Analýza a hodnocení webových stránek veřejné správy v ČR a zahraničí

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY

Analýza a hodnocení webových stránek veřejné správy v ČR a zahraničí BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Tomáš Hanáček

Brno 2008

Prohlášení Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

Poděkování Děkuji panu prof. RNDr. Jiřímu Hřebíčkovi, CSc., vedoucímu mé bakalářské práce, za jeho cenné rady a podnětné připomínky při tvorbě této práce. Dále bych chtěl poděkovat Mgr. Michalovi Hejčovi za pomoc a užitečné rady. 1

Shrnutí Tato bakalářská práce se věnuje analýze a hodnocení webových stránek města Prahy, a to po obsahové, organizační i technické stránce. Součástí práce je přehled odborné terminologie, legislativy a strategických dokumentů souvisejících s informačními systémy veřejné správy. V praktické části práce je porovnáván Pražský portál s webovými stránkami tří amerických měst dle zvolené zahraniční metodiky pro hodnocení webových stránek orgánů veřejné správy.

Klíčová slova e-Government, portál Prahy, informační systém, veřejná správa, elektronická podání, průzkum Digital Governance in Municipalities Worldwide, přístupnost, strategické dokumenty

2

Obsah 1

2

3

4

5

6

Úvod ......................................................................................................................................4 1.1

Historie Prahy............................................................................................................... 4

1.2

Současnost.................................................................................................................... 4

1.3

Cíle práce...................................................................................................................... 5

Základní pojmy a charakteristika ......................................................................................6 2.1

Definice základních pojmů........................................................................................... 6

2.2

Legislativa související s ISVS...................................................................................... 8

2.3

Strategické dokumenty související s ISVS................................................................. 11

2.4

Legislativa související s hlavním městem Prahou...................................................... 13

Použitý software a technologie..........................................................................................14 3.1

Informační server pražského magistrátu .................................................................... 14

3.2

Portál Praha.eu ........................................................................................................... 15

3.3

Společný software a technologie................................................................................ 17

Webové stránky města Prahy ...........................................................................................18 4.1

Informační server pražského magistrátu .................................................................... 18

4.2

Portál Praha.eu ........................................................................................................... 18

Průzkum Digital Governance in Municipalities Worldwide..........................................27 5.1

Základní informace o průzkumu ................................................................................ 27

5.2

E-Governance Performance Index ............................................................................. 27

5.3

Ročník 2003 ............................................................................................................... 29

5.4

Ročník 2005 ............................................................................................................... 31

5.5

Porovnání Prahy s ostatními městy ............................................................................ 34

Závěr ...................................................................................................................................41

Použitá literatura......................................................................................................................42 Přílohy .......................................................................................................................................46 A

Obsah přiloženého CD ............................................................................................... 46

B

Výsledky průzkumu Digital Governance in Municipalities Worldwide 2003, 2005 . 47

C

Popis obsahu portálu Praha.eu.................................................................................... 52

3

1 Úvod 1.1 Historie Prahy V 11. století zaznamenal známý historik Kosmas legendu o založení Prahy. Podle jeho Kroniky vyslala kněžna Libuše v 5. století posly, aby našli místo, které viděla ve svých snech: „Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat. Tam v lese je místo, třicet honů odtud vzdálí, Vltava řeka je obíhá. To na půlnoc ohrazuje potok Brusnice hlubokým ouvalem, na polední pak straně skalnatá hora vedle lesa Strahova. Tam když přijdete, najdete člověka prostřed lesa, an tesá práh domu. I nazvete hrad, jenž vystavíte, Prahou.“ (1, s. 34) Podle této věštby byly postaveny základy dnešního Pražského hradu, kde od té doby žili čeští panovníci.

1.2 Současnost Nyní je Praha hlavní a současně největší město České republiky. Z toho vyplývá i její úloha přirozeného centra politiky, mezinárodních vztahů, vzdělávání, kultury a ekonomiky. Leží ve středu Čech na řece Vltavě, uprostřed Středočeského kraje, jehož je správním centrem. Rozkládá se na ploše 496 km2 a žije v ní 1 212 097 obyvatel (ke dni 31. 12. 2007), což představuje 11,6 procent populace České republiky (2). Hlavní město Praha patří k nejdůležitějším hospodářským centrům České republiky. V Praze vzniká téměř čtvrtina celostátního HDP. Zatímco v přepočtu HDP na jednoho obyvatele dosahuje Česká republika přibližně 60% průměru ostatních zemí Evropské unie, Praha v přepočtu HDP na jednoho obyvatele překračuje průměr Evropské unie o jednu pětinu. Tendence ekonomiky v regionu Praha směřují k potlačení výrobních odvětví a k posílení sféry služeb. Ve službách je zde zaměstnáno 80% pracujících (2). Praha představuje důležitý dopravní uzel v České republice a významnou křižovatku ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu jak veřejné, tak i automobilové dopravy. Je také významným mezinárodním železničním uzlem. Letiště Praha – Ruzyně vykazuje během roku 6,2 milionů odbavených cestujících. Operuje zde kolem 30 leteckých společností, které zajišťují dopravu do 70 míst světa (2). Praha je uznávaná jako jedno z nejkrásnějších měst v Evropě. Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu je památkovou rezervací UNESCO. Právě historické jádro města a mnohé památky jsou důvodem, proč se v Praze od devadesátých let 20. století velmi dynamicky rozvíjí cestovní ruch. Hlavní město, jež disponuje ubytovací kapacitou 73 tisíc lůžek, se ve třetím čtvrtletí roku 2007 podílelo na celkovém počtu návštěvníků v České republice 28,7 procenty. Co se týče struktury cizinců, kteří přijíždějí do Prahy, nejpočetněji jsou stále zastoupeni Němci. Stabilní zájem o Českou republiku projevují také Britové, Italové, Američané, Francouzi a Španělé. V menší míře zde můžeme potkat Dány, Rusy, Japonce a Poláky (2).

4

1.3 Cíle práce Cílem této práce je analyzovat a zhodnotit obsahovou, organizační a technickou stránku portálu hlavního města Prahy, který se nachází na adrese http://www.praha.eu, a je provázán s informačním serverem Magistrátu hlavního města Prahy, umístěným na adrese http://magistrat.praha-mesto.cz. V následující kapitole se zaměřuji na popis základních pojmů souvisejících s danou problematikou. Jsou jimi především e-Government a jeho součásti (e-Demokracie, e-Participace, eProcurement) a informační systémy veřejné správy. Další kapitola je věnována české legislativě a strategickým dokumentům souvisejícím s informačními systémy veřejné správy. Z legislativy je to především zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Dále jsou popsány strategické dokumenty vydávané jak Evropskou unií, tak i Českou republikou. Tyto dokumenty mohou být počátečními impulzy k vytvoření jednotné strategie a poskytnout prostředky pro budování e-Governmentu. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na popis použitých informačních technologií dvou výše zmíněných webů. Pátá kapitola se zabývá základním popisem informačního severu Magistrátu hlavního města Prahy a podrobněji analyzuje nový pražský portál. V rámci analýzy je zde otestována přístupnost portálu, popsána struktura, vzhled a důležité aplikace dostupné na portálu. Nejdůležitější aplikací jsou bezesporu elektronická podání, která jsou však často kritizována kvůli nutnosti použít pro jejich vyplnění speciální software. Cílem poslední a zároveň nejdůležitější kapitoly této práce je seznámit čtenáře s u nás málo známou zahraniční metodikou pro hodnocení webových stránek orgánů veřejné správy. Stránka je dle této metodiky hodnocena podle sta objektivních měřítek, rozdělených do pěti kategorií. Pomocí této metodiky bude otestován pražský portál a získané výsledky budou porovnány s výsledky testování tří městských portálů z USA. Současně bude vytvořena internetová aplikace umožňující uživateli ohodnotit dle této metodiky stránku libovolného města a zjistit dosažený počet bodů v jednotlivých kategoriích.

5

2 Základní pojmy a charakteristika Dříve, než začnu analyzovat a hodnotit webové stránky města Prahy, vysvětlím zde několik pojmů z oblasti informačních systémů veřejné správy a e-Governmentu, které budu ve své práci používat.

2.1 Definice základních pojmů e-Government Pojem e-Government (electronic government) představuje transformaci vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií s cílem optimalizovat interní procesy. Jeho cílem je rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uživatelům (3). Pro správnou funkci e-governmentu je klíčové proškolení úředníků a účelná elektronizace vnitřních agend ve veřejné správě, což je tím nejsložitějším úkolem současného e-governmentu, který je stále předmětem hledání správného a efektivního řešení jak v České republice, tak v zahraničí (3). Základní modely e-Governmentu jsou: • Government-to-Citizen • Government-to-Business • Government-to-Government • Government-to-Employees

e-Demokracie e-Demokracie (e-Democracy – electronic democracy) je snaha o zahrnutí použití nových elektronických komunikačních technologií, jako je např. Internet, k podpoře demokratických procesů (volby, hlasování, referenda) v demokratických republikách nebo zastupitelských demokraciích. Hlavními ideami je zapojení občanů do politického rozhodování, přiblížení orgánů veřejné správy občanům, zvýšení transparentnosti a odpovědnosti v rozhodování a vytvoření zpětné vazby od občana směrem k úřadu (4).

e-Participace e-Participace je nedávno vzniklý termín znamenající: „Informačními a komunikačními technologiemi podporovaná účast na procesech vládnutí.“ Tyto procesy se mohou týkat administrativy, služeb a politického rozhodování. e-Participace je často považována za součást eDemokracie (5).

e-Procurement e-Procurement (electronic procurement) neboli elektronické zadávání veřejných zakázek může zvýšit efektivitu, zlepšit kvalitu a využití prostředků vynaložených na nákupy veřejné správy, vést k úsporám a ke zlepšení kontrolovatelnosti veřejných výdajů. Fungující e-Procurement je jeden z cílů Státní informační a komunikační politiky (6).

6

Veřejná správa Veřejná správa je chápána především jako služba občanům a veřejnosti. Těžiště veřejné správy leží v zajišťování veřejných služeb. Do této kategorie se vedle tradičních služeb (komunálních, zdravotnických, školských, dopravních ad.) zařazují i některé „klasické“ správní činnosti, jako je vydávání licencí, povolení, dokladů, osvědčení, poskytování informací atd. Veřejná správa bývá členěna z hlediska subjektů, které ji vykonávají, na státní správu a samosprávu (7).

Informační systém (IS) Podle zákona (8) rozumíme informačním systémem funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost. Každý informační systém zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, a dále nástroje umožňující výkon informačních činností. Dále budu v textu používat zkratku IS.

Informační systémy veřejné správy (ISVS) Informační systémy veřejné správy jsou souborem informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy. Jsou jimi i informační systémy zajištující činnost podle zvláštních zákonů (o státní statistické službě, živnostenský zákon, o veřejném zdravotním pojištění, o správě daní a poplatků). Dále budeme v textu používat zkratku ISVS (8).

Portál veřejné správy Informační systém vytvořený a provozovaný se záměrem usnadnit veřejnosti dálkový přístup k pro ni potřebným informacím z veřejné správy (8).

Správce ISVS Správcem ISVS je subjekt, který podle zákona určuje účel a prostředky zpracování informací a za informační systém odpovídá. Jsou to ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky (8).

Provozovatel ISVS Provozovatelem ISVS je subjekt, který provádí alespoň některé informační činnosti související s informačním systémem. Provozováním informačního systému veřejné správy může správce pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon nevylučuje (8).

Uživatel IS Uživatelem IS se rozumí osoba nebo organizace, která používá provozovaný systém k vykonání specifické funkce (9).

Dálkový přístup Dálkovým přístupem se rozumí přístup do IS prostřednictvím telekomunikačního zařízení (například prostřednictvím sítě Internet) (8).

7

Přístupnost webových stránek Přístupné stránky nestaví svým uživatelům žádné překážky, které by jim znemožňovaly daný web efektivně používat. Přístupný web je tedy web bez bariér, který plně respektuje své uživatele. Bere na vědomí jejich trvalé či dočasné zdravotní nesnáze, technické vybavení, znalosti a dovednosti (10).

Zaručený elektronický podpis Elektronický podpis je jednoznačně spojen s podepisující osobou a umožňuje její identifikaci. Podepisující osoba ho může udržet pod svou výhradní kontrolou a je k datové zprávě připojen tak, že je možno zjistit jakoukoliv její následnou změnu. Je určen pouze fyzickým osobám. V praxi se používá při komunikaci občana s orgánem veřejné správy, přičemž jím musejí být vybaveny obě strany – jak občan, tak příslušný úřad prostřednictvím svého zaměstnance. Je založen na kvalifikovaném certifikátu, který je vydáván poskytovatelem certifikačních služeb (9).

Elektronická značka Elektronická značka je po technické stránce totéž, co elektronický podpis, odlišná je ale její právní stránka: zatímco elektronický podpis může vytvářet pouze konkrétní fyzická osoba jako aktivní projev své svobodné vůle, elektronickou značku mohou vytvářet i stroje (resp. programy). Elektronická značka je stejně jako zaručený elektronický podpis založena na kvalifikovaném certifikátu (11).

Kvalifikovaný certifikát Certifikát, který má náležitosti stanovené zákonem o elektronickém podpisu a byl vydán kvalifikovaným poskytovatelem certifikačních služeb (12).

Elektronická podatelna Pracoviště orgánu veřejné moci určené pro příjem a odesílání datových zpráv.

Životní situace Životní situace je jakákoliv situace, kterou musí občan řešit s úřadem. Například žádost o vydání řidičského průkazu, pasu, žádosti o sociální dávky, podání daňového přiznání a oznámení změny adresy (13).

2.2 Legislativa související s ISVS 2.2.1

Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy

Základním dokumentem souvisejícím s ISVS je zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. Tento zákon stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením, užíváním, provozem a rozvojem informačních systémů veřejné správy (8). Důležitou částí zákona je vymezení odborných pojmů, které jsou v oblasti informačních technologií mnohdy nejednotné a nejednoznačné. Zákon zavádí klíčový pojem informační systém veřejné správy a další neméně důležité pojmy – informační činnost, informační systém, správce 8

informačního systému, provozovatel informačního systému, datový prvek, číselník, atestace, akreditace a mnoho dalších (8). Zákon rovněž stanoví, na jaké informační systémy veřejné správy se nevztahuje. Jsou jimi například informační systémy vedené zpravodajskými službami, Policií České republiky, Ministerstvem financí, Národním bezpečnostním úřadem a Ministerstvem obrany (8). Zákon stanoví funkci Ministerstva vnitra, které nahrazuje zrušené Ministerstvo informatiky. Dále ukládá povinnosti orgánům veřejné správy. Mezi tyto povinnosti patří spolupracovat s Ministerstvem při plnění daných úkolů, uveřejňovat číselníky, vydávat informační koncepci, zajistit si atestaci atd. (8). Další část zákona hovoří o atestacích. Atestace, prováděné atestačními středisky, ověřují způsobilost informačních systémů a produktů pro použití v informačních systémech veřejné správy na základě shody se stanovenými standardy, technickými normami atd. (8). Tento zákon byl od svého vydání v roce 2000 pozměněn zákonem č. 517/2002 Sb., zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 70/2006 Sb., zákonem č. 81/2006 Sb., a zákonem č. 110/2007 Sb. Posledně dva jmenované zákony budou v této kapitole rozebrány podrobněji.

2.2.2

Novela zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy

Zákon č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti kromě několika výjimek dne 1. ledna 2007. Za klíčové oblasti nové právní úpravy je možno z hlediska občana označit: • rozvoj služeb portálu veřejné správy • vydávání ověřených výstupů z ISVS širším okruhem subjektů • povinnost orgánů veřejné správy mít přístupné webové stránky (od 1. ledna 2008) K poslednímu bodu zákon říká: „Orgány veřejné správy jsou v rámci informačních systémů veřejné správy povinny postupovat při uveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby byly informace související s výkonem veřejné správy uveřejňovány ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením.“ Ministerstvo je dle tohoto zákona povinno stanovit vyhláškou formu uveřejňování těchto informací (14).

2.2.3

Zákon č. 110/2007 Sb., související se zrušení Ministerstva informatiky

Zákon č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů, informuje o zrušení Ministerstva informatiky, které bylo tímto zákonem zrušeno s účinností od 1. června 2007. Působnost Ministerstva informatiky přechází na Ministerstvo vnitra, s výjimkou působnosti ve věcech elektronických komunikací a poštovních služeb, která přechází na Ministerstvo průmyslu a obchodu, a působnosti ve věcech veřejných dražeb, která přechází na Ministerstvo pro místní rozvoj (15).

2.2.4

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, nahradil zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. Zákon upravuje ochranu osobních údajů o fyzických osobách, práva a povinnosti při zpracování těchto údajů a stanoví podmínky, za nichž se uskutečňuje jejich předávání do jiných států. Zároveň zřizuje Úřad pro 9

ochranu osobních údajů se sídlem v Praze, který má bdít nad problematikou ochrany osobních údajů v České republice (16). Zákon definuje pojmy jako osobní, citlivý a anonymní údaj, subjekt, správce a zpracovatel osobních údajů. Zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají automatizovaně nebo jinými prostředky státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakož i fyzické a právnické osoby. Výjimku tvoří například zpracování osobních údajů, které provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu (16).

2.2.5

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, upravuje podmínky práva svobodného přístupu k informacím a stanoví pravidla, za nichž jsou informace poskytovány. Ukládá povinnost subjektům, tedy především státním orgánům, orgánům územní samosprávy a veřejným institucím, poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy. Zákon se nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví (17). Povinné subjekty poskytují informace žadateli na základě žádosti nebo zveřejněním. Pokud je to možné, poskytnou subjekty informaci v elektronické podobě ve formátu, jehož specifikace je volně dostupná a použití uživatelem není omezováno (17). Zákon definuje pojmy jako žadatel, možnost dálkového přístupu, informace, zveřejňovaná informace a doprovodná informace (17).

2.2.6

Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu

Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, upravuje používání elektronického podpisu, elektronické značky, poskytování certifikačních služeb a souvisejících služeb, kontrolu povinností stanovených tímto zákonem a sankce za porušení těchto povinností (12). Nejdůležitějšími pojmy tohoto zákona jsou: elektronický podpis, zaručený elektronický podpis, elektronická značka, datová zpráva, kvalifikované časové razítko, elektronická podatelna, podepisující osoba, označující osoba, kvalifikovaný certifikát a kvalifikovaný poskytovatel certifikačních služeb (12). Zákon také stanoví povinnosti kvalifikovaného poskytovatele certifikačních služeb při vydávání kvalifikovaných certifikátů a stanoví podmínky udělení akreditace (12).

2.2.7

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. května 2005. Nahradil dosavadní zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích. Jeho cílem je upravit podmínky podnikání a výkon státní správy, včetně regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací (18). Zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací (rozhlasové a televizní vysílání, finanční služby a některé služby informační společnosti) (18). Zákon dále zřizuje Český telekomunikační úřad jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem (18).

10

2.2.8

Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti

Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti 7. září 2004. Zákon upravuje odpovědnost, práva a povinnosti osob, které poskytují služby informační společnosti a šíří obchodní sdělení. Zákon mimo jiné upravuje odpovědnost poskytovatele služeb za obsah informací poskytovaných na Internetu. Poskytovatel služeb není odpovědný za obsah webových stránek, nemá tedy povinnost jejich obsah aktivně monitorovat. Pokud se však dozví o protiprávní povaze obsahu stránek, má povinnost stránky odstranit, respektive znepřístupnit (19). Zákon reguluje nevyžádanou elektronickou inzerci, spam, a povoluje zasílat obchodní sdělení pouze s výslovným souhlasem adresáta a náležitě označena. Nevyžádaná sdělení zákon zakazuje. Smyslem této úpravy je posílit ochranu soukromí občanů, v případě porušení této úpravy stanoví zákon sankce (19).

2.2.9

Zákon č. 500/2004 Sb., o provozování elektronické úřední desky a elektronické podatelny

Zákon č. 500/2004 Sb., upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. Zavádí pro výše jmenované orgány povinnost provozovat elektronickou úřední desku a elektronickou podatelnu. (20)

2.3 Strategické dokumenty související s ISVS 2.3.1

Evropská unie

2.3.1.1 Akční plán eEurope 2005: Informační společnost pro všechny Česká republika se připojila k akčnímu plánu eEurope 2005,1 který byl představen na zasedání Evropské rady v Seville v červnu 2002 a podpořen usnesením Rady ministrů z ledna 2003. Navazuje na akční plán eEurope 2002. eEurope je součástí lisabonské strategie proměny Evropské unie v nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku založenou na znalostech se zlepšenou zaměstnaností a sociální soudržností do roku 2010. Je zaměřen na podporu rozvoje bezpečných služeb, aplikací a obsahové náplně, založených na široce dostupné širokopásmové infrastruktuře. Podle tohoto plánu by do roku 2005 měla mít Evropa moderní on-line veřejné služby (e-government, e-vzdělávání, ezdravotnictví) a dynamické prostředí pro elektronický obchod. Jako prostředek umožňující shora uvedené je třeba mít dostatečnou dostupnost širokopásmového přístupu s konkurenceschopnými cenami a bezpečnou informační infrastrukturu. Akční plán eEurope 2005 byl ukončen na konci roku 2005 (21). 2.3.1.2 i2010 Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost Evropská komise zveřejnila 1. června 2005 iniciativu i20102 (A European Information Society for growth and employment), což je komplexní strategie pro oblast informační společnosti a médií. Tato strategie navazuje na předchozí, již skončenou iniciativu eEurope 2005. Na rozdíl od ní je nově rozšířena o oblast médií a integruje regulaci, výzkum a realizaci. Má tři hlavní cíle, které jsou označovány také jako tři „i“: inovace, investice a integrace do každodenního života. Bude vykonávána až do roku 2010. Cílem je: 1 2



11

•

• •

dobudovat jednotný evropský informační prostor, který podpoří otevřený, soutěžní a obsahově bohatý vnitřní trh pro elektronické komunikace a digitální obsah. Zde se Evropská komise zaměří především na interoperabilitu, bezpečnost, zvyšování rychlosti připojení k internetu a bohatost nabízeného obsahu; posílit inovace a investice do výzkumu v oblasti ICT. Kromě podpory výzkumu jde také o rozvoj podnikání v ICT a reorganizace podnikatelských procesů s využitím ICT; vybudovat všem přístupnou informační společnost podporující růst a vytváření nových pracovních míst, lepší veřejné služby a kvalitu života. Jde o rozvoj takové informační společnosti, která nebude nikoho vynechávat či vylučovat a prostřednictvím použití uživatelsky příjemných informačních a komunikačních technologií bude nabízet vysoce kvalitní a dostupné veřejné služby (22).

2.3.1.3 IDABC IDABC3 je program řízený Generálním ředitelstvím pro podnikání a průmysl Evropské komise. IDABC podporuje dodávání veřejných služeb občanům i podnikům v Evropě a přispívá ke zlepšení účinnosti a spolupráce mezi evropskými veřejnými správami. Jeho cílem je, aby se Evropa stala atraktivním místem pro život, práci a investování (23). Pod jeho záštitou jsou vydávána doporučení, vyvíjena řešení a poskytovány služby, které umožňují národním a evropským veřejným správám jednodušší elektronickou komunikaci. Program také poskytuje financování projektům, které se snaží zlepšovat spolupráci mezi veřejnými správami v Evropě (23).

2.3.2

Česká republika

Tyto dokumenty obsahují zásady a principy, které vláda hodlá uplatňovat při dalším rozvoji informační společnosti v ČR: 2.3.2.1 Státní informační a komunikační politika (e-Česko 2006) Státní informační a komunikační politika4 je strategický dokument vlády v oblasti rozvoje informační společnosti do roku 2006, který reflektuje úzkou provázanost informační společnosti a telekomunikací a vytváří tak společný rámec. Hlavním východiskem při tvorbě dokumentu byl Akční plán EU eEurope 2005, který je součástí tzv. Lisabonské strategie v oblasti informační společnosti (6). Státní informační a komunikační politika stanovuje čtyři prioritní oblasti: • dostupné a bezpečné komunikační služby (regulace trhu elektronických komunikací) • informační vzdělanost (e-learning, „informatizace“ škol) • moderní veřejné služby on-line (e-Government, e-Procurement, e-Health) • dynamické prostředí pro elektronické podnikání (opatření v legislativní oblasti) Aktuální úkoly vlády se soustředí na budování elektronických služeb veřejné správy, pokračování liberalizace sektoru elektronických komunikací, podporu vysokorychlostního přístupu k internetu, pokračování legislativního zakotvení informační společnosti, zvyšování informační gramotnosti občanů a podporu rozvoje elektronického podnikání (6). 2.3.2.2 Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“ Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“5 si klade za cíl transformovat a zjednodušit procesy používané ve veřejné správě tak, aby využívaly moderních technologií 3

5 4

12

podobně, jako je tomu ve sféře komerční. Strategie bude implementována prostřednictvím řady vzájemně provázaných projektů, které jsou rozděleny do následujících pěti klíčových programových oblastí: • základní registry veřejné správy • univerzální kontaktní místo • zaručená a bezpečná elektronická komunikace • vlastní služby pro „informační společnost“ • digitalizace datových fondů a jejich archivace Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“ tak hodlá vytvořit podmínky pro komfortní, bezpečnou a důvěryhodnou elektronickou komunikaci občana s veřejnou správou na všech úrovních a v maximu životních situací (24).

2.4 Legislativa související s hlavním městem Prahou 2.4.1

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, upravuje postavení hlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, kraje a obce, a dále postavení městských částí. Definuje hlavní město Prahu jako veřejnoprávní korporaci, která má vlastní majetek a příjmy, a hospodaří podle vlastního rozpočtu (25).

2.4.2

Obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy

Obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy, v páté části ukládá povinnost hlavního města Prahy současně s rozesláním návrhu právního předpisu vyvěsit tento návrh na elektronické úřední desce. Zároveň hl. m. Praha elektronicky oznámí vyvěšení návrhu právního předpisu městským částem (26).

13

3 Použitý software a technologie 3.1 Informační server pražského magistrátu Magistrátní web je založen především na technologiích společnosti Microsoft a používá redakční systém od firmy CVS Development, s. r. o.6

Microsoft Internet Information Services Microsoft Internet Information Services (IIS), dříve nazývaný Internet Information Server, je kolekce internetových služeb pro servery používající operační systém Microsoft Windows. Je to celosvětově druhý nejpopulárnější webový server hned za Apache HTTP Server. V březnu 2008 obsluhoval 49,38% všech webových stránek. V současnosti podporuje mimo jiné protokoly FTP, SMTP, NNTP a HTTP/HTTPS (27).

Microsoft .NET Framework 2.0 Microsoft .NET Framework je softwarová komponenta, která je součástí operačních systémů Microsoft Windows. Přínosem této technologie je používání řízeného a navíc kompilovaného kódu, který na rozdíl od interpretovaných skriptovacích jazyků, používaných např. v PHP či ASP, dosahuje vyšší stability, rychlosti a výkonu celé aplikace. Má velkou knihovnu předpřipravených řešení pro běžné programovací problémy (rozhraní, přístup k datům, připojení databáze, kryptografie, numerické algoritmy, síťová komunikace). Vývojáři používají .NET k tvorbě webových či serverových aplikací, aplikacích na konzole či databázových aplikací běžících na klientech, serverech a mobilních či vestavěných zařízeních s operačním systémem Microsoft Windows (28).

Microsoft Windows Server 2003 Microsoft Windows Server 2003 je serverový operační systém od firmy Microsoft určený pro komerční použití. Poprvé byl představen 24. dubna 2003 jako nástupce operačního systému Windows 2000 Server. Je určen pro platformu X86 PC a ve své Enterprise verzi i pro 64bitové procesory. Proti předcházející verzi Windows 2000 Server má v sobě integrován SharePoint Services a jeho zabezpečení a bezpečnostní politika jsou od začátku nastaveny striktněji než u jeho předchůdce (29).

CMS PubliX 3.0 Redakční systém od firmy CVS Development, s. r. o., jenž je používán i pro intranet úřadu, byl vyvíjen a je provozován na technologii Microsoft .Net. Prezenční vrstvu tvoří kompilované webové formuláře a ovládací prvky, logické aplikační knihovny s řízeným kódem a datovou vrstvu relační SQL databáze (30).

Adobe LiveCycle Policy Server Technologie dokumentových služeb společnosti Adobe určená především pro podniky a státní úřady. Pomáhá organizaci kontrolovat a monitorovat oběh dokumentů včetně interního i externího 6



14

využití, on-line i off-line, nezávisle na platformě. Využívá dynamického zabezpečení dokumentu, sleduje jeho historii, změny apod. (31). Touto technologií bylo řešeno zabezpečení dokumentů Magistrátu hlavního města Prahy obíhajících v rámci spisové služby e-spis.

WebGIS Praha Systém WebGIS Praha je geografický informační systém, který poskytuje uživatelům tématické mapové výstupy a související databázové a popisné údaje z území Prahy, např. o adresách, budovách, parcelách, územním plánu a jeho změnách, vodních plochách a tocích, zeleni, zátopových oblastech; dále ortofotomapu, mapu cyklotras, cenovou mapu apod. (32). Technologicky je systém založen na SW produktech Oracle7 a ESRI8 a poskytuje výstupy prostřednictvím webovských technologií, koncový uživatel pak potřebuje pro využívání systému jen webový prohlížeč (32).

RSS Technologie RSS umožňuje uživatelům Internetu přihlásit se k odběru novinek z webu, které nabízí RSS zdroj. Tento zdroj se většinou vyskytuje na stránkách, kde se obsah mění a přidává velmi často (například zpravodajské servery) (33).

3.2 Portál Praha.eu HTTPS HTTPS (Hypertext Transfer Protocol over Secure Socket Layer) je nadstavba protokolu HTTP, která poskytuje zvýšenou bezpečnost před odposloucháváním či podvržením dat. Data nejsou přenášena v běžném textu, ale jsou šifrována pomocí protokolu SSL nebo TLS. HTTPS implicitně komunikuje prostřednictvím TCP portu 443. Při komunikaci pomocí HTTPS musí server vlastnit certifikát, který je podepsaný tzv. certifikační autoritou, která zaručí, že vlastník certifikátu se nevydává za někoho jiného (34). Portál Praha.eu pro šifrování používá protokol SSL. Certifikát byl vydán globální certifikační autoritou Thawte Consulting cc,9 jejímž vlastníkem je společnost VeriSign, Inc.10 Portál Praha.eu pracuje pouze v tomto režimu, což způsobuje zbytečné zatížení hardware, software a obtěžování uživatele. Zabezpečená komunikace by měla být pouze v místě, kde je nutná ochrana dat uživatele. Podle Ing. Ivana Seyčka (35), ředitele odboru informatiky Magistrátu hlavního města Prahy, je důvodem provozu portálu v HTTPS režimu pilotní provoz, ve finální podobě má být oddělena část fungující na HTTP a na HTTPS (pilotní provoz byl datován do 31. prosince 2006, a to byl i nejzazší termín spuštění oddělené šifrované a nešifrované části portálu). Jak vidíme, do dnešního dne se tak nestalo.

Sun Java System Portal Server 7.0 Sun Java System Portal Server, jenž je součástí Sun Java Enterprise System, je na standardech založená portálová platforma, která umožňuje organizacím zjednodušit formální i neformální komunikaci, spolupráci, řízení obchodních toků a správu obsahu (36).

7

9 10 8

15

Sun Java System Application Server 8.1 Sun Java System Application Server představuje vysoce výkonnou platformu založenou na technologii Java 2 Platform, Enterprise Edition. Poskytuje nástroje jak pro vývoj a management podnikových aplikací, tak i pro vývoj a provoz webových aplikací a webových služeb. Mezi klíčové rysy můžeme zahrnout transakční management, výkon, rozšiřitelnost, bezpečnost a integraci. Umožňuje vývojářům budovat aplikace založené na technologiích JavaServer Pages, Java servlets a Enterprise JavaBeans (37).

Apache HTTP server 2.0.59 Apache HTTP Server je softwarový webový server s otevřeným kódem pro množství nejrůznějších druhů operačních systémů (Unix, Linux, FreeBSD, Solaris, Novell NetWare, Mac OS X a Microsoft Windows). Je vyvíjen a spravován otevřenou komunitou vývojářů pod záštitou Apache Software Foundation.11 Apache byl první konkurenceschopnou alternativou k webovému serveru Netscape Communications Corporation (nyní známého jako Sun Java System Web Server). Od dubna 1996 je Apache nejpopulárnějším HTTP serverem na Internetu, v dubnu 2008 obsluhoval 50,42% všech webových stránek (38).

Solaris 10 Solaris, dříve označovaný jako SunOS, je operační systém UNIXového typu vyvinutý společností Sun Microsystems12 pro počítače používající architekturu SPARC. Zdrojové kódy Solarisu byly až na malé výjimky uvolněny pod licencí CDDL (Common Development and Distribution License) (39).

CMS jNetPublish 3.11 CMS jNetPublish 3.11 je redakční systém od firmy Et netera, a. s.,13 pro realizaci a správu dynamických www prezentací, firemních portálů, intranetů, extranetů a vývoj obsahově orientovaných aplikací. jNetPublish je postaven na otevřených standardech (J2EE, XML) a může být provozován jak v prostředí Linux, Unix, tak i Windows (40).

Shockwave Flash Shockwave Flash je otevřený souborový formát určený pro multimédia a zvláště pro vektorovou grafiku. Byl vyvinut společností Macromedia, nyní je ve vlastnictví společnosti Adobe.14 Díky malé velikosti výsledných souborů se používá především pro tvorbu internetových interaktivních animací, prezentací a her (41).

XML XML (eXtensible Markup Language) je obecný značkovací jazyk, který byl vyvinut a standardizován konsorciem W3C.15 Umožňuje vytváření konkrétních značkovacích jazyků pro různé účely a široké spektrum rozličných typů dat. Je určen především pro výměnu dat mezi aplikacemi a pro publikování dokumentů. Jazyk umožňuje popsat strukturu dokumentu z hlediska

11

13 14 15 12

16

věcného obsahu jednotlivých částí, nezabývá se sám o sobě vzhledem dokumentu nebo jeho částí (42).

3.3 Společný software a technologie Web 2.0 Web 2.0 je termín popisující způsob používání technologií World Wide Webu a web designu, který směřuje k podpoře kreativity, sdílení informací a především ke spolupráci mezi uživateli. Toto pojetí vedlo k vývoji a rozvoji webových komunit a hostitelských služeb – např. internetové deníky (blogy), vytváření obsahu koncovými uživateli (wiki systémy), komunitní weby atd. Termín Web 2.0 se dostal do podvědomí v roce 2004 po konferenci Tima O’Reilly s názvem Media Web 2.0 (43). Ačkoliv termín označuje novou verzi World Wide Webu, neznamená to žádnou změnu technických řešení, ale změnu způsobu, jakým softwaroví vývojáři a koncoví uživatelé používají Internet. Typickými Web 2.0 službami jsou eBay,16 Flickr,17 Wikipedie,18 MySpace19 a další.

XHTML XHTML (Extensible Hypertext Markup Language) je značkovací jazyk pro tvorbu hypertextových dokumentů v prostředí WWW vyvinutý konsorciem W3C. Informační server pražského magistrátu používá verzi XHTML 1.0 Transitional, portál Praha.eu verzi XHTML 1.0 Strict.

JavaScript JavaScript je multiplatformní, objektově orientovaný skriptovací jazyk, jenž se nyní zpravidla používá jako interpretovaný programovací jazyk pro WWW stránky, často vkládaný přímo do HTML kódu. Jsou jím obvykle ovládány různé interaktivní prvky grafického uživatelského rozhraní (tlačítka, textová pole) nebo tvořeny animace a efekty obrázků (44).

CSS CSS (Cascading Style Sheets) je jazyk pro popis způsobu zobrazení stránek napsaných v jazycích HTML, XHTML nebo XML. Jazyk byl navržen standardizační organizací W3C. Hlavním smyslem je umožnit návrhářům oddělit vzhled dokumentu od jeho struktury a obsahu.

Cookie Jako cookie se v protokolu HTTP označuje malé množství dat, která WWW server pošle prohlížeči, který je uloží na počítači uživatele. Při každé další návštěvě téhož serveru pak prohlížeč tato data posílá serveru zpět. Cookies běžně slouží k rozlišování jednotlivých uživatelů, ukládá se do nich obsah „nákupního košíku“ v elektronických obchodech, uživatelské předvolby apod. Cookies mohou být nebezpečné pro ochranu soukromí uživatele. Navštívený web si totiž může ukládat do cookies jakékoliv informace, které o návštěvníkovi zjistí, a může tak postupně zjišťovat zájmy konkrétního návštěvníka – které stránky navštěvuje, jaké informace vyhledává, jak často daný web navštěvuje apod. (45). 16

18 19 17

17

4 Webové stránky města Prahy Město Praha vlastní a provozuje informační server pražského magistrátu, přístupný z adresy http://magistrat.praha-mesto.cz, a také portál města Prahy na adrese https://www.praha.eu. Za provoz obou portálů primárně odpovídá Magistrát hlavního města Prahy, odbor informatiky. Provoz portálů je zajištěn formou outsourcingu. O obsahovou stránku obou serverů se stará externí redakce, firma Winsite, a. s.,20 se šéfredaktorkou Zuzanou Filipovou.

4.1 Informační server pražského magistrátu První magistrátní stránky byly založeny v roce 1996 na adrese www.cityofprague.cz. Na nynější adresu www.praha-mesto.cz alias magistrat.praha-mesto se přesunuly v roce 2000. Magistrát nemohl použít adresu www.praha.cz, protože patřila soukromému subjektu – společnosti Globe Internet, s. r. o. (nyní Active 2421). Informační server pražského magistrátu slouží pro publikování informací o činnosti magistrátního úřadu. Většinu obsahu tohoto webu tvoří úřední dokumenty a úřední zprávy tvořené zaměstnanci úřadu. Uživatelé zde najdou úřední hodiny a kontakty na jednotlivá pracoviště, úřední oznámení, kompletní obsah magistrátní úřední desky, městské vyhlášky a další dokumenty vydávané úřadem. Před návštěvou úřadu si mohou přečíst návody, na koho se obrátit a jak postupovat při jednání s úřadem. V neposlední řadě na magistrátním webu mohou sledovat programy jednání, rozhodnutí a práci městské rady a zastupitelstva. Také si mohou vyhledat usnesení rady a přečíst, o čem vedení města jednalo, včetně výsledků hlasování. Průměrná denní návštěvnost ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 byla, dle on-line monitoringu firmy eMerite, s. r. o.,22 287 tisíc unikátních návštěvníků, kteří provedli 511 tisíc návštěv a zhlédli 2,8 milionů stránek. O technickou stránku Informačního serveru pražského magistrátu se stará firma CVS Development, s. r. o.23

4.2 Portál Praha.eu Portál hlavního města Prahy, umístěný na adrese www.praha.eu, byl po více jak dvouletých přípravách spuštěn dne 11. října 2006. Město Praha bylo přinuceno pro portál zvolit jinou než obvyklou koncovku cz, jelikož doménu www.praha.cz si zaregistroval soukromý subjekt dříve než hlavní město Praha. Pro Prahu nejtypičtější webová adresa tak dnes přináší informace o síti hotelů v Praze a jejich službách. S výrobou nového portálu samozřejmě souvisela otázka, jak nový portál (a jeho přesnou adresu) dostat do povědomí uživatelů Internetu doma i v zahraničí. Magistrát hlavního města Prahy v tomto případě nevsadil na placenou reklamu v médiích ani na velkoplošné reklamy. Nový web je prezentován na pravidelných tiskových konferencích pražského magistrátu, jež probírají nejrůznější aktuální témata. V zahraničí se do povědomí turistů dostává při prezentacích Prahy na mezinárodních výstavách či na konferencích cestovního ruchu. 20

22 23 21

18

Portál Praha.eu nabízí široký okruh informací nejen úředního charakteru, jak pro obyvatele Prahy a podnikatele, tak i pro turisty, např. z oblasti dopravy, kultury, aktuálního dění ve městě či historie hlavního města. Nejdůležitějším přínosem tohoto nového portálu by však měla být rychlá a pohodlná komunikace občanů s úředníky magistrátu, která probíhá prostřednictvím interaktivních elektronických formulářů. Portál integruje informace a elektronické služby z dalších úřadů, městských organizací a institucí. Například na provozu služby „Vím, jak řídím“ se podílejí městská policie a Magistrát hlavního města Prahy. Městská knihovna zde nabízí online přístup do svého katalogu, Ústřední automotoklub (ÚAMK) poskytuje dopravní informace, ČTK tiskové zprávy, ČNB kurzy měn, Policie ČR databázi kradených a neplatných dokladů a další. Počet nabízených služeb je průběžně rozšiřován. Od léta hodlá portál nabídnout přehled všech pražských škol, včetně oborů, které se na nich vyučují, a možnosti online podat přihlášku na přijímací zkoušky. Do podzimu by měl být na portálu uveden kompletní seznam zdravotnických zařízení. U některých z nich si bude možné sjednat termín návštěvy online. Do budoucna chce portál nabídnout vyhledávání spojení MHD a platební bránu pro úhradu poplatků, daní či pokut. Portál Praha.eu je nyní dostupný pouze v české a anglické verzi. Tvůrci však do budoucna počítají s vyšším počtem jazykových mutací. Angličtina byla zvolena z cizích jazyků jako první, následovat by ji postupně měla němčina, španělština a francouzština. Podle Ing. Ivana Seyčka (35), ředitele odboru informatiky Magistrátu hlavního města Prahy, měla být nejpozději do roku 2007 vybudována i německá verze portálu. Zatím nás adresa http://www.prag.eu, určená pro německou verzi portálu, pouze přesměruje na verzi českou. Práce na portálu trvaly přibližně čtyři měsíce. Celkové náklady na vybudování části týkající se portálu činily 31 milionů korun. V této částce jsou zahrnuty výdaje za vývoj portálu, vytvoření šablon, elektronických formulářů, převedení obsahu, integraci s dalšími systémy (databáze kradených a neplatných dokladů, městská knihovna, dopravní informace), testování, hardwarové vybavení atd. Další investice na přípravu infrastruktury, procesů a technického vybavení činily zhruba 50 milionů korun. Za tuto částku bylo vytvořeno integrační prostředí pro informace nejen z MHMP, ale i z úřadů městských částí, poskytovatelů služeb (např. Pražská plynárenská) ad. Investice zahrnuje i přepracovaný systém správy identit přihlášených uživatelů, databází, řešení oběhu a archivace dokumentů, servery a úložná zařízení (46). Průměrná denní návštěvnost ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007, dle on-line monitoringu firmy eMerite, s. r. o., byla 40 tisíc unikátních návštěvníků, kteří provedli 50 tisíc návštěv a zhlédli 250 tisíc stránek. Na dodavatele technologií proběhla tři dílčí výběrová řízení, která vyhrály tyto společnosti – portálové řešení firma ICZ, a. s.,24 infrastrukturu Corpus Solutions, a. s.,25 a identity manager firma Anect, a. s.26

4.2.1

Vzhled portálu

4.2.1.1 Domovská stránka Úvodní stránka představuje místo, které má za úkol návštěvníkovi říci, co portál umí, a zároveň místo, kam se může návštěvník, který se ztratí, vrátit a začít od začátku. Úvodní stránka portálu města Prahy je graficky střídmá a velmi příjemně zpracovaná. Je rozdělena do šesti oblastí, a to do dvou vodorovných lišt umístěných na horní části strany a čtyř sloupců.

24

26 25

19

Obsah horní části nejvrchnější lišty se liší podle toho, zda je uživatel přihlášen, či nikoli. Pokud uživatel do systému přihlášen není, nachází se zde mimo jiné tlačítka pro registraci a přihlášení do portálu. V opačném případě se zde nachází jméno uživatele a tlačítka pro změnu uživatelských údajů a pro odhlášení uživatele z portálu. Tlačítko pro odhlášení z portálu místo odhlášení uživatele plní naprosto opačnou funkci – vyzve uživatele k zadání údajů pro přihlášení do systému. Nezávisle na tom, zda je uživatel přihlášen či nikoli, zde najdeme volby pro sledování svých online podání, nápovědu a aplikaci Moje Praha, pomocí níž lze přizpůsobit vzhled portálu. Dále jsou zde umístěny ikony ve tvaru vlajky pro změnu použitého jazyka na angličtinu nebo češtinu.

Obrázek 4.1: Portál Praha.eu – domovská stránka Ve spodní části téže lišty nalezneme velké aktivní logo portálu města Prahy, které lze na všech stránkách využít jako odkaz zpět na domovskou stránku. Nechybí zde ani informace o aktuálním počasí v Praze a textové pole pro nepostradatelné vyhledávání. Ve druhé horizontální liště se vedle statického obrázku zobrazují v krátkém časovém intervalu aktuality z hlavního města Prahy. Tato lišta působí na stránce značně rušivě, a to ze dvou důvodů: • interval, ve kterém se informace zobrazují, je příliš krátký a většinu aktualit tudíž uživatel nestihne přečíst, • při otevření stránky se statický obrázek asi po jedné sekundě změní na jiný, který již na stránce zůstává po celou dobu. Tento jev je dobře znatelný při stisknutí tlačítka aktualizovat v prohlížeči. První tři sloupce reprezentují rozdělení portálu na tři hlavní tématické okruhy, tj. na cílové skupiny uživatelů – občany, podnikatele a turisty. V posledním sloupci nalezneme odkazy na

20

projev primátora Pavla Béma, webové stránky Magistrátu hlavního města Prahy, téma měsíce (aktuálně je to Národní knihovna), službu „Vím, jak řídím“ a novinky z Prahy. Ve spodní části stránky naleznete především technické informace. Těmi jsou kontaktní informace na magistrát a správce portálu, prohlášení o ochraně soukromí a užitečnou mapu serveru. Bohužel zde chybí prohlášení o přístupnosti, jak je tomu například na webu pražského magistrátu. Barevné ladění portálu města Prahy odpovídá národním barvám České republiky, tj. převládají barvy modrá, červená a bílá. Výjimku tvoří pouze odkaz na projev pražského primátora Pavla Béma a na aplikaci Moje Praha, které jsou zelené. Přestože stránka obsahuje relativně hodně grafiky, je její velikost pouze 80 kB, což činí při dial-up připojení modemem o rychlosti 56 kb/s dobu načítání 11,79 s. Udává se, že mezní doba stahování stránky, po kterou jsou uživatelé ochotni čekat, se pohybuje okolo 15 sekund (47). 4.2.1.2 Ostatní stránky Jednotlivé stránky v tematických okruzích Občan, Podnikatel či Turista zachovávají příjemnou vzhledovou i navigační konzistenci, barevné ladění je totožné s domovskou stránkou portálu. Horní lišta portálu s odkazem na domovskou stránku, vyhledáváním ad. je viditelná na všech stránkách a poskytuje jednoduchý způsob k návratu na domovskou stránku. Pod ní najdeme záložky pro rychlý přechod na jinou skupinu uživatelů (Občan, Podnikatel, Turista), či sekci Extra a aktuální cestu v hierarchii stránek, která nám zaručí, že vždy budeme vědět, kde se na webu právě nacházíme. V levé části je umístěno dynamické menu, které obsahuje tématické odkazy na informace dle zvolené kategorie uživatele. Menu je velmi přehledné, má výstižné názvy a u témat, jež obsahují i podtémata, se zobrazuje znak zobáčku. Jednotlivé položky menu jsou zobrazeny modrou barvou na bílém pozadí, aktivní položka se zobrazuje oranžově, kromě položky Úvod, která je vždy modrá. V hlavním okně napravo od menu se zobrazují vlastní informace k vybrané položce, jež jsou prezentovány v černé barvě na bílém pozadí, což zaručuje optimální čitelnost textu. Většina z nich je doplněna fotografií nebo obrázkem, což dělá článek zajímavějším, a zároveň nesnižuje jeho čitelnost. Všechny stránky jsou opatřeny ikonou pro tisk dokumentu. Tato užitečná vlastnost zde bohužel nefunguje tak, jak by si uživatel přál. Po stisknutí ikony tisk uživatel očekává vytisknutí pouze vlastního dokumentu, portál mu k tomu navíc vytiskne na samostatnou stránku menu, včetně počasí, okna pro vyhledávání a dalších odkazů. Ve spodní části stránky najdeme stejné technické informace jako na úvodní stránce.

21

Obrázek 4.2 Praha.eu - tématický okruh Turista

4.2.2

Přístupnost

Testování přístupnosti portálu Praha.eu probíhalo stejným způsobem, který byl použit v knize Přístupnost webových stránek orgánů státní správy (48), a to především z důvodu porovnatelnosti výsledků s jinými weby veřejné správy. Při hodnocení byla použita skupina deseti pravidel z metodiky Best practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.27 Splnění každého pravidla bylo hodnoceno na stupnici 1 – 5, kdy 1 značí nejlepší ohodnocení a 5 nejhorší. Jako pomocný nástroj při testování pravidel jsem použil rozšíření Web Developer Toolbar28 pro prohlížeč Mozilla Firefox. 1. Každý netextový prvek nesoucí významové sdělení má svou textovou alternativu. Stránka neobsahuje mnoho obrázků, které by nesly významové sdělení, obrázky na stránce se vyskytují převážně v článcích jako doplňková informace a mají prázdný atribut alt. Na domovské stránce nejsou textové alternativy vyplněny důsledně u všech obrázků, např. obrázek „Téma měsíce: Vltavská vodní cesta“ nemá atribut alt vyplněn. Alternativní texty u obrázkových tlačítek pro odesílání webových formulářů nejsou na stránce často vyplněny (např. u formuláře pro změnu uživatelských údajů). V některých případech nemají vhodně zvolený text – odesílací obrázkové tlačítko „Stažení formuláře“ má popisek „odeslat“. Problém také nastává u formuláře pro dotaz na ztracenou věc, využívá se zde systém CAPTCHA, tj. před odesláním formuláře je nutné opsat text z barevného obrázku do textového pole formuláře.

27 28

< http://www.mvcr.cz/micr/files/1588/bp_web.htm> < http://chrispederick.com/work/web-developer/>

22

2. Sdělované informace nejsou závislé na skriptech, objektech, CSS či jiných doplňcích na straně klienta. S vypnutými cookies se nelze přihlásit na portál a jsou omezeny také některé další funkce (např. nelze zobrazit informace o způsobu práce s elektronickými formuláři). Bez zapnutého Javascriptu nefungovala aplikace Moje Praha a nepromítaly se aktuality na domovské stránce. 3. Barvy popředí a pozadí jsou dostatečně kontrastní. Texty na webu mají obvykle dostatečný kontrast, výjimku tvoří pouze nadpisy sekcí, článků a aktuálně zvolených položek menu (oranžový text na bílém pozadí). 4. Informace sdělované barvou jsou dostupné i bez barevného rozlišení. Odkazy jsou dostatečně (nejen barvou) odlišeny. Odkazy jsou odlišeny důsledně podtržením. Na webu jsem neobjevil informace, jejichž dostupnost by byla závislá na barvě. 5. Předpisy určující velikost písma nepoužívají absolutní jednotky. Při definování velikosti písma jsou použity relativní jednotky em, které dovolují změnu velikosti písma. 6. Nová okna se otevírají jen v odůvodněných případech a uživatel je na to předem upozorněn. Některé odkazy na webu se bezdůvodně a bez předchozího upozornění otevírají do nového okna (https://www.praha.eu/portal/router.jsp?tabName=TabObcan&desktop=A_icz_zan). 7. Každá stránka má smysluplný název vystihující její obsah. Názvy stránek jsou dobře voleny. 8. Navigace je srozumitelná a je konzistentní na všech stránkách. Každá stránka obsahuje odkaz na vyšší úroveň a odkaz na úvodní stranu. Navigace je konzistentní a srozumitelná, obsahuje odkaz na úvodní stránku i odkaz na vyšší úrovně v hierarchii. 9. Prvky tvořící nadpisy a seznamy jsou korektně vyznačeny ve zdrojovém kódu, kód stránek je validní. Kód stránek většinou není validní, ale obsahuje jen malé množství drobných chyb (1-5). Sémantika stránek je na dobré úrovni. 10. Tabulky dávají smysl čtené po řádcích zleva doprava. Názvy sloupců a řádků jsou správně vyznačeny. Tabulky dávají smysl linearizované a obvykle mají dobře vyznačeny názvy řádků a sloupců. Tabulka 4-1: Výsledky hodnocení přístupnosti portálu Praha.eu Výsledky hodnocení přístupnosti Pravidlo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Známka 3 3 2 1 1 3 1 1 2 1 Průměrná známka 1,8

23

4.2.3

Struktura portálu

Navigace na portálu je hierarchicky rozdělena do tří úrovní. Nejvyšší úroveň tvoří tři tématické okruhy: Občan, Podnikatel a Turista. Každý okruh má několik sekcí. Většina sekcí se skládá ze stručné a výstižné charakteristiky sekce, článků z dané oblasti, přiložených souborů, externích odkazů a podsekcí. V každém okruhu nalezneme mimo jiné i souhrn postupů při takzvaných životních situacích, tedy návody v případech, kdy si potřebujeme něco zařídit. Během zařizování nejrůznějších agend a při komunikaci s úřady se využívají elektronické formuláře. Na portálu nalezneme časté odkazy na informační server Magistrátu hlavního města Prahy, Portál veřejné správy a soukromé organizace. Základní struktura a informační architektura portálu je dostatečně srozumitelná a intuitivní, a pomůže tak návštěvníkovi rychle se seznámit se základním obsahem webu. Hlouběji v hierarchii však portál obsahuje mnoho nedostatků a chyb, např. nefungující odkazy, odkazy zařazené ve špatné sekci, prázdné články, opakující se fotografie u různých článků, nefunkční služby, matoucí či špatné informace, gramatické chyby, zbytečné duplicity v sekcích atd. Podrobněji je toto téma rozpracováno v příloze C (Obsah portálu praha.eu) této bakalářské práce.

4.2.4

Anglická verze

V anglické verzi portálu nejsou dostupné informace, u kterých se předpokládá, že budou využívány především česky mluvícími občany – informace týkající se obyvatel Prahy a elektronická podání na Magistrát hlavního města Prahy. Úvodní stránka v anglickém jazyce nenabízí možnost registrace uživatele, kontrolu stavu podání, přizpůsobení portálu pomocí aplikace Moje Praha a další. Místo těchto funkcí zde nalezneme odkazy na virtuální procházku Prahou, informace o dopravě a cyklistice v Praze a kurzy měn. Obsahově chudší a zaměřené hlavně na cizince jsou také hlavní tematické okruhy (Residents, Business a Visitors).

4.2.5

Důležité aplikace

4.2.5.1 Elektronická podání Z pohledu občana by měla být pravděpodobně největším přínosem nového portálu elektronická podání. Portál Praha.eu nabízí přes šedesát interaktivních formulářů pro komunikaci s jednotlivými odbory Magistrátu hlavního města Prahy. S formuláři je možno nakládat dvěma způsoby, lze je otevřít a vyplnit na počítači, a následně buď vytisknout a odnést či zaslat na podatelnu úřadu, nebo je přímo v elektronické podobě odeslat magistrátu. Druhý jmenovaný způsob se nazývá elektronické podání. Pokud chceme používat elektronické formuláře, musíme být na portálu přihlášeni a mít nainstalovaný program 602XML Filler od pražské společnosti Software602, a. s.,29 který slouží k otevření XML dokumentů s příponou .fo. Právě zde se skrývá největší úskalí elektronických podání. Software nemůže uživatel instalovat na každém počítači (škola, knihovna, internetová kavárna), takže většinu podání musí provést z domova, a to ke všemu jen na počítači s operačním systémem Windows 98 SE a vyšší, kromě Windows NT. Majitelé alternativních operačních systémů typu Linux, Mac OS X ad. si elektronická podání nevyplní. Jedno z možných řešení by bylo vytvoření nové verze aplikace 602XML Filler fungující v prostředí webového prohlížeče. Všechny výše zmiňované problémy by tím pádem odpadly. Aby uživatel mohl odeslat vyplněný formulář elektronickou cestou, potřebuje zaručený elektronický podpis. V nápovědě k sekci Elektronická podání nalezneme seznam certifikačních autorit, které nám mohou podpis vydat. Při elektronickém podání je následně uživatel programem 602XML Filler vyzván k přiložení certifikátu. 29



24

Při vyplňování elektronického formuláře lze v sekci věnované notifikaci zadat emailovou adresu nebo číslo mobilního telefonu, kam mají chodit informace o postupu podání, a to formou elektronické pošty nebo textových zpráv. Druhou možností, jak sledovat vývoj zpracování podání, je využít po přihlášení na portálu odkaz Moje podání na první liště shora. Zde se v sekci Žurnál podání v tabulce vypisují všechna naše podání a informace o nich – kdy bylo podáno, který odbor se o jeho zpracování stará, jaký je nyní jeho stav, jaké má číslo jednací a co se s ním nyní bude dít. Pokud je v tabulce příliš mnoho podání, lze pro snazší orientaci použít filtr. Tím lze omezit zobrazená podání podle odboru, pod který agenda patří, nebo podle stavu vyřízení. Elektronická podání, jako některé ostatní služby na portálu, nefungují tak, jak mají. Když jsem si chtěl v sekci Žurnál podání zkontrolovat stav svých podání, zobrazilo se pouze chybové hlášení Proxy Error (Error reading from remote server). 4.2.5.2 Moje Praha Moje Praha je personalizovaná část portálu, která umožňuje uživateli přizpůsobit si portál vlastním potřebám. Aplikace Moje Praha je přístupná jen zaregistrovaným a přihlášeným uživatelům, a to z domovské stránky portálu pomocí ikony aplikace v pravé části nejvrchnější lišty. Příslušná nápověda zmiňuje možnost přistupovat k aplikaci pomocí odkazu v horní části levé lišty. Takový odkaz zde ovšem neexistuje. Okno aplikace Moje Praha sestává ze dvou sloupců, úzkého levého a širokého pravého. V nastavení aplikace si do nich můžeme poskládat tzv. kanály. Úzké kanály se umísťují do levého sloupce, široké do pravého. Mezi úzké kanály patří informace o počasí v Praze, přehled kurzů měn, vývoj kurzu, informace o hladině Vltavy a záběry z veřejných kamer umístěných po Praze. Úspěšně mi fungovaly pouze informace o hladině Vltavy. Tabulka měn a trend měny se nezobrazovaly, popřípadě vypisovaly chybu (ERROR no 306: Service unavailable!) a informace o počasí oznamovaly chybu při přebírání dat z aplikace. Z veřejných kamer fungovala přibližně polovina, ostatní zobrazovaly chybu „Error in content“. Do širokých kanálů se řadí složitější aplikace, jako třeba přihlášení do systému Městské knihovny, neplatné doklady, ankety nebo nabídka elektronických formulářů. U širokých kanálů byla chybovost menší, chyba při přebírání dat z aplikace se vyskytla u kanálu Opuštěná a nalezená vozidla a Listy hl. m. Prahy. Kanály Výpočet kapacity svozu a ceny poplatku za komunální odpad a Kontrola výše poplatku za komunální odpad nefungovaly korektně. Aktuality z Pražské plynárenské oznamovaly chybu (There has been an error while trying to fetch the XML file!). Kanál Napsali o nás neobsahoval žádné informace. Vzhledem k velké chybovosti této aplikace může být její reálné využívání velice problematické. 4.2.5.3 Vím, jak řídím Služba „Vím, jak řídím“ je internetová aplikace, která umožňuje řidiči zjistit, jakých dopravních přestupků se na území hl. m. Prahy dopustil, a jaké sankce mu za tyto přestupky hrozí. Službu mohou využít pouze fyzické osoby, které jsou uvedeny jako provozovatel v osvědčení o registraci vozidla, jsou majiteli Opencard a zaregistrovaly se k aplikaci v budově Magistrátu hl. m. Prahy. Jelikož k přístupu je nutné se do portálu přihlásit pomocí karty Opencard, nemohou službu využívat majitelé jiných operačních systémů než je Windows 2000, XP a vyšší verze. Po přihlášení do aplikace se v pravé části strany zobrazuje tabulka s údaji Datum přestupku, Místo, RZ, Druh přestupku, Popis přestupku, Body a Stav.

25

4.2.5.4 Karta Opencard Opencard je čipová karta určená obyvatelům a návštěvníkům Prahy. Aktuálně umožňuje bezhotovostní úhradu parkování v zónách placeného stání v Praze 1, identifikaci v pobočkách Městské knihovny v Praze a bezpečný přístup na portál hl. m. Prahy, včetně aplikace „Vím, jak řídím“. Do budoucna se plánuje využití karty k používání městské hromadné dopravy a integrovaného dopravního systému, úhradě vstupu do kulturních a sportovních zařízení a na společenské akce, vstupu do památkových objektů a hrazení obecních poplatků (49). Jedná se o hybridní kartu, která obsahuje dva na sobě nezávislé čipy. První typ čipu je na kartě viditelně umístěn a jedná se o tzv. kontaktní čip. Tento čip se používá převážně pro aplikace, kde je potřeba zajistit bezpečnost dat pomocí PIN. Druhý čip je umístěn v těle karty a jedná se o tzv. bezkontaktní čip (49).

26

5 Průzkum Digital Governance in Municipalities Worldwide 5.1 Základní informace o průzkumu Průzkum Digital Governance in Municipalities Worldwide: An Assessment of Municipal Web Sites Throughout the World vznikl díky spolupráci mezi E-governance Institute na Rutgers,30 státní univerzitou v New Jersey a Global e-Policy e-Government Institute31 na Sungkyunkwanské soukromé univerzitě v Soulu a Suwonu. Průzkum, jehož hlavními autory jsou Marc Holzer, Ph.D. a Seang-Tae Kim, Ph.D., byl sponzorován Division for Public Administration and Development Management,32 Organizací spojených národů a The American Society for Public Administration.33 Cílem průzkumu je ohodnotit webové stránky měst z různých koutů světa ve vztahu k eGovernance. Zjednodušeně řečeno, e-Governance zahrnuje jak e-Government, tak i e-Demokracii. Průzkum byl doposud prováděn v letech 2003, 2005 a 2007. Vyhodnocení posledního ročníku 2007 proběhne v červnu na mezinárodní konferenci o e-Governance v Soulu. Města, jež se účastnila průzkumu, byla vybírána podle velikosti své populace, celkového počtu a procentuálního zastoupení obyvatel používajících Internet. Výše jmenovaná data byla přebrána ze statistiky „Internet Indicators“ vytvořené International Telecommunication Union34 (ITU), organizací sdruženou k OSN. Tato statistika obsahuje údaje o 196 zemích. Jedná se o jeden z prvních celosvětových průzkumů v oblasti e-Governance. Většina dosavadních průzkumů, které hodnotily městské webové stránky, se primárně zaměřovala na eGovernment na celostátní, státní a místní úrovni ve Spojených státech amerických. Pro zajištění hodnověrnosti výsledků je každá webová stránka hodnocena ve svém národním jazyce dvěma hodnotiteli, a v případě, že se výsledný počet bodů na surovém skóre významně liší (+ nebo – 10%), je hodnocena třetím hodnotitelem. Za hlavní domovskou stránku města je dle tohoto průzkumu považována oficiální webová stránka, na které město poskytuje informace o městské správě a zprostředkovává online služby. Oficiální webová stránka města obvykle zahrnuje stránky městské rady, starosty či primátora a zákonodárné složky města. Jestliže existují samostatné domovské stránky pro zastupitelstvo města, odbory magistrátu nebo městskou radu, hodnotitelé prověřují, zda jsou tyto stránky odkazovány z menu na hlavních městských stránkách. Pokud ne, nejsou do hodnocení zahrnuty.

5.2 E-Governance Performance Index Nástroj sloužící k hodnocení webových stránek měst, se nazývá „e-Governance Performance Index“ a skládá se z pěti dílčích částí: • Bezpečnost a soukromí • Použitelnost • Obsah • Služby • Zapojení občanů 30

32 33 34 31

27

Kategorie Bezpečnost a soukromí se zabývá otázkami týkajícími se politiky ochrany soukromí a autentizací uživatelů. Kategorie Použitelnost zahrnuje hodnocení klasických webových stránek, formulářů a vyhledávacího nástroje. Kategorie Obsah se soustředí na přístup ke kontaktním informacím, veřejným dokumentům, multimediálnímu obsahu, časově citlivým informacím, a na přístupnost stránky pro zdravotně handicapované spoluobčany. Sekce Služby hodnotí interaktivní služby, které umožňují uživateli objednávat a platit za služby zprostředkované městem online. Sekce Zapojení občanů zkoumá, jak místní vláda zapojuje do politického rozhodování občany a zprostředkovává pro ně mechanismy k využití e-Governmentu. Každá z těchto pěti částí je tvořena maximálně dvaceti otázkami, odpověď na každou z nich je ohodnocena buď na čtyřbodové (0, 1, 2, 3) nebo dvoubodové (0, 1 nebo 0, 3) stupnici. V celkovém skóre je bodově rovnoměrně zastoupena každá kategorie, nezávisle na počtu otázek, které obsahuje. Ke každé hodnotící otázce je přiložen ukázkový příklad, který určuje bodové ohodnocení odpovědi. Hodnotitelé k Indexu navíc obdrží i podrobné instrukce pro hodnocení stránek. Překlad těchto instrukcí lze nalézt na přiloženém CD. Tabulka 5-1: Čtyřbodová stupnice e-Governance, Digital Governance in Municipalities Worldwide 2005 (50), str. 25 Čtyřbodová stupnice e-Governance Body Popis 0 Informace na dané téma na stránce neexistuje. Informace na dané téma na stránce existuje ve formě html (včetně odkazů na jiné 1 informace a e-mailové adresy). Na stránce se vyskytují stáhnutelné položky (formuláře, audio, video a jiné jednosměrné 2 údaje). Služby, interakce nebo transakce se mohou odehrávat celé kompletně online (transakce 3 kreditní kartou, žádosti o různá povolení, prohledávatelné databáze, použití cookies, digitální podpis, interní oblasti). Při hodnocení se, kromě základní čtyřbodové stupnice, využívají také dvě různá dvouhodnotová hodnocení, která jsou vybírána podle relativní náročnosti implementace různých služeb e-Governmentu. Například v kategorii Služby, když zjišťujeme, jestli stránka dovoluje uživatelům přistupovat k soukromým informacím online (zdravotní dokumentace, body za dopravní přestupky atd.), máme možnost obodovat stránku buď „0“ nebo „3“. Pokud toto stránka umožňuje, jedná se o více bodovaný úkol, který vyžadoval dodatečné technické prostředky a byl čistě online službou, proto byl dle tabulky ohodnocen třemi body. Na druhou stranu, pokud jsme zjišťovali, zda stránka obsahuje prohlášení o ochraně soukromí, bylo možné bodovat buď „0“ nebo „1“. Přítomnost prohlášení o ochraně soukromí je čistě obsahová záležitost, pouze umístěná online, a odpovídá hodnotě „1“ dle tabulky. Rozdílné hodnoty přiřazené při dvouhodnotových otázkách byly užitečné při porovnávání různých komponent městských webových stránek mezi sebou.

28

5.3 Ročník 2003 5.3.1

Výběr měst

Pro průzkum v roce 2003 bylo vybráno 98 států OSN s největším celkovým počtem uživatelů Internetu (nad 100 000). Z každé země bylo následně podrobeno analýze její největší město, jako zástupce všech ostatních měst daného státu. Například pro Spojené státy americké a Jižní Koreu byl vybrán New York a Soul. K vybraným 98 státům byly přidány Hong Kong a Macao, jenž jsou již mnoho let považovány za samostatné státy a mají vysoké procento uživatelů Internetu. Oficiální webové stránky těchto měst byly hodnoceny v období od června do října roku 2003. Hodnoceno bylo nakonec pouze 84 ze 100 vybraných měst. 16 měst nemělo založené oficiální webové stránky. Z nich bylo osm v Africe (67%), čtyři v Asii (13,33%), jedno v Evropě (2,94%) a tři v Severní Americe (25%). V Jižní Americe mělo každé vybrané město zřízené své oficiální webové stránky.

5.3.2

Tvar Performance indexu

Performance index pro každé město obsahoval 92 hodnotících otázek, 45 z nich bylo bodováno podle dvoubodové stupnice, ostatní podle čtyřbodové. Pro každou z pěti kategorií bylo použito od 14 do 20 hodnotících otázek. Tabulka 5-2: Měřítka e-Governmentu, Digital Governance in Municipalities Worldwide 2003 (51), str. 27 Měřítka e-Governmentu Kategorie Počet Surové Vážené Klíčová slova e- Governmentu otázek skóre skóre Bezpečnost a 19 28 20 ochrana soukromí, autentizace soukromí uživatelů, šifrování, správa dat a použití cookies Použitelnost 20 32 20 uživatelsky příjemný vzhled, délka domovské strany, tématicky zaměřené okruhy nebo kanály a vyhledávání Obsah 19 47 20 přístup k aktuálním a přesným informacím, veřejným dokumentům, zprávám, publikacím a multimediálnímu obsahu Služby 20 57 20 transakční služby zahrnující registrace nebo platby, interakce mezi občany, podnikateli a městskou správou Zapojení občanů 14 39 20 online zapojení veřejnosti, internetové politické debaty, hodnocení kvality stránek uživateli Celkem 92 203 100

29

5.3.3

Výsledky průzkumu

Z výsledků vyplynulo, že existují podstatné rozdíly (tzv. digitální propast) mezi zeměmi, jež jsou členy OECD35 a zbytkem světa. Průměrný výsledek v průzkumu e-Governmentu měst byl 28,49 bodů ze 100, průměrné skóre členských zemí OECD bylo 36,34 bodů, zatímco skóre zemí, které nejsou členy OECD, dosahovalo hodnoty jen 24,26 bodů. Nad světovým průměrem bylo 19 z 28 měst zemí OECD. Ze zemí, které nejsou členy OECD, se dostalo nad tento průměr pouze 16 z 52 měst. Zatímco města v Africe nevěnovala pozornost rozvoji svých možností v oblasti e-Governance, situace ve většině měst ostatních kontinentů byla příznivá. Tabulka 5-3: 20 nejlepších měst v oblasti e-Governance, zdroj: Digital Governance in Municipalities Worldwide 2003 (51), str. 9 20 nejlepších měst v oblasti e-Governance Zapojení Pořadí Město Skóre Soukromí Použitelnost Obsah Služby občanů 1. Soul 11,07 17,50 13,83 15,44 15,64 73,48 2. Hongkong 15,36 19,38 13,19 14,04 4,62 66,57 3. Singapur 11,79 14,06 14,04 13,33 9,74 62,97 4. New York 11,07 15,63 14,68 12,28 7,69 61,35 5. Shanghai 9,64 17,19 11,28 12,46 7,44 58,00 6. Řím 6,79 14,69 9,57 13,16 10,51 54,72 7. Auckland 7,86 16,88 11,06 10,35 8,46 54,61 8. Jeruzalém 5,71 18,75 10,85 5,79 9,23 50,34 9. Tokio 10,00 15,00 10,00 6,14 5,38 46,52 10. Toronto 8,57 16,56 9,79 5,79 5,64 46,35 11. Helsinky 8,57 15,94 11,70 6,32 2,56 45,09 12. Macao 4,29 17,19 11,91 7,72 3,08 44,18 13. Stockholm 0,00 13,75 14,68 10,00 5,64 44,07 14. Tallinn 3,57 13,13 12,55 6,67 7,18 43,10 15. Kodaň 4,64 13,43 9,78 5,78 7,69 41,34 16. Paříž 6,42 14,37 7,66 5,43 7,43 41,33 17. Dublin 2,50 13,44 11,28 7,02 4,62 38,85 18. Dubaj 7,86 10,94 7,87 8,25 2,56 37,48 19. Sydney 6,79 12,19 9,15 5,44 3,85 37,41 20. Jakarta 0,00 16,56 9,79 6,32 4,62 37,28

35

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

30

Obrázek 5.1: Průměrné skóre podle kontinentů, zdroj: Digital Governance in Municipalities Worldwide 2003 (51), str. 44

5.4 Ročník 2005 V srpnu až listopadu 2005 se průzkum z roku 2003 opakoval. Metodologie průzkumu webových stránek měst po celém světě je shodná s prvním průzkumem. Z důvodu možnosti srovnání výsledků z jednotlivých ročníků bylo v průzkumu provedeno jen minimum změn. Změny se týkaly především vybraných měst a aktualizace e-Governance Performance Index.

5.4.1

Výběr měst

Od roku 2003 se dle aktuální statistiky ITU rozšířil počet států s online populací nad 100 000 osob na 119, proto se posunul limit pro zařazení státu do průzkumu nad hranici 160 000 uživatelů Internetu. Nové požadavky splnilo 98 států, k nimž byly přiřazeny, stejně jako v roce 2003, Hong Kong a Macao, průzkum tak probíhal v celkem 100 městech. Z původních zemí, které se účastnily průzkumu v roce 2003, šest nepřekročilo hranici 160 000 uživatelů Internetu. Jsou to tyto státy a jejich nejlidnatější města – Manama, Bahrajn; Port Louis, Mauritius; Port of Spain, Trinidad & Tobago; Asunción, Paraguay; Sarajevo, Bosna; Havana Kuba. Z těchto šesti měst bylo v roce 2003 hodnoceno pouze pět, protože Havana neměla oficiální webovou stránku. Jelikož žádné ze zbylých pěti výše jmenovaných měst nedosáhlo v průzkumu příliš vysokého percentilu, jejich vyloučení nebylo shledáno příliš významným. Jejich místo obsadilo těchto šest nových měst - Abidjan, Cote d’Ivore; Accra, Ghana; Chisinau, Moldova; Omdurman, Sudan; Halab, Syria; Tripoli, Libya. 31

Poté, co byla vyloučena města, která neměla založenu oficiální webovou stránku nebo tato stránka byla během výzkumu nedostupná, bylo do celkového hodnocení zahrnuto 81 ze 100 možných měst. Z vyloučených měst bylo deset v Africe (71%), sedm v Asii (22%) a dvě v Severní Americe (20%). Každé město vybrané z Evropy a Jižní Ameriky mělo svou vlastní oficiální webovou stránku.

5.4.2

Tvar Performance indexu

Počet hodnotících otázek Indexu byl rozšířen z 92 na 98, z nichž 43 je pouze dvouhodnotových. Pro každou z pěti kategorií se používá od 18 do 20 otázek. Největší změny byly provedeny v kategorii Zapojení občanů, do které bylo přidáno šest nových otázek, zkoumajících především přítomnost a funkci městských diskusních fór, online peticí, referend, hlasování a průzkumů. Celkový počet otázek v této kategorii se zvýšil na dvacet, s maximálním možným surovým skóre 55 bodů. V kategorii Bezpečnost a soukromí byla odstraněna otázka týkající se skenování souborů stahovaných ze stránek města na přítomnost virů. Usoudilo se, že toto je spíš záležitost osobního počítače než funkce městské stránky. Odstraněním této otázky se dosáhlo celkového počtu 18 otázek v kategorii, s maximálním možným surovým skóre 25 bodů. Poslední změnou na Indexu bylo přidání otázky do kategorie Obsah. Přidaná otázka se zaměřuje na počet dokumentů, jenž mohou být potenciálně z městských stránek staženy. Nyní kategorie Obsah obsahuje dvacet otázek s celkovým možným surovým skóre 48 bodů. Celkové možné dosažitelné surové skóre v Indexu je 219 bodů. Metoda vyvažování získaného skóre v každé kategorii na 20 a celkově na 100 zaručuje konzistenci mezi porovnáváním průzkumů konaných v různých letech.

5.4.3

Výsledky průzkumu

Pokud výsledky porovnáme s výsledky z roku 2003, zjistíme, že na prvních pěti místech jsou jen mírné změny. Soul zůstal nejlépe bodovaným městem, ale bodový rozdíl mezi prvním a druhým místem byl menší. V některých případech mohl bodový zisk mírně poklesnout oproti výzkumu z roku 2003. Toto může být částečně způsobeno přidáním některých nových otázek. Průměrný bodový zisk v průzkumu byl 33,11 (oproti 28,49 v roce 2003), průměr zemí OECD byl 44,35, zatímco průměrný zisk zemí, jež nejsou členy OECD, byl nižší, pouze 26,50 bodů. Ačkoliv průměrný počet získaných bodů členů i nečlenů OECD vzrostl, digitální propast mezi nimi se rozšířila (z 12,08 v roce 2003 na 17,85 v roce 2005). Navíc 25 z 30 zemí, jež jsou členy OECD, obdrželo bodový zisk nad hranicí průměru, zatímco nad tuto hranici se dostalo jen 11 z 51 zemí, které členy OECD nejsou. Průzkum pouze potvrdil zjištění z roku 2003, že města v Africe nevěnují pozornost rozvoji svých možností v oblasti e-Government, na rozdíl od většiny měst na ostatních kontinentech. Tabulka 5-4: 20 nejlepších měst v oblasti e-Governance, Digital Governance in Municipalities Worldwide 2005 (50), str. 8. 20 nejlepších měst v oblasti e-Governance Pořadí Město Skóre Soukromí Použitelnost Obsah Služby Zapojení občanů 1. Soul 17,60 17,81 16,04 16,61 13,64 81,70 2. New York 16,00 19,06 14,79 15,76 7,09 72,71 3. Shanghai 12,00 18,75 13,13 11,69 8,36 63,93 4. Hong Kong 61,51 15,60 16,25 13,75 13,73 2,18 5. Sydney 16,80 17,81 12,50 8,98 4,73 60,82 32

6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Singapur Tokio Zurich Toronto Riga Varšava Reykjavík Sofia Praha Lucemburk Amsterdam Paříž Macao Dublin Bratislava

60,22 59,24 55,99 55,10 53,95 53,26 52,24 49,11 47,27 46,58 46,44 45,49 45,48 44,10 43,65

10,40 12,00 16,40 11,20 6,80 0,00 11,60 8,00 0,00 7,20 10,40 8,80 10,40 8,00 0,00

15,94 16,25 14,69 14,06 17,50 15,31 13,13 13,44 16,88 15,31 12,50 15,94 13,44 16,88 15,94

11,67 12,29 13,96 11,46 13,75 13,54 13,54 11,67 10,21 11,88 9,79 11,46 13,13 11,04 11,04

14,58 10,34 9,49 9,83 6,44 11,86 10,34 7,46 10,00 7,29 5,93 4,75 5,42 4,92 5,76

7,64 8,36 1,45 8,55 9,45 12,55 3,64 8,55 10,18 4,91 7,82 4,55 3,09 3,27 10,91

Obrázek 5.2: Průměrné skóre měst v zemích, které jsou/nejsou členy OECD, Digital Governance in Municipalities Worldwide 2005 (50), str. 43

33

5.5 Porovnání Prahy s ostatními městy V této kapitole se budu zabývat porovnání následujících měst: • Praha, Česká republika – http://www.praha.eu • Omaha, Nebraska – http://www.ci.omaha.ne.us/

Obrázek 5.3: www.ci.omaha.ne.us – domovská strana •

Providence, Rhode Island – http://www.providenceri.com/

Obrázek 5.4: www.providenceri.com – domovská strana 34

•

Detroit, Michigan – http://www.ci.detroit.mi.us/

Obrázek 5.5: www.ci.detroit.mi.us – domovská strana Porovnávat budu mezi sebou jak výsledky dosažené v jednotlivých kategoriích, tak i celkové dosažené skóre. Pro každé město, jež zde budu porovnávat, je na přiloženém CD vyplněný a přeložený eGovernance performance index. Tento index obsahuje hodnotící kritéria pro každou níže uvedenou kategorii.

5.5.1

Bezpečnost a soukromí

První část analýzy se zabývá zabezpečením městských stránek a postupy při ochraně soukromí jejich uživatelů. Zkoumá především dvě klíčové oblasti: • politiky ochrany soukromí • autentizaci uživatelů Tabulka 5-5: Zaměření otázek v kategorii Bezpečnost a soukromí Zaměření otázek v kategorii Bezpečnost a soukromí Číslo Zaměření otázky otázky 1. – 2. Prohlášení o ochraně soukromí/bezpečnosti 3. – 6. Sběr dat 7. Možnost použití osobních informací 8. Zveřejňování třetím stranám 9. Možnost přezkoumat záznamy o osobních datech 10. Administrační opatření 11. Použití šifrování 35

12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

Bezpečnost serveru Použití „cookies“ nebo „webových návěstí“ Oznámení o změnách/aktualizacích Kontakt nebo e-mailová adresa pro dotazy Veřejné informace skrze zabezpečenou oblast Přístup k neveřejným informacím pro zaměstnance Použití digitálního podpisu

Tabulka 5-6: Dosažené skóre v kategorii Bezpečnost a soukromí Dosažené skóre v kategorii Bezpečnost a soukromí Pořadí Město Stát Skóre 1. Praha Česká republika 7,20 2. Providence Rhode Island 7,20 3. Detroit Michigan 4,80 3. Omaha Nebraska 4,80

Závěr Všechna čtyři města měla na domovské stránce uvedeno prohlášení o ochraně soukromí. Ze všech ostatních stránek, mimo domovské, bylo toto prohlášení přístupné jen v případě pražského portálu. Praha, Detoit a Omaha používala cookies ke sběru informací o uživateli (informace o IP adrese, doménové jméno uživatelova počítače, typ použitého prohlížeče, datum a čas návštěvy stránek atd.). Žádná ze stránek nenabízela přístup do sekce pro zaměstnance obsahující neveřejná data přístupná přes heslo.

5.5.2

Použitelnost

Zajímalo nás, zda stránky mají pro uživatele příjemný vzhled a jsou snadno pochopitelné. Na stránkách zkoumáme: • vlastní stránky vytvořené technologií html • formuláře • vyhledávací nástroje Tabulka 5-7: Zaměření otázek v kategorii Použitelnost Zaměření otázek v kategorii Použitelnost Číslo otázky 21. – 22. 23. 24. – 25. 26. 27. – 29. 30. – 33. 34. – 39. 40.

Zaměření otázky Domovská stránka, délka stránky Tématicky zaměřené okruhy Navigace Mapa serveru Barva písma Formuláře Vyhledávání Aktualizace stránek

36

Tabulka 5-8: Dosažené skóre v kategorii Použitelnost Dosažené skóre v kategorii Použitelnost Pořadí Město Stát Skóre 1. Praha Česká republika 15,00 2. Detroit Michigan 10,00 3. Providence Rhode Island 8,13 4. Omaha Nebraska 5,63

Závěr Praha měla stránky s jednoznačně nejlepší použitelností. Pouze stránky Prahy a Detroitu obsahovaly tématicky zaměřené okruhy, jenž byly u obou těchto měst stejné – Občan (Residents), Podnikatel (Business) a Turista (Visitors). Ze všech měst nabízela Praha nejpřehlednější design a nejintuitivnější navigaci. Nejlepší mapu serveru nabízel Detroit, naopak Omaha neměla žádnou. Praha také nabízí nejpropracovanější systém vyhledávání na serveru – umožňuje použití booleovských operátorů a omezení vyhledávání jen na určité sekce portálu.

5.5.3

Obsah

Obsah je kritická komponenta každé webové stránky. Nezáleží na tom, na jaké technologické úrovni je stránka udělána, pokud není aktuální obsah, je obtížné se na stránce orientovat nebo nejsou poskytované informace správné, pak stránka nesplňuje svůj účel. Při zkoumání obsahu webových stránek jsme se zabývali pěti klíčovými oblastmi: • kontaktními informacemi • veřejnými dokumenty • přístupností pro zdravotně handicapované občany • multimediálním obsahem • časově citlivými informacemi Tabulka 5-9: Zaměření otázek v kategorii Obsah Zaměření otázek v kategorii Obsah Číslo otázky 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. – 50. 51. 52. 53. – 54. 55. 56.

Zaměření otázky Informace o umístění kanceláří Seznam externích odkazů Kontaktní informace Zápisy z veřejných schůzí Městské vyhlášky a nařízení Městské stanovy a politické priority Programová prohlášení Informace o rozpočtu Dokumenty, zprávy nebo knihy (publikace) GIS Krizové řízení nebo varovný mechanismus Přístupnost pro postižené Bezdrátové technologie Přístup ve více než jednom jazyce 37

57. – 58. 59. 60.

Informace o lidských zdrojích Kalendář akcí Dokumenty ke stažení

Tabulka 5-10: Dosažené skóre v kategorii Obsah Dosažené skóre v kategorii Obsah Pořadí Město Stát Skóre 1. Praha Česká republika 12,00 2. Omaha Nebraska 9,20 3. Providence Rhode Island 8,40 4. Detroit Michigan 4,80

Závěr Město Praha nabízí nejpropracovanější systém získávání kontaktů na jednotlivá pracoviště či konkrétní úředníky, a to prostřednictvím online prohledávatelné databáze. Jako jediné také nabízelo archiv zápisů z jednání zastupitelstva. Praha, Omaha a Providence poskytovaly městské vyhlášky a nařízení skrze online prohledávatelnou databázi. Všechna města nabízela na stránkách informace o rozpočtu. Praha měla také nejlépe přizpůsobeny stránky pro handicapované spoluobčany. Jako jediná také využívala bezdrátové technologie, a to zasíláním textových zpráv na mobilní telefon.

5.5.4

Služby

Málo využívanou komponentou e-Governance je poskytování městských služeb online. Tato analýza se zabývala: • službami, které dovolují obyvatelům online komunikovat s městem • nástroji, které umožňují uživatelům objednávat se k vyřízení služeb poskytovaných městem online Tabulka 5-11: Zaměření otázek v kategorii Služby Zaměření otázek v kategorii Služby Číslo otázky 61. – 63. 64. 65. 66. – 67. 68. 69. 70. 71. 72. – 73. 74. 75. 76. 77. 78.

Zaměření otázky Platba veřejných (užitkových) služeb, daní, poplatků Žádosti o povolení Online sledovací systém Žádosti o licence Elektronické zadávání veřejných zakázek Ohodnocení majetku Prohledávatelné databáze Stížnosti Vývěska, týkající se občanských záležitostí FAQ Žádost o informace Přizpůsobení domovské stránky Přístup k soukromým informacím online Koupě lístků 38

79. 80.

Odpověď webmastera Oznamování porušení zákonů a předpisů Tabulka 5-12: Dosažené skóre v kategorii Služby Dosažené skóre v kategorii Služby Pořadí Město Stát Skóre 1. Praha Česká republika 12,54 2. Providence Rhode Island 6,78 3. Detroit Michigan 5,42 4. Omaha Nebraska 3,39

Závěr Praha spolu s Omahou měla nejhůře řešený systém plateb za služby zprostředkovávané městem. Praha měla nejlépe řešený systém elektronických podání a následné kontroly průběhu vyřizování žádostí. Všechna města nabízela možnost podat na úřad stížnost. Pouze Praha nabízí možnost přizpůsobit domovskou stránku portálu dle potřeb uživatele. Žádný ze zmíněných webů, kromě Prahy, neumožňoval přístup k soukromým informacím online – Praha nabízí přehled dopravních přestupků spáchaných na území hl. m. Prahy a počet obdržených trestných bodů.

5.5.5

Zapojení občanů

Nakonec hodnotíme nejméně využívanou oblast e-Governmentu – použití Internetu k zapojení občanů do demokratického procesu. Zapojení občanů do městské správy se jeví jako nejaktuálnější oblast při studování e-Governance. Internet je pohodlným prostředkem pro občany, díky němuž se mohou účastnit na správě města. Velmi málo městských úřadů nabízí možnosti pro využití tohoto potenciálu a zapojení veřejnosti do rozhodování. Tabulka 5-13: Zaměření otázek v kategorii Zapojení občanů Zaměření otázek v kategorii Zapojení občanů Číslo otázky 81. – 82. 83. – 85. 86. 87. – 89. 90. – 91. 92. – 93. 94. 95. – 96. 97. 98. – 100.

Zaměření otázky Komentáře nebo zpětná vazba Informační bulletin Online nástěnka nebo chat Online diskusní politické fórum Naplánovaná e-setkání k diskuzím Online průzkumy/hlasování Synchronní video Průzkum spokojenosti občanů Online rozhodování Výkonnostní měřítka, standardy, srovnávací testy

39

Tabulka 5-14: Dosažené skóre v kategorii Zapojení občanů Dosažené skóre v kategorii Zapojení občanů Pořadí Město Stát Skóre 1. Praha Česká republika 4,73 2. Omaha Nebraska 2,18 3. Providence Rhode Island 1,82 4. Detroit Michigan 0,73 Závěr Počet obdržených bodů všech měst byl ve srovnání s jinými kategoriemi velmi nízký. Praha spolu s Providence získala nejvíce bodů za šíření městských aktualit pomocí RSS či e-mailu. Nejhorší v tomto směru bylo Providence, k odběru informačního bulletinu se bylo možno přihlásit pomocí e-mailu. Zasílání však již nešlo zrušit a denně jsem byl zaplavován desítkami e-mailů. Žádné z měst na svých stránkách nenabízelo diskusní fóra, pouze Praha nabízela, v rámci aplikace Moje Praha, online ankety. Praha spolu s Omahou nabízely asynchronní videa z městských událostí.

5.5.6

Celkové skóre

Je vidět, že město Praha své stránky neustále zdokonaluje, v roce 2003 získala 43,84 bodů, o dva roky později 47,27, čímž se dostala na 14. místo na světě, a nyní obdržela 51,47 bodů.

Tabulka 5-15: Celkové dosažené skóre Celkové dosažené skóre Pořadí Město Stát 1. Praha Česká republika 2. Providence Rhode Island 3. Detroit Michigan 4. Omaha Nebraska

40

Skóre 51,47 32,32 25,75 25,20

6 Závěr Informační a komunikační technologie mají dnes klíčový význam pro komunikaci mezi občany a orgány veřejné správy. Jejich aktivní používání pro občana znamená možnost snadnějšího a rychlejšího nalezení požadovaných úředních informací, a při použití elektronických podání velkou úsporu času, který by jinak strávil na úřadě. Tímto nezískají jen občané, ale také úředníci, kteří pak mají více času na vlastní, snad i kvalitnější práci. Část mojí práce popisující obsah portálu Praha.eu, upozorňuje na nalezené chyby a navrhuje možná řešení vzniklých problémů. Tato část bude po svém dokončení předána Odboru informatiky Magistrátu hlavního města Prahy. V praktické části práce jsem provedl hodnocení čtyř měst dle metodiky používané v průzkumu Digital Governance in Municipalities Worldwide. Výsledky hodnocení obdržel ředitel průzkumu a zástupce ředitele E-Governance Institute Aroon Manoharan. Hodnocení pro Prahu bude použito při vyhodnocování dalšího ročníku průzkumu Digital Governance in Municipalities Worldwide 2007. Hodnocení pro tři americká města bude součástí průzkumu U. S. E-governance Survey 2008. Dále jsem vytvořil informační dvojjazyčnou webovou stránku týkající se průzkumu na adrese http://www.fi.muni.cz/~xhanac/index.html spolu s aplikací na hodnocení webových stránek, kterou lze nalézt na http://www.fi.muni.cz/~xhanac/test.php. Řešením této bakalářské práce jsem získal širší rozhled v oblasti e-Government a legislativy související s informačními a komunikačními technologiemi. Osobně bylo pro mě největším přínosem detailní pochopení problematiky hodnocení webových stránek orgánů veřejné správy. Získal jsem přehled o tom, jaké služby a na jaké úrovni města z různých koutů světě nabízejí svým občanům prostřednictvím webových stránek. Tvorba této práce byla pro mě cenná zkušenost a rozšířila mé znalosti v oblasti e-Governance. Této problematice bych se chtěl dále věnovat v mé diplomové práci.

41

Použitá literatura [1] JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Praha : Ottovo nakladatelství, 1999. 254 s. ISBN 807181-2949-3. [2] Český statistický úřad. Charakteristika hl. m. Prahy [online]. c2008 , 27.04.2006 [cit. 2008-0123]. Dostupný z WWW: . [3] Ministerstvo informatiky. E-Government [online]. [2003] [cit. 2008-01-13]. Dostupný z WWW: . [4] Wikipedia, the free encyclopedia. E-democracy [online]. Last modified on 5 May 2008 [cit. 2008-05-07]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: . [5] Wikipedia, the free encyclopedia. E-participation [online]. Last modified on 17 April 2008 [cit. 2008-04-20]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: . [6] Ministerstvo informatiky. Státní informační a komunikační politika : e-Česko 2006 [online]. [cit. 2008-02-11]. Dostupný z WWW: . [7] Národní vzdělávací fond. Analýza veřejné správy České republiky : Souhrnná zpráva [online]. Září 1998, poslední aktualizace 24.01.2000 [cit. 2008-02-20]. Dostupný z WWW: . [8] Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. [9] ŠENOLTOVÁ, Zuzana. Pojmy aneb ztraceni v ISVS? [online]. Praha : Advice.cz, [c2001]. 06.03.2006 [cit. 2007-12-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-6575. [10] ŠPINAR, David. Přístupnost webů státní správy - malý úvod před velkým testem [online]. 13.11.2003 [cit. 2008-01-13]. Dostupný z WWW: . [11] PETERKA, Jiří. Elektronické značky nastupují [online]. 1.9.2005 [cit. 2008-02-20]. Dostupný z WWW: . [12] Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. [13] Český statistický úřad. Průzkum obsahu webových stránek ve veřejné správě : Definice pojmů [online]. c2008, aktualizováno dne 26.11.2007 [cit. 2008-03-15]. Dostupný z WWW: . [14] Novela zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy [15] Zákon č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů

42

[16] Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů [17] Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím [18] Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích [19] Ministerstvo informatiky. Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti [online]. [2003] [cit. 2008-03-14]. Dostupný z WWW: . [20] Zákon č. 500/2004 Sb. [21] Komise evropských společenství. eEurope 2005 : Informační společnost pro všechny [online]. [2002] [cit. 2008-04-02]. Dostupný z WWW: . [22] Ministerstvo informatiky. i2010 : informační společnost pro růst a zaměstnanost [online]. [2005] [cit. 2008-03-06]. Dostupný z WWW: . [23] Ministerstvo informatiky. IDAbc [online]. [2004] [cit. 2007-11-14]. Dostupný z WWW: . [24] Ministerstvo vnitra. Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“ [online]. [2008] [cit. 2008-05-10]. Dostupný z WWW: . [25] Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze [26] Obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy [27] Wikipedia, the free encyclopedia. Internet Information Services [online]. Last modified on 1 May 2008 [cit. 2008-05-03]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: . [28] Wikipedia, the free encyclopedia. NET Framework [online]. Last modified on 5 May 2008 [cit. 2008-05-06]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: . [29] Wikipedie, otevřená encyklopedie. Windows Server 2003 [online]. Naposledy editována 08.04.2008 [cit. 2008-04-11]. Dostupný z WWW: . [30] PubliX : Popis technického řešení [online]. [cit. 2008-02-10]. Dostupný z WWW: . [31] SVATOŠ, Tomáš. Adobe noviny : Adobe LiveCycle Document Services [online]. c2004 [cit. 2008-02-17]. Dostupný z WWW: . [32] Realizace geografického informačního systému WebGIS Praha na MHMP [online]. 2005 [cit. 2008-03-03]. Dostupný z WWW: .

43

[33] Wikipedie, otevřená encyklopedie. RSS [online]. Naposledy editována 10.04.2008 [cit. 200804-12]. Dostupný z WWW: . [34] Wikipedie, otevřená encyklopedie. HTTPS [online]. Naposledy editována 14.04.2008 [cit. 2008-04-23]. Dostupný z WWW: . [35] DOČEKAL, Daniel. Jak funguje pražský evropský portál? [online]. 2006 [cit. 2008-01-19]. Dostupný z WWW: . [36] Sun Java System Portal Server : Features and Benefits [online]. c1994-2008 [cit. 2008-0413]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: . [37] JELÍNEK, Petr. Sun Java System Application Server Platform Edition 8.1 [online]. [cit. 200802-15]. Dostupný z WWW: . [38] Wikipedia, the free encyclopedia. Apache HTTP Server [online]. Last modified on 1 May 2008 [cit. 2008-05-02]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: . [39] Wikipedie, otevřená encyklopedie. Solaris (operační systém) [online]. Naposledy editována 09.04.2008 [cit. 2008-04-17]. Dostupný z WWW: . [40] Et netera : CMS jNetPublish (jNP) [online]. c2001-2008 [cit. 2008-04-02]. Dostupný z WWW: . [41] Wikipedia, the free encyclopedia. SWF [online]. Last modified on 1 May 2008 [cit. 2008-0504]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: . [42] Wikipedie, otevřená encyklopedie. Extensible Markup Language [online]. Naposledy editována 01.05.2008 [cit. 2008-05-02]. Dostupný z WWW: . [43] Wikipedia, the free encyclopedia. Web 2.0 [online]. Last modified on 6 May 2008 [cit. 200805-07]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: . [44] Wikipedie, otevřená encyklopedie. JavaScript [online]. Naposledy editována 30.04.2008 [cit. 2008-05-04]. Dostupný z WWW: . [45] Wikipedie, otevřená encyklopedie. HTTP cookie [online]. Naposledy editována 15.04.2008 [cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: . [46] SEYČEK, Ivan. Lidovky.cz : Praha.eu funguje a slouží uživatelům [online]. 2006 [cit. 200803-05]. Dostupný z WWW: . [47] Dobrý web : Automatický audit webu [online]. c2003-2008 [cit. 2008-01-11]. Dostupný z WWW: .

44

[48] ŠPINAR, David, et al. Přístupnost webových stránek orgánů státní správy. Brno : Auditorium, 2007. 105 s. Dostupný z WWW: . ISBN 978-80-903786-4-3. [49] Magistrát hlavního města Prahy. Opencard [online]. c2007 [cit. 2008-02-02]. Dostupný z WWW: . [50] HOLZER, Marc, KIM, Seang-Tae. Digital Governance in Municipalities Worldwide (2005) : A Longitudinal Assessment of Municipal Websites Throughout the World. United States of America : National Center for Public Productivity, c2006. 106 s. Dostupný z WWW: . ISBN 0942942 06 X. [51] HOLZER, Marc, KIM, Seang-Tae. Digital Governance in Municipalities Worldwide : An Assessment of Municipal Web Sites Throughout the World [online]. United States of America : National Center for Public Productivity, c2004. 96 s. Dostupný z WWW: . ISBN 0942942-03-5. [52] Portál hlavního města Prahy [online]. Dostupný z WWW: . [53] Informační server Magistrátu hlavního města Prahy [online]. Dostupný z WWW: . [54] Ing. Miroslav Váňa, odbor informatiky MHMP <[email protected]>. Žádost o poskytnutí informací. Tomáš Hanáček . 10.02.2008.

45

Přílohy A

Obsah přiloženého CD Přiložené CD obsahuje: • text této bakalářské práce ve formátu DOC a PDF • pro každé zde hodnocené město vyplněný e-Governance performance index v českém i anglickém jazyce • instrukce pro vyplnění průzkumu v českém a anglickém jazyce • mapu serveru portálu Praha.eu • prohlášení o ochraně soukromí portálu Praha.eu • zdrojové kódy vytvořené webové stránky a internetové aplikace

46

B Výsledky průzkumu Worldwide 2003, 2005

Digital

Governance

in

Municipalities

Kategorie Bezpečnost a soukromí

Obrázek B.1 : Nejlepších deset měst v kategorii Bezpečnost a soukromí (2003), Digital Governance in Municipalities Worldwide 2003 (4), str. 9

Obrázek B.2 Nejlepších deset měst v kategorii Bezpečnost a soukromí (2005), Digital Governance in Municipalities Worldwide 2005 (3), str. 10 47

Kategorie Použitelnost

Obrázek B.3: Nejlepších deset měst v kategorii Použitelnost (2003), Digital Governance in Municipalities Worldwide 2003 (4), str. 10

Obrázek B.4: Nejlepších deset měst v kategorii Použitelnost (2005), Digital Governance in Municipalities Worldwide 2005 (3), str. 10

48

Kategorie Obsah

Obrázek B.5: Nejlepších deset měst v kategorii Obsah (2003), Digital Governance in Municipalities Worldwide 2003 (4), str. 10

Obrázek B.6: Nejlepších deset měst v kategorii Obsah (2005), Digital Governance in Municipalities Worldwide 2005 (3), str. 10 49

Kategorie Služby

Obrázek B.7: Nejlepších deset měst v kategorii Obsah (2003), Digital Governance in Municipalities Worldwide 2003 (4), str. 10

Obrázek B.8: Nejlepších deset měst v kategorii Služby (2005), Digital Governance in Municipalities Worldwide 2005 (3), str. 10 50

Kategorie Zapojení občanů

Obrázek B.9: Nejlepších deset měst v kategorii Zapojení občanů (2003), Digital Governance in Municipalities Worldwide 2003 (4), str. 11

Obrázek B.10 : Nejlepších deset měst v kategorii Služby (2005), Digital Governance in Municipalities Worldwide 2005 (3), str.11 51

C

Popis obsahu portálu Praha.eu

V této příloze popisuji obsahovou stránku portálu ke dni 26. ledna 2008. Titulek stránky zní: „Portál hlavního města Prahy 2007“, i když už je konec ledna 2008, což vypovídá o ne příliš časté technické aktualizaci stránek. C.1 Tématický okruh Občan Okruh Občan je určen všem, kteří v Praze bydlí, pracují či žijí. Kromě všeobecných informací o Praze zde návštěvníci najdou podrobné seznamy a odkazy na další úřady a organizace, které souvisejí s bydlením a službami v hlavním městě, aktuální novinky a informace. Sekce by bylo vhodné uspořádat podle důležitosti, např. sekce Bydlení by byla před Extra, atd. Extra Nic neříkající název sekce, která má obsahovat tzv. „Extra materiály“. Chybí zde charakteristika sekce, tak jak je to běžné u většiny ostatních na portálu. Obsahuje podsekce Současná architektura, Pražské metamorfózy a Osmička na konci letopočtu. Bydlení Tato sekce přináší články na téma bytová výstavba, přehled lokalit, kde se právě staví, zákony, předpisy, vyhlášky a nařízení týkající se bydlení. Občan zde nalezne elektronické formuláře k vyřízení stavebního povolení, výměny obecního bytu, hlášení poruch a podobně. Ke stažení jsou k dispozici pdf dokumenty týkající se postupu deregulace nájemného a bytové výstavby. Externí odkazy směřují na bytový odbor MHMP a cenovou mapu stavebních pozemků v Praze. Objevují se zde i odkazy vůbec nesouvisející s bydlením – např. odkazy na banky, zastávkové jízdní řády, městkou polici a jiné. Spousta odkazů obsahuje popisky v anglickém jazyce. Bydlení obsahuje podsekce Bytová agenda, Výměny, Bytová výstavba a Stěhování. Služby V této sekci informuje portál o možnosti obhospodařovat smlouvu o dodávce plynu a odvozu komunálního odpadu. Údajně lze pomocí interaktivních formulářů nejen měnit údaje ve smlouvě, ale také udržovat přehled o účtu, uhrazených či teprve čekajících platbách. Žádné takové služby jsem zde ale nenalezl. Služby obsahují podsekce Elektřina, Voda, Plyn, Odpady a Ztráty a nálezy. V podsekci Elektřina najdeme pouze charakteristiku podsekce a odkazy na tři společnosti, u kterých je možné se přihlásit k odběru elektřiny. Stránka obsahuje nefunkční odkaz na obrázek (v Internet Exploreru). Pouze charakteristiku a odkazy na společnosti zajišťující služby nalezneme i v podsekcích Voda, Plyn a Odpady. V podsekci Odpady nesmyslně chybí funkce týkající se odpadů, které lze nalézt v aplikaci Moje Praha, jsou to Výpočet kapacity svozu a ceny poplatku za komunální odpad, Kontrola ceny směsného odpadu, Přehled sběrných nádob směsného odpadu a jejich umístění a další. Nejhůře řešená je podsekce Ztráty a nálezy. V charakteristice sekce nalezneme nefunkční odkaz na útulek pro opuštěná zvířata. Od většiny ostatních podsekcí se odlišuje také tím, že obsahuje další podúrovně a to podúroveň Ztráty a nálezy a Opuštěná a nalezená vozidla. Podúroveň Ztráty a nálezy často nefungovala (chyba při přebírání dat z aplikace, chyba čtení ze vzdáleného serveru, atd.), pokud fungovala, nalezl jsem zde odkaz na formulář „Dotaz na ztracenou věc“, tento formulář se bez upozornění otevírá v novém okně a je diametrálně odlišný od všech ostatních formulářů na portálu. Telefonické informační centrum Zde zjistíme informace o Telefonickém informačním centru Magistrátu hlavního města Prahy, tj. kontakt na centrum a jeho účel. 52

Karta opencard Tato sekce informuje o čipové kartě opencard, určené návštěvníkům a obyvatelům Prahy. Karta umožňuje bezhotovostní úhradu parkování, identifikaci v pobočkách Městské knihovny a přístup na tento portál.V přiložených souborech nalezneme aplikaci ke čtečce opencard ve formátu zip. Obsahuje podsekci Provozní podmínky. Podrobnější informace o kartě opencard budou k dispozici v samostatné kapitole. Úřady V této sekci nalezneme podsekce Magistrát HMP, Úřady městských částí, Neplatné doklady, Osobní údaje, Soudy, Katastrální úřad a Úřady práce. Některé články v této oblasti jsou bez jakéhokoli textu (např. Konečný návrh rozpočtu hl.m.Prahy na rok 2007), přiložené soubory jsou ve formátu doc místo výhodnějšího pdf a v některých článcích se opakují tytéž fotografie. O Magistrátu HMP se nedozvíme žádné informace, nepřečteme články ani na něj nenalezneme odkaz. Máme k dispozici pouze tři formuláře, týkající se veřejných shromáždění a žádosti o poskytnutí informace. Pouze formuláře máme k dispozici také u podkategorie Osobní údaje. Úřady městských části také nejsou dostatečně zpracovány. O některých se nedozvíme vůbec žádné informace (Praha 11, 16 a další), u jiných odkazy na weby městských částí a zdroje nejsou ve formě hypertextu (např. Praha 4 a další), či je rozhozená grafika stránky (Praha 6). V podsekci Neplatné doklady může občan zadat číslo občanského průkazu, či cestovního pasu a podle databáze Ministerstva vnitra ověřit, zda je doklad evidován jako neplatný. Podsekce Soudy nabízí odkaz na server českého soudnictví, ze kterého ale uživatel nepozná, že se jedná o odkaz na externí server, který se otevře v novém okně, dále zde najdeme dva formuláře. Katastrální úřad je po informační stránce zpracován dostatečně. Odkaz na podsekci Úřady práce nefunguje a prohlížeč vrací chybu http 404 Webová stránka nebyla nalezena. Sociální oblast Tato sekce přináší informace o organizacích, sdruženích a spolcích, které v Praze působí na poli sociálních služeb. Portál hlavního města Prahy zde chce především poradit lidem, kteří hledají odbornou pomoc, s využitím odkazů je nasměrovat na stránky, kde naleznou odpovědi na svoje otázky. Cílovou skupinou této sekce jsou nízkopříjmové rodiny, svobodné matky, senioři, zdravotně postižení spoluobčané, děti, lidé bez přístřeší, příslušníci menšin a další. Nalezneme zde podsekce Rodina, Lidé bez přístřeší, Závislosti, Senioři a Handicapovaní. Přiložené soubory jsou ve formátu pdf a doc, vzhledem k široké podpoře formátu pdf bych upřednostňoval pouze tento formát. Externí odkazy směřují na jednotlivé organizace a Portál veřejné správy. Doprava V sekci Doprava najdeme informace o společnostech zajišťujících dopravu na území města Prahy, online kamery, mapu radarů, formuláře pro taxislužbu, externí odkazy, přihlášku ke zkoušce odborné způsobilosti a další. Užitečná a dobře zpracovaná je služba vyhledání stanoviště taxislužby. Opět zde nalezneme některé články, které neobsahují žádný text (Sledování přestupků v Praze – Mapa radarů). Velmi špatně graficky je udělaná tabulka přehledu dopravních přestupů a postihů (nečitelnost, překrytí textu, atd.). Výhodné by bylo přímo na portál umístit vyhledávání spojení MHD. Sekce obsahuje podsekce Dopravní situace, Automobilová, MHD, Vlaková doprava, Autobusová doprava, Lodní doprava, Letecká doprava, Taxislužba a Vím jak řídím. Název poslední podsekce by měl znít Vím, jak řídím. Volný čas V této sekci je pro návštěvníky připraven přehled pozvánek na zajímavé akce, následně včetně zpráv o tom, jak tyto akce proběhly. Tato sekce obsahuje podkategorie Pražské ohňostroje 53

(obsahuje také dva nefungující soubory s videozáznamem ohňostroje), Kultura, Sport, Turistika, Na kolo, Relaxace, Pražská nej a Městská knihovna. Podsekce Turistika neobsahuje vůbec žádné informace. Na dobré úrovni je vyřešeno propojení portálu s Městskou knihovnou, přihlášení do knihovny a dotaz na vyhledání knihy lze zadat přímo na portálu. Náboženství V této sekci najde občan informace o náboženstvích, která se vyskytují na území Prahy spolu s odkazy na jejich webové stránky. Typickými náboženstvími v Praze jsou katolická církev, pravoslaví, judaismus a protestantství, Islám, Buddhismus a další. Tiskoviny o Praze V podsekci Listy hl.m.Prahy najde návštěvník pdf verze měsíčníku Listy hlavního města Prahy. V archivu jsou čísla od roku 2006. Kultura Tato sekce je úplně zbytečná, protože již je obsažena jako podsekce v sekci Volný čas. Přítomnost sekce Kultura jen potvrzuje redundanci informací na portálu a zhoršuje orientaci návštěvníka webu. Gayové a lesbičky Tato sekce slouží jak členům sexuálních menšin, tak i lidem, kteří se o sexuálních menšinách na území Prahy chtějí dozvědět více informací. Životní prostředí Návštěvník portálu zde najde informace týkající se pražské přírody a krajiny, která na jedné straně poskytuje životní prostor pro rostlinné a živočišné druhy a zároveň slouží k rekreačnímu využití obyvatel Prahy a jejich návštěvníků. Obsahuje podsekce Ovzduší, Kvalita vody, Odpady a Hluk. Podsekce Odpady je pouze rozšířením podsekce Odpady ze sekce Služby. Obsahuje odkazy na Finanční úřady a Pražskou správu sociálního zabezpečení, což mi připadá vzhledem k zaměření podsekce značně nelogické, pravděpodobně se nejedná o úmysl ale o chybu na stránce. Podsekce Ovzduší a Kvalita vody obsahují pouze holý text a podsekce Hluk neobsahuje žádné informace. Město Tato sekce poskytuje základní informace o minulosti, přítomnosti a budoucnosti hlavního města Prahy. Obsahuje podsekce Základní údaje o Praze, Členění Prahy, Územní plánování, Praha historická a Budoucnost. Pražan a EU Sekce popisuje možnosti sociálního, ekonomického a regionálního rozvoje hlavního města Prahy, které nabízí unijní strukturální fondy. Obsahuje podsekce Pražský dům, Fondy a prázdnou podsekci Realizované projekty. Zdravotnictví Portál si klade za cíl na tomto místě návštěvníka seznámit s infrastrukturou zajišťování zdravotní péče, ať je to již s jejími poskytovateli, zdravotnickými institucemi, hygienickými ústavy nebo lékárnami. Obsahuje podsekce Zdravotnická zařízení a Non-stop pomoc. Bezpečnost Návštěvník zde nalezne informace o záchranných, bezpečnostních a speciálních službách majících své sídlo na území města Prahy. Obsahuje podsekce Městská policie, Policie ČR, Hasiči, Kamerový systém, Hladina Vltavy a Krizové řízení. 54

C.2

Tématický okruh Podnikatel Okruh Podnikatel je určen nejen těm, kteří v hlavním městě podnikají, ale i jakýmkoliv dalším právnickým osobám, neziskovým organizacím a v neposlední řadě i zaměstnancům. Nalezneme zde články, předpisy, znění zákonů, rady podnikatelům a formuláře. Kromě toho máte k dispozici kompletní seznam všech finančních institucí na území Prahy, tedy od finančních úřadů až po banky, aktuální kurzovní lístek či celkový územní plán města včetně podrobných map. Podnikatelská část portálu se zatím omezuje především na poskytování informací. Záležitostí, které se přes portál dají vyřídit přímo není mnoho. Nápověda k okruhu Podnikatel říká, že taxikáři zde mohou pomocí formulářů zaregistrovat svá vozidla či žádat o osvědčení o složené zkoušce. Taková funkce v okruhu Podnikatel neexistuje. Nalezneme ji v tématickém okruhu Občan, i když by se samozřejmě hodila spíše sem.

Živnostenské podnikání Tyto stránky by měly pomoci při zřizování živnostenského listu i při dalším podnikání. Kromě praktických návodů a kontaktů na důležité instituce nabízí také přehled právních úprav, které se dotýkají živnostníků. Nechybí ani aktuální informace, upozornění na důležité změny v zákonech a připomínky závažných dat z pohledu živnostníka. Tato sekce obsahuje podsekce Vznik oprávnění, Další povinnosti, Povinnosti po vzniku, Živnostenské úřady, Správní poplatky a Právní předpisy. Zákony v podsekci Právní předpisy by bylo výhodnější uveřejňovat také ve formátu pdf. Podnikatel měsíce Portál zde postupně představuje úspěšné podnikatele a živnostníky působící na území města Prahy. Územní plánování Návštěvník zde najde informace o uzemním plánu, který určuje, kde a co bude v hlavním městě ještě postaveno a zastavěno, říká rovněž, v kterých lokalitách je vyhlášena stavební uzávěra, popřípadě, které místo je vyhrazeno pro budoucí stavby veřejného zájmu. Podsekce jsou Formuláře (po kliknutí jsem nepříjemně přesměrování do tématického okruhu Občan) a Centrum informací. Reklamní plochy Tato sekce informuje o podmínkách, které musí být splněny, pokud chce někdo umístit zdarma reklamu na určitá místa v Praze, například do prosklených ploch u zastávek MHD. Dále zde najdeme informace o možnosti placené reklamy na území Prahy. Daně, poplatky, peníze Název této sekce zní sice slibně, ale o žádné velké usnadnění plateb magistrátu nejde. Nalezneme zde především informace o všem, co se týká daní. Daňový kalendář slouží k orientaci, do kdy je nutno kterou daň zaplatit, podnikatel zde nalezne rovněž informace o číslech účtů jednotlivých pražských finančních úřadů. Je zde také několik formulářů, které umožňují podat přihlášku k místnímu lázeňskému a rekreačnímu poplatku, ohlásit plánované užívání veřejného prostranství a další. Vzhledem k tomu že portál má doménu končící eu, tak by zde někteří podnikatelé mohli čekat nějaký evropský „přesah“, ztělesněný třeba informacemi o evropské iniciativě k podpoře podnikání. Podsekce jsou Finanční instituce, Kurzy měn, Vývoj kurzu, Místní lázeňský a rekreační poplatek, Ohlášení užívání veřejného prostranství, Přihláška k registraci a Místní poplatek ubytování. 55

Poslední čtyři podsekce by bylo vhodné sdružit do jedné s názvem Formuláře. Zlepšilo by to navigační strukturu webu, jednotlivé položky by mohli mít celé názvy a ne např. nic neříkající Přihláška k registraci. Evidence neplatných dokladů Totožná sekce jako podsekce Neplatné doklady v sekci Úřady v tématickém okruhu Občan. C.3

Tématický okruh Turista Okruh Turista obsahuje především informace o kulturním a společenském životě v Praze, ale také povídání o historii, architektuře a umění v hlavním městě. Pro turisty je důležitý je i externí odkaz na Pražskou informační službu, kde lze nalézt popisy všech památek a jejich umístění ve městě. Kurzy měn Turista zde nalezne aktuální kurzovní lístek podle ČNB. Tato funkce je totožná s funkcí v tématickém okruhu Podnikatel v sekci Daně, poplatky, peníze. Praha historická Tato sekce je totožná s podsekcí Praha historická v sekci Město v tématickém okruhu Občan. Obsahuje podsekce Archeologie, Keltské období, Gotika, Husiti, Renesance, Třicetiletá válka, Průmyslová revoluce, Secese a První republika. Kultura Narozdíl od sekce Kultura v okruhu Občan zde najdeme pouze články o nejdůležitějším kulturním dění v Praze, které by mohlo zajímat turisty. Památky V této sekci najdeme články týkající se pražských památek a odkazy na několik externích serverů zabývajících se pražskými památkami. Nesmyslně je zde umístěn odkaz na Školský portál Hlavního města Prahy. Karlův most Sekce obsahuje informace o Karlově mostu v Praze, především jeho historii, zajímavosti, fotogalerii a informace o jeho rekonstrukci. Tato sekce by měla logicky být spíše zařazena pod sekci Památky. Obsahuje podsekce Výročí 650. let, Historie, Zajímavosti, Most v obrazech a Rekonstrukce. Nesmyslné jsou odkazy na jízdní řády, hasičský záchranný zbor a spousta dalších i s anglickými názvy v podsekci Most v obrazech. Ubytování V této sekci nalezneme tabulku s odkazy na několik webů, které shromažďují informace nejen o pražských ubytovacích službách. Restaurace V této sekci nalezneme tabulku s odkazy na weby obsahujícími databáze pražských restaurací a barů. Informace a kontakty Chybí zde jakákoliv charakteristika sekce, obsahuje pouze tři články a odkazy nejsou uspořádány podle důležitosti. Nyní je např. odkaz na Městskou policii až za informacemi o Praze z Českého statistického úřadu. 56

Mapy Nalezneme zde tabulku s odkazy na obyčejnou mapu města s dopravními trasami, mapu s vyhledávači tras, mapu centra s ubytovacími kapacitami, památkami, restauracemi nebo kulturními zařízeními, mapu pražských cyklostezek, cenovou mapa, povodňovou mapu, fotografické mapy a další. Chybám se portál nevyhul ani zde. Dozvíme se zde například, že Cenová mapa ukazuje vedení jednotlivých cyklotras na území Prahy. Doprava Totožné se sekcí Doprava v okruhu Občan. Praha očima cizince Názory a postřehy Jona Whitcrafta, který se narodil v Nairobi, vyrostl v Severním Irsku a Walesu, žil a pracoval na mnoha místech, nyní právě v Praze. Náboženství Totožná sekce jako v okruhu Občan. Praha pro handicapované Informace o unikátním souboru čtrnácti map Prahy pro nevidomé, který vzniká za podpory hlavního města Prahy, Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana a Sjednocené organizace pro nevidomé a slabozraké. Autorka souboru je ing. Radka Fuxová. Volný čas Totožná sekce jako v okruhu Občan. Ztráty a nálezy. Totožné s podsekcí Ztráty a nálezy v sekci Služby v okruhu Občan.

57