Muzeum Těšínska, příspěvková organizace

Muzeum Těšínska, příspěvková organizace Hlavní třída 115/15, Český Těšín tel. 558 761 211, [email protected]

Nabídka přednášek pro ZŠ a SŠ 2014/2015

Zřizovatelem Muzea Těšínska je Moravskoslezský kraj

Vážení pedagogové, letité zkušenosti odborných pracovníků Muzea Těšínska nás utvrzují, že pořádání přednášek pro školy má smysl. S mnohými z Vás jsme navázali spolupráci a můžeme říci, že se naše přednášky pro Vaše žáky a studenty staly tradicí. Někteří z Vás o nás zatím nevěděli nebo neměli dostatek informací o námi poskytovaných službách. Proto si Vám všem dovolujeme nabídnout aktuální program přednáškové činnosti z oblasti historické, etnografické, archeologické aj. Přednášky jsou doprovázeny obrazovým materiálem, powerpointovou prezentací a v mnohých případech i názornými či sbírkovými předměty vztahujícími se k danému tématu. Nabízíme Vám dvě varianty realizace přednášek: 1. Přednáška se uskuteční ve Vaší škole – vyučující pouze zajistí místnost (třídu, aulu apod.), případně dataprojektor – dle potřeb přednášejícího. Přednáška je bezplatná. 2. Přednáška se uskuteční v některé z výstavních síní Muzea Těšínska nebo v Klubu Muzea Těšínska v Českém Těšíně (kapacita 35 osob). Studenti mohou zároveň zhlédnout probíhající výstavu či expozici. Zde studenti zaplatí obvyklé vstupné, tzn. 10 Kč za žáka, pedagogický doprovod zdarma. Přednášky objednávejte s dostatečným časovým předstihem. Bližší informace a rezervace termínů přednášek v Klubu Muzea Těšínska, tel. 558 711 866, e-mail:[email protected].

Oblast historická PhDr. Jan Al Saheb, Ph.D., historik První slezská válka a její průběh na Těšínsku Seznámení s širším kontextem tzv. slezských válek, jejichž důsledkem byla ztráta většiny historického území Slezska ve prospěch Pruska. Následně výklad průběhu válečných událostí z let 1740−1741 na území Těšínska. Sirotčí péče v období 16.–17. století Seznámení s problematikou sociální stratifikace raně novověké společnosti. Následně přiblížení sociálního postavení sirotků ve městech a na venkově a výklad fungování mechanismu sirotčí péče v uvedeném období. Těšínská barokní historiografie aristokratické provenience Seznámení s problematikou tzv. ego–dokumentů, jejich obecné vřazení do kontextu doby. Pozornost bude věnována přednostně osobnosti Kryštofa Bernarda Skrbenského z Hříště a jeho knize Pamětí. Těšínsko za vlády Habsburků Seznámení s hospodářskými a sociálními poměry na Těšínsku v 17. a 18. století, akcent bude kladen na fenomén valašské a na ni navazující pasekářské kolonizace. Kurucké války a obrana moravsko–slezsko–uherského pomezí Seznámení s problematikou uherských stavovských povstání, jejich příčinami a důsledky, a to s přihlédnutím k obraně hranic Moravy a Slezska proti vpádům uherských vzbouřenců. Mezi Olomoucí a Vratislaví. Církevně–správní konflikty o území jihovýchodního Těšínska Seznámení s problematikou raně novověké církevní správy s přihlédnutím k olomoucké a vratislavské církevní provincii. Pozornost bude věnována rovněž některým sporům o hranice obou diecézí, a to na příkladu jihovýchodního Těšínska. Slezsko v dějinách zemí Koruny české Geografický a historický kontext vývoje území Slezska do roku 1740, s přihlédnutím k vývoji této historické země a jejím vazbám ke komplexu zemí Koruny české. Moravští nekatolíci a Těšínsko v předtolerančním období Moravskoslezské pomezí lze chápat jako prostor, v němž náboženské poměry během 17. a 18. století determinovala odlišnost mocenskopolitického vývoje obou zemí (Moravy a Slezska). Morava reprezentovala území, jehož náboženský profil byl svázán ustanoveními obnoveného zřízení zemského z roku 1628, zatímco v sousedním Slezsku panovaly ve srovnání s tím o poznání liberálnější poměry. Jurisdikci římskokatolických správních úřadů zde totiž do značné míry omezovala ustanovení tzv. saského akordu z roku 1621 a posléze tzv. altranstädtské konvence a exekučního recesu z let 1707 respektive 1709. Konfrontace nesmířlivého rekatolizačního kurzu (na Moravě) a „prototolerance“ (na Těšínsku) zapříčinila mj. vlnu konfesně podmíněné imigrace moravských nekatolíků na Těšínsko, přičemž tento projev nebyl zdaleka jediným důsledkem uvedeného vývoje. Cílem přednášky bude obeznámit posluchače s problematikou vzájemných vazeb a vztahů nekatolického obyvatelstva obou zemí, a to v retrospekci od konce 17. století až do vyhlášení tolerančního patentu v roce 1781.

PhDr. Radim Jež, historik „Velcí“ těšínští Piastovci – (1332/1336–1410), Kazimír II. (1449–1528), Václav III. Adam (1524–1579) Osudy těšínských Piastovců ve 14.–16. století jsou úzce svázány s politickým a společenským vývojem v zemích Koruny české. Ve službách Lucemburků a Habsburků se jim podařilo dosáhnout výrazných úspěchů, kterými se natrvalo zapsali do starších dějin středoevropských států. Manželky Těšínských Piastovců – soužití z rozumu, či lásky? Postavení manželek posledních těšínských Piastovců v 16. a první polovině 17. století nebylo vždy ideální. Sňatkové strategie knížat, politické a ekonomické pozadí uzavíraných manželství vedly v nejednom případě k neshodám a konfliktním situacím v jejich soužití. Slavnosti na dvorech těšínských Piastovců Svatby, přínosy manželek, křtiny novorozeňat a smuteční hostiny patřily mezi důležité životní okamžiky posledních těšínských Piastovců. Tyto slavnosti pořádané v průběhu 16. a první poloviny 17. století měly výraznou politickou, společenskou a reprezentační funkci, při níž se odráželo postavení zdejších knížat v okruhu nejvyšší aristokracie ze zemí Koruny české. O víně v Těšíně Pěstování vinné révy a výroba vína má v českých zemích více než dvoutisíciletou tradici. Lahodný nápoj se stal součástí církevních obřadů a oblíbeným pitím zejména urozenějších vrstev středověké společnosti. Přestože klimatické podmínky území Těšínského knížectví nebyly příliš vhodné k pěstování vinné révy, známe doklady o tom, že se zde na přelomu středověku a raného novověku v menší míře vinohrady prosadily. V Těšíně fungovalo od konce 16. do 18. století vinařské bratrstvo, které prosperovalo z distribuce moravských a uherských vín. Rezidenční sídla těšínských Piastovců Se vznikem samostatného Těšínského knížectví na konci 13. století je spjat rovněž rozvoj opevněných sídel, která měla střežit zemské hranice (Frýdek, Slezská Ostrava, Bílsko) a poskytovat kvalitní zázemí knížecí rodině (Těšín, Fryštát, Skočov). S nástupem renesanční architektury byly dramaticky přestavovány tak, aby splňovaly vyšší nároky na kulturu bydlení a společenskou prestiž. Okázalé piastovské rezidence se však vlivem historických okolností nedochovaly až do postmoderní doby (Těšín, Skočov), či svou podobu změnily k nepoznání (Bílsko, Fryštát). Nejstarší plány Těšína a Českého Těšína Nejstarší plány Těšína začaly vznikat na počátku 18. století. První z nich schematickým způsobem zachycovaly podobu městského celku, členění zástavby, síť ulic a opevnění. Později autoři plánů začali využívat přesnějších měření a technik, plány se tiskly ve větších nákladech a staly se nezbytnou orientační pomůckou. Dochované plány města představují výborný pramen k poznání urbanistického, historického a hospodářského vývoje Těšína, jakožto zemského centra, i jeho předměstí, kde se zrodilo nové město – Český Těšín. Mgr. Martin Krůl, historik Pevnostní stavitelství na příkladu fortifikací Těšínského Slezska – Jablunkovské šance Systém opevnění Jablunkovského průsmyku představoval významné obranné dílo pro celé Slezsko budované na ochranu jihovýchodní hranice proti Horním Uhrám a Polsku. Doba

největšího rozsahu opevnění spadá do 17. a 18. století. Na příkladu Jablunkovských šancí a jednotlivých, do současnosti zachovaných, prvků bude představeno raně novověké fortifikační stavitelství. Těšínsko v letech 1918–1920 Přednáška je zaměřena na základní představení sporu mezi Československem a Polskem o území Těšínského Slezska po skončení první světové války. Zabývá se tímto konfliktem v rovině mezinárodní i regionální, jeho příčinami, průběhem a řešením, které ovlivnilo vzájemné česko–polské vztahy i v následujících desetiletích. Těšínsko v letech 1938–1945 Přednáška se zaměří na základní orientaci ve složité mezinárodní, správní a národnostní problematice v předvečer a během druhé světové války. V této době byla větší část Těšínska odstoupena Polsku a poté obsazena Německou říší. Pozornost bude věnována tomu, jakým způsobem se tyto změny projevily na životě ve zdejším regionu. Těšínské Slezsko ve světle platebních prostředků Přednáška nastíní vývoj platebních prostředků od předmincovních platidel po novověké mincovnictví tolarového období. Geograficky je tento vývoj zaměřen na území Těšínského Slezska, které bylo po větší část sledovaného období součástí zemí Koruny české. Pozornost bude zaměřena rovněž na vlastní mincovní produkci v Těšínském knížectví. Inter arma silent musae. Těšínsko ve víru válečných konfliktů 17. století Přednáška se věnuje neklidnému 17. století a roli, jakou sehrálo území Těšínského Slezska v soudobých válečných konfliktech, mezi které patří třicetiletá válka, turecké ohrožení země a vpády uherských povstalců. Kromě vojenskopolitické situace bude pozornost zaměřena také na raně novověké vojenství a vojenskou každodennost sledovaného období. Československý pohraniční pevnostní systém na Těšínsku v letech 1935–1938 Československá republika přistoupila v letech 1935–1938 k výstavbě systému pohraničního opevnění, který měl sloužit jako ochrana proti Německé říši. Po zhoršení vztahů mezi Československem a Polskem byla tato pohraniční opevnění budována rovněž na území československé části Těšínského Slezska a s jejími relikty se můžeme setkat i v současnosti. Přednáška se věnuje výstavbě a lokalizaci jednotlivých prvků v kontextu soudobých politických událostí. Významné sbírkové předměty z fondů militaria a numizmatika Muzejní fondy ukrývají nejedny sbírkové artefakty, které představují svou specifickou vypovídací hodnotou trojrozměrného předmětu důležitou součást poznání minulosti. Přednáška představí nejzajímavější a nejvýznamnější předměty ze sbírkových fondů Militária a Numizmatika Muzea Těšínska, na kterých bude přiblížena historie nejen našeho regionu. Mgr. Ilona Pavelková, historička Řemeslná výroba v Těšínském Slezsku do 19. století Vymezení oblasti, charakteristika hospodářské situace, počátky řemesel na vesnici, vznik měst, formování řemeslné výroby, vznik cechů a cechovní organizace, cechovní atributy, výčet řemesel, charakteristika a výroba, ukončení cechovní organizace a nástup živností.

Z minulosti muzejnictví na Těšínsku a historie Muzea Těšínska Tradice muzejnictví se na Těšínsku odvíjí od roku 1802. Ovlivnila vznik muzeí v Orlové a Jablunkově. Kromě muzeí v regionu působili také soukromí sběratelé. V Českém Těšíně se podařilo na muzejní tradici navázat až v roce 1948. O vznik muzea v Českém Těšíně se zasloužil kulturní a osvětový pracovník Ladislav Báča. Na základech, které byly jeho snažením položeny, dodnes staví dnešní Muzeum Těšínska. Kouzlo ohýbaného dřeva Seznámí s počátky tovární výroby nábytku z ohýbaného dřeva a firmami, které se touto výrobou zabývaly, především Gebrüder Thonet a J. a J. Kohn. Představí produkty těšínské továrny J. a J. Kohn na muzejních sbírkových předmětech, které se dochovaly do dnešních dnů. Hospodářský obraz města Českého Těšína v meziválečném období Hospodářská situace nového města Český Těšín po roce 1920. Rozvíjel se především průmysl polygrafický, dřevařský, stavební, strojírenský a potravinářský. K významným firmám patřily Prochaskova tiskárna, továrna na výrobu nábytku z ohýbaného dřeva Mundus–Kohn, stavitelská firma E. Fuldy. Důležité byly i drobné živnosti a obchodní síť. Žena a móda v období první republiky 1918–1938 Nástin společensko–kulturního klimatu mladého československého státu a základních cílů snažení československých žen (vzdělání, uplatnění v zaměstnání, změna v názorech na ideál ženské krásy). Představení dobové módy a stylu odívání. Módní tvorba v tomto období staví na produkci modelových zakázkových domů, návrhářské činnosti, módním tisku, žurnalistice a reklamě. Lázně ve Slezsku od konce 19. století do 30. let 20. století Druhá pol. 19. století je obdobím, kdy se lázeňství rozvíjí obecně spolu s novým vědním oborem balneologie. Lázně Gräfenberg (Jeseník), Dolní Lipová, sanatorium v Cukmantlu (Zlaté Hory), lázně Karlova Studánka, Darkov a lázničky v Komorní Lhotce, které se nacházely na vytýčeném teritoriu, vznikaly za odlišných podmínek a v jednotlivých lokalitách byly aplikovány jiné metody léčby. Učňovská škola v Českém Těšíně Učňovské školství se začalo formovat od 80. let. 19. století. Vývoj po druhé světové válce v Českém Těšíně navazuje na živnostenské školy pokračovací. Zdejší učňovská škola vznikla v roce 1945. Vývoj školy má za sebou několik zajímavých etap. Vývoj organizace učňovského školství, zastoupení oborů a působení školy v jednotlivých objektech budov školy ve městě. Klášter alžbětinek v Jablunkově Přednáška přiblíží vznik a vývoj kláštera Alžbětinek v Jablunkově. Zmíní jeho zakladatele, okolnosti vzniku Starého kláštera (1853), osobnost první matky představené, potřebu výstavby Nového kláštera (1926), období výstavby. Poslání kláštera a jeho činnost do druhé světové války, válečné období a osud řeholnic po válce.

Mgr. Pavlína Badurová, historička Známý a neznámý Český Těšín – ve fotografiích V depozitářích Muzea Těšínska najdeme více než 200 tis. sbírkových předmětů, doklady k historii města a širšího okolí, národopisné sbírky i sbírky archeologické, botanické a mineralogické. Nezanedbatelnou, hojně využívanou a oblíbenou částí muzejního dědictví, tvoří ikonografické sbírky, které dokumentují vývoj regionu v nejrůznějších oblastech zejména od 2. poloviny 20. století. Ikonografické sbírky jsou rozděleny do několika fondů – pohlednice, negativy a fotografie. Zveme vás na přednášku Český Těšín ve fotografii – známý i neznámý, jejíž náplní bude prezentace části fotografických sbírek MT, které dokumentují historii města Český Těšín. Můžete se těšit na pohledy známé i méně známé. Přijďte potěšit svůj zrak a zavzpomínat na město před 10, 20, 30, 40 léty… Historie Těšínského Slezska do roku 1918 Seznámení s okolnostmi vzniku Těšínského knížectví, představení dynastii těšínských Piastovců a připomenutí významných těšínských knížat a členů habsburského rodu, kteří po vymření Piastovců převzali správu nad Těšínskem. Nástin hospodářských a politických dějin území ve sledovaném období. Těšín a Český Těšín – od předměstí k samostatnému městu První světová válka přinesla rozpad Rakousko–Uherska a vznik nových tzv. nástupnických států, mezi kterými bylo také Československo a Polsko. Mezi oba státy bylo rozděleno i město Těšín, ze kterého vznikly dvě města – Český Těšín a Těšín. Přednáška seznámí s historií budování nového města Český Těšín, jehož rozkvět je kladen do 20. a 30. let 20. století. Pomocné vědy historické Cílem přednášky je seznámit studenty se základními pomocnými vědami historickými (paleografie, diplomatika, kodikologie, genealogie, chronologie, metrologie, sfragistika, heraldika, numizmatika, epigrafika), jejich rozdělením, definicemi, základním pojmoslovím a pracovními metodami. Na základě obrazového materiálu bude ukázán jejich přínos pro poznání naší minulosti.

PhDr. David Pindur, Ph.D., historik Nejstarší dřevěné kostely na Těšínsku Historické území Těšínského knížectví představuje prostor, na němž se do dnešních dnů dochovala řada půvabných dřevěných kostelů. Přednáška je zaměřena na nejstarší ze souboru těchto staveb, představí kostel Božího Těla v Gutech, sv. Mikuláše v Nýdku, sv. Michaela archanděla v Řepištích a Všech svatých v Sedlištích. Stranou pozornosti nezůstane dřevěný kostel na hoře Prašivá, jenž patří k nejvýznamnějším poutním místům na Těšínsku. Objekty kladou svůj původ do druhé poloviny 16. st. či první poloviny 17. st. a patří k cennému kulturnímu a historickému dědictví Těšínska. Reformace a počátky rekatolizace v Těšínském knížectví (SŠ) Ústředním tématem přednášky jsou počátky evangelické (luterské) církve v prostoru Těšínského knížectví. Luterské vyznání se zde v polovině 16. století stalo většinovým. Od počátku 17. století začala nabývat ztracených pozic opět katolická církev. Rozvoj katolicismu byl však až do smrti těšínské kněžny Alžběty Lukrécie, tolerantní katoličky,

velmi pozvolný. Přednáška vysvětluje kořeny pozdější pestrosti náboženského života. Přibližuje rovněž některé významné osobnosti spjaté s touto problematikou. České jazykové vlivy na Těšínsku do konce 18. Století (SŠ) Přednáška je zaměřena na období od první poloviny 14. století, kdy se Těšínské knížectví stalo integrální součástí zemí Koruny české až do období osvícenského absolutismu a nástupu tuhé germanizace ve druhé polovině 18. století. Připomene dominantní úlohu českého jazyka, který se zde (vedle latiny a němčiny) zhruba od poloviny 15. století používal v běžném úředním i osobním styku. Přednáška mj. představí i nejstarší polskojazyčné písemné a literární památky. Významní rodáci a osobnosti z Těšínska období středověku a raného novověku (SŠ) Představena bude řada osobností, které se na Těšínsku narodily nebo jsou s tímto hornoslezským prostorem spjaty a významně již v době svého života či posmrtně vstoupily do širších politických či kulturních dějin zemí Koruny české. Nebudou chybět někteří významní představitelé rodu těšínských Piastovců (Přemysl I. Nošák, Semovít, Fridrich), šlechty (Fridrich Jiří Vlček z Dobré Zemice, Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště), řada učenců z řad katolického i evangelického duchovenstva (Jiří Třanovský, Jiří Johanides Frýdecký, Jan Josef Božan, Daniel Nitsch, Jan Muthann, Leopold Jan Šeršník) či uctívaní mučedníci (sv. Jan Sarkander, sv. Melichar Grodecký). Stopy barokní kultury na Těšínsku (SŠ) Výklad si klade za cíl představit baroko a kulturu 17. a 18. století a vystopovat podíl této epochy na dochovaném hmotném dědictví Těšínska. Prezentováni budou nejvýznamnější reprezentanti barokní architektury (zámky, paláce, radnice, městská i venkovská obydlí, sakrální objekty), umění (sochařské, malířské), literatury či hudby, stejně jako dochované artefakty každodenního života Těšínska této epochy. Opomenuty nezůstanou rovněž významné osobnosti Těšínska spjaté s barokní kulturou. Mgr. Kateřina Stenchlá, historička Hrací strojky ve sbírkách Muzea Těšínska Od nejstarších dob lidé usilovali o mechanizaci techniky hry a sestrojení takových hudebních nástrojů, jejichž ovládání nevyžaduje zručnost a hudební znalosti. Tyto nároky splňují automatofony (mechanické hudební nástroje), které se pohybují zdánlivě samočinně. Jejich vývoj, hudební skladatelé, kteří pro tento typ nástrojů skládali melodie, obliba a jejich užití v interiérech a mnoho dalších zajímavostí je možno se dozvědět na přednášce, která takto představuje jednu ze zajímavých sbírek Muzea Těšínska. Součástí přednášky jsou ukázky melodií a hudebních nástrojů (polyfon, symfonion, fonograf, polyfonové desky či mechanický gramofon aj.). Historie školství na Těšínsku Vývoj školství a školského vzdělávání od nejstarších dob sahajících od středověku až k současnosti. Život žáků i učitelů v běhu staletí, zájem o vzdělávání zvláště v období první republiky. Nejvýznamnější školy, osobnosti a další zajímavosti ze školství na Těšínsku. Tradice černouhelného hornictví na Karvinsku Černouhelné hornictví, které ovlivňuje už více než dvě století život v regionu. Počátky těžby uhlí, osobnosti, které stály u zrodu dolů a těžebních společností. Vliv těžby uhlí na krajinu, obydlí, zánik tradičních sídelních center a budování nových, rozvoj průmyslových podniků. Těžba černého uhlí v současnosti, hornické tradice a mnohé další.

Lázně Darkov v kontextu historie města Karviné Světoznámé jodobromové Lázně Darkov léčí pacienty již téměř sto padesát let. Jejich historie a vývoj je spojen s těžbou uhlí a s městem Karvinou. Jsou připomenuty počátky léčby ve druhé polovině 19. století, budování lázeňských domů, rozkvět lázní v době 1. republiky i poválečný vývoj, osobnosti, které se zasloužily o rozvoj lázní. Lázně Darkov v současnosti.

Oblast etnologie Mgr. Eva Hovorková, etnografka, folkloristka Lidový oděv na Těšínsku Lidový oděv na Těšínsku v 19. století zastupují čtyři krojové typy – těšínský, jablunkovský, goralský a orlovský. Odlišnosti střihů, jednotlivých krojových součástek, doplňků, způsoby úvazů vdaných žen. Obrazová prezentace a ukázka jednotlivých součástek krojů ze sbírek Muzea Těšínska. Tradice Vánoc – vánoční zvykoslovný cyklus na Těšínsku Přednáška seznamuje s vánočním zvykoslovným cyklem na Těšínsku. Lidové zvyky a obyčeje se vázaly k různým činnostem v domácnosti i v hospodářství, kdy se z mnoha úkonů věštila úspěšnost života v příštím roce. Zvlášť bohaté byly úkony v předvánočním období, tzv. adventu a o Vánocích. Těšínská lidová výšivka Jednotlivé techniky těšínské lidové výšivky, obrazová prezentace, možnost vidět pracovní postup techniky v nákresu paní Králové, následně na textilním vzorníku a sbírkovém předmětu, kde výšivka dosáhla své nejvyšší kvality. Názorná ukázka (životek, čepec, část pleny, rozkres, vzorník apod.)

Oblast přírodovědná Mgr. Daniela Podstawková, Mgr. Jana Strakošová, Ing. Jana Byrtusová, přírodovědkyně Biologické invaze aneb vetřelci útočí (ZŠ, SŠ) Příroda našeho regionu skrývá mnoho zajímavých zástupců z rostlinné i živočišné říše. Stále častěji se však setkáváme s pojmem „invazní druh“, který je spojován s potenciálem nekontrolovatelného šíření na úkor druhů původních. Cílem přednášky je seznámit studenty s tématem biologických invazí, s nebezpečím, které mohou představovat pro krajinu i každého z nás, i ukázat různé možnosti boje proti nim. Problematika je nastíněna z různých úhlů pohledu, takže si každý student může vytvořit vlastní názor. Přednáška je koncipována v závislosti na věku posluchačů, její součástí jsou také pracovní listy. Podle sezónních okolností bude doplněna i o demonstraci živých přírodnin. Obrana před predátory (ZŠ, SŠ) Veškeré organismy žijí v souladu se svým okolím. Ve skutečnosti se však v přírodě každodenně odehrávají kruté boje nejen o potravu a teritorium, ale také o samotné přežití. Druhy jsou nuceny se přizpůsobovat jak krajinným podmínkám, ve kterých žijí, stejně tak je na ně vyvíjen tlak ze strany jiných živočišných či rostlinných zástupců. Jeden zbrojí, aby nebyl sežrán, druhý se snaží tuto bariéru pokořit. Během přednášky budou vysvětleny

základní pojmy týkající se nekonečné války mezi predátorem a kořistí, i různé druhy mechanismů jejich obrany, které budou popsány na konkrétních příkladech. Přednáška je koncipována v závislosti na věku posluchačů, její součástí jsou také pracovní listy. Bioindikace a biomonitoring (ZŠ 2. stupeň, SŠ) Výskyt jednotlivých rostlinných či živočišných druhů na konkrétním stanovišti je výsledkem adaptačních schopností vyvinutých v průběhu evoluce. Znalost těchto specifických vlastností nám umožňuje prakticky je využívat k hodnocení stavu životního prostředí. Přednáška představuje několik zajímavých zástupců z řad rostlin i zvířat, pomocí nichž je schopen i naprostý laik určit základní charakteristiky místa, ve kterém je nalezne. Opomíjena není ani druhá stránka věci – ekologické katastrofy místního i globálního charakteru s nastíněním možností, jak se takovýmto situacím vyhnout v budoucnu. Přednáška je koncipována v závislosti na věku posluchačů, její součástí jsou také pracovní listy. O stromech a jejich osudech (ZŠ, SŠ) Přednáška přibližuje posluchačům nepostradatelnost a význam stromů v přírodě. Ukazuje jejich nenahraditelnou funkci pro člověka, krajinu a jiné organismy. Zmiňuje důležitost doupných stromů jakožto domova mnoha druhů vzácných živočichů a přibližuje význam druhové skladby stromů na kvalitu lesa. Zábavným způsobem je zde nastíněn význam stromů v různých kulturách i historických obdobích. V přednášce je diskutována i základní legislativní problematika, se kterou se každý z nás může v životě setkat. Např. Co je památný strom? Můžu vedle něj stavět dům? Můžu si na své zahradě kácet stromy, jak se mi zachce? Během přednášky se posluchači seznámí s vybranými zvířaty, která jsou se stromy na Těšínsku spjata. Přednáška je koncipována v závislosti na věku posluchačů, její součástí jsou také pracovní listy. Mutualismus – když dva se rádi (ne)mají (ZŠ 2. stupeň, SŠ) Vztahy v přírodě jsou velmi komplikované. Organismy se v průběhu vývoje svého druhu neustále přizpůsobují a formují nejen v závislosti na prostředí, ve kterém se vyskytují. Neméně podstatnou složku tvoří schopnost soužití s mnoha sousedy jiných druhů. Mutualismus tak umožňuje lepší živobytí ve prospěch obou zúčastněných stran. Přednáška se snaží vysvětlit nejen propojenost všech živých organismů a jejich vzájemnou závislost, ale ukazuje také, jak tenká může být v přírodě hranice mezi „přátelstvím“ a „nepřátelstvím“. Přednáška je koncipována v závislosti na věku posluchačů, její součástí jsou také pracovní listy. Kočkovité šelmy u nás a ve světě (ZŠ, SŠ) Kočkovité šelmy jsou již mnoho let velmi populárním a vyhledávaným zvířetem. Jejich obliba roste nejen mezi vědci a chovateli, ale bohužel stále také mezi ilegálními překupníky a pytláky. Přesto, že v dnešní době je známo mnoho jednotlivých druhů o různé velikosti, barvě srsti či způsobu lovu, po celou dobu si kočky uchovaly svou eleganci i duši nezkrotné a zejména nezávislé šelmy. Přednáška poskytuje přehled o rozšíření jednotlivých druhů na naší planetě (včetně představení situace v České republice), vysvětluje způsob a styl života s důrazem na vzácné druhy a problematiku jejich ochrany. V další části je prostor pro seznámení s procesem domestikace kočky člověkem a vnímání jejího postavení v současné společnosti. Přednáška je koncipována v závislosti na věku posluchačů, její součástí jsou také pracovní listy. Domácí mazlíčci (ZŠ, SŠ) Domestikace divokých zvířat začala probíhat již v dávné minulosti. Jednalo se zejména o druhy vhodné k hospodářskému chovu. Dalo by se zjednodušeně říct, že vztahy mezi

člověkem a zvířetem prošly zásadní změnou s příchodem psa. V dnešních domácnostech je chov zvířete jako lidského společníka již přirozenou součástí života, a nejedná se jen o již zmiňované psy. Na žebříčku popularity rostou zejména hlodavci, drobné šelmy, ptáci i hmyz. Přednáška se pokusí odpovědět zejména na otázky, proč jsou mazlíčci v domácnostech tak nepostradatelní, jakou úlohu plní v soužití s člověkem i jakým způsobem probíhal proces domestikace u konkrétních druhů. Přednáška je koncipována v závislosti na věku posluchačů, její součástí jsou také pracovní listy. Mechorosty – malé organismy velkého významu (ZŠ 2. stupeň, SŠ) Mechorosty jsou velmi rozšířenou skupinou rostlin vyskytující se téměř na celém světě. Ačkoli patří z hlediska velikosti mezi menší organismy, jejich ekologická funkce v přírodě je nenahraditelná. V posledních letech roste jejich význam také jako bioindikátorů životního prostředí. Přednáška seznámí posluchače se základními skupinami, se kterými se lze v našem regionu setkat, zmíní se o několika zajímavých či chráněných druzích a představí význam mechorostů v přírodě i pro člověka. Přednáška je koncipována v závislosti na věku posluchačů, její součástí jsou také pracovní listy. Parazitismus (ZŠ 2. stupeň, SŠ) Parazitismus je vztah dvou živých organismů, při kterém parazit žije na úkor svého hostitele a škodí mu. O výhodnosti této životní strategie vypovídá i fakt, že více než polovina všech druhů je parazitická. Různé strategie parazitů budou prezentovány na konkrétních případech z naší i celosvětové bioty a budou doplněny názornými ukázkami přírodnin. Prostor bude věnován také společné diskuzi, jelikož klady, zápory a samotná existence parazitismu se u některých druhů jeví jako velmi sporné.

Oblast archeologicko–přírodovědná Mgr. Daniela Podstawková, přírodovědkyně, Mgr. Eva Teuerová, archeolog Domestikace zvířat a zkulturnění rostlin (ZŠ 2. stupeň, SŠ) Zvířata a rostliny sehrály důležitou roli v procesu rozvoje mnoha civilizací. Ke zdomácňování byly vhodné pouze některé z nich. Co muselo splňovat zvíře či rostlina, aby prošli zmíněným výběrem? Přednáška má seznámit posluchače s postupným cílevědomým přetvářením divoce žijících druhů organismů, počátky tohoto procesu a jeho výsledky odrážející se v našem každodenním životě. Domestikace je dlouhodobý proces trvající zpravidla po celé generace a změní divoce žijícího tvora či rostlinu v souputníka lidské populace. Změna genetické informace v organismu přizpůsobí daný druh tak, aby mohl být člověkem využit co nejefektivněji. Přednáška je koncipována v závislosti na věku posluchačů, její součástí jsou také pracovní listy. Mgr. Daniela Podstawková, přírodovědkyně, Ing. Jana Byrtusová, přírodovědkyně Karbonští giganti (ZŠ, SŠ) Karbon, éra ležící v časové ose prvohor, byla obdobím plným změn. V průběhu svého trvání došlo k vytvoření superkontinentu Pangea, zintenzivnění vulkanické činnosti i několika klimatickým oscilacím. Část pevniny ovládly tropické lesy tvořené zejména výtrusnými rostlinami, které za několik miliónu let vytvořily základní složku černého uhlí. Největšího rozvoje dosáhli členovci i hmyz, kterým specifické podnebí umožnilo dorůst do dnes

nepředstavitelných velikostí. Výklad představuje nejzajímavější živočišné i rostlinné organismy karbonu, objasňuje pravděpodobné příčiny jejich vzniku i zániku. Přednáška je koncipována v závislosti na věku posluchačů, její součástí jsou také pracovní listy.

Oblast archeologická Mgr. Eva Teuerová, archeolog Archeologie jako obor zastoupený v muzeu Účelem prezentace je seznámit posluchače s postupy a metodami práce archeologa v muzeu. Změřena je nejen na metodiku bádání v terénu, např. nalézání nových lokalit, jejich dataci či postupy odkrývání archeologických situací, ale i na práci s nálezy, základní konzervaci, rekonstrukci a dokumentaci sbírek. Kromě jiného jsou zmiňovány i postupy a podmínky prezentace archeologických památek veřejnosti. Slovanské osídlení na hradisku v Chotěbuzi–Podoboře Jedná se o shrnutí výsledků dlouholetého systematického archeologického výzkumu prováděného na hradisku v Chotěbuzi–Podoboře v období raného středověku. Účelem je seznámit posluchače s metodami bádání, vývojem opevnění a osídlení, konstrukčními prvky fortifikací i sídlištních objektů a především s hmotnou kulturou. Prezentace je zaměřena jak na odborné aspekty problematiky, tak i na tématiku života v minulosti a jeho rekonstrukci. Pozdně bronzové a halštatské osídlení na hradisku v Chotěbuzi–Podoboře Souhrnná přednáška o vývoji osídlení a opevnění na konci doby bronzové a ve starší době železné na hradisku v Chotěbuzi–Podoboře, spojená s nástinem metodiky výzkumu a dějin bádání. Návštěvníci budou seznámeni s nejvýznamnějšími a nejčastějšími archeologickými situacemi, konstrukčními prvky fortifikací i sídlištních objektů a hmotnou kulturou. Prostřednictvím archeologických nálezů budou moci také nahlédnout do života v pozdní době bronzové a starší době železné.