ARCHEOLOGIE
RANĚ STŘEDOVĚKÉ EVROPY (1) 6. – 9. PŘEHLED ARCHEOLOGIE RANÉHO STŘEDOVĚKU V OBLASTECH OSÍDLENÝCH SLOVANSKÝM ETNIKEM
8-9. STŘEDNÍ EVROPA 8. ÚVOD;
SLOVENSKO
1. ROČNÍK MAGISTERSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. Katedra archeologie
Fakulta filozofická
Základní literatura
Formování střední Evropy v kontextu ideje univerzální křesťanské říše
západoslovanské kmeny ve střední Evropě
SLOVENSKO DOBA STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ Zdejší obyvatelstvo: Germáni (Svébové, Gepidové), nomádské populace východoevropského původu. Nejvíce stop osídlení: konec 4. – pol. 5. stol. Osídlení 5. století: poslední germánské populace na území Slovenska 470: Ostrogóti ničí království Svébů odchod Gepidů ze severního Potisí Příchod Slovanů: poslední třetina 5. – 1. polovina 6. stol. Písemné zprávy: sv. Martin z Tours, Prokopios (Hildigis), Jordanes (Getica – doklad o příchodu Slovanů před Avary). ČASNĚ SLOVANSKÉ OBDOBÍ: známo asi 100 archeol. lokalit
Časně slovanské osídlení S části karpatské kotliny
Slované vstupují do málo zalidněného prostoru (po odchodu většiny germánské populace). Příchod: přelom 5. – 6. stol. od S (SZ) ještě před příchodem Avarů; konec 6. stol.: tzv. druhá slovanská vlna osídlení (tažení spolu s Avary) – ker. tzv. podunajského typu.
Osídlení JZ Slovenska 6. – 8. stol. (pohřebiště)
Venkovské osady, pohřebiště ohrazená sídla (hradiště, dvorce) – 9. století
OBYTNÉ a hospodářské stavby
(polo)zemnice
Obytné jednotky Hospodářské (zahloubené, objekty srubové nadzemní) a jámy
VENKOVSKÉ OSADY
Nitra (Martinský vrch) (obytné areály – 9.st.)
DVORCE
Hospodářská dvorcová uskupení (Komjatice, 9.-10. stol.)
DVORCE
DUCOVÉ - velmožský dvorec (curia, castellum)
DATOVÁNÍ: pol. 9. – 2. pol. 10. stol.
Tlmače
HRADIŠTĚ
Územně správní centra (od 9. stol.); od 11. stol. se transformují do sídla komitátů.
Hronský Benadík
Detva - Kostolná
MAJCICHOV
NITRA – Hradní vrch 1, 2 – zbytky opevnění (palisáda, val) z 9. stol.
Půdorys části trojlodní baziliky (Bratislava – hrad)
Církevní architektura
Rotunda: Ducové Nitranská Blatnice Půdorys kostelní stavby: Děvín
Žárový pohřeb z časně slovanského období, keramika pražského typu (Čakajovce) Ploché (později také mohylové – někdy birituální) žárové hroby: výlučně až do pol. 7. stol., pak nastupuje též inhumace.
Problematika tzv. tzv. avarsko-slovanského avarsko-slovanského období období Problematika Období 1. poloviny 7. stol. bývá někdy řazeno do starší DH, jindy vyčleňováno jako přechodná perioda mezi ní a časně slovanským obdobím. AVAŘI
Kočovníci středoasijského původu – v 6.-7. stol. vytvářejí významný mocenský útvar v karpatské kotlině, částečně na Balkáně a ve střední Evropě. Poprvé se objevují v pramenech k roku 557 – avarské poselstvo u byzantského císaře (výkupné). 561 – první výprava Avarů do střední Evropy (proti francké říši) 565 do čela Avarů se dostává Bajan 567 – boj Avarů na straně Langobardů proti Gepidům: zisk území mezi Dunajem a Tisou Posl. třetina 6. stol. - prudké útoky proti byzantské říši – územní zisky na Balkáně 600 – Priskos, byzant. císař, porazil Avary někde v karpat. kotlině 603 – smrt Bajana, oslabení útoků proti Byzanci 623-626: obléhání Cařihradu, krutá porážka Avarů a jejich spojenců (Slovanů), konec avarské rozpínavosti proti Byzanci
Vpád Avarů do karpatské kotliny, rozsah avarského kaganátu, expanze Avarů na západ
Rozsah avarské moci v karpat. kotlině
AVARSKÝ KAGANÁT: 567 - 803
Největší rozmach avarské říše 2 územní celky: západní a východní kaganát Definitivní zánik avarské moci: opakovaná tažení Karla Velikého (791-797)
Rozšíření avarsko-slovanských hrobů a hranice avarského kaganátu na Slovensku (celkem 7200 km2 – 15% rozlohy Slovenska)
567 – pol. 7. stol. – časný st. 2. pol. 7. stol. – střední stupeň 8. stol. – mladší stupeň („století grifa“)
Poslední zmínka o Avarech v pramenech: r. 822 – mezi kmeny porobenými fran. říší jsou jmenováni Avaři; marca contra Avaros. Archeologicky jsou s Avary spojována plochá kostrová pohřebiště obsahující často pohřby jízdních bojovníků včetně koní. Na naše území zasahují svým SZ okrajem rozšíření – J Morava.
Kostrový dvojhrob (Cífer-Pác) Dnes je známo kolem 100 pohřebišť s téměř 6 500 hroby. VÝBAVA: keramika, opasková kování, ženské šperky (náušnice, prsteny, náhrdelníky), koňský postroj, zbraně, předměty denní potřeby (nože, přesleny, ocílky,…)
Počet jezdeckých hrobů na jednom pohřebišti: až několik desítek.
Rekonstrukce sedla z jezdeckého hrobu
Orientace kostrových jezdeckých hrobů
Rozmístění jednotlivých částí opasku (7.-8. stol.) in situ a na rekonstrukční kresbě
Typické opaskové garnitury (plechové a lité) z plochých kostrových, tzv. avarsko-slovan. hrobů
Reflexní luk
Litá bronzová (pozlacená) nákončí a ozdoby (8. stol.)
Tepané (plechové) a litá nákončí
Tepané náušnice – 7.stol.
Zlaté náušnice – 8. stol.
FALÉRA
TOREUTIKA (kovotepectví)
Zemianský Vrbovok (Slovensko, 1937) Depot stříbrných předmětů (600 g, stříbro) – nádoby, šperky, mince.
Datování: konec 7. stol. (byzantský původ)
Přilba hildesheimského typu (Dolné Semerovce)
Potiská keramika (kostrové hroby 6.-8. stol.)
Keramika pražského typu
Keramika tzv. podunajského typu
8. století
lisované terčíky (Holiare)
žlutá keramika (Nové Zámky)
9. – 10. století
Velkomoravský šperk (9. stol.)
Gombíky
Bubínkovitá náušnice
Meč z Blatnice
Ostruhy s maskami
DEPOT SEKEROVITÝCH HŘIVEN (Pobedim)
DEPOT ŽELEZNÝCH NÁSTROJŮ (Vršatecké Podhradie)
MAĎAŘI nejstarší vlna expanze: od 2. čtvrtiny 10. stol., hlavní nápor: 2. pol. 10. stol. Soužití slovanského a staromaďar. etnika (antropologické analýzy pohřebišť, hmotná kultura pohřebišť belobrdské kultury).
Stříbrný pozlacený šálek (Zemplín, staromaďarský hrob, cca 900 po Kr.)
začátek 10. stol.: silné útoky staromaďarských kmenů přinášejí zánik Velké Moravy (před r. 908)
Hliněné valy v Bíni (konec 10. stol.)
