Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR 2012 První výsledky průzkumu Pardubice, KKS 2012 Zlata Houšková
Odpovědi Dotazníky vyplnily 862 knihovny (676 knihoven obcí, krajů, MZK a NK ČR; 186 knihoven specializovaných). O 41 respondentů méně než v roce 2004. Informace jsou však plně reprezentativní. Knihoven měst a obcí odpovědělo významně více Velké knihovny (krajské, ústřední specializované, knihovny v městech s počtem obyvatel nad 100 000), zaměstnávající více než polovinu všech pracovníků, za něž byly údaje vyplněny, odevzdaly ve stejném počtu jako v předchozím ročníku
Odpovědi Vyšší počet odpovědí: vysokoškolské knihovny (děkujeme!) Méně responsí: knihovny AV ČR, lékařské, muzejní a specifické sítě (knihovny vojenské či školní). Veřejně přístupné vojenské knihovny byly téměř všechny zrušeny a většina školních knihoven nemá profesionální zaměstnance Údaje byly poskytnuty celkem za 6455 pracovníků knihoven v ČR, resp. za 5060 knihovnic/knihovníků
Účast v průzkumu Knihovny zúčastněné v průzkumu Specializované knihovny celkem; 186; 22%
Veřejné knihovny celkem; 676; 78%
4,9% 2,9% 1,7% 1,6% 0,7% 0,5%
O statní spec. knihovna Krajská knihovna Ústřední spec. knihovna MK nad 100 000 obyv.
4,1%
Knihovna ústavu A VČR
Lékařská knihovna
6,1%
Vysokoškolská knihovna
7,3%
MK 20 001 100 000 obyv.
Muzejní knihovna
16,6%
MK 5 001 - 20 000 obyv.
MK do 5 000 obyv.
Obec. knihovna
Účast v průzkumu Knihovny zúčastněné v průzkumu dle zastoupení
37,1%
16,5%
Počty knihovníků – VK Složení zaměstnanců veřejných knihoven
Veřejné knihovny celkem
76,9
13,4
9,7
Krajská knihovna
74,6
16,8
8,6
MK nad 100 000 obyv.
79,1
9,3
11,6
MK 20 001 - 100 000 obyv.
76,9
13,5
9,6
80,6
MK 5 001 - 20 000 obyv.
87,5
MK do 5 000 obyv.
Odborní pracovníci
20%
40%
Pracovníci THP
8,8
5,4 7,1
71,2
Obecní (místní) knihovna 0%
10,7
9,9 60%
19,0
80% Ostatní pracovníci
100%
Počty knihovníků – SK Složení zaměstnanců specializovaných knihoven
83,3
Spec. knihovny celkem 60,0
Ostatní spec. knihovna
26,6
12,8 3,6
86,1
Lékařská knihovna
12,7 1,2
73,9
Knihovna ústavu AVČR
19,3 91,8
Vysokoškolská knihovna
20,0
40,0
Pracovníci THP
6,8 6,22,0
76,5
Ústřední spec. knihovna
Odborní pracovníci
13,3
83,5
Muzejní knihovna
0,0
13,6 3,1
22,2 60,0
80,0
1,4 100,0
Ostatní pracovníci
Věk knihovnic/knihovníků Téměř 40% odborných pracovníků/knihovníků (39,6%) je ve věku nad 50 let, z toho téměř 10% nad 60 let Mladí do 30 let tvoří pouze 12,1% Necelou čtvrtinu (22,8%) tvoří pracovníci mezi 31 – 40 lety a čtvrtina (25,5%) je ve věku 41 – 50 let. Ve srovnání s předchozími průzkumy je situace horší – početně vzrostla nejstarší skupina a v průměru došlo k poklesu skupiny nejmladší. Kategorie mezi 30 a 50 lety je nadále obecně nejpočetnější, ale její převaha je v některých skupinách knihoven jen malá
Věk knihovnic/knihovníků Věkové složení knihovníků 10%
12%
23%
29%
18-30
31-40
26% 41-50
51-60
60+
Věk knihovnic/knihovníků Věkové složení knihovníků
Spec. knih. celkem
189
310
271
417
136 18-30 31-40 41-50 51-60
Veř. knih. celkem
0%
506
996
20%
1194
40%
60%
1297
419
80%
100%
60+
Věk knihovnic/knihovníků „Nejstarší“ jsou obecní knihovny (50,9% knihovníků ve věku nad 50 let a pouze 8,8% mladých do 30 let), knihovny lékařské (48,7% pracovníků nad 50 let a 10,3% do 30 let) a ostatní specializované knihovny (49,1% pracovníků nad 50 let). „Nejmladší“ jsou městské knihovny v sídlech nad 100 000 obyvatel (15,1% pracovníků do 30 let a 34,3% pracovníků nad 50 let) a knihovny vysokoškolské (16,1% pracovníků do 30 let a 40,5% nad 50 let).
Struktura knihovnictva dle pohlaví Složení pracovníků knihoven podle pohlaví 12%
Muži Ženy
88%
Veřejné knihovny Složení pracovníků veřejných knihoven podle pohlaví
Muži Ženy
89% 11%
Specializované knihovny Složení pracovníků specializovaných knihoven podle pohlaví 16%
Muži Ženy
84%
Vývoj Vývoj složení knihovníků podle pohlaví 100% 90% 80% 70% 60% 50%
93
91
88
Muži
40% 30% 20% 10% 0%
Ženy
7
9
12
1998
2004
2012
Struktura knihovnictva dle pohlaví Nejsilnější feminizace: knihovny měst a obcí; od 92% (města s 20 – 100000 obyvatel) do 96% (města s 5 – 20000 obyvatel) Pouze v městských knihovnách v sídlech do 5000 obyvatel je feminizace nižší – 87%; v krajských knihovnách pracuje dokonce 17% mužů Specializované knihovny: situace lepší (84% žen, 16% mužů); nejvíce knihovníků – mužů: ústřední specializované knihovny (22%) a vysokoškolské a ostatní specializované knihovny (15%). SK – největší feminizace: knihovny lékařské (8% mužů) a muzejní (10% mužů). V celku specializovaných knihoven pokles feminizace není patrný.
Struktura knihovnictva dle pohlaví a věku Složení knihovníků podle věku a pohlaví
73
60+
51-60
482
109
1605 muži
41-50
105
1360
ženy
31-40
262
1044
18-30
147
548
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Věrnost instituci Procento odborných pracovníků zaměstnaných v knihovně nad 10 let
56 Specializované knihovny celkem
36
53 Veřejné knihovny celkem
30
0 Muž
10
20
30 Žena
40
50
60
Věrnost instituci Procento odborných pracovníků zaměstnaných v knihovnách více než 10 let
68,1 Ostatní spec. knihovna
50,0
Muzejní knihovna
56,9
23,1
Lékařská knihovna
72,2
33,3 48,6 47,1
Knihovna ústavu AVČR Vysokoškolská knihovna
55,1
37,4
Ústřední spec. knihovna
52,9
33,3
Krajská knihovna
51,4
34,1
MK nad 100 000 obyv.
56,1
17,4
MK 20 001 - 100 000 obyv.
61,2
35,8
MK 5 001 - 20 000 obyv.
58,0
24,1 30,9
MK do 5 000 obyv. 0,0
50,6
Obecní (místní) knihovna 0,0 muži
10,0
20,0
30,0
40,0 ženy
50,0
62,5 60,0
70,0
80,0
Vzdělání knihovnic/ knihovníků Nejpočetnější: středoškoláci s knihovnickým vzděláním (30%), dále středoškoláci z neknihovnických oborů (22%) Vysokoškoláci v magisterské úrovni: knihovničtí 14%; neknihovničtí 12% Bakaláři: celkem 8% zaměstnanců (5% knihovnických, 3% z neknihovnických oborů; VOŠ knihovnické: 3%, neknihovnické 1% Gymnazisté: 9% Nižší vzdělání: 2% (základní či středoškolské bez maturity)
Vzdělání knihovnic/ knihovníků Skladba knihovníků dle dosaženého vzdělání
Specializované knihovny 18 celkem
Veřejné knihovny celkem
94
0% ZŠ
SŠ knihovnické
325
293
1284
20%
412
1404
40% SŠ neknihovnické
282
770
60%
80% VŠ knihovnické
537
100% VŠ neknihovnické
Vzdělání – vývoj Skladba knihovníků dle dosaženého vzdělání - srovnání ZŠ rok 2012 112
1609
1697
1182
819
SŠ knihovníci SŠ neknihovníci
rok 2004 98
1815
2294
726
672
VŠ knihovníci VŠ neknihovníci
rok 1998 184
0%
1882
20%
1282
40%
60%
571
80%
395
100%
Vzdělání knihovnic/ knihovníků Vyšší vzdělání v knihovnách specializovaných Nejvzdělanější: knihovny AV ČR (s vyšším než středoškolským vzděláním 60% knihovníků), ústřední specializované knihovny (56% pracovníků s vyšším vzděláním), knihovny vysokoškolské a muzejní (52% pracovníků s vyšším vzděláním). VK: nejvyšší vzdělání krajské knihovny (44% pracovníků s vyšším vzděláním). Nejnižší vzdělání: knihovny měst do 5000 obyvatel (17% knihovnic/knihovníků vyšší než středoškolské vzdělání) a knihovnách obecních (22% pracovníků s vyšším vzděláním).
Vzdělání knihovnic/ knihovníků Úroveň vzdělání ve VK znatelně vzrostla; počet vysokoškoláků v magisterském stupni o téměř 4%; celkově ve VK na odborných knihovnických místech 30% vysokoškoláků, méně výrazný vliv absolventi VOŠ SK: roste procento VŠ vzdělaných (v průměru 47%) Pokleslo procento knihovníků se ZŠ nebo SŠ bez maturity Ale pouze v lékařských knihovnách a největších městských knihovnách (sídla nad 100000 obyvatel) na pozici odborného knihovníka žádný takový pracovník Ve všech ostatních typech knihoven takoví pracovníci jsou, nejčastěji v knihovnách obecních (5%). V těchto knihovnách jde často o jediného zaměstnance nepříznivý ukazatel.
Základní počítačová gramotnost – vývoj AKS: SK – trvalé zlepšování; VK zhoršení proti roku 2004 (noví knihovníci?) Textový editor: SK – téměř 100%, výrazné zlepšení; VK – horší situace než v r. 2004 (???) Tabulkový procesor: významné zlepšení v obou skupinách, přesto stále hodně knihovníků neumí; zlepšení rasantnější u VK Grafické editory: zlepšení výrazné u obou skupin, ale stále kvantitativně naprosto nedostatečné
Základní počítačová gramotnost – vývoj Prezentace: u obou skupin významné zlepšení, je ještě co dohánět Tvorba databází: naprosto nedostatečné ve VK (nedělají žádné své databáze?); výsledek téměř vypadá jako chyba, jak málo; ale vyhráno není ani u SK Web: rasantní zlepšení v obou skupinách, zejména u VK Rešerše: velmi problematické u VK, málo kompetencí, zlepšení nepatrné; také velká část SK žádné rešerše – situace nutná ke zlepšení
Problémy s nabídkou vzdělávání Pociťované problémy na straně nabídky vzdělávacích aktivit - veřejné knihovny srovnání % 3,3 5,4 7,5
Jiné
Absence spec. nabídky
7,4
Absence system. nabídky
41,7
22,1
58,1
26
12,4
42,9
Časová náročnost
51,3
39,6
Finanční náročnost nabídky
18,6
Nedostatečná nabídka v místě
63,6
23,3
30,0 0
10
20
2012
30
2004
71,9
47,6 40
50
1998
60
70
80
Podpora při rozšiřování kvalifikace Podpora při rozšiřování kvalifikace
26,5 Motivace pracovníků
21,3 12,6
55,6 Poskytování volna
42,7 21,6
26,3 Finančně
19 10,7 0
10
Výuka jazyků
20
30
Práce s IT
40
Profesní vzdělání
50
60
Priority v oblasti managementu (VK, SK) Právní minimum
1
1
Projektový management, příprava projektů
2 (1)
2 (1)
Ekonom. minimum
3
3
Public relations
4 (5)
5 (5)
Komunikace v organizaci
5 (3)
4 (4)
Hodnocení výkonu, činnosti, benchmarking
6
8
Týmová spolupráce
7 (6)
6 (6)
Firemní kultura
8
10
Personální management
9 (9)
7 (8)
Strategie a řízení procesu změny
10 (8)
9 (7)
Fundraising, ekonomika podniku
11 (7)
11 (9)
Priority dalšího vzdělávání knihovníků v oblasti základních knihovnických činností
16
Tréni nky paměti pro kni hovníky
108 47
Podpora čtenářs ké gramotnos ti a čtenářs tví 3
Bi bl i oterapi e
940
71 61
Lektors ké dovednos ti , s právná prezentace
283
29
Využi tí s oci ál ních s ítí ve s l užbách kni hovny
274 161 149
Autors ké právo 16
Li teratura (teori e, ději ny)
227
8
Kni žní kul tura
249
4
Dobrovol níci v kni hovnách
161
8
Komuni tní rol e kni hoven
384 69
Vzděl ávací funkce kni hoven
649
61
Anal ýza uži vatel s kých potřeb
134
21
Rovný přís tup - s l užby s peci ál ním s kupi nám uži vatel ů
247 101
Marketi ng s l užeb, uži vatel s ké potřeby Informační výchova uži vatel ů včetně práce s IT
89
Mezi kni hovní s l užby a dodávání dokumentů
91
250 467 290 215
El ektroni cké zdroj e a s l užby Referenční a i nformační s l užby
119
Výpůjční s l užby a s ys témy
85 109 107 90
Ochrana fondu Organi zace fondu
498
184
Práce s databázemi - vyhl edávání, reš erš e
512
226 240
352
44 65 97 120
Autori ty Věcná katal ogi zace, kons pektus
Katal ogi zace s peci ál ních dokumentů včetně el ektroni ckých 97
Jmenná katal ogi zace včetně AACR2, MARC 21
200 154 339
107 99
Vývoj a řízení s bírek, akvi zi ce 0
100
Veřej né kni hovny
200
300
400
500
600
700
Speci al i zované kni hovny
800
900
1000
Priority dalšího vzdělávání knihovníků v oblasti informačních technologií 67
Možnosti využití ICT v práci knih.
334 13
Safer internet
86 70
Digitální prezentace
234 123 175
Digitální knihovny 3
Základy hardware
37 74
Práce systémového knihovníka
193 135
Automatiz. knihovnický systém
474
128 157 205
Digitalizace Vyhledávací nástroje a inf. zdroje na Internetu
540 105
Tvorba a správa webových stránek
684 0
100
Veřejné knihovny
200
300
400
500
Specializované knihovny
600
700
800
Publikování podrobných výsledků do konce r. 2012 Děkuji za pozornost Kontakt: Zlata Houšková Národní knihovna ČR, Klementinum 190, 110 00 Praha 1 mobil: 603-844-932, tel. 221-663-330 e-mail:
[email protected]
