6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy Školní vzdělávací program obsahuje základní pravidla pro hodnocení žáků, podrobněji jsou rozpracovaná v klasifikačním řádu školy. Zde především vymezujeme způsoby hodnocení a stanovení kritérií pro hodnocení a sebehodnocení žáků. Evaluační činnost školy zahrnuje cíle, nástroje a kritéria autoevaluace včetně časového rozvržení evaluačních činností.
Hodnocení žáka ve škole Účelem vzdělávání žáků v naší základní škole je vybavit žáka klíčovými kompetencemi. Ty představují soubor znalostí, dovedností, návyků a postojů, které jsou využitelné v různých učebních i praktických činnostech a situacích, a jsou klíčem k úspěšnosti v celoživotním učení, v práci, zájmové činnosti i osobním životě. Jsou to kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a kompetence pracovní. Základní otázkou pro hodnocení žáka je: „Do jaké míry je žák po ukončení pátého ročníku naší školy těmito klíčovými kompetencemi vybaven?“ Odpověď je zároveň tím nejsložitějším v hodnocení nejenom úspěšnosti žáka, ale i školy, celého ŠVP a práce učitelů, a zřejmě nelze najít jednoduchý mechanismus, jak na ni spolehlivě, v „reálném čase“ v době vzdělávání v základní škole, přímo odpovědět. Teprve další život žáka ukáže, do jaké míry se podařilo vytčených vzdělávacích cílů dosáhnout. Podstatou objektivního hodnocení je hodnocení úspěšnosti dosažení těch cílů a hodnocení úspěšnosti vybavení žáka těmi kompetencemi, které ve svém souhrnu ke klíčovým kompetencím vedou. Při evaluaci se zaměříme na očekávané výstupy jednotlivých vzdělávacích oblastí, očekávané výstupy oborů vzdělávacích oblastí a na konkretizované dílčí výstupy a aktivní dovednosti, které tvoří vzdělávací výstup vztažený ke konkretizovanému učivu specifikovaném v jednotlivých ročnících ve vzdělávacích předmětech. Za předpokladu, že jsou tyto dílčí kompetence správně nastaveny, lze se při evaluaci zaměřit přímo na tyto dílčí kompetence, jako na hlavní předmět hodnocení úspěšnosti žáka v procesu vzdělávání. Hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Plní funkci motivační, zpětnovazební (informace o správnosti postupu, průběhu učení a jeho výsledku) a kontrolní. Mělo by zhodnotit znalosti a dovednosti žáka za určité období vzhledem k jeho individuálnímu vývoji.
Pravidla pro hodnocení žáka je průběžné (ve vyučovacích hodinách v průběhu školního roku) a závěrečné (formou vysvědčení), není založeno na srovnání žáka s jeho spolužáky, ale soustředí se na individuální pokrok každého žáka podle předem stanovených kritérií, žáci jsou předem seznámeni s výukovými cíli, očekávanými výstupy pro daný ročník a kritérii hodnocení na školní rok v dané oblasti, součástí hodnocení je sebehodnocení žáka a samokontrola – žáci jsou vedeni ke schopnosti posoudit svou práci, aktivitu, úsilí, možnosti a rezervy, učitel je veden snahou posilovat vnitřní motivaci žáka na úkor vnější – žák se učí proto, že chce a nikoli pro známku,
212
práce s chybou je prostředkem ke zlepšení, k sebepoznání schopností a důslednější kontrole práce, upřednostňujeme pozitivní hodnocení žáka při celém procesu učení, hodnocení dodržuje zásady jednoznačnosti, srozumitelnosti, věcnosti, všestrannosti, efektivnosti a srovnatelnosti s předem danými kritérii, hodnocení je pedagogicky zdůvodnitelné, odborně správné a doložitelné (žákovská knížka, žákovské portfolio...).
Nástroje a formy hodnocení žáka klasifikace: žáci jsou hodnoceni známkou, integrovaní žáci na základě doporučení PPP a na žádost rodičů jsou hodnoceni kombinovaně (známkou a slovně). Podklady pro klasifikaci jsou získávány průběžně, vyučující využívá co nejefektivnější formy písemné či ústní pro získání podkladů ke klasifikaci. Ta je prováděna průběžně v hodinách, čtvrtletně na základě shromážděných podkladů známkou, v případě potřeby doplněnou slovním komentářem učitele, a pololetně formou vysvědčení. sebehodnocení žáka: k sebehodnocení slouží od 2. třídy žákovi především týdenní plány. Od 1. třídy učíme žáka používat popisný jazyk v písemném i ústním projevu, možné jsou i grafické symboly. Při sebehodnocení respektujeme postoj žáka, využíváme zpětnou vazbu žák – učitel. Sebehodnocení využíváme také po skupinové práci, projektu, ukončení tematického celku. portfolio žáka: každý žák si shromažďuje během školního roku materiály, které dokumentují stav jeho vědomostí a dovedností, úroveň osvojení jednotlivých kompetencí. Mají různou podobu a obsahují doklady o tom, jak se žák vyrovnal s dovedností sebehodnocení své práce. Toto portfolio má jednak motivační a jednak hodnotící charakter. výstupní hodnocení: škola ho vydává žákům, kteří po 5. ročníku odcházejí na víceleté gymnázium. Obsahuje vyjádření o možnostech a nadání, předpokladech pro další vzdělávání, o chování v průběhu školní docházky, o osvojení klíčových kompetencí a o dalších významných skutečnostech ovlivňujících vzdělání žáka. vysvědčení: závěrečná forma je vydávána pololetně, má formu klasifikace.
Způsoby získávání podkladů pro hodnocení v jednotlivých oblastech sledování a analýza průběžné práce žák a různé druhy testů a zkoušek sledování průběžných výkonů sledování připravenosti a plnění zadaných úkolů a povinností konzultace s ostatními učiteli, specializovanými pracovníky rozhovory se žákem a zákonným zástupcem
Kritéria pro finální klasifikaci v naukových předmětech: aktivní přístup k práci písemné práce po tematickém celku krátké procvičovací práce zkoušení za pomoci učitele projekty, účast v soutěžích, referáty a samostatné práce 213
Kritéria pro finální klasifikaci ve výchovných předmětech: hodnocení výkonů podle osobních předpokladů přístup k zadané práci a jejím výsledkům zájem, aktivita, tvořivost, ochota zhostit se úkolu materiální příprava účast v soutěžích, smysl pro fair play
Hodnocení chování žáka Chování hodnotíme samostatně. Vztahuje se k chování ve škole a na akcích pořádaných školou. Hodnotíme školní docházku (případná neomluvená absence) a míru shody chování se školním řádem a obecně platnými pravidly slušného chování. Způsoby hodnocení: pochvaly kázeňská opatření stupnice známek z chování na závěrečném vysvědčení sebehodnocení žáka Termíny hodnocení: průběžně – slovní hodnocení vysvědčení – klasifikace
Autoevaluace školy a její autoevaluační činnost Autoevaluace školy a školního vzdělávacího programu poskytuje nezbytné informace o podmínkách, průběhu a výsledcích vzdělávání. Je zaměřena na zjišťování úrovně začleňování klíčových kompetencí a cílů vzdělávání do efektivního průběhu výchovně vzdělávacího procesu. Autoevaluace školy a procesů probíhajících v ní je založena na dlouhodobém pozorování, analýze a vyhodnocování zjištěného. Slouží k poskytování nezbytné zpětné vazby vedení školy o tom, jak se škole daří naplňovat stanovené vzdělávací záměry a cíle. Je současně i hodnocením kvality školy a hodnocením kvality školního vzdělávacího programu. Hodnocení se prování na základě § 12, Zákona č. 561/2004 Sb. a požadavků vyhlášky č. 15/2005 Sb., § 8. Za úroveň výchovně vzdělávacího procesu zodpovídá ředitelka školy. Evaluaci provádí vyučující daného předmětu, který hodnotí zejména úspěšnost žáků při dosahování dílčích kompetencí v průběhu vyučovací hodiny, za čtvrtletí a za pololetí. Úloha ředitelky školy spočívá především ve zhodnocení úspěšnosti žáků v dosahování očekávaných výstupů jednotlivých oborů, vzdělávacích oblastí, a to především na konci 1. a zvláště pak 2. vzdělávacího období. Preferovanou evaluační formou jsou školou k tomuto účelu vypracované testy, které umožní porovnat úspěšnost žáků ve třídě. Cíle, předmět hodnocení, obsah, formy a metody zohledňují i vytčené dlouhodobé a roční vzdělávací priority školy. Škola se bude snažit využívat standardizovaných evaluačních testů, při testování dovedností žáků, ale také při evaluaci školního vzdělávacího programu. Velmi významnou evaluační formou bude získávání informací od bývalých žáků naší školy, kteří budou vzděláváni již podle školního vzdělávacího programu. Jejich vlastní zhodnocení vzdělávání podle ŠVP formou vyplnění dotazníku umožní naší škole vytvořit si alespoň částečně objektivní obraz o tom, jak se jí vzděláváním podle školního vzdělávacího programu daří naplňovat obecné cíle, jak se jí daří vybavovat žáky klíčovými kompetencemi pro další studium, osobní a pracovní život. 214
Zaměření autoevaluace
Nástroje
Harmonogram
1. Podmínky ke vzdělávání psychosociální podmínky (klima školy)
dotazníky pro rodiče, žáky, pedagogy – ředitelka
1 x za 2 roky
materiální a prostorové podmínky
SWOT analýza školy – pedagogický sbor
1 x za 2 roky
personální podmínky
hodnocení zřizovatelem
dle potřeby zřizovatele
spolupráce s rodiči, zřizovatelem a veřejností hygienické a bezpečnostní podmínky systém a organizace školy
revizní zprávy odborných firem a kontrolorů
dle platných předpisů
pozorování, rozhovor – ředitelka
průběžně
zápisy z jednání rady školy – zástupce pedagogů
2 x ročně
jednání s rodiči – pedagogický sbor
průběžně
2. Průběh vzdělávání (kritéria, indikátory kvality) přiměřenost cílů ŠVP k možnostem žáků
srovnávací testy – pověřený učitel
1 x ročně
individuální vzdělávací programy
soutěže, kterých se žáci účastní – pověřený učitel
1 x ročně
přiměřenost ŠVP k možnostem školy
kontrola povinné dokumentace školy – ředitelka
2 x ročně
propojenost jednotlivých částí ŠVP
hospitace ve vyučovacích hodinách – ředitelka
dle plánu kontrolní činnosti
naplňování klíčových kompetencí ŠVP
dotazníky pro rodiče, žáky, pedagogy – ředitelka individuální plány pro žáky s SPU, nadané – učitel
1 x za 2 roky 1 x ročně
plán environmentální výchovy – pověřený učitel
1 x ročně
minimální preventivní program – pověřený učitel
1x ročně
vhodnost časové dotace ŠVP realizace ŠVP vhodnost metod výuky k vymezeným cílům
využití pomůcek,učebnic,didaktické techniky žákovské portfolio – třídní učitel využívání různých organizačních forem výuky komunikace ve vyučování
215
průběžně
Zaměření autoevaluace
Nástroje
Harmonogram
odpovědnost žáka za své učení aktivita a zapojení žáků ve vyučování podíl samostatné a týmové práce žáků využívání sebehodnocení žáků 3. Výsledky vzdělávání úroveň vědomostí, dovedností a výstupů
srovnávací testy (3. a 5. ročník) – pověřený učitel
úspěšnost absolventů
výsledky soutěží – vedoucí učitel výsledky výchovné práce (problémy a řešení) žákovské portfolio (mimořádné úspěchy) – třídní učitel
1 x ročně 1 x ročně průběžně
hospitace (výchovné problémy a řešení) – ředitelka dle plánu kontrolní činnosti 4. Řízení školy stanovení strategie, koncepce rozvoje školy prezentace školy na veřejnosti – pedagogický sbor
průběžně
školní řád
přehled realizovaných projektů – ředitelka
1 x ročně
interní směrnice
zápisy z jednání pedagogické rady – ředitelka
5 x ročně
pedagogické rady
hospitace zaměřená na práci učitele – ředitelka kontrola povinné dokumentace – ředitelka přehled a plán DVPP – ředitelka školní matrika – ředitelka kontrola vnitřních předpisů – ředitelka
dle plánu kontrolní činnosti 1 x ročně 2 x ročně průběžně 1 x ročně
sledování práce učitelů výběr, přijímání a odměňování pracovníků rozvoj lidských zdrojů (vzdělávání) administrativa a povinná dokumentace školy řízení financí a hospodářské procesy
216
