Muzeum umění Olomouc, státní příspěvková organizace

Advokátní kancelář

CHYTRÝ, VALTROVÁ & partneři, s.r.o. Malátova 633/12 150 00 Praha 5 Tel.: 224 240 609 E-mail: [email protected] www.dejure.cz IČ: 272 12 131 Zápis v OR: MS Praha, oddíl C, vložka 197212

MEMORANDUM ADRESÁT:

Muzeum umění Olomouc, státní příspěvková organizace

ODESÍLATEL:

Advokátní kancelář CHYTRÝ, VALTROVÁ & partneři, s.r.o. Mgr. Karel Vlček

DATUM:

31. 7. 2014

VĚC:

Právní   posouzení   autorskoprávní   ochrany   uměleckých   děl   a  náhledových fotografií při vytváření databáze CEAD 

Předmětem   tohoto   memoranda   je   stručné   právní   posouzení   ochrany   autorských   práv  k uměleckým dílům, jež budou zařazena do databáze Central European Art Database (dále jen  „CEAD“)   a   rovněž   ochrany   autorských   práv   k náhledovým   fotografiím,   na   nichž   budou  zobrazena   umělecká   díla   zařazená   do  databáze   CEAD.   Stručně   bude   rovněž   pojednáno   o  ochraně osobních údajů při vytváření databáze CEAD. 1.  Popis skutkového stavu  Úvodem   tohoto   právního   posouzení   rekapitulujeme   skutkový   stav,   z kterého   budeme   při  posouzení níže uvedené právní problematiky vycházet a jehož popis jsme obdrželi v emailové  zprávě od paní Barbory Kundračíkové dne 8. 7. 2014. Muzeum umění Olomouc vytváří databázi CEAD, kdy tato databáze CEAD bude obsahovat  soupis děl vybraných umělců středoevropského prostoru druhé poloviny 20. století.  Jednotliví  umělci   budou   nejdříve   charakterizováni   (krátkým   životopisem),   poté   bude   uveden   soupis  jejich děl, vernisáží, výstav atd. Databáze CEAD bude rovněž obsahovat náhledy uměleckých  děl   autora.   Dále   budou   u   uměleckých   děl   uvedeny   další   materiály   –   fotografie   z výstav,  tiskoviny   apod.   V některých   případech   budou   vytvořena   a   do   databáze   CEAD   zařazena  audiovizuální díla související s autorem (rozhovory s autory).  Ve shora uvedené emailové zprávě byl rovněž nastíněn postup, dle kterého je Muzeum umění  Olomouc připraveno postupovat v daném případě, a to takto: 1) Uzavřít   smlouvu   o   spolupráci   s každou   institucí,   která   bude   poskytovat   data   pro  vytvoření databáze CEAD (písemná i obrazová). 2) Následně za tuto instituci a jejím jménem uzavřít smlouvu s umělcem či jeho dědici,  resp.   získat   jeho/jejich   souhlas   se   zveřejněním   dat   a   náhledů   vybraných   děl   na  internetu v databázi CEAD.

3) Všechny fotografie opatřit copyrightem. 

2.  Autorskoprávní ochrana obecně  Již na úvod předesíláme, že práva autora k jeho dílu se skládají ze dvou složek.  a)  Osobnostní práva  Osobnostní   práva   představují   práva   autora   k dílu,   která   autor   nemůže   žádným   způsobem  převádět na třetí osobu. Mezi osobnostní práva se obecně zejména řadí: ­

právo autora osobovat si autorství k dílu;

­

právo autora rozhodnout o zveřejnění díla;

­

právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla atd.

Osobnostních práv se autor nemůže vzdát. Úprava osobnostních práv se nachází v § 11 zák. č.  121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AZ“). b)  Majetková práva  Oproti uvedenému ad a), majetková práva představují právo autora dílo užít. Způsob užití díla  uvádí   autorský   zákon   v demonstrativním   výčtu   v   §   12   AZ.   Autor   je   oprávněn   užít   dílo  v nezměněné formě, změněné formě, zapracované do jiného díla, do souborného díla. Autor je  rovněž oprávněn udělit právo užít dílo třetí osobě (§ 12 odst. 1 AZ). Pokud autor umožní  jakékoli třetí osobě užít dílo namísto autora, majetková práva autora k dílu nezanikají. Autor je  však povinen strpět zásah do majetkových práv k dílu (§ 12 odst. 2 AZ). Způsoby, jakými je  možné dílo užít obsahuje demonstrativní výčet uvedený v § 12 odst. 4 AZ.1 Právem dílo užít je:  a) právo na rozmnožování díla (§ 13 AZ), b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 14 AZ), c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 15 AZ), d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 16 AZ), e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 17 AZ), f) právo na sdělování díla veřejnosti (§ 18 AZ), zejména i.

právo   na   provozování   díla   živě   nebo   ze   záznamu   a   právo   na   přenos   provozování díla (§ 19 a 20 AZ),

ii.

právo na vysílání díla rozhlasem či televizí (§ 21 AZ),

iii.

právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 22 AZ),

iv.

právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 23 AZ).

1 Tučně jsou zvýrazněna relevantní užití díla z hlediska posuzované záležitosti. Strana

2 (celkem 10)

Zásadní   rozdíl   mezi   osobnostními   právy   a   majetkovými   právy   je   tedy   v tom,   že  s osobnostními   právy   autor   nakládat   nemůže,   oproti  majetkovým   právům   k dílu.   Ty  mohou být předmětem zcizení. Pokud chce autor nakládat s majetkovými právy, činí tak  prostřednictvím licenční smlouvy. 

3.  Licenční smlouva  Úprava licenční smlouvy pro autorskoprávní díla se nachází v zák. č. 89/2012 Sb., občanský  zákoník (dále jen „OZ“), konkrétně potom v §§ 2358­2389. Předmětem licenční smlouvy je  úprava   práv   nabyvatele   licence   k právu   užít   dílo   namísto   autora.   Licenční   smlouva   se  poskytuje jako tzv. výhradní a nevýhradní. Je­li ujednána výhradní licence, autor nemá právo  poskytnout tutéž licenci třetí osobě po dobu, co výhradní licence trvá (§ 2360 odst. 1 OZ). A  contrario, nevýhradní licence znamená, že autor je oprávněn tutéž licenci poskytnout více  osobám.  Není­li   výslovně   ujednána   výhradní   licence,   platí,   že   se   jedná   o   nevýhradní  licenci (§ 2362 OZ). Z hlediska zamýšleného záměru může být rovněž podstatné nakládání s dílem třetí osobou  odlišnou od autora a nabyvatele licence. Na tuto třetí osobu může být nabyvatelem licence tato  licence   postoupena,   či   nabyvatel   může   třetí   osobě   udělit   podlicenci.   V obou   případech   je  třeba, aby autor v původní licenční smlouvě poskytl nabyvateli licence právo udělit podlicenci  či postoupit licenci na třetí osobu.2  Pouze pro doplnění uvádíme, že má­li být licence poskytnuta bezúplatně, je třeba, aby byla  tato skutečnost v licenční smlouvě upravena výslovně. Licenční smlouva musí mít písemnou  formu.  4.  Zamýšlený záměr  Úvodem je nutno předeslat, že v rámci zamýšleného záměru vytvoření databáze CEAD je  nezbytné  posoudit  odděleně  otázku autorských práv  k  náhledovým  fotografiím  zařazeným  do databáze CEAD a k audiovizuálním dílům. Upozorňujeme rovněž na nutnost rozlišovat  jednak umělecké dílo, jež bude zařazeno do CEAD a jeho autorskoprávní ochranu, a jednak  samotnou   fotografii,   na   které   je   toto   umělecké   dílo   zachyceno.   Fotografie   je   totiž   rovněž  autorským dílem a sama osobě požívá autorskoprávní ochrany.  4.1. Náhledové fotografie A)  Náhledové fotografie ­ rozmnožování  V případě publikace náhledových fotografií není zdánlivě žádný vztah mezi fotografií, jakožto  samostatným   autorským   dílem   a   samotným   uměleckým   dílem,   jež   má   být   zařazeno   do  databáze CEAD. Ve skutečnosti tu však takový vztah existuje, neboť pořízením fotografie  uměleckého díla dochází k rozmnožování uměleckého díla (§ 13 AZ).3 2  § 2363 OZ: Nabyvatel může oprávnění tvořící součást licence poskytnout třetí osobě zcela nebo zčásti, jen  bylo­li to ujednáno v licenční smlouvě. §   2364   odst.   1   OZ:   Nabyvatel   může   licenci   postoupit   třetí   osobě   zcela   nebo   zčásti   jen   se   souhlasem  poskytovatele. Souhlas vyžaduje písemnou formu. 3 § 13 AZ Strana

3 (celkem 10)

Z ustanovení § 13 AZ tedy vyplývá, že v případě náhledových fotografií dochází k souběhu  práv dvou autorů k dvěma dílům. Jedná se o: a) ochranu majetkových práv autora uměleckého díla, jež je zobrazeno na fotografiích; b) ochrana majetkových práv autora fotografií.  Rozmnožování díla je jedno z majetkových práv (viz § 13 AZ). Právo rozmnožit dílo je tedy  převoditelné   licenční   smlouvou.   Každému   autoru   fotografií   musí   autor   uměleckého   díla  umožnit   rozmnožovat   toto   dílo   ve   formě   fotografií.4  Pro   posouzení   každého   jednotlivého  případu je tedy nutno zjistit, zda právo rozmnožit dílo bylo fotografovi poskytnuto.  Vzhledem k nám dostupným informacím mohou nastat dvě skupiny případů: a) Fotografie vytvořila osoba, jež není v zaměstnaneckém či jiném smluvním poměru  k Muzeu umění v Olomouci. V takovém případě je vždy nutno ověřit, zda tato osoba  měla/neměla právo vytvořit rozmnoženinu uměleckého díla. b) Fotografii   vytvořila   osoba,   jež   je   v   zaměstnaneckém   poměru   k Muzeu   umění  v Olomouci. V takovém případě je nutno s autorem uměleckého díla smluvně ošetřit  právo rozmnožit umělecké dílo, jež má být zařazeno do databáze CEAD.  B)  Náhledové fotografie ­ rozšiřování  Na  oprávnění   autora   fotografií   vytvořit   fotografii   uměleckého   díla   (rozmnoženinu   díla)   je  vázáno   právo   fotografa   prodat/darovat   tuto   rozmnoženinu   díla.   Pojmovým   předpokladem  práva na rozšiřování díla je zachycení díla do hmotného nosiče (originálu či rozmnoženiny  díla),   což   samo   o   sobě   představuje   výkon   výlučného   majetkového   autorského   práva  rozmnožovat dílo dle § 13 AZ (prodej fotografie na CD, DVD, flash disku). 5  Právo prodat  rozmnoženinu díla je majetkovým právem (§ 14 AZ6) a může být smluvně převedeno licenční  smlouvou. Není­li v licenční smlouvě mezi autorem uměleckého díla a autorem fotografie  stanoveno jinak, potom dle § 2376 odst. 5 OZ platí, že licence k rozmnožování díla zahrnuje i  licenci k rozšiřování takto zhotovených rozmnoženin. C)  Náhledové fotografie – sdělování veřejnosti  Výše byla popsána problematika rozmnožování a rozšiřování autorského díla. S ohledem na  skutečnost,   že   náhledové   fotografie   budou   zveřejněny   na   internetu,   je   dále   nutno   vyřešit  (1) Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin  díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě. (2)  Dílo   se   rozmnožuje   zejména   ve   formě   rozmnoženiny   tiskové,   fotografické,   zvukové,   obrazové   nebo  zvukově  obrazové,  stavbou  architektonického  díla  nebo  ve  formě   jiné   trojrozměrné  rozmnoženiny  anebo  ve  formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální. 4 Autor fotografií by měl mít uzavřenou příslušnou licenční smlouvu s autorem uměleckého díla.  5 TELEC, Ivo, TŮMA, Pavel. Autorský zákon. 1. vydání. C.H.BECK: Praha, 2007, s. 191.  6 (1) Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem  nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto  účelem. (2) Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v  hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na  území členského státu Evropských  společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k takovému  originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území Evropských společenství a ostatních  smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na  půjčování díla zůstává nedotčeno. Strana

4 (celkem 10)

problém s takovýmto zpřístupněním díla veřejnosti. V autorském zákoně je tato problematika  řešena v § 18 AZ7  (sdělování díla veřejnosti). Právo na sdělování díla veřejnosti je jedním  z majetkových práv autora, a proto je převoditelné licenční smlouvou.  Vždy je však nutno pamatovat na to, že v zásadě je třeba vždy smluvně ošetřit autorská práva  k dvěma dílům – uměleckému dílu a fotografii, a to buď přímo s autorem díla, resp. fotografie,  případně se subjektem, který je oprávněn na základě smlouvy s autorem právo dále postoupit  či převést.  4.2.

Audiovizuální nahrávky

Situace   u   audiovizuálních   nahrávek   je   poněkud   jednoduší,   neboť   jak   vyplývá   ze   zadání,  Muzeum   umění   Olomouc   bude   autorem   audiovizuálního   díla.   Z tohoto   důvodu   Muzeum  umění Olomouc budou náležet všechna majetková práva. V takovém případě je třeba pouze  získat   souhlas   autora   uměleckého   díla   se   zveřejněním   jeho   zvukových,   obrazových   či  obrazově­zvukových   podobizen   a   projevů   (tato   problematika   je   upravena   občanským  zákoníkem).8 Pokud bychom vytvoření databáze považovali za vědecké dílo, potom by zde být  souhlas autora uměleckého díla (viz pozn. pod čarou č. 8) být nemusel. Doporučujeme však  z důvodu opatrnosti tento souhlas vždy získat. 5.  Omezení autorského práva  Autorský   zákon   upravuje   i   výjimky   z autorskoprávní   ochrany,   tzv.   zákonné   licence.   To  znamená, že v případě splnění podmínek tzv. zákonné licence pro realizaci majetkových práv  autora k dílu by nemuselo Muzeum umění v Olomouci uzavřít licenční smlouvu tak, jak je  uvedeno   shora.   Autorský   zákon   obsahuje   katalog   zákonných   licencí,   přičemž   dle   našeho  názoru jsou relevantní dvě níže uvedené.  A.  Citace 

7 (1) Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po  drátě nebo bezdrátově. (2) Sdělováním díla veřejnosti podle odstavce 1 je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může  mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí.  (3)   Sdělováním   díla   veřejnosti   není   pouhé   provozování   zařízení   umožňujícího   nebo   zajišťujícího   takové  sdělování. (4)   Sdělováním   díla  veřejnosti   podle   odstavců   1  a   2  nedochází   k   vyčerpání   práva  autora   na   sdělování   díla  veřejnosti. 8 § 84 OZ Zachytit  jakýmkoli  způsobem  podobu  člověka  tak, aby podle zobrazení  bylo možné určit  jeho totožnost, je  možné jen s jeho svolením. § 85 OZ   (1) Rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením. (2) Svolí­li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k  jeho   rozmnožování   a   rozšiřování   obvyklým   způsobem,   jak   je   mohl   vzhledem   k   okolnostem   rozumně  předpokládat. § 89 OZ Podobizna   nebo   zvukový   či   obrazový   záznam   se   mohou   bez   svolení   člověka   také   pořídit   nebo   použít  přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo  obdobné zpravodajství. Strana

5 (celkem 10)

Prvním případem tzv. zákonné licence jsou citace, upravené v § 31 AZ. 9  Na posuzovanou  problematiku by mohlo dopadat zejména ustanovení § 31 odst. 1 písm. b) AZ (viz poznámka  pod čarou č. 9). V případě tohoto ustanovení se jedná o tzv. velkou citaci. Velká citace může  být použita pouze účelově. Podmínky velké citace jsou naplněny, jsou­li pro účely citace užity výňatky či drobná díla. Za  drobná díla ve smyslu § 31 odst. 1 písm. b) AZ je možné považovat (např. drobné zveřejněné  básně, aforismy, fotografická či výtvarná díla).10 V případě velké citace musí být dále splněny  dvě další podmínky, týkající se účelu užití díla, a to: a) „pro   účely   kritiky   nebo   recenze   (tyto   pojmy   jsou   určeny   svou   povahou   bez   bližší   legální definice, přičemž jde zpravidla o dílo slovesné), nejedná se však o jakoukoli   kritiku nebo recenzi, nýbrž pouze o takovou, která se nějakým způsobem vztahuje k   citovanému dílu,  b)  pro   účely   vědecké   nebo   odborné   tvorby   (příkladem   může   být   např.   zařazení   celé   drobné básně do učebnice či antologie za účelem jejího rozboru).“11 Přestože tak autorský zákon v současnosti výslovně nestanoví, i v případě tzv. velkých citací  platí, že musí být již vzhledem ke své povaze užity jako součást jiného díla. Není však v  současnosti rozhodné, zda výtvor, v němž je citace zařazena, splňuje či nesplňuje pojmové  znaky díla dle autorského zákona.12 Je však nutno předeslat, že se tak může stát pouze u děl  zveřejněných (viz § 29 AZ).13  A.  Knihovní licence  Další  ze   zákonných  licencí   představuje   tzv.  knihovní   licence.  Ta  je  upravena  v  §  37  AZ.  Podstatný je zejména § 37 odst. 1 písm. a) AZ:  (1) Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola   a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení, a) zhotoví­li   rozmnoženinu   díla,   která   neslouží   k   přímému   nebo   nepřímému   hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby. Citované   ustanovení   tak   může   dopadat   v prvé   řadě   na   díla,   jež   má   již   Muzeum   umění  Olomouc ve svých sbírkách. K těmto dílům je Muzeum umění Olomouc oprávněno provést  rozmnoženinu (fotografii) pro své archivační účely. Není tedy vyloučeno, aby pro některá díla,  9 § 31 (1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému  dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu  vyžadovaném konkrétním účelem, c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení  přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající  sledovanému účelu; vždy je však nutno uvést, je­li to možné, jméno autora, nejde­li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž  jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. 10 TELEC, Ivo, TŮMA, Pavel.  Autorský zákon. 1. vydání. Praha: C.H.BECK, 2007, s. 359 – 363. 11 TELEC, Ivo, TŮMA, Pavel.  Autorský zákon. 1. vydání. Praha: C.H.BECK, 2007, s. 361. 12 Tamtéž. 13  Prvním   oprávněným   veřejným   přednesením,   provedením,   předvedením,   vystavením,   vydáním   či   jiným  zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno (§ 4 AZ). Strana

6 (celkem 10)

která má Muzeum umění v Olomouci ve svých sbírkách a jež budou součástí databáze CEAD,  byla zachována knihovní licence. Je však sporné, zda lze tuto rozmnoženinu použít v rámci  databáze CEAD. Situace se tedy jeví jako hraniční a odborná literatura uvádí, že z účelu  tohoto  zákonného   omezení   autorského   práva   rovněž   vyplývá,   že   archivační   rozmnoženina  nesmí   být   dále   půjčována   či   jinak   užita.   Z toho   by   bylo   možné   dovodit,   že   vytvořit  rozmnoženinu a tuto nadále sdílet veřejnosti nad rámec konzervačních potřeb by bylo bráno  jako zásah do majetkových práv autora.  6.  Výhrada teritoriality  Je   nutné   upozornit,   že   všechny   shora   uvedené   informace   se   týkající   výlučně   autorského  zákona,   jehož   místní   působnost   je   omezena   pouze   na   území   České   republiky.   V případě  zahraničních děl nelze vyloučit teritoriální působnost jiných autorskoprávních předpisů. 

7.  Ochrana osobních údajů  V rámci vytváření databáze CEAD, jak plyne z výše uvedeného skutkového popisu, budou  uváděny údaje týkající se autora, zejména jeho jméno a datum narození. Z tohoto důvodu je  nutné se zabývat otázkou, zda a jakým způsobem vytváření databáze CEAD spadá do režimu  zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen  „OOÚ“). Úřad pro ochranu osobních údajů vydal stanovisko č. 2/2006 týkající se Zpracování  osobních údajů v rámci vědy.14 Z tohoto stanoviska vyplývá, že zpracování osobních údajů v  rámci vědy podléhá režimu zákona o ochraně osobních údajů.  Dle § 1 OOÚ platí,  že předmětem úpravy dle tohoto zákona je mimo jiné úprava práv a  povinností při zpracování osobních údajů.  Dle § 3 odst. 1 OOÚ se tento zákon vztahuje na  osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné  moci, jakož i fyzické a právnické osoby. Dle § 4 písm. a) OOÚ platí, že osobním údajem je jakákoliv informace týkající se určeného  nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže  lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho  či   více   prvků,   specifických   pro   jeho   fyzickou,   fyziologickou,   psychickou,   ekonomickou,  kulturní   nebo   sociální   identitu.  Jméno   a   datum   narození   představují   identifikátory,  pomocí kterých může být osoba přímo či nepřímo identifikována.15  Správcem osobních  údajů je každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí  zpracování a odpovídá za něj.16 Zákon o ochraně osobních údajů správci osobních údajů (zpracovateli osobních údajů) ukládá  řadu povinností ve vztahu k zpracovávaným osobním údajům. Úprava se nachází v § 5 OOÚ. 14 Dostupné na:  < http://www.uoou.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=9692>. 15  KUČEROVÁ, Alena, NOVÁKOVÁ, Ludmila, FOLDOVÁ, Vanda a kol.  Zákon o ochraně osobních údajů.   Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 55. 16  Muzeum   umění   v Olomouci   je   správcem   osobních   údajů   a   rovněž   zpracovatelem   osobních   údajů.  Zpracovatelem osobních údajů je každý subjekt, který na základě zvláštního zákona nebo pověření správcem  zpracovává   osobní   údaje   podle   tohoto   zákona.   Muzeum   umění   v Olomouci   bude   nejen   určovat   účel  zpracovaných osobních údajů, ale bude rovněž zpracovávat tyto osobní údaje.   Strana

7 (celkem 10)

Správce osobních údajů je povinen: a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány; b) stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů; c) zpracovat pouze přesné osobní údaje, které získal v souladu s tímto zákonem. Je­li to  nezbytné, osobní údaje aktualizuje. Zjistí­li správce, že jím zpracované osobní údaje  nejsou   s   ohledem   na   stanovený   účel   přesné,   provede   bez   zbytečného   odkladu  přiměřená opatření, zejména zpracování blokuje a osobní údaje opraví nebo doplní,  jinak osobní údaje zlikviduje. Nepřesné osobní údaje lze zpracovat pouze v mezích  uvedených v § 3 odst. 6 OOÚ. Nepřesné osobní údaje se musí označit. Informaci o  blokování,   opravě,   doplnění   nebo   likvidaci   osobních  údajů  je   správce   povinen   bez  zbytečného odkladu předat všem příjemcům; d) shromažďovat   osobní   údaje   odpovídající   pouze   stanovenému   účelu   a   v   rozsahu  nezbytném pro naplnění stanového účelu; e) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Po  uplynutí   této   doby   mohou   být   osobní   údaje   uchovávány   pouze   pro   účely   státní  statistické služby, pro účely vědecké a pro účely archivnictví. Při použití pro tyto účely  je třeba dbát práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a  osobního života subjektu údajů, a osobní údaje anonymizovat, jakmile je to možné; f) zpracovávat   osobní   údaje   pouze   v   souladu   s   účelem,   k   němuž   byly   shromážděny.  Zpracovávat   k   jinému   účelu   lze   osobní   údaje   jen   v   mezích   stanovených   zákone   o  ochraně osobních údajů, nebo pokud k tomu dal subjekt údajů předem souhlas; g) shromažďovat  osobní  údaje   pouze  otevřeně;  je  vyloučeno  shromažďovat   údaje  pod  záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti; h) nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům. Správce je oprávněn zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem osob, jichž se to týká,  ledaže by se jednalo o zákonem stanovené výjimky (§ 5 odst. 2 OOÚ). Správce osobních  údajů je povinen informovat osobu, jejíž údaje jsou zpracovávány o tom, v jakém rozsahu a  pro jaký   účel budou osobní  údaje zpracovány, kdo a jakým způsobem bude osobní údaje  zpracovávat a  komu mohou být  osobní   údaje  zpřístupněny, nejsou­li konkrétní osobě tyto  informace již známy.  Správce   musí   osobu,   jejíž   osobní   údaje   jsou   zpracovány   informovat   o   právu   přístupu   k  osobním  údajům, právu na opravu osobních  údajů, jakož i o dalších právech stanovených  v zákoně   o   ochraně   osobních   údajů.17  Zákon   o   ochraně   osobních   údajů   z této   povinnosti  17 Viz § 11 OOÚ. (1) Každý subjekt údajů, který zjistí nebo se domnívá, že správce nebo zpracovatel provádí zpracování jeho  osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života subjektu údajů nebo v rozporu se  zákonem, zejména jsou­li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může a) požádat správce nebo zpracovatele o vysvětlení, b) požadovat,   aby   správce   nebo   zpracovatel   odstranil   takto   vzniklý   stav.   Zejména   se   může   jednat   o  blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů. (2)   Je­li   žádost   subjektu   údajů   podle   odstavce   1   shledána   oprávněnou,   správce   nebo   zpracovatel   odstraní  neprodleně závadný stav. (3) Pokud vznikla v důsledku zpracování osobních údajů subjektu údajů jiná než majetková újma, postupuje se  při uplatňování jejího nároku podle zvláštního zákona. (4)   Došlo­li   při   zpracování   osobních   údajů   k   porušení   povinností   uložených   zákonem   u   správce   nebo   u  zpracovatele, odpovídají za ně společně a nerozdílně. Strana

8 (celkem 10)

stanovuje výjimku – když správce osobních údajů nezískal osobní údaje od dotčené osoby a  zpracovává osobní údaje výlučně pro účely výkonu státní statistické služby, vědecké nebo  archivní   účely   a   poskytnutí   takových   informací   by   vyžadovalo   neúměrné   úsilí   nebo  nepřiměřeně vysoké náklady.18 Pokud   osoba,   které   se   zpracování   osobních   údajů   týká,   požádá   správce   o   informace   o  zpracování   osobních   údajů,   je   této   osobě   správce   povinen   tuto   informaci   bez   zbytečného  odkladu předat (§ 12 odst. 1 OOÚ). Pro každou osobu, která bude zpracovávat osobní údaje je  zákonem o ochraně osobních údajů stanovena povinnost tuto skutečnost oznámit Úřadu pro  ochranu osobních údajů. S ohledem na skutečnost, že v databázi CEAD budou minimálně zpracovávána jména a data  narození, bude Muzeum umění v Olomouci zpracovatelem osobních údajů ve smyslu zákona o  ochraně osobních údajů. Z tohoto důvodu doporučujeme, aby provedlo registraci u Úřadu pro  ochranu osobních údajů.19 Rovněž je nutné, aby osoba, jejíž osobní údaje jsou zpracovávány,  dala souhlas se zpracováním těchto osobních údajů.   V případě   porušení   povinností   stanovených   zákonem   o   ochraně   osobních   údajů   je   možné  uložit pokutu za spáchaný správní delikt až do výše 10.000.000,­ Kč. 8.  Závěr  Při vytváření databáze CEAD lze proto z pohledu ochrany shora zmíněných práv doporučit  autorům databáze CEAD věnovat pozornost zejména níže uvedeným otázkám: 1) získání souhlasu autora se zpracováním osobních údajů a se zveřejněním jeho podoby  za daným účelem, a registrace Muzea umění Olomouc jako autora databáze CEAD u  Úřadu pro ochranu osobních údajů; 2) posouzení   splnění/nesplnění   podmínek   pro   užití   konkrétní   náhledové   fotografie  s uměleckým dílem na základě zákonné licence; 3) při nesplnění podmínek zákonné licence pro užití konkrétní náhledové fotografie je  nutné   sjednání   a   uzavření   licenční   smlouvy   a   to   v závislosti   na   konkrétních  okolnostech buď s autorem díla, nebo institucí, v jejíchž sbírkách se dílo nachází, má­li  sama příslušnou licenci, a autorem fotografie; 4) náležitosti licenční smlouvy musí odpovídat zákonným požadavkům a dále je vhodné  výslovně v licenční smlouvě upravit specifické otázky např. úplatnost, způsoby užití  díla atd.; 5) pro užití fotografií z výstav autora uměleckého díla platí výše uvedené o náhledových  fotografiích; 6) pro užití tiskovin posoudit splnění /nesplnění podmínek pro užití konkrétní tiskoviny  vztahující se k uměleckému dílu na základě zákonné licence;

(5) Správce je povinen bez zbytečného odkladu informovat příjemce o žádosti subjektu údajů podle odstavce 1 a  o   blokování,   opravě,   doplnění   nebo   likvidaci   osobních   údajů.   To   neplatí,   pokud   je   informování   příjemce  nemožné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí. 18 Viz § 11 odst. 3 písm. a) OOÚ. 19  Registrace   se   provádí   na   webových   stránkách   Úřadu   pro   ochranu   osobních   údajů.  http://www.uoou.cz/registr/ds­1511/p1=1511. Strana

9 (celkem 10)

7) pro užití audiovizuálního díla získat souhlas autora uměleckého díla se zveřejněním  jeho podoby za daným účelem; 8) u právních vztahů s mezinárodním prvkem je vždy nutno tyto právní vztahy posoudit  rovněž z pohledu příslušného cizozemského práva. 9.  Stanovisko k    postupu navrženému Muzeem umění Olomouc  V návaznosti na závěry tohoto memoranda sdělujeme k zamýšlenému postupu Muzea umění  Olomouc následující: 1) není nezbytné uzavírat smlouvy s autory/jejich dědici jménem institucí, které budou  data do databáze poskytovat, ale dle okolností je možné buď vstoupit do přímého  jednání   s autorem   díla/dědici   vlastním   jménem,   tj.   vytvořit   přímý   vztah   mezi  Muzeem   umění   Olomouc   a   autorem   díla/jeho   dědici,   nebo   uzavřít   příslušnou  dotčenou   institucí,   za   předpokladu,   že   ona   sama   je   již   na   základě   smlouvy  s autorem/jeho dědici oprávněna udělit podlicenci či licenci postoupit; 2) v případě uzavírání smlouvy s institucemi či jinými osobami odlišnými od autora je  nutné   vzít   na   vědomí,   že   jejich   prohlášení   v licenční   smlouvě   o   jejich   držení  majetkových práv k dílu nemá vliv na neoprávněnost užití rozmnoženiny uměleckého  díla. Takováto prohlášení mají vliv pouze na rozsah náhrady škody; 3) označení fotografií copyrightem lze doporučit jako vhodné preventivní opatření;  4) v posuzovaném   případě   je   vždy   nutno   postupovat   individuálně   s ohledem  na konkrétní případ a hodnotit veškeré relevantní skutečnosti. Teprve po zhodnocení  všech   skutečností   konkrétního   případu   lze   stanovit   postup,   který   bude   v souladu  s platnými právními předpisy, zejména autorským zákonem. 10.  Výhrady  Toto memorandum nepředstavuje konkrétní doporučení uskutečnit či neuskutečnit jakékoliv  konkrétní   faktické   či   právní   kroky   v   souvislosti   s   předmětem   tohoto   memoranda.   Toto  memorandum  bylo zpracováno výhradně  pro  potřebu  Muzea  umění  v Olomouci.  Budou­li  v rámci vytváření databáze CEAD uzavřeny jakékoli smlouvy, je třeba jejich obsah posoudit  vždy   v konkrétním   případě,   neboť   každá   smlouva   musí   reflektovat   specifika   smluvně  upravované situace.  Toto memorandum nemůže být použito žádnou třetí stranou nebo ve prospěch či neprospěch  třetí   strany   bez   našeho   písemného   souhlasu,   a   to   ani   v   případě   jakéhokoli   řízení   podle  občanského, správního nebo trestního práva. V případě jakýchkoli dotazů či připomínek vztahujících se k tomuto memorandu se na nás,  prosím, kdykoli obraťte.

Strana

10 (celkem 10)