Anatomie I – přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.
Obsah přednášek
Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení na páteři, pohyblivost, funkce. Hrudník, pohyblivost, funkce. Obecná myologie. Svalová tkáň. Stavba a rozdělení svalů, výživa a inervace. Svaly tonické a fázické. Svaly hrudníku, svaly krku. Svaly zad. Soustava trávicí I. Soustava trávicí II. Soustava dýchací. Soustava oběhová I. Srdce, cévy. Soustava oběhová II. Systém tepenný, systém žilní. Systém mízní. Mízní cévy, mízní uzliny, slezina. Soustava vylučovací. Orgánové soustavy – shrnutí.
Tkáň pojivová
tkáň spojující různé útvary (pojivová) a opora měkčím částem těla (podpůrná) složena z buněk a mezibuněčné hmoty
základní (amorfní) hmota - glykoproteiny vláknité bílkovinné útvary – fibrily
kolagenní – pevné, málo pružné, tvoří svazky elastické – pružné, málo pevné, tvoří síť
vznik pojiv z mezenchymu
Typy tkáně pojivové
(podle specializace buněk a mezibuněčné hmoty)
vazivová
měkká, poddajná, malé cévní zásobení – kyslík a živiny do vaziva prolínají obtížně (nesnadné hojení) …ve cvičení
chrupavčitá kostní
Typy tkáně pojivové
(podle specializace buněk a mezibuněčné hmoty)
vazivová chrupavčitá
pevná a tuhá, ne však tvrdá, obvykle bezcévná, kyslík a výživa z přilehlé kosti nebo perichondria (ochrustavice), chrupavka se neobnoví …. ve cvičení
kostní
Typy tkáně pojivové
(podle specializace buněk a mezibuněčné hmoty)
vazivová chrupavčitá
kostní
bílá, tvrdá pojivová tkáň specializovaná pro podpůrnou a ochrannou funkci kost (os, ossa)
Pasivní pohybový aparát
Osteologie – nauka o kostech Arthrologie – nauka o kloubech, vazech a dalších spojích
Kostní tkáň tvoří především kostru (v průměru 15 % hmotnosti těla dospělce), ale i v některých šlachách (sesamské kůstky).
Obecná osteologie
Stavba kosti Tvar kostí Vývoj a růst kostí
Typy kostní tkáně
Kostní tkáň tvoří nepravidelné pletivo nebo je upravena ve vrstvičky (lamely). Podle toho se rozlišuje kost
vláknitá (fibrilární) – během vývoje, v dospělosti kostní drsnatiny, lebeční švy vrstevnatá (lamelózní) – zralá kostní tkáň (kosterní tkáň dospělého člověka)
Čihák R.: Anatomie 1. Avicenum Praha, různá vydání.
Kostní tkáň fibrilární
Kostní tkáň lamelózní H Haversův systém – osteon 1 osteocyt 4 Haversův kanálek osteonu 5 koncentrické lamely osteonu 6 povrchové (plášťové) lamely kosti
Vrstevnatá (lamelózní) kostní tkáň
Kostní tkáň hutná, kompakta – tvoří lamely
Lamely Haversovy – lamely koncentricky obklopují Haversův kanálek (obsahují cévy, nervy) – vytváří se mnohovrstevnatý sloupec – osteon. Vmezeřené lamely – dokládají neustálou remodelaci kosti (odbourávání a tvorba kostní tkáně). Lamely plášťové (povrchové, kortikalis) – na vnějším obvodu kosti, obalují kost na povrchu, vnější obvod kosti modelován působením tlaku a tahu vazů a šlach – vznik nerovností (hrboly, drsnatiny,…).
kostní tkáň houbovitá, spongióza, kostní trámčina – v nitru kostí
Trámečky kosti uspořádány do lamel, které jsou propojeny v prostorovou síť. Architektonika kosti – účelná úprava průběhu trámců kosti houbovité
Kostní tkáň
tvořena
kostními buňkami (osteoblasty, osteocyty; podlouhlé buňky s výběžky) mezibuněčnou hmotou
Poměr
věk, choroba, (ne)činnost
Organická složka – ossein amorfní (glykoproteiny) a vláknitou (zejména kolagenní vlákna, která podmiňují relativní pružnost); Anorganická složka - mineralizace mezibuněčné hmoty fosforečnanem vápenatým (85%), uhličitanem vápenatým (10 %), fluoridem vápenatým, hydrogenfosforečnanem hořečnatým, chloridem vápenatým, … (ve velkém množství křehkost)
odbourávání kosti pomocí osteoklastů
Osteon
kolem krevní kapiláry a nervového vlákna (podélný Haversův kanálek) až 20 vrstev (lamel) Spojení mezi osteony umožněno Volkmanovými (příčnými) kanálky s kapilárou a nervovým vláknem, které propojují osteony s povrchem kosti (periost; vyživovací vrstva pro kost) a kostní dření
Povrch kosti
kryje periost (okostice), který proniká Sharpeyovými vlákny (vlákna kolagenu) do kosti, cévy vnikají z periostu do kosti Volkmannovými kanálky Vnitřní plocha
endost
Příčný a podélný řez dlouhou kostí
Klementa a kol.: Somatologie a antropologie, 1981
Obecná osteologie
Vnitřní stavba kosti Tvar kostí Vývoj a růst kostí
Tvar kostí Kosti dlouhé Kosti krátké Kosti ploché Dále Kosti nepravidelné - dolní čelist, obratle, některé lebeční kosti Kosti pneumatizované
Kosti dlouhé
Střední část, tělo = diafýza a 2 konce, obvykle rozšířené = epifýzy Kosti končetin, klíční kost, žebra Dutina dřeňová Kost hutná, kompakta Kost houbovitá, spongióza Kostní dřeň v dospělosti kost hrudní, žebra, obratle, kosti lebeční
Čihák R.: Anatomie 1, Avicenum Praha, různá vydání.
Místa výskytu červené kostní dřeně A před narozením B u dospělého Modře – chrupavka Červeně – červená kostní dřeň Žlutě – žlutá kostní dřeň
Kosti krátké
Na povrchu kortikalis, uvnitř spongióza, dutina dřeňová chybí. kosti zápěstí, zánártí
Kosti ploché
Poměrně tenké Kosti klenby lební, kost hrudní, lopatka, kost kyčelní Mezi dvě tenké vrstvy hutné kosti vrstvička kosti houbovité.
Kosti pneumatizované
V nitru kosti dutina nebo více dutin vyplněných vzduchem Vznik – do některých kostí lebečních se vchlipuje sliznice dutiny nosní a do části spánkové kosti sliznice středního ucha Lebeční kosti (čelní, čichová, horní čelist, kost klínová, bradavkový výběžek kosti spánkové)
Obecná osteologie
Tvar kostí Vnitřní stavba kosti Vývoj a růst kostí
Vznik kosti (osifikace)
Desmogenní, endesmální Chondrogenní
Perichondrální Enchondrální
Čihák R.: Anatomie 1, Avicenum Praha, různá vydání.
Mesenchym – osteoblasty – osteocyty osteoklasty
Osifikace dlouhých kostí
Začíná jako osifikace perichondrální (uprostřed délky kosti), následuje osifikace enchondrální (uvnitř chrupavky příštího těla dlouhé kosti) – vzniká diafýza.
Enchondrálně se samostatně osifikují epifýzy.
Čihák R.: Anatomie 1, Avicenum Praha, různá vydání.
Růst dlouhé kosti
Růstová chrupavka – růst do délky Čihák R.: Anatomie 1, Avicenum Praha, různá vydání.
Periost, částečně endost – růst do tloušťky
Růst kosti spojený s přestavbou kosti mechanismem apozice, která je doplněna resorpcí pro zachování tvaru a proporce kosti.
Čihák R.: Anatomie 1, Avicenum Praha, různá vydání.
apofýzy Růst dlouhé kosti spojený s přestavbou (apozicí a resorpcí)
Osifikace a růst plochých kostí • Desmogenní osifikace
Čihák R.: Anatomie 1, Avicenum Praha, různá vydání.
Růst ploché kosti spojený s přestavbou (apozicí a resorpcí)
Osifikace krátkých kostí
Výhradně enchondrálně
Čihák R.: Anatomie 1, Avicenum Praha, různá vydání.
Osifikace krátké kosti
Postup osifikace, vznik a rozvoj osifikačních jader, konec osifikace jsou prokazatelné stupně vyspělosti jedince, jedná se o tzv. kostní věk.
Cévní zásobení kostí Tepny Dlouhé kosti
Diafýza: a. nutricia a periostální cévy Epifýza: samostatné cévy
Krátké kosti
odpovídá epifýzám dlouhých kostí
Ploché kosti
Žíly Nervy
odpovídá diafýzám dlouhých kostí
Obsah přednášek
Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení na páteři, pohyblivost, funkce. Hrudník, pohyblivost, funkce. Obecná myologie. Svalová tkáň. Stavba a rozdělení svalů, výživa a inervace. Svaly tonické a fázické. Svaly hrudníku, svaly krku. Svaly zad. Soustava trávicí I. Soustava trávicí II. Soustava dýchací. Soustava oběhová I. Srdce, cévy. Soustava oběhová II. Systém tepenný, systém žilní. Systém mízní. Mízní cévy, mízní uzliny, slezina. Soustava vylučovací. Orgánové soustavy – shrnutí.
