Masarykova univerzita Fakulta informatiky
Analýza a návrh webového informačního systému pro reporting podniku Bakalářská práce
Aleš Zeman
Brno, 2012
Prohlášení Prohlašuji, že tato bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, kterou jsem při vypracování použil nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.
Vedoucí práce: prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.
Poděkování Chtěl bych poděkovat prof. RNDr. Jiřímu Hřebíčkovi, CSc. za velmi cenné rady, trpělivost, připomínky, vedení práce a čas, který mi věnoval během psaní této bakalářské práce.
Shrnutí Bakalářská práce se zabývá informačním integrovaným systémem plnění ohlašovacích povinností, který umožňuje zpracování a příjem vybraných hlášení z oblasti životního prostředí. Cílem bakalářské práce je analyzovat, navrhnout a implementovat tento informační systém.
Klíčová slova Reporting podniků, dobrovolný reporting, informační systém
Obsah 1. Úvod………………………………..………………………………...………….…….…….1 2. Životní prostředí……………………………………………………..…………………….3 2.1 Znečištění……………………………………………………..……………………3 2.2 Ochrana a zlepšování kvality…………………………………….………………...4 3. Reporting……….……………………………………………………………….………….5 3.1 Povinný reporting…………………………………………………………………..5 3.2 Dobrovolný reporting………………………………………………………………6 4. Agentura Cenia……………………………………………………………….……………6 4.1 projekt CISAŽP……………………………………………………..…………..….8 4.2 ISPOP………………………………………………………….....………………...9 5. Typy hlášení……………………………………………………………………………….10 5.1 Ovzduší……………………………………………………………………………11 5.2 IRZ…………………………………………………………...…………………...12 5.3 Odpady……………………………………………………………………………12 5.4 Voda………………………………………………………………………………13 6. Analýza a návrh systému……………………………………….………………..……….16 6.1 Účel systému…………………………………………….………………………..16 6.2 Seznam událostí……………………………………….…………………………..17 6.3 Funkční model systému……………………………….…………………………..18 6.4 Datový model systému……………………………………………………………21 6.5 Use Case Diagram…………………………………….…………………………..22
7. Implementace a použité nástroje………………………….…………………..…………23 7.1 PHP……………..………………………………………………………...……….23 7.2 Technologie WYSIWYG………………………..………………………………..24 7.3 Rozhraní systému………………………………..…………………….………….24 7.4MySQL……………………………………………………………...….………….27 8. Závěr……………………………………………………………...…………….…………28 Literatura………………………………………………………….………….……..……….29 Obsah CD-ROM……………………………………………………………………………..30
Kapitola 1 Úvod S rozvojem systémového inženýrství [2] roste počet informačních systémů a zvyšují se také jejich požadavky a nároky. Většina již vzniklých systémů se musí proto časem modifikovat nebo úplně zrušit skrze jejich nepřesné nebo zastaralé informace. Při hledání problémů a nedostatků se používá systémová analýza [1], s kterou je spojen také samotný návrh nového systému. Hlavní činností v systémové analýze je definování cíle, kterého je potřeba dosáhnout, výzkum a analýza přidružených systémů, určení metody řešení problému a zavedení nové konstrukce. Systémová analýza je nejlepší způsob, jak získat co nejpřesnější představu o rozsahu, ceně a době realizace a zároveň vytvořit standardizovanou dokumentaci pro následný vývoj. Tato práce se zabývá právě analýzou jednoho informačního systému pro reporting systému (podávání zpráv podniku z oblasti bezpečnostní, environmentální, ekonomické či sociální, ať už určitým institucím nebo široké veřejnosti). Úkolem této bakalářské práce je seznámení s reportingem a webovým systémem ISPOP- Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (dále jen zkratka). Cílem práce je navrhnout, implementovat a rozšířit tento webový informační systém pro účely reportingu tak, aby společnosti mohly jednoduše posílat reporty elektronicky v rámci tohoto jednotného systému. Systém popsaný v této práci tvoří tři hlavní části, které jsou řešeny pomocí dílčích projektových úloh, a to Integrovaný systém (ISPOP), Environmentální helpdesk a Geoportál. Největší pozornost v této práci je věnována z velké části první úloze. ISPOP umožňuje zpracování a příjem vybraných hlášení (ohlašovacích povinností) z oblasti životního prostředí v elektronické podobě, která jsou podávána registrovanými uživateli a další distribuci těchto hlášení příslušným institucím veřejné správy. Tento systém zřídilo Ministerstvo životního prostředí a agentura Cenia (česká informační agentura životního prostředí) [3] za účelem lepší dokumentace a zamezení neustálého růstu chemikálií a odpadů, které znečišťují veškerou přírodu okolo nás. Toto téma je zmíněno v druhé kapitole práce. Součástí informačního systému podniku je také reporting, který se využívá ke kontrole a vyhodnocování dosavadního vývoje hospodaření. Může také sloužit k plánování a rozhodování o opatřeních ke zlepšování výkonnosti podniku jako celku i jeho organizačních a odpovědnostních jednotek.
Cílem reportingu je vytvořit komplexní systém informací a ukazatelů charakterizujících činnosti společností ve srozumitelné a uživatelsky přístupné podobě. Systém je vyvíjen v rámci projektu CISAŽP (Celostátní informační systém pro sběr a hodnocení informací o znečištění životního prostředí), který je spolufinancován z prostředků ERDF (Evropského fondu pro regionální rozvoj) v rámci programů Životní prostředí a Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik [4]. Výhodou a přínosem projektu je podstatné zvýšení transparentnosti, konzistentnosti a účinnosti styku podnikatelů, veřejné správy a veřejnosti s resortem životního prostředí. Čtvrtá kapitola se zabývá popisem hlášení, pro které může uživatel odevzdávat formuláře. Systém ISPOP umožňuje uživatelům podávat hlášení ze 4 základních oborů znečištění: Ovzduší, IRZ (Integrovaný registr znečišťování), Odpady a Voda. Každé má jiný typ popisu a všechny se podávají pomocí inteligentních elektronických formulářů. Část formulářů je ve formátu PDF. Registrovaným uživatelům jsou tyto formuláře dostupné v jejich uživatelských účtech v ISPOP. Část hlášení agendy odpadů se provádí prostřednictvím webových formulářů. Pro některá hlášení agendy vody jsou využívány portály podniků Povodí. Třetí kapitola se věnuje společnosti Cenia, která zajišťuje technický provoz a podobu aplikace ISPOP. Tato společnost byla vytvořena 1. dubna 2005 na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí a funguje jako státní příspěvková organizace. Za první předchůdkyni agentury Cenia může být považována Výpočetní a experimentální laboratoř (VEL). Ta byla počátkem 70. let transformována na Racionalizační a experimentální laboratoř (REL), která provozovala sálový počítač a zabývala se prodejem strojového času a programováním. Hlavním úkolem agentury CENIA je poskytování informací z oblasti životního prostředí tak, aby pro všechny občany České republiky byl zajištěn přístup k nim v souladu se zákonem
č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.
Pátá kapitola se poté věnuje samotné analýze systému. Je zde zobrazen diagram datových toků, entitně relační diagram navrhovaného modelu, use case diagram, class diagram a další podrobnější popis systému [5]. Na diagramu datových toků je přesně vidět hlavní funkcionalita systému. Entitně relační diagram pak definuje strukturu jednotlivých tabulek a jejich primární klíče. V závěru práce je uveden stručný návrh, který se zabývá případným vylepšením stávajícího systému ISPOP.
Kapitola 2 Životní prostředí Obecně platí, že životní prostředí se vztahuje na biologické, fyzikální a sociální věci na zemi nebo v obyvatelném prostoru mimo zemskou atmosféru [8]. V ekologii se životní prostředí týká okolí lidstva. Můžeme měřit kvalitu životního prostředí, což je soubor vlastností a charakteristik životního prostředí a to buď celkové, nebo místní.
2.1 Znečištění Zásahy člověka do přírody se projevovaly vážnými změnami v biologické rovnováze. Nejen hospodářské využívání živých organismů, ale i jejich využívání „z pouhého rozmaru“ mělo za následek úplnou přeměnu původního stavu přírody. Došlo k vymření nebo silnému omezení mnoha živočišných druhů. Protože však všechny druhy rostlin a živočichů jsou nakonec na sobě navzájem závislé, může ztráta jednoho nebo dvou druhů kriticky ovlivnit život ostatních, a to takovým způsobem, že se to nakonec může týkat i druhů hospodářsky významných. S růstem civilizace začaly na Zemi růst i tovární komíny, které exhalují obrovské množství plynů – oxid uhličitý, oxid uhelnatý atd. Tyto plyny ze spalovacích a chemických procesů začaly silně narušovat rovnovážnou koncentraci plynů v atmosféře. Současně s exhalacemi vnikají do atmosféry prachové částice některých prvků a jejich sloučenin označované jako úlety či popílek. Je to nezanedbatelné množství, které se počítá v roční produkci na stovky milionů tun. Průmyslové exhalace zapříčiňují kyselé deště, které zvyšují aciditu půdy. Dalšími „dodavateli“ nečistot do atmosféry jsou dopravní prostředky, zvláště auta a letadla, která spalováním pohonných směsí nejen zamořují ovzduší, ale také ve značené míře konzumují kyslík. Dalším nepříznivým důsledkem je neustálému citelnému oteplování Země. Jsou vážné obavy, že půjde-li to takto dále, začnou tát ledovce, čímž dojde ke zvýšení hladiny moří, která zatopí mnohá území i lidská sídliště.
Voda je také jednou ze základních potřeb života a hlavním faktorem ovlivňující řadu přirozených i umělých pochodů anorganického i organického světa. Chemicky čistá voda se v přírodě prakticky nevyskytuje. Obsahuje však vždy určité příměsi – rozpuštěné látky minerální i organické povahy. Pokud tyto příměsi nepřekračují stanovenou normu, pak se taková voda označuje jako voda pitná. Idylka zurčících potůčků s křišťálově průhlednou vodou je dnes již prakticky v nenávratnu. Příčin znečištění je celá řada. V prvé řadě jsou to průmyslové exhalace. Způsobují rozpouštění nebezpečných chemických látek do dešťových vod a sněhových vloček, takže již primární zdroj vody je znečištěn. Tím také znečištěná voda proniká i do spodních vod. Druhou příčinou je rozvoj průmyslu, který potřebuje stále větší množství vody a vypouští do toků mnoho chemických látek – odpadů své činnosti. Nezanedbatelným dodavatelem znečišťujících látek do říčních toků jsou obyvatelé obcí a měst a jejich masové používání chemických přípravků (saponátů apod.). Velmi rozšířenou skupinou znečišťovatelů jsou pesticidy a umělá hnojiva používaná v zemědělství. Znečišťování vod je v moderní době vážný problém a má samozřejmě dopad nejen na život ve vodách, ale i na ostatní formy života a samozřejmě na samotného člověka. Proto se začala prodávat pitná voda ze zdrojů, které doposud nebyly zasaženy.
2.2 Ochrana a zlepšování kvality Lidé si začali uvědomovat katastrofální dopad své činnosti na živou přírodu, a proto začali intenzivně pracovat pro její záchranu. Tisknou se „Červené knihy“ – publikace, které obsahují soubor údajů o kriticky ohrožených druzích rostlin a živočichů. Tyto druhy jsou pak chráněny zákonem a postihují se ti, kteří zákon poruší. Vymezují se zvláštní rezervace pro ochranu přírody a těch organizmů, které v nich žijí. Zostřuje se boj proti pytlákům a v některých státech je dokonce vyhlášen trest smrti za usmrcení chráněného živočicha. Dělají se také pokusy s chovem zvířat v zajetí nebo se v zajetí alespoň chrání mláďata, která se v dospělejším věku – kdy jim už nehrozí tak velké nebezpečí – vypouští do volné přírody.
Kapitola 3 Reporting Pojem „reporting “ se považuje ve smyslu podnikového zpravodajství za docela nový pojem, protože v dřívější době byly více známé pojmy výkazy a hlášení o plnění plánu různým společenským orgánům. Slovo reporting může představovat systém zpravodajství, které je schopno poskytovat různé informace o podniku externím orgánům, skupinám nebo jednotlivcům. Tyto informace se mohou týkat objemu výroby, efektivity práce nebo například míry znečištění okolí, čemuž je věnována největší pozornost v této práci. Reporting se skládá hned z několika částí: výběr, zpracování, formální úprava a konečná distribuce informací. Report může podávat určitá osoba, která spadá například do jedné z těchto skupin [6]: -
Společenská organizace (ochrana životního prostředí)
-
Veřejnost a média (kvalita poskytování služeb)
-
Orgány veřejné správy (podmínky pro dotace)
-
Spolupracující podniky, dodavatelé a odběratelé (doručovací podmínky)
-
Státní orgány (dodržení zákonů)
-
Zaměstnanci podniku (pracovní podmínky, stížnosti)
-
Akcionáři (investiční rizika)
-
Sousedé (hluk v místě stálého bydliště, znečištění)
Protože spektrum uživatelů, které mohou podávat reporty, je velice obsáhlé, tak nemůže existovat jediná forma zpravodajství. Proto se reporting dělí na 2 hlavní části: povinný a dobrovolný reporting.
3.1 Povinný reporting Jak už název napovídá, tak povinný reporting je ohlašování povinností, které přísluší firmám nebo společnostem, státní správě nebo nějaké nadřízené organizaci. Reporty se posílají z důvodu archivací údajů a jejich pozdějšímu porovnání nebo z důvodu kontroly překročení určitých norem či požadavků. Většinou se jedná o poskytování povinných zpráv (výkazů) státní správě (ministerstva, krajské úřady, obce s rozšířenou působností, finanční úřady, apod.), státní statistické službě na základě platných předpisů.
Největší roli v oblasti povinného hlášení hraje v dnešní době ohlašování povinností organizací o evidenci znečišťování ovzduší, odpadovém a vodním hospodářství, nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. Vybraná společnost pak posílá každý rok určitý přehled (výkaz) státní správě. Zde se poté na základě druhu výkazu posílá hlášení příslušným organizacím (Ministerstvo životního prostředí, správce povodí, atd.). Ministerstvo životního prostředí zřídilo v roce 2005 centralizovaný systém na sběr výkazů (ohlašování vybraných informací a údajů pomocí Centrální ohlašovny). Provozovatelem Centrální ohlašovny je společnost CENIA, o které bude zmínka v další kapitole.
3.2 Dobrovolný reporting Dobrovolný reporting (oproti povinnému) podávají organizace nad rámec právních předpisů (ze své iniciativy). Dobrovolné reporty mají za účel informovat veřejnost a zviditelnit výhody či nevýhody společnosti či jiné organizace, které se report týká. Pokud budeme hovořit přímo podniku, tak se jedná o reporty, které podávají organizace například o svém ekonomickém a sociálním výkonu a o výkonu, který se týká životního prostředí. Mezi dobrovolné reporty může patřit například: -
Zpráva o stavu životního prostředí
-
Zpráva o zdraví, bezpečnosti a životního prostředí
-
Zpráva o udržitelném rozvoji organizace
-
Zpráva o odpovědném podnikání a další
Kapitola 4 Agentura Cenia Cenia (česká informační agentura životního prostředí) vznikla na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí 1. dubna 2005 a funguje jako státní příspěvková organizace [3]. Jako předchůdce této společnosti se uvádí Výpočetní a experimentální laboratoř (VEL), která byla počátkem 70. Let předělána na Racionalizační a experimentální laboratoř (REL).
Tato laboratoř měla k dispozici velký sálový počítač a zabývala se prodejem strojového času a programováním. V roce 1990 bylo z (REL) vybudováno Centrum ekologických informací a jeho hlavní rolí bylo vytvářet Jednotný informační systém o životním prostředí v celé České republice. Tato společnost moc dlouho nevydržela, protože se v roce 1992 přeměnila na Český ekologický ústav, který měl stejný úkol jako Centrum ekologických informací. Navíc se staral také o ekologickou osvětu a výchovu, dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí, ekonomiku životního prostředí a další. Na základě zákona o integrované prevenci vznikla i také Agentura pro integrovanou prevenci znečištění (IPPC) a také Integrovaný registr znečišťování (IRZ). Hlavním úkolem agentury je poskytování informací z oblasti životního prostředí tak, aby pro všechny občany byl zajištěn přístup k nim v souladu se zákonem o právu na informace o životním prostředí. Cenia má logo ve tvaru pampelišky, což vystihuje hlavní motto společnosti: „Být centrem informací, které mají pevný základ, ale snadno se rozšiřují“.
Seznam projektů agentury Cenia: Ukončené projekty: Evropské tematické středisko pro vodu Hodnotící centrum I Hodnotící centrum II Metodika a analýza potencionálu biomasy pro ČR Corine Land Cover Access to Technology and Know-how in Cleaner Production in Central Europe OneGeology – Europe Vytvoření podmínek pro efektivnější využívání ekonomických nástrojů Modelování a scénáře v životním prostředí Vytvoření komplexního informačního systému integrované prevence v ČR Portál – informace v oblasti odpadového hospodářství Zlepšení sběru dat o nakládání s odpady Network to Enhance an European Environmental Shared and Interoperable Information Systém
Partnerství pro udržitelnou spotřebu a výrobu Multimediální ročenka životního prostředí
Aktuální projekty: Celostátní informační systém pro sběr a hodnocení informací o znečištění životního prostředí I. Etapa národní inventarizace kontaminovaných míst Sustainable Urban Development Planner for Climate Change Adaptation Evropské tematické středisko pro vnitrozemské, pobřežní a mořské vody GS Soil – Europe Archiv geoportál – Vytvoření soustavy geoportálů a datového úložiště v návaznosti na Portál veřejné správy Multimediální ročenka životního prostředí – II. Edice Systém integrace a řízení informací v oblasti technické ochrany životního prostředí a jejich napojení na registry státní správy Komplexní profesní vzdělávání zaměstnanců Cenia pro zvýšení profesní mobility a adaptability pracovníků Nástroje a integrovaný přístup k výměně a zpřístupnění informací sítě VKIS
4.1 Projekt CISAŽP Celostátní informační systém pro sběr a hodnocení informací o znečištění životního prostředí je projekt, který vznikl v roce 2009 a je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Životní prostředí. Jeho hlavní rolí je komplexně přispět k ochraně a zlepšování životního prostředí v České republice. Díky elektronizaci agend resortu životního prostředí a systematickému získávání informací ve velké míře zjednodušuje ohlašovací povinnosti. Všechny informace, které mohou pomoci při ochraně a zlepšování životního prostředí, jsou důkladně analyzovány a vyhodnocovány. Systém je navržen nejen pro orgány a instituce státní správy, ale přístup je zajištěn i pro veřejnost. Projekt se tak stává více konzistentní a podnikatelé, veřejná správa a veřejnost může lépe komunikovat s resortem životního prostředí.
Projekt je rozdělen do 3 částí: Integrovaný systém plnění informačních povinností Environmetální helpdesk Geoportál Tato bakalářská práce je zaměřena převážně na první část projektu.
4.2 ISPOP Dne 16. ledna 2008 začal platit zákon č. 25/2008 Sb. (§4) o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Tento systém vznikl za účelem podávání hlášení o evidenci znečištění ovzduší, vodních toků, odpadů, obalů a evidenci IRZ. Pro lepší evidenci hlášení byl 1. ledna otevřen portál Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (www.ispop.cz) a také 31. prosince 2009 byl zrušen provoz Centrální ohlašovny, která v dnešní době slouží pouze jako archiv hlášení se všemi atributy za ohlašovací roky 2006 – 2008. Zřizovatelem sytému ISPOP je Ministerstvo životního prostředí a provozovatelem je společnost Cenia. Portál ISPOP slouží na příjem, evidenci a další distribuci institucím státní a veřejné správy takto vybraných hlášení.
Kapitola 5 Typy hlášení Systém ISPOP umožňuje uživatelům podávat hlášení ze 4 základních oborů znečištění:
- Ovzduší - IRZ - Odpady - Voda
Obr. 1 – Seznam formulářů pro jednotlivá hlášení
Podání učiněné v souladu s platným datovým standardem umožňuje informační systém ISPOP vlastními nástroji - inteligentními elektronickými formuláři. Všechny tyto formuláře mají typ PDF a musí se s nimi pracovat pomocí v programu Adobe Reader 10 nebo vyšší. Registrovaným uživatelům jsou tyto formuláře dostupné v jejich uživatelských účtech v ISPOP. Odeslání formuláře může podatel provést více způsoby [3]. 1) Odeslání přímo z formuláře Adobe uloženého na počítači nebo přímo při práci na webu ISPOP: Po vyplnění údajů provede podatel kontrolu vyplnění pomocí tlačítka „On-line kontrola“. Na displeji se zobrazí výsledek kontroly hlášení Po provedení on-line kontroly může ohlašovatel, který je držitelem platného kvalifikovaného certifikátu, formulář elektronicky podepsat.
Po zmáčknutí tlačítka „Odeslat on-line“ je formulář ve formátu PDF odeslán na servr ISPOP.
Obr. 2 – Elektronický podpis 2) Odeslání z vlastní datové schránky: Soubor s formulářem ve formátu PDF (XML) podatel uloží po provedení kontroly na pevný disk v počítači a tento soubor odešle přímo ze své datové schránky do speciální datové schránky zřízené pro ISPOP s názvem „ISPOP (Ministerstvo životního prostředí)“, zkratka (ID): 5eav8r4 3) Odeslání na e-podatelnu ISPOP: Pro zaslání je také možné využít e-podatelnu a zaslat formulář po provedení kontroly jako PDF (XML) soubor na elektronickou adresu
[email protected].
5.1 Ovzduší S rozvojem průmyslové výroby, výstavbou elektráren a sídlišť s rušnou dopravou roste i znečištění ovzduší. Tento problém je příčinou řady úmrtí a nemocí. Mezi největší zdroje nečistot v ovzduší patří teplárny, tepelné elektrárny na pevná paliva a automobilová doprava, při které vzniká smog. Míra znečištění prostředí v určité oblasti se zjišťuje fyzikálními a chemickými metodami. Pro ovzduší si může ohlašovatel vybrat mezi 3 typy formulářů: 1) F_OVZ_SPOJ Souhrnná provozní evidence (SPE) zdrojů a oznámení o výpočtu poplatku 2) F_OVZ_PO Oznámení o počtu systémů požární ochrany s halony, množství v nich obsažených halonů
3) F_OVZ_RL Zpráva o množství fluorovaných skleníkových plynů a regulovaných látek (získání nebo předání z nebo do jiného členského státu EU, zneškodnění, znovuzískání, recyklace, regenerace a zneškodnění)
5.2 IRZ Integrovaný registr znečišťování životního prostředí (IRZ) je veřejně přístupný informační systém, který shromažďuje a poskytuje informace o emisích (běžných i havarijních) do ovzduší, vody, půdy a o přenosech vybraných znečišťujících látek. Registr také obsahuje informace shromažďované v režimu E-PRTR. Povinnost ohlašovat do IRZ vzniká v případě, že množství ohlašované látky v emisích nebo přenosech ze souboru souvisejících technických nebo technologických jednotek nacházejících se v jednom provozu je za jeden kalendářní rok shodné nebo vyšší než stanovený hmotnostní práh.
Ohlašovatel má k dispozici pouze jeden druh formuláře pro ohlašování IRZ: 1) F_IRZ Formulář pro hlášení do Integrovaného registru znečišťování
5.3 Odpady Vzniku odpadů je především třeba předcházet, výrobky maximálně využívat, a pokud to již nelze, tak se snažit jednotlivé materiály třídit a recyklovat. Množství odpadů končících ve spalovnách a na skládkách by mělo klesat, protože oba tyto způsoby vedou k plýtvání, ztrátě cenných surovin a energie do nich vložené. Ministerstvo životního prostředí se zabývá velikou škálou druhů odpadu (od běžného odpadu vyprodukovaného v domácnosti až po odpady vzniklé ve velkých továrnách).
Pro ohlašování odpadů používá ohlašovatel 4 typy elektronických formulářů: 1) F_ODPRZ_VOZ Roční zpráva výrobce a akreditovaného zástupce vybraných vozidel o dosažení cílů stanovených v § 37 odst. 7 písm. b) zákona o odpadech 2) F_ODPRZ_EL Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu 3) F_ODPRZ_ZPETODB Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok 4) F_ODP_PCB Evidenční list pro inventarizaci zařízení a látek, u nichž se prokazuje přítomnost PCB
5.4 Voda Znečištění vody je velmi závažným celosvětovým problémem. Je hlavní příčinou onemocnění a úmrtí mnoha lidí denně. Znečišťování vody má mnoho příčin a různou charakteristiku. Největší zdroj znečištění pochází ze zemědělství a to hlavně při používání sloučenin dusíku a fosforu. Další možné problémy mohou vznikat například v dopravě, těžbě a také z přírodních zdrojů jako například sopečná činnost. Ohlašovatel může použít při ohlašování znečištění vodních toků tyto formuláře: 1) F_VOD_38_4 Základní údaje předávané znečišťovatelem vodoprávního úřadu správci povodí a pověřenému odbornému subjektu 2) F_VOD_PV Poplatkové hlášení pro stanovení výše záloh poplatku za odebrané množství podzemní vody / Poplatkové přiznání pro výpočet vyrovnání poplatku 3) F_VOD_OV Poplatkové hlášení za zdroj znečištění / Poplatkové přiznání za zdroj znečištění
Obr. 3 – Schéma ohlašování
Příklad formuláře pro hlášení o znečištění (Obr. 4,5,6 a 7):
Kapitola 6 Analýza a návrh systému Analýza systému je prvotní krok při jeho samotném vývoji a představuje studium problému před tím, než jsou učiněny konkrétní kroky směřující k jeho řešení. Analýza má za úkol shromáždit požadavky na vyvíjený systém, porozumět systému a sestavit jeho specifikaci. Návrhem se rozumí přechod od výsledků analýzy k podkladům pro programování, jehož cílem je zejména identifikovat základní jednotky a jejich rozhraní. Existují dva způsoby, jak se můžeme na celkový systém dívat: funkčně orientovaný přístup nebo datově orientovaný přístup. Funkčně orientovaný přístup se dívá na systém jako na množinu funkcí a naopak datově orientovaný přístup hledá v systému datové struktury aplikace [7]. Oba přístupy používají také rozdílné grafy (diagramy) pro zobrazení celého systému. Funkčně orientovaný přístup používá diagram datových toků (DFD) a datově orientovaný přístup používá entitně relační diagram (ERD). Pro podrobnou analýzu existuje dále celá řada diagramů, které popisují různé vlastnosti systému jako je například Use Case diagram, Class Diagram a další.
6.1 Účel systému Cílem je vytvořit systém, který bude poskytovat zpracování a příjem hlášení (ohlašovacích povinností) v oblasti životního prostředí v elektronické podobě a jejich další distribuci institucí veřejné správy. Dále bude systém obsahovat nástroj pro tvorbu hlášení, které jsou určeny k využití subjektům, kterým nastává ohlašovací povinnost. Uživatelé si budou moci prostřednictvím svých elektronických účtů přistupovat do systému k relevantním informacím (hlášením) a budou si moci například stahovat příslušné dokumenty nebo sledovat stav přijatých hlášení. Bude zřízen nějaký administrátorský účet pro základní správu účtů, reportů a společností.
6.2 Seznam událostí Seznam událostí je textový výčet činností, které probíhají v reálném světě a na něž musí systém nějak reagovat. Jednotlivé události se hledají zpravidla tak, že se postupně pro každého jednotlivce hledají všechny akce, které může provádět nad systémem. Rozlišujeme tři typy událostí: tokově orientovaná (F), časová (T) a řídící (C).
Ohlašovatel: 1) Ohlašovatel se registruje do systému (F) 2) Ohlašovatel se přihlašuje do systému (F) 3) Ohlašovatel stahuje formuláře (F) 4) Ohlašovatel podává hlášení (F) 5) Ohlašovatel přidává a spravuje provozovny (F) 6) Ohlašovatel přidává a spravuje subjekty (F) 7) Ohlašovatel přidává a spravuje zmocnění (F) 8) Ohlašovatel přidává a mění správce subjektů (F) 9) Ohlašovatel si prohlíží přehledy (F) 10) Ohlašovatel posílá, dostává a edituje zprávy (F) 11) Ohlašovatel mění svoje přihlašovací údaje (F) 12) Ohlašovatel se odhlašuje ze systému (F) 13) Ohlašovatel dostává aktuality každý měsíc (T) Ověřovatel (ověřovatel): 1) Ověřovatel žádá seznam ohlašovatelů (C) 2) Ověřovatel žádá informace o ohlašovateli (F) 3) Ověřovatel ověřuje podané hlášení (F) 4) Ověřovatel se přihlašuje do systému (F) 5) Ověřovatel se odhlašuje ze systému (F) 6) Ověřovatel mění svoje přihlašovací údaje (F) 7) Ověřovatel posílá, dostává a edituje zprávy (F)
Operátor ISPOP: 1) Operátor ověřuje a spravuje registrace ohlašovatelů (F) 2) Operátor ověřuje a spravuje registrace provozoven (F) 3) Operátor ověřuje a spravuje registrace subjektů (F) 4) Operátor ověřuje a spravuje autorizace hlášení na základě listinných potvrzení (F) 5) Operátor se odhlašuje ze systému (F) 6) Operátor se přihlašuje do systému (F) 7) Operátor mění svoje přihlašovací údaje (F) 8) Operátor posílá, dostává a edituje zprávy (F) 9) Operátor žádá seznam registrovaných ohlašovatelů (C) 10) Operátor vypisuje aktuality (F) Recenzent (má pověření od Ministerstva životního prostředí): 1) Recenzent si prohlíží přehledy (F) 2) Recenzent přidává a mění správce subjektů (F) 3) Recenzent mění svoje přihlašovací údaje (F) 4) Recenzent se odhlašuje ze systému (F) 5) Recenzent se přihlašuje do systému (F)
6.3 Funkční model systému Pro lepší pochopení celého systému a logiky slouží kontextový diagram (Obr. 8), který nám ukazuje systém jako jeden proces. Je to zvláštní případ diagramu datových toků a jeho hlavním účelem je vymezit hranice mezi systémem a vnějším světem.
Obr. 8 – Kontextový diagram Na kontextovém diagramu můžeme vidět 3 hlavní komponenty. Jako první bych zmínil proces, který se na diagramu zobrazuje jako oválný obrazec. Kontextový diagram může obsahovat pouze jeden proces, který představuje systém jako celek. Procesy představují jediné části systému, které transformují, neboli mění, určité vstupy na výstupy. Každý proces na diagramu je buď specifikován (existuje pro něho minispecifikace) nebo je dekomponován na další DFD vyšší úrovně, kde jsou znázorněny jeho subprocesy. Další komponentu představují terminátory, které představují jednotlivé uživatele systému (entity vně systému) a jsou znázorněny pomocí obdélníku. Na zobrazení komunikace uživatele se systémem použijeme datový tok, který představuje třetí komponentu kontextového diagramu. Datový tok udává cestu, po které se pohybují datové shluky z jedné části systému do druhé.
Abychom mohli zobrazit hlavní procesy systému, tak musíme kontextový diagram dekomponovat na systémový diagram (diagram nulté úrovně). Každý proces na systémovém diagramu může být dále dekomponován na další diagram nižší úrovně nebo pro něj můžeme napsat minispecifikaci (jak bylo dříve zmíněno). Na systémovém digramu se nám objevuje další hlavní komponenta systému, což je paměť. Paměť je pasivní část systému a slouží pro uložení dat a za účelem jejich pozdějšího zpracování. Rozlišujeme 2 typy pamětí: esenciální a implementační. Esenciální paměť uchovává data, která se předávají mezi dvěma a více procesy pracující v různém čase. Oproti tomu implementační paměť slouží k předávání dat mezi dvěma a více procesy, které pracují ve stejném čase.
Obr. 9 – Systémový DFD diagram
Na obrázku č. 9 může vidět dekompozici systémového diagramu na 5 hlavní procesů, které se zabývají podáváním hlášení, správou aktualit, komunikací mezi uživateli, přihlášením do systému a správou jednotlivých komponent uživatelského prostředí. Jednotlivé procesy si mezi sebou vyměňují data pomocí datových toků vedoucích z paměti (čtení dat) a do paměti (zápis nebo změna dat). Oba tyto funkční diagramy jsou modelovány v notaci Yourdon-DeMarco, která byla poprvé představena v roce 1989. Většina ostatních notací je velice podobná, ale tuto notaci jsem použil, protože je nejvíce rozšířená a známá.
6.4 Datový model systému Datový model systému definuje neměnné atributy a strukturu dat a slouží jako stabilní základ pro procesní model. Všechny vztahy, které nejsou zobrazeny na procesním modelu, se objevují na modelu datovém. Zobrazená data se v průběhu času nemění a jsou konstantní. Může se pouze měnit způsob jejich zpracování, ale ne jejich struktura. Datový model můžeme zobrazit pomocí diagramu datových toků, neboli ERD diagramu. Diagram datových toků informačního systému ISPOP můžeme vidět na obrázku č. 10 ERD diagram obsahuje 3 hlavní komponenty: entita, entitní množina a vztah. Hlavní roli zde hraje entita, která představuje objekt, o němž uchováváme informace (v našem systému ohlašovatel, hlášení a další). Pro každou entitu platí, že je jednoznačně identifikovatelná pomocí atributů a hraje určitou roli v modelovaném systému. Entitní množina poté představuje množinu entit stejného typu a vztah nám udává spojení mezi entitami, které evidujeme a o němž uchováváme informace.
Obr. 10 – EDR diagram
Při prvním pohledu na ERD diagram je zřejmé, že největší roli zde hraje samotné hlášení podané pomocí formuláře. Uživatel si nejdříve musí stáhnout prázdný formulář, do kterého vyplní všechny potřebné informace a poté ho posílá opět zpět do systému, kde je následně přeposlán ověřovateli na kontrolu a schválení.
6.5 Use Case Diagram Use Case Diagram slouží pro zobrazení struktury systému z pohledu uživatele. Poskytuje nám odpovědi na otázky, jaké hlavní úlohy, funkce nebo služby nají být prováděny systémem pro účastníka. Use Case je jedním ze 14 typů diagramu UML (Unified Modelling Language), který umožňuje zobrazit hranice systému a jeho hlavních funkcí. UML podporuje objektově orientovaný přístup k analýze, návrhu a popisu programových systémů. UML neobsahuje způsob, jak se má používat, ani neobsahuje metodiky, jak analyzovat, specifikovat či navrhovat programové systémy. Jak je vidět na obrázku č. 11, tak některé akce mohou provádět všichni uživatelé systému, ale jiné úlohy náleží pouze konkrétní osobě (funkci).
Obr. 11 – Diagram užití
Kapitola 7 Implementace a použité nástroje V této kapitole se budu zabývat nástroji, které jsem použil pro dokončení této bakalářské práce. Hlavní zmínku bych chtěl věnovat jazyku PHP, který je v dnešní době velice rozšířeným programovacím jazykem.
7.1 PHP Skriptovací jazyk PHP se používá již od roku 1994 a vynalezl ho programátor Rasmus Lerdorf [9]. Pomocí rozšíření může pracovat s webovými formuláři a komunikovat s různými databázemi. Postupem času a vývoje prošel tento jazyk mnoha zlepšeními a vydalo se několik verzí, kdy v dnešní době je k dispozici nejnovější verze číslo PHP 5. Další vývoj byl prozatím odložen, protože vývojáři uvažují o jiném přístupu k nakládání s instancí unicode. Jak již bylo zmíněno, tak PHP se používá nejvíce pro vývoj webových aplikací, kde celé PHP běží na servru.
Jazyk PHP má několik stovek funkcí a díky rozlišení můžeme používat dalších několik tisíc funkcí, které jsou všechny popsány na webu. Hlavními výhodami PHP jazyka jsou: multiplatformost (Linux, Windows,…), podpora databází, využití nativních funkcí operačního systému, dobrá dokumentace a hlavně obrovský počet funkcí. Celý jazyk používá strukturu LAMP, která se stala velice oblíbená v internetovém průmyslu.
7.2 Technologie WYSIWYG Technologie WYSIWYG (“What you see is what you get“) se zabývá hlavně grafickým návrhem uživatelského rozhraní určitého systému. V dnešní době se technologie nejvíce zabývá tvorbou webových stránek. WYSIWYG nevyžadují nějakou hlubší znalost jazyky HTML a proto jsou vhodné i pro začínající programátory a návrháře. Samozřejmě v takových editorech existuje i volba exportu do HTML kódu, ale často takovýto kód bývá až zbytečně rozsáhlý. Některé editory jsou řešeny pomocí JavaSkriptu [7]. Pro správné fungování takovéhoto editoru jsou potřeba rámce, do kterých se vkládají verze hypertextového kódu. Jako příklad můžeme uvést editor FCKEditor.
7.3 Rozhraní systému Grafický návrh nového informačního systému a celková funkcionalita má velký vliv na dobrý dojem při prvním pohledu na systém. Pokud bych srovnával samotný informační systém ISPOP, tak mě přijde docela přehledný, ale některé informace jsem zde hledal docela dlouhou dobu. Já jsem zvolil velice jednoduchý koncept úvodního rozhraní, aby se zde dobře orientoval každý uživatel.
Úvodní rozhraní systému poskytuje neregistrovanému uživateli tyto odkazy: -
Registrace: formulář obsahující několik hlavních údajů potřebných pro správné přihlášení do systému a také základní informace o uživateli
-
Přihlašování: přihlášení do samotného systému pomocí údajů, které uživatel zadal při registraci
-
Vyhledávání: místo pro vyhledávání určitého slova nebo slovního spojení v systému (všechen text obsažen v systému)
-
Úvodní stránka: rozhraní zobrazené při prvním vstupu do systému
-
O reportingu: informace o ohlašování, které jsou potřeba znát pro správnou komunikaci se systémem
-
Ohlašovací povinnosti: seznam všech hlášení, které může uživatel pomocí systému podat
-
Aktuality: seznam všech novinek, které napsal Operátor ISPOP
-
Soubory ke stažení: soubory uložené na serveru, které si může neregistrovaný uživatel stáhnout (např.: návod pro ohlašování, zákony, vyhlášky,… )
-
Kontakt: kontaktní údaje správce systému a adresa společnosti
Obr č.12 – Úvodní rozhraní systému
Pokud se úspěšně přihlásí nějaký ohlašovatel, tak se rozhraní systému velice změní, ale grafická podoba zůstane stejná pro lepší přehlednost. Jediné co se nezměnilo oproti rozhraní, kdy nebyl nikdo přihlášen, jsou Aktuality a Vyhledání, kde funkcionalita zůstala zachována. Do rozhraní u přihlášeného ohlašovatele přibyly tyto odkazy: - Odhlášení: odhlášení ze systému, kdy se rozhraní přepne do stavu, kdy není přihlášen žádný uživatel (Úvodní stránka) - Můj účet: administrativní místo pro změnu osobních údajů a také změnu přihlašovacího hesla - Moje hlášení: seznam všech doposud podaných hlášení z přihlášeného účtu - Nové hlášení: seznam formulářů, kde si můžeme vybrat příslušné hlášení, vyplnit ho a ihned ho odeslat na schválení - Provozovny: seznam našich provozoven; můžeme zde měnit jejich adresu, popis a další údaje - Přehledy: seznamy všech organizací, které podávají hlášení; grafy zobrazující počty hlášení v čase - Zprávy: seznamy všech přijatých a odeslaných zpráv z přihlášeného účtu; možnost odeslat novou zprávu určitému uživateli systému
Obr č. 13 – Rozhraní systému po přihlášení uživatele
Po úspěšném přihlášení ověřovatele do systému se rozhraní opět trochu změní. Zachovány zůstanou odkazy Můj účet, Aktuality, Přehledy, Zprávy, Vyhledávání a Odhlášení a to se stejnou funkcionalitou jako u rozhraní přihlášeného ohlašovatele. Přibudou ale dále tyto odkazy: - Hlášení: seznam všech hlášení, které ohlašovatelé poslali ověřovateli; dělí se na hlášení schválené a nechválené - Ohlašovatelé: seznam všech ohlašovatelů, kteří z minulosti podávali nějaký druh hlášení
Obr. 14 – Rozhraní systému po přihlášení ověřovatele
7.4 MySQL MySQL je nejrozšířenější databázový systém, který se používá v dnešních webových aplikacích. Podporuje platformy Linux a Windows, ale také další operační systémy. Celý systém je psán v programovacím jazyce C a C++. Pro tvorbu databáze informačního systému jsem zvolil nástroj mphMyAdmin, který je napsaný v jazyce PHP. Tento jazyk podporuje jednoduchou správu obsahu databáze MySQL.
Kapitola 8
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zanalyzovat, navrhnout a implementovat informační systém pro reporting podniku, pomocí kterého budou uživatelé mít možnost podat hlášení o v oblasti znečišťování životního prostředí. Celá práce vychází z informačního portálu ispop.cz, který jsem se snažil podrobně pochopit a zanalyzovat. Protože téma reportingu je velice zajímavé a obsáhlé a vývojová prostředí a vyhlášky se neustále mění, tak bych na tuto práci chtěl navázat v mé diplomové práci v mém navazujícím magisterském studiu. Díky této práci jsem nasbíral mnoho nových užitečných informací a vylepšil si znalosti v oblasti programování a tvorbě informačního systému, které se mi budou hodit v navazujícím studiu.
Literatura [1] HORNÝ, Stanislav. Analýza systemů 1: Analýza a projektování. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1995. 123 s. ISBN 80-7079-965-X. [2] Systémové inženýrství [online]. Katedra managementu inovací a projektů [cit. 2011]. Dostupný na WWW:
. [3] Společnost Cenia [online]. Česká informační agentura životního prostředí [cit. 2011]. Dostupný na WWW: . [4] Omezování průmyslového znečištění [online]. Europrojekt [cit. 2011]. Dostupný na WWW: < http://www.europroject.cz/69-omezovn-prmyslovho-zneitn-a-environmentlnchrizik>. [5] Modely organizace dat [online]. Centrum informačních technologii [cit. 2011]. Dostupný na WWW: . [6] HŘEBÍČEK, Jiří – SOUKOPOVÁ, J. Dobrovolné podnikové zprávy o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností. 1.vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2008. 61 s. ISBN 978-80-495-4. [7] RÁČEK, Jaroslav. Strukturovaná analýza system. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 104 s. ISBN 80-210-4190-0. [8] JENÍČEK, Vladimír, Životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj v soustavě globálních problem. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1996. 130 s. ISBN 80-853-6894-3 [9] PHP [online]. Programovací jazyk PHP [cit. 2012]. Dostupný na WWW: . [10] WYSIWYG [online] Technologie tvorby webu [cit. 2012]. Dostupný na WWW: .
Obsah CD-ROM Součást bakalářské práce je CR-ROM, které obsahuje: -
Soubor form.php, který obsahuje skript na tvorbu xml soubru výsledného formuláře
-
Soubor webIS.sql, který obsahuje strukturu databáze na import
-
Soubor Design.gui, který obsahuje grafický návrh systému
-
Obrázky obsažené v celé bakalářské práci
-
Text bakalářské práce
