6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6. 1 Pravidla pro hodnocení žáků 6. 1. 1 Způsoby hodnocení - klasifikačním stupněm - vystihuje úroveň rozvoje, kterého dosáhl žák ve vztahu k naplnění očekávaných výstupů formulovaných v jednotlivých předmětech školního vzdělávacího programu. - zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. - je všestranné – obsahuje všechny vyučované předměty. - slovně - je všestranné – obsahuje všechny vyučované předměty. - obsahuje ocenění úspěchů žáka, zdůraznění jeho kvalit, upozornění na oblasti, na které je třeba se zaměřit, a naznačení dalšího rozvoje žáka. - obsahuje také doporučení, jak přecházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. - je adresované žákovi a formulace jsou volené tak, aby mu byly srozumitelné. - je individualizované vzhledem ke vzdělávacím a osobnostním předpokladům žáka. - obsahuje ohodnocení snahy, píle a jeho přístupu ke vzdělávání. - kombinací obou způsobů
6. 1. 2 Kritéria hodnocení Pravidla hodnocení žáků V konečném hodnocení žáka bude využíváno portfolio (umístění v soutěžích vyhlašovaných školskými orgány i školou, průběžné výsledky srovnávacích testů KALIBRO a SCIO, projekty, samostatné práce), v budoucnu národní hodnotící zkoušky v 5. a 9. ročníku…. Za významnou součást systému hodnocení je sebehodnocení žáka. Obecné zásady hodnocení žáků: Cílem každého hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu. Hodnocení by mělo vést k pozitivnímu vyjádření a mělo by pro žáka být motivující a ukázat žákovi v čem chybuje a jak má postupovat dále. Učitelé se budou soustřeďovat na individuální pokrok žáka. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení a kontrole své práce.
221
Kriterii pro hodnocení jsou: Zvládnutí očekávaných školních výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních možností žáka. Schopnost řešit problémové situace. Úroveň komunikačních schopností žáka. Schopnost řešit problémy tvůrčím způsobem. Stupeň odpovědnosti žáka a jeho tolerance. Změny v chování a postojích žáka. Formy ověřování vědomostí a dovedností žáků: Písemné práce (diktáty, cvičení, testy, slohové práce, laboratorní práce). Mluvený projev (ústní zkoušení). Zpracování referátů a projektů. Úroveň grafické úpravy sešitů, domácích úkolů. Samostatné aktivity žáka. Projektové dny zařazované na konci školního roku. Týdenní školy v přírodě. Vědomostní a dovednostní testy KALIBRO a SCIO. Pravidla hodnocení a prospěchu klasifikací: Při klasifikaci je hodnocena úroveň dosažených vědomostí, dovedností, postup a práce s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka. Známka z hodnocení vědomostí nezahrnuje hodnocení chování žáka. Žák je hodnocen průběžně v celém časovém období a na základě dostatečného množství různých podkladů. Učitel hodnotí vždy jen dostatečně procvičené učivo. O zhoršení prospěchu musí být ihned prokazatelně informováni zákonní zástupci žáka. Pololetní písemné práce musí být žákům včas předem oznámeny, v den, kdy žák vypracovává pololetní písemnou práci nesmí být témuž žákovi zadána další hodnocená pololetní písemná práce. Pro hodnocení je stanovena následující stupnice, dle níž jsou žáci hodnoceni na základě procentuelně vyjádřené úspěšnosti: známka
max.
min.
1 2 3 4 5
100% 90% 70% 49% 25%
91% 71% 50% 26% 0%
Sebehodnocení: Žáci jsou od 1.ročníku vedeni k sebehodnocení. V 1. a 2. ročníku se žáci hodnotí formou značek, od 3.ročníku se místo značek učí písemnému vyjádření. Na 2.stupni jsou žáci ve všech ročnících vedení k průběžnému ústnímu sebehodnocení, písemně vždy po skončení tématického celku. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - u žáků se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru a stupni postižení, klasifikace a hodnocení se řídí Vyhláškou č. 73/2005 Sb., event. Metodickým pokynem MŠMT ČR č.j. 23472/92-21 Hodnocení nadaných dětí, žáků a studentů - Ředitelka školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitelka školy.
222
6. 2 Autoevaluace školy 6. 2. 1 Oblasti autoevaluace
a) – – – – – – b) – – – – – – c) – – – d) e) – –
Sledované oblasti: kurikulum vize školy charakteristika žáků vzdělávací nabídka školy metody a postupy při realizaci kurikula organizace školy kontrola a hodnocení výsledků vzdělávacího procesu management oblast řízení oblast personální oblast materiálně technická oblast ekonomická efektivita práce školy škola a sociální partneři zdroje lidské finanční materiální výsledky klima kultura školy mezilidské vztahy
–
kvalita managementu a pedagogického sboru Z výše uvedeného přehledu možných oblastí evaluace školy bude pro jednotlivá období určena určitá oblast, která bude evaluována.
– – – – –
Efektivní vedení výchovně vzdělávacího procesu (činnost učitele): plánuje výuku vede výuku vede žáky k dosahování osobního maxima vede žáky k aktivnímu přístupu vede žáky k vnitřní motivaci
223
6. 2. 2 Cíle a kritéria autoevaluace, nástroje autoevaluace a. kurikulum školy Cíl
Zdroj informací / Indikátor
Hodnotitel
Riziko
je v souladu s očekáváním a
současní i potencionální
vedení školy, kolegium
rodiče a žáci si neuvědomují
potřebami zákazníka
zákazníci (rodiče i žáci)
ředitelky
svoje skutečné potřeby
je logicky rozpracováno do dlouhodobých a
projekt rozvoje školy; různědobé plány práce
vedení školy, kolegium ředitelky, vedoucí
hodnotitel postrádá globální pohled na danou problematiku
krátkodobých cílů
školy
předmětových komisí
jsou akceptovány individuální
psycholog PPP;
externí hodnotitel –
neodborné zacházení se
zvláštnosti žáků
výchovná poradkyně
ČŠI; skupiny učitelů
zjištěnými údaji
vzdělávací nabídka zahrnuje potřeby žáků
ředitelé z následných škol, zaměstnavatelé žáků
vedení školy, vedoucí předmětových komisí
malý vzorek respondentů; neochota dotazovaných osob
neformální kurikulum dotváří základní vzdělávací nabídku
schválené pedagogické dokumenty školy
vedení školy; vedoucí předmětových komisí
úroveň doplňkových služeb je dostatečná
doplňkové služby jsou funkčně zahrnuty v organizačním schématu
lpění na tradičních organizačních strukturách
školy vyučovací jednotky mají jasně stanovené kompetence
vyučovací jednotky; analýza pedagogické dokumentace učitelů
vedoucí PK ; externí hodnotitelé
hodnotitelé nemají dostatečné znalosti z psychologie učení
ve škole je prováděno systematické hodnocení a kontrola vzděl.výsledků
standardizované testy KALIBRO . SCIO
vedoucí předmětových komisí; pedagogický sbor
nedostatečná informace hodnotitelů o statistických metodách
224
b. management školy Cíl
Zdroj informací / Indikátor
Hodnotitel
Riziko
ČŠI, kontrolní orgány
sine
zápisy z jednání jednotlivých úseků
ČŠI, vedení školy
subjektivní pohled některých hodnotitelů
kvalifikovaně jsou připravovány a prováděny porady
podklady z jednotlivých jednání
vedoucí jednotlivých úseků
nedostatečná informovanost hodnotitelů o problematice efektivního vedení porad
na škole pracují metodické orgány v souladu s koncepcí
plán práce školy; plány práce
vedení školy; vedoucí předmětových
formální posuzování problematiky
předmětových komisí
komisí
realizace dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
plán práce školy; plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
vedení školy, ČŠI, kontrolní orgány
finanční podmínky
ve škole je knihovna a je žáky i učiteli využívána
katalog učitelské knihovny;
vedoucí učitelské knihovny;
vhodnost a aktuálnost kupovaného knižního fondu
katalog KJM
vedení školy; vedoucí předmětových
je kvalifikovaně zpracována
plán rozvoje školy;
koncepce rozvoje škol
plány předmětových komisí
na škole existuje promyšleny informační systém
komisí ve škole pracuje žákovská samospráva jako partner
plány práce třídních učitelů;plán práce
vedoucí učitel žákovského parlamentu;
neschopnost vedoucího učitele ŽP konstruktivně řídit
vedení školy
žákovského parlamentu
vedení školy
porady ŽP a informovat ped.sbor
žáci školy jsou úspěšní při přijímacích zkouškách na
výchovná poradkyně
výchovná poradkyně; vedení školy
různá přijímací kriteria přijímání žáků na střední
střední školy obec a rodiče mají zájem o chod školy
školy jednání SRPDŠ; jednání školské
třídní učitelé; vedení školy
rady;jednání školské
nedostatečná informovanost veřejnosti o záměrech vedení školy
komise
225
c. zdroje Cíl
Zdroj informací / Indikátor
Hodnotitel
Riziko
začátek vyučovací hodiny
zápisy z hospitační činnosti
vedení školy;
nedostatečná znalost
působí motivačně
vedení školy a vedoucích předmětových komisí
vedoucí předmětových komisí
motivačních metod a jejich využívání hodnotitele
závěrečná fáze vyučovací hodiny je účelně využita
zápisy z hospitační činnosti vedení školy a vedoucích
vedení školy; vedoucí předmětových komisí
sine
podhodnocení nebo nadhodnocení práce žáků
předmětových komisí zadávané učební úlohy jsou různé úrovně a
zápisy z hospitační činnosti vedení školy a vedoucích
vedoucí předmětových komisí
odpovídají úrovni žáků
předmětových komisí; písemné práce žáků
externí hodnotitel
z počínání učitele je patrný smysl pro pořádek
zápisy z hospitační činnosti vedení školy a vedoucích
vedení školy; externí hodnotitel
sine
a pro plnění úkolů
předmětových komisí
učitel hodnotí práci žáků v průběhu výuky
klasifikační archy třídy v BAKALÁŘÍCH
vedení školy;
nesystematičnost v práci s BAKALÁŘI učiteli
učitel upřednostňuje
zápisy z hospitační činnosti
vedení školy; vedoucí
nedostatečná znalost
diagnostický charakter hodnocení před
vedení školy a vedoucích předmětových komisí
předmětových komisí
diagnostických metod učiteli
žáci jsou vedeni k sebehodnocení svých
vedoucí předmětových komisí;
vedení školy; vedoucí předmětových komisí
nedostatečná znalost moderních evaluačních metod
výkonů
třídní učitelé
externí hodnotitel
učiteli
učitel využívá
zápisy z hospitační činnosti
vedení školy; vedoucí
nedostatečná znalost nových
k sebehodnocení více metod
vedení školy a vedoucích předmětových komisí
předmětových komisí
vyučovacích metod hodnotitele
učitel promýšlí hospodárnost využívání svého času
zápisy z hospitační činnosti vedení školy a vedoucích předmětových komisí
vedení školy; vedoucí předmětových komisí externí hodnotitel
nedostatečná znalost timemanagemntu hodnotitele
soustavně a včas
kontrolním
226
d. výsledky školy Cíl
Zdroj informací / Indikátor
Hodnotitel
Riziko
na škole je nízký počet
vyhodnocení pololetní
vedení školy, vedoucí
nadhodnocení žáků ze
propadajících žáků
a závěrečné klasifikace školy
předmětových komisí
subjektivních důvodů učitelů
počet žáků, kteří jsou přijati na střední školy je
výsledky přijímacího řízení na střední školy
výchovná poradkyně, vedení školy, vedoucí
výsledky přijímacího řízení na podobných středních školách
předmětových komisí
nejsou srovnatelné (objektivní)
externí hodnotitelé
sine
vysoký žáci dosahují ve standardizovaných
testy KALIBRO , SCIO, CERMAT
testech velmi dobrého hodnocení
227
e. klima školy Cíl
Zdroj informací / Indikátor
Hodnotitel
Riziko
je kladen silný důraz na
zápisy z hospitací,
vedení školy, vedoucí
podcenění pomoci
vyučovací proces
inspekce
předmětových komisí, externí odborníci
externích odborníků
delikvence žáků je zanedbatelná
pedagogický sbor, provozní zaměstnanci,
výchovná poradkyně, vedoucí předmětových
uspokojení z nedostatečně
školská rada, školská komise ÚMČ
komisí
provedeného hodnocení
pedagogická
třídní učitelé, vedoucí
benevolence zákonných
dokumentace tříd – třídní knihy
předmětových komisí
zástupců žáků při omlouvání absence žáků
žáci mají respekt
pedagogický sbor,
pedagogický sbor
k ostatním i k úspěchu ostatních
rodiče žáků
škola nabízí svým
rodiče žáků, návštěvníci
vedení školy, vedoucí
subjektivní pohled
žákům příjemné prostředí
Knihovny Jiřího Mahena, fines centra, ředitelé - stážisté
předmětových komisí
hodnotitelů
existuje klima důvěry
výchovná poradkyně,
výchovná poradkyně;
subjektivní pohled
mezi žáky a zaměstnanci školy
preventista SPJ, třídní učitelé
třídní učitelé
hodnotitelů
učitelé mají vysokou
vedoucí předmětových
vedení školy
pracovní morálku
komisí, vedení školy
absence učitelů je nízká
zdravotní dokumentace pedagogického sboru
absence žáků je nízká
ve škole vládne duch spolupráce mezi všemi zaměstnanci školy
školská rada;
vedení školy; pověřený závodní lékař
učitelé „přecházejí“ nemoci
ČŠI, externí odborníci
subjektivní pohled, málo času na komplexnější vyhodnocení vztahů
školská komise ÚMČ
228
6. 2. 3 Časový harmonogram autoevaluačních činností Autoevaluační činnosti probíhají ve dvouletých cyklech. Termín 1. autoevaluace – 31. srpna 2007 Termín 2. autoevaluace – 31. srpna 2009
229