6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy PRAVIDLA HODNOCENÍ ŽÁKŮ viz §51 zákona č.561/2004 Sb. („školský zákon“) a §14 -17, Vyhláška MŠMT 48/2005 o ZŠ a) Zásady hodnocení Hodnocení žáka plní především úlohu informační, vyjadřuje stupeň osvojení požadovaných dovedností a znalostí a úroveň plnění konkrétních úkolů směřujících k cílům základního vzdělávání (viz §44 školského zákona). Žákovi přináší objektivní informaci o úrovni jeho práce ve škole, pro pedagoga je základem pro stanovení dalšího postupu při výchově a vzdělávání žáka, volby metod, vymezení požadavků atd. Motivační úloha hodnocení je neopomenutelná, nesmí však být přeceňována ( cílem není známka). Hodnocení prospěchu žáka je plně v kompetenci učitele, vyučujícího žáka daný předmět. Požadavky a kritéria hodnocení stanoví vyučující předem, jasně a srozumitelně a žáci jsou s nimi včas srozuměni. Při hodnocení žáka vyučující vždy své rozhodnutí zdůvodní. Konkrétní cíle výuky, požadavky a kritéria hodnocení musí být v souladu s výchovně vzdělávacími cíli školy a se závaznými učebními dokumenty. Při stanovení požadavků i kritérií hodnocení zohlední vyučující individuální studijní rozvoj žáka. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka
Průběžné hodnocení poskytuje žákům zpětnou vazbu o dosažené úrovni osvojovaných kompetencí. Tato úroveň je vyjádřena známkou, při rozboru výkonu učitel používá slovní komentář, hodnotící klady i zápory práce.V odůvodněných případech je žák hodnocen pouze slovně. K ověření dosažených vědomostí a dovedností využívá učitel ústní i písemné přezkušování. Žáci jsou hodnoceni za individuální výkon i za podíl na práci ve skupině. Učitel se zaměřuje zejména na rozvoj schopností a dovedností: • Zvládnout základní způsoby získávání informací • vyhledávat, třídit a používat informace, • předávat podstatné informace ostatním –ústně i písemnou formou • formulovat vlastní názor ( postoj) a podpořit jej vhodnými argumenty, • vnímat názory ostatních a respektovat je • definovat problém, vyhledávat vhodné způsoby k jeho řešení • zapojit se do práce skupiny, vzájemně si pomáhat a respektovat se Prostředků hodnocení očekávaných výstupů je používáno více, aby hodnocení nebylo jednostranné a žáci mohli případné nedostatky v jedné oblasti kompenzovat jinde. Průběžné hodnocení žáků sděluje škola zákonným zástupcům prostřednictvím žákovské knížky. Při výrazném zhoršení prospěchu či chování žáka škola informuje zákonné zástupce žáka průkazným způsobem. Zjištění příčin a posouzení možnosti nápravy projednají pověření pracovníci školy (třídní učitel, výchovný poradce, vedoucí pracovník příp.další) se zákonnými zástupci žáka za jeho účasti, nebrání-li tomu okolnosti. Výsledné hodnocení žáka je komplexní, ne aritmetický průměr průběžného hodnocení, jeho podkladem nesmí být ani závěrečné souhrnné přezkoušení ( s výjimkou komisionální zkoušky). Do hodnocení prospěchu není zahrnuto hodnocení chování, hodnotí se však osobní píle a přístup ke vzdělání v souvislostech ovlivňujících jeho výkon. Výsledné hodnocení za 1.pololetí je sdělováno prostřednictvím výpisu známek, na konci 2.pololetí je žáku vydáno vysvědčení.
144
b) Sebehodnocení žáků • cílem je podpořit u žáka důvěru ve vlastní schopnosti, pomoci žákovi odhalit vlastní chyby a naučit ho, jak s nimi pracovat • žáci jsou od počátku vzdělávání vedeni k objektivnímu sebehodnocení • požadavky a kriteria jsou stanoveny přiměřeně k věku a schopnostem žáků a jsou všem žákům objasněna • součástí sebehodnocení může být i diskuse o známce ve třídě zejména při ústních výstupech žáků c) Stupně hodnocení prospěchu a chování klasifikací Při hodnocení prospěchu žáka klasifikací používá škola stupně hodnocení dle § 15,odst.3-5 Vyhlášky o ZŠ pro celkové i průběžné hodnocení prospěchu žáka. Pro použití stupňů klasifikace platí následující jednotná pravidla: Stupeň 1 (výborný) Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuse. Grafický projev je přesný a estetický. Uvědoměle a aktivně pracuje ve skupině, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Dokáže pracovat s informacemi, samostatně studovat texty – učit se. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuse. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. V podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro skupinu, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Stupeň 3 (dobrý) Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb. Samostatně řeší jednodušší úkoly, složitější úkoly řeší s pomocí, dovede používat naučená pravidla a vzorce v příkladech z praxe. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně se zapojuje do diskuse. Grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Ve skupině pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Při práci s informacemi má častější problémy, nejen při jejich získávání a třídění, ale zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Stupeň 4 (dostatečný) U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby. Samostatně počítá jen nejjednodušší příklady, další přiměřené příklady počítá s pomocí, zná základní pravidla pro početní výkony, vzorce alespoň krátkodobě. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Má v přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní i písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuse. Grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Práce ve skupině se pouze účastní, jeho působení není příliš přínosné. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často informace nedovede zpracovat. Stupeň 5 (nedostatečný) U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností vyskytují velmi závažné chyby. Chybuje v nejjednodušších příkladech, nezná základní pravidla pro početní výkony ani vzorce. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Požadované poznatky si neosvojil, neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, nezapojuje se do diskuse. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Grafický projev má vážné nedostatky. Nepracuje pro skupinu, jeho působení není přínosné. Nedovede pracovat s informacemi, a to ani při jejich vyhledávání.
Nedostatky vedoucí k hodnocení nižším klasifikačním stupněm musí být hodnotícím učitelem jasně a srozumitelně definovány.
145
Hodnocení žáků v zájmových útvarech Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a). Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří žáka vyučují, a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Pro hodnocení chování používá škola stupně hodnocení chování dle Vyhlášky o ZŠ, §15, odst.1. Velmi dobré 1 Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Ojediněle se dopouští méně závažných přestupků, je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Uspokojivé 2 Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu, nebo se opakovaně dopouští přestupků, za něž mu byla během hodnoceného období udělena důtka třídního učitele či ředitele školy. Žák narušuje výchovně vzdělávací činnost školy nebo ohrožuje bezpečnost a zdraví jiných osob. Neuspokojivé 3 Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Žák se úmyslně dopouští závažných přestupků proti školnímu řádu, hrubým způsobem narušuje výchovně vzdělávací proces, vážně ohrožuje bezpečnost, zdraví a důstojnost jiných osob. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších závažných přestupků.
d) Slovní hodnocení prospěchu Slovní hodnocení škola používá jen u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, pokud si to přejí zákonní zástupci žáka. Rozhodnutí o používání slovního hodnocení je výhradně v kompetenci ředitele školy. Při použití slovního hodnocení se vyučující řídí Vyhláškou o ZŠ, §15, odst.2, se způsobem hodnocení i jeho kritérii je žák i jeho zákonní zástupci předem srozuměni. Slovní hodnocení srozumitelným a jednoznačným způsobem popisuje úroveň dosahovaných výstupů s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí. Výsledné hodnocení žáka na konci pololetí bude na vysvědčení (výpisu) vyjádřeno slovně, pro vyjádření celkového hodnocení navrhne odpovědný učitel orientačně klasifikační stupeň. e) Celkové hodnocení ( § 15, odst.6 a 7.) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni : Prospěl s vyznamenáním - není-li žák v žádném povinném předmětu stanoveném školním vzdělávacím programem hodnocen stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů není horší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm 1 - velmi dobré. Prospěl – není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen stupněm 5-nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. Neprospěl – je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen stupněm 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením
146
f) Způsob získávání podkladů pro hodnocení prospěchu PÍSEMNÉ PRÁCE • slouží k ověřování úrovně osvojení znalostí, dovedností a schopností žáka využívat vědomosti při řešení problémů • jsou rozvrženy rovnoměrně na celý rok; práce o délce delším než 15 minut jsou oznámeny v dostatečném předstihu a jsou zaznamenány v plánu písemných prací třídy; v jednom dni smí žák absolvovat pouze jednu takovou práci • závažné písemné práce (souhrnné písemné práce, referáty, slohové práce) má žák právo si opravit (platí nová známka, ne průměr!) • písemné práce žáka se ukládají po dobu školního roku; závažné písemné práce po dobu studia
žáka na příslušném stupni ZŠ pro potřeby zhodnocení individuálního rozvoje žáka Kvalita grafického záznamu (tvary písmen a číslic, výškové poměry) • je sledována v prvním období základního vzdělávání Krátké písemné práce • zařazuje učitel jako shrnutí dílčího tématu zpravidla na konci kapitoly (nejméně 1 krát za 14 dní) • U krátkých písemných prací může být žáku dána možnost vlastní volby či formulace otázek.V takovém případě učitel zadá upřesňující podmínky (stanovení počtu, tématický rozsah, zákaz opakování podobných témat apod.) • Učitel sleduje úroveň formulace otázek i odpovědí, rozsah žákových vědomostí, relevantnost uvedených jevů ( individuálně!), počet otázek a odpovědí Souhrnná písemná práce • bývá zařazena na konci probíraného tematického okruhu, nejméně jednou za čtvrtletí, před prověrkou je provedeno souhrnné opakování, práce je předem ohlášena. Žák plní zadání práce s použitím povolených učebních pomůcek (pravidla, slovníky, tabulky, atlas, výpisky aj – dle zadání ). • V naukových předmětech je důraz kladen na vysvětlení souvislostí jevů, jejich porovnání, hodnocení a správnou argumentaci. • Hodnocena je pravdivost, jednoznačnost a srozumitelnost formulovaných odpovědí. • Žák má právo na opravu, do celkového hodnocení se započítává lepší výkon. Kriteria hodnocení písemných prací Je-li to smysluplné např. při sledování kvantity jevů, práce budou bodovány, podle počtu dosažených bodů žák dostane známku. Bodovací systém je žákům vždy předem objasněn. Známky jsou k bodům přiřazeny podle následujícího přiřazovacího postupu: 100% - 91% …….1 90% - 71% …….2 70% - 41% …….3 40% - 21% …….4 20% - 0% …….5 Východiskem pro hodnocení ostatních písemných prací jsou v zájmu co největší objektivity stanovení jednotných kritérií vypracovány vzory, vymezující sledované jevy a jejich očekávanou úroveň. Slohová práce, esej UKAZATELE
1- VÝBORNÁ
2-3 JEŠTĚ VYHOVUJE
USPOŘÁDANOST TEXTU- PRÁCE PODLE OSNOVY
Práce podle osnovy, text logicky navazuje, zachovává členění – úvod, stať, závěr
Stať – v pořádku, závěr nedokázal shrnout, úvoddostatečně neuvede do děje, logicky navazuje , text srozumitelný
SLOVNÍ ZÁSOBA (PŘ. POUŽITÍ SYNONYM)
Využívá synonym, neopakuje stejné obraty a výrazy Vhodně užívá jazykové prostředky, typické pro daný slohový útvar
Málo syn., občas opakuje slov. výrazy V užívání typických jazykový prostředků jsou občasné nedostatky
Neskáče od myšlenky
Ne vždy dodržuje
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY TYPICKÉ PRO DANÝ SLOHOVÝ ÚTVAR SROZUMITELNOST
4-5 NEVYHOVUJÍCÍ – URČENÁ K PŘEPRACOVÁNÍ Chaotické členění textu, osnova pouze formální
Často opakuje stejné výrazy, nevyužívá synonym, elipsy, opisu Typické jazykové prostředky neužívá, nebo je používá nevhodně Nedodržuje logický sled
147
TEXTU
DÉLKA PRÁCE SYNTAX (PODŘADNÁ SOUVĚTÍ, POUŽITÍ VHODNÝCH SPOJEK,..) PRAVOPIS viz bodování: Věta bez chyby = 1bod
ORIGINALITA NÁPADU GRAFICKÁ ÚPRAVA
k myšlence, rozvíjí již vyslovené, vhodně myšlenky navazují Nejméně klasická A4 linka čistého textu Bez syntaktických chyb (interpunkce, vazby, členění výpovědi) Text bez tvaroslovných chyb, tolerujeme výjimečné chyby v interpunkci (v několika. větných členech, poměrech) Nepracuje pole vzoru Bez škrtů, čitelné i pro ostatní, členěno na odstavce
posloupnost myšlenek, ale vrací se k tématu ¾ A4 čistého textu Drobné chyby v interpunkci, tolerujeme spřežení vazeb Tolerujeme občasné chyby ve shodě POn a PŘ, občasné chyby v tvarosloví, bez chyb lexikálních Drží se vzoru Čitelné s potížemi, malé škrty
Méně než ¾ čistého textu Stále se opakují chyby ve členění výpovědi
Všechny možné chyby
Ani napodobení vzoru Nečitelné, škrtance
Referát a jeho prezentace Referát je samostatná písemná práce na volitelné téma, kterou žák zpracovává v delším časovém období, zpravidla během domácí přípravy. Práce má předem stanovený rozsah, podmínkou je doložení zdrojů (minimálně dva nezávislé zdroje) a materiálů dokládajících postup prací (koncept apod.). Referát je zpracován v počítačové podobě (max. délka dvě stránky A4) KRITERIA výborný dobrý nevyhovující odliší různé typy informací, odliší různé typy informací použije 1 zdroj informací ZDROJE jejich věrohodnost, použije nejméně 2 zdroje MATERIÁLŮ použije alespoň 3 různé informací, uvede zdroje, ale zdroje informací, uvede formálně nepřesně všechny zdroje 10 – 15 minut 5 – 10 minut 5 minut ROZSAH spisovný jazyk, spisovný jazyk, dodržuje spisovný jazyk, JAZYK dodržuje zásady ústního zásady ústního projevu, dodržuje zásady ústního PROJEV projevu, včetně včetně neverbálního, projevu, (PREZENTACE) neverbálního, prezentuje pomocí textu text přečte prezentuje svými slovy s pomocí poznámek věcná správnost, věcná správnost, věcná správnost, VĚCNÁ text přiměřený posluchačům, obsah nepřizpůsobí text přiměřený SPRÁVNOST, s pomocí textu či učitele posluchačům posluchačům, OBSAH nechá prostor pro dotazy a odpoví na dotazy, text musí nedodržuje logickou návaznost odpoví na ně, mít logickou návaznost porovná zdroje neumí odpovídat na text má logickou návaznost dotazy, porovná zdroje, najde v nich vysloví názor, ale neumí odlišnosti argumentovat, nerozumí terminologii vyjádří svůj názor a podepře terminologii používá, ho argumenty, vysvětlí vysvětlí po dotazu odborné termíny doplní prezentaci doplní prezentaci nemá pomůcky NÁZORNOST audiovizuálními audiovizuálními pomůckami, pomůckami, názornou pomůcku si vyrobí použije je nevhodně sám, umí ji vhodně použít Laboratorní práce KRITERIA výborná dobrá nevyhovující používá bezpečně a účinně používá bezpečně a účinně nepoužívá bezpečně a DODRŽOVÁNÍ materiály, chemikálie, materiály, chemikálie, účinně materiály, ZÁSAD pomůcky a vybavení, pomůcky a vybavení, chemikálie, pomůcky a BEZPEČNOSTI záměrně ho neničí, záměrně ho neničí, vybavení,
148
dodržuje vymezená pravidla (laboratorní řád), neohrožuje zdraví své ani druhých, v případě potřeby poskytne první pomoc své pracoviště udržuje v pořádku, dbá pokynů vyučujícího SPOLUPRÁCE VE SKUPINĚ
VYPRACOVÁNÍ LABORATORNÍHO PROTOKOLU
účinně spolupracuje ve skupině, podílí se na provedení úkolu, pozitivně ovlivňuje kvalitu týmové práce, ohleduplné chování k druhým spisovný jazyk, pěkná grafická úprava úkol, pomůcky, postup práce, výsledky, závěr obrázky v dostatečné velikosti závěr – logické vysvětlení problému, zdůvodnění chyb
dodržuje vymezená pravidla (laboratorní řád), v případě potřeby neumí poskytnout první pomoc (při menších poraněních) své pracoviště udržuje v pořádku, občas nedbá pokynů vyučujícího spolupracuje ve skupině s menšími problémy, podílí se na provedení úkolu, přispívá k týmové práci ohleduplné chování k druhým
nedodržuje vymezená pravidla (laboratorní řád), ohrožuje zdraví své i ostatních nedodržuje pořádek na pracovišti, nedbá pokynů vyučujícího
spisovný jazyk, přehledná grafická úprava úkol, pomůcky, postup práce, výsledky, závěr obrázky v dostatečné velikosti závěr – logické vysvětlení problému není zcela přesné, není zdůvodnění chyb
spisovný jazyk, nepřehledná grafická úprava, chybí např. pomůcky, postup práce, výsledky, obrázky závěr – chybí zcela, nezdůvodňuje daný problém
spolupráce s týmem není efektivní, nepřispívá ke splnění úkolu (ostatní plní úkol za žáka, nepracuje) bezohledné chování k druhým
Další formy písemného ověřování znalostí a dovedností: Rébusy, doplňovačky, přiřazování pojmů k definicím, k obrázkům Doplňovaní textu ; oprava textu Výpočty, odvozování Opis, přepis, diktát Test; odpovědi na otázky, formulace otázek Záznam výsledků pozorování, pokusů, měření, tabulka, graf, náčrtek, kresba
ÚSTNÍ VÝSTUPY • slouží k ověření žákových komunikačních dovedností, jejichž základem je aplikace získaných znalostí • hodnocen je obsah i forma výstupu • se zdůvodněním hodnocení je žák seznámen okamžitě; není-li to nevhodné, je součástí hodnocení výstupu žáka i diskuse o známce ve třídě • žák má právo požádat o odklad, necítí-li se připraven Formy ústních výstupů: Čtení: kvalita techniky čtení, (hlasité, tiché s porozuměním) hodnoceno zejména v 1.období Recitace, dramatizace přednes, znalost textu, práce s textem, s hlasem, celkové dramatické vyznění Ústní zkoušení (volitelná možnost)– znalost teorie ověřována na konkrétních příkladech řešených žákem na tabuli; z probrané látky, objasnění pojmů, fyzikálních veličin a jejich jednotek, vztahy mezi veličinami, slouží spíše jako doplňková forma hodnocení (časová náročnost)- schopnost hovořit na dané téma s pomocí návodných otázek, schopnost využít vhodné uč. Pomůcky (mapa, atlas, obrazy, plány, přírodniny,…) Konverzace hodnotíme předem připravený rozhovor na dané téma. Každý žák nejméně dvakrát za pololetí. Sledujeme připravenost, originalitu, gramatickou správnost, plynulost, dodržení tématu, délku rozhovoru, celkovou schopnost vést rozhovor. Prezentace samostatné nebo skupinové práce Během přípravy žák (skupina žáků) pracuje s učebnicí a dalšími pomůckami, má právo konzultace s vyučujícím i spolužáky. Žák si sám volí rozsah a konkrétní obsah svého projevu. Pro hodnocení je sledována úroveň pochopení studované problematiky ( rozumí zcela, částečně nebo vůbec problematice, kterou vykládá),
149
přiměřenost rozsahu a obsahu, výběr relevantních informací, způsob jejich prezentace (přehlednost a srozumitelnost, přiměřené používání odborných výrazů). Na základě těchto kritérií zhodnotí výkon žáka (skupiny) třída, následně svou práci zhodnotí sám žák, poslední slovo má učitel. Každý žák je takto přezkoušen alespoň jednou za každý tematický okruh. Žák má právo na opravu, do celkového hodnocení se započítává lepší výkon DALŠÍ PODKLADY diagnostické pozorování žáka při výkonu zadaných činností, hodnocení jeho individuálního přístupu a píle, jeho sociálních, komunikačních apod. kompetencí, sledování jeho dalších aktivit ve výchovně vzdělávacím procesu Praktická cvičení – užití teoretických znalostí a dovedností v praxi /užití mapy a buzoly v terénu…/, výroba modelů, pomůcek apod. Aktivita žáka při vyučování / reakce, souvislosti, nápady, dotazy, dodatky, pomůcky / i mimo výuku / spoluúčast na školním časopise, účast na soutěžích v rámci školy / i mimo školu , Vedení a úprava sešitu – hodnocení formální a obsahové stránky sešitu, celková úprava, Domácí úkoly, jejich splnění a vypracování.
g) Komisionální a opravné zkoušky V případech uvedených v §52, odst.2-4, Zákona 561/2004 Sb. rozhodne ředitel o konání komisionální zkoušky žáka. Při organizaci komisionální zkoušky škola postupuje dle §22 Vyhlášky č. 48/2005 o ZŠ. Žák, který na konci školního roku neprospěl maximálně ze dvou předmětů a splňuje podmínky uvedené v §53 Zákona 561/2004,může vykonat opravné zkoušky. Jejich organizace je dána ustanovením §23 Vyhláška č.48/2005 o ZŠ. h) Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami probíhá dle individuálního vzdělávacího plánu, jehož součástí jsou i požadované výstupy a kritéria hodnocení, stanovená s ohledem na žákovy vzdělávací a osobnostní předpoklady a na souvislosti ovlivňující jeho výkon. Na základě žádosti zákonných zástupců může ředitel rozhodnout o slovním hodnocení žáků.
i) Výchovná opatření Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění nebo kázeňská opatření. Při udělování výchovných opatření postupuje škola dle Vyhlášky o ZŠ, § 17. Pochvaly a jiná ocenění: Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí, nebo na návrh jiné osoby po projednání v pedagogické radě udělit žákovi pochvalu či jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na návrh jiného vyučujícího udělit žákovi po projednání s ředitelem školy pochvalu či jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Udělení pochvaly se zaznamená do dokumentace školy a na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. Kázeňská opatření jsou žákovi ukládána při porušení povinností stanovených školním řádem. O jejich uložení rozhoduje třídní učitel či ředitel školy na základě vlastního posouzení či na základě podnětu ostatních vyučujících dle závažnosti provinění žáka: napomenutí třídního učitele – zpravidla za opakovaná méně závažná porušení povinností žáka souvisejících s výchovně vzdělávacím procesem či vyplývajících ze školního řádu (zapomínání pomůcek či úkolů, drobná nekázeň během vyučování apod.)
150
důtka třídního učitele – za závažné porušení pravidel školního řádu (neplnění pokynů učitele, hrubé chování k ostatním žákům školy či chování, v jehož důsledku je ohrožena bezpečnost, zdraví či majetek jiných osob či školy apod.) nebo za opakovaná méně závažná provinění, za něž bylo v hodnoceném období žáku uděleno napomenutí. Udělení důtky oznámí třídní učitel neprodleně řediteli školy. důtka ředitele školy – za zvlášť hrubé porušení pravidel slušného chování či školního řádu (hrubé chování k zaměstnancům školy, násilné chování k ostatním žákům školy, úmyslné poškozování nebo odcizení majetku školy či osobních věcí zaměstnanců či žáků školy apod.) nebo za opakované porušení pravidel školního řádu, za něž již bylo žáku v hodnoceném období udělena důtka třídního učitele. Důtku ředitele školy lze udělit po projednání v pedagogické radě. Při rozhodování o kázeňském opatření je provinění žáka posuzováno s ohledem na jeho stupeň vývoje a na schopnost uvědomit si závažnost svého jednání. Udělení kázeňského opatření je zaznamenáno do dokumentace školy a o jeho udělení jsou neprodleně informováni zákonní zástupci žáka.
AUTOEVALUACE ŠKOLY Cílem autoevaluace školy je zabezpečit kvalitu a efektivitu školního vzdělávacího programu. Evaluační činnost slouží k poskytování zpětné vazby vedení školy o tom, jak se škole daří naplňovat stanovené vzdělávací záměry a cíle. Právní rámec: - zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) - vyhláška MŠMT ČR č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Vlastní hodnocení školy se zpracovává za období dvou školních roků a provádí se v následujících krocích: - definování oblastí důležitých pro školu - stanovení efektivních kritérií a sledovaných jevů - sledování cílů stanovených ve školním vzdělávacím programu - vypracování evaluační zprávy - stanovení úkolů a opatření Oblasti sledovaných činností
Sledované jevy a využívané nástroje
1. Vzdělávací program školy
Naplňování cílů ŠVP ZV Další programová nabídka
2. Podmínky vzdělávání
Personální podmínky Materiální, technické a hygienické podmínky Efektivita využívání finančních zdrojů
3. Průběh vzdělávání
Hospitační činnost Sledování forem osvojování klíčových kompetencí Ukázkové hodiny
4. Výsledky vzdělávání
Kalibro 5. a 9.ročník – dovednostní testy Cermat 9. ročník – dovednostní testy Přehled klasifikace a hodnocení žáků
5. Podpora školy žákům,
Kvalita výchovného poradenství
151
spolupráce s rodiči
6. Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita DVPP
7. Úroveň výsledků práce
152
Přístup k informacím a jejich přenos Využívání žákovské a rodičovské iniciativy Vzájemné vztahy mezi školou, žáky, rodiči Vztahy se zřizovatelem a školskou radou Klima, kultura, étos školy Kvalita systémového řízení Plánování řídících činností Efektivita organizace školy Metodická podpora kvality výuky Kontrolní systém Zlepšování kvality výsledků vzdělávání Prezentace školy Organizace akcí školy – vystoupení, přehlídek, výstav
