6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6.1 Hodnocení žáka ve škole Přístupy k hodnocení ţáka ve škole procházejí v současné době výraznou změnou podobně jako přístupy k vlastnímu systému výuky. Obecně lze nové trendy v hodnocení shrnout do několika bodů:
snaha zamezit hodnocením rozdělení ţáků na úspěšné a neúspěšné, schopné a neschopné zaměření spíše na individuální pokrok ţáka neţ na jeho srovnávání s ostatními pouţívání méně obvyklých způsobů hodnocení, neţ je běţná klasifikace – slovní hodnocení, bodový, procentuální nebo kreditní systém ap. nechápat chybu jako selhání, ale jako východisko pro další práci vedle učitele zapojit do hodnocení samotné děti poskytnout ţákovi zpětnou vazbu o stupni zvládnutí dané problematiky včetně konkrétního návodu k odstranění nedostatků
Na zavedení nových přístupů v hodnocení ţáků si bude třeba postupně zvykat, stejně jako na to, ţe hodnocení se nevztahuje primárně na stupeň osvojení učiva, ale spíše na úroveň dosaţení očekávaných výstupů a zejména klíčových kompetencí. Pro období přechodu od vzdělávacího programu Základní škola na ŠVP prozatím ponecháváme v platnosti dosavadní systém klasifikace, který je podrobně popsán v dalším textu s tím, ţe k problematice hodnocení ţáka ve škole bude třeba se opakovaně vracet.
6.2 Pravidla pro hodnocení žáka 6.2.1 Zásady klasifikace
Při hodnocení, průběţné i celkové klasifikaci uplatňuje učitel přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči ţákovi. Při celkové klasifikaci přihlíţí učitel k věkovým zvláštnostem ţáka i k tomu, ţe ţák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin:
a) předměty s převahou výchovného zaměření /Rv, Vv, Hv, Ov, Tv, Praktické činnosti/ b) předměty s převahou teoretického zaměření /všechny předměty neuvedené v bodě a/
22/1
6.2.2 Stupně hodnocení a klasifikace Prospěch Prospěch v jednotlivých vyučovacích předmětech /povinných, povinně volitelných a volitelných/ je klasifikován těmito stupni: 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný Poznámka: při průběžné klasifikaci může učitel dle vlastního uvážení použít klasifikační stupnici známek s mínusem Chování
Chování ţáka je klasifikováno těmito stupni: 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé Celkový prospěch
Celkový prospěch ţáka je hodnocen následovně:
prospěl s vyznamenáním, není-li v ţádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším neţ chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší neţ 1,5 a jeho chování je velmi dobré prospěl, není-li v ţádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný neprospěl, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nehodnocen, není-li moţné ţáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního ploletí
Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
a) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování ţáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: 1. soustavným diagnostickým pozorováním ţáka 2. soustavným sledováním výkonů ţáka a jeho připravenosti na vyučování 3. různými druhy zkoušek /písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové/ 22/2
4. 5. 6. 7.
kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami analýzou výsledků činnosti ţáka konzultacemi s ostatními učiteli, případně s pracovníky PPP a zdravotnických zařízení rozhovory se ţákem a s jeho zákonnými zástupci
b) Ţák musí být z předmětu spřevahou teoretického zaměření vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň čtyřirát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Klasifikace v předmětech s převahou výchovného zaměření musí být uvedena v ţákovské kníţce nejméně jednou za čtvrtletí. c) Jako závazné jsou v jednotlivých předmětech stanoveny tyto formy písemných a laboratorních prací: 1. stupeň: počínaje třetím ročníkem vţdy po uzavření tematického celku, nejméně však jednou za pololetí písemný test v následujících předmětech: český jazyk, matematika, cizí jazyk, prvouka, vlastivěda, přírodověda 2. stupeň: český jazyk
– čtyřikrát ročně kontrolní diktát - čtyřikrát ročně kontrolní slohová práce
cizí jazyk
- nejméně jednou za čtvrtletí písemný test
další cizí jazyk - nejméně jednou za čtvrtletí písemný test matematika
- kaţdé čtvrtletí kontrolní písemná práce
fyzika
- v 6. - 9. ročníku minimálně 2 hodiny laboratorních prací za rok - nejméně jednou za pololetí písemný test
chemie
- minimálně 2 hodiny laboratorních prací za rok - nejméně jednou za pololetí písemný test
dějepis
- písemné přezkoušení po uzavření tematického celku, nejméně však jedenkrát za pololetí
zeměpis
- písemné přezkoušení po uzavření tematického celku, nejméně však jedenkrát za pololetí
d) Učitel oznamuje ţákovi výsledek kaţdé klasifikace a upozorňuje na klady a nedostatky hodnocených výkonů. Při ústním zkoušení klasifikuje okamţitě, u písemných prací nejpozději do 14 dnů. Hodnocení zapisuje učitel ţákovi do ţákovské kníţky a průběţně sleduje kontrolu ze strany rodičů. e) Zadávání kontrolních písemných prací /na celou vyučovací hodinu/ konzultuje učitel s třídním učitelem, případně s ostatními učiteli tak, aby ţáci vypracovávali maximálně dvě takové práce za den. f) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o kaţdé klasifikaci ţáka. Veškeré písemné práce ţáků archivuje po dobu daného školního roku (do srpna). 22/3
6.2.3 Klasifikace žáka a) Ţáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. b) Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. c) V předmětu, kde vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný kvalifikační stupeň rozhodnutím ředitele školy. d) Při určování klasifikačního stupně v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky za celé klasifikační období. Klasifikační stupeň se neurčuje na základě průměru z klasifikace za určité období. e) Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat ţádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. f) O případném zaostávání ţáků a jejich velmi slabém prospěchu informuje příslušný vyučující včas rodiče ţáka a třídního učitele. g) Podmínkou klasifikace ţáka v příslušném pololetí v předmětech s převahou teoretického zaměření je získání nejméně 75% známek z celkového počtu a absolvování pololetní písemné práce. V opačném případě bude ţák klasifikován v náhradním termínu. h) Na konci klasifikačního období, nejpozději před příslušnou pedagogickou radou, uzavřou jednotliví vyučující klasifikaci. Výsledné známky zapíší ihned po pedagogické radě do klasifikačních archů a katalogových listů. Na pedagogické radě se zároveň stanoví termíny opravných zkoušek a případné klasifikace v náhradním termínu.
6.2.4 Celkové hodnocení žáka
Celkový prospěch ţáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení. Nelze-li ţáka pro závaţné objektivní příčiny klasifikovat na konci 1. pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace ţáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po ukončení pololetí. Není-li moţná klasifikace v náhradním termínu, ţák se za 1. pololetí neklasifikuje. Nelze-li ţáka pro závaţné objektivní příčiny klasifikovat na konci 2. pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby hodnocení ţáka mohlo být provedeno do 30. září. Do té doby ţák navštěvuje podmíněně vyšší ročník Má-li zástupce ţáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, můţe do tří dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností seznámen /zpravidla po vydání vysvědčení/, poţádat ředitele o přezkoumání výsledku hodnocení žáka. Ředitel školy oprávněnost ţádosti posoudí a neprodleně zástupci ţáka
22/4
sdělí, zda a kdy bude přezkoušen. Ředitel školy zároveň jmenuje zkušební komisi. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje zkušební komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná. Tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímţ je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící. Rodiče ţáka se mohou komisionálního přezkoušení zúčastnit, nezasahují však do jeho průběhu. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Komise ţáka přezkouší neprodleně, nejpozději do deseti dnů od vznesení ţádosti. Výsledek přezkoušení oznámí ředitel školy zástupci ţáka prokazatelným způsobem.
6.2.5 Hodnocení chování (sankční řád) Stanovuje jasná pravidla pro udílení výchovných opatření. Má být tak prostředkem, který přispívá nejen k jednotnému přístupu všech učitelů k hodnocení chování ţáků, ale hlavně k zlepšení jejich chování. Třídní učitel oznámí řediteli školy na nejbliţší pedagogické radě udělení výchovných opatření za minulé čtvrtletí. Důtku ředitele školy je moţno ţákovi udělit pouze po projednání v pedagogické radě. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení výchovného opatření a jeho důvody ţákovi a jeho zákonnému zástupci písemnou formou do ţákovské kníţky, v případě důtky ředitele školy doporučeným dopisem. Udělení pochvaly a jiného ocenění, uloţení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy (školní matriky, katalogového listu). Udělení pochvaly nebo jiného ocenění se zaznamenává na vysvědčení za pololetí, v němţ bylo uděleno. Sníţená známka z chování se zaznamenává na vysvědčení za pololetí, v němţ byla udělena.
Pochvaly: Pochvala třídního učitele: Uděluje třídní učitel kdykoliv ve třídě za konkrétní akce menšího charakteru, zapisuje do ţákovské kníţky. - účast v soutěţích, při vystupování - péče o třídní výzdobu - pomoc spoluţákům - akce menšího rozsahu (pomoc při pořádání akce pro spoluţáky) - příkladné činy - mimořádný projev aktivity Pochvala ředitele školy: Navrhuje třídní učitel nebo jiný pracovník v pedagogické radě. Ředitel školy můţe na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby ţákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu či jiné ocenění. Zapisuje se na vysvědčení. - reprezentace školy na okresní a vyšší úrovni - vzorné plnění školních povinností (podmínkou je 0 poznámek v ţákovské kníţce) - dlouhodobá, soustavná pomoc spoluţákovi - vzorné plnění funkce v třídní samosprávě - mimořádný příkladný čin, projev lidskosti, občanské či školní iniciativy - dlouhodobě úspěšná práce Kázeňská opatření : 22/5
Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle jeho závaţnosti ţákovi udělit kázeňská opatření: - poznámka do ţákovské kníţky - napomenutí třídního učitele - NTU - důtka třídního učitele – DTU - důtka ředitele školy – DŘŠ - druhý stupeň z chování - třetí stupeň z chování Pravidla pro udělování kázeňských opatření jsou orientační a pedagog vţdy posoudí konkrétní situaci, zváţí závaţnost přestupku a účelnost opatření případ od případu, zejména s ohledem na moţnou nápravu chování ţáka: a) poznámka do žákovské knížky – zapomenutý domácí úkol, opakované zapomínání pomůcek, pozdní příchod, vyrušování, nekázeň, vulgární vyjadřování, drobné ublíţení spoluţákovi, pouţití mobilu, MP3 při vyučování, neobalené učebnice či sešity. Pokud ţák zapomene ţákovskou kníţku, zapíše se tato skutečnost do třídní knihy a následně pak i do ţákovské kníţky. b) napomenutí třídního učitele za 3 poznámky méně závaţného charakteru (např. zapomínání, pozdní příchod, vyrušování, nekázeň a další neplnění školních povinností). c) důtka třídního učitele za 6 poznámek méně závaţného charakteru (tři následující po udělení napomenutí) nebo za jeden přestupek závaţnějšího charakteru (např. lhaní, krádeţ, podvod) d) důtka ředitele školy za 9 poznámek méně závaţného charakteru (další tři po důtce třídního učitele) nebo za opakovaný přestupek závaţného charakteru. Důtka ředitele školy bude uplatněna pro postiţení zvlášť hrubého porušení školního řádu (např. hrubé slovní útoky ţáka vůči pracovníkům školy, hrubost vůči spoluţákovi, ublíţení na zdraví, šikana, apod.) e) stupeň 2 – uspokojivé chování – hlasuje se v pedagogické radě. Chování ţáka je občas v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Dopustí se závaţnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závaţných přestupků, zpravidla i přes důtku třídního učitele nebo ředitele školy. Narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ţák nemá více neţ 1 neomluvený školní den. Je však většinou přístupný výchovnému působení a projevuje snahu své chyby napravit. f) stupeň 3 – neuspokojivé chování – hlasuje se v pedagogické radě. Chování ţáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se závaţného přestupku proti vnitřnímu řádu školy; zpravidla se i přes předchozí kázeňské postihy dopouští dalších přestupků, záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje souţití ve třídě nebo škole, ohroţuje bezpečnost, zdraví a výchovu ostatních. Případně má více neţ 1 neomluvený školní den. .
6.2.6 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Stupeň 1 – výborný Ţák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně vyuţívá své osobní předpoklady a úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, přesný. 22/6
Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 – chvalitebný Ţák je v činnostech aktivní, převáţně samostatný, vyuţívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Ţák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Stupeň 3 – dobrý Ţák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyuţívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mčezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Stupeň 4 – dostatečný Ţák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje jen velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 – nedostatečný Ţák je v činnostech pasivní, sabotuje výuku. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný, nemá estetickou hodnotu. Nedovede aplikovat ani minimální osvojené vědomosti a dovednosti. Neprojevuje zájem o práci.
6.2.7 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Stupeň 1 – výborný
Ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává poţadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstiţný. Výsledky jeho činnosti jsou dlouhodobě kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Projevuje se soustavně aktivně. Stupeň 2 – chvalitebný
Ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává poţadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez 22/7
podstatných nedostatků. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Projevuje se přiměřeně aktivně. Stupeň 3 – dobrý Ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání poţadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevu podle podnětu učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Je shopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 – dostatečný Ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků závaţné mezery. Při provádění intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. v uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závaţné chyby. Při vyuţívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závaţné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má váţné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se dlouhodobě projevují nedostatky. Závaţné chyby dovede ţák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těţkosti. Stupeň 5 – nedostatečný Ţák si poţadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závaţné mezery. Jeho dovednost vykonávat poţadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závaţné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závaţné chyby ve správnosti, přesnosti i výstiţnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti má dlouhodobě váţné nedostatky, chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Opravné zkoušky
Ţákovi, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm nedostatečný, je umoţněno vykonat opravné zkoušky. Ţák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín zkoušky a sloţení zkušební komise stanoví ředitel školy. Průběh a výsledek opravné zkoušky je písemně zaznamenáván do protokolu o opravné zkoušce. Nemůţe li se ţák dostavit pro nemoc doloţenou lékařským potvrzením, umoţní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek do 15. září. Nedostaví li se ţák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez předloţení dokladu o nemoci, je klasifikován stupněm nedostatečný.
22/8
6.2.8 Klasifikace žáků se specifickými vývojovými poruchami Klasifikace ţáků se specifickými vývojovými poruchami se v současnosti řídí Metodickým pokynem MŠMT č. j.: 13 711/2001-24: 1) Způsob hodnocení a klasifikace ţáka vychází ze znalosti příznaků postiţení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postiţení ţáka, a na všech stupních vzdělávání. 2) Při způsobu hodnocení a klasifikace ţáků zejména ve věku plnění povinné školní docházky je třeba zvýraznit motivační sloţku hodnocení, hodnotit jevy, které ţák zvládl. Při hodnocení se doporučuje uţívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. 3) Při klasifikaci ţáků ve věku plnění povinné školní docházky se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. 4) Doporučuje se sdělit vhodným způsobem ostatním ţákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace ţáka Slovní hodnocení Zákonní zástupci ţáků s diagnostikovanou vývojovou poruchou mohou poţádat o slovní hodnocení. Při slovním hodnocení se uvádí: a)
ovládnutí učiva předepsaného učebním plánem ovládá bezpečně ovládá podstatné ovládá ovládá se značnými mezerami neovládá
b) úroveň myšlení pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti uvaţuje celkem samostatně menší samostatnost v myšlení nesamostatné myšlení odpovídá nesprávně i na návodné otázky c) úroveň vyjadřování výstiţné, poměrně přesné celkem výstiţné nedostatečně přesné vyjadřuje se s obtíţemi nesprávné i na návodné otázky d) úroveň aplikace vědomostí spolehlivě a uvědoměle uţívá vědomostí a dovedností 22/9
dovede pouţívat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíţe a odstraňuje chyby, jichţ se dopouští dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává praktické úkoly nedokáţe splnit ani s pomocí učitele
e) píle a zájem o učení aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné Poznámka: použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky výkonu dítěte. Individuální studijní plán Ţákovi, na kterého se vztahuje navýšený normativ podle doporučení OPPP, vypracovává vyučující daného předmětu po dohodě s rodiči individuální studijní plán /ISP/. Plán má charakter smlouvy mezi školou a rodiči. Zahrnuje základní učivo, které by ţák měl v daném školním roce zvládnout. ISP podepisuje zákonný zástupce ţáka, vedení školy a vyučující daného předmětu. ISP se vyhotovuje ve čtyřech stejnopisech. Jeden je uloţen v ředitelně školy, jeden obdrţí zákonný zástupce ţáka, jedenkrát se ukládá do ţákova katalogového listu a jedno vyhotovení má k dispozici vyučující.
6.3 Autoevaluace školy a její evaluační činnost 6.3.1 Vytváření systému evaluace Cíle evaluace Cíle evaluace plánu rozvoje školy můţeme sledovat na vnitřní a vnější úrovni. Do sféry vnitřní evaluace spadá kontrola plnění cílů klíčových oblastí, cíle vnější evaluace jsou zaměřeny na mapování vývoje názoru veřejnosti, zejména rodičovské. Indikátory výkonu Indikátory výkonu stručně charakterizujeme jako signály úspěchu při dosahování vytčených cílů. Ve školské oblasti naráţíme často na problém měřitelnosti indikátorů výkonu. V takovém případě musíme vycházet z pravidelného porovnávání výchozí situace, okamţitého stavu a vytčených cílů. Indikátorem výkonu pak pro nás bude odpověď na otázku: „O kolik jsme se přiblíţili stanovenému strategickému cíli?“ Evaluační nástroje Evaluačními nástroji rozumíme metody a postupy ověřování úrovně dosaţení stanovených cílů. Při autoevaluaci rozvojového plánu naší školy předpokládáme v této oblasti pouţití následujících nástrojů: standardizované testy zejména pro 5. a 9. ročník 22/10
hospitace prováděné vedením školy analýzy ţákovských prací výstupy z pracovních porad SWOT analýza nebo jiný výstup ze strany pedagogických pracovníků dotazníkové šetření pro rodiče, nebo jiná forma vzájemné komunikace dotazníkové šetření pro ţáky
Veškeré výše zmíněné evaluační nástroje jsou zahrnuty spolu s monitorováním dílčích cílů v operativním plánu školy a jejich vyhodnocením vzniká evaluační zpráva. Evaluační zpráva Evaluační zpráva je vypracovávána jedenkrát za dva roky. Škola zpracovává střednědobý plán činnosti také na období dvou školních roků. Dokument slouţí zároveň jako Plán vlastního hodnocení školy. Zahrnuje a vyhodnocuje zejména tyto oblasti: 1) Podmínky ke vzdělávání 2) Průběh vzdělávání 3) Podpora ţákům a spolupráce s rodiči 4) Výsledky vzdělávání ţáků 5) Personální oblast, řízení školy, DVPP 6) Úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám Plán stanoví pro jednotlivé oblasti nejprve strategické cíle, které jsou následně převedeny do konkrétních operačních cílů. Vyhodnocením operačních cílů vzniká Evaluační zpráva pro dané období, která je východiskem pro stanovení cílů období následného. Metodika pro vlastní hodnocení školy 1) Na základě vyhodnocení cílů jednotlivých oblastí (viz. vyhláška) minulého období se stanoví pro tyto oblasti nové a) strategické, b) operativní cíle na budoucí 2 roky (nejlépe v srpnu končícího období). 2) Cíle se zapracují do tabulky „vyhodnocení“, kde se průběţně zaznamenává plnění, popř. se pruţně přidají nové cíle. 3) Po uzavření tabulky na konci období je nutno zpracovat Evaluační zprávu pro jednotlivé oblasti. 4) Plán i vyhodnocení se projednává na pdg. radě: plán nejpozději do září následného období vyhodnocení nejpozději do října následného období Přílohy:
Vlastní hodnocení školy – vyhodnocení cílů Evaluační zpráva
22/11
