CZ.1.07/1.1.00/14.0143
5.1 Vzdělávací oblast - Jazyk a jazyková komunikace 5.1.1.3 Mediální a literární tvorba Ročník Hodinová dotace
Mediální a literární tvorba Mediální a literární tvorba v AJ
1.
2
3.
4.
0
R (1-2)
R (1-2)
0
0
R (1-2)
R (1-2)
0
Průřezové téma Mediální výchova je realizováno formou samostatného předmětu ve druhém či třetím ročníku vyššího stupně gymnázia. Předmět se zaměřuje na to, aby v žácích – pomocí rozborů reálné mediální produkce a prostřednictvím vlastní tvorby mediálních produktů a osvojování poznatků o fungování médií ve společnosti – soustavně rozvíjela jejich schopnost kriticky a tvořivě nakládat s médii a jejich produkcí, využívat mediální nabídku a udržovat si od ní odstup. Pokud je předmět vyučován v ČJ, pak plní některé očekávané výstupy předmětu Český jazyk a komunikace. Předmět může být vyučován alternativně také v anglickém jazyce na základě volby žáků a výběrem z nabídky ředitele školy pro daný školní rok. V tomto případě může být zařazen do výuky ve 2. - 3. ročníku v 1 - 2 hodinové dotaci týdně. Tematické okruhy Mediální výchovy zahrnují složku vědomostní a dovedností. Tyto složky se vzájemně doplňují a prolínají a tvoří fakticky jeden celek. Žáci tvoří vlastní školní časopis, či realizují školní projekt, kde prakticky využívají teoretických poznatků mediální tvorby. Průřezová témata: • Osobnostní a sociální výchova – sociální komunikace, poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Výchovné a vzdělávací strategie: • • • • •
Učitel žákům zpřístupňuje různé typy mediálních sdělení a vede je ke kritickému postoji k nim a k diskusi o jejich obsahu a záměrech Učitel zadává samostatné práce, při jejichž tvorbě si žáci osvojují jednotlivé publicistické žánry a uplatňují své jazykové a stylistické dovednosti Učitel podněcuje žáky ke kritickému posuzování prací svých spolužáků a k sebehodnocení Učitel vyhledává vhodné příklady ilustrující velký vliv médií na dnešní svět a vede žáky k samostatnému uvažování o médiích Učitel vede žáky k vlastní interpretaci literárních děl a k posouzení jejich kvality
Klíčové kompetence: • Kompetence k učení – žák/yně – si osvojí plánování a organizaci učení, vytváří se ochota dále se vzdělávat, vyhledává a třídí informace, uvádí jednotlivé poznatky do souvislostí, porovnávají různé zdroje informací • Kompetence k řešení problémů – žák/žákyně –interpretují texty, aplikují jazykové a slohové poznatky při řešení úkolů i ve vlastním ústním a písemném projevu, rozvíjejí své schopnosti a fantazii a nacházejí vhodné způsoby vyjadřování • Kompetence komunikativní – žák/yně – formulují svá stanoviska po přečtení uměleckého textu či zhlédnutí divadelního nebo filmového představení, posuzují publicistické texty –hledají klady a zápory, posuzují a uvádějí vlastní argumenty, vyvracejí argumenty manipulativního charakteru, prezentují své práce, při interpretaci literárního díla v diskusi o aktuálním 159
• •
•
společenském problému, při stylistických cvičeních se učí věcně diskutovat, naslouchat druhým, respektovat jiný názor, formulují názor vlastní a obhajují jej, reagují na dotazy druhých Kompetence sociální a personální – žák/yně – naučí se pracovat ve skupině Kompetence občanské – žák/yně – respektuje odlišnosti jiných společenství a kultur, četbou, návštěvou divadelního a filmového představení si ujasňuje svůj vlastní pohled na svět, obohacuje si svůj duchovní život, ve slohových pracích se vyjadřuje k mezilidským vztahům, problémům politickým a kulturním Kompetence k podnikavosti – žák/yně – využívá a rozvíjí získané dovednosti, prezentuje se v soutěžích a projektech
Okruh A. Jazyková komunikace Žák: 1 odlišuje různé variety jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací 5. v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy; účinně využívá možností grafického členění textu 6. v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontext a k adresátovi; vysvětlí a odůvodní význam slov v daném kontextu 7. ve projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů jazyka 9. v mluveném i psaném projevu vhodně využívá slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků 12. volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera, publikum; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bráni 15. efektivně a samostatně využívá různý informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) Okruhu B. Literární komunikace Žák: 16 rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí textu uměleckým 17 objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a vysvětlí, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu, jaký vliv může mít svět fikce na myšlení a jednání reálných lidí 18 na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu 19 rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře 20 rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu 21 při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech 22 identifikuje využití jednoho textu v textu jiném (intertextovost) a objasní jeho funkci a účinek na čtenáře 23 postihne smysl textu, vysvětli důvody důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu 24 rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, středního proud80 25 u a literárního braku a svůj názor argumentačně zdůvodní 26 samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl 27 vystihne podstatné rysy základních period vývoje české a světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatur a literárního myšlení 28 vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny) 29 tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a dalších zdrojů, kriticky je třídí, vyhodnocuje získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních činnostech 160
CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vzdělávací oblast
Vzdělávací obor
Jazyk a jazyková komunikace Očekávané výstupy žáka
12
Rozpracované výstupy žáka
12, 15
1, 5, 7, 9, 12, 15
• • • • •
Mediální a literární tvorba Učivo
• vysvětlí a popíše proces komunikace • kriticky přistupuje k produktům masové komunikace
• • • •
12, 15
Jazyk a literatura
Předmět:
objasní pojem žurnalistika na konkrétních textech dokáže identifikovat různé typy žurnalistiky charakterizuje osobnost žurnalisty uvede zdroje žurnalistických informací
vysvětlí pojmy zpravodajství a publicistika ovládá zásady tvorby zprávy, rozezná v konkrétních textech její typy analyzuje příklady jednotlivých typů publicistiky rozezná jednotlivé publicistické žánry dokáže napsat editorial, fejeton, glosu, interview, komentář, kritiku, recenzi, reportáž, úvahu • objasní pojem médium • vyjmenuje a vysvětlí jednotlivé funkce médií • vysvětlí rozdíly mezi veřejnoprávními a soukromými médii, objasní pojmy komercionalizace médií, koncesionářský poplatek, jmenuje hlavní veřejnoprávní instituce
161
• Komunikace – komunikační proces • Masová komunikace – masové publikum, prostředky přenosu zpráv, veřejná dostupnost, periodicita, neexistence přímého kontaktu, neplnohodnotná zpětná vazba • Žurnalistika – její specifické znaky, typy žurnalistiky • Osobnost žurnalisty • Zdroje žurnalistických informací • Typy mediálních obsahů – zpravodajství, publicistika • Různé druhy zprávy • Typy publicistiky • Publicistické žánry • Média, mediální instituce • Funkce médií • Veřejnoprávní a soukromá média • Tištěná média
Průřezová témata MV – Pokrývá všechny oblasti OSV – sociální komunikace
OSV – sociální komunikace
Ročník, pozn.
2. (3.)
2. (3.)
2. (3.)
2. (3.)
CZ.1.07/1.1.00/14.0143
1, 5, 9, 12
6, 12, 15
16 – 25, 28, 29
• v základních bodech popíše historii tištěných médií, jejich druhy a obsah • stručně vysvětlí vznik elektronických médií a popíše jejich současnou podobu, charakterizuje roli moderátora • objasní pojem multimédia • vysvětlí proč vzniká potřeba zábavy, jakými způsoby je tato potřeba v médiích uspokojována • rozliší typy mediální zábavy podle kvality a zaměření • objasní pojem reklama v celé šíři - cíle, historie, typy, reklama v různých typech médií • uvědomuje si vliv reklamy na celou společnost a ekonomiku a jejich fungování • objasní pojmy zesilující a potvrzující účinek médií • objevuje znecitlivující účinek médií při analýze konkrétních mediálních sdělení • chápe napětí mezi politickou mocí a médii • objasní roli médií v demokratické společnosti • popíše snahu politiků nastavit regulační rámec médiím, jmenuje tzv. dohlížecí orgány a vysvětlí jejich postavení • objasní možnosti zneužití médií k propagandě • popíší možnosti vlivu médií na děti • na konkrétních příkladech analyzuje stereotypy a předsudky v médiích • popíše strukturu mediální organizace, vedení redakce, faktory ovlivňující práci redakcí, definuje termín uzávěrka • objasní pojem nová média a jejich roli ve svém životě, na vlastních příkladech vysvětlí proces vytlačování masových médií novými médii • odliší umělecký a neumělecký text • rozliší literaturu uměleckou, populární a brakovou • rozezná v konkrétním textu složku tematickou, kompoziční a
162
• Elektronická média • Multimédia
• • • • • • •
• • •
Média a zábava Druhy mediální zábavy Zábavní žánry Média a reklama – co je reklama, její cíle, historie reklamy, typy reklamy Reklama a naše společnost Současná reklama Vliv, omezení a nebezpečí OSV – médií – média a vládní sociální moc, propaganda, vliv médií na děti a jejich vývoj, komunikace stereotypy a předsudky v médiích Vnitřní fungování médií Regulace médií Nová média
• Práce s texty uměleckého i neuměleckého charakteru – analýza obsahu, formy a
2. (3.) 2. (3.).
2. (3.)
CZ.1.07/1.1.00/14.0143 • • •
1, 5, 6, 7, 9, 12, 15, 28, 29
• • • • • • •
jazyka, vlastní interpretace jazykovou a charakterizuje je aplikuje učivo o lit. druzích, formách a žánrech pokouší se o vlastní interpretaci různých textů na základě předchozí analýzy jednotlivých složek, vhodně argumentuje diskutuje o různých možnostech interpretace a o tom, čím jsou ovlivněny porovná různá zpracování lit. předlohy ve filmu, divadle či televizi diskutuje o zaměření a smyslu školního časopisu • Tvorba školního časopisu domluví se se spolužáky na složení redakce • Školní projekt zaměřený na OSV – sociální vytváří vlastní texty z okruhu žánrů publicistického stylu a kriticky komunikace literární a mediální tvorbu přistupuje k textům svých spolužáků samostatně rozhoduje o obsahu jednotlivých rubrik pokouší se o komunikaci se čtenáři a získává od nich zpětnou vazbu vytváří příspěvky pro časopis, web či jinou formu mediálního sdělení
163
2. (3.)
2. (3.).