1/79
Solární soustavy s vysokým pokrytím soběstačnost průběh teplot v zásobníku návrh soustavy integrace solárních kolektorů do obálky budovy
2/79
Nulová x soběstačná budova energeticky nulová budova není budova bez potřeby vytápět není budova bez potřeby vnější energie bilančně nulová z hlediska potřeby primární energie roční potřeba je kompenzována roční produkcí s využitím externí sítě – významná interakce s externí sítí
energeticky soběstačná budova potřeba energie je kompenzována produkcí/akumulací místním zdrojem v každém okamžiku / v každé hodině minimalizace interakce s externí sítí, zvýšení nezávislosti
3/79
Co znamená „místní“? budova obálka domu jako hranice pozemek, zahrada plot jako hranice správní území (distrikt) územní jednotka, čtvrť, obec, ... ČR, Evropa ...
vlastnické právo
4/79
Jaké zdroje energie jsou místní? sluneční energie - solární zařízení solární termické soustavy
solární fotovoltaické systémy energie okolního prostředí - tepelná čerpadla
využití energie okolního vzduchu využití energie zemského masivu, vč. spodní vody využití sluneční energie akumulace (tepla, elektřiny)
5/79
Solární domy se 100% pokrytím pokusy a realizace 30. léta v USA nárůst experimentů v pol. 70. let
IEA – Solar Heating and Cooling Programme: 1989-1994: Task 13 – Advanced Solar Low Energy Buildings 1998-2002: Task 26 – Solar Combisystems 2003-2006: Task 32 – Advanced Storage Concepts for Solar and Low Energy Buildings
2008-2013: Task 40 – Net Zero Energy Solar Buildings 2009-2012: Task 41 - Solar Energy and Architecture
6/79
Prehistorie solárních domů v ČR Experimentální nízkoenergetický dům VUES v Podolí u Brna 1994-1997 330 m2, 2300 m3
70 %
45 cm plná cihla, 20 cm izolace tepelná ztráta 10 kW vzduchový kolektor 24 ks kapalinových vakuových kolektorů Thermosolar 2 vodní zásobníky á 50 m3 pouze pro podlahové vytápění
21.1.2010
4 900 000 Kč
přímo nebo přes TČ
7/79
Solární aktivní domy European Solar Thermal Technology Platform 2006 ESTIF, EUREC
http://www.esttp.org
solární tepelné soustavy jako hlavní OZT pro nízkoteplotní aplikace podpora technologického vývoje, vytipování oblastí výzkumu cíl do 2030: pokrýt 50 % nízkoteplotní potřeby tepla v Evropě solární aktivní domy se 100% pokrytím potřeby tepla a chladu jako stavební standard pro novostavby
solární rekonstrukce domů: 50% pokrytí potřeby tepla a chladu
8/79
Solární aktivní dům
9/79
Akumulace tepla akumulace tepla – klíčová otázka potřeba vysoké hustoty akumulace, bezztrátové citelné teplo: 100 až 300 MJ/m3 využití tepelné kapacity, změna teploty
latentní teplo: 200 až 500 MJ/m3 skupenské teplo tání-tuhnutí
sorpční teplo: 500 až 1000 MJ/m3 akumulace vodní páry: adsorpce, absorpce
chemické teplo: 1000 až 3000 MJ/m3 vratné chemické reakce: jímání / uvolňování tepla
10/79
Základní problém 2000 potřeba tepla Qv dopadlá sluneční energie Qs
v = Q s sezónníQakumulace 1000
sluneční energie !!!
500
prosinec
listopad
říjen
září
srpen
červenec
červen
květen
duben
březen
únor
0
leden
Q v, Q s [kWh]
1500
11/79
Solární tepelné soustavy běžná konfigurace – spořič tepla úsporné opatření, částečné pokrytí potřeby tepla
snižuje energetickou náročnost přípravy teplé vody, případně vytápění
Druh solární soustavy
pokrytí [%]
roční zisky [ kWh/m2 ]
Solární ohřev vody Vytápění a ohřev vody
40 až 60 10 až 30
350 až 500 300 až 400
12/79
Solární tepelné soustavy hlavní zdroj tepla – 100% pokrytí sezónní akumulace solárních zisků – přenesení z léta do zimy
výrazně předimenzovaná plocha kolektorů a objem zásobníku ekonomicky problematické řešení, zvláště pro soustavy „vytápění a přípravy teplé vody“ čím vyšší pokrytí potřeby energie solární soustavou (= vyšší úspora emisí)
tím nižší měrný energetický zisk (= horší ekonomika) 100% pokrytí = měrné zisky pod 200 kWh/m2.rok
13/79
100 % pokrytí 100
září-říjen
90
teplota v akumulátoru [°C]
80
30 K
70 60
60 K
50 40 30
březen-duben
20
pouze vytápění vytápění a příprava TV
10 0 0
30
60
90
120
150
180
dny
210
240
270
300
330
360
14/79
100% pokrytí vytápění a TV v každém okamžiku je k dispozici dostatek energie o požadované teplotní úrovni nízká potřeba tepla na vytápění, nízkoteplotní otopná soustava, využití pasivních solárních zisků nízká potřeba tepla na přípravu TV, vysoce úsporné armatury, nízká teplota TV (35-37 °C) Sonnenhaus Diergardt
15/79
Rodinný dům Regensburg
Sonnenhaus Lehner, DE 38 m3, 83 m2, 2006
zdroj: Jenni Energietechnik
16/79
zásobník (etc) kolektory
1 200 000 Kč 500 000 Kč
celkem odhad:
1 700 000 Kč
zdroj: Sonnenhaus Institut
17/79
Rodinný dům Regensburg
zdroj: Sonnenhaus Institut
18/79
Bytový dům Oberburg
Oberburg Sonnenhaus, CH 8 bytových jednotek 205 m3, 276 m2, 2005
zdroj: Jenni Energietechnik
19/79
100% vytápění a příprava teplé vody
zdroj: Jenni Energietechnik
20/79
100% vytápění a příprava teplé vody
21/79
Sezónní akumulace pouze pro vytápění simulační analýza dům: objem 500 m3, plocha 150 m2 standard nízkoenergetický dům
35 kWh/m2.rok
pasivní dům
15 kWh/m2.rok
otopná soustava vysokoteplotní
50/44 °C
nízkoteplotní
25/22 °C
běžné ploché kolektory zásobník vodní, uložený v zemi, izolace 50 cm
22/79
Sezónní akumulace pouze pro vytápění
23/79
Nízkoenergetický dům (100 %) 100
150
pokrytí 100 %
pz
80
120
60
90
Ak
Ak [m2] 40
pz [%] 60
pz
20
30 25/22 °C
Ak
50/44 °C
0
0 0
50
100
150
V a [m3]
200
250
300
24/79
Pasivní dům (100 %) 100
300 25/22 °C
pokrytí 100 %
pz
50/44 °C 80
240
60
180
Ak [m2]
pz [%]
pz
40
120
Ak 20
60
Ak
0
0 0
50
100
150
V a [m3]
200
250
300
25/79
NED – nákladové optimum 1400
varianta NED 1200
1000
125 m3 / 42 m2
Ni [tis.Kč] 800
75 %, 25/22 °C 100 %, 25/22 °C
600
75 %, 50/44 °C 100 %, 50/44 °C
400 0
50
100
100 m3 / 22 m2
150
V a [m3]
200
250
300
26/79
PAS – nákladové optimum 1000
varianta PAS 800
80 m3 / 24 m2
Ni [tis.Kč] 600
75 %, 25/22 °C
400
100 %, 25/22 °C 75 %, 50/44 °C 100 %, 50/44 °C
200 0
50
40 m3 / 15 m2
100
150
V a [m3]
200
250
300
27/79
Souhrnné výsledky typ domu pokrytí
Nízkoenergetický dům
Pasivní dům
100 %
75 %
100 %
75 %
100 m3/22 m2
60 m3/17 m2
40 m3/15 m2
40 m3/9 m2
630 tis. Kč
470
380 tis. Kč
290
125 m3/42 m2
80 m3/28 m2
80 m3/24 m2
40 m3/18 m2
990 tis. Kč
680
620 tis. Kč
430
25/22 °C
50/44 °C
nízkoteplotní vytápění: snížení nákladů o 40 % (100% pokrytí) pokrytí 100 %: zvýšení nákladů o 35 až 45 % oproti 75 %
28/79
Závěry analýzy „pouze vytápění“ Pro variantu pasivního domu PAS s nízkoteplotní otopnou soustavou:
40 m3 vodního objemu zásobníku 14 m2 pro 100% pokrytí investiční náklady > 400 tis. Kč solární soustava se sezónním zásobníkem pro krytí vytápění představuje pro pasivní variantu rodinného domu zhruba 5 až 10 % ceny rodinného domu. návratnost investice se pohybuje v řádu běžné životnosti solární soustavy.
29/79
Sezónní akumulace pro sídliště
společná akumulace pro soubor domů nížší ztráty, vyšší využitelnost centrální zdroj tepla, vyrovnání špiček – nižší emise
30/79
Případová studie – sídliště RD 6 řad x 9 rodinných domů = 54 domů
á 150 m2
běžný standard: 12 MWh/rok
80 kWh/(m2.rok) (648 MWh/rok)
55/45 °C
nízkoen. standard 7,5 MWh/rok
50 kWh/(m2.rok) (405 MWh/rok)
45/37 °C
pasivní standard: 3 MWh/rok
20 kWh/(m2.rok) (162 MWh/rok)
35/30 °C
příprava TV: 2.4 MWh/rok
50 l/(os.den) (129 MWh/rok)
55 °C
celková plocha jižních střech = 2900 m2
31/79
Cíle studie pro zadané solární pokrytí 100 % stanovit návrhové parametry plocha solárních kolektorů Ak objem sezónního akumulátoru Vs
stanovit energetické přínosy
31/65
32/79
Stanovení návrhových parametrů předpoklady solární soustava dodává požadované množství tepla pro zajištění definovaného ročního pokrytí celkové potřeby tepla; solární zásobník tepla pracuje v ustáleném provozu, teploty v zásobníku na konci každého ročního cyklu jsou stejné (v zásobníku se trvale meziročně nesnižuje nebo nezvyšuje teplota); zásobník je optimálně využit, solární soustava nestagnuje a tím se nesnižují potenciálně dosažitelné zisky.
33/79
Parametry simulace (TRNSYS) solární kolektory ploché: h0 = 0,75; a1 = 3,5 W/(m2.K); a2 = 0,015 W/(m2.K2) orientace jih, sklon 45° plocha podle požadovaného solárního pokrytí
sezónní akumulátor nadzemní zásobník tepla tepelná izolace 30 cm / 0,04 W/(m.K) maximální teplota 85 °C objem podle plochy kolektorů, požadovaného solárního pokrytí, maximalizace využití tepelné kapacity zásobníku 33/65
34/79
Parametry simulace (TRNSYS) rozvody kolektorového okruhu lepší izolační standard dimenze podle navržené plochy kolektorů
34/65
35/79
Průběh teploty v sezónním zásobníku 25 %
100 %
35/65
36/79
Výsledky pro 100% pokrytí
STA
LOW
PAS
plocha kolektorů [m2]
4000
3500
3100
objem zásobníku [m3]
40000
38000
37000
měrné solární zisky [kWh/(m2.rok)]
209
169
113
průměrná teplota zásobníku [°C]
64
66
67
podíl tepelných ztrát solární soustavy [%]
56
63
75
37/79
Výsledky jinak ... plocha kolektorů kolektory
STANDARD
NÍZKOENER.
PASIVNÍ
pokrytí 25 %
460
310
175
pokrytí 50 %
1 000
650
400
pokrytí 75 %
1 620
1 050
635
pokrytí 100 %
4 000
3 500
3 100
pasivní standard snižuje celkovou investici pro vysoké solární pokrytí je už rozdíl malý
38/79
Výsledky jinak ... objem
STANDARD
NÍZKOENER.
PASIVNÍ
pokrytí 25 %
1 300
700
110
pokrytí 50 %
4 500
2 600
1 000
pokrytí 75 %
8 000
5 000
2 500
pokrytí 100 %
40 000
38 000
37 000
pasivní standard snižuje celkovou investici pro vysoké solární pokrytí je už rozdíl malý
39/79
Návrhové parametry
40/79
Provozní parametry
400 až 500 kWh/(m2.rok) 100 až 200 kWh/(m2.rok)
41/79
Provozní parametry
60 až 75 %
15 až 25 %
42/79
Diskuse snaha o velmi vysoké pokrytí (100 %) v nejnepříznivějším období (březen) musí být v zásobníku teplota pro bezpečnou přípravu teplé vody (65 °C) nízké využití akumulační schopnosti zásobníku – velký objem celoročně vysoká provozní teplota v zásobníku – velký podíl ztrát nízká účinnost kolektorů a celé soustavy (10 až 20 %) příliš velké plochy a objemy – investiční náročnost x přínos plocha kolektorů pro 100% pokrytí > plocha střech domů
pasivní domy horší provozní parametry – větší podíl přípravy „náročné“ teplé vody
nižší návrhové parametry (absolutní hodnoty)
43/79
Návrh solární soustavy se 100% pokrytím výpočet potřeby tepla na vytápění EN ISO 13790
zjednodušeně denostupňová metoda (z tepelné ztráty)
Q p ,VYT ,mes
t i ,p t e ,p 24 d Qz t iv t ev
kWh/měs
výpočet potřeby tepla na přípravu TV
Q p ,TV ,mes
d V c tTV tSV 3,6 106
kWh/měs
44/79
Teoreticky využitelný zisk kolektorů teoreticky využitelný tepelný zisk Qk,u [kWh/m2] solárních kolektorů v daném období (měsíc)
Qk,u 0,9 hk H T,mes Ak 1 p
kWh/měs
skutečná denní dávka slunečního ozáření plochy kolektoru HT,měs tabulky v TNI 73 0302– jednotné klimatické údaje účinnost solárního kolektoru v dané aplikaci hk tepelné ztráty solární soustavy - paušální procentní srážka p = 0,5
45/79
Účinnost solárního kolektoru účinnost solárního kolektoru hk (střední měsíční účinnost)
hk h0 a1
t k,m t e,s GT,m
a2
2 t k,m t e,s
GT,m
pro průměrnou venkovní teplotu v době slunečního svitu te,s tabulky v TNI 73 0302 – jednotné klimatické údaje pro střední sluneční ozáření GT,m během dne na uvažovanou plochu (sklon, orientace) ... předpoklad: jasný den tabulky v TNI 73 0302– jednotné klimatické údaje pro průměrnou teplotu kapaliny tk,m v kolektoru viz dále
46/79
Provozní teplota solární soustavy průměrná měsíční teplota kapaliny tk,m v kolektoru
t k ,m t aku ,m
t max t min t max t min M 6 sin 2
tmin
minimální teplota vybitého zásobníku
2
pouze vytápění
tmin = 30 °C
vytápění a TV
tmin = 50 °C
tmax
2
maximální teplota nabitého zásobníku
tmax = 70 až 80 °C
12
47/79
Návrh prvků soustavy určení ročního měrného zisku 12
qk,u,rok 0,9 hk,i H T,i 1 p 1
kWh/m2.rok
návrh plochy kolektorů Ak
Qp,rok
m2
q k,u,rok
návrh objemu zásobníku Vaku
3,6 106 Qp,rok
1000 4187 t max t min
m3
48/79
Bilance 700
90 80 70
500
60
400
50
300
40 30
200
20 100
10
0
0 leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
měsíc
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
teplota v zásobníku [°C]
potřeba Q p; zisky Q ss,u [kWh/měs]
600
49/79
Plášť budovy jako zdroj energie
50/79
Využití sluneční energie v budovách teplo nízkoteplotní aplikace (teplá voda, vytápění)
chlad vysokoteplotní aplikace (solární chlazení) elektrická energie fotovoltaika (on-grid, off-grid)
přirozené osvětlení rovnoměrně rozptýlené světlo (okenní prvky)
51/79
Využití sluneční energie v budovách řídká hustota sluneční energie max. 1000 W/m2, max. 1200 kWh/(m2.rok) omezená plocha pláště budovy při vhodné orientaci efektivní využití plochy obálky pro umístění kolektorů využití synergetických vazeb solární kolektory: spolupráce nikoli konkurence, víceúčelová zařízení, multifunkční / hybridní koncepty integrace do konstrukčních prvků pláště budovy
52/79
Integrace solárních kolektorů do budov Architektonická vizuální kvalita jako klíčový úkol Konstrukční integrace kolektor jako regulérní stavební prvek, náhrada obálky solárním kolektorem energeticky ztrátová obálka .... obálka jako zdroj energie přechod z energeticky pasivní obálky na energeticky aktivní obálku spojení funkce kolektoru s funkcí stavebního prvku
53/79
Proč integrace ?
extrémní instalace
54/79
Proč integrace?
běžné instalace
55/79
Architektonická integrace Problémy využití větší části pláště budovy pro solární kolektor – zásadní vliv na vzhled budovy zkušenost s nízkou vizuální kvalitou v minulosti kolektorová pole instalována odděleně od kontextu obálky budovy fragmentace obálky budovy disharmonie geometrie budovy
Požadavky na kolektory různá barevná řešení, tvary, velikosti,materiály, povrchové vlastnosti, neviditelné řešení detailů připojení, neviditelná potrubí, ... jeden z klíčů pro kladné přijetí solárních zařízení veřejností – nástroj trhu
56/79
Architektonická integrace Trendy neviditelný kolektor – kolektor je skrytý nebo vypadá stejně jako obálka (konstrukční integrace) viditelný kolektor – kolektor jako dominantní prvek kolektor jako funkční prvek (stínicí prvek, aj.) Možnosti ploché kolektory trubkové kolektory vzduchové kolektory koncentrační kolektory
57/79
„Neviditelný“ prvek
58/79
Dominantní architektonický prvek
Malmo, Sweden
59/79
Dominantní architektonický prvek Linz, Rakousko
60/79
Funkční prvek - stínicí zařízení
Výstaviště, Brno
Dunajvaros, Maďarsko
61/79
Zelený pruh, Praha
62/79
Konstrukční integrace kolektor jako regulérní stavební prvek, náhrada obálky solárním kolektorem energeticky ztrátová obálka .... obálka jako zdroj energie přechod z energeticky pasivní obálky na energeticky aktivní obálku spojení funkce kolektoru s funkcí stavebního prvku
63/79
Konstrukční integrace multifunkčnost obálky: stavební konstrukce a zdroj energie v jednom prvku úspora nákladů: jeden prvek zajišťující několik funkcí zlepšení tepelných vlastností obálky budovy
esteticky přitažlivé řešení (ve srovnání se stavebně oddělenými) architektonicky méně náročné
64/79
Konstrukční integrace Problémy diskuze a návrh již v počátečním stádiu plánování budovy mezioborová spolupráce mezi architektem, stavařem a topenářem estetické, technické a praktické aspekty musí být vyjasněny již na počátku odpovědnost za návrh a funkci jako pláště tak solárního prvku
životnost prvku
65/79
Přímá x nepřímá integrace Nepřímá kolektor je oddělen od budovy větranou mezerou slabá tepelná vazba mezi kolektorem a obálkou
Přímá kolektor tepelně svázán s budovou (nízká tepelná ztráta) budova ovliněna kolektorem (zimní zisky, letní zátěž)
66/79
Konstrukční integrace změna v myšlení architektů změna v navrhování budov
67/79
Náhrada obálky kolektorem
68/79
Integrace do střešního pláště
nepravidelné tvary
69/79
Velkoplošné integrace
70/79
Prefabrikovaná solární střecha
special prefabrication
71/79
Solární kolektory integrované do fasády
72/79
Solární kolektory integrované do fasády
výroba na místě prefabrikované fasády
běžné moduly
73/79
Velkoplošné solární fasády
74/79
Solární sanace fasády – Ostrava panelový dům, zateplení & solární kolektory
DPS Syllabova ul., Mariánské hory
75/79
Vizuálně citlivé – barevné řešení
76/79
Problémy se stíněním v zástavbě
SPŠ a SOU Břeclav
TU Liberec
77/79
Stínění překážkami
z H
H H d tg tg(90 z )
d ... vzdálenost překážky od fasády h ... výška překážky
z ... zenitový úhel
78/79
Odraz slunečního záření od sněhu
79/79
Odraz – zisk vlivem odrazu 1 cos 1 cos Gt G b R b Gd gr Gb Gd 2 2