ANALÝZA PROJEKTU ŠKOLNÍ VÝLETY VE ŠTRAMBERKU

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Fakulta tělesné kultury

ANALÝZA PROJEKTU ŠKOLNÍ VÝLETY VE ŠTRAMBERKU Bakalářská práce

Autor: Martin Ţárský, rekreologie, pedagogika volného času Vedoucí práce: Mgr. Rudolf Rozsypal Olomouc 2011

BIBLIOGRAFICKÁ IDENTIFIKACE Jméno a přijímení autora: Martin Ţárský Název bakalářské práce: Analýza projektu školní výlety ve Štramberku Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Rudolf Rozsypal Rok obhajoby bakalářské práce: 2011 Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá analýzou jednotlivých typů školních výletů pořádaných ve Štramberku a metodickým zpracováním jejich organizace. Je zde podrobně popsán jejich vývoj od roku 2007 do roku 2010. Zachyceny jsou rovněţ získané praktické poznatky z jiţ realizovaných výletů. Klíčová slova: analýza, projekt, školní výlety, činnost v přírodě, Štramberk Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních sluţeb.

2

BIBLIOGRAPHICAL IDENTIFICATION Autor's first name and surename: Martin Ţárský Title of the master thesis: The analysis of school excursions in Štramberk Department: The Recreology Department Supervisor: Mgr. Rudolf Rozsypal The year of presentation: 2011 Abstract: This bachelor’s thesis deals with the analysis of the individual types of school trips and excursions organized by a travel agency in Štramberk and the methodological analysis of the organization. The development of the trips from 2007 to 2010 is described in detail. The practical findings based on my personal experience are included as well. Keywords: analysis, project, school excursions, Štramberk I agree the thesis paper to be lent within the library service.

3

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Rudolfa Rozsypala, uvedl všechny pouţité literární a odborné zdroje a dodrţoval zásady vědecké etiky.

V Olomouci dne 15. ledna 2011

Martin Ţárský 4

Děkuji Mgr. Rudolfu Rozsypalovi za odborné rady a připomínky i za jeho trpělivost a vstřícnost při vedení mé práce.

5

OBSAH 1. Úvod ..........................................................................................................................8 2. Přehled poznatků .....................................................................................................9 2.1 Charakteristika města Štramberk .......................................................................10 2.1.1 Základní údaje o Štramberku ......................................................................10 2.1.2 Z historie města ...........................................................................................10 2.1.3 Nejznámější kulturní a přírodní památky města .........................................11 2.2 Charakteristika cílových věkových skupin ........................................................13 2.2.1 Mladší školní věk ........................................................................................13 2.2.2 Puberta ........................................................................................................14 2.3 Právní aspekty ....................................................................................................15 2.3.1 Odpovědnost za škodu ................................................................................15 2.3.2 Dohled nad dětmi ........................................................................................16 2.3.3 Zdravotnická a pedagogická způsobilost ....................................................17 2.3.4 Ostatní potřebné licence a kvalifikace ze strany pracovníků agentury .......18 3. Cíl ............................................................................................................................20 3.1 Hlavní cíl............................................................................................................20 3.2 Dílčí cíle .............................................................................................................20 4. Metodika .................................................................................................................21 4.1 Primární sběr dat ................................................................................................21 4.2 Participální pozorování ......................................................................................22 4.3 Dotazníkové šetření ...........................................................................................22 5. Výsledky ..................................................................................................................23 5.1 Vývoj programů školních výletů v letech 2007 - 2010......................................23 5.1.1 Rok 2007 .....................................................................................................23 5.1.2 Rok 2008 .....................................................................................................24 5.1.3 Rok 2009 .....................................................................................................25 5.1.4 Rok 2010 .....................................................................................................26 5.2 Podrobný rozpis jednotlivých aktivit programů školních výletů .......................28 5.2.1 Kulturně-historické aktivity ........................................................................28 5.2.2 Přírodní aktivity ..........................................................................................29 5.2.3 Aktivity s kontaktním proţitkem ................................................................30 5.2.4 Aktivity vyřazené z programů školních výletů ...........................................33

6

5.3 Trasování výletů a časové rozpisy .....................................................................35 5.3.1 Mapa okruţní trasy ve Štramberku .............................................................35 5.3.2 Časové rozpisy jednotlivých tras ................................................................37 5.4 Nabídka a propagace ..........................................................................................39 5.5 Personální a materiální zabezpečení ..................................................................41 5.5.1 Personální zabezpečení ...............................................................................41 5.5.2 Materiální zabezpečení ...............................................................................41 5.6 Finanční rozvaha ...............................................................................................43 5.7 Analýza dat získaných z dotazníků ....................................................................45 6. Diskuze ....................................................................................................................50 7. Závěry .....................................................................................................................51 8. Souhrn .....................................................................................................................54 9. Summary .................................................................................................................55 10. Referenční seznam ...............................................................................................56 11. Přílohy ...................................................................................................................57 1. Dopis zasílaný školám v elektronické podobě .....................................................57 2. Přílohy dopisu zasílaného školám v roce 2010 ....................................................58 3. Přihláška ke školnímu výletu ...............................................................................61 4. Pouţité lanové překáţky ......................................................................................63 5. Dotazník ...............................................................................................................65 6. Fotografie .............................................................................................................67

7

1. ÚVOD Většina lidí má ve svém podvědomí uloţen Štramberk jako naleziště proslulé šipecké čelisti neandrtálského dítěte a ti, kteří toto městečko navštívili, jako malebné podhorské sídlo se svou dominantní válcovitou hradní věţí Trúbou, s roubenými valašskými domečky a místní pochutinou známou pod názvem štramberské uši. Kombinace historických, kulturních a přírodních památek činí toto místo atraktivním z hlediska turistického ruchu. Úvodem bych rád vysvětlil, co mne vedlo k tomu, ţe jsem si zvolil téma školních výletů ve Štramberku k podrobnému zkoumání. Mým profesním i osobním působištěm byl do září roku 2010 Příbor, coţ je městečko v Podbeskydské pahorkatině vzdálené asi 8 km od Štramberka. V roce 2005 jsem nastoupil do příborské cestovní agentury ZARS, která se specializuje na domácí cestovní ruch. Náplní mé práce byl rozvoj programů zmiňovaného domácího cestovního ruchu pro jednotlivce i kolektivy. Vţdy jsem si přál spojit svou práci s osobními zájmy a zúročit své zkušenosti s prací s dětmi a mládeţí v organizaci Junák, svazu skautů a skautek ČR. To vše mne vedlo k vytvoření programů školních výletů ve zdejším kraji. Jelikoţ Štramberk v sobě skrývá ideální moţnosti vyţití jak pro dospělého, tak dětského návštěvníka, rozhodl jsem se situovat školní výlety právě do něj. První část mé práce je věnována charakteristice Štramberka, kde se zaobírám geografickými podmínkami, stručnou historií města, přírodními a kulturními památkami a turistickými atrakcemi, které lze pro pořádání výletů vyuţít. Následuje charakteristika cílových věkových skupin. V další části se jiţ konkrétně zabývám školními výlety a všemi aspekty, které jsou potřebné pro úspěšné pořádání školních výletů. Velmi důleţité jsou nashromáţděné poznatky a zkušenosti z praxe, které jsou uvedeny v závěru této práce a také získané cenné informace a hodnocení z dotazníků, které vyplňovali pedagogové. Práce je doplněna přílohami v podobě fotografií ze školních výletů, mapkami jednotlivých tras, dotazníkem a propagačními dokumenty rozesílanými školám, včetně přihlášky.

8

2. PŘEHLED POZNATKŮ Analýza Z řeckého analysis (rozbor, rozklad, rozčlenění) je metoda psychologické, logické nebo epistemologické povahy. V původní koncepci se analýzou rozumí způsob, jak nalézt důkaz nějaké poučky (tzv. teoretická analýza), nebo geometrickou konstrukci k řešení nějakého problému (tzv. problémová analýza). (Maříková, Petrusek, & Vodáková a kol., 1996, 54) Školní výlet – viz téţ činnost v přírodě a činnost mimo vyučování. Činnost v přírodě Druh činnosti organizovaný školou v přírodním prostředí. Rozlišují se činnosti: 1. v areálu či okolí školy, např. práce na školním pozemku, sportovní činnosti na hřišti aj.; 2. související s pozorováním a hodnocením reálných přírodních procesů, které jsou často součástí poznávacích a badatelsky orientovaných projektů ţáků; 3. jako součást pobytů ţáků v mimoškolním prostředí, sledujících rekreační a zdravotní cíle. (Průcha, Valterová, & Mareš, 1998, 26) Činnost mimo vyučování Činnost organizovaná školou, přesahující rámec předepsané výuky. Zahrnuje činnosti: 1. celoškolní, např. slavnosti, akademie, společná shromáţdění; 2. mimotřídní, doplňující výuku ve třídě; 3. organizované ve volném čase. (Průcha, Valterová, & Mareš, 1998, 26) Projekt Projekt je dočasné úsilí s cílem vytvořit unikátní produkt nebo sluţbu. Podle této definice projekt charakterizuje cíl - nový produkt/sluţba, časové omezení a vynaloţení úsilí (lidských zdrojů, výrobních kapacit, peněz atd.) (Převzato z Rizeni-projektu.cz [online]. [cit. 2010-12-10]. Co je projekt a jaké má vlastnosti. Dostupné z WWW: http://rizeniprojektu.cz/view.php?cisloclanku=2005091201 .)

9

2.1 Charakteristika města Štramberk 2.1.1 Základní údaje o Štramberku Štramberk se nachází na území okresu Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Počtem obyvatel 3408 osob1 se řadí mezi menší sídla. Jedná se o malebné městečko v podhůří Moravskoslezských Beskyd uprostřed tzv. Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory a Červeného kamene. Mnoho lidí má spojeno toto městečko s názvem „Moravský Betlém“ díky dřevěnicím původní valašské architektury z přelomu 18. a 19. století, díky dominantní válcovité stráţní věţi zvané „Trúba“, která se pne majestátně nad městem, bájné jeskyni Šipka, četným skalním vápencovým útvarům a mnoha dalším kulturním a přírodním památkám. Štramberské perníkové uši jsou snad nejslavnějším výrobkem, které toto město proslavily.

2.1.2 Z historie města Je dokázáno, ţe území města bylo osídleno jiţ v době prehistorické, neboť zde byly nalezeny zbytky sídliště a kosterní pozůstatky člověka neandrtálského, jejichţ původ se odhaduje na 40 000 let před n.l. Další pozůstatky osídlení zdejšího území jsou z mladší doby kamenné (3 000 let před n.l.) a doby bronzové (800 let před n.l.). První písemná zmínka o postavení štramberského hradu a stejnojmenné vesnice pod ním však pochází aţ ze středověku, a to z konce 13. století. Dne 4. 12. 1359 moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský vydal Štramberku zakládací listinu a povýšil Štramberk na město se všemi tehdejšími výhodami. Po bitvě na Bílé hoře roku 1624 připadá Štramberk do vlastnictví olomouckým jezuitům, kteří zde postavili dva kostely. V průběhu 30leté války byl Štramberk několikrát dobyt a vydrancován nepřátelskými vojsky. V roce 1880 při archeologických průzkumech jeskyně Šipky zde nalezl K. J. Maška část spodní čelisti neandrtálského dítěte, coţ katapultovalo jméno města do světových učebnic dějepisu a různých historických publikací. Na konci 18. století do dění ve Štramberku významně zasahuje jeden z nejvýznamnějších zdejších rodáků MUDr. Adolf Hrstka, který zde zakládá pobočku Klubu českých turistů. Pod jeho vedením spolek kupuje zříceninu štramberského 1

Údaje ze sčítání lidu z roku 2001.

10

hradu a zachraňuje dochovalé stavby. V roce 1903 pak zajišťuje zastřešení válcovité věţe Trúba, včetně její úpravy na vyhlídkovou rozhlednu. Ta dodnes tvoří typickou dominantu města. Koncem 19. století se na zdejší hoře Kotouč zakládá vápencový lom, a začíná tak větší hospodářský rozmach města. V roce 1881 Štramberk získává první ţelezniční spojení ze směru Studénka a v roce 1896 je postavena dráha do Veřovic. Za druhé světové války Štramberk patřil do Sudet, osvobozený byl 6. května 1945. Po osvobození došlo k nebývalému rozmachu těţby vápence, vyráběl se zde také velmi kvalitní cement a vápno.2

2.1.3 Nejznámější kulturní a přírodní památky města Hrad Do dnešní doby se z hradu dochovalo pouze hradební opevnění a zdi s dominantní 42 metrů vysokou válcovitou stráţní věţí zvanou Trúba, která je dnes zastřešena a upravena jako rozhledna. Samotný hrad pochází ze 13. století. Za jeho stavitele se povaţuje šlechtický rod Benešoviců. Funkcí hradu byla obrana zemských hranic a slouţil také jako sídlo správců tamějšího území. Od poloviny 15. století začal hrad postupně chátrat. V roce 1783 došlo ke zřícení přední části zdiva a hrad začal být rozebírán ke stavbě domů. V areálu hradu dnes nalezneme také chatu MUDr. Hrstky, jenţ byl zdejším zakladatelem Klubu českých turistů. Přímo pod touto chatou se nachází vstup do Slámovy sluje, coţ je puklinová jeskyně o hloubce 54 metrů, a jako jediná ze všech štramberských jeskyní má neporušenou krápnikovou výzdobu, neboť je veřejnosti pro svou strmost a nebezpečí uzavřena.3 Jeskyně Šipka Jeskyně Šipka je místem, které světově proslavilo Štramberk díky nálezům kosterních pozůstatků člověka neandrtálského a četných kosterních úlomků mnoha druhů pravěkých zvířat. Člověk neandrtálský zde po sobě zanechal také stopy ve formě různě opracovaných kostí a mnoţství kamenných nástrojů z místních hornin. Tento

2

Informace o historii čerpány z Stramberk.cz [online]. 2006 [cit. 2010-11-18]. Štramberk. Dostupné z

WWW: http://www.stramberk.cz/ . 3

Tamtéţ.

11

objev je zásluhou K. J. Mašky, který zde roku 1880 prováděl rozsáhlý archeologický výzkum jeskyně. Jeskyně Šipka je nejznámějším krasovým útvarem štramberského krasu. Ze vstupního portálu jeskyně vybíhají dvě chodby a to Krápníková jeskyně a Jezevčí díra. V přední části Krápníkové jeskyně jsou na stropní klenbě slabě znatelné pozůstatky původní bohaté krápníkové výzdoby, která však byla během krátké doby po objevení jeskyně lidmi zcela zničena. Šipka, dlouhá 45 metrů, také inspirovala svou atmosférou malíře Zdeňka Buriana k jeho umělecké tvorbě. Horní a Dolní předměstí Jedná se o rozsáhlé předměstí z roubených staveb postavených na skalnatých stráních pod měsťanskými domy na náměstí. Jeho součástí jsou ulice Horní a Dolní Bašta, které jsou nejzachovalejší a nejcennější částí městské památkové rezervace s mnoţstvím dochovalých staveb lidové valašské architektury. Botanická zahrada a arboretum Zahrada začala vznikat v roce 1996 uvnitř opuštěného starého vápencového lomu a v jeho okolí o celkové rozloze 10 ha. Dno lomu slouţilo jako skládka a jeho povrch byl později zavezen a upraven na fotbalové hřiště. Proto bylo nejdříve nutno přistoupit k celkové sanaci, odvozu odpadu a vyčištění aţ na samotný skalní podklad. První výsadba rostlin na vyčištěném dně začala o dva roky později, tedy v roce 1998. Skalnaté a členité dno lomu je tvořeno několika jezírky a vzácným mokřadem. K vidění jsou zde vzácné a chráněné druhy rostlin, ale také ţivočichů, kteří jsou vázáni na zdejší specifický vápencový podklad. Na mokřad je vázána ropucha obecná, ropucha zelená, rosnička zelená, kuňka ţlutobřichá, čolek obecný a čolek velký. Skalní stěny arboreta, okolní sutě a louky jsou bohaté na výskyt vzácných druhů hmyzu a motýlů. Jen v případě motýlů bylo doposud v areálu arboreta zjištěno přes 1100 ţijících druhů. Mezi nejznámější motýly bezesporu patří jasoň červenooký, jenţ zde byl původně vyhuben a díky arboretu došlo k jeho dnešní úspěšné reintrodukci. Při sanačních pracech v lomu byla na jeho dně v roce 1999 objevena jeskyně, která dostala název Pouťová. Při jejím průzkumu a postupném čištění se speleologové 12

dostali do hloubky 50 metrů. Její skutečná hloubka však doposud není známá, neboť stále pokračují práce na jejím vyčištění od nánosů a vápencového kamene.4 Na území města Štramberka se nachází i jiné kulturní a přírodní památky, jako je Národní sad na vrcholu Kotouče, skalní útvar Váňův kámen, farní kostel sv. Jana Nepomuckého aj., ty však nejsou pro školní výlety nijak významné a vyuţitelné.

2.2 Charakteristika cílových věkových skupin Školní výlety ve Štramberku jsou určeny primárně pro 1. a 2. stupeň základních škol, program „Štramberk s vůní adrenalinu“ je vhodný také pro 1. a 2. ročník středních škol. Při sestavování jednotlivých programů bylo nutno vycházet z rozdílných charakteristik jednotlivých věkových skupin účastníků – školních tříd, a rozlišit tak stupeň fyzické a psychické náročnosti programů. Účastníky školních výletů můţeme rozdělit podle věku do dvou skupin, a to mladší školní věk a puberta.

2.2.1 Mladší školní věk Šimíčková, Číţková (2010) vymezuje mladší školní věk časovým obdobím od 6–7 let do 10–11 let, coţ je období od nástupu dítěte do povinné školní docházky po objevení se prvních známek pohlavního dospívání. Podle Vágnerové (2000) můţe být mladší školní věk rozdělen do dvou etap, neboť existují význačné rozdíly mezi dětmi na začátku a na konci docházky 1. stupně. První etapou je raný školní věk, který je vymezen věkovou hranicí 6–8 let, druhou pak střední školní věk (8–12 let). Dítě v období mladšího školního věku postupně přechází od vnímání konkrétních předmětů a jevů k vnímání všeobecnému. Představivost dosahuje u této věkové kategorie vrcholu, avšak dítě dokáţe od sebe oddělit skutečnost a fantazii. Čím niţší je ročník, do kterého dítě dochází, tím je pozornost dítěte krátkodobější,

4

Informace o přírodních a kulturních památkách města čerpány z Stramberk.cz [online]. 2006 [cit.

2010-11-18]. Štramberk. Dostupné z WWW: http://www.stramberk.cz/ a z publikace ADAMEC, J. A KOL.: Štramberk – Moravský Betlém: 650 let od založení města Štramberka 1359 – 2009. Muzeum Novojičínska, Štramberk 2009.

13

dítě stěţí odolává rušivým elementům a je pro něj těţší udrţet pozornost. Program výletů by měl být proto pestrý, jednotlivé body programu krátkodobější, s častějšími prvky buzení pozornosti. Je nutno počítat také se zařazením oddychových přestávek do programu, které dítě vyuţije ke své regeneraci a občerstvení. Neméně důleţité je přizpůsobení výkladu věkové kategorii dítětě a začlenění hravých prvků. Z hlediska tělesného vývoje je růst těla stále zrychlený, k jeho zpomalování dochází aţ kolem 8. roku věku dítěte. Stejně tak dochází ke zklidnění motorického vývoje, kdy se hrubá i jemná motorika zlepšuje, jednotlivé pohyby se stávají rychlejší, přesnější, koordinovanější a efektivnější. Dítě na začátku období mladšího školního věku přichází do nového kolektivu. Seznamuje se s okolním světem bez přítomnosi svých rodičů, zčásti se odpoutává od své rodiny a rodinných vztahů. Navazuje nové vztahy se svými vrstevníky, objevuje se nová autorita pedagoga. Školní třída bývá na začátku mladšího školního věku málo separovaná do skupinek, vztahy mezi spoluţáky se objevují aţ později. Dívčí a chlapecké skupiny jsou od sebe velmi vzdálené.

2.2.2 Puberta Toto období je všeobecně známé jako období přechodu z dětství do dospělosti či jako období dospívání a vzdoru. Šimíčková-Číţková a kol.(2010, 115) uvádí: „Období dospívání je v literatuře rozdílně děleno. Můţeme se setkat s členěním na fáze puberty a adolescence, na dělení do dvou period – časnou a pozdní adolescenci nebo na členění diferenciovanější, které tuto vývojovou etapu rozděluje na prepubertu, pubertu a adolescenci.“ V období prepuberty je chování dítěte spojeno s citovým rozpoloţením, především s četným střídáním nálad. Dítě reaguje na podněty často neočekávaně aţ přecitlivěle. V tomto období se děti sdruţují do věkově stejných skupin, které jsou pohlavně diferencované. U chlapců je pro tuto dobu typické vytváření party pod vedením vůdce, jehoţ jednotliví členové party respektují pro svou přirozenou autoritu. Děti jsou také velmi citlivé na kritiku vůči jejich osobnosti ze strany pedagogů. Z hlediska motorického se můţe projevit částečná nekoordinovanost pohybů, tzv. klátivost, která je způsobena zrychleným tělesným růstem.

14

V pubertě dochází ke zpomalení růstu těla, coţ se projevuje zklidněním a zpřesněním jednotlivých pohybů a celkové pohybové koordinace. Pubescenti nás dokáţí překvapit svým originálním přístupem a řešením daného programového úkolu. Podle Šimíčkové-Číţkové a kol. (2010, 121) „Význam fantazijní produkce přetrvává z předchozího období, projevuje se však svou nápaditostí a originálností. Jsou schopni při zadání úkolu volit neotřelé a jedinečné postupy.“ Skupiny jiţ nejsou striktně pohlavně diferencované, naopak dochází k procesu koedukace a ke vzájemnému sbliţování obou pohlaví, coţ nám můţe zčásti přípravu programu zjednodušit, ale také ztíţit. Ve vztazích k pedagogům dokáţí být zcela otevření, nebo také naopak uzavření. Názorově se snaţí od pedagogů odlišit. Velmi silná je touha projevit svou nezávislost, kterou podtrhují kouřením a pitím alkoholu, coţ můţe být problémem na školních akcích, včetně školních výletů. V tomto období vznikají také silné přátelské vztahy a navazování citových vztahů k opačnému pohlaví. Velmi silně se projevuje tzv. skupinový vliv, kdy jedinec mezi svými vrstevníky ztrácí svou individualitu a přejímá hodnoty a názory skupiny. Adolescence je období vymezené 16. (17.) rokem věku a ukončené dosaţením dospělosti. Tato horní hranice je však u kaţdého jedince individuální. Adolescent si dotváří svou identitu, vytváří vlastní hodnoty a stává se postupně zcela nezávislým na svých rodičích. Zcela zásadně se mění i charakter připravovaného programu školních výletů. Adolescent se totiţ postupně vyčleňuje ze skupiny a začíná jednat sám za sebe, nezávisle na druhých.

2.3 Právní aspekty V této kapitole se budu zabývat otázkou zodpovědnosti za děti na školním výletě, bezpečností v průběhu jeho konání včetně potřebných kvalifikací nutných k některým aktivitám programu, zajištění zdravotnického dozoru aj.

2.3.1 Odpovědnost za škodu Kdo zodpovídá za škodu vzniklou v průběhu konání výletů? Co je to vlastně škoda a jakým způsobem a po kom můţe být vymáhána náhrada?

15

Škodou rozumíme vţdy určitou majetkovou újmu, kterou lze vyčíslit v penězích. Zvláštním druhem škody je pak škoda na zdraví, kde kromě věcné škody ještě rozlišujeme tzv. bolestné, ztíţení společenského uplatnění (tzv. trvalé následky) a náhradu za ztrátu na výdělku apod. (Fischer-Pokorný, 2001, 34). Odpovědnost vedoucích, jejich zástupců a případně pomocníků ve věku 15 18 let za způsobenou škodu se zpravidla bude řídit ustanoveními OZ o obecné odpovědnosti, která je upravena v § 420 OZ. Předpokladem pro vznik tohoto druhu odpovědnosti je porušení určité právní povinnosti, tj. takové povinnosti, která je uloţena právním předpisem, vznik škody - tedy určité majetkové újmy vyčíslitelné v penězích, existence příčinné souvislosti mezi tímto protiprávním jednáním a vzniklou škodou a konečně pak zavinění, a to ať jiţ ve formě nedbalosti (vědomé či nevědomé) nebo úmyslu (přímého či nepřímého). Zavinění se vţdy předpokládá a je vţdy na tom, kdo škodu způsobil, aby prokázal, ţe škoda vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Naopak porušení právní povinnosti, vznik škody a příčinnou souvislost musí prokázat ten, komu byla škoda způsobena. Všechny výše uvedené předpoklady musí být splněny vţdy současně (Fischer a kol., 2001, 34).

2.3.2 Dohled nad dětmi Školní výlet je školní akcí, zodpovědnost za dítě na školním výletě tedy obecně nese příslušný pedagogický pracovník, který v průběhu školního výletu vykonává nad dětmi dozor. Pracovníci agentury zodpovídají za aktivity provozované přímo agenturou, v našem případě to jsou nízké lanové aktivity, prohlídka jeskyně Šipka, setkání dětí s bílou paní a doplňkové hry, ostatní aktivity jsou provozovány třetí stranou, zodpovědnost je tedy na provozovatelích příslušných aktivit. Z hlediska trestněprávní odpovědnosti vedoucího, instruktora, apod. se v případě, ţe se dítěti stane nějaký úraz, vţdy zkoumá, jakým způsobem byl dohled nad dítětem zabezpečen, kdo byl pověřen na dítě dohlíţet a co pro to udělal. Těţko se dá odpovědět na otázku, jak musí být dohled zabezpečen, aby byl zabezpečen řádně, neboť záleţí vţdy na okolnostech, obecně však lze říci, 16

ţe míru dohledu, resp. nutnosti dohledu je vţdy nutno posuzovat s ohledem na věk dítěte a osobu dítěte. Pojem řádný dohled totiţ neznamená, ţe musíme vědět doslova o kaţdém kroku dítěte, vţdy však musíme udělat maximum pro to, abychom s ohledem na věk a osobu dítěte dohled maximálně zabezpečili (Fischer a kol., 2001, 40) Jelikoţ jsou jednotlivé aktivity ve Štramberku od sebe různě vzdálené, je nutno se k nim přesouvat. Většina pěšího přesunu je z bezpečnostích důvodů trasována mimo frekventované silnice vyuţívané automobilovou dopravou.

Pro

případy přesunu vede vţdy skupinu na jejím začátku pracovník agentury (průvodce), skupinu pak uzavírá pedagog.

2.3.3 Zdravotnická a pedagogická způsobilost Základní podmínky pro námi pořádané školní výlety jsou popsány v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a dále také ve vyhlášce č. 106/2001 Sb. ve znění v.č. 445/1992 Sb., o zotavovacích a jiných podobných akcích pro děti a dorost. Ze zákona jsme povinni vţdy nejpozději měsíc před konáním tyto akce předem písemně nahlásit okresní hygienické stanici. Oznámení musí obsahovat řádný termín a místo konání akce, předpokládaný počet dětských účastníků a způsob zajištění pitnou vodou.5 Naskýtá se nám otázka, co si vlastně lze pod pojemem zotavovací akce představit? Zotavovací akce je definována jako organizovaný pobyt 20 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší neţ 4 dny, jehoţ účelem je posílit zdraví dětí a zvýšit jejich tělesnou zdatnost.6 Pokud ovšem pořádáme akci, která není delší neţ čtyři dny nebo se týká méně neţ dvaceti dětí ve věku do 15 let, coţ přesně odpovídá zde rozebíraným školním výletům, pak se povinnosti stanovené zákonem nebo vyhláškou na ní nevztahují vyjma dvou: a) také pro tuto akci je nutno zabezpečit pitnou vodu

5

Srov. Zákon č. 258/2000 Sb., §8 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících

zákonů. 6

Tamtéţ.

17

b) také zde musí být dodrţen poţadavek odborně zdravotně způsobilých dospělých osob.7 Zodpovědný vedoucí (pořadatel akce) a ostatní osoby starší 18 let, které vykonávají dozor nad dětmi a mládeţí, jsou ze zákona povinni mít lékařský posudek o zdravotní způsobilosti. Jedná se o potvrzení od praktického lékaře, ţe je dotyčná osoba psychicky a fyzicky způsobilá pracovat s dětmi a mládeţí. Všechny osoby zapojené do projektu školních výletů ve Štramberku, které se jakýmkoliv způsobem podílely na programu pro děti, ať na jeho přípravě či samotném vedení, toto povolení od svého praktického lékaře měly povinně vţdy u sebe. Zajištění přítomnosti kvalifikované osoby vykonávající zdravotnický dozor na zotavovací akci je povinností pořadatele. Zdravotníka můţe dělat osoba odborně způsobilá, která je absolventem zdravotnického kurzu první pomoci, případně student medicíny po ukončení třetího ročníku studia, či přímo lékař nebo zdravotní sestra. V našem případě osobou s odbornou kvalifikací zdravotníka na školních výletech jsem byl já osobně, potřebnou kvalifikaci jsem získal absolvováním kurzu Českého červeného kříţe „Zdravotník zotavovacích akcí“ pro pedagogické pracovníky podle akreditace Ministerstva školství a tělovýchovy č.j. 31 674/2004-25458/65 ze dne 21.02.2005.

2.3.4 Ostatní potřebné licence a kvalifikace ze strany pracovníků agentury K některým aktivitám provozovaným jako součást jednotlivých programů školních výletů je nutná odborná kvalifikace. Potřebné znalosti a odbornou způsobilost musí mít jak smluvní provozovatelé, tak samotní pracovníci agentury (průvodci školních výletů). Nízké lanové aktivity, které jsou součástí programu „Štramberk s vůní adrenalinu“, jsou zabezpečovány přímo pracovníky agentury. Pro provozování těchto lanových aktivit je nutná licence instruktora lanových aktivit II. třídy. Potřebnou licenci mají dva pracovníci, jedním z nich jsem já. Licenci jsem získal absolvováním předmětu Nízké lanové aktivity v rámci svého studia rekreologie. Platnost licence je

7

Srov. Fischer a kol.: Právní minimum vedoucího dětského kolektivu, pomůcka pro vedoucí.

Lanškroun 2001.

18

tři roky od data vydání, po uplynutí této doby je nutno licenci obnovit opětovným absolvováním kurzu.

19

3. CÍL 3.1 Hlavní cíl Hlavním cílem mé práce je podrobná analýza školních výletů ve Štramberku pořádaných cestovní agenturou Zars v letech 2007 aţ 2010.

3.2 Dílčí cíle Jako dílčí cíle jsem si určil zmapování jednotlivých aktivit vhodných k začlenění do programů školních výletů a zpracování získaných praktických poznatků z jiţ realizovaných výletů.

.

20

4. METODIKA Při prvotních přípravách projektu jsem vyuţil metodu terénního výzkumu, v průběhu organizování školních výletů participální pozorování a dotazníkové šetření s pedagogy zaměřené na zjištění spokojenosti pedagogů s nabízeným produktem.

4.1 Primární sběr dat Primární sběr dat jsem soustředil především do terénního výzkumu, který jsem započal kompletním zmapováním všech nabízených aktivit vhodných k začlenění do programů na území města Štramberk a v jeho blízkosti. Počátečním zdrojem informací byly oficiální internetové stránky města www.stramberk.cz a informační městské centrum. Jako nejcennější zdroj poznatků se však ukázal vlastní terénní výzkum provedený v říjnu 2006 zaměřený na aktivity vhodné k zařazení do programů školních výletů. Jednotlivé aktivity a památky jsem pracovně rozdělil do těchto podskupin: a) kulturně-historické b) přírodní c) s kontaktním proţitkem Do podskupiny kulturně-historické památky jsem zařadil areál štramberského hradu s dominantní válcovitou hradní věţí Trúbou a uličku Horní Baštu s roubenými dřevěnicemi. Pro další programy výletů jsem zde zařadil ještě kopřivnické Technické muzeum Tatra a dřevěnici „Perníková chaloupka“. Zpočátku do této podskupiny památek patřily ještě muzeum kočárů Fojtství, zřícenina hradu Šostýn, kaple Sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti a hrad Hukvaldy, postupně byly ale z programů vyřazeny. Do podskupiny přírodních aktivit patří jeskyně Šipka (lze ji také zařadit i do podskupiny kulturně-historické), areál arboreta a přírodní památka Kamenárka. Přírodní památka Raškův kámen, Pustevny a Radhošť byly z programů vyřazeny. Do podskupiny aktivit s kontaktním proţitkem lze zařadit pekárnu štramberských uší, městský pivovar, expozici aqua-terra, terénní čtyřkolky, nízké

21

lanové aktivity, krmení stáda kašmírských koz, část programu s bílou paní a lanový park Tarzánie, který byl ale z programu vyřazen.8 V další fázi teréního výkumu jsem se zaměřil na moţnosti trasování jednotlivých typů školních výletů tak, aby bylo co nejvíce minimalizováno kříţení s komunikacemi s automobilovým provozem. 9

4.2 Participální pozorování Participální pozorování zahrnuje přímou účast při organizování školních výletů a pozorování pedagogů a ţáků v průběhu konání těchto výletů. Pozorování probíhalo formou osobní účasti na většině školních výletů v letech 2007 – 2010 v roli průvodce.

4.3 Dotazníkové šetření V rámci získání zpětné vazby od pedagogů jsem vytvořil dotazník, jehoţ cílem bylo získání potřebných poznatků o kvalitě a organizaci školních výletů a získání nezávislého pohledu klienta na nabízený produkt, včetně návrhů na zlepšení. Dotazníkové šetření probíhalo v květnu a červnu 2010 a zúčastnilo se ho celkem 15 pedagogických pracovníků.

10

Kromě základních údajů o respondentovi (jméno a

přijímení, škola, třída) dotazník zjišťuje, jakého konkrétního typu školního výletu se pedagog zúčastnil a jakým způsobem se o nabídce dozvěděl (způsob propagace). Dále mne zajímalo, jaký byl zvolen způsob dopravy do Štramberku (zda-li je preferována doprava veřejnými dopravními prostředky, nebo soukromým autobusem). Ostatní otázky byly zaměřeny na zjištění spokojenosti a kvality.

8

Jednotlivé aktivity v podskupinách jsou podrobně rozebrány v kapitole č. 5.2 Podrobný rozpis

jednotlivých aktivit programů školních výletů. 9

Viz kapitola č. 5.3 Trasování výletů a časové rozpisy.

10

Získané poznatky z dotazníkového šetření v kapitole č. 5.7 Analýza dat získaných z dotazníků

22

5. VÝSLEDKY 5.1 Vývoj programů školních výletů v letech 2007 - 2010 5.1.1 Rok 2007 Rok 2007 byl pro projekt školních výletů premiérovým, neboť v tomto roce byly výlety poprvé nabídnuty školám. Bylo velkou otázkou, jak tento produkt jednotlivé školy, pedagogové a děti přijmou. Štramberk sice patří mezi známé cíle školních výletů, avšak organizovaně a komerčně tyto výlety zde doposud nikdo nepořádal. Pedagogové si jejich kompletní organizaci vţdy řešili sami. Bylo tedy nutno zaujmout nabídkou, nadstandardními a komplexními sluţbami, ale samozřejmě také příznivou cenou.11 Nedílnou součástí úspěchu projektu byl také způsob propagace a oslovení potenciálních klientů.12 Školní výlety byly v tomto roce pořádány pouze pro základní školy. V prvním roce byly nabízeny tyto typy výletů: a) Štramberk pro malé děti - jednodenní b) Štramberk a okolí - jednodenní c) Štramberk a Hukvaldy - dvoudenní d) Štramberk a Trojanovice - dvoudenní Jádrem všech výše nabízených výletů je základní okruh Štramberkem. Program je dále upravovaný a rozšiřovaný dle vybraného typu výletu. Základní okruh se skládá z procházky historickým centrem Štramberka, která je spojená s prohlídkou zříceniny hradu a gotické věţe Trúby. Okruh se dále skládá z návštěvy aqua-terra mini zoo, procházky uličkou Horní Bašta s roubenými domy, z prohlídky jeskyně Šipka a z exkurze botanické zahrady a arboreta. Ukončen je prohlídkou Technického muzea Tatra Kopřivnice. Štramberk pro malé děti (typ výletu a) je upravený typ výletu určený pro 1.–4. ročník základních škol. Poznávání města probíhalo zábavnou formou. Při prohlídce jeskyně Šipka se děti setkaly s pracovníkem agentury převlečeným za neandrtálce, který dětem vylíčil dobový ţivot v jeskyni s praktickou ukázkou dobových nástrojů. Základní okruh byl výkladově přizpůsoben malým dětem a bylo z něj vynecháno Technické muzeum Tatra Kopřivnice. V odpolední části bylo pro 11

Jednotlivé ceníky nalezneme v kapitole 5.6 Finanční rozvaha.

12

Podrobně rozepsáno v kapitole 5.4 Nabídka a propagace.

23

děti připraveno zábavné odpoledne s hrami v prostorách zrušené základní školy, kde měly děti moţnost setkat se s bílou paní, která je seznámila se štramberskýma ušima a legendou, jeţ se k uším váţe.13 Tento program se stal nosným pilířem nabídky školních výletů a v upravené podobě se nabízí i dnes. Štramberk a okolí (typ výletu b) byl určen pro 4.–9. ročník základních škol. Jednalo se o výlet tvořený pouze základním okruhem Štramberkem včetně návštěvy Technického muzea Tatra Kopřivnice. Dvoudenní typy výletů (c,d) se od sebe lišily programem druhého dne. První den se skládal opět ze základního okruhu Štramberkem včetně návštěvy Technického muzea Tatra Kopřivnice. Program druhého dne závisel na volbě typu výletu. V nabídce výletu Štramberk a Hukvaldy byla zařazena návštěva muzea Fojství v Kopřivnici, dále prohlídka hradní obory a hradu Hukvaldy. V nabídce výletu Štramberk a Trojanovice byla zařazena návštěva lanového centra Tarzánie v Trojanovicích, dále pak výjezd lanovou dráhou na Pustevny, návštěva kaple Sv. Cyrila a Metoděje a exkurze na vysílači na Radhošti. Ubytování bylo zajištěno ve firemním penzionu Stará škola ve Štramberku, kde bylo pro vyuţití volného času dětí k dispozici kompletní zázemí, včetně stravování, venkovního posezení, hřiště, ohniště, ruských kuţelek, ping - pongových stolů a pro případ nepřízně počasí velký sál. Podle přání pedagogů zde byla moţnost zajistit další aktivity jako například večerní prohlídku hradu a vystoupení šermířské skupiny. Celkový počet zrealizovaných výletů v prvním roce byl 12, z toho 8 jednodenních a 4 dvoudenní.

5.1.2 Rok 2008 V roce 2008 se nabízely tyto typy školních výletů: a) Štramberk pro malé děti - jednodenní b) Štramberk a okolí - jednodenní c) Štramberk a Hukvaldy - dvoudenní d) Štramberk a Trojanovice - dvoudenní Z uvedeného přehledu je patrné, ţe se jedná o totoţnou nabídku jako v předešlém roce. Došlo pouze k úpravám trasování základního okruhu Štramberkem.

13

Legenda o pečení štramberských uší uvedena v kapitole 5.2.1 Kulturně-historické aktivity.

24

Úsek trasy mezí jeskyní Šipkou a náměstím byl z bezpečnostních důvodů (úzká ulička s automobilovou dopravou) přetrasován. Celkový počet zrealizovaných výletů v tomto roce byl 25, z toho 16 jednodenních a 9 dvoudenních.

5.1.3 Rok 2009 V nové sezóně školních výletu došlo k první větší inovaci jednotlivých programů. Nabídka školních výletů byla zredukována z původních čtyř na tři. Do nabízených programů byly vloţeny nové prvky, kterými jsou nízké lanové aktivity, jízda na terénních

čtyřkolkách,

exkurze

ve

štramberském

minipivovaru

a

pečení

štramberských uší v pekárně. Upraveny byly také stávající aktivity. Původní dva typy dvoudenních výletů byly sloučeny do jednoho a nahrazeny zcela novým programem. Všechny typy výletů byly soustředěny do samotného Štramberka, v případě prohlídky Technického muzea Tatra do blízké, 2 km vzdálené Kopřivnice. Vzdálenější cíle, kterými byly v roce 2007 a 2008 Trojanovice, Radhošť, Pustevny a Hukvaldy, byly z důvodu komplikované přepravy účastníků (nedostatečná a špatná dopravní obsluţnost) a z důvodu malého zájmu zrušeny. Většina přijíţdějících škol, především skupiny s počtem účastníků do 30 osob, se z finančních důvodů do Štramberka dopravovala spoji ČD, individuální autobusová doprava byla zastoupena minimálně. Obsahově byly výlety určeny pro I. a II. stupeň základních škol a poprvé byly nabízeny také středním školám v podobě dvoudenního výletu. Nabízené typy výletů v tomto roce byly tedy tyto: a) jednodenní výlet „Nebojme se bílé paní“ b) jednodenní výlet „Za poznáním a zábavou“ c) dvoudenní výlet „Od pekaře po čtyřkolky“ Jednodenní výlet „Nebojme se bílé paní“ je programově téměř shodný s typem výletu Štramberk pro malé děti, který byl nabízen v roce 2007 a 2008. Přidána byla pouze návštěva pekárny s moţností pečení štramberských uší a také došlo k úpravě a částečné výměně her při odpoledním programu s bílou paní. Jednodenní výlet „Za poznáním a zábavou“ se skládá ze základního okruhu Štramberkem, který je podrobně popsán v kapitole 3.1.1. Rok 2007. Navíc je doplněn jízdou na terénních čtyřkolkách a také exkurzí pekárny štramberských uší. Dvoudenní výlet „Od pekaře po čtyřkolky“ je jediným vícedenním výletem, který byl v roce 2009 nabízen. Program prvního dne je tvořen návštěvou Muzea starých tisků a voskových figurín, dále exkurzí v pekárně štramberských uší, 25

prohlídkou hradu Štramberk, exkurzí v městském pivovaru, aqua-terra expozicí a ukončen je jízdou na terénních čtyřkolkách. Program druhého dne vyplňují nízké lanové aktivity, které jsou pro účastníky připraveny v areálu přírodní památky Kamenárka, a prohlídka botanické zahrady a arboreta. Program je ukončen v Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici. Ubytování a stravování bylo opět zajištěno ve firemním penzionu Stará škola ve Štramberku. Po dohodě s pedagogy byla moţnost zajistit večení prohlídku jeskyně Šipka s loučemi, jejíţ prohlídka nebyla do tohoto typu výletu standardně zařazena. Celkový počet výletů v tomto roce byl 34, z toho 29 jednodenních a 5 dvoudenních.

5.1.4 Rok 2010 V roce 2010 došlo k další úpravě programů školních výletů. Z nabídky byly zcela vyňaty výlety dvoudenní. Zrušení těchto výletů bylo dáno jejich malým vyuţitím a také zrušením spolupráce s firemním penzionem Stará škola, kterého se firma v rámci šetření nákladů byla nucena zbavit. V roce 2009 jsem osobně vedl rozhovory s pedagogy, kteří se zúčastnili školních výletů, na téma problematiky vícedenních školních akcí. Z průzkumu vyplynulo jednoznačné stanovisko o preferenci výletů jednodenních před vícedenními. Jako důvod této preference uváděli pedagogové zvýšenou finanční náročnost pro rodiče dětí, ale také zvýšené bezpečnostní riziko pro samotné pedagogy. Díky zániku firemního penzionu bylo nutno vyřešit otázku náhradních prostor pro uskutečnění alternativního programu při nepřízni počasí, ale také otázku nového dodavatele obědů pro výlety se stravováním. V tomto roce byla nabídka výletů následující: a) „Nebojme se bílé paní“ b) „Od pekaře po čtyřkolky“ c) „Štramberk s vůní adrenalinu“ Výlet „Nebojme se bílé paní“ je programově totoţný s předchozím rokem, jedinou změnou bylo místo setkání dětí s bílou paní a konání her, které se přesunulo do stylové roubené chalupy v podhradí s názvem „Perníkovka“. Zde byly také dětem podávány obědy. Pro potřeby výletů jsme měli k dispozici celé horní patro této budovy.

26

Výlet „Od pekaře po čtyřkolky“ se skládá z prohlídky jeskyně Šipka, jízdy na terénních čtyřkolkách, návštěvy aqua-terra expozice, návštěvy pekárny štramberských uší a z prohlídky štramberského hradu. Program je ukončen v Technickém muzeu Tatra Kopřivnice. Výlet „Štramberk s vůní adrenalinu“ se programově skládá z nízkých lanových aktivit, návštěvy botanické zahrady, aqua-terra expozice, návštěvy pekárny štramberských uší a hradu Štramberk, dále z exkurze v městském pivovaru a jízdy na terénních čtyřkolkách.14

14

Jednotlivé typy programů výletů v roce 2010 jsou uvedeny v příloze č. 2 Přílohy dopisu zasílaného

školám v roce 2010.

27

5.2 Podrobný rozpis jednotlivých aktivit programů školních výletů 5.2.1 Kulturně - historické aktivity Štramberský hrad (určeno pro všechny typy programů školních výletů) Děti navštíví v rámci prohlídky hradní hladomornu a vystoupají na vrchol stráţní věţe, kde se dozví legendu o tom, proč se ve městě pečou štramberské uši: Štramberk nebyl ušetřen válek s divokými Tatary. Pověst praví, že při jednom z nájezdů v roce 1241 přitáhli cizinci i k tomuto městečku. Cestou plenili okolní vesnice, zapalovali chalupy a obyvatelům usekávali na znamení svého vítězství uši a ruce. Štramberští se ukryli na Kotouči, kde vybudovali opevnění. Když k nim krvelační Tataři navečer přitáhli, netroufali si dobývat neznámý kopec po tmě. Na noc se tedy utábořili kolem kopce, aby jim uvěznění obránci neunikli. Obránci si zoufali, v jak bezvýchodné situaci se to ocitli a že ráno je čeká jistá smrt. Padli tedy na kolena a začali se modlit za záchranu. Nebesa je vyslyšela. V noci se přihnala bouřka a spustil se pořádný liják. Obránci se sebrali a běželi ještě prokopat hráz nedalekého ženklavského rybníka. Vody bylo tolik, že spláchla útočníky, kteří se do jednoho utopili. Štramberští byli zachráněni. Z tatarského tábora zbylo jen několik pytlů s ušima místních, které schraňovali pro svého vládce. Na počest tohoto slavného vítězství se vždy v den Nanebevzetí Panny Marie koná velká pouť. Ve Štramberku se navíc od té doby pečou takzvané štramberské uši.15 Po seznámení se s legendou děti vstoupí na krytý venkovní stráţní ochoz, kde jim průvodce ukáţe rybník, kterému obránci prokopali hráz při obléhání města Tatary. Z ochozu je výhled na celý Štramberk a jeho blízké i vzdálené okolí včetně Moravskoslezských Beskyd. Poté děti sestoupí do horního hradního paláce, kde je pro ně ve spolupráci s kastelánem hradu nachystaná soutěţ v podobě vědomostního kvízu o hradu Štramberk.

15

Text pověsti převzat z Mesto-stramberk.cz [online]. [cit. 2010-11-10]. Štramberské uši. Dostupné z

WWW: http://www.mesto-stramberk.cz/stramberske-usi.php .

28

Ulice Horní Bašta (určeno pro všechny typy programů školních výletů) Děti si prohlédnou jednu z nejkrásnějších uliček ve štramberském podhradí. Přibliţně uprostřed trasy touto uličkou se děti od průvodce dozví, ţe se v této uličce natáčelo několik scén do různých filmových pohádek. Dřevěnice „Perníková chaloupka“ (určeno pro program „Nebojme se bílé paní“) Jedná se o místo, kde dochází k setkání dětí s bílou paní, která společně s průvodcem vede závěrečnou část programu. Vše se odehrává v podkroví této dřevěné stavby, které je k tomuto účelu přizpůsobeno. Celá místnost je vyzdobena pohádkovými bytostmi a motivy. Nachází se zde velký dlouhý stůl, ke kterému jsou děti usazeny. Průvodce má pro děti připraveno několik her, které se realizují dle časové rezervy. Poté se pracovnice agentury převlečená do kostýmu bílé paní zjeví dětem a vypráví jim legendu o štramberské bílé paní. Spolu s dětmi realizuje výtvarnou soutěţ, kde mají děti za úkol ztvárnit své dojmy a záţitky z výletu. Poté si děti s bílou paní povídají a pomocí kreseb všem popisují své dojmy z výletu. Na závěr děti zazpívají písničku a bílá paní dá kaţdému plněné štramberské ucho. Následuje ukončení výletu. Technické muzeum Tatra Kopřivnice (určeno pro program výletu „Od pekaře po čtyřkolky“) Průvodce předá účastníky výletu odbornému pracovníkovi Technického muzea, který s dětmi realizuje prohlídku.

5.2.2 Přírodní aktivity Jeskyně Šipka (určeno pro program výletů „Nebojme se bílé paní“ a „Od pekaře po čtyřkolky“) Průvodce seznámí děti s historií průzkumu jeskyně a zdejším nejslavnějším nálezem, čelistí neandrtálského dítěte. Následuje prohlídka jednotlivých částí jeskyně, kterými jsou vstupní prostor zvaný Propástka, Krápníková jeskyně a Jezevčí díra. V Krápníkové jeskyni se děti setkají s pracovníkem agentury, který je převlečený za člověka neandrtálského, jenţ seznámí děti s dobovým ţivotem našich vývojových předků (setkání s „neandrtálcem“ jen v programu „Nebojme se bílé paní“). Děti po 29

výstupu z jeskyně čeká soutěţ „krmení mamuta“, coţ je vlastně házení míčků do otvoru ve figuríně mamuta, a mohou se také obléci do kostýmu neandrtálce. Areál arboreta (určeno pro program „Nebojme se bílé paní“ a „Štramberk s vůní adrenalinu“) Děti jsou provedeny areálem štramberské botanické zahrady, kde průvodce spolu se správcem provádí výklad o zdejší chráněné flóře a fauně. V prostorách arboreta se nachází také Pouťová jeskyně, u níţ je dětem popsána historie těţby zdejšího vápence. Účastníci programu „Nebojme se bílé paní“ jsou místo prohlídky arboreta zavedeni do výběhu zdejších chovaných koz kašmírských. Děti zde obdrţí krmivo a dochází k jejich přímému kontaktu se zvířaty. Dále je jim ukázáno česání a získávání vlny přímo ze zvířat, neboť koza kašmírská je k tomuto účelu chována (i kdyţ ve zdejším arboretu je její chov zaměřen hlavně na spásání skalních výběţků a členitého a těţce dostupného terénu).

5.2.3 Aktivity s kontaktním prožitkem Nízké lanové aktivity (pouze pro program „Štramberk s vůní adrenalinu“.) Pro stavbu překáţek je vyuţit vysoký borovicový les v areálu arboreta. Jelikoţ lesní porost kopíruje mírně zvlněný terénní reliéf, je třeba pečlivě vybrat co nejrovnější místo a odstranit případné překáţky (kameny, větve, kmeny stromů aj.) Vzdálenost jednotlivých stromů v tomto borovém lese je naprosto ideální a variabilní pro stavbu mnoha typů překáţek. Ukotvení jednotlivých lan na stromech jsou vypodkládaná podloţkami, které zajistí ochranu lan a samotných stromů před mechanickým oděrem. Jedná se o jednorázové postavení lanových překáţek, délka programu je přibliţně 1,5 hodiny. Jelikoţ účastníci absolvují před lanovými aktivitmi jiný program, je nutno je odreagovat od okolního světa a získat u nich poţadovanou koncentraci a soustředění. Proto začínáme krátkou rozcvičkou skládající se z několika cviků pro protaţení jednotlivých svalových částí a ukončenou dřepy. Závěrem si zahrajeme krátkou hru nutnou na zklidnění.

30

Dětem je vysvětlena technika vzájemného jištění, tzv. spotting, co si lze pod tímto pojmem představit a jeho důleţitost z hlediska bezpečnosti. Důraz je kladen zejména na jeho základní pravidla, tedy na připravenost a neustálou pozornost jističe, který bedlivě sleduje lezce na lanové překáţce. Následně jsou předvedeny základní techniky spottingu. Ukázka proběhne přímo na lanové překáţce. Předveden je postoj jističe vzhledem k lezci, poloha rukou lezce a pohyb jističe. Pouţité typy lanových překáţek jsou vybrány a postaveny s ohledem na věk účastníků konkrétního výletu (2. stupeň ZŠ, případně 1.-2. ročník SŠ).16 Jednotlivé překáţky jsou rozmístěny v lese tak, ţe na sebe navazují a tvoří celek, souvislou překáţkovou dráhu. Jedinec musí absolvovat všechny překáţky postupně, tak jak jdou za sebou, ţádnou nesmí vynechat. Pokud nějakou nezvládne (dotkne se země, spadne aj.), můţe danou překáţku, případně celou dráhu, absolvovat znovu. Spodní lano lanových překáţek je v maximální výšce 1 metr nad zemí, aby byla zajištěna maximální bezpečnost účastníků. Pekárna štramberských uší (pro všechny typy programů školních výletů) Návštěva pekárny za plného provozu je unikátním projektem, který můţe návštěvník Štramberka zaţít pouze jako účastník těchto školních výletů. Ve Štramberku je celkem 6 licencí vydaných na pečení tohoto krajového produktu, jeţ je pod ochrannou registrační známkou Evropské unie. Z celkového počtu šesti pekáren ani jedna nenabízí exkurze pro veřejnost. Dětem jsou ukázány prostory pekárny, jsou seznámeny s pekárenskou výbavou a věcmi nezbytnými pro pečení uší. Pracovník pekárny provádí odborný výklad o postupu při zadělávání těsta a následné cestě k hotovému výrobku. Děti jsou dále seznámeny se všemi druhy štramberských uší, které se v pekárně pečou. Mohou je také ochutnat. Poté následuje praktická část exkurze, kdy kaţdý účastník obdrţí jednu upečenou placku těsta, kterou si následně stočí ve formě a vyrobí si vlastní štramberské ucho.

16

Jednotlivé překáţky a celá sestava lanové dráhy v příloze č.4 Použité lanové překážky.

31

Městský pivovar (určeno pro program „Štramberk s vůní adrenalinu“) V průběhu exkurze ve štramberském minipivovaru seznámí vrchní sládek účastníky s výrobou 10° a 14° tmavého a světlého kvasnicového piva tzv. plzeňského typu. Dětem jsou předvedeny jednotlivé suroviny a přísady potřebné k výrobě piva. V podzemním historickém sklepení pivovaru si mohou děti prohlédnout tzv. leţácké tanky, coţ jsou dubové sudy, ve kterých dochází ke zrání piva. Pro děti je dále připravena prohlídka podzemních studní ve vápencové skále, z kterých se čerpá pramenitá voda k výrobě zdejšího piva. Aqua-terra expozice (pro všechny typy programů školních výletů) Pracovník aqua-terra expozice si od průvodce převezme děti za účelem odborného výkladu. Dětem jsou ukázána obří akvária s mnoţstvím exotických druhů ryb, terária s plazy, obojţivelníky a ještěry a další zde chovaná zvířata. O kaţdém ţivočišném druhu se děti dozví informace o jeho způsobu ţivota, přirozeném výskytu, stravování aj. Pro dobrovolníky je připravena ukázka krmení varanů a hadů. Na závěr je dětem umoţněn přímý kontakt s plazy, konkrétně s krajtou královskou (python regius), která je pro tyto účely chována. Dětem je poloţena kolem krku a na ramena a mohou si ji vyfotit, případně i pohladit. Terénní čtyřkolky (určeno pro program „Štramberk s vůní adrenalinu“) Jízda na terénních čtyřkolkách probíhá v soukromém areálu provozovatele. Dráha je na uzavřeném pozemku a rozdělená do tří okruhů. První okruh, nejjednodušší, s délkou 30 metrů, je určen pro začátečníky. Probíhá na něm i základní seznámení s obsluhou a řízením stroje. Druhý okruh je jiţ určen pro děti, které prošly základním výcvikem, a má délku 400 metrů. Třetí okruh, nejdelší a s nejtěţším terénem, není určen pro účastníky výletů a dětem je na něj zakázán vjezd. Po příchodu do areálu čtyřkolek jsou děti seznámeny se základními bezpečnostními pravidly, s jednotlivými okruhy, terénem a způsobem průběhu výuky a jízd. O bezpečnost dětí se stará průvodce a další dva pracovníci provozovatele čtyřkolek. K dispozici jsou celkem tři stroje.

32

Výuka na nejjednodušším okruhu probíhá vţdy po jednotlivcích. Dítě obdrţí bezpečnostní přilbu a poté je seznámeno s obsluhou stroje. Aţ poté, co prokáţe schopnost ovládání čtyřkolky a ujede tři zkušební okruhy, je vpuštěno na střední okruh o délce 400 metrů. V prostoru drah se pohybují vţdy maximálně tři děti, kaţdé na své čtyřkolce, a tři pracovníci zajišťující dozor.

5.2.4 Aktivity vyřazené z programů školních výletů Muzeum kočárů Fojtství Návštěva tohoto muzea byla začleněna do programu výletu „Štramberk a Hukvaldy dvoudenní“ v roce 2007 a 2008. Jednalo se o prohlídku počátků výroby kočárů v Kopřivnici. Děti měly moţnost zhlédnout asi desítku vystavených exponátů a prohlédnout si dokumenty a fotografie z výroby kočárů. Z důvodu malého zájmu dětí o tuto prohlídku a z důvodu následného zrušení dvoudenních výletů v roce 2009 byla prohlídka tohoto muzea zrušena. Zřícenina hradu Šostýn a přírodní památka Raškův kámen Prohlídka hradu Šostýn a návštěva Raškova kamene byly součástí programu dvoudenního výletu na objednávku se speciálním programem zaměřeným na turistiku v okolí tzv. Lašské brány Beskyd. Jednalo se o okruţní trasu vedenou v okolí Štramberku a Kopřivnice v celkové délce 10 km. Začátek trasy byl na štramberském náměstí. V rámci této trasy děti navštívily Váňův kámen, coţ je skalní vápencový útvar v blízkosti arboreta, a hrad Šostýn, jeţ je zříceninou s četnými archeologickými vykopávkami v blízkosti vrcholu Pískovna nad Kopřivnicí. Průvodce provedl děti pozůstatky hradu a při tom je seznámil s legendou o tajné podzemní chodbě, která spojuje zdejší hrady Štramberk, Šostýn a Hukvaldy. Poté trasa pokračovala okolo Raškova kamene, skalního vápencového útvaru s turistickou vyhlídkou, do Janíkova sedla ve výšce 490 m a okolo Červeného kamene s ukončením opět ve Štramberku na náměstí.

33

Hrad Hukvaldy Před samotnou prohlídkou hradu děti absolvovaly krátký výlet po hradní oboře po vyznačených stezkách spolu se správcem obory, kde měly moţnost setkat se s chovanými daňky a muflony. V prostoru obory navštívily sochu legendární lišky Bystroušky. Poté následovala samotná prohlídka hradu ve spolupráci s kastelánem, který dětem přednášel odborný výklad. Prohlídka tohoto hradu byla součástí programu výletu „Štramberk a Hukvaldy - dvoudenní“ v roce 2007 a 2008. Lanový park Tarzánie Děti navštívily jedno z největších lanových center v ČR v Trojanovicích v rámci programu výletu „Štramberk a Beskydy - dvoudenní“. Před vstupem do centra byly děti seznámeny pracovníky areálu s pravidly a způsoby jištění. Poté kaţdý z účastníkú absolvoval tzv. zelenou trasu, coţ je lanová trasa střední obtíţnosti se 42 překáţkami. V Tarzánii se nachází celkem 5 tras různé obtíţnosti, naše školní výlety vyuţívají pouze trasu zelenou, jejíţ délka zdolávání je přibliţně 70 minut. Pustevny, Radhošť a kaple Sv. Cyrila a Metoděje V rámci programu výletu „Štramberk a Beskydy - dvoudenní“, který byl zařazen do nabídky výletů v letech 2007 a 2008, děti po návštěvě lanového centra Tarzánie absolvovaly výjezd sedačkovou lanovou dráhou na Pustevny. Poté je čekal 4 km úsek pěšího přesunu po hřebenu na Radhošť, kde navštívili kapli Sv. Cyrila a Metoděje. Kaple je nejvyšší poloţenou církevní stavbou v ČR s rozhlednou. Po ukončení prohlídky čekal účastníky pěší přesun po zelené turistické stezce KČT v délce 4,5 km zpět do Trojanovic.

34

5.3 Trasování výletů a časové rozpisy 5.3.1 Mapa okružní trasy ve Štramberku

Legenda: ____ trasa vedená po frekventovaných úsecích cest ____ trasa vedená po místních komunikacích s velmi slabým automobil. provozem ____ trasa vedená po stezkách a chodnících 1.

jeskyně Šipka

2.

dráha terénních čtyřkolek

3.

roubené stavby v ulici Horní Bašta

4.

pekárna štramberských uší

5.

Perníková chaloupka

6.

hrad a Trúba

7. a 8. expozice aqua-terra, městský pivovar 9.

nízké lanové aktivity

10.

botanická zahrada a arboretum

11.

výběh koz kašmírských

35

Jak je jiţ z názvu patrné, trasa školních výletů je na území města Štramberk koncipována jako okruţní, tedy takovým způsobem, aby účastníci výletu neprocházeli dvakrát stejným úsekem. V průběhu let 2007–2010 byla trasa několikrát upravována tak, aby bylo co nejvíce minimalizováno trasování po komunikacích s větším rozsahem automobilového provozu. I přes tuto snahu se děti v průběhu školního výletu pohybují celkem po třech úsecích, kde je automobilový provoz silnější. Jedná se o úsek trasy od centrálního parkoviště po vstup do Národního sadu v délce 250 metrů a dva přechody přes místní hlavní silnici. V mapě jsou tyto úseky označeny červenou barvou. Jelikoţ jsou tyto úseky situovány ve velmi úzkých a nepřehledných ulicích, je nutno zajistit maximální bezpečnost pohybu dětí podél těchto komunikací. Okruh školních výletů je trasován především po místních komunikacích s velmi slabým, případně příleţitostným automobilovým provozem. Takovéto úseky trasy jsu v mapě vyznačeny modře. Z hlediska bezpečnosti a pravidel silničního provozu se skupiny pohybují po těchto komunikacích ve dvojicích jdoucích po pravé straně, na začátku a konci skupiny je vţdy pracovník agentury nebo pedagogický doprovod. Úseky označené v mapě zelenou barvou jsou zcela bez jakéhokoliv provozu vedené po turistických stezkách a chodníčcích. V případě příjezdu dětí do Štramberka individuální objednanou autobusovou dopravou je začátek i konec trasy školního výletu na parkovišti u Národního sadu, na mapě vyznačeno značkou parkoviště. Pokud mají účastníci školního výletu příjezd do Štramberka vlakem ČD, je začátek i konec trasy školního výletu na vlakovém nádraţí a délka okruhu se tak prodluţuje o 2 km. Úsek trasy od vlakového nádraţí po parkoviště u Národního sadu je zčásti veden po chodníku podél hlavní cesty v délce 300 metrů, poté po místních komunikacích a stezkách. Výlet „Od pekaře po čtyřkolky“ je programově ukončen v Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici, v tomto případě se účastníci výletu přemisťují ze Štramberka do Kopřivnice vlastním autobusem z parkoviště u Národního sadu, případně vlakem ČD nebo pěšky. Při volbě pěšího přesunu ze Štramberka k objektu Technického muzea Tatra v Kopřivnici je trasa vedena turistickou stezkou po úpatí Bílé hory a ve svém závěru centrem města Kopřivnice. Délka tohoto úseku Štramberk – Kopřivnice je 2 km.

36

5.3.2 Časové rozpisy jednotlivých tras V této podkapitole uvádím časové itineráře ke všem typům výletů nabízených v roce 2010. Tyto itineráře prošly postupným vývojem spolu s tím, jak se v průběhu let měnila a upravovala nabídka výletů, včetně úprav na základě získaných praktických poznatků.

5.3.2.1 Rozpis pro typ výletu „Nebojme se bílé paní“ 08:43/09:00

sraz účastníků na vlakovém nádraţí/parkovišti autobusů, seznámení s programem výletu

09:15 – 10:00 prohlídka jeskyně Šipka s programem 10:15 – 11:15 aqua-terra expozice/pekárna štramberských uší17 11:30 – 12:00 hrad a věţ Trúba 12:00 – 13:00 oběd (svačina)18 13:15 – 14:00 krmení kašmírských koz v arboretu 14:15 – 15:00 setkání s bílou paní19 5.3.2.2 Rozpis pro typ výletu „Od pekaře po čtyřkolky“ 08:43/09:00

sraz účastníků na vlakovém nádraţí/parkovišti autobusů, seznámení s programem výletu

09:15 – 10:00 prohlídka a program v jeskyni Šipka 10:15 – 11:45 výuka a jízda na terénních čtyřkolkách 12:00 – 13:00 aqua-terra expozice/pekárna štramberských uší20 13:00 – 14:00 oběd (svačina)21 14:00 – 14:30 hrad a věţ Trúba22 15:30 – 16:30 Technické muzeum Tatra Kopřivnice 17

Školní výlet zde půlíme na dvě skupiny z technických a prostorových důvodů, kaţdá skupina

absolvuje prohlídku aqua-terra expozice a pekárny odděleně. 18

Případná vzniklá časová rezerva mezi obědem (svačinou) a následujícím programem je vyplněna

moţností rozchodu dětí u stánků na náměstí, coţ je dětmi i pedagogy s oblibou vyuţíváno. 19

Setkání s bílou paní je součástí zábavného odpoledne s hrami.

20

Viz pozn. 17

21

Viz pozn. 18

22

Po prohlídce hradu a věţe Trúba se děti přesunují ze Štramberka do Kopřivnice k prohlídce

Technického muzea Tatra.

37

5.3.2.3 Rozpis pro typ výletu „Štramberk s vůní adrenalinu“ 08:43/09:00

sraz účastníků na vlakovém nádraţí/parkovišti autobusů, seznámení s programem výletu

09:15 – 10:45 nízké lanové aktivity 11:00 – 12:00 aqua-terra expozice/pekárna štramberských uší23 12:15 – 12:45 hrad a věţ Trúba 13:00 – 13:30 exkurze v pivovaru 13:30 – 14:30 oběd (svačina)24 14:30 – 16:00 výuka a jízda na terénních čtyřkolkách

23

Školní výlet zde půlíme na dvě skupiny z technických a prostorových důvodů, kaţdá skupina

absolvuje prohlídku aqua-terra expozice a pekárny odděleně. 24

Případná vzniklá časová rezerva mezi obědem (svačinou) a následujícím programem je vyplněna

moţností rozchodu dětí u stánků na náměstí, coţ je dětmi i pedagogy s oblibou vyuţíváno.

38

5.4 Nabídka a propagace Pro úspěšnou realizaci projektu bylo nutné školní výlety dostat do povědomí jednotlivých škol a pedagogů. Nejlepší reklamou pro prodej jakéhokoliv produktu jsou výborné reference uţivatelů, kterých lze dosáhnout aţ postupně v průběhu času, na základě jiţ proběhlých školních výletů a pozitivní zpětné vazby. Jednotlivé školy byly osloveny několika způsoby, a to e-mailovou nabídkou, zasláním tištěné nabídky prostřednictvím České pošty, reklamou na firemních internetových

stránkách

www.dovolenahezkycesky.cz

a

v tištěném

katalogu

stejnojmenné cestovní agentury. E-mailová nabídka Jako nejúčinnější sloţka propagace se v průběhu let 2007–2010 ukázalo oslovení pedagogů prostřednictvím e-mailové nabídky. Způsob této propagace zabírá šírokou škálu cílových subjektů za minimální finanční náklady. Zpočátku byly oslovovány pouze základní školy Moravskoslezského kraje vţdy na jednu kontaktní adresu dané školy, jednotlivé údaje byly získany zakoupením komerční databáze kontaktů základních škol v ČR. V následujících letech byla databáze doplňována přímými kontakty na jednotlivé pedagogy a osloveny byly základní školy Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského a Jihomoravského kraje. E-mail se skládá z úvodního dopisu25 popisujícího nabízený produkt a z příloh s nabídkou jednotlivých typů školních výletů, k níţ je připojena přihláška. První e-maily s nabídkou jsou rozesílány jiţ v únoru, následující pak v dubnu a květnu s aktualizovanými volnými termíny výletů. Tištěná nabídka V prvním roce uvedení školních výletů na trh, tedy v roce 2007, byla nabídka rozesílána na jednotlivé školy také v tištěné podobě. Vzhledem k nízkému efektu bylo od této propagace v následujících letech upuštěno.

25

Úvodní dopis uveden v příloze č.1 Dopis zasílaný školám v elektronické podobě

39

Internetové stránky Reklama na firemních internetových stránkách www.dovolenahezkycesky.cz je spuštěna v lednu a probíhá nepřetrţitě aţ do června. Výhodou této prezentace je neustálá aktualizace volných termínů, doplňovaná fotogalerie a recenze z jiţ uskutečněných školních výletů. Pedagogové tak mohou získat skutečný obraz o kvalitě a nabízených sluţbách, včetně kontaktů na kolegy, kteří se těchto výletů jiţ zúčastnili. Katalog CA ZARS Propagace probíhá také ve firemním katalogu CA ZARS v celkovém nákladu 20 000 výtisků, který je vydáván vţdy v prosinci a distribuován do všech partnerských cestovních kanceláří a agentur v ČR.

40

5.5 Personální a materiální zabezpečení 5.5.1 Personální zabezpečení Z hlediska personálního zabezpečení připadá na jeden školní výlet jeden pracovník agentury. Pokud je ovšem objednán výlet s počtem účastníků nad 40 dětí, tento výlet se půlí na dvě pokud moţno homogenní skupiny. Kaţdá skupina má přiděleného svého pracovníka agentury a tyto skupiny jsou na sobě naprosto programově nezávislé. Jejich rozdělení probíhá ihned po příjezdu. K jejich opětovnému spojení dochází aţ po celkovém ukončení programu výletu. K rozdělení do skupin dochází z důvodů kapacitních, bezpečnostních a programových. Za 4 roky pořádání školních výletů se ukázalo, ţe za jeden den je moţno realizovat 3 skupiny školních výletů, maximální počet dětí v jedné skupině je 30, denní kapacita výletů je tedy 90 dětí. Jestliţe je součástí objednaného programu bílá paní (dnešní typ výletu „Nebojme se bílé paní“), je potřeba dalšího pracovníka agentury (ţenu), která v kostýmu bílé paní realizuje spolu s dětmi závěrečnou část programu. K tomuto typu výletu je také potřeba ještě jednoho pracovníka agentury, který v Šipce v kostýmu neandrtálského člověka seznamuje děti s ţivotem v jeskyni. Ostatní osoby spolupracující na organizaci školního výletu jsou buď přímo majitelé spolupracujících třetích stran, nebo jejich zaměstnanci. Konkrétně se jedná o provozovatele výuky jízdy na terénních čtyřkolkách, pracovníky pekárny, provozovatele aqua-terra expozice, majitele botanické zahrady a arboreta, pracovníky Technického muzea, vrchního sládka městského pivovaru a nájemce Perníkové chaloupky, kde v roce 2010 probíhalo stravování účastníků výletů a část programu výletu „Nebojme se bílé paní“.

5.5.2 Materiální zabezpečení Materiálně zabezpečuje agentura pouze aktivity, které sama provozuje. Jsou to nízké lanové aktivity, prohlídka jeskyně Šipka, program s bílou paní a prohlídka štramberského hradu a věţe Trúba. Samozřejmostí je sluţební automobil slouţící k převozu materiálu a osob podílejících se na programu (pracovníci agentury). Osvědčeným pomocníkem jsou krátkovlnné vysílačky slouţící k dorozumívání mezi

41

jednotlivými výlety a k jejich koordinaci. Občas je totiţ nutnost upravovat a posouvat časový harmonogram výletů, většinou z důvodu opoţděného příjezdu účastníků. Pro stavbu nízkých lanových aktivit je potřeba přenosný ţebřík, 12–16 statických lan o průměrné délce 10 metrů, 8 dynamických lan o průměrné délce 2 metry a 24–32 podloţek na stromy pod lana, které slouţí k ochraně lan a stromů. Vzhledem k tomu, ţe v jeskyni není ţádné osvětlení, osvědčily se pro její prohlídku světelné pochodně, které dodávaly místu tajuplnou atmosféru a oţivily prohlídku. K programu v jeskyni pouţíváme sádrové odlitky stop zvířat, úlomky kostí, zvířecí lebky, koţešiny, repliky pravěkých nástrojů a kostým člověka neandrtálského. Pro odpolední část programu „Nebojme se bílé paní“ je zapotřebí samotný kostým bílé paní a různé pomůcky potřebné k úspěšné realizaci her, které se plánují dle věku účastníků (1.-4. ročník ZŠ) a případných specifických poţadavků pedagogů.

42

5.6 Finanční rozvaha V následující kapitole uvádím podrobnou cenovou kalkulaci školních výletů pro rok 2010. Při sestavování cen jsou u kaţdého typu výletu rozepsané jednotlivé poloţky, z kterých vychází výsledná cenová kalkulace. Vysvětlení jednotlivých poloţek v tabulce č. 3. Tabulka č.1. Typ výletu: "Nebojme se bílé paní" vstupy:

dítě

pedagog

pekárna Trúba expozice Aqua-terra arboretum

10,15,15,15,-

10,25,0,15,-

vstupy celkem:

55,-

50,-

materiál k odpolednímu programu brigádník oběd agentura

15,20,60,150,-

0,0,60,0,-

výsledná cena:

300,-

110,-

vstupy:

dítě

pedagog

pekárna Trúba expozice Aqua-terra čtyřkolky Technické muzeum Tatra

10,15,15,40,40,-

10,25,0,0,90,-

vstupy celkem:

120,-

125,-

brigádník oběd agentura

20,60,150,-

0,60,0,-

výsledná cena:

350,-

185,-

Tabulka č.2. Typ výletu: "Od pekaře po čtyřkolky"

43

Tabulka č.3. Typ výletu: "Štramberk s vůní adrenalinu" vstupy:

dítě

pedagog

pekárna Trúba expozice Aqua-terra čtyřkolky arboretum exkurze v pivovaru

10,15,15,40,20,20,-

10,25,0,0,0,20,-

vstupy celkem:

120,-

55,-

brigádník26 oběd27 agentura28

20,60,150,-

0,60,0,-

výsledná cena:

350,-

115,-

Platba školního výletu je rozdělená do dvou částí. Zálohu ve výši 1500,- zaplatí pedagog po obdrţení zálohové faktury, která je pedagogovi zaslána obratem ihned po obdrţení a zpracování přihlášky k výletu. Doplatek je splatný na místě v den příjezdu do Štramberka dle aktuálního počtu účastníků.

26

Z poloţky brigádník jsou placené pomocné pracovní síly agentury.

27

Pokud si škola zvolí variantu výletu bez oběda, je výsledná cena vţdy o 60,- niţší.

28

Marţe agentury. Z této částky lze také platit neplánované výdaje.

44

5.7 Analýza dat získaných z dotazníků V roce 2010 jsem uskutečnil průzkum hodnocení školních výletů formou dotazníku.29 Průzkumu se zúčastnilo 15 náhodně oslovených pedagogických pracovníků, kteří přijeli se svými třídami na školní výlet do Štramberka. Cílem bylo získání potřebných poznatků o kvalitě a organizaci školních výletů a získání nezávislého pohledu klienta na nabízený produkt, včetně návrhů na zlepšení. Dotazník vyplňoval pedagog vţdy na závěr školního výletu. Otázka č. 1: Celkové hodnocení výletu známkou (vyberte a zakroužkujte): 1 2 3 4 5 Nikdo z respondentů neuvedl ţádný zápor či jinou negaci. S výletem byli všichni oslovení spokojeni a jako celkové hodnocení výletu známkou zvolili 1. Otázka č. 2: Jak jsem se o výletu dozvěděl/a? (vyberte jednu z možností a zakroužkujte): a) z www stránek b) z e-mailové pošty c) doporučení d) jinak – jak?

20%

7% www stránky e-mailová pošta doporučení 73%

Ze získaných výsledků je patrné, ţe nejvíce byli pedagogové osloveni prostřednictvím e-mailové nabídky (11 z 15 dotazovaných, tj. 73%), pouze jeden respondent reagoval na inzerci na firemních webových stránkách, další tři pedagogy

29

Vzor dotazníku v příloze č.5 Dotazník

45

pak oslovilo doporučení od svých kolegů, kteří jiţ školní výlet v minulosti absolvovali. Pro propagaci školních výletů je tedy zřejmé, ţe pedagogy nejvíce osloví nabídka zaslána na jejich osobní e-mailovou adresu. Zpočátku byly e-maily rozesílany pouze na sekretariát škol, nabídka se však k pedagogům většinou dále nedostávala. Proto došlo k rozšiřování databáze a následnému zasílání nabídky přímo k jednotlivým pedagogům.30 Otázka č. 3: Způsob dopravy do Štramberka: a) vlakem

b) soukromým autobusem

33% vlak autobus 67%

Z průzkumu je patrné, ţe stále více pedagogů preferuje dopravu do Štramberka vlakem. Jako důvod uvádějí niţší náklady oproti individuální autobusové dopravě, které se pak pozitivně promítnou do celkové niţší ceny školního výletu. Dostupnost Štramberka vlakovými spoji ČD je v hodinovém taktu ze směru Olomouc/Přerov a Ostrava, kdy je nutno přestoupit v ţelezniční stanici Studénka, a v dvouhodinovém taktu ze směru Valašké Meziříčí a Frýdek-Místek, kdy je rovněţ nutno jednou přestoupit, a to ve Veřovicích. Obecně lze říci, ţe je Štramberk vlakovými spoji dobře obsluhován, zejména ze směru Olomouc/Přerov a Ostrava, coţ je také dalším důvodem pro zvolení tohoto typu dopravy.

30

Viz kapitola 5.4 Nabídka a propagace.

46

Otázka č. 4: Cena výletu se mi zdá: a) adekvátní k programu a službám

b) předražená

Všem dotazovaným se jeví cena školního výletu adekvátní vzhledem k zajištěnému programu a sluţbám. Otázka č. 5: S úrovní vystupování, výkladu a chování pracovníka agentury jsem: a) velmi spokojený/á

b) spokojený/á

c) ujde to

d) nespokojený/á

U této otázky zvolilo všech 15 respondentů shodnou odpověď a. Otázka č. 6: Možnost využít nabízenou stravu ke školním výletům jsem: a) uvítal/a a využil/ b) nevidím to jako přínos, ale využil/a

uvítal/a a využil/a

27%

7%

c) nevyužil/a

nevidím to jako přínos, ale využil/a 66%

nevyužil/a

Z odpovědí pedagogů je patrné, ţe nabídka stravování na školních výletech je školami hojně vyuţívána (66% a 27%). Dotazovaní oceňují především moţnost výběru z několika druhů jídel.

47

Otázka č. 7: Jako pedagog jsem nejvíce přivítal/a a kladně hodnotím: a) kompletně zajištěný program, o nic se nestarat, jen zajistit dopravu b) vhodně sestavený a pestrý program pro různé věkové skupiny dětí c) cílové místo konání výletů Štramberk d) přidělený pracovník agentury po celou dobu konání výletů e) vhodné propojení programu s různě dlouhými přechody (př. Šipka – 4kolky) f) jiná možnost – jaká? Pedagogové velmi oceňují kompletně zajištěný program, včetně moţnosti volby stravování. Zcela jim vyhovuje, ţe veškerou přípravu a organizaci výletu přenechají agentuře. Motivací je také úspora času, kterou tímto získají. Velmi kladně hodnotí to, ţe je jim na začátku výletu přidělen pracovník agentury, který je provází po celý den, zajišťuje výklad, provádí po trase výletu, hlídá časový harmonogram a v případě nutnosti ihned operativně zajišťuje posun naplánovaného harmonogramu, např. při zpoţděném příjezdu do Štramberka. Otázka č. 8: Jako pedagog jsem nejméně přivítal/a a největší zápor výletu vidím v: a) nic, s výletem jsem zcela spokojen/á b) konkrétní příklad U této otázky zvolili všichni dotazovaní shodně odpověď a. Otázka č. 9: Mé osobní dojmy, návrhy na zlepšení, poznatky aj Respondenti se ve všech případech shodli na tom, ţe nabízené typy programů výletů jsou pestré, vhodně sestavené a přizpůsobené různým věkovým kategoriím. Aktivity jsou podle nich dostatečně atraktivní a oslovují všechny děti. Velmi pozitivně je také hodnoceno trasování školních výletů po stezkách a mimo silnice s automobilovým provozem. Takto sestavené programy výletů umoţňují poznání Štramberka zábavnou a neobvyklou formou. I kdyţ někteří pedagogové Štramberk v minulosti někdy navštívili, ať uţ v rámci školních výletů či soukromně, nikdy zde kromě Trúby a jeskyně Šipky nic jiného nenavštívili a po krátké době město opouštěli. Zklamaní byli také z toho, ţe v Šipce ani na Trúbě nikdo neprovádí výklad, a tak nemají návštěvníci 48

moţnost dozvědět se bliţší informace k těmto objektům, které toto město tak proslavily. Štramberk se tak stal jen jednou ze zastávek na trase školních výletů. Dle jejich sdělení vůbec netušili, ţe by se zde dal takto atraktivně strávit celý školní výlet. Pedagogové také oceňují volbu cílového místa výletu. Štramberk má působivou atmosféru a v kombinaci s roubenými domy na svahu Zámeckého kopce a Bílé hory, s hradem s dominantní věţí Trúbou, vápencovými skálami a s okolní přírodou působí velmi atraktivně, aţ pohádkově.

49

6. DISKUZE Získané informace a poznatky byly předány dnes jiţ mým bývalým pracovním kolegům a je jen na nich, zda-li bude mít započatá tradice organizovaných školních výletů v „Moravském Betlémě“31 v budoucnu své pokračování. Byla by však škoda tento projekt ukončit, neboť by přišel o to nejcennější – vybudované silné zázemí, pracně získané povědomí a dobré zkušenosti mezi pedagogy a školami, které se těchto výletů zúčastnily. Otázkou zůstává, jakým způsobem lze programy školních výletů ve Štramberku do budoucna vyvíjet a inovovat. Nabízí se zařadit do programu zcela nové aktivity, například návštěvu nedalekého ranče spojenou s projíţďkou na koních, výstup na rozhlednu Bílá hora aj. Jednou z moţností je také připravit zcela nový program. Tuto moţnost by zajisté uvítaly školy, které jiţ u nás byly. Program by mohl být zaměřen čistě záţitkově. V takovém případě by do programu mohla být zařazena výuka lezení na zdejších skalních útvarech či sestup do Pouťové jeskyně a její prohlídka.

31

Město Štramberk je pro svou malebnou polohu a soubor roubených staveb lidové architektury

nazýván téţ „Moravský Betlém.“

50

7. ZÁVĚRY Cílem této práce byla podrobná analýza školních výletů ve Štramberku pořádaných cestovní agenturou Zars v letech 2007 aţ 2010 a zpracování získaných praktických poznatků z jiţ realizovaných výletů. Prvním z dílčích cílů bylo zmapování jednotlivých aktivit vhodných k začlenění do programů školních výletů. Tohoto cíle bylo dosáhnuto prvotním teréním výzkumem v roce 2006 a dále podrobným zmapováním vývoje jednotlivých programů školních výletů za celou dobu jejich pořádání. Základem úspěchu školních výletů jsou vhodně vybrané aktivity a sestavený program. V průběhu let 2007–2010 prošly nabízené typy školních výletů určitou fází vývoje. Jednotlivé aktivity byly přidávány, upravovány, ale i odebírány. V roce 2009 došlo ke zrušení pořádání dvoudenních výletů, o něţ byl stále menší zájem, a k soustředění všech programů do Štramberka.32 Zrušena byla dále exkurze v kopřivnickém muzeu Fojství, a to z důvodu malého zájmu ze strany dětí.33 Návštěva hradu Hukvaldy spojená s prohlídkou hradní obory byla z důvodu zrušení pořádání dvoudenních výletů a komplikované přepravy účastníků z nabízených programů také zrušena. Výjezd lanovou dráhou na Pustevny a následná pěší túra po hřebenu na Radhošť spojená s návštěvou kaple Sv. Cyrila a Metoděje a dále pak sestup do Trojanovic se za dobu dvou let, kdy byl tento program výletu nabízen, uskutečnil pouze jedenkrát. Hlavním důvodem se jeví nezájem ze strany dětí o výlety spojené s turistikou, která po dětech vyţaduje zvýšenou fyzickou náročnost.34 Návštěva zříceniny hradu Šostýn a prohlídka přírodní památky Raškův kámen byla součástí jednorázově sestaveného programu na přání klienta. Do hlavní nabídky výletu se nikdy nedostala. Naopak se velmi osvědčily aktivity, které tvoří od roku 2007 stálou nabídku výletů. Jsou jimi expozice aqua-terra, jeskyně Šipka, arboretum, hrad a věţ Trúba, bílá paní, Technické muzeum Tatra a postupně přidané aktivity typu nízké lanové aktivity, jízda na terénních čtyřkolkách, pekárna štramberských uší a štramberský minipivovar.35

32

Rozebráno v kapitole 5.1.3 Rok 2009.

33

Součástí programu výletu „Štramberk a Hukvaldy - dvoudenní“, nabízeno v roce 2007 a 2008.

34

Součástí programu „Štramberk a Trojanovice - dvoudenní“, nabízeno v roce 2007 a 2008.

35

Podrobný vývoj školních výletů a jednotlivých aktivit popsán v kapitole 5.1 Vývoj programů

školních výletů v letech 2007 - 2010

51

Dalším dílčím cílem bylo zpracování získaných praktických poznatků z jiţ realizovaných výletů. Pro úspěšnou realizaci školních výletů bylo v první řadě nutno vybudovat silné zázemí a síť vzájemných a pevných vazeb mezi pořadatelskou agenturou a provozovateli jednotlivých aktivit. Jelikoţ

ve Štramberku nikdo

nepořádá školní výlety se zajištěním kompletního programu, byli jsme první, kdo s touto nabídkou přišel. Díky úspěšnému rozvoji projektu školních výletů jsme u jednotlivých provozovatelů aktivit získali pověst stabilního klienta. Na základě tohoto postavení jsme si mohli dovolit uzpůsobovat a měnit program výletů v nutných či mimořádných situacích tak, abychom vţdy vyšli maximálně vstříc klientovi. Časový harmonogram a program výletu bylo nutno měnit zejména při pozdních příjezdech školních tříd způsobených nenadálými dopravními komplikacemi nebo při nepříznivém počasí. Veškeré zázemí pro pracovníky agentrury bylo od počátku provozování školních výletů aţ do roku 2009 v penzionu Stará škola. Jelikoţ v roce 2010 měnil penzion provozovatele a nebylo jisté, zda-li bude v nadcházející sezóně řádně fungovat, bylo nutno hledat náhradní prostory, které by disponovaly dostatečnou kapacitou a zázemím pro pořádání

programu školních výletů včetně moţnosti

stravování. Tyto prostory byly nalezeny přímo v podhradí ve stylové restauraci „Perníková chaloupka“. K dispozici jsou zde podkrovní prostory dostatečné kapacity, které jsou v době konání výletů pro veřejnost zcela uzavřeny. Jsou vyuţívány také jako zázemí při nepříznivém počasí, kde se mohou děti ohřát a posvačit. Existence těchto prostor je podmínkou pro úspěšné a nerušené pořádání školních výletů. Začátek programu školních výletů byl v prvním roce jejich pořádání, tedy v roce 2007, v 10 hodin. To se ale ukázalo jako nevyhovující. Délka programu totiţ byla 6 aţ 7 hodin, k čemuţ bylo nutno připočítat ještě čas potřebný pro návrat účastníků zpět domů. Děti se tak dostávaly do svého bydliště pozdě. Z tohoto důvodu došlo k časovému posunu začátku programu na 9. hodinu, coţ bylo v následujících letech 2008–2010 výhodnější z důvodu preference vlakové dopravy. Vlakové spoje přijíţděly do Štramberka v 8:43 ze směru Studénka a 8:50 ze směru Veřovice. Ze zkušeností získaných vlastním pozorováním navíc drtivá většina výletů, jejichţ cílem byl Štramberk a jimţ program nezajišťovala agentura, přijíţděly do Štramberka vlastními autobusy kolem 10. hodiny, případně vlakem v 9:43. Poté docházelo ke kolizím s výlety pořádanými agenturou v jeskyni Šipka, která je prvním zastavením na trase ve Štramberku, a docházelo tak k narušení programu. Jeskyně je totiţ 52

veřejnosti volně přístupná a prohlídka probíhá zcela volně. Také z tohoto důvodu bylo posunutí začátku výletů na 9. hodinu více neţ ţádoucí. Trasování výletů doznalo na základě postupně získávaných zkušeností drobných i větších změn. Důraz byl kladen především na to, aby děti nechodily po místních frekventovaných komunikacích. Zcela vyloučit trasování mimo úseky zatíţené automobilovou dopravou ve Štramberku nelze, nicméně ze strany agentury jakoţto pořadatele výletů byly podniknuty maximální kroky k tomu, aby se trasa výletů těmto úsekům vyhla v co největší moţné míře. Dalším kritériem bylo, aby trasa byla vedena jako okruţní, a děti tak nemusely procházet její některé úseky dvakrát. Na základě navrţeného okruhu bylo ustanoveno pořadí jednotlivých aktivit.36 Z hlediska personálního zabezpečení je praktikován model, kdy je dostačující pouze jeden zodpověný pracovník agentrury, který má organizaci výletů na starosti a je stálým zaměstnancem agentury. Tímto pracovníkem jsem byl aţ do července roku 2010 já. Protoţe jsem působil na pozici střediskového vedoucího Junáka Příbor, další potřebné osoby k organizaci výletů jsem nalezl mezi vedoucími Junáka. Jednalo se o studenty vysokých škol s bohatými zkušenostmi s prací s dětmi a nebyl problém takto pokrýt celou sezónu školních výletů. Všechny tyto osoby byly odborně proškoleny k vedení výletů.37 Moţnost zajištění stravy na školních výletech byla dětmi a pedagogy hojně vyuţívána a osvědčila se. I kdyţ se jedná pouze o doplňkovou sluţbu, podílí se na celkovém obrazu kvality školních výletů. Nutností je výběr z několika druhů jídel a nabídka bezlepkové diety. V letech 2007–2009 byla moţná i volba objednání svačiny, od roku 2010 jsou nabízeny pouze obědy.38

36

Podrobně rozepsáno v kapitole 5.3 Trasování výletů a časové rozpisy.

37

Viz také kapitola 5.1 Personální a materiáoní zabezpečení.

38

Nabídka jídel je součástí přihlášky ke školnímu výletu, která je uvedená v příloze č.3 Přihláška ke

školnímu výletu

53

8. SOUHRN V předloţené bakalářské práci jsem představil projekt školních výletů pořádaných cestovní agenturou Zars ve Štramberku. Po úvodní kapitole následuje přehled poznatků, kde je popsáno město Štramberk, charakteristika cílových věkových skupin, na které jsou školní výlety zaměřené a základní právní aspekty týkající se organizace školních výletů. Ve třetí kapitole jsou formulovány cíle, za kterou následuje kapitola zabývající se pouţitou metodikou. Nejobsáhlejší část této práce je zaměřena na výsledky, které jsou získané především na základě osobních zkušeností při přípravě a organizaci výletů. Je zde popsán vývoj jednotlivých programů od roku 2007 aţ po současnost, rozpis aktivit zařazených do programů, personální a materiální zabezpečení a další poznatky potřebné k úspěšné realizaci výletů, včetně analýzy dat z dotazníků pedagogických pracovníků.

54

9. SUMMARY My bachelor’s thesis deals with the school excursions organized by the travel agency Zars in Štramberk. The first chapter following the introductory part includes the theoretical background and the description of Štramberk, characteristics of target age groups and legal aspects of the organization of school excursions and trips. The objectives are outlined in the third chapter which is followed by the chapter dealing with the methodology I used. Since I worked in the travel agency, most of my thesis is focused on the results gained by my personal experience. I describe the individual programs organized from 2007 to 2010, activities included in the program, personal as well as material support, analysis of data based on the questionnaires and other various aspects needed for the successful organization of school excursions.

55

10. REFERENČNÍ SEZNAM ADAMEC, J. A KOL.: Štramberk – Moravský Betlém: 650 let od založení města Štramberka 1359 – 2009. Muzeum Novojičínska, Štramberk 2009. DURČÁK, A., RŮŢIČKOVÁ, B.: Štramberk Pohádkové město. Štramberk 2009. FISCHER, R. A KOL.: Právní minimum vedoucího dětského kolektivu, pomůcka pro vedoucí. TG Tisk s.r.o., Lanškroun 2001. JUŘÍK, J.: Štramberk jako betlém. In: Grand Turistika. 4/2008, Grand Princ, Praha 2008. MAŘÍKOVÁ, H., PETRUSEK, M., & VODÁKOVÁ, A. A KOL.: Velký sociologický slovník. Karolinum, Praha 1996. MITLÖHNER, M.: Právo a právní předpisy.Gaudeamus, Hradec Králové 2006. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., & MAREŠ, J.: Pedagogický slovník. Portál, Praha 1998. PŘÍHODA, V.: Ontogeneze lidské psychiky. SPN, Praha 1977. ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŢKOVÁ, J. A KOL.: Přehled vývojové psychologie. Univerzita Palackého Olomouc, Olomouc 2010. VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Portál, Praha 2000. ŢILA, V.: Štramberk – Moravský Betlém. Šmíra – Print, Opava 2005. http://www.stramberk.cz/ http://www.mesto-stramberk.cz/stramberske-usi.php www.dovolenahezkycesky.cz http://rizeni-projektu.cz/view.php?cisloclanku=2005091201

56

11. PŘÍLOHY 1. Dopis zasílaný školám v elektronické podobě Váţení pedagogové, jsme firma, která působí na trhu domácího cestovního ruchu jiţ od roku 1992. Dovolujeme si Vás tímto oslovit s nabídkou zajímavých školních výletů, které budou letos probíhat v termínu od 10. května do 29. června. Rádi bychom Vás pozvali do Štramberka - „Moravského Betlému“ a jeho okolí. Námi nabízený produkt je nejen příjemným zpestřením školního ţivota, ale svým obsahem vhodně doplňuje učební osnovy. Letos jsme pro Vás připravili inovaci všech programů školních výletů a zařadili jsme do nich nové nabídky a aktivity, kterými jsou například nízké lanové aktivity, jízda na čtyřkolkách či zapojení dětí do pečení štramberských uší v pekárně s mistrem pekařem. Obsahově jsou výlety určené pro I. a II. stupeň ZŠ a I. a II. ročník SŠ. Vzhledem k velkým objemům námi pořádaných akcí a dlouhodobému působení v oboru můţeme nabídnout ty nejlepší ceny. Náplně jednotlivých typů výletů najdete v příloze tohoto e-mailu. Objednání výletu proveďte jednoduše telefonickým ověřením Vámi vybraného termínu u CA ZARS a následným vyplněním přihlášky. Kdykoliv se s námi spojte, rádi Vám poradíme při výběru optimální varianty Vašeho výletu. Programy výletů můţeme případně přizpůsobit Vašim poţadavkům a představám. Vaše informace si můţete doplnit také na www.dovolenahezkycesky.cz, kde naleznete i fotografie z jiţ proběhlých školních výletů. Těšíme se na shledanou s Vámi ve Štramberku. Za CA ZARS Martin Ţárský, koordinátor projektu školní výlety. Kontakty: tel/fax: 556 722 337

CA ZARS

e-mail: [email protected]

Jičínská 543

www.dovolenahezkycesky.cz

Příbor 742 58

mobil: 739 931 402

57

2. Přílohy dopisu zasílaného školám v roce 2010 Výlet do Štramberka: „Nebojme se bílé paní“ - poznávání Štramberka zábavnou formou, vhodné pro 1. stupeň ZŠ Dopolední program Procházka historickým městem Štramberk, leţícím v malebném podhůří Beskyd, s odborným doprovodem a výkladem přizpůsobeným malým dětem, spojená s návštěvou těchto objektů: jeskyně Šipka - prohlídka bájné jeskyně, kterou obývali naši prapředkové, setkání s neandrtálcem, který dětem vylíčí způsob svého ţivota, doprovodný program aqua terra expozice - aqua terra mini zoo se stovkami tropických ryb v nádrţích o objemu několika tisíců litrů vody, různé druhy exotických hadů, ještěrů a opiček pekárna Štramberských uší - děti se seznámí s legendou o Štramberských uších, ukázka postupu jejich výroby, ti nejodváţnější si zkusí uši upéci hrad Štramberk a věž Trúba - prohlídka zříceniny hradu s gotickou věţí, pro niţ se ujal lidový název Trúba, s vyhlídkou do okolí a návštěvou tajemné komůrky, kde dodnes ţije Bílá paní ... následuje oběd Odpolední program botanická zahrada a arboretum - pro malé děti je připravena prohlídka a vstup do výběhu se stádem kašmírských koz, ţijících v arboretu, které si budou moci nakrmit, pohladit, vyfotit se s nimi setkání s Bílou paní - setkání s bílou paní, která má pro děti připravený tajný úkol, hry a doprovodný program Další důležité informace: - Předpokládaný příjezd škol do Štramberka do 9.00 hod., případně dle dohody. - Předpokládané ukončení výletu kolem 15.00 hod. ve Štramberku. - Dopravu si škola zajišťuje sama. Parkování autobusů je ve Štramberku v centru města za poplatek 100 Kč/den. - Pokud nevyuţijete individuální soukromou autobusovou dopravu Vámi zajištěnou, lze pro cestu do Štramberka pouţít spoje ČD, trať č.323 Studénka - Veřovice. Cena:

děti ZŠ

pedagogové

s obědem:

300,- Kč

140,- Kč

bez stravy:

240,- Kč

80,- Kč

V ceně jednodenního výletu jsou zahrnuty veškeré vstupy, odborný doprovod a výklad, oběd (pokud máte oběd objednaný). V ceně není zahrnuta doprava a poplatek za parkovné.

58

Výlet do Štramberka: „Od pekaře po čtyřkolky“ - vhodné pro 2 stupeň ZŠ Dopolední program Procházka historickým městem Štramberk s odborným výkladem průvodce o historii, památkách a zaloţení města, spojená s návštěvou těchto objektů: jeskyně Šipka - nejvýznamnější místo Národního sadu ve Štramberku, prohlídka jeskyně 45 metrů dlouhé, světově proslulé nálezem čelisti neandrtálského dítěte jízda na terénních čtyřkolkách - děti budou seznámeny s obsluhou strojů a bezpečností, jízdy v uzavřeném areálu na velkém a malém okruhu pod odborným dohledem aqua terra expozice - aqua terra mini zoo se stovkami tropických ryb v nádrţích o objemu několika tisíců litrů vody, různé druhy exotických hadů, ještěrů a opiček pekárna Štramberských uší - děti se seznámí s legendou o Štramberských uších, ukázka postupu jejich výroby, ti nejodváţnější si zkusí uši upéci ... následuje oběd Odpolední program hrad Štramberk a věž Trúba - prohlídka zříceniny hradu s gotickou věţí, pro niţ se ujal lidový název Trúba, s vyhlídkou do okolí Technické muzeum Tatra Kopřivnice - odjezd do Kopřivnice ( Vašim autobusem, nebo pěšky - vzdál. 2 km, pohodová procházka přírodou a městem ), prohlídka muzea, jedná se o nejucelenější sbírku výroby automobilů v ČR Další důležité informace: - Předpokládaný příjezd škol do Štramberka do 9.00 hod., případně dle dohody. - Předpokládané ukončení výletu kolem 17.00 hod. v Kopřivnici u Technického muzea. - Dopravu si škola zajišťuje sama. Parkování autobusů je ve Štramberku v centru města za poplatek 100 Kč/den; v Kopřivnici přímo před objektem Technického muzea bez poplatku. - Pokud nevyuţijete individuální soukromou autobusovou dopravu Vámi zajištěnou, lze pro cestu do Štramberka pouţít spoje ČD, trať č.323 Studénka - Veřovice. Cena:

děti ZŠ

pedagogové

s obědem:

350,- Kč

200,- Kč

bez stravy:

290,- Kč

140,- Kč

V ceně jednodenního výletu jsou zahrnuty veškeré vstupy, odborný doprovod a výklad, oběd (pokud máte oběd objednaný). V ceně není zahrnuta doprava a poplatek za parkovné.

59

Výlet do Štramberka: „Štramberk s vůní adrenalinu“ - vhodné pro 2 stupeň ZŠ a 1.2. ročník SŠ Dopolední program Procházka historickým městem Štramberk s odborným výkladem průvodce o historii, památkách a zaloţení města, spojená s návštěvou těchto objektů: nízké lanové aktivity outdoorový program na lanech a lanových překáţkách, spodní lano je v max. výšce 1 m nad zemí botanická zahrada a arboretum - prohlídka arboreta na jiţním svahu starého vápencového lomu na ploše 10 ha s vápnomilnými a teplomilnými rostlinami a unikátním vápencovým mokřadem bohatým na vodní a bahenní rostliny aqua terra expozice - aqua terra mini zoo se stovkami druhů tropických ryb v nádrţích o objemu několika tisíců litrů vody, různé druhy exotických hadů, ještěrů a opiček pekárna Štramberských uší - budete seznámení s legendou o Štramberských uších, ukázka postupu jejich výroby, moţnost vyzkoušení si upečení vlastního ucha ... následuje oběd Odpolední program hrad Štramberk a věž Trúba - prohlídka zříceniny hradu s gotickou věţí, pro niţ se ujal lidový název Trúba, s vyhlídkou do okolí městský pivovar - exkurze v restauračním minipivovaru Vás seznámí přímo na místě s tradiční výrobou kvasnicového piva, v historickém sklepení v krátkosti nahlédnete do historie vaření piva jízda na terénních čtyřkolkách - budete seznámeni s obsluhou strojů a bezpečností, jízdy v uzavřeném areálu na velkém a malém okruhu pod odborným dohledem Další důležité informace: - Předpokládaný příjezd škol do Štramberka do 9.00 hod., případně dle dohody. - Předpokládané ukončení výletu kolem 17.00 hod. ve Štramberku. - Dopravu si škola zajišťuje sama. Parkování autobusů je ve Štramberku v centru města za poplatek100 Kč/den; v Kopřivnici přímo před objektem Technického muzea bez poplatku. - Pokud nevyuţijete individuální soukromou autobusovou dopravu Vámi zajištěnou, lze pro cestu do Štramberka pouţít spoje ČD, trať č.323 Studénka - Veřovice. Cena:

děti ZŠ

pedagogové

s obědem:

350,- Kč

150,- Kč

bez stravy:

290,- Kč

90,- Kč

V ceně jednodenního výletu jsou zahrnuty veškeré vstupy, odborný doprovod a výklad, oběd (pokud máte oběd objednaný). V ceně není zahrnuta doprava a poplatek za parkovné.

60

3. Přihláška ke školnímu výletu Zars, Dovolená hezky česky® Jičínská 543, Příbor 742 58, tel./fax 556 722 337, [email protected], www.zars.cz

Přihláška ke školnímu výletu Adresa školy: .....................................................................IČO: ................................. Jméno pedagog. pracovníka zajišťujícího výlet:........................................................ Tel. kontakt ( škola, mobil, e-mail ): ........................................................................... Počet účastníků výletu: žáků: ......... pedagog. prac.:......... třída: ............................. Dopravíme se soukrom. bus

dopravíme se vlakem ČD (nehodící se škrtněte)

Typ výletu: 1. - „Nebojme se Bílé paní“

(vhodné pro 1. stupeň ZŠ)

2. - „Od pekaře po čtyřkolky“

(vhodné pro 2. stupeň ZŠ)

3. - „Štramberk s vůní adrenalinu“ (vhodné pro 2. stupeň ZŠ a 1. a 2. ročník SŠ) (zakroužkujte prosím typ výletu, který jste si vybrali) Termíny výletu: 10. 11. 12. 13. 14. 17. 18. 19. 20. 21. 24. 25. 26. 27. 28. 31. květen 2010 1. 2. 3. 4. 7. 8. 9. 10. 11. 14. 15. 16. 17. 18. 21. 22. 23. 24. 25. 28. 29. červen 2010 Termín Vašeho výletu nejprve ověřte telefonicky u pracovníků CA ZARS a poté zakroužkujte.

Naši snahou bude potvrdit Vám termín výletu, který Vám nejvíce vyhovuje. Pokud však bude již požadovaný termín obsazen, nabídneme Vám jiný nejbližší termín. Prosíme o zaslání této závazné přihlášky spolu s výběrem jídel (druhá strana přihlášky) na adresu: Cestovní agentura ZARS

e-mail: [email protected]

Jičínská 543

tel./fax: 556 722 337

Příbor 742 58

mobil: 739 931 402

Platba školního výletu je rozdělena do dvou částí. Zálohu ve výši 1500 Kč zaplatíte po obdrţení faktury, která Vám bude zaslána po zpracování Vaší přihlášky. Doplatek zaplatí pedagogický pracovník na místě v den příjezdu dle aktuálního počtu účastníků.

61

Výběr jídel (zakroužkujte, pokud si vyberete výlet s obědem): 1.- hovězí guláš, houskový knedlík 2.- vepřová pečeně, zelí, knedlík 3.- přírodní kuřecí řízek, hranolky, obloha 4.- smaţený vepřový řízek, brambor, obloha 5.- smaţený sýr, brambor, obloha Pozn.: Vyberte si prosím z nabídky, Vámi zvolenou možnost zakroužkujte. Bezlepková dieta: Objednávám v počtu: …………….. V ceně jednodenního výletu jsou zahrnuty veškeré vstupy, odborný doprovod a výklad, oběd. V ceně není zahrnuta doprava a poplatek za parkovné. Program výletu částečně probíhá na venkovním prostranství v k.ú. města Štramberk a Kopřivnice (přechody k jednotlivým aktivitám), je tedy nutno počítat také s moţnou nepřízní počasí a podle toho se vybavit (pláštěna, vhodná obuv). CA ZARS nenese odpovědnost za škody způsobené pozdním příjezdem, za úrazy či újmy na zdraví, ani škody na osobních věcech.

Razítko školy:

Datum a podpis:

62

4. Použité lanové překážky č.1. Tramvaj: tuto překáţku pouţiji jako první, jednodušší, pro start účastníků. Rozpětí nosných lan ukotvených mezi stromy je 5 metrů.

č.2 Záhadný kříţ: jedná se o druhou překáţku v pořadí. Vzdálenost mezi stromy je 4 metry.

č.3 Velké ráhno: Tuto překáţku pouţiji jako třetí v pořadí. Jedná se o těţší překáţku se vzdáleností nosného lana mezi stromy 5 metrů.

63

č.4 Krocení koně: Jedná se o čtvrtou a nejtěţší překáţku v sestavě lanových aktivit. Délka napnutého lana je maximálně 4 metry.

č.5 Manévry: Poslední překáţkou je překáţka nejjednodušší. Délku rozpětí lan volím delší, 8 metrů.

64

5. Dotazník Jméno a příjmení pedagoga: ………………………………škola: …………………… kontaktní e-mail: …………………………………………...třída: …………………… typ výletu: Nebojme se bílé paní, Od pekaře po čtyřkolky, Štramberk s vůní adrenalinu (nehodící se prosím škrtněte) 1. Celkové hodnocení výletu známkou (vyberte a zakrouţkujte): 1 2

3 4 5

2. Jak jsem se o výletu dozvěděl/a? (vyberte jednu z moţností a zakrouţkujte): a) z www stránek b) z e-mailové pošty c) doporučení d) jinak – jak?: ………………………………………………………………………………………….. 3. Způsob dopravy do Štramberka: 4. Cena výletu se mi zdá:

a) vlakem

b) soukromým autobusem

a) adekvátní k programu a sluţbám b) předraţená

5. S úrovní vystupování, výkladu a chování pracovníka agentury jsem: a) velmi spokojený/á

b) spokojený/á

c) ujde to

d) nespokojený/á

6. Moţnost vyuţít nabízenou stravu ke školním výletům jsem: a) uvítal/a a vyuţil/a

b) nevidím to jako přínos, ale vyuţil/a

c) nevyuţil/a

7. Jako pedagog jsem nejvíce přivítal/a a kladně hodnotím: a) kompletně zajištěný program, o nic se nestarat, jen zajistit dopravu b) vhodně sestavený a pestrý program pro různé věkové skupiny dětí c) cílové místo konání výletů Štramberk d) přidělený pracovník agentury po celou dobu konání výletů e) vhodné propojení programu s různě dlouhými přechody (např. Šipka – 4kolky) f) jiná moţnost – jaká?:

65

8. Jako pedagog jsem nejméně přivítal/a a největší zápor výletu vidím v: a) nic, s výletem jsem zcela spokojen/á b) konkrétní příklad: 9. Mé osobní dojmy, návrhy na zlepšení, poznatky aj:

66

6. Fotografie

Obr. 1 – Celkový pohled na městečko Štramberk, v pozadí věţ Trúba (foto autor, květen 2009)

Obr. 2 – Typické roubené domy

Obr. 3 – Expozice Aqua-terra

(foto autor, květen 2009)

(foto autor , květen 2009)

67

Obr. 5 – Vstup do jeskyně Šipka

Obr. 6 – Program v jeskyni

(foto autor, květen 2009)

(foto autor, květen 2009)

Obr. 6 – Expozice Aqua-terra

Obr. 7 – Pohled na arboretum

(foto autor, květen 2009)

(foto autor, květen 2009)

Obr. 8 – Program v arboretu

Obr. 9 – Setkání s bílou paní

(foto autor, květen 2009)

(foto autor, květen 2009)

68