6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6.1. Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla hodnocení žáka základní školy se řídí zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhláškou MŠMT ČR č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Zásady pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků ve škole i mimo školu Rozhodující pro hodnocení výsledků vzdělávání je dosažení určitého stupně osvojení si očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách školního vzdělávacího programu. Vzdělávání a chování žáků se hodnotí průběžně a celkově. Průběžné hodnocení se realizuje jako hodnocení dílčích výsledků vzdělávání a dílčích projevů chování žáků během obou pololetí. Celkové hodnocení vyjadřuje souhrnné výsledky vzdělávání žáka za dané pololetí nebo u výstupního hodnocení vyjadřuje dosaženou výstupní úroveň vzdělání. Při hodnocení je třeba uplatňovat přiměřenou náročnost, objektivitu a pedagogický takt vůči žákům. Při hodnocení je třeba přihlížet k věkovým zvláštnostem žáků, zdravotnímu stavu i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období v klasifikaci zakolísat pro určitou indispozici. Při hodnocení se bere na zřetel zaměření a cíle skupin předmětů s převahou teoretického zaměření, předmětů s převahou praktických činností a předmětů s převahou výchovného a uměleckého zaměření. Předmětem hodnocení jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacím předmětu v souladu se vzdělávacím programem školy nebo s individuálním vzdělávacím plánem. Hodnocení musí být jednoznačné a srozumitelné, věcné, tedy vztahující se k danému výkonu či chování žáka (nelze směšovat hodnocení vědomostí s hodnocením chování) všestranné, zdůvodnitelné, odborně správné a doložitelné. Celkové hodnocení musí být všestranné, tj. v oblasti výsledků vzdělávání ohodnocuje míru osvojených vědomostí, dovedností a návyků, kterou žák vládne na konci hodnoceného období a v oblasti chování ohodnocuje míru shody chování žáka se školním řádem, ale i píli, školní docházku, popř. další jeho projevy za hodnocené období. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i konzultacemi s psychologickými a se zdravotnickými pracovníky. 1 Žák 2. až 9. ročníku musí mít z každého předmětu, alespoň čtyři známky za každé pololetí, z toho nejméně dvě za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 2. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí
učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky. 3. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 4. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo při rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 5. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. 6. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. 7. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a k 15. dubnu. 8. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogového listu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. 9. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. 10. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. 11. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům. 12. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu. Stupně hodnocení v případě použití klasifikace Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý
4 - dostatečný 5 - nedostatečný Zásady pro používání slovního hodnocení Zásady a kritéria pro používání slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace (dále jen „slovní hodnocení“). O použití slovního hodnocení rozhoduje ředitel školy, a to na návrh vyučujícího daného předmětu, popřípadě třídního učitele. 1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, kterou dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. 2. Žák může být ze všech předmětů hodnocen slovně nebo může být z některého předmětu hodnocen slovně a z jiného klasifikačním stupněm. 3. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislosti, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 4. Slovní hodnocení je podrobnější, má pozitivně motivační charakter. Obsahuje konkrétní vyjádření toho, co žák v daném předmětu zvládl a v jaké kvalitě, a vymezuje i další postup rozvoje žáka vzhledem k jeho individuálním předpokladům. 5. Slovní hodnocení vychází: - z hodnocení výsledků ústního i písemného projevu - z pracovního tempa - ze schopnosti samostatně pracovat - ze schopnosti soustředit se 6. Do slovního hodnocení jednotlivých předmětů se nesmí promítnout hodnocení chování žáka 7. Ve slovním hodnocení se učitel vyjadřuje k těmto oblastem - osvojení znalostí základního učiva - úroveň dovedností a schopnost aplikovat získané poznatky - přístup žáka k předmětu (zájem, snaha, úsilí) - úroveň přípravy žáka (příprava žáka na vyučování, domácí úkoly) Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace - žák, který je slovně hodnocen z jednoho nebo více předmětů, a to bez kombinace slovního hodnocení a klasifikace, může mít na konci prvního nebo druhého pololetí celkový prospěch prospěl nebo neprospěl - žák, u kterého je využita kombinace slovního hodnocení a klasifikace, může mít na konci prvního nebo druhého pololetí celkový prospěch prospěl s vyznamenáním, prospěl nebo neprospěl - žák, který je na konci prvního nebo druhého pololetí hodnocen neprospěl, musí mít toto hodnocení zdůvodněno ve slovním hodnocení daného předmětu - při kombinaci hodnocení klasifikačními stupni a širšího slovního hodnocení – průměrný prospěch se vypočítá ze samostatných povinných předmětů, z nichž byl žák na vysvědčení hodnocen klasifikačními stupni. Pokud by ale širší slovní hodnocení nebylo adekvátní pro hodnocení prospěl(a) s vyznamenáním, nelze tento stupeň použít, i když jsou pro něj splněny podmínky. Obdobně se postupuje i při použití stupně prospěl(a).
Hodnocení vzdělání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. 2. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se postupuje individuálně na základě doporučení školského poradenského zařízení. 3. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy ověřování, které odpovídají schopnostem žáka a při nichž je vliv poruchy na výsledek minimální. 4. Pokud možno, nepožadujeme po žácích s vývojovými poruchami plnění takových úkolů, při kterých vlivem poruchy nemohou podávat výkon odpovídající jejich předpokladům. 5. Vyučující upřednostňuje ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklad podat lepší výkon. 6. Klasifikaci provázet hodnocením - tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonat. Upřednostňovat pozitivní motivaci. 7. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka, odborného posudku a doporučení učitele. 8. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mohou být na základě doporučení poradenského zařízení a na písemnou žádost zákonných zástupců žáka hodnoceni klasifikací, slovním hodnocením nebo kombinací klasifikace a slovního hodnocení. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. 9. Na základě výsledků a doporučení školského poradenského zařízení se pro individuálně integrované žáky vypracovává individuální vzdělávací plán pro určitý předmět nebo skupinu předmětů. Obsah výuky daného předmětu v ročníku může být výrazně redukován tak, aby poskytl žákovi ucelené a jím zvládnutelné základy. 10. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se vždy projednávají s rodiči a jejich názor je vždy brán do úvahy. Hodnocení nadaných žáků 1. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. 2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu. Celkové hodnocení prospěchu a) prospěl(a) s vyznamenáním - žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětu hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než stupeň 2 - chvalitebný a průměrný prospěch ze všech povinných a volitelných předmětů není vyšší než 1,50 a chování je
hodnoceno stupněm velmi dobré b) prospěl(a) - žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a) - žák neprospěl, je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí, d) nehodnocen(a) - není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. Hodnocení chování žáka Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád), včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, záškoláctví nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Mezi méně závažné přestupky patří i neplnění si základních školních povinností. Zpravidla se přes důtku školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu, opakovanému záškoláctví nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. O udělení 2. nebo 3. stupně z chování rozhoduje ředitel školy na základě projednání v pedagogické radě, a to na základě návrhu třídního učitele. Třídní učitel je povinen předjednat před pedagogickou radou návrh na snížení známky z chování s ostatními pedagogickými pracovníky, kteří daného žáka učí.
Výchovná opatření Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. Pochvaly a ocenění 1. Drobné pochvaly uděluje každý pedagogický pracovník bezprostředně po vzniku důvodu pro jejich udělení a zaznamená je do žákovské knížky. 2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních pracovníků školy po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající svědomitou úspěšnou práci, za první místo školního a okrskového kola a účast v okresním kole soutěží a olympiád. 3. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin a za dlouhodobou svědomitou a úspěšnou práci, výrazný úspěch v okresním a vyšším kole soutěží a olympiád. 4. Udělení pochvaly třídního učitele a ředitele školy či jiného ocenění se zaznamenává do dokumentace školy. Opatření k posílení kázně 1. Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: a) Napomenutí třídního učitele Napomenutí třídního učitele uděluje třídní učitel za drobné, méně závažné a neopakující se porušení povinností. O udělení napomenutí informuje ředitele školy. b) Důtka třídního učitele Důtku třídního učitele uděluje třídní učitel po předchozím projednání s ředitelem školy a s vyučujícími, kteří daného žáka učí, za závažnější, případně opakující se porušení povinností. c) Důtka ředitele školy Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy na základě návrhu třídního učitele, který návrh nejdříve projednal s ostatními vyučujícími, a to po projednání na pedagogické radě, za vážné, případně i opakované porušení povinností. 2. Napomenutí a důtky se udělují zpravidla před kolektivem třídy nebo školy. 3. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. 4. Udělení výchovného opatření ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně a prokazatelně oznámí žákovi a jeho zákonnému zástupci. Současně se zaznamená do dokumentace školy. Zásady pro hodnocení chování a udělení výchovných opatření Při návrhu udělení opatření k posílení kázně nebo snížené známky z chování přihlíží třídní učitel zejména: k závažnosti přestupku k četnosti a opakování přestupku k hodnocení žáka ostatními pedagogickými pracovníky k tomu, zda v předchozím klasifikačním období již žákovi bylo uděleno některé z opatření na posílení kázně, nebo zda mu byla snížena známka z chování k charakteru a četnosti zápisů v žákovské knížce, které mají vliv na posouzení chování žáka Třídní učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas prokazatelným způsobem informovat zákonné zástupce o problémech jejich dítěte, které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky z chování. Učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas informovat třídní učitele o problémech žáka,
které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky z chování. Hodnocení práce v nepovinných předmětech Práce v nepovinných předmětech se na vysvědčení hodnotí stupni prospěchu: a) 1 – výborný b) 2 – chvalitebný c) 3 – dobrý d) 4 – uspokojivý e) 5 – neuspokojivý Hodnocení práce v zájmových útvarech Výsledky práce v zájmových útvarech, které organizuje škola se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, - žák zájmový útvar navštěvoval pravidelně, pracoval se zájmem, osvojil si plánovanou míru vědomostí, dovedností a návyků, b) pracoval(a), - žák zájmový útvar nenavštěvoval pravidelně, zájem o práci byl občasný a povrchní, v míře osvojených vědomostí, dovedností a návyků má větší nedostatky. Postup do vyššího ročníku 1. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 2. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 3. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. Výstupní hodnocení 1. Součástí hodnocení žáků je také výstupní hodnocení. 2. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci 1. pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku a ve stejném termínu rovněž žákovi v pátém a sedmém ročníku, pokud se hlásí k přijetí ke vzdělávání na střední škole. V případě podání přihlášky do oboru vzdělávání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října. 3. Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání. 4. Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o: a) možnostech žáka a o jeho nadání,
b) jeho předpokladech pro další vzdělávání nebo uplatnění, c) chování žáka v průběhu povinné školní docházky, d) dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka. 5. Výstupní hodnocení vypracuje třídní učitel, schvaluje ředitel školy. Klasifikace v náhradním termínu 1. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 2. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Uvolnění žáka z tělesné výchovy 1. Je-li žák uvolněn v 1. nebo 2. pololetí z tělesné výchovy uvede se v rubrice „uvolněn“. O uvolnění rozhodne ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce. Úlevy nebo uvolnění se řídí písemným doporučením lékaře. Žádost je součástí dokumentace žáka. 2. Ředitel školy určí způsob zaměstnání žáka v době vyučování předmětu. Je – li předmět zařazen na první nebo poslední vyučovací hodinu, může ředitel školy na základě žádosti zástupce žáka uvolnit žáka na dobu vyučování tohoto předmětu zcela. Podrobnosti o komisionálních zkouškách 1. Komisionální zkoušku koná žák v případě opravné zkoušky a v případě přezkoušení z důvodu pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí. 2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 3. Komise je tříčlenná: a) předseda, kterým je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 4. Výsledek přezkoušení či opravné zkoušky již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 5. Přezkoušení či opravnou zkoušku může žák vykonat v jednom dni pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení či opravné zkoušky stanoví ředitel školy na základě návrhu vyučujícího daného předmětu, a to v souladu se školním vzdělávacím programem. 7. O přezkoušení či opravné zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Součástí protokolu je obsah a písemné plnění úkolů žáka,
zadaných v průběhu přezkoušení. 8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 9. Opravná zkouška se týká žáků devátých ročníků a žáků, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník a na konci druhého pololetí neprospěli nejvíce ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření. 10. Opravná zkouška se koná nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. 11. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. Pochybnosti o správnosti klasifikace Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může v případě individuálního vzdělávání do 8 dnů a v ostatních případech vzdělávání do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, obrací se se žádostí na krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Žáci mají právo na sebehodnocení, které je přirozenou součástí procesu hodnocení. Vnějšímu hodnocení (pedagogem, skupinou či jiným žákem) předchází sebehodnocení, se kterým je vnější hodnocení konfrontováno - umožňuje se tak rozvoj sebereflexe, stability osobnosti, sebevědomí a vědomí vlastní hodnoty a důstojnosti. 2. K sebehodnocení vytváří podmínky škola i vyučující jednotlivých předmětů tím, že poskytují možnosti výběru hodnocení všude tam, kde je to možné - to zvyšuje žákovu motivaci i naději žáka na kvalitní výkon. 3. Škola zajišťuje pro žáky didaktické testy jako standardizovaný typ školního hodnocení, které se však nevyužívají klasifikačně, ale po rozboru slouží jako podklad k sebehodnocení žáka a zpětné informaci pro učitele. 4. K sebehodnocení slouží také práce na projektu a skupinové formy práce, při kterých se žák může dobře porovnávat s ostatními. 5. Žáci mají právo přiměřenou formou se na základě sebehodnocení vyjadřovat k průběžnému i k celkovému hodnocení. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají předměty ze vzdělávacích oblastí Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Člověk a jeho svět, Člověk a společnost a Člověk a příroda. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech se v souladu s požadavky osnov hodnotí: s požadavky učebních osnov hodnotí: ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů; kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti; schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a
praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí; kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost; aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim; přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu; kvalita výsledků činností; osvojení účinných metod samostatného studia. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Při práci s informacemi má častější problémy, jak při jejich získávání a třídění, tak zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu a pomoc. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s
pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často je nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Nedovede pracovat s informacemi, má problémy s jejich vyhledáváním. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného a praktického zaměření Převahu výchovné a praktické činnosti mají předměty ze vzdělávacích oblastí Umění a kultura, Člověk a svět práce, Člověk a zdraví, Člověk a společnost. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích v uvedených předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: vztah žáka k činnostem a zájem o ně stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, kvalita projevu osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev
je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech, má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti, nedodržuje předpisy o ochraně zdraví při práci.
6. 2 Autoevaluace školy a její autoevaluační činnost Cílem vlastního hodnocení je zabezpečit kvalitu a efektivitu v činnosti školy a udržet kvalitu školního vzdělávacího programu. Získat zpětnou vazbu o tom, jak škola naplňuje své poslání. Vlastní hodnocení je zaměřeno na níže uvedené oblasti: 1. Školní vzdělávací program 2. Podmínky vzdělávání 3. Průběh vzdělávání 4. Výsledky vzdělávání 5. Vzájemné vztahy ve škole, spolupráce s rodiči a institucemi, školní klima 6. Řízení školy a personální práce Vlastní hodnocení je prováděno v následujících krocích: a) definování oblastí, které jsou pro činnost školy důležité b) stanovení očekávání v cílech školy c) určení sledovaných jevů a kritérií d) vypracování hodnotící zprávy e) stanovení opatření a úkolů Č. Oblasti činností Cíle Kritéria školy 1. Vzdělávací Realizace ŠVP Skutečné program školy Utváření naplňování klíčových cílů ŠVP kompetencí Úroveň žáků klíčových kompetencí žáků
Nástroje
Časové rozlišení
Hospitace Kontrolní činnost. Diskuse Ankety
Průběžně
Průběžně Výroční zpráva o činnosti školy 1 x ročně BOZP
2. Podmínky vzdělávání
Zlepšení vybavenosti školy Kvalifikovaný pedagogický sbor
Dobré podmínky materiální, technické, hygienické, personální Dostatečné ekonomické zdroje
Pozorování Rozhovory Diskuse Financování z projektů Dotazníky
Aktivní přístup pedagogů k výuce Zájem žáků o výuku Kladné hodnocení školy rodiči
Motivace žáků Individuální přístup Aktivizující metody práce pedagogů Vzájemná
Kontrolní činnost Hospitace Ankety a dotazníky žákům
3.
Průběh vzdělávání
Průběžně Třídní schůzky Pedagogické rady 1 x ročně dotazníky
spolupráce Klima školy
4. Výsledky vzdělávání žáků
Utváření klíčových kompetencí Dosažení co nejkvalitnějších vzdělávacích výsledků odpovídajících individuálním schopnostem žáků Minimalizace výchovných problémů
Naplnění vzdělávacích cílů Uplatnění žáků při dalším vzdělávání Veřejná kulturní vystoupení žáků
Školní práce žáků Ověřování výsledků vzdělávání testy Aktivita žáků Výsledky v soutěžích Kontrolní činnost
Průběžně Využití čtvrtletních hodnocení výchovně vzdělávacích výsledků práce žáků na pedagogické radě
5. Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání Školní klima
Zlepšení spolupráce s rodiči, s pracovníky spádových obcí a se členy Školské rady Dosažení spokojenosti uvedených subjektů s činností školy
Zajištění naplněnosti školy Úspěšnost žáků při studiu na střední škole Účast rodičů na akcích školy Vztahy mezi žáky Vztah žák učitel
Dotazníky Vzájemná jednání Veřejná vystoupení žáků Zápis do 1. ročníku Spolupráce s výchovnou poradkyní Den otevřených dveří
Zajištění kvalitního sboru Odborný růst pedagogického sboru Vzájemná spolupráce Kvalitní úroveň řízení školy
Kvalita pedagogické práce Kvalita řídící práce
Dotazníky Diskuse Kontrolní činnost Sebevzdělávání
Průběžně 1 x ročně Den otevřených dveří 1 x ročně veřejné vystoupení 1 x za 3 roky dotazník pro rodiče
6. Řízení školy, kvalita personální práce
Průběžně Výroční zpráva
