35 JIHOMORAVSKÉ ÚVALY

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka: BRNO

OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESŮ

PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST

35 JIHOMORAVSKÉ ÚVALY

TEXTOVÁ ČÁST PLATNOST 1999 - 2018

PLO 35 - Jihomoravské úvaly

Obsah

OBSAH

str.

1.

ÚVOD

1

2.

VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC

2

2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5.

Organizace pověřena vyhotovením Platnost OPRL a časový plán vyhotovení Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL Výstupy OPRL Vymezení hranice (PLO) a její plocha

2 2 2 2 2

3.

ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE

4

3.1. 3.2. 3.3.

Kompetence státní správy lesů v oblasti Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů

4 5 6

4.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI

7

4.1. 4.1.1. 4.1.2. 4.2. 4.3. 4.3.1. 4.3.2. 4.4. 4.4.1. 4.5. 4.5.1. 4.5.2. 4.5.2.1. 4.5.2.2. 4.5.3. 4.5.4.

Poměry geomorfologické a hydrografické Geomorfologie oblasti Hydrografie oblasti Poměry klimatické Poměry geologické a pedologické Geologie oblasti Pedologie oblasti Floristické poměry Geobotanická rekonstrukční mapa České republiky Zhodnocení a typizace růstových podmínek Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů Lesní vegetační stupně Soubory lesních typů Zastoupení původních lesních společenstev Typologické a trvalé zkusné plochy, výzkumné plochy - rozbor podmínek prostředí Typologické zkusné plochy Trvalé zkusné plochy (TZP), poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a výzkumné plochy Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Charakteristiky lesních typů (LT) Historicky doložené rozšíření hospodářských dřevin Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí Scénář globální klimatické změny a jejich dopad na vývoj lesů Globální klimatické změny a jejich dopad na vývoj lesů Horké vlny na jižní Moravě Antropicky podmíněné změny prostředí

4.5.4.1 4.5.4.2. 4.5.5. 4.5.6. 4.5.7. 4.5.8. 4.5.8.1. 4.5.8.2. 4.5.8.3. 4.5.9.

© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno

7 7 8 8 12 12 13 14 14 15 15 15 15 16 17 19 19 22 22 23 23 24 24 26 27 29

I

Obsah

PLO 35 – Jihomoravské úvaly

5.

ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH

34

5.1. 5.1.1. 5.1.2. 5.1.3. 5.1.4. 5.2. 5.2.1. 5.2.2. 5.2.3. 5.2.3.1. 5.2.3.2. 5.2.3.3. 5.2.4. 5.2.5 5.3. 5.4. 5.4.1. 5.4.2. 5.4.3.

Historický vývoj hospodaření v oblasti Historický vývoj lesního hospodářství Historie a vývoj hospodářské úpravy a její vliv na hospodaření Dřevinná skladba, zalesňování a původ semene Diferencované způsoby hospodaření Údaje o stavu lesa Zastoupení dřevin Zastoupení věkových stupňů Zásoba, zakmenění, přírůsty Porostní zásoby Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období Přírůstové poměry v oblasti Zastoupení porostních typů Přehled stávajících kategorií Dosavadní hospodaření v oblasti Majetkové a organizační členění Historický vývoj majetkových poměrů Organizační členění v oblasti Majetkové poměry na půdě k únoru 1948

34 34 39 41 42 43 43 45 48 48 48 48 50 51 51 53 53 54 55

6.

Funkce lesů

56

6.1. 6.1.1. 6.1.1.1. 6.1.1.2. 6.1.2. 6.1.2.1. 6.1.2.2. 6.1.3. 6.1.3.1. 6.1.3.2. 6.1.3.3. 6.1.3.3.a) 6.1.3.3.b) 6.1.3.4. 6.2. 6.2.1. 6.2.1.1. 6.2.1.2. 6.2.2. 6.2.2.1. 6.2.2.2.

Funkční potenciál Ekosystémová analýza numerické databáze LHP za LHO Analýza cílových hospodářských souborů Analýza porostních typů Funkce produkční Produkční potenciál stanovištní (fiktivní) Reálný produkční potenciál Funkce mimoprodukční Funkce ekologicko - stabilizační Funkce vodní Funkce půdoochranná Vymezení erozně uzavřených celků typu „E“ Vymezení erozně uzavřených celků typu „T“ Funkce rekreační Funkce deklarované veřejným zájmem a stávající kategorie lesů Lesy ochranné Lesní typy ochranného charakteru Kategorie lesů ochranných Vodohospodářské a vodoochranné lesy Pásma hygienické ochrany (PHO) Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod Lesy s deklarovanými zájmy ochrany přírody a krajiny Chráněná krajinná oblast Pálava Přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP) Lesy s deklarovanými zájmy rekreace Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce Lesnický výzkum Lesnická výuka Lesy deklarující funkci bariérovou Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti Genové zdroje v PLO 35 – Jihomoravské úvaly Genové základny Lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře

56 56 56 58 62 62 63 65 65 68 71 71 71 73 74 74 75 75 76 76 76

6.2.3. 6.2.3.1. 6.2.3.2. 6.2.4. 6.2.5. 6.2.5.1. 6.2.5.2. 6.2.6. 6.2.7. 6.2.7.1. 6.2.7.2. 6.2.8. II

77 77 77 77 78 78 78 78 79 79 80 80



Obsah

6.2.9. 6.3. 6.3.1. 6.3.2. 6.3.3. 6.3.3.1. 6.3.3.2. 6.3.3.3. 6.3.3.4.

Lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Překryvy, výhledy, priority a střety zájmů Překryvy funkcí lesů Priority funkcí lesa v rámci překryvů Střety zájmů a výhledy v rámci překryvů Těžba štěrku a písku Vodní hospodářství a pitná voda Koncepce investičního rozvoje Výhledy

81 81 81 81 82 83 84 85 86

7.

OCHRANA LESA

87

7.1. 7.1.1. 7.1.1.1. 7.1.1.2. 7.1.1.3. 7.1.2. 7.1.3. 7.1.4. 7.1.5. 7.1.6. 7.2. 7.2.1. 7.2.2. 7.2.2.1. 7.2.2.2. 7.2.3. 7.3. 7.3.1. 7.3.1.1. 7.3.1.2. 7.3.1.3. 7.3.1.4. 7.3.1.5. 7.3.1.6. 7.3.2. 7.3.3.

Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli Přehled škodlivých činitelů v oblasti Zhodnocení historického vývoje škodlivých činitelů Zhodnocení vývoje škodlivých činitelů v období posledních 20 let Výskyt škůdců v posledním období Poškození porostů imisemi Poškození porostů zvěří Povodeň Říční eroze Odumírání dřevin u studní Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli Pokles ( kolísání) hladiny spodní vody Sucho Návrh opatření v lesích poškozovaných biotickými činiteli Dlouhodobá opatření ochrany lesů Koncepce mapy dlouhodobých opatření lesa Podmáčené lokality se sníženou statickou stabilitou Porosty poškozené větrem Porosty poškozené sněhem a námrazou Koncentrace zvěře Pásma imisního ohrožení Liniové stabilizační prvky ÚSES Potenciální ohrožení suchem

87 87 87 89 90 92 92 93 93 93 93 93 94 94 94 95 96 96 96 96 96 96 96 96 96 97

8.

DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA

98

8.1. 8.1.1. 8.1.2. 8.1.3. 8.2. 8.2.1. 8.2.2. 8.3. 8.3.1. 8.3.2. 8. 4.

Stav zpřístupnění Inventarizace odvozních cest Dopravně nepřístupné lokality Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Výhledové zpřístupnění Návrh zpřístupnění lesa Přehled transportních segmentů a porovnání hustot odvozních cest Návrh limitujících těžebně-dopravních technologií Modelové těžebně-dopravní technologie Ukazatele cestní sítě Koncepce dopravní mapy

9.

HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ

9.1. 9.1.1. 9.1.2. 9.2.

Vymezení hospodářských souborů Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů Zastoupení cílových hospodářských souborů Růstové podmínky cílových hospodářských souborů


98 98 99 99 99 99 100 102 102 107 108

109 109 109 110 111 III

Obsah


9.3.

Základní hospodářská doporučení

114

9.4. 9.5. 9.5.1. 9.5.2. 9.5.3.

Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS Rámcové směrnice hospodaření pro HS Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese

116 119 119 133 140

10.

ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI

10.1. 10.2. 10.3. 10.3.1 10.3.2. 10.3.3. 10.3.4. 10.3.5.

Rekapitulace hospodářskoúpravnických údajů Základní cílová druhová skladba, prostorové rozmístění dřevin Specifika hospodaření v oblasti Specifika přírodních podmínek Specifika ochrany lesa a ekologické stability krajiny Střety zájmů Kulturně historická specifika Zhodnocení dopravních poměrů

11

Technická zpráva

146

12

Přehled literatury

147

13

Přílohy

149

IV

141 141 142 144 144 144 145 145 145



Úvod

1. ÚVOD

Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích (zákon č. 289/1995 Sb., § 23, odst. 1). Stanoví pro přírodní lesní oblasti rámcové zásady hospodaření. Jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., § 1, odst. 1). Vyhotovují se ve smyslu § 23, odst. 1-4 zákona č.289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů ( lesní zákon ). Podrobnosti stanoví vyhláška MZe ČR č.83/1996 Sb. ze dne 18. 3. 1996 (uvedená ve Sbírce zákonů č. 28/1996 ze dne 19. 4. 1996 ) o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Při tvorbě OPRL byly uplatněny „Základní principy státní lesnické politiky“ schválené v usnesení vlády ČR č.249 11.5.1994, dále zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a konečně zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu. Na základě „ Rozhodnutí ministerstva zemědělství“ č. j. 2671/96-1000 ze dne 30. 12. 1996 o vymezení základního předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem (ÚHÚL), byl ÚHÚL pověřen v bodě č. 6 tohoto „Rozhodnutí“ vyhotovením oblastních plánů rozvoje lesů a jejich následnou aktualizací. Ústředí ÚHÚL vypracovalo pro postupné zpracování OPRL harmonogram na období 1996 – 2001 s tím, že zpracování OPRL bude v předstihu před vyhotovením nových lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Jednotlivé pobočky ÚHÚL vyhotoví OPRL v obvodu své působnosti. Za zpracování každé PLO byla určena odpovědná pobočka ÚHÚL (garant za PLO).


1


Vyhotovení OPRL a vymezení hranic

2. VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC 2.1. Organizace pověřena vyhotovením Za zpracování OPRL pro PLO 35 je odpovědná (garant) pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brno, Vrázova 1, 616 00 Brno, spolupracující pobočka na malé části PLO je pobočka ÚHÚL Kroměříž, nám. Míru 498, 76701 Kroměříž. Odpovědným pracovníkem za zpracování je Ing. Jaromír Nikl (vedoucí pracovní skupiny OPRL pobočky ÚHÚL Brno.)

2.2. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení OPRL se zpracovává na celé ploše lesů v PLO 35 a má platnost od 1.1.1999. ÚHÚL Brandýs n. L. vypracoval v dubnu 1996 Metodiku pro vyhotovení OPRL, která byla schválena OLH MZe. Odbor státní správy lesů a myslivosti svolal na 23..9.1998 základní šetření, které se konalo v budově ministerstva. Pobočka ÚHÚL Brno vypracovala k základnímu šetření zprávu, která je nedílnou součástí základního protokolu k vyhotovení OPRL, který byl sepsán dne 23..9.1998 a je závazným dokumentem pro zpracování OPRL pro PLO č. 35.

2.3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL V intencích § 1, odst. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. byl ve Věstníku ministerstva zemědělství č. 3, ročník 1997 vyhlášen záměr vypracovat oblastní plán pro PLO č. 35 a byl stanoven termín, do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky k jeho zpracování. Tento termín byl do 31. 8. 1997. Do stanoveného termínu reagoval na výzvu pouze Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Jíloviště – Strnady, který uplatnil své připomínky v průběhu zpracování OPRL. Byly řešeny otázky genových zdrojů na podkladě materiálů zpracovaných VÚLHM Jíloviště – Strnady.

2.4. Výstupy OPRL Výstupem OPRL jsou mapy vyhotovené v analogové formě a v digitální formě s případným následným tiskem analogových výstupů. Předpokládá se šíření map v mediální podobě (disketa, streamer). Dalším výstupem jsou grafické a tabelární přehledy a tato textová část, která je sestavena v členění dle § 1. odst. 5 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.

2.5. Vymezení hranice (PLO) a její plocha Rámcový popis hranice přírodní lesní oblasti je uveden v příloze č. 1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Podrobný popis: Brno (Lužánky) - Obřany - Maloměřice - Líšeň - Velatice - Pozořice - Viničné Šumice - Vítovice - Habrovany Nemojany - Luleč - Rostěnice - Zvonovice - Lysovice - Čechyně - Rousínovec - Velešovice - Slavkov u Brna - Vážany nad Litavou - Hrušky - Otnice - Borkovany - Klobouky - Kašnice - Žarošice - Ždánice - Želetice Strážovice - Sobůlky - Bukovany - Čeložnice - Vřesovice - Žeravice - Syrovín - Ořechov - Polešovice Nedakonice - Uherské Hradiště - Staré Město - Babice - Spytihněv - Napajedla - Pohořelice - Topolná Bílovice - Kunovice - Ostrožská Nová Ves - Uherský Ostroh - Veselí nad Moravou - Vnorovy - Strážnice Petrov - Sudoměřice - státní hranice se Slovenskem - státní hranice s Rakouskem - Hnanice - Šatov Havraníky - Popice - Načeratice - Dyje - Suchohrdly - Těšetice - Kyjovice - Tvořihráz - Želetice - Morašice Skalice - Lesonice - Kadov - Hostěradice - Miroslav - Miroslavské Kninice - Bohutice - Vedrovice - Maršovice - Nové Bránice - Dolní Kounice - Mělčany - Silůvky - Prštice - Ořechov - Hajany -Moravany - Ostopovice Starý Lískovec - Bohunice - Brno (Lužánky). Přesná hranice PLO bude podchycena v digitální podobě tak, aby byla zajištěna návaznost na sousední PLO. Hranice PLO byla vedena po identifikovatelných hranicích (katastrované cesty, parcely).


2

Vyhotovení OPRL a vymezení hranic


PLO 35 – Jihomoravské úvaly má plochu: 38 228 ha porostní půdy; 40 809 ha PUPFL 100 % v Jm regionu, v PLO 35 se nevyskytují vojenské lesy. Digitalizovaná celková rozloha PLO 35 činí: cca 294 552 ha Lesnatost oblasti činí: cca 13 % PLO 35 sousedí:

3

PLO 30 Drahanská vrchovina (na severu) PLO 33 Předhoří Českomoravské vrchoviny (na západě) PLO 34 Hornomoravský úval (na severu) PLO 36 Středomoravské Karpaty (na severovýchodě) PLO 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy (na východě)



Organizačně správní údaje

3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE 3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti Ministerstvo zemědělství České republiky, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 územní odbor MZe Brno, Kotlářská 53, 602 00 Brno územní odbor MZe Třebíč, Svatopluka Čecha 1, 674 42 Třebíč územní odbor MZe Olomouc, Wellnerova 5, 722 00 Olomouc Okresní úřad Vyškov, Nádražní 7, 682 12 Vyškov Okresní úřad Brno - venkov, Moravské nám. 6, 601 70 Brno Magistrát města Brna, Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno Okresní úřad Hodonín - Národní třída 25, Hodonín 695 32 Okresní úřad Břeclav - Nám. T.G. Masaryka 3, 690 15 Břeclav Okresní úřad Znojmo - nám. Armády 8, 670 39 Znojmo Okresní úřad Uherské Hradiště - Svatováclavská 568, Uherské Hradiště 686 66 Okresní úřad Zlín - Třída T. Bati 3792, Zlín 760 01

I. Ministerstvo zemědělství (MZe)

•

je ústředním orgánem státní správy lesů dle § 49, odst. 1. zákona č. 289/1995 Sb.

•

kompetence jsou vymezeny § 49 odst. 2. zákona č. 289/1995 Sb.

•

u OPRL je zadává a schvaluje

•

u lesních hospodářských plánů (LHP) a jejich změn je schvaluje pro lesy o výměře nad 1000 ha prostřednictvím územních odborů Mze

•

v PLO 35 je působnost územních odborů (ÚO): a) ÚO Brno - v okresech: Brno město, Brno venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov b) ÚO Třebíč - v okresech: Znojmo c) ÚO Olomouc - v okresech: Zlín, Uherské Hradiště

II. Okresní úřady (OkÚ):

Do PLO zasahuje území několika okresních úřadů, které vykonávají státní správu lesů v hranicích své územní působnosti. Kompetence OkÚ je dána § 48 zákona č. 289/1995 Sb. Schvalují plány pro lesy o výměře do 1000 ha a povolují jejich změny a zajišťují zpracování osnov pro zařizovací obvody. V PLO 35 to jsou:

OkÚ Vyškov (VY) OkÚ Brno – venkov (BO) Magistrát města Brna (BM) OkÚ Hodonín (HO) OkÚ Břeclav (BV) OkÚ Znojmo (ZN) OkÚ Uherské Hradiště (UH) OkÚ Zlín (ZL)


4



3.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Ministerstvo životního prostředí Správa CHKO Pálava Okresní úřady -

OkÚ Vyškov (VY) OkÚ Brno – venkov (BO) Magistrát města Brna (BM) OkÚ Hodonín (HO) OkÚ Břeclav (BV) OkÚ Znojmo (ZN) OkÚ Uherské Hradiště (UH) OkÚ Zlín (ZL)

I. Ministerstvo životního prostředí • • •

je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody, kompetence jsou stanoveny v § 79 zákona č. 114/1992 Sb. v PLO je působnost územních odborů (ÚO): a) pro brněnskou oblast b) pro olomouckou oblast (okres ZL)) pro OPRL je podmínkou schválení závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (§ 23, odst.1 zákona č. 289/1995 Sb.) K této problematice dalo MŽP – odbor ochrany přírody své vyjádření. Toto vyjádření pro PLO 35 bylo rozpracováno do příslušných kapitol OPRL, zejména do rámcových směrnic hospodaření.

II. Česká inspekce životního prostředí • • •

Orgánem státní správy životního prostředí je také Česká inspekce životního prostředí dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., § 80. Působnost České inspekce životního prostředí v oblasti lesa a krajiny je určena zákonem ČNR č.282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa a zákonem č. 114/1992 Sb . v PLO je působnost oblastních inspektorátů: a) Brno b) Olomouc (ZL)

III. Správa Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava vykonává státní správu ochrany přírody Správa CHKO Pálava se sídlem v Mikulově, Náměstí 32, 692 01. IV. Okresní úřady Mimo území CHKO pro území své působnosti vykonávají státní správu v ochraně přírody okresní úřady – referáty životního prostředí (RŽP). Okresní úřady OkÚ Vyškov (VY) OkÚ Brno – venkov (BO) Magistrát města Brna (BM) OkÚ Hodonín (HO) OkÚ Břeclav (BV) OkÚ Znojmo (ZN) OkÚ Uherské Hradiště (UH) OkÚ Zlín (ZL) V. Obce Obce, které mají vymezené kompetence dle § 76 zák. ČNR č. 114/1992 Sb.

5




3.3. Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů 294 552 ha

Jihomoravský

Region

Okres

Rozloha ha

Katastrální území Dvorska Holásky Horní Heršpice Husovice

Chrlice Komárov Královo Pole Líšeň

Maloměřice Město Brno Ponava Přízřenice

Slatina Staré Brno Štýřice Trnitá

Tuřany Veveří Zábrdovice Židenice

Kobylnice u Brna Kovalovice Kupařovice Ledce u Židlochovic Malešovice Medlov Mělčany u Ivančic Měnín Modřice

Moravany u Brna Moutnice Němčičky Nesvačilka Nové Bránice Odrovice Opatovice u Rajhradu Ořechov Otmarov

Podolí u Brna Ponětovice Popovice u Rajhradu Pozořice Prace Pravlov Přísnotice Rajhrad Rajhradice

Rebešovice Sivice Sobotovice Sokolnice Syrovice Šlapanice u Brna Telnice u Brna Těšany Trboušany Tvarožná

Újezd u Brna Unkovice Velatice Viničné Šumice Vojkovice u Židlochovic Žabčice Žatčany Želešice Židlochovice

Dolní Věstonice Drnholec Hlohovec Horní Bojanovice Horní Věstonice Hrušky Hustopeče u Brna Charvátská Nová Ves Ivaň Jevišovka Kašnice Klentnice Klobouky u Brna Kobylí na Moravě Kostice

Krumvíř Křepice u Hustopečí Kurdějov Ladná Lanžhot Lednice na Moravě Nejdek u Lednice Mikulov na Moravě Milovice u Mikulova Moravská Nová Ves Moravský Žižkov

Morkůvky Mušov Němčičky u Hustopečí Nikolčice Nosislav Nová Ves u Pohořelic Novosedly na Moravě Nový Přerov Pasohlávky Pavlov u Dolních Věstonic Perná Podivín

Pohořelice nad Jihlavou Popice Poštorná Pouzdřany Přibice Nové Mlýny Přítluky Rakvice Sedlec u Mikulova Smolín Starovice Starovičky Strachotín Šakvice Šitbořice

Tvrdonice Týnec na Moravě Uherčice u Hustopečí Úvaly u Valtic Valtice Velké Bílovice Velké Němčice Velké Pavlovice Vlasatice Vranovice nad Svratkou Vrbice u Velkých Pavlovic Zaječí

116 593 39,7 %

Ježov Josefov u Hodonína Karlín na Moravě Kelčany Kyjov Lidéřovice na Moravě Lužice u Hodonína

Mikulčice Milokošť Milotice u Kyjova Mistřín Moravský Písek Mutěnice Násedlovice Nenkovice Nový Poddvorov

Petrov u Hodonína Prušánky Ratíškovice Rohatec Skoronice Sobůlky Starý Poddvorov Stavěšice Strážnice na Moravě

Strážovice Sudoměřice Suchov Svatobořice Syrovín Šardice Terezín u Čejče Vacenovice u Kyjova

56 288 19,1 %

Babice u Uher. Hradiště Huštěnovice Chylice Jalubí Jarošov u Uher. Hradiště Bošovice Čechyně Habrovany Holubice Hostěrádky

Kněžpole u Uher. Hradiště Kostelany nad Moravou Kudlovice Kunovice u Uher. Hradiště Hrušky u Brna Komořany na Moravě Královopolské Vážany

Kvačice Mařatice Nedakonice Ořechov u Uher. Hradiště Ostrožská Nová Ves Kroužek Křenovice u Slavkova Luleč Milešovice

Ostrožské Předměstí Polešovice Staré Město u Uherského Hradiště

Sušice u Uher. Hradiště Topolná Uherské Hradiště Uherský Ostroh

Veselí nad Moravou Veselípředměstí Vlkoš u Kyjova Vnorovy Vracov Zarazice Žarošice Želetice u Kyjova Žeravice u Kyjova Vážany u Uherského Hradiště

Nemojany Otnice Podbřežice Rostěnice

Rousínov u Vyškova Slavkov u Brna Šaratice Tučapy u Vyškova

Zlín

Halenkovice

Napajedla

Spytihněv

Znojmo

Bantice Bohutice Borotice nad Jevišovkou Božice Branišovice Břežany u Znojma Čejkovice u Znojma České Křídlovice Damnice Derflice Dobšice u Znojma Dolenice

Dyjákovice Dyjákovičky Dyje Havraníky Hevllín Hnanice Hodonice Hrabětice Hrádek u Znojma Hrušovany nad Jevišovkou Chvalovice Jaroslavice Ječmeniště

Jezeřany Jiřice u Miroslavi Konice u Znojma I Krhovice Křídlůvky Kubšice Lechovice Litobratřice Loděnice u Moravského Krumlova Mackovice Maršovice

Brno město

Brno venkov

Břeclav

Hodonín

Uherské Hradiště

Vyškov

Brněnské Ivanovice Černá Pole Černovice Dolní Heršpice Bedřichovice Blažovice Blučina Bratčice Dolní Kounice Hajany Holasice Horákov Hrušovany u Brna Jiříkovice Bavory Bohumilice Boleradice Borkovany Bořetice u Hustopečí Brod nad Dyjí Brumovice Břeclav Březí u Mikulova Bulhary Cvrčovice u Pohořelic Diváky Dobré Pole Dolní Dunajovice Bzenec Čejč Čejkovice Dambořice Dolní Bojanovice Domanín Dubňany Hodonín Hovorany Hýsly


Micmanice Miroslav Miroslavské Knínice Načeratice Našiměřice Nový Šaldorf Oblekovice Olbramovice u Moravského Krumlova Oleksovice Oleksovičky Popice u Znojma

Práče Pravice Sedlešovice Slup Stošíkovice na Louce Strachotice Suchohrdly u Miroslavi Šanov nad Jevišovkou Šatov Šumice Tasovice nad Dyjí

Vážany nad Litavou Velešovice Vítovice Zbýšov Zvonovice

Těšetice u Znojma Trnové Pole Troskotovice Valtrovice Vedrovice Velký Karlov Vrbovec Zábrdovice u Vedrovic Znojmo-Louka Znojmo-Město

7 196 2,4 % 34 542 11,7 %

9 035 3,1 %

9 845 3,3 %

1 605 0,5 % 59 446 20,2 %

6


Přírodní podmínky oblasti

4. Přírodní podmínky oblasti 4.1. Poměry geomorfologické a hydrografické 4.1.1. Geomorfologie oblasti Typ oblasti: aluviální rovina - heterogenní pahorkatina; Členění: podle (Demek,J. a kol.: Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon ČSR. Academia 1987) do oblasti zasahují: Lesní oblast 35 - Jihomoravské úvaly se rozkládá na jižní části Moravy. Podle Regionálního členění reliéfu ČSR zaujímá Dyjsko - svratecký úval s dílčími částmi Dyjsko - svratecká niva a od západu Jaroslavická pahorkatina, Drnholecká pahorkatina, Dunajovické vrchy, Rajhradská pahorkatina, Pracká pahorkatina a západní část Vyškovské brány - Rousínovská brána a dále zaujímá Dolnomoravský úval s vlastní Dyjsko moravskou nivou, Valtickou pahorkatinou a Dyjsko - moravskou pahorkatinou. Mezi oběma úvaly se nachází Mikulovská vrchovina s dílčími částmi Pavlovské vrchy a Milovická pahorkatina. Na východní části PLO zasahuje do oblasti jižní část Ždánického lesa, a to Hustopečská pahorkatina a Boleradická vrchovina, dále jižní část Kyjovské pahorkatiny - jih Mutěnické pahorkatiny. Provincie: Západní Karpaty VIII. Soustava: Vněkarpatské sníženiny VIIIA. Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny VIIIA. – 1. Dyjsko - svratecký úval VIIIA – 1A Jaroslavická pahorkatina VIIIA – 1B Drnholecká pahorkatina VIIIA – 1C Dyjsko - svratecká niva VIIIA – 1D Dunajovické vrchy VIIIA – 1E Rajhradská pahorkatina VIIIA – 1F Pracká pahorkatina VIIIA – 2. Vyškovská brána VIIIA – 2A Rousínovská brána IX. Soustava: Vnější Západní Karpaty IXA. Podsoustava: Jihomoravské Karpaty IXA – 1. Mikulovská vrchovina IXA – 1A Pavlovské vrchy IXA – 1B Milovická pahorkatina IXB. Podsoustava: Středomoravské Karpaty IXB – 1. Ždánický les IXB – 1A Hustopečská pahorkatina IXB – 1B Boleradická vrchovina IXB – 4. Kyjovská pahorkatina IXB – 4A Mutěnická pahorkatina Provincie: Panonská X. Vnitrokarpatské sníženiny XA. Vídeňská pánev XA – 1. Dolnomoravský úval XA – 1A Dyjsko - moravská pahorkatina XA – 1B Dyjsko - moravská niva XA – 1C Valtická pahorkatina Na západní části PLO 35 (Dyjsko-svratecký úval) je reliéf z velké části jednotvárný rovinný, místy, zvláště při okraji vrchovin přechází do pahorkatiny. Významným prvkem jsou dlouhá, poměrně přímá, široká a mělká údolí tranzitních toků. Charakteristickým prvkem jsou malá suchá údolíčka - úpady. Dle výškové členitosti má reliéf charakter ploché pahorkatiny, v plochých sníženinách až roviny. Nadmořská výška je 190 - 280 m.


7



Oblast jižně od Dyje je tvořena členitou pahorkatinou. Nadmořská výška je 170 - 460 m, nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů je Děvín - 550 m. Východní polovina PLO je tvořena pahorkatinou. Východní část tvoří terasy řeky Moravy s vátými písky. Okrajově jsou vyvinuté nivy. Reliéf je v průměru pahorkatinný, na východě přechází na plochý až mírně zvlněný. Nadmořská výška je 170 - 360 m. V PLO se vyskytují říční nivy Moravy a jejich přítoků. Dle výškové členitosti má niva charakter roviny. Nejnižším bodem je soutok Dyje a Moravy - 148 m, nejvyšším niva Svitavy v Brně - 200 m.

4.1.2. Hydrografie oblasti Území PLO 35 náleží do povodí řeky Moravy. Západní hranice je odvodňována místními toky ústícími do řeky Dyje. Z nich je významnější Daníž a Jevišovka. Severní část PLO 35 je odvodňována největším přítokem Dyje - Svratkou. Jejími nejvýznamnějšími přítoky jsou na pravé straně řeka Jihlava a Bobrava s přítoky, na levé straně krátká část Svitavy, Litava - Cezava a další místní potoky. Střední část PLO je odvodňována levostranným přítokem Dyje - Štinkovkou, Trkmankou a dále na východ Kyjovkou. Východní část PLO je odvodňována řekou Moravou. Dle mapy hlavních povodí se v PLO vyskytují: Povodí:

4-13-01 4-13-02 4-13-03 4-14-02 4-14-03 4-15-03 4-16-04 4-17-01 4-17-02

Dřevnice a Morava od Dřevnice po Olšavu Morava od Olšavy po Myjavu Myjava a Morava od Myjavy po Dyji Dyje od soutoku Moravské a Rakouské Dyje po Jevišovku Jevišovka a Dyje od Jevišovky po Svratku Svratka od Svitavy po Jihlavu Jihlava od Rokytné po ústí a Svratka od Jihlavy po ústí Dyje od Svratky po ústí Morava od Dyje po ústí

CHOPAV: Kvartér řeky Moravy

4.2. Poměry klimatické I. Podle Atlasu podnebí ČSSR (1958) podstatná část území lesní oblasti Jihomoravské úvaly náleží do: A – teplé oblasti s následujícími okrsky A2 – teplý, suchý, s mírnou zimou, s kratším svitem slunce (zaujímá jižní a střední část PLO) A3 – teplý, mírně suchý, s mírnou zimou (zaujímá severní část PLO v okolí a na východ Brna a pruh podél Moravy) B - mírně teplé oblasti s následujícími okrsky B2 – mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou (zaujímá východní okraj PLO) II. Podle klimatického členění Quitta, E. (Klimatické oblasti ČR, Studia geografica č 16,1971) leží téměř celá PLO 35 v teplé oblasti T 4, která je v ČR nejteplejší. Pouze vyšší okraje leží v T 2. T4 – velmi dlouhé léto, velmi teplé a velmi suché, přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. T2 – dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. 8




Na západní části PLO 35 je podnebí výrazně teplé a nejsušší na Moravě, neboť se zde uplatňuje srážkový stín Českomoravské vrchoviny: Lechovice 528 mm, Miroslav 505 mm, Pohořelice 499 mm, Drnholec 9,3 o C a 495 mm. Vzhledem k plochému reliéfu je celá oblast vystavena převážně západnímu proudění. Významné jsou též jihovýchodní větry, přinášející v zimě déšť a v létě sucho nebo bouřky. Na jižní části PLO 35 je podnebí velmi teplé a suché: Lednice 9,0 o C a 495 mm, Valtice 9,1 o C a 571 mm, Mikulov 571 mm, Podivín 516 mm. V členitém terénu existuje řada chráněných mimořádně teplých poloh a také polohy chladnější, jako jsou mohutné severozápadní srázy Pálavy. Na Pálavě a v malé míře na Dunajovických kopcích se uplatňuje vrcholový fenomén. Skutečně inverzních poloh je málo, otázkou zůstává vliv velké vodní plochy Novomlýnských nádrží, které nahradily někdejší komplex lužních lesů. Ve střední části PLO 35 je podnebí velmi teplé a poměrně suché: Hustopeče 9,2 o C a 563 mm, Podivín 9,2 o C a 516 mm, Kyjov 9,2 o C, Břeclav 550 mm, Čejč v mírném srážkovém stínu Ždánického lesa a Předního koutu má 509mm, Moravský Žižkov 525 mm. Díky značné členitosti je zde množství chráněných poloh, extrémně teplých a výsušných, i menší inverzní kotliny. Vcelku však klima zůstává výrazně xerothermní, i když o něco vlhčí než na západní části LO, což je způsobeno blízkostí návětrného svahu Karpat. Na východě je podnebí výrazně teplé, středně suché až mírně vlhké: Hodonín 9,5 o C a 585 mm, Mutěnice 9,2 o C a 533 mm, Bzenec4 9,0 o C a 569 mm. Vyšší vlhkost je opět dána blízkostí návětrného svahu vyšších Karpat. V detailu je podnebí ovlivněno existencí plochých depresí s mírnou teplotní inverzí a zamokřením. Klima niv je charakteristické slabými přízemními teplotními inverzemi, celkově se však podnebí blíží podnebí Podunajských nížin. Podle mapy Makroklimatické regionalizace České republiky (Quitt, 1992) V nejteplejší části PLO 35 v nivě Moravy a Dyje se vyskytuje makroklimatický region E (cca 1/3 plochy), na převážné většině ostatní plochy se vyskytuje region R, který je od severu lemován regionem Z s minimálním zastoupením. Charakteristiky průměrná teplota vzduchu v lednu průměrná teplota vzduchu v dubnu průměrná teplota vzduchu v červenci průměrná teplota vzduchu v říjnu počet dnů s t max > 30 oC (tropických dnů) počet dnů s t max > 25 oC (letních dnů) počet dnů s t min < -0.1 oC (mrazových dnů) počet dnů s t max < -0.1 oC (ledových dnů) počet dnů s t min < -10.1 oC (se silným mrazem) počet dnů s t max < -10.1 oC (arktických dnů) počet dnů s průměrnou teplotou > 10,0 oC počet dnů s prům.tepl.> 0 oC (zabezp. na 80%) nástup období s prům.tepl.> 0 oC(zabezp.na 80%) konec období s prům.tepl..> 0 oC (zabezp. na 80%) teplotní sumy > 5 oC (zabezp. na 80%) teplotní sumy > 10 oC (zabezp. na 80%) srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se srážkami > 1 mm počet dnů se srážkami > 10 mm počet dnů se sněhovou pokrývkou 1 až 20 cm počet dnů se sněhovou pokrývkou 21 až 40 cm počet dnů se sněhovou pokrývkou 41 a více cm počet dnů zamračených počet dnů jasných


E -2 až -3 9 - 10 19 - 20 9 – 10 > 13 60 – 70 100 – 110 < 30 10 – 15 <2 170 – 180 270 – 290 < 11.3. 1.1. – 6.1. > 2000 > 1000 300 – 350 200 – 250 80 – 90 12 – 15 30 – 40 < 10 <5 110 – 120 50 - 60

R -2 až -3 9 - 10 19 - 20 9 – 10 10 - 13 60 – 70 100 – 110 30 - 40 10 - 15 <2 170 – 180 270 – 290 < 11.3. 26.12. – 1.1. 1800 - 2000 800 - 1000 300 – 350 200 – 250 80 – 90 12 – 15 30 - 40 < 10 <5 110 - 120 50 - 60

Z -2 až -3 8-9 18 - 19 8-9 8 - 10 50 - 60 100 – 110 30 - 40 10 - 15 <2 160 - 170 260 - 270 11.3. – 16.3. 26.12. – 1.1. 1600 - 1800 600 - 800 350 – 400 200 – 250 90 - 100 12 – 15 40 - 50 10 - 15 <5 120 – 140 40 - 50

9



Podle mapy Mezoklimatické regionalizace České republiky (Quitt, 1992) Na severních úbočích Pálavy, Milovického lesa a lesních komplexů na Divácku jsou vylišeny mezoklimatické regiony č. 5, v oblasti Hustopečí je vylišen region č.6 a region č. 1 je vylišen na Divácku v chladných údolích a v údolí řeky Jihlavy u Dolních Kounic. Charakteristiky průměrná teplota vzduchu v lednu průměrná teplota vzduchu v dubnu průměrná teplota vzduchu v červenci průměrná teplota vzduchu v říjnu počet dnů s t max > 30 oC (tropických dnů) počet dnů s t max > 25 oC (letních dnů) počet dnů s t min < -0.1 oC (mrazových dnů) počet dnů s t max < -0.1 oC (ledových dnů) počet dnů s t min < -10.1 oC (se silným mrazem) počet dnů s t max < -10.1 oC (arktických dnů) počet dnů s průměrnou teplotou > 10,0 oC počet dnů s prům.tepl.> 0 oC (zabezp. na 80%) nástup období s prům.tepl.> 0 oC(zabezp.na 80%) konec období s prům.tepl..> 0 oC (zabezp. na 80%) teplotní sumy > 5 oC (zabezp. na 80%) teplotní sumy > 10 oC (zabezp. na 80%) srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se srážkami > 1 mm počet dnů se srážkami > 10 mm počet dnů se sněhovou pokrývkou 1 až 20 cm počet dnů se sněhovou pokrývkou 21 až 40 cm počet dnů se sněhovou pokrývkou 41 a více cm počet dnů zamračených počet dnů jasných

1 -15 až –25% -5 až – 15% beze změn -10 až – 20% beze změn beze změn +5 až +15% do + 10% do 10% do + 10% beze změn +5 až + 15% -2 až –5 dnů +2 až +5 dnů do – 10% do –5% beze změn beze změn beze změn beze změn +5 až +15% do 5% beze změn beze změn beze změn

5 -5 až – 15% do – 5% do -2% do –2% beze změn beze změn beze změn beze změn beze změn beze změn do –2% do –5% do –2dnů do +2 dnů -5 až –10% do –5% beze změn beze změn beze změn beze změn +5 až +15% do +5% beze změn beze změn beze změn

6 +10 až +20% do +10% do +5% do +5% do +10% do +15% beze změn do –15% beze změn do –15% do +10% do +15% do + 5 dnů do + 5 dnů +10 až +15% do +10% beze změn beze změn beze změn beze změn -10 až –20% do –10% beze změn beze změn beze změn

Ovlivnění procesů a klimatických charakteristik v inverzních polohách

termické příčiny turbulence dynamické příčiny turbulence velikost a délka trvání vírových pohybů variabilita vektoru větru s výškou konfluence a difluence proudnic rozptyl atmosferických příměsí četnost teplotních inverzí délka trvání teplotních inverzí intenzita teplotních inverzí

1 velmi silné velmi silné silně zvýšená velmi vysoká velmi silná silně snížený velmi vysoká snížená střední

Ovlivnění množství dopadajícího slunečního záření: Plochy méně osluněné (v lednu i ročním průměru 96% a méně slunečního záření v porovnání s vodorovnou rovinou). Výrazně snížená teplotní maxima. Délka trvání sněhové pokrývky je vyšší až o 20%. Plochy dobře osluněné (v lednu více než 121% a v ročním průměru nad 111% slunečního záření v porovnání s vodorovnou rovinou). Vyšší teplotní maxima podporují vznik anabatického mikroadvektivního přemisťování vzduchu. Při východní expozici za silnějších jarních mrazíků a jasného počasí zvýšená možnost poškození rostlinných pletiv. Trvání sněhové pokrývky kratší až o 20%, v jehličnatých porostech o více než 10%.

10




Průměrné teploty vzduchu měsíční, roční a pro vegetační období IV.-IX. v letech 1971 - 1997 jsou pro PLO 35 dokladovány ze dvou monitorovacích stanic ČHMÚ Pohořelice a Lednice. Chod průměrných teplot vzduchu je na obou monitorovacích stanicích ČHMÚ v sledované časové řadě 27 let velmi blízký. Průměrná teplota vzduchu je ve všech vyrovnaných měsíčních řadách vyšší, než je dlouhodobý 50 letý průměr 1901 - 1950, nebo se tomuto průměru blíží, jako v měsících únor, listopad a prosinec. Výrazněji jsou vyšší teploty vzduchu oproti dlouhodobému 50 letému průměru v letních měsících červenci a srpnu, vyšších hodnot bylo dosaženo v měsících duben až říjen. Průměrné roční teploty vzduchu v Lednici i Pohořelicích dosahují každoročně vyšších hodnot, než je dlouhodobý 50 letý průměr jak za posledních 5 let 1993 - 1997, tak i 10 let 1988 - 1997 a to o cca 0,5 až 0,7°C. Průměrné teploty vzduchu ve vegetačním období za posledních 5 let 1993 - 1997 a 10 let 1988 1997 dosahují cca o 1,0 °C vyšších hodnot opět na obou monitorovacích stanicích. Chod průměrných teplot vzduchu v jednotlivých měsících během sledované řady let 1971 - 1997 mají všechny měsíce během roku postupně vzestupný charakter regresní přímky s vyššími hodnotami, než je dlouhodobý 50 letý průměr let 1901 - 1950 s výjimkou února, března a prosince, kdy mají regresní přímky sestupný charakter. Regresní přímky pro měsíce únor, březen, listopad a prosinec 1971 - 1997 dosahují v roce 1997 velmi blízkých hodnot dlouhodobému 50 letému průměru 1901 - 1950. Naproti tomu v měsících duben - říjen mají regresní přímky vzestupný charakter, kdy se rozdíl od dlouhodobého průměru zvětšuje, tedy se otepluje. Z hlediska realizace hospodářských zásahů v porostech lze doporučit provádění zalesňovacích prací především v měsíci březnu, výchovné zásahy a obnovní těžby pak realizovat v měsících listopadu až březnu. Srážkové úhrny měsíční, roční a pro vegetační období IV.-IX. v letech 1971 - 19970 jsou pro PLO 35 dokladovány ze dvou monitorovacích stanic ČHMÚ Pohořelice a Lednice. Chod srážkových úhrnů je za posledních 5 let 1993 - 1997 a 10 let 1988 - 1997 velmi blízký v porovnání k dlouhodobému 50 letému průměru let 1901 - 1950 i vlastnímu průběhu. V měsících leden a únor, červenec a zvláště říjen dosahují srážkové úhrny nižších hodnot, než je 50 letý průměr let 1901 - 1950. Relativně vyšší srážkový úhrn v červenci roku 1997 byl způsoben přívalovými dešti s následnými povodněmi v nižších nadmořských výškách kolem toků hlavních řek. Tato skutečnost představovala více než stoletý extrém, což se promítlo i do našich srážkových úhrnů. Mimo rok 1997 v řadě let 1971 - 1996 nedosahují převážně srážkové úhrny pro měsíc červenec hodnot dlouhodobého 50 letého průměru 1901 - 1950. V ostatních měsících během roku jsou srážkové úhrny blízké dlouhodobému 50 letému průměru /březen, duben, srpen a listopad/, nebo jsou o málo vyšší, jako třeba v květnu a září. Roční srážkové úhrny i srážkové úhrny ve vegetačním období za posledních 5 let 1993 - 1997 a 10 let 1988 - 1997 dosahují nižších hodnot /nepočítáme-li extrém v červenci 1977, než je dlouhodobý 50 letý průměr let 1901 - 1950. Roční srážkové úhrny ve sledovaných časových řadách mají vzestupný charakter regresní přímky, ovšem nedosahují hodnot dlouhodobého 50 letého průměru. Naopak srážkové úhrny ve vegetačním období přesahují hodnoty dlouhodobého 50 letého průměru 1901 - 1950, při vzestupném charakteru regresních přímek, ovšem až v devadesátých letech. Chod srážkových úhrnů v jednotlivých měsících během roků sledovaných časových řad jeví v průběhu regresních přímek větší variabilitu, než je tomu u průměrných teplot vzduchu. Regresní přímky srážkových úhrnů mají sestupný charakter v měsících leden, únor a říjen v ostatních měsících během roku buď stagnují, nebo mají mírně vzestupný charakter. Srážkové úhrny v měsících lednu, únoru a zvláště v říjnu nedosahují hodnot dlouhodobého průměru 1901 - 1950. Z hlediska realizace hospodářských zásahů v porostech lze z hlediska možných očekávaných srážkových úhrnů doporučit provádění zalesňovacích prací především v měsících březnu a dubnu, výchovné a obnovní těžby pak realizovat v měsících listopadu až dubnu, respektive do poloviny května.


11



PRŮMĚRNÉ ÚDAJE TEPLOT A SRÁŽEK: Průměrná teplota Stanice

Nadmořská výška

Brno Židlochovice Slavkov u Brna Miroslav Branišovice Jaroslavice Klobouky Lednice Mikulov Pohořelice Drnholec Hustopeče Valtice Velké Pavlovice Kyjov Prušánky Bzenec Dubňany Hodonín Strážnice Napajedla Mutěnice Podivín Moravský Žižkov

m n.m 223 185 212 270 200 189 248 164 240 184 185 193 205 215 195 185 204 190 169 175 203 204 169 180

roční

IV.-IX.

Průměrné srážky roční

°C

IV.-IX.

Langův faktor (oblast)

mm

8,4 9,0 8,8

14,8 15,6 15,3

8,9

15,6

8,8 9,0

15,3 15,4

9,3 9,2 9,1 9,0 9,2

16,0 15,9 15,5 15,5 15,9

9,0 9,3 9,5 9,4 8,7 9,2 9,2

15,6 16,2 16,1 16,0 15,1 15,7 15,8

537 551 544 505 528 529 559 524 571 499 495 563 571

335 350 345 323 338 351 349 323 357 319 327 364 355

540 556 569 549 585 597 625 533 516 525

331 352 355 336 365 380 379 322 326 328

Vegetač ní doba (nad 10°C)

64 61 62

dnů 168 175 173

59

174

64 58

173 175

53 61 63 59

179 177 175 175 178

63 59 62 64 72 58 56

173 176 181 178 172 177 179

Průměrná roční teplota se pohybuje v celé oblasti od 8,4 do 9,5°C, ve vegetačním období od 14,8°C do 16,2°C. Průměrné roční srážky kolísají mezi 495 - 625 mm. Langův dešťový faktor převládá v rozmezí: 53 – 72.

4.3. Poměry geologické a pedologické 4.3.1. Geologie oblasti Geologické části: a) Západní část PLO 35 (Dyjsko-svratecký úval) je tvořena štěrkopískovými terasami s pokryvy spraší a ostrůvky krystalinika. Horninové podloží tvoří nezpevněné sedimenty mořského neogénu - jíly, písky, štěrky, místy pevněji stmelené a v různé míře vápnité. Jsou však většinou pohřbené pod pleistocénními terasovými štěrkopísky. Oba typy hornin jsou pak z převážné části kryty zpravidla málo mocnými vrstvami spraše. Starší pevné skalní podloží vystupuje jen okrajově jako různě velké ostrůvky, zejména podél Dyje pod Znojmem a na okraji brněnského masivu. Jsou většinou tvořeny granodiority a příbuznými horninami, východně od Brna jurskými vápenci a kulmskými sedimenty. Místy se významně uplatňují mladé sedimenty nivní. b) Oblast jižně od Dyje je tvořena členitou pahorkatinou na vápnitých třetihorních sedimentech a vysokým bradlem jurských vápenců. Z flyšového pásma charakterizovaného střídáním pískovců s jílovci a významným uplatněním slínů vystupují mohutné kry jurských vápenců budující Pavlovské vrchy. Jinak zde dominují nezpevněné sedimenty mořského neogénu - vápnité jíly, písky, slíny a štěrky až kyselé štěrkopísky. c) Východní polovina PLO je tvořena pahorkatinou na vápnitém flyši a spraších. V tomto flyši se kromě střídání pískovců a jílovců silně uplatňují vrstvy slínité. Na jihovýchodě vystupují vápnité jíly, písky až štěrky, místy i polohy vápenců a významné pokryvy spraše. Východní část 12




tvoří terasovité štěrkopísky řeky Moravy, na nichž spočívají kyselé váté písky, v severovýchodní části až 30 m mocné. Z jejich podloží se místy vynořuje podloží mladomiocénního stáří - písky, vápnité jíly nebo štěrky. Okrajové jsou vyvinuté nivy, rašeliniště a slatiny, zčásti vápnité. c) Říční nivy Moravy a jejich přítoků mají jako podklad převážně písky a štěrkopísky nejnižší terasy, povrch však tvoří 2 - 5 m mocné nivní hlíny, z nichž se zejména v jižní části noří na řadě míst tzv. hrůdy, částečně pohřbené přesypy vátých písků.

4.3.2. Pedologie oblasti V údolní nivě Moravy a jejích přítoků (Dyje, dolní Jihlavy a Svratky) převažují fluvizemě. Na hlinitých náplavech jsou to fluvizemě kambické až typické, na vlhčích stanovištích s příměsí jílu jsou to fluvizemě pseudoglejové až glejové, na hrůdech převažují fluvizemě arenické a na štěrkových terasách Dyje až fluvizemě psefitické. V půdních depresích a mrtvých ramenech jsou typické gleje typické - mullové, zbahnělé a humózní, místy až rašelinové v přechodu do organozemě saprické. Na chudých píscích na východní části PLO 35 převládají arenické kambizemě oligotrofní až mezotrofní, podzolovaná, místy i regozem arenická, na vlhčích stanovištích kambizem arenická oglejená a na vodou ovlivněných stanovištích až pseudoglej typický až kambický a podzolový, na slatinných stanovištích glej arenický. Na vysýchavých stanovištích se štěrkopísky se nachází kambizem psefitická. Na píscích s příměsí spraše je přechod až do hnědozemě arenické až luvické. Na píscích v jižní části PLO se nacházejí podobné kambizemě, místy s přechody do černozemí, hnědozemí až pararendzin či regozemí. Na vápencích Pálavy jsou vyvinuty rendziny typické až kambické, na extrémnějších stanovištích až suťové a litické, případně litozem typická karbonátová. Na sprašových překryvech v celé PLO 35 se nacházejí luvizemě typické až hnědozemě typické a luvické, ve sníženinách se objevují černozemě arenické a luvické na přechodu do hnědozemí a pararendzin. Na výchozech vápnitých substrátů se vyskytují maloplošně pararendziny, a to typické, kambické, pelické a pseudoglejové. Tam,kde na okraji PLO 35 vystupují starší horniny, se nacházejí kambizemě typické mezotrofní. ZASTOUPENÍ PŮDNÍCH TYPŮ A NIŽŠÍCH JEDNOTEK uvádí v procentech přehled: ob

KMa KMaop KMfob KMgb KM LMm HMm ČMa RAm PRm LImc RMa PGm GLm OMmw FMg FMk FMm

37 % 1% 1% 1% + + 12 % + 3% + 7% 1% + + + + + 1% + + 24 % 11 % 1% +

40 %

12 % 3% 7% + 1% + + + 1% + 36 %

kambizem arenická oligotrofní - mezotrofní kambizem arenická oligotrofní podzolovaná kambizem psefitická oligotrofní - mezotrofní kambizem pseudoglejová mezotrofní k. arenická podzolovaná,oligotrofní,mezotrofní, oglejená k. typická mezotrofní, pelická, rankrová, podzolová luvizem typická l. pseudoglejová, typická oglejená hnědozem typická h. arenická, luvická černozem arenická č. luvická rendzina kambická r. typická, litická, suťová pararendzina typická, pseudoglejová,kambická,pelická litozem typická karbonátová regozem arenická pseudoglej typický, kambický, podzolový, glej typický - mullový,zbahnělý,humózní arenický, rašelinový organozem typická saprická fluvizem pseudoglejová, f. kambická f. typická f. arenická, psefitická, glejová


13



Ke klasifikaci byl použit Klasifikační systém lesních půd (ÚHÚL,1993) uplatňující Morfogenetický klasifikační systém půd (1991). Základní půdní vlastnosti charakterizují fyzikální a chemické rozbory půdních vzorků odebraných v půdních sondách v celé PLO. Tyto sondy podchycují dominantní lesní stanoviště.

4.4. Floristické poměry Květena: (Dostál 1956) Regionálně fytogeografické členění: (Skalický, V., Slavík, B. Academia 1987) Biogeografické členění - bioregiony (Culek, M. a kol. 1996) Na území PLO se nalézá biogeografická provincie panonská, biogeografická podprovincie severopanonská s biogeografickými regiony: 4.1 Lechovický 4.2 Mikulovský 4.3 Hustopečský 4.4 Hodonínský 4.5 Dyjsko - moravský. Vegetačně rekonstrukční jednotky (Mikyška,R.a kol.: Geobotanická mapa ČR 1 : 200 000, 1969): Sosioregiony (Petříček, 1982): 1.05 Dyjskosvratecký úval 1.06 Dolnomoravský úval 2.26 Středomoravské Karpaty 2.28 Mikulovská pahorkatina

4.4.1. Geobotanická rekonstrukční mapa České republiky Zdroj dat: Mikyška,R. et al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. - Vegetace CSSR,Ser.A, Vol. 2. Praha: Academia, 204p + 21 mapových listů. --------------------------------------------------------------------------Autorská práva k původnímu dílu jsou nedotčena. Autor digitálního zpracování: Ing. Karel Matějka, CSc. IDS Plzeňská 86 150 00 Praha 5 telefon: 0603/444768 Praha, 1998 ---------------------------------------------------------------Vysvětlivky ke geobotanické rekonstrukční mapě České republiky ---------------------------------------------------------------AU C CF A Fca Pca F LF Fm Qp

14

Luhy a olšiny: Alno-Padion, Alnetea glutinosae, Salicetea purpureae Dubo-habrové háje: Carpinion betuli Podmáčené dubové bučiny: Carici-Quercetum prov. Suťové lesy: Tilio-Acerion Vápnomilné bučiny: Cephalanthero-Fagion Vápnomilné reliktní bory: Erico-Pinion Květnaté bučiny: Eu-Fagion Bikové bučiny: Luzulo-Fagion Acidofilní horské bučiny: Luzulo-Fagetum, Verticillato-Fagetum Šipákové doubravy a skalní lesostepi: Eu-Quercion pubescentis, Brometalia pp., Festucetalia vallesiacae pp.




Q

Subxerofilní doubravy: Potentillo-Quercetum, P.-Q. pannonicum, Lithospermo-Quercetum Qa Acidofilní doubravy: Quercion robori-petraeae PQ Borové doubravy: Pino-Quercetum B Bezkolencové březové doubravy a rašelinné březiny: Betulo-Quercetum molinietosum, Betulion pubescentis P Acidofilní bory a reliktní bory silikátových podkladů, travnaté porosty vátých písků: Dicrano-Pinion, acidoklinní Erico-Pinion, Koelerio-Corynephoretea Pc Horské (klimaxové) smrčiny: Eu-Vaccinio-Piceion Pch Podmáčené smrčiny: Bazzanio-Piceetum, Soldanello-P., Sphagno-P. V Vrchoviště a přechodová rašeliniště: Oxycocco-Sphagnetea, Scheuchzerietalia, Caricetalia fuscae S Slatiniště: Tofieldietalia, Molinietalia sa Společenstva subalpinská: Pinion mughi, Junipero-Vaccinion, Nardion, Calamagrostion villosae, C. arundinaceae

4.5. Zhodnocení a typizace růstových podmínek 4.5.1. Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (ÚHÚL, 1971) Komentář: Podle vyhlášky č.83/1996 Sb. se pro typologické mapování využívá přehled souborů lesních typů České republiky podle přílohy č.2 této vyhlášky. Je to typologický systém ÚHÚL (1971). Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je lesní typ (LT). Lesní typ je definován (ZLATNÍK 1956) jako soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí, t.j. geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin. Lesní typ je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Jako jednotka jediného systému je lesní typ charakterizován svou typickou variantou. V jednotlivých lesních oblastech je lesní typ reprezentován příslušnou geografickou variantou. Mapovací jednotkou je tato geografická varianta lesního typu, popřípadě jeho degradační stadium. Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště. Poměrně malé výškové rozpětí této oblasti spolu s nízkou rozdílností mezoklimatu mezi teplou nivou a pahorkatinnou částí, podmiňuje i stejnorodost klimatu v jednotlivých částech oblasti, a tím i jeho význam pro růstové podmínky. Vliv mateřské horniny se projevuje v zastoupení edafických kategorií a v půdních vlastnostech. Vliv terénu (vedle rovinatého a mírně svažitého i hřbetový, prudce svažitý ) a expozice se promítá do vymezení lesních typů. Jen velmi malá část stanovišť v PLO 35 v oblasti mimo luh, který má specifické podmínky, je ovlivňována vodou, a to spíše srážkovou při periodickém zamokřování, než trvale podzemní vodou.

4.5.2. Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů 4.5.2.1. Lesní vegetační stupně Komentář: Vegetační stupňovitost je podmíněna změnou druhové skladby přírodních fytocenóz včetně edifikátorů vlivem mezo a makroklimatu ve vertikálním směru v daném území. Lesním vegetačním stupněm (lvs) je pak plošně převažující klimaxová geobiocenóza (Plíva 1971). Podkladem pro vymezení lesních vegetačních stupňů v ČR bylo především Zlatníkovo rozdělení, neboť klimaticky se rámec skupiny lesních typů většinou shoduje se souborem lesních typů. Doplnění a úpravu vyžadovala vegetační stupňovitost v hercynsko - sudetské oblasti podrobnějším rozdělením ve stupních přirozeného rozšíření smrku a buku, dále vyloučením přirozených borů z pravidelné stupňovitosti vzhledem k jejich specifickým půdním podmínkám, a konečně vymezení vegetačních stupňů na stanovištích ovlivněných vodou (Plíva 1971). Rozhodující váha pro určení stupně se klade na dřevinnou složku. Hlavními nositeli vegetační stupňovitosti jsou dřeviny: dub zimní, buk, jedle, smrk a kleč. Ustálení dřevin ve vegetačních stupních je výsledkem kompetičních vztahů mezi dřevinami v postglacionálním vývoji v existujících přírodních podmínkách a nemusí odpovídat ekologickým a produkčním optimům jednotlivých dřevin (Plíva 1971). © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno

15



Dřevinnou skladbou charakterizované lesní vegetační stupně jsou základními jednotkami pro nepřímé vyjádření výškového klimatu (vertikální stupňovitosti). Pro označení stupně je rozhodující skladba souborů živné řady, kde kromě výraznější diferenciace bohatých fytocenóz je i přímější závislost na výškovém klimatu (ostatní řady jsou více pod vlivem dalších faktorů) (Plíva 1971).

Geografické stupně: (vyjadřující orografický a makroklimatický rámec vegetačních stupňů v PLO 35) (Plíva 1971): 1 . pl aná rn í (nížinný) - listnaté dubohabrové a lužní lesy (1.lvs); 2 . k ol in n í (pahorkatinný) - smíšené listnaté lesy dubu zimního, habru a buku (2. a 3.lvs);

Z on a l it a: Normálním sledem vegetačních stupňů se rozumí posloupnost lesních vegetačních stupňů vzniklých pod vlivem makroklimatu se zvyšující se nadmořskou výškou od nížin do hor v území pozvolně se zvyšujícím, kde se neuplatňuje expoziční a inverzní mezoklima. Konstrukce používaného typologického systému ÚHÚL a parovinný charakter hercynské oblasti vytváří více méně mozaikovitý či velmi členitý charakter vegetační stupňovitosti. V koncepci vegetační stupňovitosti se totiž nevychází z nadmořské výšky, ale především ze složení vegetace a navíc druhová skladba ve vegetačním stupni není jednotná (rozdíly půdní, reliefové, mezo a mikroklimatické). K tomu je proto zapotřebí rozlišovat při interpretaci typologické mapy a mapy lesních vegetačních stupňů následující pojmy: Zonální lesní vegetační stupeň (lvs): spojitá linie snažící se generalizovat na základě převládajících zonálních společenstvev, které se vyskytují na edafických (půdních) kategoriích: S, B, K, případně D, M, I, H, N, F Inverze lesních vegetačních stupňů (a tím i jednotlivých souborů lesních typů): uplatnění expozičního a inverzního mezoklimatu v podobě zvýšení (snížení) stupně uprostřed jiného stupně: (úzká hluboká údolí, stinné svahy, slunné svahy; Azonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se zcela pod vlivem zvláštních půdních a expozičních poměrů a vyskytujících se mozaikovitě v průřezu ostatních stupňů (lvs) a kde první číslo znamená zařazení do souboru společenstev: bory - 0; edafické (půdní) kategorie: X, R, U, L, případně Z; Intrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se pod vlivem zvláštních (inverzních) půdních, vodou ovlivněných poměrů a vyskytujících se uvnitř zonálních zpravidla o jeden stupeň (dolu) posunutých lvs: edafické kategorie: Q, P, O, T, G Extrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se z většiny pod vlivem zvláštních půdních a expozičních, případně jiných mezoklimatických poměrů a vyskytujících se někdy mimo normální sled vegetačních stupňů: edafické kategorie: A, C, F, Y, V, Z, M případně H, I, D, a dále jsou takto nazývány případné další odlišnosti v mapování.

Výskyt lesních vegetačních stupňů (lvs) v PLO 35: lvs 0 - bory / + %/ - na pálavských vápencích; lvs 1- dubový /91 %/ -v luhu, na vátých píscích a štěrkopíscích, spraši a vápenci; lvs 2 - bukodubový /9 %/ - ve vyšších nadmořských výškách a na severních svazích na vápenci a spraši; lvs 3 - dubobukový / + %/ - převážně na severních svazích Pálavy a stinných zaříznutých údolích;

Mapa lesních vegetačních stupňů Součástí OPRL PLO je mapa zonálních a extrazonálních vegetačních stupňů v duchu pojetí použitého typologického systému (ÚHÚL, 1971). Jedná se o jakousi generalizaci v rámci mozaikovitého rozšíření společenstev v parovinných poměrech lesní oblasti v rámci rozlišení pojmů zonality výše uvedených.

4.5.2.2. Soubory lesních typů SLT jsou základními jednotkami schváleného a používaného typologického systému (příloha č. 2 k vyhl. Mze č. 83/96 Sb.). Soubor lesních typů vzniká, nebo-li je vymezen, kombinací půdní (edafické) kategorie (př.: B-bohatá) a lesního vegetačního stupně (lvs) (př.: 2 - bukodubový) : ( př.: 2B - bohatá buková doubrava). Edafické kategorie na základě stanovištní příbuznosti tvoří ekologické řady (ÚHÚL, 1971). SLT se člení na cca 1-10 lesních typů (i více). 16




Předběžné zastoupení souborů lesních typů je uvedeno v tabulce. Soubory lesních typů v tabulkovém vyjádření (v %): řada kyselá živná obohacená

l v extrém s ní

3 2 1 0 Σ Σ

X

Z

M

K +

1 + 1

+

1

+

+

1

+ 1

1

N

C

+ +

S + + 37

+

37

1

+ 1

humusem edafické kategorie B W H D A J + + + + 6 3 + + 6 7 + + + 50

+

12

10

+ 10

+

oglejená

podmáčená

%

vodou L + + 35

U +

V

O

P

T

G

1

1

+

+

+

1

35

1 37

1

+

+

+

1

+

1

Σ + 9 91 + 100 100

Přírodní lesní oblast 35 charakterizuje převažující zastoupení 1. dubového lesního vegetačního stupně (91 %) a dále 2. bukodubového (9 %) lesního vegetačního stupně. Mimo to se zde vyskytuje nepatrné zastoupení 0. lvs borů (+ %) a okrajové zastoupení 3. dubobukového lvs (+ %).. Převažují zonální stanoviště, z nichž nejčastěji je zastoupena řada živná (50 %) s nejvíce zastoupenou kategorií S - středně bohatou (37 %), vyskytující se převážně na vátých pískách, kategorií hlinitou H (12 %) na spraši a vysychavou C (1 %) , dále řada obohacená vodou (37 %) s nejvíce zastoupenou kategorií lužní L (35 %) v lužních oblastech a dále kategorií údolní U (1 %) a vlhkou V (1 %). Následuje řada obohacená humusem (10 %) s nejvíce zastoupenou kategorií hlinitou D (10 %) a dále kategorií kamenitou A a suťovu J se zastoupením pod 1 %. Řada kyselá (1 %) je zastoupená kategorií chudou M (1 %), kyselou normální K a kamenitou N se zastoupením pod 1 %. Řada extrémní (1 %) je zastoupena kategorií xerothermní X (1 %) převážně na vápencovém podloží a kategorií zakrslou Z (+ %). Řada podmáčená (1 %) je zastoupena kategorií středně bohatou G (1 %) v lužních oblastech a chudou T (+ %). Řada oglejená (+ %) je zastoupená kategorií středně bohatou O a kyselou P. Řada rašelinná se nevyskytuje.

4.5.3. Zastoupení původních lesních společenstev BORY: DOUBRAVY:

1 62

% %

BUČINY: OLŠINY: JASENINY: LUHY: JAVOŘINY:

+ 1 + 36 +

% % % % %

potenciál dřeviny: 1 % 56 % 5% 1% +% 1% +% 36 % +%

BO DBZ CER DBP BK OLL JS/JSÚ DBL JV

BORY: Mají zvláštní postavení ve vývoji a stupňovitosti vegetace. V otázce kompetičního soužití borovice s jinými dřevinami byla důležitým momentem její priorita osídlení většiny krajiny v poledových dobách. Později byla zatlačována na půdy, které ostatním dřevinám nevyhovovaly. Tak lze objasnit i autochtonní výskyt na minerálně chudých a suchých píscích. Na suchých píscích vznikaly častěji požáry, což je dalším faktorem osidlování krajiny borovicí. V PLO se nacházejí přirozené bory kromě reliktních zbytků na skalních výchozech (SLT: 0Z), na píscích (SLT: 0K) a na vápencích (SLT 0X). Platí, že čím sušší a chudší stanoviště, tím lepší přirozená obnova borovice (a více požárů v minulosti) a tím i větší její dřívější původní přirozené zastoupení. Původní zastoupení borovice v určitých procentech bylo možno dále také předpokládat obecně na edafických kategoriích: M, Z, kde pravidelně vystupovala v různých ekotypech a dále se místy přirozeně objevovala na SLT 1K, 1S.


17



Na všech těchto stanovištích obecně dosahuje borovice zároveň nejvyššího produkčního zhodnocení stanoviště (kvalita-kvantita-přírůst) v porovnání se všemi ostatními dřevinami na těchto stanovištích použitelnými. Nejvhodnějšími melioračními dřevinami je původní DB, v nejchudších místech pak i BŘ, HB, LP, DBP, BŘK, MK,BB či v malé míře DBČ. Zastoupení borů činí v oblasti zhruba 1%. DOUBRAVY: Jedná se o společenstva, kde v původní přirozené dřevinné skladbě převládal především dub zimní, který se převážně vyskytuje v nížinách a pahorkatinách na půdách propustných, čerstvě vlhkých až suchých, mnohdy i mělkých a kamenitých. Vystupuje do 3. dubobukového lvs. Dub letní roste v nížinách a pahorkatinách především na úrodných, hlubokých hlinitých až jílovitých čerstvě vlhkých a mokrých půdách a na zaplavovaných nivních půdách. Na oglejených a podmáčených půdách vystupuje až do vyšších lvs. Společně s dubem zimním však roste i na chudších, sušších a výslunných půdách v místech s relativním dostatkem srážek. Do PLO zasahuje svým přirozeným rozšířením i dub cer. Vyskytuje se především na chudších štěrkopískových stanovištích. Největší zastoupení mají duby v 1. a 2. lvs, ale jejich produkční optimum se nachází v 1. lvs v luhu a v 3. lvs (příznivější vlhkostní poměry + dostatečná vegetační doba) a na zamokřovaných, oglejených stanovištích . V PLO jsou zastoupeny především dřínové doubravy (1X), zakrslé doubravy (1Z), borové doubravy (1M), kyselé doubravy (1K), habrové doubravy (1S,C,H,D,V), javorohabrové doubravy (1A), habrové javořiny (1J), březové doubravy (1P), bukové doubravy (2N,S,C,B,D). Zastoupení doubrav činí v oblasti 62 %. BUČINY: Jsou v PLO 35 zastoupeny zcela okrajově a jejich zastoupení nedosahuje ani 1 %. Na styku s okolními PLO, v terénních zářezech a na severních svazích Pálavy se vyskytují dubové bučiny (3K,H,D). JEDLINY: V PLO 35 se nevyskytují. Na vlhkých ekotypech s přídatnou vodou převažoval v nižších polohách dub letní . SMRČINY: Na LT 1P3 – svěží březová doubrava se smrkem na vátých píscích se SM vyskytuje přirozeně, má však nepatrné zastoupení. OLŠINY: Především se jedná o azonální společenstva v luhu, zarůstajících tůní a úpadlin (1G,1T). Zpravidla se u nich stávající druhová skladba blíží přirozené. Obecně je převážná většina těchto stanovišť a společenstev v zájmu pozornosti orgánů ochrany přírody a nosnými prvky ÚSES. Jejich zastoupení činí v oblasti 1 %. JASENINY: Více méně jsou to azonální sběrná společenstva okysličenou vodou i humusem a naplaveninami či půdním ronem obohacených stanovišť říčních úvalů a potočních úžlabin na přechodu mezi olšinami, javořinami a vlhkými společenstvy zonální řady. Zpravidla se u nich stávající druhová skladba blíží přirozené. Velikostí plochy se jedná o okrajovou záležitost, ale obecně je převážná část těchto stanovišť a společenstev v zájmu pozornosti orgánů ochrany přírody a nosnými prvky ÚSES. Jejich zastoupení činí v oblasti cca +%. V lužní oblasti nivy Moravy se vyskytují dva druhy jasanu, jasan ztepilý - Fraxinus excelsior a jasan úzkolistý - Fraxinus angustifolia VAHL. Jasan ztepilý je mnohomanželný strom dosahující výšky až 40 m s kmenem v průměru až 1 m. Borku má dlouho hladkou, později mělce podélně brázditou. Korunu má podlouhle vejcovitou, poměrně řídkou s tlustými větvemi. Letorosty jsou šedavé, v místě pupenů smáčklé, pupeny jsou černé nebo tmavohnědé,terminál je větší, vejcovitý. Listy má 3 - 7 jařmé, lístky podlouhlé až vejčité, 3 - 10 cm dlouhé, 1,5 - 4,0 cm široké,téměř přisedlé, pilovité, ve střední části se 3 - 5 zuby na 1 cm, špičky zubů nejsou zahnuté, postranních žilek je méně než zubů, žilnatina na rubu vyniká. Květy má v latách z postranních pupenů, bezobalné, oboupohlavné květy jsou se 2 tyčinkami a pestíkem s dvoulaločnou bliznou, samičí květy jsou se 2 až 3 tyčinkami a zakrnělým pestíkem, samičí s pestíkem a 2 patyčinkami. V porostech plodí ve 30 - 40 letech, semenné roky jsou po 1 - 2 až 3 letech. Roste v lužních lesích, optimální jsou pro něj živinami bohaté, čerstvě vlhké půdy. Nesnáší stagnující vodu a dlouhodobé záplavy. Je to světlomilná dřevina v mládí snášející zástin, je citlivý k pozdním mrazům. Dřevo je tvrdé, pružné a houževnaté. Jasan úzkolistý dorůstá výšky až 35 m s kmenem až 0,8 m v průměru. Borka je šedá v mládí hladká, později síťnatě brázditá. Koruna je řídká, široce vejcovitá, letorosty jsou šedavé, pupeny vstřícné nebo přeslenité, skořicově až tmavě hnědé. Listy 2 - 6 jařmé, lístky má kopinaté 4 - 8 cm dlouhé, 1 - 2 cm široké, ve střední části asi se 3 zuby na 1 cm, špičky zubů jsou vzhůru zahnuté, postranních žilek je více méně tolik jako zubů, žilnatina je na rubu velmi patrná. Květy jsou v hroznech, stejně jako u jasanu ztepilého. Má přirozený areál v lužních lesích v povodí větších řek. Je to teplomilná a světlomilná dřevina, jen v mládí 18




snášející zástin. Má optimum na živinami bohatých vlhkých půdách. V ČR se vyskytuje na jižní Moravě v lužních lesích Dolnomoravského, Hornomoravského i Dyjskosvrateckého úvalu. Jedná se o nejsevernější část jeho rozšíření v Panonii. Podle dosavadních zkušeností lze v širším měřítku očekávat přirozenou obnovu jasanu /úzkolistého/ v genové základně na polesí Soutok a Tvrdonice a na ostatních příznivých SLT. Lze doporučit pro jasan /úzkolistý/ obmýtí 100 let s obnovní dobou 30 let. Přirozenou obnovu pro jasan /úzkolistý/ a ostatní dřeviny luhu /OS, OL, VR/ lze převážně docílit obrubnými okrajovými sečemi clonnými včetně modifikací, případně skupinovými sečemi clonnými. V poslední fázi výchovných zásahů je třeba provést kvalitní zdravotní a tvarový výběr. Lze opět doporučit slabší a častější obnovní zásahy cca 1x za tři až čtyři roky. Obdobně lze v přiměřené výši provést přirozenou obnovu u měkkých listnatých dřevin luhu na příhodných SLT a to u OS, OL a VR. Jasan úzkolistý na našem území objevili až v 50. letech při exkurzi jugoslávští lesníci (Kolibáčová, S., Maděra, P., Úradníček, L. 1999). LU HY: Jsou specifickými společenstvy jasenin, topolin a lužních doubrav (1L, 1U, 2L) na aluviích nejnižších poloh. Zpravidla se u nich stávající druhová skladba blíží přirozené. Velikostí plochy se jedná o důležitou záležitost v rámci celé republiky, neboť jihomoravské luhy tvoří podstatnou část. Plocha jilmového luhu (1L) tvoří 36 % plochy PLO. JAVOŘINY: Jsou to azonální společenstva humusem a půdním ronem obohacených stanovišť sutí či zahliněných sutí s nitrofilní vegetací ( kategorie J, zčásti A a U ). Zpravidla se u nich stávající druhová skladba blíží přirozené. Velikostí plochy se jedná o okrajovou záležitost, ale obecně je převážná většina těchto stanovišť ochranným lesem a zároveň opět v zájmu pozornosti orgánů ochrany přírody a nosnými prvky ÚSES. Jejich zastoupení činí v oblasti + %.

4.5.4. Typologické a trvalé zkusné plochy, výzkumné plochy – rozbor podmínek prostředí 4.5.4.1 Typologické zkusné plochy

Typologické zkusné plochy slouží k základnímu typologickému průzkumu.Výsledkem syntetického zpracování zápisníků těchto typologických zkusných ploch je sestavení základní a poté výsledné typologické tabulky. Výsledkem souhrnného zpracování je "Oblastní typologický elaborát". Pro PLO bude tento elaborát zpracován po digitálním zpracování a vyhodnocení všech typologických zkusných ploch a jejich určité revizi. Materiál i elaborát bude k dispozici na pobočce ÚHÚL Brno. V rámci PLO je k dispozici z území LZ Židlochovice 160 zápisů. Z území LS Znojmo je 28 zápisů z typologických zkusných ploch (nejsou zakresleny v současných mapách-nelze je situovat do porostů) a z toho z nich 23 zápisů je s půdními rozbory s provedením půdních laboratorních rozborů typologických zkusných ploch ( jsou v mapách zakreslené).Z těchto zápisů a rozborů je proveden výběr-viz tabulka níže.( 8 ploch)


19



TYPOLOGICKÉ ZKUSNÉ PLOCHY – VÝBĚR Lesní typ

1L1

Jilmový luh s ostružiníkem ježiníkem na těžkých náplavových půdách

1L2 Jilmový luh na naplavené půdě

Číslo plochy

T356837

Horizonty: hloubky (cm) Alu M+ M2 M3

2 - 10 20 - 30 50 - 60 90 - 100

T356831 Horizonty: hloubky (cm)

LHC odd. Porost Židlochovice 925 C6

Půdní reakce (pH H2O)

Přístupné živiny (mg/kg)

86,2

P2O5 K2O CaO MgO 233 226 6122 673

6,10

2,30

0,154

-

29,4

87,8

79

117

3913

532

6,08

1,62

0,112

-

31,2

88,8

75

115

4124

591

6,95

0,84

0,058

-

27,2

95,0

34

66

3677

548

Židlochovice 862 F11

151 rovina


Rubus caesius 3.2, Urtica dioica 1.1, Carex remota +´.2, Rumex sp. -.1, Geranium robertianum.1, Maianthemum bifolium-,1, Lysimachia nummuularia-.1, Glechoma hederacea-.1, Convalaria majalis -.1, Lathyrus vernus -.1

aluviální náplavy fluvizem kambická jílovito - hlinitá

Humus (%) Dusík

(%) CaCO3

Sorpční kapacita (mval 100g)

Sorpční nasycenost (%)


5.35

5,86

0,228

-

24,5

70,3

123

154

2555

575

6,64

1,83

0,108

-

25,3

90,8

69

79

2725

602

7,10

0,56

0,049

-

26,2

97,0

83

76

2697

697

7,40

0,38

0,022

0,02

34,2

08,1

95

67

4022

832

151 rovina

aluviální náplavy fluvizem glejová hlinito – jílovitá

ježiníkem

O 0 – 10 Ah 30 – 35 Bm1 60 – 70 Bm2 100 – 107 T356834

Jilmový luh na lehkých náplavových

Horizonty: hloubky (cm)

půdách

Ah 1 - 10 Bv1 25 - 35 Bv2 50 - 60 Bvg3 95 - 105

(%) CaCO3



Přístupné živiny (mg/kg) P2O5 K2O CaO MgO 141 149 5302 751

9,28

0,471

-

38,5

82,3

6,12

1,40

0,091

-

25,4

88,3

48

65

3546

596

6,61

0,62

0,038

-

28,1

94,3

37

73

3450

642

6,76

0,73

0,053

-

37,6

96,5

29

64

4441

796

Židlochovice 834A9

153 rovina


Alluviální náplavy, fluvizem arenická, písčito - hlinitá

Humus (%) Dusík

(%)

Brachypodium sylvaticum 1.2, Dactylis glomerata -.2, Deschampsia caespitosa -.2, Impatiens parviflora +2.1, Viola reinchenbachiana -2.1, Maianthemum bifolium, Lysimachia nummularia, Zrtica dioica -.1, Rubus caesius +2.1, Geum urbanum -.1, Lathyrus vernus -., Rosa canina -.1, Galium aparine +.1, Circaea lutetiana -.1u Sorpční Sorpční CaCO3 Přístupné živiny kapacita nasycenost (mg/kg) (mval 100g) (%)

6,22

7,88

0,406

-

39,9

86,6

P2O5 K2O CaO MgO 119 126 4864 822

6,54

1,56

0,106

-

27,6

92,6

58

80

2687

756

6,84

0,67

0,039

-

24,1

94,2

49

71

2411

746

7,36

0,63

0,028

-

36,4

97,4

38

78

3989

945

156 rovina

alluviální náplavy, fluvizem typická, jílovitá

Židlochovice 942 A 14

Vrbová olšina přechodná



s chrasticí

Alu Bm1 Bm 2 Mg

2-8 30 - 40 70 - 80 95 - 105

Humus (%) Dusík

Rubus caesius 4.4, Rumex sp. +.1, Phalaroides arundinacea -.2., Carex remota, _.2, Brachypodium silvaticum -.2, Galium aparine +, Calystegia sepium 1, Iris pseudocarpus -.1, Convalaria Maialis -.1, Glechoma hederacea -.1

5,85

T356838

Humus (%) Dusík

Carex acutoformis +2.2, Phalaroides arundinacea +3.3, Glechoma hederaceae +.1, Urtica dioica -.1, Lamium galeobdolon -.1, Acetosella......... -.1, Iris pseudocarpus -.1, Galeopsis sp. -.1, Entodon schreberii

(%) CaCO3




5,89

6,22

0,348

-

40,5

82,2

P2O5 K2O CaO MgO 479 233 5550 733

6,58

2,31

0,143

-

37,3

92,9

99

107

5260

724

7,02

1,02

0,070

-

39,2

96,7

39

79

5358

772

7,57

0,53

0,040

0,1

38,6

98,7

29

55

5180

823

T366841

Židlochovice 707 C7

197

Habrová doubrava na píscích



Humus (%) Dusík

s ostřicí

O 2-5 B1 10 - 15 B2 30 - 45 B3 65 - 75

20


42,4


trsnatou


-


1S3

(%) CaCO3 0,438

Dubová jasenina s ostružiníkem

rákosovitou

Humus (%) Dusík

Rubus caesius+3.3, Urtica dioica +2.2, Galium aparine +2.2, Impatiens parviflora 1.1, Glechoma hederacea 2.2, Viola reinchenbachiana -.1, Geum urbanum-.1, Circaea lutetiana -.1, Rumex sp. -.1, Euonymus eropaeus +, Lysimachia nummularia -.1, Convalaria maialis -.1, Brachypodium silvaticum -.2, Deschampsia caespitosa 1.2, Carex remota -.2.

9,16

Židlochovice 862 F11

1G4

alluviální půdy, fluvizem typická, hlinitá - jíl.-hlinitá

Fytocenosa

6,26

T 356832

1L4

Substrát, půdní typ, půdní druh

P2O5 K2O CaO MgO

O1-5 A 20 - 26 B1 50 - 60 B2 95 - 105 1L9

Nadmořsk á výška, exposice 157 rovina

vršek

štěrkopísky, kambizem arenická, hlinitopísčitá

Cynanchum vincetoxicum +.1, Convolvulus arvensis -.1, Ptačízob + -1.1, Brachypodium pinnatum -.1, Impatiens parvoflora -.1, Polygoatum odoratum +.1, Mycelis muralis -.1, Carex montana -3.2, Poa nemoralis -2.2, Dactylis glomerata -.2

(%) CaCO3



Přístupné živiny (mg/kg) P2O5 K2O CaO MgO

4,63

8,15

0,365

-

7,7

32,8

40

94

967

148

4,12

1,53

0,066

-

1,3

11,0

19

45

158

67

5,20

0,76

0,043

-

5,2

58,2

19

52

488

257

4,79

0,33

0,024

-

12,2

66,5

25

76

1061

490


PLO 35 – Jihomoravské úvaly 2D4

Obohacená buková doubrava s ostřicí chlupatou na

mír. sv. 2H2

Hlinitá buková doubrava s ostřicí

T356842

Židlochovice 435 D6


Púdní reakce (pH H2O)

Přírodní podmínky oblasti 315 svah hlína, magurský flyš, Urtica dioica-2.1, Geranium robertianum +.1, Viola reinchenbachiana -.1, typická, Asarum europaeum -.1, Lamium maculatum -.1, Convolvolus arvensis -.1, k mělkému hnědozem hlinitá Festuca ovina -.2, Brachypodium sylvaticum -.1, Poa nemoralis -.2, Carex žlebu pilosa -.2, Hypsum cupressiforme .Sorpční Sorpční Humus (%) Dusík (%) CaCO3 Přístupné živiny kapacita nasycenost mg/kg) (mval 100g) (%) P2O5 K2O CaO MgO

A 2-9 B1 20 - 30 B2 60 - 70

6,36 4,93 5,05

T356843

Židlochovice 436 D6


Púdní reakce (pH H2O)

A

1-5

7,71 1,58 0,82

0,408 0,106 0,066

-

34,4 16,1 25,3

88,3 60,0 82,2

781

177 4789 92 1381 119 2098

568 722

Convolvulus arvensis -.1, Viola reinchenbachiana -.1, Urtica dioica -.1, Festuca spraš - vápn. heterophylla-. 2, Brachypodium pinnatum -.2, Carex pilosa -.2 spraš, luvizem typická, hlinitá Sorpční Sorpční Humus (%) Dusík (%) CaCO3 Přístupné živiny kapacita nasycenost mg/kg) (mval 100g) (%)

322

mírný svah

7,37

5,40

0,285

1,6

69,7

99,0

chlupatou

B1 10 - 20

7,61

2,21

0,133

2,1

250,0

99,8

na mírných

B2 40 - 45 B3 70 - 80

8,07 8,28

0,84 0,58

0,059 0,035

24,0 31,0

250,0 250,0

100,0 100,0

svazích

54 37 29

P2O5 K2O CaO MgO 187 13509 17 cg 27 103 13158 16 cg 36 55 7814 684

49

36

44

952

8386

Vysvětlivky: Půdní reakce pHH2O < 3,5 velmi silně kyselá 3,5 – 4,5 silně kyselá 4,5 – 5,5 středně kyselá 5,5 – 6,5 mírně kyselá 6,5 – 7,2 neutrální 7,2 – 8,0 mírně alkalická 8,0 – 8,5 středně alkalická 8,5 – 9,0 silně alkalická > 9,0 velmi silně alkalická

< 0,3

Obsah Ca CO3 % velmi slabě vápnitá

0,3 – 3,0 3,0 – 10,0 10,0 – 20,0 20,0 – 60,0 > 60,0

P2O5 < 40 40 – 80 80 – 160 160 – 250 > 250

Obsah humusu (oxidovatelný uhlík)% < 0,5 velmi slabě humózní 0,5 – 1,0 slabě humózní 1,0 – 2,0 mírně humózní 2,0 – 3,0 středně humózní 3,0 – 5,0 humózní 5,0 – 15,0 silně humózní 15,0 – 30,0 humusová > 30 rašelinná půda

Sorpční kapacita (mval/100g) <8 velmi nízká

Celkový dusík % < 0,03 velmi chudá 0,03 – 0,06 chudá 0,06 – 0,20 střední 0,20 – 0,30 dobrá > 0,30 bohatá

Sorpční nasycenost % extrémě sorpčně < 10

slabě vápnitá

8 – 13

nízká

10 – 30

středně vápnitá silně vápnitá velmi silně vápnitá vápenatá půda

13 – 25 25 – 30 > 30

střední vysoká velmi vysoká

30 – 50 50 – 75 75 – 90 90 - 100

nenasycená výrazně sorpčně nenasycená sorpčně nenasycená slabě sorpčně nasycená sorpčně nasycená plně sorpčně nasycená

Přístupné živiny mg/kg (výluh 1% kyselinou citronovou) K2O CaO MgO zásoba < 35 < 200 < 30 velmi nízká 35 – 60 200 – 500 30 – 70 nízká 60 – 120 500 – 1000 70 – 150 střední 120 – 160 1000 – 2000 150 – 250 dobrá > 160 > 2000 > 250 vysoká


21



4.5.4.2. Trvalé zkusné plochy (TZP), poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a výzkumné plochy Přehled výzkumných ploch je uveden v příloze. (Zdroj: text a tabulky zpracovává firma IFER ) Na území ČR byly v minulosti založeny dva rozsáhlé soubory výzkumných ploch. Jsou to trvalé zkusné plochy (TZP) a poloprovozní výzkumné plochy (PVP). Soustava PVP byla založena v 60. a 70. letech pro vypracování růstových tabulek pro hlavní dřeviny Československa. TZP byly zakládány převážně v 80. letech pro sledování změn, které mohou nastat na lesních půdách pod vlivem imisí. V současné době probíhá sjednocení obou systémů ploch s cílem vytvoření jednotné informační soustavy na bázi uceleného souboru výzkumných ploch vzniklého ze stávajících poloprovozních a trvalých zkusných ploch. Tento cílový soubor reprezentativních ploch bude poskytovat informace o stavu lesů pro potřeby produkčního výzkumu, odvození růstových trendů, sledování vývoje zdravotního stavu porostů, změn stanovištních podmínek a dalších jevů významných pro růst lesa. V letech 1994 – 1998 se uskutečnila revize všech existujících ploch PVP a TZP v lesní oblasti s cílem posoudit jejich aktuální stav. Při tom byly zjišťovány základní údaje o ploše a hodnotil se také rozsah poškození abiotickými a biotickými činiteli. Na ploše se pořizoval i krátký videozáznam, který zachycuje hlavní rysy plochy a je archivován v centrální databázi společně s dalšími údaji o ploše. Stěžejním úkolem při návštěvě plochy bylo zjištění geografických souřadnic a trvalá fixace polohy plochy v terénu. Na základě údajů zjištěných na ploše byla plocha klasifikována podle její vhodnosti pro další šetření.

4.5.5. Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Od roku 1970, kdy v rámci ÚHÚL vznikla jednotná typologická klasifikace (tzv. 2. etapa typologie lesů), a kdy bylo provedeno první mapování v tomto systému, byla provedena revize nového typologického mapování vždy v průběhu obnov LHP. V rámci těchto cca 3 revizí bylo zpřesňováno typologické mapování. Pro názornost uvádíme problematiku revize na LZ Židlochovice v roce 1998: Na LZ Židlochovice se nacházejí 3 základní typy stanovišť: aluvium řek Moravy, Dyje, Svratky s převažujícím SLT 1L - jilmový luh písky a štěrkopísky na polesí Valtice s převažujícím SLT 1S – habrová doubrava spraše na polesí Mikulov a Diváky s převažujícím SLT 1H – sprašová habrová doubrava Každé z těchto stanovišť má svoji specifickou problematiku a je zde třeba řešit též jeho zvláštní problémy. V luhu jsou to např. tzv. hrůdy. Jsou to výrazné vyvýšeniny, vystupující nad aluviální rovinou. Jsou tvořeny naplavenými lehkými hlinitopísčitými půdami až jemně písčitými půdami na písčitých přesypech. Tyto hrůdy měly v dobách pravidelných záplav obzvláštní význam pro zvěř, která na těchto vyvýšeninách 1 – 2 m i více nad okolním terénem nacházela útočiště. Na těchto sušších stanovištích se nachází střední až velký pokryv 60 – 80 % s převahou bylin nitrofilních (Lamium maculatum, Geranium robertianum) a nírně vlhkých bohatých (Impatiens parviflora, Dactylis glomerata, Pulmonaria officinalis). Zastoupení dřevin je převážně obdobné, jako v okolním luhu, místy se zde nachází v dřevinné skladbě starší CER, zřejmě jako důsledek podpory krmení koncentrované zvěře při záplavách. Na některých hrůdech se nacházejí BO mlaziny. Na hrůdech s nižší výškou (cca 1 m) a menší rozlohou (1 – 2 ha) se tedy vegetační poměry příliš neliší od okolního luhu. Vyskytlo se ale několik případů, kdy se stanoviště výrazněji odlišovalo. Jednalo se vesměs o vyšší, cca 2 m vysoké písčité přesypy s větší rozlohou než 2 ha, kde byly výrazněji zastoupeny vysýchavé bohaté byliny (Carex montana, Poa nemoralis, Brachypodium pinnatum). Také bonita DB zde byla výrazně nižší než v okolním luhu. Nacházejí se zde BO mlaziny i staré BO porosty (dokonce i BOČ), které těmto stanovištím lépe vyhovují. Z těchto důvodů byla tato výrazně se lišící stanoviště na hrůdech přetypována na SLT 1S – habrová doubrava, která se řadí do HS 23 – kyselá stanoviště nižších poloh. Na polesí Valtice s převažujícím SLT 1S – habrová doubrava na píscích a štěrkopíscích jsou tato stanoviště řazena do HS 23 - kyselá stanoviště nižších poloh. Mimo tento SLT se zde na plošinách vyskytoval i LT 1D1 – obohacená habrová doubrava válečková na píscích, který se řadí do HS 25 – živná stanoviště nižších poloh. Vegetačními poměry se 1D1 příliš neliší od některých LT, např. 1S2, 1S4, 1S5, které též obsahují nitrofilní byliny. Pokud jde o dřevinnou skladbu, vyskytovaly se v 1D1 srovnatelné dřeviny jako na 1S, tj. BO, DB, CER, a jejich bonity byly též stejné. Půdním průzkumem se zjistilo, že u LT 1D1 se od 30 cm až do hloubky několika metrů nalézá čistý písek až štěrkopísek, stejně jako u 1S. Laboratorní rozbory 22




půd dosud sice ještě nebyly provedeny, ale na základě vegetačního a půdního průzkumu a odpovídajících bonit byl LT 1D1 přeřazen do LT 1S4, který danému stanovišti odpovídá. Další typologický problém se objevil na sprašových stanovištích, které byly převážně zařazované do SLT 1H (HS 25 – živná stanoviště nižších poloh) a na slunných stanovištích do 1X (HS 01 - mimořádně nepříznivá stanoviště). Některá stanoviště se SLT 1X neodpovídala příslušnému HS 01 – lesu ochrannému na mimořádně nepříznivých stanovištích, a to ani vegetačními poměry, ani bonitou, ani charakterem HS lesa ochranného. Vzhledem k tomu, že tato stanoviště neodpovídala ani SLT 1H pro svoji zvýšenou exponovanost, byla přeřazena do SLT 1C – suchá habrová doubrava na spraši – HS 21 – exponovaná stanoviště nižších poloh. V těchto všech případech je nutno si uvědomit návaznost LT na HS a příslušné hospodaření na daném stanovišti. Potom je při revizi LT rozhodování mnohem snadnější.

4.5.6. Charakteristiky lesních typů V příloze je uveden přehled lesních typů s plochami a typologickou mapou , které jsou stěžejním dílem OPRL.

4.5.7. Historicky doložené rozšíření hospodářských dřevin Historie dřevin Kolem roku 1880 byl při obnovách porostů zakládán tzv. Židlochovický tvar. Hlavní dřevinou byl dub, nebo jasan a do nich byly přimíšeny v řádcích nebo jednotlivě měkké rostoucí listnáče - topol, vrba, olše. Měkké listnáče měly plnit úkol výchovné dřeviny a udržovat zápoj, dále měly za úkol napomáhat k dosažení žádoucího tvaru hlavních dřevin (dubu a jasanu) a zároveň poskytovaly vhodnou probírkovou hmotu s dobrým odbytem. Celý tento pěstební systém vcelku vyhovoval potřebám myslivosti. Z dokladů při vyhotovování LHP z roku 1938 však vyplynulo, že se stal pravý opak původního dobře myšleného záměru. Lesní hospodář nestačil nebo opomenul stínati rychle rostoucí měkké dřeviny, aby umožňovaly dosáhnout žádoucího tvaru hlavních dřevin. Měkké listnáče často předrostly pomaleji rostoucí původní hlavní dřeviny (dub, jasan, později ořešák) a staly se samy byť nežádoucími hlavními dřevinami. V probírkách pak později byly vybírány již chřadnoucí, nebo života neschopné duby a jasany. Rozvoj a zakládání bažantnice s přirozeným chovem si vynutilo v minulosti i předčasné silné prosvětlování mladých porostů s cílem tvorby výmladků, zvýšení úživnosti pro zvěř i přístupu světla do porostu. Tak vznikaly dvouetážové porosty. Stínání spodní etáže se často několikrát opakovalo, došlo k narušení tvorby výmladků vyčerpáním výmladkové schopnosti často za současného intenzivního spásání zvěří. Stávající horní etáž těchto porostů vytvořila široké, košaté koruny jabloňovitého tvaru. Na území velkostatků Břeclav a Lednice a na Lichtenšteinském panství dochází poměrně brzy k zavádění umělé obnovy, je to o 50 - 80 let dříve než na ostatních majetcích. První zprávy se datují o umělé obnově ve druhé polovině 18. století v LHP pro panství Lednice, které bylo součástí rozsáhlého břeclavského lesního majetku. V LHP z roku 1764 se doporučuje umělá obnova a jsou doklady, že byla realizována u dubu a borovice již před rokem 1764. Osvědčilo se zalesňování pastvin po valtickém způsobu a to ve vzdálenosti 20 - 30 m, aby zároveň mohla vyrůst pro dobytek potřebná tráva. Budoucí hospodaření v lesích výrazně ovlivnila 1802 t.zv. lichtensteinská instrukce, která pojednávala o vyměřování, dělení a odhadu lesů pro rozsáhlé panství. Majitelé zaměstnávali nejlepší středoevropské lesní odborníky jako vedoucí pracovníky (Grabner, Wiehl) a tímto si výchova podřízených pracovníků získala vynikající pověst i zasloužené pracovní úspěchy. Již na začátku 18. století se přikročilo nejdříve pokusně a později i na velkých plantážích (až 8 ha) k pěstování introdukovaných dřevin ze Severní Ameriky. Cílem pěstování byla snaha pěstovat rychle rostoucí dřeviny (javory, ořechy, duby, vejmutovky a.j.), docílit i z našich lesů většího užitku a tak zamezit nedostatku dřeva. Jmenovaných dřevin bylo použito i k okrasným účelům i výsadbě do porostů jako příměs např. Gleditsia a jiné. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno

23



Pokud se týká hospodářského tvaru lesa, jsou doklady z počátku 15. století, kdy byly lesní části obhospodařovány nesouvislou pařezinou, pomístně přerušovanou pastvinami. Pastviny byly zalesňovány hlavně během druhé poloviny 18. století a to sadbou i síjí. Nejstarší doklady z archeologických průzkumů z 9. století dokladují přítomnost dubu, jilmu a olše u Mikulčic. Z původních hlavních dřevin, ze kterých tyto lesy byly složeny je dokladována přítomnost dubu (již z konce 14. stol.), jasanu pravděpodobně také, habru (ze začátku 17. století), jilmu, javoru a olše (z počátku 17. století), lípy (konec 17. stol.) spolu s břízou a osikou, modřínu (z konce 18. století). Dále se jedná o vejmutovku z konce 18. stol. spolu s ostatními introdukovanými dřevinami, smrk od druhé poloviny 19. století (sazenice z Pozořic r. 1878), akát z počátku 19. století a topol z počátku 19. století. Celkově možno dokladovat provenienci použitého materiálu semene u hlavních dřevin od roku 1817 - 1921. Dub-

vlastní provenience u porostů starších 110 let (k r. 2000) cizí provenience jen v menším množství u porostů založených 1843; 1853 a 1856.Teprve od roku 1896 začíná invaze cizího materiálu z Jugoslávie a Rakouska Porosty (v r. 2000) ve stáří 85 - 105 let byly založeny převážně z cizího semene. Jasan převládá vlastní provenience, výjimku tvoří porosty věku v r. 2000 103 let, tyto jsou z části provenience rakouské. Jilm vlastní provenience Akát je vesměs rakouského původu Olše dnešní porosty převládají vlastní provenience Lípa porosty věku k r. 2000 ve stáří 93 - 106 jsou rakouské provenience Modřín porosty věku k r. 2000 ve stáří 122 let jsou původem z Rakouska Borovice je vesměs rakouského původu Borovice černá - je vesměs rakouského původu

4.5.8. Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí 4.5.8.1. Scénář globální klimatické změny a jejich dopad na vývoj lesů Cílem je reagovat na úroveň současných poznatků včetně scénářů podle klimatických modelů GISS a CCCM k časovým horizontům: současný stav, rok 2010 a 2030 (Kalvová, 1995). Tohoto scénáře bylo využito pro zpracování mapového obrazu trendu posunu vegetačních stupňů na základě scénáře změn ročních průměrných teplot a srážek podle klimatického modelu GISS. V ročním průměru je k roku 2010 předpokládaná teplotní odchylka +0,98 a poměr srážek 1,038, k roku 2030 teplotní odchylka +1,96 a poměr srážek 1,075. Jako podkladové materiály byly použity mapy průměrných ročních teplot a ročních srážkových úhrnů zpracovaných ČHMÚ 1:1 000 000 (D – OPRL). Na základě těchto podkladů a stávajícího průběhu LVS je zpracován jejich posun k roku 2010 a 2030. Kvalitativně jsou nejcitlivější azonální a intrazonální geobiocenózy nižších a nejvyšších LVS. Největší riziko zranitelnosti nesou SM monokultury ve 2. a 3. LVS. Nejlepší předpoklady adaptability mají geobiocenózy s největší ekologickou valencí (zpravidla živná řada) a populací autochtonních dřevin. Na tyto skutečnosti reagují výstupy typologie lesů a v rámcových směrnicích hospodaření zdůrazňují v cílové skladbě vedle podílu listnáčů i zastoupení především vhodných ekotypů lokálních populací dřevin (např. CER, BO). Scénář předpokládaných změn průměrných ročních teplot, průměrných ročních srážek a rozložení vegetačních stupňů ukazují následující mapy podle klimatických modelů GISS a CCCM k časovým horizontům: současný stav, rok 2010 a 2030 (Kalvová 1995). Průměrná roční teplota probíhající střední částí PLO 35 je do roku 1990 9°C, dle scénáře r. 2010 stoupá na 10°C a r. 2030 na 11°C. Průměrné roční srážky do roku 1950 jsou zhruba pro 80% PLO 35 na západě do 550 mm a 20% na východě nad 550 mm, do roku 1990 zhruba 70% PLO 35 na západě má již méně než 500 mm a východních 30% více, pro rok 2010 se dle scénáře průměrné roční srážky pod 500 mm posouvají na jihovýchodní polovinu území PLO a dle scénáře pro rok 2030 jsou srážky pod 500 mm na jihozápadní čtvrtině PLO 35. Srážky tedy na střední a východní části PLO mírně porostou. Předpokládají se však jejich výkyvy, po velkých lijácích mohou následovat období sucha. 24




Rozložení lesních vegetačních stupňů odráží tento stav. V roce 1990 se mimo převažujícího 1. LVS vyskytuje 2. LVS na severní a východní hranice PLO 35. Pro rok 2010 je výskyt 2. LVS odhadován zcela výjimečně v jednotlivých případech při severní hranici a pro rok 2030 je už celá PLO v 1. LVS s výjimkou jednoho případu na severním cípu PLO. Na základě přijatého principu předběžné opatrnosti se doporučují následující opatření: Podpora přirozené obnovy všech cílových autochtonních dřevin v maximální míře (např. JSÚ, CER a další). Zároveň podporovat i další autochtonní dřeviny v přirozené obnově (např, BB, HB a pod.). Rozšíření DB CERu. Podpora HB v habrové doubravě na úkor bukové doubravy. Podpora keřového patra.

Citlivost lesních geobiocenóz Citlivost lesních společenstev je dána potenciálními ekologickými nároky dřevin v jednotlivých typologických jednotkách. To znamená, že potenciální vegetace charakterizovaná soubory lesních typů či lesními společenstvy je tím citlivější na změnu ekologických podmínek, čím jsou ekologické podmínky stanoviště vzdálenější od optima ekologických nároků zastoupených dřevin. Citlivost vyjadřuje kvalitativní ekologické nároky potenciální vegetace. Kvalitativně jsou tedy nejcitlivější lesní společenstva nižší a nejvyšší LVS, tj., 0 – 2 a 7 – 9 LVS. Podle trofických řad jsou nejcitlivější azonální společenstva extrémní řady a intrazonální společenstva lužní, podmáčené a oglejené.

Citlivost potenciální vegetace je patrná z následující tabulky: LVS extrémní

exponované

kyselé

Řady živné

oglejené

podmáčené

lužní

3 2 1 0 vysoká

střední

nízká

Zranitelnost lesních geobiocenóz Zranitelnost lesních geobiocenóz je charakterizována riziky, při nichž dochází ke kvantitativním změnám. Máme-li posoudit míru zranitelnosti, předpokládá se znalost spektra těchto rizik. Rizika změn potenciální vegetace jsou dána jejich mírou citlivosti na změnu ekologických podmínek (viz. výše). V souvislosti s případnou změnou klimatu (viz scénáře klimatické změny) největší riziko kvantitativních změn nesou 1 – 2 LVS. Relativně nejmenší rizika změn jsou na úrovni 3 – 5 LVS. Daleko větší rizika nesou změny aktuální vegetace ve vztahu k potenciální vegetaci. V rámci ČR je porovnání původní a současné skladby lesů (ÚHÚL, 1985) téměř katastrofické. Rizika zranitelnosti lesních geobiocenóz s takto změněnou druhovou skladbou jsou značná.

Adaptabilita lesních geobiocenóz Kvalitativní a kvantitativní reakce přizpůsobení lesních geobiocenóz změnám ekologických podmínek je závislá na jejich citlivosti a zranitelnosti. Na základě uvedených skutečností lze konstatovat, že nejlepší předpoklady adaptability mají geobiocenózy vykazující největší ekologickou valenci a co nejméně odlišnou současnou dřevinnou skladbu od původní. Tak předpoklad nejvyšší adaptability budou vykazovat 1 (2) LVS živné, obohacené i část kyselé řady. Zdá se, že obohacená řada je na tom s předpokladem adaptability nejlépe. Naopak nízkou adaptabilitu lze předpokládat zejména u lesních geobiocenóz s nepůvodními dřevinami. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno

25



4.5.8.2. Globální klimatické změny a jejich dopad na vývoj lesů. A. Makroklima Podle prof. Stoszka lze předpokládat v letech 2030 - 2060 zdvojnásobení obsahu kysličníku uhličitého v atmosféře ve srovnání s počátkem industriální doby a to při současné intenzitě využívání fosilních paliv. Z toho lze prognozovat globální oteplení, které se projeví nejméně výrazně v tropech /asi o 1 °C/ a nejvýrazněji v polárních oblastech /asi o 10 °C/. Důsledkem předvídaných změn klimatu v mírném pásu severní polokoule má být oteplení asi o 1,5 4 °C s teplejším zimním obdobím, zvýšení srážek, ovšem s ohledem na oteplení bude klima celkově sušší s více vichřicemi. Lze usuzovat, že klima se na Zemi výrazně mění, lesní dřeviny dosud obvyklé v mírném pásmu severní polokoule zde mohou ztratit podmínky pro existenci a je pravděpodobné, že je nahradí rostlinstvo lesostepních a stepních vegetačních pásů. Zvláště je ohrožen smrk, u kterého se zvyšováním teploty prostředí enormně vzrůstá fyziologická potřeba vody. Kritické jsou lokality, kde je z různých důvodů /např. okyselení půdy/ malá kořenová hloubka. Odumírání lesů, jakého jsme byli svědky v Krušných horách probíhá nyní v Norsku, Rakousku, Švýcarsku, prakticky v celé Evropě. Nelze je vysvětlit pouze působením průmyslových emisí, protože stejné plošné hynutí lesů, zejména působením kůrovců, které nastalo zhruba po dvou velmi suchých rocích, nastává i v místech emisemi nedotčených např. v oblastech přirozených lesů v USA, ve státech Idaho a Oregon /800 000 ha lesa/. Bohužel se předpokládá tak rychlý průběh klimatických změn, že přirozená migrace rostlinných společenstev na ně nebude schopna reagovat plynulou obměnou rostlinstva. Je ověřena maximální rychlost migrace 20 - 40 km za 100 let, což by vedlo k praktickému zhroucení lesních ekosystémů v kontinentálním měřítku. Téma vývoje lesních ekosystémů ve vztahu ke změnám klimatu není dostatečně prostudováno, což se týká nejen aspektu lesnického, ale i přírodovědného. Tato skutečnost se odráží například ve statickém chápání přírodního lesa, jak je často prezentují i některé základní dokumenty pro péči o chráněná krajinná území. Jako základní moment celé problematiky je bezvýhradná závislost rostlinstva na vývoji celkového klimatu na Zemi. Proto to byly především cyklické změny klimatu, které nutně musely nacházet svůj odraz i ve změnách rostlinstev, samozřejmě včetně lesních ekosystémů. V Evropě lze identifikovat nejméně čtyři nebo pět různých cyklů klimatických změn a to : 1.cyklus Současnost lze chápat jen jako jednu z dob meziledových. 2.cyklus V tomto rámci lze identifikovat ještě další. Průběh poslední “doby ledové” v Evropě /Visla - Wurm/, která začala ustupovat teprve před 40 - 50 tisíci lety,byla přerušována obdobími, kdy teploty byly vyšší než dnešní, po nichž opět následovalo ochlazení, takových oscilací je známo 15. Podobně i v období, ve kterém se utvářel již dnešní charakter přírodního prostředí /započalo před 10 - 12 tisíci lety/, lze pozorovat cyklické střídání rozdílných období. Nejprve to bylo boreální podnebí s pomalým nárůstem teploty, poté období klimatického optima s atlantským podnebím, tj. s teplotami pravděpodobně o 2,5 °C vyššími, než jsou dnešní a s menšími rozdíly mezi zimou a létem, a konečně období víceméně dnešních podmínek. 3.cyklus Zcela nesporně existuje i cyklus klimatických změn, který se projevuje v periodě 200 - 500 let, který je rekonstruován z údajů historiografických. Jednoznačně souvisí s intenzitou slunečního svitu, v závislosti na ní se posouvá brázda nízkého tlaku mezi polární a subtropickou tlakovou výší, kterou se pohybují od oceánu do nitra Eurasie cyklóny přinášející srážky. Lesní zóna Eurasie, tedy i střední Evropa dostává maximum srážek v období, kdy intenzita slunečního záření je přibližně střední, tj. kdy cyklóny se pohybují po dráze přes Francii, Německo a střední Rusko na Sibiř. Ve 4 - 3. století př. n. l. to byla pravděpodobně jižní dráha cyklón, posouvající se k severu , takže probíhala lesní zónou v 1 - 4. století našeho letopočtu. Ve 2 - 6. století lze doložit maximum srážek opět ve stepní a pouštní zóně, kde až na výkyv v 9. století setrvala až do 13. století. Asi od 7. století se přesouvá směr vzdušného proudění k severu /výrazně od poloviny 13. století/, takže ve 14. století lze doložit maximum srážek v lesním pásmu a v 15 - 17. století opět na severu. 4 a 5 cyklus: Se značnou přesností jsou známy klimatické cykly krátkodobé, jejich periodicita je stanovena z měřených údajů. Jedná se nejčastěji o osmiletý, ale také devítiletý, nebo sedmiletý cyklus průměrné roční teploty a 26




jedenáctiletý cyklus úhrnu ročních srážek, který nepochybně odpovídá rovněž přibližně jedenáctiletému cyklu sluneční aktivity. Skutečně “suché” roky jsou ty, ve kterých se setkává teplotní maximum se srážkovým minimem. Vzestupné větvi křivky sluneční aktivity odpovídají srážkově bohatší období, sestupné větvi této křivky pak období útlumu srážkové činnosti. Objektivně je prokázána i existence dalšího cyklu ve sluneční aktivitě, a to cyklu vyššího řádu s periodou až 2 200 let. Jedná se o klesající trend sluneční aktivity od antiky ke středověku a naopak stoupající trend od středověku k současnosti. Výše uvedená zjištění velmi přesvědčivě dokládá výrazná závislost globálního klimatu Země na aktivitě Slunce. Úhrnné roční množství srážek závisí na sluneční aktivitě tak, že k jeho zvyšování dochází zpravidla v období zvyšující se sluneční aktivity a naopak. Podobná závislost je však pozorovatelná i mezi křivkami ročního úhrnu srážek a ročního objemu nahodilých těžeb, zejména abioticko - klimatických. V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že tzv. “kalamity” se opakují nejen periodicky, ale pravděpodobně zcela zákonitě, v závislosti na sluneční aktivitě. Tento empirický poznatek je dávno známý, dokonce využívaný v praxi pojišťovacích společností v SRN, které nabízejí majitelům lesa možnost pojistit les proti živelným pohromám a které předpokládají pravděpodobnost opakování rozsáhlých větrných polomů v lesích každých asi 8 let.

B. Mezoklima Mezoklimatem rozumíme režim meteorologických dějů podnebí, které se vytváří vlivem geografických celků vyššího řádu, např. horský svah, město, malá geograficky jednotně utvářená krajina apod. Působí zde také vliv komplexu dílčích mikroklimat. Mezoklimatologie je část klimatologie zabývající se podnebím měřítek obvykle o horizontálním rozměru jednotek až desítek km, tj. mezoklimatem. Zkoumá především klimatické faktory, které modifikují makroklima a specifické vlastnosti mezoklimatu. Jedná se např. o zvláštnosti cirkulačních poměrů /podmínek/, rozložení srážek, šíření exhalátů apod. Mezoklimatologie se opírá jednak o standardní meteorologická měření a pozorování, jednak o speciální metody /stožárová meteorologická měření/ a jiná měření vertikálních gradientů meteorologických prvků. Za součást mezoklmatologie lze považovat klimatologii znečistění ovzduší. Mezoklima je podnebím oblastí o horizontálním rozměru obvykle jednotek až desítek kilometrů, v němž se kromě vlivů cirkulačních prvků s vertikální osou vírů výrazně uplatňují i vlivy cirkulačních prvků s horizontální osou vírů. Je to podnebí prostoru, ve kterém se projevují vlivy tření o zemský povrch a v němž se uplatňuje vertikální promíchávání vzduchu turbulencí ve větší míře než u makroklimatu. Vertikální rozsah mezoklimatu je dán polohou planetární mezní vrstvy atmosféry, která je horní hranicí mezoklima. Je to prostor, v němž mezoklimatické vlastnosti překrývají vlastnosti místně klimatické a mikroklimatické. Za specifické mezoklimatické jevy lze považovat místní bouřky, srážky přeháňkového rázu, tromby /víry v atmosféře s jinou než horizontální osou s průměrem desítek metrů/ a brízovou cirkulaci /vánek/. Někteří autoři považují termíny mezoklima a místní podnebí za synonyma. Pro PLO 35 byly získány a vyhodnoceny hodnoty průměrných teplot vzduchu /1971 - 1997/, srážkové úhrny /1971 - 1997/ obojí ze stanic klimatologických ČHMÚ Lednice a Pohořelice. Sumy globálního záření jsou z klimatologické stanice se speciálním zaměřením Znojmo - Kuchařovice, jako jediné v našem regionu, kde se tyto hodnoty měří.. Relativní vlhkost vzduchu a četnosti směru větru jsou z klimatologické stanice se speciálním zaměřením Lednice. V regionu převažují stanice klimatologické srážkoměrné, na kterých se měří množství spadlých atmosferických srážek, výška a vodní hodnoty sněhové pokrývky. Jen několik je v našem regionu stanic základních klimatologických, na nichž je prováděno klimatologické pozorování podle úplného programu a které mají nepřetržitý provoz a úplné přístrojové vybavení. 4.5.8.3. Horké vlny na jižní Moravě Horkou vlnou se rozumí vícedenní období letních veder , během něhož dosahují denní teploty 30°C a více. Horké vlny na jižní Moravě byly vyhodnoceny za období 1961 - 1990. V PLO 35 se nachází tři monitorovací stanice ČHMÚ z jejichž měření byly horké vlny analyzovány. Jedná se o : Indikativ 754 754 755

Stanice Brno-Tuřany Uherské Hradiště-Staré Město Strážnice


Nadmořská výška /m/ 241 235 176 27



Základní faktografie /1961 - 1990/ -

Strážnice je „nejteplejší“ stanicí, bylo zde registrováno celkem 43 horkých vln, což je roční průměr 1,4 za sledované období 30 roků Nebohatším rokem na horké vlny byl rok 1983 Nejteplejším obdobím podle výskytu horkých vln bylo rozmezí let 1971 – 1976 Nejméně horkých vln bylo v letech 1977 – 1982 Výše položené stanice zasahují spíše pozdější horké vlny,což je v souladu s posunem vrcholu křivky ročního chodu teploty s nadmořskou výškou

Vazby výskytu horkých vln na průměrné veličiny Hledání vazeb mezi četností horkých vln a průměrnými veličinami /teplotními, popř. srážkovými/ má význam pro projekci výskytu těchto extrémních jevů ve změněném klimatu. Nalezneme-li např. kladnou vazbu mezi průměrnou roční teplotou a počtem horkých vln, můžeme očekávat při možném oteplování klimatu ve 21. Století zvýšení četnosti extrémních veder. Toto zvýšení lze uvedeným způsobem alespoň přibližně kvantifikovat.

Vazby na průměrné měsíční teploty vzduchu. Nejsilněji souvisí počet horkých vln s průměrnými teplotami měsíců července a srpna. Procento vysvětleného rozptylu je však navzdory statistické významnosti vazby nízké /pod 30 %/. Překvapivě výskyt horkých vln nesouvisí s průměrnou červnovou teplotou, zatímco teplejší duben a květen jsou statisticky významnou předvěstí vyššího počtu horkých vln v létě, procento vysvětleného rozptylu je však opět nízké /20 %/. Teploty podzimních měsíců nejsou výskytem horkých vln v létě ovlivněny. Obecně lze však říci, že v letech s vysokým výskytem horkých vln bývá jaro teplejší než podzim, což lze považovat za příznak zvýšené kontinentality podnebí. Závislosti četnosti horkých vln na průměrných teplotách delšího /několikaměsíčního/ období, do něhož horké vlny časově spadají, jsou podle očekávání statisticky významné, vyšší průměrné teplotě odpovídá častější výskyt horkých vln. Při zvýšení průměrné roční teploty o 1°C můžeme očekávat větší výskyt horkých vln. Procento vysvětlitelného rozptylu však u žádné z těchto závislostí nepřesahuje 50 %. Statisticky významná je očekávaná záporná vazba mezi počtem horkých vln a srážkovými úhrny letní sezóny i celého roku. Statisticky významná je na hladině 99 % závislost počtu horkých vln na konci mrazového období. Čím dříve přijde poslední zimní mráz, tím větší je pravděpodobnost výskytu horkých vln v letním období roku. Z rozboru výskytu povětrnostních situací v období horkých vln na jižní Moravě vyplývá, že horká období bývají vyvolána jak advekcí teplého vzduchu, tak dlouhodobým radiačním ohříváním zemského povrchu a následně přízemních vrstev ovzduší, např. v poměrně stabilním tlakovém poli, přičemž oba zmíněné mechanismy se vzájemně doplňují a nelze říci, že by některý z nich prokazatelně převažoval. Horké vlny patří mezi nebezpečné povětrnostní jevy a jako takovým je jim dnes věnována zvýšená pozornost v souvislosti s možnou změnou klimatu. Stanovené vazby mezi výskytem horkých vln a průměrnou roční teplotou naznačuje, že při zvýšení průměrné roční teploty o 1°C můžeme na polovině stanic v dané oblasti očekávat jednu horkou vlnu v roce navíc., Horkým vlnám jako nebezpečným povětrnostním jevům je věnována zvýšená pozornost v souvislosti s hrozbou jejich zvýraznění při změně klimatu, vyvolané růstem obsahu skleníkových plynů a aerosolů v ovzduší. Úbytek srážkové činnosti spolu s přísušky případně horkými vlnami znamená pro lesní ekosystém silný stres. Následkem jsou vysoké nezdary zalesnění, až přes 50 % v lesních kulturách. V porostech 28




středního a vyššího věku se jedná o značné rozšíření druhotných škůdců s následkem vysokého podílu nahodilých těžeb.

4.5.9. Antropicky podmíněné změny prostředí Fytocenologický vývoj v luhu Moravy Biom lužního lesa a převážná část jeho ekosystémů byla adaptována na povrchové rozlivy záplavových vod a na vysoko položenou hladinu podzemní vody. Vodohospodářské úpravy v nivě Dyje a Moravy představují změnu povahy a intenzity faktorů, přímo působících na lesní organismy. Po roce 1976, kdy byly vodohospodářské stavby uváděny do provozu se situace vodní bilance pozměnila, byly postupně odstraněny záplavy a snížila se hladina podzemní vody. Území lužních lesů se dostává do užší závislosti na jarní zásobě vody v půdě a na rozložení srážek během vegetačního období. Dynamika původní vlhkosti vykazuje vyšší půdní vlhkost v období zaplavovaného luhu, avšak ne zcela odlišnou proti období bez záplav. Ukázalo se, že pro výši zásoby půdní vody je rozhodující délka trvání a působení vyšší hladiny podzemní vody v půdním profilu, což se projevuje vyšším nasycením kapilární zóny v půdě. Menší vliv zde má rychlý výstup a pokles hladiny podzemní vody. Režim kolísání hladiny podzemní vody v nivě Moravy měřený v období 1976 - 1982 pod lesem u Moravské Nové Vsi a pod Lanžhotem vykázal průměrná maxima hlavně v březnu a dubnu 40 - 45 cm pod povrchem půdy a minima koncem vegetace v hloubce 185 - 197 cm Rozkyv hladin činil v průměru 150 cm. V nivě Moravy je topografie terénu vyrovnanější, což způsobuje příznivější vlhkostní podmínky, než je tomu v nivě Dyje. Změny hladiny podzemní vody jsou úzce závislé na stavech vody v řekách a na topografii terénu. Celkově lze změny hladiny podzemní vody vlivem vodohospodářských úprav hodnotit tak, že: došlo k likvidaci inundací došlo ke snížení maxim hladiny podzemní vody a to v průměru v nivě Dyje o cca 50 - 60 cm a v nivě Moravy o 30 - 45 cm. zůstala zachována sezónní dynamika pohybu podzemní vody došlo ke zkrácení doby trvání vysokých stavů podzemních vod Změny půdní vlhkosti v jímacích území vodovodů pod lužním lesem byly nejvýraznější. Zde docházelo k trvalému snížení hladiny podzemní vody do hloubky 5 - 6 m pod povrchem půdy. Rhizosféra stromů je sycena pouze srážkovou vodou. Obzvláště v místech s mělčími nánosy těžkých kalů s původními typy 1L9 dochází ke kritickým stavům půdní vlhkosti, kdy celý profil prosychá koncem vegetace až na hodnoty kolem bodu vadnutí. Poněkud příznivější je vlhkostní režim na hlubokých těžkých překryvech s lesními typy 1L4. Provoz vodárenských zařízení pod lužním lesem vyvolal rovněž změnu z původního nivního vlhkostního režimu do výparného vlhkostního režimu na vodu deficitního. V ekosystému lužního lesa je pro vstup živin do půdy nejdůležitější složkou povrchový humus tvořený odpadem organické hmoty poměrně rychle dekomponující. Další složky transportu živin do kořenové zóny jsou živiny z odumřelých, mineralizujících kořenů, přísun živin z podzemní vody a z minerálního substrátu zvětrávacími procesy. Celkově vstupuje do půdy na l ha za rok v kg cca 260 Ca, 112 N, 104 K, 61 Mg a 21 P. Mimořádně významný je vstup draslíku z opadu keřové a bylinné vrstvy. Struktura zásoby živin v typickém ekosystému lužního lesa ukazuje na vysokou fixaci N rostlinným -1 rok-1), která je přibližně dvojnásobkem než uvádí literatura z jiných lesních krytem (1 800 kg ha ekosystémů mírného pásma a blíží se zásobám uváděným pro tropické lesy. Nejvyšší zásoba živin je vázána v kmenech stromů a v korunách v pořadí Ca - N - K - Mg - P. V nadzemní části keřů je nejvyšší zásoba N a u bylin K, čímž se bylinná vrstva významně podílí na koloběhu K. Odběr živin z půdy lesním porostem byl vykalkulován pro 1 ha a rok přibližně: 265 kg Ca; 224 kg N; 129 kg K; 24 kg Mg a 18 kg P. Poměr vstupu elementů k odběru ukazuje na pasivní bilanci N, K, a Mg. Tato disproporce je vyrovnávána zejména látkami uvolňovanými z živočišné vložky, ze zvětrávacích procesů a z podzemní vody. V období záplav způsobovaly vysoce aktivní bilanci živin vstupy elementů z náplavových kalů. Po vodohospodářských úpravách tento přísun živin odpadá. Lze proto předpokládat, že ekosystém lužního lesa po vodohospodářských úpravách z ohledu bilance živin bude nikoliv vysoce efektivní, ale vyrovnaný a stabilní bez výrazné tendence snižování úrodnosti, bude - li zachován stávající režim dynamiky podzemní vody.


29



Reakce primárních producentů 1.

Vrstva bylin

Vrstva bylin reagovala nejrychleji a nejprůkazněji na změny ekologických podmínek po vodohospodářských úpravách. V podmínkách např. středního vlhkostního grodientu 1L (Rubus caesius, Deschampsia caespitosa, Dactylis polygama, Viola silvatica) došlo ke změnám nadzemní fytomasy asi o 60 70 % v době jejího maxima. Účast populací druhů se silně pozměnila. Druhy vázané na dřívější záplavy - např. Lycopus europaeus, Bidens melanocarpus a další vymizely do 2 roků po skončení záplav. Druhy vázané na vysokou půdní vlhkost s vytrvalými podzemními orgány - např. Cares acutiformis, Iris pseudocorus postupně snižovaly životní projevy a vymizely až po 8 - 10-ti letech od skončení záplav. Skupina druhů vázaných na vysoko položenou hladinu podzemní vody významně snížila produkci a početnost poklesla na cca 20 % původního stavu. Přitom zastoupení druhů vázaných na v luhu relativně sušší podmínky (čerstvá vlhkost) postupně zvyšovaly účast. Nejpronikavěji ustoupil dříve dominantní druh Glechoma hederacaea ssp. glabriuscula, početnost jedinců snížily rovněž dříve dominantní druhy Urtica dioica a Impatiens parviflora, z druhů dříve eudominantních výrazně poklesla početnost a biomasa Rubus caeesius, téměř vymizela Deschampsia caespitosa a Lysimachia nummularia. Zhodnocení změn bylinné vrstvy z hlediska vztahu k dusíku ukázalo v období po skončení záplav (cca 1974 - 1982) vzestup účasti druhů vázaných na dusíkem vysoce bohaté stanoviště (např. Alliaria officinalis Galium apparine,Lamium maculatum, Veronica hederifolia, Impatiens noli tangere a další a snížení účasti druhů vázaných na nižší zásobenost půdy dusíkem. V tomto období došlo zřejmě v důsledku vyššího obsahu vzduchu v povrchových vrstvách půdy k intenzívnější humifikaci. Změny vzniklé ve vertikálním rozložení frakcí fytomasy bylinné vrstvy charakterizují poznatky z porovnání stavů v místech s dominancí Urtica dioica v letech 1973 - 1979. Po vodohospodářských úpravách došlo k posunu asimilačních orgánů blíže k povrchu půdy, zvýšil se podíl listové biomasy na celkové biomase nadzemní, zvýšily se hodnoty specifické listové plochy a poměrné olistěnosti. Z pohledu ukazatelů sukcesních změn vyplynulo pro období po úpravách zvyšování indexu & diversity, což charakterizuje posun společenstva z ekologického hlediska od vlhčího k suššímu, snížení indexů maximální diversity společenstva, což vyjadřuje snížení druhové diversity společenstva. Tento posun je na původně nejvlhčích stanovištích největší a na původně sušších (písčité hrůdy) nejmenší. Indexy ekologických skupin druhů bylin se s odstupem několika roků v nivě Dyje posunuly k sušším charakteristikám výrazněji, nežli v nivě Moravy. Zvedené závěry souhlasí s výsledky změn zásob půdní vody a dynamikou podzemní vody, která je v nivě Moravy příznivější. 2.

Vrstva keřová

Dominantním druhem byl v podmínkách středního vlhkostního gradientu Cornus sanguiena s příměsemi Fraxinus sp., Ulmus carpinifolia, Tilia cordate a vtroušenými Euonymus europaea, Crataeus oxyacantha, Acer campestre, vykazovala v období záplav velmi vitální růst a byly vytvářeny skupiny různé hustoty a vyspělosti. Po skončení inundace je charakteristický posun ve snižování počtu jedinců ve všech vyspělejších (starších) skupinách. Ve vývojově nejmladších skupinách byl po dobu 5 - 6 roků po skončení záplav ještě vzestup biomasy, přičemž rostla mortalita jedinců v závislosti na jejich hustotě. Ve vyspělejších vývojově starších skupinách nastal úbytek biomasy již po 2 letech od skončení záplav, po 6-ti letech od poslední inundace klesla biomasa i počet jedinců ve všech vývojových fázích, kromě nejřidších a nejmladších skupin. Dominantní druh (Cornus sanguinea) snížil znatelně vitalitu, stejně tak odrostlejší jasany, vitalitu si ponechala lípa, místy jilm a brslen. Ojediněle se zpočátku objevovaly semenáčky dubu a habru z přirozeného nasemenění, avšak narůstá populace semenožravých hlodavců. Na plochách dříve dlouhodobě zaplavovaných 1G, kde klíčení a vývoj mladých rostlin druhů keřů a dřevin byl silně retardován záplavovou vodou, dochází po odstranění záplav k intenzívnějšímu rozšiřování zejména svídy a také jasanu. Období záplav zde dříve přežívaly mladé stromky pouze babyky a hlohu.

3.

Vrstva stromová

Na odstranění záplav citelně reagoval jasan a zejména topol, u něhož došlo k vyššímu poklesu tloušťkového přírůstu. U dubu, jilmu a lípy nebyly zaznamenány výrazné změny. Výsledky vodohospodářských úprav Lednického luhu měly podle výzkumu 1965 - 1979 příznivý vliv na přírůst dubu, u jasanu a topolu se přírůst snížil. Všechny dřeviny jsou velmi citlivé na zásobení půdního profilu vodou, závislém na výšce hladiny podzemní vody, která se po úpravách stala jediným, nebo téměř jediným faktorem v minimu pro všechny sledované druhy. 30




Jednoznačně přírůstové deprese u dubu, jasanu a vrby byly zjištěny v prostoru vodárenských oblastí s odčerpávanou podzemní vodou, kde se i projevilo prosýchání korun. Jednalo se hlavně u topolu a jasanu a dřívější žloutnutí listů před koncem vegetace u lípy, břízy a habru.

Transpirace Transpirace dubu v období záplav a těsně po jejich omezení, měřená v podmínkách středního gradientu vlhkosti, byla značně vysoká a odpovídala nelimitovaným podmínkám zásob vody v půdě. Po skončení záplav začala transpirace stromového patra postupně klesat. Po 5-ti letech nastal však jen mírný pokles, který v dalších 5-ti letech byl výraznější. Pokles minimálního požadavku porostu na půdní a podzemní vodu signalizoval po vodohospodářských úpravách postupnou adaptaci stromů na změněné vláhové podmínky. Zřetelný pokles transpirace nastal hlavně koncem vegetačního období, což naznačuje, že původně málo rozsáhlé kořenové systémy stromů z období záplav nejsou dosud plně adaptovány na změněné vláhové poměry i když půdní vlhkost je stále ještě dostačující. Přehled typologických jednotek k datu vyhotovení LHP (1964, 1974, 1990) potvrzuje celý výše uvedený vývoj. Posun typologických jednotek od vodou výrazněji ovlivňovaných (1964) k relativně sušším je však patrný již v letech před vodohospodářskými úpravami v nivě jižní Moravy. Příčiny lze patrně hledat jednak ve změněných klimatických podmínkách (pokles srážkových úhrnů, nárůst průměrných teplot vzduchu), jednak v postupném odčerpávání podzemní vody podél dominantního toku řeky Moravy (i Dyje) s výstavbou vodovodů. Prakticky dochází k postupně vyšším a vyšším odběrům podzemní vody podél toků. Z podzemní vody se přes vodovodní a kanalizační síť vrací tato voda pouze jako povrchová, která navíc protéká upravenými koryty řek. Břehy upravených hlavních řek Moravy a Dyje umožňují minimální průsak a takto je omezeno doplňování podzemní vody.

Reakce živočišné složky v lužním lese

Na změnu ekologických faktorů a změny struktur rostlinstva vyvolané vodohospodářskými úpravami a odběry vody z jímacích zařízení, případně globálními změnami reagovaly rovněž populace nejrůznějších druhů živočichů. Bylo provedeno srovnání v obou ekologických situacích. 1. Změny výskytu vybraných skupin hmyzu a pavoukovců. Sekáči /Opilionidea/, počet druhů žijících na povrchu půdy se zvýšil,jelikož některé druhy dřívější záplavy nepřežívaly. Počet jedinců se nepatrně snížil. Rozložení druhů v patrech lužního lesa zůstalo přibližně zachováno. Pisivky /Psocoptera/, po úpravách se snížila abundace na 8 % stavu při záplavách, některé druhy zvýšily sice dominanci v keřové vrstvě, ale původně nejhojnější druh prudce poklesl. Brouci /Coleoptera/, poklesl významně počet druhů i jedinců u střevlíků, asi 20 druhů vymizelo a 10 nových druhů přibylo. Počet eudominantních druhů se snížil při současném zvýšení jejich souhrnné dominance. Ploštice /Heteroptera/, vymizelo 45 druhů a 17 se nově objevilo. Znatelně se snížil počet druhů žijících v bylinné vrstvě. Zvýšil se přitom počet eudominantních druhů při zvýšení souhrnné dominance na dvojnásobek. Změny, které u sledovaných skupin tohoto společenstva byly vyvolány změnou vlhkostních podmínek a následnou změnou struktury rostlinstva můžeme charakterizovat: 1. Klesl počet druhů,zejména hygrofilních. Výjimku tvoří sekáči, kteří jsou vázáni na půdní povrch a byli dříve ohrožováni záplavami. 2. Klesl počet jedinců. 3. Klesl počet eudominantních druhů. 4. Řada druhů dříve dominantních ztratila své postavení ve společenstvu, některé z těchto druhů vymizely úplně. 5. Tyto změny signalizují změny diverzity druhové, což může být signálem snížení stability původního společenstva.


31



2. Synusie drobných savců ve změněných podmínkách lužního lesa. Z pozorování stavů v letech 1967 - 1972 /Zejda,1976/ a v letech 1982 a 1983 vyplynul pokles hmyzožravců ve spektru a zvýšené zastoupení druhů semenožravých. Výrazně poklesl podíl Sorex araneus, klesl podíl Microtus arvalis, byla zachována dominance a vzrostla průměrná populační hustota Apodemus flavicollis a Clethrionomys glariolus a stoupla hustota populace Apodemus silvaticus. Diverzita společenstva slabě poklesla a stoupá jeho vyrovnanost. Ustupují druhy vlhkomilné a pronikají druhy typické pro ekotony a roztroušenou zeleň. Synusie drobných zemních savců se mění ve své kvantitativní a strukturální charakteristice směrem ke společenstvu suššího typu. Ubývá sekundárních konzumentů a predačních funkcí a zvyšuje se význam semenožravých druhů. Dochází k potravní konkurenci mezi druhy Apodemus flavicolis a Apodemus silvaticus a ke zvýšení konzumaci semen, což je výrazně negativním jevem pro přirozenou obnovu lesa zvláště genových základem.

Délka kořenů a hloubka kořenů některých dřevin (Válek, Z. 1977) Vývoj v přírodě přizpůsobil rostliny k růstu v rozmanitých poměrech s různými nároky na půdu, vodu a světlo, různou velikostí a odolností kořenů a osy proti vnějším vlivům a mnoha dalšími vlastnostmi. Poznávání vlastností dřevin stromového růstu není zdaleka skončeno. Taktéž vlastnosti keřů využitelné ve vodohospodářské a protierozní technice jsou dosud jen málo známy. Stromy Délka kořenů: 1. Do 3 m, krátké 2. Do 6 m, středně dlouhé 3. Delší než 6 m

Hloubka kořenů 1. Do 30 cm, povrchové 2. Do 100 cm, střední 3. Přes 100 cm, hluboké

- olše, třešeň ptačí - babyka, bříza, habr, javor mléčný, jeřáb obecný, střemcha, vrby - buk, dub, jasan, jilm, jírovec, javor klen, lípa, osika, topoly, jilm vaz, borovice, jedle, modřín, smrk

- osika, smrk - babyka, bříza, jírovec, habr, javor mléčný, olše, střemcha, topoly, vrby - buk, dub, jasan, jilmy, javor klen, lípa, borovice, jedle, modřín

Hustota rozvětvení kořenů: 2 - bříza, habr, javor mléčný, jeřáb obecný, 1. Do 100 m/m , řídké jilmy, olše, třešeň ptačí, borovice lesní, bříza, modřín, smrk - babyka, buk, dub, jírovec, javor klen, lípa, 2. Do 300 m/m2, střední střemcha, topol, vaz, vrba -jasan 3. Do 600 m/m2, husté

Dřeviny pronikající kořeny navětralé horniny v podloží, jílovité lavice - babyka, buk, dub, jasan, jírovec, lípa, střemcha. Břehové dlažby na vzdálenost 3 m rozrušuje - jasan, topol. Rychlost růstu stromu: 1. rychle roste - bříza, jírovec, olše, osika, střemcha, topoly, vrby, borovice, modřín 2. středně rychle- dub, habr, jasan, jeřáb obecný, jilm, jedle, lípa, smrk 32




3. pomalu roste - babyka, buk, javor mléčný, javor klen Dřeviny vhodné ke zvýšení přívodu srážkových vod do půdy - buk, dub červený, habr, jeřáb obecný, javor klen, lípa. Dřeviny se silným vysoušecím účinkem - jasan, javor klen, jilm, olše, topoly. Dřeviny vhodné ke zpevňování : - olše, vrby, střemcha 1. Břehů toků do hloubky 0,8 m - jasan, klen, jírovec, lípa, topoly do hloubky 2,0 m do hloubky 3,0 m - dub, jilm 2. Sesuvných úbočí

- babyka, jasan, dub, javor klen, jeřáb obecný, jilmy, lípa

Dřeviny snášející zaplavení : Dřeviny snášející stojatou vodu: Dřeviny snášející zasutí zeminami:

- dub, jasan, olše, střemcha, topoly, jilmy, vrby - vrba bílá, Taxodium distichum, Fraxinus pensylvanica - hloh, jasan, jeřáb, javor klen, lípa, střemcha, topoly, vrby

Z poslední nepočetné literatury zabývající se touto problematikou je třeba prvořadě jmenovat práci M. Penka, M. Vyskot, E. Klimo, F. Vašíček Floodplain Forest Ecosystem - 1. Academia Praha 1985. Z této práce se uvádí náčrty kořenového systému dubu a jasanu a dále rovněž tabulku se základními parametry stromů, zjišťovaných na 15-ti vzornících v lužní oblasti Lednice. Podle našich zkušeností se však domníváme, že limitujícím faktorem hloubky kořenového systému dubu je hladina podzemní vody. Z důvodu její značné kolísavosti zjištěné na řadě měření v řadě let 1971 1997 se jeví průměrná hloubka kořenů dubu v lužní oblasti Lednice 1,5 - 2,0 m.


33


Údaje o stavu lesa, hist. vývoji, hosp. a majetkových poměrech

5. Údaje o stavu lesa, historickém vývoji, dosavadním hospodaření a majetkových poměrech 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti (výpis z elaborátu historického průzkumu lesů, seznam elaborátů a jiných zpracovaných zdrojů) Úvod Ovlivňování lesa člověkem je na jižní Moravě staré zhruba 25 000 let. Na soutoku řek Dyje, Moravy, Svratky a Jihlavy postupně vznikaly rybářské osady, které ve svém bezprostředním okolí měly za následek klučení lesa. Tak v okolí osad vznikaly pastviny a později políčka. Krajina byla celkově plochá, bažinatá, ale lesnatá. Řeky se kupodivu nevylévaly z břehů, protože v povodích fungovaly normální stabilizované poměry vodního režimu. Zalidněná krajina už od nejstarší doby (26. - 27. tisíc let před naším letopočtem jak ukazují archeologické nálezy např. věstonické Venuše) byla pravděpodobně osídlená i v dalších údobích. Krajina byla s velkou pravděpodobností mnohem více lesnatá, i když o dřevinách z této doby nemáme spolehlivých zpráv. V 11. a 12. století nastala kolonizace pohraničí u horních toků řek historických zemí. Nastalo rozsáhlé kácení lesů pro hutě a sklárny. Zintenzivnělo zemědělské využívání půdy, které si vyžadovalo další odlesňování. S tím přicházely první problémy se splachy a záplavami, které vytlačovaly první osídlení dřívějších Keltů, později Slovanů dále od břehů řek na vyvýšená místa. Z těchto důvodů byla opuštěna například hradiště Mikulčice a Pohansko. S vyléváním řek z koryt a vytvářením náplav došlo během několika století k přeměně přirozeného smíšeného listnatého lesa s rovnoměrným zastoupením měkkých a tvrdých listnáčů do podoby spíše měkkého lužního lesa V 16. až 18. století se naše území jižní Moravy dostalo pod výrazný vliv Liechtensteinů. Tito začali s holosečným hospodářstvím a polařením. Začalo se zalesňovat převážně dubem letním pro zvýšení výnosovosti lesa, dále se pěstovaly dřeviny, které poskytovaly potravu zvěři.

5.1.1. Historický vývoj lesního hospodářství Extenzivní hospodaření zde začíná od 16. století, kdy zdejší luhy byly násilně vyklučovány a přeměňovány na pole, louky i pastviny. Tento negativní proces vyplývající z boje o získání nových zdrojů obživy se znovu opakovaně projevil v 18. století a trval až do poloviny 19. století, kdy průmysl a hlavně intenzivní řepařství poskytovalo obyvatelům zdejšího kraje nové výdělkové možnosti. Pozoruhodnou skutečností dokonce bylo, že tehdejší lesy byly v některých případech zachovány jenom proto, že se prosazovala myslivost. Lesy poskytovaly zvěři nezbytný klid a lesní úkryt. Z historických dokladů lze usuzovat, že lesy na Židlochovicku v první polovině 18. století byly značně prořidlé se značnými holinami a převážně výmladkové. Nepříznivého vlivu záplav na obnovu lesů a jejich předčasného chřadnutí si lesníci povšimli již roku 1723. Již tenkrát došli k tomu, že v inundačních lužních oblastech nelze úspěšně pěstovat lesy z pařezů, ani dosáhnout jejich obnovy síjí. Došli k poznání, že je zde nutno vysazovat tak silné, vyspělé sazenice, aby jejich vrcholky alespoň při záplavách vyčnívaly z vody. Zásahy člověka byly stále intenzivnější do vývoje lesů. Byla větší měrou ovlivňována druhová skladba dřevin, takže již koncem 18. století zde převládaly duby, jilmy, habry, olše, vrby a osiky - jasan v druhové skladbě chyběl. Teprve od 19. století se začalo prosazovat soustavněji uplatňovaná umělá obnova s postupným převodem nízkých lesů na lesy vysokokmenné, což postupně později umožnilo produkci kvalitnějších a rychle rostoucích dřevin. Na Židlochovicku se začalo uplatňovat a rozvinulo se od 20. let 19. století polaření. Síje žaludů se prováděla v řadách vzdálených od sebe 2 m, mezi nimiž se pěstovaly brambory. Obdobným způsobem se vysazovaly i olše, jasany a topoly. Brambory jako zemědělská plodina navíc pravděpodobně přispěly i ke zvýšení výnosu židlochovických lesů. Lesní polaření dále přispívalo i k vyčištění pasek určených k zalesnění od buřeně a trávy. Lesní polaření v souvislosti s umělou obnovou se v modifikacích používaných mechanizačních prostředků zachovalo až do současnosti. Velmi významnou složkou ostatní lesnické činnosti byla zde myslivost. I když není přímých dokladů o této činnosti před rokem 1567, od kdy pochází první zmínka o židlochovické oboře, můžeme předpokládat, že se zde i dříve nacházela a lovila různá zvěř. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno

34



Podle dochovaných rybničních a skladištních účtů z let 1678 a 1679 se dovídáme i o druzích a počtu ulovené zvěře. Z těchto pramenů vyplývá, že tu žila v poměrně vysokém počtu jelení zvěř. Vysoký počet musel být i daňčí zvěře, která se zde chovala v oboře. Podstatně méně se lovila zvěř srnčí, což lze vysvětlit tím, že se zde ještě vyskytovala velká dravá zvěř (vlk a divoká kočka). Divoká kočka zde byla stálou zvěří, což asi znemožňovalo intenzivní přírodní chov bažantí zvěře. Mělo - li se začít s intenzivním chovem bažantů, musel lesní personál prvořadě vyhubit divokou kočku, nebo její početní stav alespoň minimalizovat na únosnou míru. Důsledkem této snahy byly pak počty úlovků, které nemají obdoby na celé Moravě. První zpráva o cílevědomém chovu bažantů ve velkodvorské bažantnici u Pohořelic pochází z roku 1697.I k roku 1743 se zde uváděla jen jediná bažantnice u Pohořelic. K roku 1750 již vedle zmíněné bažantnice existují doklady o bažantnici Novodvorské za Blučinou (k.ú. Nový Dvůr). Ve 20. letech 19. století, kdy se obnova v lesích prováděla intenzivním polařením, se zlepšily i podmínky pro chov zvěře ; zvýšila se úživnost. Souběžně s touto činností v lese, dochází i k celkovým změnám hospodaření na Židlochovicku jako: zrušení četných rybníků, vysušení močálů a zavedení pěstování cukrovky. I tyto změny měly kladný vliv na rozvoj chovu lovné zvěře v souvislosti s úživností. Myslivost v 19. století byla již na takovém stupni, že určovala způsob hospodaření v lesích, lesní hospodářství se přizpůsobovalo požadavkům myslivosti. V majetnictví židlochovického panství se ve středověku vystřídalo několik rodů. Především to byli již v 15. století Valdstejnové. Roku 1508 je získali koupí Pernštejnové a vlastnili je až do roku 1562. Brzy poté připadlo Žerotínům, kteří panství již značně rozrostlé prodali r. 1616 Valdstejnům. Po nich je zdědil a z části odkoupil ke konci 17. století Filip Ludvík Sinzendorf. Jeho dědicové odprodali je r. 1743 Ditrichštejnům (pozd.Proskau - Leslie), kteří jevili již dříve o ně zájem. Od roku 1819, kdy je Ditrichštejnové prodali, až do roku 1918 patřily habsburské císařské rodině. Mikulovské panství, dříve lenné zboží Lichtenštejnů a Kerecsényiů se stalo teprve od roku 1575 královským darováním Maxmiliána II. dědičným vlastnictvím Ditrichštejnů. Tehdy byly v držení prvního Ditrichštejna Adama počítány k panství město Mikulov, městečka Mušov, Strachotín a Dolní Věstonice a vesnice Bavory, Horní Věstonice, Klentnice, Pavlov, Perná, Bulhary a Sedlec. Za stavovského povstání bylo panství ve vlastnictví vůdce katolické a císařské strany na Moravě, kardinála Františka z Ditrichštejna konfiskováno a dáno moravskými stavy darem zimnímu králi Bedřichovi. Po porážce povstání se ujal majetku znovu kardinál, tehdejší zároveň moravský gubernátor, který připojil r. 1626 ves Popice a r. 1629 statek Pouzdřany s Uherčicemi. V této podobě se stalo také panství r. 1634 součástí kardinálova primogeniturního fideikomisu, který trval až do vymření rodu Ditrichštejnů v mužském potomstvu a do rozdělení rodových panství. Alexandrou, roz. Ditrichštejnovou přešel alodizovaný velkostatek r. 1862 na rod Mensdorff - Pouillyů, který se stal po propůjčení knížecího titulu novým rodem Ditrichštejnů - Mensdorff - Pouillyů. Posledním vlastníkem mikulovického velkostatku z tohoto rodu byl Alexandr II. Hospodářský celek Singularisté Mikulov vznikl roku 1625, kdy kardinál František Ditrichštejn daroval pozemky mikulovským občanům za věrnost ke katolické církvi cca 936 ha. Plocha lesa byla rozdělena na 16. dílů, z nichž byl jeden každoročně vytěžen a na jeho výnosu se podílelo nejdříve 60 občanů později pak 7680 občanů. Velkostatek Drnholec patřil původně šlechtickému rodu, jehož historické doklady spadají do konce 13. století. Později se zde vystřídali různí majitelé jako moravští markrabata, v 15. století se dostal jako léno do rukou Lichtenstejnů; v 16. století rodu Žerotínů; ; v 17. století rodu Teufenbachů, z nichž Rudolf Teufenbach dosáhl povolení zříditi v r. 1650 z panství fideikomis (svěřenecké panství) a podle jeho závěti měla být zřízena z výnosu panství šlechtická studentská nadace, avšak k tomu nedošlo. Z dalších majitelů fideikomisu byli: Šternberkové a Frautmannsdorfové. Když tito vymřeli, bylo uskutečněno zřízení šlechtické nadace, která byla později připojena k Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Od konce 16. století k panství patřila jen tři městečka (Drnholec, Dolní Dunajovice a Troskotovice) a 6 vesnic (Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Frélichov, Novosedly a Nový Přerov). Statek Diváky má historický základ v obci Diváky datované ze začátku 13. století. Diváky patřily klášteru do Zábrdovic, dále klášteru hexrburskému v Brně, 1321 klášteru Králové na Starém Brně a r. 1585 brněnským jesuitům jimž náležel až do zrušení. V letech 1773 - 1807 studijnímu fondu. Správa státních velkostatků prodala 1807 Diváky Antonínu Frydrichu z Mayeru s Boleradicemi. Roku 1827 zdědila oba statky Karolina kněžna z Lichtenštejna, r. 1872 nabývá vlastnictví Otilie hraběnka Murray, 1889 po polovině Karel Alexandr a Almerie Lewetzov, 1920 Pavel Lewetzov. Boleradice se dokladují z počátku 12. století. Vystřídala se zde řada majitelů z Boleradic, Klobouk, z Kunštátu, ze Zástřizel, z Vickova. Po českém povstání byly konfiskovány Janu Adamovi Prusinovskému z Vickova a 1624 statek darován brněnským jezuitům. Od roku 1807 měly stejnou historii jako s Diváky. Velkostatek Dolní Kounice náležel r. 1255 Albertu z Kounic, dále zde byly rody: Limberkové, Zastřízlové, Rožmitálové, Drnovští, kterým bylo panství konfiskováno a prodáno roku 1622 kardinálu 35




Ditrichsteinovi. Tento rod vlastnil majetek do roku 1868, kdy přechází na hraběnku Herbersteinovou rozenou Ditrichsteinovou, od roku 1895 přechází na hraběte Josefa Herbersteina. Lesy tvořící převážnou část současné plochy lesů v PLO-35 v LHC Znojmo/dříve Znojmo-východ/ patřily velkostatkům: Lechovice, Jaroslavice, Hrušovany nad Jevišovkou, lesy menšího majetku obecní lesy a drobné lesy. Velkostatek Lechovice - z konce 13.stol., patřil k městu Znojmu, 1660 prodán klášteru Louka u Znojma,1824 prodány Josefu Langovi, 1856 prodány Julii Kubeckové, 1945 přičleněno do majetku čsl.státu. Velkostatek Jaroslavice -1249 Boček z Obřan, majitelé: rod pánů z Lipé, z Křídlovic, z Eynczingu, z Kunštátu, z Limberka, Kramářové z Krajku, hrabata z Hardeku, z Tovaru, z Dubé a Lipého r 1609, hr. z Althanu, 1790 Ant. Josef hr. Moraviglia, koupí přešlo panství 1803 na Petra v.Braun, 1812 vlastnil je Josef hr. Pallavicini-Centurioni,1835 atd. V roce 1919 přešlo na Viléma říš. hr. Von Spee. Pozemková reforma provedena 1926 a 1945 přešel majetek na československý stát. Velkostatek Hrušovany nad Jevišovkou - první údaje koncem 12.stol., 1524 koupil Hrušovany Jan z Pernštejna, před 1560 Jan starší z Žerotína. Po Bílé Hoře byly dány zemskému maršálku S.K.Kryštofovi Breunerovi, 1668 na rod hr. Althanů atd..1884 bylo panství majetkem Emanuele hr. Khuen-Belassy. Pozemková reforma byla provedena 1926-28, v roce 1945 přešel majetek na československé stát. lesy. Drobné lesy - (selské lesy) původních majitelů německé národnosti byly konfiskovány dle dekretu pres. republiky č.12/1945sb. a začleněny do správy československých státních lesů ředitelství ve Znojmě. Historický vývoj nivní krajiny (Kolibáčová, S., Maděra, P., Úradníček, L. 1999) Údolní nivy patří k člověkem dlouhodobě osídlovaným a ovlivňovaným oblastem . Vlivy lidské činnosti se zde projevují prakticky v průběhu celého holocénu. V době poledové byla údolí středoevropských řek nejprve porostlá borovo-březovými lesy, v preboreálu a boreálu postupně zaujata dřevinami měkkého luhu. Od atlantiku až do 1. tisíciletí n.l. se vyvíjel téměř nezaplavovaný tvrdý luh, především s duby, méně jasany a jilmy. Dřeviny měkkého luhu se podílely na skladbě luhů již značně menší měrou. Na příkladu nivy Dyje a Moravy lze ukázat vývoj lužních lesů v době poledové. Nadmořská výška dna Moravy a Dyje, jak dokazují četné archeologické nálezy předslovanských i slovanských sídlišť v blízkosti toku, dnes zanesených hlínami byla ještě před 1000 lety za doby Velkomoravské říše o 4-6 m níže. Za poslední tisíciletí se tedy na paleogenních a neogenních jílech či pleistocenních štěrkopíscích vytvořily mohutné hlinité až jílovité sedimenty. To svědčí o tom, že záplavy v posledním tisíciletí byly mnohem častější než v době předchozí. Zlom v hydrologickém režimu řek Moravy a Dyje způsobila rozsáhlá raná kolonizace krajiny spojená s odlesněním v nižších i vyšších polohách. Ustálené odtokové poměry srážkových vod tak byly narušeny, zvýšené odtoky doprovázela eroze a odnos půdy z vyšších poloh a její ukládání v dolních částech toků. Tento proces pokračoval v několika vlnách s rozvojem pastevectví a zemědělství ve středověku až dodnes, hlavní vlny zvýšené sedimentace jsou dokumentovány z období let 750-850, 13001400, 1750-1850 a z období po r. 1952. Povodňové usazeniny vyrovnaly dříve členitější povrch údolní nivy, vytvořily se četné bažiny a niva se stala neobyvatelnou, sídla se přesunula do jejích vyvýšených okrajů. Intenzivní využívání nivy člověkem však nepřestalo. Na konci tisíciletí se na velké ploše nivy rozkládaly louky se solitérními duby, zazemňovaná poříční jezera a slatinné mokřady zaujímaly asi jenom 10 % území a řídký lužní les s převahou dubu a příměsí topolů tvořil zhruba pětinu území. Postupně se zvyšovala plocha u podmáčených půd porostlých chrastinami a vrbinami, zbylé vysoce produktivní lesy byly těženy na palivové a stavební dříví. Na značných plochách byl výmladkový les často i se sedmiletým obmýtím s roztroušenými výstavky dubů, osik a jilmů, což svědčilo o velké potřebě a nedostatku dřeva. Ještě v polovině 18. stol. jsou popisovány špatné proředěné porosty s olší, jívou, osikou a vrbami. Teprve od přelomu 18. a 19. stol. se postupně vyvíjela tvorba přírodě blízkých, vysoce produkčních vysokokmenných lužních lesů s velkou druhovou diverzitou. Postupně se prodlužovalo obmýtí, upouštělo se od nízkého tvaru lesa vzniklého z výmladků, k zalesňování luk a holin bylo praktikováno polaření (půda zarostlá buření byla pronajímána od r. 1810 poddaným, kteří zde pěstovali většinou brambory a připravili ji tak k zalesnění). Koncem 19. a začátkem 20. stol. se v podmínkách nivy Dyje a Moravy opět ustálil podmíněně přirozený stav geobiocenóz s neobyčejně vysokou druhovou diverzitou, který byl však výsledkem tisíciletého působení člověka na krajinotvorné procesy. V evropském měřítku byl přírodě blízký stav krajiny jihomoravských luhů jedinečný. Ve 20. stol. ovšem došlo k rozsáhlým vodohospodářským úpravám, zahrnujícím napřímení a regulaci řek, výstavbu vodních nádrží a výsledkem bylo vyloučení pravidelných záplav a snížení hladiny spodní vody v nivách.


36



Vývoj lesního hospodářství na Strážnici Tuto část PLO - 35 si můžeme rozdělit na dvě odlišné lokality a to : 1. Váté písky - nachází se mezi Hodonínem a Bzencem 2. Lužní lesy - jsou při toku řeky Moravy 1.Váté písky Původní porosty v této části lesů PLO byly listnaté a to především dubové jak ukazuje i historický název „Doubrava“. Většina původních listnatých lesů byla však zničena asi před 170 lety, kdy začala rozsáhlá výsadba borovice lesní. Podle stavu současných porostů je tedy vhodné rozdělit oblast vátých písků na Hodonínskou Doubravu /jih/ , kde se listnaté dubové porosty udržely a na Bzeneckou Doubravu /sever/, kde zcela převládá borovice. Devastace lesů Doubravy probíhala několik století až do 19. Století. Hlavní příčinou byla pastva dobytka a dále i polaření, hrabání steliva a sběr klestu. Zalesňování Bzenecké Doubravy borovicí začal v roce 1825 německý lesník F. J. Bechtel, který nastoupil do zdejší služby z Hessenska. Zavedená borovice lesní se stala v Bzenecké Doubravě prvořadou ekonomickou dřevinou, je dobře přizpůsobena zdejším extrémním podmínkám vátých písků a celkově výrazně ovlivňuje i ráz celé zdejší krajiny. V současné době zaujímá přes 5 000 ha porostní plochy Bzenecké Doubravy. V Hodonínské Doubravě původní listnaté porosty (převážně dubové) rovněž utrpěly devastací pastvy dobytka, ovšem také i škodami značných početních stavů zvěře. Byla zde císařská honitba do roku 1811, kterou vlastnila císařská rodina Habsburků. Od roku 1811 se začalo intenzívní hospodaření a to formou pařezin s krátkými obmýtími. Nedostatečná výmladnost starých dubů spolu s uvedenými škodami přivodila další rozšíření ředin v porostech a také nárůst holin. Na tyto plochy pak nastupovala přirozenou cestou bříza a osika. Určitý úspěch znamenalo polaření ve zdejších lesích, které bylo započato v roce 1844. Polaření bylo prováděno mezi řádky dubové síje nebo sadby borovice se systematickým okopáváním nebo oboráváním, místy i oplocováním. V roce 1906 bylo nařízeno převádět pařeziny na les vysokokmenný. Začalo se však na značně rozsáhlých plochách, takže často bez úspěchu Až od roku 1921 začaly zde systematické změny ke zkvalitnění porostů. Jednalo se o zákaz velkých holých sečí, podsíje dubu, převody výchovou, přípravu půdy před zalesněním, cílevědomě promyšlené obnovní postupy a pod. 2. Lužní lesy Jedná se o lesy historicky i současně výhradně listnaté s převahou dubu a příměsí jasanu, olše, méně topolu, vrby a jilmu. Tato část oblasti byla majetkově značně roztříštěná. Na poměrně malé ploše hospodařily 2 velkostatky, 5 singulárních společností, 2 města a několik obcí. Z toho vyplývá i různost pojetí hospodaření v lesích. Společným znakem bylo značné procento výmladkových lesů - pařeziny s nízkým obmýtím pro rychlejší vypěstování dřevní hmoty. Dalším znakem byly občasné, nepravidelné záplavy od řeky Moravy a naopak v místech regulace toku zase pokles hladiny podzemní vody s následným usycháním zvláště starších porostů. Určitou historickou zvláštností z hlediska škod bylo pasení vepřů v porostech dubu na žaludech. Při obnovách porostů bylo hojně používáno polaření včetně klučení pařezů a kombinace řádkové síje a sadby. Místy se projevila známá snaha o rozšíření pěstování topolu jako rychle rostoucí dřeviny, i když se topol v příměsi vyskytoval i v historii ( od roku 1856 lesní hospodář Jiří Obora). Z hlediska vývoje lesního hospodářství je nutné rozdělit lužní lesy na dvě skupiny a to majetek Liechtensteinů a VS Uherský Ostroh a ostatní majetky. Liechtensteinové prostřednictvím svých lesních hospodářů, jmenovitě Julia Wiehla zlepšovali cílevědomě stav lesa, vytvořili dlouhodobě produkční lesy tvaru vysokého a zaváděli do porostů ořešák černý a dub slavonský, jako dřeviny vysoce produkční, ale s vysokým obmýtím. Ostatní majetky byly vedeny převážně s cílem produkce palivového dříví, jednalo se tedy převážně o pěstování pařezin, případně lesa středního.

Vývoj hospodářské úpravy lesa v oblasti Strážnice 1.Váté písky část Hodonínská Doubrava První zařízení hodonínských lesů bylo provedeno v roce 1761. Další pak následovalo až roku 1811, které stanovilo hospodaření pro jednotlivé revíry a stanovilo zavedení hospodářské skupiny lesa nízkého s obmýtím 28 let. Bylo to osudné rozhodnutí, protože odtud můžeme datovat úpadek lesů spolu se vznikem rozsáhlých holin. Další zařízení lesů bylo v roce 1851, které zvýšilo obmýtí na 36 let.Zařízení lesů z roku 1864 již diferencuje více dob obmýtních. Zařízení z roku 1906 - 1907 přineslo i nové geodetické zaměření a 37




5 hospodářských skupin s obmýtím 40 - 80 let. Revizní operát z roku 1924 zavádí novou rozdělovací síť a zavádí intenzívní převody pařezin, které již částečně započaly od roku 1906. Nová hospodářská osnova na období 1936 - 1945 ještě zvýšila obmýtí a to na 100 let. Pařeziny se předpokládalo ponechávat jen na menších plochách a to ještě převážně z důvodu myslivosti. 2. Lužní lesy a Bzenecká Doubrava První zařízení lesů bylo provedeno v roce 1800 - 1801. Podrobnější zařízení provedl až později v roce 1846 lesmistr Jiří Obora. Byly vyhotoveny nové mapy včetně zaměření lesního detailu. V lužním lese se hospodaření zaměřilo na větší produkci palivového dříví. Obmýtí byla stanovena v 7 hospodářských skupinách od 30 do 100 roků. Tentýž autor vypracoval i následné zařízení lesů v roce 1867. Zde opět došlo k novému rozdělení lesa /kombinovaná staťová metoda/ a také k dalšímu zvyšování obmýtí. Modernější zařízení bylo provedeno až v roce 1901 včetně přesného zaměření polygonální metodou a revize v roce 1911. Pro VS Veselí n.Mor. byl první LHP vyhotoven až pro decenium 1932 - 1941 a následovalo další vyhotovení LHP na období 1942 - 1951. Majetkové a organizační členění Historický vývoj majetkových poměrů Veškeré lesy této části oblasti byly v historii až do počátku 20. Století nestátní držbou a hlavní komplexy patřily velkostatkům. Počátkem 20. stol. se zde nacházelo 5 velkostatků, z nichž 3 zasahovaly do našeho zájmového území jen částí. Za velké (nad 3 000 ha) ze označit 2 VS (Strážnice a Hodonín). Již v této době zaznamenáváme existenci tzv. singulárních společností a to v lužní části. Z pěti těchto singulárních lesů byly pouze tři majetky do rozlohy 100 ha. Celkem zaujímaly singuláry asi 3,5 % rozlohy lesů v naší části oblasti. Městské a obecní lesy vlastnilo 11 měst a obcí a tvořily asi 14 % celkové rozlohy části oblasti Strážnicka. Drobné selské lesy dosahovaly pouze nepatrné rozlohy. Majetky před pozemkovou reformou v roce 1919 : Název objektu

Vlastník

Velkostatek Milotice (část) Velkostatek Uherský Ostroh (část) Velkostatek Strážnice (část) Velkostatek Veselí nad Mor. Vekostatek Hodonín Kostelany n. Mor. Nedakonice Polešovice Uherský Ostroh Hodonín ML Uherské Hradiště ML Bzenec ML Hodonín OL Ratíškovice OL Vacenovice OL Vracov OL Milotice OL Šardice OL Hovorany OL Mutěnice OL Dubňany

rod Seilern rod Liechtenstein rod Magnis rod Chorinský Habsburg František Josef Singulární společnost Singulární společnost Singulární společnost Singulární společnost Singulární společnost Město Uherské Hradiště Město Bzenec Město Hodonín Obec Ratíškovice Obec Vacenovice Obec Vracov Obec Milotice Obec Šardice Obec Hovorany Obec Mutěnice Obec Dubňany

Po první pozemkové reformě (zák.215/1919 Sb.) v průběhu 20. - 30 let došlo k menším majetkovým změnám i zestátňování (VS Hodonín).


38



Majetky v letech 1938 - 1945 Název objektu

Vlastník

Velkostatek Milotice (část) Velkostatek Uherský Ostroh (část) Velkostatek Strážnice (část) Velkostatek Veselí n. Mor. Kostelany n. Mor. Nedakonice Polešovice Uherský Ostroh Hodonín Uherský Ostroh

rod Seilern rod Liechtenstein rod Magnis rod Chorinský Singulární společnost Singulární společnost Singulární společnost Singulární společnost Singulární společnost Lesní družstvo Uherský Ostroh

Po roce 1945 došlo k rozšíření státní držby a to dle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. dále v roce 1948 dle zákona č. 142/1947 Sb. o revizi pozemkové reformy /majetky přes 50 ha/ a dle zákona č. 46/1948 Sb. Podle zákona č.279/1949 Sb a vládního nařízení č.90/1950 byly převzaty státem lesy měst a obcí a podle vládního nařízení č.81/1958 lesy lesních družstev. Zábor majetku obcí a lesních družstev 1949 - 1958 Název objektu

Vlastník

ML Uherské Hradiště ML Bzenec ML Hodonín OL Ratíškovice OL Vacenovice OL Vracov OL Milotice OL Šardice OL Hovorany OL Mutěnice OL Dolní Bojanovice OL Dubňany LD Uherský Ostroh

Město Uherské Hradiště Město Bzenec Město Hodonín Obec Ratíškovice Obec Vacenovice Obec Vracov Obec Milotice Obec Šardice Obec Hovorany Obec Mutěnice Obec Dolní Bojanovice Obec Dubňany Lesní družstvo Uherský Ostroh

Po roce 1989 došlo k úpravě vlastnických vztahů. Lesy České republiky postupně předávaly lesy oprávněným soukromým vlastníkům a to podle zák. č. 229/1991 Sb. a obcím podle zákona č. 172/1992 Sb.

5.1.2. Historie a vývoj hospodářské úpravy a její vliv na hospodaření Na bývalých lichtenstejnských statcích se připravovalo plánované lesní hospodářství již v šedesátých letech 18. století. Tímto úkolem byl roku 1762 pověřen baron de GEUSAU. Roku 1764 byla provedena taxace lesů lednických t.č. polesí Horní les a byl vyhotoven i elaborát a mapa. Podle tohoto elaborátu byly tehdejší lesy rozděleny na tratě zvané “Boden” a v jejich popise byly uvedeny jejich názvy, hranice, druhy dřevin a stáří porostů. Ke každé trati byly připojeny pokyny pro obnovu lesních porostů. Obmýtní doba se pro tamnější výmladkové lesy stanovila na 20, 28 a 40 let. Výstavky se ponechávaly jen pro stavební potřeby. Limitovaná byla roční těžba palivového dříví na léta 1764 - 1803 a pro každý rok bylo rozepsáno, kde se má co těžit. Kníže Alois z Liechtensteina vydal ve Vídni 1. IV. 1802 lichtensteinskou instrukci, která pojednávala o vyměřování dělení a odhadů lesů pro svá panství. Má tyto části: I. o geometrickém vyměřování a mapování II. o rozdělení lesů v hlavní sekce a roční seče III. o odhadu lesů a sestavování lesního rozpočtu Lesní zařizovací instrukce platila v lichtenštejnských lesích od r. 1802 - 1930. I když první zařizovací instrukce vyšla poměrně pozdě, bylo to dílo na svou dobu velmi dokonalé a podrobné. Podle lesní zařizovací instrukce z roku 1802 byly lesy rozděleny na polesí (revíry), dále na sekce (sektionen), značené latinskými číslicemi, v nich na jednotlivé porosty (Stallungen) značené průběžně 39




arabskými číslicemi a dále na tzv. roční paseky (Jahreshiebe). Uvnitř každé roční paseky se těžby opakovaly vždy po čtyřletém “mýtebním” klidu. Nejprve přišla tmavá seč, pak po čtyřech letech seč prosvětlovací a po nových čtyřech letech ponenáhlá seč domýtná. Jednalo se o tzv. trojseč (Dreischlag). Instrukce jmenovala hospodářského radu Theobalda Wallaschka von Walberg referentem a vedoucím všech zaměřovacích, mapovacích a oceňovacích prací pro jeho lesnické zkušenosti a vědomosti, určoval jeho spolupracovníky, stanovovala úkoly i postup prací. Dávala také směrnice pro pěstování lesa nízkého, středního i vysokého. Instrukce měla dvě přílohy a to doplňkem k § 40 seznam domácích i severoamerických dřevin, dařících se v našem klimatu, pak seznam 8. vysvětlujících map s komentářem. Buschmannova instrukce z roku 1838 byla vydána, jak je uvedeno v jejím úvodu proto, že v lesních elaborátech sestavených podle instrukce z roku 1802, nastaly během doby u většiny panství velké rozdíly, zvláště v těžebním postupu, pro nadměrnou těžbu. Proto stávající elaboráty nemohly do budoucna poskytovat potřebnou oporu. Byla také obava z nedostatku dřeva. Dosavadní lesní elaboráty měly být proto opraveny, nebo tam kde dosud nebyly, měly být nově vyhotoveny. Instrukce byla rozdělena na tři hlavní oddíly: 1. o revizi a opravě již existujících elaborátů a pořízení nových 2. o organizovaných sečích 3. velmi stručně o vedení knih, o účtování a o podobných interních manipulačních pracích lesních úřadů. Byl ponechán dřívější těžební způsob vycházející z rozdělení na roční paseky. Těžební výměr se počítal s použitím kamerální taxy. Vysokokmenné lesy dělila instrukce z roku 1838 na pět věkových tříd; nízké lesy na dvě. V dalších letech byly lichtenštejnské lesy znovu měřeny. Dosavadní sekce byly většinou ještě děleny kolmými bočními průseky (na 100 - 200 jiter), porosty byly rovněž jako dříve číslovány arabskými číslicemi, ale počítalo se v každé sekci od jedničky. V roce 1847 nastoupil do dvorní kanceláře jako lesní rada Leopold Grabner, bývalý profesor mariabrunského lesnického učiliště. Hned v následujícím roce 1848 vydal instrukci podepsanou ještě Buschmannem. Instrukce nařizovala nové vyměřování lesů a provozní zařízení, případně úpravu lesního výnosu. Určovala upustit ve vysokokmenných lesích dělení na roční paseky, zjišťovat těžební plochu nejbližší hospodářské periody (periodní plochu) současně podle tabulky věkových tříd i porostních poměrů rozčlenit pro kontrolu mýtní rozvrh na decenia. Jednalo se tedy o plošnou staťovou soustavu místo zastaralé soustavy lánové. Nové rozdělení lesa počítalo se sekcemi o 30 - 80 jitrech a s menšími jednotkami-odděleními. Sekce měly být oddělovány přímými průseky, při čemž se přihlíželo k přirozeným hranicím (vodoteče, silnice). Další nové rozdělení revírů bylo provedeno po roce 1896. Těžební výměr byl od té doby zjišťován přesně stanovenými metodami: 1. pro určení těžební plochy a) metodou tzv. věkového vyrovnání, při níž plošný etát byl určen srovnáním poloviční skutečné I. věkové třídy a holiny s poloviční normální věkovou třídou a s normální holinou. b) dělením dvou nebo tří posledních věkových tříd 40.-ti nebo 60.-ti. 2. pro určení výše těžby (jen jako kontrolními vzorci) a) uzpůsobenou rakouskou kamerální taxou b) metodou podle Hundeshagena Nová služební instrukce pro lesní zařizovací kancelář byla vydána 12. září 1916 s platností od 1. ledna 1917. Podle instrukce byl vedoucí lesní zařizovací kanceláře přímo podřízen lesnímu řediteli, dále byly určeny všechny úkoly kanceláře. Po vydání československého zákona o prozatímní ochraně lesů v roce 1918 byly těžební výměry dále určovány podle zmíněných metod s výjimkou metody vyrovnání věkových tříd. Nový zákon o ochraně lesů z roku 1928 a jeho prováděcí nařízení z roku 1930 zrušily všechny vzorcové metody a hlavním ukazatelem těžby mýtní byl průměrný mýtní přírůst. Přehled v luhu jižní Moravy: − − −

LHP z roku 1808 byl vyhotoven pro panství Břeclav podle lesní zařizovací instrukce z roku 1802.LHP v roce 1844 pro panství Břeclav vyhotovila lichtenštejnská zařizovací kancelář. Zavádí pro listnaté kmenoviny obmýtní dobu 180 let a mimo to hospodářské skupiny s obmýtím 30,40,60 let.LHP z roku 1852 byl již proveden saskou metodou. Zavádí se 100-letá obmýtní doba pro kmenovinu a 60-ti letá pro střední les a pro další střední les obmýtí 30 let. Plán je zpracován podle jednotlivých revírů. U každého revíru je plošná tabulka podle jednotlivých tratí s údaji o porostní půdě a bezlesí. Je uváděn popis porostů podle jednotlivých hospodářských skupin. U každého revíru se uvádí údaj o výměře porostu, stručný popis stanoviště, obmýtní dobu, výčet dřevin, věk a zakmenění. Každý porost má vlastní hospodářský předpis. Dále obsahuje podrobný zalesňovací plán, který předpisuje většinou


40


− − − − − −


zalesňování dubem, jasanem - sadbou. Zalesnění močálů a jezírek bylo předepsáno řízky vrb. Síje se připouštěla jako podsíje u porostů, které měly být brzy mýceny. LHP z roku 1862 byla vlastně revizí LHP z roku 1852 se stejnými náležitostmi. LHP z let 1872 a 1882 má obdobné celkové pojetí jako předešlé LHP, jen těžební předpis se jeví nižší. LHP v roce 1899 byla provedena další revize saskou metodou. Náležitosti této revize zůstávají stejné, zpracování však není na polesí, ale na “hospodářské celky”, kterých bylo pět. Převládá kmenovina s 80ti letou dobou obmýtí a zavedla se pařezina s 30-ti letou dobou obmýtí. LHP 1908 - 1917 pro lesní úřad Břeclav je v pojetí Julia Wiehla podle jednotlivých revírů. Zavádí se 100 letá obmýtní doba u lesa vysokokmenného a 40-ti letá doba obmýtí u pařeziny. Mimo obhospodařování se ponechává přes 1 000 ha. LHP pro lesní úřad Lednice je vyhotoven obdobně, jen u lesa vysokokmenného je stanovena obmýtní doba 100 a 80 let, u pařeziny (mimo luh) 20-ti letá doba obmýtí. Parkové a honební hospodářství nebylo zařizováno LHP. LHP 1920/24 - 1929/33; 100 letou obmýtní dobu v lužním lese na ploše 6.375 ha, 80-ti letou dobu obmýtí v lužním lese na ploše 597 ha a 25-letou dobu obmýtí u pařeziny na ploše 182 ha. V lužním lese na 100 letou dobou obmýtí převládal jasan - 50,9% a dub 48,6%; s 80-ti letou dobou obmýtí lužního lesa opět převládal jasan 52,8% a dub 47,2%.

Velkostatek Lechovice Rok 1785 1795 1802 1810 1837 1846 1858 1864 1883 1920 1924/25 1932 1945

ha 45,60 73,91 86,72 74,18 265,65 277,94 283,00 236,13 238,02

Poznámka Josefínský katastr lesní půdu neuvádí Jen olše a vrby bez plochy lesa Lesní půda se nevykazuje Osazeno 34,20 ha rozbahnělých luk a 11,40 ha pastvin db,bo a ost.dřeviny Dle statistiky LH pro kraj Znojmo z r. 1846 Dle pozemkových archů velkostatku dtto dtto dtto Dle pozemkové reformy Dle LHP z r. 1932 Převzato jen 187,00 ha

Velkostatek Lechovice - les v pravém slova smyslu zde se začal postupně budovat až během 20 stol.kdy se jeho plocha postupně zvětšovala zalesňováním nejdříve rozbahnělých luk a pastvin,viz tabulka výše. Prostorové rozdělení Lesy břeclavského luhu měly dříve přímočaré rozdělení (rovina). V roce 1907 za účelem snadnějšího vedení pasečných směrů i větší volnosti při obhospodařování bylo provedeno nové rozdělení lesa. Rozdělení lesa na menší hospodářské oddělení se osvědčilo a znamenalo jednodušší označení, lepší přehled a orientaci. Jednalo se o 20 - 30 ha hospodářská oddělení. Velkostatek Jaroslavice - první nalezený odhad pochází z roku 1797.Zařízení lesa, na období 18611870-hospodářská skupina :les nízký s obmýtím 12 a 24 let. Zařízení lesa v letech 198,1915,1923-1932 tvoří zařízení lesa (les vysoký s obmýtím 70 let,a les nízký s obmýtím 12 a 24 let, poslední hospodářský plán za soukromé držby byl vypracován na léta 1933-1942. Velkostatek Hrušovany nad Jevišovkou - kdy bylo provedeno první zařízení se nepodařilo zjistit,byl nalezen soudní odhad z roku 1837(les byl rozdělen do tří revírů).Dochovaný hospodářský plán až na období 1932-1941,měl rozlohu 288,77 ha (les vysoký-obmýtí 60 let,les nízký 10 a 20 let).

5.1.3. Dřevinná skladba, zalesňování a původ semene (zmínka a podchycení I. generace lesa) Hlavními původními dřevinami, které rostly v celé oblasti Jihomoravských úvalů, byly DBL, DBZ, DB CER a JS na bohatších stanovištích a BO na chudých písčitých stanovištích. Převládající listnáče byly v různém poměru smíšení s celou řadou vtroušených dřevin.

41




Nejstarším způsobem obnovy byla obnova přirozená. Počátky umělé obnovy spadají do poloviny 18. století. Např. v LHP z roku 1764 pro panství Lednice se doporučuje vysazování sazenic po způsobu „valtickém“ a to tak, že se vysazuje na pastvinách ve vzdálenosti 30 – 40 kroků, tj. asi 20 – 30 m, aby zde zároveň mohla vyrůst pro dobytek potřebná tráva. Jsou doklady o tom, že se používalo i síje BO a DB. Např. na polesí Valtice jsou doklady o tom, že od roku 1825 již znatelně umělá obnova sadbou převažovala nad síjí. V tomto roce byla na panství Valtice již lesní školka o rozloze 840 čtv. sáhů, tj. 0,48 ha. Umělou cestou se zaváděl především MD a BO, z listnáčů to byl nejčastěji DBL. Ostatní dřeviny, jako BŘ, OL, JS, JV, LP a AK se používaly již v daleko menší míře a zřejmě se u nich spoléhalo spíše na přirozenou obnovu. Provenience lesního osiva se dá sledovat v průběhu 19. století, a to hlavně u dřevin, které byly používány pro přirozenou obnovu. Od poloviny 19. stol. bylo semeno na jednotlivých lesních majetcích používáno z vlastního sběru – DB, CER, BO, MD, OŘČ, AK, KS, JS, JAL, JŘ, ptačí zob. Mezi osivo z nákupu – cizí provenience patřila - BO, BOČ, MD, SM, DB, OL, JS, JŘ, BŘ, AK, VJ, HB, LP, JD. Nakupovalo se semeno z jiných velkostatků, bližších i vzdálenějších, popřípadě od obchodníků či překupníků – Buchlovice, Lipník, Břeclav, Zlín, Opava, Olomouc, Liptáň u Kr., Bučovice V 60. letech 19. stol. se začíná objevovat semeno z alpských zemí, hlavně Innsbruck a Vídeň, začátkem 20. stol. ještě Vídeňské Nové Město a Halstenbek. Exoty se dovážely z Kodaně. MD se nakupoval převážně z Rakouska (48%), méně z Opavy (36%), zbytek z vlastního sběru. DB z vlastního sběru tvořil až 91%, nákupy z okolí až 6% a z Rakouska asi 3 %. CER se používal výhradně z vlastního sběru. BO z vlastního sběru tvořila 70%, z Opavy, lichtensteinských lesních úřadů a z Olomouce 5% a nevyhovující provenience z Rakouska 25%. Vlastní osivo BO bylo sbíráno v porostech, které byly založeny z osiva, jehož původ byl převážně z Rakouska od obchodníků s osivy, tedy víceméně nevhodný, čímž se podíl rakouského osiva dle původu značně zvýšil. Provenience použitého lesního osiva u borovice lesní je podle původu značně problematická. Zato z historického průzkumu vyplývá, že za autochtonní dřeviny lze považovat DBL, DBZ a CER. Příklady: Velkostatek Lechovice - dílčí zprávy o dřevinách pochází až z konce 18 stol.,kde se uvádí hlavní dřeviny olše a vrba. Souvislé plochy vznikaly až koncem roku 1810,kdy bylo kultivováno 45 ha luk a pastvin (dubem,borovicí a ost.list). O zavedení akátu nepodařilo se najít přesnějšího datování,jisté je,že již v roce 1860,kdy máme doložen vlastní sběr u této dřeviny a sice 105 kg,to znamená že lze odvodit,že porosty mohly být založené před rokem 1950. Velkostatek Jaroslavice - nejstarší nalezené údaje o dřevinách pochází z Josefínského katastru z r. 1787(dřev.-tvrdé,měkké,hraniční strom-dub)1797-dub pařezový,olše,osika,jasan,a hlavně vrba (obmýtí 20,40,vrba 7 roků). Zalesňování:první zmínky o umělé obnově pochází ze soudního odhadu z r.1799(uvedena síje db),v roce 1838 bylo zalesňováno dubem,jasanem,břízou,akátem,řízky(vrby,topolem kanadským). Velkostatek Hrušovany nad Jevišovkou-bližší údaje o dřevinách chybí až do roku 1837-hlavními dřevinami jsou:dub,jilm,vrba,topol,bříza, jasan,olše,javor.Další údaje o dřevinné skladbě chybí.

5.1.4. Diferencované způsoby hospodaření Komentář: Po 2. světové válce dochází k prvním snahám o diferencované hospodaření na základě stanovištního průzkumu a jeho typizace. Rámcem je stanovena přírodní lesní oblast (dříve také vzrůstová oblast) a jednotkou stanovištní nebo lesní typ. O začátku úplného nebo systematického mapování pro potřeby diferenciace hospodaření se dá hovořit od roku 1956, kdy byly publikovány 2 systematiky mapování (Zlatník – geobiocenologické pojetí skupiny lesních typů a Mezera-Mráz-Samek- stanovištní pojetí lesních typů). Jednotný systém mapování, částečně kombinující obě pojetí lesního typu pak pro ČR platí od r. 1970 (Plíva, Průša). Na základě typologických jednotek existovaly postupně různé nadstavbové soubory pro odlišení hospodaření. Podle přírodních podmínek se rozlišoval postupně: obhospodařovací typ – hospodářský soubor lesních typů – cílové hospodářství – cílový hospodářský soubor (nyní). Přidáním porostního typu (převládající dřevina) se pak rozlišoval porostní typ – provozní soubor – hospodářský soubor (nyní). Na tyto hospodářské jednotky se potom začaly vyhotovovat rámcové směrnice hospodaření, které vymezovaly cíle a způsoby hospodaření a hlavně tzv. základní rozhodnutí (hospodářský tvar, hospodářský způsob, obmýtí, obnovní doba) a cílovou druhovou skladbu (dříve provozní cíl, výhledový cíl, dosažitelný cíl), která se od prvopočátku diferencovaného hospodaření stanovovala zprvu jen na jednotlivé lesní typy a postupně pak na hospodářské soubory. Rámcem pro provozní hospodaření pak byly lesní hospodářské celky. V současných platných právních normách byla zachována podoba hospodářského souboru a dřívější složky základního rozhodnutí spolu s cílovou druhovou skladbou jsou součástí tzv. základních hospodářských doporučení.


42



Pro dokumentování návaznosti hospodářsko úpravnického plánování v oblasti jsou uvedena nejdůležitější hospodářsko úpravnická doporučení z předchozích 3 LHP na bývalém LZ Židlochovice, Znojmo a Strážnice na nejvíce zastoupených HS v dané oblasti.

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ V NEJROZŠÍŘENĚJŠÍCH HS PLATNÝCH LHP: 19 195

Platný LHP

Obmýtí

Obnovní doba

140

20

DB 8 JS 2 LP HB JV

1L

140

20

DB 7 JS 2 LP 1 JV OŘČ JL DBČ

1L

140

30

DB 7 JS 1 LP(HB) 2 JV JL keře

1L

Obmýtí

Obnovní doba

100

20

110

20

110

20

Obmýtí

Obnovní doba

120

20

120

30

130

30

Obmýtí

Obnovní doba

160

30

DB 8 LP 1 MD 1 HB BK list.

1-2H, D

160

30

DB 8 LP 2 BK MD HB BO

1-2H, D

140

30

DB 7 BK(LP) 2 MD 1 HB

2 B,H,D

Židlochovice (1990 – 1999) Znojmo (1996 – 2005) Strážnice (1997 – 2006) 23 233

Platný LHP Židlochovice (1990 – 1999) Znojmo (1996 – 2005) Strážnice (1997 – 2006)

23 235


25 255


Cílová druhová skladba

Cílová druhová skladba BO 8 DB 2 LP MD list. DB 8 LP 2 HB list BO 7 DB 2 LP 1 MD BK HB DB 6-7 BO 1-2 LP 2 MD BK HB BO 7 DB 2 LP 1 HB BR MD BK DBC DB 6 BO 2 JV 1 LP 1 JS JL

Cílová druhová skladba DB 8 LP 2 HB list. BO 8 DB 2 LP MD BO 7 DB 2 LP 1 MD BK HB DB 8 LP 2 MD DB HB DB 8 LP 2 JV HB BR BO MD DB 7 LP 2 JV 1 JL HB

Cílová druhová skladba

Poznámka

Poznámka 1-2K, S 1-2K, S 1S

Poznámka 1-2S, K 1-2S, K 1S

Poznámka

5.2. Údaje o stavu lesa 5.2.1. Zastoupení dřevin Vývoj dřevinné skladby Současný stav porostů je výsledkem vlivů působících v dané oblasti na les po řadu generací. Jak je uvedeno v kapitole 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti, je snaha lesníků již od roku 1723 ovlivňovat druhovou skladbu dřevin v luhu, takže již koncem 18. století zde převládly DB, JL, HB, OL, VR a OS – JS v druhové skladbě chyběl. Z historických pramenů vyplývá, že v 17. a 18. století byla rozloha lesů v oblasti mnohem nižší než dnes. Počátky umělé obnovy spadají do poloviny 18. století, kdy se začalo vysazování i na pastvinách. 43




Od 19. století začal postupný převod nízkých lesů na les vysokokmenný. O tehdejší druhové dřevinné skladbě podávají svědectví tehdejší LHP. Podrobný zalesňovací plán předepisoval v luhu zalesnění DB, , JS sadbou a řízků vrb u močálů. DB a JS tehdy dosahovaly zhruba 50 % zastoupení. Na písčitých stanovištích byla vysazována BO a DB, jak ukazuje příklad Valticka a Bzenecka.

SOUČ ASNÁ DRUHOVÁ SKLADBA (H A / %) :

(3 8 2 28 ha porostní půdy)

jehličnany SMRK BOR MODRIN DOUG SM_EX 8497 173 8257 61 5 1 22 0 22 0 0 0

listnáče DUB DB_C 29139 11126 78 30

BUK HABR

797 2

32 0

holina 592

JAVOR JASAN JILM AKAT BRIZA OLSE LIPA TP_N TP_S vrba

706 2

767 2

4795 13

173 4073 0 11

481 1016 1261 1548 1 3 3 4

790 2

OST L

571 2

1003 3

Poznámka: Současná druhová skladba je výsledkem zpracování popisů porostů ze současných platných LHP, přičemž je třeba upozornit, že při zjišťování taxačních údajů se zastoupení dřevin zpravidla uvažuje s přesností nad 5 %.

LIPA 3% BRIZA 1%

TP_N 4%

TP_SL 2%

VRBA 2%

OST_L SMRK 0% 3% BOR 22%

OLSE 3%

SM-ex 0%

AKAT 11%

JILM 0%

JASAN 13%

DUB 30% JAVOR HABR BUK 2% 2% 0%


DB_C 2%

44



POROVNÁNÍ DRUHOVÝCH SKLADEB: SM

JD

BO MD DG

JD o

VJ ost

jehl

BK

DB

JV

LP

JS

OL

AK

TP

HB ost

list.

Přirozená druhová skladba: -

-

+

-

-

-

-

-

+

5

50

3

8

3

10

-

+

10 11

100

0

0

0

22

0

30

2

3

13

3

11

6

2

8

78

+

+

+

19

2

61

2

3

8

2

-

+

3

+

81

Současná druhová skladba: 0

0

22

0

0

Cílová druhová skladba: -

1

18

+

+

Poznámka: Přirozená druhová skladba je odvozena z jednotlivých lesních typů (vážený aritmetický průměr).

5.2.2. Zastoupení věkových stupňů (věková porostní skladba, šablona: tabulka rozložení věkových stupňů, graf zastoupení ploch věkových stupňů, střední věk, normální paseka, graf „Podíl ploch jehličnanů a listnáčů dle věkových stupňů, šablona – 100 90 80 70 60 % 50

40

skl.přirozená

30

skl.současná

20

skl.cílová

10

listnaté

ost.list.

HB

TP

AK

OL

JS

LP

JV

DB

BK

jehličnaté

BO

JD

0

tabulka: Rozložení věkových tříd.)

Věková porostní skladba VS plochy norm. les jehličn até listnaté

hol 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 ha % 592 3328 2708 3113 3572 4001 6042 3654 2599 2241 2529 1593 1046 793 290 35 43 48 37635 100 346 3475 3475 3475 3475 3475 3475 3475 3475 3475 3336 2335 1168 140 1028 756 608 511 389 874 903 1025 860 1004 335 149

44

2

2300 1952 2505 3061 3612 5168 2751 1574 1381 1525 1257 898 748 287


0

5

35 38

3

8497

23

45 29140

77

45



Plošné zastoupení ve VS a normální les 7000

ha

6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1

2

3

4

5

6

věkový stupeň

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17

Komentář k věkové skladbě: Na věkové skladbě se projevuje nedostatečné zastoupení prvních 3 věkových stupňů, zapříčiněné jednak nižší obnovou lesních porostů v oborách a na druhé straně tento jev souvisí i s vysokým zastoupením 6. věkového stupně. To je zjevně zapříčiněno přechodem hospodaření z lesa nízkého na les vysoký, ponecháním značné plochy porostů přerůst do vyššího věku. Jedná se např. o les nízký na Divácku nebo na Mikulovsku. Vzhledem k tomu nedorůstalo postupně v dostatečné míře ani dostatek porostů do mýtného věku, jak ukazuje nízké zastoupení posledních věkových stupňů.


46



Zastoupení dřevin ve VS

OST_L VR

100%

TP_SL TP_N LP

80%

OL BR AK 60%

JILM JS JV

40%

HB BK DB_C

20%

DB SM_EX DG MD

0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

věkový stupeň

BO JD

Ze zastoupení dřevin je patrný vyšší výskyt AK v 3. až 7. věkovém stupni a zvýšené zastoupení TP v mladších VS, a to na úkor zastoupení DB, méně již JS a BO. Z grafu je též patrné zastoupení CERu. Poměrné zastoupení dřevin listnatých a jehličnatých

100% 80% 60% 40% 20% 0% 1 2 3 věkový stupeň

4

5

6

7


8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 jehličnaté

listnaté

47



5.2.3. Zásoba, zakmenění, přírůsty 5.2.3.1. Porostní zásoby ZÁSOBY HROUBÍ BEZ KŮRY: Dřeviny jehličnaté listnaté celkem

m3 1 719 299 5 537 197 7 256 496

% 23,7 78,3 100,0

PRŮMĚRNÉ ZÁSOBY A ZAKMENĚNÍ PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ Věkové 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 stupně Průměrné 11 15 16 20 23 27 30 29 34 34 38 38 3 22 zásoby na 7 0 9 3 9 3 4 5 6 2 9 7 ha 10 Průměrné 96 96 93 95 94 96 92 91 87 90 87 88 86 0 zakmenění PODÍL ZÁSOB JEHLIČNANŮ A LISTNÁČŮ V % PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ Věkové 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 stupně - 0,1 0,7 1,1 1,2 3,2 3,5 4,1 3,4 4,0 1,4 0,6 0,3 0,1 jehličnany 13, 0,1 0,7 4,3 6,2 8,1 8,5 5,7 6,0 6,3 6,2 4,3 4,1 1,5 listnáče 7 16, 12, 10, 0,1 0,8 5,0 7,3 9,3 9,8 9,4 7,6 4,9 4,4 1,6 celkem 9 0 3

15

16

17 Průměr

44 5

30 5

33 8

195

91

80

81

94

15

16

17 Průměr

-

-

-

23,7

0,2 0,2 0,2

76,3

0,2 0,2 0,2

100

Průměrná zásoba na 1 ha porostní plochy: 195 Průměrné zakmenění činí: 94 Průměrné obmýtí současných vymezených HS činí: 107 let, obnovní doba 30 let Pro srovnání lze uvést: - průměrnou zásobu lesů celé ČR:229 m3/ha (1995 bez lesů MNO) 230 m3/ha (1995 s lesy MNO) 231 m3/ha (1996 bez lesů MNO) 3 - celková těžba v ČR: 4,01 m /ha (1995 bez lesů MNO) 4,04 m3/ha (1995 s lesy MNO) 4,06 m3/ha (1996 bez lesů MNO) - průměrné obmýtí v ČR: 114 let (1996 i 1995) 5.2.3.2. Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období (tabulka a graf: Rozbor vývoje, Vývoj očekávaných porostních zásob) ZÁSOBY JSOU SLOŽENY Z TĚCHTO HLAVNÍCH DŘEVIN V %: SM BO JEHL DB CER HB JV JS AK BR LP 1 23 24 30 2 1 1 17 8 1 3

OL 2

TP 8

VR 1

OST. LIST. 2 76

Σ 100

5.2.3.3. Přírůstové poměry v oblasti Výhled vývoje porostních zásob byl proveden na podkladě současného stavu lesa, přírůstových poměrů, současných mýtních těžeb, posunu zásob ve věkových stupních a předpokládaných těžeb v dalších obdobích. Období /průřezový rok/

48

Porostní zásoby (v 1000 m3) jehličnaté listnaté celkem

Průměrné zásoby na 1 ha v m3 jehličnaté listnaté celkem

2000

1859

5965

7824

49

156

205

2010

1919

6129

8048

50

160

210

2020

1924

6137

8061

50

161

211




Na podkladě rozložení ploch hospodářských souborů a stanovených obmýtí, současného zakmenění porostů, zastoupení dřevin, jejich věku a bonitních stupňů byly zjištěny z databáze platných LHP hodnoty očekávaných přírůstů v současném období. Roční přírůsty na 1 ha činí: PMP - průměrný mýtní přírůst 3, 2m3 hr. b. k. /průměr obmýtí současných vymezených HS činí: 107 let/ CPP - celkový průměrný přirůst 4, 6 m3 hr. b. k. CBP - celkový běžný přírůst 5, 3 m3 hr. b. k. Výhled těžeb PLO – 35 – roční těžba

těžební % TO TO – LHP TV – LHP TC – LHP

2000 127 000 122 000 40 000 162 000

2010

2020

121 000 40 000 161 000

126 000 48 000 174 000

Výhled roční výše celkové těžby

180000 160000 140000 m3/ha

120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2000 2010

Průřezový rok


2020

49



PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ v m3 na 1 ha v převládajících HS porostních typů Cílový hospodářský soubor 19 – Lužní stanoviště

21 – Exponovaná stanoviště nižších poloh 23 – Kyselá stanoviště nižších poloh 25 – Živná stanoviště nižších poloh

45 – Živná stanoviště středních poloh 01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště

Porostní typ 195 – dubové 197 – jasanové 198 – topolové 213 – borové 215 - dubové 233 – borové 235 – dubové(cer) 253 – borové(smíš.) 255 - dubové 257 – list.ost. (AK) 456 - bukové(list.ost.) 015 – dubové (smíš.) 047 - větrolamy

PMP 3,3 3,7 7,0 1,8 3,0 3,5 3,0 3,4 3,2 2,3 3,5 2,0 2,3

CPP 5,1 5,2 9,1 2,3 4,5 5,3 4,3 5,0 4,9 3,3 5,5 3,2 3,5

CBP 4,4 6,7 6,4 1,8 4,8 4,8 4,2 5,5 5,8 5,6 7,3 2,9 3,9

5.2.4. Zastoupení porostních typů (Vycházet z platných LHP) kategorie 1

2

3

50

HS 195 197 198 215 231 233 235 237 251 253 255 257 259 297 411 451 456 571 835 855 15 17 47 185 187 188 203 205 223 225 227 245 247 406 446 847

stávající porosty dubové (nepravé kmenoviny) jasanové, akátové, olšové, vrbové a list.nekv. topolové dubové smrkové borové dubové, cerové ostatní listnaté, akátové smrkové borové dubové ostatní listnaté, akátové listnaté nekvalitní olšové smíšené smrkové smrkové bukové smrkové ostatní listnaté, nekvalitní – výmladkové ostatní listnaté, nekvalitní – výmladkové dubové ( smíšené) ostatní listnaté (smíšené) ochranné lesní pásy dubové jasanové, akátové, olšové, vrbové a list. nekv. topolové borové dubové borové dubové ostatní listnaté nekvalitní dubové ostatní listnaté nekvalitní bukové bukové ostatní listnaté nekvalitní Celkem

plocha ha 4579 4119 1426 30 3 8222 2352 1877 32 76 519 3287 690 10 8 9 264 7 63 180 354 47 995 1836 2120 471 5 63 108 814 103 880 1780 10 3 887 38 228

% 12,0 10,7 3,7 0,1 21,5 6,2 4,9 0,1 0,2 1,4 8,6 1,8 0,7 0,2 0,5 1,0 0,1 2,6 4,8 5,5 1,2 0,2 0,3

100




5.2.5. Přehled stávajících kategorií

Kód 10 21a 31a 31b 31c 32a 32c 32e 32f 32g 32h

Kategorie a subkategorie lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. Název Lesy hospodářské Lesy ochranné – na mimořádně nepříznivých stanovištích Lesy zvláštního určení – v PHO I Lesy zvláštního určení – v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod Lesy zvláštního určení – na území národních rezervací Lesy zvláštního určení – v přírodních rezervacích a I. zónách Lesy zvláštního určení – příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí Lesy zvláštního určení – se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou Lesy zvláštního určení – pro zachování biologické různorodosti Lesy zvláštního určení – v uznaných oborách a bažantnicích Lesy zvláštního určení – v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Lesy zvláštního určení Lesy celkem

Rozloha ha 27 752 401

% 72,6 1,1

1011 84 432

2,6 0,2 1,1

508

1,3

995 829 5526

2,6 2,2 14,5

690 10 075 38 228

1,8 26,3 100,0

Genové základny na stávajícím LHC Židlochovice jsou vyhlášeny, ale v současném plánu nejsou uvedeny v kategorizaci.

5.3. Dosavadní hospodaření v oblasti Podkladem pro zpracování byly LHP podle LHC v dané lesní oblasti. Předpis těžby celkové, výchova porostů a zalesňování, jakož i provedené hospodářské úkoly jsou uváděny jako poměrná část z LHP a z lesní hospodářské evidence za jednotlivé LHC z období 1986 - 1995. LHC

VL Rosice Znojmo Židlochovice Račice ŠLP Křtiny Př.lesy Brno Bučovice Buchlovice Strážnice Celkem PLO 35

platnost LHP

porostní půda ha % % LHC

předpis těžby celkové - roční m3b.k. m3/ha/rok

1993 - 2002 1996 - 2005 1990 - 1999 1996 - 2005 1993 - 2002 1989 - 1998 1996 - 2005 1995 - 2004 1997 - 2006

63 144 3609 19607 32 103 22 229 46 14373

0,2 0,4 9,4 51,2 0,1 0,3 0,1 0,6 0,1 37,6

1,1 17,6 80,5 0,3 1,0 0,9 1,5 0,2 65,4

186 760 22 211 74 543 238 590 51 930 258 79 170

2,96 5,28 6,15 3,80 7,44 5,73 2,32 4,06 5,61 5,51

-

38228

100,0

-

178 937

váž. prům.4,68


51


LHC


Skutečnost těžby do roku 1995 (roční průměr) celkové předmýtní mýtní

z toho % těžby nahodilé celkové předmýtn mýtní í % 58,2 43,5 64,3 97,9 96,8 98,6 88,5 88,6 88,4 38,7 57,1 21,3 51,0 44,7 56,3 65,5 67,1 64,4 87,9 78,8 91,7 13,1 12,3 13,9 35,5 35,3 35,7 18,3 20,5 17,1

m3 VL Rosice Znojmo Židlochovice Račice ŠLP Křtiny Př.lesy Brno Bučovice Buchlovice Strážnice Celkem Poznámka:

192 771 29 253 72 882 200 58 70 352 230 72 403

112 295 11 030 35 342 90 23 20 165 106 30 292

80 476 18 223 37 540 110 35 50 187 124 42 111

176 411

77 475

98 936

Celkem

669

Zalesnění – roční LHC LHP ha VL 1 Rosice 2 Znojmo 50 Židlochovice 298 Račice 1 ŠLP Křtiny 1 Př.lesy Brno Bučovice 2 Buchlovice 1 Strážnice 145

52

46,2

26,6

- údaje přepočteny z LHE do roku 1995 - LHC Znojmo - údaje přepočteny z dosažitelné LHE 1996 - 1997 - LHC Bučovice - údaje přepočteny z dosažitelné LHE 1996 - 1997 - LHC Buchlovice - údaje přepočteny z dosažitelné LHE 1995 - 1997 - LHC Strážnice - údaje přepočteny z dosažitelné LHE 1997 - LHC Račice - údaje přepočteny z dosažitelné LHE 1996 - 1997

Výchova porostů - roční LHC prořezávky (ha) LHP plnění VL 1 1 Rosice 3 2 Znojmo 53 49 Židlochovice 290 274 Račice 1 1 ŠLP Křtiny 2 2 Př.lesy Brno Bučovice 5 1 Buchlovice 1 1 Strážnice 313 282

Celkem

35,0

501

613

plnění ha

100,0 66,7 92,5 94,5 100,0 100,0 20,0 100,0 90,1

3 9 224 1 272 2 7 2 18 3 1092

probírky (ha) plnění 2 1 81 1052 2 7 1 3 1350

91,6

2632

2499

%

1 2 90 236 1 2 1 1 96

% 100,0 100,0 180,0 79,2 100,0 20,0 50,0 100,0 66,2

430

85,8

LHP

z toho vylepšení ha % 1 24 68 1 21 115

% 66,7 11,1 36,2 82,7 100,0 100,0 5,6 100,0 123,6 95,0

Přirozená obnova % 50,0 27,1 28,8 50,0 35,5 21,9

0,5 2,2 3,1 3,7 7,9 14,9 8,1

26,7

váž.prům.4,9



Příčiny TN LHC


živelná %

VL Rosice Znojmo Židlochovice Račice ŠLP Křtiny Př.lesy Brno Bučovice Buchlovice Strážnice Celkem váž.prům.

exhalační % 48,9 43,1 14,6 88,3 10,7 9,2 5,1 7,2 4,5

hmyz % 1,2 0,1

ostatní % 10,6 16,7 30,3 8,7 4,2 20,5 52,3 9,4 15,4 19,4 14,9

40,5 40,2 55,1 91,3 7,5 67,6 38,5 85,5 84,6 73,4 80,5

Na základě rozboru databáze LHP jsou plánované roční úkoly dány v následující tabulce. Skutečné výsledky hospodaření za celou PLO 35 nejsou k dispozici. LHE se vede za celou lesní správu a podmínky jsou často v části PLO podstatně odlišné, než na zbývající ploše lesních správ. Plocha dřevin holin celkem

37 636 ha 592 ha 38 228 ha

Zásoba jehličnatá listnatá celkem

1719,3 tisíc m3 b.k. 5537,2 tisíc m3 b.k. 7256,5 tisíc m3 b.k.

Roční těžba obnovní

jehličnatá listnatá celkem


Roční těžba výchovná jehličnatá listnatá celkem


Roční těžba celková

jehličnatá listnatá celkem


Roční úkol výchovný

probírky prořezávky

2463 ha 706 ha

Roční úkol zalesňovací z těžby

494 ha

5.4. Majetkové a organizační členění 5.4.1.Historický vývoj majetkových poměrů Po stránce majetkové skladby , jsou v dostatečné míře uvedeny V „Textových částech jednotlivých LHC“ v kapitolách „Dosavadní hospodaření“ v tzv „Zprávách o provedeném historickém průzkumu lesů“ /první a druhá etapa/ viz „textové části v letech 1950 -1975.Jsou tu šetřeny majetkové poměry zhruba do roku 1945. Formy hospodaření v lesích na základě vlastnických vztahů byly v podstatě zlikvidovány pozemkovými reformami. Prvním zásahem do vlastnických vztahů byl dekret č.12/1945 Sb. “O konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců a Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa“. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno

53



Další postup v socialisaci lesů umožnil zákon č. 142/1947 Sb.,“O revizi I. pozemkové reformy“,který se vztahoval na vlastníky půdy s rozlohou přes 250 ha. Dále bylo zákonem č.46/1948 Sb.,“O nové pozemkové reformě“,bylo omezeno vlastnictví půdy nad 50 ha v rukou jediného vlastníka . V zájmovém území byly po roce 1945 konfiskovány např. tyto statky a velkostatky : Statek Boleradice,Velkostatek Břeclav + Lanžhot-/majetek Liechensteinů od 14. stol.-4594 ha/,Velkostatek Drnholec,Velkostatek Jaroslavice –377 ha,Velkostatek Klobouky-203 ha,,Velkostatek Lechovice-272 ha,Velkostatek Mikulov-/Ditrichstein/2214 ha ,Velkostatek Valtice,Statek Židlochovice 1792 ha a další.

5.4.2.Organizační členění v oblasti Organizační struktura v letech 1960,1977 a 1978

1960 LZ/LHC Moravský Krumlov/MK-západ Židlochovice/Židloch.-luh Diváky Bulhary Břeclav/Břeclav-písky Břeclav-luh Znojmo/Znojmo-luh Znojmo-střed Bučovice/Bučovice Pozořice Buchlovice/Kyjov Kunovice Buchlov Strážnice/Bzenec Hodonín Rosice/Rosice Školní lesní závod Příměstské lesy m.Brna

54

1977 LZ/LHC

1978 LZ/LHC

Židlochovice/Leskoun Židlochovice Písky

Židlochovice/Židlochovice

Znojmo/Znojmo-východ

Znojmo/Znojmo

Bučovice/Bučovice

Bučovice/Buč../později-Račice a B.

Pozořice Buchlovice/Buchlovice

Buchlovice/Buchlovice

Strážnice/Strážnice

Strážnice/Strážnice

Náměšť/Náměšť Školní lesní závod Příměstské lesy

Náměšť/Náměšť Školní lesní podnik Příměstské lesy(TaZ m.Brna)



Organizační členění LČR v oblasti OI LČR k 1:7:1998 Nová LS/LZ k 1:7:1998 BR NO Bučovice


LHC k platnosti LHP Bučovice

Račice

Z LÍ N

Přím.lesy m.Brna ŠLP Křtiny Náměšť Židlochovice

Přím.lesy m.Brna ŠLP Křtiny Rosice Židlochovice

Znojmo

Znojmo

Buchlovice

Buchlovice

Strážnice

Strážnice

Revír/LS k platnosti LHP Svatá Kobeřice Ždánice Pozořice Olšany Luleč Brno Bílovice Bučín Moravský Krumlov Židlochovice Velký Dvůr Diváky Mikulov Horní les Valtice Tvrdonice Lanžhot Lechovice Tvoříhráz Višňové

Platnost LHP

Bohuslavice Buchlovice Osvětimany Luh Bzenec Vracov Ratíškovice Duňany Červené domky

1995-2004

1996-2006

1996-2005

1989-1998 1993-2002 1993-2002 1990-1999

1996-2005

1997-2006

5.4.3. Majetkové poměry na porostní půdě k únoru 1948 (Viz : mapa)

Majetek Státní lesy Soukromé lesy Městské a obecní lesy Družstva, nadace, nestátní držba Církevní lesy Celkem PLO 35


Rozloha ha 32 586 2 380 2 240 960 62 38 228

Rozloha % 85,2 6,2 5,9 2,5 0,2 100

55


Funkce lesů

6. Funkce lesů Podkladem jsou výsledky šetření typologie lesů, meliorací, ochrany lesů a rekreačního průzkumu, včetně analýz platných LHP.

6.1. Funkční potenciál 6.1.1. Ekosystémová analýza numerické databáze LHP za PLO Srovnávací platformou v rámci LO je segment typu geobiocenózy vyjádřený v typologických jednotkách ÚHÚL Brandýs n.L.. Na takto vyjádřený potenciál přírodních podmínek navazuje analýza aktuálního stavu lesa na úrovni porostního typu. Dalším krokem je pak analýza funkčního zaměření lesa, která je omezeně vyjádřená prostřednictvím kategorizace lesů. Syntézy představují výstupní data, která se promítají do tvorby HS a porostních typů. Databáze musí být identifikovatelná na úroveň porostní skupiny z důvodů grafického znázornění prostřednictví GISu TOPOL. Takto budou vytvořeny podmínky pro propojení numerické a grafické databáze.

Algoritmus analýz a syntéz pro tvorbu GIS : Metodou matematických diferencí analýza přírodních podmínek - tvorba cílových HS analýza aktuální druhové skladby lesa - tvorba porostních typů syntéza cílových HS a porostních typů - tvorba současných HS Metodami statistickéhoho zpracování náhodného výběru analýza AVB porostních typů - potenciál produkčních podmínek analýza kategorizace lesů - potenciál funkčního zaměření lesů

6.1.1.1. Analýza cílových hospodářských souborů

Cílový HS Dřeviny Holiny ha Celkem Zastoupení % Naplnění

23b 14156,1 116,2 14272,2 37,3 37,3

19a 13658,0 376,6 14034,6 36,7 74,1

25a 7964,1 50,7 8014,8 21,0 95,0

1b 469,2 2,5 471,7 1,2 96,3

29a 406,9 31,5 438,4 1,2 97,4

21 303,2 4,0 307,2 0,8 98,2

25b 227,6 3,6 231,1 0,6 98,8

13c 172,6 0,0 172,6 0,5 99,3

Cílový HS Dřeviny Holiny ha Celkem Zastoupení % Naplnění

23a 93,0 4,8 97,8 0,3 99,5

45 57,5 0,6 58,1 0,2 99,7

1f 55,0 0,0 55,0 0,1 99,8

27a 42,0 0,6 42,6 0,1 99,9

29b 18,6 1,4 20,0 0,1 100,0

1g 5,7 0,0 5,7 0,0 100,0

19b 2,7 0,0 2,7 0,0 100,0

13a 2,2 0,0 2,2 0,0 100,0


43a 1,8 0,0 1,8 0,0 100,0

56


Funkce lesů

ha

%

16000,0

100,0 90,0

14000,0

80,0

12000,0

70,0

10000,0

60,0

8000,0

50,0 40,0

6000,0

30,0

4000,0

20,0

2000,0

10,0 0,0

0,0 23b

19a

25a

1b

29a

Cílový HS

21

25b

Celkem

13c Naplnění

Komentář k zastoupení cílových HS: Z analýz platné numerické databáze LHP vyplývá, že je zastoupeno 17 cílových HS, resp. podsouborů (viz tvorba cílových HS v příloze). Největší zastoupení mají HS 23b, 19a a 25a. Tyto HS naplňují 95 % plochy PLO 35 a považujeme je za reprezentativní. Následné analýzy, tj. zastoupení porostních typů a průběh četností AVB budou dokladovány na těchto reprezentativních HS.

Zastoupení lesních typů v cílovém HS 19a

4000,0 3500,0 3000,0 2500,0 2000,0 1500,0 1000,0 500,0 0,0 1L2

1L9

1L1

1L0

1L4

1U1


1L8

1L7

1L6

2L1

2L2

1L5

57


Funkce lesů Zastoupení lesních typù v cílovém HS 23b

5000,0 4000,0 3000,0 2000,0 1000,0 0,0 1S6 1S1 1S3 1S2 1S8 1S4 1S7 1S5 2S5 2S3 2S4

1S

2S1 2S2 1S9 2S6

Zastoupení lesních typů v cílovém HS 25a

1800,0 1600,0 1400,0 1200,0 1000,0 800,0 600,0 400,0

2B2

1W1

2B5

2B6

1H8

1D3

2B1

2H7

2H1

2H3

2H4

1D6

1D9

2D4

2H5

2H8

1H7

0,0

1D1

200,0

6.1.1.2. Analýza porostních typů Zastoupení porostních typů v cílovém HS 19a PT Ha zast. % naplnění %

C5

PT

D9

Ha zast. % naplnění % PT Ha zast. % naplnění %

C9

1715

D5 1311

D5 P7 752

C7

683

M5 Z7 D7 678

605

D7 P5 M5 P7 C5e 533

478

466

362

Z5 Z7 M7 Z5 337

M7 P5

320

229

12,6

9,6

5,5

5,0

5,0

4,4

3,9

3,5

3,4

2,7

2,5

2,4

1,7

12,6

22,2

27,7

32,7

37,6

42,1

46,0

49,5

52,9

55,5

58,0

60,3

62,0

M7 P5 P9x Z5 Z7 P9x M7 P9 M5 P7 P9x C7e 164

140

126

109

105

Z7 Z8 Z5 P7 D7 P9 D5e M7 P8 Z7 P8 P9 Z7 Z9 P9 P9x 102 100 92 87 77 76 76 74

1,2

1,0

0,9

0,8

0,8

0,7

0,7

0,7

0,6

0,6

0,6

0,6

0,5

63,2

64,2

65,2

66,0

66,7

67,5

68,2

68,9

69,5

70,1

70,6

71,2

71,7

D7 P9x C8 73

D9 P8 72

D8 69

Z7 Z9xP5 64

63

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

72,3

72,8

73,3

73,8

74,2


58


Funkce lesů

Plocha

Cílový HS 19a

ha

Naplnění

%

2000,0

70,0

1800,0

60,0

1600,0 50,0

1400,0 1200,0

40,0

1000,0 30,0

800,0 600,0

20,0

400,0 10,0

200,0 M7 P5 P9x

D9

M7 P5

M7 Z5

Z5 Z7

C5e

M5 P7

D7 P5

D7

M5 Z7

C7

D5 P7

C9

D5

0,0 C5

0,0

Na 14 000 ha luhu převažují porostní typy směsí jasanu a dubu (cca 3000 ha), následují čisté a dominantní porosty dubu (2550 ha) a směsí dubu s jasanem (2 100 ha). Nemalá je výměra měkkého luhu (cca 1 500 ha). Právě správné zařazení směsí db+js, resp. js+db hraje rozhodující roli pro stanovení etátu z důvodů rozdílnosti obmýtí.

Zastoupení porostních typů v cílovém HS 23b PT Ha zast. % naplnění % PT Ha zast. % naplnění %

C3

C5 5821 41,1 41,1

1843 13,0 54,1

C7e 1578 11,2 65,3

D3

D5 557 3,9 69,2

D3 M3 P5 D5 P9x M3 Z5 D7e D5 P3 Z3 Z5 P5 465 349 213 159 150 128 103 103 3,3 2,5 1,5 1,1 1,1 0,9 0,7 0,7 72,5 75,0 76,5 77,6 78,7 79,6 80,3 81,0

D3 P7e M5 Z3 M5 P3 D3 P9x M5 P9x C9 101,0 0,7 81,7

93,9 0,7 82,4

85,9 0,6 83,0

81,0 0,6 83,6


66,7 54,2 0,5 0,4 84,1 84,4

M3 P9x 53,8 0,4 84,8

59


Funkce lesů

Cílový HS 23b

Plocha

Naplnění

ha % 7000,0

90,0

6000,0

80,0 70,0

5000,0

60,0

4000,0

50,0

3000,0

40,0 30,0

2000,0

20,0

1000,0

10,0

0,0

0,0

C3

C5

C7e

D3

D5

D3 P5

M3 P5

D5 P9x

M3 Z5

D7e

D5 P3

Z3 Z5

D3 P7e

Z celkové plochy kyselých bukových doubrav, resp habrových doubrav přes 14 000 ha mají největší zastoupení porostní typy borové (téměř 7 500 ha), následují dubové porosty a jejich směsi (2 800 ha) a nemalou plochu zaujímají akátiny (1 700 ha).

Zastoupení porostních typů v cílovém HS 25a PT Ha zast. % naplnění % PT Ha zast. % naplnění %

C5

C7e D5

1814 927 879 22,8 11,6 11,0 22,8 34,4 45,5

D5 P9x

D5 P7 M5 Z9x M5 P9x 444 5,6 51,0

244 3,1 54,1

178 2,2 56,3

D7e 167 2,1 58,4

159 2,0 60,4

D5 P7e Z5 Z9x M5 P7 122 1,5 61,9

120 1,5 63,4

115 1,4 64,9

C3

Z5 C9e M5 P7 P9x M9xZ5 C9 M5 Z7 M5 M9xP5 D7 M5 P3 Z7 P7eP9x 110 100 99 79 77 71 70 70 58 58 52 1,4 1,3 1,3 1,0 1,0 0,9 0,9 0,9 0,7 0,7 0,7 66,3 67,5 68,8 69,8 70,7 71,6 72,5 73,4 74,1 74,8 75,5


60

PLO 35 – Jihomoravské úvaly ha

Funkce lesů

Cílový HS 25a

1813,6

%

22,8

1000,0

80,0

900,0

70,0

800,0 60,0 700,0 50,0

600,0 500,0

40,0

400,0

30,0

300,0 20,0 200,0 10,0

100,0

M5 Z7

C9

M9xZ5

M5 P7 P9x

C9e

Z5 Z7

C3

M5 P7

Z5 Z9x

D5 P7e

D7e

M5 P9x

M5 Z9x

D5 P9x

D5 P7

0,0

D5

0,0

Z plochy přes 8 000 ha bohatých bukových doubrav, resp. habrových doubrav převládají dubové porosty a jejich směsi (cca 4 500 ha). Nemalá je plocha akátin (přes 1 000 ha).

Zastoupení PT v cílovém HS 13c PT

C3

D3

D3 P9x

Ha

132

25

11

zast. %

76,8 14,8

6,2

naplnění %

76,8 91,5

97,8

Zastoupení PT v cílovém HS 21 PT

C7e

C5

D5

D7eP9x 24

M5 P7 Z5 Z9x

Ha

117

26

13

13

zast. %

38,6

8,4

7,8

4,3

4,3

naplnění %

38,6 47,0

54,8

59,1

63,4

C7

C3

Z3 Z5 D7e

10

8

8

7

3,2

2,6

2,5

2,3

66,5 69,1

71,7

74,0

M7 7

6

2,2

2,1

76,1 78,2

Zastoupení PT v cílovém HS 25b PT

C5

Ha

C7e C8

D7e

C9

20

17

D8

27

22

12

zast. %

11,9

9,6

8,7

7,3

5,2

naplnění %

11,9 21,5

30,2

37,4

42,6

C3

D5 P9x D7 8

D3

10

10

8

4,5

4,3

3,5

3,3

47,1 51,5

54,9

58,2

D5 P8

M8 P5

D5 P3 M8 P9

7

6

6

5

5

3,2

2,9

2,8

2,1

2,0

61,4 64,2

67,0

69,1

71,1

Zastoupení PT v cílovém HS 29 PT

C9

D9

Z8 Z9

M9 P7 32

D8 22

M9 P5 P7 C7

Ha

138

33

18

zast. %

34,0

8,2

8,0

5,4

4,5

naplnění %

34,0 42,2

50,2

55,6

60,1

C8

M9 P8 D9 P8 M8 Z7 Z9 P5 D5 P9 10 10 9 9 9

16

16

3,9

3,8

2,6

2,4

64,0 67,8

70,4

72,8

2,3

8

2,3

2,2

2,0

75,1 77,4

79,6

81,6

Přehledy zastoupení ostatních porostních typů jsou patrny z uvedených tabulek (viz přílohy). Za zmínku stojí plocha xerotermních dřínových doubrav (přes 500 ha), bohužel se značnou plochou akátin.


61


Funkce lesů

6.1.2. Funkce produkční Výstupem je přiřazení stupně produkčního potenciálu aktuálnímu HS, který je vyjádřený pomocí hodnotového CPP. Cena ročního přírůstu dle přílohy č.5 k vyhl č.81/96 Sb. MZe ČR. Tabulkové přehledy stupně hodnotového CPP jsou přiřazeny cílovému HS a současným porostním typům (PT). 6.1.2.1. Produkční potenciál stanovištní (fiktivní) Hodnocení fiktivního produkčního potenciálu vychází z metodiky tvorby interpretačních map (GEO 2), kde stupnice hodnotového potenciálu je vázána na druhovou skladbu cílového hospodářství (odkaz na metodiku zpracování interpretačních map – ÚHÚL Brandýs n. l., 1985): stupeň ha % HS ha %

nevyužitý 6

nízký 5

532,4

14796,8

1b

1,3 1f

471,7

55,0

1,2

0,1

1g

23b

21

0,8

průměrný

nadprůměrný

3

2

21,8

8304,0

4 536,2

38,7 13c 27a 13a

5,7 14272,2 307,2 172,6 42,6

37,3

podprůměrný

2,2

1,5 0,1 21,8 29a 23a 29b 43a 25a 25b 438,4 97,8

20,0

1,2 0,3

0,1

0,5

vysoký 1 14037,3

45

36,7 19a 19b

1,8 8014,8 231,1 58,1 14034,6

21,0

0,6 0,2

36,7

Fiktivní produkční potenciál 6 1% 1 37%

2 22%

5 39%

3 0%

4 1%

Největší zastoupení fiktivního produkčního potenciálu má stupeň 5 – nízký, zastoupený HS 13, 27, 23b a 21. Následuje stupeň 1 – vysoký, zastoupený HS 19. Nadprůměrný stupeň s 22% tvoří HS 25 a 45.


62

2,7


Funkce lesů

6.1.2.2. Reálný produkční potenciál (výhled produkčních možností) Cílový

HS 23b 19a 25a 1b 29a 21 25b 13c 23a 45 1f 27a 29b 1g 19b 13a 43a Zásoba m3/ha 179 235 157 92 162 110 207 229 78 176 101 118 124 123 293 284 78

Zásoba m3/ha 350 300

m3ha-1

250 200 150 100 50 0 23b 19a 25a 1b 29a 21 25b 13c 23a 45 1f 27a 29b 1g 19b 13a 43a cílový HS

Skutečné porostní zásoby v m3/ha vztaženy na HS jsou závislé na rozložení zásob ve věkových stupních. Hodnotový roční přírůst v Kč/ha HS 23b 19a 25a 1b 29a 21 25b 13c 23a 45 1f 27a 29b 1g 19b 13a 43a RP 2074 3118 2509 1682 2534 1966 2739 1433 1297 2611 1807 2357 2461 925 2106 1500 970

H o d no to vý ro č ní p řírůs t c ílo výc h H S

3500 3000 Kč/ha

2500 2000 1500 1000

43a

13a

19b

1g

29b

27a

1f

45

23a

13c

25b

21

29a

1b

25a

19a

0

23b

500

c ílo vé H S

Hodnotový roční přírůst cílových HS představuje orientační údaj. Důležité jsou relace mezi jednotlivými HS. Kvalitní dub v HS 19 A 25 představuje nejvyšší hodnoty.


63

Funkce lesů


Vyhodnocení četností AVB hlavních dřevin a jejich směsí dle HS HS dřev typ ha 13c 13c 13c 13c

3 3 3 9x

BO BO BO LI

skladba

131,6 C3 22,9 D3 8,6 D3 P9x 2,2 D3 P9x

%

ma x 76,8 B20 14,8 B24 6,2 B22 6,2 B20

pr um 21 24 22 20

21 21 21 21

5 5 5 5

skladba %

DB DB DB DB

25,5 C5 20,4 D5 8,6 M5 P7 4,8 Z5 Z9x

21 7 21 9x

JS LI

2,7 M5 P7 3,8 Z5 Z9x

ma x 8,4 B26 7,8 B22 4,3 B22 3,2 B18

prum 23 22 22 20

19a 5 19a 5

DB 1694,2 C5 DB 662,5 D5

19a 5 19a 5 19a 5 19a 5 19a 5 19a 5 19a 5 19a 5 19a 5 19a 5 19a 7 19a 7 19a 7 19a 7 19a 7 19a 7 19a 7 19a 7 19a 7

DB DB DB DB DB DB DB DB DB DB JS JS JS JS JS JS JS JS JS

545,1 D5 P7 84,1 D7 P5 310,0 M5 P7 62,3 M5 P7 P9x 359,0 M5 Z7 58,0 M7 P5 29,0 M7 P5 P9x 122,9 M7 Z5 156,1 Z5 Z7 47,9 Z5 Z7 P9x 661,1 C7 130,8 D5 P7 460,7 D7 381,9 D7 P5 128,5 M5 P7 22,0 M5 P7 P9x 232,1 M5 Z7 152,4 M7 P5 82,9 M7 P5 P9x

5,0 B26 3,5 B28 3,4 B28 0,8 B28 4,4 B26 1,7 B28 1,0 B26 2,4 B26 2,5 B28 0,9 B28 5,0 B30 5,0 B30 3,9 B30 3,5 B30 3,4 B30 0,8 B30 4,4 B30 1,7 B30 1,0 B30

27 27 27 27 28 26 26 27 27 27 30 30 30 30 30 30 31 30 30

23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 25b

3 3 3 3 3 3 3 3 5 5 5 5 5 5 5 5 7e 9x 3

BO 5768,9 C3 41,1 B22 23 BO 487,2 D3 3,9 B24 25 BO 277,1 D3 P5 2,5 B24 24 BO 80,8 D3 P7e 0,7 B22 24 BO 17,9 D5 P3 0,7 B24 24 BO 144,5 M3 P5 1,5 B24 25 BO 91,0 M3 Z5 1,1 B24 25 BO 48,7 Z3 Z5 0,7 B24 25 DB 1813,9 C5 13,0 B24 22 DB 62,2 D3 P5 2,5 B22 23 DB 405,1 D5 3,3 B22 22 DB 83,3 D5 P3 0,7 B22 22 DB 128,6 D5 P9x 1,1 B24 22 DB 55,6 M3 P5 1,5 B24 23 DB 56,7 M3 Z5 1,1 B22 23 DB 46,4 Z3 Z5 0,7 B22 23 AK 17,4 D3 P7e 0,7 B20 20 LI 27,9 D5 P9x 1,1 B20 20 BO 9,8 C3 4,3 B28 26

19a 7 19a 7 19a 7 19a 7

JS JS JS JS

68,4 M7 P9 188,4 M7 Z5 154,7 Z5 Z7 48,4 Z5 Z7 P9x

0,8 B30 2,4 B30 2,5 B30 0,9 B30

29 30 30 30

25b 25b 25b 25b

5 8 8 9

DB OL OL TP

19a 9 19a 9x 19a 9x 19a 9x

TP LI LI LI

27,9 M7 P9 17,8 M5 P7 P9x 24,5 M7 P5 P9x 26,9 Z5 Z7 P9x

0,8 B32 0,8 B20 1,0 B24 0,9 B20

30 23 21 22

25a 25a 25a 25a

3 5 5 5

BO 108,8 C3 DB 1783,5 C5 DB 762,8 D5 DB 198,4 D5 P7

29a 5 29a 7 29a 7 29a 7 29a 8 29a 8 29a 9 29a 9 29a 9 29a 9 29a 9

DB JS JS JS OL OL TP TP TP TP TP

3,9 B16 3,8 B28 3,9 B30 5,4 B30 4,5 B30 8,0 B22 34,0 B32 8,2 B32 3,9 B30 5,4 B32 8,0 B32

16 28 30 30 30 23 29 31 30 30 32

25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a

5 5 5 5 5 5 5 7 7 7 7e

DB DB DB DB DB DB DB JS JS JS AK

25a 25a 25a 25a

9x 9x 9x 9x

LI LI LI LI

64

1,9 M9 P5 P7 15,4 C7 2,7 M9 P5 P7 4,3 M9 P7 15,0 D8 16,2 Z8 Z9 136,9 C9 29,6 D9 9,4 M9 P5 P7 13,0 M9 P7 15,9 Z8 Z9

12,6 B28 27 5,5 B28 27

HS dřev typ ha

26,5 C5 19,6 C8 8,7 D8 11,7 C9

4,3 B24 24 3,2 B18 18

11,9 B28 8,7 B26 4,5 B28 5,2 B30

27 26 27 28

1,4 B24 22,8 B24 11,0 B24 3,1 B24

24 23 23 23

99,7 D5 P7e 358,8 D5 P9x 74,5 M5 P7 111,8 M5 P9x 102,3 M5 Z9x 45,0 Z5 Z7 56,1 Z5 Z9x 41,4 D5 P7 28,8 M5 P7 45,0 Z5 Z7 19,0 D5 P7e

1,5 B22 5,6 B24 1,4 B24 2,1 B24 2,2 B24 1,3 B24 1,5 B24 3,1 B24 1,4 B24 1,3 B24 1,5 B20

21 22 24 23 23 23 23 25 27 26 19

73,4 D5 P9x 42,6 M5 P9x 66,9 M5 Z9x 54,4 Z5 Z9x

5,6 B18 2,1 B20 2,2 B18 1,5 B20

17 19 17 19



Funkce lesů

Hodnotová klasifikace produkčního potenciálu podle AVB Reálný potenciál

stupnice

funkčně nevhodný velmi nízký nízký průměrný vysoký velmi vysoký mimořádný

SM, BK

BO, DB

0 9(18,12)

9(12, 4)

1 8 (20)

8(16)

2 6,7(22,24) 6,7,(18,20) 3 5(26)

5(22)

4 3,4,(30,28) 3,4,(24,26) 5 2(32)

2(28)

6 1(34,36)

1(30,32)

Ostaní dřeviny se bonitují podle uvedených dřevin (vyhl. č.84/86 Sb.)

Komentář k průběhu četností AVB: Z předložených syntéz průběhu četností AVB podle HS a porostních typů vyplývají pro posouzení reálného produkčního potenciálu následující závěry: 1. HS 19a – dub :průměrná AVB se pohybuje v rozmezí 26 – 28, což prezentuje reálný produkční potenciál vysoký až velmi vysoký. Z porostních typů vykazuje nejlepší hodnoty AVB směs M5 P7 P9x, Z5 Z7 P9x a Z5 Z7 (medián AVB 28). - jasan: převážná AVB 30 bez ohledu na porostní typ. 2. HS 23b – borovice: převládá AVB 24, tj. vysoký potenciál.. Směs M3 P5 vykazuje AVB 24/26. Zajímavé jsou dva vrcholy u směsi D3 P7e v AVB 22 a 26! - dub: průměrná AVB 22, potenciál průměrný. Nejlepší C5 a D5 P9x se dvěma vrcholy, AVB 20 u nekvalitní pařeziny a AVB 24 u dubu kvalitnějšího.

3. HS 25a – borovice: průměrná AVB 24. - dub: průměrná AVB 22/24, tj. průměrný až vysoký produkční potenciál. Ve směsích je patrná část náležející nekvalitnímu dubu.

6.1.3.

Funkce mimoprodukční

6.1.3.1. Funkce ekologicko-stabilizační Cílový HS

ES_0

ES_1

ES_2 %

ES_3

ES_4

ES_5

ES_6

23b 19a 25a

12,6 1,1 15,9

2,8 6,7 4,1

35,4 5,4 5,3

15,5 10,0 10,0

9,9 23,9 13,2

21,6 45,8 48,2

2,3 7,1 3,4


65

Funkce lesů

PLO 35 – Jihomoravské úvaly Stupeň přirozenosti porostu

100%

80%

60%

40%

20%

0%

23b ES_0

19a ES_1

ES_2 %

25a

ES_3

ES_4

ES_5

ES_6

Stupeň ekologické stability Stupeň

ha %

5 13479,5 35,8 35,8

4

6500,4 17,3 53,1

3

5822,0 15,5 68,6

4638,9 12,3 80,9

16000,0 14000,0 12000,0 10000,0 8000,0 6000,0 4000,0 2000,0 0,0

0 3703,0 9,8 90,7

1

6

1888,9 5,0 95,7

1603,6 4,3 100,0

100,0 80,0 60,0 40,0 20,0

5

2

stupeň přirozenosti

66

2

%

ha

Plocha Zastoupení Naplnění

ES

4

3

0

1 Plocha

0,0 6 Naplnění



Funkce lesů

Stupeň ekologické stability Stupeň Plocha Zastoupení

ES ha %

0

1

3703,0 9,8

1888,9 5,0

6 4%

2 6500,4 17,3

0 10%

3

4

4638,9 12,3

5

5822,0 13479,5 15,5 35,8

6 1603,6 4,3

1 5%

5 37%

2 17%

4 15%

3 12%

Komentář: Ekologickou stabilitou lesů rozumíme schopnost odolávat stresovým vlivům, tlumit jejich činnost na okolí a vyrovnávat a zahlazovat vzniklé poruchy. Ekologicky stabilní porosty jsou v převážné míře stabilní i staticky. Tato stabilita je míněna pouze pro lesní ekosystémy, nikoliv pro stabilní náhradní ekosystémy vzniklé jako následek změněných podmínek. Dále není možné spojovat ekologickou stabilitu a statickou stabilitu (odolnost porostu proti mechanickému namáhání způsobeném abiotickými činiteli), kdy např. modřínová monokultura je staticky výrazně stabilnější než smrková, ale jejich míra ekologické stability je totožná. V rámci ekologického systému je nutné od sebe izolovat jednotlivé ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, tak, aby byla trvale zajištěna možnost využívání všech produkčních a mimoprodukčních funkcí a nedocházelo k nevratnému narušení funkčních potenciálů. Ekologická stabilita je kvalitativně ovlivněna typem stanoviště, který je určující pro potenciální vlastnosti lesního ekosystému. Ze zastoupení hospodářských souborů podle ploch je sice patrné vysoké zastoupení vodou ovlivněných stanovišť - 37 %, na kterých jsou lesní ekosystémy labilní přirozeně, ale vzhledem k tomu, že se zde jedná o lužní stanoviště se 100 % podílem listnáčů, je zde ekologická stabilita vysoká. Tato stanoviště se v PLO 35 - Jihomoravské úvaly nacházejí v 1. lesním vegetačním stupni. Ekologická stabilita je ovlivněna také současným zastoupením dřevin a způsobem jejich smíšení. Z tabulky zastoupení dřevin vyplývá vysoké zastoupení listnáčů - 77 %, z čehož hlavní podíl zaujímají dub 30 %). Listnaté porosty se vyskytují v 1. - 2. lesním vegetačním stupni na všech stanovištích s výjimkou písčitých stanovišť s borovicí.. Způsob smíšení dřevin v porostech ukazuje tabulka zastoupení skladby porostních typů podle cílových HS. Na př. v HS 23 na pískách jsou sice nejčastější čisté BO porosty, ale silně jsou zastoupeny i směsi BO s DB, případně HB a čistý DB. V HS 19 v luhu se mimo převažujících čistých a dominantních DB porostů a TP porostů vyskytuje značné % směsi DB s JS, případně s HB. V HS 25 s vyskytují čisté DB a AK porosty, dále pak směsi DB s HB a JS. Ekologickou stabilitu ovlivňuje i provenience a stanovištní vhodnost dřevin. Mezi ekotypy a unikátní lokální populace lesních dřevin - ekodémy je možno zahrnout dub slavonský v luhu na LS Židlochovice, Znojmo a Strážnice, dub pýřitý a dub šípák na Pálavě, dub cer na Valticích, jasan úzkolistý v luhu, topol v luhu, habr na LS Židlochovice, ořešák černý v luhu, pajasan žlaznatý a akát v 1. lesním vegetačním stupni.


67

Funkce lesů


Z uvedeného plošného zastoupení dřevin podle věkových stupňů vyplývá vysoké zastoupení starších porostů 6. až 10. (a vyšších) věkového stupně. Tyto funkčně zralé porosty též kvalitativně ovlivňují ekologickou stabilitu. V tabulce - Přehled všech navrhovaných hospodářských souborů je podán přehled porostních typů, základních doporučení, cílových druhových skladeb a melioračních a zpevňujících dřevin. Tato tabulka je doplněna rámcovými směrnicemi pro hospodářské soubory. Veškeré tyto předpisy směřují k udržení a zvyšování ekologické stability. Ekologickou stabilitu v PLO 35 můžeme hodnotit jako relativně nadprůměrnou. Negativní vliv na ekologickou stabilitu v budoucím období má trvalý pokles hladiny spodní vody se všemi negativními důsledky. Akátové porosty mimo extrémní stanoviště by měly být převedeny na cílovou dřevinnou skladbu odpovídající přirozeným HS. Doporučujeme se zaměřit v budoucím období na zdravotní výběr zvláště předmýtních, ale i mýtních porostů s cílem posílit jejich stabilitu (např. rezavec datlí na polesí Valtice). Dále doporučujeme vhodnými hospodářskými zásahy (zalesnění, porostní výchova a obnova) minimalizovat negativní klimatické vlivy (nárůst průměrných teplot vzduchu, snížení relativní vlhkosti vzduchu, nepravidelnost klimatických srážek v průběhu roku). 6.1.3.2. Funkce vodní Obecně je vodní funkce so uběž nou fu nkc í ve vš ech hosp odá řských soubor ech. Její uplatnění vyžaduje úpravy zásad hospodaření pouze v oblastech vodoochranných - pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a ve vybraných rozsáhlejších hydromelioračních okrscích, kde se případně provádí meliorační průzkum a na základě něho meliorační projekt.

Funkce desukční Tuto funkci mají lesní porosty na stanovištích ovlivněných vodou a spočívá v odsávání vody porosty. Tato stanoviště jsou rozdělena do tzv. hydromelioračních okrsků:

okr.

edaf. kat.

název hydromelioračních okrsků

%

G

GT

okrsek trvale zamokřený

1

V

VU

okrsek zamokřený svahovou proudící vodou

2

L

L

luh

P

PO

pseudoglej

35

+

Vymezení hydromelioračních okrsků na mapě potencionálních funkcí „G“ - OKRSKY TRVALE ZAMOKŘENÉ Zamokření stagnující podzemní vodou, jejíž hladina je blízko povrchu. Většinou ploché terénní deprese se špatnými odtokovými poměry převážně v lužní nivě. Půdní typy - gleje a glejové subtypy. Potřebná opatření se řídí podle intenzity zamokření a jeho omezujícího vlivu na hospodaření, zejména na obnovu lesa. V případě využití příkopové odvodňovací sítě je nutno řešit kompexně celý hydromeliorační okrsek včetně recipientu. (Účinná hloubka odvodňovacího prvku 0,8 - 1,2 m, rozchod sběrných příkopů podle konfigurace terénu 40 - 80 m, zpravidla trvalá funkce hydromeliorační sítě.) Při obnově je důležitá vhodná volba dřevin k zalesnění. Převládající typologické ed a fick é ka te gor ie - G, T se zastoupením 1%. „V“ - OKRSKY ZAMOKŘENÉ SVAHOVOU PROUDÍCÍ VODOU Plošné svahové a podsvahové vývěvy a stanoviště v okolí toků. Na mírných plochých svazích tvoří často mozaiku zamokřených pramenišť podle výskytu podzemních překážek, které usměrní proudící podzemní vodu k povrchu.

68



Funkce lesů

Systematické odvodnění je v prameništi většinou málo účinné. Pomístnými příkopy je možno urychlit odtok z nejvlhčích míst. Při obnově využívat mikroreliéfu terénu a do pramenišť volit vhodné dřeviny (OL, JS). Převládající typologické ed a fick é ka te gor ie - V, U se zastoupením 2%. „L“ - LUHY Zamokření proudící podzemní vodou, korespondující s hladinou ve vodním toku. Intenzita zamokření se během roku mění podle kolísání průtoků v recipientu. Inundační území vodních toků s mírným spádem, nivní půdy. Hydromeliorační opatření se soustřeďují na odvedení povrchové vody po periodických záplavách, což vyžaduje permanentní údržbu vodních kanálů, které lze využít i pro umělé povodňování. Typologická e da fická ka tego ri e - L . se z a sto up en í m 35 %. „P“ - PSEUDOGLEJE Periodické zamokření povrchovou vodou vyvolávající pseudoglejový proces. Reliéf terénu tvoří zpravidla plošiny a mírné terénní deprese. Intenzita zamokření kolísá s vývojovým stádiem porostu a jeho desukční funkcí. Hydromeliorační opatření s dočasným trváním jsou zpravidla vázána na obnovu porostu (meliorační detail v rámci přípravy půdy pro zalesnění nebo přirozenou obnovu) a jeho zpřístupnění (odvodňovací prvky se vážou na technologické zpřístupnění. Typologická e da fická ka tego ri e - O,P se zastoupením + %.

Povodňování Území Jihomoravských úvalů je charakteristické plochou údolní nivou s minimálním sklonem terénu. Nadmořská výška soutoku Moravy a Dyje je 151 m, u soutoku Dyje a Svratky asi 40 km vzdálené je 169 a dále např.u Svratky u Popovic asi 20 km na sever je 189 m. Tomu odpovídá převýšení 0,5 – 1 m na 1 km. Vzhledem k tomu, že v oblasti docházelo na jaře k opakovanému zaplavení luhu, byly provedeny úpravy toku Moravy a Dyje spolu s ohrázováním jejich toku. Po dohotovení prací skončily v luhu každoroční záplavy. V důsledku toho na mnoha místech poklesla hladina spodní vody až o několik metrů. Pokles hladiny spodní vody byl umocněn ještě odčerpáváním pitné vody studněmi. Aby se zabránilo degradaci přírodních podmínek lužního lesa vlivem jeho vysýchání, přistoupilo se před 5 lety na LZ Židlochovice k umělému povodňování.a zvodňování. Zvodňování má za cíl zaplnit maximální počet kanálů a terénních depresí vodou, aby bylo dosaženo co nejlepších vláhových poměrů. Vzhledem k malé propustnosti půd však tento způsob není dostatečný. Povodňování předpokládá vystoupení vody nad průměrnou úroveň terénu. Jeví se jako jediný dostatečný způsob nasycení půdních horizontů vodou. Po několika letech jsou kladné účinky povodňování zcela zřejmé. Přináší však s sebou i některé další problémy, na příklad zavlažování v době letního sucha nese nebezpečí většího množství komárů a pod., výhody však převýší negativa.

Cílový HS 23b 19a 25a 1b 29a 21 25b 13c 23a 45 1f 27a 29b 1g 19b 13a 43a ET mm/rok/ha 593 580 561 585 642 594 613 638 628 594 604 583 656 653 668 668 668 prům.1901-50 524 prům.1971-97 472 min.1973 331 max 1985 731 povodně 1997 636 prům.roční srážky Lednice


69

Funkce lesů


Evapotranspirace 800 750 700 650

mm/ha

600 550 500 450 400 350 300 23b 19a 25a

1b

29a

21

25b 13c

23a

45

1f

27a 29b

1g

19b 13a 43a

cílový HS ET mm/rok/ha

prům. srážky1901-50

prům.srážky1971-97

min.srážky1973

max.srážky 1985

povodně 1997 prům.sr.

Evapotranspirace Vypařování je proces, při kterém přechází hmota z kapalné fáze do fáze plynné. Vypařování z povrchu půdy, z povrchu vody a přes rostliny se označuje termínem evapotranspirace. Rozlišujeme evapotranspiraci aktuální a potenciální. Evapotranspirace aktuální (efektivní, skutečná) je skutečný celkový výpar z půdy a transpirace rostlin v přírodních podmínkách, tedy v podmínkách skutečného zavlažení. V oblastech relativně malých atmosferických srážek jsou hodnoty evapotranspirace aktuální podstatně nižší než hodnoty potenciální evapotranspirace. Evapotranspirace potenciální je celkové množství vody, které se může vypařit z půdy (výpar z půdy) a vegetačního krytu (transpirace rostlin) při nasycení půdy vodou. V přírodních podmínkách zpravidla evapotranspirace potenciální převyšuje evapotranspiraci aktuální. Zvláštní význam má specifický druh vypařování, vypařování vody z tkání živých rostlin – transpirace. Je to proto, protože transpirace je součástí produkčního procesu rostlin. vypařování vody zadržené na povrchu rostlin se označuje jako výpar z intercepce. Rozdílné názvy umožňují specifikovat vypařování vzhledem k povrchu, ze kterého probíhá. Pojmem „výpar“ se označuje množství vypařené vody za určitý časový interval. Pro proces vypařování je charakteristická vysoká spotřeba energie. Proces vypařování můžeme přirovnat k obchodní transakci, kdy mokrý povrch „předává“ svému okolí vodu ve formě vodní páry výměnou za energii. o Za každý gram vody při 20 C dostává vypařující povrch 2 450 J energie, přitom „ platit“ je možné více způsoby. Energie může být „dodaná“ vypařujícímu povrchu slunečním zářením nebo se může přivést prouděním teplého vzduchu z okolí s vyšší teplotou. „Cena“ za gram vypařené vody je vysoká. Na ohřátí 1 g vody o 1°C při 20°C je potřeba jen 4,18 J. Na zahřátí jediného gramu vody z 0°C na bod varu se spotřebuje jen 418 J, což je 5,86 krát méně jaké množství energie je potřebné na vypaření 1 g vody. Proces vypařování vody má zásadní význam nejen ve vodním cyklu Země, ale i v jeho energetickém cyklu. Vypařování je proces spotřebovávající energii, je to tedy proces termodynamický. Hospodářské soubory jsou jednotky rámcového plánování hospodářských opatření, vymezené příbuznými přírodními podmínkami i porostními poměry a vhodným funkčním zaměřením lesa. Hospodářské 70



Funkce lesů

soubory jsou přírodním rámcem provozních systémů. Rámec přírodních podmínek je vymezen hospodářsky příbuznými lesními typy, nebo jejich soubory a lze jej označit jako hospodářský soubor cílový, v němž jsou dány určité předpoklady hospodaření (ohrožení, produkce, terén) a tím i cílová skladba dřevin. V tomto rámci se mají postupně vytvářet příští porosty. A je to právě kvantita přístupné vody, která převážně rozhoduje o růstových podmínkách. V PLO 35 se prakticky již nejedná o dřívější téměř nelimitovanou zásobu přístupné vody lesnímu ekosystému. Voda je převážně doplňována srážkovými úhrny. Evapotranspiraci podle hospodářských souborů názorně dokladují příslušné grafy. 6.1.3.3. Funkce půdoochranná Funkce protideflační – jedná se o ochranu půdy před větřnou erozí, zvláště u sprašových a písčitých půd(§ 8, odst. 2e, zákon č. 289/1995 Sb.) Funkce protierozní – jde o ochranu půdy před destrukcí povrchu ať už plošnou nebo částečnou (rýhy) (§ 7 a § 8, odst. 2e, zákon č. 289/1995 Sb.) Komentář Půdoochranný potenciál lesa je vymezen tzv. erozně uzavřenými celky. Erozně uzavřený celek (ČSN 750140) je souvislé území s lokálně uzavřeným erozním procesem, tj. denudací, transportem a akumulací půdy. 6.1.3.3 a) Vymezení erozně uzavřených celků typu „E“ E – lesní půdy výrazně náchylné k vodní erozi. Riziko vzniká zejména porušením povrchu a pokryvu půdy při použití nevhodných těžebně-dopravních technologií a následnému působení vody. Pro vymezení erozně uzavřených celků „E“ byla použita metoda multikviteriální optimalizace (Macků 1988) umožňující relativně kompletní hodnocení příčin a rizika ohrožení půd erozí. Stanovení kritického sklonu svahu v podmínkách PLO 35 Četnost erozně Edafická kat. Hloubka účinného deště konkávní 0 1 K1 mělká 0 37 K1 středně 1 H1 středně 1 hluboká 2

Tvar svahu rovný 1 35 32

konvexní 2

27 23

Z tabulky je patrné, že edafická kategorie H je v oblasti ohrožení erozním deštěm ohrožena erozí na svazích nad 23 – 27 % podle tvaru svahu. Tato edafická kategorie je v oblasti ohrožení erozí nejvíce zastoupena. Je to v oblasti Mikulovské pahorkatiny, Divák a místy i na okraji PLO při přechodu do vyšších poloh v zaříznutých údolích toků. Obdobně edafická kategorie K je ohrožena erozí na svazích nad 32 – 37 %. Vyskytuje se však minimálně. Plocha s kritickým sklonem svahu dle digitalizace

1467 ha

Erozně uzavřené celky jsou graficky vyznačeny v mapě půdoochranného potenciálu. Hlavní zásady hospodaření na erozně uzavřených celcích typu „E“: - preference šetřených ekologicky únosných těžebně dopravních technologií - omezení traktorových technologií na sezonní podmínky dle stavu půdy (sucho, mráz) - optimalizace LDS - vyloučení celoplošné přípravy půdy, klučení pařezů - hospodářský způsob podrostní, výběrný či násečný urychlená asanace erozního poškození 6.1.3.3. b) Vymezení erozně uzavřených celků typu „T“ Jedná se o lesní půdy ohrožené větrnou erozí, převážně na sprašových a písčitých překryvech. Na nich jsou založené větrolamy, malé lesní části většinou dlouhého úzkého tvaru, složící jako ochrana před větrnou erozí zemědělské půdy. Jsou navrženy k zařazení do kategorie 3 – lesů zvláštního určení, podle § 8, odst. 2, písmeno e, lesního zákona č. 289/95 Sb. Jsou pro ně vypracovány rámcové směrnice hospodaření.


71

Funkce lesů


Větrolamy Účelem jejich založení hlavně v bezlesém typu krajiny bylo snížení negativního vlivu větrné eroze na ornici a poškozování zemědělských kultur. Jejich výsadba byla realizována převážně v první polovině padesátých let. Jejich plošné zastoupení je nejvyšší v okresech s nejnižší lesnatostí – Znojmo, Břeclav, Hodonín, tomu odpovídají v PLO 35 bývalé LZ Židlochovice, Znojmo, Strážnice, Náměšť a Bučovice. okres: BO BV HO ZN UH VY LZ:

větrolamy:

Bučovice Náměšť Strážnice Znojmo Židlochovice

37,91 ha 252,91 130,57 588,71 76,63 51,14

lesnatost:

33 % 17 25 22 30 29

59,67 ha 3,55 151,29 404,94 483,10

zastoupení v PLO 35:

v PLO 35:100% 100 80 90 30 1 50 % 50 80 90 100

PŘEHLED KATEGORIE LESŮ OCHRANNÝCH K 1.1. 1998 (ochranné lesní pásy) Výměr a ha 68,85 LHC Strážnice okres:HodonínLHC Židlochovice Okres Břeclav- 49 A,135 DEFG 206 J,210 A,216 ABC,243 AC,301 277,82 ABD,304 ADEHJLM,305 A-G,312 ADF,313 C,315 CDH,317 AC,319 B,321 A,324,502 A,543 CDEF,544 A-C,445 G,464 G, 467 EGHJ,468 ABDEFG,753 A,731 EF,749 BC,751 ABCD,752 B,93 D,944 ABCDFHKL,945 ABCD,946 A-F,947 A,636 CE,637 ED,644 A část, 48,52 Okres Brno-venkov-48 B,102 JK,103 ACD,108 CD,118 F,201 DG,202 F,203 HK,204 GK,205 B,206 BCJ,207 ABCDF,,205 B, Okres Znojmo-45 B,46 D,316 B,320 BCH,323 B,324 BCF,325 E,326 187,86 A637 E,638 D,640 D,641 C,642 BC,643 C,644 A část,645 A,646 ABC,647 AC, LHC Znojmo okres:Znojmo-744 ABCDEFGHJ,745 CD,746 BCDE,813 B,815 391,91 H,901 HJKLMN,903 BEF,909 G,910 CLN,911 H,912 AB,913 ABCDEF,914 ,915 BCDE,916 DFGHJ,917 B,924 AF,925 H,927 A,928 BCD,929 MNOR,934 BCDL,935 AKOPR,936 ABDEFHJKL,953 G,961 ABCDF,962 GJLMNORTUWX,966 ABCDEFJKLMT,967 DFLNRSBVX,968 ABCDEMN,969 BCFHKOTVXY,970 HK,971 ACHK,972 ABC,974 NOPQRS,975 BHL,977 DFJKLMNOP,978 L,979 WXZ,980 ACEFGHM,981 ABCDFG,982 EFH, LHC Bučovice 10,50 okres Vyškov 9,30 Brno venkov Okres Břeclav 277,82 Okres Brno-venkov 57,82 Okres Hodonín 68,85 Okres Vyškov 10,50 Okres Znojmo 579,77 CELKEM 994,76 Upozornění : Při obnovách LHP a LHO a při uvedení kategorií do souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., § 59, odst. 6 dojde v kategorizaci lesů ochranných ke změnám,tj převod lesů ochranných na lesy zvl.určení.. LHC platného LHP

Lokalizace (okresy,dle porostů)

Předpokládaný záměr s trvalou funkcí větrolamů byl částečně narušen volbou nevhodné dřevinné skladby při jejich zakládání. Jedná se o zavádění topolů, z velké části na nevhodných stanovištích, jako dřeviny s relativně krátkým obmýtím, ve směsích s ostatními listnáči a keři. Byla zde zřejmá snaha dosáhnout prostřednictvím rychle rostoucí dřeviny co nejrychleji požadovaného pozitivního účinku větrolamů. 72



Funkce lesů

Na Břeclavsku a na okrese Brno venkov dosahovaly topoly ve větrolamech 34 % zastoupení, zatímco na Znojemsku pouze 6 %. S vazbou na stanoviště vyvstaly již v minulosti problémy s asanační těžbou, eventuelně obnovou v 6 – 25 m, ojediněle 50 m širokých větrolamech. Na štěrkopíscích Znojemska, SLT 1S – 1M, docházelo hlavně v úzkých větrolamech k odumírání topolů tvořících střed pruhů, event. celou horní etáž nad keři. Jelikož nelze počítat s výmladností, zůstává v mnohých případech pouze keřové patro k okraji hustě zapláštěné. V tomto případě je ztrátou výškové členitosti snížena značně účinnost větrolamů. Jiná situace je na SLT 1H, 1D, 2H, 2D v živné řadě s mírným sprašovým překryvem. Zde topoly ve směsích i v monokulturách přicházely do mýtní zralosti. Ve směsích to mělo za následek předrůstání topolů a vyklánění z přímého vzrůstu vlivem vnitrodruhové konkurence v koruně nad ostatní druhově vhodnější listnáče. Bylo stanoveno, že v případě životaschopnosti potlačované etáže bude nutno tento stav řešit okamžitou redukcí topolů v rámci výchovného zásahu – plynulou změnou druhové skladby a v případě topolových monokultur začít u některých porostů s obnovou nejen z důvodů mýtní zralosti. Tyto zásahy se ale v minulosti prováděly ve velmi malé míře, takže docházelo ke spontánnímu usychání přestárlých topolů. V minulosti byla řada větrolamů navržena k předčasné obnově i z důvodu poškození velkoplošným letecky prováděným ošetřením zemědělských kultur. Postoj zemědělců k existenci větrolamů byl v minulosti převážně negativní. Projevovalo se to ořezem větví v okrajích větrolamů, v mnohých případech ve svévolném snižování šířky větrolamů při orbě a vůbec v žádostech o zrušení větrolamů. Na druhou stranu byly zaznamenány i žádosti o vypracování projektů k založení nových větrolamů, většinou podmíněné škodami větrnou erozí na zemědělských kulturách. Nová výsadba větrolamů však narážela na množství překážek. V poslední době, kdy proběhl proces navracení lesních i zemědělských majetků původním vlastníkům je situace ještě problematičtější. Struktura vlastníků větrolamů se výrazně změnila – často se majetkové poměry mění již po několika metrech a situace zůstává i nadále nejasná. Předpokládaný vývoj: Obnova nebo výsadba nových větrolamů se zřejmě neobejde bez oplocení. Bude velmi obtížná z důvodu velkého tlaku zvěře na nově zakládané kultury, které pro ni budou jediným trvalým celoročním krytem a nabídkou okusu dřevinného a keřového patra mimo vegetační období v bezlesých oblastech. V obnovovaných lokalitách nutno dát přednost po primárním zhodnocení stanoviska těm dřevinám, které se osvědčily ve stávající dřevinné skladbě. Bude to hlavně DB, který by měl být i přes otazník nad budoucností jeho zdravotního stavu, hlavní dřevinou větrolamů. Velké zastoupení by měla mít LP a JV, které nabízejí nejen relativně největší odolnost proti velkoplošným zemědělským postřikům, ale i vitální výmladnost v případech poškození nadzemní části porostů. Listnatá dřevinná skladba větrolamů má plnou účinnost ve vegetační době, při plném olistění. Mimo vegetační dobu však působí listnaté větrolamy pouze jako difuzér proti podzimním a jarním výsušným větrům. Tyto však, jak se zdá, nejvíce škodí přenosem vegetací nechráněné nebo mladými ozimy a jařinami nedostatečně chráněné ornice. Z toho důvodu je nutné věnovat v dřevinné skladbě větší pozornost některým druhům BO (lesní, černá), která by plnila ochrannou funkci ve větrolamech celoročně. Nutno jí však věnovat větší pěstební péči ve stadiu tyčkovin a slabých tyčovin v souvislosti s možnými škodami mokrým sněhem a námrazou. Je nutné odmítnout jakoukoli snahu o zmenšování plochy větrolamů, naopak důsledným zařazováním těchto porostů do kategorie 3 – lesy zvláštního určení – lesy potřebné k zajištění ochrany půdy, jim zajistit zvýšenou pozornost. Zemědělce je nutno upozornit na skutečnost, že ani stávající síť větrolamů, ani eventuální zvětšení jejich plochy (váté písky – Hodonín, Strážnice) neomezí v dostatečné míře půdní erozi. Posílení účinků větrolamů je však možno dosáhnout vzájemným výškovým krytím jednotlivých zemědělských kultur na ohrožovaných lokalitách, tj. častějším střídáním různých plodin v pruzích, na což však naráží problémy v chemickém ošetřování jednotlivých kultur. Je nutno konstatovat, že sama historie prokázala oprávněnost a funkčnost větrolamů a jejich nezastupitelnou úlohu v kostře ekologické stability krajinných ekosystémů s nízkou lesnatostí. 6.1.3.4. Funkce rekreační a) Plochy se zvýšeným rekreačním potenciálem Lesnatost PLO 35 není příliš vysoká, pouhých 13 %, přesto však existují její lesní části, které vynikají svým rekreačním potenciálem. V první řadě je to Lednicko – valtický areál, společný výtvor přírody a člověka, který v sobě harmonicky spojuje krásy přírody s vrcholnými architektonickými díly a bohatou historii. Další částí je CHKO Pálava zahrnující Pavlovské kopce s vápencovými bradly, habrovými a dřínovými doubravami, bohatými architektonickými a historickými památkami. Historickými památkami je bohatá také oblast u Mikulčic a Pohanska u Břeclavi – z doby Velkomoravské říše, bojiště z období napoleonských válek u Slavkova. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno

73

Funkce lesů


Lužní les sám o sobě vytváří nejenom prostředí pro rekreaci, ale i pro poznávání a studium přírody. Zvýšený rekreační potenciál vzniknul také v okolí Novomlýnských nádrží a v okolí všech vodních toků v oblasti. Pouzdřanská step a jiné přírodní památky a rezervace mají v určitěm časovém úseku také vysoký rekreační potenciál.

Plochy se zvýšeným rekreačním potenciálem Lednicko-valtický areál a Soutok CHKO Pálava – Pavlovské kopce Mikulčický památník Napoleonská bojiště u Slavkova Novomlýnské nádrže a toky Pouzdřanská step - Kolby jiné přírodní památky mimo uvedené

ha 8 000 3 000 1 000 100 100 50 50 12 300

% 21 8 3

ha 8 000 700 2 000 50 10 750

% 21 2 5

32

b) Plochy se sníženým rekreačním potenciálem Bažantnice v době honů a odplocené části pro chov mladých bažantů. Obory v době kladení mláďat a v době shozů v únoru a březnu. Areál tzv. Muny s pozůstatky nevybuchlé munice z války. Dopadové plochy v okolí střelnic u Mikulova a Bzence. Některá zvláště chráněná území (v souvislosti s plány péče).

Plochy vyjmuté z rekreace Bažantice a obory Muna Střelnice některá zvláště chráněná území

28

6.2. Funkce deklarované veřejným zájmem a stávající kategorizací lesů Deklarované veřejné zájmy se vztahují k lesním pozemkům a jsou stanoveny zákony (289/95 Sb., 114/92 Sb.) a jejich prováděcími vyhláškami, vládními nařízeními a směrnicemi. Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů a ovlivňují nebo mohou ovlivňovat produkční funkci lesa v lesním hospodaření. V některých případech se tyto zájmy překrývají. O zařazování do kategorií lesů ochranných nebo zvláštního určení (dle § 7 a § 8, odst. 2, zákona č. 289/95 Sb.), rozhoduje ográn státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu. Lesy zvláštního určení podle § 8 , odst. 1 , zákona č. 289/1995 Sb. jsou zařazeny přímo. V lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny jejich ochranné funkce. V lesích zvláštního určení (§ 8), kde jiný oprávněný zájem je nadřazen funkci produkční, jsou vlastníci povinni strpět omezení hospodaření v nich, ale mají právo na náhradu za vzniklou újmu vůči orgánu státní správy, který o tomto rozhodnutí rozhodl. Orgán státní správy může uložit náhradu osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl (zákon č. 289 / 1995 Sb., § 11, odst.3 a § 36, odst. 3-6).

6.2.1. Lesy ochranné Do lesů ochranných se zařazují lokality na SLT na mimořádně nepříznivých stanovištích, vyjmenovaných v příloze č. 3 vyhlášky MZe 83/1996 Sb.. Na celém území PLO byla provedena revize typologického mapování a deklarované lesy ochranné jsou podle SLT zakresleny v mapě potencionálních funkcí. 74



Funkce lesů

6.2.1.1. Lesní typy ochranného charakteru Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích: V rámci PLO se vyskytují lesy podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb. o lesích (sutě, prudké svahy, strže,skály a pod.),jde především o komplex Pavlovských vrchů(CHKO Pálava) a polesí Diváky.

LT 0X1 1X1 1X2 1X4 1X5 1X6 1X9 1Z2 1J2 1J6 3J6

Název Dealpinský bor Dřínová doubrava Dřínová doubrava Dřínová doubrava Dřínová doubrava Dřínová doubrava Dřínová doubrava Zakrslá doubrava Habrová javořina Habrová javořina Lipová javořina Celkem

plocha

% PLO 35 9 57 130 93 72 12 47 18 77 13 11 539

+ 0,2 0,4 0,3 0,2 + 0,1 + 0,2 + + 1,4

6.2.1.2. Kategorie lesů ochranných Do kategorie lesů ochranných v PLO jsou zařazeny lesy, kde převládají SLT na mimořádně nepříznivých stanovištích (0X, 1Z, X, J, 3 J) nebo se k nim výjimečně mohou přiřazovat SLT exponovaných stanovišť na exponovaných svazích a sutích. LZ Židlochovice polesí Židlochovice Drnholec Mikulov

Mor.Krumlov

Vedrovice Diváky

LS Znojmo polesí Jaroslavice LHC Strážnice vlastník lesa Ostrožská Lhota

odd 117 304 315 433 433 443 444 633 639 640 047 502 527 536 539

por G G K A D A F B C C C A A D H

ha 1,44 4,32 3,69 5,97 7,38 23,45 11,53 1,78 25,66 1,28 3,45 2,07 28,63 6,40 5,40

odd

por

ha

odd

por

ha

304

N

3,59

314

J

9,16

433 442 443

B B B

12,78 24,06 18,19

433 442 443

C C C

11,66 18,92 29,90

639 640

A A

14,19 8,88

639 640

B B

25,66 10,98

047 502 530 536

D G F F

4,33 2,33 3,39 4,91

522 534 539

D B B

8,41 11,63 7,32

odd 979 983

por B M

ha 3,11 8,44

odd 979 983

por U Q

ha 1,04 4,32

odd 983

por F

ha 8,58

odd

por

ha 3,05

odd

por

ha

odd

por

ha

Tyto údaje jsou ze stavu po provedení revize typologického mapování a neodpovídají stavu z databáze PLO 35. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno

75

Funkce lesů


6.2.2. Vodohospodářské a vodoochranné lesy 6.2.2.1. Pásma hygienické ochrany (PHO) O pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. -III. stupně všeobecně pojednává „Směrnice o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží (na základě § 71 odst. 2 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu - vydalo ministerstvo zemědělství ČSR - hlavní hygienik ČSR - přípisem č.j. HEM - 3 24.2. - 1.9.1978). V PLO jde převážně o bodové zdroje (vrty, prameny) nebo o plošky nepatrných výměr (jímací studně) na lesních pozemcích, kde PHO I. stupně je vymezeno třeba jen plochou 0,01 ha při výskytu více zdrojů v lokalitě i větší plochou. Tato PHO I by měla být většinou oplocená a uvnitř oplocení bez porostu. Veřejný zájem je deklarován rozhodnutím příslušného okresního úřadu - referátu ŽP-státní správa vodního hospodářství - za účelem zajistit obyvatelstvu pravidelné a dostatečné hromadné zásobování zdravotně nezávadnou pitnou a užitkovou vodou. Tato rozhodnutí se vydávají pro každý zdroj vody samostatně. Přehled o výskytu PHO I. (včetně PHO II. a III. stupně) je uveden na mapě deklarovaných funkcí a v přílohách OPRL je úplný seznam PHO I. st. na lesní půdě včetně úplných rozhodnutí příslušného OkÚ. Z hlediska výměry je tento druh veřejného zájmu méně významný, nedosahuje ani 0,5 % výměry PLO. U některých PHO I je doba platnosti rozhodnutí o vyhlášení PHO již prošlá. Během platnosti OPRL pro PLO vyšel 7.1.1998 zákon č.14, kterým se mění a doplňuje zákon č.138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento nový zákon nabyl účinnosti třícátým dnem po dni jeho vydání. Mimo jiné tímto zákonem byla zrušena citovaná směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR ze dne 26. července 1979 č. j. HEM 324.2 - 1.9.1978 o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží, registrované v částce 20/1979 Sb. V § 19 zákona č. 14/1998 Sb. se hovoří o ochranných pásmech jako o územích, stanovených k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou. Tato pásma se dělí na ochranná pásma prvého stupně (v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení a pásma druhého stupně v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohoržení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Ochranná pásma stanoví, mění nebo ruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního rozhodnutí. Návrh na stanovení ochranných pásem je povinen podat ten, kdo žádá o povolení k odběru vody z vodního zdroje. Návrh na jejich změnu podává ten, kdo vlastní povolení k odběru vod z vod. zdroje. U vodárenských nádrží návrhy podává vlastník nádrže. § 19 zákona č. 14/1998 Sb., zároveň pojednává o činnostech, které jsou zakázány v ochr. pásmech vykonávat a zároveň i pojednává všeobecně o náhradách za prokázané omezení užívání nemovitostí v ochranných pásmech. V § 19, odst. 8 se říká, že ústřední vodohospodářský orgán republiky vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem. Do té doby platí stávající ochranná pásma. V PLO 35 se jedná především o bodové zdroje (vrty, prameny) na lesních pozemcích, které jsou oplocené. Podrobně je uvedeno v tabulce příloh. 6.2.2.2. Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod Na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb. o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a na základě § 70 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu a pozdějších předpisů, zřizuje přírodní léčebné lázně ministerstvo zdravotnictví ČR na návrh Českého inspektorátu lázní a zřídel, jsou - li v místě přírodní zdroje, které byly prohlášeny za léčivé a jichž se má přímo v místě využívat k účelům lázeňské péče. Ochrana přírodních léčivých lázní se zabezpečuje lázeňskými statuty, stanovením ochranných pásem lázeňského místa a vyhlášením ochranných pásem zdrojů přírodních léčivých vod. O ochraně zdrojů přírodních minerálních vod stolních platí přiměřeně ustanovení o ochraně přírodních léčivých zdrojů. Přírodní zdroje léčivých vod : nachází se v okresech : Břeclav Vyškov Uherské Hradiště Podrobně uvedeno v tabulce příloh.

76



Funkce lesů

6.2.3. Lesy s deklarovanými zájmy ochrany přírody a krajiny Legislativa je zákon č. 114/1992 Sb. o cohraně přírody a krajiny a vyhláška MŽP ČR č. 395/92Sb. Specifikace požadovaná pro tato území je podložena schválenými plány péče.

6.2.3.1. Chráněná krajinná oblast Pálava. CHKO Pálava byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR č. j. 5790/76 ze dne 19. 3. 1976 na ploše 8 332ha. Celá se nachází v okrese Břeclav. Biosférickou rezervací UNESCO se stala 16. 6. 1986. Území CHKO zaujímá celou Mikulovskou vrchovinu, na severovýchodě a jihovýchodě zasahuje do Dolnomoravského úvalu. Leží v nadmořské výšce 162,6 m až 554,4 m. Správa CHKO je v Mikulově. Pálava a její okolí představuje kulturní zemědělskou krajinu, která je nepřetržitě ovlivňována lidmi od konce doby ledové, ale archeologicky je doloženo osídlení ze starší doby kamenné. Dominantou území je vápencové bradlo s přírodě blízkými skalními, stepními a lesními biotopy, jakož i pozoruhodnými geomorfologickými a geologickými útvary. Východní část CHKO tvoří mírně zvlněná Milovická pahorkatina budovaná převážně měkkými třetihorními sedimenty. V lesích, které kryjí asi 30 % území, je dosud zachována přírodě blízká dřevinná skladba. Na Pavlovských vrších jsou zastoupeny teplomilné (sprašové a mahalebkové) doubravy a panonské dubohabřiny, na severních svazích Děvína pak suťové lesy. V Milovickém lese jsou na velkých plochách zachovány teplomilné (sprašové a dřínové) doubravy, ve vlhčích žlebech pak dubohabřiny. Ačkoliv zejména severozápadní část Milovického lesa byla citelně poškozena oborním chovem zvěře, představuje tento lesní celek stále ochranářsky významný lesní masiv s přírodě blízkou druhovým složením. Území CHKO Pálava je floristicky i faunisticky velice bohaté a biogeograficky významné – mnohé živočišné a rostlinné druhy zde mají jedinou lokalitu v rámci ČR. V rámci českých zemí je Pálava také skvělou ukázkou ostrovního pohoří uprostřed teplých nížin, což jí dodává naprosto specifický charakter. Hospodářské využívání se řídí podle zón odstupňované ochrany přírody a krajiny (I.–IV.) tak, aby se udržoval a zlepšoval dochovaný stav přírodního prostředí. Podrobné údaje jsou v tabulkách a na mapách. Lednicko-valtický areál Kulturní krajina Lednicko-valtický areál je jedinečné přírodní a umělecké dílo ztvárněné do harmonického 2 celku na ploše téměř 200 km . Vedle zámků v Lednici a Valticích, přilehlých zámeckých parků, dalších hodnotných staveb je důležitou součástí kulturního dědictví tradiční vinařství, ovocnářství či bohaté lidové tradice Podluží. Přírodovědecky nejcennější lokality Lednicko-valtického areálu jsou chráněny jako národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. Největší z nich, Lednické rybníky, je proslulá jako unikátní ornitologická lokalita a je registrována jako mokřad mezinárodního významu v rámci Ramsarské konvence. V prosinci 1996 byl Lednicko-valtický areál zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Po blízké Biosférické rezervaci Pálava se tak stal již druhým územím v okrese Břeclav, které je registrováno UNESCO. Již od konce 80. let trvá záměr o rozšířit současné území CHKO Pálava o území podél Dyje, část Lednicko-valtického areálu a oblast severně od soutoku Moravy a Dyje. Tento záměr v současné době naráží na rozhodný nesouhlas Ministerstva zemědělství. 6.2.3.2. Přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP) Jde o menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Přírodní památky jsou přírodní útvary menší rozlohy (geologické a geomorfologické útvary se zbytky původních lesních porostů, naleziště minerálů, paleontologická naleziště, výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů a pod. Podrobně je uvedeno v tabulce příloh.

6.2.4. Lesy s deklarovanými zájmy rekreace Komentář: Lesy příměstské Vyhlášení přísluší MZe ČR. Rámcové směrnice hospodaření v příměstských lesích jsou součástí LHP. Pro parkový les je obvykle nezbytné zpracování projektu a jeho schválení příslušného OÚ. Zpracování


77

Funkce lesů


projektu není součástí prací na vyhotovení OPRL. Projekt parkového lesa se však po schválení orgánem státní správy lesního hospodářství může stát jeho součástí. Za příměstské lesy nelze vyhlásit lesní části, v nichž převažuje jiná funkce (ochranná, vodohospodářská, zájmy ochrany přírody a kulturních památek, myslivosti, výzkumných ústavů, případně jiné důležité potřeby společnosti). V rekreačních příměstských lesích je hospodaření řešeno zpravidla ve zvláštním hospodářském souboru, po těžbách (zpravidla v zimním období) je nutno provést rychle likvidaci klestu a dřevního odpadu, zřizují se zde drobná rekreační a sportovní zařízení, je nutná pravidelná údržba cest a chodníků a zdrojů pitné vody. V příměstských a parkových lesích je možno pracovat s pestřejší druhovou skladbou při zalesňování, včetně exotů. Podél cest je vhodné zakládat aleje, které kromě zpevňovací funkce mají i estetický účinek. Jedná se o okresy:

Břeclav Hodonín Brno město Uherské Hradiště

Lesy v okolí národních kulturních památek se zvýšenou návštěvností Lesy v okolí národních kulturních památek se zvýšenou návštěvností mají charakter lesů příměstských a vyhlašuje je orgán příslušného OÚ. O kategorizaci rozhodne MZe ČR. Při hospodaření v těchto lesích musí být zachován charakter okolí národní kulturní památky, nesmějí být poškozeny chráněné aleje, stromy a jejich skupiny. Hospodářské zásahy se usměrňují tak, aby nedošlo k výrazné změně vzhledu a utváření význačných krajinných prvků v okolí národní kulturní památky, tvořených stromovou vegetací. Zvýšené nároky jsou kladeny na prevenci a asanaci škůdců a čistotu lesa. Při obnově jsou využívány obvykle především autochtonní dřeviny, pokud orgán státní správy OP nemá zvláštní požadavky. Jedná se o okresy: Hodonín Břeclav Brno venkov Brno město Vyškov Znojmo Uherské Hradiště Lesy v oblasti s intenzívní sportovní činností Lesy v oblasti s intenzívní sportovní činností se vyhlašují za lesy zvláštního určení na základě požadavků sportovních organizací. Jejich vyhlášení je v pravomoci MZe ČR, přičemž podkladem k návrhu jsou projekty sportovních areálů, včetně požadavků na odlesnění a hospodaření v přilehlých lesních částech. V PLO 35 se jedná především o vodní sporty na Novomlýnských nádržích včetně rybolovu (i na hlavních tocích).

6.2.5. Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce 6.2.5.1. Lesnický výzkum Přehled výzkumných ploch je patrný z tabulky. Vyskytují se v okresech Břeclav a Hodonín. 6.2.5.2. Lesnická výuka Jedná se o lesy lesnické fakulty MZLU v Brně, bažantnice Rajhrad a obora Sokolnice, obojí náležející do organizace ŠLP Masarykův les Křtiny.

6.2.6. Lesy deklarující funkci bariérovou Funkce půdoochranná Jedná se převážně o větrolamy, které jsou v současnosti v neutěšeném stavu. Doporučujeme jejich celkové systematické obhospodařování. Větrolamy se nacházejí rozptýleny po celé PLO 35. Více jsou však koncentrovány na západní a jižní části oblasti. Podrobně je uvedeno v předchozí kapitole 6.1.3.3.b.

78



Funkce lesů

6.2.7. Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti 6.2.7.1. Genové zdroje v PLO 35 – Jihomoravské úvaly (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady) V rámci PLO 35 – Jihomoravské úvaly jsou vylišeny lesní vegetační stupně 1-3 (viz Plíva a Žlábek, 1986).

I. Vybrané lesní dřeviny Smrk ztepilý Smrk ztepilý je přirozeně zastoupen minimálně. PLO 35 – Jihomoravské úvaly proto není zařazena do semenářských oblastí pro smrk ztepilý. Přenos reprodukčního materiálu smrku ztepilého je možný ze sousedních PLO s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. Borovice lesní V rámci PLO 35 – Jihomoravské úvaly je nutno – v případě přenosu reprodukčního materiálu borovice lesní – rozlišovat dvě podoblasti – 35a – Dyjskosvratecký úval a 35b – Dolnomoravský úval. Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. Podoblast 35b – Dolnomoravský úval je vylišená jako samostatná semenářská oblast č.XI – rohatecká. V rámci PLO 35b – Dolnomoravský úval, resp. semenářské oblasti č. XI – rohatecké, jsou sice zdroje reprodukčního materiálu borovice lesní dostatečné, ale kvalita není na požadované úrovni. Stávající legislativa neumožňuje přenosy reprodukčního materiálu z jiných semenářských oblastí. Podoblast č. 35a – Dyjskosvratecký úval je součástí semenářské oblasti č. X – jihomoravská, kterou tvoří dále PLO 35 – Hornomoravský úval, PLO 35 – Středomoravské Karpaty, PLO 37 – Kelečská pahorkatina, PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy a PLO 41 – Hostýnskovsetínská vrchovina a Javorníky. V rámci PLO 35a – Dyjskosvratecký úval, resp. semenářské oblasti č. X – jihomoravské, jsou zdroje reprodukčního materiálu borovice lesní dostatečné. Stávající legislativa neumožňuje přenosy reprodukčního materiálu z jiných semenářských oblastí. Modřín opadavý PLO 35 – Jihomoravské úvaly je zařazena do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR (mimo oblast původního rozšíření jesenického modřínu). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO 35 Jihomoravské úvaly, resp. semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR, jsou zdroje reprodukčního materiálu modřínu opadavého dostatečné. Dovoz ze semenářské oblasti I – jesenické je povolen. II. Ostatní lesní dřeviny 1. Domácí dřeviny jehličnaté Jedle bělokorá V rámci PLO 35 – Jihomoravské úvaly se nepředpokládá pěstování jedle bělokoré. Proto není ani tato PLO součástí navržených semenářských oblastí jedle bělokoré. Přenos reprodukčního materiálu jedle bělokoré je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. 2. Domácí dřeviny listnaté Buk lesní Pro buk lesní je navržena semenářská oblast tvořená PLO 35 – Jihomoravské úvaly, PLO 17 – Polabí a PLO 34 – Hornomoravský úval. Přenos reprodukčního materiálu buku lesního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82 /96 nebo její novely. V rámci PLO 35 – Jihomoravské úvaly i v rámci navržené semenářské oblasti jsou zdroje reprodukčního materiálu buku lesního omezené. Bude proto v odůvodněných případech nutno používat reprodukční materiál buku i z jiných oblastí ČR – zejména ze sousedících PLO nebo i ze zahraničí.


79

Funkce lesů


Dub letní a dub zimní V lesnickém provozu se dosud oba druhy dubů rozlišují jen minimálně. Běžné jsou smíšené porosty obou těchto druhů jako důsledek umělé výsadby. V PLO 35 – jihomoravské úvaly by měl být převládajícím druhem dub letní. Dub letní se přirozeně vyskytuje v 1. – 3. LVS. Má výrazně vyšší požadavky na půdní vlhkost. Přirozeně se dub zimní vyskytuje v 1. – 4. LVS na sušších stanovištích ve srovnání s dubem letním. U obou dubů je nutno respektovat jejich stanovištní nároky. Přenos reprodukčního materiálu DBL a DBZ je možný příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO 35 – Jihomoravské úvaly nejsou pro oba druhy DB zdroje reprodukčního materiálu vždy dostatečné – viz obaleč a tracheomykoza. Proto bude nutné v odůvodněných případech využívat i ostatní zdroje v rámci ČR včetně moravské části Karpat nebo i ze zahraničí s tím, že je nutno rozlišovat a dodržovat stanovištní nároky obou druhů DB. Lípa malolistá Pro tuto dřevinu je navržena semenářská oblast obsahující PLO 35 a 34. Přenos reprodukčního materiálu lípy malolisté je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO 35 respektive navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy malolisté dostatečné. Jasan ztepilý, javor mléč, javor klen Pro tyto dřeviny je navržena semenářská oblast obsahující PLO 35 a PLO 34. Přenos reprodukčního materiálu JS, JV a KL je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO 35 resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu těchto dřevin dostatečné. Jasan úzkolistý Pro tuto dřevinu je navržena semenářská oblast obsahující PLO 35. Vzájemný přenos reprodukčního materiálu mezi PLO 34 a PLO 35 se nedoporučuje. V rámci PLO 35 by měly být zdroje reprodukčního materiálu jasanu úzkolistého dostatečné. 6.2.7.2. Genové základny, semenné sady, uznané porosty

Genové základny LZ Židlochovice Soutok – genová základna pro dub letní (DB slavonský) a jasan ztepilý polesí Soutok – odd. 825, 832-837, 841-843, 845-848, 851-853, 855-857 polesí Tvrdonice – odd. 906-908, 937-943 Rendezvous – genová základna pro dub cer polesí Valtice – 706, 707, 711, 729-733, 738 Milovický les – potenciální GZ pro DBZ a DBP polesí Mikulov – obora Bulhary : odd.410,416,418,419,424 vně obory : 401,402,403 LS Strážnice Červené domky – pro dřeviny DB, LP, HB Uznané porosty a semenné sady Přehled uznaných porostů a semenných sadů je uveden v příloze č. 28 a č. 29.

6.2.8. Lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře Do této skupiny lesů patří : 1. uznané obory 2. samostatné bažantnice 3. uznané bažantnice 1. uznané obory v okrese Břeclav : Termanec, Bulhary, Klentnice, Soutok Brno venkov : Sokolnice Znojmo : Pravice (v řízení) 80



Funkce lesů

2. samostatné bažantnice v okrese Břeclav : Brno venkov: Znojmo : Hodonín : 3. uznané bažantnice v okresech Břeclav : Znojmo :

Rumunská, Cihelna, Luh, Kurdějov, Knížecí les, Studýnková, Dlouhá leč, Proklatá, Vranovický les Rajhrad, Rumunská, Knížecí les, Studýnková Lechovice Vnorovy, Mistřín-Jarohněvice, Očov Lednice, Horní Bojanovice, Vranovice-Přibice Dyjákovice

Výhledy mysliveckého hospodaření, obecné požadavky na porostní a prostorové úpravy bažantic, oborní chovy a příklady přehledů ulovené zvěře v oborách na LZ Židlochovice jsou uvedeny v přílohách.

6.2.9. Lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření V okrese :

Břeclav : Hodonín :

Muna vojenská střelnice Pánov a dále vojenská střelnice Bzenec

6.3. Překryvy, výhledy, priority a střety zájmů 6.3.1. Překryvy funkcí lesů Vyhlášené lesy zvláštního určení se překrývají navzájem s jinými významnými funkcemi v lokalitách : Lokalita NPR Děvín NPR Křivé jezero NPR Tabulová NPR Slanisko u Nesytu PR Milovická stráň PR Růžový vrch PR Svatý kopeček PR Šibeničník PR Turold PP Anenský vrch PP Kočičí kámen PP Kočičí skála PP Růžový kopec PP Kienberg PR Liščí vrch NPR Ranšpurk, Soutok, Cahnov NPR Rendezvous CHOPAV Kvartér Moravy

Uznaná bažantnice Rajhrad Uznaná obora Sokolnice Uznaná obora Soutok Uznaná obora Klentnice, Bulhary

Překryv Lokalita I. zóna CHKO Pálava les ochranný I. zóna CHKO Pálava I. zóna CHKO Pálava I. zóna CHKO Pálava I. zóna CHKO Pálava I. zóna CHKO Pálava I. zóna CHKO Pálava I. zóna CHKO Pálava I. zóna CHKO Pálava I. zóna CHKO Pálava I. zóna CHKO Pálava I. zóna CHKO Pálava I. zóna CHKO Pálava I. zóna CHKO Pálava I. zóna CHKO Pálava Genová základna Soutok Uznaná obora Soutok Genová základna Rendezvous Těžba nafty Genové základny Soutok NPR Cahnov, Ranšpurk, Soutok PR Stibůrkovská jezera uznaná obora Soutok Mikulčický památník, Pohansko les hospodářský Valticko-lednický areál rekreace (rybník Apollo) Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce Les hospodářský II. zóna CHKO Pálava

6.3.2. Priority funkcí lesa v rámci překryvů Prioritní funkce lesa byly stanoveny ve smyslu Směrnice Mze 10.3.1997 k vyhlašování kategorií lesů v OPRL : © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno

č. 18/1997, č.j. 361/97 – 5010 ze dne 81

Funkce lesů


a) les ochranný bude nadřazen lesům zvláštního určení b) les zvláštního určení dle § 8, odst. 1 (ze zákona) je nadřazen lesům zvláštního určení dle § 8, odst. 2 c) překryvy lesů zvláštního určení dle § 8, odst.1 mezi sebou navzájem budou řešeny následovně : - při vzájemném překryvu písmena a), b), c) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene c) - při vzájemném překryvu lesů dle písmene a), b) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene b) d) při vyhlašování lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 2 bude následující pořadí priorit subkategorií : 1) písmeno a – lesy v I. zónách CHKO, PR, PP 2) písmeno b – lesy lázeňské 3) písmeno f – zachování biologické různorodosti – genové základny, prvky ÚSES 4) písmeno e – zvýšená funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická a krajinotvorná 5) písmeno h – jiný důležitý veřejný zájem (např. střelnice) 6) písmeno c – příměstské 7) písmeno d – lesnický výzkum a výuka 8) písmeno g – uznané obory a bažantnice

6.3.3. Střety zájmů a výhledy v rámci překryvů I. Lesy ochranné Hospodaření směřuje k ochraně půdy a střety zájmů vlastníka jsou limitovány ustanoveními zákona č. 289/1995 Sb. Vlastník má právo na úhradu újmy vzniklé omezením hospodaření vůči orgánu státní správy, který o omezení rozhodl. II. Lesy zvláštního určení Pokud při vyhlášení lesů zvláštního určení dojde ke střetu zájmů nebo omezení vlastníka, má tento právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření, podpořené rozhodnutím příslušného orgánu státní správy. a) V pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně se jedná o vymezené území kolem vodárenských odběrných míst, většinou malé oplocené plochy kolem podzemních zdrojů vody, kde omezení spočívá ve využívání mechanizace, chemizace a provádění stavebních prací. b) V ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod je nutná ochrana před zhoršením jejich kvality a před snížením vydatnosti. Z toho důvodu je třeba: - soustavně zlepšovat infiltrační poměry srážkových vod při lesním hospodaření, zejména zákazem holosečného způsobu hospodaření (používat pouze maloplošný, podrostní způsob), obnovu lesa v co nejkratší době a provádět důkladnou protierozní ochranu. - soustavně zpomalovat odtok povrchové vody zejména hrazením bystřin, budováním malých vodních nádrží a lesnické meliorace omezit pouze na území, kde jsou podmínkou obnovy lesa - provádět protierozní ochranu budováním svážnic a lesních cest bez používání trhavin, neprovádět těžbu kameniva a sypkých surovin a pro odstraňování pařezů používat trhaviny jen po předchozím souhlasu Českého inspektorátu lázní a zřídel. c) Území národních přírodních rezervací se řídí schválenými plány péče a je podřízeno zachování lesního ekosystému, který se vyvíjí bez zásahu člověka a má pralesovitý charakter. d) Lesy v přírodních rezervacích, přírodních památkách a v I. zóně CHKO Pálava jsou obhospodařovány podle schválených plánů péče a hospodaření se řídí především zájmy ochrany přírody (nepůvodní dřeviny). e) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí – zdravotně rekreační využívání lesů vždy ovlivňuje lesní ekosystémy a střet narůstá s intenzitou a významem rekreačních území. Nejvíce jsou ovlivněny lesní části v bezprostřední blízkosti objektů (sportovnízařízení, blízkost měst apod.). Ke snížení produkčního potenciálu lesních částí dochází v souvislosti s účelovou těžbou, volbou dřevin, poškozováním kmenů apod. f) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou – hospodaření v nich je podřízeno deklarované funkci a vyžaduje jemnější způsoby, ochranu půdního povrchu a omezuje stavební činnost. g) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti – jsou to především genové základny , které mají specifický způsob hospodaření a omezení ve využívání reprodukčního materiálu. h) Uznané obory (a bažantnice) – stav zvěře ovlivňuje produkční a ekologické funkce a obnovu lesa a při dalším provozu bude vyžadovat zvýšené náklady pro vlastníka. i) Lesy v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření – u všech podchycených částí se jedná o oplocená území s objekty, do nichž je vstup značně omezen. Vstup je regulován obyčejně propustkami.

82



Funkce lesů

Střety zájmů

Na základě uvedených priorit se na PLO 35 v rámci překryvů deklarovaných funkcí lesů vyskytují následující střety zájmů: -

vodní zdroje pitné vody v CHOPAV kvarteru Moravy se zájmy lesního hospodářství

-

zvláště chráněná území se zájmy lesního hospodářství a oborního chovu zvěře

-

genové základny a oborní chov zvěře

-

vojenská střelnice a lesní hospodářství (Bzenec) a oborní chov zvěře (obora Bulhary)

-

lesní hospodářství a uznané bažantnice a oborní chov zvěře

6.3.3.1.Těžba štěrku a písku Zdroje přírodních materiálů písek – Strážnice-Přívoz štěrkopísek – Bračice, Hrušovany cihlářská hlína – Novosedly, Olbramovice voda (studny) – luh Moravy a Dyje minerální voda – Pasohlávky, Šaratice, Hodonín-Josefov nafta – Hodonínsko (bližší pojednání viz příloha - Průzkum a těžba přírodních uhlovodíků v PLO 35 ) uhlí – Dubňany Mimo tyto velké zdroje existují ještě malé lokální zdroje přírodních materiálů. Na území PLO 35 těžbu štěrku a písku provádí převážně Spojené štěrkovny a pískovny, a.s. Příkop 15/17 Brno 656 13. Další organizace jsou menší působnosti. Z větších lomů na těžbu kamene se jedná o : Hostěradice Lubě Olbramovice Rozsáhlejší pískovny jsou následující : Božice Tasovice Uherský Ostroh Smolín Sobotovice Bratčice Hrušovany u Brna Žabčice Brno - Černovice

Na lesním půdním fondu se nachází pískovna Smolín, kde je cca roční zábor PUPFL 1,5 ha a zároveň se přibližně stejná plocha ročně rekultivuje. Netěžená ložiska písku jsou v Uherském Ostrohu a Tasovicích. Budou otevřena v případě potřeby podle poptávky po tomto stavebním materiálu. V současnosti se těží menší objemy jak písku, tak i štěrku než tomu bylo v poslední řadě let. Jedná se o cca 60 % dřívějších těžeb těchto surovin. Z těchto důvodů se neotevírají dosud netěžená ložiska písku například v Uherském Ostrohu a Tasovicích. Můžeme konstatovat, že těžba těchto surovin neohrožuje nebo nijak nekomplikuje hospodaření v lesích. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno

83

Funkce lesů


6.3.3.2.Vodní hospodářství a pitná voda. Na území PLO - 35 se nachází šest hlavních organizací, které hospodaří a rozvádějí pitnou vodu do obcí a měst spotřebitelům. Jedná se o : 1. Vodárenská akciová společnost a.s. Brno, s působností v OÚ Brno-venkov a Znojmo. 2. Vodárenská akciová společnost a.s. Břeclav, s působností OÚ Břeclav. 3. Vodárenská akciová společnost a.s. Hodonín, s působností v OÚ Hodonín 4. Slovácké vodárny a kanalizace a.s. Uherské Hradiště, s působností v OÚ Uherské Hradiště. 5. Vodárenská akciová společnost a.s. Zlín, působnost v OÚ Zlín. 6. Vodárenská akciová společnost a.s. Vyškov, působnost v OÚ Vyškov.

Hlavním posláním všech šesti organizací je jímat a upravovat surovou podzemní vodu na pitnou vodu, aby splňovala přísnou ČSN a dodávat ji všem spotřebitelům. Neméně důležitým předmětem činnosti je odvádění a čistění odpadních vod a vracet vyčistěnou vodu do přírody v takové kvalitě, aby nezhoršovala životní prostředí. Hlavní činnosti: - Komplexní provoz vodovodů a kanalizací - Dílčí práce a činnosti při provozu vodovodů a kanalizací - Technicko - ekonomické činnosti jako pásma hygienické ochrany,hodnocení projektů a technologie úpraven vod a čistíren a pod. - Inženýrská a projektová činnost, jako příprava a realizace staveb včetně uvádění do provozu, dokumentace a pod. - Speciální služby při provozu, jako ekologické laboratoře, revizní činnost a pod. Přehled nejdůležitějších zdrojů podzemní vody podle organizací a okresů v PLO - 35: 1. VAS a.s. Brno : Na území OÚ Brno venkov: -

Mělčany Vojkovice Rajhrad /výhledově neperspektivní z důvodu kvality/ Želešice /výhledově neperspektivní z důvodu kvality/ Rebešovice Těšany /výhledově neperspektivní z důvodu kvality/ Nesvačilka Sokolnice /výhledově neperspektivní z důvodu kvality/ Tvarožná

-

Na území OÚ Znojmo: Hodonice - Tasovice Jaroslavice Černá strouha /Hrádek-Dyjákovice-Hevlín/, horší kvalita, výhledově neperspektivní. Božice Bantice - Práče Oleksovice Miroslav Našiměřice Olbramovice Loděnice

2. VAS a.s. Břeclav s působností OÚ Břeclav: - Cvrčovice - Nová ves - Pasohlávky - Iváň - Drnholec - Novosedly - Nový Přerov - Brod nad Dyjí - Mikulov - Klentnice 84



-

Funkce lesů

Sedlec Vranovice Zaječí Pavlov Lednice Břeclav

3. VAS a.s. Hodonín s působností OÚ Hodonín: -

Moravská Nová Ves Hodonín /Rohatec/ Strážnice Veselí Bzenec - Moravský Písek Svatobořice - Mistřín Těmice

4. Slovácké vodárny a kanalizace a.s. Uherské Hradiště s působností v OÚ Uherské Hradiště. -

Ostrožská Nová Ves Kněžpole

5. VAS a.s. Zlín s působností v OÚ Zlín -

nenachází se v PLO 35 větší zdroje podzemní vody

6. VAS a.s. Vyškov s působností OÚ Vyškov -

nenachází se v PLO 35 větší zdroje podzemní vody

Organizační členění /1 - 6 organizací a.s./ bylo provedeno podle vodárenských soustav. V Pomoraví, kde je dostatek podzemní vody, vznikly vodárenské a.s. s působností jednoho okresu. Ve střední a západní části PLO, kde je kvalitních podzemních zdrojů méně /méně vydatných/ má VAS a.s. Brno působnost ve více okresech. Po roce 1994 byly zrušeny dotace na odběry vody a cena spotřebitelská se povýšila na úroveň výrobních nákladů. Uvedená skutečnost způsobila pokles odběrů pitné vody na cca 60 - 75 % oproti odběrům pitné vody v letech 1985 - 1992. Stávající zdroje podzemní vody se neintenzifikují , naopak jsou většinou nižší odběry. Předpokládá se tedy zachování současného stavu odběrů vody, při omezování a postupném rušení vodních zdrojů se zhoršenou kvalitou vody. V 80 letech se předpokládalo celostátní propojení vodovodní sítě v rámci celé ČR. V současné době se předpokládá a připravuje pouze propojení v rámci jednotlivých vodárenských a.s.

Přehled o odběrech podzemní vody na PLO - 35 v roce 1998 : 1. 2. 3. 4. 5. 6.

VAK a.s. Brno VAK a.s. Břeclav VAK Hodonín SVAK a.s. Uherské Hradiště VAK a.s. Zlín VAK a. s. Vyškov

1,000 000 m3 8,000 000 m3 3,500 000 m3 5,500 000 m3 ---

6. 3. 3. 3. Koncepce investičního rozvoje Celá problematika je řešena Územním plánem velkých územních celků podle oblastí, jedná se: 1. 2. 3. 4.

Brněnskou aglomeraci, zpracováno Terplán Praha, pracoviště Brno, Bašty 4 ( Ing. Mareš) Hodonínsko, zpracovává Terplán Praha, pracoviště Brno, Bašty 4 (Ing. Mareš) Břeclavsko, zpracovává Low a spol. s.r.o. Znojemsko, zpracovává Urbanistické středisko Brno Každá oblast je zpracována podle stanovené následující osnovy:


85

Funkce lesů


A. Průvodní zpráva 1. Základní údaje, způsob zpracování 2. Charakteristika území 3. Koncepce řešení území 4. Obyvatelstvo a návrh rozvoje sídelní kultury 5. Hospodářství 5. 1. Průmyslová výroba a těžba nerostných surovin 5. 2. Zemědělství 5. 3. Lesní hospodářství 6. Rekreace, lázeňství a cestovní ruch 7. Vodní hospodářství 8. Doprava 9. Energetika a spoje 10. Odpady 11. Hygiena prostředí 12. Ochrana přírody a krajiny B. Návrh regulativů a limitů C. Návrh veřejně prospěšných staveb D. Ochrana půdního fondu V současné době se řeší: 1. Alternativní forma propojení dálnicí: - Brno – Pohořelice – Nový Přerov – Vídeň - Brno – Pohořelice – Znojmo – Vídeň - Brno – Pohořelice – Mikulov – Vídeň 2. Výstavba podél komunikace Chvalovice – Hatě 3. Výstavba podél komunikace Hevlín – Laa Všechny tři okruhy projektů se v malé míře dotýkají i LPF. Jedná se však o menší, drobnější lesíky s převahou trnovníku akátu. Pro doplnění je možno uvést další akce: 1. Kanál Dunaj-Odra-Labe : záměr pochází z 1 republiky, jeho znovuvzkříšení bylo diskutováno začátkem 90. let, v současnosti funguje pouze plavba výletních loděk na jeho části - Baťově kanále. Záměr dostavět kanál DOL naráží ne odpor ekologů a vodařů, mimo jiné jde i narušení filtračních vrstev štěrkopísku v CHOPAV. 2. Silniční obchvat Hodonína a Uherského Hradiště. 6.3.3.4. Výhledy Zatížení lesů aktivitami vyvolávajícími střety zájmu je v některých lokalitách vysoké a lesní hospodářství se s ním musí vypořádat. Význam zdrojů pitné vody bude určitě nadále narůstat, těžba přírodních materiálů včetně nafty a uhlí bude zřejmě záviset na ekonomické efektivnosti, zvýšený důraz na ochranu přírody přinese i vyšší nároky na zvláště chráněná území a současně vyvolá i tlak na redukci chovu zvěře v zájmových oblastech, také význam genových základen bude mít vliv na redukci oborního chovu v příslušném území. Pokud jde o myslivost, svojí nepřerušenou existencí představuje dnes LZ Židlochovice se svými bažantnicemi, oborami a volnými honitbami ojedinělý a v Českých zemích výjimečný myslivecký subjekt. Činnosti spojené s mysliveckým provozem tvoří dnes zhruba pětinu hrubého objemu výroby lesního závodu a podílejí se tak nezanedbatelnou měrou na zaměstnanosti problémového území Jižní Moravy. Židlochovické bažantnictví a obornictví se díky bohatým lovům na bažanty a úspěchům v chovech zvěře spárkaté stalo pojmem nejen v naší republice, ale také v mnoha zemích Evropy a ve Spojených státech. K tomuto fenoménu se při řešení střetů zájmů také jistě přihlédne. Chov zvěře do lesa patří a bude nutno ho sladit s dalšími zájmy. Lesní hospodářství můžeme hodnotit jako relativně intenzivní. Negativní vliv na LH v budoucím období má trvalý pokles hladiny spodní vody se všemi negativními důsledky, další uvedená omezení spojená nejen se střety zájmů, ale i dalšími problémy, jako je např. problematika akátových porostů, topolových plantáží, dubu ceru, větrolamů atd. V budoucnu bude nutno vhodnými hospodářskými zásahy (zalesnění, porostní výchova a obnova) a dalšími opatřeními, jako je např. povodňování, minimalizovat negativní vlivy, ať už klimatického rázu nebo odvíjejícími se ze střetů zájmu. 86



Ochrana lesa

7. OCHRANA LESA 7.1. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli 7.1.1.Přehled škodlivých činitelů v oblasti 7.1.1.1 Zhodnocení historického vývoje škodlivých činitelů A.

Abiotičtí činitelé

a) Záplavy Lužní oblasti lesů byly v minulosti poměrně ušetřeny od rozsáhlých kalamit. Největší škody lesu způsobovaly hlavně záplavy. K záplavám docházelo už i v minulosti. Údaje o povodních na řece Moravě byly získány z hydrologického úřadu v Brně, z měřícího stanoviště vodočtu Lanžhot - přívoz. Přehledná tabulka dokladuje stav povodní za období 1897 - 1962. Přehled o povodních na řece Dyji dokladují hodnoty povodňových vln z Dolních Věstonic s kulminací průtoku nad 80 m3. sec-1.

b) Škody pozdními mrazy Pozdními mrazy trpěly téměř všechny dřeviny, nejvíce však jilm. Tyto škody se projevovaly i ve školkách. Jsou zaznamenány doklady o odumírání některých dřevin (jasan, jilm, dub) ve starých lužních porostech po neobyčejně silných a dlouhotrvajících mrazech. Zvláště silné usychání jasanových porostů nastalo po zimním období v letech 1739/40; 1816/17; 1867/68; 1928/29; 1941-42. Podle Hausendorfa 1927, 1940, dochází k odumírání citlivých dřevin po tuhých zimách již řadu desetiletí.Ve smíšených lužních porostech s patrovitou výstavbou jsou následky silných a dlouhotrvajících mrazů relativně nejmenší, v monokulturách jsou naopak největší. V listnatých monokulturách s porušeným zápojem a bez keřového porostu dochází zvláště k velkým škodám (A. Dengleer, 1944, M. Hrdliszka, 1943. Z uvedeného je tedy žádoucí pěstovat v lužní oblasti porosty prostorově rozrůzněné s keřovým podrostem. Mrazové kýly se vyskytovaly ve starých porostech jilmu, jasanu, dubu, javoru, topolu po silných třeskutých zimách. c) Škody sněhem Bývaly velmi sporadické. Přesto k nim docházelo, zvláště když sníh napadl ještě před úplným opadem listí. Docházelo k ohýbání větví, někdy i polomům a rozlamování zvláště dubů a topolů. Nejvíce byly vždy poškozeny přehoustlé a “vytáhlé” mlaziny a tyčoviny. Těmto škodám se dalo zamezit vhodnou porostní výchovou (prořezávkami a probírkami). d) Škody suchem Se začínají výrazněji projevovat až v posledních desetiletích. Většinou mají za následek vysoké nezdary v kulturách a oslabení ekosystému s nástupem druhotných škodlivých činitelů. e) Těžba ropy Unikající plyny a kapénky jemně rozprášené ropy v okolí těžebních věží , čerpadel a z čistících nádrží rozlévající se při dřívějších záplavách nepříznivě poškozovaly zejména kultury. Na otravu těmito agresivními látkami byl nejvíce choulostivý jasan. Nezdar zalesnění V letech 1954 - 1963 na LHC Břeclav - luh dosahoval nezdar zalesnění v průměru 48%, což představovalo opakované zalesňování na průměrné roční ploše 99,3 ha. Na celkovém neúspěchu zalesňování se tehdy podílelo více škodlivých činitelů, jednalo se o: 1. Záplavy s následnými rozlivy řek Moravy a Dyje 41 % 2. Škody zvěří 22 % 3. Škody buření 20 % 4. Škody způsobené těžbou ropy 1% 5 Ostatní příčiny “čisté” nezdary na zalesňování 16 % Celkem 100% © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno

87


B.

Ochrana lesa

Biotičtí činitelé Škody zvěří

V důsledku záplav s humusem a živinami obohaceným přínosem do lužní oblasti byla zde typická bujná bylinná i křovitá vegetace poskytující zvěři mimořádně bohatou úživnost. Přes tyto skutečnosti zde docházelo k poškození okusem na značné ploše přes několik desítek ha. Škody ohryzem nebyly většího rozsahu, jednalo se především o poškození v jasanu. Škody zvěří v kulturách jsou způsobeny zejména okusem srnčí zvěří, méně se objevují škody vytloukáním srnčí zvěří, zejména na jasanu a na vtroušených dřevinách. Škody jsou lokální vzhledem k faktu, že hustota populace zvěře je nestejnoměrná. Velmi účinnou obranou jsou oplocenky, nátěry proti okusu jsou méně účinné, především v oblasti Bzenecké a Hodonínské doubravy, kde jsou honitby méně úživné a srnčí zvěř škodí letním okusem a jsou škody i na nátěrem ochráněných kulturách. Škody buření Bohaté a dobře prohumosněné lužní půdy umožňují při uvolnění zápoje rychlý bujný vzrůst buřeně (ostružník, hvězdice, kopřiva, rákos ...), což je překážkou pro zdárný vývoj založených kultur. Śkody listožravým hmyzem na dubu Téměř každoročně s kolísající intenzitou dochází k žíru housenek obalečů (Tortrix viridiana a Cacoecia crataegana) a píďalek (Ooeroehtera brumataria a Erannis defoliaria). Ostatní druhy hmyzu tvořily pouze podružnou složku při tomto jarním žíru. Duby se díky své mohutné regenerační schopnosti dobře zotavovaly z následků těchto žírů. Protože se jedná i o poškození květů, bývá podstatně snížena i úroda žaludů. Tímto žírem podstatně méně trpěl později rašící dub slavonský. Chronické jarní žíry měly největší intenzitu v letech 1953, 1955, 1956, 1958 a 1960, kdy velmi teplé počasí v jarních měsících vyvolalo rychlé vyrašení dubu. V letech 1955 do 1958 bylo použito leteckého poprašování kontaktními insekticidy proti housenkám obalečů a píďalek. Kůrovci Jednalo se o kůrovce vyskytující se druhotně zvláště na jílmu přenášející grafiosu (Scolytus scolytus, Scolytus multistriatus). Na jasanu se vyskytoval Hylesinus frraxini a Hylesinus crenatus). Ostatní druhy se jevily jako méně významné a případně urychlovaly jen zánik již poškozených a chřadnoucích stromů. Chronické usychání jasanu V padesátých letech a počátku 60.tých let pokračovalo toto chronické onemocnění zejména v jasanových monokulturách v lesních částech bývalých polesí Moravská Nová ves a Tvrdonice. Hynutí jasanu se zdůvodňovalo řadou příčin jako tuhé zimy, např. 1928 - 29, oslabení sáním puklic - Enlecanium corni, oslabení z důvodu dlouhotrvajících záplav se stagnující vodou, případně houbové parazity - václavka. C. Houbové choroby Jednotlivé dřeviny byly v zaplavovaném luhu napadány svými vesměs typickými houbovými škůdci: Dub:

Ohňovec ohňový (Phellinus igniarius L.) Leskloporka plochá (Ganoderma applanatum - Pers.) Leskloporka lesklá Ganoderma lucidum Boltcovitka rosolovitá- Auricularia mesenterica Dicks A. hirsula (Wulf), A. guercina L., gallica Fr. Struhák blasitý - Redulum membranceum (Bull.) Kornatka korová - Peniophora corticialis (Bull.) Václavka obecná - Almilaria mellea (Vahl.) Trnatec sírový - Grifola sulphurea (Bull.)

Jasan: Fomes cytisinus, Hystersographium fraxini Šupinatka zlatozávojová (Pholiota aurivella (Butsch) Bělochoroš pěnový - Leptoporus spumeus (Sow.) Rezavec štětinatý Inocetus hispidus (Bull.)

88



Ochrana lesa

Topol: Ohňovec ohňový Phellinus igniarius Boltcovitka rosolovitá (Auricularia mesentorica (Dicks.) Václavka obecná (Armillaria mellea (Vahl.) a outkovky Jilm:

grafiosa - Ophiostoma ulmi (Schwarz)

Celkové zhodnocení ekonomických ztrát podle LHP 1964 - 1973 v % opožděným zalesňováním škodami těžbou ropy vlastním nezdarem zalesnění škodami zvěří škodami listožravým hmyzem škodami kůrovce škodami buření škodami houbami škodami záplavami škodami chronickým usycháním jasanu

2,5 % 1,6 % 12,4 % 17,9 % 3,0 % 0,8 % 16,7 % 1,.8 % 39,5 % 3,8 % 100,0 %

Celkem

7.1.1.2 Zhodnocení vývoje škodlivých činitelů v období posledních 20 let přehled Údaje o složení nahodilých těžeb podle jednotlivých škodlivých činitelů za vybrané LHC v oblasti v m3 roční nahodilé těžby

LHC

živelná

exhalační ostatní Celkem (sucha) ___________________________________________________________________________ vojenské lesy Rosice Znojmo Židlochovice

hmyzová

72

10

-

30

112

455

100

-

200

755

2 100

-

14 539

25 889

9 205

28 205

32

102

9 250 15 300

2 300

Račice

50

20

ŠLP Křtiny

-

Př. lesy Brno

1 400

8

-

30

38

10

12

-

40

62

Bučovice

-

16

-

30

46

Buchlovice

22

20

-

40

82

Strážnice 6 150 2 100 5 000 13 250 ___________________________________________________________________________ CELKEM

31 309

%

45, 7 %

6 686 9,8 %


1 400

29 146

68 541

2,0 %

42,5 %

100,0 %

89


Ochrana lesa

7.1.1.3 Výskyt škůdců v posledním období: 1.

Škůdci ve školkách, kulturách a mlazinách Chroust obecný (Melolontha melolontha) Chrous maďalový (Melolontha hippocastani) Jedná se o nejvážnější půdní škůdce na kulturách a školkách ožíráním kořínků sazenic. Nejrozšířenější je na polesí Mikulov, Valtice a j. Opatření: hluboká orba, v budoucnosti biologické metody Mandelinka - okrouhlá - Plagioderes versicolor - úzká - Phyllodecta vitellinae Ve vrbových a topolových školkách při přemnožení způsobují holožíry. Opatření: postřik Pilatka topolová - Trichiocampus viminalis Žije v nadzemních částech sazenic topolů a vrb. Opatření: postřik Mšice - vrbová - Aphidula farinosa - anděliková Cavoriella archangelicae vrbovnice topolová - Pferocomma populeum Sání způsobuje nevyzrání pletiv horní části topolových a vrbových prutů a zpomalení jejich růstu. Obrana: Pirimor Klikoroh borový - Hylobius abietis Dospělci způsobují žír okusem kůry a lýka borových sazenic (Valtice) Opatření: odložení zalesňování (pasečný klid), ošetření sazenic insekticidy. Ploskohřbetka sazenicová - Acantholyda hieroglyphica Způsobuje pomístné žíry ve výsadkách borovice. Na sazenicích vytváří zápředky naplněné trusem od housenic (Valtice) Ochrana: sběr vaků, při větrem rozšíření insekticidy Mandelinka topolová - Melasoma populi osiková - Melasoma tremulae Způsobuje holožíry na topolech a vrbách. Napadení jedinci špatně rostou a mladší hynou při silném napadení. Kombinuje se zde žír larev a žír brouků. Brouci postupují na stromě shora dolů, larvy opačným směrem. (Židlochovice, Velký Dvůr, Drnholec). Bázlivec olšový - Agelastica alni Způsobuje holožíry na olších v porostech trpících nedostatkem vody. (Židlochovice, Velký Dvůr, Drnholec). Ochrana: postřik insekticidy Obaleč prýtový - Rhyacionia buoliana Škodí v odrostlých borových kulturách a mlazinách, poškozují prýty borovice, napadají terminální pupeny, které zasychají a vytváří náhradní výhony. Napadá i boční pupeny, fyziologicky oslabuje a tím snižuje růst. (Valtice). Krytonosec olšový - Cryptorrhynchus lapathi Je škůdcem topolových výsadeb, může škodit i ve vrbových prutnících. Jedná se především o fyziologického škůdce, může způsobit i uhynutí jedinců. V místě poranění mohou vniknout i spory dřevokazných hub. Ochrana: vyřezání a asanace napadených jedinců; postřik penetračními insekticidy časně na jaře (III. - IV.) Nesytka sršňová - Sesia apiformis ovádová - Paranthrene tabaniformis Housenky obou druhů napadají bazální části kmínků topolů i vrb, poškozují je vyhlodáváním chodeb. Kladoucí samičky přednostně vyhledávají mladé stromky v plantážích - značné škody. (Velký Dvůr, Drnholec) Ochrana: vyřezání a asanace napadených jedinců, přímá obrana je možná aplikací systémových insekticidů.

90



2.

Ochrana lesa

Škůdci tyčkovin, tyčovin a kmenovin Tmavoskvrnáč borový - Bupalus piniarius Výskyt housenek spadá do období od srpna do listopadu. Žíry postupují od okraje korun do jejich středu, silněji bývají napadeny vnitřní části porostů. K přemnožení dochází především v porostech borovice 2. - 4. věkové třídy na chudších stanovištích v oblastech s písčitými půdami. Nebezpečí odumírání porostů vzniká po opakovaných silných žírech. (Valtice). Hřebenule ryšavá - Neodiprion sertifer Housenice ožírají jehlice borovic většinou v 10-ti letých mlazinách borovice lesní. Při přemnožení se objevují části větviček na nichž jsou jehlice ožírány až k pochvě. Vyskytují se kolonie dospívajících housenic nebo zámotky v nichž se kuklí. (Valtice, Velký Dvůr, Drnholec - postřik 1996; 1997 ve vodárenských pásmech PHO. Hřebenule borová - Diprion pini Larvy žijí v koloniích, ožírají jehlice všech ročníků. Škodí v borových porostech všech věkových tříd, zvláště v nížinách na chudých stanovištích. Porosty po silném žíru sice regenerují, ale po opakovaných žírech odumírají zpočátku jednotlivé borovice, nebo se prosvětlují jejich koruny. Obrana: pyrethroidy avšak použít proti nejmladším vývojovým stadiím housenic. (Valtice). Bekyně velkohlavá - Lymantria dispar Jedná se o nejvýznamnějšího defoliátora zvláště dubových porostů. Gradace jsou převážně velkoplošné, napomáhá teplé suché počasí. Při přemnožení často vznikají holožíry. (Diváky, Židlochovice, Velký Dvůr 1996). Obrana: biopreparáty při velkoplošných leteckých aplikacích. Píďalka podzimní - Operophtera brumata Tmavoskvrnáč zhoubný - Erannis defoliaria Housenky se vyskytují od počátku května do konce června, líhnutí se většinou shoduje s rašením listů. Žíry škodí nejvíce v dubových porostech, při přemnožení holořízy. Obrana: biopreparáty při velkoplošných leteckých aplikacích. Obaleč dubový - Tortrix viridana Housenky se vyskytují od počátku května, kdy duby začínají rašit. Populační dynamika je ovlivňována průběhem rašení dubových porostů. (Lanžhot, Tvrdonice, Velký Dvůr - gen. zákl.; + sem. porost A,B každoročně). Obrana: dodržování pořádku v lese, odstraňování těžebního odpadu. Bělokaz dubový - Scolytus intricatus Dříve bezvýznamný, nyní v popředí zájmu, protože je přenašečem tracheomykózního onemocnění. Vyvíjí se pod nepříliš silnou kůrou větví i kmenů v dubech. Jako druhotný škůdce vyhledává především stromy oslabené, např. z důvodu poklesu hladiny podzemní vody. Úživný žír mladých brouků probíhá na loňských dubových letorostech. Obrana: odstraňování všech suchých a usychajících dubů i s větvemi. Bělokaz jilmový - Scolytus scolytus pruhovaný multistriatus Jsou významní přenašeči houby Ophiostoma ulmi, způsobující grafiózu jilmů a jejich hromadné hynutí. Lýkohub jasanový - Leperisinus fraxini Je to nejhojnější, vážný druhotný škůdce jasanu. Nalétá na mladší a středně staré jasany, případně i do větví starších jasanů avšak především oslabené. Úživnostní žír probíhá ve spících očkách a okolo nich. (Lanžhot, Tvrdonice, Velký Dvůr, Drnholec, Horní les. Obrana: čistota v lese Tesařík dubový - Plagionotus arcuatus Patří k nejškodlivějším druhům na dubovém dřevě. Nalétá na kulatinu a další sortimenty včetně paliva. (Tvrdonice, Lanžhot). Ochrana: včasný odvoz dřeva z lesa včetně paliva. V naléhavých případech postřik insekticidy, příp. skladovat dříví v zástinu.


91


Ochrana lesa

Kozlíček topolový - Saperda carcharias Je fyziologický i technický škůdce topolů, ale i vrb, olše a jasanů. (lužní lesy). Ochrana: Výběr stanoviště pro pěstování topolů (vyhnout se výsadbám poblíž vrbových školek,) udržovat zápoj; silně napadené topoly pokácet a vyklučet i s pařezy a odstranit. Padlí dubové - Microsphaera alphitoides Vytváří moučnaté povlaky na listech dubů. Padlí je zavlečený parazit, vyvolává odumírání napadených listů i mladých výhonků. Pletiva napadených semenáčů a sazenic obvykle dostatečně nevyzrávají a jsou náchylnější k mrazovým škodám. Padlí vniká do pupenů, kde přezimuje a s napadenými neošetřenými semenáčky a sazenicemi se rozšiřuje do výsadeb a kultur, (postřiky jen ve školkách). Na výsadbách se objevuje. Ochrana: fungicidní přípravky. Ohňovec statný - Phellinus robustus Jedná se o nejvýznamnější parazitickou dřevokaznou houbu. Do stromů - dubů - vniká nejrůznějšími poraněními, pahýly po odumřelých větví apod. Ochrana: pravidelný negativní zdravotní výběr. Rezavec datlí - Inonotus nidus - Andersoni Jedná se o nejrozšířenější dřevokaznou houbu v oblasti Valtic na dubu ceru. Zanedbáním zdravotního výběru došlo k poměrně značnému rozšíření v rezervaci Rendevous. Ochmet - Loanthus europaeus Opadový poloparazit způsobuje oslabení dubu, silně napadení jedinci viditelně prosychají. Ve všech starších porostech v lužních lesích, zvláště na DB. Jmelí - Viscum laxum Neopadavý parazit způsobuje oslabení především borovic, ale i ostatních dřevin. Ve všech starších porostech v lužních lesích zvláště na TP, VR, OR - černý. Sucho Způsobuje nejrozsáhlejší, nepravidelné škody na kulturách, je příčinou oslabení porostů s nástupem druhotných škůdců a vysokého podílu nahodilých těžeb.

7.1.2. Poškození porostů imisemi V lesní oblasti se nachází tři skupiny v pásmu ohrožení imisemi “C”, všechny jsou v nejjižnějším cípu lesní oblasti. Dvě skupiny se nachází v oblasti soutoku Moravy a Dyje, třetí skupina se nachází na západním břehu řeky Moravy v lesních částech Moravské Nové Vsi a Mikulčic. Nejbližší AIM je v Hodoníně a jsou známy hodnoty imisního zatížení oxidu síry v těchto lesních částech. Lze předpokládat, že největší škody na lesních porostech působí kumulovaně imisní zatížení spolu s pozdními mrazy a případným kolísáním hladiny podzemní vody. Je třeba i zdůraznit, že v imisní lokalitě pásma “C” u Moravské Nové Vsi a Mikulčic je v provozu velká odběrová jednotka se značnými celoročními odběry surové vody a to od roku 1988 v Moravské Nové Vsi začleněné do komplexu VAK Hodonín.

7.1.3. Poškození porostů zvěří V současné době dospělé stromy nejsou zvěří poškozovány, poškozovány jsou pouze kultury. Proti okusu se provádějí zábrany vstupu zvěře (oplocenky), dále nátěry pro zimní období (osvědčený Morsuvin, Nivus a další novější přípravky). Na listnáčích je však citelný opakovaný letní okus, kterým stačí zvěř tyto dřeviny prakticky likvidovat. Proto musí být dosud většina ohrožených kultur (především listnatých), chráněna oplocováním. Používají se drátěné oplocenky s různou šíří ok. Účinnost oplocení je závislá na velikosti oplocenek, na jejich pravidelné kontrole a údržbě. Místy je využívána ochrana jednotlivých cenných sazenic pomocí rozsoch, chrániče z umělých hmot nebo jiných prostředků. V oblasti písků je nutné upřednostnit oplocenky jako účinnou ochranu proti letnímu okusu (málo úživné honitby).

92



Ochrana lesa

7.1.4. Povodeň V červenci 1997 při katastrofální povodni na Moravě byly zasaženy i lužní lesy, sloužící jako přirozený regulátor přívalových vod. Tato jejich schopnost se plně projevila na neregulovaném úseku řeky, kdy ochranné hráze jsou mezi zemědělskou a lesní půdou a kdy má řeka možnost se relativně bezeškodně rozlít v lužním lese. Nicméně v roce 1997 došlo k dlouhodobému zaplavení, které zasáhlo celou oblast lužních lesů a dlouhodobé zaplavení mimo škod na kulturách poškodilo porosty od mlazin po mýtní porosty. Lužní les je sice na záplavy zvyklý a krátkodobé zaplavení dokonce potřebuje pro svůj optimální růst, ale v lokalitě voda stála od 3 týdnů do 4 měsíců. Javory (klen a mléč) byly zničeny stoprocentně. Výjimka jsou javory na ochranných hrázích, které záplavu vydržely, protože jejich kořeny nebyly zaplaveny. Jasan odumřel v dlouhodobě zaplavených mladších porostech, v porostech starších (nad 80 let) je podíl odumřelých jasanů nízký (do 20%). Dub letní překvapivě obstál v těžké zkoušce a mimo dlouhodobě zaplavených kultur přežil ve všech věkových stupních. Lípa byla v dané lokalitě velmi silně poškozena. Olše na dlouhodobě zaplavených místech byla poškozena, jinak poškození nebylo výrazné. Výjimkou jsou olšové mlaziny, které byly povodní silně poškozeny. Jilm nebyl povodní poškozen. Topoly reagují v lokalitě na poškození opožděně, po opadnutí vod nebylo poškození výrazné, nyní se objevují hniloby v lýku a odumírání jedinců. Toto poškození se týká výhradně topolových plantáží šlechtěných topolů. Topol bílý a šedý nebyl povodní poškozen. Ořešák černý nebyl povodní poškozen. Tato empirická zjištění opravují některé údaje o citlivosti dřevin na zaplavení. V odborné literatuře je možné se dočíst, že odolnými dřevinami je bříza, jilm, olše, méně odolné vůči dlouhodobým záplavám jsou dub letní, topoly a jasan, naprosto nesnáší záplavy javory a lípa.

7.1.5. Říční eroze V oblasti neregulovaného toku řeky Moravy působí lokální škody říční eroze. Škody jsou nevýznamné, důležité je pouze zjištění, že erozní schopnost řeky v meandrech je nezávislá na vegetačním pokryvu. Posun řeky je stejný, ať už se jedná o pole, louku, mladý nebo dospělý les. V případě pádu velkých stromů do řeky se může stát, že se poněkud odkloní proud a začne svou erozivní činnost na jiném místě. V případě extremních vod (50tiletá voda a vyšší) jsou i tyto stromy odnášeny po proudu.

7.1.6. Odumírání dřevin u studní U studní čerpajících pitnou vodu dochází k odumírání dřevin, převážně topolů. Stresujícím faktorem není pouze pokles hladiny spodní vody, ale její kolísání v závislosti na intenzitě odběru. Na stejných lesních typech byly porovnány taxační hodnoty (střední průměr a střední výška) poškozených a nepoškozených porostů.

7.2 Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa (koncepce řešení): 7.2.1 Návrh opatření v lesích ohrožených imisemi: Doporučuje se využívat a vyhodnocovat monitoring z blízkého okolí - AIM Hodonín, ČHMÚ klimatické hodnoty a hladinu podzemní vody. Je třeba rovněž mít přehled o množství odčerpané surové vody z VAK Moravská Nová Ves a Břeclav. Dále lze doporučit při obnově lesa později rašící fenotypy dubu a ostatních dřevin, co nejrychleji zajištění kultur a trvale udržovat porostní zápoj. V případě vzniku prolomení porostního zápoje a vzniku i menších skup. roztroušených holin se doporučuje tyto zalesnit vhodnými dřevinami s ohledem na věk prolomené skupiny (jasan, osika, případně i bříza a pod.)


93


Ochrana lesa

7.2.2 Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli 7.2.2.1 Pokles (kolísání) hladiny podzemní vody V jižní části LO 35 se nachází CHOPAV - Kvartér řeky Moravy. Oblast je intenzivně vodohospodářsky využívána jak VAK Břeclav, tak VAK Hodonín. Vedle uvedených takřka nelimitovaných odběrů podzemní vody se na snížení hladiny podzemní vody i podílí úpravy koryt řek Dyje a Moravy: 1968 - započata úprava koryta řeky Dyje od Nových Mlýnů po Poštornou 1969 - 1976 - upraveno koryto řeky Moravy z Hodonína po Lanžhot 1975 - 1988 - upraveno koryto řeky Moravy a Dyje na soutoku řek Vodní dílo Nové Mlýny na řece Dyji bylo postaveno v letech 1975 - 1989: 1. Horní nádrž Mušovská

2. Střední nádrž Věstonická

3. Dolní nádrž Novomlýnská

- je v provozu od roku 1978 - plocha 500 ha 3 - objem vody 12,2 mil. m - je v provozu od roku 1981 - plocha 1 024 ha - objem vody 34 mil. m3 - je v provozu od roku 1989 - plocha 1 668 ha - objem vody 87,72 mil. m3

Hladina podzemní vody má v průběhu roku více méně charakteristický průběh, např. v oblasti Lednice se jedná o sinusoidní průběh s nejvyšší hladinou podzemní vody v dubnu a minimum v září a říjnu s rozkyvem v letech 1971 - 1992 s průměrem 0,9 m. Uvedený rozkyv hladiny podzemní vody se snižuje s nadmořskou výškou, jako i sinusoidní tvar pohybu hladiny podzemní vody během roku - podle měsíců. Na uvedenou výšku hladiny podzemní vody je lužní lesní ekosystém adaptován po řadu desetiletí. Dojde - li k nenadálému extrémnímu snížení hladiny podzemní vody, dochází ke stresu z nedostatku vody. Proto jsou stavěny např. na Kyjovce a jiných tocích regulační stavidla, umožňující částečně regulovat v blízkém okolí hladinu podzemní vody na žádané výši. Proto je prvořadě nezbytný zevrubný monitoring stavu hladiny podzemní vody a jeho regulace stavidly podle potřeby. Tímto způsobem lze regulovat nelimitované odběry podzemní vody VAK do vodovodní sítě zvláště v letech s výraznými srážkovými deficity a naopak s nárůstem teplot vzduchu během vegetačního období. 7.2.2.2 Sucho Opatření proti suchu jsou mimořádně aktuální v současné době s aktuálními změnami klimatu. V lesní oblasti se změny klimatu projevují střídáním poměrně extrémních hodnot teploty vzduchu, srážkových úhrnů, ale i síly větru a tím i dalších klimatických hodnot včetně globálního záření. Počasí nelze dlouhodoběji předpovídat, přesto je však žádoucí být připraven na případné dlouhodobější přísušky. Jejich velmi negativní vliv se nejškodlivěji projevuje v předjaří a na jaře v době zalesňování a potom v letním období. Proto doporučujeme zvláště na relativně sušších lesních typech s písčitými propustnými půdami pro vodu zvláště specifický režim hospodaření a udržení půdní vlhkosti. Především se jedná o snahu pro maximální udržení půdní vlhkosti po zimním období. Přípravu půdy pro umělou obnovu volit v brázdách ve směru východ - západ, s postupem obnovy od severu k jihu. Nedoporučuje se jamková příprava půdy s prokopáním a teprve s pozdějším zalesňováním do připravených jamek. Ošetřování a ochranu kultur proti buřeni je třeba přizpůsobit specifickým stanovištním a klimatickým podmínkám s cílem neodkrývat náhle zalesněné plochy, ale ochranu kultur proti buřeni volit v pruzích zástin. V případě extrémních přísušků požádat o odklad zalesnění, nesázet sazenice do suché půdy. S ohledem na dlouhodobější trendy srážkových úhrnů se nedoporučuje podzimní zalesňování v měsíci říjnu. Výchovné zásahy je třeba volit tak, aby se výrazně neporušoval porostní zápoj (tedy častěji a slabší) s cílem ochrany půdy proti přímému slunečnímu záření a vysušování. Při případném narušení porostního zápoje a vzniku zalesňovací povinnosti urychleně provést zalesnění opět diferencovaným způsobem s ohledem na věk prolomené skupiny. Ve starších porostech v blízkosti počátku obnovy využívat možnost přirozeného zmlazení. Doporučuje se sestavit harmonogram umělého zalesňování v souvislosti s potenciálním ohrožením suchem a takto hospodařit se zimní vláhou potřebnou ke zdárnému a úspěšnému růstu kultur. 94



Ochrana lesa

7.2.3 Návrh opatření v lesích poškozovaných biotickými činiteli Biotičtí škůdci Bekyně velkohlavá je největším potenciálním škůdcem zvláště dubových porostů, její nebezpečnost narůstá s teplým suchým počasím, kdy může způsobit holožíry. Kontrola a prognóza výskytu se soustřeďuje na stadium vajíčka, jedná se o jarní sčítání plných snůšek v porostech ohrožovaných žíry tohoto druhu. Sčítá se ve dvou liniích úhlopříčně proložených porostem. V každé linii se namátkově vybere 100 stromů a na nich se spočítají vaječné snůšky. Stanoví se průměrný počet hubek na jeden strom - v každé snůšce je na počátku gradace přibližně 500 až 600 vajíček. Kontrola tedy spočívá v jarním sčítání plných snůšek v porostech ohrožovaných žíry tohoto druhu. V případě, že množství vajíček na jeden strom přesáhne kritický počet, např. pro 40 letý porost 800, pro 60 letý 1 300, pro 80 letý porost 2 200 a pro 100 letý porost 3 300 vajíček, je nutné v ohrožených porostech na jaře zkontrolovat líhnutí housenek. Odpovídají - li počty housenek, které většinou setrvávají několik dní na hubce nebo v jejím bezprostředním okolí, přibližně kritickým počtům vajíček, lze očekávat silné žíry až holožíry. Případný obranný zásah je proto třeba plánovat zásadně až po důkladném zvážení celkové situace, především s ohledem na zdravotní stav napadených porostů a výskyt přirozených nepřátel bekyně velkohlavé. Při případných leteckých aplikacích je nezbytné používat pouze biopreparáty. Obaleč dubový - Tortrix viridana Největší škody působí obaleč dubový v porostech genové základny, případně v ostatních porostech uznaných pro sběr osiva. Housenky dokážou zcela zničit úrodu žaludů a fyziologicky oslabit dubové porosty po opakovaných žírech. Protože se housenky vyskytují od počátku května, kdy obvykle začínají duby rašit, lze doporučit vysazovat později rašící formy a podporovat přirozené nepřátele obaleče. Kontrola se doporučuje využitím fotoeklektorů, kritický počet je více než 250 housenek na jednu metrovou vzorníkovou větev. Návrh opatření v lesích poškozovaných zvěří V oblasti písků je nutné chránit kultury listnáčů proti okusu, nejlépe oplocenkami. Nátěry repelenty jsou proti letnímu okusu neúčinné a proti zimnímu okusu méně účinné než oplocenky. Důvodem je snížená úživnost honiteb v lokalitě a tím zvýšená snaha srnčí zvěře okusovat kultury. Proti vytloukání je možné použít individuální ochranu (rozsochy). Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci Ochrana vůči hmyzím škůdcům je propracována v jednotlivých oborových normách. Nutná je kontrola populace škůdců v zájmu zabránění gradací.

Ochranná opatření předpokádají především : 1) preventivně dodržovat sanitární a hygienické minimum 2) permanentní zdravotní kontrolu lesních porostů, evidenci a prognózu výskytu škůdců 3) včasnou asanaci všech napadených stromů (i na podzim) 4) dočišťovat ohniska žíru 5) upřednostňovat asanaci napadeného dříví odkorňováním Zkušenosti s listožravými škůdci na listnáčích (Tortrix viridana, Melolontha hippocastani) vedou k poznání, že ani holožíry nejsou prvkem schopným rozvrátit listnaté porosty. Regenerační schopnost stromů umožňuje překonání kalamity pouze se ztrátou na přírůstu, nikoliv se ztrátou způsobenou odumřením porostů. Není tedy nezbytně nutné používat chemické prostředky proti těmto škůdcům. Otázkou pouze zůstává, zda oslabení dubů žírem housenek Tortrix viridana nedochází k takovému stresu, že duby jsou více náchylné na onemocnění tracheomykózou. Tato úvaha se netýká holožírů bekyně velkohlavé (Lymantria dispar), kdy je nutné použít chemické asanace. Houbové choroby Rezavec datlí - Inonotus nidus - Andersoni Rezavec je značně rozšířen v jižní části lesní oblasti. Nákaza vzniká do zdravých stromů nejčastěji pahýly po odumřelých odlomených silnějších větvích. Na chudších, sušších stanovištích v oblasti Valtic je © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno

95


Ochrana lesa

relativně značně rozšířen. Jedinou obranou je kvalitní zdravotní výběr a pravděpodobně dodržování obmýtí u dubu ceru bez zbytečného neodůvodněného předržování do vysokého věku.

7.3. Dlouhodobá opatření ochrany lesů 7.3.1. Koncepce mapy dlouhodobých opatření Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa zahrnuje tyto vrstvy: a) vrstva podmáčených lokalit se sníženou statickou stabilitou b) vrstva porostů poškozených větrem včetně směrů převládajících větrů c) vrstva porostů poškozených sněhem na námrazou d) vrstva ohraničující lokality silně poškozené zvěří nebo lokality se silnou koncentrací zvěře e) vrstva ohraničující pásma imisního ohrožení. f) vrstva liniových stabilizačních prvků Systém ekologické stability lesů je zahrnut do mapy ÚSES. 7.3.1.1. Podmáčené lokality se sníženou statickou stabilitou Jedná se o lokality na základě typologického průzkumu a vlastního terénního šetření, kdy zvýšený obsah vody v půdě snižuje statickou stabilitu. Jedná se především o ekologické řady O, P, Q, T, G, V. Tato vrstva upozorňuje na potencionální ohrožení větrem. 7.3.1.2. Porosty poškozené větrem Na mapě nejsou označeny jen porosty viditelně poškozené (proředěné či rozvrácené), ale také následné zalesnění po kalamitě. Jsou označeny pouze výraznější lokality, nikoliv rozptýlená kalamita. 7.3.1.3. Porosty poškozené sněhem a námrazou Prakticky totéž jako porosty poškozené větrem. 7.3.1.4. Koncentrace zvěře Na mapě jsou označená místa koncentrace zvěře s koncentrací poškození. Jedná se i o lokality s hitorickými koncentracemi zvěře, kde škody přetrvávají nebo kde jsou škody pouze okusem (srnčí zvěř), ale koncentrace zvěře je vysoká (lesní komplexy uprostřed zemědělské krajiny). 7.3.1.5. Pásma imisního ohrožení Jsou přejata z celorepublikového vyhodnocení a upravena terénním šetřením. Nerespektují rozdělení lesa a pro zatřídění porostů do příslušného pásma platí, že porost je v pásmu, pokud je v pásmu více jak polovina jeho výměry.Jedná se jen o pásmo D a na mapě není označeno - celá oblast je v pásmu D. 7.3.1.6. Liniové stabilizační prvky Liniové stabilizační prvky jsou umístěny přímo do porostů tam, kde jejich založení má význam pro ochranu větších ploch labilních porostů. V oblasti nejsou.

7.3.2. ÚSES Cílem ÚSES je docílení budoucí rozmanitosti druhových společenstev. Tímto se rozumí nepravidelná síť ekologicky významných segmentů krajiny (lesa), které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kriterií. Byly převzaty z jednotlivých okresních úřadů podle katastrů a zapracovány do OPRL. Na převážné části jednotlivých okresů v PLO 35 jsou zpracovány lokální systémy ÚSES (případně generely). V tabulkové části jsou uvedeni jednotliví zpracovatelé ÚSES, rok vyhotovení a katastrální území zpracovaného ÚSES. Samostatně je zpracován přehled zapracovaných ÚSES do územních plánů podle okresů a katastrálních území.

96



Ochrana lesa

7.3.3. POTENCIÁLNÍ OHROŽENÍ SUCHEM Soubory lesních typů jsou indikátory potenciálního ohrožení suchem. Všechny soubory lesních typů byly zařazeny do tří skupin potenciálního ohrožení: POTENCIÁLNÍ OHROŽENÍ SUCHEM ha

%

SLT

ha

%

SLT

ha

14 842

1D

3029

0X

9

1U 1V 1T 1G 2L 3H 3D 3J

110 376 95 934 134 3 35 11

1P 2B 2S 2H 2D

226 21 6 1 867 1 311

1Z 1X 1K 1M 1S 1C 1B 1H 1A 1J 2N 2C

18 411 129 240 14 191 487 5 2 155 42 90 20 8

Celkem

16 540

Celkem

6 460

Celkem

17 805

40,5

VELMI SILNÉ

1L

STŘEDNÍ

MALÉ

SLT

15,8

%

43, 7

Z toho plyne ,že suchem ohroženo je 59,5 % plochy PLO tj. 24 265 ha .


97


Dopravní zpřístupnění lesa

8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA Pro zpracování kapitoly byly použity elaboráty dopravního průzkumu z LHC, které se nacházejí v této lesní oblasti. V období r. 1998 byla provedena aktualizace současného stavu lesních odvozních komunikací včetně nově provedených akcí. Všechny lesní komunikace byly fyzicky prověřeny. Lesní cesty byly dle kriterií zatříděny do příslušných kategorií. Lesní cesty s vybudovanou vozovkou celoročně provozuschopné byly zatříděny do kategorie 1L, sezónně provozuschopné s různým stupněm zpevnění do kategorie 2L.

8.1. Stav zpřístupnění 8.1.1. Inventarizace odvozních cest Lesní dopravní síť v zájmové oblasti byla vybudována v minulosti postupně a je budována i v současnosti dle potřeby. Zpřístupnění lesa bylo budováno již v minulém století, zvláště na tehdejším majetku Liechtensteinů. Současná lesní dopravní síť využívá nejen historickou dopravní síť, ale i v nepříliš vzdálené době vybudované odvozní cesty, upravené staré cesty, které jsou dnes v převážné míře zatříděné do kategorie 1L , jsou využívány také veřejné silnice, poměrně dobře rozvinuté, také účelové komunikace.. Vzhledem k značné rozloze PLO 35 je i v rámci jednotlivých LS i odvozních celků situace dosti rozdílná. Vliv na současné dopravní zpřístupnění má hlavně geomorfologie terénu, odbyt dřeva a nákladovost výstavby cest. Stav zpřístupněnosti lesa dle jednotlivých LS a L.O.C. lze vyčíst z tab, S4 porovnáním modelové a skutečné hustoty odvozních cest udávané v m/ha. Všeobecně lze konstatovat, že komplexy lesa v minulosti dobře a odborně obhospodařované vykazují vyšší stupeň zpřístupnění. Tab. S 1 Soupis cest je uvedena v příloze OPRL. Ukázka uspořádání tabulek S1 a S2 SOUPIS CEST Číslo cesty

Název Třída

poř.č. evid.č.

Délka v km Návrh celkem

les

km

Vozovka a+p

k z

n

Funkce t

Sběrná

Jiný List Cesty L.O.C. Lesní Ost. vlastník Poznámka tech. lok. mapy

PŘEHLED SOUČASNÝCH ODVOZNÍCH CEST PODLE ODVOZNÍCH CELKŮ A LESNÍCH MAJETKŮ LS

ŽIDLO CHOVI CE

ZNOJ MO STRÁŽ NICE

LOC

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

CESTY LESNÍ

CESTY VEŘEJNÉ

L1L

L2L1

L2L2

CELK.

V1L

42,28,3 14,3 12,5 6,3,2 4,8 11,4 11,7 6,0 1,3

1,1 0,5 1,9 4,6 12,2 2,3 4,0 4,5 8,1 0,5 1,7 1,0

1,3 2,2 1,1 0,4 2,1 0,3 14,9

4,5 8,8 2,7

50,3 30,4 22,4 37,3 35,5 6,5 23,9 32,9 25,8 9,8 6,0 4,9 8,7 19,8 43,0 24,1 0,4 13,4 9,8 93,6 10,5 11,2 3,2

4,1 5,0 1,8 15,6 15,7 1,4 2,0 6,9 5,9 4,7

0,0

7,2 1,6 6,2 20,2 17,3 1,0 15,1 17,5,9 3,3 3,0 3,9 8,7 14,0 32,0 20,3

4,0 0,2

10,4 6,9 75,7 9,8 3,4 3,0

0,9 2,6 3,0 0,7 3,8


1,6 4,0 4,4 8,6 7,2 1,0 1,8 9,0 0,5

V2L1

0,2 0,4 0,7

0,2

0,9 0,5

CELK. 4,1 5,0 1,8 15,6 15,7 1,4 2,0 7,1 5,9 5,1 0,0 2,3 4,0 4,4 8,6 7,4 1,0 1,8 9,9 0,5 0,5

L1L + V1L 46,1 33,3 16,1 28,1 21,7 4,6 6,8 18,3 17,6 10,7 1,3 1,6 4,0 5,7 10,8 8,3 0,4 3,1 2,1 23,9 4,5 0,2

CESTY L2L1+ V 2L1 1,1 0,5 1,9 4,6 12,2 2,3 4,0 4,7 8,1 0,9 1,7 1,7 4,5 8,8 2,9 10,4 6,9 76,6 10,3 3,4 3,0

CELKEM L2L2

CELK.

7,2 1,6 6,2 20,2 17,3 1,0 15,1 17,5,9 3,3 3,0 3,9 8,7 14,0 32,0 20,3

54,4 35,4 24,2 52,9 51,2 7,9 25,9 40,31,6 14,9 6,0 7,2 12,7 24,2 51,6 31,5 0,4 14,4 11,6 1035 11,0 11,7 3,2

0,9 2,6 3,0 0,7 3,8

98



8.1.2. Dopravně nepřístupné lokality Oblast PLO je tvořena z převážné části nivami a rovinami jižní částí Moravy. Nejvíce jsou zastoupeny transportní segmenty typu A, v údolních nivách typu D. Tyto oblasti jsou vesměs dobře zpřístupněny. V této oblasti se také nachází množství osamocených porostů- hlavně větrolamynepřístupných soustavou lesních cest. V oblasti pahorkatin, které se vyskytují v menší části oblasti, jsou dopravně nepřístupné pouze malé oblasti o nevelké výměře, kde jsou navrženy výstavby cest, případně rekonstrukce cest dodatečným zpevněním a odvodněním. Terény vhodné k použití lanových dopravních systémů se v lesní oblasti nevyskytují.

8.1.3. Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Transportní segment je soubor porostů, které převážně gravitují na jednu hlavní odvozní cestu. Dříví se soustřeďuje k jednomu nebo více odvozním místům. Transportní segment má přirozené hranice na gravitačních předělech (hřebenech, vodotečích, okrajích lesa) nebo umělé(odvozní i veřejné cesty, železniční tratě, rozdělovací síť). Odvozní celek (L.O.C.) je soubor transportních segmentů pro výpočet dopravní optimalizace lesní dopravní sítě. Má mít jednotný směr odvozu z lesa na manipulační sklad, k železniční vlečce, případně k odběrateli. Velikost se stanoví podle konkrétních podmínek nejméně transportní segment. Hranice jsou totožné s hranicemi transportních segmentů a respektují hranice významných vlastníků.

Modelové typy vyskytujících se transportních segmentů Typ O : Oblast bez odvozních cest procházejících lesem, dříví gravituje k cestám jdoucím mimo les. Tyto cesty se do modelové hustoty nezapočítávají, i když slouží lesnímu provozu a jsou i vlastní. Morfologie terénu není rozhodující. ho =0 m . ha . Pokud navrhujeme do typu 0 odvozní cestu, přeřazujeme transportní segment do typu A až E. Typ A : Roviny a náhorní plošiny s minimem omezujících vnějším vlivů hA

≥

15 m . ha-1

Typ C : Odvozní síť na pahorkatinách a nižších horských polohách s cestní sítí po hřebenech a v údolních polohách, jednostranně i oboustranně gravitující hmota hC ≥ 22,5 m . ha-1 Typ D : Odvozní síť v luhu, v inundačních oblastech, v terénech s krátkými svahy a zaříznutou údolnicí, značné vnější omezení, relativně malá gravitační území, h D ≥ 25 m . ha-1

8.2. Výhledové zpřístupnění 8.2.1. Návrh zpřístupnění lesa V rámci šetření LDS bylo pro zlepšení současného stavu odvozní sítě navrženo k výstavbě celkem 17,8 km odvozních komunikací. Přehled návrhů je v tabulkách, které jsou v příloze. Nová výstavba je směrována do míst, které dopravní zpřístupnění postrádají. Tyto návrhy jsou uvedeny graficky v mapové části přerušovanou linií. NÁVRH NOVÉ VÝSTAVBY CEST

L S nebo les. majetek Židlochovice Znojmo Strážnice

99

L.O.C. 7 10 11 2 6 9

Délka návrhů (km ) 6,2 4,4 1 3,6 1,3 1,3

1

Stupeň naléhavosti 2 3 6,2 4,4 1 3,6 1,3 1,3 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno



8.2.2. Přehled transportních segmentů a porovnání hustot odvozních cest S 4

Porovnání modelových a skutečných hustot odvozních cest Lesní oblast : Majetek a L.O.C.

č.obl.: 35

Jihomoravské úvaly

Plocha ha

Model : typ transportního segmentu

Skuteč. délka km

0

s návrhy km

m/ha

A

B

C

List :

Modelová Skutečná hustota hustota

D

Rozdíl

1 Po realizaci návrhů

E

% 3 716

ZI1

54,4 0 2 568

ZI2

35,4 0 1 613

ZI3

24,2 2 818 52,9 0 2 540

ZI5

51,2 0 1 493

ZI6

7,9

0,0

0,0

0

0

0

0

295

2 322 6,2 1 976 40,0 0

92,2

0,0

0

0

2 273

11,5

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

123

88,5

0,0

0

0

1 490 0,0

0,0

0,0

92,4

0,0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

266

2 552

9,4

90,6

0,0 0

0

0

259

1 147

10,2

45,2

1 134 0,0

44,6

19,2

17,2

-2,0

17,2

11,9

22,2

10,2

22,2

13,5

7,4

-6,1

9,6

7,4

3,3

-4,1

3,9

10,9

10,9

0

10,9

19,2

13,1

-6,1

16,2

15,5

23,3

7,8

23,3

14,6

27,9

13,3

27,9

14,9

22,2

7,3

22,2

0,0

0,0

0

0

0

18,2

81,2

0,0 0

13

0

0

1 207

95

67,0

5,3

91

0

0

240

260

0,0

13,3

14,4

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0 0

0

0

180

482

27,2

72,8

0,0 0

0

0

43

401

15,3

3,7

34,4

3,6

0

0

0

981

0

94,5

0,0

0,0

5,5

0,0

0

0

0

0

0

13,8

0,7

0 1 604

0

31,5

-8,0

0

0

0 359

0

1 420

11,2

0

1 650

0,0

ST5

19,2

0

0,0

37,4

0

5,3

0,0

21,4

18,4

51,6

0,2

0,0

496

7,6

0,0

ST4

5,3

71,1

176

0

1 849

20,2

0

14,3

0

3,3

0

0

24,2

20,2

0

0 753

ST3

16,8

0

0

0 370

1 038

18,8

0,0

0

ST2

5,2

0,0

0 0

1 167

18,8

0,0

0 893

0

13,6

0,0

0

7,2

15,0

0

0,0

662

-8,1

0 5,1

0,0

1

15,0

0

6,4

ST1

23,1

0

0,0

6,0

13,8

0

70,0

1 802

-8,3

0

23,6

4,4

13,8

0

31,6

ZN11

22,1

0

0

14,9

14,6

0

997

2 016

-8,4

511

0

ZN10

14,6

0

337

1 425

ZI9

23,0

982 0

25,9

ZI8

0,0

65,8 34,2

0

ZI7

3426

7,8

7,6

0

ZI4

290

0

0

657

66

0,0

56,5

5,7

0,0

0

0

0

0

57

0

0

51

1 798

2,8

97,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

9

1 411

0,6

99,4

0,0

0

0

0,0

0

0

0

0

0

0


100



S 4

Porovnání modelových a skutečných hustot odvozních cest Lesní oblast : Majetek a L.O.C.

Plocha ha

Skuteč. délka km s návrhy km 219

ST6

Model : typ transportního segmentu

0

A

B

C

D

113

106 0

0,0

0,0

48,4

0,0

0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

89,8

0,0

0

0

0

0

724

ST8 11,6 0

5 031

ST9

103,5 1,3 839

ST10 11,0 0

760

ST11

82 10,2

0

11,7 0

719

0

0

102

622

14,1

85,9

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0

0,0

0

0

66

4 965

1,3

98,7

0,0

0,0

0

0

0

0

170

669

20,3

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

4

3,2 0 1 681

JU

0,0 0

79,7

0,0

0

0

756

0,5

0,0

0,0

0,0

99,5

0,0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

100,0

0,0

0

0

0

0

0

0

329

ST12

Po realizaci návrhů

% m/ha 51,6

801

Rozdíl

2

E

1,3

14,4

List :

Modelová Skutečná hustota hustota

0,4

ST7

101

č.obl.: 35


329

1 681 100,0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

12,1

1,8

-10,3

7,8

22,4

18,0

-4,4

18,0

12,9

16,0

3,1

16,0

14,8

20,6

5,8

20,8

19,9

13,1

-6,8

13,1

24,9

15,4

-9,5

15,4

25,0

9,7

-15,3

9,7

0,0

0,0

0,0

0,0




POROVNÁNÍ HUSTOT ODVOZNÍCH CEST LS

Plocha (ha)

nebo

L.O.C

Délka cest

lesní

( číslo )

skutečná (km)

majetek

Model : typ transportního segmentu A B C D

0

%

s návrhy (km)

PLO 35

E

Modelová

Skutečná

hustota

hustota

Po realizaci návrhů

( m/ha )

( m/ha )

( m/ha )

15,5930

15,550491

16,0

m/ha

40809

7715

18061

4160

10873

634,6

18,9

44,3

10,2

26,6

0,0

663,9

229,4

666,1

0,0

652,4

Z uvedené tabulky vyplývá, že lesní oblast 35 je dopravně zpřístupněna téměř přesně dle modelové hustoty odvozních cest. Ve skutečnosti jsou některé oblasti zpřístupněny velmi dobře, hlavně v oblasti obor a bažantnic, zatím co některá území jsou nedostatečně zpřístupněna, a proto jsou v oblasti navrženy odvozní cesty, i když dle výsledků za celou PLO 35 by to nebylo potřeba.

8.3. Návrh limitujících těžebně - dopravních technologií 8.3.1. Modelové těžebně-dopravní technologie TERÉNNÍ A TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE Podloží únosné

Sklon svahu % # ≤10 11-20

21- 33

34 - 50

11

U 21 31 39 41

trvale podmíněně nerovnosti terénu # 12 13 F 23

S

22

F

33

Překážky

15

16

25

26

E

29

32

neúnosné

F

L

35

36

E 42

43

K

45

L

46

49 51 - 70 ≥ 71

59 69

E

Vysvětlivky: - Únosnost podloží je schopnost půdy odolávat účinkům vnějších sil, které v ní způsobují přechodné, nebo trvalé deformace. Únosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 200 KPa (hloubka koleje do 5 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard, tj. LKT 80 s obvyklou výbavou), a to i při změnách vlhkosti půdy. Neúnosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 50 KPa. (Hloubka koleje 20 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard). Únosnost podmíněná je charakterizována proměnlivou únosností půdy v rozmezí 50 až 200 KPa v závislosti na změnách podmínek (zejména okamžité vlhkosti), které ji ovlivňují. - Překážkami jsou nerovnosti terénu 0.5 m a užší než trojnásobek jejich hloubky, při jejich vzájemném rozestupu 5 m. Nerovnosti terénu: 0,3 ≤ 0.5 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro speciální lesní kolový traktor), # ≤ 0.3 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro universální kolový traktor s lesnickou výbavou - UKT Profesional).

Termínem UKT Profesional se rozumí universální kolový traktor s profesionální kompletací pro soustřeďování dříví - tzv. lesnickou výbavou (naviják, čelní rampovač, ochranná vana atd.), která z něj vytváří specializovaný lesní stroj, nepoužitelný bez zpětné přestavby pro zemědělské práce. S parametry pro tzv. farmářské kompletace se při klasifikaci terénu neuvažuje, protože se jedná o zemědělské traktory © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno

102



vybavené jen navijáky pro soustřeďování dříví, ale bez ochrany strojového spodku, a proto je jejich pohyb možný jen po linkách, ale nikoliv neupraveným terénem. Přínosem návrhu terénní klasifikace je zakotvení kriteria kritického sklonu svahu, jako údaje signalizujícího míru rizika poškození lesní půdy těžebně-dopravní erozí. V návrhu klasifikace se jedná o všechny terénní typy označené v číselném kódu devítkou na posledním místě. Vlastní spektrum kombinací sklonu svahu, únosnosti terénu a terénních překážek je omezeno na skutečně existující kombinace podmínek v České republice. Účelem takové redukce je získání technickoekonomických podkladů pro rámcový přehled potenciálně možných těžebně-dopravních technologií při maximální přehlednosti terénní klasifikace. Na druhé straně to však znamená, že návrh těžebně - dopravní klasifikace terénu je otevřeným systémem, schopným vytváření dalších terénních typů (např. zatím chybějících terénních typů 14, 24, 34, 44, - odštěpením od současných typů 13 až 43); budou-li se v praxi reálně vyskytovat, nebo bude-li to vhodné s ohledem na kompatibilitu s mezinárodními klasifikačními systémy. Od navržené terénní klasifikace MACKŮ-POPELKA-SIMANOV, 1992 je odvozena modelová technologická typizace, ve které je použití koní uvažováno především pro vyklizování a přípravu nasvazkovaného dříví pro přibližování jiným prostředkem. Jako modelové je přibližování koňmi uvažováno jen v úzkém technologickém rozpětí, a v ostatních případech je uvažováno jako variantní řešení podmíněné především ekonomickými hledisky. Pod termínem UKT - Horal se v technologické typizaci rozumí universální kolový traktor ve firemním provedení Horal, tj. s širším rozchodem kol (a tím větší příčnou stabilitou), širšími pneumatikami (tj. nižším měrným tlakem ve stopě) a jiným rozložením zatížení náprav než standardní UKT (ovlivňujícím příznivě jeho zatížitelnost nákladem a jízdní vlastnosti na podélném sklonu terénu). MODELOVÁ TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE Vysvětlivky: U ... UKT se standardním vybavením S ... LKT se standardním vybavením K ... kůň L ... lanové dopravní zařízení F ... UKT - Horal vybavený lesnickou kompletací, LKT s nízkotlakými (flotačními) pneumatikami E ... erozní ohrožení (přípustné prostředky: F, K, L a jejich kombinace)

Technologické typy F,E,L, vyskytující se ve více sklonových kategoriích jsou v tomto případě indexovány pro okulární zvýraznění vlivu a významu sklonu terénu. Toto řešení však má jen omezený význam, a to jen u písemného vyjádření technologických typů, protože u map technologických typů lze použít barevného odlišení, a pro veškeré kapacitní a ekonomické kalkulace je lépe používat terénní typy (jako přesnější). Výběr konkrétních druhů prostředků pro soustřeďování dříví lze také vztáhnout k ročnímu období, resp. k nasycení půdních horizontů vodou, a k edafickým kategoriím, které jsou v relativně úzkém vztahu k terénním a půdním podmínkám, včetně vodního režimu. Tento vztah demonstruje následující tabulka:

103




POUŽITELNOST TECHNOLOGIÍ VE VZTAHU K PODMÍNKÁM OVLIVŇUJÍCÍM ÚNOSNOST PODLOŽÍ Podmínky ovlivňující únosnost podloží srážky - tání sněhu podzemní voda edafická zmrzlá zemina kategorie nasycení půdních horizontů nebo sucho povrchové podpovrchové povrchové podpovrchové I H O P Q D D svážné L V

1 -

4

2 5 6

4 (5) 4 6 4

3 6

-

7

2 5 (6)

7

Vysvětlivky: 1 - LKT-81 (měrný tlak ve stopě 200 kPa), LKT-81T (měrný tlak ve stopě 220 kPa), těžební stroje na speciálních kolových podvozcích 2 - LKT-81 pneu 23.1-26 (měrný tlak ve stopě 100 kPa), LKT 90 3 - LKT-81 s flotačními pneumatikami (měrný tlak ve stopě 70 kPa), těžební stroje na speciálních podvozcíc s polopásem 4 - UKT (měrný tlak ve stopě 160 kPa)

5 - UKT - Horal (měrný tlak ve stopě 100 kPa) 6 - Kůň (měrný tlak ve stopě 140 kPa) 7 - Speciální pásové podvozky typu Ratrac (měrný tlak ve stopě 35 - 50 kPa)

VAZBA TRANSPORTNÍHO SEGMENTU (TS) A TECHNOLOGICKÉHO TYPU (TT) TS TT U F S K E 0U 0 AU AS A BF BS BK BE B CU CS CK CE C DF DE D EE E

MODELOVÉ ZASTOUPENÍ TS A TT V HS HS TS + TT HS AU 35 13 DF 39 19 CK CE CL 41 21 AU 43, 45 23, 25 AU AS 47 27 DE DF 51 29 CK CE CL 53, 55 31


TS + TT AU AS DE DF CK CE CL CU CU CS CK BE BL CU

HS 57 59 71 73 75 77 79

L

BL CL DL EL

TS + TT CS BE DE DL BE EE EL BS BS BS BE DE DL BE

104



MODELOVÉ PARAMETRY TS TS A B C 15 17,5 22,5

model H (m .ha-1) 10 000 dt =  m 4H dsm = dt √ 2 m (I ≤ 15 %)

D 25

E 27,5

166,6

142,8

111,1

100

90,9

U 245 S 313

SF 306 K 565 E 619 L 337

U 182 S 209 K 440 E 482 L 262

FL 188 E 207

E 428 L 360

I dsm =dt  √2 15 ( I ≥ 15 %)

Vysvětlivky H.....hustota odvozních cest na ha dt.....teoretická přibližovací vzdálenost v m dsm...modelová skutečná přibližovací vzdálenost Transportní segment 0 orientačně přebírá parametry AU ( dsm = 245 m) MODELOVÉ TĚŽEBNĚ-DOPRAVNÍ TECHNOLOGIE DLE CÍLOVYCH HS Typizace

HS SLT terénní 0M 1M 0C 13 0N 0Q 0P 0O 1-2L 1U ( 3L 5L ) 19 3U 1-2N 1-2C (3C) 3-4N 1-2A 21 EXP.2-4M 2K 2S 2B 2D 23 1-3K 1-3I 2-4M (1-2S 1-3C 5M) 1-2H 1B 1-2D 1-2S 1-2W 25 (1-2V 1-2O) 27 1-3P 1-5Q (0P 0Q 0O) 1T 1G 29 3L 5L 31 3-5C (3-5A 3-5W) 35 3-5W 39 0T 2T 5T (6T) 0G 3R 5R 3-4N 3-4A 41 EXP.3-4K 3-4S 3-4B 3-4D 3-4F 43 3-5K 5M 3-4I (3-4S) 45 3-4S 3-4B 3-4D 3-4H 0X 0Z 0Y 0N O1 0C 0M 1-4X 1-7Z 3-8Y 1-5J

105

11 21 12 22 (16 26) 13 13 ( 15 ) 29 (11 21 31 41)12 22 32 39 39 41 42 49 59 11 21 (31) 11 21 (13) 13 23 (11 21) 15 25 13 15 11 21 31 39 49 (22 32 42) 11 21 (31) 15 25 (21 31 41)12 22 32 42 39 49 59 41 39 49 59 11 21 31 (39) 11 21 (31)

technologická U S(L) F F(L) E (U) S F E K KE U (F) U (F) F (U) L (F) F(L) USFE U (F) L (F) (U)S K E SKE U F (E) U (F)

16 26 36 39 46 49 59 69

EL

(11) 12 16 12 22 32 39 42 49 59 69 16 26 36 46

US SEKL




Přehled technologické typizace (TT)

23b

Cílový HS HA TT

TT

19a

14272,2 14034,6

U

F

25a

1b

8014,8

471,7 438,4 307,2 231,1

U

U

HS

E

23b

29a

F

25a

21

E

25b

U

13c

HA 14272,2 8014,8 231,1 172,6

F

HS

19a

HA 14034,6

E

S

29a

29b

438,4

1b

21

1f

HA

471,7

307,2

55,0

HS

27a

HA

42,6

13c 172,6

U

23a

23a

45 58,1

E

F

1f

27a 29b 1g

19 13 43 b a a

97,8 58,1 55,0 42,6 20,0 5,7 2,7 2,2 1,8

U

97,8

45

U

13a 2,2

E

S

F

E

F

U

U

43a 1,8

19b

20,0

HS

25b

2,7

1g 5,7

TT TS

%

HA

U

S

HA

HA/% O

18,9

7715

A

44,3

18061

22851

C

10,2

4160

59,8

D

26,6

10873 40809

TS TT

43 0,1

22893 840

840

2,.2

14496 14496 37.9

38229

plocha PUPFL plocha porostní

Výše uvedená kvantifikace technologické typizace je kalkulována dle metodického postupu. Z uvedených přehledů technologické typizace vyplývají převažující technologie typu U (44,3%), následuje F – převážně v lužním lese, ostatní technologie jsou zastoupeny minimálně.


106



8.3.2. Ukazatele cestní sítě Ukazatelé cestní sítě lesní oblasti Lesní oblast : Jihomoravské úvaly

ZI2 ZI3 ZI4 ZI5 ZI6 ZI7 ZI8 ZI9 ZN10 ZN11 ST1 ST2 ST3 ST4 ST5 ST6 ST7 ST8 ST9 ST10 ST11 ST12

107

číslo obl.: 35 Ukazatelé sítě cest

L.O.C.

ZI1

S5 List 1

Teoretická vzdálenost při přibližování

Délka cest ( km ) Plocha ( ha )

Hustota (m/ha)

Rozestup (m)

jednostranném ( m )

H

R

dt.

dvoustranném (m)

dt.

54,4 3 716 35,4 2 568 24,2 1 613 52,9 2 818 51,2 2 540 7,9 1 493 25,9 2 322 40,0 1 976 31,6 1 425 14,9 2 016 6,0 1 802 7,2 662 15,3 1 167 24,3 1 038 51,6 1 849 31,6 1 420 0,4 329 14,4 801 11,6 724 102,9 5 031 11,0 839 11,7 760 3,2 329 0,0 0 0,0 0 0,0 0

14,6

683,1

341,5

170,8

13,8

725,4

362,7

181,4

15,0

666,5

333,3

166,6

18,8

532,7

266,4

133,2

20,2

496,1

248,0

124,0

5,3

1 889,9

944,9

472,5

11,2

896,5

448,3

224,1

20,2

494,0

247,0

123,5

22,2

450,9

225,5

112,7

7,4

1 353,0

676,5

338,3

3,3

3 003,3

1 501,7

750,8

10,9

919,4

459,7

229,8

13,1

762,7

381,4

190,7

23,4

427,2

213,6

106,8

27,9

358,3

179,2

89,6

22,3

449,4

224,7

112,3

1,8

5 475,0

2 737,5

1 368,8

18,0

556,3

278,1

139,1

16,0

624,1

312,1

156,0

20,6

484,7

242,3

121,2

13,1

762,7

381,4

190,7

15,7

638,7

319,3

159,7

9,7

1 028,1

514,1

257,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0




8. 4. Koncepce dopravní mapy Dopravní mapa 1:25 000 obsahuje : inventarizaci odvozních cest, návrhy odvozních cest, odvozní celky, transportní segmenty. V databázi každé odvozní cesty jsou uvedeny tyto atributy : TŘÍDA :

L1L, L2L1, L2L2, V1L, V2L1 N (u navrhovaných cest)

VOZOVKA : Malé písmeno vyjadřuje druh a stav povrchu cesty podle následujícího klíče : a - živičná vozovka p - panelová vozovka (betonová) k - kalená vozovka (2vrstvá vozovka, skládající se z podkladu a krytu, tvořeného zakaleným nebo zapískovaným materiálem) z - dostatečně zpevněný povrch (provozní zpevnění, které nemá povahu vozovky ve smyslu normy) n - nedostatečně zpevněný povrch t - nezpevněný povrch (terén) POŘADOVÉ ČÍSLO : číslování je zřejmé z tabulek, není přesně průběžné NÁZEV :

uvede se vždy pokud existuje

NALÉHAVOST VÝSTAVBY : 0 – současné odvozní cesty 1 – neodkladné 2 – naléhavé 3 - odsunutelné EVIDENČNÍ ČÍSLO : uvede se, pokud jde o cestu evidovanou na LS VLASTNÍK

: může být i více

POZNÁMKA

: není povinným znakem

LESNÍ OBLAST : 35 Odvozní cesty jsou barevně rozlišeny podle jednotlivých tříd, návrhy odvozních cest se provádějí čárkovaně jednotně, rovněž tak hranice odvozního celku a transportní segmenty jsou vylišeny plnou čarou, všechno dle závazného jednotného klíče pro mapovou část OPRL. Zdroje místního stavebního materiálu se značí bodovou značkou č. 3007.


108


Hospodářské soubory

9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ 9.1. Vymezení hospodářských souborů (§ 2 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.) Komentář: Při zpracování OPRL se v rámci LO vymezují hospodářské soubory (HS), jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: a/ z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami - lesními typy a jejich soubory - SLT (příloha č. 4 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.); b/ z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů (oddíl 2 zákona č. 289/1995 Sb.); c/ ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává (příloha č. 3 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.); V číselném označení souborů je dvojčíslím označeno cílové hospodářství (udáním výškové polohy a ekologické řady), dalšími čísly je označen porostní typ, případně další charakteristiky. U lesů zvláštního určení se v označení cílového hospodářství druhá lichá číslice mění na nejbližší nižší číslici sudou:

9.1.1. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů Lesní oblast : 35 Jihomoravské úvaly Stanovištní řada:

Extrém ní

Exponovaná

Edafická kategorie: J X Y Z 0X 3J 1A 1K9 1J 1X 1C 1D9 1Z 2N 2C

M

Kyselá

Živná

K

S B H D W (V O )

I

Oglejená

1M 1K

1B

2B

1S 2S

1H 1D

2H. 3H 2D

2H9

3D

V O P Q

1P

Lužní L UG

1L 2L 1U

1G

1T

1V

Základní hospodářská dřevina: Cílový HS: Porostní typy:

bo db

Borové Dubové

013 015

Cerové Bukové Listnaté ostatní Jasanové Akátové Olšové Topolové Vrbové

bk jv lp 01

bo db db 21 213 215

bo db bk

bo db

bo db bk

13

db b k 23

133 233 235

db bk 25

253 255 255

db bk

bo db

db

45

27

19

455

273 275

456 457

277

ol vr 29

195 195

235 016 217

137 237

257

217

237

257


197 197 197 198 197

297 298 297

109



9.1.2. Zastoupení cílových hospodářských souborů ha CÍLOVÝ HOSPOD. .SOUBOR

13

19

21

23

25

27

29

45

01

Plocha ha Zastoupení %

175 +

14037 37

306 1

14372 38

8246 22

43 +

457 1

60 +

532 1

110




9.2. Růstové podmínky cílových hospodářských souborů RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 35 JIHOMORAVSKÉ ÚVALY Přirozená borová stanoviště:

Cílový hospodářský soubor:

13 Plocha porostní: 175ha

Lesní typy (SLT): 1M Zastoupení v %: +

Cílová druhová skladba /základní/: BO 8, DB,BK(BŘ) 2,, MD, DBČ, VJ, LP

Soubor písčitých chudých (bory) ,spec. stanoviště v oblasti vátých písků Bonita je podprůměrná – (u BO je z ostatních hospodářských dřevin relativně na těchto stanovištích nejlepší) Relief terénu: svahy až plošiny - převážně dlouhé táhlé svahy, duny vátých písků,různě zvlněné. Nadmořská výška: 250 - 400 m n. m. Geologické podloží: mladší neogenní sedimenty,váté písky Půdní typ: podzoly; arenické, oligotrofní kambizemě; Půdní druh: suché,mělké,sypké Minerální síla půdy: slabá; velmi silně kyselá půda - pH /H2O/ 3. 5 - 4. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 1M:DB,BŘ,HB,JL,JD,DBČ C ílový hospodářský soubor:

19 Plocha porostní: 14037 ha

Lužní stanoviště: Lesní typy (SLT): 1 – 2L, 1U Zastoupení v %: 37,00

Cílová druhová skladba /základní/: DB 7, JS 2,(LP(JV,OLL,TP,HB)1 OS,VR,JL,BB

Soubor zahrnující aluviální stanoviště ve čtvrtohorních dolních úvalech řek a potoků. . Velmi buřenící stanoviště. Bonita je nadprůměrná. Relief terénu: úžlabiny vodotečí, sníženiny. Nadmořská výška: 150 – 300 m n. m. Geologické podloží: nivní náplav; Půdní typ: fluvizemě, glejové,pseudoglejové,arenické až typické Půdní druh: písčitohlinité až hlinitojílovité, vlhké až mokré, hluboké. Minerální síla půdy: vysoká; mírně kyselá až neutrální půda – pH /H2O/ 4. 0 – 7. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 15 % -1-2L- DB,LP,JL,JV,HB,BB,břek; 1U + OL,VR,OS, DB, JL, LP Cílový hospodářský soubor:


Exponovaná stanoviště nižších poloh: Lesní typy (SLT): 1AC,2 CN, 1K9,1D9,2H9 Zastoupení v %: 1,00

Cílová druhová skladba /základní/: BO 6, DB(BK) 3, (LP,HB,JV,JBŘ) 1, MD, (AK) DB6,BO3,LP1,JV,BK,MD,/AK)

Soubor stanovišť vysýchavých, kamenitých, prudkých, exponovaných svahů se zhoršenou dostupností a místy erozně ohrožené. Bonita je průměrná. Relief terénu: hřbítky anebo prudké svahy. Nadmořská výška: 170 - 250 m n. m. Geologický podklad:váté písky,štěrkopísky,místy se spraší,vápnité jíly,písčité vápence; Půdní typ: podle podloží oligotrofní či podzolované kambizemě až podzoly, nebo eutrofní rankerové kambizemě až pararendziny; Půdní druh: hlinitopísčité až písčitohlinité , středně těžké, kamenité i balvanité, vysychavé až mírně vlhké, různě hluboké; Minerální síla půdy: různá; silně až mírně kyselé půdy - pH /H2O/ 3. 5 - 6. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - DB,BK,LP,HB,BŘ,JD,JL,TS,BB,DG,JS,BŘK, Cílový hospodářský soubor:

23 Plocha porostní: 1 4 372 ha

Kyselá stanoviště nižších poloh: Lesní typy (SLT): 1K,S,2S Zastoupení v %: 38,00

Cílová druhová skladba /základní/1/ BO 7, DB 2, (BK,LP,HB) MD,BŘ 2/DB7,BO2,/BK,LP,HB,/1,MD,BŘ

Soubor normálních kyselých a písčitých chudých (bory) stanovišť středních poloh. bonita je podprůměrná, místy průměrná. Relief terénu: svahy až plošiny - převážně dlouhé táhlé svahy, různě zvlněné. Nadmořská výška: 250 - 350 m n. m. Geologické podloží: váté písky,štěrkopísky,místy spraš, a neogenní jíly Půdní typ: arenické, oligotrofní až podzolované kambizemě / luvizemě/ Půdní druh: lehké, hlinitopísčité, vysýchavé až mírně vlhké, štěrkovité, kamenité, drolivé; Minerální síla půdy: slabá; silně kyselá půda - pH /H2O/ 3. 5 - 4. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - DB,BK,LP,BŘ,HB,DG,JD


111



RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 35-JIHOMORAVSKÉ ÚVALY Cílový hospodářský Živná stanoviště nižších poloh: soubor:

25 Plocha porostní: 8 246 ha

Lesní typy (SLT): 1 - 2H, B, D 1V Zastoupení v %: 22,00

Cílová druhová skladba /základní/: DB 8, LP(BK,HB,JV,JS,JD) 2, OL, BO, MD

Soubor živných stanovišť nižších poloh. Bonita je průměrná, místy nadprůměrná. Relief terénu: svahy až plošiny - převážně dlouhé táhlé svahy, různě zvlněné. Nadmořská výška: 170- 300 m n. m. Geologické podloží: slinité pískovce, slínovce, vápnité pískovce, sprašové a hlinité překryvy; Půdní typ: luvizemě, luvické, mezotrofní až eutrofní kambizemě, pararendziny; Půdní druh: středně těžké až těžké, písčitohlinité až jílovité, hluboké, čerstvě vlhké, vysýchavé; Minerální síla půdy: střední až vysoká; mírně kyselá až mírně alkalická půda - pH /H2O/ 5.0 – 7.5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 20 % - DB,BK,LP,HB,JV,JS,JL,JD JDO,TŘ,břek,BB Cílový hospodářský soubor:


Oglejená chudá stanoviště nižších poloh Lesní typy (SLT: 1P Zastoupení v %: +

Cílová druhová skladba /základní/: BO7,DB(JD,BK,BŘ)3,MD,JDO,OS,SM DB7,BO2,(BŘ,JD)1OS,BŘ,MD,SM

Soubor zahrnující podmáčená přirozená olšová stanoviště mírné úpadliny na plošinách ,střídavě zamokřené váté písky Bonita je průměrná. Relief terénu: úžlabiny vodotečí, sníženiny. Nadmořská výška: 170-220 m n. m. Geologické podloží: úzký nivní náplav nebo prameniště na různém podloží; Půdní typ:Pseudoglej typický,kambický,podzolový,. Půdní druh:písčitý ve spodu. Minerální síla půdy: střední; mírně kyselá půda – pH /H2O/ 4. 0 – 6. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 20%:DB,BŘ,JD,OS,VJ,BK, MD,SM, VJ Cílový hospodářský soubor:


Olšová stanoviště podmáčených půd Lesní typy (SLT): 1G, 1T Zastoupení v %: 1,00

Cílová druhová skladba /základní/: OL 6, JS 3,(VR,BŘ)1-3,OS,DB,JV

Soubor zahrnující podmáčená přirozená olšová stanoviště aluviální v úžlabinách potoků a na prameništích. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Relief terénu: úžlabiny vodotečí, sníženiny. Nadmořská výška: 150-210 m n. m. Geologické podloží: úzký nivní náplav nebo prameniště na různém podloží; Půdní typ:Pseudogleje,gleje/rašelinný,arenický,typický/,organozem saprická Půdní druh: písčitohlinité až hlinitojílovité, vlhké až mokré, hluboké. Minerální síla půdy: střední; mírně kyselá půda - pH /H2O/ 4. 0 - 6. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 70% -1G- OL,VR; 1T-OL,BŘ Cílový hospodářský soubor:


Živná stanoviště středních poloh: Lesní typy (SLT): 3H, D Zastoupení v %: +

Cílová druhová skladba /základní/: 1/BK4,DB2,LP2,JV2,BŘ,JS 2/DB5,LP2,BK2,JV1,BŘ,JS

Soubor normálních středně bohatých až bohatých stanovišť středních poloh. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Relief terénu: svahy až plošiny; Nadmořská výška: 300 - 500 m n. m. Geologické podloží:Jura-Klentnické vrstvy a ernstbruské vápence,tmavé slíny a písčité vápence Půdní typ: Hnědozem typická(arenická,luvická) Půdní druh: hlinité až jílovitohlinité, čerstvě vlhké hluboké,kypré Minerální síla půdy: střední; silně kyselá až neutrální půda - pH /H2O/ 3. 5 - 7. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK,DB,LP,JV,JD,JS,JL,HB,TŘ,

112




RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 35 - JIHOMORAVSKÉ ÚVALY Cílový hospodářský soubor:


Mimořádně nepříznivá stanoviště: Lesní typy (SLT): OX, 1Z,X,J, 3J Zastoupení v %: 1,00

Cílová druhová skladba /základní/:

podle SLT

Soubor zahrnující ochranné lesy -srázy skalnaté svahy,sutě,hřbety s mělkou. Bonita je pak velmi rozdílná, od velmi nízké 1Z až po průměrnou v úžlabinách 3J Relief terénu: skalnatý až balvanitý; Nadmořská výška: 250 - 500 m n.m. Geologický podklad: různý Půdní typ: podzoly, Rendzina(litická,kambická,suťová)pararendzina typická Půdní druh: písčitohlinitá,kamenitá suť,hlinitá,stř.hluboká až mělká kyprá,sypká Minerální síla půdy: velmi slabá až vysoká; velmi silně kyselé půdy až neutrální; Meliorační a zpevňující dřeviny: podle SLT 5-90 %


113



9.3. Základní hospodářská doporučení Komentář: Základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory (dále jen základní hospodářská doporučení) jsou naplněním ustanovení lesního zákona č. 289/1995 Sb., který v § 23 odst. 1 říká „Oblastní plány doporučují zásady hospodaření v lesích.“ S ohledem na význam této části „oblastního plánu“ (uvedené v § 1 odstavec 5 písmeno f, vyhlášky č. 83/1996 Sb. ) podrobněji specifikuje obsah této části ještě odstavec 7. Základní hospodářská doporučení jsou syntézou poznatků získaných v průběhu zpracování „oblastního plánu“ a úzce váží na vymezení hospodářských souborů (§ 2 této vyhlášky). Zpracovávají se do podoby rámcových směrnic hospodaření pro hospodářské soubory (dále jen „rámcových směrnic“). Základní hospodářská doporučení jsou koncipována s ohledem na konkretní podmínky prostředí a porostu tak, aby při jejich praktickém naplňování byl výsledek blízký optimu a ani při použití mezních doporučených hodnot nebylo v podmínkách hospodářského souboru chybné. Základní hospodářská doporučení uvedená v“oblastních plánech“ jsou podkladem pro „rámcové směrnice“ zpracovávané pro hospodářské soubory „plánů“ a „osnov“. Pod písmeny a) až f) jsou uvedena jednotlivá základní hospodářská doporučení a je upřesněn jejich obsah. a) Cílová druhová skladba V rámci cílového hospodářského souboru představuje základní cílová druhová skladba ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Nebere ohled na současný stav lesa. Pro současné základní porostní typy je v hospodářském souboru doporučena upravená- alternativní cílová druhová skladba, která je dosažitelná ve změněných podmínkách těchto typů porostů. V momentě dosažení základní cílové druhové skladby daného cílového hospodářského souboru na úrovni porostu nebo porostní skupiny takovýto porost pak prakticky plní téměř všechny sledované a požadované funkce lesa a dokonce splňuje i požadavek předběžné opatrnosti z očekávané změny klimatu k zajištění stability lesa v době obmýtí uvedených dřevin. b) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů Udává nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v rámci cílového hospodářského souboru dle přílohy č.3 vyhlášky 83/1996 Sb. pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (v nichž se stanoví závazně jejich podíl na dobu platnosti plánu pro nejnižší jednotky rozdělení lesa - § 10 vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Výčet melioračních a zpevňujících dřevin pro základní porostní typy hospodářských souborů je uveden v příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Výchovou mladých porostů je možno ještě druhovou skladbu podle potřeby upravit tak, aby byla dosažena plánovaná cílová skladba porostu. V porostech poškozených imisemi se zvyšuje podíl melioračních a přípravných dřevin. Přiměřeně se podíl MZD snižuje na větších pokalamitních plochách. MZD jsou dřeviny přirozené druhové skladby na daném stanovišti (kromě JDO, DG,DBČ,VJ). c) Hospodářské způsoby I. PODROSTNÍ: Nový porost vzniká pod ochranou těženého porostu. Uplatňuje se obnova clonná. Clonná seč se může členit na fázi přípravnou, semennou, prosvětlovací a domýtnou. PP – velkoplošná clonná seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu P – maloplošná clonná seč - nesmí být širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 1. Okrajová seč clonná. Porost se obnovuje postupně od okraje clonnými pruhy. 2. Pruhová seč clonná. Porost se obnovuje na pruhu, který se zakládá uvnitř porostu. Pokud se pruhy rozšiřují v jednom směru, přechází v postupnou seč clonnou. 3. Skupinová seč clonná. Uvnitř porostu se zakládají clonné skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru. II. NÁSEČNÝ: Nový porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na holé ploše, tak pod ochranou přilehlého porostu. Uplatňuje se obnova okrajová. Vnější okraj je tvořen holou plochou, jejíž šíře nepřekročuje průměrnou výšku těženého porostu. Při zahájení obnovy porostu se vnější okraj vytváří násekem. Vnitřní okraj je tvořen pruhem těženého porostu podél porostní stěny. Jeho šířka je omezena s účinným dosahem přímého bočního světla. V rozvolněných porostech může činit až dvojnásobek porostní výšky. N - okrajová seč - podle počtu těžebních zásahů, kterými se přesouvá porostní stěna ve směru postupu obnovy a vnitřní okraj se tak mění na vnější, se odlišuje: 114




1. Prostá okrajová seč - porostní stěna se přesouvá jedním zásahem charakteru úzké holé seče násekem. 2. Dvoufázová nebo třífázová okrajová seč - vnitřní okraj se napřed jedním, výjimečně dvěma těžebními zásahy uvolní, čímž se rozšíří zóna vnitřního okraje. Podle směru postupu obnovy se odlišuje: a) Odrubná seč - přímočará, zvlněná nebo stupňovitá porostní stěna se odsouvá jednosměrně. b) Obrubná seč - skupiny založené uvnitř porostu se rozšiřují excentricky několika směry. III. HOLOSEČNÝ: Nový porost vzniká na souvisle vytěžené ploše, která je širší než průměrná výška těženého porostu. Používá se obnovy holosečné. HH – velkoplošná holá seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu - pouze povolené vyjímky dle § 31, odst. 2, zák. č. 289/1995 Sb. H – maloplošná holá seč - svojí šířkou přesahuje výšku těženého porostu. 1. Pruhová seč holá - mívá zpravidla obdélníkovitý tvar. Přiřazuje se v jednom směru od výchozí linie, většinou od okraje porostu. 2. Kulisová seč holá - má tvar pruhu, který se vkládá dovnitř porostu. Kulisy tvoří zachovaná část těženého porostu. Mají být nejméně trojnásobně širší než založená paseka. 3. Skupinová seč holá (kotlíková seč) - uvnitř porostu se zakládají holé skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru. Jejich šíře je menší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 4. Obnova semennými výstavky - na pasece se ponechává určitý počet výstavků převážně slunných dřevin. Výstavky se většinou odstraňují po vzniku žádoucího náletu. IV. VÝBĚRNÝ: Těžba za účelem výchovy a obnovy porostů se časově a prostorově nerozlišuje. Uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo jejich skupin, které jsou nežádoucí nebo mýtně zralé. Obnova porostů probíhá plynule a nepřetržitě. Těžbou se uvolňuje prostor pro nastupující generaci. Používá se výběrná seč. V – výběrná seč 1. Jednotlivě výběrná seč - při obnově se těží převážně jednotlivé stromy. 2. Skupinovitě výběrná seč - při obnově se těží převážně skupiny stromů. Vzniká skupinovitá obnova. KOMBINOVANÉ OBNOVNÍ POSTUPY: Při obnově porostů se většinou používá současně dvou, někdy i tří základních obnovních sečí, které se vhodně prostorově a časově kombinují. 1. Skupinovitá seč clonná (Gayerova – bavorská seč) - je kombinací skupinové clonné seče, kterou se zahajuje obnova, s okrajovou obrubnou sečí, kterou se obnova rozšiřuje. 2. Skupinovitá seč holá - je kombinací skupinové seče holé (kotlíkové) s okrajovou obrubnou sečí, kterou se skupina rozšiřuje. 3. Bavorská kombinovaná seč - je kombinací skupinovité clonné seče s okrajovou odrubnou sečí. Předsunuté skupiny, založené většinou v předstihu uvnitř porostu, se rozšiřují okrajovou sečí obrubnou ještě dříve, než se k nim přesune porostní stěna okrajové seče odrubné. 4. Wagnerova clonně - okrajová seč - je kombinací okrajové nebo pruhové clonné seče s okrajovou odrubnou. Často se ještě uplatňuje skupinová nebo skupinovitá clonná seč uvnitř porostu. Clonná seč se zakládá pokud možno při severním okraji porostu a uskuteční se v ní přípravná a semenná seč. Místo prosvětlovací seče se porosty postupně uvolňují okrajovou sečí odrubnou. Současně se v dalším pruhu obnovovaného porostu uskutečňuje přípravná seč. Předsunuté skupiny nebo úzké pruhy: Založené většinou v předstihu uvnitř porostu mají charakter: p – clonný ( pruhová clonná seč, clonná skupina) n – násečný ( násek, holá skupina – kotlík) Jsou uvedeny jen základní obnovní seče a jejich kombinace s předsunutými obnovními sečemi. U okrajových sečí se předpokládá možnost jejich následné kombinace s clonnou sečí, tedy přechod k okrajové seči clonné nebo ke skupinovité seči clonné. d) Obmýtní doba Je stanovena jako rámcová produkční doba pro porosty zařazené do hospodářského souboru. Je uvedeno věkovým rozpětím zaokrouhleným na desítky let. Tato doba se blíží kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstu (CPP). Rozmezí obmýtí, uvedené v závorce, svými okrajovými hodnotami již nerespektuje optimální využití produkce. Přitom ale ještě nejsou významněji ohroženy ekologické funkce lesa a jeho reprodukce. Obmýtí se snižuje u jehličnatých porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C (u porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C u porostů bukových se naopak zvyšuje) a u porostů rozvrácených kalamitami. Snižuje se také u porostů poškozených hnilobami, především v důsledku loupání porostů a na prvních generacích lesa. V lesích ochranných se mohou některé stromy nechat dožít do přirozeného mýtního věku ( f – fyzického věku). © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno 115



e) Obnovní doba Je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního porostu, zařazeného do hospodářského souboru udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. Je závislá na stavu, skladbě a způsobu obnovy současného porostu a na cíli druhové skladby, kterého má být dosaženo v době zajištění kultury. V lesích ochranných, obhospodařovaných výběrným způsobem, je obnovní doba nepřetržitá. f) Hospodářský tvar lesa Je výsledkem způsobu vzniku lesních porostů a způsobu hospodaření. I. vysoký (vysokokmenný), vzniklý ze semen nebo sazenic II. nízký (pařezina), vzniklý výmladností III.střední (sdružený), vzniklý jako kombinace výmladkové složky a jedinců semenného původu

9.4. Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS Lesní oblast :35 JIHOMORAVSKÉ ÚVALY HS

13 133

137

19 195 195 197 197 197 197 198

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ

POROSTNÍ TYP (současné porosty)

1

2

3

4

5

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy (desítky % )

Přirozená borová stanoviště: 1M suché písčité,specifická stanoviště v oblasti vátých písků 120 110-140 20 111 borové /smíšené/ nP, N,(H) (HH) listnaté ost. /bř,ak/ nH 70 40-80 20 61 (HH)

bo 8, db,bk/bř/ 2,dbč, md,lp,vj,dbč

Lužní stanoviště: 1L, 2L, 1U,

DŘEVINY

21

Exponovaná stanoviště nižších poloh: 1AC, 2CN, 1K9, 1D9, 2H9 ,

213

slunné vysýchavé svahy,strmé,kamenité,erozí ohrožené borové (smíšené) nN 110 110-140 20 101 bo 6, db/bk/ 3, /lp,hb,jv,bř/ 1, md(ak) db6,bo3,lp1,hb,jv,bk,md(ak)

215

dubové

P,pnN

130

217

listnaté ost. /bř,js,bb,hb/ pnN,P

70

217

akátové

23

Kyselá stanoviště nižších poloh: 1K,S, 2S

70

110-150

30

50-90

20

61

50-90

20

61

111 db8,lp2,bo,bk,hb,jv,bř

geograficky nepůvodní dřeviny %

(Příl. č.4 k vyhl.č.83/96)

175 ha

+ %

1M:15%DB,BŘ,HBLP,JD,DBČ

MD+-5 DBČ+-2 VJ+-2 BOČ+

14 037 ha

úvaly řek,roviny potočních aluvií,údolní dna,naplavená půda(vespod oglejená) dubové(+slavonský) nH, H 140 130-200 30 121 db7,js2,lp/jv,oll,tp,hb/1, bb, os,jl,vr, kvalitní (HH) dubové nekvalitní + nH 110 80-130 20 101 ost.list.(nepravé kmen.) (HH) 80-120 jasanové a smíš.s nH,H 90 20 81 převahou js (P,HH 50-90 akátové,list.nekval. H,nH 70 20 61 (HH) 70-100 olšové pH 90 20 81 (HH) 2O-4O vrbové /nekval./ pH 40 10 31 (HH) 20-40 topolové H 30 10 21 (HH)

(n)N

MELIORAČNÍ A ZPEVŇUjÍCÍ

15% -1L-db,lp,jl,jv,hb,bb, břek,bk 1U-jl,lp,oll,vr,os,db

306 ha

37 % ORČ+1,TPK+ (ad 1) viz pozn.

1% MD+3,DG+,

30 % - 1-2C, K9 2a-db,bk,lp, hb,jd,bř, 1A,2H9bk,db,lp,jv,hb,jl,jd,bř,ts,bb,dg js,břk,ts

BOČ+

(ak 10)

233 235

235 237 237

116

14 372 ha

minerálně slabě zásobené, prosýchavé,neogenní štěrkopísky,ždánické odvápněné pískovce,váté písky borové /smíšené/ npN 100 90-130 20 91 bo 7, db 2, /bk,lp,hb/ 1, md, bř (n)pH db7, bo2, /bk,lp,hb,/1, bř dubové(smíš.) P,(n) 110 110-150 20 101 db8,lp2,bobk,hb,jv,bř,md pH, pN cerové P,pN, 100 80-120 40 81 cer 8, bo1, lp1 (n)pH listnaté ostatní /br,hb) nH,pH 70 60-90 20 61 akátové a smíš.s převahou ak

pnH,H 70 , pN

50-90

20

25%-bk,db,lp,hb,jd,bř

38 % MD+-5 DBČ+-1 DG+-1, VJ+-1

61 (ak 10)



25 253 255

255 257 257

27 273 275 277


Živná stanoviště nižších poloh: 1-2B,H,D, 1V mírné a střední svahy, plošiny, bohaté podloží(spraš,sprašová hlína)teplých poloh borové(smíš.) nN,nH 110 80-120 3091 dubové /průměr/ nP,pN, 140 130-200 30 121 db 8, lp/bk,hb,jv,js,jd/ 2, md, ol, pH bo,bb,jdo,(vj) (db 10) dubové nekvalitní + pN,pH 110 100-130 30 91 list.ost.(js , jv,lp a j.) listnaté ostatní pH, 70 50-90 20 61 nekval.,hb,bř,jvj) (pN) 50-90 akátové a smíš. H,pH, 70 20 61 s převahou ak pN

Oglejená chudá stanoviště nižších poloh: 1P

29

Olšová stanoviště podmáčených půd: 1G, 1T

297

Sníženiny úvalových a údolních plošin,aluviální náplavy,glej,semiglej Olšové /smíšené js a j.) pN,N 90 80-100 20 81 ol 6, js1- 3, /vr,bř/ 1 -3, os, db, jv

298 297

Topolové Vrbové

45

Živná stanoviště středních poloh: 3HD

455 456 457

30 40

20-40 20-40

10 10

21 31

Mimořádně nepříznivá stanoviště: 0X, 1Z,X,J, 3J

013

/srázy, skalnaté svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou; borové /smíš./ V,P,N 150 150-°° ∞

--

015 016

dubové/smíš./,bb,hb bukové/smíš./,jv,lp.js,jl

∞ ∞

---

150-°° 150<

MD+-5 JDO+-5 DG+-5 VJ+-1

20 % db,bř,jd,os,bk,vj,os,

90%-1G-ol,vr; 75%-1Tol,bř;

(tp 10) ol6,vr3,(tp,sm,js,bř,)1(1G)

60 ha

01

150 150

20 % - db,bk,lp,hb,jv,js, jl,jd ,tř,břek,bb

457 ha

Minerálně středně zásobené, vlhkostně příznivé půdy, silně zabuřenělé, kat. S méně Dubové nP,N, 140 110-180 30 121 db 5, lp 2,bk2,jv1, bř (pH) bukové + jv,kl,lp P,(pN) 130 120-150 40 111 bk 4, db2,lp2,jv2, , bř listnaté ostatní /bř,ol/ (p)N, 70 50-90 20 61 (p)H

V,P,N V,P,N

22 %

43 ha

mírné úpadliny na plošinách nižších poloh,střídavě zamokřené váté písky borové nN,H, 120 110-130 30 101 bo 7, db/jd,bk,bř/ 3, md, jdo, os,sm P dubové P,pN, 130 110-140 30 111 db7, bo2, /bř,jd)1, os,md,sm (pH) 60-90 listnaté ostat.(bř,os,ol)a nN,H 70 20 61 jiné

H nN,H

8246 ha

podle stanoviště-SLT bo 6,db 2,bk 1, bř,lp1, db 2-8,jv 1-3,lp 0-2,bř0-1,bk 1-4, jd,bo0- 2 db 6, dbp3, hb 1, jv,js,jl,lp,mk,bř,bb bk 1-6,db 0-3,bo 0-2,bř 0-1, ,jv 0-3, js,lp,hb

+% SM5-10 MD5-10 JDO+-1 VJ+-3 DBČ +

1% SM+-5 TPK+ (ad1) viz pozn.

+%

25 % - bk,db,lp,jv,jd,js, jl,hb,tř

JDO+-5

532 ha

1%

0X-10%bk,db,hb,lp,dbp,břk,mk,bb 1Z-70%db,hb,lp,br,břk,mk,1X90%db,dbp,hb,lp,bb,břk,mk,bř ,jv,js,jl,1J-95%db,jv,hb,lp,jl,břk,mk,bb,ts, tř,js,3J-90%bk,jv,lp,db,jd,hb,js,jl,bř,m k,ts

Vysvětlivky: porostní typ: zařazení dle současných porostních skupin podle převládající dřeviny; porosty s převahou md,jd,jdo,dg se zařazují do sm; porosty s převahou vj, boč do borových; porosty lp, jv, kl, jl do bukových; dbč do dubových; ostatní listnáče do porostního typu listnaté ostatní -

základní doporučení: 1- hospodářský způsob: H - holosečný, P- podrostní, N - násečný, V - výběrný 2- doporučené obmýtí /detaily, odchylky a další doporučení jsou uvedeny v jednotlivých HS/ 3- rozsah přípustného obmýtí 4- obnovní doba 5- počátek obnovy


117


-


cílová druhová skladba + alternativy: ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Neodpovídá současnému stavu lesů. Je uvedena v desítkách procent. Jsou uvedeny všechny skladby podle základních dřevin cílového souboru. a zároveň poukazují na možnost čistých porostů v případě bk a db. Porosty db a bk by se měly z celospolečenského hlediska obnovovat opět na db a bk. Alternativy pak ukazují další přípustné možnosti volby skladby dřevin v jednotlivých hospodářských souborech v návaznosti na porostní typy. Detaily, odchylky a další doporučení jsou uvedeny v jednotlivých rámcových směrnicích HS

-

meliorační a zpevňující dřeviny: uvedeny minimální podíly dle přílohy vyhlášky č.83/1996 Sb. pro jednotlivé cílové HS geograficky nepůvodní dřeviny: je doplněno dle stanoviska odboru ochrany přírody MŽP ČR (maximální přípustné podíly v %) --ad1:poznámka-pokud se nevyskytuje spolu s domácím P.Nigra – platí pouze pro HS 19 a 29. --ad 2:poznámka pro celou tabulku a to sloupec „geograficky nepůvodní dřeviny“: U porostů s výskytem AK je nutno stabilizovat jeho výskyt , zejména omezováním samovolného šíření do okolních dosud nezasažených porostů. U čistých AK porostů(plantáží) v CHS 21, 23 a 25 udržovat přístupnou hranici pro průběžné tlumení expanze AK do okolních porostů. Hranice čistých AK porostů v sousedství jiných porostů udržovat v zapojeném odrůstajícím stavu za účelem zastínění. AK redukovat na místech s výskytem cenných zbytků původních lesních společenstev. Stanovištně nevhodné AK porosty převádět na cílovou druhovou skladbu odpovídající stanovišti. Stávající výměru akátin nerozšiřovat umělou obnovou. Zvážit ponechání akátových monokultur na pozemcích nevhodných pro jiné lesnické využití v režimu lesního zákona, nebo převedení těchto monokultur na lignikultury. TPK nevysazovat v LHC, ve kterých je zaznamenán výskyt autochtonního topolu černého (P. nigra). V takovém případě je možné vysazovat pouze pestíkové klony hybridních TPK pro vyloučení křížení. Čisté topoliny a čisté porosty OŘČ jsou nežádoucí, zejména ve všech skladebních prvcích územních systémů ekologické stability. Pro umělou obnovu TPČ je vhodné používat geneticky prověřené a uznané jedince,získané generativní cestou v poloprovozních podmínkách VÚOZ Průhonice ve spolupráci s VÚLHM Uherské Hradiště.“ Na území CHKO Pálava není užití geograficky nepůvodních druhů dřevin doporučováno. Porosty s výskytem akátu a pajasanu žlaznatého budou přednostně přeměňovány. Závazné stanovisko k návrhu oblastního plánu rozvoje lesa pro přírodní lesní oblast č. 35 - „MŽP 1049/99-5110, 5111 ze dne 4. 6.1999“ je uvedeno v příloze č. 20. Jedná se o souhrnný modelový přehled celé oblasti. Odchylky a další detailní doporučení včetně funkcí jsou rozvedeny ve vlastních rámcových směrnicích hospodaření dle jednotlivých hospodářských souborů, které budou součástí textové části OPRL. Uvedené výměry cílových HS jsou podle současných platných LHP v dané oblasti.

118




9.5. Rámcové směrnice hospodaření pro HS 9.5.1. Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS Číselné označení

cílového HS

Výměra

CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR:

(suché písčíté půdy specifická stanoviště v oblasti vátých písků,)

Soubory lesních typů : (lesní typy)

1M

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

BO 8, DB,BK,(BŘ)2, DBČ, MD, LP, VJ poznámka: DB- znamená dub letní

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )

Doba zajištění kultur od vzniku holiny : ( §31,odst.6 )

( §31,odst.2 )

bez omezení 2x prům. výška

Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % :

15

DB

BK

SM

DBČ

BŘ

MD

LP

VJ

9

8

4

3

4

6

3

4

5

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

DOPORUČENÍ

120

20-

70

20

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy

Hospodářský způsob

Počátek obnovy


111

nP-N –( H)

61

nH

Obnovní doba

20

20 Velmi dobré; maximální využití ve všech kvalitních porostech borovice; příprava půdy naoráním pod výstavky BO Okrajové clonné seče od SV - V - JV, v případě nepoužití přirozené obnovy , obnova náseky nebo holosečí, příměs MZD do skupin i jednotlivě, kultivace DBČ do pruhů nebo skupin, DB a DBČ do porostních plášťů, ponechat výstavky BO

U bř jen omezeně,u ak nežádoucí

Kvalita a stabilita porostů

Dosažení užitkových sortimentů

Negativní výběr v úrovni, včasné odstranění netvárných obrostlíků a předrostlíků, MZD protěžovat i v podúrovni -dospívající Negativní výběr v úrovni, uvolňovat tvárné jedince, porosty včetně MZD, neprořeďovat, šetřit podúroveň, včetně SM porostů Bezpečnost Kultury trpí suchem

FUNKČNÍ

N – H (HH)

137-LISTNATÉ(bř,ak)

133 – BOROVÉ(smíšené) Obnovní doba

produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Hospodářský způsob:

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -

Obmýtí

VÝCHOVA zaměření - mladé POROSTŮ: - porosty

(Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

les vysoký

ZÁKLADNÍ

OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

Meliorační a zpevňující dřeviny :

1M:15%DB,BŘ,HB,LP,JD,DBČ

Hospodářský tvar:

BO

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy:

MD+-5,DBČ+2,VJ+-2,BOČ+

Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

7 let

Doporučené ha počty prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks :

POROSTNÍ TYP:

+

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.) :

Povolená maximální šířka holé seče :

u BO-2 ha (výjimka) ostatní - 1 ha

Geograficky nepůvodní dřeviny:

BO

Základní dřeviny:

%

175 ha

PŘIROZENÁ BOROVÁ STANOVIŠTĚ

13

Obnova náseky,využít možnosti k podsadbě bk,db do skupin,smíšení skupinovité,md a vj i jednotlivě

Včasné zásahy,negat.výběr,protěžovat základní dřeviny a MZD Negativní výběr,protěžovat základní dřeviny a MZD Kultury trpí suchem

Na extrémně chudých a kyselých stanovištích vhodné přihnojování dolomitickým vápencem nebo bazickými moučkami, příměs DBČ Podprůměrný,nízký Podprůměrný,nízký

POTENCIÁL:

- produkční - půdoochr. - vodoochr. -ekologická stabilita Prvky ÚSES:

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů,mimo AK

Odchylky od modelu:

alter. :db 2-6,bo 4-8,sm

Dopor.výr.tec h

Použití UKT se standardním vybavením


119

Hospodářské soubory Číselné označení cílového HS

PLO 35 – Jihomoravské úvaly Výměra


%

LUŽNÍ STANOVIŠTĚ

19

14037 ha

roviny potočních a říčních aluvií,údolní dna,naplavená půda(vespod oglejená)

Soubory lesních typů : (lesní typy) Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:



1L, 2L, 1U

DB,TP,ORČ,JS s DB DB 7, JS 2, LP(JV,HB,OLL,TP) 1, JL, BB, OS, VR, poznámka: DB –znamená dub letní pro 1-2L

ORČ+-,TPK Pozn. č 1 str. 118

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.)


Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )




( §31,odst.2 )

2 ha(výjimka)

bez omezení

JS

10

6

LP 4

JV 4

POROSTNÍ TYP:

JL

7 let

4

OLL

TP

3

0,4

HB 4

ZÁKLADNÍ


15

VR 1,1

195 – DUBOVÉ (slavonský)kvalitní




DB

1L,2L:DB, LP, HB, JL, JV, BB, BŘK 1U:JL,LP,OLL,VR,OS,DB



BŘK

3

37,0 0

P - N – H (HH) Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. Dřevin v případě nahodilých těžeb: -

195-DUBOVÉ nekvalitní + ost.list.(nepr.kmen)

197 – JASANOVÉ a smíš. S převahou js

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

DOPORUČENÍ

140

30

110

20

90

20

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


121

nH,H

101

nH

81

nH,H,(P)

HOSPODÁŘSKÁ

Obnovní doba


DB 10

U DB průměrná, u JS nadprůměrné; často nutná příprava půdy

U DB průměrná, u JS a HB nadprůměrné; často nutná příprava půdy

Nadprůměrná u JS,průměrná u DB


Holá seč,na zamokřených místech ohrožených záplavami po těžbě pruhová seč holá přizpůsobená dopravní síťi. při intenzivní buřeni výsadba do naoraných pruhů,míšení do skupin i jednotlivě,spodní patro budovat i z výmladků,vyvýšená sadba Polaření

Holá seč,na zamokřených místech ohrožených záplavami po těžbě pruhová seč holá přizpůsobená dopravní síťi,při intenzivní buřeni výsadba do naoraných pruhů,míšení do skupin i jednotlivě,spodní patro budovat i z výmladků,vyvýšená sadba Polaření.

Obnova holou sečí, míšení dřevin do skupin, vyvýšená sadba Polaření

VÝCHOVA POROSTŮ : - zaměření - mladé porosty

Kvalita a vysoký podíl cenných sortimentů Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstranit obrostlíky, netvárné předrostlíky a tvarově nevhodné jedince, redukce přílišné příměsi HB a JS i BB (ne podúroveň),neporušit zápoj,v tyčkovině uvolňovat nadějné jedince DB(JS,JV) Kladný výběr v úrovni, záporný výběr v podúrovni, MZD protěžovat i v podúrovni, šetřit spodní patro ale neporušit zápoj, uvolňovat nadějné jedince,šetřit životaschopný podružný podrost i keře,ve směsích preferovat DB na úkor JS -(HB,BB)hlavně součástí poúrovně, Mrazové polohy, vysoká buřeň,zamokření-vyhnívání sazenic,místy škody ledem při tání

Kvalita a menší podíl cenných sortimentů Negativní výběr, včasná podpora všech přimíšených dřevin odstranit obrostlíky, netvárné předrostlíky a tvarově nevhodné jedince, redukce přílišné příměsi HB a JS i BB (ne podúroveň),neporušit zápoj,v tyčkovině uvolňovat nadějné jedince DB(JS,JV) Kladný výběr v úrovni, záporný výběr v podúrovni, MZD protěžovat i v podúrovni, šetřit spodní patro ale neporušit zápoj, uvolňovat nadějné jedince,šetřit životaschopný podružný podrost i keře,ve směsích preferovat DB na úkor JS -(HB,BB)hlavně součástí poúrovně, Mrazové polohy, vysoká buřeň,zamokření-vyhnívání sazenic,místy škody ledem při tání

Kvalita a vysoký podíl cenných sortimentů Negativní výběr, včasná podpora kvalitních přimíšených dřevin

- dospívající porosty

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES:

Změna dřevinné skladby

28

24

120

30

Negativní výběr. Preferovat MZD protěžovat i v podúrovni, šetřit spodní patro ale neporušit zápoj, uvolňovat nadějné jedince,šetřit životaschopný podružný podrost i keře(HB,BB)hlavně součástí poúrovně,

Mrazové polohy, vysoká buřeň, zamokření-vyhnívání sazenic,místy škody ledem při tání

V nutných případech odvodnění při obnově

Odvodnění dle stavu porostu


Nadprůměrný

Průměrný

Nadprůměrný

Desukční a vodoochranný



Nadprůměrná

Průměrná

Průměrná až nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů.

Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

JS 6,DB 3,LP 1,TP,OL,HB,OS, Změna dřevinné skladby

JS jednotlivé smíšení-až do 40%

Kůň, UKT – HORAL nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami



Číselné označení cílového HS


Výměra


%


19

14037 ha

roviny potočních a říčních aluvií,údplní dna,naplavená půda(vespod oglejená)



Základní dřeviny

1L, 2L, 1U

DB,TP,ORČ,JS s DB: DB 7, JS 2, LP(JV,HB,OLL,TP) 1, JL, BB, OS, VR, Poznámka: DB –znamená dub letní-pro 1-2L








( §31,odst.2 )

2 ha(výjimka)

bez omezení

JS

10

6

POROSTNÍ TYP: ZÁKLADNÍ

LP 4

JV 4

JL

7 let

4

OLL

TP

3

0,4

HB

15

4

VR 1,1

197 -OLŠOVÉ

Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)



DB




BŘK

3

37,0 0


198 -TOPOLOVÉ

197-AKÁTOVÉ list.nekval.

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

DOPORUČENÍ

90

20

30

10

70

20

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


81

pH

21

H

61

nH,H

HOSPODÁŘSKÁ

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:



Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES:


Obnovní doba

Přeměna dřevinné skldby

Přeměna druhové skladby (TP 10)

24 U OL,DB průměrná, u JS a HB nadprůměrné; často nutná příprava půdy holou sečí, při intenzivní buřeni výsadba do naoraných pruhů, míšení do skupin, přimíšené dřeviny i jednotlivě, spodní patro budovat i z výmladků a keřů,místy i vyvýšená sadba

26

24 Jen podprůměrná u DB a JS

Přeměna porostů, obnova holosečí, míšení dřevin do skupin, místy i vyvýšená sadba,polaření

Obnova holou sečí, míšení dřevin do skupin, vyvýšená sadba Polaření

Kvalita sortimentů

Dosažení užitkových sortimenů

na zlepšení dř. skladby

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstranit obrostlíky, netvárné předrostlíky a tvarově nevhodné jedince, redukce přílišné příměsi HB a JS Kladný výběr v úrovni, záporný výběr v podúrovni, neporušit zápoj,MZD protěžovat i v podúrovni, šetřit spodní patro(z výmladků i keře)

Negativní výběr, včasná podpora všech přimíšených dřevin

Negativní výběr, včasná podpora kvalitních přimíšených dřevin

Negativní výběr,vtroušené list. Preferovat

Negativní výběr,vtroušené list. preferovat

Mrazové polohy, vysoká buřeň

Hniloba, mrazové polohy,buřeň


V nutných případech odvodnění při obnově Průměrný



Průměrný

Podprůměrný




Nadprůměrná

Podprůměrná

Průměrná,nízký(průměrný)



Kůň, UKT – HORAL nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami


121


Číselné označení cílového HS


Výměra


%


19

14037 ha

roviny potočních a říčních aluvií,údplní dna,naplavená půda(vespod oglejená)



Základní dřeviny

1L, 2L, 1U

DB,TP,ORČ,JS s DB: DB 7, JS 2, LP(JV,HB,OLL,TP) 1, JL, BB, OS, VR, Poznámka:DB-znamená dub letní pro 1-2L








( §31,odst.2 )

2 ha(výjimka)

bez omezení

JS

10

6

LP 4

JV 4


JL

7 let

OLL

4

TP

3

HB

0,4

4

VR 1,1


15




BŘK

3


197-VRBOVÉ-(nekval.) Obmýtí

Obnovní doba

DOPORUČENÍ

40

10

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


31

H

HOSPODÁŘSKÁ


Přeměna dřevinné skladby


holou sečí, při intenzivní buřeni výsadba do naoraných pruhů, míšení do skupin, přimíšené dřeviny i jednotlivě, spodní patro budovat i z výmladků a keřů,místy i vyvýšená sadba


Dosažení už.sortimentů





DB

37,0 0

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy


Počátek obnovy


24 U OL,DB průměrná, u JS a HB nadprůměrná

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstranit obrostlíky, netvárné předrostlíky a tvarově nevhodné jedince Kladný výběr v úrovni, záporný výběr v podúrovni, neporušit zápoj,MZD protěžovat i v podúrovni, šetřit spodní patro(z výmladků i keře)

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: Meliorace:


FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES:

nízký

V nutných případech odvodnění při obnově

Desukční a vodoochranný Nadprůměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů.


122

Kůň, UKT - HORAL nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami


PLO 35 – Jihomoravské úvaly Číselné označení cílového HS

Hospodářské soubory Výměra


Slunné vysýchavé svahy,strmé,kamenité,erozí ohrožené


1A, 1C, 2C,N, 1K9, 1D9, 2H9


a/BO 6, DB(BK)3, (LP ,HB,JV,BŘ)1, MD(AK) b/DB 6 ,BO 3 ,LP 1, BK, HB, JV, MD, (AK)



BO, DB





( §31,odst.2 )

1 x prům. výška

1 ha

DB 8

POROSTNÍ TYP:

BK 8

LP 4

HB 4

BŘ 3

30

7 let

JV 4


(N,C,K) : DB, BK, LP, HB, JD, BŘ (A ,H) : JV, JS, BŘK, DB,BK,LP,HB,TS,JD,JL,BB


MD 3


P-N–H

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpevňujících. dřevin v případě nahodilých těžeb:

213 BOROVÉ(smíšené)

ZÁKLADNÍ




BO 9

1,00

MD+3,DG+, BOČ+,

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) Povolená maximální šířka holé seče :

%

306 ha

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

21

217 –LISTNATÉ OST.(BR,JS,BB,HB)

215 – DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

DOPORUČENÍ

110

20.

70

20

130

30-

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


101

nN

61

pnN,P

111

P - pnN

HOSPODÁŘSKÁ


BO 6-8(DB,LP,HB,JV,)0-4BŘ,MD bohatá stan. DB 7,BK 2,LP 1,JV,BŘ,JS,JL,BB,HB

Obnovní doba

Změna dřevinné skladby boh.stan.DB 7,LP2,BK1,

DB 8 , LP 2,BO,BK,HB,JV,BŘ chudší stanBO6,DB2,LP1,(HB,JV,JS,BB)1

22

24

22

U BO a DB průměrné, maximální využití přirozené obnovy

U BŘ využít jen omezeně, u AK nepřípustná

U DB a BO průměrné, maximální využití přirozené obnovy

Pro přirozenou obnovu okrajová seč clonná, při nezdaru náseky s postupem od V,SV,JV na slunných polohách od SSV,na svazích po spádnici.Předsadit skupiny cílových listnáčů,ponechat těžitelné výstavky LP,JV, BO,MD,DB obnovit přirozeně uvolněním kvalitních jedinců,BO lze přirozeně obnovit vedle porostu,žádoucí spodní patro z LP a HB

Obnova násekem po spádnici, míšení dřevin skupinovité i jednotlivě,ponechat spodní patro i z výmladků.Nepřipustit rozvolnění porostů

Seč clonná s postupem zevnitř porostu na plošinách ,násek s proclonněním do stran , na prudších svazích po spádnici.Postup obnovy od V,na svazích dle exposice a konfigurace terénu od SV,V,JV,JZ,na slunných,vysýchavých polohách od SSV.Ponechat těžitelné výstavky MD a BO,žádoucí spodní patro z LP a HB

Stabilita(kvalita)

Dosažení užit. sortimentů

Kvalitu sortimentů

Negativní výběr v úrovni, odstranění obrostlíků a předrostlíků, protěžovat MZD,ale neporušit zápoj Zásah podúrovňový,výběr záporný , příliš neporušovat zápoj, šetřit list. spodní patro i z výmladků

Negativní výběr, redukce AK, protěžovat přimíšené dřeviny

Negativní výběr v úrovni, odstranění obrostlíků a předrostlíků a nekvalitních jedinců, protěžovat MZD Zásah úrovňový,výběr kombinovaný, protěžovat MZD, šetřit list. spodní patro i z výmladků


Neporušovat zápoj (sucho), ohrožení půdní erozí

Porosty trpí suchem, na příkrých svazích erozí,neporušit zápoj

Porosty trpí suchem, na příkrých svazích erozí,neporušit zápoj


nízký

nízký

nízký

Protierozní

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Inflitrační

Infiltrační

Průměrná

Průměrná

Nadprůměrná



Odch.od mod. Doporučené výrobní technologie:

Negativní výběr, uvolňovat koruny dřevin vhodných k nasemenění

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. por. s převahou Js obmýtí 90/20 Kůň, UKT, lanové dopravní zařízení


123




306 ha

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

21

slunné vysýchavé svahy,strmé,kamenité,erozí ohrožené


1A, 1C, 2C,N, 1K9, 1D9, 2H9


a/BO 6, DB(BK)3, (LP ,HB,JV,BŘ)1, MD(AK) b/DB 6, BO 3, LP 1, BK, HB,JV, MD, (AK)



BO, DB

MD+3,DG+, BOČ+,







( §31,odst.2 )

1 ha

1 x prům. výška

BO 9

DB 8

BK 8


LP 4

HB 4

BŘ 3

JV 4

MD 3

Obnovní doba

DOPORUČENÍ

70

20.

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


61

(n)N

HOSPODÁŘSKÁ





30

(N,C,K) : DB, BK, LP, HB, JD, BŘ (A,H) : JV, JS, BŘK, DB,BK,LP,HB,TS,JD,JL,BB



P-N–H

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpevňujících. dřevin v případě nahodilých těžeb:

217- AKÁTOVÉ Obmýtí




7 let


%

1,00

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Přeměna druhové skladby alter. na db-1A,H, alter. na bo-K,C,N

20

22

U vtroušené BO a DB průměrné, maximální využití přirozené obnovy,u AK nežádoucí Náseky s postupem od V,SV,JV na slunných polohách od S-SV,na svazích po spádnici.,žádoucí spodní patro z LP a HB

Stabilita(kvalita) Negativní výběr v úrovni, odstranění obrostlíků a předrostlíků, protěžovat přimíšené dřev.,ale neporušit zápoj,redukce AK Negativní výběr v úrovni, příliš neporušovat zápoj, šetřit list. spodní patro i z výmladků Uvolňovat koruny dřevin vhodných k nasemenění(ne AK)


Neporušovat zápoj (sucho), ohrožení půdní erozí


nízký

Odch.od mod.

stan.v přechodu do lesa ochraného možno AK(viz poznámka č.2

Doporučené výrobní technologie:

Kůň, UKT, lanové dopravní zařízení

124

Protierozní Infiltrační Průměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů.


PLO 35 – Jihomoravské úvaly Číselné označení HS



14372

KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

23

minerálně slabě zásobené,prosýchavé,neogenní štěrkopískyodvápněné pískovce,váté písky


1K,S, 2S


a/BO 7, DB 2, (LP,HB,BK) , MD, BŘ/DBČ,DG,VJ/ b/DB 7,BO 2,(LP,BK,HB)1,MD,BŘ


BO, DB


: MD+-5, DBČ+-1,DG+1, VJ+-1

ost.list.







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

25


BK

MD

DG

LP

HB

BŘ

9

10

9

3

3

3

4

3

POROSTNÍ TYP:


les vysoký

P-N-H

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. Dřevin v případě nahodilých těžeb: -

233 – BOROVÉ (smíšené)

ZÁKLADNÍ


(BO):DB, BK, LP, HB, JD, BŘ,DG (DB):BK,LP,HB,JD,DB


DB

Meliorační a zpevňující dřeviny


7 let

BO

%

38,0 0

235 – CEROVÉ

235 – DUBOVÉ (smíš.)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

DOPORUČENÍ

100

20.

100

40

110

20

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


HOSPODÁŘSKÁ

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů/AV B) Možnosti přirozené obnovy:

91 npN -(n)pH-P 81 BO 8-9,DB/LP,BK,HB)0CER 8,BO 1,LP 1 2,MD,BŘ 24

pH-pN-P

Obnovní doba

101 P - pN -np H DB 8-9,LP 12,BO,BK,LP,JV,BŘ

22

22

Průměrné u BO, DB, BK i MD, maximálně využít; příprava půdy naoráním Pruhová seč holá s postupem od V-SV (opatření proti vysýchání),na svazích po spádnici s postupem dle exposice svahů SV-JZ-V.LP(BK) do předsunutých clonných nebo násečných prvků(pruhy,skupiny),při příměsi DBuvolnění pro PZ ,využít těžitelných výstavků BO(MD).V kvalitních BO porostech za předpokladu přiroz.obnovy BO (dostatečně husté zmlazení) obnovit BO okrajovou sečí(nutná příprava půdy) Kvalita

Nadprůměrné u CERu, maximálně využít i DB zimní

Kvalita a životnost

Kvalita

Negativní v úrovni včasný, výběr obrostlíků a předrostlíků, protěžovat MZD

Intenzívní, negativní podúrovňové zásahy, protěžovat MZD

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výběr předrostlíků a obrostlíků, protěžovat MZD, šetřit spodní etáž


Negativní výběr, příliš neporušovat zápoj, MZD i v podúrovni šetři

Negativní výběr, uvolňovat koruny kvalitních jedinců

Negativní výběr v úrovni, péče o kvalitní jedince, spodní etáž z LP a HB ponechat

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita

Ohrožení suchem, porostní pláště a okraje obnovit zvýšeným podílem MZD,neporušit zápoj

Ohrožení suchem, porostní pláště a okraje obnovit zvýšeným podílem MZD,neporušit zápoj

Ohrožení mladých porostů suchem,neporušit zápoj

nízký

nízký

nízký

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Prvky ÚSES:



UKT



. Pro přirozenou obnovu ceru vhodně využít clonných sečí .Při příměsi DB jeho uvolnění pro PZ,možno ponechat těžitelné výstavky BO,LP


U DB průměrné, na zmlazovaných plochách nutno v semen. roce likvidovat spodní etáž Skupinovité prosvětlení(uvolnění) pro DB s postupným propojením zmlazených skupin,předsunuté skupiny pro LP a BK.Postup od V,na svazích dle exposice terénu.Při nedostatku PZ,pruhová holá seč(v exponovanějších polohách i násek),s míšení skupinovité, MD a DG i jednotlivě.

125

Hospodářské soubory Číselné označení HS



ha 14372

KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

23

minerálně slabě zásobené,prosýchavé,neogenní štěrkopískyodvápněné pískovce,váté písky


1K,S, 2S,


a/BO 7, DB 2, (LP,HB,BK)1 , MD, BŘ/DBČ,DG,VJ/ b/DB 7,BO 2,(LP,BK,HB)1,MD,BŘ


BO, DB


MD+-5,DBČ+1,DG+-1,VJ+1,







( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha

25


BK

MD

DG

LP

HB

BŘ

9

10

9

3

3

3

4

3

POROSTNÍ TYP:

237 –LISTNATÉ OSTATNÍ (HB,BŘ)

ZÁKLADNÍ


(BO):DB, BK, LP, HB, JD, BŘ,DG (DB):BK,LP,HB,JD,DB


DB



7 let

BO


les vysoký

P-N-H

Přiměřeně snížený podíl melioračních a z těžeb:

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

70

20

70

20

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


Počátek obnovy


61

pnH,H,pN

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: (AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

61 nH,(n )pH Změna dřevinné skladby alter. db 7,lp 2,md 1,hb,bb,jv,js,jl,

Holá seč s postupem od V,na svazích dle exposice terénu,-přeměna druhové skladby.Uvolnění kvalitních DB(JV,JS,LP)pro přirozenou obnovu.

Obnova násekem nebo holosečí,využít k podsadbě BK,JD,LP do skupin,MD a DG i jednotlivě


Na zlepšení dřev.skldby


Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výsek obrostlíků a netvárných jedinců, protěžování přimíšených cílových dřevin, protěžovat MZD

Včasné a intenzivní zásahy s negativním výběrem,protěžovat MZD


Uvolňování kvalitních jedinců v úrovni,péče o Uvolňování kvalitních jedinců v úrovni, péče o tvorbu korun k přirozené obnově tvorbu korun k přirozené obnově Negativní výběr, udržovat zápoj

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa:

Ohrožení mladých porostů suchem

Ohrožení mladých porostů suchem

nízký

nízký

Infiltrační

Infiltrační

nízký až podprůměrný

nízký

126

Počátek obnovy




Obnovní doba

20

22

U BŘ jen omezené využití

Prvky ÚSES:

Obmýtí

Přeměna dřevinné skladby Alter.na BO:1 K Alter. na DB i BO: 1S-2S

Max.využít PZ vtroušených cenných list,

Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita

pev. Dřevin v případě nahodilých

237 – AKÁTOVÉ a smíš. s převahou AK

DOPORUČENÍ

HOSPODÁŘSKÁ

% 38,00

AK porosty v roklích,obnova možná i pařezovou výmladností(AK 10)viz poznámka č.1 UKT





8246 ha

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

25

mírné a střední svahy,plošiny,bohaté podloží(spraš,sprašová hlína)teplých poloh Geograficky nepůvodní dřeviny:


1-2H,B,D, 1V


DB 8, LP (BK,HB,JV,JS,JD)2,MD,OL, SM, BB, BOJDO,DG,(VJ) Poznámka:dub-dub letní pro 1O,ost. dub zimní

DB


MD+-5,JDO+5,DG+-5,VJ+-1







( §31,odst.2 )

2 x prům. výška

1 ha

10

BK 9

LP 4

HB 4

POROSTNÍ TYP:

JV 4

JS

7 let

4

JD

MD

20

3

SM

3

255 - DUBOVÉ

ZÁKLADNÍ

4

Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)



DB

% 22,00

DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, BB, BŘEK, TŘ, JDO


BO


P-N-H

les vysoký


9

255 –DUBOVÉ NEKVAL. a list. ost. nekval. (JS,JV,LP aj.)

253 – BOROVÉ (smíš.)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

DOPORUČENÍ

140

30-

110

30.

110

30-

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


121

nP - pN - pH

91

p H-pN

91

pnN - nH

HOSPODÁŘSKÁ

Alter.CÍL.DR U-HOV.SKL. Hodn.por.AV B Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

DB 8-9,LP 1-2,BO,BK,HB,JV,JS,JL,


24

Obnovní doba


22

24

U DB, HB a LP průměrné, nutno využít, odvisí od zabuřenění půdy

podprůměrná

U BO podprůměrná, využít jen u vhodných kvalitních porostů

Clonná obnova skupinovým uvolněním dubu zevnitř porostu,uspořádání ve skupinách či pruzích,BK a LP do předsunutých skupin,doplnění náletu sadbou MD.Pod DB vytvořit etáž výmladky nebo podsadbou.V porostech na stinných exposicích s větším podílem BK nejdříve zajistit PZ obnovu BK a rychlejším závěrem obnovy potom DB.Pro přirozenou obnovu v semenném roce nutno odstranit spodní patro a keře, při neúspěchu náseky i holé seče, tvorba DB porostu se spodní etáží LP a HB, ostatní MZD do skupin Kvalita, cenné sortimenty,

Obnova clonně,využít kvalitních jedinců cenných list. s postupem od S-V,proti směru nebezpečného větru,předsadit BK a LP-vylepšit MD,na svazích dle terénu v exponovanějších polohách obnova náseky nebo i holou sečí, tvorba DB porostu se spodní etáží LP a HB a ostatní MZD do skupin, MD, DG a JDO i jednotlivě

Proti převládajícímu větru náseky nebo holou sečí s postupem od V ,na svazích podle exposice terénu od SVV,skupinovité uvolnění kvaviltního DB pro PZ,předsunuté clonné skupiny pro BK,LP,vylepšit MD,v cílové příměsi možno udržet kvalitní BO,spodní krycí etáž zajistit výmladky,BK do stinějších poloh s etáží LP a HB, ostatní MZD do skupin, MD, DG a JDo i jednotlivě,

Životnost a zdravotní stav

Kvalita porostů

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstranění obrostlíků a předrostlíků, protěžovat kvalitní jedince MZD, šetřit podúroveň i z výmladků Negativní výběr v úrovni, péče o kvalitní jedince, spodní etáž LP a HB ponechat

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstranění obrostlíků a předrostlíků, protěžovat kvalitní jedince MZD, šetřit podúroveň i z výmladků Negativní výběr v podúrovni i v úrovni, podpora DB a MZD,neporušit zápoj

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochr. - vodoochranný - ekologická stabilita

Půdy silně buření

Půdy silně buření

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, včasné odstranění předrostlíků a obrostlíků, podpora cílových dřevin a MZD Negativní výběr, podpora MZD, neporušovat příliš zápoj,ponechat spodní etáž listnáče Půdy silně buření

Průměrný

Podprůměrný

Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Průměrná

Průměrná

Prvky ÚSES: Odchylky od modelu:

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Nekvalitní porosty a nepravé kmenoviny, DB 10 Nekvalitní porosty BO obnovovat se z výmladků přesunout do HS s obmýtím sníženým obmýtím 110 r.(DB 10)


UKT




127




ha 8246

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

25

mírné a střední svahy,plošiny,bohaté podloží(spraš,sprašová hlína)teplých poloh Geograficky nepůvodní dřeviny:


1-2H,B,D, 1V


DB 8, LP (BK ,HB,JV,JS,JD)2 ,MD,OL , BO, BB,JDO,DG/VJ) Poznámka:db-dub letní pro 1O,ost.dub zimní


DB

MD+-5,JDO+5,DG+-5,VJ+-1







( §31,odst.2 )

2 x prům. výška

1 ha

20


LP

HB

JV

JS

JD

MD

SM

BO

10

9

4

4

4

4

3

3

4

9

POROSTNÍ TYP:

257 – AKÁTOVÉ a smíšené s převahou AK

ZÁKLADNÍ


DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, BB, BŘEK, TŘ, JDO


BK



7 let

DB


P-N-H

les vysoký


257 - LISTNATÉ OSTATNÍ nekval. HB, BŘ, JVJ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

DOPORUČENÍ

70

20

70

20

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


Počátek obnovy


61

H,pH,pN

HOSPODÁŘSKÁ


Přeměna dřevinné skladby na db


- dospívající porosty Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita

%

22,0

61

Obnovní doba

(pN) -p H


22

22

U DB, HB a LP průměrné, nutno využít, odvisí od zabuřenění půdy

podprůměrné

Holá seč s postupem od V,na svazích modifikace dle exposice(SV-JZ).Při výskytu kvalitnějších jedinců DB a LPobsek v předstihu pro nasemenění.Pro listnatou výplň následného porostu možno využít i výmladků

Obnova náseky nebo holou sečí, smíšení dřevin - celoplošné,tvorba DB porostu se spodní etáží LP a HB

Dosažení užit.sort., zvýšení ekologické stability Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstranění obrostlíků a předrostlíků, protěžovat kvalitní jedince MZD, šetřit podúroveň i z výmladků Negativní výběr v úrovni, péče o kvalitní jedince, spodní etáž LP a HB ponechat Půdy silně buření


Nízký

Nízký

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Průměrná

Včasné zásáhy, negativní výběr, protěžovat přimíšené dřeviny

Negativní výběr,neporušit zápoj Půdy silně buření

Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:

DB 10


128





OGLEJENÁ CHUDÁ STANOVIŠTĚ NIŽ. STŘED . POLOH

27

mírné úpadliny na plošinách nižších poloh,střídavě zamokřené váté písky



1P


BO, DB


ha

%

43

+

SM+-5-10,MD 5-10,JDO+1,VJ+3,DBČ +

a/BO 7, DB (JD , BK,BŘ) 3, SM ,MD, JDO, BŘ,OS b/DB7,BO2,(BŘ,JD)1,OS.MD,SM .Poznámka:DB-znamená dub letní







( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha

7 let

DB

SM

JD

MD

VJ

BK

OS

20

8

8

3,5

3

3

5

5

3

BŘ

DB, BK, BŘ, JD, OS,MD


JDO 2




BO



P-N-H

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. Dřevin v případě nahodilých těžeb:

3 POROSTNÍ TYP: ZÁKLADNÍ

273 - BOROVÉ

275 - DUBOVÉ

277- LISTNATÉ OST. (BŘ,OS,OL) a jiné

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

DOPORUČENÍ

120

30

130

30.

70

20

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


101

N -P -H

111

P-N-H

61

nN,H

HOSPODÁŘSKÁ


BO7,DB(JD,BK,BŘ)3 SM,MD,JDO,OS

Obnovní doba

DB7,BO2,(BŘJD)1OS,MD,(SM)

24

22

20

U BO průměrná, klesá se zabuřeněním půdy

průměrná až velmi dobrá, klesá se zabuřeněním půdy

průměrná až velmi dobrá, klesá se zabuřeněním půdy


Proti převládajícím větrům, pro přirozenou obnovu okrajová seč clonná, zabuřeněné porosty obnovovat násekem, zbytky i holosečí, MZD do předsunutých skupinovitých prvků, míšení dřevin skupinovité i jednotlivě, použít vyvýšené sadby, ponechat výstavky

holoseče, MZD do předsunutých skupinovitých prvků, míšení dřevin skupinovité i jednotlivě, použít vyvýšené sadby

holoseče, MZD do předsunutých skupinovitých prvků, míšení dřevin skupinovité i jednotlivě, použít vyvýšené sadby


Stabilita a kvalita

Stabilita a kvalita

Stabilita a kvalita

Negativní výběr v úrovni, odstranit předrostlíky a obrostlíky, protěžovat MZD

Intenzivní podúrovňové zásahy s negativním výběrem, volnější zápoj, podpora MZD, včasné rozčlenění

Intenzivní podúrovňové zásahy s negativním výběrem, volnější zápoj, podpora MZD, včasné rozčlenění


Negativní výběr, protěžovat MZD, udržovat zápoj

Intenzivní negativní výběr, uvolňování korun v úrovni, protěžovat MZD

Intenzivní negativní výběr, uvolňování korun v úrovni, protěžovat MZD

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa:

Střídavé ohrožení zamokřením, značné větrem, mrazové polohy, porostní okraje zpevňovat listnáči

Meliorace:

Při silném zamokření odvodnit při obnově

Střídavé ohrožení zamokřením a hnilobou, značné větrem, mrazové kotliny; porostní okraje zpevňovat listnáči Při silném zamokření odvodnit při obnově

Střídavé ohrožení zamokřením a hnilobou, značné větrem, mrazové kotliny; porostní okraje zpevňovat listnáči Při silném zamokření odvodnit při obnově

FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita

Podprůměrný

Podprůměrný

nízký

Desukční

Desukční

Desukční

Průměrná

Nadprůměrná

Průměrná

Prvky ÚSES:



UKT, LKT


129




ha 457

OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH

29

sníženiny úvalových a údolních plošin a aluviální náplavy,glej,semiglej


1T, 1G


OL 6, JS1- 3(VR,BŘ)1-3,OS,DB,JV,BŘP,SM



OL; OL s JS

1 %

SM 5-15,TPK +,viz pozn. č.1. Pozn. č 1 str. 118







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let

OLL

JS

DB

SM

TP

JV

BŘ

OS

VR

4

6

4

4

0,4

4

3

3

2

POROSTNÍ TYP:



N–H

les vysoký


297 - OLŠOVÉ (smíšené, JS, aj.)

ZÁKLADNÍ


70% - 1T - DB,OL,BŘ; 1G-90%-OL,JV

70-90




298 -TOPOLOVÉ

297 - VRBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

DOPORUČENÍ

90

20

30

10

40

10

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


81

pN,N

31

nN,H

HOSPODÁŘSKÁ


21

H

Obnovní doba

Přeměna dřevinné skladby

24

24

22

Podprůměrné, využití přirozeného zmlazení OLL, JS

Žádné

Žádné

OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ : - zaměření

Náseky, míšení dřevin skupinovité

Náseky, smíšení dřevin skupinovité, SM Náseky, smíšení dřevin skupinovité, na příznivá místa SM na příznivá místa


Dosažení sortimentů

Dosažení sortimentů

- mladé porosty

Úprava druhové skladby, negativním výběrem zkvalitnit zásobu,ve prospěch jasanu

Negativní výběr

Negativní výběr


Negativní výběr, delší interval

Uvolňovat kvalitní jedince

Uvolňovat kvalitní jedince


Silné zamokření a zabuřenění půdy, mrazové polohy



Provádět jen nutné odvodnění mimo prameniště, neodvodňovat slepá ramena potočin a tůní

FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita

Nízký

Průměrný

Nízký

Břehoochranný

Břehoochranný

Břehoochranný

Desukční

Desukční

Desukční

Nadprůměrná

Průměrná

Průměrná

Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:

BŘP pro 1T


Kůň, LKT s nízkotlakými pneumatikami

130

(TP 10) BŘP pro 1T

OL6,VR3,(TP,SM,JS,BŘ)1-pro 1G BŘP pro 1T





ha 60

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

45

minerálně středně zásobené,vlhkostně příznivé půdy,silně zabuřenělé, kat. S méně


3H,D

Základní dřeviny: SM,

BK, DB


JDO +-5

SM 7, BK(DB) 2, (JD ,JV,JS,MD)1, JDO







( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha

7 let

25

BK

DB

JD

MD

JV

JS

BO

DG

LP

4

9

10

3

3

4

4

5

3

4

POROSTNÍ TYP:

456 – BUKOVÉ JV,KL,LP


BK, DB, JD, JV, LP, JS, JL, HB, TŘ, JDO


SM




ZÁKLADNÍ

%

+


P-N-H Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb:

457 - LISTNATÉ ostat. (BŘ, OL)

455 – DUBOVÉ+ JV,KL,LP

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

DOPORUČENÍ

130

40

70

20.

140

30

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


111

P -(p N)

61

(p)N -(p) H

121

nP,N,(pH)

HOSPODÁŘSKÁ


BK 4 ,DB 2,LP 2,JV 2,BŘ

Změna dřevinné skladby DB 5,LP 2,BK 2,JV 1,BŘ

24

BK 6-8,DB 2-3,LP 2,JV,BŘ?

22

U BK průměrné až nadprůměrné

Obnovní doba

24 U BK průměrné až nadprůměrné


Pro přirozenou obnovu okrajové, u větších porostů i pruhové(celoplošné) seče clonné zevnitř s postupem od SSV.Po domýcení doplnit obnovu BK ., při nezdaru nebo při zabuřenění stanoviště obnova náseky (holoseče), obnovu ostatních dřevin řešit současně s obnovou BK, míšení do skupin, MD a JDO i jednotlivě

Obnova násekem nebo holosečí, využít též možností podsadby BK a LP,při příměsi cen.list. využít max. PZ

Pro přirozenou obnovu okrajové, u větších porostů i pruhové(celoplošné) seče clonné zevnitř s postupem od SSV.Po domýcení doplnit obnovu BK ., při nezdaru nebo při zabuřenění stanoviště obnova náseky (holoseče), obnovu ostatních dřevin řešit současně s obnovou BK, míšení do skupin, JDO i jednotlivě

VÝCHOVA POROSTŮ : - zaměření - mladé porosty:

Kvalita


Kvalita

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výběr obrostlíků a netvárných předrostlíků, protěžování přimíšených dřevin

Včasné zásahy, negativní výběr, protěžovat MZD

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výběr obrostlíků a netvárných předrostlíků, protěžování přimíšených dřevin

- dospívající porosty:

Uvolňování kvalitních jedinců kladným výběrem v úrovni, péče o tvorbu korun pro přirozenou obnovu

Negativní výběr

Uvolňování kvalitních jedinců kladným výběrem v úrovni, péče o tvorbu korun pro přirozenou obnovu

Průměrný

Podprůměrný

Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita

Prvky ÚSES:



UKT


131




ha 532

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ

01

(srázy, skalnaté svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou




01Z,X,J, 3J

BO, DB, BK, JV,

% 1,00

--

SM,DBP Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Diferencovaná podle zastoupených SLT







( §31,odst.2 )

1x prům. výška

1 ha


SM

JD

BO

BK

DB

JV

LP

JL

JS

4

3

8

8

8

4

4

4

4



3J - 90%; 5J - 60%

OX:BK,DB,HB,LP,DBP,BŘK,MK,BB 1Z: DB,HB,LP,BŘ,BŘK; 1X:DB,DBP,HB,LP,BB,BŘK,MK,JV,JS,JL 1J:DB,JV,HB,LP,JL,BŘK,MK,BB,TS,TŘ,JS 3J : BK,JV,LP,DB,JD,HB,JS,JL,BŘK,MK,TS



Podle SLT: ,1X-9O%, 1Z - 70%;

7 let



V(P,N)

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -

016-BUKOVÉ(smíš. JV,JS,JL)

013 - BOROVÉ

015 - DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

DOPORUČENÍ

150

°°

150

∞

150

∞

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


-

V -P-N

-

V, P,N

-

V (P,N)

HOSPODÁŘSKÁ

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

BK1-6,DB0-3,BO0-2,BŘ0-1,JV03,JS,JL,HB,

Hodnocení porostů: ( AVB)

20-

Možnosti přirozené obnovy:

U BK průměrná,u ost. dřevin podprůměrná až průměrná,vhodně využít OBNOVNÍ Uplatňování výběrných principů při POSTUP tvorbě skupinovitě uspořádaného a míšení různověkého lesa s vertikálním dřevin: zápojem, clonná přirozená obnova ve skupinkách či skupinách, výběr přestárlých či nezdravých jedinců, pomalá postupná obnova, při neúspěchu přir. obnovy, obnova umělá ve skupinách VÝCHOVA Na ochranu stanoviště a posílení ekol. POROSTŮ : stability - zaměření - mladé porosty

-dospívající porosty Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE: FUNKČNÍ POTENCIÁL:

- produkční - půdoochr. - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

132

BO 6 ,DB 2 ,BK 1 ,BŘ1,LP1

Negativní výběr obrostlíků a nekvalitních jedinců,úprava druhové skladby.Výběr nekvaliních jedinců ,podpora vertikálního členění různověkých etáží

Obnovní doba

DB2-8, JV1-3,LP 0-2,BŘ 0-1,BK 1-4,HB 0-2,/JD,BO)0-2

20-

20-

U BO průměrná, u ostatních dřevin podprůměrná, Nutno využít ! Uplatnění výběrných principů k tvorbě různověkého smíšeného lesa, skupinovitá obnova, v případě přirozené obnovy clonnou sečí, při neúspěchu obnovy umělá, skupinovitá, míšení převážně skupinovité

U DB a BO průměrná, u ostatních dřevin podprůměrná, Nutno využít ! Uplatnění výběrných principů k tvorbě skupinovitě různověkého smíšeného lesa, skupinovitá obnova - v případě přirozené obnovy clonnou sečí, v případě neúspěchu umělá, skupinovitá obnova, míšení převážně skupinovité

Zlepšení ekologické stability

Zlepšení ekologické stability

Negativní výběr, úprava druhové skladby, výsek obrostlíků a netvárných jedinců

Negativní výběr, odstranění obrostlíků a netvárných jedinců, úprava druhové skladby

Výběr nekvalitních jedinců, podpora Výběr nekvalitních jedinců, úprava Výběr nekvalitních jedinců, úprava tvorby přirozeného zápoje, podpora druhové skladby, podpora vertikálního druhové skladby, podpora vertikálního vertikálního členění skupin a etáží členění skupin a etáží členění etáží a skupin Na prudkých svazích půda ohrožena půdní erozí; udržovat vhodný zápoj a kryt půdy

velmi nízký až nevyužitelný



Protierozní Infiltrační



Nadprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Pokud se v porostech vylišených lesů ochranných nalézají z důvodu arondace jiné SLT, které nepatří do extrémní řady, hospodaření se provádí odlišně podle příslušných SLT a HS Kůň, lanové dopravní zařízení




9.5.2. Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií (lesy zvláštního určení - zákon 289/95. §8 odst. 1 písm. a-c, odst. 2 písm. a-h)

ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: FUNKCE:

31a) – Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů PHO 1

LOKALIZACE:

Seznam jednotlivých lokalit uveden v příloze textové části

CÍL HOSPODAŘENÍ:

Stálost a trvalost porostů,stabilita odolnost,vertikální diference

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Preferovat jehlič. ve vzdálenosti do 50 m od zdroje,podél toků pěstovat hlubokokořenící listnáče les vysoký Podle příslušného HS,tzn. zastoupených LT a SLT,zkrátit při přeměnách ,možnost prodloužení u cílových dřevin Podle příslušného HS(tzn. LT a SLT),u clonných sečí možnost prodloužení Podrostní,násečný,přihlížet ke konkrétním podmínkám a druhu vodního zdroje Započít s obnovuje nutno u hladiny zdroje a po zajištění postupovat proti svahu.Stejně i v případě rychlé likvidace/kalamita/.Do 50 m od zdroje použít podrostní hospod.způsob,jinde i násek.U malých bodových ochranných pásem postupovat s ohledem na porostní typ.jehličnany příp. nutno podsadit.Míšení dřevin skupinovité,výstavba mírně až výrazně diferencovaná Preferovat přirozenou obnovu,při umělé využít větších počtů sazenic,než je udávané minimum,příprava půdy,doplňování náletů a nárostů Podle příslušného HS,obecně na stabilitu a prostorovou diferenciaci Včasnou a intenzivní výchovou vytvářet předpoklady pěstování hlubokých kurun

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

POZNÁMKA:

VODOOCHRANNÁ

porostů

s důrazem

na

mechanickou

Mírně uvolněný zápoj,pečovat o kvalitní jedince,zachovávat vertikální diferenciaci Časté ohrožení větrem,hnilobou,mrazové polohy Nutné vnitřní zpevnění,odolné porostní pláště a okraje Péče o kultury pouze mechanická,oplocování,ošlapování,vyžínání jen v případě,kdy odumřelá biomasa neznečistí zdroj. Chemická ochrana jen se souhlasem vodohosp.orgánu. Funkce lesa zajištěna správnými technolog.postupy,bez zbytečného narušení půdního krytu a horních půdních horizontů Neprovádět stavební činnost, pokud přímo nesouvisí s vodárenským využitím Zajistit volný odtok srážkových vod mimo odběrné místo, provádět nutná protierozní opatření, u povrchových odběrů neodvodňovat Okamžitě odstraňovat rýhy po těžbě a dopravě dřeva, zabránit erozi Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Podloženo směrnicemi MZČR o Základních hygien.zásadách pro stanovení ,vymezení a využívání ochranných pásem vod.zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou vodou a užitkovou vodou a zřizování vodárenských nádrží,č.j.HEM-324.2-1.9.1978 z 28. července 1979,registrováno v částce č.20/1979 Sb.


133



ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: 31b) Ochranná pásma zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod FUNKCE:

VODOOCHRANNÁ

LOKALIZACE: PROZATÍMNÍ OPPMV

HOSPODÁŘSKÝ TVAR:

Pasohlávky,MZČR-ČIL č.j.ČIL-62-442-21.10.1996/4522 z 5.10.1996-prozatímní OO Hodonín-Josefov-MZČR-ČIL č.j. ČIL-442-26.7.1995/3079 z 27.7.1995-prozatímní OO Šaratice-výnos min.zdrav. č.j.ČIL-480.4.-21.6. 1963 z 13.8. 1963-prozatímní OO Stálost a trvalost porostů,stabilita porostů na mechanickou odolnost Podle příslušného HS v návaznosti na SLT,respektovat požadavky legislativy Min.zdravotnictví. Les vysoký,nízký,střední

OBMÝTÍ:

Podle zastoupených SLT a vytvořených HS

OBNOVNÍ DOBA:

Podle zastoupených SLT a vytvořených HS, při přirozené obnově prodloužená Podle HS - podrostní, násečný až holosečný Podle příslušného HS v návaznosti na SLT,respektovat požadavky legislativy Min.zdravotnictví.

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP Míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:

zaměření:

VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Přirozenou obnovu plánovitě rozvíjet ve všech případech ,využít větších počtů sazenic na ha,než je udávané minimum,příprava půdy,doplňování náletů a nárostů Stabilita a kvalita porostu, pečovat o vhodný zápoj,respektovat příslušné legislativy MZ Negativní výběry, odstraňovat netvárné jedince, obrostlíky a předrostlíky, podpora přimíšených cílových dřevin a MZD Negativní výběry, v úrovni uvolňovat kladným výběrem kvalitní jedince cílové druhové skladby a MZD Ohrožení větrem, podle terénu, zejména na vodou ovlivněných stanovištích u SM, dále hniloby, mrazové polohy Dodržovat stanovená ochranná opatření ve vymezených ochranných pásmech,nutné vnitřní zpevnění,odolné porostní pláště a okraje Zabránit možnosti znečistění vod.zdrojů těžebním odpadem

OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :

Těžbu převážně v zimních měsících na sněhu nebo na zmrzlé půdě,nenarušovat povrch půdy

OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE:

Podle specifikace v ochr.pásmech,dle MZ

CESTNÍ SÍŤ:

PRVKY ÚSES: POZNÁMKA:

134

Úpravy vodního režimu v lesních půdách, pokud je to nutné, lze provádět pouze povrchovým odvodněním při obnově porostů a za podmínek, které jsou v území přípustné Okamžitě odstranit rýhy po těžbě a dopravě dřeva, zabránit erozi,odstraňovat poškození cest po těžbě a přibližování dříví Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES.. Zákon č.20/1966 Sb.,O péči zdraví lidu –Vyhláška MZ ČSR č.26/1972Sb.,O ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů





32a) – Lesy v přírodních rezervacích, přírodních památkách

LOKALIZACE:

viz tabulkové seznamy Ochrana výskytu vzácných rostlinných společenstev a druhů živočichů, Hospodaření podle plánu péče Zajistit a uchovat zastoupení dřevin blízké přirozenému nebo původnímu, vyloučit geograficky nepůvodní dřeviny, dle plánu péče Les vysoký

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:

OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

fysický věk Nepřtržitá, v porostech s přirozenou obnovou k tvorbě vertikálního zápoje Účelový výběr Ponechat přirozenému vývoji. Dle plánů péče

BEZPEČNOST PRODUKCE:

Menší plošky ponechat k sukcesi Dosáhnout maximální podíl přirozené obnovy vhodných dřevin Dosažení zastoupení přirozených nebo původních dřevin, vytvářet podmínky k růstu chráněných rostlin Způsob provedení zásahu a intenzita závisí na dřevině, protěžovat cílové dřeviny, redukce nežádoucích ,snaha o neporušení zápoje Protěžovat dřeviny cílové skladby, uvolňovat koruny dřevin vhodných pro přirozenou obnovu, neporušení zápoje – dle ochranných požadavků Ohrožení větrem, hniloby

OPATŘENÍ OCHRANY LESA:

Dle plánu péče

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Dle plánů péče


Vyklizování provádět jen tam,kde nehrozí škody na nárostech,jinak dřevní hmotu ponechat ,zásah mimo veget. dobu Zakládaní staveb a technických děl není dovoleno

zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty:


Odvodnění není dovoleno

CESTNÍ SÍŤ:

Stavba cest v blízkosti a v chráněných územích pouze se svolením orgánů ochrany přírody Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy.

PRVKY ÚSES:


135




32d) – Lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce

LOKALIZACE:

Obora Sokolnice-47,2728 ha byla vyhlášena rozhodnutím ONV Brno-venkov č.j. 205/17-Mysl..1979 Ža ze dne 31.10.1979,jako samostatná honitba,je určena k chovu daňčí zvěře Bažantnice Rajhrad-87,9116 ha byla vyhlášena rozhodnutím ONV Brno-venkov č.j.205/17-Mysl.-1979 Ža ze dne 31.10 1979, jako samostatná honitba,

CÍL HOSPODAŘENÍ:

Uplatňování principů trvale udržitelného hospodaření v lesích, vzorové demonstrační objekty Podle rámcových směrnic hospodaření, SLT a HS, dosažení zvýšeného podílu MZD


Školní lesní podnik „Masarykův les“ Křtiny


Les vysoký

OBMÝTÍ:

11O

OBNOVNÍ DOBA:

20

HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB:

H H-seč holá(JS lze obnovit i clonně,obnova hlav naháněk dle potřeby,postupná obnova alejí plodonosnými dřevinami.Rozmístění sečí s ohledem na účelové posláná obory a bažantnice

OBNOVNÍ POSTUP Míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: Zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ:

Dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA:

Zalesňování sadbou silných sazenic,JS z přirozené obnovy,po mechanizované(celoplošné)přípravě půdy Zaměření na kvalitu produkce a podporu chovu zvěře Prořezávky:interval 5 let,první zásah redukce nežádoucích dřevin a rozčlenění.DB –nepřehoustlé porosry počátek při ho=7m,kladný a záporný výběr v ú a pú.Další zásahy kladným výběrem.JS skupiny vyžadují kladný výběr již od počátku Probírky 25-40 let:interval 5-10 let,mírné kladné probírky v ú,v DB šetřit podúroveň k čistění plevelných dřevin,interval z poočátku 2-3 roky při hustších sponech,pak 5 let.Ost.list. interval 5 let. Probírky 40-100let:kladný výběr v ú.,interval 10-20 let,udržet podrost(bez ohrožení kvalitních DB) rozčlenění porostů uzpůsobit provozu myslivosti

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Buřeň,škody zvěří, Celoplošná příprava půdy,využití TP a SM v počátčních fázích vývoje porostů(Židlochovická metoda)(TP-2x12,SM v pruzích pod TP-t,j, 140 ks/ha,SM 2500ks/ha—DB sazenice silné-11000/ha,LP 8000/ha,JS z PZ


převládá traktorová technologie podmíněná momentální únosností podloží

OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :

v oboře:podpora plodonosných dřevin,šetřit ohryzové dřeviny ve spodním patře-zmlazovací řezy v bažantnici:vypěstovat kryt pod porosty,prodloužit zalesnění-polaření,na části plochy upravit i tvar lesa-(prutníky,hlavy naháněk)střelecké linky ravidelně vyžínat pro slunění bažantů Jen omezeně a při obnově porostů, neodvodňovat prameniště

MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ:

Urychleně odstranit rýhy po vyklizování dříví, údržba svodnic,redukovat přestárlé porosty mimo chráněné,podél návštěvovaných tras odstranit těžební zbytky PRVKY ÚSES:

136

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Brno




32f) - Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti, genové základny celkem 2000 ha

LOKALIZACE:


Genová základna „Soutok“pro dub letní(včetně dubu slavonského) a jasan ztepilý Genová základna“Rendesvous“ pro dub cer Uchovat místní populaci db a js Diferencovaná cílová druhová skladba podle SLT a hospodářských souborů se zvýšeným podílem, KL, DB, JS a OL Les vysoký

OBMÝTÍ:

pro DB letní 160 let,DB cer-100,JS-100

OBNOVNÍ DOBA:

db –40,js-30

HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB:

pasečný Upřednostňovat podrostní způsob s přirozenou obnovou( především dub cer a jasan), v ostatních případech násečný i holosečný,

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

OBNOVNÍ POSTUP Míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ:

Dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Zalesnění sadbou silných sazenic, na zamokřelých stanovištích sadba vyvýšená Zvýšení druhové různorodosti, stability a kvality porostu, zvýšení ekologické stability Prořezávky interval 5 let,-redukce nežádoucích dřevin a rozčlenění.Probírky ,interval 5-10 let,mírné kladné probírky v ú. ,v DB šetřit poúroveň k čistění kmenůí y, odstranit obrostlíky, netvárné jedince a předrostlíky,. Podporovat cílové listnáče a ostatní MZD. Kladný výběr v ú.,interval 10-20 let,udržet podrost(bez ohrožení kvalitních dubů) ohryz vysoké, kultury trpí okusem zvěří Buřeň, udržovat nižší stavy vysoké zvěře a provádět důsledně ochranu porostu proti škodám zvěří Nutnost celoplošného oplocení,zalesnění silnými sazenicemi,celoplošná příprava (i mechanizovaná)-polaření


Při uvolňování nárostů z přirozené obnovy používat směrové kácení a zabezpečovat šetrné vyklizování dřevní hmoty v kombinaci kůň, UKT systémy

OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :

Podporovat dílčí vodohospodářské funkce, zejména vodoochrannou kolem vodotečí, desukční a infiltrační

MELIORACE:

Odvodňování provádět pouze v nutných případech silně podmáčených a oglejených půd při obnově porostu. Neodvodňovat prameniště a okolí tůní. Udržovat v dobrém stavu, pečovat o dobrou funkci příkopů a svodnic. Srážkovou vodu vhodně rozptýlit do porostů Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby biosférické

CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:


137



ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: FUNKCE: LOKALIZACE:

32g) - Uznané obory a samostatné bažantnice PROVOZOVÁNÍ MYSLIVOSTI Uznaná obora :Trmanec,Bulhary,Klentnice,Soutok,Sokolnice,Pravice Samostatné a uznané bažantnice:Rumunská,Cihelna,Luh,Kurdějov,Knížecí les,Studýnková,Dlouhá leč,Proklatá,Vranovický les,Lednice,Horní Bojanovice,VranovicePřibice,Rajhrad,,Lechovice,Dyjákovice

CÍL HOSPODAŘENÍ:

Sladit záměr chovu zvěře se zachováním současných lesních porstů a se zabezpečením jejich obnovy


Podle HS (SLT) zvýšit podíl plodonosných dřevin - db, jírovec, bk, hb, jř, ovocných pláňat


Les vysoký Podle SLT a vytvořených HS, u BK porostů zvýšení Podle SLT a vytvoření HS, u BK porostů mírné prodloužení Násečný i holosečný Obnova pomocí skupin a náseků, u nekvalitních a poškozených částí porostů i holosečí, obnovovat jen přestárlé a poškozené části. DB a BK porosty pěstovat v uvolněném zápoji k zajištění maximální plodivosti

OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření:

Převážně umělá obnova v trvalém a účinném oplocení, DB a kaštan ve sponu 10 x 10 m do individuelních oplůtků, zakládat okusové plochy Přirozená obnova není téměř uskutečnitelná Zvýšení úživnosti a stabilita porostů

mladé porosty :

Podpora plodonosných dřevin, udržovat volnější zápoj

dospívající porosty:

BEZPEČNOST PRODUKCE:

Podpora vytváření velkých korun u plodonosných dřevin, šetřit ohryzové dřeviny DB, HB, OS, JŘ, VR i keře, stínáním je zmlazovat, prořeďováním zvyšovat úživnost Jen při důsledné ochraně porostů proti okusu a ohryzu, ohrožení hnilobou

OPATŘENÍ OCHRANY LESA:

Zvýšená ochrana proti škodám zvěří

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :

Důsledná ochrana proti zvěři, zakládat okusové a ohryzové plochy


Zabránit soustřeďování zvěře na místech ohrožených erozí, zimní údržba luk a políček, zpřístupnění pro zvěř, prevence proti motolicím a plicní červivosti Údržba vodní sítě a rybníků

CESTNÍ SÍŤ:

Urychlené odstranění rýh po přibližování a dopravě dřeva

PRVKY ÚSES:

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby.

VÝCHOVA POROSTŮ:

138

Těžbu provádět zásadně v zimním období, klest a těžební odpad po zimní těžbě ponechat zvěři k ohryzu, přibližování LKT a koněm





32e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochranou, klimatickou a krajinotvornou (větrolamy)

LOKALIZACE:

Izolované pruhy na zemědělské půdě Vytvoření účinné ochrany zemědělské půdy před větrnou erozí Zaměřit se na dřeviny s delší životností-přeměnit stávající topolové pásy na druhově diferencované větrolamy s převahou DB,LP,JV,KL,HB,JS,KS,ORČ,keři Les vysoký

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Závisí na zdravotním stavu větrolamu a schopnosti plnit funkci,nutno operativně řešit dle konkrétních podmínek Závisí na zdravotním stavu větrolamu a schopnosti plnit funkci,nutno operativně řešit dle konkrétních podmínek Přvažuje výběrný ,cestou postupné obnovy větrolamu podle jeho stavu(zdravotního,šířky,výškové a prostorové diferenciace) závisí na konkrétním projektu větrolamu,obecně jednotlivý až skupinovitý výběr,míšení dřevin v řadách,doplnění keřovým patrem Umělá obnova,výsadba vyspělých sazenic,oplotit stabilita,dobrý zdravotní stav,druhová diverzita Protěžovat dřeviny cílové skladby, uvolňovat koruny dřevin vhodných pro přirozenou obnovu, neporušení zápoje – dle ochranných požadavků Protěžovat dřeviny cílové skladby, uvolňovat koruny dřevin vhodných pro přirozenou obnovu, neporušení zápoje – dle ochranných požadavků Mladé kultury ohroženy okusem zvěří(chemikáliemi z postřiků zem.kultur),případně buření Důsledná ochrana mladých kultur-nátěry,individuální ochrana(oplocení nutné),ožínání buřeně

OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE:

--

CESTNÍ SÍŤ:

Cesta bývá často osou větrolamu Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES.

PRVKY ÚSES:

Možnost budovat myslivecká zařízení --


139



9.5.3. Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese Zásady trvale udržitelného hospodaření v lesích tvoří hlavní rámec státní lesnické politiky. Trvale udržitelným hospodařením v lesích se rozumí podle rezoluce H 1 Ministerské konference na ochranu lesa v Evropě správa a využívání lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiverzitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní národní a globální úrovni a které tím nepoškozují ostatní ekosystémy. Následujících šest kriterií upřesňuje tato obecná chápání trvale udržitelného hospodaření v lesích : 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Udržení a přiměřené zvyšování lesních zdrojů a jejich příspěvek ke globálnímu koloběhu uhlíku. zachování zdraví a životaschopnosti lesních ekosystémů. Zachování a podpora produkčních funkcí lesů (produkce dřeva a ostatních produktů). Zachování, ochrana a vhodné rozšíření biologické diverzity lesních ekosystémů. Udržování a vhodné zvyšování ochranných funkcí v lesním hospodářství (zejména pokud jde o půdu a vodu). Zachování dalších společensko-hospodářských funkcí a podmínek.

Na základě kriterií TUH je v současné době založena certifikace lesních majetků. Její budoucí propojení do celoevropského procesu se bude dotýkat i OPRL, neboť jednou z forem pan-evropsky propagované certifikace TUH je regionální certifikace. OPRL by se v tomoto případě mohlo stát jedním ze zdrojů informací o lesním hospodářství. Prospěchem vyplývajícím z certifikace je podpora TUH, uplatnění dřeva na trzích, které vyžadují certifikaci, umožňuje komunikaci mezi producentem, zpracovatelem a spotřebitelem dřeva a zvyšuje významnost dřeva jako ekologické a obnovitelné suroviny. V současné době působí na území ČR Národní certifikační středisko (NCS), jako instituce pověřená Mze ČR k provádění certifikace trvale udržitelného hospodaření. NCS bylo založeno k 1.9.1998 jako organizační jednotka ÚHÚL v Brandýse nad Labem. Při zajišťování předmětu své činnosti spolupracuje s orgány státní správy, Informačním a datovým centrem ÚHÚL, popřípadě i jinými organizacemi zúčastněnými v certifikačním řízení. K 31.3.1999 byly uděleny certifikáty TUH vlastníkům hospodařícím v PLO 35 : LČR, s.p., LHC Strážnice Město Brno, LHC Lesy města Brna

140


Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti


10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI 10.1. Rekapitulace hospodářsko-úpravnických údajů Rekapitulace za PLO 35 Průměrná roční těžba v období 1993-1995 Průměrná roční těžba plánovaná v platných LHP (průřezový rok 1993) Průměrný mýtní přírůst – PMP (odvozený z platných LHP) Celkový průměrný přírůst – CPP )odvozený z těžebních % HS platných LHP) Průměrné obmýtí (odvozené z HS platných LHP) Holina Normální paseka (odvozená z HS platných LHP) Střední věk (průřezový rok 1993) Průměrné zakmenění (průřezový rok 1993) Průměrná zásoba (průřezový rok 1993) Podíl nahodilých těžeb v období 1985 - 1995

4,6 m3/ha 4,7 m3/ha 3,2 m3/ha 4,6 m3/ha 110 roků 346 ha 407 ha 55 roků 9,4 195 m3/ha 35,0 %

Výhledy v PLO 35 Průřezový rok Vývoj zásob m3/ha Vývoj těžebních možností (dle těžebních %) m3/ha

2021 211 4,6

2001 205 4,2

2011 210 4,2

Z analýz platné numerické databáze LHP vyplývá, že je zastoupeno 17 cílových HS, resp. podsouborů (viz tvorba cílových HS v příloze). Největší zastoupení mají HS 23b, 19a a 25a. Tyto HS naplňují 95 % plochy PLO 35 a považujeme je za reprezentativní. Na 14 000 ha luhu převažují porostní typy směsí jasanu a dubu (cca 3000 ha), následují čisté a dominantní porosty dubu (2550 ha) a směsí dubu s jasanem (2 100 ha). Nemalá je výměra měkkého luhu (cca 1 500 ha). Právě správné zařazení směsí db+js, resp. js+db hraje rozhodující roli pro stanovení etátu z důvodů rozdílnosti obmýtí. Z celkové plochy kyselých bukových doubrav, resp habrových doubrav přes 14 000 ha mají největší zastoupení porostní typy borové (téměř 7 500 ha), následují dubové porosty a jejich směsi (2 800 ha) a nemalou plochu zaujímají akátiny (1 700 ha). Z plochy přes 8 000 ha bohatých bukových doubrav, resp. habrových doubrav převládají dubové porosty a jejich směsi (cca 4 500 ha). Nemalá je plocha akátin (přes 1 000 ha). Za zmínku stojí plocha xerotermních dřínových doubrav (přes 500 ha), bohužel se značnou plochou akátin. Největší zastoupení fiktivního produkčního potenciálu má stupeň 5 – nízký, zastoupený HS 13, 27, 23b a 21. Následuje stupeň 1 – vysoký, zastoupený HS 19. Nadprůměrný stupeň s 22% tvoří HS 25 a 45. Pro posouzení reálného produkčního potenciálu z předložených syntéz průběhu četností AVB podle HS a porostních typů vyplývají následující závěry: 1. HS 19a – dub :průměrná AVB se pohybuje v rozmezí 26 – 28, což prezentuje reálný produkční potenciál vysoký až velmi vysoký. Z porostních typů vykazuje nejleší hodnoty AVB směs M5 P7 P9x, Z5 Z7 P9x a Z5 Z7 (medián AVB 28). - jasan: převážná AVB 30 bez ohledu na porostní typ. 2. HS 23b – borovice: převládá AVB 24, tj. vysoký potenciál.. Směs M3 P5 vykazuje AVB 24/26. Zajímavé jsou dva vrcholy u směsi D3 P7e v AVB 22 a 26! - dub: průměrná AVB 22, potenciál průměrný. Nejlepší C5 a D5 P9x se dvěma vrcholy, AVB 20 u nekvalitní pařeziny a AVB 24 u dubu kvalitnějšího. 3. HS 25a – borovice: průměrná AVB 24. - dub: průměrná AVB 22/24, tj. průměrný až vysoký produkční potenciál. Ve patrná část náležející nekvalitnímu dubu.


směsích je

141

142

100

100

CÍLOVÉ zastoupení %

Současné zastoupení %

+

532

01

+

+

+

-

60

45

38 228

-

457

29

Celkem

+

43

-

-

27

25

14 372 8 246

306

21

23

-

14 037

19

-

--

SM

175

Porost. plocha celkem ha

13

Cílový hospodář. soubor

-

1

274

+

-

-

3

271

-

-

-

-

JD

23

18

6 781

52

-

-

30

+

+

+

+

-

-

+

+

+

6 467 +

+

-

+

ha

MD

92

-

140

BO

+

+

+

-

-

-

-

+

+

+

-

-

-

+

+

-

-

-

+

+

-

-

-

-

DG JDo

Jehličnaté dřeviny

+

-

+

-

-

-

+

+

+

-

-

+

VJ

23

19

7 055

52

-

-

33

271

6 467

92

-

140

Celkm jehličn.

+

2

826

30

12

-

3

275

478

16

-

12

BK

32

61

23 173

90

30

+

4

6 467 6 600

140

9 830

12

DB

2

2

629

60

6

+

-

275

-

8

280

-

JV

3

3

1 142

60

12

-

-

275

480

35

280

+

LP

-

ha

OL

-

-

274

-

+

-

-

60

-

61

3

-

+

7

-

11

BŘ

-

TP

60

-

-

-

275

480

8

-

-

-

-

-

-

-

280 280

-

HB

60

-

60

+

+

+

+

+

-

Ost list.

13

8

3

2

1

+

2

3

8

+

13

+

1 3 554 142 280 120 103 204

60

-

62

-

275

-

-

2 280 807

-

JS

Listnaté dřeviny

77

81

31 173

480

60

457

10

7 905 7 975

214

14 037

35

Celkem listnaté

Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti PLO 35 – Jihomoravské úvaly

10.2. Základní cílová druhová skladba

V následující tabulce je rozpracována cílová druhová skladba podle výměr jednotlivých cílových hospodářských souborů do ploch jednotlivých dřevin jak v cílových HS tak celkem za PLO 35 a porovnána se současným zastoupením dřevin (dle vyhlášky MZe 84/1996 Sb.)

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA V OBLASTI




Komentář: Současné zastoupení jehličnanů by mělo klesnou z 23 na 19% především v neprospěch borovice. U listnáčů by se mělo téměř zdvojnásobit zastoupení dubu z 32 na 61%, snížit zastoupení jasanu z 13 na 8%, topolu a ost. listnatých dřevin z 8, resp. 13% na necelé 1 %!

Náležitou pozornost zasluhuje dub cer, který je specifickou dřevinou pro panonskou oblast. Areál jeho rozšíření sahá na sever až k Brnu – Hády. V celé PLO 35 se však jedná o jednotlivě zastoupené stromy, popřípadě v luhu o skupiny stromů. Podstatné zastoupení dosahuje na LZ Židlochovice na polesí Valtice, kde se vyskytuje v porostech dominantně. Cer dosahuje vysoké plodnosti a přirozené se zmlazuje na písčitých stanovištích, kde je jinak přirozená obnova ostatních dřevin velmi obtížná. Z tohoto důvodu byla pro cer na polesí Valtice vyhlášena genová základna, jediná v České republice. Podobně je tomu u jasanu úzkolistého v luhu prezentující panonský druh typický pro jihomoravský luh. Je rovněž podchycen v genové základně. Specifikem v negativním slova smyslu je zastoupení akátu. Zastoupení akátu v PLO 35 je 11 %. Často se jedná o netvárný výmladkový AK, ale vyskytují se i porosty kvalitní. Snad žádná z introdukovaných dřevin nevyvolala tolik sporů a diskusí jako trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Hned od počátku rozšiřování akátu se vyskytlo mnoho jeho příznivců i odpůrců. V PLO 35 se nachází více než 50% plošného zastoupení akátu v ČR. Sledujeme-li plošné zastoupení akátu podle věkových stupňů je patrný výrazný posun do 4. a vyššího věkového stupně. Akátové porosty se převážně vyskytují v PLO 35 v kategorii lesů ochranných – v lesích na mimořádně nepříznivých stanovištích. Jedná se o lesy na sutích, příkrých svazích, stržích, případně na hřebenech a stráních s vystupující matečnou horninou, v roklích a také na vátých píscích na exponovaných stanovištích silně ohrožených větrnou erozí. Ve větrolamech, zakládaných převážně v rovinných otevřených polohách, které nejsou ohrožovány prudkými, zvláště suchými větry, lze doporučit akát jako přidruženou dřevinu do porostních okrajů. Obnovu v akátových porostech na exponovaných stanovištích lze doporučit násečným způsobem opět na akát, a to zvláště s využitím kořenové výmladnosti s obmýtím cca 70 roků. Z ochranářského i lesnického aspektu péče o chráněná území je však trnovník akát nežádoucí dřevina. Z toho důvodu nelze připustit jeho rozšiřování a přikročit k převodům akátových porostů na jiné porosty s optimální druhovou skladbou dřevin místní provenience. V maloplošných chráněných územích ležících na nelesní půdě je nutno v souladu s ochranářskými plány systematicky tuto dřevinu odstraňovat. Původní přirozenou oblastí akátu byly jihovýchodní státy USA, převážně jižní svahy Alleghan. Souvislé porosty akát ve své domovině nevytvářel, jeho výskytem byly stráně kolem řek a lesní okraje, případně expandoval jako pionýrská dřevina do prosvětlených (polomových) míst. Do Evropy byl přivezen začátkem 17. století. V našich zemích se pěstování akátu prosazovalo od 60. let 18 století. Roku 1767 vydal Komerční kongres v Praze zvláštní návod k pěstování cizokrajných dřevin. V letech 1799 byl akát pěstován v Lednici a Valticích, v roce 1802 v Židlochovicích. První pokusy se zalesňováním holin akátem se konaly u Bzence začátkem 19 století a byly neúspěšné. V zimě roku 1879 – 1880 za velkých mrazů vymrzla většina akátů, ale hned v následujícím roce znovu od kořene obrazila. Akát vytváří rozsáhlý kořenový systém s množstvím kořenových hlízek, což opravňuje názor, že akát zlepšuje stanoviště zvyšováním hladiny dusíku v půdě. Toto obohacování je většinou nadměrné a ponejvíce je indikováno výskytem rumištní a nitrofilní flóry. Monokulturní akátové porosty působí nepříznivě i na činnost půdních mikroorganismů a tím porušují koloběh látek mezi půdou a rostlinou. V půdě pod akátovými porosty se vyskytuje nejvíce plísní, nejméně bakterií. Mikrobiální poměry v akátové pařezině jsou horší než v degradované pařezině dubové. Podle některých autorů dochází pod akátovými porosty také ke zhoršení fyzikálního stavu půdy a k jejímu vysoušení. Také poměrně malý opad, většinou větrem odvátý, nemůže vrátit půdě všechny látky. Vliv akátu na původní složení vegetace na stanovišti je terčem nejčastější kritiky. Tvrdí se, že akát působí nepříznivě a dokonce, že některé druhy dřevin vytlačuje. Uvažovalo se i o toxickém působení akátu. Byla pozorována a popsána určitá nesnášenlivost akátu s břízou, ale i některé stínomilné dřeviny jako jedle a buk vykazují ve společnosti akátu sníženou vitalitu. Je třeba si ovšem uvědomit, že mizení původní, zejména stepní a xerotermní flóry není způsobeno akátem samotným, ale vlastní podstatou monokulturního pěstování. Je pochopitelné, že už samo zavedení stromového patra nutně vede na takových stanovištích kvalitativnímu ochuzování podrostu. Působení akátu, i když jde jen o malou skupinu stromů je třeba vidět ve schopnosti akátu vytvářet si vlastní prostředí:obohacovat půdu dusíkem, ve zvýšené míře odčerpávat živiny a extrémně prokořeňovat povrchové vrstvy rhizosféry. Zejména pro tuto schopnost změny ekotopu a výrazného zásahu do ekologické stability lesního společenstva je rozšiřování akátových porostů nepřijatelné.


143



10.3. Specifika hospodaření v oblasti 10.3.1. Specifika přírodních podmínek Při širším pohledu na stav lesa a hospodaření v něm v rámci PLO 35 je možno zdůraznit několik specifik, jež budou určovat a limitovat budoucí hospodaření. Klimatické výkyvy Na celém území PLO 35 obzvláště v 1. a 2. lesním vegetačním stupni se výrazně projevují klimatické výkyvy extrémním suchem a zároveň růstem průměrných měsíčních teplot, zvláště v letním období. To se projevuje nejenom na písčitých a sprašových stanovištích, ale i v luhu, kde se mimo to projevuje trvalé snížení hladiny spodní vody. Proto je i vysoké % nezdaru zalesnění a značný podíl nahodilých těžeb. Klasickým příkladem klimatických výkyvů je jev zvaný „Horké vlny“.Horkou vlnou se rozumí vícedenní období letních veder , během něhož dosahují denní teploty 30°C a více.Horké vlny patří mezi nebezpečné povětrnostní jevy a jako takovým je jim dnes věnována zvýšená pozornost v souvislosti s možnou změnou klimatu, vyvolané růstem obsahu skleníkových plynů a aerosolů v ovzduší.Úbytek srážkové činnosti spolu s přísušky případně horkými vlnami znamená pro lesní ekosystém silný stres. Následkem jsou vysoké nezdary zalesnění, až přes 50 % v lesních kulturách. V porostech středního a vyššího věku se jedná o značné rozšíření druhotných škůdců s následkem vysokého podílu nahodilých těžeb. Lužní les Z lesnického hlediska jsou pro PLO 35 lužní lesy nejtypičtější neboť představují téměř 50% zastoupení lužních lesů v ČR vůbec. Z evropského hlediska jedinečný komplex jihomoravského luhu je od konce 60 let, kdy došlo k rozsáhlým vodohospodářským úpravám, vážně ohrožen. Výstavbou Novomlýnských nádrží se přerušil mohutný biokoridor lužního lesa na soutoku Dyje a Svratky, regulací Dyje a Moravy došlo ke snížení napjaté hladiny podzemní vody. Tyto úpravy měly v období 1970-90 za následek absenci pravidelných záplav. Teprve po roce 1990 je snaha ze strany státních lesů, resp. LZ Židlochovice tuto absenci nahradit umělým povodňováním využívající systému vodních kanálů. Charakteristickým prvkem je lesnické hospodaření v luhu, přinášející řadu problémů s vysýcháním půdy, se zamokřením porostů, s povodňováním, s pěstováním porostních směsí DB s JS a pěstování porostů dubu slavonského, ořešáku černého a topolu. Hospodaření v luhu přináší také specifické technologie, jako je např. polaření. Dlužno připomenout, že dosud není též zvládnuta technika přirozené obnovy dubových porostů o kterou iniciativně LZ Židlochovice usilují. Nelze nejmenovat některé unikátní lokality požívající výsad zvláště chráněného území v luhu: Křivé jezero, Ranšpurk, Cahnov, Soutok a Osypané břehy na řece Moravě. PR Osypané břehy tvoří unikát evropského významu, když meandr Moravy na levém břehu tvoří lužní les, na pravém břehu se zakusuje do 30m písčité duny vátých písků. Písčitá stanoviště Specifickou záležitostí PLO 35 jsou písčitá stanoviště: váté písky u Bzence, Hodonína a písčitá stanoviště u Valtic. Tato stanoviště jsou charakteristická pěstováním borovice, v příznivějších podmínkách při překryvech spraší i s příměsí dubu a valticku již zmíněný areál dubu ceru.. Xerotermní stanoviště Zde nelze opomenout fenomén vápencového bradla Pavlovských vrchů s lesostepními společenstvy jedinečného významu. Pomístně lze zaznamenat výskyt sprašových závějí s lesostepní xerotermní vegetací. Lednicko-valtický areál Jedinečná lokalita dokladující citlivý zásah do krajiny.

10.3.2. Specifika ochrany lesa a ekologické stability krajiny Ekologickou stabilitu v PLO 35 můžeme hodnotit jako relativně nadprůměrnou. Negativní vliv na ekologickou stabilitu lužních lesů má trvalý pokles hladiny podzemní vody se všemi negativními důsledky. Umělý režim povodňování i když je pouze částečnou náhražkou, je pro záchranu těchto společenstev nezbytný. Akátové porosty mimo extrémní stanoviště by měly být postupně (dlouhodobý harmonogram přeměn) převedeny na cílovou dřevinnou skladbu odpovídající cílovým HS. Zásadní význam pro obnovu ekologické stability krajiny a záchrany reprezentativních i unikátních společenstev má realizace ÚSES na kulturních stepích zemědělsky využívaných pozemků. Program 144




zalesnění zemědělských půd (řádově 2-3% katastrální výměry) na úrovni lokálního ÚSES, zejména liniových segmentů s využitím vesměs nefunkčních ochranných lesních pásů (OLP) by mohl sehrát významnou roli. Problematika větrolamů s celkovou plochou cca 1000 ha představuje výrazné specifikum PLO 35 . Jejich pěstování, obnova a vůbec zachování je mnohde problémem. Téměř neřešitelné zatím zůstávají vlastnické vztahy. Na 1 km OLP připadají desítky vlastníků s podílem výměry doslova několika m2! Bez vyřešení správy hospodaření v OLP není možno obnovit jejich funkčnost.

10.3.3. Střety zájmů Střety zájmů tvoří výrazné specifikum PLO 35. Specifika přírodních podmínek a jejich funkční potenciál mnohdy ostře kontrastuje s požadavky resortních zájmů. Není snad lesní oblasti, kde dochází k tak intezivnímu využívání území a tím k řadě vyvolaným vzájemně protikladným požadavkům na plnění funkcí lesů. V rámci propagovaného polyfunkčního lesního hospodářství a zajištění veřejného zájmu na plnění funkcí lesů to předpokládá dosažení konsensu v následujících zájmových oblastech: - na úrovni polyfunkčního lesa hospodářského kontrastuje tradiční historické intenzivní využití pro bažantnice a oborní chov zvěře(zejména LZ Židlochovice je účelovým mysliveckým zařízením). V oborách a bažantnicích je lesnické hospodaření podřízeno chovu zvěře. To s sebou přináší problémy se škodami zvěří (ztráty na přírůstu) a v ochraně před škodami(ekonomické náklady). Intenzivní myslivecké hospodaření existuje i mimo obory a bažantnice, - na úrovni překryvu obory a genové základny, na úrovni obory a CHKO, na úrovni polyfunkčního lesa hospodářského a zájmů ochrany přírody, - na úrovni vnějších střetů zájmů se projevují rozpory mimoresortní Jsou to např. investiční záměry na lesní půdě, těžba písku nebo kameniva, čerpání pitné vody, závlahové i pro průmyslové účely, těžba ropy, zpevňování hrázového systému u řek. nová aktivita výstavby plavebního kanálu na řece Moravě.

10.3.4. Kulturně-historická specifika Nelze opomenout významná archeologická naleziště: věstonická Venuše z doby lovců mamutů a Mikulčický památník a areál Pohanska z doby Velkomoravské říše. Důležitým fenoménem, který je neodmyslitelně spjat s PLO 35 je pěstování vinné révy. V PLO 35 jsou to vinařská oblasti: znojemská, mikulovská, velkopavlovická, uherskohradišťská, hustopečská, hodonínská, bzenecká, strážnická.

10.3.5 Zhodnocení dopravních poměrů Lesní dopravní síť v oblasti byla vybudována v minulosti postupně a je budována i v současnosti dle potřeby. Zpřístupnění lesa bylo vybudováno již v minulém století, zvláště na tehdejším majetku Lichtensteinů. Současná lesní dopravní síť využívá nejen historickou dopravní síť, ale i v nepříliš vzdálené době vybudované odvozní cesty, upravené staré cesty, které jsou dnes v převážné míře zatříděné do kategorie 1L, jsou využívány také poměrně dobře rozvinuté veřejné silnice i účelové komunikace. Vzhledem k značné rozloze PLO 35 je zpřístupnění lesa dosti rozdílné.Vliv na současné dopravní zpřístupnění má hlavně geomorfologie terénu, odbyt dřeva a nákladovost výstavby cest. Zatím co v oblasti rovin (hlavně bažantnice a obory) na polesích Židlochovice, Velký Dvůr je skutečná hustota vyšší než modelová, na polesí Diváky (oblast pahorkatin) je situace obrácená, v průměru za oblast je skutečná hustota odvozních cest téměř totožná s modelovou hustotou odvozních cest. V málo zpřístupněných odvozních celcích bylo pro zlepšení současného stavu odvozní sítě navrženo k výstavbě celkem 17,8 km odvozních cest.


145


Technická zpráva

11. TECHNICKÁ ZPRÁVA

Vlastní práce na OPRL pro PLO 35 – Jihomoravské úvaly byly provedeny v roce 1996 – 1998. Digitální zpracování bylo započato v roce 1998 a dokončeno v roce 1999. Celé dílo zhotovila pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brně. Dílčí údaje v oblasti své působnosti poskytla pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Kroměříži.

Garant a seznam zpracovatelů:

Koordinátor prací :

Dr.Ing. Jaromír Macků, ředitel pobočky

Garant za PLO 35 :

Ing. Jaromír Nikl

Přírodní podmínky a typologické šetření:

Ing. Jaromír Nikl Ing. Miloš Krobot Ing. Přemysl Fiala Ing. Antonín Kusbach Doc.Ing.Rudolf Bagar CSc Ing. Lubomír Šálek Ing. Ilja Duda Ing Mazel Jiří Doc. Ing. Rudolf Bagar CSc Ing. Jaromír Nikl Ing Miloš Krobot Ing. Ilja Duda Ing. Sekanina Emil Doc. Ing. Rudolf Bagar, Csc. Ing. Miloslav Pekař Ing. Miloš Krobot Ing. Jaromír Nikl Doc.Ing. Rudolf Bagar, CSc. Ing. Kusbach Antonín Dr.Ing. Jaromír Macků Mgr. Jaroslava Kalinová Ing. Dagmar Klimánková Ing. Jíří Staniš Ing. David Cichra Ing. Martin Pospíšil

Ochrana lesů: Lesní dopravní síť: Funkce lesa:

Historické údaje : Rámcové směrnice hospodaření:

Rozbory a analýzy databází LHP:

Digitalizace výstupů OPRL :

Čistopisy a čistokresby: pracovníci pobočky ÚHÚL Brno


146


Přehled literatury

12. PŘEHLED LITERATURY Charakteristiky skupin geobiocénů ČSFR. VŠZ, Brno 1991 Uplatnění trnovníku akátu v lesním hospodářství. ČSVTS, Český svaz včelařů, Konference o akátu, Sborník referátů 1986 Bagar, R. : Hlavní příčiny a důsledky změněných ekologických podmínek v lesních ekosystémech lužní oblasti jižní Moravy s návrhem na řešení pro LZ Židlochovice. ÚHÚL Brno 1994 (273 stran) Bagar, R. : Vliv klimatických a srážkových změn na lesní ekosystém, porovnání se základnami růstovými faktory rostlin a potenciální škody suchem podle souborů lesních typů v období 1971-1995 pro LČR, LZ Židlochovice, ÚHÚL Brno 1996 (1. část 210 stran, 2. část 252 stran, 3. část 483 stran) Culek, M. a kol. : Biogeografické členění ČR. Enigma, Praha 1996 Černý, A. : Parazitické dřevokazné houby. SZN, Praha 1989 Danihelka,J., Chytil,J., Ložek,V,Čtyroký,P,: Chráněná území České republiky, jižní Morava – východ. 1997 Dostál, J. : Klíč k úplné květeně ČSR. ČSAV Praha 1954 Dostál, J. : Nová květena ČSSR. Akademia 1989 Hejus et Slavík, B. : Květena ČR. Academia Praha 1997 Chmelař J.: Dendrologie s ekologií lesních dřevin 1981 Indruch, A. : Zakládání a výchova listnatých porostů. SZN Praha 1985 Klečka, S.: Zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin v LČR, s.p. Kohout, V. : Globální klimatické změny a jejich dopad na vývoj lesů. Lesnická práce 04, 72, 1993 (str. 105-107) Kolektiv : Územní zabezpečování ekologické stability, teorie a praxe. MŽP Praha 1991 Kolektiv : Skladebné prvky systému ekologické stability v lesích. Ústav pro ž.p. Brno 1992 Kolibáčová, S., Maděra, P., Úradníček, L. : Dřeviny lužních lesů České republiky. Živa 2/99 Kos, J. a Maršálková, M. : Chráněná území ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Praha 1997 Kyselý, J., Kalvová, J. : Horké vlny na Jižní Moravě a porovnání s výstupy klimatického modelu ECHAM. ÚFA AV ČR, MMF UK Larcher, W. : Fyziologická ekologie rostlin. Academia Praha 1988 Macků, J. a kol. : Pracovní postupy typologie lesů. ÚHÚL Brandýs n. L. 1980 Matějíček, J. : Provoz a využití vodního díla Nové Mlýny. Vodní hospodářství a ochrana ovzduší č. 11/1993 Míchal, I. : Ekologická stabilita. Veronica Brno 1992 Míchal, I. a kol. : Vymezování a navrhování ÚSES v lesích. MŽP, MZe Praha 1994 Míchal, I. a kol. : Obnova ekologické stability lesů. Academia, Praha 1992 Mráček, Z. : Pěstování buku. MLVH 1989 Novotný P.: Koncepce zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin u LČR, 1994 Paule L.: Genetika a šlechtění lesních dřevin, 1992 Pelc, F. : Ještě k zonaci CHKO. Ochrana přírody, 51, 4/1996 Penka,M.,Vyskot,M.,Klimo,E.,Vašíček,F. : Floodplainforest, Ecosystem – 1. Academia Praha 1985 Plíva, K. : Diferencované způsoby hospodaření v lesích. SZN Praha 1980 Plíva, K., Žlábek, I. : Přírodní lesní oblasti ČR. SZN Praha 1986 Plíva, K., Žlábek, I. : Provozní systémy v lesním plánování. SZN Praha 1989 Plíva K. – Žlábek I.: Přírodní lesní oblasti ČSR, 1986 Prudič, Z. : Půdní sesuvy a plánování obnovy lesa. Terplán Praha 1971 Průša E.: Přirozené lesy ČR, 1990 Rambousek J.: Evidence reprodukčního materiálu lesních dřevin, 1998 Quitt, E. : Klimatické oblasti ČSR. Studia Geographica 16. ČSAV Brno 1971 Simon, J. a kol. : Charakteristiky přírodního lesního prostředí a zdravotní stav lesa na základě šetření na monitorovacích plochách. VŠZ Brno 1996 Slavík, B. : Regionálně fytogeografické členění ČSR 1:750 000. Academia 1987 Stolina, M. a kol. : Ochrana lesa. Príroda Bratislava 1985 Sýkora, L. : Fytoindikace sesuvných území ČSSR. Nakladelství ČSA Praha 1981 Šebánek, J. a kol. : Fyziologie rostlin. SZN Praha 1983 Šindelář, J. : Zakládání porostních směsí. Lesnická práce 6/1997, 7/1997 Šindelář, J. : Předpokládané změny klimatu – úkoly LH. Lesnický průvodce 1/1995 Švamberk, J., Rampír, P. : Sluneční aktivita, mraky a globální oteplování. Věda a technika č. 30, 1998 Švestka, M., Hochmut, R., Jančařík, V. : Praktické metody v ochraně lesa. MZe ČR, Nakladatelství Silva Regina Praha 1996 Uhlířová, H. a kol. : Symptomy poškození lesních dřevin. MZe ČR a VÚLHM Jíloviště-Strnady 1996

Ambroz, Z. : Bagar, R. :


147

Přehled literatury


Lesní dřeviny jako vodohospodářský a protierozní činitel. SZN Praha 1977 Závěrečná zpráva VÚ 2-3. Ekologické důsledky řízených vodohospodářských úprav v lesních, lučních a vodních ekosystémech lužní oblasti jižní Moravy. VŠZ Brno 1983 Vokoun, J. : Ekologické skupiny rostlin. ÚHÚL Brandýs n.L. 1996 Vokoun, J. Macků, J. : Klasifikace lesních půd. ÚHÚL Brandýs n.L. 1992 Zezula J.: Program trvale udržitelného hospodaření v lesích, výchova a obnova, 1997 Válek, Z. : Vašíček, F. a kol. :

Atlas podnebí ČSSR. Ústřední správa geodézie a kartografie. Praha 1958 ČSN 481211 – Lesní semenářství, sběr, jakost a zkoušky jakosti plodů a semen lesních dřevin, 1997 ČSN 482115 – Sadební materiál lesních dřevin,. 1998 Ekologie lesů. Metodiky. Lesprojekt 1985 Genové zdroje v PLO 35 – Jihomoravské úvaly, (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti JílovištěStrnady) Geologická mapa ČSR 1:200 000. ÚÚG Praha 1964 Historický průzkum lesů – LHC Židlochovice. ÚHÚL Brandýs n.L. 1980 Hospodářská doporučení podle hosp. soborů a podsouborů. Příloha Lesnické práce 1/1997 Chráněné krajinné oblasti – vydyla Správa CHKO ČR LČR: Lesnická politika, 1996 Lesní hospodářský plán – LHC Židlochovice 1990-1999. ÚHÚL Brno 1990 Lesní hospodářský plán – LHC Břeclav – luh 1964-1973. ÚHÚL Zvolen pobočka Brno 1964 Lesní hospodářský plán – LHC Břeclav – luh 1974-1983. ÚHÚL Brno 1974 Lesní hospodářský plán – LHC Židlochovice 1980-1989. ÚHÚL Brno 1980 Lesní hospodářský plán – LHC Židlochovice 1971-1980. ÚHÚL Brno 1971 Lesní hospodářský plán – LHC Rosice 1993-2002. ÚHÚL Brno 1993 Lesní hospodářský plán – LHC Znojmo 1996-2005. ÚHÚL Brno 1996 Lesní hospodářský plán – LHC Račice 1996-2005. ÚHÚL Brno 1996 Lesní hospodářský plán – LHC ŠLP Křtiny 1993-2002. ÚHÚL Brno 1993 Lesní hospodářský plán – LHC VŠZ – LZ Brno 1963-1972. ÚHÚL Zvolen pobočka Brno 1963 Lesní hospodářský plán – LHC VŠZ-ŠLP Křtiny 1973-1982. ÚHÚL Brno 1973 Lesní hospodářský plán – LHC VŠZ-ŠLP Křtiny 1983-1992. ÚHÚL Brno 1983 Lesní hospodářský plán – LHC Příměstské lesy Brno 1989-1998. ÚHÚL Brno 1989 Lesní hospodářský plán – LHC Bučovice 1996-2005. ÚHÚL Brno 1996 Lesní hospodářský plán – LHC Buchlovice 1995-2004. ÚHÚL Brno 1995 Lesní hospodářský plán – LHC Strážnice 1997-2006. ÚHÚL Brno 1997 Lesní dopravní siť. ČSN 73 61 08 1996 Modely hospodaření. Lesprojekt Brandýs n.L. 1999 MZe ČR : Zákon o lesích a příslušné vyhlášky, 1996 MZLU Brno: Lesní semenářství a šlechtění lesních dřevin, 1999 Oblastní plán rozvoje lesů. Metodiky. ÚHÚL Brandýs n.L. 1999 Podnebí Československé socialistické republiky, tabulky. HMÚ Praha 1960 Podsadby lesních porostů. Metodiky MZe ČR 21/1995 Stav životního prostředí v oblastech působnosti ÚO MŽP a v Praze v roce 1997. Brněnská oblast. MŽP 1998 Tabulky podnebí ČSSR, ČHÚ 1961 Trvale udržitelný rozvoj a konference o ochraně lesů. MZe, Lesnická práce Praha 1999 Typologický systém. ÚHÚL 1971 Typologická klasifikace lesů ČSR, ÚHÚL 1984 Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSR 1.200 000. ČSAV 1963 Vývoj hospodářské úpravy lesů ČSSR. ÚHÚL Brandýs n.L. 1974 Zajištění podílu listnatých dřevin v druhové skladbě lesů v ČR. Metodiky pro zemědělskou práci 19/1996 Základní principy státní lesnické politiky. MZe ČR 1994

148



Přílohy

13. SEZNAM PŘÍLOH 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45.

Zastoupení dřevin dle věkových stupňů. Tvorba hospodářských souborů. Tvorba porostních typů. Zastoupení lesních typů dle HS na ploše. Zastoupení porostních typů dle HS na ploše. Růstové poměry dle četnosti AVB dřevin ve vybraných porostních typech cílových HS. Imisní zatížení oxidem siřičitým. Klimadata. Výhledy mysliveckého hospodaření. Obecné požadavky na porostní a prostorové úpravy bažantnic. Charakteristika jednotlivých oblastí chovu srnčí a černé zvěře. Přehled ulovené zvěře za období 1989 až 1998 v oboře Bulhary. Přehled ulovené zvěře za období 1989 až 1998 v oboře Klentnice. Oborní chovy u LČR, LZ Židlochovice. Přehled ulovené zvěře za období 1989 až 1998 v oboře Soutok. Přehled ulovené zvěře za období 1989 až 1998 v oboře Termanec. Genové základny na LZ Židlochovice – potenciální. Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa. Zápis ze základního šetření pro PLO 35. Předběžná zpráva k základnímu šetření pro zpracování OPRL PLO 35 – Jihomoravské úvaly. Závazné stanovisko MŽP z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. Maximální podíl geograficky nepůvodních dřevin. Základní šetření OPRL – pozvánka Zápis o dílčím prověření podkladů OPRL na LHC Židlochovice. Dílčí prověření OPRL pro LHC Židlochovice. Schéma vodní bilance. Genové základny na LZ Židlochovice – vyhlášené. Seznam mapových výstupů. CHKO – materiály. Rekapitulace uznaných porostů Přehled uznaných porostů Charakteristiky lesních typů Významné krajinné prvky Graf – přehled typologických jednotek LHC Břeclav - luh LDS Průzkum a těžba přírodních uhlovodíků v PLO 35 Zpracování ÚSES do územních plánů Tabulka ÚSES – přehled biocenter ÚSES Seznam vodárensky významných toků v PLO 35 Přehled mapových příloh Kořenový systém v luhu Přehled typologických jednotek Břeclav – luh Povodňové vlny na Dyji (1934 – 1992) Průměrné denní teploty a denní výšky hladiny podzemní vody pro stanoviště Herdy, Ranšpurk, Soutok CHKO Pálava (text do knihy CHÚ ČR ) Zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin v LČR, s. p. Protokol ze závěrečného šetření


149

Příloha č. 1 2

Zastoupení dřevin dle věkových stupňů

VS

1

3

4

5

6

7

8

9

CELKEM

3328 2708 3113 3572 4001 6042 3654 2599 2241 2529 1593 1046

C_JEHL

1028

756

608

511

SM

16

47

36

JD

0

0

0

BO

1007

706

MD

2

DG SM_EX

11

15

16

17

ha

%

793

290

35

43

48

37636

100

44

2

0

5

3

8497

23

7

10

13

16

6

2

2

2

0

0

0

0

0

173

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

558

481

381

858

849 1000

332

146

44

2

0

5

3

8257

22

2

13

12

2

5

9

7

4

2

2

1

0

0

0

0

0

61

0

1

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

C_LIST

2300 1952 2505 3061 3612 5168 2751 1574 1381 1525 1257

898

748

287

35

38

45

29140

77

DB

1156 1020

846

620

528

168

18

20

30

11126

30

DB_C

657 1591

953

571

594 1070

149

14

17

454

335

13

874

882 1001

860 1004

12

389

828

903 1025

10

58

7

2

6

71

278

165

44

45

59

13

12

13

6

1

10

6

797

2

BK

0

0

1

6

7

15

2

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

32

0

HB

6

8

5

19

98

285

107

56

39

31

24

12

8

4

2

1

1

706

2

JV

33

31

66

218

121

116

42

36

37

18

16

12

9

10

1

1

1

767

2

JS

308

223

196

295

447

779

616

515

487

228

253

177

167

80

12

5

5

4795

13

2

4

6

54

52

13

10

11

8

3

3

2

1

3

0

0

1

173

0

AK

80

111

185

583 1349 1218

367

87

29

22

29

13

1

0

0

0

0

4073

11

BR

23

31

16

70

59

97

91

47

12

25

9

1

1

0

0

0

0

481

1

OL

56

46

70

140

137

290

142

59

44

13

8

5

2

5

0

0

0

1016

3

LP

37

56

165

260

193

175

116

67

50

41

46

33

13

7

1

0

0

1261

3

TP_N

182

84

466

380

137

139

65

38

27

8

8

7

3

3

0

1

0

1548

4

TP_SL

83

88

207

288

68

19

19

10

3

2

1

0

0

0

0

0

0

790

2

50

30

180

112

93

73

22

8

2

1

0

0

0

0

0

0

0

571

2

227

213

112

175

123

82

33

22

5

4

3

2

2

1

0

0

0

1003

3

JILM

VR OST_L

Příloha č. 2

Tvorba hospodářských souborů Tvorba hospodářských souborů

pořad Cílové . hos číslo podářství

SLT

pořad Cílové . hos číslo podářství

1 13a 2 b 3 c 4 19a 5 b 6 21a 7 b 8 23a 9 b 10 25a 11 b 12 27a

0M 0K 0Q 0C 0O 0P 0N 1M 1L 2L 1U 3U 1-2N 2M9 2K9 1-2A 1-2C 2S9 2B9 1-2K 1-2I 2-4M 1-2S 1-2B 1-2H 1-2D 1-2W 1-2V 1-2O 1P 1Q

31 53 32 55 33 57a 34 b 35 59a 36 b 37 71a 38 b 39 73 40 75 41 77 42 79a

13 b 14 29a 15 b 16 31a 17 b 18 35 19 39a 20 b 21 41a 22 b 23 43a 24 b 25 45 26 47a 27 b 28 51a 29 b 30 c

2-3P 2-5Q 1G 1T 3L 5L 3-5A9 3-5C 3-5W 0T 0G 2-5T 3R 5R 3-4N 3-4K9 5M9 3-4A 3-4F 3-4S9 3-4B9 3-4K 3-4I 5M 3-4S 3-4B 3-4H 3-4D 3-4V 3-4O 4P 5-6N 5-6K9 6M9 5-6A 5-6F 5-6S9 5-6B9 5U

43 b 44 1a 45 b 46 c 47 d 48 e 49 f 50 g 51 h 52 i 53 j 54 k 55 2a 56 b 57 3

SLT

5-6K 5-6I 6M 5-6S 5-6B 5-6H 5-6D 5-6V 5-6O 5-6P 6Q 2-6G 3-6V9 4R 6R 7N 7K9 7M9 7A 7F 7S9 7K 7I 7M 7S 7B 7V 7O 7P 7Q 6-8T 7-8G 7V9 8V 8Q 7R 0X 0Z 1-2X 1-2Z 3-4X 3-4Z 3-4Y 5-6Z 0Y 5-6Y 7Z 7-8Y 1J 3-5J 6L 0R 8R 9R 8N 8M 8K 8S 8F 8A 8Z 9Z 9K

Rámcové vymezení cílových hospodářských souborů vychází z vyhl. MZe ČR č.83/96 Sb. Uskupení SLT bylo přizpůsobeno vypovídací schopnosti databáze LHP, tj. některé SLT musely být přiřazeny jednoznačně danému HS i když ve skutečnosti se mohou vyskytovat i v jiných HS. To se týká i exponovaných SLT. Tyto částečné nepřesnosti však výrazně neovlivní diferenciaci přírodních podmínek pro tyto účely. Exponované svahové typy nesou označení „9“.

Příloha č. 3 poř. číslo 1 2

Porostní typ ozn. kód SM 1 SME 1e

3 4

JD 2 JDE 2e

5 6

BO 3 BOE 3e

7

MD 4

8

KOS 4k

9

JX 4x

10

DB 5

Tvorba porostních typů (PT) Tvorba porostních typů (PT) dřevina poř. Porostní typ číslo kód číslo ozn. kód SM 1 11 DBE 5e SMP 2 SMC 3 SMS 4 SMO 5 SME 6 12 BK 6 SMX 9 JD 10 JDO 11 JDJ 12 13 JS 7 JDK 13 JDV 14 14 AK 7e JDX 16 15 OL 8 DG 18 BO 20 BOC 21 16 TP 9 BKS 22 VJ 23 LMB 24 BOP 25 BOX 27 MD 30 17 LI 9x MDX 31 KOS 28 BL 29 TS 33 JAL 35 JX 39 DB 40 DBZ 42 DBP 44 DBB 45 CER 48 JL 60 JLH 61 JLV 62 18 LIE 9e LP 80 LPV 81 LPS 82

dřevina ozn. kód DBS 41 DBC 43 DBX 47 OR 70 ORC 71 BK 50 JV 52 KL 53 TR 74 JS 57 JSU 59 AK 63 OL 83 OLS 84 OLZ 85 OS 86 TP 87 TPC 88 TPX 89 TPS 90 VR 92 HB 51 BB 54 BR 64 BRP 65 JR 66 BRK 67 MK 68 STR 75 HR 76 JB 77 LTX 79 JIV 91 LMX 97 KR 98 JVJ 55 JVX 56 JSA 58 PL 72 KS 93 KJ 94 PJ 95

Kvantifikace PT: monokultury C...čistý PT se zastoupením >90% smíšené porosty: D ...dominantní PT se zast. 71-90% M...majoritní PT se zastoupením 51-70% nesourodé porosty: Z....základní PT se zastoupením 31-50% P... přimíšený PT se zastoupením 11-30% Příklady : C1...čistý porost smrkového PT, D6...smíšený porost s dominantním podílem PT buku a vtroušenými dřevinami, M1Z6, P9x...smíšený porost PT smrkového s PT bukovým a přimíšeným PT ost. listnáčů, Z5, Z6, P3, P4...nesourodý porost PT dubového a bukového s přimíšenými PT borovým a modřínem.

Příloha č. 4 Cílový HS 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b

Lesní typ 1X2 1X4 1X1 1X5 1Z2 1X6 1Z1

1b

1X9

1b

Zastoupení lesních typů dle HS na ploše

Plocha ha 137,4 123,1 75,0 66,1 21,4 19,2 16,6

Cílový HS 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a

Lesní typ 1D1 1H3 1H7 2H2 2H8 1D5 2H5

11,7

25a

2D5

1X3

1,2

25a

1f 1f

1J2 1J4

48,3 6,6

1g

3J2

13a

Plocha ha 1652,4 1260,1 863,0 708,7 599,6 523,8 514,2

Cílový HS 29a 29a 29a 29a 29a 29a 29a

Lesní typ 1G4 1G1 1G2 1T4 1T3 1G3 1G9

Plocha ha 235,1 146,4 16,4 15,0 14,0 9,2 2,4

475,8

29b

3L1

20,0

2D4

279,5

43a

3K1

1,8

25a 25a

1D4 1D9

252,5 166,3

45 45

3D6 3S1

21,5 11,8

5,7

25a

2D3

131,4

45

3D7

10,1

0K2

2,2

25a

1D6

104,0

45

3D5

5,5

13c 13c

1M1 1M2

171,6 1,0

25a 25a

2H9 2H4

89,3 78,8

45 45

3H2 3S3

4,4 2,6

19a

1L2

3788,4

25a

2D1

70,3

45

3D3

2,2

19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a

1L9 1L1 1L0 1L4 1U1 1L8 1L7 1L6 2L1 2L2 1L5

3678,4 2476,1 1697,3 1108,8 464,5 336,2 272,7 118,8 86,1 4,2 3,1

25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25a

2H3 1H1 2H1 1D8 2H7 2D2 2B1 1H2 1D3 1H4 1H8

68,5 35,8 22,0 17,6 15,6 15,0 12,3 12,2 11,3 9,3 6,5

23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b

1S6 1S1 1S3 1S2 1S8 1S4 1S7 1S5 2S5 2S3 2S4

4620,6 4045,8 3171,2 1071,0 1013,7 141,5 65,9 54,1 46,2 12,8 12,4

19b

3U1

2,7

25a

1H5

4,7

23b

1S

8,6

21 21 21 21

1C2 1C6 1C3

85,7 63,3 57,4 39,7

25a 25a 25a 25a

2B6 1B1 2B5 1D0

4,6 3,3 2,3 2,3

23b 23b 23b 23b

2S1 2S2 1S9 2S6

2,7 2,2 1,7 1,7

21 21 21

2S9 2C2 1A3

20,0 12,1 9,5

25a 25a 25a

1W1 2B4 2B2

1,0 0,7 0,3

21 21 21

2N1 1A6 1N2

7,4 7,1 1,9

25b 25b 25b

1V2 1V1 1V3

227,0 3,2 0,4

21

1A2

1,2

27a

1P3

42,6

21 21 21

2B9 1C1 1N4

0,9 0,8 0,3

23a 23a 23a

1K1 1K4 1K9

52,6 43,6 1,6

Příloha č. 5 Zastoupení porostních typů dle HS na ploše Cílový HS HS 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b

PT

C7e C5 M5 P7 D5 M3 Z5 P7 M5 P3 D5 P7 D7 D5 P7e M5 P9x D7e M7eZ7 M7eP5 M7 P7e D3e

1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b

Plocha Zastoupení

Naplnění

Cílový HS

PT

ha 158,7 56,7 29,4 24,0 19,2 17,5 17,2 12,8 11,6 11,5 9,9 9,8 8,0 7,6 6,9

% 33,8 12,1 6,3 5,1 4,1 3,7 3,7 2,7 2,5 2,5 2,1 2,1 1,7 1,6 1,5

33,8 45,9 52,2 57,3 61,4 65,1 68,7 71,5 74,0 76,4 78,5 80,6 82,3 83,9 85,4

HS 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b ; 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b

Z5 Z9x M7eZ5 Z7 P3eP5 Z3 Z5 C7 Z9xP5 P7e M3 P7e M5 Z9x D7 P7e

6,6 5,7 5,1 5,1 4,7 4,5 4,1 3,7 3,7

1,4 1,2 1,1 1,1 1,0 1,0 0,9 0,8 0,8

86,8 88,0 89,1 90,2 91,2 92,2 93,0 93,8 94,6

1f 1f 1f 1f 1f 1f 1f 1f 1f

C7e Z5 Z7 M5 P6 P7 D5 P7 M7 P5 Z3 Z3e M3eZ3 D7e D5 P6

1b

C3

3,5

0,7

95,3

1g

Z3eP7e

1b

M5 Z7e

3,2

0,7

96,0

D3 P5 M3 P5 P9x D9x Z5eP5 P6 P7 D5 P9x D7eP9x M3 P5 M5 P9 Z1 Z3 C9e Z5 Z5eP4 D3 C3e D5 P3 Z3 Z4

Plocha Naplnění Zastoupení ha 2,8 2,0 1,9 1,9 1,6 1,5 1,3 1,0 0,9 0,8 0,8 0,8 0,7 0,7 0,1

% 0,6 0,4 0,4 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,0

% 96,6 97,0 97,4 97,8 98,2 98,5 98,8 99,0 99,2 99,4 99,5 99,7 99,8 100,0 100,0

25,3 9,5 7,3 3,7 2,1 1,8 1,8 1,7 1,7

46,0 17,3 13,3 6,7 3,8 3,3 3,3 3,2 3,1

46,0 63,3 76,6 83,3 87,1 90,4 93,7 96,9 100,0

5,7

100,0

100,0

C5

AVB

0,0 B20

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a

DB DB DB DB DB DB DB DB DB

dřev typ ha

5 5 5 5 5 5 5 5 5

HS

D5

skladba

D5 P7

C5 D5 D5 P7 M5 P7 M5 P7 P9x M5 Z7 M7 Z5 Z5 Z7 Z5 Z7 P9x

B22

1694,2 662,5 545,1 310,0 62,3 359,0 122,9 156,1 47,9

%

M5 P7

27 27 27 27 27 28 27 27 27

0,3 0,1 0,1 0,0 0,3 0,4 0,1 0,2 0,0

B16 0,1 0,6 0,5 0,0 0,0 0,5 0,7 0,9 0,0

B18 0,2 0,5 0,8 0,2 0,5 0,3 1,8 0,0 0,9

B20

M5 P7 P9x

B26

M5 Z7

B28

3,6 3,8 4,3 0,6 1,2 0,7 1,0 1,4 3,8

B22

DB v cílovém HS 19a

0,2 0,2 0,2 1,0 0,3 0,3 0,6 0,0 0,0

max prum B14 B28 B28 B26 B28 B28 B26 B26 B28 B28

B24

12,6 5,5 5,0 3,4 0,8 4,4 2,4 2,5 0,9

Četnosti AVB dubu ve vybraných PT v cílovém HS 19a

M7 Z5

B30

18,4 19,4 13,5 7,1 9,1 2,0 4,1 9,9 14,6

B24 29,0 30,6 42,1 38,7 20,9 38,8 41,8 24,9 19,1

B26

Z5 Z7

B32

33,2 36,0 27,1 46,8 61,2 30,2 34,7 53,2 59,6

B28 9,2 5,2 5,9 4,5 6,6 11,1 10,9 6,6 1,9

B30

Z5 Z7 P9x

1,9 0,2 3,1 0,2 0,0 4,0 1,1 2,5 0,0

B34

B34

4,0 3,5 2,6 0,9 0,0 11,6 3,0 0,4 0,0

B32 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0

B36

B36

0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0

B38

Příloha č. 6 Růstové poměry dle četnosti AVB dřevin ve vybraných por. typech cílových HS

JS čistý a dominantní v Hs 19a

AVB

C7

D7

D7 P5

0,0 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 B36

20,0

50,0

40,0

AVB

0,0

25,0

75,0

100,0

%

30 30 31

60,0

80,0

%

2,5 B30 0,9 B30 4,4 B30

4,0 0,0 0,6

1,3 0,0 9,7 0,0

16,1 0,6 14,1 6,2 10,0 12,5 3,3

0,3 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0

JS majoritní v HS 19a

0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0

B22

154,7 Z5 Z7 48,4 Z5 Z7 P9x 232,1 M5 Z7

B24

JS JS JS

M7 P9

M7 P5

B26

19a 7 19a 7 19a 7

0,0 0,0 0,0 0,0

0,3 0,0 0,0 0,0

B28

30 30 29 30

B30

1,7 B30 1,0 B30 0,8 B30 2,4 B30 3,3 2,0 8,7

78,8 85,5 76,3

M7 Z5

AVB

0,0

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

%

12,4 4,3 8,1 7,5

69,6 93,0 65,0 82,8

M7 P5 P9x

B32

152,4 M7 P5 82,9 M7 P5 P9x 68,4 M7 P9 188,4 M7 Z5

B34

JS JS JS JS

B36

7 7 7 7

0,0 2,1 3,1 3,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,6 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0

JS základní v HS 19a

3,7 0,0 11,1

B22

19a 19a 19a 19a

B20

prum B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 B36 B38 B40 30 0,0 0,0 2,7 2,3 14,2 62,6 13,7 4,6 0,0 0,0 0,0 30 0,0 0,0 6,0 0,2 13,9 66,2 11,1 2,6 0,0 0,0 0,0 30 0,0 0,0 6,4 0,0 3,1 78,9 9,0 2,6 0,0 0,0 0,0

Z5 Z7

B24

max 5,0 B30 3,9 B30 3,5 B30

B26

%

Z5 Z7 P9x

B28

typ ha skladba JS 661,1 C7 JS 460,7 D7 JS 381,9 D7 P5

B30

dřev 7 7 7

B32

HS 19a 19a 19a

Četnosti AVB jasanu ve vybraných PT v cílovém HS 19a

M5 Z7

B36

B34

HS 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b

%

AVB

0,0 B18

15,0

30,0

45,0

C3

D3

B20

typ ha skladba BO 5768,9 C3 BO 487,2 D3 BO 277,1 D3 P5 BO 80,8 D3 P7e BO 144,5 M3 P5 BO 91,0 M3 Z5 BO 48,7 Z3 Z5

60,0

dřev 3 3 3 3 3 3 3

% max 41,1 B22 3,9 B24 2,5 B24 0,7 B22 1,5 B24 1,1 B24 0,7 B24

D3 P5

B22

D3 P7e

B24

BO v HS 23b

M3 P5

B26

B28

M3 Z5

B30

Z3 Z5

B32

prum B12 B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 B36 23 0,1 0,0 0,0 0,5 5,6 40,4 40,2 11,7 1,2 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,7 14,8 41,8 30,3 10,1 1,3 0,0 0,0 0,0 24 0,0 0,0 0,0 1,0 1,0 15,1 50,1 25,1 4,4 3,2 0,0 0,0 0,0 24 0,0 0,0 0,0 0,0 3,3 41,2 26,4 29,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 25 0,0 0,0 0,0 0,0 2,2 13,5 40,1 36,4 4,8 3,0 0,0 0,0 0,0 25 0,0 0,0 0,0 0,0 1,7 12,9 48,0 31,4 3,4 1,9 0,8 0,0 0,0 25 0,0 0,0 0,0 0,0 1,4 18,4 48,3 17,9 8,7 5,4 0,0 0,0 0,0

Četnosti AVB borovice vybraných PT v cílovém HS 23b

HS 23b 23b 23b 23b 23b 23b

%

dřev 5 5 5 5 5 5

AVB

0,0 B12 -10,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

B14

C5

typ ha skladba DB 1813,9 C5 DB 405,1 D5 DB 83,3 D5 P3 DB 128,6 D5 P9x DB 56,7 M3 Z5 DB 46,4 Z3 Z5

B16

D5

B20

D5 P3

B22

DB v HS 23b

B24

D5 P9x

B26

B28

M3 Z5

B30

B32

Z3 Z5

B34

prum B10 B12 B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 22 0,0 0,0 0,0 0,4 6,9 17,4 26,6 42,8 5,0 0,8 0,1 0,0 0,0 22 0,0 0,0 0,3 0,4 2,1 28,3 31,6 30,0 6,0 0,9 0,4 0,1 0,0 22 0,0 0,0 0,0 0,0 3,2 13,8 56,3 21,7 2,2 0,3 2,5 0,0 0,0 22 0,0 0,0 0,0 0,0 7,5 29,0 14,1 38,3 10,4 0,6 0,1 0,0 0,0 23 0,0 0,0 0,0 0,3 5,2 19,8 35,2 19,8 16,0 2,7 0,0 0,0 0,9 23 0,0 0,7 0,0 0,0 10,3 7,3 34,6 26,6 16,7 2,9 0,5 0,5 0,0

B18

% max 13,0 B24 3,3 B22 0,7 B22 1,1 B24 1,1 B22 0,7 B22

Četnosti AVB dubu vybraných PT v cílovém HS 23b

B18

%

B20 C3

B22

dřev 5 5 5 5 5

5 5 5 5 5

HS 25a 25a 25a 25a 25a

25a 25a 25a 25a 25a

DB DB DB DB DB

74,5 M5 P7 111,8 M5 P9x 102,3 M5 Z9x 45,0 Z5 Z7 56,1 Z5 Z9x

typ ha skladba DB 1783,5 C5 DB 762,8 D5 DB 198,4 D5 P7 DB 99,7 D5 P7e DB 358,8 D5 P9x 1,4 B24 2,1 B24 2,2 B24 1,3 B24 1,5 B24

% max 22,8 B24 11,0 B24 3,1 B24 1,5 B22 5,6 B24

B28

Polynomický (Z5 Z7)

B26

B30

B32

24 23 23 23 23

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 2,9

0,0 0,4 0,0 0,0 0,0

0,1 6,7 0,8 1,9 0,7

21,6 5,6 17,5 29,0 15,6

4,0 32,6 17,5 13,7 10,6

49,2 39,8 63,7 43,6 61,9

3,9 5,0 0,0 7,5 6,1

12,2 8,6 0,6 2,2 1,7

1,6 1,4 0,0 2,0 0,5

5,9 0,0 0,0 0,0 0,0

1,6 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

prum B12 B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 B36 23 0,0 0,3 0,7 3,6 15,9 20,9 39,5 15,6 2,7 0,6 0,1 0,0 0,0 23 0,0 0,0 0,1 6,0 14,6 26,8 33,1 10,1 5,7 3,2 0,1 0,1 0,1 23 0,0 0,0 0,3 0,0 15,2 27,8 42,4 10,1 2,9 1,2 0,0 0,0 0,0 21 0,0 0,0 0,0 23,0 13,4 46,7 14,3 1,1 1,7 0,0 0,0 0,0 0,0 22 0,0 0,0 0,5 5,4 25,6 22,6 42,9 2,9 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0

AVB Z5 Z7

B24

BO čistá a JS základní v HS 25a

max prum B10 B12 B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 1,4 B24 24 0,0 0,0 0,0 0,8 1,5 4,4 7,7 66,9 15,5 0,6 2,5 0,1 0,0 1,3 B24 26 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 60,4 0,9 37,8 1,0 0,0 0,0

Četnosti AVB dubu vybraných PT v cílovém HS 25a

0,0 B16

20,0

40,0

60,0

80,0

HS dřev typ ha skladba 25a 3 BO 108,8 C3 25a 7 JS 45,0 Z5 Z7

Četnosti AVB borovice a jasanu vybraných PT v cílovém HS 25a

%

0,0 B16

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

AVB

%

0,0 B14

15,0

30,0

45,0

60,0

AVB

%

B18

B16

B20

B18

B22

B20

B24

B26

B24

B26

B28

DB majoritní a základní v HS 25a

B22

DB čistý a dominantní v HS 25a

B30

B28

B32

B30

B34

B32

Z5 Z9x

Z5 Z7

M5 Z9x

M5 P9x

M5 P7

D5 P9x

D5 P7 D5 P7e

C5 D5

Rok 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997

leden

73 116 58 27 23 18 61 26 18 15 35 59 67

únor 8 11 7 7 11 16 16 7 13 12 12 13 11

18 13 23 16 10 21 18 42 12

14 57 13

duben 25 14

březen

33 39 51 84 27 20 22 25 17 43

květen 8 8 7 2 6 5 7 4 2 4 7 10 8 6

červen 7 6 5 5 2 7 10 2 2 4 7 6 9 6 11 6 6

červenec srpen 9 8 4 7 3 6 8 6 1 1

Imisní zatížení oxidem siřičitým

Imisní zatížení - oxid siřičitý ČHMÚ Znojmo - Kuchařovice mg/m3

Příloha č. 7.

6 14 11 11 6 16 8 6 7 4 7 16 7 7

září 15 27 23 20 18 22 21 15 9 4 10 9 9 7

říjen

12 11 10

22 50 24 31 33 40 15 18 8 22

listopad 40 49 57 23 33 60 31 35 22 98 15 19 10 15

prosinec roč.prům. 106 25 40 28 120 39 27 27 28 17 29 21 41 18 30 20 18 11 13 21 18 11 38 17 34 22 13 14

I. -3,5 -2,5 -0,8 1,5 2,3 0,9 -0,9 -0,4 -5,2 -3,9 -2,9 -4,9 3,6 0,2 -7,8 -0,5 -6,6 2,0 0,2 -0,4 -0,1 1,0 0,1 3,2 -0,5 -3,4 -3,1

-1,7 -0,1 -0,7

ČHMÚ Lednice Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997

1901-50 1988-97 1993-97

Příloha č. 8

-0,5 1,1 0,3

II. 1,9 2,6 1,6 4,1 0,1 -0,3 2,1 -1,3 0,1 1,4 0,4 -1,3 -1,8 0,1 -4,2 -5,7 -0,7 2,4 4,0 4,0 -3,9 2,6 -1,9 0,2 4,9 -4,2 2,4

4,1 5,1 4,2

III. 2,4 6,5 5,1 7,9 5,4 1,9 8,0 5,8 6,0 3,2 7,9 5,2 5,8 3,6 3,6 3,0 -0,4 3,0 7,0 8,0 6,4 5,0 3,2 7,5 4,1 1,3 5,0

9,3 9,6 9,8

IV. 10,4 9,2 7,9 9,5 8,8 9,6 8,3 8,3 8,4 7,1 8,4 7,6 11,5 9,1 9,7 11,5 9,8 9,6 10,7 8,6 8,4 9,8 10,8 10,1 10,6 10,2 7,5 14,5 15,2 15,7

V. 15,8 14,2 14,9 13,3 15,4 14,4 14,3 12,8 15,2 12,2 14,5 14,8 15,8 13,7 15,9 16,8 12,8 16,0 14,6 15,6 11,4 15,3 17,3 15,0 14,7 15,9 15,7 17,3 17,9 18,3

VI. 16,6 18,4 17,5 15,6 17,0 18,0 18,6 16,9 19,7 16,6 18,3 18,3 17,7 16,0 15,3 17,4 17,3 17,0 16,1 17,9 17,4 18,8 18,1 18,8 17,5 18,7 18,6

1

19,2 20,2 20,2

VII. 19,3 20,0 19,6 17,6 19,5 20,7 18,8 17,1 17,0 17,7 18,8 20,0 22,2 17,3 19,3 18,4 20,1 20,1 19,9 18,8 21,4 21,1 18,7 22,6 22,5 18,3 18,7 18,1 20,1 19,8

VIII. 20,5 17,4 19,5 20,5 19,1 16,5 17,8 17,0 17,8 18,0 19,9 19,2 20,0 18,2 18,3 19,0 17,0 19,4 18,9 20,3 19,5 23,6 19,2 21,1 19,4 18,8 20,3

Klimadata

14,2 14,7 14,5

IX. 12,6 11,8 15,1 13,9 17,2 13,4 12,2 14,1 14,4 13,6 15,5 17,4 15,0 14,3 14,3 13,6 16,6 14,8 15,0 12,8 16,4 15,3 14,5 16,9 14,0 12,2 14,8 9,0 9,2 9,3

X. 7,8 7,3 6,9 6,1 8,0 10,4 9,8 9,8 7,9 8,1 9,9 10,0 9,4 10,1 8,5 8,9 10,6 9,5 10,1 9,9 8,3 8,0 9,8 8,1 10,8 10,7 7,2 3,9 3,7 4,2

XI. 3,6 4,2 1,9 3,9 2,7 6,1 4,8 4,8 4,5 2,0 4,0 4,9 2,1 4,9 1,2 4,2 5,0 0,0 2,2 5,2 4,3 4,4 1,2 6,1 2,2 6,5 4,9 0,0 0,3 0,4

XII. 3,1 -0,1 0,7 3,3 0,3 -0,5 -0,6 -0,2 3,6 0,0 -1,2 1,7 -0,2 -0,6 2,1 -0,6 1,5 2,1 0,5 -0,4 -1,2 0,0 1,8 1,4 -0,4 -3,2 2,3 9,0 9,7 9,7

Průměr 9,2 9,1 9,2 9,8 9,7 9,3 9,4 8,7 9,1 8,0 9,5 9,4 10,1 8,9 8,0 8,8 8,6 9,7 9,9 10,0 9,0 10,4 9,4 10,9 10,0 8,5 9,5

Teploty

15,4 16,3 16,4

IV.-IX. 15,9 15,2 15,8 15,1 16,2 15,4 15,0 14,4 15,4 14,2 15,9 16,2 17,0 14,8 15,5 16,1 15,6 16,2 15,9 15,7 15,8 17,3 16,4 17,4 16,5 15,7 15,9

4,1 4,8 3,8

9,2 9,5 9,6

14,6 15,2 15,7

17,5 18,0 18,3

2

19,3 20,5 20,6

18,4 20,0 19,8

VIII. 20,1 17,9 18,8 19,5 18,9 16,4 17,5 16,4 17,3 18,5 19,2 19,6 20,5 17,9 18,5 18,8 16,9 19,4 18,8 19,7 18,9 23,9 19,3 21,3 19,6 18,6 20,1

-0,4 0,9 -0,2

-2,0 -0,2 -1,2

VI. 16,2 18,3 16,9 14,8 17,3 18,6 18,2 16,3 20,0 16,8 18,5 18,2 18,0 16,0 15,2 17,4 16,8 17,3 16,3 18,0 16,8 19,6 18,1 19,5 17,2 18,4 18,5

1901-50 1988-97 1993-97

V. 16,2 14,0 14,2 13,4 15,6 14,4 13,9 12,7 15,3 12,1 15,0 14,8 15,2 13,9 15,9 17,0 12,8 16,0 15,0 15,6 10,9 15,8 17,5 15,2 14,7 15,7 15,4

VII. 19,4 19,9 18,6 17,1 19,8 20,5 18,7 16,5 16,8 17,5 18,3 20,0 22,5 17,1 19,3 18,3 19,9 20,2 19,9 19,0 21,3 21,5 19,3 24,1 23,0 18,0 18,4

IV. 10,3 9,1 7,3 8,9 8,9 9,4 7,7 8,0 8,1 6,9 9,1 7,8 11,2 8,9 9,6 11,3 9,9 9,6 10,8 8,9 8,2 9,6 10,4 10,3 10,3 9,7 7,1

II. 2,1 2,8 1,3 3,8 0,0 -0,7 1,4 -1,9 -0,2 1,3 0,6 -1,3 -2,1 0,1 -4,6 -6,1 -0,8 2,6 4,1 3,6 -3,6 2,8 -2,1 0,0 3,9 -4,3 1,7

ČHMÚ Pohořelice Rok I. 1971 -4,4 1972 -2,5 1973 -0,7 1974 1,3 1975 2,0 1976 1,0 1977 -1,3 1978 0,3 1979 -5,0 1980 -3,5 1981 -3,2 1982 -5,2 1983 3,6 1984 -0,2 1985 -8,7 1986 -0,7 1987 -6,4 1988 2,2 1989 0,4 1990 -0,1 1991 -0,2 1992 1,1 1993 -0,5 1994 2,7 1995 -0,6 1996 -3,7 1997 -3,7

III. 2,4 6,4 5,0 7,2 5,0 1,8 7,1 5,8 5,5 3,2 7,8 4,9 5,4 3,8 3,6 3,0 -0,2 3,3 7,4 7,6 6,1 4,9 3,1 7,3 3,5 0,7 4,5

Klimadata

Příloha č. 8

14,6 14,6 14,3

IX. 12,2 12,6 14,8 13,9 17,2 13,7 12,4 13,9 14,8 13,4 15,5 17,7 15,1 13,9 14,3 13,4 16,5 14,7 15,3 12,7 16,1 15,8 14,7 16,7 13,9 11,8 14,6 9,1 9,1 9,1

X. 7,6 7,7 7,2 5,5 8,9 10,2 10,0 10,0 8,3 8,3 10,0 10,2 9,3 9,8 9,1 9,1 10,8 9,9 9,8 9,8 8,4 7,9 9,9 7,7 10,9 10,3 6,7 3,8 3,6 3,8

XI. 3,4 4,2 1,5 3,4 2,8 6,1 5,0 2,1 4,2 2,1 4,4 4,4 2,1 4,8 1,0 4,3 5,0 0,6 2,4 5,3 4,4 4,0 1,0 6,2 1,7 5,6 4,4 0,1 -0,0 -0,2

XII. 3,2 0,0 -0,3 2,7 0,4 -0,5 -0,7 -0,1 3,4 -0,1 -1,1 1,5 -0,5 -0,6 2,1 -0,4 1,5 2,3 -0,1 0,0 -1,1 -0,1 1,4 1,2 -1,2 -4,2 1,8 9,0 9,7 9,5

Teploty Průměr 9,1 9,2 8,7 9,3 9,7 9,2 9,2 8,3 9,0 8,0 9,5 9,4 10,0 8,8 7,9 8,8 8,6 9,8 10,0 10,0 8,9 10,6 9,3 11,0 9,7 8,1 9,1

15,6 16,3 16,4

IV.-IX. 15,7 15,3 15,1 14,6 16,3 15,5 14,7 14,0 15,4 14,2 15,9 16,4 17,1 14,6 15,5 16,0 15,5 16,2 16,0 15,7 15,4 17,7 16,6 17,9 16,5 15,4 15,7

I. 18 37 25 30 18 40 76 20 36 16 18 21 30 25 37 22 49 20 9 0 4 11 11 27 22 42 10

28 16 22

ČHMÚ Lednice Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997

1901-50 1988-97 1993-97

Příloha č. 8

26 19 16

II. 10 18 26 12 4 16 70 18 25 23 20 4 28 31 26 23 35 50 12 35 7 6 20 12 20 22 9

27 27 25

III. 35 2 9 2 31 7 25 23 48 20 37 23 13 28 45 17 18 29 18 15 21 63 16 24 39 16 28

37 38 41

IV. 32 95 52 8 25 25 41 28 51 41 23 6 39 35 14 13 19 22 18 76 12 44 7 65 40 70 22 54 54 65

V. 26 64 15 42 61 60 19 66 19 62 39 68 49 63 99 48 95 44 53 24 75 20 25 92 54 66 89 60 56 59

VI. 78 29 45 106 89 57 16 33 104 50 57 43 87 42 70 103 100 57 49 47 35 80 79 22 89 45 59

3

70 71 93

VII. 45 107 30 51 96 42 57 23 53 33 58 80 30 57 131 29 61 41 44 56 56 45 92 43 78 32 221 59 58 76

VIII. 44 28 27 28 28 69 80 40 65 41 34 47 10 38 144 67 42 48 73 19 33 23 96 60 78 96 50

Klimadata

43 43 42

IX. 40 9 56 16 14 57 22 31 27 32 103 40 49 64 14 30 40 57 55 53 27 28 24 12 108 52 12 44 28 31

X. 24 19 18 65 48 43 13 13 11 48 50 37 28 31 10 21 38 13 13 34 9 51 51 48 4 31 23 41 39 38

XI. 43 23 18 48 24 64 27 27 79 60 31 14 15 47 105 26 45 19 9 58 81 31 24 18 37 31 77 35 30 33

XII. 20 3 10 60 12 26 14 18 41 22 57 34 20 24 36 29 37 42 10 27 31 28 43 34 33 18 36 524 477 540

Σ Ροκ 415 434 331 468 450 506 460 340 559 448 527 417 398 485 731 428 579 442 363 444 391 430 488 457 602 519 636

Srážky

323 319 375

Σ Ις.−ΙΞ. 265 332 225 251 313 310 235 221 319 259 314 284 264 299 472 290 357 269 292 275 238 240 323 294 447 360 453

23 22 20

34 37 34

54 52 54

60 58 60

4

70 56 76

61 56 60

VIII. 36 47 38 42 52 31 62 46 67 23 23 28 8 31 146 76 51 46 88 13 73 43 74 63 40 95 30

23 16 16

25 14 17

VI. 72 26 67 111 102 21 18 79 100 59 91 62 81 28 87 89 115 49 60 58 42 70 57 15 77 89 63

1901-50 1988-97 1993-97

V. 27 60 22 41 66 77 27 59 12 46 51 70 38 79 73 66 95 37 55 40 96 21 45 86 37 52 53

VII. 16 87 48 72 59 22 43 54 56 37 76 67 20 64 80 41 58 51 18 62 30 25 49 20 29 73 207

IV. 26 69 59 3 19 23 39 36 56 51 7 3 33 66 15 15 9 20 69 69 11 34 8 52 32 67 12

II. 9 21 27 16 1 15 67 14 32 15 17 2 39 32 26 24 32 30 9 34 8 4 8 9 15 34 12

ČHMÚ Pohořelice Rok I. 1971 13 1972 28 1973 24 1974 24 1975 12 1976 36 1977 69 1978 16 1979 27 1980 18 1981 17 1982 21 1983 24 1984 30 1985 30 1986 24 1987 32 1988 26 1989 9 1990 0 1991 8 1992 5 1993 9 1994 12 1995 17 1996 34 1997 15

III. 40 8 7 4 34 6 35 9 41 12 26 31 10 33 44 26 20 21 14 11 15 60 10 19 33 20 20

Klimadata

Příloha č. 8

40 44 46

IX. 36 15 62 22 10 58 31 14 49 26 102 15 29 68 15 28 64 43 42 49 30 45 33 22 110 47 17 41 31 34

X. 19 13 23 50 61 48 6 18 3 64 59 27 25 33 11 28 38 15 10 44 8 60 39 60 3 42 24 36 34 30

XI. 34 24 15 43 22 57 31 20 70 36 15 17 19 48 73 24 32 16 7 45 85 35 19 16 24 23 67 32 30 35

XII. 7 4 11 53 9 19 11 18 37 30 41 32 23 21 33 28 34 34 15 16 30 24 38 29 36 26 47 499 450 483

Σ Ροκ 335 402 403 481 447 413 439 383 550 417 525 375 349 533 633 469 580 388 396 441 436 426 389 403 453 603 565

Srážky

319 304 331

Σ Ις.−ΙΞ. 213 304 296 291 308 232 220 288 340 242 350 245 209 336 416 315 392 246 332 291 282 238 266 258 325 424 380

ČHMÚ Lednice Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 Normál 1971-97 1993-97

II. 77,0 80,0 78,0 78,0 74,0 88,0 83,0 82,0 85,0 85,0

78,9 78,3 79,6 73,8 80,7 83,1 77,3 81,8 77,2 77,0 79,4 82,1 83,2 83,2 76,6 80,6 83,0 80,1 81,1

I. 84,0 81,0 81,0 87,0 86,0 82,0 86,0 82,0 87,0 89,0

85,5 79,2 82,6 82,1 85,5 81,9 86,1 89,3 84,9 82,1 82,6 78,1 85,2 87,2 82,0 86,2 86,0 84,1 83,7

Příloha č. 8

72,7 69,9 67,6 83,5 83,7 74,0 73,1 74,8 66,6 78,4 71,8 75,8 74,7 78,0 77,9 69,2 77,0 73,5 75,1

III. 72,0 63,0 67,0 68,0 77,0 72,0 71,0 73,0 79,0 77,0

IV. 66,0 71,0 66,0 61,0 67,0 64,0 68,0 70,0 73,0 74,0 63,5 62,5 71,4 65,9 63,8 63,6 67,0 59,2 70,4 71,7 69,9 65,8 62,9 70,6 68,3 63,4 61,0 68,0 66,7 65,2

V. 72,0 73,0 62,0 70,0 72,0 68,0 67,0 73,0 64,0 63,0 72,2 68,2 67,5 73,3 72,3 69,3 73,8 61,3 69,5 62,5 71,2 61,6 63,6 71,1 64,1 70,7 63,8 69,0 68,1 66,7

VI. 76,0 67,0 67,0 76,0 76,0 64,0 65,0 68,0 73,0 75,0 70,7 65,9 69,8 69,3 77,7 73,4 77,7 71,6 74,2 68,7 66,2 69,9 68,9 64,8 71,8 64,9 66,7 67,0 70,3 67,4

5

VII. 69,0 73,0 68,0 72,0 75,0 63,0 67,0 71,0 77,0 74,0 71,7 69,1 58,2 73,0 72,7 69,9 70,2 64,6 65,3 63,3 66,3 59,9 68,5 60,6 63,1 66,1 75,7 68,0 68,4 66,8

VIII. 68,0 74,0 62,0 70,0 76,0 70,0 81,0 71,0 76,0 72,0 67,0 69,7 63,9 73,0 80,7 71,1 72,6 66,8 73,3 59,8 69,7 58,2 65,2 66,4 67,3 72,4 67,5 71,0 69,8 67,8

IX. 73,0 74,0 76,0 76,0 81,0 78,0 78,0 72,0 78,0 82,0 79,6 73,0 68,6 81,3 79,5 74,7 75,0 76,4 78,3 76,5 71,0 67,1 76,1 74,6 77,7 79,6 71,5 74,0 75,9 75,9

X. 72,0 74,0 77,0 82,0 85,0 81,0 86,0 86,0 75,0 81,0 80,8 82,3 75,3 82,8 81,0 76,7 74,9 75,2 76,8 74,4 75,2 79,9 84,5 79,6 81,8 78,3 75,6 79,0 79,0 80,0

XI. 79,0 78,0 78,0 86,0 88,0 85,0 86,0 86,0 89,0 87,0 81,3 81,1 80,5 85,1 87,2 88,4 82,1 80,4 81,0 87,0 87,1 85,7 83,9 85,1 84,5 82,2 83,4 85,0 84,0 83,8

Průměrná relativní vlhkost vzduchu, měsíční a roční průměry denních hodnot

Klimadata

XII. 83,0 79,0 79,0 85,0 86,0 80,0 86,0 88,0 90,0 85,0 84,1 84,4 82,5 90,6 92,5 87,6 81,8 81,5 84,7 86,9 82,6 88,4 84,5 92,1 84,5 86,8 85,7 86,0 85,3 86,7

Průměr 74,3 73,9 71,8 75,9 78,6 74,6 77,0 76,8 78,8 78,7 74,5 74,4 72,1 77,0 78,9 77,1 76,2 72,8 76,6 73,3 74,7 72,5 74,5 75,7 76,0 75,1 73,9 76,0 75,4 75,0

IV.-IX. 70,7 72,0 66,8 70,8 74,5 67,8 71,0 70,8 73,5 73,3 70,8 68,1 66,6 72,6 74,5 70,3 72,7 66,7 71,8 67,1 69,1 63,8 67,5 68,0 68,7 69,5 67,7 70,0 69,9 68,3

Rok 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 Suma Průměr

I. 10751 11282 10314 10745 7310 8021 7300 10114 9403 13460 10506 10485 7076 6246 133013 9501

II. 12588 17408 16860 15358 16933 12342 19163 19178 16970 17232 16636 16293 20346 18960 236267 16876

III. 29558 20399 23682 32067 30196 30331 33496 22442 30638 35176 31389 29921 31244 33998 414537 29610

IV. 39645 43825 44557 41943 48038 38412 36971 39948 42171 47229 45831 40362 47364 45729 602025 43002

V. 49874 53838 55708 48282 59708 59382 64882 49720 64618 66531 58615 61917 53834 64470 811379 57956

VI. 56627 54716 63766 53846 56761 54765 55886 60903 57706 61397 65837 55938 67283 63627 829058 59218

Znojmo - Kuchařovice - měsíční sumy globálního záření J.cm-2

Příloha č. 8

6

VII. 57748 63469 59052 64572 64498 56246 60032 62407 65659 58100 70969 71470 63910 52339 870471 62177

VIII. 50335 50078 52673 46869 55218 46073 56199 49295 60159 57543 56256 48649 49268 55874 734489 52464

Klimadata

IX. 26197 39479 40139 34530 30884 32684 30606 36634 40843 37521 34948 34287 24921 44844 488517 34894

X. 23016 22605 25857 20545 21048 25666 24033 24657 18928 18057 21805 21267 20328 25781 313593 22400

XI. 7909 11756 10318 9141 11579 11654 8219 7677 10401 7755 8020 8049 10259 10186 132923 9495

XII. Σ Ι−ΞΙΙ Σ Ις−ΙΞ Σ ς−ςΙΙ 5612 369860 280426 164249 5823 394678 305405 172023 6615 409541 315895 178526 7167 385065 290042 166700 8132 410305 315107 180967 9366 384942 287562 170393 6765 403552 304576 180800 7991 390966 298907 173030 5683 423179 331156 187983 7403 427404 328321 186028 7613 428425 332456 195421 5807 404445 312623 189325 6812 402645 306580 185027 5539 427593 326883 180436 96328 5662600 4335939 2510908 6881 404471 309710 179351

Píloha . 9

Výhledy mysliveckého hospodaení

Obecné poadavky na porostní a prostorové úpravy baantnic Lesní závod idlochovice jako úelový závod LR s.p. Hradec Králové je správcem idlochovických baantnic a pokraovatelem tistaleté historie intenzivního chovu baantí zve na idlochovicku. Mnící se podmínky ivotního prostedí s sebou pinesly nejen výrazné zmny v kvalit i kvantit voln ijících populací lovné zve, ale v pípad baanta té nezbytnou nutnost nahradit divoké populace bažantí zve umlým chovem této zve s nezbytnými zmnami v porostním a prostorovém uspoádání baantnic. Klasické plouené lee musely být vzhledem ke zmnám v chování bažantí zve nahrazeny výhradn pedstavenými leemi a neustále vzrstající poadavky na dobrou létavost baantí zve je nutné eit vhodnými porostními úpravami. Pro úspný odchov a následný lov baantí zve je nutné zajistit dostatené ploné zastoupení specifických porostních skupin, umo ujících baantí zvi snadno nalézt dobré úkrytové a hadovací podmínky vetn otevených ploch ( bezlesí ) , které tito pvodn lesostepní ptáci nezbytn potebují k popelení, slunní i rychlému osychání v dob de ových sráek. Pro období lovu je nutné vytváet ji v nástupných plochách nahánk kumulaní porosty ( SM, kee ), jejich ploné zastoupení se smrem k hlav nahá ky zvyuje. Zcela specifickou porostní skladbu musí mít tzv. hlava nahá ky vetn porostu za steleckými stanoviti, který tvoí pro letící baanty optickou bariéru a je zárukou vysoké létavosti baant. Porostní skladba a asový harmonogram obnovy jednotlivých prvk hlavy nahá ky je pro kadou nahá ku zcela specifický a podléhá mnoha vlivm blízkého okolí (obnova porost, oplocenky, pstební a tební zásahy v tsném sousedství hlavy nahá ky). Vzhledem k rzným stanovitním podmínkám je nutné pro dosaení optimální funknosti hlavy nahá ky vyuít vekeré vhodné deviny (Sm,Bo,Tp,Ak,kee – projednáno s RŽP OÚ ) . Vzhledem k výe uvedeným skutenostem je nutné vytvoit legislativní základ pro možnost neustálé aktualizace porostního stavu v hlavách nahánk ( vetn navazujících ploch ) a tyto pesn definované porosty zaadit do kategorie - stínat dle poteb myslivosti. Baantnice vyadují zcela specifický zpsob lesnického obhospodaování. Omezení devoprodukních schopností lesa , zpsobená práv potebami chovu a lovu baantí zve, jsou kompenzována ekonomickým pínosem z lovu baantí zve vetn nezanedbatelné produkce kvalitní zviny. Souasné pojetí lesnického pístupu k bažantnicím LZ Židlochovice pak díky revitalizaním aktivitám obnovuje v baantnicích zanikající vodní a mokadní ekotopy s vysokou druhovou pestrostí vetn projekt ochrany ohroených rostlinných a ivoiných druh. Baantnice se tak stávají refugiem pro mnoho vzácných a ohroených druh, pro které v okolní , vysoce exploatované zemdlské krajin ji není místo. Název bažantnice

Polesí

Výmra baantnice

Prmrný poet vypoutných baant v letech 1989-98

Mnínská baantnice Rumunská bažantnice Knížecí les Nmický les Uherický les Termanec Studýnková Proklatá Dlouhá le Vlasatická bažantnice Remíz Vranovický les Drnholec - cihelna Drnholec - luh Kurdjov

Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Velký Dvr Velký Dvr Velký Dvr Velký Dvr Velký Dvr Velký Dvr Drnholec Drnholec Diváky

300 ha 500 ha 450 ha 220 ha 250 ha 100 ha 420 ha 400 ha 500 ha 70 ha 100 ha 250 ha 300 ha 350 ha 350 ha

15 000 21 000 18 000 10 000 9 500 10 000 14 000 19 000 9 000 1 500 1 000 500 10 000 3 500 5 000

Píloha . 10 Charakteristika jednotlivých oblastí chovu srní a erné zve Židlochovicko

Z hlediska chovu srní zve se zde ve 2 velkých honitbách Kníecí les – 2 962ha, Rumunská – 1 871ha a v menším množství v oboe Termanec nachází ideální podmínky pro její zdárný vývoj. Honitby jsou charakteristické pevahou polních kultur nad lesem, který je pizpsoben pedevím chovu baantí zve. V meních lesních celcích se nachází spousta políek pro zv, luk a remízk z mkkých listná a ke. Nejsilnjí trofejová zv je lovena v honitb Rumunská a v oboe Termanec, kde jsou uplat ována hlediska dsledného prbrného odlovu neádoucích jedinc a zárove je zde celoron pedkládáno nejkvalitnjí krmivo-srní granule, kukuice, hrách. Srní zv NJKS 344 ks Odlov 100ks Význané trofeje: 132CIC-98, 125CIC-96, 124CIC-96

Pohoelicko

Nejvýznamnjí oblast chovu srní zve zahrnuje 4 honitby: Vranovický les – 556ha, Dlouhá le – 2 485ha, Studýnková – 760ha, Proklatá –1 212ha. Jedná se pedevím o baantnice s podobnou porostní charakteristikou jako na Židlochovsku ovšem s vtími uzavenými lesními celky/Db,Js,Tp/ obklopenými polemi jednotliv hospodaících soukromník nebo spolených drustev. Tato oblast je charakteristická nejvyím stavem srní zve na ha z celého LHC Židlochovice. Na rozdíl od idlochovska se zde nachází pomrn rozsáhlé klidové oblasti oddlené od myslivecky intenzivního hospodaení v bažantnicích. Z dlouhodobého hlediska je to nejperspektivnjí oblast chovu trofejov i kondin silné srní zve s kadoroní vysokou produkcí zviny. Srní zv NJKS 465 ks Odlov 190 ks Význané trofeje: 119CIC-96, 115CIC-96 Krmiva: srní granule, kukuice, vojtka, epa

Drnholecko

Oblast s malým zastoupením jednotlivých lesních celk/374ha/ a velkými polními plochami /1 245ha/ tyto lesní celky obklopující. Nachází se zde 2 honitby: Drnholec – cihelna o výme 1 007ha a Drnholec – luh o výme 631ha. Srní zv zde má vcelku dobré ivotní podmínky, i kdy ob honitby slouí spíe chovu baant a jako takové jsou intenzivn vyuívány. Srní zv NJKS 100ks Odlov 60ks Význané trofeje: ádné Krmivo: oves, vojtka, epa

Divácko

Vtí lesní komplex s malými políky a loukami uvnit lesa, s okrajovými vtími polními celky navazujícími peván na ást Kurdjovskou známou chovem baanta. Kopcovitý terén s pevahou výmladkového lesa je ideální z hlediska krytu i potravní nabídky pro zdárný vývoj srní zve. V dob nouze se zde nachází spousta pirozené potravní nabídky- mkké okusové listnáe, bohaté keové

patro, rzné druhy výmladk, atd. Jedná se zde o typicky lesní genofond zve konstitun slabí s trofejov niími bodovými hodnotami /60-80 CIC/. Srní zv NJKS 60 ks Odlov 50 ks Význané trofeje: ádné Krmivo: oves, vojtka, epa Vedle srní zve byla do honitby Diváky vysazena v roce 1981 zv mufloní. V prbhu sedmnácti let své existence se etnost populace v JKS ustálila na 50 kusech. Vysokou kvalitu chované zve dokládá trofej muflona s bodovou hodnotou trofeje 246,20 bod CIC/1996/. Tato trofej dnes zaujímá první místo mezi trofejemi muflon získaných z volných honiteb ve svt.

Lednicko

Oblast charakteristická táhnoucím se lesním komplexem od výpust spodní Novomlýnské nádre podél eky Dyje a po msto Beclav. V této oblasti se nachází 2 honitby: Horní les s 1 526ha a Dolní les s 982ha.Hlavním druhem zve je zv srní a erná, která v posledních letech nabývá na významu z hlediska produkce zviny, ale i vzniku kod na polních plodinách a potencionálního nebezpeí penáení klasického moru erné zve do domácího chovu prasat. Pro srní zv jsou zde mnostvím políek a luk uvnit velkých lesních celk vytvoeny pomrn dobré ivotní podmínky. Jedná se o výhradn luní typ lesa s pevahou tvrdých listná/Db,Js/. Srní zv erná zv NJKS 220ks 23ks Odlov 60ks 75ks Význané trofeje: žádné žádné Krmivo: oves,jemen,seno oves,jemen

Valticko

Rozsáhlý lesní komplex s výmrou naí lesní honitby 2 200ha peván na písitých pdách s porostní skladbou pedevím borovice lesní a dubu ceru jsou ideálními podmínkami pro celoroní výskyt pomrn velkého mnoství erné zve. erná zde nachází ideální podmínky z hlediska krytu /rozsáhlé borové mlaziny, ostruiny ve starých borových porostech/ a potravní nabídky / kadoroní opad alud dubu ceru/. Je to nae nejvýznamnjí oblast chovu erné zve. Srní zv je zde typickou lesní zví a celoron se pizpsobuje tlaku erné zve. Ve velkém lesním komplexu se nachází pomrn málo políek pro zv a louky chybí úpln. Trofejov silní srnci zde dosahují maxima kolem 80-90 bod CIC. V poslední dob v dsledku celoroního pikrmování erné zve se zárove zvyuje kondice a celkové stavy srní zve. Srní zv erná zv NJKS 150ks 32ks Odlov 50ks 150ks Význané trofeje: ádné ádné Krmivo: oves,jemen,seno oves,jemen

Tvrdonicko

Typická oblast luního lesa táhnoucí se podél eky Moravy od Hodonína a po Lanhot. Porostní skladbu tvoí peván dub a jasan s podrostní agresivn se zmlazující babykou. V oblasti je uznána typicky lesní honitba Luh- Tvrdonice s výmrou 2 500ha.Hlavním druhem zve je zde zv jelení a srní, v posledních letech se vyskytuje vtím mnoství zv erná. Zv jelení se vyskytuje ve vyích stavech ne jsou stavy normované, a proto je kadoroní odlov pomrn vysoký. Vyí stavy jsou ásten zpsobeny migrací této zve ze Slovenska. Odlov trofejové jelení zve je v posledních 2-3 letech vcelku bezvýznamný. Srní zv je kvalitou trofejí i kondicí na nízké úrovni a takté její odlov pi pomrn niích stavech v této bujné lužní vegetaci je velmi problematický. Jelení zv Srní zv erná zv

NJKS 30ks Odlov 65ks Významné trofeje: 205CIC-91 Krmivo: oves,seno

120ks 15ks žádné oves,seno

20ks 50ks žádné oves

Odlov trofejové zve ve vech výe uvedených oblastech je provádn výhradn poplatkovými zahraniními nebo tuzemskými lovci. Prbrný odlov v I. vk. tíd a u holé zve provádí personál jednotlivých polesí. Zvina je urena výhradn na export do zahranií, nebo prodeji tuzemským restauraním zaízením.

Píloha . 11 Pehled ulovené zve za období 1989 a 1998 v oboe Bulhary Pehled ulovené zve za období 1989 a 1998 obora Bulhary jelen la kol. SA: nejlepší dank dala dae SA: nejlepší srní erná trofej trofej CIC CIC NJKS 300 85 0 10 lov 1989 lov 1990 lov 1991 lov 1992 lov 1993 lov 1994 lov 1995 lov 1996 lov 1997 lov 1998

60

93

96

247

207,93

46

92

53

185

74

79

69

222

189,24

58

52

64

174

26

40

37

103

192,52

12

22

24

58

16

11

17

44

27

53

21

23

24

25

72

198,83

43

14

26

33

25

84

215,9

21

15

3

3

21

197,17

20

2

2

24

17

2

5

17

28

43

188,88

2

15

0

36

174,41

0

5

101

195,45

0

23

11

68

179,96

0

48

18

12

51

177,68

8

37

16

14

14

44

163,04

14

73

214,62

8

17

17

42

169,82

32

73

24

232,23

18

47

36

101

172,53

16

123

88

213,16

16

37

39

92

174,87

12

168

Píloha . 12 Pehled ulovené zve za období 1989 a 1998 v oboe Klentnice Pehled ulovené zve za období 1989 a 1998 obora Klentnice dank dala dae SA: nejlepší muflon trofej CIC NJKS 200 lov 1989 lov 1990 lov 1991 lov 1992 lov 1993 lov 1994 lov 1995 lov 1996 lov 1997 lov 1998

38 80 54 58 27 15 17 10 6 10

218 167 107 163 123 11 1 19 1 10

162 125 82 86 95 13 7 21 3 16

418 372 243 307 245 39 25 50 10 36

184,39

179,49 184,43 184,52 178,3 188,3 176,8

17 58 25 32 49 42 40 14 22 19

mufka mufe SA: 150 17 64 46 128 21 23 12 11 31 44

17 58 60 89 68 36 16 18 70 56

51 180 131 249 138 101 68 43 123 119

nejlepší trofej CIC 220,1 212,55 222,15 221,95 222,2 228,25 213,5 227,25 223,15

Píloha . 13

Oborní chovy u LR, LZ idlochovice

LESY ESKÉ REPUBLIKY s.p. Lesní závod Židlochovice Tyršova 1, 667 15

Vae znaka

VC:

Nae znaka:

Vyizuje:

ing. Joch

V Židlochovicích dne:

1.3.1999

Oborní chovy u LR, LZ Židlochovice

Svojí neperuenou existencí pedstavuje dnes LZ idlochovice se svými baantnicemi, oborami a volnými honitbami ojedinlý a v eských zemích výjimený myslivecký subjekt.innosti spojené s mysliveckým provozem tvoí dnes zhruba ptinu hrubého objemu výroby lesního závodu a podílejí se tak nezanedbatelnou mrou na zamstnanosti problémového území Jiní Moravy. idlochovické baantnictví a obornictví se díky bohatým lovm na baanty a úspchm v chovech zve spárkaté stalo pojmem nejen v naší republice, ale také v mnoha zemích Evropy a ve Spojených státech Koeny obornictví na území dneního lesního závodu idlochovice sahají v nkterých pípadech a hluboko do minulosti. Tak napíklad chovatelství velké spárkaté zve je na idlochovicku zmi ováno historickými prameny již v roce 1567 , kdy se poblíž zámku Židlochovice ( dnešní sídlo lesního závodu) nalézala „panská obora na vysokou a na da í zv. Zajímavostí z této doby je v literatue uvádný velmi nízký stav zve srní a spárkaté vbec v okolních honitbách. Tato skutenost byla pisuzována výskytu velkých elem, pedevím vlk. V prbhu djin v souvislosti s osidlováním krajiny a s rozmachem zemdlství dolo k potlaení šelem a následn k nárstu stav srní zve , která tak zstala jediným, avak poetným druhem voln ijící spárkaté zve na idlochovicku. Teprve po staletích bylo zde na tradici obornictví navázáno vybudováním obory „Termanec“ (1989) s chovem dnes ji svtov proslulých da k a muflon. Jinak se situace se spárkatou zví vyvíjela díky rozsáhlejím lesním komplexm v ostatních ástech dneního lesního závodu idlochovice. Na mikulovsku zstala zv vysoká, da í, erná a srní nepoetnou, le bnou zví pvodních volných chlumních honiteb a do vybudování obor Bulhary (1967) a Klentnice (1967). V pípad vysoké a erné zve sedle historických pramen jednalo o zv , která do mikulovských chlum migrovala z oblasti beclavských luních les a to pedevím v období záplav a komáích svízelí. Uritou zajímavostí mikulovska byla historicky neperuená existence obory Palava se známým chovem kozy bezoárové. Zmínky o oboe v této oblasti se datují již z roku 1692, kdy zde byla intenzívn chována zv da í, která se pozdji rozíila také do volnosti. Obora Soutok na beclavsku vznikla ji v roce 1872 ásteným oplocením luních les na dnení hranici s Rakouskem a se Slovenskem. Oplocení mlo tehdy vyeit migrace jelen do Bílých Karpat a omezit také znané kody psobené vycházející zví na polních kulturách. Poniený plot po událostech II. Svtové války byl definitivn obnoven a v roce 1967 a v oboe bylo opt zapoato s intenzívním chovem zve da í, srní, erné a pedevím pak s chovem pvodního luního jelena. Podobný vývoj prodlala také dnení obora Moravský Krumlov na Bobravské vrchovin. Historická obora Kinských utrpla rovn válenými událostmi a k vybudování nové obory bylo pistoupeno teprve v roce 1984. Hlavní zví zstal v oboe pvodní jelen s dopl kovou zví mufloní, ernou a srní. Telefon 05/47231001-4 Fax 05/47231016

IO 421 96 451 DIO 228 421 96 451 BS 18403-641/0100 KB Brno-venkov

V souasnosti hospodaí LZ idlochovice s oborami Moravský Krumlov, Termanec, Bulhary, Klentnice a Soutok, které jsou vzhledem k velmi nízké lesnatosti Jižní Moravy lokalizovány v nejrozsáhlejších lesních komplexech hospodáského celku. Od svého zaloení, pípadn obnovení bylo lesním závodem v idlochovicích do vybavenosti obor investováno mnoho desítek milion korun. V prvé ad se jedná o oborní oplocení z drátného pletiva a betonových sloupk vybudované v šedesátých až osmdesátých letech s životností k roku 1999 nejmén dvacet let. Dále obory lesního závodu disponují velmi zachovalými technickými zaízeními slouícími k péi o zv (velkoobjemové krmelce na seno a jadrná krmiva, slaniska, napajedla, zvníky, oborn pastevní lesy, pole a pastviny) a k jejímu lovu ( posedy a kazatelny, chytací zaízení ,chladící zaízení, lovecké chaty) , skladování a distribuci krmiv (seníky, sklepy, sýpky a krmné vozíky) a v neposlední ad pak se stabilizovaným kmenovým mnostvím kvalitní chovné zve a odborn zdatným lesnickým a mysliveckým personálem. Výsledkem komplexní innosti tohoto potenciálu je produkce zdravé a silné oborní zve s kvalitní trofejí . Kadoron se v oborách lesního závodu vystídá pi podzimních a zimních poplatkových lovech spárkaté trofejové zve na sto dvacet loveckých host peván ze zemí západní Evropy a Spojených stát. Tito hosté uloví na padesát trofejových jelen , dvacet da k a ticet muflon. Poplatky za takto ulovenou zv , spolen s trbami za zvinu, tvoí následn základnu pro financování vekerých náklad plynoucích do mysliveckého provozu obor. Pi roních odlovech kolem osmi set kus velké spárkaté zve pedstavuje produkce jelení zviny asi 25 tun, zviny da í asi 7 tun a zviny ze zve mufloní asi 2 tuny. Znaná ást produkce zviny je urena k vývozu do evropských zemí, ást pro pokrytí zájmu tuzemských hotel a restaurací. Naproti položkám výnosovým je nutno se blíe zmínit o skladb vynaloených finanních prostedk na myslivecký provoz. Z celkových náklad na myslivost tvoí nejvtí poloku práv krmiva. Spárkaté zvi jsou pedkládána krmiva objemová, jadrná, dunatá , dietetická a krmná sl.Z objemových krmiv užívá lesní závod ponejvíce suenou vojtku a luní seno s roní spotebou kolem 300 tun peván z vlastní produkce. V pípad krmiv jadrných je podstatné mnoství celoroní poteby nakupováno, jen ást je z vlastní produkce. Jako jadrná krmiva jsou celoron pedkládány krmné tvarované smsi s minerálními dopl ky, jemen, oves, ito a hrách v mnoství piblin 400 tun ron. Z dunatých krmiv je zvi v oborách pedkládána krmná epa, krmná kapusta a siláž v mnoství asi 350 tun ron. Dalí nemalé finanní ástky je teba na opravy a údrby mysliveckých zaízení a loveckých chat a dále náklady spojené s obsluhou oborních objekt a organizací lov. Vzhledem ke znaným rozlohám idlochovických obor se stanovitními podmínkami , vhodnými v nkterých lokalitách pro pstování kvalitních lesních porost , musel být v prbhu minulých dvaceti let formován a nalezen kompromis mezi lesnickými a mysliveckými cíly v zájmovém území. Ve stadiu realizace je práv snaha o optimalizaci chov spárkaté zve v oborách ,umo ující jet efektivní myslivecké i lesnické hospodaení . Tato optimalizace si na jedné stran ji vynutila znané sníení stav chované zve a nkterá dalí myslivecká opatení a na druhé stran potom prostorová a lesnická opatení , zkvalit ující ivotní prostedí zve. Pevaha stejnovkých dospívajících a dosplých listnatých lesních porost a následná nutnost obnov je píinou zavedení pstebních postup zefektiv ujících jak zakládání nových lesních kultur, tak následnou péi o jejich ochranu. Tato opatení zaloená na zízení rozsáhlých obnovních blok vyle ují vak znanou ást oborní plochy a dlouhodob neumo ují pístup zve do nárost a lesních kultur. Pi tchto opateních a ve snaze o zachování optimálního oborního prostedí pro chovanou zv musí být pistoupeno ke zvýení oborní plochy vnované pouze zvi i k pípadné diverzifikaci nkterých ploch stávajících.Nejde pitom pouze o plochy úivné, ale také o potebné krytiny pro zv ( zvníky) s možností okusu letorost, pastevní lesy s moností opadu plod a slunní zve a dalí prvky vnáející do oborního prostedí úelnou lenitost i estetiku. Krom výe uvedených obecných parametr v nichž se židlochovické obory shodují má každá tato obora svoje specifika. Obora Termanec na idlochovicku leí na pravém behu eky Svratky poblí obce Vranovice. Rozlohou 103 ha se adí k malým zaízením svého druhu , avak porostní skladbou luního lesa ( 100 % listná), uspoádáním úivných ploch,krmnými a chovnými zaízeními patí mezi nejlépe vybavené u LZ idlochovice. Poátkem osmdesátých let, jet ped vybudováním obory byla do honitby dovezena mufloní zv ze Zajein, Jihlavy a z obory Klentnice. Ve stejném období byli dovezeni ma artí da ci a da ci z obory Soutok. Ji roku 1986 pineslo chovatelské úsilí tehdejího vedoucího polesí idlochovice Ivana Vi áka první ovoce. Byl uloven muflon s trofejí 245,40 CIC ( B 87). V roce 1992 byl tento rekord pekonán trofejí s bodovou hodnotou toulc 252,45 CIC (B 1993), která je dosud platným svtovým rekordem. Také v chovu da í zve bylo v oboe Termanec dosaeno vynikajícího úspchu produkcí trofejí nad 200 bod CIC , piem nejsilnjí dosáhla 224,18 CIC (Nitra 1995). Mikulovské obory „Bulhary“ a „Klentnice“ s výmrou oborní plochy 1270 ha a 539 ha leí jihovýchodn od palavského masívu v pahorkatinné oblasti chlumních paezinových doubrav. Velkým problémem tchto pln vybavených obor s efektivním mysliveckým provozem je jistý stet lesnických a mysliveckých zájm se zájmy ochranáskými. Ob obory se nacházejí v areálu CHKO Palava. Mezi nejkvalitnjí trofeje chované spárkaté zve zde patí jelen s bodovou hodnotou 230,92 CIC (Nitra 1980), jelen 232,23 CIC ( Brno 1998), dank 190,71 CIC (1980) a muflon 228,25 CIC (1995). V luních lesích na soutoku ek Moravy a Dyje se rozkládá na 4480 ha obora Soutok . Telefon 05/47231001-4 Fax 05/47231016


V této oboe ije luní jelen, jeho pvodnost dokládají archeologické nálezy zbytk nástroj a pomcek z jeleního paroží z dob Velké Moravy. Cílem chovu lužního jelena zde není pouze produkce silných trofejí ale pedevím zachování genotypu luního jelena do budoucna. Kvalitou trofejí vyniká v oboe Soutok pedevím zv da í s nejsilnjí trofejí 203,73 bod CIC (1975). Obora „Moravský Krumlov“ je porostními a terénními pomry protipólem obory Soutok . Dubové paeziny roklí a plochých návrí jiní ásti obory pecházejí ve smriny na severních svazích. Pln vybavená obora s efektivním mysliveckým provozem nemá pedevím v chovu jelení zve vánjích problém ,co dokazují také chovatelské výsledky. Produkce zlatých jeleních trofejí vyvrcholila v roce 1993 kdy byl uloven jelen s trofejí 236,60 bod CIC. Následující tabulky uvádjí výi odlov chované zve v uplynulém desetiletí s vyznaením nejkvalitnjích roních úlovk. Toto desetiletí bylo ve znamení sniování stav oborní zve. Výsledky chovu dosahované za nkolik minulých let naznaují zvýení etnosti získávaných zlatých a stíbrných jeleních trofejí a kvality dosaené pikové trofeje v souvislosti se sníením stav . Stejnou úmru vak nelze z výsledk jednoznan vyíst u chov zve da í a mufloní.

Telefon 05/47231001-4 Fax 05/47231016


Příloha č. 14 Přehled ulovené zvěře za období 1989 až 1998 v oboře Soutok Přehled ulovené zvěře za období 1989 až 1998 obora Soutok jelen

laň

kol.

NJKS lov 1989 lov 1990 lov 1991 lov 1992 lov 1993 lov 1994 lov 1995 lov 1996 lov 1997 lov 1998

SA:

nejlepší daněk daněla daňče SA: nejlepší srnčí černá trofej trofej CIC CIC 300 170 100 50

58

96

96

251

195,36

38

130

113

281

187,6

6

183

55

164

125

344

165,58

58

225

145

427

179,09

13

214

105

205

183

493

61

191

132

384

52

52

68

106

80

254

205,64

80

118

61

259

179,69

24

39

36

34

30

100

202,3

34

50

42

127

185,43

62

148

17

10

15

42

190,88

22

22

17

61

76

86

29

25

29

83

193,48

16

11

13

40

186,08

50

72

59

43

40

142

199,46

6

5

3

14

168,09

59

196

30

31

39

70

207,54

20

32

28

60

167,53

50

243

15

73

63

151

195,77

18

47

53

118

177,31

54

353

Píloha . 15 Pehled ulovené zve za období 1989 a 1998 v oboe Termanec Obora Terma dank nec

danla dane

NJKS lov 1992 lov 1993 lov 1994 lov 1995 lov 1996 lov 1997 lov 1998

SA:

nejlepší

30 3

0

0

3

8

1

3

11

13

3

7

8

2

0 5

muflon mufka

mufe

trofej CIC

SA: nejlepší 40

trofej CIC

srní 20

5

6

8

19

226,7

17

205,41

14

9

8

31

242,35

12

23

224,18

9

5

1

24

246,3

33

5

15

201,56

4

5

6

15

235,4

12

0

0

0

15

4

1

20

245,5

26

3

3

11

8

6

2

16

206,15

7

175,24

234,6

Píloha . 16 Genové základny na LZ Židlochovice – potenciální Výzkumný ústav lesního hospodáství a myslivosti Jílovit - Strnady, 156 04 Praha 5 - Zbraslav

ÚHÚL Brandýs nad Labem poboka Brno Vrázova 1 616 00 abovesky Vc: genové základny na LZ idlochovice Dne 3.2.1999 se uskutenilo jednání k posouzení návrhu správy CHKO PÁLAVA na vyhlášení genové základny pro dub zimní a dub šípák v ásti Milovického lesa – porosty 401 A, 402 A-D, 403 A-E, 410 A,C, 416 D, 418 A,B, 419 B, 4214 B,C. Vlastního jednání vetn pochzky ve zmínných porostech se zúastnili: za LZ idlochovice Ing. Z. Neas, Ing. J. Stejskal, J. Mina, za LR Hradec Králové Ing. J. Novotný, regionální specialista pro genofond devin – Ing. S. Kleka / OI LR Zlín/, za ÚO MP R Ing. M. Kvapil, za ÚHÚL poboka Brno Ing. J. Nikl a Ing. V. Hynek z VÚLHM. Podle návrhu správy CHKO se jedná o dv samostatné ásti porost, které jsou po fenotypové stránce pln srovnatelné. Genetický pvod tchto porost není mono v souasné dob ji dohledat. Jedná se vtinou o nepravou kmenovinu. V oboe Bulhary jsou navreny pro GZ porosty v odd. 410, 416, 418, 419 a 424. V tchto porostech je patrný silný vliv zve na spodní bylinné i devinné patro – viz kontrolní oplocenka. Mimo oboru je navrena druhá ást GZ v odd. 401, 402 A 403. V této ásti navrené genové základny je tlak zve výrazn nií.Výmra navrhované ásti GZ v oboe je 159,28 ha, druhá ást navrené GZ mimo oboru má výmru 142,48 ha. Navrená GZ má tedy celkovou výmru 301,76 ha. Základním zpsobem obnovy v genových základnách je obnova pirozená. Umlá obnova je sice moná, ale pouze jako doplnk pevaující pirozené obovy.V obou navrhovaných ástech není v souasné dob pirozená obnova dostatená. Prakticky všechny porosty dubu šípáku jsou v porostech zahrnutých do pírodních reservací. V souasné dob není v tchto porostech bez výchovných zásah pirozená obnova moná. Závr: Pokud by se podailo lesnímu provozu zajistit pirozenou obnovu dubu zimního tak, aby pirozená obnova pevaovala nad obnovou umlou, není problém GZ výhledov (pi dalím zaizování) navrhnout k vyhláení. Bude to vyadovat mechanickou ochranu proti zvi v obou navrených ástech GZ. V souasné dob se pouze pro dub zimní navrhuje zaadit tyto porosty do tzv. potenciálu GZ pro vyhotovovaný OPRL. GZ pro dub ípák se podle názoru úastník jednání doporuí vyhlásit pouze tehdy, bude-li možno v jeho porostech realizovat obnovní tby s tím, e bude nutno pednostn vytváet plodonosné koruny u jedinc této deviny. Limitujícím faktorem pro pirozenou obnovu je pitom vysoký vk porost obou druh dubu a jejich souasný zdravotní stav. S tmito návrhy hospodaení úastníci jednání souhlasili. Opisem na vdomí úastníci jednání Ing. M. eátko, CSc. – MZe R Správa CHKO PÁLAVA ÚHÚL Brandýs nad Labem Ing. P. Kotrla – LR Hradec Králové Ing. J. Rambousek – VÚLHM VS Uherské Hradit

Ing. Vladimír Hynek, CSc.

11. 12. 1986 14. 8. 1987 10. 2. 1986 29. 12. 1987 18. 2. 1988 20. 10. 1986 3. 3. 1988 23. 3. 1989 8. 2. 1989 10. 11. 1986 23. 10. 1974

2991 /86/ 235 Ha 664 /87/ 235 Va 3522 /85/ 235 Zd 2853 /87/ 235 Ci 335 /88/ 235 Va 2512 /86/ 235 Va 378 /88/ 235 Va 188 /89/ 235 Tr 174 /89/ 235 Tr 2690 /86/ 235 Ki 6785 /2/ 74 / 405 T

1

18. 11. 1980 12. 7. 1983 13. 12. 1983 13. 12. 1983 13. 12. 1983 1. 6. 1984 21. 6. 1984 16. 12. 1983 15. 1. 1985 16. 12. 1985 23. 4. 1986 12. 11. 1986

1436 /80/ 235 Ci 995 /83/ 235 / Ki 1778/ 83/ 235 Ha 1776 /83/ 235 Ha 1775 /83/ 235 Ha 904 /84/ 235 Ha 1029 /84/ 235 Ha 1777 /83/ 235 Ha 157 /84/ 235 Ha 2371 /85/ 235 Ki 950 /86/ 235 Ha 2718 /86/ 235 Ha

5. Kobylí - vodovod pro MŠ a ZDŠ 6. Kobylí - vodovod pro středisko ovoce 7. Borkovany „Nad štočkem“ 8. Iváň 9. Drnholec 10. Nová Ves u Pohořelic 11. Novosedly 12. Kašnice 13. Zaječí 14. Boleradice 15. Brod n. Dyjí 16. Břeclav - Bažantnice - Široký dvůr - Nové prameniště 17. Vranovice 18. Pohořelice 19. Milovice - Pavlov – Nové Mlýny 20. Žabčice, Přísnotice 21. Podivín – Fruta 22. Břeclav - Boří dvůr 23. Diváky – SOÚ 24. Pohořelice – Cvrčovice 25. Klentnice 26. Velké Bílovice 27. Mikulov – gravitační

26. 2. 1979 30. 9. 1979 29. 4. 1981 10. 11. 1978

Datum Vydání

194 /1/ 79 / 405 C 2370 /2/ 79 / 235 / Po 47 /81/ 235 / C 4999 /4/ 78 / 405 / Po

Č.j.:

1.Tvrdonice 2. Šitbořice 3. Podivín 4. Lednice

Název PHO

PLO – 35 Jihomoravské úvaly

1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2

1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2

1, 2 1, 2 1, 2 1, 2

Druh pásma

Vranovice, Uherčice, Přísnotice Pohořelice Pavlov, Milovice Přísnotice Podivín Břeclav, Diváky Cvrčovice Klentnice Podivín Klentnice

Tvrdonice Šitbořice Podivín Břeclav, Poštorná, Charvátská Nová Ves, Lednice Kobylí Kobylí Borkovany Iváň a Vranovice Drnholec Pohořelice Novosedly Krumvíř Zaječí, Přítluky, Nové Mlýny Boleradice Brod n. Dyjí Břeclav

Kat. území PHO I.

Poznámka

Okres: Břeclav (BV) mapa deklarovaných funkcí

Příloha č. 17 Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)

28. Moravský Žižkov 29. Nový Přerov 30. Hrušky 31. Břeclav - Poštorná - Muna

Název PHO


Příloha č. 17

1048 /91/ 235 Tr 603 /91/ 235 Sa 959 /991/ 92 / 235 Va, Os 81 /93/ 235 Han

Č.j.:

2

1. 8. 1991 22. 4. 1991 14. 5. 1992 18. 1. 1993

Datum Vydání 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2

Druh pásma Moravský Žižkov Nový Přerov Hrušky Břeclav - Poštorná

Kat. území PHO I.

Poznámka


Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)

Nesvačilka Želešice Velatice

1. Rebešovice 2. Rajhrad 3. Těšany 4. Unkovice 5. Vojkovice

Název PHO


Příloha č. 17

VLHZ 1068 / 88 H VLHZ 1031 /86 H VLHZ 1031 /86 H VLHZ 1031 / 86 H VLHZ 1031 /86 H

Č.j.:

3

29. 7. 1988 28. 11. 1986 28. 11. 1986 28. 11. 1986 26. 11. 1986

Datum Vydání 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2 1, 2

Druh pásma Rebešovice Rajhrad Těšany Unkovice Vojkovice, Hrušovany

Kat. území PHO I.

Poznámka

Okres: Brno venkov /BO/ mapa deklarovaných funkcí


1. Podluží

Název PHO


Příloha č. 17

279 /90/ 231 / 1 Kuž - Ho

Č.j.:

4

Datum Vydání 1, 2

Druh pásma Mikulčice

Kat. území PHO I.

Poznámka

Okres: Hodonín (HO) mapa deklarovaných funkcí


29 / 235.1 /80 Ž Vod. 199 / 235.1 /83 Ž Vod. 195 /235. 1 /83 Ž / 1 Vod. 196 /235. 1 /83 Ž/ 1 Vod. 525 /235. 1 /85 Ž Vod. 893/235. 0 /90 - VH Vod. 2341/ 231.2 /96 Tc Vod. 1.708 /235.1 / 82 - Ž / 1 Vod. 145 / 235. 1 / 83 - Ž / 1 Vod. 48 / 231. 2 /96 - Tc Vod. 574 /235.1 /85 - Ž / 1 Vod. 839 / 235.1 / 85 - Ž Vod. 1926 /235. 1 /83 - Ž / 1 Vod. 343 / 235. 1 / 85 - Ž Vod. 193 / 235. 1 / 82 Ing. Pe / 2 Vod. 575 / 235. 0 / 90 - VH Vod. 49 /235. 0 /88 - VH Vod. 1417 / 235. 1 /87 Ing. Br Vod. 810/ 235. 0 / 90 - Ing. Br Vod. 402 - R / 235. 0 / 91 - St Vod. 2577 / 231. 2 /92 - St Vod. 2289 / 231. 2 / 95 - Tc Vod. 706 /231.2 / 98 - Tc Vod. 569 /231.2 / 98 - Tc

2. Našiměřice 3. Miroslav - Kačenec 4. Damnice 5. Oleksovice 6. Hostěradice 7. Hrušovany n. Jevišovkou 8. Olbramovice 9. Loděnice 10. Mackovice HV 1 11. Božice 12. Bantice 13. Hrádek, Dyjákovice 14. Vrbovec 15. Jaroslavice 16. Šatov - Havraníky - Hnánice 17. Borotice 18. Hodonice 19. Práče 20. Znovín Šatov 21. Agropodnik - Strachotice 22. Morašice 23. HV 211 pro SV Damnice 24. SV Miroslav

Č.j.:

5

29. 11. 1983 11. 4. 1983 20. 4. 1983 4. 5. 1985 1. 6. 1990 27. 11. 1996 24. 2 1983 24. 2. 1983 1. 4. 1996 23. 8. 1985 11. 10. 1985 20. 2. 1984 16. 8. 1985 17. 8. 1982 11. 4. 1990 22. 7. 1988 15. 10. 1987 4. 12. 1991 6. 1. 1992 1. 2. 1993 28. 11. 1995 31. 7. 1998 31. 7. 1998

30. 5. 1980

Datum Vydání 1, 2 a, b 1 1 1. 2b 1. 2a. 2b 1 1. 2b 1. 2a. 2b 1 1. 2a. 2b 2b 1. 2a. 2b 1. 2a. 2b 1. 2a. 2b 1. 2a. 2b 1. 2a. 2b 1. 2a. 2b 1. 2a. 2b 1. 2a. 2b 1. 2a. 2b 1. 2a. 2b 1 1

1. 2 a, b

Druh pásma

Hevlín, Šanov, Dyjákovice, Hrádek, Velký Karlov Našiměřice Miroslav Damnice Oleksovice Hostěradice Hrušovany nad Jevišovkou Olbramovice Loděnice, Jezeřany - Maršovice Mackovice Božice Bantce, Těšetice Hrádek, Dyjákovice Vrbovec Jaroslavice Šatov, Havraníky Borotice Tasovice Práče, Lechovice, Prostiměřice Hnanice, Havraníky, Šatov Valtrovice Morašice Miroslav Miroslav

Kat. území PHO I.

Poznámka

Okres: Znojmo (ZN) mapa deklarovaných funkcí


1. Hevlín - Šanov -PO vod. Zdrojů Černá strouha

Název PHO


Příloha č. 17

Pasohlávky - ochranná pásma přírodních minerálních vod

Název


MZ ČR č.j. ČIL-62-442 ze dne 21. 10. 1996 / 4522 ze dne 5. 10. 1996

Č.j.: 21. 10. 1996

6

Datum vyhlášení Pohořelice, Nová Ves, Přibice, Vranovice, Uherčice, Pouzdřany, Iváň, Pasohlávky, Strachotín, Dolní Věstonice, Brod nad Dyjí, Dolní Dunajovice, Drnholec, Novosedly, Dobré Pole, Vlasatice, Odrovice, Cvrčovice, Přísnotice, Novosedly, Jevišovka, Nový Přerov, Březí, Hrušovany nad Jevišovkou, Litobratřice, Jiřice u Miroslavi, Troskotovice, Trnové Pole, Branišovice

Katastrální území

Poznámka


Příloha č. 17 Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled ochranných pásem zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod

Hodonín Josefov

Název


MZ-ČIL č.j. ČIL-442 26. 7. 1995 / 3079

Č.j.: 27. 7. 1995

7

Datum vyhlášení


Poznámka



Šaratice

Název


Výn.min. zdravotnictví č.j. ČIL- 480.4 21.6. 1963

Č.j.: 13. 8. 1963

8

Datum vyhlášení


Poznámka

Okres: Vyškov (VY) mapa deklarovaných funkcí


Ostrožská Nová Ves

Název


MZ ČSR - ČIL čj. ČIL484 - 8. 4. 1982

Č.j.: 15. 4. 1982

9

Datum vyhlášení


Poznámka

Okres: Uherské Hradiště (UH) mapa deklarovaných funkcí


MK 3.075 / 56 ONV Břeclav MŠVÚ 172.995 / 49 MŠVÚ 172.995 / 49 MŠO 101.109 / 53 OÚ Břeclav

NPR Pouzdřanská step - Kolby

NPR Ranšpurk NPR Soutok NPR Tabulová NPR Slanisko u Nesytu

9. 8. 1973 9. 1. 1953

MK ČSR 12.221/73 MŠVU 49.004 / 52

NPR Křivé jezero NPR Lednické rybníky 4. 7. 1956 /9. 10. 1986/ 19. 12. 1949 19. 12. 1949 20. 5. 1953 4. 10. 1961

19. 12. 1949 10.5. 1946

ze dne

MŠVU 172.995 / 49 osk Mikulov 8.963 / 1

č. j.

NPR Cahnov NPR Děvín - Kotel - Soutěska

Název

10

Lanžhot Lanžhot Bavory, Klentnice, Perná Sedlec u Mikulova

Lanžhot Pavlov u Dolních Věstonic, Horní Věstonice, Perná, Klentnice Nové Mlýny, Milovice u Mikulova Charvátská Nová Ves, Hlohovec, Lednice, Sedlec u Mikulova Pouzdřany, Uherčice u Hustopeče


Poznámka


Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled lesů na území národních parků a národních přírodních rezervací


Příloha č. 17

CHKO Pálava

Název


Příloha č. 17

Výnosem ministerstva kultury ČSR č.j. 5.790/ 76 zároveň biosférická rezervace UNESCO

č. j.

od r. 1988

19. 3. 1976

datum vyhlášení

11

Bavory, Bulhary, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Mikulov na Moravě, Milovice u Mikulova, Nové Mlýny, Pavlov u Dolních Věstonic, Perná, Sedlec u Mikulova.


Poznámka


Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled chráněných krajinných oblastí

OkÚ Břeclav

OkÚ Břeclav

OkÚ Břeclav

OÚ Břeclav

OÚ Břeclav

OÚ Břeclav

OÚ Břeclav

OkÚ Břeclav

OkÚ Břeclav

OkÚ Břeclav

OÚ Břeclav

MŠK 815 / 56

OÚ Břeclav

MK 66.827 / 54 / MK 19. 119 / 55 /

OkÚ Břeclav

Pastvisko u Lednice

Dunajovické kopce

Hrádek

Zázmoníky

Velký Kuntínov

Nosperk

Plačkův les a říčka Šatava

Stibůrkovská jezera

Františkův rybník

Roviny

Kamenný vrch u Kurdějova

Liščí vrch

Louky pod Kumstátem

Slanisko Dobré Pole

Č.j.:

17. 6. 1993

12

17. 3. 1954 /14. 1. 1956/

9. 10. 1986

4. 7. 1956

9. 10. 1986

9. 5. 1994

3. 11. 1994

27. 9. 1990

9. 10. 1986

9. 10. 1986

9. 10. 1986

9. 10. 1986

27. 9. 1990

27. 9. 1990

27. 9. 1990

Datum vyhlášení

PR

PR

PR

PR

PR

PR

PR

PR

PR

PR

PR

PR

NPP

NPP

NPP

Kategorie ZCHÚ

Dobré Pole

Krumvíř

Sedlec u Mikulova

Kurdějov

Diváky

Poštorná

Tvrdonice

Iváň

Němčičky u Hustopeči

Boleradice

Bořetice u Hustopeči

Brod n.Dyjí, Březí, Dolní Dunajovice, Dobré Pole Morkůvky

Lednice na Moravě

Valtice

Kat. území

Poznámka


Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled zvláště chráněných území

Rendezvous

Název


Příloha č. 17

OkÚ Břeclav

Správa CHKO Pálava

MŠVU 21.779 / 49

MŠO 101.109 / 53 /MVŠÚ č. 97.095 / 51 - IV./ 5 /vyhl. MŽP ČR 395/ 92 Sb./ OSK Mikulov 8963 / 1 - VII / vyhl. MŽP ČR 395 / 92 Sb./ OSK Mikulov 8963/1 - VII /vyhl. MŽP 395 / 92 Sb./ OSK Mikulov 8963 / 1 - VII /vyhl. MŽP ČR 395/92 Sb./ OkÚ Břeclav

OÚ Břeclav

OkÚ Břeclav

MK 2398 / 55

MŠO 101.109 / 53

MK 32.606 / 55

MŠVU 153.513 / 50

Věstonická nádrž

Milovická stráň

Nový rybník

Růžový vrch

Dolní mušovský luh

Anenský vrch

Betlém

Jezírko Kutnar

Kočičí skála

Květné jezero

Plácky

Šibeničník

Turold

Svatý kopeček

OkÚ Břeclav

Č.j.:

14. 11. 1950

14. 7. 1956

20. 5. 1953

4. 7. 1956

27. 9. 1990

9. 10. 1986

13

20. 5. 1953 / 25. 6. 1951 / / 11. 6. 1992 / 10. 5. 1946 /11. 6. 1992 / 10. 5. 1946 /11. 6. 1992/ 10. 5. 1946 11. 6. 1992/ 27. 9. 1990

11. 2. 1949

1. 7. 1994

11. 2. 1994

24. 5. 1993

Datum vyhlášení

PP

PP

PP

PP

PP

PP

PP

PR

PR

PR

PR

PR

PR

PR

PR

Kategorie ZCHÚ

Velké Němčice

Lednice na Moravě

Mikulov na Moravě

Rakvice

Pasohlávky

Bavory

Iváˇň

Mikulov na Moravě

Mikulov na Moravě

Mikulov na Moravě

Klentnice

Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Pasohlávky, Pouzdřany, Strachotín Milovice u Mikulova, Mikulov na Moravě

Novosedly

Kat. území

Pouze návrh

Poznámka



Slanisko Novosedly

Název


Příloha č. 17

Správa CHKO Pálava

OÚ Břeclav

OKS Mikulov 8.963 / 1

Růžový kopec

Kočičí kámen

Č.j.:

10. 5. 1946

9. 10. 1986

28. 11. 1995

14

Datum vyhlášení

PP

PP

PP

Kategorie ZCHÚ

Klentnice

Mikulov na Moravě

Mikulov na Moravě

Kat. území

Poznámka



Kienberg

Název


Příloha č. 17

MK 22.112 / 56

OÚ Brno - venkov

OÚ Brno - venkov

OÚ Brno - venkov

OÚ Brno - venkov

OkÚ Brno - venkov

OÚ Brno - venkov

OÓ Brno - venkov

MŠVU 94.204 / 51

MK 16.931 / 53

OÚ Brno - venkov

OÚ Brno - venkov

OkÚ Brno - venkov

OÚ Brno - venkov

OkÚ Břeclav

Andělka a čertovka

Horka

Hynčicovy skály

Návrší

Písky

Santon

V olších

Velatická slepencová stráň

Velké Družďavy

Velký hájek

Vinohrady

Žabárník

Nové hory

Nosislavská zátočina

Č.j.:

10.10.1991

11. 12. 1980

22. 11. 1990

29. 10. 1981

22. 12. 1984

28. 12. 1953

5. 6. 1951

11. 12. 1980

27. 12. 1979

22. 11. 1990

22. 12. 1984

27. 12. 1979

22. 12. 1984

22. 12. 1984

4. 7. 1956

15

Datum vyhlášení

PP

PP

PP

PP

PP

PP

PP

PP

PP

PP

PP

PP

PP

PP

PR

Kategorie ZCHÚ

Nosislav

Blučina

Sokolnice

Velatice

Šlapanice u Brna

Rebešovice

Velatice

Trboušany

Tvarožná

Žatčany

Šlapanice u Brna

Viničné Šumice

Podolí u Brna

Šlapanice u Brna

Újezd u Brna

Kat. území

Poznámka

Okres: Brno venkov (BO) mapa deklarovaných funkcí


Špice

Název


Příloha č. 17

Mě.Ú Brno

Mě.Ú Brno

Mě.Ú Brno

Černovický hájek

Holásecká jezera

Č.j.:

10. 12. 1987

28. 7. 1977

23. 3. 1978

16

Datum vyhlášení

PP

PR

NPP

Kategorie ZCHÚ

Brněnské Ivanovice, Holásky

Brněnské Ivanovice

Slatina

Kat. území

Poznámka

Okres: Magistrát města Brna (BM) mapa deklarovaných funkcí


Stránská skála

Název


Příloha č. 17

MŠVÚ 17.595 / 48

OkÚ Vyškov

OkÚ Vyškov

OkÚ Vyškov

OkÚ Vyškov

Mechovkový útes

Pahorek

Hřebenatkový útes

Panská skála

Č.j.:

28. 6. 1990

8. 11. 1990

28. 6. 1990

8. 11. 1990

3.3. 1948

17

Datum 3 vyhlášení

PP

PP

PP

PP

PR

Kategorie ZCHÚ

Habrovany

Kroužek

Vážany u Vyškova

Komořany na Moravě

Komořany na Moravě

Kat. území

Poznámka



Stepní stráň u Komořan

Název


Příloha č. 17

MŠANO 143.547 / 33

OkÚ Znojmo

OkÚ Znojmo

MŠK 555 / 56

OkÚ Znojmo

OkÚ Znojmo

OkÚ Znojmo

Havranické vřesoviště

Popické kopečky

Pustý kopec u Konic

Skalky

U Michálka

Troskotovický dolní rybník

Č.j.:

4.3.1998

18. 8. 1996

19. 2. 1990

4. 7. 1956;

19. 2. 1990

19. 2. 1990

31. 12. 1933

18

Datum vyhlášení

PP

PP

PP

PP

PP

PP

PR

Kategorie ZCHÚ

Troskotovice

Bohutice

Havraníky

Popice u Znojma

Konice u Znojma, Popice u Znojma

Havraníky, Popice u Znojma

Šanov nad Jevišovkou

Kat. území

Poznámka



Karlov

Název


Příloha č. 17

MK ČSR 18.245 / 72

OkÚ Hodonín

MŠK 18.280 / 55

OÚ Hodonín

OkÚ Hodonín OkÚ Hodonín MK 76.486 / 54 OkÚ Hodonín MŠK 18.334 / 56 OkÚ Hodonín OkÚ Hodonín MŠVÚ 75.054 / 49 OkÚ Hodonín OkÚ Hodonín OkÚ Hodonín MK ČSR 9.430 / 87 Nař. Č. 4/98 OkÚ Hodonín ŽP/95/34/544

Váté písky

Skařiny

Horky

Hovoranské louky Moravanské lúky Oskovec Oskovec II. Písečný rybník Sovince Špidláky Hošťálka Nivky za Větrákem Očovské louky Vojenské cvičiště Bzenec Žerotín Výhoz Osypané břehy Zbrod Černé blato

Č.j.:

28. 2. 1992 25. 10. 1990 17. 2. 1956 1. 12. 1991 4. 7. 1956 8. 8. 1994 1. 8. 1992 30. 6. 1949 31. 3. 1993 27. 6. 1990 24. 10. 1994 17. 6. 1987 20. 5. 1998 13. 2. 1995

29. 6. 1989

4. 7. 1956

25. 10. 1990

29. 12. 1972

19

Datum vyhlášení

PR PR PR PR PR PR PR PP PP PP PP PP PP PR PR PR

PR

PR

NPP

NPP

Kategorie ZCHÚ

Hovorany Moravany u Kyjova Strážnice na Moravě Petrov u Hodonína Milotice u Kyjova Nenkovice na Moravě Čejč Skalka u Kyjova Mutěnice Hodonín Bzenec Strážnice na Moravě Čejč Strážnice - návrh Hodonín - návrh Hodonín

Milotice u Kyjova

Mikulčice

Bzenec, Vracov

Želetice u Kyjova

Kat. území

/OÚ Hodonín 31. 1. 1992/

Poznámka



Na Adamcích

Název


Příloha č. 17

22. 4. 1998 9. 3. 1998

nař. č. 1 / 1998 OkÚ

Kanada

20

Datum vyhlášení

OkÚ č. 5/ 1998

Č.j.:

PR

PR

Kategorie ZCHÚ

Kat. území

Poznámka

Okres: Uherské Hradiště (UH) mapa deklarovaných funkcí Nedakonice, Polešovice, Uherský Ostroh Kněžpole

Přehled zvláště chráněných území

Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa

Kolébky

Název


Příloha č. 17

Hodonín Příměstské lesy města Dubňan

Název


Příloha č. 17

ONV Hodonín, územní plán 208 R / ÚO 47/99 - Les /TO

č. j.

21

31. 10. 1985 9. 4. 1999

datum vyhlášení Hodonín Dubňany


Poznámka


Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled příměstských lesů

Příměstské lesy města Brna

Název


Příloha č. 17

č. j.

22

datum vyhlášení


Poznámka


Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled příměstských lesů

MLVH ČSR č.j. 56773/724/ 055/77/153/ č.j. 676/1977/UH

č. j.

23

29. 6 1998 13. 7.1977

datum vyhlášení Kunovice

Přehled příměstských lesů Katastrální území

Poznámka


Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa

Příměstské lesy města Uherského Hradiště

Název


Příloha č. 17

Valtice, Horní les Mikulov,/Horní les/ Valtice /Horní les/ Valtice /Háje/ Valtice /Háje/ Valtice /Háje/ Valtice /Háje/ Velký Dvůr /Vranovice/ Velký Dvůr /Velký Dvůr/ Velký Dvůr /Velký Dvůr/ Velký Dvůr /Velký Dvůr/ Velký Dvůr /Velký Dvůr/ Velký Dvůr /velký Dvůr/ Drnholec /Drnholec/ Židlochovice /Židlochovice/ Diváky /Diváky/ Diváky /Diváky/ Diváky /Diváky/ Diváky /Diváky/ Tvrdonice /Podluží/ Valtice /Háje/ Valtice /Háje/ Mikulov Mikulov

Lanžhot Lanžhot Lanžhot Tvrdonice

Název


Příloha č. 17

DVP PVP

24

0,30 1,00 0,60 1,00

Číslo VP 506 1101 506 1102 506 1103 506 1104 506 1105 506 1106 506 1107 506 1108 506 1109 506 1110 506 1111 506 1112 506 1201 506 1202 506 1203 506 1204 506 1205 506 1206 506 1207 506 1208 506 1209 506 1210 506 1211 506 1212

6,85 6,54

1,00 0,60 1,00 0,35 0,20 0,20 0,40 1,00 0,30 0,30 1,00 1,00 0,40 0,50 0,40 0,20 0,20 0,40 0,50 2,13 1,82

Rok založení

Kat. území

753 C12 /645 a5/ 464 A11 /649 a8/ 755 C13 /658 a1/ 716 D6 /37 a 1/ 716 C5 /38 a3/ 716 A6 /36 a3 / 719 C8 /48 a2/ 237 B12 /23i/ 232 C7 /43 g/ 232 C7 /43 l/ 224 D 11 /41c/ 224 C9 /41 k/ 227 E6 /49 b/ 309 C10 /35i/ 118 E6 /28a/ 539 A7 /87c/ 539 A5 /87c/ 535 D9 /74 540 H8 /97e/ 911 C3 /117 a2/ VP „Moravská Nová Ves“ LF VŠZ Brno 742 A4 /90 a1,2/ VP“Boří les“ LF VŠZ Brno 742 C3 VÚLHM Zbraslav 456 B VÚLHM Zbraslav 456 C VÚLHM Zbraslav

Poznámka


Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled výzkumných ploch

Revír : Bzenec Bzenec Bzenec Vracov Bzenec Bzenec Bzenec Bzenec Bzenec Dubňany Hodonín Ratíškovice

Název


Příloha č. 17

PVP 61301 PVP 61302 TZP E 35 - 105 PVP 61304 TZP E 35 - 102 TZP E 35 - 103 TZP E 35 - 101 TZP E 35 - 106 TZP E 35 - 104 PVP 60311 TZP E - 108 TZP E 35 - 107

Kat. území

25

1966 1966 1966 1966 1966 1966 1966 1966 1966 1966 1995 1966

Rok založení 280 B7 271 B7 278 A9 263 A9 281 D5 281 D7 271 C5 284 B7 282 B7 25 F8 77 B2 101 B8

Poznámka


Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled výzkumných ploch

26

Sokolnice, Kobylnice


Obora Sokolnice

ze dne Rajhrad, Popovice

Řešení převzetí práva hospodaření

Školní lesní podnik ML Křtiny

Školní lesní podnik ML Křtiny

Poznámka

Okres: Brno - venkov (BO) mapa deklarovaných funkcí

Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled lesů sloužících lesnické výuce

Bažantnice Rajhrad

Název


Příloha č. 17

Zpracoval

27

Moravská Nová Ves, Týnec Nosislav, Velké Němčice, Velké Bílovice, Podivín Kostice, Tvrdonice, Hrušky Drnholec, Novosedly, Jevišovice, Nový Přerov Šakvice Morkůvky Křepice, Nikolčice, Šitbořice Uherčice Moravský Žižkov, Ladná Borkovany Zaječí Vranovice, Přibice, Iváň Boleradice Pavlov Němčičky Pasohlávky Mušov Klobouky, Krumvíř, Kašnice Kobylí, Brumovice Pouzdřany, Strachotín Dobré Pole Velké Pavlovice Horní Bojanovice, Kurdějov Velké Hostěrádky, Bohumilice, Diváky Lanžhot, Lednice, Břeclav, Valtice, Hlohovec, Sedlec, Bulhary, Milovice Starovičky Pohořelice, Nová Ves, Smolín, Cvrčovice, Vlasatice

Katastr. území


Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled územních systémů ekologické stability (biocentra)

Löw a spol., s.r.o 1991 Zahradní a krajinářská tvorba, s.r.o., 1992 Ing. Legát, 1992 Löw a spol., 1992 Ing. Legát, 1993 Löw a spol. , 1993 Ing. Legát, 1993 Ing. Legát, 1993 Ing. Legát, 1993 Ing. Legát, 1993 Löw a spol. , 1993 Ing. Legát, 1994 VH atelier, s.r.o., 1994 VH atelier, 1994 VH atelier, 1994 VH atelier, 1994 VH atelier, 1994 VH atelier, 1994 VH atelier, 1994 VH atelier, 1994 Löw a spol., 1994 Urbanistické středisko Brno, 1994 VH atelier, 1994 VH atelier, 1994 ING:Bauer. CSc., 1994 Löw a spol., 1994 VH atelier, 1995


Příloha č. 17

VH atelier, 1995 Ing.Bauer,CSc., 1995 VH atelier, 1995 VH atelier, 1995 Zeměpisné sdružení, 1995 Löw a spol., 1995 Löw a spol., 1995 Löw a spol., 1995 Löw a spol., 1995 Löw a spol., 1995


Příloha č. 17

Zpracoval

28

Hustopeče, Starovice, Popice Dolní Dunajovice, Bezí, Brod nad Dyjí Bořetice, Vrbice Rakvice, Přítluky, Nové Mlýny Dolní Věstonice Bavory Klentnice Horní Věstonice Perná Mikulov

Katastr. území



Zpracoval

29

Loděnice, Šumice, Kubšice, Trnové Pole Vedrovice - Zábrdovice Vrbovec, Ječmeniště, Dyjákovičky Troskotovice Šatov Jezeřany, Maršovice Tasovice, Hodonice Dyjákovičky Chvalovice Velký Karlov Olbramovice Machovice Lechovice Jaroslavice, Slup, Oleksovičky, Strachotice, Micmanice Oleksovice Šanov

Miroslavské Knínice, Našiměřice, Suchohrdly u Miroslavi Moravské Knínice Suchohrdly Miroslav,Hostěradice, Václavov, Kašenec, Míšovice, Kadov, Chlupice Moravský Krumlov Moravský Krumlov Hrabětice, Hevlín, Hrušovany nad Jevišovkou Práče, Vítonice, Stošíkovice, Těšetice, Prostiměřice, Kyjovice

Katastr. území



Agroprojekt PSO s.r.o. Brno , 1994 /generel/ Agroprojekt PSO s.r.o. Brno, 1998 Projekce zahradní, krajinná a GIS s.r.o. Mathonova 60 Brno , 1997 Urbanistické středisko Brno s.r.o. , 1994 /generel/ Atelier ekologického rozvoje architektury Brno, Úvoz 59, 1994 /generel/ Ing. J. Krejčí Na svahu 18 Znojmo, 1998 - 1999 Löw a spol. s.r.o. Brno, 1994 /generel/ Löw a spol. s.r.o. Brno, 1994 /generel/ Proagro spol.s.r.o. projektová kancelář pozemkových úprav,rekultivace a ekologických systémů Gagarinova 376 Pardubice, 1996 /generel/ Atelier ekologického rozvoje architektury Úvoz 59 Brno, 1994 /generel/ Löw a spol, 1995 /generel/ Společnost pro životní prostředí s.r.o. Šeránkova 32 Brno, /generel/ Kolářová a spol. s.r.o. Musilova 1 Brno,1998 Atelier ekologického rozvoje architektury, Úvoz 59 Brno, 1994 /generel/ Urbanistické středisko Kounicova 67 Brno, 1993 /generel/ Kolářová a spol. .r.o. Čejkovská 13 Brno, 1996 Kolářová a spol. s.r.o. Čejkovská 13 Brno, 1996 Projekce zahradní, krajinná a GIS s.r.o. Mathonova 60, Brno, 1997 ARVITAP, s.r.o. Otrokovice Hlavní 1549, 1996 Urbanistické středisko s.r.o. Kounicova 67 Brno, 1997 /generel/ Společnost pro ŽP, s.r.o. Brno, 1997 Agroprojekt PSO, s.r.o. Brno, 1995 Ing. M. Plachová Třebíč, Palackého 3, 1996 Společnost pro ŽP s.r.o. Šerákova 32, Brno, 1997


Příloha č. 17

Zpracoval

,

30

Hrádek Borotice - Pravice Božice, České Křídlovice Břežany Branišovice

Katastr. území



ARVITAP s.r.o. Otrokovice, 1996 Společnost pro ŽP s.r.o., Brno, 1998 Společnost pro ŽP, s.r.o. Brno, 1997 Ing. M. Plachová, Třebíč, Palackého 3, 1996 Ing. Vašková, Přímětice 558 Znojmo, 1994 /generel/ Ing. M. Plachová, Třebíč, Palackého


Příloha č. 17

Zpracoval

31

Budkovice Dolní Kounice, Moravské Bránice, Nové Bránice Malešovice Bratčice Sobotovice Holasice Vojkovice Židlochovice Přísnotice Rajhrad Rajhradice Moutnice Ivančice, Alexovice, Letkovice, Němčice Trboušany Opatovice Otmarov Odrovice Popovice u Rajhradu Unkovice Kupařovice Měnín Moutnice Újezd u Brna Kobylnice Ponětovice Tvarožná

Katastr. území



Ekologické projektování Čejkovická 13 Brno, 1997 Ekologické projektování, Čejkovická 13, Brno, 1992 Ekologické projektování, Čejkovická 13, Brno, 1995 Zahradní a krajinářská tvorba, Matonova 70, Brno, 1995 Zahradní a krajinářská tvorba, Matonova 70, Brno, 1995 Urbanistické středisko Příkop 8, Brno, 1996 Ekologické projektování, Čejkovická 13, Brno, 1996 Löw, studie,plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, Brno, 1997 Ekologické projektování, Čejkovická 13, Brno, 1997 Urbanistické středisko, Kounicova 67, Brno, 1992 Urbanistické středisko, Kounicova 67, Brno, 1994 Löw, studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Masná 34, Brno, 1994 Urbanistické středisko Gorkého 11, Brno, 1995 Urbanistické středisko Příkop 8, Brno , 1996 Urbanistické středisko Příkop 8, Brno, 1996 Ekologické projektování, Čejkovická 13 Brno, 1997 Ekologické projektování, Čejkovická 13 Brno, 1997 Urbanistické středisko Kounicova 67, Brno, 1994 Projekce zahradní, krajinná a GIS Mathonova 60, Brno, 1998 Ekologické projektování Čejkovická 13, Brno, 1998 Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Löw a spol. s.r.o, 1994 /generel/ Studie, ,plány a projekty pro krajinu a vesnici Löw a spol. s.r.o, 1994 Kolářová a spol. ekologické projektování Čejkovická 13 Brno, 1995 /generel/ Kolářová a spol. ekologické projektování Čejkovická 13 Brno, 1995 /generel/ Kolářová a spol. ekologické projektování Čejkovická 13 Brno, 1995 /generel/ Kolářová a spol. ekologické projektování Čejkovická 13 Brno, 1995 /generel/


Příloha č. 17

Zpracoval

32

Telnice Šlapanice, Bedřichovice Žatčany Prace Jiříkovice Blažovice/

Katastr. území

Okres: Brno-venkov (BO) mapa deklarovaných funkcí


Kolářová a spol. ekologické projektování Čejkovická 13 Brno, 1995 /generel/ Kolářová a spol. ekologické projektování Čejkovická 13 Brno, 1995 /generel/ Kolářová a spol. ekologické projektování Čejkovická 13 Brno, 1995 /generel/ Kolářová a spol. ekologické projektování Čejkovická 13 Brno, 1995 /generel/ Kolářová a spol. ekologické projektování Čejkovická 13 Brno, 1995 /generel/ Kolářová a spol. ekologické projektování Čejkovická 13 Brno, 1995 /generel/


Příloha č. 17

Termanec Bulhary Klentnice Soutok

Název


Příloha č. 17

787 / 93 / 209 / VY 789 / 93 / 209 / VY 590 / 93 / 209 / VY 797 / 93 / 209 / VY

Č.j.:

33

25. 3. 1993 25. 3. 1993 25. 3. 1993 25. 3. 1993

Datum vydání Vranovice, Uherčice Sedlec, Mikulov, Bulhary Mikulov, Milovice, Klentnice Lanžhot, Břeclav


Poznámka


Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled uznaných obor

Sokolnice

Název


Příloha č. 17

ŽP 6810/92-K BO

Č.j.:

34

8.3.1993

Datum vydání Sokolnice, Kobylnice


Poznámka



Pravice

Název


Příloha č. 17

Č.j.:

35

Datum vydání Pravice


v řízení

Poznámka



Radějov

Název


Příloha č. 17

Č.j.:

36

Datum vydání


Poznámka



ŽP 6643 / 95 - Ho 821 / 93 /209 / VY/ 819 / 93 / 209 / VY 840 / 93 / 209 / VY 820 / 93 / 209 / VY 827 / 93 / 209 / VY 800 / 93 / 209 / VY 826 / 93 / 209 / VY 825 / 93 / 209 / VY

2194/1/93/209/VY 2040/2/93/209/VY 2207/1/93/209/VY

Knížecí les Studýnková Dlouhá leč

Proklatá Vranovický les

Uznané bažantnice: Lednice Horní Bojanovice Vranovice - Přibice

Č.j.:

37

Křepice, Nikolčice Drnholec, Jevišovka Drnholec, Jevišovka, Novosedly Diváky, Boleradice, Kurdějov, Nikolčice, Horní Bojanovice Velké Němčice, Uherčice, Pouzdřany Přibice, Pohořelice, Smolín Pouzdřany, Mušov, Strachotín, Dolní Věstonice, Pasohlávky, Přibice, Nová Ves, Pohořelice, Iváň Nová Ves, Pohořelice, Vlasatice Pouzdřany, Iváň, Vranovice


18. 10. 1993 Břeclav, Hlohovec, Valtice 10.11. 1993 Horní Bojanovice 13. 10. 1993 Vranovice

29. 3. 1993 29. 3. 1993

29. 3. 1993 29. 3. 1993 26. 3. 1993

29. 9. 1995 29. 3. 1993 29. 3. 1993 31. 3. 1993

Datum vydání

204,18 ha 644,1606 ha 150,00 ha

Poznámka


Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled samostatných a uznaných bažantnic

Rumunská Cihelna Luh Kurdějov

Název


Příloha č. 17

ŽP 6814/92-K BO ŽP 6643 / 95 - HO 820/93/209/VY

827/93/209/VY

Rumunská

Knížecí les

Studýnková

Č.j.:

38

29. 3. 1993

29. 3. 1993

29. 9. 1995

10.3.1993

Datum vydání

Žabčice

Nosislav, Žabčice, Hrušovany,Židlochovice, Přísnotice, Unkovice

Blučina, Měnín, Nosislav

Rajhrad, Popovice


Samostat. bažantnice

Poznámka

Okres: Brno-venkov (BO) mapa deklarovaných funkcí


Rajhrad

Název


Příloha č. 17

14. 4. 1993

Datum vydání Dyjákovice

Datum vydání

39

ŽP /93/53/ 1112 B 23. 3. 1993 ŽP /98/ 53/ 4364 / 206 9. 6. 1998 ŽP /94/53/ 1679/ 206.1 OKÚ Hodonín 9. 5. 1994

Č.j.:

uznaná bažantnice

samostatná bažantnice

Poznámka

Mor. Písek, Bzenec, Vnorovy, Veselí n. Mor. Dubňany, Mistřín, Hovorany, Šardice Hodonín


Poznámka


Lechovice, Božice, Oleksovice, Borotice


Přehled samostatných a uznaných bažantnic

Mysl. 206/2668/112/92 - Ing.P.

Č.j.:



Samostatná bažantnice Vnorovy Samostatná bažantnice Mistřín - Jarohněvice Samostatná bažantnice Očov

Název


Dyjákovice

Lechovice

Název


Příloha č. 17

Brno - Husovice Brno - Tuřany

Název

PLO - 35 Jihomoravské úvaly

Příloha č. 17

Č.j.:

40

1930 1947

Datum vydání


srážkoměrná klimatologická

Poznámka


Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled objektů základní pozorovací sítě hydrologické služby českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Praha

Těšany Židlochovice

Pořad. číslo

Název pramenu

Slavkov u Brna

1935 1901

datum vyhlášení

katastrální území srážkoměrná srážkoměrná

č. j.

41

1901

datum vyhlášení

katastrální území

Poznámka

srážkoměrná

Poznámka


Přehled objektů základní pozorovací sítě hydrologické služby českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Praha

č. j.



Název pramenu


Pořad. číslo


Příloha č. 17

Pořad. číslo

Miroslav Božice Branišovice Dyjákovice Jaroslavice Šatov

č. j.

42

1901 1951 1955 1992 1962 1981

datum vyhlášení

katastrální území srážkoměrná srážkoměrná srážkoměrná klimatologická srážkoměrná srážkoměrná

Poznámka



Název pramenu


Příloha č. 17

Pořad. číslo

Klobouky Lanžhot Lednice Miklov Pohořelice Brod nad Dyjí Bulhary Dolní Věstonice Drnholec Hrušky Hustopeče Valtice Velké Pavlovice

č. j.

43

1901 1951 1931 1947 1952 1982 1939 1962 1920 1996 1948 1904 1939

datum vyhlášení ;

katastrální území srážkoměrná srážkoměrná klimatologická srážkoměrná klimatologická klimatologická srážkoměrná srážkoměrná srážkoměrná srážkoměrná ;srážkoměrná srážkoměrná klimatologická

Poznámka



Název pramenu


Příloha č. 17

Kyjov Prušánky Radějov Bzenec Dubňany Hodonín Strážnice

Pořad. číslo

Staré Město

1901 1951 1942 1933 1901 1901 1931

datum vyhlášení

katastrální území srážkoměrná srážkoměrná srážkoměrná srážkoměrná srážkoměrná srážkoměrná klimatologická

Název pramenu

č. j.

44

1956

datum vyhlášení


Poznámka

klimatologická

Poznámka


Přehled objektů základní pozorovací sítě hydrologické služby českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Praha

č. j.



Název pramenu


Pořad. číslo


Příloha č. 17

Napajedla

Pořad. číslo

Název pramenu

Brno - Tuřany

Brno - Kroftova

1901

datum vyhlášení

katastrální území srážkoměrná

č. j.

45

1993

datum vyhlášení


Poznámka

Poznámka


Přehled objektů základní pozorovací sítě A I M českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Praha

č. j.

Okres: Zlín (ZL) mapa deklarovaných funkcí


Název pramenu


Pořad. číslo


Příloha č. 17

Znojmo - Kuchařovice

Pořad. číslo

Název pramenu

Mikulov - Sedlec

1984

datum vyhlášení Kuchařovice


č. j.

46

1994

datum vyhlášení

Sedlec


Poznámka

Poznámka


Přehled objektů základní pozorovací sítě A I M českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Praha

č. j.


Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled objektů základní pozorovací sítě A I M českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Praha

Název pramenu


Pořad. číslo


Příloha č. 17

Hodonín

Hodonín


47

Pravlov, Kupařovice, Němčičky, Medlov, Malešovice, Odrovice


NJ Niva Jihlavy

datum vyhlášení

Ořechov / Radostice, Prštice, Silůvky, Hlína, Neslovice, Tetčice, Omice, Popůvky, Troubsko, Střelice/

č. j.


Poznámka

BO Bobrava

Název

datum vyhlášení

Přehled přírodních parků

č. j.


Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled objektů základní pozorovací sítě A I M českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Praha

Název pramenu


Pořad. číslo


Příloha č. 17

návrh

datum vyhlášení Dolní Heršpice


48

Poznámka

registr. číslo muzea

Název


Okres: mapa deklarovaných funkcí

Přehled archeologických nalezišť a kulturních památek

č. j.

Okres: Magistrát m.Brna (BM) mapa deklarovaných funkcí

Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled přírodních parků


Soutok Svitavy a Svratky

Název


Příloha č. 17

49

Dub cer

Poznámka

Rendezvous - Valtice



Dub letní /včetně dubu slavonského/, jasan ztepilý DB, LP, HB - revír Červené Domky

Poznámka

Dub letní /včetně dubu slavonského /, jasan ztepilý


Valtice


Přehled genových základen

Mikulčice Dolní Bojanovice, Mutěnice



Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Přehled genových základen

Soutok

Název


Soutok Kapansko

Název


Příloha č. 17

Píloha . 18 Zápis ze základního etení pro PLO 35 Ústav pro hospodáskou úpravu lesù, Brandýs nad Labem, poboka Brno

Zápis ze základního etení pro


Zapsal: Ing. Nikl Jaromír Doba konání: 23.záí 1998 Místo konání: LZ Židlochovice

kapitola 2:

vymezení hranic místo lesní pùda - bude uvedeno porostní pùda (v øádku 5) místo Moratice - bude uvedeno Moraice (ádek 16) kapitola 3.1: uplatnní pipomínek - bude doplnno: vstníku 3/97 do 31.8.1997 kapitola 4.2: okresní úady škrtne se adresa - Magistrát msta Brna, OVLHZ, Kounicova 67, 601 67 Brno bude doplnna adresa Vojenského lesního úadu: Vojenský lesní úad, Nám. Svobody 471, 16001 Praha 6 (též: Praha 6, Pod Juliskou 5, 160 00 Praha) kapitola 4.4: stanovisko MP R k zavádní geograficky nepvodních druh lesních devin bude po zaslání doplnno do Pedbné zprávy a vodní text jím nahrazen. kapitola 5.6: bude doplnno Vranovický háj o výme 63 ha pevezme LZ idlochovice od Vojenských les a statk v rámci dohody. VL na okr. Hodonín již byly pedány LR. Kapitola 5.7: pehled vech navrhovaných HS V rámci zpracování OPRL na PLO 35 budou doplnny HS pro AK porosty, v HS budou rozepsány duby podle druh - DB letní, zimní, slavonský, cer. Ing. Hynek dodá vyliení stanovi pro druhy DB. V rámci tchto doplnní bude tabulka HS upravena dle vyhláky a malá písmena u hospodáského zpsobu budou vysvtlena. Kapitola 6.5: zdravotní stav lesa v odstavci kody zví uvést - návrh: zruit normovaný stav muflon na LS Stránice. Vypustit vtu - menší škody v lese psobí divoáci. V odstavci kody houbami zmnit název - sypavka borová na rez borová. Kapitola 6.6: 3. Odstavec nahradit textem Ekologickou stabilitu ovliv uje i provenience a stanovitní vhodnost devin. Mezi ekotypy a unikátní lokální populace lesních devin - ekodémy je možno zahrnout dub slavonský v luhu na LZ Židlochovice, LS Strážnice a LS Znojmo, dub pýitý na Pálav, dub cer na polesí Valtice, LZ Židlochovice, v luhu dále jasan úzkolistý, topol, oeák erný. Problémem je vysoké zastoupení AK v 1. lesním vegetaním stupni a pajasan žláznatý v luhu. Kapitola 8: bylo konstatováno, že v uvedených píkladech lesních majetk nad 50 ha jsou u výmr zmny. Kapitola 9: bude zmnno a doplnno Vojenské lesy - okres BV LHC Buovice - okres HO, BV, VY kapitola 10.1: první odstavec bude zmnn na: LR, s.p. se sídlem v Hradci Králové, Pemyslova 1106, 501 68 Hradec

Králové, se lení na oblastní inspektoráty (OI), na lesní správy (LS), respektive lesní závod (LZ), revíry, respektive polesí. Kapitola 10.2: v prvním odstavci dopsat - Lesy v majetku VLS budou pedány státu. Kapitola 11: popis CHKO Pálava dodaný Agenturou ochrany pírody a krajiny je podle správy CHKO nedostatený. Bude nahrazen textem dodaným z CHKO. Kapitola 14: specifika a zvláštnosti PLO 35: byla prodiskutována veškerá problematika vetn dubu ceru na písitých stanovitích. Závry budou dopracovány do HS.

Píloha . 19 Pedbná zpráva k základnímu etení pro PLO 35

Ústav pro hospodáskou úpravu les Brandýs nad Labem, poboka Brno

Pedbná zpráva k základnímu etení pro zpracování oblastního plánu rozvoje les Pírodní lesní oblast . 35 JIHOMORAVSKÉ ÚVALY

Zpracoval: Ing. Jaromír Nikl

BRNO duben 1998

Obsah:

1. Dvod vyhotovení OPRL

2. Pírodní lesní oblast . 35 - Jihomoravské úvaly - vymezení hranic 3. Povení vypracováním OPRL 3.1 Uplatnní pipomínek ke zpracování OPRL 4. Kompetence státní správy a ochrany pírody na území PLO 35 4.1 Zadavatel OPRL 4.2 Okresní úady zasahující do PLO 35 4.3 Kompetence státní správy ochrany pírody 4.4 Kompetence schvalování OPRL, LHP, LHO 5. Pírodní pomry 5.1 Pomry orografické a geologické 5.2 Pomry hydrologické 5.3 Pomry klimatické 5.4 Pomry pedologické 5.5 Pomry vegetaní (lesní vegetaní stupn, ady) 5.6 Lesní typy 5.7 Pehled vech navrhovaných hospodáských soubor 6. Porostní pomry v pírodní lesní oblasti 6.1 Základní údaje 6.2 Zastoupení devin v lesní oblasti 6.3 Zastoupení vkových stup 6.4 Hospodáské soubory v pírodní lesní oblasti 35 6.5 Zdravotní stav lesa - kodliví initelé 6.6 Posouzení ekologické stability PLO 35 15 6.7 Dopravní zpístupnní PLO 35 16 7. Pedpis LHP, podklady LHE 8. Majetkové pomry v pírodní lesní oblasti 9. Pvodní a nov urené LHC v pírodní lesní oblasti 10. Organizaní struktura státních les 10.1 Lesy ve správ LR, s.p. 10.2 Státní lesy mimo správu LR 11. Ochrana pírody v rámci PLO 35 12. Kategorizace les 13. Funkní potenciál les v dané PLO 35 14. Specifika a zvláštnosti PLO 35 15. Metodika zpracování OPRL 15.1 Organizace prací a termín pedlo ení ke schválení 15.2 Personální obsazení 16. Projekt prací a zhodnocení kvality a dostupnosti podklad 17. Výstupní dokumentace OPRL 17.1 Textová ást 17.2 Mapová dokumentace 18. Seznam píloh pedb né zprávy

3 3 3 4 4 4 4 5 5 6 6 7 7 8 9 10 11 13 14 14 14 14 14

17 19 20 21 21 21 21 24 25 25 26 26 26 27 28 28 29 29

1. Dvod vyhotovení OPRL Zákon . 289 ze dne 3. listopadu 1995 o lesích a o zmn a doplnní nkterých zákon a následná vyhláka . 83 MZe ze dne 19. dubna 1996 o zpracování oblastních plán rozvoje les a o vymezení hospodáských soubor stanoví, e oblastní plány rozvoje les rámcov urí hlavní zásady hospodaení v rámci vymezené pírodní lesní oblasti. Budou nástrojem uplat ování jednotné lesnické politiky, rámcovým doporuením pro zpracování lesních hospodáských plán a lesních hospodáských osnov. Cílem OPRL je vytváet pedpoklady pro minimalizaci stetu veejných a vlastnických zájm v lesích, nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporuení diferencovaných zásad hospodaení, orientovaných na dosažení cílového stavu, tj. zachování lesa jako národního bohatství, tvoícího nenahraditelnou sloku ivotního prostedí, plnní vech jeho funkcí a podporu trvale udritelného hospodaení v nm. Zásady pro vyhotovení OPRL a jejich obsah je stanoven vyhlákou MZe . 83/96 Sb. z 19.4.1996. ÚHÚL Brandýs nad Labem vypracoval v dubnu 1996 metodiku pro zpracování OPRL, která byla schválena OLH MZe R. 2. Pírodní lesní oblast . 35 - Jihomoravské úvaly - vymezení hranic

OPRL pro pírodní lesní oblast . 35 - Jihomoravské úvaly bude vyhotoven na základ harmonogramu zpracování OPRL Ústavem pro hospodáskou úpravu les v Brandýse nad Labem na období 1996 - 2002. PLO 35 - Jihomoravské úvaly je jednou z 41 PLO vymezených v rámci rajonizace les R. Území PLO 35 se nachází v regionu jihomoravském. PLO 35 má výmru 38 228 ha lesní pdy.

Hranice PLO 35 jsou rámcov stanoveny v Píloze . 1 k vyhláce . 83/1996 Sb. : Brno (Lužánky) - Obany - Malomice - Líe - Velatice - Pozoice - Vininé umice Vítovice - Habrovany - Nemojany - Lule - Rostnice - Zvonovice - Lysovice - echyn Rousínovec - Velešovice - Slavkov u Brna - Vážany nad Litavou - Hrušky - Otnice Borkovany - Klobouky - Kašnice - Žarošice - Ždánice - Želetice - Strážovice - Soblky Bukovany - elonice - Vesovice - Žeravice - Syrovín - Oechov - Polešovice - Nedakonice Uherské Hradit - Staré Msto - Babice - Spytihnv - Napajedla - Pohoelice - Topolná Bílovice - Kunovice - Ostrožská Nová Ves - Uherský Ostroh - Veselí nad Moravou - Vnorovy - Strážnice - Petrov - Sudomice - státní hranice se Slovenskem - státní hranice s Rakouskem Hnanice - Šatov - Havraníky - Popice - Naeratice - Dyje - Suchohrdly - Tetice - Kyjovice Tvoihráz - Želetice - Moratice - Skalice - Lesonice - Kadov - Hostradice - Miroslav Moravské Kninice - Bohutice - Vedrovice - Maršovice - Nové Bránice - Dolní Kounice Mlany - Silvky - Prštice - Oechov - Hajany -Moravany - Ostopovice - Starý Lískovec Bohunice - Brno (Lužánky). 3. Povení vypracováním OPRL

Ve smyslu Rozhodnutí o vymezení základního pedmtu innosti Ústavu pro hospodáskou úpravu les v Brandýse nad Labem, ze dne 30.12.1996, .j. 2671/96-1000 v souladu s odstavcem 6) Vyhotovování oblastních plán rozvoje les a jejich následná aktualizace,

povilo Ministerstvo zemdlství eské republiky Ústav pro hospodáskou úpravu les v Brandýse nad Labem zpracováním oblastních plán rozvoje lesa vetn pípravy metodiky. Oblastní plán rozvoje les pro PLO 35 - Jihomoravské úvaly zpracuje Ústav pro hospodáskou úpravu les v Brandýse nad Labem, poboka Brno, Vrázova 1, 616 00 Brno za pomoci zpracovaných údaj z poboky Kromí, nám. Míru 498, 76701 Kromí. Odpovdným pracovníkem za zpracováním je Ing. Jaromír Nikl, vedoucí pracovní skupiny. 3.1 Uplatnní pipomínek ke zpracování OPRL

Na základ §1, odst. 3 vyhláky MZe . 83/96 Sb. byl MZe ve Vstníku . 2/96 vyhláen zámr vypracovat oblastní plán rozvoje les pro danou pírodní lesní oblast a stanoven termín, do kdy mohou dotené právnické a fyzické osoby uplatnit své pipomínky. Tento termín byl do 31.7.1996. Do stanoveného termínu vyjádil poadavek VÚLHM Jílovit-Strnady na spolupráci pi vyhotovení náleitostí - eení reprodukní funkce lesa. 4. Kompetence státní správy a ochrany pírody na území PLO 4.1 Zadavatel OPRL Na základ zákona . 289/95 Sb. § 23 je zadavatelem vypracování OPRL pro danou PLO Ministerstvo zemdlství R. Podrobnosti o zpracování OPRL, zejména jejich náplni a obsahu uruje vyhláka MZe . 83/96 Sb. z 19.4.1996, § 1, odst. 1-11. MZe R je ústedním orgánem státní správy les. Rozhoduje o kompetencích dle § 49, odst. 2 zákona . 289/95 Sb. V dané oblasti psobí ve státní správ les: územní odbor MZe Brno, Kotláská 53, 601 30 Brno územní odbor MZe Tebí, Svatopluka echa 1, 674 42 Tebí územní odbor MZe Olomouc, Welnerova 5, 722 00 Olomouc Hranice psobnosti územních odbor jsou zakresleny v píloze. 4.2 Okresní úady zasahující do PLO

V rámci PLO 35 psobí a státní správu les vykonávají následující okresní úady s kompetencí danou § 48 zákona . 289/95 Sb. Jsou to: Okresní úad Vykov, Nádraní 7, 682 12 Vykov Okresní úad Brno - venkov, Moravské nám. 6, 601 70 Brno Magistrát msta Brna, Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno Magistrát msta Brna, OVLHZ, Kounicova 67, 601 67 Brno Okresní úad Hodonín - Národní tída 25, Hodonín 695 32 Okresní úad Beclav - Nám. T.G. Masaryka 6, 690 15 Beclav Okresní úad Znojmo - nám. Armády 8, 670 39 Znojmo Okresní úad Uherské Hradit - Svatováclavská 568, Uherské Hradit 686 01 Okresní úad Zlín - Tída T. Bati 3792, Zlín 760 01 Vojenské lesy a statky Plumlov jsou organizaní jednotkou v psobnosti Ministerstva obrany v nich státní správu les vykonává v rozsahu psobnosti okresního úadu Vojenský lesní úad.

4.3 Kompetence státní správy ochrany pírody Kompetence státní správy ochrany pírody jsou eeny v zákon o ochran pírody a krajiny . 114/92 Sb. Orgány ochrany pírody jsou: Ministerstvo ivotního prostedí eská inspekce ivotního prostedí Správy národních park a CHKO Okresní úady Obce Ministerstvo ivotního prostedí (MP) jako ústední orgán státní správy ochrany pírody v eské republice má kompetence stanovené § 79 zákona 114/92 Sb. Mimo jiné vyhlauje chránné krajinné oblasti (CHKO), národní pírodní rezervace, národní pírodní památky. MP R zizuje své územní odbory. V dané PLO je to: Územní odbor pro brnnskou oblast, erotínovo námstí 3/5, 601 56 Brno Územní odbor pro olomouckou oblast, Welnerova 5, 772 00 Olomouc MP R vykonává dle § 50 zákona 289/95 Sb. vrchní státní dozor v lesním hospodáství. 4.4 Kompetence schvalování OPRL, LHP, LHO Návrh oblastního plánu rozvoje les pro danou oblast schvaluje MZe. Podmínkou schválení OPRL je závazné stanovisko ústedního orgánu státní správy ochrany pírody z hlediska zavádní geograficky nepvodních druh lesních devin ve smyslu ustanovení § 23 odst. 1 zákona . 289/1995 Sb. a § 5, odst. 4 zákona 114/92 Sb. K této problematice dalo MP R odbor ochrany pírody pod .j. 3139/96 ze dne 25.6.1996 své vyjádení, které bylo doplnno o Závazné stanovisko ústedního orgánu státní správy ochrany pírody ke schválení oblastních plán rozvoje les .j. OOP/4281/97 ze dne 1.7.1997. Pro lesy mimo zvlá chránná území a mimo vymezená biocentra ÚSES v jednotlivých pírodních lesních oblastech, pro které je zpracováván a bude schvalován OPRL se uplat ují následující požadavky : PLO 35 - Jihomoravské úvaly: Zavádní a zámrné roziování geograficky nepvodních druh lesních devin nebude navrhováno v národních parcích, národních pírodních rezervacích, národních pírodních památkách, pírodních rezervacích, pírodních památkách, dále v 1. zónách CHKO a biocentrech vech tí úrovní ÚSES vymezených v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona . 114/1992 Sb. Ve 2. Zónách CHKO lze navrhovat zámrné roziování geograficky nepvodních devin ji zavedených, a to pedevím modínu opadavého, douglasky tisolisté, jedle obrovské, borovice erné, borovice vejmutovky, smrku pichlavého a dubu erveného v lesích hospodáských podle hospodáských soubor do 5 % zastoupení a u hospodáského soboru 47 do 10 % jedle obrovské náhradou za jedli blokorou. Konkrétní pouití uvedených devin podléhá udlení výjimky ve smyslu ustanovení § 265 odst. 1 písm. d) zák. . 114/1992 Sb.

Ve 3. a 4. zónách CHKO lze navrhovat zámrné roziování geograficky nepvodních druh lesních devin ji zavedených lesích hospodáských podle hospodáských soubor do celkového zastoupení 10 % a v hospodáském souboru 47 do 28 % jedle obrovské a modínu opadavého. Konkrétní pouití geograficky nepvodních devin podléhá rovn udlení výjimky ze základních ochranných podmínek CHKO. Souástí PLO jsou CHKO a biosférická rezervace Pálava i významná chránná území. Ve zvlá chránných územích a biocentrech všech úrovní ÚSES platí omezení v použití geograficky nepvodních druh devin uvedená v úvodu tohoto závazného stanoviska. Na ostatním území v hospodáských lesích lze v odpovídajících souborech lesních typ pouít klony euroamerických topol v zastoupení do 5 %, vtrouen oeák erný a oeák královský. Pi obnov akátin lze pouít trnovník akát do zastoupení 15 %. Ve zvlá odvodnných pípadech lze navrhovat pouití dubu erveného jako melioraní deviny v borových hospodáských porostech do zastoupení 15 %. Souástí zpracování OPRL je základní etení stanovující podmínky a podrobnosti pro jeho zpracování v dané pírodní lesní oblasti a závrené etení, pi kterém orgán státní správy les proví, zda byly dodreny podmínky stanovené základním etením. OPRL jsou veejn pístupné na písluném orgánu státní správy les. Lesní hospodáské plány o výme vtí ne 1000 ha vetn jejich zmn schvaluje na základ zákona . 289/95 Sb., § 49 MZe R. LHP o výme do 1000 ha, jejich zmny, zpracování osnov patí podle § 48 zákona 289/95 Sb. do kompetence okresních úad. LHP vojenských les a statk v psobnosti Ministerstva obrany schvaluje Vojenský lesní úad. 5. Pírodní pomry

5.1 Pomry orografické a geologické Lesní oblast 35 - Jihomoravské úvaly se rozkládá na jiní ásti Moravy. Podle Regionálního lenní reliéfu SR zaujímá Dyjsko - svratecký úval s dílími ástmi Dyjsko - svratecká niva a od západu Jaroslavická pahorkatina, Drnholecká pahorkatina, Dunajovické vrchy, Rajhradská pahorkatina, Pracká pahorkatina a západní ást Vykovské brány - Rousínovská brána a dále zaujímá Dolnomoravský úval s vlastní Dyjsko - moravskou nivou, Valtickou pahorkatinou a Dyjsko - moravskou pahorkatinou. Mezi obma úvaly se nachází Mikulovská vrchovina s dílími ástmi Pavlovské vrchy a Milovická pahorkatina. Na východní ásti PLO zasahuje do oblasti jiní ást dánického lesa, a to Hustopeská pahorkatina a Boleradická vrchovina Bále jiní ást Kyjovské pahorkatiny - jih Mutnické pahorkatiny. Na území PLO se nalézají tyto biogeografické regiony: Lechovický, Mikulovský, Hustopeský, Hodonínský a Dyjsko moravský. Západní ást PLO je tvoena trkopískovými terasami s pokryvy spraí a ostrvky krystalinika. Horninové podloí tvoí nezpevnné sedimenty moského neogénu - jíly, písky, trky, místy pevnji stmelené a v rzné míe vápnité. Jsou vak vtinou pohbené pod pleistocénními terasovými trkopísky. Oba typy hornin jsou pak z peváné ásti kryty zpravidla málo mocnými vrstvami spraše. Starí pevné skalní podloí vystupuje jen okrajov jako rzn velké ostrvky, zejména podél Dyje pod Znojmem a na okraji brnnského masivu. Jsou vtinou tvoeny granodiority a píbuznými horninami, východn od Brna jurskými vápenci a kulmskými sedimenty. Místy se významn uplat ují mladé sedimenty nivní.

Reliéf je z velké ásti jednotvárný rovinný, místy, zvlát pi okraji vrchovin pechází do pahorkatiny. Významným prvkem jsou dlouhá, pomrn pímá, iroká a mlká údolí tranzitních tok. Charakteristickým prvkem jsou malá suchá údolíka - úpady. Dle výškové lenitosti má reliéf charakter ploché pahorkatiny, v plochých sníženinách až roviny. Typická nadmoská výka je 190 - 280 m. Oblast jin od Dyje je tvoena lenitou pahorkatinou na vápnitých tetihorních sedimentech a vysokým bradlem jurských vápenc. Z flyového pásma charakterizovaného stídáním pískovc s jílovci a významným uplatnním slín vystupují mohutné kry jurských vápenc budující Pavlovské vrchy. Jinak zde dominují nezpevnné sedimenty moského neogénu vápnité jíly, písky, slíny a trky a kyselé trkopísky. Typická nadmoská výka je 170 - 460 m, nejvyím vrcholem je Dvín - 550 m. Východní polovina PLO je tvoena pahorkatinou na vápnitém flyi a spraích. V tomto flyši se krom stídání pískovc a jílovc siln uplat ují vrstvy slínité. Na jihovýchod vystupují vápnité jíly, písky a trky, místy i polohy vápenc a významné pokryvy sprae. Východní ást tvoí terasovité trkopísky eky Moravy, na nich spoívají kyselé váté písky, v severovýchodní ásti a 30 m mocné. Z jejich podloí se místy vynouje podloí mladomiocénního stáí - písky, vápnité jíly nebo trky. Okrajové jsou vyvinuté nivy, raelinit a slatiny, zásti vápnité. Reliéf je v prmru pahorkatinný, na východ pechází na plochý a mírn zvlnný. Typická výka je 170 - 360 m. íní nivy Moravy a jejich pítok mají jako podklad peván písky a trkopísky nejnií terasy, povrch vak tvoí 2 - 5 m mocné nivní hlíny, z nichž se zejména v jiní ásti noí na ad míst tzv. hrdy, ásten pohbené pesypy vátých písk. Dle výkové lenitosti má niva charakter roviny. Nejnižším bodem je soutok Dyje a Moravy - 148 m, nejvyšším niva Svitavy v Brn - 200 m. 5.2 Pomry hydrologické Území PLO 35 náleí do povodí eky Moravy. Západní hranice je odvod ována místními toky ústícími do eky Dyje. Z nich je významnjí Daní a Jeviovka. Severní ást PLO 35 je odvod ována nejvtím pítokem Dyje - Svratkou. Jejími nejvýznamnjími pítoky jsou na pravé stran eka Jihlava a Bobrava s pítoky, na levé stran krátká ást Svitavy, Litava Cezava a dalí místní potoky. Stední ást PLO je odvod ována levostranným pítokem Dyje tinkovkou, Trkmankou a dále na východ Kyjovkou. Východní ást PLO je odvod ována ekou Moravou. 5.3 Pomry klimatické Podle Quitta leí tém celá PLO 35 v teplé oblasti T 4, která je v R nejteplejí. Pouze vyí okraje leží v T 2. Na západní ásti PLO 35 je podnebí výrazn teplé a nejsuí na Morav, nebo se zde uplat uje srákový stín eskomoravské vrchoviny: Lechovice 528 mm, Miroslav 505 mm, Pohoelice 499 mm, Drnholec 9,3 o C a 495 mm. Vzhledem k plochému reliéfu je celá oblast vystavena peván západnímu proudní. Významné jsou té jihovýchodní vtry, pináející v zim dé a v lét sucho nebo bouky.

Na jiní ásti PLO 35 je podnebí velmi teplé a suché: Lednice 9,0 o C a 495 mm, Valtice 9,1 o C a 571 mm, Mikulov 571 mm, Podivín 516 mm. V lenitém terénu existuje ada chránných mimoádn teplých poloh a také polohy chladnjí, jako jsou mohutné severozápadní srázy Pálavy. Na Pálav a v malé míe na Dunajovických kopcích se uplat uje vrcholový fenomén. Skuten inverzních poloh je málo, otázkou zstává vliv velké vodní plochy Novomlýnských nádrí, které nahradily nkdejí komplex luních les. Ve stední ásti PLO 35 je podnebí velmi teplé a pomrn suché: Hustopee 9,2 o C a 563 mm, Podivín 9,2 o C a 516 mm, Kyjov 9,2 o C, Beclav 550 mm, ej v mírném srážkovém stínu dánického lesa a Pedního koutu má 509mm, Moravský ikov 525 mm. Díky znané lenitosti je zde mnoství chránných poloh, extrémn teplých a výsuných, i mení inverzní kotliny. Vcelku vak klima zstává výrazn xerothermní, i kdy o nco vlhí ne na západní ásti LO, co je zpsobeno blízkostí návtrného svahu Karpat. Na východ je podnebí výra6zn teplé, stedn suché a mírn vlhké: Hodonín 9,5 o C a 585 mm, Mutnice 9,2 o C a 533 mm, Bzenec4 9,0 o C a 569 mm. Vyí vlhkost je opt dána blízkostí návtrného svahu vyích Karpat. V detailu je podnebí ovlivnno existencí plochých depresí s mírnou teplotní inverzí a zamokením. Klima niv je charakteristické slabými pízemními teplotními inverzemi, celkov se vak podnebí blíží podnebí Podunajských nížin. 5.4 Pomry pedologické V údolní niv Moravy a jejích pítok (Dyje, dolní Jihlavy a Svratky) pevaují fluvizem. Na hlinitých náplavech jsou to fluvizem kambické a typické, na vlhích stanovitích s pímsí jílu jsou to fluvizem pseudoglejové a glejové, na hrdech pevaují fluvizem arenické a na trkových terasách Dyje a fluvizem psefitické. V pdních depresích a mrtvých ramenech jsou typické gleje typické - mullové, zbahnlé a humózní, místy a raelinové v pechodu do organozem saprické. Na chudých píscích na východní ásti PLO 35 pevládají arenické kambizem oligotrofní a mezotrofní, podzolovaná, místy i regozem arenická, na vlhích stanovitích kambizem arenická oglejená a na vodou ovlivnných stanovitích a pseudoglej typický a kambický a podzolový, na slatinných stanovištích glej arenický. Na vysýchavých stanovištích se trkopísky se nachází kambizem psefitická. Na píscích s pímsí sprae je pechod a do hndozem arenické a luvické. Na píscích v jiní ásti PLO se nacházejí podobné kambizem, místy s pechody do ernozemí, hndozemí a pararendzin i regozemí. Na vápencích Pálavy jsou vyvinuty rendziny typické a kambické, na extrémnjích stanovitích a suové a litické, pípadn litozem typická karbonátová. Na spraových pekryvech v celé PLO 35 se nacházejí luvizem typické a hndozem typické a luvické, ve sníeninách se objevují ernozem arenické a luvické na pechodu do hndozemí a pararendzin. Na výchozech vápnitých substrát se vyskytují maloplon pararendziny, a to typické, kambické, pelické a pseudoglejové. Tam,kde na okraji PLO 35 vystupují starší horniny, se nacházejí kambizem typické mezotrofní.

KMaob KMaop KMfob KMgb KM LMm HMm Ma RAm PRm LImc RMa PGm GLm OMmw FMg FMk FMm

37 % 1% 1% 1% + + 12 % + 3% + 7% + + + + +

1%

40 %

12 % 3% 7% + 1% +

1%

+ + 24 % 11 % 1% +

+ + 1% + 36 %

kambizem arenická oligotrofní – mezotrofní kambizem arenická oligotrofní podzolovaná kambizem psefitická oligotrofní - mezotrofní kambizem pseudoglejová mezotrofní k. arenická podzolovaná,oligotrofní,mezotrofní, oglejená k. typická mezotrofní, pelická, rankrová, podzolová luvizem typická l. pseudoglejová, typická oglejená hndozem typická h. arenická, luvická ernozem arenická . luvická rendzina kambická r. typická, litická, suová pararendzina typická, pseudoglejová,kambická,pelická litozem typická karbonátová regozem arenická pseudoglej typický, kambický, podzolový, glej typický - mullový,zbahnlý,humózní arenický, rašelinový organozem typická saprická fluvizem pseudoglejová, f. kambická f. typická f. arenická, psefitická, glejová

Základní pdní vlastnosti charakterizují fyzikální a chemické rozbory pdních vzork odebraných v pdních sondách v celé PLO. Tyto sondy podchycují dominantní lesní stanovit. 5.5 Pomry vegetaní (lesní vegetaní stupn, ady)

Pírodní lesní oblast 35 charakterizuje pevaující zastoupení 1. dubového lesního vegetaního stupn (91 %) a dále 2. bukodubového (9 %) lesního vegetaního stupn. Mimo to se zde vyskytuje nepatrné zastoupení 0. lvs bor (+ %) a okrajové zastoupení 3. dubobukového lvs (+ %).. Pevaují zonální stanovit, z nich nejastji je zastoupena ada ivná (50 %) s nejvíce zastoupenou kategorií S - stedn bohatou (37 %), vyskytující se peván na vátých pískách, kategorií hlinitou H (12 %) na sprai a vysychavou C (1 %) , dále ada obohacená vodou (37 %) s nejvíce zastoupenou kategorií lužní L (35 %) v lužních oblastech a dále kategorií údolní U (1 %) a vlhkou V (1 %). Následuje ada obohacená humusem (10 %) s nejvíce zastoupenou kategorií hlinitou D (10 %) a dále kategorií kamenitou A a suovu J se zastoupením pod 1 %. ada kyselá (1 %) je zastoupená kategorií chudou M (1 %), kyselou normální K a kamenitou N se zastoupením pod 1 %. ada extrémní (1 %) je zastoupena kategorií xerothermní X (1 %) peván na vápencovém podloí a kategorií zakrslou Z (+ %). ada podmáená (1 %) je zastoupena kategorií stedn bohatou G (1 %) v luních oblastech a chudou T (+ %). ada oglejená (+ %) je zastoupená kategorií stedn bohatou O a kyselou P. ada raelinná se nevyskytuje.

Pedbné zastoupení soubor lesních typ je uvedeno v tabulce. Soubory lesních typ v tabulkovém vyjádení (v %): l. v.

extrémní

s.

X 3 2 1 0 Σ Σ

Z

kyselá

M

K

N +

1 + 1

1

+

1

+

1

1

+ + +

ada

živná

obohacená humusem

edafické kategorie S C B W H

+ +

+ + 37

+ 1

+ +

+

37

1

+

50

D

A

J

+

+ 6 6

+ 3 7

+

+

12

10

+

L +

10

U

podm.

oglejená

vodou

V

O

P

T

%

G Σ

+

+

+ + 35

1

1

+

+

+

+

35

1 37

1

+

+

+ 1 1

+

1

5.6 Lesní typy V PLO 35, tak jako v celé R, se bude pouívat pouze lesnická typologie ÚHÚL Brandýs n.L. Tabulka SOPR16 v píloze uvádí spektrum lesních typ v PLO 35 ve vztahu k píslunému hospodáskému souboru. Ploné zastoupení lesních typ v rámci soubor lesních typ odráí i pedchozí tabulka zastoupení slt. Nejrozíenjí lesní typy v PLO nad 2 000 ha: 1L2 1L9 1L1 1S6 1S1 1S3

Jilmový luh bršlicový na fluvizemi Dubová jasenina s ostruiníkem jeiníkem a kosatcem lutým na tkých glej. pdách Jilmový luh s ostruiníkem jeiníkem na tkých naplavených pdách Doubrava na píscích - druhotná ( kostavová) s lipnicí úzkolistou Habrová doubrava na píscích s lipnicí úzkolistou na oligotrofn mezotrofní kambizemi Habrová doubrava s osticí horskou na slabích pekryvech písk

Lesní typy jsou zakresleny v typologické map, její pílohou je charakteristika lesních typ pro PLO 35. Mapa a charakteristiky lesních typ budou souástí výstupní dokumentace OPRL. Výjimku tvoí vojenské lesy, kde bude typologická mapa dopracována ve spolupráci s ÚHÚL Brandýs n.L.

5.7 Pehled vech navrhovaných hospodáských soubor V následujících tabulkách jsou uvedeny hospodáské soubory s porostními typy, jejich základní doporuení, cílová druhová skladba s alternativami, podíl melioraních a zpev ujících devin.

+ 9 91 + 100 100

Zaazení soubor lesních typ do hospodáských soubor Lesní oblast : 35 Jihomoravské úvaly Stanovitní ada: Edafická kategorie:

Extrémní

Exponovaná

J X Y Z 1J.

1A.

1K9

2K9

1X. 1Z .

1C. 1N.

1S9

2S9 2B9

M 0K. 1M

Kyselá

I K 1K. 3K . 1S. 2S

Oglejená

Živná

Lužní

S B H D W V O P Q 1B. 2B. 3S . 1P

L UG 1L. 1G .

1H. 1D.

1U . 3U

3L . 1T .

db

ol

19

29

2H. 2D.

2D 3D . 3H .

bk db

sm bk

2C. 2N. 1V 1O.

Základní hospodáská devina: Cílový HS: Porostní typy: smrkové smrkové borové dubové bukové/smíšené/ bukové listnaté ostatní listnaté ost. akátové olšové topolové

bo db bk

bk jv

01

bo db

bk db

sm bo bk

21

bo db

13

bo sm bk

23

sm bk

db bk

25

45

bo db

bo db sm

27

sm bk

011 013 015

215 217 219

Tun: lesní typy z databáze S tekou: lesní typy z charakteristik

133

233 235

137

237

255 257 257

455

273 275

456 457

277

197 197 198 199

297 298

Pehled vech navrhovaných hospodá. soubor v hospodá. a ochranném lese Lesní oblast :35 JIHOMORAVSKÉ ÚVALY HS

13 133 137

19

195 197 197

ZÁKLADNí DOPORUENÍ

POROSTNÍ TYP (souasné porosty)

1

2

3

4

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy (desítky % )

5

Pirozená borová stanovit: 0K,1 M

suché písité,specifická stanovit v oblasti vátých písk borové /smíšené/ P, 120 20- 111 N,(H) listnaté ost. /b,ak/ H 70 20 61 1

0

4

0

-

Lu ní stanovit: 1L,1U, 3U

1

-

1

8

4

0

0

8

0

-

8

0

5

0

pH,(P) 110

3

bo 9, db,bk/b/ 1, db, md,lp,vj,

0

-

2

0

1

2

0

-

1

3

0

-

9

0

0

20.

101

20 10

61 21

198 199

dubové , ost.list.(nepravé kmen.) akátové,list.nekval. topolové

215

slunné vysýchavé svahy,strmé,kamenité,erozí ohrožené dubové P,N 130 30. 121

bo 6, db/bk/ 3, /lp,hb,jv,b/ 1, md

217

listnaté ost. /b,js/

pN,P

db6,bo3,lp1,hb,jv,md

219

akátové

N

21

23

233 235 237 239

25

H,pH H,HH

70 30

Exponovaná stanovit ni ích poloh: 1 A,1-2 C,N , 1-2K9,S9,2B9 2

0

-

1

0

5

0

-

70

1

4

70

0

-

1

5

0

20

9

0

20

Kyselá stanovit ni ích poloh: 1 K,S, 2S 5

0

-

9

0

61 61

bo 5, db 2, ak 2,/bk,lp,hb/ 1, md, b

mineráln slab zásobené, prosýchavé,neogenní trkopísky,dánické odvápnné pískovce,váté písky borové /smíšené/ pP, p 120 30- 101 bo 7, db 2, /bk,lp,hb/ 1, md, b (n)N,p (n)H dubové(smíš.) P,p(n) 130 30 111 db7, bo2, /bk,lp,hb/1, b N listnaté ostatní /br,,hb) H,pH 70 20 61 akátové N 70 20 61 bo 5, db 2, ak 2,/bk,lp,hb/ 1, md, b 9

0

-

1

1

0

6

0

-

1

0

1

5

-

3

9

0

9

259 273 275 277

mírné úpadliny na ploinách niích poloh,stídav zamokené váté písky borové N,H,P 120 30- 101 bo 7, db/jd,bk,b/ 2, sm 1, md, vj, os dubové P,N,H 130 30- 111 db7, bo2, /sm,lp,jd/1, os, b listnaté ostat/b,os,ol/ N,H 70 20. 61

297 298

sníženiny úvalových a údolních plošin,aluviální náplavy,glej,semiglej olšové /smíšené js a j.) pN 90 20 81 ol 6, js1- 3, sm 1/vr,b/ 1 -3, os, db, jv topolové(vr) H 30 10 21 ol6,vr3,(tpsm,js,b,)1(1G)

27

29

45

455 456 457

01 011 013 015

1M:15%- DB,B,HB LP, , JD,DB 0K-bk,db,j,j,db,b

14 037 ha

3

0

-

2

0

0

1

0

0

-

1

3

0

5

0

-

9

15% -1L-db,lp,jl,jv,hb,bb, brk 3U + jd,bk,oll, 1U-jl,lp,oll,vr,os,db

30 % - 1-2 N,C,K9db,bk,lp,hb,jd,b, 1A,S9,B9-bk,db,lp,jv, hb,jl,jd, b,ts,bb,dg

14 372ha

38 %

8246 ha

22 %

20 % - db,bk,lp,hb,jv,js, jl,jd jdo,t,bek,bb

0

-

9

0

1

1

0

-

1

3

0

1

1

0

-

1

4

0

Olšová stanovit podmáených pd: 1G,1T, 3L, 6

0

-

8

9

0

0

-

1

0

0

ivná stanovit stedních poloh: 3S,HD 2

0

-

4

0

mineráln stedn zásobené, vlhkostn píznivé pdy, siln zabuenlé, kat. S mén dubové nPN, 140 30 121 db 6-7, lp 1,(jd,kl,bk,sm/ 2-4, b (pH) bukové + jv,kl,lp P,(pN) 130 40- 111 bk 7, sm 1, / kl,db,lp,bo/ 2, b listnaté ostatní /b,ol/ (p)N, 70 20 61 (p)H 1

1

0

1

2

0

5

0

-

1%

306 ha

Oglejená chudá stanovit ni ích poloh: 1 P , 0

37 %

0

1

5

+ %

0

-

mírné a stední svahy, ploiny, bohaté podloí(spra,spraová hlína)teplých poloh dubové /prmr/ nP,pN, 150 30- 131 db 8, lp/bk,hb,jv,js,jd/ 2, md, ol, bo list.ost.(js , jv,lp a j.) pN,pH 100 20. 91 listnaté ostatní pH,N 70 20 61 nekval.,hb,b) akátové N 70 20 61 db 6, lp/bk,hb,jv,js,jd/ 2, ak2, md, bo

255 257 257

deviny %

0

Živná stanovišt ni ích poloh: 1-2 B, H,D ,1O,V 5

(Píl. .4 k vyhl..83/96)

geograficky nepvodní

175 ha

úvaly ek,roviny potoních aluvií,údolní dna,naplavená pda(vespod olejená) dubové(+slavonský)kva pP,N, 150 30- 131 db7,js2,lp/jv,oll,tp, lp,hb/1, orc, bb, os llitní (HH) jasanové N,nH 90 20 81 1

MELIORANÍ A ZPEVUjÍCÍ DEVINY

-

1

8

0

-

1

5

0

9

43 ha

+%

20 % db,b,jd,os,bk,md,sm,vj,os,

457 ha

1% ----

90%-1G-ol,vr;75%-1T-ol,b;

70%-3L-ol,jv

60ha

+%

25 % - bk,db,lp,jv,jd,js, jl,hb,t,jdo

0

Mimoádn nepíznivá stanovit: 1Z,X,J,3J /srázy, skalnaté svahy, sut, hbety s mlkou pdou; smrkové N 130 40 °° borové /smíš./ V,P,N 150 ∞ °° dubové/smíš./,bb,hb V,P,N 150 ∞ 1

2

0

-

1

5

0

-

1

5

0

-

1

5

0

111 ---

podle stanovit - SLT bo 6,db 2,bk 1,sm 1, b,lp, db 2-8,jv 1-3,lp 0-2,b0-1,bk 1-4,

532 ha

1% ---

016

bukové/smíš./,jv,lp.js,jl

V,P,N

150 1

5

0

<

∞

--

sm,/jd,bo0- 2 bk 1-6,db 0-3,bo 0-2,b 0-1, ,jv 0-3 ,js,lp,sm,hb

VYSVTLIVKY: - porostní typ: zaazení dle souasných porostních skupin podle pevládající deviny; porosty s pevahou md,jd,jdo,dg se zaazují do sm; porosty s pevahou vj, bo do borových; porosty lp, jv, kl, jl do bukových; db do dubových; ostatní listnáe do porostního typu listnaté ostatní; - základní doporuení: 1- hospodáský zpsob: H - holosený, P- podrostní, N - násený, V - výbrný 2- doporuené obmýtí /detaily, odchylky a dalí doporuení jsou uvedeny v jednotlivých HS/ 3- rozsah pípustného obmýtí 4- obnovní doba 5- poátek obnovy -cílová druhová skladba + alternativy: ekonomicky, biologicky i funkn optimalizované zastoupení devin v mýtném vku, které odpovídá pírodním podmínkám souboru. Neodpovídá souasnému stavu les. Je uvedena v desítkách procent. Jsou uvedeny vechny skladby podle základních devin cílového souboru. a zárove poukazují na monost istých porost v pípad bk a db. Porosty db a bk by se mly z celospoleenského hlediska obnovovat opt na db a bk. Alternativy pak ukazují dalí pípustné monosti volby skladby devin v jednotlivých hospodáských souborech v návaznosti na porostní typy. Detaily, odchylky a dalí doporuení jsou uvedeny v jednotlivých rámcových smrnicích HS -melioraní a zpev ující deviny: uvedeny minimální podíly dle pílohy vyhláky .83/1996 Sb. pro jednotlivé cílové HS -geograficky nepvodní deviny: je doplnno dle stanoviska odboru ochrany pírody MP R (maximální pípustné podíly v %) Jedná se o souhrnný modelový pehled celé oblasti. Odchylky a dalí detailní doporuení vetn funkcí jsou rozvedeny ve vlastních rámcových smrnicích hospodaení dle jednotlivých hospodáských soubor, které budou souástí textové ásti OPRL. Uvedené výmry cílových HS jsou podle souasných platných LHP (k roku 1997) v dané oblasti. 6. Porostní pomry v pírodní lesní oblasti 35

Pro potebu zjistit porostní pomry v dané PLO byla vytvoena databáze z dosud platných LHC. Statistické vyhodnocení databáze je souástí této zprávy. Data Vojenských les byla upravena pro potebu této statistiky. 6.1 Základní údaje Tabulka C1 podává základní údaje co do plochy, zásoby,roní tby a roního úkolu. Mimo jiné z tabulky vyplývá, e celková prmrná hektarová zásoba celé PLO 35 je 190 m3 b.k., co nepevyuje celorepublikový prmr, který je uvádn ve výi necelých 230 m3 b.k. na 1 ha. Jedná se tedy o oblast s podprmrnou hektarovou zásobou, hlavn vlivem zastoupení 1. 2. lesního vegetaního stupn (100 %) s nižší hektarovou zásobou v listnatých porostech.

6.2 Zastoupení devin v lesní oblasti Skutené zastoupení devin podle dosud platných LHP udávají tabulky C7, GOPS01 a GOPS02. Z tabulky je patrné, že v PLO 35 jednoznan pevládají listnaté deviny. Celkov listnáe zaujímají 77 % porostní plochy. Z listnatých devin pak nejvtí plochu zaujímá dub, významné zastoupení má dále jasan a akát. Dub je na 30 % plochy a dub cer na 2 %, dále pak jasan na 13 % , akát na 11 %, topoly jsou na 6% plochy. Ostatní listnaté deviny HB, JV, VR zaujímají po 2 %, OL a LP po 3 %, BK a JL po 1 % a ostatní nezaazené zaujímají celkem 3 % plochy. Zastoupení jehlinan je 23 %. Nejvtí zastoupení jehlinan má borovice - 22 %, ostatní jehlinaté deviny SM, MD, DG a ostatní dosahují 1% porostní plochy. Pozoruhodné je vysoké zastoupení AK v 1. a 2. lesním vegetaním stupni. Ploné zastoupení hlavních devin je znázornno v grafu. 6.3 Zastoupení vkových stup Celkový pehled o pomrném zastoupení vkových stup v rámci celé PLO 35 podává tabulka C7 a GOPSO1. Pipojené grafy ukazují mimo ploného zastoupení vkových stup i pomrné zastoupení listná a jehlinan podle vkových stup . Z tabulky a graf je patrná zvýená rozloha 1. a 4. a 7. vkového stupn, sníená rozloha 2. a 8 - 10. lesního vegetaního stupn a nízký podíl jehlinan ve vech vkových stupních. Tabulka C7 udává pehled vkových stup v ha dle zastoupených lesních devin. 6.4 Hospodáské soubory v pírodní lesní oblasti 35 Pehled skuteného zastoupení kategorií lesa dle LHP ukazuje tabulka C2, pehled hospodáských soubor v rámci celé PLO podle LHP podává pehledn tabulka C5 a dále tabulka SOPR01 podává pehled zastoupení HS dle zastoupených podsoubor. Z pehledu je patrné, e nejvtí zastoupení má hospodáský soubor 23 - hospodáství kyselých stanovi nižších poloh (38 %), HS 19 - hospodáství luních stanovi (36 %) a 25 - hospodáství ivných stanovi niích poloh (21 %). Ostatní hospodáské soubory mají zastoupení 1% a nižší. 6.5 Zdravotní stav lesa - kodliví initelé Imise. V PLO 35 jsou vylišena pásma ohrožení imisemi „D“ a „C“ na základ dálkového przkumu zem - Landsat. Výsledkem dálkového przkumu zem je mapa 1 : 50 000, její kopie jsou uloženy v ÚHÚL Brandýs n.L. a zaslány na okresní úady. Do pásma C je zaazen les pouze na 3 lokalitách u soutoku Moravy a Dyje. Jedná se o mozaikovit rozptýlené okrsky , které jsou pod vlivem imisí z dálkového i lokálního penosu. Pokození se projevuje hlavn na okrajích porost a v proedných ástech. Exhalaní tby se neprovádjí. Abiotití initelé. Významným kodlivým initelem v PLO 35 je vítr, který se podílí zhruba na jedné tetin nahodilých teb. Nejvíce se na nahodilých tbách podílí sucho - asi 40 %. kody snhem se

vyskytují v malém mítku na borových tyovinách. Kalamity vtího rozsahu se nevyskytují vlivem znané lenitosti terénu, velké rozptýlenosti jednotlivých meních lesních ástí, vtí pestrosti druhové skladby, jako i pomrn píznivé zastoupení vech vkových stup . Mezi píinami nezdaru zalesnní zaujímá výrazn pední místo sucho. Výrazn se projevuje poškození extrémním suchem peván na exponovaných oslunných stanovitích, a to peván na sprai, znané kody písuky se periodicky opakují zejména na písitých pdách. Na luních stanovitích spolupsobí na prosýchání dubových porost pokles hladiny podzemních vod, souvisejících s vodohospodáskými úpravami na ekách Dyji a Morav. Pomístn se objevují kody zpsobené podmáením porost v blízkosti ek a hrází. Na luních stanovitích se projevuje snaha zlepovat vodní reim pd ízeným povod ováním. Hmyzí kdci. Pokození listoravým a savým hmyzem, lýkohuby a ervci je podle stavu jednotlivých kdc znan kolísavé. Jedná se napíklad o obalee, pí alky, puklice.V malé míe se vyskytují pilatky na sm, krovci na bo, md . Mladé kultury topolu pokozují kozlíci a nesytky, na kulturách borovice psobí kody klikoroh borový. .

kody zví. Mimo bné srní zve se na PLO 35 vyskytuje vysoká zv jelení a da í, která zde psobí znané kody okusem na sazenicích, loupáním a ohryzem na tyovinách zejména v oborách. Místy se také vyskytuje zv mufloní, která pokozuje koenové nábhy a okusem pirozeného zmlazení znemo uje pirozenou obnovu. Mení kody v lese psobí divoáci. Škody houbami Projevují se zejména na starích a pestárlých porostech hlavn dubu, zpsobují hniloby na topolu, jasanu a ostatních devinách. Nejzávanjí je pokození dubových porost, zpsobené s nejvtí pravdpodobností tracheomykózním onemocnním v kombinaci s ostatními vlivy. Mezi tyto kody je mono zaadit i pokození dubu ochmetem, vyskytující se obzvlát na starších porostech. Zdravotní stav kultur zhoršují zejména houbové choroby a bakteriózy na topolových výsadbách, václavka a troudnatec vrstevnatý, v borových oblastech pomístn sypavka borová. Oslabení jednotlivých strom i porost probíhá v kombinaci se vemi kodlivými initeli houby, podkorní hmyz, imise, nedostatek vláhy a dalí abiotití i biotití initelé. 6.6 Posouzení ekologické stability PLO 35 Ekologická stabilita je kvalitativn ovlivnna typem stanovit, který je urující pro potenciální vlastnosti lesního ekosystému. Z pehledové tabulky SOPR01 Zastoupení hospodáských soubor podle ploch je sice patrné vysoké zastoupení vodou ovlivnných stanovi - 37 %, na kterých jsou lesní ekosystémy labilní pirozen, ale vzhledem k tomu, že se jedná o lužní stanovit se 100 % podílem listná, je zde ekologická stabilita vysoká. Podobné zastoupení hospodáských soubor na vodou ovlivnných stanovitích podává tabulka C 5. Tato stanovit se v PLO 35 - Jihomoravské úvaly nacházejí v 1. lesním vegetaním stupni. Ekologická stabilita je ovlivnna také souasným zastoupením devin a zpsobem jejich smíšení. Z tabulek C 7, GOPS01 a GOPS vyplývá vysoké zastoupení listná - 77 %, z eho hlavní podíl zaujímají dub (30 %). Listnaté porosty se vyskytují v 1. - 2. lesním vegetaním stupni na všech stanovištích s výjimkou písitých stanovi s borovicí.. Zpsob smíení devin v porostech ukazuje tabulka TOPR01 - Zastoupení skladby porostních typ podle cílových HS.

Na p. v HS 23 na pískách jsou sice nejastjí isté BO porosty, ale siln jsou zastoupeny i smsi BO s DB, pípadn HB a istý DB. V HS 19 v luhu se mimo pevaujících istých a dominantních DB porost a TP porost vyskytuje znané % smsi DB s JS, pípadn s HB. V HS 25 s vyskytují isté DB a AK porosty, dále pak smsi DB s HB a JS. Pehledy tchto smsí a prbhy jejich bonit ukazuje tabulka GOPR 02. Ekologickou stabilitu ovliv uje i provenience a stanovitní vhodnost devin. Mezi ekotypy a unikátní lokální populace lesních devin - ekodémy je možno zahrnout dub slavonský v luhu na LS idlochovice, Znojmo a Stránice, dub pýitý a dub ípák na Pálav, dub cer na Valticích, jasan úzkolistý v luhu, topol v luhu, habr na LS idlochovice, oeák erný v luhu, pajasan laznatý a akát v 1. lesním vegetaním stupni V tabulce GOPS01 je uvedeno ploné zastoupení devin podle vkových stup , ze kterého vyplývá vysoké zastoupení starích porost 6. a 10. (a vyích) vkového stupn. Tyto funkn zralé porosty té kvalitativn ovliv ují ekologickou stabilitu. V tabulce - Pehled vech navrhovaných hospodáských soubor je podán pehled porostních typ, základních doporuení, cílových druhových skladeb a melioraních a zpev ujících devin. Tato tabulka bude doplnna rámcovými smrnicemi pro hospodáské soubory. Vekeré tyto pedpisy smují k udržení a zvyšování ekologické stability. Pro udrení a zvýení ekologické stability les je zpracován Územní systém ekologické stability (ÚSES). ÚSES je vytváen tak, aby vznikla nepravidelná sí vnitn ekologicky stabilních segment geobiocenóz, které jsou funkn a prostorov úeln rozmístny s cílem zachování druhov rozmanitosti, umonní migrace a komunikace organizm. Návrh hospodáských opatení v prvcích ÚSES je uplatnn v rámcových smrnicích hospodaení: - v lese hospodáském odchylkou od modelu hospodaení - v lese ochranném a lese zvlátního urení pímo hospodáským souborem. Vymezení ÚSES je na mapách dlouhodobých opatení ochrany lesa. Vymezení bylo pejato ze schválených generel ÚSES na celém území PLO. 6.7 Dopravní zpístupnní PLO 35

Peváná ást oblasti je vyhodnocena stanovením modelové optimální hustoty dopravní sít dle zastoupení typ transportních segment. zaujímá cca 10 % plochy typ 0 typ A modelová hustota 15,0 m / ha zaujímá cca 73 % plochy typ C modelová hustota 22,5 m / ha zaujímá cca 5 % plochy typ D modelová hustota 25,0 m / ha zaujímá cca 4 % plochy typ E modelová hustota 27,5 m / ha zaujímá cca 8 % plochy Prmrná celková optimální hustota dopravní sít byla takto zjitna 15,5 m / ha. Souasná hustota dopravní sít dosahuje tém 15 m / ha a teoreticky z ní vyplývá poteba výstavby odvozních cest tém 1 m / ha pi souasném i budoucím ideálním prostorovém rozmístní cest. Ve skutenosti je souasný stav cestní sít odliný. Dopravn jsou dobe zpístupnny rovinaté terény ve vtích lesních celcích a mají i dobré parametry v nosnosti a vybavení cest. Mení lesní celky, zvlát v tích terénech, jsou zatím zpístupnny nedostaten.

7. Pedpis LHP, podklady LHE Podkladem pro zpracování byly LHP podle LHC v dané lesní oblasti. Pedpis tby celkové, výchova porost a zales ování, jako i provedené hospodáské úkoly jsou uvádny jako pomrná ást z LHP a z lesní hospodáské evidence za jednotlivé LHC z období 1986 - 1995. LHC VL Rosice Znojmo Židlochovice Raice

LP Ktiny P.lesy Brno Buovice Buchlovice Strážnice

-

Celkem

Poznámka:

0,2 0,4 9,4 51,2 0,1 0,3 0,1 0,6 0,1 37,6

1,1 17,6 80,5 0,3 1,0 0,9 1,5 0,2 65,4

38228 100,0

-

Skutenost tby do roku 1995 (roní ∅) pedmýtní

celkové

VL Rosice Znojmo Židlochovice Raice


63 144 3609 19607 32 103 22 229 46 14373

1993 - 2002 1996 - 2005 1990 - 1999 1996 - 2005 1993 - 2002 1989 - 1998 1996 - 2005 1995 - 2004 1997 - 2006

Celkem PLO 35 LHC

porostní pda ha % % LHC

platnost LHP

192 771 29 253 72 882 200 58 70 352 230 72 403 176 411

m3

mýtní

pedpis tby celkové - roní m3b.k. m3/ha/rok 186 760 22 211 74 543 238 590 51 930 258 79 170

2,96 5,28 6,15 3,80 7,44 5,73 2,32 4,06 5,61 5,51

178 937 váž. ∅4,68 z toho % tby nahodilé celkové

pedmýtní

112 295 11 030 35 342 90 23 20 165 106 30 292

80 476 18 223 37 540 110 35 50 187 124 42 111

58,2 97,9 88,5 38,7 51,0 65,5 87,9 13,1 35,5 18,3

% 43,5 96,8 88,6 57,1 44,7 67,1 78,8 12,3 35,3 20,5

77 475

98 936

35,0

46,2

- údaje pepoteny z LHE do roku 1995 - LHC Znojmo - údaje pepoteny z dosažitelné LHE 1996 - 1997 - LHC Buovice - údaje pepoteny z dosažitelné LHE 1996 - 1997 - LHC Buchlovice - údaje pepoteny z dosažitelné LHE 1995 - 1997 - LHC Strážnice - údaje pepoteny z dosažitelné LHE 1997 - LHC Raice - údaje pepoteny z dosažitelné LHE 1996 - 1997

mýtní

64,3 98,6 88,4 21,3 56,3 64,4 91,7 13,9 35,7 17,1 26,6

Výchova porost - roní LHC proezávky (ha) LHP plnní VL 1 1 Rosice 3 2 Znojmo 53 49 Židlochovice 290 274 Raice 1 1

LP Ktiny 2 2 P.lesy Brno Buovice 5 1 Buchlovice 1 1 Strážnice 313 282 Celkem

669

Zalesnní - roní LHC LHP ha VL 1 Rosice 2 Znojmo 50 Židlochovice 298 Raice 1

LP Ktiny 1 P.lesy Brno Buovice 2 Buchlovice 1 Strážnice 145 Celkem Píiny TN LHC VL Rosice Znojmo Židlochovice Raice

LP Ktiny P.lesy Brno Buovice Buchlovice Strážnice Celkem váž.∅

501

živelná %

% 100,0 66,7 92,5 94,5 100,0 100,0 20,0 100,0 90,1

613

ha

plnní

91,6

% 66,7 11,1 36,2 82,7 100,0 100,0 5,6 100,0 123,6

2632

2499

95,0

z toho vylepšení ha % 1 24 68 1 21

50,0 27,1 28,8 50,0 35,5 21,9 26,7

1 2 90 236 1 2 1 1 96

% 100,0 100,0 180,0 79,2 100,0 20,0 50,0 100,0 66,2

430

85,8

115

exhalaní %

hmyz %

48,9 43,1 14,6 88,3 10,7 9,2 5,1 7,2 4,5

3 9 224 1 272 2 7 2 18 3 1092

probírky (ha) plnní 2 1 81 1052 2 7 1 3 1350

LHP

1,2 0,1

10,6 16,7 30,3 8,7 4,2 20,5 52,3 9,4 15,4 19,4 14,9

Pirozená obnova %

ostatní %

0,5 2,2 3,1 3,7 7,9 14,9 8,1

váž. ∅4,9

40,5 40,2 55,1 91,3 7,5 67,6 38,5 85,5 84,6 73,4 80,5

Na základ rozboru databáze LHP jsou plánované roní úkoly dány v tabulce C1.Skutené výsledky hospodaení za celou PLO 35 nejsou k dispozici. LHE se vede za celou lesní správu a podmínky jsou asto v ásti PLO podstatn odliné, ne na zbývající ploe lesních správ. 8. Majetkové pomry v lesní oblasti

A do nabytí úinnosti zákona . 229/91 Sb. o úprav vlastnických vztah k pd a jinému zemdlskému majetku, byly vekeré lesy v dané oblasti ve vlastnictví nebo užívání státu prostednictvím Jihomoravských státních les, mén v uívání zemdlských drustev a nepatrn i soukromé. V roce 1991 zaal dle citovaného zákona restituní proces, kdy zaalo navracení lesních majetk fyzickým osobám. Podle zákona . 172/91 Sb. pelo ze zákona vlastnictví k lesním pozemkm na obce. Pi navracení lesních majetk jsou povinnou osobou Lesy eské republiky, s.p. Pehled o majetkových pomrech ve sledované PLO 35 podává následující tabulka. LHC VL Rosice Znojmo Židlochovice Raice


plocha

stát

ha

ha

63 144 3609 19607 32 103 22 229 46 14373

63 97 3087 18990 1 229 46 11503

obce do 10 ha ha

30 59 980

soukr +obce soukr.+obce do 50 ha nad 50 ha ha ha 47 114 378 248 310 32 102 22 1370 520

Celkem ha 38228 34016 1069 1811 1332 Celkem % 100,0 89,0 2,8 4,7 3,5 Uvedené údaje vychází z platných LHP zpracovaných po nabytí úinnosti zákona o pd po roce 1991. Významné lesní majetky nad 1 000 ha: obec Lesy msta Brna, Kíkovského 247, 22 ha(ást z celkové 664 34 Kuim, t.05/41231101 výmry cca 7500 ha) Lesní majetky nad 50 ha(píklady): obec Skalice Pouzdany Pítluky Hrušovany nad Jevišovkou Hrabtice Vracov

106 ha 96 119 50 95 320

soukromé

velkostatek LechoviceKubecková

272 ha

singularité

Polešovice - Nedakonice

200 ha

9. Pvodní a nov urené LHC v PLO 35 Pvodní lesní hospodáské celky (LHC) byly vytvoeny na základ zákona . 96/77 Sb. a vyhláky . 13/78 Sb. Rozhodnutím o urení lesních hospodáských celk MLVH .j. 30421/ORLH/78 z 10.7.1978. Hranice tchto LHC byly stanoveny souhlasn s hranicemi lesních závod státních les. Státní lesy vykonávaly i odbornou správu les u jiných vlastník a uivatel. Pvodní LHC: LHC

platnost LHP

VL Rosice Znojmo Židlochovice Raice


výmra v PLO 35 okres

1993 - 2002 1996 - 2005 1990 - 1999 1996 - 2005 1993 - 2002 1989 - 1998 1996 - 2005 1995 - 2004 1997 - 2006

Celkem PLO 35

63 144 3609 19607 32 103 22 229 246 14373

HO Brno venkov ZN Brno v.,ZN,BV,HO Brno v., VY Brno venkov Brno msto HO HO BV, HO, UH, ZL

38228

10.Organizaní struktura státních les 10.1 Lesy ve správ LR, s.p.

LR, s.p. se sídlem v Hradci Králové, Pemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, se lení na oblastní inspektoráty (OI) a ty pak na lesní správy (LS), LHC a revíry. PLO 35 leží v psobnosti následujících inspektorát LR: OI LR Brno, Dukelská 89, 600 00 Brno LS Nám nad Oslavou, LHC Rosice, Zámecká 6, 675 71 Nám nad Oslavou LS Buovice, Zámek 1, 685 01 Buovice LS Raice, Raice 67, 683 05 Raice - Pístovice LS Židlochovice, Tyršova 1, 667 15 Židlochovice LS Znojmo, Znojmo - Hradit, 669 01 Znojmo OI LR Zlín, Tída T. Bati 2513, 760 01 Zlín LS Strážnice, Zámek 673, 796 62 Strážnice LS Buchlovice, Buchlovice 289, 687 08 Buchlovice

10.2 Státní lesy mimo správu LR Vojenské lesy a statky Plumlov: Vojenské lesy a statky Plumlov jsou organizaní jednotkou v psobnosti Ministerstva obrany v nich státní správu les vykonává v rozsahu psobnosti okresního úadu Vojenský lesní úad.

kolní lesní podnik Masarykv les Ktiny:

LP je samostatnou organizaní jednotkou vzniklou na základ zákona íslo 460/1919 Sb. výnosem Ministerstva zemdlství eskoslovenské republiky .j.29636 (I)a 1922 ze dne 23.5.1922. Skutené odevzdání se uskutenilo 17.2.1923 s úinností od 1.1.1923.

kolní lesní podnik Masarykv les Ktiny má povolenou výjimku ke správ lesního národního majetku podle § 4 odst. 2 zákona . 289/95 Sb. výnosem Ministerstva zemdlství eské republiky .j. 2352/96-5040/N ze dne 29.7.1996. Hlavním kriteriem pro vytvoení LHC je úelové zamení - LP tvoí s Fakultou lesnickou a devaskou Mendelovy zemdlské a lesnické univerzity v Brn jednotný pedagogicko-výzkumný celek. Na základ poslání LHC

LP Ktiny byly rozhodnutím Ministerstva zemdlství R .j. 696/92 - 610 ze dne 14.4.1992 veškeré lesy na území LHC vyhlášeny za lesy zvlátního urení - lesy urené pro lesnický výzkum a výuku. Majitelem je eská republika - Mendelova zemdlská a lesnická univerzita v Brn, uivatelem je kolní lesní podnik Masarykv les Ktiny. LHC je zízen ped platností zákona o lesích . 289/95 Sb. - k datu 1.1.1993, ustanovení tohoto zákona jsou respektována. 11. Ochrana pírody v rámci PLO 35 CHKO Pálava Vyhlášena: Výnosem ministerstva kultury SR j. 5.790/76 dne 19.3.1976. Zárove od roku 1988 biosférická rezervace UNESCO. Poloha: Chránná oblast zahrnuje celé území Pavlovských vrch spolu s ástí luních les pod Dolní Novomlýnskou nádrží v nadmoské výce od cca 170 do 550 m. Výmra: Podle oficiálního vyhlášení 7000 ha, podle GIS (digitalizace hranice CHKO v map 1 : 50000) 8629 ha. Výet katastrálních území: okres Beclav - Bavory ást, Bulhary ., Dolní Vstonice ., Horní Vstonice ., Klentnice, Mikulov na Morav ., Milovice u Mikulova ., Nové Mlýny ., Pavlov u Dolních Vstonic ., Perná ., Sedlec u Mikulova .

Geologie a geomorfologie: Pahorkatinná ást CHKO patí k vnjímu karpatskému bradlovému pásmu nasunutému na tuto ást jiní Moravy od východu. Bradla jsou tvoena jurskými vápenci dvojího stáí, z nich starí a mén odolnjí, tzv. klentnické vrstvy s mocností 80 - 100 m mají edou a ernoedou barvu, zatímco mladí, tzv. ernstbrunské vrstvy jsou blavé a edé, vyznaují se velkou chemickou istotou a dosahují mocnosti 120 150 m. Ostrvkovit jsou na území Pavlovských vrch zastoupeny i glaukonitické pískovce a písité slíny kídového stáí, úpatí svah je pokryto spraovými sedimenty. Níinná ást CHKO leí na kvartérních sedimentech eky Dyje. Pálavské vápence podléhají díky své chemické istot procesm krasovní, na pomrn malé ploe území jsou zastoupeny škrapy,

drobná krapová pole, závrty a jeskyn meních rozmr. Nejvtím jeskynním systémem je jeskyn Na Turoldu. Vegetace a fauna: V biosférické rezervaci CHKO Pálava je soustedna pestrá mozaika rostlinných spoleenstev. Tato skutenost je zpsobena geologickým podkladem a rozdílností hloubky pd i mikroklimatických pomr. Vyskytuje se zde celá kála spoleenstev lesních, lesostepních, stepních i skalních. V 15. století zde byly zcela vymíceny lesní porosty a k jejich obnov dolo a v 19. století. Dnes je zalesnno pouze 35 % rozlohy. Jsou tu jednak porosty jasan, jilm a javor soustedné na tkých jílovitých pdách v údolích drobných tok. Na úpatích jednotlivých kopc jsou dubohabiny s vtroušenou lípou a jasany, v keovém pate pevládají brslen evropský i bradavinatý, re ípková, kloko zpeen a hlohy. V bylinném pate se vyskytuje sasanka hajní i pryskyníkovitá, lecha jarní, plicník lékaský, zvonek broskvo olistý, lilie zlatohlávek. Na oslunných svazích jsou fragmenty ípákových doubrav s dínem obecným, brslenem bradavinatým, hlohy, svídou krvavou i mahalebkou obecnou. V bylinném pate dominuje tolita lékaská, dobromysl obecná, oanky kalamandra a temdava bílá. Na zastínných svazích jsou suové listnaté porosty s pevahou lípy a klenu. V bylinném pate je hojná kyelnice devítilistá, baanka vytrvalá, vzácn i omj vlí. Významná je i doubrava na Milovickém kopci na severní hranici CHKO. Nejcennjí a nejpestejí je vak kvtena lesostepí a stepí. Na jednotlivých lokalitách se vyskytují tyto nejzajímavjí druhy: hvozdík Lumnitzerv pernatý pálavský, oanka horská, veernice smutná, alvj vlnatá, kosatec písený, kosatec nízký, lomikámen vdyzelený, lomikámen trojprstý, pryec mnohobarvý, hadí mord rakouský, sinokvt mkký, koniklec velkokvtý i luní, oman oko Kristovo, kivatec maliký, divizna brunátná, kamejka modronachová, hadinec nachový, kavyly, zárazy aj. Zcela odlišná je vegetace na slanisku u Nesytu, které spadá do CHKO Pálava. Zde se vyskytuje nap. bahenka áinovitá, baika pímoská, sivnka pímoská, hvzdnika panonská, solnika pímoská, prorostlík nejtení aj. Do CHKO Pálava spadá i významná ornitologická lokalita Kivé jezero. Obloukovit zahnutá velká t je obklopena starým luním porostem. Na severní a východní stran je les obtékán ekou Dyjí. Mezi letitými duby, jilmy, jasany, topoly a olemi vynikají tzv. hlavaté vrby, na kterých hnízdí kachny bez aky a husy velké. Hnízdí zde i áp bílý a erný, volavka ervená i popelavá, kvako noní, moták pochop, lu ák hndý, vzácn orlovec íní. V rákosinách je hojný moudivláek luní. Bohatá fauna je i v ostatních ástech CHKO Pálava. Vyskytuje se zde mnoho vzácných druh bezobratlých (nap. kobylka sága, kudlanka náboná, ploskoroh pestrý, pestrokídlec podražcový, otakárek ovocný aj.). Z plaz se vyskytuje mimo jiné i jetrka zelená a uovka hladká. Druhov pestrá je avifauna, ve skalách hnízdí rorýsové, zedníek skalní, kavky, sov. Vzácn se vyskytuje bloit edý a drozd skalní, lelek lesní, uhýk obecný a dudek lesní. Z bných druh savc a lovné zve je nutno se zmínit o kodách, které tu psobí nadmrné stavy umle vysazených muflon, da k a koz bezoárových.

Maloploná zvlát chránná území: Kategorie

Název

NPR NPR NPR NPR

Dvín - Kotel - Soutska Kivé jezero Slanisko u Nesytu Tabulová

PP PP PP PP PP

Anenský vrch Kienberg Koií kámen Koií skála Rový kopec

0,84 6,39 0,90 0,63 10,51

PR PR PR PR PR PR PR

Lií vrch Milovická strá Rový vrch Stibrkovská jezera Svatý kopeek

ibeniník Turold

7,10 88,35 3,73 28,62 57,05 3,38 10,54

celkem (ha)

Rozloha (ha) 383,39 104,21 16,67 42,75

765,06

Sídlo správy: 692 01 Mikulov, Námstí 32 tel.: 0625 / 2585, 3130 V PLO 35 - Jihomoravské úvaly se dále vyskytují národní pírodní rezervace, pírodní rezervace, národní pírodní památky a pírodní památky. Patí sem napíklad NPR Cahnov Soutok, NPR Pouzdanská step - Kolby, NPR Ranšpurk u Lanžhota, NPP Dunajovické kopce, NPP Pastvisko u Lednice, NPP Rendezvous u Valtic a množství PR a PP.. 12. Kategorizace les Nov eí kategorizaci zákon . 289/95 Sb. v § 6 - 9. Mimo vlastní nápl OPRL bude eeno nové zaazení les do písluných kategorií v souladu s novým lesním zákonem (§59 odst. 6). Termín na toto nové zaazení je stanoven citovaným zákonem do 5 let ode dne jeho úinnosti, což je do roku 2000. K eení problematiky kategorizace byla vydána MZe R Metodická informace .j. 1539/96 019 ze dne 3.6.1996 a pro zpracování je schválen harmonogram. Celkový pehled o stávající kategorizaci les v PLO 35 uvádí následující pehledová tabulka C2. Zde jsou pouity údaje ze stávajících dosud platných LHP, kde byla kategorizace eena dle tehdy platných zákonných norem, což byl zákon . 96/77 Sb. a vyhláka . 13/78 Sb. Z tabulky C 2 vyplývá, e lesy hospodáské tvoí asi 73 % plochy, lesy ochranné asi 3 % plochy a lesy zvlátního urení asi 24 % plochy PLO 33.

Z les ochranných je to bývalá subkategorie a), co jsou lesy na mimoádn nepíznivých stanovitích, peván suovité a kamenité strán a subkategorie d), co jsou lesy potebné k zajitní pdy (vtrolamy). Z les zvlátního urení se vyskytují bývalé subkategorie: a) ochranná pásma vodních zdroj v PHO 1 c) uznané obory a samostatné bažantnice d) území chránná dle pedpis o státní ochran pírody f) lesy urené pro lesnický výzkum a výuku g) subkategorie les, v nich jiné dleité poteby spolenosti vyadují odliný zpsob hospodaení, zahrnuje pedevím lesy rekreaní, lesy nutné pro obranu státu, lesy lesnických škol, genové základny. Dle nového lesního zákona . 289/1995 se budou lesy lenit na kategorie les podle § 6,7,8,9. 1. lesy hospodáské (viz §9) 2. lesy ochranné (viz § 7) a)lesy na mimoádn nepíznivých stanovitích 3. lesy zvlátního urení (viz § 8) Dle §8 odst.1 lesy zvlátního urení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdroj I. stupn c) na území národních park a národních pírodních rezervací Dle §8 odst. 2 do kategorie les zvlátního urení lze dále adit lesy, u kterých veejný zájem na zlepení a ochran ivotního prostedí nebo jiný oprávnný zájem na plnní mimoprodukních funkcí lesa je nadazen funkcím produkním. Jde o lesy a) v I. zónách CHKO a lesy v pírodních rezervacích a pírodních památkách, c) pímstské a dalí lesy se zvýenou rekreaní funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýenou funkcí pdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potebné pro zachování biologické rznorodosti. Sem náleí lesy uznaných genových základen a území zaazená do schválených územních systém ekologické stability (ÚSES dle §5 vyhlášky 395/92 Sb.). g) v uznaných oborách a samostatných bažantnicích h) v nich jiný dleitý veejný zájem vyaduje odliný zpsob hospodaení. Zde se jedná o vojensky využívaná území. 13. Funkní potenciál les v PLO 35 Pedmtem je podchycení funkního potenciálu les v dané PLO 35 na základ výsledk etení typologie les, meliorací, ochrany les a rekreaního przkumu, vetn analýz platných LHP v lenní: a) produkní potenciál - vychází z interpretaních map. Stupnice hodnotového CPP je vázána na cílovou druhovou skladbu HS. Z analýzy PLO jsou k dispozici etnosti AVB aktuálních porostních typ. b) ekologicko-stabilizaní potenciál - vyjádený stupnm ekologické stability, jako schopnost reagovat na ohroení kodlivými initeli, funkce reprodukní a ochrany pírody. c) vodní potenciál - desukní, vymezený stanoviti ovlivnnými vodou. d) pdoochranný potenciál - protierozní, extrémní stanovit. e) zdravotn rekreaní - hodnocení stavu vyuívání les k rekreaním úelm.

Potenciální funkce les se mohou pekrývat s deklarovanými funkcemi. Priority a stety zájm lze eit v návaznosti na územn plánovací dokumentaci a spoleenské poadavky prostednictvím orgán státní správy. Souasn se provede etení deklarovaných funkcí z podklad stávajících LHP a státní správy. Pi tom bude vyuito Metodiky OPRL, ÚHÚL Brandýs nad Labem, Mack, duben 1996. Deklarované funkce: a) b) c) d) e) f) g)

vodohospodáská a vodoochranná ochrany pírody a krajina ochrany genofondu zdravotn rekreaní a láze ská bariérová myslivost jiné dle podklad písluných institucí (vojenské lesy a statky, koly a pod.)

14. Specifika a zvláštnosti PLO 35 Pi irím pohledu na stav lesa a hospodaení v nm v rámci PLO 35 je mono zdraznit nkolik specifik, je budou urovat a limitovat budoucí hospodaení. 1. Jedním specifikem je znané procento les vylenných pro uznané obory a baantnice. V oborách a baantnicích je lesnické hospodaení podízeno chovu zve. To s sebou pináí problémy se škodami zví a v ochran ped kodami. Intenzivní myslivecké hospodaení je na celé PLO 35. 2. Charakteristickým specifikem PLO je lesnické hospodaení ve zvlát chránných územích, CHKO Pálava, pípadn i na stanovitích urených pro zachování genofondu lesních devin, v genových základnách. 3. Na celém území PLO 35 obzvlát v 1. a 2. lesním vegetaním stupni se výrazn projevují klimatické výkyvy extrémním suchem a zárove rstem prmrných msíních teplot, zvlát v letním období. To se projevuje nejenom na písitých a spraových stanovitích, ale i v luhu, kde se mimo to projevuje trvalé snížení hladiny spodní vody. Proto je i vysoké % nezdaru zalesnní a znaný podíl nahodilých teb. 4. Charakteristickým prvkem je lesnické hospodaení v luhu, pináející adu problém s vysýcháním pdy, se zamokením porost, s povod ování, s pstováním porostních smsí DB s JS a pstování speciálních devin - dubu slavonského, oeáku erného, topolu. Hospodaení v luhu pináí i specifické technologie, jako je polaení. 5. Zastoupení akátu v PLO 35 je 11 %. asto se jedná o netvárný výmladkový AK, ale vyskytují se i porosty kvalitní. asto se akátu daí i na stanoviti, kde jiné deviny nenacházejí vhodné podmínky k rstu. Bylo by vhodné tuto devinu pstovat na kvalitní úrovni. 6. Specifickou záleitostí PLO 35 jsou písitá stanovit: váté písky u Bzence, Hodonína a písitá stanovit u Valtic. Tato stanovit jsou charakteristická pstováním borovice, v píznivjích podmínkách pi pekryvech spraí i s pímsí dubu.

7. Dalím specifikem PLO 35 je problematika vtrolam, kterých je v PLO asi 1000 ha. Jejich pstování, obnova a vbec zachování je mnohde problémem. 15. Metodika zpracování OPRL Oblastní plán rozvoje les pro pírodní lesní oblast . 35 - Jihomoravské úvaly zpracuje Ústav pro hospodáskou úpravu les Brandýs nad Labem, poboky Brno, Kromí a HÚL Vojenských les a statk. Práce budou vyhotoveny dle schválené metodiky Oblastní plán rozvoje les , závr základního protokolu k vyhotovení OPRL PLO 35 a harmonogramu prací pi vyhotovení OPRL. 15.1 Organizace prací a termín pedlo ení ke schválení

Práce budou probíhat dle schváleného harmonogramu pro vyhotovení oblastních plán rozvoje les (7. verze - 3.6.1997), který zpracoval ÚHÚL Brandýs nad Labem na období 1996 - 2002. Dle tohoto harmonogramu bude OPRL pro PLO 35 zpracován v letech 1997 - 2002 a pedloen ke schválení Ministerstvu zemdlství R. OPRL bude vypracován na období 20 let, tedy na období 2002 - 2021. 15.2 Personální obsazení Hlavními koordinátory prací za poboky ÚHÚL budou editelé poboek, kteí sestavují projekty prací, eí personální obsazení dílích prací na OPRL, svolávají dleitá jednání s orgány státní správy a jednají se zadavatelem OPRL. Garantem za PLO 35 bude Ing. Jaromír Nikl. Bude za danou PLO 35 permanentn odpovídat a operativn koordinovat práce na vyhotovení OPRL a do jeho schválení a pedání vech požadovaných výstup MZe R. Specialisté poboek ÚHÚL pro dílí práce na OPRL: (Spektrum etení se vzájemn pekrývá a nelze striktn oddlit jednotlivé nápln prací.) Pírodní podmínky: Ing. Jaromír Nikl, Ing. Milo Krobot, Ing. Pemysl Fiala, Ing. Kusbach Antonín, Ing Polepil Miroslav Ochrana les: Ing.Rudolf Bagar, Ing. álek Lubomír Lesní dopravní sí: Ing. Ilja Duda, Ing Mazel Jií Funkce lesa: Ing. Jaromír Nikl, Ing. Rudolf Bagar, Ing Milo Krobot, Ing Pemysl Fiala, Ing.Kusbach Antonín, Ing. Sekanina Emil Rámcové smrnice hospodaení: Ing. Jaromír Nikl, Ing. Sekanina Emil, Ing. Kusbach Antonín, Rozbory a analýzy databází LHP: Mgr. Kalinová Jaroslava, Ing. Mack Jaromír istopisy a istokresby: pracovníci poboky Brno a dalích poboek Digitální zpracování: Ing. Jermolajev Aleš a další specialisté ÚHÚL Brandýs n.L. 16. Projekt prací a zhodnocení kvality a dostupnosti podklad Projekt prací OPRL pro PLO 35 byl vypracován na podklad rámcových plánovacích prmr dle „Metodiky . Tyto plánovací prmry byly upraveny podle skuteného stavu dílích prací v rámci jednotlivých LHC podle toho, zda se výsledky pouze pevezmou a zkompletují (LHP vyhotovené v posledním období), nebo bude teba provést kompletní eení. Velice nároné bude shromádit podklady pro jednotlivá etení. Vyeit návaznosti na stycích jednotlivých LHC, získání podklad pro deklarované funkce lesa na orgánech státní správy

les a ochrany pírody. Velice obtíné bude získat podklady LHE o stavu hospodaení a výskytu kodlivých initel. Rozpadem pvodních LZ byla nejen peruena kontinuita výkaz, ale asto jsou podklady nedostupné. V rámci PLO 35 bude provedena revize typologického mapování za úelem jeho sjednocení, vyešení návaznosti mezi jednotlivými LHC a provedena aktualizace zaazení les do kategorie les ochranných v návaznosti na nové právní pedpisy. Na úseku lesní dopravní sít bude na vtin území PLO 35 provedena aktualizace dopravního šetení, doplnní o nové svánice a cesty a upesnna jejich klasifikace podle nových norem. Na úseku ochrany lesa bude teba provést standardní etení na celém území PLO 35. Hlavní draz bude kladen na návrh dlouhodobých opatení ochrany lesa. Nov a tedy komplexn se bude eit celá problematika funkcí lesa - funkcí potenciálních a funkcí deklarovaných veejným zájmem. Orientaní rozpis plánované pracovní kapacity je uveden v píloze. Kalkulace dn je poítána na jednotlivé roky zpracování OPRL podle LHC, na kterých bude v následujícím roce probíhat obnova LHP. K celkové poteb dn je nutno pidat : a) zpracování výstup, istopisy, vazby, kompletace b) zpracování mapových záležitostí - istokresby, montáe map, soulepy, formáty c) ízení, jednání se státní správou a zainteresovanými orgány d) digitální zpracování Pírodní lesní oblast 35 - Jihomoravské úvaly OPRL - projekt plánovaných prací a przkum rok

1997 1998 1998 1998 1998 1998 2000 2000 2000 2000

poboka LHC Brno Pímstské lesy msta Brna Brno Raice Brno Židlochovice Brno Znojmo Brno

LP Ktiny Brno Rosice Kromí Strážnice Kromí Buovice Kromí Buchlovice Kromí Vojenské lesy Plumlov

ha etení z databáze konto 101 22 102 103 32 104 105 19607 106 107 3609

V

ha/den

500 200 500 500 300 5000 500

K

500 400 500 500 500 5000 500

celkem dn K 76 76 191 96 76 76 76 76 127 76 8 8 76 76

V

103 144 14373 229 46 63 38228

rozbory souhrnné analýzy práce databáze LHP istopisy, pedbná etení Celková spoteba dn pro zpracování OPRL PLO 35 - Jihomoravské úvaly

630

484

1114

Zpracováno dle Harmonogramu prací pi vyhotovení OPRL, 7. verze, 3.6.1997 a upraveno dle databáze.

17. Výstupní dokumentace OPRL 17.1 Textová ást

1. Úvod 2. Organizan správní údaje 3. Przkumy a rozbory a) Pírodní podmínky b) Ochrana lesa c) Funkce lesa d) Analýzy a syntézy PLO 35 4. Zpístupnní lesa 5. Návrh rámcových smrnic hospodaení 6. Resumé, strategické cíle 7. Technická zpráva 8. Pílohy - tabulky a grafické pehledy

17.2 Mapová dokumentace 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Pehledová mapa PLO 35 (1 : 50 000 - 1 : 100 000) Typologická mapa (1 : 10 000) Pehledná mapa LVS (1 : 50 000) Mapa dlouhodobých opatení ochrany lesa (1 : 25 000 - 1 : 50 000) Mapa funkního potenciálu lesa (1 : 25 000 - 1 : 50 000) Mapa deklarovaných funkcí lesa (1 : 25 000 - 1 : 50 000) Mapa pekryvu funkcí lesa a stet zájm (12 : 25 000 - 1 : 50 000) Dopravní mapa (1 : 25 000 - 1 : 50 000)

18. Seznam píloh pedb né zprávy

1. Statistické vyhodnocení databáze LHP 2. Pehledové mapy se zákresem PLO, LHC, OI 3. Územní odbory MZe - pehledová mapa

Přílohy č. 25 Genové základny na LZ Židlochovice-vyhlášené Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště - Strnady, 156 04 Praha 5 - Zbraslav ÚHÚL Brandýs nad Labem pobočka Brno Vrázova 1 616 00 Žabovřesky Věc: genové základny na LZ Židlochovice Dne 3.2.1999 se uskutečnilo jednání k posouzení návrhu správy CHKO PÁLAVA na vyhlášení genové základny pro dub zimní a dub šípák v části Milovického lesa – porosty 401 A, 402 A-D, 403 A-E, 410 A,C, 416 D, 418 A,B, 419 B, 4214 B,C. Vlastního jednání včetně pochůzky ve zmíněných porostech se zúčastnili: za LZ Židlochovice Ing. Z. Nečas, Ing. J. Stejskal, J. Minař, za LČR Hradec Králové Ing. J. Novotný, regionální specialista pro genofond dřevin – Ing. S. Klečka / OI LČR Zlín/, za ÚO MŽP ČR Ing. M. Kvapil, za ÚHÚL pobočka Brno Ing. J. Nikl a Ing. V. Hynek z VÚLHM. Podle návrhu správy CHKO se jedná o dvě samostatné části porostů, které jsou po fenotypové stránce plně srovnatelné. Genetický původ těchto porostů není možno v současné době již dohledat. Jedná se většinou o nepravou kmenovinu. V oboře Bulhary jsou navrženy pro GZ porosty v odd. 410, 416, 418, 419 a 424. V těchto porostech je patrný silný vliv zvěře na spodní bylinné i dřevinné patro – viz kontrolní oplocenka. Mimo oboru je navržena druhá část GZ v odd. 401, 402 A 403. V této části navržené genové základny je tlak zvěře výrazně nižší.Výměra navrhované části GZ v oboře je 159,28 ha, druhá část navržené GZ mimo oboru má výměru 142,48 ha. Navržená GZ má tedy celkovou výměru 301,76 ha. Základním způsobem obnovy v genových základnách je obnova přirozená. Umělá obnova je sice možná, ale pouze jako doplněk převažující přirozené obovy.V obou navrhovaných částech není v současné době přirozená obnova dostatečná. Prakticky všechny porosty dubu šípáku jsou v porostech zahrnutých do přírodních reservací. V současné době není v těchto porostech bez výchovných zásahů přirozená obnova možná. Závěr: Pokud by se podařilo lesnímu provozu zajistit přirozenou obnovu dubu zimního tak, aby přirozená obnova převažovala nad obnovou umělou, není problém GZ výhledově (při dalším zařizování) navrhnout k vyhlášení. Bude to vyžadovat mechanickou ochranu proti zvěři v obou navržených částech GZ. V současné době se pouze pro dub zimní navrhuje zařadit tyto porosty do tzv. potenciálu GZ pro vyhotovovaný OPRL. GZ pro dub šípák se podle názoru účastníků jednání doporučí vyhlásit pouze tehdy, bude-li možno v jeho porostech realizovat obnovní těžby s tím, že bude nutno přednostně vytvářet plodonosné koruny u jedinců této dřeviny. Limitujícím faktorem pro přirozenou obnovu je přitom vysoký věk porostů obou druhů dubu a jejich současný zdravotní stav. S těmito návrhy hospodaření účastníci jednání souhlasili. Ing. Vladimír Hynek, CSc. Opisem na vědomí účastníci jednání Ing. M. Řešátko, CSc. – MZe ČR Správa CHKO PÁLAVA ÚHÚL Brandýs nad Labem Ing. P. Kotrla – LČR Hradec Králové Ing. J. Rambousek – VÚLHM VS Uherské Hradiště

Píloha . 26

Seznam mapových výstup

Mapa : pehledová typologická lesních vegetaních stup cílového hospodaení dlouhodobých opatení lesa ÚSES deklarovaných funkcí funkního potenciálu dopravní

1:50 000 1:10 000 1:50 000 1:25 000 1:25 000 1:25 000 1:25 000 1:25 000 1:25 000

Příloha č. 27 :

CHKO Pálava - materiály

Píloha . 28

Rekapitulace uznaných porost

Rekapitulace vybranych udaju / dne: 01.05.99 Vazba:(K-Dre-Cisl-Obl-V-Ok) KRAJ LZ(nazev) VAZBA: -35 - - - 0 / Vek: 0 - 999 Vymera: 0.00 - 99.99 Bonita: 0 - 99 porosty_A porosty_B porosty_A+B DRE pocet plocha pocet plocha pocet plocha ======================================================== BO 0 0.00 41 253.22 41 253.22 BOC 0 0.00 1 1.48 1 1.48 DB 13 65.61 139 860.71 152 926.32 DBS 10 96.86 24 149.74 34 246.60 DBC 0 0.00 1 0.31 1 0.31 HB 0 0.00 2 4.58 2 4.58 JS 6 74.76 30 134.85 36 209.61 JSX 2 4.80 18 47.29 20 52.09 AK 0 0.00 1 9.13 1 9.13 BR 0 0.00 2 1.55 2 1.55 ORC 1 1.76 11 13.34 12 15.10 LP 0 0.00 1 0.15 1 0.15 OL 1 1.15 3 9.05 4 10.20 CEL 33 244.94 274 1485.40 307 1730.34 ========================================================

Semenný sad DBS LZ Židlochovice SS/DBS/93/35/1/BV výmra 3,60 ha

Píloha . 29

Pehled uznaných porost

Prehled vybranych udaju / dne: 01.05.99 Vazba:(K-Dre-Cisl-Obl-V-Ok) KRAJ LZ(nazev) VAZBA: -35 - - - 0 / Vek: 0 - 999 Vymera: 0.00 - 99.99 Bonita: 0 - 99 Porost Plocha Vek Bo P Zaloz E Lhut Tez. Sisky Semeno / list: 1 ========================================================================== Mesto Dubnany 25B10 8.25

97 0

B-BO - 012-35 -1-HO 0

0.0

Mesto Dubnany 24C9 0.20

88 0

B-DB - 013-35 -1-HO 0

0.0

Mesto Dubnany 23C6Y 2.41

52 0

B-OL - 014-35 -1-HO 0

0.0

Straznice 85B13

4.57 124 0 3

B-BO - 058-35 -1-HO 10 0

0.0

Straznice 98A9y 98B9y 27A10 25E7 32B7

1.03 5.04 4.38 9.55 7.99

83 0 3 83 0 3 99 0 3 65 0 3 65 0 3

B-BO - 062-35 -1-HO 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

Straznice 115A11 225B8 225C8 227J8 227G8 241A9 241B9 241C9 241D11 241E9 241F9 251C12 225A10 225D10 243A11 251D10 251A7

0.66 2.75 5.33 3.78 1.47 5.46 9.82 7.58 7.96 8.77 4.78 4.35 4.82 7.10 3.50 12.14 8.96

104 0 3 76 0 3 75 0 3 76 0 3 76 0 3 82 0 3 84 0 3 82 0 3 101 0 3 81 0 3 84 0 3 115 0 3 94 0 3 95 0 3 108 0 3 94 0 3 67 0 3

B-BO - 063-35 -1-HO 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

6.70 110 0 3 2.90 112 0 3 2.80 114 0 3

B-BO - 067-35 -1-HO 10 0 10 0 10 0

0.0 0.0 0.0

100 0 3 100 0 3 100 0 3 113 0 3 113 0 3

B-BO - 068-35 -1-HO 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

Straznice 261A11 261B12 262B12 Straznice 265A10 267A10 267B10 268A12 268B12

4.10 17.00 3.50 5.10 5.20

Píloha . 29


Plocha Vek Bo P Zaloz E Lhut Tez. Sisky Semeno / list: 2 Porost ========================================================================== 269C9 10.80 86 0 3 10 0 0.0 271D9 9.20 83 0 3 10 0 0.0 273A12 3.90 111 0 3 10 0 0.0 273C12 1.40 114 0 3 10 0 0.0 273D12 4.60 114 0 3 10 0 0.0 285A10 4.36 100 0 3 10 0 0.0 Straznice 43A16

1.88 151 0 3

3

A-DB - 043-35 -2-HO 0

0.0

Straznice 85A12y

6.42 120 0 3

3

A-DB - 044-35 -1-HO 0

0.0

Straznice 86D11

2.94 105 0 3

3

A-DB - 045-35 -1-HO 0

0.0

Straznice 345A13

1.38 121 0 3

3

A-DB - 046-35 -1-HO 0

0.0

Straznice 323A11

3.42 110 0 3

A-DB - 017-35 -1-UH 10 0

0.0

Straznice 323G11

3.00 108 0 3

A-DB - 018-35 -1-UH 10 0

0.0

Straznice 41A10 49A10 50A9 51A9 54A10 54B10 55A8 55B8 55C8 56A10 56B8z 57D10 58F10 59A10 60A8 60B8 61C9 61D9 61H8

11.09 13.60 17.42 6.44 8.68 20.21 2.33 5.45 6.06 13.60 5.89 8.05 8.40 19.05 7.88 3.81 3.39 3.18 4.25

94 0 3 94 0 3 90 0 3 88 0 3 94 0 3 97 0 3 79 0 3 73 0 3 73 0 3 96 0 3 77 0 3 99 0 3 99 0 3 91 0 3 80 0 3 80 0 3 82 0 3 82 0 3 77 0 3

B-DB - 055-35 -2-HO 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

Straznice 45A10 46C10 47B9 48A10

16.07 12.30 6.72 13.78

99 0 3 94 0 3 90 0 3 94 0 3

B-DB - 056-35 -2-HO 10 0 10 0 10 0 10 0

0.0 0.0 0.0 0.0

1.60 126 0 3

B-DB - 057-35 -1-HO 10 0

0.0

Straznice 73D13

Píloha . 29


Plocha Vek Bo P Zaloz E Lhut Tez. Sisky Semeno / list: 3 Porost ========================================================================== 81A12 4.31 120 0 3 10 0 0.0 81C12 0.64 111 0 3 10 0 0.0 82A12 1.42 111 0 3 10 0 0.0 82C10 10.89 100 0 3 10 0 0.0 Straznice 30B12 109A13 114A13 25F9 33B8 119B8 109B9 28C10 99E10 109A10 114C11

10.40 2.01 4.79 14.81 5.14 2.50 2.62 3.28 3.49 2.41 4.05

118 0 3 130 0 3 130 0 3 90 0 3 80 0 3 71 0 3 90 0 3 99 0 3 98 0 3 92 0 3 103 0 3

B-DB - 061-35 -1-HO 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

Straznice 101B9 110E8y

2.04 2.05

84 0 3 73 0 3

B-DB - 064-35 -1-HO 10 0 10 0

0.0 0.0

Straznice 343A11 345F12 345G12

6.05 103 0 3 8.19 117 0 3 4.00 111 0 3

B-DB - 071-35 -1-HO 10 0 10 0 10 0

0.0 0.0 0.0

100 0 3 110 0 3 73 0 3 81 0 3 80 0 3 95 0 3 110 0 3 110 0 3 111 0 3 75 0 3 108 0 3 100 0 3 100 0 3 111 0 3

B-DB - 016-35 -1-UH 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

Straznice 310A10 310B11 311A8 311A9 313A8 313B10 314B11 314C11 316A12 317C8 321C11 322C11 322G10 323H12

1.90 9.61 5.88 1.24 1.58 8.95 4.12 3.93 10.16 2.97 7.43 8.38 8.38 5.68

Straznice 28A12y

5.00 119 0 3

3

A-DBS- 040-35 -1-HO 0

0.0

Straznice 28A12z

15.00 119 0 3

3

A-DBS- 041-35 -1-HO 0

0.0

Straznice 30A12

9.03 120 0 3

3

A-DBS- 042-35 -1-HO 0

0.0

Straznice 28B12

3.92 119 0 3

B-DBS- 060-35 -1-HO 10 0

0.0

Píloha . 29


Plocha Vek Bo P Zaloz E Lhut Tez. Sisky Semeno / list: 4 Porost ========================================================================== 28E12z 3.30 119 0 3 10 0 0.0 28E12y 3.37 119 0 3 10 0 0.0 38A12 6.09 119 0 3 10 0 0.0 Straznice 323A11

2.80 110 0 3

A-JSX- 020-35 -1-UH 10 0

0.0

Straznice 323G11

2.00 108 0 3

A-JSX- 022-35 -1-UH 10 0

0.0

Straznice 343A11 345F12 345G12 348A9 348B9

0.67 103 0 3 3.18 117 0 3 1.80 111 0 3 5.17 83 0 3 7.90 90 0 3

B-JSX- 069-35 -1-HO 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

Straznice 310A10 310B11 310D11 311A8 311A9 312B8 313A8 313B10 314B11 314C11 316A12 321C11 323H12

0.21 2.71 0.98 3.16 2.89 3.85 3.17 0.47 2.40 0.69 1.13 5.04 1.87

100 0 3 110 0 3 110 0 3 83 0 3 81 0 3 71 0 3 80 0 3 95 0 3 110 0 3 110 0 3 111 0 3 108 0 3 111 0 3

B-JSX- 021-35 -1-UH 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

Straznice 227H6

0.99

59 0 3

B-BR - 065-35 -1-HO 10 0

0.0

Straznice 343B6

7.09

60 0 3

B-ORC- 070-35 -1-HO 10 0

0.0

Straznice 114C9

3.64

90 0 3

B-OL - 059-35 -1-HO 10 0

0.0

Straznice 120A8

3.00

71 0 3

B-OL - 066-35 -1-HO 10 0

0.0

Zidlochovice 716B8 12.97 724A6 8.20 724B6 10.45

75 3 3 SA 51 2 3 SA 51 2 3 SA

B-BO - 301-35 -1-BV 0 0 0

0.0 0.0 0.0

Zidlochovice 705D9 1.48

85 6 3 SA

B-BOC- 302-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 224E11 8.12 107 1 3 SA

A-DB - 006-35 -1-BV 0

0.0

Píloha . 29


Plocha Vek Bo P Zaloz E Lhut Tez. Sisky Semeno / list: 5 Porost ========================================================================== Zidlochovice 224D11 9.58 108 2 3 SA

A-DB - 007-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 450C12 3.37 112 2 3 SA

A-DB - 204-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 450D11 5.86 107 3 3 SA

A-DB - 205-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 455B10 4.08 100 2 3 SA

A-DB - 206-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 942A14 5.19 132 2 3 SA

A-DB - 405-35 -1-BV 0

0.0


A-DB - 705-35 -1-BV 0

0.0


B-DB - 006-35 -1-BO 0

0.0

Zidlochovice 109A10 113B7 114A10 114B7 114B10 114C9 113A11 113B11

8.50 92 3 3 SA 1.84 64 3 3 SA 2.16 91 3 3 SA 0.25 63 2 3 SA 6.69 93 3 3 SA 0.72 84 1 3 SA 6.11 108 3 3 SA 3.44 103 3 3 SA

B-DB - 007-35 -1-BO 0 0 0 0 0 0 0 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

Zidlochovice 8A9 8B9 11E10Y 14B11

8.69 81 4 3 SA 8.06 85 4 3 SA 0.78 95 4 3 SA 8.04 101 4 3 SA

B-DB - 008-35 -1-BO 0 0 0 0

0.0 0.0 0.0 0.0


B-DB - 009-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 131C8 130C7Z 130C10 130B9 127B10 127A8 121D10 120D8 125A10 130D10 121A9

76 1 3 SA 64 1 3 SA 92 1 3 SA 84 1 3 SA 99 1 3 SA 76 1 3 SA 96 3 3 SA 71 1 3 SA 97 2 3 SA 95 1 3 SA 89 1 3 SA

B-DB - 101-35 -1-BV 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

B-DB - 102-35 -1-BV

Zidlochovice

3.44 2.66 7.91 2.08 1.76 6.70 5.61 2.49 1.92 2.34 7.22

Píloha . 29


Plocha Vek Bo P Zaloz E Lhut Tez. Sisky Semeno / list: 6 Porost ========================================================================== 130C12 5.02 113 2 3 SA 0 0.0 122D11 9.35 105 1 3 SA 0 0.0 122A12 2.49 112 3 3 SA 0 0.0 120D11 1.36 106 2 3 SA 0 0.0 120C12 6.77 113 3 3 SA 0 0.0 127A11 3.31 101 1 3 SA 0 0.0 Zidlochovice 452A10 12.69

98 2 3 SA

B-DB - 207-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 456B12 456E13 457C12 457D12 460B11 460C12 462C11 464B12

3.51 6.72 8.17 5.75 2.60 1.60 8.30 1.00

114 2 3 SA 128 2 3 SA 120 1 3 SA 115 1 3 SA 110 2 3 SA 111 3 3 SA 105 2 3 SA 119 5 3 SA

B-DB - 208-35 -1-BV 0 0 0 0 0 0 0 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

Zidlochovice 758C11 753C12 754C12 755B11

1.58 6.01 7.50 4.89

102 1 3 SA 112 1 3 SA 112 2 3 SA 105 2 3 SA

B-DB - 211-35 -1-BV 0 0 0 0

0.0 0.0 0.0 0.0

Zidlochovice 938B11 12.95 939A12 7.97 939B11 15.95 941C11 13.60 943B12 17.96

109 1 3 SA 116 1 3 SA 106 1 3 SA 103 1 3 SA 120 2 3 SA

B-DB - 406-35 -1-BV 0 0 0 0 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

Zidlochovice 309C10 2.10

99 2 3 SA

B-DB - 501-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 801B12 9.22 801D11 9.92 817A13 16.14 817C13 4.18 817D13 1.93 821C13 2.08 823A13 8.74 824A13 5.04 824E13 5.99 837A14 12.61 848A13 7.94 858G11 1.91 858D11 3.30 862A11 2.91 862B11 3.40 864A14 2.56 865A14 4.56

116 3 3 SA 105 2 3 SA 130 3 3 SA 126 2 3 SA 126 2 3 SA 121 2 3 SA 121 3 3 SA 126 3 3 SA 126 3 3 SA 137 1 3 SA 129 2 3 SA 105 2 3 SA 105 2 3 SA 105 2 3 SA 103 2 3 SA 135 2 3 SA 135 3 3 SA

B-DB - 706-35 -1-BV 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

Píloha . 29


Plocha Vek Bo P Zaloz E Lhut Tez. Sisky Semeno / list: 7 Porost ========================================================================== 850A11 5.92 105 2 3 SA 0 0.0 851B13 10.56 130 2 3 SA 0 0.0 856A13 5.27 123 1 3 SA 0 0.0 862F11 6.08 110 1 3 SA 0 0.0 863C13 12.72 123 2 3 SA 0 0.0 825B11 7.87 106 3 3 SA 0 0.0 805A12 8.74 120 2 3 SA 0 0.0 805B12 10.26 120 3 3 SA 0 0.0 822B12 12.83 115 2 3 SA 0 0.0 Zidlochovice 224C9 2.46

90 1 3 SA

B-DB - 008-35 -1-BV 0

0.0


A-DBS- 402-35 -1-BV 0

0.0


A-DBS- 401-35 -1-BV 0

0.0


A-DBS- 213-35 -1-BV 0

0.0


A-DBS- 212-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 232B7 5.95

67 2 3 SA

A-DBS- 003-35 -1-BV 0

0.0


A-DBS- 002-35 -1-BV 0

0.0


A-DBS- 001-35 -1-BV 0

0.0


90 2 3 SA

B-DBS- 004-35 -1-BV 0

0.0


B-DBS- 005-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 450C12 450D11 457C12 458C11 458D11

2.52 1.96 1.22 2.80 4.27

112 1 3 SA 107 2 3 SA 120 1 3 SA 109 3 3 SA 105 2 3 SA

B-DBS- 209-35 -1-BV 0 0 0 0 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

Zidlochovice 448F9 3.32

87 1 3 SA

B-DBS- 210-35 -1-BV 0

0.0


97 1 3 SA

B-DBS- 214-35 -1-BV 0

0.0

B-DBS- 215-35 -1-BV

Zidlochovice

Píloha . 29


Plocha Vek Bo P Zaloz E Lhut Tez. Sisky Semeno / list: 8 Porost ========================================================================== 755B11 1.53 105 1 3 SA 0 0.0 Zidlochovice 912C10 4.51 913C10 7.53 913B10 4.00

96 1 3 SA 96 1 3 SA 96 1 3 SA

B-DBS- 403-35 -1-BV 0 0 0

0.0 0.0 0.0


B-DBS- 404-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 816B12 1.52 819A11 13.60 820A11 15.09 819C10 2.74 847B14 12.67 827A13 18.48

120 3 3 SA 103 4 3 SA 101 1 3 SA 100 4 3 SA 137 1 3 SA 128 3 3 SA

B-DBS- 701-35 -1-BV 0 0 0 0 0 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0


61 1 3 SA

B-DBC- 103-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 460D9 4.30

90 1 3 SA

B-HB - 216-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 908A9 0.28

90 1 3 SA

B-HB - 401-35 -1-HO 0

0.0


A-JS - 201-35 -1-BV 0

0.0


90 1 3 SA

A-JS - 407-35 -1-BV 0

0.0


A-JS - 408-35 -1-BV 0

0.0


A-JS - 409-35 -1-BV 0

0.0


90 1 3 SA

A-JS - 402-35 -1-HO 0

0.0


90 1 3 SA

A-JS - 403-35 -1-HO 0

0.0


84 1 3 SA

B-JS - 002-35 -1-BO 0

0.0

Zidlochovice 239D7Z 3.16

68 1 3 SA

B-JS - 011-35 -1-BV 0

0.0


B-JS - 012-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice

B-JS - 105-35 -1-BV

Píloha . 29


Plocha Vek Bo P Zaloz E Lhut Tez. Sisky Semeno / list: 9 Porost ========================================================================== 130D10 1.01 95 1 3 SA 0 0.0 121A9 3.09 89 1 3 SA 0 0.0 127A8 2.87 76 1 3 SA 0 0.0 Zidlochovice 127A11 0.83 101 1 3 SA

B-JS - 106-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 456A11 456B12 457D12 460B11 460C12

2.12 2.45 4.75 2.00 4.24

110 1 3 SA 114 1 3 SA 115 1 3 SA 110 1 3 SA 111 1 3 SA

B-JS - 202-35 -1-BV 0 0 0 0 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

Zidlochovice 465F7 1.40 459B9 1.70

61 1 3 SA 82 1 3 SA

B-JS - 203-35 -1-BV 0 0

0.0 0.0

Zidlochovice 916C9 9.65 920B9 22.10 913C9 10.89

90 1 3 SA 89 1 3 SA 90 1 3 SA

B-JS - 410-35 -1-BV 0 0 0

0.0 0.0 0.0

Zidlochovice 933B11 3.97 937A10 4.94 941C11 12.24 938B11 5.55 943B12 8.84

106 1 3 SA 100 1 3 SA 103 1 3 SA 109 1 3 SA 120 1 3 SA

B-JS - 411-35 -1-BV 0 0 0 0 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0


99 1 3 SA

B-JS - 501-35 -1-BV 0

0.0

0.69 0.10 7.88 5.28 2.15

105 1 3 SA 105 1 3 SA 106 2 3 SA 128 1 3 SA 100 1 3 SA

B-JS - 703-35 -1-BV 0 0 0 0 0

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

Zidlochovice 853D7 5.72 855E7 4.08

62 1 3 SA 0 1 3 SA

B-JS - 704-35 -1-BV 0 0

0.0 0.0

Zidlochovice 703D11 9.13 110 4 3 SA

B-AK - 303-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 113C4Z 0.56

35 1 3 SA

B-BR - 001-35 -1-BO 0

0.0


97 1 3 SA

A-ORC- 104-35 -1-BV 0

0.0

B-ORC- 013-35 -1-BV

Zidlochovice 858G11 858D11 825B11 856A13 857A10

Zidlochovice

Píloha . 29


Plocha Vek Bo P Zaloz E Lhut Tez. Sisky Semeno / list: 10 Porost ========================================================================== 224D9 0.96 90 2 3 SA 0 0.0 Zidlochovice 458C11 0.05 109 3 3 SA

B-ORC- 217-35 -1-BV 0

0.0

Zidlochovice 540D7 2.48 540A8 0.63 540F7 0.80

66 2 3 SA 77 3 3 SA 61 3 3 SA

B-ORC- 601-35 -1-BV 0 0 0

0.0 0.0 0.0


B-LP - 702-35 -1-BV 0

0.0


A-OL - 010-35 -1-BV 0

0.0

Znojmo 319F11 321C10Z 321D10

0.69 103 3 3 SI 1.55 95 3 3 SI 1.36 98 1 3 SI

B-DB -

19-35 -1-ZN 0 0 0

0.0 0.0 0.0

Znojmo 329B6 330G6 330J7 332A5Y

0.57 0.17 0.23 0.28

60 1 3 54 1 3 65 2 3 46 1 3

B-ORC-

21-35 -1-ZN 0 0 0 0

0.0 0.0 0.0 0.0

Znojmo 329B9

0.08

84 1 3 SA

B-ORC-

22-35 -1-ZN 0

0.0

UZNANE JEDNOTKY POROSTY SBERY pocet vymera pocet plocha sisky semeno A: 33 244.94 33 244.94 0 0.0 B: 70 1485.40 274 1485.40 0 0.0 ** 103 1730.34 307 1730.34 0 0.0

47

12 1X9

1X6

72

1X5

93

1X4

130

1X2

57

18 1X1

9 1Z2

0X1

lesní typ plocha druh

substrát humus

relief

sklon

exp.

DB 1214 BO 12

p k

P,

mělká drobivá

DB 18-20

HMm

h

1

DŘÍNOVÁ DOUBRAVA h V skal. m.sv.slun DBZ 7 DBP 2 (LP,HB) 1 BRK mělká, DB 12-14 RAsc k-s mull svah sr.sv. sypká -skalní lesostep s teplomilnou květenou na vápencích Lim Velký pokryv 80%. Druhy skupiny vápnomilné: Lithospemum purpureo - coeroleum, Inula oculus christi, skupiny - suché, bohaté: Stipa joanis, Stipa capillata, Cynanchum vincetoxicum, skupiny - vápnomilné / suché, bohaté: Carex humilis, skupina - vysýchavé, bohaté: Brachypodium pinnatum.

DŘÍNOVÁ DOUBRAVA na spraši s válečkou prapořitou a třemdavou

300 550m

slun DB 6 DBP 2 HB 1 LP 1 BŘK, mělká, 300 m.slun vm.sv. S keře sypká 550m svah mull hřbítek mullový moder Velký pokryv - 80%, převládá skupina - vysýchavé, bohaté: Brachypodium pinnatum, Poa nemoralis, Chrysanthemum corymbosum, Carex michelii, skupina - vápnomilné: Dictamnus albus, Teucrium chamaedrys aj. slun DB 6 DBP 3 HB 1 keře mělká, 300 V,Štv vypuk. m.sv.DŘÍNOVÁ DOUBRAVA DB 12-16 RALsilně př.sv. zápoj přirozeně uvolněný sypká 400m mull svah na rendzině s válečkou prapořitou a ožankou RAk k hřbet +h Středně velký pokryv - 70%, převaha trav ze skupiny vysýchavé, bohaté: Brachypodium pinnatum, Arrhenatherum elatius, Chrysanthemum corymbosum, Calamintha clinopodium, skupiny vápnomilné: Teucrium chamaedris, Seseli oseum, skupiny suché, bohaté: Stipa spec. vm.sv.- slun DBZ 5 HB 2 LP 2 JV 1 DBP mělká, 300 DB 16-18 RAkh V,Ždp,Sl hřbet DŘÍNOVÁ DOUBRAVA př.sv. keře sypká 550m RAs mull svah s javorem, konvalinkou a třemdavou suť Středně velký pokryv - 70%, převládá skupina vysýchavé, bohaté: Convallaria majalis, Campanula rapunculoides, Brachypodium pinnatum, skupiny - vápnomilné: Dictamnus albus, Lithospermum purpureo-coeroleum, skupiny - mírně vlhké, bohaté: Melica uniflora. mělká, 300 vypuk. m.sv.slun DBZ 5 DBP 2 HB 2 LP 1 DŘÍNOVÁ DOUBRAVA DB 12-14 PRm hp S,Ždp, sypká 400m svah př.sv. BRK keře nezapojené s habrem - teplomilná společenstva se stepkami š (Štv) porosty mull moder Střední - velký pokryv - 70%, skupina - vápnomilné: Carex humilis, Dictamnus albus, Adonis vernalis, skupiny - suché, bohaté: Stipa capillata, skupina - vysýchavé, bohaté: Carex michelii, Carex montana, Convalaria majalis, dále Iris pumila, Iris variegata. V svah m.sv. slun DB 8 LP 1 HB 1 BRK DBP mělká, 300 DŘÍNOVÁ DOUBRAVA jh DB 12-16 RALmull skalky sypká 550m RAs silně -skalní lesostep k Vysoký pokryv 70 - 100%. Převaha druhů skupiny - vápnomilné: Teucrium chamaedris, Dictamnus albus, Lithospermum purpureo - coeroleum

250 400

do 300m

nadmoř. Výška

Nenáročná suchosnášející společenstva. Festuca ovina, Jasione montana, Viscaria vulgaris, Silene nutans, Genista tinctoria, Anthericum ramosum, Polygonatum odoratum.

ZAKRSLÁ DOUBRAVA s ostřicí nízkou na slunných svazích a hřbetech s vystupujícím podložím

slun DB 9 BŘ 1 BO svah m.sv.hřbet sr.sv. skalk a Střední pokryvnost. Carex humilis, Festuca ovina, Genista pilosa, Jasione montana, Hieracium pilosella, Anthericum ramosum, Viscaria vulgaris

Kmy RNm

o

mělká, sypká

půdní

DEALPINSKÝ BOR DB 16 RAmh V. drn. příkrý př.sv.růz BO 9 DBZ 1 HB (LP,keře) s válečkou prapořitou na příkrých skalnatých svazích BO 16 RAs s,k moder svah sr.sv. Dealpinská společenstva (fytocenosy silně porušené), Brachypodium pinnatum, Cytisus supinus, Carlina acaulis, Pimpinella saxifraga, Thymus pulegioides

typ

hloubka konsist.

AVB (bonita)

Charakteristiky lesních typů přirozená druhová skladba

název lesního typu fytocenosa

Přehled a charakteristiky lesních typů (LT)

Příloha č. 30

60

1S5

224

1S4

2926

1S3

1 158

1S2

3 967

34 1S1

1M6

206

3 1M1

44 1K9

1K4

82

1K1

O

hlp,p,

P,Vp, Šp moder

Charakteristiky lesních typů

o

KMA

DB16-18 KMm BO16-18

DB 16-20 BO 20-22

hp-p š

P,Vp,Šp moder

svah

př.sv.sr.sv.

slun

DB 9 BŘ 1 BO LP HB

mělká sypká

250 400

BO 18-20 DB 18-20

o

KMA

hp,p

2

170 DB 16-20 KMa HABROVÁ DOUBRAVA p Šp,Vp pl. pl. růz DBZ 8 HB 1 BO 1 BŘ LP středně b 220m š moder CER hluboká, na píscích s lipnicí úzkolistou na oligotrofně mezotrofní BO 20-22 KMa sypká kambizemi Střední - velký pokryv 60- 90%, převaha trav skupiny vysýchavé, bohaté: Poa nemoralis, Calamintha clinopodium, skupiny suché, chudé: Poa pratensis ssp. angustifolia, skupiny mírně vlhké, bohaté: Dactylis glomerata, Brachypodium silvaticum, skupiny čerstvé, středně bohaté: Rubus fructicosus hlavně pod bo. růz DBZ 7 HB 1 BO 2 LP BŘ stř.hlub. 170 pl.HABROVÁ DOUBRAVA DB 20 HMa p Ždp,Vp pl. kyprá 220m válečková na píscích na hnědozemi arenické BO 22-26 slab.š moder vypukl m.sv. svahy Velký pokryv 70 - 90%, převaha trav skupiny - mírně vlhké, bohaté: Brachypodium silvaticum, Dactylis glomerata, skupiny vysýchavé, bohaté: Poa nemoralis, Calamintha clinopodium, skupiny suché, chudé: Poa pratensis ssp. angustifolia, Pod akátem skupina nitrofilní: Chelidonium majus, Geranium robertianum. o pl.růz DBZ 8 HB 1 LP 1 BO BŘ stř. Hlub. 170 Vp,S,Šp, pl. p HABROVÁ DOUBRAVA DB 22-24 KMa b 220m vm.sv. Shora dosp. Jn KMa s ostřicí horskou na slabších překryvech písků BO 22 sypká moder P+j (HMl) Střední pokryv 40 - 70%, převaha trav skupiny vysýchavé, bohaté: Carex montana, Brachypodium pinnatum, Calamintha clinopodium, Carex michelii, Poa nemoralis, Dactylis glomerata, Betonica officinalis, skupiny - suché, bohaté:Cynanchum vincetoxicum. 180m pl. růz DBZ 8 HB 1 BO 1 LP BŘ středně Šp+Jn a pl. DB 22 HMl p HABROVÁ DOUBRAVA hluboká, BO 22 dosp. Sl na píscích se strdivkou jednokvětou na luvické sypká moder Jp hnědozemi Velký pokryv - 80%, převládá skupina - mírně vlhké, bohaté: Melica uniflora, Dactylis glomerata, Brachypodium silvaticum, skupiny - nitrofilní: Geranium robertianum, skupiny čerstvé, středně bohaté: Viola silvatica, skupiny vysýchavé, bohaté: Poa nemoralis aj. o HABROVÁ DOUBRAVA p Vp svah př.sv.růz DBZ 6 BO 2 HB 1 LP 1 BŘ hluboká, 170 BO 22-24 KMa b KMa moder sr.sv. sypká 220m na píscích s tolitou na příkrých krátkých svazích DB 22 Střední - velký pokryv 60 - 80%, převaha trav skupin - suché, bohaté / vysýchavé, bohaté: Brachypodium pinnatum, Poa nemoralis, Cynanchum vincetoxicum, Aristolochia clematis, skupiny nitrofilní: Granium robertianum, Urtica dioica.

BOROVÁ DOUBRAVA kostřavová na vátých píscích

DBZ 9,BR 1,JR,HB mělká, 250 P,Vp,Šp vypukl pl. vrch. slun. sypká 400m hor. č. svahů morový svahů moder Pokryv trav -20%, mechy - 50%. Převládá skupina - velmi chudé: Dicranum scoparium, Cladonia rangiferina, skupina - suché, chudé: Festuca ovina, Hypnum cupressiforme, Entodon schreberi, Polytrichum juniperinum. o růz DBZ 6 BO 3 BŘ 1 JŘ HB LP mělké, 250 pl.duny p Vp BOROVÁ DOUBRAVA BO 16-20 KMa p sypké 400m vátých m.sv. morový na dunách DB 18-20 KMa písků moder RMa Vegetační poměry stejné jako u typu 1M1.

O

Slabá až střední pokryvnost. Festuca ovina, Genista tinctoria, Genista germanica, Viscaria vulgaris, Anthericum ramosum, Cytisus nigricans, Jasione montana, Dicranum scoparium.

KYSELÁ DOUBRAVA svahová na příkrých slunných svazích

KYSELÁ DOUBRAVA kostřavová na chudých silně prosýchavých půdách

220 DBZ 9, BR 1, JR, HB mělká, vypukl pl.-vrch. slun. 400m suchá, hor. č. svahů sypká svahů Střední pokryvnost nenáročných a suchosnášejících druhů, Festuca ovina, Hieracium pilosella, Genista tinctoria, Genista germanica, Genista pilosa, Cytisus nigricans, Jasione montana, Viscaria vulgaris, Carex humilis, Anthericum ramosum, Dicranum scoparium, Deschampsia flexuosa, místy Caluna vulgaris o 300 ploš. pl. růz. DB 9 BŘ 1 BO HB LP JŘ mělká KYSELÁ DOUBRAVA hp P,Vp, DB 18 KMm Hřbet stř. hlub. 400 š Šp metlicová na plošinách BO 18 sypká moder Střední pokryvnost - travatý ráz. Deschampsia flexuosa, Festuca ovina, Genista tinctoria, Viscaria vulgaris, Dicranum scoparium, (Vaccinium myrtillus), (Calluna vulgaris).

Příloha č. 30

o

Vp mull. pl.+ moder vyvýš.

pl.vm.sv.

růz

DBZ 7 BO 2 HB 1 LP BŘ

středně hluboká

170 220m

916

1H7

3

1H6

1 236

1H3

5

1B1

1

1C3

325

161 1C2

1C1

1 153

1S8

DB 18-22 BO 18-22

KMf b KMf

hp š

Šp moder

pl. svah

pl.m.sv.

slun

DBZ 8 HB 1 LP 1 BRK BO

DBZ 8 HB 2 LP

3

200 středně 300m hluboká, drolivá Velký pokryv 80%, převaha trav skupiny vysýchavé, bohaté: Carex montana, Brachypodium pinnatum, Poa nemoralis, Festuca heterophylla, Melittis melissophyllum, Betonica officinalis, Convallaria majalis.

Lithospemum purpureo - coeruleum, Asperula odorata, Asarum europaeum, Viola mirabilis, Dactylis glomerata, Melica uniflora, Adoxa moschatelina. V degradovaných stadiích převládla Melica uniflora a Daclylis glomerata. Ustupující lesní typ. HABRODŘÍNOVÁ DOUBRAVA DB 20-22 HMm h S svah vm.sv. slun s ostřicí horskou na vápnité hnědozemi mull od pl.

SUCHÁ HABROVÁ DOUBRAVA s lipnicí úzkolistou na plošinách

180 mělká 200m středně hluboká, sypká Střední pokryv 60%, převaha trav skupiny vysýchavé, bohaté: Poa nemoralis, Campanula persicifolia, Chrysanthemum corymbosum, Calamintha clinopodium, skupiny - suché, chudé: Festuca ovina, Genista tinctoria, Cytisus nigricans. b 200 slun DB 8 HB 1 LP 1 BRK BO středně SUCHÁ HABROVÁ DOUBRAVA p-hp Šp svah pl.DB 16-18 KMm o 250 hluboká, moder hřbet m.sv. s válečkou prapořitou na slunných svazích BO 18-20 Kmm sypká Teplomilná společenstva, druhově bohatá s hojným keřovým patrem. Brachypodium pinnatum. Poa nemoralis, Festuca ovina, Chrysanthemum corymbosum, trifolium alpestre, Betonica officinalis, Convalaria majalis, Calamintha clinopodium, Campanula persicifolia, Poa pratensis ssp. angustifolia. Teucrium chamaedrys. b 200 DB 20-22 KMm BOHATÁ HABROVÁ DOUBRAVA p-ph š,štv,Mf ploš. vm.sv.- slun DB 8 HB 1 BK 1 LP středně 250 š P svah př.sv. hluboká, lipnicová s ostřicí horskou na bohatých prosýchavých sypká půdách Travnatá společenstva. Poa nemoralis, Dactylis glomerata, Carex montana, Carex muricata, Festuca ovina, Convalaria majalis, Hypericum perforatum, Trifolium alpestre, Campanulla rapunculoides, Campanula persicifolia. 200 zvln. pl.růz DBZ 8 HB 2 LP středně SPRAŠOVÁ HABROVÁ DOUBRAVA DB 22 LMm h S 300m pl. vm.sv. hluboká, s ostřicí horskou na luvizemi mullový drolivá moder Velký pokryv 70%, převaha trav skupiny vysýchavé, bohaté: Carex montana, Carex michelii. Poa nemoralis, Festuca heterophylla, Trifolium alpestre, Melittis melisophyllum, Convalaria majalis, skupiny - mírně vlhké, chudé: Calamangrostis arundinacea. DB 20-22 ČMlhp H, S svah m.sv. slun DBZ 8 HB 2 LP, BB, BRK hlubká, 250 HABRODŘÍNOVÁ DOUBRAVA PRm mull hřbítek kyprá 350m Kamejková

o

Střední pokryv 40 - 60%, převaha trav skupiny - suché, chudé: Poa pratensis ssp angustifolia, Festuca ovina, Hieracium pilosella, Agrostis tenuis, Achillea milefollium, skupiny mírně vlhké, chudé: Anthoxantum odorataum, Veronica officinalis. og 170 HABROVÁ DOUBRAVA p Vp pl. pl.růz DBZ 7 BO 1 HB 1 LP 1 středně BO 24 KMa 200m moder sníž. vm.sv. hluboká, na oglejených půdách vátých písků DB 22 sypká Střední až velký pokryv 60 - 80%, převaha travin skupiny - mírně vlhké, chudé: Carex hirta, Agrostis stolonifera, jednotlivě Molinia coerulea, Calamangrostis epigeios, skupiny suché, chudé Rumex acetosella. 180 slun. DBZ 8, HB, LP1, BRK (DB) mělká, SUCHÁ HABROVA DOUBRAVA s válečkou DB 18-20 HMm h S mírné pl. 200m středně prapořitou moder svahy, svah hluboká, hřbety sypká Velký pokryv - 80%, převaha trav skupiny: vysýchavé, bohaté: Brachypodium pinnatum, Poa nemoralis, Chrysanthemum corymbosum, Carex michelii.

p

4 703

KMa p KMa

DOUBRAVA na píscích - druhotná (kostřavová) s lipnicí úzkolistou

BO 22 DB 22


1S6

Příloha č. 30

13

77 1J6

1J2

2

1A9

40

1A6

206

1D9

1

1D8

83

1D6

527

1D5

400

1D4

1 812

1D1


HABROVÁ JAVOŘINA stržová v hlinitých výmolech DB 16-18 HB 10-16

HMm

4

h

H,S

strž rýha

př.sv.sr.sv.

mělká 300 r DB 4 LP 2 JV 2 HB 2 kyprá 450 ů z Malá pokryvnost - nitrofilní a plevelné druhy. Geranium robertianum, Alliaria officinalis, Lamium galeobdolon, Chelidonium majus, Galium aparine. Četné plevelné druhy z polí.

OBOHACENÁ HABROVÁ DOUBRAVA DB 24-26 ČMahp Šp,Vp,S pl. pl.růz DBZ 7 LP 1 JV 1 HB 1 JS stř.hlub.- 250 válečková na píscích HMa mull terasy vm.sv. hlub.drol. 300m Velký pokryv 80 - 100%, skupina - mírně vlhké, bohaté: Brachypodium silvaticum, Dactylis glomerata, Pulmonaria officinalis, skupiny - vlhké, bohaté: Galium aparine, Geum urbanum, Aegopodium podagraria, Ficaria verna, skupiny - nitrofilní: Geranium robertianum. 200 slun DBZ 7 JV 1 HB 1 LP 1 JS středně vypuk. pl.p,jh Ždp,Sl, OBOHACENÁ HABROVÁ DOUBRAVA DB 20 PRm400m hluboká, m.sv. svah Štv konvalinková na vypuklých svazích PRkkyprá hřbítek mull RAm Velký pokryv 80%, převaha bylin skupiny - vysýchavé, bohaté: Convallaria majalis, Campanula rapunculoides, skupiny vlhké, bohaté: Corydalis cava, Galanthus nivalis, skupiny nitrofilní: Chelidonium majus, Geranium robertianum, Arum maculatum. OBOHACENÁ HABROVÁ DOUBRAVA DB 20-22 HMm h,(p) S,H,Mp svah m.sv.stin DBZ 7 JV 1 LP 1 HB 1 JS stř. hlub, 200 bažanková mull báze př.sv. kyprá 400m Velký pokryv 80%, převaha bylin skupiny - nitrofilní: Mercurialis perenis, Alliaria officinalis, skupiny - vysýchavé, bohaté: Convalaria majalis, Melittis melissophyllum, Pulmonaria officinalis, skupiny čerstvé, bohaté: Asarum europeum, skupiny mírně vlhké, bohaté: Melica uniflora, Dactylis glomerata. OBOHACENÁ HABROVÁ DOUBRAVA DB 22 KMpp Ždp,Ždsl svah pl.slun DBZ 7 JV 1 LP 1 HB 1 stř. hlub. 200 strdivková PRp mull m.sv. kyprá 400m Velký pokryv70%, převaha travin. Převládá skupina -mírně vlhké, bohaté: Melica uniflora, Dactylis glomerata, Brachypodium silvaticum, skupina - vysýchavé, bohaté: Convalaria majalis, Festuca heterophylla, Brachypodium pinnatum, Mellitis melisophyllum, Carex montana. 200m růz DBZ 7 LP 1 JS 1 HB 1 JV středně OBOHACENÁ HABROVÁ DOUBRAVA DB 20-22 PRg hj Jn rovina pl.vm.sv. hluboká, válečková na jílech mull (aluv. vazká Jeviš). Střední až velká pokryvnost 60 - 80%, travnatý ráz, skupina - mírně vlhké, bohaté Brachypodium silvaticum, skupiny vlhké, bohaté: Galium aparine, Geum urbanum, skupiny vlhké, středně bohaté: Deschampsia caespitosa, Lysimachia nummularia. růz DBZ 8 LP 1 HB 1 hluboká, 200m OBOHACENÁ HABROVÁ DOUBRAVA DB 24 ČMl h-ph S+Pm rovina pl.vm.sv. kyprá válečková na spraši mull (aluv. Jeviš). Velký pokryv 80%, skupina - mírně vlhké, bohaté: Brachypodium silvaticum, Dactylis glomerata, skupiny - čerstvé, bohaté: Asarum europeum, skupiny - nitrofilní: Geranium robertianum, skupiny - vlhké, bohaté / mokré, proudící voda, Rubus caesius, Ficaria verna. 200 m růz DBZ 7 LP 1 HB 1 JV 1 BRK mělká, JAVOROHABROVÁ DOUBRAVA DB 20 ČMa p Šp rovina pl.shora bažanková na neogenních štěrkopíscích BO 18-22 š mull n.aluv. vm.sv. sypká Jeviš. Velký pokryv 80 - 100%, převaha bylin skupiny nitrofilní: Mercurialis perennis, Geranium robertianum, skupiny - čerstvé, bohaté: Asarum europaeum, skupiny - vysýchavé, bohaté / mírně vlhké, bohaté: Viola odorata, skupiny - mírně vlhké, bohaté Dactylis glomerata, skupiny - vápnomilné: Lithospermum purpureo-coeroleum. DB 16-20 RAmh V hřbet př.sv.slun DBZ 7 LP 1 HB 1 JV 1 BRK mělká, 250 JAVOROHABROVÁ DOUBRAVA HB 10-12 RAs š-k svah sr.sv. sypká 500m vápencová se strdivkou jednokvětou na kamenitých svazích Druhově bohatá společenstva subnitrofilního rázu. Melica uniflora, Campanula rapunculoides, Convalaria majalis, Brachypodium silvaticum, Alliaria officinalis, Cynanchum vincetoxicum, (Mercurialis perenis), Asperula odorata. svah m.sv.DBZ 3 LP 2 JV 2 HB 2 BRK stř. Hlub. 300 HABROVÁ JAVOŘINA DB 18 Ras k suť V,Štv polomull suť př.sv. 1 kyprá 500m vápencová na štěrkovitých půdách a sutích LP 18-20 +hpslun. ph Střední pokryv 60%, převaha bylin skupiny - nitrofilní: Alliaria officinalis, Geranium robertianum, Lamium maculatum, Adoxa moschatellina, skupiny - vlhké, bohaté: Corydalis sp.

Příloha č. 30

1V2

110

1U1

3 435

1L9

290

1L8

421

1L7

211

1L6

2 129

1L4

4 420

1L2

2 320

1L1

1 616

1L0


Přechod DUBOVÉ JASENINY do TOPOLOJILMOVÉ JASENINY

DB 26-34 JS 26-34

FMg

h-jh

5

An mull

rov.

pl.

růz

hluboká, 300 DB 4 JL 2 JS 2 TP 1 LP 1 soudržná 500m HB JV Pokryv 80 - 100%, převaha bylin skupiny - nitrofilní: Urtica dioica, Lamium maculatum, Alliaria officinalis, skupiny vlhké, bohaté: Aegopodium podagraria, Glechoma hederacea, Galium aparine, Rubus caesius méně skupina - mokré, stagnující voda: Baldingera arundinacea. 160 pl růz DB 4 JL 2 JS 2 HB 1 LP 1 JV hluboká, DB 26-34 FMg jh An rov. JILMOVÝ LUH 190m shora JS 26-34 mull údolní s ostružiníkem ježiníkem na těžkých naplavených sypká nivy půdách Velký pokryv 80 - 90%, převaha bylin skupiny - vlhké, bohaté: Rubus caesius, Glechoma hederacea, Geum urbanum, Circea lutetiana, skupiny vlhké, středně bohaté: Ajuga reptans, Deschampsia caespitosa, skupiny čerstvé, středně bohaté: Viola silvatica, skup. mírně vlhké, bohaté: Brachypodium silvaticum. růz DB 4 JL 2 JS 2 LP 2 HB hluboká, 155 JILMOVÝ LUH DB 30 FMk h An al.rov. pl. kyprá 190m bršlicový na fluvizemi JS 26-34 mull mimo záplav Velký pokryv 90%, převaha bylin skupiny vlhké, bohaté: Aegopodium podagraria, Stachys silvatica, Glechoma hederacea, skupiny - nitrofilní: Lamium maculatum, Urtica dioica, skupiny - mírně vlhké, bohaté: Pulmonaria officinalis, Brachypodium silvaticum. růz DB 4 JL 2 JS 2 HB 1 LP 1 JV hluboká, 165 JILMOVÝ LUH DB 24-26 FMmph-hp An al.rov. pl. drobivá 190m válečkový na lehké fluvizemi JS 26-34 FMk mull mimo záplav Velký pokryv 70 - 80%, převaha trav skupiny mírně vlhké, bohaté: Brachypodium silvaticum, Dactylis glomerata, Pulmonaria officinalis, skupiny čerstvé, středně bohaté: Viola silvatica, skupiny nitrofilní: Lamium maculatum. Skupiny - vlhké, středně bohaté: Deschampsia caespitosa. 165 růz DB 5 JL 2 LP 2 HB 1 JS JV hluboká, JILMOVÝ LUH DB 24 Fmap An (písč. vyvýš. pl.190m (BO) shora na hrůdech s hluchavkou skvrnitou JS 26 FMm (hp) přesypy) nad.al. m.sv. sypká rov. mull Střední až velký pokryv 60 - 80%, převaha bylin skupiny nitrofilní: Lamium maculatum, Geranium robertianum, Alliaria officinalis, skupiny - mírně vlhké, bohaté: Impatiens parviflora, Dactylis glomerata, Pulmonaria officinalis, Brachypodium silvaticum. 190m růz DB 4 JL 2 JS 2 LP 1 JV 1 HB středně pl.JILMOVÝ LUH DB 22-24 FMmšp+h An rov. hluboká, štěrkovitý na terasách Dyje JS 26 FMf mull terasy vm.sv. kyprá Dyje Velký pokryv 80%, stálými druhy jsou Rubus caesius ze skupiny vlhké, bohaté / vlhké, středně bohaté, Deschampsia caespitosa, ze skupiny vlhké, středně bohaté: Baldingera arundinacea za skupiny mokré, stagnující voda / mokré, proudící voda, na světlinách Urtica dioica ze skupiny nitrofilní. pl.růz DB 5 JL 2 JS 2 LP 1 HB hluboká, 155 JILMOVÝ LUH DB 26 FMk hp An vyšší vm.sv. kyprá 195m válečkový na fluvizemi JS 26-30 mull č. al. roviny Velký pokryv 90%, převaha bylin skupiny nitrofilní: Lamium maculatum, Alliaria officinalis, Urtica dioica, Chaerophyllum temulum, skupiny mírně vlhké, bohaté: Brachypodium silvaticum, Dyctylis glomerata. růz DB 6 JL 2 JS 2 OL hluboká, 150 DB 26-34 FMgDUBOVÁ JASENINA hj-jh, An sníž.al pl.vazká 180m JS 26-34 FMG (pj) mull roviny, vm.sv. s ostružiníkem ježiníkem a kosatcem žlutým na zaplav těžkých glejových půdách Velký pokryv 90 - 100%, převaha bylin skupiny vlhké, bohaté: Rubus caesius, Circaea lutetiana, Symphytum officinale, skupiny vlnké, bohaté: Deschampsia caespitosa, skupiny mokré, stagnující voda: Iris pseudocarpus, Baldingera arndinacea, druhotně Aster lanceolata. TOPOLOVÝ LUH DB 28-34 FMmph An niva pl. růz DB 3 TP 3 JS 2 JL 2 LP hluboká, 150 kopřivový na lehkých naplavených půdách JS 30-34 FMg mull u toků, kyprá 170m Velký pokryv - překryv 100%, převaha bylin skupiny nitrofilní: Urtica dioica, Lamium maculatum, skupiny vlhké, bohaté: Ficaria verna, Aegopodium podagraria, Glechoma hederacea, skupiny mírně vlhké, bohaté: Impatiens parviflora, skupiny - mokré, stagnující voda: Baldingera arundinacea. b VLHKÁ HABROVÁ DOUBRAVA ph Vp,Šp+H prohyb pl.růz DB 5 JS 2 JL 1 LP 1 HB 1 JV hluboká, 160 DB 24-28 KMg mull pl. vm.sv. kyprá 210m bršlicová (válečková) JS 26-28

Příloha č. 30

2C2

20

11 2N1

1G5

550

46 1G4

1G3

56

1G2

271

1G1

42

1T4

53

1T3

226

1P3

376


KAMENITÁ KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA se třtinou rákosovitou na kamenitých svazích

DB 16-18 BO 18-22

Kmy q Lim

6

růz DB 7 BK 3 LP p-(hp) R,K,Sl,Di, svah m.sv.š-k P hřebe sr. n Střední až nízká pokryvnost. Luzula nemorosa, Calamagrostis arundinacea, Festuca ovina, Genista tinctoria, Melampyrum pratense ssp. vulgatum, Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium. Entodon schreberi, lišejníky. Calamangrostis arundinacea někdy chybí. b slun DB 7 BK 2 HB 1 VYSÝCHAVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA p-hp Šp,Štv, ploš. pl.DB 20-22 KMm o š moder svah sr.sv. lipnicová ve slunných polohách BO 20-22 KMm hřbet

o

mělká stř. hlub, kyprá

mělká sypká

300 400

300 450

VRBOVÁ OLŠINA hj An sníž.v pl. růz OL 5 VR 3 JS 1 TP 1 OS stře hlub, 160 JS 24 GLm FMg mull al.rov. vazká 175m přechodná s chrasticí rákosovitou Velký pokryv 100%, převládá skupina - mokré, stagnující voda: Baldingera arundinacea, Carex gracilis, Iris pseudacorus, skupiny - vlhké, bohaté: Symphytum officinale, Rubus caesius, skupiny vlhké, středně bohaté: Deschampsia caespitosa, místy skupiny - nitrofilní: Urtica dioica. w 190 m sníž.v pl. růz OL 8 VR 1 TP 1 OS středně VRBOVÁ OLŠINA hp An OL 24-30 OMm al.rov. hluboká, FMg slatinný lužní - slatinná s rákosem obecným drobivá mull Velká pokryvnost 90%, skupina mokré, stagnující voda: Phragminthes communis, Carex gracilis, Baldingera arundinaceaa, Iris pseudacorus, Lycopus europaeus.

l

Velký pokryv 80 - 100%, převládá skupina mírně vlhké, bohaté / vlhké, bohaté: Brachypodium silvaticum, Aegopodium podagraria, Circea lutetiana, Geum urbanum, Glechoma hederacea, skupiny nitrofilní: Geranium robertianum, skupiny vlhké, středně bohaté: Lysimachia nummularia, Ajuga reptans. 170 sníž. pl.růz DBZ 7 BŘ 3 OS LP BO středně Vp p SVĚŽÍ BŘEZOVÁ DOUBRAVA BO 22-26 PGm220m pš. vm.sv. hluboká, vesp. surový (se smrkem) vátých písků DB 20-22 PGksoudržná moder +j PGz Pokryv 70 - 100%, převaha trav skupiny střídavě vlhké: Molinia coerulea, Agrostis stolonifera, Juncus conglomeratus, skupiny - mokré, stagnující voda: Lysimachia vulgaris, skupiny vlhké, středně bohaté: Deschampsia caespitosa, skupiny mírně vlhké, chudé / střídavě vlhké: Calamangrostis epigeios. 170 sníž. pl.růz OL 8 BŘ 1 SM 1 OS středně BŘEZOVÁ OLŠINA OL 22-28 GLo p Vp 210m pl. vm.sv. hluboká, slatinná SM 20-22 surový drobivá humus Pokryv 70 - 90%, převaha trav skupiny mokré, stagnující voda: Carex acutiformis, Lysimachia vulgaris, Galium palustre, skupiny vlhké, středně bohaté: Deschampsia caespitosa, skupiny rašelinné: Sphagnum girgensohnii. 170 sníž. pl.růz OL 8 DBZ 1 BŘ 1 OS středně BŘEZOVÁ OLŠINA OL 24-28 GLa p Vp 210m pl. vm.sv. hluboká, vátých písků SM 20-22 mullový kyprá moder Pokryv 80 - 100%, převaha trav skupiny mokré, stagnující voda: Carex acutiformis, Lysimachia vulgaris, Iris pseudocarpus, Lycopus europaeus, skupiny vlhké, středně bohaté: Deschampsia caespitosa, skupiny mokré, proudící voda / mokré, stagnující voda: Filipendula ulmaria. 150 močál. pl. růz OL 6 VR 4 mělká, VRBOVÁ OLŠINA hj-pj An OL 24-28 GLmB 170m sníž. velmi slatinný lužní s vysokými ostřicemi na glejích GLm vazká mull Velký pokryv 90%, převaha vysokých ostřic skupiny - mokré, stagnující voda: Carex acutiformis, Carex gracilis, Iris pseudocarpus, Lycopus europaeus, Baldingera arundinacea, Caltha palustris, Galium palustre, Phragminthes communis. B VRBOVÁ OLŠINA j-pj An bažiny pl. růz VR 8 OL 2 mělká, 150 OL 22-24 GLm u GLm mull tůně vazká 180m mokřadní s okřehkem (močály) Stagnující voda s velkým pokryvem - 90%. Lemna minor, podíl druhů skupiny - mokré, proudící voda: Myosotis palustris, skupiny mokré, proudící voda / mokré, stagnující voda: Alisma plantago - aquatica, skupiny - mokré, stagnující voda: Hotonia palustris, Iris pseudocarpus, Solanum dulcamara, Caltha palustris, Butomus umbelatus. B růz VR 6 OL 4 mělká, 160 VRBOVÁ OLŠINA p-h An iniciál. pl. OL 24-28 GLm vazká 175m mull stadia, -iniciální stadia al.Mor. Pokryv 60 - 90%, převaha vysokých travin skupiny - mokré, stagnující voda: Carex acutiformis, Baldingera arundinacea, Iris pseudacorus, Lycopus europaeus, Lythrum salicaria.

Příloha č. 30

140

2H9

600

2H8

379

2H5

75

2H4

67

2H3

606

2H2

13

2B6

8

2B1

6

2S6

8


7

Travnatá společenstva s účastí suchosnášejících až teplomilných druhů. Poa nemoralis, Genista tinctoria, (Calamangrostis arundinacea), Digitalis ambiqua, Dactylis glomerata ssp. polygama, Veronica chamaedrys, Viola silvatica, Stelaria holostea, (Luzula nemorosa), (Brachypodium pinnatum), keře. o 200 – 250 DB 6 BK 3 HB 1 stř. DB 18-20 KMm SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA p Štv,Št,Mf, ploš. vm.sv.- slun b svah př.sv. hlub. BO 18-20 KMm š P černýšová na chudších půdách plošin a mírných kyprá moder slunných svahů Travnatá společenstva. Luzula nemorosa, Melampyrum pratense ssp. vulgatum, Calamangrostis arundinacea, Festuca ovina, Genista tinctoria, Convalaria majalis, Fragaria vesca, Hieracium silvaticum, Lathyrus vernus. b 300 BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA p-hp R,A,F,G, ploš. pl.růz DB 6 BK 3 HB 1 LP středně DB 20-24 KMm 450 š Sy,GD,Sl svah vm.sv. hluboká, lipnicová s mařinkou na plošinách a mírných svazích BK 24-28 sypká Živná společenstva sněkolika typy fytocenos. Poa nemoralis, Melica uniflora, Brachypodium silvaticum, (Carex montana), Dactylis glomerata ssp. polygama, (Carex pilosa), Asperula odorata, Convalaria majalis, Pulmonaria officinalis, Calamintha clinopodium, Melica nutans, Veronica chamaedrys, (Carex digitata, Luzula nemorosa, Cyclamen europaeus). b 200 BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA hp-ph Mf hřbet m.sv. růz DBZ 6 BK 2 HB 1 LP 1 středně DB 22 KMm 400m mull hluboká, strdivková na hřbetech BK 24 kyprá Pokryv 60 - 80%, převaha travin. Převládájí skupiny - mírně vlhké, vysýchavé, bohaté - Melica uniflora, Poa nemoralis, Brachypodium silvaticum, Calamintha clinopodium, Lathyrus niger, - čerstvé, bohaté: Asperula odorata, Alliaria officinalis. HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 22-26 LMmh, S,H,Mf svahy, vm.sv.- stin DBZ 6 BK 2 HB 1 LP 1 stř. hlub, 190 s ostřicí chlupatou na mírných stinných svazích BK 24-26 HMm Jh mull báze m.sv. kyprá 350m Velký pokryv 70 - 90%, převaha trav skupiny - mírně vlhké, bohaté: Carex pilosa,Carex digitata, Pulmonaria officinalis, Fragaria vesca, skupiny vysýchavé, bohaté: Stellaria holostea, Poa nemoralis, skupiny čerstvé, bohaté:Asperula odorata. Milium effusum. 250 H,Mf hřbet vm.sv.- růz DBZ 6 BK 2 LP 1 HB 1 středně HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 22-26 LMmh,ve 400m pl. m.sv. hluboká, biková s ostřicí chlupatou na plochých hřbetech BK 24-26 HMm spod. mull kyprá jh Pokryv 70 - 90%, převaha travin. Převládá skupina - mírně vlhké, bohaté: Carex pilosa, Carex digitata, Galium schultesii, skupiny - vysýchavé, bohaté / mírně vlhké, bohaté: Carex montana, Poa nemoralis, Hieracium sabaudum, skupiny - vysýchavé, bohaté: Galium vernum skupiny - mírně vlhké, chudé: Luzula nemorosa. 200 H,Mf svah vm.sv.- slun DBZ 6 BK 2 LP 1 HB 1 středně DB 20-24 LMmh,ve HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA 450M m.sv. hluboká, BK 24-26 HMm spod. mull s ostřicí horskou a chlupatou na mírných slunných kyprá Jh svazích Střední až velký pokryv, převaha travin. Převládá skupina - vysýchavé, bohaté / mírně vlhké, bohaté: Carex montana, Festuca heterophylla, Poa nemoralis, skupiny - vysýchavé, bohaté: Calamintha clinopodium, Galium vernum, skupiny - mírně vlhké, bohaté: Carex pilosa, Dactylis glomerata, Melica nutans, mírně vlhké, chudé: Luzula nemorosa, Veronica officinalis. 190 růz DBZ 6 BK 2 LP 2 HB středně HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 20-24 LMm h S,H pl. pl.350m hluboká, biková s ostřicí horskou na plošinách a mírných svazích BK 24 mull svah m.sv. drobivá Střední - velký pokryv 60 - 80%, převaha trav skupiny - vysýchavé, bohaté: Carex montana, Stellaria holostea, Poa nemoralis, Hepatica nobilis, skupiny mírně vlhké, bohaté: Carex digitata, Fragaria vesca, Melica nutans, skupiny mírně vlhké, chudé: Luzula nemorosa. poloDBZ 6 BK 2 LP 1 HB 1 hluboká, 200 S,H,Mf pl. pl.HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 22-24 LMmh,ve stin kyprá 400m svah m.sv. strdivková na plošinách a mírných svazích BK 24 HMm spod. mull jh Velký pokryv 80 - 100%, převaha trav skupiny mírně vlhké, bohaté: Melica uniflora, Carex digitata, Dactylis glomerata, Melica nutans, skupiny vysýchavé, bohaté: Hepatica nobilis, Convallaria majalis, Poa nemoralis, skupiny - čerstvé, bohaté: Asperula odorata. HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 20-24 LMm h S,H svah př.sv. stin DBZ 6 BK 2 LP 1 HB 1 hluboká, 200 na příkrých svazích BK 24 mull kyprá 400m Velký pokryv 80%, převaha trav skupiny - mírně vlhké, bohaté: Carex pilosa, Dactylis glomerata,Pulmonaria officinalis, skupiny - čerstvé, bohaté: Asperula odorata, Asarum europaeum, skupiny - vysýchavé, bohaté: Convalaria majalis, Carex montana.

Příloha č. 30

11

3J6

20

3D6

15

3D3

3

3H2

134

2L1

424

2D5

366

2D4

85

2D3

15

2D2

421

2D1


8

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 24-28 HMm h S,H žleb m.sv. růz DBZ 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 hluboká, 200 válečková v mělkých žlebech mull báze JL kyprá 400m Velký pokryv 90%, nevýrazná převaha trav skupiny - mírně vlhké, bohaté: Brachypodium silvaticum, Pulmonaria officinalis, skupiny vysýchavé, bohaté: Galium silvaticum, Hepatica nobilis, Melittis melissophyllum, skupiny - čerstvé, bohaté: Asperula odorata. Asarum europaeum, skupina - vlhké, bohaté: Aegopodium podagraria. OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 22 HMm h H,S žleby př.sv.růz DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 hluboká 250 v hlinitých žlebech AK 16 rýhy sráz JL kyprá 350 Živná a nitrofilní společenstva. Lamium maculatum, Lamium galeobdolon, Alliaria officinalis, Urtica dioica, Chelidonium majus, Asarum europeum, Ajuga reptans a další plevelně a nitrofilní druhy. OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 24-28 HMm h H,Mf úpatí+ vm.sv.- růz DBZ 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 hluboká, 200 bršlicová na úpatí svahů mull svah m.sv. kyprá 400m Pokryv 90 - 100%, převaha trav, výrazné zastoupení bylin. Převládá skupina - mírně vlhké, bohaté: Carex pilosa, Pulmonaria officinalis, ssp. obscura. Haequecia epipactis, Galium galeobdoloon, čerstvé, bohaté: Asperula odorata, Asarum europaeum, skupina - vlhké, bohaté: Aegopodium podagraria. OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 24-26 HMm h(ph) H,(Mf;) svah Vm.sv.- stin DBZ 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 hluboká, 200 s ostřicí chlupatou na mírných svazích do žlebů mull úvaly m.sv. JL kyprá 400m Velký pokryv 70 - 90%, stejnoměrné zastoupení trav a bylin. Skupina - mírně vlhké, bohaté: Carex pilosa, Dactylis glomerata, Carex digitata, skupina - čerstvé, bohaté: Asperula odorata, Asarum europeum, skupiny - vysýchavé bohaté: Melittis melissophyllum, Convalaria majalis, místy skupina - nitrofilní: Lapsana communis, Mercurialis perennis. 200 stin DBZ 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 středně pl.OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 20-24 HMm h S,H,Mf pl. 400m hluboká, m.sv. strdivková na plošinách a plochých hřbetech mull hřbet kyprá svah Velký pokryv 70 - 90%, převaha trav skupiny - mírně vlhké, bohaté: Melica uniflora, Dactylis glomerata, Pulmonaria obscura, skupiny - čerstvé, bohaté: Asarum europaeum, Asperula odorata, skupiny - nitrofilní: Mercurialis perennis, skupiny - vysýchavé, bohaté: Convallaria majalis. POTOČNÍ LUH PAHORKATINNÝ DB 24-28 FMk ph,ve An terasa pl růz DB 5 JS 3 JL 1 JV 1 LP OL hluboká, 200m na fluvizemi JS 26-30 sp.š mull u toku kyprá Velký pokryv 100%, převaha bylin skupiny - vlhké, bohaté: Aegopodium podagraria, Glechoma hederacea, Geum urbanum, skupiny - vlhké, středně bohaté: Deschampsia caespitosa, Lysimachia nummularia, Asarum europaeum, skupiny - nitrofilní: Urtica dioica. HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA DB 24 HMm h H závěr vm.sv.- stin BK 6 DBZ 3 HB 1 LP JV hluboká, 250 s ostřicí chlupatou na hnědozemi BK 26-28 mull žlebu m.sv. kyprá 400m Velký pokryv 80%, nevýrazná převaha trav skupiny - mírně vlhké, bohaté: Carex pilosa, Neottia nidus - avis, Pulmonaria officinalis, skupiny - čerstvé, bohaté: Asperula odorata, Actea spicata, Asarum europaeum, skupiny - vysýchavé, bohaté: Stellaria holostea, Hepatica nobilis. OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA DB 24-26 HMm h-jh H žleb + m.sv. růz BK 6 LP 2 DBZ 2 JV hluboká, 200 s bršlicí a česnekem medvědím na hnědozemi BK 28 mull svah kyprá 350m Velký pokryv 90%, převaha bylin skupiny - vlhké, bohaté: Aegopodium podagraria, skupiny - nitrofilní: Alium ursinum, Lamium galeobdolon, Lamium maculatum, Mercurialis perennis, skupiny - čerstvé, bohaté: Asperula odorata, Dentaria bulbifera, asarum europaeum. OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA DB 24 HMm h S,H,Mf svah m.sv. stin BK 6 LP 2 DBZ 2 JV hluboká, 380 bažanková na svazích BK 28 (š) mull kyprá 400m Velký pokryv 80%, převaha bylin skupiny - nitrofilní: Mercurialis perennis, Lamium maculatum, skupiny - čerstvé, bohaté: Asperula odorata, Asarum europaeum, skupiny - vlhké, bohaté: Galanthus nivalis, skupiny - vysýchavé, bohaté: Convallaria majalis. 300 V svah př.sv.Stin BK 5 LP 3 JV 2 JS JL mělká, LIPOVÁ JAVOŘINA silně LP 18-22 RAsc 500m mull suť sr. kyprá k vápencová na rendzině BK 24-26 (LIm ) výplň + ph Střední pokryv 60%, převaha bylin skupiny - nitrofilní: Lamium maculatum, Arum maculatum, Mercurialis perennis, Geranium robertianum, Aconitum lycoctonum ssp. vulparia, skupiny - vlhké, bohaté: Corydalis cava, skupiny - čerstvé, bohaté: Asarum europaeum.

Příloha č. 30

c


pl.-plošina (0-5°), vm.sv.-velmi mírný svah (5-10°), m.sv.-mírný svah (10-20°), př.sv.-příkrý svah (20-30°), sr.sv.-srázný svah (30-45°), vm.sr.sv.-velmi srázný svah (45-60°), sr.-sráz (nad 60°)

9

přirozená druhová skladba - označení dřevin je v souladu s přílohou č.: 4 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování

expozice - slun-slunná, stin-stinná, růz-různá

sklon -

substrát - An-alluviální náplavy, H-sprašové, svahové hlíny - deluvia, Jn-jíl neogenní, Mf-magurský flyš, Pm-písky miocenní, P-permokarbonské slepence, S-spraš, Sl-slíny, Šp-štěrkopísky, Štvštěrky vápnité, V-vápence, Vp-váté písky, Ždp-ždánické pískovce a slepence (vápnité), Ždsl-ždánické slíny,

půdní druh - p-písčitá, hp-hlinitopísčitá, ph-písčitohlinitá, h-hlinitá, jh-jílovitohlinitá, hj-hlinitojílovitá, j-jílovitá, jp-jílovitopísčitá, pj-písčitojílovitá

půdní typ - LIm -litozem karbonátová, RAm-rendzina typická, RAL-rendzina litická, RAk-rendzina kambická, Ras-rendzina suťová, RMa-regozem arenická, PRm-pararendzina typická, PRgo o pararendzina, KMm – kambizem typická oligotrofní, RNm – ranker typický, KMy - kambizem rankrová oligotrofní pseudoglejová, PRk-pararendzina kambická, PRp-pararendzina pelická, ČMa-černozem arenická, ČMl-černozem luvická, HMm-hnědozem typická, Hma-hnědozem arenická, HMlhnědozem o b b og luvická, LMm-luvizem typická, KMa -kambizem arenická oligotrofní, Kma -kambizem arenická mezotrofní, KMm -kambizem typická mezotrofní, KMa -kambizem arenická oligotrofní oglejená, b p o b KMg -kambizem pseudoglejová mezotrofní, KMa -kambizem arenická podzolovaná, KMf -kambizem psefitická oligotrofní, KMf -kambizem psefitická mezotrofní, KMp-kambizem pelická, l B PGm-pseudoglej typický, PGk-pseudoglej kambický, PGz-pseudoglej podzolový, GLm-glej typický, GLm -glej typický mullový, GLo-glej rašelinový, GLa-glej arenický, GLm -glej typický u w zbahnělý, GLm -glej typický humózní, OMm -organozem saprická, FMm-fluvizem typická, FMk-fluvizem kambická, FMf-fluvizem psefitická, FMa-fluvizem arenická, FMg-fluvizem pseudoglejová, FMG-fluvizem glejová

Vysvětlivky:

Příloha č. 30

plošné zastoupení v %

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

LHP 1964-1973

0 1,3

95,2

1,3

5

LHP 1990-1999

3,5

LHP 1974-1983

2,2

97,8

přechodně podmáčené (1G, 1V, 1U)

trvale zamokřené (1L)

suché (1S)

93,7

Příloha č. 32 Graf - Přehled typologických jednotek LHC Břeclav luh

14054 Křenová

10383 Hrázová

10390 Trnavská

10395 Gazubková

10394 Veřejná

10394 U veřejné cesty

10386 Anglická

10393 Anglická II

10396 Zámecká

14055 Do Kulatého

Oborní

Hlavní alej

Kladníková

Cahnovská

Hrázová II

Trnavská II

Nafťácká

Do Kulatého II

Hradisko

U Vráblovy chaty

Lanžhot-Brodské

obora-Lanžhot

553

554

555

556

557

558

559

560

561

562

563

151

152

153

154

155

156

157

158

159

1

2

L1L

V1L

V1L

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

54,4

1,0

3,1

0,3

0,3

0,9

1,7

0,8

0,7

0,5

1,0

1,0

9,4

1,1

0,6

5,0

2,0

1,1

0,7

2,6

1,0

2,1

4,1

2,6

10,8

54,4

1,0

3,1

0,3

0,3

0,9

1,7

0,8

0,7

0,5

1,0

1,0

9,4

1,1

0,6

5,0

2,0

1,1

0,7

2,6

1,0

2,1

4,1

2,6

10,8

0,0

46,1

1,0

3,1

9,4

1,1

0,6

5,0

2,0

0,7

2,6

1,0

2,1

4,1

2,6

10,8

0,0

1,1

1,1

z

k

les Návrh

Vozovka

Délka cest v km a+p

7,2

0,3

0,3

0,9

1,7

0,8

0,7

0,5

1,0

1,0

n

0,0

t

4,1

1,0

3,1

sběrná

35 LS nebo les. majetek : LZ Židlochovice

Třída Celkem

Součet za Lesní správu - lesní majetek

14096 Iklinská

10389 Dubravenská

551

evid.

Název

552

pořad.

Číslo cesty

Soupis cest za lesní oblast č.

42,5

9,4

1,1

5,0

2,0

1,1

0,7

2,6

1,0

2,1

4,1

2,6

10,8

techn.

Funkce

100,103

99,100,

103

103

100,103

103

105

103,4

105

104,5,6

7,8

100

104

0,3 105

0,3 105

X

0,9 103,105

1,7 105

0,8 103,105

0,7 105

0,5 106

1,0 106

1,0 105

99,103,5,6

103,105

0,6 103

lokální

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

39,2

0,3

0,3

0,9

0,8

0,7

0,5

1,0

1,0

1,1

0,6

5,0

2,0

1,1

0,7

2,6

1,0

2,1

4,1

2,6

10,8

lesní

11,1

1,7

9,4

ostatní

Cesty

Zkratka : ZI

Poznámka

1,0 Místní komunikace

3,1 silnice

jiný vl.

S1 List č. 1

U červených jasanů

572

160

Týnec-les

V1L

V1L

L2L2

L2L2

L2L2


Mor. N. Ves-hranice SR

4

Němečkova alej

3

162

10419 Javorová

Hubertova

Močidlová

577

161

Čistová cesta

576

L1L

L1L

Bojkova alej

L1L

L2L1

10421 U dálnice D2

574

L1L

L1L

Kostická

10410 Dubečková

575

573

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

2,1

35,4

0,6

4,4

0,7

0,5

0,4

1,2

1,2

0,5

3,4

1,2

1,9

0,8

1,7

2,0

1,7

0,4

0,7

10,0

35,4

0,6

4,4

0,7

0,5

0,4

1,2

1,2

0,5

3,4

1,2

1,9

0,8

1,7

2,0

1,7

0,4

0,7

10,0

2,1

0,0 33,3

0,6

4,4

1,2

1,2

3,4

1,2

1,9

0,8

1,7

2,0

1,7

0,4

0,7

10,0

2,1

0,0

0,5

0,5

z

k

les Návrh

Vozovka


0,7

0,5

0,4

1,6

n

0,0

t

5,0

0,6

4,4

sběrná


Třída Celkem

U Dobrušky

10408 Nová cesta

571

10411 Výhonová

Blažejovská alej

568

570

Třebůnkova alej

569

Panský kút

567

10412 Anglická

evid.

Název

566

565

564

pořad.

Číslo cesty


28,8

1,2

1,2

0,5

3,4

1,2

1,9

0,8

1,7

2,0

1,7

0,4

0,7

10,0

2,1

techn.

Funkce

104

104

104

104

101

101

101

101

95,96

96

96

96

96,101

96

1,6

95

96

0,7 104

X

0,5 95,96

0,4 96

lokální

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

30,4

0,7

0,5

0,4

1,2

1,2

0,5

3,4

1,2

1,9

0,8

1,7

2,0

1,7

0,4

0,7

10,0

2,1

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : ZI

0,6

4,4

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 2

L1L

L2L2

Od Dyje

K elektrárně

Lednice-les

168

169

5


V1L

L2L2

L2L2

L2L2

166

Odbočka

L2L2

Z Anglické

165

167 10300 Stromová

L2L2

24,2

1,8

0,6

0,5

2,5

0,6

0,2

0,7

1,1

L2L2

163 10315 Lipinská

164 10313 Plaňanská

1,8

0,8

L1L

584 10301 Herdy

Do Nejdku

583

2,8

0,7

L1L

L1L

581 10303 Čertová

1,9

582 10293 Anglická-Led,-Nejdek

580 10305 Mlýnská

5,5

2,7

L2L1

L1L

L1L

Vodárenská

24,2

1,8

0,6

0,5

2,5

0,6

0,2

0,7

1,1

0,8

1,8

2,8

0,7

1,9

2,7

5,5

0,0

13,5

1,8

2,8

0,7

2,7

5,5

1,8

2,6

0,8

1,9

1,9

z

k

les Návrh

Vozovka


6,2

0,6

0,5

2,5

0,6

0,2

0,7

1,1

n

0,0

t

1,8

1,8

sběrná


Třída Celkem

579

evid.

Název

578 18764 Anglická-kančí obora

pořad.

Číslo cesty


20,6

0,6

0,5

1,5

0,7

1,1

0,8

1,8

2,8

0,7

1,9

2,7

5,5

techn.

Funkce

93

93

72

0,8

84

72

72

84

0,6 84

X

72,83

72,83

84

84

93

84,93

0,2 93

lokální

X

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

List mapy LOC

19,7

0,6

0,5

2,5

0,6

0,2

0,7

1,1

0,8

1,8

2,8

0,7

1,9

5,5

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : ZI

1,8

2,7

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 3

V1L

Valtice-hranice Rak.

Valtice-Lednice

11

V1L

V1L


Poštorná-Valtice

9

10

V1L

V1L

voj. Obj.-Kačištorf.háj

Kačištorf.háj-Valtice

7

8

V1L

181 10319 Apollo

Poštorná-hranice Rak.

L2L2

L2L2

180 10326 Široká

6

L2L2

L2L2

179 10328 Štajbanka

L2L2

177 10332 Vlašicova

178 10331 Genžova

L2L2

176 10339 Kaštanová

3,7

L2L2

L2L2

174 10325 Jezdecká

L2L2

173 10327 Hubertova

175 10338 Randezvous

1,1

L2L2

52,9

2,3

4,2

1,0

2,5

2,6

3,0

1,3

1,5

0,4

2,6

2,6

1,9

1,3

0,9

1,8

1,1

1,4

1,8

L2L2

L1L

592 10324 Široká alej

3,4

1,2

172 10323 Ladenská

L2L1

591 10329 Kostelní

171 10321 Hlohovecká

L2L1

590 10336 Hlásková

1,9

L1L

L1L

589 10334 U Františka

3,0

1,8

L2L2

L1L

588 10318 Betonka II

170 10322 Cedronová

L1L

587 10317 Betonka I

0,2

2,4

593 10320 3 Gracie-Hlohovec

L1L

L1L

52,9

2,3

4,2

1,0

2,5

2,6

3,0

1,3

1,5

0,4

2,6

2,6

1,9

1,3

3,7

1,1

0,9

1,8

1,1

1,4

1,8

3,4

1,2

1,9

3,0

1,8

2,4

0,2

0,0 28,1

2,3

4,2

1,0

2,5

2,6

3,0

1,4

1,8

1,9

3,0

1,8

2,4

0,2

4,6

3,4

1,2

0,0

z

k

les Návrh

Vozovka


20,2

1,3

1,5

0,4

2,6

2,6

1,9

1,3

3,7

1,1

0,9

1,8

1,1

n

0,0

t

15,8

2,3

4,2

1,0

2,5

2,6

3,0

0,2

sběrná


Třída Celkem

585 16256 Zadní

evid.

Název

586 10337 Vojenská

pořad.

Číslo cesty


24,8

2,6

2,6

3,7

0,9

1,8

1,1

1,4

1,8

3,4

1,2

1,9

2,4

techn.

Funkce 92 98,99

12,3

92

X

92,93

97

98

98

99

1,3 92

1,5 93,99

0,4 93

93,98,9

98,99

1,9 98

1,3 92

92,93

1,1 92

92

92

92

92

92

92,93

92,98

99

3,0 99

1,8 99

lokální

X

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

List mapy LOC

37,3

1,3

1,5

0,4

2,6

2,6

1,9

1,3

3,7

1,1

0,9

1,8

1,1

1,4

1,8

3,4

1,2

1,9

3,0

1,8

2,4

0,2

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : ZI

2,3

4,2

1,0

2,5

2,6

3,0

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 4

L2L1

L2L1

596 10228 Hraniční

Od brány

Vojenská

597

598

L2L1

600 10221 K Fandě

601

L1L

L2L1

603

Klentnice-Pavlov

Mušlov-Bulhary

14

33

V1L

V1L

V1L

V1L

L2L2


Milovice-Bulhary

13

Piaristická

191

Mikulov-Milovice

Fanda-Vojenská

190

12

L2L2

L2L2

L2L2

Lísková

L2L2

Bulharská

187

189

L2L2

188 10219 Mariánská

L2L2

Péro

L2L2

184 10220 K Panenskému mlýnu

185 10218 Pod Fialkou

L2L2

183 10223 Udolní

186

L2L2

182 10224 Palava-severní

Třešňová

602 10232 K lesovně Bulhary

Kaštanová

L1L

L2L1

599 10231 Automobilka

L1L

L1L

L2L1

51,2

2,5

3,0

2,9

7,3

0,8

1,2

1,4

1,8

1,7

1,7

1,6

2,6

2,0

2,5

1,8

0,7

1,5

3,2

4,0

1,0

0,6

0,5

4,6

0,3

51,2

2,5

3,0

2,9

7,3

0,8

1,2

1,4

1,8

1,7

1,7

1,6

2,6

2,0

2,5

1,8

0,7

1,5

3,2

4,0

1,0

0,6

0,5

4,6

0,3

0,0

21,7

2,5

3,0

2,9

7,3

0,7

4,0

1,0

0,3

8,9

3,2

0,6

0,5

4,6

3,3

1,8

1,5

z

k

les Návrh

Vozovka


17,3

0,8

1,2

1,4

1,8

1,7

1,7

1,6

2,6

2,0

2,5

n

0,0

t

15,7

2,5

3,0

2,9

7,3

sběrná


Třída Celkem

595 10229 Horizontka

evid.

Název

594 10233 Palava-od brány

pořad.

Číslo cesty


28,8

1,8

1,7

2,6

2,0

2,5

1,8

0,7

1,5

3,2

4,0

1,0

0,6

0,5

4,6

0,3

techn.

Funkce

71

62,70

61

71

82

71,82

70,71,82

71,82

71

71

70,71

61,62,70,7

61

6,7

82

61

X

62,70

62,70,71

0,8 82

1,2 71

1,4 71

82

1,7 71

71

1,6 71

lokální

5

X

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

34,5

0,8

1,2

1,4

1,8

1,7

1,7

1,6

2,6

2,0

2,5

1,8

0,7

1,5

3,2

4,0

0,6

0,5

4,6

5

0,3

5

lesní

5

List mapy LOC

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : ZI

Poznámka

2,5

3,0

2,9

7,3

1,0 ke střelnici

jiný vl.

S1 List č. 5

evid.

Název

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

z

Návrh

Vozovka k

0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná


les a+p

LS nebo les. majetek :

Délka cest v km

Třída Celkem


pořad.

Číslo cesty

Soupis cest za lesní oblast č 35

0,0

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

X

List mapy LOC

0,0

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : JU

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 6

L2L1

L2L2

L2L2

607 10213 Bažantnice-cihelna

192 10211 Druhá alej

193 10210 Třetí alej

L2L2

195

L2L2

L2L2

Kloboucká

Čejkovický hájek

200

201

Hustopečská

Topolanská

Sovinky

17

51

52

53

V1L

V1L


Boleradice-Diváky

Nikolčice-Kurdějov

16

L2L2

L2L2

K lovecké chatě

199

203 10236 Výnosná

L2L2

198 10240 K odchovně

L2L2

L2L2

197 10235 Kopánková

202 10243 Zadní kout

L2L2

196 10242 Žlebová

Roviny

L2L2

L2L1

194 10237 Do předního kouta

Maják-Nůžky

610

L1L

L1L

L2L1

K naftovému vrtu

609

611 19381 svážnice Diváky

K filipkám

608

V1L

L2L1

606 10214 Druhá alej

Drnholec-bažantnice

L1L

15

L1L

33,8

0,9

1,1

1,3

0,9

1,2

4,8

0,9

1,8

1,0

2,1

0,5

0,6

2,1

1,9

3,5

1,3

1,4

0,4

0,6

1,6

0,7

0,7

2,5

33,8

0,9

1,1

1,3

0,9

1,2

4,8

0,9

1,8

1,0

2,1

0,5

0,6

2,1

1,9

3,5

1,3

1,4

0,4

0,6

1,6

0,7

0,7

2,5

6,2

2,3

1,8

2,1

11,4

0,9

1,1

3,5

1,3

1,4

0,7

2,5

6,3

2,1

1,9

1,6

0,7

0,0

z

k

les Návrh

Vozovka


16,1

1,3

0,9

1,2

4,8

0,9

1,8

1,0

2,1

0,5

0,6

0,4

0,6

n

0,0

t

3,4

0,9

1,1

1,4

sběrná


Třída Celkem

605 10214 Třetí alej

evid.

Název

604 10215 Hlavní alej

pořad.

Číslo cesty


26,5

1,3

1,2

4,8

1,8

1,0

2,1

2,1

1,9

3,5

1,3

1,6

0,7

0,7

2,5

techn.

Funkce

58

59

59

59

3,9

X

47,48

47

37

36

37

47

0,9 36

57

37

0,9 47

36

36,37

36,37

0,5 36,37

0,6 36,37

36,37

36

47

36,46

59

0,4 59

0,6 59

lokální

X

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

6

6

6

6

6

6

6

List mapy LOC

30,4

1,3

0,9

1,2

4,8

0,9

1,8

1,0

2,1

0,5

0,6

2,1

1,9

3,5

1,3

0,4

0,6

1,6

0,7

0,7

2,5

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : ZI

0,9

1,1

1,4 silnice

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 7

L1L

619

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

205 10202 Verholecká

Pouzdřanský les

206

207 10203 K hájence Plaček

208 10197 Palachová

209 10192 Bedřich-lavkové

210 10177 K hřišti Ivaň

211 10174 Kaštanová

212 10175 Hák

213

Přibice-les

kolem Proklaté

Pohořelice-Žabčice

Pohořelice-Ledce

20

21

22

23

V1L

V1L

V1L

V2L1

V1L


Ivaň-Mušovský les

L2L2

218 10190 Studýnková

19

L2L2

217 10182 Vlasatická

V1L

L2L2

216 10186 Ledecký les

Věstonická nádrž

L2L2

215 10187 Proklatá-aleje

18

L2L2

214 10176 Proklatá-2. Alej

U Proklaté

L2L2

204 10178 Dolní Mušov

Proklatá-příjezd

L1L

L1L

K dubu

616

L2L1

L1L

615 14528 Gronova

618 10185 Dlouhá leč

L1L

614 16798 Přibická

617 10191 Bedřich

L1L

L2L1

3,0

40,0

2,0

0,8

1,5

0,2

1,0

1,6

0,8

1,1

1,4

3,2

1,0

2,0

0,9

1,6

0,9

0,6

1,0

0,7

0,5

0,9

0,4

0,4

2,7

1,8

2,2

2,4

1,6

1,8

40,0

2,0

0,8

1,5

0,2

1,0

1,6

0,8

1,1

1,4

3,2

1,0

2,0

0,9

1,6

0,9

0,6

1,0

0,7

0,5

0,9

0,4

0,4

2,7

1,8

2,2

2,4

1,6

1,8

3,0

0,0 18,3

2,0

0,8

1,5

1,0

1,6

0,4

1,8

2,2

2,4

1,6

3,0

4,5

2,7

1,8

0,2

0,2

z

k

les Návrh

Vozovka


17,0

0,8

1,1

1,4

3,2

1,0

2,0

0,9

1,6

0,9

0,6

1,0

0,7

0,5

0,9

0,4

n

0,0

t

7,1

2,0

0,8

1,5

0,2

1,0

1,6

sběrná


Třída Celkem

613 17108 Mušovská

evid.

Název

612 10207 Náhrad. Cesta po hrázi J.

pořad.

Číslo cesty


23,2

0,8

1,1

1,4

0,9

1,6

0,6

0,9

0,4

2,7

1,8

2,2

2,4

1,6

1,8

3,0

techn.

Funkce

33

33,43

43

34

43,52

33,43

43

43,44

9,7

16

24

X

32,33

33

43

52,53

24

42

16

3,2 32,33

1,0 32

2,0 33

33

43,52

0,9 43

43

1,0 43

0,7 43,44

0,5 44

44

0,4 52

lokální

X

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

List mapy LOC

32,9

0,8

1,1

1,4

3,2

1,0

2,0

0,9

1,6

0,9

0,6

1,0

0,7

0,5

0,9

0,4

0,4

2,7

1,8

2,2

2,4

1,6

1,8

3,0

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : ZI

2,0

0,8

1,5

0,2

1,0

1,6

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 8

L2L1

L2L1

L2L1

627 10160 Měnínská I

628 10161 M ěnínská II

K odchovně

Tálová

Přísnotická sspojka

Špice

629

219

220

221

Měnín-Měnínská baž.

28

V1L

V1L

V1L

V1L


Pouzdřany-Vranovice

Moutnice-Rumunská baž.

26

27

Uherčice-Vranovice

25

V1L

L2L2

K rybníku

224

Velké Němčice-Uherčice

Oraná

24

L2L2

L2L2

222 10162 Výřadová

223

L2L2

L2L2

L2L2

L1L

L2L1

625 10159 Šraňková

L1L

624 10157 Čepičková

626 10158 Písková

L1L

L1L

622 10155 Uherčický les

623 10163 Němčická

L1L

L2L1

1,6

31,6

0,8

1,7

1,1

1,6

0,7

0,6

0,5

1,0

2,8

0,4

0,6

0,5

0,8

0,6

1,6

1,4

1,1

5,6

2,0

4,6

31,6

0,8

1,7

1,1

1,6

0,7

0,6

0,5

1,0

2,8

0,4

0,6

0,5

0,8

0,6

1,6

1,4

1,1

5,6

2,0

4,6

1,6

0,0

17,6

0,8

1,7

1,1

1,6

0,7

1,4

1,1

5,6

2,0

1,6

8,1

0,5

0,8

0,6

1,6

4,6

0,0

z

k

les Návrh

Vozovka


5,9

0,6

0,5

1,0

2,8

0,4

0,6

n

0,0

t

5,9

0,8

1,7

1,1

1,6

0,7

sběrná


Třída Celkem

621 10153 Termanecká

evid.

Název

620 10154 K Chajdě

pořad.

Číslo cesty


22,6

2,8

0,5

0,8

0,6

1,6

1,4

1,1

5,6

2,0

4,6

1,6

techn.

Funkce 34

10

10

10

18

18

18,19

25,26,35

34,35

34

3,1

10

X

18,19

34

34

35

0,6 10

0,5 10

1,0 18

25

0,4 25

0,6 25

lokální

X

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

List mapy LOC

25,7

0,6

0,5

1,0

2,8

0,4

0,6

0,5

0,8

0,6

1,6

1,4

1,1

5,6

2,0

4,6

1,6

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : ZI

0,8

1,7

1,1

1,6

0,7

jiný vl.

Poznámka

S1 List č. 9

Dyjákovická

U dubu

124

128

L2L2

L2L1

L2L2

L2L2

L2L1

L1L

V1L


Granická

121

U hájovny

K dubu

120

122

6.V Citonická

119

123

U Karlova

6.V Ke školce

127

Břežansko

126

L2L2

U hájenky

U Skalky

118

K hájence

125

L2L1

K ústavu soc. péče

117

L2L2

V2L1

L2L2

116

Oleksovická

113

L2L2

U starého hřbitova

Na pískách

112

V1L

V1L

Karlov

zeměděl, cesta

111

V1L

V1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

115

Lechovice-Borotice

110

L1L

L2L2

20,9

0,5

0,6

0,7

1,8

1,1

1,3

0,2

0,3

1,1

1,9

0,4

0,5

0,3

0,3

0,9

0,4

2,0

0,2

1,4

1,5

0,9

2,0

0,4

0,2

20,9

0,5

0,6

0,7

1,8

1,1

1,3

0,2

0,3

1,1

1,9

0,4

0,5

0,3

0,3

0,9

0,4

2,0

0,2

1,4

1,5

0,9

2,0

0,4

0,2

5,4

1,0

1,0

1,5

1,9

12,0

1,3

1,1

0,3

0,9

0,4

2,0

1,4

1,5

0,9

2,0

0,2

0,0

2,6

0,6

1,1

0,3

0,4

0,2

z

k

les Návrh

Vozovka


5,8

0,7

1,8

0,2

1,9

0,5

0,3

0,4

n

35 LS nebo les. majetek : LS Znojmo

Třída Celkem

114

Borotice-Č.Křídlovice

K vojenskému objektu

108

109

Spojka

2.III Bažantnice IIII

106

107

2.III Ba žantnice II

105

Bažantnice I

1.III U domku

103

104

Název

Lechovická

5.III Poštovna

evid.

102

101

pořad.

Číslo cesty


0,5

0,5

t

4,7

1,1

0,3

0,9

0,4

2,0

sběrná

13,9

0,6

0,7

1,8

1,1

1,3

0,2

0,3

1,9

0,2

1,4

1,5

0,9

2,0

techn.

Funkce

2,3

0,5

0,4

0,5

0,3

0,4

0,2

lokální

X

51

69

59

59

51

50,51

50

70

64

55

70

70

70

69,7

64

55

55

62,63

63

69

63,69

69

63,69

63

63

63

63

63

X

11

11

11

11

11

11

11

10

10

10

10

10

10

10

10

10

10

10

10

10

10

10

10

10

10

10

10

10

List mapy LOC

15,8

0,5

0,6

0,7

1,8

1,1

1,3

0,2

0,3

1,9

0,5

0,3

0,2

1,4

1,5

0,9

2,0

0,4

0,2

lesní

0,0

ostatní

Cesty

Zkratka : ZN

1,1

0,4

0,3

0,9

0,4

2,0

jiný vl.

návrh

návrh

Poznámka

S1 List č. 10

L2L2

Bojanovská - Červená

D.Bojanovice-N.Podvorov

Mutěnice - Zbrod

Chudobná

Zlodějský háj

D.Bojanovice - Lužice

Podle Sedláckých

ST10

ST11

ST12

ST13

ST14

ST15

ST174


N

V1L

L2L2

L2L2

V1L

V1L

L2L2

Hanácká

ST9

V1L

L2L2

Mutěnice - Jarohněvice

ST6

V2L

608085 Černosloupková

K Dubňanské hoře

ST5

L2L2

ST8

K Dianě

ST4

L2L2

L2L2

Mutěnská cesta

ST3

L2L2

L2L1

608091 Hluboká

Od Šardic

19,9

1,8

1,2

0,2

0,4

1,8

2,5

2,2

1,5

1,1

1,6

0,7

1,6

1,6

0,7

1,0

19,9

1,8

1,2

0,2

0,4

1,8

2,5

2,2

1,5

1,1

1,6

0,7

1,6

1,6

0,7

1,0

3,6

3,6

5,6

1,8

0,4

1,8

1,6

0,0

0,0

z

k

les Návrh

Vozovka


1,7

0,7

1,0

n

1,2

0,2

2,5

2,2

1,5

1,1

1,6

1,6

0,7

12,6

t

35 LS nebo les. majetek : LS Strážnice

Třída Celkem

ST7

K lovecké chatě

ST2

evid.

Název

ST1

pořad.

Číslo cesty


6,3

1,8

0,4

1,8

1,6

0,7

sběrná

13,4

1,2

2,5

2,2

1,5

1,1

1,6

1,6

0,7

1,0

techn.

Funkce

35

34

34

34

34

34

26

26

17

17

17. 26

26

0,2

X

35. 44

44

43

0,2 43

lokální

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

1

1

1

1

1

1

List mapy LOC

13,6

1,2

0,2

2,5

2,2

1,5

1,1

1,6

1,6

0,7

1,0

lesní

6,3

1,8

0,4

1,8

1,6

0,7

ostatní

Cesty

Zkratka : ST

jiný vl.

MÚ

ST. SILNICE

LČR

LČR

ST. SILNICE

ST. SILNICE

LČR

LČR

LČR

LČR

ST. SILNICE

MÍST.KOM

OÚ,SOUKR

OÚ,SOUKR

OÚ

OÚ

nal.3

Poznámka

S1 List č. 11

Hodonín - Mutěnice

608116 Mutěnická

608105 Ilčička

608117 Mutěnická

ST21

ST22

ST23

Odbočka na Hodonín

Odbočka na Hodonín

ST31

ST32

V1L

V1L

V1L

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L1L

V1L

0,6

24,3

0,2

0,9

2,7

0,8

2,3

0,7

1,3

1,6

1,3

1,8

3,8

0,5

0,5

2,6

1,4

1,3

24,2

0,2

0,9

2,7

0,8

2,2

0,7

1,3

1,6

1,3

1,8

3,8

0,5

0,5

2,6

1,4

1,3

0,6

0,0 5,7

0,2

0,9

2,7

1,3

0,6

0,0

4,5

0,5

2,6

1,4

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

0,8

2,2

0,7

1,3

1,6

1,3

1,8

3,8

0,5

14,0

t


Třída Celkem


Hodonín - Lužice

608104 Lesmistrova

ST28

Příčná

608102 Baaderova

ST27

ST30

608114 Holanova

ST26

ST29

608072 Jánská

ST25

Černá blata

608073 Široká

ST20

ST24

608098 Baaderova

608073 Široká

ST18

ST19

614167 Lužická mostková

evid.

Název

ST17

ST16

pořad.

Číslo cesty


4,4

0,2

0,9

2,7

0,6

sběrná

19,8

0,8

2,2

0,7

1,3

1,6

1,3

1,8

3,8

0,5

0,5

2,6

1,4

1,3

techn.

Funkce

0,0

lokální

44

44

44

44

44

44

44

44

X

35. 44

35

35. 44

44

35. 44

44

44

44

35. 44

X

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

List mapy LOC

19,8

0,8

2,2

0,7

1,3

1,6

1,3

1,8

3,8

0,5

0,5

2,6

1,4

1,3

lesní

4,4

0,2

0,9

2,7

0,6

ostatní

Cesty

Zkratka : ST

jiný vl.

ST.SILNICE LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR ST.SILNICE ST.SILNICE ST.SILNICE

Poznámka

S1 List č. 12

608067 Ratíškovská II.

608066 Dubňanská

ST38

ST39

608062 K Pánovu

653657 Desková

608108 Lužický chodník

608101 Cerová

Blatná

ST51

ST52

ST53

ST54

ST55

V1L

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L1L

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

V1L

V1L

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L1

L2L1

V1L

V1L

0,5

51,6

0,8

1,0

2,2

1,8

2,4

2,8

2,2

0,8

1,6

1,1

3,4

3,3

3,8

5,3

2,9

1,2

2,5

2,2

4,8

4,0

0,6

0,4

51,6

0,8

1,0

2,2

1,8

2,4

2,8

2,2

0,8

1,6

1,1

3,4

3,3

3,8

5,3

2,9

1,2

2,5

2,2

4,8

4,0

0,6

0,4

0,5

0,0

10,8

2,2

3,3

3,8

0,6

0,4

0,5

0,0

8,8

4,8

4,0

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

0,8

1,0

2,2

1,8

2,4

2,8

0,8

1,6

1,1

3,4

5,3

2,9

1,2

2,5

2,2

32,0

t


Třída Celkem


608063 Střelniční

Stará Hajdová

ST48

ST50

608067 Ratíškovská I.

ST47

618534 Zlodějská

608068 Pánovská

ST46

ST49

608069 Hraniční

ST45

Hodonín - Mutěnice

Hodonín - Dubňany

ST43

653658 Škrabaná

ST42

ST44

618534 Zlodějská

ST41

Nová Hajdová

608061 Hovoranská

ST37

ST40

608064 Jarohněvická

Ke Starému dolu

ST35

ST36

Dubňany - Mistřín

Dubňany - Jarohněvice

ST34

evid.

Název

ST33

pořad.

Číslo cesty


8,6

3,3

3,8

0,6

0,4

0,5

sběrná

43,0

0,8

1,0

2,2

1,8

2,4

2,8

2,2

0,8

1,6

1,1

3,4

5,3

2,9

1,2

2,5

2,2

4,8

4,0

techn.

Funkce

0,0

lokální

36

X

35. 36

35

35. 36

35. 36

35

35. 36

35

35

35

35

35

35

35. 36

35

35

26. 35

26. 35

26. 35

26. 35

26

26

26

X

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

List mapy LOC

43,0

0,8

1,0

2,2

1,8

2,4

2,8

2,2

0,8

1,6

1,1

3,4

5,3

2,9

1,2

2,5

2,2

4,8

4,0

lesní

8,6

3,3

3,8

0,6

0,4

0,5

ostatní

Cesty

Zkratka : ST

jiný vl.

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

ST.SILNICE

ST.SILNICE

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR, OÚ

LČR

MÍST.KOM.

ST.SILNICE

ST.SILNICE

Poznámka

S1 List č. 13

Ratíškovice - Rohatec

Do obecního

Mlýnská

Mlýnská

Příčná

K rybníkům

Od křížku

Mlýnská

Hodonín - Rohatec

K přejezdu

Panelka na Moravě

Očovská

ST64

ST65

ST66

ST67

ST68

ST69

ST70

ST147

ST148

ST149

ST71

ST72

L1L

V2L1

V1L

L2L2

L2L2

L2L1

L1L

L2L2

L2L1

L2L2

V1L

V1L

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L1

32,2

0,4

0,2

0,5

1,3

0,7

1,2

1,2

3,0

0,6

1,3

3,2

3,5

2,0

2,4

2,7

2,7

1,9

2,3

1,1

31,9

0,4

0,2

0,5

1,3

0,7

1,2

1,1

3,0

0,4

1,3

3,2

3,5

2,0

2,4

2,7

2,7

1,9

2,3

1,1

1,3

1,3

8,7

0,4

0,5

1,1

3,2

3,5

0,0

2,9

0,2

1,2

0,4

1,1

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

1,3

0,7

3,0

1,3

2,0

2,4

2,7

2,7

1,9

2,3

20,3

t


Třída Celkem


Hodonín - Ratíškovice

608113 Hoferská

ST62

ST63

608110 Zavřená

ST61

Skoční

653658 Škrabaná

ST59

ST60

608108 Lužický chodník

ST58

Krátké odměry

618533 Zlodějská

evid.

Název

ST57

ST56

pořad.

Číslo cesty


7,2

0,5

3,2

3,5

sběrná

24,5

0,4

1,3

0,7

1,2

1,1

3,0

0,4

1,3

2,0

2,4

2,7

2,7

1,9

2,3

1,1

techn.

Funkce

36

36

36

0,2

45

45

X

36. 37

36

27.36.37

27

36

27. 36

36

36

36

36

36

36

36

36

0,2 36

lokální

X

6

6

5

5

5

5

5

33,5

0,4

1,3

9,7

1,2

1,1

3,0

5 5

0,4

1,3

2,0

2,4

2,7

2,7

1,9

2,3

1,1

lesní

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

List mapy LOC

7,4

0,2

0,5

3,2

3,5

ostatní

Cesty

Zkratka : ST

jiný vl.

SING

SING

MÍST.KOM.

ST.SILNICE

MÚ

OÚ

MÚ

OÚ

MÚ, OÚ

OÚ

OÚ

ST.SILNICE

ST.SILNICE

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

nal.3

Poznámka

S1 List č. 14

608240 Hubáň

608243 Mucharov

608243 Mucharov

ST78

ST79

ST80

Soboňky

Kamenná cesta

K vodárně

Pod Kačeňákem

Ke Kačeňáku

Na Hajnisko

ST91

ST92

ST93

ST94

ST95

L2L1

L2L2

L2L2

L2L1

L2L1

L2L2

V1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

V1L

L2L1

L1L

V1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

0,3

26,0

1,0

0,6

0,8

0,1

1,0

0,4

1,3

1,1

2,7

0,3

0,9

1,4

3,8

2,1

1,0

0,1

0,6

0,2

0,8

1,6

0,9

3,0

26,0

1,0

0,6

0,8

0,1

1,0

0,4

1,3

1,1

2,7

0,3

0,9

1,4

3,8

2,1

1,0

0,1

0,6

0,2

0,8

1,6

0,9

3,0

0,3

0,0

5,2

0,4

0,3

1,4

2,1

1,0

0,0

17,3

0,8

0,1

1,3

1,1

2,7

0,9

3,8

0,1

0,6

0,2

0,8

1,6

3,0

0,3

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

1,0

0,6

1,0

0,9

3,5

t


Třída Celkem


Na Bzenec - přívoz

608128 Příhonová

ST89

ST90

618540 Rohatecká

608125 Janová

ST87

ST88

618539 Rohatecká

ST85

ST86

Rohatec - Soboňky

608238 Hl. alej Vnorovy

ST84

ST83

K Vnorovskému jezu

608240 Hubáň

ST77

ST82

608236 Hl. alej Kamenné

ST76

Strážnice - Bzenec

736782 K Pámelníku

ST75

ST81

Na Lebeďák

Přes Lhotské

ST73

evid.

Název

ST74

pořad.

Číslo cesty


4,9

0,4

1,4

2,1

1,0

sběrná

19,8

1,0

0,6

0,8

1,0

1,3

1,1

2,7

0,3

0,9

3,8

0,8

1,6

0,9

3,0

techn.

Funkce

1,3

20

29

X

20. 29

0,1 29

29

29

28. 37

37

37

37

37

37

29

29

29. 38

0,1 38

0,6 38

0,2 29

29. 38

29. 38

37

37

0,3 37

lokální

X

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

7

List mapy LOC

20,8

1,0

0,6

0,8

0,1

1,0

1,3

1,1

2,7

0,3

0,9

3,8

0,1

0,6

0,2

0,8

1,6

0,9

3,0

lesní

2,8

0,4

1,4

1,0

ostatní

Cesty

Zkratka : ST Poznámka

MÍST.KOM. LČR, OÚ LČR, SOUKR LČR LČR LČR ST.SILNICE MÚ MÚ MÚ MÚ MÚ, SOUKR

LČR

2,1 POVODÍ MORAVY

ST.SILNICE

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

LČR

0,3 ZD

jiný vl.

S1 List č. 15

K farmě

Od Bzenecké

Záhumenská

Vracov - Vacenovice

ST100

ST101

ST102

ST103

V1L

L2L2

L2L1

L1L

L2L2

L2L1

ST107 608141 Soboňská cesta

ST108

L2L1

L2L1

ST113 608124 Vacenovská

ST114


Goliášová

L2L1

L2L1

ST112 608109 Hodonská cesta

ST110 608138 Bzinková cesta

ST111 608134 Ratíškovská cesta

L2L1

L2L1

ST109 608132 Janová cesta

Svozňák

L2L1

L2L1

ST106 608136 Spodní Vacenovská

L1L

K farmě

ST99

L2L1

Březí

ST98

L2L1

V2L1

ST104 608137 Telefonka

Hraběnka

1,5

43,9

0,9

2,0

6,7

3,7

5,1

6,2

1,1

5,5

1,8

0,9

0,8

1,6

0,9

2,1

1,4

1,4

0,3

43,9

0,9

2,0

6,7

3,7

5,1

6,2

1,1

5,5

1,8

0,9

0,8

1,6

0,9

2,1

1,4

1,4

0,3

1,5

1,3

1,3

3,8

0,8

1,6

1,4

0,0

37,8

0,9

2,0

6,7

3,7

5,1

6,2

1,1

5,5

1,8

0,9

2,1

0,3

1,5

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

0,9

1,4

2,3

t


Třída Celkem

ST105 608137 Telefonka

Svatobořická

ST97

evid.

Název

ST96

pořad.

Číslo cesty


1,9

1,6

0,3

sběrná

42,0

0,9

2,0

6,7

3,7

5,1

6,2

1,1

5,5

1,8

0,9

0,8

0,9

2,1

1,4

1,4

1,5

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

19,28

19. 27

19. 28

19. 28

19. 20

19.28.37

19

19. 28

19

18

18, 19

18,19

18

18

18

18

17

17

17. 18

6,2 9

X

9

9

9

42,0

0,9

2,0

6,7

3,7

5,1

9 9

1,1

5,5

1,8

0,9

0,8

0,9

2,1

1,4

1,4

1,5

lesní

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

List mapy LOC

1,9

1,6

0,3

ostatní

Cesty

Zkratka : ST

jiný vl.

OÚ, SOUKR MÍST.KOM. OÚ, SOUKR OÚ, SOUKR OÚ, SOUKR OÚ, SOUKR OÚ ST.SILNICE LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR

Poznámka

nal.3

S1 List č. 16

L1L

Od Vacenovské

Široká cesta

Ratíškovice-Vacenovice

Rudnická jih

ST119

ST120

ST121

ST122

L2L1

Hradlová

ST127

ST128

L2L1

L2L1

L2L1

ST130 608128 Příhonová sever

ST131 618540 Rohatecká I.

ST132

Spojka

Chvatalkova cesta

ST135

ST136

Přes les

ST144

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

V1L


K vodárně

Ke Kačeňáku

ST141

Doubrava

Strážnice - Bzenec

ST140

ST143

Lidéřovická cesta

ST139

ST142

L1L

K dolům

ST138

L2L1

L1L

ST137 618536 U příčné

L2L1

L2L1

L1L

ST134 618540 Rohatecká II.

L2L1

ST133 608139 Polská cesta

Kolem trati

L2L1

L2L1

Šraňková

ST129 608127 Budková

L2L1

L2L1

Bzenecká sever

ST126

Stará bzenecká

ST124

ST125 608133 Rubanská cesta

L1L

L2L1

ST123 618536 Příčná

L2L1

V1L

L2L1

L2L1

L2L1

Moravní

ST118

L1L

ST117 608126 Zárybnická

L2L1

1,0

56,1

0,8

0,7

0,3

1,4

3,0

1,5

0,5

2,2

2,3

0,6

3,6

2,7

0,6

1,2

2,6

2,1

1,3

1,1

4,0

3,1

3,3

6,3

0,9

1,6

1,4

1,1

1,3

1,8

1,8

56,0

0,8

0,7

0,3

1,3

3,0

1,5

0,5

2,2

2,3

0,6

3,6

2,7

0,6

1,2

2,6

2,1

1,3

1,1

4,0

3,1

3,3

6,3

0,9

1,6

1,4

1,1

1,3

1,8

1,8

1,0

0,0

17,3

3,0

0,5

2,2

0,6

6,3

1,6

1,3

1,8

0,0

38,0

0,8

0,3

1,3

1,5

2,3

3,6

2,7

0,6

1,2

2,6

2,1

1,3

1,1

4,0

3,1

3,3

0,9

1,4

1,1

1,8

1,0

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

0,7

0,7

t


Třída Celkem

ST116 608065 Moravní

evid.

Název

ST115 608126 Kolem smetiště

pořad.

Číslo cesty


4,6

3,0

1,6

sběrná

51,1

0,8

0,7

1,3

1,5

0,5

2,2

2,3

0,6

3,6

2,7

0,6

1,2

2,6

2,1

1,3

1,1

4,0

3,1

3,3

6,3

0,9

1,4

1,1

1,3

1,8

1,8

1,0

techn.

Funkce 27

20

0,3

20

29

X

20,29

28,29

28

28,29

28,29

28,29

20,28

19,28

37

28,37

28

37

28,37

28

28,37

28

19,28

28

27

27

28

27,28

27,28

27

27

0,3 29

lokální

X

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

9

List mapy LOC

51,4

0,8

0,7

0,3

1,3

1,5

0,5

2,2

2,3

0,6

3,6

2,7

0,6

1,2

2,6

2,1

1,3

1,1

4,0

3,1

3,3

6,3

0,9

1,4

1,1

1,3

1,8

1,8

1,0

lesní

4,6

3,0

1,6

ostatní

Cesty

Zkratka : ST

jiný vl.

OÚ OÚ LČR LČR LČR, OÚ LČR ST.SILNICE LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR ST.SILNICE MÚ, SOUKR MÚ MÚ MÚ

Poznámka

S1 List č. 17

Od polí

ST159

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1


Jubilejní

Kolem boudy

Hrázová

ST156

ST158

Ostrožský les III.

ST155

ST157

Přes Leluje

ST154

L2L1

L2L1

V2L1

Ostrožský les II.

Ke Kačeňáku

ST150

V1L

Ostrožský les I.

Ratíškovice - Rudník

ST175

V1L

L2L1

ST153

K rampám

ST173

ST152

Mor.Písek - Polešovice

ST172

V2L1

V1L

L2L1

Pod lesem

0,6

14,8

0,4

0,8

0,2

1,0

0,7

2,2

1,4

2,3

1,5

0,5

0,6

0,4

1,3

0,9

14,6

0,4

0,8

0,2

1,0

0,7

2,2

1,4

2,3

1,5

0,5

0,6

0,2

1,3

0,9

0,6

0,0 2,8

0,6

1,3

0,9

0,0

11,1

0,4

0,8

0,2

1,0

2,2

1,4

2,3

1,5

0,5

0,2

0,6

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

0,7

0,7

t


Třída Celkem

ST151 608246 Rubanicová

Na Vilémův dvůr

ST146

evid.

Název

ST145

pořad.

Číslo cesty


3,9

0,5

0,6

1,3

0,9

0,6

sběrná

8,6

1,0

2,2

1,4

2,3

1,5

0,2

techn.

Funkce 20

13,21

13,21

13,21

12,20

20

27

12

12

20

2,1

X

0,4 13,21

0,8 13

0,2 21

21

0,7 21

lokální

X

10

10

10

10

10

10

10

10

10

10

9

9

9

9

9

List mapy LOC

10,7

0,4

0,8

0,2

1,0

0,7

2,2

1,4

2,3

1,5

0,2

lesní

3,9

0,5

0,6

1,3

0,9

0,6

ostatní

Cesty

Zkratka : ST

jiný vl.

MÍST.KOM. MÍST.KOM. ST.SILNICE LČR MÍST.KOM. MÍST.KOM. LČR SING SING LD SING SING SING LD LD

Poznámka

S1 List č. 18

L2L1

L2L1

L2L1

ST164 608247 Hrudková

ST165 608248 Meisnerka

ST166

L2L2

Bobrovec

Jarošovská

Přes Potoky

Pod Kučovaniny

ST168

ST169

ST170

ST171


L1L

L2L1

L2L1

L2L2

ST167 608244 U čapího hnízda

Spojka

L1L

15,1

0,2

0,1

2,9

1,9

1,9

0,4

1,9

1,1

0,8

1,8

L1L

ST162 608234 Novoveská

0,5

ST163 613886 Ostrož. Nová Ves

V1L

1,6

Přes Kučovaniny

k

14,9

0,2

0,1

2,9

1,9

1,9

0,4

1,9

1,1

0,8

1,8

1,4

0,5

0,0

4,7

0,2

0,8

1,8

1,4

0,5

0,0

6,4

0,1

2,9

0,4

1,9

1,1

z

Návrh

les

Třída Celkem

Vozovka


0,0

n

1,9

1,9

3,8

t


L1L

evid.

Název

ST161 608249 Výzkumnická

ST160

pořad.

Číslo cesty


0,5

0,5

sběrná

14,4

0,2

0,1

2,9

1,9

1,9

0,4

1,9

1,1

0,8

1,8

1,4

techn.

Funkce

0,0

lokální

3

2

1,2

13

13

13

X

5,13

5

13

5,13

5

6

X

12

12

12

11

11

11

11

11

11

11

11

11

List mapy LOC

11,2

1,9

1,9

0,4

1,9

1,1

0,8

1,8

1,4

lesní

3,7

0,2

0,1

2,9

0,5

ostatní

Cesty

Zkratka : ST

jiný vl.

MÍST. KOM. LČR LČR LČR LČR LČR LČR LČR, SING LČR MÚ MÚ MÚ

Poznámka

S1 List č. 19

Majetek a L.O.C. ZI1 ZI2 ZI3 ZI4 ZI5 ZI6 ZI7 ZI8 ZI9 ZN10 ZN11 ST1 ST2 ST3 ST4 ST5 ST6 ST7 ST8 ST9 ST10 ST11 ST12

42,0 28,3 14,3 12,5 6,0 3,2 4,8 11,4 11,7 6,0 1,3 0,0 0,0 1,3 2,2 1,2 0,4 2,1 0,3 14,9 0,0 4,2 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0

L1L

Lesní oblast :

1,1 0,5 1,9 4,6 12,2 2,3 4,0 4,5 8,1 0,5 1,7 1,0 0,0 4,5 8,8 2,9 0,0 10,4 6,9 76,0 9,8 3,4 3,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L1 7,2 1,6 6,2 20,2 17,3 1,0 15,1 17,0 5,9 3,3 3,0 3,9 11,3 14,1 32,0 20,3 0,0 0,9 2,6 3,0 0,7 3,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L2

lesní cesty (km)

Židlochovice

50,3 30,4 22,4 37,3 35,5 6,5 23,9 32,9 25,7 9,8 6,0 4,9 11,3 19,9 43,0 24,4 0,4 13,4 9,8 93,9 10,5 11,4 3,2 0,0 0,0 0,0 0,0

Suma 4,1 5,0 1,8 15,6 15,7 1,4 2,0 6,9 5,9 4,7 0,0 1,6 4,0 4,4 8,6 7,2 0,0 1,0 1,8 9,0 0,0 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

V1L 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,9 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

V2L1 4,1 5,0 1,8 15,6 15,7 1,4 2,0 7,1 5,9 5,1 0,0 1,6 4,0 4,4 8,6 7,4 0,0 1,0 1,8 9,9 0,5 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Suma

veřejné cesty (km)

č.o.:

46,1 33,3 16,1 28,1 21,7 4,6 6,8 18,3 17,6 10,7 1,3 1,6 4,0 5,7 10,8 8,4 0,4 3,1 2,1 23,9 0,0 4,7 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0

L1L+V1L

35

1,1 0,5 1,9 4,6 12,2 2,3 4,0 4,7 8,1 0,9 1,7 1,0 0,0 4,5 8,8 3,1 0,0 10,4 6,9 76,9 10,3 3,4 3,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L1+V2L1 7,2 1,6 6,2 20,2 17,3 1,0 15,1 17,0 5,9 3,3 3,0 3,9 11,3 14,1 32,0 20,3 0,0 0,9 2,6 3,0 0,7 3,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L2

Cesty celkem (km)

Přehled současných odvozních cest Lesní oblasti po L.O.C a lesních majetcích

54,4 35,4 24,2 52,9 51,2 7,9 25,9 40,0 31,6 14,9 6,0 6,5 15,3 24,3 51,6 31,8 0,4 14,4 11,6 103,8 11,0 11,9 3,2 0,0 0,0 0,0 0,0

Suma

S2 List č. 1

LO CELKEM

Les. Majetek ST ZI ZN JU 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

26,8 134,2 7,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 168,3

L1L

Lesní oblast :

126,7 39,2 2,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 168,1

L2L1 92,6 91,5 6,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 190,4

L2L2

lesní cesty (km)

Židlochovice

246,1 264,9 15,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 526,8

Suma 38,1 58,4 4,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 101,2

V1L 1,6 0,2 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,2

V2L1 39,7 58,6 5,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 103,4

Suma

veřejné cesty (km)

č.o.:

64,9 192,6 12,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 269,5

L1L+V1L

35

128,3 39,4 2,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 170,3

92,6 91,5 6,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 190,4

L2L2

Cesty celkem (km) L2L1+V2L1

Přehled současných odvozních cest Lesní oblasti po lesních majetcích

285,8 323,5 20,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 630,2

Suma

Sumář

S2

Příloha č. 33

Sumář návrhů výstavby cest Lesní oblasti podle nalehavosti Lesní oblast : Majetek a L.O.C. ZI1 ZI2 ZI3 ZI4 ZI5 ZI6 ZI7 ZI8 ZI9 ZN10 ZN11 ST1 ST2 ST3 ST4 ST5 ST6 ST7 ST8 ST9 ST10 ST11 ST12

č.obl.: 35

Židlochovice

Délka návrhů km

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6,2 0,0 0,0 4,4 1,0 0,0 3,6 0,0 0,0 0,0 1,3 0,0 0,0 1,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

v

Stupeň naléhavosti 1

2

S3 List č. 1

3

Majetek a L.O.C.

Délka návrhů v km

Celkový součet

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 #N/A

6,2

4,4 1,0 3,6

1,3

1,3

Stupeň naléhavosti 1

2

3

0,0

0,0

17,8

HO HO HO HO HO

HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Strážnice ej ej Bzenec Hodonín Vacenovice u Kyjova Miloko

Mutnice Mutnice Mikulice Hovorany Mistín Veselí nad Moravou Dub any Bzenec Karlín na Morav Moravský Písek Lužice u Hodonína Hovorany Vacenovice u Kyjova Ratíškovice Bzenec Moravský Písek Strážnice Hodonín Dub any Rohatec

ervené bláto Darebnice Díly pod zahrádkami Díly u nádraží Díly u studánek Díly za rybníkem Díly za rybníkem Dolní louky Dubeny Dubina Dušnice Gajara Hájek Hájek Hantále Hrboví Hrubý háj l. Hrubý háj ll. Chvátalky Járek Jarohnvický rybník Jasenova

Katastr

34224/24 35111/35 34214/18 34223/12 34251/6 34221/12 34221/12 35111/13 34223/27 34222/37 34212/27 35111/2 3441/13 34221/10 34222/1 34223/24 34222/56 34222/90 34224/8 34224/18 34223/25 34224/7

34225/4 34214/23 34212/33 34222/38 34223/108

íslo BC

L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Ne Ne Ano Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne

Druh Schv . ÚP L Ne L Ne L Ne L Ne NR Ano

Pehled biocenter ÚSES

Bažantnice Bílý kámen Bílý kopec Bzinek erné blato

íslo Okres Název

LO: 35 (býv. LHC Strážnice)

Píloha . 36 HODONIN 0-0 KYJOV 9-6 KYJOV 9-5 KYJOV 1-5 KYJOV 7-9, 5-9, 6-8, 6-9, 7-8, HODONIN 7-0, 6-0 KYJOV 3-7 UHERSKE HRADISTE 7-5 KYJOV 9-7 KYJOV 7-8 HODONIN 8-1 KYJOV 7-5 KYJOV 6-5, 7-5 UHERSKE HRADISTE 8-6 KYJOV 6-6 KYJOV 1-6 KYJOV 9-4 UHERSKE HRADISTE 8-4 HODONIN 7-1 KYJOV 8-6 KYJOV 3-6 KYJOV 5-7 UHERSKE HRADISTE 9-4 UHERSKE HRADISTE 9-4 KYJOV 0-7 KYJOV 4-8 KYJOV 7-7 KYJOV 2-9

SMO

3,7618 4,4843 2,1643 5,1967 0,4229 71,2028 31,5294 0,6478 5,7018 5,2998 2,0403 39,2425 8,5609 4,8211 7,1123 11,3997 8,2641 4,976 2,3108 6,5593 1,024 4,2285

Plocha PUPFL 18,9864 2,3211 2,2412 6,202 1968,086

28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61

HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO

Jezirka ll Josefov Kaeník Kapansko Kapansko Kladíkov Koryto Kuovanky Lesík Lesky Lindiky Lindiky u nádraí Lií kopec Louky Luža Lužice Malá píina Malé písky Mezi silnicemi Mokina Morat Mrkotalky Muchárek Na bemenech Na dub ansku Na hvzd Na medvídce Na vyšicku Nad Rohatcem Nové Obrám Oovský les Okorálý Okrouhliskové jezero

Svatoboice Josefov u Hodonína Moravský Písek Mutnice Dolní Bojanovice Moravský Písek Vracov Rohatec Mutnice Mistín Mutnice Mutnice Svatoboice Prušánky Vracov Lužice u Hodonína Rohatec Dolní Bojanovice Hodonín Bzenec Vracov Vacenovice u Kyjova Strážnice Mutnice Dub any Vracov Petrov Dolní Bojanovice Rohatec Prušánky Dub any Hodonín Vacenovice u Kyjova Moravský Písek 34221/53 34241/3 35111/4 34223/341 34223/341 34222/58 34224/16 34224/5 34214/21 34221/20 34223/10 34223/11 34221/56 34232/5 34222/32 34241/14 34224/2 34223/16 34241/24 34222/39 34222/3 34224/23 34224/55 34214/22 34221/52 34224/26 34224/49 34223/15 34224/15 34232/1 34223/26 34241/3 34222/4 35111/34

L L L R R L R L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ano Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ne Ne

KYJOV 6-5 HODONIN 9-1 UHERSKE HRADISTE 8-5 KYJOV 9-8 KYJOV 9-9 UHERSKE HRADISTE 9-3 KYJOV 1-8, 2-7, 1-7 KYJOV 2-9 KYJOV 9-6 KYJOV 6-5 KYJOV 7-7 KYJOV 7-8 KYJOV 5-4 BRECLAV 0-0 KYJOV 2-5 HODONIN 7-1 KYJOV 1-8 KYJOV 7-9 HODONIN 6-1 KYJOV 1-6 KYJOV 3-5 KYJOV 3-7 KYJOV 0-8 KYJOV 9-6 KYJOV 6-6 KYJOV 2-8 KYJOV 1-9 KYJOV 7-9 KYJOV 3-8 BRECLAV 0-0 KYJOV 6-7 HODONIN 4-1, 5-1 KYJOV 4-5 UHERSKE HRADISTE 9-5

1,9144 1,7593 9,6131 190,6014 512,1058 8,9587 114,6773 6,2729 4,8102 4,8121 3,6182 3,0183 1,895 2,2887 7,0334 4,5666 4,6299 4,152 4,458 5,8241 10,3274 3,8112 6,3994 2,3237 10,3097 3,2715 6,1908 5,7916 5,9296 0,3379 7,2014 136,6304 7,9995 3,6625

62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95

HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO

Olšiny Orlový kopec Oskovec Pánov Písený rybník Pískatec Písky Pod dráty Pod dub anskou horou Pod holisky Pod pánovem Pod Stupavou Pi andárském chodníku Roztrhansko Rybník Rybník Sirková Slepé rameno Sobo ské rybníky Stanovisko Stará Morava Starý holzplac Stupava Šilhánek l. Šilhánek ll. Šlepnice Špidlák Ti úhly U Bzenecké cesty U erného mostu U drbeárny U drbeárny U dubové zahrádky U hatí

Bzenec ej Strážnice, Vracov Hodonín Milotice u Kyjova Moravský Písek Milotice u Kyjova Ratíškovice Mutnice Milotice u Kyjova Rohatec Dolní Bojanovice Vracov Starý Podvorov Vracov Vlkoš u Kyjova Moravský Písek Strážnice Vracov Vacenovice u Kyjova Hodonín Bzenec Dolní Bojanovice Mutnice Mutnice Vnorovy ej Vracov Vracov Vracov Mutnice Rohatec Vracov Veselí nad Moravou

34222/18 34212/32 34224/20 34223/15 34221/40 35111/3 34221/55 34224/19 34223/4 34221/62 34224/58 34223/18 34222/36 34223/21 34222/5 34222/5 34222/59 34224/9 34224/22 34224/21 3441/30 34224/28 34223/17 34223/13 34223/14 35113/1 34214/24 34224/59 34224/25 34224/27 34223/9 34224/3 34222/34 35111/5

R L L R L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne

KYJOV 1-5 KYJOV 9-5 KYJOV 0-8, 1-9, 1-8 KYJOV 4-9 KYJOV 4-5 UHERSKE HRADISTE 8-4 KYJOV 5-4 KYJOV 3-8 KYJOV 8-6 KYJOV 5-4 KYJOV 4-9 HODONIN 7-0 KYJOV 3-5 HODONIN 9-0 KYJOV 3-4 KYJOV 3-4 UHERSKE HRADISTE 9-4 KYJOV 0-7 KYJOV 3-8 KYJOV 3-7 HODONIN 6-2 KYJOV 1-7 HODONIN 7-0 KYJOV 7-8 KYJOV 7-9 UHERSKE HRADISTE 9-7 KYJOV 9-6, HUSTOPECE 0-6 KYJOV 2-8 KYJOV 2-8 KYJOV 1-7 KYJOV 7-7 KYJOV 3-9 KYJOV 2-5 UHERSKE HRADISTE 8-5

68,3976 6,4621 153,2467 88,6465 7,603 5,5521 4,0388 4,9631 2,584 3,3081 3,3402 4,8125 4,1132 6,7598 4,9894 0,2845 10,0559 3,4479 13,4189 14,3499 21,5964 3,8088 6,4336 2,0592 1,427 5,0304 1,2687 3,1933 3,1083 5,6676 2,7747 0,2928 7,1261 0,9915

96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129

HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO HO UH UH UH UH

U hoferské U hráze U jezera U jezu U lužického chodníku U Nové Moravy U Paškova jezera U roztrhánek U silnice U trati l. U trati ll. U tí máj U Závidova V Ba ov V bezí V hájku Váté písky u Bzence Vilém Vrbiny Vyvadilka Za dráty Za hájovnou Za stediskem Zadní hájky Zarazický výkaz Zárumza Zásada- Gebart Zásada- Gebart Zlodjský háj ilkv dub Bobrovec Buch Hradit Hrtek

Hodonín Veselí nad Moravou Milotice u Kyjova Vnorovy Hodonín Veselí nad Moravou Vracov Rohatec Bzenec Ratíškovice Rohatec Bzenec Rohatec Rohatec Svatoboice Mutnice, Hovorany Bzenec Vnorovy Vracov Hodonín Hovorany Bzenec Mistín Hovorany Zarazice Hodonín, Dub any Rohatec Hodonín Starý Podvorov Bzenec Chylice Knpole u Uh. Hradit Knpole u Uh. Hradit Kunovice

34224/17 35111/7 34221/37 34222/61 34223/31 35111/6 34224/33 34224/16 34222/41 34224/20 34224/17 34224/29 34224/6 34224/13 34221/54 34223/8 34222/17 34224/10 34222/33 34223/28 34223/6 34222/40 34221/21 34221/18 35111/19 34223/29 34224/21 34224/21 34214/14 34224/31 716189-3 667102-1 667102-3 677345-1

L L L L L L L L L L L L L L L L R L L L L L L L R L L L L L L L L L

Ano Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ano Ano Ne Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ano Ne Ne Ano Ano Ne

KYJOV 4-9 UHERSKE HRADISTE 9-5 KYJOV 5-4 UHERSKE HRADISTE 9-7 KYJOV 4-8 UHERSKE HRADISTE 8-5 KYJOV 2-7 KYJOV 3-9 KYJOV 0-6 KYJOV 4-7 KYJOV 3-9 KYJOV 1-7 KYJOV 2-9 KYJOV 3-9 KYJOV 5-4 KYJOV 7-7 KYJOV 0-6 UHERSKE HRADISTE 9-7 KYJOV 1-5 KYJOV 5-9 KYJOV 7-6 KYJOV 0-7 KYJOV 6-5 KYJOV 7-6 UHERSKE HRADISTE 9-6 KYJOV 5-8 HODONIN 4-0 HODONIN 4-0 HODONIN 9-0 KYJOV 1-7 UHERSKE HRADISTE 7-3 NAPAJEDLA 3-8 NAPAJEDLA 3-8 UHERSKE HRADISTE 6-0

4,7173 5,048 2,7768 4,8586 6,6434 2,3747 6,7179 3,6756 5,8937 3,8319 4,5994 6,0586 4,9287 5,0581 3,5911 2,9836 43,1395 25,0519 3,3742 4,8777 3,5677 5,373 5,1377 5,1914 108,8952 2,5671 2,3287 0,4285 24,4563 8,0615 11,0903 4,6502 6,2874 5,3695

UH UH UH UH UH UH UH UH

UH UH UH UH UH UH

130 131 132 133 134 135 136 137

138 139 140 141 142 143

Tatar U apího hnízda U horní see U staré boudy U školky Zápov

Knpolský les Kopivník Kostelanský les Kunovický les Mezi potoky Morávka Na svodnici Pedmstský les

Knpole u Uh. Hradit Kunovice Kostelany nad Moravou Kunovice Knpole u Uh. Hradit Uherský Ostroh Ostroské Pedmstí Polešovice, Ostrožské Pedmstí Uherský Ostroh Chylice Ostrožská Nová Ves Ostroské Pedmstí Kunovice Ostrožská Nová Ves 773131-2 716189-2 716201-1 773123-1 677345-3 106

104 677345-2 670031-1 1828 667102-2 773131-1 773123-18 83 L L L L L R

R L L R L L L R Ano Ne Ne Ne Ne Ano

Ano Ne Ano Ne Ano Ano Ne Ne UHERSKE HRADISTE 7-4 UHERSKE HRADISTE 7-2 UHERSKE HRADISTE 6-2 UHERSKE HRADISTE 7-3 UHERSKE HRADISTE 6-1 UHERSKE HRADISTE 6-2

NAPAJEDLA 4-8, 3-8 UHERSKE HRADISTE 6-1 UHERSKE HRADISTE 7-2 UHERSKE HRADISTE 5-0 NAPAJEDLA 3-8 UHERSKE HRADISTE 7-4 UHERSKE HRADISTE 7-5 UHERSKE HRADISTE 7-3 3,8151 7,2905 4,9459 6,3663 2,5966 71,3381

39,8545 5,0395 6,2373 33,893 7,4035 5,5349 0,2506 62,1658

Píloha . 44 ZACHOVÁNÍ A REPRODUKCE GENOVÝCH ZDROJ LESNÍCH DEVIN v LR, s. p. pro období 2000 – 2010 Ing. Kleka Stanislav (výbr z textu)

1.

Zájmové území: PLO 35 – Jihomoravské úvaly

2.

Genetika les R Základní myšlenka koncepce

Informovat, motivovat a zainteresovat odborného lesního hospodáe, znalce místních podmínek, k provádní opatení k zachování, obnov a rozvoji genových zdroj vedoucí k obnov a udr ení stability lesních ekosystém, zvýení biodiverzity a plnní vech funkcí lesa.

3. Opatení k zachování reprodukci genofondu lesních devin zhodnocení souasného stavu 3.1. Genové základny lesních devin Genové základny pedstavují nejdleitjí prvky v koncepci záchrany a reprodukce genových zdroj u LR. Proto je jim vnována náleitá pozornost, která se jet bude prohlubovat, aby se GZ staly vzorovými objekty hospodaení. Zkuenosti z obhospodaování GZ budou využívány i pro hospodaení v podobných podmínkách mimo GZ.(Koncepce LR. Novotný a kol. 94).

Zásady hospodaení v GZ vymezuje vyhláka Mze . 82/96 Sb. Hlavní pozornost na úseku lesnického provozu je vnována správnému hospodaení v genových základnách. Je zameno na zachování biologické rznorodosti, záchran a reprodukci genových zdroj peván pvodních regionálních populací lesních devin. Hlavním zpsobem obnovy je pirozená obnova, která zabezpeuje dostatenou íi, poet a variabilitu genetických struktur v potomstvech. Porosty se vyhlaují za lesy zvlátního urení. Pi vhodném zpsobu hospodaení jsou schopny autoreprodukce in situ a je snaha o rozíenou obnovu ex situ do stanovitn podobných podmínek. V souladu pibliování naí legislativy s Evropskou unií zapoaly se v roce 1998 vyhlaovat dv rzné zóny – nárazníková a jádrová. V jádrové zón je moná pouze pirozená obnova tch devin, pro které je GZ vyhláena.

Pehled genových základen podle pírodních lesních oblastí - stav k 31.12. 1998 PLO . GZ 35 145 35 148 35 149 35 150 35 ?

NÁZEV GZ Kapansko Soutok Tvrdonice Plaek Randezvous

LS (LZ) Strážnice Židlochovice Židlochovice Židlochovice Židlochovice

DEVINY DBl,LPm,HB DBl (DB slavonský), JS DB,JS,JL,LP,JV DB,JS,JL,LP,KL DB cer

Tab .1

LVS VÝMRA V/N POZNÁMKA 2 680 V (+) 32 ha cizí 1 931 V N na slouení 1 301 V N na slouení 1 149 V 1 cca 550 N

3.1.2. Cenné ekotypy Hospodásky významné: Dub letní (Tvrdonice) Dub zimní (Lovice) Jasan ztepilý (Soutok) Jasan úzkolistý (Tvrdonice) U vech cenných ekotyp, a na dub letní (tee ptaí), je pln zajitna reprodukce pirozenou obnovou v dostateném mnoství i na ploe. Pirozená obnova dubu letního v dostatené míe není. Dub letní se nesnadno zmlazuje pod porostem, snáí jen lehký stín a ke zmlazení je teba silného prosvtlení. Osvdují se síje do pipravených ploch. 3.1.3. Zásady hospodaení v GZ • Lesní porosty v GZ se neobnovují po tb, ale tba se provádí ve prospch obnovy • Podporovat jemnjí zpsoby pirozené obnovy, diferencované u GZ vymezených pro více devin. • Sníit stavy zve v oblasti GZ. • Prbn provádt revize hospodaení se zamením na uritou problematiku (nap. pirozená obnova DBl, vymezení devin, výmra, zvyování plodnosti.) • Vytvoit optimální zásobu semen dle GZ a vymezených devin. • Zabezpeit stálou zásobu sazenic.

3.2. Porosty uznané ke sbru osiva Uznané porosty jsou nejkvalitnjí porosty urené pro generativní obnovu lesa. Uznává je orgán státní správy na základ posudku povené osoby. Na základ fenotypové klasifikace se zaazují do kategorií: A – hospodásky vysoce hodnotné porosty B – nadprmrné porosty C – porosty prmrné porosty nevhodné, podprmrné hospodáské hodnoty (D) se nevyuívají pro obnovu lesa. Semena a sazenice vybraných lesních devin (SM, BO a MD) musí pocházet z uznaných porost (UP) kategorie A nebo B. Uznávají se vechny deviny domácí i geograficky nepvodní a introdukované, které jsou pedmtem hospodaení (vyjma TP a

VR, u nich se uznávají pouze vybraní jedinci jako výbrové stromy). Uznávání je jedna s forem výbru (selekce) fyzicky zralých porost. Výmra UP dle devin, kategorií a PLO v regionu je uvedena v tabulkách . 4 a 5. Lesní hospodá musí mít snahu: zlepovat hospodáskou hodnotu, zvyšovat stabilitu, vytváet podmínky pro zvýení produkce semen, dosáhnout pirozené obnovy v mýtním vku UP.

Uznané porosty dle PLO PLO: 35 kategorie: A B SM 0 0 JD 0 0 JDO 0 0 DG 0 0 BO 0 245 BOC 0 1 VJ 0 0 MD 0 0 0 246 Celkem jehl. DB 66 861 DBS 97 150 DBZ 0 0 DBC 0 0 BK 0 0 HB 0 5 JV 0 0 KL 0 0 JS 75 135 JSU 0 0 JSX 5 47 JL 0 0 JLH 0 0 JLD 0 0 AK 0 9 BR 0 2 ORC 2 13 TR 0 0 LP 0 0 LPV 0 0 OL 1 7 Celkem list. 245 1 228 Celkem 245 1 475

0 0 0 0 245 1 0 0 246 926 247 0 0 0 5 0 0 210 0 52 0 0 0 9 2 15 0 0 0 8 1 473 1 719

SA

Tab.. 2

Ped ukonením platnosti LHP je nutná aktivní spolupráce pi vyhledávání a navrhování nových UP s LS a pracovníky taxace. Pro uznávací ízení nových UP je instalován PC program Genetik (Ing. Jurásek), který usnaduje vyhotovení uznávacích list. Z tabulek i grafu UP je zejmá pevaha urité deviny a absence nkterých druh devin. Je teba pehodnotit souasný stav. U vech devin, zvlát u DB (letní, slavonský, zimní, ervený, pýitý, cer) a JS (ztepilý, úzkolistý) rozlišovat druhy. Pozornost nutno vnovat pvodu porost. Na List o pvodu plod, semen a veg. ástí rostlin je nutno uvést zda je materiál pvodní, nepvodní, introdukovaný i neznámého pvodu. V souladu s pravidly OECD bude teba nejkvalitnjí zdroje testovat. 3.2.1. Aktuální úkoly v uznaných porostech • Vtí pozornost vnovat uznávání devin melioraních a zpevujících. • U vech devin rozliovat jejich druhy. • Uznané porosty selektovat na pvodní, nepvodní a neznámého pvodu. • Zvýšit nároky na kvalitu UP smrku ztepilého. • eit otázky zvyování plodnosti. • Nejkvalitnjí zdroje testovat.

3.3. Zásoby osiva v SZ Týnit 3.3.1. Zajiování osiva Optimalizaci, koordinaci a zevrubnou organizaci sbru semen zajiují OG. Mimo regionálních znalostí, pehledu a kvalifikace máme výborného pomocníka PC program Hlášení L-105 o oekávané úrod semen (autor OG ing, Jurásek). Pi optimalizaci sbru se vychází z bné poteby sazenic, odhadu úrody, vlastních zásob a optimální poteby.Výsledkem je návrh sbru, pebytky a nedostatky semen vetn finanních náklad dle: devin, LS, PLO, LVS, OI, regionu a podniku. Sumá H – 105 za region je uveden v píloze. Na kadé LS je zpracován návrh plánu sbru vetn pedpokládaných finanních náklad. Ostatní deviny – naplnit sbr dle H-105. Ve sbru semen plnit pokyn VT 1/97. Zlepšit spolupráci s povenými pstiteli sadebního materiálu (výhledová poteba sazenic, dodávky semen). Sbr iek a semen 1998 dle LS LS Strážnice Buchlovice Buovice Nám Znojmo Židlochovice

JD

54 147 700 900

DG

Tab . 7 BK

91

4 1471 262

DB

2986 1422 4968 6597 4300

V tabulce .6. je uveden pehled sbru semen vybraných devin dle LS. Mimo vlastních zásob LS LR mají své zásoby i povení pstitelé (POPE). 3.3.2. Semenáský závod Hlavní lesní deviny neplodí pravideln kadoron. Proto je teba v dob úrody vytvoit takové zásoby osiva, které by alespo ásten pekryly období neúrody.

3.4. Výbrové stromy Výbrové stromy jsou fenotypov vynikající jedinci. Pevyují stromy tého druhu a vku na daném stanovitním typu. Jsou ureny pro odbr roub pro zakládání semenných sad, klonových archiv nebo matenic. Pehled výbrových strom v ks dle LS celkem LS

SM JD

DG BO MD DB DBS BK 5

Strážnice Buchlov.

3

Buovice

28 11

Nám

JS

JL

Tab .9

JLV OSK LP

42

5

LPV TR 14

JB

HR OS BRK Celkem

19

80

37

73

5

16

4

Znojmo

4 29

53 60

Židlochov,

24

1

82

6

6

2

2

2

5

108

Pehled výbrových strom schválených za LR s.p. v ks dle LS celkem

Tab . 10

LS

SM JD

DG BO MD DB DBS BK

JS

JL

JLV OSK LP

14

Strážnice Buchlov.

LPV TR

JB

HR OS BRK Celkem

19

33

37

37

Buovice

0

Nám

0

Znojmo Židlochov,

50 24

1

6

50 6

2

2

2

6

49

V tabulce . 9 je uveden pehled vech výbrových strom. V tabulce . 10 jsou uvedeny VS, které jsou registrovány VULHM Uh.Hradit. Nové výbrové stromy se vyhledávají na základ schváleného programu záchrany a reprodukce genových zdroj. Návrh opatení: • Nové VS vyhledávat na základ schváleného programu

3.5. Semenné sady Jsou to sady lesních devin vzniklé roubováním a odbrem roub z výbrových strom. Jsou ureny pro produkci semene známé nebo pedpokládané genetické hodnoty s cílem snadného sbru. Dleité je udrování SS tvarováním roubovanc. Cílem je dosaení optimální úrody pi vynaloení úmrných náklad s ohledem na náklady budoucí: stimulace plodnosti, zpomalit výkový rst, vtvoit odolnou korunu. Plodné jsou pedevím vodorovné vtve. Vtve rostoucí vzhru, výmladky a vlky jsou velmi málo plodné. Výkový rst je teba udrovat v pijatelné míe redukním a udrovacím ezem. Intenzita zásahu je individuální, záleí na devin, roubovanci, jeho rstu, tvaru, stanoviti, dob a opakované etnosti. U lesních devin chceme dosáhnout omezení výkového pírustu a sníení vegetativního rstu vbec. Je znám podprný vliv zimního ezu na rst a kladný vliv letního ezu na plodnost. Semenné sady plodící jsou uvedeny v tabulce . 11. Tab . 11

Semenné sady LS Nám Buchlovice Buovice Znojmo Znojmo Buchlovice Znojmo Buovice Znojmo Znojmo Buovice Znojmo Židlochovice

Ev.íslo SS/MD/7/29/5/TR SS/MD/29/38/4/UH SS/MD/42/38/4/VY SS/MD/45/38/4/ZN SS/MD/73/29/4/ZN SS/BO/30/38/2/UH SS/BO/44/38/2/ZN SS/BO/56/36/2/VY SS/BO/65/36/2/ZN SS/BO/72/36/2/ZN SS/BO/76/36/2/VY SS/BO/94/38/2/ZN SS/DBS/93/35/1/BO

Výmra Poet klon SO 1,20 69 II 2,00 74 II 5,70 118 II 3,25 70 II 2,94 36 II 5,00 84 X,XI 3,01 59 X (VII) 1,30 36 X 3,65 56 X (VII) 2,93 36 X, XI 7,71 80 X (VII) 4,54 77 X, XI 3,60 84

Produkce iek a pepotená produkce semen ze SS dle LS LS

Devi Výmra na ha Buchlovice BO 5,00 MD 2,00 Buovice BO 9,01 MD 5,70 Znojmo BO 14,13 MD 6,19 Celkem BO 28,14 MD 13,89

83 - 92 10374 1845 23750 5606 14850 5370 48974 12821

Produkce v letech 93 94 95 3950 450 5860 384 150 220 4700 2450 1000 100 43 5685 5785 2371 104 14335 6235 8310 3755 250 367

PLO

LVS 4-6 3 - 5 (2) 3 - 5 (2) 3 - 5 (2) 3 - 5 (2) 1-3 1-3 1-3 1-3 1-3 (35) 1-3 1-3 35,34 1-2

Tab . 12

Celkem Prmr istá 96 97 93 - 97 na 1 rok semena 7849 537 18646 3729 56 370 1124 225 12 1200 8350 1670 25 130 1273 255 13 1313 1922 14705 2941 44 134 2609 522 27 10362 2459 41701 8340 125 634 0 5006 1001 52

V tabulce . 12 je uveden produkce, která je urena pro region jiní Moravy SO VII, X a XI pro 1-3 LVS. Skutená produkce semen je dvojnásobná ne celková poteba. Produkce se snižuje tvarováním. V pípad vzniku pebytk semen neprovádt sbr.

3.6. Semenné porosty Semenné porosty, nebo také udrovací porosty, pedstavují potomstva strom z uznaných porost kategorie A. Dvodem jejich zakládání je udrení genofondu nejcennjích porost a pedpokládá se po dosaení jejich dosplosti produkce semen. V minulosti bylo mnoho porost zaloeno ex situ. Tento zpsob je dost problematický z dvod malé výmry a monosti kontaminace cizím pylem. Nyní je kladen draz zakládat SP cestou pirozené obnovy, pedevím v genových základnách. Tab . 13

Založené semenné porosty v ha LS Buchlovice Strážnice Buovice Nám Znojmo Židlochovice

SM 2,99 3,40 15,72 19,31 10,60

BO 3,78 35,90 3,82 3,20 2,21

MD 5,70

DB

DBS

1,60

9,10

4,36

2,56 67,68

BK 16,84

Celkem 29,31 39,30 26,42 23,13 20,72 69,89

3.7. Banka osiva Banka lesního osiva je soubor vzork z oddíl osiva lesních devin. Je úelovým zaízením L R pro lesnický výzkum. Statut banky a organizaní zajitní je een pokynem G 6/95 a VTÚ 12/95.

3.8. Matenice Matenice (díve hlavové kolky rychlerostoucích devin) jsou úelové výsadby urené k odbru ízk pro vegetativní mnoení. Mohou být primární (zaloené materiálem generativního pvodu) a sekundární (s pouitím ízkovanc). Matenice musí být po nkolika letech obnovovány. Se zvyujícím se vkem matených jedinc klesá zakoeovací schopnost odebíraných ízk. Zaloené matenice (k odbru ízk) LZ Židlochovice Židlochovice Židlochovice

devina TPS TPC VR

výmra 0,30 0,05 0,05

Tab . 14

poet klon pouití/urení 2 1-3 LVS 6 1-3 LVS 3 1-3 LVS

4. Regionální program zachování a reprodukce genových zdroj lesních devin u LR, s.p. pro období 2000-2010 4.1. Vyu ití ekotyp a místních populací lesních devin Potebu zmn v lese si píroda vyaduje sama. Je to dáno pedevím vysokým podílem kalamitních a nahodilých teb, které nejlépe charakterizují nevhodný stav lesa. Rozvoj civilizace zpsobil zvýenou poptávku po díví. Koncem 18. a zaátkem 19. století se zaaly zakládat monokultury rzného pvodu. V té dob nai pedkové nevdli, e se me sníit stabilita a zdravotní stav lesa. Následné kalamity pinesly snížení produkce. Velkoploné uplatování jehlinatých devin, pedevím ve form monokultur a asto ze semen cizího pvodu tedy nepizpsobeného pírodním výbrem podmínkám místního prostedí, vedlo ke vzniku labilních lesních porost. Minulá racionalizaní opatení s cílem zvýení výkon mechanizace prací vedla k holosenému velkoplonému hospodaení, které nebylo optimální pro les. Kalamity, vysoké procento neúmyslných teb, patný zdravotní stav nkterých porost a nadprmrná kvalita porost jiných vedlo k vypracování zásad prostorové úpravy lesa a ke stanovení zásad penosu sadebního materiálu. Vznikly pravidla pro sbr a penos osiva (1966). Nyní platí vyhláka Mze . 82/96 Sb. o genetické klasifikaci, obnov lesa, zalesování a o evidenci pi nakládání se semeny a se sazenicemi lesních devin. Vychází ze základního pedpokladu zakládat les z materiálu pocházejícího z odpovídajících podmínek prostedí. Návrh novelizace vyhláky odstrauje nkteré zásadní nedostatky, pedevím umlé hranice. Výhledov, v souladu s pedpisy EU, se pedpokládá vyliení semenáských oblastí i pro ostatní lesní deviny. V souasné dob se provoz i výzkum zamuje na ekotypy a místní populace lesních devin. Vtina cenných populací a ekotyp hlavních hospodáských devin je evidována v genových zdrojích - z nich nejvýznamnjí jsou genové základny a uznané porosty. Zde je nejvtí pírodní genové bohatství lesa. Mimo evidované a obecn známé ekotypy a populace hlavních hospodáských devin existují vysoce kvalitní populace ostatních devin, z nich velká ást je nyní zaazena legislativou jako melioraní a zpevující deviny (MZD). V souasné dob probíhají zevrubné inventarizace. Dobrý lesní hospodá má nepsanou povinnost zakládat les tím nejlepím, co má k dispozici. Praktická realizace však zaostává za teorií. S výjimkou nkterých ekotyp u vybraných devin s nimi vždy nepracujeme v potebném rozsahu, pestoe mohou pinést významné pozitivní výsledky nejen ve sníení ztrát pi obnov, ale hlavn v dalším vývoji porost. Problémem je, e mnohé místní populace nevyliujeme, nebo pro rzné dvody, nap. malou výmru, se je vyliit zdráháme. V základních lesnických dokumentech, které informují o stavu lesa v lesních hospodáských plánech (LHP), nejsou vylieny druhy hlavních hospodáských devin dub, jasan a ostatních devin. Nerozliováním dubu letního od dubu zimního, zámnou, neznalostí nebo úmysln mohou vzniknout i kody pi nevhodném zaloení lesa. V souladu se zadáním úkolu jsem provedl dotazníkovou anketu na LS, aby oznaily priority z hlediska LS. Vzhledem k rozdílným podmínkám jednotlivých LS a LZ

idlochovice a jen rámcov formulovaným poadavkm dávají výsledky hrubý pohled provozu na danou problematiku a pístup jednotlivých LS. Výsledky jsem graficky znázornil:

P r io r ity h la v n íc h d e v in d le L S 14

12

10

8

6

4

2

0

SM

JD

BO

MD

DB

DBZ

BK

JS

P r io r it y M D Z d le L S 14

12

10

8

6

4

2

0

JD

DG

DB

DBZ

HB

JV

KL

BB

JS

JL

JLV

JLH

BR

TR

LP

LP V

OL

P riority ostatních devin d le LS 8

7

6

5

4

3

2

1

KS

VR

S

TP S

L O

O

JB

SK O

HR

R

TR

O

JR BR K

BR

H

V

AK

JL

JL

JL

JU

B

BB

H

BC D

l.

TI S

D M

Ja

G BO C

D

JD

O

0

Vichni odborní lesní hospodái mimo luních a suchých jiních lokalit (váté písky) se musí zabývat nejpotebnjí hlavní devinou bukem lesním. Z melioraních a zpevujících devin je to lípa malolistá, javor klen, habr obecný, ole lepkavá, jedle blokorá a tee ptaí. Z ostatních devin se pozornost soustedila na jilmy, vzácn se vyskytující deviny, ale taky na modín, douglasku a jedli obrovskou. Program záchrany a reprodukce genových zdroj lesních devin bude zpracován za celý podnik L R dle region a PLO. Prakticky je realizován na úrovni LS a revír. Ideální by bylo mít program reprodukce zpracován pro ka dý mýtn zralý porost. Vekeré pstební a t ební zásahy, které OLH v porostech projektuje a realizuje, ovlivují stávající i budoucí genofond. V mnoha pípadech jsou to práv provozní pracovníci, kteí mají hlavní zásluhu na záchran ohroených a vzácn se vyskytujících druh a populací lesních devin tím, e mají pehled o výskytu tch nejkvalitnjích, vzácných i ohrožených v rámci svého revíru a konkretních porost. Z toho vyplývá: Vylišit druhy, ekotypy a významné místní populace. Stanovit priority. Usmrnit z hlediska kvalifikovaného nadhledu. Stimulovat jejich uplatnní v regionu. Vytvoit podmínky pro záchranu a rozíenou reprodukci . Realizovat sbry semen a napstování vtího mnoství sazenic. Finann, materiálov a legislativn zabezpeit .

4.2. Cenné ekotypy regionu Hospodásky významné: Dub letní (Tvrdonice) Dub zimní (Buchlov, Lovice) Jasan ztepilý (Soutok) Jasan úzkolistý (Tvrdonice) Perspektivní: Tee ptaí (Vlára) Uvedené ekotypy DBZ, JS, JU nejsou ohroeny, zaujímají dostatenou rozlohu v GZ, kde se pirozen reprodukují. Je ádoucí jejich rozíená reprodukce do obdobných ekologických podmínek. Dub letní se nesnadno zmlazuje v luhu. Plodnost ovlivují klimatické výkyvy, tracheomykoza a listoraví kdci. Osvdují se síje do pipravených ploch.

4.3. Cenné místní populace lesních devin Pehled cenných populací hlavních devin je zpracován v následujících tabulkách dle hlavních a ostatních devin, dle PLO, LVS, LS, GZ a v ploe dle rozíení, zastoupení uznaných porost a zásob osiva a sazenic.

De Mír LS místní ploc pevl PL LV GZ název O S . vina a . název ha v . ohr ha lesní typ ože ní DB 0 4 tvrdonický 500 L 35 1 149 Tvrdonic e DB 0 4 slavonský 200 L 35 1 S DBZ 0 14 námsk 120 2H,3 33 2,3 143 Buín 5ý H DBZ 0 13 buchlovsk 350 2B,3 36 2,3 152 Buchlov 8ý H DBZ 0 4 divácký 300 2H,2 35 2 150 Plaek S BK 0 13 chibský 250 3B,3 36 3,4 152 Buchlov 8 0H BK 0 14 Ždánický 900 3H,4 36 2,3 151 Lovice 1 H JS 0 4 luh 300 L 35 1 148 Soutok JSU 0 4 tvrdonický 100 L 35 1 149 Tvrdonic e

Cenné populace hlavních devin

SPR

SPR

SPR

12 80 50 0 0 25 10 15 0 30 90

8

6 4

37

290

300 400

80

50 30

80 120 200 50

700 200 200 100

1500 800 500 500

2000

500 200 100

1500

3000 100 300 400 0 1000 100

B SP SS SS SS KA M VS Bank opt. skut opt. skut. v plodí zal rozpr a . ha cí ože acov osiv né ané

12 14 4 50 15 0 20

ochr. A píro dy pozn.

Tab . 15

DB DBS DBZ JS JSU

0 0 0 0 0

4 tvrdonický 4 slavonský 4 divácký 4 luh 4 tvrdonický

500 L 200 L 300 2H,2S 300 L 100 L

35 35 35 35 35

1 1 2 1 1

název

150 Plaek 148 Soutok 149 Tvrdonice

149 Tvrdonice

pevl. Míra Devi plocha lesní PLO LVS GZ . ohro LS . místní název v ha na typ žení

Cenné populace hlavních devin

30

90

12 144 50 150

6 8 4

UP ha SS SS ochr. SP v SS A B založ rozpra KA pírody ha plodící ené cované M

Banka VS osiv 300 100 300 120 50

400 200

400

skut.

Sazenice

skut. opt.

3000 1000 1000 2000 50 80 30

opt.

Zás. osiv

pozn.

Tab . 16

LPm LPm LPm LPm LPV HB HB HB HB JV JV TR JL JLV JLH BRK osker. HR JB TP TPC VR

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 1 2 1 1 2 2 0 0 0

148 145 149 150 149 144 145 148 149 148 145 136

Židlochovice Židlochovice Židlochovice

Klapov Obora Podyjí Tel Dešov Tišnov Nám Jaromice Znojmo Jaromice Nám Luhaovice

PLO

33 33 33 16 33 33 33 33 33 10 33 15 33 38 35,36,38 35 všechny 35,36,38 35,38 35,38 35,38 35 35 35

20 50 80 20 5

Míra Devi plocha ohro LS . místní název na v ha žení

Cenné populace ostatních devin

1-3 1-3 1-3 1-3 2-4 2-4 2-5

4 3 3 4

LVS

SPR

ochr. pírody A

UP ha B

5

164

53

n20

VS na

Banka osiv 10

opt.

skut.

Zás. osiv

3 10 5

50 35 60 2 10

opt.

skut.

Sazenice pozn.

Tab . 17

4.4. Plán opatení na záchranu a zachování genofondu 4.4.5. PLO 35 – Jihomoravské úvaly Krajina na rozdíl od jiných oblastí je od pravku nejvíce formována lovkem. Luní lesy a do 60. let naeho století byly asto zaplavovány. Vody pináející iviny byly bezkodn odvádny. Lužní lesy zaujímají 44% (dubová jasenina). Doubrava na vátých píscích 26% je umle zalesnna borovicí rzné provenience. Jsou zde astá habrová spoleenstva a vyí stanovit zaujímají dubové buiny. Botanicky cenné, pod vlivem panonské nížiny, jsou teplomilné doubravy s dubem cerem, dubem pýitým – šípákem, jasanem úzkolistým a jeábem oskeruí. Grafiozou je tém znien jilm habrolistý. V nedávné dob byly vysazovány lignikultury lechtných topol. Vyskytuje se zde introdukovaný oeák erný a trnovník akát. Souasné porosty jsou tvoeny pedevím duby, jasany, borovicí, akátem, lípou, olí a velkým mnostvím dalích druh. Cenné místní populace: Dub letní – Quercus robur Populace tvrdonický dub Populace není ohrožena, v souasné dob se vak neobnovuje pirozen. Úspná obnova je ze síjí. Porosty jsou pokozovány listoravými kdci a trachemykózou. Návrh opatení: Podporovat pstebními zásahy fruktifikaci a zajiovat sbr alud. Nejkvalitnjí stromy ponechávat jako výstavky. Dub letní slavonský – Quercus robur f. slavonica Populace není ohroena. Pirozen se neobnovuje. Zaloen SS ve Valticích 3,60 ha. Návrh opatení: Podporovat pstebními zásahy fruktifikaci a zajiovat sbr alud. Jasan ztepilý – Fraxinus excelsior Populace lužní Populace není ohroena a obnovuje se pirozen. Návrh opatení: Pstebními zásahy podporovat pirozenou obnovu. Jasan úzkolistý– Fraxinus angustifolia Populace tvrdonický jasan Populace není ohrožena a obnovuje se pirozen. Návrh opatení: Pstebními zásahy podporovat pirozenou obnovu. Ostatní deviny Topol bílý– Populus alba Návrh opatení: Vyhledat nejkvalitnjí jedince, navrhnout na výbrové stromy, pouít na zaloení matenice. Topol erný– Populus nigra Návrh opatení: Vyhledat nejkvalitnjí jedince, navrhnout na výbrové stromy, pouít na zaloení matenice. Vrba bílá– Salix alba Návrh opatení: Vyhledat nejkvalitnjí jedince, navrhnout na výbrové stromy, pouít na zaloení matenice. Jilm habrolistý – Ulmus minor Kriticky ohrožený druh. Návrh opatení: Navrhnout vitální jedince za VS. V rámci moravských úval (PLO 34,35) založit KA nebo SS.

ízk.

Jilm vaz – Ulmus laevis Jilm horský – Ulmus glabra Ohrožený druh. Návrh opatení: Navrhnout vitální jedince za VS. Založit KA. Hrue planá – Pyrus pyraster Jablo lesní – Malus sylvestris Návrh opatení: Po otestování istoty druhu zaloit KA k produkci osiva, popípad Jeáb oskerue – Sorbus domestica Návrh opatení: Zaloit KA.

5. Zajiování poteb sadebního materiálu pro obnovu lesa 5.1. Výhled poteb sadebního materiálu Výhled poteby sazenic do roku 2000 LR region jiní MORAVA - VYSOINA

OI 15

Zlín celkem 16

Brno celkem 18

134 136 137 138

LS Bystice Luhaovice Strážnice Buchlovice

141 142 143 144 145 148 149 4

Buovice Raice Rájec Tišnov Nám Tebí Znojmo Židlochovice

151 154 157

Jihlava Nové Msto Nasavrky

Havl.Brod ást 25 150 Tel Jindichv Hradec celkem

celkem Morava jih a Vysoina

v tis. kusech 363 710 765 975 2 813 866 841 583 660 1 263 1 174 2 605 1 785 9 777 598 509 536 1 643 584 584 14 817

Tab . 18 v ha

65 128 107 150 450 122 134 104 107 220 199 356 257 1 499 144 95 112 351 124 124 2 424

Sumá zalesnní dle LS rok: tj: Bystice p.Host. Luhaovice Strážnice Buchlovice Buovice Raice Rájec n.Svit. Tišnov Nám n.Osl. Jaromice n.R. Znojmo Tel Jihlava Nové Msto Nasavrky Židlochovice celkem

1997 tis. ks 713 505 678 549 594 967 700 788 1 764 1 740 3 289 837 547 527 366 2 157 16 721

Tab . 19

133 87 88 67 65 124 124 107 256 248 491 156 105 118 75 271

1998 tis. ks 720 606 1 103 688 541 844 586 611 1 366 1 341 2 887 541 558 494 433 2 415

2 513

15 734

ha

ha 115 98 147 94 62 117 109 100 202 199 429 116 103 112 87 277 2 367

Výhled poteby sadebního materiálu byl zpracován v roce 1997 pro celý podnik L R a také z poadavk kolka, aby mohli rozpracovat produkci. Je zpracován dle druh devin,PLO, LVS, druh sazenic v 1000 ks a plon v ha v lenní dle LS, OI a region. Detaily jsou uvedeny v pehledných sestavách. Pehled umlé obnovy je uveden v tabulce . 21 a detaily jsou uvedeny v následujících tabulkách. Souasný trend s drazem na zvýení pirozené obnovy naznauje do budoucna nií potebu sadebního materiálu. V oblasti kolkaské produkce se pedpokládá výrazný posun od kvantity ke kvalit.

Umlá obnova dle LS a devin za rok 1997

Tab . 20

Umlá obnova lesa za rok 1997 zalesnno v ha smrk

pichl.

jd

Bystice p.Host. Luhaovice Strážnice Buchlovice Buovice Raice Rájec n.Svit. Tišnov Nám n.Osl. Jaromice n.R. Znojmo Tel Jihlava Nové Msto Nasavrky Židlochovice

75,6 43,3 0,1 5,9 2,9 26,9 65,7 33,1 98,5 49,3 102,7 100,6 58,6 56,1 34,3 1,7

0,5

celkem

755,4

1,4

0,8

jdo

dgl

2,0 2,7 0,3 0,1 0,1 2,8 0,9 0,1 1,9 8,3 5,1 1,6 3,0 4,8 2,4

4,4 1,4 2,4 0,1 0,1 0,2

36,0

9,7

bo

1,3 0,9 0,2 10,3 5,6 0,2 0,3 0,1 0,3 0,7

0,2 0,1 12,4 1,2 2,6 4,9 2,8 13,1 19,3 67,1 106,3 1,1 2,7 4,1 8,8 26,1

20,9

272,7

0,2 0,8 0,1 0,8 0,2

vj

md

1,3 2,2 2,2 2,3 2,7 3,4 7,8 4,4 29,0 14,7 31,4 12,7 1,9 10,4 8,7 0,8

0,0

0,0

kos ost.jehl. jehl.celkem

79,1 48,3 16,0 10,2 8,4 38,0 79,2 51,9 148,9 154,0 252,6 118,5 66,6 75,6 54,6 29,8

135,9 0,0

0,0

1231,9 Tab . 21

umlá obnova lesa za rok 1997 spoteba sazenic pi zales ování sm

Bystice p.Host. Luhaovice Strážnice Buchlovice Buovice Raice Rájec n.Svit. Tišnov Nám n.Osl. Jaromice n.R. Znojmo Tel Jihlava Nové Msto Nasavrky Židlochovice celkem

pichl.

308 184 1 25 13 126 270 141 443 223 409 457 248 214 136 14 3 212

jd

5

3 8

jdo

dgl

10 11 1 1 1 16 4 1 10 40 23 12 15 22 12

16 4 8 0 1 1

178

33

bo

1 3 1 2 1

4 4 1 43 18 1 1 1 1 6 85

vj

1 1 126 10 14 44 25 127 212 655 898 10 24 33 74 229 2 483

md

0

kos

5 8 8 8 8 16 32 19 123 60 102 51 8 35 29 4 516

ost.j.

0

jehl.celkem

0

324 204 142 47 37 202 337 293 789 1 037 1 454 539 297 306 253 256 6 516


8,5 6,7 35,4 10,8 25,0 20,4 6,8 21,6 45,4 29,7 120,0 5,0 0,2

3,2 148,3 486,9

db

1,3 32,3

1,6

1,4 27,0

0,5

0,5

ost.db

zalesnno v ha

35,5 25,6 11,7 34,2 24,4 58,6 22,4 15,9 39,1 25,4 42,8 17,2 29,9 21,6 7,4 0,6 412,1

bk

hb

3,1 4,1

1,0 0,0

jv

86,1

0,7 3,5 1,2 5,0 3,6 1,6 10,1 14,6 6,9 5,4 9,4 7,6 3,5 10,9 2,1

js

6,0 9,7 10,0 4,4 2,3 4,1 1,3 49,0 104,8

8,8 0,6 3,5 0,5 2,3 0,7 1,6

jlm

0,0 2,2 2,3

0,0

0,1

ak

0,3

0,3

b


5,8

0,3

5,4 0,1

ol

0,9 4,6 2,2 2,4 2,2 3,4 5,8 2,0 28,6

0,3 0,2 2,8 1,3 0,1 0,3 0,2

lp

2,3 3,1 4,3 0,9 3,6 3,4 2,0 8,5 15,9 15,7 0,2 0,0 0,5 0,1 14,0 74,4 0,9

7,2 14,2

1,5 2,4

11,8 27,2

0,0

0,2 0,8 1,6 9,6 1,0

0,4 0,3

0,1

53,9 38,9 72,5 56,7 56,5 85,6 44,4 54,8 107,4 93,6 238,3 37,8 38,1 42,2 20,0 240,8 1 281,3

133,0 87,2 88,5 67,0 64,9 123,6 123,6 106,6 256,4 247,6 490,8 156,3 104,7 117,8 74,6 270,6 2 513,2

ost.list. list.celkem jehl.+list.

0,1 1,5

vr

6,9

tp, os

Tab . 22


72 59 320 112 259 191 68 213 475 244 1 025 37 2

18 1 367 4 461

db

5

5

9 248

1

12 216

ost.db

258 200 114 308 242 526 199 141 369 217 377 169 201 157 53 4 3 535

bk

hb

5 1

19 48

23

spoteba sazenic pro zalesování jv

530

2 25 10 37 29 10 63 118 43 35 52 50 15 29 12

js

17 7 370 704

44 60 55 30

55 4 26 3 18 6 9

jlm

12 12

ak

2

2

b


26

25 1

ol

6 26 10 10 10 13 22 7 127

13 5 1 1 1

2

lp

12 20 30 6 29 23 20 38 106 95 1 0 3 1 96 480

tp, os

5 9

1

3

vr

2 3

1

ost.l.

10 21

1

3 2 1

0

2 1

1

389 301 536 502 557 765 363 496 975 703 1 835 298 250 221 113 1 901 10 205

list.celkem

713 505 678 549 594 967 700 788 1 764 1 740 3 289 837 547 527 366 2 157 16 721

jehl.+list.

Tab . 23


Tab . 24

zalesnní v ha sm

sm ex.

1,0 44,6 43,5 2,1 21,1 1,8 47,2 67,8 42,8 90,1 52,3 106,4 74,3 52,8 65,5 38,3 751,6

Židlochovice Bystice p.Host. Luhaovice Strážnice Buchlovice Buovice Raice Rájec n.Svit. Tišnov Nám n.Osl. Jaromice n.R. Znojmo Tel Jihlava Nové Msto Nasavrky celkem

jd

0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1

jdo

0,0 0,2 1,9 1,8 0,0 0,2 0,6 1,8 1,2 0,5 6,6 0,0 0,2 4,0 4,2 4,1 27,1

dgl

0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3,9 1,4 0,7 0,6 0,0 0,2 7,1

bo

0,5 0,0 0,0 0,1 1,2 0,0 0,0 0,7 0,5 0,1 3,2 2,3 0,0 0,3 0,0 0,3 9,1

vj

30,4 1,2 0,7 22,8 2,0 0,4 3,9 0,7 11,1 12,6 52,2 117,1 1,1 1,3 3,4 11,2 272,0

md

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

kos

0,5 0,5 1,7 2,7 3,8 1,5 1,2 4,9 4,5 9,4 8,2 13,3 5,0 3,6 2,6 3,5 67,0

jehl. celkem

ost.

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3

32,6 46,4 47,7 29,5 28,1 3,9 52,9 75,9 60,1 112,7 126,4 240,8 81,3 62,5 75,7 57,7 1134,2

Tab . 25 spoteba sazenic v tis. ks sm


sm ex

6 183 178 8 98 8 208 278 176 408 232 426 340 221 259 158 3187

jd

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 2

jdo

0 1 11 9 0 1 4 10 6 3 33 0 1 18 19 20 136

dgl

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 15 6 2 2 0 1 27

bo

4 0 0 0 5 0 0 2 2 0 12 7 0 1 0 1 34

vj

261 10 6 232 18 2 35 7 98 139 487 996 10 10 26 92 2429

md

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

kos

2 2 6 11 12 5 5 24 18 41 34 44 20 14 9 11 258

ost.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

jehl.celkem

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

275 196 201 260 133 16 252 321 300 591 813 1480 374 266 313 283 6074

190,1 17,4 6,7 59,7 25,5 28,2 24,9 6,4 10,4 34,6 23,0 41,1 10,9 0,2 0,0 3,6

482,7

Židlochovice Bystice p.Host. Luhaovice Strážnice Buchlovice Buovice Raice Rájec n.Svit. Tišnov Nám n.Osl. Jaromice n.R. Znojmo Tel Jihlava Nové Msto Nasavrky

celkem

db

102,8

7,9 0,0 0,0 1,5 0,4 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 1,3 91,5 0,0 0,0 0,0 0,1

db ost.

zalesnní v ha

bk

308,0

1,7 22,4 32,0 22,2 30,5 22,1 28,3 15,6 13,1 21,4 20,3 12,9 8,4 29,5 17,9 10,0

hb

3,4

2,6 0,0 0,0 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

jv

87,5

0,0 0,9 3,6 2,1 4,1 3,1 4,3 7,0 12,3 13,6 4,6 3,8 4,4 4,7 13,8 5,2

js

99,7

18,6 26,7 3,8 5,6 1,8 4,1 1,1 0,9 1,1 8,0 3,6 11,6 6,6 1,9 2,8 1,6

jlm

2,6

1,8 0,0 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,3 0,0 0,2 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

ak

0,1

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0

Umlá obnova dle LS a devin za rok 1998 b

0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

ol

28,6

1,0 0,9 0,6 1,6 0,5 0,2 0,4 0,4 0,1 0,6 5,0 2,1 2,7 2,9 1,4 8,0

lp

86,7

8,1 0,0 3,5 20,8 2,2 0,7 4,6 2,2 2,5 9,9 14,6 14,5 1,0 1,1 0,4 0,6 8,6

5,0 0,0 0,0 3,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

tp, os

vr

5,5

2,6 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,6 0,0 0,0 0,0 0,0

ost.

16,5

4,8 0,0 0,0 0,0 1,3 0,0 0,3 0,4 0,2 0,6 0,2 7,9 0,9 0,0 0,0 0,0 1232,5

244,2 68,2 50,2 118,0 66,3 58,5 63,8 33,3 39,7 88,8 72,9 188,1 35,0 40,3 36,3 29,0

list. celkem

2366,7

276,8 114,6 97,9 147,4 94,4 62,4 116,7 109,2 99,8 201,5 199,4 428,9 116,4 102,8 111,9 86,6

jehl. + list.

Tab . 26


db

1823 160 67 459 228 274 251 62 95 382 165 293 24 1 0 20 4304

54 0 0 2 0 0 0 1 0 0 7 806 0 0 0 1 871

db ost.

bk

spoteba sazenic v tis. ks

11 190 271 202 280 201 255 127 112 213 176 117 83 234 122 77 2671

hb

16 0 0 4 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 21

jv

0 5 20 2 20 19 36 48 78 72 29 22 20 28 40 14 453

js

145 165 23 32 9 25 9 5 7 53 22 71 23 11 11 6 617

jlm

12 0 1 0 1 0 0 2 0 1 1 0 0 0 0 0 18

ak

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1

Umlá obnova dle LS a devin za rok 1998 b

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ol

4 4 2 8 2 1 3 2 1 3 22 8 11 12 6 30 119

lp

52 0 21 132 15 5 36 17 18 48 104 85 6 6 2 2 549

tp, os

5 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7

vr

6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 9

ost.

12 0 0 0 0 0 2 1 0 3 1 1 1 0 0 0 21

2140 524 405 843 555 525 592 265 311 775 528 1407 167 292 181 150 9660

list. celkem

Tab . 27

2415 720 606 1103 688 541 844 586 611 1366 1341 2887 541 558 494 433 15734

jehl. + list.

5.2. Zdroje pro obnovu lesa Disponibilní zdroje pro obnovu lesa jsou uvedeny v pedchozích kapitolách. Jedná se pedevím o genové základny a uznané porosty kategorie A u vyjmenovaných devin. Dále semenné sady, klonové archivy a matenice. V souasné dob vtinu lesních devin meme obnovovat i z genetické kategorie C, pedevím místního pvodu, s možností penosu v rámci hercynské a karpatské oblasti. Do budoucna se vak pedpokládá vyliení semenáských oblastí pro vechny hlavní lesnické deviny s omezením možnosti penosu. Z hlediska zásob semen a plodivosti jednotlivých lesních devin jsou mimo vzácné a ohrožené druhy a populace zdroje dostatené. V souasné dob je nedostatek výsadbyschopných sazenic jedle. Zásoby osiva z letoní úrody i rozpracovaná výroba semenák jsou dostatenou zárukou do budoucna. Problémy mohou nastat u deviny, na kterou je soustedna hlavní pozornost – buku lesního. V pípad delího intervalu mezi nepravidelnými úrodami a nedostatenou zásobou bude teba pouít semena z jiné PLO (v budoucnu SO), popípad nedostatek ásten eit importem bukvic do vytypovaných kolek.

5.3. Povení pstitelé LR Produkce sazenic pro umlou obnovu v rámci podniku je rámcov zajiována smlouvou o dodrování podmínek pi pstování sadebního materiálu ureného pro lesy obhospodaované s.p. L R. V ní se povený pstitel (POPE) zavazuje k dodrování obecných zásad a podmínek vyádených v písluných legislativních pedpisech, zejména k vedení pesné evidence a umonní kontroly. L R si vyhrazuje právo pednostního pstování sadebního materiálu z vlastního osiva. Sazenice expedované ze školky musí být vybaveny listem o pvodu a navíc oznaeny títkem. Produkce sazenic je urena pro trh, kde psobí konkurenní mechanismy. L R v mnoha pípadech nekupují sazenice pímo od kolka, pouze pokud jsou souasn dodavateli zalesovacích prací. Mimo povených pstitel existuje zvlátní skupina obchodník, tzv. pekupník . Tito nepodléhají kontrole ze strany L R a souasný kontrolní systém ze strany státu není funkní. Doposud neexistuje funkní informaní systém, který by poskytoval informace o poptávce vech vlastník na jedné stran a na druhé o disponibilní produkci sazenic. V rámci L R existují dva PC programy. Program POPE je vyuíván pouze regionáln. Vychází ze zalesovacích projekt – poteby L R, detailn rozlenných a na smluvn územní jednotky, dle vech potebných údaj. kolkai zde uvádí nabídku výsadbyschopných sazenic. Bilance je uvedena v tabulce .22. V rámci regionu je dostatená kolkaská kapacita, existují vak pebytky a nedostatky v rámci devin, PLO, LVS a druh sadebních materiál. Dlouhodob se projevuje pebytek SM, BO a DB. Poptávka a nedostatek je u BK, JD a DBZ. Ke zlepení situace jsme organizovali kontraktaní dny. kolkam jsou pedávány výhledy poteb sadebního materiálu, jsou seznamováni s pedpokládanými sbry semen a s tím, že mimo vyjmenované deviny mohou zajiovat sbry ve vlastní reii. Zvláštní kapitolu by zasloužila otázka kvality sadebního materiálu. V souvislosti s novou normou SN 482115 se zvýí náronost na kvalitu sazenic.

Bystice Luhaovice Strážnice Buchlovice Buovice Nám Raice Rájec Tišnov Jarom. Tebí Znojmo Židlochovice Jihlava Nové Msto Nasavrky Tel

Celkem

LS 134 136 137 138 141 142 143 144 145 148 149 4 151 154 157 150

v tis. ks

14 796

Poteba dle projekt 697 546 728 528 696 1 550 729 528 616 1 702 2 854 1 441 527 336 401 917 23 100

Nabídka POPE 577 293 1 264 934 998 865 644 173 691 6 675 3 003 2 130 529 535 473 3 316

rok 1997

8 304

-120 -253 536 406 302 -685 -85 -355 75 4 973 149 689 2 199 72 2 399

Bilance

LR region jiní MORAVA - VYSOINA

Bilance sazenic jaro 1997 - 1999

14 478

Poteba dle projekt 591 565 1 152 653 559 1 269 739 586 591 1 283 2 881 1 818 472 413 418 488 31 994

Nabídka POPE 620 496 1 017 549 400 952 635 951 1 314 10 124 6 209 2 251 2 607 2 087 386 1 396

rok 1998

17 516

29 -69 -135 -104 -159 -317 -104 365 723 8 841 3 328 433 2 135 1 674 -32 908

Bilance

13 796

Poteba dle projekt 500 530 1 226 931 709 1 162 628 432 597 844 2 527 2 034 349 460 392 475 26 642

Nabídka POPE 684 261 2 614 362 671 1 061 811 515 1 116 9 279 3 067 2 010 496 1 790 412 1 493

rok 1999

12 846

184 -269 1 388 -569 -38 -101 183 83 519 8 435 540 -24 147 1 330 20 1 018

Bilance

Tab . 28

5.4. Produkce sadebního materiálu v re ii LR L R vlastní vtinu produkních ploch kolek povených pstitel. Výroba na nich je zajiována smluvn. Ve vlastní reii pstuje sazenice LZ idlochovice a dodavatelsky LS Buchlovice. Pi zajitní potebného sortimentu semen je školka LZ Židlochovice schopna vykrýt projektovanou potebu listnatých sazenic. Problém tvoí roky s neúrodou alud. Dalí problém je legislativní povahy. Lesním závodem probíhá hranice mezi hercynskou a karpatskou oblastí a s tím související problémy penosu sadebního materiálu. Prmrná roní produkce pesahuje 2 000 000 ks výsadbyschopných sazenic. LS Buchlovice pímo obhospodauje lesní kolky smluvní dodavatelskou formou. Tento zpsob je postupn propagovaný správou z dvodu zajitní potebné produkce bukových sazenic místního pvodu. Problém nastal zejména po povodni v roce 1997, kdy LAS Buchlovice ve kolce Bahák odepsala cca 1 000 000 ks semenák a sazenic a od dalího pstování v této školce upustila. Produkce LS v roce 1998 inila 64 tisíc ks. V souasné dob je nkolik meních kolek s minimální produkcí sadebního materiálu v oblasti LS Buovice, které nejsou pro souasného nájemce JmL Brno a.s. atraktivní. Existuje nkolik lokalit s možností vyzvedávání sazenic formou „podokapových školek“.

6. Závr Za základní princip zachování genových zdroj považovat dynamický generativní zp sob, zahrnující v sob evoluci a prbné pizpsobování genetických systém zmnám podmínek Preferovat a roziovat pírodní zp sob zachování in situ, v pvodní lokalit, pirozenou obnovou geneticky cenných populací, uznaných genových zdroj , zvlát genových základen. U peva ujícího, vzhledem k nevhodnému stavu peván jehlinatých monokultur, umlého zp sobu obnovy lesa ex situ, dsledn zajiovat optimální zásoby osiva a sazenic, hlavn melioraních a zpevujících devin, s ohledem na diferencované stanovištní podmínky. Pi záchran cenných, zvlát ohroených zdroj genofondu využívat v rámci schválené koncepce nejnovjích poznatk lesnické praxe i vdy. Rozhodující vliv na stav lesa patí odbornému lesnímu hospodái, který na základ místních znalostí a své profesní úrovn provádí výbr, lechtní, ochranu, projektování a je pímo odpovdný za ádný stav lesa. Závrem: Lesnická genetika je pro laika obtín pedstavitelná. Oban vnímá les radji pozitivn pi rekreaci, sportu nebo houbaení. Problém nastává, pokud neme do lesa automobilem nebo najde vykácené své místeko . Odpor veejnosti slyíme pi zhorování zdravotního stavu lesa a jeho následcích. Výsledky trplivé a houevnaté práce v oboru genetiky jsou patrné a za mnoho let. Usilujeme o to, aby potomci mli více tch dobrých zkušeností z lesa.

35 JIHOMORAVSKÉ ÚVALY

Recommend Documents