AKTUALIZACE NÁVRHOVÉ ČÁSTI PROGRAMU ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
část: OZNÁMENÍ KONCEPCE DLE ZÁKONA Č. 100/2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
ZPRACOVATEL:
Konsorcium firem
GaREP, spol. s r. o. nám. 28. října č. 3, 602 00 Brno tel.: 545 242 846, fax: 545 211 053
Vysoké učení technické v Brně Antonínská 548/1, 601 90 Brno tel.: 541 141 111, fax.: 541 142 458
duben 2006
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje
A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI 1. Název organizace:
Jihomoravský kraj
2. IČ:
70888337
3. Sídlo:
Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno
4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele:
B. ÚDAJE O KONCEPCI 1. Název Program rozvoje Jihomoravského kraje
2. Obsahové zaměření (osnova) Aktualizace analytické části Programu rozvoje kraje (Profil kraje a SWOT analýza) nebyla pro tuto etapu prací zadána, neboť východiskem pro návrhovou část Programu bude nově provedená analýza vývoje a stavu hospodářského a sociálního rozvoje kraje a charakteristik jeho slabých a silných stránek rozvoje, která byla zpracovaná v rámci aktualizace těchto analytických částí (Profilu kraje a SWOT analýzy) pro dokument Strategie rozvoje. NÁVRHOVÁ ČÁST A – Podnikání, výzkum, inovace A.1 Rozvoj a podpora výzkumných a technologických center a inkubátorů A.2 Podpora spolupráce vysokých škol s komerční sférou A.3 Podpora nových podnikatelských aktivit, podpora drobného, malého a středního podnikání A.4 Podpora přílivu investic do regionu a revitalizace ploch brownfields A.5 Stabilizace a modernizace podniků agrobyznysu zaměřených na konkurenceschopné komodity s oporou v horizontální a vertikální integraci prvovýroby, zpracování a obchodu A.6 Podpora podnikatelských aktivit v cestovním ruchu B – Rozvoj venkova B.1 Podpora infrastruktury, služeb a aktivit pro rozvoj venkova B.2 Rozvoj polyfunkčního využívání krajiny C – Lidské zdroje a trh práce C.1 Podpora vzdělávání obyvatelstva a podpora rozvoje vzdělávacího systému C.2 Zlepšování podmínek pro zaměstnanost C.3 Podpora a rozvoj sítě zdravotnických a sociálních zařízení a zkvalitňování zdravotnických a sociálních služeb C.4 Podpora aktivit a infrastruktury v oblasti kultury, sportu a volného času, péče o přírodní a kulturní dědictví kraje C.5 Podpora bydlení D – Dostupnost a infrastruktura D.1 Podpora diferencovaného zajištění dopravní dostupnosti všech částí kraje D.2 Zkvalitnění dopravní sítě kraje jako součásti evropské dopravní sítě D.3 Podpora efektivního vodního hospodářství D.4 Podpora ostatní technické infrastruktury
Oznámení koncepce
1
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje E – Životní prostředí a přírodní zdroje E.1 Zlepšování kvality vod a přirozeného stavu vodních toků a ploch E.2 Posilování ekologické stability území a ochrana přírody E.3 Zmírňování dopadů lidské činnosti na životní prostředí E.4 Podpora energetických úspor a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie F –Integrovaný rozvoj území F.1 Rozvoj všestranné spolupráce subjektů na území kraje při uskutečňování přijatých rozvojových záměrů F.2 Rozvoj partnerství při řešení společných problémů s okolními regiony F.3 Rozvoj spolupráce různých subjektů na národní, mezinárodní a euroregionální úrovni F.4 Zvyšování kvality práce veřejné správy a zkvalitnění veřejných služeb F.5 Podpora koncepčního rozvoje území
ÚZEMNÍ A ODVĚTVOVÉ DISPARITY Hospodářství Lidské zdroje Trh práce a zaměstnanost Technická infrastruktura Zemědělství a venkov Socioekonomická syntéza Stupeň rozvoje obvodů pověřených obecních úřadů
FINANČNÍ PLÁN 3. Charakter Program rozvoje Jihomoravského kraje (dále PRK) je základním střednědobým programovým dokumentem k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje s důrazem na sociálně ekonomickou sféru. Konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a stanoví způsob financování a implementace. Východiskem pro tvorbu Programu rozvoje kraje je Strategie rozvoje kraje. Program rozvoje rozpracovává do větší podrobnosti vybrané oblasti návrhové části Strategie, v nichž se bude kraj přímo i nepřímo podílet na jejich realizaci. PRK tak nepřímo vychází i ze Strategie regionálního rozvoje ČR, Národního rozvojového plánu a zpracovávaného dokumentu ROP NUTS II Jihovýchod. Důležitou součástí dokumentu je dále nástin finančního plánu, jehož účelem je poskytnout představu o disponibilních zdrojích a o alokacích těchto zdrojů na realizaci jednotlivých priorit. Pro účinné a účelné zaměření opatření Programu rozvoje je třeba posoudit i územní a odvětvové disparity v rámci kraje a podle výsledků této analýzy zvolit příslušné nástroje k řešení situace ve vybraných územích.
4. Zdůvodnění potřeby pořízení PRK je aktualizován v zájmu lepšího zacílení na nově připravované prostředky a zásady jejich uplatnění v rámci nového období pro realizaci regionální politiky v České republice a jejich regionech. 5. Základní principy a postupy (etapy) řešení Hlavním smyslem procesu přípravy a projednávání aktualizace dokumentu Programu rozvoje Jihomoravského kraje je vytvoření předpokladů pro jeho zpracování na bázi širokého partnerství. Právě možnost zapojení řady partnerů – subjektů regionální politiky i široké veřejnosti – by měla přispět k přesnějšímu vymezení potřeb a zájmů jednotlivých subjektů na Oznámení koncepce
2
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje území Jihomoravského kraje a k vzájemnému a účelnému provázání všech získaných poznatků a výsledků pro záměr jejich využití. I. ETAPA V první etapě jsou připraveny k projednávání 2 základní části dokumentu Strategie rozvoje JMK: Ø návrh aktualizovaného Profilu kraje (ve struktuře tématicky zaměřených kapitol) Ø návrh SWOT analýzy (ve struktuře tématických okruhů, navržených dle výsledků strategické analýzy) II. ETAPA Ve druhé etapě jsou připraveny k projednávání další základní části dokumentu Strategie rozvoje JMK: Ø návrh strategické vize rozvoje kraje a globální cíl rozvoje regionu. Důležitým aspektem aktualizace bude provázanost na principy a cíle nových strategických dokumentů ČR a EU. Východiskem pro aktualizaci byla původní SRJMK z roku 1999 a zaměření strategických cílů nově aktualizovaných dokumentů v úrovni ČR (Strategie rozvoje ČR a Národní rozvojový plán) Ø návrh strategických cílů a hlavních směrů rozvoje JMK (dle výsledků z projednání Aktualizace Profilu kraje a SWOT analýzy a nově aktualizovaných dokumentů v úrovni ČR (Strategie rozvoje ČR a Národní rozvojový plán). III. ETAPA Ve třetí etapě jsou současně připravovány zbývající části dokumentu Strategie rozvoje JMK a základní části dokumentu Program rozvoje JMK – návrhová část. 6. Hlavní cíle Konkrétními cíli pro zpracovávání dokumentu Programu rozvoje JMK jsou: Ø využití nových východisek k zpřesnění hlavních cílů a směrů rozvoje kraje, Ø zpřehlednění současné široce rozvětvené struktury opatření Programu rozvoje, zúžení a lepší zacílení opatření programu Ø konfrontace nových poznatků o situaci v JMK a východisek pro nové programovací období EU 2007-2013, stanovených v nově připravovaných programových dokumentech pro celou ČR Ø aktualizace (revize) struktury budoucích rozvojových potřeb a jejich specifikace do opatření a aktivit pro území JMK Ø důležitým cílem je adekvátní nastavení finančního plánu a poznání absorpční kapacity dalších subjektů na území kraje, které se mohou efektivně zapojit do realizace vybraných budoucích rozvojových záměrů Cíle, kterých má být realizací PRK dosaženo – celkový globální cíl a dílčí specifické cíle za jednotlivé priority: Globální cíl rozvoje JMK Jihomoravský kraj bude ekonomicky silný a dynamicky se rozvíjející region při udržení kvalitního životního prostředí a krajiny. Hospodářským těžištěm budou aktivity založené na moderních technologiích. Průmysl bude produkovat výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Vzroste vzdělanostní úroveň obyvatelstva, zkvalitní se procesy vzdělávání a zlepší se možnosti uplatnění lidských zdrojů v občanské a profesní sféře. Zemědělství bude tvořit Oznámení koncepce
3
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje součást páteře integrovaného rozvoje ve venkovském prostoru. Cestovní ruch bude v turisticky atraktivních oblastech aktivně přispívat k rozvoji území. A – Podnikání, výzkum, inovace Podporovat podnikatelské, výzkumné a inovační aktivity a spolupráci při jejich realizaci jako faktor zvýšení ekonomické síly a dynamiky. B – Rozvoj venkova Přispět k udržitelnému rozvoji venkova v souladu s krajinou jako místa poskytujícího kvalitní podmínky pro život. C – Lidské zdroje a trh práce Rozvíjet lidský potenciál kraje a zlepšovat podmínky pro jeho uplatnění na trhu práce. D – Dostupnost a infrastruktura Vybudovat síť komunikací a zajistit dostupnost v území kraje podle jeho potřeb a zlepšit situaci v oblasti čištění vod a zajištění pitné vody. E – Životní prostředí a přírodní zdroje Zlepšit kvalitu životního prostředí a přistupovat k rozvoji území a řízení lidských aktivit z hlediska udržitelného rozvoje. F –Integrovaný rozvoj území Koncepčně přistupovat k řešení problémů a podporovat aktivní spolupráci a participaci na všech úrovních. 7. Přehled uvažovaných variant řešení Na základě opakovaných konzultací s pracovníky odborů Krajského úřadu Jihomoravského kraje byla vytvořena jediná výsledná varianta dokumentu.
8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Koncepce na národní úrovni: Ø Strategie regionálního rozvoje ČR Ø Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 Ø Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 Koncepce na krajské úrovni: Ø Strategie rozvoje JMK Ø Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání Ø Generel dopravy JMK Ø Koncepce EVVO Ø Koncepce odpadového hospodářství Ø Koncepce ochrany přírody Ø Koncepce rozvoje ovocnictví Ø Koncepce rozvoje vinařství Ø Koncepce TV a sportu Ø Koncepce zachování kulturních památek Ø Plán odpadového hospodářství Ø Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Oznámení koncepce
4
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø
Plánování v oblasti vod Program snižování emisí znečišťujících látek Situační analýza demografických trendů v JMK a směry jejich podpory Strategie rozvoje cestovního ruchu JMK Strategie rozvoje hospodářství Územní energetická koncepce Vyhodnocení situace zemědělství Zpráva o situaci v oblasti prevence kriminality
9. Předpokládaný termín dokončení 2.5.2006
10. Návrhové období 2006-2009
11. Způsob schvalování Dokument prošel veřejným připomínkovým řízením, bude schválen Zastupitelstvem JMK
C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Vymezení dotčeného území PRK je zpracováván pro celé území Jihomoravského kraje.
2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Realizací Programu rozvoje bude dotčen Jihomoravský kraj, obvody obcí s rozšířenou působností s příslušnými sídly pověřených obecních úřadů na území JMK a jejich příslušné obce.
3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území OVZDUŠÍ Podnebně patří Jihomoravský kraj z větší části k nejteplejším a nejsušším v ČR, zatímco západní a východní části kraje zasahují svými nejvyššími částmi do podnebí chladného a vlhkého. Střední část kraje přísluší k podnebí mírně teplému a mírně vlhkému/suchému. Ve znečištění ovzduší je po r. 1989 patrný dlouhodobý pozitivní trend snižování znečištění, který je dán především: - deindustrializací a restrukturalizací průmyslu, - přechodem ve vytápění na ušlechtilá paliva, především na zemní plyn, částečně i elektrickou energii, - růstem cen energií, který podporuje jejich úspornější využívání, nasazení lepších technologií. Tento trend je patrný i v posledním období.
Oznámení koncepce
5
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje VODA Oběh vody v rámci Jihomoravského kraje je výrazně ovlivněn lidskými zásahy – vodními díly, odběrem vody, zásahy do odtokového režimu, především: • • • • •
regulací koryt vodních toků, jejich napřimováním, změnou původního krajinného pokryvu ( odlesnění, rozorání, zástavba atd.), velkoplošnými melioracemi, růstem ztrát odběry vod a jejich výparem, růstem odběru vody a její přeměnou na vody odpadní.
V Jihomoravském kraji jsou významné zdroje podzemních vod, dolní tok Moravy a její niva jsou chráněném režimu CHOPAV – Kvartér řeky Moravy (chráněná oblast přirozené akumulace vod). Řeky Dyje a Morava jsou hraničními řekami (Rakousko, Slovensko) a jejich úpravy mají mezinárodní rozměr. Rozkolísanost srážek způsobuje narůstání kontrastu delších období sucha a silných lokálních/regionálních dešťů, které způsobují nejen povodně, ale i sesuvy. Proto je potřebné krizové řízení a zavedení krizových plánů, jež probíhá i na úrovni kraje. Stav vodní sítě a jejích ekosystémů i nivy vodních toků v Jihomoravský kraj vyžadují revitalizaci směrem k: • • • • • •
obnovení samočistící schopnosti vodních toků, přiblížení k přirozenému stavu koryt a břehů s břehovou vegetací, úpravám využívání niv snížením podílu orné půdy, ochraně zásob podzemních vod, protipovodňových opatření chránících sídla, dopravu a přizpůsobením využívání mezi sídly, sladit revitalizaci s horními částmi povodí v krajích Vysočina, Olomouckém a Zlínském.
PŮDA Úvalové části Jihomoravského kraje a podhůří Jihomoravských a Středomoravských Karpat mají půdy s nejvyšším produkčním potenciálem v ČR, ale jsou zároveň vystaveny silné antropogenní (člověkem způsobené) větrné erozi. Ta je většinou kombinovaná se zrychlenou antropogenní vodní erozí v malých povodích, kde se prosazuje hlavně na erodibilních plodinách, k nimž patří např. kukuřice a cukrovka. Podle údajů MŽP ČR je v celé republice potenciálně ohroženo přes 50 % půd vodní erozí, aktuální vodní erozí je postiženo 40 % orných půd, větrná eroze poškozuje téměř 10 % orných půd. V Jihomoravském kraji se projevuje celkově vysoký podíl orných půd. V období 2003-2004 (viz tab. 1) došlo v kraji k celkovému snížení rozlohy orné půdy i zemědělské půdy. Ke snížení rozlohy orné půdy došlo ve všech okresech kraje, k největší změně došlo v okrese Břeclav, naopak v okrese Brno-venkov se nejvíce zvýšila rozloha trvalých travních porostů. Významně se zvýšila rozloha vinic v okrese Břeclav, méně v okresech Hodonín a Znojmo. V rámci celého kraje došlo k nepatrnému nárůstu rozlohy lesních pozemků. Snižování rozlohy zemědělské půdy a změny v prostorovém uspořádání půdního pokryvu/půdního fondu je dopad neregulovaného, resp. špatně regulovaného prostorového růstu sídel, především měst, ale lokálně i malých sídel (urban sprawl, ribbon development). Spočívá to často v překotném růstu hypermarketů i produkčních ploch – průmyslových i smíšených zón na úrodných zemědělských půdách Dochází zde k nadměrné koncentraci automobilového provozu jak osobních, tak nákladních aut, narušení krajinného rázu. Oznámení koncepce
6
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A RELIÉF Díky pestrému geologickému složení a poloze Jihomoravského kraje na rozhraní Západních Karpat a Českého masívu, mezi nimiž leží karpatská předhlubeň a výběžku Vídeňské pánve se na území kraje nachází významné zdroje zejména stavebních surovin, menší význam mají ložiska plynu a ropy. V západní a jihozápadní části kraje, kde vystupují metamorfované a vyvřelé horniny Českého masívu probíhají významné těžby stavebních surovin zejména na lokalitách Leskoun, Dolní Kounice, Želešice. Vyhledávanou surovinou jsou i vápence (např. lom Mokrá, Čebínka). Konfliktní situace mohou vznikat při kontaktu těžby s chráněnými území (CHKO Pálava, CHKO Moravský kras). V jihomoravských úvalech a podhůří karpatských pohoří jsou rozsáhlé sprašové pokryvy a jim podobné sedimenty využitelné jako cihlářské hlíny (Hodonínsko, Znojemsko, Břeclavsko). V Dyjsko-svrateckém a Dolnomoravském úvalu jsou významná ložiska štěrkopísků, resp. písků těžená na plošně rozsáhlých lokalitách, většinou postupně rekultivovaná (např. Bratčice). Na území Jihomoravského kraje je řada dosud chráněných ložiskových území stanovených v minulosti za jiných ekonomických a ekologických podmínek. Mají význam většinou jen lokální až regionální, nicméně představují překážku v jiném rozvoji území. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Na území Jihomoravského kraje se nachází 1 národní park (Podyjí), 3 CHKO (Pálava – zároveň biosférická rezervace UNESCO, Moravský kras, Bílé Karpaty) a kolem 200 maloplošných zvláště chráněných území (viz tab. 2). Za období posledních tří let došlo k mírnému nárůstu počtu PR v okrese Vyškov a zejména PP v okresech Břeclav, Hodonín, Znojmo. V roce 2003 byla rozšířena Biosférická rezervace Pálava o Lednicko-valtický areál a Podluží s lužními lesy v oblasti mezi Břeclaví, Mikulčicemi a soutokem řek Moravy a Dyje (území o rozloze 24 240 ha pod novým název Biosférická rezervace Dolní Morava). K nim přistupují 2 mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy: RS4 – Lednické rybníky (6,65 km2), RS9 – Mokřady dolního Podyjí (115,00 km2). Rovněž se významně zvýšil počet přírodních parků a v současné době je na území Jihomoravského kraje vyhlášeno 20 přírodních parků (viz tab. 3), které reprezentují ochranu typického krajinného rázu.
Oznámení koncepce
7
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje Tab. 1: Využití půdního fondu v Jihomoravském kraji v období 2003 - 2004 (stav vždy k 31.12., výměra v ha) druh pozemku okres/rok Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo
orná půda 2003 2004 31 963 31 908 5 463 5 416 53 630 53 521 64 561 63 035 54 178 53 846 44 508 44 358 103 759 103 525
chmelnice 2003 2004 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
vinice 2003 0 18 1 143 7 454 3 618 61 2 761
2004 0 18 1 158 8 651 3 843 62 2 815
zahrady 2003 2004 2 383 2 387 2 088 2 082 3 272 3 264 1 680 1 684 2 212 2 217 1 914 1 918 2 105 2 124
Jihomoravský kraj 358 062 355 609 0 0 15 055 16 547 15 654 15 676 počet parcel 464 896 509 060 4 3 47 725 57 700 280 016 282 549 Pramen: Český úřad zeměměřičský a katastrální (Statistická ročenka půdního fondu České republiky 2004, 2005).
ovocné sady 2003 2004 732 728 230 229 1 450 1 438 2 979 3 045 1 624 1 580 466 464 1 717 1 700
trvalé trav. porosty 2003 2004 9 149 9 148 308 310 2 843 2 919 3 445 3 356 8 019 8 011 1 689 1 696 2 872 2 867
9 198 10 714
28 325 90 770
9 184 12 995
28 307 95 301
Tab. 1 (pokračování): Využití půdního fondu v Jihomoravském kraji v období 2003 - 2004 (stav vždy k 31.12., výměra v ha) druh pozemku okres/rok Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo
zemědělská půda 2003 2004 44 227 44 171 8 107 8 055 62 338 62 300 80 119 79 771 69 651 69 497 48 638 48 498 113 214 113 031
lesní pozemky 2003 2004 41 361 41 385 6 376 6 379 36 482 36 494 19 166 19 241 26 918 26 979 30 618 30 620 35 178 35 178
vodní plochy 2003 2004 701 703 440 439 1 085 1 085 6 866 6 867 2 054 2 057 630 677 3 098 3 102
zastav. plochy 2003 2004 1 351 1 356 2 127 2 106 2 244 2 264 2 139 2 139 2 506 2 510 1 395 1 391 2 197 2 197
Jihomoravský kraj 426 294 425 323 196 099 196 276 14 874 14 930 13 959 13 963 počet parcel 894 125 957 608 85 786 91 162 32 865 35 306 457 191 461 770 Pramen: Český úřad zeměměřičský a katastrální (Statistická ročenka půdního fondu České republiky 2004, 2005).
Oznámení koncepce
ostatní plochy 2003 2004 6 606 6 627 5 969 6 053 8 668 8 673 8 987 9 347 7 507 7 494 7 590 7 687 10 009 10 201 55 336 397 670
56 182 424 277
celková výměra 2003 2004 94 246 94 242 23 019 23 032 110 817 110 816 117 277 117 365 108 636 108 637 88 871 88 873 163 696 163 709 706 562 1 867 637
706 674 1 970 123
8
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje Tab. 2: Maloplošná zvláště chráněná území v Jihomoravském kraji - stav k 31.12.2003 NPR
NPP
PR
PP Nárůst počtu za 3 roky
celkem
celková výměra v okrese (ha)
34
-
58(2)
1967,9
1
20(1)
1
30(1)
326,6
17(3)
1
32(1)
-
52(5)
1169,9
-
18
-
12
3
41
2878,3
3
-
15
-
15
5
37(1)
1316,7
-
1
-
11
3
15
-
28
188,3
-
-
-
-
8
-
26
11
34
268,8
-
-
-
-
-
-
-
-
-
8116,3
Nárůst počtu za 3 roky
Počet stav k 31.12.2003
Nárůst počtu za 3 roky
Počet stav k 31.12.2003
Nárůst počtu za 3 roky
Počet stav k 31.12.2003
3(1)
-
2
-
19(1)
-
Brno - město
-
-
2
-
8
Brno - venkov
2(1)
-
1
-
Břeclav
8
-
3
Hodonín
4(1)
-
Vyškov
1
Znojmo Jihomoravský kraj
Okres
Blansko
Počet stav k 31.12.2003
Pramen: AOPAK ČR ()-Údaj v závorce znamená počet zvláště chráněných území, nacházejících se i sousedních okresech
Oznámení koncepce
9
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje Tab. 3: Přírodní parky v Jihomoravském kraji (stav k 31.12.2003) Název PP Řehořkovo Kořenecko PP Strážnické Pomoraví PP Bobrava PP Baba PP Halasovo Kunštátsko PP Jevišovka PP Podkomorské lesy PP Rokytná PP Rakovecké údolí PP Říčky PP Střední Pojihlaví PP Svratecká hornatina PP Údolí Bílého potoka PP Lysicko PP Oslava PP Ždánický les PP Niva Jihlavy PP Mikulčický luh PP Niva Dyje PP Výhon Pramen: AOPAK ČR
Okres Blansko, Prostějov Hodonín Brno-venkov Brno-město, Brno-venkov Blansko Znojmo Brno-město, Brno-venkov Znojmo, Třebíč Blansko, Vyškov Brno-venkov, Vyškov Brno-venkov, Znojmo, Třebíč Blansko, Žďár n.S., Svitavy Brno-venkov Blansko Brno-venkov Hodonín, Vyškov Brno-venkov Hodonín Břeclav Brno-venkov
Vysvětlivky: NPP - národní přírodní památka NPR - národní přírodní rezervace PP - přírodní památka PR - přírodní rezervace
Oznámení koncepce
10
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje 4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území Na základě hodnocení kvality ovzduší (Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2001, ČHMÚ Praha) není Jihomoravský kraj uveden v problémových územích. Bude však zapotřebí sledovat vzhledem hodnocení dle § 5 Nařízení vlády č.350/2002 Sb. oblasti a místa se zhoršenou a dobrou kvalitou ovzduší. I když znečištění ovzduší má setrvalý poklesový trend, přesto se projevují i místa s nárůstem znečištění především v místech soustředění obyvatel a služeb, růstu počtu mobilních zdrojů v individuální i nákladní automobilové dopravě, synergickým působením těchto aktivit ještě zesílených v místech o energeticky náročných provozů, především průmyslových (cementárny, slévárny, strojírny aj.), o silničních průtahů sídly a na hraničních přechodech do Rakouska a na Slovensko, o inverzních situací, především v zimě, kdy nedochází k rozptylu znečištěného vzduchu, o přízemních koncentrací ozónu a NOx ve městech. Chybí funkční koncepce ochrany ovzduší v rámci Jihomoravského kraje navazující na legislativu řešící čistotu ovzduší, přístup ČR ke Kjótskému protokolu, dopravní politiku – podporu hromadné a integrované dopravy. V případě ovzduší je třeba zdůraznit potřebu kraje definovat vlastní politiku k produkci skleníkových plynů v návaznosti právě na Kjótský protokol, a zakotvit ji do energetické a hospodářské politiky kraje. Pro velké podniky typu Českomoravský cement, např. cementárna Mokrá, která je významným zdrojem CO2, je žádoucí se na tuto strategii připravit v rámci svých koncernových plánů. Koordinace environmentální politiky s regionální politikou je žádoucí v rámci integrované politiky kraje. Dále je nezbytné se zabývat růstem rozkolísanosti a rizik v teplotním, vlhkostním a větrném režimu ovzduší.
Oznámení koncepce
11
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje
Tab. 4: REZZO 1 za období 2001 - 2003 v okresech Jihomoravského kraje tuhé látky (t/rok) Okres/rok
SO2 (t/rok)
NOx (t/rok)
CO (t/rok)
CxHy (t/rok)
2001
2002
2003
2001
2002
2003
2001
2002
2003
2001
2002
2003
1999
2000
2001
Blansko
21,2
24,6
40,6
127,5
134,0
129,4
135,7
163,5
145,2
105,9
182,6
156,0
29,6
152,9
22,8
Brno – město
93,0
142,4
93,1
295,8
480,8
145,7
670,3
732,5
769,1
268,4
149,8
121,3
78,3
82,1
126
Brno - venkov
101,3
110,3
100,0
29,2
52,3
74,9
1 230,1
1 147,4
1 092,8
1 001,4
330,0
557,3
35,2
43,7
232
Břeclav
4,4
5,8
22,5
8,8
52,6
36,1
322,9
559,2
82,0
95,7
142,4
67,7
42,3
72,2
97,5
Hodonín
139,8
127,8
134,7
969,6
971,7
1 668,1
776,1
708,7
756,2
332,9
326,1
322,7
163,8
536
216,4
Vyškov
14,1
28,3
19,2
118,7
236,1
229,8
102,4
94,4
96,1
66,6
58,3
38,4
20,3
30,1
16,9
Znojmo
72,0
25,1
23,4
159,5
162,6
120,4
350,5
309,9
177,8
503,8
491,9
667,4
18
16,7
39,8
Jihomoravský kraj
445,8
464,3
433,6
1 709,1
2 090,1
2 404,4
3 588,0
3 715,6
3 119,1
2 374,7
1 681,1
1 930,7
387,5
933,7
751,4
Pramen: ČHMÚ (Emisní bilance České republiky).
Tab. 5: REZZO 2 za období 2001 - 2003 v okresech Jihomoravského kraje tuhé látky (t/rok) Okres/rok
2001
2002
SO2 (t/rok)
NOx (t/rok)
CO (t/rok)
CxHy (t/rok)
2003
2001
2002
2003
2001
2002
2003
2001
2002
2003
1999
2000
2001
20,9
49,1
38,1
35,9
59,7
46,2
46,2
111,6
94,4
85,3
29,5
24,1
34,4
20,6
41,9
32,5
30,6
135,6
119,3
120,0
53,1
46,4
51,8
49,4
71,8
75,4
Blansko
36,5
Brno – město
23,1
23,0 19,6
Brno - venkov
74,5
38,2
27,4
27,5
16,5
17,6
54,6
41,0
43,8
61,9
43,0
31,8
20,1
21,3
37,5
Břeclav
28,9
30,4
27,5
10,8
13,9
9,5
57,0
90,2
50,5
94,4
91,2
70,9
37,4
36,1
43,8
Hodonín
13,1
57,5
30,5
84,3
87,8
73,7
76,6
64,5
47,3
60,1
121,6
82,9
19,7
18,2
22,9
Vyškov
51,0
40,8
30,9
28,7
30,0
21,0
31,7
29,3
23,7
61,7
60,1
38,4
28,4
29,6
15,7
Znojmo
51,4
48,8
40,2
51,0
42,1
26,2
47,5
51,6
46,3
94,6
82,7
52,3
47,1
63,1
82,0
Jihomoravský kraj
278,5
258,3
198,0
293,3
260,9
214,5
462,7
442,1
377,8
537,4
539,4
413,4
231,6
264,2
311,7
Pramen: ČHMÚ (Emisní bilance České republiky).
Oznámení koncepce
12
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje Tab. 6: REZZO 3 za období 2001 - 2003 v okresech Jihomoravského kraje tuhé látky (t/rok)
Okres/rok
SO2 (t/rok)
NOx (t/rok)
CO (t/rok)
CxHy (t/rok)
2001
2002
2003
2001
2002
2003
2001
2002
2003
2001
2002
2003
1999
2000
2001
Blansko
172,0
297,3
319,0
357,2
207,3
231,3
128,0
143,7
157,1
1 109,2
598,1
638,8
241,6
202,7
248,7
Brno – město
62,2
41,7
45,2
125,8
49,5
56,3
185,0
154,0
169,7
418,3
172,8
188,1
97,4
92,3
98,7
Brno - venkov
139,0
263,2
284,1
286,9
244,0
275,1
166,0
179,4
198,6
903,3
724,4
781,7
187,4
140
204,7
Břeclav
31,2
168,5
182,2
62,7
162,1
183,2
104,0
130,3
144,1
211,1
484,6
524,1
54,1
35,8
50,2
Hodonín
63,1
172,6
187,1
128,7
101,0
113,5
150,0
145,8
160,4
420,3
301,0
324,6
91,3
68,3
97,9
Vyškov
122,0
200,8
217,9
253,6
99,5
111,7
102,0
105,4
115,9
789,7
282,1
303,8
190,9
154,9
177,4
Znojmo
235,0
331,1
355,7
490,4
294,2
330,0
148,0
155,7
171,5
1517,3
858,8
921,5
390,1
313,7
339,2
Jihomoravský kraj
824,5
1 475,2
1 301,1
982,0
1 014,3
1 591,2 1 705,3 1 157,6
1 117,3 5 369,2 3 421,8
3 682,6 1 252,8
1 007,7 1 216,8
Pramen: ČHMÚ (Emisní bilance České republiky).
Tab. 7: REZZO 4 v okresech Jihomoravského kraje v roce 2001 tuhé látky (t/rok)
SO2 (t/rok)
NOx (t/rok)
CO (t/rok)
CxHy (t/rok)
2001
2001
2001
2001
2001
Okres/rok Blansko
99,4
70,3
1 698,1
3 319,5
715,1
Brno – město
114,4
105,2
2 701,3
5 139,5
1 087,5
118,1
2 939,7
6 163,9
1 311,2
101,9
2 425,5
4 711,0
1 020,2
Brno - venkov Břeclav
161,6 150,3
Hodonín
125,6
86,9
2 043,9
3 681,6
804,6
Vyškov
105,8
74,1
1 809,1
3 694,4
791,8
Znojmo
186,5
120,7
2 810,4
5 324,0
1 163,3
Jihomoravský kraj
943,6
677,2
16 428,0
32033,9
6893,7
Pramen: ČHMÚ (Emisní bilance České republiky).
Oznámení koncepce
13
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje Problémem je čistota povrchových vod, která je v případě řek v úvalových částech kraje ve stupni znečištění 3 a 4 ( Morava, Svratka, Dyje). Podle Zprávy o stavu vod v České republice v roce 2002 (MŽP ČR 2003) došlo v průběhu 10 let k zlepšení jakosti vody ve vodních tocích kraje např. v řece Jihlavě před vtokem do Novomlýnských nádrží až o dva stupně, většinou však o stupeň. Zajímavá situace nastala v řece Kyjovce, do které byly vypouštěny poměrně kvalitní důlní vody z hnědouhelných dolů v Jihomoravské lignitovém revíru. Po ukončení těžby v první polovině 90. let minulého století toto čerpání skočilo a došlo v výraznému znečištění Kyjovky, neboť důlní vody ředily říční vodu. Díky urychlenému vybudování ČOV v Dubňanech, Kyjově, Mutěnicích však došlo k zlepšení čistoty vody na dolním toku Kyjovky, kde se ze stupně V zlepšila jakost o stupeň. Kromě zdrojů znečištění vod v sídlech a bodových zdrojů znečištění se projevuje chemizace zemědělství – agrochemikálie na polích, koncentrace živočišné výroby, má však klesající tendenci. Synergické znečištění ze sídel, průmyslu, služeb a zemědělství se podílí na vysokých hodnotách fosforu, CHSK, NL a NH4. Výrazně se projevuje znečištění vodních toků, které přitékají do Jihomoravského kraje o čemž svědčí např. stav Brněnské přehrady, ale samo město Brno ovlivňuje Novomlýnské nádrže, nejen však město Brno. Přitom Vírský vodovod z horní Svratky, kraj Vysočina, představuje významný vodní zdroj pro část našeho kraje. Významným projektem je řešení čistoty vody v povodí Dyje. Velkým problémem v rámci celého Jihomoravského kraje se stalo zhutnění podorničí používáním těžké mechanizace v agrotechnice. Zhoršilo se tak zasakování srážek, fyzikálně chemické vlastnosti půd a tudíž i jejich úrodnost. Převaha agrochemikálií nedokáže nahradit původní humus, zato vede k vyššímu obsahu cizorodých látek, které vstupují do potravních řetězců zahrnujících i člověka. Do půd se dostávají i škodliviny z ovzduší a v případě záplav jsou ohroženy chemickými škodlivými látkami i pole a louky na nivách. Těžba hornin/nerostů lomovým dobýváním znamená významný zásah do reliéfu krajiny, do krajinného rázu, velké lomy jsou svým způsobem „velkými jizvami“v krajině, jejichž biotické zacelení trvá desetiletí až staletí. Rovněž poddolovaná území v místech těžby uhlí (RosickoOslavansko) a lignitu (Hodonínsko) s výsypkami a odvaly představují ekologickou zátěž krajiny. V rámci Jihomoravského lignitového revíru došlo k ukončení a útlumu těžby hnědého uhlí v první polovině 90 let minulého století (1991 Důl Osvobození Ratíškovice, 1993 Důl Dukla Šardice, 1994 Důl 1. máj II Dubňany). Důlní díla jsou likvidována a poddolovaná území rekultivována. Přesto však dochází k prosedání a vzniku zamokření v poklesových kotlinách a je zapotřebí dalších technických opatření, výstavba v poddolovaných územích je omezena a je řízena příslušnými normami. V těžbě pokračuje v Jihomoravském lignitovém revíru pouze Důl Mír Mikulčice, který od roku 1995 vlastní s.r.o. Lignit Hodonín. Uhlí je určeno pro hodonínskou elektrárnu. Exploatace je plánována do roku 2010. Roční kapacita těžby v 1999 byla 512 000 tun a v roce 2000 to bylo 453 000 tun. Odpady Zatímco produkce průmyslového odpadu klesá v důsledku deindustrializace či restrukturalizace průmyslu, tak produkce komunálního odpadu vzrůstá, mění se složení obou zdrojů odpadu. Většina odpadu je skládkována, kapacita brněnské spalovny odpadu zůstává nevyužita. Nově zpracovaná Koncepce odpadového hospodářství Jihomoravský kraj (2002) počítá s výraznějším tříděním odpadu a snižováním množství odpadu pro skládkování. Odpad začíná být chápán více jako recyklovatelná surovina. Recyklace stavebního materiálu se začíná stále více prosazovat. Problémem jsou nejen staré skládky, řada z nich není evidovaná, ale i nové nelegální skládky, představují časově blízké emisní riziko znečištění podzemních i povrchových vod. Asanace Oznámení koncepce
14
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje starých nebezpečných skládek jako ekologických zátěží a jejich rekultivace je nezbytným krokem v revitalizaci životního prostředí, byť je finančně velmi nákladné. V případě odpadového hospodářství je na prvním místě předcházení vzniku odpadu pokročilejšími technologiemi, environmentální uvědomělostí. Následně pak odpad třídit, recyklovat, kompostovat, pak teprve spalovat a teprve poté skládkovat. Zvláštní pozornost je třeba věnovat toxickému odpadu se speciální legislativou. Tab. 8: Přehled způsobů nakládání s odpady kat. N Rok Způsob nakládání Fyzikálně chemické postupy Biologické metody Spalování Skládkování Skladování Využití jako druhotná surovina Export mimo kraj
1999 [t] 8 627 14 446 3 354 20 197 4 315 22 511
Celkem 73 450 Pramen: ISO (rok 1999, 2000), rok 2001: ECO-Management, s.r.o.
2000 [t] 5 704 7 618 2 589 19 939 11 204 15 893 26 655
2001 [t] 8 638 45 828 2 107 2 747 5 842 10 697 279
89 602
76 138
Narušení přírodních procesů v krajinných ekosystémech zvýšilo zranitelnost kulturní krajiny Jihomoravského kraje, nevyjasněný zůstává možný trend růstu teploty a zřejmě větší rozkolísanosti vlhkostního režimu krajiny. Projevují se nepůvodní druhy invazivních rostlin a živočichů i poruchy ve fungování krajinných ekosystémů – kalamity „škůdců“, sucho, lijáky, vichřice atd., jejichž dopady jsou v současné zranitelnější krajině výraznější, škodlivější. Do popředí vystupuje nezbytnost zvýšení ekologické stability krajiny především v jihomoravských úvalech, Boskovické brázdě a podhůří karpatských pohoří v rámci Jihomoravského kraje. Nejde jen o ÚSES (biocentra, biokoridory, významné krajinné a interakční prvky), ale o zásadně nový přístup v souvislosti s EECONET + NATURA, jež jsou významným přínosem zemí EU na toto téma. Doplňme jen, že jde nejen o kostru krajiny, nýbrž i o její „tkáň“. Hlavní okruhové problémy: • • • •
• •
Zabezpečení větší druhové rozmanitosti lesních porostů. Revitalizace oběhu vody v krajině. Regulovaný prostorový růst měst a stuhový vývoj podél silnic. Závažným problémem je živelný růst periferií měst a zastavování volné krajiny. Zvyšuje se tím neprostupnost krajiny pro člověka i pro některé druhy bioty jak kvůli rozlehlým zemědělským pozemkům, tak kvůli bariérám dopravních koridorů, průmyslových a obytných komplexů nebo oploceným soukromým areálům. Větší pestrost chráněných území. Celkový rozsah velkoplošných a maloplošných chráněných území je neustále v pohybu, např. probíhá návrh rozšíření biosférické rezervace Pálava. Je třeba realizovat tzv. „aktivní politiku ochrany přírody“, kdy proti negativním dopadům lidské činnosti nebojujeme zákazy, nařízeními a omezeními, ale úplnými informacemi a vzděláním. Je potřeba připravit veřejnost na aktivní posuzování chráněných území a na vyhlašování nových území NATURA 2000 s tím, že to může mít pozitivní dopad na ekonomický rozvoj území.
Oznámení koncepce
15
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje •
Pro rozvoj venkova bude kraj disponovat finančními prostředky, jež mohou být využity i pro zlepšení kvality životního prostředí a ekologické stability krajiny.
D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ Stanovené specifické cíle a opatření v prioritách Programu rozvoje Jihomoravského kraje neznamenají v žádném případě programové ohrožení životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Některé jsou environmentálně neutrální a bude záležet na jejich praktickém provádění, kde jistá environmentální rizika potenciálně existují. Je však třeba zdůraznit, že jde o případy, které podléhají proceduře EIA zabraňující environmentálním škodám. Nicméně i v případě podnikání je věnována pozornost environmentálně narušeným plochám označovaným jako brownfields, což svědčí o nové kvalitě podnikání. Stejně tak opatření k rozvoji agrobyznysu zřejmě počítají v produkci potravin s náročnou kontrolou potravin, která nepochybně dokáže zjistit případné průměty zhoršeného životního prostředí do jejich kvality. Problémem může být stále vysoká energetická náročnost české produkce, která by si zasloužila větší pozornost; děje se tak nepřímo v případě, kdy se vyšší energetické nároky promítají do provozních nákladů, které snižují zisk. Obdobně by neškodilo zdůraznění rozvoje environmentálně šetrného cestovního ruchu. Zvýšila by se tím i atraktivita území pro cestovní ruch. V žádném případě zde však nejde a priori o negativní vlivy na životní prostředí. Environmentálně odpovědně je koncipován rozvoj venkova a toto pojetí splňuje náročná kritéria používaná ve vyspělých zemích. Koncept polyfunkčního využívání (multiple use) je základem udržitelného rozvoje a znamená i podporu nejnovějších přístupů ke krajinným ekosystémům, které poskytují i lidem velmi důležité služby a samy o sobě představují významný kapitál. Právě důraz na kvalitu života může učinit z jihomoravského venkova prostor, který prosperuje a nikoliv upadá. V prioritě Lidské zdroje a trh práce je důležité opatření Podpora a rozvoj sítě zdravotnických a sociálních zařízení a zkvalitňování zdravotnických a sociálních služeb, jež přesně vystihuje sociální dimenzi životního prostředí i jeho význam pro zdraví obyvatelstva. Toto opatření je dále podpořeno důrazem na aktivní pohyb, význam sportu i bydlení, jehož kvalita má velký vliv na zdravotní stav obyvatelstva. Je zde oprávněně podpořen požadavek patřící do tématu kulturní krajina, její kulturní a historické dědictví, jež je implicitně důležité pro legislativou vymezený krajinný ráz. Specifický cíl Vybudovat síť komunikací a zajistit dostupnost v území kraje podle jeho potřeb a zlepšit situaci v oblasti čištění vod a zajištění pitné vody mohl být výrazněji formulován ve prospěch hromadné dopravy, železnice, integrovaného systému – to vše mj. představuje významné úspory energie a snížení škodlivých emisí. Opatření Podpora efektivního vodního hospodářství by mohla být doplněna o adjektivum „udržitelného“, protože každý vodní tok by měl být chápán jako krajinný ekosystém poskytující svým kapitálem důležité služby i obyvatelstvu. Zhoršování kvality vody ve vodních tocích navíc znamená vysoké náklady na jejich odstranění v průběhu času neboť představují i ohrožení zdraví obyvatelstva, jak můžeme v horkých létech sledovat na našich vodních nádržích. Tady je formulační strohost na nesprávném místě, nicméně slovo „efektivní“ neznamená explicitně ohrožení životního prostředí a zdraví obyvatelstva.
Oznámení koncepce
16
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje Výběr čtyř opatření v prioritě Životní prostředí a přírodní zdroje je výstižný a představuje to hlavní, co je potřeba v životním prostředí kraje udělat. Tady jsou řeky chápány jako krajinné ekosystémy. Zaměření na ekologickou stabilitu krajiny sebou nese řadu souvislostí, které není třeba dále specifikovat, ale uveďme pro úplnost, že se týkají mj. biodiverzity, pružnosti krajinných ekosystémů. Tím jsou naplněny i mezinárodní dohody, které Česká republika signovala. Velmi uvážené je opatření Zmírňování dopadů lidské činnosti na životní prostředí, jež je i velmi realistické, což často neumí pochopit fundamentalisticky zaměření přívrženci absolutních řešení environmentálních témat. Dalším kladem je podpora šetření energií a využívání alternativních, obnovitelných zdrojů energie. Nejde zde jen o energii, ale i o ukázkový případ propojení ekologie a ekonomie. Skončila éra levných energií a na globálním světovém trhu jsou energie stále méně dostupné. Nastala éra lokálních energií, která sází na šetření a místní obnovitelné zdroje. Taková realita již existuje a jsou menší sídla, která již takto s energií hospodaří. Jsou zde i fondy na podporu tohoto opatření a bylo by škoda je nevyužít. Priorita Integrovaný rozvoj území je velmi důležitá i z environmentálního hlediska a možná se zde propásla šance propojit regionální rozvoj s udržitelností a environmentální bezpečností kulturní krajiny jižní Moravy, zahrnující nyní tolik diskutovaný krajinný ráz. Pro jižní Moravu jde o významný zdroj identity – kraj se skládá nejen z nižších administrativních regionů, ale zahrnuje i krajiny přírodě bližší a krajiny antropizované čili člověkem více využívané. Je možné doporučit lepší propojení regionálního rozvoje a krajinného managementu, který se stále více prosazuje ve vyspělých zemích. Nicméně legislativně formulované české územní plánování zahrnuje i environmentální dimenzi regionů, ochranu a způsob využívání krajinných ekosystémů. Rozhodně by zde prospělo takové pojetí regionálního rozvoje a krajinného managementu, jež propojuje venkov a města, přírodu a kulturu. V každém případě dokument obstojí v náročné proceduře SEA a nejsou žádné zásadní výhrady proti navrhovaným prioritám, specifickým cílů a opatřením.
E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky V Programu rozvoje většinou nejsou navrhovány konkrétní projekty, spíše se jedná o okruhy aktivit nebo typové projekty. U těch projektů, které budou realizovány návazně na PRK, nelze jejich vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel mimo území České republiky vyloučit. Jednotlivé projekty budou při své přípravě předmětem samostatného posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Součástí PRK jsou i opatření týkající se spolupráce přes hranice kraje a ČR. Pro ně platí totéž, co výše.
2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce Do oznámení koncepce nebyla mapová ani další dokumentace zařazena.
Oznámení koncepce
17
Aktualizace návrhové části Programu rozvoje Jihomoravského kraje 3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví Je třeba mít na paměti, že problémy životního prostředí mají tendenci k prostorové akumulaci a např. znečištění ovzduší, vod či půdy má tendenci k synergickému zesilování. Proto je nezbytné brát nejen jednu složku životního prostředí po druhé, nýbrž také pracovat s krajinným ekosystémem jako základní prostorovou jednotkou, která sice může obyvatelstvu poskytovat významné služby včetně zdravotních, a zdarma, ale zároveň může při koncentraci znečištění znamenat i tendenci ke zhoršování zdraví obyvatelstva. Proto je důležité krajinné ekosystémy prostorově rozlišovat, rozumět jim a udržitelně je využívat. Zvláštní pozornost si zaslouží města, jejichž životní prostředí je často ohrožené znečištěním, často ovšem sezónním, např. zimními inverzemi spojenými se silným znečištěním ovzduší. Novou tématikou jsou stále četnější živelné pohromy a projevy globálního oteplení projevující se ani ne tak v růstu teploty, ale spíše v růstu teplotních a vlhkostních kontrastů. Živelné pohromy jsou nebezpečné především nepřipraveností manažerů i obyvatelstva, takovými zásahy do krajiny, jež živelné pohromy netlumí, ale naopak umocňují. Proto je nezbytné se nově zabývat nejen krizovým řízením, ale environmentální bezpečností jako takovou. Jeden z takových projektů je již na jižní Moravě za spolupráce s rakouskou stranou v iniciální fázi. Právě využití rakouských zkušeností z krajinného managementu je cenné i pro jižní Moravu a ve svých důsledcích může mít i pozitivní vliv na zdravotní stav obyvatelstva.
Datum zpracování oznámení koncepce 2.5.2006 Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepce Za zpracovatele: Mgr. Kateřina Chabičovská GaREP, spol. s r.o., Náměstí 28. října 3, 602 00 Brno tel.: 545 242 846 email:
[email protected] Doc. RNDr. Alois Hynek, CSc., Geografický ústav Přír. fak. Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 611 37 Brno tel.: 549 494 438 e-mail:
[email protected]
Podpis oprávněného zástupce předkladatele
Oznámení koncepce
18
