluzu do stereotypu. Proto představitelé obou škol hledali možnosti, jak tyto úzké vazby dále prohloubit a rozvinout. Výbornou příležitostí pro naplnění této myšlenky byla nabídka univerzity směrem k  absolventům s možností dále pokračovat v magisterském (inženýrském) programu. Této příležitosti se chopilo celkem osmnáct bakalářů a čtrnáct z nich v červnu 2011 úspěšně dokončilo druhý stupeň vysokoškolského vzdělání a  byli promováni v  aule Technické univerzity ve Zvolenu. Navíc byl jeden z  nich dokonce přijat na doktorandské studium. V současné době ve čtyřech ročnících studuje téměř stovka studentů vyšší odborné školy, byť se od akademického roku 2011/2012 platí na slovenských vysokých školách v  neprezenčních formách studia školné. Pro společné studenty se vžilo oslovení „Zvolyňáci“, které velmi výstižně charakterizuje nadstandardní vztahy mezi oběma institucemi. V  mnoha ohledech působí velmi sympaticky vyjádření některých významných představitelů fakulty, kteří s  jistou mírou nadsázky přiznávají, že „to mají někdy do Volyně blíže než do Bratislavy”. Jsme přesvědčeni, že totéž platí i v tomto případě a neskromně si myslíme, že obě školy jistou měrou přispívají k neustále se zlepšujícím

▲ Vstupní budova VOŠ a SPŠ Volyně

vztahům mezi oběma zeměmi bývalé federace. Důkazem předchozích slov je i celospolečenská poptávka po dalším vzdělávání, která v  podmínkách školy vyústila v rozšíření vzdělávací nabídky právě na součásti vyšší odborné školy o  dálkovou formu. Je sympatické, že od školního roku 2011/2012 na této formě vzdělávání studují i  dva studenti, kteří dojíždějí na pravidelné konzultace z Bratislavy.

Mezinárodní aktivity a další odborné akce Relativně nová forma studia předpokládá i nové aktivity v oblasti mezinárodních kontaktů. Do této kategorie patří pořadatelství konference zabývající se problematikou dřevostaveb. Ve dnech 4. a 5. dubna 2012 pořádala Vyšší odborná škola Volyně již šestnáctý ročník odborné konference DŘEVOSTAVBY s  podnázvy – Stavební systém budoucnosti, Dřevo – surovina moderního člověka, Ekologie a úspora energií, Suchá výstavba. Hlavním cílem bylo stejně jako v předchozích letech popularizovat dřevostavby jako moderní stavební systém využívající obnovitelnou surovinu. Na loňském ročníku vystoupili před téměř 750 účastníky přední odborníci z výrobní a projektové sféry společně se zástupci akademické obce z  Belgie, Finska, Lucemburska, Velké Británie, Kanady, Německa, Rakouska, Slovenska, Švýcarska a  České republiky. V  rámci semináře se uskutečnily v areálu školy prezentace více než padesáti firem zabývajících se produkty a službami souvisejícími s  přednášenou

problematikou včetně odborných nakladatelství, která prezentovala literaturu z  oblasti stavebnictví a  dřevozpracujícího průmyslu. O  prezentaci výrobků a  služeb je stále vzrůstající zájem, který svědčí o  dynamickém rozvoji v  oblasti dřevostaveb a zároveň o již pevném místě semináře ve vědomí odborné veřejnosti. Tato akce je zařazena již několik let Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě do projektu celoživotního vzdělávání jejích členů. Vzhledem k tomu, že semináře přinášely cenné poznatky pro projektové, investorské a realizační firmy, projevil se zde i druhý, zprvu nevyhlašovaný cíl – vytvořit z vyšší odborné školy uznávané centrum pro pokračování vzdělávání v oboru, místo vzájemného setkávání a vytvoření dokumentačního fondu dřevostaveb, jehož základem je více než 300 přednášek ve sbornících. Semináře také výrazně přispěly ke zkvalitnění výuky. Pomáhají škole při organizování půlročních řízených odborných praxí, přispěly k  naplnění témat absolventských prací a  otevřely cestu ke stážím v  zahraničí pod hlavičkou programu ERASMUS. V  rámci tohoto projektu vycestovalo v posledních pěti letech přes třicet studentů na pracovní stáže do Velké Británie, Rakouska, Slovinska, Slovenska a Německa. Není bez zajímavosti, že tradičně kromě Velvyslanectví Kanady v Praze převzalo záštitu nad konferencí Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a  tělovýchovy ČR, Ministerstvo průmyslu a  obchodu ČR a  hejtman Jihočeského kraje. Na podzim loňského roku proběhla po-

stavebnictví 03/13

63

▲ Učebna Informační technologie

▲ Vstupní hala

▲ Školní knihovna

▲ Jedna z kmenových učeben školy

prvé konference interiéry a přesto, že se jednalo o první ročník, blížila se účast ke třem stům posluchačů, před které předstoupilo přes dvacet přednášejících z  Itálie, České republiky a  Slovenska. Určitě se jedná o  krok správným směrem, podporující i  druhou specializaci vzdělávacího programu na vyšší odborné škole.

Studijní programy Střední průmyslová škola byla ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a  tělovýchovy ČR a Národním ústavem pro vzdělávání zařazena do celorepublikového projektu PILOT S, jehož cílem bylo transformovat centrálně vydávané pedagogické dokumenty (studijní programy, osnovy) do školních vzdělávacích programů v souladu s  novým školským zákonem. Projekt se realizoval v rámci oborů zpracování dřeva a v podmínkách školy znamenal transformaci tradičních oborů dřevařství a nábytkářství do jediného oboru s názvem interiérová tvorba, navrhování nábytku a dřevěné konstrukce.

64

stavebnictví 03/13

Základním charakteristickým rysem je oddálení profesní orientace až po prvních dvou letech studia, kdy studenti získávají základní a  všeobecné znalosti v  oborech zpracování dřeva. Následně se mohou specializovat na interiérovou tvorbu a navrhování nábytku nebo na dřevěné konstrukce a  dřevostavby. Od školního roku 2008/2009 došlo k postupnému nahrazování studijního programu pozemní stavitelství školním vzdělávacím programem stavebnictví, který se rovněž po dvou letech společného základu rozděluje na dvě zaměření. Jedno z  nich je pozemní stavitelství a architektura a  má přímou vazbu na podobný studijní program na stavebních vysokých školách (ČVUT v Praze a  VUT v  Brně). Druhé zaměření s názvem pozemní stavitelství zůstává v tradičním pojetí, s vyšším podílem technických předmětů využívajících matematiku (stavební mechanika, dřevěné a  kovové konstrukce, betonové konstrukce). Rovněž obor technická zařízení budov je od letošního školního roku transformován v  souladu s  požadavky praxe na snižování

nákladů na energie, do oboru vnitřní prostředí budov, jehož absolventi se budou více zabývat nízkoenergetickými domy, výpočty energetických štítků budov, moderními systémy vytápění a využíváním obnovitelných zdrojů energie. U  všech oborů je posílena výuka matematiky i formou nepovinného předmětu cvičení z  matematiky s  cílem usnadnit přechod absolventů na oborovou vysokou školu. Každoročně zaznamenáváme z  řad absolventů stále větší zájem o vysokoškolské studium. Tento stav koresponduje s  požadavky reformy vysokého školství, kde jedním z  cílů je, aby se výrazně zvýšilo procento populace s  vysokoškolským vzděláním. Bohužel tento trend není v souladu s požadavky firem, jejichž vzdělanostní struktura tak vysoké procento vysokoškoláků nepotřebuje. Díky zvyšující se kupní síle obyvatel částečně narůstá ze strany projektových i prováděcích firem poptávka po kreativně a umělecky založených absolventech škol. Ve vazbě na vzniklou situaci a ve spolupráci se sociálními partnery

školy byla provedena změna ve školních  oborech zpracování dřeva, které se na součásti střední průmyslové školy vyučují od jejího vzniku, tj. od roku 1864. Nadbytečná kapacita oboru nábytkářská a  dřevařská výroba byla od školního roku 2009/2010 částečně nahrazena uměleckým oborem design interiéru. Struktura nábytkářského a  navazujícího průmyslu druhotného zpracování dřeva v  rámci nejbližších krajů, které tvoří tradiční spádovou oblast školy, doznala významných změn. Hlavním charakteristickým rysem je odklon od průmyslové výroby nábytku, stejně jako v  geograficky a  historicky blízkých německy mluvících zemích, nahrazováním drobnějšími provozovnami zaměřenými na zakázkovou a malosériovou a mnohdy i uměleckou výrobu. Z uvedených důvodů je škola nucena částečně odstoupit od technologického pojetí dřevozpracujících oborů a zaměřit přípravu odborníků pro drobné živnostníky, provozy s velmi malým počtem zaměstnanců a  také směrem k  netradičnímu a uměleckému zpracování dřeva.

I  v tomto případě škola využila mnohaletých kontaktů s  katedrou dizajnu nábytku a  drevárskych výrobkov Dřevařské fakulty Technické univerzity ve Zvolenu. V  červnu t. r. očekáváme první absolventy, kteří mají za sebou již několik úspěchů v  soutěžích. K výrazných úspěchům patří školní výstava svítidel v Toskánském paláci na Hradčanském náměstí v  rámci Designbloku 2012, dále výstava studentských prací Studenti na hradě, která se uskutečnila v reprezentativních prostorách Maltézského sálu strakonického hradu a  k  největším úspěchům patří nominace studentské práce na Národní cenu za studentský design. Dalším úkolem transformace studijních programů na střední škole je zvýšit uplatnitelnost absolventů a  sladit nároky na výuku s  požadavky podnikatelské a  zaměstnavatelské sféry. Poslední roky jsou významně charakterizovány dalším posilováním výuky aplikované výpočetní techniky a zaváděním výuky dvou cizích jazyků. Díky uvedeným skutečnostem vyznívají statistiky úřadů práce i v této krizí zmítané a složité době poměrně příznivě z pohledu počtu absolventů obou typů škol. Kromě mezinárodní konference rozvíjí škola velmi úzké kontakty s partnerskou školou ve Vilshofenu ve Spolkové republice Německo. Dvakrát ročně se uskutečňují návštěvy učitelů obou škol a sportovní utkání mezi studenty. Velmi dobré vztahy umožňují i  zapojování do mezinárodních programů Evropské unie. V rámci České republiky škola spolupracuje se středními průmyslovými školami v  Hranicích na Moravě, Bystřici pod Hostýnem, Českých Budějovicích, Praze a Kadani. Velmi úspěšně se rozvíjí spolupráce s Vyšší odbornou školou v Mariboru a připravuje se prohloubení spolupráce s  Vysokou školou v Deggendorfu, kde by měly být vytvořeny hlubší vazby s  ohledem na nově akreditovaný vzdělávací program Nízkoenergetické a pasivní objekty, který schválila 6. února t. r. Akreditační komise pro vyšší odborné vzdělávání.

▲ Pohled na fasádu budovy školy

Budoucí plány školy V nejbližší budoucnosti škola plánuje v  rámci Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad vybudovat Vzdělávací středisko (nadregionálního významu) pro spotřebitelský průmysl a  rozvinout kromě všech svých studijních a  vzdělávacích programů také další formy převážně celoživotního vzdělávání v oblasti průmyslového zpracování dřeva pomocí CNC technologií. Ze střednědobého hlediska je cílem školy vybudovat databázi nabídek pracovních příležitostí firem a  právnických osob zabývajících se problematikou řešenou školními vzdělávacími programy obou sdružených škol (VOŠ a SPŠ) a po dohodě se žáky a studenty pomáhat řešit personální problémy těchto institucí. To znamená vybudovat velmi silnou školu, která se bude rozhodujícím způsobem podílet na obsazování pozic ve firmách, pro které jsou absolventi obou typů škol připravováni. Škola v malém městě hůře odolává poklesu demografické křivky a pokud si bude chtít zachovat svoji pozici na vzdělávacím trhu, musí svým studentům nabídnout nadstandardní zázemí v  oblasti volného času a oslovit je výjimečným materiálním zázemím a vybavením. Štěstím volyňské průmyslové školy byla vždy přízeň zřizovatele, v tomto případě Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích. Velmi důležitá je i spolupráce s městem Volyně, které velmi často pomohlo při řešení bytové situace nových učitelů, zvláště těch mladých. Dokladem nadstandardních vztahů a zmíněné spolupráce je společné vybudování víceúčelového hřiště s  umělým povrchem v areálu domova mládeže, které v  dopoledních hodinách

slouží žákům Základní školy Volyně a v odpoledních hodinách je určeno pro studenty ubytované na domově mládeže a  volyňskou veřejnost. Město Volyně škole darovalo pozemky a  příspěvek na výstavbu hřiště ve výši 700 000 Kč. Řada kulturních akcí a filmových představení je organizována ve spolupráci s Městským muzeem a kulturním centrem Volyně.

Závěr Během svého pětadvacetiletého působení na volyňské škole jsem měl možnost poznat mnoho jejích absolventů. Se sedmadvaceti z nich se denně potkávám ve škole, protože jsou to mí kolegové ve většině případů působící jako učitelé odborných předmětů. Při každém setkání s absolventy, kde společně se  zástupcem školy suplujeme úlohu „kastelánů“ v  krásné funkcionalistické budově, s  trochou závisti coby absolvent gymnázia obdivuji jejich mimořádný vztah ke „své“ škole. Možná je to tím, že většina z nich má podobné zájmy, nebo pracují v některém z oborů, jejichž výsledky jsou na rozdíl od učitelského povolání hmatatelné – návrhy a  realizace staveb včetně moderních systémů vytápění, jejich vybavování nábytkem, zařizování a  návrhy interiérů, design nových výrobků. Nesmírně si vážím i tradice školy, která se přenáší mezi její absolventy. Není výjimkou, že v ní studují zástupci třetí nebo dokonce čtvrté generace. Velmi často se stává, že ve škole studuje řada sourozenců, což je pro ni z pohledu rodičů asi to nejlepší vysvědčení. Myslím, že mohu otevřeně napsat, že volyňská průmyslová škola měla a má štěstí na lidi, kteří v ní pracují, neboť svoji práci dělají poctivě,

s  plným nasazením, mimořádně vstřícným a lidským přístupem ke studentům. ■ Základní údaje o škole Název školy: Vyšší odborná škola a  střední průmyslová škola Volyně Adresa: Resslova 440, 387 01 Volyně Zřizovatel: Jihočeský kraj Stupně vzdělání: střední s maturitní zkouškou vyšší odborné vzdělání Forma vzdělání: SPŠ pouze denní VOŠ denní i dálková Obor: SPŠ: ■ Zpracování dřeva – interiérová tvorba, navrhování nábytku a dřevěné konstrukce Zaměření: interiérová tvorba a navrhování nábytku Zaměření: Dřevěné konstrukce a dřevostavby ■ Design interiéru ■ Stavebnictví Zaměření: pozemní stavitelství Zaměření: pozemní stavitelství a architektura ■ Vnitřní prostředí budov VOŠ: ■ Tvorba nábytku a dřevěné konstrukce Zaměření: tvorba nábytku a navrhování interiérů Zaměření: dřevěné konstrukce a dřevostavby ■  Nízkoenergetické a pasivní objekty Webové stránky: www.vos.volyne.cz Autor: RNDr. Jiří Homolka, ředitel VOŠ a SPŠ Volyně

stavebnictví 03/13

65

inzerce

Neomezené možnosti pohledových betonů rakteristické různé vzhledové vlastnosti, jako je hladkost či naopak hrubost, drsnost či lesk a další. „Výběr konkrétní receptury betonu pro konkrétní realizaci je výsledkem souladu mezi představou investora, architekta, výrobce betonu a realizační firmy,“ říká Jan Veselý, zástupce jednoho z nejvýznamnějších výrobců betonu na našem trhu, společnosti Českomoravský beton a.s.

Pro neznalého mohou působit dojmem nedodělanosti, pro architekty a designéry jsou naopak výrazem haute couture, tedy „vysoké návrhářské“ – i tímto pojmem z oblasti módního průmyslu lze charakterizovat pohledové betony. Tedy betony, které jsou vidět. Prvky z tohoto moderního, industriálně působícího materiálu tvoří samu tvář interiéru (nebo exteriéru) a jsou výsledkem originálního architektonického návrhu. Díky doslova „high-tech“ receptuře betonů EASYCRETE, což je značka lehce zpracovatelných až samozhutnitelných betonů od společnosti Českomoravský beton, lze dosáhnout doslova dokonalého vzhledu pohledových betonů. Betony EASYCRETE se lehce roztékají a vyplní záhyby konstrukce až do těch úplně nejmenších detailů. Pohledová stěna je tak naprosto dokonalá, přesně podle očekávání investora i architekta. Plocha z pohledového betonu je na dotyk kupodivu velmi příjemná, navíc

66

stavebnictví 03/13

nepotřebuje žádnou náročnou údržbu, a přesto dlouho vydrží krásná. Vzhled, který se někomu může zdát poněkud chladný, lze zútulnit použitím jiných materiálů, jako je například dřevo nebo sklo. Možnosti betonu jsou navíc téměř neomezené – může být nejen stěnou či stropem, ale stejně tak i podlahou, barovým pultem, umyvadlem a klidně i netradiční kuchyňskou linkou. Pohledových úprav betonu je celá řada, liší se především tím, jakým způsobem byl pohledový betonový povrch vytvořen či upraven. Možnosti stejně široké jako naše fantazie Beton jako materiál tedy nezná, co se týče tvarových možností, hranice. Jediným omezením je asi jen naše fantazie. Proto má mezi odvážnými architekty a designéry tolik příznivců. Technologie výroby a zpracování se navíc neustále posouvá kupředu, a tak vznikají nové a nové varianty dekorování povrchu. Mezi ty nejběžnější patří například broušení, leštění, hlazení, škrábání nebo vymývání. Pro tyto úpravy jsou pak cha-

Betony EASYCRETE pro dokonalou pohledovou úpravu Materiál pro realizaci pohledového vzhledu je dodáván společností Českomoravský beton jako tzv. značkový transportbeton, tedy jako značkový beton připravený a namíchaný mimo staveniště a dodaný v čerstvém stavu. EASYCRETE je značka zahrnující lehce zpracovatelné až samozhutnitelné transportbetony vhodné k rychlému zhotovování pohledových betonů, ale také základů, hustě vyztužených konstrukcí stěn, sloupů a stropů a štíhlých konstrukcí. Tyto betony se díky zlepšené tekutosti lehce roztékají po bednění a vyplní bez problémů všechny záhyby konstrukce do nejmenších detailů. Při realizaci pohledových betonů je oceňována hlavně vynikající kvalita povrchů, především díky nízkému počtu a malé velikosti pórů, což vede k výsledné hladké a krásné pohledové ploše betonů. EASYCRETE je dodáván ve třech různých typech, pro docílení nejlepší kvality výsledného povrchu pohledových betonů jsou určeny varianty EASYCRETE SF (velmi tekutý, téměř samozhutnitelný transportbeton) a EASYCRETE SV (samozhutnitelný beton). Při použití pro jemné konstrukce, křivky, těžko přístupné a tenké stavební konstrukce je výhodné používat hladké, nesavé bednění. EASYCRETE se na stavbu dopravuje autodomíchávačem podle objednávky. Pomocí mobilních čerpadel jej pak pracovníci skupiny Českomoravského betonu uloží na požadované místo do konstrukce. 

BETONOVÉ KOPULE Z POHLEDOVÉHO BETONU EASYCRETE Projekt TECHMANIA Moderní interaktivní centrum (ve světě označované jako science center) v areálu ŠKODA (ZČU). Techmania Science Center je založeno na expozicích složených z interaktivních exponátů, které herní formou přibližují určitý matematický či fyzikální princip. Interaktivnost spočívá v tom, že návštěvník svojí činností exponát „rozhýbe“ tak, aby se prostřednictvím daného děje ukázal vlastní princip. Učení je postaveno na vlastním prožitku – zkušenosti. Projekt Techmania si klade za cíl v určitých oborech přiblížit vývoj lidTechnologie zpracování betonu se liší podle vybraného výsledného vzhledu: ■ Různé vzory, například povrch kopírující strukturu dřeva, vznikají otiskem formy nebo bednění do betonu. Takto vytvořený beton zpravidla působí poměrně hrubě, až tvrdě. Jde o  nejznámější variantu technologie realizace pohledových betonů. U betonů EASYCRETE je při realizaci této technologie oceňován výborný rozliv po bednění. Díky tomu materiál vyplní dokonale i nejmenší záhyby konstrukce. ■ Vzorek, který se na betonovém povrchu opakuje a ovlivňuje tak celkový vzhled, lze vytvořit opracováním betonu v tzv. měkkém stavu, čili hned po vyjmutí z bednění či formy. K opracování betonu v měkkém stavu se používá hlazení speciálním houbovým, případně ocelovým hladítkem, válečkování, škrábání, vymývání či poťukávání. Výhodou

ského poznání a v návaznosti na to ukázat, jak se toto poznání uplatňuje v technice. Stavba kopule nemá v našich zemích a blízkém okolí obdobu Rekonstrukce budoucího planetária je součástí velkorysého projektu dostavby science centra a výstavby 3D planetária, jenž je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje a státního rozpočtu ČR v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Techmania do poloviny roku 2014 vyčlení betonů EASYCRETE je okamžité dosažení kompaktního hladkého povrchu, bez bublin a jiných vad. ■ Viditelná kamenná zrna a jednotlivé póry umožňuje tzv. suché pískování, jedna z variant zpracování tvrdého, tj. vyzrálého betonu. Při „odhalení“ kamenných zrn je důležitý neměnný poměr jednotlivých surovin v rámci různých míst v konstrukci. EASYCRETE nabízí, díky moderní receptuře obsahující speciální chemii a přísady, dokonalé promísení jednotlivých složek. Nemůže se tedy stát, že by se kamenná zrnka po uložení do konstrukce „propadla“ do její spodní části a ve výsledku tak vznikla vzhledově nerovnoměrná a nehezká pohledová plocha. Jinou variantou úpravy je měkké pískování, které kamenná zrna neodhalí, pouze odstraní tenkou prachovou vrstvu cementového kamene. Dalšími možnostmi je proře-

z prostoru historických Škodových závodů území o velikosti téměř šesti fotbalových hřišť (cca 30 000 m2), které bude zcela věnováno popularizaci vědy a techniky. Po dokončení nebude kopule betonová, měla by zářit rudozlatou barvou jako Slunce. Bude navíc v Evropě jen jednou ze tří, kde je možné promítat ve 3D. Odborně se této stavbě říká virtuárium. Uvedené fotografie demonstrují výsledek realizace z pohledového betonu EASYCRETE, který byl dodaván skupinou Českomoravský beton. závání, broušení, leštění či opracování kamenickými technikami. Povrch pohledového betonu ve všech výše uvedených variantách přitom může být vyroben monoliticky či pomocí prefabrikátů, případně jako barevný beton. Aby byl výsledný povrch pohledové konstrukce perfektní, je třeba předem specifikovat požadavky kladené na beton. Před betonážemi pohledových konstrukcí nabízí společnost Českomoravský beton zdarma konzultaci s technologem. Cílem je nalezení optimální receptury betonové směsi a ideálního způsobu betonáže. Více informací a kontakty viz www.transportbeton.cz.

stavebnictví 03/13

67

svět stavbařů

Ouvertura Stavebních veletrhů Brno 2013 V předvečer zahájení 18. ročníku Stavebních veletrhů Brno proběhne v pondělí 22. dubna 2013 v 19.00 hod. v přednáškovém sále č. 102 Administrativní budovy BVV na brněnském výstavišti tradiční, již 13. ouvertura Stavebních veletrhů.

▲ Muzeum barokních soch   v Chrudimi (foto: Tomáš Malý)

Pořádají ji Veletrhy Brno, a.s., Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve spolupráci se Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR, Českým svazem stavebních inženýrů, Výzkumným centrem průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze, Národním památkovým ústavem, Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Ouvertura se bude věnovat tématu investoři a využívání opušinzerce

těných staveb a  pořadem bude provázet Ing. Svatopluk Zídek, zástupce ČKAIT a ČSSI. Úvodní slovo pronese PhDr. Benjamin Fragner z  Výzkumného centra průmyslového dědictví FA ČVUT v  Praze. Naváže na něj prof. Ing. arch. Helena Zemánková, FA VUT v  Brně, s  přednáškou o  přádelně v  Tomioce, jež byla nominována na cenu UNESCO. Téma Ze zchátralého gotického hradu Soběslav: Městská knihovna využívaná i jako společenské středisko města představí Ing. Jindřich Bláha, starosta města Soběslav, a  Ing. arch. Jaromír Kročák, z  atelieru Kročák. Mgr. Petr Řezníček, starosta města Chrudim, si připravil přednášku Z opuštěného klášterního kostela sv. Josefa v  Chrudimi: Muzeum barokních soch. Na ouvertuře představí Ing. Pavel Křeček, PhDr. Benjamin Fragner a Ing. Šárka Janoušková Stavební knihu 2013 s podtitulem Nový život opuštěných staveb –

Setkání lídrů českého stavebnictví 2013 26. března 2013 v budově Ministerstva průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1 [email protected]  www.ceec.eu

68

stavebnictví 03/13

Průmyslové dědictví. Jedná se o 16. svazek této edice. S ohledem na omezenou kapacitu je vstup na ouverturu pouze pro registrované účastníky, lze se na ni zaregistrovat přes webové stránk y w w w.bv v.cz / ibf, odkaz Registrace návštěvníků. Je třeba zadat e-mail, vyplnit registra č ní kó d OU V ER T U -

R A 2013, v y plnit zobrazený formulář a odeslat jej. Potvrzení registrace a  voucher (pdf) od pořadatele v  případě nevyčerpané kapacity obdrží zájemce e-mailem. Soubor bude aktivován od 1. dubna 2013, před konáním Stavebních veletrhů. Poté stačí si tento voucher vytisknout a přijít na ouverturu. ■

17. mezinárodní odborný seminář Dřevostavby VOŠ ve Volyni pořádá XVII. ročník odborného semináře Dřevostavby, který se uskuteční ve  středu 27. března 2013 a  ve čtvrtek 28. března 2013. Pro letošní ročník je připraveno 42 přednášek, se kterými vystoupí přední odborníci z  výrobní a projektové sféry ze Slovenska, Estonska, Rakouska, Švýcarska, Finska, Lucemburska, Kanady, Ruska, Chorvatska, Německa a  České republiky. Simultánní překlad pro účastníky z  ČR je zajištěn. Seminář je určen pro projektanty, konzultanty, státní úředníky, architekty, investory, výrobce a  širokou odbornou veřejnost. Tematické okruhy

proberou dřevo jako moderní materiál, zaměří se na požární odolnost dřevěných konstrukcí, materiály a polotovary používané pro dřevostavby, úspory energií, vytápění, ventilace, ekologické aspekty. Součástí semináře budou i informace o konkrétních dřevostavbách v českém a slovenském prostředí. Probrána bude i normalizace při navrhování a realizaci dřevostaveb a konstrukce, rekonstrukce, obnova a ochrana staveb ze dřeva. Odborná akce je akreditována v  rámci projektu CŽV členů ČK AIT a  ohodnocena dvě ma body. Bližší informace viz www.vos.volyne.cz. ■

Projektanti Chrámu chmele a piva v Žatci nositeli Ceny Klubu Za starou Prahu Klub Za starou Prahu udělil 5. února 2013 v  pořadí deváté ocenění kvalitní novostavbě v historickém prostředí. Do užšího výběru staveb nominovaných na cenu klubu za rok 2012 postoupilo sedm reprezentantů z různých koutů republiky. V  příjemném prostředí kavárny Mlýnská na Kampě uvedl večer za nepřítomného Richarda Biegla Josef Vomáčka. Tradičně následovala přednáška o  relativitě vnímání hodnot nových stavebních počinů v  historickém kontextu předsedkyně klubu Kateřiny Bečkové. Nelze nezmínit rafinovaně vytvořenou matematickou rovnici se zajímavým koeficientem „š“. I pro méně zasvěcené bylo zřejmé, že koeficient je odvozen od jména průvodce celým večerem, prof. Rostislava Šváchy, jenž postupně představil jednotlivé adepty v  abecedním pořadí. Ke každé stavbě přidal zasvěcený komentář i  důvody, které k  výběru stavby komisi sestavenou z předních odborníků vedly. Všechny nominované stavby dostaly diplom Klubu včetně lahve vína se speciální etiketou. Pro informaci jsou vyjmenovány všechny stavby v  abecedním pořadí tak, jak byly představeny. První stavbou se prezentovalo Brno – Polyfunkční dům na třídě Milady Horákové – je dílem He-

leny Borákové, Dalibora Boráka a  Martina Příhody. Následovala stavba galerie Závodný v  Mikulově, kterou projektoval Štěpán Děnge. Ostravskou polikliniku, nenápadně zakomponovanou v  ulici Kostelní, autorsky zastoupili Martin Materna a Adam Weczerek, WMA Architects. Nechyběla ani Praha v  podobě úpravy bastionu U  božích muk, autorsky zpracovaná Pavlou Melkovou a  Miroslavem Cikánem. Přerovský Tyršův most vyšel z dílny Aleny Šrámkové, Lukáše Ehla, Tomáše Koumara, ve spolupráci se statiky Milanem Komínkem a Ladislavem Dvořákem. Na sochařské výzdobě se autorsky podílela Ivana Šrámková. Valašské Meziříčí reprezentoval polyfunkční dům v  Poláškově ulici od Tomáše Kupky. Poslední byl Žatec s  dvoranou a  rozhlednou Chrámu chmele a piva, na jehož návrhu se podílel Jiří Vaníček, Pavel Huml, Petr Bažant, Blanka Zernerová, Eva Zelenková, Karel Hrách a František Zlatohlávek. Podíl místních architektů a inženýrů na vybraných stavbách byl téměř stoprocentní, na což při vyhlášení vítězů prof. Švácha upozornil. První cenu velmi těsně (o jeden bod) získala dostavba Chrámu chmele a piva v podobě věže a  dvorany na Pražském předměstí v  Žatci. Vyhlídkovou

věž, situovanou v  ochranném pásmu městské památkové rezervace i  v  památkové zóně, se podařilo velmi dobře začlenit do městského kontextu. Umístit věžovou stavbu do historické zástavby bývá složité, ale odpovídající proporce věže (poměr výšky a šířky věže 7:1), volba vhodné materiálové skladby (pozinkovaných pororoštů, jež sv ým v zhledem evokují průmyslovou minulost území) a nakonec i symbolické poslání – zdůraznění tradice chmelařství v Žatci – napomohly zrodu kvalitní architektury. Jednoduchost řešení se projevila i  v  případě oceněné novostavby haly přiléhající k historické budově balírny a sušárny, jež je součástí chmelařské expozice. V  hlasování poroty skončila na druhém místě stavba galerie Závodný v  Mikulově od místního architekta Štěpána Děngeho, která oživila část města a ve svém ztvárnění s  novodobým v ýrazem, po stupně navazujícím na původní tvarosloví, se do historického prostředí plně zapojila. Třetím oceněným se stala překvapivě nikoli budova, ale mostní stavba. Oceněn byl pěší Tyršův most v Přerově, navržený kolektivem vedeným Alenou Šrámkovou, pro svou jednoduchou eleganci se vzdáleným nádechem kubiz-

▲ Vyhlídková věž Chrámu chmele a piva v Žatci (foto: Ester Havlová)

mu a s velmi netradiční sochařskou výzdobou. Smyslem vyhlášení Ceny Klubu Za starou Prahu je poukázání na existenci pozitivních příkladů nových realizací, které citlivě dotvářejí rámec tuzemských historických měst i  kulturní krajiny a  napomáhají propojit současnost se stavební historií. ■ Autorka: Ing. arch. Eva Dvořáková, specialista na industriální dědictví, NPÚ, generální ředitelství

inzerce

stavebnictví 03/13

69

infoservis Veletrhy a výstavy 12.–15. 3. 2013 MIPIM 2013 24. ročník mezinárodního veletrhu nemovitostí Francie, Cannes, Palais des Festivals E-mail: [email protected] www.mipim.com 21.–24. 3. 2013 FOR HABITAT 2013 20. veletrh bydlení stavby a rekonstrukcí Praha 9 – Letňany, PVA EXPO Praha, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.forhabitat.cz 21.–24. 3. 2013 FOR FURNITURE 2013 3. mezinárodní veletrh nábytku a bytového designu Praha 9 – Letňany, PVA EXPO Praha, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.forfurniture.cz

21.–24. 3. 2013 FOR OFFICE 2013 3. mezinárodní veletrh kancelářského nábytku, vybavení obchodních a bytových prostor Praha 9 – Letňany, PVA EXPO Praha, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.for-office.cz 21.–24. 3. 2013 FOR GREENERY 2013 3. veletrh veřejné a městské zeleně, mobiliáře a vybavení Praha 9 – Letňany, PVA EXPO Praha, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.forgreenery.cz 21.–24. 3. 2013 BYDLENÍ, NOVÉ PROJEKTY 2013 19. specializovaná výstava nových projektů Praha 9 – Letňany, PVA EXPO Praha,

Beranových 667 E-mail: [email protected] www.vystavabydleni.cz 12.–14. 4. 2013 HAUS – HOLZ – ENERGIE 2013 Veletrh pro výstavbu a vybavení domů Německo, Stuttgart, Výstaviště Messe Stuttgart, Messepiazza 1 E-mail: [email protected] 15.–21. 4. 2013 BAUMA 2013 30. ročník mezinárodního veletrhu stavebních strojů, vozidel, nářadí a důlního průmyslu Německo, Mnichov, Výstaviště Neue Messe E-mail: [email protected] www.bauma.de 23.–25. 4. 2013 FOR INDUSTRY 2013 12. veletrh strojírenských technologií

Praha 9 – Letňany, PVA EXPO Praha, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.forindustry.cz 23.–25. 4. 2013 FOR SURFACE 2013 7. mezinárodní veletrh povrchových úprav s finálních technologií Praha 9 – Letňany, PVA EXPO Praha, Beranových 667 E-mail: [email protected] www.forsurface.cz 23.–27. 4. 2013 STAVEBNÍ VELETRHY BRNO 2013 18. mezinárodní stavební veletrhy IBF 2013 DSB – DŘEVO A STAVBY 2013 MOBITEX 2013 URBIS INVEST 2013 URBIS TECHNOLOGIE 2013 Brno, Výstaviště E-mail: [email protected] www.bvv.cz/ibf

inzerce

Přijměte pozvání na Akademii zateplování V roce 2012 se konal 2. ročník Akademie zateplování. Jak hodnotíte uplynulý ročník? Akademii zateplování v roce 2012 navštívilo 1800 posluchačů. Zájem byl veliký. Hlavním smyslem bylo zprostředkovat účastníkům naše vědomosti a zkušenosti. Přednášky se skládaly ze dvou částí. Teoretické a pak i praktické, kde probíhaly ukázky in natura od řemeslníků. V teoretické části byly zahrnuty i normové požadavky k jednotlivým problematikám. V první části byl asi největší zájem o normu ČSN 730810 týkající se protipožární odolnosti a konkrétně požárních, respektive protipožárních pásů na fasádách. Jaká jste tedy pro rok 2013 zvolili témata? Témata jsou pro letošek obdobná. Probírat se budou fasády, šikmé

70

stavebnictví 03/13

střechy, dřevostavby a opláštění hal. Na přípravě a průběhu akademie se podílí odborníci z akademické obce, specialisté na zateplení a technici s bohatými zkušenostmi z praxe. Akademie představuje platformu pro výměnu informací, názorů a zkušeností napříč oborem. Třetí ročník Akademie lze nazvat „rokem zateplování“. Vstoupí v platnost nová legislativa, Státní fond životního prostředí spustí program Nová zelená úsporám a stále více majitelů domů se rozhodne vzhledem k rostoucím cenám energií přistoupit k jejich zateplení. Jaká jsou Vaše očekávání pro rok 2013? Očekávání odpovídají zájmu z předchozího roku. Termíny konání jsou v období od 26. března do 16. dubna 2014. Vše je uvedeno na našich webových stránkách určených akademii. Stejnou kapacitu jako loni jsme

ponechali v Brně a Ostravě, v Hradci Králové se do konferenčního sálu ALDIS vejde až 500 účastníků. V Praze jsme zvolili netradiční místo, hotel Olšanka, kde by se pro každého mělo najít místo. Počítáme jak s účastí posluchačů z roku 2012, tak i nových, kteří se loni akademie neúčastnili. Účast na akademii je zdarma a je odborně garantována a hodnocena 1 bodem od ČKAIT. Dodávám, že Akademie zateplování není určena jen projektantům, ale i realizačním firmám, pro které jsou zařazeny i praktické ukázky. Možná jen pro doplnění: na tento projekt nejsou čerpány žádné dotační tituly, jde pouze o aktivitu firmy Knauf Insulation. www.akademiezateplovani.cz

inzerce

Zajímavé novinky v nabídce Stavebních veletrhů Brno a areálů důležité téma současného stavebnictví. Konference představí konkrétní příklady, zaměřené především na hledisko stavebně-technické a investorské, několik staveb a aktuální aktivity, které dokládají různé přístupy k zachování a novému využití tohoto specifického stavebního fondu. Současně s touto konferencí se připravuje i Stavební kniha 2013 s tematikou Nový život opuštěných staveb (Industriální dědictví), která bude rovněž na Stavebním veletrhu v Brně představena.

Úspory energií a možnosti jejich financování V termínu od 23. do 26. dubna se na brněnském výstavišti uskuteční jarní Stavební veletrhy Brno, které opět po roce přinesou aktuální informace ze světa stavebnictví a související legislativy. Zvýrazněným tématem, které se prolíná jak stánky jednotlivých vystavovatelů, tak doprovodným programem, jsou úspory energií včetně možností jejich financování. Této problematice se bude věnovat také zahajovací konference Stavebních veletrhů Brno.

vám budov v souvislosti se změnami právních předpisů, tak i požadavkům na zpracování průkazů energetické náročnosti budov, možnostem využití obnovitelných zdrojů energie nebo technickému zařízení budov. Stranou pozornosti nezůstanou ani příklady úspěšných realizací. Přednášky jsou koncipovány nejen pro autorizované osoby v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, České komoře architektů, odbornou veřejnost, ale i pro všechny zájemce o energeticky úsporné budovy.

Hodnocení energetických vlastností budov V první den veletrhu, 23. dubna, se od 10.00 hodin v Rotundě pavilonu A brněnského výstaviště uskuteční konference, která se bude věnovat hodnocení energetických vlastností budov. Jejím pořadatelem jsou Veletrhy Brno, a.s., a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Jednotlivé přednášky se budou věnovat jak Evropské směrnici o energetické náročnosti budov, známé pod zkratkou EPBD II, a její aplikaci do českého práva, dále požadavkům na nové budovy, změnám dokončených staveb a opra-

Nový život opuštěných staveb – industriální stopy V první den veletrhu se koná také další zajímavá konference, která souvisí s přesunem zájmu v případě projektování, stavebních činností, ale také investičních příležitostí směrem od novostaveb k rekonstrukcím, přestavbám a projektům nového využití již existujících staveb. V krátké době zůstalo bez využití velké množství uvolněných průmyslových a výrobních objektů. Celkovým počtem, osobitým charakterem, růzností, ale i náročností projekčních a technických řešení představuje transformace opuštěných výrobních budov

Interaktivní expozice rekonstrukce panelového domu Centrum pasivního domu (CPD) připravuje několikadenní vzdělávací program, který zahrnuje přednášky pro odbornou i laickou veřejnost, promítání filmů a celkovou osvětu k aktuálním legislativním změnám. Součástí je také unikátní model panelového bytu o rozměru cca 5 x 8 m, který bude na konkrétních stěnách ukazovat tři rekonstrukční fáze domu – tj. stav před rekonstrukcí, po standardní rekonstrukci a po komplexní energetické sanaci budov. Model panelového bytu i celý doprovodný program bude připravovat CPD ve spolupráci se svými členy, odborníky na energeticky efektivní stavitelství. Nabídka Stavebního centra Eden 3000 a Stavebního a outdoorového centra Nový Tuzex Inspiraci z hotových domů mají návštěvníci možnost načerpat ve Stavebním centru Eden 3000. Další inspiraci získají návštěvníci ze seskupení kvalitních a především prověřených dodavatelů v novém Stavebním a outdoorovém centru Nový Tuzex. Každý návštěvník v něm nalezne ucelený přehled materiálů, výrobků a produktů potřebných pro realizaci výstavby bytové jednotky, rodinného domu nebo bytových domů. Obě centra se nacházejí v těsné blízkosti brněnského výstaviště. Více informací naleznete na stránkách www.stavebniveletrhybrno.cz.

stavebnictví 03/13

71

infoservis Odborné semináře a konference 12. 3. 2013 Novinky ve zpracování průkazu energetické náročnosti budovy Seminář Brno, Kongresové centrum, Výstaviště 1 E-mail: [email protected] www.inuv.cz 13. 3. 2013 Vnitřní prostředí budov – vytápění, chlazení, větrání Seminář Brno, Kongresové centrum, Výstaviště 1 E-mail: [email protected] www.inuv.cz 15. 3. 2013 Podlahoviny ze dřeva a laminátu pod lupou – pátrání po příčinách vad a poruch Seminář Brno, Kongresové centrum, Výstaviště 1 E-mail: [email protected] www.inuv.cz 15. 3. 2013 Výrobek roku 2013 Představení novinek Brno, Kongresové centrum, Výstaviště 1 E-mail: [email protected] www.inuv.cz 18.–20. 3. 2013 AutoCAD Civil 3D – základní školení České Budějovice, CAD Studio, Tylova 17 E-mail: [email protected]

19. 3. 2013 Obnova památek 2013 13. ročník konference s doprovodnou výstavou a exkurzemi Praha 6 – Dejvice, ČVUT, Masarykovy kolej Thákurova 1 E-mail: [email protected] www.studioaxis.cz 22. 3. 2013 Time management Seminář Brno, Kongresové centrum, Výstaviště 1 E-mail: [email protected] www.inuv.cz 22. 3. 2013 Okno v širších stavebních souvislostech Seminář Brno, Kongresové centrum, Výstaviště 1 E-mail: [email protected] www.inuv.cz

26. 3. 2013 Setkání lídrů českého stavebnictví 2013 Diskuzní setkání zástupců státu, klíčových představitelů největších stavebních společností a médií Praha 1, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Na Františku 32 E-mail: [email protected] 27. 3. 2013 Příprava k autorizačním zkouškám ČKAIT Intenzivní školení ke zkoušce Praha 9, Lisabonská 4 E-mail: [email protected] www.studioaxis.cz

22.–23. 3. 2013 Soutěžní přehlídka stavebních řemesel SUSO Řemeslná soutěž Hradec Králové, Kongresové centrum Aldis, Eliščino nábřeží 375 E-mail: [email protected] www.suso.cz 25.–27. 3. 2013 AutoCAD Architecture Základní školení Praha 4, CAD Studio, Líbalova 1, E-mail: [email protected]

28. 3. 2013 Novela zákona o veřejných zakázkách a prováděcí předpisy Předpisy – aplikace a výklad Praha 9, Lisabonská 4 E-mail: [email protected] www.studioaxis.cz 8.–10. 4. 2013 AutoCAD Plant 3D Základní školení Brno, CAD Studio, Sochorova 23 E-mail: [email protected] 15.–17. 4. 2013 AutoCAD Civil 3D Základní školení Pardubice, CAD Studio, Nábřeží Závodu míru 2738 E-mail: [email protected]

Stavění pro budoucnost V  souvislosti se Směrnicí o energetické náročnosti budov 2010/31/EU z  19. května 2010 (EPBD) Centrum pasivního domu nabízí od května 2013 v  Brně šest pilotních kurzů pro odborníky z  Jihomoravského kraje – autorizované inženýry, architekty a  techniky, kteří se podílejí na navrhování a provádění pozemních staveb. Témata kurzů postihují základní principy přes komplexní návrh pasivního a  nulového domu až po energeticky efektivní rekonstrukci, zajištění kvality při provádění stavby nebo návrh systémů TZB v  energeticky efektivních domech. Jedním z  nich bude

modifikovaný desetidenní kurz Navrhování pasivních domů. Lektorský tým budou tvořit přední čeští specialisté a experti z  různých odvětví energeticky úsporného stavění, kteří přípravě kurzů věnovali bezmála rok. Výsledkem je promyšlený vzdělávací program, který ve výuce důmyslně propojuje teorii a praxi tak, aby účastníci co nejefektivněji nabyli nové informace a uměli je využít při práci. Centrum získalo podporu z Evropské unie, proto jsou tyto kurzy pro účastníky zdarma. Přihlašování bude spuštěno v polovině března 2013. Podrobnosti viz www.pasivnidomy.cz. ■

inzerce

AZ Elektrostav, a.s.

hledá zhotovitele projektové studie a následně prováděcího projektu pro dostavbu penzionu (35 lůžek) v okrese Nymburk. Vzhledem k tomu, že součástí dostavby by měly být dvě učebny, jednoduché fitness, malá rehabilitační tělocvična, vířivka, infrasauna, bowling s přilehlým občerstvením, venkovní jedno až dvě hřiště (tenis, košíková), provozní budova, parkoviště a parkové úpravy, vše přizpůsobené pro využívání vozíčkářů, požadujeme spolu s příhláškou zaslání referencí o vyprojektování obdobných staveb pro handicapované. Nabídky zasílejte do 15. dubna 2013 e-mailem na: [email protected] Případné krátké telefonické dotazy v pracovní dny od 6,00 do 14,30 hod. na tel. č. 602 339 113.

72

stavebnictví 03/13

Knauf Insulation 26. března 2013 v kongresovém centru ALDIS Hradec Králové otevírá již 3. ročník

Akademie zateplování, podrobnosti, další termíny a místa na www.akademiezateplovani.cz. ■

inzerce

Akademie zateplování Města bez smogu Společnost Českomoravský cement, a.s., vyhlašuje 2. ročník architektonické soutěže Města bez smogu. Cílem soutěže je obeznámit odbornou i širokou veřejnost s možností užití technologie TX Active ve stavebnictví a podpořit tvorbu studentů a mladých architektů. Ti mohou v rámci soutěže navrhnout libovolnou betonovou stavbu pro veřejné prostranství, která bude díky použití speciálního cemen-

tu čistit vzduch ve svém okolí. Soutěžní návrhy lze odevzdávat do 22. dubna 2013, vyhlášení výsledků soutěže proběhne 29. května 2013. Porota udělí tři hlavní ceny ve výši 50 000 Kč, 20  000 Kč a 10  000 Kč, dále bude předána cena generálního ředitele a případně ceny partnerů soutěže. Hlasovat bude moci on-line i veřejnost. Podrobnosti na webových stránkách www.bezsmogu.cz. ■

Nový seminář Betony pro dopravní stavby Ve dnech 14. března 2013 v Praze a 28. března 2013 v Ostravě se bude konat nový odborný seminář Betony pro dopravní stavby, který pořádá skupina Českomoravský beton v rámci projektu Beton University. Seminář je zaměřen na betony pro dopravní stavby a konstrukce z nich prováděné. Úvodem budou probrány

požadavky na betony ze strany zadavatelů, dále bude podrobněji vysvětlena problematika modulu pružnosti betonu a požární ochrana v tunelových stavbách. Seminář se v  II. pololetí uskuteční také 11. září 2013 v Brně a 9. října 2013 v  Plzni. Úplný program a registrační formulář viz www.betonuniversity.cz. ■

Kvalita ve veřejné stavební zakázce 2013 Jako součást Stavebních veletrhů Brno proběhne 24. dubna 2014 od 9.00 do 15.00 hod. na brněnském výstavišti odborná konference na téma veřejné stavební zakázky. Bude členěna do tří samostatných tematických bloků: Možnosti ovlivnění kvality veřejné zakázky v procesu zadávání, Řízení kvality v procesu výstavby a Veřejná zakázka a životní prostředí. Konferenci bude moderovat doc. Ing. Lubomír Mikš, CSc., a přednášející budou jak ze

státních organizací (ČVUT, MMR ČR, MPO ČR, ŘSD Praha), tak ze soukromých firem (A plus a.s., Hochtief a.s., Institut udržitelné výstavby s.r.o., OHL ŽS, a.s., QUALIFORM, a.s., Quality Management s.r.o.) a sdružení (SPS v ČR). Konferenci pořádá Institut udržitelné výstavby s.r.o., Kongresové centrum, Výstaviště 1, Brno, e-mail: [email protected]. Informace a přihlášky k účasti na konferenci lze nalézt na www.inuv.cz. ■

stavebnictví 03/13

73

v příštím čísle

04/13 | duben

Dubnové číslo časopisu má téma Moderní stavební technologie. Příspěvky z oblasti pozemních staveb se zaměří na materiály a konstrukce energeticky efektivních budov. Problematika dopravních staveb bude zastoupena prezentací technologických řešení významných mostů na novém úseku rychlostní komunikace R1 Nitra – Banská Bystrica.

Ročník VII Číslo: 03/2013 Cena: 68 Kč vč. DPH Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751 Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz

Číslo 04/13 vychází 8. dubna

ediční plán 2013

předplatné Celoroční předplatné (sleva 20 %): 544 Kč včetně DPH, balného a poštovného

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

časopis

■

ediční plán 2013

www.casopisstavebnictvi.cz

pozice na trhu

Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Věra Pichová Tel.: +420 541 159 373 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

časopis

Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: +420 602 542 402 E-mail: [email protected] Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: +420 728 867 448 E-mail: [email protected] Redaktorka odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Inzertní oddělení: Manažeři obchodu: Daniel Doležal Tel.: +420 602 233 475 E-mail: [email protected] Igor Palásek Tel.: +420 725 444 048 E-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D., Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl Tel.: +420 541 159 357 E-mail: [email protected] Předplatné: Věra Pichová Tel.: +420 541 159 373 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Tisk: EUROPRINT a.s.

pozice na trhu

časopis Stavebnictví je členem Seznamu recenzovaných periodik vydávaných v České republice* *seznam zřizuje Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR

www.casopisstavebnictvi.cz Kontakt pro zaslání edičního plánu 2013 a pozice na trhu v tištěné nebo elektronické podobě: Věra Pichová tel.: +420 541 159 373, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]

74

stavebnictví 03/13

Náklad: 32 830 výtisků Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 977180220300503 Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O  tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.

Brno – Výstaviště

23.–27. 4. 2013

Úspory energií a možnosti financování přináší: 18. mezinárodní stavební veletrh

Dřevo a stavby Brno

Mezinárodní veletrh nábytku a interiérového designu

www.stavebniveletrhybrno.cz www.mobitex.cz

Stavební centrum EDEN 3000

Slavte s námi

20 let na českém trhu!

Atraktivní barevné tóny fasádních omítek z kolekce Baumit Life získáte nyní za základní cenu – bez příplatků za barevný odstín. Vyberte si tu nejhezčí barvu pro Váš dům a slavte s námi 20. narozeniny, využijte jedinečnou nabídku od Baumitu! Váš kompetentní prodejce stavebnin Vám nyní nabídne prvotřídní fasádu za mimořádných podmínek. Naše nabídka se vztahuje též na výrobky pro originální ztvárnění fasád v designu dřeva a pohledového betonu. Všechny omítky Baumit bez příplatku za barevný odstín Více informací naleznete na www.baumitlife.com Nejrozsáhlejší barevný systém pro fasádu

Baumit. 20 let nápadů s budoucností.