NEWSLETTER—ALMA-DC
ISSUE 2
Erwachsenenbildung für marginalisierte und benachteiligte Bürgerinnen. 510658-LLP-1-2010-1-GR-GRUNDTVIG-GMP
Multilaterálny podprogram Grundtvig v rámci Programu celoživotného vzdelávania
‘A path to social integration’
ALMA-DC 2nd transnational meeting Druhý mezinárodní setkání v rámci multilaterálního projektu ALMA-DC organizovaného pod záštitou programu Grundtvig se konal 15. – 18. července 2011. Zúčastnilo se všech sedm partnerských zemí a veškeré aktivity byly realizovány dle avizovaného programu. Partneři zjišťovali, jaký je současný stav vývoje projektu a poté stanovili nové cíle pro měsíce nadcházejícího období, které předchází třetímu mezinárodnímu setkání.
www.alma-dc.eu
VÝTAŽEK Z ŘECKÉHO NÁRODNÍHO REPORTU ZPRACOVANÉHO SPOLEČNOSTÍ EPICENTRE S.A. Prieskum bol uskutočnePrůzkum byl proveden na ostrově Syros, který patří k souostroví Kyklady v Egejském moři v Řecku, a to v období od 1. února do 25. dubna 2011 společností EPICENTRE S.A. Dle výsledků průzkumu, kterého se zúčastnilo 30 místních i regionálních firem a 50 žen z Albánie žijících v Řecku, zde existuje obrovský nesoulad mezi vzdělávacími po-
třebami, které nárokují firmy vůči personálu, a skutečnými kompetencemi imigrantů. Vzdělávání ve firmách Opravdu malé procento podniků (17%) svým zaměstnancům nabízí oficiální vzdělávání, zatímco významných 83% uvádí, že na vzdělání, které nabízí, navazuje učení v praxi; noví a nezkušení zaměstnanci, kteří do společnosti přicházejí, pracují po určitou
dobu pod dozorem zkušenějších a teprve poté jim je dána plná zodpovědnost na pozici, kterou vykonávají. Tento proces je běžnou praxí u sekundárních pozic v továrnách a hotelech. Podniky, které školení nabízejí svému personálu, se tímto účastní národních vzdělávacích aktivit, které organizují místní odborné školící instituce. Vzdělávací programy trvají od 20 do 50 1
NEWSLETTER—ALMA-DC From page 1—’Extract from the Greek National Report hodin a jsou financovány z národních či regionálních fondů. Účastníci školení navštěvují tyto semináře mimo pracovní hodiny a nejčastěji o víkendech. Příjemce vzdělávání za svou účast dostává zaplaceno, pokud absolvuje nejméně 90% celkového počtu hodin, a je oceněn certifikátem o dokončení semináře poté, co úspěšně složí závěrečné zkoušky. Hlavním důvodem pro nabídku vzdělávání zaměstnancům je především využití možností, které nabízí místní a regionální trh práce, tedy financování či spolufinancování vzdělávacích seminářů. Stejně významným důvodem je rozvíjení a rozšiřování kompetencí a dovedností zaměstnanců. Reakce na politiku firmy, která spočívá v pomoci zaměstnancům zlepšovat své pracovní profily, je další příčinou pro rozhodnutí firem vzdělávat své zaměstnance. Avšak základním důvodem, který byl odhalen během rozhovorů se zástupci firem, je současný tlak poptávky na trhu práce, který je daleko intenzivnější, než býval. Firmy si uvědomují, že nesmí zaostávat za rapidními změnami, obzvláště v sektoru produkce (nové vybavení) a ve službách (nové politiky a postupy). Metodologie používaná při vzdělávacích aktivitách obsahuje často přednášky, použití počítače či kombinace různých metod (průřezová metodologie), vše podpořeno pracovní praxí, která je považována za nejdůležitější část školení. Online metodologie se při vzdělávání nepoužívá. Celkem 196 zaměstnanců, především největších firem, které se průzkumu zúčastnily, navštěvovalo vzdělávací semináře. Podíl mužů je téměř dvojnásobný, než podíl žen. Mezi účastníky vzdělávacích akcí nebyl ani jeden imigrant, a to 2
z důvodu velice nízké úrovně znalosti řečtiny k tomu, aby mohli kurz navštěvovat. NÁBOR ŽEN MIGRANTEK (RECRUITMENT OF MIGRANT WOMEN) 22% firem uvádí, že by ženy migrantky zaměstnalo, zatímco alarmujících 78% podniků se k této otázce vyjádřilo jasně negativně. První skupina firem odpovídá, že migrantky mající požadované kompetence mohou být ve skupině jejich potencionálních zaměstnanců, zatímco druhá skupina firem uvádí, že o této možnosti neuvažuje z toho důvodu, že imigranti postrádají mnoho kompetencí a investování času i peněz do jejich vzdělávání by bylo pro firmu kontraproduktivní. Zároveň ale dodávají, že pokud by migranti požadované kompetence měli, firma by neměla důvod je odmítat. ZKUŠENOSTI/KOMPETENCE a) Jazykové dovednosti Dotazovaní migranti uvádí, že dostatečně nerozumí řeckému jazyku, což představuje mnoho překážek při hledání zaměstnání. Schopnost rozumět a mluvit řecky je na velmi nízké úrovni, na úrovni „přežití“. Migrantky si nejsou schopni přečíst noviny, tudíž nemají přístup k informacím, které poskytují místní komunity a nemohou se tedy účastnit vzdělávacích seminářů. Situace je ale jiná u migrantek, které žijí v Řecku již delší dobu; ty jsou schopny komunikovat a rozumět mnohem složitějším obsahům, ačkoliv se psaním problémy stále mají. V pracovním prostředí komunikují na nízké úrovni řečtiny, zatímco kdykoliv jsou se svými příbuznými či kolegy ze země svého původu, hovoří rodným jazykem. b) Jazykové vzdělávání
Pouhých 21% oslovených imigrantů se zúčastnilo vzdělávání zaměřeného na řecký jazyk, zatímco významné procento (49%) se žádného školení nezúčastnilo z důvodu chybějících dokumentů z Imigračního úřadu (nelegální vstup) a dalších 30% kvůli neschopnosti číst oznámení o pořádaných akcích v místních novinách (jazyková bariéra). c) Počítačové kompetence 11% migrantek počítač užívá (ovládá Word) a 39% ovládá práci s PC, ale jelikož pracují celý den, pro tuto činnost nemají čas. 25% pracovat s počítačem neumí. 12% komunikuje se svými rodinnými příslušníky v zahraničí (Skype, přístup na internet, Facebook) a 13% se naučilo používat počítač od svých dětí, které studují na řecké škole (Word, přístup na internet). Co se týče dalších technologických pokroků, pro komunikaci jsou používány mobilní telefony, ale žádná jiná zařízení. Na otázku, zda byly někdy proškoleny v ICT zařízení, všechny uvedly, že ne. Projevily však ochotu se takto zaměřeného vzdělávání účastnit, pokud by na to měly nárok. d) Odborné vzdělávání Při hledání příležitostí odborného vzdělávání a jeho financování se migrantky mnohem častěji obracejí na své přátelé (30%) a méně pak na úřady práce (23%). Oslovují také vzdělávací organizace (31%) a charity (13%), ale vůbec nevyhledávají rady konzultantů či vládních oddělení, tedy zdroje, které by jim mohly poskytnout spolehlivé informace a rady ohledně procedury účasti ve vzdělávání. Malé procento migrantek, které se průzkumu účastnily, navštívilo odborné vzdělávání. Pouze 6 z nich navštěvovalo krátký 20 hodinové
NEWSLETTER—ALMA-DC
školení v oblasti hotelových služeb a 7 dotázaných 300 hodinové školení řečtiny. Školení bylo organizováno odbornými vzdělávacími
organizacemi. e) Budoucí vzdělávání Migrantky vyjádřily svůj obrovský zájem o jazykové vzdělává-
ní a základy počítačových znalostí (87%), zatímco pouhých 13%...........................
ALMA-DC: VÝŇATEK Z ČESKÉHO NÁRODNÍHO REPORTU ZPRACOVANÉHO SPOLEČNOSTÍ ATHENA - Průzkum proběhl v Ostravě v České republice. V období od 1. února do 31. března byly zástupcům malých a středních podniků a ženám romského etnika rozdány dotazníky. Zpátky se vrátilo 50 dotazníků vyplněných Romkami a 30 zástupci podniků. Analýza je založena na zpětné vazbě, která reflektuje nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Nejzajímavější a nejdůležitější závěry, které byly zjištěny v České republice, jsou následující: - Zaměstnanost romského etnika je velice nízká. - Budoucí pracovní příležitosti budou nejčastěji v oblasti produkce (30%) a administrativy (25%). Je nepravděpodobné, že administrativní pozice budou nabízeny cílové skupině projektu. Důvodem je vysokoškolské vzdělání, které
je na tyto pozice požadováno, ale u cílové skupiny není ani zdaleka běžné. Nicméně, zástupci cílové skupiny mají šance být zaměstnáni v sektoru produkce, kde nejsou vysoké požadavky na vzdělání. - Podle odpovědí cílové skupiny se zdá, že zájem o školení, vzdělání či jinou formu rozvoje je minimální. - Ačkoliv minorita hovoří plynně národním jazykem země, její integrace do většinové společnosti se zdá být velmi nepravděpodobná. Zástupkyně cílové skupiny nevědí, zda v jejich okoli existují nějaká místa, kde by byla integrace možná, a také nenavštěvují veřejná místa ani žádné kluby, apod. (80%). - Rozdíl mezi názory zástupců firem a cílové skupiny je zřetelný u hodnocení důležitosti požadovaných kompe-
tencí a zkušeností. Zatímco pro zástupce firem je většina vlastností velmi důležitá, cílová skupina je hodnotí pouze jako důležité. - Jak zástupci firem, tak cílové skupiny si myslí, že největší bariérou pro vstup na trh práce je dosažené vzdělání a kvalifikace. - I přesto, že 60% oslovených podniků organizuje školení svých zaměstnanců, účast cílové skupiny projektu je minimální; pouze 60% zaměstnavatelů je ochotno cílovou skupinu zaměstnat. Zbylé procento zaměstnavatelů se shoduje na tom, že zásadní překážka pro zaměstnání cílové skupiny je chybějící kvalifikace. Tento fakt potvrdily samy ženy u otázek na dosažené vzdělání či zkušeností s ICT.
3
NEWSLETTER—ALMA-DC ALMA-DC: VÝŇATEK Z RUMUNSKÉHO NÁRODNÍHO REPORTU ZPRACOVANÉHO SPOLEČNOSTÍ GIE Společnost Group for European Integration (GIE) provedla průzkum v kraji Agres v Rumunsku. Během období únor – březen 2011 GIE rozdalo 53 dotazníků firmám, z nichž 30 vyplněných získalo zpět, a 78 dotazníků Romkám, ze kterých se vrátilo 50 vyplněných. Nejdůležitější a reprezentativní výsledky výzkumu jsou následující:
Project ALMA – DC
Co se týče počtu romských žen zaměstnaných ve firmách, zástupci zaměstnavatelů buďto uvedli nulu anebo se rozhodli na tuto otázku neodpovědět. Na otázku zaměřenou na počet romských žen účastnících se vzdělávacích aktivit ve firmách odpovědělo pouze pár podniků (odpověď byla, že žádná Romka se neúčastnila školení), zatímco většina firem upřednostnila neodpovědět. Téměř 2/3 zaměstnanců účastnících se školících aktivitách jsou ženy (69,7%). Překážky bránící Romkám na trh práce jsou následující: - Nedostatečné dosažené vzdělání/kvalifikace – 100% - Nedostatečné jazykové znalosti – 50% - Nedostatečné IT dovednosti – 36% - Nedostatek mezikulturních dovedností – 36% Tyto výsledky ukazují, že pro zaměstnavatele jsou nejdůležitějšími faktory dosažené vzdělání a profesní kvalifikace. Přibližně 80% firem uvedlo, že by souhlasilo se zaměstnáním Romek, ale pouhých 20% tak učinilo. Je tedy otázkou, zda firmy odpovídají pravdivě. Výsledky také potvrzují stále existující jistý způsob uvažování v souvislosti se zaměstnáváním Romů. 4
Většina dotázaných Romek uvedla, že má základní (27%) a středoškolské vzdělání (+38%), zatímco pouhých 14% respondentek vystudovalo vysokou školu. Dvě třetiny dotázaných jsou nezaměstnané (66%). Ty, které práci mají, jsou zaměstnány v automobilovém průmyslu, obecních radnicích, školkách či neziskových organizacích (v neziskových organizacích a soukromých firmách nejčastěji). Další důkaz potvrzující potřebu poradenství a školení Romek pro jejich integraci je ten, že 72 % dotázaných žen v Rumunsku nikdy nežádalo o pracovní místo a 86% žen nezná obecná pravidla žádosti o zaměstnání.
NEWSLETTER—ALMA-DC ALMA-DC: VÝŇATEK ZE ŠPANĚLSKÉHO NÁRODNÍHO REPORTU ZPRACOVANÉHO SPOLEČNOSTÍ INVESLAN - V rámci projektu ALMA-DC byl v období leden až duben 2011 proveden průzkum, jehož cílem bylo určit potřeby jak firem, tak migrantek z Latinské Ameriky v souvislosti s trhem práce. Výzkum zkoumal různá témata, přičemž všechna se týkala zaměstnanosti; např. vyhlídky firem na nové pracovní pozice, pro trh práce relevantní zkušenosti a kompetence, potřeby školení žen migrantek a jejich možnosti na trhu práce. - Zde jsou k nahlédnutí nejzásadnější závěry zjištěné ve Španělsku. - V příštím roce firmy předpokládají, že vytvoří více pracovních příležitostí v oblasti produkce. Na tyto pozice nebudou požadovány vysoce ani středně kvalifikovaní pracovníci, a proto nedostatek profesních zkušeností nebude překážkou k jejich získání. Firmy jsou zvyklé organizovat pro své zaměstnance školení, i když migrantky tvoří pouhých 5% ze zúčastněných. - Co se týče náboru žen migrantek, neexistuje žádný rozdíl mezi zaměstnáním právě migrantek a žen se španělskou národností. Pokud mají zkušenosti a plní požadavky stanovené na pracovní pozici, obě skupiny mají stejné příležitosti k jejímu získání. - Nicméně, zástupci firem uznávají, že existují určité bariéry, které brání pracovní integraci. Mezi tyto patří například nedostatečná kvalifikace a sociálně-kulturní dovednosti.
- V současné době je míra nezaměstnanosti migrantů nižší než míra nezaměstnanosti pro celé Španělsko. I přesto, že nyní migranti pracují na kvalifikovanějších pozicích, nikdy nepracují v oboru své původní kvalifikace. - Obecně vzato, migrantky mají vysokou kvalifikaci v oblasti ICT zařízení. Používají tato zařízení jak pro pracovní i osobní účely a kromě osobního počítače užívají další přístroje založené na ICT technologiích jako mobilní telefony, chytré telefony, iPhony, atd. - Pro zástupce firem i migrantek jsou nejzásadnějšími dovednostmi nutnými pro integraci na trh práce kompetence jako řešení problémů, práce ve skupině, profesní zkušenosti, certifikace, ICT a jazykové zkušenosti. Pohlaví, věk a osobnost jsou dle odpovědí v této oblasti nepodstatné. - I přesto, že dotázané již někdy o práci ve Španělsku žádaly, 20% z nich nezná pravidla, která tuto oblast upravují. Jsou tedy zvyklé navštěvovat úřady práce, kde o zaměstnání žádají. - Jak zaměstnavatelé, tak migrantky se shodují, že překážkami, které mohou omezit zaměstnatelnost cílové skupiny, jsou především následující: - Nedostatečné vzdělání - Nedostatečná jazyková znalost - Nedostatek IT zkušeností - Nedostatečná mezikulturní zkušenost
5
NEWSLETTER—ALMA-DC ALMA-DC: VÝŇATEK ZE SLOVENSKÉHO NÁRODNÍHO REPORTU ZPRACOVANÉHO SPOLEČNOSTÍ CEDA
Project ALMA – DC
Průzkum na Slovensku byl realizován společností CEDA z Nitry. V průběhu období březen – duben 2011 obdrželi 30 firmami vyplněných dotazníků a 15 dotazníků od Romek. Nejdůležitější závěry průzkumu jsou následující: Nezaměstnanost Romek je velice vysoká. Romky jsou neúměrně zaměstnávány na nízko-kvalifikovaných pozicích v neformálním sektoru. Většina oslovených slovenských firem je ochotna zaměstnávat ženy Romky, ale někteří zaujaly negativní přístup k zaměstnávání Romek. Tito také zdůraznili, že Romové jako zaměstnanci jsou nespolehliví a postrádají etiku, disciplínu a motivaci. Většina zástupkyň cílové skupiny uvádí, že čelí problémům v přístupu na trh práce. Největšími problémy, se kterými se Romky potýkají, je nízké vzdělání a úroveň kvalifikace, zkušeností a etnická diskriminace.
6
Spousta Romek nespojují problémy se svým zaměstnáváním s nedostatečným formálním vzděláváním a zkušenostmi. Navzdory tomu, že si je cílová skupina vědoma nízké úrovně svých zkušeností, spousta z nich zřejmě neuznává význam vzdělání a praxe jako takový, který by zlepšil jejich vyhlídky k zaměstnanosti. Respondenti považují za nejdůležitější faktory pro vstup na trh práce úroveň vzdělání, profesní zkušenosti, IT dovednosti a znalosti trhu práce a jazykové znalosti. Nicméně, několik účastníků průzkumu také uvádí, že velmi důležité je také pohlaví a věk.
NEWSLETTER—ALMA-DC ALMA-DC: VÝŇATEK Z ITALSKÉHO NÁRODNÍHO REPORTU ZPRACOVANÉHO SPOLEČNOSTÍ Staff Consult srl Dotazníkový průzkum byl realizován společností STAFF CONSULT v Itálii. V období únor-duben 2011 obdrželi 30 dotazníků od zástupců malých a středních podniků a 50 dotazníků od migrantek. Nejpodstatnější závěry jsou následující: - Firmy budou nabízet pracovní pozice ze 40% ve výrobě, z 15% v oblasti administrativy, z 20% v marketingu a z 25% v managementu. - 50% společností požaduje 1-3 leté zkušenosti, 40% firem 3-5 leté a 10% zkušenosti kratší než 1 rok. 40% podniků vyžaduje schopnost pracovat v týmu, 20% schopnost řešit problémy, 20% schopnosti ve zpracovávání a 20% v komunikaci. - 50% dotazovaných společností zaměstnává migrantky již po dobu 3 – 5 let, zatímco v 95% případech by firmy byly ochotny zaměstnat migranty, ale ženy pouze z 5%. - Firmy si jsou však velmi dobře vědomi toho, že existují bariéry, které brání této skupině osob integraci na trhu práce. Těmi jsou nízká kvalifikace a sociálně-kulturní znalosti. - Problémy, které brání v zaměstnání migrantek, identifikovali zaměstnavatele takto: 50% jazykové znalosti, 40% nedostatečná kvalifikace a zkušenosti, 7% nedostatek znalostí v oblasti IT a pouhé 3% mezikulturní nedostatky. - Profesní zkušenost je velice důležitým prvkem pro 70% firem, pro 25% pouze důležitá a pro 5% nepodstatná. - Počítačové dovednosti jsou velmi důležité pro 15% společností a pouze důležité pro 85% zaměstnavatelů. Znovu: - Bylo zjištěno, že 36% dotazovaných má technické vzdělání, 20% základní školu a 24% navštěvovalo střední školu a 20% vysokou školu.
- 58% z dotazovaných je zaměstnáno, 42% nemá stálou práci, ale pracuje nepravidelně. - Znalost italštiny je obvykle dostatečná. V podstatě, 47% tvrdí, že rozumí všemu, co ostatní říkají; 39% uvádí, že rozumí ostatním, ale s obtížemi, a 14% rozumí s velkými problémy. - 30% respondentů nemá žádné zkušenosti s užíváním počítače; 60% má základní zkušenosti a pouhých 10% má střední znalosti v této oblasti.
7
NEWSLETTER—ALMA-DC ALMA-DC: VÝŇATEK Z NĚMECKÉHO NÁRODNÍHO REPORTU ZPRACOVANÉHO SPOLEČNOSTÍ IBS GmbH Průzkum byl realizován ve spolupráci s migranty z německého jižního Brandenburgu a firmami v celém Německu. Během období od 1. února do 31. května 2011 společnost IBS rozdala dotazníky migrantkám a firmám zaslala dotazník poštou nebo email s odkazem na dotazník online. Osloveno bylo 50 migrantek, z nichž 26 vyplnilo dotazník. Manažerů či manažerů lidských zdrojů bylo kontaktováno 50, z nichž 7 se průzkumu zúčastnilo. Závěry jsou založeny na statistických datech a zpětná vazba reflektuje současný nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce. Nejdůležitější a nejzajímavější závěry, které byly zjištěny v Německu, jsou následující: V roce 2004 byla míra nezaměstnanosti repatriantů bez vysokoškolského vzdělání přes 40% a s vysokoškolským titulem kolem 30%. 85% respondentů jsou nezaměstnaní. 4 z nich pracují na částečný úvazek a navštěvují rekvalifikační kurzy či studují. Budoucí pracovní příležitosti budou k dispozici v oblasti administrativy, obchodu, produkce a pro zkušené pracovníky také ve zdravotnictví. Jak firmy, tak zástupkyně cílové skupiny si myslí, že největší bariérou pro vstup na trh práce je nedostatečné dosažené vzdělání, kvalifikace a jazykové zkušenosti. Cílová skupina by ráda navštěvovala odborné rekvalifikační kurzy a školení, obzvláště v německém jazyce a IT dovednostech. Zhruba 50% respondentek nikdy nezažádalo o práci v Německu a neznají obecná pravidla pro žádost o zaměstnání. 47% cílové skupiny neví nic o německém
8
pracovním právu a zaměstnaneckých smlouvách, zatímco 43% tyto oblasti trochu zná, ale stále má nějaké otázky. Účast repatriantů v společenském životě v Německu je velmi vzácná.