2016 E T A P A : P O Ř I Z O V A T E L :

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LIBICE NAD DOUBRAVOU ETAPA:

Návrh pro společné jednání Textová část

POŘIZOVATEL:

Úřad městyse Libice nad Doubravou

OBJEDNATEL:

Městys Libice nad Doubravou

ZHOTOVITEL:

a23 architekti

PROJEKTANT:

Ing. arch. Michaela Dejdarová

DATUM: PARE:

V/2016

POŘIZOVATEL:

Úřad městyse Libice nad Doubravou Zámecká 582 77 Libice nad Doubravou

OBJEDNATEL:

Městys Libice nad Doubravou Zámecká 47 582 77 Libice nad Doubravou

URČENÝ ZASTUPITEL

Václav Venhauer

PROJEKTANT:

Ing. arch. Michaela Dejdarová (č. autorizace: 4079)

ZHOTOVITEL:

a23 architekti Tři Dvory 273 280 02 Kolín tel.: +420 723 762 444 e-mail: [email protected]

AUTORSKÝ KOLEKTIV

Ing. arch. Michaela Dejdarová Ing. arch. Alena Švandelíková Ing. arch. Luboš Križan Ing. Eduard Žaluda Mgr. Miroslav Vrtiška Mgr. Vít Holub Petr Schejbal

DATUM ZPRACOVÁNÍ:

květen 2016

Odůvodnění územního plánu Libice nad Doubravou - návrh pro společné jednání

textová část

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LIBICE NAD DOUBRAVOU – NÁVRH 1

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

O pořízení Územního plánu Libice nad Doubravou bylo rozhodnuto na základě Zprávy o uplatňování Územního plánu sídelního útvaru Libice nad Doubravou zpracované v listopadu 2013 Městským úřadem Chotěboř (oddělení územního plánování a GIS, Eva Caklová). Ze Zprávy přímo vyplývá návrh pořizovatele na pořízení Územního plánu Libice nad Doubravou tak, aby vyhovoval současným právním předpisům, pokrýval potřeby městyse a byl v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. O pořízení územního plánu rozhodlo zastupitelstvo městyse Libice nad Doubravou, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. a) zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), svým usnesením č. 3/2014-2018 ze dne 19.12.2014. Určeným zastupitelem pro spolupráci s pořizovatelem byl ustanoven starosta městyse Václav Venhauer. Doplňující průzkumy a rozbory zpracovala autorizovaná architektka Ing. arch. Michaela Dejdarová – číslo autorizace 4079 (a23 architekti se sídlem Tři Dvory 273, 280 02 Kolín) v dubnu 2015. Na základě doplňujících průzkumů a rozborů k ÚP Libice nad Doubravou (resp. dle analýzy stavu území, identifikace hodnot a rozvojového potenciálu území, vyhodnocení požadavků na změny využití území, identifikace závad, rizik, střetů a problémů k řešení v územním plánu) byl zpracován návrh Zadání ÚP Libice nad Doubravou. Návrh Zadání ÚP Libice nad Doubravou zpracoval Úřad městyse Libice nad Doubravou se zajištěním kvalifikačních požadavků (Ing. Martina Miklendová, oprávněná osoba pro výkon územně plánovací činnosti). Zadání bylo schváleno Zastupitelstvem městyse Libice nad Doubravou usnesením č. 8/2014-2018 ze dne 25.9.2015, v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. y) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení), ve znění pozdějších předpisů a dle ustanovení § 6 odst. 5 písm. b) a ustanovení § 47 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Návrh územního plánu zpracovala autorizovaná architektka Ing. arch. Michaela Dejdarová – číslo autorizace 4079 (a23 architekti se sídlem Tři Dvory 273, 280 02 Kolín). Návrh ÚP byl zpracován v souladu s § 50 odst.1 stavebního zákona a v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

2

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ

Z hlediska širších vztahů je v územním plánu řešena návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a navazujících prvků územního systému ekologické stability.

2.1

Základní údaje o městysi

Městys náleží dle administrativního členění do kraje Vysočina, okresu Havlíčkův Brod a spadá pod správu obce s rozšířenou působností Chotěboř. řešené území (kód ZUJ)

Libice nad Doubravou (569020)

počet obyvatel

862 (k 1. 1. 2015)

rozloha řešeného území

2 195 ha (dle ČSÚ, k 31. 12. 2013)

kraj (NUTS3)

Vysočina (CZ063)

okres (NUTS4)

Havlíčkův Brod (CZ0631)

obec s rozšířenou působností

Chotěboř

obec s pověřeným obecním úřadem

Chotěboř

Městys spravuje 7 katastrálních území a 9 základních sídelních jednotek: název k. ú.

kód k. ú.

název ZSJ

kód ZSJ

Libice nad Doubravou

682748


82741

a23 architekti

5


textová část

název k. ú.

kód k. ú.

název ZSJ

kód ZSJ

Barovice

651389

Barovice

51381

Chloumek

51390

Křemenice

51403

Chloumek

651397

Spálava

51411

Kladruby u Libice

603643

Kladruby

3646

Lhůta

682730

Lhůta

82732

Libická Lhotka

682756

Libická Lhotka

82759

Malochyně

603651

Malochyně

3654

2.2

Postavení městyse v systému osídlení

Libice nad Doubravou leží v severní části kraje Vysočina ve správním území města Chotěboř (ORP), na hranici s Pardubickým krajem a v těsném sousedství specifické oblasti krajského významu SOBk2 Vysočina – sever. Sídelní struktura kraje Vysočina je obecně velmi rozdrobená, charakteristická velkým počtem obcí s průměrným počtem obyvatel okolo 700 (nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání). Městys náleží k obcím s nižší hustotou zalidnění a průměrným počtem obyvatel (v krajském srovnání). To je způsobeno zejména polohou obce mimo hlavní dopravní tahy a mimo centra ekonomických aktivit. Strukturu řešeného území tvoří několik sídel a samot se správním centrem v největším sídle Libici nad Doubravou. Spádovým centrem regionu je město Chotěboř – obec s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Správní území městyse Libice nad Doubravou sousedí s následujícími obcemi: obec

k. ú.

kraj

Bezděkov

Bezděkov u Libice nad Doubravou

Vysočina

Horní Sokolovec

Vysočina

Velká Střítež

Pardubický

Chotěboř

Vysočina

Bílek

Vysočina

jižní, severní (odloučeného k. ú. Malochyně) jižní, západní (odloučeného k. ú. Malochyně) severní jihozápadní, jihozápadní (odloučeného k. ú. Malochyně) jižní (odloučeného k. ú. Malochyně)

Lány u Libice nad Doubravou

Vysočina

západní

Hranice u Malče

Vysočina

jihozápadní

Předboř u Malče

Vysočina

severozápadní

Podmoklany

Podmoklany

Vysočina

východní (odloučeného k. ú. Malochyně)

Rušinov

Vratkov

Vysočina

severní

Slavíkov u Chotěboře

Vysočina

severovýchodní

Dolní Sokolovec Horní Bradlo Chotěboř Lány Maleč

Slavíkov

hranice

Dolní Vestec

Vysočina

východní

Sloupno

Sloupno u Chotěboře

Vysočina

jihovýchodní

Sobíňov Trhová Kamenice Vysočina

Sobíňov

Vysočina

jihovýchodní (odloučeného k. ú. Malochyně)

Hluboká u Trhové Kamenice

Pardubický

severovýchodní

Možděnice

Pardubický

severovýchodní

Územní plán Libice nad Doubravou obecně respektuje platnou územně plánovací dokumentaci sousedních obcí. Z hlediska širších vztahů je řešena návaznost jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití a dalších prostorových a funkčních vazeb, zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury a ochrany přírody a krajiny (především ÚSES). Potřebnost koordinace řešení ÚP Libice nad Doubravou s platnou územně plánovací dokumentací sousedních obcí je vyjádřena v následující tabulce: obec

Bezděkov

a23 architekti

platná územně plánovací dokumentace Územní plán Bezděkov

nabytí účinnosti

popis koordinace

21.5.2008

koordinace ÚSES, plochy smíšené přírodní zeleně podél hranice řešeného území (obnova travních porostů v nivách vodotečí), interakční prvky 6


textová část

platná územně plánovací dokumentace

nabytí účinnosti

popis koordinace

Změna č. 1 ÚP Bezděkov

17.7.2013

bez nutnosti koordinace

Změna č. 2 ÚP Bezděkov

3.2.2016

úprava hranice k. ú. – bez nutnosti koordinace

Územní plán Dolní Sokolovec

2.6.2008

koordinace ÚSES

Změna č. 1 ÚP Dolní Sokolovec

12.2.2014

koordinace ÚSES

Územní plán obce Horní Bradlo

25.2.2003

nekoordinováno – neaktuální ÚPD

Změna č. 1 ÚPO Horní Bradlo

29.12.2011


Změna č. 2 ÚPO Horní Bradlo

22.10.2012

Územní plán Chotěboř

10.9.2014

Změna č. 1 ÚP Chotěboř

30.9.2013

bez nutnosti koordinace koordinace ÚSES, koridor homogenizace DK3 dle ZÚR bez nutnosti koordinace

Změna č. 2 ÚP Chotěboř

26.9.2014

Územní plán Lány

24.6.2008

Územní plán Maleč

23.6.2008

bez nutnosti koordinace koordinace ÚSES, interakční prvky, úsek vodního toku s připravovanými úpravami stávajícího koryta, plocha sportu a rekreace d.1 (OS) koordinace ÚSES

Změna č. 1 ÚP Maleč

Změna č. 1 ÚP Podmoklany

17.5.2013 22.10.2008 (vydání) 25.6.2010

koordinace ÚSES obnova účelových komunikací, koordinace ÚSES bez nutnosti koordinace

Změna č. 2 ÚP Podmoklany

28.4.2015

koordinace ÚSES

Rušinov

Územní plán Rušinov

9.11.2010


Slavíkov

Územní plán Slavíkov (návrh)

?

koordinace ÚSES

Územní plán Sloupno

6.5.2009

koordinace ÚSES

Změna č. 1 ÚP Sloupno

24.8.2012

Územní plán Sobíňov

7.5.2009

Změna č. 1 ÚP Sobíňov

3.2.2014

bez nutnosti koordinace koordinace ÚSES, vrchní vedení 110 kV – koridor dle ZÚR, interakční prvky bez nutnosti koordinace

Trhová Kamenice

Územní plán Trhová Kamenice

31.12.2010

koordinace ÚSES

Změna č. 1 ÚP Trhová Kamenice

18.10.2013


Vysočina

Územní plán Vysočina

26.9.2014

koordinace ÚSES

obec

Dolní Sokolovec Horní Bradlo

Chotěboř

Lány

Maleč

Územní plán Podmoklany Podmoklany

Sloupno

Sobíňov

2.3

Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury

Širší dopravní vztahy Městys Libice nad Doubravou leží mimo páteřní dopravní tahy. Silnicemi nejvyšší kategorie, které řešeným územím prochází, jsou silnice II/344 a II/345 zajišťující propojení městyse s vyššími správními celky - Chotěboří a Ždírcem nad Doubravou. Hlavní dopravní osou řešeného území je silnice III/34417 vedená z Libice nad Doubravou severovýchodním směrem a společně v návaznosti na další silnice III. třídy propojuje jednotlivé místní části. V rámci řešeného území pak mají specifickou polohu sídla Kladruby a Malochyně, které nejsou dostupné přímo z Libice nad Doubravou, ale jsou závislé na dopravních tazích v rámci katastrálních území jiných obcí a vyšších správních center. V rámci širších dopravních vztahů je řešena návaznost koridoru homogenizace silnice II/345 vymezeného v souladu se ZÚR KrV a zkvalitnění dopravních vazeb do sousedních obcí. Z hlediska širších dopravních vztahů jsou pro obec významné silnice I/34, I/37 a I/38 procházející např. městy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pardubice a dalšími významnými centry. Zmiňované silnice jsou z Libice nad Doubravou dostupné po silnicích nižších tříd a zároveň umožňují napojení na dálnici D1, která je nejvýznamnější dopravní tepnou kraje Vysočina. Tab.: Dojezdové vzdálenosti a doby z Libice nad Doubravou do vyšších správních center

dojezdová vzdálenost dojezdová a23 architekti

Chotěboř

Ždírec nad Doubravou

Havlíčkův Brod

Pardubice

Jihlava

5 km

11 km

20,5 km

43,5 km

47 km

8 min

20 min

30 min

1h

1 h 10

Brno

Praha

102 km s D1 - 124 km 2 h 20 min

110 km s D1 - 141 km 2 h 15 min 7


Chotěboř

Ždírec nad Doubravou

Havlíčkův Brod

Pardubice

doba

textová část

Jihlava

Brno

Praha

min

s D1 - 1 h 30 min

s D1 - 1 hod 45 min

Řešeným územím sice částečně prochází železniční trať č. 238 propojující Havlíčkův Brod a Pardubice s významnými železničními koridory, nicméně území není železniční dopravou obsloužené (zmiňovaná železniční trať protíná jižní cíp odděleného katastrálního území Malochyně v délce několika desítek metrů). Nejbližší železniční stanice na trati se nacházejí v Chotěboři a v obcích Bílek a Sobíňov. Širším územím prochází velké množství značených turistických a cyklistických tras, z nichž většina protíná území Spálavy a Chloumku (trasy vedené na náhorní plošině Železných hor) a sídlo Libice nad Doubravou (zejména trasy vedené v údolí řeky Doubravy). Většina cyklistických tras je vedena po silnicích III. třídy. Širší vztahy technické infrastruktury Vymezení TI v grafické části bylo prověřeno s ohledem na návaznost do území sousedních obcí dle jejich platné územně plánovací dokumentace a dle ÚAP SO ORP Chotěboř (2014). Vedení stávajících systémů technické infrastruktury je v rámci ÚP zcela respektováno. Zásobování pitnou vodou, kanalizace Sídla v řešeném území jsou zásobována pitnou vodou převážně z lokálních zdrojů. Místní část Libice nad Doubravou je zásobena z veřejného vodovodu, který je součástí skupinového vodovodu Golčův Jeníkov – Čáslav; místní část Malochyně je zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu napojeného na skupinový vodovod Podmoklany. Kanalizace a odstraňování odpadních vod Kanalizační systémy nadmístního významu se v území nevyskytují. Zásobování elektrickou energií Řešeným územím ve směru západ - východ prochází nadřazené nadzemní vedení 400 kV Řeporyje - Prosenice bez přímého vlivu na zásobování řešeného území. Sídla jsou zásobována elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 35 kV, kmenovými linkami vyvedenými z rozvodny 110/35/10 kV Chotěboř. Zásobování plynem a teplem Obec je zásobována zemním plynem z regulační stanice VVTL/STL Chotěboř napojené VVTL odbočkou z dálkového plynovodu VVTL Olešná – Barchov DN 300. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z Jihlavského telefonního obvodu Vysočina. Územím dále procházejí trasy radioreléových spojů veřejné komunikační sítě. Nakládání s odpady V řešeném území se nenacházejí plochy či objekty nadmístního významu určené pro nakládání s odpady.

2.4

Širší vztahy ÚSES a další přírodní systémy

Správní území městyse Libice nad Doubravou je dotčeno následujícími přírodními prvky nadmístního významu, které přesahují hranice řešeného území: -

CHKO Železné hory

-

přírodní rezervace Spálava, Maršálka, Údolí Doubravy, Svatomariánské údolí

-

nadregionální biocentrum 58 Údolí Doubravy a 60 Polom (ozn. dle ZÚR KrV)

-

regionální biocentrum 894 Blatnický potok, B03 Stavenov (ozn. dle ZÚR KrV)

-

regionální biokoridor 1366, R02 (ozn. dle ZÚR KrV)

V širších územních souvislostech je významným přírodním a kompozičním prvkem území řeka Doubrava, významný vodní tok zaústěný do řeky Labe. Vazby přírodních prvků nadmístního významu přesahující hranice řešeného území (zejména vymezení prvků územního systému ekologické stability) jsou územním plánem koordinovány s platnou (vydanou) územně plánovací dokumentací sousedních obcí.

2.5

Účast ve sdružení obcí Městys Libice nad Doubravou je členem následujících sdružení, svazku a místní akční skupiny:

a23 architekti

8


textová část

Sdružení místních samospráv ČR - je nevládní apolitickou organizací s celostátní působností, která sdružuje a hájí zájmy obcí a měst v ČR. Svazek obcí Podoubraví - je svazek obcí v okresu Havlíčkův Brod se sídlem v Chotěboři. Jeho cílem je rozvoj regionu, sdružuje celkem 27 obcí a byl založen v roce 2004. MAS Podhůří Železných hor, o. p. s. - se rozkládá na katastrálním území 13 obcí a má celkem 33 členů. Tato obecně prospěšná společnost má za cíl poskytování obecně prospěšných služeb veřejnosti v oblasti koordinace rozvoje a propagace regionu Podhůří Železných hor. Pro tyto účely je zpracována Integrovaná rozvojová strategie 2006 – 2015 na téma Podhůří Železných hor – náš domov. Územní plán Libice nad Doubravou je zpracován v souladu s obecnými zájmy a záměry vyplývajícími ze strategických dokumentů a cílů výše uvedených sdružení.

3

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ

Územní plán Libice nad Doubravou nevymezuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina.

4 4.1

VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Vyhodnocení souladu územního plánu s Politikou územního rozvoje

Územní plán Libice nad Doubravou je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (dále též jen „PÚR ČR“), ve znění Aktualizace č. 1 schválené vládou ČR dne 15.4.2015 usnesením č. 276. Republikové priority územního plánování Územní plán Libice nad Doubravou respektuje obecné zásady Politiky územního rozvoje ČR, vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů a je v souladu s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Správního území městyse Libice nad Doubravou se týkají následující body republikových priorit: (citace z PÚR ČR je vyznačena kurzívou a redukována pouze na požadavky týkající se řešeného území) (14)

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.

Územní plán vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území. Návrh urbanistické koncepce vychází ze stabilizované struktury území. Zastavitelné plochy jsou vymezovány v přímé vazbě na zastavěné území, dopravní a technické systémy v území tak, aby byly minimalizovány nároky na zábor zemědělského půdního fondu, lesních pozemků a především s ohledem na specifický krajinný ráz území. Zastavitelné plochy nenarušují a plně respektují historickou urbanistickou kompozici jednotlivých sídel. Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití respektují zvýšenou estetickou hodnotu území spočívající v harmonickém uspořádání přírodních a civilizačních prvků, podpořenou existencí přírodních hodnot (CHKO Železné hory, přírodní památky, významné krajinné prvky). V souladu s principy udržitelného rozvoje jsou vymezeny funkce umožňující vyvážený rozvoj sociálních a ekonomických potřeb a současně ochranu hodnot území. (14a)

Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny.

Územní plán rozvíjí primární sektor (prvovýrobu v oblasti zpracování surovin, lesnictví a zemědělství) coby významnou a nedílnou součást hospodářství národního, regionálního a místního významu územní stabilizací ploch v nezastavěném území (především ploch s rozdílným způsobem využití NL - plochy lesní a NS - plochy smíšené nezastavěného území, NZ plochy zemědělské) a stanovením konkrétních podmínek pro jejich využití se zohledněním místních specifik. Rozvoj a23 architekti

9


textová část

primárního sektoru je podpořen potvrzením ploch stávajících zemědělských areálů v plochách s rozdílným způsobem využití VZ - plochy výroby a skladování - zemědělská výroba a jejich plošným rozvojem, ale zároveň také jeho umožněním ve vymezených rozvojových plochách (zejména v plochách SV, VL). Územní plán zohledňuje kvalitní zemědělskou půdu především situováním zastavitelných ploch v maximální možné míře mimo zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ZPF. Koncepce stanovená Územním plánem Libice nad Doubravou dbá na ochranu ekologických funkcí krajiny (v nezbytné minimální míře vymezením ÚSES), klade důraz na zachování kompaktnosti území a nepřipouští nežádoucí plošnou expanzi zástavby do volné krajiny. (15)

Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostřední prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně.

Stanovené podmínky plošného a prostorového uspořádání v zastavěném území i zastavitelných plochách byly územním plánem Libice nad Doubravou formulovány s cílem zachování kontinuity urbanistického vývoje a předcházení sociální segregaci. Předpoklad pro posílení sociální soudržnosti je zajištěn například vymezením veřejných prostranství (PV) a ploch občanského vybavení (OV, OS), stejně jako umožněním polyfunkčního využití značné části území vymezením ploch smíšených obytných (SM, SR, SV). V řešení ÚP je dominantním koncepčním principem zachování a dotváření kompaktnosti stávajících sídelních útvarů – posílení a doplnění urbanistické struktury jádrových území sídel. Ve volné krajině naopak nejsou vymezovány žádné samostatné obytné komplexy nebo soubory, které zpravidla utvářejí tzv. „gated communities,“ tedy nepřístupné obytné celky sociálně a prostorově izolované od ostatní zástavby a obyvatel městyse. (16)

Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.

Územní plán vychází ze stávajícího optimálního rozložení všech funkčních složek v území. Primární funkci v urbanizovaném území představují plochy smíšené obytné a plochy bydlení. Tyto plochy umožňují integraci bydlení, rekreace, občanského vybavení případně nerušící výroby. Vymezením stabilizovaných ploch občanského vybavení jsou vytvořeny podmínky pro jejich ochranu ve struktuře sídla a případný kvalitativní rozvoj. Jedním ze základních principů tvorby územního plánu je komunikace nejen s obcí a dotčenými orgány, ale také s širší veřejností. V průběhu zpracování územního plánu proběhlo několik pracovních jednání s cílem seznámit zástupce města a veřejnost s navrženou koncepcí a reagovat na jednotlivé podněty. Byly shromážděny a vyhodnoceny jednotlivé žádosti vlastníků pozemků a samosprávy na změny v území. Při stanovování způsobu využití území byla upřednostněna komplexní řešení před parciálními zájmy – v tomto smyslu byly do koncepce řešení ÚP převzaty záměry, které jsou v souladu s ochranou hodnot území a s požadavky Zadání ÚP Libice nad Doubravou. S ohledem na ochranu hodnot území, současný stav a podmínky v území, jeho rozvojové předpoklady, význam a pozici městyse v sídelní struktuře, limity využití území a nadřazenou územně plánovací dokumentaci byl stanoven optimální způsob využití území a rozsah zastavitelných ploch. Základní body koncepce byly formulovány ve spolupráci s představiteli samosprávy. V rámci koncepce ochrany a rozvoje hodnot jsou respektovány hodnoty vymezené v podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje (v rámci ÚAP SO ORP Chotěboř) a hodnoty identifikované na základě doplňujících průzkumů a rozborů území se zohledněním zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. (16a)

Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek.

Územní plán respektuje tuto prioritu zejména zohledněním širších vztahů v území a koordinací s územně plánovací dokumentací okolních sousedních obcí. Navržený rozvoj zohledňuje předpoklady rozvoje městyse na základě dosavadního vývoje demografického, ekonomického a na základě mezioborové koordinace stanovuje podmínky pro příznivý rozvoj všech složek území směřující k naplňování principů udržitelného rozvoje území v horizontu návrhového období do roku 2030. (17)

Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.

Ekonomické aktivity bez negativního vlivu na okolí jsou umožněny ve značné části vymezených ploch s rozdílným způsobem využití, přičemž u některých z nich se jedná o hlavní využití. Návrh vychází ze stabilizované zemědělské výroby, vytváří podmínky pro její rozvoj a rozšíření služeb souvisejících s agroenvironmentální orientací. Kromě toho jsou pro lehkou výrobu a skladování rozvíjeny areály na jižním okraji Libice nad Doubravou a areál v k. ú. Malochyně v lokalitě Křivý Dvůr. Určitý potenciál pro vznik nových pracovních příležitostí

a23 architekti

10


textová část

nese rekreační území náhorní plošiny Železných hor, kde jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj služeb a vybavenosti související s cestovním ruchem a turistikou. (18)

Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.

Městys Libice nad Doubravou je z hlediska funkčního uspořádání nižším sídelním centrem v zázemí regionálního centra Chotěboř; pro malá sídla v řešeném území představuje městys spádové centrum. ÚP v rámci zastavitelných ploch vytváří podmínky zejména pro rozvoj a zkvalitnění bydlení, výroby a dopravní infrastruktury. Obsahově se snaží o funkční i prostorovou koncentraci a posiluje tak pozici městyse v rámci sídelní struktury. Zastavitelné plochy byly navrženy a vymezeny v rozsahu umožňujícím udržitelný rozvoj území s ohledem na veškeré přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území. Vymezením zastavěného území a zastavitelných ploch přispívá územní plán k rozvoji polycentrické sídelní struktury v dotčené části regionu. (19)

Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

Vymezením ploch přestavby a stanovením podmínek využití ve stabilizovaných plochách v zastavěném území jsou vytvořeny podmínky pro intenzifikaci zastavěného území. Územní plán vytváří podmínky pro polyfunkční využívání opuštěných výrobních areálů stanovením podmínek umožňujících jejich znovuvyužití. Pro využití ploch brownfields jsou v ÚP Libice nad Doubravou vymezeny plochy přestavby, zejména plocha PL1 pro konverzi a efektivnější využití areálu za zámkem a kulturním domem a jeho lepší propojení s jádrovým územím městyse, a plocha PM1 pro rozvoj výrobních aktivit v areálu bývalého statku Křivý Dvůr. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v nezbytném rozsahu výhradně v přímé vazbě na zastavěné území s cílem minimalizovat nároky na veřejné rozpočty a chránit nezastavěné území, především nejkvalitnější zemědělskou a lesní půdu. Jejich umístění vychází zejména ze struktury stávající zástavby, přírodních, geomorfologických a dalších podmínek v území. (20)

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

Územní plán respektuje a dále rozvíjí konsolidovanou strukturu sídla. Územní aktivity jsou soustředěny výhradně v rámci urbanizovaných ploch a v návaznosti na ně. Cílem je stabilizace pozice městyse ve struktuře osídlení, upevnění primární socioekonomické svébytnosti a posílení širších dopravních vazeb. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavěném území vymezeny především stabilizované plochy vodní, přírodní, lesní, zemědělské a plochy smíšené nezastavěného území. (20a)

Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.

Územní plán vytváří podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny vymezením uceleného, komplexního a navzájem propojeného územního systému ekologické stability. Realizací zástavby v zastavitelných plochách či v plochách přestavby vymezených v ÚP Libice nad Doubravou nedojde ke srůstání jednotlivých sídel, zastavitelné plochy jsou vymezeny výhradně ve vazbě na zastavěné území (s výjimkou ploch pro umístění rozhleden ZC4 a ZL22). Prostupnost krajiny a sídel je zajištěna vymezením uceleného systému ploch veřejných prostranství, v údolí řeky Doubravy je vymezen koridor rekreační prostupnosti PK1 a tím je zajištěna prostupnost směrem do volné krajiny jako významného rekreačního zázemí. (22)

Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).

V rámci opatření zaměřených na podporu cestovního ruchu jsou vymezovány zastavitelné plochy pro funkce umožňující rozvoj činností podporujících cestovní ruch (občanské vybavení, služby, technická a dopravní infrastruktura apod.), zejména pak plochy pro umístění rozhleden. Vymezení ploch zvyšujících rekreační využitelnost území je koordinováno se zájmy ochrany přírody a krajiny. Územní plán dále vytváří podmínky pro vedení pěších turistických a cyklistických tras a23 architekti

11


textová část

navazujících na systémy stávajících cyklotras a turistických cest v sousedních obcích a regionech v souladu s podmínkami využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Turistika a cestovní ruch jsou podpořeny vymezením ploch veřejných prostranství, které zajišťují ochranu stávajících turistických a cyklistických tras. Kromě toho ÚP vymezuje koridor rekreační prostupnosti PK1 podél řeky Doubravy s cílem zpřístupnit rekreačně atraktivní území a propojit jej s okolními turistickými trasami. (23)

Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků).

Územní plán vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní infrastruktury zejména vymezením kvalitativních opatření v systému dopravní infrastruktury (koridory DK1, DK2). Prostupnost krajiny a minimalizace rozsahu její fragmentace je zajištěna vymezením zastavitelných ploch v přímé vazbě na stávající zástavbu a dotvářením kompaktního tvaru sídel. Řešená sídla nejsou negativně ovlivněna tranzitní dopravou. (24)

Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).

Územní plán vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní infrastruktury zejména vymezením kvalitativních opatření v systému dopravní infrastruktury (koridory DK1, DK2). Většina nových zastavitelných ploch a ploch přestaveb je situována v místech s vybudovanou dopravní a technickou infrastrukturou, realizace výstavby tak nebude představovat výrazný dopad na veřejné rozpočty. V územně rozsáhlejších a problematických zastavitelných plochách je Územním plánem Libice nad Doubravou stanovena podmínka zpracování územní studie. Ty prověří a navrhnou komplexní a efektivní řešení těchto lokalit, mimo jiné také z hlediska veřejné infrastruktury. (24a)

Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů.

Stanovením podmínek využití jednotlivých ploch se ÚP snaží o minimalizaci negativních dopadů výrobní činnosti a dopravní zátěže na kvalitu bydlení. Nové zastavitelné plochy pro rozvoj výroby jsou situovány výhradně v návaznosti na stávající průmyslové areály nebo na nadřazenou dopravní síť. Návrhové plochy pro obytnou zástavbu jsou naproti tomu vymezovány v přímé návaznosti na stávající plochy s převažujícím využitím ploch pro bydlení. (25)

Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.

Opatření na ochranu před povodněmi a ochranná protierozní opatření směřující k celkovému zvyšování ekologické stability krajiny je možno realizovat v rámci většiny ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách smíšených nezastavěného území. Celkově jsou v nezastavěném území vymezeny plochy primárně určené k posílení ekologické stability území, přičemž ve většině z nich je umožněna realizace dalších opatření (liniové výsadby, zatravňovací pásy, protierozní průlehy apod.) zvyšujících přirozenou retenční schopnost území. ÚP vymezuje koridor revitalizačních opatření na vodním toku Cerhovka RK1. S ohledem na požadavek vytváření podmínek pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdrojů vody a s cílem zmírňování účinků povodní je v rámci koncepce likvidace odpadních vod v území upřednostněno odstraňování dešťových vod vsakováním.

a23 architekti

12


(26)

textová část

Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.

Záplavové území zasahuje do zastavěného území pouze okrajově. Zastavitelné plochy nejsou v záplavovém území vymezovány. Záplavové území je dotčeno vymezenými koridory PK1 (koridor rekreační prostupnosti podél řeky Doubravou) a koridor TK1 (koridor technické infrastruktury pro napojení Libické Lhotky na vodovod a kanalizaci). Vymezení zastavitelných ploch zahrnuje také rezervu pro případnou možnost přemístění zástavby z jednotlivých stávajících objektů v zastavěném území zasaženém aktivní zónou nebo vymezeným záplavovým územím. (27)

Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech.

Koncepce veřejné infrastruktury je územním plánem koncipována s ohledem na stávající strukturu sídel, využívání území a stabilizovanou síť systémů technické a dopravní infrastruktury. Zastavitelné plochy jsou situovány ve vazbě na plochy stabilizované tak, aby bylo možné zajistit efektivní zásobování pitnou vodou a energiemi. Územním plánem je v rámci veřejné infrastruktury podpořen především kvalitativní rozvoj dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení koordinovaný s okolními obcemi. (28)

Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních veřejných městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností.

Územní plán zohledňuje ve svém návrhu další rozvoj území, vytváří vyvážené podmínky pro všechny důležité aktivity, které v území probíhají, dodržuje občanská práva a zajišťuje nejlepší životní podmínky obyvatel. Městys je rozvíjen jako nižší centrum spádové se základní vybaveností pro okolní malá sídla a jako místo pro trvalé bydlení s množstvím příležitostí v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Samostatné koncepce dílčích částí veřejné infrastruktury jsou odděleně detailně řešeny příslušných kapitolách textové části Odůvodnění ÚP Libice nad Doubravou. Zastavitelné plochy jsou situovány ve vazbě na stávající a navrhované systémy veřejné infrastruktury tak, aby bylo zajištěno jejich efektivní využívání nenáročné na veřejné rozpočty, ale zároveň v maximální možné míře zohledňující požadavky soukromých vlastníků pozemků a veřejnosti. (29)

Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné.

V řešeném území je provozována pouze silniční doprava, železnice zasahuje do území pouze okrajově a neobsluhuje území Libice nad Doubravou. Územní plán řeší kvalitu zejména silniční dopravní infrastruktury a vymezuje koridor pro homogenizaci II/345 DK1, který zlepší podmínky dopravní dostupnosti v širším regionu, a dále koridor DK2 pro rozšíření stávající komunikace pro zlepšení dopravní dostupnosti sídla Malochyně. Územní plán tímto návrhem a stanovením dalších obecných požadavků mimo jiné napomáhá k vytvoření podmínek pro rozvoj účinného a dostupného systému dopravy, zvyšujícího mobilitu a dopravní komfort místních obyvatel, podrobněji viz kapitola 11.13 Odůvodnění koncepce dopravní infrastruktury. (30)

Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.

Územní plán řeší jednotlivé koncepce technické infrastruktury v oblastech zásobování pitnou vodou a odkanalizování samostatně, podrobněji viz kapitola 11.14 Odůvodnění koncepce technické infrastruktury. Při vymezování zastavitelných ploch byla jedním z kritérií dostupnost provozovaných systémů technické infrastruktury (veřejného vodovodu, kanalizace, elektrické energie). Převážná část zastavitelných ploch je situována ve vazbě na stávající a navrhované systémy technické infrastruktury tak, aby bylo umožněno napojení těchto lokalit na stávající inženýrské sítě s minimálními dodatečnými a23 architekti

13


textová část

náklady. Využití rozsáhlejších a problematických zastavitelných ploch je podmíněno zpracováním územní studie, která prověří možnou urbanistickou strukturu a navrhnou detailní uspořádání veřejné infrastruktury. (31)

Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi.

V rámci jednoznačně formulovaných podmínek jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití je územním plánem umožněna výroba energie z obnovitelných zdrojů za předpokladu, že nebude mít negativní vliv na okolí. Předpokladem je zejména integrace zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů v rámci staveb tak, aby nedocházelo k významnému narušování krajinného rázu umisťováním velkoplošných nebo jinak prostorově výrazných zařízení v nezastavěném území. (32)

Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.

Při tvorbě urbanistické koncepce byla posouzena kvalita bytového fondu ve všech sídlech. Územní plán prověřil funkční využití a využitelnost celého území, podrobněji viz kapitola 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Řešené území neleží v rozvojové oblasti ani v rozvojové ose vymezené PÚR ČR. Specifické oblasti Řešené území neleží ve specifické oblasti vymezené PÚR ČR. Koridory a plochy dopravní infrastruktury V řešeném území nejsou vymezeny žádné koridory nebo plochy dopravní infrastruktury. Koridory technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů V řešeném území se nenacházejí koridory ani související rozvojové záměry vymezené PÚR ČR. Další úkoly pro územní plánování Další úkoly nebyly pro řešené území v PÚR ČR vymezeny.

4.2

Vyhodnocení souladu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Řešené území je zahrnuto v Zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina, o jejichž vydání rozhodlo Zastupitelstvo Kraje Vysočina usnesením 0290/05/2008/ZK ze dne 16.9.2008. V roce 2012 byla vydána jejich 1. aktualizace. Zastupitelstvo Kraje Vysočina rozhodlo o vydání Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina usnesením 0468/05/2012/ZK ze dne 18.9.2012. V současné době jsou pořizovány Aktualizace č. 2 a 3 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina, obě projednávané dokumentace jsou ve fázi návrhu pro společné jednání (leden 2016). V rámci zpracování ÚP Libice nad Doubravou je posuzován soulad s právním stavem Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina po vydání aktualizace č. 1 (dále též jen „ZÚR KrV“). (citace ze ZÚR KrV je vyznačena kurzívou a redukována pouze na požadavky týkající se řešeného území) 1.

Stanovení priorit územního plánování kraje Vysočina pro zajištění udržitelného rozvoje území

(01)

Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Kraje Vysočina založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů obcí, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území.

Územní plán vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území. Návrh urbanistické koncepce vychází ze stabilizované struktury území. Zastavitelné plochy jsou vymezovány v přímé vazbě na zastavěné území, dopravní a technické systémy v území tak, aby byly minimalizovány nároky na zábor zemědělského půdního fondu, lesních pozemků a především s ohledem na specifický krajinný ráz území. Zastavitelné plochy nenarušují a plně respektují historickou urbanistickou kompozici jednotlivých sídel. Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití respektují zvýšenou estetickou hodnotu území spočívající v harmonickém uspořádání přírodních a civilizačních prvků, podpořenou existencí přírodních hodnot (CHKO Železné hory, přírodní památky, významné krajinné prvky). V souladu s principy udržitelného rozvoje jsou vymezeny funkce umožňující vyvážený rozvoj sociálních a ekonomických potřeb a současně ochranu hodnot území. (04)

Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou, zejména:

a23 architekti

14


textová část

c) podporovat funkční vztahy mezi městy a venkovským osídlením. Územní plán stabilizuje lokální centrum v sídle Libice nad Doubravou a zajišťuje podmínky pro jeho dostupnost z okolních malých sídel. Ve vztahu k vyššímu centru osídlení – Chotěboři jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti města v širších vztazích vymezením koridoru DK1 homogenizace silnice II/345. (05)

Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: c) ostatních center osídlení k významným regionálním centrům Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou.

V rámci zkvalitnění dopravní infrastruktury na regionální úrovni ÚP vymezuje koridor DK1 pro homogenizaci silnice II/345 v návaznosti na řešení v sousední Chotěboři. Záměr je v souladu se ZÚR KrV. (06)

Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability;

V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavěném území vymezeny především stabilizované plochy vodní, přírodní, lesní, zemědělské a plochy smíšené nezastavěného území. Uspořádáním a vymezení ploch jsou vytvořeny předpoklady pro využívání krajiny posilující ekostabilizační charakter krajiny, zajištění jejího hospodárného využití a ochranu přírodních a krajinných hodnot. Rozmanitost kulturní krajiny a ekologická stabilita je podpořena vymezením ploch zeleně – přírodního charakteru (ZP) – vzrostlá zeleň v zemědělských plochách, břehové porosty, doprovodné porosty cest, meze a další krajinné prvky zajišťující biodiverzitu území. b) minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a negativních zásahů do pozemků určených k plnění funkcí lesa; Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území v efektivně využitelném rozsahu, který zaručí vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj a stabilizaci počtu obyvatel v jednotlivých sídlech. Tím je zajištěna minimální míra záborů zemědělského půdního fondu, podrobněji viz kapitola 12 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa. c) ochranu pozitivních znaků utvářejících území a lokality s vysokou hodnotou krajinného rázu a území, v nichž se pozitivní působení znaků krajinného rázu vizuálně a funkčně uplatňuje; Vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území respektuje harmonické uspořádání krajiny převažujícího zemědělského typu krajiny, vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních hodnot a zároveň umožňuje její hospodářské a rekreační využívání. Přírodně a krajinářsky cenná území jsou v ÚP Libice nad Doubravou vymezena jako přírodní hodnoty a chráněna zejména vymezením ploch přírodních (NP) s vyloučením staveb a činností s možným negativním dopadem na předmět ochrany. d) ochranu kvality životního prostředí, včetně ochrany kvality podzemních a povrchových vod; Ochrana životního prostředí je zajištěna zejména vymezením ploch v nezastavěném území a stanovením podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití, v nichž jsou omezeny případně vyloučeny činnosti vedoucí k možnému znečištění nebo degradaci životního prostředí, včetně podzemních a povrchových vod. e) snižování potenciálních rizik a přírodních katastrof v území a zvyšování přirozené retence srážkových vod; Obecně jsou v nezastavěném území vymezeny plochy primárně určené k posílení ekologické stability území, přičemž ve většině z nich je umožněna realizace dalších opatření (liniové výsadby, zatravňovací pásy, protierozní průlehy apod.) zvyšujících přirozenou retenční schopnost území. S ohledem na požadavek vytváření podmínek pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdrojů vody a s cílem zmírňování účinků povodní je v rámci koncepce likvidace odpadních vod v území upřednostněno odstraňování dešťových vod vsakováním. f) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a omezit fragmentaci krajiny. Ochrana cenných urbanistických a architektonických znaků sídel je promítnuta do ochrany hodnot, podrobně viz kapitola 11.4.1 Ochrana urbanistických, architektonických a kulturních hodnot. Kromě toho jsou v ÚP Libice nad Doubravou stanoveny podmínky prostorového uspořádání pro jednotlivé typy ploch s rozdílným způsobem využití za účelem urbanisticky vhodného rozvoje nové zástavby s respektováním stávajících hodnotných znaků sídel. Řešení ÚP Libice nad Doubravou stanovuje v souladu s požadavky na ochranu charakteristických znaků krajiny výškovou regulaci a další podmínky prostorového uspořádání jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití a zejména základní podmínky ochrany krajinného rázu, v nichž jsou promítnuty požadavky na umisťování staveb vzhledem k přírodním a krajinným hodnotám území, podrobně viz kapitola 11.24 Odůvodnění základních podmínek ochrany krajinného rázu.

a23 architekti

15


textová část

Prostupnost krajiny a minimalizace rozsahu její fragmentace je zajištěna vymezením zastavitelných ploch v přímé vazbě na stávající zástavbu a dotvářením kompaktního tvaru sídel. Řešená sídla nejsou negativně ovlivněna tranzitní dopravou. (07)

Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezené rozvojové oblasti a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny;

V souladu s principy udržitelného rozvoje je Územním plánem Libice nad Doubravou navržen rozvoj zejména sídelního jádra – městyse Libice nad Doubravou, zajišťující efektivní využití stávající veřejné infrastruktury a eliminující neodůvodněné zastavování volné krajiny. V malém rozsahu je také umožněn rozvoj ostatních sídel v řešeném území. Tímto způsobem je také zajištěna ochrana nezastavěného území, přírodních a krajinných hodnot, vymezením ÚSES a stanovením podmínek využití ploch v nezastavěném území jsou vytvořeny předpoklady pro posilování environmentálního pilíře. Územní plán zajišťuje podmínky pro kvalitní bydlení doplňováním stávající urbanistické struktury sídel s důrazem na ochranu nezastavěného území a pro kvalitní zejména individuální bydlení. Kvalita bydlení je zajištěna stabilizací zástavby, vytvořením podmínek pro umisťování občanského vybavení pro lepší obsluhu území, zlepšováním dopravní dostupnosti sídel a definováním možností rekreačního využívání volné krajiny včetně zajištění prostupnosti celého území a pěší dosažitelnosti volné krajiny ze sídel. Tyto podmínky jsou jednou ze základních priorit celkové koncepce rozvoje ÚP (kapitola 2.2 textové části ÚP ). Promítají se např. do ochrany a rozvoje všech identifikovaných hodnot území (kapitola 2.3 textové části výroku ÚP), do urbanistické koncepce (kapitola 3.1 textové části výroku ÚP) nebo do vymezení ploch s rozdílným způsobem využití včetně určení podmínek jejich využití (kapitola 6 textové části výroku ÚP). b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel a v souvislosti s tím zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině; V řešení ÚP Libice nad Doubravou jsou minimalizovány zásahy do volné krajiny vymezením zastavitelných ploch ve vazbě na stávající zástavbu doplňováním proluk a utvářením kompaktního tvaru sídel s ohledem na ochranu volné krajiny. Tím je zajištěna minimální míra zásahů do volné krajiny. Možnost rozvoje sídel v rámci zastavěných území byla prověřena v kapitole 10.1 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území. Zastavitelné plochy sídel jsou vymezeny v rozsahu odpovídajícímu potřebě na základě rozvojových předpokladů, demografického vývoje území a významu jednotlivých sídel, podrobněji viz kapitola 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v nezbytném rozsahu výhradně v přímé vazbě na zastavěné území s cílem minimalizovat nároky na veřejné rozpočty a chránit nezastavěné území, především nejkvalitnější zemědělskou a lesní půdu. Jejich umístění vychází zejména ze struktury stávající zástavby, přírodních, geomorfologických a dalších podmínek v území. c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace včetně rozšiřování sítě pěších a cyklistických tras; V rámci opatření zaměřených na podporu cestovního ruchu jsou vymezovány zastavitelné plochy pro funkce umožňující rozvoj činností podporujících cestovní ruch (plochy smíšené obytné – rekreační, občanské vybavení, služby, technická a dopravní infrastruktura apod.). Vymezení ploch zvyšujících rekreační využitelnost území je koordinováno se zájmy ochrany přírody a krajiny. Územní plán dále vytváří podmínky pro vedení pěších turistických a cyklistických tras navazujících na systémy stávajících cyklotras a turistických cest v sousedních obcích a regionech v souladu s podmínkami využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Turistika a cestovní ruch jsou podpořeny vymezením ploch veřejných prostranství, které zajišťují ochranu stávajících turistických a cyklistických tras. d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); V rámci řešeného území je potenciál pro rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou pouze v jádrovém sídle Libice nad Doubravou v rámci ploch smíšených obytných – městských (SM); s ohledem na význam sídla se ale takový rozvoj ekonomických aktivit nepředpokládá. e) uplatnění mimoprodukční funkce zemědělské krajiny, tedy účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny, pozitivně působících na vzhled krajiny a eliminujících erozní poškození; Pro účely rozvoje mimoprodukční funkce zemědělské krajiny jsou vymezeny plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní (NSzp) a rekreační pobytové (NSc), a dále plochy zeleně – přírodního charakteru (ZP). V rámci těchto ploch jsou územním plánem formou stanovení obecných zásad pro jejich využívání vytvořeny podmínky pro zvyšování ekologické stability krajiny, zvyšování retenční schopnosti krajiny, zachování a obnovu prvků definujících krajinný ráz území (liniová zeleň, břehové porosty, remízy, meze apod.), a dále v souvislosti s vodními plochami a toky podmínky pro realizaci zejména ochranných vodohospodářských opatření, revitalizačních opatření na vodních tocích, a23 architekti

16


textová část

úpravy nebo úplné revitalizace koryt vodních toků, doplnění břehových porostů a dalších opatření vedoucích ke zpomalení odtoku srážkové vody z území. f) uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; ÚP stanovuje požadavek na rozvoj rekreačních a turistických tras v rámci ploch lesa (NL) pro zlepšení rekreačního využívání lesů, zároveň je v lesích stanovena možnost realizace staveb, zařízení a jiných opatření, která zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu v souladu s § 18 odst. 5 stavebního zákona. g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, likvidace odpadních vod a soustav zásobování vodou a energiemi včetně využívání energie z alternativních zdrojů a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje. Územní plán vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní infrastruktury zejména stanovením stabilizovaného systému dopravní infrastruktury. V oblasti technické infrastruktury jsou stanoveny obecné podmínky pro její rozvoj, vymezen je koridor pro napojení Libické Lhotky na veřejný vodovod a kanalizaci (koridor TK1). (09)

Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje (odstraňování administrativních bariér).

ÚP koordinuje vymezení veřejné infrastruktury s územím sousedních obcí včetně obcí v Pardubickém kraji. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je navržen ve vazbě na existující turistické trasy, jejichž vymezení je mezi kraji vzájemně koordinováno. 2.

Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v politice územního rozvoje a vymezení oblastí, rozvojových os a rozvojových center krajského významu

Území městyse Libice nad Doubravou nespadá do žádné rozvojové oblasti nebo rozvojové osy vymezené v ZÚR KrV. Jako nižší centrum v sídelní struktuře kraje je vymezeno spádové centrum – sousední město Chotěboř 3.

Vymezení specifických oblastí krajského významu Území městyse Libice nad Doubravou nespadá do žádné specifické oblasti krajského významu vymezené v ZÚR

KrV. 4.

Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu

4.1

Dopravní infrastruktura III. Vybrané silnice II. a III. třídy

(78)

ZÚR vymezují koridory vybraných úseků silnic II. třídy (…) a celých tahů silnic II. třídy číslo (…), 345, (…) a celého tahu silnice III. třídy (…) v šířce 80 m pro homogenizaci stávajících tahů.

ÚP vymezuje v souladu se ZÚR KrV koridor DK1 pro homogenizaci silnice II/345 v koordinaci s vymezením na území sousední Chotěboře. 4.3

Plochy a koridory pro biocentra a biokoridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability

(105)

ZÚR vymezují tyto plochy a koridory pro biocentra a biokoridory na nadregionální úrovni: Nadregionální biocentra

(106)

NKOD

název

58

Údolí Doubravy

60

Polom

ZÚR vymezují tyto plochy a koridory pro biocentra a biokoridory na regionální úrovni:

Regionální biocentra

Regionální biokoridory

NKOD

název

NKOD

název

894

Blatnický potok

1366

Blatnický potok-Štikov

B03

Stavenov

R02

Chotěboř

(107)

ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) respektovat plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny;

a23 architekti

17


textová část

Biocentra jsou v územním plánu vymezena jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství ostatních funkcí. Převážně jsou vymezeny jako plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní. Podrobně viz kapitola 11.17 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability. b) stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a nedojde k snížení schopnosti bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině a to i potenciálně u prvků ÚSES vyžadujících doplnění biocenter a biokoridorů; Stavby dopravní a technické infrastruktury jsou v rámci ÚSES umožněny pouze v případě prokázání nemožnosti umístění mimo skladebné části ÚSES. ÚP stanovuje zásady pro plochy biocenter a biokoridorů zajišťující ochranu systému a vyloučení zásahů snižujících funkčnost nebo míru ekologické stability ÚSES. c) technická a vegetační opatření v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES podřídit požadavkům na zajištění funkčnosti skladebných částí ÚSES; Zajištění funkčnosti a vymezeného charakteru je provedeno jednak stanovením využití ploch s rozdílným způsobem využití (zejména ploch přírodních – NP) a stanovením obecných požadavků využití území dotčeného vymezením skladebných částí ÚSES. (107a)

ZÚR stanovují tyto specifické zásady pro vymezování a zpřesňování vymezování skladebných částí ÚSES v plochách zjištěných nebo předpokládaných ložisek nerostných surovin (díle jen „ložisek“) a pro využívání ložisek dotčených vymezením ÚSES:

a) při zpřesňování vymezení skladebných částí ÚSES na regionální a nadregionální úrovni a při vymezování skladebných částí na lokální úrovni v územních plánech popř. v regulačních plánech (dále jen „vymezování ÚSES“) se vyhnout plochám ložisek; b) v plochách, kde nebude výjimečně možné vymezit ÚSES mimo plochu ložiska, je nutné při vymezování ÚSES respektovat stanovené dobývací prostory nebo navrhnout dočasné skladebné části ÚSES s tím, že konečné finální podoby této části ÚSES bude dosaženo po ukončení těžby; c) vymezení ÚSES v ploše ložiska ve smyslu písm. b). není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku s tím, že při těžbě musí být v maximální možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu; d) v případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby navrhnout v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání rekultivační opatření podle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody vedoucí k obnovení funkčnosti ÚSES; e) střety mezi ložisky a funkčními částmi ÚSES řešit v zpracování Plánu otvírky a přípravy dobývání, Plánu využívání a Plánu sanace a rekultivace po ukončení těžby při zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak pro těžbu; f) způsob provedení sanací a rekultivací území po těžbě řešit s ohledem na budoucí využití těžbou dotčeného území v souladu s požadavky na ochranu přírody a funkčnost ÚSES. V plochách ložisek nerostných surovin, resp. v rozsahu dobývacích prostorů nejsou skladebné části ÚSES vymezeny. (108)

ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zpřesnit vymezení regionálních a nadregionálních biocenter a biokoridorů v souladu s metodikou ÚSES tak, aby byly dodrženy jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost; b) při zpřesňování vymezení regionálních a nadregionálních biocenter a biokoridorů respektovat též jiné zájmy v území, zejména požadavky na ochranu ložisek nerostných surovin a vodohospodářsky významných zdrojů; c) zpřesnit vymezení ochranných zón (pásem) nadregionálních biokoridorů podle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území tak, aby byly dodrženy prostorové parametry a aby nebyly jejich součástí zastavěná území.

Nadregionální a regionální skladebné části ÚSES jsou v ÚP Libice nad Doubravou zpřesněny v souladu s výše uvedenými požadavky. Do skladebných částí ÚSES nebyly zahrnuty plochy ložisek nerostných surovin ani vodohospodářsky významné zdroje. (108a)

Pro zpřesňování vymezení nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridorů se stanovují tyto další podmínky:

a) vymezení ploch a koridorů pro nadregionální a regionální biokoridory a biocentra je v ZÚR rámcové; b) při zpřesnění vymezení nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridorů v územních plánech (dále jen „zpřesnění“) lze podle konkrétních přírodních, urbanistických a vlastnických poměrů v území v odůvodněných případech vymezit biocentra a biokoridory mimo plochy a koridory stanovené v ZÚR při dodržení podmínek stanovených ve výroku (107); a23 architekti

18


textová část

c) pro rozhodování o změnách v území je do zpřesnění relevantní vymezení v ZÚR, po schválení územního plánu obsahujícího zpřesnění je relevantní vymezení v územním plánu. Nadregionální a regionální skladebné části ÚSES jsou v ÚP Libice nad Doubravou zpřesněny v souladu s výše uvedenými požadavky. 5.

Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje Vysočina

(112)

ZÚR stanovují zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování ve vztahu k ochraně a rozvoji přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, které svým rozsahem ovlivňují významné území kraje nebo mají národní či regionální význam.

5.1.1

Přírodní hodnoty území kraje

(113)

Přírodními hodnotami území kraje se rozumí 1

a) zvláště chráněná území ochrany přírody a krajiny - chráněné krajinné oblasti … Železné hory; národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky; 2

b) lokality soustavy NATURA 2000 - evropsky významné lokality; 3

c) plochy pro těžbu nerostných surovin , tedy: c.1) využívaná výhradní ložiska s dobývacími prostory; c.2) nevyužívaná výhradní ložiska s dobývacími prostory, popř. dobývacími prostory s ukončenou těžbou; c.3) nevyužívaná výhradní ložiska s chráněným ložiskovým územím; c.4) nevyužívaná výhradní ložiska bez stanovené ochrany chráněného ložiskového území; c.5) využívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku, a u kterých byla povolena těžba na základě územního rozhodnutí a příslušného obvodního báňského úřadu; c.6) nevyužívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku; c.7) registrované a evidované prognózní zdroje vyhrazených a nevyhrazených nerostů; 4

d) vodohospodářsky významná území – Chráněná oblast přirozené akumulace vod Žďárské vrchy, … prameniště Podmoklany, … e) plochy kvalitní zemědělské půdy, zejména půdy s první a druhou třídou ochrany. (114)

ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v souvislosti s ochranou a rozvojem přírodních hodnot: a) v chráněných krajinných oblastech Žďárské vrchy a Železné hory pro rozvoj sídel využít přednostně přestavbu nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných ploch v zastavěném území sídel;

Možnost rozvoje sídel v rámci zastavěných území byla prověřena v kapitole 10.1 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území. Zastavitelné plochy sídel jsou vymezeny v rozsahu odpovídajícímu potřebě na základě rozvojových předpokladů, demografického vývoje území a významu jednotlivých sídel, podrobněji viz kapitola 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. b) v chráněných krajinných oblastech a přírodních parcích rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj území, zamezit plošné výstavbě rekreačních objektů; Rozvoj cestovního ruchu je umožněn zejména v rámci převážně stabilizovaných obytných území (plochy smíšené obytné – rekreační), plošná výstavba rekreačních objektů není v řešení ÚP Libice nad Doubravou umožněna. c) realizovat opatření na růst biodiverzity a udržení ekologické stability; Udržení a zlepšení ekologické stability území je řešeno zejména vymezením ÚSES, kromě toho jsou chráněny plochy zeleně – přírodního charakteru (ZP) – vzrostlá zeleň v zemědělských plochách, břehové porosty, doprovodné porosty cest, meze a další krajinné prvky zajišťující biodiverzitu území. Pro zlepšení biodiverzity vodních prvků v území jsou vytvořeny podmínky pro realizaci revitalizačních opatření a vymezen koridor revitalizačních opatření RK1 na vodním toku Cerhovka. 1

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb. 3 zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích. 4 zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů 2

a23 architekti

19


textová část

d) prosazovat přirozená a přírodě blízká opatření na zvýšení retenční schopnosti krajiny jako jsou ochrana a tvorba přirozených mokřadních ekosystémů, lužních lesů, ekologicky příznivá revitalizace koryt a rybníků; Revitalizaci vodních toků a ploch explicitně umožňují stanovené podmínky využití pro plochy vodní a vodohospodářské (W), plochy zemědělské (NZ), plochy přírodní (NP) a plochy smíšené nezastavěného území (NS). ÚP vymezuje koridor revitalizačních opatření RK1 na vodním toku Cerhovka s možností obnovy rybníka, podrobně viz kapitola 11.19 Odůvodnění protierozních a revitalizačních opatření v krajině. e) při využívání území respektovat všechny zákonné formy ochrany ložisek a ložiskových území, využívat ložiska nerostných surovin v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje a vytvářet územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za ložiska postupně dotěžovaná, kvalifikovaně upřesňovat a aktualizovat současné i budoucí využívání a ochranu surovinových zdrojů se zřetelem na reálné potřeby suroviny; Plochy ložisek nerostných surovin jsou respektovány, v rozsahu vymezených dobývacích prostorů v řešeném území je umožněna těžba nerostů dle § 18 odst. 5 stavebního zákona. f) minimalizovat zábor kvalitní zemědělské půdy, zejména půd první a druhé třídy ochrany. V řešení ÚP Libice nad Doubravou jsou minimalizovány zásahy do volné krajiny vymezením zastavitelných ploch ve vazbě na stávající zástavbu doplňováním proluk a utvářením kompaktního tvaru sídel s ohledem na ochranu volné krajiny. Tím je zajištěna minimální míra záborů zemědělského půdního fondu, podrobněji viz kapitola 12.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond. (115)

ZÚR stanovují tyto úkoly v souvislosti s ochranou a rozvojem přírodních hodnot: a) upřesnit možnosti rozvoje sídel, zejména měst Ždírec nad Doubravou, Žďár nad Sázavou a Nové Město na Moravě, ve vztahu k podmínkám ochrany CHKO;

Podmínky ochrany CHKO v souvislosti s rozvojem sídel jsou promítnuty zejména do základních podmínek ochrany krajinného rázu a dále v rámci urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny. Vymezením zastavitelných ploch jsou respektovány zásady ochrany uvedené v Plánu péče o CHKO Železné hory. 5.1.2

Kulturní hodnoty území kraje

(116)

Kulturními hodnotami území kraje se rozumí památkově chráněná území, památkově chráněné objekty, soubory 5 staveb a jejich areály : … a dále urbanisticky hodnotné celky, architektonicky hodnotné objekty, soubory staveb a jejich areály.

Řešení ÚP respektuje všechny kulturní hodnoty v území jako limity využití území a stanovuje podmínky pro jejich ochranu, podrobně viz kapitola 11.4.1 Ochrana urbanistických, architektonických a kulturních hodnot. (117)

ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v souvislosti s ochranou a rozvojem kulturních hodnot: a) při realizaci rozvojových záměrů v širším okolí památkově chráněných území a objektů respektovat „genius loci“ a koordinovat tyto záměry s kulturními a památkovými hodnotami území; b) stanovit podmínky pro využití kulturních hodnot pro cestovní ruch, s tím, že budou prosazovány trvale udržitelné formy cestovního ruchu a doprovodných služeb.

Stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití zahrnuje také podmínky prostorového uspořádání, které zohledňují urbanistické hodnoty sídel a zajišťují citlivé doplnění sídel o novou zástavbu. Požadavky na ochranu kulturních hodnot jsou také uvedeny v samostatné kapitole, podrobněji viz kapitola 11.4.1 Ochrana urbanistických, architektonických a kulturních hodnot. (118)

ZÚR stanovují pro územní plánování v souvislosti s ochranou a rozvojem kulturních hodnot úkol vyloučit při vymezování rozvojových ploch a umisťování staveb možné střety s potřebami ochrany kulturních hodnot.

Řešení ÚP Libice nad Doubravou, resp. vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby nezasahuje do předmětů ochrany kulturních hodnot. Pro ochranu kulturní a historické hodnoty jádrového území městyse s areálem zámku je stanovena podmínka Y1 zpracování architektonické části projektové dokumentace staveb jen autorizovaným architektem. 5.1.3

Krajinné hodnoty území kraje

(119)

Krajinnými hodnotami se rozumí cenné části kulturní krajiny integrující přírodní i kulturní složku: 6

c) krajinářsky exponovaná území s vysokou hodnotou krajinného rázu , jimiž se rozumí území s významným uplatněním pozitivních znaků krajinného rázu, zejména: c.1) nerušené významné horizonty a krajinné předěly, které uzavírají krajinné scenérie; 5 6

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. 66/1988 Sb. § 12 zákona č. 114/1992 Sb.

a23 architekti

20


textová část

c.2) významné krajinné osy spojující prvky územního prostoru; c.3) nenarušené výrazné vyvýšeniny a terénní dominanty vytvářející pohledově exponované prostory; c.4) pozitivně přijímané kulturní dominanty, které svým významem převyšují svůj bezprostřední prostor; c.5) typické struktury sídel a jejich obvyklé začlenění do krajinného rámce (obraz sídla v krajině); c.6) přírodní dominanty a hodnotné krajinné scenérie; (120)

ZÚR stanovují pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v souvislosti s ochranou a rozvojem krajinných hodnot zásadu zachovat identitu a typické znaky území uvedených v bodu (119) před jejich znehodnocením, zejména: a) zajistit ochranu pozitivních znaků krajinného rázu daných území, měřítka a struktury krajiny a to včetně pozitivních vztahů v území zvenčí; b) věnovat pozornost ochraně krajinného rázu při umisťování výškových staveb, jež mohou způsobit vizuální znehodnocení typických průlehů z prostoru uvnitř exponovaných území na okolní scenérie nebo krajinné scény uvnitř exponovaného území.

Řešení ÚP Libice nad Doubravou vymezuje zóny krajinného rázu a stanovuje základní podmínky ochrany krajinného rázu, v nichž jsou promítnuty požadavky na umisťování staveb vzhledem k přírodním a krajinným hodnotám území, podrobně viz kapitola 11.24 Odůvodnění základních podmínek ochrany krajinného rázu. Umisťování výškových staveb je vyloučeno stanovením maximální výšky zástavby, a to i v rámci nezastavěného území; pro případy výjimek (vyhlídkové věže, rozhledny, zařízení technické infrastruktury) jsou stanoveny požadavky v základních podmínkách ochrany krajinného rázu. (122)

ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování v souvislosti s ochranou a rozvojem krajinných hodnot: a) identifikovat pozitivní znaky krajinného rázu zejména znaky uvedené v bodu (119) písm. c) ev. další, stanovit podmínky pro jejich ochranu zejména vhodným rozmístěním ploch s odlišným využitím a stanovením regulativů omezujících výšku popř. plošný rozsah staveb;

ÚP stanovuje v souladu s požadavky na ochranu charakteristických znaků krajiny výškovou regulaci a další podmínky prostorového uspořádání jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití, podrobně viz kapitola 11.23 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání území (odůvodnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití). b) v rámci koncepce uspořádání krajiny vymezit místa krajinného rázu v řešeném území, charakterizovat tato místa a stanovit podmínky k zajištění ochrany pozitivních hodnot krajinného rázu daného místa. Řešení ÚP Libice nad Doubravou vymezuje zóny krajinného rázu a stanovuje základní podmínky ochrany krajinného rázu, v nichž jsou promítnuty požadavky na umisťování staveb vzhledem k přírodním a krajinným hodnotám území, podrobně viz kapitola 11.24 Odůvodnění základních podmínek ochrany krajinného rázu. 5.1.4

Civilizační hodnoty území kraje

(123)

Mezi civilizační hodnoty Kraje Vysočina patří: b) nadmístní komunikační síť tvořená dálnicí D1, silnicemi I. třídy č. 19, 23, 34, 37, 38, vybranými silnicemi nebo částmi silnic II. a III. třídy - … II/344, II/345, … c) železniční trati celostátních drah č. … 238 …

(124)

Zásady pro usměrňování územního rozvoje a pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování v souvislosti s ochranou a rozvojem civilizačních hodnot jsou stanoveny v částech 2 a 3 a v kapitolách 4.1. a 4.2.

Vyhodnocení souladu ÚP Libice nad Doubravou s požadavky ZÚR KrV viz výše. 6.

Vymezení cílových charakteristik krajiny na území kraje Vysočina

(125)

ZÚR vymezují na území kraje tyto typy krajin charakterizované převažujícím nebo určujícím cílovým využitím: a) krajina lesní; d) krajina lesozemědělská ostatní; e) krajina zemědělská běžná;

(125a)

ZÚR dále vymezují na území kraje tyto oblasti krajinného rázu jako unikátní územní jednotky jedinečností a neopakovatelností krajiny:

q) CZ0610-OB017 Chotěbořsko – Golčovojeníkovsko (pouze část k. ú. Malochyně) w) CZ0610-OB023 Železné hory 6.1

Typy krajin dle cílového využití

a23 architekti

21


6.1.1

Krajina lesní

(126)

ZÚR vymezují krajinu lesní v územích odpovídajících těmto charakteristikám:

textová část

a) lidskými zásahy méně pozměněný krajinný typ; b) lesní porosty zaujímají více než 70 % plochy (nelesní enklávy v podobě sídel, zemědělských ploch apod. tvoří menší, izolované a lesem zpravidla zcela obklopené plochy); c) minimální velikost segmentu 800 ha, při výjimečnosti reliéfu (výrazný svah apod.) jsou zařazeny i segmenty menší; d) charakteristická pohledová uzavřenost. (127)

ZÚR stanovují hlavní cílové využití krajiny pro: a) lesní hospodářství; b) cestovní ruch a rekreaci; c) bydlení; d) drobné ekonomické aktivity.

Krajina lesní je v ÚP Libice nad Doubravou definována zejména vymezením zóny krajinného rázu C, jejíž rozvoj je soustředěn na ochranu stabilizovaného poměru extenzivně zemědělsky využívaných ploch a lesních ploch s řídkou strukturou osídlení v několika malých sídlech a samotách nebo osadách. Rozvoj tohoto území je soustředěn na ochranu přírodních hodnot, umožnění mírného rozvoje sídel (mimo samoty a sídelní enklávy) a využití rekreačního potenciálu pro rozvoj služeb a lokálních ekonomických aktivit v plochách smíšených obytných. (128)

ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) minimalizovat negativní zásahy do PUPFL, zejména omezit zábor těchto pozemků na nezbytně nutnou míru; b) lesní hospodaření směřovat k diferencované a přirozené skladbě lesů a eliminovat tak rizika poškození krajiny nesprávným lesním hospodařením, zejména velkoplošnou holosečí a výsadbou jehličnatých monokultur;

Požadavek se netýká úrovně územního plánu; v rámci ÚP Libice nad Doubravou nejsou plochy lesa dotčeny, vyjma dvou malých okrajových záborů mimo vymezení lesní krajiny. c) rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit; Cestovní ruch je v řešeném území rozvíjen zejména ve smyslu zvyšování prostupnosti krajiny pro chodce a cyklisty, ve vazbě na turistické trasy, naučné stezky a v návaznosti na území okolních obcí. V ÚP je umožněn rozvoj stávajících rekreačních ploch; koncepce rozvoje území města pak směřuje zejména k rozšíření služeb pro cestovní ruch uvnitř města v jeho jádrovém území – tento princip je podpořen vymezením ploch smíšených obytných – rekreačních (SR). d) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; Ochrana cenných urbanistických a architektonických znaků sídel je promítnuta do ochrany hodnot, podrobně viz kapitola 11.4.1 Ochrana urbanistických, architektonických a kulturních hodnot. Kromě toho jsou v ÚP Libice nad Doubravou stanoveny podmínky prostorového uspořádání pro jednotlivé typy ploch s rozdílným způsobem využití za účelem urbanisticky vhodného rozvoje nové zástavby s respektováním stávajících hodnotných znaků sídel. e) eliminovat riziko narušení kompaktního lesního horizontu umístěním nevhodných staveb, zejména vertikálních a liniových. Řešení ÚP Libice nad Doubravou stanovuje v souladu s požadavky na ochranu charakteristických znaků krajiny výškovou regulaci a další podmínky prostorového uspořádání jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití a zejména základní podmínky ochrany krajinného rázu, v nichž jsou promítnuty požadavky na umisťování staveb vzhledem k přírodním a krajinným hodnotám území, podrobně viz kapitola 11.24 Odůvodnění základních podmínek ochrany krajinného rázu. 6.1.4

Krajina lesozemědělská ostatní

(135)

ZÚR vymezují krajinu lesozemědělskou ostatní v územích odpovídajících těmto charakteristikám: a) přechodový typ mezi krajinou lesní a zemědělskou; b) krajinná matrice tvořena mozaikou lesních a zemědělských ploch, jejichž vzájemný poměr je lokálně velmi proměnný, celkově však vyvážený; c) naprostá většina lesů intenzivně hospodářsky využívána s převahou stanovištně nepůvodních druhů jehličnanů; d) nižší krajinná pestrost, nižší podíl rozptýlené zeleně na zemědělských plochách;

a23 architekti

22


textová část

e) převažuje polootevřený charakter. (136)

ZÚR stanovují hlavní cílové využití krajiny pro: a) zemědělství a lesní hospodářství; b) bydlení; c) základní veřejnou vybavenost a místní ekonomické aktivity.

Krajina lesozemědělská ostatní je v ÚP Libice nad Doubravou definována zejména vymezením zóny krajinného rázu C, jejíž rozvoj je soustředěn na ochranu stabilizovaného poměru zemědělských, nezemědělských a lesních ploch s řídkou strukturou osídlení v několika malých sídlech a samotách nebo osadách. Rozvoj tohoto území je soustředěn na ochranu přírodních hodnot, umožnění mírného rozvoje sídel (mimo samoty a sídelní enklávy) a využití rekreačního potenciálu pro rozvoj služeb a lokálních ekonomických aktivit v plochách smíšených obytných. (137)

ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) zachovat v nejvyšší možné míře stávající využívání lesních a zemědělských pozemků;

Stávající využití lesních a zemědělských pozemků je v maximální míře zachováno a potvrzeno vymezením ploch lesních (NL) a ploch zemědělských (NZ), případně ploch smíšených nezastavěného území – zemědělských, přírodních (NSzp). Stanoveny jsou zásady pro ochranu těchto ploch, urbanistický rozvoj je přednostně situován v přímé vazbě na stabilizovanou zástavbu jednotlivých sídel. b) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; Ochrana cenných urbanistických a architektonických znaků sídel je promítnuta do ochrany hodnot, podrobně viz kapitola 11.4.1 Ochrana urbanistických, architektonických a kulturních hodnot. Kromě toho jsou v ÚP Libice nad Doubravou stanoveny podmínky prostorového uspořádání pro jednotlivé typy ploch s rozdílným způsobem využití za účelem urbanisticky vhodného rozvoje nové zástavby s respektováním stávajících hodnotných znaků sídel. c) zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňováním alejí a rozptýlené zeleně, zvýšením podílu zahrad, trvalých travních porostů apod. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavěném území vymezeny především stabilizované plochy vodní, přírodní, lesní, zemědělské a plochy smíšené nezastavěného území. Uspořádáním a vymezení ploch jsou vytvořeny předpoklady pro využívání krajiny posilující ekostabilizační charakter krajiny, zajištění jejího hospodárného využití a ochranu přírodních a krajinných hodnot. V rámci ploch zeleně jsou chráněny pozemky zahrad obklopujících sídla, vzrostlá zeleň v zemědělské krajině, břehové porosty a další plochy krajinné zeleně zvyšující pestrost krajiny. 6.1.5

Krajina zemědělská běžná

(138)

ZÚR vymezují krajinu zemědělskou běžnou v územích odpovídajících těmto charakteristikám: a) převažuje zemědělské využívání pozemků; b) místy vyšší mozaikovitost ploch s pestrými krajinnými formacemi; c) naprostá většina lesů intenzivně hospodářsky využívána s převahou stanovištně nepůvodních druhů jehličnanů; d) otevřený charakter krajiny.

(139)

ZÚR stanovují hlavní cílové využití krajiny pro: a) zemědělskou výrobu a s ní spojené ekonomické aktivity; b) bydlení; c) základní veřejnou vybavenost a místní ekonomické aktivity.

Krajina zemědělská běžná je v ÚP Libice nad Doubravou definována zejména vymezením zóny krajinného rázu B, jejíž rozvoj je soustředěn na ochranu a mírný rozvoj stávajících venkovských sídel, rozvoj zemědělské výroby a umožnění polyfunkčního využívání sídel s cílem iniciovat vznik lokální vybavenosti a ekonomických aktivit v rámci ploch smíšených obytných. (140)

ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami;

Ochrana cenných urbanistických a architektonických znaků sídel je promítnuta do ochrany hodnot, podrobně viz kapitola 11.4.1 Ochrana urbanistických, architektonických a kulturních hodnot. Kromě toho jsou v ÚP Libice nad Doubravou stanoveny podmínky prostorového uspořádání pro jednotlivé typy ploch s rozdílným způsobem využití za účelem urbanisticky vhodného rozvoje nové zástavby s respektováním stávajících hodnotných znaků sídel.

a23 architekti

23


textová část

b) zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňováním doprovodné zeleně podél komunikací a rozptýlené zeleně (solitéry, remízky apod.); Vzrostlá zeleň mimo plochy lesní je respektována a chráněna vymezením ploch zeleně – přírodního charakteru (ZP). Pro její rozvoj zejména ve vazbě na vodní toky a plochy, a v rámci zemědělských ploch, jsou stanoveny zásady koncepce uspořádání krajiny, podrobně viz kapitola 11.15 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny. c) dbát na ochranu a hospodárné využívání zemědělského půdního fondu. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území v efektivně využitelném rozsahu, který zaručí vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj a stabilizaci počtu obyvatel v jednotlivých sídlech. Tím je zajištěna minimální míra záborů zemědělského půdního fondu, podrobněji viz kapitola 12 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa. 6.2

Oblasti krajinného rázu

(146a)

ZÚR stanovují ve všech oblastech krajinného rázu pro činnost v území a rozhodování o změnách v území zásadu chránit a rozvíjet charakteristické znaky krajiny vytvářející jedinečnost krajiny, jimiž jsou zejména

a) typický reliéf v makro i mezo měřítku; b) typická struktura kulturní krajiny včetně stop tradičních způsobů hospodaření; c) přírodní složky krajiny, charakter zalesnění, lesní okraje, vzorek drobných ploch a linií zeleně apod.; d) historické krajinářské úpravy; e) hydrografický systém včetně typického charakteru údolí daného jak jeho morfologií tak historickým využitím toků; f) typické kulturní dominanty v krajinné scéně a to včetně typické siluety; g) sídelní struktura; h) urbanistická struktura sídel; i)

měřítko a hmota tradiční architektury;

j)

typické siluety sídel a charakter okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou;

k) omezení pro jednotlivé stavby a zařízení vyplývající z ustanovení uvedených v bodech (146b) – (146u) se nevztahují na veřejně prospěšné stavby uvedené v bodech (150) – (163) ZÚR, v případě, že stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů ZÚR popř. územního plánu na udržitelný rozvoj území nebo k vyhodnocení vlivů stavby na životní prostředí bude ve vztahu k realizaci stavby souhlasné. (146r)

ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB017 Chotěbořsko – Golčovojeníkovsko pro činnost v území a rozhodování o změnách v území specifickou zásadu neumisťovat výškové stavby v prostorech, ze kterých se budou vizuálně uplatňovat v území CHKO Železné hory a přírodního parku Doubrava.

Řešení ÚP Libice nad Doubravou stanovuje v souladu s požadavky na ochranu charakteristických znaků krajiny výškovou regulaci a další podmínky prostorového uspořádání jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití a zejména základní podmínky ochrany krajinného rázu, v nichž jsou promítnuty požadavky na umisťování staveb vzhledem k přírodním a krajinným hodnotám území, podrobně viz kapitola 11.24 Odůvodnění základních podmínek ochrany krajinného rázu. 7.

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit

7.5

Veřejně prospěšná opatření územní systém ekologické stability

(163)

ZÚR vymezují tyto plochy a koridory ÚSES jako veřejně prospěšná opatření:

VPO

Typ

Název

NKOD

Název ORP

U003

NRBC

Údolí Doubravy

58

Chotěboř

U004

NRBC

Polom

60

Chotěboř

U162

RBC

Blatnický potok

894

Chotěboř

U172

RBC

Stavenov

B03

Chotěboř

a23 architekti

Dotčené obce Bezděkov, Dolní Sokolovec, Chotěboř, Libice nad Doubravou, Podmoklany, Sloupno, Sobíňov, Ždírec nad Doubravou Libice nad Doubravou Lány, Libice nad Doubravou, Maleč, Rušinov Chotěboř, Lány, Libice nad Doubravou, Maleč, Nová Ves u Chotěboře 24


U274

RBK


1366

Chotěboř

U316

RBK

-

R02

Chotěboř

textová část

Libice nad Doubravou, Podmoklany, Slavíkov, Sloupno Libice nad Doubravou

ÚP Libice nad Doubravou vymezuje jmenované plochy a koridory ÚSES jako veřejně prospěšná opatření, podrobně viz kapitola 11.25 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. 8

Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí

8.1

Požadavky na koordinaci ploch a koridorů VPS a VPO

(164)

ZÚR stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí při zpřesňování územního vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb. Koordinace ploch a koridorů VPS a VPO vymezených ZÚR budou probíhat v území dále uvedených ORP a obcí:

Název ORP Chotěboř

Název obce

VPS a VPO Doprava

TI


ÚSES U004, U162, U172, U274, U316

V rámci ÚP Libice nad Doubravou je koordinováno vymezení ÚSES v souladu se ZÚR KrV a ve vazbě na řešení ÚSES v územně plánovacích dokumentacích sousedních obcí, podrobně viz kapitola 11.17 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability. (167)

ZÚR stanovují požadavek respektovat při pořizování podrobnější územně plánovací dokumentace (územní plány, regulační plány) a při správních řízeních vedených ke konkrétním stavbám podmínky stanoviska MŽP k vyhodnocení vlivů na životní prostředí vydané pod č. j. 47390/ENV/12 dne 10.7.2012 (viz Odůvodnění), které se vztahují k územním plánům, povolování či konečné realizaci staveb.

Podmínky definované v rámci ZÚR KrV jsou v ÚP respektovány.

4.3

Soulad územního plánu se strategickými a rozvojovými dokumenty

Řešené území je součástí Kraje Vysočina, pro který byly zpracovány a jsou aktualizovány následující strategické a rozvojové koncepční dokumenty: -

Strategie kraje Vysočina 2020 (Odbor regionálního rozvoje KÚKV, 2012)

-

Program rozvoje kraje Vysočina 2015 – 2018 (KÚKV)

-

Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008-2013 (KÚKV oddělení strategického plánování, Vysočina Tourism, Masarykova univerzita Brno, 2008)

-

Strategie zvláštní územní ochrany přírody Kraje Vysočina (KÚKV odbor životního prostředí a zemědělství, 2015)

-

Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina (Studio B&M, 2010)

-

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Kraje Vysočina – Aktualizace pro rok 2016 (KÚKV odbor sociálních věcí)

-

Povodňový plán pro území Kraje Vysočina (KÚKV odbor lesního a vodního hospodářství, 2005)

-

Dopravní plán Kraje Vysočina (Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu kraje Vysočina, 2011)

-

Vysočina v dopravě (Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu kraje Vysočina, 2007)

-

Páteřní silniční sítě kraje Vysočina (Krajský úřad Kraje Vysočina, 2013)

-

Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Kraji Vysočina na období 2014 – 2020 (KP projekt s.r.o., 2014)

-

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (AQUA PROCON s.r.o., Brno, aktualizace 2015),

-

Územní energetická koncepce kraje Vysočina (Energetická agentura Vysočiny, z. s.p.o., Jihlava, 2008)

-

Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina (ISES, s.r.o., Praha, 2004)

Územním plánem jsou respektovány požadavky a základní strategické cíle a směry výše uvedených koncepčních dokumentů. V případě, že z některého z těchto dokumentů vyplývá pro ÚP konkrétní požadavek, je zohledněn v příslušné kapitole ÚP s uvedením zdroje a citací požadavku.

a23 architekti

25


5

textová část

VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

5.1

Soulad s cíli územního plánování

(1)

Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

Územní plán vytváří předpoklady pro výstavbu a rozvoj městyse vymezením zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby určených pro bydlení. Těmito kroky (a jejich dílčími aspekty jako např. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití včetně souvisejících podmínek využití) je rovněž podpořena rovnováha podmínek pro konsolidaci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje v území. V souladu s principy udržitelného rozvoje je Územním plánem Libice nad Doubravou navržen rozvoj zejména sídelního jádra – městyse Libice nad Doubravou, zajišťující efektivní využití stávající veřejné infrastruktury a eliminující neodůvodněné zastavování volné krajiny. V malém rozsahu je také umožněn rozvoj ostatních sídel v řešeném území. Tímto způsobem je také zajištěna ochrana nezastavěného území, přírodních a krajinných hodnot, vymezením ÚSES a stanovením podmínek využití ploch v nezastavěném území jsou vytvořeny předpoklady pro posilování environmentálního pilíře. Hospodářský rozvoj je umožněn ve vazbě na stabilizované výrobní areály – navržen je jejich rozvoj pouze v jižní části území s méně hodnotnými částmi CHKO Železné hory. Sociální soudržnost je podpořena dotvářením urbanistické struktury sídel, posilováním historicky vzniklých sídelních center a vytvořením předpokladů pro zvyšování kvality bydlení a života ve všech sídlech. (2)

Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.

V rámci zpracování Návrhu ÚP Libice nad Doubravou bylo důkladně prověřeno stávající využití řešeného území a jeho prostorové uspořádání, vyhodnoceno dosavadní naplňování rozvojových předpokladů stanovených v původním ÚPSÚ Libice nad Doubravou (včetně změn) a vyhodnocena potřeba vymezení zastavitelných ploch jako základní východisko pro stanovení plošného rozvoje zástavby v rámci ÚP Libice nad Doubravou. Tato vyhodnocení jsou uvedena v kapitole 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Územní plán dosahuje souladu s daným cílem respektováním obsahového rámce a metodického postupu prací stanovených příslušnou legislativou (včetně souvisejících judikátů) na úseku územního plánování, která se promítá nejen do všech fází zpracování samotného ÚP, ale rovněž do souvisejících dokumentů s přímým vlivem na ÚP. Obecně prospěšného souladu širokého spektra zájmů na rozvoji území dojde koordinací stanovisek dotčených orgánů s námitkami a připomínkami zainteresovaných soukromých i veřejných subjektů a následnou závěrečnou dohodou všech účastníků procesu pořizování územního plánu (projektanta, pořizovatele, samosprávy, dotčených orgánů, veřejnosti, atd.). (3)

Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Požadavek se týká účasti orgánů územního plánování v procesu pořízení Územního plánu Libice nad Doubravou. Vyhodnocení souladu bude doplněno na základě projednání Návrhu ÚP Libice nad Doubravou, v kapitole 7 Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. (4)

Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

Územní plán stanovuje koncepci ochrany a rozvoje kulturních, přírodních i civilizačních hodnot území formou závazných požadavků. Urbanistické a architektonické dědictví na území města je chráněno v rámci stanovení požadavků na ochranu kulturních hodnot. Základním členěním řešeného území na zastavěné území, zastavitelné plochy a nezastavěné území je stimulováno přednostní využívání již urbanizovaných ploch, a vytvořeny jsou podmínky pro ochranu krajiny.

a23 architekti

26


textová část

Hospodárné, dlouhodobě udržitelné využívání veškerých ploch s rozdílným způsobem využití je zajištěno stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání. Zastavitelné plochy jsou vymezeny na základě potenciálu rozvoje, vyhodnocení jejich potřeby je součástí Odůvodnění ÚP v kapitole 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. (5)

V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.

V rámci koncepce uspořádání krajiny člení územní plán nezastavěné území na plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské, lesní, přírodní a smíšené nezastavěného území a stanovuje podmínky pro jejich využití. V řešeném území byly prověřeny požadavky na ochranu přírodních a krajinných hodnot, vyhodnocen charakter území a potenciály rozvoje a využívání nezastavěného území pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona. V rámci stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou v plochách nezastavěného území umožněny, podmíněně umožněny nebo zcela vyloučeny stavby, zařízení a jiná opatření dle uvedeného odstavce, v zájmu ochrany nezastavěného území před neuváženými a neodůvodněnými stavebními zásahy. (6)

Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

V souladu s § 2 odst. (1) písm. e) stavebního zákona jsou jako nezastavitelné definovány pozemky, jež nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný územní plán. Požadavek se netýká procesu pořizování územního plánu.

5.2

Soulad s úkoly územního plánování

(1)

Úkolem územního plánování je zejména:

a)

zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,

ÚP na základě informací uvedených v nadřazených územně plánovacích dokumentacích, dat poskytnutých dotčenými orgány, zejména dle ÚAP SO ORP Chotěboř (aktualizace 2014) a na základě doplňujících průzkumů, rozborů a analýz zpracovatele ÚP Libice nad Doubravou vymezuje přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území (kapitola 2.3. textové části výroku ÚP) a člení řešené území dle terénního průzkumu a skutečného stavu v území na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití. b)

stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území,

Územní plán Libice nad Doubravou stanovuje základní koncepci rozvoje území obce (kapitola 2.2 textové části výroku ÚP), urbanistickou koncepci (kapitola 3.1 textové části výroku ÚP) a dále podrobněji vyjmenovává a chrání hodnoty urbanistické, architektonické a kulturní (kapitola 2.3.1 textové části výroku ÚP), přírodní (kapitola 2.3.2 textové části výroku ÚP) i civilizační a technické (kapitola 2.3.3 textové části výroku ÚP). c)

prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, Územní plán prověřuje a posuzuje potřebu změn v území zejména s ohledem na předpokládaný demografický vývoj, polohu a význam obce v rámci sídelní struktury a její strategické cíle. Podrobné vyhodnocení účelného využití zastavěného území je uvedeno v kapitole 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, stejně jako požadavky města a vlastníků pozemků na změny v území posouzené a vyhodnocené v uvedené kapitole. Rizika vyplývající z případných střetů záměrů s limity využití území jsou v ÚP eliminována lokalizací převážné části zastavitelných ploch mimo ekologicky nejstabilnější části území a další přírodní, hospodářské a technické limity využití území.

d)

stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb,

Územní plán v mezích stanovených stavebním zákonem a jeho prováděcími právními předpisy definuje požadavky na plošné a prostorové uspořádání a využívání řešeného území. Územní plán dále ukládá ve vybraných zastavitelných plochách prověření změn jejich využití územní studií, která bude podmínkou pro rozhodování o změnách v území. V rámci územních studií bude stanoveno prostorové uspořádání území, bude prověřeno urbanistické a architektonické působení ploch a navrženo uspořádání veřejné infrastruktury. e)

stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území,

a23 architekti

27


textová část

Pro vybrané zastavitelné plochy je v ÚP stanovena podmínka pořízení územní studie s cílem prověřit a navrhnout podrobnější podmínky pro umístění a uspořádání staveb zejména s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Pro nově realizovanou zástavbu jsou územním plánem stanoveny obecné podmínky pro zachování charakteru celkové urbanistické struktury, zejména požadavky na prostorové uspořádání území se stanovením podmínek pro novou výstavbu a základní podmínky ochrany krajinného rázu. f)

stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci), ÚP stanovuje pořadí změn v území (etapizaci) zejména z důvodu velkého plošného rozsahu zastavitelných ploch bydlení v sídle Libice nad Doubravou. Tím jsou vytvořeny předpoklady pro efektivní, koordinované a postupné využívání zastavitelných ploch.

g)

vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem,

Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou formulovány tak, aby bylo v zastavěném i nezastavěném území umožněno realizovat přírodě blízká opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků. Jedná se zejména o opatření zvyšující retenční schopnost území a případná ochranná a revitalizační opatření nestavebního charakteru. ÚP Libice nad Doubravou vymezuje koridor revitalizačních opatření RK1 na vodním toku Cerhovka, a dále množství ploch změn v krajině pro obnovu a založení vodních prvků v území. h)

vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn,

Podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn jsou územním plánem vytvořeny zejména v rámci koncepce rozvoje území obce (viz kapitola 2.2 textové části výroku ÚP). Vymezením smíšených ploch v zastavěném i nezastavěném území je deklarována snaha umožnit jeho širší využívání a pružně reagovat na hospodářské a společenské změny. Flexibilita využití území je v maximální míře zajištěna v rámci intenzivně urbanizovaného území jádrové části městyse s ohledem na zajištění dostatečné kvality bydlení. Kromě toho jsou vytvořeny podmínky pro posílení ekonomické základny městyse vymezením nových ploch pro výrobní aktivity. i)

stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, Podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury jsou vytvořeny vymezením zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby. Územní plán zajišťuje podmínky pro kvalitní bydlení doplňováním stávající urbanistické struktury sídel s důrazem na ochranu nezastavěného území a pro kvalitní zejména individuální bydlení. Kvalita bydlení je zajištěna stabilizací zástavby, vytvořením podmínek pro umisťování občanského vybavení pro lepší obsluhu území, zlepšováním dopravní dostupnosti sídel a definováním možností rekreačního využívání volné krajiny. Tyto podmínky jsou jednou ze základních priorit celkové koncepce rozvoje ÚP (kapitola 2.2 textové části ÚP ). Promítají se např. do ochrany a rozvoje všech identifikovaných hodnot území (kapitola 2.3 textové části výroku ÚP), do urbanistické koncepce (kapitola 3.1 textové části výroku ÚP) nebo do vymezení ploch s rozdílným způsobem využití včetně určení podmínek jejich využití (kapitola 6 textové části výroku ÚP).

j)

prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, Územní plán respektuje tento úkol především formulací urbanistické koncepce, která klade mimořádný důraz na lokalizaci zastavitelných ploch ve vazbě na infrastrukturní kostru obce, jejich přímou návaznost na zastavěné území a komunikační systém. Cílem řešení je omezit finanční, časovou, realizační náročnost a tím minimalizovat zátěž na veřejné rozpočty zajišťující v převážné míře investice do infrastruktury.

k)

vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, Požadavky civilní ochrany jsou v územním plánu zohledněny. Řešení ÚP Libice nad Doubravou je navrženo s ohledem na zachování a možný rozvoj staveb, zařízení a opatření civilní ochrany. Konkrétní informace k civilní ochraně ve vztahu k řešení ÚP Libice nad Doubravou jsou uvedeny v kapitole 11.4.4 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky.

l)

určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, Za účelem rekultivace krajiny jsou územním plánem umožněna opatření protipovodňové, protierozní ochrany a další v rámci podmínek jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území. ÚP Libice nad Doubravou vymezuje pro účely rekultivačních zásahů na území koridor revitalizačních opatření RK1 na vodním toku Cerhovka.

m)

vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

Územní plán nevymezuje zastavitelné plochy umožňující umísťovat záměry vyvolávající negativní vlivy na území. V případě realizace takových záměrů ve stabilizovaných plochách, bude postupováno v souladu se zvláštními právními předpisy

a23 architekti

28


textová část

zejména na úsecích ochrany veřejného zdraví, přírody a krajiny a památkové péče. ÚP respektuje podmínky pro ochranu území stanovené ve zvláštních právních předpisech. n)

regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,

Plochy pro využívání přírodních zdrojů ve smyslu nerostných surovin nejsou územním plánem vymezeny, na základě § 18 odst. 5 stavebního zákona je těžba nerostů v řešeném území zcela vyloučena vyjma ploch vymezených v rámci dobývacích prostorů. Regulovaný rozsah využívání ostatních přírodních zdrojů (půdy, vody, energií, atd.) je územním plánem umožněn v rámci příslušných ploch s rozdílným způsobem využití. o)

uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče,

Na zpracování územního plánu se podílel kolektiv odborníků různých odvětví. Při zpracování územního plánu byly uplatněny poznatky zejména z výše uvedených oborů, ale i dalších technických, přírodovědných a humanitních disciplín. Současně byly přiměřeně aplikovány metodické podklady zpracované na úrovni zainteresovaných resortů a výsledky a závěry analytické činnosti. Územní plán Libice nad Doubravou byl zpracován na podkladě metodických doporučení, odborných publikací v oblasti urbanismu a územního plánování, a také se zohledněním dosavadní judikatury v oblasti územního plánování. (2)

Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.

Ze stanoviska příslušného dotčeného orgánu ochrany přírody k Návrhu zadání ÚP Libice nad Doubravou nevyplynul požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Z tohoto důvodu nebylo nutné toto vyhodnocení vypracovat; detailní informace jsou uvedeny v kapitole 13 Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

6

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Územní plán Libice nad Doubravou byl zpracován a pořízen v souladu s požadavky stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tuto skutečnost lze dokladovat na vlastní dokumentaci (v jednotlivých kapitolách Odůvodnění ÚP Libice nad Doubravou) a průběhu jejího pořizování.

7 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ 7.1

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů

Vyhodnocení souladu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů je provedeno v jednotlivých podkapitolách kapitoly 10 textové části Odůvodnění územního plánu.

7.2

Soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporu

Vyhodnocení bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků společného jednání o návrhu ÚP Libice nad Doubravou.

8

VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE § 53 ODST. 4 PÍSM A) AŽ D) STAVEBNÍHO ZÁKONA Vyhodnocení bude doplněno na základě výsledků společného jednání o návrhu ÚP Libice nad Doubravou.

a23 architekti

29


9

textová část

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ

Územní plán Libice nad Doubravou je vypracován na základě Zadání územního plánu Libice nad Doubravou (dále též jen „Zadání“) zpracovaného pořizovatelem územního plánu (úřad městyse Libice nad Doubravou se zajištěním kvalifikačních požadavků). Zadání územního plánu Libice nad Doubravou bylo schváleno Zastupitelstvem městyse dne 25.9.2015 usnesením č. 8/2014-2018, bod 8). Jednotlivé požadavky ze schváleného Zadání územního plánu Libice nad Doubravou (vyznačeny kurzívou) byly v územním plánu respektovány následujícím způsobem: a)

Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce

a.1)

Požadavky na urbanistickou koncepci, koncepci veřejné infrastruktury a koncepci uspořádání krajiny vyplývající z nadřazené ÚPD a ÚAP

a.1.1)

Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje

1.

Při zpracování územního plánu Libice nad Doubravou respektovat Politiku územního rozvoje (PÚR) ČR 2008, ve znění aktualizace č. 1 schválené usnesením vlády ČR ze dne 15. dubna 2015 č. 276. Respektovat republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, které se týkají urbanistické koncepce obce a jsou převzaty do Zásad územního rozvoje kraje Vysočina a upřesněny. V rámci Politiky územního rozvoje ČR 2008 (dále též jen PÚR ČR) jsou stanoveny rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti. Zároveň vymezuje koridory a plochy dopravní infrastruktury a koridory technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů Řešené území není dotčeno žádným z výše uvedených jevů. PÚR ČR dále stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje. Tyto republikové priority podle § 31 stavebního zákona určují požadavky na konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a určují strategii a základní podmínky pro jejich naplňování v územně plánovací činnosti krajů a obcí a při tvorbě resortních koncepcí s důsledky pro území.

ÚP Libice nad Doubravou je v souladu s požadavky PÚR ČR. Vyhodnocení souladu ÚP s jednotlivými požadavky obsaženými v PÚR ČR 2008 je uvedeno v kapitole 4.1. Vyhodnocení souladu územního plánu s Politikou územního rozvoje. a.1.2) 1.

Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem Při zpracování územního plánu Libice nad Doubravou respektovat Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina vydané Zastupitelstvem Kraje Vysočina usnesením č. 0290/05/2008 ZK ze dne 16. 9. 2008 (ZÚR KrV) včetně aktualizace č. 1. Ze závazné části této dokumentace pro území Libice nad Doubravou vyplývají tyto úkoly a limity, které je nutno při zpracování ÚP Libice nad Doubravou respektovat: V souladu se ZÚR KrV vyplývá pro řešené území (v rámci katastrálního území Malochyně) následující záměr v oblasti dopravní infrastruktury: (78) ZÚR vymezují koridory vybraných úseků silnic II. třídy (...) a celých tahů silnic II. třídy číslo (...), 345, (...) a celého tahu silnice III. třídy (...) v šířce 80 m pro homogenizaci stávajících tahů. V souladu se ZÚR KrV vyplývají pro řešené území následující záměry v oboru územního systému ekologické stability (dále též „ÚSES"), skladebné prvky ÚSES zároveň vymezuje jako veřejně prospěšná opatření (VPO): VPO U003 U004 U162 U172

typ nadregionální biocentrum regionální biocentrum

název

kód skladebné části

Údolí Doubravy

58

Polom

60

Blatnický potok

894

Stavenov

B03

U274

regionální biokoridor


1366

U316

regionální biokoridor

-

R02

Pro výše uvedená veřejně prospěšná opatření a skladebné prvky ÚSES vyplývají ze ZÚR KrV následující požadavky: (164) ZÚR stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí při zpřesňování územního vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb. Pro řešené území nevyplývají ze ZÚR KrV žádné záměry v oboru technické infrastruktury, nespadá do rozvojové či specifické oblasti nebo osy republikového ani krajského významu. ZÚR KrV dále stanovuje obecné priority územního plánování kraje Vysočina pro zajištění udržitelného rozvoje, které je nutné respektovat a v rámci územního plánu Libice nad Doubravou vyhodnotit. a23 architekti

30


textová část

Dle ZÚR krV a dle Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina (Studio B&M, 2008) spadá krajina městyse Libice nad Doubravou do oblasti krajinného rázu CZ0610-OB023 Železné hory. ÚP Libice nad Doubravou je v souladu s požadavky ZÚR KrV. Vyhodnocení souladu ÚP s jednotlivými požadavky obsaženými v ZÚR KrV je uvedeno v kapitole 4.2. Vyhodnocení souladu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. a.1.3)

Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů

1.

Úplná aktualizace územně analytických podkladů kraje Vysočina (dále též 2. aktualizace ÚAP KrV) byla zpracována v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Zastupitelstvo kraje Vysočina projednalo 2. aktualizaci ÚAP KrV na svém jednání dne 25. 6. 2013 (číslo usnesení 0304/04/2013/ZK).

2.

Úplná aktualizace ÚAP KrV určuje obecné problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci, zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území.

3.

V rámci ÚAP kraje Vysočina je evidován záměr dálkové cyklotrasy I. třídy - Eurovelo (v řešeném území vedená od Velké Stříteže přes Chloumek a Křemenici do Polomu). Cyklotrasa je již realizovaná.

4.

Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Chotěboř, do jehož správního obvodu náleží řešené území městyse Libice nad Doubravou. Průzkumy a rozbory jsou zpracované na základě Aktualizace 2014 těchto územně analytických podkladů.

5.

ÚAP ORP Chotěboř vedle jevů standardně sledovaných tímto typem ÚPD zároveň sledují a vytipovávají ve správním území městyse Libice nad Doubravou problémy, střety a rizika k řešení v územním plánu: označení

popis

poznámka

H23b

skládka, stará ekologická zátěž

-

H24b

chybějící veřejná kanalizace, napojení na ČOV, veřejný vodovod v místních částech

-

U7b, U8b, U9b

plochy brownfields (nevyužitý objekt nebo soubor objektů, u kterého je předpoklad chátrání nebo již chátrá)

Malochyně - Křivý Dvůr, část zemědělského areálu směrem na Libickou Lhotku - Bažantnice, kulturní dům

O2p

aktivní zóna záplavového území v zastavěném území

-

Slp

střet zastavitelné plochy s 1. nebo II. třídou ochrany půdy nebo s investicí do půdy

-

PZUR1

zhoršená dopravní dostupnost krajského města

-

PZUR2

zhoršená dostupnost zařízení pečujících o seniory

-

nenavazující prvky územního systému ekologické stability (nenavazující LBK16 na hranicích s obcí Bezděkov)

s ohledem na skutečnost, že Libice nad Doubravou nemá zpracovaný ÚP, je navrženo tento problém řešit v koordinaci s městysem Libice nad Doubravou při zpracování ÚP

-

H23b – Skládka již byla odstraněna a s ohledem na charakter plochy není nutné tento problém řešit v ÚP. Plocha je vymezena jako zeleň – přírodního charakteru (ZP), jejíž podmínky využití umožňují rekultivaci a obnovu území. H24b – Problém absence kanalizace a vodovodu je řešen podrobně v kapitole 11.14 Odůvodnění koncepce technické infrastruktury. S ohledem na realizovatelnost a efektivitu je navrženo napojení Libické Lhotky na vodovod a kanalizaci prostřednictvím vymezeného koridoru technické infrastruktury TK1. U7b, U8b, U9b – Lokalita Křivý Dvůr je vymezena jako plocha přestavby v souvislosti s rozvojem výrobních aktivit u stávajícího areálu. Starý zemědělský areál na jižním okraji Libice nad Doubravou je vymezen ve stabilizovaných plochách – výroby a skladování a doplněn je o další rozvojové plochy. Kulturní dům je vymezen jako plocha přestavby pro občanskou vybavenost veřejného charakteru. O2p – ÚP nevymezuje zastavitelné plochy v záplavovém území řeky Doubravy. Vymezení zastavitelných ploch zahrnuje rezervu pro případnou možnost přemístění zástavby z jednotlivých stávajících objektů v zastavěném území zasaženém aktivní zónou nebo vymezeným záplavovým územím. Slp – Střety zastavitelných ploch se ZPF I. a II. třídy ochrany budou řešeny v rámci projednání ÚP. Střety s investicemi do půdy budou řešeny v rámci navazujících řízení. PZUR1 – Dopravní dostupnost v širších vztazích je řešena vymezením koridoru DK1 pro účely homogenizace silnice II/345.

a23 architekti

31


textová část

PZUR2 – ÚP vytváří podmínky pro možný rozvoj zařízení občanského vybavení přímo v jádru městyse vymezením ploch smíšených obytných – městských (SM). - Koordinace skladebných částí ÚSES na hranicích se sousedními obcemi je zajištěna, podrobně viz kapitola 11.17 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability. a.2)

Další požadavky

a.2.1)

Další požadavky na urbanistickou koncepci

1.

Bude aktualizováno zastavěné území striktně v souladu s § 58 stavebního zákona.

V rámci ÚP Libice nad Doubravou je vymezena hranice zastavěného území v souladu s § 58 stavebního zákona, podrobněji viz kapitola 11.1 Odůvodnění vymezení zastavěného území. 2.

Prověřit stávající zastavitelné plochy a nově navrhované zastavitelné plochy především s ohledem na respektování principů udržitelného rozvoje, ale také s důrazem na zachování, či zlepšení kvality stávajícího a budoucího života obyvatel.

3.

Prověřit možnosti rozšíření zastavitelných ploch v rámci celého území, kdy nové zastavitelné plochy pro bydlení budou především prověřeny a přednostně vymezeny v lokalitách navazujících na plochy stávajících zastavěných pozemků, u nichž je vyřešena veřejná dopravní a technická infrastruktura.

V rámci zpracování ÚP Libice nad Doubravou bylo prověřeno stávající využití zastavěného území, dosavadní vývoj sídel, jejich rozvojové předpoklady a potřebnost vymezení zastavitelných ploch, podrobněji viz kapitola 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Zastavitelné plochy jsou téměř výhradně vymezeny ve vazbě na existující dopravní a technickou infrastrukturu a v návaznosti na stabilizovanou zástavbu. Výjimku tvoří specifické plochy pro výstavbu rozhleden (ZC4 a ZL22). 4.

Územním plánem budou respektovány a případně do územního plánu zapracovány všechny vydaná územní rozhodnutí, územní souhlasy, kterými byly umístěny stavby na území městyse Libice nad Doubravou.

V rámci procesu zpracování návrhu ÚP Libice nad Doubravou pro společné jednání byla předána platná územní rozhodnutí a stavební povolení (k datu 11.3.2016) k zapracování do návrhu ÚP. Jejich evidence a způsob zohlednění v ÚP je obsahem kapitoly 10.4 Zohlednění vydaných územních rozhodnutí a stavebních povolení. 5.

Budou prověřeny a vhodně upraveny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (zejména pro plochy, které jsou součástí nezastavěného území).

ÚP stanovuje podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití, podrobně viz kapitola 11.23 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání území (odůvodnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití). V rámci ploch v nezastavěném území jsou zpřesněny podmínky vyplývající z § 18 odst. 5 stavebního zákona, doplněny jsou podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu zejména s ohledem na umístění řešeného území v CHKO Železné hory. 6.

Rozvoj sídel stanovit s cílem efektivního využití dostupných ploch a veřejné infrastruktury, usilovat o kompaktní tvar sídel a koordinaci plošného rozvoje.

ÚP vytváří předpoklady pro efektivní využívání stávající veřejné infrastruktury (čímž jsou minimalizovány nároky na veřejný rozpočet městyse). Zastavitelné plochy jsou vymezovány v přímé návaznosti veřejné dopravní a technické infrastruktury nebo v jejím dosahu. Všechny zastavitelné plochy pro rozvoj bydlení a rekreace bezprostředně navazují na stabilizovanou zástavbu sídel. Územní plán preferuje postupné doplňování jednotlivých sídel ve smyslu dotváření kompaktních útvarů – a to přednostně naplňováním vnitřních rezerv založených urbanistických struktur a přestavbami areálů brownfields, popř. nevyužívaných, nevhodně využívaných či devastovaných ploch. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území v efektivně využitelném rozsahu, který zaručí vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj a stabilizaci počtu obyvatel v jednotlivých sídlech. 7.

Prověřit možnosti posílení jádrové části sídla Libice nad Doubravou, vhodným způsobem integrovat zámecký areál.

Jádrová část sídla Libice nad Doubravou je vymezena zejména plochami smíšenými obytnými – městskými (SM), které umožňují polyfunkční využívání vytvářející podmínky pro rozvoj obytného prostředí s množstvím služeb, obchodů, vybavenosti a dalších aktivit slučitelných s bydlením. Zámecký areál je stabilizován jako plocha občanského vybavení, jeho úspěšná integrace v prostoru jádra městyse však závisí na stavu a rozvoji sousedního kulturního domů – ten je proto vymezen jako plocha přestavby PL2 pro občanské vybavení. Navrácením společenského a kulturního významu domu může dojít k celkovému oživení a rozvoji jádra. 8.

Prověřit a případně posílit roli Chloumku jako subcentra v sídelní struktuře.

Posílení role Chloumku jako subcentra je řešeno vymezením většího podílu ploch smíšených obytných pro rozvoj sídla a dále stabilizací občanského vybavení a rozvojem plochy pro sportovní aktivity. a23 architekti

32


9.

textová část

V sídle Libice nad Doubravou stanoveným plošným rozvojem pro obytnou zástavbu respektovat hranici růstu, kterou tvoří hráz bývalého rybníka jihovýchodně od sídla, její překročení případně odůvodnit veřejným zájmem.

Hranice růstu sídla Libice nad Doubravou je respektována a vymezena plochami zeleně – přírodního charakteru (ZP) KL1 a KL2, které zároveň tvoří hráz rybníka navrženého k obnově v rámci koridoru revitalizačních opatření na vodním toku Cerhovka RK1. 10.

V malých sídlech vytvářet předpoklady pro zkvalitnění podmínek pro bydlení, navrženým řešením usilovat o stabilizaci populace a zachování obytné i rekreační funkce sídel.

V malých sídlech řešeného území (vyjma Libice nad Doubravou) jsou vymezeny zastavitelné plochy pouze pro jednotlivé domy nebo drobné urbanistické soubory zejména z důvodu stabilizace počtu obyvatel a umožnění mírného rozvoje sídel v souladu s požadavky na udržitelný rozvoj území. Rekreační a obytná funkce je v malých sídlech zajištěna vymezením ploch smíšených obytných (SR, SV). 11.

Rozvoj bydlení soustředit zejména v sídle Libice nad Doubravou.

Rozvoj bydlení je soustředěn v jádrovém (a největším) sídle řešeného území. Řešení ÚP navrhuje převážnou část zastavitelných ploch v lokalitě Na Farském v návaznosti na již rozvíjenou obytnou zástavbu. V ostatních sídlech řešeného území jsou vymezeny zastavitelné plochy pouze pro jednotlivé domy nebo drobné urbanistické soubory. Rozsah zastavitelných ploch pro bydlení v jednotlivých sídlech je uveden v kapitole 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. 12.

Podporovat rozvoj rekreace a cestovního ruchu v území, prověřit možnost umístění rozhledny a souvisejících staveb na vrchu Spálava.

Pro rozvoj rekreace jsou v řešeném území vymezeny dvě plochy pro umístění rozhleden (jedna na vrchu Spálava – plocha ZC4), podpora rozvoje rekreace a cestovního ruchu je také vyjádřena vymezením koridoru rekreační prostupnosti PK1 v údolí řeky Doubravy. Sídla v prostoru náhorní plošiny Železných hor jsou vymezena plochami smíšenými obytnými – rekreačními (SR) pro účely jejich polyfunkčního využití se zahrnutím služeb a vybavenosti v oblasti cestovního ruchu. 13.

Zajistit vnitřní prostupnost sídel, doplňovat propojení sídel s volnou krajinou a vzájemné propojení sídel, umožnit obnovu zaniklých cest.

Řešení ÚP stabilizuje a doplňuje existující systém veřejných prostranství zajišťující vnitřní prostupnost sídel, prostupnost krajiny a propojení sídel. Pro zlepšení prostupnosti v údolí řeky Doubravy je navržen koridor rekreační prostupnosti PK1. Prostupnost území je podrobně popsána v kapitole 11.18 Odůvodnění zásad prostupnosti krajiny. 14.

Chránit a případně doplnit veřejnou sídelní zeleň, v sídle Libice nad Doubravou doplnit veřejnou zeleň od kostela přes bývalý hřbitov podél Pilnova statku k obecnímu rybníčku.

Pro účely ochrany a rozvoje veřejné sídelní zeleně je v dané lokalitě vymezena plocha veřejné zeleně ZL2 propojující areál kostela a bývalého hřbitova se stávající plochou veřejné zeleně okolo obecního rybníčku. 15.

Prověřit možnost stabilizace, ochrany případně obnovy dvora v Kroměšíně.

Stabilizace, ochrana a případná obnova dvora v Kroměšíně je zajištěna vymezením stabilizované plochy zemědělské výroby (VZ) v souladu se stávajícím využitím a s dostatečnými možnostmi pro dílčí obnovu areálu. Zároveň je část dvora v Kroměšíně zahrnuta do koridoru PK1, přičemž v rámci zpracování územní studie stanovené jako podmínka pro využití tohoto koridoru bude prověřeno zapojení dvora do případných rekreačních aktivit v údolí řeky Doubravy. 16.

Prověřit stávající využívání zastavěného území a účelně vymezit zastavitelné plochy bydlení.

Využití zastavěného území bylo vyhodnoceno a na základě množství dalších analýz byla vyhodnocena potřeba vymezení zastavitelných ploch, podrobně viz kapitoly 10.1 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. 17.

Stanovit podmínky plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a zastavitelných ploch tak, aby byla zajištěna hospodárnost jejich využití, a aby byly minimalizovány negativní vlivy sídla na okolní nezastavěné území.

Podmínky plošného a prostorového uspořádání urbanizovaných částí území jsou stanoveny s ohledem na ochranu hodnot a efektivní využití území – pokud je to účelné, stanoven je koeficient maximálního zastavění pozemku, maximální výměry pozemku, maximální velikost objektu apod., podrobně viz kapitola 11.23 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání území (odůvodnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití). Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území v efektivně využitelném rozsahu, který zaručí vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj a stabilizaci počtu obyvatel v jednotlivých sídlech. 18.

Prověřit možnost zlepšení propojení Libice nad Doubravou a výrazně izolovaného sídla Malochyně.

a23 architekti

33


textová část

ÚP vymezuje koridor dopravní infrastruktury DK2 pro účely rozšíření místní obslužné komunikace. Realizací stavby v koridoru dojde ke zlepšení dopravní dostupnosti sídla Malochyně a zkvalitnění dopravního propojení se správním centrem v sídle Libice nad Doubravou. 19.

Prověřit změny způsobu využití nevyužívaných areálů (brownfields).

Pro využití ploch brownfields jsou v ÚP Libice nad Doubravou vymezeny plochy přestavby, zejména plocha PL1 pro konverzi a efektivnější využití areálu za zámkem a kulturním domem a jeho lepší propojení s jádrovým územím městyse, a plocha PM1 pro rozvoj výrobních aktivit v areálu bývalého statku Křivý Dvůr. 20.

Plochy výroby vymezovat zejména ve vazbě na kapacitní systémy dopravní a technické infrastruktury, prověřit potenciál rozvoje výroby v lokalitě Křivý Dvůr.

V lokalitě Křivý Dvůr jsou vymezeny plochy pro rozvoj výroby PM1 a ZM3 s ohledem na polohu lokality mimo obytná území sídel a v dosahu nadřazené dopravní trasy (silnice II/345), zároveň jsou tímto vytvořeny podmínky pro využití plochy brownfield (bývalý zemědělský areál Křivý Dvůr). 21.

Prověřit uplatněné požadavky fyzických a právnických osob na změny využití území městyse.

Všechny uplatněné požadavky fyzických a právnických osob na změny využití území byly prověřeny a jsou vyhodnoceny v kapitole 10.5 Vyhodnocení podaných žádostí o změnu ÚPD (žádosti města a soukromých vlastníků) a způsob jejich vypořádání. 22.

Stanovit koncepci rozvoje území směřující k vyváženému vztahu hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitního přírodního prostředí; v řešeném území zejména posilovat hospodářský a sociální pilíř udržitelného rozvoje, využívat potenciál silného environmentálního pilíře.

V souladu s principy udržitelného rozvoje je Územním plánem Libice nad Doubravou navržen rozvoj zejména sídelního jádra – městyse Libice nad Doubravou, zajišťující efektivní využití stávající veřejné infrastruktury a eliminující neodůvodněné zastavování volné krajiny. V malém rozsahu je také umožněn rozvoj ostatních sídel v řešeném území. Tímto způsobem je také zajištěna ochrana nezastavěného území, přírodních a krajinných hodnot, vymezením ÚSES a stanovením podmínek využití ploch v nezastavěném území jsou vytvořeny předpoklady pro posilování environmentálního pilíře. Hospodářský rozvoj je umožněn ve vazbě na stabilizované výrobní areály – navržen je jejich rozvoj pouze v jižní části území s méně hodnotnými částmi CHKO Železné hory. Sociální soudržnost je podpořena dotvářením urbanistické struktury sídel, posilováním historicky vzniklých sídelních center a vytvořením předpokladů pro zvyšování kvality bydlení a života ve všech sídlech. Potenciál silného environmentálního pilíře je využit zejména rozvojem rekreace v území (vymezení ploch pro výstavbu rozhleden, zlepšení prostupnosti údolí řeky Doubravy ve formě koridoru PK1, vytvoření podmínek pro rozvoj rekreačních aktivit v sídlech na náhorní plošině Železných hor vymezením ploch smíšených obytných – rekreačních). 23.

Zachovat stávající sídelní strukturu (nevymezovat nová sídla a zachovat stávající sídla), rozvíjet sídlo Libice nad Doubravou jako správní a kulturně společenské centrum městyse, ostatní malá sídla umírněně rozvíjet zejména s ohledem na jejich demografickou, strukturální stabilizaci a zvyšování kvality bydlení.

Řešení ÚP stabilizuje existující sídelní strukturu, nová sídla ani izolované plochy ve volné krajině nejsou vymezeny (vyjma specifických ploch ZC4 a ZL22 pro výstavbu rozhleden). Větší míra rozvoje je situována do správního centra městyse Libice nad Doubravou, jejíž jádro je posíleno vymezením ploch smíšených obytných – městských (SM) umožňujících rozvoj služeb a vybavenosti v obytném území. V malých sídlech řešeného území (vyjma Libice nad Doubravou) jsou vymezeny zastavitelné plochy pouze pro jednotlivé domy nebo drobné urbanistické soubory zejména z důvodu stabilizace počtu obyvatel a umožnění mírného rozvoje sídel v souladu s požadavky na udržitelný rozvoj území. Rekreační a obytná funkce je v malých sídlech zajištěna vymezením ploch smíšených obytných (SR, SV). 24.

Prověřit aktuálnost stávajících záměrů obsažených v platném územním plánu, které se týkají rozvoje rekreace, zařízení a služeb pro cestovní ruch.

Záměry v ÚPSÚ Libice nad Doubravou byly prověřeny. ÚP stanovuje celkovou koncepci rekreace pro celé území včetně malých sídel nezahrnutých do zpracování původní dokumentace, dosavadní záměry jsou v převážné míře převzaty. 25.

V návaznosti na správní centrum městyse prověřit možnosti posílení historického významu Libické stezky.

Možnost posílení historického významu Libické stezky se vztahuje zejména na řešení mimo podrobnost ÚP (turistické značení, naučná stezka, informační panely, odpočívadla apod.). ÚP v rámci podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití stanovuje možnosti rozvoje ploch veřejných prostranství v celém řešeném území. 26.

Výrobní aktivity situovat zejména v jižní části území (mimo vyvýšenou planinu Železných hor) a v návaznosti na kapacitní dopravní a technickou infrastrukturu.

Rozvoj výrobních aktivit je umožněn ve vazbě na stabilizované výrobní areály – navržen je jejich rozvoj pouze v jižní části území s méně hodnotnými částmi CHKO Železné hory. Vymezeny jsou plochy pro rozvoj stávajícího výrobního areálu na jižním okraji Libice nad Doubravou (ZL14 a ZL16) a rozvoj stávajícího areálu ve vazbě na plochu brownfield v lokalitě Křivý Dvůr (plochy ZM3 a PM1). a23 architekti

34


a.2.2) 1.

textová část

Další požadavky na koncepci uspořádání krajiny Při návrhu rozvoje území respektovat zásady stanovené zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb.

Řešení ÚP je v souladu s požadavky ochrany přírody a krajiny, koncepce uspořádání krajiny je stanovena s ohledem na stávající hodnoty, umožnění zlepšení stavu krajiny a vytvoření podmínek pro zachování a rozvoj krajinných složek území, podrobně viz kapitola 11.15 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny. 2.

Respektovat významné krajinné prvky dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – lesy, vodní toky.

Řešení ÚP respektuje všechny významné krajinné prvky v území, jejich výčet a podrobný popis ochrany je uveden v kapitole 11.4.2 Ochrana přírodních hodnot a zdrojů. 3.

Respektovat zásady dané zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodickým pokynem odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12. 6. 1996 čj. OOLP/1067/96 k odnímání zemědělské půdy pro nezemědělské účely dle jejího zařazení do tříd ochrany a zákonem č. 189/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (lesním zákonem).

V rámci řešení ÚP Libice nad Doubravou je zohledněna ochrana ZPF zejména formou obecné ochrany volné krajiny (nezastavěného území) před výstavbou. ÚP navrhuje rozvoj okrajových a nedokončených částí sídel s využitím vnitřních rezerv a ploch brownfields. Podrobný popis ochrany ZPF je obsahem kapitoly 12.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond. 4.

Pokud dojde k dotčení pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu, je nutno dodržet zásady ochrany zemědělského půdního fondu dle § 4 zákona o ZPF a dle § 5 odst. 1 zákona o ZPF navrhnout takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější, zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Dle § 4 odst. 3 novely zákona o ZPF, která je v účinnosti od 1. 4. 2015, lze pozemky na I. a II. tř. ochrany ZPF odnímat pouze ve veřejném zájmu.

Případné dotčení půd I. a II. třídy ochrany je popsáno a odůvodněno v kapitole 12.1.10 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám. 5.

Při návrhu rozvoje území respektovat zásady stanovené zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a o změně některých dalších zákonů; řešit návaznost na plánování orgánu ochrany ovzduší.

V řešeném území se nenacházejí významné zdroje znečištění ovzduší; v plochách výroby je teoreticky možné umístění problematického záměru, který je však případně nutné posoudit v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud tyto záměry budou naplňovat některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona. V případě potřeby budou vlivy na ovzduší posouzeny v rozptylových studiích. 6.

Respektovat stávající meliorační zařízení.

Stávající meliorační zařízení jsou respektována jako limity využití území a zobrazena ve výkrese 1 Koordinační výkres. V případě dotčení zařízení vymezením zastavitelné plochy je tento fakt uveden u odůvodnění zastavitelných ploch nebo ploch změn v krajině v rámci výčtu limitů využití území. 7.

Respektovat kulturní a historické hodnoty v souladu se zákonem č. 10/1987 Sb., o státní památkové péči.

Řešení ÚP respektuje všechny kulturní a historické hodnoty území, jejich výčet a podrobný popis ochrany je uveden v kapitole 11.4.1 Ochrana urbanistických, architektonických a kulturních hodnot. 8.

V pohledově exponovaných územích a horizontech, či v územích navazujících či pohledově propojených se stávajícími, přírodními historickými a kulturními dominantami stanovit výškové a objemové regulace pro zástavbu v návrhových plochách a v odůvodněných případech použít pro návrhové plochy index zástavby s ohledem na ochranu krajinného rázu a charakteru zástavby.

V celém řešeném území je s ohledem na ochranu krajinného rázu a charakteru území s množstvím významných přírodních hodnot stanovena maximální výška zástavby v rámci jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití. Ochrana krajinného rázu zejména v souvislosti se zvýšenou hodnotou území v CHKO Železné hory je zajištěna stanovením základních podmínek ochrany krajinného rázu; potřebnost vyšší míry regulace území je také promítnuta do podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití včetně podmínek prostorového uspořádání, podrobně viz kapitoly 11.23 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání území (odůvodnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití) a 11.24 Odůvodnění základních podmínek ochrany krajinného rázu. 9.

Dbát na ochranu vodních poměrů, erozní odolnost a retenční schopnost krajiny, zastavitelné plochy navrhnout tak, aby nebyly negativně ovlivněny odtokové poměry a kvalita povrchových vod.

a23 architekti

35


textová část

Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou formulovány tak, aby bylo v zastavěném i nezastavěném území umožněno realizovat opatření zvyšující retenční schopnost území a případná ochranná a revitalizační opatření nestavebního charakteru; v zastavěném území a zastavitelných plochách jsou formou obecných podmínek stanoveny požadavky na zachování retenční schopnosti území a vodního režimu. Vliv záměrů na kvalitu vod je nutné prověřit na základě právních předpisů zejména v podrobnějších dokumentacích k jednotlivým záměrům. 10.

Respektovat vzrostlou zeleň na nelesní půdě, zejména doprovodné porosty vodních toků a komunikací.

Vzrostlá zeleň mimo plochy lesní je respektována a chráněna vymezením ploch zeleně – přírodního charakteru (ZP). 11.

Pro navržené plochy zastavitelného území stanovit limit - 50 m od okraje pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Ochranné pásmo lesa je respektováno a vymezeno jako limit využití území ve výkrese 1 Koordinační výkres. Jako limity využití území jsou uvedeny u odůvodnění jednotlivých zastavitelných ploch. 12.

Případné odnětí nebo omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa navrhnout v souladu s ust. § 14, odst. 1) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (lesního zákona) pouze za podmínky, že navrhovaný zábor nelze řešit alternativou - umístěním navrhované plochy mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa.

Zábory lesních pozemků jsou v řešení ÚP minimalizovány, jedná se pouze o zábor okrajové plochy lesa nebo zábor reálně užívané zahrady na hranici intravilánu, podrobně viz kapitola 12.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa. 13.

Prověřit možnosti akcelerace rekreačního potenciálu vodní osy a údolí řeky Doubravy.

Podpora rozvoje rekreačního potenciálu řeky Doubravy je vyjádřena vymezením koridoru rekreační prostupnosti PK1 v údolí řeky Doubravy. Pro vymezený koridor je stanovena podmínka zpracování územní studie, která v podrobnějším měřítku prověří detailní vedení trasy, napojení na stávající cesty zejména směrem do sídla Libice nad Doubravou a v širších vztazích propojení se stávajícími okolními turistickými trasami, podrobně viz kapitola 11.30 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. 14.

Prověřit možnosti posílení horské osy železnohorské hřebenovky pro rekreační účely.

Pro rozvoj rekreace ve vazbě na železnohorskou hřebenovku jsou v řešeném území vymezeny dvě plochy pro umístění rozhleden (jedna na vrchu Spálava – plocha ZC4). Sídla v prostoru náhorní plošiny Železných hor jsou vymezena plochami smíšenými obytnými – rekreačními (SR) pro účely jejich polyfunkčního využití se zahrnutím služeb a vybavenosti v oblasti cestovního ruchu. 15.

Navrhnout opatření pro zlepšení prostupnosti krajiny a propojení sídel.

Řešení ÚP stabilizuje a doplňuje existující systém veřejných prostranství zajišťující prostupnost krajiny a propojení sídel. Pro zlepšení prostupnosti v údolí řeky Doubravy je navržen koridor rekreační prostupnosti PK1. Prostupnost území je podrobně popsána v kapitole 11.18 Odůvodnění zásad prostupnosti krajiny. 16.

Umožnit rozvoj agroturistiky, ekologických alternativních forem zemědělství a hospodaření v krajině.

Rozvoj agroturistiky a dalších forem cestovního ruchu ve vazbě na zemědělskou výrobu je umožněn jednak stanovením obecných podmínek urbanistické koncepce, koncepce uspořádání krajiny a dále stanovením podmínek využití ploch zemědělské výroby (VZ). Většina ploch zemědělské výroby je v území dlouhodobě stabilizovaná, ÚP vytváří podmínky pro jejich mírný plošný rozvoj a zejména pro rozšíření možnosti jejich využití s cílem zachovat venkovský charakter zemědělské výroby a rozvíjet jej v souladu s přírodními hodnotami území. 17.

Chránit volnou krajinu před zastavěním, prioritně využívat rezervy zastavěného území a nevyužívané plochy.

ÚP vytváří podmínky pro přednostní využití rezerv v zastavěném území, podrobně viz kapitola 10.1 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území. 18.

Navrhnout řešení směřující k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot a zlepšení ekologické stability území.

Územní plán stanovuje koncepci ochrany a rozvoje kulturních, přírodních i civilizačních hodnot území formou závazných požadavků. Základním členěním řešeného území na zastavěné území, zastavitelné plochy a nezastavěné území je stimulováno přednostní využívání již urbanizovaných ploch a ploch v přímém kontaktu s existující zástavbou, a vytvořeny jsou podmínky pro ochranu krajiny. Hospodárné, dlouhodobě udržitelné využívání veškerých ploch s rozdílným způsobem využití je zajištěno stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání. Zastavitelné plochy jsou vymezeny na základě potenciálu rozvoje, vyhodnocení jejich potřeby je součástí Odůvodnění ÚP v kapitole 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. 19.

Posilovat polyfunkční využití krajiny, rozvíjet krajinné formace, podporovat rozmanitost krajinných ploch a prostorovou a biologickou diverzitu.

a23 architekti

36


textová část

V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavěném území vymezeny především stabilizované plochy vodní, přírodní, lesní, zemědělské a plochy smíšené nezastavěného území. Uspořádáním a vymezení ploch jsou vytvořeny předpoklady pro využívání krajiny posilující ekostabilizační charakter krajiny, zajištění jejího hospodárného využití a ochranu přírodních a krajinných hodnot. Vymezením ploch smíšených nezastavěného území jsou chráněny krajinné osy vodních toků, remízy a krajinná zeleň v zemědělsky využívaných plochách. 20.

Chránit volnou krajinu před zastavěním, ve větších plochách neumožnit nekoordinovaný rozvoj zástavby.

Zastavitelné plochy jsou téměř výhradně vymezeny ve vazbě na existující dopravní a technickou infrastrukturu a v návaznosti na stabilizovanou zástavbu. Výjimku tvoří specifické plochy pro výstavbu rozhleden (ZC4 a ZL22). Územní plán preferuje postupné doplňování jednotlivých sídel ve smyslu dotváření kompaktních útvarů – a to přednostně naplňováním vnitřních rezerv založených urbanistických struktur a přestavbami areálů brownfields, popř. nevyužívaných, nevhodně využívaných či devastovaných ploch. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území v efektivně využitelném rozsahu, který zaručí vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj a stabilizaci počtu obyvatel v jednotlivých sídlech. 21.

Podporovat zvyšování retenční schopnosti krajiny, možnost realizace protipovodňových a protierozních opatření.

ÚP stanovuje zásady koncepce uspořádání krajiny směřující ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, vymezeny jsou plochy změn v krajině pro realizaci několika vodních ploch a suchých poldrů. Stanovení podmínek využití pro všechny plochy vymezené v nezastavěném území je dostatečně široké, aby umožnilo realizaci dalších opatření v krajině (zakládání pásů zeleně, průlehů, mezí, remízů apod.). ÚP tímto vytváří podmínky pro realizaci protierozních a revitalizačních opatření, jejichž konkrétní řešení je mimo měřítko ÚP a je nezbytné je upřesnit v rámci navazujících řízení a v podrobnějších dokumentacích či podkladech (revitalizační studie, studie odtokových poměrů apod.) s ohledem na podrobné podmínky a požadavky v území. 22.

Umožnit revitalizaci vodních toků v území, prověřit možnost revitalizace vodního toku Cerhovka a navazující stoky, včetně obnovy rybníku.

V rámci podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou vytvořeny předpoklady pro revitalizaci vodních toků; vymezen je koridor revitalizačních opatření na vodním toku Cerhovka RK1 s možností obnovy rybníka, podrobně viz kapitola 11.19 Odůvodnění protierozních a revitalizačních opatření v krajině. 23.

Vymezit a upřesnit skladebné části prvků ÚSES s ohledem na dostupné podklady a aktuální stav v území a koordinovat jejich vzájemnou návaznost na hranicích sousedních obcí.

ÚP vymezuje skladebné části ÚSES na úrovni nadregionální a regionální v souladu se ZÚR KrV, lokální ÚSES je vymezen dle aktuálních podkladů a terénních průzkumů, podrobně viz kapitola 11.17 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability. 24.

Podporovat rekreační využívání krajiny, pro tento účel využít zejména údolí Doubravy a vyvýšenou planinu Železných hor.

Rekreační využívání krajiny je v ÚP podpořeno stanovením obecných zásad a vymezením konkrétního ploch a koridorů (např. plochy pro výstavbu rozhleden, koridor rekreační prostupnosti podél řeky Doubravy), podrobně viz kapitola 11.21 Odůvodnění rozvoje rekreace a cestovního ruchu. 25.

Zlepšovat prostupnost území, prověřit síť místních a účelových komunikací a v případě potřeby navrhnout jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky a pěší turistiky.

Stávající místní komunikace jsou v ÚP vymezeny zejména jako plochy veřejných prostranství (PV), dále plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) a plochy veřejných prostranství – veřejné zeleně (ZV). Řešení ÚP stabilizuje a doplňuje existující systém veřejných prostranství zajišťující vnitřní prostupnost sídel, prostupnost krajiny a propojení sídel. Pro zlepšení prostupnosti v údolí řeky Doubravy je navržen koridor rekreační prostupnosti PK1. Prostupnost území je podrobně popsána v kapitole 11.18 Odůvodnění zásad prostupnosti krajiny. 26.

Respektovat v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, chráněná ložisková území, ložiska nerostných surovin a dobývací prostory a dále respektovat poddolovaná území, sesuvná území a území jiných geologických rizik. V řešeném území se nachází a je třeba respektovat: 

na části katastrálního území Libická Lhotka se nachází chráněné ložiskové území Libická Lhotka. ev. č. 02790000, které je stanovené pro stavební kámen,



na katastrálním území Libická Lhotka je stanoven dobývací prostor Libická Lhotka č. 70861, který je stanoven pro dobývání stavebního kamene, a správcem tohoto dobývacího prostoru je organizace M-SILNICE a.s. se sídlem v Pardubicích, Husova 1697, PSČ 530 02, IČ: 42196868.

ÚP respektuje výše uvedené jevy jako limity využití území, podrobně viz kapitola 11.22 Odůvodnění podmínek pro dobývání ložisek nerostných surovin. a23 architekti

37


27.

textová část

Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, byla v řešeném území stanovena záplavová území Q5, Q20, Qloo a aktivní zóna záplavového území vodního toku Doubrava, které je nutné respektovat.

ÚP respektuje vymezené záplavové území a stanovuje protipovodňová opatření, podrobně viz kapitola 11.20 Odůvodnění stanovení ochrany před povodněmi. 28.

Celé správní území městyse Libice nad Doubravou (s výjimkou jižního cípu o rozloze 1,4 ha v katastrálním území Malochyně) je součástí CHKO Železné hory (I., II. a III. zóna odstupňované ochrany přírody; dále též jen „zóna"). Cílem vymezení chráněné krajinné oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních toků a ploch, klima krajiny, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídel, architektonicky cenné stavby a místní zástavba lidového rázu.

Řešení ÚP respektuje existenci CHKO Železné hory v téměř celé ploše území. Ochrana hodnoty území zahrnutého v CHKO Železné hory je zajištěna stanovením koncepce uspořádání krajiny (podrobně viz kapitola 11.15 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny), základních podmínek ochrany krajinného rázu; potřebnost vyšší míry regulace území je také promítnuta do podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití včetně podmínek prostorového uspořádání, podrobně viz kapitoly 11.23 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání území (odůvodnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití) a 11.24 Odůvodnění základních podmínek ochrany krajinného rázu. 29.

Řešené území je dle Státního archeologického seznamu (SAS ČR) územím s archeologickými nálezy (ÚAN) a spadá do území ÚAN I., II. a III. kategorie.

Území s archeologickými nálezy jsou respektována a vymezena ve výkrese 1 Koordinační výkres jako limit využití území, podrobně viz kapitola 11.4.1 Ochrana urbanistických, architektonických a kulturních hodnot. 30.

Správa CHKO Železné hory a Krajské středisko Pardubice - Návrh nového vymezení zón odstupňované ochrany přírody CHKO Železné hory: Změna zonace CHKO Železné hory je významným a již projednávaným záměrem, který bude mít vliv na budoucí využití řešeného území i stanovení koncepce rozvoje v novém územním plánu. Z projednávaného návrhu změny zonace CHKO Železné hory vyplývají pro řešené území následující změny: 

výrazné omezení aktivit v sídle Nehodovka (zařazení z III. do II. zóny CHKO)



omezení rozvoje Chloumku v jižním směru (vymezení II. zóny CHKO)



výrazné omezení rozvoje Křemenice (obklopení stávající zástavby II. zónou CHKO)



uvolnění podmínek v sídle Libická Lhotka (vynětí z II. do III. zóny CHKO)



zmenšení rozsahu I. zón v údolí Doubravy

Řešení ÚP zohledňuje navrhované změny v zonaci CHKO Železné hory. V sídle Nehodovka nejsou vymezeny zastavitelné plochy. V sídle Chloumek je rozvoj obytného území soustředěn podél stávajících komunikací bez většího zásahu do volné krajiny. Území sídla Křemenice je rozvíjeno převážně na jižní straně zástavby ve výseči dvou stávajících komunikací. 31.

Při tvorbě územního plánu respektovat limit ochrany dochované hodnoty krajinného rázu, případně vhodnými plochami eliminovat negativně působící hodnoty. Při návrhu nových zastavitelných ploch vycházet z dochované urbanistické struktury sídla. V řešeném území se nacházejí následující sídelní útvary, které jsou součástí CHKO Železné hory: Libice nad Doubravou, Libická Lhotka, Kladruby, Lhůta, Barovice, Spálava, Chloumek, Křemenice, Němcův mlýn, Obstův mlýn, Kroměšín, Hůrka, Na Pilce, Nehodovka, Malochyně a Křivý Dvůr.

Ochrana krajinného rázu zejména v souvislosti se zvýšenou hodnotou území v CHKO Železné hory je zajištěna stanovením základních podmínek ochrany krajinného rázu; potřebnost vyšší míry regulace území je také promítnuta do podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití včetně podmínek prostorového uspořádání, podrobně viz kapitoly 11.23 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání území (odůvodnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití) a 11.24 Odůvodnění základních podmínek ochrany krajinného rázu. 32.

Nově navrhované plochy prověřit ve vztahu k tzv. kobercové zástavbě, která je typická pro území měst a dále prověřit vhodnost plošného rozšiřování stávajících samot tvořících specifický prvek osídlení území (Němcův mlýn, Obstův mlýn, Kroměšín, Hůrka, Na Pilce a Nehodovka, Křivý Dvůr). Taktéž v prostoru drobných sídel s téměř intaktně dochovanými interiéry (Kladruby, Lhůta, Libická Lhotka, Spálava, Chloumek, Křemenice, Malochyně) je nutno klást z hlediska potřeby zachování urbanistických a architektonických hodnot těchto lokalit zvláštní zřetel na citlivé řešení jakýchkoliv změn dosavadní regulace a rozvoje.

Charakter tzv. kobercové zástavby vykazují pouze plochy bydlení (BI) vymezené v sídle Libice nad Doubravou (zejména v rozvíjené obytné lokalitě Na Farském). V malých sídlech jsou vymezeny plochy smíšené obytné (SR, SV) s definováním prostorových požadavků na uspořádání nové zástavby. Stávající samoty (zejména historické mlýny, Hůrka a sídla Nehodovka a Kladruby) nejsou plošně rozvíjeny. Ostatní malá sídla v území jsou rozvíjena v zájmu stabilizace počtu a23 architekti

38


textová část

obyvatel a vytvoření minimálních podmínek pro rozvoj sídel zejména s ohledem na dosavadní absenci jakékoliv územně plánovací dokumentace. 33.

U nových ploch prověřit nutnost stanovení koeficientu jejich zastavitelnosti, podlažnosti objektů, nebo výškovou hladinu zástavby, popř. minimální velikost stavebních parcel a další parametry nové výstavby (přípustné půdorysné uspořádání, typ zastřešení aj.), tak aby byly zakotveny regulační podmínky, které povedou k zachování charakteru a struktury zástavby. Jedná se především o charakter staveb s odkazem na regulativa pro stavební činnost na území CHKO Železné hory. Z tohoto důvodu je navrhováno tyto limity ošetřit podmínkou ve využití ploch pro výstavbu a přestavbu tohoto znění: „Hmota a architektura staveb budou respektovat dochovaný kvalitní kontext venkovského sídla, charakteristické proporce zdejší lidové architektury, zejména půdorysné a hmotové řešení, umístění stavby na pozemku a podmínky pro řešení staveb v rámci CHKO Železné hory“. Jinou možností je přímý odkaz na regulativa výstavby v CHKO: „Při stavební činnosti budou splněny podmínky Správy CHKO Železné hory kladené na stavby.“

ÚP stanovuje podmínky prostorového uspořádání pro jednotlivé typy ploch s rozdílným způsobem využití. Ve vazbě na požadavek vyhlášky č. 501/2006 Sb. (příloha č. 7 – obsah územního plánu) jsou v plochách s rozdílným způsobem využití stanoveny podmínky prostorového uspořádání (zejména maximální výška zástavby, charakter a struktura zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využit – koeficient zastavěné pozemku, minimálního podílu zeleně na pozemku, maximální výměru stavebního pozemku, případně maximální velikost zastavěné plochy objektu, pokud je to účelné s ohledem na ochranu hodnot). Stanovení podmínek vychází z Plánu péče o CHKO Železné hory na období 2011 – 2020, podrobně viz kapitola 11.23 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání území (odůvodnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití). Kromě toho jsou stanoveny základní podmínky ochrany krajinného rázu reflektující zejména zvýšené požadavky na ochranu CHKO Železné hory, podrobně viz kapitola 11.24 Odůvodnění základních podmínek ochrany krajinného rázu. 34.

V případě návrhu nových zastavitelných ploch pro individuální rekreaci toto konfrontovat s Plánem péče o CHKO Železné hory.

Nové zastavitelné plochy explicitně určené pro individuální rekreaci nejsou vymezeny. Existence stávajících objektů individuální rekreace v sídlech je umožněna v plochách smíšených obytných – rekreačních (SR). 35.

Do územního plánu po prověření zapracovat nad rámec omezení vyplývající z 1. a 2. zóny CHKO a „maloplošných“ zvláště chráněných území i soubor evidovaných lokalit s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů a se vzácnými typy biotopů.

Dle Plánu péče o CHKO Železné hory na období 2011 – 2020 jsou v řešeném území identifikovány významné botanické lokality; jejich rozsah se překrývá s vymezenými I., resp. II. zónami CHKO Železné hory. a.2.3) Další požadavky na koncepci veřejné infrastruktury Dopravní infrastruktura 

prověřit možnosti řešení lokálních dopravních závad (nevyhovující rozhledové poměry, šířkové a směrové parametry, apod.) na silniční síti a v případě potřeby navrhnout odpovídající řešení,

V souvislosti se zlepšením dopravní obslužnosti území je navržen koridor DK2 pro rozšíření stávající komunikace mezi sídlem Malochyně a sousední obcí Bezděkov; řešení navazuje na již provedené úpravy v sousední obci. 

zastavitelné plochy situovat přednostně ve vazbě na stávající komunikační systém,

Řešení ÚP vymezuje zastavitelné plochy převážně v dosahu existující dopravní sítě. 

v případě potřeby navrhnout kapacitně vyhovující dopravní napojení zastavitelných ploch,

Pro rozvoj výrobních aktivit na jihu Libice nad Doubravou je navrženo kapacitní dopravní napojení (plocha ZL13), v rámci rozvojového obytného území Na Farském (plochy ZL1, ZL4, ZL5, ZL6, ZL8 a ZL11 je doplněn již založený systém ulic plochami veřejných prostranství ZL3 a ZL9. Pro zajištění dopravního přístupu do výrobních ploch v k. ú. Malochyně je vymezena plocha veřejného prostranství ZM4, pro dopravní napojení plochy pro rozhlednu východně od Libice nad Doubravou (plocha ZL22) je navržena plocha veřejného prostranství ZL21. 

prověřit stávající pěší a cyklistickou dopravní síť; případně vytvořit podmínky pro rozvoj systému mimosídelních cest za účelem zvyšování rekreační prostupnosti krajiny.

Stávající komunikace pro pěší a cyklistickou dopravu (místní a účelové komunikace, chodníky, pěší trasy v sídlech, cesty ve volné krajině, cyklotrasy, turistické trasy, naučné stezky) jsou v ÚP vymezeny zejména jako plochy veřejných prostranství (PV), dále plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) a plochy veřejných prostranství – veřejné zeleně (ZV). Pěší a cyklistická doprava je také součástí dalších ploch v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití, v nichž lze cesty pro chodce a cyklisty dále doplňovat. Zvyšování rekreační prostupnosti krajiny je obecně umožněno v celém nezastavěném území v rámci podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití. Podrobně je pěší a cyklistická doprava popsána v kapitole 11.13.4 Komunikace pro pěší a cyklisty.

a23 architekti

39




textová část

respektovat ochranné pásmo dráhy - železniční trať č. 238 Pardubice -Havlíčkův Brod, která je ve smyslu § 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, zařazena do kategorie dráhy celostátní.

Ochranné pásmo dráhy je respektováno a vymezeno ve výkrese 1 Koordinační výkres. 

V nově vymezených rozvojových či přestavbových lokalitách v ochranném pásmu dráhy zařadit objekty a zařízení, pro které jsou stanoveny hygienické hlukové limity, do funkčního využití podmínečně přípustného. Podmínka bude znít, že v dalším stupni dokumentace bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech.

V OP dráhy nejsou vymezeny žádné zastavitelné plochy nebo plochy přestavby. Technická infrastruktura 

zastavitelné plochy přednostně situovat ve vazbě na stávající systémy technické infrastruktury,

Stabilizované systémy technické infrastruktury jsou respektovány a v rámci řešení ÚP Libice nad Doubravou v obecném měřítku chráněny a rozvíjeny. Rozvoj sídel je přednostně umisťován v dosahu stabilizovaných a fungujících systémů technické infrastruktury pro jejich efektivní využívání. 

prověřit možnosti rozvoje technické infrastruktury v malých sídlech a v návaznosti na dostupnost systémů TI stanovit uvážený plošný rozvoj sídel (zohlednit ekonomický a ekologický aspekt),

Pro rozvoj technické infrastruktury je z malých sídel nejvhodnější Libická Lhotka s ohledem na minimální vzdálenost od Libice nad Doubravou; navržen je koridor TK1 pro napojení na veřejný vodovod a kanalizaci. V ostatních sídlech není napojení uvažováno zejména s ohledem na značnou vzdálenost od napojovacích bodů, malý počet obyvatel, minimální plošný rozvoj a tedy neefektivitu výstavby a správy sítě. 

prověřit a případně vymezit napojení Libické Lhotky na systémy technické infrastruktury v sídle Libice nad Doubravou.

ÚP vymezuje koridor TK1 pro napojení Libické Lhotky na veřejný vodovod a kanalizaci, podrobně viz kapitoly 11.14.1 Zásobování vodou a 11.14.2 kanalizace a odstraňování odpadních vod. Občanské vybavení 

respektovat stabilizované plochy občanského vybavení a prověřit potřebu jejich plošného rozvoje,

Stávající zařízení občanského vybavení jsou respektována, významné objekty a zařízení jsou explicitně vymezeny v rámci ploch občanského vybavení, podrobně viz kapitola 11.11 Odůvodnění koncepce občanského vybavení. 

podporovat polyfunkční využívání ploch zejména v jádrové části sídla Libice nad Doubravou,

Jádrová část sídla Libice nad Doubravou je vymezena zejména plochami smíšenými obytnými – městskými (SM), které umožňují polyfunkční využívání vytvářející podmínky pro rozvoj obytného prostředí s množstvím služeb, obchodů, vybavenosti a dalších aktivit slučitelných s bydlením. 

prověřit vymezení dalších zastavitelných ploch občanské vybavenosti v souvislosti s rozvojem rekreačně sportovních a turistických aktivit.

V souvislosti s rozvojem rekreačně sportovních a turistických aktivit jsou vymezeny jednak plochy pro výstavbu rozhleden (nad Spálavou a východně od Libice) a dále plochy pro tělovýchovná a sportovní zařízení sloužící také pro rekreaci místních obyvatel, podrobně viz kapitola 11.11 Odůvodnění koncepce občanského vybavení. Veřejná prostranství 

respektovat stávající systém veřejných prostranství a upřednostnit jejich kvalitativní rozvoj,

Stávající systém veřejných prostranství je v řešení ÚP Libice nad Doubravou respektován a vymezen v rámci ploch veřejných prostranství (PV, ZV); vymezeny jsou také všechny existující turistické a cyklistické trasy, cyklostezky a naučné stezky, podrobně viz kapitola 11.12 Odůvodnění koncepce veřejných prostranství. 

v zastavitelných plochách dbát na vymezování odpovídajícího rozsahu veřejných prostranství v souladu s § 7 a § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (stanovení nejmenší šíře veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace).

Odpovídající rozsah veřejných prostranství v zastavitelných plochách je řešen v některých lokalitách přímo vymezením ploch veřejných prostranství, v rozsáhlejší rozvojové lokalitě Na Farském v Libici nad Doubravou je požadavek § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. naplněn stanovením podmínky zpracování územní studie, která mimo jiné podrobně prověří a vymezí dostatečné plochy veřejných prostranství, viz kapitola 11.30 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. 

a23 architekti

pomocí nástrojů územního plánování posilovat funkci veřejného prostranství na úkor funkce dopravní.

40


textová část

Definování funkcí veřejných prostranství je obsahem podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití, viz kapitola 11.23 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání území (odůvodnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití), a stanovením koncepčních zásad pro ochranu a rozvoj veřejných prostranství, viz kapitola 11.12 Odůvodnění koncepce veřejných prostranství. Ostatní 

Řešené území se nachází v ochranném pásmu přehledových systémů (OP RLP) – letecká stavba včetně ochranného pásma (ÚAP - jev 103, pasport č. 235/2014), které je nutno respektovat podle § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu.



Řešené území se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany – vzdušném prostoru pro létání v malých a přízemních výškách (ÚAP – jev 102, pasport č. 256/2014), který je nutno respektovat podle ustanovení § 41 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání.

Výše uvedené limity využití území jsou respektovány a vymezeny ve výkrese 1 Koordinační výkres. Jako limity využití území jsou uvedeny u odůvodnění jednotlivých zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch změn v krajině. 

Řešit požadavky na úseku zajištění požární ochrany a úseku ochrany obyvatelstva, tedy civilní ochrany v souladu s právními předpisy a v rámci možností detailu řešení územně plánovací dokumentace.

Požadavky civilní ochrany jsou v územním plánu zohledněny. Řešení ÚP Libice nad Doubravou je navrženo s ohledem na zachování a možný rozvoj staveb, zařízení a opatření civilní ochrany. Konkrétní informace k civilní ochraně ve vztahu k řešení ÚP jsou uvedeny v kapitole 11.4.4 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky. b)

Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit

V územním plánu bude prověřena nutnost vymezení územních rezerv. Pokud budou vymezeny, budou řádně vysvětleny důvody pro nutnost jejich vymezení. ÚP nevymezuje žádné plochy nebo koridory územních rezerv. c)

Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo 1.

Prověřit aktuálnost a následně vypustit veřejně prospěšné stavby a veřejná prostranství, pro která lze uplatnit předkupní právo. Vhodně je přesunout pouze do kategorie, pro kterou lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit nikoli uplatnit předkupní právo.

2.

V případě potřeby stanovit záměry, které bude vzhledem k jejich charakteru možné a vhodné zařadit mezi pozemky, nebo stavby, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění.

Řešení VPS a VPO v ÚP Libice nad Doubravou vychází z navrhované koncepce a vymezených ploch a koridorů. V souladu s ustanoveními § 2 odst. 1 a § 170 odst. 1 stavebního zákona jsou jako veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, vymezeny stavby dopravní, technické infrastruktury, opatření pro zvyšování retenčních schopností krajiny a územní systém ekologické stability, podrobněji viz kapitola 11.25 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. V souladu s ustanoveními § 2 odst. 1 a § 101 stavebního zákona jsou jako veřejně prospěšné stavby a veřejná prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, vymezeny stavby občanského vybavení a veřejná prostranství, podrobněji viz kapitola 11.26 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo. d)

Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci

Požadavky zatím nejsou stanoveny. Mohou vzniknout v průběhu prací na návrhu územního plánu případně při projednání dle § 50 stavebního zákona. Prověřit podmínky zpracování územních studií, uložené pro některé plochy již v platném ÚPNSÚ, případně tyto podmínky zachovat. ÚP Libice nad Doubravou vymezuje plochy s podmínkou pořízení územní studie zejména v územích, kde je nezbytné v podrobnějším měřítku prověřit budoucí uspořádání zástavby s ohledem na identifikované hodnoty území a s ohledem na požadavek efektivního využívání veřejné infrastruktury. Přehled ploch s podmínkou pořízení územní studie včetně odůvodnění vymezení těchto ploch je uveden v kapitole 11.30 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. V ÚPSÚ Libice nad Doubravou (včetně změn) nejsou stanoveny žádné podmínky zpracování územní studie. a23 architekti

41


e)

textová část

Požadavek na zpracování variant řešení

Požadavek není stanoven. Územní plán je zpracován jako invariantní. V průběhu zpracování ÚP Libice nad Doubravou nebyla prokázána potřebnost zpracování variantního řešení. f)

Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení 1.

Územní plán Libice nad Doubravou bude zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, s jeho prováděcími vyhláškami (vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) ve znění pozdějších předpisů.

Územní plán Libice nad Doubravou je zpracován plně v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcími vyhláškami, podrobně viz kapitola 6 Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů a zejména text odůvodnění v jednotlivých kapitolách. 2.

Územní plán Libice nad Doubravou bude mít dvě části: I. Návrh (výrok) územního plánu bude obsahovat: 

I.A Textovou část – dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.



I.B Grafickou část – dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.

II. Odůvodnění územního plánu bude obsahovat:

3.



II.A Textovou část – dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. a dále kapitoly obsažené v § 53 odst. 4 písm. a) a b) a odst. 5 písm. b), e) a f) stavebního zákona.



II.B Grafickou část – vhodně dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.

Grafická část územního plánu bude zpracována digitálně na aktuálních katastrálních podkladech.

DOPLNIT 4.

Počet vyhotovení v jednotlivých fázích zpracování ÚP Libice nad Doubravou: 

Pro potřeby společného jednání vytištěn v 1 vyhotovení + pdf. na CD.



Pro potřeby posouzení krajským úřadem vytištěn v 1 vyhotovení + pdf. na CD.



Pro potřeby veřejného projednání vytištěn v 1 vyhotovení + v pdf. na CD.



Výsledné opatření obecné povahy - územní plán Libice nad Doubravou bude vytištěn ve 4 vyhotoveních + pdf. na CD.

Zpracování dokumentace ÚP Libice nad Doubravou odpovídá požadavkům Zadání ÚP. Uspořádání obsahů textových částí Územního plánu Libice nad Doubravou odpovídá požadovanému rozsahu ve schváleném Zadání ÚP. Požadavek na uspořádání grafické části územního plánu a odůvodnění byl splněn. Splnění požadavků lze dokladovat na samotné dokumentaci. h)

Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území

Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství, v souladu s § 10i odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí konstatoval, že není nutno posoudit územní plán podle § 10a až 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a také dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, že nemůže mít vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a tedy součástí ÚP Libice nad Doubravou nebude vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Ze stanoviska příslušného dotčeného orgánu ochrany přírody k Návrhu zadání ÚP Libice nad Doubravou nevyplynul požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Z tohoto důvodu nebylo nutné toto vyhodnocení vypracovat; detailní informace jsou uvedeny v kapitole 13 Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Územní plán nevymezuje zastavitelné plochy umožňující umísťovat záměry vyvolávající negativní vlivy na území. V případě realizace takových záměrů ve stabilizovaných plochách, bude postupováno v souladu se zvláštními právními předpisy zejména na úsecích ochrany veřejného zdraví, přírody a krajiny a památkové péče. ÚP respektuje podmínky pro ochranu území stanovené ve zvláštních právních předpisech.

a23 architekti

42


textová část

10 VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH S ohledem na ochranu přírody a krajiny, jakožto podstatné složky prostředí života obyvatel, zajišťuje územní plán účelné využívání zastavěného území a v souvislosti s předpokládaným vývojem počtu obyvatel a domů vytváří podmínky pro rozvoj sídel v zastavitelných plochách. Součástí této kapitoly jsou tematická vyhodnocení dosavadního vývoje a rozvojových předpokladů území. Každé z dílčích vyhodnocení bylo mimo jiné využito také jako podklad pro komplexní řešení v ÚP Libice nad Doubravou, zejména stanovení koncepce rozvoje území města, usměrnění urbanistického vývoje sídel a stanovení podmínek plošného a prostorového uspořádání území.

10.1

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území

Zastavěné území bylo vymezeno k datu 12.2.2016 dle aktuálního stavu území a v souladu s ustanovením § 58 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), podrobněji viz kapitola 11.1 Odůvodnění vymezení zastavěného území. Míra využití zastavěného území byla zhodnocena v rámci Doplňujících průzkumů a rozborů (v rámci zpracování ÚP Libice nad Doubravou, a23 architekti, Ing. arch. Michaela Dejdarová, 4/2015). Na základě aktuálního vymezení zastavěného území a stabilizovaných ploch v jednotlivých sídlech řešeného území je vyhodnoceno účelné využití zastavěného území a možnosti případného rozvoje zástavby uvnitř zastavěného území (v rámci vnitřních rezerv, proluk nebo ploch přestavby). Barovice: Zastavěné území Barovic je v plné míře využito, v sídle se nevyskytují nevyužité proluky nebo plochy brownfields. Určitou rezervu představují plochy některých zahrad (teoretická možnost umístění 2 RD). Chloumek: Zastavěné území Chloumku je převážně využito, v sídle lze identifikovat určité rezervy v plochách větších zahrad, s nimiž ale nelze s ohledem na vlastnické vztahy počítat jako s dostupnými plochami pro rozvoj bydlení. Historicky je však daná nižší intenzita využití pozemků (větší hospodářské zázemí domů), proto nelze předpokládat zahušťování zástavby, které s ohledem na krajinný ráz Železných hor ani není žádoucí. Atraktivní pro výstavbu je jižní svah mezi komunikacemi v SV části sídla navazující na zastavěné území. Kladruby: Zastavěné území Kladrub je převážně využito, v sídle lze identifikovat několik větších rezerv v plochách zahrad (zejména SV část sídla poskytující prostor pro až 4 nové RD). Křemenice: Zastavěné území Křemenice je převážně využito. V zastavěném území se nachází zbořeniště objektu bývalého dvora (brownfield), kde lze předpokládat umístění 1 RD. Lhůta: Zastavěné území Lhůty tvoří velice kompaktní strukturu a je zcela využito. Okraje zastavěného území tvoří velké plochy sadů a zahrad, což je zcela v souladu s tradičním utvářením struktury sídel, lze předpokládat rezervu pro výstavbu 1 RD v zastavěném území. Další rezervy v zastavěném území nejsou, sídlo je kompaktně a přirozeně rostlé okolo návesního prostoru. Libice nad Doubravou: Zastavěné území Libice je v plné míře využito, lze identifikovat několik proluk / dosud nevyužitých parcel pro výstavbu 2 RD. Zastavěné území malých izolovaných enkláv zástavby (bývalé mlýny, 3 obytné domy na Hůrce, zemědělský areál Kroměšín) je v plné míře využito. Libická Lhotka: Zastavěné území Libické Lhotky je převážně využito. Východní okraj sídla tvoří historické dvory na velkých pozemcích, které jsou využívány jako související zahrady a sady. Malochyně: Zastavěné území Malochyně tvoří výrobní areál s rodinným domem vlastníka a objekty Křivého Dvora s hospodářskými budovami (plocha brownfield), dále sídelní enkláva Malochyně s dvěma historickými statky, které zahrnují hospodářské zázemí a pozemky velkých zahrad pro pěstební účely. Zastavěné území je plně využíváno (vyjma Křivého Dvora) bez dalších rezerv nebo proluk pro novou výstavbu. Nehodovka: Zastavěné území Nehodovky tvoří několik chalup využívaných zejména pro individuální rekreaci. Část zastavěného území tvoří krajinná zeleň se zamokřenými plochami, jež nelze identifikovat jako rezervu v zastavěném území, ve střední části zastavěného území lze identifikovat rezervu pro 1 RD. Spálava: Zastavěné území Spálavy tvoří dvě lokality a izolovaná stará myslivna. Území má obdobný charakter jako v v blízkém Chloumku, tedy domy (chalupy) na velkých pozemcích. Historicky je zde daná nižší intenzita využití pozemků (větší hospodářské zázemí domů), proto nelze předpokládat zahušťování zástavby, které s ohledem na krajinný ráz Železných hor ani není žádoucí. V tomto smyslu je zastavěné území plně využíváno, určitou rezervu tvoří západní okraj sídla (plocha pro 1 RD).

a23 architekti

43


textová část

Shrnutí sídlo

volná kapacita pro výstavbu v zastavěném území (předpokládaný počet RD/BJ)

Barovice

2

Chloumek

0

Kladruby

4

Křemenice

1

Lhůta

1


2

Libická Lhotka

0

Malochyně

0

Nehodovka

1

Spálava

1

Z uvedené tabulky vyplývá, že v zastavěném území jsou určité minimální rezervy pro novou výstavbu 12 RD; jejich využití ale může být vzhledem k vlastnickým vztahům problematické. Předpokládá se, že tyto rezervy budou využity v případech výstavby pro další generaci vlastníků pozemků, tedy pokryjí potřebu zastavitelných ploch vzniklou v souvislosti s demografickými změnami.

10.2

Vývoj počtu obyvatel, domů a bytů, základní předpoklady pro budoucí rozvoj sídel

Vývoj počtu obyvatel V roce 2014 bylo v rámci správního území městyse Libice nad Doubravou evidováno 857 obyvatel (k 1. 1., dle 2 ČSÚ). Při výměře řešeného území 2 195,3 ha je hustota osídlení v řešeném území cca 39,0 obyv./km , což je hodnota 3,5x 2 menší, než kolik činí celorepublikový průměr (133,5 obyv./km ). Základní údaje o historickém vývoji počtu obyvatel v řešeném území jsou shrnuty v následujících tabulkách popisujících stavy obyvatelstva v Libici nad Doubravou za období 1869 - 2014 a v letech 2001 - 2013. Vývoj počtu obyvatel žijících na území Libice nad Doubravou je od počátku důvěryhodných záznamů až do 90. let 20. století z dlouhodobého hlediska nestabilní, krátká období stagnace se střídají s obdobími strmého poklesu. Historického maxima 1 939 obyvatel bylo dosaženo roku 1880, zejména období světových válek a společenská situace ve 2. polovině 20. století znamenaly pokles o 65 %. Vývoj počtu obyvatel uměle ovlivňuje také postupné připojování či odpojování sousedních obcí nebo jejich částí. Ke správnímu území městyse Libice nad Doubravou byly roku 1985 připojeny obce Bezděkov u Libice nad Doubravou a Chloumek (celkový přírůstek 668 obyvatel). Naopak roku 1991 se Bezděkov znovu odloučil společně s obcemi Dolní Sokolovec, Lány a Sloupno (celkový úbytek 475 obyvatel). Tab.: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Libice nad Doubravou v období 1869 – 2014 (stav k 1. 1. daného roku, dle ČSÚ): rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2014

ob.

1 904

1 939

1 788

1 752

1 765

1 762

1 519

1 137

1 110

999

890

845

850

857

a23 architekti

44


textová část

Graf: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Libici nad Doubravou v období 1869 – 2014

Tabulka ilustrující vývoj počtu obyvatel v letech 2001 - 2013 ukazuje, že v posledních letech se situace v Libici nad Doubravou zcela stabilizovala na hodnotách v rozmezí 840 - 860 obyvateli. Tab.: Vývoj počtu obyvatel Libice nad Doubravou v letech 2001 - 2013 (stav k 31. 12. daného roku, dle ČSÚ): rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

počet ob.

847

843

854

846

852

850

847

856

860

857

860

859

857

Graf: Vývoj počtu obyvatel v Libici nad Doubravou v období 2001 – 2013

Celkový počet obyvatelstva významně ovlivňuje mimo přirozený pohyb (narození, zemřelí) též pohyb mechanický (stěhování) označovaný jako migrace. Konkrétní hodnoty přírůstku přirozeného a migračního v Libici nad Doubravou za posledních 20 let jsou uvedeny níže v tabulce. Přestože je dominantní složkou mechanický pohyb, salda přírůstku přirozeného a migračního se pohybují shodně v řádech jednotek. Celkový přírůstek tak kolísavě nabývá záporných i kladných hodnot v rozmezí -10 až +11 a předpokládaný trend vývoje tak lze stanovit jako dlouhodobě stagnující.

a23 architekti

45


textová část

Tab.: Přirozený, migrační a celkový přírůstek v Libici nad Doubravou v období 1993 - 2013 (dle ČSÚ) rok

narození

zemřelí

přistěhovalí

vystěhovalí

přírůstek přirozený

přírůstek migrační

přírůstek celkový

1993

7

4

25

20

3

5

8

1994

7

10

6

8

-3

-2

-5

1995

9

5

11

15

4

-4

-

1996

4

10

8

12

-6

-4

-10

1997

11

8

21

23

3

-2

1

1998

11

5

16

27

6

-11

-5

1999

4

13

22

11

-9

11

2

2000

4

8

22

18

-4

4

-

2001

7

9

20

22

-2

-2

-4

2002

9

7

16

22

2

-6

-4

2003

14

14

25

14

-

11

11

2004

2

8

17

19

-6

-2

-8

2005

6

6

22

16

-

6

6

2006

7

5

21

25

2

-4

-2

2007

9

10

19

21

-1

-2

-3

2008

13

3

13

14

10

-1

9

2009

9

9

19

15

-

4

4

2010

3

6

16

16

-3

-

-3

2011

7

9

21

11

-2

10

8

2012

9

7

14

17

2

-3

-1

2013

8

10

16

16

-2

-

-2

Graf: Přirozený, migrační a celkový přírůstek v Libici nad Doubravou v období 1993 - 2013

Průměrný věk obyvatel Libice nad Doubravou činí 42,8 let (k 31. 12. 2013). Tato hodnota je o necelý rok vyšší než průměrný věk obyvatel v rámci celého okresu Havlíčkův Brod (41,9 let) i celého kraje Vysočina (41,6 let). Ve srovnání s průměrným věkem obyvatel České republiky (40,8 let) je průměrný věk obyvatel v Libici nad Doubravou vyšší o celé dva roky. V roce 2000 však hodnota průměrného věku obyvatel v městysi činila 37,6 let a po celou dobu sledovaného období má zvyšující se tendenci.

a23 architekti

46


textová část

Vývoj počtu domů a bytů Vývoj počtu domů v Libici nad Doubravou přibližuje následující tabulka. Z té je patrný rostoucí trend zejména po roce 1980 až do současnosti, přestože byl mezi lety 1950 - 1980 zaznamenán stavební úpadek (situace souvisí zejména se stěhováním obyvatelstva na sídliště do velkých měst). Dnešní trendy suburbanizace však napomáhají stavebnímu rozvoji na venkově - a tak je i v Libici nad Doubravou zaznamenáno historické maximum v roce 2011 (329 domů). Nelze opomenout, že k nárůstu počtu domů na území městyse dochází i přes demografický pokles či stagnaci. Tento fakt lze přisuzovat zejména trendům snižování míry nechtěného soužití a snižování počtu lidí v jedné domácnosti, či zvyšující se oblibě rodinné rekreace na venkově. S ohledem na stávající trend vývoje počtu domů v Libici nad Doubravou lze i do budoucna očekávat stabilní stavební růst a požadavky na výstavbu objektů k bydlení. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu domů v letech 1869 – 2011 (stav k 1. 1. daného roku, dle ČSÚ) rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

poč.

244

261

253

252

259

264

272

286

270

255

245

300

323

329

Graf: Dlouhodobý vývoj počtu domů v Libici nad Doubravou v období 1869 – 2011

Z celkového počtu 329 domů jich bylo dle SLDB 2011 obydleno 236 (72 %), neobydleno 93 (28 %). Nejčastějším důvodem neobydlenosti je uváděno využívání objektů k rekreaci. Tab. Domovní fond v Libici nad Doubravou (k 26. 3. 2011, dle ČSÚ) z toho domy celkem rodinné domy 329

bytové domy

ostatní

trvale obydlené domy

6

3

236

320

z toho rodinné domy

bytové domy, ostatní

průměrné stáří obydlených domů

neobydlené domy s byty

neobydlené domy využívané k rekreaci

228

6

48,8

93

16

V posledních 20 let od schválení dosud platného ÚPSÚ došlo v průměru k realizaci 1 rodinného domů ročně. Téměř výhradně jsou realizovány byty v rodinných domech. Zájem o výstavbu v městysu spolu s připraveností stavebních parcel v sídle Libice nad Doubravou je předpokladem pro pokračující trend výstavby a příchodu nových obyvatel. Tab. Vývoj počtu dokončených bytů rok počet dokončených bytů

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

1

2

1

-

2

3

1

1

1

3

6

1

Základní předpoklady pro budoucí rozvoj sídel Předpoklad budoucího rozvoje sídel - vývoje počtu obyvatel v řešeném území, bytového fondu a jeho distribuce v území (resp. rozmístění v jednotlivých sídlech) vychází z historického vývoje, výše popsaných dlouhodobých trendů vývoje počtu obyvatel, domů a bytů, dále z požadavků nadřazených dokumentací a podkladů, a také z principů udržitelného rozvoje území. a23 architekti

47


textová část

Dle nadřazené krajské dokumentace (Zásady územního rozvoje kraje Vysočina) není Libice nad Doubravou zařazena do rozvojové oblasti nebo rozvojové osy, ani do specifické oblasti, a pro řešené území nejsou stanoveny zvláštní podmínky rozvoje. Dle Zadání ÚP Libice nad Doubravou je nutné v souvislosti s rozvojem a vymezováním zastavitelných ploch (zejména pro bydlení) naplnit tyto požadavky: -

V malých sídlech vytvářet předpoklady pro zkvalitnění podmínek pro bydlení, navrženým řešením usilovat o stabilizaci populace a zachování obytné i rekreační funkce sídel.

-

Rozvoj bydlení soustředit zejména v sídle Libice nad Doubravou.

-

Zachovat stávající sídelní strukturu (nevymezovat nová sídla a zachovat stávající sídla), rozvíjet sídlo Libice nad Doubravou jako správní a kulturně společenské centrum městyse, ostatní malá sídla umírněně rozvíjet zejména s ohledem na jejich demografickou, strukturální stabilizaci a zvyšování kvality bydlení.

Obecnými požadavky na rozvoj sídel z pohledu demografického a sociálního jsou zlepšování kvality bydlení (snižování míry nechtěného soužití, snižování počtu lidí v jedné domácnosti, trend zvětšování obytné plochy apod.), vytvoření minimální nabídky pro novou obytnou výstavbu a vytvoření podmínek pro stabilizaci počtu obyvatel v sídlech (umožnění výstavby pro další generace a pro potenciální nově příchozí obyvatele). Z pohledu urbanistického je pak nezbytné zajistit stabilizaci a kontinuální vývoj sídelní struktury, a to zejména v kontextu dosavadní absence jakékoliv územně plánovací dokumentace ve všech sídlech vyjma sídla Libice nad Doubravou. Základní předpoklady pro budoucí rozvoj sídel byly vyhodnoceny v rámci Doplňujících průzkumů a rozborů (v rámci zpracování ÚP Libice nad Doubravou, a23 architekti, Ing. arch. Michaela Dejdarová, 4/2015), které byly použity jako podklad pro řešení ÚP; závěry jsou uvedeny v tabulce níže. Výchozí předpoklad rozvoje sídel je vyjádřen procentuelním nárůstem stávajícího počtu domů v sídle, zpravidla se jedná o 15 % (průměr navrhovaného rozvoje v sídlech). Odlišný výchozí předpoklade rozvoje je stanoven v těchto sídlech: -

Chloumek - tvoří jádro bývalé obce a v současnosti také potenciální subcentrum pro sídla na vyvýšené planině Železných hor a nástupní centrum pro turisty, je vhodné zde soustředit rozvoj ve větší míře než v okolních sídlech (Spálava, Nehodovka, Křemenice, Barovice)

-

Libice nad Doubravou - je jádrovým sídlem území a správním centrem. Dynamika rozvoje v Libici je vyšší než v okolních sídlech, proto je zde nezbytné navrhnout rozvoj přiměřeně větší než v malých sídlech náležejících do řešeného území. Počet obyvatel i počet domů v posledních dekádách trvale narůstá, proto lze předpokládat další plošný rozvoj sídla.

-

Malochyně - s ohledem na velikost sídla, jeho polohu a historický a demografický vývoj nelze předpokládat další výraznější rozvoj bydlení

-

Nehodovka - s ohledem na velikost sídla a jeho relativně izolovanou polohu nelze předpokládat další výraznější rozvoj bydlení

Shrnutí počet RD (2015)

výchozí předpoklad rozvoje sídla

vyhodnocení potřeby rozvoje (počet RD)

Barovice

29

15 %

4 RD

Chloumek

29

20 %

6 RD

Kladruby

26

15 %

4 RD

Křemenice

15

15 %

3 RD

Lhůta

37

15 %

6 RD


180

25 %

45 RD

Libická Lhotka

33

15 %

5 RD

Malochyně

7

10 %

1 RD

Nehodovka

7

10 %

1 RD

Spálava

14

15 %

3 RD

sídlo

Metodická poznámka: Předpokládaný návrh koncepce rozvoje sídel, resp. odborný odhad vymezení zastavitelných ploch vyjádřený navýšením počtu domů vychází ze stavu sídel v KN; ve výsledné analýze nebyla použita data ČSÚ s ohledem na metodické změny ve sledování počtu domů Českým statistickým úřadem (započítání rekreačních objektů, vyčleněných chalup, neobydlených domů atd. se v časových řadách metodicky mění). Z pohledu urbanistického vývoje je zásadní reálná existence či neexistence objektů bez ohledu na aktuální statistické zařazení – proto jsou počítány existující domy s číslem popisným nebo evidenčním.

a23 architekti

48


10.3

textová část

Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vymezených ve schválené ÚPD městyse

Pro celé správní území nebyla zpracována územně plánovací dokumentace řešící komplexně celé území, ale pouze katastrální území Libice nad Doubravou. Ostatní k. ú., spadající pod správu městyse Libice nad Doubravou (k. ú. Barovice, Chloumek, Kladruby u Libice, Lhůta, Libická Lhotka a Malochyně), dosud nedisponovaly žádnou schválenou či vydanou územně plánovací dokumentací (pouze vymezení zastavěného území); vyhodnocení využití zastavitelných ploch se proto týká pouze k. ú. Libice nad Doubravou. V rámci správního území městyse Libice nad Doubravou byla dosud zpracována tato územně plánovací dokumentace: územně plánovací dokumentace

zpracovatel

rok schválení / vydání

ÚPSÚ Libice nad Doubravou

Urbanistické středisko Jihlava, spol. s r. o. – Ing. arch. Jiří Hašek

1996

Změna č. 1 ÚPSÚ Libice nad Doubravou

JM-PROJEKT - Ing. arch. Jiří Marek

2005


DRUPOS PROJEKT, v. o. s. - Ing. arch. Jiří Marek

2008



2009



2012

Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vymezených ve schválené ÚPD Libice nad Doubravou způsob využití zastavitelných ploch

plošná výměra ploch vymezených stávající ÚPD

plošná výměra využitých ploch / naplněnost

plošná výměra nevyužitých ploch / volná kapacita

plochy bydlení - zástavba rodinných nebo bytových domů

12,03 ha

2,41 ha / 20,0 %

9,62 ha / 80 %

plochy občanského vybavení

2,07 ha

1,89 ha / 91,2 %

0,18 ha / 8,8 %

plochy občanského vybavení územní rezerva

0,45 ha

0,00 ha / 0 %

0,45 ha / 100 %

plochy výroby, skladování a technické infrastruktury

5,52 ha

1,00 ha / 18,1 %

4,52 ha / 81,9 %

plochy dopravní infrastruktury (včetně koridorů liniových staveb), parkoviště

4,10 ha

1,50 ha / 36,6 %

2,60 ha / 63,4 %

Téměř všechny plochy pro bydlení z původního ÚPSÚ Libice nad Doubravou z roku 1996 jsou naplněny, což ukazuje na velký zájem o bydlení v obci. Od roku 1996 bylo postaveno 20 RD (v průměru 1 dokončený RD ročně), tedy nárůst o cca 6-10 % ze stávajícího počtu domů. S ohledem na dosavadní trend lze předpokládat pokračování výstavby v průměru 1 RD ročně. Nové plochy pro bydlení vymezené Změnou č. 3 ÚPSÚ Libice nad Doubravou dosud naplněny nejsou – primárně dochází k rozvoji bydlení v připravených plochách s napojením na dopravní a technickou infrastrukturu. Plochy výroby jsou využity cca z 20 %, zejména v návaznosti na stabilizovaný areál pily Libice. S ohledem na existenci významných limitů využití území a přírodních hodnot nelze předpokládat další vývoj výroby v území. Uvedená naplněnost ukazuje na malý zájem o plochy výroby – tyto by neměly být nadále rozšiřovány a využití vymezených ploch v platné ÚPD by mělo být prověřeno. Plochy dopravní a technické infrastruktury jsou využity zejména ve vazbě na využití obsluhovaných ploch. ÚP stanovuje novou urbanistickou koncepci městyse, v rámci níž v maximální možné míře začleňuje dosavadní zastavitelné plochy vymezené v ÚPSÚ Libice nad Doubravou (včetně změn).

10.4

Zohlednění vydaných územních rozhodnutí a stavebních povolení

V rámci procesu zpracování návrhu ÚP Libice nad Doubravou pro společné jednání byla předána platná územní rozhodnutí a stavební povolení (k datu 11.3.2016) k zapracování do návrhu ÚP. Evidence včetně způsobu zohlednění je obsahem následující tabulky: č.j.

typ rozhodnutí, účel

dotčené parcely

k. ú.

zohlednění v ÚP Libice nad Doubravou

MCH_14928/2012/SU17/330/AL

ohlášení stavby – souhlas, RD

2164


zahrnuto ve stávajících plochách BI

MCH_13091/2013/SU10/330/AL


2156



a23 architekti

49


textová část

č.j.

typ rozhodnutí, účel

dotčené parcely

k. ú.

zohlednění v ÚP Libice nad Doubravou

MCH_9787/2011/SU16/330/AL


2161



MCH_9891/2013/SU9/330/AL

souhlas s užíváním stavby, RD

265


zahrnuto ve stávajících plochách SM

MCH_14552/2015/SU13/330/AL

dodatečné povolení stavby, RD

2148



MCH_13260/2014/SU5/330/AL

rozhodnutí o povolení výjimky, sklad zahradního náčiní

58



MCH_5385/2015/SU19/330/AL

společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného záměru, RD

16/1, 16/4, 201/1

Kladruby u Libice

zahrnuto ve stávajících plochách SV

MCH_23088/2008/SU5/330/AL


9/3, 67/8, PK 65/1

Barovice

zahrnuto ve stávajících plochách SV

povolení změny stavby před jejím 1151, dokončením, stáj pro 1152, 1153 krávy s hnojištěm

Chloumek

zahrnuto ve stávajících plochách VZ

MCH_6586/2014/SU4/330/IŠ

10.5

Vyhodnocení podaných žádostí o změnu ÚPD (žádosti města a soukromých vlastníků) a způsob jejich vypořádání

V rámci procesu zpracování návrhu ÚP Libice nad Doubravou pro společné jednání byly předloženy žádosti soukromých vlastníků a městyse o změnu využití území, a to ústně během prezentace pracovního návrhu dne 26.2.2016, písemně v následujících dvou týdnech či na pracovním jednání se zástupci městyse dne 7.4.2016 . Evidence těchto žádostí, způsob zohlednění a zdůvodnění jsou obsahem následujících tabulek rozdělených dle jednotlivých sídel: Barovice podání žádosti

k. ú.

dotčené parcely

požadovaný způsob využití

zohlednění v ÚP Libice nad Doubravou, zdůvodnění

písemně

Barovice

část p. 625

zastavitelnost (chata)

vymezena je zastavitelná plocha SV

písemně (Jiří Bílek)

Barovice

p. 590

zrušení zastavitelnosti

vymezena je stabilizovaná plocha NS

písemně (městys)

Barovice

p. 591, 592, 593



na pracovním jednání (městys)

Barovice

p. 509

rybník nad Barovicemi

vymezena je plocha změn v krajině W

podání žádosti

k. ú.

dotčené parcely



v rámci prezentace

Chloumek

část p. 1233

bydlení

vymezena je zastavitelná plocha SR

v rámci prezentace

Chloumek

část p. 1344

redukce zastavitelnosti

vymezeny jsou zastavitelné plochy SR pouze podél cest – doplnění stávající zástavby

Chloumek

část p. 1318, 1319, 1233

rozšíření zastavitelných ploch podél silnice mezi Spálavou a Chloumkem

vymezeny jsou zastavitelné plochy SR po obou stranách komunikace

Chloumek


a23 architekti

50


textová část

podání žádosti

k. ú.

dotčené parcely




Chloumek

1157, část p. 1158

rozšíření sportovních ploch

vymezena je zastavitelná plocha OS, podél zemědělského areálu je vymezena plocha ZP


Chloumek

část p. 1213, p. 1214

zrušení sportovních ploch a rozvoj bydlení



Chloumek

p. 1146, 11/6

zahrnutí ploch veřejných prostranství do ploch OV

vymezena je stabilizovaná plocha OV

Chloumek

p. 53/11, 297/4, 49/37, část p. 53/3

návrh rybníka


podání žádosti

k. ú.

dotčené parcely



písemně (Jiří Štekl)

Kladruby u Libice

p. 307

úpravy veřejného prostoru, náměty na komunitní aktivity, převážně mimo měřítko ÚP

pro rozvoj sportovních aktivit je vymezena zastavitelná plocha OS

písemně (František Čermák)

Kladruby u Libice

p. 244



písemně (Jiří Dočekal)

Kladruby u Libice

p. 276




Kladruby u Libice

p. 366

poldr – vodní plocha



Kladruby u Libice

p. 233, 234, 235

úprava využití – bydlení, zahrada

vymezeny jsou stabilizované plochy SV a ZS


Kladruby u Libice

p. 242, 243

veřejné prostranství

vymezena je stabilizovaná plocha PV

k. ú.

dotčené parcely



Chloumek

část p. 1018

bydlení, rekreace

nezohledněno, plocha se nachází v izolované poloze bez vazeb na stabilizované sídlo nebo zastavěné území

podání žádosti

k. ú.

dotčené parcely



písemně (Martin Málek)

Lhůta

p. 297

zastavitelnost


písemně (Martin Málek)

Lhůta

p. 99/1

zachování zemědělské výroby

vymezena je stabilizovaná plocha VZ

v rámci prezentace

Lhůta

část p. 427

bydlení


Lhůta

p. 421, 422, část p. 453, 454, 455

bydlení



Kladruby

Křemenice podání žádosti

v rámci prezentace

Lhůta

v rámci prezentace

a23 architekti

51


textová část

podání žádosti

k. ú.

dotčené parcely



písemně (Irena Fousková)

Lhůta

p. 419

bydlení

vymezena je zčásti zastavitelná plocha SV

písemně (František Klepetko)

Lhůta

p. 134/1, 134/3

zastavitelnost (zahrada k RD)


písemně (Věra Venhauerová)

Lhůta

p. 404, 405, 407

zastavitelnost


písemně (Josef Jelínek)

Lhůta

p. 221/2, 221/1, 218/4, 218/5, 416

bydlení

vymezena je zastavitelná plocha SV doplněná o pás zeleně (oddělení od zemědělské výroby)

písemně (Josef Jelínek)

Lhůta

část p. 473

zemědělská výroba

vymezena je zastavitelná plocha VZ


Lhůta

24/1, 24/3, 24/4

severní část pozemku 24/4 bydlení, ostatní návrh veřejné zeleně

vymezena je stabilizovaná plocha SV a zastavitelná plocha ZV

podání žádosti

k. ú.

dotčené parcely



v rámci prezentace


p. 1799, 1804, část p. 1869



v rámci prezentace (městys)


-

zrušení navrhovaných cest v lokalitě Na Farském, podmínění zpracováním územní studie

vymezena je pouze zastavitelná plocha BI s podmínkou zpracování územní studie



p. 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000





p. 1921, 2001

větrolamy dle pozemkových úprav

vymezena je stabilizovaná plocha ZK



p. 1992

komunikace (dopravní přístup do výrobních ploch)

vymezena je stabilizovaná plocha DS

v rámci prezentace


-

izolační zeleň podél okraje výrobních ploch ve výseči ulic Sokolovecká a Lhotecká

vymezena je stabilizovaná plocha ZP

písemně (Jan Čapoun)


-

zrušení rozvoje výrobních ploch mezi ulicemi Sokolovecká a Lhotecká

není zapracováno – jedná se o jedny z mála ploch vhodných pro rozvoj výrobních aktivit v řešeném území

písemně (Dymákovi)


-



písemně (Lidie Motyčková, Alena Kotúčová, Irena Čiháková, Ivana Culková)


-




a23 architekti

52


textová část

podání žádosti

k. ú.

dotčené parcely



písemně (Petra Krumlová)


p. 69, 107, 111

oprava původního ÚP – zařazení pozemků do ploch bydlení

vymezena je stabilizovaná plocha SM

písemně (Luboš Kruml)


p. 2

zachování drobné průmyslové výroby

požadovaný způsob využití je umožněn v rámci ploch SM, do nichž je pozemek zařazen



p. 62/5. 62/2. 62/8

zahrnutí do ploch sportu

vymezena je stabilizovaná plocha OS



p. 263/1, 45

zahrnutí do ploch smíšených obytných – městských

vymezena je stabilizovaná plocha SM



p. 1814

bydlení

vymezena je zastavitelná plocha BI, zachován je pruh veřejné zeleně pro zajištění prostupnosti zeleného pásu až k rybníčku

vymezena je zastavitelná plocha OV a stabilizovaná plocha PV



st. 2

kulturní dům a areál za zámkem vymezit jako občanská veřejná vybavenost, zachovat průjezd ke sběrnému dvoru



-

vymezit pás izolační zeleně podél výrobních ploch na jihu Libice

vymezeny jsou stabilizované a navrhované plochy ZP



p. 1992

vymezit komunikaci v celém rozsahu parcely

rozšířena je zastavitelná plocha PV



část p. 1891, 1892

rozšířit smíšené obytné území městské

vymezena je zastavitelná plocha SM



část p. 1891, 1892

rozšířit plochy sportu

vymezena je zastavitelná plocha OS



p. 1893

rozšířit plochy výroby

vymezena je zastavitelná plocha VL



p. 1743, 1746

zrušit zastavitelnost ploch

vymezeny jsou stabilizované plochy NZ



část p. 1987

rozšířit plochy výroby

rozšířena je zastavitelná plocha VL



p. 1647

rybník v lokalitě Nad Pilkou




p. 1808

úprava ploch u vodní nádrže (rybník Doubravák)

vymezena je stabilizovaná plocha NSc



p. 1802

rybník u Obstova mlýna




část p. 1790/1

rozšíření stabilizovaných ploch zemědělské výroby

vymezena je stabilizovaná plocha VZ



část p. 1936

plocha pro umístění rozhledny

vymezena je zastavitelná plocha OV

podání žádosti

k. ú.

dotčené parcely



písemně (Michal Bačkovský)

Libická Lhotka

p. 134, 135

zalesnění louky

vymezena je stabilizovaná plocha NP umožňující realizaci záměru

Libická Lhotka

a23 architekti

53


textová část

podání žádosti

k. ú.

dotčené parcely



písemně (Milan Král)

Libická Lhotka

p. 1056

zastavitelnost



Libická Lhotka

p. 340/14

vymezení sportu místo veřejné zeleně

vymezena je stabilizovaná plocha OS


Libická Lhotka

p. 40

úprava rozsahu ploch SV/PV dle skutečnosti

vymezeny stabilizované plochy SV a PV


Libická Lhotka

p. 1112

vymezení komunikace k lesu

vymezena je stabilizovaná plocha PV

podání žádosti

k. ú.

dotčené parcely



v rámci prezentace

Malochyně

část p. 24/3

zastavitelnost (bydlení)



Malochyně

p. 113, 171/2

rozšíření cesty směrem do obce Bezděkov

vymezen je koridor PV


Malochyně

část p. 25/1

obratiště a stanoviště kontejnerů

vymezena je zastavitelná plocha PV

Malochyně

p. 162/4

rozšíření komunikace procházející Malochyní, v celé délce v rámci řešeného území (mimo sídlo)

vymezen je koridor dopravní infrastruktury ve dvou úsecích

podání žádosti

k. ú.

dotčené parcely



v rámci prezentace

Chloumek

p. 1176

rozšíření a úprava komunikace

vymezena je stabilizovaná plocha PV v dostatečném rozsahu, úpravy komunikace jsou mimo měřítko ÚP


Chloumek

p. 324/1

rozšíření ploch pro bydlení na úkor ploch veřejné zeleně

rozšířena je stabilizovaná plocha SR

podání žádosti

k. ú.

dotčené parcely



písemně (František Stehno)

Chloumek

část p. 1282

zastavitelnost


písemně (Jiří Hác)

Chloumek

p. 1283

rekreační chalupa



Chloumek

p. 1295

rozšíření plochy pro rozhlednu

rozšíření zastavitelné plochy OV

Malochyně

na pracovním jednání (městys) Nehodovka

Spálava

10.6

Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení (včetně ploch smíšených obytných) Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení vychází zejména z analýzy zpracované v kapitole 10.1 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a 10.2 Vývoj počtu obyvatel, domů a bytů, základní předpoklady pro budoucí rozvoj sídel, kde je uveden demografický vývoj území, vývoj počtu domů, předpoklady a východiska rozvoje území v návrhovém období do roku 2030. Kromě toho jsou zohledněny také požadavky městyse a soukromých vlastníků na rozvoj území, viz kapitola 10.5 Vyhodnocení podaných žádostí o změnu ÚPD (žádosti města a soukromých vlastníků) a způsob jejich vypořádání. Potřeba vymezení zastavitelných ploch je v následující tabulce vyhodnocena v souvislosti se stávajícím počtem domů, rozvojovými předpoklady sídel, rozsahem rezerv v zastavěném území (podrobně viz předchozí kapitoly): a23 architekti

54


počet výchozí RD předpoklad (2015) rozvoje sídla

sídlo

vyhodnocení rozsah rezerv potřeba potřeby v zastavěném zastavitelných rozvoje území ploch (ha) – viz (počet RD) (počet RD) pozn.

textová část

rezerva v případě vlastnické nedostupnosti pozemků – viz pozn.

celková potřeba zastavitelných ploch (ha)

Barovice

29

15 %

4 RD

2

0,30

50 %

0,60

Chloumek

29

20 %

6 RD

0

0,90

50 %

1,80

Kladruby

26

15 %

4 RD

4

0,00

0%

0,00

Křemenice

15

15 %

3 RD

1

0,30

50 %

0,60

Lhůta

37

15 %

6 RD

1

0,75

50 %

1,50

180

25 %

45 RD

2

4,30

25 %

5,75

33

15 %

5 RD

0

0,75

50 %

1,50

Malochyně

7

10 %

1 RD

0

0,15

0%

0,15

Nehodovka

7

10 %

1 RD

1

0,00

0%

0,00

Spálava

14

15 %

3 RD

1

0,30

50 %

0,60

celkem

377

15 %

78 RD

12

7,90

-

12,65

Libice nad Doubravou Libická Lhotka

Pozn.:

Průměrná výměra zastavitelné plochy na 1 RD je 0,1 ha u ploch bydlení, resp. 0,15 ha u ploch smíšených obytných (výměra zahrnuje kromě parcely RD také související plochy veřejných prostranství a zeleně a další stavby, např. hospodářské zázemí).

Pozn.:

Rezervy v případě vlastnické nedostupnosti jsou zpravidla stanoveny jako 50 % z celkové výměry vymezených zastavitelných ploch. Odlišné rezervy jsou stanoveny v těchto sídlech: - Kladruby – s ohledem na zájem místních občanů a vlastníků nerozvíjet plošně sídlo a uspokojit potřebu rozvoje v rámci stabilizovaných ploch není předpokládána vlastnická nedostupnost stávajících pozemků pro bydlení. - Libice nad Doubravou – menší rezerva je stanovena z důvodu dlouhodobě sledovaného záměru na výstavbu v lokalitě Na Farském a s množstvím již připravené parcelace a infrastruktury; lze předpokládat, že převážná část vlastníků s rozvojem zástavby souhlasí. - Malochyně – potřeba rozvoje je uspokojena v rámci jediné plochy, která je vymezena mimo jiné na základě požadavku vlastníka, proto lze konstatovat vlastnickou dostupnost pozemků a rezerva není stanovena. - Nehodovka – potřeba rozvoje je uspokojena ve stabilizovaných plochách v prostoru, který vlastnicky náleží městysu, proto lze předpokládat dostupnost pozemků a není stanovena rezerva.

V následující tabulce je konfrontována vyhodnocená potřeba vymezení zastavitelných ploch a rozsah zastavitelných ploch v Návrhu ÚP Libice nad Doubravou s komentářem: sídlo


rozsah zastavitelných ploch v ÚP (ha) – viz pozn.

komentář

Barovice

0,60

0,8800

rozsah zastavitelných ploch odpovídá celkové potřebě

Chloumek

1,80

2,7858

rozsah zastavitelných ploch je větší zejména s ohledem na navrhovaný větší význam sídla z hlediska vybavenosti a služeb v rámci struktury malých sídel náhorní plošiny Železných hor

Kladruby

0,00

0,0000


Křemenice

0,60

0,8039


Lhůta

1,50

1,7919



5,75

8,7544

rozsah zastavitelných ploch je větší zejména s ohledem na zájem o obytnou výstavbu a celkový význam sídla jako správního a kulturně společenského centra řešeného území; sídlo je také těžištěm navrhovaného rozvoje území

Libická Lhotka

1,50

1,5499


a23 architekti

55


textová část

sídlo


rozsah zastavitelných ploch v ÚP (ha) – viz pozn.

komentář

Malochyně

0,15

0,0870

vymezená plocha je vyhovující pro výstavbu 1 RD, což je v souladu s rozvojovým předpokladem sídla

Nehodovka

0,00

0,0000


Spálava

0,60

0,9443


celkem

12,65

17,5972

-

Pozn.:

V rámci potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení jsou zahrnuty plochy bydlení (100 % výměry) a plochy smíšené obytné (70 % výměry vzhledem k polyfunkčnímu charakteru ploch a k předpokladu umisťování i neobytných staveb a zařízení, vyjma plochy ZM1 v Malochyni pro 1 RD)

Rozsah zastavitelných ploch v ÚP Libice nad Doubravou odpovídá vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, nebo ji mírně převyšuje. Z těchto důvodů lze konstatovat, že ÚP Libice nad Doubravou vymezuje zastavitelné plochy určené pro bydlení v dostatečném a přiměřeném rozsahu odpovídajícím předpokládanému rozvoji území. Mírná rezerva nad rámec celkové potřeby zastavitelných ploch je určena pro saturaci případné vyšší míry migračního přírůstku a také pro účely případného přemístění zástavby ze záplavového území (viz priorita PÚR ČR Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.). Ve stanoveném záplavovém území jsou lokalizovány objekty ohrožené povodněmi dle evidence Povodňového plánu pro území Kraje Vysočina (KÚKV odbor lesního a vodního hospodářství, 2005): -

na vodním toku Barovka

- 2 rekreační objekty v lokalitě „Na Pilce“

-

na vodním toku Doubrava

- dětský tábor, lokalita „Pod Skálou“ - tzv. Němcův mlýn – hospodářské stavení Bonaventurovi čp. 83 - Obstův mlýn čp. 74 – Lefflerovi - rekreační objekt čp. 38 – Součkovi - rodinný dům čp. 85 Rozhoňovi

Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro občanské vybavení Potřeba vymezení ploch pro občanské vybavení se přirozeně odvíjí od umisťování ostatních zastavitelných ploch určených zejména pro obytnou zástavbu. Vymezení ploch veřejných prostranství vychází z nutnosti zajistit obsluhu území (služby a veřejná infrastruktura lokálního významu). Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro veřejná prostranství (včetně ploch zeleně) Potřeba vymezení ploch veřejných prostranství se přirozeně odvíjí od umisťování ostatních zastavitelných ploch určených pro zástavbu. Vymezení ploch veřejných prostranství vychází z nutnosti zajistit prostupnost území, propojení sídel s volnou krajinou a umožnit dostatečný dopravní přístup k zastavitelným plochám, případně také jejich vnitřní obsluhu. Plochy veřejné zeleně jsou rozvíjeny zejména v návaznosti na jádro městyse a obytnou lokalitu Na Farském (rozvoj bydlení na východním okraji Libice nad Doubravou) pro zajištění dostatečného množství sídelní zeleně a umožnění každodenní rekreace obyvatel. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro dopravní infrastrukturu Potřeba vymezení ploch veřejných prostranství se přirozeně odvíjí od umisťování ostatních zastavitelných ploch určených pro zástavbu. Kromě požadavku ze ZÚR KrV (koridor DK1) jsou vymezeny plochy a koridory zkvalitňující dopravní obsluhu území. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro výrobu a skladování Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování jsou vymezeny na základě požadavku města umožnit rozvoj stávajících výrobních areálů, zejména na jižním okraji Libice nad Doubravou a v k. ú. Malochyně. Potřebnost vymezení zastavitelných ploch pro výrobu a skladování je také dána zejména nutností vytvářet v řešeném území podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit a s tím související vznik pracovních příležitostí s ohledem na vysokou míru nezaměstnanosti obyvatel.

a23 architekti

56


11

textová část

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY

Ve smyslu § 18 odst. 1 stavebního zákona je cílem územního plánu vytvořit předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu mezi hospodářským rozvojem, ochranou životního prostředí a soudržností společenství obyvatel území.

AD 1

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

11.1

Odůvodnění vymezení zastavěného území

Odůvodnění výroku (1) ÚP vymezuje hranici zastavěného území v souladu s § 58 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve vazbě na zákon č. 256/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (katastrální zákon) jsou v zastavěném území vymezeny všechny pozemky zahrnuté do intravilánu (hranice sídel z roku 1966) a dále pozemky evidované v katastru nemovitostí jako zastavěné stavební pozemky včetně okolních souvisejících pozemků, kterými se rozumí pozemky pod společným oplocením s dotčenou stavbou na zastavěném stavebním pozemku. Vymezení okolních souvisejících pozemků jako součást zastavěného území vychází z terénního průzkumu zpracovatele ÚP a v nejednoznačných případech z jeho odborného úsudku s ohledem na lokální charakter zastavěného území, způsob využívání pozemků nebo vlastnické vztahy. V některých případech se hranice zastavěného území odchyluje od zákresu intravilánu ve starých rastrových mapách a je v obdobném vedení zpřesněna na aktuální hranice parcel dle KN.

AD 2

ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

11.2

Odůvodnění vymezení řešeného území

Odůvodnění výroku (2) Městys Libice nad Doubravou náleží dle administrativního členění do Kraje Vysočina, do okresu Havlíčkův Brod. Obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem je město Chotěboř. Řešené území je vymezeno správním územím městyse Libice nad Doubravou. Správní území tvoří 7 katastrálních území a 9 základních sídelních jednotek o celkové ploše 2 195 ha: název k. ú. Libice nad Doubravou Barovice

kód k. ú.

výměra katastrálního území (ha)

682748 651389

název ZSJ

kód ZSJ

543,140


82741

143,080

Barovice

51381

Chloumek

51390

Křemenice

51403

Chloumek

651397

611,236

Spálava

51411

Kladruby u Libice

603643

152,517

Kladruby

3646

Lhůta

682730

291,844

Lhůta

82732

Libická Lhotka

682756

214,266

Libická Lhotka

82759

Malochyně

603651

239,668

Malochyně

3654

11.3

Odůvodnění koncepce rozvoje území obce

Obecné odůvodnění ÚP Libice nad Doubravou a zejména výroku (3) Východiska koncepce rozvoje území obce Základním východiskem pro koncepci rozvoje území městyse je vytvoření optimální urbanistické a organizační struktury ploch, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský růst, stabilizaci a rozvoj osídlení, ochranu hodnot a zlepšování soudržnosti společenství obyvatel obce. Územní plán je navržen tak, aby umožňoval obnovu a rozvoj území ve všech jeho funkčních složkách a současně vytvářel podmínky pro ochranu hodnot a respektoval limity využití území.

a23 architekti

57


textová část

Hlavní podklady pro stanovení koncepce rozvoje území obce: -

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a jeho prováděcí vyhlášky

-

PÚR ČR (aktualizace 2015)

-

Zásady územního rozvoje kraje Vysočina ve znění 1. Aktualizace (2012)

-

ÚAP SO ORP Chotěboř (úplná aktualizace 2014)

-

ÚPN SÚ Libice nad Doubravou včetně změn

-

Zadání ÚP Libice nad Doubravou (2015)

-

Doplňující průzkumy a rozbory (v rámci zpracování ÚP Libice nad Doubravou, a23 architekti, Ing. arch. Michaela Dejdarová, 4/2015)

-

terénní průzkum zpracovatele ÚP

Historický vývoj sídelní struktury městyse Význam a vývoj městyse jsou dány polohou hlavního sídla (Libice nad Doubravou) u řeky Doubravy, podél níž již v době Slovanů vedla tzv. Libická stezka. Ta však byla ve 14. století odkloněna do Chotěboře, kde se začalo rozvíjet nové správní centrum regionu. Novodobé osídlení je však kromě této dopravní a urbanizační osy formováno také dopravní trasou mezi Chotěboří a Trhovou Kamenicí, která přechází Železné hory. Správním centrem řešeného území je sídlo Libice nad Doubravou, historicky rostlé podél těchto dvou dopravních tras. První osídlení se utvářelo podél Libické stezky a v údolí řeky Doubravy, mladší sídla ve vyšší geografické poloze byla zakládána v rámci vnitřní kolonizace spojené s těžbou stříbrných rud, která v Železných horách vrcholila ve 14. století. S rozvojem osídlení a těžby docházelo k odlesňování a zakládání stezek přes masiv Železných hor. Většina sídel v Železných horách se zachovala do dnešní doby zejména jako lokality individuální rekreace, některá však zanikla (zejména během třicetileté války). Význam Libice nad Doubravou se v průběhu historie výrazně neměnil, jádrové sídlo plnilo funkci lokálního centra. Během 17. a 18. století došlo k výstavbě kostelní věže, objektu fary, první školy, původní barokní budovy zámku a pivovaru. S povýšením na městys v roce 1795 obec získala také právo pořádat výroční a dobytčí trhy, Libice se tak stala spádovým centrem pro okolní menší sídla. V 2. polovině 19. století došlo k novogotické přestavbě zámku (1862 – 1864), výstavbě nové školy (1864). JZD bylo založeno v roce 1956 v Libici a v Libické Lhotce, úprava náměstí pochází z roku 1958. Kromě toho byly v obci, resp. v jádrovém sídle Libice nad Doubravou realizovány stavby veřejného charakteru (kulturní dům, obchodní dům) a přestavby většiny starých chalup na novější rodinné domy. Sídelní struktura je tvořena centrálním a nejvýznamnějším sídlem Libice nad Doubravou, které spravuje okolní sídla v údolním pásu podél řeky Doubravy (Libická Lhotka, Kladruby, Lhůta) a sídla na vyvýšené plošině Železných hor (Barovice, Křemenice, Chloumek, Spálava a Nehodovka). Pozice Malochyně je zcela izolovaná od ostatního správního území Libice nad Doubravou bez přímého dopravního napojení; nejbližšími dostupnými sídly jsou Bílek a Sobíňov na silnici II/345. Odůvodnění koncepce rozvoje území obce Koncepce rozvoje území obce vychází ze stávajícího, historickým vývojem definovaného charakteru území a významu městyse. Libice nad Doubravou představuje lokální centrum s množstvím malých sídel rozmístěných v prostoru Železných hor nebo v jejich podhůří. Sídlo Libice nad Doubravou je historicky rozvíjeným správním a kulturně-společenským centrem v zázemí vyššího sídla Chotěboře. Úloha sídla Libice nad Doubravou představuje zajištění lokální správy a dostupnost základní občanské vybavenosti pro menší venkovská sídla v okolí. Význam sídla je v rámci koncepce rozvoje území potvrzen a dále rozvíjen. Obdobně i malá sídla v řešeném území jsou zachována v dosavadním postavení v rámci sídelní struktury – představují stabilizovaná venkovská sídla s převahou obytné funkce, rekreační funkce a zemědělského hospodaření v krajině. Hlavním cílem koncepce je stabilizace této sídelní struktury a vytvoření podmínek pro její plošný a kvalitativní rozvoj zejména z důvodu zvyšování kvality bydlení, kvality a dostupnosti veřejné infrastruktury, zejména dopravní a technické infrastruktury, ale také kvality a rozsahu občanského vybavení v sídlech s cílem vytvořit přiměřenou nabídku ploch pro trvalé bydlení a základní socioekonomické struktury přispívající k zajištění optimálních životních podmínek pro obyvatelstvo. Koncepce rozvoje území obce vychází z identifikovaných rozvojových předpokladů sídel, viz Doplňující průzkumy a rozbory (v rámci zpracování ÚP Libice nad Doubravou, a23 architekti, Ing. arch. Michaela Dejdarová, 4/2015), a z vyhodnocené potřeby vymezení zastavitelných ploch, podrobněji viz kapitola 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Na základě těchto předpokladů vymezuje územní plán odpovídající množství zastavitelných ploch či ploch přestavby pro bydlení, resp. ploch smíšených obytných - městských, venkovských a rekreačních (SM, SV a SR). Při vymezování zastavitelných ploch a ploch přestavby územní plán kromě přírodních hodnot zohledňuje historicky vzniklou urbanistickou strukturu jednotlivých sídel a dodržuje dané prostorové souvislosti, vazby a limity. Vzhledem k velikosti a postavení zejména menších sídel v systému osídlení je nutné posilovat vzájemné vazby menších sídel a městyse – a23 architekti

58


textová část

v zastavěném území, zastavitelných plochách a v plochách přestavby umožnit komplexní rozvoj základní veřejné infrastruktury (zejména občanské vybavenosti, technické a dopravní infrastruktury), jejíž existence je jednou z podmínek pro zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Dalším významným cílem řešení ÚP Libice nad Doubravou je využít rekreační potenciál území vyplývající zejména z existence významných přírodních a krajinných hodnot, posílit infrastrukturu cestovního ruchu a rozvinout tak potenciál rozvoje cestovního ruchu a turistiky v řešeném území ve vazbě na CHKO Železné hory. Podrobné odůvodnění včetně výchozích podkladů a skutečností viz kapitola 11.21 Odůvodnění rozvoje rekreace a cestovního ruchu. Snahou územního plánu je taktéž podpora ekonomických aktivit v míře slučitelné s požadavky na ochranu CHKO Železné hory a dalších přírodních hodnot. Koncepce rozvoje území městyse je proto založena na rozvoji stávajících výrobních areálů a zejména na stabilizaci a rozvoji zemědělské výroby s potenciálem využití pro agroenvironmentálně orientované aktivity. Významným východiskem koncepce rozvoje území městyse je stav, struktura a hodnoty volné krajiny. ÚP vytváří předpoklady pro dílčí obnovu a posílení ekostabilizačních složek krajiny, zajišťuje v maximální možné míře ochranu nezastavěného území – definuje urbanistický rozvoj v přímé vazbě na existující zástavbu a systémy veřejné dopravní a technické infrastruktury, vymezuje plochy v principu dotváření kompaktních urbanistických útvarů zajišťujících efektivní využití ploch a minimalizaci záborů zemědělské a lesní půdy. V nezastavěném území obce jsou v největší míře zastoupeny plochy lesní a plochy smíšené nezastavěného území, v nichž je primárním cílem podpora historicky vytvořeného lesozemědělského charakteru území a ochrana, popř. obnova ekologicky nejstabilnějších částí krajiny. Rozvoj obce nelze koncipovat bez zohlednění jejích přírodních a krajinných hodnot. V tomto směru bude klíčové zajistit ochranu nezastavěného území a krajiny před nekoordinovaným rozvojem zástavby.

11.4

Odůvodnění koncepce ochrany a rozvoje hodnot území

11.4.1 Ochrana urbanistických, architektonických a kulturních hodnot Obecné odůvodnění výroku (4) Ochrana kulturních hodnot v území vyplývá především ze zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Řešení ÚP tyto hodnoty respektuje a stabilizuje. Jedná se o následující: Kulturní hodnoty zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: Nemovité kulturní památky V řešeném území se nacházejí nemovité kulturní památky. Památková hodnota je územním plánem respektována zejména stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání. V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky jsou zapsány následující objekty: číslo rejstříku

sídlo

památka

ulice, nám. / umístění

29836 / 6-5071

Křemenice

památník Eisova hájenka - pietní místo

východně od obce, parcela č. 1025 k. ú. Chloumek

17131 / 6-272


kostel sv. Jiljí

východní strana náměstí

18843 / 6-4997


zámek

ulice Zámecká, č. p. 1

Nemovité kulturní památky v řešeném území jsou vyznačeny v grafické části Odůvodnění územního plánu ve výkrese 1 Koordinační výkres. Válečné hroby Zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje práva a povinnosti v oblasti péče o válečné hroby a pietní místa. Na území Libice nad Doubravou se dle tohoto zákona nachází následující válečné hroby, přičemž válečným hrobem je pro účely tohoto zákona i pietní místo, kterým se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události: -

Pietní místo - pomník se jménem Bohumila Janáčka († 1945) (VH CZE-6104-26277)

-

Pietní místo - pomník 75 obětem padlým v 1. SV (VH CZE-6104-26278)

-

Pietní místo - pomník se jménem Josefa Eise († 1945) (VH CZE-6104-26287)

-

Pietní místo - pamětní deska se jmény 3 obětí umučených v Terezíně († 1945) (VH CZE-6104-26288)

Území s archeologickými nálezy Celé správní území městyse Libice nad Doubravou je územím s archeologickými nálezy (ÚAN) a je zde nutné postupovat v souladu s ustanovením § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění (dále též jen a23 architekti

59


textová část

„zákon o státní památkové péči). Kromě jmenovaných lokalit náleží zbylé území obce do kategorie ÚAN III, tedy do území, na němž dosud nebyl rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, a proto existuje pravděpodobnost výskytu nálezů. Za území s archeologickými nálezy lze přitom považovat prostor, kde již byly jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy identifikovány a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Proto je nutné dále upozornit na § 23 zákona o státní památkové péči, ve kterém jsou upraveny povinnosti potenciálního nálezce a obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. V řešeném území se nacházejí následující území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR: poř. č. SAS

název ÚAN

kategorie ÚAN

k. ú.

reg. správce

13-44-16/6

Kroměšín - zámek

I


NPÚ – ústř. pr., centrum

13-44-16/7

kostel sv, Jiljí

I



13-44-21/1

zaniklá hrnčířská dílna (?)

I

Libická Lhotka


13-44-16/14

ZSV Rochňov

II



13-44-17/1

novověké jádro obce

II

Chloumek


13-44-17/2

novověké jádro obce Nehodovka

II

Chloumek


13-44-17/3


II

Barovice


13-44-17/6

středověké a novověké jádro obce

II

Kladruby u Libice


13-44-17/7

novověké jádro obce Křemenice

II

Chloumek


13-44-17/8


II

Lhůta


13-44-22/12

ZSV Křivá

II

Malochyně


13-44-22/7

středověké a novověké jádro obce

II

Malochyně


Na tyto typy území se vztahuje povinnost vyplývající z ustanovení § 21 - 24 zákona o památkové péči, což znamená, že stavebníci (potencionální nálezci) jsou již od přípravy stavby, tj. záměru provádět jakékoli zemní práce, při nichž může být objeven archeologický nález ve smyslu ustanovení § 23 tohoto zákona, povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky a umožnit jemu nebo organizaci oprávněné k archeologickým výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. V grafické části Odůvodnění územního plánu ve výkrese 1 Koordinační výkres jsou zakreslena území s archeologickými nálezy (ÚAN I A II) dle Státního archeologického seznamu. Další hodnoty urbanistické, architektonické, kulturní: Mimo hodnoty chráněné dle zákona o státní památkové péči byly v řešeném území identifikovány další hodnoty, jejichž odůvodnění je uvedeno v následujících bodech. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (4) ad a

Stabilizovaná urbanistická struktura městyse a malých sídel v území je dědictvím a dokladem historického vývoje území. Důvodem pro stanovení výroku je požadavek kontinuálního vývoje sídel se zohledněním a návazností na v minulosti již vytvořené urbanistické struktury.

ad b,c

Historická jádra sídel se vyznačují dochovanou rostlou strukturou zástavby, která v novověku již nemá obdobu. Její hodnota spočívá v kompaktně a intenzivně utvářené struktuře zástavby podél přirozených cest v sídle, zpravidla zahrnuje historické objekty dokládající způsob života a hospodaření našich předků.

ad d

Jednotlivé historicky založené objekty ve volné krajině nebo sídelní enklávy jsou dokladem tradičního hospodaření v krajině, dotvářejí krajinný ráz a celkový charakter území. Jejich ochrana je součástí úsilí o zachování hodnot CHKO Železné hory, viz také požadavek Zadání ÚP „dále prověřit vhodnost plošného rozšiřování stávajících samot tvořících specifický prvek osídlení území (Němcův mlýn, Obstův mlýn, Kroměšín, Hůrka, Na Pilce a Nehodovka, Křivý Dvůr). Taktéž v prostoru drobných sídel s téměř intaktně dochovanými interiéry (Kladruby, Lhůta, Libická Lhotka, Spálava, Chloumek, Křemenice, Malochyně) je nutno klást z hlediska potřeby zachování urbanistických a architektonických hodnot těchto lokalit zvláštní zřetel na citlivé řešení jakýchkoliv změn dosavadní regulace a rozvoje.“

ad e

Veřejná prostranství definují strukturu sídel nejlépe – podél nich se rozvíjela zástavba, trasy pak vedly dále do volné krajiny a zprostředkovaly propojení sídel. Struktura veřejných prostranství na území měst a obcí byla

a23 architekti

60


textová část

definována dříve než dochovaná nejstarší zástavba v území. Je taktéž dokladem historického vývoje sídelní a urbanistické struktury, proto je nezbytné ji chránit a rozvíjet. ad f

Prvky antropogenní činnosti v krajině jsou dokladem hospodaření v území, utvářejí charakter krajiny a jsou nositeli pozitivních znaků krajinného rázu. Z důvodu ochrany krajiny a krajinných struktur historicky utvářených člověkem je krajina jako celek zařazena do kulturních hodnot území.

ad g

Významná sídelní zeleň je podobně jako veřejná prostranství nositelem atraktivity a hodnoty urbanizovaného prostředí. Jedná se často o historické parky, aleje, založenou zeleň v intenzivně urbanizované struktuře sídel. Pro zachování sídelní zeleně uvnitř urbanistické struktury sídel je nutné tyto plochy chránit a případně také rozvíjet.

Obecné odůvodnění výroku (5) Z důvodu zajištění ochrany a rozvoje identifikovaných urbanistických, architektonických a kulturních hodnot na území města jsou v řešení ÚP Libice nad Doubravou stanoveny obecné zásady uplatnitelné při rozhodování o změnách v území. Nezbytnost zajištění ochrany, respektování a vhodného rozvoje hodnot vychází z požadavku PÚR ČR, priorita 14: „Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity.“

11.4.2 Ochrana přírodních hodnot a zdrojů Obecné odůvodnění výroku (6) Ochrana přírody a krajiny a přírodních hodnot obecně vyplývá již z Ústavy České republiky. Článek 7 stanovuje, že: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“ Tato zásada tedy stanovuje ochranu přírody a krajiny za jeden z obecných veřejných zájmů. Územní ochrana je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále také „zákon o ochraně přírody a krajiny“), a jeho prováděcích vyhláškách č. 395/1992 Sb. a č. 60/2008 Sb. Z hlediska výše uvedeného zákona a prováděcích vyhlášek se v řešeném území nacházejí následující přírodní a krajinné hodnoty (znázorněné v grafické části územního plánu v Koordinačním výkrese): Velkoplošná zvláště chráněná území CHKO Železné hory Celé správní území městyse Libice nad Doubravou (s výjimkou jižního cípu o rozloze 1,4 ha v katastrálním území Malochyně) je součástí CHKO Železné hory (I., II. a III. zóna odstupňované ochrany přírody; dále též jen „zóna“). Cílem vymezení chráněné krajinné oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních toků a ploch, klima krajiny, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídel, architektonicky cenné stavby a místní zástavba lidového rázu. Hospodářské využívání tohoto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšovat jeho přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce. V průběhu zpracování ÚP Libice nad Doubravou je zároveň projednáván návrh změny zonace CHKO Železné hory. Charakteristika zón CHKO Železné hory, kterými je dotčeno řešené území (I., II. a III. zóna): I. zóna

Zahrnuje zvláště chráněná území, jejich ochranná pásma a další území potřebná pro jejich ochranu, koridory spojující ochranná pásma a chráněná území, dále území k ochraně navržená nebo plánovaná, jakož i plochy s významnými ekosystémy, které se mohou v území vyskytovat opakovaně.

II. zóna

Zahrnuje území s relativně vyrovnaným poměrem mezi přírodními objekty a lidskými díly, se zvýšenou ekologickou a estetickou hodnotou, s relativně řídkým osídlením, příznivými přírodními předpoklady pro rekreaci a s nevhodnými podmínkami pro rozvoj zemědělské velkovýroby.

III. zóna Zahrnuje území bez větších sídel, avšak se středisky se zvláštní funkcí kulturní, památkovou, lázeňskou a rekreační a zvlášť významnými mimoprodukčními funkcemi, zejména vodohospodářskou, rekreační nebo kulturní. Maloplošná zvláště chráněná území kód

kategorie

2106

přírodní rezervace

Maršálka

3379

přírodní

Spálava

a23 architekti

název

k. ú.

rozloha

předmět ochrany

Barovice, Chloumek

7,62 ha

ochrana dobře zachovalých vlhkých rašelinných luk s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

Chloumek, Předboř u

4,37 ha

přírodě blízká společenstva květnatých a acidofilních bučin, prameništích jasenin 61


kód

3378

960

kategorie rezervace



název

Svatomariánské údolí

Údolí Doubravy

k. ú. Malče

rozloha celk. 28,92 ha

Libice nad Doubravou, Hranice u Malče, Chotěboř, Nová Ves u Chotěboře

Malochyně, Bílek, Horní Sokolovec, Chotěboř

textová část

předmět ochrany a suťových bažankových jasenin a na ně vázané vzácné druhy živočichů

4,87 ha celk. 13,5278 ha

zachovalé, přirozeně se utvářející koryto řeky Doubravy a výskyt dobře zachovalých lužních jasanových olšin v navazující nivě; v území se vyskytují vzácné a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů - zejména se jedná o bleduli jarní, měsíčnici vytrvalou, vranku obecnou a ledňáčka říčního

1,82 ha celk. 92,07 ha

přirozený tok řeky, která zde postupným prohlubováním řečiště v tvrdém rulovém podloží vytvořila kaňonovité údolí s řadou geomorfologicky význačných tvarů; území je cenné i z hlediska výskytu řady chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů

Obecně chráněná území Významné krajinné prvky (VKP) V území se nacházejí významné krajinné prvky vyplývající z § 3 odst. b) zákona o ochraně přírody a krajiny. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Tyto prvky jsou ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny, utváří její typický vzhled a přispívají k udržení její stability. Registrované významné krajinné prvky se v řešeném území nevyskytují. Památné stromy V řešeném území jsou dle zákona o ochraně přírody a krajiny evidovány následující památné stromy (evidence Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky): kód

název

umístění

druh stromu (lat.)

101737

Spálavská lípa

na návsi v obci Spálava

lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.)

Migračně významné území Jihovýchodní a severozápadní část řešeného území je s výjimkou urbanizovaných ploch součástí migračně významného území. Migračně významné území slouží zejména pro ochranu průchodnosti krajiny pro volně žijící živočichy, především velké savce. Základem vymezení migračně významného území jsou data o výskytu a migracích losa evropského, rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého na území ČR (jejichž nároky pokrývají rovněž potřeby ostatních živočichů do velikosti jelena) a struktura krajiny s důrazem na přírodně zachovalá území s vyšší lesnatostí. V tomto území by měla být zohledněna problematika migrace volně žijících živočichů v procesu územního plánování (včetně umisťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu a migrace uvedených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační prostupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. Navrhovaná koncepce respektuje výše uvedené přírodní hodnoty a zdroje v řešeném území. Všechny přírodní hodnoty a zdroje jsou vyznačeny v grafické části odůvodnění územního plánu ve výkrese 1 Koordinační výkres. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (6) Mimo hodnoty chráněné dle zákona o ochraně přírody a krajiny byly v řešeném území identifikovány další hodnoty, jejichž odůvodnění je uvedeno v následujících bodech: ad a

Odůvodnění hodnoty ÚSES je podrobně popsáno v kapitole 11.17 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability.

ad b

Uvedené přírodní a kompoziční prvky ve volné krajině významně spoluutvářejí krajinný ráz a dotvářejí krajinné kompozice; kromě toho mají pozitivní vliv na retenční schopnosti krajiny, snižování míry eroze a zvyšují ekologickou stabilitu území. Důvodem pro stanovení výroku je také požadavek ZÚR KrV „… soustředit se na zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; a ochranu pozitivních znaků utvářejících území a lokality s vysokou hodnotou krajinného rázu a území, v nichž se pozitivní působení znaků krajinného rázu vizuálně a funkčně uplatňuje.“

a23 architekti

62


textová část

ad c

Vodní toky jsou významnou atraktivitou každého území, představují obvykle nejvýraznější krajinné osy území a vážou na sebe kromě rozmanitých prvků krajinné zeleně také nejrůznější aktivity lidí (rekreaci a turistiku). Důvodem pro stanovení výroku je zejména požadavek Zadání ÚP „k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních toků a ploch, klima krajiny, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídel, architektonicky cenné stavby a místní zástavba lidového rázu.“

ad d

Ochrana zemědělské půdy vychází ze zákona č. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Principy ochrany ZPF jsou podrobně popsány v kapitole 12.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.

ad e

Důvodem pro stanovení výroku je ochrana volné krajiny před výstavbou. Hodnota volné krajiny spočívá právě v absenci souvislé zástavby a je hlavním pilířem příznivého životního prostředí.

Obecné odůvodnění výroku (7) Z důvodu zajištění ochrany a rozvoje identifikovaných přírodních hodnot na území města jsou v řešení ÚP Libice nad Doubravou stanoveny obecné zásady uplatnitelné při rozhodování o změnách v území. Nezbytnost zajištění ochrany, respektování a vhodného rozvoje hodnot vychází z požadavku ZÚR KrV: „Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území.“

11.4.3 Ochrana civilizačních a technických hodnot Obecné odůvodnění výroku (8) Ochrana civilizačních a technických hodnot území vyplývá z požadavků PÚR ČR „Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území“ a Zadání ÚP Libice nad Doubravou „navrhnout řešení směřující k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot a zlepšení ekologické stability území“ Základní požadavky na ochranu civilizačních a technických hodnot jsou uvedeny v nejrůznějších právních předpisech, zejména: -

v oblasti veřejné dopravy zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích

-

v oblasti technické infrastruktury zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, zákon č. 458/2000 Sb. (energetický zákon)

-

v oblasti veřejných prostranství a občanské vybavenosti zejména zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon)

Civilizační hodnoty představují vybavenost území městyse pro jeho využívání lidmi. Hustota a intenzita umisťování civilizačních hodnot roste s intenzitou sídelní struktury a s počtem obyvatel nebo uživatelů území. Civilizační hodnoty zajišťují obsluhu celého území a jejich ochrana je ve veřejném zájmu. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (8) ad a

Důvodem pro stanovení výroku je ochrana systémů dopravní a technické infrastruktury, které jsou součástí veřejné infrastruktury a představují základní systém zajišťující pohyb a pobyt lidí v území. Ochrana těchto hodnot je hlavním předpokladem pro kvalitní obsluhu sídel a vysokou kvalitu bydlení a dalších aktivit v území.

ad b, c

Veřejná prostranství definují strukturu území – podél nich se rozvíjela zástavba, trasy pak vedly dále do volné krajiny a zprostředkovaly propojení sídel. Systém veřejných prostranství zajišťuje prostupnost území, kterou je nutné chránit a rozvíjet s ohledem na § 3 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a v souladu s požadavkem Zadání ÚP Libice nad Doubravou „respektovat stávající systém veřejných prostranství a upřednostnit jejich kvalitativní rozvoj.“ Plochy veřejných prostranství v sídlech (např. náměstí, návsi, shromažďovací prostory, veřejně přístupná zákoutí s posezením apod.) mají zásadní význam v rozvoji komunitního života sídel a ve zvyšování sociální soudržnosti obyvatel.

ad d

Důvodem pro stanovení výroku je nezbytnost ochrany základní i vyšší občanské vybavenosti, která spoluutváří lokální centra i centrum městyse, je základním pilířem poskytování služeb obyvatelům a zvyšuje atraktivitu území pro pohyb a pobyt obyvatel a návštěvníků města. Občanské vybavení je chráněno jako součást veřejné infrastruktury dle § 2 odst. k) stavebního zákona a na základě požadavku Zadání ÚP Libice nad Doubravou „respektovat stabilizované plochy občanského vybavení a prověřit potřebu jejich plošného rozvoje.“

ad e

Důvodem pro stanovení ploch výroby jako civilizačních hodnot je hospodářský význam výrobních aktivit v území. Výrobní plochy v území vytvářejí množství pracovních příležitostí a zvyšují ekonomickou aktivitu v rámci města.

Obecné odůvodnění výroku (9) Z důvodu zajištění ochrany a rozvoje identifikovaných civilizačních a technických hodnot na území města jsou v řešení ÚP Libice nad Doubravou stanoveny obecné zásady uplatnitelné při rozhodování o změnách v území. Nezbytnost zajištění ochrany, respektování a vhodného rozvoje hodnot vychází z požadavku PÚR ČR (a obdobných požadavků ZÚR KrV a Zadání ÚP Libice nad Doubravou): „Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území.“

a23 architekti

63


textová část

11.4.4 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky Civilní ochrana Dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl pro kraj Vysočina zpracován Havarijní plán kraje Vysočina představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Havarijní plán je základním dokumentem kraje pro řešení mimořádných situací v případě živelních pohrom, antropogenních havárií nebo jiných nebezpečí, která ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Havarijní plán je určen k plánování a řízení postupu integrovaného záchranného systému a je závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, fyzické i právnické osoby nacházející se na území kraje. Dle nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb., byl pro Kraj Vysočina zpracován Krizový plán obsahující souhrn krizových opatření a postupů, které kraj zpracovává k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v dané působnosti. Požadavky uvedené v § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jsou územním plánem respektovány v těch bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního plánu a krizového plánu Kraje Vysočina. Ochrana území před průchodem povodňové vlny vzniklé zvláštní povodní V řešeném území není vymezeno území zvláštní povodně pod vodním dílem. Zóny havarijního plánování Do řešeného území nezasahuje žádná zóna havarijního plánování. V řešeném území se nenachází žádný subjekt nakládající ve větším rozsahu s nebezpečnými látkami. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V řešeném území se nenachází žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít dočasné úkryty, většinou suterénní prostory stávající zástavby příp. sklepní prostory objektů občanského vybavení. Dočasné úkryty budou u nové výstavby zřizovány v souladu s metodickou pomůckou pro samosprávu, právnické osoby a podnikající fyzické osoby „Sebeochrana obyvatelstva“. Územním plánem není vymezena plocha pro realizaci stálého úkrytu. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Obyvatelé postižení mimořádnou událostí mohou být ubytováni v určených objektech na území městyse Libice nad Doubravou i mimo něj dle zpracovaného Havarijního plánu kraje Vysočina. Pro shromáždění obyvatel v případě mimořádné události a pro potřeby provedení evakuace obyvatel bude v evakuačním středisku zřízena pracovní skupina, která bude spolupracovat s krizovým štábem obce s rozšířenou působností – Chotěboře. Jako shromažďovací prostor je vhodné využít zejména plochy veřejných prostranství – náměstí, hřiště u MŠ apod.. Obyvatele postižené mimořádnou událostí bude možno přechodně ubytovat v objektu základní školy (Náměstí Sv. Jiljí, č. p. 11), v objektu úřadu městyse (Zámecká, č. p. 47), v objektech ubytovacích zařízení a v zámku. Přechodné ubytování lze zajistit dále v soukromých objektech na území obce, případně v ubytovacích a rekreačních zařízeních mimo obec. V případě povodní jsou jako evakuační střediska stanoveny objekty ZŠ a MŠ Libice nad Doubravou a turistická ubytovna Pilnův statek. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V řešeném území se nenacházejí sklady materiálu civilní obrany a humanitární pomoci jako samostatné objekty a zařízení. V případě nutnosti by byl pro jejich skladování a výdej využit objekt úřadu městyse Libice nad Doubravou (Zámecká, č. p. 47). Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V případě úniku nebezpečných látek by byly tyto látky odvezeny mimo řešené území (v řešeném území se objekty či plochy vhodné pro jejich uskladnění nenacházejí). V případě havárie bude vyvezení a uskladnění nebezpečných látek řízeno úřadem městyse Libice nad Doubravou. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události by se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích podílely právnické osoby i fyzické osoby dle charakteru mimořádné události v koordinaci s úřadem městyse Libice nad Doubravou. V řešeném území se nevyskytuje žádné zahraboviště. Pro dekontaminaci by byly užívány vhodné zpevněné plochy s odpadem a přívodem vody; konkrétní plochy nejsou stanoveny. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVK) kraje Vysočina. V době výpadku dodávky pitné vody bude zásobování zajištěno dovozem cisternami plněných ze zdroje Kladruby a23 architekti

64


textová část

3

vrt HK. Pro obec (městys) bude třeba dovézt 8,5 m /d. Nouzové zásobování vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody. Plochy pro zajištění potřeb nouzového zásobování obyvatelstva vodou jsou vymezeny na veřejných prostranstvích. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z veřejných i soukromých studní. Při využívání zdrojů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie. Obrana státu V zájmové lokalitě se nenacházejí vojenské inženýrské sítě ani objekty. Z obecného hlediska budou respektovány příslušné kategorie komunikací vč. ochranných pásem stávajícího i plánovaného dopravního systému, návrhem ani jeho důsledky nebudou dotčeny příp. nemovitosti ve vlastnictví Ministerstva obrany ČR. Požární ochrana Stávající vodovodní řady umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Profily hlavních řadů zajišťují v současné době dodávku požární vody v potřebném tlaku prostřednictvím požárních hydrantů na síti. Dalšími zdroji vody potřebné pro případný požární zásah jsou vodní plochy, případně vodní toky v obcích. Tyto vodní plochy a toky budou sloužit jako primární zdroje požární vody v těch sídlech, ve kterých není vybudován vodovod. Pro uvažovanou výstavbu v rámci zastavitelných ploch bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804 a dle vyhlášky č. 268/2011 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů. Radonový index geologického podloží Převážná část správního území městyse Libice nad Doubravou spadá dle mapy radonového indexu z geologického podloží Česka částečně do území se střední převažující kategorií radonového indexu z geologického podloží (úbočí Železných hor, náhorní plošiny) a částečně do území s nízkou převažující kategorií radonového rizika z geologického podloží (nížinatý prostor mezi Libicí nad Doubravou a Lhůtou). Plochy těsně přiléhající k vodotečím spadají do přechodné převažující kategorie radonového indexu z geologického podloží.

AD 3

URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ

11.5

Odůvodnění urbanistické koncepce

Obecné odůvodnění výroku (10) Urbanistická koncepce vychází zejména z následujících východisek: -

koncepce rozvoje území města (viz kapitola textové části výroku ÚP Libice nad Doubravou 2.2 Koncepce rozvoje území obce)

-

požadavky na rozvoj města obsažené v PÚR ČR, ZÚR KrV a ve schváleném Zadání ÚP Libice nad Doubravou;

-

koncepční, strategické a rozvojové předpoklady vyjádřené v dokumentacích a podkladech na krajské a regionální úrovni

-

požadavky platných právních předpisů;

-

Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch (viz kapitola 10.6);

-

historický vývoj městyse a jeho částí, postavení městyse v systému osídlení, stabilizovaná sídelní struktura řešeného území (viz Doplňující průzkumy a rozbory k ÚP Libice nad Doubravou, a23 architekti, Ing. arch. Michaela Dejdarová, 4/2015)

-

existující funkční, prostorové a provozní vazby v území, stabilizované prostorové a funkční uspořádání území;

-

limity využití území a hodnoty území (viz kapitola 11.4 Odůvodnění koncepce ochrany a rozvoje hodnot území);

-

existence stávající veřejné infrastruktury (dopravní systém, inženýrské sítě, občanská vybavenost, veřejná prostranství);

Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (10) ad a

Územní plán respektuje požadavky PÚR ČR a ZÚR KrV, které nepřipouští vznik nových sídel nebo srůstání sídel. Územní plán dále rozvíjí konsolidovanou strukturu sídla a územní aktivity soustředí výhradně v rámci urbanizovaných ploch a v návaznosti na ně.

a23 architekti

65


textová část

ad b

Stanovení výroku vychází z požadavku Zadání ÚP „Rozvoj bydlení soustředit zejména v sídle Libice nad Doubravou.“ Sídlo Libice nad Doubravou je jádrovým (a největším) sídlem řešeného území, je také správním a společenským centrem. Rozvoj bydlení v návaznosti na jádro městyse zajišťuje efektivní využití a posílení stávající vybavenosti a dopravní obsluhy městyse, zároveň je tímto způsobem efektivně využívána již vybudovaná veřejná dopravní a technická infrastruktura.

ad c

Historické jádro městyse je urbanistickým těžištěm území, tvoří správní centrum a koncentruje občanské vybavení lokálního významu. ÚP vytváří podmínky pro jeho další rozvoj a rozšíření možnosti flexibilně rozvíjet kromě obytné funkce také další související funkce, zejména vybavenost, ekonomické aktivity, obchod a služby. Koncentrací rozvoje těchto sídelních složek dojde k posílení funkce správního a spádového centra řešeného území. Vymezení ploch smíšených obytných – městských představuje plošnou identifikaci jádra městyse určeného pro umisťování vybavenosti společně s bydlením.

ad d

Výrok je stanoven v souladu s prioritou 14 PÚR ČR „Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje.” Základním východiskem pro lokalizaci zastavitelných ploch je mimo jiné stabilizovaná sídelní a urbanistická struktura, bezprostřední návaznost na zastavěné území, přírodní limity (prostorové i ochranné) a existence stávající veřejné infrastruktury (dopravní systém, inženýrské sítě, občanská vybavenost). Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové předpoklady města. Respektuje stávající urbanistickou strukturu sídla, limity využití území, geomorfologické podmínky a zohledňuje výhledové předpoklady města pro obnovu a rozvoj. Tímto způsobem je v rámci ÚP Libice nad Doubravou rozvíjena stávající struktura sídel.

ad e

Zásada vychází z požadavku Zadání ÚP „Prověřit a případně posílit roli Chloumku jako subcentra v sídelní struktuře.“ V minulosti tvořilo sídlo Chloumek správní centrum obce, také se jedná o největší sídlo v oblasti náhorní plošiny Železných hor v rámci řešeného území. Důvodem stanovení zásady je vytvoření podmínek pro případnou větší koncentraci služeb a vybavenosti pro turistiku a cestovní ruch.

ad f

Důvodem stanovení výroku je zejména potenciál rozvoje rekreačních aktivit v Železných horách v návaznosti na již existující turistické trasy, cyklotrasy a další infrastrukturu. Zásada vychází z požadavků Zadání ÚP „Prověřit možnosti posílení horské osy železnohorské hřebenovky pro rekreační účely.“ a „Podporovat rekreační využívání krajiny, pro tento účel využít zejména údolí Doubravy a vyvýšenou planinu Železných hor.“ Území náhorní plošiny Železných hor vykazuje nevyužitý potenciál pro extenzivní formy rekreace a cestovního ruchu s ohledem na existující přírodní hodnoty. Zároveň je rozvoj rekreačních aktivit jedním z předpokladů rozvoje lokálních ekonomických aktivit (nabídka pracovních příležitostí, zvýšení ekonomické soběstačnosti obce, stabilizace počtu obyvatel v sídlech a zájem o trvalé bydlení v sídlech), čímž budou posilovány pilíře sociální a hospodářský.

ad g

Zásada navazuje na požadavek Zadání ÚP „prověřit vhodnost plošného rozšiřování stávajících samot tvořících specifický prvek osídlení území (Němcův mlýn, Obstův mlýn, Kroměšín, Hůrka, Na Pilce a Nehodovka, Křivý Dvůr). Taktéž v prostoru drobných sídel s téměř intaktně dochovanými interiéry (Kladruby, Lhůta, Libická Lhotka, Spálava, Chloumek, Křemenice, Malochyně) je nutno klást z hlediska potřeby zachování urbanistických a architektonických hodnot těchto lokalit zvláštní zřetel na citlivé řešení jakýchkoliv změn dosavadní regulace a rozvoje.“ V souladu s principy udržitelného rozvoje je vhodné zastavitelné plochy a obecně urbanistický rozvoj situovat do lokalit s dostupnou veřejnou dopravní a technickou infrastrukturou a tuto využívat efektivně. Výstavba ve volné krajině nebo v návaznosti na jednotlivé samoty představuje výraznější zásah do volné krajiny, než rozvoj již existujících obytných lokalit.

ad h

Zásada vychází z požadavků na ochranu stávajícího charakteru území a definování rozvoje navazujícího na historický vývoj území, viz zejména požadavek PÚR ČR (priorita 14) „Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje.“

ad i

Zásada je stanovena zejména na základě úkolu územního plánování (§19 odst. 1 písm. i) stavebního zákona) „stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení.“ Důvodem je nutnost ochrany a rozvoje kvalitního obytného prostředí a zamezení vzniku zařízení s negativními vlivy na kvalitu a pohodu bydlení.

ad j

Důvodem stanovení výroku je nutnost ochrany základního občanského vybavení jako součásti veřejné infrastruktury zajišťující dostupnost vybavenosti sloužící místním obyvatelům. Lokalizace, rozsah a význam staveb a zařízení občanského vybavení má významný vliv na kvalitu bydlení a dosažitelnost těchto služeb pro obyvatele, z pohledu rekreace a cestovního ruchu je občanská vybavenost klíčová pro míru atraktivity území, návštěvnost území a délku pobytu návštěvníků. Ochrana občanského zařízení je prioritní zejména ve vhodných plochách jádrové části městyse a lokálních sídelních center území. Existence a rozvoj občanského vybavení je ve veřejném zájmu. Pro zajištění dobré dostupnosti občanského vybavení a jeho spolupůsobení na upevňování komunit a sociální soudržnosti obyvatel je

a23 architekti

66


textová část

nutné přednostně umisťovat občanské vybavení do sídelních center a hustě obydlených částí sídel, tedy zejména v rámci ploch smíšených obytných. ad k,m

Plochy veřejných prostranství specifikované v ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jsou v územním plánu vymezeny jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití. Rozvoj veřejných prostranství je umožněn také v rámci všech ostatních ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s jejich stanovenými podmínkami využití.

ad l

Důvodem ochrany veřejné zeleně je zejména fakt, že se jedná o veřejnou infrastrukturu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona, která je součástí ploch veřejných prostranství. Plochy veřejné zeleně jsou vymezeny ve veřejném zájmu, proto jejich využití nesmí být narušeno parciálními zájmy v území. Stav a rozsah sídelní zeleně v území je významným indikátorem kvality obytného prostředí. Plochy sídelní zeleně tvoří jednak doplňkovou funkci v obytném prostředí, mají estetickou, kompoziční a hygienickou funkci v sídlech, a proto je nutné je chránit, resp. významnou zeleň přímo vymezit v rámci ploch zeleně s vyloučením zástavby. Výrok je stanoven také dle požadavku Zadání ÚP „Chránit a případně doplnit veřejnou sídelní zeleň.“

ad n

Zásada vychází z požadavku ZÚR KrV „… soustředit se zejména na posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny.“ a požadavku Zadání ÚP „Zajistit vnitřní prostupnost sídel, doplňovat propojení sídel s volnou krajinou a vzájemné propojení sídel, umožnit obnovu zaniklých cest.“ Zajištění prostupnosti území a dopravní dostupnosti je základním předpokladem pro využívání území a jeho rozvoj. Pro adekvátní stavební rozvoj městyse je pak nutné dodržovat podmínky napojení zástavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, zejména s ohledem na zajištění uspokojivé kvality bydlení.

ad o

Důvodem stanovení výroku jsou požadavky Zadání ÚP, zejména „respektovat stávající systém veřejných prostranství a upřednostnit jejich kvalitativní rozvoj,“ „pomocí nástrojů územního plánování posilovat funkci veřejného prostranství na úkor funkce dopravní,“ „Zajistit vnitřní prostupnost sídel, doplňovat propojení sídel s volnou krajinou a vzájemné propojení sídel, umožnit obnovu zaniklých cest.“ Stanovením zásady je zdůrazněna funkce a způsob užívání veřejných prostranství, která tvoří základní matrici území, systém prostupnosti území a dostupnosti jednotlivých pozemků.

ad p

ÚP stanovuje rozvíjet dopravní infrastrukturu městyse nad rámec vymezených ploch dopravní infrastruktury (DS) a veřejných prostranství (PV), a to zejména v zastavitelných plochách pro zajištění adekvátní dopravní dostupnosti jednotlivých pozemků a umožnění efektivního využití zastavitelných ploch.

ad q

Stanovení výroku vychází z požadavku Zadání ÚP Libice nad Doubravou „Zlepšovat prostupnost území, prověřit síť místních a účelových komunikací a v případě potřeby navrhnout jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky a pěší turistiky.“ a „prověřit stávající pěší a cyklistickou dopravní síť; případně vytvořit podmínky pro rozvoj systému mimosídelních cest za účelem zvyšování rekreační prostupnosti krajiny.“ Veřejná prostranství jsou nositeli všech existujících turistických a cyklistických tras, cyklostezek a naučných stezek. Turistická infrastruktura je významným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu a turistiky v území, proto je nutné ji chránit a rozvíjet, zcela vyloučit jakoukoliv redukci. Důvodem pro vymezení plochy je ochrana historických cest v krajině pro zlepšení prostupnosti území a možný rozvoj nových pěších turistických nebo cyklistických tras v území.

ad r

Výrok je stanoven zejména dle požadavku PÚR ČR (priorita 19): „Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.“ Důvodem stanovení výroku je především nutnost dotvářet urbanistickou strukturu sídel zevnitř, tedy v již zastavěném území a v dosahu existující veřejné infrastruktury; tím je mimo jiné zajištěna ochrana volné krajiny a půdního fondu. Důvodem je také vhodnost koncentrace výrobních aktivit s nároky na kapacitní dopravní napojení mimo obytná území sídel nebo takovým způsobem, aby dopravní napojení neprocházelo obytným územím.

ad s

Jedním z východisek pro stanovení výroku je priorita A.3 Rozvoj zemědělství definovaná v programové části Strategie kraje Vysočina 2020 (Odbor regionálního rozvoje KÚKV, 2012), konkrétně klíčové aktivity „podpora zemědělské prvovýroby, hledání příležitostí ve venkovské turistice a agroturistice, rozvíjení mimoprodukčních funkcí zemědělské výroby.“ Dále je výrok v souladu s požadavky Zadání ÚP Libice nad Doubravou „Stanovit koncepci rozvoje území směřující k vyváženému vztahu hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitního přírodního prostředí; v řešeném území zejména posilovat hospodářský a sociální pilíř udržitelného rozvoje, využívat potenciál silného environmentálního pilíře.“ a „Umožnit rozvoj agroturistiky, ekologických alternativních forem zemědělství a hospodaření v krajině.“ V řešeném území je výrazný potenciál pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu v existenci přírodních hodnot a harmonicky uspořádané krajiny bez narušení krajinného rázu necitlivou výstavbou nebo jinými zásahy. Rozvoj

a23 architekti

67


textová část

agroturistiky a dalších forem cestovního ruchu může tento potenciál využít a zároveň v únosné míře rozvinout lokální ekonomické aktivity obyvatel a přispívat také k vyšší sociální soudržnosti. Většina ploch zemědělské výroby je v území dlouhodobě stabilizovaná, ÚP vytváří podmínky pro jejich mírný plošný rozvoj a zejména pro rozšíření možnosti jejich využití s cílem zachovat venkovský charakter zemědělské výroby a rozvíjet jej v souladu s přírodními hodnotami území.

11.6

Odůvodnění podmínek a požadavků na prostorové uspořádání zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby

11.7

Odůvodnění vymezení systému sídelní zeleně

Odůvodnění výroku (11) Podkladem pro vymezení systému sídelní zeleně byl zejména terénní průzkumy v roce 2015. Na základě podrobných analýz jednotlivých systémů v území a požadavků na jejich rozvoj byl v řešení ÚP Libice nad Doubravou stabilizován systém sídelní zeleně v měřítku odpovídajícím § 3 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Systém sídelní zeleně je tvořen kromě ploch zeleně i dalšími prvky sídelní zeleně zahrnutými v dalších typech ploch s rozdílným způsobem využití, a to s ohledem na výše uvedené ustanovení o výměře ploch vymezovaných v územním plánu. Koncepce rozvoje sídelní zeleně je tvořena dominantní složkou sídelní zeleně – plochami veřejných prostranství – veřejné zeleně (ZV). Odůvodnění výroku (12) Důvodem pro stanovení výroku je zajištění ochrany a vytvoření podmínek pro rozvoj sídelní zeleně v řešeném území. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (12) ad a, c

Důvodem ochrany veřejné zeleně je zejména fakt, že se jedná o veřejnou infrastrukturu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona, která je součástí ploch veřejných prostranství. Plochy veřejné zeleně jsou vymezeny ve veřejném zájmu, proto jejich využití nesmí být narušeno parciálními zájmy v území. Stav a rozsah sídelní zeleně v území je významným indikátorem kvality obytného prostředí. Plochy sídelní zeleně tvoří jednak doplňkovou funkci v obytném prostředí, mají estetickou, kompoziční a hygienickou funkci v sídlech, a proto je nutné je chránit, resp. významnou zeleň přímo vymezit v rámci ploch zeleně s vyloučením zástavby.

ad b

Kromě vlastní ochrany a rozvoje ploch veřejných prostranství (ZV) je nezbytné sídelní zeleň rozvíjet také v dalších plochách s rozdílným způsobem využití a zvyšovat tak podíl lokální zeleně např. uvnitř obytných území nebo rozvíjet městskou veřejnou zeleň v plochách smíšených obytných. V případě konkrétního požadavku na podíl zeleně v rámci některých zastavitelných ploch nebo ploch přestavby byly tyto požadavky uvedeny v podmínkách pro rozhodování v dané ploše nebo obecně v rámci stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití.

11.8

Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch

Odůvodnění výroku (13) Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v katastrálním území Barovice ozn. plochy

způsob využití

limity využití území

odůvodnění vymezení plochy

ZB1

občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS)

OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIb., III. zóna CHKO

- záměr je vymezen v přímé vazbě na stávající plochu sportu pro účely rozvoje sportovních aktivit v sídle - důvodem vymezení je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele sídla Barovice

plocha smíšená obytná – venkovská (SV)


- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Barovice, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace na severním okraji sídla

ZB2

a23 architekti

68


ozn. plochy

ZB3

ZB4

ZB5

ZB6

textová část

způsob využití




OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, investice do půdy meliorované plochy, OP vodního zdroje stupně IIb., III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Barovice, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél komunikace; vymezena je v rozsahu připravené parcelace pro výstavbu rodinných domů


OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIb., kabelové komunikační vedení, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Barovice, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace


OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIb., II. zóna CHKO, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Barovice, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace

OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIb., III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Barovice, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace - vymezení plochy vychází z požadavku vlastníka pozemku na změnu v území


Odůvodnění výroku (14) Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v katastrálním území Chloumek ozn. plochy

ZC1

a23 architekti

způsob využití

plocha smíšená obytná – rekreační (SR)




- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Spálava, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace a vyplňuje nedokončený západní okraj sídla - vymezení plochy vychází z požadavku vlastníků pozemků na změnu v území

69


ozn. plochy

ZC2

ZC3

ZC4

ZC5

ZC6

ZC7

a23 architekti

způsob využití

textová část



OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Spálava, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace a vyplňuje nedokončený severní okraj sídla


- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Spálava, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace a vyplňuje nedokončený severní okraj sídla


- záměr je vymezen na základě požadavku Zadání ÚP (Podporovat rozvoj rekreace a cestovního ruchu v území, prověřit možnost umístění rozhledny a souvisejících staveb na vrchu Spálava.) jako významná součást turistické infrastruktury rozvíjené v prostoru Železných hor - důvodem vymezení je rozvoj rekreačních a turistických aktivit v prostoru Železných hor; rozhledna zpravidla tvoří významnou turistickou atraktivitu, která posílí turistiku na území Železných hor


OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, el. vedení vn, OP el. vedení, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Chloumek, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, rozvíjí oboustrannou zástavbu podél místní komunikace propojující oddělené části sídla Chloumek - vymezení plochy v daném rozsahu posiluje význam sídla Chloumek jako lokálního subcentra - vymezení plochy vychází z požadavku samosprávy na změnu v území


OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, investice do půdy meliorované plochy, OP vodního zdroje stupně IIb., kabelové komunikační vedení, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Chloumek, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, rozvíjí oboustrannou zástavbu podél místní komunikace propojující oddělené části sídla Chloumek - vymezení plochy v daném rozsahu posiluje význam sídla Chloumek jako lokálního subcentra - vymezení plochy vychází z požadavku samosprávy na změnu v území


OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIb., el. stanice, el. vedení vn, OP el. vedení, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Chloumek, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace a vyplňuje proluku ve stabilizované zástavbě



občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV)

70


ozn. plochy

ZC8

ZC9

ZC10

ZC11

ZC12

ZC13

ZC14

a23 architekti

textová část

způsob využití




OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP el. vedení, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Chloumek, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace a vyplňuje nedokončený severní okraj sídla

veřejná prostranství (PV)


- důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k ploše ZC10 (rozvoj smíšeného obytného území) a zajištění prostupnosti území k plochám stabilizované veřejné zeleně okolo vodní nádrže


OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, investice do půdy meliorované plochy, OP vodního zdroje stupně IIb., kabelové komunikační vedení, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Chloumek, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje prostor mezi vodní nádrží a zemědělským areálem - vymezení plochy vychází z požadavku samosprávy na změnu v území

zeleň – přírodního charakteru (ZP)


- důvodem vymezení plochy je nutnost oddělení zemědělského areálu od stávající a navrhované plochy pro tělovýchovná a sportovní zařízení - plocha zeleně zajišťuje prostorovou i pohledovou izolaci zemědělského areálu



- záměr je vymezen v přímé vazbě na stávající plochu sportu pro účely rozvoje sportovních aktivit v sídle - důvodem vymezení je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele sídla Chloumek a dalších malých sídel na náhorní plošině Železných hor, zejména ve vazbě na požadavek Zadání ÚP „Prověřit a případně posílit roli Chloumku jako subcentra v sídelní struktuře.“


OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIb., kabel. kom. ved., III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Křemenice, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace a vyplňuje proluku ve stabilizované zástavbě


OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, investice do půdy meliorované plochy, kabelové komunikační vedení, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Křemenice, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace a vyplňuje proluku ve stabilizované zástavbě

71


textová část

Odůvodnění výroku (15) Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v katastrálním území Kladruby u Libice ozn. plochy

ZK1

způsob využití




OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIa., OP vodního zdroje stupně IIb., vodovodní síť, OP el. vedení, III. zóna CHKO

- záměr je vymezen v přímé vazbě na stávající plochu sportu pro účely rozvoje sportovních aktivit v sídle, na základě požadavku na rozvoj sportovních, rekreačních a společenských aktivit - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele sídla Kladruby

Odůvodnění výroku (16) Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v katastrálním území Lhůta ozn. plochy

ZLH1

ZLH2

ZLH3

ZLH4

a23 architekti

způsob využití




OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIb., OP el. vedení, kabelové komunikační vedení, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Lhůta, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu - vymezení plochy vychází z požadavku vlastníka pozemku na změnu v území


OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIb., III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Lhůta, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu - vymezení plochy vychází z požadavku vlastníka pozemku na změnu v území – uvedení plochy do souladu se stávajícím využitím (zahrada)

OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIa., III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Lhůta, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace, vymezením plochy dochází k adekvátnímu rozvoji urbanisticky hodnotného uspořádání sídla - vymezení plochy vychází z požadavku vlastníka pozemku na změnu v území

OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIa., III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Lhůta, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v zastavěném území a ve vazbě stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace, vymezením plochy dochází k adekvátnímu rozvoji urbanisticky hodnotného uspořádání sídla - vymezení plochy vychází z požadavku vlastníka pozemku na změnu v území



72


ozn. plochy

ZLH5

ZLH6

ZLH7

ZLH8

ZLH9

textová část

způsob využití




OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIa., kabelové komunikační vedení, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Lhůta, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v zastavěném území a ve vazbě stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vymezením plochy dochází k adekvátnímu rozvoji urbanisticky hodnotného uspořádání sídla - vymezení plochy vychází z požadavku vlastníka pozemku na změnu v území

zeleň – soukromá a vyhrazená (ZS)

OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIa., kabelové komunikační vedení, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je nutnost oddělení navrhovaného zemědělského areálu v ploše ZLH7 od navrhované plochy smíšené obytné – venkovské ZLH5 - plocha zeleně zajišťuje prostorovou i pohledovou izolaci zemědělského areálu

výroba a skladování – zemědělská výroba (VZ)

OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIa., kabelové komunikační vedení, III. zóna CHKO

- plocha je vymezena na okraji zastavěného území pro účely rozvoje zemědělské výroby - důvodem vymezení plochy je potřebnost posílení hospodářských aktivit lokálního významu a požadavky na ochranu a rozvoj zemědělské výroby v území - vymezení plochy vychází z požadavku vlastníka pozemku na změnu v území


OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIb., II. zóna CHKO, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Lhůta, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, doplňuje zástavbu na západním okraji sídla - vymezení plochy vychází z požadavku vlastníka pozemku na změnu v území

veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV)

OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIb.

- důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v sídle Lhůta, v jádrovém prostoru sídla, ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb., a celkové zlepšení prostupnosti území

Odůvodnění výroku (17) Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v katastrálním území Libice nad Doubravou ozn. plochy

ZL1

a23 architekti

způsob využití



bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské (BI)

OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, investice do půdy meliorované plochy, III. zóna CHKO

- plocha je vymezena dle ÚPSÚ Libice nad Doubravou - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Libice nad Doubravou, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, doplňuje již rozestavěné obytné území Na Farském

73


ozn. plochy

ZL2

ZL3

ZL4

ZL5

ZL6

ZL7

a23 architekti

textová část

způsob využití




OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, investice do půdy meliorované plochy, síť kanalizačních stok, III. zóna CHKO

- důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Na Farském v souladu s požadavkem Zadání ÚP (Chránit a případně doplnit veřejnou sídelní zeleň, v sídle Libice nad Doubravou doplnit veřejnou zeleň od kostela přes bývalý hřbitov podél Pilnova statku k obecnímu rybníčku.) - důvodem vymezení je dále celkové zlepšení prostupnosti území a zajištění dostatečných ploch veřejných prostranství – veřejné zeleně ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb.


OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, investice do půdy meliorované plochy, vodovodní síť, síť kanalizačních stok, vedení STL plyn., III. zóna CHKO

- plocha je vymezena dle ÚPSÚ Libice nad Doubravou - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZL1, ZL4, ZL5 (rozvoj bydlení) s návazností na existující dopravně-obslužný systém sídla, a zajištění celkové prostupnosti území


OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, investice do půdy meliorované plochy, síť kanalizačních stok, III. zóna CHKO



OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, investice do půdy meliorované plochy, vodovodní síť, síť kanalizačních stok, komunikační vedení - RSS, III. zóna CHKO



OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, investice do půdy meliorované plochy, el. vedení vn, OP el. vedení, komunikační vedení - RSS, I. zóna CHKO, III. zóna CHKO

- plocha je vymezena dle Změny č. 3 ÚPSÚ Libice nad Doubravou - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Libice nad Doubravou, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v rozsahu dlouhodobě sledovaného záměru rozvoje obytného území Libice nad Doubravou v jediném urbanisticky vhodném směru rozvoje - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu


OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, investice do půdy meliorované plochy, OP el. vedení, III. zóna CHKO

- plocha je vymezena dle Změny č. 3 ÚPSÚ Libice nad Doubravou - záměr je vymezen ve vazbě na navrhovanou obytnou lokalitu Na Farském, kde je nezbytné zajistit plochy sportovních aktivit pro místní obyvatele - důvodem vymezení je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele sídla Libice nad Doubravou

74


ozn. plochy

ZL8

ZL9

ZL10

ZL11

ZL12

a23 architekti

způsob využití

textová část




OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, investice do půdy - HOZ, investice do půdy meliorované plochy, OP el. vedení, III. zóna CHKO



OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, investice do půdy - HOZ, investice do půdy meliorované plochy, el. vedení vn, OP el. vedení, vedení STL plyn., III. zóna CHKO

- plocha je vymezena dle Změny č. 3 ÚPSÚ Libice nad Doubravou - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZL6, ZL8, ZL11 (rozvoj bydlení) s návazností na existující dopravně-obslužný systém sídla - důvodem vymezení je dále zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch


OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, investice do půdy - HOZ, investice do půdy meliorované plochy, el. vedení vn, OP el. vedení, III. zóna CHKO

- plocha je vymezena dle Změny č. 3 ÚPSÚ Libice nad Doubravou - důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Na Farském - důvodem vymezení je dále zlepšení prostupnosti území a zajištění dostatečných ploch veřejných prostranství – veřejné zeleně ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb.


OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, investice do půdy - HOZ, investice do půdy meliorované plochy, el. vedení vn, OP el. vedení, III. zóna CHKO



OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, investice do půdy meliorované plochy, OP el. vedení, III. zóna CHKO

- plocha je vymezena dle Změny č. 4 ÚPSÚ Libice nad Doubravou - důvodem vymezení plochy je potřebnost posílení hospodářských aktivit lokálního významu a požadavky na ochranu a rozvoj zemědělské výroby v území - plocha je vymezena v přímé vazbě na stávající dopravní a technickou infrastrukturu

75


ozn. plochy

ZL13

ZL14

ZL15

ZL16

ZL17

ZL18

ZL19

a23 architekti

textová část

způsob využití



dopravní infrastruktura – silniční (DS)

OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, investice do půdy meliorované plochy, OP el. ved., kabelové komunikační vedení, III. zóna CHKO

- záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse v souvislosti se zkvalitněním dopravního přístupu do rozvíjené výrobní zóny – stávající komunikace Sokolovecká neumožňuje kapacitní dopravní přístup k výrobním plochám, proto je vymezeno propojení na odpovídající komunikaci podél ulice Na Čihadlech - důvodem vymezení je zajištění kapacitního dopravního napojení výrobních areálů na jihu sídla Libická Lhotka (stabilizované areály a zastavitelná plocha ZL14)

výroba a skladování – lehký průmysl (VL)

OP leteckých pozemních zařízení světelných, investice do půdy meliorované plochy, OP el. ved., vedení STL plyn., kabelové komunikační vedení, III. zóna CHKO

- část plochy je vymezena dle Změny č. 2 ÚPSÚ Libice nad Doubravou - důvodem vymezení plochy je potřebnost posílení hospodářských aktivit lokálního významu a požadavky na ochranu a rozvoj existujících výrobních areálů - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje území mezi veřejnou komunikací a stabilizovaným výrobním areálem


OP leteckých pozemních zařízení světelných, investice do půdy meliorované plochy, OP el. ved., kabelové komunikační vedení, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vhodnost prostorové a pohledové izolace navrhované plochy výroby a skladování ZL14


OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, investice do půdy meliorované plochy, vodovodní síť, kabelové komunikační vedení, komunikační vedení - RSS, III. zóna CHKO

- plocha je vymezena dle ÚPSÚ Libice nad Doubravou - důvodem vymezení plochy je potřebnost posílení hospodářských aktivit lokálního významu a požadavky na ochranu a rozvoj existujících výrobních areálů - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje území mezi veřejnou komunikací a stabilizovaným výrobním areálem


OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, investice do půdy meliorované plochy, kabelové komunikační vedení, komunikační vedení - RSS, III. zóna CHKO

- plocha je vymezena dle ÚPSÚ Libice nad Doubravou - důvodem vymezení plochy je nutnost oddělení navrhované plochy výroby a skladováníZL16 od navrhované plochy pro sportovní a tělovýchovná zařízení ZL18 - plocha zeleně zajišťuje prostorovou i pohledovou izolaci zemědělského areálu od areálu občanské vybavenosti


OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, investice do půdy meliorované plochy, kabelové komunikační vedení, komunikační vedení - RSS, III. zóna CHKO

- záměr je vymezen v návaznosti na stávající sportovní areál městyse pro účely zajištění dostatečných ploch sportovních aktivit pro místní obyvatele - důvodem vymezení je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele sídla Libice nad Doubravou

plocha smíšená obytná – městská (SM)

OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je uvedení plochy do souladu se stávajícím využitím (zázemí rodinného domu) - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje oboustranné obestavění ulice zajišťující efektivní využití území a veřejné infrastruktury 76


textová část

ozn. plochy

způsob využití



ZL20


OP leteckých pozemních zařízení světelných, kabelové komunikační vedení, II. zóna CHKO, III. zóna CHKO

- plocha je vymezena dle ÚPSÚ Libice nad Doubravou a dle Změny č. 3 ÚPSÚ Libice nad Doubravou - důvodem vymezení plochy je potřebnost posílení hospodářských aktivit lokálního významu a požadavky na ochranu a rozvoj zemědělské výroby v území


OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIb., I. zóna CHKO, II. zóna CHKO, III. zóna CHKO

- důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k ploše ZL22 (plocha pro výstavbu rozhledny), a dále zajištění celkové prostupnosti území


OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, OP vodního zdroje stupně IIb., II. zóna CHKO, III. zóna CHKO

- záměr je vymezen na základě požadavku Zadání ÚP (Podporovat rozvoj rekreace a cestovního ruchu v území; prověřit vymezení dalších zastavitelných ploch občanské vybavenosti v souvislosti s rozvojem rekreačně sportovních a turistických aktivit.) jako významná součást turistické infrastruktury - důvodem vymezení je zajištění občanského vybavení pro rozvoj rekreačních a turistických aktivit

ZL21

ZL22

Odůvodnění výroku (18) Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v katastrálním území Libická Lhotka ozn. plochy

ZLL1

ZLL2

ZLL3

ZLL4

a23 architekti

způsob využití







OP leteckých pozemních zařízení světelných, II. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Libická Lhotka, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace a vyplňuje proluku ve stabilizované zástavbě

OP leteckých pozemních zařízení světelných, II. zóna CHKO, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Libická Lhotka, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace a vyplňuje proluku ve stabilizované zástavbě

OP leteckých pozemních zařízení světelných, investice do půdy meliorované plochy, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Libická Lhotka, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, rozvíjí oboustrannou zástavbu podél místní komunikace na západním okraji sídla

OP leteckých pozemních zařízení světelných, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Libická Lhotka, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, rozvíjí oboustrannou zástavbu podél místní komunikace na západním okraji sídla

77


textová část

Odůvodnění výroku (19) Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v katastrálním území Malochyně ozn. plochy

způsob využití


ZM1


ZM2


ZM3


ZM4

11.9



III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Malochyně, viz kapitola 10.6 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena na okraji sídla v přímé vazbě na zastavěné území a stávající obytnou zástavbu, vhodným způsobem doplňuje kompaktní útvar sídla - vymezení plochy vychází z požadavku vlastníka pozemku na změnu v území a je určeno pro 1 RD

kabelové komunikační vedení, III. zóna CHKO

- důvodem pro vymezení VP je požadavek na vymezení plochy pro obratiště a stanoviště kontejnerů s ohledem na nedostatečné prostorové parametry veřejných prostranství v rámci sídla Malochyně - důvodem vymezení je dále zajištění dostatečných ploch veřejných prostranství ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb. - vymezení plochy vychází z požadavku samosprávy na změnu v území

investice do půdy meliorované plochy, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je potřebnost posílení hospodářských aktivit lokálního významu a požadavky na ochranu a rozvoj zemědělské výroby v území - plocha je vymezena ve vazbě na zastavěné území a stávající systémy dopravní a technické infrastruktury - celá lokalita Křivý Dvůr je vhodná pro rozvoj výrobních aktivit s ohledem na napojení nadřazené dopravní sítě – silnice II/345

kabelové komunikační vedení, III. zóna CHKO

- důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZM3, PM1 (rozvoj výroby) po veřejné komunikaci, s návazností na systém lesních cest ve volné krajině - důvodem vymezení je dále zajištění celkové prostupnosti území

Odůvodnění vymezení ploch přestavby

Odůvodnění výroku (20) Odůvodnění vymezení ploch přestavby v katastrálním území Libice nad Doubravou ozn. plochy

PL1

a23 architekti

způsob využití



plocha smíšená obytná – městská (SM)

OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště - s výškovým omezením staveb, investice do půdy meliorované plochy, vodovodní síť, komunikační vedení - RSS, III. zóna CHKO

- důvodem pro vymezení plochy je obecně nutnost chránit a rozvíjet kulturní hodnoty, které představuje sousední zámek – stávající využití s umožněním výrobních aktivit se do budoucna jeví jako nereálné - důvodem je také požadavek integrace zámeckého areálu do jádrové části městyse a celkové posílení jádra městyse Libice nad Doubravou

78


ozn. plochy

PL2

způsob využití


textová část



OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP el. vedení, kabelové komunikační vedení, III. zóna CHKO

- záměr je vymezen pro účely obnovy kulturního domu v Libici nad Doubravou, ve vazbě na požadavky Zadání ÚP (Prověřit možnosti posílení jádrové části sídla Libice nad Doubravou, vhodným způsobem integrovat zámecký areál. a rozvíjet sídlo Libice nad Doubravou jako správní a kulturně společenské centrum městyse) - kulturní dům je umístěn v sousedství zámku Libice nad Doubravou a spoluutváří centrum městyse; v souvislosti s potřebou posílení správní a kulturně společenské role sídla Libice nad Doubravou je nutné umožnit obnovu kulturního domu - důvodem vymezení je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele městyse

Odůvodnění výroku (21) Odůvodnění vymezení jednotlivých ploch přestavby v katastrálním území Malochyně ozn. plochy

PM1

způsob využití




el. stanice, el. vedení vn, OP el. vedení, kabelové komunikační vedení, III. zóna CHKO

- důvodem vymezení plochy je potřebnost posílení hospodářských aktivit lokálního významu a požadavky na ochranu a rozvoj zemědělské výroby v území - plocha je vymezena z větší části v rámci zastavěného území a méně ve vazbě na zastavěné území a stávající systémy dopravní a technické infrastruktury - celá lokalita Křivý Dvůr je vhodná pro rozvoj výrobních aktivit s ohledem na napojení nadřazené dopravní sítě – silnice II/345 - vymezením plochy jsou vytvořeny předpoklady pro využití plochy brownfield

11.10 Odůvodnění vymezení koridorů Odůvodnění výroku (22) Odůvodnění vymezení jednotlivých koridorů na území městyse Libice nad Doubravou: ozn. koridoru

typ koridoru

odůvodnění vymezení koridoru

DK1

koridor dopravní infrastruktury

- vymezení koridoru homogenizace silnice II/345 vychází ze ZÚR KrV; koridor je vymezen o šířce 80 m uvedené v ZÚR KrV (bod 78 ZÚR KrV) - důvodem pro vymezení koridoru DK1 je zejména zkvalitnění významné dopravní trasy v regionu

DK2

koridor dopravní infrastruktury

- záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse v souvislosti s navázáním na provedené úpravy navazující komunikace v sousední obci Bezděkov - důvodem vymezení je zlepšení dopravní dostupnosti sídla Malochyně a zkvalitnění dopravního propojení se správním centrem v sídle Libice nad Doubravou

koridor technické infrastruktury

- záměr je vymezen v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina a s požadavkem Zadání ÚP (prověřit a případně vymezit napojení Libické Lhotky na systémy technické infrastruktury v sídle Libice nad Doubravou) a ve vazbě na identifikovaný problém H24b dle ÚAP SO ORP Chotěboř (chybějící veřejná kanalizace, napojení na ČOV, veřejný vodovod v místních částech) - důvodem vymezení je zkvalitnění veřejné technické infrastruktury v sídle Libická Lhotka a zvýšení kvality bydlení

TK1

a23 architekti

79


AD 4

textová část

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ

11.11 Odůvodnění koncepce občanského vybavení Odůvodnění výroku (23) Plochy občanského vybavení jsou specifikované v § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Členění na plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV), plochy občanského vybavení – tělovýchovných a sportovních zařízení (OS) a plochy občanského vybavení – hřbitovů (OH) vychází z odlišných specifických nároků daných způsobů využití, zejména nezbytnost stabilizace vybavenosti veřejného charakteru (plochy OV), stabilizace sportovních zařízení a areálů v sídlech zajišťujících možnosti sportovního vyžití obyvatel v dostatečném množství, rozsahu a dobré dostupnosti, stabilizace a ochrana hřbitovů. V ÚP Libice nad Doubravou jsou jako stabilizované plochy občanského vybavení vymezeny areály a zařízení významné pro zajištění základní vybavenosti a služeb v sídlech, zejména ve vazbě na požadavek Zadání ÚP Libice nad Doubravou „respektovat stabilizované plochy občanského vybavení a prověřit potřebu jejich plošného rozvoje.“ Rozvoj všech kategorií občanského vybavení je umožněn také v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití (zejména ploch smíšených obytných městských, venkovských, rekreačních) v souladu s jejich stanovenými podmínkami využití, a to v souladu s požadavkem Zadání ÚP Libice nad Doubravou „podporovat polyfunkční využívání ploch zejména v jádrové části sídla Libice nad Doubravou.“ Důvodem samostatného vymezení ploch je nutnost usměrňovat ochranu a rozvoj občanského vybavení na území městyse. Lokalizace, rozsah a význam staveb a zařízení občanského vybavení má významný vliv na kvalitu bydlení a dosažitelnost těchto služeb pro obyvatele, z pohledu rekreace a cestovního ruchu je občanská vybavenost klíčová pro míru atraktivity území, návštěvnost území a délku pobytu návštěvníků. Odůvodnění výroků (24) – (25) Podrobné odůvodnění vymezení ploch je uvedeno pro jednotlivé plochy v kapitolách 11.8 Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch a 11.9 Odůvodnění vymezení ploch přestavby. Odůvodnění výroku (26) Ochrana občanského zařízení je prioritní zejména ve vhodných plochách jádrové části městyse a lokálních sídelních center území. Existence a rozvoj občanského vybavení je ve veřejném zájmu, proto je nezbytné důkladně posuzovat jakékoliv požadavky na změny v daných plochách. Pro zajištění dobré dostupnosti občanského vybavení a jeho spolupůsobení na upevňování komunit a sociální soudržnosti obyvatel je nutné přednostně umisťovat občanské vybavení do sídelních center a hustě obydlených částí sídel, tedy zejména v rámci ploch smíšených obytných. Využití těchto ploch je flexibilní, v principu však vždy zahrnuje kombinaci bydlení a občanské vybavenosti jako dvou základních pilířů obytného prostředí, které doplňuje systém veřejných prostranství. V rámci obytných území reprezentovaných plochami smíšenými obytnými (SM, SV, SR) a plochami bydlení (BI, BH) je vhodné umožňovat vznik občanského vybavení lokálního charakteru, které se může rozvinout na základě požadavků nebo iniciativy místních obyvatel – jeho přesné umístění proto nelze předvídat. Obecně však občanské vybavení doplňuje obytná území a zajišťuje dostupnost služeb pro místní obyvatele a pro účely cestovního ruchu (zejména v plochách smíšených obytných – rekreačních).

11.12 Odůvodnění koncepce veřejných prostranství Odůvodnění výroku (27) Plochy veřejných prostranství specifikované v ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jsou v územním plánu vymezeny jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití. Rozvoj veřejných prostranství je umožněn také v rámci všech ostatních ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s jejich stanovenými podmínkami využití. Vymezení veřejných prostranství v rámci ÚP Libice nad Doubravou je v souladu zejména s těmito požadavky Zadání ÚP Libice nad Doubravou: -

„respektovat stávající systém veřejných prostranství a upřednostnit jejich kvalitativní rozvoj,“

-

„pomocí nástrojů územního plánování posilovat funkci veřejného prostranství na úkor funkce dopravní,“

-

„Zajistit vnitřní prostupnost sídel, doplňovat propojení sídel s volnou krajinou a vzájemné propojení sídel, umožnit obnovu zaniklých cest.“

-

„Chránit a případně doplnit veřejnou sídelní zeleň, v sídle Libice nad Doubravou doplnit veřejnou zeleň od kostela přes bývalý hřbitov podél Pilnova statku k obecnímu rybníčku.“

a23 architekti

80


textová část

Odůvodnění výroku (28) Veřejná prostranství jsou nositeli všech existujících turistických a cyklistických tras, cyklostezek a naučných stezek. Turistická infrastruktura je významným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu a turistiky v území, proto je nutné ji chránit a rozvíjet, zcela vyloučit jakoukoliv redukci. Důvodem pro vymezení plochy je ochrana historických cest v krajině pro zlepšení prostupnosti území a možný rozvoj nových pěších turistických nebo cyklistických tras v území. Stabilizace, ochrana a další rozvoj pěších a cyklistických tras v území formou vymezení systému veřejných prostranství jako samostatného typu plochy s rozdílným způsobem využití vychází zejména z požadavků Zadání ÚP Libice nad Doubravou „prověřit stávající pěší a cyklistickou dopravní síť; případně vytvořit podmínky pro rozvoj systému mimosídelních cest za účelem zvyšování rekreační prostupnosti krajiny“ a „Zlepšovat prostupnost území, prověřit síť místních a účelových komunikací a v případě potřeby navrhnout jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky a pěší turistiky.“ Obnova či rozvoj pěších a cyklistických tras je územním plánem umožněna ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Odůvodnění výroku (29) Veřejná prostranství tvoří základní kostru sídel i volné krajiny. Intenzivní využívání veřejných prostranství je základním předpokladem kvalitního života v sídlech. Veřejná prostranství jsou odrazem kvality života v sídlech a jsou těžištěm veřejného života. Využívají je všichni lidé vyskytující se v daném území z nejrůznějších důvodů. Proto je nutné dbát na zvyšování kvality veřejných prostranství zejména pro pohyb chodců, rozvoj systému tak, aby zajišťoval a zlepšoval prostupnost území. Veřejná prostranství zahrnují veškeré stabilizované plochy veřejně přístupných prostranství s výraznou prostorotvornou funkcí (návesní a uliční prostory) v zastavěném území sídel. S ohledem na význam ve struktuře ploch veřejných prostranství zahrnuje územní plán do těchto ploch také úseky místních komunikací, které mají významnou prostorotvornou, komunikační a sociální funkci, stejně tak jako některé významné mimosídelní cesty zajišťující prostupnost území. V rámci všech ploch veřejných prostranství (PV, ZV) je v ÚP Libice nad Doubravou zajištěna ochrana minimálního rozsahu systému veřejných prostranství na území městyse pro zajištění dostupnosti ploch a prostupnosti území sídel i volné krajiny. Nové chodníky nejsou územním plánem navrženy, jejich realizace je umožněna v rámci hlavního a přípustného využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch dopravní infrastruktury - silniční (DS) a veřejných prostranství (PV). Chodníky, včetně přechodů přes vozovky a přístupů na autobusové zastávky, je nutno budovat dle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky, zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Odůvodnění výroků (30) - (31) Podrobné odůvodnění vymezení ploch je uvedeno pro jednotlivé plochy v kapitolách 11.8 Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch a 11.9 Odůvodnění vymezení ploch přestavby. Odůvodnění výroku (32) Výrok je stanoven zejména z důvodu potřebnosti vymezit dostatečné plochy veřejných prostranství dle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a v návaznosti na požadavek Zadání ÚP Libice nad Doubravou „v zastavitelných plochách dbát na vymezování odpovídajícího rozsahu veřejných prostranství v souladu s § 7 a § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (stanovení nejmenší šíře veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace).“ V rámci územních studií bude ve větší podrobnosti, než umožňuje územní plán, prověřeno možné vedení nových veřejných prostranství s dostatečnými prostorovými parametry v souladu s právními předpisy. Odůvodnění výroku (33) Vymezením ploch veřejných prostranství (PV, ZV) je v ÚP Libice nad Doubravou zajištěna ochrana minimálního rozsahu systému veřejných prostranství na území města pro zajištění dostupnosti ploch a prostupnosti území sídel i volné krajiny. V rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití však existuje množství dalších veřejných prostranství, které je rovněž vhodné dále rozvíjet a zkvalitňovat. Z těchto důvodů je stanovena zásada stabilizace a rozvoje veřejných prostranství také v jiných plochách s rozdílným způsobem využití, a to zejména v plochách s obytnou funkcí, kde je nutné zachovávat a rozvíjet dostupnost jednotlivých pozemků a prostupnost urbanizovaného území utvářející komunikační síť sídel.

11.13 Odůvodnění koncepce dopravní infrastruktury Obecné odůvodnění výroků (34) – (45) Koncepce dopravní infrastruktury vychází zejména z následujících dokumentací a podkladů: -


-

Dopravní plán Kraje Vysočina (Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu kraje Vysočina, 2011)

a23 architekti

81


textová část

-

Vysočina v dopravě (Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu kraje Vysočina, 2007)

-

Páteřní silniční sítě kraje Vysočina (Krajský úřad Kraje Vysočina, 2013)

-

Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Kraji Vysočina na období 2014 – 2020 (KP projekt s.r.o., 2014)

-

platná legislativa a ČSN

-


-


-


-


11.13.1 Doprava silniční Obecné odůvodnění výroků (34) – (39) Popis stávající situace Silniční doprava je v řešeném území výhradním zprostředkovatelem přepravních objemů a je provozována prostřednictvím silniční sítě a navazující struktury místních a účelových komunikací. Silnice II. třídy II/344

Havlíčkův Brod (výjezd z I/34) - Dolní Krupá - Rozsochatec - Chotěboř (peáž s II/345, křížení s II/346) - Hranice Jeníkovec - Rušínov - Modletín - Lipka - Dolní Bradlo (peáž s II/343) - Javorné - Hodonín (napojení na II/337) Silnice II/344 je hlavním dopravním přivaděčem z blízké Chotěboře, resp. ze silnice II/345 tvořící hlavní dopravní osu širšího území. Parametry komunikace i dopravní intenzity odpovídají jejímu významu, dopravní zátěž je méně než 800 vozidel/24 hod. (v roce 2010, dle sčítání dopravy ŘSD), přičemž komunikace přímo neprochází žádným ze sídel v území. Silnice II/344 představuje hlavní komunikaci pro dopravní přístup sídla Libice nad Doubravou a v širším pohledu i celého řešeného území vyjma části Malochyně, jež je přístupná ze silnice II/345.

II/345

Golčův Jeníkov (výjezd z I/38) - Vilémov (křížení s II/340) - Kraborovice - Borek - Přísečno - Nová Ves u Chotěboře Chotěboř (peáž s II/344, křížení s II/351) - Bílek - Sobíňov - Ždírec nad Doubravou (křížení s I/34, napojení na I/37) Silnice II/345 představuje hlavní dopravní tah regionu, procházející sídelními centry Golčův Jeníkov – Chotěboř – Ždírec nad Doubravou, vede paralelně s údolím řeky Doubravy a s terénní hranou Železných hor. Má zásadní význam pro dostupnost menších sídel v regionu, včetně městyse Libice nad Doubravou. Přímo je z této komunikace dostupná část řešeného území – Malochyně. Dopravní intenzita odpovídá významu silnice a představuje 3 242 vozidel/24 hod. (v roce 2010, dle sčítání dopravy ŘSD).

Silnice III. třídy III/4416 výjezd z II/344 - Libice nad Doubravou - křížení s III/4417 - křížení s III/4421 - Štěpánov - křížení s III/4527 - Sloupno - křížení s III/4422 - Podmoklany - křížení s III/4425 - Nový Studenec - Horní Studenec - napojení na I/37 III/4417 výjezd z III/4416 - Libice nad Doubravou - křížení s III/4427 - Lhůta - Barovice - křížení s III/4418 křížení s III/4433 - Polom - Hluboká - Trhová Kamenice - napojení na I/37

Křemenice

-

III/4418 výjezd z III/4417 - křížení s III/4420 - Slavíkov - křížení s III/4422 - Rovný - napojení na I/37 III/4421 výjezd z III/4416 - Libice nad Doubravou - Libická Lhotka III/4423 výjezd z III/4422 - Sloupno - Kladruby III/4427 výjezd z III/4417 - Suchá - Lány - Předboř - Jeníkovec - napojení na II/344 III/4433 výjezd z III/4417 - Chloumek - křížení s III/434 - Velká Střítež - Horní Bradlo - napojení na III/344 III/4434 výjezd z III/4433 - Chloumek - Spálava Stávající silnice III. třídy doplňují silniční síť a zprostředkovávají přímou dopravní obsluhu jednotlivých sídel. Jejich dopravní zátěž je poměrně nízká. Významu těchto komunikací a konfiguraci terénu odpovídá i jejich trasování a parametry. Zhoršenou dostupnost lze konstatovat u sídla Malochyně, které je zcela izolováno od jádrového území; jeho dopravní dostupnost je zajištěna přes město Chotěboř prostřednictvím silnice II/345. Také sídlo Kladruby je hůře dostupné přímo z Libice nad Doubravou, silniční spojení vede přes Štěpánov (část obce Bezděkov). Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (dále též jen „ŘSD ČR“) pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané úseky III. třídy a místních komunikací. Intenzity dopravy na silnicích II. třídy jsou uvedeny výše u jednotlivých komunikací.

a23 architekti

82


textová část

Intenzita dopravy je v rámci silnic III. třídy sledována pouze u silnice III/4417, propojující Libici nad Doubravou přes Lhůtu a Barovice se sídly na náhorní plošině Železných hor a s městysem Trhová Kamenice – sousední obcí na severovýchodní hranici řešeného území; činí 201 vozidel/24 hod. (v roce 2010, dle sčítání dopravy ŘSD). Na ostatních silnicích III. třídy nebylo v řešeném území sčítání dopravy prováděno. S ohledem na dopravní význam těchto silnic však lze předpokládat, že intenzity dopravy nepřesáhnou hodnotu 200 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce). Místní komunikace Pro místní dopravu jsou využívány úseky silnic III. třídy, které rovněž umožňují obsluhu jednotlivých objektů. Na tyto silnice navazují místní komunikace různé délky a proměnlivých parametrů. Stávající rozsah sítě místních komunikací je územním plánem stabilizován. Komunikace mají většinou charakter cest se zpevněným nebo částečně zpevněným povrchem a vycházejí z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Místní komunikace mimo zastavěná území jsou v územním plánu vymezeny jako plochy veřejných prostranství (PV) nebo jsou zahrnuty v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití. Síť místních komunikací doplňují místní účelové komunikace, které umožňují obsluhu jednotlivých částí obce mimo souvislou zástavbu obce. Doprava v klidu Parkování a odstavování vozidel je v řešeném území uskutečňováno převážně na soukromých pozemcích, případně v profilu místních komunikací, tedy zejména v rámci ploch veřejných prostranství (PV) a ploch dopravní infrastruktury – silniční (DS). V řešeném území se nevyskytují žádné plochy či zařízení pro hromadné parkování. Individuální odstavování vozidel lze v rámci přípustného využití realizovat také v dalších plochách s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách bydlení (BI), plochách výroby a skladování (VL, VZ), občanského vybavení (OV, OM, OS), smíšených obytných (SV, SM, SR). Dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, ploch bydlení, ploch občanského vybavení. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle normy ČSN 73 6110 a změny Z1 ČSN 73 6110. Silniční ochranná pásma Problematiku silničního ochranného pásma upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice I. třídy

50 m od osy vozovky

silnice II. a III. třídy

15 m od osy vozovky

Odůvodnění navrhovaného řešení Odůvodnění výroků (34) – (35) V souladu s § 9, odst. 2 a 3 vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou silniční pozemky silnic II. a III. třídy zahrnuty do ploch dopravní infrastruktury – silniční (DS). Důvodem je zejména intenzita dopravy a její negativní vlivy, které vylučují začlenění těchto pozemků do ploch jiného způsobu využití. Vymezení ploch dopravní infrastruktury – silniční (DS) je také nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti ostatních ploch (např. ploch bydlení, výroby, občanského vybavení, ploch smíšených obytných atd.). Místní komunikace jsou v územním plánu zařazeny převážně do ploch veřejných prostranství (PV). Jejich dopravní funkce je zejména v zastavěném území doplněna ostatními funkcemi (pobytovou, rekreační, společenskou, apod.). Součástí veřejných prostranství jsou vegetační plochy, liniové výsadby, apod. Účelové komunikace jsou s ohledem na jejich dopravní význam součástí navazujících ploch s rozdílným způsobem využití. Jejich začlenění do ostatních ploch s rozdílným způsobem využití nebrání jejich využívání pro dopravní účely. Odůvodnění výroku (36) Veškeré zastavitelné plochy jsou vymezeny ve vazbě na stávající komunikační skelet v území. Pro jednotlivé zastavitelné plochy budou zřízeny, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém území. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých, zejména rozsáhlejších zastavitelných ploch. Dopravní řešení v rámci zastavitelných ploch bude navrženo s ohledem na způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících řízeních. Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí o minimální šířce 9 m mezi oploceními. Je též nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu a23 architekti

83


textová část

křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Dopravní připojení staveb musí splňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Šířka veřejných prostranství, jehož součástí je komunikace, musí být v souladu s § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Odůvodnění výroku (37) Důvodem vymezení plochy je vytvoření kapacitního dopravního napojení výrobních areálů na jihu sídla Libice nad Doubravou tak, aby dopravní obsluha těchto ploch byla realizována mimo prostorově nevyhovující ulici Sokolovecká. Vymezením plochy ZL13 dojde k napojení ploch výroby na místní komunikaci – ulici Na Čihadlech. Dopravní intenzity se s ohledem na charakter a rozsah výrobních ploch nebudou výrazně zvyšovat, což musí být zajištěno také v rámci podmínky zpracování územní studie na celou výrobní zónu zahrnující stabilizované i zastavitelné plochy výroby a skladování (VL), podrobněji viz kapitola 11.30 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Formálně je záměr již připraven v rámci zpracovaných komplexních pozemkových úprav a vymezen v území jako pozemek komunikace. Odůvodnění výroku (38) Důvodem pro vymezení koridorů dopravní infrastruktury jsou zejména tyto požadavky schváleného Zadání ÚP Libice nad Doubravou: -

prověřit možnosti řešení lokálních dopravních závad (nevyhovující rozhledové poměry, šířkové a směrové parametry, apod.) na silniční síti a v případě potřeby navrhnout odpovídající řešení,

-

v případě potřeby navrhnout kapacitně vyhovující dopravní napojení zastavitelných ploch,

-

Výrobní aktivity situovat zejména v jižní části území (mimo vyvýšenou planinu Železných hor) a v návaznosti na kapacitní dopravní a technickou infrastrukturu.


Koridor DK1 homogenizace silnice II/345 vychází ze ZÚR KrV (viz bod 78 ZÚR KrV). Důvodem pro jeho vymezení je územní stabilizace vedení silnice II/345, která představuje významnou dopravní trasu širšího území procházející sídelními centry Golčův Jeníkov – Chotěboř – Ždírec nad Doubravou, vede paralelně s údolím řeky Doubravy a s terénní hranou Železných hor. Má zásadní význam pro dostupnost menších sídel v regionu, včetně městyse Libice nad Doubravou. Jedná se o silnici regionálního významu, jejíž kvalita a územní stabilizace přímo ovlivňuje dopravní dostupnost menších sídel v regionu. Silnice II/345 je vymezena v rámci podkladu Páteřní silniční sítě kraje Vysočina, přičemž cílem kraje je postupná modernizace a rekonstrukce této páteřní silniční sítě.

ad b

Koridor DK2 pro zkvalitnění dopravní prostupnosti území Malochyně je vymezen na základě požadavku městyse z důvodu zajištění lepší dostupnosti sídla Malochyně a návaznosti na komunikaci v sousední obci Bezděkov, čímž mimo jiné dojde také ke zkvalitnění dopravní vazby mezi sídly Malochyně a Libice nad Doubravou (která je správním centrem pro oddělené území Malochyně) přes sousední obec Bezděkov. Výrok je stanoven s ohledem na požadavek schváleného Zadání ÚP Libice nad Doubravou „Prověřit možnost zlepšení propojení Libice nad Doubravou a výrazně izolovaného sídla Malochyně.“

Šířky koridorů jsou stanoveny odborným odhadem (v případě koridoru homogenizace v souladu s požadavkem ZÚR KrV) a odpovídají kategorijním šířkám a předpokládaným dopravním významům komunikací, pro které jsou vymezovány. Šířky koridorů jsou dále stanoveny s ohledem možnost umístění ochranných protihlukových opatření, těles násypů a výkopů, opěrných konstrukcí, mostů, pásů ochranné a izolační zeleně a souvisejících staveb odvodňovacích systémů, akumulačních nádrží, apod. Redukovány, případně rozšířeny jsou s ohledem na místní podmínky tak, aby jejich hranice vedly po hranicích pozemkových parcel a předcházelo se sporům o to, jaká část pozemku je součástí koridoru. Dalším pravidlem pro stanovení šířek je minimalizace zásahů do stávajících staveb. Odůvodnění výroku (39) Koridory dopravní infrastruktury představují překryvnou vrstvu územního plánu. Jsou položeny nad plochami s rozdílným způsobem využití a doplňují podmínky plošného a prostorového uspořádání stanovené v těchto plochách. V částech ploch s rozdílným způsobem využití zasahujících do koridorů tak platí další podmínky využití stanovené v koridorech. Smyslem vymezení koridorů je chránit širší pás území pro budoucí dopravní stavbu a zabránit jejímu střetu s případnou zástavbou umístěnou v těsné blízkosti. Dalším důvodem jsou časté úpravy vlastního řešení dopravních staveb mezi jednotlivými fázemi projektové přípravy. V některých případech dochází i po vydání územního rozhodnutí ke změnám trasování dopravní stavby a umístění souvisejících staveb. a23 architekti

84


textová část

Po realizaci staveb, pro které jsou koridory vymezeny, podmínky stanovené v koridorech automaticky zanikají a platí pouze podmínky stanovené v plochách. Pokud by pro stavby byly vymezeny širší plochy s rozdílným způsobem využití, bylo by po realizaci staveb nezbytné „zbytkové“ části ploch změnit (formou změny územního plánu) na požadované funkce. Z tohoto důvodu je řešení v podobě koridorů výhodnější.

11.13.2 Doprava železniční Odůvodnění výroku (40) Popis stávající situace Jižním cípem katastrálního území Malochyně je vedena železniční trať č. 238. Železniční zastávky v Bílku a Sobíňově jsou v docházkové vzdálenosti 20 - 30 minut z Malochyně, nicméně ostatní sídla včetně Libice nad Doubravou nejsou železniční dopravou dostupná. Nejbližšími železničními zastávkami jsou stanice Chotěboř, Bílek a Sobíňov (z Libice nad Doubravou vzdálené 6 km, 10 km a 13 km. Tyto stanice leží na trati č. 238 Havlíčkův Brod - Rozsochatec - Chotěboř Hlinsko - Žďárec u Skutče - Chrudim - Pardubice. Železniční ochranná pásma Železniční ochranné pásmo je stanoveno zákonem č. 266/94 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a tvoří prostor po obou stranách dráhy do vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však do vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. V případě rozhodování o změnách v území je nutné respektovat podmínky ochranného pásma. Odůvodnění navrhovaného řešení V souladu s § 9, odst. 2 a 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů jsou pozemky v obvodu dráhy zahrnuty do ploch dopravní infrastruktury – železniční (DZ). Důvodem je zejména jejich ochrana pro účely železniční dopravy a souvisejících funkcí. Územní plán současně umožňuje v rámci stanovených podmínek plošného a prostorového uspořádání využívat tyto plochy pro účely, které neomezí hlavní využití (technická infrastruktura, občanské vybavení, apod.) a je s ním slučitelné. Případnou výstavbu nových obytných objektů je třeba situovat mimo ochranné pásmo dráhy, respektovat vyhlášku č. 177/1995 Sb. – stavební a technický řád drah a postupovat ve smyslu ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Rozvoj železniční dopravy v řešeném území není uvažován, zejména s ohledem na geomorfologické podmínky a struktury území.

11.13.3 Veřejná hromadná doprava Odůvodnění výroků (41) – (42) Popis stávající situace Na území kraje Vysočina není zaveden integrovaný dopravní systém, veřejná doprava je zajišťována soukromými dopravci bez širší koordinace. Hromadná doprava osob je na území obce zprostředkována autobusovou dopravou. Počet realizovaných spojů autobusové dopravy je 33 v běžném pracovním dni. Frekvence autobusových spojů v Libici nad Doubravou je nepravidelná, v ranní špičce činí až 5 spojů za hodinu, v ostatních částech dne 1 - 3 spoje za hodinu. V řešeném území je provozováno celkem 10 autobusových zastávek: Libice nad Doubravou; Libice nad Doubravou, Číhadla; Libice nad Doubravou, rozc.0.3; Libice nad Doubravou, Hůrka; Lány, Suchá, rozc.0.4; Libice nad Doubravou, Lhůta; Libice nad Doubravou, Barovice; Libice nad Doubravou, Křemenice; Libice nad Doubravou, Chloumek; Chotěboř, drůbežárna Křivý. Zastávka Libice nad Doubravou, Malochyně, odb. se nachází v katastrálním území Bílek. Odůvodnění navrhovaného řešení Veřejná hromadná doprava osob je na území města zajišťována autobusovou dopravou. Pro ochranu a rozvoj provozu veřejné hromadné dopravy jsou vymezeny plochy dopravní infrastruktury v souladu s § 9, odst. 2, vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dále plochy veřejných prostranství v souladu s § 7, odst. 2, vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na podpoře veřejné dopravy panuje obecná společenská shoda. Její zkvalitňování může vést ve svém důsledku ke snížení podílu dopravy individuální na přepravních objemech. Pozitivní důsledky snížení podílu individuální dopravy jsou prokazatelné (pozitivní vliv na veřejné zdraví, pokles dopravních nehod, apod.). Na základě zpracovaných Doplňujících průzkumů a rozborů (v rámci zpracování ÚP Libice nad Doubravou, a23 architekti, Ing. arch. Michaela Dejdarová, 4/2015) byla identifikována absence zastávek veřejné autobusové hromadné dopravy v sídlech Libická Lhotka, Kladruby a Spálava, přičemž docházková vzdálenost k nejbližším zastávkám je příliš velká a nevyhovuje doporučené vzdálenosti max. 500 metrů z výchozích a cílových míst (dle ČSN 73 6425-1 pro zastávky veřejné linkové dopravy, které zajišťují místní obslužnost). ÚP proto doporučuje zavést do výše uvedených sídel v řešeném území a23 architekti

85


textová část

veřejnou autobusovou dopravu pro zkvalitnění obsluhy těchto sídel a zlepšení dopravní dostupnosti území zejména v souvislosti s vyjížďkou za prací, studiem a vybaveností do větších sídel. Docházkové vzdálenosti k jednotlivým zastávkám v ostatních sídlech jsou s ohledem na místní podmínky vyhovující, realizace nových zastávek autobusové hromadné dopravy je obecně umožněna zejména v plochách dopravní infrastruktury - silniční (DS) a v plochách veřejných prostranství (PV).

11.13.4 Komunikace pro pěší a cyklisty Odůvodnění výroků (43) – (44) Popis stávající situace Komunikace pro pěší Pro potřeby pěší dopravy jsou využívány úseky místních komunikací v zastavěném území s nízkými intenzitami dopravy. V centrální části Libice nad Doubravou jsou komunikace doplněny chodníky. Ze sídel zpravidla vedou pěší, účelové komunikace a cesty směrem do volné krajiny, tuto síť by však bylo vhodné doplnit a stabilizovat. S tím souvisí i rozvoj rekreace v území, zejména turistiky a cyklistiky. Turistické trasy Řešeným územím prochází následující značené turistické trasy: zelená turistická trasa

Bílek (0 km) - Horní Mlýn - Libická Lhotka (6 km) - Libice nad Doubravou (7 km) - Suchá - Lány Spálava (12 km) - Modletín (14 km)

žluté turistické trasy

Bílek (0,0 km) - Křivý Dvůr (1 km) - Sloupno - Barovice (9 km) - Chloumek (12 km) - Spálava (13 km) - Lipka - Dolní Bradlo - České Lhotice - Hradice - Šiškovice - Slatiňany (36 km) Libice nad Doubravou (0,0 km) - Hranice - Maleč - Klokočov - Mladiny (11 km)

Cyklistické trasy Území městyse Libice nad Doubravou je svojí terénní konfigurací danou reliéfem Železných hor, množstvím přírodních i kulturních hodnot vhodné pro cykloturistiku, optimálně ve spojení s pěší turistikou, vedenou po silnicích III. třídy a místních účelových komunikacích s minimální intenzitou motorové dopravy. Cyklistické trasy jsou rozděleny do čtyř tříd, metodickým garantem jejich značení je Klub českých turistů. Správním územím městyse Libice nad Doubravou prochází jedna cyklotrasa I. třídy (č. 1) a tři cyklotrasy IV. třídy (č. 4154, č. 4187 a č. 5127). Cyklistická trasa je trasa pro cyklisty vedená po pozemních komunikacích vhodných pro cyklistický provoz a označená orientačním dopravním nebo turistickým značením. Pro cyklistické trasy s převažujícím turistickým účelem se používá označení cykloturistická trasa. Stezka pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její jízdní pás vyhrazený dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole. Řešeným územím prochází následující cyklotrasy: cyklotrasa č. 1

Praha, Královice (0 km) - Mukařov - Jevany - Nučice - Dobré Pole - Kutná Hora - Třebešice - Čáslav - Hostovice - Žleby - Ronov nad Doubravou - Seč - Chloumek (136 km) - Křemenice (137 km) Hlinsko - Tišnov - Nový Dvůr - Brno (273 km)

cyklotrasa č. 4154

Křemenice (0 km) - Barovice (2 km) - Lhůta (4 km) - Libice nad Doubravou (7 km) - Chotěboř Kámen - Světlá nad Sázavou (36 km)

cyklotrasa č. 4187

Křemenice (0 km) - Barovice (2 km) - Kocourov - Dřevíkov (11 km)

cyklotrasa č. 5127

Radostín (0 km) - Ždírec nad Doubravou - Libice nad Doubravou (22 km) - Maleč - Běstvina Golčův Jeníkov (52 km)

Hipostezky Hipostezka je turistická stezka zaměřená na hipoturistiku, tedy mimořádně vhodná pro cestování na koni. Značení veřejných hipostezek provádí Klub českých turistů, existují ale i privátní okruhy pro platící klientelu. Řešeným územím (výhradně katastrálním územím Malochyně) prochází následující hipostezka: modrá hipostezka M03

Podmoklany , Ranč Na špici (0 km) - Bílek - Počátky - Rozsochatec - Lysá, napojení na červenou hipostezku C03 (28 km)

Běžkařské trasy Železné hory jsou díky své nadmořské výšce vyhledávaným místem i v zimní sezóně. Kromě několika menších lyžařských center určených především pro rodinnou rekreaci se zde nachází také šest oficiálně značených běžkařských tras. Úpravu a údržbu stop zajišťuje mikroregion Centrum Železných hor.

a23 architekti

86


textová část

Zmiňovaný systém běžkařských tras zasahuje do správního území městyse Libice nad Doubravou pouze velmi malou částí, přesto lze sídlo Spálava (ačkoliv k tomu dosud nemá vybudované odpovídající zázemí) vnímat jako jedno z nástupních míst do běžecké stopy. Řešeným územím prochází následující běžkařská trasa (označení dle mikroregionu Centrum Železných hor): běžkařská trasa č. 6

Vršov, napojení na trasu č. 3 (0 km) - Paseky - Modletín - vrch Spálava (7 km) - Lipka - Paseky Vršov, napojení na trasu č. 3 (15 km)

Odůvodnění navrhovaného řešení Základní podmínkou pro kvalitní pohyb pěších a cyklistů územím je míra (stupeň) jeho prostupnosti. Možnost zkrácení cesty je jedním z důvodů volby pěší (cyklistické) dopravy. V případě, že bude zabezpečena vysoká míra prostupnosti území (veřejně přístupných komunikací) vybavených kvalitní sítí chodníků, cest, stezek, apod., lze předpokládat, že se zvýší podíl pěší a cyklistické dopravy na úkor dopravy individuální (motorové). Pozitivní důsledky snížení podílu individuální dopravy jsou prokazatelné (pozitivní vliv na veřejné zdraví, pokles počtu dopravních nehod, apod.). Řešení pěší a cyklistické dopravy v ÚP Libice nad Doubravou vychází zejména z těchto ustanovení: -

Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). (priorita 22 PÚR ČR)

-

Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné. (priorita 29 PÚR ČR)

-

intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace včetně rozšiřování sítě pěších a cyklistických tras; (priorita 07 c) ZÚR KrV)

-

Zlepšovat prostupnost území, prověřit síť místních a účelových komunikací a v případě potřeby navrhnout jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky a pěší turistiky. (Zadání ÚP Libice nad Doubravou)

-

prověřit stávající pěší a cyklistickou dopravní síť; případně vytvořit podmínky pro rozvoj systému mimosídelních cest za účelem zvyšování rekreační prostupnosti krajiny. (Zadání ÚP Libice nad Doubravou)

-

Zajistit vnitřní prostupnost sídel, doplňovat propojení sídel svolnou krajinou a vzájemné propojení sídel, umožnit obnovu zaniklých cest. (Zadání ÚP Libice nad Doubravou)

Stávající komunikace pro pěší a cyklistickou dopravu (místní a účelové komunikace, chodníky, pěší trasy v sídlech, cesty ve volné krajině, cyklotrasy, turistické trasy, naučné stezky) jsou v ÚP vymezeny zejména jako plochy veřejných prostranství (PV), dále plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) a plochy veřejných prostranství – veřejné zeleně (ZV). Pěší a cyklistická doprava je také součástí dalších ploch v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití, v nichž lze cesty pro chodce a cyklisty dále doplňovat. Pěší a cyklistická doprava je zpravidla provozována jako součástí veřejných prostranství v souladu s § 7, odst. 2, vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dále dopravy silniční, v souladu s § 9, odst. 2, vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Plochy zajišťující prostupnost území pro chodce a cyklisty představují součást veřejné infrastruktury (veřejná prostranství, dopravní infrastruktura) z důvodu zajištění ochrany a rozvoje veřejně přístupných cest v řešeném území pro účely dostupnosti ploch, prostupnosti celého území (sídel i volné krajiny), napojení cest na okolní území a také pro účely ochrany a rozvoje infrastruktury cestovního ruchu. Turistická infrastruktura je významným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu a turistiky v území, proto je nutné ji chránit a rozvíjet, zcela vyloučit jakoukoliv redukci. Důvodem pro vymezení plochy je ochrana historických cest v krajině pro zlepšení prostupnosti území a možný rozvoj nových pěších turistických nebo cyklistických tras v území. Trasy místního charakteru lze vést obecně po všech komunikacích v řešeném území a po většině zpevněných a částečně zpevněných cest. Kvalitu cyklistických a cykloturistických tras lze zvyšovat jejich oddělením od společného vedení se silniční dopravou.

11.13.5 Letecká doprava Odůvodnění výroku (45) V rámci správního území městyse Libice nad Doubravou se nenacházejí žádná letiště ani letecké stavby, plochy pro leteckou dopravu nejsou územním plánem vymezeny zejména z důvodu geomorfologie a struktury území. Rozvoj letecké dopravy na území městyse se v budoucnu nepředpokládá. Do řešeného území zasahují ochranná pásma leteckých staveb a zařízení, jejichž podmínky je nutné dodržet při rozhodování o změnách v území a zejména při nové výstavbě:

a23 architekti

87


-

textová část

ochranné pásmo letiště Olešná - s omezením výškových staveb, ozn. LK TSA 20 (300 - 1 000 ft. AGL) - zasahuje celé katastrální území Chloumek, Barovice, Lhůta, Kladruby u Libice, severovýchodní polovinu katastrálního území Libice nad Doubravou a nepatrně zasahuje do katastrálního území Malochyně.

Jedná se o zájmové území Ministerstva obrany – vzdušný prostor pro létání v malých a přízemních výškách (ÚAP – jev 102, pasport č. 256/2014), který je nutno respektovat podle ustanovení § 41 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. V tomto vymezeném území (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavbu, výstavbu vysílačů, výškových staveb, staveb tvořících dominanty v terénu, větrných elektráren, speciálních staveb, zejména staveb s vertikální ochranou (např. střelnice, nádrže plynu, trhací jámy), venkovního vedení vn a vnn (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) jen na základě závazného stanoviska MO-ČR zastoupeného SEM MO, OOÚZaŘPNI, odd. OÚZ Pardubice. Dále zde platí prostorový limit v území, tj. maximální možná výška případné výstavby větrných elektráren 59 m n.t. Ve vzdušném prostoru vyhlášeném od země je nutno posoudit také výsadbu vzrostlé zeleně. Výstavba a výsadba může být výškově omezena nebo zakázána. -

ochranné pásmo leteckých pozemních zařízení světelných, ochranné pásmo radaru Pardubice (dle podkladů MO OVL), zasahuje celé řešené území, s výjimkou katastrálního území Malochyně a jižní poloviny katastrálního území Libická Lhotka.

Jedná se o ochranné pásmo přehledových systémů (OP RLP) – letecká stavba včetně ochranného pásma (ÚAP - jev 103, pasport č. 235/2014), které je nutno respektovat podle § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Z důvodu bezpečnosti letového provozu je nezbytné respektovat níže uvedené podmínky. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, venkovního vedení vvn a vn, základnových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána.

11.14 Odůvodnění koncepce technické infrastruktury Obecné odůvodnění výroků (46) – (53) Koncepce technické infrastruktury vychází zejména z následujících dokumentací a podkladů: -

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (AQUA PROCON s.r.o., Brno, aktualizace 2015), dále též jen „PRVK Kraje Vysočina“

-


-

Územní energetická koncepce kraje Vysočina (Energetická agentura Vysočiny, z. s.p.o., Jihlava, 2008)

-

Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina (ISES, s.r.o., Praha, 2004)

-


-


-


11.14.1 Zásobování vodou Obecné odůvodnění výroku (46) Koncepce zásobování pitnou vodou je řešena v souladu PRVK Kraje Vysočina. Současný systém skupinového vodovodu, na nějž je napojeno sídlo Libice nad Doubravou, je ucelený a provozně vyhovující. Kapacita skupinového vodovodu Golčův Jeníkov - Čáslav je vyhovující a disponuje dostatečnou rezervou i pro navrhovanou zástavbu v zastavitelných plochách sídla Libice nad Doubravou. Sídla Barovice, Kladruby, Lhůta a Malochyně (zásobované veřejným vodovodem), ostatní sídla v řešeném území jsou vodou zásobována individuálně. Předpoklad realizace navrhovaných opatření v rámci PRVK Kraje Vysočina je do roku 2030, tedy v rámci návrhového období ÚP Libice nad Doubravou. Případná realizace vodovodních řadů je územním plánem umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky všech ploch s rozdílným způsobem využití. Při realizaci nové zástavby je třeba postupovat v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, tzn. zabezpečit zásobování těchto lokalit vodou a zajistit odvádění, čištění, popřípadě jiné zneškodňování odpadních vod. Zákres stávajících vodovodních řadů včetně objektů na síti je znázorněn v grafické části Odůvodnění územního plánu ve výkrese 1 Koordinační výkres. S ohledem na měřítko výkresů jde pouze o schematické vyjádření koncepce zásobování vodou bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V navazujících řízeních tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých řadů a umístění objektů na vodovodní síti. a23 architekti

88


textová část

Popis stávajícího a navrhovaného zásobování vodou v jednotlivých sídlech dle PRVK kraje Vysočina Barovice V místní části Barovice (618 - 640 m n. m.) je vybudován veřejný vodovod (cca z roku 1970), zásobovaný 3 3 gravitačně z VDJ Barovice 30 m . Zdrojů je několik, jedná se o jímací studny nad vsí (objem celkem 6 m ), vrt v blízkosti VDJ 3 (vydatnost 5 l/s, hloubka 82 m) a studny Maršálka umístěné jižně od místní části Křemenice (objem 2,8 m ). Ze studní Maršálka teče voda gravitačně do VDJ a z něho je čerpána do akumulační studně nad obcí a dále gravitačně dopravována do rozvodné sítě. Vzhledem k technickému stavu části vodovodní sítě se předpokládá částečná obnova (rekonstrukce) vodovodní sítě včetně souvisejících objektů. Dále je navrhována dostavba vodovodní sítě v lokalitách, kde dosud není vybudována. Chloumek Místní část Chloumek (620 - 652 m n. m.) není v současné době zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu. Obyvatelé používají ke svému zásobení soukromé zdroje a obecní studny. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel budou jednotlivé domácnosti zásobovány individuálním způsobem (např. studny, vrty). Kladruby Místní část Kladruby (503 - 483 m n. m.) je zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu Bezděkov - Kladruby Štěpánov, tento vodovod je propojen se skupinovým vodovodem Želivka - Podmoklany. Zdrojem podzemní vody jsou jímací 3 zářezy a studny nad místní části Kladruby. Voda je upravována odkyselením a z VDJ Kladruby 1 x 50 m 3 (528,0/542,6 m n. m.), je dále gravitačně dopravována přes rozvodnou síť místní části Kladruby do VDJ Štěpánov 1 x 50 m (512,0/508,0 m n. m.). Vzhledem k technickému stavu části vodovodní sítě se předpokládá částečná obnova (rekonstrukce) vodovodní sítě včetně souvisejících objektů. Dále se navrhuje dostavba vodovodní sítě v lokalitách, kde dosud není vybudována. Křemenice Místní část Křemenice (607 - 626 m n. m.) není v současné době zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu, obyvatelé používají ke svému zásobení soukromé zdroje a obecní studny. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel budou jednotlivé domácnosti zásobovány individuálním způsobem (např. studny, vrty). Lhůta Místní část Lhůta (476 - 502 m n. m.) je z cca 80 % zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu, zbývajících 20 % obyvatel má zajištěnu pitnou vodu z vlastních zdrojů. Vzhledem k technickému stavu části vodovodní sítě se předpokládá částečná obnova (rekonstrukce) vodovodní sítě včetně souvisejících objektů. Dále se navrhuje dostavba vodovodní sítě v lokalitách, kde dosud není vybudována. Libice nad Doubravou Místní část Libice nad Doubravou (410 - 435 m n. m.) je zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu, který je součástí skupinového vodovodu Golčův Jeníkov - Čáslav. Zdrojem pitné vody je zemní zářez Lány (vydatnost 1 l/s), odkud 3 voda teče přes odkyselovací stanici do VDJ Lány 1 x 25 m (491,55 / 490,50 m n. m). Z VDJ je voda gravitačně dopravována 3 přes obec Lány do VDJ Suchá 1 x 50 m (461,10 / 458,50 m n. m.). Sem také přitéká v případě potřeby voda odbočkou z výtlaku čerpací stanice Lhůta. Z VDJ Suchá je zásobena místní část Libice nad Doubravou a místní část obce Lány - Suchá, přebytky zdroje odtékají do skupinového vodovodu Golčův Jeníkov - Čáslav. V roce 2009 byla realizována stavba vodovodních řadů v celkové délce 783 m pro novou lokalitu 19 rodinných domů. Vzhledem k technickému stavu části vodovodní sítě se předpokládá částečná obnova (rekonstrukce) vodovodní sítě včetně souvisejících objektů. Dále se navrhuje dostavba vodovodní sítě v lokalitách, kde dosud není vybudována. Libická Lhotka V místní části Libická Lhotka (412 - 441 m n. m.) není vybudovaný veřejný vodovod, obyvatelé jsou zásobeni ze soukromých zdrojů. V budoucnu se předpokládá s napojením Libické Lhotky na veřejný vodovod v Libici nad Doubravou, který je součástí skupinového vodovodu Golčův Jeníkov - Čáslav. Malochyně Místní část Malochyně (552 - 558 m n. m.) je zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu napojeného na skupinový vodovod Podmoklany přes VDJ Malochyně.

a23 architekti

89


textová část

Vzhledem k technickému stavu části vodovodní sítě se předpokládá částečná obnova (rekonstrukce) vodovodní sítě včetně souvisejících objektů. Dále se navrhuje dostavba vodovodní sítě v lokalitách, kde dosud není vybudována. Nehodovka Místní část Nehodovka (624 - 636 m n. m.) není v současné době zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu, obyvatelé používají ke svému zásobení soukromé zdroje a obecní studny. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel budou jednotlivé domácnosti zásobovány individuálním způsobem (např. studny, vrty). Spálava Místní část Spálava (636 - 646 m n. m.) není v současné době zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu, obyvatelé používají ke svému zásobení soukromé zdroje a obecní studny. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel budou jednotlivé domácnosti zásobovány individuálním způsobem (např. studny, vrty). Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou a užitkovou vodou Obec (městys) bude zásobena pitnou vodou z cisteren plněných ze zdroje Kladruby - vrt HK. Pro obec (městys) 3 bude třeba dovézt 8,5 m /d. Nouzové zásobování vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní, případně také z vodních nádrží a toků na území městyse. Zásobování požární vodou V souladu s požárním řádem městyse (OZV č. 1/2015) jsou na území městyse identifikovány zdroje vody pro hašení požárů a další zdroje požární vody. Všechny tyto zdroje jsou v ÚP Libice nad Doubravou zachovány a vymezeny jako plochy vodní a vodohospodářské (W) vyjma bodových zdrojů (podzemní hydranty), jež jsou zahrnuty v rámci ploch veřejných prostranství (PV). Ochranná pásma vodních zdrojů V souladu s ustanovením § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je v řešeném území nutné respektovat ochranná pásma vodních zdrojů I. a II. stupně. Vodní zdroje a jejich ochranná pásma jsou zakreslena v grafické části Odůvodnění ÚP ve výkrese 1 Koordinační výkres. Ochranná pásma vodovodních řadů jsou popsána v následující kapitole souhrnně s ochrannými pásmy kanalizačních řadů. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (46) ad a

Důvodem stanovení výroku je ochrana existujících sítí technické infrastruktury jako civilizační hodnoty; její rozvoj je základním předpokladem pro zvyšování kvality bydlení a obsluhy území sídel. Územní plán upřednostňuje intenzifikovat využití provozovaných systémů před jejich masivním rozvojem. V návrhovém období ÚP Libice nad Doubravou budou na vodovod dle potřeby a možností napojovány zastavitelné plochy prodloužením stávajících řadů a bude prováděna běžná údržba nebo rekonstrukce sítě vodovodu. Územním plánem jsou v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití stanoveny podmínky pro realizaci liniové technické infrastruktury ve všech plochách s rozdílným způsobem využití.

ad b

Systémy veřejné technické infrastruktury jsou zpravidla umisťovány v rámci dopravních komunikací nebo veřejných prostranství; tím je zajištěno jejich umístění mimo pozemky soukromých vlastníků, efektivní využití a správa sítí. Důvodem stanovení výroku je mimo jiné požadavek PÚR ČR (priorita 27) „Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury.“

ad c

Důvodem stanovení výroku je zejména zajištění lepších tlakových podmínek v síti, lepší jakost vody díky cirkulaci a rovnoměrné rozdělování vody i v období nedostatku. Zokruhování vodovodní sítě je doporučováno u větších spotřebišť s převažujícím plošným charakterem zástavby, což se týká zejména sídla Libice nad Doubravou.

ad d

Zastavitelné a přestavbové plochy jsou lokalizovány v maximální míře v dosahu stávající infrastruktury s minimálními nároky na jejich rozšiřování a souvisejícími nároky na veřejné rozpočty. Důvodem stanovení výroku je mimo jiné požadavek PÚR ČR (priorita 27) „Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury.“

ad e

Výrok se týká zejména malých sídel v území bez stávajícího vodovodního sytému, v nichž se dle PRVK kraje Vysočina neuvažuje se zavedením veřejného vodovodu s ohledem na velkou vzdálenost od vodovodní sítě, nízký počet obyvatel, minimální plošný rozvoj a tedy neefektivitu výstavby a správy sítě.

a23 architekti

90


textová část

Odůvodnění výroku (47) V ÚP je vymezen koridor TK1 sledující záměr napojení sídla Libická Lhotka na skupinový vodovod Golčův Jeníkov Čáslav; záměr je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina. Vymezení koridoru vychází také z požadavku Zadání ÚP Libice nad Doubravou „prověřit a případně vymezit napojení Libické Lhotky na systémy technické infrastruktury v sídle Libice nad Doubravou,“ a ve vazbě na identifikovaný problém H24b (dle ÚAP SO ORP Chotěboř) „chybějící veřejná kanalizace, napojení na ČOV, veřejný vodovod v místních částech.“ Realizací navrhovaného koridoru TK1 bude zajištěn rozvoj vodovodní sítě v sídle Libická Lhotka. Ostatní malá sídla v řešeném území budou nadále využívat individuálních zdrojů pitné vody; zásobování pitnou vodou nebude v souladu s PRVK Kraje Vysočina měněno s ohledem na velikost sídel a jejich stávající nízký počet obyvatel i při zohlednění navrženého rozvoje.

11.14.2 Kanalizace a odstraňování odpadních vod Obecné odůvodnění výroku (48) Koncepce kanalizace a odstraňování odpadních vod je řešena v souladu PRVK Kraje Vysočina. Kanalizační systém se v současné době nachází pouze v hlavním sídle řešeného území – v Libici nad Doubravou. Výhledově je uvažováno s napojením Libické Lhotky na kanalizační systém se zakončením na stávající ČOV v Libici nad Doubravou. ÚP vytváří podmínky pro obnovu a rozvoj stávající kanalizační sítě na území sídla Libice nad Doubravou . Vzhledem k předpokládané zástavbě se bude kanalizační síť rozšiřovat jen o uliční stoky a bude docházet k rekonstrukci, případně k zvětšování profilů – zkapacitnění veřejné stokové sítě jednotné kanalizace. Pro napojení sídla Libická Lhotka na veřejnou kanalizaci je vymezen koridor TK1. V sídlech mimo dosah kanalizačního systému budou odpadní vody likvidovány individuálním způsobem (bezodtokové jímky, domovní čistírny odpadních vod). Případná realizace kanalizačních řadů je územním plánem umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky všech ploch s rozdílným způsobem využití. Při realizaci nové zástavby je třeba postupovat v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, tzn. zabezpečit zásobování těchto lokalit vodou a zajistit odvádění, čištění, popřípadě jiné zneškodňování odpadních vod. Zákres stávajících kanalizačních řadů včetně objektů na kanalizační síti je znázorněn v grafické části Odůvodnění územního plánu ve výkrese 1 Koordinační výkres. S ohledem na měřítko výkresů jde pouze o schematické vyjádření koncepce odkanalizování území a čištění odpadních vod bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V navazujících řízeních tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých řadů a umístění objektů na kanalizační síti. Popis stávajícího a navrhovaného systému kanalizace a odstraňování odpadních vod v jednotlivých sídlech dle PRVK kraje Vysočina Barovice Místní část Barovice nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody z převážné části obce odtékají po předčištění v biologických septicích nebo bez jakéhokoliv předčištění do bezejmenného vodního toku a následně pak do vodního toku Barovka. Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách. V místní části není vybudována čistírna odpadních vod. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel budou odpadní vody z jednotlivých domácností zneškodňovány individuálním způsobem (např. domovní čistírny odpadních vod, jímky na vyvážení). Chloumek Místní část Chloumek nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody z převážné části obce odtékají po předčištění v biologických septicích nebo bez jakéhokoliv předčištění do vodního toku Barovka. Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách. V místní části není vybudována čistírna odpadních vod. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel budou odpadní vody z jednotlivých domácností zneškodňovány individuálním způsobem (např. domovní čistírny odpadních vod, jímky na vyvážení). Kladruby Místní část Kladruby nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody z obce odtékají po předčištění v biologických septicích do Kladrubského potoka. V místní části není vybudována čistírna odpadních vod. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel budou odpadní vody z jednotlivých domácností zneškodňovány individuálním způsobem (např. domovní čistírny odpadních vod, jímky na vyvážení). Křemenice Místní část Křemenice nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody obce odtékají po předčištění v biologických septicích do Dlouhého potoka. V místní části není vybudována čistírna odpadních vod.

a23 architekti

91


textová část

Vzhledem k nízkému počtu obyvatel budou odpadní vody z jednotlivých domácností zneškodňovány individuálním způsobem (např. domovní čistírny odpadních vod, jímky na vyvážení). Lhůta Místní část Lhůta nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody z obce odtékají po předčištění v biologických septicích do vodního toku Barovka. V místní části není vybudována čistírna odpadních vod. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel budou odpadní vody z jednotlivých domácností zneškodňovány individuálním způsobem (např. domovní čistírny odpadních vod, jímky na vyvážení). Libice nad Doubravou Obec Libice nad Doubravou má vybudovanou jednotnou kanalizaci a čistírnu odpadních vod z roku 2012 (biologické rybníky s mechanickým předčištěním). Vyčištěné odpadní vody jsou zaústěny do vodního toku Doubrava. V roce 2009 byla realizována výstavba jednotné kanalizace v celkové délce 525 m pro novou lokalitu 19 rodinných domů. V roce 2014 bylo realizováno zatrubnění stoky. Vzhledem k technickému stavu části kanalizační sítě se předpokládá částečná obnova (rekonstrukce) kanalizační sítě včetně souvisejících objektů. Dále se navrhuje dostavba kanalizační sítě v lokalitách, kde dosud není vybudována. V současnosti je na ČOV napojena kanalizace v sídle Libice nad Doubravou, výhledově je uvažováno napojení Libické Lhotky. Svoz z menších sídel v řešeném území i mimo něj není v budoucnu navrhován ani předpokládán. Libická Lhotka Místní část Libická Lhotka nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody z obce odtékají po předčištění v biologických septicích do bezejmenného potoka a následně pak do vodního toku Doubrava. V místní části není vybudována čistírna odpadních vod. V Libické Lhotce je navrhováno vybudování splaškové kanalizace a odvedení odpadních vod na ČOV v Libici nad Doubravou. V prostoru u náhonu v údolí Doubravy (naproti bývalému Peškovu mlýnu) je navržena čerpací stanice. Pokud nebude zajištěno napojení na čistírnu odpadních vod, budou vzhledem k nízkému počtu obyvatel odpadní vody z jednotlivých domácností zneškodňovány individuálním způsobem (např. domovní čistírny odpadních vod, jímky na vyvážení). Malochyně Místní část Malochyně nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách. V místní části není vybudována čistírna odpadních vod. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel budou odpadní vody z jednotlivých domácností zneškodňovány individuálním způsobem (např. domovní čistírny odpadních vod, jímky na vyvážení). Nehodovka Místní část Nehodovka nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody z obce odtékají po předčištění v biologických septicích do místního vodního toku. V místní části není vybudována čistírna odpadních vod. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel budou odpadní vody z jednotlivých domácností zneškodňovány individuálním způsobem (např. domovní čistírny odpadních vod, jímky na vyvážení). Spálava Místní část Spálava nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody z obce odtékají po předčištění v biologických septicích do místního vodního toku (přítok Blatnického potoka). V místní části není vybudována čistírna odpadních vod. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel budou odpadní vody z jednotlivých domácností zneškodňovány individuálním způsobem (např. domovní čistírny odpadních vod, jímky na vyvážení). Koncepce odstraňování dešťových vod Nakládání s dešťovými vodami se řídí zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na základě zkušeností posledních let, aktuálních oborových poznatků a světových trendů bude v budoucnu základním cílem udržet maximální množství srážkové vody v místě jejího dopadu. Období budování jednotných kanalizačních systémů, plošného odvodňování zemědělských pozemků, regulací vodních toků, industrializace zemědělské výroby a masivního zpevňování ploch vyvolalo výrazné zrychlení povrchového odtoku. Územní plán deklaruje jednoznačnou podporu takových opatření, která budou směřovat k zadržení srážkové vody v území. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území. V zastavěném území a zastavitelných plochách je nutné srážkové vody z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. a23 architekti

92


textová část

V zastavěném území a zastavitelných plochách je nezbytné upřednostnit akumulaci a vsakování před přímým zaústěním do odvodňovacích systémů (i povrchových). V nezastavěném území je nutné podporovat opatření, zejména nestavebního charakteru směřující k obecnému zvyšování retenčních schopností území. Jedná se často o způsoby a postupy hospodaření na zemědělské půdě, ochranná a revitalizační opatření na vodních tocích a v údolních nivách a zásady při navrhování liniových staveb dopravní infrastruktury. Ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu, a to: a)

u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m

b)

u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m

c)

u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko - bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: a)

provádět zemní práce, stavby, umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování

b)

vysazovat trvalé porosty

c)

provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu

d)

provádět terénní úpravy

Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8 m (u významných vodních toků), resp. 6 m od břehové čáry dle ustanovení § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o znění některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Rozsah ochranných pásem je vymezen v grafické části Odůvodnění územního plánu ve výkrese 1 Koordinační výkres. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (48) ad a

Důvodem stanovení výroku je ochrana existujících sítí technické infrastruktury jako civilizační hodnoty; její rozvoj je základním předpokladem pro zvyšování kvality bydlení a obsluhy území sídel. Územní plán upřednostňuje intenzifikovat využití provozovaných systémů před jejich masivním rozvojem.

ad b

Zastavitelné a přestavbové plochy jsou lokalizovány v maximální míře v dosahu stávající infrastruktury s minimálními nároky na jejich rozšiřování a souvisejícími nároky na veřejné rozpočty. Důvodem stanovení výroku je mimo jiné požadavek PÚR ČR (priorita 27) „Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury.“

ad c

Výrok se týká zejména malých sídel v území (vyjma Libice nad Doubravou se stávající jednotnou kanalizační sítí), v nichž se dle PRVK kraje Vysočina neuvažuje s výstavbou kanalizačního systému s čištěním odpadních vod, a to zejména s ohledem na vysokou investiční zátěž při minimálním využití infrastruktury v sídlech.

ad d


ad e, f

Udržet dešťovou vodu v území, maximálně zpomalit její odtok je jednoznačně veřejným zájmem; důvodem stanovení výroků je mimo jiné požadavek PÚR ČR (priorita 25) „V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování

a23 architekti

93


textová část

účinků povodní.“ Po zkušenostech posledních let, kdy dochází k trvalému snižování retenčních schopností území v důsledku výstavby, způsobu hospodaření a k poklesu hladin podzemních vod a také srážkových úhrnů, je nezbytné podpořit veškerá opatření směřující k zadržování dešťové vody v místě jejího dopadu. Odůvodnění výroku (49) V ÚP je vymezen koridor TK1 sledující záměr napojení sídla Libická Lhotka na kanalizační řad v Libici nad Doubravou a na ČOV; záměr je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina. Vymezení koridoru vychází také z požadavku Zadání ÚP Libice nad Doubravou „prověřit a případně vymezit napojení Libické Lhotky na systémy technické infrastruktury v sídle Libice nad Doubravou,“ a ve vazbě na identifikovaný problém H24b (dle ÚAP SO ORP Chotěboř) „chybějící veřejná kanalizace, napojení na ČOV, veřejný vodovod v místních částech.“ Realizací navrhovaného koridoru TK1 bude zajištěn rozvoj kanalizační sítě v sídle Libická Lhotka. Ostatní malá sídla v řešeném území budou nadále využívat individuálních zdrojů pitné vody; zásobování pitnou vodou nebude v souladu s PRVK Kraje Vysočina měněno s ohledem na velikost sídel a jejich stávající nízký počet obyvatel i při zohlednění navrženého rozvoje.

11.14.3 Zásobování elektrickou energií Odůvodnění výroku (50) Popis stávajícího systému zásobování území elektrickou energií Provozovatel elektrické sítě:

ČEZ Distribuce, a. s.

Způsob napájení Středem řešeného území prochází elektrické vedení zvláště vysokého napětí (400 kV) Řeporyje - Prosenice, jednotlivá sídla s distribučními stanicemi jsou propojeny systémem vrchního vedení vysokého napětí (35 kV). Distribuční stanice jsou napájeny z rozvodny Chotěboř 110/35 kV. Transformace vn/nn K transformaci vysokého napětí na nízké slouží celkem 17 distribučních trafostanic. k. ú. Chloumek

– Spálava, Chloumek, Křemenice

k. ú. Barovice

– u bytovky

k. ú. Lhůta

– na Z okraji sídla, u čerpací stanice vodovodu

k. ú. Kladruby u Libice

– na JV okraji sídla, u vodojemu

k. ú. Libice nad Doubravou – v ulici Vyšehradská, Farská, Zámecká, Na Skalce, u výrobního areálu, u zemědělského areálu Kroměšín k. ú. Libická Lhotka

– u zemědělského areálu

k. ú. Malochyně

– Křivý Dvůr

Odůvodnění koncepce zásobování elektrickou energií Stávající systém zásobování elektrickou energií je vyhovující. V důsledku poklesu elektroenergetických potřeb způsobeného restrukturalizací průmyslu, zaváděním energeticky méně náročných technologií, snižování energetické náročnosti budov, apod. lze nároky pokrýt z rezerv v instalovaném výkonu. Současně nelze odpovědně predikovat možné nároky související např. s přílivem zahraničních investic a podporou určitého sektoru hospodářství. V takovém případě je nutné územním plánem nastavit podmínky umožňující pružnou reakci a umožnit výstavbu elektroenergetických zařízení podle aktuálních potřeb. V případě vzniku většího průmyslového odběru bude situace řešená přezbrojením trafostanice nebo postavením nové trafostanice s vrchní primární přípojkou. Rozvoj distribuční soustavy s možným posílením výkonu stávající trafostanice, případně výstavbou nových trafostanic bude probíhat na základě posouzení konfigurace a výpočtu sítí nn. Případné umístění nových trafostanic vn/nn bude v rámci možností voleno co nejblíže k předpokládanému centru odběru včetně tras vedení vn a nn. Při napojování zastavitelných ploch a při rekonstrukci současných vrchních vedení nízkého napětí se doporučuje v zastavěném území obce provádět nové elektrorozvody kabelizací. Případné přeložky stávajících energetických zařízení budou řešeny v souladu s § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“). Realizace zařízení pro zásobení území elektrickou energií je umožněna v rámci přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využitím.

a23 architekti

94


textová část

Ochranná pásma Dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.2000 po 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodičů (OP je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná - 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodičů (OP je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná - 30 m od obvodové zdi. Kabelová vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (50) ad a

Důvodem stanovení výroku je ochrana existujících sítí technické infrastruktury jako civilizační hodnoty; její rozvoj je základním předpokladem pro zvyšování kvality bydlení a obsluhy území sídel.

ad b, c

V rámci řešení ÚP Libice nad Doubravou jsou využity existující systémy technické infrastruktury; tím je zajištěno jejich efektivní využití a správa s minimálními nároky na jejich rozšiřování a veřejný rozpočet. Důvodem stanovení výroku je mimo jiné požadavek PÚR ČR (priorita 27) „Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury.“

ad d

Upřednostnění kabelových vedení zejména v zastavěném území před nadzemním vedením je doporučeno zejména z důvodu vyšší bezpečnosti a nižšími provozními náklady.

11.14.4 Zásobování plynem a teplem Obecné odůvodnění výroku (51) Popis stávajícího systému zásobování území plynem a teplem V rámci řešeného území jsou plynem zásobena pouze sídla Libice nad Doubravou a Libická Lhotka. Středotlaký plynovod je veden z Chotěboře (předávací stanice STL distribuční soustavy). Provozovatelem distribuční soustavy je RWE GasNet, s.r.o. Zásobování teplem je ve všech místních částech řešeného území decentralizované. Pro vytápění a ohřev TUV je v Libici nad Doubravou a v Libické Lhotce využíván převážně plyn, v ostatních sídlech převažují tuhá (fosilní) paliva, popř. elektrická energie, propan-butan. Systémy centrálního zásobování teplem se v řešeném území nevyskytují. Odůvodnění koncepce zásobování plynem Koncepce zásobování plynem je řešena v souladu s Územní energetickou koncepcí kraje Vysočina zpracovanou na základě § 4 zákona č. 406/2000Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a Nařízení vlády č. 195/2001Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. Rozvoj plynofikace je v souladu se stanovenými zásadami užití jednotlivých druhů paliv a energie. Územní plán počítá s plynofikací navržených zastavitelných ploch v sídlech Libice nad Doubravou a Libická Lhotka prostřednictvím prodloužených STL plynovodních řadů, které je možno napojit na stávající síť. Při návrhu nových tras budou zhodnoceny stávající rozvody a případně navržena jejich úprava či náhrada (přehodnocení dimenzí stávající sítě, výměna některých úseků plynovodu apod.). V rámci sídel Libice nad Doubravou a Libická Lhotka je u navrhované zástavby pro vytápění objektů a ohřev TUV uvažováno s využíváním zemního plynu. U objektů mimo dosah plynovodního systému (zejména malá sídla v území) bude vytápění řešeno individuálním způsobem. Objekty, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu je vhodné vytápět jiným druhem ekologicky šetrnějšího paliva (např. biomasa). Pro předehřev teplé užitkové vody je doporučeno využívat obnovitelných zdrojů energie.

a23 architekti

95


textová část

Realizace plynovodní sítě je umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky všech ploch s rozdílným způsobem využití.. Navrhované plynovodní řady nejsou obsaženy v grafické části územního plánu s ohledem na měřítko ÚP. Odůvodnění koncepce zásobování teplem Stávající individuální zásobování teplem zůstane zachováno, v řešeném území s ohledem na rozdrobenost sídelní struktury a velikost jednotlivých sídel není uvažována realizace teplovodního systému. Případná realizace energetických sítí a objektů je územním plánem umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky všech ploch s rozdílným způsobem využití. Ochranná pásma Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Budou respektována ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů: a) b) c)

u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu, u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu

V ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit plynárenská zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Při provádění veškerých činností v ochranném pásmu i mimo ně nesmí dojít k poškození plynárenského zařízení. Bezpečnostní pásma - odpařovací stanice zkapalněných plynů - regulační stanice vysokotlaké - regulační stanice velmi vysokotlaké - vysokotlaké plynovody do DN 100 mm do DN 250 mm nad DN 250 mm

100 m 10 m 20 m 15 m 20 m 40 m


Důvodem stanovení výroku je ochrana existujících sítí technické infrastruktury jako civilizační hodnoty; její rozvoj je základním předpokladem pro zvyšování kvality bydlení a obsluhy území sídel. Podpora plynofikace území je vyjádřena v Územní energetické koncepci kraje Vysočina v rámci zásad užití paliv a energií („v plynofikovaných obcích upřednostňování vytápění zemním plynem nebo alternativními zdroji energie před spalováním tuhých fosilních paliv“).

ad b


ad c

Územní plán upřednostňuje intenzifikovat využití provozovaných systémů před jejich masivním rozvojem. Zastavitelné a přestavbové plochy jsou lokalizovány v maximální míře v dosahu stávající infrastruktury s minimálními nároky na jejich rozšiřování a souvisejícími nároky na veřejné rozpočty.

ad d

Využívání alternativních zdrojů energie je územním plánem preferováno zejména v lokalitách mimo dosah provozovaných energetických sítí z důvodu jejich vyšší provozní efektivity a rentability. Důvodem stanovení výroku je mimo jiné požadavek PÚR ČR (priorita 31) „Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi.“

11.14.5 Nakládání s odpady Odůvodnění výroku (52) Popis stávajícího systému Nakládání s odpady vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina, který byl schválen zastupitelstvem kraje Vysočina dne 27. 7. 2004. Dále je nakládání s odpady řízeno dle Obecně závazné vyhlášky městyse Libice nad Doubravou č. 4/2010, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování

a23 architekti

96


textová část

komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území městyse Libice nad Doubravou, která nabyla účinnosti dne 1. 6. 2010. Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad se shromažďuje do sběrných nádob (typizované sběrné nádoby, kontejnery, odpadkové koše na veřejných prostranstvích města a další) a odváží mimo řešené území. Tříděný komunální odpad Tříděný (separovaný) odpad je v řešeném území shromažďován do zvláštních sběrných nádob (modrý - papír, žlutý - plasty, bílý - sklo čiré a zelený - sklo barevné, kontejner. V Libici nad Doubravou se nachází celkem šest, v Chloumku dvě a v ostatních sídlech po jednom stanovišti kontejnerů na tříděný odpad. Vytříděné složky komunálního odpadu lze také odevzdávat ve sběrném dvoře v Libici nad Doubravou. Nebezpečné složky komunálního odpadu Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu je zajišťován dvakrát ročně (na jaře a na podzim) po předchozím oznámení úřadem městyse Libice nad Doubravou, přistavením sběrných vleků za účasti zaměstnanců městyse, kteří převezmou nebezpečné složky komunálního odpadu a zajistí odvoz a roztřídění ve sběrném dvoře. Nebezpečné složky komunálního odpadu lze také odevzdávat ve sběrném dvoře v Libici nad Doubravou. Objemný odpad Sběr a svoz objemného odpadu je zajišťován na požádání přistavením sběrných vleků za účasti zaměstnanců městyse, kteří převezmou objemný odpad a zajistí roztřídění ve sběrném dvoře. Objemný odpad, včetně kovů lze také odevzdávat ve sběrném dvoře v Libici nad Doubravou. Stavební odpad Drobný stavební odpad lze uložit ve sběrném dvoře v Libici nad Doubravou do velkoobjemového kontejneru. Při velkém množství stavebního odpadu lze na požádání občana přistavit vlek, který bude přistaven a odvezen na náklady objednatele. Objednávky přijímá úřad městyse. Odůvodnění navrhovaného řešení Stávající systém nakládání s odpady je vyhovující a není nutné vymezit plochy pro jeho rozvoj; žádné konkrétní ani obecné požadavky nebyly vzneseny. Možnost umístění odpadních nádob je zajištěna zejména v rámci ploch veřejných prostranství, v podrobnosti územního plánu je vymezen dostatek stabilizovaných i navrhovaných ploch veřejných prostranství. Sběrný dvůr je umístěn v prostoru za kulturním domem v Libici nad Doubravou a je zahrnut do ploch smíšených obytných – městských (SM), přičemž jeho další existence touto skutečností není dotčena.

11.14.6 Telekomunikace a radiokomunikace Odůvodnění výroku (53) Popis stávajícího systému Řešené území je napojeno z Jihlavského telefonního obvodu Vysočina, č. obvodu 56. Provozovatelem telefonní sítě je Telefonica O2 Czech Republic, a. s. V řešeném území se nachází tři vysílače různých provozovatelů a prochází jím radioreléové paprsky. Výše uvedené trasy, vedení a zařízení jsou územním plánem respektovány. Jejich vedení je znázorněno v grafické části Odůvodnění ÚP ve výkrese 1 Koordinační výkres. Ochranná pásma Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního vodiče. Odůvodnění navrhovaného řešení Výše uvedené trasy, vedení a zařízení jsou územním plánem respektovány. Připojení nové výstavby bude řešeno v rámci stávající sítě, resp. samostatnými stavbami v případě většího rozsahu výstavby. Vymezení nových tras pro napojení v rámci zastavitelných ploch bude s ohledem na měřítko ÚP řešeno v navazujících podrobnějších dokumentacích. Realizace telekomunikačních a radiokomunikačních tras je umožněna ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. S ohledem na plošnou telekomunikační síť je při stavebních aktivitách a zemních pracích nutné vyjádření k existenci telekomunikačních kabelů a zařízení v dotčeném území. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“.

a23 architekti

97


AD 5

textová část

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ

11.15 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny 11.15.1 Východiska - přírodní podmínky v území Obecné odůvodnění výroků (54) – (70) Uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou jedním z výchozích podkladů pro koncepci uspořádání krajiny i pro urbanistické řešení. Jedná se zvláště o podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, hydrologické a fytogeografické. Klimatické podmínky Dle charakteristiky klimatických oblastí ČSSR (Quitt, Geografický ústav ČSAV Brno, 1971) spadají katastrální území Libice nad Doubravou, Libická Lhotka a jižní část katastrálního území Malochyně do klimatické oblasti MT2 (mírně teplá oblast), ostatní části řešeného území do klimatické oblasti MT3 (mírně teplá oblast). Tab. Přehled klimatických oblastí v řešeném území klimatická oblast

léto

zima

přechodná období

MT2

krátké, mírné až mírně chladné, mírně vlhké

normálně dlouhá, mírné teploty, suchá, normálně dlouhé trvání sněhové pokrývky

krátká s mírným jarem a mírným podzimem

MT3

krátké, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché

normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky

normální až dlouhá, s mírným jarem a mírným podzimem

Tab. Přehled klimatických charakteristik pro řešené území klimatická charakteristika počet letních dnů

MT2

MT3

20 - 30

20 - 30

počet dnů s teplotou > 10 °C

140 - 160

120 - 140

počet mrazových dnů

110 - 130

130 - 160

počet ledových dnů

40 - 50

40 - 50

průměrná teplota v lednu

-3 °C až -4 °C

-3 °C až -4 °C

průměrná teplota v dubnu

6 °C až 7 °C

6 °C až 7 °C

16 °C až 17 °C

16 °C až 17 °C

6 °C až 7 °C

6 °C až 7 °C

120 - 130

110 - 120

úhrn srážek ve vegetačním období

450 mm - 500 mm

350 mm - 450 mm

úhrn srážek v zimním období

250 mm - 300 mm

250 mm - 300 mm

počet dnů se sněhovou pokrývkou

80 - 100

60 - 100

počet zamračených dnů

150 - 160

120 - 150

40 - 50

40 - 50

průměrná teplota v červenci průměrná teplota v říjnu počet dnů se srážkami ≥ 1 mm

počet jasných dnů Geomorfologické a geologické podmínky

Dle Zeměpisného lexikonu ČR – Hory a nížiny (Jaromír Demek a kol.) leží řešené území v provincii Česká vysočina (Český masiv), subprovincii Česko-moravské: systém

Hercynský

subsystém

Hercynská pohoří

provincie

Česká vysočina

subprovincie

II – Česko-moravská

oblast

IIC – Českomoravská vrchovina

a23 architekti

98


textová část

celek

IIC-2 – Hornosázavská pahorkatina (k. ú. Libice nad Doubravou, Libická Lhotka, Malochyně, JZ část k. ú. Lhůta a JZ část k. ú. Kladruby u Libice) IIC-3 – Železné hory (ostatní části řešeného území)

podcelek

IIC-2A – Kutnohorská plošina (SV k. ú. Libice nad Doubravou, JZ část k. ú. Lhůta a JZ část k. ú. Kladruby u Libice) IIC-2C – Havlíčkobrodská pahorkatina (k.ú. Libická Lhotka, Malochyně a JZ část k. ú. Libice nad Doubravou) IIC-3B – Sečská vrchovina (ostatní části řešeného území)

okrsky

IIC-2A-b – Golčovojeníkovská pahorkatina (malý cíp v Z části k. ú. Libice nad Doubravou) IIC-2A-c – Doubravská brázda (SV k. ú. Libice nad Doubravou, JZ část k. ú. Lhůta a JZ část k. ú. Kladruby u Libice) IIC-2C-a – Chotěbořská pahorkatina (k.ú. Libická Lhotka, SZ část k. ú. Malochyně a JZ část k. ú. Libice nad Doubravou) IIC-2C-d – Sobíňovský hřbet (JV část k. ú. Malochyně) IIC-3B-a – Kameničská vrchovina (většina k. ú. Chloumek kromě malého cípu na V, SV část k. ú. Lhůta a SV část k. ú. Kladruby u Libice) IIC-3B-c – Stružinecká pahorkatina (malý cíp ve V části k. ú. Chloumek)

Dle geologického členění spadá území Libice nad Doubravou do velkého jednolitého komplexu krystalinika, oblasti kutnohorsko-svratecké. Řešené území spadá do následující geologicky významné oblasti: 2

Geopark Železné hory - Rozkládá se na ploše 777,5 km . Převážná část území leží v Pardubickém kraji; oblast kolem Ždírce nad Doubravou a Chotěboře zasahuje do kraje Vysočina. Přibližně z jedné třetiny je území tvořeno Chráněnou krajinnou oblastí Železné hory, mimo tuto oblast je na území celá řada dalších maloplošně zvláště chráněných území. Vedle přírodního bohatství je na území i mnoho kulturně historických cenností, unikátních muzeí a četné sportovní a rekreační objekty a území. Z geologického pohledu je území Železných hor obsáhlou učebnicí geologie. Ve více než 600 milionů let dlouhé historii zde vznikla řada geologických jevů, které je možné spatřit za dva až tři dny. Za relativně malý časový okamžik je tedy možné na území geoparku spatřit to, co by na celém území České republiky trvalo několik týdnů při ujetí tisíců kilometrů. Vznikla zde geologická skládanka, kterou je možné ,,složit“ za velmi krátkou dobu. V řešeném území se dále nacházejí následující geologicky význačné body či lokality: Údolí Doubravy (č. 1625) - Geologicky významná lokalita částečně zasahuje do katastrálního území Malochyně. Řečiště Doubravy se vyznačuje značně nevyrovnaným spádem místy s kaskádovým charakterem a má ve výškovém intervalu 525-435 m průměrný sklon téměř 19m. Dvojslídné, místy stromatitické, migmatity a světlé dvojslídné ortoruly, v nichž vznikla většina skalních výchozů, nacházejících se po obou stranách údolí i přímo v jeho dně. Ochrana geologického fenoménu A (je předmětem ochrany, geologie + ostatní). Libice nad Doubravou - skarn (č. 2816) - Tělesa skarnů a jim podobných hornin, ač menších rozměrů, jsou ojedinělá v metamorfitech kutnohorského krystalinika. Lokalita je součástí přírodní rezervace Svatomariánské údolí. Ochrana geologického fenoménu A (je důležitou součástí vyhlášené lokality). Hradiště - pískovna (č. 2629) - Pískovce korycanských vrstev. Stupeň ochrany C (zajímavé geologické lokality registrované v ČGS v CHKO). Křemenice (č. 2636) - V okolí vsi Křemenice se na konci 19. století dobýval žilný křemen pro výrobu skla. V současnosti je lom zavezen, místní pamětníci uvádějí zdejší nálezy ametystů ještě v 80. letech 20. století. Jámový lom se nacházel na jihozápadním okraji vsi v úhlu mezi silnicemi na Chloumek a na Barovice v biotitických ortorulách ohebského krystalinika. Přítomnost křemenných žil připomínají úlomky křemene v lesíku severovýchodně od Barovic, kde se křemenná žíla vyskytuje v sousedství tělíska serpentinou. Stupeň ochrany C (zajímavé geologické lokality registrované v ČGS v CHKO). Nehodovka (č. 2634) - Lokalita byla využívána jako zdroj stavebního kamene ještě ve 40. letech 20. století. Materiál se používal do základů staveb a při opravách cest. Ze stěnového lůmku západně od Nehodovky se občas odebíral kámen i pro výrobu drobných ozdobných předmětů. Ve svahu západně a při cestě severně od osady Nehodovka se nacházejí výchozy serpentinizované ultrabazické horniny několikametrových rozměrů. Stupeň ochrany C (zajímavé geologické lokality registrované v ČGS v CHKO). a23 architekti

99


textová část

Obora - erlan (č. 3610) - Podloží lokality budují krystalinické horniny kutnohorského a svrateckého krystalinika, které jsou zde zastoupeny čočkou erlanů. Jedná se o přeměněnou horninu s výrazným páskováním, kde červené pruhy jsou tvořeny granátem (odrůda grosulár). Lokalita je budována balvany a skalním výchozem, místy vysokým první metry, na místech, která nejsou postižená zvětráváním je charakteristická páskovaná textura kamene dobře patrná. Výchoz této horniny je na území geoparku Železné hory ojedinělý. Stupeň ochrany C (zajímavé geologické lokality registrované v ČGS v CHKO). Hydrologické podmínky Z hlediska hydrogeologické rajonizace náleží řešené území do rajonu Kutnohorské krystalinikum povodí Labe, hlavního povodí Labe v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika, a částečně do rajonu Dlouhá mez - severní část, povodí Labe, hlavního povodí Labe v sedimentech svrchní křídy. Území spadá do oblasti významných vodních zdrojů skupiny Želivka – Podmoklany. Vodní toky Nejvýznamnějším vodním tokem řešeného území je Doubrava, která je zaústěna do řeky Labe (levostranný přítok). Jedná se o významný vodní tok protékající řešeným územím od jihovýchodu k severozápadu, protéká mimo zastavěné území. Koryto je v celé délce přirozené. Na vodním toku v řešeném území je vyhlášené záplavové území včetně aktivní zóny záplavového území. Jedná se o významný vodní tok (dle vyhlášky Mze č.267/2005). Z širšího pohledu spadá řešené území do povodí Doubravy a Chrudimky v hlavním povodí Labe. Vodohospodářsky nejvýznamnějším tokem je Doubrava, do které se na území obce vlévají z pravé strany říčky Cerhovka a Barovka. Dalšími významnými říčkami ve správním území Libice nad Doubravou je Kamenný potok a Dlouhý potok, a dále několik bezejmenných vodotečí, které ovlivňují hydrologické poměry v řešeném území. Tab. Hydrologická data a čísla pořadí vodních toků a jejich správci vodní tok

číslo hydrologického pořadí

Doubrava

1-03-05-001

plocha dílčího 2 povodí [km ]

celková plocha 2 povodí [km ]

délka údolnice [km]

správce Povodí Labe, s. p.

Cerhovka

1-03-05-0080-0-00

25

25

Povodí Labe, s. p.

Kamenný potok

1-03-05-0120-0-00

5,87

5,87

Lesy ČR, s. p.

Barovka

1-03-05-0100-0-00

10,46

10,46

Lesy ČR, s. p.

Dlouhý potok

1-03-03-0200-0-00

19,87

19,87

Lesy ČR, s. p.

Vodní plochy v území V řešeném území se nachází několik vodních ploch. Za významnější lze považovat rybník Doubravák v Libici nad Doubravou, rybník Nadýmáček, bezejmenný rybník u obce Křemenice (na Dlouhém potoce), rybník nad Libickou Lhotkou či soustavu vodních ploch v katastrálním území Malochyně. Dále jsou v sídlech umístěny malé vodní nádrže (Libice nad Doubravou, Barovice, Lhůta). Tyto vodní plochy však nejsou svojí velikostí příliš významné, stejně jako několik lesních tůní. CHOPAV Řešené území nespadá do CHOPAV. Fytogeografie a fytocenologie Dle regionálně fytogeografického členění spadá řešené území do oblasti M - mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum, okresů 65 - Kutnohorská pahorkatina (k. ú. Libice nad Doubravou, S polovina k. ú. Libická Lhotka, JZ část k. ú. Lhůta a JZ část k. ú. Kladruby u Libice), 66 - Hornosázavská pahorkatina (k. ú. Malochyně a J část k. ú. Libická Lhotka) a 69b Sečská vrchovina (ostatní části řešeného území). Z hlediska geobotanické rekonstrukce (Mikyška, 1972) se v území nachází následující vegetační jednotky: AU C F LF Qa

luhy a olšiny dubo-habrové háje květnaté bučiny bikové bučiny acidofilní doubravy

Podle lesnického členění se řešené území nachází v přírodních lesních oblastech PLO10 - Středočeská pahorkatina (SZ část k. ú. Libice nad Doubravou) a PLO16 - Českomoravská vrchovina (ostatní části řešeného území).

a23 architekti

100


textová část

Biogeografické členění Z hlediska biogeografické charakteristiky náleží řešené území do kontinentální biogeografické oblasti, hercynské podprovincie a bioregionů Havlíčkobrodského a Železnohorského. 1.48

Havlíčkobrodský bioregion (k. ú. Libická Lhotka, Z polovina k. ú. Libice nad Doubravou a SZ část k. ú. Malochyně) - je tvořen plochou zdvižené pahorkatiny na rulách, u okrajů rozčleněnou nehlubokými zaříznutými údolími, výjimečně i skalnatými. Převažuje biota 4., bukového vegetačního stupně, u okrajů s přechody do stupně 3. a 5. Potenciální vegetace je řazena do bikových bučin s ostrovy květnatých bučin. Osídlení je spíše pozdějšího data. Lesní porosty kryjí recentně asi 40 % plochy, jsou však vesměs tvořeny monokulturami smrku. Nelesní plochy jsou intenzivně zemědělsky využívány, v současnosti převážně jako pole, méně jako louky a pastviny, v nedávné době vesměs zmeliorované.

1.49

Železnohorský bioregion (ostatní části řešeného území) - je tvořen vrchovinou s pestrou geologickou skladbou (vč. vápenců) sklánějící se do Polabí. Je zde vyvinuta škála vegetačních stupňů od 2. až po 6. Biodiverzita je dále podstatně zvýšena údolními fenomény. Potenciální vegetace je řazena do bikových bučin a jedlin, v údolích do květnatých bučin a suťových lesů. Osídlení nižších částí bioregionu je dosti staré, ale jádro jednotky bylo kolonizováno teprve na počátku středověku. Lesy pokrývají dnes většinu plochy, avšak převažují smrkové monokultury. V nelesní vegetaci jsou rovnoměrně zastoupeny agrikultury, louky a psatviny, dnes však z větší části meliorované. K ochraně přírody bioregionu byla zřízena CHKO Železné hory, nejcennější území jsou navíc chráněny jako rezervace.

V řešeném území je bioregion zastoupen následujícími biochorami: 5PS 4SQ 4SS 5Do 3BD 3BS 4BS 4US 4Do 4BD

pahorkatiny na kyselých metamorfitech 5. v. s. svahy na pestrých metamorfitech 4. v. s. svahy na kyselých metamorfitech 4. v. s. podmáčené sníženiny na kyselých horninách 5. v. s. erodované plošiny na opukách 3. v. s. erodované plošiny na kyselých metamorfitech 3. v. s. erodované plošiny na kyselých metamorfitech 4. v. s. výrazná údolí v kyselých metamorfitech 4. v. s. podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v. s. erodované plošiny na opukách 4. v. s.

11.15.2 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny Obecné odůvodnění výroku (54) V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou stanoveny obecné požadavky vycházející z následujících podkladů a v návaznosti na § 18 odst. 4 stavebního zákona (územní plánování „chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti“): -


-


-

Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina (Studio B&M, 2010)

-

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

-

Evropská úmluva o krajině

-

Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Železné hory na období 2011 – 2020 (AOPK ČR, SCHKO Železné hory, 2010)

-


-


-


-


-



Zásada vychází z požadavků ZÚR KrV na typy krajin dle cílového využití. Ochrana charakteru krajiny je zajištěna v rámci ÚP vymezením ploch s rozdílným způsobem využití, z koncepčního hlediska je však nutné stanovit podmínku rámcového zachování lesozemědělského charakteru krajiny, tedy zachování principu střídání lesních ploch ve vyšších polohách a zemědělských ploch obklopujících sídla v souladu se stávajícím stavem krajiny.

a23 architekti

101


textová část

ad b

Zásada vychází zejména z požadavku schváleného Zadání ÚP Libice nad Doubravou „Umožnit rozvoj agroturistiky, ekologických alternativních forem zemědělství a hospodaření v krajině.“ a také z Plánu péče o CHKO Železné hory, který v oblasti zemědělství navrhuje opatření „podporovat šetrné hospodaření (zapojení do agroenvironmentálních programů nebo ekologického zemědělství) s cílem vytvoření druhově a stanovištně pestré zemědělské krajiny.“

ad c

Požadavek vychází zejména z PÚR ČR („vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu, podporovat propojení míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky“). Propojení sídel s krajinou je základním předpokladem identifikace obyvatel s okolní volnou krajinou a jejího využívání pro každodenní rekreaci.

ad d

Požadavek vychází zejména ze ZÚR KrV, který stanovuje v krajině lesní „rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit“. Plochy lesa přirozeně zahrnují množství veřejně užívaných cest, které nejsou vymezeny v rámci systému veřejných prostranství; zásada rozvoje cest v lesích je způsobem, jak přirozeně navázat na systém cest v zemědělské krajině.

ad e

Požadavek vychází zejména z PÚR ČR („vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu, podporovat propojení míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky“). V krajině dlouhodobě orientované pouze na zemědělskou produkci je nutné vytvářet podmínky pro jiné formy jejího využívání a charakteru, a to zejména (s ohledem na výše uvedené podklady) rekreační využívání spojené např. s pěší a cykloturistikou, a posilování přírodních a krajinných hodnot v území, které podpoří stabilitu environmentálního pilíře udržitelného rozvoje území.

ad f

Ochrana vodních toků je zakotvena v zákoně č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon). Vodní toky a plochy tvoří významnou část ekologicky stabilních systémů a krajinných os, které je nezbytné chránit a posilovat zejména s ohledem na ochranu přírody a krajiny, zachování hydrologických charakteristik území a zajištění jejich zachování.

ad g

Požadavek vychází zejména z PÚR ČR („Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod.“). ÚP touto podmínkou naplňuje požadavky nadřazených dokumentací a podkladů. Podrobnější podmínky protipovodňových a protierozních opatření jsou uvedeny a popsány v samostatných podkapitolách Koncepce uspořádání krajiny.

ad h

V rámci řešení ÚP jsou identifikovány lokality s výrazným potenciálem pro rozvoj rekreace, turistiky a cestovního ruchu s množstvím přírodních, krajinných a kulturních hodnot - údolí řeky Doubravy a prostor náhorní plošiny Železných hor. ÚP stanovuje zásadu z důvodu orientace případného budoucího rozvoje do těchto atraktivních oblastí s návazností na turistické a rekreační trasy v sousedních obcích a v rámci celého regionu.

ad i

ÚP reaguje na požadavky dalších výše uvedených podkladů. Rozptýlená zeleň v zemědělské krajině má vysokou ekologicko-stabilizační hodnotu, vytváří stanoviště pro živočichy, zadržuje vodu v krajině, zabraňuje plošné erozi půdy a v neposlední řadě spoluutváří typický obraz jihočeské krajiny. Krajinná zeleň má zásadní podíl na pozitivním vnímání krajinného rázu, proto je nezbytné i v rámci ÚP definovat požadavek na její ochranu, obnovu a zakládání.

ad j

Požadavek vychází zejména z PÚR ČR 2008 („bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů“ a „při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny“). Krajina je vnímána (v souladu s výše uvedenými podklady) jako polyfunkční prostor zemědělské produkce, ekologických funkcí a rekreace.

ad k

Ochrana přírodních hodnot území je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, dále vyplývá z výše uvedených podkladů a dokumentací, Na základě výše uvedených podkladů ÚP stanovuje požadavek zvyšování ekologické stability území jako základního pilíře kvalitního životního prostředí. Formou ÚSES je vymezen minimální rozsah ploch zajišťujících ekologickou stabilitu území, proto je vhodné podporovat v těchto plochách a v návaznosti na ně realizaci ekostabilizačních opatření.

ad l

Požadavek vychází zejména z PÚR ČR 2008 („vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu, podporovat propojení míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky“). V krajině dlouhodobě orientované pouze na zemědělskou produkci je nutné vytvářet podmínky pro jiné formy jejího využívání a charakteru, a to zejména (s ohledem na výše uvedené podklady) rekreační využívání spojené např. s pěší a cykloturistikou, a posilování přírodních a krajinných hodnot v území, které podpoří stabilitu environmentálního pilíře udržitelného rozvoje území.

ad m

Zásada je stanovena zejména dle požadavků ZÚR KrV na udržení a zvyšování ekologické stability (např.“realizovat opatření na růst biodiverzity a udržení ekologické stability“). Biologická rozmanitost a funkční systém ekologické stability jsou klíčovými prvky stabilního životního prostředí a krajiny, proto je nutné je přednostně chránit a rozvíjet.

a23 architekti

102


textová část

ad n

Požadavek vychází zejména z PÚR ČR („vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka“). Fyzická prostupnost území (pohyb lidí po veřejných komunikacích a cestách – v územním plánu reprezentovaných plochami veřejných prostranství) je základním předpokladem pro jeho (nejen rekreační) využívání. Biologická prostupnost území zajišťuje zachování a rozvoj biologické rozmanitosti území a migraci živočichů, které jsou nezbytným předpokladem ochrany přírody a krajiny. Podrobnější zásady prostupnosti krajiny jsou uvedeny a popsány v samostatné kapitole 11.18 Odůvodnění zásad prostupnosti krajiny.

ad o

V návaznosti na § 18 odst. 5 stavebního zákona ÚP specifikuje možnosti umisťování staveb v nezastavěném území (viz kap. 6 Stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití), zároveň s ohledem na ochranu krajinného rázu ÚP stanovuje požadavek na prověření konkrétních záměrů z hlediska působení objektů v krajině. Důvodem je nemožnost (v procesu zpracování ÚP) předvídat umisťování konkrétních staveb v nezastavěném území a tím pádem ani míru ovlivnění krajinného rázu. V navazujících řízeních je proto nutné tyto vlivy prověřit (např. působení stavby v dálkových pohledech, vliv na krajinný horizont).

11.16 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů změn v krajině Odůvodnění výroku (55) Odůvodnění vymezení jednotlivých ploch změn v krajině na území městyse Libice nad Doubravou ozn. plochy

KB1

KC1

KK1

KK2

a23 architekti

způsob využití



plocha vodní a vodohospodářská (W)

OP silnice III. třídy, OP leteckých pozemních zařízení světelných, investice do půdy meliorované plochy, OP vodního zdroje stupně IIb., kabelové komunikační vedení, II. zóna CHKO, III. zóna CHKO

- záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse a v souladu s požadavkem Zadání ÚP (Dbát na ochranu vodních poměrů, erozní odolnost a retenční schopnost krajiny) - důvodem vymezení je založení vodního prvku v krajině, zlepšení ekologické stability území, zlepšení schopnosti zadržovat vodu v krajině a tím eliminovat také možné lokální povodňové nebo erozní ohrožení


OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště s výškovým omezením staveb, III. zóna CHKO

- záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse a v souladu s požadavkem Zadání ÚP (Dbát na ochranu vodních poměrů, erozní odolnost a retenční schopnost krajiny) - důvodem vymezení je založení vodního prvku v krajině, zlepšení ekologické stability území, zlepšení schopnosti zadržovat vodu v krajině a tím eliminovat také možné lokální povodňové nebo erozní ohrožení


OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště s výškovým omezením staveb, investice do půdy - HOZ, investice do půdy - meliorované plochy, OP vodního zdroje stupně IIa., OP vodního zdroje stupně IIb., III. zóna CHKO

- záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse a v souladu s požadavkem Zadání ÚP (Dbát na ochranu vodních poměrů, erozní odolnost a retenční schopnost krajiny) - důvodem vymezení je zlepšení schopnosti zadržovat vodu v krajině a tím eliminovat také možné lokální povodňové nebo erozní ohrožení - vymezení suchých poldrů nad sídlem Kladruby eliminuje hrozbu lokálních povodní s důsledky eroze zemědělské půdy a ohrožení obytného území sídla Kladruby


OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště s výškovým omezením staveb, investice do půdy - HOZ, investice do půdy - meliorované plochy, OP vodního zdroje stupně IIa., OP vodního zdroje stupně IIb., III. zóna CHKO

- záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse a v souladu s požadavkem Zadání ÚP (Dbát na ochranu vodních poměrů, erozní odolnost a retenční schopnost krajiny) - důvodem vymezení je zlepšení schopnosti zadržovat vodu v krajině a tím eliminovat také možné lokální povodňové nebo erozní ohrožení - vymezení suchých poldrů nad sídlem Kladruby eliminuje hrozbu lokálních povodní s důsledky eroze zemědělské půdy a ohrožení obytného území sídla Kladruby

103


ozn. plochy

KL1

KL2

KL3

KL4

KLL1

a23 architekti

způsob využití






textová část



OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště s výškovým omezením staveb, III. zóna CHKO

- záměr je vymezen na základě požadavku městyse v souvislosti s řešením komplexních pozemkových úprav, které v dané lokalitě navrhují umístění větrolamů - plochy zeleně oddělují rozvíjenou obytnou lokalitu Na Farském od volné krajiny a prostoru určeném pro obnovu rybníka - záměr navazuje na požadavek Zadání ÚP (V sídle Libice nad Doubravou stanoveným plošným rozvojem pro obytnou zástavbu respektovat hranici růstu, kterou tvoří hráz bývalého rybníka jihovýchodně od sídla, její překročení případně odůvodnit veřejným zájmem.); vymezením pásu zeleně je jasně definována hranice zástavby městyse a vytvořen přechod do volné krajiny

OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP letiště s výškovým omezením staveb, investice do půdy - HOZ, III. zóna CHKO

- záměr je vymezen na základě požadavku městyse v souvislosti s řešením komplexních pozemkových úprav, které v dané lokalitě navrhují umístění větrolamů - plochy zeleně oddělují rozvíjenou obytnou lokalitu Na Farském od volné krajiny a prostoru určeném pro obnovu rybníka - záměr navazuje na požadavek Zadání ÚP (V sídle Libice nad Doubravou stanoveným plošným rozvojem pro obytnou zástavbu respektovat hranici růstu, kterou tvoří hráz bývalého rybníka jihovýchodně od sídla, její překročení případně odůvodnit veřejným zájmem.); vymezením pásu zeleně je jasně definována hranice zástavby městyse a vytvořen přechod do volné krajiny

OP leteckých pozemních zařízení světelných, II. zóna CHKO, III. zóna CHKO

- záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse a v souladu s požadavkem Zadání ÚP (Dbát na ochranu vodních poměrů, erozní odolnost a retenční schopnost krajiny) - důvodem vymezení je obnova rybníka, zlepšení ekologické stability území, zlepšení schopnosti zadržovat vodu v krajině a tím eliminovat také možné lokální povodňové nebo erozní ohrožení - důvodem vymezení je také posílení ekologické stability území v rámci regionálního biokoridoru RBK R02 Chotěboř

OP leteckých pozemních zařízení světelných, OP vodního zdroje stupně IIb., II. zóna CHKO, III. zóna CHKO

- záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse a v souladu s požadavkem Zadání ÚP (Dbát na ochranu vodních poměrů, erozní odolnost a retenční schopnost krajiny) - důvodem vymezení je založení vodního prvku v krajině, zlepšení ekologické stability území, zlepšení schopnosti zadržovat vodu v krajině a tím eliminovat také možné lokální povodňové nebo erozní ohrožení - důvodem vymezení je také posílení ekologické stability území v rámci lokálního biokoridoru LBK5

investice do půdy meliorované plochy, vedení STL plyn., II. zóna CHKO

- záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse a v souladu s požadavkem Zadání ÚP (Dbát na ochranu vodních poměrů, erozní odolnost a retenční schopnost krajiny) - důvodem vymezení je založení vodního prvku v krajině, zlepšení ekologické stability území, zlepšení schopnosti zadržovat vodu v krajině a tím eliminovat také možné lokální povodňové nebo erozní ohrožení - vymezení poldru nad sídlem Libická Lhotka eliminuje hrozbu lokálních povodní s důsledky eroze zemědělské půdy a ohrožení obytného území sídla Libické Lhotky

104


textová část

Odůvodnění výroku (56) Odůvodnění vymezení jednotlivých koridorů změn v krajině na území městyse Libice nad Doubravou ozn. koridoru

RK1

PK1

typ koridoru

odůvodnění vymezení koridoru

koridor revitalizačních opatření

- záměr je vymezen v souladu se Zadáním ÚP (Umožnit revitalizaci vodních toků v území, prověřit možnost revitalizace vodního toku Cerhovka a navazující stoky, včetně obnovy rybníku.) - záměr je vymezen pro pro revitalizaci vodního toku Cerhovka, obnovu rybníka a úprav vodního koryta v lokalitě Na Farském - důvodem je zejména možnost revitalizace a obnovy vodních prvků v krajině zvyšující ekologickou stabilitu území a upravující vodní režim s cílem zlepšovat mimo jiné i protipovodňovou ochranu a retenční schopnost území

koridor rekreační prostupnosti

- záměr je vymezen na základě požadavků Zadání ÚP prověřit a případně umožnit rozvoj rekreačního využívání údolí řeky Doubravy: - Prověřit možnosti akcelerace rekreačního potenciálu vodní osy a údolí řeky Doubravy. - Podporovat rekreační využívání krajiny, pro tento účel využít zejména údolí Doubravy a vyvýšenou planinu Železných hor. - Zlepšovat prostupnost území, prověřit síť místních a účelových komunikací a v případě potřeby navrhnout jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky a pěší turistiky. - důvodem vymezení koridoru je zejména potřebnost v podrobné míře prověřit možnosti vedení trasy a její detailní návrh – tím dojde k využití rekreačního potenciálu údolí řeky Doubravy, navázání na stávající turistické trasy, a to zejména na červenou turistickou trasu sledující tok řeky Doubravy od Pobočenského rybníka (Ždírec nad Doubravou) přes Sobíňov a Bílek do Chotěboře - realizací rekreační trasy dojde také ke zvýšení prostupnosti území pro chodce a cyklisty, čímž jsou naplněny požadavky PÚR a ZÚR na zvyšování prostupnosti území (např. priorita PÚR 22 „Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).“)

11.17 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability Odůvodnění výroku (57) Podle § 4 zákona o ochraně přírody a krajiny zajišťuje vymezení systému ekologické stability uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. V ÚP Libice nad Doubravou je vymezen ÚSES na základě těchto podkladů: - ZÚR Kraje Vysočina (1. Aktualizace vydána v roce 2012) - Územní plán sídelního útvaru Libice nad Doubravou (1996, Urbanistické středisko Jihlava, spol. s r.o. – Ing. arch Jiří Hašek) - ÚPD sousedních obcí pro účely koordinace návrhu ÚSES - ÚP Bezděkov - NRBC 58 Údolí Doubravy je převzato ze ZÚR KrV, vymezení je koordinováno s ÚP Bezděkov - na LBK 16 navazuje v řešeném území LBC 5 Stráně vymezené v souladu s podklady SCHKO Železné hory - ÚP Dolní Sokolovec - Změna č. 1 ÚP Dolní Sokolovec - v ÚP Dolní Sokolovec je chybně vymezeno RBC namísto NRBC 58 Údolí Doubravy; prostorově je vymezení ÚSES koordinováno s ÚP Dolní Sokolovec - ÚP Chotěboř - na LBC 10 navazuje v řešeném území LBK 6 a propojuje tak systém s NRBC 58 Údolí Doubravy - ÚP Lány a23 architekti

105


textová část

- na RBC8 navazuje v řešeném území RBC B03 Stavenov převzaté ze ZÚR KrV, a dále LBK 3, LBK 4 a LBK 5 - ÚP Maleč - Změna č. 1 ÚP Maleč - na RBC7 navazuje v řešeném území RBC 894 převzaté ze ZÚR KrV - ÚP Podmoklany - Změna č. 2 ÚP Podmoklany - NRBC 58 Údolí Doubravy je převzato ze ZÚR KrV, vymezení je koordinováno s ÚP Podmoklany - ÚP Slavíkov (upravený návrh po veřejném projednání) - na LK Dlouhý Potok navazuje v řešeném území LBK 8 se zakončením v LBC 4 Maršálka - na LK Lhůta – Martov navazuje v řešeném území LBK 2 se zakončením v LBC 2 Nad Dolíky - na RK 1366 navazuje v řešeném území vložené LBC 3 V Kopcích a dále je RBK 1366 převzat ze ZÚR KrV - ÚP Sloupno - na LBC 59/9 navazuje v řešeném území vložené LBC 3 V Kopcích a dále je RBK 1366 převzat ze ZÚR KrV - ÚP Sobíňov - NRBC 58 Údolí Doubravy je převzato ze ZÚR KrV, vymezení je koordinováno s ÚP - ÚP Trhová Kamenice - nadregionální ÚSES převzat ze ZÚR KrV - ÚP Vysočina - nadregionální ÚSES převzat ze ZÚR KrV - na LBK 1 navazuje v řešeném území LBK 8 se zakončením v LBC 4 Maršálka - ÚAP SO ORP Chotěboř (aktualizace 2014) - Strategie zvláštní územní ochrany přírody Kraje Vysočina (KÚKV odbor životního prostředí a zemědělství, 2015) - Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina (Studio B&M, 2010) - terénní průzkum zpracovatele ÚP - SCHKO Železné hory - Podklad k Zadání ÚP Libice nad Doubravou pro návrh ÚSES (poskytnuto mailem 1.3.2016) Jednotlivé skladebné části byly v souladu s principy projektování ÚSES a s ohledem na stav v území upřesněny a doplněny v měřítku územního plánu tak, aby co nejvíce využívaly stávajících fragmentů ekologicky stabilnějších ploch v krajině. Většina skladebných částí ÚSES ve stávajícím vymezení má vyhovující prostorové parametry a zajištění jejich funkčnosti spočívá ve vhodném způsobu hospodaření (na lesní půdě obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na zemědělské půdě obnova druhové skladby luk v údolních nivách, obnova a doplnění břehových porostů vodotečí a rozptýlené zeleně). Vazby ÚSES jsou koordinovány s územně plánovací dokumentací sousedních obcí a se ZÚR Kraje Vysočina, dle kterých do správního území městyse Libice nad Doubravou zasahují nadregionální biocentra NBC58 a 60, regionální biocentra RBC 894 a B03, regionální biokoridory RBK 1366 a R02. Všechny skladebné části ÚSES nadmístního významu jsou územním plánem respektovány a upřesněny na hranice parcel dle katastru nemovitostí. Vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES vychází ze ZÚR KrV, v souladu s metodikou vymezování ÚSES byly regionální biokoridory doplněny o vložená lokální biocentra. Vymezení lokálního ÚSES vychází z ÚPSÚ Libice nad Doubravou a z ÚAP SO ORP Chotěboř, doplněn byl na základě podkladů SCHKO Železné hory a dle terénních průzkumů zpracovatele v souladu s metodikou vymezování ÚSES (Metodické postupy projektování lokálního ÚSES – Petr Maděra, Eliška Zimová (eds.), Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně a Löw a spol., Brno). Funkční, částečně funkční i nově založená biocentra jsou v územním plánu vymezena jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství ostatních funkcí. Převážně jsou vymezeny jako plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní (NSzp) a plochy lesní (NL). Odůvodnění výroku (58) Stanovení obecných zásad pro rozhodování ve vymezených skladebných částech ÚSES vychází z výše uvedených podkladů, a dále ze znalosti území, přírodních a krajinných charakteristik území. Na jejich základě byly aplikovány obecné zásady směřující ke zvyšování ekologické stability krajiny i jejích dílčích součástí. Pro zachování vysoké a trvalé ekologické stability je nutné vymezení ekostabilizačních prvků a jejich vzájemné propojení. Kostra ekologické stability je navržena na základě srovnání potenciálního a aktuálního přírodního stavu ekosystémů v krajině. Při návrhu ÚSES jsou důležité směry migračních tras (vodní toky, údolí, hřbety apod.), reprezentativnost stanoviště, zastoupení ekologicky významných prvků, předpokládané antropogenní zásahy do krajiny, návaznost na sousední katastry a vzájemné provázání návrhů ÚSES. Pro skladebné prvky ÚSES jsou vymezovány zbytky a23 architekti

106


textová část

přírodních a přirozených společenstev s nejvyšší ekologickou stabilitou. Tyto segmenty krajiny mají příznivý vliv na okolní méně stabilní části krajiny a jsou nezbytné pro ochranu druhové a genové diverzity.

11.18 Odůvodnění zásad prostupnosti krajiny Odůvodnění výroku (59) Zajištění prostupnosti krajiny v plochách veřejných prostranství vyplývá z § 3 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vymezení stávajících cest umožňujících bezpečný průchod krajinou vychází ze stávajících komunikací dle evidence katastru nemovitostí, prokazatelně využívaných cest v krajině na základě terénního průzkumu území, a dále z vymezení stabilizovaných turistických tras, cyklistických tras a naučných stezek v řešeném území. ÚP tímto naplňuje požadavek zadání ÚP Libice nad Doubravou „respektovat stávající systém veřejných prostranství a upřednostnit jejich kvalitativní rozvoj.“ Odůvodnění výroku (60) ÚP vymezuje základní síť veřejných prostranství zajišťující prostupnost území v nezbytné minimální míře. Rozvoj dalších veřejných prostranství je vhodné prověřit v podrobnější dokumentaci a na základě dohody s vlastníky pozemků. ÚP proto umožňuje umisťovat veřejná prostranství také v dalších plochách s rozdílným způsobem využití. Odůvodnění výroku (61) Pro možný rozvoj dalších veřejných prostranství v řešeném území ÚP stanovuje obecné zásady uplatnitelné v navazujících, zejména územních řízeních. Stanovení obecných zásad pro zajištění a rozvoj prostupnosti krajiny vychází zejména z následujících dokumentů a podkladů: -

Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina (1 Aktualizace 2012), zejména požadavek „zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny“

-

Zadání ÚP Libice nad Doubravou (2015), zejména požadavky: -

„Zajistit vnitřní prostupnost sídel, doplňovat propojení sídel s volnou krajinou a vzájemné propojení sídel, umožnit obnovu zaniklých cest.“

-

„Navrhnout opatření pro zlepšení prostupnosti krajiny a propojení sídel.“

-

„Prověřit stávající pěší a cyklistickou dopravní síť; případně vytvořit podmínky pro rozvoj systému mimosídelních cest za účelem zvyšování rekreační prostupnosti krajiny.“


Ochrana veřejných prostranství je zajištěna stanovením podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití; pro rozvoj sítě veřejných prostranství je vhodné využít i zaniklé historické cesty, které utvářejí výraz kulturní krajiny – podpora úprav, činností a aktivit vedoucí k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot v území vychází ze Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina.

ad b, c

Fragmentace krajiny liniovými stavbami je zásadní hrozbou pro zachování celistvého obrazu krajiny / krajinného rázu a pro zachování biologické diverzity reprezentované nejen územním systémem ekologické stability, ale také všemi ostatními plochami volné krajiny (nezastavěného území). Fragmentace krajiny také v důsledku zhoršení prostupnosti území negativně ovlivňuje podmínky pro cestovní ruch a turistiku a pro každodenní rekreaci obyvatel ve volné krajině navazující na sídla. Zachování prostupnosti krajiny jak pro obyvatele, tak pro migrující živočichy při umisťování liniových staveb v území je požadavkem ZÚR KrV. ÚP tento požadavek obecnou zásadou upřesňuje.

11.19 Odůvodnění protierozních a revitalizačních opatření v krajině Odůvodnění výroku (62) Revitalizaci vodních toků a ploch explicitně umožňují stanovené podmínky využití pro plochy zeleně – přírodního charakteru (ZP), plochy vodní a vodohospodářské (W), plochy lesní (NL), plochy zemědělské (NZ), plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní (NSzp) a rekreační pobytové (NSc). Stanovení podmínek využití pro všechny plochy vymezené v nezastavěném území je dostatečně široké, aby umožnilo realizaci dalších opatření v krajině (zakládání pásů zeleně, průlehů, mezí, remízů apod.). ÚP tímto vytváří podmínky pro realizaci protierozních a revitalizačních opatření, jejichž konkrétní řešení je mimo měřítko ÚP a je nezbytné je upřesnit v rámci navazujících řízení a v podrobnějších dokumentacích či podkladech (revitalizační studie, studie odtokových poměrů apod.) s ohledem na podrobné podmínky a požadavky v území. Odůvodnění výroku (63) Pro účely revitalizace vodního toku Cerhovka a možnost obnovy rybníka v lokalitě Na Čihadlech se související úpravou vodního koryta procházejícího rozsáhlou rozvojovou obytnou lokalitou Na Farském je v ÚP vymezen koridor revitalizačních opatření RK1. Důvodem je zejména možnost revitalizace a obnovy vodních prvků v krajině zvyšující

a23 architekti

107


textová část

ekologickou stabilitu území a upravující vodní režim s cílem zlepšovat mimo jiné i protipovodňovou ochranu a retenční schopnost území.

Obr. Zakreslení původního rybníka na mapě stabilního katastru z roku 1838 (zdroj: http://archivnimapy.cuzk.cz) Koridor RK1 je vymezen na základě stávajících vodních toků v území, dle historických map se zakreslením původního rybníka a zejména v souladu s požadavkem Zadání ÚP Libice nad Doubravou „Umožnit revitalizaci vodních toků v území, prověřit možnost revitalizace vodního toku Cerhovka a navazující stoky, včetně obnovy rybníku.“ V prostoru původní hráze jsou vymezeny plochy zeleně – přírodního charakteru (ZP) navržené v rámci pozemkových úprav pro realizaci přírodních větrolamů; podél nich je vedeno veřejné prostranství uzavírající rozvojovou lokalitu bydlení Na Farském.

11.20 Odůvodnění stanovení ochrany před povodněmi Odůvodnění výroku (64) Realizaci protipovodňových opatření explicitně umožňují stanovené podmínky využití pro plochy zeleně – přírodního charakteru (ZP), plochy vodní a vodohospodářské (W), plochy lesní (NL), plochy zemědělské (NZ), plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní (NSzp) a rekreační pobytové (NSc). Stanovení podmínek využití pro všechny plochy vymezené v nezastavěném území je dostatečně široké, aby umožnilo realizaci dalších opatření v krajině (výstavba suchých poldrů, vodních nádrží, rybníků, tůní, revitalizace vodních toků, změny rostlinného pokryvu, zatravňování a zalesňování břehů a přirozených inundací, tvorba protierozních mezí a vegetačních pásů a další opatření prováděné za účelem zachycení vody v povodí a zpomalení jejího odtoku). ÚP tímto vytváří podmínky pro realizaci protipovodňových opatření, jejichž konkrétní řešení je mimo měřítko ÚP a je nezbytné je upřesnit v rámci navazujících řízení a v podrobnějších dokumentacích či podkladech (opatření krajského povodňového plánu, studie odtokových poměrů apod.) s ohledem na podrobné podmínky a požadavky v území. Odůvodnění výroku (65) Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, byla v řešeném území stanovena záplavová území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóna záplavového území: ID záplavového území

100000134

správce vodního toku

Povodí Labe, s. p.

vodní tok

úsek od – do

říční km od – do

délka zápl. území

datum stanovení

č. jednací

Doubrava

Libice nad Doubravou vodní nádrž Pařížov

41,50 km 63,00 km

21,50 km

18. 5. 2005

KUJI 6752/2005 OLVHZ

Ve stanoveném záplavovém území jsou lokalizovány objekty ohrožené povodněmi dle evidence Povodňového plánu pro území Kraje Vysočina (KÚKV odbor lesního a vodního hospodářství, 2005): -

na vodním toku Barovka

- 2 rekreační objekty v lokalitě „Na Pilce“

-

na vodním toku Doubrava

- dětský tábor, lokalita „Pod Skálou“ - tzv. Němcův mlýn – hospodářské stavení Bonaventurovi čp. 83 - Obstův mlýn čp. 74 – Lefflerovi - rekreační objekt čp. 38 – Součkovi

a23 architekti

108


textová část

- rodinný dům čp. 85 Rozhoňovi V řešeném území jsou již realizována protipovodňová opatření - dva suché poldry nad sídlem Kladruby a rekonstrukce rybníka nad Libickou Lhotkou. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, konkrétní podmínky v území, a ve vazbě na nadřazené dokumentace a podklady ÚP definuje obecné zásady protipovodňové ochrany území, které je nutné uplatňovat při rozhodování o změnách v území. Hlavními podklady pro stanovení obecných zásad byly: -

Strategie ochrany před povodněmi v České republice (schválená vládním usnesením č. 382 ze dne 19. dubna 2000)

-

Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření v období (Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí ČR, 2010)

-


-

Povodňový plán pro území Kraje Vysočina (Odbor lesního a vodního hospodářství KÚKV, 2005)

Obecné zásady jsou stanoveny zejména v souladu se Strategií kraje Vysočina 2020, jež definuje ochranu před povodněmi jako jednu ze základním priorit (C.1 Voda jako důležitá složka krajiny Vysočiny – opatření: „podpora přírodě blízkých způsobů zadržování vody v krajině, protierozních opatření a revitalizace říčních systémů - zkvalitňování ochrany obcí před povodněmi“). Odůvodnění výroku (66) Ve vazbě na výše uvedené podklady, v souladu s plánem společných zařízení (v rámci zpracovaných komplexních pozemkových úprav) a na základě požadavků městyse byly vymezeny plochy pro umístění suchých poldrů, vodních nádrží a plochy pro obnovu rybníků. ÚP tyto plochy vymezuje jako plochy změn v krajině – plochy vodní a vodohospodářské (W); podrobné odůvodnění vymezení těchto ploch je uvedeno v kapitole 11.16 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů změn v krajině.

11.21 Odůvodnění rozvoje rekreace a cestovního ruchu Odůvodnění výroku (67) Stanoveny jsou obecné zásady vycházející z odborné znalosti problematiky a její aplikace v řešeném území s ohledem na konkrétní podmínky v území, a dále zejména z těchto podkladů: -


-


-


-


-


-


-


-


Zejména rámci Strategie rozvoje Kraje Vysočina je potřebnost rozvoje rekreace a cestovního ruchu vyjádřena následujícím způsobem: Kraj Vysočina je regionem s jednou z nejnižších návštěvností turistů. V roce 2010 navštívilo hromadná ubytovací zařízení v Kraji Vysočina 336 tis. turistů, to bylo pouze 2,8 % z celkového počtu turistů, kteří navštívili hromadná ubytovací zařízení v ČR, což byl třetí nejnižší podíl z krajů ČR (po Pardubickém a Ústeckém kraji). Z celkového počtu turistů bylo pouze 46,7 tis. s cizí státní příslušností, to bylo jen 28 0,7 % z celkového počtu turistů-nerezidentů, kteří navštívili hromadná ubytovací zařízení v ČR, což znamenalo nejnižší podíl z krajů ČR. Cizinci tvořili v roce 2010 necelou sedminu (13,9 %) všech návštěvníků hromadných ubytovacích zařízení Kraje Vysočina, což bylo významně méně než v celé ČR, kde byl jejich podíl poloviční (51,9 %). Vysočina je tak turistickým regionem s výraznou převahou domácích návštěvníků. Menší podíl turistů-nerezidentů nevykázal v roce 2010 žádný z krajů ČR. Využití lůžkové kapacity je poměrně nízké: z podílu počtu přenocování a počtu lůžek vyplývá, že kapacita hromadných ubytovacích zařízení v Kraji Vysočina byla v roce 2010 využita jen ze 11,9 % (v ČR 21,8 %). Návštěvnost Kraje Vysočina je poměrně významně ovlivněna skutečností, že zde nebyly vybudovány lázně, pro což zde neexistují ani vhodné přírodní podmínky. Kraj Vysočina je jediným krajem v ČR, kde není lokalizováno ani jedno lázeňské zařízení. Území Kraje Vysočina vykazuje potenciál pro rozvoj specifických forem cestovního ruchu (venkovská turistika a agroturistika, hipoturistika a ekoturistika, apod.), zároveˇse potýká s problémem vylidňování venkovských sídel vyjma suburbanizačních oblastí. Na základě těchto faktorů je kromě dalších navrženo opatření E.3 Využití potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu, při využití polohy Kraje Vysočina, jeho přírodního, historického a kulturního bohatství pro rozvoj cestovního ruchu. a23 architekti

109


textová část

V souladu se Strategií rozvoje Kraje Vysočina jsou definovány požadavky na rozvoj rekreace a cestovního ruchu v území, která jsou také východisky pro řešení v ÚP Libice nad Doubravou: -

zkvalitňování a garance služeb v odvětví cestovního ruchu

-

vzdělávání a zvyšování kvalifikace lidských zdrojů v cestovním ruchu

-

podpora činnosti turistických informačních center

-

řízení propagace cestovního ruchu v Kraji Vysočina krajskou příspěvkovou organizací Vysočina Tourism

-

identifikace nových atraktivit cestovního ruchu v Kraji Vysočina (pivní stezky, konferenční turistika)

-

údržba, zkvalitňování a budování doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch (ne podpora výstavby a rekonstrukce ubytovacích kapacit)

Koncepce rekreace a cestovního ruchu vychází dále zejména z Doplňujících průzkumů a rozborů k ÚP Libice nad Doubravou a ze Zadání ÚP Libice nad Doubravou. Hlavními východisky řešení rekreace a cestovního ruchu v ÚP jsou: -

množství přírodních atraktivit území a kulturně historických památek;

-

významná rekreační oblast Železných hor;

-

krajinářsky i environmentálně hodnotná krajina, zejména údolí řeky Doubravy;

-

ochrana a rozvoj stávající turistické infrastruktury;

-

podpora agroturistiky a dalších nových forem cestovního ruchu.

Předpokladem pro další rozvoj cestovního ruchu obce je efektivní využití turistického potenciálu území, spočívající především v posílení spolupráce a provázanosti se sousedními obcemi, využití kvalitního a atraktivního přírodního prostředí, kulturně historických památek území, a ve zvýšení nabídky služeb spojených s cestovním ruchem. K rozvoji cestovního ruchu musí zároveň docházet takovým způsobem, který napomáhá celkovému rozvoji území, je šetrný k využívání přírodních a kulturních hodnot obce a vede k dlouhodobé prosperitě, aniž by ohrozil uspokojení potřeb budoucích generací. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (67) ad a

Koncentrace rozvoje rekreace a cestovního ruchu na území Železných hor vychází z Analýzy cestovního ruchu v kraji Vysočina (2006), v níž je oblast Železných hor (společně s plynule navazující oblastí Žďárských vrchů) vyhodnocena jako jedna ze tří potenciálních rekreačních ploch s vysokými hodnotami, a dále z požadavku Zadání ÚP Libice nad Doubravou „Prověřit možnosti posílení horské osy železnohorské hřebenovky pro rekreační účely.“

ad b

Podpora malého a středního podnikání ve vazbě na cestovní ruch je jedním z pilířů ekonomické soběstačnosti obce. Územní plán v rámci podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch bydlení, ploch smíšených obytných a ploch občanského vybavení, umožňuje prolínaní funkcí, které se vzájemně negativně neovlivňují. Zásada je stanovena dle požadavku Zadání ÚP Libice nad Doubravou „Podporovat rekreační využívání krajiny, pro tento účel využít zejména údolí Doubravy a vyvýšenou planinu Železných hor.“

ad c

Zásada vychází z předpokladu, že přírodní, kulturní a historické hodnoty území jsou významnou atraktivitou vhodnou pro využití v oblastech rekreace a cestovního ruchu, za současné ochrany těchto hodnot. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu ve vazbě na hodnoty území v rámci ÚP navazuje na Strategii kraje Vysočina 2020 (Odbor regionálního rozvoje KÚKV, 2012), resp. opatření E.3 Využití potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu (využití polohy Kraje Vysočina, jeho přírodního, historického a kulturní bohatství pro rozvoj cestovního ruchu).

ad d

Zásada se týká obecného požadavku na koordinaci rozvoje území se sousedními obcemi, což se týká zejména pěších turistických a cykloturistických tras procházejících řešeným územím.

ad e

Umožnění rekreačních aktivit v krajině je jedním ze základních předpokladů rozvoje turistiky v území. ÚP v tomto směru definuje podmínky pro rozvoj rekreačních aktivit v nezastavěném území vyjma ploch přírodních, které jsou určeny zejména pro ochranu přírodních hodnot. Zásady je stanovena také v souladu se Zadáním ÚP Libice nad Doubravou („Zlepšovat prostupnost území, prověřit síť místních a účelových komunikací a v případě potřeby navrhnout jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky a pěší turistiky.“).

ad f

Zásada je stanovena na základě požadavku Zadání ÚP Libice nad Doubravou „Umožnit rozvoj agroturistiky, ekologických alternativních forem zemědělství a hospodaření v krajině“ a v souladu se Strategií kraje Vysočina 2020 (Odbor regionálního rozvoje KÚKV, 2012), v níž je pro území kraje uveden „potenciál pro rozvoj specifických forem cestovního ruchu (venkovská turistika a agroturistika, hipoturistika a ekoturistika, apod.).“ Rozvoj agroturistiky a ekoturistiky v sobě kombinuje zemědělské hospodaření šetrné ke krajinným a přírodním hodnotám území v souladu s udržitelným rozvojem území a ekonomické aktivity lokálního charakteru zajišťující vyšší diverzifikaci pracovních příležitostí v sídlech.

Odůvodnění výroku (68) Vymezení ploch pro realizaci rozhleden vychází z Analýzy cestovního ruchu v kraji Vysočina (2006), která uvádí v rámci mezikrajského srovnání nejnižší výskyt těchto atraktivit v kraji Vysočina; zároveň je zájem výstavby rozhleden a23 architekti

110


textová část

deklarován i samosprávou městyse (viz požadavky na změny ÚPD). Realizací rozhleden dojde k výraznému zvýšení atraktivity území pro turisty a návštěvníky území. Odůvodnění výroku (69) Vymezením ploch veřejných prostranství v území jsou chráněny turistické trasy, cyklistické trasy, naučné stezky. ÚP umožňuje realizaci dalších stezek s ohledem na podrobnost řešení také v dalších plochách s rozdílným způsobem využití. Důvodem je zejména ochrana stávajících veřejných prostranství a umožnění jejich rozvoje pro účely zajištění prostupnosti území a dobrých podmínek pro rekreaci a turistiku, včetně každodenní rekreace obyvatel.

11.22 Odůvodnění podmínek pro dobývání ložisek nerostných surovin Obecné odůvodnění výroku (70) Chráněná ložisková území, ložiska nerostných surovin, dobývací prostory a stará důlní díla V souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., O ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou v řešeném území evidována následující chráněná ložisková území, ložiska nerostných surovin a dobývací prostory: Chráněná ložisková území (dále též jen „CHLÚ“) kód

název

k. ú.

surovina

02790000

Libická Lhotka

Libická Lhotka

stavební kámen

Ložiska nerostných surovin č. ložiska

název

k. ú.

typ ložiska

druh těžby

surovina

nerost

organizace

3027900

Libická Lhotka

Libická Lhotka

bilancované ložisko výhradní

dřívější povrchová

stavební kámen

ortorula

M-SILNICE, a.s., Pardubice

Dobývací prostory č. DP

název

k. ú.

stav využití

surovina

nerost

organizace

70861

Libická Lhotka

Libická Lhotka

s ukončenou likvidací

stavební kámen

kámen rula

M-SILNICE, a.s., Pardubice

V rámci řešeného území se nenachází žádná stará důlní díla. Poddolovaná území, sesuvná území a území jiných geologických rizik V souladu se zákonem č. 62/1988, o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, jsou v řešeném území evidována následující poddolovaná a sesuvná území a území jiných geologických rizik (území se zvláštními podmínkami geologické stavby se zvlášť nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry): Poddolovaná území typ

evidenční č.

název

k. ú.

surovina

rozsah

plošné

3173

Chotěboř

Libická Lhotka

radioaktivní suroviny

systém

3197



grafit

3229

Chloumek

Chloumek

křemenné suroviny

bodové

ojedinělé

Radiometricky anomální území evidenční č.

k. ú.

1895

Chloumek

1899

Libice nad Doubravou, Libická Lhotka, Malochyně

1936

Barovice, Chloumek, Lhůta

1937

Kladruby u Libice

kategorie radiačního zatížení území

3. kategorie - nejvyšší radioekologická zátěž

V rámci řešeného území se nenachází žádné sesuvné území. Radonové riziko Problematiku ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a způsoby úprav vedoucí ke snížení ozáření z přírodních zdrojů upravuje vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Převážná část správního území městyse Libice nad Doubravou spadá dle mapy radonového indexu z geologického podloží Česka částečně do území se střední převažující kategorií radonového indexu z geologického podloží (úbočí Železných a23 architekti

111


textová část

hor, náhorní plošiny) a částečně do území s nízkou převažující kategorií radonového rizika z geologického podloží (nížinatý prostor mezi Libicí nad Doubravou a Lhůtou). Plochy těsně přiléhající k vodotečím spadají do přechodné převažující kategorie radonového indexu z geologického podloží. Odůvodnění výroku (70) V řešeném území se nevyskytují stávající plochy těžby nerostů. Žádné konkrétní záměry na těžbu v řešeném území nebyly zjištěny, ale na základě požadavku ZÚR KrV („při využívání území respektovat všechny zákonné formy ochrany ložisek a ložiskových území, využívat ložiska nerostných surovin v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje a vytvářet územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za ložiska postupně dotěžovaná, kvalifikovaně upřesňovat a aktualizovat současné i budoucí využívání a ochranu surovinových zdrojů se zřetelem na reálné potřeby suroviny“) jsou respektovány stanovené dobývací prostory a v jejich rozsahu je těžba umožněna (v rámci podmíněně přípustného využití dotčených ploch lesních – NL a zemědělských – NZ). V souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou respektována a vymezena poddolovaná území a ložiska a prognózní zdroje jako limity využití území vyznačené ve výkrese 1 Koordinační výkres.

AD 6

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ (VČETNĚ STANOVENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VYLOUČENO UMISŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST.5. STAVEBNÍHO ZÁKONA), POPŘÍPADĚ STANOVENÍ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘÍKLAD VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ)

11.23 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání území (odůvodnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití) Odůvodnění výroku (71) Řešené území je beze zbytku členěno na plochy s rozdílným způsobem využití. Členění vychází ze stavu území dle Katastru nemovitostí a dle skutečností zjištěných terénními průzkumy v průběhu let 2015 a 2016. Vymezení ploch a stanovení hlavního, přípustného, podmíněně přípustného a nepřípustného využití je plně v souladu s §§ 4 – 17 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, jsou stanoveny plochy s jiným způsobem využití, konkrétně plochy zeleně – soukromé a vyhrazené (ZS) a plochy zeleně – přírodního charakteru (ZP). Odůvodnění jejich vymezení je uvedeno níže. Obecné odůvodnění výroků (71) – (94) Při vymezování ploch byl zohledněn převažující, resp. hlavní způsob využití pozemků a velikost vymezovaných ploch ve vazbě na ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Stanovení hlavního, přípustného, podmíněně přípustného a nepřípustného využití vychází z § 3 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Hlavní principy a důvody pro stanovení těchto podmínek jsou uvedeny níže v této kapitole. Pojmy „hlavní využití“, „přípustné využití“, „podmíněně přípustné využití“ a „nepřípustné využití“ jsou definovány v Příloze č. 1 – VYMEZENÍ POJMŮ, která je součástí textové části výroku ÚP Libice nad Doubravou pro účely rozhodování o změnách v území. Ve vazbě na požadavek vyhlášky č. 501/2006 Sb. (příloha č. 7 – obsah územního plánu) jsou v plochách s rozdílným způsobem využití stanoveny podmínky prostorového uspořádání (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití). Podmínky prostorového uspořádání jsou stanoveny pro jednotlivé typy ploch s rozdílným způsobem využití; jsou definovány na základě podrobné analýzy území a na základě odborných znalostí a zkušeností zpracovatele zejména v případech, kdy je to nezbytné s ohledem na hodnoty území, krajinný ráz, dílčí požadavky urbanistické koncepce (např. omezit zástavbu na okrajích sídel) apod. Pojmy týkající se charakteru a struktury zástavby, „maximální výška zástavby,“ „koeficient maximálního zastavění pozemku“ a „koeficient minimálního podílu zeleně na pozemku“ jsou definovány v Příloze č. 1 – VYMEZENÍ POJMŮ, která je součástí textové části výroku ÚP Libice nad Doubravou pro účely rozhodování o změnách v území. Podmínky prostorového uspořádání jsou stanoveny také s ohledem na možnost umisťování staveb v nezastavěném území (§ 18 odst. 5 stavebního zákona). Vzhledem k tomu, že lze umisťovat stavby pouze výjimečně (s a23 architekti

112


textová část

předpokladem umístění jednotlivých, solitérních staveb), není určen charakter a struktura zástavby, ani intenzita využití pozemků. Pro ochranu krajinného rázu je stanovena maximální výška zástavby a maximální velikost zastavěné plochy objektu tak, aby objekty výrazně nepřevyšovaly okolní vegetaci a svou výškou i hmotou nenarušovaly krajinné horizonty v dálkových pohledech. Obecné odůvodnění stanovení jednotlivých podmínek prostorového uspořádání Charakter a struktura zástavby jsou stanoveny pouze v rámci zastavěného území a zastavitelných ploch. Respektují stávající charakter a strukturu zástavby ve stabilizovaných plochách s rozdílným způsobem využití. Důvodem pro stanovení podmínky je zajištění ochrany charakteru stávající zástavby a její vhodné doplnění v případě nové výstavby; tím je zajištěna stabilizace zástavby a urbanistické struktury města, zachování historicky daného či provozně podmíněného uspořádání zástavby. Maximální výška zástavby je vždy stanovena dle převládající stávající výšky zástavby v daném způsobu využití, případně dle navrhovaných změn ve způsobu využití, kde stanovení maximální výšky zástavby vychází z obvyklých hodnot daného funkčního typu zástavby. Důvodem pro její stanovení je ochrana a stabilizace stávající urbanistické struktury zástavby sídel s dílčími úpravami. ÚP tímto způsobem potvrzuje historicky vytvořené výškové uspořádání zástavby. Stanovení maximální výšky zástavby v zastavitelných plochách a v plochách přestavby vychází z okolní zástavby a z cílového stavu a funkčního uspořádání dotčené plochy. Koeficient zastavění pozemku ve vybraných typech ploch zajišťuje efektivní využití ploch a vhodné doplňování zástavby, což vychází z charakteru již stabilizované zástavby. V plochách veřejných prostranství (PV, ZV) je koeficient zastavění pozemku z důvodu ochrany ploch před vyšší mírou zastavění, s umožněním drobných staveb zvyšujících využitelnost jinak převážně nezastavěných ploch. Koeficient minimálního podílu zeleně na pozemku zajišťuje minimální podíl zeleně na pozemku v rámci některých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v případech, kdy je nezbytné zajistit minimální podíl zeleně např. ve výrobních areálech a dopravních či technických plochách (ve formě izolační zeleně z důvodu izolace případných negativních vlivů areálu na okolní zástavbu), v plochách bydlení, občanského vybavení a rekreace (ve formě doplňkové zeleně zajišťující příznivé podmínky obytného nebo rekreačního území). V plochách veřejné zeleně (ZV), zeleně – soukromé a vyhrazené (ZS) a zeleně – přírodního charakteru (ZP) je minimální podíl zeleně stanoven z důvodu dostatečného naplnění způsobu využití ploch. Maximální výměra stavebního pozemku je vymezena pouze v plochách BI, SR a SV. Důvodem je v případě ploch bydlení zajištění efektivního využití ploch bydlení pro individuální rodinnou zástavbu a zamezení vzniku plošně rozsáhlých a nevyužitelných pozemků, které by znemožnily efektivně využívat veřejnou (zejména dopravní a technickou) infrastrukturu. Maximální velikost zastavěné plochy objektu je stanovena v některých plochách zejména s cílem omezit velikost případné zástavby v plochách převážně nezastavitelných s charakterem solitérních staveb (doplňkových staveb zvyšujících využitelnost těchto ploch. V plochách veřejných prostranství (PV, ZV), v plochách zeleně – soukromé a vyhrazené (ZS) a zeleně – přírodního charakteru (ZP) je maximální velikost zastavěné plochy objektu stanovena z důvodu regulace umožněných drobných staveb zvyšujících využitelnost jinak převážně nezastavěných ploch. Odůvodnění výroků (72) – (73) Plochy bydlení – samostatně se vymezují v případě, kdy bydlení jednoznačně převažuje nad ostatními (doplňkovými) funkcemi. Umožňují nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. V řešeném území jsou plochy bydlení v souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. členěny takto: -

Bydlení – v bytových domech (BH) – jsou vymezeny z důvodu stabilizace a ochrany jednotlivých bytových domů v řešeném území.

-

Bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské (BI) – jsou vymezeny z důvodu stabilizace a ochrany rezidenčních čtvrtí individuálního bydlení v řešeném území. Jedná se zejména o čistě obytné lokality obklopujících jádro městyse Libice nad Doubravou a významnou rozvojovou obytnou lokalitu Na Farském.

Odůvodnění výroků (74) – (76) Plochy občanského vybavení – jsou vymezeny zejména za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek jejich užívání v souladu s jejich účelem. V řešeném území jsou plochy občanského vybavení v souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. členěny takto: -

Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Důvodem pro jejich vymezení a stanovení obecných zásad pro jejich využívání je zachování těchto ploch v sídelní struktuře v případech, kdy existující občanské vybavení např. vhodně dotváří funkční skladbu v lokálním centru, nebo kdy se jedná o významná zařízení občanského vybavení, která je žádoucí zachovat či rozvíjet v dané lokalitě.

-

Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) – zahrnují zejména pozemky sportovních areálů a zařízení pro veřejné sportovní a rekreační využití. Důvodem pro jejich samostatné vymezení je zejména ochrana

a23 architekti

113


textová část

těchto ploch v rámci urbanistické struktury. Většina sportovních ploch je převážně nezastavěná (plošně rozsáhlé hrací plochy, dráhy, tréninkové louky, koupaliště apod.), proto je nezbytné tyto plochy chránit před zastavěním a změnou využití jako významné plochy veřejné infrastruktury sloužící rekreaci a sportovnímu vyžití obyvatel. -

Občanské vybavení – hřbitovy (OH) – zahrnují veřejná pohřebiště a související stavby, zařízení a pozemky. Ochrana těchto ploch jako součásti veřejné infrastruktury je dána zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů, a ochranou pietních míst dle zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech, ve znění pozdějších předpisů.

Odůvodnění výroků (77) – (78) Plochy veřejných prostranství – jsou vymezeny z důvodu stanovení podmínek pro základní prostupnost území a dostupnost pozemků v řešeném území. Systém veřejných prostranství vytváří základní strukturu území, je nositelem veřejného života v území a veřejné infrastruktury – plochy veřejných prostranství v sobě integrují veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a v omezené míře také veřejnou zeleň. V řešeném území jsou plochy veřejných prostranství v souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. členěny takto: -

Veřejná prostranství (PV) – zahrnují veškeré stabilizované plochy veřejně přístupných prostranství s výraznou prostorotvornou funkcí (návesní a uliční prostory) v zastavěném území obce. S ohledem na význam ve struktuře ploch veřejných prostranství zahrnuje územní plán do těchto ploch také úseky místních komunikací, které mají významnou prostorotvornou, komunikační a sociální funkci, stejně tak jako významné mimosídelní cesty zajišťující prostupnost území. Důvodem jejich vymezení je ochrana systému veřejných prostranství, zajištění prostupnosti území, dostupnosti ploch a urbanistické dotváření veřejného prostoru města a sídel.

-

Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) – zahrnují veškeré stabilizované i návrhové plochy veřejně přístupných prostranství s vysokým podílem zeleně (vysoké i nízké, okrasné, parkové, doprovodné). Jedná se zejména o plochy parků a ploch, kde má zeleň výraznou kompoziční a prostorotvornou funkci, čímž se stává neodmyslitelnou součástí veřejného prostranství a zvyšuje estetický účinek prostředí. Důvodem jejich vymezení je ochrana veřejné zeleně v sídlech a zajištění jejího veřejného užívání.

Odůvodnění výroků (79) – (81) Plochy smíšené obytné – jsou vymezeny v případech, kde není možné jednoznačně stanovit převahu bydlení nad ostatními (doplňkovými) funkcemi. Bydlení je v těchto případech integrální součástí ostatních funkcí, především občanského vybavení, rekreace, nerušící výroby, apod. V řešeném území jsou plochy smíšené obytné v souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. členěny takto: -

Plochy smíšené obytné – městské (SM) – plochy zahrnují vedle bydlení v bytových a rodinných domech objekty a zařízení občanského vybavení veřejného i komerčního charakteru a tělovýchovných a sportovních zařízení. Plochy smíšené obytné – městské definují historické a kulturně společenské jádro městyse a stabilizují jeho přirozenou funkční diverzitu.

-

Plochy smíšené obytné – rekreační (SR) – plochy zahrnují vedle bydlení také objekty a zařízení občanského vybavení veřejného i komerčního charakteru a tělovýchovných a sportovních zařízení s důrazem na využití v oblastech cestovního ruchu a rekreace.

-

Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) – plochy, v nichž je funkce bydlení spojena s občanským vybavením, rekreací, hospodařením na přilehlých pozemcích, provozováním nerušících výrobních i nevýrobních služeb nebo chovem hospodářských zvířat a další drobnou převážně zemědělskou a výrobní činností. Důvodem pro jejich vymezení je zejména ochrana charakteru (měřítka, funkční diverzity a uspořádání zástavby) v dochovaných původních urbanistických a funkčních strukturách historických sídel v území, a dále ochrana solitérních historických staveb umístěných zpravidla ve volné krajině, které jsou dokladem historického hospodaření v území.

Odůvodnění výroků (82) – (83) Plochy dopravní infrastruktury – jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje dopravního obslužného systému. Zahrnují pozemky staveb a zařízení pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a jiných druhů dopravy. Vymezují se samostatně v případech, kdy využití pozemků dopravních staveb a zařízení vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a dále v případech, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti. V řešeném území jsou plochy dopravní infrastruktury v souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. členěny takto: -

Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – zahrnují stabilizované i zastavitelné plochy komunikační sítě (silnice II. a III. třídy, místní a účelové komunikace, manipulační a odstavné plochy). Důvodem vymezení je ochrana a rozvoj veřejné dopravní infrastruktury – zajištění dostatečné kapacitní dopravní obslužnosti území.

-

Plochy dopravní infrastruktury – železniční (DZ) – zahrnují stabilizované plochy dráhy včetně souvisejících staveb, zařízení a pozemků. Důvodem vymezení je ochrana železniční dopravy na území města a zajištění specifických nároků železniční dopravy.

a23 architekti

114


textová část

Odůvodnění výroku (84) Plochy technické infrastruktury – jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje systému vybavení území technickou infrastrukturou jakožto součásti veřejné infrastruktury. V řešeném území plochy technické infrastruktury zahrnují pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení pro vodovody, kanalizace, elektrické vedení, plynovody, komunikační vedení a zařízení apod. Vymezují se v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití. Důvodem vymezení je ochrana a rozvoj veřejné technické infrastruktury – zajištění dostatečné kapacitní technické obslužnosti území. Odůvodnění výroků (85) – (86) Plochy výroby a skladování – jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro produkční hospodářské aktivity v území. V řešeném území jsou plochy výroby a skladování v souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. členěny takto: -

Výroba a skladování – lehký průmysl (VL) – jedná se o plochy primárně určené pro průmyslovou výrobu a související skladování. Důvod jejich samostatného vymezení spočívá ve vyšších nárocích na dopravní obsluhu a v nezbytnosti vyloučit v těchto plochách z důvodu možných negativních vlivů plošné bydlení.

-

Výroba a skladování – zemědělská výroba (VZ) – jedná se o plochy primárně určené pro provozování ekonomických aktivit zemědělského charakteru, v řešeném území představují plochy stávajících zemědělských družstev a areálů, popř. zastavitelné plochy na ně navazující. Důvod jejich samostatného vymezení spočívá ve vyšších nárocích na dopravní obsluhu a v nezbytnosti vyloučit v těchto plochách z důvodu možných negativních vlivů plošné bydlení.

Odůvodnění výroků (87) – (88) V souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, ve zvlášť odůvodněných případech lze stanovit plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno v §§ 4 – 19. ÚP Libice nad Doubravou stanovuje nad rámec vyhlášky plochy zeleně v následujícím členění: -

Zeleň – soukromá a vyhrazená (ZS) – plochy jsou vymezeny především v zastavěném území na plochách soukromých zahrad či sadů tam, kde není účelné zahrnovat zeleň do ploch smíšených obytných, zejména z důvodu ochrany ploch zeleně vázaných na volnou krajinu a systém mimosídelní zeleně před zastavěním. Umožněny jsou zde pouze stavby a zařízení zvyšující jejich využití jakožto soukromých zahrad.

-

Zeleň – přírodního charakteru (ZP) – plochy jsou vymezeny za účelem ochrany ploch přírodního či přírodě blízkého charakteru v zastavěném území a za účelem podpory ekologicko-stabilizační funkce těchto ploch. Obvykle jsou vymezeny v plochách vzrostlé zeleně podél vodních toků, v zemědělských plochách (nejedná se tedy o zahrady a sady ani o veřejně přístupnou či využívanou zeleň). Plochy jsou dále vymezeny zejména z důvodu ochrany a stabilizace skladebných částí ÚSES (lokálních biokoridorů) nebo jiných přírodních hodnot.

Odůvodnění výroku (89) Plochy vodní a vodohospodářské (W) – v řešeném území zahrnují vodní toky a plochy v zastavěném i nezastavěném území, pozemky staveb a zařízení vodního hospodářství (§ 18 odst. 5 stavebního zákona). Jejich funkce je především ekologicko stabilizační, ochranná a estetická; ÚP tyto funkce potvrzuje a vytváří podmínky pro jejich obnovu a rozvoj ve vazbě na zákon č. 254/2001 Sb. a jeho prováděcích předpisů. Odůvodnění výroku (90) Plochy zemědělské (NZ) – jsou plochy s převažujícím využitím pro zemědělskou produkci, zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF), pozemky staveb a zařízení zemědělského hospodářství (§ 18 odst. 5 stavebního zákona) a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. ÚP chrání zemědělskou půdu na podkladě zákona o ochraně zemědělského půdního fondu č. 334/1992 Sb. včetně prováděcích předpisů. Odůvodnění výroku (91) Plochy lesní (NL) – jsou plochy s převažujícím využitím pro lesní produkci, zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL), pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství (§ 18 odst. 5 stavebního zákona) a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. ÚP chrání lesy na podkladě lesního zákona č. 289/1995 Sb. včetně prováděcích předpisů. Lesní pozemky, které jsou součástí biocenter jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP); funkce ekologicko – stabilizační funkce zde převažuje nad produkční funkcí lesa. Odůvodnění výroku (92) Plochy přírodní (NP) – jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny a ucelených území se zvýšenou ochranou krajinného rázu. V řešeném území představují plochy prvků územního systému ekologické stability (biocentra) a chráněná území dle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.

a23 architekti

115


textová část

Odůvodnění výroků (93) – (94) Plochy smíšené nezastavěného území (NS) – jsou vymezeny jako plochy funkčně nejednoznačné, kde nelze jednoznačně stanovit převažující způsob využití. V řešeném území jsou plochy smíšené nezastavěného území v souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. členěny takto: -

přírodní, zemědělské (NSpz) – zaujímají významný podíl ploch v nezastavěném území. Prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné respektovat požadavky ochrany přírody a funkce zemědělské prvovýroby plnící také mimoprodukční funkci. Jedná se především o pozemky zemědělského půdního fondu (zejména extenzivně využívané), přechodové plochy mezi lesními, přírodními a zemědělskými plochami, doprovodné porosty vodních ploch a toků, a dále pozemky zemědělských staveb a zařízení, pozemky související dopravní a technické infrastruktury apod. V případě zastoupení dalších funkcí je prioritně respektována ochrana přírody a krajiny. Důvodem pro jejich vymezení je mimo jiné zajištění vhodného způsobu využití v dílčích úsecích biokoridorů ÚSES. V rámci těchto ploch jsou územním plánem formou stanovení obecných zásad pro jejich využívání vytvořeny podmínky pro zvyšování ekologické stability krajiny, zvyšování retenční schopnosti krajiny, zachování a obnovu prvků definujících krajinný ráz území (liniová zeleň, břehové porosty, remízy, meze apod.), a dále v souvislosti s vodními plochami a toky podmínky pro realizaci zejména ochranných vodohospodářských opatření, revitalizačních opatření na vodních tocích, úpravy nebo úplné revitalizace koryt vodních toků, doplnění břehových porostů a dalších opatření vedoucích ke zpomalení odtoku srážkové vody z území.

-

rekreační pobytové (NSc) – prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné respektovat požadavky ochrany přírody, v extenzivní formě funkce zemědělská a funkce rekreační. Představují krajinné plochy určené jako rekreační zázemí pro pořádání dětských táborů a společensko-rekreačních aktivit u vodní nádrže v Libici nad Doubravou.

11.24 Odůvodnění základních podmínek ochrany krajinného rázu Obecné odůvodnění výroků (95) – (99) Řešené území je beze zbytku členěno na zóny. Členění vychází ze stavu území a dle skutečností zjištěných terénními průzkumy v průběhu let 2015 a 2016. -

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

-


-

Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Železné hory na období 2011 – 2020 (AOPK ČR, SCHKO Železné hory, 2010)

-


-


Ve vazbě na požadavek vyhlášky č. 501/2006 Sb. (příloha č. 7 – obsah územního plánu) jsou v ÚP Libice nad Doubravou stanoveny základní podmínky ochrany krajinného rázu. Stanovení základních podmínek ochrany krajinného rázu také navazuje na požadavek § 12 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. (Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody). V souladu se Zadáním ÚP Libice nad Doubravou jsou naplněny požadavky na ochranu krajinného rázu v souvislosti s existencí CHKO Železné hory: -

Celé správní území městyse Libice nad Doubravou (s výjimkou jižního cípu o rozloze 1,4 ha v katastrálním území Malochyně) je součástí CHKO Železné hory (I., II. a III. zóna odstupňované ochrany přírody; dále též jen „zóna"). Cílem vymezení chráněné krajinné oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních toků a ploch, klima krajiny, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídel, architektonicky cenné stavby a místní zástavba lidového rázu.

-

U nových ploch prověřit nutnost stanovení koeficientu jejich zastavitelnosti, podlažnosti objektů, nebo výškovou hladinu zástavby, popř. minimální velikost stavebních parcel a další parametry nové výstavby (přípustné půdorysné uspořádání, typ zastřešení aj.), tak aby byly zakotveny regulační podmínky, které povedou k zachování charakteru a struktury zástavby. Jedná se především o charakter staveb s odkazem na regulativa pro stavební činnost na území CHKO Železné hory. Z tohoto důvodu je navrhováno tyto limity ošetřit podmínkou ve využití ploch pro výstavbu a přestavbu tohoto znění: „Hmota a architektura staveb budou respektovat dochovaný kvalitní kontext venkovského sídla, charakteristické proporce zdejší lidové architektury, zejména půdorysné a hmotové řešení, umístění stavby na pozemku a podmínky pro řešení staveb v rámci CHKO Železné hory“. Jinou možností je přímý

a23 architekti

116


textová část

odkaz na regulativa výstavby v CHKO: „Při stavební činnosti budou splněny podmínky Správy CHKO Železné hory kladené na stavby.“ Odůvodnění výroku (96) Vymezení zón krajinného rázu se odvíjí od intenzity využití území a jeho charakteru zejména ve vztahu ke krajinným a přírodním hodnotám, reprezentuje odstupňovanou ochranu krajinného rázu zejména dle zásad ochrany území v CHKO Železné hory a rozvíjí typy krajin dle cílového využití definované v ZÚR KrV. Odůvodnění výroku (97) Zóna krajinného rázu A je vymezena v rozsahu intenzivně a souvisle urbanizovaného prostoru sídla Libice nad Doubravou. Vymezení zahrnuje celé sídlo včetně navazujících zastavitelných ploch pro sídelní rozvoj zejména z důvodu umožnění stavebního rozvoje nejvýznamnějšího sídla řešeného území. Odůvodnění výroku (98) Zóna krajinného rázu B je vymezena v podhůří Železných hor, které je charakterizováno vyšší intenzitou zemědělského a obecně hospodářského využití krajiny a vyšší mírou mozaikovitosti ploch s pestrými krajinnými formacemi. Krajina má otevřený charakter a zahrnuje malá venkovská sídla, jejichž hlavní funkce tvoří bydlení, zemědělská výroba a místní ekonomické aktivity. Zásady ochrany krajinného rázu jsou stanoveny z důvodu zachování charakteru zemědělské krajiny s rozmanitým členěním krajinných ploch a s malými sídly, která jsou harmonicky rozvíjena a dotvářejí obraz údolní polohy CHKO Železné hory. Odůvodnění výroku (99) Zóna krajinného rázu C je vymezena v prostoru náhorní plošiny Železných hor. Jedná se o území oddělené od zóny B výrazným zalesněným terénním zlomem a představuje jádrovou část území CHKO. Krajina je převážně lesozemědělská a intenzita využití krajiny je menší než v nižších polohách, území dotváří malá venkovská sídla založená na podílu bydlení a rekreace. Území vykazuje výrazný potenciál pro rekreaci a cestovní ruch zejména s ohledem na množství přírodních hodnot. Z těchto důvodů jsou stanoveny podmínky ochrany krajinného rázu pro zachování charakteru území s určitými možnostmi rozvoje, který nenaruší existující hodnoty krajinného rázu.

AD 7

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

11.25 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Obecné odůvodnění výroků (100) – (104) V souladu s § 2 odst. 1 písm. l) a m) stavebního zákona ÚP vymezuje veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. Jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, jsou vymezeny plochy určené pro veřejnou infrastrukturu dle § 2 odst. 1 písm. k) číslo 1. a 2. stavebního zákona (dopravní a technická infrastruktura). Odůvodnění výroku (100) V souladu s § 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona jsou pro účely vyvlastnění vymezeny veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, včetně ploch nezbytných k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel.

a23 architekti

117


ozn.

popis VPS

WD1

homogenizace silnice II/345 (koridor dopravní infrastruktury DK1)

WD2

rozšíření místní obslužné komunikace (koridor dopravní infrastruktury DK2)

WD3

místní obslužná komunikace (zastavitelná plocha ZL13)

textová část

odůvodnění vymezení VPS - vymezení koridoru homogenizace silnice II/345 vychází ze ZÚR KrV; koridor je vymezen o šířce 80 m uvedené v ZÚR KrV (bod 78 ZÚR KrV) - v rámci původních ZÚR KrV (2008) byl koridor zařazen mezi VPS, ovšem v 1. Aktualizaci ZÚR KrV (2012) byl městys Libice nad Doubravou vyškrtnut z výčtu VPS vztaženého ke koridoru homogenizace (ozn. D13) z důvodu tiskové chyby - vzhledem k tomu, že ostatní obce, jimiž silnice II/345 prochází, jsou ve výčtu VPS k záměru D13 nadále uvedeny, a vzhledem k nutnosti zajistit koordinaci záměru na hranici se sousedními obcemi, je koridor homogenizace silnice II/345 zařazen mezi VPS a tím navazuje na VPS vymezenou na území sousední Chotěboře a Sobíňova - důvodem pro vymezení koridoru DK1 je zejména zkvalitnění významné dopravní trasy v regionu - veřejným zájmem je zajištění rozvoje veřejné dopravní infrastruktury v širších dopravních vztazích - záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse v souvislosti s navázáním na provedené úpravy navazující komunikace v sousední obci Bezděkov - důvodem vymezení je zlepšení dopravní dostupnosti sídla Malochyně a zkvalitnění dopravního propojení se správním centrem v sídle Libice nad Doubravou - veřejným zájmem je zkvalitnění stávající veřejné dopravní infrastruktury - záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse v souvislosti se zkvalitněním dopravního přístupu do rozvíjené výrobní zóny – stávající komunikace Sokolovecká neumožňuje kapacitní dopravní přístup k výrobním plochám, proto je vymezeno propojení na odpovídající komunikaci podél ulice Na Čihadlech - veřejným zájmem je rozvoj stávající veřejné dopravní infrastruktury v souvislosti s rozvojem výrobních aktivit v území

Odůvodnění výroku (101) V souladu s § 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona jsou pro účely vyvlastnění vymezeny veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury, včetně ploch nezbytných k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel. ozn.

WT1

popis VPS

odůvodnění vymezení VPS

napojení Libické Lhotky na vodovod a kanalizaci (koridor technické infrastruktury TK1)

- záměr je vymezen v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina a s požadavkem Zadání ÚP (prověřit a případně vymezit napojení Libické Lhotky na systémy technické infrastruktury v sídle Libice nad Doubravou) a ve vazbě na identifikovaný problém H24b dle ÚAP SO ORP Chotěboř (chybějící veřejná kanalizace, napojení na ČOV, veřejný vodovod v místních částech) - veřejným zájmem je zajištění výstavby veřejné technické infrastruktury (vodovodu a kanalizace) v sídle Libická Lhotka

Odůvodnění výroku (102) V souladu s § 170 odst. 1 písm. b) stavebního zákona jsou pro účely vyvlastnění vymezena veřejně prospěšná opatření – zvyšování retenčních schopností území: ozn.

popis VPO

VR1

vodní nádrž v Chloumku (plocha změn v krajině KC1)

VR2

vodní nádrž v Barovicích (plocha změn v krajině KB1)

a23 architekti

odůvodnění vymezení VPO - záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse - důvodem vymezení je založení vodního prvku v krajině, zlepšení ekologické stability území, zlepšení schopnosti zadržovat vodu v krajině a tím eliminovat také možné lokální povodňové nebo erozní ohrožení - veřejným zájmem je zvyšování retenčních schopností krajiny - záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse - důvodem vymezení je založení vodního prvku v krajině, zlepšení ekologické stability území, zlepšení schopnosti zadržovat vodu v krajině a tím eliminovat také možné lokální povodňové nebo erozní ohrožení - veřejným zájmem je zvyšování retenčních schopností krajiny

118


ozn.

popis VPO

VR3

suchý poldr v Kladrubech (plocha změn v krajině KK1)

VR4

suchý poldr v Kladrubech (plocha změn v krajině KK2)

VR5

vodní nádrž na Barovce (plocha změn v krajině KL4)

VR6

vodní nádrž u Obstova mlýna (plocha změn v krajině KL3)

VR7

vodní nádrž v Libické Lhotce (plocha změn v krajině KLL1)

VR8

revitalizace vodního toku Cerhovka (koridor revitalizačních opatření RK1)

textová část

odůvodnění vymezení VPO - záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse - důvodem vymezení je zlepšení schopnosti zadržovat vodu v krajině a tím eliminovat také možné lokální povodňové nebo erozní ohrožení - veřejným zájmem je zvyšování retenčních schopností krajiny - záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse - důvodem vymezení je zlepšení schopnosti zadržovat vodu v krajině a tím eliminovat také možné lokální povodňové nebo erozní ohrožení - veřejným zájmem je zvyšování retenčních schopností krajiny - záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse - důvodem vymezení je založení vodního prvku v krajině, zlepšení ekologické stability území, zlepšení schopnosti zadržovat vodu v krajině a tím eliminovat také možné lokální povodňové nebo erozní ohrožení - veřejným zájmem je zvyšování retenčních schopností krajiny - záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse - důvodem vymezení je obnova rybníka, zlepšení ekologické stability území, zlepšení schopnosti zadržovat vodu v krajině a tím eliminovat také možné lokální povodňové nebo erozní ohrožení - veřejným zájmem je zvyšování retenčních schopností krajiny - záměr je vymezen na základě požadavku samosprávy městyse - důvodem vymezení je založení vodního prvku v krajině, zlepšení ekologické stability území, zlepšení schopnosti zadržovat vodu v krajině a tím eliminovat také možné lokální povodňové nebo erozní ohrožení - veřejným zájmem je zvyšování retenčních schopností krajiny - záměr je vymezen v souladu se Zadáním ÚP (Umožnit revitalizaci vodních toků v území, prověřit možnost revitalizace vodního toku Cerhovka a navazující stoky, včetně obnovy rybníku.) - záměr je vymezen pro pro revitalizaci vodního toku Cerhovka, obnovu rybníka a úprav vodního koryta v lokalitě Na Farském - důvodem je zejména možnost revitalizace a obnovy vodních prvků v krajině zvyšující ekologickou stabilitu území a upravující vodní režim s cílem zlepšovat mimo jiné i protipovodňovou ochranu a retenční schopnost území - veřejným zájmem je zvyšování retenčních schopností krajiny

Odůvodnění výroku (103) V souladu s § 170 odst. 1 písm. b) stavebního zákona jsou pro účely vyvlastnění vymezena veřejně prospěšná opatření – založení prvků územního systému ekologické stability: ozn.

popis VPO

VU1

nadregionální biocentrum NBC 60 Polom

VU2

nadregionální biocentrum NBC 58 Údolí Doubravy

VU3

regionální biocentrum RBC 894 Blatnický potok

VU4

regionální biocentrum RBC B03 Stavenov

VU5

regionální biokoridor RBK 1366 Blatnický potok – Štikov včetně vložených biocenter LBC 1 Pod Borovicí, LBC 2 Nad Dolíky, LBC 3 V Kopcích

a23 architekti

odůvodnění vymezení VPO - nadregionální biocentrum je zpřesněno a vymezeno v souladu s nadřazenou dokumentací ZÚR KrV - veřejným zájmem je zajištění funkčnosti prvku a celistvosti (kontinuity) ÚSES, zvyšování stupně ekologické stability území - nadregionální biocentrum je zpřesněno a vymezeno v souladu s nadřazenou dokumentací ZÚR KrV - veřejným zájmem je zajištění funkčnosti prvku a celistvosti (kontinuity) ÚSES, zvyšování stupně ekologické stability území - regionální biocentrum je zpřesněno a vymezeno v souladu s nadřazenou dokumentací ZÚR KrV - veřejným zájmem je zajištění funkčnosti prvku a celistvosti (kontinuity) ÚSES, zvyšování stupně ekologické stability území - regionální biocentrum je zpřesněno a vymezeno v souladu s nadřazenou dokumentací ZÚR KrV - veřejným zájmem je zajištění funkčnosti prvku a celistvosti (kontinuity) ÚSES, zvyšování stupně ekologické stability území - regionální biokoridor je zpřesněn a vymezen v souladu s nadřazenou dokumentací ZÚR KrV - veřejným zájmem je zajištění funkčnosti prvku a celistvosti (kontinuity) ÚSES, zvyšování stupně ekologické stability území 119


ozn.

popis VPO

VU6

regionální biokoridor RBK R02 Chotěboř včetně vloženého biocentra LBC 7 Bažantnice

VU7

lokální ÚSES (vyjma vložených biocenter)

textová část

odůvodnění vymezení VPO - regionální biokoridor je zpřesněn a vymezen v souladu s nadřazenou dokumentací ZÚR KrV - veřejným zájmem je zajištění funkčnosti prvku a celistvosti (kontinuity) ÚSES, zvyšování stupně ekologické stability území - lokální ÚSES je vymezen v souladu se schváleným Zadáním ÚP Libice nad Doubravou (Vymezit a upřesnit skladebné části prvků ÚSES s ohledem na dostupné podklady a aktuální stav v území a koordinovat jejich vzájemnou návaznost na hranicích sousedních obcí.) a dalšími výroky, které se týkají ochrany a rozvoje přírodních hodnot - podrobné odůvodnění viz kapitola 11.17 Odůvodnění vymezení územního sytému ekologické stability - veřejným zájmem je zajištění funkčnosti prvku a celistvosti (kontinuity) ÚSES, zvyšování stupně ekologické stability území

Odůvodnění výroku (104) V rámci procesu pořizování ÚP Libice nad Doubravou nebyly vzneseny žádné požadavky na vymezení ploch asanace (ozdravění) území.

AD 8

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST.1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA

11.26 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo Obecné odůvodnění výroků (105) – (106) V souladu s § 2 odst. 1 písm. l) a m) stavebního zákona ÚP vymezuje veřejně prospěšné stavby. Jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze uplatnit předkupní právo, jsou vymezeny plochy určené pro veřejnou infrastrukturu dle § 2 odst. 1 písm. k) číslo 3. a 4. stavebního zákona (občanské vybavení a veřejná prostranství). Odůvodnění výroku (105) V souladu s § 101 stavebního zákona jsou vymezeny tyto plochy veřejné infrastruktury (občanského vybavení) jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze uplatnit předkupní právo: ozn.

popis VPS

PO1

rozhledna na Spálavě (zastavitelná plocha ZC4)

PO2

sportovní a tělovýchovná zařízení, Chloumek (zastavitelná plocha ZC12)

PO3

sportovní a tělovýchovná zařízení, Barovice (zastavitelná plocha ZB1)

PO4

sportovní a tělovýchovná zařízení, Kladruby (zastavitelná plocha ZK1)

a23 architekti

odůvodnění vymezení VPS - záměr je vymezen na základě požadavku Zadání ÚP (Podporovat rozvoj rekreace a cestovního ruchu v území, prověřit možnost umístění rozhledny a souvisejících staveb na vrchu Spálava.) jako významná součást turistické infrastruktury rozvíjené v prostoru Železných hor - veřejným zájmem je zajištění občanského vybavení pro rozvoj rekreačních a turistických aktivit - záměr je vymezen v přímé vazbě na stávající plochu sportu pro účely rozvoje sportovních aktivit v sídle - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele sídla Chloumek a dalších malých sídel na náhorní plošině Železných hor - záměr je vymezen v přímé vazbě na stávající plochu sportu pro účely rozvoje sportovních aktivit v sídle - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele sídla Barovice - záměr je vymezen v přímé vazbě na stávající plochu sportu pro účely rozvoje sportovních aktivit v sídle, na základě požadavku na rozvoj sportovních, rekreačních a společenských aktivit - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele sídla Kladruby

120


ozn.

textová část

popis VPS

odůvodnění vymezení VPS

PO5

kulturní dům v Libici nad Doubravou (plocha přestavby PL2)

- záměr je vymezen pro účely obnovy kulturního domu v Libici nad Doubravou, ve vazbě na požadavky Zadání ÚP (Prověřit možnosti posílení jádrové části sídla Libice nad Doubravou, vhodným způsobem integrovat zámecký areál. a rozvíjet sídlo Libice nad Doubravou jako správní a kulturně společenské centrum městyse) - kulturní dům je umístěn v sousedství zámku Libice nad Doubravou a spoluutváří centrum městyse; v souvislosti s potřebou posílení správní a kulturně společenské role sídla Libice nad Doubravou je nutné umožnit obnovu kulturního domu - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele městyse

PO6

sportovní a tělovýchovná zařízení, Libice nad Doubravou (zastavitelná plocha ZL18)

- záměr je vymezen v návaznosti na stávající sportovní areál městyse pro účely zajištění dostatečných ploch sportovních aktivit pro místní obyvatele - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele sídla Libice nad Doubravou

PO7

sportovní a tělovýchovná zařízení, Libice nad Doubravou (zastavitelná plocha ZL7)

- záměr je vymezen ve vazbě na navrhovanou obytnou lokalitu Na Farském, kde je nezbytné zajistit plochy sportovních aktivit pro místní obyvatele - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele sídla Libice nad Doubravou

rozhledna Na Stráni (zastavitelná plocha ZL22)

- záměr je vymezen na základě požadavku Zadání ÚP (Podporovat rozvoj rekreace a cestovního ruchu v území; prověřit vymezení dalších zastavitelných ploch občanské vybavenosti v souvislosti s rozvojem rekreačně sportovních a turistických aktivit.) jako významná součást turistické infrastruktury - veřejným zájmem je zajištění občanského vybavení pro rozvoj rekreačních a turistických aktivit

PO8

Mezi občanské vybavení jako součást veřejné infrastruktury jsou zahrnuty také plochy občanského vybavení – tělovýchovných a sportovních zařízení a plochy občanského vybavení určené pro výstavbu rozhleden. Potřeba rozvoje veřejně přístupného sportovního a turistického zázemí v obci vychází ze současných vysokých nároků společnosti na kvalitu a zejména variabilnost volnočasových aktivit. Veřejný zájem na realizaci obecního, tedy veřejně přístupného sportovního a turistického zařízení spočívá především v celospolečenském významu sportu a rekreace. V souvislosti s klesajícím podílem fyzické práce a nárůstem pracovníků v terciérním a kvartérním sektoru prudce klesá přirozená fyzická zdatnost populace. Z důvodu udržení fyzické odolnosti a zdraví společnosti je tedy nezbytné odvětví sportu podporovat a vytvářet v územních plánech podmínky pro jeho rozvoj. Odůvodnění výroku (106) V souladu s § 101 stavebního zákona jsou vymezeny tyto plochy veřejné infrastruktury (veřejných prostranství) jako veřejná prostranství, pro která lze uplatnit předkupní právo: ozn.

popis VP

PP1

veřejné prostranství, Chloumek (zastavitelná plocha ZC9)

PP2

veřejná zeleň, Lhůta (zastavitelná plocha ZLH9)

PP3

místní obslužná komunikace, Libice nad Doubravou (zastavitelná plocha ZL3)

a23 architekti

odůvodnění vymezení VP - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k ploše ZC10 (rozvoj smíšeného obytného území) a zajištění prostupnosti území k plochám stabilizované veřejné zeleně okolo vodní nádrže - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v sídle Lhůta, v jádrovém prostoru sídla - veřejným zájmem je zlepšení prostupnosti území a zajištění dostatečných ploch veřejných prostranství – veřejné zeleně ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb. - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZL1, ZL4, ZL5 (rozvoj bydlení) s návazností na existující dopravně-obslužný systém sídla - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch

121


ozn.

popis VP

PP4

veřejná zeleň, Libice nad Doubravou (zastavitelná plocha ZL2)

PP5

místní obslužná komunikace, Libice nad Doubravou (zastavitelná plocha ZL9)

PP6

veřejná zeleň, Libice nad Doubravou (zastavitelná plocha ZL10)

PP7

pěší cesta k rozhledně Na Stráni (zastavitelná plocha ZL21)

PP8

místní obslužná komunikace, Křivý Dvůr (zastavitelná plocha ZM4)

PP9

veřejné prostranství, Malochyně (zastavitelná plocha ZM2)

AD 9

textová část

odůvodnění vymezení VP - důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Na Farském v souladu s požadavkem Zadání ÚP (Chránit a případně doplnit veřejnou sídelní zeleň, v sídle Libice nad Doubravou doplnit veřejnou zeleň od kostela přes bývalý hřbitov podél Pilnova statku k obecnímu rybníčku.) - veřejným zájmem je zlepšení prostupnosti území a zajištění dostatečných ploch veřejných prostranství – veřejné zeleně ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb. - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZL6, ZL8, ZL11 (rozvoj bydlení) s návazností na existující dopravně-obslužný systém sídla - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Na Farském - veřejným zájmem je zlepšení prostupnosti území a zajištění dostatečných ploch veřejných prostranství – veřejné zeleně ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb. - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k ploše ZL22 (plocha pro výstavbu rozhledny) - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelné plochy - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZM3, PM1 (rozvoj výroby) po veřejné komunikaci, s návazností na systém lesních cest ve volné krajině - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - důvodem pro vymezení VP je požadavek na vymezení plochy pro obratiště a stanoviště kontejnerů s ohledem na nedostatečné prostorové parametry veřejných prostranství v rámci sídla Malochyně - veřejným zájmem je zlepšení prostupnosti území a zajištění dostatečných ploch veřejných prostranství ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb.

STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST.6 STAVEBNÍHO ZÁKONA

11.27 Odůvodnění stanovení kompenzačních opatření Odůvodnění výroku (107) V rámci procesu pořizování ÚP Libice nad Doubravou nebyly vzneseny žádné požadavky na stanovení kompenzačních opatření.

AD 10 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ

11.28 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv Odůvodnění výroku (108) V rámci procesu pořizování ÚP Libice nad Doubravou nebyly vzneseny žádné požadavky na vymezení ploch nebo koridorů územních rezerv.

a23 architekti

122


textová část

AD 11 VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI

11.29 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci Odůvodnění výroku (109) V rámci procesu pořizování ÚP Libice nad Doubravou nebyly vzneseny žádné požadavky na podmíněnost rozhodování o změnách v území dohodou o parcelaci.

AD 12 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI

11.30 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie Odůvodnění výroku (110) V souladu s § 43 odst. 2 stavebního zákona ÚP vymezuje plochy, v nichž je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, a to zejména z důvodů vymezení dostatečných ploch veřejných prostranství a optimálního využití ploch ve vazbě na efektivní využívání veřejné infrastruktury a minimalizace nákladů města na zajištění souvisejících služeb. Dalším důvodem je pak detailní řešení, které ÚP v daném měřítku nemůže předurčit ani vymezit. V následující tabulce jsou uvedeny konkrétní důvody pro stanovení podmínky zpracování jednotlivých územních studií: ozn.

k. ú.

odůvodnění stanovení podmínky zpracování územní studie -

X1


-

-

X2


-

-

X3

a23 architekti


-

významná lokalita bydlení na území městyse – rozvíjející se obytná čtvrť Na Farském; v zadání ÚP je stanoven požadavek přednostního rozvoje bydlení v této lokalitě s ohledem na rozsah lokality je nezbytné vymezit (kromě páteřních komunikací vymezených v ÚP) ucelený systém zajišťující dopravní obsluhu celého území v případě nekoordinovaného rozvoje zástavby může dojít k „zablokování“ pozemků vhodných pro zástavbu nutnost vymezení veřejných prostranství v ploše ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb., které nelze předurčit s ohledem na míru detailu a neznalost vlastnických vztahů v území požadavek dle Plánu péče o CHKO Železné hory („u plošně, prostorově či významově důležitých lokalit požadovat v územním plánu zpracování podrobnější dokumentace – regulačního plánu nebo alespoň územní studie se zpracováním principů hmotové, prostorové a architektonické regulace a přiměřené reflexe morfologických podmínek a původní urbanistické struktury celého sídla“) nutnost koordinovat rozvoj celé výrobní zóny s ohledem na zajištění hospodárného využití všech ploch nutnost prověření stávajících nevyužívaných areálů a potenciál pro jejich efektivnější využívání potřebnost zajistit komfortní pohyb chodců a cyklistů podél silnice III/4421 v úseku mezi Libicí nad Doubravou a Libickou Lhotkou – nezbytnost prověření možností realizace samostatně vedeného chodníku velký rozsah ploch, což může vést k „zablokování“ pozemků vhodných pro zástavbu požadavek dle Plánu péče o CHKO Železné hory („u plošně, prostorově či významově důležitých lokalit požadovat v územním plánu zpracování podrobnější dokumentace – regulačního plánu nebo alespoň územní studie se zpracováním principů hmotové, prostorové a architektonické regulace a přiměřené reflexe morfologických podmínek a původní urbanistické struktury celého sídla“) nutnost koordinovat stavební rozvoj ve vazbě na okolní volnou krajinu a prověřit navrhovanou zástavbu v souvislosti s ochranou krajinného rázu požadavek dle Plánu péče o CHKO Železné hory („u plošně, prostorově či významově důležitých lokalit požadovat v územním plánu zpracování podrobnější dokumentace – regulačního plánu nebo alespoň územní studie se zpracováním principů hmotové, prostorové a architektonické regulace a přiměřené reflexe morfologických podmínek a původní urbanistické struktury celého sídla“)

123


ozn.

k. ú.

odůvodnění stanovení podmínky zpracování územní studie -

X4

Libice nad Doubravou, Libická Lhotka

textová část

-

-

možnost zvýšení využitelnosti atraktivního údolí řeky Doubravy pro účely cestovního ruchu a turistiky, ve vazbě na požadavek Zadání ÚP Libice nad Doubravou „Prověřit možnosti akcelerace rekreačního potenciálu vodní osy a údolí řeky Doubravy.“ a „Podporovat rekreační využívání krajiny, pro tento účel využít zejména údolí Doubravy a vyvýšenou planinu Železných hor.“ nutnost zlepšení prostupnosti území pro chodce a cyklisty, větší propojení stávajících tras, ve vazbě na požadavek Zadání ÚP Libice nad Doubravou „Zlepšovat prostupnost území, prověřit síť místních a účelových komunikací a v případě potřeby navrhnout jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky a pěší turistiky.“ využití rekreačního potenciálu údolí řeky Doubravy, navázání na stávající turistické trasy, zejména na červenou turistickou trasu sledující tok řeky Doubravy od Pobočenského rybníka (Ždírec nad Doubravou) přes Sobíňov a Bílek do Chotěboře

Odůvodnění výroku (111) Lhůta pro vložení dat o územních studiích do evidence územně plánovací činnosti je stanovena s ohledem na časovou náročnost pořízení územních studií, které je nezbytné zpracovat jako podklad pro rozhodování v území, a dále s ohledem na povinnost pořizovatele vypracovat zprávu o uplatňování ÚP Libice nad Doubravou v uplynulém období po 4 letech od vydání územního plánu dle § 55 odst. 1 stavebního zákona. V této zprávě lze vyhodnotit dosavadní zpracování územních studií a případně uvést v pokynech pro zpracování návrhu změny územního plánu požadavek na prodloužení lhůt pro pořízení dosud nezpracovaných územních studií. Vzhledem k obvyklé časové náročnosti 2 roky na pořízení a vydání změny územního plánu je lhůta stanovena tak, aby bylo možné na základě zprávy o uplatňování ÚP Libice nad Doubravou zpracovat změnu ÚP prodlužující lhůty pro zpracování územních studií, aniž by mezitím tato podmínka zanikla. Odůvodnění výroku (112) Při rozhodování o změnách v území je nezbytné i za předpokladu absence územní studie a marného uplynutí lhůty pro její zpracování zohlednit stanovené požadavky na rozvoj území, zejména požadavek ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. na vymezování dostatečných ploch veřejných prostranství. To se týká zejména vymezování lokálního dopravního systému ulic, jehož řešení předurčuje parcelaci ploch a rámcové umisťování zástavby; územní plán toto řešení konkrétním způsobem nepředurčuje s ohledem na ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

AD 13 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU PODLE PŘÍLOHY Č. 9, STANOVENÍ, ZDA SE BUDE JEDNAT O REGULAČNÍ PLÁN Z PODNĚTU, NEBO NA ŽÁDOST, A U REGULAČNÍHO PLÁNU Z PODNĚTU STANOVENÍ PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO JEHO VYDÁNÍ

11.31 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu Odůvodnění výroku (113) V rámci procesu pořizování ÚP Libice nad Doubravou nebyly vzneseny žádné požadavky na podmíněnost rozhodování o změnách v území vydáním regulačního plánu.

AD 14 STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)

11.32 Odůvodnění stanovení pořadí změn v území Odůvodnění výroků (114) – (115) Důvodem stanovení pořadí změn v území v dotčených plochách je velký rozsah celé lokality určené pro bydlení; jedná se o největší navrhovanou obytnou lokalitu v řešeném území. Etapizace je stanovena s ohledem na požadavky nadřazených dokumentací a podkladů, zejména priority (19) PÚR ČR „Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.“ a dále ZÚR KrV „soustředit se zejména na: b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel a v souvislosti s tím

a23 architekti

124


textová část

zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině.“ Stanovení pořadí změn v území také reaguje na požadavek dle Plánu péče o CHKO Železné hory „u územních plánů s výraznějším podílem nově navržených zastavitelných ploch a rezerv požadovat etapizaci – tj. zachovat podmínku změny způsobu užívání území teprve poté, když je pro danou funkci vyčerpána vnitřní rezerva sídla, u nových zastavitelných ploch stanovit pořadí a směr realizace zástavby.“ Stanovené pořadí změn v území směřuje k přednostnímu naplnění nevyužitých ploch v zastavěném území, dále ploch v přímém dosahu existující veřejné infrastruktury a zajišťujících kompaktní dotváření sídla, a teprve naposled ploch výrazně plošně zasahujících směrem do volné krajiny. V případě snížení poptávky po bydlení v městysi nedojde k negativnímu jevu rozsáhlých rozestavěných obytných souborů s velice řídkou zástavbou, ale s vysokými nároky na veřejný rozpočet (údržba komunikací a sítí apod.), a nebude negativně narušen krajinný ráz území. Etapizace je nástrojem pro koordinaci rozvoje území a zajištění hospodárného využití ploch, v souladu s požadavkem Zadání ÚP Libice nad Doubravou „Chránit volnou krajinu před zastavěním, ve větších plochách neumožnit nekoordinovaný rozvoj zástavby.“ Důvodem stanovení požadavku na 60 % naplnění ploch (zastavění nebo vydání správního rozhodnutí) je zajištění alespoň částečného využití ploch předchozích etap. Údaj 60 % je stanoven s ohledem na možné majetkoprávní komplikace nebo blokaci některých pozemků. S ohledem na rozsah stanovené etapizace není tato zpracována v samostatném výkrese, ale je zobrazena v grafické části výroku ÚP ve výkrese 1 Výkres základního členění území.

AD 15 VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT

11.33 Odůvodnění vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb Odůvodnění výroku (116) V souladu s Přílohou č. 7 (oddíl I. odst. 2 písm. f) k vyhlášce č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ÚP obsahuje, pokud je to účelné, vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (116) ad a

Hlavním důvodem stanovení podmínky je požadavek Zadání ÚP Libice nad Doubravou „Prověřit možnosti posílení jádrové části sídla Libice nad Doubravou, vhodným způsobem integrovat zámecký areál.“ Jádrová část sídla Libice nad Doubravou je z funkčního a prostorového hlediska převážně stabilizovaná; zkvalitnění a rozvoj centra městyse je nutné řešit v podrobném měřítku úprav veřejných prostranství a jednotlivých budov a zařízení. Stanovená podmínka přispívá k vyšší kvalitě architektonického řešení jednotlivých částí centra městyse a ke zvýšené ohleduplnosti ke kulturním a historickým hodnotám městyse.

ad b, c

Podmínka je stanovena v plochách určených pro realizaci rozhleden. Nové rozhledny v území budou tvořit významné dominanty a atraktivní místa pro turisty a návštěvníky území. Proto je nutné dbát na kvalitu architektonického řešení těchto staveb, jejich usazení v prostoru a jejich působení ve volné krajině.

12 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 12.1

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dále též jen „ZPF“) je zpracováno v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.

12.1.1 Hranice zastavěného území Zastavěné území je vymezeno plně v souladu s § 58 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vymezení hranice zastavěného území vychází z evidence pozemků v katastru nemovitostí, z hranice intravilánu a z analýzy a23 architekti

125


textová část

stavu území provedené k datu 12.2.2016. Hranice zastavěného území je zobrazena ve výkrese 3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu.

12.1.2 Struktura využití pozemků Zemědělský půdní fond tvoří dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, pozemky zemědělsky obhospodařované, tedy orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Zemědělská půda je v rámci řešeného území zastoupena na ploše cca 1 328,3 ha (60,5 % území) a z většiny je tvořena ornou půdou (839,9 ha, tj. 63 % ze zemědělské půdy). Nezemědělská půda představuje cca 39,5 % rozlohy území a je zastoupena zejména lesy (39,4 % celkové rozlohy). Minimální podíl pak mají ovocné sady, zahrady, vodní a zastavěné plochy. Tab. Využití pozemků v městysi Libice nad Doubravou (k 31. 12. 2013, dle ČSÚ) druh pozemku

výměra [ha]

podíl z celkové výměry

výměra celkem

2 195,3

100 %

zemědělská půda

1 328,3

60,5 %

orná půda

839,9

38,3 %

zahrady

35,8

1,6 %

ovocné sady

4,7

0,2 %

447,9

20,4 %

trvalé travní porosty nezemědělská půda

867,0

39,5 %

lesní půda

704,4

32,1 %

vodní plochy

21,3

1,0 %

zastavěné plochy

22,0

1,0 %

ostatní plochy

119,3

5,4 %

12.1.3 Pedologické podmínky, uspořádání ZPF v území Z hlediska půdních poměrů jsou v řešeném území nejvíce zastoupeny půdní typy: dominantně kambizemě, dále kambizemě dystrické, podzoly, kryptopodzoly, pseudogleje, zřídka gleje, fluvizemě a silné svažité půdy, výjimečně rankery, litozemě. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující dvě číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední dvě číslice). V rámci řešeného území se vyskytují půdy zařazené do následujících BPEJ: kódy BPEJ na území obce

třída ochrany

7.29.01, 7.29.11, 8.34.21

I.

5.25.01, 5.25.11, 5.29.01, 5.29.11, 5.58.00, 5.59.00, 7.25.11, 7.29.04, 7.58.00, 8.34.04, 8.34.31

II.

5.25.14, 5.25.41, 5.25.51, 5.29.04, 5.31.01, 5.46.00, 5.46.10, 5.47.00, 5.47.02, 5.47.10, 5.50.01, 5.50.11, 5.64.01, 7.25.04, 7.25.14, 7.29.14, 7.47.00, 7.47.02, 7.47.10, 7.50.01, 7.50.11, 8.34.24, 8.50.01, 8.50.11, 8.64.11

III.

5.29.51, 5.31.11, 5.47.52, 5.50.41, 5.50.51, 7.25.41, 7.25.51, 7.29.41, 7.29.51, 7.47.12, 7.50.14, 7.70.01, 8.34.34, 8.34.41, 8.50.14, 8.50.41

IV.

5.31.54, 5.40.77, 5.41.68, 5.72.01, 5.77.69, 7.25.44, 7.41.68, 7.41.77, 7.41.78, 7.71.01, 7.72.01, 7.73.11, 8.73.11, 8.75.41, 8.77.69

V.

5.41.77, 7.25.54, 7.41.89, 7.73.41,

5.41.78, 7.29.44, 7.41.99, 7.76.43,

5.41.89, 7.37.15, 7.47.42, 7.78.69,

5.65.01, 7.40.67, 7.50.41, 8.34.44,

5.67.01, 7.40.68, 7.50.51, 8.67.46,

5.68.11, 7.40.78, 7.54.11, 8.40.68,

5.70.01, 7.40.89, 7.67.01, 8.67.01,

5.71.01, 7.41.67, 7.68.11, 8.68.11,

V řešeném území se vyskytují zemědělské půdy všech tříd ochrany ZPF. Nejpočetnější skupinou půd na území městyse Libice nad Doubravou jsou půdy zařazené do III. třídy ochrany ZPF (51 %). Nejkvalitnější půdy (půdy I. a II. třídy ochrany) zaujímají necelou čtvrtinu z plochy všech zemědělských ploch.

a23 architekti

126


textová část

12.1.4 Pozemkové úpravy V řešeném území jsou pozemkové úpravy realizovány ve všech katastrálních územích vyjma dosud neukončené realizace v Malochyni: typ pozemkových úprav

stav

datum zápisu do katastru

komplexní (KPÚ)

ukončené

28.5.2010

komplexní (KPÚ)

ukončené

25.7.2013

Chloumek

komplexní (KPÚ)

ukončené

26.7.2013

Kladruby u Libice

komplexní (KPÚ)

ukončené

4.6.2014

Lhůta

komplexní (KPÚ)

ukončené

18.6.2014

Libická Lhotka

komplexní (KPÚ)

ukončené

13.5.2015

Malochyně

komplexní (KPÚ)

neukončené

-

k. ú. Libice nad Doubravou Barovice

12.1.5 Investice do půdy Část zemědělských ploch v území je odvodněna, provedeny jsou meliorace (investice do půdy). Zemědělské pozemky v řešeném území jsou meliorovány. Poměrně velké množství zastavitelných ploch zasahuje do meliorací, a to zejména z důvodu, že meliorace jsou často provedeny až na hranici zastavěného území nebo dokonce uvnitř zastavěného území. Protože většina zastavitelných ploch přímo navazuje na zastavěné území, stávající zástavbu i dopravní a technickou infrastrukturu, bylo nutné upřednostnit principy urbanistického vývoje a efektivního využití území, nejnižší míru zatížení veřejných rozpočtů využíváním existující infrastruktury . Dotčení meliorací vymezením zastavitelných ploch bude nutné prověřit v podrobnějších dokumentacích (např. v rámci územním řízení).

12.1.6 Opatření k zajištění ekologické stability, protierozní opatření Územním plánem jsou vymezeny skladebné části územního systému ekologické stability nadregionálního, regionálního a lokálního významu, z nichž velká část se nachází na pozemcích ZPF. Vymezení ÚSES v řešeném území je podrobně popsáno a zdůvodněno v kapitole 11.17 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability. V rámci vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF nebyly vyhodnoceny plochy zahrnuté ve skladebných částech ÚSES, v souladu se Společným metodickým doporučením Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP (MMR, MŽP, ÚÚR, srpen 2013). Jedná se o plochy pro obnovu rybníků na vodních tocích, tedy opatření zvyšující ekologickou stabilitu dané skladebné části ÚSES. Zábor zemědělské půdy se předpokládá pouze u některých skladebných částí ÚSES. Jedná se zejména o založení nových biocenter a biokoridorů či doplnění stávajících částečně funkčních skladebných částí ÚSES. K záborům zemědělské půdy dojde prakticky v případech zakládání a doplňování krajinné zeleně. Další ekologicko-stabilizační opatření je možné realizovat v rámci ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch zemědělských (NZ) a ploch smíšených nezastavěného území (NS). V těchto plochách, které zahrnují převážnou část ZPF na území města, jsou vytvořeny podmínky pro realizaci ochranných, ekologicko-stabilizačních, protierozních a revitalizačních opatření, např. úprava velikosti a tvaru pozemku, průlehy zatravněné a obdělávané, terénní úpravy, urovnávky, hloubkové kypření, protierozní osevní postupy, pásové střídání plodin, vrstevnicové obdělávání půdy, výsev do strniště, pěstování ochranných plodin, důlkování a přerušování brázdování, mulčování, protivětrné zábrany, ochranné zatravnění, obnova drnu, apod. Tato opatření nebudou mít negativní vliv na stav ZPF v území a nepředstavují předpokládané zábory.

12.1.7 Prostupnost krajiny a zemědělské účelové komunikace Zajištění prostupnosti krajiny v řešeném území je podrobně popsáno a zdůvodněno v kapitole 11.18 Odůvodnění zásad prostupnosti krajiny. Systém zemědělských účelových komunikací není územním plánem dotčen. Jako stávající plochy veřejných prostranství jsou vymezeny stabilizované nebo navrhované cesty ve volné krajině nutné k zajištění minimální prostupnosti území. ÚP Libice nad Doubravou vytváří podmínky pro rozvoj cestní sítě ve volné krajině; případná realizace nezbytných přístupových komunikací je územním plánem umožněna v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách zemědělských (NZ) a plochách smíšených nezastavěného území (NS). Řešením ÚP není narušena celistvost stávajících zemědělských bloků, tedy ani účelové komunikace, nebo cesty užívané (zvykové) ve volné krajině nejsou řešením dotčeny.

a23 architekti

127


textová část

12.1.8 Zemědělská prvovýroba Plochy zemědělské výroby jsou na území obce zastoupeny zemědělskými areály na okrajích některých malých sídel (Chloumek, Barovice, Lhůta, Libická Lhotka) a velkým zemědělským areálem Kroměšín. Všechny areály jsou fungující a jsou vymezeny jako stabilizované plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ). Nevyužívaný zemědělský areál v lokalitě Křivý Dvůr (k. ú. Malochyně) je v ÚP Libice nad Doubravou vymezen jako plocha přestavby PM1 na výrobu a skladování – lehký průmysl (VL) v návaznosti na rozvíjející se výrobní aktivity na sousedních pozemcích. Výše uvedené stabilizované areály zemědělské prvovýroby nejsou řešením ÚP Libice nad Doubravou dotčeny. Pro rozvoj zemědělské výroby je vymezena plocha ZL12 na okraji sídla Libice nad Doubravou. Jedná se o plochu ze Změny č. 4 ÚPSÚ Libice nad Doubravou určenou pro realizaci zemědělské farmy. Dále je vymezena plocha ZL20 u Obstova mlýna (její vymezení vychází z ÚPSÚ Libice nad Doubravou) a plocha ZLH7 na okraji Lhůty (na základě požadavku vlastníka). V rámci přípustného a podmíněně přípustného využití je v plochách zemědělské výroby umožněna rovněž výroba nezemědělského charakteru (zejména služeb v oblasti ubytování a stravování – agroturistika) s ohledem na předpokládané budoucí využití. Drobná zemědělská výroba, která nemá negativní vliv na okolní zástavbu je dále umožněna v rámci ploch smíšených obytných – venkovských (SV).

12.1.9 Vyhodnocení záborů zemědělského půdního fondu Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF, resp. vyhodnocení záborů ZPF, bylo zpracováno pro všechny zastavitelné plochy, plochy přestavby, plochy změn v krajině a pro koridory, vyjma ploch a koridorů zcela bez záboru ZPF (vymezených mimo pozemky ZPF) a dále vyjma následujících: -

2

plochy se záborem ZPF do výměry 2000 m v zastavěném území, které se v souladu s výše uvedeným metodickým pokynem nevyhodnocují, a to: 

-

plochy se záborem ZPF určené pro bydlení (hlavní využití ploch je bydlení) v zastavěném území, které se v souladu s výše uvedeným metodickým pokynem nevyhodnocují, a to: 

-

ZLH4, ZLH5, PL1

plochy se záborem ZPF pro ÚSES, které se v souladu s výše uvedeným metodickým pokynem nevyhodnocují, a to: 

-

ZLH9

KL3, KL4

stavby pro bydlení nebo veřejně prospěšné stavby umístěné v zastavěném území, v proluce a o velikosti do 0,5 ha (všechny podmínky musí být splněny zároveň) v souladu s novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu 41/2015 Sb., a to: 

ZC9, ZC12

Vyhodnocení záborů ZPF v rámci zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch změn v krajině je zpracováno v samostatné Tabulce vyhodnocení předpokládaným důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, viz Příloha č. 3 Odůvodnění Územního plánu Libice nad Doubravou. Vyhodnocení záborů ZPF v rámci koridorů je uvedeno v následující tabulce na základě odborného odhadu vzhledem k absenci přesného vymezení daných záměrů. Odborným odhadem je stanoven předpokládaný maximální zábor: ozn. koridoru

celková délka koridoru (m)

délka koridoru na zemědělské půdě - ZPF (m)

odhadovaná šířka záboru pro stavbu v koridoru (m)

odhadovaný zábor ZPF (ha)

DK1

820

690

8

0,5520

DK2

1 045

800

4

0,3200

0

0

2

0,7400

6

1,0800 + cca 3 ha pro obnovu rybníka

TK1 PK1

RK1

bez záboru – uložení vodovodu a kanalizace pod terén v tělese nebo podél komunikace 4 000

1 800

3 700

1 800

Koridory DK1, DK2 jsou vymezeny pro zlepšení veřejné dopravní infrastruktury, jedná se tedy o zkvalitnění dopravní obsluhy ve veřejném zájmu. Koridor PK1 je vymezen pro zlepšení prostupnosti území podél řeky Doubravy pro chodce a cyklisty jako součást systému veřejných prostranství zřizovaných ve veřejném zájmu, zároveň jsou tím vytvořeny předpoklady pro lepší využití údolí Doubravy pro turistiku a cestovní ruch. a23 architekti

128


textová část

Koridor RK1 je určen pro revitalizaci vodního toku Cerhovka a obnovu rybníka nad Libicí nad Doubravou; navržen je zejména jako protipovodňové a protierozní opatření zvyšující ekologickou stabilitu území; jeho realizace je ve veřejném zájmu. Vyhodnocení záborů ZPF je zobrazeno ve výkrese 3 výkres předpokládaných záborů půdního fondu.

12.1.10 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové možnosti obce. Respektuje stávající urbanistickou strukturu sídel, limity využití území, geomorfologické podmínky a zohledňuje výhledové předpoklady obce pro obnovu a rozvoj. Územní plán preferuje postupné doplňování jednotlivých sídel ve smyslu dotváření kompaktních útvarů – a to přednostně naplňováním vnitřních rezerv založených urbanistických struktur a přestavbami areálů brownfields, popř. nevyužívaných, nevhodně využívaných či devastovaných ploch. Nové zastavitelné plochy pro rozvoj sídel jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území v efektivně využitelném rozsahu, který zaručí vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj a stabilizaci počtu obyvatel v jednotlivých sídlech. Tím je zajištěna minimální míra záborů zemědělského půdního fondu. V řešení ÚP Libice nad Doubravou jsou minimalizovány zásahy do volné krajiny vymezením zastavitelných ploch ve vazbě na stávající zástavbu doplňováním proluk a utvářením kompaktního tvaru sídel s ohledem na ochranu volné krajiny. Mimo přímý kontakt s existující zástavbou nebo zastavěným územím nejsou vymezovány zásadní záměry ve volné krajině na zemědělské půdě, vyjma ploch ZC4 a ZL22 určené explicitně pro výstavbu rozhleden. Koncepce rozvoje území městyse vychází z původního ÚPSÚ (včetně změn) a je koordinována s ohledem na aktuální stav území a požadavky, zejména v oblasti potřebných kapacit zastavitelných ploch pro bydlení. Pro malá sídla (vyjma jádrové části městyse) je potřebnost vymezení ploch pro rozvoj bydlení umocněna dosavadní úplnou absencí územně plánovací dokumentace. Rozsah zastavitelných ploch a ploch přestavby odpovídá předpokládanému demografickému vývoji území do roku 2030 a potřebností rozvoje území ve vztahu k významu území (a zejména jeho rekreačnímu potenciálu) a v souvislosti s požadavky nadřazených dokumentací a podkladů, podrobněji viz kapitola 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Řešení ÚP Libice nad Doubravou nevymezuje nové zastavitelné plochy nad rámec rozsahu zastavitelnosti dle ÚPSÚ (včetně změn), vyjma ploch v malých sídlech (Spálava, Chloumek, Křemenice, Barovice, Lhůta, Kladruby, Libická Lhotka a Malochyně), které dosud nebyly zahrnuty v žádné územně plánovací dokumentaci. Malá sídla jsou rozvíjena pouze v minimálním potřebném rozsahu a vždy ve vazbě na stabilizovanou zástavbu a zastavěné území. Zastavitelné plochy jsou soustředěny výhradně ve vazbě na zastavěné území tak, aby nebyly ponechány zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování, a aby bylo zajištěno napojení na stávající komunikační systém a technickou infrastrukturu a minimalizovány další zábory ZPF. Pro rozvoj výroby v území byly přednostně využity stabilizované výrobní areály (výrobní areál na jižním okraji sídla Libice nad Doubravou), na něž řešení ÚP navazuje. Plochy výroby byly přednostně vymezeny ve vazbě na nadřazenou dopravní infrastrukturu (zejména se jedná o plochy v k. ú. Malochyně v dobré dostupnosti ze silnice II/345). Vyhodnocení souladu se zákonem 334/1992 Sb. Řešení navrhované územním plánem vychází z maximálního respektování § 4 a 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o ochraně ZPF“). V souladu s § 4 bodem a) zákona o ochraně ZPF jsou pro rozvoj využity přednostně zastavitelné plochy vymezené v původním ÚPSÚ Libice nad Doubravou (včetně změn), nad rámec těchto ploch je vymezena pouze plocha ZL22 určená pro realizaci rozhledny. Pro ostatní sídla dosud nebyla zpracována žádná územně plánovací dokumentace, proto zde byly zastavitelné plochy vymezeny nově. V souladu s § 4 bodem b) zákona o ochraně ZPF je v rámci ÚP Libice nad Doubravou zabírán minimální rozsah pozemků I. a II. třídy ochrany ZPF, z celkového rozsahu záboru tvoří pouze pětinu.

a23 architekti

třída ochrany

rozsah záboru (ha)

podíl z celkového rozsahu záboru

I. třída

2,0003

5,7 %

II. třída

5,3651

15,4 %

III. třída

20,2903

58,4 %

IV. třída

2,5047

7,2 %

V. třída

4,6199

13,3 %

129


textová část

třída ochrany

rozsah záboru (ha)

podíl z celkového rozsahu záboru

celkem

34,7803

100 %

Pozemky I. a II. třídy ochrany jsou zabírány v lokalitách, kde je upřednostněn urbanistický rozvoj v přímé vazbě na existující veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a navazující na stabilizovanou zástavbu (v sídlech Chloumek a Křemenice, Libická Lhotka, okrajově v sídlech Lhůta a Malochyně) namísto rozvoje zástavby ve volné krajině. Podrobné odůvodnění vymezení jednotlivých ploch včetně stanovení případného veřejného zájmu v daných plochách je uvedeno v kapitolách 11.8 Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch, 11.9 Odůvodnění vymezení ploch přestavby, 11.10 Odůvodnění vymezení koridorů a 11.16 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů změn v krajině. V souladu s § 4 bodem c) zákona o ochraně ZPF jsou v ÚP Libice nad Doubravou vymezovány zastavitelné plochy vždy v návaznosti na stabilizovanou zástavbu tak, aby docházelo k postupnému a prostorově kontinuálnímu rozvoji zástavby a nebyla narušována celistvost bloků a organizace zemědělské půdy, a nebyly narušovány zemědělské účelové komunikace, hydrologické a odtokové poměry. V souladu s § 4 bodem d) zákona o ochraně ZPF je odnímána pouze nejnutnější plocha ZPF - potřebnost vymezení zastavitelných ploch je podrobně popsána v kapitole 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. V souladu s § 4 bodem e) zákona o ochraně ZPF jsou jako liniové stavby vymezeny pouze plochy veřejných prostranství (PV) pro obnovu nebo rozvoj cestní sítě v krajině a koridory dopravní infrastruktury pro úpravu existujících komunikací. Jejich vymezením nedojde k výraznému narušení celistvosti ZPF, s ohledem na charakter a využití ploch tyto nebudou vytvářet bariéry pro obhospodařování ZPF. Liniovou stavbu představuje také koridor TK1 pro realizaci vodovodu a kanalizace vedený přímo v tělese nebo podél stávající komunikace, a koridor PK1 pro účely zlepšení prostupnosti území podél řeky Doubravy. Žádné liniové stavby zásadně nenaruší celistvost ploch ZPF v území. Ochrana dle § 4 bodu f) zákona o ochraně ZPF se netýká úrovně územního plánu.

12.2

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa

Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých předpisů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“). Hospodaření v lesích je řízeno lesním hospodářským plánem (LHP – výměra nad 50 ha) nebo lesními hospodářskými osnovami (LHO – výměra pod 50 ha) zpracované na období deseti let (decenium). Podle lesního zákona jsou do pozemků určených k plnění funkcí lesa zařazeny i bezlesí (drobné vodní plochy, loučky pro zvěř, lesní skládky, nezpevněné cesty, průseky) a ostatní lesní plochy (zpevněné lesní cesty, políčka pro zvěř).

12.2.1 Aktuální stav lesa Řešené území se vyznačuje průměrnou lesnatostí, lesy zaujímají rozlohu 704,4 ha, tj. 32,1 % (průměr v ČR činí 33,3 %) z celkové rozlohy území (2 195 ha). Rozlehlé souvislé lesní plochy se nachází zejména podél horního toku říčky Barovka, na úbočích Železných hor, v jižní části k. ú. Libice nad Doubravou a na západní polovině k. ú. Malochyně.

12.2.2 Přírodní lesní oblast (PLO), lesní vegetační stupeň (LVS) Podle lesnického členění se řešené území nachází v přírodních lesních oblastech PLO10 - Středočeská pahorkatina (SZ část k. ú. Libice nad Doubravou) a PLO16 - Českomoravská vrchovina (ostatní části řešeného území). Vegetační stupňovitost vyjadřuje vztah mezi klimatem a biocenózou (souvislost sledu rozdílů vegetace se sledem rozdílů výškového a expozičního klimatu). Vzhledem k terénní konfiguraci řešeného území a velkému rozsahu nadmořských výšek jednotlivých částí je v území identifikována nebývale velká škála lesních vegetačních stupňů (LVS), konkrétně následující: 2

bukovo-dubový vegetační stupeň - zabírá nížiny, pahorkatiny a vrchoviny zpravidla v rozpětí nadm. výšek 200 až 400 m. Hlavní dřevinou přirozených lesních biocenóz je dub zimní, v segmentech normální hydrické řady je přimíšen buk lesní. Z dalších dřevin se významně uplatňuje habr, bývají přítomny lípa srdčitá, javor mléč a jilm habrolistý. Z jehličnatých stromů se vyskytuje pouze ojediněle borovice lesní.

3

dubovo-bukový vegetační stupeň (oceanická varianta) - vyskytuje se typicky v pahorkatinách a vrchovinách, nejčastěji v rozpětí nadm. výšek 300 až 500 m. Z dřevin dominuje buk lesní, v příměsi dub zimní, zpravidla pod vlivem pařezinového hospodaření v minulosti je přimíšen a místy dominuje habr. Z dalších dřevin se uplatňují lípy, javory, jilmy a jasan ztepilý. Na náhorních plošinách nastupuje jedle bělokorá.

4

bukový vegetační stupeň (oceanická varianta) - vyskytuje se ve vrchovinách zpravidla v rozmezí nadm. výšek 400 až 700 m. Na hydricky normálních ekotypech je kompetiční schopnost buku tak velká, že

a23 architekti

130


textová část

vytváří dokonce přirozené čisté bučiny. Další dřeviny se uplatňují na minerálně chudších půdách, především dub zimní a jedle bělokorá. Na bohatších půdách se zvýšeným obsahem skeletu a na sutích je dřevinné patro pestřejší, k buku se zde zpravidla přidávají javor klen, javor mléč, lípa velkolistá, jasan ztepilý a jilm horský. Na svazích s kontaktem k nížinám se ještě vyskytuje habr, který se sem rozšířil vlivem hospodářských zásahů v posledním tisíciletí. 5

jedlovo-bukový vegetační stupeň - lze jej označit též jako první horský, zaujímá vyšší polohy vrchovin a střední polohy hornatin převážně v rozmezí nadm. výšek 600 a 1 000 m. Hlavními porostotvornými dřevinami jsou buk lesní a jedle bělokorá, alespoň jako příměs se pravidelně vyskytuje smrk, jehož podíl stoupá na lokalitách s přídatnou vodou, kde může být i hlavní dřevinou. V suťových lesích bývá hlavní dřevinou javor klen, směrem od nižších vegetačních stupňů zde vyznívá lípa velkolistá a jilm horský.

6

smrko-jedlo-bukový vegetační stupeň - souvislejší výskyt je soustředěn do vyšších poloh hornatin, v rozmezí nadmořských výšek 750 až 1 200 m, sestupuje ale i do výšky 550 m n. m. V přirozené dřevinné skladbě hydricky normálních stanovišť se společně uplatňují buk, jedle a smrk. Vzrůst buku je v tomto stupni nižší než v předchozím. V suťových lesích je hlavní dřevinou javor klen.

12.2.3 Kategorie lesů Podle zákona o lesích se lesy člení dle převažující funkce do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Les hospodářský

§ 9 lesního zákona - lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.

Les ochranný

§ 7 odst. 1 písm. a lesního zákona- lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.

Les zvláštního určení

§ 8 odst. 2 písm. e - lesy (bariérové) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou

Lesy v řešeném území jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských a lesů zvláštního určení

12.2.4 Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa V územním plánu Libice nad Doubravou jsou vymezeny následující zastavitelné plochy vyžadující zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa: zastav. plocha / plocha přestavby

k. ú.

L1

ZLH2

Lhůta

SV - plocha smíšená obytná venkovská

L2

ZL20


VZ - plocha výroby a skladování zemědělská výroba

ozn. záboru

plocha s rozdílným způsobem využití

celková výměra plochy

výměra záboru [ha]

dotčené parcely

druhová skladba lesa

0,2069

0,1108

134/1

čistý jasan

0,4882

0,0817

1870

neznámá

0,6951

0,1925

[ha]

zábor PUPFL celkem

Plocha záboru L1 představuje malé území na hranici intravilánu v prostoru mezi dvěma užívanými zahradami, v současném stavu je i plocha PUPFL užívaná jako zahrada; nejedná se o součást souvislého lesního porostu, charakterem umístění pozemek dotváří kompaktní útvar zastavěného území sídla Lhůta. Plocha záboru ZL20 vychází z vymezení zastavitelné plochy dle ÚPSÚ Libice nad Doubravou a ze Změny č. 3 ÚPSÚ. Zastavitelná plocha je vymezena tak, aby vytvářela propojený soubor staveb ve vazbě na Obstův mlýn. Kromě toho lze určitý zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa předpokládat také v rámci vymezených koridorů PK1, DK1 a DK2. Odborným odhadem je stanoven předpokládaný maximální zábor: ozn. koridoru


DK1

820

a23 architekti

délka koridoru na nezemědělské půdě - PUPFL (m)


odhadovaný zábor PUPFL (ha)

130

8

0,1040

131


ozn. koridoru


DK2

1 045

textová část

délka koridoru na nezemědělské půdě - PUPFL (m)


odhadovaný zábor PUPFL (ha)

410

4

0,1640

0

0

bez záboru – uložení vodovodu a kanalizace pod terén v tělese nebo podél komunikace

TK1 PK1

4 000

1 300

2

0,2600

RK1

1 800

0

0

0

Koridory DK1, DK2 jsou vymezeny pro zlepšení veřejné dopravní infrastruktury, jedná se tedy o zkvalitnění dopravní obsluhy ve veřejném zájmu. Koridor PK1 je vymezen pro zlepšení prostupnosti území podél řeky Doubravy pro chodce a cyklisty jako součást systému veřejných prostranství zřizovaných ve veřejném zájmu, zároveň jsou tím vytvořeny předpoklady pro lepší využití údolí Doubravy pro turistiku a cestovní ruch. Vyhodnocení záborů PUPFL je zobrazeno ve výkrese 3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu.

12.2.5 Návrh zalesnění Územním plánem nejsou vymezeny plochy k zalesnění.

12.2.6 Ochrana lesa Do zastavěného území a některých zastavitelných ploch nebo do plochy přestavby zasahuje ochranné pásmo lesa (50 m od hranice lesa): k. ú.

plochy zasahující do OP lesa

Barovice

ZB5, ZB6

Chloumek

ZC1

Lhůta

ZLH2, ZLH3, ZLH8


ZL16, ZL17, ZL18, ZL20, ZL22

Malochyně

ZM3, ZM4, PM1

Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle § 14 odst. 2 zákona 289/1995 Sb.). Při posuzování žádostí o vydání těchto souhlasů orgán státní správy lesů dbá především o to, aby nedocházelo k umisťování staveb trvalého charakteru do blízkosti lesních pozemků ve vzdálenosti, která není dostatečná pro minimalizaci rizika negativního střetu se zájmy chráněnými lesním zákonem (omezení dopravní obslužnosti a přístupnosti lesa, nežádoucí interakce mezi stavbou a blízkým lesním porostem apod.). Bezpečná odstupová vzdálenost je obvykle dána výškou lesního porostu v mýtním věku (absolutní výšková bonita), upravená s ohledem na podmínky konkrétní lokality (terénní poměry, stav porostního okraje, stávající zástavba atd.).

13 ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 A SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO 13.1

Zpráva o vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území

Krajský úřad Kraje Vysočina (odbor životního prostředí a zemědělství), jako příslušný orgán dle §10i odst. 3 Zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, ve svém stanovisku (ze dne 21.9.2015) k Návrhu Zadání ÚP Libice nad Doubravou nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů územního plánování na životní prostředí. Správa CHKO Železné hory, jako dotčený orgán ochrany přírody příslušný podle § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vydala stanovisko k Návrhu Zadání ÚP Libice nad Doubravou dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v němž vylučuje významný vliv uvedené koncepce na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.

a23 architekti

132


textová část

Krajský úřad Kraje Vysočina (odbor životního prostředí a zemědělství) na základě vyjádření Správy CHKO Železné hory potvrdil ve svém stanovisku (ze dne 21.9.2015) k Návrhu Zadání ÚP Libice nad Doubravou, že není nutné zpracovat vyhodnocení vlivů územního plánu na lokality soustavy NATURA 2000. Z výše uvedených důvodů nebylo s ohledem na ustanovení § 47 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhodnocení vlivů Územního plánu Libice nad Doubravou na udržitelný rozvoj zpracováno.

13.2

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5

Vzhledem k výše uvedenému nebylo posouzení vlivů Návrhu Územního plánu Libice nad Doubravou na životní prostředí (dle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí) zpracováno a tudíž nebylo stanovisko krajského úřadu k tomuto posouzení vydáno.

13.3

Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 zohledněno

Vzhledem k výše uvedenému nebylo posouzení vlivů Návrhu Územního plánu Libice nad Doubravou na životní prostředí (dle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí) zpracováno a tudíž nebylo stanovisko krajského úřadu k tomuto posouzení vydáno.

14

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ

Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání.

15

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK

Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání.

a23 architekti

133


16

textová část

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Obsah textové části odůvodnění ÚP:

1

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ................................................................................................. 5

2

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ ........................ 5

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Základní údaje o městysi ..................................................................................................................................... 5 Postavení městyse v systému osídlení ................................................................................................................. 6 Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury .................................................................................. 7 Širší vztahy ÚSES a další přírodní systémy ........................................................................................................... 8 Účast ve sdružení obcí ......................................................................................................................................... 8

3

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ ............. 9

4

VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ....................................................................................... 9

4.1 4.2 4.3

Vyhodnocení souladu územního plánu s Politikou územního rozvoje .................................................................. 9 Vyhodnocení souladu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ............................... 14 Soulad územního plánu se strategickými a rozvojovými dokumenty ................................................................. 25

5

VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ......................................................................................................................... 26

5.1 5.2

Soulad s cíli územního plánování ....................................................................................................................... 26 Soulad s úkoly územního plánování .................................................................................................................. 27

6

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ................................................................................................................................................. 29

7

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ ................................................................................................................................................. 29

7.1 7.2

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů ....................................................................... 29 Soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporu ............................................................................................................................................................. 29

8

VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE § 53 ODST. 4 PÍSM A) AŽ D) STAVEBNÍHO ZÁKONA29

9

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ........................................................................................ 30

10

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ......................................................................................................................... 43

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území ............................................................................................ 43 Vývoj počtu obyvatel, domů a bytů, základní předpoklady pro budoucí rozvoj sídel ......................................... 44 Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vymezených ve schválené ÚPD městyse ........................................... 49 Zohlednění vydaných územních rozhodnutí a stavebních povolení.................................................................... 49 Vyhodnocení podaných žádostí o změnu ÚPD (žádosti města a soukromých vlastníků) a způsob jejich vypořádání ........................................................................................................................................................ 50 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch........................................................................................ 54

11

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY ......................................... 57

11.1 11.2 11.3 11.4

Odůvodnění vymezení zastavěného území ........................................................................................................ 57 Odůvodnění vymezení řešeného území ............................................................................................................. 57 Odůvodnění koncepce rozvoje území obce........................................................................................................ 57 Odůvodnění koncepce ochrany a rozvoje hodnot území.................................................................................... 59 11.4.1 Ochrana urbanistických, architektonických a kulturních hodnot ............................................................59 11.4.2 Ochrana přírodních hodnot a zdrojů .......................................................................................................61

a23 architekti

134


11.5 11.6 11.7 11.8 11.9 11.10 11.11 11.12 11.13

11.14

11.15

11.16 11.17 11.18 11.19 11.20 11.21 11.22 11.23 11.24 11.25

11.26 11.27 11.28 11.29 11.30 11.31 11.32 11.33

textová část

11.4.3 Ochrana civilizačních a technických hodnot............................................................................................63 11.4.4 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky .........................................64 Odůvodnění urbanistické koncepce .................................................................................................................. 65 Odůvodnění podmínek a požadavků na prostorové uspořádání zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby .......................................................................................................................................................... 68 Odůvodnění vymezení systému sídelní zeleně ................................................................................................... 68 Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch ...................................................................................................... 68 Odůvodnění vymezení ploch přestavby ............................................................................................................. 78 Odůvodnění vymezení koridorů ........................................................................................................................ 79 Odůvodnění koncepce občanského vybavení .................................................................................................... 80 Odůvodnění koncepce veřejných prostranství ................................................................................................... 80 Odůvodnění koncepce dopravní infrastruktury ................................................................................................. 81 11.13.1 Doprava silniční .......................................................................................................................................82 11.13.2 Doprava železniční ..................................................................................................................................85 11.13.3 Veřejná hromadná doprava ....................................................................................................................85 11.13.4 Komunikace pro pěší a cyklisty ...............................................................................................................86 11.13.5 Letecká doprava ......................................................................................................................................87 Odůvodnění koncepce technické infrastruktury ................................................................................................ 88 11.14.1 Zásobování vodou ...................................................................................................................................88 11.14.2 Kanalizace a odstraňování odpadních vod ..............................................................................................91 11.14.3 Zásobování elektrickou energií ...............................................................................................................94 11.14.4 Zásobování plynem a teplem ..................................................................................................................95 11.14.5 Nakládání s odpady .................................................................................................................................96 11.14.6 Telekomunikace a radiokomunikace .......................................................................................................97 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny......................................................................................................... 98 11.15.1 Východiska - přírodní podmínky v území ................................................................................................98 11.15.2 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny ............................................................................................101 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů změn v krajině................................................................................... 103 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability ....................................................................... 105 Odůvodnění zásad prostupnosti krajiny .......................................................................................................... 107 Odůvodnění protierozních a revitalizačních opatření v krajině ........................................................................ 107 Odůvodnění stanovení ochrany před povodněmi ............................................................................................ 108 Odůvodnění rozvoje rekreace a cestovního ruchu ........................................................................................... 109 Odůvodnění podmínek pro dobývání ložisek nerostných surovin .................................................................... 111 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání území (odůvodnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití) ........................................................................................................................ 112 Odůvodnění základních podmínek ochrany krajinného rázu ............................................................................ 116 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ........................................................................................................................................................ 117 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo .............................................................................................................................................................. 120 Odůvodnění stanovení kompenzačních opatření ............................................................................................. 122 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv ................................................................................ 122 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci ......................................................................................................................................................... 123 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie ................................................................................................................................................. 123 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu ........................................................................................................................................... 124 Odůvodnění stanovení pořadí změn v území ................................................................................................... 124 Odůvodnění vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb ............................................... 125

12

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ..............................................................................125

12.1

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond ............................ 125 12.1.1 Hranice zastavěného území ..................................................................................................................125 12.1.2 Struktura využití pozemků ....................................................................................................................126

a23 architekti

135


12.2

textová část

12.1.3 Pedologické podmínky, uspořádání ZPF v území ..................................................................................126 12.1.4 Pozemkové úpravy ................................................................................................................................127 12.1.5 Investice do půdy ..................................................................................................................................127 12.1.6 Opatření k zajištění ekologické stability, protierozní opatření ..............................................................127 12.1.7 Prostupnost krajiny a zemědělské účelové komunikace .......................................................................127 12.1.8 Zemědělská prvovýroba ........................................................................................................................128 12.1.9 Vyhodnocení záborů zemědělského půdního fondu .............................................................................128 12.1.10 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám ......................................................129 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa ........ 130 12.2.1 Aktuální stav lesa ..................................................................................................................................130 12.2.2 Přírodní lesní oblast (PLO), lesní vegetační stupeň (LVS) ......................................................................130 12.2.3 Kategorie lesů .......................................................................................................................................131 12.2.4 Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa ......................................................................................131 12.2.5 Návrh zalesnění .....................................................................................................................................132 12.2.6 Ochrana lesa .........................................................................................................................................132

13

ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 A SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO .......................................................................132

13.1 13.2 13.3

Zpráva o vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území ......................................................... 132 Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 ................................................................................................ 133 Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 zohledněno ................................................... 133

14

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ...........................................................................133

15

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK .................................................................................................................133

16

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU .............................................................................................134

PŘÍLOHA Č. 1 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ....................................................................................................137 PŘÍLOHA Č. 2 – TABULKA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ....................................................................................................................138

Obsah grafické části odůvodnění ÚP: 1

Koordinační výkres

M 1:5 000

2

Výkres širších vztahů

M 1:100 000

3

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

M 1:5 000

a23 architekti

136


textová část

PŘÍLOHA Č. 1 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BJ BPEJ ČOV ČR ČSN ČSÚ DN HOZ CHKO CHOPAV KrV k. ú. LBC LBK LHP LVS NRBC OP PLO PRVK PUPFL PÚR ČR RBC RBK RD RS RSS RURÚ SAS ČR STL SWOT TR TS TTP ÚAN ÚAP ÚP ÚPD ÚPSÚ ÚSES VKP vn vvn VPO VPS VTL zvn ZPF ZÚR KrV

a23 architekti

bytová jednotka bonitované půdně ekologické jednotky čistírna odpadních vod Česká republika česká technická norma Český statistický úřad Jmenovitá světlost hlavní odvodňovací zařízení chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod Kraj Vysočina katastrální území lokální biocentrum lokální biokoridor lesní hospodářský plán lesní vegetační stupeň neregionální biocentrum ochranné pásmo přírodní lesní oblast plán rozvoje vodovodů a kanalizací pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky regionální biocentrum regionální biokoridor rodinný dům regulační stanice radiové směrové spoje rozbor udržitelného rozvoje území Státní archeologický seznam České republiky středotlaký (plynovod) analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb transformovna trafostanice trvalé travní porosty území s archeologickými nálezy územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoké napětí velmi vysoké napětí veřejně prospěšná opatření veřejně prospěšné stavby vysokotlaký (plynovod) zvláště vysoké napětí zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina

137


textová část

PŘÍLOHA Č. 2 – TABULKA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

a23 architekti

138

P2.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v rámci k. ú. Barovice zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha]

ozn. záboru

zastav. plocha / plocha přestavby

způsob využití plochy

celková výměra plochy [ha]

celkový zábor ZPF [ha]

orná půda

chmelnice

vinice

zahrady

1

ZB1

OS

0,4511

0,4511

0,0

0,0

0,0

0,4511

0,4511

0,0

0,0

plochy občanského vybavení celkem

zábor ZPF podle tříd ochrany [ha]

ovocné sady

trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

investice do půdy [ha]

0,0

0,0

0,4511

0,0

0,0

0,4511

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,4511

0,0

0,0

0,4511

0,0

0,0

0,0

2

ZB2

SV

0,2406

0,2406

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,2406

0,0

0,0

0,2406

0,0

0,0

0,0

3

ZB3

SV

0,1636

0,1636

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1636

0,0

0,0

0,1636

0,0

0,0

0,0

4

ZB4

SV

0,1484

0,1484

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1484

0,0

0,0

0,0068

0,1416

0,0

0,0

5

ZB5

SV

0,5075

0,5075

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1385

-

0,0

0,0

0,0895

0,0490

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

-

0,3690

0,0

0,0

0,0270

0,3420

0,0

0,0

6

ZB6

SV

0,1971

0,1971

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1971

0,0

0,0

0,1971

0,0

0,0

0,0

plochy smíšené obytné celkem

1,2572

1,2572

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1385

1,1187

0,0

0,0

0,7246

0,5326

0,0

0,0

0,7805

0,7805

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,7805

0,0

0,0

0,7805

0,0

0,0

0,6999

plochy vodní a vodohospodářské celkem

0,7805

0,7805

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,7805

0,0

0,0

0,7805

0,0

0,0

0,6999

ZÁBOR ZPF CELKEM

2,4888

2,4888

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1385

2,3503

0,0

0,0

1,9562

0,5326

0,0

0,6999

7

KB1

W

P2.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v rámci k. ú. Chloumek zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha]





orná půda

chmelnice

vinice

zahrady

8

ZC4

OV

0,8528

0,6937

0,0

0,0

0,0

0,0

(9)

ZC12

OS

0,4769

ozn. záboru


ovocné sady


I.

II.

III.

IV.

V.


0,0

0,6937

0,0

0,0

0,6937

0,0

0,0

0,0

Nevyhodnocuje se z hlediska záboru ZPF - VPS v zastavěném území o výměře menší než 0,5 ha.

zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha]



orná půda

chmelnice

vinice


1,3297

0,6937

0,0

0,0

0,0

(10)

0,0914

ozn. záboru


ZC9


PV

plochy veřejných prostranství celkem


zahrady

ovocné sady


I.

II.

III.

IV.

V.


0,0

0,0

0,6937

0,0

0,0

0,6937

0,0

0,0

0,0

Nevyhodnocuje se z hlediska záboru ZPF - VPS v zastavěném území o výměře menší než 0,5 ha.

0,0914

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

11

ZC1

SR

0,6584

0,6584

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,6584

0,0

0,0

0,6039

0,0545

0,0

0,0

12

ZC2

SR

0,5563

0,5563

0,1407

0,0

0,0

-

0,0

-

0,0

0,0

0,1407

0,0

0,0

0,0

-

0,0

0,0

0,0449

0,0

-

0,0

0,0

0,0391

0,0

0,0058

0,0

-

0,0

0,0

-

0,0

0,3707

0,0

0,0

0,2824

0,0

0,0883

0,0 0,0

13

ZC3

SR

0,1343

0,1343

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1343

0,0

0,0

0,1343

0,0

0,0

14

ZC5

SR

1,7752

1,7604

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,7604

0,0

0,0

0,7942

0,0164

0,9498

0,0

15

ZC6

SR

1,0372

1,0372

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,0372

0,0

0,0

0,0

0,4229

0,6143

1,0266

16

ZC7

SR

0,2100

0,2100

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,2100

0,2100

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

17

ZC8

SR

0,3684

0,3684

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,3684

0,3676

0,0

0,08

0,0

0,0

0,0

18

ZC10

SR

0,5891

0,5817

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,5817

0,0

0,0

0,5817

0,0

0,0

0,5815

19

ZC13

SR

0,9439

0,9439

0,9439

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,6746

0,0

0,2693

0,0

0,0

0,0

20

ZC14

SR

0,2046

0,2046

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,2046

0,0

0,0

0,2046

0,0

0,0

0,1767


6,4774

6,4552

1,0846

0,0

0,0

0,0449

0,0

5,3257

1,2522

0,0

3,0510

0,4938

1,6582

1,7848

0,6717

0,5305

0,0

0,0

0,0

0,2614

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,2614

0,0


0,6717

0,5305

0,0

0,0

0,0

0,2614

0,0

0,2691

0,0

0,0

0,0

0,0

0,5305

0,0

ZÁBOR ZPF CELKEM

8,5702

7,6794

1,0846

0,0

0,0

0,3063

0,0

6,2885

1,2522

0,0

3,7447

0,4938

2,1887

1,7848

21

KC1

W

P2.3Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v rámci k. ú. Kladruby zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha]

ozn. záboru





orná půda

chmelnice

vinice

zahrady

22

ZK1

OS

0,3688

0,3678

0,0

0,0

0,0

0,3688

0,3678

0,0

0,0

1,3418

1,3418

0,0


1,3418

1,3418

ZÁBOR ZPF CELKEM

1,7106

1,7096

plochy občanského vybavení celkem 23

KK1

W


ovocné sady


I.

II.

III.

IV.

V.


0,0

0,0

0,3678

0,0

0,0

0,3678

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,3678

0,0

0,0

0,3678

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,3418

0,0

0,0

1,2501

0,0

0,0917

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,3418

0,0

0,0

1,2501

0,0

0,0917

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,7096

0,0

0,0

1,6179

0,0

0,0917

0,0

V.


P2.4Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v rámci k. ú. Lhůta ozn. záboru




(24)

ZLH9

ZV

0,1377

plochy veřejných prostranství celkem 25 26

ZLH1 ZLH2

SV SV


zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha] orná půda

chmelnice

vinice

zahrady

ovocné sady

zábor ZPF podle tříd ochrany [ha] trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

Nevyhodnocuje se z hlediska záboru ZPF - plocha v zastavěném území o plošné výměře menší než 0,2 ha.

0,1377

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,2508

0,2392

0,0

0,0

0,0

0,0601

0,0

-

0,0

0,0

0,0525

0,0

0,0076

0,0

0,0

0,0

0,0

-

0,0

0,1791

0,0

0,0

0,1791

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0772

0,0

-

0,0

0,0

0,0257

0,0

0,0515

0,0

0,0

0,0

0,0

-

0,0

0,0189

0,0

0,0

0,04

0,0

0,0185

0,0

0,3678

0,0

0,0

0,0

0,0

-

0,0

0,0

0,1104

0,2574

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0295

0,0

0,0

0,0

0,0295

0,0

0,0

0,0

0,0

0,2069

0,0961

27

ZLH3

SV

0,4419

0,3973

(28)

ZLH4

SV

0,7616

Nevyhodnocuje se z hlediska záboru ZPF - plocha smíšená obytná s hlavním využitím bydlení v zastavěném území.

(29)

ZLH5

SV

0,7277


30

ZLH8

SV

0,1709

-

0,1667

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1667

0,0

0,0

0,1667

0,0




orná půda

chmelnice

vinice

2,5598

0,8993

0,3678

0,0

0,3396

0,3396

0,0

plochy výroby a skladování celkem

0,3396

0,3396

32

0,0858

plochy zeleně celkem ZÁBOR ZPF CELKEM

ozn. záboru



plochy smíšené obytné celkem 31

ZLH7

ZLH6

VZ

ZS


zahrady

ovocné sady


I.

II.

III.

IV.

V.


0,0

0,1373

0,0

0,3942

0,0

0,0

0,5348

0,2869

0,0776

0,0

0,0

0,0

0,3396

0,0

0,0

0,0

0,3396

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,3396

0,0

0,0

0,0

0,3396

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0858

0,0

0,0

0,0

0,0858

0,0

0,0

0,0

0,0858

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0858

0,0858

0,0

0,0

0,0

0,0858

0,0

0,0

0,0

0,0858

0,0

0,0

0,0

0,0

3,1229

1,3247

0,3678

0,0

0,0

0,5627

0,0

0,3942

0,0

0,4254

0,5348

0,2869

0,0776

0,0

P2.5 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v rámci k. ú. Libice nad Doubravou zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha]

ozn. záboru





orná půda

chmelnice

vinice

zahrady

33

ZL1

BI

0,2280

0,2280

0,2280

0,0

0,0

34

ZL4

BI

0,3930

0,3930

0,3930

0,0

0,0

35

ZL5

BI

0,4894

0,4894

0,4894

0,0

36

ZL6

BI

6,0114

5,7388

5,6494 -


ovocné sady


I.

II.

III.

IV.

V.


0,0

0,0

0,0

0,0

0,1342

0,0938

0,0

0,0

0,0817

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,3930

0,0

0,0

0,3930

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,4894

0,0

0,0

0,4785

0,0

0,0

0,0

0,0

-

0,0

0,1291

4,6449

0,8754

0,0

5,0337

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0894

0,0

0,0

0,0

0,0894

0,0

0,0746

0,0

0,0

0,0

0,3152

0,0

0,0

0,3152

37

ZL7

BI

0,3152

0,3152

0,3152

0,0

0,0

0,0

0,0

38

ZL11

BI

1,2325

1,2325

1,0746

0,0

0,0

0,0

0,0

-

0,0

0,0

1,0746

0,0

0,0

0,9189

-

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1579

0,0

0,0

0,1579

0,0

0,0

0,0676

plochy bydlení celkem

8,6695

8,3969

8,1496

0,0

0,0

0,0

0,0

0,2473

0,0

0,2633

7,1688

0,9648

0,0

7,3632

39

ZL7

OS

0,1384

0,1384

0,1384

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1384

0,0

0,0

0,1384

40

ZL18

OS

0,4912

0,4912

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,4912

0,0

0,1401

0,3511

0,0

0,0

0,1039


ozn. záboru





orná půda

chmelnice

vinice

41

ZL22

OV

0,1536

0,1536

0,1536

0,0

0,7832

0,7832

0,2920



zahrady

ovocné sady


I.

II.

III.

IV.

V.


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0058

0,0

0,1478

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,4912

0,0

0,1401

0,4953

0,0

0,1478

0,2423

42

ZL2

ZV

0,4229

0,4229

0,4229

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0179

0,4050

0,0

0,0

0,3739

43

ZL3

PV

0,1872

0,1872

0,1872

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1872

0,0

0,0

0,1857

44

ZL9

PV

0,5346

0,5286

0,5286

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,5130

0,0156

0,0

0,4478

45

ZL10

ZV

0,9941

0,9941

0,9941

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,9941

0,0

0,0

0,9941

46

ZL21

PV

0,0803

0,0549

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0549

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0549

0,0

2,2191

2,1877

2,1328

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0549

0,0

0,0179

2,0993

0,0156

0,0549

2,0015

plochy veřejných prostranství celkem (47)

PL1

SM

0,7213

48

ZL19

SM

0,0849

0,0849

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0849

0,0

0,0

0,0849

0,0

0,0

0,0


0,8062

0,0849

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0849

0,0

0,0

0,0849

0,0

0,0

0,0

0,1958

0,1958

0,1958

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0252

0,1706

0,0

0,0

0,1899

0,1958

0,1958

0,1958

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0252

0,1706

0,0

0,0

0,1899

1,3886

0,0

1,3886

0,0

0,0

0,0

0,0121

49

ZL16

DS

plochy dopravní infrastruktury celkem


50

ZL12

VZ

1,3886

1,3886

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

51

ZL14

VL

1,7819

1,6639

0,7706

0,0

0,0

0,0

0,0

-

0,0

0,7173

0,0533

0,0

0,0

0,7468

-

0,0

0,0

0,0

0,0

0,8933

0,0

0,8933

0,0

0,0

0,0

0,7915

52

ZL16

VL

1,2930

1,2930

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,2930

0,0

1,1338

0,1592

0,0

0,0

0,3987

53

ZL20

VZ

0,4882

0,3541

0,3541

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,3541

0,0

0,0

0,0


4,9517

4,6996

1,1247

0,0

0,0

0,0

0,0

3,5749

0,0

4,1330

0,5666

0,0

0,0

1,9491

54

KL1

ZP

0,2423

0,2423

0,2423

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,2067

0,0356

0,0

0,1708

55

KL2

ZP

0,1386

0,1386

0,1386

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1386

0,0

0,0

0,1359

56

ZL15

ZP

0,1267

0,1267

0,1106

0,0

0,0

0,0

0,0

-

0,0

0,1106

0,0

0,0

0,0

0,1106

ozn. záboru

57


ZL17


ZP

plochy zeleně celkem





I.

II.

III.

IV.

V.


orná půda

chmelnice

vinice

zahrady

ovocné sady

-

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0161

0,0

0,0161

0,0

0,0

0,0

0,0095

0,1015

0,1015

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1015

0,0

0,0616

0,0399

0,0

0,0

0,0272

0,6091

0,6091

0,4915

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1176

0,0

0,1883

0,3852

0,0356

0,0

0,4540

0,0

0,0

0,0

0,0

0,2027

12,2000

(58)

KL3

W

0,6310

Nevyhodnocuje se z hlediska záboru ZPF – plocha pro ÚSES

(59)

KL4

W

0,2888

Nevyhodnocuje se z hlediska záboru ZPF - plocha pro ÚSES


0,9198

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

ZÁBOR ZPF CELKEM

19,1544

16,9572

12,3864

0,00

0,00

0,00

0,00

4,5708

0,00

4,7678

10,9707 1,0160

P2.6 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v rámci k. ú. Libická Lhotka zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha]

ozn. záboru





orná půda

chmelnice

vinice

zahrady

ovocné sady

60

ZLL1

SV

0,6357

0,6357

0,0

0,0

0,0

0,2720

0,0

0,0

0,0

-


I.

II.

III.

IV.

V.


0,0

-

0,0

0,0

0,2720

0,0

0,0

0,0

0,0

0,3637

0,0

0,0

0,3637

0,0

0,0

0,0

0,0

0,5698

0,0

0,2729

0,0

0,0

0,0

61

ZLL2

SV

0,8427

0,8427

0,8427

0,0

0,0

0,0

0,0

62

ZLL3

SV

0,4143

0,4143

0,4143

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1783

0,0

0,2360

0,0

0,0

0,3440

63

ZLL4

SV

0,3214

0,3214

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,3214

0,0

0,0

0,3214

0,0

0,0

0,0


2,2141

2,2141

1,2570

0,0

0,0

0,2720

0,0

0,6851

0,7481

0,0

1,4660

0,0

0,0

0,3440

ZÁBOR ZPF CELKEM

2,2141

2,2141

1,2570

0,0

0,0

0,2720

0,0

0,6851

0,7481

0,0

1,4660

0,0

0,0

0,3440

P2.7 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v rámci k. ú. Malochyně zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha]

ozn. záboru





orná půda

chmelnice

vinice

zahrady

64

ZM2

PV

0,0926

0,0849

0,0849

0,0

0,0

0,0926

0,0849

0,0849

0,0

SV

0,0870

0,0870

0,0870


0,0870

0,0870

plochy veřejných prostranství celkem 65

ZM1


ovocné sady


I.

II.

III.

IV.

V.


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0849

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0849

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0870

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0870

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0870

0,0

0,0

0,0

0,0

66

ZM3

VL

1,2574

1,2574

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,2574

0,0

0,0

0,0

0,1754

1,0820

0,0625

67

PM1

VL

1,1435

0,9772

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,9772

0,0

0,0

0,0

0,0

0,9772

0,0


2,4009

2,2346

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

2,2346

0,0

0,0

0,0

0,1754

2,0592

0,0625

ZÁBOR ZPF CELKEM

2,5805

2,4065

0,1719

0,0

0,0

0,0

0,0

2,2346

0,0

0,1719

0,0

0,1754

2,0592

0,0625

P2.8 Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v rámci řešeného území zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha]

celková výměra ploch [ha]


orná půda

chmelnice

vinice

zahrady

plochy bydlení celkem

8,6695

8,3969

8,1496

0,0

0,0


2,9328

2,2958

0,2920

0,0

plochy veřejných prostranství celkem

2,5408

2,2726

2,2177


13,4017

10,9977

2,7964

ozn. záboru




ovocné sady


I.

II.

III.

IV.

V.


0,0

0,0

0,2473

0,0

0,2633

7,1688

0,9648

0,0

7,3632

0,0

0,0

0,0

2,0038

0,0

0,1401

2,0079

0,0

0,1478

0,2423

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0549

0,0

0,1028

2,0993

0,0156

0,0549

2,0015

0,0

0,0

0,4542

0,1385

7,6086

2,0003

0,0870

5,8613

1,3133

1,7358

2,1288


celková výměra ploch [ha]


orná půda

chmelnice

vinice

plochy dopravní infrastruktury celkem

0,1958

0,1958

0,1958

0,0


7,6922

7,2738

1,1247

plochy zeleně celkem

0,6949

0,6949


3,7138

ZÁBOR ZPF CELKEM

39,8415

ozn. záboru




zahrady

ovocné sady


I.

II.

III.

IV.

V.


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0252

0,1706

0,0

0,0

0,1899

0,0

0,0

0,3396

0,0

5,8095

0,0

4,4726

0,5666

0,1754

2,0592

2,0116

0,4915

0,0

0,0

0,0858

0,0

0,1176

0,0

0,2741

0,3852

0,0356

0,0

0,4540

2,6528

0,0

0,0

0,0

0,2614

0,0

2,3914

0,0

0,0

2,0306

0,0

0,6222

0,6999

34,7803

15,2677

0,0

0,0

1,1410

0,1385

18,2331

2,0003

5,3651

20,2903

2,5047

4,6199

15,0912

2016 E T A P A : P O Ř I Z O V A T E L :

Recommend Documents