Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs. bytová výstavba

2007

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

12/06 – 01/07

stavebnictví časopis

MK ČR E 17014

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

bytová výstavba www.casopisstavebnictvi.cz

FIEC lobbuje za stavební firmy památková péče vs. stavební ruch proč se zřítil obchodní dům v Brně?

URSA SERVIS URSA GLASSWOOL® URSA XPS® konzultace fie‰ení problémÛ vzdûlávací ãinnost specializovan˘ software

URSA SERVIS je bezplatná podpora pro v‰echny, ktefií navrhují, montují, nebo pouÏívají tepelné izolace URSA. BEZPLATNÉ PORADENSTVÍ -

konzultace projektové dokumentace správné pouÏití izolací dimenzování izolací dimenzování souvisejících prvkÛ (napfi. fólií) posuzování tepelnû technick˘ch parametrÛ stavebních konstrukcí - stanovení pfiíãin poruch zateplen˘ch stavebních konstrukcí - pomoc pfii zaji‰tûní soudnû znaleck˘ch posudkÛ - pomoc pfii zaji‰tûní právní podpory

‰ikmé stfiechy

ploché stfiechy

zateplené fasády

VZDùLÁVACÍ âINNOST - ‰kolení montáÏníkÛ - vzdûlávací seriál pro stfiední ‰koly - tématick˘ seriál o tepeln˘ch izolacích pro zájemce z fiad V· studentÛ - ‰kolení pro projektanty a autorizované inÏen˘ry ve spolupráci s âKAIT

tepelné mosty

Technické poradenství - 800 288 888 - VOLEJTE ZDARMA URSA CZ, s.r.o., Pražská 16/810, 102 21 Praha 10 Tel.: 281 017 376, 281 017 374, Fax: 281 017 377 E-mail: [email protected], www.ursa.cz

zateplení pod úrovní terénu

Vážení čtenáři,

▲ Milan Kunčák

časopis Stavebnictví 2007, který jste právě otevřeli, je výsledkem iniciativy tří nevládních organizací činných ve výstavbě (ČK AIT, ČSSI a SPS). Jejich cílem je nabídnout svým členům, ale také dalším čtenářům, kvalitní tištěné i elektronické médium mapující dění ve stavebnictví – v odvětví, jemuž se už dlouho automaticky připisuje přívlastek „dynamicky se rozvíjející“. Cílem časopisu Stavebnictví 2007 je, aby úroveň informovanosti odborné i laické veřejnosti stoupala v přímé úměře s akcelerací stavebního průmyslu, s množstvím inovací v oblasti materiálů a technologií a v neposlední řadě s legislativními změnami (které, pravda, neznamenají vždy progres). Časopis Stavebnictví 2007 je koncipován jako měsíčník se dvěma dvojčísly – zimním a letním. Rok v názvu časopisu se bude měnit po každých 365 dnech uplynulých od silvestrovských oslav. Toto pilotní číslo svojí strukturou věrně odpovídá časopisu, který zahájí svou pravidelnost na začátku února. Graficky i obsahově je časopis rozdělen na dvě nestejné části. Tu větší zabírá odborná průřezová analýza určitého tématu. V případě pilotního čísla to je bytová v ýstavba. Tematické zaměření je v odborných periodikách běžné. Nicméně redakce se rozhodla přistoupit k netradičnímu řešení tohoto tradičního

pojetí. Témata budou vždy koncipována poměrně široce, ovšem analyzována budou formou série konkrétních článků, popisujících problematiku ze všech možných zorných úhlů. Stavebnictví má totiž mnoho oborů a je pevně svázáno se socioekonomickou strukturou společnosti. Proto chceme, aby si v časopise našel svoji podstatnou informaci jak technik nebo manažer, tak i jejich zákazník. N a následujících stránkách můžete v tematické části najít historii, současnost i budoucnost bytové výstavby v Česku i v zahraničí a její technické, ekonomické, urbanistické i uživatelské aspekty. Mimo tuto monotematicky zaměřenou část (resp. před ní a za ní) se pokoušíme zprostředkovat vše zajímavé ze světa stavebnictví. Z mnoha článků bych upozornil na pravidelnou rubriku „kauza soudního znalce“, kde budou odborníci, pomáhající svými posudky justici, rozebírat nešťastné a někdy i tragické nehody. Stavebnictví není a nikdy nebude sériová výroba. Chyby se často odhalí až katastrofou a o to podstatnější je o nich vědět. Než vám popřeji hodně štěstí v soukromém i profesním životě, tak bych za celou redakci rád požádal o vaši spolupráci. Vítáme všechny náměty, reakce i kritiku. Proto, prosím, kdykoliv pište své příspěvky na adresu [email protected].

inzerce

editorial

Hodně štěstí přeje

Milan Kunčák šéfredaktor stavebnictví 12/06 – 01/07 3

úvodní slovo

▲ Václav Mach

▲ Svatopluk Zídek

▲ Václav Matyáš

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Vážení čtenáři,

Vážení čtenáři, milí kolegové,

dostáváte do rukou první číslo nového časopisu. Po několika letech hledání se k jeho vydávání spojila Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, Český svaz stavebních inženýrů a Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Nabízí se otázka, proč mezi několik desítek časopisů zabývajících se stavebnictvím přidávat další. Hlavním důvodem vzniku tohoto časopisu je snaha vytvořit prostor pro společná stanoviska k aktuálním problémům oboru. Jen několik hodin ročně stráví člověk na místech, která nejsou vytvořena nebo upravena stavební činností. Veřejnost však naši činnost považuje za samozřejmou a vůbec si neuvědomuje zvýšené nároky, které vyvolávají nové technologie nebo zkracování lhůt výstavby. Tato samozřejmost vede nejen k nižšímu oceňování naší práce, ale především ke směšování obecných a odborných problémů a k častému znevažování odborných stanovisek, především při přípravě staveb. Stanovisko největších profesních organizací v oboru, které se k vydávání nového časopisu spojily, musí veřejnost výrazněji ovlivňovat. Proto tuto část obsahu nového časopisu, která bude směřovat k veřejnosti, považuji za nejdůležitější. Největší objem informací v novém časopise bude samozřejmě zaměřen odborně. Časopis by měl informovat i o nejvýznamnějších stavbách v zahraničí. Zajímavé může být i porovnání některých zahraničních aktivit se stavem u nás. ČKAIT opouští Stavební listy, jejichž vznik v roce 1995 iniciovala, nejen kvůli změně zaměření časopisu, ale i kvůli drobným i větším problémům, které se v posledních letech objevovaly. Věříme, že získané zkušenosti umožní některé věci nastartovat nově a lépe a že se nový časopis stane vizitkou celé profese.

smyslem konání všech členů našich profesních organizací, sdružených k vydávání časopisu, je nepochybně fungující stavební dílo. Není jím ani oslnivě zpracovaný projekt, ani nové technické řešení, ani dobře řízená stavební firma, ale dlouhodobě spolehlivě fungující stavba. Právě komplexní pohled na problematiku stavebnictví očekávám od našeho společného časopisu. Členům Českého svazu stavebních inženýrů jistě časopis zprostředkuje nejen nové informace z oboru, ale i zajímavé informace o činnosti ostatních Oblastních poboček ČSSI i o činnosti Odborných společností ČSSI. Jsem toho názoru, že zejména Odborné společnosti ČSSI (Česká betonářská společnost, Geotechnická společnost, Společnost krajinných inženýrů, Společnost stavebních koordinátorů a Společnost pro dřevostavby) využijí příležitosti nastolit témata, která je potřeba neodkladně řešit, a navrhnou některá jejich řešení. Věřím, že využijí možnost se v celé stavařské veřejnosti zviditelnit a upozornit i na svá odborná periodika. Předpokládám, že se podaří navázat na dosavadní úspěšné prezentování památek industriálního dědictví ve Stavebních listech a větší pozornost budeme moci v časopisu Stavebnictví věnovat i problematice konverzí průmyslových objektů a prezentaci úspěšných realizací.

dovoluji si Vás oslovit jako své kolegy, protože časopis, jehož první číslo dnes dostáváte do rukou, je určen především široké obci stavbařů – projektantům, architektům, realizátorům, výrobcům stavebních hmot, geodetům, všem, kteří ve stavebnictví pracují a zasvěcují mu svůj život. Podařilo se nám uskutečnit realizaci našeho záměru na vydávání společného časopisu třemi institucemi, které české stavebnictví významně reprezentují. Děkuji našim kolegům z České komory autorizovaných inženýrů a techniků a z Českého svazu stavebních inženýrů za pozitivní přístup, pochopení a vstřícnost při přípravě tohoto projektu v atmosféře dělné spolupráce. Platí pořád to, co známe z pověsti o třech prutech Svatoplukových, že v jednotě je síla. Jsem přesvědčen, že naše úsilí nebylo zbytečné, protože bylo od počátku zaměřeno na jediný cíl – zkvalitnit informace, které budete dostávat, zapojit do spolupráce větší počet odborníků v našem oboru a zpřístupnit časopis nejširšímu okruhu čtenářů. Věřím, že se nám to společně s Vámi – čtenáři, našimi budoucími přispěvateli a hodnotiteli, zdaří. Časopis vychází v příznivém období vzestupu českého stavebnictví, jehož výsledky – stavby, které nás obklopují, vnímá široká veřejnost v celé jejich proměně. Odráží se v nich modernost architektonických řešení, tvůrčí odvaha projektantů, um stavbařů, vysoká kvalita, rychlost stavění, špičková technika, moderní technologie i nové materiály. Pracujeme v určitém podnikatelském prostředí, potýkáme se s celou řadou problémů v oblasti legislativy, ale i podnikatelské etiky. Tím vším by se měl náš časopis zabývat.

Ing. Václav Mach předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Ing. Svatopluk Zídek prezident Českého svazu stavebních inženýrů

Ing. Václav Matyáš prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

4 stavebnictví 12/06 – 01/07

introductory word Dear Colleagues:

Dear Readers:

Dear Readers and Colleagues:

You are now holding the first issue of a new magazine. After searching for a number of years, the Czech Chamber of Chartered Engineers and Technicians Engaged in Construction, the Czech Institution of Structural and Civil Engineers and the Association of Building Entrepreneurs of the Czech Republic have joined forces to publish this magazine. The question arises - when there are already dozens of magazines dealing with construction out on the market, why add another? The main reason why this magazine came into being is to try to create space for joint opinions on current issues within the sector. Modern man spends just a few hours a year in places that have not been made or changed by construction activity. The public, however, considers our work to be self-evident and does not consider the increased demands created by new technology or shortened construction deadlines. This self-evidence leads not just to our work being less valued, but also to general and professional problems getting confusing and expert opinions being frequently disregarded, particularly in regards to construction preparation. The opinion of the largest professional organisations in the sector that have joined up to publish the new magazine must try to influence the public more. That is why I consider the section of the magazine geared towards the public to be of the most importance. The greatest volume of information in the new magazine, though, will be of a specialised manner. The magazine is expected to inform you on the most significant international construction projects, with an interesting idea to compare activities completed here to others done internationally. The Czech Chamber of Chartered Engineers and Technicians Engaged in Construction is leaving the Construction Bulletin which was launched in 1995, not just due to the change in the magazine’s focus, but also to problems both great and small that have arisen over the years. We believe that the experience we have gained will allow us to create something new and improved, hoping that this magazine will become the showcase for the entire profession.

All members of the professional organisations joined together to publish this magazine, with clear aims in creating a functioning structure. The objective is not to have dazzling design, a hot technical solution or even a wellmanaged construction company, but to have a functioning structure that proves to be reliable and durable. It is precisely this complex view of construction issues that I expect from our joint magazine. The magazine will provide members of the Czech Institution of Structural and Civil Engineers with not only new information from the sector, but also interesting information about the activities of the Czech Institution of Structural and Civil Engineers local branches as well as the Czech Institution of Structural and Civil Engineers professional societies. I believe that the Czech Institution of Structural and Civil Engineers professional societies (the Czech Concrete Society, the Geotechnical Engineering Society, the Society of Landscape Engineers, the Society of Construction Coordinators and the Society for Wooden Structures) will especially use this opportunity to bring forth issues that require immediate attention and with them, proposals for solutions. I am in no doubt that they will use the opportunity to increase their visibility before the entire building community and to make note of their own trade journals. I expect that we will be able to continue with the thus far successful presentation of industrial heritage landmarks published in the Construction Bulletin, and we will be able to dedicate more attention to the issue of converting industrial buildings and presenting successful examples of conversions.

I have taken the liberty of addressing you as my colleagues, as this, the premiere issue of the magazine you are now holding, is chiefly aimed at the construction community: designers, architects, implementers, construction material manufacturers, surveyors, all who work in the construction sector and have dedicated their lives to building. We have succeeded in implementing our objective to have a joint magazine published by three institutions that significantly represent Czech construction. My thanks to our colleagues at the Czech Chamber of Char tered Engineers and Technicians Engaged in Construction and at the Czech Institution of Structural and Civil Engineers for their positive approach, understanding and helpfulness in preparing this project in an atmosphere of hard-working co-operation. As far back as the 9th century, Greater Moravian knight Svatopluk used three sticks to prove that there is strength in unity. His lesson still applies. I am certain that our efforts have not been in vain for the reason that from the outset they have been aimed at a single objective: to improve the quality of the information you receive and to involve a large number of construction specialists to make the magazine accessible to the widest circle of readers. I believe we will manage to achieve this together with you the readers, our future contributors and evaluators. The magazine is being launched at a positive period of growth in the Czech construction sector. The greater public has noticed the sector’s progress, the growing structures all around us. These new buildings reflect the modernity of architecture, designers’ bold designs, builders’ skills and high quality, the speed of construction, cutting-edge technology and use of new materials. We work in a specific business environment and encounter a wide range of problems in legislation as well as business ethics. All of which will be covered in our magazine.

Václav Mach Chairman Czech Chamber of Chartered Engineers and Technicians Engaged in Construction

Svatopluk Zídek President Czech Institution of Structural and Civil Engineers

Václav Matyáš President Association of Building Entrepreneurs of the Czech Republic

stavebnictví 12/06 – 01/07 5

obsah

12/06–01/07

prosinec–leden

2007

stavebnictví časopis

21–24

3 editorial

4 úvodní slovo 7 aktuality 8 reportáž Život pražské ZOO 12 interview Současnost a budoucnost evropského stavebnictví 4 world 2 building 1 Závazky České republiky k Evropské unii do roku 2010

Rodinné domy v české architektuře XX. století Profesor Šlapeta představuje v prvním článku odborné části architektonický vývoj výstavby rodinných domů ve 20. století.

12–13

Současnost a budoucnost evropského stavebnictví

Zdeněk Klos popisuje práci nejstarší evropské organizace podnikatelů působících ve stavebnictví.

72–74

6 diskuzní fórum 1 Památková péče a stavební ruch téma: bytová výstavba 21 Rodinné domy v české architektuře XX. století 26 Rekonstrukce a přístavba bytového domu Kollárova 30 QUARTIER MC NAIR, Berlín – bydlení ve městě 34 Úspěšnost architektury prověří až čas 36 Marginálie ke vztahu české populace k Evropské unii 40 Rekonstrukce panelových domů a interiérový prostor 42 Výběr optimální varianty výstavby RD 46 Nízkoenergetický nízkonákladový bytový dům v Železném Brodě 48 Realizace pasivních rodinných domů v ČR 51 Nízkoenergetické stavby a jejich mikroklima 54 K některým otázkám realizace státní bytové politiky 55 Vývoj domovního a bytového fondu 56 Statistika: bytová výstavba 2005 58 „Spoléháme se na stát“ 60 Výsledky 5. ročníku soutěžní přehlídky Nový domov roku 2006 62 Dostupnost hypotečních úvěrů 63 Veřejné stavební právo a úpravy bytů 66 kauza soudního znalce Havárie rekonstruovaného obchodního domu 69 stavební paragrafy Postavení a funkce autorizovaných inspektorů 1 70 interview Nevyrostl jsem z dětských zájmů… 72 curriculum Historie Českého vysokého učení technického v Praze Tři sta let je nám jenom jednou 76 svět stavařů 78 poradna 80 informační servis

Historie, současnost i budoucnost ČVUT Nejstarší středoevropské vysoké učení technické slaví 300 let své existence.


82 v příštím čísle

foto na titulní straně: Tomáš Malý

aktuality

text: redakce, ČTK

foto: archiv redakce, ČTK

Investice do realit v ČR v pololetí stouply o 25 % Za první polovinu roku 2006 činily investice do realit v ČR zhruba 18,3 miliardy korun. Proti stejnému období loni to znamená nárůst o čtvrtinu. V celé střední a východní Evropě se investice zvýšily ze 2 na 3,9 miliardy eur (přes 100 miliard Kč). Většina investic opět směřovala do kancelářských prostor, z celkového objemu investic ve střední a východní Evropě to bylo 43 %. Do obchodních prostor putovalo 40 %, z čehož 75 % tvoří

nákupní centra. Peníze připadly také na industriální nemovitosti a hotely. „Přestože na trhu stále převládají zahraniční investoři zejména z Rakouska, Velké Británie a Německa, zaznamenali jsme i nárůst domácích fondů. Polští, čeští a ruští investoři se v první polovině roku 2006 na celkovém objemu podíleli deseti procenty,” uvedl ředitel pražské pobočky CB Richard Ellis Colin Waddell.

▲ Ve druhé polovině března roku 2008 by měli fotbalisté pražské Slavie poprvé kopnout do balonu na novém stadionu. Ten bude mít kapacitu 21 tisíc diváků a celá stavba je pojata jako multifunkční areál s administrativními, komerčními i ubytovacími prostory.

Protihlukové bariéry z nového materiálu

Volné ruce

Výzkumný ústav stavebních hmot, firma DAKO Brno a fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, představily materiálovou novinku – sklovláknobetonové protihlukové bariéry. Tyto bariéry jsou na zcela nové surovinové

Radnice v Blansku vypíše do konce roku architektonickou soutěž na v yužití nejv yšší budovy města. „Architektům dáme volnou ruku. Budova může být i zbourána,“ řekla blanenská starostka Jaroslava Králová.

bázi a jsou zkonstruovány pro použití v silničním stavitelství. Podle provedení mohou splňovat funkci pohltivou, nebo odrazivou. Jednotlivé varianty lze i navzájem kombinovat. Vývoj těchto prvků nebyl pojat jako specifický problém jednot-

livých dílců, ale byl řešen jako komplexní systém v ýstavby protihlukových stěn, tj. včetně detailů uložení do konstrukce, kotvení, těsnění vodorovných a svislých spár, dílců únikových východů a náběhových a koncových sekcí.

Nejlepší stavba města Plzně

inzerce

projekce – realizace • Optimalizace projektového řešení a navržené technologie pro dané geologické podmínky • Zpevňování základů • Zvyšování únosnosti základů • Zakládání na mikropilotách • Injektáže • Sanace sesuvů • Podvrty pro inženýrské sítě

▲ Požární stanice Hasičského záchranného sboru v Plzni

Budova centrální požární stanice Hasičského záchranného sboru v Plzni architektů Václava Ulče a Radka Dragouna získala v Plzni Cenu Hanuše Zápala. Cenu, která se letos uděluje poprvé, pojmenovanou po významném plzeňském architektovi, dostali autoři za nejzajímavější stavbu postavenou v Plzni v období 1990

až 2005. Porotě se od veřejnosti i odborníků sešly téměř tři desítky návrhů. Stavba hasičské stanice porotu oslovila nejvíce, protože je podle ní důkazem souladu funkce a výrazu stavby. Projekt hasičské stanice je kombinací racionální účelové stavby s mírně hravým soudobým detailem, vyznačuje se i zvládnutým technickým

a technologickým řešením. Přitom dispozičně i technicky jde o velmi složitý komplex, který spojuje prvky průmyslového provozu s ubytováním, školicím centrem a krizovým řízením. Stanice přišla podle tehdejšího ředitele krajských hasičů Jaroslava Salivara na 160 milionů korun, dalších 30 milionů stály technologie.

SVIPP, s.r.o. Čechyňská 14a 602 00 Brno tel.: 543 254 578 mobil: 602 555 033 fax: 543 254 580 e-mail: [email protected]

www.svipp.cz stavebnictví 12/06 – 01/07 7

reportáž

text: Hana Dušková

foto: Tomáš Malý, archiv ateliéru AND

▲ Expozice kočkovitých šelem

Život pražské ZOO Od 18. století patřily zoologické zahrady ke kultuře velkých evropských (ale také amerických) měst kde vznikaly často jako instituce v první řadě vědecké. Všude se těšily velkému zájmu veřejnosti a byly podporovány i ze strany státu. V prvním desetiletí 20. století se naplno rozhořely diskuse o vybudování zoologické zahrady také v Praze. Těžké začátky Významnou osobností tehdy vytrvale prosazující výstavbu ZOO v Praze byl především středoškolský profesor Jiří Janda, který navzdory různým útokům, zejména ze strany cestovatele Viléma Němce a dalších oponentů, mimo jiné i spisovatele Ignáta Hermanna, obklopen úzkým okruhem lidí podobně zanícených pro myšlenku ZOO, vytrvale pokračoval v přípravných pracích. V několika publikacích vysvětloval poslání budoucí zoologické zahrady a seznamoval s jejím uspořádá-


ním. Předmětem sporů nebylo vlastní zřízení této instituce, o jejíž prospěšnosti pro město již téměř nikdo nepochyboval, jako spíš její pojetí a umístění.

Výběr místa pro ZOO Ministerský rada státní regulační komise dr. E. Schwarzer tehdy navrhoval k výběru 14 míst v obvodu Velké Prahy. Jednalo se o tyto lokality: Cibulka, Košíře, Troja, Petřín, Strahov, Kinského zahrada, Vysočany, Štvanice, Kanálka, Klamovka, Stromovka, Letná,

Šárka, Hloubětín – údolí Rokytky. Prof. Janda od samého začátku projevoval největší zájem o trojské území, které podle jeho názoru nejlépe splňovalo požadavky budoucí zoologické zahrady. Významným momentem při dalším rozhodování se stala skutečnost, že velkostatkář Alois Svoboda daroval v roce 1922 státu pozemky v Troji, z nichž byly 24 hektary určeny právě pro ZOO. První část pozemků byla převedena na zoo pachtovní smlouvou v roce 1928, na dobu 99 let. Vypracování studie budoucí ZOO bylo zadáno projektové kanceláři Carla Hagenbecka v Hamburku.

První stavby Nakonec se tedy i Praha dočkala své zoologické zahrady, která se od samého začátku těšila velké přízni veřejnosti. 28. 9. 1931 bylo „staveniště pražské zoologické zahrady“ zpřístupněno. Prostor hlavního vchodu sloužil návštěvníkům od prvního dne. Nejprve bylo otevřeno 8 hektarů v dolní části areálu. Některé expozice již byly dokončeny, jiné teprve ve stadiu výstavby. Všechny stavební práce prováděl v zoo architekt a stavitel Karel Mužík. V době otevření ZOO byly vybudovány základy administrativní budovy a započaty terénní úpravy pro expozici medvědů. V roce 1931 vzniklo několik staveb – takzvaný vlčinec, řada voliér pro ptáky, Jandova voliéra dravců a rybníky. V těsném sousedství vchodu

T BY NÍ EB UŽ SL

OV ÁN YT UB

TU ČN LACH ÁC TA I NI

HROCH

VOLIERA

VRÁTNICE

STAVEBNÍ DVŮR

VODNÍ PTÁCI

ZELENINOVÁ ZAHRADA NÍK SK LE

PR EK O BU VO DO ZN VA Í

ÍSTŘ EŠ

ZÁSOBNÍ ZAHRADA

PŘ

TS

VO PL LNÁ OC HA

PA DŘ LIVO + EVO VÉ ŠT ĚPO VAČ DEP LIS ON ST TO IE ÍNO VK Y PA VIŠTĚ ŘN , ZÁ ÍKY KO CC HON ~ 50NTE A 10 Y 0 mJNE 00 2 RY M2

DĚTSKÉ HŘIŠTĚ

LEMUŘI ZÁ ČE VL AH RPÁN OV Í É VO DY

PAVILON GORIL

VÝ NÉ

Y ER Ů KŮ OLITÁK VO ÉV P CH OVNÝ ÝC CH RAV D

TS

DĚTSKÉ HŘIŠTĚ

OBČERSTVENÍ

TA CES VÁ ÍDKO HL VÁ ŤO DIŠĚ Ž HO V SC

VY

NAŠE ŘEKA

VODN EXPOÍ KASK ZICE ÁDA S VODN TŮNĚ MI Í FA UNY

ÁK

VÝBĚHY

VODNÍ PTÁCI LAGUNA

BAŽINATÉ PLÁŽE

STÁJ

RESTAURACE

SEVER

KARANTÉNA

STÁJ

Ě PT

Y DK

OV CH

VÝBĚHY ŠELEM

STÁJ

SKLAD

ŠT OVI ZIM

Ů

BĚ

HY

PAVILON KOČKOVITÝCH ŠELEM CHOVNÉ

STÁJ

VÝBĚHY ŠELEM

ŽELVY

VÝBĚH GORIL

PAVILON ŽELV

RESTAURACE TERASA

AMAZONKA

VOLIERA VOLIERA VOLIERA REZERVNÍ PLOCHA

ŠIRÉ PLÁNĚ

Í

EXOTARIUM

KAŠNA

VÝBĚH SLONŮ VÝBĚH SLONŮ

PAVILON SLONŮ

VOLIERA DRAVCŮ

AUSTRÁLIE OBČERSTVENÍ

STÁJ

STÁJ ST ÁJ

STÁJ

VYHLÍDKOVÁ TERASA

STÁJ

AMERIKA

PAVILON AFRICKÝCH ZAJÍMAVOSTÍ

ASIE

ÁJ ST

ŠIMPANZ

VELKÁ VOLIERA

ZE MÍ ZÁ OV NÉ CH PO KODCH MU OD NIK PO AC D Í

NÁ VST VŠ UP TĚV TS NÍK Ů

VÝCHOD NÁVŠTĚVNÍKŮ

ŘEDITELSTVÍ

OBČE

NÉ CH OV

C AN Ž TIL IRA OP FY Y, , Z E NO B S O RY , RO ŽE ST ÁJ

OU OV K AC H HR PO D S TE TÁJ RA S SO VY U HLÍD NA K S T OV ŘE OU ŠE

TYGR D SK LA

VSTUP

RE TERA ST AU SA RA CE

KAŠNA

PAVILON HROCHŮ A ŠIMPANZŮ

LEDNÍ MEDVĚD

EN RSTV

MÍ ZÁZE

PANDA

KR MIVÁ ŘS KÉ

TECH

INDONÉSKÁ DŽUNGLE

NICK É ZÁ ZEMÍ

SKLADY

ZÁZE MÍ

ČERPACÍ STANICE POHONNÝCHHMOT

ÚDRŽBY GARÁŽE, DÍLNY

TS

Í "DĚTSKÁ ZOO" - DOMÁCÍ ZVÍŘATA

MÍ ZÁZE NÉ CH OV

AFRIKARIUM

VY HL TE ÍDK RA OV SA Á

OBČERSTVENÍ SUVENÝRY

PA

KARANTÉNA

H

AFRICKÁ STEP

STÁN Í

PARKOVIŠTĚ NÁVŠTĚVNÍKŮ 312 STÁNÍ

KÝ C

22

HNOJIŠTĚ

VIL O N P T EX ÁK OT Ů IC

VNÍKŮ

TS

NÁVŠ TĚ

SKLAD

IŠTĚ

TS

OV

ZASTÁVKA AUTOBUSŮ

PARK

SÁ

byla již na jaře 1931 zahájena stavba přírodního výběhu, který vznikl vylámáním skály. V masivu jsou skryté betonové ubikace pro zvířata, od návštěvníků je prostor oddělen jen kovovým zábradlím, které dnes patří ke stavebním památkám. V roce 19 31 také v yrostla na svou dobu jedinečná stavba mohutné voliéry dravců, která sloužila až do listopadu 1969, kdy se zřítila pod náporem sněhu. Lvinec pod skálou byl dokončen na podzim

Rozvoj ZOO

▲ Generel rozvoje a výstavby z roku 1997

roku 1935. Tento pavilon byl definitivně odstřelen v roce 1992, když ho o dva roky dříve nahradil nynější pavilon kočkovitých šelem. Jednou z velkých staveb, které začaly v zoo vznikat krátce po jejím otevření pro veřejnost, byl také pavilon pro slony, hrochy, hrošíky a nosorožce. Tato stavba sloužila až do roku 1971, kdy byla zvířata z nevyhovující budovy přestěhována do dnešního pavilonu velkých savců.

Ministerstvo školství a národní osvěty Č. j. 27996/23-IV. V Praze dne 18. března 1923 Panu Jiřímu Jandovi Profesoru čs. akademického gymnasia v Praze II. Na příkopě Pověřuji Vás vedením přípravných prací pro zřízení projektované zoologické zahrady v Troji a očekávám, že jak jste již svojí prací prokázal i nadále se vynasnažíte, aby zahrada ta, jejíž potřeba pro vědeckou, badatelskou, vyučovací a osvětovou činnost jest uznávána, mohla z Vašich odborných rad a zkušeností býti zřízena co nejdříve. Ministr: Bechyně v. r.

Práce na současném generelu rozvoje a výstavby ZOO Praha z roku 1997, který je dílem architektonického ateliéru AND, letos probíhají desátým rokem. Záměrem tohoto projektu je jednak rekonstrukce a zkvalitnění stávajícího areálu, jednak další rozšíření expoziční plochy, mimo jiné o výběh SAFARI. V roce 2001 byly otevřeny dva nové pavilony – Africký dům a pavilon goril, probíhá rekonstrukce expozice kočkovitých šelem. Chloubou ZOO je zejména stavba pavilonu Indonéské džungle. Mapa se začala postupně zaplňovat. Období stavebního rozmachu však bylo v roce 2002 přerušeno povodní. Voda, která zasáhla téměř polovinu území, tehdy vystoupila až k úrovni vstupu. V rámci aktualizace generelu po povodni nabrala další etapa výstavby novou dynamiku. Bylo třeba se vypořádat s faktem, že spodní část ZOO není tak bezpečná,

inzerce

A SPOL.,

SPOL.�S�R.�O.

Pracovní�odevy�prímo od�výrobce�! Kalhoty�s�laclem, kalhoty,�kombinézy, bundy�a�mnohem více…od�236,-�Kc Široký��sortiment materiálu�i�modelu, vysoká�flexibilita, vynikající�kvalita. Tel.:�+42�596��411��314 Fax:+42�596��411��365 [email protected] www.triascz.com stavebnictví 12/06 – 01/07 9

jak se doposud předpokládalo. Některé zde navržené expozice, jako například náročná stavba exotaria a pavilony těžkých zvířat, jejichž evakuace je komplikovaná, musely být přemístěny. Zůstaly jen dvě větší stavby – pavilon kočkovitých šelem, postavený v 80. letech a nový pavilon goril s tím, že jsou vypracovány nové systémy únikových cest. Došlo také k zásadní změně technické infrastruktury. V současnosti je již zrealizováno 80 % plánované výstavby. Povodeň tedy paradoxně přispěla k vhodnějšímu urbanistickému řešení. Pokud by tato katastrofa byla nastala později, došlo by na území ZOO k mnohem větším škodám.

Zahraniční inspirace V době velkého množství informačních zdrojů a možností cestovat musí bý t expozice dostatečně působivé. Pouhé v ystavení exotick ých z ví řat dnes již nesta č í. N astupují te n d e n c e z v í ř at a uk azov at v autentickém prostředí, ve stádu. Nové úpravy například umísťují predátory jakoby do kontextu se zvířaty, s kterými ve skutečnosti pohromadě být nemohou a dělí je neviditelné bariéry a příkopy. Další tendencí je interaktivnost, odbourávání izolovanosti. Realizují se pavilony nebo velké výběhy, které umožňují, aby se návštěvník ocitl v autentickém prostředí a pronikl do expozic. Typickým inzerce


▲ Nový pavilon Indonéská džungle

p ř í kladem tohoto směru je například pražský pavilon Indonéská džungle. Zde bychom si m ě li u vě d omit , že jsme součástí přírody a nepohlížet na ostatní druhy s despektem „pána tvorstva“. V této souvislosti je podtržena dominace zvířat a návštěvník je výškově

veden v jejich horizontu, nebo pod nimi. Patrná je také snaha odstraňovat viditelné překážky, které navozují pocit „věznění“. K realizaci těchto trendů slouží nové technologie a materiály. Současné diskuze řeší další možnosti pojetí ZOO. V každém případě mají jejich realizace ve

světě velkou prestiž a zájem o ně vzrůstá. Podklady: Historické materiály ZOO Praha, JUDr. Romana Anděrová Informace – Ing. arch. Vratislav Douda, architektonický ateliér AND

KOMPLEXNĺ KONSTRUKCE

SOLÁRNÍ HORIZONTY

INTELIGENTNĺ OPLÁŠTĚNĺ BUDOV

15.–20. 01. 2007 17. MEZINÁRODNÍ ODBORNÝ VELETRH STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ, SYSTÉMŮ A REKONSTRUKCE NOVÉ VÝSTAVIŠTĚ MNICHOV

Budoucnost pro stavbu Předprodejní vstupenky, ubytování, zájezdy, informace: EXPO-Consult + Service spol. s r. o., 604 45 Brno Tel. 545 176 158, Fax 545 176 159, [email protected] www.expocs.cz www.bau-muenchen.com

interview

text: Jan Táborský

Současnost a budoucnost evropského stavebnictví Sto a jeden rok funguje konzultačně-lobbistická organizace FIEC (Fédération de lÍndustrie Européenne de la Construction, pro Středoevropana srozumitelněji – Evropská federace stavebního průmyslu). Pět let před vstupem do Evropské unie se členem FIEC stala také Česká republika, a to prostřednictvím Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR (SPS). V roce 2004 bylo na kongresu v Praze nabídnuto SPS místo viceprezidenta v jedenáctičlenné exekutivě FIEC, které od té doby v Bruselu zastává Ing. arch. Zdeněk Klos, viceprezident SPS. Kromě domácích podnikatelů ve stavebnictví má na starosti i zastupování Polska a na své místo viceprezidenta FIEC byl, podle vlastních slov, zvolen díky zkušenostem získaným při práci ve zvláštní skupině FIEC, ustavené pro země střední a východní Evropy ještě před jejich vstupem do EU. Jak byste stručně shrnul základní cíle FIEC? Naše organizace má dva hlavní cíle. Za prvé je to vytvoření profesionální platformy v oblasti evropského stavebního průmyslu pro podnikatele ve stavebnictví. Co si pod tím můžeme představit? Je to oficiální možnost podnikatelských organizací v oboru prezentovat své názory a diskutovat


problémy na celoevropské úrovni. FIEC pro tyto účely organizuje kongresy, konference a podobné akce, formuje stálé i dočasné pracovní týmy, které mají na starosti analýzu a hledání řešení konkrétních problémů. Následně pak funguje jako zprostředkovatel, kdy tyto názory, stanoviska a závěry prezentuje před Evropskou komisí, Evropským parlamentem a jeho výbory. Myslíte, že můžete uvést konkrétní problém, který FIEC v rámci své operativy řešila? Výkonný tým FIEC pracuje na úrovni komisí, které jsou výkonnými pracovníky koordinovány, aby se zabývaly specifickými zájmy a problémy napříč Evropou, a cílem je zaujmout nějaké stanovisko... ...které je prezentováno politickým institucím. Ale jaké, zvláště pro českého podnikatele ve stavebnictví, zajímavé stanovisko FIEC prezentovala? Jedním dlouhodobě a široce řešeným problémem, kterým se zabý-

vá pro tento účel zřízená komise, je daň z přidané hodnoty pro stavební práce v celoevropském měřítku. Úroveň daně je velice rozmanitá, stejně jako názory na tento problém. Například v Anglii je daň z přidané hodnoty při realizaci výstavby nových bytů nulová, v jiných státech Evropy daně oscilují mezi 12 a 19 %, výjimečně až nad 20 %. Na základě takovéto analýzy pak FIEC řeší otázky optimální výše daně z přidané hodnoty. Jaká je optimální úroveň daně z přidané hodnoty ve stavebnictví v rámci Evropy? Jednoznačný názor neexistuje. Nicméně Evropská federace stavebního průmyslu usiluje o to, aby daňová úroveň byla snížena, a to nejen pro byty, ale obecně pro stavební práce. Z pohledu České republiky aktuálně usilujeme o prodloužení výjimky snížené daně z přidané hodnoty na stavby pro bydlení nejméně do roku 2010.

foto: Tomáš Malý

▲ Viceprezident FIEC Zdeněk Klos

Vy jako viceprezident FIEC máte na starosti technickou komisi. Co tato komise v poslední době řešila či řeší? Například se zabýváme problematikou odpadů. To není ve stavebnictví žádný nový problém. Na druhou stranu likvidace stavebního odpadu vždy problémem bude. Stavebnictví produkuje zhruba padesát procent průmyslového odpadu. Momentálně vedeme ostrou diskuzi s výborem pro životní prostředí Evropského parlamentu o zemině z výkopových prací. Zásadní otázka zní, zdali je to odpad, či ne, a ačkoliv to může znít banálně, má to velký dopad jak na legislativu jednotlivých zemí, tak na náklady stavebních firem a investorů. V současném návrhu směrnice o odpadech, která má být schválena Evropským parlamentem, je uvedeno, že stavební výkopek, pokud je na stejné stavbě znovu použit například k zasypání, není odpadem. Naložíme-li ho na auto a vyvezeme jinam, tak odpadem je a musí být podle předpisů likvidován, což stojí obrovské peníze. My v současnosti lobbujeme za to, aby takový nesmysl ve směrnici nezůstal a byl upřesněn v tom smyslu, že pokud bude vykopaná zemina kontaminovaná, pak je teprve odpadem. V případě, že zemina kontaminovaná nebude, tak odpadem není a lze ji na jiném místě vhodným způsobem znovu

použít. Celkově je však záběr FIEC mnohem větší. Jak je FIEC úspěšná ve snaze protlačit své návrhy na půdu Evropského parlamentu? Jsem členem exekutivy zatím dva roky a nedokážu objektivně zhodnotit dlouhodobé výsledky. Ale z jednání, jichž jsem se přímo účastnil, můžu říct, že připomínky FIEC jsou ze strany Evropské komise i parlamentu široce akceptovány. A jaká je vaše osobní zkušenost s českými europoslanci? Zatím prakticky žádná, i když se o navázání spolupráce snažíme. Jinak řečeno, vidím zde velký prostor ke spolupráci na obou stranách. Zmínil jste dva hlavní úkoly FIEC, jaký je ten druhý? Druhý úkol je úzce spojen s tím prvním. Neboli skrze vytvořenou platformu usilujeme o trvalé zlepšování podmínek pro podnikání ve stavebnictví v Evropě. Dobře, jak se tedy v tomto kontextu díváte na problém omezení podnikání českých stavebních firem v některých zemích EU? Zvlášť uvědomíme-li si, že tuzemský trh je zahraničním firmám zcela otevřený. Náš vstup do EU byl podmíněn uzavřením přístupové smlouvy, která mimo jiné stanovila podmínky i pro stavebnictví. Ty však považujeme za vzájemně naprosto nevyvážené a asymetrické. Jejich součástí je tzv. přechodné období pro vysílání pracovníků na práce do zemí EU, což prakticky neznamená nic jiného než zákaz našeho působení v EU po dobu sedmi let. Je tedy na jednotlivých zemích EU, zda během tohoto období umožní českým stavařům vstup na jejich pracovní trh. Po dvou letech nám pouze některé země EU za určitých, avšak často rozdílných podmínek tento vstup umožnily. Situace je dnes taková, že v EU existují země, kde jsou podmínky zcela otevřené a liberální (Velká Británie, Irsko, Švédsko). Pak jsou tu trhy otevřené spíše formálně, protože často řada byrokratických a admi-

nistrativních opatření a obstrukcí možnost vstupu velice ztěžuje (Francie, donedávna i Holandsko), a pak jsou tu státy s naprostým zákazem volného vstupu jakéhokoliv českého stavebního dělníka v případě Rakouska a Německa. Především Rakousko patří mezi ty země EU, které z čistě politických důvodů budou trvat na využití celého sedmiletého přechodného období. SPS proto již dříve začal ve spolupráci s představiteli ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva zahraničních věcí a Sdružení českých podnikatelů v Německu systematicky usilovat o narovnání těchto podmínek. Hledáme, v kontextu s platnou legislativou, možnosti prosazování oprávněných požadavků svých členů v zahraničí. Prostřednictvím místopředsedy minulé vlády ČR Jiřího Havla informoval prezident našeho svazu Václav Matyáš o této situaci přímo místopředsedu Evropské komise Güntera Verheugena a dále požádal písemně o pomoc i příslušného eurokomisaře Vladimíra Špidlu. Dále vedeme řadu jednání s prezidenty stavebních svazů Rakouska, Německa, Francie a dalších zemí a v tomto úsilí využíváme i neocenitelnou pomoc našich obchodních radů. I z tohoto stručného přehledu je myslím zřejmé, že náš svaz si je vědom vážnosti situace, a proto hodlá zájmy svých členů důsledně obhajovat a prosazovat. Panuje v řadách FIEC, tedy i mezi zástupci zemí vytvářejících ony administrativní bariéry, jednoznačný souhlas s úplnou liberalizací pracovního trhu v rámci EU? Podpora úplné liberalizace je spíše většinová než jednotná. Na tom však není nic divného. FIEC je sice profesní organizací, která se svými stanovisky k návrhům evropských zákonů vyjadřuje, avšak současně své požadavky uplatňuje prostřednictvím lidí více či méně politicky angažovaných, a to jak v Evropské komisi, tak v Parlamentu EU. Zatímco na půdě FIEC obvykle dospějeme k jednotnému stanovisku, dochází na půdě orgánů Společenství k prosazování národních politických zájmů.

A teď k volnému pohybu služeb. Brzy by měla být schválena evropská směrnice o službách, o které se dlouho diskutuje. Ta by měla stanovit pravidla pro naplňování jednoho z hlavních principů sjednocené Evropy, tj. volného pohybu služeb. Ovšem zase jen teoreticky. Bohužel. Ani v současném návrhu směrnice nejsou pravidla jednoznačně nastavena. Již jsem uvedl, že jsou státy s liberálnějším přístupem a státy s přísnými požadavky na organizace, které chtějí služby poskytovat. Z tohoto důvodu se nemůže česká firma v řadě zemí zúčastnit tendru na stavební zakázku, protože vnitřní předpisy to prakticky znemožní. A zde bych opět připomněl naše v podstatě nulové možnosti působit na trhu v Rakousku a SRN. Když ale hovoříte s politikem země, ve které tyto překážky existují, tak obvykle prohlásí, že obecně platný princip respektují. V červnu jsem tento problém intervenoval u rakouského kancléře Wolfganga Schüssela. Na otázku týkající se volného pohybu služeb odpověděl: „Máte přece možnost založit si v naší zemi firmu a ta se může zúčastnit jakéhokoliv tendru.“ Co jste mu na to řekl? Nebo spíše, co jste si v tu chvíli myslel? Co se na to dá říct? Nijak dramaticky jsem to nebral, ale myslel jsem si své. Jako viceprezident svazu odpovědný za zahraniční činnost jsem přesvědčen, že cesta ke skutečně volnému pohybu služeb i pro nás, jako novou členskou zemi EU, je neodvratná a že ty nůžky, které jsou pro nás stále poněkud přivřené, se do čtyř let otevřou. V našem svazu však musíme usilovat o to, aby tato formální možnost byla ještě v rámci přechodného období doprovázena i praktickou možností vyslat do Rakouska alespoň naše montážní pracovníky a v Německu získat možnost pracovat jako generální dodavatel stavby. Náš svaz nechápe přechodné období jako lhůtu ke konzervaci současných omezení, ale naopak jako šanci k jejich postupnému odstraňování tak, abychom po jejím uplynutí

vstoupili na zahraniční trh již se základními zkušenostmi. Ovšem nůžky České republiky jsou na tomto poli otevřené až dost. Myslíte, že je to taktické? Situace u nás je v důsledku privatizace v podstatě daná tím, že do řady firem vstoupil zahraniční kapitál, takže řada evropských stavebních koncernů u nás působí prostřednictvím svých dceřiných firem. Tento vstup byl bezesporu pro rozvoj naší ekonomiky přínosný. Na druhou stranu bychom všichni rádi viděli, kdyby byl český kapitál silnější. Obsah přístupové smlouvy pak současně stanovil, že žádná ze stran nebude přijímat další omezující opatření ani další administrativní bariéry. SPS, jako správce systému kvalifikace a certifikace stavebních firem, bude u veřejných zakázek dbát na to, aby proces certifikace byl důsledně uplatňován i na ty stavební firmy ze zemí EU, které u nás nejsou registrovány, ale o tyto zakázky se budou případně ucházet. SPS tak má jedinou možnost, jak zmíněné rozevření korigovat, a to důslednou kontrolou vstupu zahraničních společností na náš trh cestou jejich povinné certifikace. Setkáváte se při debatách se svými evropskými kolegy s reakcemi na fakt, že Česká republika nemá ministerstvo stavebnictví či podobnou instituci, která by na vládní úrovni tuto oblast plnohodnotně spravovala? Evropským kolegům to až zas tak problematické nepřipadá. Mnohem prospěšnější by to však bylo pro české stavebnictví, přestože stávající spolupráce s odborem stavebnictví a investičního rozvoje MPO je tradičně velmi dobrá. Institut náměstka pro stavebnictví na tomto ministerstvu by však bezpochyby naše postavení výrazně posílil. České profesní organizace ve stavebnictví by tak měly další možnost pro konzultaci svých stanovisek a důraznější prosazování svých zájmů prostřednictvím vlády jak do českého, tak především do evropského zákonodárství. stavebnictví 12/06 – 01/07 13

world 2 building

text: JUDr. Pavel Koukal

Závazky České republiky k Evropské unii do roku 2010 Necelé tři roky trvající členství České republiky v Evropské unii s sebou mimo jiné přináší i potřebu plnění závazků. S těmi jsme souhlasili buď již v přístupových jednáních, nebo pro nás dodatečně vyplynuly z rozhodnutí příslušných orgánů Evropské unie přijatých za naší účasti. Podstatnou část těchto závazků přitom logicky představují i závazk y investiční povahy v těch oblastech, ve kterých Česká republika ve srovnání se starými členskými státy EU více či méně stále zaostává. A to včetně tolik diskutované oblasti v ýstavby dálnič ních dopravních sítí a dopravní infrastruktury vůbec, ochrany životního prostředí a zvyšování podílu využívání alternativních energetických zdrojů na celkové tuzemské spotřebě elektřiny. Praktické plnění těchto investičních závazků je samozřejmě v současné době výrazně ovlivňováno řadou aktuálních změn v rozsahu, nastavení a právní úpravě tvorby finančních zdrojů v rámci Evropského spole čenství a čerpání prostředků z těchto zdrojů členskými státy. Základní finanční rámec Unie byl, po velmi složitých jednáních, vymezen Finanční perspektivou Evropské unie na léta 2007 až 2013. Kvótou určenou pro čerpání ze strany České republiky v celkové výši 26,7 miliardy eur v y t voř ila tato finanč ní vize poměrně široký a dostatečný rámec pro splnění řady závazků ČR za výrazného přispění z unijních zdrojů (strukturální fondy a Fond soudr žnosti). To nic nemění na skutečnosti, že vždy musí být prokazatelně splněny rigidně stanovené předpoklady a podmínky takového čerpání prostředků EU. Tím je i nutnost částečného financování jednotlivých projektů z vlastních zdrojů a současně potřeba zajištění jejich tzv. předfinancování (ze státního či regionálního rozpočtu, zahraničního úvěru aj.).


2010 – první poločas V rámci plnění některých našich závazků investiční povahy ve vztahu k EU je časovým mezníkem rok 2010, ke kterému je třeba některé závazky buď přímo splnit, anebo alespoň učinit zásadní posun vpřed. K tomu je samozřejmě zaměřen i Národní rozvojový plán České republiky pro období 2007 až 2013 a Národní strategický referenční rámec, které pod gescí Ministerstva pro místní rozvoj ČR připravily i jednotlivé národní operační programy pro čerpání prostředků ze zdrojů EU. V tomto smyslu je třeba zmínit ze j m é n a d o s u d n e s p l n ě ný „dluh“ České republiky, přenesený již z na šich p ř ístu pových jednání. Ve Smlouvě o přistoupení byla u tzv. přecho dných ob dobí sjednána v rámci kapitoly 22 „Životní prostředí “ v ýjimka z povin nosti implementovat Směrnici Rady 91/ 271/ EHS o čištění městsk ých odpadních vod, konkrétně její článek 4 odst. 1 v termínu do 31. 12. 20 0 5. Na základě podmínek tohoto přechodného období je tak Česká republika u aglomerací (obcí) nad 2000 ekvivalentních obyvatel povinna zajistit odkanalizování a čištění odpadních vod (tj. v praxi zajistit u všech těchto obcí výstavbu čističek odpadních vod) nejpozději do 31. 12. 2010. Důvodem tohoto přechodného období byla pochopitelná nutnost časového rozložení finančních nákladů za maximálního využití prostředků strukturálních fondů EU.

Velká Británie je varovným signálem Z hlediska dotčených obcí je možné financovat takové investiční akce jedině účelnou kombinací vlastních zdrojů a prostředků obce (což je v převážné většině případů reálné v minimální míře), prostředků příslušného kraje a státu, resp. Státního fondu životního prostředí ČR. Dále lze čerpat z prostředků EU poskytnutých prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Ačkoliv se v době vyjednávání tohoto přechodného období v průběhu roku 2002 ještě mohlo zdát, že časový prostor do konce roku 2010 pro splnění tohoto závazku bude dostatečný, stávající situace v jednotlivých krajích již tak optimisticky rozhodně nevypadá. Důvodem je řada právních a administrativních problémů při získávání finančních prostředků pro výstavbu, přičemž nemalé

foto: archiv OHL ŽS, a.s. potíže se v průběhu roku 2006 objevily i při získávání prostředků ze strukturálních fondů EU. Bez nich by výstavba byla pro většinu aglomerací zcela neúnosným závazkem se závažnými ekonomickými a sociálními důsledky, včetně možnosti razantního zvýšení cen vodného a stočného pro obyvatelstvo. To, že čištění odpadních vod není jen problémem nových členských států EU, dokazuje i nedávný případ Velké Británie, kdy ji Evropská komise naposledy písemně varovala před podáním žaloby k Evropskému soudnímu dvoru pro porušování jejích závazků. Jednalo se sice o poněkud jiný případ, šlo o nesplnění požadavku u aglomerací s populací nad 15 000 obyvatel na druhý (biologický) stupeň čištění splašků a odpadních vod před jejich vypuštěním do vodních toků, přesto je tato kauza pro Českou republiku určitým varováním, kdy může být za současné situace splnění jejího závazku ze Smlouvy o přistoupení reálně ohroženo.

Silnice – notoricky známá potíž ČR č. 1 Z hlediska celkové výše a zajištění investičních nákladů se pochopitelně ještě větším problémem jeví dobudování dálniční sítě v České republice. To vedle svého vnitrostátního významu s sebou nese i význam evropský ve vazbě na tzv. trans-evropskou

▲ Jeden ze závazků k EU – dobudování modernizované železniční sítě

dopravní síť TEN-T, zahrnující dopravní infrastrukturu jako takovou i systémy řízení dopravy a lokalizační a navigační systémy. V této oblasti se přitom vychází i z tzv. Bílé knihy „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnutí“. Problémem je nejen skutečnost, že u nás není základní síť dálnic a rychlostních silnic dobudována, ale navíc její stávající síť je z části v nevyhovujícím stavu, ať jde o technické a bezpečnostní parametry, nebo o kvalitu vozovek a stav objektů. S tím souvisí další problém – v desítkách měst a obcí ležících na hlavních silničních tazích dosud nebyly vybudovány obchvaty či optimalizované průtahy, což má samozřejmě zpětný vliv na stav životního prostředí v těchto aglomeracích. Za tohoto stavu bude mít v rámci Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury a navazujícího operačního programu „Doprava“ prioritní v ýznam finanční zajištění klíčových projektů. Těmi jsou pražský silniční okruh R1, dálnice D8, D3 a D47 anebo rychlostní komunikace R35, která bude paralelním spojením k dálnici D1. Z hlediska finančního zajištění těchto náročných projektů přitom vedle prostředků přímo vyčleněných ze státního rozpočtu (Státní fond dopravní infrastruktury) a ze strukturálních fondů EU mohou hrát v budoucnu významnou roli i alternativní finanční zdroje, související zejména se systémem projektů PPP. Do budoucna se rovněž napevno

počítá i s prostředky získanými v rámci výkonového zpoplatnění dopravní infrastruktury (elektronického mýtného). Kvůli nutnosti předfinancování projektů, které jsou spolufinancovány z fondů EU, je a bude v oblasti projektů, jako je dobudování dálniční sítě, nezbytně nutné i získávání zahraničních úvěrů, zejména od Evropské investiční banky.

projektů regionálního významu. Ty budou spolufinancovány ze zdrojů EU, včetně projektů týkajících se zvýšení rychlosti na vytčených tratích (např. v úseku Cheb – Františkovy Lázně) anebo modernizace železničních stanic (např. stanice v Ústí nad Labem).

Železnice – notoricky známá potíž ČR č. 2

Zásadní význam pro ČR mají i závazky týkající se výroby elektrické energie s dopadem na životní prostředí, které mají celosvětový přesah (viz požadavky Kjótského protokolu), a přesahují tak samy o sobě závazky uvnitř EU. V tomto případě je problémem zvyšování podílu obnovitelných energetických zdrojů (OEZ) na hrubé domácí spotřebě elektřiny. Základní právní rámec byl vytvořen ještě před naším přistoupením k EU přijetím Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v podmínkách vnitřního trhu s elektřinou. Tato směrnice mj. stanovila jako směrný cíl pro rok 2010 dosažení celkového (unijního) průměrného podílu 22,1 % elektřiny vyrobené z OEZ (sluneční a vodní zdroje, biomasa, vítr). Pro tento případ jsou přílohou směrnice i jednotlivá směrná čísla pro dílčí národní cíle členských států, která z logických přírodních i historických důvodů často vykazují obrovské rozdíly. Například směrné číslo pro procentní podíl elektřiny vyrobené z OEZ činí v případě

Dobudována, resp. modernizována dosud zcela není ani železniční síť, a to jak ve vztahu k národním tranzitním železničním koridorům, tak i zčásti ve vztahu k regionálním sítím drážní dopravy. V případě čtyř národních železničních koridorů musí být splněny parametry stanovené v evropských Dohodách AGC (o mezinárodních železničních magistrálách) a AGTC (o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech). V těchto dohodách jde o umožnění rychlosti 160 km/h, prostorovou průchodnost UIC GB, třídu zatížení D4 UIC a délku předjízdních kolejí 750 m. Dosud zbývá modernizace 3. a 4. koridoru, přičemž pouze náklady na modernizaci 1. a 2. koridoru činily (bez modernizace železničních uzlů) cca 65 miliard korun. Při jejich financování bylo využito prostředků z Fondu soudržnosti EU. Vedle dokončení modernizace železničních koridorů zbývá v oblasti železniční infrastruktury rovněž řada menších

Maximem bude dosažení minima

Rakouska 78,1 %, kdežto v případě Belgie pouze 6 %. Ačkoliv se dodatečně přijatý konkrétní závazek České republiky ve výši podílu 8 % elektrické energie získané z OEZ pohybuje jednoznačně při spodní hranici směrných čísel, je i tento závazek velmi ambiciózní. Výchozí podíl jsou totiž necelá 3 % elektřiny vyrobené z OEZ a negativními faktory jsou i specifické podmínky výroby elektřiny v ČR a vysoká energetická náročnost ekonomiky. Plnění závazku OEZ přitom není a nemůže být založeno pouze na zajišťování dílčích projektů v jednotlivých krajích (jako je budování větrných elektráren, zavádění spalování biomasy v klasických elektrárnách a teplárnách, vyšší podíl využívání vodní energie u malých vodních děl atp.). Základ těchto opatření by měl v nejbližších letech spočívat ve zpracování (vzorových) energetických konceptů pro větší územní celky. Tak tomu je částečně již dnes v případě Euroregionu NISA, Regionálního sdružení Šumava anebo území bývalého kladenského okresu. I v této investiční oblasti je samozřejmě třeba více využívat možností čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Zvyšování podílu OEZ nejenže přispívá k naplňování evropské i národní programové priority omezování průmyslového a energetického znečištění a environmentálních rizik, ale i priority udržitelného využívání zdrojů energie a zlepšení stavu přírody a krajiny.

inzerce

LIBOR SIKORA Podlahářské práce tel./fax: +420 595 953 732 mob.: + 420 608 956 710 e-mail: [email protected] www.volny.cz/podlahysikora

L&T PARKET CENTRUM s.r.o. velkoobchod, maloobchod tel./fax.: +420 595 953 732 mob.: +420 602 538 248 e-mail: [email protected] www.podlahyostrava.cz

703 00 Ostrava – Vítkovice, Mostárenská 68

• Prodej a montáž parketových vlysů • Plovoucí laminátové podlahy • Dřevěné třívrstvé podlahy • Podlahové palubky, vlysy • Venkovní terasy z exotických dřevin • Korek, marmoleum • Laky, lepidla, údržba • Renovace, broušení parket • Kladení PVC, koberců • Srovnávání, nivelace a stěrky podlah stavebnictví 12/06 – 01/07 15

diskuzní fórum


foto: Tomáš Malý

▲ Výměna soch na Mostecké věži Karlova mostu

Památková péče a stavební ruch Jak prolomit stále narůstající komunikační bariéru mezi jednotlivými účastníky procesu rekonstrukce a obnovy památkově chráněných staveb? Na to se v následující debatě snaží odpovědět odborníci ležící za různými barikádami této problematiky. Diskuze se zúčastnili: Ing. Michael Balík, CSc., stavební inženýr zabývající se problematikou sanací staveb proti vlhkosti, Ing. Václav Jandáček, stavební inženýr se zaměřením na statiku a dynamiku staveb a na dějiny historických konstrukcí, člen Klubu Za starou Prahu, JUDr. Martin Zídek, působící v Odboru památkové péče Ministerstva kultury ČR, Ing. Pavel Jerie, generální ředitel Národního památkového ústavu, JUDr. Josef Štulc, předseda české sekce ICOMOS – Mezinárodní rady památek a sídel, historik architektury. Jaké závěry od této debaty očekáváte? Jandáček: Očekávám rozbor souč asného stavu a návrhy možných řešení. Situace není


natolik rozjitřená, aby se strany zúčastněné v procesu obnovy nebyly schopny dohodnout. Měly by se snažit odfiltrovat osobní pocity, jednat na odborné, ne na politické úrovni, jak je tomu v poslední době. Štulc: Odborníky statiky považuji za naprosto nepostradatelné v rámci záchrany památek, ale vždy v dialogu s památkářem. Tam, kde se statik zapojí se stejným cílem, tedy uchovat památku nejen v jejím tvaru, ale i v maximu její hmotné autenticity, a pokouší se konstrukci revitalizovat tak, aby byla funkčně způsobilá, je to v pořádku. Jakmile se statické řešení vymkne – bez ohledu na ostatní složky daného projektu – jako autonomní řešení, což se někdy, zejména v 80. letech, stávalo, může dojít k nešťastné

situaci, že se památka draze zbavuje toho, co my památkáři vidíme jako její nejcennější součást – své autenticity, a vznikají pak jejich pouhé makety. Jerie: Očekávám, že se podaří oddělit nesváry – osobní antipatie nebo projevy nekvalifikovanosti, které se zastírají různými odsudky, spory a vyhrocením situace, a že se vyjasní úlohy, které jednotlivým účastníkům řízení přísluší. Balík: Problém se nedá vyřešit jedinou besedou. Nestor památkové péče Dr. Líbal kdysi řekl: „Teorie památkové péče je věcí velice zapeklitou a složitou…“ A zeptal se sám sebe: „Čím se památková péče profiluje vůči současnému životu?” Zku s te p ro s í m z hod no ti t současnou spolupráci jed-

notlivých účastníků procesu obnovy. Jerie: U historických objektů, které požívají památkovou ochranu nebo se nacházejí na území, která jsou památkově chráněna, je výkon státní památkové péče zajištěn zákonem. Problémem je, že nikde, vyjma restaurátorských prací, není kodifikováno, jaké kvalifikační předpoklady musí jednotliví účastníci tohoto procesu mít. A my se setkáváme s tím, že akce obnovy na území našeho státu projektují a realizují nekvalifikovaní jedinci. Samozřejmě, problém kvalifikovanosti je třeba řešit i u pracovníků státní památkové péče, kde je situace na území České republiky velice rozdílná. Jandáček: Je to hlavně otázka zodpovědného přístupu, komunikace a dobré vůle všech zúčastněných stran. Mimo Prahu, kde jde o největší investice, se tolik zásadních konfliktů neobjevuje. Balík: Neřekl bych, je celá řada příkladů, kdy se setkáváme ze strany památkové péče s povo-

leními nebo nepovoleními, která nejsou zdůvodněna. Záruku za dílo ovšem nese vždy projektant. Štulc: Proto je třeba včas formulovat, co je cílem památkové ochrany stavby, co od dané obnovy očekáváme. Zda stavbu beze stop stáří, znovu v naprosto perfektní dokonalosti, nebo památku vypovídající o jednotlivých etapách svého vývoje. Toto očekávání se samozřejmě u jednotlivých typů památek liší. Je důležité včas kvalifikovaně sporné body posoudit a dané přístupy vyjasnit. Stejně uvážlivě musíme přistupovat k volbě vhodných materiálů. Některé dnes módní materiály sice zdánlivě situaci řeší, za pár let se ale ukážou jako problematické a obtížně odstranitelné. Jerie: Účastníků procesu obnovy je navíc mnoho. Pokud se v procesu objeví někdo nekomunikativní nebo konfliktní, nedojde se k rozumnému závěru. Balík: To platí o obou stranách. Kámen úrazu je v určité neochotě seznámit se s argumenty, ale i metodami a materiály druhé strany, s jejich dopady a možnostmi. Jandáček: Vlastní realizace mnohdy nemá vzhledem k projektové dokumentaci pro stavební povolení zpětnou vazbu. Kontrolní dny neplní svou funkci tak, jak by měly, a většinou vše

končí roztržkou u kolaudace. Dokumentace ke stavebnímu povolení by neměla obsaho vat konkrétní názvy výrobků. Stavební proces je u mnoha přestaveb rozšířeným stavebním průzkumem a konkrétní cesta se někdy skutečně hledá až „z lešení“. Jak přistupovat k rekonstrukci památkových objektů? V rámci původní křivky nebo z hlediska souvislosti vývoje? Štulc: To je otázka komplikovaná a není na ni jednoznačná odpověď. Vždy se musí hledat optimální řešení individuálně. Hodnota památky je veličina komplexní – skládaná z řady veličin, které se sčítají a někdy stojí proti sobě. U některých památek je nejpodstatnější, že jde o dílo geniálního autora. Zde je pak rozhodující architek tonick ý t var, k ter ý dává rekonstrukci právo na návrat k původnímu stavu, který byl během věků třeba nevhod nými, devalvujícími zásahy znejasněn. Jinde, například u zříceniny hradu, jsou tím, co nás oslovuje, dějiny, které hradem procházely. I to, že byl při dobývání poškozen, má svou historickou vypovídající hodnotu. U každé památky je proto nutné individuálně stavebně-historickým průzkumem vyhodnotit postupný vývoj a hledat

rovnováhu mezi akcentem na jednu stavební fázi a památkou jako vývojovým organismem, ke kterému každá doba přidala určitou vrstvu. Samozřejmě jiný přístup bude ke Karlovu mostu nebo letohrádku Belvedér, jiný k továrnímu objektu ve Vítkovicích nebo Dolu Michal, který se pro návštěvníka prezentuje jako stavba, kde se de facto včera zastavil její chod. Jenže v celém procesu hraje v ý znamnou roli inve s tor, který někdy volí určité kompromisy… Jandáček: Investoři někdy od obnovy očekávají nové, dokonalé stavby. Takovými ale nebyly ani v době svého vzniku. (Zde je například patrný vliv Německa.) Investoři si musejí uvědomit i to, že dané řešení bude vyžadovat příslušnou údr žbu. Pokud se například zvolí vápenné nátěry, budou se nutně muset častěji obnovovat. Pro každou budovu by měl být také zpracován výhledový plán oprav. Stejně tak nelze u obnovy historické stavby vyžadovat stoprocentní záruku proti deformacím a trhlinám. To by znamenalo buď stavbu postavit znova, nebo ji nově založit, čímž ztratí hodnotu. Příkladem by měla být například britská metoda, kdy se památkám umožní přirozený vývoj. Nejsou sice technicky

dokonalé, ale odpovídají době svého vzniku. Štulc: Pokud se nejedná o ryzí konzervaci, což je případ velmi málo častý, půjde vždycky o určitý kompromis, který by měl zachovat maximum z vypovídacích hodnot dané památky a měl by se snažit zároveň umožnit záměr, který investor zamýšlí. Zde je často problematickým bodem předimenzovanost investorem navrhovaného využití, kdy extrémní nároky na funkci není památka z důvodů nejen kapacitních, ale i konstrukčních, schopna unést. Vždy je nutno hledat rovnováhu a způsob, jakým zachovat maximum hodnot, pro které se daná stavba stala památkou. Balík: Ano, a tento záměr by měl být vždy formulován před začátkem procesu projektování. Jerie: Památkový zákon dává možnost, aby tomu tak bylo. Pokud se, ve snaze urychlit proces, opomine složka formulování záměru, složka předprojektové přípravy a zahájí se zpracování projektu pro stavební povolení, přesune se vše až na fázi realizace. Jandáček: V současnosti má například parcela v centru Prahy pro investora daleko větší hodnotu než sama památka. A pokud stavbu nesmí odstranit, snaží se problém řešit alespoň tak zvaným „fasádysmem“,

inzerce


kdy z památek zůstávají jenom makety a vlastní substance je odstraněna. A to pro mě není kompromis. Balík: Jde také o to předem určit, jak má památka stárnout. Jestli pomalu a do krásy, s předpokladem určité pravidelné údržby, nebo zda má jen vydržet po určitý časový úsek. Z těchto záměrů vychází volba materiálů, technologií, ale i použitých metod. Štulc: Pokud jde o vlastní konzervační a obnovovací postupy, tak pro památku je optimální, když je obnovována prostředky, kterými byla vytvořena – pak zpravidla stárne takzvaně přirozeně. Když se na našem trhu v 80. letech objevily různé syntetické nátěry, památková péče ze začátku souhlasila s jejich aplikací. Postupně se však zjistilo, že neumějí stárnout. To nás vedlo k akcentu na tradiční materiály a prostředky. Zídek: Jak jsou rozdílné památky, tak jsou samozřejmě rozdílné přístupy k nim. Základ je v dostatečně kvalitně zpracované přípravě obnovy. Všichni jsme se shodli také na tom, že daná řešení je třeba, ve vztahu k té které konkrétní kulturní památce, včas definovat. Památkový zákon to, domnívám se, umožňuje oběma stranám – jak té, která zastupuje investora, tak té, která představuje veřejný zájem. Obě strany musí své argumenty uchopitelně popsat a odůvodnit je. Vše by se mělo propojit na úseku správního rozhodování, kdy úředník je tou osobou, která by měla být schopna argumenty zvážit. A tady narážíme na základní problém, což je hledisko časové. Řada investorů upřednostňuje čas před kvalitou. A v mnoha případech bývají stavební postupy řešeny až na stavbě. Úlohou obou stran, jak památkářů, tak stavební veřejnosti, je přesvědčit investor y, že prostředky investované do kvalitní přípravy se vrátí ve zjednodušeném provádění, kdy jsou už předem zásadní otázky vyjasněné. A to si myslím, že je nejdůležitější problém, který neupravíme ani personálním zabezpečením ani

zlepšením odborné kvality, ale je to problém obecný, který musíme být schopni artikulovat alespoň v tomto směru společně. Š t u l c : J e s am oz řejm é, že investor chce mít z prostředků vložených do dané rekonstrukce přiměřenou návratnost. Ale nelze uplatňovat v tomto směru absolutní liberalismus. To bychom mohli památkový zákon zrušit jako nepotřebný, ponechat těmto procesům úplnou volnost, a škrtnout tak kulturní historii a kulturnost tohoto národa. Památkově chráněná území tvoří pouhá 3 % zastavěného území. Doporučuji porovnat kvalitu výstavby v těchto lokalitách s výstavbou masivně vznikající mimo ně, tedy mimo dotyk se státní památkovou péčí. Památková ochrana se zde promítá i do určité reglemence vznikající výstavby a kvalita architekta se projevuje také tím, jak dalece je schopen dané omezující podmínky vyřešit. To třeba geniálně ukázal Josef Gočár u Domu U Černé matky boží, kde stavbu o sedmi podlažích dokázal rafinovanou architektonickou kompozicí minimalizovat tak, že je kompatibilní s nižšími sousedními městskými domy. Kompromis je možný, ale vyžaduje samozřejmě úctu k minulosti z obou stran.

chráněného zdiva, měly by tedy být co nejméně destrukční. Za čtvrté: Historický stavební materiál nesmí bý t změnou potřeb namáhán radikálně odlišnými podmínkami. Za páté: Po konzultaci se zástupci památkové péče je třeba uváženě, je-li to technicky možné, zachovat zbytky historických maleb, omítek a architektonických prvků. Jerie: To ale nepůjde bez rozšíření znalostí a pochopení na obou stranách, bez znalosti současných i historických metod. Zde se zase dostáváme k té kvalifikaci. A samozřejmě, je třeba si uvědomit, že celý proces vyžaduje určitý čas a nejde zvládnout během několika dnů. Je nutné pravidelně spolupracovat v průběhu výstavby. Často se používá termín – vyřešíme památkovou péči. Můžeme směřovat lepšími cestami k pozitivním výsledkům, ale není to problematika, která by šla vyřešit jednorázově.

Štulc: Taky se domnívám, že je velmi důležitá kvalita lidského faktoru, a je to problém, protože společnost nemůže investorovi nic předepisovat. Jsou investoři vzdělaní a s pochopením a jsou investoři nevzdělaní, kteří hledají pouze jednostranně návratnost. Ale samozřejmě se může mnoho změnit ve vlastním odborném systému památkové péče. Jandáček: Je pravda, že trochu selhal i stát, který svými investičními činy ukazuje, že ani on není osvíceným investorem. Problematikou je také určité napětí mezi architekty, techniky a památkáři, možná že i důsledkem dřívějšího školského systému. Neměli bychom myslet jenom na dnešek, ale i na budoucnost. Památky lidské životy mnohonásobně přežijí a my příslušné zásahy provádíme jen ze znalosti své doby. Dbejme proto na to, aby nebyly natolik likvidující, že z nich už nebude cesty zpátky.

inzerce

Kde vidíte řešení, jak předejít zmiňovaným nesouladům? Balík: Já jsem se pokusil ze svých projektových zkušeností naformulovat věcný a reálný návrh. Nemá-li si rekonstrukce protiřečit s potřebami ochrany stavby, je třeba: Za prvé: V maximální možné míře respektovat původně nalezené úpravy dispoziční, stavební a povrchové. Návrh, i předběžný, je třeba konzultovat se zástupci památkové péče již v koncepci. Za druhé: Historická opatření je nutno vyhodnotit z hlediska nových potřeb. V případě jejich nevhodnosti navrhne autor projektu doplnění původních opatření metodou založenou na podobném principu. Za třetí: Nově navrhované úpravy nesmí být příčinou potlačení, nebo dokonce zániku historicky

18 stavebnictví 12/06 – 01/07 Untitled-1 1

10/24/06 8:57:03 AM

Liapor ZDIVO, jak dokonale přesné...

EXTRÉMNÍ TICHO A TEPLO To jsou základní požadavky na kvalitní bydlení, a to pro každého. My Vaše požadavky bereme vážně, a proto jsme je promítli přímo do samotné podstaty našich výrobků. Pečlivý vývoj a výroba pomáhají termoakustickému zdicímu systému Liapor zajistit pro Vás skutečné ticho a teplo.

Kalibrované zdivo Liapor pro přesné zdění Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. 357 44 Vintířov tel.: +420 352 324 444 fax: +420 352 324 499 e-mail: [email protected]

www.liapor.cz

Nové kalibrované tvarovky pro přesné zdění mění pohled na stávající technologii provádění zdiva. Představují vyšší produktivitu zdění, celkové snížení pracnosti, zásadní snížení vlhkosti, rychlejší vysychání zdiva, úsporu zdicí malty, zvyšují tepelný odpor celého fragmentu zdiva při vytvoření téměř dokonalého materiálového monobloku.

navrženo přírodou, vyrobeno pro život

Technistone

®

Společnost Technistone je díky bohatým zkušenostem s realizací interiérů známa a oblíbena po celém světě. Schodiště, dlažby, koupelny, kuchyňské pracovní desky a další interiérové prvky z obohaceného přírodního kamene svým vysokým leskem prosvětlí interiéry budov a vytvoří exkluzivní vzhled. Široká škála barev a možnost nařezání libovolného formátu kamene uspokojí i nejnáročnější klienty. Mezi další výhody kamene Technistone® patří snadná údržba, dlouhá životnost, tvrdost a bezpórovitost. Technistone® je konglomerovaný kámen vyráběný licenční technologií Breton. Skládá se z drceného tříděného granitu, křemičitého písku a případně zrcadlových střepů. Jako pojivo je použita kvalitní polyesterová pryskyřice, zajímavých barev je dosahováno pomocí barevných pigmentů. Technologie Breton založená na podtlakovém vibračním lisování vybraných přírodních materiálů se speciální polyesterovou pryskyřicí umožňuje sjednotit krásu přírodního kamene s lepšími vlastnostmi kamene konglomerovaného.

www.technistone.cz Technistone, a.s. Bratří Štefanů 1070, 500 03 Hradec Králové tel.: 495 714 711, fax: 495 714 709 e-mail: [email protected]

bytová výstavba

text: Vladimír Šlapeta

foto: archiv autora

▲ Kamil Roškot – rodinný dům mlynáře, Vlašim

Rodinné domy v české architektuře XX. století prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. Děkan Fakulty architektury VUT Brno.

Architekt Josef Havlíček, přední představitel českého funkcionalismu, kdysi ve své monografii napsal, že rodinný dům je prubířským kamenem každého architekta: Na počátku tvorby, uprostřed kariéry i na jejím konci, je to úkol, se kterým se setkává architekt v kterémkoliv období své tvorby. Znovu a znovu prověřuje jeho schopnosti vyjádřit se k zásadnímu problému architektury vůbec. Právě proto lze na tomto typologickém druhu ukázat současný stav společnosti, její minulost i směřování do budoucna. Prostřednictvím vývoje rodinného domu – vily lze velmi dobře vyčíst stav společnosti i společenskou úroveň a architektonickou kulturu.

Secese Rodinný dům či vila secesní doby se v českých zemích odvíjela z tradice vily secesního období ve Vídni, kde tehdy studovala většina architektů. Ať už to byl Jan Kotěra, Dušan Jurkovič, nebo další žáci Oty Wagnera mladší generace. Tyto vily vycházely z vídeňských a anglických vzorů halových dispozic s krbem a lidových tradic příslušných regionů. Právě v tomto smyslu uplatnil Dušan Jurkovič vlivy moravskoslovenského pomezí a Jan Kotěra, který již v té době Británii navštívil osobně, reflektoval vlivy hnutí Arts and Crafts nebo Charles Rennie Mackintosh. Na tuto tvorbu navázali i někteří Kotěrovi žáci, například Kamil Roškot.

▲ Jan Kotěra – vila Gombrich, Vídeň, 1913–14


Kubismus Kubistické hnutí vycházelo z poněkud protichůdných stanovisek. Zatímco secesní vily byly založeny na středověké řemeslné tradici ve smyslu ideálů Johna Ruskina, kubistické hnutí stavělo na ideálu hmotnosti jeho psychologického působení a na obnově průčelí jako vyjadřovacího prostředku architektury.

Vliv Holandska Nejmladší generace architektů, která rostla už do nové republiky, však tuto tendenci nepřijala a začala rychle hledat nové vzory. Největší vliv mělo Holandsko, které bylo neutrálním státem, a tudíž stavební činnost pokračovala i během první světové války a těsně po ní. Takže všichni evropští architekti a studenti oboru vzhlíželi k Holandsku jako k velkému vzoru. Přední čeští architekti i studenti škol Josefa Gočára na Akademii výtvarných umění a Pavla Janáka na umělecko-průmyslové škole cestovali do Holandska, a naopak prominentní holandští architekti, především Henrik Petrus Berlage, Theo van Doesburg a Jacobus Johanes Pieter Oud, přednášeli mezi léty 1923–24 v Praze a Brně. Výsledkem těchto skutečností byly holandisující stavby rodinných domů, například skupina domů pro výtvarné umělce v Praze na Ořechovce od Pavla Janáka pro Emila Fillu, Vincence Beneše a Bohumila Kafku, stejně jako vlastní rodinný dům městského brněnského architekta Jindřicha Kumpošta v Brně v Masarykově čtvrti.

Funkcionalismus

▲ Josef Chochol – rodinný dům, Praha-Vyšehrad, 1912–13

Půdorys a vnitřní prostor se příliš neměnil, zatímco průčelí – vnější povrch – se stalo prostředkem psychologického vyjádření smyslu architektury. Výsledkem byly například krystalické formy průčelí vyšehradských vil architekta Josefa Chochola nebo vily Pavla Janáka v Jičíně a Lublani. Poválečné Československo hledalo právě prostřednictvím předních architektů Josefa Gočára a Pavla Janáka předešlé kubistické éry nový národní sloh, který měl vyjádřit identitu mladé Československé republiky. Výrazem tohoto úsilí je například Janákova vila v Praze-Bráníku.

▲ Jindřich Kumpošt – rodinný dvojdům, Brno, 1931


V zimě 1924–25 zorganizoval Klub architektů přednáškový cyklus Za novou architekturu za účasti tehdejších vůdčích evropských architektů – Jacobuse J. P. Ouda, Le Corbusiera, Ozenfanta a Adolfa Loose, a to v Praze a v Brně. Tento cyklus byl rozhodujícím momentem v prosazení idejí moderní architektury v československém prostředí – Le Corbusier se stal doslova „Guru“ české, k Francii orientované moderny. Krátce poté si postavil pražský architekt Evžen Linhart vlastní vilu na Hanspaulce – první corbusierovský dům v Československu. Snad stojí za zmínku, že Linhart v tomto domě utratil i jmění své ženy poté, co navštívili Stuttgart a Paříž a Le Corbusierovy stavby. Realizace byla tak drahá, že mladý pár musel dům na dvě léta pronajmout, než se tam mohl nastěhovat a dům užívat. Bílý funkcionalismus však brzy poté zvítězil a stal se vůdčím stylem československé architektury a nositelem kulturní ideje tohoto nového státu. Vedle domácích

▲ Evžen Linhart – vlastní dům, Praha, 1927–29

▲ Ladislav Žák – rodinný dům, Praha-Baba, 1932

▲ Eduard Žáček – vlastní dům, Brno, 1935

architektů realizovali svá vrcholná díla na českém území i přední světoví architekti. V Praze Adolf Loos uskutečnil Müllerovu vilu, svou nejvýznamnější manifestací prostorového plánu, a německý architekt Ludwig Mies van der Rohe vilu Tugendhat jako svou nejdůležitější stavbu evropského období před svým útěkem do Spojených států. Výstava bydlení Svazu československého díla Nový dům v Brně v roce 1928 a o čtyři roky později Výstava nového bydlení Baba tuto tendenci jenom potvrdily. Mimořádný úspěch těchto výstav, zejména té pražské, způsobil, že se rodinný dům – vila pro střední a vyšší střední vrstvu – stal opravdovým experimentálním polem

nové architektury, v němž byly od roku 1932 až do počátku války vyzkoušeny všechny možné stylové variace funkcionalismu – od racionálního konceptu funkcionalismu, přes corbusierovský plasticismus, aerodynamický funkcionalismus, až k organické architektuře. Stavby manželů Oskara a Elly Oehlerových jsou příkladem té racionální tendence, vlastní dům Bohuslava Fuchse, vila továrníka Volmana v Čelákovicích nebo některé práce Josefa Havlíčka a Karla Honzíka ilustrují corbusierovskou plastickou tendenci, zatímco vily Bohuslava Fuchse v Brně-Pisárkách, některé vily na severní Moravě bratří Šlapetů a vily Vladimíra Grégra reprezentují aerodynamickou architekturu. stavebnictví 12/06 – 01/07 23

▲ František M. Černý – rodinný dům Moelzer, Praha, 1938

Jiné vily stejných architektů inklinovaly až k organické architektuře v přírodních materiálech. Tato tendence pokračovala ještě na počátku okupace, kdy se mnoho stavebníků snažilo rychle investovat peníze do staveb na okraji velkých měst nebo v rekreačních oblastech, kde se chtěli ukrýt pro případ bombardování, které bylo možno očekávat v době druhé světové války.

1945–65 Můžeme konstatovat, že právě ve stavbách rodinných domů se odráží vysoká kultura bydlení střední a vyšší vrstvy české společnosti v době jejího vzestupu. Vzhledem k politickému vývoji po osvobození v květnu 1945 a politické orientaci k socialismu a na Sovětský svaz formy komunálního bydlení převážily. Rodinný dům přestal být nejdůležitější formou bydlení pro střední a vyšší vrstvu, která byla ze společenského rejstříku vymazána. Tím byl již socialistický a brzy komunistický stát ochuzen o významnou vrstvu formy bydlení a její kulturu.

▲ Ivan Ruller – rodinný dům, Brno, 1967–68

1966–68 Je však pozoruhodné, že v okamžiku, kdy se objevovaly první vlaštovky oživení a liberalizace stavební produkce v oblasti bydlení, objevily se i první pokusy o obnovu tohoto stavebního druhu. Rodinný dům inženýra Petráčka v Brně, který projektoval architekt Ivan Ruller, je toho vzácným dokladem. Tento architekt se v polovině 60. let právě vrátil z dlouhodobého studijního pobytu v Paříži a zkušenost a znovu objevená osobní důvěra stavebníka a architekta z této stavby přímo vyzařuje.

1969–89 Sovětská okupace však obdobná úsilí architektů i stavebníků opět zabrzdila. Jen zcela výjimečně se v 70. a 80. letech objevily realizace domů individuálnějšího charakteru. Teprve Sametová revoluce v listopadu 1989 otevřela toto tradiční pole činnosti architektů a umožnila, aby spektrum jejich výsledků ilustrovalo stavební bytovou kulturu, jak se vždy patřilo.

english synopsis Family Homes and Czech Architecture in the 20th Century

This article highlights the basic developmental history in the sphere of family homes design. It presents works by prominent architects from the Art Nouveau period, Cubist homes, functionalist projects, postwar construction, and even work from the 1970s and up to current construction projects.

klíčová slova: dům rodinný, architektura česká, historie výstavby

keywords: ▲ Atelier Burian – Křivinka – rodinný dům, současná realizace


family home, czech architecture, history of building

„Špièkové technologie jsme spojili s tradièními materiály. Postavit pasivní dùm je výzva pro profesionály.“ Pavel Murárik, stavbyvedoucí seminárního centra Hostìtín, Skanska CZ, Divize Technologie

Obec Hostìtín zná kromì milovníkù pùvabné krajiny Bílých Karpat málokdo. Pøesto se pyšní nìkolika unikáty: vyrábí oblíbený biomošt, k vytápìní používá biomasu, vodu ohøívá solárními kolektory a je zøejmì nejekologiètìji spravovanou obcí v Èeské republice. Zámìr ZO ÈSOP Veronica vybudovat v obci Seminární centrum podle standardù tzv. pasivního domu, tedy s extrémnì nízkou energetickou nároèností, pøijala spoleènost Skanska CZ jako výzvu. Díky spolupráci investora, vedení obce a spoleènosti Skanska CZ se tak podaøilo dokonèit jedineènou veøejnou stavbu, která bude nepochybnì vzorem pro ostatní.

www.skanska.cz

bytová výstavba

text: Šafer Hájek Architekti s.r.o.

Rekonstrukce a přístavba bytového domu Kollárova Šafer Hájek Architekti s.r.o. Ateliér poskytující kompletní služby v architektuře. Z významných realizací: ■ základnová stanice s rozhlednou (Nymburk) – Cena Grand Prix 2003 ■ rekonstrukce Dejvického divadla 2001

Projekt rekonstrukce a přístavby domu Kollárova je jedním z prvních projektů obnovy bytového domu a konverze rozlehlých průmyslových dvorů a hal na obytný dům v oblasti pražského Karlína. Stavba kombinuje rekonstrukci památkově chráněné budovy z konce 19. století v uliční frontě s novou přístavbou, nápaditě doplňující kompozici stávajícího dvorního traktu. 26 stavebnictví 12/06 – 01/07

foto: Filip Šlapal

▲ Pohled na dokončenou stavbu

Charakteristika stavby Vlastní stavba se skládá jednak z rekonstrukce stávající třípodlažní budovy s podkrovím, která je umístěna v řadové městské zástavbě v ulici Kollárova, jednak z nové dvorní přístavby. Půdorysně je stavba rozdělena na dva dilatační celky – stávající rekonstruovanou budovu a křídlo přístavby. Tyto dva dilatační celky jsou spojeny v přízemí a dále schodištěm na úrovni jednotlivých podlaží. Celkové půdorysné rozměry stavby včetně přístavby v úrovni přízemí jsou 19x48 m.

Rekonstrukce stávající budovy Nosná konstrukce stávající budovy je řešena tradičně jako podélný zděný stěnový systém – dvoutrakt, doplněný dvěma vnitřními a štítovými stěnami. V původním domě byla provedena oprava krovu s vestavbou podkroví a schodiště bylo propojeno s dvorní přístavbou. Rekonstrukce respektovala typické architektonické prvky poloviny 19. století zachováním kamenného polootevřeného

schodiště, litinového tvarovaného zábradlí pavlačí a systému nosných kleneb v celém objemu budovy. Oddělením průjezdu, vyhrazeného pro vjezd automobilů do garáží ve dvoře, od nového vstupu pro obyvatele domu je vytvořen veřejný prostor, akcentující původní nosný systém domu. Bytové jednotky využívají východní a západní orientace fasád k ideálnímu řešení prostorové dispozice stávajících bytů. Nově vzniklý byt v prostoru původní půdy poskytuje svým obyvatelům výjimečný výhled do historického prostoru Karlínského náměstí na západě a na moderní dostavbu ve dvoře s navazujícím parkem ve vnitrobloku na východě. Vnitřní společný prostor ve dvoře, terasách a bytových jednotkách poskytuje svým obyvatelům maximální soukromí.

➤

sever

Konstrukce dvorní přístavby Dvorní přístavba ve vnitřním prostoru pozemku je navržena jako pětipodlažní obytná budova obdélníkového tvaru o rozměrech v nadzemní části 19x40 m. Stavba není podsklepena. Nosná konstrukce přístavby je železobetonová monolitická, navržená jako kombinovaný konstrukční systém se sloupy a obvodovými stěnami, v úrovni největší zastavěné šířky dvora v přízemí jako trojtrakt. Jednotlivá podlaží postupně ustupují směrem k severní stěně. S ohledem na absenci suterénu a přilehlé sousední objekty je přístavba založena hlubinně na železobetonových pilotách, resp. pilířích tryskové injektáže. Provozně je budova přístavby navržena jako bytový dům, kde nosný systém umožňuje flexibilní změnu dispozice bytů.

▲ Situace ▼ Pohled na mezonetové řešení přístavby

Architektonické řešení Podle principu plošné a výškové regulace doplňuje navržená budova přístavby nedokončenou kompozici dvorního traktu. Konkrétní řešení bytového domu je postaveno na myšlence zdůrazňující optické propojení nového parku Corso s prostorem dvora. Hmota stavby je navržena jako stupňovitě se zužující směrem k parku, což umožňuje výhled východním směrem pro byty a maximální využití jižní fasády pro osvětlení. Koncept artikulace stavby a stupňovité zeštíhlení zmenšují měřítko hmoty přístavby. Vztah k parku je podpořen vytažením horních dvou podlaží nové stavby za hranici obvodové zdi, v 1. NP ve formě velkého arkýře. Moderní dostavba ve vnitrobloku respektuje objemy okolních staveb a zároveň citlivě navazuje na původní dům. Obě hmoty – původní budova a dostavba – jsou nenásilně spojeny konstrukcí výtahu. Část přízemí ve dvoře je vyhrazena parkovacím stáním pro automobily. Tato stání jsou v celé ploše zakryta vodorovnou konstrukcí, která je využívána jako zatravněná terasa pro bytové jednotky v úrovni 1. patra. Konstrukční systém přístavby umožňuje variabilní spojování jednotlivých bytů ve větší celky. Všechny bytové jednotky mají vlastní terasu nebo balkon orientovaný jižním směrem a zároveň s výhledem do nově budovaného parku ve vnitrobloku. Byty v posledním patře mají k dispozici rozsáhlé střešní terasy přístupné přes mezonetový obytný prostor. Na jihovýchodní straně pozemku je situován třípodlažní solitérní objekt se vstupem z terasy nad garážemi. Jeho východní fasáda se zahradou přímo sousedí s parkem ve vnitrobloku. Rekonstrukcí a dostavbou vzniklo celkem dvacet bytů o ploše od 34 do 160 m 2, dvě obchodní nebo administrativní jednotky v přízemí, parkovací místa a sklepní prostory. stavebnictví 12/06 – 01/07 27

▲ Půdorys 5. NP

▲ Starý průmyslový dvůr, místo budoucí výstavby

▲ Rekonstrukce krovu stávající budovy

▲ Půdorys 3. NP

▼ Železobetonová konstrukce přístavby


▲ Terasy mezonetových bytů

english synopsis Reconstruction and Extension of the Kollárova Tenement Building The project for the reconstruction and extension (addition) of the Kollárova tenement building is one of the first reconstruction projects of an apartment block with conversions of large industrial courtyards and halls into a new residential housing complex in the Prague-Karlín district. The project combines the reconstruction of a national cultural monument, an access-balcony type tenement building dating from the mid-19th century, with a new addition, which strikingly complements the design of the existing courtyard section.

▲ Podélný řez

Základní údaje o stavbě Stavba:

Rezidence Kollárova Praha 8-Karlín, Kollárova 14

Charakter stavby:

Rekonstrukce a přístavba

Investor:

Real Estate Karlín – Palác a. s.

Architekt:

Šafer Hájek Architekti s. r. o. Ing. arch. O. Hájek, Ing. arch. P. Čížková, Ing. arch. L. Fecsu, Ing. arch. T. Pavlík, Ing. arch. O. Rosová, Ing. arch. J. Šafer

Generální projektant:

AED Project a. s., Ing. A. Marek, Ing. I. Hodek, Ing. K. Chlupáč, Ing. P. Sedlák

Generální dodavatel: Podzimek a synové, s. r. o. Termín dokončení:

12/2005

Kolaudace:

22. prosinec 2005

Structure Description The structure comprises the reconstruction of an existing three-story building and attic forming part of the row of buildings built up along Kollárova Street and a new structure added to the courtyard. The structure’s ground plan is divided into two elongated sections – the existing reconstructed building and the additional wing structure. These two sections are joined at the ground floor and also along a staircase at individual levels. The total ground-plan dimensions of the structure, including the addition, at the ground-floor level are 19x48 m.

klíčová slova: rekonstrukce, přístavba, úprava stavební

keywords: reconstruction, addition, modification


bytová výstavba

text: Jakub Kynčl

foto: Fotostudio Croci & du Fresne

QUARTIER MC NAIR, Berlín – bydlení ve městě Ing. arch. Jakub Kynčl (*1971) V současné době působí jako pedagog na Fakultě architektury VUT v Brně. Je autorizovaným architektem ČKA a od roku 2001 je partnerem kanceláře KNESL + KYNČL architekti.

Bydlení bylo vždy jedním z hlavních stavebních úkolů, každá doba měla však jiné zájmy, preference a především představy o jeho naplnění a každá doba se s ním vypořádala jinak – po svém. Dnes prožíváme stále intenzivnější zájem o bydlení ve městě. Ve městě, které ale bude odpovídat měnícímu se životnímu stylu, měnícímu se stylu práce, měnící se struktuře společnosti, měnícímu se užívání budov, měnícím se technologiím a měnícím se potřebám jeho obyvatel. Tyto změny samozřejmě následně vyvolávají potřeby nových či modifikovaných stavebních typů. Níže představený projekt lze po právu nazvat jedním z milníků v hledání nových forem.

(doposud byla zrealizována 1. a 2. etapa – 226 rodinných domů a 36 bytů v jednom domě). Rodinné domky jsou navrženy ve třinácti různých typech, z nichž každý má tři základní podtypy, které lze libovolně kombinovat, a ke každému z nich přiléhá privátní venkovní prostor 32–104 m2. Moduly jsou kombinací tří základních parametrů – šířky (4; 4,5; 5 a 6 m), hloubky (10,5; 11,5 a 12,5 m) a výšky (2 nebo 3 podlaží) – a jsou řazeny vždy po pěti až devíti jednotkách stejné šířky a hloubky vedle sebe. Řadové domy jsou pak ještě doplněny nezbytnou kůlničkou, opět dědictvím Atelieru 5, hned vedle vstupu. Původně měl soubor sloužit převážně k ubytování vládních úředníků, kteří se sem měli přestěhovat v souvislosti s přesunem hlavního města. Ti však zůstali ve svých domovech v Porýní a do Berlína začali dojíždět pouze na pracovní část týdne. Nakonec se tak sídliště místo úřednickou ubytovnou stalo vítanou odpovědí na nejpalčivější otázky soudobého urbanismu. Odpovědí na otázky související s dnešními požadavky na moderní způsob bydlení ve městě při zachování všech jeho předností, vazeb a základních charakteristik, současně s udržením určité nezbytné míry soukromí v rámci sice malého, ale přesně vymezeného teritoria. Materiály byly převzaty z projektu Jakuba Kynčla, jehož součástí byla kniha, vydaná Vydavatelstvím ERA 2005, ISBN 80-7366-039-3, a výstava původně zpracovaná pro Galerii architektury Brno.

Příklad kompaktního bydlení MC NAIR QUARTIER je příkladem tzv. kompaktního bydlení – obytné struktury složené z řadových či jiné formy rodinných domů, nízkopodlažních bytových domů nebo jejich vzájemně se prolínající kombinace. Většinou se totiž spíše než o zástavbu jedná o prostorovou strukturu, kombinující prvky všech zmíněných typologií, která se snaží dát svým obyvatelům komfort bydlení v rodinném domě, společně s využitím všech předností bytového domu (cena, malá parcela, umístitelnost v městské zástavbě apod.). Zjednodušeně by se dalo říci, že takto navržené stavby se snaží zužitkovat přednosti obou stavebních typů a zároveň eliminovat jejich nevýhody.

řadový dům / row house řadový dům / row house řadový dům / row house řadový dům / row house řadový dům / row house

Sídliště je syntézou tvůrčích postupů bernského Atelieru 5 a odkazu bílého meziválečného racionalismu. Vznikla tak do současných podmínek transformovaná idea zahradního města – produkt trhu se smyslem pro aktuální sociální situaci, citlivá parcelace s důrazem na ekonomii území, důsledná hierarchizace prostorů, zeleň a množství různých veřejných prostorů jako integrální součást komplexu, auta na parkovištích před domy a dětská hřiště s mnohočetnými vizuálními kontakty na okolní domy, velká škála typů dobře vymyšlených bytů (od 68 do 147 m2), včetně variantnosti a variability v kombinacích několika základních modulů a promyšlených konstrukčních detailů. Soubor se nachází na jihozápadním předměstí Berlína, na místě bývalé základny americké armády, která jej opustila na počátku devadesátých let. Skládá se z 337 rodinných domů a 180 bytů v pěti bytových domech


řadový dům / row house řadový dům / row house řadový dům / row house dvojdům / semi-detached house dvojdům / semi-detached house dvojdům / semi-detached house dvojdům / semi-detached house terasový dům / terraced house

0

▲ Situace

50

100

200 m

31

▲ Řadový dům

0

▲ Dvojdům


▲ Dvojdům – půdorys 1. a 2. NP a příčný řez

5

10

25 m

▲ Letecký pohled na část sídliště

▲ Řadový dům – půdorysy a příčný řez

QUARTIER MC NAIR, BERLÍN architekt / architect: d-company – Anatole und Insook du Fresne, Danny Bucco; Baumschlager & Eberle – Dietmar Eberle (koncepční fáze / the conception phase) zahradní architekt / landscape architect: Hager Landschaftsarchitektur AG – Guido Hager klient / client: Prometheus Immobilien Verwaltung GmbH & Co., Objekt Berlin – Steglitz Mc Nair KG projekt / design: 1998–2001 realizace (1. a 2. etapa) / construction (1st and 2nd phase): 1999–2002 počet bytových jednotek / number of dwellings: 303 řadových domů / row houses 34 dvojdomků / semi-detached houses 180 v 5 bytových domech / in 5 apartament houses průměrná velikost bytu / average size of dwelling: 111 m2 celková podlažní plocha / total floor area: 57 387 m2 plocha pozemku / site area: 122 000 m2

english synopsis MC NAIR QUARTIER, Berlin – Living in the City While housing is a continual and central building task, each historical period had different concerns and preferences, and hence approached the subject in its own way. Nowadays, with the majority of the world’s population living in towns, we experience a resurgence of interest in town living. In response, towns need to adapt to the changing lifestyles, attitudes to work, social structures, building use, technologies and the requirements of its inhabitants. Naturally, the changes trigger the need for new or modified building types. MC NAIR QUARTIER can be justifiably referred to as one of the milestones in searching for new forms of urban housing. The estate is a fusion between the creative approach of Atelier 5 in Bern and the heritage of the inter-war white rationalism. The result is a garden city transformed into a contemporary context, a market product with a sense of the current social situation which uses division of plots in response to the economy of the area. Consistent hierarchy of the spaces, greenery, an abundance of various public spaces, parking directly in front of the houses and children’s playgrounds having multiple viewpoints from the surrounding houses are all an integral part of the complex. All of this offered with a great range of thoughtfully designed flats (from 68 to 147 m2), offering variety and variability in combination with several basic modules and well-thought-out constructional details.

konstrukce / type of structure: železobetonová / reinforced concrete

klíčová slova:

cena / price: řadový dům / row house – 990 eur/m2 dvojdomek / semi-detached house – 1050 eur/m2 bytový dům / apartament house – 1011 eur/m2

keywords:

kompaktní bydlení, urbanizmus

high-density housing, town planning


bytová výstavba


foto: Tomáš Malý

Čím je pro vás architektura a jak o ní učíte své žáky přemýšlet? Existuje spousta definic architektury. Pro mě je nejbližší ta římského architekta a inženýra Marcuse Vitruvia: „Architektura je stavba splňující tři základní kritéria – firmitas, utilitas a venustas, mezi kterými musí být rovnováha.“ Dobrá architektura by se měla vyznačovat statickou pevností a musí splňovat funkci, pro kterou byla zřízena. Venustas znamená estetický cíl, i když původní doslovný překlad je libost. První dvě kategorie jsou kvantifikovatelné, a tím pádem relativně jednoduše posouditelné. Venustas je postavena na subjektivním vnímání. Někdo mezi tato tři základní kritéria vnáší i ekonomiku, já ne. Dobrá architektura musí být především krásná, účelná a stabilní. Ekonomika při hodnocení výstupu není hlavním parametrem, při přípravě procesu je ale důležitá. Budoucí architekti by se měli zaměřit především na naplnění všech těchto tří kategorií a já si myslím, že současná výuka na fakultě architektury a její struktura tomu odpovídá. Studentům nic neslibujeme, garantujeme jim jenom to, co víme. Když pak přijdou takto vybaveni do praxe, je rozhodující, jakým prostředím budou ovlivněni. Jaké mají dnes architekti podmínky pro svou tvorbu? Při současném stavebním boomu optimální. Problémem je ale snaha investorů ušetřit tam, kde je to kontraproduktivní – na projektech. Tlak na snižování honorářů je velmi nepříjemný a může vést až k méně kvalitním projektům. Máme zkušenosti, že mezi klienty, kteří mají zájem, řekl bych, o funkčnost architektury, patří většinou bohatí soukromníci. Já bych termín „podnikatelské baroko“ nespojoval tedy výlučně s podnikatelským úspěchem. Je to o vzdělání, osvícenosti. I úspěšní podnikatelé chtějí kvalitní domy. Nejobtížnější je navrhnout úplně nejjednodušší stavby. Lidé si dnes, vlivem přirozeného sklonu šetřit, kupují katalogové projekty. Zajímavé je, že je v tom podporují i banky. Nedoprovázejí reklamní šoty na úvěry zobrazením projektů, které bychom

▲ Předseda České komory architektů Jan Štípek

Úspěšnost architektury prověří až čas Dojde ještě někdy v architektuře k vytvoření dominantního stylového proudu? Překonáme současný eklektismus? Doc. Ing. arch. Jan Štípek, předseda České komory architektů, přiznává, že neví. 34 stavebnictví 12/06 – 01/07

Nákladné stavby mě iritují, když vím, kolik tisíc lidí umírá ve světě hlady. Teď jsem řekl asi něco, co vás možná zarazilo, ale já to do kontextu dávám. mohli považovat za progresivní, ale těmi nejhoršími katalogovými návrhy. Chápu, všichni stavebníci nejsou ochotni s architektem absolvovat proces tvorby svého domu. Roli také hraje finanční stránka. Pokud však použiji paralelu, tak rodinný dům navržený architektem bych přirovnal k portrétu. Katalogový domek, kterých se dnes staví většina, je jako fotografie z automatu. Navíc zde, hlavně začátkem 90. let, docházelo k výstavbě archetypů z úplně odlišného kulturního prostředí. Jak byste charakterizoval současnou českou architekturu? Abychom si nedělali iluze, v nejúspěšnějším období české architektury, tzn. ve 20. a 30. letech minulého století, navrhovali architekti maximálně 4– 6 % celkové stavební produkce. Dneska jsou inženýři nebo architekti podepsaní téměř pod vším, jestli však najdeme kvalitní architektury taky 6 %, je to moc. Co se ale výrazně změnilo, je otevření našeho území konkurenci v podobě zahraničních investorů a jejich architektů. Když nejsou kvalitní, je to malér – příkladem mohou být některé stavby pražských hotelů. Budovu hotelu Mövenpick navrhoval rakouský architekt, i když

hotel Don Giovanni na Vinohradech je dílem místního architekta a je to taky hrůza. Na druhou stranu se u nás uplatnili i architekti světových jmen a jejich stavby dopadly velmi dobře, například komplex Zlatý Anděl francouzského architekta Jeana Nouvela, spousta staveb v Karlíně. Tandem Milunič – Gehry vyprojektoval dům, který je sice kontroverzní, ale aspoň je o čem diskutovat. Úspěšnost architektury prověří až čas. Obecná platnost staveb se prokáže někdy poměrně brzy, jindy za dlouhou dobu. Stávající gotické, renesanční nebo barokní památky považujeme dnes za špičky architektury. Gotika ale v Čechách trvala od konce 13. století až téměř do roku 1500. Renesance se sice v Čechách uplatňovala jenom sto let, ale baroko zase dvě stě padesát let. Názory konzumentů nebo pozorovatelů dané architektury se přenášely z generace na generaci a architektonické znaky, které jsou v těchto dílech obsaženy, byly pro všechny dokonale čitelné. Ve druhé polovině 19. století se začaly vyskytovat různé pseudoslohy a paralelně se stavěla neorenesance a pseudogotika. Naštěstí pak vykrystalizovaly ve svébytný styl secese a objevil se kubismus. Po první světové válce pak funkcionalismus, konstruktivismus nebo moderna. I tady byl určitý časový přesah a k něčemu to vedlo. Ale přesto lze pozorovat, že ke konci téměř každého století nastává období eklektismu, prolínání nejrůznějších stylových forem. Byl jsem historiky dokonce ujištěn o pravidelnosti takového jevu už od quadrocenta. A my jsme teď v tom eklektismu až po uši…

jsou ve vlastním vnímání a produkci od sebe hodně odtažité. Fakt, že vznikají paralelně vedle sebe, je jiná věc. K tomu docházelo například i v období mezi válkami – budova Státní plánovací komise byla postavena tři roky před Elektrickými podniky. To jsou dva na sobě naprosto nezávislé, diametrálně odlišné výrazy, které vznikly v jednu chvíli. Zajímavé je, že například stavby ministerstev byly zadávány v převážné většině architektům klasicizujícím. Budova Všeobecného penzijního ústavu Honzíka a Havlíčka je jenom o málo mladší než Engelovo ministerstvo dopravy. Více než deset let od sebe není ani Fantovo ministerstvo průmyslu a obchodu a vedle stojící Palác Vltava, kde byla kavárna. Takže je patrné, že se názory na architektonický výraz čím dál více zrychlují. Ale jestli se vyprofiluje určitý styl nebo sloh, to si nejsem jistý.

Na druhou stranu – co znamená v architektuře tisíc let? No právě. Třeba nás zařadí „do jednoho pytle”, sesypou nás a nějak nazvou. To je možné, ale zatím si myslím, že dnešní stavby

Takže pokud se ptáte, kam se bude architektura dále ubírat, nevím. Ale ono se to nějak vybere…

Co vám na práci současných domácích i světových architektů nejvíce vadí? Vadí mi, že stavby jsou čím dál více sofistikované, technicky náročnější a dražší. Při splnění daných funkcí by mohly být často realizovány levněji. Například nová výstavba Berlína je jistě velmi zajímavá, ale náklady jsou tak enormní, až je to nepřirozené. Mě tak nákladné stavby iritují, když vím, kolik tisíc lidí umírá ve světě hlady. Teď jsem řekl asi něco, co vás možná zarazilo, ale já to do kontextu dávám.

inzerce


bytová výstavba

text: Milan Cikánek

foto: archiv redakce

Marginálie ke vztahu české populace k Evropské unii Mgr. Ing. Milan Cikánek Nezávislý konzultant pro marketing. Prognostik a analytik evropského trhu.

Více než 50 % Čechů je nyní – jak vyplývá z nedávného šetření Eurobarometr, objednaného Evropskou komisí – spokojeno s naším členstvím v Evropské unii. Uvádí se, že pro vstup a spíše pro vstup je dohromady 59 % českého obyvatelstva. Nebylo tomu tak vždy.

skepse k Evropské unii byla tím větší, čím bylo vyšší procento výdajů na bydlení. Ukazuje to následující tabulka, kterou jsme sestavili z různých podkladů. Nezařadili jsme data za Maltu. Výdaje na bydlení jsou zde malé díky příznivým klimatickým podmínkám a díky okolnosti, že větší část populace bydlí ve starých bytech, do nichž se léta výrazněji neinvestuje. (Vstupní data: Ročenka HN 2004, ČSÚ, Eurostat, vlastní výpočty autora) tab. 2: Závislost skepse k EU na růstu výdajů na bydlení Pokles Hlasy pro

Výdaje na

Převrácená

hlasů pro

vstup v %

bydlení v %

hodnota

vstup

z celkové

z celkových

předchozí-

v porov-

populace

výdajů

ho sloupce

nání ke Slovinsku

Připomeneme fakta. Česká republika jednala v prosinci 2002 v Kodani o podmínkách vstupu do Evropské unie. Na summitu EU následně 16. dubna 2003 v Aténách podepsala přístupovou smlouvu. Vláda vypsala referendum o vstupu do EU, které se konalo 13. a 14. června 2003. V České republice se dostavilo k urnám 55,2 % oprávněných voličů a 77,3 % hlasujících, kteří se zúčastnili referenda, souhlasilo se vstupem. Z celkové voličské populace bylo tedy pro vstup (55,2 x 0,773) 42,7 %. Porovnejme tyto údaje s výsledky hlasování o přístupové smlouvě ve dnech 8. března až 20. září 2003 v desítce nových kandidátských zemí. (Data jsou převzata z Ročenky Hospodářských novin 2004, str. 13. Na Kypru se plebiscit nekonal. Země jsou seřazeny sestupně podle procenta kladných hlasů z celkového počtu voličů.) tab. 1: Účast v referendu v procentech z počtu voličů, výsledek referenda v procentech hlasů pro vstup a procento kladných hlasů z celkové populace s volebním právem Hlasy pro Výsledek vstup Referendum – referenda – v procentech účast v % procento hlasů z celkové pro vstup populace Slovinsko

60,00

98,70

59,20

Litva

64,00

91,00

58,20

Lotyšsko

72,50

67,70

49,10

Malta

91,00

53,60

48,80

Slovensko

52,15

92,46

48,20

Polsko

58,48

76,87

45,00

Česká republika

55,20

77,30

42,70

Estonsko

63,00

66,90

42,10

Maďarsko

46,00

84,00

38,60

-

-

Kypr

nekonalo se

Zajímavý je možný důvod různého hlasování. Zřejmě vypovídá o vlivu výše nákladů na bydlení (tedy včetně výdajů na vytápění, spotřebu vody, opravy) na politické postoje veřejnosti přistupujících zemí, na její hlasování. Ze srovnání hlasů pro vstup do Unie v populaci vyplývá, že


Výdaje na bydlení – převrácená hodnota ke Slovinsku

Slovinsko

59,2

11,1

9,01

100,0

100,0

Litva

58,2

16,2

6,17

98,3

68,5

Lotyšsko

49,1

14,0

7,14

82,9

79,3

Slovensko

48,2

19,2

5,21

81,4

57,8

Polsko

45,0

19,9

5,03

75,9

55,8

42,7

20,1

4,98

72,1

55,2

Česká republika Estonsko

42,1

16,9

5,92

71,2

65,7

Maďarsko

38,6

22,8

4,39

65,2

48,7

Kypr

nehlasovalo se

Vyšší výdaje = méně hlasů pro vstup do EU Hlasování probíhalo zhruba ve stejnou dobu. Výdaje na bydlení byly v různých zemích odlišné. Hlasů pro vstup ubývalo v různých zemích s tím, jak byly vyšší výdaje na bydlení. Nabízí se tedy domněnka, že postoj veřejnosti v přistupujících zemích k hospodářské změně, k rozšíření trhu vstupem do EU, byl spojen s výší nákladů na bydlení. Postoj veřejnosti nekorespondoval například s inflací, s náklady na potraviny, na oblečení. S čím větším procentem výdajů na bydlení se museli lidé vypořádat, tím byli ke vstupu skeptičtější. Náklady na bydlení byly někdy zvýšeny deregulací nájemného, jindy vyvolané růstem cen bytové výstavby či způsobené vzestupem světových cen oceli a energetických surovin. V České republice stouply podle rodinných účtů výdaje na bydlení zhruba z 9 % v roce 1989 na 20,1 % v době hlasování o vstupu do EU; nyní jsou vyšší. Všude se po roce 1989 náklady na bydlení zvedaly, v České republice a na Slovensku více než na dvojnásobek. Nelze nevidět, že čím byly v době hlasování výdaje na bydlení v procentech z celkových výdajů vyšší, tím výraznější byla v referendech skepse hlasujících. Ve Slovinsku například činily výdaje na bydlení v době referenda o přístupové smlouvě 11,1 %; pro vstup pak hlasovalo kladně 59,2 % občanů s hlasovacím právem. V Maďarsku činily výdaje na bydlení dvakrát více než ve Slovinsku, tedy 22,8 % z celkových výdajů; přibylo tu skeptiků, pro vstup do EU hlasovalo méně lidí s hlasovacím právem než ve Slovinsku, jen 38,6 %.

▲ Míra souhlasu se vstupem do EU závisí také na výdajích na bydlení

Vyslovili jsme samozřejmě jen hypotézu, že to, jak bydlení v přistupujících zemích sáhlo hluboko po rozpadu sovětského bloku obyvatelstvu do kapes, ovlivnilo postoje v referendu. Jak by lidé hlasovali asi nyní? Bydlení levnější není, ale mění se trh, možnosti podnikat a pracovat. Po vstupu do EU, jehož vlivy nyní všestranně analyzujeme, se podle průzkumů mínění veřejnosti o Evropské unii lepší. Výzkum, jehož výsledky provedla pro Evropskou komisi agentura Eurobarometr a které byly zveřejněny 11. prosince 2004, ukázal, že se vstupem do Evropské unie bylo spokojeno 45 % Čechů. Je to vzestup o 2,3 % (proti 42,7 % Čechů z dospělé populace, kteří hlasovali pro vstup do EU v referendu). Náklady na bydlení neklesají, ale v roce 2005 došlo k prvním pracovním kontaktům a jednáním s Unií. České firmy nabyly v roce 2005 první zkušenosti s čerpáním peněz z fondů EU. Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že firmy z České republiky, včetně stavebních, podaly více než 5000 žádostí o finanční podporu z evropských fondů. Do konce roku 2006 z nich lze při znalostech administrativy vybrat až 80 miliard korun. V letech 2007 až 2013 může každoročně Česká republika z unijních fondů získat 128 miliard korun. Členský příspěvek České republiky bude 35 miliard korun, takže čistý roční příjem na aktivity, které jsou Evropskou unií preferovány, představuje asi 93 miliard korun pro ČR ročně v letech 2007 až 2013. Jistě to postoj řady skeptiků změní.

Přibývají projekty s vyšší přidanou hodnotou Česká republika se podle Smlouvy o přistoupení stala členem Evropské unie dnem 1. května 2004. Ke změnám došlo ve zdanění. Některé služby a zboží byly přesunuty ze snížené, pětiprocentní, do základní sazby daně z přidané hodnoty, takže podražily, na druhé straně došlo ke snížení základní sazby DPH z 22 % na 19 % a ke zlevnění některého zboží dováženého ze zahraničí. Vlivy na stavebnictví jsou známy. Cenová hladina se zvedla mírně. Dnem 1. května 2004 se otevřel pracovní trh do Irska a Velké Británie, dodnes zůstává omezený v Německu, svíraném nezaměstnaností, a v Rakousku. Se vstupem do EU na sebe vzala Česká republika závazek dříve či později přistoupit ke společné evropské měně. Každý z nových členů je nucen formulovat svou strategii, plnit

konvergenční kritéria, rozhodnout se, jak načasuje přijetí eura. Názory na dobu, kdy bude vhodné přijetí evropské měny i u nás, jsou různé. Tab. 3 ukazuje u vybraných nových členů EU definici veřejných financí z HDP, veřejný dluh v % z HDP a rok, kdy vlády těchto zemí plánují splnění fiskálních kritérií. tab. 3: Strategie přistoupení ke společné evropské měně ČR

Maďarsko

Polsko

Slovinsko

Přistoupení ke společné

2009–2010

2008

2008–2009

2007

4,0 a 6,3

2,5 a 4,9

3,3 a 4,8

0,7 a 1,27

19,5 a 36,7

55,0 a 49,0

44,3 a 58,7

26,0 a 24,0

2008

2006

2007

2004

evropské měně Deficit veřejných financí v letech 2003 a 2006, v % HDP Veřejný dluh 2003 a 2006 v % HDP Splnění fiskálních kritérií

Příznivě se mění struktura přímých zahraničních investic. Přibývá projektů s vyšší přidanou hodnotou, to znamená investic do vývoje. Česká republika se stává stále přitažlivější pro projekty technologických center a strategických služeb, kdy firma z jednoho místa poskytuje právní, finanční nebo poradenské služby pro celou Evropu. V roce 2004 do České republiky přibylo přímých zahraničních investic za 114,7 miliardy korun, v roce 2005 kolem 220 miliard korun. Jak se podílejí na přílivu investic naše stavební firmy? Významnou silou v české ekonomice je automobilový průmysl. Jestliže od roku 1993 do roku 2003 se do automobilového průmyslu dostalo 12,2 % všech přímých zahraničních investic, tak méně známé je, že do stavebnictví za stejnou dobu přiteklo 4,7 % přímých zahraničních investic, což je ve srovnání s atraktivním automobilovým průmyslem výrazné číslo. Podniky ovládané zahraničními vlastníky kontrolují nyní většinu českého průmyslu a část stavebnictví. Tyto podniky jsou motorem hospodářství, formují růst HDP. Ze zisků značnou část znovu investují. Podle ČNB to byla v roce 2005 částka 80 miliard korun. Zvyšují konkurenceschopnost ČR. Nutí stavebnictví 12/06 – 01/07 37

české zaměstnance, aby zvyšovali své znalosti. Podle průzkumu poradenské firmy Ernst and Young je nejatraktivnější zemí pro investice Čína, pak USA, třetí Indie, čtvrté je Polsko, sedmou nejatraktivnější zemí na světě pro přímé zahraniční investice je Česká republika. U automobilového průmyslu je nejatraktivnější na světě Francie, ČR je pak na druhém místě. Po vstupu do Evropské unie začali být čeští stavbaři úspěšní i v zahraničí. Letos získali zakázky za několik miliard korun v Černé Hoře, v Maďarsku, v Baku. Metrostav staví na Islandu, Skanska buduje ve Finsku. Expandují nejen firmy se zahraniční účastí, ale i ryze české stavební společnosti. Naše firmy sledují možnosti v Polsku, na Balkáně, v Africe. Pole se zakázkami se stavbařům rozevírá a firmy se mnohdy chytily. Bez většího ohlasu je ale jejich úsilí v Německu či Rakousku. V těchto dvou zemích totiž neplatí nová směrnice Evropské unie o službách. Nicméně stavebnímu sektoru se po vstupu do EU daří a má před sebou dobré perspektivy. Na dalších deset let zásoba stavebních prací naroste na objem 1,2 bilionu korun v běžných cenách. Stavět se budou silnice a železnice, které mají zlepšit spojení s Evropskou unií. Od vstupu do EU se příznivě vyvíjí zahraniční obchod. V listopadu 2005 dokonce po deseti letech skončil přebytkem 5,2 miliardy Kč. Zahraniční obchod směřuje k vyrovnané bilanci. Český průmysl roste nepřetržitě již pátým rokem. Kladně je možné hodnotit především skutečnost, že růst HDP není tažen jen spotřebou, ale především investicemi a exportem. Uvedené okolnosti, možnosti stavět a obchodovat, nemohly neovlivnit postoje lidí ze stavebních firem (přičemž zaměstnanci stavebnictví

představují 5 % voličů) a širší veřejné mínění. V době referenda bylo pro vstup 42,7 % populace. Jestliže podle průzkumu STEM z července 2005 členství v EU vyhovovalo již 56 % dospělé populace v České republice, nyní uvádí Eurobarometr 50 až 59 % spokojených občanů v české veřejnosti (součet odpovědí ano a spíše ano). Roli ve vstřícnějším přístupu české populace k Evropské unii jistě mají i obchodní výsledky a možnosti českých stavebních podniků.

english synopsis The Relationship of the Czech Population to the European Union

Over 50% of Czechs are now – as a recent Eurobarometer survey commissioned by the European Commission showed – satisfied with the country’s membership in the European Union. The results indicate that 59% of the population declared themselves definitely or somewhat in favour of the country’s membership.

klíčová slova: Evropská unie, názor veřejnosti, firmy stavební

keywords: European Union, public opinion, construction companies

inzerce

MONTOVANÉ DOMY

SRUBOVÉ DOMY OKNA A DVEŘE n a b í z í m e v ý r a z n o u 25.10.2006 s l e v u p r o z11:48 á j e m cStrÆnka e o o k n1a a d v e ř e 06_10_25_inz_stav_01.qxd

tel.: 800 900 604

tradiční výrobce a dodavatel širokého sortimentu betonových stavebních prvků Betonové zámkové dlažby

B&BC, a.s. Sokolská 464, 330 22 Zbůch tel.: 377 199 111 fax: 377 931 082 e-mail: [email protected] http: www.babc.cz obchodní zastoupení Praha a střední Čechy tel.: 724 217 243 obchodní zastoupení České Budějovice tel.: 724 031 138 38 stavebnictví 12/06 – 01/07

Obrubníky, žlaby Šachtový program Trubní program Katalog s kompletním výrobním programem zašleme na vyžádání obratem zdarma.

w w w. b a b c . c z

Tvárnice základové a zdicí Stropy – filigrány, PZD Okrasné květinové nádoby Transportbetony

TONDACH KRÁSNÁ STŘECHA ŠIROKO DALEKO Mít krásnou střechu dnes není problém. Vyberte si z mnoha barev a tvarů pravých pálených střešních tašek TONDACH vyrobených z přírodních materiálů a můžete mít střechu, která bude široko daleko nejkrásnější. Navíc se zárukou 33 let.

www.tondach.cz

bytová výstavba

text: Věra Suchá

foto: archiv Aleny Řezníčkové, Jaroslav Kvíz

Rekonstrukce panelových domů a interiérový prostor Ing. akad. arch. Věra Suchá Absolutorium na SVŠT v Bratislavě, obor architektura, absolutorium na AVU v Praze, obor architektura a interier, VÚVA Praha, VPÚ DECO. Od r. 1994 odborný asistent na katedře architektury FSv ČVUT v Praze.

Regeneraci prostředí panelových obytných souborů a postupný vstup rekonstrukčních zásahů do panelových objektů odstartovaly z dlouhodobého pohledu energeticky úsporné projekty, řešené v rámci programu státní podpory. Aplikace systémových zateplovacích technologií na obvodovém plášti a prováděné opravy poruchových střešních konstrukcí – často s náhradou dvoupodlažní ekonomické nástavby – umožňují dosáhnout potřebných normativních energetických zisků.

dílčích podhledů, zařizovacích předmětů, nábytkového mobiliáře (někdy šitého na míru), úsporných i výkonnějších elektrospotřebičů. Podpůrné provedení podlahových nivelačních stěrek i nových omítkových povrchů na stěnách, včetně aplikace keramických obkladů, se neobejde bez koordinace vedení elektroinstalace, teplé a studené vody, určujících odpadů k sanitárním předmětům apod. Základním předpokladem pro dosažení zdařilého řešení je soulad jednotlivých profesních zásahů, včetně statického posouzení spolupůsobících konstrukcí, s napojením všech sítí na instalační jádro. Alternativu vyššího interiérového standardu může také nabídnout dvoupodlažní nástavba mezonetového typu, která nabízí mnohostranné prostorové řešení.

Z pohledu architekta směřují tyto práce k větším posunům z hlediska zlidštění uličního parteru a přírodního prostředí panelových urbanistických struktur. V současné době usilují uživatelé panelových bytů, žijící v limitovaném interiérovém prostředí panelových konstrukčních soustav, o zlepšení vnitřních pobytových podmínek. Podílejí se zde aspekty uspěchaného životního stylu a soustředěná péče o děti, která vyvolává daleko větší nároky zejména na kvalitní stravování, vzdělání, péči o hygienu a potřebnou relaxaci. Také trvale se zvyšující věková hranice těchto obyvatel vyžaduje začlenění kvalitnějších služeb. Tyto výrazné podněty jsou odpovědí na otázku, proč modernizovat bytový fond a následně investovat adekvátní finanční prostředky do cílených stavebních úprav, jejichž průběh sice zásadním způsobem vstoupí do soukromí uživatelů bytů, avšak s cílem zlepšených pobytových podmínek interiérového komfortu.

Možnosti rekonstrukce Předpokládané stavební práce souvisejí především s výměnou vstupních zádveří, domovních výtahů a okenních otvorů, v bytech následně řeší rekonstrukci bytového jádra jeho rozebráním, které značně ovlivňuje nově vytvořené prostorové řešení interiéru. Dotýká se zejména prostorů: koupelny, kuchyně, celkového uspořádání různých typů lehkých příček apod., vyžadujících: výměnu podlahových krytin, obkladů,


▲ Dvoupodlažní nástavba panelového domu

Možnosti interiérových variací v mezonetovém řešení bytů

▲ Náhrada původních, méně výkonných a nevyhovujících zařizovacích předmětů za nové ▲ Uvolněný prostor pro vhodné umístění domácích elektrospotřebičů v kuchyňském koutě

▲ Rozšíření propustnosti denního světla, popřípadě umělého osvětlení pomocí polykarbonátových tvarovek imitujících sklobetonovou příčku

▲ Změna pokládky podlahové krytiny podle požadovaných funkčních vlastností

english synopsis Reconstruction of Pre-fabricated Buildings and the Interior Space

The refurbishment of prefabricated residential housing estates and the gradual reconstruction interventions in prefabricated buildings as a longterm perspective has resulted in the launch of energy-efficient projects, coordinated with state supported programmes. At present, inhabitants living in the limited-space interior environment of pre-fabricated housing projects hope for an improvement to their interior housing conditions. An alternative to higher interior standards can be offered by a two-storey duplex-type addition that allows for various spatial solutions.

klíčová slova: dům panelový, prostor interiérový, byt mezonetový

▲ Optická otevřenost plochých dělicích stěn v prostorech předsíně, kuchyně a hygienického zařízení

keywords: panel building, interior, duplex apartment


bytová výstavba

text: Barbora Kovářová


Výběr optimální varianty výstavby RD Ing. Barbora Kovářová (*1970) Absolutorium VUT FSv, obor pozemní stavby, specializace technologie a řízení staveb. Nyní odborný asistent – Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb.

V 90. letech minulého století v České republice prakticky ustala možnost pořizování družstevní formy bydlení s významnou finanční podporou státu, a to jak v podobě bytových domů, tak v podobě rodinných domů. V roce 1995 bylo do užívání předáno 3809 bytů oproti 52 764 bytům v roce 1981. Problémem se stalo pořízení bytu zejména pro mladou generaci.

Mladá generace volí variantu rychlého pořízení bydlení bez osobní účasti na výstavbě. Volba tohoto řešení má několik důvodů. Mezi hlavní důvody patří skutečnost, že většina mladých rodin nedisponuje dostatečnou hotovostí na výstavbu, a tudíž pro financování budou využívat některého z bankovních produktů. Proto je pro ně podstatná rychlost výstavby, protože po nastěhování jim z rodinného rozpočtu odpadá nájem v náhradním bydlení a zůstávají pouze splátky bankovního produktu. Další dilema, před kterým rodina v roli investora stojí, je rozhodnutí, zda dům vystavět klasickým, dříve běžným způsobem, nebo zvolit variantu tzv. hotového domu, tedy domu montovaného.

Možnosti financování Podle průzkumu MMR si mohou vlastní bydlení pořídit bezprostředně z peněžního kapitálu rodiny s měsíčním příjmem větším, než je 2,5 násobek životního minima, což v naší republice představuje 7–8 % mladých rodin ve věku do 35 let. Další skupinu tvoří rodiny s měsíčním příjmem 1,5 až 2,5 násobku životního minima; jedná se o 68–69 % mladých lidí do 35 let. Tato skupina musí na pořízení bytu využít některý z dostupných bankovních produktů. Poslední skupina má měsíční příjem menší než 1,5 násobek životního minima; jedná se o cca 25 % domácností. Rodiny patřící do této skupiny musí řešit svou bytovou situaci jiným způsobem, než je stavba rodinného domu, například státem dotovanou výstavbou bytů. Mezi investory nejvíce využívané bankovní produkty pro pořízení rodinných domů patří v současné době především stavební spoření, hypotéka a státní podpora poskytovaná při vzniku nové bytové jednotky.

V současné době lze řešit bytovou otázku mladých rodin několika způsoby: ■ výstavba rodinného domu na vlastním pozemku; ■ zakoupení bytu v bytovém domě formou osobního vlastnictví se zakoupením adekvátního podílu pozemku; ■ zakoupení bytu v rámci státem dotované výstavby (dvacetiletý nájemní Definice problematiky poměr se současným splácením úvěru), pozemek zůstává v majetku Model pro výběr optimální varianty by měl být univerzální, tj. použitel města; ný pro oba subjekty obchodního vztahu – investora i výrobce/zhotovi■ získání nájemního bytu s věcně usměrňovaným nájemným. tele rodinného domu. S ohledem na splnění tohoto požadavku budou Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), do jehož kompetence spadá v modelu aplikovány postupy s podporou metod harmonizovaných bytová politika státu, provedlo v roce 2001 průzkum představ o bydlení normami řady ISO 9000, 10000 a 14000. To zabezpečí maximální mezi mladou generací. Z jeho výsledků vyplývá, že 59 % dotázaných využitelnost pro výrobce – držitele certifikátu ISO – v procesu proby chtělo bydlet v rodinném domě na vlastním pozemku. Z těchto jektování a výroby rodinného domu bez nutnosti náročných úprav 59 % by 75 % dotázaných chtělo samostatně stojící domek s volným vnitrofiremních procesů. Univerzálnost modelu by měla rovněž pro okolním pozemkem do všech čtyř světových stran a 54 % by volilo výrobce zabezpečit použitelnost po změně hodnotících kritérií pro formu dvojdomku opět s volným okolím na vlastním pozemku. Dále optimalizaci nákladů v celém komplexu předvýrobní a výrobní přípravy z průzkumu vyplývá, že pro uskutečnění této představy jsou mladí lidé z hlediska posouzení jednotlivých technologických postupů. ochotni opustit i velká města (kde mají zaměstnání) a odejít i s malými Pro investora představuje takto navržený model vodítko pro výběr dětmi do příměstských aglomerací a menších vesnic, ovšem v časové nejoptimálnější varianty rodinného domu z hlediska jeho náročnosti v závislosti na definici požadavků na rodinný dům. Pro sestavení dosažitelnosti města do 45 minut a při dobrém dopravním spojení. modelu bylo ve spolupráci s Národním stavebním centrem EDEN Pokud je dána forma bydlení, tedy rodinný dům, je třeba ještě zvolit vari- 3000 v Brně použito příkladů několika montovaných stavebních antu jeho výstavby a potom variantu jeho financování. Varianty výstavby domů a jednoho zděného domu. Vybrané rodinné domy pokrývají musí mladí lidé posuzovat z několika hledisek. Prvním z nich je, zda budou celé spektrum technologie výstavby od klasického způsobu zdění, volit výstavbu domu podle individuálního, nebo typového návrhu. Dále přes suché zdění, až po různé formy montáže včetně těžké. Rovněž se musí rozhodnout, z jakého materiálu dům postavit, zda půjde o dům materiálově je zastoupeno široké spektrum stavebních materiálů zděný, nebo montovaný. Každé takové rozhodnutí závisí většinou na použitých pro nosné konstrukce rodinných domů. Rodinné domy byly dvou základních rozhodovacích kritériích; čas a peníze. Tato dvě kritéria zvoleny na základě společného rysu – jsou nejčastěji vybírány mladou spolu úzce souvisí a můžeme se na ně dívat ve dvou souvislostech. generací pro řešení otázky bydlení. Jsou to v současné době rodinné Jednak kolik času a peněz máme na výstavbu domu a potom kolik času domy jednopodlažní s využívaným podkrovím, s užitnou plochou kolem 110 m2 a obytnou plochou kolem 75 m2. potřebujeme na zajištění dostatku financí na výstavbu.


Charakteristika častěji používaných stavebních systémů Stavební systémy a vybrané reprezentativní vzory rodinných domů splňují výše uvedená kritéria. Řazení v následujícím textu se snaží seskupit materiálově a technologicky příbuzné varianty. Řazení je voleno od technologií s použitím těžké mechanizace až po technologie, které lze provádět s minimální mechanizací, případně plně svépomocí. Dům CANABA Montovaný dům, hlavním stavebním materiálem jsou prefabrikované železobetonové dílce. Svislé nosné konstrukce jsou pojaty jako velkoplošné stěnové dílce na bázi vrstvené konstrukce. Taktéž vodorovná nosná konstrukce – stropní konstrukce – je řešena z materiálového hlediska jako montovaná betonová. Zastřešení je provedeno dřevěným krovem nesoucím betonovou střešní tašku. Vnitřní dělicí stěny jsou opět na bázi železobetonových prefabrikátů, a to ve formě panelů různé tloušťky dle funkce v konstrukci. Rodinný dům typu NH O.K. Montovaný dům, hlavním stavebním materiálem je ocel a pórobeton. Výrobce definuje svůj produkt jako stavební systém s nosnou ocelovou konstrukcí a výplňovým pórobetonovým zdivem a díky dosaženým tepelněizolačním vlastnostem řadí rodinný dům do skupiny nízkoenergetických domů. Nosnou konstrukci tvoří ocelový prostorový skelet, a to včetně konstrukce zastřešení. Veškeré zdivo, včetně obvodového, potom plní pouze výplňovou funkci. Ocelová nosná konstrukce rámového charakteru umožňuje variabilitu úprav dispozice i během užívání stavby. Další výhodou tohoto systému je možnost zakládání i na územích poddolovaných, seismicky ohrožených nebo záplavových. Výrobce nabízí celkem 4 varianty rodinných domů, a to buď přízemní, nebo s využívaným podkrovím.

▲ Příklad montovaného rodinného domku

již zmíněná skutečnost, že celá realizace probíhá přímo na staveništi bez možnosti přesunout část činností do předvýrobní přípravy stavby. Průmyslová technologie využívá v maximální míře strojní výrobní zařízení. Část práce je přesunuta mimo vlastní staveniště v rámci předvýrobní přípravy za použití výrobních linek. Výhodou je možnost jednoduchého a přesného napojování jednotlivých prvků, které umožňuje tvarová přesnost jednotlivých dílců. Toto také umožňuje zaměnit jednotlivé díly stejných rozměrů libovolně ve stěně a tím i opakovatelnou výrobu typových domů. Výhodou průmyslové metody je vyšší produktivita práce. Na snížení nákladů hrubé stavby má vliv jednak rychlost výstavby, jednak menší podíl ruční odborné práce. Nižší cena hrubé stavby nemusí vždy ale znamenat i nižší celkovou pořizovací cenu domu, záleží vždy na podílu, druhu a rozsahu dokončovacích prací. Nevýhodou průmyslové technologie jsou vysoké náklady výrobce na zřízení provozu předvýrobní přípravy, tedy pořizovací náklady na strojní vybavení výrobních linek a cena nákupu nebo pronájmu výrobních prostor, tedy většinou zastřešené výrobní haly. Z důvodu vysokých posledně zmiňovaných nákladů se u nás tato technologie rozšiřovala zpočátku zvolna, ale poté, co si výrobci na trhu ověřili dostatečný počet zakázek, převyšuje produkce průmyslové technologie v poslední době produkci řemeslné výroby. Další nevýhodou jsou zvýšené dopravní náklady. Dům ATRIUM Montovaný dům, hlavním stavebním materiálem je dřevo. Výrobce definuje svůj produkt jako dřevostavbu a řadí ji do skupiny nízkoenergetických domů. Nosná konstrukce je pojata jako vrstvený panel s nosnou vrstvou na bázi dřevěného opláštěného roštu s vrstvenou tepelnou izolací. Stropní konstrukce je řešena dřevěným trámovým stropem, aby byla dodržena materiálová jednotnost nosných konstrukcí. Střešní konstrukce je potom tvořena dřevěným krovem a doplněna betonovou střešní krytinou. Vnitřní dělicí stěny jsou řešeny jako roštové s nosným dřevěným rámem a opláštěním sádrokartonovými deskami.

▲ Příklad montovaného rodinného domku

Roubený rodinný dům Montovaný dům, hlavním stavebním materiálem je dřevo. Výrobce definuje svůj produkt jako dřevostavbu. Z hlediska výroby je třeba rozlišit domy zřizované řemeslnou technologií a průmyslovou technologií. Řemeslná technologie je založena především na vysokém podílu ruční práce. Každý roubený rodinný dům je originál. Stavba vzniká přímo na staveništi sestavováním stěn z jednotlivých povalů. Sestavování probíhá ukládáním povalů na sebe při současném tvarování dosedacích drážek a těsnění. Nevýhodou je vysoký podíl ruční práce. Dále je nevýhodou

Dům TESUZ Základními stavebními prvky jsou vibrolisované tvárnice z lehčeného betonu – tvárnice suchého zdění – TSZ, které umožňují výstavbu libovolně členitých domů v modulové síti 300 mm. Výškový modul je 150 mm. Vzhledem k tomu, že se tvárnice kladou do zdi bez jakéhokoliv pojiva, nebo tmelu ve svislých i vodorovných spárách, je tento rodinný dům ještě řazen mezi domy montované, i když způsob výstavby z jednotlivých tvarovek již připomíná výstavbu zděných rodinných domů. Konstrukční soustava suchého zdění je určena pro výstavbu nízkopodlažních domů do tří nadzemních podlaží, což potřebám rodinných domů stavebnictví 12/06 – 01/07 43

zcela vyhovuje. Upevnění jednotlivých tvárnic ve zdivu a ztužení zdí jako celku je zajištěno zámky působícími ve všech vodorovných styčných plochách jednotlivých vrstev zdiva. Systém je určen především ke stavbě svépomocí, výrobce dodává ucelený stavební systém a kompletní technologický předpis pro práci se systémem; na přání investora zajistí smluvní zhotovitelskou firmu podle kraje umístění stavby.

■ vodorovné nosné konstrukce; ■ střešní konstrukce; ■ vnitřní nenosné konstrukce. Zvolené kvalitativní parametry mají popisný charakter ve vazbě na použitou technologii výstavby a zajišťují identifikaci domu v procesu modelování a hodnocení.

Dům POROTHERM Ucelený konstrukční systém vyvinutý pro stavbu domů klasickým způsobem, tedy zděním z jednotlivých tvárnic. Systém obsahuje prvky pro celý nosný systém stavby, tedy vodorovné i svislé nosné konstrukce, dále prvky pro nenosné konstrukce, tj. především nenosné výplňové a dělicí zdivo, a dále je doplněn tvarovkami doplňkovými, které usnadňují práci se systémem. Výrobce svůj systém doplňuje i o škálu maltových a omítkových materiálů pro zdění a pro omítání. Základ systému tvoří zdicí tvarovka, jejíž šířka a výška umožňuje zdění v modulu 250 mm. Délkový rozměr tvárnice se liší podle výrobního sortimentu, tedy především podle fyzikálně-mechanických vlastností, které jsou od stěny zhotovené z tvarovek očekávány. Systém je možno využít i ke stavbě svépomocí; výrobce dodává kromě uceleného stavebního systému kompletní technologický předpis pro práci se systémem. Výrobce může zajistit dodávku domu na klíč.

Kvantitativní parametry: ■ zastavěná plocha; ■ užitná plocha; ■ obytná plocha; ■ obestavěný prostor. Tento soubor kvantitativních parametrů slouží pro stanovení prostorové využitelnosti domu a jako vztažné hodnoty pro stanovení dílčích nákladů.

Model výběru optimální varianty stavby Model hodnocení variant je sledem základních aktivit procesu výstavby. Vymezení požadavků a cílů: Je třeba vytvořit tým, který bude provádět hodnocení variant, zjišťovat požadavky a jejich priority. Jako tým byli použiti respondenti ankety probíhající v Národním stavebním centru v Brně. Respondentům byla formou dotazníku položena sestava otázek, na jejichž základě lze usuzovat na požadavky a priority potencionálních zákazníků. Způsobilost respondenta je určována strukturou použitých argumentů a také skutečností, do jaké míry je respondent seznámen s posuzovanou otázkou. Obecně lze respondentovu způsobilost ohodnotit dvěma koeficienty: ■ objektivní ukazatel kompetentnosti respondenta KO, ■ ukazatel relativního vlastního hodnocení respondenta KR. Vzhledem k velmi problematickému stanovení a vyhodnocení ukazatele relativního vlastního hodnocení KR je obvykle dále využito pouze objektivního ukazatele kompetentnosti respondenta KO. Ukazatel je stanoven na základě dosaženého vzdělání a oboru působnosti v zaměstnání. Uvažované ukazatele jako váhové koeficienty pro další analýzu obsahuje tabulka č. 1. tab. 1: Ukazatel kompetentnosti Názor Plně kvalifikovaný Dostatečně kvalifikovaný Uspokojivý Málo kvalifikovaný Nekvalifikovaný

koeficient 1,0 0,9 0,7 0,4 0,2

Stanovení kritérií Použití týmu pro hodnocení variant je účelné zejména pro výrobce rodinných domů, hodnocení a výběr variant si budoucí investor provádí sám. Dotazovaní respondenti v anketě hodnotili následující parametry: Kvalitativní parametry: ■ svislé nosné konstrukce;


Finanční náročnost pořízení Parametry zahrnují finanční náročnosti jednotlivých etap od fáze předinvestiční a fáze přípravy návrhu, přes všechny stavební práce a dodávky, až po kolaudaci. Na jejich podkladě lze stanovit dílčí náklady jednotlivých etap. Energetická náročnost domu na vytápění Tento parametr reprezentuje dlouhodobé provozní náklady. Z hlediska rozdílnosti cen podle použitého paliva a lokality je pro jednotnost vyjádření vhodné kritérium vztáhnout na roční spotřebu plynu na vytápění domu. Tím je zajištěna souměřitelnost jednotlivých variant v procesu modelování. Tvorba variant Tento krok je opět rozdílný pro oba účastníky smluvního vztahu ve výstavbě. Pro výrobce rodinných domů tento krok představuje převážně předvýrobní přípravu různých úprav typových variant nabídky rodinných domů. Nabídkou variant výrobce reaguje zejména na specifické požadavky trhu a jednotlivých investorů. Pro investora by tento krok bylo vhodnější spíše označit jako výběr akceptovatelných variant, tj. zúžení kompletní nabídky trhu na materiálové varianty, které investorovi nejvíce vyhovují, tj. na varianty, které nejlépe splňují investorovy požadavky na kvalitativní parametry. Nákladová analýza Jeden z klíčových kroků modelu. Cílem je výběr souboru kvantitativních parametrů rodinného domu a odpovídajícího stanovení nákladů příslušného parametru. Z praxe se ukazuje, že nejčastěji jsou využívány tyto parametry: ■ zastavěná plocha; ■ užitná plocha; ■ obytná plocha; ■ obestavěný prostor. Z hlediska nákladů se nejčastěji setkáme s následujícími údaji: ■ celková cena domu; ■ cena hrubé stavby; ■ roční spotřeba plynu. Na základě výše uvedených parametrů je možné provést srovnání domů. Jako srovnávací parametry se nejčastěji používají: ■ míra využití pozemku, obvykle definovaná jako poměr zastavěné plochy a užitné plochy. U tohoto parametru se ukazuje vliv více podlažních staveb nebo staveb s využívaným podkrovím oproti jednopodlažním objektům s velkou tloušťkou obvodových stěn; ■ míra využití vnitřní plochy k obytným účelům, zaváděná jako poměr užitné plochy a obytné plochy;

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

míra využití prostoru v domě jako poměr obestavěného prostoru a užitné plochy; míra využití prostoru k obytným účelům, zaváděná jako poměr obestavěného prostoru a obytné plochy; míra využití pozemku, tj. poměr zastavěné plochy a obestavěného prostoru; cena hrubé stavby vztažená na jednotku užitné plochy; cena hrubé stavby vztažená na jednotku obestavěného prostoru; celková cena rodinného domu vztažená na jednotku užitné plochy; celková cena rodinného domu vztažená na jednotku obestavěného prostoru; roční spotřeba plynu vztažená k obestavěnému prostoru; roční spotřeba plynu vztažená k užitné ploše; roční spotřeba plynu vztažená k obytné ploše.

Hodnocení variant Toto hodnocení se provádí nejčastěji metodami matematické statistiky. Obecně lze tento krok popsat jako proces, ve kterém jsou jednotlivým výše uvedeným variantám přiřazena váhová kritéria, která vyjadřují vliv daného parametru v rozhodovacím procesu. To znamená, že pro výrobce rodinného domu jde o statistický soubor odpovědí členů výběrového týmu. V případě individuálního investora jde o stanovení důležitosti jednotlivých parametrů na rozhodnutí o volbě rodinného domu. Výběr varianty Výběr varianty se provádí na základě minimalizace nákladovosti jednotlivých variant. Tato minimalizační funkce je definována součinem váhových koeficientů jednotlivých parametrů a hodnoty příslušného parametru.

Rodinný dům, který dosáhne nejnižšího součtu těchto hodnot, lze pro hodnotitele prohlásit pro dané parametry a jejich význam za optimální. Literatura HERALOVÁ, R. Model hodnocení výběrů variant stavebního díla. První vydání, Praha: České vysoké učení technické, 2000. ISBN 80-01-02309-5. ANDRLE, A.; DUPAL, J.; SRB, V. Rozvoj bydlení I. První vydání, Praha: Česká společnost pro rozvoj bydlení, 2002. Firemní materiály a technické informace výrobců rodinných domů prezentovaných v rámci Stálé výstavy montovaných rodinných domů EDEN v Brně.

english synopsis Selecting Optimal Versions of Family Home Construction

A study of opinions on housing among the young generation conducted by the Ministry for Regional Development in 2001 indicates that the variant of the family home built on privately owned land is the one that primarily corresponds to the people’s notions about housing.

klíčová slova: dům rodinný, systémy stavební, náklady investiční, náklady energetické, parametry kvantitativní, parametry kvalitativní

keywords: family home, construction systems, capital building cost, energy demand, quantitative parameters, qualitative parameters

inzerce

Naše myšlenky, znalosti a zkušenosti v oboru ocelových konstrukcí umožňují k Vašim přáním přistupovat kreativně a zároveň ekonomicky. Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím, vlastním výrobním závodem EXCON Steel, a.s. v Hradci Králové a technickou kontrolou na nejvyšší úrovni. Spoléhejte na autority a profesionály v oboru. UNIKÁTNÍ OCELOVÉ KONSTRUKCE

SPOLEČNOST JE ŘÁDNÝM ČLENEM ČAOK

EXCON, a.s. Sokolovská 187/203 190 00 Praha 9

Tel.: +420 244 015 111 Fax: +420 244 015 340

e-mail: [email protected] www.excon.cz


bytová výstavba

text: David Damaška

foto: archiv autora

Nízkoenergetický nízkonákladový bytový dům v Železném Brodě Ing. arch. David Damaška, PhD. (*1970) Absolvent FSv FA ČVUT. Ocenění: Dům roku 2000, Srdce nízkoenergetického domu 2001, Nový domov roku 2001, Energetický projekt 2005.

betonové monolitické desky. Svislé obvodové konstrukce jsou tepelně izolovány vnějším kontaktním zateplovacím systémem – XPS v tloušťce 200 mm + minerální omítka s fasádním nátěrem barevného odstínu. Střešní plášť pak tvoří dvouplášťová větraná pultová střecha, jejíž nosná konstrukce je z dřevěných I-OSB nosníků o výšce 400 mm. Tepelná izolace střechy je z minerální vlny v tloušťce 280 mm. Střešní plášť uzavírá bitumenová krytina, oplechování je provedeno v titanzinkovém plechu tloušťky 0,7 mm. Tabulka výsledných tepelnětechnických parametrů obalových konstrukcí

Cílem projektu, podpořeného z prostředků UNDP (v rámci programu Low-cost, Low-energy Buildings in the Czech Republic), byla realizace vícebytového nízkoenergetického objektu při standardních investičních nákladech. Ověření navrženého řešení, resp. předpokládaných parametrů nízkoenergetičnosti, je průběžně monitorováno v rámci dlouhodobě prováděných sledování. Bytový čtyřpodlažní dům s pultovými střechami je realizován na rohové parcele v těsném sousedství historického náměstí 3. května v Železném Brodě. Jde o první realizovaný objekt z plánovaných tří domů, které doplňují urbanistický rámec města. Stavební parcela je mírně svažitá od severu k jihu a po celé délce své východní hrany je lemována stávající hlavní komunikací – Štefánikovou ulicí, která by se v budoucnu, po realizaci obchvatu města, měla změnit na pěší zónu. Skutečnost stávajícího, relativně vysokého stupně hlukového zatížení ovlivnila dispoziční rozvržení objektu, kdy v části přiléhající k hlavní komunikaci (východní strana) jsou veškeré komunikační prostory – schodiště, výtah a domovní chodby, v části otevřené do klidového prostředí zeleně (jihozápadní strana) jsou byty. S ohledem na celkovou nízkoenergetickou koncepci projektu bylo v rámci dispozičního uspořádání využito principu zónování na teplé (obytné) a studené (komunikační) části. Celkové rozdělení těla domu probíhá ve čtyřech podlažích. Přízemní část je využita ze stran jih, východ pro obchodní prostory, ze strany severní pak pro garáže a sklepy k bytům. Ve druhém až čtvrtém podlaží jsou obecní nájemní byty ve skladbě 1x1+kk, 6x2+kk, 5x3+kk. Otázka potřebné velikosti bytových ploch, včetně vhodnosti členění, byla řešena s ohledem na potřeby investora – města Železný Brod. Z provozního hlediska stavby nelze opomenout bezbariérovost domu. Právě přítomnost výtahu umožňuje uzpůsobení jakékoli bytové jednotky pro potřeby imobilních uživatelů.

Stavební konstrukce Hlavní nosný systém je ve svislém směru stěnový z prolévaných betonových tvárnic s výztuží, stropní konstrukci tvoří železo-


typ obalové konstrukce

U (W/m2.K)

obvodový plášť

0,135

střešní konstrukce

0,100

základová deska

0,114

okna s mikroventilací

1,300

dveře

0,700

Technické zařízení budovy Energetické srdce domu s centrální plynovou kotelnou s kondenzačním kotlem je umístěno v posledním, čtvrtém podlaží při jižní straně, pod šikmou stěnou se solárními kolektory. Zde se nacházejí rovněž dvě akumulační nádoby o objemu 2 m 3 pro ohřev teplé užitkové vody (TUV), jejíž předehřev je realizován solárním systémem sestávajícím se z 15 kapalinových slunečních kolektorů ve sklonu 60° a o celkové ploše 22,5 m 2. V primárním okruhu je nemrznoucí kapalina pro celoroční provoz. V interiérech bytů jsou pro vytápění užita běžná otopná tělesa s termoregulací, opatřená měřicím systémem.

Klasifikace – nízkoenergetický dům Bytový dům v Železném Brodě díky užité nízkoenergetické koncepci řešení nezvyšuje zátěž okolního prostředí. Energetická potřeba k zajištění provozu budovy, zejména na vytápění a ohřev TUV, je snížena díky kvalitní tepelné obálce a využití sluneční energie v maximální možné míře jak pasivními, tak aktivními formami. Z hlediska hodnocení objektu v souladu s metodikou dle ČSN 73 0540 a vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb. posuzovaná budova vyhoví. Stupeň energetické náročnosti budovy SEN = 43,6 %, což odpovídá klasifikačním parametrům pro zařazení budovy mezi „nízkoenergetické“.

▲ Noční pohled na bytový dům

▲ Detailní pohled na hlavní část kolektorové plochy

Posouzení v projektu navržených a skutečných hodnot celkové potřeby tepla na vytápění. Projektový předpoklad: - bez vlivu montážních nepřesností: 39,94 kWh/(m2.a) – 120,8 GJ - včetně vlivu montážních nepřesností: 45,57 kWh/(m2.a) Skutečný stav: - údaj za období 01–12/2005: ■ Odchylka projekt/skutečnost:

47,27 kWh/(m2.a) – 143,2 GJ 3,72 %

Posouzení efektivity solárního předehřevu TUV - spotřeba TUV za období 01–12/2005: 439,00 m3 Celková potřeba pro ohřev TUV 34,80 kWh/(m2.a) – 105,4 GJ - podíl krytý ohřevem zemním plynem: 14,50 kWh/(m2.a) – 43,9 GJ - podíl krytý ohřevem solárním systémem: 20,30 kWh/(m2.a) – 61,5 GJ ■ Efektivita využití solárního systému: 58,40 % Skutečná spotřeba zemního plynu za období 01–12/2005 - ohřev TUV /podíl 23,463 %/: 1485,00 m3 – 43,9 GJ - vytápění /podíl 76,537 %/: 4843,00 m3 – 43,2 GJ ■ Stupeň energetické náročnosti budovy SEN = 43,6 % Základní údaje o stavbě Stavba: Nízkoenergetický nízkonákladový bytový dům v Železném Brodě Investor: Město Železný Brod s podporou UNDP GEF Autoři: Ing. arch. Jan Čížek, Ing. arch. David Damaška, PhD. Energetický audit: Seven, o. p. s., Ing. Petra Neuwirthová, PhD. Generální dodavatel: Bak, a. s. Studie: 03/2002 Projektová dokumentace: 09/2002 Realizace: 11/2004 Uvedení do provozu: 12/2004 Náklady: ■ na 1 m2 vytápěné plochy bytu: 20 390 Kč/m² ■ na 1 m3 vytápěné plochy bytu: 52 260 Kč/m3 ■ celkové náklady: 20 968 000 Kč Počet bytů: 12 Podlahová plocha celkem: 862,0 m2 (byty), 168,0 m2 (nebytové prostory) Obestavěný prostor celkem: 4012,0 m3 Geometrická charakteristika budovy: A/V = 0,740

▲ Detail provádění kontaktního zateplovacího systému vnější obvodové svislé konstrukce

english synopsis Low-cost, Low-energy Residential Building in Železný Brod

The aim of this project, supported by funds from the UNDP (as part of the Low-cost, Low-energy Buildings in the Czech Republic project), was to build a multi-dwelling low-energy building with standard investment costs in terms of optimising the proportion of initial investment into low-energy measures and the eventual low operational demands of the building. The analysis of the design proposal, or the planned low-energy parameters, is conducted as part of a long-term monitoring process.

klíčová slova: dům bytový nízkoenergetický, náklady investiční, náročnost provozní

keywords: energy-efficient residential building, capital building cost, operation demand


bytová výstavba

text: Josef Smola

foto: archiv autora

Realizace pasivních rodinných domů v ČR Ing. arch. Josef Smola (*1958) Autorizovaný architekt, absolvent FA ČVUT (1982). Dlouhodobě se věnuje problematice bydlení, individuálním návrhům domů včetně tvorby interiérů a designu. Je místopředsedou občanského sdružení Centrum pasivního domu, členem Asociace interiérových architektů a členem Stavovského soudu ČKA.

Současná situace ve výstavbě nízkoenergetických domů (NED) a pasivních domů (PD) v České republice není ideální. Stejné konstatování platí i o informovanosti odborné i laické veřejnosti. Tento text má za úkol pomoci čtenáři se základní orientací ve zmíněné problematice a zároveň přinést porovnání s vyspělými evropskými zeměmi. Ty za uplynulých 15 let překonaly obvyklé „porodní bolesti a dětské nemoci“ nové technologie a stavba NED se v nich stala standardem.

▲ Projekt dřevěného pasivního domu 2006, Brdské lesy, návrh autora


Realizace pasivních rodinných domů se mohou v ČR spočítat takřka na prstech jedné ruky. Bohužel se tyto počty vztahují rovněž na počet architektů, kteří se v Česku profesionálně a dlouhodobě této problematice věnují. O mnoho lépe na tom však v tuzemsku nejsou ani nízkoenergetické domy. Odhadovaný počet realizací nízkoenergetických domů je řádově kolem stovky (oficiální evidence s ověřenými parametry NED neexistuje). Významně tak zaostáváme za vyspělými evropskými zeměmi, kde se tento způsob výstavby stává již běžným standardem. Navíc je doložitelným faktem, že u našich progresivnějších sousedů (Rakousko, Německo) nemají ateliéry a firmy zaměřené na projektování a dodávku komponentů do nízkoenergetických a pasivních domů v dlouhodobém horizontu nouzi o práci.

Normu plní jeden dům ze sta Mezinárodním standardem pro NED je mj. roční plošná měrná potřeba tepla na vytápění eA nepřesahující 50 kWh/(m2.a). Dalším, vyšším stupněm „náročnosti“ jsou potom PD, kde je měrná potřeba tepla na vytápění snížena pod hranici 15 kWh/(m2.a). Pro porovnání: Splnění současných závazných požadavků normy ČSN 73 05 40 „Tepelná ochrana budov“ vede k měrné potřebě tepla nepřesahující 100 kWh/(m2.a). Je však otázkou, kolik novostaveb požadavek normy skutečně v praxi naplňuje. K dispozici jsou publikované (a nutno přiznat, že nelichotivé) údaje nevládního konzultačního a poradenského střediska občanského sdružení „Energy Centre“ České Budějovice. To uvádí, že z několika tisíc jimi auditovaných návrhů rodinných domů jich závazné normové ukazatele splňovalo jen jedno procento! Starší výstavba potom běžně dosahuje hodnot v rozmezí 150–250 kWh/(m2.a).

Podmínky pro vznik NED „Základem návrhu je vyváženost všech složek ovlivňujících energetickou bilanci budovy. Dosaženou nízkou potřebu tepla na vytápění je, díky vhodnému koncepčnímu i detailnímu stavebnímu řešení, zpravidla možné s výhodou kombinovat vhodným uplatněním soustav využívajících v různé míře obnovitelných zdrojů energie. Velmi nízká energetická náročnost by měla být zároveň zajištěna v celém životním cyklu budovy.“1 ■ Pro jednotlivé konstrukce NED platí, že musí splňovat alespoň doporučené normové hodnoty součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 05 40–2. ■ Další zásadou je správné umístění stavby na pozemku. Ideální situování je u severní a východní hranice parcely tak, aby jižní a případně i západní průčelí bylo plně přístupno solárním ziskům. Problémem je, že drtivá většina územních plánů nepředpokládá realizaci NED nebo PD a v řadě případů je toto situování již z principu vyloučeno, například stanovením formálních uličních či zastavovacích čar. Nutno podotknout, že tyto závazné regulativy jsou v rozporu se zákonem a nemají v územních plánech schválených po roce 1998 co dělat! ■ Cílem je co nejkompaktnější jednoduchý tvar domu bez zbytečných výstupků. Co nejmenší povrch pláště vůči obestavěnému objemu, A/V.

oken vůči tepelné obálce a technologická kázeň, včetně možnosti dilatace. Součinitel prostupu tepla Uokna = 1,1 W.m-2.K -1 nebo lepší. ■ Nízkoenergetický dům je pokud možno vzduchotěsný (i obvyklé větrací průduchy pro kuchyňskou digestoř, spíž, krb nebo garáž způsobují dramatické tepelné ztráty). Požadavek vzduchotěsnosti splňuje u zděných konstrukcí oboustranně omítané zdivo, u ostatních konstrukcí správně navržená a provedená parozábrana. ■ Požadovaná vzduchotěsnost je v rozporu s požadavkem hygienicky nezbytné výměny vzduchu. Obvyklým řešením je nucený systém větrání s rekuperací, doplněný zemním výměníkem. Tradiční vytápěcí soustava je stále častěji nahrazovaná teplovzdušným větráním a vytápěním s doplňkovým solárním ohřevem. Alternativní zdroj čerstvého vzduchu je zemní výměník, který v zimě zajišťuje předehřev a v létě chlazení interiéru. ■ Klíčovým nástrojem ke kontrole kvality stavby NED je důsledný dozor projektanta a technický dozor investora. Prověření vzduchotěsnosti je možné standardním „Blow – door“ testem. Prvotní indikací problematických míst z hlediska úniků tepla může být již po dokončení stavby snímání termovizní kamerou nebo bezdotykovým infračerveným teploměrem. Pořizovací náklady NED se při současné úrovni cen v České republice výrazně neliší od běžné výstavby. Navýšení je do 10 %. Rovněž architektonický vzhled NED nijak nemusí vybočovat. U všech zúčastněných partnerů se jedná pouze o poučenější přístup k návrhu, realizaci a užívání domů. Návratnost vynaložených vícenákladů je při současných cenách energií, v závislosti na náročnosti a rozsahu řešení, v horizontu 9–12 let.

Čím se liší PD od NED?

▲ Dřevěné stěnové sloupky s přerušeným tepelným mostem pro PD

▲ Dřevěný vlys okenního rámu s přerušením tepelného mostu pro PD

Z tohoto pohledu ideální koule je nerealizovatelná, krychle dispozičně nepraktická. Ustálená podoba je ve formě ležatého kvádru, orientovaného delší stranou k jihu. ■ Dispozice je tepelně zónovaná ve vztahu ke světovým stranám. Obytné místnosti jsou orientovány na osluněné strany, vstupní partie, komunikace, šatny a úložné prostory na stranu odvrácenou. „Mokré“ provozy jsou soustředěny nad sebou, pokud možno na jedné stoupačce. ■ Ochlazovaná obálka domu musí být vybavena dostatečnou vrstvou tepelné izolace s eliminací obvyklých tepelných mostů. Ve stěnách v závislosti na technologii a skladbě je aplikováno cca 200–250 mm, ve střešní konstrukci 300–350 mm tepelné izolace. ■ Předpokladem správného řešení je zpracování „knihy konstrukčních detailů“ alespoň v měřítku 1:10 a zapojení specialisty na tepelnou techniku již v úrovni studie. ■ Důležitý je podíl plochy oken ku ochlazované obálce domu. Až 40 % tepelných ztrát je způsobeno výplněmi otvorů. Plochou oken neplýtváme, pro normové oslunění a osvětlení stačí obvykle u obytné místnosti poměr 1:6. Velikost oken optimalizujeme vůči světovým stranám. Redukujeme otevíravé části s přihlédnutím k čistitelnosti oken. Klíčové je správné zabudování do konstrukce obvodového pláště, poloha 1

(Příloha „A“ informativní ČSN 73 05 40–2)

■ Pasivní domy musí splňovat všechna kritéria platná pro NED. Mají však ještě více posílenou tepelnou obálku. ■ Hodnoty součinitelů prostupu tepla obvodových konstrukcí nemají překračovat hodnotu 0,15 W.m-2.K-1, okna mají mít výsledný součinitel prostupu tepla maximálně ve výši 0,8 W.m-2.K-1. Obvykle jsou zasklená trojsklem, nebo navržená jako špaletová. ■ Ve stěnách je v závislosti na technologii aplikováno cca 300–400 mm, ve střešní konstrukci 500–600 mm tepelné izolace. ■ U takto kvalitně zateplených domů začínají hrát mimořádně významnou roli vnitřní tepelné zisky (např. svíčka 30 W, žárovka 100 W, člověk 100 W, stolní PC 150 W). ■ Roční plošná měrná potřeba tepla na vytápění nepřesahuje 15 kWh/(m2.a). ■ Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé vytápěcí soustavy pouze systémem nuceného větrání s účinnou rekuperací tepla (vyšší než 75 %) z odváděného vzduchu a malým zařízením pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. ■ Celková roční měrná potřeba tepla primární energie nemá být vyšší než 120 kWh/(m2.a). (Primární energie je taková energie, která je třeba uvolnit při energetické přeměně v místě zdroje.) ■ Pasivní dům musí být prakticky vzduchotěsný, a to po celou dobu životnosti stavby, celková neprůvzdušnost n50 < 0,6 h-1. Experimentální ověření vzduchotěsnosti podle ČSN EN 13829 se doporučuje provést vždy ještě před úplným dokončením budovy. (Osazené výplně otvorů, ale ještě obnažené parozábrany a možnost opravy.) ■ V pasivním domě je žádoucí používat pouze vysoce úsporné elektrospotřebiče. Tím lze snížit spotřebu elektrické energie až o 50 %. Pořizovací náklady PD se při současné úrovni cen v České republice, na základě informací z prvních realizací, výrazně neliší od NED. Úspora dosažená na vytápěcí soustavě je obvykle vyčerpána navýšením vrstev tepelných izolací. stavebnictví 12/06 – 01/07 49

Podstatně náročnější je návrh PD zejména pro projektanta. Jedná se o nejobtížnější kategorii mezi rodinnými domy. Dosažení souladu daných technických imperativů s výtvarnými a dispozičními hledisky je náročnou disciplínou. Jedinou možností pro zvýšení kvalifikace je v současné době intenzivní samostudium. Předpokládá se dobrá orientace v problematice stavební fyziky, předchozí zkušenost s navrhováním a realizací NED a zejména jistá pokora před technikou. Nerespektování technických a konstrukčních aspektů profese má v případě PD tragický dopad na funkčnost a životnost stavby.

Stručná historie PD v Evropě Prvním energeticky pasivním domem v Evropě byla stavba v Kodani podle návrhu architekta Vagna Korsgaardena, postavená v roce 1976. Byla radikálně realizována ihned jako „nulový dům“ s potřebou tepla na vytápění 0 kWh/(m2.a). Veškeré tepelné ztráty domu byly kryty vnitřními tepelnými zisky ve spolupráci se solárními kolektory. V roce 1991 byl uveden do užívání první PD v Darmstadtu-Kranichsteinu od Bo Adamsona a W. Feista, v roce 1997 první sídliště ve Wiesbadenu, v roce 1998 další v Lindlaru u Kolína. Následoval rychlý rozvoj této technologie v Rakousku, Německu a Švýcarsku, zejména koncem devadesátých let. V roce 2002 činil počet registrovaných pasivních domů v uvedených zemích již celkem 4000. Jen v Německu se počet PD každý rok zdvojnásobí. Prognóza do roku 2010 činí 60 000 PD. V současné době například překračuje poptávka po bydlení v pasivních domech v Rakousku trojnásobně jejich nabídku.

Proč je Česká republika tak pozadu? Většímu rozšíření PD brání v ČR, na rozdíl od vyspělé Evropy, některé faktory: ■ Většina stavebníků považuje za prioritu pořizovací náklady, náklady na provoz je příliš nezajímají. Stavebníci by měli začít uvažovat více do budoucna – energie bude už jen dražší a stavět „normálně“ je jistou zárukou budoucích vysokých nákladů na provoz nemovitosti. Neměli by se tedy ptát na návratnost, která se kvůli neodhadnutelným cenám energie určuje obtížně. Jistě je násobně nižší než životnost stavby. Chybí architekti, kteří umí stavebníka přesvědčit, ať investuje zpočátku více z vlastní kapsy. Určitě nebude litovat – díky provozním úsporám a zejména kvalitě bydlení. ■ V ČR dosud chybí cílená a systematická ekonomická motivace stavebníků. Stát by měl deklarovat, že má v rámci přihlášení se k principům udržitelného rozvoje zájem na tomto způsobu výstavby – to nečiní. Srovnejme například situaci v sousedním Horním Rakousku. Je zde nárokovatelná půjčka využitelná pro stavbu PD ve výši 57 000 eur, na každé dítě +10 000 eur, za bezbariérové řešení +3000 eur a v případě řadové výstavby +18 000 eur, dohromady pro běžnou čtyřčlennou rodinu v přepočtu cca 3,0 mil. Kč se splatností až 37 let, z toho prvních pět let bezúročně. ■ Dosud relativně nízké „umělé“ ceny energií motivují k plýtvání, nikoliv k úsporám. ■ Malá informovanost mezi stavebníky o skutečných vlastnostech PD, naopak šíření neověřených zpráv, mýtů a pověstí typu „v PD je v létě zima…“, „PD jsou cenově nepřijatelné…“ nebo „když jsou PD vzduchotěsné, tak v nich nelze nebo se nesmí větrat okny…“. ■ Málo příkladů hotových staveb, které by bylo možno navštívit, mluvit s uživateli a přesvědčit se na vlastní oči, jak to funguje. V Evropě jsou běžně organizovány „Dny pasivních domů“. Nejlepší reklamou PD je zkušenost již bydlících uživatelů. ■ Chybějící instituce zajišťující výchovu i rekvalifikaci odborníků v oblasti návrhu i realizace PD. Tuto problematiku dosud uceleně


▲ Pavlačový pasivní bytový dům, Frankfurt

nepřednáší žádná vysoká škola v ČR. Naopak na fakultách architektury technických univerzit jsou hodiny technických předmětů dále redukovány. ■ Nedůvěra architektů i stavebních firem vůči novým technologiím, chybějící poradenská střediska a registr ověřených projektantů, realizátorů i dodavatelů komponentů pro PD. Dále chybí katalogy doporučených konstrukčních detailů. ■ V neposlední řadě si stavební firmy k pokrytí „rizika z neznalosti“ účtují při cenových nabídkách přirážku, která činí stavbu pro klienta cenově neprůchodnou. Je však objektivním faktem, že PD jsou podstatně náročnější na organizaci práce na stavbě a rovněž koordinaci činností, zejména řemesel. ■ Pracovníci stavebních úřadů obvykle nemají potřebné znalosti o problematice nízkoenergetického stavění. Přijímají takové návrhy při stavebním řízení s nedůvěrou a řízení se zbytečně protahuje. Použitá literatura: Bárta, Jan – Primetzhofer, Günter. Nízkoenergetické a pasivní domy. Sborník přednášek. Český Krumlov: Energy Centre, 2006. Feist, Wolfgang – Pfluger, Reiner. Pasivní domy. Sborník přednášek ze semináře Pasivní domy. Darmstadt: Passive House Institut, 2006. Tywoniak, Jan. Nízkoenergetické domy – principy a příklady. Grada Publishing a. s., 2005. CD s doporučenými konstrukčními detaily pro EPD. Isover 2006.

english synopsis Building Passive Solar Family Homes in the Czech Republic

The aim of this article is to provide information on the current situation of construction of energy-efficient homes (EEH) and passive solar homes (PSH) in the Czech Republic and thus to help readers obtain a basic orientation in this area. At the same time the article presents a comparison with the situation in advanced European countries, which over the past fifteen years have moved beyond the usual “birth pains” and “growing pains” associated with the use of a new technology and where EEH structures have become standard. We could count the number of passive solar family homes built in the Czech Republic on the fingers of one hand. However, even energy efficient- homes are not much better off in this country. The estimated number of energy-efficient homes built, roughly around a hundred, (official documentation with the houses’ verified parameters does not exist), puts us far behind the situation in advanced countries, where this method of construction is already becoming a standard.

klíčová slova: dům rodinný pasivní, dům rodinný nízkoenergetický

keywords: passive solar home, energy-efficient home

lektor článku Ing. Jiří Šála, CSc.

bytová výstavba

text: Petr Morávek

foto: archiv autora

Nízkoenergetické stavby a jejich mikroklima Ing. Petr Morávek, CSc. (*1946) Autorizovaný inženýr pozemních staveb, absolvent FSv ČVUT. Dlouhodobě se věnuje mikroklimatu budov a integrovaným systémům pro vytápění, větrání a chlazení nízkoenergetických a pasivních budov.

Problematika větrání budov

Základním prvkem nízkoenergetických a pasivních rodinných domů je především zkvalitnění tepelněizolačních vlastností konstrukcí stěn a stropů (až na hodnoty součinitele prostupu tepla U ≤ 0,15 W.m-2.K-1), výplní otvorů (U < 1,0 W.m-2.K-1) a dokonalé utěsnění stavby proti průvzdušnosti ve spárách oken a stěn (kontroluje se zkušebním podtlakem Δp = 50 Pa na maximální přípustnou násobnost výměny n = 0,6–0,9 /h-1/ tzv. Blower Door testem, (DIN 4108 – 7). Při dodržení požadovaných parametrů vzduchotěsnosti a při striktním hygienickém požadavku na výměnu vzduchu je pak vždy vyžadováno rovnotlaké nucené větrání domu s rekuperací tepla s účinností minimálně 75 %.

Současný stav větrání v naprosté většině nových a utěsněných stávajících obytných budov v ČR je zcela nevyhovující. Dokonale těsná okna nezaručí ani nejzákladnější infiltraci, hodnoty součinitelů spárové průdušnosti oken klesají pod 0,10 · 10 -4 m 2 s -1 Pa -0,67 a hodnoty průměrné výměny vzduchu klesají pod ne < 0,05 (h -1). Otevírání oken na 4. polohu neřeší řízenou výměnu při proměnných meteorologických hodnotách gradientů teplot, různé konfigurace bytu návětrných a závětrných orientací fasád atd. Zároveň tím okno ztrácí akustický útlum, do bytů vniká prach a odvádí se bez užitku teplo. Osazení lokálních odsávacích systémů z hygienických zařízení a kuchyní zajišťuje řízenou výměnu vzduchu optimálně jen při instalaci přívodních akustických větracích štěrbin do fasád. Dochází však k diskomfortu obyvatel při proudění chladného venkovního vzduchu k podlaze obytného prostoru, uživatelé proto štěrbiny zakrývají, a tím znehodnocují celý systém řízeného odsávání, který je pak při zcela těsných uzavřených oknech nefunkční. Často doporučované nárazové větrání pravidelným otevíráním oken je provozně zcela neakceptovatelné a stejně nemůže řešit dostatečné odvětrání hygienických zařízení. V moderních nízkoenergetických domech (NED) dnes klesají výpočtové tepelné ztráty až na hodnoty 200–300 W/místnost. Tak nízké výkony klasických vytápěných soustav (i nízkoteplotních) se již velmi obtížně regulují a současně dochází k přehřívání místností interními zisky i solární zátěží okny, zvláště při minimální tepelné akumulaci materiálů lehkých dřevostaveb. Obecně u NED, které využívají aktivní i pasivní solární zisky, se dále zkracuje délka otopného období až na 2–3 měsíce a v závislosti na míře schopností tepelné akumulace stavebních konstrukcí dochází pravidelně k diskomfortním teplotním stavům.

Porovnání energetických parametrů současné a nízkoenergetické výstavby stará výstavba

nízkoenergetické domy (NED)

energeticky pasivní domy (PD)

kWh/rok

až 25 000

až 9 800

< 2 100

W/m2

> 110

20–40

< 10

měrná spotřeba tepla pro ÚT vytápění a VZT větrání **/

kWh/m2 /r

170–220

30–70

≤ 15

měrná spotřeba tepla pro ohřev TUV

kWh/m2 /r

35

< 20

10–15

měrná spotřeba elektrické energie v domácnosti (El)

kWh/m2 /r

30

< 20

10–15

souhrnná měrná spotřeba (ÚT+VZT+TUV+El)

kWh/m2 /r

235–285

70–110

35–45

souhrnná spotřeba primárních paliv PEZ

kWh/m2 /r

-

-

< 120

minimální požadovaný součinitel prostupu tepla – stěnou

W/m2 /K

-

< 0,18

< 0,12

minimální požadovaný součinitel prostupu tepla – okny

W/m2 /K

-

< 1,0

< 0,85

Parametr

jednotka

spotřeba tepla na vytápění a větrání */ měrný výpočtový příkon tepla pro vytápění a větrání

*/

2

průměrný rodinný dům 140 m užitné plochy

**/ u domů PD kryjí vnitřní zisky až 35 % celkové spotřeby tepla k vytápění, solární zisky až 30 % a zbytková spotřeba je cca 35 %


Větrací systémy obytných budov Řada evropských zemí předepisuje nucené větrání hygienických příslušenství taxativně. Například podle DIN 1946 – 6 je požadováno odvětrání kuchyní 40 – 60 m 3 /h s nárazovým zvýšením na 200 m 3 /h; pro WC je požadováno 20 –30 m 3 /h a pro koupelny 40 – 60 m 3 /h (v závislosti na délce provozní doby). V celodenním průměru pak musí tyto výkony větrání zajistit odvod až 10 kg vodních par denně produkovaných v průměrné domácnosti. Výše uvedené hodnoty korelují i s požadavky na zajištění přívodu čerstvého vzduchu pro byt se čtyřčlennou rodinou v množství 25 m 3 /h/os pro neadaptované osoby (podle EUR 14444 EN a US ASHRAE standard 62 – 1989). V řadě provozovaných NED v SRN bylo dále ověřeno, že při zajištění trvalé objemové výměny vzduchu alespoň n = 0,3 /h-1/ je dosaženo vynikající kvality mikroklimatu.

▲ Denní průběh koncentrací CO 2 v pasivním domě

■ Rovnotlaké větrání Systémy rovnotlakého větrání zajišťují nucený přívod a současně nucený odvod vzduchu z vnitřních prostor budov pomocí mechanických strojních zařízení, ventilátorů. Rovnotlaké větrání se dnes používá již univerzálně, hlavně při vyrovnané bilanci množství přiváděného a odváděného vzduchu. Nespornými výhodami těchto komfortních systémů vůči přirozenému větrání je: ■ ideální možnost zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu pro předehřev vzduchu přiváděného s účinností až 90 %. Tím lze často zcela vyloučit nutnost dalšího dohřevu přiváděného vzduchu, neboť se zároveň využívá i veškerých tepelných zisků v budovách z metabolismu osob, osvětlení, technologie apod.; ■ dokonalá filtrace přiváděného vzduchu na speciálních tkaninových, případně i elektrostatických filtrech, zachycující mikročástice velikosti 1–3 mikronu s účinností 95–99 %; ■ snadná automatická regulace výkonu podle momentálních požadavků (např. podle počtu osob v prostoru) na základě vyhodnocení údajů čidel vlhkosti, čidel odérů, čidel CO 2 nebo senzorů pohybu osob; ■ možnost úplné hermetizace oken v budově, čímž se zcela vyloučí nežádoucí infiltrace prachu a výrazně sníží přenos hluku z ulic do vnitřního prostředí budov; ■ zaručená funkce systému i při nepříznivých tlakových podmínkách v budově (např. při letní inverzi); ■ možnost instalace výměníků pro chlazení, případně vlhčení přiváděného vzduchu. V západní Evropě, USA a Kanadě se pro větrání budov uplatňují tyto systémy nuceného větrání s vysoce účinnou rekuperací tepla jako zcela standardní a energeticky nejúčinnější řešení. NED se běžně


doplňují nezávislou vytápěcí soustavou (tělesa ÚT, podlahové vytápění atd.). Pro pasivní domy (PD) bez vlastní vytápěcí soustavy pak postačuje pouze dohřev přiváděného vzduchu potrubním ohřívačem, případně v kombinaci s krbovou vložkou nebo jiným bivalentním zdrojem, výhodně však s cirkulačním zkratovým okruhem, který zabraňuje extrémnímu snižování relativní vlhkosti v zimním období. Větrací jednotky se umísťují výhodně pod stropem WC, technické místnosti nebo i na půdě. Potrubní rozvody čerstvého vzduchu se instalují podle druhu umístění v podlaze nebo pod stropem. Odpadní vzduch z hygienických zařízení je odváděn kruhovým potrubím pod stropem v zákrytu s ukončením talířovými ventily s regulací. Z obytných místností je vzduch odváděn štěrbinami pod dveřmi bez prahů do předsíně a pod dveřmi je nasáván do hygienických zařízení (WC, koupelna). Odsávací digestoře nad sporáky se řeší výhradně jako cirkulační s uhlíkovými filtry pro zachycení pachů (s nastavitelným výkonem 150–450 m 3 /h). Přívod čerstvého a výfuk odpadního vzduchu je běžně vyveden do protidešťových žaluzií ve fasádě domů, u vícepodlažních budov do centrálních stoupaček přes uzavírací a požární klapky. Přívod čerstvého vzduchu do jednotlivých obytných místností se dimenzuje na 30–45 m 3 /h (podle předpokládaného obsazení). Odsávání z hygienických zařízení se dimenzuje podle DIN 1946–6. ■ ■ Kombinované větrání Systémy kombinovaného větrání v bytové výstavbě se používají především v kombinaci nuceného odtahu s přirozeným přívodem vzduchu spárami oken (např. odsávání hygienických zařízení, místní odsávání v kuchyních apod.). Tyto systémy zároveň provětrávají obytné místnosti, ale pouze za předpokladu neutěsněných okenních spár, což u dnešních supertěsných oken neplatí. Tím se stávají odsávací ventilátory hygienických zařízení a kuchyňských digestoří zcela neúčinné, takže neodvětrají dostatečně WC, koupelny ani digestoře a nemohou ani zajistit přívod čerstvého vzduchu do obytných místností! Výrobci oken tento problém řeší instalací 4. polohy křídel (s mikroventilací), ale tím se zcela znehodnocuje proklamovaná „úspora tepelné energie těsnými okny“ a okna ztrácejí zároveň akustický útlum. Systémy přívodních podlahových štěrbin v okenních křídlech, parapetech, případně automaticky regulovaných podle relativní vlhkosti, vrací problém zpět k netěsným okenním spárám. Nastávají problémy diskomfortu při intenzivním přívodu chladného vzduchu přímo do pobytové zóny obytných místností a s následnými stížnostmi uživatelů na studené tahy vzduchu. Zásadní nevýhodou těchto systémů je vyloučená instalace rekuperačních zařízení, zvlášť pro nízkoenergetické a pasivní objekty, kde spotřeba tepla pro větrání již převyšuje transmisní ztráty budov. ■ Hybridní větrání Systémy hybridního větrání, které využívají řízenou kombinaci nuceného a přirozeného větrání, jsou prozatím realizovány pouze ve vývojových projektech a pro hromadné využití v rodinných domech jsou zatím příliš nákladné.

Integrované systémy teplovzdušného vytápění a řízeného větrání bytových staveb Na rozdíl od klasických větracích soustav zajišťují tyto moderní systémy kompletně požadavky na vytápění, větrání, chlazení a rozvod tepelných zisků v jediném systému se společným rozvodem. Princip systému spočívá v dvouzónovém uspořádání okruhů vzduchotechnických rozvodů v rodinném domě:

primární okruh zajišťuje cirkulační teplovzdušné vytápění, zároveň s řízeným podílem čerstvého vzduchu a rekuperací tepla s přívodem podlahovými mřížkami do každé obytné místnosti; ■ sekundární okruh zajišťuje zcela oddělené odvětrání hygienických zařízení a kuchyní s rekuperací tepla; ■ oba okruhy vzduchotechnických rozvodů jsou zaústěny do společné vzduchotechnické jednotky. ■

1 - cirkulační a čerstvý vzduch do místností 2 - venkovní vzduch nasávaný přes stěnu 3 - odpadní vzduch z WC, koupelny, kuchyně 4 - cirkulační vzduch z místnosti do VZT jednotky 5 - výfuk odpadního vzduchu po rekuperaci A - vytápěcí a větrací jednotka DUPLEX B - integrovaný zásobník tepla IZT (alternativně)

1 - cirkulační a čerstvý vzduch do místností D

2 - venkovní vzduch nasávaný přes stěnu 2zr - venkovní vzduch přiváděný zemním registrem 3 - odpadní vzduch z WC, koupelny, kuchyně 4 - cirkulační vzduch z místnosti do VZT jednotky 5 - výfuk odpadního vzduchu po rekuperaci A - vytápěcí a větrací jednotka DUPLEX RC

A C

▲ Systém rozvodů teplovzdušného vytápění a větrání v rodinném domě

B - integrovaný zásobník tepla IZT 615 C - zemní registr délky cca 20 m D - solární panely

▲ Systém teplovzdušného vytápění a větrání s rekuperací tepla a zemním registrem

Podle zvoleného režimu na regulátoru pak zajišťuje jednotka celoročně požadavky na mikroklima domu. č. 1 rovnotlaké větrání s rekuperací tepla č. 2 teplovzdušné cirkulační vytápění a rovnotlaké větrání s rekuperací č. 3 teplovzdušné cirkulační vytápění (bez větrání) č. 4 podtlakové větrání sociálních zařízení s přívodem předehřátého vzduchu č. 5 přetlakové letní větrání, případně chlazení s přívodem vzduchu přes zemní registr Cirkulační a čerstvý vzduch se do obytných místností společně rozvádí z centrální rozdělovací podlahové komory jednotlivými plochými vzduchovody v podlaze. Cirkulační vzduch z jednotlivých místností se odvádí pod dveřmi bez prahů do předsíně, odkud se odsává centrální stěnovou mřížkou. V jednotce se cirkulační a čerstvý vzduch filtruje, ohřívá na teplovodním registru a radiálním pomaloběžným ventilátorem rozvádí přes rozdělovací komoru s tlumičem hluku zpět do obytných místností. V jednotce se do cirkulujícího vzduchu současně přimísí v nastavitelném poměru čerstvý vzduch, který se přivádí z fasády nebo zemního registru přes předfiltr a předehřívá v rekuperačním výměníku s účinností až 89 %. Množství čerstvého vzduchu se řídí buď ručně, nebo automaticky podle četnosti využívání hygienických zařízení a provozu kuchyně. Odpadní vzduch z hygienických zařízení a vodní pára z kuchyní se trvale, případně s nárazovým zvýšením, odvádí odsávacími ventily a potrubím přivádí k jednotce. V rekuperačním výměníku se předává teplo čerstvému vzduchu a po ochlazení se odpadní vzduch odvádí menším větracím ventilátorem přes fasádní žaluzie do atmosféry. Odsávací digestoře nad sporáky se navrhují jako cirkulační s uhlíkovými filtry pro zachycení pachů, s nastavitelným výkonem 150–550 m3 /h. Regulaci vzduchových výkonů, a tím i teplot v jednotlivých místnostech, zajišťují ručně ovládané klapky v podlahových vyústkách. Při modelovém hodnocení kvality vzduchu v obytném prostoru pasivního rodinného domu v reálných provozních podmínkách standardní rodiny byly hodnoceny denní průběhy koncentrací CO 2 . Jako základní provozní režim je uvažován režim č. 3, ale s nárazovým nuceným větráním podle využití hygienických zařízení, kuchyně a automatického spínání v noci. Výchozím požadavkem je nepřekročení limitní hladiny CO 2 podle EN CR 1752 pro tř. „C“ v hodnotě 1200 ppm.

Charakteristika teplovzdušných systémů integrovaných s řízeným větráním: ■ jediný systém pro vytápění, větrání, chlazení, rekuperaci tepla a odsávání hygienických zařízení; ■ sloučení funkcí cirkulačního vytápění a nezávisle řízeného větrání s rekuperací tepla do jediného agregátu vzduchotechnické jednotky; ■ záruka hygienicky nutných trvalých výměn vzduchu v domě s možností řízeného nárazového zvýšení; ■ úspora až 90 % nákladů na větrání; ■ rychlý zátop s pružnou regulací teploty; ■ využití všech energetických zisků v domě z provozu domácnosti pro předehřev větracího vzduchu rekuperací; ■ využití solárních zisků z osluněných oken, případně teplovzdušného krbu s okamžitým přenosem tepla do ostatních neosluněných místností; ■ instalací zemního potrubního registru se přiváděný větrací vzduch v zimě účinně předehřívá a v létě ochlazuje; ■ dokonalou cirkulací se využívá objemu vzduchu v celém domě (zvlášť u minimálně obsazených nebo trvale nevyužívaných domů a bytů s částečnou, neodstranitelnou infiltrací vzduchu netěsností stavebních konstrukcí).

english synopsis Energy-Efficient Buildings and Their Microclimate Basic features of energy-efficient and passive family homes are the improvement and the increase in quality of thermal-insulation properties of wall and ceiling structures and the positive sealing of window and wall joints against aeration. Uniform-pressure forced ventilation with heat recuperation, with a minimum effectiveness of 75%, is necessary to adhere to the hermetic parameters and the strict hygienic requirements for the exchange of air.

klíčová slova: náročnost energetická, systémy větrací, systém integrovaného teplovzdušného vytápění a řízeného větrání

keywords: energy demand, ventilation systems, systems of integrated hot-air heating and controlled ventilation

lektor článku Ing. Jiří Šála, CSc.


bytová výstavba



K některým otázkám realizace státní bytové politiky

▲ Ředitel SFRB Jan Wagner

Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) je jednou z institucí státní bytové politiky, která dnes realizuje podstatnou část nástrojů podpory investic do bydlení. S jeho ředitelem JUDr. Janem Wagnerem jsme hovořili o současných úkolech v této oblasti. Můžete uvést problémy, které je z vašeho pohledu třeba v podpoře výstavby bytů v současnosti řešit? Státní fond rozvoje bydlení realizuje několik nástrojů podpory bytové výstavby. Myslím si však, že jejich podmínky nejsou vždy optimálně nastaveny a že je potřeba především využít soukromých finančních prostředků. Hlavním problémem je skutečnost, že každý z těchto nástrojů byl do bytové politiky zařazen v jiné době a má trochu jinou filozofii, což znesnadňuje jejich vzájemnou souhru. Smyslem státní podpory je stimulovat tok soukromých finančních prostředků, nikoliv nahrazovat soukromého investora státními penězi. I v tom směru bude potřeba některé nástroje modernizovat. Je potřeba zajistit, aby se v oblasti bydlení stabilizovalo investorské prostředí a nastartovaly se dlouhodobé podpůrné nástroje. Pokud bytová politika uplatňuje nástroje, které mají krátkodobý dopad a krátkodobou životnost, tak se účinnost takovéto stimulace téměř vytrácí. V oblasti nové bytové výstavby je třeba si také uvědomit určitou disproporci mezi velkými městy a aglomeracemi, v nichž se dnes bytová výstavba rychle rozvíjí, a mezi menšími sídly nebo dokonce malými městy a obcemi. Současné bytové domy jsou stavěny převážně do vlastnických forem, ale situace ve změnách trhu pracovních sil ukazuje, že se objevuje také určitá potřeba vytvářet nájemní formy bydlení. Neměli bychom však rozhodně spoléhat na to, že tyto byty bude stavět pouze obec nebo město. Jedním z potřebných kroků směřujících k odtížení obcí bylo přijetí zákona o podpoře družstevní bytové výstavby. Druhým krokem je snaha utvořit nástroj podpory soukromých subjektů, pro vytváření zmiňovaného nájemního bydlení. Pokud jde o obce, jedním z ne zcela pokrytých míst státní ingerence je masivní podpora výstavby technické infrastruktury. Stát a obce by se měly soustředit především na podporu zainvestování vhodných pozemků pro novou bytovou výstavbu a vlastní výstavbu spíše přenechat soukromníkům. V tomto směru chybí nástroje, kterými by SFRB zasáhl, ač to zákon o Fondu předpokládá. Disponujeme


nástroji na podporu nové bytové výstavby, oprav a modernizací stávajícího bytového fondu, ale nemáme účinný nástroj na podporu obcí při zainvestování pozemků. Úkolem města, kraje, státu je právě zajišťovat oblasti, na které jedinec sám nestačí. Tam bychom měli ingerenci rozumnými formami posílit. Statistiky ukazují, že v poslední době především výrazně roste zahajování nové bytové výstavby. Jedním z důvodů je ovšem i obava ze zvýšení sazby DPH. Změna, kterou lze očekávat, závisí na novelizaci zákona o dani z přidané hodnoty a na podobě, v jaké bude přijata. Domnívám se, že by v každém případě mělo smysl roku 2007 využít a spolu s ostatními státy nové desítky jednat ještě znovu s orgány Evropské unie o příznivějším řešení, než je to, které bylo zatím zvoleno. Myslím, že definice sociálního bydlení není tomto směru nejšťastnějším řešením, protože do určité míry diferencuje mezi jednotlivými druhy výstavby a takováto diferenciace není nikdy pro vývoj trhu zdravá. Jaké jsou zkušenosti s realizací podpůrných nástrojů v oblasti rekonstrukcí panelové a tradiční výstavby? Prostor pro investice do oprav, modernizací a rekonstrukcí stávajícího bytového fondu se zvětšuje. Máme v opravách domů a bytů značný dluh a je potřeba nasměrovat iniciativu jednotlivých investorů tak, aby se zvýšil standard bydlení a prodloužila se životnost jak panelových domů, tak i domů stavěných klasickou technologií a abychom dokázali zajistit především vyšší úspornost z hlediska tepelného hospodaření těchto staveb. Podporu rekonstrukcí panelových bytových domů se podařilo nastartovat velice dobře. V letošním roce vykazuje velký nárůst, objem žádostí je více než pětinásobný oproti předchozím letům. Takový boom pochopitelně velmi vítáme. Myslím si, že k němu mimo jiné přispěla novela nařízení vlády účinná od 1. 7. 2006, ale především i nově formulované nabídky úvěrů jednotlivých bank, které začaly svoje produkty přizpůsobovat potřebám malých subjektů (SVJ, malých bytových družstev). Výhodnější nabídky bank spolu s poměrně širokým úsilím poradenských firem a odborných pracovišť a již existující příklady úspěšných rekonstrukcí vedou k postupné změně až dosud velmi opatrného a mnohdy laxního přístupu vlastníků domů a bytů. Ti si teprve začínají uvědomovat, jak důležité je starat se o domovní majetek a investovat do jeho oprav a modernizací tak, aby se hodnota nabytého majetku nezačala snižovat a ztrácet. Tady je vlastně nejcitlivější bod vývoje a zvýšení počtu žádostí o podporu je nepochybně nesmírně příznivým signálem. Problémem ovšem zůstává, že tento program podpory oprav a rekonstrukcí je svým způsobem striktně vymezen na určité konstrukce, a bylo by třeba symetricky stimulovat tento proces i u ostatních konstrukčních systémů, tedy u domů stavěných jinou než panelovou technologií. SFRB sice má nástroj, který slouží právě podpoře financování oprav a modernizací takovýchto domů – formu úvěrů, které poskytujeme obcím již od roku 2001 – nicméně v posledních letech zde sledujeme určitý pokles zájmu, protože obce nejsou ochotny nést tíhu spolurealizace toho nástroje, kdy v jeho rámci musí poskytnout finanční prostředky těchto úvěrů také soukromým vlastníkům. Vlastníci tak samozřejmě mají možnost využít výhod tohoto programu jenom v obcích, v nichž se zastupitelstvo rozhodne do programu zapojit.

bytová výstavba

text: SPS v ČR

Vývoj domovního a bytového fondu V České republice bylo při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 zjištěno 1 969 000 bytových domů, z nichž bylo 1 630 700 domů trvale obydlených. Počet takových bytů byl vyšší ve srovnání s rokem 1970 o 11,6 % a ve srovnání s rokem 1991 o 5,3 %. Počet trvale obydlených domů roste pomaleji. V bytových domech bylo v roce 2001 zjištěno 4 366 300 bytů, z nichž 3 827 700 (87,7 %) bylo trvale obydlených. Vývoj domovního a bytového fondu v tisících

Domy celkem z toho: trvale obydlené z toho: rodinné domy Byty celkem z toho: trvale obydlené z toho: rodinné domy

1961

1970

1980

1991

2001

. 1 616,0 1 427,2 . 2 836,4 1 776,2

1 765,1 1 627,7 1 408,1 3 216,6 3 088,8 1 652,8

1 830,9 1 634,3 1 384,1 3 781,4 3 498,8 1 604,8

1 808,5 1 597,1 1 352,2 4 077,2 3 705,7 1 525,4

1 969,0 1 630,7 1 406,8 4 366,3 3 827,7 1 632,1

V důvodech neobydlenosti byl nejčastěji zastoupen případ vyčlenění k rekreačním účelům. Druhým nejpočetnějším důvodem je určení bytu k přechodnému bydlení. Z hlediska dalšího možného využití neobydlených bytů lze předpokládat, že více než třetina z nich bude v budoucnu opět sloužit k trvalému bydlení. Obytná plocha bytů Průměrná velikost trvale obydlených bytů 1961

1970

1980

1991

2001

Průměrná obytná plocha na 1 byt v m2

35,9

39,1

42,7

45,9

49,5

Průměrný počet osob na 1 obytnou místnost

1,87

1,50

1,21

1,04

0,98

Průměrná velikost bytů soustavně roste, z průměrných 35,9 m2 v roce 1961 se zvýšila na 49,5 m2 v roce 2001. Podstatně vyšší průměrné plochy bytů a vyšší počty obytných místností než bytové domy mají rodinné domy. V roce 2001 činila průměrná obytná plocha na 1 byt v bytovém domě 49,1 m2 a v rodinných domech 62,2 m2. Převážná část nové bytové výstavby se do roku 1991 koncentrovala do bytových domů, většinou v panelové výstavbě. Počet trvale obydlených domů od roku 1961 více méně stagnoval (silnému růstu domů odpovídala stejně silná likvidace staré zástavby) a až od roku 1991 začal růst. Věková struktura domovního fondu se v průběhu let 1961 až 2001 vlivem nové výstavby soustavně zlepšovala. V roce 1961 byla v České republice více než polovina všech domů postavena do roku 1919.

Skladba domovního a bytového fondu podle stáří Věková struktura domovního fondu k 1. 3. 2001 (v %) před 1920

1920–1945

1946–1970

1971–1990

1991–2001

16,2

19,9

22,1

31,3

10,5

Vybrané charakteristiky mezinárodního srovnání Základní ukazatele z oblasti bydlení členských států EU Země

Počet bytů na 1000 obyvatel

1990

1995

2000

2001

2002

397 472 499 503 . 364 440 472 418 502 421 500 444 510 484

4,3 5,3 13,0 5,9 3,5 5,6 3,5 3,2 6,8 4,7 3,6 . 6,8 . .

3,7 2,5 4,9 4,6 3,3 8,5 3,3 7,4 6,2 6,6 6,6 . 3,4 8,2 1,5

3,8 2,9 6,0 5,0 2,8 13,6 2,8 5,1 5,3 10,3 6,7 . 2,8 . 1,5

3,9 3,0 5,9 5,3 2,8 13,7 2,8 3,5 . 10,2 5,7 . 2,9 9,1 2,2

4,7 3,4 5,2 5,8 3,0 14,7 3,0 3,6 4,1 11,9 5,2 . 3,1 9,4 2,7

374 401 329 321

4,4 4,2 3,5 3,9

1,2 2,0 1,7 1,1

2,4 2,2 2,3 2,4

2,4 2,8 2,7 1,9

2,7 3,1 2,5 2,6

Členské státy EU 15 Belgie Dánsko Finsko Francie Itálie Irsko Lucembursko Německo Nizozemsko Portugalsko Rakousko Řecko UK Spojené království Španělsko Švédsko Nové členské státy (střední Evropa) Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko

Mezinárodní srovnání stavu domovního a bytového fondu ukazuje, že Česká republika zaostává za vyspělými evropskými státy v počtu bytů ve vztahu k počtu obyvatel, ještě podstatněji v počtu ročně dokončených bytů na 1000 obyvatel. Je tomu tak i přes zrychlení míry reprodukce bytového fondu v uplynulém desetiletí. Z porovnání s původními zeměmi EU a třemi novými členskými státy rovněž vyplývá, že v České republice by se měly nalézt finanční zdroje na podporu intenzity bytové výstavby v průběhu dalších zhruba 10 let na úroveň zabezpečující větší přírůstky bytů, alespoň na 5 dokončených bytů v přepočtu na 1000 obyvatel (přírůstek 50 000 bytů ročně). Porovnání některých charakteristik bytového a domovního fondu s Německem a Rakouskem ČR

Německo

Rakousko

360 377

429 472

408 421

68 76

119 .

96 90

46 50

82 85

. .

2,8 2,6

2,2 2,2

2,7 .

4,0 2,7

3,8 3,5

4,7 5,7

Počet bytů na 1000 obyvatel v roce 1991 v roce 2001 Užitná plocha 1 bytu v m2 v roce 1991 v roce 2001 Obytná plocha 1 bytu v m2 v roce 1991 v roce 2001 Počet osob v bytě v roce 1991 v roce 2001

Skladba trvale obydleného bytového fondu k 1. 3. 2001 podle doby výstavby

Dokončené byty na 1000 obyvatel

Dokončené byty na 1000 obyvatel v roce 1991 v roce 2001

Období výstavby ( v %)

Počet trvale obydlených bytů

do 1920

1920–1945

1946–1970

1971–1990

1991–2001

nezjištěno

Rodinné domy Bytové domy Ostatní budovy

1 632 131 2 160 730 34 817

15,6 7,1 29,9

20,8 10,0 16,1

20,3 31,0 13,5

31,5 44,9 17,4

10,6 6,2 18,7

1,2 0,8 4,4

Celkem

3 827 678

10,9

14,7

26,3

38,9

8,2

1,0

Typ domů


bytová výstavba

text: Petra Cuřínová

foto: archiv ČSÚ

Statistika: bytová výstavba 2005 Ing. Petra Cuřínová Vystudovala VŠE v Praze, zaměření hospodářská politika a demografie. Ještě při studiu nastoupila do Českého statistického úřadu, kde postupně pracovala v oddělení statistiky investic, makroekonomických analýz a nyní se věnuje statistice stavebnictví a bytové výstavby.

V roce 2005 se dále zvyšoval rozsah prací na bytové výstavbě. Více bytů než v roce 2005 bylo naposledy dokončeno v roce 1993 a zahájených bytů bylo dokonce nejvíce od roku 1990. Začala druhá etapa postupného oživování bytové výstavby po hlubokém propadu v počátku devadesátých let a v roce 2001. V roce 2005 byla zahájena výstavba 40 381 bytů, což je o 3,4 % více než v roce 2004 a nejvíce od roku 1990. Hlavní faktory růstu bytové výstavby: příznivá situace na trhu hypoték; vyšší hodnota úvěrů stavebního spoření; podpora mladých manželů při získání prvního bytu; připravující se změny DPH pro bytovou výstavbu od 1. 1. 2008.

Zahajování nových bytů Z celkového počtu zahájených bytů tvořily 33 % byty v nových bytových domech. Tento podíl ve srovnání s rokem 2004 vzrostl o 14,1 %. Zastoupení nových rodinných domů v zahajované bytové výstavbě v posledních letech kolísá kolem hranice 40 % a v roce 2005 dosáhlo 43,5 %. Podíl bytů zahájených formou nástaveb a přístaveb k rodinným domům má v posledních třech letech klesající tendenci. V roce 2005 činil už pouhých 7,8 %. Počet zahájených nástavbových a přístavbových bytů v bytových domech oproti roku 2004 klesl a činí 5,2 % (v roce 2004 to bylo 6,1 %). Pokles podílu na zahájené výstavbě bytů byl v kategorii bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách, u bytů v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech. U bytů vzniklých v nebytových stavbách (budovách) došlo k mírnému vzestupu o 3,1 %. V územním členění se dlouhodobě nejvíce bytů staví v okolí velkých měst, zejména v okolí Prahy a ve Středočeském kraji. V roce 2005 zde byla zahájena výstavba 17 689 bytů. Nejméně bytů bylo zahájeno v kraji Libereckém a Karlovarském. V poměru k počtu obyvatel se začalo stavět nejméně bytů v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.


Struktura počtu zahájených bytů z toho v Území

ČR celkem:

Zahájené byty rodinných celkem domech

40 381

bytových domech

17 579

13 574

nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům

bytovým domům

3 141

2 103

Hl. m. Praha

8 124

786

6 010

91

833

Středočeský

9 565

4 966

2 716

612

228

Jihočeský

2 359

1 319

539

266

57

Plzeňský

1 698

842

404

171

97

677

393

53

56

32 148

Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký

1 385

751

161

109

961

648

145

103

19

1 970

1 008

480

162

83 54

Pardubický

1 711

884

468

167

Vysočina

1 633

956

315

136

24

Jihomoravský

4 887

2 058

1 583

452

327

Olomoucký

1 760

901

338

244

104

Zlínský

1 645

806

300

208

26

Moravskoslezský

2 006

1 261

62

364

71

Rozestavěnost v bytové výstavbě Rozestavěnost zůstává jedinou fází bytové výstavby, která od svého minima v roce 1994 zaznamenává neustálý nárůst. V roce 2005 bylo v České republice rozestavěno 155 202 bytů, což znamenalo 15,2 bytů na 1000 obyvatel. Proti roku 1994 se počet rozestavěných bytů zvýšil 2,5krát. Rozestavěnost se dlouhodobě zvyšuje vlivem předstihu počtu zahájených bytů před počtem dokončených bytů a zahrnuje i byty, jejichž výstavba byla dočasně zastavena. Z celkového počtu 155 202 bytů rozestavěných koncem roku 2005 připadal největší podíl 48,0 % na novostavby rodinných domů, 19,7 % bytů bylo rozestavěno formou nástaveb a přístaveb k rodinným domům. Podíl rozestavěnosti byl ke konci roku 2005 nejvyšší ve Středočeském kraji (19,6 %) a nejnižší v Libereckém (3,6 %) a Karlovarském kraji (2,5 %).

Dokončené byty V průběhu roku 2005 bylo dokončeno 32 863 bytů a jejich počet byl meziročně vyšší o 1,8 %. Tento počet je srovnatelný s dokončenou výstavbou 31 509 bytů v roce 1993, a představuje tak další etapu oživení bytové výstavby. Velikost dokončených bytů se liší v závislosti na charakteru stavby. U rodinných domů převažují byty 5+1, zatímco v bytových domech převládají byty dvoupokojové. Počet pokojů na jeden byt mírně roste. Velikost obytné a užitné plochy dokončených bytů v průběhu let kolísala v závislosti na struktuře dokončených bytových objektů. V roce 2005 byla průměrná obytná plocha jednoho bytu 70,3 m2 a průměrná užitné plocha 100,7 m2. Při výstavbě rodinných domů je obytná plocha téměř dvojnásobná proti bytům v bytových domech (98,1 m2 ku 50,4 m2). Nejmenší byty se staví v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech (26,5 m2).

Struktura počtu dokončených bytů podle forem výstavby v roce 2005 v krajích České republiky 6 564 6 084 1 956 1 973 1 149 1 042 1 133 1 423 1 400 1 573 3 810 1 118 1 706 1 924

Počet dokončených bytů v kraji celkem stavebně upravené nebytové prostory nebytové stavby (budovy) domy s pečovatelskou službou a domovy-penziony nástavby, přestavby a vestavby

Pr

ah

a

bytové domy rodinné domy

Technická vybavenost bytů se rok od roku zlepšuje. Vybavenost elektřinou a dodávkou vody se považuje za 100% a nesleduje se. Ve všech formách bytové výstavby rostl podíl bytů vybavených plynovodní přípojkou jako důsledek pokračující plynofikace. Bez přívodu plynu bylo v roce 2005 dokončeno pouze 34 % bytů. Více než polovina nových rodinných domů byla napojena na kanalizační síť (63,2 %). Vlastní čističku odpadních vod mělo 10 % rodinných domů. Vytápění u rodinných domů bylo z 92,4 % řešeno centrálně. Z bytových domů jich bylo vytápěno centrálně 37,6 % a dálkově 45,4 %. Ze stavebních materiálů převažovala zděná výstavba – 81,4 % bytů bylo postaveno z cihel a tvárnic. U rodinných domů je to 93,6 %, u bytových domů 63,8 %. Pokleslo používání montovaných konstrukcí ve výstavbě, a to zvláště u bytových domů z 22,5 % v roce 1997 na 6,2 % v roce 2005. Přetrvává nízký podíl dřevěných konstrukcí (1,7 %). Velikost stavebních pozemků rodinných domů v průběhu let trvale rostla. Průměrná plocha jednoho stavebního pozemku se zvýšila z 887,6 m2 v roce 1997 na 1131,8 m2 v roce 2005. Větší stavební pozemky jsou v menších obcích s počtem do 5000 obyvatel (průměr až 1200 m2). Velikost zastavěné plochy stagnuje, a to rovnoměrně podle velikosti obcí i podle krajů. Průměrná zastavěná plocha jednoho rodinného domu se pohybuje kolem 140–150 m2; v roce 2005 to bylo 139,9 m2 na 1 rodinný dům.

Pořizovací hodnota bytů Nejdůležitější kvalitativní charakteristikou dokončených bytů je pořizovací hodnota, která je udávána za celou stavbu. Jelikož údaj o průměrné pořizovací hodnotě jednoho bytu zastírá rozdíly v objemové i plošné velikosti jednotlivých bytů či domů, je pro posouzení vývoje cen výstavby objektivnější přepočítat celkovou pořizovací hodnotu na plošnou, popř. objemovou jednotku nového bytu. Pořizovací hodnota za 1 m 3 kubatury, která je důležitým ekonomickým ukazatelem pro stavebníky, rostla od roku 1997 ještě rychleji než průměrné náklady na pořízení jednoho bytu. Během osmi let se u rodinných domů ukazatel zvýšil o 40,7 %. V roce 2005 byla cena za 1 m 3 3496 Kč. Podstatně menší, avšak rovněž plynulé tempo zaznamenává nárůst cen za 1 m2 obytné plochy (o 21 % na 27 942 Kč) a za 1 m2 užitné plochy bytů (o 33,3 % na 18 800 Kč). Průměrná pořizovací hodnota bytů dokončených v letech 1997–2005 podle druhu objektů Rok

Bytová výstavba podle krajů a obcí V roce 2005 se relativně nejvíce stavělo v Praze a v jejím zázemí, ve Středočeském a v Jihomoravském kraji, nejméně v Olomouckém a Ústeckém kraji. Pokračoval trend zahájený v druhé polovině devadesátých let, kdy se začala významněji uplatňovat tzv. suburbanizace, tedy směřování bytové výstavby do zázemí větších měst. Naopak průmyslové regiony severních a severozápadních Čech vykazují nejnižší hodnoty v intenzitě bytové výstavby.

Počet bytů

Průměrná hodnota 1 bytu v tis. Kč

Průměrná hodnota v Kč na 1 m3 kubatury

1 m2 1 m2 obytné plochy užitné bytů plochy bytů

Počet bytů

Rodinné domy 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

6 509 8 336 9 238 10 466 10 693 11 716 11 397 13 302 13 472

2 144 2 305 2 403 2 388 2 406 2 516 2 613 2 713 2 743

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

4 568 6 827 6 598 5 926 5 912 6 393 7 720 10 722 11 526

1 083 1 464 1 373 1 285 1 422 1 234 1 459 1 424 1 575

2 485 2 637 2 694 2 714 2 851 3 038 3 214 3 412 3 496

Průměrná hodnota v Kč na 1 m2 obytné 1 m2 užitné plochy plochy bytů bytů

Nástavby a přístavby k rodinným domům 23 109 23 913 24 899 24 654 24 993 25 944 27 041 27 960 27 942

14 100 14 894 15 158 15 364 15 856 16 447 17 109 17 910 18 800

23 542 27 688 26 902 28 470 29 629 28 245 29 575 29 982 31 252

16 332 19 898 19 555 18 984 20 930 20 193 21 597 21 360 23 738

Bytové domy 3 058 3 526 3 460 3 607 3 695 3 522 3 946 3 997 4 729

Průměrná hodnota 1 bytu v tis. Kč

2 073 2 334 2 539 2 911 2 948 2 957 2 357 2 453 2 270

684 729 766 795 836 877 890 906 979

11 288 11 645 12 025 12 582 13 021 13 642 13 726 13 869 14 826

7 340 7 735 7 884 8 324 8 567 9 081 9 144 9 331 10 105

Nástavby a přístavby k bytovým domům 2 009 2 530 2 506 2 339 1 874 1 737 1 454 2 070 1 569

950 935 1 060 1 026 1 155 1 201 1 135 1 184 1 319

19 230 19 044 21 311 21 260 22 291 22 343 20 443 23 839 24 256

12 985 12 812 14 221 14 395 14 933 15 320 14 299 16 654 17 078

english synopsis Residential Construction in 2005

In 2005, the volume of work devoted to residential construction further increased in the Czech Republic. The last record of a higher number of dwelling units having been built compared to 2005 was in 1993 and the number of new residential projects commenced was the highest one since 1990.

klíčová slova: výstavba bytová, statistika

keywords: housing development, statistics


bytová výstavba


foto: ČTK

▲ Ministr Petr Gandalovič

„Spoléháme se na stát“

výstavby v podmínkách bytového deficitu. Ten byl však důsledkem nedokončené transformace trhu s byty. Podpůrné nástroje – jak byly koncipovány – nejsou často jednoznačně zacílené a jejich ekonomická účinnost a věcná účelnost je problematická.

Potřetí se Petr Gandalovič stává pracovníkem ministerstva. Po funkci náměstka na Ministerstvu životního prostředí ČR a poradce na Ministerstvu zahraničních věcí ČR nyní vede resort místního rozvoje. Podaří se mu společně s jeho spolupracovníky vybalancovat dva antagonismy – plánované otevření volného trhu s byty a sociální aspekt bydlení?

Jak tento stav řešit? Od roku 2007 chceme v rámci legislativního rámce bytové politiky vytvořit základní předpoklady pro odstranění bariér fungování trhu s byty. Bezprostřední dopad bude mít zákon o jednostranném zvyšování nájemného. K prvnímu lednu 2007 také nabývají účinnosti nové právní předpisy upravující sociální oblast – zákon o sociálních službách, zákon o životním a existenčním minimu a zákon o pomoci v hmotné nouzi. Konečně i budoucí úprava nájmu bytu, kterou MMR již vypracovalo, směřuje v nově připravovaném občanském kodexu jednoznačně k naplnění jedné ze základních zásad v občanskoprávních vztazích, a to zásady rovnosti smluvních stran. Nový legislativní rámec odstraní bariéry fungování trhu s byty. Jenže vliv dalších ekonomických a demografických faktorů vyžaduje důkladnou analýzu stávajícího systému podpůrných nástrojů a v návaznosti na to formulaci nových strategických cílů.

Co dělá Ministerstvo pro místní rozvoj ČR pro zlepšení stále problematické situace bytové výstavby? V současné době je prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Státního fondu rozvoje bydlení realizováno 16 podpůrných nástrojů investičního charakteru, které jsou zaměřeny na podporu výstavby či pořízení bytů a na opravy a rekonstrukce bytového fondu. Další podpory směřující do oblasti bydlení jsou realizovány jinými resorty. Celkový seznam položek jednotlivých forem pomoci přesahuje v souhrnu počet třiceti státních podpůrných nástrojů. Tento rejstřík je nepřehledný a rozsáhlý. Posiluje dlouhodobě zažité „spoléhání se na stát“ a snižuje význam soukromých finančních prostředků. Tyto státní podpůrné nástroje byly vytvářeny zejména v průběhu 90. let minulého století a jejich hlavním cílem byla podpora bytové

Jak si chcete poradit se situací na bytovém trhu, který stále nese stopy deformace institutu regulovaného nájemného? Z celospolečenského pohledu vedlo dlouhodobé konzervování přežité formy regulace k vytvoření různých segmentů trhu s nájemním bydlením. Poptávka po bytech s regulovaným nájemným se stále zvyšovala, přičemž z povahy věci vyplývalo, že takové byty mohou být předmětem pouze černého trhu. Bohužel, politická shoda nad formou postupného odstraňování cenových deformací v nájemním sektoru byla nalezena až v roce 2006. A to zákonem o jednostranném zvyšování nájemného. Cílem tohoto „čtyřletého“ zákona je narovnat dlouhodobé cenové deformace v oblasti nájemního bydlení a především vytvořit podmínky pro následné využití smluvního principu v oblasti sjednávání nájemného a jeho změn. Dosažení těchto cílů je


inzerce

proto realizováno dočasným – do konce roku 2010 – znovuzavedením jednostranného limitovaného zvyšování nájemného až k hodnotě tzv. cílového nájemného.

Poptávka po bytech s regulovaným nájemným se v minulých letech stále zvyšovala, přičemž z povahy věci vyplývalo, že takové byty mohou být předmětem pouze černého trhu. Co sleduje tento „čtyřletý proces“? Sleduje sociální aspekt. Nájemci bytů mají časový prostor na řešení přiměřenosti svého dosavadního nájemního bydlení. Sociální postavení nájemců bytů ve vztahu k výši nájemného tento zákon neřeší a ani řešit nemůže. Dopady zvyšujícího se nájemného a dalších výdajů spojených s bydlením na domácnosti budou řešeny prostřednictvím nového systému sociálních dávek. Ten je obsažen v „balíčku“ zákonů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV).

Úspora2 = nový kondenzační kotel ecoTec plus

Jak se na řešení problému sociálního bydlení podílí váš resort? Stát poskytuje prostřednictvím MMR obcím (v budoucnu i dalším subjektům) dotace na výstavbu nájemních bytů pro osoby, které ať už z důvodů příjmové nedostatečnosti, či zdravotních a sociálních handicapů si nejsou schopny bydlení zajistit. Program podporovaného bydlení, který obsahuje i dotace (až ve výši 800 000 Kč na jeden byt) na výstavbu nových chráněných bytů, bude vyhlášen i pro rok 2007. Tento program bude také reagovat na nový (od ledna 2007 účinný) zákon o sociálních službách. Podle něj budou poskytovány nezbytné služby v těchto bytech určených výhradně sociálně definované cílové skupině. MMR navíc zahájilo, právě v souvislosti s budoucí účinností nového zákona o sociálních službách, úzkou spolupráci s MPSV. Cílem je příprava nového systému zacíleného na vznik a provoz chráněných bytů se sociálním určením. Na vzniku a provozu těchto bytů se budou moci podílet i nevládní subjekty. Systém počítá s využitím nového rozhodnutí Evropské komise o státní podpoře závazků vyplývajících z poskytování veřejných služeb tzv. obecného hospodářského zájmu. Jak řešit v tomto smyslu otázku bezdomovců? Zejména prevencí v rámci celkové strategie boje proti chudobě a podporou zaměstnanosti. Základem je fungující síť sociálních služeb, jejichž prostřednictvím bude možné pomáhat lidem ve složité životní situaci. Jedná se zejména o prevenci ztráty bydlení ohrožených skupin v případě problémů s placením nájemného a dalších výdajů spojených s bydlením. Pokud přesto dojde – v souladu s příslušnými ustanoveními Občanského zákoníku – k vystěhování těch, kteří nejsou schopni plnit své povinnosti spojené s nájemním bydlením, je možné využít například sítě azylových domů.

• • • •

úspora pořizovacích a provozních nákladů široká nabídka typů a výkonů nové konstrukční prvky široký sortiment příslušenství včetně regulací a odkouření

Pokud opustíme sociální oblast, pak se tu nabízí ještě jeden problém na druhé straně – bude povinnost zavedení fondů oprav i u privátních domů? Na tuto otázku je nutné jednoznačně odpovědět, že nic takového možné není. Nelze totiž určovat, jak má jakákoli právnická nebo fyzická osoba nakládat s výnosy ze svého majetku (vyjma daňových povinností). Jednalo by se o omezení vlastnického práva, a tím o porušení článku 11 Listiny základních práv a svobod obsažené v Ústavě ČR i v řadě mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Je však zároveň nutné dodat, že povinnost pečovat o technický stav nemovitosti – i té, která má soukromého vlastníka – je obsažena ve stavebních předpisech. stavebnictví 12/06 – 01/07 59

bytová výstavba


foto: ČKA v ČR

Výsledky 5. ročníku soutěžní přehlídky Nový domov roku 2006 Soutěž „Nový domov 2006“, která byla letos vyhlašována již pátým rokem, je aktuální přehlídkou realizovaných staveb pro účely bydlení. Jejím vypisovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v úzké spolupráci s Českou komorou architektů. V letošním ročníku soutěžily stavby dokončené v období konce roku 2005 až 2006. Celkem bylo přihlášeno 27 soutěžních návrhů.

Rodinný dům Praha-Lipany Autor: Arch. Helmut Ditrich, Ing. arch. Josef Smola Dům je navržen jako energeticky úsporná dřevostavba jednoduchého tvaru ležatého kvádru s plochou střechou. Spodní stavba je zděná z betonových skořepinových tvárnic. Na střeše jsou umístěny solární kolektory sloužící zejména k vyhřívání vnějšího bazénu a ohřevu TUV. Architektonický koncept je zdůrazněn lehkostí formy a horizontálním uspořádáním.

2. kategorie – Novostavba bytového domu

1. kategorie – Novostavba rodinného domu

▲ Rodinný dům ve Vraném nad Vltavou

Rodinný dům ve Vraném nad Vltavou Autor: Ing. arch. Ján Štempel Dům má jednoduchou a jednoznačně definovanou objemovou kompozici. Byl vytvořen pro mladou rodinu. Standardní stavební materiály a postupy vedly k harmonickému výsledku, kdy citlivý a zkušený architekt nalezl rovnováhu mezi možností a potřebou. Konstrukční systém je stěnový. Stropní deska je polomontovaná, keramicko-betonová, zdivo keramické, podkroví s hambalkovou vazbou a se středovými nosnými příčkami jako plnými vazbami.

▲ Rezidence Kollárova, Praha 8-Karlín

Rezidence Kollárova Autor: Šafer Hájek Architekti, s. r. o. Stavba je příkladem vhodného začlenění novostavby do historického prostředí. Stávající rekonstruovaná budova je součástí pevné uliční fronty. Dvorní novostavba se naopak otvírá do budoucího městského parku. Její ustupující hmotové řešení v maximální míře využívá jižní fasádu. Stavba je řešena jako železobetonový, monolitický, kombinovaný konstrukční systém se sloupy a obvodovými stěnami.

3. kategorie – Rekonstrukce bytového domu nebo jiné budovy pro účel bydlení

▲ Rodinný dům Praha-Lipany


Rodinný dům v Hroněticích Autor: Ing. arch. Tomáš Bezpalec, Ing. arch. Alena Bezpalcová Selské stavení s kvalitním pozemkem poskytlo autorům prostor pro kvalitní využití dané kompozice a dosažení mimořádného výsledku bez zásadních konstrukčních zásahů. Zajímavé řešení nabízí fasáda z režných cihel a jednoduše členěná, velká, vertikálně dimenzovaná dřevěná okna.

▲ Rodinný dům v Hroněticích

▲ Penzion pro seniory Hvězda, Praha 6-Bílá Hora

4. kategorie – Výstavba bytů v domech zvláštního určení Penzion pro seniory Hvězda Autor: Ing. arch. Jan Línek, Ing. arch. Josef Kolář, Ing. Věra Dubská Dvoupodlažní dům s celkem 19 byty je navržen a postaven jako organická součást obytné čtvrti s převažující vilovou zástavbou. Příčné nosné zděné stěny doplňují monolitické sloupy tak, aby bylo dosaženo přijatelných rozpětí stropů. Všechny byty mají přímý kontakt s exteriérem. Celý koncept je důkazem, že i finančně relativně úsporná investice může přinést architekturu na vysoké estetické i funkční úrovni. KOB HU 185x125 V

3.11.2006

14:13

english synopsis Results of the 5th Annual ‘New Home’ Contest 2006

klíčová slova: dům rodinný, dům bytový, rekonstrukce, dům se zvláštním určením, soutěž

keywords: family home, residential building, reconstruction, function-specific building, contest

Str. 1

inzerce


bytová výstavba

text: Zdeněk Mojžíšek


Dostupnost hypotečních úvěrů Zdeněk Mojžíšek 14 let působí ve finančním sektoru. Od roku 2002 Komerční banka. Od roku 2006 zodpovědný za Marketing a Product Development v KB.

ale zejména v Praze a ve větších městech. Druhým faktorem je dnes schopnost většiny bank financovat až 100 % hodnoty nemovitosti. Je třeba ale upozornit, že kupní cena nemovitostí může být vyšší než její hodnota podle odhadce spolupracujícího s konkrétní bankou. V takových případech musíte hledat takovou banku, která je připravena nabídnout klientům financování až do 100 % kupní ceny nemovitosti.

Trendy stavebního spoření

▲ Hypoteční úvěr ještě nemusí znamenat klíče od nového bytu

Hypoteční úvěry se stávají dostupnějším prostředkem financování bydlení. V minulých letech byl zaznamenán trvalý pokles úrokových sazeb, způsobený jak poklesem centrálně vyhlašovaných sazeb ČNB, tak i silným konkurenčním tlakem na českém hypotečním trhu. Hypotéky byly nejlevnější v létě a na začátku podzimu 2005, kdy průměrná sazba podle hodnot tzv. hypoindexu (což je vážená průměrná úroková sazba, za kterou jsou poskytovány nové hypoteční úvěry) byla okolo 3,6 %. Od té doby sice sazby mírně stouply, a podobná tendence se očekává i v nejbližších měsících, přesto i nadále umožňují klientům bank dosáhnout na velmi atraktivní úrokové sazby hypotečních úvěrů. Úrokové sazby hypotečních úvěrů jsou momentálně v České republice jedny z nejnižších v Evropě. A při splatnosti 15 či 20 let je každých pár desetin procenta v úrokové sazbě skutečně znát. Kombinace relativně nízkých úrokových sazeb a rostoucích příjmů obyvatelstva umožňuje stále větší skupině domácností použít hypotečního financování k realizaci jejich vlastního bydlení. Ceny stavebních prací i nemovitostí jako takových také rostou, ale tento růst nestačí „vymazat“ pozitivní efekt mírných úrokových sazeb a rostoucích příjmů domácností.

Současné možnosti Hypotéku lze použít na koupi dokončené nemovitosti k bydlení i rekreaci, na výstavbu nemovitosti či její rekonstrukci i na nákup pozemku. Okolo 70 % všech nově uzavřených hypoték směřuje na koupi bytu nebo rodinného domu, 20 % je na výstavbu nemovitosti a 10 % tvoří ostatní účely, jako je například rekonstrukce bytu, refundace (proplacení vlastních finančních prostředků již uhrazených klientem, které souvisejí s nemovitostí), vypořádání spoluvlastnických podílů k nemovitosti atd. Průměrná výše hypotéky vzrostla od konce roku 2003 z 1,1 milionu na 1,5 milionu Kč v září 2006. Tento růst je způsoben především dvěma faktory. Za prvé je to rostoucí cena nemovitostí, trend obecně platný v České republice,


Stavební spoření bylo od svého vzniku v roce 1993 vnímáno hlavně jako velmi výhodný a v podstatě bezrizikový spořicí produkt. V poslední době lidé více využívají jeho „druhou fázi“, a to úvěr ze stavebního spoření nebo překlenovací úvěr. Na konci června 2006 bylo v České republice již 880 tisíc klientů, kteří čerpali úvěry ve výši skoro 120 miliard Kč. Náš trh stavebního spoření dlouhodobě sleduje trendy v Německu. V současné době je poměr čerpaných úvěrů k celkové naspořené částce ve stavebních spořitelnách zhruba 35 %, zatímco v Německu je to mezi 60 a 70 %, a proto je rozumné očekávat další růst i u nás. Při bližším pohledu na nabídku jednotlivých stavebních spořitelen v oblasti úvěrů vidíme jasný trend „přibližování se“ k parametrům hypotečních úvěrů. Některé spořitelny nabízejí již splatnost okolo 20 let a financování až 100 % hodnoty nemovitosti. Úvěry se pro řadu klientů stávají dostupnější i tím, jak spořitelny postupně snižují své nároky na zajištění nebo zvyšují maximální částku úvěru bez zajištění. Při srovnání průměrné výše úvěru ze stavebního spoření (okolo 300 tisíc Kč) a hypotéky (1,5 milionu Kč) je zřejmé, že hypotéku využívají lidé více na nákup nemovitosti, zatímco úvěry ze stavebního spoření spíše na nižší investice, například na rekonstrukce a opravy svých bytů a domů, popřípadě privatizace bytového fondu.

Fixace úrokové sazby Úrokové sazby se mohou měnit a trendy z posledních let nemusí nutně odpovídat budoucnosti. Proto je třeba zvážit, na jak dlouho zafixovat úrokovou sazbu. Krátké fixace (například 1 rok) jsou sice levnější, ale již za jeden rok existuje reálné riziko, že se sazby zvýší. Mohou se teoreticky i snížit, ale hypotéka není vhodná příležitost pro spekulace. Na druhou stranu, pokud klient plánuje větší část úvěru brzy splatit, pak fixovat úrokovou sazbu na delší dobu není výhodné. Při obnovení fixace lze totiž část nebo celou jistinu splatit bez dalších poplatků, kterým se nelze vyhnout při mimořádných splátkách v průběhu fixace.

english synopsis Mortgage Accessibility in the Czech Republic

Mortgage loans are becoming increasingly more accessible to the public as a means of home financing. In recent years, a constant fall in interest rates have been recorded, caused by both the decline in rates fixed by the Czech National Bank and the strong competitive pressure within the Czech mortgage market.

klíčová slova: úvěry hypoteční, spoření stavební

keywords: mortgage loans, building saving

bytová výstavba

text: Irena Pourová

Veřejné stavební právo a úpravy bytů JUDr. Irena Pourová (*1961) Po studiu na Právnické fakultě UK složila na téže univerzitě v roce 1988 rigorózní zkoušku. Její profesionální praxe byla vždy orientována na veřejné stavební právo. Této problematice se věnuje také v rámci pedagogické činnosti na Stavební fakultě ČVUT v Praze.

Při mapování podmínek, za kterých lze realizovat stavební úpravy bytů, je nutné předně rozlišovat, o jaký rozsah stavebních prací půjde z titulu změn dokončené stavby. To znamená, zda stavební práce budou ve smyslu stavebního zákona nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou. Významné je rovněž sledování titulu, na základě kterého je stavebník oprávněn záměr realizovat. Podmínky, za kterých lze stavět, se totiž mírně liší podle toho, zda změnu stavby realizuje vlastník stavby, vlastník bytové jednotky nebo nájemce bytu. Stavební zákon č. 183/2006 Sb., s účinností od 1. 1. 2007 (dále jen zákon), zcela shodně s dosud platným stavebním zákonem č. 50/1976 Sb. (dále jen platný stavební zákon) rozeznává tři změny dokončené stavby. Pod pojmem nástavba rozumí změnu dokončené stavby, kterou se stavba zvyšuje. Přístavbou je změna, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, a stavební úprava je změnou stavby, při které zůstává zachováno vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Zákon přináší jedinou změnu u stavební úpravy, když oproti platnému stavebnímu zákonu dodává, že za stavební úpravu se považuje i zateplení pláště stavby.

Stavební úpravy Stavební úpravy v bytech lze z hlediska rozsahu stavebních prací obvykle zařadit pod třetí v pořadí uvedenou změnu stavby. Ke stavebním úpravám zákon nepožaduje územní rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas. V tomto ohledu se princip právní úpravy nemění. U vlastní realizace stavebních úprav je pak třeba rozlišovat několik variant.

První varianta Ve smyslu § 103 odst. 1, písm. h) zákona bude možno realizovat stavební úpravy bytů bez stavebního povolení i bez ohlášení, a to za předpokladu, že půjde o takové stavební úpravy, jimiž se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, které nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. a jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. Posunutí například nenosné příčky nebo vybourání dveřního otvoru

v takovéto příčce bude tedy možno v bytě realizovat, aniž by bylo třeba stavební úřad o záměru informovat nebo žádat o určitou formu povolení. Jde o liberalizaci oproti platnému stavebnímu zákonu, který k obdobným úpravám požaduje ohlášení. Stavební úřad má však dnes také možnost uvalit na předmětné stavební úpravy režim stavebního povolení.

Druhá varianta Jiná situace dle nové úpravy nastává, když jsou stavební úpravy spojeny se změnou užívání části stavby a současně jsou naplněny podmínky požadující, aby stavební úpravy nezasahovaly do nosných konstrukcí stavby, neměnily vzhled stavby a nevyžadovaly posouzení vlivu na životní prostředí. Tyto stavební úpravy jsou samostatně upraveny v § 104 odst. 2, písm. n) zákona a k jejich realizaci bude nutné ohlášení stavebnímu úřadu. Náležitosti ohlášení stanoví zákon v § 105 pro stavbu. S ohledem na skutečnost, že pod pojmem stavba rozumí zákon podle okolností i část stavby nebo změnu dokončené stavby, je třeba údaje požadované v citovaném ustanovení doložit i pro ohlášení stavební úpravy. Ohlášení obsahuje údaje o stavebníkovi, o pozemku, na kterém je stavba umístěna, o rozsahu a účelu ohlašované stavební úpravy, zda bude provedena svépomocí, nebo dodavatelsky a o době realizace. K ohlášení se připojí: a) projektová dokumentace obsahující situační náčrt stavby na podkladu katastrální mapy a jednoduché stavební výkresy specifikující navrhovanou stavební úpravu; projektová dokumentace se předkládá obvykle ve dvojím vyhotovení, pouze v případě, že stavební úprava má být provedena na stavbě umístěné v obci, jejíž obecní úřad není stavebním úřadem, nebo je stavebník odlišný od vlastníka stavby, připojí se vždy jedno další vyhotovení projektové dokumentace; b) doklad prokazující vlastnické nebo jiné právo, které stavebníka opravňuje ke stavbě; pokud však lze titul opravňující ke stavbě zjistit z katastru nemovitostí, není stavebník povinen tento doklad stavebnímu úřadu předkládat; c) závazné stanovisko dotčeného orgánu vyžadované zvláštním právním předpisem; dle povahy stavebních úprav a povahy či umístění vlastní stavby půjde zejména o závazná stanoviska orgánu památkové péče, orgánu ochrany veřejného zdraví či orgánu požární ochrany. Ohlášenou stavební úpravu může stavebník realizovat na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. K tomuto souhlasu připojí stavební úřad také jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace. Souhlas má být stavebníkovi doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu. Pokud by v uvedené době nebyl souhlas doručen a ani mu v této době nebyl doručen zákaz realizovat ohlášené stavební úpravy, platí, že stavební úřad souhlas udělil. Při počítání lhůty pro doručení zásilky je třeba vzít v úvahu úpravu správního řádu (z. č. 500/2004 Sb.), která stanoví tzv. fikci doručení. Jestliže si adresát uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, platí, že písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Pokud adresát odmítne písemnost převzít nebo znemožní její doručení tím, že neposkytne potřebnou součinnost, je písemnost doručena dnem, kdy k neúspěšnému pokusu o doručení došlo. Opatrnost je na místě i v případě, že písemnost určená do vlastních rukou se na žádost adresáta doručuje jiným způsobem (doporučeně, bez vykázání doručení). Pak platí, že písemnost je doručena třetím dnem ode dne, kdy byla odeslána. Souhlas stavebního úřadu s ohlášenou stavební úpravou platí 12 měsíců. Platnost je zachována, pokud v této době bylo s ohlášenou stavební úpravou započato. stavebnictví 12/06-01/07 63

Třetí varianta Další variantou stavebních úprav je situace, kdy chce stavebník realizovat stavební úpravy bytu, které nesplňují některou z podmínek § 103 odst. 1, písm. h) zákona, tj. chce realizovat stavební úpravy, které například zasahují do nosných konstrukcí či mění vzhled stavby. Tento záměr lze realizovat dle povahy stavby na základě souhlasu stavebního úřadu vydaného k ohlášení nebo na základě stavebního povolení. Ohlášení stavebnímu úřadu pro takovéto stavební úpravy postačí u bytů umístěných v jednoduchých stavbách. Jednoduché stavby jsou zákonem vymezeny odlišně od platného stavebního zákona a specifikovány v § 104 odst. 2. V souvislosti se stavebními úpravami bytů bude praktické se zmínit pouze o jednoduché stavbě uvedené pod písm. a) citovaného ustanovení. Jde o stavbu pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím. Z opatrnosti uvádím, že právě uvedená možnost realizace stavebních úprav, které nesplňují některou z podmínek § 103 odst. 1, písm. h) zákona, u jednoduchých staveb na ohlášení nevyplývá zcela přesvědčivě z ustanovení § 104 zákona. Pokud bychom však přijali výklad, že předmětné stavební úpravy lze realizovat jen na základě stavebního povolení, znamenalo by to nepřípustnou konstrukci, kdy by měl stavebník nové jednoduché stavby silnější postavení než stavebník, který má záměr realizovat pouze změnu jednoduché stavby. To proto, že k provedení jednoduché stavby uvedené v § 104 odst. 2, písm. a–d) zákona postačí, za splnění podmínek uvedených v § 104 odst. 1 zákona, pouze ohlášení. V ustanovení § 103 a 104 zákona si lze povšimnout i jiných nejasností. Například při posuzování stavební úpravy v souvislosti se změnou užívání stavby lze dovozovat dle § 103 odst. 1, písm. h), že změna užívání celé (jednoduché) stavby podléhá ohlášení, zatímco dle § 104 odst. 2, písm. n) stejná změna užívání celé (jednoduché) stavby podléhá zcela nelogicky stavebnímu povolení. Jde o zřejmý rozpor, který je nutno při aplikaci příslušných ustanovení řešit s ohledem na zásadu stanovující, že stavební úřad přednostně využívá zjednodušující postupy. Současně však stavební úřad musí dbát práv všech účastníků řízení a zájmů chráněných dotčenými orgány.

Čtvrtá varianta V posledním možném případě, tedy u staveb jednoduchých, které nelze podřadit pod ustanovení § 104 odst. 2, písm. h) zákona, a u staveb větších než jednoduchých, které nelze podřadit pod ustanovení § 103 odst. 1, písm. h) zákona, vyžadují stavební úpravy stavební povolení. Stavební povolení může být vydáno v „klasickém“ stavebním řízení nebo ve zkráceném stavebním řízení. Zkrácené stavební řízení je možné za předpokladu, že stavebník uzavře smlouvu s autorizovaným inspektorem o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, a za splnění dalších podmínek. Zejména při předložení kladných závazných stanovisek dotčených orgánů a kladných vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení.

Titulem může být však i právo založené smlouvou a určitá specifika obsahuje i titul daný vlastnictvím bytové jednotky. V souvislosti s nástinem podmínek pro realizaci stavebních úprav bytů je tedy potřebné zmínit také dopad zákona o vlastnictví bytů (z. č. 72/1994 Sb.) pro stavebníka realizujícího stavební úpravy z titulu vlastníka bytové jednotky a dopad Občanského zákoníku pro stavebníka realizujícího stavební úpravy z titulu nájemce bytu. Pojmy zákona o vlastnictví bytů upravující změny stavby ne zcela korespondují s příslušnými pojmy platného stavebního zákona, a v důsledku toho nekorespondují ani s pojmy zákona účinného od 1. 1. 2007. S výhradou v praxi výjimečně možných interpretačních odchylek je nutno konstatovat, že vlastník bytové jednotky smí bez souhlasu dalších vlastníků jednotek realizovat jen takové úpravy své jednotky, kterými nezasáhne do společných částí domu a nezmění vzhled stavby. Přitom nesmí ohrozit výkon vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek. Pokud by vlastník bytové jednotky chtěl realizovat stavební úpravy, jimiž by zasáhl do společných částí domu v omezeném rozsahu tak, že by nedošlo ke změně vnitřního uspořádání domu ani ke změně velikosti podílů na společných částech domu, platí, že k těmto stavebním úpravám by musel mít souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek v domě. Pro povolení stavebních úprav, jimiž by došlo ke změně vzhledu stavby nebo změně účelu užívání stavby, potřebuje vlastník jednotky souhlas všech vlastníků jednotek v domě. A konečně, záměr realizovat stavební úpravy, v jejichž důsledku by došlo ke změně vnitřního uspořádání domu, a tím i ke změně velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu, by mohl vlastník jednotky realizovat jen na základě smlouvy o výstavbě, která je obligatorní přílohou žádosti o vydání stavebního povolení. Smlouva o výstavbě se uzavírá mezi všemi vlastníky jednotek v domě. Pokud jde o realizaci stavebních úprav nájemcem bytu, platí bez výjimky povinnost nájemce mít k těmto úpravám souhlas vlastníka bytu. Při porušení této povinnosti je vlastník oprávněn požadovat, aby nájemce provedené stavební úpravy bez odkladu odstranil. Provedení stavebních úprav nájemcem v bytě bez souhlasu vlastníka se může stát i důvodem pro výpověď z nájmu bytu bez přivolení soudu. Naopak – dbát práv nájemce má samozřejmě za povinnost i vlastník domu. Stavební úpravy v bytě může realizovat jen po dohodě s nájemcem. Nájemce může souhlas odepřít jen z vážných důvodů. Pokud mají být stavební úpravy realizovány na příkaz stavebního úřadu nebo pokud se jedná o běžnou údržbu, pak je povinností nájemce takovéto úpravy vždy umožnit.

english synopsis Public Housing Law and Housing Renovations

When examining the conditions under which it is possible to make structural changes to flats it is first of all necessary to determine the extent of the construction work involving changes to the completed structure. Secondly, as the conditions under which the building work can be performed slightly differ depending on whether the structural change is being made by the building owner, the owner of the dwelling unit, or the tenant. It is of high importance to obtain the relevant titles based on which the builder is authorised to execute the work.

klíčová slova:

nástavba, přístavba, úprava stavební, právo, rekonstrukce

Titul pro realizaci stavebních úprav Základní podmínkou pro možnou realizaci stavebních úprav je samozřejmě vlastnické právo k bytu, popř. právo odpovídající věcnému břemenu.

keywords:

extension, addition, modification, planning and building laws and regulations, reconstruction

inzerce


CEMENTOTÏÄSKOV¸ĺDESKA FAS¸DNÄĺĺ)ĺĺPODLAHOVÀĺĺ)ĺĺPROTIPOw¸RNÄ

$ESKA

ZĺESKA

#)$%-ĺ(RANICE ĺASDIVIZEĺ#%42)3 .OV¸ĺULICEĺ ĺĺĺ(RANICE ĺTELĺĺĺ ĺE MAILĺCETRIS CETRISCZ

inzerce

Liapor i v nových rezidenčních projektech Zdá se, že Lias Vintířov, LSM, k.s., začíná úspěšně uplatňovat svůj především zdicí sortiment tam, kde bychom ho ještě před několika lety nehledali – na novostavbách velkých bytových komplexů. V Praze hned v několika lokalitách s poetickými názvy – Nová Harfa, Šafránka a Císařka.

Bytový dům na Šafránce

Nová Harfa ve Vysočanech Ve Vysočanech, kdysi „jen“ tovární čtvrti, vyrostou podle schváleného územního plánu tisíce bytů. První obyvatelé by se sem měli začít stěhovat na jaře příštího roku. Jediným projektem, který se mohl rozjet před tímto termínem, byla výstavba obytného komplexu Nová Harfa I a II. První etapa představuje 673 bytů v obytných domech a ve druhé etapě půjde o 373 bytových jednotek. Investorem je FINEP & partners, a. s., dodavatelem stavby Průmstav, a. s., a projektantem Building, s. r. o. Investoři původně počítali, že na rozlehlém území kolem údolí Rokytky mezi Kolbenovou a Poděbradskou ulicí vzniknou hlavně velké kancelářské budovy, obchody a menší množství bytů. Poměr se nakonec po protestech radnice obrátil ve prospěch bytových objektů. Celkový urbanistický záměr ale počítá s další bytovou zástavbou v tomto území. Jde o projekt Obytná skupina Hloubětínská vinice v blízkosti Hořejšího rybníka s kapacitou asi dvou set bytů, na něj navazuje podobný záměr Bytový dům na Šafránce

s pracovním názvem Kejřův mlýn. Vysočany se se sv ým specifickým průmyslov ým charakterem, díky citlivé přestavbě čtvrti s novým využitím, stanou v dohledné době „dobrou adresou“ s bydlením v jedinečném prostředí. Svůj podíl na tom mají i kvalitní stavební materiály z Liaporu, které byly při výstavbě nových bytových objektů použit y na meziby tové nosné stěny — Liapor M 240 — 12 Mpa, příčky — Liapor M 175 a M 115 a překlady.

Šafránka nad Prokopským údolím Na jižních stráních, v těsné blízkosti Prokopského údolí, v Jeremiášově ulici v Praze–Stodůlkách vyrůstá nový bytový komplex Šafránka, který nabídne celkem 102 moderních bytů (s plochou od 35 do 80 m 2) v šesti domech a 24 řadových rodinných domků. Architektonicky zajímavě řešený komplex s terasovitým provedením pater a citlivě zakomponovaný do zeleně se nachází v klidném prostředí s dobr ým dopravním spojením. Výstavba I. etapy tří bytových domů a dvanácti luxusních rodinných domků už byla zahájena. Realizační tým: investor Engel Group, dodavatel IMOS Brno, a. s., projektant Pikaz, s. r. o., Lias Vintí řov se na této výstavbě podílel dodávkou tvarovek Liapor M 300 a M 240 pro mezibytové nosné stěny, Liapor M 300 pro stěny mezi jednotlivými řadovými rodinnými domky a příčkovkami, Liapor tl. 70 mm na příčky ve sklípcích. Stavební pr vky Liapor se uplatnily i při výstavbě bytového projektu Rezidence Císařka, jejímž investorem je FINEP & partners, a. s., a dodavatelem Metrostav, a. s. Areál rezidenčního bydlení se nachází v exkluzivní lokalitě na rozhraní Motola, Strahova a Hřebenek. Byty ve viladomech a rodinné vily by měly být dokončeny v létě 2007.

Více informací na www.liapor.cz

kauza soudního znalce

text: Ing. Josef Havel

foto: Ing. Hana Hanzlíková, archiv ČT1

▲ Stav před rekonstrukcí. Na pravé straně fotografie je zobrazena část budovy, která se později zřítila. Uprostřed dvojitého okna v pravém spodním rohu snímku vedl až do 30. let minulého století meziokenní pilíř (viz pilíř o podlaží výše), který byl vybourán. Tak byl položen základ k havárii v roce 1997.

Havárie rekonstruovaného obchodního domu Při rekonstrukci pětipodlažní stavby obchodního domu v Brně na náměstí Svobody došlo v říjnu roku 1997 k jejímu částečnému zřícení. Při havárii bylo usmrceno pět dělníků, mnoho dalších osob bylo zraněno. Přestože se tato kauza stala již před devíti lety, nebyly dosud zveřejněny podrobnosti. Jako soudní znalec, zpracovatel posudku pro Policii ČR, jsem se na místo dostavil za necelé dvě hodiny po havárii. Trosky – změť zdiva, trámů, prken, traverz, plechů a betonu – dosahovaly do výše 1. NP. Z těchto ruin vyprošťovali hasiči a příslušníci armády mrtvé a raněné. Jednotraktová budova z konce 19. století, dlouhá 13,5 m a široká 5,5 m, spojovala ve dvoře domy s průčelím orientovaným do náměstí Svobody a do ulice Vese-


lé (dnešní objekty McDonalds a Komerční banky). Stropy v nižších podlažích byly klenbové do I profilů, ve vyšších podlažích dřevěné trámové. Nosnými svislými prvky ve zřícené části domu byly čtyři meziokenní pilíře. Původní domněnku, že příčina havárie vznikla ve vyšších patrech budovy v důsledku přetížení a zřícení některého z dřevěných stropů, jsem do týdne na základě výslechů hlavních účastníků

stavby vyloučil. V kritické době se zde prováděly omítky a stropy nezatěžoval žádný skladovaný materiál. Odpověď byla skryta v projektové dokumentaci a stavebním deníku. Postupně byla objevována fakta, která napomohla k objasnění havárie. Některé zjištěné prohřešky samy o sobě zřícení budovy způsobit nemohly, jiné její destrukci podstatně podpořily. Jejich kumulace pak měla za následek havárii, které

již v konečném důsledku nešlo zabránit.

Závady v projektové a schvalovací činnosti a) Projektant i generální dodavatel stavby přistoupili na nereálný termín předání projektové dokumentace. Dílčí dokumentace nazvaná „Stavební část – bourací práce a statika“ byla předána dokonce dříve, než projektant obdržel stavebně technické vyhodnocení stavby. Ostatní oslovené projektové organizace v Brně tuto práci odmítly právě pro nereálný termín předání projektové dokumentace. b) Na základě takto nekompletní dokumentace bylo vydáno stavební povolení, navíc se nejednalo o opravu, jak bylo uvedeno, ale o náročnou rekonstrukci. c) Projektant vycházel z předaných výkresů stávajícího stavu budovy, které neporovnal se skutečností, ani za ně nepře-

nesl písemně zodpovědnost na generálního dodavatele. Tak se stalo, že bylo pokračováno na chybných výkresech, kde zanesené konstrukce neodpovídaly skutečnosti. Například rozhodující cihelný meziokenní pilíř měl jiné rozměry, namísto soustavy pilířů byla v 1. PP zakreslena plná zeď a podobně. d) Při chvatném zpracování projektové dokumentace unikla stavebním projektantům i projektantům statikům důležitá skutečnost, že zatímco ve všech nadzemních i podzemních podlažích je zatížení stropů přenášeno čtyřmi meziokenními pilíři, ve 2. NP byly v minulosti dva pilíře vybourány (kolem roku 1930, zřejmě z důvodu zvětšení okenních otvorů). V tomto nejkritičtějším místě tedy byly zbylé dva cihelné pilíře, zatížené horními patry proti původnímu stavu, přetíženy. Konstrukce pilířů toto přetížení téměř 70 roků bez problémů snášely. Projektovou dokumentací však byly oba pilíře určeny k úpravám. e) Statické výpočty nových konstrukcí sice byly provedeny, ale stávající konstrukce staticky přešetřeny nebyly, dokonce ani po předání výsledků stavebnětechnického průzkumu. f ) O upřesnění některých dat stavebně technického průzkumu jsem požádal VUT v Brně, Ústav stavebnin a zkušebních metod. Po zjištění, že poškození stavby začalo na jednom z přetížených pilířů, byly tyto nové hodnoty použity v následném static kém výpočtu únosnosti pilíře. Výpočet provedený vedoucím katedry zděných a betonových konstrukcí prokázal přetížení pilíře na 241 %. Navíc byl tento pilí ř nesmyslně oslaben př i provádění stavebních prací – viz dále. Hlavní závady v procesu projektování vidím v přistoupení projektanta na nereálný termín, ve špatné koordinaci práce, především však v tom, že nikdo z projektantů neodhalil skutečnost, že v 2. NP chybí – na rozdíl od všech ostatních podlaží – dva nosné cihelné pilíře. Toto zjištění by pak muselo nutně vést k jejich statickému přešetření.

▲ Pohled „P“ na zřícenou část budovy

Závady v činnosti dodavatele stavební části a) Spoluúčast na přijetí požadavku nereálného termínu předání projektové dokumentace i vlastní stavby. b) Přestože dodavatel stavby najal externistu na řešení statické problematiky rekonstrukce, nebyly silně zatížené ocelové válcované průvlaky HEB 240 ukládány na projektované betonové podkladní kvádry, ale pouze na osekané staré cihelné zdivo kapes nebo například

(bez souhlasu projektanta) do rýhy hluboké 34 cm. Těmito „úpravami“ proti projektové dokumentaci se excentricitou zatí žení snižovala únosnost již tak přetíženého cihelného pilí ře. Jestliže víme, že byl ocelový průvlak uložen pouze na osekané staré zdivo, potom není ani pravděpodobné, že byl nosník ke zdivu nad ním řádně uklínován. Každý statik ví, co znamená v pilí ři excentrické zatížení a také destrukční vliv soustředěného břemene uloženého na nerovnost v cihle. c) Součástí projektové dokumentace bylo vybourání klen-

bov ých stropů v niž ší č ásti budovy a zřízení nových stropů na jiných úrovních. S tím souviselo i prodloužení zmiňovaného pilíře o 1,71 m. Toto prodloužení se provádělo směrem dolů, a to v projektové dokumentaci uvažovaným odbouráním souvisejícího parapetního zdiva. Při této poslední úpravě pilíře ve 2. NP stavební dodavatel neprovedl podepření konstrukcí nad tímto podlažím. Ač se jednalo z hlediska bezpečnosti o náročnou práci, nebyl v písemné formě v ypracován pracovní postup. Odbourávání zdiva prováděli nekvalifikovaní dělníci stavebnictví 12/06 – 01/07 67

dokonce bouracími kladivy. Tak se přiblížili k finálnímu zákroku na těžce zkoušeném pilíři. d) Pod vybouraným klenbovým stropem narazili d ě lníci na zazděné I profily, které plnily funkci dnes používaného železobetonového kleštinového věnce. Tyto projektantem ani dodavatelem ne č ekané, po celé délce zazděné válcované profily bylo nutno v yjmout, protože by po vybourání parapetního zdiva překážely budoucímu provozu. Potud fakta. Způsob vyjímání zmín ě ných I profil ů znalec pouze předpokládal a teprve později mu byl potvrzen líčením zahraničních dělníků, kteří nemohli být vyslechnuti, protože se rozprchli a nesvědč ili. Ty to z azd ě né I profil y byly vyjímány tak, že na jedné straně byly ze zdiva uvolněny a na druhé straně byly ze zdiva páčeny! Při tomto úkonu došlo ke zřícení vyšších pater a usmrcení pěti dělníků.

Havárie měla více příčin Havárie popsaného rozsahu většinou nastane v důsledku více příčin. V našem případě to bylo jednak dřívější vybourání dvou cihelných meziokenních pilířů, které projektanti neodhalili, a neuvědomili si tak přetížení pilířů zbylých, které byly navrženými úpravami naopak dále oslabovány, a jednak také skutečnost, že nebyla staticky ověřena jejich únosnost, dokonce ani později na základě dodání stavebně technického průzkumu. Na straně stavebního dodavatele šlo o nekvalitní provádění stavebních prací a o skutečnost, že práce na přetíženém a oslabeném pilíři byla prováděna bez podepření horních pater. V převážné většině zjištěných nedostatků nebylo postupo váno podle stavebního zákona a příslušných prováděcích vyhlášek.

▲ Stav po havárii. Pohled na místo, kde stál inkriminovaný pilíř.

▲ Stav po havárii. Pohled směrem k Anenské ulici.

Pro znalce to naopak byla výzva. Příčina byla odhalena, byl označen pilíř, který povolil první (dodatečně potvrzeno svědky), a dokonce byla vyznačena spára zdiva, ve které došlo k iniciaci zřícení. Na základě výsledku posudku bylo vzneseno

celkem šest obvinění: obviněn byl hlavní projektant akce, dva projektanti statici, majitel dodavatelské stavební firmy, stavbyvedoucí a pracovník, který měl zajišťovat na stavbě statickou stránku rekonstrukce.

▲ Stav po havárii. Střechu jako zázrakem držely vzpěry původního krovu.

inzerce

2007

EKOLOGICKÉ VELETRHY BRNO Dokonalá symbióza... 29.–31. 5. 2007 Brno – Výstaviště

www.ekologickeveletrhybrno.cz

ENVIBRNO

Pořadatel VODOVODY – KANALIZACE

stavební paragrafy

text: Karel Veselý


Postavení a funkce autorizovaných inspektorů 1 Nový stavební zákon, tzn. zákon č. 183/2006 Sb., přinesl do veřejného stavebního práva zcela nový institut autorizovaného inspektora. Jedná se o určitý hybrid veřejného a soukromého práva, protože využívá některé soukromoprávní prvky při stavebně správních činnostech. Opravňuje autorizovaného inspektora činit na základě soukromoprávních smluvních vztahů některé odborné úkony, které jinak vykonává správní orgán. Nepochybně jde o jednu z nejvýznamnějších inovací v historii českého stavebního řádu. V zájmu správné aplikace práva je nutno věnovat této problematice zvýšenou pozornost. Problematika jmenování do funkce autorizovaného inspektora a způsobu výkonu této funkce je zásadně upravena ustanoveními § 143 až 151 stavebního zákona. Poměrná stručnost této úpravy nemusí znamenat také jednoduchost a snadnost její aplikace ve stavebněsprávní praxi. Ke správnému pochopení postavení a funkce autorizovaných inspektorů je vhodné upozornit na některé důležité právní skutečnosti, vyplývající také z kontextu s dalšími souvisejícími ustanoveními stavebního zákona a jiných právních předpisů.

K podmínkám jmenování Podmínky pro jmenování do funkce autorizovaného inspektora stanovené v § 143, odst. 1 stavebního zákona platí kategoricky, všechny musí být splněny

současně. Výjimkou je pouze nesplnění předepsané praxe, jedná-li se o odborníka z vysoké školy, výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu (§ 143, odst. 2 stav. zák.). Autorizace je pojata univerzálně, tzn. bez ohledu na její obor či specializaci podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (tzv. „autorizační zákon“). Podle § 143, odst. 3 stavebního zákona je uchazeč při podání žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem povinen zaplatit správní poplatek 10 000 Kč. Vyplývá to ze zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, resp. z části I, pol. 17, bod 5 jeho přílohy „Sazebník“. Soustavnost vykonávání činnosti, kterou musí autorizovaný inspek-

tor prokázat, žádá-li o prodloužení stanovené desetileté působnosti bez vykonání zkoušky podle § 143, odst. 4 stavebního zákona, lze významově interpretovat z kontextu s ustanovením § 144, odst. 3 tohoto zákona, z něhož je zřejmé, že za nečinnost se považuje doba delší než tři roky. Pokud by tedy bylo prokázáno, že autorizovaný inspektor v rámci stanovené doby působnosti přerušil svou činnost na více než tři roky, zřejmě by tím byla podmínka soustavnosti porušena. Z toho, že autorizovaný inspektor musí být současně také autorizovanou osobou pod le zmíněného autorizačního zákona, v yplý vá, že na věci veřejnoprávní povahy, týkající se autorizovaného inspekto ra (např. otázky disciplinární odpovědnosti), které neupravuje stavební zákon odlišně, se podpůrně použije autorizační zákon. Protože je autorizovaný inspektor do funkce jmenován (výkon této funkc e není v ý ko ne m povolání), nejedná se o regulovanou č innost p o d léh ají cí režimu zákona o uznávání odborné kvalifikace.

K právní formě výkonu činnosti

▲ Autorizovaný inspektor – novinka českého stavebního práva

Z úprav y podmínek v ýkonu činnosti autorizovaného inspektora je zřejmé, že tato činnost

odpovídá definici podnikání podle § 2, odst. 1 obchodního zákoníku (soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku). Z toho, že autorizovaný inspek tor je podnikatelem podle obchodního zákoníku, vyplývá, že na věci soukromoprávní povahy, týkající se autorizovaného inspek tora (např. o b c h o d n ě s m l u v n í v z t a hy ), k te ré n e u p r av u j e s t ave b ní zákon odlišně, se subsidiárně použije obchodní zákoník, popř. občanský zákoník. Činnost autorizovaného inspektora zásadně nemůže být živností podle živnostenského zákona (§ 14 4, odst. 4 stav. zák.); tato skute č nost byla z ákonem č. 18 6 / 2 0 0 6 S b., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, promítnuta do živnostenského zákona změnou jeho § 2, odst. 2. Uvedená činnost může být vykonávána individuálně autorizovaným inspektorem (tzn. fyzickou osobou jmenovanou podle § 143 stavebního zákona) jako svobodné povolání. Se souhlasem Ministerst va pro místní rozvoj může činnost autorizovaného inspektora vykonávat také právnická osoba, pokud zabezpečí v ýkon této činnosti fyzickými osobami jmenovanými do funkce autorizovaného inspektora (§ 144, odst. 5 stav. zák.). Právnickou osobou může být jakýkoliv typ obchodní společnosti, popř. družstvo (§ 3, odst. 1 obch. zák.). Podle uvedených ustanovení tedy nelze vyloučit možnost, aby autorizovaný inspek tor vykonával svou funkci také jako společník nebo zaměstnanec obchodní společnosti, popř. jako člen družstva. ...pokračování příště stavebnictví 12/06 – 01/07 69

interview


foto: Tomáš Malý a archiv Jiřího Boudy

▲ Jiří Bouda a jeho ateliér v současnosti

Nevyrostl jsem z dětských zájmů… Pražskou čtvrť Baba proslavily především výrazné stavby funkcionalistických domů éry meziválečné architektury. U příležitosti výstavy bydlení, uspořádané Svazem československého díla, tu byla v letech 1928 až 1932 vybudována osada rodinných domů, kde přední čeští architekti prezentovali své názory na formy moderního individuálního bydlení. Jednou z prvních rodinných vil, které zde byly tehdy realizovány, je i pozoruhodný dům s ateliérem, postavený pro malíře Cyrila Boudu. Dodnes zde žije jeho syn, akad. mal. Jiří Bouda, se svými potomky. Jaké máte vzpomínky na dobu, kdy osada Baba vznikala? Protože jsem se narodil až v roce 1934, nejsem pamětníkem. Strategie výstavby osady umožňovala, aby si každý stavebník vybral ze členů Svazu československého díla svého architekta a stavěl indivi-


duálně, podle vlastních požadavků. Mohly tak vzniknout stavby s různým architektonickým rukopisem. Kdo je autorem návrhu vašeho domu? Dům je postavený podle návrhu architekta Oldřicha Starého. Dispozičně je řešen tak, že na obytný prostor navazuje ateliér s dílnou, který je navržený ve dvou úrovních a je vnějším schodištěm spojený se zahradou. Konstrukce je ze železobetonového skeletu s cihelnou výplní.

Z terasy je krásný výhled na Pražský hrad… Urbanistickou studii celé osady prováděl Gočárův vrstevník, architekt Pavel Janák, právě s cílem, aby si jednotlivé stavby navzájem nerušily výhled do údolí v Podbabě a k Pražskému hradu. Na některých stavbách v okolí jsou dnes nepřehlédnutelné pozdější zásahy do jejich architektury. Já nejsem v oblasti architektury odborníkem, takže se k tomu nemo-

hu v tomto směru vyjadřovat. Domy jsou dnes přes sedmdesát let staré a nutně vyžadují určité stavební úpravy. V sedmdesátých letech jsme například měli provlhlé celé sklepy, izolace postupně odcházejí. Odkopával jsem kolem domu příkop a prováděl sanaci. Stavební postupy jsem konzultoval s kamarády stavaři a architekty. Podobné problémy se projevují i u ostatních domů v okolí. Jako odborník na historii železniční dopravy úzce spolupracujete s technickými muzei a podílíte se na záchraně významných technických památek v celé republice. Jste autorem mnoha kouzelných kreseb s železniční tematikou. Kdy jste se začal o železnice zajímat? Já jsem nevyrostl z dětských zájmů. Jeden čas jsem byl u želez-

nice i zaměstnán – v Bubenči. V době studia na střední grafické škole jsem chodil na brigády do Národního technického muzea. V té době se jeho sbírky stěhovaly z karlínské Invalidovny, kde byly uschovány přes válku, do budovy na Letné. Tam jsem pomáhal s uspořádáváním modelů do archivů a seznamoval se s historií železnice. A přitom jsem chtěl poznat i ten opravdový život na dráze. Takže na vysoké škole jsem už chodil na brigády na nádraží. Začínal jsem v Bubnech u překládky kusových zásilek, na skladišti. Další prázdniny jsem strávil v Budějovicích na tranzitu a u peronistů, pak jsem byl staničním dělníkem na Moravě, ve Vranovicích. Když jsem vyšel školu, chtěl jsem zkusit, jaké to je být u dráhy skutečně zaměstnaný. Včetně té turnusové služby a režijní jízdenky. Akorát to režijní uhlí jsem nemohl dostat, protože jsem ještě neměl vlastní domácnost. Absolvoval jste Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze, byl jste v ateliéru profesora Karla Svolinského. Jaké jste si tehdy vybral téma vaší závěrečné práce? Pracoval jsem na kalendáři, byly to mědirytiny s pražskými motivy, ale dominantou už tehdy byla dopravní tematika – tramvaje, nádraží, přístaviště parníků, letiště… Ilustroval jste mnoho knih o dopravě, věnujete se známkové grafice. O oblibě vašeho díla svědčí výstavy doma

i v zahraničí. Jak ovlivnilo vaši tvorbu prostředí, ve kterém jste vyrůstal? Když otec pracoval, tak jsem moc rád sedával na okně a pozoroval, jak maluje a vyrábí dřevoryty. Do vlastních technologií mě ale zasvěcoval spíše matčin bratr, byl mladší než otec a měl pro mé pokusy a výrobní postupy větší pochopení. Na zdejší osadu jsem se výtvarně nezaměřoval, ale vlaky projíždějící Podbabou mě přitahovaly odmalička. ▲ Z výstavby osady Baba

Staré lokomotivy od té doby zmizely a nahradily je nové, moderní. Železnice, stejně jako mnohé další technické obory, procházejí prudkým vývojem, mění se i vzhled stanic – jak se odrážejí tyto změny ve vaší práci? Mám radši vzpomínky na mládí, ale z hlediska objednávek jsem nucen znázorňovat i to nové. Dnešní výstavbu koridorů a vývoj v oblasti železniční dopravy ale se zájmem sleduji a jsem zván na různé související akce. V současné době vystavujete, společně s díly vaší manželky a otce, v trojské galerii U Lávky obrazy krajin a – samozřejmě – scenérií z Bubenečského nádraží. Jak dosahujete toho, že vaše obrázky historických lokomotiv mají tak dokonale autentickou podobu? Mám řadu známých odborníků a s nimi se radím, kterou lokomotivu mám jak znázornit a která by byla vhodná. Přirozeně znázorňuji ty, co se mi líbí, a využívám při tom jak svých znalostí z historie, tak i zkušenosti z nádražácké praxe.

inzerce

to n e j l e p š í p o d s l u n c e m

žaluzie - rolety - markýzy Volejte zdarma 800 100 967, www.climax.cz

▲ Výhled na Pražský hrad

▲ Právě dostavěný dům ještě s ocelovými okny

curriculum


foto: archiv ČVUT

▲ Reskript císaře Josefa I. – obálka

Historie Českého vysokého učení technického v Praze České vysoké učení technické v Praze má svůj původ ve Stavovském civilním a vojenském pražském civilním učilišti, založeném před 300 lety Christianem Josephem Willenbergem. Císař Josef I. tuto myšlenku podpořil svým reskriptem z 18. ledna 1707, který nařizoval českým stavům zajistit výuku inženýrským disciplínám. Počátky inženýrské výuky v českých zemích (1707–1800) První veřejná inženýrská škola střední Evropy pod názvem Stavovská inženýrská škola v Praze byla za vedení svého zakladatele a prvního profesora Ch. J. Willenberga, uznávaného odborníka v opevňovacích pracích, zaměřena vojensko-fortifikačně. První absolventi se tak uplatňovali především jako důstojníci ve vojenských službách. V období působnosti jeho nástupce, malíře a architekta Jana Ferdinanda Schora, a v letech


1767–1800, kdy inženýrskou školu vedl významný zeměměřický a vodohospodářský odborník František Antonín Linhart Berger, ztratila svůj vojenský charakter a přerostla ve školu převážně civilní inženýrskou. Tyto tři, na svou dobu vynikající osobnosti z oblasti stavebně a ženijně inženýrské, daly Stavovské inženýrské škole všestranně stavební ráz. V roce 1786 se výuka přemístila z Klementina do Dominikánské (Husovy) ulice, do budovy bývalého Svatováclavského semináře. O rok později bylo Dekretem císaře Josefa I. rozhodnuto o spojení Stavovské inženýrské školy s Pražskou univerzitou.

Zahájení činnosti Polytechnického ústavu (1800–1862) V roce 1803 vznikl z původní Stavovské inženýrské školy reformou provedenou Františkem Josefem Gerstnerem podle vzoru pařížské École Polytechnique tříletý Polytechnický ústav Království českého v Praze (nazýván Gerstnerova pražská polytechnika). Zde byla 11. října 1806 zahájena skutečná inženýrská výuka klasického typu. Polytechnika však byla nadále součástí Pražské univerzity. Teprve v roce

1815 došlo k jejímu opětovnému osamostatnění.

Změny na České polytechnice (1863–1918) Vysokoškolské úrovně polytechnika dosáhla v roce 1863. Tehdy byl vyhlášen tzv. organický statut, podle kterého škola dobudovala základní vysokoškolské technické disciplíny (mechaniku, vyšší matematiku, chemii, fyziku, zemědělství, vodní a pozemní stavitelství, deskriptivní geometrii) a vytvořila čtyři hlavní obory studia: vodní a silniční stavitelství, pozemní stavitelství (architektura), strojnictví a obor technické lučby (chemie). V čele oborů stáli přednostové (později děkani), doživotně jmenovaný ředitel byl nahrazen každoročně voleným rektorem. Na škole byla přiznána rovnoprávnost češtiny a němčiny. V roce 1869 byla na základě nového školského zákona polytechnika rozdělena podle vyučovacích jazyků na dvě samostatné školy, Pražskou vysokou technickou školu českou a Pražskou vysokou technickou školu němec-

kou. Názvy škol byly upraveny v roce 1875, kdy byl vydán statut Císařsko-královské české vysoké školy technické v Praze a K. K. Deutsche Technische Hochschule in Prag. První areál České techniky vyrostl na rohu Karlova náměstí a Resslovy ulice podle projektu architekta Ignáce Ullmanna v letech 1870–1874. Stará budova polytechniky v Husově ulici zůstala celá Německé technice. Knihovnu měly obě techniky společnou v Husově ulici. V roce 1901 bylo technikám propůjčeno promoční právo pro titul doktor techniky (Dr. tech.), v roce 1904 získali rektoři technik právo na oslovení magnificence a od roku 1906 možnost nosit zlatý řetěz jako odznak rektorské hodnosti, čímž byly techniky i po vnější stránce v českých zemích rovny univerzitám. Závěrečná způsobilost byla prokazována již od začátku veřejně a slavnostním způsobem. Teprve od roku 1878 byly na C. k. české vysoké škole technické zavedeny dvě státní zkoušky a v roce 1901, po vydání rigorózního řádu, bylo Pražské technice přiznáno právo udělovat hodnost doktora technických věd.

ČVUT mezi 1. a 2. světovou válkou (1918–1939) Mohutný rozvoj studia začal po roce 1918. V srpnu 1920 byl ministerskou radou schválen organizační statut, který zaváděl novou organizaci školy. Její název se změnil na České vysoké učení

technické, obory v čele s přednosty byly nahrazeny vysokými školami s děkany, rektor stál v čele akademického senátu. Podle tohoto statutu mělo ČVUT až do roku 1939 sedm vysokých škol: inženýrského stavitelství, architektury a pozemního stavitelství, strojního a elektrotechnického inženýrství, chemicko-technologického inženýrství, zemědělského a lesního inženýrství, speciálních nauk a obchodní. Při některých vysokých školách existovaly výzkumné a zkušební ústavy nebo pokusné stanice a laboratoře. Jedním z nich byl Výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních při Vysoké škole inženýrského stavitelství, zřízený v roce 1921, jehož prvním přednostou byl profesor Ing. František Klokner. Dnešní Kloknerův ústav je jeho přímým pokračovatelem.

České vysoké učení technické (1939–1989) Po násilném uzavření všech českých vysokých škol za nacistické okupace v letech 1939 –1945 došlo po osvobození k znovuotevření ČVUT, které již od roku 1920 sdružovalo sedm samostatných fakult. Výuka na Německé technice již nebyla po roce 1945 obnovena. Během celkové přestavby ČVUT v letech 1949–1960 došlo k mnoha zásadním změnám, především v organizaci fakult. Byla zrušena největší fakulta ČVUT – Vysoká škola obchodní. Vznikla

pracoviště s celoškolskou působností, jako byly katedry vojenské, marxismu-leninismu, branné výchovy. V roce 1951 byla Fakulta strojního a elektrotechnického inženýrství rozdělena na Fakultu strojní a Fakultu elektrotechnickou. V roce 1952 vytvářejí Fakulta zemědělská a Fakulta chemická samostatné vysoké školy a odcházejí ze svazku ČVUT. V roce 1959 byla zřízena Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Legislativním základem pro změny v organizaci a také ve všech sférách činnosti ČVUT byl zákon o vysokých školách č. 58/1950 Sb. Po roce 1960 mělo ČVUT čtyři fakulty: stavební, strojní, elektrotechnickou a jadernou a fyzikálně inženýrskou. V roce 1976 byla zřízena Fakulta architektury. Na této struktuře nic nezměnily ani pozdější zákony o vysokých školách, jež byly v letech 1950–1980 postupně vydány celkem čtyři (stejně tak i statuty ČVUT). Kladem z hlediska rozvoje školy bylo pokračování v dostavbě dejvického areálu v letech 1958–1988 a výstavba kolejí pro studenty ČVUT v Podolí, na Strahově a v Bubenči.

ČVUT po roce 1989 17. listopad 1989 ukončil čtyřicetiletou etapu v dějinách školy, kdy se podruhé v tomto století dostala její existence a rozvoj do závislosti na politické moci. Od roku 1993 mělo ČVUT šest fakult: stavební, architektury, strojní, elektrotechnickou, jadernou a fyzikálně inženýrskou, dopravní a pracoviště a účelová

zařízení s celoškolskou působností, jako jsou Masarykův ústav vyšších studií, Kloknerův ústav, Výpočetní a informační centrum, Technologické a inovační centrum ČVUT, Správa účelových zařízení, Vydavatelství ČVUT a dnešní Ústav biomedicínského inženýrství. V roce 1995 bylo otevřeno odloučené pracoviště Fakulty dopravní a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Děčíně. V dalších letech vzniklo Výzkumné centrum průmyslového dědictví a Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT, bylo zřízeno Centrum pro radiochemii a radiační chemii. V roce 2005 byla otevřena dosud nejmladší fakulta ČVUT v Praze – Fakulta biomedicínského inženýrství.

Současnost ČVUT v Praze V současné době studuje na sedmi fakultách ČVUT více než 23 000 studentů. V rámci objektů, které ČVUT spravuje, jsou prioritami zájmu stavebního rozvoje dvě lokality – historický areál na Karlově náměstí a vysokoškolský areál v Dejvicích, kde sídlí všechny velké fakulty ČVUT: Fakulta stavební a Fakulta architektury – kompletně, Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická – z více než 50 %. V rámci lokality v Dejvicích se jedná o výstavbu pobočky Národní technické knihovny, o realizaci nové budovy ČVUT, určené zejména pro Fakultu architektury, a plánovanou dostavbu segmentu Vítězného náměstí.

inzerce

Specialista na vysoušení stavebních konstrukcí s tepelnou izolací po zatečení vody. Vysoušení podlah a plochých střech po zatečení nebo havárii vody. Technologie vysoušení s využitím cirkulačních jednotek je založena pouze na lokálním navrtání zateklých stavebních konstrukcí. Zcela tudíž odpadá problém s vybouráváním a výměnou jednotlivých konstrukčních vrstev skladby. U vysoušení podlah technologie umožňuje po cca. 10 dnech uvedení prostor do původního stavu před zatečením a využití prostor bez rizika výskytu zdraví škodlivých plísní a choroboplodných zárodků. Součástí našich služeb je i půjčovna profesionálních odvlhčovačů a topidel o výkonu 2–185 kW. ATP HEAT s.r.o. Konšelská 1310/2, Praha 8, 180 00 Tel.: +420 266 313 454 Fax: +420 266 312 834 E-mail: [email protected] www.atpheat.cz

Více na www.atpheat.cz. stavebnictví 12/06 – 01/07 73

curriculum

text: Jan Táborský

Tři sta let je nám jenom jednou Koncerty, workshopy, semináře, pamětní mince, poštovní známka, čestné doktoráty, návštěva držitele Nobelovy ceny... to jsou jen některé body programu oslav tří set let existence Českého vysokého učení technického. Oslav, které zaberou více než rok. Ale z moderního pohledu je opodstatněné – císař tehdy nejenže s výukou souhlasil, ale také rozhodl, že na inženýrské studium je třeba uvolnit peníze. Výuku pak začal iniciátor veřejného inženýrského studia Christian Josef Willenberg až v roce 1717. Ve svém bytě vyučoval dvanáct studentů, z nichž nakonec vzešli čtyři inženýři. V tomto smyslu se skutečně držíme tradice, protože v současnosti úspěšně dokončí naši školu třetina z přijatých.

▲ František Vejražka, prorektor ČVUT

„Máme třiadvacet tisíc studentů a pět tisíc zaměstnanců, k tomu historický primát mezi technickými vysokými školami ve střední Evropě. Myslím, že už kvůli své velikosti a tradici si naše vzdělávací organizace pořádné oslavy výročí zaslouží,“ míní prorektor ČVUT prof. František Vejražka. „A není to zdaleka neužitečné mrhání penězi. Akce, které v souvislosti s třemi sty lety existence pořádáme, nám pomáhají oslovit naše budoucí, ale i bývalé absolventy, a tím vylepšit tolik potřebnou zpětnou vazbu s průmyslem.“ Tři sta let existence ČVUT se naplní 18. ledna příštího roku. Proč právě v tento den? Je pravda, že přesný den vzniku se nedá určit lehce a toto datum je mnohými často zpochybňováno. Možná i proto, že nás pasuje na nejstarší technickou univerzitu ve střední Evropě.


Akce spojené s výročím jste ale začali pořádat už na konci loňského roku. Pro oslavy jsme určili kalendářní roky 2006 a 2007, protože jsou to léta jubilejního akademického roku. Už některé konference v roce 2005 byly spojeny s výročím, a to z důvodu medializace, která naše výročí provází. V tom případě se nyní pomalu přibližujeme k polovině řetězce událostí spojených s výročím ČVUT. Jak zatím hodnotíte průběh oslav? Vzhledem k tomu, že nedílnou součástí školy jsou studen ti, byla a bude většina akcí zaměřena právě na ně. Zatím největší studentskou událostí byl květnový festival Dejvická 2006, kde koncertoval například Čechomor. Ve spolupráci s Prahou 6 jsme uzavřeli celou Dejvickou ulici a během víkendu se naše škola prezentovala v pěti stanech. Je třeba podotknout, že na této prezentaci a na s ní spojených atrakcí mají největší podíl studenti. Prokázali při tom pracovitost, organizační schopnosti a i kus moudrosti – klobouk dolů. A byl to hezký příklad spolupráce sídla školy, profesorů a jejich studentů, tak by to mělo být. Další zajímavou akcí, která byla tentokrát zaměřena na

středoškoláky, byl říjnový Seminář o studiu a perspektivách absolventů ČVUT na trhu práce. Spolupracujeme s pětašedesáti velkými firmami a právě jejich pracovníci, bezvýhradně absolventi ČVUT, představili nabídky sv ých podniků potenciálním uchazečům o studium. A hlavně, uchazečům o studium u nás řekli, co se sami na ČVUT naučili a jak to využili v praxi. Nejvíc naše organizační schopnosti ale prověří lednový Týden techniky, v jehož programu bude například koncert České filharmonie nebo slavnostní zasedání akademického senátu a vědecké rady ČVUT, kde očekáváme proslov prezidenta republiky, který má nad oslavami záštitu. Dlouhodobým problémem technických vysokých škol v České republice je slabší zájem uchazečů. Mají ho oslavy výročí ČVUT posílit? Nemusejí být všichni technicky orientovaní, ale dlouhodobý nárůst uchazečů o studium humanitních oborů taky není ideálním stavem. Je třeba si uvědomit, po jakých profesích je například poptávka na trhu práce v Evropské unii. Právě techničtí experti nacházejí v zemích západní Evropy slušné uplatnění. Oslavy pak mají jako jeden z hlavních cílů propagovat techniku a podat co nejvěrnější obraz o jejím studiu. Ale jinak na naší škole úspěšně funguje Kariérní centrum, které zajišťuje komunikaci mezi uchazeči, studenty a absolventy na jedné straně a průmyslovými organizacemi na straně druhé. Mluvil jste o zahraničí. Máte pro výzkum srovnatelné technické podmínky jako renomované zahraniční univerzity? Myslím, že máme laboratoře na slušné úrovni, nicméně trochu

foto: archiv ČVUT horší je to už s přístroji, které jsou finančně hodně náročné. Co se ale týká výsledků výzkumu, tak se rozhodně nemusíme stydět. Například dva naši doktorandi byli na velmi úspěšné stáži v organizaci Inmarsat se sídlem v Londýně, která se zabývá satelitní komunikací. Lidé z této organizace se přijeli podívat k nám a my jsme zrovna vyvíjeli přijímač satelitní navigace. Pánové z Londýna se na přijímač dívali a nechtěli věřit, že byl vytvořen v našich podmínkách. Pořád se ptali, kde máme t y drahé, doko nalé automatické př ístroje. Odpověděli jsme tenkrát, že nám stačí jednoduché, což má i svou výhodu, protože pak známe každý detail zapojení a per fek tně rozumíme jeho funkci. Když jsem pak přijel do Inmarsatu, kde jeden ze studentů právě pracoval, smál se na mne kdosi ve výtahu. Tvářil jsem se nechápavě, dokud nepověděl, že byl v delegaci v Praze a že může jen potvrdit, co jsem říkal – oba kluci byli výborní. Nechci tím však říct, že se věci mají dělat na koleně, ale výsledky hodně závisí na vůli studentů a vzájemné pomoci. Pokud třeba potře bujeme využít nějaký přístroj, jejž nemáme, často nám se svým vybavením vyjdou vstříc průmyslové podniky. Jak se vyrovnáváte se závěry lisabonské dohody, k terá stanovila celoevropské formy studia? Konkrétně mám na mysli institut bakaláře v českém technickém vysokém školství? Program lisabonské dohody je pro nás závazný. A máte pravdu, na bakalářský titul nejsou zvyklí jak rodiče studentů, tak ani průmysl a koneckonců ani legislativa. Snažíme se v tomto problému vytvářet jakousi osvětu, v jejímž rámci plánujeme workshop, kde my budeme zástupcům firem vysvětlovat, k čemu jim může být dobrý absolvent s titulem bakalář. A podniky by nám měly poradit, jakého by ho potřebovaly.

svět stavařů

text: ČKAIT, ČSSI, SPS

foto: Břetislav Koč

▲ Osobní loď Malše

Zpráva o říjnovém Konference na lodi kongresu FIEC Na programu každoročního kongresu bylo zhodnocení činnosti Evropské organizace stavebních podnikatelů, jejímž členem je i Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Letošní kongres byl spojen s volbami nového vedení FIEC, jejíž sídlem je Brusel. Svou činnost ukončil dosavadní prezident Wilhelm Küchler ze SRN, novým prezidentem byl zvolen francouzský zástupce Daniel Tardy. Již druhé volební období je viceprezidentem pro technické otázky český zástupce, viceprezident SPS, Ing. arch. Zdeněk Klos. Spolupráce s FIEC má pro naše stavebnictví velký význam, protože FIEC je partnerem Evropské komise při řešení problematiky evropského stavebnictví. V rámci kongresu FIEC v Paříži byla přijata i společná deklarace


k problematice rozvoje městských sídel a urbanismu, které má být v následujících letech věnována zvýšená pozornost. Podstatné přitom je, že 80 % evropské populace žije v městských aglomeracích, které se budou rozvíjet i v budoucnosti. Proto musí stavební průmysl přispívat k tomu, aby byl udržitelný rozvoj měst v souladu s ekonomickou činností a významem měst. Stavebnictví musí také respektovat sociální aspekty (včetně bydlení a doprovodných otázek života ve městě) i stále rostoucí požadavky na životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj.

U příležitosti oslav 3 0 0 let z a l o ž e n í P r a ž s ké te c h n i k y uspořádalo Výzkumné centrum průmyslového dědict ví př i ČVUT v Praze meziobo rovou konferenci „Vodní dílo v krajině“. Dějištěm akce byla osobní loď Malše, s níž osm desítek účastníků absolvovalo trasu mezi Poděbrady a Mělníkem. Trasa mezi 67. říčním

kilometrem Labské vodní cesty u zdymadla v Poděbradech a tělesem plavebních komor u Hořína pod Mělníkem vedla územím regulovaného toku středního Labe, kde od počátku 20. století vznikala vod ní dí la – jez y, most y, hyd ro e l e k t r á r ny – n av r h ov a n á p ředními č esk ými inženýr y a architekty.

Pro projektanty Spole č nost A DA M OV- SYS TEMS (výrobce elektronických výdejních stojanů pro čerpání pohonných hmot) poskytuje projektantům navrhujícím čerpací stanice, palivová a olejová hospodářství, sklady PH, další stavby podobného charakteru a podrobné technické informace o své produkci včetně základních projektových podkladů. Projek tanti mohou pož ádat o zaslání CD-ROMu s uvede-

nými informacemi a podklady prostřednictvím e-mailové adresy: [email protected] V případě zájmu o trvalou spolupráci budou projektanti zařazeni do firemní databáze a průběžně obesíláni aktuálními informacemi a projektovými podklady. Další informace lze nalézt na internetové adrese: www.adamov-systems.cz.

Stavební technologická platforma v ČR Obdobně jako v celé Evropě má i v ČR stavební sektor jednu z nejvýznamnějších rolí v národní ekonomice. Zvýšení domácí i exportní výkonnosti českého stavebnictví je proto jednou z hlavních priorit rozvoje našeho stavebnictví a celé naší ekonomiky, dnes v plném evropském kontextu. Evropská stavební technologická platforma (European Construction Technology Platform – ECTP) byla založena v roce 2004, zejména díky iniciativě stavebního průmyslu. O rok později prezentovala základní dokument Vize pro rok 2030 (Vision for 2030), posléze i rozpracování způsobů, cest a základních přístupů, jak těchto cílů dosáhnout – Strategický program pro výzkum (Strategic Research Agenda – SRA). SRA představuje hluboký, nelehce a dlouze předpřipravovaný evropský konsenzus o prioritách zaměření výzkumné, vývojové a inovační

činnosti (VVI) v celém stavebním sektoru. SRA zahrnuje tři sféry požadavků: sociální, environmentální a ekonomické. V současnosti se v rámci organizací sdružených v Evropské platformě pro výzkum a vývoj ve stavebním sektoru (ECTP) a ve spolupráci s již dříve ustanovenými Národními stavebními platformami intenzivně pracuje na rozvrhu konkrétních a prioritních témat pro příštích 5–10 let. Nejnověji bude prezentován soubor podaných návrhů na projekty VVI na výroční konferenci ECTP 21. a 22. listopadu 2006 ve

Versailles, a to v rámci všech sedmi zájmových oblastí (Focus Areas): Underground Construction, Cities & Buildings, Quality of Life, Materials, Network, Cultural Heritage, Processes & ICT. V současnosti již také startuje program s názvem Eureka Build. Na národní úrovni bude mít za úkol uvedené činnosti koordinovat a vytvářet postupně jednotné zázemí pro stavební sektor Česká stavební technologická platforma (s přijatou mezinárodní zkratkou CCTP), ustavená koncem dubna 2006.

Česko-německá výměnná burza ČKAIT, ČSSI a německý svaz Verband Beratender Ingenieure VBI chtějí společně podpořit výměnu mladých inženýrů a absolventů do podniků druhé země. V řemeslných povoláních je už odedávna známo, že mladí se musí učit od mnoha mistrů, mají-li získat odbornost. Ve spojující se Evropě je o to cennější, podívají-li se mladí lidé za hranice své země. České inženýrské organizace proto spolu se svazem VBI vdechly život „výměnné burze“, aby usnadnily mladým inženýrům a absolventům technických vysokých škol cestu do projekčních kanceláří a podniků partnerské země. Na německé straně jsou již nyní podniky, které mají velký zájem zaměstnávat nováčky v oboru z České republiky. VBI nabízí inženýrům a absolventům, kteří chtějí sbírat zkušenosti v některé německé projekční kanceláři, s okamžitou platností možnost umístění bezplatných inzerátů na svých

internetových stránkách a ve svých svazových publikacích. Také žádosti českých podniků předáme rádi vysokým školám. Naopak ČKAIT a ČSSI uveřejní ve svých médiích inzeráty německých projekčních kanceláří a poptávky německých studentů a mladých inženýrů. Ať už se jedná o praxi, nebo pracovní smlouvu na dobu určitou – často bývají takové počáteční přeshraniční kontakty základem pozdějších obchodních vztahů. Zahraniční pobyty ovšem také rozšiřují vědění a porozumění. Své inzeráty prosím zašlete v německém nebo anglickém jazyce přímo našemu partnerovi VBI. Přijmout můžeme pouze neformátované žádosti ve formě souvislého textu. Otištění loga není bohužel možné. Potřebujete-li překlad, zašlete své žádosti na: [email protected].

Kontakty Kontaktní osoba v ČR: německy/česky Dipl.-Ing. Jana Zachová Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků OK ČKAIT Karlovy Vary Stará Kysibelská 45 360 09 Karlovy Vary Česká republika Tel.: +420 353 564 835, +420 603 995 852 Fax: +420 353 564 835 E-mail: [email protected] Kontaktní osoba v Německu: německy/anglicky Tatjana Steidl Verband Beratender Ingenieure Budapester Straße 31 10787 Berlin Germany Tel.: +49 (0)30-26062220 Fax: +49 (0)30-26062100 E-mail: [email protected]

Vrcholová reprezentace CCTP – česká HLG (High Level Group) – je složena z vedoucích pracovníků nejvýznamnějších stavebních podniků, děkanů stavebních fakult vysokých škol a ředitelů výzkumně-vývojových pracovišť, dále z vedoucích pracovníků významných státních úřadů a z představitelů odborných svazů ve stavebním sektoru. Byla ustavena s podporou stavebních odborníků – členů PS ČR, za finanční podpory MPO ČR. CCTP má následující funkcionáře: ■ Prezidenta HLG CCTP Ing. Bořivoje Kačenu, generálního ředitele SSŽ, a. s. ■ Zástupce v SG ECTP prof. Ing. Zdeňka Bittnara, DrSc., děkana FSv ČVUT Praha ■ Zástupce v MG ECTP Ing. Jiřího Sobolu, podnikového ředitele TZÚS Praha, a. s. ■ Generálního tajemníka CCTP doc. Ing. Jaromíra Kloudu, CSc., EURing, ředitele pro výzkum, vývoj a inovace (VVI) TZÚS Praha, a. s. Sekretariát je kontaktním místem pro veškerou činnost CCTP doma i ve vztahu k zahraničí, zejména k sekretariátům ECTP a NTPs. Vedení CCTP tvoří výkonné grémium = SG (Support Group), sestavené ze tří zástupců nejvýznamnějších stavebních firem, tří zástupců akademického a tří zástupců aplikovaného výzkumu, vývoje a inovačních činností. Celkový počet členů SG je 9, pro první období byl zvolen předsedou SG Ing. Vlastimil Rojík, zástupce VTŘ pro technické řízení Metrostav, a. s. Každá ze sedmi FA má dva zodpovědné reprezentanty, kteří jsou spolu s SG členy širšího grémia vedení CCTP. V současnosti byla již činnost CCTP zahájena, bližší informace na chystaných www.czctp.cz. Adresa sekretariátu CCTP: TZÚS-VVI Šumavská 31a 612 54 Brno Tel.: 541 235 480 Fax: 541 235 303 E-mail: [email protected] stavebnictví 12/06 – 01/07 77

poradna

text: Informační centrum ČKAIT

Problém s projektováním RD Jsem autorizovaným inženýrem v oboru pozemních staveb. Podle současného postoje úředníků některých stavebních úřadů nejsem oprávněn provést sám projektovou dokumentaci RD. Stavební úřad požaduje pro napojení na místní komunikace projektovou dokumentaci ověřenou kulatým razítkem dopravního autorizovaného inženýra a dokumentaci ČOV ověřenou kulatým razítkem vodohospodářského autorizovaného inženýra. Před rokem 2004 jsem běžně dělal rozhledové studie pro napojení na komunikace I. a II. třídy a v roce 2004 jsem projektoval osazení RD do terénu včetně napojení na komunikaci a ČOV. Proč takto komplikovat projektovou dokumentaci na běžný RD? Přitom dokumentace ČOV sestává ze stručné technické zprávy, situace se zakreslením ČOV a kopie prospektu vybrané

ČOV. Pro stavebníka je neúnosné platit další dva projektanty. Přitom jsem byl ihned v počátcích po získání autorizace poučen, že mohu projektovat vše, co se týká pozemních staveb včetně přípojek a komunikací přiléhajících k pozemním stavbám, včetně jednoduché statiky. J. P. Požadavky stavebního úřadu musíme potvrdit jako oprávněné. V publikaci ČKAIT „Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby“, 2. vydání, 2004, se na straně 29 k tzv. překrývání oborů autorizace uvádí: „Inženýr autorizovaný v oboru pozemní stavby … je v rámci stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vykonávat i všechny odborné činnosti oborů technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost

staveb.“ Autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby nemůže překrývat obor vodní stavby a obor dopravní stavby. Vo d ní d í l a d ef i nu j e z áko n č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, v § 55 podle jejich účelu a uvádí jejich výčet. Mezi vodní díla patří také čistírny odpadních vod. Podle Výkladové komise Ministerstva zemědělství ČR (výklad č. 46) a ve shodě s výše citovanou publikací mohou vodní díla navrhovat pouze osoby autorizované v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství. Určitou výjimku představují čistírny zmíněné ve výkladu č. 46: „Stavba domovní čistírny, ze které nejsou vypouštěny odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, ale jsou po čisticím procesu akumulovány v bezodtokých jímkách, zřejmě neslouží

k nakládání s vodami ve smyslu ustanovení vodního zákona, a to k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona, ani k vypouštění odpadních vod do kanalizace podle § 16 vodního zákona a nemělo by se u těchto staveb zřejmě jednat o vodní dílo. V tomto případě by se jednalo o stavbu, kterou povoluje obecný stavební úřad. O tom, zda se v daném případě jedná, nebo nejedná o vodní dílo, je podle vodního zákona oprávněn rozhodnout příslušný vodoprávní úřad.“ Praxe stavebních úřadů v minulých letech byla taková, že dovolovala širší výklad překrývání oborů autorizace. Avšak zejména po zrušení tzv. zvláštní způsobilosti při výkonu vybraných činností ve výstavbě vyžadují stavební úřady zpracování projektové dokumentace autorizovanou osobou s příslušným oborem či specializací autorizace. Marie Báčová

inzerce

Máte chuť na něco pořádného? Vyzkoušejte...

KMB SENDWIX je první ucelený systém vícevrstvého zdiva na českém trhu, který vychází z moderních trendů ve stavebnictví. S KMB SENDWIX snadno postavíte dům, který Vám bude poskytovat maximální tepelný komfort nejen v zimě, ale i v horkém létě. Přitom ušetříte za energii a díky minimální tloušťce stěn bude Váš dům prostornější než při použití tradičního jednovrstvého zdiva. Vrstva A – kvádry Sendwix • vynikající zvuková izolace • vysoká tepelná akumulace

Vrstva C – ušlechtilá omítka • vysoká životnost • povrchová úprava dle Vašeho výběru

Vrstva B – kontaktní zateplení • nadstandardní tepelná izolace • provozní úspora energie

w w w.km be t a.c z , i n f o l i n ka: 800 1 5 0 2 0 0

Vrstva A

Vrstva B

Vrstva C


Moravská Sahara je jihomoravská lokalita s velmi kvalitním křemičitým pískem. A právě tento materiál používáme. Kvalitní výrobky dělají prvotřídní suroviny a skvělé ceny… Obojí máme!

kaskádové kotelny s kotli řady

THERM DUO 50, 50T, 50FT THERM TRIO 90, 90T

Investiční výhodnost kaskádových kotelen Ekonomického provozu je dosaženo důsledným využíváním informačních technologií umožňující ideální regulaci výkonu kotelny v každém okamžiku provozu. Vybavení kotlů komunikačním rozhraním (inter face), umožňuje přenos informací mezi kotli a plynulou modulaci výkonu všech kotlů v kaskádě současně. Znamená to nejen dosa žení optimálního nastavení výkonu v každém okamžiku provozu, ale i okamžitý přístup k informacím o aktuální činnosti a eventuální diagnóze problému kaskádové kotelny. Dnešní kaskádová kotelna je skutečně „inteligentním zařízením" pracujícím zcela samostatně, bez zásahu „omylného člověka”. Kaskádové kotelny jsou přesně zací lenou odpovědí na naléhavý požadavek optimálně řešit současné problémy středních a malých odběratelů tepla i TUV. Ekologičnost je dána použitím kotlů se známkou „Ekologicky šetrný výrobek”. Za narůstajícím zájmem odborné i investorské veřejnosti stojí jejich čtyři základní přednosti:

• mimořádná inves tiční výhodnost • nadstandar dní ekonomika provozu • plně automatizovaný provoz • ohleduplnost k životnímu prostředí

kondenzační kotle

THERM 28 KD, KDC, KDZ

Účinnost kondenzačních kotlů nad 100% V poslední době je stále více aktuální požadavek na tepelné zdroje s co možná nejvyšší účinností při minimálních emisích škodlivých látek do ovzduší. Tomuto trendu vyhovují plynové kotle pracující v kondenzačním režimu, tzn. kotle, které jsou navíc schopny zužitkovat energii vodní páry vznikající spalováním plynu

• vysoká úspora na nákladech • vysoká účinnost provozu 98 – 106 % • vysoký komfort dodávky teplé užitkové vody • plynulá modulace výkonu • vysoký standard kvality kotlů • atraktivní vzhled a tichý chod

www.thermona.cz THERMONA spol. s r.o., Stará osada 258, 664 84 Zastávka u Brna � 544 500 505, 544 500 511, FAX 544 500 506, � [email protected]

Prováděcí vyhlášky k novému stavebnímu zákonu Nový stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, publikovaný ve Sbírce zákonů, částka 63 ze dne 11. 5. 2006; nabývá účinnosti 1. 1. 2007) zrušil spolu se starým stavebním zákonem jeho prováděcí vyhlášky s výjimkou: vyhlášky 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, a vyhlášky 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. U těchto dvou vyhlášek se předpokládá platnost minimálně do poloviny roku 2007; v průběhu roku 2007 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR připraví a vydá nové vyhlášky, které tyto stávající nahradí. Ve Sbírce zákonů, částka 161 rozeslaná 13. 11. 2006, byly publikovány malé novely vyhlášek č. 137/1998 Sb. a 369/2001 Sb. Obě malé novely se týkají výtahů, zdvihacích plošin, pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků. Ve vyhlášce č. 137/1998 Sb. se nahrazuje znění § 39 Výtahy novým zněním; ve vyhlášce č. 369/2001 Sb. se v § 2 Vymezení základních pojmů doplňuje definice zdvihací plošiny a v příloze č. 1 se bod 1.7 (Výtahy, zdvihací plošiny, pohyblivé schody a pohyblivé chodníky) nahrazuje novým zněním. V obou novelách se v novém znění příslušných ustanovení týkajících se výtahů objevuje odkaz na nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví

▲ Veletrh BAU v roce 2005


technické požadavky na výtahy, ve znění nařízení vlády č. 127/2004 Sb., a požadavky českých technických norem. Tím se požadavky ČSN vztahující se k výtahům stávají závaznými.

inzerce

informační servis

odborné semináře

14. 12. 2006 Sanace vlhkého zdiva Dům ABF, Václavské nám. 31, Praha 1 www.abf.cz/nadace/2006/sanace.asp 16. 1. 2007 Financování bytového fondu Masarykova kolej ČVUT, Thákurova 1, Praha 6 [email protected]

hrubá stavba uzavřená hrubá stavba stavba na klíč

Dům je možné postavit podle vašich přání i možností Nechte starosti s výstavbou na nás

24. 1. 2007 Juniorstav 2007 9. odborná konference doktorského studia www.eStav.cz/zpravy/clanky/juniorstav/juniorstav-2007.html

soutěže

19. 1. 2007 Energetický projekt 2006 uzávěrka přihlášek do 5. ročníku soutěže energeticky úsporných projektů ABF a.s., Úsek koncepcí a programů, Mimoňská 645, Praha 9 [email protected]

0. den výstavby stavební připravenost

2. den výstavby montáž přízemí

3. den výstavby montáž a betonáž stropní desky

5. den výstavby dokončení hrubé stavby

veletrhy, výstavy

6. 12.–12. 1. 2007 Výstava – přehlídka myšlenek, architektonických návrhů, realizací, studií a výtvarných děl Martinický palác (Útvar rozvoje HMP), Hradčanské náměstí 8, Praha 1 [email protected] 15.–20. 1. 2007 BAU 2007 Největší evropský veletrh stavebních materiálů BAU 2007. Spektrum nabídky veletrhu BAU: - Inteligentní pláště budov (B1, B2, B3, C1, C2) - Stavební informační technologie (C3) - Stavby ze dřeva (B4, B5, B6, C3, C4) - Architektonické povrchy (A4, A6, B5, B6) - Stavební chemie (A4, A5) - Střecha a stěna (A1, A2, A3) - Obnova domovního fondu (B0) Neue Messe, Mnichov, Německo www.bau-muenchen.com



Jednoduchý a rychlý stavební systém z velkoplošných dílců z keramického LiaporBetonu



Hrubá stavba do pěti dnů



Maximální tepelněizolační a akustické vlastnosti



Zdravotně nezávadný



Výborné mikroklima



Snadná opracovatelnost



Minimum mokrých procesů = minimum problémů



Při minimální zastavěné ploše maximální užitná plocha - „malý zvenku, velký uvnitř“

Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. CZ - 357 44 Vintířov Tel.: +420 352 324 444 Fax: +420 352 324 499, e-mail: [email protected]

inzerce

DŮM JEDNÍM TAHEM Skutečně výstižný slogan provází trhem stavebních materiálů produkty společnosti Lias Vintířov. Dům jedním tahem! V tomto slovním obratu nalézáme nejen vyjádření skutečnosti, že se jedná o ucelený systém konstrukčních prvků, ale zároveň jaksi mezi řádky správně tušíme, že máme tu čest s materiálem kvalitním, umožňujícím stavět rychle, ekonomicky a s důrazem na šetření energií. Jedná se o produkt montovaných prefabrikovaných rodinných domků s označením „Dům jedním tahem“. Je naprosto ideální jak pro ty, kdo nemají zkušenosti se stavbou domu nebo se nechtějí příliš starat o průběh výstavby, tak pro odborníky, kteří ocení především snadný průběh realizace a způsob technického řešení. Dům jedním tahem obsahuje projekty deseti typových domů. Splňují veškeré standardy spokojeného bydlení a budoucím majitelům nabízejí možnost bydlení během velmi krátké doby a za rozumnou cenu. Tyto domy se díky špičkové technologii řadí mezi nejlepší ve své třídě.

Lehký keramický beton z Liaporu – správná volba Obvodové a nosné konstrukce domů jsou navrženy jako velkoplošné dílce z lehkého keramického betonu — Liaporbetonu, jehož základem je keramické kamenivo Liapor. Lehký beton s kamenivem Liapor dosahuje značných předností ve srovnání s běžným betonem. Je to především nízká objemová hmotnost (LC 16/18 D 1,4), která je řádově o 35 % nižší,

Dům jedním tahem s názvem Helena

což umožňuje snížení transportních a montážních nákladů a výrobu dílců větších rozměrů. Ty se pak snadno přizpůsobí potřebnému rozmístění spár. Mezi další nezanedbatelné klady patří vynikající tepelné a zvukověizolační vlastnosti. Nelze opomenout ani výborné mikroklima, vysokou ohnivzdornost a snadnější opracovatelnost (pro případ dodatečného vrtání). Použitím lehkého keramického betonu získají obvodové stěny výrazně vyšší tepelněizolační vlastnosti při současném značném snížení objemové hmotnosti. Po provedení finálního zateplovacího fasádního systému je dosaženo nadstandardních hodnot tepelného odporu při celkové tloušťce sendvičové konstrukce 280 mm.

Jednoduchý a rychlý stavebnicový systém Velkou výhodou Domů jedním tahem je využití prefabrikace hrubé stavby. Realizovat stavbu rodinného domu klasickou zdicí technologií v co nejkratším čase má své hranice a omezení, které těžko překonáte. Technologie montáže prefabrikovaných dílců dokáže zkrátit dobu výstavby klasického rodinného domu v krajním případě pouze na 5 dnů. Tím stavebník ušetří nejen čas, ale především peníze. Velkou výhodou je snížení celkové pracnosti a odstranění některých náročných řemeslných prací na stavbě. Elektroinstalace je předpřipravena již v dílcích (rozvody, krabičky) z výroby a odpadá tím sekání drážek a otvorů na stavbě. Vzhledem ke kvalitě povrchu stěn odpadá výroba vnitřních omítek, stačí pouze stěrka. Standardní kvalita budoucí stavby (kvalita stavebního materiálu, rozměrové tolerance) je zajištěna

ve výrobně, a to pod odborným dozorem a bez povětrnostních vlivů. Vzhledem k současným nárokům na rychlost výstavby a zkracování doby od zahájení výstavby po nastěhování dochází často k následným poruchám staveb (trhliny, poruchy na omítkách atd.). U Domu jedním tahem se tyto poruchy vzhledem ke zvolené technologii výstavby a minimalizaci mokrých procesů při jeho výstavbě nevyskytují.

Malý z venku, velký uvnitř Domy nabízejí svým uživatelům možnost získat maximální obytnou plochu, jelikož celková tloušťka obvodových stěn je pouze 280 mm. Porovnáme-li zděnou stavbu s tloušťkou obvodové stěny 400 mm a zastavěnou plochou 10x10 s montovanou stavbou v technologii Domu jedním tahem stejného půdorysu, vyjde nám nárůst obytné plochy o 11,2 m2 ve prospěch Domu jedním tahem! Pro představu — tento prostor odpovídá velikosti jednoho dětského pokoje.

Nechte starosti na nás V případě, že se budoucí stavitel rozhodne pro projekt Dům jedním tahem, nastává mu pouze jedna starost, a to vybrat si dům v rozsahu dodávky: hrubá stavba, uzavřená hrubá stavba, stavba na klíč (typový projekt je v ceně dodávky). Lias Vintířov, LSM, k.s. CZ – 357 44 — Vintířov tel.: +420 352 324 444 fax: +420 352 324 499 e-mail: [email protected] www.liapor.cz

v příštím čísle

02/07

2007

stavebnictví

Téma odborné části příštího čísla se bude věnovat problematice staveb v horách. Najdete zde, mimo jiné, popis realizace Hraničního mostu na kontaktu dálnic D8 a A17 v Krušných horách (viz foto), problematiku památek lidové architektury či článek o konstrukci protipovodňových a protierozních opatření v horských bystřinných oblastech.

časopis

Ročník I

Číslo: 12/2006–1/2007 Cena: 65,– Kč vč. DPH Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ–648 03 Brno IČ: 44960751 Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 914

Číslo 02/07 vychází 7. února.

předplatné

únor

E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz

▲ Pilíř dálničního mostu v Krušných horách

Šéfredaktor: Milan Kunčák

„Na zkoušku“ 3 čísla časopisu: Celoroční předplatné (sleva 20 %):

130 Kč včetně DPH, balného a poštovného 520 Kč včetně DPH, balného a poštovného

Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, Bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Olga Bočková Tel.: +420 541 159 564 Fax: +420 541 159 658 E-mail: [email protected] Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.

Tel.: +420 541 152 565 E-mail: [email protected] Vedoucí redaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: +420 602 542 402 E-mail: [email protected] Redaktor odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 E-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová

inzerce Formát

Produkce: Mgr. Lucie Daňková Tel.: +420 728 867 448

Rozměr

Cena

E-mail: [email protected]

Na zrcadlo

Na spad (ořez)

1/1 strany

185x254 mm

(210x297 mm)

49 000 Kč

1/2 strany na šířku

185x125 mm

(210x147 mm)

26 000 Kč


1/2 strany na výšku

90x254 mm

(103x297 mm)

26 000 Kč

Inzerce: Mgr. Darja Slavíková

1/2 strany – editorial

90x254 mm

(103x297 mm)

28 500 Kč


185x82 mm

(210x104 mm)

17 500 Kč



185x61 mm

Nelze

13 200 Kč

Předplatné: Olga Bočková


43x254 mm

Nelze

13 200 Kč

Tel: +420 541 159 564


43x125 mm

Nelze

6 600 Kč

2. a 3. strana obálky

185x254 mm

(210x297 mm)

53 000 Kč

4. strana obálky

185x254 mm

(210x297 mm)

64 000 Kč

Odpovědný grafik: Marek Melnyčok Tel.: +420 541 159 374

Tel.: +420 541 159 437 Fax: +420 541 153 049

Fax: +420 541 159 658 E-mail: [email protected] Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o. Náklad: 32 000 výtisků

Objednávky inzerce zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, Bankovní spojení: ČSOB Brno, Číslo účtu: 377345383/0300) Mgr. Darja Slavíková tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]


Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 9771802203005+12 © Stavebnictví 2007 All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o.

s novým jménem na nové adrese

.s .a BSV FEITHCOH 323 /63 áksrotámirP 8 aharP 00 081 158 148 382 024+ .leT 246 048 382 024+ .xaF zc.bsv-feithcoh@ofni :liam-E

HOCHTIEF CZ a. s. Plzeňská 16/3217 150 00 Praha 5 Tel. +420 283 841 851 Fax. +420 283 840 642 E-mail: [email protected]

www.hochtief.cz

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs. bytová výstavba

Recommend Documents