Pokyny pro Sustainability Reporting GRI. Verze 3.0

RG

Pokyny pro Sustainability Reporting

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Obsah Předmluva Udržitelný rozvoj a nutnost transparentnosti

Všeobecné poznámky k reportingu

Úvod:

Sběr dat

38

Co je Sustainability Reporting?

Podoba zpráv a jejich četnost

38

Důvěryhodnost publikovaných informací

39

K čemu slouží Sustainability Reporting

4

Představení reportingového rámce GRI

4

Představení pokynů GRI

4

Slovník pojmů

40

Aplikace pokynů GRI v praxi

6

Poděkování

42

Část 1: Stanovení obsahu, kvality a tematického rámce zprávy Pokyny pro stanovení obsahu zprávy

8

Principy stanovování obsahu zprávy

14

Principy zajištění kvality zprávy

14

Pokyny pro stanovení tematického rámce zprávy

19

Část 2: Běžně publikované údaje Strategie a Profil

21

1. Strategie a Analýza

21

2. Profil organizace

22

3. Parametry zprávy

22

4. Řízení, závazky, angažovanost

24

5. Manažerský přístup a ukazatele výkonu

25

Ekonomické ukazatele

27

Environmentální ukazatele

29

Společenské ukazatele:

1

Pracovní postupy a důstojné pracovní podmínky

31

Lidská práva

33

Společnost

34

Odpovědnost za výrobky

36

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Předmluva Udržitelný rozvoj a nutnost transparentnosti Cílem udržitelného rozvoje je „uspokojit současné potřeby, aniž bychom ohrožovali schopnosti budoucích generací uspokojit jejich potřeby.“1 Při dosahování tohoto cíle hrají důležitou roli organizace, které ve všech svých podobách představují klíčové síly ve společnosti. Dosud, v době nebývalého ekonomického růstu, se však tento cíl jeví spíše než jako skutečnost jen jako pouhý ideál. Jak se ekonomika globalizuje, vznikají nové příležitosti, které vytvářejí prosperitu a kvalitu života prostřednictvím obchodu, sdílení informací a přístupu k technologiím. Ty však nejsou vždy dostupné stále rostoucí lidské populaci a jsou doprovázeny novými riziky pro stabilitu životního prostředí. Statistiky vykazují pozitivní směr vývoje v životech mnoha lidí po celém světě, proti nim však stojí alarmující informace o stavu životního prostředí a přetrvávajícím problému chudoby a hladu milionů lidí. Tento kontrast vede k jednomu z nejnaléhavějších dilemat 21. století. Jednou z klíčových příležitostí udržitelného rozvoje je to, že vyžaduje nové a inovativní přístupy a způsoby myšlení. Rozvoj znalostí a technologií nepřispívá pouze k ekonomickému růstu, ale má potenciál pomoci vyřešit rizika a hrozby pro udržitelný rozvoj našich společenských vztahů, životního prostředí a ekonomik. Nové znalosti a inovace technologií, managementu a veřejné správě jsou pro organizace výzvou pro nová rozhodnutí v oblasti organizace práce, výrobků, služeb a aktivit ovlivňujících zemi, lidi i ekonomiky.

Naléhavost a závažnost rizik i hrozeb pro náš společný udržitelný rozvoj, spolu s rostoucími možnostmi a příležitostmi, činí z transparentnosti v oblasti ekonomických, environmentálních a společenských dopadů i vlivů základní kámen efektivních vztahů k zainteresovaným skupinám, investičním rozhodnutím a k dalším tržním vztahům. Efektivní podpora těchto očekávání i otevřená komunikace o udržitelnosti však vyžadují existenci globálně sdíleného rámce konceptů, jednotného jazyka a způsobů měření. Tento úkol se stal hlavním posláním organizace Global Reporting Initiative (GRI), která si klade za cíl vytvořit důvěryhodný a uznávaný rámec pro Sustainability Reporting, použitelný pro organizace všech velikostí, zaměření a lokalit. Transparentnost ve věcech udržitelnosti aktivit organizací je zajímavá pro širokou škálu zainteresovaných skupin, včetně podnikatelů, zaměstnanců, nevládních organizací, investorů, účetních a dalších skupin. GRI proto spoléhá na spolupráci sítě expertů ze všech akcionářských skupin hledajících prostřednictvím konzultací společný konsenzus. Tyto konzultace, společně s praktickými zkušenostmi, vedou už od roku 1997, kdy byla GRI založena, k neustálému zlepšování reportingového rámce a díky otevřenosti uvedeného přístupu k poznávání se mu podařilo vybudovat široce přijímanou věrohodnost a uznání z řad zainteresovaných skupin.

Světová komise pro životní prostředí a rozvoj. Naše společná budoucnost. Oxford: Oxford University Press, 1987, str.43.

1

2

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Celkový přehled Sustainability Reportingu Účel Sustainability Reportingu

Představení reportingového rámce GRI

Sustainability reporting označuje způsob měření, zveřejňování a zodpovědnosti za informace o výkonu organizace vůči interním i externím zainteresovaným skupinám směrem k dosažení cíle udržitelného rozvoje. „Sustainability reporting“ je široký výraz, který zahrnuje synonyma k jiným slovním spojením označujícím reporting ekonomických, environmentálních a společenských dopadů a vlivů (např. tzv. triple botom line, corporate responsibility reporting atd.)

Všechny dokumenty, které jsou součástí Reportingového rámce GRI, jsou vyvíjeny prostřednictvím dialogu, který je konsenzem mezi zainteresovanými skupinami z řad podnikatelů, investorů, řadových zaměstnanců, veřejnosti, účetních, akademiků a dalších skupin. Všechny dokumenty Reportingového rámce jsou předmětem neustálých zkoušek a zlepšování.

Zpráva o udržitelném rozvoji by měla poskytovat vyrovnaný a přiměřený obraz o výkonu dané společnosti v oblasti udržitelného rozvoje – včetně pozitivních i negativních vlivů. Zpráva o udržitelném rozvoji vypracovaná podle Reportingového rámce GRI obsahuje výstupy a výsledky činností reportující organizace, k nimž došlo v průběhu sledovaného období v souvislosti se závazky, strategií a manažerskými přístupy této organizace. Zprávu je možné použít například k následujícím účelům: •

K benchmarkingovému porovnání a zhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj v důsledku činností reportující organizace s přihlédnutím k zákonům, normám, kodexům, standardům výkonu a k dobrovolným iniciativám.

Reportingový rámec GRI má sloužit jako všeobecně uznávaný rámec pro reporting v oblasti ekonomického, environmentálního a společenského působení organizací. Je navržen tak, aby se dal použít v organizacích jakékoliv velikosti, sektoru a lokality. Bere v úvahu praktická rozhodnutí stojící před širokým spektrem organizací – počínaje malými organizacemi a konče obřími, geograficky rozptýlenými podniky. Reportingový rámec GRI obsahuje všeobecné i sektorově zaměřené dokumenty, na nichž se shodlo široké spektrum zainteresovaných skupin z celého světa, jako na všeobecně aplikovatelných dokumentech vhodných pro reporting výsledků organizací ve věcech udržitelného rozvoje. Pokyny pro Sustainability Reporting (Pokyny) sestávají ze zásad pro stanovení obsahu zprávy a pro zajištění kvality zveřejňovaných informací. Dále uvádí přehled běžně zveřejňovaných informací, které mohou být buď ve formě ukazatelů výkonu, nebo jiných údajů o reportující organizaci. V neposlední řadě obsahují pokyny ohledně konkrétních technických otázek spojených s reportingem.

•

předvedení, jak organizace ovlivňuje a je K ovlivňovánaReportingový očekáváními o vývoji představ rámec GRI o udržitelném rozvoji;

•

porovnání výkonů uvnitř prezentované organizace K a mezi různými organizacemi v průběhu času.

Co re

vat rto po

y

ik átor u

ind info

rmace

Defi

n

Ja

por k re

né

Reportingový rámec

ice

va j ňo Stand artní zveře tk oda vé d Sektoro

t tova

cipy a návody Prin

Obr. 1: Reportingový rámec GRI

3

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Orientace v pokynech GRI

Protokoly ukazatelů. Pro každý ukazatel výkonu/ výsledků, který je součástí Pokynů, existuje zvláštní Protokol. Tyto protokoly sestávají z definice ukazatele, pokynů pro kompilaci a z dalších informací, které mají pomoci těm, kdo budou zprávu připravovat, a dále mají zajistit konzistentní interpretaci ukazatelů výkonu. Uživatelé Pokynů by se také měli řídit těmito Protokoly.

Pokyny pro Sustainability reporting se skládají ze Zásad reportingu, Pokynů pro reporting a Přehledu běžně zveřejňovaných informací (včetně ukazatelů výkonu). Všechny tyto prvky mají stejnou míru důležitosti a významu.

1. Část – Zásady reportingu a Pokyny pro reporting Sektorové dodatky doplňují Pokyny vysvětlivkami a návody, jak Pokyny aplikovat v konkrétním sektoru. Obsahují také zvláštní ukazatele výkonu pro příslušný sektor. Sektorové dodatky nenahrazují Pokyny. Naopak, měly by být používány společně s nimi.

První část popisuje tři hlavní prvky reportingu. Jejím cílem je pomoci organizacím, které připravují zprávu o udržitelném rozvoji, učinit některá důležitá rozhodnutí o tom, jak zprávu připravit. Tato část se proto věnuje zásadám reportingu – jak stanovit oblast rozsahu zprávy, kontakty se zainteresovanými skupinami, kontext trvalého rozvoje a kompetence. Pro každou Zásadu uvádí také sadu krátkých testů. Uplatňování těchto zásad a respektování přehledu běžně publikovaných informací určuje témata a ukazatele, které by měly být ve zprávě obsaženy. V této části jsou popsány zásady vyváženosti, porovnatelnosti, přesnosti, aktuálnosti, spolehlivosti a jednoznačnosti, společně s testy kvality publikovaných informací. Dále v této části naleznete pokyny pro Reportující organizace, jak stanovit rozsah skutečností obsažených ve zprávě, tzv. limity/hranice zprávy.

Technické protokoly slouží jako nápověda při řešení konkrétních problémů v reportingu, jako je například stanovení limitu/rozsahu zprávy. Jsou vytvořeny tak, aby se daly použít společně s Pokyny a Sektorovými dodatky, a pokrývají otázky, s nimiž se většina organizací setká v průběhu reportingového procesu.

Přehled směrnic GRI

© 2000-2006 GRI

Strategie a profil

Manažerský přístup

Výkonnostní ukazatele

VSTUP

Pokyny pro určení rozsahu reportu

Obrázek č. 2: Přehled směrnic GRI

4

VSTUP

Zásady stanovení kvality reportu

VSTUP

Zásady stanovení obsahu reportu

Standardně zveřejňované informace

Zásady a Pokyny

Pokyny pro stanovení obsahu reportu

VSTUP

Možnosti reportování

VÝSTUP

VÝSTUP

VÝSTUP

Zacílený Report udržitelného rozvoje

Verze 3.0

RG


2. Část – Běžně zveřejňované informace Druhá část obsahuje přehled běžně zveřejňovaných informací, které by měly být součástí zpráv o udržitelném rozvoji. Jde o údaje důležité pro většinu organizací a zajímavé pro většinu zainteresovaných skupin. Tyto údaje sestávají ze tří skupin informací. •

trategie a Profil: Informace zveřejňující celkové S souvislosti, které jsou důležité pro porozumění výsledkům organizace jejímu působení. Do této skupiny patří strategie organizace, její profil a vedení.

•

anažerský přístup: Údaje o tom, jak organizace M přistupuje k řadě důležitých témat s úmyslem poskytnout informace pro lepší pochopení působení organizace v konkrétní oblasti.

•

ýkonnostní ukazatele: Ukazatele, které přinášejí V porovnatelné údaje o působení a vlivu organizace v ekonomické, environmentální a společenské oblasti.

Aplikace pokynů GRI v praxi Základní informace Žádáme všechny organizace (soukromé, veřejné i neziskové), aby se při reportingu řídily těmito pokyny, bez ohledu na úroveň jejich dosavadních zkušeností, na jejich velikost, zaměření nebo lokalitu. Reporting může mít různé formy, včetně internetových stránek nebo tištěné publikace – buď samostatné, nebo prezentované jako součást výročních zpráv a finančních výkazů. Prvním krokem je stanovení obsahu zprávy. Pokyny pro stanovení rozsahu zprávy jsou popsány v první části tohoto dokumentu. Některé organizace si mohou zvolit zavedení reportingu podle Reportingového rámce GRI v plné míře již od samého počátku. Jiné organizace mohou začít s reportingem nejdosažitelnějších a nejpraktičtějších témat a s postupem času mohou postupně přidávat další témata. Všechny reportující organizace by měly popsat rozsah svého reportingu a dále by měly naznačit své plány a časový harmonogram pro budoucí rozšíření rozsahu svých zpráv o další oblasti.

Aplikační úrovně GRI Při dokončení každé zprávy by její tvůrci měli uvést, do jaké míry při své práci respektovali Reportingový rámec GRI. Mohou tak učinit prostřednictvím systému tzv. „GRI Application Levels – Aplikačních úrovní GRI“. Systém Aplikačních úrovní GRI si klade za cíl: •

tenářům zprávy poskytnout informace o tom, které Č z Pokynů a dalších prvků Reportingového rámce GRI byly použity při přípravě této zprávy.

•

utorům zprávy poskytnout vizi nebo návod A pro postupné prohlubování míry respektování Reportingového rámce v průběhu reportingu.

Uvedením Aplikační úrovně dávají autoři jasně najevo, které prvky Reportingového rámce GRI byly použity při přípravě výsledné zprávy. Systém pracuje celkem se třemi Aplikačními úrovněmi, aby uspokojil začátečníky, pokročilé uživatele i skupinu uživatelů mezi oběma extrémy. Jednotlivé úrovně jsou označeny písmeny C, B a A. Měřítka obsažená v každé úrovni odráží rostoucí míru použití Reportingového rámce GRI. Ke každému písmenu je dále možné připojit znaménko „plus“ (+), napříkad C+, B+ nebo A+, pokud byla zpráva a v ní publikované informace externě ověřeny. 2 Aplikační úroveň vyhlašuje sama reportující organizace na základě vlastního zhodnocení obsahu zprávy a jejího porovnání s kritérii Aplikačních úrovní GRI. Viz část věnovaná externímu ověření kvality zveřejňovaných informací v kapitole Všeobecné poznámky k reportingu.

2

5

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Kromě vlastního vyhodnocení Aplikační úrovně mohou reportující organizace zvolit buď jednu, nebo obě z následujících možností: •

yzvat externí subjekt, aby zkontroloval správnost V uvedené Aplikační úrovně.

•

ožádat GRI, aby zkontrolovala správnost uvedené P Aplikační úrovně.

Více informací o Aplikačních úrovních a o úplném výčtu Zásad naleznete v informační brožuře věnované Aplikačním úrovním GRI, která je v příloze tohoto dokumentu nebo je k dispozici na internetové adrese www.globalreporting.org (anglicky).

Žádost o ohlášení nové zprávy Organizace, které se při přípravě zprávy řídily Pokyny nebo jinými prvky Reportingového rámce GRI, musí o vydání zprávy informovat GRI. K ohlášení zprávy mohou organizace použít libovolný z následujících způsobů: •

J ednoduše oznámit GRI vydání zprávy a poskytnout tištěnou nebo elektronickou verzi zprávy

•

Registrovat svou zprávu v on-line databázi GRI

•

ožádat GRI o kontrolu ve zprávě uvedené P Aplikační úrovně.

Maximalizace vypovídající hodnoty zprávy Sustainability reporting je živý proces a nástroj a nezačíná ani nekončí vydáním tištěné nebo elektronické zprávy. Reporting by měl být součástí širšího procesu stanovování strategie organizace, implementace akčních plánů a vyhodnocování jejích výsledků. Reporting umožňuje kvalitní zhodnocení výsledků organizace a může podpořit neustálé zlepšování jejího výkonu. Slouží také jako nástroj pro komunikaci se zainteresovanými stranami a zajištění užitečných vstupů do procesů organizace.

6

© 2000-2006 GRI

1. část: Stanovení obsahu, kvality a limitů/hranic zprávy Tato část popisuje Zásady a Pokyny pro stanovení obsahu zprávy, zajištění kvality publikovaných informací a stanovení limitů/hranic zprávy. Pokyny pro reporting popisují nezbytné kroky nebo možnosti, jež je nutné zvážit při rozhodování, o čem by měla zpráva být. Tyto pokyny většinou pomáhají interpretovat nebo řídit užití Reportingového rámce GRI. Pokyny slouží jako pomocný nástroj při stanovení obsahu a limitů/hranic zprávy. Zásady reportingu popisují výstupy, jichž by mělo být ve zprávě dosaženo a poskytují návod, jak činit nezbytná rozhodnutí v průběhu reportingu. Jde o rozhodnutí, jako je volba témat a ukazatelů, které by měly být součástí zprávy a způsob, jakým s nimi má zpráva pracovat. Každá ze zásad sestává z definice, vysvětlení, sady testů s jejichž pomocí může reportující organizace vyhodnotit, jak se zásadami pracuje. Testy mají sloužit jako vnitřní hodnotící nástroj, nikoliv jako nástroj pro tvorbu údajů zveřejnitelných ve zprávě. Nicméně je možné se na ně odvolat při zdůvodnění konkrétního rozhodnutí použití Zásad. Dohromady mají Zásady za úkol napomoci dosažení transparentnosti - ta představuje hodnotu a cíl, který podtrhuje všechny aspekty Sustainability reportingu. Transparentnost je možné definovat jako kompletní odkrytí informací o stanovených tématech, odkrytí Ukazatelů nezbytných pro popis dopadů a vlivů i údajů potřebných pro rozhodování zainteresovaných skupin. Transparentnost však zahrnuje i procesy, postupy a hypotézy nezbytné pro přípravu těchto údajů. Samotné Zásady jsou členěny do dvou skupin: •

ásady pro určení témat a ukazatelů, o nichž by Z měla reportující organizace informovat;

•

ásady pro zajištění kvality a vhodné prezentace Z publikovaných informací.

Takové rozdělení zásad umožňuje lepší pochopení jejich role a funkce, aniž by došlo k rigidnímu omezení jejich používání. Každá zásada může podpořit širokou škálu rozhodnutí a může být užitečná i při zvažování otázek sahajících za hranice pouhého stanovení obsahu zprávy či ověření kvality publikovaných informací.

Verze 3.0

RG


1.1 Stanovení obsahu zprávy

•

Pro zajištění vyrovnané a přiměřené prezentace výkonu a výsledků reportující organizace je nutné rozhodnout, co by mělo být obsahem zveřejněné zprávy. Obsah by měl být určen s přihlédnutím k účelu a zkušenostem dané organizace a také k přiměřeným očekáváním a zájmům zúčastněných zainteresovaných skupin. Obojí představují důležité faktory, k nimž je potřeba přihlédnout při rozhodování, co by mělo být součástí zprávy.

onkrétní metody nebo procesy potřebné pro K vyhodnocení závažnosti by měly:

•

ýt odlišné, ale definované pro každou B organizaci;

•

v ždy přihlížet k pokynům a testům uvedeným v Zásadách reportingu GRI;

•

být zveřejněny.

Při dodržování těchto pokynů:

Pokyny pro stanovení obsahu zprávy •

rčete vhodná věcná témata a jejich ukazatele U s pomocí opakujícího se procesu, který využívá zásad významnosti, zapojení zainteresovaných skupin, kontextu udržitelného rozvoje a pokynů pro stanovení rozsahu zprávy.

dlišujte základní a dodatečné ukazatele. Všechny O ukazatele byly vyvinuty v rámci připomínkovacích procesů členských zainteresovaných skupin GRI. Ukazatele označené jako „základní“ jsou všeobecně aplikovatelné a má se za to, že budou důležité pro většinu organizací. Organizace by o nich proto měla informovat, pokud nebude v duchu Zásad reportingu rozhodnuto, že pro danou organizaci nejsou důležité.

•

ři stanovení témat přihlédněte k významu všech P Hledisek ukazatelů popsaných v Pokynech GRI a v platných Sektorových dodatcích. Zvažte též další, potenciálně důležitá témata pro vaši zprávu.

kazatele uvedené v definitivních verzích Sektorových U dodatků jsou považovány za základní ukazatele a měla by jim být přisouzena stejná míra důležitosti jako základním ukazatelům popsaným v Pokynech.

•

Veškeré další informace (např. specifické ukazatele používané reportující organizací) uvedené ve zprávě by měly být posuzovány podle stejných Zásad reportingu a stejně přísně jako Běžně zveřejňované údaje GRI.

•

duchu Zásady úplnosti potvrďte, zda jsou informace V zveřejněné ve zprávě a limity/hranice zprávy přiměřené.

Následující informace popisují postup použití Reportingového rámce GRI při přípravě zprávy o udržitelném rozvoji. •

•

•

S pomocí testů uvedených v rámci jednotlivých Zásad rozhodněte, která z vybraných témat a ukazatelů jsou důležitá, a tudíž vhodná pro publikaci ve vaší zprávě.3

•

S pomocí Zásad seřaďte vybraná témata podle důležitosti a rozhodněte, kterým z nich chcete Pokyny pro stanovení obsahu reportu věnovat pozornost.

Pokyny pro stanovení obsahu reportu

VSTUP

Zásady a Pokyny

Možnosti reportování

rZávažnost rZapojení zainteresovaných skupin rKontext udržitelného rozvoje rÚplnost

Obrázek č. 3: Pokyny pro stanovení obsahu reportu

Údaje vyžadované GRI v rámci uvádění profilu organizace (1-4) platí pro všechny vykazující organizace.

3

7

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Zásady pro stanovení obsahu

a konkurenční strategie dané organizace, obavy vyjádřené zainteresovanými skupinami, širší společenská očekávání a vliv dané organizace na dodavatelský a odběratelský řetězec. Posouzení významnosti by mělo také přihlížet k základním očekáváním formulovaným v podobě mezinárodních standardů a smluv, jimž by se měla daná organizace podřídit.

Každá ze Zásad reportingu sestává z definice, vysvětlení a sady testů sloužících jako pomůcka při jejich použití. Testy mají sloužit jako hodnotící nástroj, nikoliv jako nástroj pro tvorbu údajů zveřejnitelných ve zprávě. Zásady by měly být používány společně s pokyny pro stanovení obsahu zprávy.

Uvedené interní a externí faktory by měly být zohledněny při vyhodnocení míry důležitosti informací, které popisují významné ekonomické, environmentální a společenské dopady vznikající v důsledku činností reportující organizace nebo informací, které ovlivňují rozhodování zainteresovaných skupin.5 Při posuzování významu těchto dopadů je možné použít některou z řady zavedených metodologií. Všeobecně platí, že „významný dopad“ označuje takový vliv, který je předmětem oprávněných obav z řad expertních skupin nebo vliv identifikovaný jako „významný“ s pomocí zavedených nástrojů, jako jsou metodologie hodnocení dopadu nebo hodnocení životního cyklu. Vlivy, které jsou považovány za dostatečně důležité, aby vyžadovaly aktivní řízení nebo přístup organizace, budou pravděpodobně klasifikovány jako „významné“.

závažnost

Definice: Informace publikované ve zprávě by měly pokrývat témata a ukazatele odrážející významné ekonomické, environmentální a společenské dopady a vlivy činností dané organizace nebo témata a ukazatele významně ovlivňující hodnocení a rozhodování zainteresovaných skupin.

ok á

Vy s

st

le ži to

tiv

ní

pr

io r

ity

té

m

at

dů

tiv ní

Re la

la

Re

Ní zk á

ě

én

M

ní

tiv la

re

st

to

ži

le

dů

Pro posouzení, zda je konkrétní informace významná, by se mělo přihlédnout ke kombinaci interních a externích faktorů, včetně faktorů, jako je celková mise

Vlivy činností ovlivňující hodnocení a rozhodování zainteresovaných skupin

Vysvětlení: Organizace mohou pro svou zprávu vybírat ze širokého spektra témat. Vhodná jsou taková témata a ukazatele, která je možné racionálně považovat za důležitá pro popsání ekonomických, environmentálních a společenských dopadů a vlivů činností reportující organizace nebo témata a ukazatele, které si zasluhují zahrnutí do výsledné zprávy, protože ovlivňují rozhodování zainteresovaných skupin. Významnost stanovuje prahovou hodnotu, s jejíž pomocí lze určit, zda je daný Zpráva by měla zdůraznit informace o výsledcích ukazatel dostatečně důležitý, aby bylo možné jej zahrnout v nejvýznamnějších tematických oblastech. Ostatní do výsledné zprávy. Nad touto prahovou hranicí se však důležitá témata mohou být také zahrnuta, ale mělo by jim vyskytují různě významná témata a ukazatele, a zpráva by být věnováno méně prostoru. Proces, jehož výsledkem je Definování závažnosti proto měla zohlednit jejich relativní důležitost. stanovení pořadí podle relativní priority témat, by měl být vysvětlen. Ve finančním reportingu významnost často představuje prahovou hodnotu pro ovlivňování ekonomických rozhodnutí těch, kdo se rozhodují na základě finančních výkazů dané organizace. Jde tedy především o investory. Myšlenka prahové hodnoty je důležitá i pro Sustainability reporting, vztahuje se však k širší škále vlivů a zainteresovaných skupin. Významnost se v rámci sustainability reportingu neomezuje pouze na témata, která se vztahují k udržitelnému rozvoji a zároveň mají významný finanční dopad na danou organizaci. Určení významnosti z pohledu udržitelného rozvoje vyžaduje zvážení ekonomických, environmentálních a společenských vlivů přesahujících práh udržitelného rozvoje, tj. ovlivňujících schopnost uspokojit současné potřeby, aniž by ohrožovaly uspokojování potřeb budoucích generací.4 Tyto významné faktory často výrazně ovlivňují danou organizaci po finanční stránce v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu.

Význam ekonomických, environmentálních a společenských dopadů

Obrázek č. 4: Definování závažnosti

Světová komise pro životní prostředí a rozvoj. Naše společná budoucnost. Oxford: Oxford University Press, 1987, str. 43. Viz prinicipy zapojení zainteresovaných skupin do diskuse.

4 5

8

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Zásada významnosti nezasahuje pouze do výběru témat, ale mělo by se jí řídit i užití Výkonnostních ukazatelů. Při publikaci dat o výkonu existují různé stupně rozsahu a detailů, které je možné uvést ve zprávě. V některých případech uvádějí vhodnou úroveň detailů pro konkrétní ukazatel pokyny GRI. Všeobecně platí, že rozhodnutí o úrovni detailů zveřejněných dat, by měla být založena na důležitosti dané informace pro vyhodnocení výsledků a na výkonu organizace a možnosti jejich porovnání s jinými údaji. Reporting významých témat může obsahovat informace používané externími zainteresovanými skupinami, které se liší od interních informací pro každodenní manažerské účely. I takové informace však skutečně do zprávy patří, protože jejich prostřednictvím můžeme informovat o hodnoceních nebo rozhodnutích zainteresovaných subjektů. Tímto způsobem můžeme také podporovat vztahy se zainteresovanými skupinami, jež mohou vést k aktivitám výrazně ovlivňujícím výkon reportující organizace nebo mohou napomoci v řešení klíčových témat, která se nacházejí ve středu zájmů těchto skupin.

Vnitřní faktory Při určení významných témat přihlédněte k vnitřním faktorům, včetně: 

líčových hodnot, směrnic a koncepcí, strategií, K systémů provozního řízení a cílů vaší organizace.



ájmů/očekávání zainteresovaných skupin, které Z se přímo podílí na úspěchu vaší organizace (např. zaměstnanců, akcionářů a dodavatelů).



Významných hrozeb pro vaši organizaci.



Kritických faktorů pro úspěch vaší organizace.



ákladních kompetencí vaší organizace Z a způsobů, jakými mohou nebo by mohly přispět k udržitelnému rozvoji.

Prioritizace 

Testy:

práva řadí významná témata a ukazatele podle Z jejich relativní důležitosti.

Vnější faktory Při určení významných témat přihlédněte k vnějším faktorům, včetně:

9



lavních témat, zájmů a ukazatelů udržitelného H rozvoje vyjádřených zainteresovanými skupinami.



lavních témat a budoucích výzev pro daný H sektor, uváděných spřátelenými a konkurenčními organizacemi.



říslušných zákonů, nařízení, mezinárodních P dohod nebo dobrovolných dohod strategického významu, jak pro danou organizaci, tak i pro zainteresované skupiny.



řiměřeně odhadnutelných dopadů, hrozeb nebo P příležitostí pro udržitelný rozvoj (např. globální oteplování, HIV-AIDS, chudoba) identifikovaných v průběhu pečlivého zkoumání odborníky s uznávanou kvalifikací nebo expertními organizacemi s platnými pověřeními pro danou oblast.

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Zapojení zainteresovaných skupin

Definice: Reportující organizace by měla určit, kdo jsou její zainteresované skupiny/subjekty, a ve zprávě by měla vysvětlit, jak reagovala na jejich přiměřená očekávání a zájmy. Vysvětlení: Zainteresované skupiny jsou definovány jako organizace nebo jednotlivci, u nichž lze rozumně předpokládat, že jsou významně ovlivňováni činnostmi, výrobky a/nebo službami dané organizace; a lze rozumně předpokládat, že jejich aktivity ovlivňují schopnost organizace úspěšně realizovat své strategické plány a dosahovat vytyčených cílů. Mezi zainteresované skupiny patří takové organizace nebo jedinci, jimž zákony nebo mezinárodní zvyklosti umožňují uplatňovat svá práva vůči dané organizaci. Zainteresované skupiny mohou představovat subjekty, které do dané organizace investovaly své prostředky (tj. zaměstnance, akcionáře, dodavatele), ale také skupiny, které do organizace nepatří (například vnější komunity). Přiměřená očekávání a zájmy zainteresovaných skupin lze považovat za klíčové faktory pro rozhodování o rozsahu a obsahu zprávy, pro volbu ukazatelů a pro rozhodování o přístupu k zajištění kvality zveřejňovaných informací. Nicméně ne všechny zainteresované skupiny budou zprávu používat. Tato skutečnost vytváří výzvy pro vyvážení konkrétních zájmů/očekávání zainteresovaných skupin, u nichž lze rozumně předpokládat, že budou zprávu používat, ale předpokládají odpovědný přístup vůči všem zainteresovaným skupinám. Pro některá rozhodnutí, jako je stanovení obsahu a hranic zprávy, je nutné zvážit přiměřená očekávání a zájmy široké škály zainteresovaných skupin. Mohou mezi nimi být i skupiny, které nejsou schopné vyjádřit svůj názor na připravovanou zprávu a jejich obavy jsou pouze zprostředkovávané někým jiným. Mohou mezi nimi být i skupiny, které odmítnou vyjádřit svůj názor na připravovanou zprávu, protože spoléhají na jiný způsob komunikace a vlastního zapojení. K přiměřeným očekáváním a zájmům těchto skupin by se přesto mělo přihlédnout při stanovování obsahu připravované zprávy. Nicméně další rozhodnutí, jako je určení úrovně detailů, které požadují zainteresované skupiny nebo očekávání těchto skupin ohledně vypovídací hodnoty zveřejňovaných údajů, mohou vyžadovat příklon k názorům a očekáváním těch, u nichž lze rozumně očekávat, že budou zprávu používat. Přitom je důležité zdokumentovat tento proces a přístup k rozhodování o těchto záležitostech.

10

© 2000-2006 GRI

Procesy zapojení zainteresovaných skupin a komunikace s nimi mohou sloužit jako nástroje, pomocí kterých je možné porozumět jejich přiměřeným očekáváním a zájmům. Organizace většinou iniciují v rámci svých běžných aktivit různé druhy zapojení zainteresovaných skupin, což může poskytnout užitečné vstupy pro rozhodování o připravované zprávě. Může jít například o zapojení zainteresovaných skupin za účelem splnění mezinárodně uznávaných standardů nebo za účelem poskytování informací o postupujících organizačních či obchodních procesech. Kromě toho lze tyto skupiny angažovat také za účelem informování o přípravném procesu pro sustainability reporting. Organizace mohou za tímto účelem využít i jiné způsoby komunikace, například média, vědeckou veřejnost nebo společné aktivity se spřátelenými organizacemi a zainteresovanými skupinami. Tyto prostředky mohou organizacím napomoci lépe porozumět přiměřeným očekáváním a zájmům jejich zainteresovaných skupin. Aby bylo možné zhodnotit kvalitu prezentovaných informací, je nutné dokumentovat proces zapojení zainteresovaných skupin. Procesy komunikace se zainteresovanými skupinami, které jsou vyvolané pro účel reportingu, by měly být založeny na systematických nebo všeobecně uznávaných přístupech, metodologiích a zásadách. Celkový přístup by měl být dostatečně efektivní, aby zajistil řádné pochopení informačních potřeb těchto skupin. Reportující organizace by měla zdokumentovat, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto, které zainteresované skupiny by měly být zapojeny do procesu reportingu, jak a kdy je organizace kontaktovala a jak tato komunikace ovlivnila obsah připravované zprávy a aktivity dané organizace v oblasti udržitelného rozvoje. Tyto procesy by měly být schopné zachytit jak přímé podněty od zainteresovaných skupin, tak i oprávněná společenská očekávání. Organizace se může setkat s protichůdnými názory nebo odlišnými očekáváními svých zainteresovaných skupin a musí být schopna vysvětlit, jak mezi nimi volila při rozhodování o podobě připravované zprávy. Chyby v identifikaci a zapojení zainteresovaných skupin pravděpodobně povedou k vytvoření nevhodných zpráv, které nebudou plně důvěryhodné pro všechny tyto skupiny. Naproti tomu systematický přístup ke spolupráci s těmito skupinami posiluje jejich vnímání zprávy jako užitečného dokumentu a následně zvyšuje šance jejího přijetí. Dobře řízená spolupráce s těmito skupinami pravděpodobně povede k neustálému učení jak uvnitř organizace, tak v rámci vnějších skupin, a taktéž povede ke zvýšení odpovědnosti vůči řadě zainteresovaných skupin. Odpovědnost posiluje důvěru mezi reportující organizací a jejími zainteresovanými skupinami, a naopak vzájemná důvěra posiluje důvěryhodnost zprávy.

Verze 3.0

RG


Testy:

Kontext udržitelného rozvoje



rganizace dokáže popsat zainteresované O skupiny, vůči nimž se cítí zodpovědná.

Definice: Zpráva by měla prezentovat výsledky působení organizace v širším kontextu udržitelného rozvoje.



bsah zprávy je vytvořen podle výstupů z procesů O komunikace se zainteresovanými skupinami v rámci běžných aktivit reportující organizace a podle požadavků právního a institucionálního rámce, v němž tato organizace působí.



bsah zprávy je založen na výstupech procesů O komunikace se zainteresovanými skupinami, zorganizovaných za účelem přípravy této zprávy.



rocesy komunikace se zainteresovanými P skupinami, které ovliňují rozhodnutí o podobně výsledné zprávy, jsou v souladu s rozsahem a hranicí zprávy.

Vysvětlení: Informace o výsledcích organizace by měly být zasazeny do širšího kontextu. Výchozí otázkou pro reporting udržitelného rozvoje je to, jak organizace přispívá nebo by chtěla v budoucnu přispívat ke zlepšení nebo zhoršení ekonomických, environmentálních a společenských podmínek, k vývoji a k trendům na lokální, regionální nebo globální úrovni. Reporting zaměřený pouze na trendy ve vývoji individuálních výkonů (nebo na efektivitu organizace) neuspěje ve snaze odpovědět na tuto výchozí otázku. Zprávy by proto měly prezentovat informace zaměřené na výsledky organizace ve vztahu k širšímu konceptu udržitelného rozvoje. To však vyžaduje diskuse o výsledcích organizace v kontextu omezení a požadavků kladených na environmentální nebo společenské zdroje, na sektorové, místní, regionální nebo celosvětové úrovni. Například mohlo by to znamenat, že kromě reportingu zaměřeného na trendy v eko-efektivitě by se organizace měla také zaměřit na prezentaci absolutní úrovně znečištění životního prostředí v důsledku své činnosti a ve vztahu ke schopnosti místního regionálního ekosystému toto znečištění vstřebat. Tento koncept je často nejlépe formulován v environmentální sféře, a to ve formě globálních limitů na využití zdrojů a úrovně znečištění. Nicméně stejně tak může být vhodný i pro společenské nebo ekonomické cíle, jako jsou národní nebo mezinárodní společensko-ekonomické cíle a cíle udržitelného rozvoje. Například organizace by mohla vykazovat zaměstnanecké mzdy a úrovně sociálních benefitů ve vztahu k celonárodnímu mzdovému minimu a mediánu, ke schopnosti sociální bezpečnostní sítě zachytit a absorbovat ty, kdo žijí pod nebo těsně nad hranicí chudoby. Organizace členěná do různě velkých organizačních jednotek, působících v různých lokalitách a sektorech, musí zvážit, jak nejlépe zarámovat své celkové výsledky do širšího kontextu udržitelného rozvoje. To může znamenat, že bude nutné rozlišovat mezi tématy a faktory ovlivňujícími globální dopady (jako je změna klimatu) a tématy či faktory ovlivňujícími dopady regionálního nebo dokonce místního charakteru (jako je komunitní rozvoj). Stejně tak může být nezbytné rozlišovat mezi trendy nebo modely dopadů a vlivů v důsledku činností reportující organizace jako celku a kontextualizací výsledků pro každou lokaci. Vlastní strategie obchodu a udržitelného rozvoje každé organizace vytváří kontext pro diskusi o výsledcích. Vztah mezi trvalým rozvojem a strategií organizace by měl být vyjasněn podobně jako kontext, v němž jsou výsledky publikovány.

11

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Testy: 

rganizace publikuje své chápání udržitelného O rozvoje a čerpá jak z cílů a dostupných informací, tak z opatření pro zajištění udržitelného rozvoje pro témata obsažená ve zprávě.



rganizace prezentuje své výsledky v kontextu O širších podmínek udržitelného rozvoje a cílů, jak je uváděno v uznávaných odvětvových, místních, regionálních a/nebo celosvětových publikacích.



rganizace prezentuje své výsledky způsobem, O jenž se pokouší komunikovat intenzitu dopadů a vlivů v řádném, geografickém konceptu.



práva popisuje propojení mezi tématy Z udržitelného rozvoje a dlouhodobou strategií, hrozbami a příležitostmi organizace, včetně témat dodavatelského řetězce.

Úplnost

Definice: Stanovení hranice zprávy a volba významných témat a ukazatelů by měla být dostatečná, aby odrážela významné ekonomické, environmentální a společenské dopady i vlivy činností reportující organizace a aby umožnila zainteresovaným skupinám zhodnotit výsledky této organizace za sledované období. Vysvětlení: Úplnost se vztahuje především k obsahu a k limitům/hranicím zprávy i k času. Koncept úplnosti je aplikovatelný také na způsoby získávání informací (například zajištění, aby sesbíraná data obsahovala výsledky ze všech lokalit uvnitř hranice zprávy) a na zhodnocení, zda je prezentace informací přiměřená a vhodná. Tyto faktory ovlivňují kvalitu zprávy a jsou detailně rozpracovány později v části 1, v oddíle věnovaném Zásadám přesnosti a rovnováhy. „Rozsah“ popisuje rozmezí témat udržitelného rozvoje obsažených ve zprávě. Součet těchto témat a ukazatelů by měl být dostatečný, aby vykresloval významné ekonomické, environmentální a společenské dopady i vlivy v důsledku činností reportující organizace, a měl by také umožnit zainteresovaným skupinám zhodnotit její výsledky. Při rozhodování, zda jsou informace ve zprávě dostatečné, by měla organizace zvážit jak výsledky procesů komunikace se zainteresovanými skupinami, tak očekávání široké veřejnosti, která však nemusí přímo vyplynout v průběhu procesu kontaktování těchto skupin. „Hranice“ nebo „Limity“ označují rozmezí organizačních jednotek (např. dceřiných společností, společných podniků, subdodavatelů atd.), jejichž výsledky zpráva popisuje. Při rozhodování o hranici zprávy musí organizace zvážit všechny organizační jednotky, nad kterými má přímou kontrolu (často bývá označováno jako „hranice organizace“ a toto označení je většinou propojeno na definice užívané ve finančním reportingu) a organizační jednotky, na které má vliv (často označováno jako „provozní hranice“). Při tomto hodnocení musí organizace zvážit svůj vliv na odběratelský řetězec (tj. své distributory a uživatele produktů a služeb). Hranice se mohou měnit s ohledem na konkrétní hledisko nebo typ zveřejňované informace. „Čas“ se vztahuje ke skutečnosti, že zvolené informace musí být kompletní pro celé, ve zprávě popisované, období. Aktivity, vlivy a události by měly být uváděny v období, ve kterém k nim skutečně došlo. To zahrnuje i zveřejnění aktivit s minimálním krátkodobým dopadem, ale významnými, rozumně předvídatelnými,

12

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


nevyhnutelnými nebo nevratnými, kumulativními vlivy v dlouhém období (např. bio-kumulativní nebo trvale znečišťující látky). Při vytváření odhadů budoucích dopadů (pozitivních i negativních) je třeba zdůraznit, že zveřejňované infomace by měly být podloženy dobře odůvodnitelnými odhady pravděpodobné velikosti, povahy a rozsahu dopadů. I když jsou takové odhady nejisté, mohou poskytnout užitečné informace pro rozhodování - ovšem pod podmínkou, že podklady, podle nichž byl odhad vypracován, jsou taktéž zveřejněné a omezení předpokládaných modelů jsou známá. Zveřejnění povahy a pravděpodobnosti takových dopadů, i když k nim může dojít až v budoucnosti, je v souladu s cílem poskytovat vyrovnané a přiměřené informace o ekonomických, environmentálních a společenských výsledcích organizace.

1.2 Zásady stanovení kvality

Testy:

Definice: Zpráva by měla popisovat pozitivní i negativní výsledky organizace, aby umožnila čtenářům zprávy vyhodnotit její celkový výkon.





okud není uvedeno jinak, zpráva zahrnuje všechny P organizační jednotky ovlivňované nebo přímo ovládané danou organizací.



Informace obsažené ve zprávě popisují všechny významné aktivity nebo události, k nimž došlo ve sledovaném období. Zpráva taktéž obsahuje přiměřený odhad rozumně předvídatelných a v budoucnu nevyhnutelných nebo nevratných dopadů událostí minulých.



13

Zpráva byla vypracována se zřetelem na celý řetězec organizací a jejich jednotek – a to jak směrem vzhůru, tak směrem dolů od dané organizace (upstream dodavatelský řetězec i downstream - odběratelský řetězec) a pokrývá a prioritizuje veškeré informace, které lze, podle zásady významnosti, v kontextu udržitelného rozvoje a z pohledu zainteresovaných skupin, považovat za významné.

e zprávy není možné vynechat důležité informace, Z které by mohly být důležité pro zainteresované skupiny a mohly by ovlivnit jejich hodnocení nebo rozhodování. Není možné vynechat ani údaje odrážející významné ekonomické, environmentální a společenské důsledky a vlivy vzniklé činností reportující organizace.

© 2000-2006 GRI

Tato část obsahuje zásady, které představují vodítko při rozhodování o kvalitě zveřejněných informací, včetně jejich vhodné prezentace. Rozhodnutí, která se týkají procesu přípravy informací pro vydávanou zprávu, by měla být v souladu s těmito zásadami. Všechny zásady jsou nezbytné pro transparentnost zprávy. Kvalitní informace umožní zainteresovaným skupinám činit dobrá a přiměřená vyhodnocení výsledků organizace a díky tomu volit vhodné další kroky.

Zásady pro stanovení kvality VYVÁŽENOST

Vysvětlení: Celková prezentace obsahu zprávy by měla poskytovat objektivní obraz o výsledcích reportující organizace. Zpráva by se měla vyvarovat voleb, opomenutí nebo formátů prezentace, které by mohly nadmíru nebo nevhodně ovlivnit rozhodnutí nebo zhodnocení činěné čtenářem na základě této zprávy. Zpráva by měla obsahovat jak pozitivní, tak negativní výsledky a dále témata, jenž mohou ovlivnit rozhodování zainteresovaných skupin. Tato témata by měla být prezentována v rozsahu odpovídajícím jejich relativní významnosti. Zpráva by měla jasně rozlišovat mezi skutečnými fakty a jejich interpretací tvůrcem zprávy – tj. reportující organizací.

Testy: 

práva obsahuje jak pozitivní, tak negativní Z témata a výsledky.



I nformace publikované ve zprávě jsou v takovém formátu, aby umožnily uživatelům vidět pozitivní i negativní trendy v každoročních výsledcích organizace.



ůraz, kladený na jednotlivá témata obsažená D ve zprávě, je přiměřený jejich relativní významnosti.

Verze 3.0

RG


POROVNATELNOST

Definice: Témata a informace by měla být vybírána, shromažďována a publikována konzistentně. Publikované informace by měly být prezentovány způsobem, který umožní zainteresovaným skupinám analyzovat změny ve výkonu organizace v čase a podpoří analýzu údajů vzhledem k ostatním organizacím. Vysvětlení: Porovnatelnost je nezbytná pro vyhodnocení výsledků/výkonu. Zainteresované skupiny, které tuto zprávu využívají ke svému rozhodování, by měly být schopné porovnat zveřejněné informace o výsledcích organizace v ekonomické, environmentální a společenské oblasti s minulými výsledky a cíli a do jisté míry i s výsledky jiných organizací. Důslednost v reportingu umožňuje interním i externím skupinám provádět benchmarking výkonů a hodnocení vývoje organizace v rámci ratingových aktivit, investičních rozhodnutí, prosazovaných programů a dalších aktivit. Pro porovnání výsledků mezi organizacemi je důležitá citlivost vůči faktorům, jako jsou rozdíly ve velikosti organizací, geografické vlivy a další faktory, které je třeba mít na zřeteli, protože mohou ovlivnit relativní výsledky organizace. Ukáže-li se to jako nezbytné, měli by ti, kdo zprávu připravují, zvážit poskytnutí celkového kontextu, který by čtenářům zprávy umožnil porozumět faktorům ovlivňujícím rozdíly ve výkonech různých organizací.

organizaci a její zainteresované skupiny, bude se vyvíjet i obsah zpráv. Nicméně v rámci omezení vyplývajících ze zásady významnosti platí, že by organizace měly udržovat strukturu zpráv neměnnou v čase. Organizace by měla zveřejňovat čísla jak v jejich absolutní hodnotě (tj. v tunách odpadů), tak v relativní hodnotě (tj. normalizovaná data, jako je množství odpadu přepočtené na výrobek), aby umožnila analytická srovnání. Dojde-li ke změnám hranice, rozsahu, délky časového období nebo obsahu (včetně úpravy, definic a užití jakýchkoliv ukazatelů) zprávy, měla by organizace, kdykoliv to je možné, uvádět nové informace zároveň ve starém, historicky porovnatelném formátu (a vice versa). Tento postup zajišťuje spolehlivost a smysluplnost porovnání informací v čase. Tam, kde takový postup chybí, měla by zpráva vysvětlit důvody pro podávání dat v novém formátu a důsledky z toho plynoucí. Testy: 

práva a informace v ní obsažené mohou být Z porovnávány s výročními zprávami z minulých období.



ýsledky organizace je možné porovnat s vhodnou V benchmarkovou skupinou.



J akákoliv významná změna mezi jednotlivými zprávami (v hranicích zprávy, jejím rozsahu, délce popisovaného období nebo publikovaných informacích) je označena a vysvětlena.

Porovnatelnost v čase zajišťuje důsledné dodržování metod použitých při výpočtu dat, dodržování struktury zprávy a způsobu vysvětlení metod a předpokladů použitých při přípravě informací. Podobně, jako se časem mění relativní důležitost témat pro danou ;ÃTBEZTUBOPWFOÎLWBMJUZ

Zásady stanovení LWBMJUZ

74561

Zásady a Pokyny

.PßOPTUJSFQPSUPWÃOÎ

r Vyváženost r4SP[VNJUFMOPTU BWÝTUJßOPTU rPřesnost r Včasnost r4SPWOBUFMOPTU r4QPMFIMJWPTU

Obrázek 5: Zásady stanovení kvality

14

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG






práva využívá všeobecně akceptované protokoly Z pro shromažďování, měření a prezentaci informací, včetně Technických protokolů pro ukazatele GRI, které jsou obsažené v Pokynech (pokud takové nástroje existují). ři přípravě zprávy je postupováno podle P Odvětvových dodatků GRI (pokud existují vhodné dodatky pro daný sektor).

PŘESNOST

Definice: Zveřejňované informace by měly být dostatečně přesné a detailní, aby zainteresované skupiny mohly vyhodnotit výsledky reportující organizace. Vysvětlení: Odpovědi na ekonomická, environmentální a společenské témata i ukazatele mohou být vyjádřeny mnoha různými způsoby, počínaje kvalitativním zhodnocením a konče detailními kvantitativními měřeními. Vlastnosti určující přesnost se mění podle povahy informací a podle uživatele těchto informací. Například, přesnost kvalitativní informace je většinou určena stupněm srozumitelnosti, detailu a rovnováhy prezentace v rámci hranic zprávy. Na druhé straně přesnost kvantitativních informací může záviset na konkrétních metodách použitých při sběru, zpracování a analýze dat. Konkrétní práh stanovující nezbytnou úroveň přesnosti bude částečně záviset na předpokládaném použití dané informace. Určitá rozhodnutí budou vyžadovat vyšší míru přesnosti informací než jiná rozhodnutí. Testy:

15

© 2000-2006 GRI



Zpráva označuje data získaná měřením.



T echniky měření dat a podklady pro kalkulace jsou dostatečně popsány a je možné je opakovat s podobnými výsledky.



řípustná odchylka u kvantitativních dat není P tak veliká, aby výrazně ovlivnila schopnost zainteresovaných skupin dojít k vhodným a dostatečně podloženým závěrům o výsledcích reportující organizace.



práva označuje data, která jsou výsledkem Z odhadů a popisuje výchozí předpoklady a techniky použité při jejich získání, případně uvádí, kde je možné tyto informace získat.



valitativní výroky uváděné ve zprávě jsou K platné, pokud jsou založené na dalších, ve zprávě zveřejněných informacích a dalších dostupných důkazech.

Verze 3.0

RG


VČASNOST

SROZUMITELNOST

Definice: K reportingu dochází v přesných intervalech. Informace jsou zveřejňovány tak, aby zainteresované skupiny měly čas učinit na jejich základě zasvěcená rozhodnutí.

Definice: Informace by měly být zveřejňovány pro zainteresované skupiny pracující se zprávou srozumitelným a přístupným způsobem.

Vysvětlení: Užitečnost informací je úzce spjata s načasováním jejich zveřejnění a s tím, zda mají zainteresované skupiny dostatek času tyto informace zpracovat a využít pro své rozhodování. Načasování se v tomto případě vztahuje jak k pravidelnosti vydávání informací, tak k časové blízkosti událostí popisovaných ve zprávě a datu zveřejnění této zprávy. I když je neustálý přísun informací vhodný pro uspokojení některých potřeb, reportující organizace by se měly zavázat poskytovat i pravidelné, konsolidované informace o svých ekonomických, environmentálních a společenských výsledcích vztažených k jednomu časovému bodu. Důsledné dodržování periodicity vydávání zpráv a délka sledovaného období jsou taktéž nezbytné pro zajištění porovnatelnosti zveřejněných informací v čase a přístupnosti zprávy pro zainteresované subjekty. Pro zainteresované skupiny může být důležité, podaří-li se sjednotit časový plán pro reporting udržitelného rozvoje a pro finanční reporting. Organizace by měla udržovat rovnováhu mezi potřebou zveřejňovat včasné informace a potřebou zveřejňovat spolehlivé informace.

Vysvětlení: Zpráva by měla prezentovat informace způsobem srozumitelným, přístupným a použitelným pro všechny zainteresované skupiny dané organizace (ať jde o tištěnou zprávu nebo zprávu šířenou jinými komunikačními kanály). Libovolný člen těchto skupin by měl být schopen nalézt požadovanou informaci bez vynakládání nepřiměřeného úsilí. Informace by měla být prezentována způsobem srozumitelným pro zainteresované skupiny s přiměřenou znalostí dané organizace a jejích aktivit. Grafické znázornění a tabulky konsolidovaných dat mohou informace obsažené ve zprávě ještě více zpřístupnit a učinit srozumitelnějšími. Je-li úroveň agregace informací více nebo méně detailn,í než zainteresované skupiny očekávají, může ovlivnit srozumitelnost celé zprávy Testy: 

práva obsahuje informace na úrovni vyžadované Z zainteresovanými skupinami, ale vyhýbá se přílišnému nebo zbytečnému detailu.



ainteresované skupiny mohou díky přehledům Z obsahu, mapám, odkazům a dalším pomůckám nalézt konkrétní požadované informace bez vynaložení nepřiměřeného úsilí.



práva se vyhýbá technickým výrazům, zkratkám, Z žargonu nebo jiným, pro zainteresované skupiny pravděpodobně nesrozumitelným vyjádřením a měla by obsahovat vysvětlivky (pokud to bude nutné) ve vhodné části zprávy nebo ve slovníčku pojmů.



ata, a informace obsažené ve zprávě jsou D přístupné zainteresovaným skupinám, včetně těch s konkrétními potřebami přístupu k informacím (např. v důsledku rozdílných schopností, odlišného jazyka nebo dostupných technologií).

Testy:

16



I nformace ve zprávě jsou zveřejňovány, dokud jsou relativně „čerstvé“ ve vztahu k popisovanému období.



S běr a zveřejňování klíčových informací o výkonu organizace je podřízeno časovému harmonogramu pro Sustainability reporting.



I nformace zveřejněné ve zprávě (včetně zpráv publikovaných na internetu) jasně uvádějí, k jakému časovému období se vztahují, kdy byly naposledy aktualizovány a kdy budou dále aktualizovány.

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


SPOLEHLIVOST

Definice: Informace a procesy použité při přípravě zprávy by měly být vyhledávány, zaznamenávány, shromažďovány, analyzovány a zveřejňovány způsobem umožňujícím jejich bližší prozkoumání a ustanovujícím jejich kvalitu a význam. Vysvětlení: Zainteresované skupiny by měly mít důvěru ve skutečnost, že zprávu je možné kontrolovat co do věrohodnosti obsahu a respektování Zásad reportingu při její přípravě. Informace a data obsažená ve zprávě by měla být podporována vnitřními nařízeními nebo dokumentací přístupnou i jiným osobám než těm, kdo zprávu připravovali. Prohlášení o činnosti, která nejsou dostatečně podložená údaji o výsledcích, by se ve zprávě neměla objevit, s výjimkou významných informací. V takovém případě musí zpráva obsahovat jednoznačné vysvětlení jakýchkoliv nejistot spojených s touto informací. Rozhodovací procesy, z nichž zpráva vychází, by měly být popsány způsobem umožňujícím přezkoumání podkladů, na jejichž základě byla tato rozhodnutí učiněna (jde například o procesy stanovení obsahu a hranic zprávy, nebo zapojení zainteresovaných skupin). Při navrhování informačních systémů by si reportující organizace měla uvědomit, že by tyto systémy mohly být přezkoumány v rámci externího ověření kvality informací.

Testy: 

Je určen rozsah a míra externího ověření kvality.



rganizace dokáže identifikovat původní zdroj O informací použitých ve zprávě.



rganizace dokáže identifikovat spolehlivé O důkazy, které podpoří předpoklady nebo komplikované výpočty.



rganizace má k dipozici vyjádření majitele O původních dat nebo informací potvrzující jejich přesnost v rámci přijatelných odchylek.

1.3 Pokyny pro určení limitů/hranic zprávy6 Souběžně se stanovením obsahu zprávy musí organizace rozhodnout, jaké organizační jednotky (například dceřinné společnosti nebo společné podniky) a jejich výsledky budou zahrnuty ve výsledné zprávě. Sustainability report by měl zahrnovat organizační jednotky, nad nimiž má reportující informace kontrolu nebo výrazný vliv, a to buď společně, nebo prostřednictvím vztahu s různými organizacemi upstream (např. dodavatelského řetězce) a downstream (např. distribuce a zákazníci). Následující informace by měly platit pro účely stanovení hranic zprávy:7 •

ontrola: moc řídit finanční a provozní rozhodnutí K podniku za účelem generování zisku, který plyne z jeho aktivit.

•

Významný vliv: moc podílet se na finančních a provozních rozhodnutích, které ovlivňují směrnice, procesy a postupy organizace. Moc je však nedostatečná k plné kontrole nad těmito rozhodnutími.

Následující pokyny, které se zabývají hranicemi zprávy, se sice vztahují na zprávu jako celek, ale slouží také pro stanovení hranic jednotlivých ukazatelů výkonu. Ne všem organizacím uvnitř hranic zprávy je nutné se věnovat stejnou měrou. Přístup ke zveřejňování údajů o určité organizační jednotce závisí na kombinaci kontroly nebo vlivu reportující organizace nad danou organizační jednotkou a skutečnosti, zda se zveřejňované údaje přímo vztahují k prezentovaným provozním či manažerským výsledkům nebo k popisnému textu v rámci zprávy. Pokyny pro stanovení hranic zprávy jsou založené na skutečnosti, že různé vztahy obsahují různé stupně přístupu k informacím a různé stupně schopnosti ovlivňovat výstupy. Například provozní informace, jako jsou data o emisích, mohou být spolehlivě získána z organizačních celků, které jsou kontrolovány reportující organizací, nemusí však být získatelná ze společných podniků nebo od dodavatele. Pokyny pro stanovení hranic zprávy popisují minimální očekávání ve věci zahrnutí organizačních jednotek upstream i downstream pro potřeby zveřejnění ukazatelů a manažerských údajů. Reportující organizace však smí rozhodnout o rozšíření hranice zprávy o určité indikátory, které zahrnují organizace v rámci odběratelského nebo dodavatelského řetězce.

Pokyny pro stanovení Limitů/hranic zprávy jsou vypracovány na základě Protokolu pro stanovení hranic zprávy (tzv. Boundary Protocol). Zkušenosti získané při práci s tímto protokolem se projeví i v budoucích úpravách Pokynů. 7 Detailní rozpracování těchto termínů nalezente v Protokolu pro stanovení hranic zprávy. 6

17

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Pokyny pro stanovení hranic zprávy:

Určení významu jednotlivých organizačních jednotek při sběru informací nebo při rozhodování o možném rozšíření hranic zprávy závisí na stupnici dopadů a vlivů na udržitelný rozvoj. Organizační celky s největším vlivem na udržitelný rozvoj typicky vytvářejí největší hrozby nebo příležitosti pro reportující organizaci a její zainteresované skupiny, a proto budou s největší pravděpodobností patřit mezi organizační jednotky považované reportující organizací za odpovědné.

•

S ustainability report by měl zahrnovat všechny organizační celky, které mají významný vliv na udržitelný rozvoj (skutečný nebo potenciální), a/nebo všechny organizační celky, jejichž rozhodovací a výkonné procesy reportující organizace ovládá nebo významně ovlivňuje.

•

T yto organizační celky mohou být zahrnuty buď prostřednictvím ukazatelů provozních výsledků, ukazatelů manažerských výsledků nebo prostřednictvím vysvětlujících popisků.

•

rganizace by měla zahrnout do své zprávy O alespoň následující organizace, a to tímto způsobem:

•

rganizační jednotky, nad nimiž má O reportující organizace kontrolu, by měly být zahrnuty prostřednictvím ukazatelů provozních výsledků;

•

Organizační jednotky, na něž má

Rozhodovací proces pro určení limitu/hranic reportureportující organizace významný vliv, by měly být zahrnuty prostřednictvím údajů o manažerském přístupu.

Ne

Ne

Ne

Vylučte

Ne

Není to podstatné pro zprávu

Máte vliv?

Ano

Má to významný dosah?

Máte kontrolu nad danou entitou (jevem, objektem)?

Máte významný vliv?


Ano


Ano

Ano

Ne Ano

Ne



Ano

Údaje o výkonnosti

Informace o manažerském přístupu

Opisné reportování o problémech a dilematech

Obrázek 6: Rozhodovací proces pro určení limitu/hranic reportu

18

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


•

•

2. část: Běžně zveřejňované údaje

ranice pro průvodní údaje by měly zahrnovat H organizační celky, nad nimiž organizace nemá ani kontrolu, ani je nemůže výrazně ovlivňovat, ale přesto tyto celky významně ovlivňují udržitelný rozvoj, a proto existuje spojitost mezi nimi a klíčovými výzvami reportující organizace.

Tato část se detailně věnuje základním údajům, které by měly být (s přihlédnutím k pokynům pro stanovení obsahu zprávy uvedeným v 1. části tohoto manuálu) součástí každé zprávy o udržitelném rozvoji.

práva by měla zahrnovat všechny organizační Z celky uvnitř stanovených hranic. Organizace se může rozhodnout neshromažďovat informace o konkrétní organizační jednotce uvnitř stanovených hranic zprávy, pokud to je v zájmu efektivity. Platí však, že toto rozhodnutí nesmí výrazně změnit výsledné údaje nebo ukazatele.

V této části jsou popsané celkem tři druhy údajů. •

rofil: Informace, které zasazují výsledky P organizace do kontextu. Patří sem například strategie, profil a systémy řízení.

•

anažerský přístup: Údaje o přístupu organizace M k vybrané skupině témat za účelem poskytnutí kontextu pro porozumění výsledkům společnosti v konkrétní oblasti.

•

I ndikátory/ukazatele výkonu: Ukazatele, které produkují porovnatelné údaje o výsledcích reportující organizace v ekonomické, environmentální a společenské oblasti.

Přehled bežně zveřejňovaných údajů

Výsledky

Kontext

Manažerský přístup

Indikátory, ukazatele výkonu

rStrategie a analýza rParametry reportu r Řízení, závazky a spolupráce r Manažerský přístup

Profil

Standardně zveřejňované informace

Doporučujeme reportujícím organizacím, aby se jejich zprávy řídily touto strukturou, nicméně uznají-li to za vhodné, mohou si zvolit i jiný formát. Options for Reporting

VÝSTUP

VÝSTUP

VÝSTUP

rEkonomika r Životní prostředí r Pracovní postupy a důstojné pracovní podmínky r-JETLÃQSÃWB rSpolečnost r Odpovědnost za produkty

Report udržitelného rozvoje

Obrázek 7: Přehled běžně zveřejňovaných údajů

19

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Profil

1.2

1. Strategie a analýza

Reportující organizace by měla do své zprávy zahrnout dvě stručné textové části věnované klíčovým dopadům, rizikům a příležitostem.

Tato část si klade za cíl poskytnout strategický pohled na postoj organizace k udržitelnému rozvoji a tím poskytnout kontext pro detailnější reporting popsaný v ostatních částech tohoto manuálu. Tato část sice může vycházet z informací popsaných v ostatních částech zprávy, ale především má umožnit vhled do strategických témat, spíše než aby pouze sumarizovala obsah zprávy. Strategie i analýza by měly obsahovat prohlášení naznačené v bodě 1.1 a stručný úvod popsaný v bodě 1.2.

První z nich by se měla zaměřit na klíčové dopady a vlivy činností reportující organizace na trvalý rozvoj a důsledky těchto dopadů pro zainteresované skupiny, včetně jejich práv zaručených národními zákony a mezinárodními dohodami. Přitom je třeba přihlédnout ke škále přiměřených očekávání a zájmů těchto skupin. Tato část textu by měla obsahovat:

1.1 Prohlášení nejvýše postavené osoby odpovědné za rozhodnutí přijatá společností (např. generálního ředitele, předsedy představenstva nebo jiného vrcholového vedoucího pracovníka) k významnosti, kterou má problematika udržitelnosti pro organizaci a pro její strategii. Toto prohlášení by mělo předložit celkovou vizi a strategii pro krátké období, středně dlouhé období (např. 3-5 let) i dlouhé období, zvláště pak ve vztahu ke klíčovým výzvám spojeným s působením organizace v ekonomické, environmentální a společenské oblasti. Prohlášení by mělo obsahovat:

•

opis významných dopadů a vlivů P na udržitelný rozvoj v důsledku činností reportující organizace a na výzvy a příležitosti, které jsou s tím spojené. Mimo jiné sem patří dopady na práva zainteresovaných skupin zaručená národními zákony a jejich očekávání, která vycházejí z mezinárodně uznávaných standardů a norem;

•

bjasnění přístupu organizace k prioritizaci O těchto výzev a příležitostí;

•

S trategické priority a klíčová témata pro krátké/středně dlouhé období vzhledem k udržitelnému rozvoji, včetně dodržování mezinárodně uznávaných standardů a jejich vztahu k dlouhodobé strategii a úspěchu organizace;

•

líčové závěry o postupech při řešení K těchto otázek a s tím související výsledky reportující organizace ve sledovaném období. Mimo jiné sem patří i zhodnocení příčin případného podprůměrného nebo nadprůměrného výkonu;

•

Š irší trendy (např. makroekonomické nebo politické) ovlivňující danou organizaci a její priority v oblasti udržitelného rozvoje;

•

opis hlavních procesů zavedených P za účelem řešení problémů v oblasti výkonu a/nebo zavedených změn.

•

líčové události, úspěchy a neúspěchy, k nimž K došlo v průběhu sledovaného období;

•

Názory na výkon organizace ve vztahu k jejím cílům;

•

ohled na hlavní cíle a výzvy, které před P organizací stojí v následujícím roce a na cíle pro dalších 3-5 let;

Druhá textová část by se měla zaměřit na dopad trendů, hrozeb a příležitostí udržitelného rozvoje na dlouhodobé vyhlídky a finanční výsledky organizace. Tato část by se měla zvláště zaměřit na důležité informace pro skupiny, které už v reportující organizaci mají své finanční zájmy nebo by takové zájmy mohly mít v budoucnu. Tato textová část by měla obsahovat následující:

•

alší záležitosti týkající se strategického přístupu D dané organizace.

20

Popis hlavních dopadů, rizik a příležitostí.

© 2000-2006 GRI

•

opis nejdůležitějších rizik a příležitostí P pro reportující organizaci, které vyplývají z trendů udržitelného rozvoje;

Verze 3.0

RG


•

líč pro vyhodnocení témat udržitelného K rozvoje. Tato témata mohou být vyhodnocena podle jejich významu pro dlouhodobou strategii reportující organizace, pro její pozici vzhledem ke konkurenci a podle kvalitativních i (pokud to je možné) podle kvantitativních faktorů, které podmiňují finanční hodnoty, ať už jako hrozby, nebo jako příležitosti;

2.8 Velikost vykazující organizace včetně:

•

Počtu zaměstnanců;

•

istých prodejů (pro privátní organizace) Č nebo čistých příjmů (pro organizace veřejného sektoru);

•

elkové kapitalizace rozdělené na dluhy C a majetek (pro organizace soukromého sektoru);

•

nožství/objem vyráběných produktů nebo M poskytovaných služeb.

•

Tabulku, která shrnuje:

•

íle, výsledky vzhledem k cílům a poučení C z právě hodnoceného časového období.

•

íle pro další sledované období C a střednědobé cíle (tj. cíle pro nastávajících 3-5 let) vzhledem ke klíčovým hrozbám a příležitostem.

Kromě výše uvedených údajů doporučujeme organizacím podle potřeby uvést také další, dodatečné údaje, jako například:

•

S tručný popis řídících mechanizmů, jejichž účelem je řídit tato rizika a příležitosti, a dále popis ostatních, pro organizaci významných, hrozeb a příležitostí.

2. Profil organizace 2.1

•

Celková aktiva;

•

ominální vlastnictví (včetně totožnosti N a procentuálního rozdělení vlastnických podílů největších akcionářů);

•

řehled následujících faktorů podle zemí/ P regionů:

• P rodeje/tržby představující 5 nebo více procent z celkových tržeb organizace, členěno podle zemí/regionů;

• N áklady představující 5 nebo více procent celkových nákladů organizace, členěno podle zemí/regionů;

• Počet zaměstnanců.

Jméno organizace.

2.2 Hlavní značky, produkty a/nebo služby. Reportující organizace by měla poukázat na povahu své role při poskytování těchto produktů i služeb a na úroveň outsourcingu použitého při jejich produkci. 2.3 Provozní struktura organizace, včetně hlavních divizí, provozních firem, dceřinných společností a společných podniků. 2.4 Umístění sídla (ústředí) organizace. 2.5 Počet zemí, kde organizace provozuje činnost, a jména zemí, ve kterých jsou buď umístěny hlavní provozy, nebo které mají specifický význam z hlediska otázek udržitelnosti, řešených v této zprávě. 2.6 Povaha vlastnictví a právní forma. 2.7 Trhy, kde organizace působí (včetně geografického členění, relevantních tržních sektorů a včetně typu zákazníků/uživatelů).

21

© 2000-2006 GRI

2.9 Významné změny, k nimž došlo v průběhu vykazovaného období z hlediska velikosti, struktury a vlastnictví, včetně:

•

Geografického umístění nebo provozních změn, včetně otevření nových zařízení a uzavření nebo rozšíření stávajících zařízení;

•

Změn v akciové kapitálové struktuře a další kapitálové struktuře, údržby a úpravy provozu (pro organizace soukromého sektoru).

2.10 Ocenění získaná v průběhu vykazovaného období.

Verze 3.0

RG


3. Parametry zprávy

odhadů uplatněných při sestavování ukazatelů a shromažďování jiných informací ve zprávě.

PROFIL ZPRÁVY

Vysvětlete každé rozhodnutí nerespektovat nebo se výrazně odklonit od Protokolů ukazatelů GRI.

3.1 Vykazované období, za něž jsou poskytovány informace (např. fiskální/kalendářní rok). 3.2 Datum předcházející zprávy, pokud existuje. 3.3 Cyklus vykazování (roční, dvouletý atd.) 3.4 Kontaktní bod pro dotazy týkající se zprávy nebo jejího obsahu.

3.10 Vysvětlení vlivu jakýchkoliv úprav údajů z minulých zpráv a jejich zdůvodnění (např. fúze/akvizice, změna výchozího roku/období), povaha podnikání, metody měření). 3.11 Významné změny oproti předchozím vykazovaným obdobím z hlediska rozsahu hranic nebo metod měření použitých ve zprávě.

ROZSAH A LIMITY/HRANICE ZPRÁVY OBSAHOVÝ REJSTŘÍK GRI

3.5 Proces definování obsahu zprávy, včetně:

•

Určení významnosti;

•

řiřazení priorit tématům, která jsou P prezentována ve zprávě;

•

Identifikace zainteresovaných skupin, o nichž organizace předpokládá, že budou zprávu používat.

3.12 Tabulka s uvedením místa, kde se ve zprávě nacházejí jednotlivé standardní vykazované údaje. Označte čísla stran nebo internetové adresy, kde je možné nalézt následující informace:

•

Strategie a analýza 1.1 – 1.2;

•

Profil organizace 2.1 – 2.10;

Popište, jak se vaše organizace řídila „Pokyny pro stanovení obsahu zprávy“ a na ně navazujícími Zásadami.

•

Parametry zprávy 3.1 – 3.13;

•

Systémy řízení, závazky a angažovanost 4.1 – 4.17;

3.6 Hranice a limity zprávy (např. země, divize, dceřinné společnosti, zařízení v nájmu, společné podniky, dodavatelé). Další pokyny jsou uvedeny v Protokolu stanovení hranice zprávy GRI.

•

daje o manažerském přístupu, členěno podle Ú kategorií;

•

Základní ukazatele výkonu;

3.7 Uveďte konkrétní omezení rozsahu zprávy nebo její konkrétní hranice.8

•

akékoliv dodatečné ukazatele GRI, které byly zahrnuty do zprávy;

•

Jakékoliv ukazatele ze Sektorových dodatků GRI použité při vypracování zprávy.

Pokud hranice a rozsah zprávy nezahrnují včechny významné ekonomické, environmentální a společenské dopady i vlivy aktivit organizace, popište strategii a časový předpoklad pro poskytnutí úplných informací. 3.8 Podklady pro vykazování údajů o společných podnicích, dceřiných společnostech, zařízeních v nájmu, externě zajišťovaných činnostech (outsourcing) a dalších jednotkách, které mohou významně ovlivnit srovnatelnost mezi jednotlivými obdobími a/nebo organizacemi. 3.9 Metody pro měření dat a základy pro kalkulace včetně předpokladů a technik příslušných

EXTERNÍ OVĚŘENÍ

3.13 Metody a stávající praxe použité při zajišťování externího ověření kvality zveřejněné zprávy. Nejsou-li tyto informace uvedeny ve zprávě o zajištění kvality, která by měla být přílohou zprávy o udržitelném rozvoji, popište rozsah a podstatu kroků podniknutých k externímu ověření kvality zveřejněných informací. Objasněte také vztah mezi reportující organizací a externí organizací (nebo organizacemi) ověřující kvalitu vaší zprávy.

Vysvětlení rozsahu zprávy naleznete v části věnované Zásadě úplnosti.

8

22

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


4. Struktura řízení, závazky k externím iniciativám a zapojení STRUKTURA PODNIKOVÉHO ŘÍZENÍ (GOVERNANCE)

4.1 Struktura podnikového řízení organizace včetně výborů a komisí, které podléhají vrcholovému orgánu vedení organizace a odpovídají za plnění konkrétních úkolů, např. za stanovení strategie nebo za organizační dohled. Popište mandát a složení (včetně počtů nezávislých členů a/nebo nevýkonných členů) těchto výborů i komisí a uveďte veškeré údaje o přímé odpovědnosti za výkonnost organizace v hospodářské, sociální a ekologické oblasti. 4.2 Uveďte, zda se předseda nejvyššího řídícího statutárního orgánu organizace zároveň podílí na výkonném řízení (pokud ano, uveďte jeho funkci v systému řízení organizace a důvody tohoto uspořádání). 4.3 U organizací s unitární strukturou řízení, tj. s jedním statutárním a zároveň výkonným orgánem, uveďte počet členů tohoto orgánu, kteří jsou nezávislými členy nebo kteří se nepodílejí na výkonném řízení.9 Uveďte, jakým způsobem organizace definuje pojmy ‚nezávislý‘ a ‚nepodílející se na výkonném řízení. Týká se pouze organizací s unitární strukturou řízení , viz. definice slova „nezávislý“ ve slovníčku pojmů. 4.4 Mechanismy, jimiž akcionáři a zaměstnanci předávají doporučení nebo pokyny pro nejvyšší řídící orgán. Uveďte odkazy na procesy: •

23

•

© 2000-2006 GRI

plikace rozhodnutí akcionářských A skupin nebo jiné mechanismy umožňující menšinovým akcionářům vyjádřit své názory a postoupit je nejvyššímu řídícímu orgánu; a oskytování informací a konzultací P zaměstnancům ohledně pracovních vztahů s formálními reprezentativními orgány, jako jsou, na úrovni organizace, „zaměstnanecké rady“ a zastoupení zaměstnanců v nejvyšším správním tělese.

Popište témata vztahující se k hospodářským, environmentálním a společenským výsledkům organizace, na něž bylo upozorněno v průběhu sledovaného období prostřednictvím výše uvedených mechanismů. 4.5 Vazba mezi odměňováním členů nejvyššího řídícího orgánu, vrcholových vedoucích a řídících pracovníků (včetně odchodného atd.) a výkonnostními výsledky organizace (včetně výsledků ve společenské/sociální a environmentální/ekologické oblasti). 4.6 Procesy sloužící nejvyššímu řídícímu orgánu k vyloučení střetu zájmů. 4.7 Proces, jímž se členům nejvyššího řídícího statutárního orgánu stanovují kvalifikační a odborné předpoklady pro metodické vedení strategie organizace v hospodářských, ekologických a sociálních otázkách. 4.8 Interní prohlášení o poslání organizace nebo o jejích hodnotách, vnitřní etické kodexy a zásady ekonomické, ekologické a sociální výkonnosti a stav jejich uplatňování. Popište, do jaké míry jsou tyto:

•

plikovány napříč organizací v různých A regionech a odděleních/organizačních jednotkách;

•

ztažené k mezinárodně uznávaným V standardům.

4.9 Postupy, jimiž nejvyšší řídící orgán kontroluje, jak organizace zjišťuje a řeší problémy výkonnosti v hospodářské, ekologické a sociální oblasti včetně příslušných rizik a příležitostí i jak plní či dodržuje mezinárodně dohodnuté standardy, kodexy jednání a dohodnuté zásady. Zahrňte též, jak často vyhodnocuje nejvyšší řídící orgán výsledky organizace v oblasti udržitelného rozvoje. 4.10 Procesy hodnocení vlastní výkonnosti nejvyššího řídícího orgánu, především pokud jde o výkonnost v hospodářské, ekologické a sociální oblasti.

Verze 3.0

RG


Příklady těchto skupin mohou být:

ZÁVAZKY K EXTERNÍM INICIATIVÁM

4.11 Vysvětlete, zda a jak organizace uplatňuje princip obezřetnosti. Článek 15 zásad přijatých na summitu v Riu uvádí tzv. princip obezřetnosti. Odpověď na otázku z bodu 4.11 může popisovat přístup organizace k řízení rizik v provozním plánování nebo ve vývoji a zavádění nových výrobků. 4.12 Externě vypracované hospodářské, ekologické a sociální charty, soubory zásad a jiné iniciativy, ke kterým se organizace hlásí nebo s nimi souhlasí. Uveďte datum jejich přijetí a země či provozy, kde jsou uplatňovány, a okruh zainteresovaných subjektů, které se podílejí na tvorbě a řízení těchto iniciativ. Rozlište dobrovolné a povinné iniciativy i iniciativy, které musí organizace povinně respektovat. 4.13 Členství ve sdruženích (například odvětvových a oborových) a/nebo v národních či mezinárodních organizacích prosazujících specifické zájmy, pro která platí některá z následujících prohlášení:

•

Reportující organizace zastává členství v řídících orgánech;

•

Reportující organizace se podílí na projektech nebo závazcích;

•

eportující organizace poskytuje významné R finanční prostředky nad rámec běžných členských poplatků nebo

•

eportující organizace vnímá své členství R jako strategické.

Tato část se týká především členství na úrovni organizace. ZAPOJENÍ ZAINTERESOVANÝCH SUBJEKTŮ

Následující údaje se týkají všeobecného zapojení zainteresovaných skupin iniciovaného organizací v průběhu sledovaného období. Tyto údaje se neomezují pouze na kontakty s těmito skupinami za účelem přípravy zprávy o udržitelném rozvoji. 4.14 Seznam zainteresovaných skupin angažovaných ze strany vykazující organizace.

24

© 2000-2006 GRI

•

Komunity;

•

Veřejnost;

•

Zákazníci;

•

Akcionáři a poskytovatelé kapitálu;

•

Dodavatelé;

•

aměstnanci, další pracovníci a jejich Z odborové organizace.

4.15 Základ pro identifikaci a volbu zainteresovaných skupin pro zapojení. Sem patří mimo jiné procesy definování různých zainteresovaných skupin a rozhodování, s kterými z těchto skupin se spojit a se kterými nikoliv. 4.16 Přístupy k zapojení zainteresovaných subjektů – formy zapojení a frekvence jejich využití podle jednotlivých skupin. Zapojení zájmových skupin na sebe může brát podobu průzkumů, skupinových diskusí (focus groups), písemné komunikace, manažerských/odborových struktur a dalších nástrojů. Organizace by měla uvést, zda některé byly z kontaktů uskutečněny za účelem přípravy zprávy o udržitelném rozvoji. 4.17 Hlavní témata a obavy vznesené zainteresovanými subjekty. Odpovědi dané organizace na tato hlavní témata a obavy, včetně odpovědí prostřednictvím zpracovaných zpráv a výkazů.

5. Manažerský přístup a výkonnostní ukazatele/ indikátory Část věnovaná ukazatelům udržitelného rozvoje je rozčleněna do ekonomické/hospodářské, environmentální/ekologické a společenské/sociální kategorie. Společenské ukazatele jsou dále členěny na ukazatele práce, lidských práv, společnosti a odpovědnosti za produkty. Každá kategorie obsahuje Údaje o manažerském přístupu („Management approach - Manažerský přístup“) a odpovídající sady základních a dodatečných ukazatelů. Základní ukazatele byly vyvinuty prostřednictvím připomínkovacích procesů zainteresovaných skupin

Verze 3.0

RG


GRI s cílem vytvořit široce aplikovatelné ukazatele, které budou použitelné pro většinu organizací. Základní ukazatele by vždy měly být obsaženy ve výsledné zprávě o udržitelném rozvoji s výjimkou ukazatelů, které byly na základě zásad reportingu GRI označeny jako nevýznamné. Dodatečné ukazatele mohou poukazovat na nové postupy nebo na témata, jež mohou být významná pro některé organizace, ale pro jiné být významná nemusí. Tam, kde existují definitivní verze sektorových dodatků, je třeba mít na paměti, že s ukazateli uvedenými v těchto dodatcích je třeba pracovat stejně jako se základními ukazateli uvedenými v této brožuře. Více informací naleznete v Pokynech pro stanovení obsahu zprávy. Údaje o manažerském přístupu by měly poskytovat krátký přehled manažerského přístupu organizace k hlediskům popsaným pro každou kategorii ukazatelů. Tímto postupem zasadíte informace o výsledcích reportující organizace do kontextu. Organizace si může zvolit strukturu údajů o manažerském přístupu tak, aby pokrývala celý rozsah hledisek pro danou kategorii. Může však seskupit své odpovědi věnované jednotlivým hlediskům i jinak. Zveřejněné údaje by vždy měly odpovídat na všechna hlediska každé kategorie, bez ohledu na jejich formát nebo seskupení.

•

rezentace dat: V některých případech je vhodné P uvádět poměrová nebo normalizovaná data. Pokud jsou takto upravená data použita, měla by být uvedena taktéž data absolutní.

•

gregace dat: Reportující organizace by měla A stanovit vhodnou úroveň agregace informací. Více se dočtete ve Všeobecných poznámkách k reportingu uvedených v tomto manuálu.

•

etrika: Zveřejňovaná data by měla být M prezentována ve formě běžně uznávaných měrných jednotek (např. v kilogramech, tunách, litrech) a měla by být vypočtena podle běžných směnných faktorů. Pokud existují konkrétní mezinárodní konvence (např. ekvivalenty GHG), měly by být označeny v rámci Protokolů ukazatelů.

V rámci celkové struktury kapitoly „Strategie a analýza“ mají body 1.1 a 1.2 věnované běžně zveřejňovaným informacím, údajům o strategii a profilu organizace poskytovat stručný přehled hrozeb a příležitostí, jimž musí organizace čelit jako celek. Zveřejňované údaje o manažerském přístupu mají představovat další úroveň detailu v informování o postojích organizace k managementu témat udržitelného rozvoje spojených s uvedenými riziky a příležitostmi. V rámci reportingu ukazatelů výkonu platí následující pokyny pro sběr dat:

25

•

ykazování trendů: Informace by se měly V vztahovat ke sledovanému období (např. jednoho roku) a alespoň ke dvěma předchozím obdobím, a také, pokud už byly stanoveny, k budoucím cílům pro krátkodobý a střednědobý horizont.

•

yužití protokolů: Při zveřejňování Ukazatelů V by organizace měly používat Protokoly, které jsou u nich uvedené. Tyto protokoly představují základní vodítko pro interpretaci a shromažďování informací.

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Ekonomika

DODATEČNÉ INFORMACE PRO DOKRESLENÍ KONTEXTU

Ekonomický/hospodářský rozměr udržitelného rozvoje se zabývá dopady aktivit organizace na ekonomické podmínky zainteresovaných skupin a na ekonomické systémy lokální, národní i celosvětové úrovně. Ekonomické ukazatele ilustrují:

Dodatečné významné informace potřebné pro lepší porozumění výsledkům organizace, jako jsou: •

Klíčové úspěchy a neúspěchy;

•

T ok kapitálu mezi různými zainteresovanými skupinami;

•

Hlavní hrozby a příležitosti pro organizaci;

• •

lavní ekonomické dopady aktivit organizace H na veřejnost.

lavní změny systémů nebo struktury zavedené H za účelem zvýšení výkonu organizace ve sledovaném období;

•

líčové strategie pro zavedení politik či koncepcí nebo K pro dosahování výsledků.

Finanční výsledky jsou základem pro pochopení organizace a jejího udržitelného rozvoje. Tyto informace jsou běžně uváděné ve finančních výkazech. Co se však v ekonomických výkazech neobjevuje, ale je často vyžadováno uživateli zpráv o udržitelném rozvoji, je příspěvek organizace k udržitelnému rozvoji širšího hospodářského systému.

Údaje o manažerském přístupu Poskytují stručné údaje o níže popsaných záležitostech manažerského přístupu s ohledem na následující ekonomická hlediska: •

Ekonomická výkonnost/činnost;

•

Přítomnost/pozice na trhu;

•

Nepřímé ekonomické vlivy.

CÍLE A VÝSLEDKY

Cíle celé organizace pro činnosti, které se dotýkají Ekonomických hledisek. Kromě ukazatelů výkonu GRI použijte pro prezentaci výsledků ve vztahu ke stanoveným cílům i ukazatele šité na míru vaší organizaci (bude-li to potřeba). POLITIKY A KONCEPCE (POLICY)

Stručná, celoorganizačně platná politika či koncepce, která dokumentuje celkový závazek organizace respektovat ekonomická hlediska nebo odkaz na tento dokument umístěný na veřejně přístupném místě (například odkaz na internetové stránky).

26

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Ukazatele ekonomického výkonu

Životní prostředí/ekologie

HLEDISKO: EKONOMICKÉ VÝSLEDKY

Environmentální rozměr udržitelného rozvoje se zabývá dopady aktivit organizace na živé a neživé přírodní systémy, včetně ekosystémů, země, vzduchu a vody. Environmentální ukazatele měří efektivitu ve vztahu ke vstupům (např. materiálu, energii a vodě) a výstupům (např. emise, odtok znečištěné vody, odpad). Kromě toho sledují výsledky organizace ve vtahu k biodiverzitě, respektování předpisů na ochranu životního prostředí a k dalším důležitým údajům, jako je těžba přírodních surovin a nebo vliv výrobků a služeb na životní prostředí.

ZÁKLADNÍ

ZÁKLADNÍ

ZÁKLADNÍ

ZÁKLADNÍ

EC1 Získaná a rozdělená přímá ekonomická hodnota, která zahrnuje tržby, provozní náklady, mzdy a platy, dary místním společenstvím a jiné investice v obcích, nerozdělený zisk, platby poskytovatelům kapitálu a platby státu. EC2

EC3

F inanční důsledky a další rizika i možné příležitosti, které pro aktivity organizace vyplývají v důsledku klimatických změn. okrytí závazků stanovených v plánu P zaměstnaneckých výhod.

EC4 Významné částky finanční pomoci poskytnuté od státu.

HLEDISKO: PŘÍTOMNOST NA TRHU

DODATEČNÉ

ZÁKLADNÍ

ZÁKLADNÍ

EC5 Rozsah poměrových ukazatelů standardní nástupní mzdy v porovnání s místní úrovní minimální mzdy v lokalitách, kde má organizace významné provozy. EC6 Politiky či koncepce, postupy a podíl výdajů směřujících k místním dodavatelům v místech (podle geografické lokace), kde má organizace významné provozy. EC7 Postupy místního náboru a podíl členů vrcholového vedení pocházejících z místního společenství v lokalitách, kde má organizace významné provozy.

Hledisko: Nepřímé ekonomické dopady a vlivy

27

DODATEČNÉ

ZÁKLADNÍ

EC8 Vývoj a dopad infrastrukturních investic a služeb zajišťovaných především v obecně prospěšném zájmu - zapojení do komerčních aktivit, příspěvky v naturáliích, bezplatně poskytované služby. EC9 Vysvětlení a popis významných nepřímých hospodářských dopadů, včetně jejich rozsahu.

© 2000-2006 GRI

Údaje o manažerském přístupu Poskytují stručné údaje o níže popsaných záležitostech manažerského přístupu s ohledem na následující environmentální hlediska: •

Materiály;

•

Energie;

•

Voda;

•

Biodiverzita;

•

Emise, splašky a odpady;

•

Produkty a služby;

•

Soulad s legislativou;

•

Přeprava;

•

Celkové.

CÍLE A VÝSLEDKY

Cíle celé organizace pro činnosti, které se dotýkají Environmentálních hledisek. Kromě ukazatelů výkonu GRI použijte pro prezentaci výsledků ve vztahu ke stanoveným cílům i ukazatele šité na míru vaší organizaci (bude-li to potřeba). POLITIKY ČI KONCEPCE

Stručná, celoorganizačně platná politika či koncepce dokumentující celkový závazek organizace respektovat environmentální hlediska nebo odkaz na tento dokument umístěný na veřejně přístupném místě (například odkaz na internetové stránky).

Verze 3.0


Ukazatele vlivu organizace na životní prostředí

Uveďte nejvyšší manažerskou pozici s provozní odpovědností za environmentální hlediska nebo popište, jak je provozní odpovědnost za tato hlediska rozdělena mezi členy vyššího managementu. Tento postup se liší od Údajů 4.1, které se zaměřují na struktury na organizačně správní úrovni.

HLEDISKO: MATERIÁLY

TRÉNINKY A OSVĚTOVÉ ČINNOSTI

ZÁKLADNÍ

ODPOVĚDNOST ORGANIZACE

EN1 Spotřeba materiálů podle hmotnosti a objemu.

ZÁKLADNÍ

RG

EN2 Percentuální podíl surovin pocházejících z recyklovaných materiálů.

ZÁKLADNÍ

EN3 Přímá spotřeba energií podle primárního energetického zdroje.

ZÁKLADNÍ

EN4 Nepřímá spotřeba energií podle primárního energetického zdroje.

DODATEČNÉ

HLEDISKO: ENERGIE

EN5 Energie ušetřená díky úsporám a zvýšené energetické efektivnosti.

PRŮBĚŽNÉ A NÁSLEDNÉ SLEDOVÁNÍ

Seznam certifikátů dokladujících systémy certifikace nebo hodnocení činností organizace v environmentální oblasti nebo jiných postupů auditu/ověřování zveřejněných informací organizace nebo jejího dodavatelského řetězce.

DODATEČNÉ

Procesy kontroly a postupy opravných a preventivních opatření, včetně těch, která se vztahují na dodavatelský řetězec.

DODATEČNÉ

Procedury vztahující se k tréninkům a zvyšování povědomí zaměstnanců o environmentálních hlediscích.

EN7 Iniciativy zaměřené na snižování nepřímé spotřeby energií a dosažená snížení.

Dodatečné významné informace potřebné pro lepší porozumění výsledkům organizace, jako jsou:

HLEDISKO: VODA

•


•


•

lavní změny systémů nebo struktury H zavedené za účelem zvýšení výkonu organizace ve sledovaném období;

DODATEČNÉ DODATEČNÉ

líčové strategie pro zavedení politik či koncepcí K nebo dosahování výsledků.

ZÁKLADNÍ

DODATEČNÉ INFORMACE PRO DOKRESLENÍ KONTEXTU

•

ZÁKLADNÍ

© 2000-2006 GRI

EN8 Celkový odběr vody podle zdrojů. EN9 Vodní zdroje významně ovlivněné odběrem vody.

EN10 Percentuální podíl a celkový objem recyklované a znovu použité vody.

HLEDISKO: BIODIVERZITA

28

EN6 Iniciativy zaměřené na zajištění produktů a služeb s využitím energeticky efektivních a obnovitelných zdrojů. Snížení energetické náročnosti díky těmto iniciativám.

EN11 Poloha a plocha pozemků, které organizace vlastní nebo je má pronajaty či je spravuje a které leží uvnitř nebo v blízkosti chráněných území, případně v místech nebo u míst s vysokou hodnotou z hlediska biodiverzity mimo chráněná území.

Verze 3.0


DODATEČNÉ

DODATEČNÉ

EN13 Chráněná nebo obnovená přirozená prostředí.

EN14 Strategie, stávající opatření a plánované kroky zaměřené na řízení dopadů a vlivů na biodiverzitu.

ZÁKLADNÍ ZÁKLADNÍ

EN27 Procento prodaných výrobků a jejich obalových materiálů, které byly navráceny zpět výrobci za účelem recyklace a dalšího zpracování – podle kategorií.

HLEDISKO: DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ NA OCHRANU

EN19 Emise látek, které poškozují ozón - podle hmotnosti. EN20 NOx, SOx a jiné významné vzdušné emise podle druhu a hmotnosti. EN21 Celkové množství vypouštěných odpadních vod - podle kvality a místa vypouštění. EN22 Celková hmotnost odpadů podle druhů a podle způsobu likvidace.

ZÁKLADNÍ

DODATEČNÉ

ZÁKLADNÍ

EN28 Peněžní hodnota významnějších pokut a celkový počet nepeněžních sankcí za neplnění ekologické legislativy a předpisů.

HLEDISKO: DOPRAVA

DODATEČNÉ

EN18 Iniciativy zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů a skutečně dosažená snížení.

ZÁKLADNÍ

EN26 Iniciativy na zmírnění ekologických vlivů hlavních produktů a služeb, rozsah dopadu těchto iniciativ.

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

ZÁKLADNÍ

EN17 Nepřímé emise jiných relevantních skleníkových plynů podle hmotnosti.

ZÁKLADNÍ

EN16 Celkové přímé a nepřímé emise skleníkových plynů - podle hmotnosti.

ZÁKLADNÍ

EN25 Identita, velikost, stav a hodnota vodních těles a souvisejícího uzemí, které vykazující organizace významnou měrou ovlivňuje vypouštěním odpadních vod.

HLEDISKO: PRODUKTY A SLUŽBY

EN15 Počet rostlinných a živočišných druhů na červeném seznamu druhů a na národním seznamu chráněných druhů, jejichž biotopy leží v oblastech postižených činností organizace - a to v pořadí podle rizika vyhynutí.

HLEDISKO: EMISE, ODPADNÍ VODY A ODPADY

EN24 Hmotnost převážených, dovážených, vyvážených nebo upravovaných odpadů považovaných za nebezpečné podle dodatků I, II, III a VIII k Basilejské úmluvě a percentuální podíl mezinárodně přepravovaných odpadů.

ZÁKLADNÍ

DODATEČNÉ

EN12 Popis významných dopadů činností, produktů a služeb na biodiverzitu v chráněných územích a v místech s vysokou hodnotou z hlediska biodiverzitiy ležících mimo chráněná území.

ZÁKLADNÍ

DODATEČNÉ

DODATEČNÉ

ZÁKLADNÍ

EN29 Významné ekologické dopady přepravy produktů a jiného zboží a materiálů používaných v provozní činnosti reportující organizace a dopady přepravy zaměstnanců.

HLEDISKO: CELKOVÉ

DODATEČNÉ

RG

EN30 Celkový objem nákladů a investic v oblasti ochrany životního prostředí - podle druhu.

EN23 Celkový počet a objem významných kontaminací.

29

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Společenské ukazatele Společenský rozměr udržitelného rozvoje se zabývá dopady aktivit organizace na společenské systémy, v nichž organizace funguje. Ukazatele společenských vlivů GRI popisují klíčová hlediska výkonnosti organizace vzhledem k pracovním postupům, dodržování lidských práv, ke společnosti a k přijímání odpovědnosti za produkty.

Pracovní postupy a důstojné pracovní podmínky Konkrétní hlediska obsažená v kategorii Pracovní postupy jsou založená na mezinárodně uznávaných všeobecných standardech, včetně: •

šeobecné deklarace lidských práv Spojených národů V a s ní spojených protokolů;

•

onvence spojených národů: Mezinárodní úmluva K o civilních a politických právech;

•

onvence spojených národů: Mezinárodní úmluva K o ekonomických, společenských a kulturních právech;

•

eklarace základních pracovních zásad a práv D Mezinárodní Organizace Práce (ILO) z roku 1998 (zvláště pak 8 základních úmluv ILO);

•

Vídeňské deklarace a akčního programu.

Ukazatele pracovních postupů taktéž vycházejí ze dvou nástrojů, které se věnují přímo společenské odpovědnosti podnikatelských subjektů: ILO Tripartitní deklarace o mezinárodních podnicích a sociální politice a OECD pokynů pro mezinárodní podniky.

Údaje o manažerském přístupu Poskytují stručné údaje o manažerském přístupu k záležitostem spojeným s níže uvedenými pracovními hledisky. ILO Tripartitní deklarace o mezinárodních podnicích a sociální politice (a zvláště pak 8 základních úmluv ILO) a OECD pokyny pro mezinárodní podniky by měly být hlavními referenčními dokumenty: •

Zaměstnávání;

•

Vztahy mezi zaměstnanci a managementem;

•

Bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti;

•

Vzdělávání a tréninky;

•

Diverzita a rovné příležitosti.

cíle a výsledky

Cíle celé organizace pro činnosti, které se dotýkají Pracovních hledisek a popis jejich propojení na mezinárodně uznávané všeobecné standardy.

30

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0


Kromě ukazatelů výkonu GRI použijte pro prezentaci výsledků ve vztahu ke stanoveným cílům i ukazatele šité na míru vaší organizaci (bude-li to potřeba).

Pracovní postupy a důstojné pracovní podmínky

politiky či koncepce

Stručná, celoorganizačně platná politika či koncepce dokumentující celkový závazek organizace respektovat pracovní hlediska nebo odkaz na tento dokument umístěný na veřejně přístupném místě (například odkaz na internetové stránky).

odpovědnost organizace

Uveďte nejvyšší manažerskou pozici s provozní odpovědností za pracovní hlediska nebo popište, jak je provozní odpovědnost za tato hlediska rozdělena mezi členy vyššího managementu. Tento postup se liší od Údajů 4.1, které se zaměřují na struktury na organizačně správní úrovni.

hledisko: vztahy mezi zaměstnanci a managementem

tréninky a osvětové činnosti

Procedury vztahující se k tréninkům a zvyšování povědomí zaměstnanců o pracovních hlediscích.

DODATEČNÉ

ZÁKLADNÍ

ZÁKLADNÍ

hledisko zaměstnávání

ZÁKLADNÍ

RG


ZÁKLADNÍ

průběžné a následné sledování

LA1 Celkový počet zaměstnanců podle typu pracovního poměru, pracovních smluv a regionů. LA2 Celkový počet a míra obměny (fluktuace) zaměstnanců podle věku, pohlaví a regionů. LA3 Výhody poskytované zaměstnancům na plný úvazek, které se neposkytují zaměstnancům na zkrácený úvazek nebo v přechodném pracovním poměru - podle hlavních provozů.

LA4 Percentuální podíl zaměstnaců, na které se vztahuje kolektivní smlouva. LA5 Minimální délka výpovědní lhůty v souvislosti s významnými provozními změnami. Uveďte, zda je minimální délka výpovědní lhůty určena v kolektivních smlouvách.

Hledisko: Bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti

DODATEČNÉ

Seznam certifikátů dokladujících systémy certifikace nebo hodnocení činností organizace ve společenskopracovní oblasti, nebo jiných postupů auditu/potvrzování zveřejňovaných informací organizace nebo jejího dodavatelského řetězce. dodatečné informace pro dokreslení kontextu

•


•


•

lavní změny systémů nebo struktury zavedené H za účelem zvýšení výkonu organizace ve sledovaném období;

•

líčové strategie pro zavedení politik či koncepcí nebo K dosahování výsledků.

ZÁKLADNÍ

Dodatečné významné informace, které jsou důležité pro lepší porozumění výsledkům organizace, jako jsou:

31

© 2000-2006 GRI

DODATEČNÉ

ZÁKLADNÍ

LA6 Percentuální podíl z celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou zastoupeni ve společných oficiálních komisích BOZP (kde společně zasedají zaměstnanci a vedení), které jsou nápomocny radou v otázkách programů BOZP a při sledování jejich plnění. LA7 Hodnoty úrazovosti, nemocnosti (nemoci z povolání), zameškaných dnů a absencí a celkový počet smrtelných pracovních úrazů podle regionů. LA8 Programy vzdělávání, školení, poradenství, prevence a zvládání rizik se zaměřením na pomoc zaměstnancům, jejich rodinám nebo příslušníkům místních komunit v otázkách závažných chorob. LA9 Problematika BOZP pokrytá oficiálními dohodami s odbory.

Verze 3.0

RG


Hledisko: Školení a vzdělávání

ZÁKLADNÍ

DODATEČNÉ

DODATEČNÉ

LA10 Průměrný počet hodin věnovaných školení - vztaženo na jednoho zaměstnance za rok s rozčleněním podle zaměstnaneckých kategorií. LA11 Programy pro řízení kvalifikace a pro celoživotní vzdělávání, které napomáhají zachovat zaměstnancům stálou zaměstnatelnost a umožňují jim zvládnout ukončení kariéry. LA12 Procentuální podíl zaměstnanců, u nichž se provádí pravidelné hodnocení výkonnosti a hodnocení vývoje kariéry.

Hledisko: Diverzita a rovné příležitosti

ZÁKLADNÍ

ZÁKLADNÍ

LA13 Složení řídících orgánů společnosti a rozdělení zaměstnanců na kategorie podle pohlaví, věkových skupin, příslušnosti k menšinám a podle dalších ukazatelů diverzity. LA14 Poměr základních platů mužů a žen podle jednotlivých kategorií zaměstnanců.

Lidská práva Ukazatele dodržování lidských práv vyžadují, aby organizace zveřejňovala míru, do jaké jsou lidská práva dodržována při investování a při vybírání dodavatelů a odběratelů. Mimoto se ukazatele zabývají úrovní školení zaměstnanců a pracovníků bezpečnostních složek ve věcech lidských práv, diskriminace, svobody sdružování, zaměstnávání dětí, ve věcech práv původních obyvatel a nucené nebo povinné práci. Všeobecně uznávaná lidská práva jsou definována následujícími konvencemi a deklaracemi: •

šeobecnou deklarací lidských práv Spojených V národů a s ní spojených protokolů;

•

onvencí spojených národů: Mezinárodní úmluvou K o civilních a politických právech;

•

onvencí spojených národů: Mezinárodní úmluvou K o ekonomických, společenských a kulturních právech;

•

eklarací základních pracovních zásad a práv D Mezinárodní Organizace Práce (ILO) z roku 1998 (zvláště pak 8 základními úmluvami ILO);

•

Vídeňskou deklarací a akčním programem.

Údaje a manažerském přístupu Poskytují stručné údaje o manažerském přístupu k záležitostem spojeným s níže uvedenými hledisky lidských práv. ILO Tripartitní deklarace o mezinárodních podnicích a sociální politice (a zvláště pak 8 základních úmluv ILO, sestávajících z úmluv číslo 100, 111, 87, 98, 138, 20 a 1059) a OECD pokyny pro mezinárodní podniky by měly být hlavními referenčními dokumenty: •

Investiční a nákupní praktiky;

•

Nediskriminování;

•

Svoboda sdružování a kolektivního vyjednávání;

•

Zrušení dětské práce;

•

Prevence nucené nebo povinné práce;

•

Postupy při řešení stížností nebo obtížných situací;

•

Bezpečnostní postupy;

•

Práva původních etnik.

cíle a výsledky

Cíle celé organizace pro činnosti, které se dotýkají hledisek lidských práv a označení jejich napojení na mezinárodní deklarace a výše uvedené standardy. Konvence 100 a 111 se zabývají nediskriminací; Konvence 87 a 98 se věnují svobodě sdružování a kolektivnímu vyjednávání; Konvence 138 a 182 se zabývají vymýcením dětské práce; a Konvence 29 a 105 se zabývají prevencí nucené a povinné práce.

9

32

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0



Ukazatele dodržování lidských práv


Stručná, celoorganizačně platná politika či koncepce dokumentující celkový závazek organizace dodržovat hlediska lidských práv, včetně politik či koncepcí, u kterých lze přepokládat, že přiměřeně ovlivňují rozhodnutí zaměstnanců začlenit se do zaměstnaneckých odborů nebo kolektivně vyjednávat nebo odkaz na tento dokument umístěný na veřejně přístupném místě (například odkaz na internetové stránky). Uveďte také jejich propojení na výše uvedené mezinárodní standardy a deklarace.


ZÁKLADNÍ

ZÁKLADNÍ

hledisko: Investiční a nákupčí postupy

HR2 Percentuální podíl významných dodavatelů a smluvních stran, u kterých bylo provedeno šetření v problematice respektování lidských práv - s uvedením případných opatření. HR3 Celkový počet hodin zaměstnaneckých školení o zásadách a postupech týkajících se jednotlivých aspektů ochrany lidských práv ve vztahu k činnosti dané organizace. Uveďte procentuální podíl proškolených zaměstnanců.


Seznam certifikátů dokladujících systémy certifikace nebo hodnocení činností organizace v oblasti lidských práv, nebo jiných postupů auditu/potvrzování zveřejňovaných informací organizace nebo jejího dodavatelského řetězce.

•


•


•


•


© 2000-2006 GRI

HR5 Provozy, u nichž by mohla být vážně ohrožena svoboda shromažďování nebo kolektivního vyjednávání. Uveďte opatření na podporu těchto práv.

Hledisko: Dětská práce

dodatečné informace pro dokreslení kontextu

Dodatečné významné informace, které jsou důležité pro lepší porozumění výsledkům organizace, jako jsou:

ZÁKLADNÍ

vyjednávání

ZÁKLADNÍ


HR4 Celkový počet případů diskriminace. Uveďte přijatá opatření.

Hledisko: Svoboda sdružování a kolektivního

ZÁKLADNÍ


DODATEČNÉ

hledisko: nediskriminace

Procedury vztahující se k tréninkům a zvyšování povědomí zaměstnanců o hlediscích lidských práv.

33

HR1 Percentuální podíl a celkový počet významných investičních dohod, které obsahují ustanovení o ochraně lidských práv, nebo k nim bylo provedeno šetření o problematice respektování lidských práv.

Uveďte nejvyšší manažerskou pozici s provozní odpovědností z hlediska lidských práv nebo popište, jak je provozní odpovědnost za tato hlediska rozdělena mezi členy vyššího managementu. Tento postup se liší od Údajů 4.1, které se zaměřují na struktury na organizačně správní úrovni.

HR6 Provozy, u nichž bylo zjištěno značné riziko dětské práce. Uveďte opaření, která mají přispět k eliminaci dětské práce.

Hledisko: Nucená a povinná práce

ZÁKLADNÍ

RG

HR7 Provozy, u nichž bylo zjištěno značné riziko nucené nebo povinné práce. Uveďte opatření, která mají přispět k eliminaci nucené nebo povinné práce.

Verze 3.0

RG


Hledisko: Bezpečnostní postupy

DODATEČNÉ

HR8 Percentuální podíl bezpečnostních pracovníků, kteří byli školeni o zásadách a postupech organizace pro otázky lidských práv relevantních pro její provozy.


Stručná, celoorganizačně platná, politika či koncepce dokumentující celkový závazek organizace respektovat společenská hlediska nebo odkaz na tento dokument umístěný na veřejně přístupném místě (například odkaz na internetové stránky).

hledisko: práva původních etnik DODATEČNÉ


HR9 Celkový počet případů porušení práv původních obyvatel. Uveďte případná přijatá opatření.

společnost

Ukazatele výsledků ve společenské/sociální oblasti se zaměřují na dopady aktivit reportující organizace na komunity, v jejichž rámci organizace funguje, a zveřejňování informací o způsobu, jakým jsou hrozby, které mohou vzniknout v důsledku interakce s ostatními společenskými institucemi řízeny a zprostředkovávány. Zvláště pak se tyto ukazatele zabývají riziky spojenými s úplatkářstvím a korupcí, s nepřiměřeným ovlivňováním tvorby veřejných politik a s monopolními praktikami. údaje o manažerském přístupu

Poskytují stručné údaje o manažerském přístupu k záležitostem spojeným s níže uvedenými společenskými hledisky:

Uveďte nejvyšší manažerskou pozici s provozní odpovědností za společenská hlediska nebo popište, jak je provozní odpovědnost za tato hlediska rozdělena mezi členy vyššího managementu. Tento postup se liší od Údajů 4.1, které se zaměřují na struktury na organizačně správní úrovni. tréninky a osvětové činnosti

Procedury vztahující se k tréninkům a zvyšování povědomí zaměstnanců o společenských hlediscích. průběžné a následné sledování

Procesy kontroly a postupy opravných a preventivních opatření, včetně těch, která se vztahují na dodavatelský řetězec. Seznam certifikátů dokladujících systémy certifikace nebo hodnocení činností organizace ve společenské oblasti, nebo jiných postupů auditu/potvrzování zveřejňovaných informací organizace nebo jejího dodavatelského řetězce.

•

Komunikace;

•

Korupce;

•

Veřejná politika;

•

Antikonkurenční chování;


•

Dodržování právních předpisů.

•


cíle a výsledky

•


Cíle celé organizace pro činnosti, které se dotýkají výše uvedených hledisek.

•


•


Dodatečné informace pro dokreslení kontextu


34

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Ukazatele společenských vlivů

Odpovědnost za produkty

hledisko: komunita

Ukazatele odpovědnosti za výrobky se zaměřují na výrobky a služby produkované reportující organizací a přímo ovlivňující zákazníky. Konkrétně se zaměřují na zdravotní a bezpečnostní parametry, poskytované informace o výrobcích i službách a jejich označení, na marketing a ochranu soukromí zákazníků.

ZÁKLADNÍ

SO1 Povaha, rozsah a efektivita veškerých programů a postupů vyhodnocujících a kontrolujících dopady provozů organizace na místní komunity (všechny fáze činnosti: příchod a zahájení provozu; provozní fáze; ukončení provozu a odchod).

ZÁKLADNÍ

SO2 Percentuální podíl a celkový počet obchodních útvarů analyzovaných z hlediska rizika korupce.

ZÁKLADNÍ

SO3 Percentuální podíl zaměstnanců, kteří prošli školením o protikorupčních zásadách společnosti.

ZÁKLADNÍ

hledisko: korupce

SO4 Opatření přijatá v reakci na případy korupce.

Tato hlediska jsou pokryta především prostřednictvím údajů o interních postupech a mírou, do jaké jsou tyto postupy dodržovány.

Údaje o manažerském přístupu Poskytují stručné údaje o manažerském přístupu k záležitostem spojeným s níže uvedenými hledisky odpovědnosti za výrobky: •

Zdraví a bezpečí zákazníků;

•

Označení produktů a služeb;

•

Marketingová komunikace;

•

Soukromí zákazníků;

•

Dodržování právních předpisů.

ZÁKLADNÍ

hledisko: veřejná politika

DODATEČNÉ

SO5 Stanoviska z hlediska veřejné politiky a účast na rozvoji veřejné politiky a lobbování.

cíle a výsledky

SO6 Celková hodnota finančních a věcných příspěvků politickým stranám, politikům a souvisejícím institucím rozčleněná podle zemí.

hledisko: protikonkurenční chování

DODATEČNÉ

SO7 Celkový počet právních zákroků v případech protikonkurenčního chování a monopolních praktik. Výsledky těchto zákroků.

hledisko: dodržování zákonných norem

ZÁKLADNÍ

SO8 Peněžní hodnota významnějších pokut a celkový počet nepeněžních sankcí za nedodržení zákonů a předpisů.

Cíle celé organizace pro činnosti dotýkající se výše uvedených hledisek odpovědnosti za produkty. Kromě ukazatelů výkonu GRI použijte pro prezentaci výsledků ve vztahu ke stanoveným cílům i ukazatele šité na míru vaší organizaci (bude-li to potřeba). politiky či koncepce

Stručná, celoorganizačně platná politika či koncepce dokumentující celkový závazek organizace respektovat hlediska odpovědnosti za produkty nebo odkaz na tento dokument umístěný na veřejně přístupném místě (například odkaz na internetové stránky). odpovědnost organizace

Uveďte nejvyšší manažerskou pozici s provozní odpovědností z hlediska odpovědnosti za produkty nebo popište, jak je provozní odpovědnost za tato hlediska rozdělena mezi členy vyššího managementu. Tento postup se liší od Údajů 4.1, které se zaměřují na struktury na organizačně správní úrovni.

35

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0



Ukazatele míry přejímané odpovědnosti za výrobky

Procedury vztahující se k tréninkům a zvyšování povědomí zaměstnanců o hlediscích odpovědnosti za výrobky.

Hledisko: Zdraví a bezpečí zákazníků


DODATEČNÉ

dodatečné informace pro dokreslení kontextu


Hledisko: Označení výrobků a služeb

PR3 Typy požadovaných informací o produktech a službách a percentuální podíl významných produktů a služeb, jichž se tyto informace týkají. PR4 Celkový počet případů neplnění předpisů a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se informací o produktech, službách a jejich značení. Rozčlenit podle typu učiněného závěru.

•


•


•


•


PR2 Celkový počet případů neplnění předpisů a dobrovolně přijatých kodexů, které se týkají zdravotních a bezpečnostních dopadů produktů a služeb v průběhu jejich životnosti. Rozčlenit podle typu učiněného závěru.

ZÁKLADNÍ

Seznam certifikátů dokladujících systémy certifikace nebo hodnocení činností organizace v společenskopracovní oblasti, nebo jiných postupů auditu/ potvrzování zveřejňovaných informací organizace nebo jejího dodavatelského řetězce.

ZÁKLADNÍ


PR1 Fáze životního cyklu výrobků a služeb, v jejichž průběhu jsou vyhodnocovány jejich vlivy na zdraví a bezpečí zákazníků s cílem zajistit zlepšení a percentuální podíl významných kategorií produktů a služeb, na které se tyto postupy vztahují.

DODATEČNÉ

RG

DODATEČNÉ

PR5 Předepsané postupy pro zajištění spokojenosti zákazníků včetně výsledků průzkumů s měřením spokojenosti zákazníků.

Hledisko: Marketingová komunikace

ZÁKLADNÍ

DODATEČNÉ

36

© 2000-2006 GRI

PR6 Programy pro dodržování zákonů, norem a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se marketingových sdělení včetně reklamy, propagace a sponzorství. PR7 Celkový počet případů nedodržení předpisů a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se marketingových sdělení včetně reklamy, propagace a sponzorství, rozčleněné podle učiněných závěrů.

Verze 3.0

RG


DODATEČNÉ

ledisko: Soukromí zákazníků

PR8 Celkový počet zdůvodněných stížností na porušení soukromí zákazníků a ztráty dat o zákaznících.

37

ZÁKLADNÍ

Hledisko: Dodržování právních předpisů

PR9 Peněžní hodnota významných pokut za neplnění zákonů a předpisů týkajících se zajišťování a používání produktů a služeb.

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Všeobecné poznámky k reportingu Sběr dat

výkonu). Pokud se organizace při vypracování zprávy řídila zvolenými Pokyny a Rámcovými dokumenty GRI, není stanovena minimální délka publikované zprávy.

Vyhodnocení proveditelnosti

Komunikační médium

Proces stanovování obsahu zprávy vede k vypracování seznamu témat a ukazatelů, o nichž by organizace měla zveřejnit potřebné informace. Nicméně, praktické problémy, jako je například dostupnost dat, cena za jejich získání, utajení některých informací, spolehlivost získaných informací a další faktory, mohou vést k legitimnímu rozhodnutí určité informace nezveřejňovat. Pokud organizace k takovému rozhodnutí dojde, měla by zpráva na tuto skutečnost poukázat a jasně vysvětlit, proč bylo toto rozhodnutí učiněno.

Vhodná komunikační média pro zveřejnění zprávy o udržitelném rozvoji jsou jak elektronická média (např. CD-ROM), internetové stránky nebo tištěná podoba. Organizace mohou prezentovat svou zprávu na internetu a zároveň vydat její tištěnou podobu, mohou si ale také zvolit možnost publikovat zprávu jen jedním z uvedených způsobů. Například organizace si mohou zvolit publikovat detailní zprávu na internetu a zároveň publikovat její shrnutí obsahující strategii, analýzu a výsledky organizace v tištěné podobě. Volba bude pravděpodobně záviset na rozhodnutích organizace o délce sledovaného období, o četnosti a způsobech aktualizace obsahu zprávy, pravděpodobných uživatelích zprávy a dalších praktických rozhodnutích, jako je strategie pro distribuci této zprávy. Alespoň jedno médium (internet nebo tištěný dokument) by mělo uživatelům poskytnout přístup ke všem informacím o sledovaném období.

Agregace a dis-agregace dat

Reportující organizace musí stanovit míru agregace zveřejněných informací. To vyžaduje vytvoření rovnováhy mezi mírou informační hodnoty zveřejněných informací (která je většinou nepřímo úměrná jejich agregaci, např. rozdíl v informační hodnotě údajů o jednom provozu nebo o provozech organizace v celé zemi). Agregace informací může vést k výrazné ztrátě informační hodnoty a taktéž může vést ke smazání jinak jasně viditelných, obzvláště silných nebo slabých výsledků v individuální oblasti. Na druhou stranu, zbytečně detailní úroveň poskytovaných dat může ovlivnit míru celkového porozumění zveřejňovaným informacím. Reportující organizace by měla s pomocí zásad a pokynů pro zveřejňování ukazatelů zvolit vhodnou míru detailnosti informací. Dis-agregace (detailnost) se může lišit ukazatel od ukazatele, všeobecně však platí, že detailní informace mají větší vypovídací hodnotu než jeden agregovaný údaj.

Forma a četnost zveřejňovaných zpráv Definice: Sustainability Report – zpráva

Četnost vydávání zpráv

Organizace by měly stanovit pevný, periodicky se opakující cyklus pro zveřejňování zpráv o uržitelném rozvoji. Mnoho organizací si pravděpodobně zvolí roční cyklus, nicméně některé organizace vydávají zprávy jen jednou za dva roky. Organizace může pravidelně aktualizovat zveřejňované informace o výsledcích svého působení i mezi jednotlivými konsolidovanými zprávami. Tento postup je výhodný pro zainteresované skupiny, které tak získají okamžitý přístup k aktuálním informacím. Nevýhodou tohoto přístupu je omezená srovnatelnost zveřejňovaných informací. Nicméně organizace by stále měly udržovat předvídatelný cyklus zveřejňování informací popisujících celé sledované období.

o udržitelném rozvoji

Sustainability report je označení pro ucelenou, konsolidovanou a zveřejněnou zprávu poskytující přiměřené a vyrovnané údaje o výsledcích organizace za konkrétní sledované období. Zainteresované skupiny by měly mít možnost získat všechny informace uváděné v této zprávě z jediného místa, např. z Obsahového rejstříku GRI. Pokud nejsou zainteresovaným skupinám přímo zpřístupněny další dokumenty (např. přímým odkazem na konkrétní internetové stránky nebo uvedením konkrétní stránky v konkrétní tištěné publikaci), neměly by být uváděny jako zdroj informací pro běžně zveřejňované údaje GRI (například ukazatel

38

© 2000-2006 GRI

Zveřejňování ekonomických, environmentálních a společenských výsledků organizace může být časově sladěno se zveřejňováním dalších zpráv o činnosti organizace, například s výročními finančními výkazy, nebo s nimi může být integrováno. Časové sladění zveřejnění a přípravy těchto zpráv povede k užšímu propojení finančních výsledků organizace a výsledků jejího působení v ekonomické, environmentální a společenské oblasti.

Verze 3.0

RG


Aktualizace obsahu zprávy

Při přípravě nové zprávy může organizace určit informační oblasti, které se od vydání poslední zprávy nezměnily (např. doposud neaktualizované směrnice). Organizace si může zvolit, že bude aktualizovat pouze ta témata a ukazatele, která se od doby vydání poslední zprávy změnily a zbytek použít v nezměněné podobě. Například, organizace si může zvolit reprodukovat informace o směrnicích, které se od doby vydání poslední zprávy nezměnily, a pouze aktualizovat hodnoty použitých ukazatelů. Flexibilita takového přístupu bude do značné míry záviset na volbě komunikačního média. Témata, jako je strategie a analýza a také ukazatele výkonu, se pravděpodobně budou měnit v každém sledovaném období. Jiné informace, například profil organizace a způsob jejího řízení, se mění pomaleji. Bez ohledu na zvolenou strategii platí, že ucelené informace vztažené ke sledovanému období musí být přístupné z jediného místa (například ve formě papírového nebo internetového dokumentu).

Zajištění kvality zveřejněných informací

při přípravě informací, přičemž jde o jiný proces než v případě aktivit, jejichž cílem je zhodnotit nebo potvrdit kvalitu nebo úroveň výkonu organizace formou vydávaných certifikátů výkonu nebo zhodnocení dodržování právních předpisů. Celkově platí, že externí ověření kvality zprávy podle Reportingového rámce GRI musí splňovat následující podmínky: •

J e vykonáváno skupinami nebo jedinci vně organizace, kteří jsou prokazatelně kompetentní v předmětné oblasti a ověření kvality;

•

J e zajištěno systematickým, dokumentovaným, důkazy podloženým způsobem charakterizovaným definovanými procedurami;

•

odnocení, zda zpráva poskytuje přiměřenou H a vyrovnanou prezentaci výkonu, zvláště pak s ohledem na věrohodnost dat použitých při přípravě zprávy a na celkovou volbu témat;

•

ověření kvality využívá skupin nebo jedinců, K kteří nejsou nadmíru omezováni svým vztahem k reportující organizaci nebo jejím zainteresovaným skupinám a kteří jsou schopni vydat nezávislý a nezaujatý posudek o kvalitě zveřejněné zprávy;

•

Hodnotí, do jaké míry se tvůrce zprávy při své práci řídil Reportingovým rámcem GRI (včetně zásad reportingu);

•

ýsledky jsou prezentované v názorech nebo sérii V závěrů veřejně přístupných v písemné podobě a obsahují také prohlášení subjektu ověřujícího kvalitu zprávy o jeho vztahu s reportující organizací.

Možnosti zajištění kvality zveřejněných informací

Organizace užívají širokou škálu postupů, jejichž účelem je posílit důvěryhodnost zveřejňovaných zpráv. Organizace mohou mít zavedené systémy vnitřní kontroly, včetně funkcí interního auditu, jako součást procesů řízení a zveřejňování informací. Tyto interní systémy jsou důležité pro celkovou integritu a důvěryhodnost zveřejňované zprávy. Nicméně GRI doporučuje nezajišťovat kvalitu zpráv o udržitelném rozvoji pouze z vnitřních zdrojů, ale také z vnějších zdrojů. Existuje mnoho přístupů k externímu ověření kvality zprávy, včetně využití služeb profesionálních subjektů, porot složených ze zástupců zainteresovaných skupin a dalších, externích skupin a jedinců. Bez ohledu na konkrétní způsob ověření kvality zprávy však vždy platí pravidlo, že by tuto službu měly zajišťovat kompetentní skupiny nebo jedinci zevně reportující organizace. Tyto služby mohou vykonávat skupiny nebo jedinci, kteří se řídí profesními standardy kvality, nebo využívající systematické, dokumentované a důkazy podložené procesy, které však nejsou řízeny žádnými konkrétními standardy.

Jak již bylo uvedeno v údajích o profilu organizace, bod 3.13, organizace by měly zveřejnit informace o svém přístupu k externímu ověření kvality zprávy.

Termín „externí ověření“, který je používaný GRI, označuje aktivity jejichž výsledkem je zveřejněný závěr o kvalitě publikované zprávy a v ní obsažených informací. To předpokládá mimo jiné i zvážení výchozích procesů

39

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Slovníček pojmů Běžně zveřejňované informace

Hlediska ukazatelů

Pokyny uvádějí témata a informace, která jsou významná pro většinu organizací a jsou středem zájmu většiny zainteresovaných skupin, a proto by měly být součástí každé zprávy. Tyto údaje jsou rozděleny do tří skupin:

Všeobecné druhy informací vztahujících se ke konkrétní kategorii ukazatelů (např. spotřeba energie, dětská práce, zákazníci).

•

Hranice

•

•

rofil organizace a její strategie, pro účely reportingu P a lepšího pochopení výsledků organizace zasazené do celkového kontextu. Patří sem strategie organizace, její profil, způsoby řízení a manažerský přístup; daje o manažerském přístupu popisují, jak Ú organizace přistupuje k dané sadě témat. Jejich účelem je poskytnout kontext pro porozumění výsledkům organizace v konkrétní oblasti. ýkonnostní ukazatele vytváří porovnatelné V informace o výsledcích a vlivech organizace v ekonomické, environmentální a společenské oblasti.

Dodatečné ukazatele Dodatečné ukazatele jsou ukazatele uváděné v Pokynech GRI. Tyto ukazatele reprezentují vznikající postupy nebo se zaměřující na témata, která mohou být významná pro některé organizace, nikoliv však pro většinu organizací.

Downstream Výraz „downstream entities - downstreamové organizační jednotky“ je založen na konceptu výrobního řetězce, který pokrývá veškeré činnosti od momentu těžby přírodních surovin až do chvíle, kdy se konečný výrobek nebo služba dostane ke klientovi a ten je začne užívat. „Downstream“ označuje organizace, které hrají roli v distribuci nebo užití výrobků a služeb poskytovaných reportující organizací, nebo hrají roli ve vyšším kroku výrobního řetězce, než hraje reportující organizace (tj. mezi reportující organizací a konečným uživatelem výrobku).

Global Reporting Initiative – Globální reportingová iniciativa Vizí GRI je stav, ve kterém je reporting ekonomických, environmentálních a společenských výsledků všech organizací stejně běžnou a srovnatelnou záležitostí jako finanční reporting. GRI naplňuje svou vizi vývojem i neustálým zlepšováním a rozšiřováním kapacit využívajících Rámec Sustainability Reportingu GRI. Všechny součásti tohoto rámce jsou vyvíjeny formou globálního,

40

připomínkovacího procesu zainteresovaných skupin a jejich konsenzu o přístupu k reportingu udržitelného rozvoje.

© 2000-2006 GRI

Hranice zprávy o udržitelném rozvoji představuje seznam organizačních jednotek, jejichž výsledky jsou zahrnuty do zprávy reportující organizace.

Kategorie ukazatelů Široké oblasti nebo sestkupení témat udržitelného rozvoje. Kategorie obsažené v Pokynech GRI jsou: ekonomické/ hospodářské, environmentální/ekologické a společenskosociální. Seskupení sociálních témat je dále kategorizováno pojmy Pracovní postupy, Lidská práva, Společnost a Odpovědnost za výrobky. Každá kategorie může mít několik hledisek a ukazatelů.

Nezávislý člen rady/výboru Definice slova „nezávislý“ se mohou měnit s ohledem na právní působnost. „Nezávislý“ většinou znamená, že člen rady/výboru nemá v dané organizaci vlastní finanční zájmy ani mu z ní neplynou jiné potenciální výhody, které by mohly vést ke střetu zájmů. Organizace, které se řídí se Pokyny, by měly definovat, jak rozumí pojmu „nezávislý“.

Obsahový rejstřík zprávy Obsahový rejstřík zprávy představuje tabulku nebo matici obsahující výčet všech běžně zveřejňovaných informací a udává, kde ve zprávě jsou tyto informace uvedeny (číslo stránky nebo URL odkaz). Reportující organizace mohou taktéž přidat odkazy na ukazatele, které jsou pro danou organizaci jedinečné (a které nejsou součástí Pokynů GRI). Obsahový rejstřík zprávy poskytuje jejím uživatelům rychlý přehled o informacích uvedených ve zprávě a o případném umístění některých údajů v jiných dokumentech, např. ve finančních výkazech nebo dříve publikovaných zprávách o udržitelném rozvoji organizace.

Profil organizace Základní údaje o reportující organizaci uvedené a očíslované v 2. části Pokynů a udávající celkový kontext pro reporting a porozumění výsledkům organizace (např. 2.1, 3.13).

Verze 3.0

RG


Protokol ukazatele

Upstream

Protokol ukazatele uvádí definice, pokyny pro shromažďování dat a další informace nápomocné pro zaměstnance připravující zprávu. Jejich cílem je zajistit konzistenci v interpretaci ukazatelů výkonu. Pro každý z ukazatelů popsaných v Pokynech existuje Protokol ukazatele.

Výraz „upstream entities - upstreamové organizační jednotky“ je založen na konceptu výrobního řetězce, který pokrývá veškeré činnosti od momentu těžby přírodních surovin do chvíle, kdy se konečný výrobek nebo služba dostane ke klientovi a ten je začne užívat. „Upstream“ označuje organizace, které hrají roli v dodavatelském řetězci reportující organizace nebo, všeobecně řečeno, hrají roli v rannější fázi výrobního řetězce než reportující organizace.

Pro významy slov nebo konceptů obsažených přímo v textu věnovanému jednotlivým ukazatelům prostudujte protokoly ukazatelů.

Reportingový rámec GRI Reportingový rámec GRI si klade za cíl poskytnout všeobecně uznávaný rámec pro reporting výsledků organizací v oblasti ekonomického, environmentálního a společenského působení. Rámec sestává z Pokynů pro Sustainability reporting, Protokolů jednotlivých ukazatelů, Technických protokolů a Sektorových dodatků.

Sektorové dodatky Sektorové dodatky doplňují Pokyny interpretacemi a návody jak se Pokyny řídit v odlišných sektorech, a obsahují také specifické ukazatele platné pro konkrétní sektory. Vhodné sektorové dodatky by neměly nahrazovat Pokyny GRI, ale měly by být používány společně s nimi.

Sustainability Report, Zpráva o udržitelném rozvoji „Sustainability reporting“ je souhrnné označení pro proces měření, zveřejňování a přijímání odpovědnosti za vlivy v důsledku činností organizace a zároveň představuje snahu o směřování organizace na cestě k udržitelnému rozvoji. Zpráva o udržitelném rozvoji poskytuje vyrovnaný a přiměřený obraz výkonu organizace vzhledem k trvale udržitelnému rozvoji, včetně jejích pozitivních i negativních příspěvků.

Výkonnostní/výsledkové ukazatele/indikátory Kvalitativní nebo kvantitativní informace o výsledcích nebo výstupech spojených s činností organizace. Tyto informace musejí být porovnatelné a musejí poukazovat na změnu v čase.

Zainteresovaná skupina Zainteresované skupiny je možné definovat jako skupiny nebo jednotlivce: (a) u nichž lze rozumně očekávat, že jsou významně ovlivnění aktivitami, výrobky a/nebo službami reportující organizace; nebo (b) o jejichž aktivitách lze rozumně předpokládat, že ovlivní schopnost organizace úspěšně zavádět své strategie a dosahovat vytýčených cílů.

Základní ukazatel Základní ukazatele jsou ukazatele popsané v Pokynech GRI, jež jsou zajímavé pro většinu zainteresovaných osob, a pokud není rozhodnuto na základě Zásad reportingu GRI jinak, má se automaticky za to, že jsou významné.

Zásada reportingu Koncepty, které popisují výstupy, jichž by měla zpráva o udržitelném rozvoji dosáhnout, a poskytují návod pro rozhodování v průběhu reportingového procesu, například pro rozhodnutí, které ukazatele do zprávy zahrnout a jak pojmout jejich prezentaci.

Unitární struktura řízení Organizace s unitární strukturou představuje organizaci s pouze jedním řídícím orgánem zodpovědným za celou organizaci.

41

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


G3 Poděkování: globální úsilí

Členové pracovní skupiny pro ukazatele

G3 konsorcium:

Pracovní skupina pro ukazatele (IWG) zodpovídala za kontrolu sady ukazatelů jako celku; jejím cílem bylo zajistit kvalitu a konzistenci při tvorbě ukazatelů a jejich celkové zasazení do TAC pokynů.

Následující lidé poskytli významnou podporu vývojovému procesu G3:

G3 podpora dle potřeby: Ministerstvo pro životní prostředí, výživu a rozvoj venkova Velké Británie (DEFRA) a Ministerstvo zahraničních věcí Nizozemí také přispěly k vývoji Pokynů G3.

G3 online podporováno:

G3 Pokyny a protokoly vývoje obsahu Dobrovolníci z podniků, nevládních organizací, z řad řadových zaměstnanců, účetních, investorů, akademiků a dalších skupin se sešli a vytvořili všechny stránky G3 Pokynů a Protokolů. Následující zainteresované subjekty technické pracovní skupiny byly svolány v období od ledna do listopadu 2005 a každá dodala jednu část obsahu G3 Pokynů.

•

Mr. Neil Anderson, Union Network International, UNI

•

Mr. David Bent, Forum for the Future

•

Mr. William R. Blackburn, William Blackburn Consulting

•

Ms. Julie-Anne Braithwaite, Rio Tinto/ICMM

•

Ms. Sarah Forrest, Goldman Sachs International

•

s. Somporn Kamolsiripichaiporn, Chulalongkorn M University

•

r. Robert Langford, The Federation des Experts M Comptables Europeens (FEE)

•

s. Stephanie Maier, Ethical Investment Research M Service (EIRIS)

•

Ms. Asako Nagai, Sony Corporation

•

Mr. Ron Nielsen, Alcan Inc.

•

Mr. Michael Rae, World Wide Fund Australia

•

Ms. Ulla Rehell, Kesko Corporation

•

Mr. George Nagle, Bristol-Myers Squibb

•

Ms. Filippa Bergin, Amnesty International

•

Ms. Giuliana Ortega Bruno, Ethos Institute

IWG spolupracovala se šesti expertními poradními skupinami zodpovědnými za kontrolu ukazatelů a tvorbu technických protokolů pro ukazatele v jejich expertní oblasti.

Členové poradní skupiny pro společenské záležitosti

42

© 2000-2006 GRI

•

Ms. Anne Gambling, Holcim

•

Mr. Sachin Joshi, Center For Social Markets (CSM)

•

r. Craig Metrick, Investor Responsibility Research M Center (IRRC)

Verze 3.0

RG


•

Mr. Keith Miller, 3M

•

s. Tanja D. Carroll, Coalition for Environmentally M Responsible Economies (CERES)

•

s. Ruth Rosenbaum, Center for Reflection, M Education and Action (CREA)

•

Mr. Yutaka Okayama, Toyota Motor Corporation

•

Ms. Glaucia Terreo, Instituto Ethos

•

s. Maria Fatima Reyes, Philippine Institute of M Certified Public Accountants (PICPA)

•

Mr. Peter Wilkinson, Transparency International •

r. Yogendra Kumar Saxena, Gujarat Ambuja M Cements

•

Mr. David Stangis, Intel Corporation

•

Ms. Sonia Valdivia, The Catholic University of Peru

•

Mr. Eric Shostal, Institutional Shareholder Services

•

Ms. Lucian Turk, Dell, Inc.

Poradní skupina pro lidská práva •

s. Marina d'Engelbronner, Humanist Committee M on Human Rights (HOM)

•

Ms. Bethany Heath, Chiquita Brands

•

r. Jorge Daniel Taillant, The Center for Human M Rights and Environement (CEDHA)

•

ev. Mr. David M. Schilling, Interfaith Center on R Corporate Responsibility

•

Ms. Susan Todd, Solstice Sustainability Works Inc.

•

•

s. Michiko Arikawa, Matsushita Electric Industrial M (Panasonic)

Mr. Hirose Chuichiro, Canon

•

Mr. Stephen Frost, Southeast Asia Research Centre

•

Mr. Steve Ouma, Kenyan Human Rights Commission

•

s. Kyoko Sakuma, Sustainability Analysis & M Consulting

•

Mr. Björn Edlund, ABB Ltd. •

Mr. Sean Ansett, Gap Inc.

•

Ms. Marleen van Ruijven, Amnesty International •

s. Deborah Evans, Lloyd’s Register of Quality M Assurance (LRQA)

•

Mr. Pierre Mazeau, Electricité de France (EDF)

•

Mr. Dan Viederman, Verité

Poradní skupina pro záležitosti životního prostředí (Biodiversita a voda) •

Mr. Ian Blythe, Boots Group PLC

•

Mr. Ian Dutton, The Nature Conservancy

•

Ms. Annelisa Grigg, Fauna & Flora International

•

s. Nancy Kamp-Roelands, Ernst & Young M Netherlands/ Royal NIVRA

•

Ms. Erin Musk, City West Water

•

Mr. Mike Rose, SASOL

•

Mr. Fernando Toledo, Codelco

Poradní skupina pro životní prostředí (Znečištění)

43

Poradní skupina pro pracovní záležitosti

© 2000-2006 GRI

Poradní skupina pro ekonomiku •

s. Christine Jasch, Institute for Environmental M Management and Economics(IOEW)

•

Mr. Martin Tanner, Novartis International AG

•

Ms. Helen Campbell, former AccountAbility

•

Mr. Eric Israel, KPMG LLP

•

Ms. Martina Japy, BMJ CoreRatings

•

Ms. Michelle Smith, Rohm and Haas

Verze 3.0

RG


•

Ms. Lisa Acree, Business for Social Responsibility

•

Mr Alan Willis, Alan Willis & Associates

•

Mr. Johan Verburg, NOVIB/Oxfam Netherlands

•

J ennifer Iansen-Rogers, KPMG, The Netherlands, nebyla členem pracovní skupiny, ale poskytovala dle potřeby pomoc k procesním záležitostem

Členové pracovní skupiny Reporting jako proces (RPWG) Pracovní skupina nazvaná Reporting jako proces zodpovídala za aktualizaci a další rozvoj zásad reportingu a za další návody k procesu aplikace G3 Pokynů.

44

•

Ms. Amy Anderson, Starbucks Coffee

•

Mr. Pankaj Bhatia, World Resources Institute (WRI)

•

Mr. Bill Boyle, BP

•

Dr. Uwe Brekau, Bayer AG

•

s. Debra Hall, Coalition for Environmentally M Responsible Economies (CERES)

•

r. Dunstan Hope, Business for Social M Responsibility

•

r. Aqueel Khan, Association for Stimulating Know D How (ASK)

•

Ms. Judy Kuszewski, SustainAbility Ltd.

•

r Brian Kohler, Communications, Energy & M Paperworkers Union of Canada

•

Mr Ken Larson, Hewlett Packard

•

Mr. Steve Lippman, Trillium Invest

•

Mr Luis Perera, PriceWaterHouseCoopers

•

r. Dante Pesce, Vincular, Pontificia Universidad M Católica de Valparaíso

•

Ms Mizue Unno, So-Tech Consulting, Inc.

•

r Cornis van der Lugt, UNEP Division of M Technology, Industry, and Economics (DTIE)

•

Mr. Robert Walker, The Ethical Funds Company

•

r. Ian Whitehouse, Manaaki Whenua Landcare M Research

© 2000-2006 GRI

Komentáře veřejnosti Po výzvě k připomínkování bylo ze strany veřejnosti v průběhu ledna až března 2006 zaznamenáno 270 připomínek k návrhu G3 Pokynů. Tyto připomínky výrazně přispěly ke konečné podobě G3 Pokynů.

Řídící orgány GRI Ucelené informace o řídících orgánech GRI, včetně jejích členů a jejich rolí v rámci těchto orgánů, naleznete na adrese www.globalreporting.org. Komise technických poradců: Skupina sestavená ze 12 expertů pomáhala svými technickými připomínkami a expertními radami udržovat celkovou kvalitu a soudržnost Reportingového rámce GRI. Klíčovou roli v procesech G3 sehrála při doporučení směru pro stanovení celkové struktury dokumentu, při řešení klíčových problémů, jež vyvstaly zvláště kolem obsahu Pokynů; při zajištění procesu, který byl pevně časově odměřen; dále přispěla poskytováním souhlasných/ nesouhlasných doporučení Výkonné radě ohledně přijetí konečné verze G3. Členové komise přijali většinové souhlasné doporučení. Rada zainteresovaných skupin: Tato 48členná skupina utvářela formální politiku fóra zainteresovaných skupin v rámci řídících struktur GRI. Rada poskytovala Výkonné radě konzultace na téma politik a strategických otázek a pomáhala stanovit celkový postup pro vývojový proces G3. Někteří individuální členové rady se přímo účastnili jednání pracovních skupin G3. Rada většinově odsouhlasila rozhodnutí publikovat G3 pokyny. Výkonná rada: Tato 16členná skupina nese hlavní zmocňující, finanční a právní odpovědnost za GRI. Zastává roli konečné rozhodovací autority ve věcech schvalování revizí Pokynů GRI a pracovních plánů. V průběhu procesů G3 rada vydávala pokyny a určovala směr vývoje. Poté, co rada obdržela doporučení z TAC a SC, jednohlasně schválila zveřejnění G3 Pokynů. Sekretariát GRI: Pod vedením výkonného ředitele zavádí sekretariát Pokyny a plány technické práce schválené Výkonnou radou GRI. Dále řídí komunikaci, efektivní spolupráci s externím prostředím, vztahy se

Verze 3.0

RG


zainteresovanými skupinami a finanční administraci. Sekretariát podporuje práci Výkonné rady, Rady zainteresovaných skupin a Technické poradní komise.

Konzultanti V průběhu procesu G3 zajistil sekretariát GRI (placenou) pomoc ze strany následujících konzultantů: •

csrnetwork (Lead consultant – Mark Line)

•

Just Solutions (Lead consultant – Vic Thorpe)

•

onValues (Lead consultant - Ivo Knopfel)

•

Ove Arup (Lead consultant - Jean Rogers)

•

esponsibility Matters (Lead consultant – Mark R Brownlie)

•

Sandra Pederson, Editor

•

Source-Asia (Lead consultant – Paul Wenman)

•

Triple Innova (Lead consultant - Michael Kundt)

•

niversity of Amsterdam (Lead consultant - Jeffrey U Harrod)

Právní odpovědnost Tento dokument, jehož cílem je prosazovat Sustainability reporting, byl vytvořen prostřednictvím jedinečného konzultačního procesu zainteresovaných skupin, který spojil zástupce reportujících organizací a uživatelů informací, obsažených ve výsledných zprávách, z celého světa. Výkonná rada GRI doporučuje všem organizacím, aby se řídily při reportingu Pokyny pro reporting o udržitelném rozvoji GRI (GRI Pokyny); příprava a zveřejnění zpráv částečně nebo zcela založených na Pokynech je zodpovědností těch, kdo zprávy vypracovávají. Výkonná rada GRI ani GRI proto nenese odpovědnost za jakékoliv důsledky nebo škody, přímé či nepřímé, vzniklé v důsledku použití Pokynů GRI při přípravě zpráv, nebo v důsledku použití zpráv vytvořených podle Pokynů GRI.

Žádost o upozornění na vznik nové zprávy Žádáme organizace, které se při přípravě zprávy o udržitelném rozvoji řídily Pokyny nebo prvky Reportingového rámce GRI, aby vyrozuměly GRI o zveřejnění každé nové zprávy. Při tomto ohlášení mohou reportující organizace zvolit některou libovolnou nebo všechny z následujících možností: •

J ednoduše upozornit na zveřejnění zprávy a poskytnout GRI tištěnou a/nebo elektronickou verzi zprávy.

•

Zaregistrovat zprávu do online databáze zpráv GRI.

•

Požádat GRI o kontrolu uvedené aplikační úrovně.

Autorská a vlastnická práva a ochranné známky Tento dokument je chráněn autorskými právy Stichting Global Reporting Initiative (GRI). Reprodukce a distribuce tohoto dokumentu pro informační účely a/nebo použití je povolena bez předchozího svolení ze strany GRI. Za jiným účelem však není možné tento dokument, ani jeho části reprodukovat, ukládat, překládat nebo převádět, v libovolné formě nebo libovolným způsobem (elektronické, mechanické, fotokopírováním, záznamem nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného svolení GRI. Global Reporting Initiative, logo Global Reporting Initiative, Sustainability Reporting Guidelines a GRI jsou obchodní známky Global Reporting Initiative.

45

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Více informací o GRI a pokynech pro Sustainability reporting je možné získat na adrese: www.globalreporting.org [email protected]

Global Reporting Initiative PO Box 10039

Překlad směrnic Překlad Pokynů pro Sustainability Reporting zabezpečilo zájmové sdružení Business Leaders Forum v rámci projektu „Společenská odpovědnost firem – nový faktor firemní konkurenceschopnosti“. (www.blf.cz; www. csr-online.cz)

Business Leaders Forum Štěpánská 61, 116 02 Praha 1, Czech Republic www.blf.cz

1001 EA Amsterdam

www.csr-online.cz

The Netherlands Tel: +31 (0) 20 531 00 00 Fax: +31 (0) 20 531 00 31 © 2000-2006 Global Reporting Initiative. Všechna práva vyhrazena.

Originál Pokynů je vypracován v anglickém jazyce, proto v případě nezávislé kontroly je nutné brát anglický originál jako závazný. Nejnovější verzi Pokynů naleznete na www.globalreporting.org .

Nezávislou kontrolu provedli: Stanislav Kužel – Czech Coal a.s. Radomír Mervart – DAMOVO Česká republika s.r.o.

46

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

RG


Rádi bychom poděkovali: společnosti Czech Coal a. s. za odbornou podporu při práci na překladu Pokynů pro Sustainability Reporting

Tento překlad byl realizován v rámci projektu „Společenská odpovědnost firem – nový faktor firemní konkurenceschopnosti“, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky.

Czech Coal a.s. Evropská 2690/17, 160 00 Praha 6 Czech Republic www.czechcoal.cz

společnosti New In Production za grafickou spolupráci na české verzi

New In Production s. r. o. Šrobárova 24, 101 00 Praha 10 Czech Republic www.nip.cz

společnosti Ethics2biz Solutions Ltd. , zvláště pak Bruce Gahirovi za impuls pro odstartování práce na překladu

a členům BLF za jejich odborné připomínky a podporu. ABB; Advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ a spol.; AMERICAN EXPRESS; BAŤA; ČESKÁ SPOŘITELNA; ČSOB; D.D.M.; DELOITTE ADVISORY; DHL EXPRESS ČR; FALKENSTEINER HOTEL MARIA PRAG; GRID INTERNATIONAL CZ; HAUSKA & PARTNER; HOTEL DIPLOMAT; HOTEL PALACE PRAHA; HOTELPRO; INSITE; INTENT; JOHNSON & JOHNSON; JUWITAL; KOMERČNÍ BANKA; KOVOHUTĚ PŘÍBRAM NÁSTUPNICKÁ; LUCERNA BARRANDOV; M.C.TRITON; MCDONALD'S; METROSTAV; MUCOS PHARMA CZ; POINT.X; SKANSKA CZ; TC MACH; TELÉFONICA O2 CZECH REPUBLIC; THERMAL – F; UNILEVER; VESKOM; VODAFONE; WALD PRESS

47

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

AL

Aplikační úrovně GRI

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

AL


Aplikační úrovně GRI Stručný přehled

Hodnota úrovní

Tvůrci zprávy o udržitelném rozvoji by měli uvést, do jaké míry se při své práci řídili principy Reportingového rámce GRI. Tento údaj je vyjádřen systémem tzv. „Aplikačních úrovní“.

Cílem úrovní je poskytnout:

Aby tento systém uspokojil potřeby všech tvůrců zpráv o udržitelném rozvoji, od začátečníků po pokročilé tvůrce reportů, přes ty, kteří stojí někde uprostřed, pracuje se třemi úrovněmi dodržování Pokynů GRI. Jednotlivé aplikační úrovně jsou označeny písmeny C, B a A. Kritéria platná pro každou úroveň odrážejí míru dodržování zásad reportingového rámce GRI. Znaménko „plus“ (+) používané vedle označení jednotlivé úrovně (např. C+, B+ nebo A+) poukazuje na kontrolu uvedených údajů externím subjektem.

•

Čtenářům zprávy informace o tom, jak dalece se autoři zprávy řídili Pokyny GRI a dalšími prvky Reportingového rámce.

•

Tvůrcům zprávy vizi nebo cestu pro postupné přidávání další prvků Reportingového rámce GRI.

Vyhlášení aplikační úrovně jasně vyjadřuje, jaké prvky Reportingového rámce GRI byly použity při přípravě zprávy o udržitelném rozvoji. •

Podněty pro začátečníky: Úrovně poskytují začínajícím tvůrcům zpráv o udržitelném rozvoji startovací čáru a zdůrazňují důležitost postupného rozšiřování obsahu zprávy v čase.

•

Uznání zkušeností pokročilých tvůrců zpráv: Rostoucí počet tvůrců zpráv o udržitelném rozvoji vyvinulo sofistikované reportingové systémy vycházející z reportingového rámce GRI a obsahující zajištění kvality prezentovaných informací. Tito tvůrci hledají způsoby, jak svou kvalitně odvedenou práci předat čtenářům skrze své zprávy, pokud možno jednoduchým a srozumitelným způsobem.

Jak systém aplikačních úrovní funguje? Autor zprávy sám vyhlásí aplikační úroveň na základě vlastního porovnání obsahu zprávy a kritérií Aplikačních úrovní GRI (viz druhá strana letáku). Reportující organizace mohou, kromě vlastního vyhlášení aplikační úrovně, zvolit ještě jednu nebo obě z následujících možností:

1

•

ožádat třetí stranu o zhodnocení správnosti P vyhlášené aplikační úrovně.

•

ožádat GRI o kontrolu správnosti vyhlášené P aplikační úrovně.

© 2000-2006 GRI

AL


Kritéria aplikačních úrovní Zprávy, které mají splňovat úrovně C, C+, B, B+, A nebo A+, musí obsahovat všechna kritéria pro danou úroveň.

VÝSTUP

G3 Ukazatele výkonu & ukazatele uvedené v sektorových dodatcích

VÝSTUP

Nejsou vyžadovány

G3 Údaje o manažerském přístupu

Zpráva obsahuje alespoň 10 ukazatelů výkonu, přičemž společenská, ekonomická a environmentální oblast musí být (každá) zastoupena alespoň jedním ukazatelem.

B

B+

Zpráva obsahuje všechna kritéria úrovně C plus: 1.2 3.9, 3.13 4.5 - 4.13, 4.16 - 4.17

Údaje o manažerském přístupu pro všechny kategorie ukazatelů

Zpráva obsahuje alespoň 20 ukazatelů výkonu, přičemž oblasti, ekonomická a environmentální, oblasti lidských práv a pracovních záležitostí a oblast společenská a oblast odpovědnosti za produkty musí být (každá) zastoupena alespoň jedním ukazatelem.

A

A+

Stejné požadavky jako u úrovně B

Údaje o manažerském přístupu pro všechny kategorie ukazatelů

Zpráva obsahuje, s přihlédnutím k zásadě významnosti, všechny základní ukazatele G3 a sektorové dodatky* (tj. zpráva buď a) tyto ukazatele zahrnuje nebo b) uvádí, proč konkrétní ukazatele nejsou zahrnuty).

Zpráva externě kontrolována

VÝSTUP

Zpráva obsahuje body: 1.1 2.1 - 2.10 3.1 - 3.8, 3.10 - 3.12 4.1 - 4.4 , 4.14 - 4.15


Standartní údaje

G3 Profil organizace

C+


C

Aplikační úrovně

*Konečná verze Sektorového dodatku

Vyhlášení Aplikační úrovně Zpráva by měla obsahovat tabulku aplikačních úrovní GRI, aby bylo jasné, jaká aplikační úroveň byla splněna a kdo toto hodnocení provedl. Výsledná zpráva nemůže být uznána jako zpráva vycházející z kritérií GRI, pokud neobsahuje vyhlášení aplikační úrovně. Tvůrci zpráv se mohou rozhodnout nechat ověřit správnost vyhlášené úrovně třetím subjektem nebo sekretariátem GRI. Tabulku aplikační úrovně mohou tvůrci umístit kamkoliv v rámci tištěné nebo elektronické zprávy. Logicky tato tabulka nejlépe zapadá na následující místa (ovšem není to podmínkou):

2

•

nitřní strana obalu (předního i zadního) tištěné V zprávy;

•

zpráv publikovaných na internetu je vhodná U úvodní stránka nebo stránka s obsahem;

© 2000-2006 GRI

•

apitola věnovaná cílům a parametrům zprávy (viz K Profil organizace 3.1 - 3.11);

•

S polečně s obsahovým indexem GRI (viz Profil organizace 3.12).

Zprávy vycházející z metodiky GRI tato organizace uzná pouze, pokud budou obsahovat alespoň tabulku s označením aplikační úrovně zprávy, jak jí zhodnotili její tvůrci. Kontrola aplikační úrovně třetím subjektem nebo GRI není nutná pro uvedení zprávy na internetových stránkách GRI. Každé použití konkrétní terminologie „Pokynů GRI pro Aplikační úrovně“ musí vycházet z výše uvedených kritérií aplikačních úrovní GRI.

AL


Aplikační úrovně

Vlastní hodnocení Kontrolováno třetím subjektem Kontrolováno GRI

Ikona Kontrolováno GRI

C+

B

2006 2006 20006 2006 20006 2006 2006 2006 2006 GRI REPORT 200GRI 06CHECKED 2006 20006 2006 2006

B

B+

A

A+ Zpráva externě kontrolována

C


Dobrovolné

Povinné

v souladu


2002

Například z této tabulky je zřejmé, že tvůrce zprávy vyhodnotil aplikační úroveň jako B a toto hodnocení bylo kontrolováno jak třetí stranou, tak GRI.

2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 +0062 +0062 +006 20006 2006 200062220006 2006 20 220006 2006 200062220006 2006 20 20006 2006 20006220006 2006 20 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 GRI REPORT GRI REPORT GRI REPORT GRI REPORT GRI REPORT GRI REPORT 200GRI 06CHECKED 2006 2000622200GRI 06CHECKED 2006 2000622200GRI 06CHECKED 2006 2000622200GRI 06CHECKED 2006 200062200GRI 06CHECKED 2006 200062200GRI 06CHECKED 2006 20006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006

C

C

B

B

A

A

Jak požádat GRI o kontrolu aplikační úrovně? Tvůrci zpráv mají možnost požádat GRI o kontrolu aplikační úrovně. Žádosti je možné poslat prostřednictvím internetových stránek www.globalreporting.org. Požádáte-li s dostatečným předstihem, GRI zkontroluje vyhlášenou aplikační úroveň ještě před zveřejněním zprávy. Jakmile dojde ke shodě ohledně správné aplikační úrovně, GRI vám poskytne zvláštní ikonu, která odpovídá dohodnuté úrovni. Tuto ikonu pak můžete použít jak v online zveřejňovaných zprávách, tak v jejich tištěné verzi.

•

ontrola Aplikační úrovně GRI neuvádí názor K GRI na kvalitu zprávy a jejího obsahu. Jde pouze o kontrolu, do jaké míry se tvůrci zprávy řídili Reportingovým rámcem GRI.

•

naménko „plus“ (+) (C+, B+, A+) je možné použít Z pouze tehdy, byla-li externě kontrolována kvalita zprávy. Kontrola aplikační úrovně ze strany GRI nenahrazuje externí kontrolu kvality zprávy, a proto nevede k použití znaménka „plus“ (+).

Poznámky ke kontrole Aplikační úrovně GRI:

•

ude-li GRI požádána, aby zkontrolovala aplikační B úroveň C+, B+ nebo A+, zkontroluje, zda zpráva obsahuje prohlášení externího kontrolora kvality.

•

GRI kontroluje aplikační úroveň za poplatek. Tento poplatek se netýká zainteresovaných skupin, které jsou členy GRI (tzv. Organizational Stakeholders).

•

3

RI ve zprávě kontroluje přítomnost kritérií G odpovídajících aplikační úrovni vyhlášené tvůrci zprávy. GRI poskytne tvůrcům zprávy přehled svých zjištění.

© 2000-2006 GRI

AL


Aplikační úrovně a zajištění kvality

Přechod z Pokynů 2002

Aplikační úrovně C+, B+, a A+ je možné vyhlásit pouze tehdy, byla-li kvalita zprávy externě kontrolována. Tvůrce zprávy může vyhlásit „plus“ (+) pouze tehdy, věří-li, že použil mechanismy externího zajištění kvality, které:

Tvůrci zpráv mající zkušenosti s Pokyny 2002 se budou muset rozhodnout, kdy přejít na Pokyny G3. Z tohoto důvodu budou internetové stránky GRI ještě dva reportingové cykly uznávat zprávy vypracované podle Pokynů 2002. (Vypracováváte-li svou první zprávu, měli byste se řídit Pokyny verze 3.0)

•

yužívají služeb externích subjektů kompetentních V v dané věci a využívajících, pro reportující organizaci, externích postupů zajištění kvality;

•

održovaly přesně popsané, vysvětlitelné nebo D dokumentovatelné postupy;

•

hodnotily schopnost zprávy poskytnout Z vyrovnané a přiměřené informace o výkonu a výsledcích organizace s ohledem na použitá data a zvolený obsah a

•

edou k formulaci názoru nebo závěrů dostupných V čtenářům zprávy (viz strana 37 Pokynů verze 3.0).

Bude-li GRI požádána o kontrolu „plusové aplikační úrovně“, zkontroluje, zda zpráva obsahuje prohlášení externího kontrolora kvality. Nebude však zjišťovat, zda externí kontrolor splnil výše uvedená kritéria. Aplikační úrovně mají ukázat cestu pro postupné přidávání dalších a dalších prvků Reportingového rámce GRI při přípravě zpráv o udržitelném rozvoji. V žádném případě nemají nahradit externí zajištění kvality, ani nemají stejnou váhu.

Abyste zdůraznili, že je vaše zpráva založena na Pokynech 2002, vyhlaste jednu z následujících úrovní reportingu. Můžete také požádat GRI o kontrolu, zda je toto prohlášení „v souladu“.

Kritéria pro označení „V souladu“ 2002: 1.

Zpráva se věnuje sekcím 1 až 3 části C.

2. Zpráva obsahuje obsahový index GRI, jak je uvedeno v sekci 4 části C. 3. Zpráva zmiňuje všechny základní ukazatele popsané v sekci 5 části C, a to následujícím způsobem: (a) uvádí údaje vyžadované těmito ukazateli nebo (b) zdůvodňuje, proč některé ukazatele nejsou ve zprávě obsažené. 4.

jistěte se, že je zpráva v souladu s principy U popsanými v části B Pokynů pro úspěšný reporting.

5. Zahrňte do zprávy následující prohlášení podepsané představenstvem nebo generálním ředitelem: „Tato zpráva byla připravena podle Pokynů GRI 2002. Údaje zde obsažené podávají vyrovnané a přiměřené informace o ekonomických, environmentálních a společenských výsledcích naší organizace.“

Kritéria pro označení „V souladu“ 2002: Autor by měl do zprávy zahrnout prohlášení informující o skutečnosti, že zpráva byla vypracována „v souladu“ s Pokyny 2002. Výraz „v souladu“ může být podle potřeby nahrazen následujícími slovními spojeními:

4

© 2000-2006 GRI

•

založena na;

•

vypracována podle;

•

řídí se;

•

následuje;

•

podléhá a

•

odkazuje se.

IP

Definice indikátorů Ekonomika (EC)

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

Definice indikátorů, ekonomika (EC)

Ekonomika Ukazatele výkonu

D o d at e č n é

IP

EC9 Vysvětlení a popis významných nepřímých hospodářských dopadů, včetně jejich rozsahu.

základní

základní

Z ÁKLADNÍ

Základní

Hledisko: Ekonomické výsledky EC1 Získaná a rozdělená přímá ekonomická hodnota, která zahrnuje tržby, provozní náklady, mzdy a platy, dary místním společenstvím a jiné investice v obcích, nerozdělený zisk, platby poskytovatelům kapitálu a platby státu (vládám). EC2 Finanční důsledky a další rizika i možné příležitosti, které pro aktivity organizace vyplývají v důsledku klimatických změn. EC3 Pokrytí závazků stanovených v plánu zaměstnaneckých výhod.

EC4 Významné částky finanční pomoci poskytnuté od státu.

Základní

EC5 Rozsah poměrových ukazatelů standardní nástupní mzdy v porovnání s místní úrovní minimální mzdy v lokalitách, kde má organizace významné provozy.

EC6 Politiky či koncepce, postupy a podíl výdajů směřujících k místním dodavatelům v místech (podle geografické lokace), kde má organizace významné provozy.

Základní

D o d at e č n é

Hledisko: Přítomnost /pozice na trhu

EC7 Postupy místního náboru a podíl členů vrcholového vedení pocházejících z místního společenství v lokalitách, kde má organizace významné provozy.

Základní

Hledisko: Nepřímé ekonomické dopady a vlivy

1

EC8 Vývoj a dopad infrastrukturních investic a služeb zajišťovaných především v obecně prospěšném zájmu - zapojení do komerčních aktivit, příspěvky v naturáliích, bezplatně poskytované služby.

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


Význam Údaje získané sledováním Ukazatelů popsaných v této části vykreslují obraz o výsledcích reportující organizace a měly by poskytovat informace o následujících záležitostech:

návaznost na jiné ekonomické ukazatele. Navzájem propojené jsou taktéž mzdy a zaměstnanecké výhody (EC1.2c a EC5), transakce a státy (EC1.2e a EC4) a investice do komunit (EC1.2.1f a EC8). Ekonomické ukazatele jsou taktéž úzce spjaté s ukazateli v ostatních protokolech, včetně:

•

T ok kapitálu mezi různými zainteresovanými skupinami a

•

EC1. 2.1c, EC5 a LA14, které se týkají mezd;

• •

lavní ekonomické dopady a vlivy organizace na H společnost.

E C1. 2.1c, EC3 a LA3, které se týkají zaměstnaneckých výhod;

•

E C1. 2.1f, EC6, EC8, a SO1, které se týkají interakce s místními komunitami;

•

E C2 (hrozba klimatické změny) a EN3 (přímá spotřeba energie) a

•

E C10 (nepřímé ekonomické dopady) a SO1 (socioeconomické dopady na komunity).

Ekonomické výsledky jsou nezbytné pro čtenáře výsledné zprávy, kteří pak budou lépe rozumět vykazující organizaci a východiskům pro její udržitelný rozvoj. V mnoha zemích jsou tyto informace součástí výročních finančních výkazů a zpráv. Finanční výkazy uvádí informace o finančním postavení organizace, o jejím výkonu a změnách ve finanční situaci. Poukazují také na výsledky řízení finančního kapitálu svěřeného organizaci investory. Co se však v ekonomických výkazech neobjevuje, ale je často vyžadováno uživateli zpráv o udržitelném rozvoji, je příspěvek organizace k udržitelnému rozvoji širšího hospodářského systému, v jehož rámci organizace existuje. Organizace může být finančně zdravá, ale toto finanční zdraví mohlo být vykoupeno za cenu významných vnějších vlivů, které ovlivňují ostatní zainteresované skupiny. Ukazatele ekonomického výkonu mají měřit ekonomické výstupy aktivit reportující organizace a jejich vliv na široké spektrum zainteresovaných skupin. Ukazatele popsané v této části jsou rozděleny na tři kategorie: 1. E konomické výsledky. Tato kategorie ukazatelů se zabývá přímými ekonomickými dopady a vlivy v důsledku činností organizace a zabývá se i přidanou ekonomickou hodnotou těchto aktivit.

Definice Lokality významných provozů Lokality, kde výnosy jediného trhu, náklady, platby ve prospěch zainteresovaných skupin, výroba nebo počty zaměstnanců dosahují takových hodnot, aby představovaly významný podíl na celkových údajích reportující organizace a jsou dostatečně velké, aby hrály zvláště důležitou roli v rozhodování organizace nebo jejích zainteresovaných skupin. Společně budou tyto lokality pravděpodobně představovat většinu výše uvedených hodnot. Reportující organizace by měly uvést a popsat konkrétní kritéria, která byla použita při rozhodování o významu jednotlivých organizačních složek. Při stanovování lokalit významných provozů by se měla reportující organizace řídit Mezinárodním účetním standardem 14 (IAS14).

Všeobecné odkazy •

Internetové stránky Mezinárodní organizace pro účetní standardy (International Accounting Standards Board - IASB) (www.iasb.org) poskytují informace o vhodných Mezinárodních standardech finančního reportingu (International Financial Reporting Standards - IFRS).

•

ři přípravě odpovědí na otázky ekonomických P ukazatelů čerpejte v maximální možné míře z údajů uvedených v auditem kontrolovaných finančních výkazech nebo interním auditem kontrolovaném provozním účetnictví. Sběr dat by se měl vždy řídit následujícími standardy:

2. Pozice na trhu. Tyto ukazatele poskytují informace o interakcích mezi konkrétními trhy. 3. Nepřímé ekonomické vlivy a dopady. Ukazatele, které měří ekonomické dopady a vlivy, k nimž dochází v důsledku ekonomických aktivit a transakcí organizace. Různé ekonomické ukazatele jsou navzájem propojené. Prvky v tabulce přidaných hodnot v EC1 mají přímou

2

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


•

vhodnými Mezinárodními standardy reportingu (IFRS) a jejich výklady vydávanými Mezinárodní organizací pro účetní standardy (IASB) (některé protokoly se odkazují na konkrétní účetní standardy. Tyto standardy by proto bylo vhodné vzít na pomoc)

nebo •

árodními a regionálními standardy, mezinárodně n uznávanými pro účely finančního reportingu.

Reportující organizace by měla jasně uvést, jaké standardy při sběru dat použila a taktéž by měla uvést odkazy na použité zdroje.

Reporting lokálních segmentů Při definování “lokálních údajů” vyžadovaných ukazateli EC1, EC5, EC6 a EC7 by se reportující organizace měla řídit Mezinárodním účetním standardem 14 (IAS14).

4 3

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EC1 Získaná a rozdělená přímá ekonomická

hodnota, která zahrnuje tržby, provozní náklady, mzdy a platy, dary místním společenstvím a jiné investice v obcích, nerozdělený zisk, platby poskytovatelům kapitálu a platby státu (vládám). 1. Význam Data, která popisují tvorbu a dělení ekonomické hodnoty, poskytují základní informace o způsobu, jakým organizace vytvářejí bohatství pro své zainteresované skupiny. Některé prvky tabulky Získané a rozdělené ekonomické hodnoty (ZREH) rovněž popisují ekonomický profil reportující organizace, což může být užitečné při normalizaci ostatních údajů o výsledcích organizace. ZREH zpracovaný na národní úrovni poskytuje užitečný obraz o přímé přidané peněžní hodnotě pro místní ekonomiky.

prezentována v podobě konkrétních finančních částek a zveřejněna v tabulce s následně uvedenou základní strukturou. Pro lepší zhodnocení ekonomických dopadů a vlivů uveďte ZREH pro každou významnou zemi, region nebo tržní úroveň. Reportující organizace by měla popsat kritéria použitá při rozhodování o významu těchto států, regionů a tržních úrovní.

2.2. Pokyny pro jednotlivé řádky tabulky ZREH a)

Tržby:

•

Čisté tržby vypočtené jako rozdíl mezi hrubými tržbami za výrobky a služby a vráceným zbožím, slevami a vyplacenými zákonnými zárukami.

•

Zisky z finančních investic zahrnují hotovost přijatou jako úrok za finanční půjčky, dividendy plynoucí z akciových podílů ve vlastnictví organizace, přijaté licenční poplatky a finanční prostředky získané jako příjem generovaný aktivy organizace (např. pronájmem nemovitého majetku).

D ata o ZREH by se měla čerpat z auditovaných finančních výkazů nebo výkazů zisků a ztrát (VZZ) nebo z interně auditovaného provozního účetnictví reportující organizace. Údaje o ekonomické hodnotě doporučujeme prezentovat v účetních hodnotách v tabulce, ve které jsou rozlišené základní položky globálních operací organizace, viz následující tabulku. Je-li to odůvodnitelné, mohou být data

•

Zisky z prodeje aktiv zahrnují zisky z prodeje hmotného majetku (nemovitostí, infrastruktury, vybavení a zařízení) a nehmotného majetku (např. nehmotných vlastnických práv, designu, obchodních značek).

Položka

Poznámka

2. Zpracování podkladů 2.1 Prezentace:

•

Přímá vytvářená ekonomická hodnota a) Tržby

Čisté tržby plus výnosy z finančních investic a z prodeje aktiv.

Distribuovaná ekonomická hodnota b) Provozní náklady

Platby dodavatelům, nestrategické investice, licenční poplatky a "platby za urychlené vyřízení".

c) Mzdy a zaměstnanecké výhody

Celkové výdaje na zaměstnance - běžně realizované platby, nikoli budoucí závazky.

d) Platby poskytovatelům kapitálu

Veškeré platby činěné ve prospěch subjektů, poskytujících dané organizaci kapitál.

e) Platby ve prospěch státu (podle jednotlivých zemí Hrubé daně – viz poznámku níže)

4

© 2000-2006 GRI

f ) Komunitní investice

Dobrovolné příspěvky a vklady finančních prostředků do širšího společenství - včetně darů.

Získaná ekonomická hodnota (vypočte se jako rozdíl přímé vytvořené ekonomické hodnoty a distribuované ekonomické hodnoty)

Investice, uvolnění vlastního kapitálu atd.

Verze 3.0

IP


b)

Provozní náklady:

f)

Komunitní investice:

•

Finanční platby za materiály, součástky k výrobkům, zařízení a pořízení služeb, vyplacené v hotovosti mimo reportující organizaci. Do této kategorie patří pronájem nemovitostí ve vlastnictví jiných subjektů, licenční poplatky, poplatky za zprostředkování služeb (protože tyto mají čistě komerční cíl), vyplácené tantiémy, platby za smluvní pracovníky, náklady na školení zaměstnanců (pokud probíhá v režii externích školitelů), ochranné pomůcky pro zaměstnance.

•

c)

Mzdy a zaměstnanecké výhody:

Dobrovolné dary a investice širší komunitě, jejichž konečným příjemcem jsou subjekty vně organizace. Patří sem příspěvky charitativním organizacím, nevládním organizacím a výzkumným ústavům (nenapojeným na komerční vývoj a výzkum organizace), fondy na podporu obecní infrastruktury (např. rekreační zařízení) a přímé náklady sociálních programů (včetně uměleckých a vzdělávacích akcí). Údaje by měly uvádět skutečně vyplacené částky v průběhu sledovaného období, nikoliv přislíbené částky.

•

elkový objem mezd sestává z mezd a platů C zaměstnanců včetně odvodů vládním institucím (daně z příjmů zaměstnanců, poplatky, příspěvky na politiku zaměstnanosti) ve jménu zaměstnance. Pracovníci bez statusu zaměstnance nepatří do této kategorie, patří do kategorie provozních nákladů, jako pronajaté služby.

•

U investic do infrastruktury by měla kalkulace výsledné částky zahrnout kromě kapitálových nákladů také náklady na zboží a práci. Údaje o trvalé podpoře zařízení nebo programů (např. organizace finančně podporuje provoz veřejného zařízení) by měly obsahovat provozní náklady.

•

•

elkové zaměstnanecké výhody zahrnují C pravidelné příspěvky (např. příspěvky na penzijní připojištění, firemní vozidla a zdravotní péči) a další podporu pro zaměstnance, jako je poskytnuté bydlení, bezúročné půjčky, výpomoc veřejné dopravě, vzdělávací granty a výplaty odstupného. Nezahrnují však náklady na školení, na pořízení ochranných pomůcek nebo jiné náklady přímo spojené s výkonem práce konkrétních zaměstnanců.

Do této kategorie nepatří investice do právních a podnikatelských aktivit čistě komerčního charakteru. Dary politickým stranám sem sice patří, nicméně jsou detailněji popsány v ukazateli SO6.

•

Jakékoliv investice do infrastruktury za účelem zajištění základních podnikatelských činností organizace (např. stavba silnice k dolu nebo k továrně) nebo za účelem zajištění chodu jednotlivých provozů organizace do této kategorie nepatří. Výpočet celkových investic může zahrnout infrastrukturu vybudovanou mimo hlavní obchodní aktivity reportující organizace, např. výstavba školy nebo nemocnice pro zaměstnance a jejich rodiny.

d)

Platby poskytovatelům kapitálu:

•

Dividendy vyplácené všem akcionářům;

•

rokové splátky ve prospěch subjektů, které Ú organizaci půjčily prostředky.

3. Definice

•

atří sem i úroky ze všech dluhů a půjček P (nejen dlouhodobých dluhů) a také nedoplatky dividend vzniklé v důsledku upřednostnění některých akcionářů.

e)

Platby ve prospěch státu:

•

Veškeré daně (firemní, ze zisku, z nemovitostí atd.) a s nimi související penále zaplacená na mezinárodní, národní a místní úrovni. Tento údaj by neměl obsahovat odložené daně, protože není jisté, zda tyto daně nakonec budou placeny. Podniká-li organizace ve více státech, uvádějte údaje o daních v každé zemi. Organizace by měla uvést, podle jakého klíče údaje segmentovala.

Žádné.

4. Dokumentace Informace vyžadované tímto indikátorem by měly být k dispozici ve finančním oddělení, v pokladně nebo v účetním oddělení.

5. Odkazy, Reference

6 5

© 2000-2006 GRI

•

ezinárodní účetní standard (IAS) 12 o daních z příjmů, M IAS 14 o segmentovém reportingu, IAS 18 o tržbách a výnosech a IAS 19 o zaměstnaneckých výhodách.

Verze 3.0

IP


EC2 Finanční důsledky a další rizika i

•

možné příležitosti, které pro aktivity organizace vyplývají v důsledku klimatických změn.

egulatorních rizik (např. nákladů na aktivity R a systémy vyžadované novými předpisy);

•

říležitostí nabízet nové technologie, P produkty nebo služby řešící problémy vyplývající z klimatických změn a

•

otenciální konkurenční výhody plynoucí P ze zavedených regulatorních nebo technologických opatření vynucených klimatickými změnami.

1. Význam Klimatické změny vytvářejí rizika a příležitosti pro organizace, jejich investory a zainteresované skupiny. Organizace mohou být díky změnám klimatického systému a počasí vystaveny reálnému riziku. Tato rizika mohou zahrnovat dopady v důsledku častějších a silnějších bouří, změn výšky mořské hladiny, změn průměrných teplot a dostupnosti vody. Mohou také ovlivňovat zdravotní stav pracovní síly (např. onemocnění související s horkem nebo šíření nákaz) a v konečném důsledku mohou vyžadovat i relokaci provozů organizace. Tak, jak vlády směřují k regulaci aktivit přispívajících ke klimatickým změnám, organizace přímo či nepřímo odpovědné za emise čelí rizikům, které přináší regulace v podobě zvyšování nákladů nebo dalších faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost. Limity na emise skleníkových plynů mohou pro organizace představovat i příležitosti, protože stimulují vývoj nových technologií a vytváření nových trhů. To platí především v případě organizací, které mohou efektivněji využívat nebo vyrábět energie a energetické výrobky. EN16 vyžaduje zveřejnění celkového množství emisí skleníkových plynů a EN18 vede ke zveřejnění údajů o celkovém dosaženém snížení těchto emisí a o iniciativách s cílem snížit objem emisí produkovaných reportující organizací.

2.3 U veďte, zda management kvantitativně vyhodnotil finanční důsledky (např. náklady na pojištění a kredit oxidů uhlíku, který reprezentuje snižování emisí, např. povolenky) klimatických změn pro organizaci. Kde je možné provést účelnou kvantifikaci, uveďte odhadované finanční dopady klimatických změn a nástroje použité při jejich kvantifikaci.

3. Definice Žádné.

4. Dokumentace Informace vyžadované tímto ukazatelem se mohou nacházet v záznamech nebo zápisech jednání správních orgánů organizace, včetně jednání environmentálních komisí.

5. Odkazy, Reference Žádné.

2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte, zda nejvyšší správní orgán vaší organizace zvážil klimatické změny a s nimi spojená rizika a příležitosti pro vaší organizaci. 2.2 P opiště rizika a/nebo příležitosti vyvolané klimatickými změnami a jejich potenciální finanční důsledky pro reportující organizaci, včetně:

6

•

© 2000-2006 GRI

rozeb spojených s fyzickými změnami H v důsledku měnícího se klimatu (např. důsledky změn počasí a onemocnění souvisejících s horkem);

Verze 3.0

IP


EC3 Pokrytí závazků stanovených v plánu

•

ýchodiska, na jejichž základě byl tento V odhad učiněn a

•

Kdy byl tento odhad proveden.

zaměstnaneckých výhod. 1. Význam Nabídne-li organizace svým pracovníkům plán důchodového zabezpečení, prostředky přislíbené v rámci tohoto plánu se stávají dlouhodobými závazky vůči jeho účasníkům, neboť ti na něj budou spoléhat jako na zdroj svého dlouhodobého ekonomického zajištění. Definované plány zaměstnaneckých výhod mají potenciální dopady na zaměstnavatele ve smyslu závazků, které je nutné splnit. Typy plánů zabezpečení, jež jsou odlišné od uvedeného, nezaručují zaměstnancům ani důchodové zabezpečení ani kvalitu zaměstnaneckých výhod. Volba vhodného plánu nese důsledky jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Avšak řádně finančně zajištěný penzijní plán může napomoci přilákat a udržet stabilní pracovní sílu a podpořit dlouhodobé finanční a strategické plány zaměstnavatele.

2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte, zda struktura plánu důchodového zabezpečení, která je nabízena zaměstnancům, je založena na:

•

S tanovených plánech/programech zaměstnaneckých výhod nebo

•

Jiných typech výhod.

2.2 Uveďte, zda je povinnost zaměstnavatele přispívat na penzi v rámci stanovených plánů zaměstnaneckých výhod zajišťována ze všeobecných prostředků organizace nebo z prostředků vyčleněných ve zvláštním, pro tyto účely zřízeném fondu. 2.3 Jsou-li tyto závazky kryty všeobecnými prostředky organizace, uveďte odhadovanou výši těchto závazků. 2.4 Existuje-li na krytí těchto závazků zvláštní fond, uveďte:

8 7

•

© 2000-2006 GRI

o jaké míry lze očekávat, že prostředky D vyčleněné zvlášť pro tyto účely postačí na krytí závazků organizace vyplývajících z uvedeného schématu;

2.5 Není-li penzijní fond dostatečně finančně zajištěn, vysvětlete strategii a časový harmonogram pro doplnění chybějících prostředků (pokud existují). 2.6 Uveďte, jak velký příspěvek hradí zaměstnanci, případně zaměstnavatel (vyjádřený procentem z hrubé mzdy). 2.7 Uveďte, kolik zaměstnanců z celkového počtu je zapojeno do plánů důchodového zabezpečení (např. účast v povinných nebo dobrovolných schematech, regionálních nebo celostátních schematech nebo ve schematech s finančním dopadem). 2.8 Různé právní systémy (např. státy) různě interpretují a regulují výpočty pro stanovení finančních prostředků nezbytných pro pokrytí těchto plánů. Při výpočtu byste se měli řidit nařízeními a metodami platných právních systémů a uvést souhrnné údaje. Konsolidační techniky by měly být stejné jako při přípravě finančních výkazů organizace. Pamatujte, že důchodové plány podléhají mezinárodnímu účetnímu standardu (IAS) 19. Tento standard se však zabývá i jinými tématy.

3. Definice Plné pokrytí Prostředky vyčleněné na financování plánu se vyrovnají nebo předčí závazky, které vzniknou v důsledku zavedení tohoto plánu.

4. Dokumentace Informace vyžadované tímto ukazatelem byste měli získat ve finančním nebo v účetním oddělení.

5. Odkazy, Reference •

Mezinárodní účetní standard (IAS) 19 zabývající se zaměstnaneckými výhodami.

Verze 3.0

IP


EC4 Významné částky finanční pomoci

poskytnuté od státu. 1. Význam Ukazatel EC4 se zabývá mírou finanční pomoci, kterou reportující organizace získala od státu. Poměr mezi objemem finanční pomoci od státu a výší zaplacených daní může hrát významnou roli při vytváření objektivního obrazu o stavu finančních transakcí mezi organizací a státem.

4. Dokumentace Údaje uvedené v IAS 20 naleznete v účetním oddělení, nebudou však konsolidovány, jak tento ukazatel požaduje.


Mezinárodní účetní standard (IAS) 20 o zúčtování vládních grantů a zveřejňování státní pomoci.

2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte souhrnné předpokládané finanční hodnoty pro následující údaje:

•

Daňové úlevy/kredity;

•

Subvence;

•

I nvestiční granty, granty pro výzkum a vývoj a další, podobné typy grantů;

•

Ocenění a odměny;

•

Úlevy od poplatků;

•

F inanční výpomoc od exportních úvěrových agentur (EÚAs);

•

Finanční pobídky;

•

J iné finanční výhody získané nebo získatelné od jakéhokoliv státu pro jakýkoliv provoz.

2.2 Uveďte, zda je stát zastoupen v akcionářské struktuře.

3. Definice Významná finanční pomoc Významné přímé nebo nepřímé finanční výhody, které nejsou součástí transakce zboží a služeb, ale jsou to stimuly či kompenzace za vykonané činnosti, náklady, aktiva a nebo výdaje s nimi spojené. Poskytovatel finanční pomoci neočekává přímý finanční výnos z poskytnuté pomoci.

8

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EC5 Rozsah poměrových ukazatelů

standardní nástupní mzdy v porovnání s místní úrovní minimální mzdy v lokalitách, kde má organizace významné provozy. 1. Význam Finanční zajištění je jedním ze způsobů, jak může organizace investovat do svých zaměstnanců. Tento ukazatel dokladuje, jak organizace přispívá k blahobytu zaměstnanců ve významných provozních lokalitách. Ukazatel také poukazuje na konkurenceschopnost mezd vyplácených v organizaci a prezentuje informace potřebné pro vyhodnocení vlivu mezd na místní trh práce. Poskytování mezd nad zákonem stanovenou minimální úrovní může být jedním z faktorů, které přispívají k budování silných vztahů s komunitou a které posilují loajalitu zaměstnanců a společenský souhlas s činností organizace. Tento ukazatel je obzvláště závažný u organizací, které odměňují významný podíl svých zaměstnanců způsobem nebo v míře, jež se velmi blíží zákonným omezením nebo minimální mzdě.

2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte, zda mzdy pro významnou část zaměstnanců přesahují minimální zákonem stanovenou mzdu či nikoliv. 2.2 Porovnejte (v procentech) lokální minimální mzdu a standardní nástupní mzdu v organizaci. Porovnání proveďte pro významné provozní lokality.

3. Definice Lokální minimální mzda Minimální mzda představuje nejnižší odměnu, stanovenou za hodinu nebo jiný časový interval odvedené práce, povolenou zákonem. Některé země mají více než jednu stanovenou minimální mzdu (výše minimální mzdy se může lišit v jednotlivých provinciích nebo unijních státech, nebo mohou být stanovené různé úrovně minimální mzdy pro různé kategorie zaměstnanců). V takovém případě uveďte, k jaké minimální mzdě se vztahují publikované údaje. Nástupní mzda Nástupní mzda by měla být definována jako plná mzda nabízená nastupujícím zaměstnancům v nejnižší zaměstnanecké kategorii. Mzdy vyplácené stážistům nebo učňům by neměly být považovány za nástupní mzdy.

4. Dokumentace Možné zdroje informací jsou: mzdové oddělení organizace, finanční či účetní oddělení a případně pokladna. Patřičná státní legislativa také může obsahovat informace vyžadované tímto ukazatelem.


2.3 Zjistěte, jak se tento poměr mění v jednotlivých provozních lokalitách. 2.4 Popište rozdělení poměru nástupní mzdy v organizaci a místních mezd. 2.5 Uveďte definici pro výraz “významné provozní lokality”. 2.6 Řídí-li se vaše organizace platovými výměry, měly by tyto být přepočítány na hodinovou mzdu. 2.7 Uveďte, zda je některým pracovníkům vyplácena pouze minimální mzda a pokud ano, uveďte, jak velké části zaměstnanců. Údaje zpracujte pro všechny významné provozní lokality organizace. Existuje-li několik úrovní minimální mzdy, uveďte, ke které úrovni se zveřejňované informace vztahují.

10 9

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EC6 Politiky či koncepce, postupy

a podíl výdajů směřujících k místním dodavatelům v místech, kde má organizace významné provozy. 1. Význam Možný vliv organizace na místní ekonomiku překračuje hranice přímého zaměstnávání, vyplácení mezd a placení daní. Organizace může nepřímo přilákat dodatečné investice do místní ekonomiky, pokud bude podporovat místní společnosti v dodavatelském řetězci. Reportující organizace může částečně získat nebo udržet společenský souhlas se svojí činností tím, že bude poukazovat na místní pozitivní ekonomické dopady a vlivy. Využívání místních zdrojů může být vhodnou strategií pro zajištění dodávek z místních ekonomik a současně jejich podporu a stabilizaci. Pro geograficky odlehlé lokality může jít dokonce o nejefektivnější strategii. Míra lokálních výdajů může taktéž představovat významný příspěvek místní ekonomice a může být významným faktorem při udržování pozitivních vztahů s místní komunitou. Platí však, že celkový efekt využívání místních zdrojů závisí na dlouhodobě udržitelné existenci dodavatele.

2.5 Upozorněte na jiné faktory ovlivňující výběr dodavatelů, než jen jejich geografické umístění (např. náklady, výsledky v environmentální a společenské oblasti).

3. Definice Místní dodavatelé Poskytovatelé materiálů, produktů a služeb, kteří působí na stejném geografickém trhu jako reportující organizace (tj. dodavatelé, kteří nejsou placeni na mezinárodní úrovni) a jsou součástí jejího dodavatelského řetězce. Geografická definice “lokálního/ místního” se může různit. Vzhledem k podmínkám se může vztahovat k jednotlivým městům, regionům v rámci jedné země, nebo k celým malým státům.

4. Dokumentace Žádné.


2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte geografickou definici výrazu “lokální/ místní”, jak jí rozumí reportující organizace. 2.2 Pro následující výpočty platí: údaje uváděné v procentech by měly být založeny na fakturách a závazcích učiněných v průběhu sledovaného období (tj. je dodržována časová souvislost zachycená v účetnictví). 2.3 Uveďte, zda má organizace směrnici nebo popsané postupy pro upřednostňování místních dodavatelů. Směrnice a postupy mohou být buď globální (tj. pro celou organizaci), nebo pro konkrétní lokality. 2.4 Pokud taková směrnice existuje, uveďte procento rozpočtu vyčleněné na nákup materiálu a služeb od lokálních dodavatelů, členěno podle významných provozních lokalit (např. % zboží a zásob nakoupených v místě). Lokální nákupy zboží a zásob mohou být řízeny buď rozpočtem provozní lokality, nebo centrálním rozpočtem z ústředí organizace.

10

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EC7 Postupy místního náboru a podíl

pracovníků vrcholového vedení pocházejících z místního společenství v lokalitách, kde má organizace významné provozy.


1. Význam Při výběru zaměstnanců a vyšších manažerů je třeba zvážit mnoho různých faktorů. Obsazení vyšších manažerských pozic z řad členů místních společenství může být prospěšné jak pro místní komunity, tak pro organizaci, která tak zlepší svou schopnost porozumět místním potřebám. Diverzita v manažerském týmu a jeho částečné obsazení z řad místního obyvatelstva může posílit lidský kapitál oranizace a být ekonomickým přínosem pro místní komunitu i přínosem pro schopnost organizace rozumět místním poměrům a vazbám.

2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte, zda má organizace globální směrnici nebo postupy, jejichž cílem je upřednostnění místních kandidátů při výběrových řízeních na pracovní pozice v provozních lokalitách. 2.2 Pokud ano, uveďte poměr vyšších manažerů ve významných provozních lokalitách pocházejících z řad členů místních komunit. Pro procentuální výpočet použijte údaje o zaměstnancích pracujících na plný úvazek. 2.3 Uveďte definici pro výraz „vyšší management”.

3. Definice Lokální/místní Lokální/místní jsou jedinci, kteří se buď narodili, nebo mají právo přebývat neomezeně dlouhou dobu (např. naturalizovaní cizinci nebo držitelé trvalých povolení k pobytu) v oblasti stejného geografického trhu, v jakém působí provoz reportující organizace. Reportující organizace může zvolit vlastní definici výrazu “lokální/ místní”, protože v některých případech lze za lokální považovat města, regiony, nebo dokonce i malé státy. Definice tohoto výrazu by však vždy měla být uvedena.

4. Dokumentace Informace vyžadované tímto ukazatelem byste měli získat v personálním útvaru nebo v útvaru řízení lidských zdrojů.

12 11

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EC8 Vývoj a dopad infrastrukturních

investic a služeb zajišťovaných především v obecně prospěšném zájmu - zapojení do komerčních aktivit, příspěvky v naturáliích, bezplatně poskytované služby. 1. Význam Organizace neovlivňuje ekonomiku pouze tvorbou a distribucí ekonomické hodnoty, ale také svými investicemi do infrastruktury. Přínosy infrastrukturních investic mohou přesáhnout rozsah vlastních podnikatelských aktivit organizace a jejich vliv může být dlouhodobější. Investice do infrastruktury mívají podobu dopravních spojení, veřejných služeb, veřejných sociálních zařízní, sportovních středisek, středisek zdravotní a sociální péče atd. Kromě investic do vlastních provozů představují investice do infrastruktury opatření v podobě kapitálového příspěvku ekonomice.

Podporované služby Veřejně prospěšné činnosti zajišťované buď formou finančního krytí provozních nákladů stávající veřejně prospěšné organizace, nebo poskytnutím vlastních zaměstnanců, kteří tyto činnosti vykonají. Veřejně prospěšné činnosti mohou zahrnovat veřejné služby.

4. Dokumentace Informace vyžadované tímto ukazatelem můžete získat ve finančních nebo účetních odděleních nebo v pokladně.


2. Zpracování podkladů 2.1 Popište významné investice (např. velikost, náklady, trvání) a podporu, jakou jim vaše organizace poskytuje. Dále uveďte současné a budoucí dopady a vlivy (pozitivní i negativní) těchto investic na komunity a místní ekonomiky. Uveďte, zda tyto investice představují zapojení do komerčních aktivit, příspěvky v naturáliích nebo bezplatně poskytované služby. 2.2 Uveďte, zda organizace nejprve vyhodnotila potřeby místních společenství a zda zjišťovala, jaká infrastruktura a jiné služby jsou nejvíce potřeba. Pokud ano, stručně popište výsledky této analýzy.

3. Definice Infrastruktura Zařízení (např. místní vodárna a vodovod, silnice, škola nebo nemocnice) vybudovaná za účelem poskytování veřejných služeb nebo statků a nikoliv pro komerční účely. Organizace neočekává, že jí z těchto zařízení poplyne finanční zisk.

12

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EC9 Vysvětlení a popis významných

•

E konomický dopad zlepšení nebo zhoršení společenských nebo environmentálních podmínek (např. jak se mění trh práce v oblasti, kde se struktura podniků mění z malých rodinných farem na velké plantáže, nebo jaké jsou ekonomické dopady znečištění životního prostředí);

•

ostupnost produktů a služeb pro D nízkopříjmové společenské vrstvy (např. jak přispívají zvýhodněné ceny léků ke zlepšení celkového zdraví populace, která se pak může více angažovat v místní ekonomice; jak přesahují ceny produktů a služeb ekonomické možnosti nízpopříjmových společenských vrstev);

•

osilování dovedností a znalostí mezi P příslušníky profesního společenství nebo v rámci geografické lokality (např. potřeba dodavatelské základny působí jako magnet pro společnosti s kvalifikovanými pracovníky, což vede ke vzniku nových vzdělávacích institucí);

•

racovní místa podporovaná v rámci P dodavatelského nebo odběratelského řetězce (např. jaký dopad má růst nebo redukce vaší organizace na dodavatele);

•

E konomické dopady povzbuzující, zmocňující nebo omezující přímé zahraniční investice (např. rozšíření nebo uzavření infrastrukturní služby v rozvojové zemi může vést ke zvýšení nebo smížení přímých zahraničních investic);

•

E konomické dopady přesunutí provozů nebo aktivit organizace (např. outsourcing pracovních pozic do zahraničí);

•

E konomický dopad použití výrobků a služeb (např. jak ovlivňuje používání určitého produktu nebo využivání určité služby ekonomický růst).

nepřímých hospodářských dopadů, včetně rozsahu těchto dopadů. 1. Význam Nepřímé ekonomické dopady jsou důležitou součástí ekonomického vlivu organizace v kontextu udržitelného rozvoje. Zatímco přímé ekonomické dopady a tržní vliv se většinou zaměřují na okamžité důsledky monetárních toků směrem k zainteresovaným skupinám, nepřímé ekonomické dopady zahrnují dodatečné efekty, které vznikají v důsledku oběhu peněz ekonomikou. Přímé ekonomické dopady jsou často měřeny hodnotou transakcí mezi reportující organizací a jejími zainteresovanými skupinami, zatímco nepřímé ekonomické dopady jsou, někdy i nepeněžní, výsledky těchto transakcí. Nepřímé dopady jsou důležité aspekty, které souvisí s rolí organizace coby účastníka nebo hybné síly socio-ekonomické změny. Tato role je nejvýznamnější v rozvojových ekonomikách. Nepřímé dopady jsou zvláště důležité ve vztahu k místním komunitám a regionálním ekonomikám, a proto by se měly vyhodnocovat a zveřejňovat. Nepřímé ekonomické dopady jsou, pro manažerské účely, důležitou předzvěstí vznikající hrozby pro pověst organizace nebo vznikajících příležitostí pro upevnění a rozšíření pozice na trhu nebo pro upevnění a posílení společenského souhlasu s činností organizace.

2. Zpracování podkladů 2.1 Popište, jaké kroky vaše organizace podstoupila, aby lépe porozuměla, jaké nepřímé ekonomické dopady vyvolávají její činnosti na národní, regionální nebo místní úrovni. 2.2 Uveďte příklady nepřímých ekonomických dopadů jak pozitivních, tak negativních, vzniklých v důsledku aktivit vaší organizace. Například:

14 13

•

•

© 2000-2006 GRI

ěnící se produktivita organizací, sektorů M nebo celé ekonomiky (např. širším přijetím nebo distribucí informačních technologií); E konomický vývoj v oblastech větší chudoby (např. počet osob závislých na příjmech jednoho pracovníka);

2.3 Uveďte význam těchto dopadů v kontextu externích benchmarků a priorit zainteresovaných skupin, jako jsou národní a mezinárodní standardy, protokoly a veřejná politika.

Verze 3.0

IP


3. Definice Nepřímý ekonomický dopad Dodatečné důsledky vyplývající z přímých dopadů finančních transakcí a peněžních toků mezi organizací a jejími zainteresovanými skupinami. Ekonomický dopad Změna v produkčním potenciálu ekonomiky ovlivňující jak ekonomický blahobyt komunity nebo zainteresovaných skupin, tak dlouhodobé vyhlídky rozvoje.



14

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP

Definice indikátorů Ochrana životního prostředí (EN)

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP

Definice indikátorů, ochrana životního prostředí (EN)

Ochrana životního prostředí Indikátory výkonnosti EN1 Spotřeba materiálů podle hmotnosti a objemu.

EN2 Percentuální podíl surovin pocházejících z recyklovaných materiálů.

Základní

Hledisko: Biodiverzita EN11 Poloha a plocha pozemků, které organizace vlastní nebo je má pronajaty či je spravuje a které leží uvnitř nebo v blízkosti chráněných území, případně v místech nebo u míst s vysokou hodnotou z hlediska biodiverzity mimo chráněná území.

Základní

Základní

Základní

Hledisko: Materiály

EN12 Popis významných dopadů činností, produktů a služeb na biodiverzitu v chráněných územích a v místech s vysokou hodnotou z hlediska biodiverzity ležících mimo chráněná území.

1

EN9 Vodní zdroje významně ovlivněné odběrem vody. EN10 Percentuální podíl a celkový objem recyklované a znovu použité vody.

© 2000-2006 GRI

Dodatečné DODATEČNÉ Dodatečné

Hledisko: Emise, odpadní vody a odpady Základní

Dodatečné

EN8 Celkový odběr vody podle zdrojů.

Dodatečné

Základní

Hledisko: Voda

EN15 Počet rostlinných a živočišných druhů na červeném seznamu druhů a na národním seznamu chráněných druhů, jejichž biotopy leží v oblastech postižených činností organizace - a to v pořadí podle rizika vyhynutí.

EN16 Celkové přímé a nepřímé emise skleníkových plynů - podle hmotnosti.

Základní

EN7 Iniciativy zaměřené na snižování nepřímé spotřeby energií a dosažená snížení.

EN14 Strategie, stávající opatření a plánované kroky zaměřené na řízení dopadů a vlivů na biodiverzitu.

EN17 Nepřímé emise jiných relevantních skleníkových plynů podle hmotnosti.

Dodatečné

Dodatečné

EN6 Iniciativy zaměřené na zajištění produktů a služeb s využitím energeticky efektivních a obnovitelných zdrojů. Snížení energetické náročnosti díky těmto iniciativám.

EN13 Chráněná nebo obnovená přirozená prostředí.

EN18 Iniciativy zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů a skutečně dosažená snížení.

Základní

Dodatečné

EN5 Energie ušetřená díky úsporám a zvýšené energetické efektivnosti.

EN19 Emise látek, které poškozují ozón - podle hmotnosti.

Základní

Základní

EN4 Nepřímá spotřeba energií podle primárního energetického zdroje.

EN20 NOx, SOx a jiné významné vzdušné emise podle druhu a hmotnosti.

Základní

Základní

EN3 Přímá spotřeba energií podle primárního energetického zdroje.

Dodatečné

Hledisko: Energie

EN21 Celkové množství vypouštěných odpadních vod - podle kvality a místa vypouštění.

Verze 3.0

Základní

EN22 Celková hmotnost odpadů podle druhů a podle způsobu likvidace.

Základní

EN23 Celkový počet a objem významných kontaminací.

Dodatečné


EN24 Hmotnost převážených, dovážených, vyvážených nebo upravovaných odpadů považovaných za nebezpečné podle dodatků I, II, III a VIII k Basilejské úmluvě a percentuální podíl mezinárodně přepravovaných odpadů.

Dodatečné

IP

EN25 Identita, velikost, stav a hodnota vodních těles a souvisejícího uzemí, které vykazující organizace významnou měrou ovlivňuje vypouštěním odpadních vod.

Základní

EN26 Iniciativy na zmírnění ekologických vlivů hlavních produktů a služeb, rozsah dopadu těchto iniciativ.

Základní

Hledisko: Produkty a služby

EN27 Procento prodaných výrobků a jejich obalových materiálů, které byly navráceny zpět výrobci za účelem recyklace a dalšího zpracování – podle kategorií.

Základní

Hledisko: Dodržování předpisů na ochranu životního prostředí EN28 Peněžní hodnota významnějších pokut a celkový počet nepeněžních sankcí za neplnění ekologické legislativy a předpisů.

Dodatečné

Hledisko: Doprava EN29 Významné ekologické dopady přepravy produktů a jiného zboží a materiálů používaných v provozní činnosti reportující organizace a dopady přepravy zaměstnanců.

Dodatečné

Hledisko: Celkem

2

EN30 Celkový objem nákladů a investic v oblasti ochrany životního prostředí - podle druhu.

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


Význam Hodnotící hlediska souboru environmentálních indikátorů jsou strukturována tak, aby odrážela vstupy, výstupy a způsoby dopadu, jaký má příslušná organizace na životní prostředí. Energie, voda a materiály reprezentují tři standardní typy vstupů používaných většinou organizací. Tyto vstupy mají za následek výstupy environmentálního významu, které jsou zachyceny pod hodnotícími hledisky emise, odpadní vody a odpad. Biodiverzita je rovněž spojená s konceptem vstupů, protože může být vnímána jako jeden z přírodních zdrojů. Avšak biodiverzita je zároveň přímo ovlivněná výstupy, jako jsou například látky znečišťující přírodní prostředí. Každé z hodnotících hledisek, jako je doprava, produkty a služby, reprezentují oblasti, ve kterých organizace může dále ovlivňovat životní prostředí, ale často tak činí i prostřednictvím dalších stran, jako jsou zákazníci nebo dodavatelé logistických služeb. Dodržování předpisů a celek hodnotících hledisek představují specifická opatření, která organizace přijímá k řízení environmentální výkonnosti. Každé z hodnotících hledisek, jako je energie, voda, emise a biodiverzita, obsahuje několik indikátorů, jejichž vztah je podrobněji vysvětlen níže: Hodnotící hledisko energie Indikátory energie pokrývají pět nejdůležitějších oblastí použití energie v organizaci, které zahrnují jak přímou, tak nepřímou energii. Spotřeba přímé energie je energie spotřebovaná organizací a jejími produkty a službami. Spotřeba nepřímé energie je na druhé straně taková energie, která je spotřebována někým jiným, kdo této organizaci poskytuje služby. Pět druhů oblastí použití energie je třeba vykazovat následovně: • EN3 se reportuje přímá spotřeba energie v reportující organizaci, včetně energie produkované na místě (například spalováním plynu). • EN4 poskytuje informace o energetické spotřebě požadované k produkci energie nakupované externě, jako je elektrická energie. • EN5 se ptá na energii ušetřenou vlivem úspor a zvýšení energetické účinnosti.

• A nakonec EN7 pokrývá nepřímou spotřebu energie při aktivitách reportující organizace. Měření spotřeby energie se vztahuje k emisím skleníkových plynů a ke změně klimatu. Spalování fosilních paliv pro výrobu energie vytváří emise oxidu uhličitého (skleníkový plyn). K dosažení cílů formulovaných v Kjótském protokolu a pro snížení rizika významných klimatických změn je třeba snížit požadavky na energii. Toho může být dosaženo efektivnějším používáním energie (měřeno podle EN5 a EN6) a nahrazením fosilních palivových zdrojů energie obnovitelnými zdroji (měřeno podle EN3 a EN4). Důležitými strategiemi jsou dále snížení přímé spotřeby energie, vyvinutí energeticky účinných produktů a služeb (EN6) a snížení nepřímé spotřeby energie (EN7) (například výběr energeticky nenáročných surovin nebo snížení služeb, jako je doprava). Hodnotící hledisko emise Hodnotící hledisko emise, odpadní vody a odpad zahrnuje indikátory, které měří standardní uvolňování látek do životního prostředí, které jsou považovány za látky znečišťující životní prostředí. Tyto indikátory zahrnují různé typy znečišťujících látek (například emise do atmosféry, odpadní vody, pevný odpad), které jsou typicky uznávány v regulatorních rámcových systémech (EN20 – EN23 a EN24). Navíc existují indikátory pro dva typy emisí, které jsou předmětem mezinárodních dohod – skleníkové plyny (EN16 a EN17) a látky ničící ozonovou vrstvu (EN19). EN16 může být vypočteno za použití údajů reportovaných podle EN3 a EN4. EN18 se týká dosažených redukcí emisí a iniciativ ke snížení emisí.

Definice Přímá energie Formy energie, které vstupují do operativních hranic reportující organizace. Energie může být spotřebována buď samotnou organizací uvnitř jejích hranic, nebo může být exportována jinému uživateli. Přímá energie se může projevit buď ve formě primární (například zemní plyn pro vytápění), nebo přechodné (mezilehlé) energie (například elektřina pro osvětlení). Energie může být zakoupena, vytěžena (například uhlí, zemní plyn nafta), sklizena (například energie biomasy), zachycena (například sluneční, větrná energie) nebo přivedena do hranic reportující organizace jinými prostředky.

• EN6 se vztahuje k vývoji energeticky účinných (efektivnějších) produktů a služeb.

3

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


Emise skleníkových plynů (GHG - Greenhouse gases)

spotřebovaný elektrárnami, které poskytují elektřinu zařízením reportující organizace).

Šesti hlavními druhy emisí skleníkových plynů jsou:

Obnovitelná energie

• Oxid uhličitý (CO2);

Obnovitelná energie je získávána z přírodních procesů, které jsou trvale obnovované. Zahrnuje se sem elektřina a teplo generované ze slunce, větru, oceánu, vodní síly, biomasy, z geotermálních zdrojů, biopaliv a z vodíku získaného z obnovitelných zdrojů.

• Metan (CH4); •A zoxid (Oxid dusný) (N2O); • Fluorované uhlovodíky (HFC – skupina několika složek); • Perfluorované uhlovodíky (PFC – skupina několika složek); • Hexafluorid síry (SF6).

Nepřímá energie Formy energie, které jsou produkovány konverzí primární energie do jiných forem energie. Pro většinu organizací bude elektřina jedinou významnou formou přechodné energie. Pro malý percentuální podíl organizací mohou být významné také jiné přechodné energetické produkty, jako je pára nebo voda poskytovaná z regionálních tepláren nebo chladíren, nebo zušlechtěná paliva, jako jsou syntetická paliva, biopaliva atd.

Přechodné formy energie Formy energie, které jsou produkovány konverzí primární energie do jiných forem energie. Pro většinu organizací bude elektřina jedinou významnou formou přechodné energie. Pro malý percentuální podíl organizací mohou být významné také jiné přechodné energetické produkty, jako je pára nebo voda poskytovaná z regionálních tepláren nebo chladíren, nebo zušlechtěná paliva, jako jsou syntetická paliva, biopaliva atd.

Primární zdroj Původní forma energie spotřebované k uspokojení energetických požadavků reportující organizace. Tato energie se používá buď k poskytování finálních energetických služeb (například k vytápění prostoru, k dopravě), nebo k výrobě přechodné formy energie, jako je elektřina a teplo. Příklady primární energie zahrnují neobnovitelné zdroje, jako je uhlí, zemní plyn, nafta a jaderná energie. Zahrnují se sem také obnovitelné zdroje, jako je biomasa, sluneční, větrná a geotermální energie a energie z vodních zdrojů. Primární energie může být spotřebována na místě (například zemní plyn

4

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN1 Spotřeba materiálů podle hmotnosti

a objemu. 1. Význam Tento indikátor popisuje příspěvek reportující organizace k zachování globální základny zdrojů a snahy organizace ke snížení materiálové náročnosti a zlepšení účinnosti ekonomiky. Toto jsou výslovné cíle rady OECD a různých národních strategií udržitelného rozvoje. Pro interní manažery a další osoby zainteresované na finančním stavu organizace se spotřeba materiálu vztahuje přímo k celkovým provozním nákladům. Interní sledování této spotřeby buď podle produktu, nebo podle kategorie produktu umožňuje monitorování účinnosti materiálu a náklady na toky materiálu.

2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte všechny použité materiály včetně materiálů nakoupených od externích dodavatelů a dále těch materiálů, které jsou získávány z interních zdrojů (vázaná produkce a těžební aktivity). To může zahrnovat:

• Suroviny (například přírodní zdroje používané pro přeměnu produktů nebo služeb, jako jsou rudy, minerály, dříví atd.);

• Doprovodné zpracovatelské materiály (například materiály, které jsou zapotřebí pro výrobní proces, ale které nejsou součástí finálního produktu, jako jsou maziva pro výrobní strojní zařízení);

• Rozpracované zboží nebo díly včetně všech forem materiálů a komponent jiných než suroviny, které jsou součástí finálního produktu;

• Materiály pro účely balení.

3. Definice Přímé materiály Materiály, které jsou přítomny ve finálním produktu. Neobnovitelné materiály Zdroje, které se neobnoví v krátkých časových periodách, jako jsou minerály, kovy, plyn uhlí atd.

4. Dokumentace Potenciální zdroje informací zahrnují fakturační a účetní systémy a oddělení pro obstarávání nebo zásobování.

5. Odkazy, Reference • OECD, Recommendation of the Council on Material Flows and Resource Productivity, 2004. (OECD, doporučení Rady pro toky materiálu a produktivitu zdrojů).

2.2 Rozlište neobnovitelné a přímo použité materiály. Převeďte všechna měření na odhadnutou hmotnost nebo objem vypočtené způsobem „tak jak to je“ raději než podle poměru „suchá látka/ hmotnost“. 2.3 Uveďte celkovou hmotnost nebo objem:

5

• Neobnovitelných použitých materiálů a

• Přímo použitých materiálů.

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN2 Percentuální podíl surovin

pocházejících z recyklovaných materiálů. 1. Význam Požadavkem tohoto identifikátoru je zjistit schopnost reportující organizace používat recyklované vstupní materiály. Používání těchto materiálů pomáhá snižovat požadavky na nové přírodní materiály a přispívá k zachování globální základny přírodních zdrojů. Náhrada běžného materiálu recyklovaným může přispět ke snížení celkových nákladů na provoz, což je důležitá informace pro interní manažery a pro další zaměstnance, kteří se zajímají o finanční stav reportující organizace.

2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte celkovou hmotnost nebo objem použitých materiálů, jak je reportován i v EN1. veďte celkovou hmotnost nebo objem 2.2 U recyklovaných vstupních materiálů. Je-li požadován odhad, uveďte metody odhadu.

2.3 U veďte percentuální obsah použitých recyklovaných vstupních materiálů za použití následujícího vzorce: EN2=

Celkové množství vstupních použitých recyklovaných materiálů x100 Všechny použité vstupní materiály

3. Definice Recyklované vstupní materiály Materiály, které nahrazují nové přírodní materiály nakoupené nebo získané z externích zdrojů, které nejsou výstupy vedlejších produktů ani bezproduktovými výstupy (NPO = non-product outputs) při výrobě reportující organizace.

4. Dokumentace Potenciální zdroje informací zahrnují fakturační a účetní systémy, oddělení pro zásobování a interní záznamy o výrobě a o likvidaci odpadu.


6

OECD Working Group on Waste Prevention and Recycling. (Pracovní skupina OECD pro prevenci a zpracování odpadu).

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN3 Přímá spotřeba energií podle

• Palivo destilované z ropy, včetně benzínu, nafty, zkapalněného ropného plynu (LPG), stlačeného zemního plynu (CNG), zkapalněného zemního plynu (LNG), butanu, propanu, ethanu atd.

• Přímo obnovitelné zdroje energie, včetně položek:

• Biopaliva;

• Ethanol;

• Vodík

primárního energetického zdroje. 1. Význam Schopnost reportující organizace používat energii efektivně může být zjištěna výpočtem množství energie, kterou organizace spotřebovává. Spotřeba energie má přímý vliv na provozní náklady a působí výkyvy v dodávce energie a v cenách. Environmentální stopa organizace se z části vytváří energetickými zdroji, které si vybírá. Změny v bilanci těchto zdrojů mohou ukazovat úsilí organizace minimalizovat své environmentální dopady. Informace o spotřebě primárních energetických zdrojů podporují odhad dopadu, jaký by na organizaci měla regulace podle environmentálních předpisů, jako je např. Kjótský protokol. Hlavní příčinou emisí plynů způsobujících skleníkový efekt je spotřeba fosilních paliv. Spotřeba energie je přímo spojená s emisemi skleníkových plynů reportující organizací. Nahrazení pevných palivových energetických zdrojů obnovitelnými zdroji energie je zásadní pro boj s klimatickými změnami a dalšími environmentálními dopady způsobenými těžbou a výrobou energie. Podporování efektivní technologie pro výrobu obnovitelné energie rovněž snižuje současnou a budoucí závislost reportující organizace na neobnovitelných zdrojích energie a jejího vystavení se riziku potenciální volatility v cenách a dodávkách. Tento indikátor měří spotřebu primárních energetických zdrojů v reportující organizaci. Indikátor pokrývá rozsah 1 protokolu WRI/WBCSD GHG. Indikátor EN4 měří spotřebu primárních energetických zdrojů pro dodávky reportující organizaci s přechodnou (mezilehlou) energií, jako je elektřina, topení a chlazení atd.

Poznámka: Biomasa je vyloučena z přímo obnovitelných zdrojů energie z důvodu vykazování v protokolu WRI/WBCSD GHG. Vzhledem k připojení se k protokolu WRI/WBCSD GHG by měly být přímé emise CO2 ze spalování biomasy vykazovány separátně. 2.2 Přímé zdroje energie vyrobené Uveďte množství primární energie, kterou reportující organizace získává výrobou, těžbou, sklizní, sběrem nebo konverzí z jiných forem energie v joulech nebo jeho násobcích. To může obsahovat tytéž zdroje energie, které jsou uvedeny pod 2.1. 2.3 P římé zdroje energie prodané Uveďte množství primární energie exportované mimo vykazované hranice v joulech nebo jeho násobcích. 2.4 V ypočtěte celkovou spotřebu energie v joulech nebo jeho násobcích, jako jsou gigajouly (jedna miliarda joulů nebo 109 joulů) za použití následující rovnice:

elková přímá spotřeba energie = přímá C primární energie nakoupená + přímá primární energie vyrobená – přímá primární energie prodaná

ři konvertování objemů primárních zdrojů P na gigajouly využívejte tabulku na další straně.

2. Zpracování podkladů 2.1 Přímé zdroje energie nakoupené Uveďte primární zdroje energie nakoupené reportující organizací pro svou vlastní spotřebu. Jsou v tom zahrnuty:

7

• P římé neobnovitelné zdroje energie, včetně položek:

• Uhlí;

• Zemní plyn; a

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


Uhlí

GJ

Nafta

GJ

Benzin

GJ

Zemní plyn

GJ

Elektřina

GJ

tuna (metrická)

26,00

barel

6,22

galon

0,125

therm

0,1055

kilowatt-hodina

0,0036

Short ton

23,59

tuna (metrická)

44,80

tuna (metrická)

44,80

1000 krychlová stopa

1,1046

megawatthodina

3,6000

Long ton

26,42

Long ton

40,64

Diesel

1000 krychlový metr

39,01

gigawatthodina

3600,0

Long ton

45,52

galon

0,138

MMBtu

1,055

tuna (metrická)

43,33

Topný olej galon

0,144

tuna (metrická)

40,19

2.5 U veďte celkovou přímou spotřebu energie v joulech nebo jeho násobcích podle obnovitelného primárního zdroje. 2.6 U veďte celkovou přímou spotřebu energie v joulech nebo jeho násobcích podle neobnovitelného primárního zdroje.

3. Definice Obnovitelné zdroje Zdroje, které jsou schopné se v krátké době znovu doplnit v ekologických cyklech (na rozdíl od zdrojů, jako jsou minerály, kovy, nafta, zemní plyn, uhlí, které se v krátkých časových periodách neobnovují).

4. Dokumentace Informace je možno získat z faktur, z měřené (nebo kalkulované) účetní evidence poměru teplo/palivo, z odhadů, z implicitních hodnot atd. Množství joulů může být použito přímo nebo může být konvertováno z faktur nebo z dodacích listů. Informace o kombinaci primárních zdrojů použitých ke generování přechodné energie je možno získat od dodavatelů.


8

The Greenhouse Gas Protocol (GHG) Iniciativa protokolu GHG o skleníkových plynech - norma pro podnikové účetnictví a pro reportování (přepracovaná edice, 2004) institutu pro světové zdroje (WRI) a světové obchodní rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD).

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN4 Nepřímá spotřeba energií podle

Přechodná forma energie nakoupená a spotřebovaná z obnovitelných zdrojů energie, včetně:

• Slunce;

• Vítr;

• Geotermální zdroje;

• Vodní energie;

• Biomasa založená na přechodné formě energie;

• Přechodná forma energie založená na vodíku.

primárního energetického zdroje. 1. Význam Množství primárních zdrojů energie, které používá reportující organizace nepřímo prostřednictvím nákupu elektřiny, tepla nebo páry, může indikovat snahu této organizace řídit environmentální dopady a snížit svou spoluúčast na změně klimatu. Partikulární vliv, který má spotřeba nepřímé energie na změnu klimatu, závisí na typu primární energie použité pro generování přechodné (mezilehlé) energie. Přechodné formy energie jsou vyráběny konverzí primární energie do jiných forem energie. Pro většinu organizací bude elektřina jedinou signifikantní formou přechodné energie. Pro malé procento organizací mohou být důležité také jiné produkty přechodné energie, jako je pára nebo voda, poskytované z regionálních tepláren nebo z provozu vodních chladicích systémů, či rafinovaná paliva, jako jsou syntetická paliva, biopaliva atd. Tento indikátor měří energii požadovanou pro výrobu a dodání nakoupené elektřiny a jakéhokoliv jiného přechodného energetického produktu (jako je regionální tepelná energie), což zahrnuje významnou spotřebu energie mimo hranice reportující organizace. Tato informace umožňuje také kalkulace nepřímých emisí skleníkových plynů. Pokrývá rámec 2 protokolu WRI/ WBCSD GHG.

2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte množství nakoupených a spotřebovaných přechodných forem energie ze zdrojů externích vzhledem k reportující organizaci v joulech nebo jeho násobcích, jako jsou gigajouly (jedna miliarda joulů nebo 109 joulů). To zahrnuje následující položky:

9

Přechodná forma energie nakoupená a spotřebované z neobnovitelných energetických zdrojů je uvedena pod EN3, včetně položek:

• Elektřina;

• Topení a chlazení;

• Pára;

• Nukleární energie;

• Jiné formy importované energie.

© 2000-2006 GRI

2.2 Uveďte množství primárních paliv spotřebovaných k produkci přechodných forem energie na základě celkového množství energie nakoupené od externích dodavatelů (EN3 – energie nakoupená). Pro odhad spotřebovaných paliv pro produkci nakoupené elektřiny použijte kteroukoliv z následujících položek:

• Data o spotřebě paliva získaná od poskytovatele elektřiny, jestliže jsou taková data k dispozici;

• Implicitní data pro elektřinu a teplo nebo

• Odhady v případě, že implicitní data nejsou k dispozici.

2.3 Uveďte při použití údajů z 2.1:

• Celkové množství spotřebované nepřímé energie při nepřímých neobnovitelných zdrojích a nepřímých obnovitelných zdrojích v pojmech přechodné energie;

• Odpovídající spotřebovanou primární energii ve své výrobě. Poznámka: Souhrn primárních zdrojů energie (vyjádřený v joulech), které jsou používány k výrobě přechodných forem energie, bude v závislosti na použitém primárním zdroji významně převyšovat množství nakoupené přechodné energie (v joulech), a to kvůli ztrátám v elektrické síti a ztrátám způsobeným při konvertování energie.


Verze 3.0

IP


4. Dokumentace Dodavatelé energie a související služby jsou tím nejdůležitějším zdrojem informací pro tento indikátor. Další informace je možné získat z faktur, z výkazů měřených (nebo vypočtených) údajů teplo/palivo, z odhadů, z implicitních hodnot atd. Kromě implicitních hodnot vydaných Mezinárodní agenturou pro energii (IEA - International Energy Agency) mohou být informace získány z výročních zpráv předkládaných vládami Rámcové konvenci Evropské Unie o klimatických změnách (UNFCC - United Nations Framework Convention on Climate Change). Tyto reporty uvádějí podrobně spotřebu energie v zemi a příslušné emise za použití implicitních hodnot specifických pro danou zemi atd.


10

•

International Energy Agency’s (IAE) annual publication of Energy Balances for OECD and nonOECD countries. (Výroční publikace mezinárodní agentury pro energii (IAE) o energetických bilancích pro země OECD a nečlenské země OECD)

•

The Greenhouse Gas Protocol (GHG) Initiative – A corporate accounting and reporting standard (Revised Edition, 2004) of the World Resources Institute (WRI) and the World Business Council for Sustainable Development (WBCSD). (Iniciativa protokolu GHG o skleníkových plynech - Norma pro podnikové účetnictví a pro reportování (přepracovaná edice, 2004) institutu pro světové zdroje (WRI) a světové obchodní rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD))

•

Kyoto Protocol, 1997. (Kjótský protokol, 1997).

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN5 Energie ušetřená díky úsporám

a zvýšené energetické efektivnosti. 1. Význam Tento indikátor představuje výsledky aktivnějšího úsilí pro zlepšení energetické účinnosti prostřednictvím technologických zlepšení procesů a jiných iniciativ k úsporám energie. Zlepšení energetické účinnosti může mít na následek úsporu nákladů a může vést ke konkurenčním výhodám a k diferenciaci trhu. Podporování efektivní energetické technologie má přímý dopad na provozní náklady a snižuje budoucí závislost reportující organizace na neobnovitelných zdrojích energie. Efektivní používání energie je jedna z klíčových strategií při boji s klimatickými změnami a s dalšími environmentálními dopady způsobenými těžbou a zpracováváním energie.

úprava procesu, výměna a zlepšení vybavení (například energeticky úspornější osvětlení) nebo vyloučení zbytečné spotřeby energie díky změně způsobu práce.

4. Dokumentace Informace je možné získat z interních měření energie a z informací dodavatele (například specifikace vztažené k energetickým parametrům nového strojního zařízení, k žárovkám atd.).


2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte celkovou energii ušetřenou v důsledku snížení spotřeby energie a zvýšení energetické účinnosti. Snížená spotřeba energie ze snížené výrobní kapacity nebo z outsourcingu (ze subdodavatelské výroby) nemůže být do tohoto indikátoru zahrnuta. 2.2 Vykažte celkové množství ušetřené energie v joulech nebo jeho násobcích, jako jsou gigajouly (jedna miliarda joulů nebo 109 joulů). Vezměte v úvahu úsporu energie vlivem:

• Procesních změn;

• Konverze a zlepšení zařízení a

• Změny v chování zaměstnanců.

3. Definice Ušetřená energie Snížené množství energie potřebné k provedení těch samých procesů nebo úkolů. Tento termín nezahrnuje celkové snížení spotřeby energie plynoucí ze snížení aktivit organizace (například z částečně outsourcované výroby). Zlepšení v úspoře a účinnosti Organizační a technologické inovace, které umožňují, aby určitý definovaný proces nebo úkol byl proveden při snížení úrovně spotřeby energie. Je zde zahrnuta

11

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN6 Iniciativy zaměřené na zajištění

produktů a služeb s využitím energeticky efektivních a obnovitelných zdrojů. Snížení energetické náročnosti díky těmto iniciativám. 1. Význam Spotřeba energie je hlavním přispěvatelem ke změnám klimatu, neboť spalování energetických zdrojů z fosilních paliv následně generuje oxid uhličitý (skleníkový plyn). Používání energie účinnějším způsobem je základem při boji proti změnám klimatu, což je záměrem Kjótského protokolu. Opatřování energeticky účinných produktů a služeb je důležitou součástí iniciativ dohledu nad produkty. Tyto produkty a služby mohou být zdrojem konkurenčních výhod tím, že se zvýší rozdílnost produktů a jejich postavení na trhu. Energeticky efektivní technologie mohou také snížit cenu spotřebního zboží. Jestliže se porovnají iniciativy různých organizací v tomtéž sektoru, může to poskytnout indikaci o možných trendech na trhu určitého produktu nebo služby.

4. Dokumentace Informace je možné získat z interního testování nebo měření produktu, z výzkumu týkajícího se způsobu použití, z průmyslových standardů atd.


Energy efficiency standards and relevant testing procedures are available from the International Organization for Standardization (ISO). (Normy pro energetickou účinnost a relevantní testovací postupy jsou k dispozici z Mezinárodní organizace pro standardizaci – ISO).

•

Energy efficiency standards and relevant testing procedures are available from the International Electrotechnical Commission (IEC). (Normy pro energetickou účinnost a relevantní testovací postupy jsou k dispozici z Mezinárodní elektrotechnické komise – IEC).

2. Zpracování podkladů 2.1 Popište existující iniciativy ke snížení požadavků na energii pro hlavní skupiny produktů/ produktu nebo služeb. 2.2 Popište kvantifikovaně snížení požadavků na energii pro produkty nebo služby, dosažené ve vykazovaném období. 2.3 Jestliže jsou použity údaje skutečné spotřeby (například energetické požadavky na počítač), popište názorně všechny odhady základních modelů spotřeby nebo standardních faktorů (například snížení spotřeby energie o 10% v průměrném pracovním dnu, za předpokladu práce po dobu 8 hodin s proměnlivou zátěží procesoru). Obraťte se na průmyslové normy (například spotřeba pohonných hmot automobilů na 100 km při rychlosti 90 km/h).


12

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN7 Iniciativy zaměřené na snižování

nepřímé spotřeby energií a dosažená snížení. 1. Význam

2.5 Popište základní předpoklady a metodologii použitou při kalkulaci spotřeby jiné nepřímé energie, a indikovat zdroj informací.


K nepřímé spotřebě energie dochází prostřednictvím nákupu materiálu a komponent nebo služeb jako je cestování, dojíždění do práce a výroba subdodávek. Jestliže je monitorována komplexním způsobem, spotřeba nepřímé energie může být efektivně snížena (například pečlivým výběrem energeticky účinných materiálů, služeb nebo výrobních kapacit, nebo používáním telekonference nebo videokonference místo cestování). Kvantifikace nepřímé spotřeby energie poskytuje základnu pro výpočet „dalších relevantních nepřímých emisí skleníkových plynů“, jak je požadováno v EN19. Sledování a snížení spotřeby nepřímé energie může zlepšit celkovou výkonnost životního cyklu produktů a služeb a slouží jako součást komplexního programu ochrany životního prostředí.

4. Dokumentace Důležitá data je možno získat z informací od dodavatelů, z výpočtů či odhadů životního cyklu (provedených interně nebo výzkumnou organizací) atd.

5. Odkazy, Reference • International Energy Agency’s (IAE) annual publication of Energy Balances for OECD and nonOECD countries. (Výroční publikace mezinárodní agentury pro energii (IAE) o energetických bilancích pro země OECD a nečlenské země OECD).

Na závěr, tento indikátor pokrývá dosažené úspory energie při spotřebě nepřímé energie při aktivitách reportující organizace.

2. Zpracování podkladů 2.1 Z tohoto indikátoru vyřaďte spotřebu nepřímé energie spojenou s nákupem zdrojů přechodné formy energie, jak je reportováno v EN4. 2.2 Uveďte relevantní nepřímou spotřebu energie mimo hranice organizace v následujících čtyřech oblastech:

• Použití energeticky náročných materiálů;

• Výrova subdodávek;

• Cestování spojené s obchodem;

• Dojíždění zaměstnanců do práce.

2.3 Popište iniciativy ke snížení spotřeby nepřímé energie. 2.4 Popište kvantitativně rozsah, v jakém byla snížena spotřeba nepřímé energie v průběhu vykazovaného období za čtyři oblasti uvedené v bodě 2.2.

13

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN8 Celkový odběr vody podle zdrojů.

3. Definice

1. Význam

Celkový odběr vody

Reportování celkového objemu odebrané vody podle jednotlivých zdrojů přispívá k porozumění celkovému rozsahu potenciálních dopadů a rizik spojených s reportováním použité vody v organizaci. Celkový odebraný objem poskytuje indikaci o relativní velikosti a důležitosti organizace jako uživatele vody a poskytuje základní údaje pro další kalkulace vztažené k efektivitě a využití.

Celkové množství veškeré vody přivedené dovnitř hranic reportující organizace ze všech zdrojů (včetně povrchové vody, podzemní vody, dešťové vody a veřejné vodárenské služby) pro jakékoliv použití v průběhu vykazovaného období.

Systematické úsilí o monitorování a zlepšení efektivního využití vody v reportující organizaci je přímo navázáno na náklady spojené se spotřebou vody. Celkové množství použité vody rovněž indikuje úroveň rizika, které představuje přerušení dodávek vody nebo zvýšení nákladů na vodu. Čistá sladkovodní voda se stává ve zvýšené míře nedostatkovou a to může ovlivňovat výrobní procesy, které jsou závislé na velkých objemech vody. V regionech, kde jsou vodní zdroje velmi omezené, mohou modely spotřeby vody v organizaci ovlivnit také vztahy s jinými zainteresovanými skupinami (stakeholders).

4. Dokumentace Informace o odběru vody v organizaci mohou být získány z vodoměrů, z účtů za vodu, z výpočtů odvozených z jiných údajů o vodě, které jsou k dispozici nebo (jestliže neexistují ani vodoměry, účty či referenční data) vlastní odhady organizace.


2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte celkový objem vody odebrané z jakéhokoliv vodního zdroje, která byla odebrána buď reportující organizací přímo, nebo prostřednictvím zprostředkovatelů, jako jsou veřejné vodárenské služby. Zahrňte i odváděné chladicí vody. 2.2 U veďte celkový objem odebrané vody v krychlových metrech za rok (m3/rok) podle následujících zdrojů:

14

ovrchová voda, včetně vody z mokřin, řek, • P jezer a oceánů;

• Podzemní voda;

voda sebraná přímo a skladovaná • Dešťová reportující organizací;

• Odpadová voda z jiné organizace a

dodávky vody, nebo jiné veřejné • Komunální vodárenské služby.

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN9 Vodní zdroje významně ovlivněné

odběrem vody. 1. Význam Odběry z vodního systému mohou ovlivnit životní prostředí snížením hladiny podzemní vody, snížením množství vody, které je k dispozici pro používání nebo na druhé straně schopnosti ekosystému plnit svou funkci. Takové změny mají širší dopady na kvalitu života v dané oblasti včetně ekonomických důsledků. Tento indikátor měří míru dopadů spojených se spotřebou vody v organizaci. Pokud jde o vztahy s jinými uživateli těch samých vodních zdrojů, tento indikátor umožňuje také posoudit specifická rizika nebo zlepšení, stejně tak jako stabilitu vlastních vodních zdrojů organizace.

2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte vodní zdroje významně ovlivněné odběrem vody reportující organizací. Významné odběry vyhovují jednomu nebo několika z následujících kritérií:

• Odběry, které čítají v průměru 5 nebo více procent ročního průměrného objemu daného vodního zdroje;

• Odběry z vodních zdrojů, které jsou odborníky považované za obzvláště citlivé vzhledem k jejich relativní velikosti, funkci nebo statutu jako unikátní, ohrožené nebo jako systémy vystavené jinému nebezpečí (nebo ohrožené vzhledem k jejich podpoře specifických ohrožených druhů rostlin nebo zvířat); nebo

• Jakékoliv odběry z mokřin uvedených v seznamu z Ramsaru, nebo z jakékoliv jiné národně nebo mezinárodně vyhlášené chráněné oblasti bez ohledu na velikost odběru.

2.2 Vykažte celkový počet významně ovlivněných vodních zdrojů podle typu, podle kritérií uvedených shora a indikujte následující:

• Vydatnost vodního zdroje v krychlových metrech (m3);

• Zda tento zdroj je nebo není vyhlášený jako chráněná oblast (národně a/nebo mezinárodně) a

• Hodnotu biodiverzity (například diverzitu druhů a endemismus, počet chráněných druhů).


4. Dokumentace Informace o charakteristikách vodního zdroje nebo chráněné oblasti je možné získat od lokálních nebo národních ministerstev nebo vládních oddělení, souvisejících s vodou nebo z výzkumů, jako jsou odhady dopadů na životní prostředí.

5. Odkazy, Reference • IUCN Red List of Threatened Species. (Červený seznam ohrožených druhů IUCN) • Ramsar Convention on Wetlands, 1971. (Ramsarská úmluva o mokřinách, 1971)

Poznámka: Jestliže je voda poskytována veřejným nebo soukromým dodavatelem vody, měl by být identifikován a reportován původní zdroj vody.

15

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN10 Percentuální podíl a celkový objem

recyklované a znovu použité vody. 1. Význam Poměr opětovného užití vody a recyklace může být měřítkem účinnosti a může představovat úspěch organizace při snižování celkových odběrů vody a vypouštění odpadních vod. Zvýšené opětovné používání a recyklování může mít za následek snížení spotřeby vody, úpravy a nákladů na odpadní vody. Snížení spotřeby vody cestou jejího opětovného používání a recyklace může také přispět k lokálním, národním nebo regionálním cílům při řízení dodávek vody.

2. Zpracování podkladů

• Odpadní voda recyklovaná/opětovně použitá v různých procesech, ale uvnitř téhož zařízení (podniku) a • Odpadní voda opětovně použitá u jiných zařízení dané reportující organizace.

4. Dokumentace Informace mohou být získány z vodoměrů, z účtů za vodu nebo (jestliže neexistují ani vodoměry ani účty) z výpočtů založených na auditu vody nebo na inventuře nebo od maloobchodního dodavatele vody.


2.1 Tento indikátor poměřuje jak vodu, která byla upravena před opětovným použitím, tak vodu, která nebyla upravena před opětovným použitím. Šedá voda (tj. dešťová voda a odpadní voda generovaná procesy v domácnostech, jako je mytí nádobí, praní prádla a koupání) je zde zahrnuta. 2.2 Vypočtěte objem recyklované/opětovně použité vody, založený na objemu požadavků na vodu a uspokojených recyklovanou/opětovně použitou vodou spíše než dalšími odběry. Například, jestliže daná organizace má výrobní cyklus, který vyžaduje 20 krychlových metrů vody na jeden cyklus, a organizace odebere 20 krychlových metrů vody pro jeden cyklus výrobního procesu a pak ji opětovně použije pro další tři výrobní cykly. Celkový objem recyklované/opětovně použité vody pro tento proces je 60 krychlových metrů. 2.3 Uveďte celkový objem recyklované/opětovně použité vody v organizaci v krychlových metrech za rok (m3/rok) a také jako percentuální poměr celkového odběru vody vykazovaného podle indikátoru EN8.

3. Definice Recyklování/opětovné použití Způsob zpracování použité/odpadní vody v dalším cyklu před jejím vypuštěním k finální úpravě a/ nebo do vnějšího prostředí. Obecně existují tři typy recyklování/opětovného používání vody: • Odpadní voda recyklovaná zpět do stejného procesu nebo vyšší využití recyklované vody v procesním cyklu;

16

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN11 Poloha a plocha pozemků, které

organizace vlastní nebo je má pronajaty či je spravuje a které leží uvnitř nebo v blízkosti chráněných území, případně v místech nebo u míst s vysokou hodnotou z hlediska biodiverzity mimo chráněná území. 1. Význam Při reportování potenciálního dopadu na pozemky, které leží uvnitř, které obsahují nebo které sousedí s právně chráněnými oblastmi, stejně tak jako oblasti s vysokou hodnotou biodiverzity mimo chráněné oblasti, organizace může identifikovat a chápat určitá rizika spojená s biodiverzitou. Monitorování aktivit se uskutečňují jak v chráněných oblastech, tak v oblastech s vysokou hodnotou z hlediska biodiverzity mimo chráněné oblasti, umožňuje reportující organizaci snížit rizika dopadů. Umožňuje to také organizaci řídit dopady na biodiverzitu a vyhnout se špatnému rozhodování. Selhání při adekvátním řízení takových dopadů mohou mít za následek poškození prestiže, zpoždění při získávání stavebních povolení a ztrátu společenského souhlasu s činností organizace.

2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte provozní místa vlastněná, pronajatá, spravovaná, umístěná uvnitř nebo sousedící s chráněnými oblastmi a s oblastmi s vysokou hodnotou biodiverzity nebo taková místa, která obsahují chráněné oblasti a oblasti s vysokou hodnotou biodiverzity mimo chráněné oblasti. Rovněž do popisu zahrňte místa, o kterých již bylo formálně oznámeno, že budou místy budoucích provozů. 2.2 Uveďte následující informace pro každé provozní místo identifikované shora:

17

• Geografické lokality;

• Podpovrchové a/nebo podzemní plochy, které může vlastnit, pronajímat nebo spravovat daná organizace;

• Pozice ve vztahu k chráněné oblasti (v oblasti, přilehlé k oblasti nebo obsahující části chráněné oblasti) a oblast s vysokou hodnotou biodiverzity mimo chráněnou oblast;

• Typ provozu (kancelář, výrobní středisko/výroba nebo těžební);

© 2000-2006 GRI

• Plocha provozního místa v km2;

• Hodnota biodiverzity, charakterizovaná následovně:

– Atribut chráněné oblasti a oblast s vysokou hodnotou biodiverzity vně chráněné oblasti (pozemní, sladkovodní nebo přímořský a mořský ekosystém); – Seznam ochranného statutu (například kategorie řízení chráněné oblasti - IUCN Protected Area Management Category, Ramsarská úmluva, národní legislativa, lokalita Natura 2000 atd.).

3. Definice Chráněná oblast Geograficky definovaná oblast, která je určena, regulována nebo spravována tak, aby se dosáhlo specifických cílů péče o zachování nebo ochranu. Oblasti s vysokou hodnotou biodiverzity Oblasti, které nejsou předmětem právní ochrany, ale jsou uznávány pro své důležité rysy biodiverzity řadou vládních a nevládních organizací. Zahrnuje to přirozená prostředí, která jsou prioritou pro ochranu (často jsou definována ve strategiích národní biodiverzity a v akčním plánu připraveném podle Úmluvy o biologické diverzitě). A dále, pokud několik mezinárodních ochranářských organizací označilo příslušné oblasti za místa s vysokou hodnotou biodiverzity.

4. Dokumentace Zdroje informací pro požadovaná data by mohly obsahovat kupní smlouvy, leasingové smlouvy nebo národní/regionální katastrální registry pozemků. Na národní úrovni by mohly informace o mezinárodně nebo národně chráněných oblastech a oblastech s vysokou biodiverzitou udržovat veřejné agentury, které jsou zodpovědné za zachování a ochranu životního prostředí. Kromě toho, strategie národní biodiverzity a akční plány obsahují často informace a registry chráněných oblastí a oblastí s vysokou hodnotou biodiverzity.

Verze 3.0

IP


5. Odkazy, Reference • Ramsar Convention on Wetlands, 1971. (Ramsarská úmluva o mokřinách, 1971) • UNESCO World Heritage Sites. (Seznam míst patřících do světového dědictví UNESCO) • United Nations Biosphere Reserves. (Rezervy biosféry, EU) • National Biodiversity Strategies and Action Plans prepared under the Convention on Biological Diversity. (Národní strategie pro biodiverzitu a akční plány připravené podle úmluvy o biologické diverzitě) • Conservation International’s Biodiversity Hotspots and Wilderness Areas. (Péče o zachování mezinárodních oblastí ožehavých z hlediska biodiverzity a oblastí divočiny) • WWF’s Global 200 Ecoregion. (Ekoregion Global 200 podle organizace WWF) • Bird Life International’s Important Bird Areas. (Mezinárodně důležité oblasti z hlediska života ptáků) • IUCN’s Centres of Plant Diversity. (Centra IUCN z hlediska diverzity rostlin).

18

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN12 Popis významných dopadů činností,

produktů a služeb na biodiverzitu v chráněných územích a v místech s vysokou hodnotou z hlediska biodiverzity ležících mimo chráněná území.

2.3 Popište význačné přímé a nepřímé pozitivní i negativní dopady s odkazem na následující:

• Živočišné druhy, kterých se to týká;

• Rozsah ovlivněných ploch (nemusí být omezeno jen na oblasti, které jsou formálně chráněny a měly by být obsaženy i úvahy o dopadech na nárazníkové zóny, stejně tak jako na formálně stanovené oblasti speciálního významu nebo citlivosti);

• Trvání dopadů a

• Vratnost nebo nevratnost těchto dopadů.

1. Význam Tento indikátor poskytuje informace o významných přímých a nepřímých dopadech reportující organizace na biodiverzitu v chráněných oblastech a v oblastech s vysokou hodnotou biodiverzity mimo chráněná území. Poskytuje základní informace pro pochopení a rozvíjení strategie organizace ke zmírnění těchto dopadů. Tím, že tento indikátor požaduje strukturované, kvalitativní informace, umožňuje srovnání napříč organizacemi a v čase o relativním rozměru, rozsahu a charakteru dopadů.

2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte významné dopady na biodiverzitu spojené s aktivitami, produkty a službami reportující organizace, včetně přímých a také nepřímých dopadů (například v zásobovacím řetězci). 2.2 Popište charakter významných přímých a nepřímých dopadů na biodiverzitu s ohledem na jednu nebo více z následujících položek:

19

• Struktura nebo využití výrobních zařízení, dolů a dopravní infrastruktury;

• Znečišťující látky - emise (uveďte látky, které se přirozeně nevyskytují v dané lokalitě, od bodových či liniových až po plošné zdroje emisí);

• Uveďte invazivní druhy, škůdce a patogeny;

• Snížení invazivních druhů;

• Proměna přirozeného životního prostředí a

• Změny v ekologických procesech mimo rozsah přirozených proměn (například obsah soli nebo změny v úrovni podzemní vody).

© 2000-2006 GRI

3. Definice Významný dopad Dopady, které mohou nepříznivě ovlivnit integritu geografické oblasti/regionu buď přímo, nebo nepřímo. Jde o podstatné změny jejich ekologické charakteristiky, struktury a funkce napříč celou oblastí, které dlouhodobě vedou k tomu, že přirozené životní prostředí, úroveň populace a nebo zvláštní druhy, pro něž je toto přirozené životní prostředí důležitým, nemohou přežít. Na úrovni druhů způsobuje významný dopad pokles a změna v rozložení populace, takže ani přirozený přírůstek (reprodukce nebo imigrace z neovlivněných oblastí) neobnoví původní úroveň během omezeného počtu generací. Významný dopad je takový, který může postihnout způsob obživy nebo zdroje výdělku v takové míře, že blahobyt místních uživatelů je na dlouhou dobu ovlivněn.

4. Dokumentace Informace pro tento indikátor je možno nalézt v systému environmentálního řízení reportující organizace nebo v jiné interní dokumentaci. Informace, pokud jsou k dispozici, je možné získat také z odhadů environmentálních a společenských dopadů a nebo z odhadů životního cyklu a od dalších organizací v dodavatelském řetězci mimo hranice dané organizace.


RI Cross-Reference: Zdrojový dokument GRI G o biodiverzitě, křížové odkazy GRI)

Verze 3.0

IP


EN13 Chráněná nebo obnovená

přirozená prostředí. 1. Význam Každá strategie biodiverzity obsahuje kombinaci prvků, které jsou spojeny s prevencí, řízením a nápravou škod na přirozeném životním prostředí způsobených činností organizace. Tento ukazatel měří implementaci určité specifické strategie na ochranu a nápravu negativních dopadů spojených s takovými činnostmi. Zajištění integrity přirozených životních prostředí může zvýšit renomé dotyčné organizace, stabilitu přirozeného životního prostředí a zdrojů, které organizaci obklopují, a přijatelnost činnosti organizace okolními komunitami.

2. Zpracování podkladů 2.1 Tento indikátor se týká oblastí, ve kterých byla obnova dokončena nebo oblast je aktivně chráněna (viz Definice). Oblasti, ve kterých jsou provozy stále aktivní, mohou být započítány, jestliže vyhovují definicím „obnovená“ nebo „chráněná“ oblast.

Chráněná oblast Oblasti, které jsou chráněny před jakýmkoliv poškozením při provozních činnostech a kde životní prostředí zůstává ve svém původním stavu se zdravým fungujícím ekosystémem.

4. Dokumentace Informace o chráněných oblastech je možno nalézt v dokumentaci environmentálního systému řízení organizace, v místních mapách, v posudcích o environmentálním společenském dopadu nebo v organizačních strategiích. Informace o obnově půdy (tj. o požadavcích na obnovu půdy) je možno nalézt v leasingových, nájemních nebo kupních smlouvách k půdě nebo v posudcích o environmentálních a společenských dopadech nebo v soupisu rizik.


2.2 Posuďte status oblasti na základě jejího stavu na konci vykazovaného období. 2.3 Uveďte velikost a umístění všech chráněných oblastí a/nebo obnovených oblastí (v hektarech) a uveďte, zda úspěch opatření na obnovu byl/je schválen nezávislými externími odborníky. Jestliže je tato oblast větší než jeden km2, reportujte v km2. 2.4 Uveďte, zda existuje partnerský vztah s třetími stranami na ochranu nebo obnovu oblastí, která je odlišná od předpokládaných a zavedených způsobů obnovy, na než reportující organizace dohlížela a které implementovala.

3. Definice Obnovená oblast Oblasti, které byly v průběhu provozních činností nebo těmito činnostmi poškozeny a ve kterých nápravná opatření buď obnovila životní prostředí do původního stavu, nebo je uvedla do takového stavu, ve kterém je ekosystém zdravý a fungující.

20

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN14 Strategie, stávající opatření

3. Definice

a plánované kroky zaměřené na řízení dopadů a vlivů na biodiverzitu.

Žádné.

1. Význam Zda činnost organizace bude v souladu s politikami biodiversity, cíli a závazky se odvíjí od toho, zda v organizaci existují strukturované programy pro řízení dopadů. Existence a struktura programů je zejména důležitá tehdy, jestliže národní regulace neposkytují organizaci jasné referenční body při plánování řízení biodiverzity. Tento indikátor umožňuje interním i externím kapitálovým účastníkům analyzovat, jak dobře se reportující organizace vypořádává s organizačními strategiemi, se současnými akcemi a s budoucími plány, které mají potenciální dopady na biodiverzitu. Kvalita přístupu organizace k řízení dopadů na biodiverzitu (jak je uvedeno v EN11 a v EN12) ovlivní její odolnost proti rizikům, jako je poškození renomé, pokuty nebo zamítnutí plánů či provozu. Akce pro ochranu nebo obnovu přirozených prostředí a druhů mají zvláštní důležitost.

4. Dokumentace Informace o programech a cílech je možno nalézt ve směrnicích pro řízení nebo získat z environmentálního řídicího systému organizace, z posudků environmentálních a společenských dopadů, z podnikových zásad společenské zodpovědnosti nebo z rejstříků rizik.


2. Zpracování podkladů 2.1 J estliže národní regulace ovlivnily specifické strategie, akce nebo plány vykazované podle tohoto indikátoru, mělo by to být uvedeno. 2.2 P opište strategii organizace pro dosažení své taktiky řízení biodiverzity, včetně:

• Integrace úvah o biodiverzitě do analytických nástrojů, jako jsou hodnocení environmentálních dopadů na místě;

• Metodologie pro zjištění, jaké je riziko vzhledem k biodiverzitě;

• Nastavení specifických úkolů a cílů;

• Monitorování procesů a

• Veřejný reporting.

opište probíhající akce k řízení rizika 2.3 P biodiverzity identifikované v EN11 a v EN12 nebo plány, jak podniknout takové aktivity v budoucnu.

21

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN15 Počet druhů na červeném seznamu

druhů IUCN a na národním seznamu chráněných druhů, jejichž biotopy leží v oblastech postižených činností organizace - a to v pořadí podle rizika vyhynutí. 1. Význam Tento indikátor pomáhá reportující organizaci identifikovat, kde její aktivity představují hrozbu ohroženým rostlinám a živočišným druhům. Identifikováním těchto hrozeb může organizace iniciovat odpovídající kroky a vyvarovat se poškození a zabránit vyhynutí druhů. Červený seznam druhů IUCN a národní seznam chráněných druhů mohou sloužit jako autority v citlivosti přístupu k přirozenému prostředí ovlivněnému provozy a v posouzení relativní důležitosti těchto přirozených prostředí z perspektivy řízení.

4. Dokumentace Informace o přítomnosti druhů uvedených na červeném seznamu druhů IUCN a na národních seznamech chráněných druhů je možno získat z národních a regionálních agentur pro péči o zachování druhů, od místních úřadů nebo od environmentálních nevládních organizací (NGO). Plánovací studie nebo jiné související povolující materiály organizací, které operují uvnitř v sousedství s chráněnými oblastmi nebo s oblastmi s vysokou hodnotou biodiverzity, mohou také obsahovat informace o biodiverzitě uvnitř chráněných oblastí.

5. Odkazy, Reference • IUCN Red List of Threatened Species. (Červený seznam ohrožených druhů IUNC).

2. Zpracování podkladů 2.1 I dentifikujte lokalitu přirozených prostředí postižených provozem reportující organizace, ve které se nacházejí druhy uvedené na červeném seznamu druhů podle IUCN a druhy uvedené na národních seznamech chráněných druhů. 2.2 U veďte počet druhů v přirozených prostředích, u nichž bylo zjištěno, že byly poškozeny reportující organizací, a určete jednu z následujících úrovní rizika vyhynutí:

• Kriticky ohrožené;

• Ohrožené

• Zranitelné;

• Blízko ohrožení a

• Minimální obavy.

3. Definice Červený seznam IUCN chráněných druhů Soupis globálního stavu týkajícího se zachování rostlin a živočišných druhů, který vypracovala Mezinárodní unie pro zachování přírody a přírodních zdrojů (IUCN International Union for the Conservation of Nature and Natural Resources).

22

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN16 Celkové přímé a nepřímé emise

skleníkových plynů podle hmotnosti. 1. Význam Emise skleníkových plynů jsou hlavní příčinou klimatických změn a jsou spravovány Rámcovou konvencí Spojených národů pro klimatické změny (UNFCC - United Nations Framework Convention on Climate Change UNFCC) a následně Kjótským protokolem. Výsledkem je, že různé regulační a podpůrné národní a mezinárodní systémy (jako jsou obchodovatelné certifikáty ke klimatu – tzv. emisní povolenky) se zaměřují na kontrolu objemu emisí skleníkových plynů a odměňují jejich snížení. Tento indikátor může být použit v kombinaci s EN17 k vysvětlení cílů pro regulační nebo obchodní systémy na mezinárodních nebo národních úrovních. Kombinace přímých a nepřímých emisí také poskytuje všeobecný náhled na potenciální cenové důsledky zdanění nebo do obchodních systémů pro reportující organizace.

2. Zpracování podkladů 2.1 J sou k dispozici různé metodologie na konverzi, pomocí nichž se vypočítá množství skleníkových emisních plynů podle zdrojů. Indikujte v organizaci použitou normu a označte metodologii spojenou s daty ve vztahu k následující kategoriím:

• Přímé měření (například spojité online analyzátory atd.);

• Výpočty založené na specifických datech na místě (například pro analýzy spotřeby paliva atd.);

• Výpočty založené na implicitních datech a

• Odhady. Jestliže jsou pro nedostatek implicitních údajů použity odhady, uveďte, jaké základní údaje byly získány.

Další podrobnosti ke kompilaci tohoto indikátoru jsou k dispozici v protokolu WRI /WBCSD GHG a v dokumentu IPCC, jak je uvedeno v referencích. 2.2 U veďte přímé emise skleníkových plynů ze všech zdrojů vlastněných nebo řízených reportující organizací, včetně:

23

• Generování elektřiny, tepla nebo páry (jak reportováno v EN3);

© 2000-2006 GRI

• Jiné spalovací procesy, jako je flaring (hoření);

• Fyzické nebo chemické zpracování;

• Doprava materiálů, produktů a odpadů;

• Odvod spalin (odplyňování) a

• Prchavé emise.

E mise ze spalovacích procesů a zdrojů budou korespondovat s přímou primární energií z neobnovitelných a obnovitelných zdrojů, jak je reportováno v EN3. Povšimněte si, že emise CO2 ze spalování biomasy nemají být zahrnuty zde, ale mají být vykazovány zvlášť podle GHG protokolu podnikové normy (The Greenhouse Gas Protocol Corporate Standard - přepracované vydání).

2.3 U veďte nepřímé emise skleníkových plynů vznikajících při generování nakoupené elektřiny, tepla nebo páry (to koresponduje se spotřebou energie reportovanou podle EN4).

J iné nepřímé emise (například z cestování v rámci organizace) zde nejsou zahrnuty, poněvadž jsou vypočítány pro vykazování v EN17.

2.4 V ykazovat celkové emise skleníkových plynů jako souhrn přímých a nepřímých emisí (jak je identifikováno v 2.2 a v 2.3) v tunách ekvivalentu CO2.

3. Definice Přímé emise Emise ze zdrojů, které jsou vlastněny nebo řízeny reportující organizací. Například přímé emise související se spalováním by vznikly spalováním paliva na energii uvnitř provozních hranic reportující organizace. Nepřímé emise Emise, které vznikají z aktivit reportující organizace, ale jsou generovány ze zdrojů vlastněných nebo řízených jinou organizací. V kontextu s tímto indikátorem se nepřímé emise vztahují k emisím skleníkových plynů při generování elektřiny, tepla nebo páry, které jsou importovány a spotřebovány reportující organizací.

Verze 3.0

IP


Ekvivalent oxidu uhličitého Ekvivalent CO2 (oxidu uhličitého) je míra užívaná k porovnání emisí složených z různých skleníkových plynů na základě jejich potenciálu pro globální oteplování (GWP). Ekvivalent CO2 pro plyn se odvodí násobením počtu tun plynu příslušným potenciálem GWP.

4. Dokumentace Emise vznikající z přímé a nepřímé spotřeby energie mohou být vypočteny z údajů reportovaných v EN3 a v EN4.

5. Odkazy, Reference • The Greenhouse Gas Protocol (GHG) Initiative – A corporate accounting and reporting standard (Revised Edition, 2004) of the World Resources Institute (WRI) and the World Business Council for Sustainable Development (WBCSD). (Iniciativa protokolu GHG o skleníkových plynech - norma pro podnikové účetnictví a pro reportování (přepracovaná edice, 2004) Institutu pro světové zdroje (WRI) a Světové obchodní rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD)) •

Kyoto Protocol, 1997. (Kjótský protokol, 1997)

• Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC), Climate Change 2001, Working Group I: The Scientific Basis. (Mezivládní panel o změnách klimatu (IPCC), klimatické změny 2001, pracovní skupina I: vědecká základna)

24

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN17 Nepřímé emise jiných relevantních

skleníkových plynů podle hmotnosti 1. Význam Emise skleníkových plynů jsou hlavní příčinou klimatických změn a jsou spravovány Rámcovou úmluvou Spojených národů o klimatických změnách (UNFCC - United Nations Framework Convention on Climate Change) a následně Kjótským protokolem. U některých organizací jsou nepřímé emise skleníkových plynů podstatně větší než jejich přímé emise. Jsou také dostatečně pod kontrolou organizace, která změnami svých praktik může způsobit jejich podstatné snížení. Měřením a demonstrováním úsilí ke snížení nepřímých emisí může vedení organizace ukázat svou vůdčí roli v boji proti klimatickým změnám a tím zvýšit renomé organizace.

2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte emise skleníkových plynů vznikajících při nepřímé spotřebě energie. Vyloučit nepřímé emise z importované elektřiny, tepla nebo páry, které jsou pokryty v EN16. 2.2 D ále uveďte, která z aktivit reportující organizace způsobuje nepřímé emise, a odhadnout jejich objem (například zaměstnanci dojíždějící do práce, služební cestování atd.). Při rozhodování o závažnosti těchto aktivit posuďte, zda emise z určité činnosti:

• Jsou velké ve srovnání s jinými aktivitami generujícími přímé emise nebo emise vztažené k energii (jak je reportováno v EN16);

• Jsou zainteresovanými skupinami (stakeholders) považovány za kritické;

• Mohly by být následně sníženy prostřednictvím opatření přijatých reportující organizací.

2.3 V ykazovat souhrn nepřímých emisí GHG uvedených v tunách ekvivalentu CO2.

3. Definice Nepřímé emise Emise, které jsou důsledkem aktivit reportující organizace, ale jsou generovány ze zdrojů vlastněných nebo řízených jinou organizací. V kontextu s tímto indikátorem se nepřímé emise vztahují k emisím skleníkových plynů při generování elektřiny, tepla nebo páry, které jsou importovány a spotřebovány reportující organizací (například doprava, balení). Ekvivalent oxidu uhličitého Ekvivalent CO2 (oxidu uhličitého) je míra užívaná k porovnání emisí složených z různých skleníkových plynů na základě jejich potenciálu pro globální oteplování (GWP). Ekvivalent CO2 pro plyn se odvodí násobením počtu tun plynu příslušným potenciálem GWP.

4. Dokumentace Informace je možné získat od externích dodavatelů produktů nebo služeb. Pro určité typy nepřímých emisí, jako je cestování pro podnikové účely, může být pro vypracování odhadu zapotřebí, aby organizace kombinovala své vlastní záznamy s daty z externích zdrojů.

5. Odkazy, Reference • The Greenhouse Gas Protocol (GHG) Initiative – A corporate accounting and reporting standard (Revised Edition, 2004) of the World Resources Institute (WRI) and the World Business Council for Sustainable Development (WBCSD). (Iniciativa protokolu GHG o skleníkových plynech - norma pro podnikové účetnictví a pro reportování (přepracovaná edice, 2004) Institutu pro světové zdroje (WRI) a Světové obchodní rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD)) • Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC), Climate Change 2001, Working Group I: The Scientific Basis. (Mezivládní panel o změnách klimatu (IPCC), klimatické změny 2001, pracovní skupina I: vědecká základna) •

25

© 2000-2006 GRI

Kyoto Protocol, 1997. (Kjótský protokol, 1997).

Verze 3.0

IP


EN18 Iniciativy zaměřené na snižování

emisí skleníkových plynů a skutečně dosažená snížení. 1. Význam Emise skleníkových plynů jsou hlavní příčinou klimatických změn a jsou spravovány Rámcovou úmluvou Spojených národů o klimatických změnách (UNFCC - United Nations Framework Convention on Climate Change) a následně Kjótským protokolem. Výsledkem je, že různé národní a mezinárodní regulační a pobídkové systémy (jako jsou obchodovatelné emisní certifikáty) se snaží kontrolovat objem a odměňovat snížení emisí skleníkových plynů. Při komplexním monitorování mohou být emise efektivně sníženy (například pečlivým výběrem energeticky účinných materiálů, služeb nebo výrobních kapacit). Tento indikátor je možné použít v kombinaci s indikátory EN16 a EN17 pro nastavení a monitorování cílů snížení s odkazem na regulační nebo obchodní systémy na mezinárodní nebo národní úrovni. Sledování a snížení emisí skleníkových plynů může zlepšit celkovou výkonnost životního cyklu produktů a služeb a posloužit jako součást komplexního programu „Plán pro životní prostředí“.

4. Dokumentace Informace je možné vybrat z údajů reportovaných v EN16 a v EN17, z emisních měření, vypočtených z účetních údajů a implicitních hodnot, nebo z odhadů. Informace o iniciativách je pravděpodobně možno nalézt v záznamech resortů zodpovědných za environmentální řízení.

5. Odkazy, Reference • The Greenhouse Gas Protocol (GHG) Initiative – A corporate accounting and reporting standard (Revised Edition, 2004) of the World Resources Institute (WRI) and the World Business Council for Sustainable Development (WBCSD). (Iniciativa protokolu GHG o skleníkových plynech - norma pro podnikové účetnictví a pro reportování (přepracovaná edice, 2004) Institutu pro světové zdroje (WRI) a Světové obchodní rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD)) •

Kyoto Protocol, 1997. (Kjótský protocol, 1997)

• Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC), Climate Change 2001, Working Group I: The Scientific Basis. (Mezivládní panel o změnách klimatu (IPCC), klimatické změny 2001, pracovní skupina I: vědecká základna).

2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte snížení emisí ze všech zdrojů vlastněných nebo řízených reportující organizací, jak je vykazováno v indikátoru EN16, které jsou důsledkem nepřímé spotřeby energie a aktivit reportující organizace, jak je vykazováno v indikátoru EN17. Rozlišovat mezi povinným a dobrovolným snížením emisí. 2.2 Popište iniciativy ke snížení emisí skleníkových plynů a zahrňte oblasti, kde tyto iniciativy byly implementovány. 2.3 P opište kvantitativně rozsah snížení emisí dosažených v průběhu vykazovaného období jako přímý důsledek této iniciativy/iniciativ v tunách ekvivalentu CO2.


26

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN19 Emise látek, které poškozují ozón-

podle hmotnosti. 1. Význam Ozonová vrstva (O3) filtruje většinu slunečního biologicky škodlivého ultrafialového (UV-B) záření. Montrealský protokol reguluje na mezinárodní úrovni vypouštění látek poškozujících ozon (ODS- Ozone Depleting Substances). Měření emisí látek ODS umožňuje zhodnotit, jak dobře reportující organizace splňuje současnou a budoucí legislativu a její pravděpodobná rizika v této oblasti. To je důležité zejména u organizací, jejichž procesy, produkty a služby používají látky ODS a které musí přejít na nové technologie, aby vyhověly přijatým závazkům v souvislosti s vypouštěním těchto látek. Výsledky reportující organizace při vypouštění látek ODS mohou pomoci indikovat konkurenční a vůdčí pozici úrovně technologie na trzích produktů a služeb ovlivněných pravidly pro látky ODS.

2. Zpracování podkladů 2.1 L átky poškozující ozon obsažené nebo emitované z produktů v průběhu jejich používání a likvidace nejsou zahrnuty do tohoto indikátoru. 2.2 E mise látek uvedených v přílohách A, B, C a E Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, jsou zahrnuty. 2.3 U veďte emise látek poškozujících ozon za použití následujících vzorců:

Emise = Výroba + Dovozy – Exporty látek

ýroba = Vyrobené látky – Látky zničené při V technologii – Látky použité výhradně jako výchozí surovina při výrobě jiných chemikálií

oznámka: Látka ODS, která je recyklovaná P a opětovně použitá není považována za produkci.

3. Definice Látky ničící ozonovou vrstvu (ODS - Ozone Depleting Substances) Jakákoliv látka, která má schopnost poškozovat ozon (ODP – Ozon Depletion Potencial) větší než 0 a která může poškodit stratosférickou ozonovou vrstvu. Většina látek poškozujících ozon je kontrolována podle Montrealského protokolu a jeho dodatků a zahrnuje CFC, HCFC, halon a metyl bromid. Ekvivalent CFC-11 CFC-11 je míra používaná k porovnání různých látek na základě jejich relativního potenciálu poškozovat ozonovou vrstvu. Referenční úroveň 1 je schopnost CFC11 a CFC-12 způsobovat poškození ozonu.

4. Dokumentace Informace je možné odvodit z interních měření a z účetnictví.

5. Odkazy, Reference • The Montreal Protocol on substances that deplete the ozone layer. (Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu). • United Nations Environment Programme (UNEP) Halon Handbook. (Příručka “Halon” environmentálního programu UNEP Spojených národů).

ykazovat emise specifických látek poškozující 2.4 V ozon v tunách a v tunách ekvivalentu CFC-11.

27

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN20 NOx, SOx a jiné významné emise

• Persistentní organické látky (Persistent Organic Pollutants - POP’s);

• Těkavé organické látky (Volatile Organic Compounds - VOC);.

• Nebezpečné vzdušné polutanty (HAPHazardous Air Pollutants);

• Emise z komínů a nekontrolované emise;

• Tuhé znečišťující částice (TZL nebo PM10);

• Jiné standardní kategorie emisí, které jsou uváděné jako předmět regulace.

do ovzduší - podle druhu a hmotnosti. 1. Význam Tento indikátor poměřuje rozsah atmosférických emisí způsobených organizací a může reprezentovat relativní velikost a důležitost těchto emisí ve srovnání s jinými organizacemi. Znečištěné ovzduší má nepříznivý vliv na životní prostředí a na zdraví lidí i zvířat. Zhoršování kvality vzduchu, acidifikace, degradace lesů, stejně tak jako obavy o zdraví občanů, vedly k zavedení národních a mezinárodních regulací ke kontrole emisí do atmosféry. Snižování regulovaných znečišťujících látek v ovzduší vede ke zlepšení zdravotních podmínek pro zaměstnance a v sousedních komunitách. Snížení znečištění nebo projev ochoty jít nad rámec zákonných předpisů může zlepšit vztahy s postiženými komunitami a zaměstnanci a schopnost udržet nebo rozšířit činnost organizace. V regionech se stanovenými limity emisí má objem emisí přímé cenové důsledky pro organizaci.

2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte významné emise a vypočítejte jejich hmotnost. oněvadž výpočet určitých atmosférických emisí 2.2 P jako NOx, vyžaduje komplexní kvantifikační úsilí, popište metodologii použitou pro kalkulace výběrem jednoho z následovně uvedených přístupů:

• P římé měření emisí (například online analyzátory atd.);

alkulace založené na specifických datech • K z daného místa;

• Kalkulace založené na implicitních datech nebo

dhad (jestliže jsou použity odhady z důvodu • O nedostatku údajů, uveďte, na jaké bázi byly údaje získány).

2.3 U veďte hmotnost významných atmosférických emisí (v kilogramech nebo jeho násobcích, jako jsou tuny) pro každou z následujících kategorií:

28

• NOx;

• SOx;

© 2000-2006 GRI

3. Definice Významné emise do atmosféry Emise do atmosféry, které jsou regulovány podle mezinárodních úmluv a/nebo národních zákonů či předpisů včetně těch, které jsou uvedeny na environmentálních povoleních pro provozy reportující organizace.

4. Dokumentace Informace mohou být získány z měření emisí, vypočteny účetních údajů a implicitních hodnot nebo odhadnuty.

5. Odkazy, Reference • Geneva Protocol to the Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution, 1979. (Ženevský protokol k úmluvě o přeshraničním znečišťování atmosféry na dlouhé vzdálenosti, 1979) • Helsinki Protocol to the Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution, 1985. (Helsinský protokol k úmluvě o přeshraničním znečišťování atmosféry na dlouhé vzdálenosti, 1985) • Rotterdam Convention on the Prior Informed Consent (PIC) Procedure, 1998. (Rotterdamská úmluva o proceduře PIC – předchozí kvalifikovaný souhlas, 1998) • Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants (POPs) (Annex A, B, and C), 2001. (Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech – POP, přílohy A, B a C, 2001)

Verze 3.0

IP


• Sofia Protocol to the Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution, 1988. (Sofijský protokol k úmluvě o přeshraničním znečišťování atmosféry na dlouhé vzdálenosti, 1988) • Gothenburg Protocol to the 1979 Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution to abate acidification, eutrophication, and ground-level ozone. (Gothenburgský protokol k úmluvě z roku 1979 o přeshraničním znečišťování atmosféry na dlouhé vzdálenosti ke zmenšení okyselení, eutrofizace a základní úrovně ozonu)

29

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN21 Celkové množství vypouštěných

odpadních vod - podle kvality a místa vypouštění. 1. Význam Množství a kvalita vody vypouštěné do odpadu reportující organizací je přímo spojeno s ekologickým dopadem a s provozními náklady. Progresivním zlepšením kvality odpadní vody nebo snížením objemu odpadních vod může reportující organizace snížit dopad své činnosti na okolní životní prostředí. Neřízené odpady vod nebo úniky s vysokou zátěží chemikálií či živin (hlavně dusíku, fosforu nebo draslíku) mohou mít významný dopad na vody, do kterých odpad vtéká. To může na druhé straně postihnout jak kvalitu dodávky vody, kterou má organizace k dispozici, tak její vztahy s komunitami a s dalšími uživateli vody.

odpadních vod za použití standardních parametrů pro odpadní vody, jako je biologická spotřeba kyslíku (BOD - Biological Oxygen Demand), celkové rozptýlené pevné látky (TSS - Total Suspended Solids) atd. Specifický výběr kvalitativních parametrů se bude lišit v závislosti na produktech/službách/provozu reportující organizace. Výběr parametrů by měl být konzistentní s těmi parametry, které se používají v organizačním sektoru. Pojem čistá voda se vztahuje k vodě, která ve chvíli, kdy opouští hranice reportující organizace, vyhovuje národním regulačním předpisům pro kvalitu sladkovodních vod. To může být buď sladká voda, jejíž kvalita nebyla poškozena jejím použitím v organizaci nebo odpadní voda, která byla zpracována tak, aby před vypuštěním vyhověla normám pro sladkou vodu.

3. Definice Vypouštění odpadních vod nebo úprava vody ke zpracování v zařízení pro úpravu vody nejen snižuje úroveň znečištění, ale může také snížit finanční náklady organizace a riziko regulačních opatření pro nedodržování environmentálních předpisů. To vše zvyšuje u reportující organizace společenský souhlas s její činností.

2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte plánované a neplánované odpadní vody (kromě shromážděné dešťové vody a domácí kanalizace) podle jednotlivých míst a popište, jak je odpad zpracován. Jestliže reportující organizace nemá metriku k měření odpadních vod, je tento údaj třeba odhadnout odečtením přibližného objemu vody spotřebované na daném místě od celkového odebraného objemu, jak je reportováno v indikátoru EN8. 2.2 V ykazujte celkový objem plánovaných a neplánovaných odpadních vod v krychlových metrech za rok (m3/rok) podle:

• Místa určení;

• Způsobu úpravy;

• Zda voda byla znovu použita jinou organizací.

Celkový objem odpadních vod Souhrn odpadních vod vypouštěných v průběhu celého vykazovaného období do podpovrchových vod, do povrchových vod, do kanalizačních odpadů vedoucích do řek, oceánů, jezer, mokřin, zpracovatelských zařízení a do podzemních vod prostřednictvím jednoho z následujících způsobů: • Definovaný bod výtoku (bodový výtok odpadu z místa zdroje); • Rozptýlením po zemi nebo nedefinovaným způsobem (nebodový výtok odpadu z místa zdroje) nebo • Odpadní voda odvezená z reportující organizace na nákladním autě (cisternou). Vypouštění sebrané dešťové vody a domácí kanalizace (splašků) není považováno za vypouštění odpadních vod.

4. Dokumentace Informační zdroje o objemu vypouštěné odpadní vody podle reportující organizace zahrnují průtokoměry (výtoky odpadů z místa zdroje nebo když odpady odtékají rourou) a regulační povolenky.

eportující organizace, která vypouští odpadní 2.3 R vody nebo zpracovává vodu by měla vykazovat kvalitu vody na základě celkových objemů

30

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


5. Odkazy, Reference • MARPOL Convention (International Convention for the Prevention of Pollution of Ships), 1973. (Úmluva MARPOL – mezinárodní úmluva o prevenci znečišťování z lodí, 1973) • Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants (POPs), 2001. (Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech – POP, 2001).

31

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN22 Celková hmotnost odpadů podle

druhů a podle způsobu likvidace. 1. Význam Data o množství odpadu vytvořeném v průběhu několika let mohou naznačit úroveň vývoje, jakého dosáhla organizace ve svém úsilí o snížení odpadu. Rovněž mohou indikovat potenciální zlepšení v procesu účinnosti a produktivity. Z finančního pohledu přispívá snížení odpadů k přímému snížení nákladů na materiály, zpracování a likvidaci. Informace o místě likvidace odpadu naznačuje rozsah, v jakém reportující organizace dokázala zvládnout rovnováhu mezi možnostmi pro odstranění odpadu a nerovnoměrnými environmentálními dopady. Například zaplňování zemní skládky nebo recyklace vytvářejí velmi rozdílné typy environmentálních dopadů a reziduálních efektů. Většina strategií na minimalizaci odpadu zdůrazňuje prioritu obnovy, opětovné použití nebo recyklování před jinými možnostmi likvidace odpadu, a to všude, kde je to možné.

2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte množství odpadu vytvořeného při provozu organizace podle kritéria:

ebezpečný odpad (tak jak je definován • N národní legislativou v místě jeho vzniku) a

ezpečný odpad (všechny ostatní formy • B pevného nebo tekutého odpadu mimo odpadní vody).

2.2 J estliže nejsou k dispozici žádné údaje o hmotnosti, odhadněte hmotnost pomocí existujících informací o měrné hmotnosti a objemu shromážděného odpadu, o hmotnostní bilanci nebo podobné informace. 2.3 V ykazujte celkové množství odpadu v tunách podle typu, jak je definováno v 2.1 pro každou z následujících metod likvidace:

32

• Kompostování;

• Opětovné použití;

• Recyklování;

• Obnova;

© 2000-2006 GRI

• Spalování (nebo použití jako palivo);

• Zavážka;

• Hlubinná injektáž;

• Skladování na místě a

• Jiné (specifikuje reportující organizace).

2.4 Popište, jak byla určena metoda likvidace:

• L ikvidováno přímo reportující organizací nebo jinak přímo potvrzeno;

odle informací poskytnutých smluvním • p partnerem na likvidaci odpadu nebo

a základě organizačních standardů, které • n používá smluvní partner při likvidaci odpadu.

3. Definice Metoda likvidace Taková metoda, pomocí které se odpad zpracovává nebo likviduje, včetně kompostování, opětovného užití, recyklování, obnovy, spalování, hlubinné injektáže a skladování na místě.

4. Dokumentace Potenciální zdroje informací jsou externí audity odpadu podle poskytovatelů služeb likvidace odpadu nebo rozvaha o odpadu od těchto poskytovatelů, stejně tak jako interní fakturační a účetní systémy a oddělení pro obstarávání nebo zásobování.

5. Odkazy, Reference • Ban Amendment to the Basel Convention on the Control of Transboundary Movements of Hazardous Wastes and their Disposal, 1989. (Dodatek o zákazech k Basilejské úmluvě o kontrole mezinárodní přepravy nebezpečného odpadu a jeho likvidace, 1989) • London Dumping Convention, 1972. (Londýnská úmluva o skladování odpadu, 1972) • MARPOL Convention (International Convention for the Prevention of Pollution of Ships), 1973. (Úmluva MARPOL – mezinárodní úmluva o prevenci znečišťování z lodí, 1973.

Verze 3.0

IP


EN23 Celkový počet a objem

významných kontaminací. 1. Význam Kontaminace chemikáliemi, oleji a palivy mohou mít významné negativní dopady na okolní životní prostředí tím, že potenciálně postihují půdu, vodu, ovzduší, biodiverzitu a lidské zdraví. Systematické úsilí zabránit kontaminacím nebezpečnými materiály je přímo spojeno s dodržováním předpisů ze strany organizace, s jejím finančním rizikem ze ztráty surovin, s náklady na nápravu, s rizikem regulatorních akcí, stejně tak jako s poškozením pověsti. Tento indikátor slouží také jako nepřímé měření schopnosti vlastního monitoringu organizace.

2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte všechny zaznamenané významné kontaminace a jejich objemy. ykazujte celkový počet a celkový objem 2.2 V zaznamenaných významných kontaminací. ro kontaminace, které byly vykazovány 2.3 P ve finančním výkazu organizace, uveďte doplňkové následné informace pro každou jednotlivě:

• Kontaminovaná lokalita;

• Objem kontaminace a

ateriál, který unikl a způsobil kontaminaci, • M kategorizovaný podle následujícího kritéria:

- oleje (půdní nebo vodní povrchy);

- paliva (půdní nebo vodní povrchy);

- odpady (půdní nebo vodní povrchy);

- c hemikálie (většinou půdní nebo vodní povrchy);

- Jiné.

3. Definice Kontaminace Náhodné vypuštění škodlivé látky, která může ovlivnit lidské zdraví, půdu, vegetaci, vodní nádrže a podzemní vodu. Významná kontaminace Všechny úniky kontaminujících látek, které jsou obsaženy ve finančních výkazech reportující organizace (například z důvodů následné zodpovědnosti a finančních závazků) nebo zaznamenány reportující organizací jako úniky.

4. Dokumentace Potenciálním zdrojem informací, které se týkají kontaminací palivy, oleji a chemikáliemi, mohou být interní záznamy uvnitř existujícího environmentálního manažerského systému, stejně jako oficiální prohlášení učiněná pro odpovídající environmentální regulační agenturu nebo touto agenturou.


2.4 Popište dopady významných kontaminací.

33

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN24 Hmotnost převážených,

dovážených, vyvážených nebo upravovaných odpadů považovaných za nebezpečné podle dodatků I, II, III a VIII k Basilejské úmluvě a percentuální podíl mezinárodně přepravovaných odpadů. 1. Význam Zacházení s nebezpečným odpadem je klíčová oblast zájmu mnoha zainteresovaných skupin (stakeholders). Nevhodná přeprava nebezpečných odpadů, zejména do zemí, které nemají dostatečnou infrastrukturu ani národní předpisy o zacházení s takovým odpadem, může způsobit škodu jak na lidském zdraví, tak na životním prostředí. Kromě toho špatné hospodaření s nebezpečnými odpady vytváří rizika finančních sankcí spojených s nedodržováním národních a mezinárodních pravidel, stejně tak jako způsobuje potenciální poškození jména reportující organizace.

motnost nebezpečného odpadu H přepravovaného uvnitř dané země a/nebo mezinárodně podle místa určení mezi lokalitami vlastněnými, pronajatými nebo řízenými reportující organizací

2.3 U veďte celkovou hmotnost nebezpečného odpadu přepravovaného přes mezinárodní hranice a odpadu, který vstupuje do hranic reportující organizace podle místa určení. Odpad přepravovaný mezi různými lokalitami organizace není považován za importovaný. 2.4 U veďte proporcionální část z celkového množství přepravovaného nebezpečného odpadu podle místa určení, kam je přepravován z reportující organizace do míst v zahraničí. Zahrňte všechny odpady, které opouštějí hranice reportující organizace a překračují mezinárodní hranice, mimo přepravy mezi různými lokalitami reportující organizace. 2.5 U veďte podíl celkového množství přepravovaného a exportovaného odpadu podle místa, kde jej organizace zpracovala.

2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte nebezpečné odpady přepravované pro reportující organizaci nebo jejím jménem ve vykazovaném období podle místa určení. 2.2 U veďte celkovou hmotnost přepravovaného nebezpečného odpadu za použití následující rovnice:

elková hmotnost nebezpečného odpadu C přepravovaného podle místa určení

2.7 P řeveďte objemy na odhad hmotnosti s krátkým vysvětlením použité metodologie. ykazujte následující informace v kilogramech 2.8 V nebo v tunách:

elková hmotnost přepraveného • C nebezpečného odpadu;

elková hmotnost importovaného • C nebezpečného odpadu;

elková hmotnost exportovaného • C nebezpečného odpadu;

elková hmotnost zpracovaného • C nebezpečného odpadu.

=

motnost nebezpečného odpadu H přepravovaného reportující organizaci podle místa určení z externích zdrojů/od externích dodavatelů nevlastněných reportující organizací

2.6 U veďte podíl celkového množství odpadu podle místa, kde byl zpracován externími zdroji/ dodavateli, kam byl přepraven, exportován nebo importován danou organizací.

+

motnost nebezpečného odpadu H přepravovaného z reportující organizace podle místa určení do externích zdrojů/externím dodavatelům nevlastněných reportující organizací


34

© 2000-2006 GRI

+

Verze 3.0

IP


4. Dokumentace Potenciální zdroje informací zahrnují fakturační data od dodavatelů logistických služeb nebo od firem zpracovávajících odpady, z účetních systémů, stejně tak jako z obstarávacích nebo zásobovacích oddělení. Některé země vyžadují, aby přepravu nebezpečného odpadu doprovázela dokumentace, ze které se získají všechna relevantní data pro tento indikátor.

5. Odkazy, Reference • Ban Amendment to the Basel Convention on the Control of Transboundary Movements of Hazardous Wastes and their Disposal, 1989. (Dodatek o zákazech k Basilejské úmluvě o kontrole mezinárodní přepravy nebezpečného odpadu a jeho likvidace, 1989).

35

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN25 Identita, velikost, stav ochrany

a hodnota biodiversity vodních nádrží a souvisejícího území, které vykazující organizace významnou měrou ovlivňuje vypouštěním odpadních vod.

2.2 V ykazujte vodní plochy významně postižené odpadními vodami podle výše uvedených kritérií a doplňte informace o následujícím:

• R ozměr vodního útvaru v krychlových metrech (m3);

da zdroj je prohlášen za chráněnou oblast • Z (na národní a/nebo mezinárodní úrovni);

odnota biodiverzity (například počet • H chráněných druhů).

1. Význam Tento indikátor je kvalitativní doplněk kvantitativních indikátorů o odpadních vodách, který pomáhá popsat vliv těchto odpadů. Odpadní vody a splašky působící znečištění přirozeného vodního prostředí mají výrazný dopad na použitelnost vodních zdrojů. Identifikování vodních ploch, které jsou postiženy odpadními vodami, dává možnost rozpoznat aktivity v oblastech, které mají na znečištění významný dopad nebo oblasti, v nichž může reportující organizace čelit specifickým rizikům kvůli obavám komunity, omezeným vodním zdrojům atd.

2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte vodní zdroje významně postižené odpadními vodami reportující organizace, které vyhovují jednomu nebo několika z následujících kritérií:

36

• V ykazujte odpadní vody, pokud dosahují v průměru 5% nebo více z ročního průměrného objemu vodní nádrže;

• V ytékání odpadních vod, o kterých je podle doporučení příslušných odborníků (například komunálních úřadů) známo, že zcela jistě mají nebo velmi pravděpodobně mají významné dopady na vodní plochy a související území;

• V ytékání odpadních vod do vodních nádrží, o kterých odborníci usuzují, že jsou obzvláště citlivé vzhledem k jejich relativnímu rozměru, funkci, výjimečnosti, vysokému riziku ohrožení (nebo podporují obzvlášť ohrožené druhy rostlin nebo živočichů) nebo

• J akékoliv odpadní vody do mokřin uvedených v Ramsarské úmluvě nebo do jakékoliv jiné národně nebo mezinárodně vyhlášené chráněné oblasti nezávisle na míře vytékání odpadních vod.

© 2000-2006 GRI


4. Dokumentace Informace o stavu určitého vodního zdroje nebo ochranné oblasti je možno získat od místních nebo národních ministerstev nebo od vládních organizací, které se zabývají vodní problematikou, případně prostřednictvím výzkumu iniciovaného danou organizací nebo jinými institucemi, jako jsou studie o dopadech na životní prostředí.

5. Odkazy, Reference • IUCN Red List of Threatened Species. (Červený seznam IUCN ohrožených druhů) • Ramsar Convention on Wetlands. (Ramsarská úmluva o mokřinách, 1971)

Verze 3.0

IP


EN26 Iniciativy na zmírnění ekologických

vlivů hlavních produktů a služeb, rozsah dopadu těchto iniciativ.

• O dpadním vodám (například kvalita vody používaná při výrobě a/nebo použití);

• Hluku a

1. Význam

dpadu (například nerecyklovatelné, toxické • O materiály/směsi).

Vlivy produktů a služeb ve fázi jejich využívání (např. spotřeba vody v myčce) a na konci jejich životního cyklu mohou mít v některých sektorech stejnou nebo vyšší důležitost než ve fázi produkce. Význam takových dopadů je dán jak chováním zákazníka, tak obecným designem produktu/služby. Od organizací se očekává, že zaujmou aktivnější přístupy, aby odhadly a zlepšily environmentální vlivy svých produktů a služeb. Tato měření hodnotí akce, které přijala reportující organizace ke snížení negativních environmentálních dopadů a zvýšení pozitivních dopadů designem a dodávky svého produktu a služby. Návrh z hlediska životního prostředí může pomoci identifikovat nové podnikatelské příležitosti, diferencovat produkty a služby a stimulovat inovace v technologii. Zahrnutím environmentálních úvah do návrhu produktů a služeb může také snížit riziko neslučitelnosti s budoucí legislativou na ochranu životního prostředí, stejně tak jako zvýšit svou reputaci.

2. Zpracování podkladů 2.1 V tomto indikátoru jsou vyloučeny následující dopady, poněvadž jsou pokryty v jiných environmentálních indikátorech:

• Recyklace produktů (EN27);

• Dopady na biodiverzitu (EN12).

veďte kvantitativně rozsah, v jakém byly 2.3 U environmentální dopady produktů a služeb zmírněny v průběhu vykazovaného období. Jestliže je použito skutečných údajů spotřeby (například spotřeba vody v pračce), uveďte jasně výchozí předpoklady ve vztahu ke struktuře spotřeby nebo k normalizačním faktorům (například o 10% menší spotřeba vody na 5 kg prádla).


4. Dokumentace Informace je možno získat z produktu Lifecycle Assessments (LCA – Odhady životního cyklu) nebo z dokumentů souvisejících s návrhem, vývojem a testováním produktu.


opište iniciativy ve vykazovaném období 2.2 P vedoucí ke zmírnění nejvýznamnějších environmentálních dopadů skupin produktů/ služeb ve vztahu k:

37

• P oužitým materiálům (například použití nerecyklovatelných, energeticky náročných, toxických materiálů);

• P oužité vodě (například objemy použité při výrobě a/nebo použití);

• E misím (například GHG, toxické, ozonovou vrstvu ničící emisemi);

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN27 Procento prodaných výrobků

a jejich obalových materiálů, které byly navráceny zpět výrobci za účelem recyklace a dalšího zpracování – podle kategorií. 1. Význam Likvidace výrobků a obalových materiálů na konci fáze jejich používání je neustále rostoucí environmentální výzvou. Vybudování efektivních systémů pro recyklaci a zpětný odběr, které uzavírají cyklus životnosti výrobků, může významně přispět ke zvýšení efektivity využití materiálů a přírodních zdrojů. To také zmírňuje problémy a snižuje náklady související s likvidací.

% zpětně odebraných výrobků

výrobky a jejich obalové materiály zpětně odebrané v průběhu vykazovaného období x 100

produkty prodané v průběhu vykazovaného období

2.3 P ři daných možných změnách v zdrojích údajů uveďte, jak byla data pro tento indikátor sebrána (například data byla získána z interního sběrného systému nebo data byla poskytnuta z externích systémů zpětného odběru, které zpětně likvidují produkty ve jménu dané organizace).

3. Definice Zpětný odběr

Tento indikátor umožňuje nahlédnout na rozsah, v jakém se výrobky, komponenty nebo materiály reportující organizace sbírají a úspěšně zpětně přeměňují na materiály, které jsou užitečné pro nové výrobní procesy. Umožňuje také pochopit míru, do níž daná organizace navrhla výrobky a obaly schopné recyklace a opětovného užití. Toto opatření může být částečným zdrojem konkurenční odlišnosti v sektorech, které čelí společenským požadavkům na recyklaci produktů a jejich obalových materiálů.

2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte množství recyklovaných produktů a jejich obalových materiálů (tj. recyklovaných nebo znovu použitých) na konci jejich životnosti ve vykazovaném období. Neměly by být započteny zmetky a výrobky stažené z oběhu. Recyklace nebo opětovné použití obalů by také mělo být reportováno odděleně.

Vztahuje se ke sběru, opětovnému použití nebo recyklaci produktů a obalových materiálů na konci jejich užitečné životnosti. Sběr a zpracování může být provedeno výrobcem produktu nebo smluvní organizací. Vztahuje se to k produktům a jejich obalovým materiálům, které jsou: • Sebrány organizací nebo ve jménu této reportující organizace; • Odděleny na suroviny (například ocel, sklo, papír, některé druhy plastů atd.) nebo komponenty a •

Použity reportující organizací nebo jinými uživateli.



2.2 V ykažte percentuální poměr zpětně odebraných výrobků a jejich obalových materiálů pro každou kategorii produktů (tj. skupinu příbuzných produktů sdílejících společný, řízený soubor vlastností, které vyhovují specifickým potřebám vybraného trhu) za použití následujícího vzorce:

38

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN28 Peněžní hodnota významnějších

pokut a celkový počet nepeněžních sankcí za neplnění ekologické legislativy a předpisů. 1. Význam Úroveň nesouladu se zákony a předpisy uvnitř organizace umožňuje určit schopnost managementu zajistit provoz, který je v souladu s určitými parametry výkonnosti. Z ekonomického hlediska pomáhá zajištění souladu se zákony a předpisy snížit finanční rizika, která existují buď přímo jako pokuty, nebo nepřímo jako dopady na pověst organizace. Za určitých okolností může nesoulad se zákony a předpisy vést k nedodržení smluvních závazků nebo jiných finančně nákladných environmentálních závazků. Záznam o dodržování předpisů organizací může výrazným způsobem ovlivnit její schopnost rozšířit svůj provoz nebo získat další povolení.

2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte administrativní nebo právní sankce za porušení souladu se zákony a předpisy na ochranu životního prostředí, včetně následujících:

• M ezinárodní deklarace, úmluvy či smlouvy a národní, nižší než národní, regionální a místní předpisy. Zahrňte nesoulad se zákony a předpisy související s kontaminacemi, jak je uvedeno v EN23, které odpovídají kritériím pro EN28;

• D obrovolné environmentální dohody s regulačními orgány, které jsou považovány za závazné a byly vypracovány jako náhrada za implementaci nových předpisů. V určitých jurisdikcích se tyto dohody označují jako “pakt” (úmluva, dohoda) a

• P řípady, které byly vznesené proti organizaci prostřednictvím mezinárodních mechanizmů na řešení sporů nebo národních mechanizmů na řešení sporů, které jsou dozorovány vládními orgány.

• Počet nepeněžních sankcí a

• Případy vedené prostřednictvím mechanizmů na řešení sporů.

2.3 T am, kde reportující organizace nenalezly žádný nesoulad se zákony a předpisy, bude dostatečné tento stav konstatovat.

3. Definice Environmentální zákony a předpisy Vztahují se k předpisům, které se týkají všech typů environmentálních záležitostí (tj. emisí, odpadních vod a odpadů, stejně tak jako použitých materiálů, energie, vody a biodiverzity), aplikovatelnými na reportující organizaci. Zahrnuje to také závazné dobrovolné dohody uzavřené s regulačními orgány a vypracované jako náhrada za implementaci nějakého nového předpisu. Dobrovolné dohody je možné použít v případě, že se reportující organizace přímo připojí k dohodě, nebo když státní orgány zavedou platnost takovéto dohody na teritoriu organizace prostřednictvím legislativy nebo předpisu.

4. Dokumentace Datové zdroje zahrnují výsledky auditů nebo regulačních systémů provozovaných právním oddělením. Informace týkající se peněžních pokut je možno nalézt v účetních odděleních.


2.2 V ykažte významné pokuty a nepeněžní sankce v následujících pojmech:

39

• Celková peněžní hodnota významnějších pokut;

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN29 Významné ekologické dopady

přepravy produktů a jiného zboží a materiálů používaných v provozní činnosti reportující organizace a dopady přepravy zaměstnanců. 1. Význam Environmentální dopady dopravních systémů mají široký dosah, od globálního oteplování k lokálnímu smogu a hluku. Pro některé společnosti, zejména pro ty, které mají rozsáhlé sítě pro zásobování a distribuci, mohou představovat environmentální dopady spojené s logistikou hlavní část jejich vlivu na životní prostředí. Posouzení dopadů přepravy produktů, zboží a materiálů pro logistické účely a dopravy zaměstnanců organizace je součástí komplexního přístupu k plánování environmentálních strategií řízení.

2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte významné environmentální dopady druhů přepravy používaných organizací, včetně následujících položek:

2.4 P opište, jakým způsobem jsou zmírněny environmentální dopady přepravy zaměstnanců organizace, produktů, dalšího zboží a materiálů.

3. Definice Přeprava Činnost při přepravě zdrojů a zboží z jedné lokality do druhé (mezi dodavateli, výrobními závody, sklady a zákazníkem) za použití různých forem dopravy, včetně osobní přepravy (například dojíždění zaměstnanců do práce a služebních cest). Logistické účely Dopředný a zpětný tok a skladování zboží a služeb mezi místem vzniku a místem spotřeby. Přeprava zaměstnanců organizace Přeprava používaná pro dojíždění zaměstnanců do práce nebo cestování ze služebních důvodů včetně letecké, železniční, autobusové dopravy a dalších forem motorizovaného a nemotorizovaného cestování.

4. Dokumentace

• P oužívaná energie (například nafta, benzin, palivo, elektřina);

(například emise skleníkových plynů, • Emise látky poškozující ozonovou vrstvu, NOx, SOx a další emise do atmosféry);

• O dpadní vody (například různé druhy chemikálií);

dpad (například různé typy obalových • O materiálů);

• Hluk a

niky kapalin (například úniky chemikálií, • Ú nafty a olejů a paliv).

Potenciální zdroje informací zahrnují faktury od poskytovatelů a dodavatelů logistických služeb, reporty z oddělení logistiky, záznamy o používání a údržbě vozidel a monitoring/měření vedené například oddělením pro životní prostředí.

5. Odkazy, Reference • United Nations Recommendations on the Transport of Dangerous Goods. (Doporučení Evropské unie k přepravě nebezpečného zboží).

veďte významné environmentální dopady přepravy 2.2 U používané pro logistické účely a pro přepravu zaměstnanců organizace. Tam, kde v reportu nejsou uvedeny kvantitativní údaje, uveďte důvod.

2.3 P opište kritéria a metodologii použitou ke stanovení, které environmentální dopady jsou významné.

40

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


EN30 Celkový objem nákladů a investic

v oblasti ochrany životního prostředí podle druhu.

dpisy příslušného zařízení, údržba, provozní • O materiál a služby a příslušné osobní náklady

ojištění právní odpovědnosti za ochranu • P životního prostředí a

áklady na úklid, včetně nákladů na odstranění • N kontaminací podle reportu EN23.

1. Význam Měření výdajů na zmírnění dopadů a na ochranu životního prostředí dovolují organizacím vyhodnotit účinnost jejich environmentálních iniciativ. Poskytuje to také cenný vstup pro interní analýzy mezi náklady a dosaženým prospěchem. Data o environmentální výkonnosti měřená proti nákladům na zmírnění dopadů a na ochranu životního prostředí nabízejí možnost porozumět tomu, jak efektivně daná organizace využívá své zdroje ke zlepšení výkonnosti. Tato data, jestliže jsou sledována a analyzována komplexním způsobem po určitou dobu, umožňují reportující organizaci posoudit hodnotu komplexních organizačních nebo technologických investic ke zlepšení environmentální výkonnosti. V rámci organizace je možné vybudovat úplný environmentální účetní systém řízení, který sleduje četné kategorie informací. Tento indikátor se soustřeďuje na likvidaci odpadu, na nakládání s emisemi, na náklady na nápravu a také na náklady na prevenci a environmentální management.

rčete náklady na prevenci a na environmentální 2.3 U řízení, založené na výdajích, které se vztahují se k následujícím položkám:

• O sobní náklady použité na vzdělávání a školení;

• Externí služby pro environmentální řízení;

• Externí certifikace systémů řízení;

sobní náklady na všeobecné činnosti • O v oblasti environmentálního řízení;

• Výzkum a vývoj;

odatečné výdaje na instalaci čisticích • D technologií (například dodatečné náklady nad rámec standardních technologií);

• Dodatečné výdaje na ekologicky nezávadné nákupy a

• Další environmentální náklady na řízení.

2. Zpracování podkladů 2.1 S hrnutí nákladů v tomto indikátoru by mělo vyloučit následující kategorie, jak jsou definovány v dokumentu IFAC „International Guidance Document on Environmental Management Accounting“ (mezinárodní poradní dokument pro management environmentálního účetnictví):

• Náklady a bezproduktový výstup a

okuty za nedodržování environmentálních • P předpisů.

veďte celkové náklady na environmentální 2.4 U ochranu, rozdělené na:

• L ikvidace odpadu, zacházení s emisemi a náklady na nápravu a

• Náklady na environmentální řízení.

3. Definice rčete náklady na likvidaci odpadu, nakládání 2.2 U s emisemi a náklady na nápravná opatření ve vztahu k následujícím položkám:

41

• Zpracování a likvidace odpadu;

s emisemi (například náklady • Nakládání na filtry, na chemické látky);

• Náklady na nákup a užití emisních certifikátů;

© 2000-2006 GRI

Výdaje na ochranu životního prostředí Všechny výdaje na ochranu životního prostředí reportující organizace nebo jejím jménem vedoucí k prevenci, snížení, kontrole a dokumentování environmentálních hodnotících hledisek, dopadů a rizik. Zahrnuje to také výdaje na likvidaci, zpracování, hygienická opatření a úklid.

Verze 3.0

IP


4. Dokumentace Potenciální zdroje informací zahrnují fakturační a účetní systémy (například „Environmental Management Accounting“ – Environmentální manažerské účetnictví) a také oddělení zásobování, lidských zdrojů a právní oddělení.

5. Odkazy, Reference • IFAC – The International Federation of Accountants (2005) ‘International Guidance Document on Environmental Management Accounting’. (Dokument mezinárodní federace účetních) • UNDSD – United Nations Division for Sustainable Development (2003): Environmental Management Accounting Procedures and Principles (EMARIC Environmental Management Accounting Research and Information Center, 2003). (Dokumenty divize Evropské unie pro udržitelný rozvoj).

42

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP

Definice indikátorů Pracovně právní vztahy a důstojné pracovní podmínky (LA)

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP

Definice indikátorů, pracovně právní vztahy a důstojné pracovní podmínky (LA)

Pracovně právní vztahy a důstojné pracovní podmínky Ukazatele výkonu

Základní Základní

LA4 Percentuální podíl zaměstnaců, na které se vztahuje kolektivní smlouva. LA5 Minimální délka výpovědní lhůty v souvislosti s významnými provozními změnami. Uveďte, zda je minimální délka výpovědní lhůty určena v kolektivních smlouvách.

D o d at e č n é

LA6 Percentuální podíl z celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou zastoupeni ve společných oficiálních komisích BOZP (kde společně zasedají zaměstnanci a vedení), které jsou nápomocny radou v otázkách programů BOZP a při sledování jejich plnění.

Základní

LA7 Hodnoty úrazovosti, nemocnosti (nemoci z povolání), zameškaných dnů a absencí a celkový počet smrtelných pracovních úrazů podle regionů.

Základní

LA8 Programy vzdělávání, školení, poradenství, prevence a zvládání rizik se zaměřením na pomoc zaměstnancům, jejich rodinám nebo příslušníkům místních komunit v otázkách závažných chorob. LA9 Problematika BOZP pokrytá oficiálními dohodami s odbory.

Základní D o d at e č n é

LA12 Procentuální podíl zaměstnanců, u nichž se provádí pravidelné hodnocení výkonnosti a hodnocení vývoje kariéry.

Hledisko: Diverzita a rovné příležitosti

Základní

LA3 Výhody poskytované zaměstnancům na plný úvazek, které se neposkytují zaměstnancům na zkrácený úvazek nebo v přechodném pracovním poměru - podle hlavních provozů.

Hledisko: Bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti

D o d at e č n é

LA11 Programy pro řízení kvalifikace a pro celoživotní vzdělávání, které napomáhají zachovat zaměstnancům stálou zaměstnatelnost a umožňují jim zvládnout ukončení kariéry.

LA2 Celkový počet a míra obměny (fluktuace) zaměstnanců podle věku, pohlaví a regionů.

Hledisko: Vztahy mezi zaměstnanci a managementem

1

LA10 Průměrný počet hodin věnovaných školení - vztaženo na jednoho zaměstnance za rok s rozčleněním podle zaměstnaneckých kategorií.

D o d at e č n é

LA1 Celkový počet zaměstnanců podle typu pracovního poměru, pracovních smluv a regionů.

Hledisko: Školení a vzdělávání

Základní

D o d at e č n é

Základní

Základní

Hledisko: Zaměstnávání

LA13 Složení řídících orgánů společnosti a rozdělení zaměstnanců na kategorie podle pohlaví, věkových skupin, příslušnosti k menšinám a podle dalších ukazatelů diverzity. LA14 Poměr základních platů mužů a žen podle jednotlivých kategorií zaměstnanců.

IP


Význam

Pracovník

Program důstojné práce Mezinárodní organizace práce (MOP) vychází z kontextu korektní globalizace, v němž jde o dosažení ekonomického růstu i spravedlnosti spojením sociálních a ekonomických cílů. Program má čtyři části:

Všeobecný název pro jakoukoli osobu, která vykonává práci, bez ohledu na smluvní vztah.

•

Zaměstnání;

Jednotlivec, který je na základě státní legislativy nebo zvyklostí považován za zaměstnance vykazující organizace.

•

Dialog;

•

Právo;

•

Ochrana.

Struktura tzv. pracovních ukazatelů (Labor Indicators) vychází z pojetí slušné, důstojné práce. Soustava ukazatelů se nejprve zabývá údaji o rozsahu a různorodosti pracovních sil vykazující organizace a klade důraz na hlediska rovných příležitostí mužů a žen i na strukturu pracovních sil podle věku. Přístupem k dialogu mezi organizací a zaměstnanci i mírou, do jaké jsou zaměstnanci organizováni v orgánech svých zástupců, se zabývají Indikátory LA4 (které doplňuje indikátor HR5 týkající se Svobody sdružování a kolektivního vyjednávání) a LA5. Bezpečí lidí při práci a důstojné pracovní podmínky jsou předmětem indikátorů Bezpečnosti a ochrany zdraví a při práci (BOZP) (LA6, LA7, LA8, LA9), které se zabývají jak rozsahem programů BOZP, tak i statistickými výkazy o jejich dodržování. Rozsahem zaměstnaneckých výhod a přínosem reportující organizace pro naplnění všeobecných společenských cílů různorodosti a rovnocenného zacházení se zabývají ukazatele LA14 (Platová rovnost), LA13 (Diverzita/různorodost) a LA3 (Výhody/benefity). Relevantní informace rovněž podávají Ekonomické ukazatele. Podpůrné organizace, které pomáhají zaměstnancům zvyšovat jejich osobní kvalifikaci a potenciál (čímž se rovněž zlepšuje lidský kapitál organizace), jsou uvedeny v indikátorech LA10, LA11, a LA12.

Definice Celkový počet zaměstnanců Celkový počet osob, které pracují ve vykazující organizaci na konci vykazovaného období (tj. souhrn všech zaměstnanců a zaměstnanců pod stálým dohledem, jak je uvedeno výše).

2

© 2000-2006 GRI

Zaměstnanec

Pracovník pod stálým odborným dohledem (Supervised Worker) Jednotlivec, který vykonává řádnou práci přímo na místě nebo jménem vykazující organizace, ale není podle zákona nebo na základě zvyklostí pokládán za jejího zaměstnance.

Nezávislý kontraktor Jednotlivec právně pokládaný za osobu samostatně výdělečně činnou.

Kolektivní smlouvy Existují dva typy kolektivních smluv, smlouvy zaměřené na zaměstnavatele a smlouvy zaměřené na pracovníky. Smlouvy zaměřené na zaměstnavatele jsou písemné smlouvy, které se zabývají pracovními podmínkami a podmínkami pracovně právních vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, a jsou uzavřené mezi zaměstnavatelem, skupinou zaměstnavatelů nebo jednou či více zaměstnavatelskými organizacemi. Smlouvy zaměřené na pracovníky jsou smlouvy mezi jedním nebo více zástupci zaměstnaneckých organizací nebo, pokud takové organizace neexistují, mezi zástupci zaměstnanců, kteří byli řádně zvolení a pověření v souladu se státní legislativou a předpisy.

Kategorie zaměstnanců Celkové rozdělení zaměstnanců podle funkce nebo oddělení v rámci dané organizace (např. vyšší článek řízení, střední článek řízení, profesní, technické, administrativní, výrobní oddělení, výroba atd.) odvozené z vlastního firemního systému lidských zdrojů.

IP


Všeobecné odkazy

3

•

mluva MOP č. 135, „Úmluva o ochraně zástupců Ú zaměstnanců“, 1971

•

mluva MOP č. 87, „Úmluva o právu zaměstnanců Ú svobodně se sdružovat a ochraně práva organizovat se v rámci odborů“, 1948

•

mluva MOP č. 98, „Úmluva o právu organizovat se Ú a kolektivně vyjednávat“, 1949

•

eklarace MOP o základních principech a právech D v práci, 1998

•

Program důstojné práce MOP, 1999

•

T ripartitní deklarace MOP týkající se nadnárodních společností a sociální politiky, 1977, poslední přepracované vydání 2000

•

rincipy (Kodex) Organizace pro ekonomickou P spolupráci a rozvoj (OECD) týkající se správy a řízení společnosti, 2004

•

S měrnice OECD pro nadnárodní podniky, přepracované vydání 2000

•

Deklarace tisíciletí OSN, 2000.

© 2000-2006 GRI

IP


LA1 Celkový počet zaměstnanců podle

typu pracovního poměru, pracovních smluv a regionů. 1. Význam Údaj o celkovém počtu zaměstnanců poukazuje na míru, s jakou pracovně právní otázky ovlivňují trvale udržitelný rozvoj společnosti a jejího okolí. Rozdělení zaměstnanců podle typu zaměstnání, pracovní smlouvy a regionu (regionem se rozumí „země“ nebo „geografická oblast“ ) ukazuje, jak daná organizace strukturalizuje své lidské zdroje k realizaci své celkové strategie. Umožňuje také nahlédnout do podnikatelského modelu organizace a poukazuje na stabilitu zaměstnání a úroveň poskytovaných zaměstnaneckých výhod. Celkový počet zaměstnanců je standardním normalizačním faktorem a nezbytným vstupem pro propočty mnoha dalších integrovaných ukazatelů. Zvýšení nebo snížení (přepočteného) počtu pracovních úvazků, vyplývající z údajů vykazovaných za tři roky a více, je důležitým údajem dokladujícím, jak reportující organizace přispívá k celkovému hospodářskému rozvoji a k vytváření či zachování pracovních příležitostí v regionu.1

2.6 U veďte celkový počet zaměstnanců, členěný podle typu pracovní smlouvy.


Plný úvazek: „Zaměstnanec na plný úvazek“ je definován podle legislativy a praktik dané země s ohledem na pracovní dobu (např. legislativa dané země definuje „plný úvazek“ jako práci trvající devět měsíců v roce a minimálně 30 hodin týdně).

2.1 U rčete celkový počet zaměstnanců (zaměstnanců a zaměstnanců pod stálým odborným dohledem), kteří pracují pro vykazující organizaci na konci sledovaného období. V tomto indikátoru nejsou zahrnuti zaměstnanci dodavatelského řetězce. 2.2 R ozčleňte zaměstnance podle typu smlouvy a podle pracovního úvazku. Členění by mělo vycházet z definic uvedených v legislativních dokumentech země, kde organizace tyto pracovníky zaměstnává. 2.3 K ombinací statistik z jednotlivých zemí vypočtěte globální statistiky. Neberte přitom ohled na odlišnosti ve výkladu práva. Ačkoli se chápání jednotlivých typů smluv nebo klasifikace částečných a plných úvazků může v jednotlivých zemích lišit, přesto bude globální údaj odrážet pracovně právní vztahy v intencích zákona. 2.4 U veďte celkový počet zaměstnanců a rozčleňte jej na zaměstnance a pracovníky pracující pod stálým odborným dohledem, uveďte tuto skutečnost ve výsledné zprávě.

1

4

2.5 Vykonávají-li výrazný podíl práce v organizaci osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby, které nelze považovat za zaměstnance ani za pracovníky pracující pod stálým odborným dohledem, uveďte tuto skutečnost ve výsledné zprávě.

iz Pokyny GRI pro vykazovaní dat za více sledovaných V období.

© 2000-2006 GRI

2.7 U veďte celkový počet stálých zaměstnanců, členěný podle pracovních úvazků. 2.8 U veďte celkový počet zaměstnanců, členěný podle regionů. Regiony určete na základě geografického rozdělení a velikostí jednotlivých provozů vaší organizace. 2.9 V případě potřeby popište výrazné sezónní výkyvy v počtu zaměstnanců (např. v cestovním ruchu nebo v zemědělství).

3. Definice Typy zaměstnání – pracovní úvazky

Částečný úvazek: „Zaměstnanec na částečný úvazek“ je zaměstnanec, jehož pracovní doba za týden, měsíc nebo rok je kratší nežli „plný úvazek“, jak uvedeno výše. Pracovní smlouva Pracovní smlouva může být, s ohledem na legislativu a zvyklosti dané země, písemná, verbální nebo tacitní (tj. existují všechny charakteristické vlastnosti zaměstnaneckého vztahu, ale bez písemné nebo verbální dosvědčené smlouvy). Smlouva na dobu neurčitou: Pracovní smlouva na dobu neurčitou je ujednáním mezi zaměstnancem, pracujícím na plný nebo částečný pracovní úvazek, na neomezenou dobu. Smlouva na dobu určitou, smlouva o dílo: Pracovní smlouva na dobu určitou, jak je uvedeno výše, končí po uplynutí konkrétní doby nebo po dokončení konkrétního úkolu, ke kterému byla přiřazena určitá doba.

IP


Smlouva o dílo má omezenou dobu trvání a končí konkrétní událostí a může se vztahovat k ukončení projektu nebo pracovní fáze, návratu nahrazovaného pracovníka atd.

4. Dokumentace Údaje týkající se tohoto indikátoru by měly poskytnout informace o mzdách, které jsou k dispozici na státní úrovni nebo na úrovni daného místa.


5

•

MOP: Mezinárodní klasifikace zaměstnání

•

MOP: Klíčové indikátory pracovního trhu

•

MOP: Internetové indikátory LABORSTA

•

OSN: Makroregiony světa a jejich části.

© 2000-2006 GRI

IP


LA2 Celkový počet a míra obměny

(fluktuace) zaměstnanců podle věku, pohlaví a regionů. 1. Význam Vysoká míra obměny zaměstnanců (fluktuace) může naznačovat nejistotu a nespokojenost zaměstnanců nebo může signalizovat fundamentální změnu ve struktuře klíčových provozních činností organizace. Nerovnoměrné rozložení fluktuace co do věku nebo pohlaví může naznačovat nevhodnost struktury pracovních sil vzhledem k požadovaným pracovním výkonům nebo nerovný přístup k jednotlivým pracovním skupinám na pracovišti. Fluktuace vede k změnám v lidském a intelektuálním kapitálu organizace a může mít dopad na produktivitu. Fluktuace zaměstnanců přímo ovlivňuje náklady organizace – buď v podobě nižších celkových mezd nebo zvýšených nákladů na nábor a výběr zaměstnanců. Pomocí údajů vyplývajících z indikátoru LA1 lze odhadnout čistou tvorbu pracovních míst.

2. Zpracování podkladů 2.1 Určete celkový počet zaměstnanců, kteří opouštějí zaměstnání v průběhu vykazovaného období. 2.2 Uveďte celkový počet a procentuální podíl zaměstnanců opouštějících zaměstnání v průběhu vykazovaného období, členěno podle pohlaví, věkových skupin (např. <30; 30-50; >50) a regionů. Procentuální podíl vypočtěte vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců na konci vykazovaného období.

3. Definice Fluktuace Počet zaměstnanců, kteří opouštějí organizaci dobrovolně nebo z důvodů propuštění, odchodu do důchodu nebo úmrtí v zaměstnání.

6

© 2000-2006 GRI

4. Dokumentace Případným zdrojem informací mohou být mzdové listiny, které lze získat buď na národní úrovni řízení vaší organizace, nebo v jednotlivých provozních jednotkách. Provozní plány a přepracování klíčových strategických cílů organizace by mohly poskytnout vysvětlení v případě velkých rozdílů mezi údaji z jednotlivých zemí nebo provozních jednotek.


IP


LA3 Výhody poskytované zaměstnancům

na plný úvazek, které se neposkytují zaměstnancům na zkrácený úvazek nebo v přechodném pracovním poměru podle hlavních provozů.

Zaměstnanecké výhody

Údaje vyplývající z tohoto Indikátoru ukazují, do jaké míry daná organizace investuje do lidských zdrojů a jaké základní výhody nabízí svým zaměstnancům pracujícím na plný úvazek. Kvalita zaměstnaneckých výhod poskytovaných osobám pracujícím na plný úvazek je klíčovým nástrojem k jejich udržení. Indikátor také nabízí údaj o relativních investicích do různých skupin zaměstnanců.

Zaměstnanecké výhody mohou mít podobu přímých dávek poskytovaných reportující organizací svým zaměstnancům ve formě finančních příspěvků, péče hrazené vykazující organizací nebo úhrady nákladů jinak nesených zaměstnancem. Do tohoto indikátoru lze také zahrnout odstupné přesahující zákonem stanovené minimum, platby při zastavení práce, mimořádné náhrady za pracovní úraz, přídavky poskytované pozůstalým i přídavky na placenou dovolenou. Z indikátoru jsou vyjmuty nepeněžní výhody, jako např. poskytnutí sportovního zařízení nebo denní péče o dítě, stravování v pracovní době zdarma a podobné programy, jejichž cílem je zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců.


4. Dokumentace

2.1 Určete zaměstnanecké výhody poskytované všem zaměstnancům.

Možnými zdroji informací jsou kolektivní smlouvy s působností místní nebo v celé organizaci, které mohou obsahovat příklady výhod (příspěvků) vyplácených nad rámec zákonem stanoveného minima. Dalšími zdroji informací mohou být přehledy zaměstnaneckých výhod, dokumenty poskytované zaměstnancům při nástupu do zaměstnání a popř. pracovní smlouvy.

1. Význam

2.2 Uveďte, které z následujících zaměstnaneckých výhod jsou standardní pro osoby pracující v organizaci na plný úvazek, ale nejsou poskytovány zaměstnancům pracujícím na dobu určitou nebo na částečný úvazek, členěno podle hlavních provozů:

•

Životní pojištění;

•

Zdravotní péče;

•

I nvalidní pojištění, pojištění proti trvalým následkům úrazů;

•

Rodičovské volno;

•

Důchodové zajištění;

•

Odkup akcií;

•

Další.

2.3 Standardní výhody jsou takové, které se poskytují většině zaměstnanců pracujících na plný úvazek. Standardní výhody nemusí být nezbytně přístupné všem zaměstnancům organizace pracujícím na plný úvazek. Záměrem tohoto ukazatele je ukázat, jaké výhody mohou zaměstnanci pracující na plný úvazek případně očekávat od svého zaměstnavatele.

7

3. Definice

© 2000-2006 GRI


mluva MOP č. 102, „Úmluva o sociálním zabezpečení Ú (minimální standardy)“, 1952.

•

mluva MOP č. 121, „Úmluva o náhradách za pracovní Ú úraz“, 1964.

•

mluva MOP č. 128, „Úmluva o invalidních, starobních Ú a pozůstalostních dávkách”, 1967.

•

mluva MOP č. 130, „Úmluva o zdravotní péči a Ú dávkách v nemoci”, 1969.

•

Úmluva MOP č. 132, „Úmluva o placené dovolené (revidovaná)“, 1970.

•

mluva MOP č. 140, „Úmluva o placeném studijním Ú volnu“ , 1974.

•

mluva MOP č. 157, „Úmluva o zachování práv Ú sociálního zabezpečení“, 1982.

•

mluva MOP č. 168, „Úmluva o podpoře zaměstnanosti Ú a ochraně proti nezaměstnanosti”, 1988.

IP

8


•

mluva MOP č. 183, „Úmluva o ochraně mateřství“, Ú 2000.

•

S měrnice OECD pro nadnárodní podniky, přepracované vydání 2000.

© 2000-2006 GRI

IP


LA4 Percentuální podíl zaměstnanců, na

které se vztahuje kolektivní smlouva. 1. Význam Svoboda sdružovat se je lidským právem, které je definováno v mezinárodních deklaracích a dohodách, zvláště v klíčových ujednáních MOP č. 87 a 98. Kolektivní vyjednávání je důležitou formou zapojení zainteresovaných skupin a představuje obzvláště důležitý prvek reportingového procesu. Jde o formu zapojení zainteresovaných skupin, která pomáhá budovat institucionální rámce a mnozí ji chápou jako něco, co přispívá k budování stabilní společnosti. Spolu s řízením a správou organizace je kolektivní vyjednávání součástí celkového rámce, který přispívá k zodpovědnému vedení podniku. Kolektivní vyjednávání využívají jednotlivé společenské skupiny jako nástroj k zajištění společných snah o posílení pozitivních sociálních vlivů organizace. Procentuální podíl zaměstnanců, na které se vztahuje kolektivní smlouva, je nejpřímějším vyjádřením postoje organizace k právům zaměstnanců svobodně se sdružovat.

2. Zpracování podkladů 2.1 V yužijte údaje z LA1 jako základ pro výpočet procentuálních údajů vyžadovaných tímto ukazatelem. 2.2 M ezi závazné kolektivní smlouvy patří jak smlouvy podepsané samotnou vykazující organizací, tak smlouvy podepsané zaměstnavatelskými organizacemi, jichž je reportující organizace členem. Tyto smlouvy mohou být uzavřeny na úrovni sektoru, státu, regionu, organizace nebo pracoviště. 2.3 U rčete celkový počet zaměstnanců, na které se vztahují kolektivní smlouvy. 2.4 U veďte, na kolik procent z celkového počtu zaměstnanců se vztahují kolektivní smlouvy


9

© 2000-2006 GRI

4. Dokumentace Oddělení lidských zdrojů nebo personální oddělení vykazující organizace běžně vedou záznamy/evidenci o oficiálně uznaných smlouvách a kolektivních smlouvách podepsaných s jednotlivými odborovými organizacemi.


mluva MOP č. 87, „Úmluva o právu zaměstnanců Ú svobodně se sdružovat a ochraně práva organizovat se v rámci odborů“, 1948.

•

mluva MOP č. 98, „Úmluva o právu organizovat se Ú a kolektivně vyjednávat“, 1949.

•

mluva MOP č. 135, „Úmluva o zástupcích Ú zaměstnanců“, 1971.

•

mluva MOP č. 154, „Úmluva o kolektivním Ú vyjednávání“, 1981 a Doporučení č. 91, „Doporučení týkající se kolektivních smluv“, 1951 a č. 163, „Doporučení týkající se kolektivního vyjednávání“, 1981.

•

eklarace MOP týkající se základních principů a D práv v práci, 86, zasedání, 1998, Článek 2 (a).

•

S měrnice OECD pro nadnárodní podniky, Oddíl IV, Odstavec 2 (a).

IP

IP IP Definice indikátorů, pracovně právní vztahy a důstojné pracovní podmínky (LA)

LA5 Minimální délka výpovědní lhůty v

souvislosti s významnými provozními změnami. Uveďte, zda je minimální délka výpovědní lhůty určena v kolektivních smlouvách. 1. Význam Tento ukazatel umožňuje zhodnotit, jak organizace postupuje při vyvolávání včasných jednání o významných provozních změnách a jak zapojuje své zaměstnance a jejich zástupce do projednávání a realizace těchto změn (které mohou mít na pracovníky jak pozitivní, tak i negativní dopad). Včasné a účinné konzultace se zaměstnanci a s dalšími případně dotčenými stranami (jako např. se státními úřady), pomáhají minimalizovat neblahé dopady provozních změn na pracovníky organizace a související skupiny osob. Předstih, s jakým organizace upozorňuje své zaměstnance na významné plánované organizační a provozní změny, je ukazatelem schopnosti této organizace udržet spokojenost a motivaci svých zaměstnanců na výši i v období realizace těchto změn. Tento indikátor také umožňuje zhodnotit, jak se organizace při konzultacích se zaměstnanci a jejich zástupci řídí odpovídajícími mezinárodními normami. Pravidelné konzultace se zaměstnanci a jejich zástupci posilují dobré pracovní vztahy a mohou napomoci tvorbě pozitivního pracovního prostředí, snížení fluktuace zaměstnanců a minimalizaci narušení provozních činností.

2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte, s jakým nejkratším časovým předstihem organizace běžně upozorňuje zaměstnance a jejich zástupce na významné chystané organizační změny, které je mohou výrazně ovlivnit. Údaj uvádějte v týdnech. 2.2 U organizací s uzavřenými kolektivními smlouvami uveďte, zda je lhůta pro předběžné upozornění na připravované organizační změny a/nebo podmínky upravující způsoby konzultací a jednání organizace se zástupci zaměstnanců zahrnuty v kolektivních smlouvách.

10

© 2000-2006 GRI

3. Definice Významné provozní změny Úpravy a změny provozních činností vykazující organizace, které budou mít významné pozitivní či negativní důsledky pro zaměstnance. Příkladem takových změn může být např. reorganizace, outsourcing operací (zajišťování operací externími dodavateli), uzavření provozu, rozšiřování stávajících provozů, otevírání nových provozních jednotek, převzetí jiných organizací, prodej části nebo celé organizace nebo fúze.

4. Dokumentace Údaje vyžadované tímto ukazatelem naleznete v (kolektivních) smlouvách vaší organizace.


eklarace cílů a principů Mezinárodní organizace D práce (Filadelfská deklarace), 1944 – Dodatek k ústavě MOP – Článek I (a) a III (e).

•

mluva MOP č. 158, „Úmluva o ukončení Ú pracovního poměru“, 1982.

•

T ripartitní deklarace MOP principů týkající se nadnárodních společností a sociální politiky, 1977.

•

oporučení MOP č. 94 o konzultacích a spolupráci D na úrovni podniku.

•

oporučení MOP č. 135, Úmluva o ochraně D zástupců zaměstnanců“.

•

S měrnice OECD pro nadnárodní podniky, přepracované vydání 2000, Článek IV, (2) a (3).

•

rganizace pro ekonomickou spolupráci a O rozvoj (OECD), Principy (Kodex) správy a řízení společnosti, 2004 (zvláště Články IV, C, D & E).

IP


LA6 Percentuální podíl z celkového počtu

zaměstnanců, kteří jsou zastoupeni ve společných oficiálních komisích BOZP (kde společně zasedají zaměstnanci a vedení), které jsou nápomocny radou v otázkách programů BOZP a při sledování jejich plnění.


1. Význam

4. Dokumentace

Komise pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci se společným zastoupením zaměstnavatele i zaměstnanců může napomoci prosazení pozitivních postojů organizace k problematice BOZP. Práce výborů je jedním ze způsobů, jak zapojit pracovníky do zlepšování bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti. Ukazatel LA8 je měřítkem aktivní angažovanosti pracujících v otázkách ochrany zdraví a bezpečnosti při práci.

Mezi možné zdroje informací patří organizační postupy a zápisy z jednání výboru/ů pro bezpečnost práce a ochranu zdraví.

2. Zpracování podkladů 2.1 Určete, které oficiální výbory BOZP, složené ze zástupců vedení organizace i zaměstnanců, pomáhají sledovat a poskytovat rady v oblasti programů bezpečnosti práce a ochrany zdraví na úrovni závodu nebo na vyšší organizační úrovni. Slovo „oficiální“ označuje výbory, jejichž existence a funkce je zabudována do organizační a správní struktury vykazující organizace a které fungují podle konkrétních dohodnutých zapsaných pravidel. 2.2 Uveďte procentuální podíl z celkového počtu zaměstnanců zastoupených v oficiálních společných výborech BOZP sestavených ze zástupců vedení a zaměstnanců reportující organizace:

11

2.3 Uveďte úrovně, na kterých výbory typicky pracují (např. na úrovni provozních jednotek a/nebo na úrovni pokrývající více provozů, na úrovni regionu, skupiny nebo celé organizace). Může jít o výsledek formální politiky, postupu nebo neformální praxe v rámci organizace.

•

Žádní;

•

Do 25 %;

•

Od 25 % do 50 %;

•

Od 50 % do 75 %;

•

Nad 75 %.

© 2000-2006 GRI


mluva MOP č. 155, „Úmluva o bezpečnosti práce a Ú ochraně zdraví“, a Protokol č. 155, 1981.

•

mluva MOP č. 161, „Úmluva o službách Ú pracovního lékařství (závodních zdravotních službách)“, 1985.

IP


LA7 Hodnoty úrazovosti, nemocnosti

(nemoci z povolání), zameškaných dnů a absencí a celkový počet smrtelných pracovních úrazů podle regionů

•

PNP =

Počet nemocí z povolání (PNP) Celkový počet případů nemocí z povolání

x 200.000

Celkový počet odpracovaných hodin

•

Počet zameškaných dní (PZD)

1. Význam Dodržování principů ochrany zdraví a bezpečnosti práce je klíčovým opatřením v oblasti péče o zaměstnance. Nízká četnost zranění a absencí všeobecně souvisí s pozitivními trendy v morálce a produktivitě zaměstnanců. Tento indikátor ukáže, zda postupy v oblasti BOZP vedou ke snížení počtu nemocí z povolání a úrazů.

PZD =

•

•

elkový počet zaměstnanců (tj. celkový počet C zaměstnanců a zaměstnanců pod stálým odborným dohledem); ezávislí kontraktoři pracující v zařízeních N vykazující organizace, u nichž tato organizace nese zodpovědnost za celkovou bezpečnost při výkonu práce.

2.2 N ěkteré organizace zahrnují do svých výkazů i drobná poranění (tj. poranění, která jsou ošetřena přímo na místě z prostředků první pomoci). Uveďte, zda vaše výkazy obsahují i takováto poranění. 2.3 Při výpočtu zameškaných dnů uveďte:

•

da se označení „dny“ vztahuje na „kalendářní Z dny“ nebo „plánované pracovní dny“;

•

dy se začíná „zameškaný den“ počítat (např. K dnem po nehodě nebo 3 dny po nehodě).

2.4 P omocí následujících vzorců uveďte počet úrazů, onemocnění z povolání, zameškaných dnů a absencí za vykazované období, členěno podle regionů:

•

Úrazovost (Ú) Celkový počet úrazů

Ú=

Celkový počet odpracovaných hodin

x 200.000

Pozn.: Celkový počet úrazů by měl zahrnovat i smrtelné úrazy.

12

© 2000-2006 GRI

x 200.000

Celkový počet odpracovaných hodin • PA =

2. Zpracování podkladů 2.1 V tomto indikátoru je nutné uvést následující údaje, členěné podle regionů:

Celkový počet zameškaných dní

Počet absencí (PA) Celkový počet zameškaných dní (absencí) za dané období x 200.000 Celkový počet dní odpracovaných pracovníky za stejné období

Pozn.: Faktor 200.000 je odvozen z 50 pracovních týdnů po 40 hodinách na 100 zaměstnanců. Díky tomuto faktoru je pak výsledný počet (četnost) vztažený k počtu zaměstnanců a nikoli k počtu hodin. 2.5 U veďte celkový počet smrtelných úrazů za vykazované období. Údaj uveďte jako absolutní číslo, nikoliv jako četnost. 2.6 U veďte systém pravidel použitých pro zaznamenávání a vykazování statistik o nehodách. Předpisy MOP o vedení evidence a hlášení pracovních úrazů a nemocí z povolání byly vypracovány za účelem vykazování, vedení záznamů (evidence) o úrazech a ohlašování úrazů na pracovišti. V případech, kde se národní legislativa řídí doporučeními MOP, stačí uvést tuto skutečnost a prohlášení, že se uplatňované postupy řídí zákonem. V situacích, kde národní zákon není v souladu s doporučeními MOP, je nutné uvést, jakými předpisy se konkrétní postupy řídí a jak se tyto předpisy liší od doporučení MOP.

3. Definice Úraz Ne smrtelný nebo smrtelný úraz k němuž dojde v důsledku vykonávání pracovní činnosti nebo v jejím průběhu. Úrazovost Počet úrazů ve vztahu k celkovému času odpracovanému celkovým počtem zaměstnanců za vykazované období.

IP


Nemoc z povolání

Úmrtnost

Onemocnění, k němuž dojde v důsledku pracovní situace nebo činnosti (např. stres nebo pravidelné vystavování škodlivým vlivům chemikálií), nebo jako následek zranění souvisejícího s prací.

Celkový počet úmrtí zaměstnanců v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání utrpěných nebo vzniklých v době zaměstnání ve vykazující organizaci, ke kterým došlo ve sledovaném období.

Četnost onemocnění z povolání

4. Dokumentace

Počet případů onemocnění z povolání ve vztahu k celkovému času odpracovanému celkovým počtem zaměstnanců za vykazované období.

Patřičné údaje pro tento indikátor získáte z evidence zaměstnanců, pracovních smluv, evidence docházky do zaměstnání a záznamů o nehodách.

Zameškaný den


Doba („dny“), po kterou pracovník nebo zaměstnanci nemohli vykonávat svou obvyklou práci (a tj. došlo k „zameškání, ztracení“ pracovních dnů) v důsledku pracovního úrazu nebo onemocnění. Návrat do omezené služby nebo na jinou práci pro stejnou organizaci se nepočítá za zmeškaný čas (zmeškané dny).

•

mluva MOP č. 155, „Úmluva o bezpečnosti práce a Ú ochraně zdraví“ a Protokol č.155, 1981.

•

ředpisy MOP o vedení záznamů a hlášení P pracovních úrazů a nemocí z povolání, 1995.

•

S měrnice MOP pro systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, 2001.

Četnost zameškaných dnů Počet dnů, které zaměstnanci nemohli vykonávat obvyklou pracovní činnost v důsledku pracovních úrazů a onemocnění. Vyjádří se jako poměr celkového počtu zameškaných dní vzhledem k celkovému počtu hodin, které měly být odpracovány pracovníky za vykazované období. Nepřítomný zaměstnanec, absentér Zaměstnanec, který není přítomen v práci kvůli neschopnosti jakéhokoli druhu, nikoli jen v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání. Povolená nepřítomnost, jako dovolená, studijní volno, rodičovské volno a volno „ze soucitu“ se nezahrnují. Četnost absencí Celkový počet dní ztracených v důsledku absence, jak je uvedeno výše, vyjádřený jako procento z celkového počtu dní, které měly být odpracovány všemi pracovníky za dané období.

13

© 2000-2006 GRI

IP


LA8 Programy vzdělávání, školení,

3. Definice

poradenství, prevence a zvládání rizik se zaměřením na pomoc zaměstnancům, jejich rodinám nebo příslušníkům místních komunit v otázkách závažných chorob.

Řízení rizik Opatření a postupy, jejichž cílem je chránit pracovníky před vlivem chorob a před nebezpečím jejich vzniku nebo přenosu.

1. Význam

Závažné choroby

Ukazatel LA8 je důležitý pro všechny organizace jako součást preventivní strategie řízení ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců. Zvláštní význam má pro organizace, které působí v zemích s vysokým rizikem nebo výskytem nakažlivých nemocí, a pro profese s vysokým výskytem specifických onemocnění. Tento indikátor pomáhá odhalit, do jaké míry se těmto záležitostem věnují interní programy v rámci organizace a do jaké míry jsou uplatňovány zásady tzv. best practices. Předcházení vážným onemocněním přispívá k zachování zdraví, spokojenosti i stability zaměstnanců a pomáhá organizaci udržet společenský souhlas s její činností v určité komunitě nebo regionu.

Zhoršení zdravotního stavu (v důsledku výkonu povolání či bez této spojitosti) se závažnými důsledky pro pracovníka, jeho rodinu a komunity (obce), např. HIV/ AIDS, cukrovka, RSI syndrom (Repetition Strain Injury poškození opakovanými drobnými pohyby) a stres.

4. Dokumentace Mezi možné zdroje informací patří směrnice a provozní postupy organizace, zápisy z jednání podnikových komisí BOZP a záznamy oddělení řízení lidských zdrojů a zdravotních středisek.



•

2.1 N a základě následující tabulky uveďte programy zaměřené na pomoc zaměstnancům, jejich rodinám nebo příslušníkům místních komunit (obcí) v otázkách závažných chorob: Programy pomoci

Adresáti programu

Vzdělávání/

Poradenství

Ano

Ano

Ne

Ne

Prevence/

Ano

Ne

Léčba

Ano

Ne

Zaměstnanci Rodiny zaměstnanců Příslušníci komunity

2.2 U veďte, zda u některých zaměstnanců ve výkonu zaměstnání existuje vysoký výskyt nebo vysoké riziko určitých onemocnění.

14

© 2000-2006 GRI

dkaz na další dokumenty GRI: Pokyny k O vykazování HIV/AIDS: Informační dokument GRI. LA8 je standardním indikátorem týkajícím se HIV/ AIDS. Vykazující organizace působící v oblastech s častým výskytem tohoto onemocnění by měla zvážit rozšíření své zprávy o tuto problematiku. Příklady naleznete v Informačním dokumentu GRI.

IP


LA9 Problematika BOZP pokrytá

oficiálními dohodami s odbory. 1. Význam Ukazatel LA9 ukazuje jeden ze způsobů, jak lze zajistit zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Oficiální dohody mohou napomoci tomu, že obě strany přijmou odpovědnost, což povede k vytvoření kultury s pozitivním přístupem k problematice BOZP. Tento indikátor odhalí, do jaké míry se zaměstnanci podílí na oficiálních dohodách uzavřených s vedením podniku, které určují BOZP opatření v rámci organizace.

2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte, zda oficiální dohody (místní nebo celosvětové) s odborovými organizacemi zahrnují také otázky z oblasti BOZP. (Ano/Ne) 2.2 Pokud ano, uveďte do jaké míry jsou jednotlivé oblasti BOZP zahrnuty do místních a celosvětových dohod podepsaných reportující organizací. Dohody na místní úrovni se většinou (typicky) zabývají tématy, jako jsou:

•

Osobní ochranné pomůcky;

•

S polečné komise BOZP složené z představitelů zaměstnanců i vedení organizace;

•

čast zástupců zaměstnanců při kontrolách Ú BOZP, auditech i při vyšetřování nehod;

•

Školení a vzdělávání;

•

Průběh vyřizování stížností;

•

Právo odmítnout nebezpečnou práci;

•

Pravidelné kontroly.

Dohody na celosvětové úrovni se většinou (typicky) zabývají tématy jako jsou:

15

•

Soulad s předpisy MOP;

•

Postupy nebo systémy řešení problémů;

•

ávazky zavádět BOZP standardy nebo Z pracovní postupy.

© 2000-2006 GRI

3. Definice Oficiální (formální) dohody Písemné dokumenty, které podepsaly obě strany a svým podpisem vyjádřily svůj společný úmysl řídit se jejich obsahem. Může jít například o kolektivní smlouvy, ale také o rámcové národní nebo mezinárodní smlouvy.

4. Dokumentace Mezi možné zdroje informací patří kolektivní smlouvy s odborovými svazy.


mluva MOP č. 155, „Úmluva o bezpečnosti práce a Ú ochraně zdraví“, a Protokol k úmluvě č. 155, 1981.

IP


LA10 Průměrný počet hodin věnovaných

školení - vztaženo na jednoho zaměstnance za rok s rozčleněním podle zaměstnaneckých kategorií. 1. Význam Udržování a zvyšování hodnoty lidského kapitálu, zvláště prostřednictvím školení, které rozšiřuje vědomostní základnu zaměstnanců, je klíčovým prvkem rozvoje organizace. Tento ukazatel se zaměřuje na velikost investic organizace do této oblasti a na rovnoměrnost či nerovnoměrnost rozložení těchto investic mezi všechny zaměstnance. Přístup k vzdělávacím aktivitám může stimulovat pokrok i v jiných oblastech sociálního působení, např. může napomoci k prosazování rovných příležitostí na pracovišti. Přispívá také k motivaci dosáhnout zlepšení, a to jak na úrovni jednotlivých zaměstnanců, tak na úrovni celé organizace.

2. Zpracování podkladů 2.1 Zjistěte celkový počet zaměstnanců v každé zaměstnanecké kategorii napříč všemi provozními jednotkami organizace (např. vyšší management, střední management, specialisté, technici, administrativní zaměstnanci, výrobní oddělení, údržba atd.). Údaje uvádějte ke konci sledovaného roku. Definice jednotlivých kategorií by měla vycházet ze systému řízení lidských zdrojů reportující organizace. 2.2 Zjistěte celkový počet hodin školení personálu v jednotlivých zaměstnaneckých kategoriích. 2.3 N a základě následujícího vzorce uveďte průměrný počet hodin školení přepočtený na zaměstnance a rok s rozčleněním podle zaměstnaneckých kategorií: Celkový počet hodin na zaměstnaneckou kategorii LA10 =

16

© 2000-2006 GRI

Celkový počet zaměstnanců v této kategorii

3. Definice Školení Zahrnuje: •

Všechny typy odborného výcviku a školení;

•

lacené studijní volno poskytované zaměstnancům P vykazující organizace;

•

Š kolení nebo vzdělávání zajištěné externě a hrazené zcela nebo zčásti vykazující organizací;

•

Školení ke konkrétnímu tématu, např. BOZP.

Do školení se nepočítá koučování poskytované na místě nadřízeným pracovníkem.

4. Dokumentace Možným zdrojem informací je evidence zaměstnanců a harmonogramy (plány) školení.


mluva MOP č. 142, „Úmluva o rozvoji lidských Ú zdrojů“, 1975.

•

mluva MOP č. 140, „Úmluva o placeném studijním Ú volnu“, 1974.

•

mluva MOP č. 155, „Úmluva o bezpečnosti práce a Ú ochraně zdraví“, 1981.

•

S měrnice OECD pro nadnárodní podniky, Revidována 2000, Články II, 4 a IV, 2 (c), 3 a 5.

IP


LA11 Programy pro řízení kvalifikace

•

a pro celoživotní vzdělávání, které napomáhají zachovat zaměstnancům stálou zaměstnatelnost a umožňují jim zvládnout ukončení kariéry.

V ýše odstupného závisí na věku zaměstnance a počtu odpracovaných let (pokud je odstupné vypláceno)

•

P odpora při hledání nového zaměstnání

•

P omoc (např. školení, poradenství) při odchodu na odpočinek (tj. do mimopracovního života)

1. Význam Programy pro řízení odborné kvalifikace zaměstnanců umožňují organizacím plánovat doplňování odborné kvalifikace jednotlivých zaměstnanců s cílem vybavit je znalostmi a dovednostmi potřebnými pro dosahování strategických cílů organizace v proměnlivém pracovním prostředí. Zvyšování kvalifikace a uvědomění personálu posiluje lidský kapitál organizace a zvyšuje celkovou spokojenost zaměstnanců, což úzce souvisí s lepším výkonem. Zaměstnancům v předdůchodovém věku posiluje vnitřní jistotu a kvalitu pracovních vztahů vědomí nabízené pomoci při přechodu z aktivního zaměstnání do důchodu. Cílem celoživotního vzdělávání je prosazovat rozvoj znalostí a schopností, které každému občanovi umožní přizpůsobovat se rychle se měnícímu pracovnímu trhu a aktivně se účastnit všech oblastí ekonomického života.

2. Zpracování podkladů 2.1 Z ahrnují školení zaměstnanců nebo programy, které pomáhají zvyšovat kvalifikaci, některý z uvedených bodů? •

Podniková školení, kurzy

•

F inanční podpora pro externě poskytovaná školení a vzdělávání

•

oskytnutí studijního volna se zaručeným P návratem do zaměstnání

ahrnují programy pomoci pro zaměstnance 2.2 Z odcházející do důchodu nebo pro pracovníky, s nimiž byl rozvázán pracovní poměr, některý z uvedených bodů : •

17

ředdůchodové plánování pro osoby odcházející P do důchodu

•

Přeškolení pro osoby, které chtějí dále pracovat

•

Odstupné

© 2000-2006 GRI

3. Definice Trvalá zaměstnatelnost Přizpůsobování znalostí a dovedností zaměstnanců měnícím se požadavkům na výkon práce. Konec pracovní kariéry Odchod do důchodu při dosažení zákonného, státem určeného, důchodového věku nebo přerušení pracovního poměru z důvodů reorganizace. Řízení odborné kvalifikace Směrnice a programy zaměřené na rozvoj odborné kvalifikace zaměstnanců s cílem vybavit je znalostmi a dovednostmi nezbytnými pro dosažení strategických cílů organizace a/nebo průmyslu. Celoživotní vzdělávání Získávání a doplňování schopností, znalostí, kvalifikace i zájmů v průběhu života, od předškolního až do důchodového věku.

4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou postupy při ukončení pracovního poměru a záznamy v personálních složkách zaměstnanců.



•

mluva MOP č. 168, „Úmluva o podpoře Ú zaměstnanosti a ochraně proti nezaměstnanosti“, 1988.

IP


LA12 Procentuální podíl zaměstnanců, u


nichž se provádí pravidelné hodnocení výkonnosti a hodnocení vývoje kariéry.

•

1. Význam Hodnocení pracovního výkonu zaměstnanců s přihlédnutím ke společným cílům napomáhá osobnímu rozvoji jednotlivých zaměstnanců a přispívá k řízení odborné kvalifikace zaměstnanců i k rozvoji lidského kapitálu reportující organizace. Rovněž může posílit spokojenost zaměstnanců, což přímo souvisí s lepšími výsledky celé organizace. Tento indikátor nepřímo ukazuje, jakým způsobem vykazující organizace sleduje a udržuje kompetenční a kvalifikační profily svých zaměstnanců. V kombinaci s ukazatelem LA12 pomáhá tento indikátor zjistit, jak organizace přistupuje ke zvyšování odborné kvalifikace svých zaměstnanců. Procentuální podíl zaměstnanců procházejících pravidelným hodnocením pracovního výkonu a kariérního rozvoje ukazuje, jak rozšířený je tento systém v rámci organizace.

2. Zpracování podkladů 2.1 Zjistěte celkový počet zaměstnanců. Celkový počet zaměstnanců by měl odpovídat údajům vykázaným v LA1. 2.2 Uveďte procento z celkového počtu zaměstnanců, u nichž bylo v průběhu vykazovaného období provedeno oficiální hodnocení pracovního výkonu a kariérního rozvoje

3. Definice Pravidelné hodnocení pracovního výkonu a kariérního rozvoje Výkonnostní cíle a hodnocení pracovního výkonu zaměstnance vycházejí z kritérií, která zná zaměstnanec i jeho nadřízený. Toto hodnocení se provádí alespoň jednou do roka s vědomím zaměstnance. Může zahrnovat hodnocení od přímého nadřízeného zaměstnance, jeho spoluzaměstnanců nebo i širšího okruhu zaměstnanců. Hodnocení mohou také provádět zaměstnanci oddělení řízení lidských zdrojů.

4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou záznamy v osobních složkách zaměstnanců.

18

© 2000-2006 GRI


IP


LA13 Složení řídících orgánů společnosti

a rozdělení zaměstnanců na kategorie podle pohlaví, věkových skupin, příslušnosti k menšinám a podle dalších ukazatelů diverzity. 1. Význam

•

Pohlaví: Ženské/Mužské:

•

Menšinové skupiny

•

ěkové skupiny: do 30 let, od 30 do 50 let, V nad 50 let:

3. Definice Řídící orgány

Ukazatel LA13 poskytuje kvantitativní vyjádření diverzity (různorodosti/rozmanitosti) uvnitř organizace a lze jej použít ve spojení s porovnatelnými údaji pro daný sektor nebo region. Míra diverzity v organizaci umožňuje lépe poznat lidský kapitál dané organizace. Porovnání mezi diverzitou v rámci všech zaměstnanců a diverzitou v rámci manažerského týmu rovněž zprostředkovává informace o existenci rovných příležitostí v rámci organizace. Podrobné informace o složení celého pracovního týmu organizace (tj. všech zaměstnanců) mohou také pomoci zjistit, které otázky/témata mohou být obzvláště důležitá pro určité zaměstnanecké skupiny.

2. Zpracování podkladů 2.1 Zjistěte, které z ukazatelů diverzity sledovaných a zaznamenávaných reportující organizací, mohou mít význam pro vykazování trvale udržitelného rozvoje. 2.2 Zjistěte počet zaměstnanců v každé kategorii zaměstnanců (např. v představenstvu, ve vyšším managementu, administrativě, výrobě atd.). Definice jednotlivých kategorií by měla vycházet ze systému řízení lidských zdrojů reportující organizace. Celkový počet zaměstnanců by měl odpovídat údajům vykázaným v LA1. 2.3 Uveďte procentuální podíl zaměstnanců pro každou z následujících kategorií: % zaměstnanců

•

Pohlaví: Ženské/Mužské:

•

Menšinové skupiny

•

ěkové skupiny: do 30 let, od 30 do 50 let, V nad 50 let:

2.4 Uveďte procentuální podíl jednotlivců v řídících a správních orgánech organizace (např. v představenstvu, v řídícím výboru nebo obdobném orgánu v případě veřejnoprávní, příspěvkové či charitativní organizace) v každé z následujících kategorií: % jednotlivců v řídících orgánech

19

© 2000-2006 GRI

Výbory nebo předsednictva, které nesou odpovědnost za strategické vedení organizace, za účinnou kontrolu řízení a zodpovědnost vedení vůči širší organizaci a jejím zainteresovaným subjektům. Indikátory diverzity Ukazatele různorodosti, ke kterým vykazující organizace sbírá údaje, například o občanství, původu předků a etnickém původu zaměstnanců, o jejich vyznání i postižení.

4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou osobní spisy zaměstnanců a zápisy z jednání komisí pro rovné příležitosti.


ezoluce 34/180 - Úmluva o odstranění všech forem R diskriminace žen: Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 34/180 ze dne 18. 12. 1979.

•

eklarace o odstranění všech forem nesnášenlivosti a D diskriminace na základě vyznání nebo víry : Rezoluce Valného shromáždění OSN č.36/55 ze dne 26. 11. 1981.

•

eklarace o rase a rasových předsudcích: D 20. zasedání Generální konference UNESCO dne 27. 11. 1978.

•

eklarace o právech osob příslušejících k D národnostním či etnickým, náboženským a jazykovým menšinám: Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 47/135 ze dne 18. 12. 1992.

•

T ripartitní deklarace MOP týkající se principů nadnárodních společností a sociální politiky: Články 21, 22, 23, 1977.

•

eklarace MOP o základních principech a právech D v práci, 1998.

IP

20


•

mluva MOP týkající se Diskriminace v souvislosti Ú se zaměstnáním a povoláním, 1958 (č.111).

•

ezinárodní konvence o eliminaci veškerých forem M rasové diskriminace ze 4. 1. 1969.

•

S měrnice OECD pro nadnárodní podniky, Přepracované vydání 2000 (Oddíl: Zaměstnanost a pracovněprávní vztahy).

•

rojekt OSN „Global Compact“: Princip 6, P 26. července 2000.

•

eklarace OSN o eliminaci veškerých forem rasové D diskriminace: Rezoluce Valného shromáždění OSN 1904 (XVlll) ze dne 20. listopadu 1963.

© 2000-2006 GRI

IP


LA14. Poměr základních platů mužů a žen podle jednotlivých kategorií zaměstnanců.

4. Dokumentace

1. Význam


V mnoha zemích byly schváleny zákony, které mají zajistit princip stejného odměňování za práci stejné hodnoty. Tato problematika se opírá o Úmluvu MOP č. 100 o „stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty“. Rovnost v odměňování je faktorem ovlivňujícím schopnost organizace udržet kvalifikované kandidáty mezi zaměstnanci podniku. Tam, kde existuje nerovnost, organizace riskuje své dobré jméno i případné soudní pře vyvolané jedinci, kteří se cítí touto nerovností diskriminováni.

•

Ú mluva MOP č. 100, „Úmluva o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty“, 1951.

•

mluva MOP č. 111, „Diskriminace v souvislosti Ú se zaměstnáním a povoláním, 1958.

•

eklarace MOP o základních principech a D právech v práci, 1998.

2. Zpracování podkladů 2.1 Zjistěte počet zaměstnanců v každé kategorii zaměstnanců ve všech provozech vykazující organizace, rozčleněný podle pohlaví na základě informací uvedených v LA13. Definice jednotlivých kategorií by měla vycházet ze systému řízení lidských zdrojů reportující organizace. Celkový počet zaměstnanců by měl odpovídat údajům vykázaným v LA1. 2.2 Uveďte základní plat žen a mužů v každé kategorii zaměstnanců. 2.3 Pro tyto údaje lze použít jakýkoliv vhodný časový interval (např. plat vyplácený na základě hodinové, týdenní, měsíční nebo roční sazby). 2.4 V každé kategorii zaměstnanců uveďte poměr základního platu žen vůči základnímu platu mužů.

3. Definice Základní plat Fixní minimální částka vyplácená zaměstnanci za vykonání jeho povinností. Nezahrnuje žádné odměny navíc, jako například bonusy za odpracované roky, práce přesčas, prémie, vyplácení dávek nebo další výhody či příspěvky (např. cestovní výlohy).

21

© 2000-2006 GRI

Zdrojem informací pro tento ukazatel je evidence zaměstnanců a mzdové listiny.

IP

Definice indikátorů Lidská práva (HR)

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP

Definice indikátorů, lidská práva (HR)

Lidská práva Ukazatele výkonu

Základní

HR2 Percentuální podíl významných dodavatelů a smluvních stran, u kterých bylo provedeno šetření v problematice respektování lidských práv - s uvedením případných opatření. HR3 Celkový počet hodin zaměstnaneckých školení o zásadách a postupech týkajících se jednotlivých aspektů ochrany lidských práv ve vztahu k činnosti dané organizace. Uveďte procentuální podíl proškolených zaměstnanců.

Hledisko: Nucená a povinná práce

základní

Základní


d o d at e č n é

Hledisko: Investiční a nákupčí postupy


d o d at e č n ě

Hledisko: Bezpečnostní postupy


d o d at e č n ě

Hledisko: Práva původních etnik

HR9 Celkový počet případů porušení práv původních obyvatel. Uveďte případná přijatá opatření.

základní

Hledisko: Nediskriminace

HR4 Celkový počet případů diskriminace. Uveďte přijatá opatření.

základní

Hledisko: Svoboda sdružování a kolektivního vyjednávání

HR5 Provozy, u nichž by mohla být vážně ohrožena svoboda shromažďování nebo kolektivního vyjednávání. Uveďte opatření na podporu těchto práv.

základní

Hledisko: Dětská práce

1

HR6 Provozy, u nichž bylo zjištěno značné riziko dětské práce. Uveďte opaření, která mají přispět k eliminaci dětské práce.

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


Význam Indikátory zaměřené na plnění lidských práv zjišťují, jaký vliv má organizace na občanská a politická lidská práva svých zainteresovaných subjektů. Hlediska těchto ukazatelů výkonu vycházejí z mezinárodně uznávaných norem, především ze Všeobecné deklarace lidských práv Spojených národů a z Deklarace MOP o základních principech a právech v práci, 1998 (zvláště z osmi základních úmluv MOP). Kategorie Lidských práv úzce souvisí s kategorií Pracovně právních vztahů, slouží však jiným účelům. Ukazatele zaměřené na lidská práva sledují, jak vykazující organizace dodržuje a respektuje základní práva člověka, zatímco Indikátory zaměřené na pracovně-právní problematiku a důstojné podmínky k práci vyhodnocují kvalitu práce a pracovního prostředí. Účelem výkonnostních ukazatelů je poskytnout porovnatelná měření výsledků nebo výstupů a tak se především soustředí na případy týkající se základních lidských práv. Tyto příklady typicky zahrnují „místa dopadu“ na zainteresované skupiny a rizika, která stojí před organizací, v níž došlo k porušení těchto práv. Systém ukazatelů se zabývá třemi všeobecnými oblastmi:

4. Deklarace MOP o základních principech a právech v práci, 1998 (zvláště osm základních úmluv MOP) 5. Vídeňská deklarace a Akční program, 1993. Všeobecné odkazy •

eklarace MOP o základních principech a právech D v práci, 1998

•

T ripartitní deklarace MOP týkající se nadnárodních společností a sociální politiky, 2001, třetí vydání

•

S měrnice OECD pro nadnárodní podniky, přepracované vydání 2000

•

šeobecná deklarace lidských práv Spojených V národů, 1948

•

onvence MOP (č.169) týkající se práv původních K obyvatel a členů kmenů v nezávislých zemích, 1989.

• P řípady týkající se základních hledisek lidských práv (HR4 a HR9); • S chopnosti a znalosti, které organizaci umožňují účinně řešit otázky lidských práv, s uvedením školení a vnitropodnikových postupů (HR3, HR5, HR6, HR7, a HR8); • Z působ, jakým organizace zabudovala lidská práva do svých vnějších podnikatelských vztahů souvisejících s investicemi nebo dodavateli (HR1 a HR2).

Definice Lidská práva Všeobecně uznávaná lidská práva jsou definována v následujících pěti usneseních a deklaracích: 1. Všeobecná deklarace lidských práv, OSN, 1948 2. Usnesení OSN: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, 1966 3. Usnesení OSN: Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, 1966

2

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP



3. Definice

1. Význam

Šetření zaměřené na problematiku respektování lidských práv

Ukazatel HR1 je měřítkem, které ukazuje, do jaké míry jsou lidská práva zohledňována při rozhodování o ekonomických záležitostech organizace, zvláště pak u organizací, které působí v zemích, kde existují důvodné obavy, že lidská práva nejsou dodržována, nebo u organizací, které mají v takových zemích své obchodní partnery. Zahrne-li organizace do procesu prověřování nových obchodních partnerů i kritéria dodržování lidských práv nebo stanoví sobě i svým partnerům dodržování lidských práv jako součást hodnocení celkové výkonnosti, může tak podpořit svoji celkovou strategii zaměřenou na snižování rizikovosti investic. Problémy organizace v oblasti dodržování lidských práv totiž mohou poškodit dobré jméno investora a ovlivnit stabilitu investic.


Ustanovení o ochraně lidských práv Konkrétní podmínky uvedené v písemné dohodě, které definují minimální očekávání v oblasti dodržování lidských práv jako podmínku investice.

Oficiální nebo zdokumentovaný proces, který definuje sadu kritérií, podle nichž lze zjistit, zda organizace respektuje lidská práva. Splnění těchto kritérií je jedním z faktorů, které ovlivňují rozhodování o realizaci investice.

4. Dokumentace Možným zdrojem informací je právní, investiční a finanční (ekonomické) oddělení vykazující organizace a dále podklady získané ze systémů řízení jakosti.


2.1 Při zpracování podkladů berte v úvahu pouze obchodní a investiční smlouvy, které jsou významné svou velikostí nebo jsou strategicky důležité. Významnost smluv lze určit podle počtu stupňů schvalovacího procesu jednotlivých investic nebo podle jiných kritérií, která se vztahují ke všem smlouvám či dohodám podepsaným vykazující organizací. Vykazující organizace by měla uvést svou vlastní definici„významných dohod“. 2.2 Z jistěte celkový počet významných investičních dohod uzavřených v průběhu vykazovaného období, které buď posunuly organizaci do pozice vlastnictví jiného subjektu nebo znamenaly zahájení projektu investiční výstavby, který byl podstatný z hlediska finančního účetnictví. 2.3 Uzavřela-li vaše organizace více významných investičních dohod se stejným partnerem, měl by počet dohod korespondovat s počtem samostatných projektů nebo vytvořených subjektů. 2.4 Uveďte celkový počet a procentuální vyjádření významných investičních dohod, které obsahují ustanovení o ochraně lidských práv nebo kterým předcházelo šetření zaměřené na problematiku respektování lidských práv.

3

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


HR2 Percentuální podíl významných dodavatelů a smluvních stran, u kterých bylo provedeno šetření v problematice respektování lidských práv - s uvedením případných opatření. 1. Význam Nutnost budování rozsáhlé sítě dodavatelů a smluvních stran, jako nezbytného předpokladu pro výrobu produktů a zajišťování služeb, vedlo k probuzení zájmu veřejnosti o to, jak vykazující organizace uplatňují politiku respektování lidských práv ve svých dodavatelských sítích. Tento postoj je zvláště důležitý u organizací v sektorech, které do velké míry spoléhají na dodavatelské zajišťování práce a služeb (outsourcing) a na celosvětové obchodně-podnikatelské sítě. Procesy, které prověřují a sledují respektování lidských práv v rámci dodavatelského řetězce, mohou poskytnout důkazy o kladném vlivu organizace na širší podnikatelskou komunitu. Problémy v oblasti respektování lidských práv ze strany významných dodavatelů a smluvních stran mohou poškodit dobré jméno jejich obchodních partnerů a nebo způsobit nestabilitu v podnikání dodavatelů. Šetření zaměřené na respektování lidských práv je součástí systému řízení rizik a procentuální vyjádření ukazatele HR2 naznačuje, jak pravidelně bere organizace toto konkrétní riziko v úvahu.

3. Definice Významní dodavatelé a smluvní partneři Externí subjekty, od kterých organizace získává produkty nebo služby nebo se kterými došlo k uzavření smluv o poskytování takovýchto výrobků nebo služeb. V kontextu ukazatele HR2 se výraz „významný“ týká dodavatelů a smluvních stran, kteří jsou: •

lavním poskytovatelem daného druhu zboží H nebo služby a celkově tvoří významnou část nákupů organizace nebo

•

edení jako subjekty s nejvyšším rizikem výskytu V případů porušení respektování lidských práv.

4. Dokumentace Možným zdrojem informací je oddělení nákupu a právní oddělení vykazující organizace.


2. Zpracování podkladů 2.1 Z jistěte celkový počet významných dodavatelů a smluvních partnerů vykazující organizace. 2.2 Uveďte procentuální počet smluv s významnými dodavateli a smluvními stranami, které obsahují kritéria nebo šetření dodržování lidských práv. Definice výrazu „kritérium“ a „šetření“ naleznete v popisu ukazatele HR1. 2.3 Uveďte procentuální počet smluv s významnými dodavateli a smluvními stranami, u kterých došlo na základě výsledků šetření zaměřeného na respektování lidských práv ke zrušení smluvního vztahu nebo k jeho podmínečnému zrušení (tj. byla stanovena kritéria, která dodavatel nebo smluvní partner musel splnit) nebo u kterých byla zavedena jiná opatření.

4

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


HR3 Celkový počet hodin zaměstnaneckých školení o zásadách a postupech týkajících se jednotlivých aspektů ochrany lidských práv ve vztahu k činnosti dané organizace. Uveďte procentuální podíl proškolených zaměstnanců.

3. Definice

1. Význam

Žádné.

Žádné.

4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou záznamy o školení zaměstnanců a plány školení.


Informace získané z ukazatele HR3 umožňují pochopit, zda je vykazující organizace schopna uplatňovat směrnice a postupy dodržování lidských práv. Lidská práva jsou už dnes pevně zakotvena v mezinárodních normách a zákonech a organizace jsou proto nuceny zavádět odborná školení s cílem připravit zaměstnance na situace, které by v průběhu výkonu zaměstnání mohly vést k ohrožení lidských práv. Počet proškolených zaměstnanců i rozsah školení, kterého se jim dostane, představují důležité informace potřebné k zhodnocení, do jaké hloubky si je organizace vědoma otázky respektování lidských práv.

2. Zpracování údajů 2.1 Z jistěte celkový počet hodin věnovaných školení zaměstnanců, s použitím údajů uvedených v LA10. 2.2 Z jistěte celkový počet zaměstnanců, s použitím údajů uvedených v LA1. 2.3 Z jistěte, kteří zaměstnanci prošli oficiálním školením zaměřeným na směrnice a postupy organizace v otázkách respektování lidských práv a jejich uplatňování v každodenní praxi. Může jít buď o školení zaměřené výhradně na téma lidských práv nebo o modul lidských práv v rámci všeobecného vzdělávacího programu. 2.4 Uveďte celkový počet hodin školení zaměřeného na směrnice a postupy organizace v otázkách respektování lidských práv, které mají souvislost s provozem organizace. Údaj uveďte za sledované období. 2.5 Uveďte procentuální počet zaměstnanců, kteří v průběhu sledovaného období prošli oficiálním školením zaměřeným na směrnice a postupy organizace v otázkách respektování lidských práv, které mají souvislost s provozem organizace.

5

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


HR4 Celkový počet případů diskriminace. Uveďte přijatá opatření. 1. Význam Lidská práva jsou více nežli jen práva zaměstnanců na pracovišti. Antidiskriminační směrnice, jejímž cílem je boj proti diskriminaci na pracovišti, je klíčovým požadavkem mezinárodních úmluv i zákonů a pokynů zabývajících se sociální problematikou. Problematikou diskriminace se také zabývají základní úmluvy MOP č. 100 a 111. Dodržování těchto předpisů ve všech provozech vykazující organizace je možné pouze s pomocí účinného kontrolního systému, přičemž zainteresované skupiny budou vyžadovat záruky, že jsou tyto směrnice a kontrolní systémy účinné.

2. Zpracování podkladů 2.1 Určete případy diskriminace na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, náboženství, politickém názoru, národnosti nebo sociálního původu, jak je definuje MOP, nebo případy jiných forem diskriminace ze strany interních i/nebo externích zainteresovaných osob napříč všemi provozy ve vykazovaném období. „Případy“ označují právní úkony, oficiální stížnosti adresované přímo organizaci nebo kompetentním úřadům, nebo případy porušení zákonů zjištěné a zaznamenané organizací s pomocí zavedených kontrolních mechanismů, např. v rámci auditů manažerských systémů nebo formálních (oficiálních) monitorovacích programů. 2.2 Uveďte celkový počet případů diskriminace, ke kterým došlo ve vykazovaném období. 2.3 Uveďte charakter případů a následně přijatých opatření s ohledem na následující body:

6

•

Organizace případ přezkoumala;

•

Je realizován plán nápravy;

•

lán nápravy byl realizován a výsledky P přezkoumány běžnými nástroji interní kontroly;

•

řípadu již není třeba se dále věnovat (např. byl P vyřešen, případ byl uzavřen, společnost ve věci dále nic nepodniká atd.).

© 2000-2006 GRI

3. Definice Diskriminace Nerovné zacházení s jednotlivcem, ke kterému dochází, je-li nespravedlivě zatěžován, jsou-li mu upírány zasloužené výhody nebo s ním není zacházeno spravedlivě podle jeho zásluh. Za diskriminaci lze také považovat obtěžování („harašení“), které je definované jako řada zřetelně či potenciálně nežádoucích poznámek nebo aktivit zaměřených vůči jedinci nebo skupině.

4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou právní a kontrolní oddělení vykazující organizace.


eklarace o odstranění všech forem D nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství nebo víře , Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 36/55 ze dne 26. 11. 1981.

•

eklarace o rasách a rasových předsudcích : D Všeobecná konference UNESCO 20. zasedání dne 27. 11. 1978.

•

eklarace o právech osob příslušejících D k národnostním či etnickým, náboženským a jazykovým menšinám: Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 47/135 ze dne 18. 12. 1992.

•

mluva MOP č. 100, „Úmluva o stejném Ú odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty“, 1951.

•

mluva MOP č. 111, „Diskriminace v souvislosti se Ú zaměstnáním a povoláním, 1958.

•

ezinárodní pakt o občanských a politických M právech: Rezoluce Valného shromáždění č. 2200 A XX1 ze dne 16. 12. 1966.

•

ezinárodní úmluva o odstranění všech M forem rasové diskriminace : Rezoluce Valného shromáždění č. 1904 (XV111) ze dne 20. 11. 1963.

Verze 3.0

IP

7


•

mluva OSN o odstranění všech forem Ú diskriminace žen: OSN, VS: Rezoluce č. 34/180 ze dne 18. 12. 1979.

•

mluva OSN o odstranění všech forem rasové Ú diskriminace : Rezoluce Valného shromáždění : Rezoluce Valného shromáždění č. 1904 (XVlll) ze dne 20. 11. 1963.

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


HR5 Provozy, u nichž by mohla být vážně ohrožena svoboda shromažďování nebo kolektivního vyjednávání. Uveďte opatření na podporu těchto práv. 1. Význam Právo sdružovat se a kolektivně vyjednávat v sobě zahrnuje ochranu práv pracujících (i zaměstnavatelů) se kolektivně sdružovat v organizacích své volby. Právo svobodně se sdružovat je základním ustanovením Všeobecné deklarace lidských práv OSN a je rovněž uvedeno v základních (klíčových) úmluvách MOP č. 87 a 98. Účelem ukazatele HR5 je odhalit opatření vykazující organizace přijaté za účelem vyhodnocení možností zaměstnanců uplatnit svá práva svobodně se sdružovat a kolektivně vyjednávat. Ukazatel je rovněž zaměřen na odhalení opatření přijatých za účelem posílení těchto práv ve všech provozech organizace. Ukazatel nevyžaduje, aby vykazující organizace vyjádřila nějaký konkrétní názor na kvalitu národních právních systémů.

2. Zpracování údajů 2.1 Určete provozy, kde může být ohroženo právo zaměstnance svobodně se sdružovat nebo kolektivně vyjednávat. Proces identifikace zmíněných provozů by měl odrážet přístup organizace k analýze rizik v této oblasti a může čerpat z uznávaných mezinárodních zdrojů dat, např. ze zpráv MOP (každoroční zpráva Výboru expertů MOP týkající se uplatňování ratifikovaných úmluv a doporučení a rovněž zprávy Řídícího orgánu týkající se svobody shromažďování).

3. Definice Svoboda shromažďování/sdružování Zaměstnanci a zaměstnavatelé mohou založit společné organizace podle své vlastní volby bez nutnosti předchozího schválení.

4. Dokumentace Možným zdrojem informací je právní a kontrolní oddělení a oddělení lidských zdrojů vykazující organizace.

5. Reference •

Úmluva MOP č. 87, „Úmluva o svobodě odborů a ochraně práva odborově se sdružovat“.

•

mluva MOP č. 98, „Úmluva o právu organizovat se Ú a kolektivně vyjednávat“, 1949.

•

šeobecná deklarace lidských práv Spojených V národů , 1948.

•

ezinárodní pakt o hospodářských, sociálních M a kulturních právech, 1966.

2.2 Uveďte provozy, u kterých bylo zjištěno, že jsou ohrožena práva zaměstnanců na svobodné sdružování nebo kolektivní vyjednávání, ať z důvodu:

•

Charakteru provozu (např. výrobní podnik) nebo

•

místění provozu v zemi nebo zeměpisné U oblasti, kde hrozí reálné nebezpečí, že tato práva budou omezována.

2.3 Uveďte všechna opatření přijatá organizací ve vykazovaném období s cílem podpořit právo svobodného shromažďování a kolektivního vyjednávání. Další podrobnosti naleznete v Tripartitní deklaraci MOP a Směrnici OECD.

8

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


HR6 Provozy, u nichž bylo zjištěno značné riziko dětské práce. Uveďte opaření, která mají přispět k eliminaci dětské práce. 1. Význam Zrušení dětské práce je klíčovým principem a cílem hlavních deklarací a zákonů zaměřených na problematiku lidských práv a je také předmětem Konvencí MOP č. 138 a 182. Existence a účinné uplatňování směrnic zaměřených na potírání dětské práce jsou základním předpokladem společensky zodpovědného chování organizace.


3. Definice Dítě Tento termín se vztahuje na všechny osoby mladší 15 let nebo nedosahující věku stanoveného pro ukončení povinné školní docházky (podle toho, která z uvedených věkových hranic je vyšší). Uvedená definice neplatí pro některé země s nedostatečně vyvinutým hospodářstvím a vzdělávacím systémem, kde platí výjimka a za dítě lze považovat osobu mladší 14 let. Tyto země jsou evidovány MOP, která tak reagovala na zvláštní žádost dotčené země a konzultovala tuto záležitost se zástupci organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců. Pozn.: Konvence MOP č. 138 se vztahuje na děti i na mladé dělníky. Definice termínu „mladistvý dělník“ je uvedena níže.

2.1 Určete provozy, u nichž se předpokládá velké riziko výskytu případů:

Mladistvý dělník

•

Dětské práce a/nebo

Osoba starší, nežli je minimální věková hranice stanovená pro možnost zaměstnání, ale mladší 18 let.

•

ladých zaměstnanců vystavených M nebezpečné práci.

4. Dokumentace

Proces identifikace uvedených provozů by měl odrážet přístup organizace k analýze rizik v této oblasti a může čerpat z uznávaných mezinárodních zdrojů dat, např. ze zpráv MOP. 2.2 Uveďte, u kterých provozů bylo zjištěno výrazné riziko výskytu dětské práce, ať z důvodu:

•

harakteru provozu (např. výrobní podnik) C nebo

•

místění provozní jednotky v zemi nebo U zeměpisné oblasti, kde hrozí reálné nebezpečí využívání dětské práce.

Možným zdrojem informací je právní a kontrolní oddělení a oddělení lidských zdrojů vykazující organizace. 5. Odkazy, Reference •

mluva MOP č. 138, „Úmluva o nejnižším věku pro Ú vstup do zaměstnání“, 1973.

•

mluva MOP č. 182, „Úmluva o zákazu Ú a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce“, 1999.

•

eklarace MOP o základních principech a právech D v práci, 86, zasedání, 1998.

2.3 Uveďte všechna opatření přijatá organizací v průběhu sledovaného období s cílem eliminovat dětskou práci. Další podrobnosti naleznete v Tripartitní deklaraci MOP a Směrnici OECD.

9

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP



Nejextrémnějšími příklady jsou otrocká práce, vězeňská práce a dlužní poroba, ale časté jsou také případy udržování zaměstnanců ve stavu nucené práce kvůli dluhům. Dalšími příklady nucené práce je zadržení průkazu totožnosti, požadování povinných zástav, zadržování zaměstnanců v práci pod pohrůžkou propuštění, aby pracovali hodiny navíc, které nebyly předem dohodnuty.

1. Význam 4. Dokumentace Nebýt vystaven nucené nebo povinné práci je považováno za základní lidské právo, které je garantováno ve Všeobecné deklaraci lidských práv OSN a podléhá klíčovým konvencím MOP č. 29 a 105. Tento druh práce může nabývat různých podob a údaje vyplývající z ukazatele HR7 naznačí, jakým způsobem vykazující organizace přispívá ke zrušení nucené a povinné práce.

Možným zdrojem informací je právní a kontrolní oddělení a oddělení lidských zdrojů vykazující organizace. 5. Odkazy, Reference •

Úmluva MOP č. 29, „Úmluva o nucené práci“, 1930.

•

mluva MOP č. 105, „Úmluva o odstranění nucené Ú práce“, 1957.

•

Úmluva Ligy národů (později OSN) o otroctví, 1927.

•

odatková úmluva OSN o odstranění otroctví, D obchodu s otroky a institucí a praktik podobných otroctví, 226 U.N.T.S.3, 1957.

2.2 Uveďte u kterých provozů bylo zjištěno výrazné riziko výskytu případů nucené a povinné práce, ať z důvodu:

•

šeobecná deklarace lidských práv (Rezoluce V Valného shromáždění OSN č. 217 A (III) ze dne 10.12. 1948), článek 4 a 5.

•

harakteru provozu (např. výrobní podnik) C nebo

•

eklarace MOP o základních principech a právech D v práci, 86. zasedání,1998.

•

místění provozní jednotky v zemi nebo U zeměpisné oblasti, kde hrozí reálné nebezpečí využívání nucené nebo povinné práce.

2. Zpracování údajů 2.1 Určete provozy, u nichž lze předpokládat zvýšené riziko výskytu případů nucené a povinné práce. Proces identifikace uvedených provozů by měl odrážet přístup organizace k analýze rizik v této oblasti a může čerpat z uznávaných mezinárodních zdrojů dat, např. ze zpráv MOP.

2.3 Uveďte všechna opatření přijatá organizací v průběhu sledovaného období s cílem potlačit využívání nucené a povinné práce. Další podrobnosti naleznete v Tripartitní deklaraci MOP a Směrnici OECD.

3. Definice Nucená nebo povinná práce Jakákoli práce nebo služba, která je vymáhána na libovolné osobě pod pohrůžkou libovolného trestu a ke které se daná osoba dobrovolně sama nenabídla (Úmluva MOP č. 29, Úmluva o nucené práci, 1930).

10

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP



3. Definice

1. Význam

4. Dokumentace

Způsob, jakým vystupují bezpečnostní pracovníci organizace vůči třetím stranám, vychází ze způsobu, jakým byli tito pracovníci proškoleni v problematice respektování lidských práv, a zvláště pak z hlediska použití síly. Řádné školení bezpečnostních pracovníků může napomoci zabránit pošpinění dobrého jména organizace a předejít soudním sporům z důvodů nevhodných opatření nebo přístupů, které nejsou tolerovány vykazující organizací. Informace poskytnuté v ukazateli HR8 poukazují, jak jsou v praxi uplatňovány systémy řízení zaměřené na problematiku respektování lidských práv. Výsledné údaje ukazují, u jakého podílu bezpečnostních složek lze rozumně předpokládat, že vědí, jaké chování ve vztahu k problematice lidských práv od nich organizace očekává.

Možným zdrojem informací je oddělení lidských zdrojů vykazující organizace a záznamy o školeních absolvovaných vnitropodnikovými bezpečnostními pracovníky. Dodavatelé mohou vést podobné záznamy o svých zaměstnancích.

2. Zpracování údajů

Bezpečnostní pracovníci Jednotlivci zaměstnaní organizací, aby chránili její majetek, řídili davy lidí, zabraňovali ztrátám a doprovázeli osoby, zboží a cennosti při přepravě.


ýklad norem OSN týkajících se povinnosti V nadnárodních společností a jiných podnikatelských subjektů s ohledem na lidská práva, U.N. Doc. E/ CN.4/ Sub.2/2003/38/Rev.2 (2003) Oddíl C: Právo na bezpečnost osob, paragraf 4.

•

Úmluva MOP č. 29, „Úmluva o nucené práci“, 1930.

•

mluva MOP č. 105, „Úmluva o odstranění nucené Ú práce“, 1957.

2.1 Určete celkový počet bezpečnostních pracovníků přímo zaměstnaných reportující organizací. 2.2 Uveďte procentuální podíl bezpečnostních pracovníků, kteří prošli oficiálním školením zaměřeným na směrnice a postupy upravující problematiku respektování lidských práv vzhledem k problematice bezpečnosti v rámci vykazující organizace. Za „školení“ lze považovat buď samostatné školení zaměřené přímo na dané tema nebo tematicky zaměřené moduly v rámci všeobecného vzdělávacího programu. 2.3 Uveďte, zda se požadavky kladené na proškolení bezpečnostních pracovníků vztahují také na bezpečnostní pracovníky poskytnuté reportující organizaci externími subjekty (formou outsourcingu).

11

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


HR9 Celkový počet případů porušení práv původních obyvatel. Uveďte případná přijatá opatření. 1. Význam Počet zaznamenaných případů porušení práv původních obyvatel poskytuje informace o způsobu, jakým organizace uplatňuje svou politiku vůči původním obyvatelům. Údaje z ukazatele HR9 pomohou ukázat, jaké vztahy má reportující organizace se skupinami původních obyvatel, zvláště v oblastech, kde původní obyvatelstvo stále ještě přebývá nebo kde se oblasti zájmu původních obyvatel vyskytují v blízkosti provozních lokalit vykazující organizace. Uvedené informace rovněž otevírají další možnosti pro vstupy od podpůrných skupin. Právům původních obyvatel se věnují Konvence MOP č. 107 a 169.

2. Zpracování podkladů 2.1 Určete případy porušení práv původních obyvatel mezi vlastními zaměstnanci organizace a v komunitách žijících poblíž stávajících provozů, a lze očekávat, že by mohli být ovlivněni plánovanou nebo budoucí činností vykazující organizace. „Případy“ označují právní úkony, oficiální stížnosti adresované přímo organizaci nebo kompetentním úřadům, nebo případy porušení zákonů zjištěné a zaznamenané organizací s pomocí zavedených kontrolních mechanismů, např. v rámci auditů manažerských systémů nebo formálních (oficiálních) monitorovacích programů.

3. Definice Původní obyvatelé Původní obyvatelé jsou lidé, kteří se odlišují od ostatních součástí dominantní národní komunity svými sociálními, kulturními, politickými a ekonomickými zvyklostmi a podmínkami, nebo jsou pokládání za původní, protože jsou součástí etnik obývajících konkrétní zemi nebo geografickou oblast, do níž tato země patří, v době jejího podrobení nebo kolonizace nebo v době stanovení hranic současného státu, a kteří si, bez ohledu na svůj právní status, zachovávají některé nebo všechny své původní společenské, ekonomické, kulturní a politické instituce.

4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou provozní postupy vykazující organizace a směrnice upravující danou problematiku. Další informace mohou poskytnout manažeři pracující v dané zemi a právníci vykazující organizace. Údaje týkající se původních obyvatel mezi zaměstnanci lze získat z evidence zaměstnanců.


harta Spojených národů, preambule, San C Francisco, 1945.

•

onvence MOP (č. 107) týkající se práv původních K obyvatel a členů kmenů, 1957.

•

onvence MOP (č.169) týkající se práv původních K obyvatel a členů kmenů v nezávislých zemích, 1991

2.2 Uveďte celkový počet zjištěných případů porušení práv původních obyvatel v průběhu sledovaného období. 2.3 Uveďte povahu jednotlivých případů a přijatá opatření s ohledem na následující body:

12

•

Organizace případ přezkoumala;

•

Je realizován plán nápravy;

•

lán nápravy byl realizován a výsledky P přezkoumány v běžnými nástroji interní kontroly;

•

řípadu již není třeba se dále věnovat (např. byl P vyřešen, případ byl uzavřen, společnost ve věci dále nic nepodniká atd.).

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP

Definice indikátorů Společnost Society (SO)

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP

Definice indikátorů, společnost (SO)

Společnost Ukazatele výkonu

Základní

Hledisko: Komunita

SO1. Povaha, rozsah a efektivita veškerých programů a postupů vyhodnocujících a kontrolujících dopady provozů organizace na místní komunity (všechny fáze činnosti: příchod a zahájení provozu; provozní fáze; ukončení provozu a odchod).

Základní

SO3. Percentuální podíl zaměstnanců, kteří prošli školením o protikorupčních zásadách společnosti.

Základní

SO2. Percentuální podíl a celkový počet obchodních útvarů analyzovaných z hlediska rizika korupce.

Základní

Hledisko: Korupce

SO4. Opatření přijatá v reakci na případy korupce.

Základní

SO5. Stanoviska z hlediska veřejné politiky a účast na rozvoji veřejné politiky a lobbování.

D o d at e č n é

Hledisko: Veřejná politika

SO6. Celková hodnota finančních a věcných příspěvků politickým stranám, politikům a souvisejícím institucím rozčleněná podle zemí.

D o d at e č n é

Hledisko: Protikonkurenční chování SO7. Celkový počet právních zákroků v případech protikonkurenčního chování a monopolních praktik. Výsledky těchto zákroků.

Základní

Hledisko: Dodržování zákonných norem

1

SO8. Peněžní hodnota významnějších pokut a celkový počet nepeněžních sankcí za nedodržení zákonů a předpisů.

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP IP


Význam

Všeobecné odkazy

Kategorie Práce, Lidská práva a Odpovědnost za produkty sdružují tzv. společenské vlivy organizace na konkrétní zainteresované skupiny (např. zaměstnance nebo zákazníky). Společenský vliv organizací však souvisí i se vztahy, jaké tyto organizace mají s ostatními tržními subjekty a se společenskými institucemi zodpovědnými za tvorbu sociálního prostředí, v němž se jednotlivé zainteresované skupiny pohybují a vzájemně na sebe působí. Tyto vzájemné vztahy, spolu s přístupem organizace k jednání se společenskými skupinami, jako jsou například obce, představují důležitý faktor úspěšného uplatňování principů udržitelného rozvoje. Ukazatele tzv. společenského vlivu se proto soustředí na měření dopadů činností organizace na obce (komunity), v kterých působí, a také na způsob, jakým jsou zprostředkovány a řízeny vztahy organizace s ostatními společenskými institucemi. Zvláštní pozornost je věnována problematice úplatkářství a korupce, účasti na tvorbě veřejných politik, problematice monopolních praktik a dodržování zákonných předpisů jiného, než pracovně právního či environmentálního charakteru.

•

Směrnice OECD pro nadnárodní podniky, přepracované vydání 2000.

•

Konvence OECD o boji s uplácením zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních obchodních transakcích, 1997.

•

Principy (Kodex) organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj týkající se správy a řízení společnosti, 2004.

•

Celoamerická protikorupční úmluva, 1996.

•

Protikorupční úmluva Spojených národů, 2003.

Definice Korupce Korupce je „zneužití pravomoci k osobnímu obohacení“1 a může se týkat jednotlivců ve veřejném i soukromém sektoru. V tomto dokumentu je chápána jako úplatek, zpronevěra, vyděračství, nekalá konkurence, konflikt zájmů a praní špinavých peněz. V tomto kontextu jde o jakýkoli dar, půjčku, úplatu, odměnu nebo další výhodu nabídnutou osobě nebo přijatou osobou, s cílem poskytnout této osobě podnět k vykonání něčeho nečestného, protiprávního, nebo něčeho, co lze charakterizovat jako zneužití důvěry při správě a řízení podniku2. Může jít o nepeněžní dary, například o zboží nebo dovolenou zdarma, nebo o speciální osobní služby poskytnuté za účelem okamžitého či budoucího získání nekalé výhody, nebo za účelem vyvolání morálního nátlaku vedoucího k získání takové výhody.

1 2

32

Transparency International definice vycházejí z materiálu “Podnikání bez úplatků” (Business Principles for Countering Bribery), což jsou standardy vypracované v rámci projektu organizace Transparency International

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0.

IP


SO1 Povaha, rozsah a efektivnost veškerých programů a postupů vyhodnocujících a kontrolujících dopady provozů organizace na místní komunity. 1. Význam Veškerá provozní činnost, včetně příchodu a zahájení provozu, provozní fáze i ukončení provozu a odchodu, má řadu významných dopadů na trvale udržitelný rozvoj v konkrétní oblasti. Ukazatele GRI Reportingového rámce, například ukazatel zaměřený na získávání údajů o emisích nebo na sledování ekonomických údajů, nabízejí celkový pohled na tyto pozitivní i negativní vlivy, nedokáží je však rozpracovat až na úroveň jednotlivých obcí nebo zeměpisných oblastí. Je důležité mít nějaký nástroj, s jehož pomocí je možné změřit, jak organizace přistupuje k systematickému řízení svého (pozitivního i negativního) vlivu na všechny obce, komunity i společenské skupiny ve svém dosahu. Zainteresované subjekty se zajímají o to, jak pevná je koncepce, podle níž organizace řídí svůj vliv na místní komunity. Spolehlivé zavedené systémy řízení mohou proto posílit obchodní značku a dobré jméno organizace coby možného budoucího partnera a zároveň posilují schopnost organizace udržet si své stávající činnosti a zahajovat činnosti nové.

2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte, zda jsou zavedeny programy pro vyhodnocení dopadu provozních činností na místní komunity:

•

Před příchodem do komunity;

•

V době provozování činnosti v obci;

•

Při rozhodování o odchodu z komunity.

2.2 Uveďte, zda programy nebo postupy udávají:

•

•

J akým způsobem jsou pro takové programy sbírány údaje a kdo tuto činnost provádí; J akým způsobem jsou vybíráni představitelé obce (jednotlivci nebo skupina), od nichž se budou získávat informace.

2.4 Uveďte, zda byly programy zaměřené na řízení dopadů provozních činností organizace na obce účinné a vedly ke zmírnění negativních vlivů a k maximálnímu posílení pozitivních vlivů; rovněž uveďte okruh (rozsah) osob, kterých se to týkalo. 2.5 Uveďte příklady, jak zpětná vazba a analýza údajů o vlivech provozních činností organizace na obce ovlivnila interní opatření vedoucí k větší angažovanosti organizace v obci.

3. Definice Dopad (vliv) provozních činností Dopad (vliv) provozních činností se týká především společenských, sociálních dopadů, jako jsou např.:

•

Zdraví a bezpečnost místní komunity v souvislosti s infrastrukturou, nebezpečnými materiály, emisemi a vypouštěním znečišťujících látek, zdravím a onemocněními;

•

Nedobrovolné přesídlení, fyzické přemístění a ekonomické vytěsnění a obnova možnosti obživy;

•

Místní kultura, otázky pohlaví, původní obyvatelé a kulturní dědictví.

Tato definice se netýká vlivů/dopadů, které jsou zahrnuty do jiných ukazatelů, např. EN10 (vodní zdroje/ biotopy ovlivněné využíváním vod), EN12 (oblasti s velmi bohatou biodiverzitou) a LA8 (vážná onemocnění). Nezahrnuje ani dobrovolné příspěvky obcím (věcné nebo finanční).

4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou strategie a postupy organizace, výsledky sběru dat z obecních a komunitních programů a analýzy výsledků externích veřejných diskuzí zainteresovaných subjektů, společné obecní výbory a komise, zprávy zainteresovaných osob a další vstupy. Je nutné použít jak vnitřní, tak i vnější zdroje a reference.


2.3 Uveďte počet a procentuální vyjádření množství provozů, na které se program vztahuje.

3

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP IP


SO2 Procentuální podíl a celkový počet

obchodních útvarů hodnocených z hlediska rizika korupce. 1. Význam Snahy řídit a kontrolovat rizika pro dobré jméno firmy, která vznikají z korupčních aktivit zaměstnanců nebo obchodních partnerů, vyžadují systém opřený o zavedené postupy. Toto opatření stanovuje dva konkrétní kroky s cílem zajistit, aby vlastní zaměstnanci, zprostředkovatelé nebo obchodní partneři vykazující organizace účinně uplatňovali strategii a postupy organizace. Důležitým a nutným manažerským opatřením je vypracování analýzy rizik, která pomůže vyhodnotit, do jaké míry je organizace ohrožena korupčními praktikami .

2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte, ve kterých úsecích podniku byla v průběhu vykazovaného období provedena analýza za účelem zjištění organizačních rizik souvisejících s korupcí. Údaje by se měly týkat buď formální analýzy rizik zaměřené na korupci nebo zahrnutí otázky korupce jako rizikového faktoru do celkové analýzy rizik. 2.2 Uveďte celkový počet a procentuální podíl obchodních útvarů, ve kterých byla provedena analýza rizik se zaměřením na korupci.

3. Definice Žádná.

4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou průběžné kontrolní zprávy.


54

•


•


•


•


•

Základní principy podnikání bez úplatků, 2003.

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0.

IP


SO3 Percentuální podíl zaměstnanců,

kteří prošli školením o protikorupčních zásadách a postupech společnosti. 1. Význam Snahy řídit a kontrolovat rizika pro dobré jméno firmy, která vznikají z korupčních aktivit zaměstnanců nebo obchodních partnerů, vyžadují systém opřený o zavedené postupy. Důležitým prvkem takového systému jsou školení, protože budují vnitropodnikovou informovanost a rozvíjí potřebné schopnosti pro předcházení výskytu korupce. Tento ukazatel odhaluje u jakého podílu zaměstnanců podniku lze rozumně předpokládat, že mají povědomí o protikorupčních záležitostech.

2. Zpracování podkladů 2.1 Na základě údajů LA1 uveďte celkový počet zaměstnanců rozdělený na vedoucí pracovníky a ostatní. 2.2 Samostatně uveďte procentuální podíl z celkového počtu vedoucích pracovníků a ostatních zaměstnanců, kteří v průběhu vykazovaného období prošli školením o protikorupčních opatřeních.

3. Definice Žádná.

4. Dokumentace Možným zdrojem informací je také evidence školení.


5

•


•


•


•


•


© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP IP


SO4 Opatření přijatá v reakci na případy

korupce. 1. Význam Korupce může představovat velké ohrožení dobrého jména organizace a podnikatelských činností. Všeobecně se soudí, že přispívá k chudobě v transformujících se ekonomikách, k poškozování životního prostředí, zneužívání lidských práv, zneužívání demokracie, chybnému rozvržení investic a podkopávání právních norem a maření práva. Trh, mezinárodní normy i zainteresované subjekty čím dále více očekávají, že organizace prokáží, jak chrání svou bezúhonnost, účinnou organizační správu a dobré obchodní praktiky. Tento indikátor poukáže na konkrétní kroky organizace vedoucí k potlačení zdroje korupce a snížení rizika výskytu nových případů korupce. Zainteresované subjekty mají zájem dozvědět se o výskytu případů korupce, chtějí ale také vědět, jak na ně organizace reaguje.



•


•


•


•

Nástroje proti korupci a Směrnice OECD pro nadnárodní podniky, 2003.

•


2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte opatření přijatá v reakci na případy korupce, včetně:

•

elkového počtu případů, kdy byli zaměstnanci C propuštěni nebo potrestáni kvůli korupci;

•

elkového počtu případů, kdy nedošlo k C prodloužení kontraktů s obchodními partnery z důvodů pochybení souvisejícího s korupcí.

2.2 Uveďte uzavřená soudní řízení ve věci úplatkářství, která byla vedena proti vykazujícímu podniku nebo jeho zaměstnancům v průběhu sledovaného období a s jakým výsledkem.


4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou záznamy právního oddělení o soudních řízeních vedených proti reportující organizaci, jejím zaměstnancům, obchodním nebo smluvním partnerům; zápisy z interních disciplinárních řízení a smlouvy s obchodními partnery.

76

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0.

IP


SO5 Stanoviska z hlediska veřejné

3. Definice

politiky a účast na rozvoji veřejné politiky a lobbování.

Rozvoj veřejné politiky

1. Význam Ukazatel SO5 poskytuje informace, které umožňují podnikům porovnávat stanoviska veřejné politiky s oficiálními zásadami a cíli trvale udržitelného rozvoje. Tyto informace dávají nahlédnout, jak důsledně a rovnoměrně jsou veřejně vyjádřené postoje k zásadám trvale udržitelného rozvoje zakotveny napříč organizací a jednotlivými organizačními jednotkami. Tyto informace umožňují porovnání priorit různých organizací (zvláště pokud se porovnání provádí v rámci stejného sektoru). Konkrétní stanoviska k různým politikám zároveň pomáhají ujasnit si, jak velký strategický význam přisuzují otázkám udržitelného rozvoje jednotlivé organizace. V neposlední řadě tyto informace pomáhají zajistit transparentnost lobování pro osoby, kterým leží na srdci integrita praktik jednotlivých organizací a jejich možné dopady na zainteresované subjekty.

2. Zpracování podkladů 2.1 „Účast na rozvoji veřejné politiky“ představuje vynaložené úsilí v oblastech, ve kterých organizace zaujala oficiální stanovisko nebo činnosti, kde byla její účast oficiálně uznána. I když do této kategorie patří i činnosti vykonávané prostřednictvím profesních organizací, kulatých stolů, pracovních skupin (vytvoření za účelem splnění určitého úkolu) nebo jiné formy lobbování u veřejných politických činitelů, toto prohlášení se týká pouze stanoviska reportující organizace a nikoli profesních organizací ani jiných těles, prostřednictvím kterých se reportující organizace snaží dosáhnout svých cílů.

Organizované nebo koordinované činnosti zaměřené na ovlivnění vládní politiky. Lobbování Lobbování označuje úsilí a snahy zaměřené na přesvědčení nebo ovlivnění osob, které zaujímají politický úřad nebo na takovýto úřad kandidují. Dále označuje sponzorování politiky a popř. ovlivnění tvorby legislativy nebo politických rozhodnutí. V tomto indikátoru může jít o lobbování u mezinárodních institucí nebo u vlád na jakékoli úrovni.

4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou vyjádření týkající se veřejné politiky vykazující organizace; interní zápisy z jednání komisí nebo oddělení pro kontakty s vládou; formulace stanovisek přijatých reportující organizací v příslušných odborových sdruženích a zápisy o vzájemných jednáních s veřejně činnými politiky.



•

Principy organizační správy OECD, 2004.

2.2 Uveďte významné otázky, na které se vykazující organizace soustředí ve své účasti na rozvoji veřejné politiky a lobbování. Týká se to spíše pozice organizace, nikoli jednotlivých aktivit. 2.3 Uveďte klíčová stanoviska ke každé z výše uvedených vykazovaných otázek a vysvětlete všechny významné rozdíly mezi stanoviskem při lobbování a deklarovanou politikou, cíli udržitelného rozvoje nebo jinými veřejnými stanovisky.

7

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP IP


SO6 Celková hodnota finančních a

Související instituce

věcných příspěvků poskytnutých politickým stranám, politikům a souvisejícím institucím rozčleněná podle zemí.

Jakékoli společnosti, jejichž hlavním účelem je zajistit oficiální nebo neoficiální finanční podporu politickým stranám, jejich voleným představitelům nebo osobám, které usilují o politický úřad. Tato definice rovněž zahrnuje expertní poradenství, politické orgány, profesní a další podpůrné organizace, které slouží jako podpora politickým stranám, jejich představitelům nebo kandidátům na úřad.

1. Význam Účelem ukazatele SO6 je ukázat, do jaké míry vykazující organizace přispívá na financování politiky a zajistit transparentnost v politickém jednání a vztazích s vykazující organizací. V mnoha zemích existují zákony, které stanovují limity pro oficiální výdaje stran a politických kandidátů na volební kampaně.

2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte celkovou peněžní hodnotu finančních i věcných příspěvků poskytnutých reportující organizací politickým stranám, politikům a souvisejícím institucím v průběhu sledovaného období. Hodnota věcných příspěvků by měla být stanovena odhadem.

4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou účetní výkazy externě zaměřených plateb a veřejná prohlášení.



2.2 Vypočtěte příspěvky v souladu s národními účetními pravidly (pokud existují). 2.3 Uveďte celkovou peněžní hodnotu příspěvků na politiku, rozčleněnou podle zemí. Údaje uveďte pro země, kde:

•

á organizace hlavní provozy a/nebo prodejní M aktivity;

•

á organizace výrazný podíl na trhu v M porovnání s jinými organizacemi nebo

•

ástky těchto příspěvků jsou význačné v Č porovnání s celkovou částkou, která byla poskytnuta celosvětově.

3. Definice Příspěvky Příspěvky mohou zahrnovat dary, půjčky, sponzorování, nákup lístků na akce zaměřené na získávání finančních prostředků, propagaci, zapůjčení zařízení, design a tisk propagačních materiálů, darování zařízení, palmáre nebo pracovní místa pro zvolené politiky nebo kandidáty na úřad atd.

98

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0.

IP


SO7 Celkový počet právních zákroků v

případech protikonkurenčního chování a monopolních praktik. Výsledky těchto zákroků. 1. Význam Fúze a převzetí podniků mohou mít vliv na výběr spotřebitelů, ceny a další faktory, které jsou důležité pro dobře fungující trhy. Mnoho zemí zavedlo legislativní opatření, která mají kontrolovat monopoly nebo bránit jejich vzniku, a vychází ze základního předpokladu, že soutěž mezi podniky napomáhá ekonomické účinnosti a trvale udržitelnému růstu. Právní řízení poukazuje na situaci, ve které aktivity organizace na trhu nebo její status dosáhly již takových rozměrů, že vzbuzují znepokojení třetí strany. Soudní rozhodnutí vynesená v těchto souvislostech mohou pro organizaci znamenat riziko výrazného narušení tržních aktivit a/nebo represivních opatření.

2. Zpracování údajů

oblastí a výrobkových řad za účelem omezení účinků tržní hospodářské soutěže. Protitrastové a monopolní praktiky Aktivity reportující organizace, které mohou vést k nezákonné dohodě o vytvoření bariér vstupu do daného sektoru, k zavedení nepoctivých obchodních praktik, zneužití postavení na trhu, kartelům, protikonkurenční fúzi, stanovení stejných cen u konkurenčních výrobků a dalším nezákonným ujednáním, která brání hospodářské soutěži.

4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou záznamy z právního oddělení a veřejný archiv.



2.1 Tento ukazatel se týká soudních řízení vedených podle národního nebo mezinárodního práva a zaměřených především na regulování protikonkurenčního chování, protitrustových a monopolních praktik. 2.2 Uveďte případy soudních řízení, probíhajících nebo uzavřených v průběhu vykazovaného období, které se týkají protikonkurenčního chování a porušení protitrastových a monopolních zákonů, v nichž byla vykazující organizace uvedena jako účastník. 2.3 Uveďte celkový počet případů soudních řízení vedených v souvislosti s protikonkurenčním chováním, protitrastovými a monopolními praktikami. 2.4 Popište hlavní důsledky tohoto řízení, včetně rozhodnutí a rozsudků.

3. Definice Protikonkurenční chování Aktivita reportující organizace a nebo jejích zaměstnanců, která může vést k nezákonné dohodě s možnými konkurenty o stanovení stejných cen u konkurenčních výrobků, sladění nabídek, tvorbě trhu nebo omezení výroby, stanovení zeměpisně daných kvót, nebo přiřazení zákazníků, dodavatelů, zeměpisných

9

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP IP


SO8 Peněžní hodnota významnějších

pokut a celkový počet nepeněžních sankcí za nedodržení zákonů a předpisů. 1. Význam Nerespektuje-li organizace zákony a předpisy, poukazuje tato skutečnost na neschopnost vedení zajistit, aby provozy a činnosti odpovídaly určitým parametrům výkonu. Z ekonomického hlediska pomáhá dodržování zákonů a předpisů snižovat finanční rizika, která se projevují buď přímo jako pokuty, nebo nepřímo v důsledku zhoršení dobrého jména podniku. Kvalita dokladů dokumentujících míru, s jakou organizace dodržuje předpisy a zákony, může ovlivnit i její schopnost rozšiřovat své provozní a podnikatelské činnosti nebo získávat různá povolení. Indikátory EN28 a PR9 se zabývají dodržováním konkrétních aspektů zákona. Okruh zájmu však rovněž zahrnuje celkový záznam o tom, do jaké míry organizace dodržuje různé zákony upravující podmínky, v nichž provozuje své podnikatelské činnosti. Tento ukazatel sleduje významnější pokuty a nepeněžní sankce za porušení zákonů, které nejsou uvedeny v indikátorech EN28 a PR9, například zákonů a předpisů týkajících se podvodů či zpronevěry, diskriminace na pracovišti, korupce atd.

2.3 Neuvádí-li vykazující organizace žádné porušení zákonů nebo předpisů, stačí stručné konstatování této skutečnosti. 2.4 Doporučuje se, aby organizace vykazovaly pokuty a nepeněžní sankce členěné podle zaměření zákonů, na jejichž základě byly tyto pokuty a sankce uvaleny.


4. Dokumentace Zdroje informací zahrnují výsledky auditů nebo výstupy ze zákonných kontrolních systémů řízených právním oddělením. Informace týkající se peněžních pokut lze nalézt v účtárnách.


2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte administrativní nebo soudní sankce uložené organizaci za nedodržení zákonů nebo předpisů, včetně:

•

ezinárodních deklarací/konvencí/dohod M a národních, subnárodních, regionálních a místních předpisů,

•

ízení vedených s organizací prostřednictvím Ř mezinárodních mechanismů vedení sporů nebo národních mechanismů vedení sporů, nad kterými dohlíží vládní úřady.

2.2 Uveďte významnější pokuty a nepeněžní sankce, a to jako:

11 10

•

Celkovou peněžní hodnotu významnějších pokut;

•

Počet nepeněžních sankcí;

•

řípady, které prošly spory řešícími P mechanismy.

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0.

IP

Definice indikátorů Odpovědnost za produkty (PR)

© 2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP

Definice indikátorů, odpovědnost za produkty (PR)

Odpovědnost za produkty Ukazatele výkonu

d o d ateč n é

d o d ateč n é

Základní

Hledisko: Označení výrobků a služeb

1

PR3 Typy požadovaných informací o produktech a službách a percentuální podíl významných produktů a služeb, jichž se tyto informace týkají.

Základní Do d ateč n é

PR2 Celkový počet případů neplnění předpisů a dobrovolně přijatých kodexů, které se týkají zdravotních a bezpečnostních dopadů produktů a služeb v průběhu jejich životnosti. Rozčlenit podle typu učiněného závěru.

PR6 Programy pro dodržování zákonů, norem a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se marketingových sdělení včetně reklamy, propagace a sponzorství. PR7 Celkový počet případů nedodržení předpisů a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se marketingových sdělení včetně reklamy, propagace a sponzorství, rozčleněné podle učiněných závěrů.

Hledisko: Soukromí zákazníků Do d ateč n é

PR1 Fáze životního cyklu výrobků a služeb, v jejichž průběhu jsou vyhodnocovány jejich vlivy na zdraví a bezpečí zákazníků s cílem zajistit zlepšení a percentuální podíl významných kategorií produktů a služeb, na které se tyto postupy vztahují.

Hledisko: Marketingová komunikace

PR8 Celkový počet zdůvodněných stížností na porušení soukromí zákazníků a ztráty dat o zákaznících.

Hledisko: Dodržování právních předpisů Základní

D O DAT E Č N É

Základní

Hledisko: Zdraví a bezpečí zákazníků

PR9 Peněžní hodnota významných pokut za neplnění zákonů a předpisů týkajících se zajišťování a používání produktů a služeb.

PR4 Celkový počet případů neplnění předpisů a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se informací o produktech, službách a jejich značení. Rozčlenit podle typu učiněného závěru. PR5 Předepsané postupy pro zajištění spokojenosti zákazníků včetně výsledků průzkumů s měřením spokojenosti zákazníků.

©2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


Význam

Všeobecné odkazy

Soustava ukazatelů sledujících, jak organizace přijímají odpovědnost za své produkty, se zaměřuje především na vlivy a dopady, jaké mají výrobky a služby na zákazníky a uživatele. Přepokládá se, že organizace budou věnovat náležitou péči navrhování svých produktů a služeb, aby tyto byly vhodné pro zamýšlené užití a aby nepředstavovaly žádné neúmyslné ohrožení zdraví a bezpečí svých uživatelů. Také veškerá sdělení týkající se výrobků i služeb a jejich uživatelů musí respektovat informační potřeby zákazníků a jejich právo na soukromí. Ukazatele v této skupině jsou převážně uváděny v páru. Hlavní ukazatel poskytuje údaje o procesech týkajících se daného hlediska, zatímco dodatečný ukazatel poukazuje na míru dodržování zákonů a předpisů.

•

Směrnice OECD pro nadnárodní podniky, přepracované vydání 2000

Definice Typ nedodržení/neuplatnění zákonů/předpisů Výrok soudu potvrzující nedodržení právních předpisů ze strany organizace. Tento výrok se uvádí v patřičné kategorii podle povahy porušeného zákona nebo předpisu

Informace o produktech a službách / označení výrobků a služeb „Informace o produktech a službách“ a jejich „označení“ jsou chápány jako synonyma. Označují popis vlastností nabízených výrobků a služeb.

Soukromí zákazníků Právo zákazníka na soukromí a jeho osobní prostor, včetně záležitostí, jako je ochrana osobních dat, použití informací/dat pouze pro původně zamýšlený účel (pokud není konkrétně dohodnuto jinak), povinnost dodržovat důvěrný charakter sdělení a ochrana před zneužitím a odcizením. Zákazníkem se rozumí jak koncový uživatel (zákazník ve vztahu B2C), tak i zákazníci na úrovni podniků (zákazník ve vztahu B2B) .

Marketingová komunikace Kombinace strategií, systémů, metod a činností, kterých organizace využívá k propagování svého jména, obchodních značek, výrobků a služeb u cílových skupin. Mezi marketingová sdělení lze zahrnout činnosti jako inzerce a propagace, osobní prodej, podpora prodeje, PR a sponzoring.

2

©2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


PR1 Fáze životního cyklu výrobků a služeb,

v jejichž průběhu jsou vyhodnocovány jejich vlivy na zdraví a bezpečí zákazníků s cílem zajistit zlepšení a percentuální podíl významných kategorií produktů a služeb, na které se tyto postupy vztahují. 1. Význam Tento ukazatel sleduje existenci a rozsah systematických kroků podniknutých organizací v průběhu celé doby životnosti produktu a/nebo služby za účelem vyloučení případných negativních zdravotních a bezpečnostních dopadů na uživatele. Zákazníci očekávají, že výrobky a služby budou uspokojivě plnit svou Odpovědnost za bezpečí výrobků a služeb neukládají jen zákony a předpisy, ale je rovněž obsažena v dobrovolně přijatých dohodách, např. ve Směrnici OECD pro nadnárodní podniky.

2.2

Uveďte procentuální podíl významných kategorií produktů a služeb, na které se tyto postupy vztahují a u kterých se hodnotí, zda jsou s nimi v souladu.


4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou záznamy z právního a obchodního oddělení vykazující organizace a také údaje získané ze systémů řízení kvality.



Snaha ochránit zdraví a bezpečnost těch, kdo využívají nebo poskytují výrobek nebo službu, přímo ovlivňuje dobré jméno organizace, právní a finanční rizika organizace způsobená stažením výrobku z trhu, pozici na trhu a odlišení se od konkurence přístupem ke kvalitě i motivací zaměstnanců.

2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte, zda se v každé z následujících fází životního cyklu produktu provádí vyhodnocení zdravotních a bezpečnostních rizik souvisejících s jeho užíváním:

Ano

Ne

Vývoj koncepce výrobku Výzkum a vývoj Certifikace Výroba, produkce Marketing a propagace Skladování, distribuce a dodání Užití a služba Likvidace, opětovné použití nebo recyklace

3

©2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


PR2 Celkový počet případů neplnění

předpisů a dobrovolně přijatých kodexů, které se týkají zdravotních a bezpečnostních dopadů produktů a služeb v průběhu jejich životnosti. Rozčlenit podle typu učiněného závěru. 1. Význam Mnoho národních i mezinárodních předpisů si klade za cíl chránit zdraví a zajistit bezpečnost spotřebitelů. Nerespektování požadavků stanovených právními předpisy naznačuje buď, že jsou systémy a postupy podnikového řízení nevyhovující, nebo existují nedostatky v jejich uplatňování. Vedle přímých finančních důsledků přináší trvalé nerespektování předpisů zvýšené finanční riziko vyplývající z poškození dobrého jména organizace a ze snížené motivace zaměstnanců. V zájmu organizace je, aby byl počet případů nerespektování zákonných norem co možná nejnižší. Trendy, které tento ukazatel odhalí, ukáží, zda se zlepšuje nebo zhoršuje účinnost interních kontrolních systémů.

2. Zpracování podkladů 2.1 Tento ukazatel se zaměřuje na fáze životního cyklu výrobku nebo služby po jeho poskytnutí zákazníkovi. Od této chvíle totiž podléhá předpisům věnujícím se zdravotním a bezpečnostním rizikům souvisejícím s užíváním výrobků a služeb.

2.6 Uveďte celkový počet případů nerespektování předpisů nebo dobrovolně přijatých dohod týkajících se zdravotních a bezpečnostních rizik spojených s užíváním výrobků a služeb, členěno podle následujících kritérií:

•

Případy nerespektování předpisů, které měly za následek pokutu nebo peněžní trest;

•

řípady nerespektování předpisů, které měly P za následek napomenutí;

•

řípady nerespektování dobrovolně přijatých P kodexů.


4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou záznamy z právního oddělení a oddělení výzkumu a vývoje vykazující organizace a také údaje získané ze systémů řízení kvality.


2.2 Nezjistila-li reportující organizace žádný případ nerespektování předpisů nebo dobrovolně přijatých dohod, postačí stručné oznámení této skutečnosti. 2.3 Uveďte celkový počet případů nerespektování předpisů nebo dobrovolně přijatých dohod týkajících se zdravotních a bezpečnostních rizik spojených s užíváním výrobků a služeb za vykazované období. 2.4 Tento ukazatel se zaměřuje na případy nerespektování předpisů (a dohod) ve vykazovaném období. Pokud se významný počet případů týká událostí z předchozích let, je nutné tuto skutečnost uvést. 2.5 Případy nerespektování předpisů nebo dobrovolně přijatých dohod, u kterých bylo rozhodnuto, že za ně organizace nenese odpovědnost, do tohoto ukazatele nezahrnujte.

4

©2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


PR3 Typy požadovaných informací o

produktech a službách a percentuální podíl významných produktů a služeb, jichž se tyto informace týkají. 1. Význam Je nutné, aby zákazníci a koneční uživatelé měli k dispozici dostatečné informace o dopadech a vlivech produktů a služeb na trvale udržitelný rozvoj (ať už pozitivní nebo negativní), aby se při koupi mohli řádně rozhodovat a aby se jejich preference odrazily v situaci na trhu. Poskytování patřičných informací a řádné označení výrobků a služeb, které zohledňuje jejich dopady a vlivy na trvale udržitelný rozvoj, je přímo spojeno s plněním některých druhů předpisů a dohod (např. národních zákonů a Směrnice OECD pro nadnárodní podniky) a případně také s plněním strategie odlišení obchodních značek a trhů. Tento ukazatel poskytuje možnost zjistit, do jaké míry informace a označení výrobků a služeb popisují jejich dopady a vlivy na trvale udržitelný rozvoj.


4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou záznamy z právního a obchodního oddělení a také údaje získané ze systémů řízení kvality.



2. Zpracování podkladů 2.1 Uveďte, zda postupy organizace pro poskytování informací o výrobcích a službách a pro jejich řádné označení, využívají i následující údaje:

Ano

Ne

Původ komponent výrobku nebo služby Chemické složení, zvláště s ohledem na látky, které mohou negativně ovlivňovat životní prostředí nebo společnost Bezpečné používání výrobku nebo služby Likvidace výrobku a informace o tom, jak ovlivňuje životní prostředí a/ nebo společnost Další (uveďte)

2.2 Uveďte procentuální podíl významných kategorií výrobků či služeb, které podléhají těmto postupům.

5

©2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


PR4 Celkový počet případů neplnění

předpisů a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se informací o produktech, službách a jejich značení. Rozčlenit podle typu učiněného závěru. 1. Význam Problematikou zveřejňování a poskytování informací o produktech a službách a jejich řádnému označování, se zabývá mnoho předpisů a zákonů. Nerespektování těchto předpisů/zákonů naznačuje buď, že podnikové systémy a postupy řízení jsou nevyhovující, nebo existují nedostatky v jejich uplatňování. Vedle přímých finančních důsledků, jako jsou pokuty a peněžní tresty, přináší nerespektování předpisů ohrožení dobrého jména organizace a věrnosti a spokojenosti zákazníků. V zájmu organizace je, aby byl počet případů nerespektování zákonných norem co možná nejnižší. Trendy, které tento ukazatel odhalí, ukáží, zda se zlepšuje nebo zhoršuje účinnost interních kontrolních systémů.

2.5 U veďte celkový počet případů nerespektování předpisů týkajících se informací a značení výrobků a služeb, členěno podle následujících kritérií:

•

řípady nerespektování předpisů, které měly P za následek pokutu nebo peněžní trest;

•


•



4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou záznamy z právního a technického oddělení vykazující organizace a také údaje získané ze systémů řízení kvality.



2.1 Tento ukazatel se týká případů nerespektování předpisů, o nichž bylo rozhodnuto ve vykazovaném období. Pokud se významný počet případů vztahuje k událostem z předchozích let, je nutné tuto skutečnost uvést.

Žádné.

2.2 N ezjistila-li reportující organizace žádný případ nerespektování předpisů nebo dobrovolně přijatých dohod, postačí stručné oznámení této skutečnosti. 2.3 U veďte celkový počet případů nerespektování předpisů nebo dobrovolně přijatých dohod týkajících se informací a značení výrobků a služeb za vykazované období. 2.4 P řípady nerespektování předpisů nebo dobrovolně přijatých dohod, u kterých bylo rozhodnuto, že za ně organizace nenese odpovědnost, se do tohoto ukazatele nezahrnují.

6

©2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


PR5 Předepsané postupy pro zajištění

spokojenosti zákazníků včetně výsledků průzkumů s měřením spokojenosti zákazníků. 1. Význam Zákaznická spokojenost je jedním z údajů, který ukazuje jak citlivě organizace reaguje na potřeby zákazníků a z hlediska organizace je nezbytným předpokladem pro zajištění dlouhodobého úspěchu. V kontextu udržitelného rozvoje umožňuje nahlédnout, jaký přístup má organizace ke vztahu s jednou ze svých zainteresovaných skupin (k zákazníkům). Tento ukazatel lze rovněž použít v kombinaci s jinými měřítky trvale udržitelného rozvoje. V takové kombinaci může údaj o spokojenosti zákazníka odhalit, do jaké míry organizace bere ohled na potřeby ostatních zainteresovaných subjektů.


4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou zákaznické oddělení a oddělení výzkumu a vývoje vykazující organizace.

5. Reference/Odkazy Žádné.

2. Zpracování podkladů 2.1 P opište postupy zavedené v rámci celé organizace, jejichž cílem je sledovat a udržovat spokojenost zákazníků, např.:

•

Četnost měření zákaznické spokojenosti;

•

S tandardní požadavky na metodiku provádění průzkumu;

•

echanismy, které umožňují získat zpětnou M vazbu od zákazníků.

veďte výsledky nebo klíčové závěry z 2.2 U průzkumů provedených (na statisticky významných vzorcích) v průběhu vykazovaného období a které se týkaly informací o:

•

Organizaci jako celku;

•

ýznamných kategoriích výrobků/služeb; V nebo

•

Významných míst provozu.

všech použitých výsledků průzkumů uveďte 2.3 U kategorii výrobku/služby nebo lokalitu, ke které se průzkum vztahuje.

7

©2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


PR6 Programy pro dodržování zákonů,

norem a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se marketingových sdělení včetně reklamy, propagace a sponzorství . 1. Význam Marketingová komunikace je nástroj zaměřený na ovlivňování názorů a nákupního rozhodování potenciálních i stávajících zákazníků. Marketingová komunikace, která nerespektuje všeobecně uznávané etické nebo kulturní normy, ochranu soukromí, propaguje dvojí normy nebo se zaměřuje na snadno ovlivnitelné osoby, jako jsou děti, může představovat významný problém pro některé zainteresované skupiny, což dokladuje nárůst tzv. spotřebitelského aktivismu. Marketingové přístupy, které jsou všeobecně pokládány za nepřípustné, mohou vést k ohrožení organizace, např. k odcizení zákazníků a dalších zainteresovaných osob. Mohou také poškodit dobré jméno organizace, způsobit finanční ztráty nebo mohou vést k právním sporům.


4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou záznamy z právního, prodejního a marketingového oddělení vykazující organizace.


oporučení Mezinárodní obchodní komory D (např. Mezinárodní kodex reklamní činnosti ICC) a související kodexy chování.

•


Vedle národních a mezinárodních zákonných norem se dobrovolně přijaté a samoregulační kodexy a dohody (např. Mezinárodní kodex reklamní činnosti ICC nebo Směrnice OECD pro nadnárodní podniky) snaží vytvořit koncepci pro zodpovědný přístup k marketingové komunikaci. Přijetí takovýchto samoregulujících kodexů a pravidel může napomoci snaze udržet marketingovou komunikaci organizace v rámci všeobecně uznávaných norem.

2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte všechny kodexy, úmluvy nebo dobrovolně přijaté normy zabývající se marketingovou komunikací a uplatňované napříč celou organizací. 2.2 U veďte, jak často organizace kontroluje, zda jsou tyto kodexy nebo dobrovolně přijaté normy v organizaci dodržovány. 2.3 Uveďte, zda organizace prodává produkty, které jsou:

•

na některých trzích zakázány nebo

•

ředmětem dotazů zainteresovaných p subjektů nebo veřejných diskuzí.

veďte, jak organizace reagovala na dotazy 2.4 U nebo znepokojení vyjádřená v souvislosti s těmito výrobky.

8

©2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


PR7 Celkový počet případů nedodržení

předpisů a dobrovolně přijatých kodexů týkajících se marketingových sdělení včetně reklamy, propagace a sponzorství, rozčleněné podle učiněných závěrů. 1. Význam Nerespektování předpisů naznačuje buď, že vnitropodnikové systémy a postupy řízení jsou nevyhovující, nebo existují nedostatky v jejich uplatňování. Vedle přímých finančních důsledků, jako jsou pokuty a peněžní tresty, přináší nerespektování předpisů ohrožení dobrého jména organizace a věrnosti a spokojenosti zákazníků. V zájmu organizace je, aby byl počet případů nerespektování zákonných norem co možná nejnižší. Trendy, které tento ukazatel odhalí, ukáží, zda se zlepšuje nebo zhoršuje účinnost interních kontrolních systémů.


4. Dokumentace Možným zdrojem informací jsou právní, prodejní a marketingové oddělení vykazující organizace.


2. Zpracování podkladů 2.1 T ento ukazatel se týká případů nerespektování předpisů ve vykazovaném období. Pokud se významný počet případů týká událostí z předchozích let, je nutné tuto skutečnost uvést. 2.2 N ezjistila-li organizace žádný případ nerespektování předpisů nebo dobrovolně přijatých kodexů a dohod, postačí stručné oznámení této skutečnosti. 2.3 U veďte celkový počet případů nerespektování předpisů ve věcech marketingové komunikace za vykazované období. 2.4 P řípady neplnění předpisů, u kterých bylo rozhodnuto, že za ně organizace nenese odpovědnost, se do tohoto ukazatele nezahrnují. 2.5 U veďte celkový počet případů nerespektování předpisů týkajících se marketingové komunikace, členěno podle následujících kritérií:

9

•

řípady nerespektování předpisů, které měly P za následek pokutu nebo peněžní trest;

•


•


©2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


PR8 Celkový počet zdůvodněných

3. Definice

stížností na porušení soukromí zákazníků a ztráty dat o zákaznících.

Zásah do zákazníkova soukromí

1. Význam

Zahrnuje jakékoli porušení aktuálních právních předpisů a norem (dobrovolně) přijatých vykazující organizací, které upravují ochranu soukromí zákazníka.

Ochrana soukromí zákazníka je všeobecně uznávaným cílem národních předpisů i politiky organizací. Nerespektování předpisů naznačuje buď, že vnitropodnikové systémy a postupy řízení jsou nevyhovující, nebo existují nedostatky v jejich uplatňování. Tento ukazatel poskytuje možnost hodnotit, jak úspěšné jsou systémy a postupy vedení organizace s ohledem na ochranu soukromí zákazníka. Vedle přímých finančních důsledků, jako jsou pokuty a peněžní tresty, přináší porušování předpisů ohrožení dobrého jména organizace a věrnosti a spokojenosti zákazníků. V zájmu organizace je, aby byl počet případů nerespektování zákonných norem co možná nejnižší. Trendy, které tento ukazatel odhalí, ukáží, zda se zlepšuje nebo zhoršuje účinnost interních kontrolních systémů.


Významná stížnost Písemné vyjádření regulatorního nebo jiného podobného orgánu adresované vykazující organizaci, v němž je uvedeno porušení ochrany soukromí zákazníka nebo stížnost podaná organizaci, kterou vykazující organizace uznává jako oprávněnou takové stížnosti přijímat.

4. Dokumentace Informace lze získat na odděleních, která se věnují službám zákazníkům, PR a popř. právním záležitostem.


2.1 U veďte celkový počet stížností na zásah do soukromí zákazníka, zaznamenaných ve vykazovaném období. 2.2 T ýká-li se významný počet případů událostí z předchozích let, je nutné tuto skutečnost uvést. veďte celkový počet podaných stížností na 2.3 U zásah do soukromí zákazníka, členěno do následujících kategorií:

•

S tížnosti podané externími stranami a uznané organizací;

•

Stížnosti ze strany regulačních institucí.

veďte celkový počet případů zjištěných úniků 2.4 U informací, krádeží nebo ztrát zákaznických dat. ezjistila-li vykazující organizace žádné 2.5 N významnější stížnosti, postačí stručné oznámení této skutečnosti.

10

©2000-2006 GRI

Verze 3.0

IP


PR9 Peněžní hodnota významných pokut

za neplnění zákonů a předpisů týkajících se zajišťování a používání produktů a služeb.


1. Význam Nerespektuje-li organizace zákony a předpisy, poukazuje tato skutečnost na neschopnost vedení zajistit, aby provozy a činnosti odpovídaly určitým parametrům výkonu. Z ekonomického hlediska pomáhá dodržování zákonů a předpisů snižovat finanční rizika, která se projevují buď přímo jako pokuty, nebo nepřímo v důsledku zhoršení dobrého jména podniku. Kvalita dokladů dokumentujících míru, s jakou organizace dodržuje předpisy a zákony, může ovlivnit i její schopnost rozšiřovat své provozní a podnikatelské činnosti nebo získávat různá povolení.

2. Zpracování podkladů 2.1 U veďte veřejnoprávní nebo soudní sankce uložené organizaci kvůli nerespektování zákonů nebo předpisů, včetně mezinárodních deklarací/ konvencí/úmluv a národních, subnárodních, regionálních a místních předpisů vztahujících se k poskytování a využívání produktů a služeb vykazující organizace. Informace vztahující se k tomuto ukazateli jsou též obsaženy v údajích indikátorů PR2, PR4 a PR7, nejde však o úplný výčet vhodných informačních zdrojů. 2.2 U veďte celkovou peněžní hodnotu významných pokut. ezjistila-li vykazující organizace žádný případ 2.3 N nerespektování či porušení předpisů/zákonů, postačí stručné oznámení této skutečnosti.


4. Dokumentace Zdrojem údajů jsou výsledky auditů nebo výstupy ze zákonných kontrolních systémů řízených právním oddělením. Informace týkající se peněžních pokut lze získat v účetním oddělení.

11

©2000-2006 GRI

Verze 3.0

Pokyny pro Sustainability Reporting GRI. Verze 3.0

Recommend Documents