ARCHEOLOGICKÉ CENTRUM OLOMOUC PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE
ROČENKA 2008
Olomouc 2009
Publikace byla vydaná za podpory Olomouckého kraje
Ročenka 2008 Bém, M. – Peška, J. (eds.) Olomouc, 2009 Překlad: Helena Holpuchová, Anna Pankowská (str.144-145), Jan Novák (str.57) a Alexandra Bernardová (str.237) 2009 Překlad © Archeologické centrum Olomouc, 2009 Archeologické centrum Olomouc příspěvková organizace, 2009 ISBN 978–80–86989–15–0
2
OBSAH 1. Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace, v roce 2008 1.1. Rok 2008 v životě organizace – Jaroslav Peška, Mojmír Bém.................. 1.2. Ekonomika Archeologického centra Olomouc – Hana Menšíková ................................................................................... 1.3. Organizační a personální struktura .........................................................
5 21 23
2. Z činnosti Archeologického centra Olomouc, příspěvkové organizace 2.1. Archeologické záchranné akce zahájené v roce 2008 nebo pokračující z roku 2007 ............................................................................ 2.1.1. Uskutečněné záchranné archeologické výzkumy ...................... 2.1.1.1. Záchranné archeologické výzkumy a s nimi související činnosti, které byly provedeny s podporou KÚ OK nebo zčásti ve vlastní režii organizace .................................................................... 2.1.2. Odborné archeologické dohledy, jejichž náklady byly hrazeny investory ......................................................................... 2.1.3. Odborné archeologické dohledy uskutečněné v režii ACO ............. 2.2. Nálezové zprávy odevzdané v roce 2008 do archívu Archeologického ústavu AV ČR v Brně .................................................. 2.3. Bibliografie zaměstnanců Archeologického centra za rok 2008 ...............
25 25
30 30 33 35 37
3. Odborné příspěvky Sídliště kultury s lineární keramikou v Bravanticích, okres Nový Jičín Tereza Krasnokutská ............................................................................... Analýza uhlíků ze sídliště kultury s lineární keramikou v Bravanticích, okres Nový Jičín Jan Novák, Tereza Krasnokutská.............................................................. Příspěvek k poznání jevišovického osídlení na střední Moravě Jaroslav Peška, Arkadiusz Tajer................................................................ Pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů z Hulína–Pravčic 2 Jaroslav Peška, Marek Kalábek................................................................. Věteřovský keramický depot z Pravčic Miroslav Daňhel.......................................................................................... Věteřovské sídlištní pohřby v Bystročicích 1 „U Topolánků“ Anna Pankowská........................................................................................ Doklady osídlení kultury popelnicových polí na lokalitě Olomouc–Nemilany Vendula Vránová........................................................................................ Nález laténského bronzového opasku z lokality Hulín 1 Arkadiusz Tajer.......................................................................................... Krátkodobý římský tábor u Hulína a Pravčic Miroslav Daňhel, Marek Kalábek, Evženie Klanicová, Anna Pankowská, Martin Paulus...............................................................
39 53 59 108 125 139 150 172 184
3
Germánská usedlost na lokalitě Hulín–Pravčice 2 Marek Kalábek............................................................................................ Raně středověké sídlištní objekty na lokalitě v Olomouci Slavoníně, trať „Pod hřbitovem“ Jakub Vrána................................................................................................ Makrozbytková analýza vrcholně středověkých sedimentů minoritského kláštera v Olomouci Alexandra Bernardová................................................................................ Konzervace méně obvyklých archeologických nálezů Barbora Zapletalová...................................................................................
4
209 216 234 247
Seznam autorů ……………………………..………………………………….....… . Nabídka publikací …………………………………………………………….....….
257
Webová prezentace .........................................................................................
260
258
Věteřovský keramický depot z Pravčic Miroslav Daňhel Sídliště, která budoval lid věteřovské skupiny na terénních vlnách po obou stranách Kosteleckého potoka na katastru Pravčic, patří mezi největší zkoumané lokality této kulturní skupiny starší doby bronzové na Moravě. Předmětem předkládané práce je zhodnocení zajímavého nálezového celku, který zde byl objeven v roce 2008. Předstihový výzkum probíhal v letech 2006–2009 pod pracovním názvem Hulín – Pravčice 1 „U obrázku“, ale dřívější nálezy bývají uváděny také pod názvy tratí „Vrbičné“ nebo „Farské nivky“ na západním břehu Kosteleckého potoka a „Zadní újezd“ na břehu východním (KOLBINGER– 1 STUCHLÍKOVÁ 1991, 5–6) . Přítomnost věteřovské keramiky je ze sledovaných tratí známa již od 60. let 20. století, kdy byla zjištěna povrchovými sběry. Následný výzkum Archeologického ústavu ČSAV pod vedením J. Meduny položil celkem 5 sond za účelem ověření podoby tehdy studovaného laténského sídliště. Ze sondy, která jediná byla položena na východním břehu Kosteleckého potoka, nepochází žádný materiál ze starší doby bronzové. Ostatní 4 sondy, zjišťující charakter osídlení na západním břehu Kosteleckého potoka, zachytily vrstvu s věteřovskými nálezy (MEDUNA 1961, 1962). V následujících desetiletích bylo naleziště sledováno především povrchovými sběry J. Kryla a D. Kolbingera (MICHNA 1983, 365–366, KOLBINGER – STUCHLÍKOVÁ 1991, 5–6, obr. 1, 4:1–15, 22). Na výzkum Hulín – Pravčice 1 „U obrázku“ navazoval na jižní straně výzkum Pravčice 1 „Nivky“, který uvádíme pouze pro doplnění informací o věteřovské osadě, která do něj také zasahovala (v trati „Nivky“ se projevily stejné kultury jako na výzkumu v trati „U obrázku“). Okolí lokality bylo opakovaně sledováno povrchovými sběry a podařilo tak vyčlenit rozsah a polohu věteřovského osídlení již před začátkem výzkumu, který tato zjištění potvrdil (KOLBINGER – STUCHLÍKOVÁ 1991, 5–6, obr. 1). Geomorfologicky se výzkum nachází v podcelku Holešovské plošiny v jihovýchodní části Hornomoravského úvalu. V místě výzkumu tvoří podloží spraš, která je pokrytá černozemí. V jihovýchodní části výzkumu protéká od severu Kostelecký potok, který se cca 400 m jižně vlévá do Rusavy. Potok je dnes regulován, ale v jeho okolí jsou stále patrné mocné sedimenty, zachycené i během výzkumu. Podobný charakter má i niva Rusavy, která je pokryta nivními půdami (MACKOVČIN – JATIOVÁ A KOL. 2002, 20–21, 42). Na západním břehu Kosteleckého potoka bylo věteřovské osídlení zaznamenáno v širokém pruhu o délce cca 500 m podél této vodoteče. Výzkum umožnil odkrýt západní část lokality, tak jak byla zjištěna povrchovými sběry. Nachází se zde terénní vlna, která nivu Rusavy převyšuje o 5 m. V jižní části přechází terénní vlna v jazykovitý výběžek, který byl proťat tělesem rychlostní komunikace. Věteřovské objekty a nálezy v kulturní vrstvě se koncentrují na hranu terénní terasy, její zázemí a svah, který se volně sklání k jihu, k nivě Rusavy. Na východním břehu Kosteleckého potoka pokrývalo osídlení svahy a vrchol terénní vlny s převýšením 5 m, tedy podobnou polohu jako v předchozím případě. Od jižního okraje na hranici s inundací Rusavy se táhne v délce asi 300 m. Předstihový výzkum zachytil jen široký pruh na jižním okraji sídliště. Nedaleko
125
levého břehu potoka byl objekt č. 856 s druhým depotem keramických nádob. Obecně jsou obě polohy ukázkou míst, která byla věteřovskou skupinou na Hulínsku vyhledávána k zakládání sídlišť (KOLBINGER – STUCHLÍKOVÁ 1991, 5– 6,9–12, obr. 1). Rozsáhlé výzkumy realizované na stavbě rychlostních komunikací v okolí Hulína umožnily prozkoumat i polykulturní lokality v tratích „Nivky“ a „U obrázku“ na hranici katastrů Hulína a Pravčic (DAŇHEL v tisku, DAŇHEL ET AL. 2009, PAULUS 2007a, 2007b, 2008a, 2008b, PAULUS ET AL. 2007). Na obou předstihových výzkumech se podařilo tvořilo významnou složku věteřovské osídlení. Další osídlení bylo datováno do neolitu (LnK, MMK), eneolitu (jordanovská kultura, KNP, KKK?, KŠK a KZP), doby bronzové a (NK, VěS, SMK, lužická a slezská fáze KLPP), halštatu ( platěnická fáze KLPP), laténu, doby římské, stěhování národů (?), raného středověku a novověku. Výzkum Hulín – Pravčice 1 („U obrázku“) umožnil prozkoumat 1338 objektů, 32 hrobů a 2840 m² kulturní vrstvy. Zkoumaná plocha zaujímala 6,8 ha (dalších 0,6 ha u výzkumu Pravčice 1 „Nivky“). Věteřovská sídliště zaujímala výše zmíněné polohy na svazích a vrcholech terénních vln. Zejména na vrcholu terénní vlny v trati „U obrázku“ se koncentrovaly rozměrné zásobní jámy. Směrem k jihu, kde terén klesal, se hloubka jam snižovala, částečně kvůli tomu, že směrem dolů narůstala mocnost kulturní vrstvy (až na 0,9 m). Vrstva zde byla zkoumána sondami a pomocí snižování čtvercové sítě. Sídliště vyniká velkým počtem pohřbů s jámách. Celkem byly zachyceny ve 16 objektech. V 11 případech jde o pohřby jedinců nebo částí skeletů. V jedné zásobní jámě byla v jámě uložena těla dvou osob (obj. č. 856) a v objektu č. 310 dokonce tři jedinci. Hmotná kultura sídliště reprezentuje běžnou výbavu zemědělských sídlišť starší doby bronzové. Převažuje keramika s prvky celého vývoje věteřovské skupiny (starší, klasická i pozdní fáze), mimo ni je charakteristické množství kostěné a parohové industrie (TAJER 2008) a v menší míře přítomnost výrobků z bronzu a štípaných a broušených kamenných předmětů. Mezi nepříliš běžné nálezy patří jantarové korálky od pohřbu v zásobní jámě č. 85. Nálezová situace: Již během rozpoznání objektu č. 853 byla po skrývce zaznamenána mísa (č.5, obr. 5:3) obrácená dnem vzhůru, zachycená stavebním strojem. Vnitřek nádoby byl dutý, pouze ve spodní části byla zjištěna vrstva zeminy. Bylo přistoupeno k vybrání východní poloviny objektů 853 a 854 za účelem získání společného profilu a zjištění superpozice (obr. 2,3). Při snižování uloženiny severně od nádoby č. 5 byla nalezena řada tří hrnců (č.1, 2 a 4, obr. 4:1, 3,4) a rozbitý soudkovitý hrnek (č.3, obr. 5: 2). Všechny nádoby byly dny vzhůru. Lehce vykloněn se nalézal hrnec č. 2, což pravděpodobně vedlo s sesunutí soudkovitého hrnku, který byl původně položen na obráceném dně zmíněného hrnce nebo na jeho hraně (obr. 6). Uvnitř nádoby č. 1 jsme po jejím vyzdvižení zjistili pokličku postavenou kolmo na hranu (č.7, obr. 5:1; 7). Po dokumentaci profilu byla odebrána západní polovina objektu 853, kde stál, opět dnem vzhůru, další hrnec (č.6, obr. 4:2). Nacházel se mírně jihovýchodně od středu jámy (obr. 2,3). Objekt č. 853 – výkop 4607: Pravidelná oválná jáma orientovaná ve směru S– J s pravidelnými přímými svislými stěnami a rovným dnem. Řez určen jako
126
vanovitý. Vzhledem k mocnosti skryté ornice a kulturní vrstvy (0,9m) není jasné, zda se jedná o zachované dno hlubší jámy nebo mělký objekt. Objekt byl v superpozici s objekty č. 854 a 857. Rozměry: délka=3,56m, šířka=2,26 m, hloubka=0,24 m uloženina 2176: písčitá hlína barvy světle šedé černi. Hutnost středně ulehlá, hranice ostré. Ve výplni objektu se kromě 7 nádob nalezly pouze drobné atypické pravěké střípky. Max. mocnost=0,24m Popis nálezů: č.1– hrnec vejčitého tvaru s prohnutým hrdlem a vně vyhnutým okrajem Celkový tvar je nepravidelný Na podhrdlí nepravidelně rozmístěna trojice zdvojených hrotitých pupíků. Povrch uvnitř je hlazený, světle hnědá. Vnější povrch je drsný s různými barvami– cihlově oranžovou, světle hnědou a tmavě šedou (obr. 4:1). výška=21,4 cm, průměr okraje=18 cm, průměr výdutě=19,2 cm, průměr dna=10,2 cm č.2– hrnec nepravidelně vejčitého tvaru s prohnutým hrdlem a vně vyhnutým okrajem, který je místy až přehnut. Na podhrdlí čtveřice zdvojených hrotitých pupíků. Spodní část je zřetelně užší a hruběji provedená. Vnější povrch drsný, jeho barva je převážně tmavě šedá až černá se světle hnědými a cihlově červenými místy. Povrch uvnitř není vyhlazený, pouze na vnitřní straně hrdla zřetelná úprava (obr.4:3) výška=23,4 cm, průměr okraje=18,3cm, průměr výdutě=20,5cm, průměr dna=10,3 cm č.3– část soudkovitého hrnku s ouškem. Stěny jsou nepatrně vně vyduté. V polovině výšky nádoby je umístěno páskové ouško. Na dně pozůstatky dnou nožek, původně celkem 4. Povrch je oboustranně hlazený. Barva kolísá mezi černou a tmavě šedou (obr.5:2). výška=9 cm, průměr okraje=15,6 cm, průměr výdutě=16,4 cm, průměr dna=14,2 cm č.4– hrnec vejčitého tvaru s prohnutým hrdlem a vně vyhnutým okrajem. Pod okrajem pravidelně rozmístěny 4oblé pupíky. Vnější povrch je drsněný s příměsí písčitého ostřiva, vnitřní povrch hlazený. Barva na vnější straně je šedooranžová, na vnitřní straně tmavě šedá ( obr. 4:4). výška=23,8 cm, průměr okraje=21,4 cm, průměr výdutě=21,6 cm, průměr dna=10,3 cm č.5– hluboká mísa mírné esovité profilace s nepatrně prohnutým hrdlem a vně vyhnutým okrajem. Spodní část porušena během skrývky. Na podhrdlí protilehle dvojice oušek, po obvodu pravidelně rozmístěno 6 hrotitých pupíků. Vnitřní povrch hlazený, světle šedohnědý. Vně je nádoba nehlazená a v horní části drsná se znatelně vystupujícím písčitým ostřivem. Vnější barva tmavě šedá, světle hnědá a šedooranžová (obr.5:3). výška=23,1 cm, průměr okraje=35 cm, průměr výdutě=34,5cm, průměr dna=14,4 cm č.6– hrnec soudkovitého tvaru s prohnutým hrdlem a vně vyhnutým okrajem. největší výduť je umístěna v polovině výšky nádoby. Nádoba má odsazené dno. Vnější povrch je drsněný s výraznou příměsí písčitého ostřiva, pouze na podhrdlí a
127
okraji se setkáváme s hlazením. Na vnitřní straně klesá kvalita úpravy od okraje směrem ke dnu. Barva je tmavě oranžová u dna a směrem vzhůru přechází do béžové (obr.4:2). výška=22,9 cm, průměr okraje=15,4 cm, průměr výdutě=18,2 cm, průměr dna=10,2 cm č.7– miskovitá poklička tvaru kulové úseče s páskovitým ouškem na vnitřní straně. Vnější strana je hlazená a pouze při okrajích drsná, obdobně je tomu na vnitřní straně. Vnitřní povrch při dně tmavě černý, místy světle hnědý a šedý (obr.5:1). výška=2,8 cm, průměr okraje=11cm Rozbor nálezů: Nádoby zastoupené v obou depotech reprezentují snadno rozlišitelné formy věteřovské keramické produkce. Hrnce vejčitého tvaru s vně vyhnutým okrajem, vnějším drsněním a prstováním povrchu se vyskytují po celou starší dobu bronzovou v únětické kultuře i věteřovské skupině a přežívají i do střední doby bronzové, nehodí se tedy k přesnějšímu datování (obr. 4; TIHELKA 1953, 257; 1960, 35–36; SPURNÝ 1972, 223). Hluboká, hrncovitá mísa se dvěma uchy pod okrajem a dvěma zdvojenými hrotitými pupíky (obr. 5:3) nachází na věteřovských sídlištích analogie; jsou známy z např. Blučiny, Lovčiček, Olomouce, Přerova, Rymic nebo Věteřova. U Blučiny, Lovčiček a Přerova se uvádí souvislost s osídlením klasické fáze. V baňatější podobě s prohnutým hrdlem a 4 oušky mají analogie v Hodonicích a Olomouci (STAŇA 1988, 322, obr. 6:8, 9: 16; STUCHLÍKOVÁ 1987, 12, obr. 2:16; 1999, 308, obr. 4:28; TIHELKA 1960, 52, obr. 9:8, 10: 5, 8, 34: 6). Vyskytují se rovněž na Slovensku, kde jsou dávány do souvislosti s klasickou fází maďarovské kultury a jejich původ je hledán v Karpatské kotlině (TOČÍK 1964, 33, obr. 15:11, tab. XXXIII:7, XL:7). Ze sídliště v Bezměrově je torzo podobné dvouuché mísy známo ze středobronzového horizontu osídlení (SPURNÝ 1972, 220, obr. 12:9). Soudkovité hrnky (obr. 5:2) jsou jedním z typických prvků věteřovské keramické produkce. Jejich vývoj se začíná už v závěru únětické kultury a končí na počátku střední doby bronzové. Hrnek z depotu je možné považovat za tvar klasické fáze věteřovské skupiny, pro což svědčí válcovitý tvar, větší průměr a tenkostěnné vypracování (ONDRÁČEK–STUCHLÍKOVÁ 1988, 16,18; STUCHLÍK 1987,49,77,79). V ústí hrnce č. 1, obráceného dnem vzhůru, se nalezla poklička (obr. 5:1). Pokličky se vyskytují v několika typech, z nichž nejrozšířenější je právě typ miskovité pokličky s ouškem na dně. Na Moravě nejde o příliš zastoupený tvar, častěji jsou zmiňovány ze Slovenska, kde jsou řazeny do klasické fáze maďarovské kultury (TIHELKA 1960, 54, obr. 16:10, 23:12, 30:3; TOČÍK 1964, 37, 38, tab. LX:8, LXII:25). Úvahy o celkové chronologické pozici depotu se opírají o datování soudkovitého hrnku, hrncovité mísy a pokličky, které jsou řazeny do klasické fáze věteřovské skupiny. U hrncovité mísy není vyloučeno její mladší datování. Problematikou keramických depotů nejen ve starší době bronzové se posledně souhrnně zabývali H. PALÁTOVÁ a M. SALAŠ (2002). V jimi sledovaném prostoru
128
Burgenlandu, Dolního Rakouska, České republiky, Maďarska a Slovenska se výrazněji starobronzové depoty koncentrují nejprve ve skupině Leithaprodersdorf a poté v únětické kultuře, skupině Wieselburg a typu Unterwölbling. V závěru nejmladšího úseku doby bronzové jsou keramické depoty téměř výhradně zastoupeny v maďarovsko–věteřovském prostředí. Mimo něj byla keramika záměrně uložena pouze na opevněném sídlišti otomanské kultury v Nižné Myšli a v dolnorakouském Gutramsdorfu, kde jde o tzv. Linzenkeramik (GAŠAJ 1993; PALÁTOVÁ–SALAŠ 2002, 59–63, 59–63, obr. 1, s další literaturou). Z věteřovské skupiny známe dosud 7 případů keramických depotů. Na jižní Moravě pochází první depot z výšinného sídliště v Budkovicích. Zde stálo 10 nádob po obvodu dna jámy a všechny byly umístěny dny vzhůru. Jednalo se o 3 mísy, 2 velké hrncovité nádoby, 2 hrncovité nádoby, velkou amforu, mísovitou nádobu a soudkovitý hrnek (ONDRÁČEK–STUCHLÍKOVÁ 1982, 36–37, tab. 39–42). Na sídlišti v Hodonicích – bývalé Loydlově cihelně bylo na dně oválného objektu 6 mís, 2 hrnky a horní část bezuché amfory (PALÁTOVÁ –SALAŠ 2002, 26, tab.2B, STUCHLÍKOVÁ 1987, 10,12, obr. 1). Na jiné lokalitě na katastru Hodonic byly odkryty dvě jámy (č. 509 a 529), které obsahovaly celé keramické nádoby. Tyto nálezy však nejsou v literatuře uváděny jako depoty a uvádíme je v souvislosti s další interpretací (ČIŽMÁŘ 2004, FOJTÍK 2006, 36). Posledním sledovaným nálezem z jižní Moravy je pětice nádob nalezená nade dnem sídlištní jámy v Mušově. Pohárek, hrnek a osudíčko byly v tomto případě překryty mísou a spodní částí velké nádoby, které byly vloženy do sebe a překlopeny dny vzhůru. Tento soubor doplňovaly dva soudkovité hrnky na dně objektu (GEISLER– STUCHLÍKOVÁ 1986, 122). Z bližšího okolí Hulína, odkud pochází depot popisovaný v této práci, jsou známy i další sklady nádob. Během výzkumu ve Zlíně – Malenovicích „Mezicestí“ bylo nově zachyceno osídlení věteřovské skupiny. Z objektu č. 500 se uvádí nádoby vložené do sebe a z objektu č. 587 pak přímo keramický depot, který měl obsahovat okolo 20 nádob. (KOHOUTEK 2005, 316, 325, obr. 5, 6). Poněkud jiného charakteru je objev učiněný v Bezměrově, kde byla zachycena složitější situace, která je vysvětlována jako kultovní místo. V horní části objektu byla dny vzhůru umístěna skupina dvou amfor a hrnce, poněkud stranou ležela na boku mísa. Pod uvedenou skupinou ležel na vrstvě plasticky tvarované mazanice hrnek a nedaleko ještě amfora. Pod mocnou krou mazanice ležel na boku džbánek. Do dna objektu byly zapuštěny dvě velké kůlové jamky (SPURNÝ 1972, 186,187, 218, 220, 234, 235, obr. 10, 20). Z jihozápadního Slovenska pochází 12 maďarovských depotů, některé však byly podrobeny kritice (PALÁTOVÁ – SALAŠ 2002, 56–57). Největší počet pochází z opevněného sídliště ve Veselém, kde je doloženo 7 případů (TOČÍK 1962, 82, 93, pozn. 2, 1964, 79–81, 116, 117, 138, 139, 141–143). Dobře je dokumentován nález z Budmeric, při jehož publikaci byly v poznámkách popsány i jiné hromadné nálezy maďarovské keramiky – Boleráz, Jelšovce, Kamenín, Nitranský Hrádok, Velká Maňa, Veselé aj. (TOČÍK 1962). Hrnce obrácené dny vzhůru pochází i ze starobronzového nálezu z Prahy – Bubenče, (BÖHM 1941, tab. 30 dole). Mezi uvedenými keramickými depoty závěru starší doby bronzové vynikne především podobnost s nálezy z Bezměrova a Budkovic a to v rozmístění při okraji
129
jámy a poloze nádob dny vzhůru. Rovněž dominantní zastoupení velkých tvarů je u obou depotů výrazné (ONDRÁČEK–STUCHLÍKOVÁ 1982, 36–37, tab. 39–42). Obrácení dny vzhůru se dále vyskytlo v Mušově, Praze – Bubenči a Uhřicích (BÖHM 1941, tab. 30 dole; GEISLER–STUCHLÍKOVÁ 1986; ONDRÁČEK 1958b). Z této skutečnosti vyplývá i omezená možnost interpretace keramického souboru z Pravčic. O nádobách obrácených dny vzhůru bývá někdy uvažováno v souvislosti s neprofánním charakterem jejich uložení. V současné době převládá názor o sakrálních důvodech ukládání depotů a zde je opět obrácená poloha dny vzhůru vnímána jako vylučující vzhledem k úmyslu jídelní obětiny. Jistou negací podobné úvahy může být přítomnost pokličky pod hrncem č. 1. Dále složení garnitury, v níž převládají velké nádoby, nekoresponduje s představou o přísežných rituálech, v rámci kterých by depoty měly obsahovat spíše malé nádoby, čemuž zde odpovídá jen soudkovitý hrnek. Kromě objektu 853 s nálezem 7 celých nádob, jejichž uložení splňuje představy o keramickém nefunerálním depozitu, bylo mezi věteřovskými nálezy i několik dalších situací podobného charakteru. Především je to objekt 238 s nálezem dvou soudkovitých hrnků, šálku a torza hrncovité nádoby, které jsou doplněny dalšími 2 zlomky keramiky a množstvím mazanice (PAULUS 2008b, 321) . Jak je u sídlišť věteřovské skupiny běžné, sídlištní objekty byly materiálově velmi bohaté a i zde je obtížné rozhodnout, v jakých případech mohlo jít o záměrné uložení jedné nebo více nádob (např. 495 a 580). Obdobný problém vyvstává např. i u hodnocení nálezů z jam na maďarovských sídlištích, které jsou hodnoceny jako depoty (diskuze viz ČIŽMÁŘ – SALAŠ 2005; FOJTÍK 2006, 36; PALÁTOVÁ – SALAŠ 2002, 7, 8, 56, 57). Jev ukládání depotů lze v okolí Pravčic a Hulína doložit nejen pro období věteřovské skupiny. Nejedná se pouze o keramické depoty, ale i o sklady bronzových předmětů. Nejstarším nálezem keramický depot kultury zvoncovitých pohárů, který byl uložen do zásobní jámy č. 602 v trati „U Isidorka“ (BERKOVEC– HRADECKÁ 2007, 973, obr. 182). Dalším depotem je sklad bronzových předmětů, který byl uložen v intravilánu dnešních Pravčic. Kulturně byl řazen do klasické fáze únětické kultury, ale po vyčlenění pozdněúnětické fáze se stal jedním z jejích ukazatelů (STUCHLÍK 1987, 76, TIHELKA 1965, 46–49, Taf. 24). Se závěrem starší doby bronzové se pojí předkládaný věteřovský keramický depot z výzkumu Hulín – Pravčice 1 (tratě „U obrázku“, resp. „Zadní újezd“). Ojedinělý nález hřivny z katastru Hulína může souviset s neznámým depotem starobronzového stáří (ONDRÁČEK 1958a, 37). O něco mladší je keramický depot z hliníku hulínské cihelny, který obsahoval 7–9 džbánků a šálků uložených ve velké nádobě. Tento nález byl však rozebrán a v současnosti jsou z něj zachovány pouze dvě nádoby – džbán a šálek. Tyto okolnosti vedou jen k obecnému spojení se středodunajskou mohylovou kulturou, pravděpodobně její starší fází ve stupni BB (SPURNÝ 1968). Důležitý je velký depot bronzových předmětů uložených v osudí z trati „V háji“. Depot se řadí na závěr střední doby bronzové (horizont Hradisko–Hulín, naposledy SALAŠ 2005, 271 – 276, tab. 16 – 28A). V trati „U Isidorka“ nedaleko výše zmíněného depotu z objektu č. 602 byl na dně objektu č. 529 na sídlišti slezské fáze KLPP nalezen další depot. V jamce zakryté dvěma kameny byl na dně hliníku
130
spočíval hrnec, v němž byly na sebe naskládány šálky. Celkově se jednalo o 9 nádob (BERKOVEC – PEŠKA 2006). Tradice ukládání depotů je tedy na tomto malém prostoru doložena od závěru eneolitu po stupeň HB. Poznámky: 1 ) I když se jedná o nález učiněný během rozsáhlého výzkumu Hulín – Pravčice 1 („U obrázku“), je především u obrázků zohledněn přesnější název trati v místě nálezu „Zadní újezd“, která se nachází na levém, východním břehu Kosteleckého potoka blíže k Pravčicím. 2 ) Zmíněné nádoby stály v řadě. Šálek nesl na povrchu stopy druhotného opálení. Celý objekt byl zahloubený pouze do kulturní vrstvy a proto špatně rozpoznatelný. Protože se zde nalezlo i několik slabě vypálených lidských kostí, které však zatím nelze s ohledem na polykulturní charakter a místo nálezu ve vrstvě, přímo jednoznačně vztáhnout k tomuto objektu. Nelze zatím rozhodnout, zda byly nádoby uloženy jako depot a lidské kosti jsou jen intruzí, nebo zda je tato situace žárovým hrobem. Prameny BERKOVEC, T. – HRADECKÁ, L. 2007: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu. Hulín I. Archiv AÚ AV ČSAV Brno, č. j. 2622/07 Literatura BERKOVEC, T. – PEŠKA, J. 2006: Hulín (okr. Kroměříž), PV 47, 142 BÖHM, J.: Kronika objeveného věku, Praha 1941 ČIŽMÁŘ, Z. 2004: Hodonice (okr. Znojmo), PV 45, 157,158 ČIŽMÁŘ, Z. – SALAŠ, M. 2005: Rituální depozita v zásobních jámách únětické kultury z Hrádku (okr. Znojmo), Pravěk NŘ 15, 127–180 DAŇHEL, M. v tisku: Pravčice (okr. Kroměříž), PV 50 DAŇHEL, M. – KALÁBEK, M. – KLANICOVÁ, S. – PANKOWSKÁ, A. – PAULUS, M. 2009: Římský tábor u Hulína–Pravčic, v tisku FOJTÍK, P. 2006: Starší doba bronzová, in: Čižmář, M. – Geislerová, K.: Výzkumy. Ausgrabungen. 1999–2004, Brno 2006, 31–36 GAŠAJ, D. 1993: Keramický depot zo staršej doby bronzovej v Nižnej Myšli, Historia Carpatica, 23–24, 81–86 GEISLER, M. – STUCHLÍKOVÁ, J. 1986: Věteřovské sídliště v Mušově (okr. Břeclav), AR XXXVIII, 121–138 KOHOUTEK, J. 2005: Záchranné výzkumy na lokalitě Zlín – Malenovice „Mezicestí“ 1999–2005, Pravěk NŘ 15, 311–340 KOLBINGER, D. – STUCHLÍKOVÁ, J. 1991: Věteřovské osídlení Hulínska, Zprávy České archeologické společnosti při ČSAV – Supplément 12, Praha 1991 MACKOVČIN, P. – JATIOVÁ, M. A KOL. 2002: Zlínsko, in. MACKOVČIN, P. – SEDLÁČEK, M. (EDS.): Chráněná území ČR, svazek II., Praha MEDUNA, J. 1961: Laténské sídliště v Pravčicích (okr. Kroměříž), PV 1960, 75 1962: Výzkum laténského sídliště v Pravčicích (okr. Kroměříž), PV 1961, 71 MICHNA, P. 1983: Přehled archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku za rok 1982, VVM 35, 360–368
131
ONDRÁČEK, J. 1958a: Depot z Prušánek a únětické hřivny na Moravě, Pravěk východní Moravy I, 17–47 1958b: Únětická keramika z Uhřic, okr. Boskovice, PV 1957, 102–103 ONDRÁČEK, J. – STUCHLÍKOVÁ, J. 1982: Věteřovské sídliště v Budkovicích, FAM XVI, 1988: Sídliště v Budkovicích a jeho postavení v rámci věteřovské skupiny, PA LXXIX, 5–37 PALÁTOVÁ, H. – SALAŠ, M. 2002: Depoty keramických nádob doby bronzové na Moravě a v sousedních zemích, Pravěk – Supplementum 9, Brno 2002 PAULUS, M. 2007a: Hulín (okr. Kroměříž), PV 48, 362 2007b: Pravčice (okr. Kroměříž), PV 48, 384, 393–394, 400 2008a: Hulín (okr. Kroměříž), PV 49, 297 2008b: Pravčice (okr. Kroměříž), PV 49, 321, 334, 347–349 PAULUS, M. – KALÁBEK, M. – HLOŽEK, M. – KALA, J. – HOŠEK, J. 2007: Germánský hrob H7 z Hulína–Pravčic, in: Bém, M. – Peška, J. ( eds.): Ročenka 2006, Olomouc, 152–166 SALAŠ, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě I, II, Brno SPURNÝ, V. 1968: Hromadný nález keramiky ze střední doby bronzové v Hulíně, AR XX, 245–247 1972: Sídliště ze starší a střední doby bronzové v Bezměrově u Kroměříže, PA LXIII, 180–248 STAŇA, Č. 1988: Opevněné sídliště ze starší a počátku střední doby bronzové v Přerově na Moravě, SlA XXXVI–2, 309–325 STUCHLÍK, S. 1987: Únětické pohřebiště v Mušově, Studie AÚ ČSAV v Brně XIV/2, Praha 1987 STUCHLÍKOVÁ, J. 1987: Nové výzkumy sídlišť věteřovské skupiny na jižní Moravě, AR XXXIX, 10–17, 107–108 1999: Věteřovské sídliště v Lovčičkách (okr. Vyškov), Pravěk NŘ 9, 301–314 TAJER, A. 2008: Nález koňské postranice v objektu věteřovské skupiny na lokalitě Hulín – Pravčice 1, in: Bém, M. – Peška, J. (eds.): Ročenka 2007, 98–105 TIHELKA, K. 1953: Moravská únětická pohřebiště, PA XLIV, 229–328 1960: Moravský věteřovský typ, PA LI, 27–129 1965: Hort– und Einzelfunde der Úněticer Kultur und des Věteřover typus in Mähren, Fontes archaeologiae Moravicae 4, Brno 1965 TOČÍK, A. 1962: Nález maďarovskej keramiky v Budmericiach, ŠZ AÚ SAV 9, 81– 98 1964: Opevnená osada z doby bronzovej vo Veselom, ASF V, Bratislava 1964 Summary A Věteřov Pottery Hoard from Pravčice Miroslav Daňhel The site of Hulín – Pravčice 1 was investigated during preliminary archaeological research on the construction site of R55 speed road. The research
132
was conducted between 2006 and 2009 on the area of 6.8 ha and revealed 1,338 features, 32 graves and 2,840 m² and of a cultural layer. It was a multi–cultural site with finds from practically all prehistoric periods. The site was previously known owing to field prospection and minor probes. The article describes assessment of a pottery hoard belonging to the Věteřov Group from the earlier Bronze Age. Following the field prospection in previous decades, it was possible to ascertain the area of the Věteřov Group settlement. The finds were concentrated on the edge of a terrain terrace and its mild slope falling down to the flood plain of the Rusava stream. The subsoil was formed by loess covered with thick layers of black soil. The earlier Bronze features were mainly storage pits. The variety of finds corresponded to common production of an earlier Bronze settlement. Rather frequent phenomena on the settlement were burials in storage pits, which were uncovered in 11 cases. Feature 853 contained a set of complete pottery. The feature had a regular oval ground plan with north–south orientation and size of 3.56 m x 2.26 m and depth of 0.24 m. The vessels were mainly laid along the eastern side of the feature, only vessel 6 was found near the feature’s centre (figs. 2 and 3). The row along the eastern side contained the following vessels (from the south): a pot–shaped bowl (fig. 5:3), a pot (fig. 4:4), a pot (fig. 4:3), and a pot (fig.4:1). On pot no.2 a barrel– shaped cup (fig. 5:2; 6) was laid. In the neck of pot no. X a lid no.7 was inserted (fig.5:1; 7). All vessels were laid with their bottoms up. An analysis of chronological categorisation of vessels indicated dating to the classic stage of the Věteřov Group in the end of the earlier Bronze Age. Comparison with other pottery hoards revealed details in distribution of vessels along the side with their bottoms up and a majority of large shapes. The original reason for such depositing of the pottery set is not clear. The site also revealed other situations which could indicate deliberate depositing of pottery vessels but, similar to other cases from the earlier Bronze Age, their explanation is problematic. In the Hulín surroundings, collective finds of Bronze items and pottery vessels were present from the end of the Eneolithic to stage HB. Captions Fig. 1 – Pravčice, „Zadní újezd“, 2008. Research location with marked position of feature 853. By M. Daňhel Fig. 2 – Pravčice, „Zadní újezd“, 2008. The profile and ground plan of the northern half of the feature with the hoard of pottery vessels. By M.Daňhel. Fig. 3 – Pravčice, „Zadní újezd“, 2008. Feature 853 with the hoard of pottery vessels. By M. Paulus. Fig. 4 – Pravčice, „Zadní újezd“, 2008. Pottery from the hoard: 1 – pot no.1; 2 – pot no.6; 3 – pot no.2, 4 – pot no.4. By M. Daňhel. Fig. 5 – Pravčice, „Zadní újezd“, 2008. Pottery from the hoard: 1 – pot no.7; 2 – a barrel–shaped cup no.3; 3 – a pot–shaped bowl no.5. By M. Daňhel. Fig. 6 – Pravčice, „Zadní újezd“, 2008. A detail of vessels 1–4 (from the left). By M. Paulus. Fig. 7 – Pravčice, „Zadní újezd“, 2008. A detail of position of lid no.7 in the neck of pot no.1. By M. Paulus.
133
Obr. 1 – Pravčice, „Zadní újezd“, 2008. Poloha výzkumu s vyznačením místa objektu č. 853. Plán M. Daňhel
134
Obr. 2 – Pravčice, „Zadní újezd“, 2008. Profil a půdorys severní poloviny objektu s depotem keramických nádob. Kresba M.Daňhel
Obr. 3 – Pravčice, „Zadní újezd“, 2008. Objekt č. 853 s depotem keramických nádob. Foto M. Paulus
135
Obr. 4 – Pravčice, „Zadní újezd“, 2008. Keramické nádoby z depotu: 1 – hrnec č. 1; 2 – hrnec č. 6; 3 – hrnec č. 2, 4 – hrnec č. 4. Kresba M. Daňhel
136
Obr. 5 – Pravčice, „Zadní újezd“, 2008. Keramické nádoby z depotu: 1 – poklička č. 7; 2 – soudkovitý hrnek č. 3; 3 – hrncovitá mísa č. 5. Kresba M. Daňhel
137
Obr. 6 – Pravčice, „Zadní újezd“, 2008. Detail nádob 1–4 (zleva). Foto M. Paulus
Obr. 7 – Pravčice, „Zadní újezd“, 2008. Detail polohy pokličky č. 7 v ústí hrnce č. 1. Foto M. Paulus
138