2016 E T A P A : P O Ř I Z O V A T E L :

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MILEVSKA ETAPA:

Návrh pro společné jednání Textová část

POŘIZOVATEL:

Městský úřad Milevsko, odbor regionálního rozvoje

OBJEDNATEL:

Město Milevsko

ZHOTOVITEL:

ŽALUDA, projektová kancelář

PROJEKTANT:

Ing. Eduard Žaluda

DATUM: PARE:

I/2016

POŘIZOVATEL:

Městský úřad Milevsko Odbor regionálního rozvoje nám. E. Beneše 420, pracoviště Sažinova 843 399 01 Milevsko

OBJEDNATEL:

Město Milevsko nám. E. Beneše 420 399 01 Milevsko 1

URČENÝ ZASTUPITEL

Ing. Ivan Radosta

PROJEKTANT:

Ing. Eduard Žaluda (č. autorizace: 4077)

ZHOTOVITEL:

ŽALUDA, projektová kancelář Železná 493/20, 110 00 Praha 1 kancelář: Na Březince 1515/22, 150 00 Praha 5 tel.: 737 149 299 e-mail: [email protected]

AUTORSKÝ KOLEKTIV

Ing. Eduard Žaluda Ing. arch. Alena Švandelíková Ing. arch. Luboš Križan Ing. Renata Kašpárková Mgr. Miroslav Vrtiška Mgr. Vít Holub Petr Schejbal Ing. Zdenko Totušek

DATUM ZPRACOVÁNÍ:

leden 2016

Odůvodnění územního plánu Milevska - návrh

textová část

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MILEVSKA – NÁVRH 1

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

O pořízení územního plánu rozhodlo zastupitelstvo města Milevska, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. a) zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), svým usnesením č. 98/11 ze dne 19.10.2011. Určeným zastupitelem pro spolupráci s pořizovatelem byl ustanoven Mgr. Martin Třeštík, v roce 2014 byl pro tuto funkci nahrazen panem starostou Ing. Ivanem Radostou. Návrh Zadání ÚP byl zpracován pořizovatelem – Odborem regionálního rozvoje (vedoucí Ing. Petr Švára) Městského úřadu Milevsko v červnu 2013 a schválen Zastupitelstvem města Milevska dne 5.2.2014 usnesením č. 297/14 , v souladu s ustanovením § 47 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Návrh územního plánu zpracoval autorizovaný architekt Ing. Eduard Žaluda – číslo autorizace: 04077 - firma ŽALUDA, projektová kancelář, se sídlem Na Březince 1515/22, Praha 5, IČO 73580872. Návrh ÚP byl zpracován v souladu s § 50 odst.1 stavebního zákona a v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu zpracování návrhu ÚP bylo celé řešení v měřítku koncepce i jednotlivých konkrétních lokalit konzultováno s pořizovatelem, se samosprávou města a na jednání v Radě města.

2

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ

Z hlediska širších vztahů je v územním plánu řešena návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a navazujících prvků územního systému ekologické stability.

2.1

Základní údaje o městě

řešené území (kód ZUJ)

Milevsko (549576)

počet obyvatel

8 710 (k 1. 1. 2014)

rozloha řešeného území

4 231 ha (k 1.1.2014)

kraj (NUTS3)

Jihočeský (CZ031)

okres (NUTS4)

Písek (CZ0314)

obec s rozšířenou působností

Milevsko

obec s pověřeným obecním úřadem

Milevsko

2.2

Postavení města v systému osídlení

Milevsko leží v severní části Jihočeského kraje v prostoru mezi nadmístní rozvojovou osou N-OS4 Písecko – Táborsko – Pelhřimovskou sledující silnici I/29 (jižně od Milevska) a specifickou oblastí nadmístního významu N-SOB1 Orlicko vázanou na vodní nádrž Orlík (západně od Milevska). Milevsko je vzdáleno cca 21 km severovýchodně od okresního města Písek, 62 km od krajského města České Budějovice a cca 15 km od významné rekreační oblasti - vodní nádrže Orlík. Milevsko je obcí s rozšířenou působností i obcí s pověřeným obecním úřadem. V rámci ORP plní funkci správního, ekonomického, kulturního a sociálního centra správního území ORP Milevsko. Z ekonomického hlediska je zdrojem většiny pracovních příležitostí pro celou oblast SO ORP Milevsko.


5


textová část

Správní území města Milevska sousedí s následujícími obcemi: obec

katastrální území

hranice řešeného území

katastrální území v rámci města Milevska

Branice

Branice

jižní

Rukáveč

Dobrošov u Hrazan

severní

Klisín

Hrazánky

severní

Klisín

Klisinec

severní

Dmýštice, Klisín

Hrejkovice

severní západní

Velká u Milevska Něžovice, Dmýštice

Níkovice

západní

Dmýštice

Pechova Lhota

severní

Dmýštice

Chyšky

Branišovice u Ratiboře

severní

Klisín

Jickovice

Jickovice

západní

Velká u Milevska

Kostelec nad Vltavou

Sobědraž

severozápadní

Velká u Milevska

Květov

Květov

jižní jihozápadní

Velká u Milevska Rukáveč

Kučeř

Kučeř

jihozápadní

Velká u Milevska

Okrouhlá

Okrouhlá u Branic

jižní

Milevsko, Rukáveč

Osek

Osek u Milevska

jihovýchodní západní

Velká u Milevska Milevsko, Rukáveč

Přeborov

Přeborov

východní

Milevsko, Něžovice

Držkrajov

východní

Milevsko

Týnice

východní

Milevsko

Líšnice u Sepekova

jihovýchodní

Milevsko

Sepekov

jihovýchodní

Milevsko

Zbelítov

východní západní

Velká u Milevska Milevsko, Něžovice

Blehov

východní

Milevsko

Březí u Milevska

severovýchodní

Klisín, Něžovice

Osletín

východní

Milevsko

Hrazany

Hrejkovice

Přeštěnice

Sepekov Zbelítov

Zhoř

Všechny sousední obce stejně jako město Milevsko náleží do Jihočeského kraje, do správního obvodu ORP Milevsko. Územní plán Milevska obecně respektuje platnou územně plánovací dokumentaci sousedních obcí. Z hlediska širších vztahů je řešena návaznost jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití a dalších prostorových a funkčních vazeb, zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury a ochrany přírody a krajiny (především ÚSES).

2.3

Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury

Širší dopravní vztahy Z hlediska širších dopravních vztahů se Milevsko nachází na silnici I/19 v úseku mezi páteřními silničními tahy dálnicí D3, resp. jejím dokončeným úsekem Mezno - Tábor-jih a plánovanou rychlostní silnicí R4, resp. silnicí I/4. Z pohledu železniční dopravy je pro Milevsko důležitá regionální trať č. 201 Tábor – Milevsko – Písek – Ražice. Tato trať propojuje celostátní trati č. 220 Praha – Tábor – České Budějovice (která je součástí III. tranzitního železničního koridoru) a celostátní trať č. 200 Zdice – Písek – Číčenice (- České Budějovice). Širším územím prochází velké množství značených turistických tras, včetně naučných stezek. Významnými přírodními a kulturními útvary v okolí jsou Orlická přehrada, klášter Milevsko, hrad Zvíkov nebo vzdálenější zámek Orlík. Širším územím prochází také množství značených cyklistických tras, včetně tras dálkových (např. Otavské nebo Vltavské).


6


textová část

Z hlediska koordinace ÚP se sousedními obcemi nejsou v ÚP Milevska řešeny dopravní prvky nadmístního významu. Širší vztahy technické infrastruktury Vymezení TI v grafické části bylo prověřeno s ohledem na návaznost do území sousedních obcí dle jejich platné územně plánovací dokumentace a dle ÚAP SO ORP Milevsko (2014). Vedení stávajících systémů technické infrastruktury je v rámci ÚP zcela respektováno. Zásobování vodou, kanalizace Obec je zásobována pitnou vodou z vodárenské soustavy Jihočeského kraje; potřeba vody je zajištěna ze zdrojů podzemní a povrchové vody, které jsou součástí skupinového vodovodu V-S-T-M (Veselí – Soběslav – Tábor – Milevsko) a Sepekov – Louže. Kanalizační systémy nadmístního významu se v území nevyskytují. Z hlediska koordinace ÚP se sousedními obcemi je řešeno napojení sídla Velká na skupinový vodovod Milevsko – Zbelítov – Velká – Osek. Zásobování elektrickou energií Milevsko je zásobováno elektrickou energií vrchními primárními rozvodnými systémy 22 kV, které jsou napájeny z transformoven TR 110/22 kV Bechyně, TR 110/22 kV Mirovice a TR 110/22 kV Tábor, přičemž hlavními rozvodnými elektrickými linkami jsou linka „Opařany“ z TR Bechyně, linka „Milevsko“ z TR Tábor, linka „Milevsko“ z TR Mirovice a linka „Kamýk“ z TR Mirovice. Linka „Opařany“ byla vybudována jako vedení 110 kV, v současné době je však provozována jako vedení 22 kV. Zásobování plynem Milevsko je zásobováno zemním plynem z regulační stanice RS VTL/STL v jižní části města napojené z VTL plynovodu DN 150. Z RS VTL/SZL jsou STL plynovodní řady vedeny do části obce Milevsko, zbylé části obce nejsou plynofikovány. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno na telefonní obvod TO 38 Tábor. Řešeným územím prochází dálkové telekomunikační vedení (ve směru jihozápad – severovýchod) a radiové směrové spoje (ve směru jihozápad – severovýchod). Nacházejí se zde rovněž komunikační zařízení.

2.4

Širší vztahy ÚSES a další přírodní systémy Správní území města Milevska je dotčeno následujícími přírodními prvky nadmístního významu: -

NATURA 2000 - Evropsky významná lokalita (EVL) Boukal

-

NATURA 2000 – ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy

-

regionální biocentrum RBC 827 Rukávečská obora, RBC 825 Spálená

-

regionální biokoridor RBK 310 Rukávečská obora – Spálená, RBK 312 Šumava - Spálená

-

prvky lokálního ÚSES přesahující na hranice sousedních obcí

Vazby přírodních prvků nadmístního významu přesahující hranice řešeného území jsou územním plánem koordinovány s platnou (schválenou či vydanou) územně plánovací dokumentací sousedních obcí.

2.5

Účast ve sdružení obcí Město Milevsko je členem následujících sdružení:

Euroregion Silva Nortica – sdružení programově zaměřené na přeshraniční spolupráci s obcemi, městy a vyššími celky veřejné správy příhraničního regionu Dolního Rakouska – Waldviertel. Svazek obcí Milevska – sdružení s celkem 25 členskými obcemi založené za účelem zlepšení sociálního a ekonomického rozvoje oblasti. Za hlavní cíle považuje vyhledat optimální řešení sociálního a ekonomického rozvoje regionu a toto řešení realizovat (včetně potřebné osvěty a finančního krytí potřebných aktivit). Svazek obcí regionu Písecko – sdružení obcí zhruba v rozsahu bývalého Píseckého okresu zabývající se koordinací postupů při řešení problémů týkajících se rozvoje samosprávy obcí, hospodářského, sociálního a kulturního života obcí, vztahu k orgánům státní správy a vyšších samosprávních celků atd. MAS Střední Povltaví – sdružení s cílem posílení rozvoje venkova ve Středním Povltaví, zejména zlepšení a udržení kvalitních životních podmínek ve Středním Povltaví, dosažení ekologické, sociální i ekonomické udržitelnosti


7


textová část

mikroregionu, ochrana nejvýznamnějších hodnot na území mikroregionu (zachovalá příroda, estetická krajina, kulturní bohatství, zdravé životní prostředí, zemědělství), posilování místního partnerství, podpora rozvoje občanských iniciativ, podpora malého a středního podnikání, zemědělství, bydlení, využití volného času, rozvoje turistického ruchu, informatiky atd., propagace mikroregionu a zabezpečení koordinovaného postupu členů sdružení při všestranném rozvoji mikroregionu, soustředění sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem možnosti jednotlivých členů, včetně zajišťování příslušných finančních zdrojů. Územní plán Milevska je zpracován v souladu s obecnými zájmy a záměry vyplývajícími ze strategických dokumentů a cílů výše uvedených sdružení.

3

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ

Územní plán Milevska nevymezuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje.

4 4.1

VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Vyhodnocení souladu územního plánu s Politikou územního rozvoje

Územní plán Milevska je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (dále též jen „PÚR ČR“), ve znění Aktualizace č. 1 schválené vládou ČR dne 15.4.2015 usnesením č. 276. Republikové priority územního plánování Územní plán Milevska respektuje obecné zásady Politiky územního rozvoje ČR, vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů a je v souladu s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Správního území města Milevska se týkají následující body republikových priorit: (ÚP reaguje pouze na odstavce týkající se řešeného území) (14)

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.

Územní plán vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území. Návrh urbanistické koncepce vychází ze stabilizované struktury území. Zastavitelné plochy jsou vymezovány v přímé vazbě na zastavěné území, dopravní a technické systémy v území tak, aby byly minimalizovány nároky na zábor zemědělského půdního fondu, lesních pozemků a především s ohledem na specifický krajinný ráz území. Zastavitelné plochy nenarušují a plně respektují historickou urbanistickou kompozici jednotlivých sídelních částí. Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití respektují zvýšenou estetickou hodnotu území spočívající v harmonickém uspořádání přírodních a civilizačních prvků, podpořenou existencí přírodních hodnot (soustava Natura 2000, přírodní památky, významné krajinné prvky, památné stromy). V souladu s principy udržitelného rozvoje jsou vymezeny funkce umožňující vyvážený rozvoj sociálních a ekonomických potřeb a současně ochranu hodnot území. (14a)

Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny.

Územní plán rozvíjí primární sektor (prvovýrobu v oblasti zpracování surovin, lesnictví a zemědělství) coby významnou a nedílnou součást hospodářství národního, regionálního a místního významu územní stabilizací ploch v nezastavěném území (především ploch s rozdílným způsobem využití NL - plochy lesní a NS - plochy smíšené nezastavěného území, NZ - plochy zemědělské) a stanovením konkrétních podmínek pro jejich využití se zohledněním místních specifik. Rozvoj primárního sektoru je podpořen stabilizováním ploch stávajících zemědělských areálů


8


textová část

v plochách s rozdílným způsobem využití VZ - plochy výroby a skladování - zemědělská výroba, ale zároveň také jeho umožněním ve vymezených rozvojových plochách (zejména v plochách SV, VL). Územní plán zohledňuje kvalitní zemědělskou půdu především situováním zastavitelných ploch v maximální možné míře mimo zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ZPF. Koncepce stanovená Územním plánem Milevska dbá na ochranu ekologických funkcí krajiny (v nezbytné minimální míře vymezením ÚSES), klade důraz na zachování kompaktnosti území a nepřipouští nežádoucí plošnou expanzi zástavby do volné krajiny. (15)

Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostřední prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně.

Stanovené podmínky plošného a prostorového uspořádání v zastavěném území i zastavitelných plochách byly územním plánem Milevska formulovány s cílem zachování kontinuity urbanistického vývoje a předcházení sociální segregaci. Předpoklad pro posílení sociální soudržnosti je zajištěn například vymezením veřejných prostranství (PV) a ploch občanského vybavení (OV, OM, OS), stejně jako umožněním polyfunkčního využití značné části území vymezením ploch smíšených obytných (SM, SV, SK). V řešení ÚP je dominantním koncepčním principem zachování a dotváření kompaktnosti stávajících sídelních útvarů – posílení a doplnění urbanistické struktury centra města a jádrových území ostatních sídel. Ve volné krajině naopak nejsou vymezovány žádné samostatné obytné komplexy nebo soubory, které zpravidla utvářejí tzv. „gated communities,“ tedy nepřístupné obytné celky sociálně a prostorově izolované od ostatní zástavby a obyvatel města. (16)

Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.

Územní plán vychází ze stávajícího optimálního rozložení všech funkčních složek v území. Primární funkci v urbanizovaném území představují plochy smíšené obytné a plochy bydlení. Tyto plochy umožňují integraci bydlení, rekreace, občanského vybavení případně nerušící výroby. Vymezením stabilizovaných ploch občanského vybavení jsou vytvořeny podmínky pro jejich ochranu ve struktuře sídla a případný kvalitativní rozvoj. Jedním ze základních principů tvorby územního plánu je komunikace nejen s obcí a dotčenými orgány, ale také s širší veřejností. V průběhu zpracování územního plánu proběhlo několik pracovních jednání s cílem seznámit zástupce města s navrženou koncepcí a reagovat na jednotlivé podněty. Byly shromážděny a vyhodnoceny jednotlivé žádosti vlastníků pozemků a městské samosprávy na změny ÚPD. Při stanovování způsobu využití území byla upřednostněna komplexní řešení před parciálními zájmy – v tomto smyslu byly do koncepce řešení ÚP převzaty záměry, které jsou v souladu s ochranou hodnot území a s požadavky Zadání ÚP Milevska. S ohledem na ochranu hodnot území, současný stav a podmínky v území, jeho rozvojové předpoklady, význam a pozici města v sídelní struktuře, limity využití území a nadřazenou územně plánovací dokumentaci byl stanoven optimální způsob využití území a rozsah zastavitelných ploch. Základní body koncepce byly formulovány ve spolupráci s představiteli samosprávy. V rámci koncepce ochrany a rozvoje hodnot jsou respektovány hodnoty vymezené v podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje (v rámci ÚAP SO ORP Milevska) a hodnoty identifikované na základě doplňujících průzkumů a rozborů území se zohledněním zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. (16a)

Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek.

Územní plán respektuje tuto prioritu zejména zohledněním širších vztahů v území a koordinací s územně plánovací dokumentací okolních sousedních obcí. Navržený rozvoj zohledňuje předpoklady rozvoje města na základě dosavadního vývoje demografického, ekonomického, a na základě analýz zpracovaných v nejrůznějších oblastech (sociodemografická charakteristika města, strategie rozvoje města, krajské koncepční dokumenty atd.) a na základě mezioborové koordinace stanovuje podmínky pro příznivý rozvoj všech složek území směřující k naplňování principů udržitelného rozvoje území v horizontu návrhového období do roku 2030. (17)

Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.

Ekonomické aktivity bez negativního vlivu na okolí jsou umožněny ve značné části vymezených ploch s rozdílným způsobem využití, přičemž u některých z nich se jedná o hlavní využití. Primárními snahami je podpora rozvoje terciérních činností s vyšší přidanou hodnotou, ale rovněž zvýšení zaměstnanosti obyvatelstva požadujícího pracovní


9


textová část

místa v sekundéru. Plošný rozvoj významnějších výrobních kapacit je směřován výhradně v přímé návaznosti na nadřazené systém dopravní infrastruktury, zejména na plánovaný obchvat města a ve vazbě na stabilizované výrobní areály mimo obytná území. (18)

Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.

Město Milevsko je z hlediska funkčního uspořádání celistvým sídelním centrem, pro malá sídla v řešeném území a širší oblast okolních obcí představuje spádové centrum. ÚP v rámci zastavitelných ploch vytváří podmínky zejména pro rozvoj a zkvalitnění bydlení, výroby a dopravní infrastruktury. Obsahově se snaží o funkční i prostorovou koncentraci a posiluje tak pozici města v rámci sídelní struktury. Zastavitelné plochy byly navrženy a vymezeny v rozsahu umožňujícím udržitelný rozvoj jednotlivých částí města, s ohledem na veškeré přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území. Vymezením zastavěného území a zastavitelných ploch přispívá územní plán k rozvoji polycentrické sídelní struktury v dotčené části Jihočeského kraje. Za předpokladu využití zastavitelných ploch dojde k posílení významu města a jeho lepší konkurenceschopnosti. (19)

Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

Vymezením ploch přestavby a stanovením podmínek využití ve stabilizovaných plochách v zastavěném území jsou vytvořeny podmínky pro intenzifikaci zastavěného území. Územní plán vytváří podmínky pro polyfunkční využívání opuštěných výrobních areálů stanovením podmínek umožňujících jejich znovuvyužití. Pro využití ploch brownfields jsou v ÚP Milevska vymezeny plochy přestavby, zejména plocha PM5 pro konverzi extenzivní výrobní činnosti a starých zemědělských budov na občanskou vybavenost pro rozvíjenou obytnou lokalitu Západní čtvrť, plocha stávajícího autobusového nádraží je vymezena jako přestavba PM6 pro smíšené obytné – městské využití, plochy na východním okraji Nádražní ulice jsou vymezeny jako plochy přestavby PM8, PM9, PM11, PM12 pro účely efektivnějšího využití území a jeho konverze na území smíšené obytné – komerční. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v nezbytném rozsahu výhradně v přímé vazbě na zastavěné území s cílem minimalizovat nároky na veřejné rozpočty a chránit nezastavěné území, především nejkvalitnější zemědělskou a lesní půdu. Jejich umístění vychází zejména ze struktury stávající zástavby, přírodních, geomorfologických a dalších podmínek v území. (20)

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

Územní plán respektuje a dále rozvíjí konsolidovanou strukturu sídla. Územní aktivity jsou soustředěny výhradně v rámci urbanizovaných ploch a v návaznosti na ně. Cílem je stabilizace pozice města ve struktuře osídlení, upevnění primární socioekonomické svébytnosti a posílení širších dopravních vazeb. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavěném území vymezeny především stabilizované plochy vodní, přírodní, lesní, zemědělské a plochy smíšené nezastavěného území. (20a)

Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.

Územní plán vytváří podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny vymezením uceleného, komplexního a navzájem propojeného územního systému ekologické stability. Realizací zástavby v zastavitelných plochách či v plochách přestavby vymezených Územním plánem Milevska nedojde ke srůstání jednotlivých sídel, zastavitelné plochy jsou vymezeny výhradně ve vazbě na zastavěné území (s výjimkou plochy pro fotovoltaickou elektrárnu ZM10 a plochy zahrádkových osad ZM3, jejichž umístění vychází částečně ze skutečného stavu území). Prostupnost krajiny a sídel je zajištěna vymezením uceleného systému ploch veřejných prostranství, v západní části města jsou posíleny


10


textová část

krajinné osy podél rybníků a drobných vodních toků a tím je zajištěna prostupnost směrem do volné krajiny jako významného rekreačního zázemí města. (22)

Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).

V rámci opatření zaměřených na podporu cestovního ruchu jsou vymezovány zastavitelné plochy pro funkce umožňující rozvoj činností podporujících cestovní ruch (rekreace hromadná, občanské vybavení, služby, technická a dopravní infrastruktura apod.). Vymezení ploch zvyšujících rekreační využitelnost území je koordinováno se zájmy ochrany přírody a krajiny. Územní plán dále vytváří podmínky pro vedení pěších turistických a cyklistických tras navazujících na systémy stávajících cyklotras a turistických cest v sousedních obcích a regionech v souladu s podmínkami využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Turistika a cestovní ruch jsou podpořeny vymezením ploch veřejných prostranství, které zajišťují ochranu stávajících turistických a cyklistických tras. (23)

Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků).

Územní plán vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní infrastruktury zejména stanovením stabilizovaného systému dopravní infrastruktury a dále vymezením obchvatu města Milevska (plocha ZM46), řešícího zejména vysokou dopravní zátěž v centru města. Prostupnost krajiny a minimalizace rozsahu její fragmentace je zajištěna vymezením zastavitelných ploch v přímé vazbě na stávající zástavbu a dotvářením kompaktního tvaru sídel. (24)

Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).

Územní plán vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní infrastruktury zejména stanovením stabilizovaného systému dopravní infrastruktury a dále vymezením obchvatu města Milevska (plocha ZM46), řešící zejména vysokou dopravní zátěž v centru města. Vyvedením hlavních dopravních toků mimo centrum města dojde ke zklidnění dopravy s pozitivním dopadem na veřejné zdraví. Většina nových zastavitelných ploch a ploch přestaveb je situována v místech s vybudovanou dopravní a technickou infrastrukturou, realizace výstavby tak nebude představovat výrazný dopad na veřejné rozpočty. V územně rozsáhlejších a problematických zastavitelných plochách je Územním plánem Milevska stanovena podmínka zpracování územní studie. Ty prověří a navrhnou komplexní a efektivní řešení těchto lokalit, mimo jiné také z hlediska veřejné infrastruktury. (24a)

Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů.

Stanovením podmínek využití jednotlivých ploch se ÚP snaží o minimalizaci negativních dopadů výrobní činnosti a dopravní zátěže na kvalitu bydlení ve městě. Nové zastavitelné plochy pro rozvoj výroby jsou situovány výhradně v návaznosti na stávající průmyslové areály nebo na nadřazenou dopravní síť. Návrhové plochy pro obytnou zástavbu jsou naproti tomu vymezovány v přímé návaznosti na stávající plochy s převažujícím využitím ploch pro bydlení. (25)

Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod.


11


textová část

V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Opatření na ochranu před povodněmi a ochranná protierozní opatření směřující k celkovému zvyšování ekologické stability krajiny je možno realizovat v rámci většiny ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách smíšených nezastavěného území. Celkově jsou v nezastavěném území vymezeny plochy primárně určené k posílení ekologické stability území, přičemž ve většině z nich je umožněna realizace dalších opatření (liniové výsadby, zatravňovací pásy, protierozní průlehy apod.) zvyšujících přirozenou retenční schopnost území. S ohledem na požadavek vytváření podmínek pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdrojů vody a s cílem zmírňování účinků povodní je v rámci koncepce likvidace odpadních vod v území upřednostněno odstraňování dešťových vod vsakováním. (26)

Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.

Záplavové území zasahuje do zastavěného území pouze okrajově. Zastavitelné plochy nejsou v záplavovém území vymezovány, vyjma plochy ZM9 (občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení), jejíž východní okraj je zasažen hranicí záplavového území; v ploše se s ohledem na její způsob využití nepředpokládá vyšší míra zástavby a její vymezení navazuje na již stabilizované plochy koupaliště a tenisových kurtů. (27)

Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech.

Koncepce veřejné infrastruktury je územním plánem koncipována s ohledem na stávající strukturu sídel, využívání území a stabilizovanou síť systémů technické a dopravní infrastruktury. Zastavitelné plochy jsou situovány ve vazbě na plochy stabilizované tak, aby bylo možné zajistit efektivní zásobování pitnou vodou a energiemi. Územním plánem je v rámci veřejné infrastruktury podpořen především kvalitativní rozvoj dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení koordinovaný s okolními obcemi. (28)

Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních veřejných městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností.

Územní plán zohledňuje ve svém návrhu další rozvoj území, vytváří vyvážené podmínky pro všechny důležité aktivity, které ve městě probíhají, dodržuje občanská práva a zajišťuje nejlepší životní podmínky obyvatel. Město Milevsko je rozvíjeno jako spádové centrum s rozvinutou veřejnou infrastrukturou a místo pro trvalé bydlení s množstvím příležitostí v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Samostatné koncepce dílčích částí veřejné infrastruktury jsou odděleně detailně řešeny příslušných kapitolách textové části Odůvodnění ÚP Milevska. Zastavitelné plochy jsou situovány ve vazbě na stávající a navrhované systémy veřejné infrastruktury tak, aby bylo zajištěno jejich efektivní využívání nenáročné na veřejné rozpočty, ale zároveň v maximální možné míře zohledňující požadavky soukromých vlastníků pozemků a veřejnosti. (29)

Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné.

Územní plán vytváří prostředí pro propojení silniční a železniční dopravy a řeší kvalitu zejména silniční dopravní infrastruktury. Vymezením plochy ZM46 (obchvat města Milevska) řeší ÚP kvalitu místního i nadmístního silničního dopravního systému. Územní plán tímto návrhem a stanovením dalších obecných požadavků mimo jiné napomáhá


12


textová část

k vytvoření podmínek pro rozvoj účinného a dostupného systému dopravy, zvyšujícího mobilitu a dopravní komfort místních obyvatel, podrobněji viz kapitola 11.14 Odůvodnění koncepce dopravní infrastruktury. (30)

Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.

Územní plán řeší jednotlivé koncepce technické infrastruktury v oblastech zásobování pitnou vodou a odkanalizování samostatně, podrobněji viz kapitola 11.15 Odůvodnění koncepce technické infrastruktury. Při vymezování zastavitelných ploch byla jedním z kritérií dostupnost provozovaných systémů technické infrastruktury (veřejného vodovodu, kanalizace, elektrické energie). Převážná část zastavitelných ploch je situována ve vazbě na stávající a navrhované systémy technické infrastruktury tak, aby bylo umožněno napojení těchto lokalit na stávající inženýrské sítě s minimálními dodatečnými náklady. Využití rozsáhlejších a problematických zastavitelných ploch je podmíněno zpracováním územní studie, která prověří možnou urbanistickou strukturu a navrhnou detailní uspořádání veřejné infrastruktury. (31)

Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi.

V rámci jednoznačně formulovaných podmínek jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití je územním plánem umožněna výroba energie z obnovitelných zdrojů za předpokladu, že nebude mít negativní vliv na okolí. Předpokladem je zejména integrace zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů v rámci staveb tak, aby nedocházelo k významnému narušování krajinného rázu umisťováním velkoplošných nebo jinak prostorově výrazných zařízení v nezastavěném území. V ÚP je vymezena plocha ZM10 pro stabilizaci a možný rozvoj zčásti již realizované fotovoltaické elektrárny západně od města. (32)

Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.

Při tvorbě urbanistické koncepce byla posouzena kvalita bytového fondu ve všech sídlech. Územní plán prověřil funkční využití a využitelnost celého území, podrobněji viz kapitola 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Řešené území neleží v rozvojové oblasti ani v rozvojové ose vymezené PÚR ČR. Specifické oblasti Řešené území neleží ve specifické oblasti vymezené PÚR ČR. Koridory a plochy dopravní infrastruktury V řešeném území nejsou vymezeny žádné koridory nebo plochy dopravní infrastruktury. Koridory technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů V řešeném území se nenacházejí koridory ani související rozvojové záměry vymezené PÚR ČR. Další úkoly pro územní plánování Další úkoly nebyly pro řešené území v PÚR ČR vymezeny.

4.2

Vyhodnocení souladu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Řešené území je zahrnuto v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje; v roce 2014 byla vydána jejich 1. aktualizace. Zastupitelstvo Jihočeského kraje rozhodlo o vydání 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje usnesením č. 396/2014/ZK-14 ze dne 19.12.2014. V rámci zpracování ÚP Milevska je posuzován soulad s právním stavem Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje po vydání první aktualizace (dále též jen „ZÚR JČK“). (citace ze ZÚR JČK je vyznačena kurzívou a redukována pouze na požadavky týkající se řešeného území) a)

Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území včetně zohlednění priorit stanovených v politice územního rozvoje

3)

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují tyto priority pro zajištění příznivého životního prostředí:


13


textová část

a. vytvářet podmínky pro zachování a tvorbu rozmanité, esteticky vyvážené a ekologicky stabilní krajiny; tzn. respektovat stanovené cílové charakteristiky krajiny a stanovené zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území pro jednotlivé typy krajiny a dále vytvářet podmínky k ochraně a zajištění funkčnosti územního systému ekologické stability (dále též jen „ÚSES“) V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavěném území vymezeny především stabilizované plochy vodní, přírodní, lesní, zemědělské a plochy smíšené nezastavěného území. Uspořádáním a vymezení ploch jsou vytvořeny předpoklady pro využívání krajiny posilující ekostabilizační charakter krajiny, zajištění jejího hospodárného využití a ochranu přírodních a krajinných hodnot. ÚP Milevska respektuje stanovené cílové charakteristiky krajiny a skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES, podrobněji viz kapitola 11.16 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny. b. minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu a negativní zásahy do pozemků určených k plnění funkcí lesa (dále též jen „PUPFL“); tzn. zajistit ochranu před neopodstatněnými zábory kvalitní zemědělské půdy s cílem zachovat hodnoty území pro zemědělské a lesní hospodaření Územní plán preferuje postupné doplňování jednotlivých sídel ve smyslu dotváření kompaktních útvarů – a to přednostně naplňováním vnitřních rezerv založených urbanistických struktur a přestavbami areálů brownfields, popř. nevyužívaných, nevhodně využívaných či devastovaných ploch. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území v efektivně využitelném rozsahu, který zaručí vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj a stabilizaci počtu obyvatel v jednotlivých sídlech. Tím je zajištěna minimální míra záborů zemědělského půdního fondu, k plošně zanedbatelnému záboru PUPFL dochází pouze v několika případech, podrobněji viz kapitola 12 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa. c. zajistit ochranu, zachování a obnovu jedinečného výrazu kulturní krajiny přispívající k vytváření charakteru typického krajinného rázu pro Jižní Čechy; tzn. minimalizovat necitlivé zásahy do krajiny, minimalizovat 1 fragmentaci volné krajiny a podpořit úpravy, činnosti a aktivity, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot v území V řešení ÚP Milevska jsou minimalizovány zásahy do volné krajiny vymezením zastavitelných ploch ve vazbě na stávající zástavbu doplňováním proluk a utvářením kompaktního tvaru sídel s ohledem na ochranu volné krajiny. Mimo město Milevsko nejsou vymezovány zásadní záměry ve volné krajině, vyjma plochy ZM10 pro stabilizaci a možný rozvoj zčásti již realizované fotovoltaické elektrárny západně od města na ploše rekultivované skládky. Záměr je umístěn na ploše rekultivované skládky nevyužitelné pro zemědělské účely; dostupnost plochy je umožněna ze stávající komunikace; s ohledem na umístění plochy nedochází k negativním vlivům na krajinný ráz (nedochází ke znehodnocení dálkových pohledů, panoramat apod.). V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavěném území vymezeny především stabilizované plochy vodní, přírodní, lesní, zemědělské a plochy smíšené nezastavěného území. Uspořádáním a vymezení ploch jsou vytvořeny předpoklady pro využívání krajiny posilující ekostabilizační charakter krajiny, zajištění jejího hospodárného využití a ochranu přírodních a krajinných hodnot. d. vytvářet podmínky pro ochranu území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami (např. povodně, záplavy, eroze půdy, selhání technologického systému), tzn. řešit opatření vedoucí k jejich zmírnění či eliminaci s cílem minimalizovat rozsah případných škod, a to se zřetelem na možné ovlivnění širšího území; zejména 2 preferovat pasivní protipovodňová opatření spočívající ve zvyšování retenční schopnosti krajiny při ochraně před povodněmi a záplavami e. vytvářet podmínky pro zajišťování ochrany vodních poměrů, chráněných oblastí přirozené akumulace vod (dále též jen „CHOPAV“), území chráněných pro akumulaci povrchových vod, povrchových a podzemních vod, vodních ekosystémů na území kraje a vodních zdrojů pro stávající i budoucí potřeby kraje, tzn. podporovat a vytvářet opatření v území, která povedou ke zvýšení retenčních schopností území Celkově jsou v nezastavěném území vymezeny plochy primárně určené k posílení ekologické stability území, přičemž ve většině z nich je umožněna realizace dalších opatření (liniové výsadby, zatravňovací pásy, protierozní průlehy apod.) zvyšujících přirozenou retenční schopnost území. S ohledem na požadavek vytváření podmínek pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdrojů vody a s cílem zmírňování účinků povodní je v rámci koncepce likvidace odpadních vod v území upřednostněno odstraňování dešťových vod vsakováním. Při zpracování ÚP Milevska byly využity a plně respektovány zpracované podklady pro vymezení retenčních nádrží, revitalizaci Pytláckého potoka a další revitalizační zásahy v krajině, podrobněji viz kapitola 11.23 Odůvodnění stanovení ochrany před povodněmi. 1

Volná, přírodní krajina je část zemského povrchu vně zastavěných území sídel; převládají v ní prvky přírodní nad prvky technickými (dříve extravilán). ČSN 83 9001. Sadovnictví a krajinářství: Základní odborné termíny a definice. 2 Mezi pasivní protipovodňová opatření se řadí např. zvyšování podílu zatravněných ploch v nivách vodních toků, výstavba poldrů, protipovodňových hrází, revitalizace říčních systémů, omezení nové zástavby v záplavových území 111-leté vody.


14


f.

textová část

podporovat a vytvářet taková řešení, která povedou k ochraně ovzduší, půd a vod v území a k minimalizaci jejich znečištění

Ochrana uvedených hodnot je zajištěna zejména vymezením ploch v nezastavěném území a stanovením podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití, v nichž jsou omezeny případně vyloučeny činnosti vedoucí k možnému znečištění nebo degradaci životního prostředí. Převážná část urbanistického rozvoje je koncentrována v jádrovém sídle – městě Milevsko. 3

g. podporovat řešení zohledňující ochranu přírodně a krajinářsky cenných území . Přírodně a krajinářsky cenná území jsou v ÚP Milevska vymezena jako přírodní hodnoty a chráněna zejména vymezením ploch přírodních (NP) s vyloučením staveb a činností s možným negativním dopadem na předmět ochrany. 4)

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují tyto priority pro zajištění hospodářského rozvoje kraje: 4

b. upřednostnit využití transformačních území oproti rozvoji v dosud nezastavěném území, tzn. přednostně využívat plochy a objekty vhodné k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a 5 přestavby za účelem využití brownfields Vymezením ploch přestavby a stanovením podmínek využití ve stabilizovaných plochách v zastavěném území jsou vytvořeny podmínky pro intenzifikaci zastavěného území. Územní plán vytváří podmínky pro polyfunkční využívání opuštěných výrobních areálů stanovením podmínek umožňujících jejich znovuvyužití. Pro využití ploch brownfields jsou v ÚP Milevska vymezeny plochy přestavby, zejména plocha PM5 pro konverzi extenzivní výrobní činnosti a starých zemědělských budov na občanskou vybavenost pro rozvíjenou obytnou lokalitu Západní čtvrť, plocha stávajícího autobusového nádraží je vymezena jako přestavba PM6 pro smíšené obytné – městské využití, plochy na východním okraji Nádražní ulice jsou vymezeny jako plochy přestavby PM8, PM9, PM11, PM12 pro účely efektivnějšího využití území a jeho konverze na území smíšené obytné – komerční. c. zabezpečit rozvoj cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, tzn. vytvořit podmínky a prostor pro udržitelný rozvoj a zvyšování kvality aktivit cestovního ruchu v oblasti turistiky, lázeňství, sportovních aktivit a rekreace včetně vytvoření podmínek pro uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční funkce lesů a rybníků v návštěvnicky a rekreačně atraktivních oblastech s cíli umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území a zlepšení prostupnosti krajiny i v přeshraničním turistickém styku V rámci opatření zaměřených na podporu cestovního ruchu jsou vymezovány zastavitelné plochy pro funkce umožňující rozvoj činností podporujících cestovní ruch (rekreace hromadná, občanské vybavení, služby, technická a dopravní infrastruktura apod.). Vymezení ploch zvyšujících rekreační využitelnost území je koordinováno se zájmy ochrany přírody a krajiny. Územní plán dále vytváří podmínky pro vedení pěších turistických a cyklistických tras navazujících na systémy stávajících cyklotras a turistických cest v sousedních obcích a regionech v souladu s podmínkami využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Turistika a cestovní ruch jsou podpořeny vymezením ploch veřejných prostranství, které zajišťují ochranu stávajících turistických a cyklistických tras. ÚP vymezuje plochy pro rozvoj hromadné rekreace ve vazbě na rybník Váša severně od města Milevska. d. vytvářet podmínky pro rozvoj, popř. stabilizaci, venkovských oblastí, tzn. vytvořit podmínky a prostor pro zachování a rozvoj zemědělství, lesního a vodního hospodářství a stejně tak aktivit, které s nimi souvisejí Územní plán rozvíjí primární sektor (prvovýrobu v oblasti zpracování surovin, lesnictví a zemědělství) coby významnou a nedílnou součást hospodářství národního, regionálního a místního významu územní stabilizací ploch v nezastavěném území (především ploch s rozdílným způsobem využití NL - plochy lesní a NS - plochy smíšené nezastavěného území, NZ - plochy zemědělské) a stanovením konkrétních podmínek pro jejich využití se zohledněním místních specifik. Rozvoj primárního sektoru je podpořen stabilizováním ploch stávajících zemědělských areálů v plochách s rozdílným způsobem využití VZ - plochy výroby a skladování - zemědělská výroba, ale zároveň také jeho umožněním ve vymezených rozvojových plochách (zejména v plochách SV, VL). Územní plán zohledňuje kvalitní zemědělskou půdu především situováním zastavitelných ploch v maximální možné míře mimo zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ZPF. e. vytvářet podmínky pro rozvoj systémů dopravní obsluhy a technického vybavení, tzn. na území kraje zajistit nezbytný rozvoj nadřazených systémů dopravní obsluhy a veřejného technického vybavení s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj a pro stabilizaci hospodářských činností na území kraje Územní plán vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní infrastruktury zejména stanovením stabilizovaného systému dopravní infrastruktury a dále vymezením obchvatu města Milevska (plocha ZM46), který zajistí komfortnější dopravní propojení z jihu přes Milevsko na silnici I/19. V oblasti technické 3

Jedná se zejména o národní parky, chráněné krajinné oblasti, lokality soustavy NATURA 2000, přírodní parky, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky. 4 Transformační území je takové území, kde je žádoucí změna funkce či struktura zástavby. 5 Pojmem „brownfields“ se rozumí především nevyužívané objekty a areály.


15


textová část

infrastruktury je obecně umožněn rozvoj v podstatě na celém území, vymezen je koridor TK1 dle stavu v ZÚR JČK před vydáním 1. aktualizace zpřesněný v podrobnosti územního plánu, sledující záměr napojení Velké u Milevska na skupinový vodovod Milevsko – Zbelítov – Velká – Osek (zpracována studie, zrealizována část Milevsko – Zbelítov); záměr je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje. 5)

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují tyto priority pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel: a. vytvářet podmínky pro eliminaci nepříznivých sociálních vlivů a posílení polycentrického uspořádání sídelní struktury kraje; tzn. nepříznivé sociální vlivy plynoucí z rozdílné úrovně zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí je potřeba eliminovat formou rozvoje potřebné veřejné infrastruktury, prosazením příznivého urbanistického rozvoje a posílením vzájemné sociální, hospodářské a dopravní vazby mezi 6 urbánními, venkovskými a marginálními oblastmi a umožnit i rozvoj oblastí, kde dnes převládají zájmy ochrany přírody nad civilizačními hodnotami, v nichž je nutno zároveň zohlednit přírodní hodnoty daného území

Město Milevsko je z hlediska funkčního uspořádání celistvým sídelním centrem, pro malá sídla v řešeném území a širší oblast okolních obcí představuje spádové centrum. ÚP v rámci zastavitelných ploch vytváří podmínky zejména pro rozvoj a zkvalitnění bydlení, výroby a dopravní infrastruktury. Obsahově se snaží o funkční i prostorovou koncentraci a posiluje tak pozici města v rámci sídelní struktury. Zastavitelné plochy byly navrženy a vymezeny v rozsahu umožňujícím udržitelný rozvoj jednotlivých částí města, s ohledem na veškeré přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území. Vymezením zastavěného území a zastavitelných ploch přispívá územní plán k rozvoji polycentrické sídelní struktury v dotčené části Jihočeského kraje. Za předpokladu využití zastavitelných ploch dojde k posílení významu města a jeho lepší konkurenceschopnosti. b. vytvářet podmínky pro vyvážený a rovnoměrný rozvoj území, tzn. vytvořit územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti a zajištění sociální soudržnosti obyvatel, především posílením nabídky vhodných rozvojových ploch s ohledem na diferencované předpoklady jednotlivých oblastí kraje a jednotlivých obcí Základním východiskem pro koncepci rozvoje území obce je vytvoření optimální urbanistické a organizační struktury ploch, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, růst osídlení, ochranu hodnot a soudržnost společenství obyvatel obce. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území v efektivně využitelném rozsahu, který zaručí vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj a stabilizaci počtu obyvatel v jednotlivých sídlech. V souladu s principy udržitelného rozvoje jsou vymezeny funkce umožňující vyvážený rozvoj sociálních a ekonomických potřeb, zejména je pro rozvoj bydlení navržen rozvoj Západní čtvrti v Milevsku a pro rozvoj výrobních aktivit ve vazbě na plánovaný obchvat města plochy výroby a skladování v průmyslové zóně Dukelská. c. při vymezování zastavitelných ploch vyloučit nekoncepční formy využívání volné krajiny, tzn. přednostně využívat proluky v zastavěném území a nevyužité a opuštěné areály, předcházet negativním vlivům suburbanizace Vymezením ploch přestavby a stanovením podmínek využití ve stabilizovaných plochách v zastavěném území jsou vytvořeny podmínky pro intenzifikaci zastavěného území. Územní plán vytváří podmínky pro polyfunkční využívání opuštěných výrobních areálů stanovením podmínek umožňujících jejich znovuvyužití. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v nezbytném rozsahu výhradně v přímé vazbě na zastavěné území s cílem minimalizovat nároky na veřejné rozpočty a chránit nezastavěné území, především nejkvalitnější zemědělskou a lesní půdu. Jejich umístění vychází zejména ze struktury stávající zástavby, přírodních, geomorfologických a dalších podmínek v území. d. vytvářet podmínky pro zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, tzn. respektovat stávající historicky utvářené sídelní struktury, ochranu tradičního obrazu městských i vesnických sídel v krajině, včetně zajištění ochrany jednotlivých kulturních památek a krajinných a stavebních dominant, u městských a vesnických památkových rezervací a zón a krajinných památkových zón dbát na zachování a citlivé doplnění originality původního architektonického výrazu a urbanistického a prostorového uspořádání, s cílem nenarušovat cenné městské i 7 venkovské urbanistické struktury a architektonické a přírodní hodnoty nevhodnou zástavbou, u rázovitých obcí a sídel dbát na zachování originality původního architektonického výrazu a prostorového uspořádání, podpořit oblastně pestré hodnoty kulturního dědictví Řešení ÚP respektuje stávající kompoziční principy města. Zachovává centrum města a významné (historicky utvářené) urbanistické osy. Kompozice města je založena na stávajících veřejných prostranstvích. Vymezení systému veřejných prostranství včetně navrhovaných ploch je základní matricí urbanistické struktury města a předcházelo vymezení jednotlivých zastavitelných ploch a ploch přestavby. Malá sídla venkovského charakteru jsou v dílčích plochách doplňována v souladu s jejich historickým vývojem a vytvořenou urbanistickou strukturou. 6

Marginální oblast označuje území polohově nebo významově odlehlé, okrajové či nedostatečně integrované. Mezi její určující znaky patří geografická odlehlost od center či nižší hodnoty dopravního, ekonomického nebo lidského potenciálu. 7 Obec mající svébytný, osobitý ráz lišící se výrazně od svého okolí, např. obec představující ojedinělý celek lidové architektury, vesnické a městské památkové rezervace nebo zóny.


16


textová část

Všechny kulturní hodnoty identifikované v řešeném území jsou v řešení ÚP Milevska respektovány a je vytvořena ochrana pro jejich rozvoj (obnovu, lepší zapojení do cestovního ruchu v území) zejména stanovením obecných požadavků na jejich ochranu stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání území. Ochrana kulturních hodnot je podrobně popsána v kapitole 11.4.1 Ochrana urbanistických, architektonických a kulturních hodnot. e. vytvořit podmínky pro odstranění nebo zmírnění současných ekologických problémů, tzn. vhodně stanovenými koncepcemi v územních plánech je potřeba zamezit nepříznivým dopadům lidských činností na kvalitu životního a obytného prostředí, asanovat devastovaná území a odstranit staré ekologické zátěže v území ÚP vymezuje asanaci na kontaminované ploše představující ekologické riziko, ohrožení přírodních prvků a narušení funkčnosti ÚSES (plocha K1, označení asanace VA1). Za účelem rekultivace krajiny jsou územním plánem umožněna opatření protipovodňové, protierozní ochrany a další v rámci podmínek jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území. f.

při činnosti v území vytvářet podmínky pro zajištění odpovídající ochrany veřejného zdraví

ÚP Milevska nevymezuje plochy umožňující realizaci záměrů s významnými nepříznivými účinky hluku a vibrací. Pro účely eliminace možných negativních vlivů dopravy a výrobních aktivit jsou v řešení ÚP Milevska vymezeny plochy zeleně zajišťující prostorové oddělení ploch s možnou dopravní zátěží a ploch výroby od obytných území. V souvislosti s vymezením plochy obchvatu města (plocha ZM46) jsou vymezeny plochy krajinné zeleně ZM57, ZM58, ZM59, ZM60 z důvodu eliminace negativních vlivů tranzitní dopravy na obytné území sídliště a sousední plochy bydlení, v návaznosti na rozvoj průmyslové zóny Dukelská jsou pak vymezeny plochy krajinné zeleně ZM49, ZM52 z důvodu eliminace negativních vlivů na sousední obytnou čtvrť Hůrka. b)

Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v politice územního rozvoje a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a nadmístní rozvojové osy) Území města Milevska nespadá do žádné rozvojové oblasti nebo rozvojové osy vymezené v ZÚR JČK.

c)

Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v politice územního rozvoje a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu Území města Milevska nespadá do žádné specifické oblasti vymezené v ZÚR JČK.

d)

Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv, u ploch územních rezerv stanovení využití, které má být prověřeno

Na území města Milevska nejsou žádné plochy a koridory vymezené v ZÚR JČK vyjma územního systému ekologické stability. Vymezení územního systému ekologické stability 37)

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují tyto regionální biocentra v rámci územního systému ekologické stability na území Jihočeského kraje: 825 Spálená (dotčená katastrální území: Něžovice, Milevsko) 827 Rukávečská obora (dotčená katastrální území: Rukáveč)

38)

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují tyto regionální biokoridory v rámci územního systému ekologické stability na území Jihočeského kraje: 310 Rukávečská obora - Spálená (dotčená katastrální území: Rukáveč, Milevsko, Něžovice, Velká u Milevska) 312 Šumava – Spálená (dotčená katastrální území: Něžovice, Klisín)

39)

Pro prvky územního systému ekologické stability Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují následující: a. vymezené prvky ÚSES je účelné doplňovat o relevantní skladebné části místního ÚSES

Struktura skladebných částí ÚSES je v území tvořena prvky regionálního a lokálního charakteru. Vymezení regionálního ÚSES vychází ze ZÚR JČK. Lokální ÚSES byl vymezen zejména dle Generelu ÚSES Milevsko a zpřesněn v souladu s principy projektování ÚSES a s ohledem na stav území. b. u vymezených prvků ÚSES musí být vždy zachována funkčnost a vymezený charakter Většina skladebných částí ÚSES ve stávajícím vymezení má vyhovující prostorové parametry a zajištění jejich funkčnosti spočívá ve vhodném způsobu hospodaření (na lesní půdě obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na zemědělské půdě obnova druhové skladby luk v údolních nivách, obnova a doplnění břehových porostů


17


textová část

vodotečí a rozptýlené zeleně). Zajištění funkčnosti a vymezeného charakteru je provedeno jednak stanovením využití ploch s rozdílným způsobem využití (zejména ploch přírodních – NP) a stanovením obecných požadavků využití území dotčeného vymezením skladebných částí ÚSES. c. u vymezených prvků ÚSES nesmí být narušena jejich kontinuita Jednotlivé skladebné části byly v souladu s principy projektování ÚSES a s ohledem na stav v území upřesněny a doplněny v měřítku územního plánu tak, aby co nejvíce využívaly stávajících fragmentů ekologicky stabilnějších ploch v krajině. Kontinuita systému je v minimální míře narušena pouze stávajícími komunikacemi. d. v případě prvků ÚSES vložených do vyšší hierarchie je nutno při jejich využití respektovat přísnější podmínky, resp. podmínky toho prvku, který pojímá vyšší ochranu Podmínky využití, resp. obecné zásady jsou stanoveny jednotně pro všechny hierarchické úrovně skladebných částí ÚSES, podrobněji viz kapitola textové části výroku 5.5 Územní systém ekologické stability. e. vymezená biocentra musí být chráněna před změnou využití území, která by snížila stávající stupeň ekologické stability, a před umisťováním záměrů (zejména staveb), které jsou v rozporu s hlavní funkcí těchto ploch Funkční, částečně funkční i nově založená biocentra na regionální i lokální úrovni jsou v územním plánu vymezena jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. f.

vymezené biokoridory musí být chráněny především z hlediska zachování jejich průchodnosti, je možné do nich umisťovat dopravní a technickou infrastrukturu, pokud nedojde k překročení přípustných parametrů pro jejich přerušení (případně bude zajištěna průchodnost jiným opatřením), přitom zejména u dopravní infrastruktury dbát, aby protnutí bylo co nejkratší, pokud možno kolmo k ose biokoridoru

Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství ostatních funkcí. Převážně jsou vymezeny jako plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní. Zajištění funkčnosti a průchodnosti biokoridorů je zajištěno stanovením obecných požadavků na využití ploch v rámci vymezených biokoridorů, podrobněji viz kapitola 11.20 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability. g. vymezení skladebných prvků ÚSES v území ložisek není překážkou k případnému využití ložiska za podmínky, že pokud budou funkce ÚSES využitím ložiska nerostů dočasně omezeny, případně dojde k dočasné úpravě trasy biokoridoru, budou po ukončení těžby obnoveny v odpovídajícím charakteru, trase a v potřebném rozsahu, s výjimkou střetů prvků ÚSES a ložisek nerostů Černá v Pošumaví, Šebanov, Hořice na Šumavě - Muckov, Ponědrážka, Val, Drahov - Krkavec, Hatín, Hatín - Jemčina, Třeboň, Holičky u Staré Hlíny (v místě střetu s I. a II. zónou CHKO), Majdalena, Tušť, Dvory nad Lužnicí - Tušť, Tušť-Halámky a Halámky, kde převládají zájmy ochrany přírody nad případnou těžbou h. v případě střetu ploch ložisek nerostů Sudoměř-Štěkeň, Jistec II, Jistec, Krašlovice, Týn nad Vltavou, Sudoměřice I, Dráchov, Veselí nad Lužnicí - Jatky, Veselí nad Lužnicí I, Veselí nad Lužnicí - Vlkov, Horusice, Horusice - Vlkov, Novosedly nad Nežárkou, Cep, Cep I, Suchdol nad Lužnicí, Hamr, Tušť, Tušť - Suchdol nad Lužnicí je těžba součástí tvorby ÚSES za podmínky následné rekultivace podporující funkci ÚSES, v případě ložisek Týn nad Vltavou, Sudoměřice I a Dráchov pak za současného splnění podmínky průběžné sanace ložiska, v případě budoucí těžby u ložisek Hamr, Kolence - Pecák a Kolence dojde k dočasné úpravě trasy biokoridoru Na území Milevska nezasahují skladebné části ÚSES do ploch ložisek nerostných surovin. Vymezení územních rezerv Na území města Milevska není sledována žádná územní rezerva vymezená v ZÚR JČK. e)

Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje Stanovení podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot

46)

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje přírodních hodnot stanovují pro navazující územně plánovací dokumentace a správní řízení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: a. respektovat ochranu přírodních hodnot ve zvláště chráněných územích, evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech, respektovat cílovou charakteristiku krajiny dle vymezení krajinného typu, podporovat obnovu a doplnění krajinných prvků a segmentů ve prospěch posílení ekologické stability krajiny,

Chráněná území přírodních a krajinných hodnot (viz kapitola 11.4.2 Ochrana přírodních hodnot a zdrojů) jsou respektována a jejich ochrana je zajištěna vymezením ploch přírodních (NP), nebo vymezením překryvných prvků v případě skladebných částí ÚSES.


18


textová část

Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití respektují zvýšenou estetickou hodnotu území spočívající v harmonickém uspořádání přírodních a civilizačních prvků, podpořenou existencí přírodních hodnot (skladebné části ÚSES, soustava Natura 2000, přírodní rezervace, přírodní památka, významný krajinný prvek, přírodní park, památný strom apod.). b. podporovat řešení směřující k vyváženosti zájmů ochrany přírody a zájmů podporujících rozvoj hospodářských, socioekonomických aktivit včetně rekreačního využití území, V souladu s principy udržitelného rozvoje je Územním plánem Milevska navržen rozvoj zejména sídelního jádra – města Milevska, zajišťující efektivní využití stávající veřejné infrastruktury a eliminující neodůvodněné zastavování volné krajiny. V malém rozsahu je také umožněn rozvoj ostatních sídel v řešeném území. Tímto způsobem je také zajištěna ochrana nezastavěného území, přírodních a krajinných hodnot, vymezením ÚSES a stanovením podmínek využití ploch v nezastavěném území jsou vytvořeny předpoklady pro posilování environmentálního pilíře. Hospodářský rozvoj je umožněn jednak v rámci urbanizované části města a dále zejména ve stávajícím areálu ZVVZ a v nově navrhované průmyslové zóně Dukelská a v lokalitě přednádraží, vždy v návaznosti na nadřazené dopravní trasy s ohledem na eliminaci negativních jevů narůstající motorové dopravy. Sociální soudržnost je podpořena dotvářením urbanistické struktury sídel, posilováním historicky vzniklých sídelních center a vytvořením předpokladů pro zvyšování kvality bydlení a života ve městě i v menších sídlech. c. při navrhování nových zastavitelných ploch budou vždy zohledňovány zásady ochrany zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkce lesa, V řešení ÚP Milevska jsou minimalizovány zásahy do volné krajiny vymezením zastavitelných ploch ve vazbě na stávající zástavbu doplňováním proluk a utvářením kompaktního tvaru sídel s ohledem na ochranu volné krajiny. Tím je zajištěna minimální míra záborů zemědělského půdního fondu, k plošně zanedbatelnému záboru PUPFL dochází pouze v několika případech, podrobněji viz kapitola 12 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa. d. nové zastavitelné plochy budou pokud možno vymezovány v návaznosti na již urbanizované území (tj. zastavěné území nebo již vymezené zastavitelné plochy), a to i za cenu méně pozitivního dopadu na ochranu zemědělského půdního fondu, Územní plán preferuje postupné doplňování jednotlivých sídel ve smyslu dotváření kompaktních útvarů – a to přednostně naplňováním vnitřních rezerv založených urbanistických struktur a přestavbami areálů brownfields, popř. nevyužívaných, nevhodně využívaných či devastovaných ploch. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území v efektivně využitelném rozsahu, který zaručí vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj a stabilizaci počtu obyvatel v jednotlivých sídlech. Plošný zábor ZPF představují zejména plochy pro rozvoj již rozestavěné obytné lokality Západní čtvrť pro rozvoj bydlení v sídle Milevsko, a plocha pro rozvoj průmyslové zóny Dukelská (dlouhodobě sledovaný záměr s vazbou na plánovaný obchvat města). e. při navrhování nových zastavitelných ploch budou vždy zohledněny zásady ochrany přírody a krajiny, Řešení ÚP Milevska zohledňuje veškerá území a prvky identifikované jako přírodní hodnoty (včetně hodnot krajinných). Zastavitelné plochy nezasahují do přírodně nebo krajinářsky cenných území, dochází pouze ke dvěma střetům biokoridoru s plochou ZM46 pro obchvat města a s koridorem TK1 pro realizaci vodovodu – křížení je navrženo jako mimoúrovňové, čímž je eliminováno narušení funkčnosti biokoridorů. f.

při stanovování podmínek využití území dbát na posilování retenční schopnosti území, ve vztahu k posílení biodiverzity a k protipovodňové prevenci, podporovat obnovu břehových porostů a ploch lužních lesů, vytvoření ochranných pásem travních porostů v údolních nivách,

V řešení ÚP Milevska jsou vymezením ploch vodních a vodohospodářských (W) a zejména ploch smíšených nezastavěného území (NS) posilovány krajinné osy vodních toků a historických rybničních soustav – podél vodních prvků v území jsou umožněny pouze extenzivní způsoby zemědělského hospodaření. Při zpracování ÚP Milevska byly využity a plně respektovány zpracované podklady pro vymezení retenčních nádrží, revitalizaci Pytláckého potoka a další revitalizační zásahy v krajině, podrobněji viz kapitola 11.23 Odůvodnění stanovení ochrany před povodněmi. g. vytvořit územní předpoklady k ekologicky přijatelnému rekreačnímu využití vodních ploch a toků při omezení negativního dopadu jejich hospodářského využití, ÚP vytváří podmínky pro využití vodních os k rekreaci obyvatel a zajištění prostupnosti krajiny. Krajinné osy vodních toků a rybničních soustav západně od města propojují okrajové části sídla s volnou krajinou, kromě přírodních funkcí také zajišťují prostupnost mezi sídlem a krajinou. Osy vodních toků jsou vymezeny jako plochy smíšené nezastavěného území (NS) zajišťující jednak zvyšování ekologické stability území, revitalizaci vodních toků, obnovu rybníků a tůní, a také umožňující extenzivní rekreační využití formou vymezení veřejných prostranství (konkrétní vedení tras je nutné řešit v podrobnějším měřítku). Stávající rekreační areál u rybníka Váša je doplněn zastavitelnými plochami pro rozvoj hromadné rekreace u vodních ploch.


19


textová část

h. respektovat vodohospodářské zájmy v území, ochranu přirozených koryt vodních toků, vodních ploch, ochranu zdrojů podzemní a povrchové vody, minerálních a léčivých vod a vodních ekosystémů, včetně podmínek ochrany lázeňských míst a přírodních léčivých zdrojů v území, Revitalizaci vodních toků a ploch explicitně umožňují stanovené podmínky využití pro plochy vodní a vodohospodářské (W), plochy zemědělské (NZ), plochy přírodní (NP) a plochy smíšené nezastavěného území (NS). Stanovení podmínek využití pro všechny plochy vymezené v nezastavěném území je dostatečně široké, aby umožnilo realizaci dalších opatření v krajině (zakládání pásů zeleně, průlehů, mezí, remízů apod.). ÚP tímto vytváří podmínky pro realizaci protierozních a revitalizačních opatření, jejichž konkrétní řešení je mimo měřítko ÚP a je nezbytné je upřesnit v rámci navazujících řízení a v podrobnějších dokumentacích či podkladech (revitalizační studie, studie odtokových poměrů apod.) s ohledem na podrobné podmínky a požadavky v území. i.

zajistit územní ochranu vymezených ložiskových území a prognózních ložisek nerostných surovin, upřesnit vymezení území pro těžbu nerostných surovin s ohledem na podmínky ochrany přírody a krajiny a pozemkovou držbu v dané lokalitě, dbát na zajištění rekultivace území po těžbě surovin s preferencí přírodě blízké obnovy a na řešení způsobu jeho dalšího využívání.

V řešeném území jsou vymezeny plochy ložisek a prognózních zdrojů nerostných surovin jako limity využití území; řešení ÚP Milevska do těchto ploch nezasahuje žádnými záměry. Stanovení podmínek koncepce ochrany a rozvoje kulturních hodnot 47)

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje kulturních hodnot stanovují pro navazující územně plánovací dokumentace a správní řízení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: 8

a. vytvářet podmínky pro obnovu a udržování památkového fondu kraje a podporovat rozvoj jeho dalšího možného využití, b. vytvářet podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o kulturní památky a o památkové rezervace a zóny, dbát na kvalitu řešení jejich okolí a to i z hlediska širších vazeb se zvláštním důrazem na památky zasahující do širšího území (přesahující katastrální území) – „Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec (česká část)“, „Schwarzenberský plavební kanál“ a „Rožmberská rybniční soustava“, c. vytvářet podmínky pro ochranu a využívání dalších, výše neuvedených, kulturních hodnot kraje, Všechny kulturní hodnoty identifikované v řešeném území jsou v řešení ÚP Milevska respektovány a je vytvořena ochrana pro jejich rozvoj (obnovu, lepší zapojení do cestovního ruchu v území) zejména stanovením obecných požadavků na jejich ochranu stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání území. Ochrana kulturních hodnot je podrobně popsána v kapitole 11.4.1 Ochrana urbanistických, architektonických a kulturních hodnot. Nad rámec obecných požadavků na ochranu kulturních hodnot je stanovena podmínka vypracování architektonické části projektové dokumentace jen autorizovaným architektem pro všechny stavby v rozsahu územní studie US1 s cílem chránit a vhodně rozvíjet historické jádro města Milevska s dochovanou historicky utvářenou sítí veřejných prostranství a parcelací zástavby. V navazujících řízení by v této ploše mělo vznikat kvalitní architektonické řešení, které povede k ochraně stávajících hodnot území a ke zlepšení výrazu a podoby města v jeho nejdůležitější oblasti. d. respektovat charakter krajiny, podporovat obnovu a doplnění originálních krajinných prvků a segmentů ve prospěch zachování specifického krajinného rázu, nepřipouštět zástavbu vymykající se měřítku krajiny i charakteru zástavby a výrazně narušující krajinný, urbanistický nebo architektonický ráz a negativně ovlivňující panoramatické a dálkové pohledy nebo sídelní a krajinné prostředí, V řešení ÚP Milevska jsou minimalizovány zásahy do volné krajiny vymezením zastavitelných ploch ve vazbě na stávající zástavbu doplňováním proluk a utvářením kompaktního tvaru sídel s ohledem na ochranu volné krajiny. Mimo město Milevsko nejsou vymezovány zásadní záměry ve volné krajině, vyjma plochy ZM10 pro stabilizaci a možný rozvoj zčásti již realizované fotovoltaické elektrárny západně od města na ploše rekultivované skládky. Záměr je umístěn na ploše rekultivované skládky nevyužitelné pro zemědělské účely; dostupnost plochy je umožněna ze stávající komunikace; s ohledem na umístění plochy nedochází k negativním vlivům na krajinný ráz (nedochází ke znehodnocení dálkových pohledů, panoramat apod.). Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití respektují zvýšenou estetickou hodnotu území spočívající v harmonickém uspořádání přírodních a civilizačních prvků, podpořenou existencí přírodních hodnot (skladebné části ÚSES, soustava Natura 2000, přírodní rezervace, přírodní památka, významný krajinný prvek, přírodní park, památný strom apod.). V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavěném území vymezeny především stabilizované plochy vodní, přírodní, lesní, zemědělské a plochy smíšené nezastavěného území. Uspořádáním a vymezení ploch jsou vytvořeny předpoklady pro využívání krajiny posilující ekostabilizační charakter krajiny, zajištění jejího hospodárného využití a ochranu přírodních a krajinných hodnot. 8

Památkový fond tvoří hmotné kulturní dědictví. Jsou to věci nemovité, movité a území, kultivovaná a utvářená lidskou činností.


20


textová část

e. vytvářet podmínky pro trvale udržitelný a přiměřený rozvoj zařízení a vybavenosti cestovního ruchu, kongresové a poznávací turistiky v návaznosti na lokality s výskytem kulturních hodnot, Územní plán zohledňuje ve svém návrhu další rozvoj území, vytváří vyvážené podmínky pro všechny důležité aktivity, které ve městě probíhají, dodržuje občanská práva a zajišťuje nejlepší životní podmínky obyvatel. Město Milevsko je rozvíjeno jako spádové centrum s rozvinutou veřejnou infrastrukturou a místo pro trvalé bydlení s množstvím příležitostí v oblasti rekreace a cestovního ruchu. V rámci opatření zaměřených na podporu cestovního ruchu jsou vymezovány zastavitelné plochy pro funkce umožňující rozvoj činností podporujících cestovní ruch (rekreace hromadná, občanské vybavení, služby, technická a dopravní infrastruktura apod.). Stanovení podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot 48)

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje pro upřesnění územních podmínek civilizačních hodnot stanovují pro navazující územně plánovací dokumentace a správní řízení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: a. podporovat ochranu, obnovu a rozvoj veřejné infrastruktury s ohledem na hodnoty území, zvláštní pozornost věnovat zařízením občanského vybavení a veřejným prostranstvím,

Územní plán zohledňuje ve svém návrhu další rozvoj území, vytváří vyvážené podmínky pro všechny důležité aktivity, které ve městě probíhají, dodržuje občanská práva a zajišťuje nejlepší životní podmínky obyvatel. Město Milevsko je rozvíjeno jako spádové centrum s rozvinutou veřejnou infrastrukturou a místo pro trvalé bydlení s množstvím příležitostí v oblasti rekreace a cestovního ruchu. ÚP Milevska vymezuje všechny stabilizované a vhodně umístěné stavby a zařízení občanského vybavení, tím je zajištěna jejich ochrana a další rozvoj kulturního a společenského dění ve městě. S ohledem na význam města (spádové centrum, obec s rozšířenou působností) jsou vytvořeny podmínky pro další rozvoj občanského vybavení zejména v plochách smíšených obytných, v nichž občanské vybavení představuje hlavní využití vedle bydlení. Tímto způsobem je zajištěn požadavek polyfunkčnosti ploch v centru města a dostatečné flexibility při možném rozvoji kulturních a společenských aktivit. ÚP respektuje stávající systém veřejných prostranství stabilizací všech prostranství zajišťujících prostupnost území. ploch veřejných prostranství (PV, ZV) je v ÚP Milevska zajištěna ochrana minimálního rozsahu systému veřejných prostranství na území města pro zajištění dostupnosti ploch a prostupnosti území sídel i volné krajiny, podrobněji viz kapitola 11.13 Odůvodnění koncepce veřejných prostranství. Prostupnost krajiny a sídel je zajištěna vymezením uceleného systému ploch veřejných prostranství, v západní části města jsou posíleny krajinné osy podél rybníků a drobných vodních toků a tím je zajištěna prostupnost směrem do volné krajiny jako významného rekreačního zázemí města. b. vytvářet podmínky pro znovuvyužití již urbanizovaného území, regeneraci brownfields (např. opuštěných a nevyužívaných území, nefunkčních průmyslových zón, nevyužívaných dopravních staveb), Vymezením ploch přestavby a stanovením podmínek využití ve stabilizovaných plochách v zastavěném území jsou vytvořeny podmínky pro intenzifikaci zastavěného území. Územní plán vytváří podmínky pro polyfunkční využívání opuštěných výrobních areálů stanovením podmínek umožňujících jejich znovuvyužití. Pro využití ploch brownfields jsou v ÚP Milevska vymezeny plochy přestavby, zejména plocha PM5 pro konverzi extenzivní výrobní činnosti a starých zemědělských budov na občanskou vybavenost pro rozvíjenou obytnou lokalitu Západní čtvrť, plocha stávajícího autobusového nádraží je vymezena jako přestavba PM6 pro smíšené obytné – městské využití, plochy na východním okraji Nádražní ulice jsou vymezeny jako plochy přestavby PM8, PM9, PM11, PM12 pro účely efektivnějšího využití území a jeho konverze na území smíšené obytné – komerční. d. podporovat vznik zařízení a vybavenosti cestovního ruchu; v oblasti infrastruktury např. rozvoj informačního systému cestovního ruchu, zřizování doprovodné infrastruktury pro vodní aktivity a vodní turistiku, zřizování nových cykloturistických stezek nebo naučných stezek včetně doprovodné infrastruktury, zřizování a propojování hipostezek, v oblasti sportu a rekreace např. modernizace a rozvoj areálů zimních sportů s prioritou komplexnosti těchto areálů a jejich celoročního využití, podpora tvorby produktů prodlužující sezónnost v regionu. V rámci opatření zaměřených na podporu cestovního ruchu jsou vymezovány zastavitelné plochy pro funkce umožňující rozvoj činností podporujících cestovní ruch (rekreace hromadná, občanské vybavení, služby, technická a dopravní infrastruktura apod.). Vymezení ploch zvyšujících rekreační využitelnost území je koordinováno se zájmy ochrany přírody a krajiny. Územní plán dále vytváří podmínky pro vedení pěších turistických a cyklistických tras navazujících na systémy stávajících cyklotras a turistických cest v sousedních obcích a regionech v souladu s podmínkami využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Turistika a cestovní ruch jsou podpořeny vymezením ploch veřejných prostranství, které zajišťují ochranu stávajících turistických a cyklistických tras.


21


f)

textová část

Stanovení cílových charakteristik krajiny, včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení Řešené území je v ZÚR JČK vymezeno následovně: -

lesní krajina:

k. ú. Milevsko, Rukáveč, Velká u Milevska

-

rybniční krajina:

k. ú. Dmýštice

-

lesopolní krajina:

k. ú. Dmýštice, Klisín, Milevsko, Něžovice, Rukáveč, Velká u Milevska

Řešené území v rámci ZÚR JČK spadá do těchto oblastí krajinného rázu: -

ObKR 4 – Jistebnicko

(k. ú. Dmýštice, Klisín, Něžovice, Velká u Milevska)

-

ObKR 6 – Milevsko

(k. ú. Milevsko, Něžovice, Rukáveč, Velká u Milevska)

Celé území vyjma k. ú. Klisín a lokality přírodní památky Boukal (v rozsahu regionálního biocentra) je vymezeno jako plochy vhodné k umisťování větrných a fotovoltaických elektráren. 50)

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují charakteristiku jednotlivých typů krajiny, cílovou charakteristiku jednotlivých typů krajin a též základní zásady pro činnosti v území a rozhodování o změnách následovně: Krajina lesní

Zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) minimalizovat negativní zásahy do PUPFL, zejména omezit zábor těchto pozemků na nezbytně nutnou míru b) předcházet riziku narušení kompaktního lesního horizontu vhodným vymezováním zastavitelných ploch, resp. zabránit umístění nevhodných staveb (zejména dominant obytného charakteru) do území, tzn. dbát na vhodnost vymezování zastavitelných ploch a volbu dalších možných podmínek využití v územně plánovací dokumentaci Územní plán preferuje postupné doplňování jednotlivých sídel ve smyslu dotváření kompaktních útvarů – a to přednostně naplňováním vnitřních rezerv založených urbanistických struktur a přestavbami areálů brownfields, popř. nevyužívaných, nevhodně využívaných či devastovaných ploch. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území v efektivně využitelném rozsahu, který zaručí vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj a stabilizaci počtu obyvatel v jednotlivých sídlech. Tím je zajištěna minimální míra záborů zemědělského půdního fondu, k plošně zanedbatelnému záboru PUPFL dochází pouze v několika případech, podrobněji viz kapitola 12 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa. c) územně plánovacími nástroji podpořit respektování cenných architektonických a urbanistických znaků sídel i jejich vhodnou dostavbu formou nejmenšího možného zásahu do charakteristických rysů okolní krajiny ÚP Milevska chrání architektonické a urbanistické hodnoty, zejména historická jádra sídel vymezením ploch smíšených obytných – venkovských (SV) a historické jádro města Milevska vymezením ploch smíšených obytných – městských (SM) a stanovením podmínky zpracování územní studie US1, která prověří možný rozvoj zástavby v centru města ve vztahu k ochraně hodnot. Zároveň jsou v rozsahu plochy US1 vymezeny architektonicky nebo urbanisticky významné stavby (historická struktura centra města Milevska), jejichž ochrana je zajištěna kromě podmínek plošného a prostorového uspořádání navíc stanovením podmínky vypracování architektonické části projektové dokumentace jen autorizovaným architektem, více viz kapitola 11.35 Odůvodnění vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb. d) rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, v rámci územně plánovací činnosti omezit možnost rozšiřování a intenzifikace chatových lokalit pro individuální rekreaci Cestovní ruch je v řešeném území rozvíjen zejména ve smyslu zvyšování prostupnosti krajiny pro chodce a cyklisty, ve vazbě na turistické trasy, naučné stezky a v návaznosti na území okolních obcí. V ÚP je umožněn rozvoj stávajících rekreačních ploch; koncepce rozvoje území města pak směřuje zejména k rozšíření služeb pro cestovní ruch uvnitř města v jeho jádrovém území – tento princip je podpořen vymezením ploch smíšených obytných (SM). Lokality chatových osad nejsou v ÚP Milevska vymezeny, pro individuální rekreaci jsou stanoveny pouze plochy rekreace v zahrádkových osadách (RZ), v rámci nichž není umožněna realizace chat srovnatelných s prostorovými 2 parametry rodinného domu, ale pouze objekty do 25 m v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití. Krajina rybniční Zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) zachovat v nejvyšší možné míře vodní plochy v území a dále podporovat doplňování rybniční soustavy


22


textová část

V řešení ÚP Milevska jsou vymezením ploch vodních a vodohospodářských (W) a zejména ploch smíšených nezastavěného území (NS) posilovány krajinné osy vodních toků a historických rybničních soustav – podél vodních prvků v území jsou umožněny pouze extenzivní způsoby zemědělského hospodaření. Při zpracování ÚP Milevska byly využity a plně respektovány zpracované podklady pro vymezení retenčních nádrží, revitalizaci Pytláckého potoka a další revitalizační zásahy v krajině, podrobněji viz kapitola 11.23 Odůvodnění stanovení ochrany před povodněmi. Osy vodních toků jsou vymezeny jako plochy smíšené nezastavěného území (NS) zajišťující jednak zvyšování ekologické stability území, revitalizaci vodních toků, obnovu rybníků a tůní, a také umožňující extenzivní rekreační využití formou vymezení veřejných prostranství (konkrétní vedení tras je nutné řešit v podrobnějším měřítku). b) dbát na vhodnost vymezování zastavitelných ploch, dalších ploch s rozdílným způsobem využití a volbu dalších možných podmínek využití v územně plánovací dokumentaci s cílem eliminovat riziko zhoršení kvality vod Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou formulovány tak, aby bylo v zastavěném i nezastavěném území umožněno realizovat opatření zvyšující retenční schopnost území a případná ochranná a revitalizační opatření nestavebního charakteru; v zastavěném území a zastavitelných plochách jsou formou obecných podmínek stanoveny požadavky na zachování retenční schopnosti území a vodního režimu. Vliv záměrů na kvalitu vod je nutné prověřit na základě právních předpisů zejména v podrobnějších dokumentacích k jednotlivým záměrům. c) územně plánovacími nástroji podpořit respektování cenných architektonických a urbanistických znaků sídel, případně umožnit i jejich vhodnou dostavbu ÚP Milevska chrání architektonické a urbanistické hodnoty, zejména historická jádra sídel vymezením ploch smíšených obytných – venkovských (SV) a historické jádro města Milevska vymezením ploch smíšených obytných – městských (SM) a stanovením podmínky zpracování územní studie US1, která prověří možný rozvoj zástavby v centru města ve vztahu k ochraně hodnot. Zároveň jsou v rozsahu plochy US1 vymezeny architektonicky nebo urbanisticky významné stavby (historická struktura centra města Milevska), jejichž ochrana je zajištěna kromě podmínek plošného a prostorového uspořádání navíc stanovením podmínky vypracování architektonické části projektové dokumentace jen autorizovaným architektem, více viz kapitola 11.35 Odůvodnění vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb. d) rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj Cestovní ruch je v řešeném území rozvíjen zejména ve smyslu zvyšování prostupnosti krajiny pro chodce a cyklisty, ve vazbě na turistické trasy, naučné stezky a v návaznosti na území okolních obcí. V ÚP je umožněn rozvoj stávajících rekreačních ploch; koncepce rozvoje území města pak směřuje zejména k rozšíření služeb pro cestovní ruch uvnitř města v jeho jádrovém území – tento princip je podpořen vymezením ploch smíšených obytných (SM). Krajina lesopolní Zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) zachovat v nejvyšší možné míře stávající rozmanitost krajiny a dále tuto rozmanitost podporovat doplňováním vhodných krajinných prvků, resp. nepřipuštěním vymizení prvků stávajících (např. minimalizací záborů PUPFL) V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavěném území vymezeny především stabilizované plochy vodní, přírodní, lesní, zemědělské a plochy smíšené nezastavěného území. Uspořádáním a vymezení ploch jsou vytvořeny předpoklady pro využívání krajiny posilující ekostabilizační charakter krajiny, zajištění jejího hospodárného využití a ochranu přírodních a krajinných hodnot. Vymezením ploch smíšených nezastavěného území jsou chráněny krajinné osy vodních toků, remízy a krajinná zeleň v zemědělsky využívaných plochách. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území v efektivně využitelném rozsahu, který zaručí vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj a stabilizaci počtu obyvatel v jednotlivých sídlech. Tím je zajištěna minimální míra záborů zemědělského půdního fondu, k plošně zanedbatelnému záboru PUPFL dochází pouze v několika případech, podrobněji viz kapitola 12 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa. b) podporovat retenční schopnost krajiny Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou formulovány tak, aby bylo v zastavěném i nezastavěném území umožněno realizovat přírodě blízká opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků. Jedná se zejména o opatření zvyšující retenční schopnost území a případná ochranná a revitalizační opatření nestavebního charakteru. Retenční schopnosti krajiny jsou podporovány zejména vymezením ploch smíšených nezastavěného území (NS) podél vodních toků a v rozsahu krajinné zeleně v zemědělských plochách. c) územně plánovacími nástroji podpořit respektování cenných znaků historicky kulturní krajiny, cenných architektonických a urbanistických znaků sídel i jejich vhodnou dostavbu


23


textová část

ÚP Milevska chrání architektonické a urbanistické hodnoty, zejména historická jádra sídel vymezením ploch smíšených obytných – venkovských (SV) a historické jádro města Milevska vymezením ploch smíšených obytných – městských (SM) a stanovením podmínky zpracování územní studie US1, která prověří možný rozvoj zástavby v centru města ve vztahu k ochraně hodnot. Zároveň jsou v rozsahu plochy US1 vymezeny architektonicky nebo urbanisticky významné stavby (historická struktura centra města Milevska), jejichž ochrana je zajištěna kromě podmínek plošného a prostorového uspořádání navíc stanovením podmínky vypracování architektonické části projektové dokumentace jen autorizovaným architektem, více viz kapitola 11.35 Odůvodnění vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb. d) rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj Cestovní ruch je v řešeném území rozvíjen zejména ve smyslu zvyšování prostupnosti krajiny pro chodce a cyklisty, ve vazbě na turistické trasy, naučné stezky a v návaznosti na území okolních obcí. V ÚP je umožněn rozvoj stávajících rekreačních ploch; koncepce rozvoje území města pak směřuje zejména k rozšíření služeb pro cestovní ruch uvnitř města v jeho jádrovém území – tento princip je podpořen vymezením ploch smíšených obytných (SM). g)

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezených asanačních území, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit

53)

Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanační území jsou vymezovány svým popisem v příslušných tabulkách v kapitole d) „Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv, u ploch územních rezerv stanovení využití, které má být prověřeno“ a především prostorově ve výkresové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, ve výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu.

Vyhodnocení je provedeno v rámci vyhodnocení předchozích požadavků ZÚR JČK, viz výše. h)

Stanovení požadavků na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury

58)

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují následující úkoly pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích měst a obcí:

1. v obecné rovině: a. při zapracování všech ploch a koridorů nadmístního významu vymezených Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje, včetně vymezených prvků ÚSES a ploch a koridorů územních rezerv, do navazujících územně plánovacích dokumentací je nutné je upřesnit podle konkrétních podmínek v daném území v souladu se zásadami pro územně plánovací činnost a rozhodování v území stanovenými v předchozích kapitolách, přičemž upřesněním nesmí pozbýt nadmístního významu, tj. musí naplňovat atributy nadmístního významu definované Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje nebo být vymezeny za účelem nadmístního významu definovaným Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje ÚP Milevska zpřesňuje plochy a koridory ÚSES v měřítku územního plánu, upřesněním nedochází k redukci prvků, podrobněji viz kapitola 11.20 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability. b. při zapracování ploch vymezených Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje do navazujících územně plánovacích dokumentací může být plocha nadmístního významu vymezena jako soubor ploch s rozdílným způsobem využití, které společně tvoří příslušný záměr nadmístního významu, přičemž musí být jednoznačně stanoveno, kterými plochami je příslušný záměr nadmístního významu tvořen V rámci řešeného území jsou jako záměry nadmístního významu vymezeny pouze plochy a koridory ÚSES, přičemž tyto plochy ani koridory nejsou v ÚP Milevska dále podrobněji členěny, vyjma vložených lokálních biocenter, podrobněji viz kapitola 11.20 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability. c. upřesněný koridor či plocha pro daný záměr a upřesněný koridor či plocha pro veřejně prospěšnou stavbu pro tentýž záměr si musí beze zbytku odpovídat Upřesněné plochy a koridory ÚSES jsou v totožném rozsahu vymezeny v rámci ÚP Milevska jako veřejně prospěšná opatření. d. při upřesňování ploch a zejména koridorů nadmístního významu dbát na zajištění návaznosti na hranicích správních území obcí, tedy koordinovat (tj. napojit v jednom bodu hranice ploch a koridorů na rozmezí správních území jednotlivých obcí) vymezení všech koridorů a ploch nadmístního významu včetně prvků ÚSES vymezených v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje přesahujících správní území jedné obce, vč. koordinace upřesněných podmínek využití Návaznost ploch a koridorů ÚSES byla koordinována s územně plánovacími dokumentacemi všech sousedních obcí, včetně rozpracovaných, podrobněji viz kapitola 11.20 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability.


24


textová část

e. při zapracování a upřesňování ploch vymezených Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje v navazujících územně plánovacích dokumentacích řešit odpovídající dopravní napojení na dopravní síť, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu, řešit odpovídající napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, prověřit dimenzování dopravní sítě i pro případnou veřejnou dopravu V rámci správního území města Milevska nejsou v ZÚR JČK vymezeny žádné koridory dopravní infrastruktury. Územní plán vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní infrastruktury zejména stanovením stabilizovaného systému dopravní infrastruktury a dále vymezením obchvatu města Milevska (plocha ZM46), řešícího zejména vysokou dopravní zátěž v centru města. f.

při upřesňování ploch a zejména koridorů nadmístního významu, ale i při návrhu dalších ploch a koridorů místního významu, řešit zachování prostupnosti krajiny, jak pro jeho obyvatele, tak pro migrující živočichy

Územní plán vytváří podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny vymezením uceleného, komplexního a navzájem propojeného územního systému ekologické stability. Realizací zástavby v zastavitelných plochách či v plochách přestavby vymezených Územním plánem Milevska nedojde ke srůstání jednotlivých sídel, zastavitelné plochy jsou vymezeny výhradně ve vazbě na zastavěné území (s výjimkou plochy pro fotovoltaickou elektrárnu ZM10 a plochy zahrádkových osad ZM3, jejichž umístění vychází částečně ze skutečného stavu území). Prostupnost krajiny a sídel je zajištěna vymezením uceleného systému ploch veřejných prostranství, v západní části města jsou posíleny krajinné osy podél rybníků a drobných vodních toků a tím je zajištěna prostupnost směrem do volné krajiny jako významného rekreačního zázemí města. g. krom zapracování a upřesnění koridorů silnic vymezených Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje je 9 nutné v územně plánovacích dokumentacích měst a obcí řešit potřebu zajištění homogenity celé trasy V rámci správního území města Milevska nejsou v ZÚR JČK vymezeny žádné koridory dopravní infrastruktury. h. při zapracování a upřesňování koridorů dopravní infrastruktury vymezených Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje, ale i při návrhu dalších koridorů dopravní infrastruktury místního významu, je potřeba řešit dopravní vazby v území V rámci správního území města Milevska nejsou v ZÚR JČK vymezeny žádné koridory dopravní infrastruktury. i.

řešit vymístění cyklistické dopravy ze silnic nadmístního významu, nejlépe vymezením samostatných cyklostezek, a zajistit jejich návaznost na síť stávajících cyklostezek či cyklotras

Podél silnice I/19 procházející územím města Milevska nejsou vedeny žádné stávající ani navrhované trasy cyklistické dopravy. Trasy vedené v rámci silnic II. třídy jsou s ohledem na nízké intenzity dopravy stabilizovány v existujících plochách dopravní infrastruktury – silniční (DS). j.

při upřesňování prvků ÚSES vymezených Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje nesmí být narušena kontinuita systému, nesmí dojít k ohrožení funkčnosti prvku

Jednotlivé skladebné části byly v souladu s principy projektování ÚSES a s ohledem na stav v území upřesněny a doplněny v měřítku územního plánu tak, aby co nejvíce využívaly stávajících fragmentů ekologicky stabilnějších ploch v krajině. Kontinuita systému je v minimální míře narušena pouze stávajícími komunikacemi. Většina skladebných částí ÚSES ve stávajícím vymezení má vyhovující prostorové parametry a zajištění jejich funkčnosti spočívá ve vhodném způsobu hospodaření (na lesní půdě obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na zemědělské půdě obnova druhové skladby luk v údolních nivách, obnova a doplnění břehových porostů vodotečí a rozptýlené zeleně). Zajištění funkčnosti a vymezeného charakteru je provedeno jednak stanovením využití ploch s rozdílným způsobem využití (zejména ploch přírodních – NP) a stanovením obecných požadavků využití území dotčeného vymezením skladebných částí ÚSES. k. při upřesňování prvků ÚSES vymezených Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje lze doplnit relevantní skladebné části místního ÚSES Struktura skladebných částí ÚSES je v území tvořena prvky regionálního a lokálního charakteru. Vymezení regionálního ÚSES vychází ze ZÚR JČK. Lokální ÚSES byl vymezen zejména dle Generelu ÚSES Milevsko a zpřesněn v souladu s principy projektování ÚSES a s ohledem na stav území. l.

koridory dopravní a technické infrastruktury trasovat primárně mimo biocentra; pokud bude trasování přes biocentra připuštěno, nesmí zcela znehodnotit biotopově nejhodnotnější části biocentra, zásah do nich musí být minimalizován a trasa nesmí být vedena jeho těžištěm,

Do vymezených lokálních biokoridorů zasahuje plocha ZM46 pro obchvat města Milevska, k narušení funkčnosti skladebné části dojde v minimální míře s ohledem na mimoúrovňové křížení obou záměrů (biokoridor je veden v trase 9

Úprava stávající komunikace do parametrů odpovídajících příslušným normám, např. ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích, tj. zejména rozšíření, úpravy na normový profil, směrové vedení a úprava nivelety.


25


textová část

Milevského potoka, který bude přemostěn). Dále je lokální biokoridor dotčen vymezením koridoru TK1 pro realizaci vodovodu v sídle Velká, přičemž biokoridor je veden v ose Hrejkovického potoka a vodovod bude realizován ve stávající komunikaci na mostě. m. při upřesňování prvků ÚSES vymezených Zásadami územního rozvoje Jihočeského, pokud je to možné, upřesnit je mimo plochy výskytu zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů, tam, kde to nebude možné, respektovat při upřesňování ÚSES na ložiscích nerostů stanovené dobývací prostory, n. rovněž prvky ÚSES na lokální úrovni vymezované územním plánem vymezovat, pokud možno, mimo plochy výskytu zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů, tam, kde to nebude možné, respektovat při upřesňování ÚSES na ložiscích nerostů stanovené dobývací prostory, V řešeném území nedochází ke střetu skladebných částí ÚSES s evidovanými ložisky nerostných surovin nebo stanovenými dobývacími prostory. o. na základě znalosti konkrétních podmínek v území navrhovat řešení vedoucí ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, p. na základě znalosti konkrétních podmínek v území navrhovat protipovodňová opatření - suché či polosuché poldry, protipovodňové hráze, vodní nádrže, obtokové kanály a ostatní technická a přírodě blízká protipovodňová opatření, V řešení ÚP Milevska jsou vymezením ploch vodních a vodohospodářských (W) a zejména ploch smíšených nezastavěného území (NS) posilovány krajinné osy vodních toků a historických rybničních soustav – podél vodních prvků v území jsou umožněny pouze extenzivní způsoby zemědělského hospodaření. Při zpracování ÚP Milevska byly využity a plně respektovány zpracované podklady pro vymezení retenčních nádrží, revitalizaci Pytláckého potoka a další revitalizační zásahy v krajině, podrobněji viz kapitola 11.23 Odůvodnění stanovení ochrany před povodněmi. q. v záplavových územích 100-leté vody omezit vznik nových zastavitelných ploch, resp. omezit vznik nové zástavby v těchto územích, Záplavové území zasahuje do zastavěného území pouze okrajově. Zastavitelné plochy nejsou v záplavovém území vymezovány, vyjma plochy ZM9 (občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení), jejíž východní okraj je zasažen hranicí záplavového území; v ploše se s ohledem na její způsob využití nepředpokládá vyšší míra zástavby a její vymezení navazuje na již stabilizované plochy koupaliště a tenisových kurtů. r. plochy pro umisťování větrných a fotovoltaických elektráren, které nejsou nadmístního významu, na celém území Jihočeského kraje lze navrhovat v dalších stupních územně plánovacích dokumentací měst a obcí ve vymezené krajině silně urbánního prostředí měst a území elektrárny Temelín a dále v ostatních silně urbánních prostorech technicistního charakteru (tj. zázemí velkých měst, v blízkosti stávajících vedení ZVN a VVN, existujících velkých staveb dopravní a technické infrastruktury, apod.) v rozsahu katastrálních území vymezených ve výkrese č. 5 „Výkres typů krajin podle stanovených cílových charakteristik“ bez omezení rozsahu, a to i v těchto oblastech při zohlednění krajinného rázu a kulturních hodnot. v ostatních oblastech 10 kraje lze umístit pouze fotovoltaické systémy, které se posuzují jako technické zařízení stavby a větrné elektrárny do výše sloupu 24m a počtu 5 sloupů. Podpora malých vodních elektráren, výroben elektřiny na bázi spalování biomasy nebo štěpků a bioplynových stanic malého rozsahu platí obecně na celém území kraje, vždy za splnění všech zákonných podmínek, V ÚP je vymezena plocha ZM10 pro stabilizaci a možný rozvoj zčásti již realizované fotovoltaické elektrárny západně od města na ploše rekultivované skládky. Záměr je umístěn na ploše rekultivované skládky nevyužitelné pro zemědělské účely; dostupnost plochy je umožněna ze stávající komunikace; s ohledem na umístění plochy nedochází k negativním vlivům na krajinný ráz (nedochází ke znehodnocení dálkových pohledů, panoramat apod.). s. na území upřesněných ploch nadmístního významu pro asanaci a asanační úpravy lze krom jejich vymezení pro asanaci a asanační úpravy navrhnout územním plánem budoucí využití území na území ploch nadmístního významu pro asanaci a asanační úpravy po realizaci asanací a asanačních úprav, přičemž pro navržené využití bude plochu možno využít pouze, pokud bude slučitelné s podmínkami pro využití území stanovenými v rámci asanace V řešeném území nejsou vymezeny plochy pro asanaci a asanační úpravy dle ZÚR JČK. 10

Jako technická zařízení stavby se posuzují menší fotovoltaické systémy připojené na síť, jejichž vyrobená energie je buďto spotřebována přímo v dané stavbě a případné přebytky jsou prodány do distribuční sítě, nebo je vyrobená energie určená výhradně k výrobě a dodávání za výkupní cenu do distribuční sítě, ze které se pak odebírá pro vlastní spotřebu stavby, a rovněž systémy sloužící pro výrobu elektrické energie k zásobování staveb, u kterých není vybudována elektrická přípojka.


26


4.3

textová část

Soulad územního plánu se strategickými a rozvojovými dokumenty

Řešené území je součástí Jihočeského kraje, pro který byly zpracovány a jsou aktualizovány mimo jiné následující koncepční dokumenty: -

Program rozvoje Jihočeského kraje 2014 - 2020

-

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje

-

Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje

-

Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje

-

Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje

-

Územní energetická koncepce Jihočeského kraje

-

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009-2013

Řešeného území se mohou v rámci těchto strategických a rozvojových dokumentů dotýkat zejména opatření týkající se rozšíření nabídky a přístupnosti různých forem a typů bydlení, zkvalitnění technické a dopravní infrastruktury, rozvoj mimoprodukční funkce zemědělství, péče o krajinu a jejích složek. Územním plánem jsou respektovány požadavky a základní strategické cíle a směry výše uvedených koncepčních dokumentů. V případě, že z některého z těchto dokumentů vyplývá pro ÚP konkrétní požadavek, je zohledněn v příslušné kapitole ÚP.

5

VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Soulad s cíli a úkoly územního plánování tak, jak je stanovují § 18 a 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) je vyhodnocen pro ÚP Milevska s důrazem na vyhodnocení ochrany architektonických a urbanistických hodnot a nezastavěného území.

5.1

Soulad s cíli územního plánování

(1)

Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

Územní plán vytváří předpoklady pro výstavbu a rozvoj města vymezením zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby určených pro bydlení. Těmito kroky (a jejich dílčími aspekty jako např. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití včetně souvisejících podmínek využití) je rovněž podpořena rovnováha podmínek pro konsolidaci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje v území. V souladu s principy udržitelného rozvoje je Územním plánem Milevska navržen rozvoj zejména sídelního jádra – města Milevska, zajišťující efektivní využití stávající veřejné infrastruktury a eliminující neodůvodněné zastavování volné krajiny. V malém rozsahu je také umožněn rozvoj ostatních sídel v řešeném území. Tímto způsobem je také zajištěna ochrana nezastavěného území, přírodních a krajinných hodnot, vymezením ÚSES a stanovením podmínek využití ploch v nezastavěném území jsou vytvořeny předpoklady pro posilování environmentálního pilíře. Hospodářský rozvoj je umožněn jednak v rámci urbanizované části města a dále zejména ve stávajícím areálu ZVVZ a v nově navrhované průmyslové zóně Dukelská a v lokalitě přednádraží, vždy v návaznosti na nadřazené dopravní trasy s ohledem na eliminaci negativních jevů narůstající motorové dopravy. Sociální soudržnost je podpořena dotvářením urbanistické struktury sídel, posilováním historicky vzniklých sídelních center a vytvořením předpokladů pro zvyšování kvality bydlení a života ve městě i v menších sídlech. (2)

Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.

V rámci zpracování Návrhu ÚP Milevska bylo důkladně prověřeno stávající využití řešeného území a jeho prostorové uspořádání, vyhodnoceno dosavadní naplňování rozvojových předpokladů stanovených v původním ÚPN SÚ Milevska (včetně změn) a vyhodnocena potřeba vymezení zastavitelných ploch jako základní východisko pro stanovení plošného rozvoje zástavby města v rámci ÚP Milevska. Tato vyhodnocení jsou uvedena v kapitole 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.


27


textová část

Územní plán dosahuje souladu s daným cílem respektováním obsahového rámce a metodického postupu prací stanovených příslušnou legislativou (včetně souvisejících judikátů) na úseku územního plánování, která se promítá nejen do všech fází zpracování samotného ÚP, ale rovněž do souvisejících dokumentů s přímým vlivem na ÚP. Obecně prospěšného souladu širokého spektra zájmů na rozvoji území dojde koordinací stanovisek dotčených orgánů s námitkami a připomínkami zainteresovaných soukromých i veřejných subjektů a následnou závěrečnou dohodou všech účastníků procesu pořizování územního plánu (projektanta, pořizovatele, samosprávy, dotčených orgánů, veřejnosti, atd.). (3)

Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Požadavek se týká účasti orgánů územního plánování v procesu pořízení Územního plánu Milevska. Vyhodnocení souladu bude doplněno na základě projednání Návrhu ÚP Milevska, v kapitole 7 Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. (4)

Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

Územní plán stanovuje koncepci ochrany a rozvoje kulturních, přírodních i civilizačních hodnot území formou závazných požadavků. Urbanistické a architektonické dědictví na území města je chráněno v rámci stanovení požadavků na ochranu kulturních hodnot a dále stanovením požadavku vypracování architektonické části projektové dokumentace jen autorizovaným architektem. Základním členěním řešeného území na zastavěné území, zastavitelné plochy a nezastavěné území je stimulováno přednostní využívání již urbanizovaných ploch a ploch v přímém kontaktu s městem, a vytvořeny jsou podmínky pro ochranu krajiny. Hospodárné, dlouhodobě udržitelné využívání veškerých ploch s rozdílným způsobem využití je zajištěno stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání. Zastavitelné plochy jsou vymezeny na základě potenciálu rozvoje, vyhodnocení jejich potřeby je součástí Odůvodnění ÚP v kapitole 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. (5)

V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.

V rámci koncepce uspořádání krajiny člení územní plán nezastavěné území na plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské, lesní, přírodní a smíšené nezastavěného území a stanovuje podmínky pro jejich využití. V řešeném území města Milevska byly prověřeny požadavky na ochranu přírodních a krajinných hodnot, vyhodnocen charakter území a potenciály rozvoje a využívání nezastavěného území pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona. V rámci stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou v plochách nezastavěného území umožněny, podmíněně umožněny nebo zcela vyloučeny stavby, zařízení a jiná opatření dle uvedeného odstavce, v zájmu ochrany nezastavěného území před neuváženými a neodůvodněnými stavebními zásahy. (6)

Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

V souladu s § 2 odst. (1) písm. e) stavebního zákona jsou jako nezastavitelné definovány pozemky, jež nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný územní plán. Požadavek se netýká procesu pořizování územního plánu.

5.2

Soulad s úkoly územního plánování

(1)

Úkolem územního plánování je zejména:

a)

zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,

ÚP na základě informací uvedených v nadřazených územně plánovacích dokumentacích, dat poskytnutých dotčenými orgány, zejména dle ÚAP SO ORP Milevska (aktualizace 2014) a na základě doplňujících průzkumů, rozborů a analýz zpracovatele ÚP Milevska vymezuje přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území (kapitola 2.3. textové části výroku ÚP Milevska) a člení řešené území dle terénního průzkumu a skutečného stavu v území na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití.


28


b)

textová část

stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území,

Územní plán Milevska stanovuje základní koncepci rozvoje území obce (kapitola 2.2 textové části výroku ÚP Milevska), urbanistickou koncepci (kapitola 3.1 textové části výroku ÚP Milevska) a dále podrobněji vyjmenovává a chrání hodnoty urbanistické, architektonické a kulturní (kapitola 2.3.1 textové části výroku ÚP Milevska), přírodní (kapitola 2.3.2 textové části výroku ÚP Milevska) i civilizační a technické (kapitola 2.3.3 textové části výroku ÚP Milevska). c)

prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, Územní plán prověřuje a posuzuje potřebu změn v území zejména s ohledem na předpokládaný demografický vývoj, polohu a význam obce v rámci sídelní struktury a její strategické cíle. Podrobné vyhodnocení účelného využití zastavěného území je uvedeno v kapitole 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, stejně jako požadavky města a vlastníků pozemků na změny v území posouzené a vyhodnocené v uvedené kapitole. Rizika vyplývající z případných střetů záměrů s limity využití území jsou v ÚP eliminována lokalizací převážné části zastavitelných ploch mimo ekologicky nejstabilnější části území a další přírodní, hospodářské a technické limity využití území.

d)

stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb,

Územní plán v mezích stanovených stavebním zákonem a jeho prováděcími právními předpisy definuje požadavky na plošné a prostorové uspořádání a využívání řešeného území. Územní plán dále ukládá ve vybraných zastavitelných plochách prověření změn jejich využití územní studií, která bude podmínkou pro rozhodování o změnách v území. V rámci územních studií bude stanoveno prostorové uspořádání území, bude prověřeno urbanistické a architektonické působení ploch a navrženo uspořádání veřejné infrastruktury. e)

stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, Pro vybrané zastavitelné plochy je v ÚP stanovena podmínka pořízení územní studie s cílem prověřit a navrhnout podrobnější podmínky pro umístění a uspořádání staveb zejména s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Pro nově realizovanou zástavbu jsou územním plánem stanoveny obecné podmínky pro zachování charakteru celkové urbanistické struktury, zejména požadavky na prostorové uspořádání území se stanovením podmínek pro novou výstavbu.

f)

stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci), ÚP nestanovuje pořadí změn v území (etapizaci) zejména z důvodu umístění zastavitelných ploch a ploch přestavby převážně uvnitř zastavěného území nebo na jeho okrajích a v bezprostřední návaznosti na zastavěná území sídel. V nově rozvíjené západní obytné čtvrti s ohledem na dosavadní rozestavěnost již není účelné etapizaci stanovovat. V rámci procesu pořizování ÚP Milevska nebyly vzneseny žádné požadavky na stanovení pořadí změn v území. Pořadí změn v území je stanoveno v případě plochy pro průmyslovou zónu Dukelská – rozvoj výroby je podmíněn realizací obchvatu města Milevska, další plošný rozvoj zóny je vymezen pouze ve formě územní rezervy. Tím jsou vytvořeny předpoklady pro efektivní, koordinované a postupné využívání zastavitelných ploch.

g)

vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem,

Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou formulovány tak, aby bylo v zastavěném i nezastavěném území umožněno realizovat přírodě blízká opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků. Jedná se zejména o opatření zvyšující retenční schopnost území a případná ochranná a revitalizační opatření nestavebního charakteru. h)

vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn,

Podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn jsou územním plánem vytvořeny zejména v rámci koncepce rozvoje území obce (viz kapitola 2.2 textové části výroku ÚP Milevska). Vymezením smíšených ploch v zastavěném i nezastavěném území je deklarována snaha umožnit jeho širší využívání a pružně reagovat na hospodářské a společenské změny. Flexibilita využití území je v maximální míře zajištěna v rámci intenzivně urbanizovaného území centrální části města s ohledem na zajištění dostatečné kvality bydlení ve městě. Kromě toho jsou vytvořeny podmínky pro posílení ekonomické základny města vymezením nových ploch pro výrobní aktivity ve vazbě na nadřazenou dopravní síť silniční dopravy (stabilizace areálu ZVVZ a umožnění jeho rozvoje v dosud nevyužitých plochách, návrh průmyslové zóny Dukelská a komerčně-výrobní lokality přednádraží, rozvoj menších ploch výroby v území).


29


i)

textová část

stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, Podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury jsou vytvořeny vymezením zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby. Územní plán zajišťuje podmínky pro kvalitní bydlení doplňováním stávající urbanistické struktury sídel s důrazem na ochranu nezastavěného území a pro kvalitní zejména individuální bydlení obytných čtvrtích v dobré dostupnosti centra města. Kvalita bydlení je v ostatních sídlech mimo město zajištěna stabilizací zástavby, vytvořením podmínek pro umisťování občanského vybavení pro lepší obsluhu území, zlepšováním dopravní dostupnosti sídel a definováním možností rekreačního využívání volné krajiny. Kvalita bydlení ve městě je pak doplněna navrhovanými opatřeními pro účely každodenní rekreace obyvatel a zlepšování životního prostředí ve městě (zelené pásy propojující krajinu s městem) s umožněním rozvoje vysoce atraktivního a dobře dostupného přírodního zázemí zejména v západní a jižní části území. Tyto podmínky jsou jednou ze základních priorit celkové koncepce rozvoje ÚP (kapitola 2.2 textové části ÚP ). Promítají se např. do ochrany a rozvoje všech identifikovaných hodnot území (kapitola 2.3 textové části výroku ÚP Milevska), do urbanistické koncepce (kapitola 3.1 textové části výroku ÚP Milevska) nebo do vymezení ploch s rozdílným způsobem využití včetně určení podmínek jejich využití (kapitola 6 textové části výroku ÚP Milevska).

j)

prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, Územní plán respektuje tento úkol především formulací urbanistické koncepce, která klade mimořádný důraz na lokalizaci zastavitelných ploch ve vazbě na infrastrukturní kostru obce, jejich přímou návaznost na zastavěné území a komunikační systém. Cílem řešení je omezit finanční, časovou, realizační náročnost a tím minimalizovat zátěž na veřejné rozpočty zajišťující v převážné míře investice do infrastruktury.

k)

vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, Požadavky civilní ochrany jsou v územním plánu zohledněny. Řešení ÚP Milevska je navrženo s ohledem na zachování a možný rozvoj staveb, zařízení a opatření civilní ochrany. Konkrétní informace k civilní ochraně ve vztahu k řešení ÚP Milevska jsou uvedeny v kapitole 11.4.4 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky.

l)

určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, ÚP vymezuje asanaci na kontaminované ploše představující ekologické riziko, ohrožení přírodních prvků a narušení funkčnosti ÚSES (plocha K1, označení asanace VA1). Za účelem rekultivace krajiny jsou územním plánem umožněna opatření protipovodňové, protierozní ochrany a další v rámci podmínek jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území.

m)

vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

Územní plán nevymezuje zastavitelné plochy umožňující umísťovat záměry vyvolávající negativní vlivy na území. V případě realizace takových záměrů ve stabilizovaných plochách, bude postupováno v souladu se zvláštními právními předpisy zejména na úsecích ochrany veřejného zdraví, přírody a krajiny a památkové péče. ÚP respektuje podmínky pro ochranu území stanovené ve zvláštních právních předpisech. n)

regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,

Plochy pro využívání přírodních zdrojů ve smyslu nerostných surovin nejsou územním plánem vymezeny, na základě § 18 odst. 5 stavebního zákona je těžba nerostů v řešeném území zcela vyloučena. Regulovaný rozsah využívání ostatních přírodních zdrojů (půdy, vody, energií, atd.) je územním plánem umožněn v rámci příslušných ploch s rozdílným způsobem využití. o)

uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče,

Na zpracování územního plánu se podílel kolektiv odborníků různých odvětví. Při zpracování územního plánu byly uplatněny poznatky zejména z výše uvedených oborů, ale i dalších technických, přírodovědných a humanitních disciplín. Současně byly přiměřeně aplikovány metodické podklady zpracované na úrovni zainteresovaných resortů a výsledky a závěry analytické činnosti. Územní plán Milevska byl zpracován na podkladě metodických doporučení, odborných publikací v oblasti urbanismu a územního plánování, a také se zohledněním dosavadní judikatury v oblasti územního plánování. (2)

Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.


30


textová část

Ze stanoviska příslušného dotčeného orgánu ochrany přírody k Návrhu zadání ÚP Milevska nevyplynul požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Z tohoto důvodu nebylo nutné toto vyhodnocení vypracovat; detailní informace jsou uvedeny v kapitole 13 Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

6

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Územní plán Milevska byl zpracován a pořízen v souladu s požadavky stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tuto skutečnost lze dokladovat na vlastní dokumentaci (v jednotlivých kapitolách Odůvodnění ÚP Milevska) a průběhu jejího pořizování.

7 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ 7.1

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů

Vyhodnocení souladu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů je provedeno v jednotlivých podkapitolách kapitoly 10 textové části Odůvodnění územního plánu.

7.2

Soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporu Vyhodnocení bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků společného jednání o návrhu ÚP Milevska.

8

VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE § 53 ODST. 4 PÍSM A) AŽ D) STAVEBNÍHO ZÁKONA Vyhodnocení bude doplněno na základě výsledků společného jednání o návrhu ÚP Milevska.

9

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ

Územní plán Milevska je vypracován na základě Zadání územního plánu Milevska (dále též jen „Zadání“) zpracovaného pořizovatelem územního plánu (Městský úřad Milevsko, odbor regionálního rozvoje). Zadání územního plánu Milevska bylo schváleno Zastupitelstvem města Milevska dne 5.2.2014 usnesením č. 297/14. Jednotlivé požadavky ze schváleného Zadání územního plánu Milevska (vyznačeny kurzívou) byly v územním plánu respektovány následujícím způsobem: AD 1

POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE, JEJÍHO VZTAHU K SÍDELNÍ STRUKTUŘE A DOSTUPNOSTI VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

ad 1.1

Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje

Vyhodnocení souladu ÚP Milevska s jednotlivými požadavky obsaženými v PÚR ČR 2008 je uvedeno v kapitole 4.1. Vyhodnocení souladu územního plánu s Politikou územního rozvoje.


31


ad 1.2

textová část

Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem

Vyhodnocení souladu ÚP Milevska s jednotlivými požadavky obsaženými v ZÚR JČK je uvedeno v kapitole 4.2. Vyhodnocení souladu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. ad 1.3

Požadavky vyplývající z Územně analytických podkladů, zejména z problémů určených k řešení v územně plánovací dokumentaci a případně z doplňujících průzkumů a rozborů

Problémy k řešení -

zastavěným územím města prochází záplavové území Milevského potoka Záplavové území zasahuje do zastavěného území pouze okrajově. Zastavitelné plochy nejsou v záplavovém území vymezovány, vyjma plochy ZM9 (občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení), jejíž východní okraj je zasažen hranicí záplavového území; v ploše se s ohledem na její způsob využití nepředpokládá vyšší míra zástavby a její vymezení navazuje na již stabilizované plochy koupaliště a tenisových kurtů.

-

ZÚR JČK vymezují ve správním území obce koridor D6 (úsek D6/5 homogenizace silnice v úseku Hrejkovice – Sepekov). Zpřesněný koridor tohoto záměru je potřeba přebrat do ÚPD. V rámci 1. aktualizace ZÚR JČK byl záměr vypuštěn s odůvodněním, že se nejedná o záměr nadmístního významu. Případnou homogenizaci komunikace I/19 je možné realizovat v rámci stabilizovaných ploch dopravní infrastruktury – silniční (DS) vymezených s dostatečnou prostorovou rezervou v ÚP Milevska.

-

ZÚR JČK vymezují ve správním území obce koridor vodovodu V14 (vodovod Zbelítov – Osek). Zpřesněný koridor tohoto záměru je potřeba přebrat do ÚPD. V ÚP Milevska je vymezen koridor TK1 dle stavu v ZÚR JČK před vydáním 1. aktualizace zpřesněný v podrobnosti územního plánu, sledující záměr napojení Velké u Milevska na skupinový vodovod Milevsko – Zbelítov – Velká – Osek (zpracována studie, zrealizována část Milevsko – Zbelítov); záměr je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje.

-

v platné ÚPD zcela chybí vymezení ÚSES V ÚP Milevska je vymezen ÚSES v rámci celého řešeného území na základě ZÚR JČK (2014) a dalších podkladů, podrobněji viz kapitola 11.20 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability.

Střety v území -

Navrhovaný koridor vodovodu V14 (Zbelítov – Osek) ze ZÚR JČK prochází zastavěným územím sídla Velká. Tento koridor je potřeba v ÚPD zpřesnit. V ÚP Milevska je vymezen koridor TK1 dle stavu v ZÚR JČK před vydáním 1. aktualizace zpřesněný v podrobnosti územního plánu, sledující záměr napojení Velké u Milevska na skupinový vodovod Milevsko – Zbelítov – Velká – Osek (zpracována studie, zrealizována část Milevsko – Zbelítov); záměr je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje.

-

Navrhovaný koridor silnice I/19 (úsek Hrejkovice – Sepekov) ze ZÚR JČK prochází zastavěným územím sídla Milevsko. Tento koridor je potřeba v ÚPD zpřesnit. V rámci 1. aktualizace ZÚR JČK byl záměr vypuštěn s odůvodněním, že se nejedná o záměr nadmístního významu. Případnou homogenizaci komunikace I/19 je možné realizovat v rámci stabilizovaných ploch dopravní infrastruktury – silniční (DS) vymezených s dostatečnou prostorovou rezervou v ÚP Milevska.

Problémy k řešení Urbanistické -

hranice zastavěného území vymezená bez právního podkladu (Dmýštice, Něžovice, Rukáveč, Velká) Hranice zastavěného území je v ÚP Milevska vymezena pro celé řešené území, v souladu s § 58 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

-

část území bez platné ÚPD (Dmýštice, Klisín, Něžovice, Rukáveč, Velká) ÚP Milevska je zpracován pro celé správní území města, které tvoří katastrální území Dmýštice, Klisín, Milevsko, Něžovice, Rukáveč a Velká u Milevska. Pořízením ÚP Milevska je daný problém řešen.

-

prověření záměrů vymezených v platné ÚPD V rámci řešení ÚP Milevska byly v maximální míře převzaty záměry z původního ÚPN SÚ Milevska, jejich rozsah byl v okrajových partiích sídla Milevska částečně zmenšen s ohledem na vyhodnocení potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

-

funkčně a prostorově nejednoznačné využití areálu autobusového nádraží a jeho okolí


32


textová část

ÚP Milevska vymezuje v prostoru autobusového nádraží plochu smíšenou obytnou – městskou PM6 s cílem rozšířit možnosti využití této významné proluky v centru města; pro lokalizaci autobusového nádraží jsou v ÚP vymezeny vhodnější plochy, např. plochy PM8, PM9, PM10 smíšené obytné – komerční (SK) v prostoru před železniční stanicí. Plocha stávajícího autobusového nádraží je zahrnuta v ploše s podmínkou zpracování územní studie US1. Budoucí řešení plochy PM6 je nutné řešit v podrobnější dokumentaci a na základě výsledků architektonicko-urbanistické soutěže (uskutečněné v září -listopadu 2014) – Centrum města Milevska, přinášející náměty na řešení prostoru autobusového nádraží. -

nevyužívané příp. nedostatečně využívané objekty (plochy brownfields) Pro využití ploch brownfields jsou v ÚP Milevska vymezeny plochy přestavby, zejména plocha PM5 pro konverzi extenzivní výrobní činnosti a starých zemědělských budov na občanskou vybavenost pro rozvíjenou obytnou lokalitu Západní čtvrť, plocha stávajícího autobusového nádraží je vymezena jako přestavba PM6 pro smíšené obytné – městské využití, plochy na východním okraji Nádražní ulice jsou vymezeny jako plochy přestavby PM8, PM9, PM11, PM12 pro účely efektivnějšího využití území a jeho konverze na území smíšené obytné – komerční.

-

absence rozvojových ploch (Dmýštice, Klisín, Něžovice, Rukáveč, Velká) ÚP Milevska vymezuje zastavitelné plochy pro rozvoj malých sídel v území na základě vyhodnocení jejich stavu a vývoje, využití zastavěného území a požadavků na rozvoj, podrobněji viz kapitoly 10.1 Vývoj sídelní struktury, využití zastavěného území a základní předpoklady pro budoucí rozvoj sídel, 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch a 11.9 Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch.

Dopravní -

prověření alternativního vedení přeložky silnice II/105 V rámci zpracování ÚP Milevska byla vybrána finální varianta přeložky plně v souladu se zpracovanou Studií proveditelnosti přeložky silnice II/105, Milevsko (Novák&Partner inženýrská projektová kancelář, zodpovědný projektant Ing. Zdeněk Dušek, 2015).

-

průtah silnice II/105 zastavěným územím Problematika průtahu silnice II/105 zastavěným územím je v ÚP Milevska řešena vymezením plochy ZM46 pro obchvat města v souladu se zpracovanou Studií proveditelnosti přeložky silnice II/105, Milevsko (Novák&Partner inženýrská projektová kancelář, zodpovědný projektant Ing. Zdeněk Dušek, 2015).

Přírodní -

koordinace prvků ÚSES na hranicích území Koordinace skladebných částí ÚSES na hranicích řešeného území byla prověřena ve vazbě na platnou i aktuálně rozpracovanou územně plánovací dokumentaci sousedních obcí, podrobněji viz kapitola 11.20 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability.

-

problematika vymezení prvků ÚSES – absence prvků ÚSES v platné ÚPD V ÚP Milevska je vymezen ÚSES v rámci celého řešeného území na základě ZÚR JČK (2014) a dalších podkladů, podrobněji viz kapitola 11.20 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability.

Hygienické a technické -

absence kanalizace nebo nutnost její rekonstrukce ÚP Milevska vytváří podmínky pro rozvoj technické infrastruktury na území města zejména stanovením obecných požadavků a podmínek využití ploch umožňujících realizaci potřebných zařízení technické infrastruktury, podrobněji viz kapitola 11.15 Odůvodnění koncepce technické infrastruktury.

-

absence vodovodu (Dmýštice, Klisín, Něžovice, Rukáveč, Velká) ÚP Milevska vytváří podmínky pro rozvoj technické infrastruktury v malých sídlech na území města zejména stanovením obecných požadavků a podmínek využití ploch umožňujících realizaci potřebných zařízení technické infrastruktury, podrobněji viz kapitola 11.15 Odůvodnění koncepce technické infrastruktury.

Sociogeografické -

výrazný odliv obyvatel

-

vysoký index stáří ÚP Milevska klade důraz na rozvoj obytné funkce města vymezením zastavitelných ploch pro bydlení a zejména jejich doplněním o nové plochy občanské vybavenosti, sportu a veřejné zeleně, čímž jsou vytvořeny podmínky pro vznik atraktivních obytných částí města (zejména rozvíjené Západní čtvrti). Stabilizací a doplněním systému veřejných


33


textová část

prostranství a důrazem na jejich kvalitativní rozvoj jsou vytvořeny předpoklady pro atraktivní prostředí města a příchod nových obyvatel, resp. snížení migračního úbytku stávajících obyvatel. -

nárůst míry registrované nezaměstnanosti ÚP Milevska vytváří podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí a nárůst počtu pracovních míst na území města zejména vymezením ploch výroby a skladování pro rozvoj ekonomických aktivit ve vazbě na stávající a navrhovanou nadřazenou silniční síť (zejména ve vazbě na navrhovaný obchvat města Milevska). Rozvoj terciéru je podpořen zejména vymezením ploch smíšených obytných – komerčních a zvýšením míry flexibility využití v jádrovém území města (plochy smíšené obytné – městské).

Ohrožení v území -

záplavové území Q100 Milevského potoka Záplavové území zasahuje do zastavěného území pouze okrajově. Zastavitelné plochy nejsou v záplavovém území vymezovány, vyjma plochy ZM9 (občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení), jejíž východní okraj je zasažen hranicí záplavového území; v ploše se s ohledem na její způsob využití nepředpokládá vyšší míra zástavby a její vymezení navazuje na již stabilizované plochy koupaliště a tenisových kurtů.

-

aktivní zóna záplavového území Milevského potoka Aktivní zóna zasahuje do zastavěného území jen výjimečně a okrajově. Mírně zasahuje do okrajů zastavitelných ploch ZM1 (plocha hromadné rekreace) a ZM9 (občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení); v plochách se s ohledem na jejich způsob využití nepředpokládá vyšší míra zástavby a hlavní využití není omezeno.

-

možné znečištění vodních toků v důsledku absence kanalizace ÚP vytváří podmínky pro rozvoj technické vybavenosti města stanovením obecných požadavků, podrobněji viz kapitola 11.15 Odůvodnění koncepce technické infrastruktury.

ad 1.4

Požadavky na základní koncepci rozvoje území města

Správní území města bude ÚP členěno na plochy s rozdílným způsobem využití, které lze s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členit dle § 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Případné odchylky od vyhlášky budou při vymezování ploch řádně zdůvodněny. Řešené území je beze zbytku členěno na plochy s rozdílným způsobem využití. Členění vychází ze stavu území dle Katastru nemovitostí a dle skutečností zjištěných terénními průzkumy v průběhu let 2014 a 2015. Vymezení ploch a stanovení hlavního, přípustného, podmíněně přípustného a nepřípustného využití je plně v souladu s §§ 4 – 17 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, jsou stanoveny plochy s jiným způsobem využití, konkrétně plochy zeleně – krajinné (ZK), podrobněji viz kapitola 11.6 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby. Součástí odůvodnění ÚP bude vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. ÚP požadavek splňuje, viz kapitola 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Požadavky na základní koncepci rozvoje města: -

vytvořit podmínky pro udržitelný rozvoj území, tj. vyvážený vztah hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitního přírodního prostředí Územní plán Milevska vytváří podmínky pro vyvážený a udržitelný rozvoj území ve všech oblastech (sociální, ekonomická, přírodní). Rozvojové charakteristiky a trendy byly v jednotlivých sídlech posuzovány samostatně s ohledem na místní podmínky a preferované funkce využití území. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území v efektivně využitelném rozsahu, který zaručí vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj a stabilizaci počtu obyvatel v jednotlivých sídlech. V souladu s principy udržitelného rozvoje jsou vymezeny funkce umožňující vyvážený rozvoj sociálních a ekonomických potřeb a současně ochranu zejména přírodních hodnot území omezením rozvoje zástavby v nezastavěném území.

-

stanovit optimální koncepci rozvoje města Základním východiskem pro koncepci rozvoje území obce je vytvoření optimální urbanistické a organizační struktury ploch, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, růst osídlení, ochranu hodnot a soudržnost společenství obyvatel obce. Koncepce rozvoje města je navržena na základě všech dostupných podkladů, analýzy stavu území a jeho rozvojových předpokladů a v souladu s platnými právními předpisy. Koncepce rozvoje města navazuje na stávající vývoj sídel a krajiny v řešeném území, reaguje na problémy, střety, závady a ohrožení


34


textová část

v území identifikované v ÚAP SO ORP Milevsko (2014); podrobněji viz kapitoly 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch a 11.3 Odůvodnění koncepce rozvoje území obce. -

vymezit hranici zastavěného území dle skutečného stavu v území V rámci ÚP Milevska je vymezena hranice zastavěného území, podrobněji viz kapitola 11.1 Odůvodnění vymezení zastavěného území.

-

prověřit stávající využívání zastavěného území a účelně vymezit zastavitelné plochy bydlení V rámci zpracování ÚP Milevska bylo prověřeno stávající využití zastavěného území, dosavadní vývoj sídel, jejich rozvojové předpoklady a potřebnost vymezení zastavitelných ploch, podrobněji viz kapitola 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.

-

zajistit koordinaci s územím sousedních obcí Hrazany, Chyšky, Zhoř, Přeborov, Přeštěnice, Sepekov, Okrouhlá, Branice, Květov, Osek, Zbelítov, Hrejkovice, Kostelec nad Vltavou, Jickovice a Kučeř Řešení ÚP Milevska je koordinováno s vydanou územně plánovací dokumentací sousedních obcí, podrobněji viz kapitola 2 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území.

-

stanovit koncepci cestovního ruchu (využít rekreačního potenciálu města) Koncepce rozvoje rekreace a cestovního ruchu je stanovena v rámci obecné koncepce rozvoje území obce a zejména v rámci koncepce uspořádání krajiny, podrobněji viz kapitola 11.24 Odůvodnění rozvoje rekreace a cestovního ruchu.

-

prověřit další rozvoj turistických a cyklistických tras Vymezení stávajících cest umožňujících bezpečný průchod krajinou vychází ze stávajících komunikací dle evidence katastru nemovitostí, prokazatelně využívaných cest v krajině na základě terénního průzkumu území, a dále z vymezení stabilizovaných turistických tras, cyklistických tras a naučných stezek v řešeném území. Podrobněji viz kapitoly 11.13 Odůvodnění koncepce veřejných prostranství a 11.21 Odůvodnění zásad prostupnosti krajiny. Územní plán dále vytváří podmínky pro vedení pěších turistických a cyklistických tras navazujících na systémy stávajících cyklotras a turistických cest v sousedních obcích a regionech v souladu s podmínkami využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Turistika a cestovní ruch jsou podpořeny vymezením ploch veřejných prostranství.

-

prověřit možnosti rozvoje rekreačních a sportovních aktivit zejména ve vazbě na uvažované projekty v oblasti rozvoje cestovního ruchu, rekreace a sportu Koncepce rozvoje rekreace a cestovního ruchu je stanovena v rámci obecné koncepce rozvoje území obce a zejména v rámci koncepce uspořádání krajiny. Případné podklady pro rozvoj rekreačních a sportovních aktivit byly v řešení ÚP Milevska zohledněny, podrobněji viz kapitola 11.24 Odůvodnění rozvoje rekreace a cestovního ruchu.

-

stanovit podmínky ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území ÚP Milevska stanovuje podmínky ochrany všech identifikovaných hodnot v území, podrobněji viz kapitola 11.4 Odůvodnění koncepce ochrany a rozvoje hodnot území.

ad 1.4.1 Urbanistická koncepce Požadavky na urbanistickou koncepci: -

stanovit podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (hlavní využití, pokud je možné jej stanovit, přípustné využití, nepřípustné využití, popřípadě podmíněně přípustné využití) Řešené území je beze zbytku členěno na plochy s rozdílným způsobem využití; podmínky jejich využití jsou v souladu s požadavkem stanoveny v kapitole 6 výrokové části ÚP Milevska, podrobněji viz kapitola 11.26 Odůvodnění podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

-

nevymezovat nová sídla v krajině ÚP nevymezuje nová sídla v krajině. Zastavitelné ploch pro rozvoj bydlení a rekreace jsou vždy vymezeny zásadně ve vazbě na zastavěné území a stabilizovanou zástavbu.

-

respektovat kompoziční principy města a charaktery jeho částí Řešení ÚP respektuje stávající kompoziční principy města. Zachovává centrum města a významné (historicky utvářené) urbanistické osy. Kompozice města je založena na stávajících veřejných prostranstvích. Vymezení systému veřejných prostranství včetně navrhovaných ploch je základní matricí urbanistické struktury města a předcházelo vymezení jednotlivých zastavitelných ploch a ploch přestavby. Vymezení zastavitelných ploch na stávající struktury sídel navazuje a doplňuje tvar sídel do kompaktního celku.


35


-

textová část

prověřit možnosti revitalizace stávajících a vymezení nových veřejných prostranství ÚP respektuje stávající systém veřejných prostranství stabilizací všech prostranství zajišťujících prostupnost území. ploch veřejných prostranství (PV, ZV) je v ÚP Milevska zajištěna ochrana minimálního rozsahu systému veřejných prostranství na území města pro zajištění dostupnosti ploch a prostupnosti území sídel i volné krajiny, podrobněji viz kapitola 11.13 Odůvodnění koncepce veřejných prostranství. Revitalizace stávajících veřejných prostranství je mimo podrobnost územního plánu; ÚP vytváří podmínky pro kvalitativní zlepšení veřejných prostranství ve formě stanovení podmínky zpracování územní studie v jádrové části města.

-

posilovat význam města ve smyslu kulturně společenského centra širší oblasti ÚP Milevska vymezuje všechny stabilizované a vhodně umístěné stavby a zařízení občanského vybavení, tím je zajištěna jejich ochrana a další rozvoj kulturního a společenského dění ve městě. S ohledem na význam města (spádové centrum, obec s rozšířenou působností) jsou vytvořeny podmínky pro další rozvoj občanského vybavení zejména v plochách smíšených obytných, v nichž občanské vybavení představuje hlavní využití vedle bydlení. Tímto způsobem je zajištěn požadavek polyfunkčnosti ploch v centru města a dostatečné flexibility při možném rozvoji kulturních a společenských aktivit.

-

zastavitelné plochy vymezovat s cílem podpory kompaktnosti města a jeho městských částí Územní plán preferuje postupné doplňování jednotlivých sídel ve smyslu dotváření kompaktních útvarů – a to přednostně naplňováním vnitřních rezerv založených urbanistických struktur a přestavbami areálů brownfields, popř. nevyužívaných, nevhodně využívaných či devastovaných ploch. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území v efektivně využitelném rozsahu, který zaručí vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj a stabilizaci počtu obyvatel v jednotlivých sídlech.

-

prověřit koncepce a záměry vymezené v ÚPN SÚ Milevsko V rámci řešení ÚP Milevska byly v maximální míře převzaty záměry z původního ÚPN SÚ Milevska, jejich rozsah byl v okrajových partiích sídla Milevska částečně zmenšen s ohledem na vyhodnocení potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

-

rozvoj bydlení a souvisejících funkcí soustředit zejména v západním segmentu města Většina zastavitelných ploch pro bydlení je situována v západní části města a propojuje centrum města s rozestavěným obytným souborem Na Cukavě. Vymezením zastavitelných ploch je navržen rozvoj obytné Západní čtvrti města Milevska, podrobněji viz kapitola 11.5 Odůvodnění urbanistické koncepce.

-

vyhodnotit ekonomický potenciál území města a v případě potřeby vymezit odpovídající plochy V ÚP Milevska jsou vytvořeny podmínky pro posílení ekonomické základny města vymezením nových ploch pro výrobní aktivity ve vazbě na nadřazenou dopravní síť silniční dopravy a s tím související předpoklady vytvoření nových pracovních příležitostí.

-

zastavitelné plochy výroby vymezovat zejména ve vazbě na kapacitní systémy dopravní a technické infrastruktury ÚP vytváří předpoklady pro efektivní využívání stávající veřejné infrastruktury města (čímž jsou minimalizovány nároky na veřejný rozpočet města), dotvoření městské struktury centra a s tím související předpokládané zlepšení sociogeografické a demografické charakteristiky města. Zastavitelné plochy jsou vymezovány v přímé návaznosti veřejné dopravní a technické infrastruktury nebo v jejím dosahu. Všechny zastavitelné plochy pro rozvoj bydlení a rekreace bezprostředně navazují na stabilizovanou zástavbu sídel.

-

vyhodnotit účelné využití zastavěného území a potřebu vymezení nových zastavitelných ploch V rámci zpracování ÚP Milevska bylo prověřeno stávající využití zastavěného území, dosavadní vývoj sídel, jejich rozvojové předpoklady a potřebnost vymezení zastavitelných ploch, podrobněji viz kapitola 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.

-

zastavitelné plochy vymezovat s ohledem na stávající urbanistickou strukturu města Řešení ÚP respektuje stávající kompoziční principy města. Zachovává centrum města a významné (historicky utvářené) urbanistické osy. Kompozice města je založena na stávajících veřejných prostranstvích. Vymezení systému veřejných prostranství včetně navrhovaných ploch je základní matricí urbanistické struktury města a předcházelo vymezení jednotlivých zastavitelných ploch a ploch přestavby. Vymezení zastavitelných ploch na stávající struktury sídel navazuje a doplňuje tvar sídel do kompaktního celku. Zastavitelné plochy zásadním způsobem nemění uspořádání a charakter sídel, výrazně se podílejí pouze na tvorbě nové (již rozestavěné) Západní čtvrti – jedné ze tří obytných lokalit města, kde je nutné definovat koncepci pro dosud neuspořádané zčásti již zastavěné území.

-

prověřit známé a uplatňované požadavky fyzických a právnických osob na změny využití území města


36


textová část

Veškeré uplatněné požadavky na změny využití území města byly prověřeny a případně zapracovány do ÚP Milevska, podrobné vyhodnocení viz kapitola 10.3 Vyhodnocení podaných žádostí o změnu ÚPD (žádosti města a soukromých vlastníků) a způsob jejich vypořádání. -

prověřit funkční využití nevyužívaných areálů (plochy brownfields) Pro využití ploch brownfields jsou v ÚP Milevska vymezeny plochy přestavby, zejména plocha PM5 pro konverzi extenzivní výrobní činnosti a starých zemědělských budov na občanskou vybavenost pro rozvíjenou obytnou lokalitu Západní čtvrť, plocha stávajícího autobusového nádraží je vymezena jako přestavba PM6 pro smíšené obytné – městské využití, plochy na východním okraji Nádražní ulice jsou vymezeny jako plochy přestavby PM8, PM9, PM11, PM12 pro účely efektivnějšího využití území a jeho konverze na území smíšené obytné – komerční.

Podle účelnosti budou vymezeny plochy a koridory územních rezerv s cílem prověřit možnost budoucího využití pro stanovený účel. Potřebnost vymezení územní rezervy byla identifikována v případě plánovaného rozvoje průmyslové zóny Dukelská. S ohledem na vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch byla vymezena pouze plocha ZM47 k hranici navrhovaného obchvatu města Milevska (plocha ZM46). V případě naplnění této plochy je z urbanistického hlediska nejvhodnější navázat další rozvoj výroby na obchvat města právě v této lokalitě, přičemž z důvodu koordinace budoucích aktivit v území je plošně vymezena územní rezerva R1 definující doporučený další rozvoj průmyslové zóny. Pro celé území včetně územní rezervy je stanovena podmínka zpracování územní studie, která prověří budoucí uspořádání průmyslové zóny včetně návaznosti na případný budoucí rozvoj v rámci územní rezervy. V případě potřeby (zejména ve vztahu k budování dopravní a technické infrastruktury) bude stanoveno pořadí změn v území - etapizace. ÚP nestanovuje pořadí změn v území (etapizaci) zejména z důvodu umístění zastavitelných ploch a ploch přestavby převážně uvnitř zastavěného území nebo na jeho okrajích a v bezprostřední návaznosti na zastavěná území sídel. V nově rozvíjené západní obytné čtvrti s ohledem na dosavadní rozestavěnost již není účelné etapizaci stanovovat. V rámci procesu pořizování ÚP Milevska nebyly vzneseny žádné požadavky na stanovení pořadí změn v území. Pořadí změn v území je stanoveno v případě plochy pro průmyslovou zónu Dukelská – rozvoj výroby je podmíněn realizací obchvatu města Milevska, další plošný rozvoj zóny je vymezen pouze ve formě územní rezervy. Tím jsou vytvořeny předpoklady pro efektivní, koordinované a postupné využívání zastavitelných ploch. ad 1.4.2 Koncepce veřejné infrastruktury Dopravní infrastruktura -

stanovit koncepci dopravy zejména s ohledem na záměry nadmístního významu (přeložka silnice II/105 a homogenizace silnice I/19) ÚP stanovuje koncepci dopravní infrastruktury a definuje zejména hlavní záměr v území – obchvat města Milevska, podrobněji viz kapitola 11.14 Odůvodnění koncepce dopravní infrastruktury.

-

prověřit možnosti řešení lokálních dopravních závad (nevyhovující rozhledové poměry, šířkové a směrové parametry, apod.) na silniční síti a v případě potřeby navrhnout odpovídající řešení Lokální dopravní závady lze řešit ve vymezených plochách dopravní infrastruktury – silniční (DS) a v plochách veřejných prostranství (PV). Konkrétní plochy pro řešení lokálních dopravních závad nebyly vymezeny s ohledem na měřítko územního plánu.

-

zastavitelné plochy situovat přednostně ve vazbě na stávající komunikační systém ÚP vytváří předpoklady pro efektivní využívání stávající veřejné infrastruktury města (čímž jsou minimalizovány nároky na veřejný rozpočet města), dotvoření městské struktury centra a s tím související předpokládané zlepšení sociogeografické a demografické charakteristiky města. Zastavitelné plochy jsou vymezovány v přímé návaznosti veřejné dopravní a technické infrastruktury nebo v jejím dosahu.

-

v případě potřeby navrhnout kapacitně vyhovující dopravní napojení zastavitelných ploch V rámci větších rozvojových lokalit (zejména v Západní čtvrti) je kromě vlastních zastavitelných ploch vymezena základní kostra veřejných prostranství zajišťující dopravní obsluhu území.

-

prověřit stávající pěší a cyklistickou dopravní síť; případně vytvořit podmínky pro rozvoj systému mimosídelních cest za účelem zvyšování rekreační a biologické prostupnosti krajiny

-

prověřit obnovu cestní sítě v krajině (prostupnost krajiny) Vymezení stávajících cest umožňujících bezpečný průchod krajinou vychází ze stávajících komunikací dle evidence katastru nemovitostí, prokazatelně využívaných cest v krajině na základě terénního průzkumu území, a dále z vymezení stabilizovaných turistických tras, cyklistických tras a naučných stezek v řešeném území. Podrobněji viz kapitoly 11.13 Odůvodnění koncepce veřejných prostranství a 11.21 Odůvodnění zásad prostupnosti krajiny.


37


-

textová část

zvážit možnosti využití a kapacity autobusového nádraží a jeho okolí ÚP Milevska vymezuje v prostoru autobusového nádraží plochu smíšenou obytnou – městskou PM6 s cílem rozšířit možnosti využití této významné proluky v centru města; pro lokalizaci autobusového nádraží jsou v ÚP vymezeny vhodnější plochy, např. plochy PM8, PM9, PM10 smíšené obytné – komerční (SK) v prostoru před železniční stanicí. Plocha stávajícího autobusového nádraží je zahrnuta v ploše s podmínkou zpracování územní studie US1. Budoucí řešení plochy PM6 je nutné řešit v podrobnější dokumentaci a na základě výsledků architektonicko-urbanistické soutěže (uskutečněné v září -listopadu 2014) – Centrum města Milevska, přinášející náměty na řešení prostoru autobusového nádraží.

Technická infrastruktura -

prověřit možnosti rozvoje technické infrastruktury v sídlech Dmýštice, Něžovice, Klisín, Velká, Rukáveč, zejména pak koncepční řešení v oblastech likvidace odpadních vod; zásobování pitnou vodou a zásobování plynem ÚP Milevska vytváří podmínky pro rozvoj technické infrastruktury v malých sídlech na území města zejména stanovením obecných požadavků a podmínek využití ploch umožňujících realizaci potřebných zařízení technické infrastruktury, podrobněji viz kapitola 11.15 Odůvodnění koncepce technické infrastruktury.

-

územní rozvoj přednostně situovat ve vazbě na provozované systémy technické infrastruktury Územní plán preferuje postupné doplňování jednotlivých sídel ve smyslu dotváření kompaktních útvarů – a to přednostně naplňováním vnitřních rezerv založených urbanistických struktur a navázáním na stabilizované urbanizované území obsloužené existujícími systémy technické infrastruktury. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území a ve vazbě na stávající inženýrské sítě.

-

pro městkou část Velká vytvořit podmínky pro napojení na skupinový vodovod Zbelítov - Osek V ÚP Milevska je vymezen koridor TK1 dle stavu v ZÚR JČK před vydáním 1. aktualizace zpřesněný v podrobnosti územního plánu, sledující záměr napojení Velké u Milevska na skupinový vodovod Milevsko – Zbelítov – Velká – Osek (zpracována studie, zrealizována část Milevsko – Zbelítov); záměr je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje.

-

při návrhu koncepce technické infrastruktury zohlednit ekonomické aspekty jednotlivých řešení zejména v sídlech Dmýštice, Něžovice, Klisín, Velká, Rukáveč Územní plán respektuje tento úkol především formulací urbanistické koncepce, která klade mimořádný důraz na lokalizaci zastavitelných ploch ve vazbě na infrastrukturní kostru obce, jejich přímou návaznost na zastavěné území a komunikační systém. Cílem řešení je omezit finanční, časovou, realizační náročnost a tím minimalizovat zátěž na veřejné rozpočty zajišťující v převážné míře investice do infrastruktury. Nové zastavitelné plochy v malých sídlech na území města jsou vždy vymezovány v přímé vazbě na stávající systémy technické infrastruktury.

Občanské vybavení -

respektovat stabilizované plochy občanského vybavení a prověřit potřebu jejich plošného rozvoje V řešení ÚP Milevska jsou vymezeny stabilizované plochy občanského vybavení samostatně nebo v rámci ploch smíšených obytných, pro rozvoj občanského vybavení na území města jsou vymezeny zastavitelné plochy v potřebném rozsahu, podrobněji viz kapitola 11.12 Odůvodnění koncepce občanského vybavení.

-

podporovat polyfunkční využívání ploch zejména v jádrové části města Polyfunkční využívání území jádrové části města je zajištěno vymezením ploch smíšených obytných - městských (SM) integrujících v sobě zejména bydlení a občanskou vybavenost, ale také rekreaci a nerušící výrobu. Vymezením ploch SM je zajištěna vysoká variabilita využití území centra města v souladu s jeho městským a převážně obytným charakterem. Stejný princip je uplatněn v případech malých sídel v území, kde je historicky daná diverzita funkcí potvrzena vymezením ploch smíšených obytných - venkovských (SV).

-

v městských částech usilovat o udržení stávajících ploch občanského vybavení Stávající plochy občanského vybavení jsou převážně vymezeny v rámci ploch smíšených obytných - městských (SM), jejichž integrální součástí je právě občanská vybavenost. V případech, kdy má konkrétní zařízení občanské vybavenosti celoměstský význam nebo je umístěno mimo plochy smíšené obytné, jsou explicitně vymezeny plochy občanského vybavení.

-

prověřit vymezení dalších zastavitelných ploch občanské vybavenosti v souvislosti s rozvojem rekreačně sportovních a turistických aktivit Pro účely rozvoje stávajících rekreačních aktivit jsou vymezeny plochy rekreace v zahrádkových osadách (RZ) a plochy hromadné rekreace (RH). Sportovní aktivity jsou na území města převážně stabilizovány v nadstandardních kapacitách, ÚP vymezuje rozvoj sportovních zařízení v severní části města a v sídle Dmýštice. Občanské vybavení je


38


textová část

rozvíjeno zejména v jádrovém území města Milevska a zajišťuje mimo jiné možnost rozvoje turistických zařízení a související infrastruktury, podrobněji viz kapitola 11.12 Odůvodnění koncepce občanského vybavení. Veřejná prostranství -

respektovat stávající systém veřejných prostranství a upřednostnit jejich kvalitativní rozvoj ÚP respektuje stávající systém veřejných prostranství stabilizací všech prostranství zajišťujících prostupnost území. ploch veřejných prostranství (PV, ZV) je v ÚP Milevska zajištěna ochrana minimálního rozsahu systému veřejných prostranství na území města pro zajištění dostupnosti ploch a prostupnosti území sídel i volné krajiny, podrobněji viz kapitola 11.13 Odůvodnění koncepce veřejných prostranství.

-

v zastavitelných plochách umožnit vymezování odpovídajícího rozsahu veřejných prostranství V zastavitelných plochách je obecně umožněna realizace veřejných prostranství, a to zejména v plochách s obytnou funkcí, kde je nutné zachovávat a rozvíjet dostupnost jednotlivých pozemků a prostupnost urbanizovaného území utvářející komunikační síť sídel. V jednoznačných případech jsou nové plochy veřejných prostranství pro obsluhu zastavitelných ploch explicitně vymezeny. Pro rozsáhlejší zastavitelné plochy je stanovena podmínka zpracování územní studie, kde bude ve větší podrobnosti, než umožňuje územní plán, prověřeno možné vedení nových veřejných prostranství s dostatečnými prostorovými parametry v souladu s právními předpisy.

-

pomocí nástrojů územního plánování posilovat funkci veřejného prostranství na úkor funkce dopravní ÚP Milevska zajišťuje posílení funkce veřejných prostranství zejména rozlišením uliční a komunikační sítě na území města na plochy dopravní infrastruktury - silniční (DS) a plochy veřejných prostranství (PV), v nichž je na základě stanovení obecných požadavků a podmínek využití deklarována nutnost koordinace automobilové dopravy s pohybem chodců a cyklistů; důraz je v rámci obecných požadavků kladen na kvalitativní rozvoj veřejných prostranství ve prospěch pěší dopravy a bezpečnosti pohybu chodců na veřejných prostranstvích města.

ad 1.4.3 Koncepce uspořádání krajiny Požadavky na koncepci uspořádání krajiny: -

vymezit a upřesnit skladebné části prvků ÚSES s ohledem na dostupné podklady a aktuální stav v území a koordinovat jejich vzájemnou návaznost na hranicích sousedních obcí V ÚP Milevska je vymezen ÚSES v rámci celého řešeného území na základě ZÚR JČK (2014) a dalších podkladů, dále pak zejména s ohledem na aktuální stav území ověřený terénními průzkumy v letech 2014 - 2015. Koordinace skladebných částí ÚSES na hranicích řešeného území byla prověřena ve vazbě na platnou i aktuálně rozpracovanou územně plánovací dokumentaci sousedních obcí, podrobněji viz kapitola 11.20 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability.

-

prověřit síť místních a účelových komunikací a v případě potřeby navrhnout jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky a pěší turistiky Vymezení stávajících cest umožňujících bezpečný průchod krajinou vychází ze stávajících komunikací dle evidence katastru nemovitostí, prokazatelně využívaných cest v krajině na základě terénního průzkumu území, a dále z vymezení stabilizovaných turistických tras, cyklistických tras a naučných stezek v řešeném území. Podrobněji viz kapitoly 11.13 Odůvodnění koncepce veřejných prostranství a 11.21 Odůvodnění zásad prostupnosti krajiny.

-

podporovat rekreační využívání krajiny V rámci opatření zaměřených na podporu cestovního ruchu jsou vymezovány zastavitelné plochy pro funkce umožňující rozvoj činností podporujících cestovní ruch (plochy hromadné rekreace, plochy rekreace v zahrádkových osadách, občanské vybavení, služby, technická a dopravní infrastruktura apod.), rozvíjena je v návaznosti na stabilizované plochy hromadná rekreace pod rybníkem Váša a zahrádkové osady v okolí města Milevska. Vymezení ploch zvyšujících rekreační využitelnost území je koordinováno se zájmy ochrany přírody a krajiny. Územní plán dále vytváří podmínky pro vedení pěších turistických a cyklistických tras navazujících na systémy stávajících cyklotras a turistických cest v sousedních obcích a regionech v souladu s podmínkami využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Turistika a cestovní ruch jsou podpořeny vymezením ploch veřejných prostranství.

-

vytvořit podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami s cílem minimalizace případných škod; Celkově jsou v nezastavěném území vymezeny plochy primárně určené k posílení ekologické stability území, přičemž ve většině z nich je umožněna realizace dalších opatření (liniové výsadby, zatravňovací pásy, protierozní průlehy apod.) zvyšujících přirozenou retenční schopnost území.


39


textová část

S ohledem na požadavek vytváření podmínek pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdrojů vody a s cílem zmírňování účinků povodní je v rámci koncepce likvidace odpadních vod v území upřednostněno odstraňování dešťových vod vsakováním. Při zpracování ÚP Milevska byly využity a plně respektovány zpracované podklady pro vymezení retenčních nádrží, revitalizaci Pytláckého potoka a další revitalizační zásahy v krajině, podrobněji viz kapitola 11.23 Odůvodnění stanovení ochrany před povodněmi. -

posilovat polyfunkční využití krajiny, rozvíjet krajinné formace, podporovat rozmanitost krajinných ploch a prostorovou a biologickou diverzitu; V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavěném území vymezeny především stabilizované plochy vodní, přírodní, lesní, zemědělské a plochy smíšené nezastavěného území. Uspořádáním a vymezení ploch jsou vytvořeny předpoklady pro využívání krajiny posilující ekostabilizační charakter krajiny, zajištění jejího hospodárného využití a ochranu přírodních a krajinných hodnot. Vymezením ploch smíšených nezastavěného území jsou chráněny krajinné osy vodních toků, remízy a krajinná zeleň v zemědělsky využívaných plochách.

-

prověřit a navrhnout možné způsoby řešení krajinných struktur (eroze, povodně, sesuvy, regulované vodní toky, svažitá zemědělská půda, skládky, ekologické zátěže, apod.) Stanovení podmínek využití pro plochy vymezené v nezastavěném území (plochy lesní, plochy přírodní, plochy zemědělské, plochy smíšené nezastavěného území a plochy vodní a vodohospodářské) je dostatečně široké, aby umožnilo realizaci protipovodňových a dalších revitalizačních opatření v krajině. ÚP tímto vytváří podmínky pro budoucí realizaci opatření, jejichž konkrétní řešení je mimo měřítko ÚP a je nezbytné je upřesnit v rámci navazujících řízení (revitalizační studie, studie odtokových poměrů apod.) s ohledem na podrobné podmínky a požadavky v území.

ad 1.4.4 Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území a další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) -

respektovat veškeré hodnoty v území stanovené zvláštními právními předpisy nebo na základě nich ÚP na základě informací uvedených v nadřazených územně plánovacích dokumentacích, dat poskytnutých dotčenými orgány, zejména dle ÚAP SO ORP Milevska (aktualizace 2014) a na základě doplňujících průzkumů, rozborů a analýz zpracovatele ÚP Milevska vymezuje přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území (kapitola 2.3. textové části výroku ÚP Milevska. Všechny hodnoty v území jsou respektovány v rámci Návrhu ÚP Milevska.

-

stanovit podmínky plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a zastavitelných ploch tak, aby byla zajištěna hospodárnost jejich využití, a aby byly minimalizovány negativní vlivy sídla na okolní nezastavěné území Územní plán v mezích stanovených stavebním zákonem a jeho prováděcími právními předpisy definuje požadavky na plošné a prostorové uspořádání a využívání řešeného území. Územní plán dále ukládá ve vybraných zastavitelných plochách prověření změn jejich využití územní studií, která bude podmínkou pro rozhodování o změnách v území. V rámci územních studií bude stanoveno prostorové uspořádání území, bude prověřeno urbanistické a architektonické působení ploch a navrženo uspořádání veřejné infrastruktury. Vymezením zejména zastavitelných ploch ve vazbě na zastavěné území a stávající veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu je zajištěna hospodárnost využití území, ochrana nezastavěného území a efektivní využívání veřejné infrastruktury.

-

navrhnout řešení směřující k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot a zlepšení ekologické stability území Územní plán stanovuje koncepci ochrany a rozvoje kulturních, přírodních i civilizačních hodnot území formou závazných požadavků. Urbanistické a architektonické dědictví na území města je chráněno v rámci stanovení požadavků na ochranu kulturních hodnot a dále stanovením požadavku vypracování architektonické části projektové dokumentace jen autorizovaným architektem. Základním členěním řešeného území na zastavěné území, zastavitelné plochy a nezastavěné území je stimulováno přednostní využívání již urbanizovaných ploch a ploch v přímém kontaktu s městem, a vytvořeny jsou podmínky pro ochranu krajiny. Hospodárné, dlouhodobě udržitelné využívání veškerých ploch s rozdílným způsobem využití je zajištěno stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání. Zastavitelné plochy jsou vymezeny na základě potenciálu rozvoje, vyhodnocení jejich potřeby je součástí Odůvodnění ÚP v kapitole 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.

-

respektovat a chránit urbanistické a kulturně-historické hodnoty území, včetně historicky i architektonicky významných objektů, které nejsou chráněny ze zákona


40


textová část

Všechny kulturní hodnoty identifikované v řešeném území jsou v řešení ÚP Milevska respektovány a je vytvořena ochrana pro jejich rozvoj (obnovu, lepší zapojení do cestovního ruchu v území) zejména stanovením obecných požadavků na jejich ochranu stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání území. Ochrana kulturních hodnot je podrobně popsána v kapitole 11.4.1 Ochrana urbanistických, architektonických a kulturních hodnot. Nad rámec obecných požadavků na ochranu kulturních hodnot je stanovena podmínka vypracování architektonické části projektové dokumentace jen autorizovaným architektem pro všechny stavby v rozsahu územní studie US1 s cílem chránit a vhodně rozvíjet historické jádro města Milevska s dochovanou historicky utvářenou sítí veřejných prostranství a parcelací zástavby. V navazujících řízení by v této ploše mělo vznikat kvalitní architektonické řešení, které povede k ochraně stávajících hodnot území a ke zlepšení výrazu a podoby města v jeho nejdůležitější oblasti. -

respektovat požadavky, které vyplývají ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 14/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ÚP Milevska nevymezuje plochy umožňující realizaci záměrů s významnými nepříznivými účinky hluku a vibrací. Pro účely eliminace možných negativních vlivů dopravy a výrobních aktivit jsou v řešení ÚP Milevska vymezeny plochy zeleně zajišťující prostorové oddělení ploch s možnou dopravní zátěží a ploch výroby od obytných území. V souvislosti s vymezením plochy obchvatu města (plocha ZM46) jsou vymezeny plochy krajinné zeleně ZM57, ZM58, ZM59, ZM60 z důvodu eliminace negativních vlivů tranzitní dopravy na obytné území sídliště a sousední plochy bydlení, v návaznosti na rozvoj průmyslové zóny Dukelská jsou pak vymezeny plochy krajinné zeleně ZM49, ZM52 z důvodu eliminace negativních vlivů na sousední obytnou čtvrť Hůrka.

-

respektovat požadavky vyplývající ze zájmů obrany a bezpečnosti státu a CO Požadavky na ochranu zájmů obrany a bezpečnosti státu a civilní ochrany jsou v územním plánu zohledněny. Řešení ÚP Milevska je navrženo s ohledem na zachování a možný rozvoj staveb, zařízení a opatření civilní ochrany. Konkrétní informace k civilní ochraně ve vztahu k řešení ÚP Milevska jsou uvedeny v kapitole 11.4.4 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky.

AD 2)

POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A NA STANOVENÍ JEJICH VYUŽITÍ, KTERÉ BUDE NUTNO PROVĚŘIT

ÚP prověří potřebu a možnosti vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanoví podmínky pro jejich využívání. Potřebnost vymezení územní rezervy byla identifikována v případě plánovaného rozvoje průmyslové zóny Dukelská. S ohledem na vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch byla vymezena pouze plocha ZM47 k hranici navrhovaného obchvatu města Milevska (plocha ZM46). V případě naplnění této plochy je z urbanistického hlediska nejvhodnější navázat další rozvoj výroby na obchvat města právě v této lokalitě, přičemž z důvodu koordinace budoucích aktivit v území je plošně vymezena územní rezerva R1 definující doporučený další rozvoj průmyslové zóny. Pro celé území včetně územní rezervy je stanovena podmínka zpracování územní studie, která prověří budoucí uspořádání průmyslové zóny včetně návaznosti na případný budoucí rozvoj v rámci územní rezervy. AD 3)

POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ A ASANACÍ, PRO KTERÉ BUDE MOŽNÉ UPLATNIT VYVLASTNĚNÍ NEBO PŘEDKUPNÍ PRÁVO

ÚP prověří zařazení prvků regionálního a lokálního ÚSES mezi veřejně prospěšná opatření. V případě potřeby ÚP vymezí veřejně prospěšné stavby a opatření zejména pro veřejnou infrastrukturu a stavby a opatření pro snižování ohrožení v území přírodními katastrofami a zvyšování retenčních schopností území. ÚP vymezuje jako veřejně prospěšná opatření pro založení prvků územního systému ekologické stability všechny skladebné části ÚSES v řešeném území. Dále jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby pro dopravní a technickou infrastrukturu (součást veřejné infrastruktury), pro které bude možné uplatnit vyvlastnění, a veřejně prospěšné stavby občanského vybavení a veřejných prostranství (součást veřejné infrastruktury), pro které bude možné uplatnit předkupní právo. Pro asanaci kontaminované plochy v krajině je vymezena plocha asanace. AD 4)

POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE NEBO UZAVŘENÍM DOHODY O PARCELACI

ad 4.1

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu

V řešeném území se nepředpokládá vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu. V průběhu zpracování ÚP Milevska nebyla prokázána potřebnost vymezit plochy a koridory, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu.


41


ad 4.2

textová část

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie

ÚP prověří potřebu vymezení ploch, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územních studií. ÚP Milevska vymezuje plochy s podmínkou pořízení územní studie zejména v územích, kde je nezbytné v podrobnějším měřítku prověřit budoucí uspořádání zástavby s ohledem na identifikované hodnoty území a s ohledem na požadavek efektivního využívání veřejné infrastruktury. Přehled ploch s podmínkou pořízení územní studie včetně odůvodnění vymezení těchto ploch je uveden v kapitole 11.32 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. ad 4.3

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci

ÚP prověří potřebu vymezení ploch, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohod o parcelacích. V průběhu zpracování ÚP Milevska nebyla prokázána potřebnost vymezit plochy a koridory, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci. AD 5)

POŽADAVEK NA ZPRACOVÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ

Nepožaduje se zpracování variant řešení ÚP. ÚP je zpracován jako invariantní. V průběhu zpracování ÚP Milevska nebyla prokázána potřebnost zpracování variantního řešení. AD 6)

POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ

ÚP bude zpracován v souladu se zákonem č 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci, s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, a ostatními právními předpisy. Obsah územního plánu bude odpovídat příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci. Zpracování dokumentace ÚP Milevska odpovídá požadavkům Zadání ÚP Milevska a je v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami. Tuto skutečnost lze dokladovat na samotné dokumentaci. AD 7)

POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

V územním plánu se nepředpokládá vymezení ploch umožňujících umístění záměrů podléhajících posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. V případě vymezení takových ploch, resp. stanovení takové koncepce podléhající posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., bude požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území doplněn v průběhu projednávání. Ze stanoviska příslušného dotčeného orgánu ochrany přírody k Návrhu zadání ÚP Milevska nevyplynul požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Z tohoto důvodu nebylo nutné toto vyhodnocení vypracovat; detailní informace jsou uvedeny v kapitole 13 Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Územní plán nevymezuje zastavitelné plochy umožňující umísťovat záměry vyvolávající negativní vlivy na území. V případě realizace takových záměrů ve stabilizovaných plochách, bude postupováno v souladu se zvláštními právními předpisy zejména na úsecích ochrany veřejného zdraví, přírody a krajiny a památkové péče. ÚP respektuje podmínky pro ochranu území stanovené ve zvláštních právních předpisech.

10 VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH S ohledem na ochranu přírody a krajiny, jakožto podstatné složky prostředí života obyvatel, určuje územní plán účelné využívání zastavěného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěných území vytváří podmínky pro nový způsob využití vybraných ploch. Součástí této kapitoly jsou tematická vyhodnocení směřující ke zjištění historického vývoje území a jeho současného stavu z hlediska urbanizace (rozvoje zástavby) v území. Každé z dílčích vyhodnocení bylo podkladem pro


42


textová část

stanovení koncepce rozvoje území města, usměrnění urbanistického vývoje sídel a naplnění potřeby nových zastavitelných ploch v ÚP Milevska. Zastavěné území bylo vymezeno k datu 30.8.2014 a je vymezeno v souladu s ustanovením § 58 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon).

10.1

Vývoj sídelní struktury, využití zastavěného území a základní předpoklady pro budoucí rozvoj sídel

Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel v Milevsku (k datu 1.1.2014) činil 8 710. Jeho dlouhodobý vývoj a s tím související vývoj počtu domů zobrazuje graf níže. Od roku 1869 je patrná hodnotová kontinuita s lehkým poklesem v období kolem 2. sv. války. Od roku 1950 počíná prudký nárůst způsobený založením a rozvojem průmyslové výroby na území města (Závody na výrobu vzduchotechnického zařízení - ZVVZ a.s., Jitex Písek a.s. – závod Milevsko, Madeta), který vrcholí na přelomu osmdesátých a devadesátých let zdvojnásobením počtu obyvatel. V posledních dvaceti letech počet obyvatel trvale klesá, což více rozvíjí graf níže. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhlo Milevsko v druhé polovině 80. let (přes 10 000), po roce 1989 dochází k trvalému poklesu počtu obyvatel. Hlavní příčinou jsou socioekonomické změny spojené s politickou, potažmo hospodářskou, transformací; Milevsko není zařazeno v rozvojových oblastech či osách jak na celorepublikové, tak na krajské úrovni. Na vývoj počtu obyvatel mají vliv také administrativní změny: - 1984 připojeny Dmýštice (+ 323 obyvatel) - 1984 připojen Zbelitov (+ 657 obyvatel) - 1990 odpojen Osek (- 136 obyvatel) - 1990 odpojen Zbelitov (- 338 obyvatel) - 1991 odpojen Přeborov (- 147 obyvatel) V letech 1990 – 1991 došlo odpojením částí obce ke snížení počtu obyvatel Milevska o 621 obyvatel. Až do současnosti počet obyvatel setrvale klesá. Tabulka: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Milevsku (Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005 I. díl - ČSÚ, Statistický lexikon obcí 2013 - ČSÚ) sídlo

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

Dmýštice

228

212

214

212

199

190

188

149

154

116

101

93

82

89

Klisín

141

147

156

140

141

144

132

83

64

50

35

23

23

20

Milevsko

3 102

3 006

3 079

2 934

3 098

3 192

3 298

3 350

5 374

7 050

8 820

9 457

9 199

8 385

Něžovice

160

131

154

159

172

157

149

78

80

62

56

44

36

42

Rukáveč

208

186

193

186

190

189

162

63

76

60

32

23

27

26

Velká

521

566

494

471

441

412

395

277

241

215

194

142

119

99

celkem

4 360

4 248

4 290

4 102

4 241

4 284

4 324

4 000

5 989

7 553

9 238

9 782

9 486

8 661

Graf: Vývoj počtu obyvatel v Milevsku od roku 1990


43


textová část

Tabulka: Vývoj počtu obyvatel v Milevsku za posledních cca 30 let (www.milevsko-mesto.cz) přehled počtu občanů města Milevska rok

počet občanů

přihlášeno do Milevska

1986

10 247

194

1987

10 259

1988

odhlášeno z Milevska

narození

úmrtí

176

133

102

155

171

120

92

10 323

236

214

120

78

1989

10 380

216

180

120

99

1990

9 946

282

258

126

112

1991

9 915

126

178

123

102

1992

9 687

166

174

94

86

1993

9 665

121

161

101

90

1994

9 628

113

155

86

76

1995

9 632

148

170

100

89

1996

9 650

137

110

79

78

1997

9 582

85

124

72

99

1998

9 497

90

142

76

87

1999

9 471

86

142

81

62

2000

9 433

112

127

72

85

2001

9 364

77

142

65

68

2002

9 284

90

157

78

77

2003

9 228

89

158

78

58

2004

9 129

109

192

58

74

2005

9 097

120

141

64

77

2006

9 023

112

154

56

92

2007

8 973

115

156

72

83

2008

8 954

125

178

96

79

2009

8 885

131

200

87

87

2010

8 821

106

159

78

87

2011

8 731

103

183

88

100

2012

8 694

128

139

71

96

2013

8 678

136

158

95

90

poznámka včetně: Zbelitov, Osek, Přeborov včetně: Přeborov

Sociodemografické předpoklady Zdravotnictví a sociální péče V roce 2011 ve městě sídlilo detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci. Dále sdružené ambulantní zařízení, tři jeho detašovaná pracoviště, šest praktických lékařů, pět specialistů, tři zařízení lékárenské péče. Sociální služby zajišťuje domov pro seniory, sociální poradna a dva domy s pečovatelskou službou. Nezaměstnanost, vyjížďka za prací Míra nezaměstnanosti byla k 31. prosinci 2011 rovna 6,9 %, což je v rámci ORP hodnota průměrná. V řešeném území je nabídka pracovních příležitostí pokryta především firmou ZVVZ. Z obce za prací vyjíždí cca 1200 obyvatel, naopak dojíždějících je zhruba 1700.


44


textová část

Vyjížďka za studiem V obci se ze školských zařízení nachází čtyři mateřské školy, dvě základní školy, jedna základní umělecká škola, gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště. Do obce dojíždí 510 studentů, denně 492, naopak vyjíždějících je 560, z toho denně 302. Hospodářská činnost V Milevsku bylo k 31.12.2010 registrováno celkem 2156 podnikatelských subjektů, přičemž dle sektorů jednoznačně převažuje terciální sektor následován sekundárním sektorem. Dle odvětví převažuje „Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel“ (cca 20%) a vysoký podíl má průmysl (cca 19%), který je pro Milevsko charakteristický. Z hlediska právní formy jednoznačně převažují podnikatelé – fyzické osoby (cca 77%). Míra registrované nezaměstnanosti v Milevsku v posledních letech vzrostla - v roce 2008 činila 6,6%, v roce 2009 8,7% a údaje za rok 2010 uvádějí míru registrované nezaměstnanosti 7,9 % (kvalifikovaný odhad). podle převažující Zemědělství, lesnictví, rybářství činnosti Průmysl celkem Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Nezjištěno podle právní Státní organizace formy Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Živnostníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy

83 410 260 447 51 98 28 60 109 220 30 6 34 22 62 178 61 13 13 113 8 1 661 95 25 224

Vývoj domovního fondu Vývoj domovního fondu je naznačen v grafu níže. Ten na rozdíl od počtu obyvatel kontinuálně stoupá, což je způsobeno postupnou atomizací rodiny a tedy zejména většími prostorovými nároky na bydlení. Maxima bylo dosaženo v roce 2011 (1521 domů) a lze očekávat další nárůst i v budoucnu zejména v důsledku zvyšování kvality bydlení a trendu snižování počtu členů domácností (nárůst domácností jednotlivců). Z celkového počtu domů je v současnosti 1258 trvale obydlených (v rámci nich 1027 rodinných a 202 bytových); z celkového počtu neobydlených domů s byty (261) slouží 109 domů k rekreaci (tedy cca 7 % z celkového počtu domů v řešeném území). Tabulka: Dlouhodobý vývoj počtu domů v Milevsku (Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005 I. díl, data ČSÚ) sídlo

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

Dmýštice

30

31

31

31

32

33

31

34

33

32

30

39

42

43

Klisín

18

21

22

22

22

22

24

25

16

13

13

20

20

20

Milevsko

405

424

443

448

480

539

654

745

787

883

1 042

1 230

1 254

1 353

Něžovice

22

22

23

26

25

25

25

25

19

18

16

19

19

18

Rukáveč

17

19

19

19

22

22

24

24

18

15

11

14

17

17


45


textová část

sídlo

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

Velká

63

69

70

69

71

75

81

79

63

57

54

64

68

70

celkem

555

586

608

615

652

716

839

932

936

1 018

1 166

1 386

1 420

1 521

Graf: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů v Milevsku

Předpoklady pro budoucí vývoj počtu obyvatel, domů a sídelní struktury v území Předpoklad budoucího vývoje počtu obyvatel, bytového fondu a jeho distribuce v území vychází z historického vývoje, popsaných dlouhodobých trendů, dále z požadavků nadřazených dokumentací a podkladů, a také z principů udržitelného rozvoje území. Dle nadřazené krajské dokumentace (Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje) není Milevsko zařazeno do rozvojové oblasti nebo rozvojové osy, ani do specifické oblasti, a pro řešené území nejsou stanoveny zvláštní podmínky rozvoje. Dle Zadání ÚP Milevska schváleného Zastupitelstvem města dne 6.2.2014 je nutné v rámci ÚP Milevska řešit následující problémy týkající se demografického vývoje, sídelní struktury území (vymezení zastavěného území a zastavitelných ploch) a vývoje domovního a bytového fondu: Urbanistické problémy: - prověření záměrů vymezených v platné ÚPD - absence rozvojových ploch (Dmýštice, Klisín, Něžovice, Rukáveč, Velká) Sociogeografické problémy: - výrazný odliv obyvatel - vysoký index stáří - nárůst míry registrované nezaměstnanosti Vyhodnocení potřeby ploch pro bydlení a distribuce těchto ploch v území vychází z požadavků schváleného Zadání ÚP Milevska (vybrané požadavky na urbanistickou koncepci týkající se dané problematiky vymezování ploch pro bydlení): - nevymezovat nová sídla v krajině - respektovat kompoziční principy města a charaktery jeho částí - zastavitelné plochy vymezovat s cílem podpory kompaktnosti města a jeho městských částí - rozvoj bydlení a souvisejících funkcí soustředit zejména v západním segmentu města - zastavitelné plochy vymezovat s ohledem na stávající urbanistickou strukturu města - prověřit známé a uplatňované požadavky fyzických a právnických osob na změny využití území města Město má zpracován Komunitní plán; ze sociálně demografické analýzy v něm obsažené vyplývají následující závěry:


46


textová část



„Z hlediska nadřazené sídelní struktury se tento region (SO ORP Milevsko) nachází v jistém „vakuu“, a to vzhledem k relativně velké vzdálenosti vyšších center osídlení od svého území. Proto se o nadregionální vliv na dané území do jisté míry dělí Písek s Táborem a současně se značně zvýrazňuje centrální úloha města Milevska“



„Charakteristické pro region je to, že velká část zdejších obcí sama o sobě představuje jakési „malé aglomerace“, skládající se i z více než 10 místních částí.“



„V roce 2003 byl celkový počet trvale bydlícího obyvatelstva ve 31 obcích milevského regionu 20 295 osob. Z toho počtu téměř polovina lidí (9404) žila v Milevsku, čtvrtina obyvatel regionu bydlela v dalších čtyřech významnějších střediscích – v Kovářově, Sepekově, Bernarticích a Chyškách. V ostatních 26 obcích žilo jen málo přes čtvrtinu z úhrnného počtu obyvatel.“



„Milevsko je největším sídlem oblasti a jejím přirozeným centrem. Vzhledem k absenci konkurence jiných městských středisek v regionu jsou střediskové funkce Milevska citelně větší, než by odpovídalo velikosti města. Ve městě je koncentrována více než polovina všech pracovních příležitostí v regionu, dominantní roli má i v terciálním sektoru (základní a střední školy, poliklinika, domov důchodců, zimní stadión a další sportovní zařízení, dům kultury atd.). Milevsko představuje pro široké zázemí rovněž obchodní středisko. Je spjato s regionem intenzivní dojížďkou. Město je kromě toho spjato se svým zázemím silnými migračními proudy. Odhaduje se, že cca 50% občanů, kteří se stěhují do Milevska, pochází z regionu Milevska a naopak 30% těch, kteří z Milevska odcházejí, míří do regionu Milevska.“

Graf: Počet přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel pro správní území Milevska v letech 2003 – 2012 (ČSÚ)

Významným předpokladem pro rozvoj Milevska je rekreační potenciál území. Milevsko leží v blízkosti vodní nádrže Orlík a je nejbližším centrem s vyšší vybaveností a množstvím služeb. Zároveň se v území nachází jeden z mála celistvých sportovních areálů v Jihočeském kraji. Posílením vybavenosti města a vazeb na lokalitu vodní nádrže Orlík se může město Milevsko stát vyhledávaným zázemím se službami pro rozsáhlou rekreační oblast a program pro dny s „horším“ počasím (konkrétně viz Koncepce rozvoje cestovního ruchu Milevsko 2013). Vývoj počtu obyvatel a domů v jednotlivých sídlech a principy návrhu rozvoje sídelní struktury Jednoznačným centrem a jádrem řešeného území je Milevsko – kompaktní sídlo a správní centrum širšího území (SO ORP). Správní území města zahrnuje dalších 5 částí obce, které představují oddělená malá sídla venkovského charakteru – Dmýštice, Klisín, Něžovice, Rukáveč a zcela oddělené území části obce Velká. Na následujících stranách jsou pro jednotlivé části obce uvedeny konkrétní souvislosti, principy, požadavky a důvody pro rozvoj ploch bydlení v rámci ÚP Milevska. DMÝŠTICE Vývoj sídelní struktury: Vývoj sídelní struktury lze charakterizovat jako stagnující, v posledních 20 letech byly realizovány 2 rodinné domy na zahradách stávajících obytných objektů nebo v jejich přímém sousedství. Obytné území sídla tvoří 43 domů (údaj k roku 2011).


47


textová část

Graf: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů v sídle Dmýštice

Využití zastavěného území: Zastavěné území Dmýštic je v plné míře využíváno, v sídle se nevyskytují nevyužité proluky nebo plochy brownfields. Určitou rezervu pro výstavbu představují plochy zahrad (náležející areálům historických statků a k chalupám), s nimiž ale nelze s ohledem na vlastnické vztahy počítat jako s dostupnými plochami pro rozvoj bydlení. Obrázek: Srovnání rozsahu zastavěné části sídla v roce 1952 a 2014 (období největší dynamiky rozvoje území)

Požadavky na rozvoj: Město registruje požadavek na rozvoj bydlení v prostoru zahrad umístěných na východní straně sídla. Obecnými požadavky na rozvoj bydlení z pohledu demografického a sociálního jsou zlepšování kvality bydlení (snižování míry nechtěného soužití, snižování počtu lidí v jedné domácnosti, trend zvětšování obytné plochy apod.), vytvoření minimální nabídky pro novou obytnou výstavbu a vytvoření podmínek pro stabilizaci počtu obyvatel Dmýštic (umožnění výstavby pro další generaci obyvatel Dmýštic a pro potenciální nově příchozí obyvatele). Z pohledu urbanistického je pak nezbytné zajistit stabilizaci a kontinuální vývoj sídelní struktury, a to zejména v kontextu dosavadní absence jakékoliv územně plánovací dokumentace. Předpokládaný návrh koncepce rozvoje sídla: 

nové plochy pro bydlení v rodinných domech v rozsahu cca 15 % ze stávajícího počtu rodinných domů (plochy v rozsahu cca 6-8 RD)



respektování založené urbanistické struktury ulicové zástavby podél silnice II/102 (spoluutváří předpoklad rozvoje ve smyslu dobré dopravní dostupnosti)



doplnění zastavěného území sídla ve smyslu dotvoření kompaktního útvaru


48


textová část

KLISÍN Vývoj sídelní struktury: Již v meziválečném období začalo docházet k dodnes trvajícímu úbytku obyvatel, struktura zástavby dlouhodobě stagnuje (snížení počtu domů mezi lety 1961-1980 lze pravděpodobně přičítat změnám využití objektů pro rekreaci). Od roku 1991 je počet domů stabilizován na 20. Z Dmýštic je sídlo napojeno silnicí, která zde končí; Klisín je tedy značně izolovaným sídlem s dochovaným historicky založeným nepravidelným návesním typem struktury. Graf: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů v sídle Klisín

Využití zastavěného území: Zastavěné území Klisína a menší oddělené sídelní enklávy jihovýchodně je v plné míře využíváno, v sídle se nevyskytují nevyužité proluky nebo plochy brownfields. Určitou rezervu pro výstavbu představují plochy zahrad (náležející k areálům historických statků a k chalupám), s nimiž ale nelze s ohledem na vlastnické vztahy počítat jako s dostupnými plochami pro rozvoj bydlení. Obrázek: Srovnání rozsahu zastavěné části sídla v roce 1952 a 2014 (období největší dynamiky rozvoje území)

Požadavky na rozvoj: Sídlo lze považovat za dlouhodobě stabilizované bez významných nároků na rozvoj zástavby. Pro rozvoj bydlení nebyly vzneseny žádné konkrétní požadavky. Obecnými požadavky z pohledu demografického a sociálního na rozvoj bydlení jsou zlepšování kvality bydlení (snižování míry nechtěného soužití, snižování počtu lidí v jedné domácnosti, trend zvětšování obytné plochy apod.) a vytvoření podmínek pro stabilizaci počtu obyvatel Klisína (umožnění výstavby pro další generaci obyvatel Klisína a případně pro potenciální nově příchozí obyvatele). Z pohledu urbanistického je pak nezbytné zajistit stabilizaci a kontinuální vývoj sídelní struktury, a to zejména v kontextu dosavadní absence jakékoliv územně plánovací dokumentace.


49


textová část

Předpokládaný návrh koncepce rozvoje sídla: 

nové plochy pro bydlení v rodinných domech v rozsahu cca 10 % ze stávajícího počtu rodinných domů (plochy v rozsahu cca 2 RD)



respektování založené urbanistické struktury návesního typu zástavby




MILEVSKO Vývoj sídelní struktury: Milevsko jako sídelní centrum lokálního významu se v minulosti rozvíjelo pozvolna bez výrazných územních nebo strukturálních změn. Vývoj sídelní struktury sídla Milevska je poznamenán výrazným nárůstem počtu obyvatel po otevření výrobního areálu ZVVZ v 50. letech minulého století. Výstavbou největšího závodu těžkého strojírenství v zemi získalo Milevsko silnou oporu ekonomického i sociálního pilíře, sídlo se začalo výrazněji rozvíjet zejména jižním směrem k výrobnímu areálu a počet obyvatel strmě narůstal až do roku 1990. Počet obydlených domů stabilně mírně stoupá, stagnoval pouze v období 2. světové války a po roce 1990 v důsledku politických a hospodářských změn. Intenzita bytové výstavby vrcholila s rozvojem strojírenského průmyslu v území (areál ZVVZ) – v období 1945 – 1982 se v Milevsku postavilo 526 nových domů s 2 408 byty, přičemž nejvyšší počet bytů (přes 1 000) vznikl v 70 letech (rozvoj obytné zástavby Sídliště – ulice Čs. armády). V posledních dekádách je opět evidentní zájem o výstavbu zejména pro individuální bydlení ve městě, a přestože počet obyvatel od roku 1990 klesá, počet domů se opět mírně zvyšuje. Důvodem je zejména zvyšování kvality bydlení stávajícího počtu obyvatel. K datu SLDB 2011 bylo na území města evidováno celkem 1 521 domů, z toho 1 272 rodinných. Graf: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů v sídle Milevsko

Využití zastavěného území: Zastavěné území je využíváno v plné míře s několika drobnými prolukami zejména v novějších obytných lokalitách na západních okrajích města, lze tedy předpokládat jejich brzké využití pro obytnou zástavbu. Ve stabilizované zástavbě se nachází několik ploch / objektů charakteru brownfields (nevyužívané nebo nedostatečně využívané plochy, v nichž je potřeba přehodnotit způsob využití a případně vymezit plochy k přestavbě); ty byly identifikovány v doplňujících průzkumech a rozborech k ÚP Milevsko (2013). Obecně lze konstatovat, že město nedisponuje velkými rezervami v rámci zastavěného území pro realizaci nové obytné zástavby.


50


textová část

Obrázek: Srovnání rozsahu zastavěné části sídla v roce 1952 a 2014 (období největší dynamiky rozvoje území)

Požadavky na rozvoj: Město registruje několik požadavků na rozvoj bydlení převážně v okrajových lokalitách města. Obecnými požadavky z pohledu demografického a sociálního na rozvoj bydlení jsou zlepšování kvality bydlení (snižování míry nechtěného soužití, snižování počtu lidí v jedné domácnosti, trend zvětšování obytné plochy apod.), vytvoření minimální nabídky pro novou obytnou výstavbu a vytvoření podmínek pro stabilizaci počtu obyvatel Milevska (umožnění výstavby pro další generaci obyvatel Milevska a pro potenciální nově příchozí obyvatele). Rozvoj obytné funkce bude navržen v souladu s předpokládaným demografickým vývojem a s požadavky na rozvoj města (centrum sídelní struktury a správní centrum širšího území, zázemí pro rekreační oblast Orlíku apod.). Pro zachování a posílení významu sídla je nutné zajistit stabilizaci počtu obyvatel, který v posledních 20 letech setrvale klesá, a to zejména kvalitní nabídkou nových ploch pro bydlení společně s umožněním rozvoje a zkvalitnění veřejné infrastruktury a rekreačních aktivit pro obyvatele města. Z pohledu urbanistického je nutné zajistit stabilizaci stávajících obytných území, doplnění proluk a vhodných nevyužívaných ploch v zastavěném území, a umožnit rozvoj bydlení ve městě, zejména v jeho západní části (v souladu se schváleným Zadáním ÚP Milevska). S ohledem na stávající trendy a požadavky lze očekávat rozvoj bydlení v rodinných domech a zcela výjimečně i výstavbu bytových domů. V rámci tvorby nového ÚP Milevska budou prověřeny rozvojové plochy z platného ÚPN SÚ Milevsko (včetně změn) a vyhodnoceno jejich naplnění, případně vhodnost dalšího vymezení těchto ploch. Předpokládaný návrh koncepce rozvoje sídla: 

nové plochy pro bydlení v rodinných domech v rozsahu cca 15 % ze stávajícího počtu rodinných domů (plochy v rozsahu cca 192 RD)



umožnění výstavby bytových domů jako přípustné využití v plochách ve vazbě na centrum města nebo stávající lokality bytových domů






situování rozvoje obytné funkce města převážně v jeho západní části (požadavek Zadání ÚP)

NĚŽOVICE Vývoj sídelní struktury: Z vývoje počtu obyvatel a domů (viz graf níže) je patrný trvalý pokles stálých obyvatel od 30. let 20. století, a to i v období výrazného hospodářského rozvoje v blízkém správním centru Milevsku. Počet domů oproti ostatním částem obce klesá, což lze vysvětlit trendem transformace obytných objektů na rekreační.


51


textová část

Graf: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů v sídle Něžovice

Využití zastavěného území: Zastavěné území je v plné míře využíváno, v sídle se nevyskytují nevyužité proluky nebo plochy brownfields, zástavba je kompaktně utvářená. Určitou rezervu pro výstavbu představují některé okrajové plochy zahrad, s nimiž ale nelze s ohledem na vlastnické vztahy počítat jako s dostupnými plochami pro rozvoj bydlení. Obrázek: Srovnání rozsahu zastavěné části sídla v roce 1952 a 2014 (období největší dynamiky rozvoje území)

Požadavky na rozvoj: Město registruje požadavek na rozvoj bydlení na jihovýchodním konci zástavby a podél komunikace tvořící východní okraj zástavby. Obecnými požadavky na rozvoj bydlení z pohledu demografického a sociálního jsou zlepšování kvality bydlení (snižování míry nechtěného soužití, snižování počtu lidí v jedné domácnosti, trend zvětšování obytné plochy apod.), vytvoření minimální nabídky pro novou obytnou výstavbu a vytvoření podmínek pro stabilizaci počtu obyvatel Něžovic (umožnění výstavby pro další generaci obyvatel Něžovic a pro potenciální nově příchozí obyvatele). Z pohledu urbanistického je pak nezbytné zajistit stabilizaci a kontinuální vývoj sídelní struktury, a to zejména v kontextu dosavadní absence jakékoliv územně plánovací dokumentace. Předpokládaný návrh koncepce rozvoje sídla: 




respektování založené urbanistické struktury shlukové kompaktní historicky utvářené zástavby



zachování a rozvoj obytné funkce sídla (tak, aby dominovala nad rekreační funkcí sídla)


52


textová část



zachování sídelní struktury a zamezení zániku obytných sídel v území (v minulosti došlo k postupnému zániku obytných sídel – Skoronín, Jenišovice)



zachování izolovaných samot bez dalšího rozvoje




RUKÁVEČ Vývoj sídelní struktury: Počet domů se v posledních desetiletích měnil, což lze přisuzovat změnám na rekreační resp. obytné využití domů. Dle srovnání map z roku 1952 a 2014 však lze konstatovat, že struktura, hustota zástavby a samotný počet domů (bez ohledu na využití) se v posledních 60 letech nezměnily, postaven byl 1 RD na jižní straně návsi a na SV okraji sídla vznikl areál zemědělské výroby. Graf: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů v sídle Rukáveč

Využití zastavěného území: Zastavěné území sídla Rukáveč je rozsahem v posledních desetiletích stabilizované a je převážně využito, rezervy pro novou výstavbu představují velké plochy zahrad na východních okrajích sídla, které náležejí k historickým statkům, s nimiž ale nelze s ohledem na vlastnické vztahy počítat jako s dostupnými plochami pro rozvoj bydlení. Obrázek: Srovnání rozsahu zastavěné části sídla v roce 1952 a 2014 (období největší dynamiky rozvoje území)

Požadavky na rozvoj: Město registruje požadavek na rozvoj bydlení na západním okraji sídla podél silnice III/10545, vymezení nové zastavitelné plochy by mělo navázat na stávající zástavbu a dotvořit kompaktní sídelní útvar. Obecnými požadavky na rozvoj bydlení z pohledu demografického a sociálního jsou zlepšování kvality bydlení (snižování míry nechtěného soužití,


53


textová část

snižování počtu lidí v jedné domácnosti, trend zvětšování obytné plochy apod.), vytvoření minimální nabídky pro novou obytnou výstavbu a vytvoření podmínek pro stabilizaci počtu obyvatel v Rukávči (umožnění výstavby pro další generaci obyvatel Rukávče a pro potenciální nově příchozí obyvatele). Z pohledu urbanistického je pak nezbytné zajistit stabilizaci a kontinuální vývoj sídelní struktury, a to zejména v kontextu dosavadní absence jakékoliv územně plánovací dokumentace. Předpokládaný návrh koncepce rozvoje sídla: 




respektování založené urbanistické struktury návesního typu zástavby s centrálním prostorem návsi s rybníkem




VELKÁ Vývoj sídelní struktury: Vývoj sídelní struktury, zejména počtu obydlených domů lze charakterizovat jako poměrně dynamický v posledních dekádách. Počet domů od roku 1980 stoupá (z 57 na 70 domů v roce 2011), zatímco počet obyvatel trvale klesá již od konce 19. století (z 566 až na 99 v roce 2011). Při srovnání zástavby sídla v roce 1952 a 2014 lze sledovat pouze dílčí doplnění stávající urbanistické struktury a vznik výrobního areálu na východním okraji sídla. Lze tedy předpokládat, že ve vývoji počtu obydlených domů jsou hlavními faktory změna ve využití domů a nová výstavba využívající rezervy v zastavěném území. lze charakterizovat jako stagnující, v posledních 20 letech byly realizovány 2 rodinné domy na zahradách stávajících obytných objektů nebo v jejich přímém sousedství. Obytné území sídla tvoří 70 domů (údaj k roku 2011). Graf: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů v sídle Velká

Využití zastavěného území: Zastavěné území je plně využíváno, v sídle se nevyskytují plochy brownfields; 2 proluky ve stávající zástavbě se nacházejí v blízkosti silnice II/121 v kompaktním sídle. Určitou rezervu pro výstavbu představují plochy zahrad (náležející areálům historických statků a k chalupám), s nimiž ale nelze s ohledem na vlastnické vztahy počítat jako s dostupnými plochami pro rozvoj bydlení.


54


textová část

Obrázek: Srovnání rozsahu zastavěné části sídla v roce 1952 a 2014 (období největší dynamiky rozvoje území)

Požadavky na rozvoj: Město neregistruje žádné požadavky na rozvoj bydlení v sídle. Obecnými požadavky z pohledu demografického a sociálního na rozvoj bydlení jsou zlepšování kvality bydlení (snižování míry nechtěného soužití, snižování počtu lidí v jedné domácnosti, trend zvětšování obytné plochy apod.), vytvoření minimální nabídky pro novou obytnou výstavbu a vytvoření podmínek pro stabilizaci počtu obyvatel Velké (umožnění výstavby pro další generaci obyvatel Velké a pro potenciálně nově příchozí obyvatele). Z pohledu urbanistického je pak nezbytné zajistit stabilizaci a kontinuální vývoj sídelní struktury, a to zejména v kontextu dosavadní absence jakékoliv územně plánovací dokumentace. Předpokládaný návrh koncepce rozvoje sídla: 

využití dvou proluk v sídle pro novou obytnou výstavbu



nové plochy pro bydlení v rodinných domech v rozsahu cca 15 % ze stávajícího počtu rodinných domů (plochy v rozsahu cca 10-12 RD, z toho 2 RD v rámci výše zmíněných proluk, které budou vymezeny jako stabilizované plochy)



respektování založené urbanistické struktury ulicové zástavby podél silnice II/121 (spoluutváří předpoklad rozvoje ve smyslu dobré dopravní dostupnosti)




10.2

Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vymezených ve schválené ÚPD města Milevska

Pro celé správní území Milevska nebyla zpracována územně plánovací dokumentace řešící komplexně celé území, ale pouze katastrální území Milevsko. Ostatní k. ú., spadající pod správu města Milevska (k. ú. Klisín, Dmýštice, Něžovice, Rukáveč a Velká u Milevska), dosud nedisponovaly žádnou schválenou či vydanou územně plánovací dokumentací; vyhodnocení využití zastavitelných ploch se proto týká pouze k. ú. Milevska. V rámci správního území města Milevska byla dosud zpracována tato územně plánovací dokumentace: územně plánovací dokumentace

zpracovatel

datum schválení / vydání

Územní plán sídelního útvaru města Milevska

Ing. arch. Jiří Brůha

31.5.2000

Změna č. 1 ÚPN SÚ Milevsko


31.10.2001



26.5.2004


Ing. arch. Vladimír Fučík

10.5.2006


Ing. arch. Jaroslav Daněk

25.6.2008


Ing. arch. Petr Šíma

21.11.2012

Využití zastavitelných ploch vymezených v ÚPN SÚ Milevska včetně změn č. 1, 2, 3, 4 a 5 bylo prověřeno dle aktuálního stavu (ke konci roku 2014) a odborným odhadem stanoveno na 10 %. V tomto smyslu lze vnímat ÚPN SÚ


55


textová část

Milevsko (včetně změn) jako výrazně naddimenzovaný ve vztahu k reálné potřebě vymezení zastavitelných ploch. ÚP stanovuje novou urbanistickou koncepci města, v rámci níž v maximální možné míře začleňuje dosavadní zastavitelné plochy vymezené v ÚPN SÚ Milevska.

10.3

Vyhodnocení podaných žádostí o změnu ÚPD (žádosti města a soukromých vlastníků) a způsob jejich vypořádání

V rámci procesu zpracování návrhu ÚP Milevska pro společné jednání bylo předloženo 23 žádostí o změnu využití území. Evidence těchto žádostí, způsob zohlednění a zdůvodnění jsou obsahem následující tabulky: č.

žadatel

k. ú.

dotčené parcely

požadovaný způsob využití

plošná výměra (ha)

zohlednění v ÚP Milevska

0,2511

ANO

zdůvodnění 1

Bartůšek Miloš

Dmýštice

1419/1

bydlení (RD)

plocha je obklopena stávající obytnou zástavbou a vhodně doplňuje urbanistickou kompozici sídla 2

Zvonař Josef

Milevsko

592/63, 592/7

bydlení (bytová výstavba nízkopodlažní)

0,5653

ANO

plocha navazuje na stávající malou enklávu rodinných domů; s ohledem na dostupnost veřejné vybavenosti a sítí dopravní a technické infrastruktury lze připustit doplnění individuální obytné výstavby v lokalitě 3

Bouškovi Pavel a Lucie

Rukáveč

1066

bydlení (RD)

0,6834

část ANO

vyhověno je v rozsahu východní části plochy, která navazuje na stávající obytné území sídla; další expanze výstavby do volné krajiny mimo kompaktní uspořádání sídla je obecně nevhodná a s ohledem na velikost sídla, jeho demografickou charakteristiku a vývoj nedůvodná 4

Něžovice

Šípková Jaroslava

1979/6, 1979/7

bydlení

0,5526

část ANO

plocha navazuje na stávající obytné území a vhodně doplňuje kompozici sídla; požadavek byl částečně redukován z jihu podél ochranného pásma nadzemního elektrického vedení a vloženého lokálního biocentra do regionálního biokoridoru ÚSES 5

Supová Věra

Něžovice

1805/1, 1805/2

výstavba (bez specifikace)

0,3975

ANO

plocha navazuje na stávající obytné území a vhodně doplňuje urbanistickou kompozici sídla 6

Beneš Dušan

Milevsko

962, 964

bydlení v RD

1,7608

část ANO

plocha je součástí nové západní čtvrti, která je v souladu se zadáním ÚP hlavní lokalitou pro rozvoj bydlení ve městě; JZ okraj plochy je zahrnut do ploch veřejné zeleně – v této ploše je dle podkladů plánovaná výstavba rybníku 7

Kříž Václav, IKK Milevsko

Milevsko

1930/14, 1963/6

zahrádkářská osada – zeleň a krajina

0,4069

ANO

plocha navazuje na území pod rybníky, kde již několik zahrádek existuje; ÚP zde vymezuje plochu pro rozvoj zahrádkové osady 8

Koudelkovi Tomáš a Martina

Milevsko

1016/26, 1016/27

bydlení v RD

1,5345

ANO

plocha navazuje na stávající zástavbu rodinných domů, navazuje na vedení již realizované veřejné dopravní a technické infrastruktury 9

Město Milevsko

Milevsko

349/9

bydlení v RD

-

ANO

plocha je vymezena v rámci stávajících (stabilizovaných) ploch pro individuální bydlení 10

Staněk Roman

Milevsko


1942/10, 1942/11

bydlení v RD

0,5244

NE

56


č.

žadatel

k. ú.

dotčené parcely

textová část




zdůvodnění silnice I/19 je hranicí růstu města; území severně, u koupaliště a sádek je určeno pouze pro rekreaci a stávající výrobní činnosti; na základě usnesení Rady města Milevska č. 104/15 nebyl v dané ploše doporučen žádný rozvoj 11

Brouček Roman

Milevsko

1930/42

zahrádkářská osada – zeleň a krajina

-

ANO


Matějková Dagmar

Milevsko

1930/5

zahrádkářská osada

-

ANO


Slámová Janka

Rukáveč

1111, 1110, 1102

haly na uskladnění chemie, obilovin a zemědělských strojů

0,7894

část ANO

pozemek 1102 je zahrnut do ploch smíšených obytných venkovských (SV); pozemky severně od komunikace (dle KN) nejsou určeny pro zástavbu – jedná se o nevhodný rozvoj sídla mimo kompaktní útvar do volné krajiny; tyto pozemky jsou vymezeny jako plochy zemědělské a lze v nich realizovat pouze stavby dle § 18 odst. 5 stavebního zákona 14

Klímovi Jarmila a Milan

Něžovice

1985

smíšená funkce – bydlení a podnikání

0,4636

část ANO

plocha navazuje na stávající obytné území a vhodně doplňuje kompozici sídla; požadavek byl částečně redukován z jihu podél ochranného pásma nadzemního elektrického vedení 15

Radiostav, a.s.

Milevsko

489/8, 745/1, 484/5, 1019, 2320, 745/2, 745/3

přeložení přeložky silnice II/105 mimo uvedené parcely

-

ANO

v rámci 1. Aktualizace ZÚR JČK již přeložka není sledována; Jihočeský kraj pořídil studii nového obchvatu města Milevska, jehož řešení je převzato do ÚP Milevska; dotčené parcely jsou součástí plochy přestavby na smíšené obytné území komerční, což nevylučuje stávající využití pozemků ani další stavební rozvoj v lokalitě 16

Město Milevsko

Milevsko

1632/7, 851/2, 1632/6, 914/2, 849/23, 1632/4, 849/1

cyklostezka

-

ANO

cyklostezka na Hajdu je vymezena jako plocha veřejného prostranství 17

Vačlena Oldřich

Milevsko

1293, 1294

obytná výstavba nízkopodlažní

cca 0,18

NE

na základě usnesení Rady města Milevska č. 104/15 nebyl v dané ploše doporučen žádný rozvoj (podmáčené louky zachycující dešťové vody, není dopravní přístup, zachovat pro veřejnou zeleň) 18

Trojáčkovi František a Marie

Milevsko


2609, 1657/3, 1657/4

smíšené území bydlení a podnikání

0,0569

NE

57


č.

žadatel

k. ú.

textová část

dotčené parcely




zdůvodnění v dané ploše je plánovaná nová varianta obchvatu města; Jihočeský kraj pořídil studii nového obchvatu města Milevska, jehož řešení je převzato do ÚP Milevska; pozemky jsou určeny pro dopravní infrastrukturu - silniční 19

Tomeček Pavel

Milevsko

851/1, 1609/7, 170/5, 1632/7, 919/3, 917

možnost vybudování dopravní infrastruktury (dopravní připojení plánované stavby rodinného domu na p. p. 917 na hlavní přilehlou komunikaci)

-

NE

rozvoj jižně od vodního toku ohraničujícího z jihu nově navrhovanou obytnou lokalitu západní čtvrť je z koncepčního hlediska nežádoucí a s ohledem na kapacity nových ploch pro bydlení ve městě nedůvodný; plocha nenavazuje na stávající zástavbu ani na zastavěné území a je určena pro zeleň ve vazbě na vodní osu vytvářející hranici města a volné krajiny 20

Město Milevsko

Milevsko

1795/3

územní rozhodnutí na stavbu provozní budovy a souvisejících staveb a zařízení

0,2871

ANO

plocha je vymezena pro výrobu a skladování – lehký průmysl ve vazbě na stávající výrobní plochy 21

Kubíček Martin

Velká u Milevska

1721/1, 160/1

plocha smíšená obytná venkovská

1,3519

část ANO

parcela č. 160/1 nenavazuje na zastavěné území; rozsah zastavitelných ploch v sídle Velká je přednostně vymezen s ohledem na dotváření kompaktního sídelního útvaru; část parcely č. 1721/1 je zahrnuta do stabilizovaných ploch smíšených obytných – venkovských (SV) 22

Jedličkovi Hana a Josef

Velká u Milevska

74/2

plochy smíšené obytné venkovské

?

část ANO

parcela č. 74/2 dne KN je součástí stabilizovaných ploch smíšených obytných – venkovských (SV) Jedličkovi Hana a Josef

Velká u Milevska

77

zeleň – krajinná (pastvina, sklad, přechodné ustájení, vodní plochy)

?

ANO

požadované využití je umožněno v rámci ploch smíšených nezastavěného území (NS) 23

Nečesaný Karel

Milevsko

1320/1

bydlení

0,7079

NE

plocha nenavazuje na stávající zástavbu ani na zastavěné území, nachází se mimo rozvojová území města a s ohledem na kapacity nových ploch pro bydlení ve městě je vymezení neodůvodněné

10.4

Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení (včetně ploch smíšených obytných) Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení vychází z analýzy zpracované v kapitole 9.1 Vývoj sídelní struktury, využití zastavěného území a základní předpoklady pro budoucí rozvoj sídel, kde je uveden demografický vývoj území, vývoj počtu domů, předpoklady a východiska rozvoje území, pro každé sídlo zvlášť pak vývoj sídelní struktury, počtu obyvatel a domů, vyhodnocení využití zastavěného území, požadavky na rozvoj a východiska koncepce rozvoje sídla v návrhovém období do roku 2030. Rozsah potřebných zastavitelných ploch pro bydlení se odvíjí od předpokládaného vývoje počtu domů. Pro zachování kontinuity rozvoje sídel je stanoven nárůst počtu domů 15 %, resp. 10 % v nejmenším, výrazně izolovaném sídle Klisín s nižšími předpoklady pro rozvoj i poptávku po bydlení (podrobnosti viz kap. 9.1). Průměrná výměra zastavitelné plochy na 1 RD je stanovena dle obvyklé výměry v území. Výměra pozemku 2 v malých sídlech venkovského charakteru zpravidla převyšuje 1000 m , přičemž součástí pozemku obytných domů je


58


textová část

také hospodářské zázemí a plochy pro samozásobení. V sídle Milevsko se velikost pozemku rodinného domu pohybuje 2 okolo 1000 m , je nutné ale započítat související pozemky, které v dané ploše vzniknou, zejména pozemky komunikací, veřejných prostranství a veřejné zeleně. Z těchto důvodů je stanovena průměrná velikost pozemku pro jeden rodinný 2 dům 1500 m . Potřeba vymezení zastavitelných ploch je v následující tabulce porovnána s rozsahem zastavitelných ploch vymezených v ÚP Milevska, resp. s počtem RD ve vymezených zastavitelných plochách. výchozí počet předpoklad RD rozvoje (2011) sídla

sídlo

vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch (počet RD)

průměrná potřeba výměra vymezení zastavitelné zastavitelných plochy na 1 RD ploch (ha)

rozsah zastavitelných ploch v ÚP (ha)

kapacita zastavitelných ploch v ÚP (počet RD)

Dmýštice

43

15 %

6-8 RD

0,15 ha

0,9-1,2 ha

1,5493 ha

10 RD

Klisín

20

10 %

2 RD

0,15 ha

0,3 ha

0,3490 ha

2 RD

Milevsko

1272

15 %

191 RD

0,15 ha

28,65 ha

31,8215 ha

212 RD

Něžovice

18

15 %

3-4 RD

0,15 ha

0,45-0,6 ha

1,1363 ha

7 RD

Rukáveč

17

15 %

3-4 RD

0,15 ha

0,45-0,6 ha

0,8668 ha

5 RD

Velká

70

15 %

10-12 RD

0,15 ha

1,5-1,8 ha

2,4681 ha

16 RD

celkem

1440

12 %

214-221 RD

0,15 ha

30,6-33,15 ha

38,191 ha

252 RD

Rozsah zastavitelných ploch v ÚP Milevska odpovídá vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, nebo ji mírně převyšuje. Z těchto důvodů lze konstatovat, že ÚP Milevska vymezuje zastavitelné plochy určené pro bydlení v dostatečném a přiměřeném rozsahu odpovídajícím předpokládanému rozvoji města. Situování zastavitelných ploch vychází zejména z následujících principů: - plošná a prostorová vazba stabilizovaných a zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití; - ochrana přírody a krajiny především s ohledem na skladebné části ÚSES a další přírodní hodnoty; - obecné respektování všech limitů využití území; - ochrana urbanistických a krajinných hodnot stanovením podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití; - vazby na stávající i navrhovanou dopravní a technickou infrastrukturu; - respektování historicky vytvořené urbanistické struktury sídel. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro rekreaci Vymezení ploch pro rekreaci vychází zejména ze známých požadavků vlastníků pozemků a města. Plochy rekreace jsou vymezeny v návaznosti na stabilizované plochy nebo na vhodných pozemcích v krajině, které jsou využívány jako soukromé zahrady. S ohledem na malý rozsah ploch a počet požadavků nebylo zpracováno podrobnější vyhodnocení. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro občanské vybavení Potřeba vymezení ploch pro občanské vybavení se přirozeně odvíjí od umisťování ostatních zastavitelných ploch určených zejména pro obytnou zástavbu. Vymezení ploch veřejných prostranství vychází z nutnosti zajistit obsluhu území (služby a veřejná infrastruktura lokálního významu). Na základě požadavku města je rozvíjena plocha pro rozšíření domu s pečovatelskou službou (plochy PM1 a ZM18). Pro zajištění dostatečného občanského vybavení v nové obytné lokalitě Západní čtvrti je vymezena plocha PM5, a dále plochy ZM38, ZM 39 zvyšující míru vybavenosti také pro obytnou lokalitu sídliště. Plocha ZM34 je vymezena pro rozvoj zahradnictví. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro veřejná prostranství (včetně ploch zeleně) Potřeba vymezení ploch veřejných prostranství se přirozeně odvíjí od umisťování ostatních zastavitelných ploch určených pro zástavbu. Vymezení ploch veřejných prostranství vychází z nutnosti zajistit prostupnost území, propojení sídel s volnou krajinou a umožnit dostatečný dopravní přístup k zastavitelným plochám, případně také jejich vnitřní obsluhu. Plochy veřejné zeleně jsou rozvíjeny zejména v nové obytné lokalitě Západní čtvrť, kde jsou vymezeny v lokalitě plánované retenční nádrže č. 3. Pás veřejné zeleně je vymezen podél vodního toku na jižní straně Západní čtvrti, kde tvoří hranici zástavby a přechod sídla do volné krajiny, ochranný prvek vodního toku a rybníků s předpokladem využití pro každodenní rekreaci obyvatel.


59


textová část

Plochy zeleně krajinné jsou vymezovány v rozsahu potřebném pro oddělení obytné zástavby od plánovaných záměrů (obchvat města, průmyslová zóna Dukelská), které mohou vytvářet negativní vlivy (hluk, prašnost, znečištění ovzduší). Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro dopravní infrastrukturu V ÚP Milevska je vymezena zastavitelná plocha dopravní infrastruktury silniční určená pro obchvat města (přeložka silnice II/105). Její vymezení vychází z podkladu studie pořizované Jihočeským krajem, dalším důvodem pro vymezení je také nutnost řešit zvýšenou dopravní zátěž v centru města Milevska a zajištění dostatečné obsluhy ploch pro rozvoj průmyslové zóny Dukelská. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro výrobu a skladování Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování jsou vymezeny na základě požadavku města umožnit rozvoj stávajících výrobních areálů, zejména průmyslové zóny Dukelská. Zastavitelné plochy výroby a skladování byly částečně převzaty z ÚPN SÚ Milevsko, nadále jsou sledovány pouze plochy ve vazbě na plánovaný obchvat města nebo stávající silnici I/19 tak, aby nedocházelo ke zvyšování dopravní zátěže v centru města. Potřebnost vymezení zastavitelných ploch pro výrobu a skladování je také dána zejména nutností vytvářet v řešeném území podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit a s tím související vznik pracovních příležitostí jako dílčí řešení problémů identifikovaných v ÚAP SO ORP Milevsko (výrazný odliv obyvatel, nárůst míry registrované nezaměstnanosti).

11

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY

Ve smyslu § 18 odst. 1 stavebního zákona je cílem územního plánu vytvořit předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu mezi hospodářským rozvojem, ochranou životního prostředí a soudržností společenství obyvatel území.

AD 1

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

11.1

Odůvodnění vymezení zastavěného území

Odůvodnění výroku (1) ÚP vymezuje hranici zastavěného území v souladu s § 58 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve vazbě na zákon č. 256/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (katastrální zákon) jsou v zastavěném území vymezeny všechny pozemky zahrnuté do intravilánu (hranice sídel z roku 1966) a dále pozemky evidované v katastru nemovitostí jako zastavěné stavební pozemky včetně okolních souvisejících pozemků, kterými se rozumí pozemky pod společným oplocením s dotčenou stavbou na zastavěném stavebním pozemku. Vymezení okolních souvisejících pozemků jako součást zastavěného území vychází z terénního průzkumu zpracovatele ÚP a v nejednoznačných případech z jeho odborného úsudku s ohledem na lokální charakter zastavěného území, způsob využívání pozemků nebo vlastnické vztahy.

AD 2

ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

11.2

Odůvodnění vymezení řešeného území

Odůvodnění výroku (2) Město Milevsko náleží dle administrativního členění do Jihočeského kraje, do okresu Písek. Město je zároveň obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem. Řešené území je vymezeno správním územím města Milevska. Správní území tvoří katastrální území Dmýštice, Klisín, Milevsko, Něžovice, Rukáveč a Velká u Milevska o celkové ploše 4 231 ha: název katastrálního území

kód katastrálního území

výměra katastrálního území

název části obce

kód části obce

Dmýštice

626732

342,63 ha

Dmýštice

026735


60


textová část

název katastrálního území

kód katastrálního území

výměra katastrálního území

název části obce

kód části obce

Klisín Milevsko Něžovice Rukáveč Velká u Milevska

626741 694673 626759 694762 778168

281,94 ha 1535,17 ha 635,68 ha 548,32 879,97 ha

Klisín Milevsko Něžovice Rukáveč Velká

026743 404705 026751 094765 178161

11.3

Odůvodnění koncepce rozvoje území obce

Obecné odůvodnění ÚP Milevska a zejména výroku (3) Východiska koncepce rozvoje území obce Základním východiskem pro koncepci rozvoje území obce je vytvoření optimální urbanistické a organizační struktury ploch, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský růst, stabilizaci a rozvoj osídlení, ochranu hodnot a zlepšování soudržnosti společenství obyvatel obce. Územní plán je navržen tak, aby umožňoval obnovu a rozvoj území ve všech jeho funkčních složkách a současně vytvářel podmínky pro ochranu hodnot a respektoval limity využití území. Koncepce rozvoje vychází zejména z následujících východisek: 

správní a spádové centrum širšího regionu, regionální vybavenost ve městě;



výhodná poloha obce ve vztahu k hlavním dopravním tahům v území – silnice I/19, železniční trať;



dosavadní demografický vývoj (stagnace, resp. migrační úbytek);



stávající veřejná infrastruktura (dopravní systém, technické a občanské vybavení);



turisticky atraktivní oblast (množství kulturních a přírodních památek, blízkost vodní nádrže Orlík);



turistická vybavenost obce, značené turistické a cyklistické trasy;



stabilní ekonomické subjekty v území - potenciál rozvoje výroby a nárůstu ekonomických aktivit (pracovních příležitostí pro širší region) v souvislosti s dobrou dopravní dostupností obce.

Odůvodnění koncepce rozvoje území obce ÚP Milevska stanovením obecných požadavků na koncepci rozvoje území města vytváří předpoklady pro dosažení udržitelného rozvoje území, který je podmíněn vytvořením podmínek pro odpovídající hospodářský rozvoj, pro zvyšování soudržnosti obyvatel v území a pro zlepšování životního prostředí. Hlavním cílem koncepce rozvoje je stabilizace populace v sídlech – vytvoření nabídky nových ploch pro bydlení v souvislosti s identifikovaným potenciálem, vytvoření podmínek pro zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména dopravní a technické infrastruktury, ale také kvality a rozsahu občanského vybavení v sídlech s cílem vytvořit přiměřenou nabídku ploch pro trvalé bydlení a základní socioekonomické struktury přispívající k zajištění optimálních životních podmínek pro obyvatelstvo, podrobněji viz kapitola 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Na základě předpokládaného demografického vývoje města popsaného v kapitole 10.1 Vývoj sídelní struktury, využití zastavěného území a základní předpoklady pro budoucí rozvoj sídel vymezuje územní plán odpovídající množství zastavitelných ploch či ploch přestavby pro bydlení, resp. ploch smíšených obytných - městských, venkovských a komerčních (SV, SM a SK). Při vymezování zastavitelných ploch a ploch přestavby územní pln kromě přírodních hodnot zohledňuje historicky vzniklou urbanistickou strukturu jednotlivých sídel a dodržuje dané prostorové souvislosti, vazby a limity. Vzhledem k velikosti a postavení zejména menších sídel v systému osídlení je nutné posilovat vzájemné vazby menších sídel a města Milevska a v zastavěném území, zastavitelných plochách a v plochách přestavby umožnit komplexní rozvoj základní veřejné infrastruktury (zejména občanské vybavenosti, technické a dopravní infrastruktury), jejíž existence je jednou z podmínek pro zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Dalším významným cílem řešení ÚP Milevska je posílit infrastrukturu města a rozvinout tak potenciál rozvoje cestovního ruchu a turistiky v řešeném území ve vazbě na rekreační oblast okolo blízké vodní nádrže Orlík. Podrobné odůvodnění včetně výchozích podkladů a skutečností viz kapitola 11.24 Odůvodnění rozvoje rekreace a cestovního ruchu. Snahou územního plánu je taktéž podpora průmyslové základny města malého a středního podnikání nezbytného pro ekonomickou soběstačnost zejména malých sídel v území. Územní plán vymezuje zastavitelné plochy v návaznosti na stávající výrobní průmyslové a zemědělské areály a podniky za účelem umožnění jejich rozšíření, technologického rozvoje a ekonomického růstu. V malých sídlech zajišťuje možnost rozvoje ekonomických aktivit vymezením ploch smíšených obytných – venkovských (SV).


61


textová část

Významným východiskem koncepce rozvoje území města Milevska je stav, struktura a hodnoty volné krajiny. ÚP Milevska vytváří předpoklady pro dílčí obnovu a posílení ekostabilizačních složek krajiny, zajišťuje v maximální možné míře ochranu nezastavěného území – definuje urbanistický rozvoj v přímé vazbě na existující zástavbu a systémy veřejné dopravní a technické infrastruktury, vymezuje plochy v principu dotváření kompaktních urbanistických útvarů zajišťujících efektivní využití ploch a minimalizaci záborů zemědělské a lesní půdy. V nezastavěném území obce jsou v největší míře zastoupeny plochy lesní a plochy smíšené nezastavěného území, v nichž je primárním cílem podpora historicky vytvořeného lesozemědělského charakteru území a ochrana, popř. obnova ekologicky nejstabilnějších částí krajiny. Rozvoj obce nelze koncipovat bez zohlednění jejích přírodních a krajinných hodnot. V tomto směru bude klíčové zajistit ochranu nezastavěného území a krajiny před nekoordinovaným rozvojem zástavby. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (3) ad a, b

Důvodem stanovení výroků je požadavek ZÚR JČK „vytvářet podmínky pro vyvážený a rovnoměrný rozvoj území, tzn. vytvořit územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti a zajištění sociální soudržnosti obyvatel, především posílením nabídky vhodných rozvojových ploch s ohledem na diferencované předpoklady jednotlivých oblastí kraje a jednotlivých obcí“ a „vytvářet podmínky pro zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, tzn. respektovat stávající historicky utvářené sídelní struktury, ochranu tradičního obrazu městských i vesnických sídel v krajině, včetně zajištění ochrany jednotlivých kulturních památek a krajinných a stavebních dominant.“ Koncepce rozvoje území města Milevska je založena na dlouhodobém, historicky utvářeném uspořádání sídel a jejich hierarchie. Město Milevsko je s ohledem na svůj význam a pozici v sídelní struktuře širšího území nejvýznamnějším sídlem řešeného území, zatímco menší sídla ve volné krajině se nacházejí v jeho zázemí; jejich význam je nižší a s tím souvisí i funkční uspořádání, koncentrace vybavenosti, aktivit a služeb apod. Důvodem stanovení výroků je proto nezbytnost definovat a stabilizovat existující sídelní strukturu území a směrovat prioritu rozvoje do centra – města Milevska.

ad c

Důvodem pro stanovení výroku jsou kromě obecných požadavků PÚR, ZÚR a Zadání ÚP Milevska také závěry Koncepce rozvoje cestovního ruchu regionu Milevsko (2013), kde je identifikována potřebnost rozvoje infrastruktury cestovního ruchu na území města, podrobné odůvodnění viz kapitola 11.24 Odůvodnění rozvoje rekreace a cestovního ruchu. Snahou územního plánu je efektivně využít turistický potenciál území spočívající především v posílení spolupráce a provázanosti se sousedními obcemi, využití kvalitního přírodního prostředí kulturně historických památek území a ve zvýšení nabídky služeb spojených s cestovním ruchem.

ad d

Centrum města je z celého řešeného území nejlépe dopravně dostupné (což je významné zejména v oblasti dostupnosti veřejnou hromadnou dopravou), představuje koncentraci stávajících zařízení občanského vybavení, je těžištěm ekonomických aktivit, obchodu, služeb, veřejné správy atd. Proto je vhodné další vybavenost regionálního významu rozvíjet především v jeho rozsahu a podpořit tak funkci správního a spádového centra širšího území.

ad e

Výrok vychází zejména z požadavku PÚR ČR (priorita 15) „Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostřední prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně“ a z požadavku Zadání ÚP Milevska „zastavitelné plochy vymezovat s cílem podpory kompaktnosti města a jeho městských částí.“ Ve volné krajině nejsou vymezovány žádné samostatné obytné komplexy nebo soubory, které zpravidla utvářejí tzv. „gated communities,“ tedy nepřístupné obytné celky sociálně a prostorově izolované od ostatní zástavby a obyvatel města. Podobně nežádoucí je srůstání sídel z důvodu ztráty identity jednotlivých sídel, rozmělňování struktury zástavby a oslabování stávajících lokálních center. Rozvoj ve vazbě na stávající dopravní a technickou infrastrukturu je zdůvodněn efektivním využitím stávajících inženýrských sítí a pozemních komunikací s nižšími nároky na veřejný rozpočet města.

ad f

Východiska a důvody pro stanovení výroku jsou uvedeny v kapitole 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, resp. podrobněji v kapitole 10.1 Vývoj sídelní struktury, využití zastavěného území a základní předpoklady pro budoucí rozvoj sídel.

ad g

Výrok je stanoven zejména v souladu s požadavkem Zadání ÚP Milevska („zastavitelné plochy výroby vymezovat zejména ve vazbě na kapacitní systémy dopravní a technické infrastruktury“) a také s ohledem na urbanistické principy eliminace zátěže obytných území sídel z tranzitní dopravy anebo průmyslové výroby. Důvodem je nutnost koncentrace výrobních aktivit s nároky na kapacitní dopravní napojení mimo obytná území sídel nebo takovým způsobem, aby dopravní napojení neprocházelo obytným územím, jehož kvalita by se výrazně snížila.

ad h

Výrok je stanoven na základě potřebnosti rozvinout v řešeném území formy příměstské rekreace a provázat město s rekreační oblastí v oblasti vodní nádrže Orlík. Důvodem stanovení výroku jsou zejména požadavky ZÚR JČK „rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj“ a „podporovat vznik zařízení a vybavenosti cestovního ruchu; v oblasti infrastruktury např. rozvoj informačního systému cestovního ruchu,


62


textová část

zřizování doprovodné infrastruktury pro vodní aktivity a vodní turistiku, zřizování nových cykloturistických stezek nebo naučných stezek včetně doprovodné infrastruktury, zřizování a propojování hipostezek, v oblasti sportu a rekreace např. modernizace a rozvoj areálů zimních sportů s prioritou komplexnosti těchto areálů a jejich celoročního využití, podpora tvorby produktů prodlužující sezónnost v regionu.“ ad i

Důvodem stanovení výroku je požadavek PÚR ČR (priorita 19) „Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace“ a ZÚR JČK „při vymezování zastavitelných ploch vyloučit nekoncepční formy využívání volné krajiny, tzn. přednostně využívat proluky v zastavěném území a nevyužité a opuštěné areály, předcházet negativním vlivům suburbanizace.“ Nejen v řešení ÚP Milevska, ale také v rámci pořizování změn ÚP je nezbytné v maximální míře zajišťovat ochranu volné krajiny a uvážlivě vymezovat nové zastavitelné plochy.

ad j

Důvodem stanovení výroku je zejména priorita 14a PÚR ČR „Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny.“ Výrok je dále stanoven na základě požadavků ZÚR JČK v souvislosti se stanovením cílových charakteristik krajiny; cílem je zachovat charakter volné krajiny s malými sídly a nezhoršovat ekologickou stabilitu území.

11.4

Odůvodnění koncepce ochrany a rozvoje hodnot území

11.4.1 Ochrana urbanistických, architektonických a kulturních hodnot Obecné odůvodnění výroku (4) Ochrana kulturních hodnot v území vyplývá především ze zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Řešení ÚP tyto hodnoty respektuje a stabilizuje. Jedná se o následující: KULTURNÍ PAMÁTKY ZAPSANÉ V ÚSTŘEDNÍM SEZNAMU NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ČR: Nemovité národní kulturní památky V řešeném území se nachází národní kulturní památka Klášter premonstrátů Milevsko (č. rejstříku 310) vyhlášená Nařízením vlády č. 170/2008 ze dne 28. dubna 2008 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky. Jedná se o významnou památku nejstaršího kláštera v jižních Čechách, založeného mezi léty 1184 až 1187. Vymezena je areálem premonstrátského kláštera s kostelem Navštívení Panny Marie a kostelem sv. Jiljí tvořeným budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku. Nemovité kulturní památky V řešeném území se nacházejí nemovité kulturní památky. Památková hodnota je územním plánem respektována zejména stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání. V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky jsou zapsány následující objekty: číslo rejstříku

památka

umístění

čp.


27170/3-2613

kostel sv. Bartoloměje

nám. E. Beneše

-

Milevsko

46342/3-2610

kostel sv. Jiljí

-

-

Milevsko

30687/3-2614

kaplička P. Marie

Sokolovská

-

Milevsko

19316/3-2615

kaplička sv. Jana Nepomuckého

nám. E. Beneše

-

Milevsko

14701/3-2663

sloup se sochou P. Marie Svatohorské

při cestě k Milevsku; 2002: sloup i socha zcizeny; 2006: kopie sloupu v Křižanově

-

Milevsko

35197/3-2617

pomník revoluce 1945 s kašnou

nám. E. Beneše

-

Milevsko

37499/3-5921

železniční most

Tábor – Bechyně, 26.018 km

-

Milevsko

46998/3-2607

radnice

Riegrova

1

Milevsko

21465/3-2606

fara

nám. E. Beneše

3

Milevsko

104828

spořitelna

nám. E. Beneše

6

Milevsko


63


textová část

číslo rejstříku

památka

umístění

čp.


101738

synagoga

Sokolovská

209

Milevsko

104829

radnice

nám. E. Beneše

420

Milevsko

Milevsko

102250

soubor 6 secesních vil

Gen. Svobody

479, 480, 481, 482, 483, 484

39572/3-2609

klášter s kostelem Navštívení Panny Marie

-

561

Milevsko

15813/3-2662

zámek

Jenišovice

?

Něžovice

37741/3-2799 46231/3-2798 16969/3-2796

socha sv. Jana Nepomuckého jiná zemědělská stavba komora venkovská usedlost, z toho jen: dva vjezdy

náves

Velká u Milevska

u čp. 20

Velká u Milevska

náves

2

Velká u Milevska

38660/3-5814

venkovská usedlost

3

Velká u Milevska

33548/3-5815

venkovská usedlost

5

Velká u Milevska

28313/3-2797

venkovská usedlost, z toho jen špýchar - rozebrán

8

Velká u Milevska

uloženo v Kestřanech

Nemovité kulturní památky v řešeném území jsou vyznačeny v grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres). Území s archeologickými nálezy Celé správní území města Milevska je územím s archeologickými nálezy (ÚAN) a je zde nutné postupovat v souladu s ustanovením § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění (dále též jen „zákon o státní památkové péči). Kromě jmenovaných lokalit náleží zbylé území obce do kategorie ÚAN III, tedy do území, na němž dosud nebyl rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, a proto existuje pravděpodobnost výskytu nálezů. Za území s archeologickými nálezy lze přitom považovat prostor, kde již byly jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy identifikovány a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Proto je nutné dále upozornit na § 23 zákona o státní památkové péči, ve kterém jsou upraveny povinnosti potenciálního nálezce a obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. V řešeném území se nacházejí následující území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR (k datu 25.9.2014): poř. č. SAS

název ÚAN

kategorie ÚAN


22-23-10/7

historické jádro obce Dmýštice

I

Dmýštice

22-23-15/1

„Borky“

I

Velká u Milevska

22-23-15/10

„Ve Skalí“

I

Velká u Milevska

22-23-15/2

U Haldy

IV

Velká u Milevska

22-23-15/9

„Na zelničkách“

I

Velká u Milevska

22-23-20/2

„Na Bučině“

I

Rukáveč

22-24-01/3

Klisín

I

Klisín

22-24-06/6

ZSO Jenišovice

I

Něžovice

22-24-06/7

Něžovice – středověké jádro obce

II

Něžovice

22-24-11/1

Milevsko – premonstrátský klášter

I

Milevsko

22-24-11/2

Milevsko – střed města

I

Milevsko

22-24-11/4

Milevsko – trať Na Šibeníku

I

Milevsko

22-24-11/5

Milevsko – pole Na Vinici

I

Milevsko


64


textová část

poř. č. SAS

název ÚAN

kategorie ÚAN


22-24-11/6

Milevsko – část Hůrka

I

Milevsko

Na tyto typy území se vztahuje povinnost vyplývající z ustanovení § 21 - 24 zákona o památkové péči, což znamená, že stavebníci (potencionální nálezci) jsou již od přípravy stavby, tj. záměru provádět jakékoli zemní práce, při nichž může být objeven archeologický nález ve smyslu ustanovení § 23 tohoto zákona, povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky a umožnit jemu nebo organizaci oprávněné k archeologickým výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. V grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres) jsou zakreslena území s archeologickými nálezy (ÚAN I, II a IV) dle Státního archeologického seznamu. DALŠÍ HODNOTY URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ, KULTURNÍ: Mimo hodnoty chráněné dle zákona o státní památkové péči byly v řešeném území identifikovány další hodnoty, jejichž odůvodnění je uvedeno v následujících bodech. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (3) ad a

Stabilizovaná urbanistická struktura města a malých sídel v území je dědictvím a dokladem historického vývoje území. Důvodem pro stanovení výroku je požadavek kontinuálního vývoje sídel se zohledněním a návazností na v minulosti již vytvořené urbanistické struktury.

ad b

Historická jádra sídel se vyznačují dochovanou rostlou strukturou zástavby, která v novověku již nemá obdobu. Její hodnota spočívá v kompaktně a intenzivně utvářené struktuře zástavby podél přirozených cest v sídle, zpravidla zahrnuje historické objekty dokládající způsob života a hospodaření našich předků. Rostlé jádro města Milevska je hlavní urbanistickou hodnotou v sídelní struktuře řešeného území a proto je nutné jej chránit.

ad c

Veřejná prostranství definují strukturu sídel nejlépe – podél nich se rozvíjela zástavba, trasy pak vedly dále do volné krajiny a zprostředkovaly propojení sídel. Struktura veřejných prostranství na území měst a obcí byla definována dříve než dochovaná nejstarší zástavba v území. Je taktéž dokladem historického vývoje sídelní a urbanistické struktury, proto je nezbytné ji chránit a rozvíjet.

ad d

Prvky antropogenní činnosti v krajině jsou dokladem hospodaření v území, utvářejí charakter krajiny a jsou nositeli pozitivních znaků krajinného rázu. Z důvodu ochrany krajiny a krajinných struktur historicky utvářených člověkem je krajina jako celek zařazena do kulturních hodnot území.

ad e

Významná sídelní zeleň je podobně jako veřejná prostranství nositelem atraktivity a hodnoty městského prostředí. Jedná se často o historické parky, aleje, založenou zeleň v intenzivně urbanizované struktuře města. Pro zachování sídelní zeleně uvnitř urbanistické struktury sídel je nutné tyto plochy chránit a případně také rozvíjet.

Obecné odůvodnění výroku (5) Z důvodu zajištění ochrany a rozvoje identifikovaných urbanistických, architektonických a kulturních hodnot na území města jsou v řešení ÚP Milevska stanoveny obecné zásady uplatnitelné při rozhodování o změnách v území. Nezbytnost zajištění ochrany, respektování a vhodného rozvoje hodnot vychází z požadavku PÚR ČR, priorita 14: „Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity.“

11.4.2 Ochrana přírodních hodnot a zdrojů Obecné odůvodnění výroku (6) Ochrana přírody a krajiny a přírodních hodnot obecně vyplývá již z Ústavy České republiky. Článek 7 stanovuje, že: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“ Tato zásada tedy stanovuje ochranu přírody a krajiny za jeden z obecných veřejných zájmů. Územní ochrana je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále také „zákon o ochraně přírody a krajiny“), a jeho prováděcích vyhláškách č. 395/1992 Sb. a č. 60/2008 Sb. Z hlediska výše uvedeného zákona a prováděcích vyhlášek se v řešeném území nacházejí následující přírodní a krajinné hodnoty (znázorněné v grafické části územního plánu v Koordinačním výkrese):


65


textová část

Celoevropsky chráněná území soustavy NATURA 2000 Evropsky významná lokalita kód NATURA

název

rozloha (v ha)

předmět ochrany


CZ0313115

Boukal

4,6143

lokalita kuňky ohnivé

Něžovice

kód NATURA

Název

rozloha (v ha)

předmět ochrany


CZ0311034

Údolí Otavy a Vltavy

18368,11

Populace výra velkého, kulíška nejmenšího a jejich biotopy

Rukáveč

rozloha (v ha)

předmět ochrany


Ptačí oblast

Maloplošná zvláště chráněná území kategorie

Název

Přírodní památka

Boukal

8,11

Přírodní památka

Sobědražský prales

1,64

Cenné vodní a mokřadní biotopy a ochrana na ně vázaných významných druhů vodních rostlin a živočichů, zejména obojživelníků; ochrana druhů a EVLdubobukového Boukal Zbytek stanovišť přestárlého porostu v lesním komplexu Chlum

Něžovice

Velká u Milevska

Obecně chráněná území Registrované významné krajinné prvky (VKP) V řešeném území je evidován registrovaný významný krajinný prvek (VKP) dle § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny Lipová alej – Hajda. Významné krajinné prvky (VKP) ze zákona V území se nacházejí významné krajinné prvky vyplývající z § 3 odst. b) zákona o ochraně přírody a krajiny. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Tyto prvky jsou ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny, utváří její typický vzhled a přispívají k udržení její stability. Památné stromy kód

název

102823

Javor na Vinicích

102806

Jenišovická hrušeň

102803

Jenišovický javor

102835

Klášterní lípa

102836

Lípa u hřbitova

102809

Sádecký dub

umístění vedle komunikace ke Kuřinci na JZ okraji kamenolomu na Vinicích (parc.č. 1861, k. ú. Milevsko) v údolí u polní cesty z Jenišovic do Něžovic,cca 20 m od vodoteče do obce Přeborov (parc. č. 1861, k. ú. Milevsko) 2,5 m od hrany tělesa silnice proti hornímu výjezdu z areálu skládky TKO Jenišovice (parc. č. 2877/3, k. ú. Něžovice) na prvním nádvoří milevského kláštera, před budovou muzea (parc. č. 533/1, k. ú. Milevsko) na sev. okraji areálu kláštera (parc. č. 1776, k. ú. Milevsko) na S okraji města, u silnice směr Petrovice, cca 30 m od sjezdu ke kynologickému středisku, u milevských sádek (parc. č. 1609/2, k. ú. Milevsko)

Druh stromu (lat.) javor mléč (Acer platanoides L.) hrušeň obecná (Pyrus communis L.) javor stříbrný (Acer saccharinum L.) lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.) lípa malolistá (Tilia cordata Mill.)

dub letní (Quercus robur L.)

Migračně významné území Základem vymezení migračně významného území jsou data o výskytu a migracích losa evropského, rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého na území ČR (jejichž nároky pokrývají rovněž potřeby ostatních živočichů do velikosti jelena) a struktura krajiny s důrazem na přírodně zachovalá území s vyšší lesnatostí. V tomto území by měla být zohledněna problematika migrace volně žijících živočichů v procesu územního plánování, tj. mělo by být zajištěno


66


textová část

zachování migrační prostupnosti krajiny a omezeno takové využití území (včetně umisťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu a migrace uvedených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační prostupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. Migračně významné území slouží zejména pro ochranu průchodnosti krajiny pro volně žijící živočichy, především pro velké savce. Část území města Milevska je součástí migračně významného území (dle AOPK ČR). Jedná se o západní část k. ú. Velká u Milevska, jihozápadní část k. ú. Milevsko a k. ú. Rukáveč bez sídla a okolních zemědělských ploch. Vymezené migračně významné území zahrnuje zejména souvislé lesní plochy. ÚP toto vymezení respektuje, zachovává všechny pozemky určené k plnění funkcí lesa jako plochy lesní, čímž stanovuje jejich ochranu a podporuje migraci živočichů. Navrhovaná koncepce respektuje výše uvedené přírodní hodnoty a zdroje v řešeném území. Všechny přírodní hodnoty a zdroje jsou vyznačeny v grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres). Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (6) Mimo hodnoty chráněné dle zákona o ochraně přírody a krajiny byly v řešeném území identifikovány další hodnoty, jejichž odůvodnění je uvedeno v následujících bodech: ad a

Odůvodnění hodnoty ÚSES je podrobně popsáno v kapitole 11.20 Územní systém ekologické stability.

ad b

Uvedené přírodní a kompoziční prvky ve volné krajině významně spoluutvářejí krajinný ráz a dotvářejí krajinné kompozice; kromě toho mají pozitivní vliv na retenční schopnosti krajiny, snižování míry eroze a zvyšují ekologickou stabilitu území. Důvodem pro stanovení výroku je také požadavek ZÚR JČK „respektovat charakter krajiny, podporovat obnovu a doplnění originálních krajinných prvků a segmentů ve prospěch zachování specifického krajinného rázu, nepřipouštět zástavbu vymykající se měřítku krajiny i charakteru zástavby a výrazně narušující krajinný, urbanistický nebo architektonický ráz a negativně ovlivňující panoramatické a dálkové pohledy nebo sídelní a krajinné prostředí.“

ad c

Vodní toky jsou významnou atraktivitou každého území, představují obvykle nejvýraznější krajinné osy území a vážou na sebe kromě rozmanitých prvků krajinné zeleně také nejrůznější aktivity lidí (rekreaci a turistiku). Důvodem pro stanovení výroku je zejména požadavek ZÚR JČK „při stanovování podmínek využití území dbát na posilování retenční schopnosti území, ve vztahu k posílení biodiverzity a k protipovodňové prevenci, podporovat obnovu břehových porostů a ploch lužních lesů, vytvoření ochranných pásem travních porostů v údolních nivách,“ a „vytvořit územní předpoklady k ekologicky přijatelnému rekreačnímu využití vodních ploch a toků při omezení negativního dopadu jejich hospodářského využití.“

ad d

Ochrana zemědělské půdy vychází ze zákona č. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Principy ochrany ZPF jsou podrobně popsány v kapitole 12.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.

ad e

Důvodem pro stanovení výroku je ochrana volné krajiny před výstavbou. Hodnota volné krajiny spočívá právě v absenci souvislé zástavby a je hlavním pilířem příznivého životního prostředí ve městě.

Obecné odůvodnění výroku (7) Z důvodu zajištění ochrany a rozvoje identifikovaných přírodních hodnot na území města jsou v řešení ÚP Milevska stanoveny obecné zásady uplatnitelné při rozhodování o změnách v území. Nezbytnost zajištění ochrany, respektování a vhodného rozvoje hodnot vychází z požadavku ZÚR JČK: „územně plánovacími nástroji podpořit respektování cenných znaků historicky kulturní krajiny, cenných architektonických a urbanistických znaků sídel i jejich vhodnou dostavbu.“

11.4.3 Ochrana civilizačních a technických hodnot Obecné odůvodnění výroku (8) Ochrana civilizačních a technických hodnot území vyplývá z požadavků PÚR ČR „Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území“ a Zadání ÚP Milevska „navrhnout řešení směřující k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot a zlepšení ekologické stability území“ Základní požadavky na ochranu civilizačních a technických hodnot jsou uvedeny v nejrůznějších právních předpisech, zejména: -

v oblasti veřejných prostranství a občanské vybavenosti zejména zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon)

-

v oblasti technické infrastruktury zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, zákon č. 458/2000 Sb. (energetický zákon)

-

v oblasti veřejné dopravy zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích


67


textová část

Civilizační hodnoty představují vybavenost území města pro jeho využívání lidmi. Hustota a intenzita umisťování civilizačních hodnot roste s intenzitou sídelní struktury a s počtem obyvatel nebo uživatelů území. Civilizační hodnoty zajišťují obsluhu celého území a jejich ochrana je ve veřejném zájmu. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (8) ad a

Důvodem pro stanovení výroku je ochrana systémů dopravní a technické infrastruktury, které jsou součástí veřejné infrastruktury a představují základní systém zajišťující pohyb a pobyt lidí v území. Ochrana těchto hodnot je hlavním předpokladem pro kvalitní obslouženost sídel, kvalitní městská i venkovská sídla a vysokou kvalitu bydlení a dalších aktivit v území.

ad b, d

Veřejná prostranství definují strukturu území – podél nich se rozvíjela zástavba, trasy pak vedly dále do volné krajiny a zprostředkovaly propojení sídel. Systém veřejných prostranství zajišťuje prostupnost území, kterou je nutné chránit a rozvíjet s ohledem na § 3 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

ad c

Důvodem pro stanovení výroku je nezbytnost ochrany základní i vyšší občanské vybavenosti, která spoluutváří lokální centra i centrum města, je základním pilířem poskytování služeb obyvatelům a zvyšuje atraktivitu území pro pohyb a pobyt obyvatel a návštěvníků města.

ad e

Důvodem pro stanovení ploch výroby jako civilizačních hodnot je hospodářský význam výrobních aktivit v území. Výrobní plochy v území vytvářejí množství pracovních příležitostí a zvyšují ekonomickou aktivitu v rámci města.

Obecné odůvodnění výroku (9) Z důvodu zajištění ochrany a rozvoje identifikovaných civilizačních a technických hodnot na území města jsou v řešení ÚP Milevska stanoveny obecné zásady uplatnitelné při rozhodování o změnách v území. Nezbytnost zajištění ochrany, respektování a vhodného rozvoje hodnot vychází z požadavku PÚR ČR (a obdobných požadavků ZÚR JČK a Zadání ÚP Milevska): „Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území.“

11.4.4 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky Civilní ochrana Dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl pro Jihočeský kraj zpracován Havarijní plán Jihočeského kraje představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Havarijní plán je základním dokumentem kraje pro řešení mimořádných situací v případě živelních pohrom, antropogenních havárií nebo jiných nebezpečí, která ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Havarijní plán je určen k plánování a řízení postupu integrovaného záchranného systému a je závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, fyzické i právnické osoby nacházející se na území kraje. Dle nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb., byl pro Jihočeský kraj zpracován Krizový plán obsahující souhrn krizových opatření a postupů, které kraj zpracovává k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v dané působnosti. Požadavky uvedené v § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jsou územním plánem respektovány v těch bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního plánu a krizového plánu Jihočeského kraje. V současné době je zpracováván digitální povodňový plán a vybudování varovného a výstražného systému ochrany před povodněmi pro město a ORP Milevsko. Ochrana území před průchodem povodňové vlny vzniklé zvláštní povodní V řešeném území není vymezeno území zvláštní povodně pod vodním dílem. Zóny havarijního plánování Do řešeného území nezasahuje žádná zóna havarijního plánování. V řešeném území se nenachází žádný subjekt nakládající ve větším rozsahu s nebezpečnými látkami. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V řešeném území se nenachází žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít dočasné úkryty, většinou suterénní prostory stávající zástavby příp. sklepní prostory objektů občanského vybavení. Dočasné úkryty budou u nové výstavby zřizovány v souladu s metodickou pomůckou pro samosprávu, právnické osoby a podnikající fyzické osoby „Sebeochrana obyvatelstva“. Územním plánem není vymezena plocha pro realizaci stálého úkrytu.


68


textová část

Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Jako shromažďovací prostor je vhodné využít zejména plochy veřejných prostranství v centrálních částech sídel. Obyvatele postižené mimořádnou událostí bude možno přechodně ubytovat v objektech občanského vybavení. Přechodné ubytování lze zajistit dále v soukromých objektech na území města. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Na území města Milevska se nenacházejí sklady materiálu civilní obrany a humanitární pomoci jako samostatné objekty a zařízení. V případě nutnosti budou pro jejich skladování a výdej využity objekty občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV). Záchranné, likvidační a obnovovací práce Pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací a pro uložení kontaminovaného materiálu vzniklého při mimořádné události nejsou stanoveny konkrétní plochy. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu nebo z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie. Obrana státu V zájmové lokalitě se nenacházejí vojenské inženýrské sítě ani objekty. Z obecného hlediska budou respektovány příslušné kategorie komunikací vč. ochranných pásem stávajícího i plánovaného dopravního systému, návrhem ani jeho důsledky nebudou dotčeny příp. nemovitosti ve vlastnictví Ministerstva obrany ČR. Požární ochrana Stávající vodovodní řady umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Profily hlavních řadů zajišťují v současné době dodávku požární vody v potřebném tlaku prostřednictvím požárních hydrantů na síti, a to včetně nových zastavitelných ploch. Radonový index geologického podloží Celé území města Milevska spadá do území ohroženého radonem – vyšší radioekologická zátěž.

AD 3

URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ

11.5

Odůvodnění urbanistické koncepce

Obecné odůvodnění výroku (10) Urbanistická koncepce vychází zejména z následujících východisek: -

koncepce rozvoje území města (viz kapitola textové části výroku ÚP Milevska 2.2 Koncepce rozvoje území obce)

-

požadavky na rozvoj města obsažené v PÚR ČR, ZÚR JČK a ve schváleném Zadání ÚP Milevska;

-

požadavky platných právních předpisů;

-

vyhodnocení demografického a ekonomického vývoje území (viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch);

-

historický vývoj města a jeho částí, postavení města v systému osídlení, stabilizovaná sídelní struktura řešeného území;

-

existující funkční, prostorové a provozní vazby v území, stabilizované prostorové a funkční uspořádání území;

-

limity využití území a hodnoty území (viz kapitola 11.4 Odůvodnění koncepce ochrany a rozvoje hodnot území);

-

existence stávající veřejné infrastruktury (dopravní systém, inženýrské sítě, občanská vybavenost, veřejná prostranství);

Základní východiska urbanistické koncepce jsou uvedena v předchozích kapitolách (zejména v kapitole 11.3 Odůvodnění koncepce rozvoje území obce), konkrétní východiska pak v odůvodnění jednotlivých bodů odůvodnění urbanistické koncepce.


69


textová část

Základní principy urbanistické koncepce jsou tyto: -

definice a stabilizace centra města (historické jádro a Nádražní ulice)

-

stabilizace a mírný rozvoj malých sídel v území

-

stabilizace a rozvoj tří obytných lokalit města (Sídliště, Hůrka, Západní čtvrť)

-

doplnění občanské vybavenosti a veřejné zeleně v rámci obytných lokalit

-

stabilizace a dotvoření systému veřejných prostranství v celém území, zajištění prostupnosti

-

návrh dopravního řešení eliminujícího dopravní zátěž v centru města (obchvat města)

-

rozvoj výrobních aktivit ve vazbě na obchvat města

-

posílení krajinných os a jejich propojení s městem a s malými sídly

-

rozvoj rekreačních aktivit v krajině

Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (10) ad a, b

Výrok je stanoven v souladu s prioritou 14 PÚR ČR „Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje.” Základním východiskem pro lokalizaci zastavitelných ploch je mimo jiné stabilizovaná sídelní a urbanistická struktura, bezprostřední návaznost na zastavěné území, přírodní limity (prostorové i ochranné) a existence stávající veřejné infrastruktury (dopravní systém, inženýrské sítě, občanská vybavenost). Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové předpoklady města. Respektuje stávající urbanistickou strukturu sídla, limity využití území, geomorfologické podmínky a zohledňuje výhledové předpoklady města pro obnovu a rozvoj. Tímto způsobem je v rámci ÚP Milevska rozvíjena stávající struktura sídel. Územní plán respektuje požadavky PÚR ČR a ZÚR SK, které nepřipouští vznik nových sídel nebo srůstání sídel. Územní plán dále rozvíjí konsolidovanou strukturu sídla a územní aktivity soustředí výhradně v rámci urbanizovaných ploch a v návaznosti na ně.

ad c

Historické jádro města je urbanistickým těžištěm území, tvoří centrum města a koncentruje občanské vybavení lokálního i regionálního významu. ÚP vytváří podmínky pro jeho další rozvoj a stanovuje vyšší význam v ose Nádražní ulice, která se postupně stává urbanizační osou propojující historické centrum města s prostorem železniční stanice. Tento kompoziční princip vznikl již v době založení sídliště v území jižně od historického jádra a v blízkosti výrobního areálu ZVVZ, resp. v blízkosti železniční stanice. Tím se významně přesunulo těžiště aktivit směrem jihovýchodně od historického jádra, podél Nádražní ulice pak byly ve vyšší míře umisťovány aktivity a vybavenost města. Tuto již založenou urbanizační osu je nutno posílit a vytvořit také její důstojné zakončení v prostoru před železniční stanicí, která je jedním ze vstupů do města. Historické centrum města reprezentované kompaktní zástavbou rozvíjenou okolo náměstí E. Beneše a významných ulic je však nutno považovat za centrum města a urbanistické těžiště. Pro atraktivitu města je klíčový stav veřejných prostranství – zajištění kvalitních podmínek pro pohyb chodců, snižování tranzitní dopravy v centru města a zlepšování prostupnosti území. Výrok je stanoven z těchto důvodů a s odkazem na požadavek Zadání ÚP Milevska („prověřit možnosti revitalizace stávajících a vymezení nových veřejných prostranství“).

ad d

Explicitně je požadavek na využívání vnitřních rezerv sídel obsažen v prioritě 19 PÚR ČR: „Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.“ Důvodem stanovení výroku je především nutnost dotvářet urbanistickou strukturu sídel zevnitř, tedy v již zastavěném území a v dosahu existující veřejné infrastruktury; tím je mimo jiné zajištěna ochrana volné krajiny a půdního fondu.

ad e

Centrum města je z celého řešeného území nejlépe dopravně dostupné (což je významné zejména v oblasti dostupnosti veřejnou hromadnou dopravou), představuje koncentraci stávajících zařízení občanského vybavení, je těžištěm ekonomických aktivit, obchodu, služeb, veřejné správy atd. Proto je vhodné další vybavenost regionálního významu rozvíjet především v jeho rozsahu a podpořit tak funkci správního a spádového centra širšího území. Vymezení ploch smíšených obytných – městských představuje plošnou identifikaci centra města a významných urbanizačních os určených pro umisťování vybavenosti společně s bydlením.

ad f

Obytné lokality ve městě představují urbanistickou hodnotu – tři identifikované lokality (stávající vilová čtvrť Hůrka, stávající sídliště v jižní části města a zčásti rozestavěná, navrhovaná západní čtvrť) vytvářejí ve městě


70


textová část

čistě obytné zázemí s dobrou dostupností do centra města, mimo zásadní dopravní zátěž a s dostatečným množstvím veřejných prostranství a zeleně. Z těchto důvodů, s odkazem na cíl územního plánování (§ 19 stavebního zákona) „stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení“ je nutné tyto obytné lokality chránit a rozvíjet pro obytnou funkci, umožňovat existenci lokální vybavenosti, ale vyloučit aktivity a zařízení, které by mohly výrazně zhoršit dosavadní kvalitu obytného prostředí. Vymezení, resp. urbanistické dotvoření obytné lokality Západní čtvrť je stanoveno na základě požadavku Zadání ÚP Milevska „rozvoj bydlení a souvisejících funkcí soustředit zejména v západním segmentu města.“ ad g

Výrok je stanoven zejména na základě požadavku Zadání ÚP Milevska („prověřit možnosti revitalizace stávajících a vymezení nových veřejných prostranství“). Veřejná prostranství v každém sídle utvářejí matrici urbanistické struktury, definují pohyb lidí po městě a obecně veřejný život města. Jsou zásadním prvkem pro zajištění prostupnosti území a dostupnosti pozemků. Čím lepší je jejich spojitost, provázanost a kvalita, tím lépe území funguje a tím kvalitnější je také navazující zástavba. Proto je nutné tento systém rozvíjet v každém sídle. Výrok vychází také z požadavku PÚR ČR (20a „Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.“)

ad h

Sídelní zeleň je v řešeném území vymezena a chráněna v rámci ploch veřejných prostranství – veřejné zeleně (ZV) a ploch zeleně krajinné (ZK). Významná sídelní zeleň je podobně jako veřejná prostranství nositelem atraktivity a hodnoty městského prostředí. Jedná se často o historické parky, aleje, založenou zeleň v intenzivně urbanizované struktuře města. Pro zachování sídelní zeleně uvnitř urbanistické struktury sídel je nutné tyto plochy chránit a případně také rozvíjet. Především plachy zeleně – krajinné dotvářejí v rámci urbanizovaného území krajinné osy propojující město s volnou krajinou, po obvodu obytných lokalit pak ochraňují obytnou zástavbu před negativními vlivy dopravy a výrobních aktivit.

ad i

ÚP Milevska stabilizuje plochy veřejných prostranství (PV, ZV) pro zajištění zejména pěších vazeb mezi centrem města a areálem Milevského kláštera; pro komfortnější přístupnost této významné kulturní hodnoty města je však nezbytné v podrobnějším měřítku dotvářet kvalitu veřejných prostranství. Výrok je stanoven zejména s ohledem na požadavky ZÚR JČK „vytvářet podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o kulturní památky a o památkové rezervace a zóny, dbát na kvalitu řešení jejich okolí“ a „vytvářet podmínky pro obnovu a udržování památkového fondu kraje a podporovat rozvoj jeho dalšího možného využití.“

ad j

Výrok je stanoven s ohledem na požadavky Zadání ÚP Milevska „stanovit optimální koncepci rozvoje města“ a „prověřit stávající využívání zastavěného území a účelně vymezit zastavitelné plochy bydlení.“ Koncepce rozvoje území města Milevska spočívá v koncentraci vybavenosti v centrální části města a rozvoji bydlení ve třech hlavních obytných lokalitách. Dosavadní postupný rozvoj bydlení severně nad silnicí I/19 představuje nežádoucí urbanistický vývoj města (vznik sociálně oddělených lokalit v sousedství průmyslové a zemědělské výroby). Město disponuje dostatečnými plochami pro rozvoj ve vhodnějších částech území a v dosahu existující dopravní a technické infrastruktury, a také občanské vybavenosti.

ad k

Důvodem pro stanovení výroku jsou kromě obecných požadavků PÚR, ZÚR a Zadání ÚP Milevska také závěry Koncepce rozvoje cestovního ruchu regionu Milevsko (2013), kde je identifikována potřebnost rozvoje infrastruktury cestovního ruchu na území města, podrobné odůvodnění viz kapitola 11.24 Odůvodnění rozvoje rekreace a cestovního ruchu. Snahou územního plánu je efektivně využít turistický potenciál území spočívající především v posílení spolupráce a provázanosti se sousedními obcemi, využití kvalitního přírodního prostředí kulturně historických památek území a ve zvýšení nabídky služeb spojených s cestovním ruchem.

ad l

Požadavek je stanoven zejména s ohledem na PÚR ČR (priorita 27) „Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami.“ a „Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech.“ ÚP Milevska tímto způsobem vytváří podmínky pro vznik dopravního uzlu umístěného u plánovaného obchvatu města v poloze mimo obytná území města, na urbanizační ose Nádražní ulice, v přímém dosahu železniční stanice. Zásadní význam požadavku spočívá v odvedení tranzitní dopravy a zdrojů místní dopravy mimo centrum města a mimo hlavní obytné lokality.

ad m

Důvodem stanovení výroku s odkazem na požadavek Zadání ÚP Milevska („zastavitelné plochy výroby vymezovat zejména ve vazbě na kapacitní systémy dopravní a technické infrastruktury“) je nutnost


71


textová část

koncentrace výrobních aktivit s nároky na kapacitní dopravní napojení mimo obytná území sídel nebo takovým způsobem, aby dopravní napojení neprocházelo obytným územím, jehož kvalita by se výrazně snížila. ad n

Stanovení výroku vychází z požadavku PÚR ČR (priorita 14) „Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech.“ Koncepce ÚP Milevska je stanovena v souladu s tímto požadavkem a v rámci pořizování změn ÚP je nutné na tyto principy navazovat.

ad o

Jedním z problémů identifikovaných v ÚAP SO ORP Milevsko je průtah silnice II/105 zastavěným územím; dle posledních sčítání dopravy intenzita v centru města dosahuje 6500 vozidel/den. Řešení zátěže centra města tranzitní dopravou je v ÚP Milevska provedeno vymezením plochy ZM46 pro obchvat města; zároveň je však nutné vyloučit další rozvoj aktivit v centru města vyžadujících kapacitní dopravní obsluhu. Výrok je stanoven také s ohledem na požadavek PÚR ČR (priorita 23) „Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků).“

ad p

Plochy veřejných prostranství specifikované v ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jsou v územním plánu vymezeny jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití. Rozvoj veřejných prostranství je umožněn také v rámci všech ostatních ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s jejich stanovenými podmínkami využití. Vymezení veřejných prostranství v rámci ÚP Milevska je v souladu zejména s těmito požadavky Zadání ÚP Milevska: „respektovat stávající systém veřejných prostranství a upřednostnit jejich kvalitativní rozvoj,“ „prověřit možnosti stávajících a vymezení nových veřejných prostranství“ a „pomocí nástrojů územního plánování posilovat funkci veřejného prostranství na úkor funkce dopravní.“ Veřejná prostranství jsou nositeli všech existujících turistických a cyklistických tras, cyklostezek a naučných stezek. Turistická infrastruktura je významným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu a turistiky v území, proto je nutné ji chránit a rozvíjet, zcela vyloučit jakoukoliv redukci. Důvodem pro vymezení plochy je ochrana historických cest v krajině pro zlepšení prostupnosti území a možný rozvoj nových pěších turistických nebo cyklistických tras v území.

ad q

Krajinné osy vodních toků a rybničních soustav západně od města propojují okrajové části sídla s volnou krajinou, kromě přírodních funkcí také zajišťují prostupnost mezi sídlem a krajinou. Výrok je stanoven zejména s ohledem na požadavky PÚR ČR (priorita 20a) „Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.“ Ochrana vodních toků a ploch vychází mimo jiné z právních předpisů, ÚP vytváří podmínky pro využití vodních os k rekreaci obyvatel a zajištění prostupnosti krajiny.

11.6

Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby

Odůvodnění výroku (11) Členění zastavěného území (včetně zastavitelných ploch a ploch přestavby) na plochy s rozdílným způsobem využití vychází ze stavu území dle Katastru nemovitostí a dle skutečností zjištěných terénními průzkumy v průběhu let 2014 a 2015. Vymezení ploch a stanovení obecných zásad pro jejich využívání je plně v souladu s §§ 4 – 12 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Při vymezování byl zohledněn převažující, resp. hlavní způsob využití pozemků a velikost vymezovaných ploch ve vazbě na ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s platnými právními předpisy je zastavěné území (včetně zastavitelných ploch a ploch přestavby) členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy bydlení – samostatně se vymezují v případě, kdy bydlení jednoznačně převažuje nad ostatními (doplňkovými) funkcemi. Umožňují nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. V řešeném území jsou plochy bydlení v souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. členěny takto:


72


textová část

-

Bydlení – v bytových domech (BH) – jsou vymezeny z důvodu stabilizace a ochrany rezidenčních čtvrtí / sídlišť v řešeném území, zejména hlavní obytné lokality sídliště jižně od ulice Nádražní, a dalších souborů bytových domů umístěných v zástavbě rodinných domů.

-

Bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské (BI) – jsou vymezeny z důvodu stabilizace a ochrany rezidenčních čtvrtí individuálního bydlení v řešeném území. Jedná se zejména o dvě hlavní obytné lokality ve městě (Hůrka, západní čtvrť), okrajové části obytné lokality sídliště a dále drobné enklávy v okrajových částech města.

Plochy rekreace – samostatně se vymezují v případě, kdy rekreační využití jednoznačně převažuje nad ostatními (doplňkovými) funkcemi. Umožňují zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním prostředí. V řešeném území jsou plochy bydlení v souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. členěny takto: -

Plochy rekreace – plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) - jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním prostředí. V územním plánu představují stabilizované plochy rekreačních areálů se stavbami pro ubytování, stravování, sport a další služby spojené s rekreací.

-

Plochy rekreace – zahrádkové osady (RZ) - územním plánem jsou takto vymezeny stabilizované plochy zahrádkových osad a další přímo související plochy. Důvodem pro jejich vymezení je umožnění rekreačního využití a staveb s tím souvisejících, s vyloučením bydlení.

Plochy občanského vybavení – jsou vymezeny zejména za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek jejich užívání v souladu s jejich účelem. V řešeném území jsou plochy občanského vybavení v souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. členěny takto: -

Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Důvodem pro jejich vymezení a stanovení obecných zásad pro jejich využívání je zachování těchto ploch v sídelní struktuře v případech, kdy existující občanské vybavení např. vhodně dotváří funkční skladbu v lokálním centru, nebo kdy se jedná o významná zařízení občanského vybavení, která je žádoucí zachovat či rozvíjet v dané lokalitě.

-

Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) – zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, ubytování, stravování apod. Důvodem pro jejich vymezení a stanovení obecných zásad pro jejich využívání je zachování těchto ploch v sídelní struktuře v případech, kdy existující občanské vybavení např. vhodně dotváří funkční skladbu v lokálním centru, nebo kdy se jedná o významná zařízení občanského vybavení, která je žádoucí zachovat či rozvíjet v dané lokalitě.

-

Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) – zahrnují zejména pozemky sportovních areálů a zařízení pro veřejné sportovní a rekreační využití. Důvodem pro jejich samostatné vymezení je zejména ochrana těchto ploch v rámci urbanistické struktury. Většina sportovních ploch je převážně nezastavěná (plošně rozsáhlé hrací plochy, dráhy, tréninkové louky, koupaliště apod.), proto je nezbytné tyto plochy chránit před zastavěním a změnou využití jako významné plochy veřejné infrastruktury sloužící rekreaci a sportovnímu vyžití obyvatel.

Plochy veřejných prostranství – jsou vymezeny z důvodu stanovení podmínek pro základní prostupnost území a dostupnost pozemků v řešeném území. Systém veřejných prostranství vytváří základní strukturu území, je nositelem veřejného života v území a veřejné infrastruktury – plochy veřejných prostranství v sobě integrují veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a v omezené míře také veřejnou zeleň. V řešeném území jsou plochy veřejných prostranství v souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. členěny takto: -

Veřejná prostranství (PV) – zahrnují veškeré stabilizované plochy veřejně přístupných prostranství s výraznou prostorotvornou funkcí (návesní a uliční prostory) v zastavěném území obce. S ohledem na význam ve struktuře ploch veřejných prostranství zahrnuje územní plán do těchto ploch také úseky místních komunikací, které mají významnou prostorotvornou, komunikační a sociální funkci, stejně tak jako významné mimosídelní cesty zajišťující prostupnost území. Důvodem jejich vymezení je ochrana systému veřejných prostranství, zajištění prostupnosti území, dostupnosti ploch a urbanistické dotváření veřejného prostoru města a sídel.

-

Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) – zahrnují veškeré stabilizované i návrhové plochy veřejně přístupných prostranství s vysokým podílem zeleně (vysoké i nízké, okrasné, parkové, doprovodné). Jedná se zejména o plochy parků a ploch, kde má zeleň výraznou kompoziční a prostorotvornou funkci, čímž se stává neodmyslitelnou součástí veřejného prostranství a zvyšuje estetický účinek prostředí. Důvodem jejich vymezení je ochrana veřejné zeleně v sídlech a zajištění jejího veřejného užívání.

Plochy smíšené obytné – jsou vymezeny v případech, kde není možné jednoznačně stanovit převahu bydlení nad ostatními (doplňkovými) funkcemi. Bydlení je v těchto případech integrální součástí ostatních funkcí,


73


textová část

především občanského vybavení, rekreace, nerušící výroby, apod. V řešeném území jsou plochy smíšené obytné v souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. členěny takto: -

Plochy smíšené obytné – městské (SM) – plochy zahrnují vedle bydlení v bytových a rodinných domech objekty a zařízení občanského vybavení veřejného i komerčního charakteru a tělovýchovných a sportovních zařízení. Plochy smíšené obytné – městské definují centrum města Milevska (včetně významných urbanistických os uvnitř města – např. Nádražní, Masarykova, 5. května, Čs. legií) a stabilizují jeho přirozenou funkční diverzitu.

-

Plochy smíšené obytné – komerční (SK) – plochy zahrnují vedle bydlení také objekty a zařízení občanského vybavení veřejného i komerčního charakteru a tělovýchovných a sportovních zařízení s důrazem na vyšší míru občanské komerční vybavenosti a umožnění nerušící výroby a skladování. Plochy smíšené obytné – komerční definují urbanisticky dosud nedotvořený prostor mezi železniční stanicí a městem (podél ulice Nádražní) a dotvářejí podmínky pro rozvoj komerční vybavenosti a dalších aktivit ve vazbě na železniční nádraží.

-

Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) – plochy, v nichž je funkce bydlení spojena s občanským vybavením, rekreací, hospodařením na přilehlých pozemcích, provozováním nerušících výrobních i nevýrobních služeb nebo chovem hospodářských zvířat a další drobnou převážně zemědělskou a výrobní činností. Důvodem pro jejich vymezení je zejména ochrana charakteru (měřítka, funkční diverzity a uspořádání zástavby) v dochovaných původních urbanistických a funkčních strukturách historických sídel v území (Klisín, Dmýštice, Něžovice, Rukáveč, Velká), a dále ochrana solitérních historických staveb umístěných zpravidla ve volné krajině, které jsou dokladem historického hospodaření v území (hájovna na Hajdě, Dvůr Jenišovice apod.).

Plochy dopravní infrastruktury – jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje dopravního obslužného systému. Zahrnují pozemky staveb a zařízení pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a jiných druhů dopravy. Vymezují se samostatně v případech, kdy využití pozemků dopravních staveb a zařízení vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a dále v případech, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti. V řešeném území jsou plochy dopravní infrastruktury v souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. členěny takto: -

Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – zahrnují stabilizované i zastavitelné plochy komunikační sítě (silnice I., II. a III. třídy, místní a účelové komunikace, manipulační a odstavné plochy). Důvodem vymezení je ochrana a rozvoj veřejné dopravní infrastruktury – zajištění dostatečné kapacitní dopravní obslužnosti města.

-

Plochy dopravní infrastruktury – železniční (DZ) – zahrnují stabilizované plochy dráhy včetně souvisejících staveb, zařízení a pozemků. Důvodem vymezení je ochrana železniční dopravy na území města a zajištění specifických nároků železniční dopravy.

Plochy technické infrastruktury – jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje systému vybavení území technickou infrastrukturou jakožto součásti veřejné infrastruktury. V řešeném území jsou plochy dopravní infrastruktury v souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. členěny takto: -

Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI) – zahrnují pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení pro vodovody, kanalizace, elektrické vedení, plynovody, komunikační vedení a zařízení apod. Vymezují se v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití. Důvodem vymezení je ochrana a rozvoj veřejné technické infrastruktury – zajištění dostatečné kapacitní technické obslužnosti města.

-

Plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady (TO) – zahrnují stabilizované i zastavitelné plochy pro nakládání s odpady jakožto součást technické infrastruktury sídel s nutností eliminovat možné negativní dopady na okolní plochy. Důvodem vymezení je ochrana a rozvoj veřejné technické infrastruktury – zajištění dostatečné kapacitní technické obslužnosti města.

Plochy výroby a skladování – jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro produkční hospodářské aktivity v území. V řešeném území jsou plochy výroby a skladování v souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. členěny takto: -

Výroba a skladování – lehký průmysl (VL) – jedná se o plochy primárně určené pro průmyslovou výrobu a související skladování. Důvod jejich samostatného vymezení spočívá ve vyšších nárocích na dopravní obsluhu a v nezbytnosti vyloučit v těchto plochách z důvodu možných negativních vlivů plošné bydlení.

-

Výroba a skladování – zemědělská výroba (VZ) – jedná se o plochy primárně určené pro provozování ekonomických aktivit zemědělského charakteru, v řešeném území představují plochy stávajících zemědělských družstev a areálů, popř. zastavitelné plochy na ně navazující. Důvod jejich samostatného vymezení spočívá ve vyšších nárocích na dopravní obsluhu a v nezbytnosti vyloučit v těchto plochách z důvodu možných negativních vlivů plošné bydlení.


74


-

textová část

Výroba a skladování – fotovoltaická elektrárna (VF) – jedná se o plochy primárně určené pro fotovoltaickou elektrárnu. Důvod jejich samostatného vymezení spočívá ve specifickém charakteru výrobní plochy s minimalizací možnosti zastavění.

V souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, ve zvlášť odůvodněných případech lze stanovit plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno v §§ 4 – 19. ÚP Milevska stanovuje nad rámec vyhlášky plochy zeleně, které představují ekvivalent krajinných ploch (zejména ploch smíšených nezastavěného území) uvnitř zastavěného území. -

Zeleň – krajinná (ZK) – plochy jsou vymezeny za účelem ochrany ploch přírodního či přírodě blízkého charakteru v zastavěném území a za účelem podpory ekologicko-stabilizační funkce těchto ploch. Obvykle jsou vymezeny v zastavěném území v plochách přírodní zeleně (nejedná se tedy o zahrady a sady ani o veřejně přístupnou či využívanou zeleň) a plní například funkci izolace obytné zástavby od dopravních tahů. Plochy jsou dále vymezeny zejména z důvodu ochrany a stabilizace skladebných částí ÚSES (lokálních biokoridorů) nebo jiných přírodních hodnot.

Odůvodnění výroku (12) Vymezení ploch se (zejména v případě liniových prvků) překrývá v oblastech urbanismu (zastavěného území a zastavitelných ploch) a krajiny (nezastavěného území). S ohledem na stavební zákon a jeho prováděcí vyhlášky jsou plochy s rozdílným způsobem využití a obecné zásady pro jejich využívání rozděleny do kapitol tak, aby nedocházelo ke zbytečné duplikaci výroku. Plochy vodní a vodohospodářské, plochy lesní jsou převážně „krajinné“ (zařazeny do kapitoly Koncepce uspořádání krajiny); plochy dopravní infrastruktury a veřejných prostranství jsou převážně „urbánní“ (zařazeny do kapitoly Urbanistické koncepce).

11.7

Odůvodnění podmínek a požadavků na prostorové uspořádání zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby

Odůvodnění výroku (13) Ve vazbě na požadavek vyhlášky č. 501/2006 Sb. (příloha č. 7 – obsah územního plánu) jsou v plochách s rozdílným způsobem využití stanoveny podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití). Odůvodnění výroku (14) Stanovení atributů a podmínek prostorového uspořádání v zastavěném území, zastavitelných plochách a plochách přestavby vychází ze stávajícího charakteru a struktury zástavby, ze současného stavu a vývoje urbanizovaného území a z požadavků na jeho změny dle schváleného Zadání ÚP Milevska, zejména: „stanovit podmínky plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a zastavitelných ploch tak, aby byla zajištěna hospodárnost jejich využití, a aby byly minimalizovány negativní vlivy sídla na okolní nezastavěné území,“ „navrhnout řešení směřující k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot a zlepšení ekologické stability území“ a „respektovat a chránit urbanistické a kulturně-historické hodnoty území, včetně historicky i architektonicky významných objektů, které nejsou chráněny ze zákona.“ Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (14) ad a

Charakter a struktura zástavby jsou stanoveny pouze v rámci zastavěného území a zastavitelných ploch. Respektují stávající charakter a strukturu zástavby ve stabilizovaných plochách s rozdílným způsobem využití. Důvodem pro stanovení podmínky je zajištění ochrany charakteru stávající zástavby a její vhodné doplnění v případě nové výstavby; tím je zajištěna stabilizace zástavby a urbanistické struktury města, zachování historicky daného či provozně podmíněného uspořádání zástavby.

ad b

Maximální výška zástavby je vždy stanovena dle převládající stávající výšky zástavby v daném způsobu využití, případně dle navrhovaných změn ve způsobu využití, kde stanovení maximální výšky zástavby vychází z obvyklých hodnot daného funkčního typu zástavby. Důvodem pro její stanovení je ochrana a stabilizace stávající urbanistické struktury zástavby sídel s dílčími úpravami. ÚP Milevska tímto způsobem potvrzuje historicky vytvořené výškové uspořádání zástavby. Stanovení maximální výšky zástavby v zastavitelných plochách a v plochách přestavby vychází z okolní zástavby a z cílového stavu a funkčního uspořádání dotčené plochy. Při rozvoji zástavby na okrajích sídel je zohledněna poloha budoucí zástavby na pomezí sídla a volné krajiny, maximální výška proto nepřevyšuje okolní zástavbu a případně je oproti intenzivnější zástavbě uvnitř sídel mírně snížena z důvodů ochrany krajinného rázu a pozvolného přechodu sídelní struktury do volné krajiny.

ad c

Koeficient zastavění pozemku v plochách bydlení a v plochách rekreace zajišťuje efektivní využití ploch a vhodné doplňování zástavby, což vychází z charakteru již stabilizované, většinou individuální obytné nebo rekreační zástavby; důvodem je ochrana stávající poměrně konzistentní struktury převážně rodinných domů


75


textová část

v kompaktních obytných územích a zamezení možným plošně rozsáhlým záměrům objektů individuálního bydlení v rekreačních územích. V plochách veřejných prostranství (PV, ZV), v plochách krajinné zeleně (ZK) a v ploše fotovoltaické elektrárny (VF) je koeficient zastavění pozemku z důvodu ochrany ploch před vyšší mírou zastavění, s umožněním drobných staveb zvyšujících využitelnost jinak převážně nezastavěných ploch. ad d

Koeficient minimálního podílu zeleně na pozemku zajišťuje minimální podíl zeleně na pozemku v rámci některých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v případech, kdy je nezbytné zajistit minimální podíl zeleně např. ve výrobních areálech a dopravních či technických plochách (ve formě izolační zeleně z důvodu izolace případných negativních vlivů areálu na okolní zástavbu), v plochách bydlení, občanského vybavení a rekreace (ve formě doplňkové zeleně zajišťující příznivé podmínky obytného nebo rekreačního území). V plochách veřejné zeleně (ZV) a krajinné zeleně (ZK) je minimální podíl zeleně stanoven z důvodu dostatečného naplnění způsobu využití ploch.

ad e

Maximální výměra stavebního pozemku je vymezena pouze v plochách BI a RZ. Důvodem je v případě ploch bydlení zajištění efektivního využití ploch bydlení pro individuální rodinnou zástavbu a zamezení vzniku plošně rozsáhlých a nevyužitelných pozemků, které by znemožnily efektivně využívat veřejnou (zejména dopravní a technickou) infrastrukturu. V plochách rekreace – zahrádkové osady je důvodem stanovení podmínky nezbytnost zamezit rozvoji individuálního bydlení v těchto plochách s ohledem na dosavadní běžnou praxi v území a s ohledem na nevhodnost ploch rekreace pro rozvoj individuálního bydlení (nedostatečný dopravní přístup, absence nebo zhoršená dostupnost občanského vybavení atd.).

ad f

Maximální velikost zastavěné plochy objektu je stanovena v některých plochách zejména s cílem omezit velikost případné zástavby v plochách převážně nezastavitelných s charakterem solitérních staveb (doplňkových staveb zvyšujících využitelnost těchto ploch. V plochách rekreace – zahrádkové osady je důvodem stanovení podmínky nezbytnost zamezit rozvoji individuálního bydlení v těchto plochách s ohledem na dosavadní běžnou praxi v území a s ohledem na nevhodnost ploch rekreace pro rozvoj individuálního bydlení (nedostatečný dopravní přístup, absence nebo zhoršená dostupnost občanského vybavení atd.); stanovením podmínky je omezena možnost povolit rekreační stavbu rozsahem odpovídající rodinnému domu. V plochách veřejných prostranství (PV, ZV), v plochách krajinné zeleně (ZK) a v ploše fotovoltaické elektrárny (VF) je maximální velikost zastavěné plochy objektu stanovena z důvodu regulace umožněných drobných staveb zvyšujících využitelnost jinak převážně nezastavěných ploch.

11.8

Odůvodnění vymezení systému sídelní zeleně

Odůvodnění výroku (15) Podkladem pro vymezení systému sídelní zeleně byl zejména terénní průzkumy v průběhu let 2014 a 2015. na základě podrobných analýz jednotlivých systémů v území a požadavků na jejich rozvoj byl v řešení ÚP Milevska stabilizován systém sídelní zeleně v měřítku odpovídajícím § 3 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Systém sídelní zeleně je tvořen kromě ploch zeleně i dalšími prvky sídelní zeleně zahrnutými v dalších typech ploch s rozdílným způsobem využití, a to s ohledem na výše uvedené ustanovení o výměře ploch vymezovaných v územním plánu. Koncepce rozvoje sídelní zeleně je tvořena dominantní složkou sídelní zeleně – plochami veřejných prostranství – veřejné zeleně (ZV). Odůvodnění výroku (16) Důvodem pro stanovení výroku je zajištění ochrany a vytvoření podmínek pro rozvoj sídelní zeleně v řešeném území. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (16) ad a, d

Důvodem ochrany veřejné zeleně je zejména fakt, že se jedná o veřejnou infrastrukturu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona, která je součástí ploch veřejných prostranství. Plochy veřejné zeleně jsou vymezeny ve veřejném zájmu, proto jejich využití nesmí být narušeno parciálními zájmy v území.

ad b

Sídelní zeleň tvoří jeden z hlavních koncepčních prvků urbanistického uspořádání města. Její ochrana je nezbytná zejména z důvodu zajišťování kvality obytného prostředí, umožnění rekreace v zeleni i v rámci jinak souvisle urbanizovaného sídla a v některých případech také z důvodu zachování prostupnosti území mezi sídlem a volnou krajinou. Stav a rozsah sídelní zeleně v území je významným indikátorem kvality obytného prostředí. Plochy sídelní zeleně tvoří jednak doplňkovou funkci v obytném prostředí, mají estetickou, kompoziční a hygienickou funkci v sídlech, a proto je nutné je chránit, resp. významnou zeleň přímo vymezit v rámci ploch zeleně s vyloučením zástavby.

ad c

Kromě vlastní ochrany a rozvoje ploch veřejných prostranství (ZV) je nezbytné sídelní zeleň rozvíjet také v dalších plochách s rozdílným způsobem využití a zvyšovat tak podíl lokální zeleně např. uvnitř obytných území nebo rozvíjet městskou veřejnou zeleň v plochách smíšených obytných. V případě konkrétního požadavku na podíl zeleně v rámci některých zastavitelných ploch nebo ploch přestavby byly tyto požadavky


76


textová část

uvedeny v podmínkách pro rozhodování v dané ploše nebo obecně v rámci stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití.

11.9

Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch

Odůvodnění výroku (17) Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v sídle Dmýštice ozn. plochy

ZD1

ZD2

ZD3

ZD4

způsob využití

odůvodnění vymezení plochy

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Dmýštice, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení plocha smíšená obytná – venkovská potřeby vymezení zastavitelných ploch (SV) - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél komunikace II/102 na severním okraji sídla - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Dmýštice, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení plocha smíšená obytná – venkovská potřeby vymezení zastavitelných ploch (SV) - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace na severním okraji sídla - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Dmýštice, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch plocha smíšená obytná – venkovská (SV) - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél komunikace II/102 na jižním okraji sídla

občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS)

- záměr je vymezen v rozsahu dlouhodobě využívaných sportovních ploch zajišťujících sportovní a rekreační vyžití obyvatel sídla Dmýštice - důvodem vymezení plochy je ochrana a stabilizace sportovní plochy v sídle Dmýštice - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele města

Odůvodnění výroku (18) Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v sídle Klisín ozn. plochy

ZK1

ZK2

způsob využití


- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Klisín, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch plocha smíšená obytná – venkovská - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající (SV) dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace a vyplňuje nedokončený okraj ve východní části sídla - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Klisín, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch plocha smíšená obytná – venkovská - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající (SV) dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu návsi a vyplňuje proluku v existující zástavbě utvářející uzavřený prostor návsi

Odůvodnění výroku (19) Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v sídle Milevsko ozn. plochy

způsob využití


ZM1

rekreace – plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH)

- důvodem vymezení ploch je umožnění rozvoje stávajícího


77


ozn. plochy

způsob využití

textová část

odůvodnění vymezení plochy rekreačního areálu Vášův mlýn na jižním okraji rybníka Váša

ZM2

rekreace – plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH)

- plochy jsou vymezeny v atraktivní krajině údolí Milevského potoka s návazností na turistické trasy a naučnou stezku - rozvoj rekreačního využití krajiny je v souladu se Zadáním ÚP Milevska a se ZÚR JČK; plochy navazují na zastavěné území a využívají existující dopravní a technickou infrastrukturu - plocha je vymezena na základě předaných žádostí č. 7, 11, 12 o změnu ÚPD

ZM3

rekreace – zahrádkové osady (RZ)

- důvodem pro vymezení plochy je umožnění rozvoje rekreace v zahrádkových osadách ve vazbě na atraktivní lokalitu rybníka severně od města a v dostupnosti po stávající komunikaci - vymezením plochy jsou zčásti stabilizovány již existující rekreačně využívané zahrady - důvodem pro vymezení ploch je umožnění rozvoje rekreace v zahrádkových osadách ve vazbě na stávající zahrádkovou osadu a obytné plochy na severním okraji města

ZM4


ZM5


- důvodem pro vymezení ploch je umožnění rozvoje rekreace v zahrádkových osadách ve vazbě na stávající zahrádkovou osadu na severním okraji města

ZM6


- plochy urbanisticky dotvářejí kompaktní tvar zahrádkové osady zajišťující efektivní využití území

ZM7

veřejná prostranství (PV)

- důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k ploše ZM8 (rozšiřující stávající výrobní areál) a k plochám ZM5, ZM6 (rozvoj zahrádkové osady) - veřejným zájmem je zajištění přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch

ZM8

ZM9

výroba a skladování – lehký průmysl (VL)

občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS)

- důvodem vymezení plochy je umožnění rozvoje stávajícího výrobního areálu v urbanisticky vhodné lokalitě mimo obytné území města a s blízkým dopravním napojením na silnici I/19 - důvodem vymezení plochy je potřebnost posílení ekonomické základny města v plochách určených pro výrobní aktivity ve vazbě na nadřazenou síť silniční dopravy - záměr je vymezen na základě požadavku města Milevska pro další rozvoj areálu veřejného sportoviště (koupaliště) - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele města - důvodem vymezení plochy je stabilizace částečně již existujícího záměru fotovoltaické elektrárny (západní polovina plochy je již realizována)

ZM10

ZM11

výroba a skladování – fotovoltaická elektrárna (VF)

bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské (BI)


- záměr je umístěn na ploše rekultivované skládky nevyužitelné pro zemědělské účely; dostupnost plochy je umožněna ze stávající komunikace; s ohledem na umístění plochy nedochází k negativním vlivům na krajinný ráz (nedochází ke znehodnocení dálkových pohledů, panoramat apod.) - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, v prostoru již připravené parcelace pro vznik rodinných domů

78


ozn. plochy

ZM12

způsob využití


textová část

odůvodnění vymezení plochy - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu ulice Sladkovská - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

ZM13

ZM14

ZM15




ZM16


ZM17


ZM18

občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV)

ZM19


ZM20


ZM21



- plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje již rozestavěný obytný soubor navazující na ulici U Stříbrného, dotváří kompaktní okraj zástavby zajišťující efektivní využití území a veřejné infrastruktury - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje oboustranné obestavění navrhované ulice propojující ulici Jeřábkova s prostorem Stříbrného rybníku - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje proluku v zástavbě okolo Stříbrného rybníku, kompozičně utváří obestavění navrhované ulice propojující ulici Jeřábkova s prostorem Stříbrného rybníku - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZM14, ZM15 (rozvoj bydlení) a zajištění prostupnosti území k plochám stabilizované veřejné zeleně - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - důvodem pro vymezení plochy je umožnění rozvoje rekreace v zahrádkových osadách ve vazbě na stávající zahrádkovou osadu západně od města a v dostupnosti po stávající komunikaci - záměr je vymezen na základě požadavku města Milevska pro další rozvoj areálu domu s pečovatelskou službou - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele města - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, a zejména požadavek Zadání ÚP Milevska „rozvoj bydlení a souvisejících funkcí soustředit zejména v západním segmentu města“ - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje již rozestavěný obytný soubor podél ulice Pod Zvíkovcem, dotváří kompaktní tvar zástavby zajišťující efektivní využití území a veřejné infrastruktury - důvodem vymezení ploch je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, a zejména požadavek Zadání ÚP Milevska „rozvoj bydlení a souvisejících funkcí soustředit zejména v západním segmentu města“ - plochy jsou vymezeny ve vazbě na zastavěné území a stávající

79


textová část

ozn. plochy

způsob využití


ZM22


dopravní a technickou infrastrukturu, dotvářejí již připravený obytný soubor na západním okraji města (vybudovaná dopravní a technická infrastruktura, parcelace, zahájena výstavba prvních rodinných domů) - plocha je vymezena na základě předané žádosti č. 8 o změnu ÚPD

ZM23


- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, a zejména požadavek Zadání ÚP Milevska „rozvoj bydlení a souvisejících funkcí soustředit zejména v západním segmentu města“ - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje okraj sídla ve vazbě na stávající i již připravovanou zástavbu, dotváří kompaktní tvar zástavby zajišťující efektivní využití území a veřejné infrastruktury

ZM24


ZM25


ZM26

veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV)

ZM27


ZM28


ZM29


- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, a zejména požadavek Zadání ÚP Milevska „rozvoj bydlení a souvisejících funkcí soustředit zejména v západním segmentu města“ - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje okraj nového obytného souboru Na Cukavě, dotváří kompaktní tvar zástavby zajišťující efektivní využití území a veřejné infrastruktury - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, a zejména požadavek Zadání ÚP Milevska „rozvoj bydlení a souvisejících funkcí soustředit zejména v západním segmentu města“ - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje rozsáhlé rozestavěné území – společně s plochami ZM30 a ZM33 urbanisticky propojuje centrum města a rozestavěný nový obytný soubor Na Cukavě tak, aby vznikl kompaktní tvar zástavby Západní čtvrti zajišťující efektivní využití území a veřejné infrastruktury - důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Západní čtvrť - veřejným zájmem je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v sídle a možnost realizace retenčních opatření v území - důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Západní čtvrť - veřejným zájmem je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v sídle a možnost realizace retenčních opatření v území - důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Západní čtvrť - veřejným zájmem je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v sídle a možnost realizace retenčních opatření v území - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZM24, ZM25, ZM30 (rozvoj bydlení), zajištění alternativního dopravního přístupu nově rozvíjené obytné lokality Západní čtvrť a zajištění její základní prostupnosti - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch


80


ozn. plochy

ZM30

ZM31

způsob využití


textová část

odůvodnění vymezení plochy - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, a zejména požadavek Zadání ÚP Milevska „rozvoj bydlení a souvisejících funkcí soustředit zejména v západním segmentu města“ - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje rozsáhlé rozestavěné území – společně s plochami ZM25 a ZM33 urbanisticky propojuje centrum města a rozestavěný nový obytný soubor Na Cukavě tak, aby vznikl kompaktní tvar zástavby Západní čtvrti zajišťující efektivní využití území a veřejné infrastruktury

- záměr je vymezen ve vazbě na navrhovanou novou obytnou Západní čtvrť, kde je nezbytné zajistit dostatečné plochy sportu a rekreace pro místní obyvatele plocha bude z koncepčního hlediska utvářet lokální centrum pro občanské vybavení – tělovýchovná a obytné území Západní čtvrti spolu s plochou ZM32 (veřejná zeleň) a sportovní zařízení (OS) plochou PM5 (komerční zařízení malá a střední) - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele města

ZM32


- důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Západní čtvrť - plocha veřejné zeleně je zároveň vymezena na podkladu zákresu plánovaných retenčních nádrží (v prostoru retenční nádrže č. 3) - plocha bude z koncepčního hlediska utvářet lokální centrum pro obytné území Západní čtvrti spolu s plochou PM5 (komerční zařízení malá a střední) a plochou ZM31 (tělovýchovná a sportovní zařízení) - veřejným zájmem je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v sídle a možnost realizace retenčních opatření v území - plocha je vymezena částečně na základě předané žádosti č. 6 o změnu ÚPD

ZM33

ZM34


občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM)

- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, a zejména požadavek Zadání ÚP Milevska „rozvoj bydlení a souvisejících funkcí soustředit zejména v západním segmentu města“ - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje zástavu podél ulice Švermova a zejména doplňuje rozsáhlé rozestavěné území – společně s plochami ZM25 a ZM33 urbanisticky propojuje centrum města a rozestavěný nový obytný soubor Na Cukavě tak, aby vznikl kompaktní tvar zástavby Západní čtvrti zajišťující efektivní využití území a veřejné infrastruktury - důvodem pro vymezení plochy je umožnění rozvoje občanského vybavení ve vazbě na stávající areál zahradnictví a urbanistické dotvoření prostoru mezi centrem města a nově rozvíjenou obytnou Západní čtvrtí - plocha přímo navazuje na zastavěné území města a provozně ji lze propojit se stávajícím areálem

ZM35


- důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZM30, ZM33 (rozvoj bydlení), k ploše ZM34 (rozvoj zahradnictví), k ploše ZM31 (rozvoj sportu) a zajištění základní prostupnosti nově rozvíjené obytné lokality Západní čtvrť - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch


81


ozn. plochy

způsob využití

ZM36


ZM37


ZM38


textová část

odůvodnění vymezení plochy - důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Západní čtvrť - veřejným zájmem je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v sídle a možnost realizace retenčních opatření v území - důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Západní čtvrť - veřejným zájmem je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v sídle a možnost realizace retenčních opatření v území - záměr je vymezen ve vazbě na navrhovanou novou obytnou Západní čtvrť, kde je nezbytné zajistit dostatečné plochy veřejného občanského vybavení pro místní obyvatele i pro obyvatel obytné lokality Sídliště - záměr je v souladu s ÚPN SÚ Milevsko - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele města - důvodem vymezení plochy je potřebnost posílení ekonomické základny města v plochách určených pro komerční aktivity (příležitost zvýšení nabídky pracovních příležitostí v oblasti terciéru)

ZM39


- plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající plochy komerčních zařízení podél ulice Blanická - vymezením plochy je dotvořeno oboustranné obestavění ulice Blanická zajišťující efektivní využití území a existující veřejné infrastruktury - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

ZM40


ZM41


ZM42

ZM43



- plocha je vymezena v zastavěném území a v přímé vazbě na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje zástavbu pod lesoparkem Na Hůrkách zajišťující efektivní využití území a veřejné infrastruktury; plocha vyplňuje proluku mezi plochami občanského vybavení - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a dotváří prostor v prodloužení ulice J. Kytky napojené na ulici Sokolovská; doplňuje okraj sídla u Milevského potoka, kompozičně utváří obestavění navrhované ulice a efektivní využití okrajového území napojeného na veřejnou infrastrukturu - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZM41, ZM42 (rozvoj bydlení) - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - plocha je vymezena částečně na základě předané žádosti č. 20 o změnu ÚPD

ZM44


- důvodem vymezení plochy je umožnění rozvoje stávajícího výrobního areálu v urbanisticky vhodné lokalitě mimo obytné území města a s přímým dopravním napojením na silnici I/19 - důvodem vymezení plochy je potřebnost posílení ekonomické základny města v plochách určených pro výrobní aktivity ve vazbě na nadřazenou síť silniční dopravy


82


ozn. plochy

ZM45

ZM46

způsob využití


dopravní infrastruktura – silniční (DS)

textová část

odůvodnění vymezení plochy - důvodem vymezení plochy je umožnění rozvoje stávajícího výrobního areálu v urbanisticky vhodné lokalitě mimo obytné území města a s přímým dopravním napojením na silnici I/19 - důvodem vymezení plochy je potřebnost posílení ekonomické základny města v plochách určených pro výrobní aktivity ve vazbě na nadřazenou síť silniční dopravy - vymezení přeložky silnice II/105 vychází ze schváleného Zadání ÚP - podkladem pro vymezení je Studie proveditelnosti přeložky silnice II/105 Milevsko (Ing. Zdeněk Dušek, 2015), jejímž zadavatelem je Jihočeský kraj - důvodem pro vymezení přeložky silnice II/105 je zejména výrazné zatížení centra města motorovou dopravou a - veřejným zájmem je zajištění rozvoje veřejné dopravní infrastruktury v širších dopravních vztazích, převedení tranzitní dopravy mimo obytné části města, ochrana obytných částí města před negativními vlivy motorové dopravy, zajištění kapacitního dopravního napojení do navrhované průmyslové zóny Dukelská - důvodem vymezení plochy je umožnění rozvoje průmyslové zóny Dukelská; tento záměr je dlouhodobě sledován v původním ÚPN SÚ a v původních Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje (2011; v rámci 1. aktualizace z roku 2014 byl záměr KP4 vypuštěn s ohledem na změnu metodického přístupu k vymezování ploch v ZÚR) a deklarován jako zájem města na rozvoj ekonomického sektoru a vytvoření nabídky pracovních příležitostí

ZM47


- důvodem vymezení plochy je potřebnost posílení ekonomické základny města v plochách určených pro výrobní aktivity ve vazbě na nadřazenou síť silniční dopravy - plocha je umístěna vhodně na východním okraji města v přímé vazbě na plánovaný obchvat města Milevska, v blízkosti železniční stanice a v návaznosti na stabilizovanou výrobu v ulici Dukelská - urbanisticky plocha dotváří jihovýchodní výrobní sektor města napojený na dopravní uzel v prostoru před železniční stanicí

ZM48


- důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k ploše ZM53 (rozvoj bydlení) a jejich propojení s ulicí Nádražní - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch

ZM49

zeleň – krajinná (ZK)

- důvodem pro vymezení plochy je zajištění podmínek pro realizaci izolační zeleně podél průmyslové zóny Dukelská za účelem ochrany navrhovaného bydlení v ploše ZM50 před negativními vlivy průmyslové výroby a související dopravní zátěže - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

ZM50

ZM51




- plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje oboustranné obestavění ulice Dukelská tak, aby vznikla čistě obytná ulice na východním okraji sídla, zajišťující efektivní využití území a veřejné infrastruktury - důvodem pro vymezení VP je prodloužení ulice Gen. Svobody a její propojení s novou ulicí (plocha ZM48) - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch

83


ozn. plochy

ZM52

textová část

způsob využití



- důvodem pro vymezení plochy je zajištění podmínek pro realizaci izolační zeleně podél průmyslové zóny Dukelská za účelem ochrany navrhovaného bydlení v ploše ZM53 před negativními vlivy průmyslové výroby a související dopravní zátěže - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

ZM53

ZM54



- plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje oboustranné obestavění ulice Dukelská tak, aby vznikla čistě obytná ulice na východním okraji sídla, zajišťující efektivní využití území a veřejné infrastruktury - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZM47 (rozvoj výroby), PM8, PM9 (rozvoj smíšeného obytného komerčního území) - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch

ZM55


- důvodem pro vymezení plochy je umožnění rozvoje výrobních aktivit ve vazbě na stávající areál ZVVZ v prostoru mezi stabilizovanými plochami výroby a železniční tratí - vymezením plochy jsou vytvořeny podmínky pro efektivní využití proluky v zastavěném území a napojené na stávající dopravní a technickou infrastrukturu - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

ZM56


ZM57


ZM58


ZM59


ZM60


ZM61


- plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje rozsáhlou nevyužitou plochu mezi stávající obytnou zástavbou a silnicí III/10543 na jižním okraji sídla zajišťující efektivní využití území a veřejné infrastruktury - důvodem pro vymezení plochy je zajištění podmínek pro realizaci izolační zeleně podél navrhovaného obchvatu města Milevska za účelem ochrany stávajícího bydlení a navrhovaného bydlení v ploše ZM56 před negativními vlivy dopravy - důvodem pro vymezení ploch je zajištění podmínek pro realizaci izolační zeleně podél navrhovaného obchvatu města Milevska za účelem ochrany obytné čtvrti sídliště v jižní části města před negativními vlivy dopravy - důvodem vymezení plochy je umožnění rozvoje stávajících zahrádkových osad a dotvoření kompaktního urbanistického tvaru na jižním okraji města Milevska - plocha je určena pro možný rozvoj zahrádkových osad zejména pro obyvatele navazujícího sídliště - plocha je vymezena částečně na základě předané žádosti č. 2 o změnu ÚPD

ZM62



- důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a navazuje na již rozestavěný obytný soubor v ulici U Dehetníku, dotváří kompaktní okraj zástavby zajišťující efektivní využití území a veřejné infrastruktury

84


ozn. plochy

ZM63

ZM64

ZM65

textová část

způsob využití




odůvodnění vymezení plochy - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Milevsko, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, a doplňuje již rozestavěný obytný soubor v ulici U Dehetníku, dotváří kompaktní okraj zástavby zajišťující efektivní využití území a veřejné infrastruktury - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území obytné enklávy Hajda a v přímém dosahu stávající dopravní a technické infrastruktury, doplňuje proluku ve stabilizované obytné zástavbě podél silnice II/10545, dotváří kompaktní tvar zástavby zajišťující efektivní využití území a veřejné infrastruktury - důvodem pro vymezení je zvyšování prostupnosti volné krajiny, podpora cyklotras a rekreace v krajině, propojení sídla Milevska s obytnou enklávou Hajda - podkladem pro vymezení VP je dokumentace pro stavební povolení na přístupovou komunikaci pro pěší a cyklisty Milevsko – Hajda (Ing. Radek Černý) předaná jako žádost č. 16 o změnu ÚPD - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, podpora cyklistické a pěší dopravy v krajině a zlepšení podmínek pro rekreaci v krajině

ZM66


- důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZM20, ZM21, ZM22 (rozvoj bydlení) - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch

Odůvodnění výroku (20) Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v sídle Něžovice ozn. plochy

ZN1

ZN2

způsob využití


- plocha je vymezena částečně na základě předané žádosti č. 5 o změnu ÚPD - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a plocha smíšená obytná – venkovská rozvoj obytné funkce v sídle Něžovice, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení (SV) potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, vhodně doplňuje oboustrannou zástavbu podél místní komunikace na východním okraji sídla - plocha je vymezena částečně na základě předané žádosti č. 4, 14 o změnu ÚPD - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a plocha smíšená obytná – venkovská rozvoj obytné funkce v sídle Něžovice, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení (SV) potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, doplňuje zástavbu na jižním okraji sídla


85


textová část

Odůvodnění výroku (21) Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v sídle Rukáveč ozn. plochy

způsob využití

ZR1

plocha smíšená obytná – venkovská (SV)

ZR2


ZR3


odůvodnění vymezení plochy - plocha je vymezena částečně na základě předané žádosti č. 3 o změnu ÚPD - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Rukáveč, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, doplňuje zástavbu podél silnice III/10545 - plocha je vymezena částečně na základě předané žádosti č. 13 o změnu ÚPD - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Rukáveč, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, doplňuje zástavbu na severním okraji sídla - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Rukáveč, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v zastavěném území a v přímé vazbě na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, doplňuje zástavbu na okraji návsi a urbanisticky dokončuje uzavřený prostor návsi

Odůvodnění výroku (22) Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v sídle Velká ozn. plochy

způsob využití

ZV1


ZV2


odůvodnění vymezení plochy - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Velká, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu - důvodem vymezení plochy je vytvoření podmínek pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce v sídle Velká, viz kapitola 10.4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch - plocha je vymezena v přímé vazbě na zastavěné území a stávající dopravní a technickou infrastrukturu, doplňuje proluku v existující zástavbě jižního okraje sídla

11.10 Odůvodnění vymezení ploch přestavby Odůvodnění výroku (23) Odůvodnění vymezení ploch přestavby v sídle Milevsko ozn. plochy

PM1

způsob využití



- záměr je vymezen ve vazbě na areál domu s pečovatelskou službou a jeho plánované rozšíření; důvodem je vymístění výrobních aktivit z blízkosti domu s pečovatelskou službou a umožnění dalšího rozvoje občanského vybavení - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele města


86


ozn. plochy

způsob využití

PM2


PM3


textová část

odůvodnění vymezení plochy - záměr je vymezen ve vazbě na stávající vodní tok z Šibenného vrchu, který tvoří krajinnou osu propojující sídlo Milevsko s volnou krajinou - důvodem vymezení je doplnění zeleně podél vodního toku, zvýšení ekologické stability krajinné osy a zamezení rozvoje v krajinné ose, a dále zlepšení dostupnosti krajiny ze sídla Milevska ve vazbě na vodní toky v území - důvodem pro vymezení VP je rozšíření komunikace obsluhující stávající zahrádkové osady a zprostředkující propojení sídla Milevska s volnou krajinou - veřejným zájmem je zlepšení prostupnosti území a propojení sídla s volnou krajinou

PM4


- důvodem pro vymezení VP je rozšíření stávající komunikace obsluhující zahrádkové osady a zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k ploše ZM19 (rozvoj bydlení) - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - důvodem vymezení plochy je zajištění dostatečného občanského vybavení v nové obytné lokalitě Západní čtvrti

PM5


- plocha je vymezena v rozsahu extenzivně využívaného výrobního areálu převážně charakteru brownfield – důvodem změny způsobu využití je umožnění vhodnějšího využití území v souladu s urbanistickou koncepcí města a ve vazbě na požadavek rozvoje bydlení v západní části sídla Milevska - plocha bude z koncepčního hlediska utvářet lokální centrum pro obytné území Západní čtvrti spolu s plochou ZM32 (veřejná zeleň) a plochou ZM31 (tělovýchovná a sportovní zařízení) - plocha je vymezena pro rozvoj zástavby městského charakteru a dotvoření centrální části města Milevska v prostoru nevhodně umístěného autobusového nádraží

PM6

plocha smíšená obytná – městská (SM)

- důvodem vymezení plochy je vymístění autobusového nádraží a umožnění rozvoje městské zástavby ve významné proluce u hlavního náměstí Milevska - podkladem pro vymezení plochy jsou mimo jiné výsledky architektonicko-urbanistické soutěže (uskutečněné v září -listopadu 2014) – Centrum města Milevska, přinášející náměty na řešení prostoru autobusového nádraží

PM7


- důvodem pro vymezení VP je prodloužení koncepčně nedokončené ulice L. Janáčka a její propojení s ulicí Hůrecká cesta - veřejným zájmem je zlepšení prostupnosti území - plocha je vymezena částečně na základě předané žádosti č. 15 o změnu ÚPD

PM8

plocha smíšená obytná – komerční (SK)


- důvodem vymezení plochy je zejména koncepční pojetí prostoru před železniční stanicí a urbanistické dokončení ulice Nádražní, která představuje významnou osu města propojující centrum Milevska s železniční stanicí - vymezením plochy jsou vytvořeny předpoklady pro vznik zástavby městského charakteru podél východního úseku Nádražní ulice, urbanistické propojení města s železniční stanicí a vytvoření prostoru pro plošně rozsáhlejší komerční vybavenost v dobré dopravní dostupnosti i v pěší dostupnosti do obytných částí města

87


ozn. plochy

PM9

textová část

způsob využití


odůvodnění vymezení plochy - důvodem vymezení plochy je zejména koncepční pojetí prostoru před železniční stanicí a urbanistické dokončení ulice Nádražní, která představuje významnou osu města propojující centrum Milevska s železniční stanicí - vymezením plochy jsou vytvořeny předpoklady pro vznik zástavby městského charakteru podél východního úseku Nádražní ulice, urbanistické propojení města s železniční stanicí a vytvoření prostoru pro plošně rozsáhlejší komerční vybavenost v dobré dopravní dostupnosti i v pěší dostupnosti do obytných částí města - důvodem vymezení plochy je využití okrajových ploch stávajícího skladového areálu v přímé vazbě na plánovaný obchvat města Milevska, jehož realizací bude stávající využití prostorově omezeno

PM10


PM11


- důvodem vymezení ploch je zejména koncepční pojetí prostoru před železniční stanicí a urbanistické dokončení ulice Nádražní, která představuje významnou osu města propojující centrum Milevska s železniční stanicí

PM12


- vymezením ploch jsou vytvořeny předpoklady pro vznik zástavby městského charakteru podél východního úseku Nádražní ulice, urbanistické propojení města s železniční stanicí a vytvoření prostoru pro plošně rozsáhlejší komerční vybavenost v dobré dopravní dostupnosti i v pěší dostupnosti do obytných částí města

PM13


- přímé napojení plochy na obchvat města, resp. křižovatku u železniční stanice je předpokladem pro budoucí rozvoj výrobních a průmyslových aktivit v navazující ploše územní rezervy R1 pro případné rozšíření Průmyslové zóny Dukelská

- důvodem pro vymezení VP je prodloužení koncepčně nedokončené ulice Karlova a její propojení s ulicí Dr. B. Šmerala - veřejným zájmem je zlepšení prostupnosti území

Odůvodnění výroku (24) Odůvodnění vymezení ploch přestavby v sídle Velká ozn. plochy

PV1

způsob využití



- důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k ploše ZV2 (rozvoj smíšeného obytného venkovského území) - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelné plochy

11.11 Odůvodnění vymezení koridorů Odůvodnění výroku (25) Odůvodnění vymezení koridorů na území města Milevska ozn. koridoru

DK1

způsob využití

odůvodnění vymezení koridoru

dopravní infrastruktura – silniční (DS)

- uvedení stavu pozemků dle KN do souladu s existující silnicí - podkladem pro vymezení byl soutisk katastrální mapy a ortofoto map - důvodem vymezení je potřebnost formální úpravy hranic pozemků tak, aby bylo zajištěno adekvátní pozemkové vymezení dopravní komunikace


88


ozn. koridoru

TK1

AD 4

textová část

způsob využití

odůvodnění vymezení koridoru

technická infrastruktura – inženýrské sítě (TI)

- vymezení koridoru vychází ze schváleného Zadání ÚP Milevska a je vymezeno dle stavu v ZÚR JČK před vydáním 1. aktualizace - koridor sleduje záměr napojení Velké u Milevska na skupinový vodovod Milevsko – Zbelítov – Velká – Osek (zpracována studie, zrealizována část Milevsko – Zbelítov); záměr je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje - veřejným zájmem je zajištění výstavby veřejného vodovodu v sídle Velká u Milevska

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ

11.12 Odůvodnění koncepce občanského vybavení Odůvodnění výroku (26) Plochy občanského vybavení jsou specifikované v § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Členění na plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV), plochy občanského vybavení – komerčních zařízení malých a středních (OM), plochy občanského vybavení – tělovýchovných a sportovních zařízení (OS) vychází z odlišných specifických nároků daných způsobů využití, zejména nezbytnost stabilizace vybavenosti veřejného charakteru (plochy OV), stabilizace komerční vybavenosti ve vhodných lokalitách v dostupnosti z obytných území (plochy OM), stabilizace sportovních zařízení a areálů na území města zajišťujících možnosti sportovního vyžití obyvatel v dostatečném množství, rozsahu a dobré dostupnosti. Rozvoj všech kategorií občanského vybavení je umožněn také v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití (zejména ploch smíšených obytných městských, venkovských, komerčních) v souladu s jejich stanovenými podmínkami využití. Důvodem samostatného vymezení ploch je nutnost usměrňovat ochranu a rozvoj občanského vybavení na území města. Lokalizace, rozsah a význam staveb a zařízení občanského vybavení má významný vliv na atraktivitu města a jeho jednotlivých částí pro bydlení, z pohledu rekreace a cestovního ruchu je občanská vybavenost klíčová pro délku pobytu návštěvníků v území. Odůvodnění výroků (27) – (29) Podrobné odůvodnění vymezení ploch je uvedeno pro jednotlivé plochy v kapitolách 11.9 Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch a 11.10 Odůvodnění vymezení ploch přestavby. Odůvodnění výroku (30) Ochrana občanského zařízení je prioritní zejména ve vhodných plochách městského centra a lokálních sídelních center území. Existence a rozvoj občanského vybavení je ve veřejném zájmu, proto je nezbytné důkladně posuzovat jakékoliv požadavky na změny v daných plochách. Pro zajištění dobré dostupnosti občanského vybavení a jeho spolupůsobení na upevňování komunit a sociální soudržnosti obyvatel je nutné přednostně umisťovat občanské vybavení do sídelních center a hustě obydlených částí sídel, tedy zejména v rámci ploch smíšených obytných. Využití těchto ploch je flexibilní, v principu však vždy zahrnuje kombinaci bydlení a občanské vybavenosti jako dvou základních pilířů městského prostředí, které doplňuje systém veřejných prostranství. Odůvodnění výroku (31) V rámci obytných území reprezentovaných plochami smíšenými obytnými (SM, SV, SK) a plochami bydlení (BI, BH) je vhodné umožňovat vznik občanského vybavení lokálního charakteru, které se může rozvinout na základě požadavků nebo iniciativy místních obyvatel – jeho přesné umístění proto nelze předvídat. Obecně však občanské vybavení doplňuje obytná území a zajišťuje dostupnost služeb pro místní obyvatele.

11.13 Odůvodnění koncepce veřejných prostranství Odůvodnění výroku (32) Plochy veřejných prostranství specifikované v ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jsou v územním plánu vymezeny jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití. Rozvoj veřejných prostranství je umožněn také v rámci všech ostatních ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s jejich stanovenými podmínkami využití. Vymezení veřejných prostranství v rámci ÚP Milevska je v souladu zejména s těmito požadavky Zadání ÚP Milevska: „respektovat stávající systém veřejných prostranství a upřednostnit jejich kvalitativní


89


textová část

rozvoj,“ „prověřit možnosti stávajících a vymezení nových veřejných prostranství“ a „pomocí nástrojů územního plánování posilovat funkci veřejného prostranství na úkor funkce dopravní.“ Odůvodnění výroku (33) Veřejná prostranství jsou nositeli všech existujících turistických a cyklistických tras, cyklostezek a naučných stezek. Turistická infrastruktura je významným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu a turistiky v území, proto je nutné ji chránit a rozvíjet, zcela vyloučit jakoukoliv redukci. Důvodem pro vymezení plochy je ochrana historických cest v krajině pro zlepšení prostupnosti území a možný rozvoj nových pěších turistických nebo cyklistických tras v území. Odůvodnění výroku (34) Veřejná prostranství tvoří základní kostru sídel i volné krajiny. Intenzivní využívání veřejných prostranství je základním předpokladem kvalitního života v sídlech. Veřejná prostranství jsou odrazem kvality života v sídlech a jsou těžištěm veřejného života. Využívají je všichni lidé vyskytující se z nejrůznějších důvodů ve městě. Proto je nutné dbát na zvyšování kvality veřejných prostranství zejména pro pohyb chodců, rozvoj systému tak, aby zajišťoval a zlepšoval prostupnost území. Veřejná prostranství zahrnují veškeré stabilizované plochy veřejně přístupných prostranství s výraznou prostorotvornou funkcí (návesní a uliční prostory) v zastavěném území obce. S ohledem na význam ve struktuře ploch veřejných prostranství zahrnuje územní plán do těchto ploch také úseky místních komunikací, které mají významnou prostorotvornou, komunikační a sociální funkci, stejně tak jako některé významné mimosídelní cesty zajišťující prostupnost území. Odůvodnění výroků (35) - (36) Podrobné odůvodnění vymezení ploch je uvedeno pro jednotlivé plochy v kapitolách 11.9 Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch a 11.10 Odůvodnění vymezení ploch přestavby. Odůvodnění výroku (37) Výrok je stanoven zejména z důvodu potřebnosti vymezit dostatečné plochy veřejných prostranství dle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a v návaznosti na požadavek Zadání ÚP Milevska „v zastavitelných plochách umožnit vymezování odpovídajícího rozsahu veřejných prostranství.“ V rámci územních studií bude ve větší podrobnosti, než umožňuje územní plán, prověřeno možné vedení nových veřejných prostranství s dostatečnými prostorovými parametry v souladu s právními předpisy. Odůvodnění výroku (38) Vymezením ploch veřejných prostranství (PV, ZV) je v ÚP Milevska zajištěna ochrana minimálního rozsahu systému veřejných prostranství na území města pro zajištění dostupnosti ploch a prostupnosti území sídel i volné krajiny. V rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití však existuje množství dalších veřejných prostranství, které je rovněž vhodné dále rozvíjet a zkvalitňovat. Z těchto důvodů je stanovena zásada stabilizace a rozvoje veřejných prostranství také v jiných plochách s rozdílným způsobem využití, a to zejména v plochách s obytnou funkcí, kde je nutné zachovávat a rozvíjet dostupnost jednotlivých pozemků a prostupnost urbanizovaného území utvářející komunikační síť sídel.

11.14 Odůvodnění koncepce dopravní infrastruktury Obecné odůvodnění výroků (39) – (49) Koncepce dopravy vychází z následujících dokumentací a podkladů: -

ZÚR Jihočeského kraje (2011)

-

1. aktualizace ZÚR Jihočeského kraje (2014)

-

Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje (Návrh opatření v ORP Milevsko, Mott MacDonald, Ing. P. Dvořák, 03/2011)

-

Studie proveditelnosti přeložky silnice II/105 Milevsko (Inženýrská projektová kancelář Novák &Partner, zodpovědný projektant Ing. Zdeněk Dušek, 2015)

-

Cyklogenerel Jihočeského kraje 2014-2020 (2014)

-

ÚAP SO ORP Milevska (3. aktualizace 2014)

-

platná legislativa

-

platná ÚPD (ÚPN SÚ Milevska včetně změn)


90


textová část

11.14.1 Doprava silniční Obecné odůvodnění výroků (39) – (44) Silniční doprava je v řešeném území majoritním zprostředkovatelem přepravních objemů a je provozována prostřednictvím silniční sítě a navazující struktury místních komunikací. Stávající stav Silnice I. třídy Nejvýznamnějším dopravním tahem Milevska je silnice I. třídy I/19 Plzeň - Rožmitál p. Tř. - Mirovice - Milevsko - Tábor - Pelhřimov - Jihlava, která je spojnicí postupně realizovaných páteří (dálnice D3, rychlostní silnice R4). Průtah Milevskem byl realizován v 80. letech v kategorii S 9,5/80 společně s mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí II/105 a z hlediska dopravního odpovídá současným požadavkům. Silnice II. třídy Dopravní osu města ve směru sever - jih tvoří silnice II/105 Jesenice (u Prahy) - Jílové u Prahy - Neveklov Sedlčany - Petrovice - Milevsko - Bernartice - Týn n. Vltavou - České Budějovice. Silnice je alternativní spojnicí sídel a regionů v území mezi pražskou aglomerací s Českými Budějovicemi. Její délka je 128 km. V dopravním systému území má tato silnice, zejména její jižní úsek srovnatelnou dopravní zátěž se silnicí I/19. Obsluhuje jižní a centrální část města a současně je hlavní spojnicí s Pískem, tedy ve směru převažujících dopravních směrů. Problematické je její značné dopravní zatížení zejména v centrální části Milevska a množství lokálních dopravních závad (nevyhovující směrové i výškové parametry a šířkové uspořádání). Silnice II/121 (Blatná) - Mirotice - Zvíkovské Podhradí - Milevsko - Sedlec-Prčice - Votice vytváří prakticky paralelní přivaděč (společně se silnici I/19) západním směrem k I/4 (R4). Dopravní intenzity odpovídají významu a parametrům silnice. Správním územím Milevska dále prochází silnice II/102 Zbraslav - Slapy - Kamýk n. VIt. - Krásná Hora - Kovářov - Milevsko, jejíž dopravní význam je výrazně nižší než význam obou předchozích silnic II. třídy. Dopravní intenzity odpovídají hodnotám na silnicích III. tříd. Silnice III. třídy Řešeným územím procházejí poměrně hustá síť silnic III. třídy, jejichž parametry odpovídají jejich dopravnímu významu: III/10540 III/10542 III/10543 III/10545 III/12128 III/12121 III/12122 III/10243 III/10243

Milevsko (křiž. II/105) - Přeborov Milevsko (náměstí) - Květov - Vůsí Milevsko (křiž. II/105) - nádraží Milevsko (křiž. II/105) – Rukáveč (křiž. III/12121) Milevsko (křiž. I/19) - Přeštěnice - Petříkovice Kučeř – Veselíčko Milevsko (křiž. I/19) – Milevsko (křiž. II/121) Dmýštice (křiž. II/102) – Klisín Hrejkovice - Hrazany

Stávající trasy silnic III. třídy doplňují silniční síť a zprostředkovávají přímou dopravní obsluhu jednotlivých sídel. Jejich dopravní zátěž je poměrně nízká. Významu těchto komunikací a konfiguraci terénu odpovídá i jejich trasování a návrhové parametry. Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (dále též jen „ŘSD ČR“) pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané úseky silnic III. třídy a místních komunikací. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle ŘSD ČR Praha. Na následujícím obrázku jsou zachyceny intenzity dopravy na některých úsecích silnic I. - III. třídy dle sčítání dopravy z roku 2010.


91


textová část

Obr. Intenzita dopravy na území města Milevska

Nejvíce dopravně zatíženou komunikací je průtah silnice II/105 centrem Milevska v úseku od křižovatky se silnicí II/121 ke konci zástavby na jihu města, na kterém byla intenzita dopravy v roce 2010 cca 6500 vozidel/den. Vysoké hodnoty intenzit jsou rovněž v úseku mezi křižovatkami se silnicemi II/121 a I/19 (4444 vozidel/den). Na průtahu silnice II/121 zastavěným územím (3291 vozidel/den). Na úseku silnice I/19 procházejícím správním územím města odpovídá intenzita její kategorii a parametrům (3928 vozidel/den). Místní komunikace Pro místní dopravu jsou využívány úseky silnic III. třídy, které rovněž umožňují obsluhu jednotlivých objektů. Na tyto silnice navazují místní komunikace různé délky a proměnlivých parametrů. Stávající rozsah sítě místních komunikací je územním plánem stabilizován. Komunikace mají většinou charakter cest se zpevněným nebo částečně zpevněným povrchem a vycházejí z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Místní komunikace mimo zastavěná území jsou v územním plánu vymezeny jako plochy veřejných prostranství (PV) nebo jsou zahrnuty v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití. Síť místních komunikací doplňují místní účelové komunikace, které umožňují obsluhu jednotlivých částí obce mimo souvislou zástavbu obce. Doprava v klidu Parkování a odstavování vozidel je v řešeném území uskutečňováno převážně na soukromých pozemcích, případně v profilu místních komunikací. Ve vazbě na obytnou lokalitu Sídliště je zachován existující soubor hromadných garáží (jihovýchodní okraj sídliště). Individuální i hromadné garáže lze v rámci přípustného využití realizovat v dalších plochách s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách dopravní infrastruktury – silniční (DS), v plochách bydlení (BI), plochách výroby a


92


textová část

skladování – lehké výroby (VL), veřejných prostranství (PV), občanského vybavení (OV, OM), smíšených obytných – venkovských a městských (SV, SM) V rámci plochy s podmínkou pořízení územní studie US8 (resp. v rámci ploch přestavby PM8, PM9 a PM10) je stanoven požadavek na prověření umístění zařízení hromadného parkování ve vazbě na železniční stanici a nové autobusové nádraží. Dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, ploch bydlení, ploch občanského vybavení. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle normy ČSN 73 6110 a změny Z1 ČSN 73 6110. Odůvodnění navrhovaného řešení Odůvodnění výroku (39) V souladu s § 9, odst. 2 a 3 vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou silniční pozemky silnic I., II. a III. třídy zahrnuty do ploch dopravní infrastruktury – silniční (DS). Důvodem je zejména intenzita dopravy a její negativní vlivy, které vylučují začlenění těchto pozemků do ploch jiného způsobu využití. Vymezení ploch dopravní infrastruktury – silniční (DS) je také nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti ostatních ploch (např. ploch bydlení, výroby, občanského vybavení, ploch smíšených obytných atd.). Místní komunikace jsou v územním plánu zařazeny převážně do ploch veřejných prostranství (PV). Jejich dopravní funkce je zejména v zastavěném území doplněna ostatními funkcemi (pobytovou, rekreační, společenskou, apod.). Součástí veřejných prostranství jsou vegetační plochy, liniové výsadby, apod. Účelové komunikace jsou s ohledem na jejich dopravní význam součástí navazujících ploch s rozdílným způsobem využití. Jejich začlenění do ostatních ploch s rozdílným způsobem využití nebrání jejich využívání pro dopravní účely. Odůvodnění výroku (40) Hlavním úkolem územního plánu v oblasti koncepce dopravní infrastruktury je vymezení plochy pro realizaci přeložky silnice II/105 jihovýchodní obchvat města. Přeložka silnice II/105 je dlouhodobě sledovaným záměrem v území, jako záměr D23/2 byla zahrnuta také v původní verzi Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (2011); v rámci 1. aktualizace ZÚR JČK (2014) s ohledem na změnu metodiky pojetí záměrů nadmístního významu byla z dokumentace vypuštěna. Podkladem pro vymezení trasy přeložky silnice II/105 (obchvat města Milevska), resp. plochy ZM46, byla studie proveditelnosti dokončená v roce 2015. Zadavatelem studie byl Jihočeský kraj, zhotovitelem Inženýrská projektová kancelář Novák &Partner (zodpovědný projektant Ing. Zdeněk Dušek) V rámci této Studie proveditelnosti přeložky silnice II/105 Milevsko byly posuzovány 3 varianty, z nichž 2 nadále nejsou sledovány: -

západní varianta procházející na okraji obytného souboru Na Cukavě a severněji na západním okraji zahrádkové osady pod Šibenným vrchem s napojením na úsek komunikace III/12122 zprostředkující propojení na silnici I/19

-

jihovýchodní varianta sledovaná v původním ÚPN SÚ a v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje (2011) procházející v těsné blízkosti východního okraje obytné lokality Sídliště a napojující se na ulici Dukelská, opět v přímém kontaktu se stabilizovanou obytnou zástavbou

Finální jihovýchodní varianta předpokládá napojení silnice II/105 z jihu na dopravní systém města v prostoru před železniční stanicí a průchod územím plánované průmyslové zóny Dukelská zcela mimo obytnou zástavbu, a napojení na silnici I/19 kruhovým objezdem v prostoru křížení se silnicí III/12128. ÚP Milevska vymezuje zastavitelnou plochu ZM46 dopravní infrastruktury – silniční (DS) na podkladě finální varianty jihovýchodního obchvatu města Milevska poskytnuté v přesném zákresu zhotovitelem studie proveditelnosti. Šířka plochy vychází z výše uvedené studie proveditelnosti a z technických norem, přičemž je uvažováno s maximální variantou možných násypů (zářezů) a realizací ochranných, protihlukových a izolačních opatření, zeleně, apod. Přeložka silnice II/105 je zařazena mezi investiční opatření se střední prioritou (dle Koncepce optimalizace dopravní sítě – Návrh opatření v ORP Milevsko, 03/2011, Mott MacDonald, Ing. P. Dvořák). Odůvodnění výroku (41) Územní plán vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní infrastruktury zejména stanovením stabilizovaného systému dopravní infrastruktury a dále vymezením obchvatu města Milevska (plocha ZM46), řešícího zejména vysokou dopravní zátěž v centru města. Vyvedením hlavních dopravních toků mimo centrum města dojde ke zklidnění dopravy s pozitivním dopadem na veřejné zdraví. V rámci rozvoje stabilizovaných ploch i ploch přestavby ve městě je proto nutné posuzovat každý záměr a zamezit možnému výraznému opětovnému navýšení dopravy v centru města.


93


textová část

Stavby a zařízení generující vyšší míru zdrojové nebo cílové dopravy je nutné umisťovat pouze ve vazbě na navrhovaný obchvat města Milevska – přeložku silnice II/105 nebo s napojením na silnici I/19. Odůvodnění výroku (42) Veškeré zastavitelné plochy jsou vymezeny ve vazbě na stávající komunikační skelet v území. Pro jednotlivé zastavitelné plochy budou zřízeny, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém území. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých, zejména rozsáhlejších zastavitelných ploch. Dopravní řešení v rámci zastavitelných ploch bude navrženo s ohledem na způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících řízeních. Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí o minimální šířce 9 m mezi oploceními. Je též nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Dopravní připojení staveb musí splňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Šířka veřejných prostranství, jehož součástí je komunikace, musí být v souladu s § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Odůvodnění výroku (43) Důvodem stanovení výroku je zejména potřebnost formální úpravy hranic pozemků tak, aby bylo zajištěno adekvátní pozemkové vymezení stávající dopravní komunikace. Koridor DK1 byl vymezen na podkladě soutisku katastrální mapy a ortofotomap území. Odůvodnění výroku (44) Koridory dopravní infrastruktury představují překryvnou vrstvu územního plánu. Jsou položeny nad plochami s rozdílným způsobem využití a doplňují podmínky plošného a prostorového uspořádání stanovené v těchto plochách. V částech ploch s RZV zasahujících do koridorů tak platí další podmínky využití stanovené v koridorech. Smyslem vymezení koridorů je chránit širší pás území pro budoucí dopravní stavbu a zabránit jejímu střetu s případnou zástavbou umístěnou v těsné blízkosti. Dalším důvodem jsou časté úpravy vlastního řešení dopravních staveb mezi jednotlivými fázemi projektové přípravy. V některých případech dochází i po vydání územního rozhodnutí ke změnám trasování dopravní stavby a umístění souvisejících staveb. Po realizaci staveb, pro které jsou koridory vymezeny, podmínky stanovené v koridorech automaticky zanikají a platí pouze podmínky stanovené v plochách. Pokud by pro stavby byly vymezeny širší plochy s RZV, bylo by po realizaci staveb nezbytné „zbytkové“ části ploch změnit (formou změny územního plánu) na požadované funkce. Z tohoto důvodu je řešení v podobě koridorů výhodnější. Šířky koridorů jsou stanoveny odborným odhadem a odpovídají kategorijním šířkám a předpokládaným dopravním významům komunikací, pro které jsou vymezovány. Šířky koridorů jsou dále stanoveny s ohledem možnost umístění ochranných protihlukových opatření, těles násypů a výkopů, opěrných konstrukcí, mostů, pásů ochranné a izolační zeleně a souvisejících staveb odvodňovacích systémů, akumulačních nádrží, apod. Redukovány, případně rozšířeny jsou s ohledem na místní podmínky tak, aby jejich hranice vedly po hranicích pozemkových parcel a předcházelo se sporům o to, jaká část pozemku je součástí koridoru. Dalším pravidlem pro stanovení šířek je minimalizace zásahů do stávajících staveb.

11.14.2 Doprava železniční Obecné odůvodnění výroků (45) – (46) Stávající situace Z pohledu železniční dopravy je pro Milevsko důležitá regionální trať č. 201 Tábor – Milevsko – Písek – Ražice. Tato trať propojuje celostátní trati č. 220 Praha – Tábor – České Budějovice (která je součástí III. tranzitního železničního koridoru) a celostátní trať č. 200 Zdice – Písek – Číčenice (- České Budějovice). Stávající trať č. 201 procházející řešeným územím je neelektrizovaná. Vlečka do areálu ZVVZ je územním plánem zachována ve stávajícím rozsahu a vymezená v rámci stabilizovaných ploch výroby a skladování (VL) jako součást areálu ZVVZ. Její využití závisí na aktuálních požadavcích ekonomických subjektů.


94


textová část

Odůvodnění navrhovaného řešení Odůvodnění výroku (45) V souladu s § 9, odst. 2 a 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů jsou pozemky v obvodu dráhy zahrnuty do ploch dopravní infrastruktury – železniční (DZ). Důvodem je zejména jejich ochrana pro účely železniční dopravy a souvisejících funkcí. Územní plán současně umožňuje v rámci stanovených podmínek plošného a prostorového uspořádání využívat tyto plochy pro účely, které neomezí hlavní využití (technická infrastruktura, občanské vybavení, apod.) a je s ním slučitelné. Případnou výstavbu nových obytných objektů je třeba situovat mimo ochranné pásmo dráhy, respektovat vyhlášku č. 177/1995 Sb. – stavební a technický řád drah a postupovat ve smyslu ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Kvalita železniční dopravy je jedním ze základních ukazatelů vyspělosti společnosti. Vytvoření podmínek pro její stabilizaci a kvalitativní rozvoj je jednou z priorit územního plánu a souvisí s aktuálním trendem resuscitace železniční dopravy v České republice. V souvislosti s masivními investicemi do železniční infrastruktury a postupnou restrukturalizací státem ovládaných subjektů lze očekávat postupný nárůst přepravních objemů na úkor dopravy silniční, zejména v dálkové osobní i nákladní přepravě. Odůvodnění výroku (46) Železniční stanice Milevsko má předpokládaný význam v návaznosti na autobusy veřejné linkové dopravy, viz závěry analýzy projektu „Zajištění efektivní dopravní obslužnosti v mikroregionu Milevsko“ (JIKORD, s.r.o.), zejména identifikovaná potřebnost řešit zlepšení přestupních návazností vlak – autobus, zejména v žst. Milevsko. Řešení ÚP Milevska navazuje na již realizovaná opatření ve zlepšení návaznosti autobusových a vlakových spojů, zároveň reaguje na závěry architektonicko-urbanistické soutěže (uskutečněné v září -listopadu 2014) – Centrum města Milevska, přinášející náměty na řešení prostoru autobusového nádraží a myšlenku jeho přemístění do vhodnější lokality. Pro lokalizaci autobusového nádraží jsou v ÚP vymezeny plochy PM8, PM9, PM10 smíšené obytné – komerční (SK) v prostoru před železniční stanicí, čímž dojde k možnosti lepšího a efektivnějšího využití plochy starého nádraží v těsné blízkosti náměstí, a zároveň dojde k rozvoji dopravního uzlu regionálního významu (autobusové nádraží, železniční stanice Milevsko, napojení na plánovaný obchvat města a dostupnost silnice I/19), mimo jiné s ohledem na požadavek PÚR ČR (priorita 29) „Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území.“

11.14.3 Komunikace pro pěší a cyklisty Obecné odůvodnění výroku (47) Pěší, turistické, naučné a cyklistické trasy Širším územím prochází velké množství značených turistických tras, včetně naučných stezek. Významnými přírodními a kulturními útvary v okolí jsou Orlická přehrada, klášter Milevsko, hrad Zvíkov nebo vzdálenější zámek Orlík. Širším územím prochází také množství značených cyklistických tras, včetně tras dálkových (např. Otavské nebo Vltavské). Správním územím obce prochází množství turistických tras od dálkových po spojovací. V částečném souběhu se žlutou trasou je vedena naučná stezka Milevsko. červená turistická trasa Milevsko – Něžovice – Petrovice – Vysoký Chlumec červená turistická trasa Božejovice – Sepekov – Milevsko – Jetětice zelená turistická trasa Kozlovy – Chyšky – Přeštěnice - Milevsko - Osek – Zvíkovské Podhradí modrá turistická trasa Boukal (Milevsko) – Pechova Lhota – Kovářov - Předbořice žlutá turistická trasa = naučná stezka Milevsko (vlastivědná naučná stezka Milevsko) – okruh kolem Milevska Cyklistická doprava, hipostezky Řešeným územím prochází následující cyklotrasy: cyklotrasa č. 1059

cyklotrasa č. 1156 cyklotrasa č. 1152


Milevsko – Týnec nad Sázavou – Přeštěnice – Dolejší mlýn – Modlíkov – Petříkovice – Nadějkov – Starcova Lhota – Nadějkov – Ostrý – Libenice, rozcestí Střezimíř Milevsko – Dmýštice – Roudný rybník – Pechova Lhota – Kovářov Milevsko - Milevsko, rozcestí u Píseckého Předměstí – Rukáveč – Tyrolský dům

95


textová část

Na území Milevska je vedena hipostezka. Odůvodnění navrhovaného řešení Pěší a cyklistická doprava je zpravidla provozována jako součástí veřejných prostranství v souladu s § 7, odst. 2, vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dále dopravy silniční, v souladu s § 9, odst. 2, vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Základní podmínkou pro kvalitní pohyb pěších a cyklistů územím je míra (stupeň) jeho prostupnosti. Možnost zkrácení cesty je jedním z důvodů volby pěší (cyklistické) dopravy. V případě, že bude zabezpečena vysoká míra prostupnosti území (veřejně přístupných komunikací) vybavených kvalitní sítí chodníků, cest, stezek, apod., lze předpokládat, že se zvýší podíl pěší a cyklistické dopravy na úkor dopravy individuální (motorové). Pozitivní důsledky snížení podílu individuální dopravy jsou prokazatelné (pozitivní vliv na veřejné zdraví, pokles počtu dopravních nehod, apod.). Stabilizace, ochrana a další rozvoj pěších a cyklistických tras v území je zajištěna vymezením systému veřejných prostranství ve formě samostatného typu plochy s rozdílným způsobem využití. V rámci všech ploch veřejných prostranství (PV, ZV) je v ÚP Milevska zajištěna ochrana minimálního rozsahu systému veřejných prostranství na území města pro zajištění dostupnosti ploch a prostupnosti území sídel i volné krajiny, jako veřejná prostranství jsou vymezeny všechny pěší turistické a cyklistické trasy na území města, podrobněji viz kapitola 11.13 Odůvodnění koncepce veřejných prostranství. Nové chodníky nejsou územním plánem navrženy, jejich realizace je umožněna v rámci hlavního a přípustného využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch dopravní infrastruktury - silniční (DS) a v plochách veřejných prostranství (PV). Chodníky, včetně přechodů přes vozovky a přístupů na autobusové zastávky, je nutno budovat dle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky, zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Obnova či rozvoj pěších a cyklistických tras je územním plánem umožněna ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Explicitně je vymezena plocha ZM65 pro realizaci účelové komunikace pro pěší a cyklisty Milevsko Hajda, na základě předané žádosti č. 16 ke změně ÚPD (projektová dokumentace pro stavební povolení, 2013, Ing. Radek Černý). Trasy místního charakteru lze vést obecně po všech komunikacích v řešeném území a po většině zpevněných a částečně zpevněných cest. Kvalitu cyklistických a cykloturistických tras lze zvyšovat jejich oddělením od společného vedení se silniční dopravou. Problém intenzivní motorové dopravy (identifikovaný v Cyklogenerelu Jihočeského kraje 2014 – 2020) v centru města podél silnice II/105 je řešen vymezením plochy pro obchvat města Milevska a s tím související odvedení tranzitní dopravy mimo centrum a zvýšení bezpečnosti pro pohyb cyklistů ve městě. Mimo zastavěné části sídel lze realizovat samostatně vedenou cyklostezku podél silnice II/102 v sousedních plochách smíšených nezastavěného území paralelně s komunikací.

11.14.4 Veřejná hromadná doprava Obecné odůvodnění výroků (48) – (49) Hromadná doprava osob je na území města zajišťována autobusovou a železniční dopravou. Pro ochranu a rozvoj provozu veřejné hromadné dopravy jsou vymezeny plochy dopravní infrastruktury v souladu s § 9, odst. 2, vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dále plochy veřejných prostranství v souladu s § 7, odst. 2, vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na podpoře veřejné dopravy panuje obecná společenská shoda. Její zkvalitňování může vést ve svém důsledku ke snížení podílu dopravy individuální na přepravních objemech. Pozitivní důsledky snížení podílu individuální dopravy jsou prokazatelné (pozitivní vliv na veřejné zdraví, pokles dopravních nehod, apod.). Docházkové vzdálenosti k jednotlivým zastávkám jsou vyhovující, realizace nových zastávek autobusové hromadné dopravy je obecně umožněna zejména v plochách dopravní infrastruktury - silniční (DS) a v plochách veřejných prostranství (PV). Odůvodnění výroku (49) Řešení ÚP Milevska navazuje na již realizovaná opatření ve zlepšení návaznosti autobusových a vlakových spojů, zároveň reaguje na závěry architektonicko-urbanistické soutěže (uskutečněné v září -listopadu 2014) – Centrum města Milevska, přinášející náměty na řešení prostoru autobusového nádraží a myšlenku jeho přemístění do vhodnější lokality. ÚP Milevska stanovuje požadavek na prověření rozvoje veřejného dopravního terminálu v prostoru před železniční stanicí (v rámci ploch přestavby PM8, PM9, PM10, resp. v rámci plochy s podmínkou pořízení územní studie US8), čímž dojde k možnosti lepšího a efektivnějšího využití plochy starého nádraží v těsné blízkosti náměstí, a zároveň k rozvoji dopravního uzlu regionálního významu (autobusové nádraží, železniční stanice Milevsko, napojení na


96


textová část

plánovaný obchvat města a dostupnost silnice I/19), mimo jiné s ohledem na požadavek PÚR ČR (priorita 29) „Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území.“ Koncentrace dopravních módů a lokalizace zařízení hromadného parkování může přispět jednak k vyšší mobilitě obyvatel v rámci regionu a také k odklonění části dopravní zátěže z centra města Milevska, tedy ke zlepšení podmínek pro bezpečný pohyb chodců a cyklistů po městě, zlepšení životního prostředí v centru města a zkvalitnění veřejných prostranství.

11.14.5 Ochranná pásma Silniční ochranná pásma Problematiku silničního ochranného pásma upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice I. třídy

50 m od osy vozovky

silnice II. a III. třídy

15 m od osy vozovky

Železniční ochranná pásma Železniční ochranné pásmo je stanoveno zákonem č. 266/94 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a tvoří prostor po obou stranách dráhy do vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však do vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy.

11.15 Odůvodnění koncepce technické infrastruktury Obecné odůvodnění výroků (50) – (56) Koncepce technické infrastruktury vychází z následujících dokumentů a podkladů: - ÚAP SO ORP Milevsko (úplná aktualizace 2014) - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje (2010), dále též jen „PRVK JČK“ - Plán odpadového hospodářství města Milevska (2005) - Územní energetická koncepce Jihočeského kraje (2003) - ÚPN SÚ Milevska včetně změn - Strategie rozvoje města Milevska (2007)

11.15.1 Zásobování vodou Obecné odůvodnění výroku (50) Stávající situace Milevsko Město Milevsko má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Potřeba vody je zajištěna ze zdrojů podzemní a povrchové vody, které jsou součástí skupinového vodovodu V-S-T-M a Sepekov-Louže. Vodovod v Milevsku byl vybudován v letech 1955-58, původní zásobování vodou bylo z podzemních zdrojů u Sepekova, které byly později doplněny malou úpravnou vody na povrchovou vodu u Zúrové. „Starý vodojem Milevsko“ 3 o celkovém obsahu 1000m byl vybudován za spotřebištěm, takže z výtlačného řadu DN 250 z čerpací stanice „Louže“ je prováděno zásobování vodou do sítě a přebytek vody je akumulován ve vodojemu. Postupným rozšířením vodovodní sítě bylo vyřešeno posílení vodních zdrojů pro město Milevsko, připojením na skupinový vodovod V-S-T-M. Z vodojemu v Hodušíně byl vybudován gravitační přiváděcí řad DN 300, který je veden přes severní část zástavby západním směrem 3 a končí v „Novém vodojemu Milevsko“ o obsahu 1000m . Z tohoto přívodního řadu DN 300 je u Staňkova provedena odbočka pro ZVVZ Milevsko, odbočka je přivedena do vodoměrné šachty, z ní je vedena vodovodní přípojka DN 150 do 3 „vodojemu ZVVZ“ o obsahu 2x250m , ze kterého je zásobním řadem DN 200 zásobována vodovodní síť v areálu ZVVZ


97


textová část

Milevsko. Rozvodná síť vodovodu v Milevsku je z větší části zokruhována, dimenze vodovodní sítě jsou od DN 80 až do DN 400. Základními vodními zdroji pro Milevsko jsou: -

jako jeden z hlavních zdrojů skupinového vodovodu je využíváno napojení na zdroj Římov (Oblastní vodovod Jižní Čechy) úpravna vody v Táboře (125 l/s – úpravna povrchové vody z Jordánu)

Do města Milevska je voda dopravována přes přečerpací stanici „Klokoty“ a „Všechov“ do vodojemu „Hodušín“ a odtud je přiváděna gravitačním řadem DN 300 do vodojemů v Milevsku. Doplňkovými zdroji pro Milevsko jsou: -

-

zdroje podzemní vody u Sepekova „Zúrová“ (10l/s) 3 studny s gravitačním přítokem a 2 studny s čerpáním podzemní vody do akumulační nádrže v objektu úpravny vody. Do úpravny vody byla čerpána podpovrchová voda z potoka Smutná, v současné době je však toto zařízení na úpravu povrchové vody vyřazeno z provozu. Je využíváno pouze pro provoz zařízení na akumulaci a čerpání podzemní vody do vodojemu „Sepekov“. Pro potřebu vody v Milevsku je z tohoto zdroje podzemní vody, akumulované ve vodojemu „Sepekov“, využívána pouze nespotřebovaná vody ve spotřebištích Sepekov, Božetice a Přešťovice, která gravitačně přitéká do akumulační nádrže v čerpací stanici „U Louže“ zdroje podzemní vody u Sepekova – „Louži“ (4.5 l/s) – 2 studny s gravitačním přítokem a 1 studna s čerpáním 3 podzemní vody do 150 m akumulační nádrže v čerpací stanici „Louže“, ze které je potrubí výtlaku DN 150, vedené do starého vodojemu v Milevsku

Současným provozovatelem vodovodu na území města Milevska je 1.JVS a.s. Dřívější provozovatel vodovodu VaK a.s. v současné době provozuje pouze hlavní přívodní řady. Součástí zásobovací vodovodní sítě a akumulace vody v Milevsku jsou: -

3

hlavním (řídícím) vodojemem pro město je vodojem „Hodušín“, obsah 650m +2 x 1000m 3 nový vodojem „Milevsko“ – obsah vodojemu je 1000m 3 starý vodojem „Milevsko“ – obsah vodojemu je 2 X 500m 3 vodojem pro ZVVZ – obsah vodojemu je 2 x 250m

3

Velká, Dmýštice, Klisín, Něžovice, Rukáveč Části obce Velká, Dmýštice, Klisín, Něžovice a Rukáveč nemají vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Obyvatelé jsou zásobováni pitnou vodou z vlastních domovních studní. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou a užitkovou vodou Pro sídlo Milevsko se v případě havarijních situací předpokládá zásobování obyvatel obce pitnou vodou z cisteren. Nouzové zásobování vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní, případně také z vodních nádrží a toků na území města. Zásobování požární vodou Stávající skupinový vodovod slouží i pro zajištění požární ochrany zásobovaného území. Kapacita zdroje je pro případ požáru dostatečná. Potřebná akumulace je zajištěna ve stávajícím vodojemu. V koncových úsecích vodovodní sítě menších profilů nebo u atypických požadavků na potřebu požární vody je nutno situaci posoudit individuálně a případně řešit dodávku požární vody i jiným způsobem. (vodoteče, vodní plochy). Ochranná pásma vodních zdrojů V souladu s ustanovením § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je v řešeném území nutné respektovat ochranná pásma vodních zdrojů I. a II. stupně. Vodní zdroje a jejich ochranná pásma jsou zakreslena v grafické části ÚP (Koordinačním výkrese). Odůvodnění koncepce zásobování vodou Koncepce zásobování pitnou vodou je řešena v souladu PRVK JČK. Současný systém skupinového vodovodu, který je v území provozován v sídle Milevsko, je ucelený a provozně vyhovující. Zdroj, úpravna vody a kapacita vodojemu jsou vyhovující a mají dostatečnou kapacitní rezervu i pro navrhovanou zástavbu v zastavitelných plochách sídla Milevska. Realizací navrhovaného koridoru TK1 bude zajištěn rozvoj vodovodní sítě v sídle Velká. Ostatní malá sídla v řešeném území budou nadále využívat individuálních zdrojů pitné vody; zásobování pitnou vodou nebude v souladu s PRVK JČK měněno s ohledem na velikost sídel a jejich minimální rozvoj.


98


textová část

V návrhovém období ÚP Milevska budou na vodovod dle potřeby napojovány zastavitelné plochy prodloužením stávajících řadů a bude prováděna běžná údržba. Územním plánem jsou v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití stanoveny podmínky pro realizaci liniové technické infrastruktury ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Zákres stávajících vodovodních řadů včetně objektů na síti je znázorněn v grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres). S ohledem na měřítko výkresů jde pouze o schematické vyjádření koncepce zásobování vodou bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (50) ad a

Důvodem stanovení výroku je ochrana existujících sítí technické infrastruktury jako civilizační hodnoty; její rozvoj je základním předpokladem pro zvyšování kvality bydlení a obsluhy území sídel. Územní plán upřednostňuje intenzifikovat využití provozovaných systémů před jejich masivním rozvojem.

ad b

Systémy veřejné technické infrastruktury jsou zpravidla umisťovány v rámci dopravních komunikací nebo veřejných prostranství; tím je zajištěno jejich umístění mimo pozemky soukromých vlastníků, efektivní využití a správa sítí. Důvodem stanovení výroku je mimo jiné požadavek PÚR ČR (priorita 27) „Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury.“

ad c

Důvodem stanovení výroku je zejména zajištění lepších tlakových podmínek v síti, lepší jakost vody díky cirkulaci a rovnoměrné rozdělování vody i v období nedostatku. Zokruhování vodovodní sítě je doporučováno u větších spotřebišť s převažujícím plošným charakterem zástavby, což se týká zejména sídla Milevsko.

ad d

Zastavitelné a přestavbové plochy jsou lokalizovány v maximální míře v dosahu stávající infrastruktury s minimálními nároky na jejich rozšiřování a souvisejícími nároky na veřejné rozpočty. Důvodem stanovení výroku je mimo jiné požadavek PÚR ČR (priorita 27) „Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury.“

ad e

Výrok se týká zejména malých sídel v území (vyjma Milevska a Velké u Milevska) a drobných sídelních enkláv (Hajda, Jenišovice atd.), v nichž se dle PRVK JČK neuvažuje se zavedením veřejného vodovodu s ohledem na velkou vzdálenost od vodovodní sítě a tedy neefektivitu výstavby a správy sítě.

ad f

V koncových úsecích vodovodní sítě může dojít k situaci, kdy nebude zajištěn dostatečný hydrostatický přetlak pro odběr požární vody, proto je nezbytné v konkrétních případech při nové výstavbě na okrajích sídel posoudit, zda jsou splněny základní požadavky normy na tlakové poměry, a případně navrhnout alternativní řešení pro dodávku požární vody.

Odůvodnění výroku (51) V ÚP Milevska je vymezen koridor TK1 dle stavu v ZÚR JČK před vydáním 1. aktualizace zpřesněný v podrobnosti územního plánu, sledující záměr napojení Velké u Milevska na skupinový vodovod Milevsko – Zbelítov – Velká – Osek (zpracována studie, zrealizována část Milevsko – Zbelítov); záměr je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje. Vymezení koridoru vychází také z požadavku Zadání ÚP Milevska „pro městkou část Velká vytvořit podmínky pro napojení na skupinový vodovod Zbelítov – Osek.“

11.15.2 Kanalizace a odstraňování odpadních vod Obecné odůvodnění výroku (52) Stávající situace Milevsko První stoková síť byla vybudována ve 20. letech 20. století. Pozůstatky této sítě existují dodnes a většinou slouží jako místní drenáže. Ucelenější systém stokové sítě se začal budovat v 50. letech 20. století. Většina těchto kanalizačních sběračů je již nefunkční, ale opět některé sběrače existují ještě v současné době a slouží buď jako drenáž nebo doposud jako kanalizační sběrače a někteří obyvatelé jsou na ně ještě doposud napojeni. Pro trasy těchto původních sběračů neexistuje jejich projektová dokumentace. Základy dnešního systému stokové sítě byly položeny v 60. letech 20. století. V letech 1998–1999 došlo k rozsáhlé rekonstrukci nevyhovující městské ČOV a hlavní kanalizační stoky „A“. Převážná část zastavěného území města Milevska je odkanalizována jednotnou kanalizační sítí, která je zaústěna do centrální ČOV. Oddílná síť je zřízena na okrajích města zpravidla v novější zástavbě a v průmyslovém areálu ZVVZ. Stoková síť města je tvořena kmenovou stokou „A“, která přivádí odpadní vody na ČOV, a hlavními kanalizačními sběrači „B“, „C“, „D“, „E“, „F“, „G“, „H“, „I“, „J“ a „K“. Kmenová stoka „A“ je základem sítě, na ni jsou napojeny všechny hlavní sběrače. Stavebně technický stav stoky „A“ je nevyhovující, za hranicí životnosti, stoka je kapacitně přetížená. Důsledkem je opakovaný výskyt krizových situací v centrální části města, kdy při větších průtocích dešťových vod kanalizace přestává plnit svou základní funkci. Klíčovými prvky na síti jsou odlehčovací komory (10 ks). Konečným


99


textová část

recipientem stokové sítě je Milevský potok. Recipientem pro dílčí povodí jednotlivých odlehčovacích komor je Milevský potok, zatrubněný odtok ze Suchanova rybníku a rybník Nový. Stávající ČOV prošla v roce 1999 intenzifikací a v roce 2010 rekonstrukcí některých technologických prvků biologické části. Stávající vystrojení technologické linky je vyhovující pro kategorii ČOV do 10 000 EO, přičemž tato hranice nebude v návrhovém období ÚP Milevska (do roku 2030) překročena. Městská stoková síť je v majetku Města Milevsko (jedná se o většinu stokové sítě na katastrálním území) kanalizační sběrače ostatních majitelů (sběrače a přípojky ZVVZ a.s., různých firem, právnických a fyzických osob). Provozovatelem městské stokové sítě a veškeré městské vodohospodářské infrastruktury je firma 1. JVS a.s., Severní 8/2264, České Budějovice. Velká Část obce Velká má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci. Kanalizace je tvořena zatrubněnou vodotečí (betonové trouby o profilu DN 300-400). Výstavba kanalizace probíhala nesystematicky, stoky byly budovány dle potřeby rozšiřující se zástavby (materiál beton DN 300). Hlavním zdrojem znečištění jsou odpadní vody z domácností. Splaškové vody jsou převážně předčišťovány v septicích či jímkách s přepady zaústěnými do kanalizace, dále pak v septicích se vsakováním a bezodtokových jímkách na vyvážení. Kanalizace je zaústěna dvěma výustmi do Hrejkovického potoka. Provozovatelem kanalizace je město Milevsko. Dmýštice, Něžovice Část obce Dmýštice má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci. Kanalizace je převážně zděná, jedná se z větší části o zatrubněné příkopy a vodoteče. Výstavba kanalizace probíhala nesystematicky, stoky byly budovány dle potřeby rozšiřující se zástavby (materiál beton, DN 300). Hlavním zdrojem znečištění jsou odpadní vody z domácností. Splaškové vody jsou převážně předčišťovány v septicích či jímkách s přepady zaústěnými do kanalizace, dále pak v septicích se vsakováním a bezodtokových jímkách na vyvážení. Kanalizace je zaústěna jednou výustí do Hrejkovického potoka. Provozovatelem kanalizace je město Milevsko. Klisín Obec Klisín nemá vybudovanou kanalizaci. Hlavním zdrojem znečištění jsou odpadní vody z domácností. Splaškové vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení. Rukáveč Obec Rukáveč má vybudovanou jednotnou kanalizaci. Páteří kanalizace je 120 m dlouhá kameninová stoka DN 300, do které jsou napojeny dvě větve kanalizace z obou stran návsi. Hlavním zdrojem znečištění jsou odpadní vody z domácností. Splaškové vody jsou převážně předčišťovány v septicích či jímkách s přepady zaústěnými do kanalizace, dále pak v septicích se vsakováním a bezodtokových jímkách na vyvážení. Pro čištění odpadních vod slouží štěrbinová nádrž. Kanalizace je zaústěna jednou výustí do Bílinského potoka. Provozovatelem kanalizace je město Milevsko. Odůvodnění koncepce kanalizace Územní plán respektuje koncepci stanovenou PRVK JČK a na základě aktuálních požadavků a koncepce stanovené v původním ÚPN SÚ vytváří podmínky pro obnovu a rozvoj stávající kanalizační sítě na území města Milevska. Vzhledem k předpokládané zástavbě se bude kanalizační síť města rozšiřovat jen o uliční stoky a bude docházet k rekonstrukci, případně k zvětšování profilů – zkapacitnění veřejné stokové sítě jednotné kanalizace. V sídle Velká u Milevska se dle PRVK JČK výhledově uvažuje o dobudování kanalizační sítě a výstavbě centrální ČOV pro cca 200 EO s předpokladem umístění na jižním okraji zástavby u Hrejkovického potoka, do kterého budou vyčištěné odpadní vody vypouštěny. S ohledem na absenci podrobnějších podkladů není vymezena konkrétní zastavitelná plocha, realizace ČOV se v návrhovém období ÚP Milevska (do roku 2030) nepředpokládá. V případě potřeby lze ČOV realizovat ve stabilizovaných plochách v nezastavěném území. Zastavitelné plochy jsou navrženy tak, aby bylo možné využít navrhovaný systém odkanalizování včetně napojení na navrhovanou čistírnu odpadních vod. Územní plán počítá s postupným napojením zastavitelných ploch a všech stávajících objektů v dosahu navrhované kanalizační sítě. U objektů mimo dosah kanalizačního systému budou odpadní vody likvidovány individuálním způsobem (bezodtokové jímky, domovní čistírny odpadních vod). Případná realizace kanalizačních řadů je územním plánem umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky všech ploch s rozdílným způsobem využití. Při realizaci nové zástavby je třeba postupovat v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, tzn. zabezpečit zásobování těchto lokalit vodou a zajistit odvádění, čištění, popřípadě jiné zneškodňování odpadních vod. Zákres stávajících kanalizačních řadů v grafické části dokumentace je s ohledem na měřítko výkresů pouze schematický bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V navazujících řízeních tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých řadů a umístění objektů na kanalizační síti.


100


textová část

Koncepce odstraňování dešťových vod Nakládání s dešťovými vodami se řídí zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na základě zkušeností posledních let, aktuálních oborových poznatků a světových trendů bude v budoucnu základním cílem udržet maximální množství srážkové vody v místě jejího dopadu. Období budování jednotných kanalizačních systémů, plošného odvodňování zemědělských pozemků, regulací vodních toků, industrializace zemědělské výroby a masivního zpevňování ploch vyvolalo výrazné zrychlení povrchového odtoku. Územní plán deklaruje jednoznačnou podporu takových opatření, která budou směřovat k zadržení srážkové vody v území. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území. V zastavěném území a zastavitelných plochách je nutné srážkové vody z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. V zastavěném území a zastavitelných plochách je nezbytné upřednostnit akumulaci a vsakování před přímým zaústěním do odvodňovacích systémů (i povrchových). V nezastavěném území je nutné podporovat opatření, zejména nestavebního charakteru směřující k obecnému zvyšování retenčních schopností území. Jedná se často o způsoby a postupy hospodaření na zemědělské půdě, ochranná a revitalizační opatření na vodních tocích a v údolních nivách a zásady při navrhování liniových staveb dopravní infrastruktury. Ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu, a to: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko - bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: a) provádět zemní práce, stavby, umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování b) vysazovat trvalé porosty c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu d) provádět terénní úpravy Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8 m (u významných vodních toků), resp. 6 m od břehové čáry dle ustanovení § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o znění některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Rozsah ochranných pásem je uveden v grafické části ÚP (Koordinační výkres). Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (52) ad a

Důvodem stanovení výroku je ochrana existujících sítí technické infrastruktury jako civilizační hodnoty; její rozvoj je základním předpokladem pro zvyšování kvality bydlení a obsluhy území sídel. Územní plán upřednostňuje intenzifikovat využití provozovaných systémů před jejich masivním rozvojem.

ad b

Požadavek vychází přímo ze zásad obsažených v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje.


101


textová část

ad c


ad d

Zastavitelné a přestavbové plochy jsou lokalizovány v maximální míře v dosahu stávající infrastruktury s minimálními nároky na jejich rozšiřování a souvisejícími nároky na veřejné rozpočty. Důvodem stanovení výroku je mimo jiné požadavek PÚR ČR (priorita 27) „Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury.“

ad e

Výrok se týká zejména malých sídel v území (vyjma Milevska a sídel s jednotnou kanalizační sítí) a drobných sídelních enkláv (Hajda, Jenišovice atd.), v nichž se dle PRVK JČK neuvažuje s výstavbou kanalizačního systému s čištěním odpadních vod, a to zejména s ohledem na vysokou investiční zátěž při minimálním využití infrastruktury v sídlech.

ad f, g

Udržet dešťovou vodu v území, maximálně zpomalit její odtok je jednoznačně veřejným zájmem. Po zkušenostech posledních let, kdy dochází k trvalému snižování retenčních schopností území v důsledku výstavby, způsobu hospodaření a k poklesu hladin podzemních vod a také srážkových úhrnů, je nezbytné podpořit veškerá opatření směřující k zadržování dešťové vody v místě jejího dopadu.

11.15.3 Zásobování elektrickou energií Odůvodnění výroku (53) Stávající situace Způsob napájení Provozovatel elektrické sítě:

E.ON Distribuce, a. s.

Milevsko je zásobováno elektrickou energií vrchními primárními rozvodnými systémy 22 kV, které jsou napájeny z transformoven TR 110/22 kV Bechyně, TR 110/22 kV Mirovice a TR 110/22 kV Tábor, přičemž hlavními rozvodnými elektrickými linkami jsou linka „Opařany“ z TR Bechyně, linka „Milevsko“ z TR Tábor, linka „Milevsko“ z TR Mirovice a linka „Kamýk“ z TR Mirovice. Linka „Opařany“ byla vybudována jako vedení 110 kV, v současné době je však provozována jako vedení 22 kV. Transformace VN/NN K transformaci VN/NN slouží 35 trafostanic, z nichž 18 je zasmyčkovaných na primárním kabelu 22 kV, ostatní jsou napojeny odbočkami z kmenových linek. Primární rozvod Primární rozvodný systém 22 kV zůstane zachován. Podmínky využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny tak, aby umožňovaly umístění nových trafostanic a přívodních napájecích vedení. Rozvoj distribuční soustavy s možným posílením výkonu stávající trafostanice, případně výstavbou nových trafostanic bude probíhat na základě posouzení konfigurace a výpočtu sítí nn. Případné umístění nových trafostanic vn/nn bude v rámci možností voleno co nejblíže k předpokládanému centru odběru včetně tras vedení vn a nn. Sekundární rozvod Sekundární rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+PEN 380/220V 50 Hz. Sekundární vedení je v centrální části města provedeno převážně kabely uloženými ve výkopech, okrajové části jsou částečně provedeny vrchním vedením zavěšeným na střešních konzolách Při napojování zastavitelných ploch a při rekonstrukci současných vrchních vedení nízkého napětí se doporučuje v zastavěném území obce provádět nové elektrorozvody kabelizací. Případné přeložky stávajících energetických zařízení budou řešeny v souladu s § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“). Odůvodnění koncepce zásobování elektrickou energií Stávající systém zásobování elektrickou energií je vyhovující. V důsledku poklesu elektroenergetických potřeb způsobeného restrukturalizací průmyslu, zaváděním energeticky méně náročných technologií, snižování energetické náročnosti budov, apod. lze nároky pokrýt z rezerv v instalovaném výkonu. Současně nelze odpovědně predikovat možné nároky související např. s přílivem zahraničních investic a podporou určitého sektoru hospodářství. V takovém případě je nutné územním plánem nastavit podmínky umožňující pružnou reakci a umožnit výstavbu


102


textová část

elektroenergetických zařízení podle aktuálních potřeb. V případě vzniku většího průmyslového odběru bude situace řešená přezbrojením trafostanice nebo postavením nové trafostanice s vrchní primární přípojkou. Rozvoj distribuční soustavy s možným posílením výkonu stávající trafostanice, případně výstavbou nových trafostanic bude probíhat na základě posouzení konfigurace a výpočtu sítí nn. Případné umístění nových trafostanic vn/nn bude v rámci možností voleno co nejblíže k předpokládanému centru odběru včetně tras vedení vn a nn. Realizace zařízení pro zásobení území elektrickou energií je umožněna v rámci přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využitím. Ochranná pásma Dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.2000 po 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodičů (OP je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná - 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodičů (OP je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná - 30 m od obvodové zdi. Kabelová vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (53) ad a

Důvodem stanovení výroku je ochrana existujících sítí technické infrastruktury jako civilizační hodnoty; její rozvoj je základním předpokladem pro zvyšování kvality bydlení a obsluhy území sídel.

ad b, c

V rámci řešení ÚP Milevska jsou využity existující systémy technické infrastruktury; tím je zajištěno jejich efektivní využití a správa s minimálními nároky na jejich rozšiřování a veřejný rozpočet. Důvodem stanovení výroku je mimo jiné požadavek PÚR ČR (priorita 27) „Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury.“

ad d

Upřednostnění kabelových vedení zejména v zastavěném území před nadzemním vedením je doporučeno zejména z důvodu vyšší bezpečnosti a nižšími provozními náklady.

11.15.4 Zásobování plynem a teplem Obecné odůvodnění výroku (54) Stávající situace Milevsko je zásobováno zemním plynem z regulační stanice RS VTL/STL v jižní části města napojené z VTL plynovodu DN 150. Z RS VTL/SZL jsou STL plynovodní řady vedeny do části obce Milevsko, zbylé části obce nejsou plynofikovány. Centrální zásobování teplem je provozováno pouze v jižní části Milevska, zbylé části města jsou zásobeny teplem z individuálních malých a středních zdrojů či vlastních kotelen. Zbylé části obce jsou vytápěny individuálně, ve velké míře jsou využívány fosilní paliva a elektřina, případně také biomasa. Ochranná pásma Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Budou respektována ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů: a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území


103


textová část

obce, 1 m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu V ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit plynárenská zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Při provádění veškerých činností v ochranném pásmu i mimo ně nesmí dojít k poškození plynárenského zařízení. Bezpečnostní pásma - odpařovací stanice zkapalněných plynů - regulační stanice vysokotlaké - regulační stanice velmi vysokotlaké - vysokotlaké plynovody do DN 100 mm do DN 250 mm nad DN 250 mm

100 m 10 m 20 m 15 m 20 m 40 m

Odůvodnění koncepce zásobování plynem Koncepce zásobování plynem je řešena v souladu s Územní energetickou koncepcí Jihočeského kraje zpracovanou na základě § 4 zákona č. 406/2000Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a Nařízení vlády č. 195/2001Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. Rozvoj plynofikace je v souladu se stanovenými zásadami užití jednotlivých druhů paliv a energie. 3

Stávající vysokotlaká regulační stanice o výkonu 3000 m /hod je kapacitně dimenzována i pro potřeby předpokládaného rozvoje obce, viz informace dle Strategie rozvoje města Milevska (2007). Postupně je rozšiřována středotlaká síť na území města dle aktuálních potřeb a investičního zajištění jednotlivých rozvojových lokalit. Územní plán počítá s plynofikací navržených zastavitelných ploch prostřednictvím prodloužených STL plynovodních řadů, které je možno napojit na stávající síť. Při návrhu nových tras budou zhodnoceny stávající rozvody a případně navržena jejich úprava či náhrada (přehodnocení dimenzí stávající sítě, výměna některých úseků plynovodu apod.). V rámci sídla Milevska je u navrhované zástavby pro vytápění objektů a ohřev TUV uvažováno s využíváním zemního plynu. U objektů mimo dosah plynovodního systému (zejména malá sídla v území) bude vytápění řešeno individuálním způsobem. Objekty, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu je vhodné vytápět jiným druhem ekologicky šetrnějšího paliva (např. biomasa). Pro předehřev teplé užitkové vody je doporučeno využívat obnovitelných zdrojů energie. Realizace plynovodní sítě je umožněna v rámci přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využitím. Navrhované plynovodní řady nejsou obsaženy v grafické části územního plánu. Odůvodnění koncepce zásobování teplem Stávající teplovodní systém v řešeném území zásobuje pouze sídliště Milevsko, Komenského ulici a Písecké předměstí na jižním okraji města. Zdrojem tepla je parní kotelna provozovaná Útvarem energetiky v rámci společnosti ZVVZ a.s. Dodávka tepla je dlouhodobě stabilizovaná; s rozvojem sídliště, resp. navazujícího hromadného bydlení se v řešení ÚP neuvažuje, lze předpokládat, že ani nevzniknou nároky na rozvoj stávající teplovodní sítě. Případný rozvoj systému CZT je možné řešit na základě aktuálních požadavků. V současnosti není mezi odběrateli tento způsob zásobování energií preferován. Případná realizace energetických sítí a objektů je územním plánem umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky všech ploch s rozdílným způsobem využití. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (54) ad a

Důvodem stanovení výroku je ochrana existujících sítí technické infrastruktury jako civilizační hodnoty; její rozvoj je základním předpokladem pro zvyšování kvality bydlení a obsluhy území sídel. Podpora plynofikace území je vyjádřena v rozvojových a strategických dokumentech, např. ve Strategii rozvoje města Milevska (2007).

ad b



104


textová část

ad c

Územní plán upřednostňuje intenzifikovat využití provozovaných systémů před jejich masivním rozvojem. Zastavitelné a přestavbové plochy jsou lokalizovány v maximální míře v dosahu stávající infrastruktury s minimálními nároky na jejich rozšiřování a souvisejícími nároky na veřejné rozpočty.

ad d

Využívání alternativních zdrojů energie je územním plánem preferováno zejména v lokalitách mimo dosah provozovaných energetických sítí z důvodu jejich vyšší provozní efektivity a rentability. Důvodem stanovení výroku je mimo jiné požadavek PÚR ČR (priorita 31) „Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi.“

11.15.5 Nakládání s odpady Odůvodnění výroku (55) Nakládání s odpady v Milevsku se řídí dle Plánu odpadového hospodářství města Milevska, který byl zpracován v roce 2005 a vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje a Plánu odpadového hospodářství České republiky. Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, odpadů jim podobných a systému nakládání se stavebním odpadem upravuje Obecně závazná vyhláška města z roku 2007. Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad se shromažďuje do sběrných nádob (typizované sběrné nádoby, odpadkové koše na veřejných prostranstvích města). Sběr a svoz směsného komunálního odpadu je zajišťován 1x týdně Službami Města Milevsko, spol. s r.o. Separovaný odpad Tříděný odpad je v řešeném území shromažďován v typizovaných sběrných nádobách, které jsou označeny a barevně odlišeny, nebo je předáván přímo do sběrného dvora v areálu řízené skládky odpadů Milevsko – Jenišovice či do Sběrného místa nebezpečných odpadů v Karlově ulici, popřípadě do provozovny Sběrných surovin, a.s. V případě dalších vytříděných složek komunálních odpadů (např. kovy) je využíván sběrný dvůr v areálu skládky, popřípadě Sběrných surovin a firmy FAST Kovošrot s.r.o., nebo též 2x ročně pořádaného mobilního svozu kovového odpadu. Sběrný dvůr, objemný komunální odpad, nebezpečný odpad Sběrný dvůr se nachází v areálu řízené skládky odpadů Milevsko – Jenišovice. Sběrné místo nebezpečných odpadů v Karlově ulici pracuje v obdobném režimu a slouží především ke sběru elektroniky. Velkoobjemový odpad a ostatní nekompostovatelný odpad je shromažďován do velkoobjemových kontejnerů nebo je možné jej odvážet přímo do sběrného dvora. Služby Města Milevska, spol. s r.o. zabezpečují rovněž 2x ročně mobilní svoz bioodpadu z území města. Odůvodnění navrhovaného řešení Stávající systém nakládání s odpady je vyhovující a není nutné vymezit nové plochy pro jeho rozvoj; žádné konkrétní ani obecné požadavky nebyly vzneseny.

11.15.6 Telekomunikace a radiokomunikace Odůvodnění výroku (56) Stávající situace Milevsko je napojeno z telefonního obvodu 38 Tábor. Telefonní infrastruktura v majetku společnosti Teléfonica O2 Czech Republic, a.s. Území je pokryto mobilním signálem všech tří mobilních operátorů a také digitálním televizním signálem. Řešeným územím prochází dálkové telekomunikační vedení (ve směru jihozápad – severovýchod) a radiové směrové spoje (ve směru jihozápad – severovýchod). Nacházejí se zde rovněž komunikační zařízení. Výše uvedené trasy, vedení a zařízení jsou územním plánem respektovány. Jejich vedení je znázorněno v grafické části Odůvodnění ÚP ve výkrese 1 Koordinační výkres. Ochranná pásma Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního vodiče.


105


textová část

Odůvodnění navrhovaného řešení Výše uvedené trasy, vedení a zařízení jsou územním plánem respektovány. Připojení nové výstavby bude řešeno v rámci stávající sítě, resp. samostatnými stavbami v případě většího rozsahu výstavby. Vymezení nových tras pro napojení v rámci zastavitelných ploch bude s ohledem na měřítko ÚP řešeno v navazujících podrobnějších dokumentacích. Realizace telekomunikačních a radiokomunikačních tras je umožněna ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. S ohledem na plošnou telekomunikační síť je při stavebních aktivitách a zemních pracích nutné vyjádření k existenci telekomunikačních kabelů a zařízení v dotčeném území. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“.

AD 5

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ

11.16 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny 11.16.1 Východiska - přírodní podmínky v území Obecné odůvodnění výroků (57) – (75) Uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou jedním z výchozích podkladů pro koncepci uspořádání krajiny i pro urbanistické řešení. Jedná se zvláště o podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, hydrologické a fytogeografické. Klimatické podmínky Dle charakteristiky klimatických oblastí ČSSR (Quitt, Geografický ústav ČSAV Brno, 1971) leží řešené území v mírně teplých klimatických oblastech MT5 (severní část nad Milevskem) a MT10 (ostatní části území). Tab. Přehled klimatických charakteristik pro řešené území klimatická charakteristika

MT 5

MT 10

30 - 40

40 - 50

počet dnů s teplotou >10°C

140 - 160

140 - 160

počet mrazových dnů

počet letních dnů

130 - 140

110 - 130

počet ledových dnů

40 - 50

30 - 40

průměrná teplota v lednu

-4 až -5

-2 až -3

průměrná teplota v dubnu

6 až 7

7 až 8

16 až 17

17 až 18

6 až 7

7 až 8

průměrná teplota v červenci průměrná teplota v říjnu počet dnů se srážkami > = 1 mm

100 - 120

100 - 120

úhrn srážek ve vegetačním období

350 - 450

400 - 450

úhrn srážek v zimním období

250 - 300

200 - 250

počet dnů se sněhovou pokrývkou

60 - 100

50 - 60

počet zamračených dnů

120 - 150

120 - 150

50 - 60

40 - 50

počet jasných dnů Geomorfologické a geologické podmínky

Dle Zeměpisného lexikonu ČR – Hory a nížiny (Jaromír Demek a kol.) je řešené území zařazeno v geomorfologickém členění takto: systém

Hercynský

subsystém

Hercynská pohoří

provincie

Česká vysočina

soustava (subprovincie)

II Česko-moravská soustava

podsoustava (oblast)

IIA Středočeská pahorkatina


106


textová část

IIA-3 Táborská pahorkatina

celek

IIA-2 Vlašimská pahorkatina IIA-3A Písecká pahorkatina

podcelek

IIA-2B Votická vrchovina IIA-3A-3 Milevská pahorkatina (ostatní území) IIA-3A-4 Bechyňská pahorkatina (východní část Milevska)

okrsek

IIA-2B-2 Kovářovská pahorkatina (severní část území) Řešené území je reprezentováno středočeským plutonem, který řadíme do geologické doby paleozoika. Je charakteristický přítomností porfyrito-amfibolo-biotické žuly až syenitu typu Čertovo břemeno. Pro ně je typický zvýšený obsah hořčíku a draslíku a je to nejsilněji radioaktivní hornina. Na jižním okraji svého rozšíření sousedí s nejstaršími a silně přeměněnými horninami jihočeského masivu – s moldanubikem. Údolím Milevského potoka se táhne výrazný zlom, který je vyplněn mladotřetihorními šedozelenými jíly o mocnosti vrstvy 20 až 25 m. Hydrologické podmínky Hydrologicky náleží řešené území do povodí Labe, oblasti povodí Horní Vltavy a povodí 3. řádu: 1-07-04 Lužnice od Nežárky po ústí (východní část území – větší část Milevska, část k. ú. Rukáveč) 1-07-05 Vltava od Lužnice po Otavu (západní část území – Klisín, Dmýštice, Něžovice, část k. ú. Rukáveč, Velká u Milevska) Hydrologické členění na povodí 4. řádu v řešeném území je uvedeno v tabulce: název toku

číslo hydrologického pořadí vodních toků

plocha povodí (km²)

celková plocha povodí (km²)

Milevský potok

1-07-04-1040

23,3

48,97

1-07-04-1060

18,76

77,05

Bilinský potok

1-07-04-1171

44,16

44,16

Hrejkovický potok

1-07-05-0190

38,2

38,20

1-07-05-0210

16,66

70,75

Osecký potok

1-07-05-0200

15,89

15,89

Vltava

1-07-05-0220

18,42

8 110,85

Jickovický potok

1-07-05-0250

12,34

40,09

správce

Povodí Vltavy, státní podnik

Vodní toky Hrejkovický potok protéká sídlem Velká od severu k jihu a lemuje západní okraj k. ú. Dmýštice. Na jihu se do něj vlévá Osecký potok, který napájí rybník Pokoj na západním okraji území. Milevský potok je nejvýznamnějším vodním tokem v území, protéká převážně podél východní hranice území od rybníka u Vášů pod Milevským klášterem a údolím podél silnice I/19. Na jihu mimo řešené území se do něj vlévá Pytlácký potok napájející rybník Pytlák. Vodní toky vyjma úseku Milevského potoka jsou vedeny převážně přirozeným korytem. Vodní plochy v území V řešeném území se nachází množství rybníků a vodních nádrží, z nichž nejvýznamnější je rybník Boukal (vymezený jako regionální biocentrum ÚSES), rybník Váša na Milevském potoce, rybník Pytlák na jihovýchodním okraji území a další. Celá řada bezejmenných vodních nádrží se nachází na vodních osách v území (např. krajinné osy západně od Milevska). CHOPAV Řešené území nespadá do CHOPAV. Fytogeografie a fytocenologie Dle regionálně fytogeografického členění spadá řešené území do oblasti mezofytika – obvod Českomoravské mezofytikum – okres 41 Střední Povltaví (Velká u Milevska, Rukáveč), okres 42 Votická pahorkatina (střední část území) a 43 Votická vrchovina (Klisín, Něžovice).


107


textová část

Z hlediska geobotanické rekonstrukce (Mikyška 1972) se v území nacházejí následující vegetační jednotky: - LF – bikové bučiny (Klisín, Něžovice) - Qa – acidofilní doubravy (Dmýštice, Milevsko, Velká) - AU – luhy a olšiny (část území, tok Milevského a Hrejkovického potoka) - C – dubo-habrové háje (Písecké předměstí) - F – květnaté bučiny (západní část Milevska, Rukáveč) Podle lesnického členění se řešené území nachází v přírodní lesní oblasti (PLO) 10 – Středočeská pahorkatina. V území se vyskytují lesní vegetační stupně LVS 3 (buko-dubový), LVS 4 (bukový). Biogeografické členění Z hlediska biogeografické charakteristiky náleží řešené území do hercynské subprovincie, do Bechyňského bioregionu (západní část Dmýštic, Milevsko, Rukáveč, Velká u Milevska) a Votického bioregionu (východní část Dmýštic, Něžovice, Klisín). 1.21 Bechyňský bioregion – leží na severu Čech, převážně se shoduje s geomorfologickým celkem Táborská pahorkatina. Bioregion je tvořen plošinami a hřbety rozříznutými průlomovými údolími Vltavy a jejích přítoků. Plošiny náleží do acidofilních doubrav, Písecké hory do květnatých bučin. Údolí Vltavy má pestrou mozaiku stanovišť včetně dubohabrových hájů a reliktních borů, avšak proti bioregionu Slapskému již se značně ochuzenou druhovou skladbou. Převažuje 4., bukový vegetační stupeň. Netypickými částmi jsou plynulé přechody do okolních bioregionů. V řešeném území je bioregion je dále členěn na tyto biochory: -4BP – erodované plošiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti 4. vegetačního stupně -4BS – erodované plošiny na kyselých metamorfitech v suché oblasti 4. vegetačního stupně 4Do – podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. vegetačního stupně -4PP – pahorkatiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti 4. vegetačního stupně -4RP – plošiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti 4. vegetačního stupně 1.45 Votický bioregion – malý bioregion, který leží na pomezí středních a jižních Čech, zabírá vyšší část geomorfologického podcelku Votická vrchovina a západní část podcelku Mladovožická pahorkatina. Je tvořen vyšším izolovaným syenodioritovým a migmatovým hřbetem. Bioregion představuje ostrůvek jedlo-bukového vegetačního stupně v oblasti mezi Sázavou, Vltavou, Lužnicí a Blanicí, s přítomností některých montánních elementů. Potenciální vegetace je řazena do bikových, na severních svazích i květnatých bučin. Méně typické části tvoří přechody do okolních bioregionů, kde potenciálně převažují acidofilní bučiny a jedliny. V řešeném území je bioregion zastoupen biochorou: 4PP – pahorkatiny na neutrálních plutonitech 4. vegetačního stupně

11.16.2 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny Odůvodnění výroku (57) V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou stanoveny obecné požadavky vycházející z následujících podkladů a v návaznosti na § 18 odst. 4 stavebního zákona (územní plánování „chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti“): 

PÚR ČR (aktualizace 2015)



ZÚR JČK (aktualizace 2014)



Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje (2008)



zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů



Evropská úmluva o krajině



schválené Zadání ÚP Milevska (2013)



terénní průzkum zpracovatele ÚP

Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (57) ad a

Požadavek vychází zejména ze ZÚR JČK, které stanovují cílové charakteristiky krajiny (v případě Milevska převažuje krajina lesopolní). Jedním z mnoha požadavků na ochranu krajiny dle ZÚR JČK je např. „zajistit ochranu, zachování a obnovu jedinečného výrazu kulturní krajiny přispívající k vytváření charakteru typického krajinného rázu pro Jižní Čechy; tzn. minimalizovat necitlivé zásahy do krajiny, minimalizovat fragmentaci


108


textová část

volné krajiny a podpořit úpravy, činnosti a aktivity, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot v území.“ Území města Milevska je tvořeno zejména plochami zemědělské půdy (extenzivně či intenzivně využívané) a v menší míře plochami lesa. Ochrana charakteru krajiny je zajištěna v rámci ÚP vymezením ploch s rozdílným způsobem využití, z koncepčního hlediska je však nutné stanovit podmínku rámcového zachování lesozemědělského charakteru krajiny, tedy zachování principu střídání lesních ploch ve vyšších polohách a zemědělských ploch obklopujících sídla v souladu se stávajícím stavem krajiny. ad b

Požadavek vychází zejména ze ZÚR JČK („při stanovování podmínek využití území dbát na posilování retenční schopnosti území, ve vztahu k posílení biodiverzity a k protipovodňové prevenci, podporovat obnovu břehových porostů a ploch lužních lesů, vytvoření ochranných pásem travních porostů v údolních nivách“ a „respektovat vodohospodářské zájmy v území, ochranu přirozených koryt vodních toků, vodních ploch, ochranu zdrojů podzemní a povrchové vody“). Ochrana vodních toků je zakotvena v zákoně č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon). Vodní toky a plochy tvoří významnou část ekologicky stabilních systémů a krajinných os, které je nezbytné chránit a posilovat zejména s ohledem na ochranu přírody a krajiny, zachování hydrologických charakteristik území a zajištění jejich zachování.

ad c

Požadavek vychází zejména z PÚR ČR 2008 („bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů“ a „při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny“). Krajina je vnímána (v souladu s výše uvedenými podklady) jako polyfunkční prostor zemědělské produkce, ekologických funkcí a rekreace.

ad d

Požadavek vychází zejména ze ZÚR JČK („zachovat v nejvyšší možné míře stávající rozmanitost krajiny a dále tuto rozmanitost podporovat doplňováním vhodných krajinných prvků, resp. nepřipuštěním vymizení prvků stávajících (např. minimalizací záborů PUPFL)“). ÚP reaguje na požadavky dalších výše uvedených podkladů. Rozptýlená zeleň v zemědělské krajině má vysokou ekologicko-stabilizační hodnotu, vytváří stanoviště pro živočichy, zadržuje vodu v krajině, zabraňuje plošné erozi půdy a v neposlední řadě spoluutváří typický obraz jihočeské krajiny. Krajinná zeleň má zásadní podíl na pozitivním vnímání krajinného rázu, proto je nezbytné i v rámci ÚP definovat požadavek na její ochranu, obnovu a zakládání.

ad e

Požadavek vychází zejména z PÚR ČR 2008 („vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu, podporovat propojení míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky“). Propojení sídel s krajinou je základním předpokladem identifikace obyvatel s okolní volnou krajinou a jejího využívání pro každodenní rekreaci.

ad f

Požadavek vychází zejména z PÚR ČR 2008 („vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka“). ÚP dále reaguje na požadavek Zadání ÚP Milevska „podporovat rekreační využívání krajiny,“ a to ve vazbě na rozvíjenou obytnou západní čtvrť. Město Milevsko je ze severní strany prostorově odděleno od volné krajiny silnicí I/19, z východní strany železnicí a výrobním areálem ZVVZ. Z těchto důvodů je nejvhodnější rozvíjet propojení města Milevska s krajinou západním směrem k zalesněnému pásu, kde dosud nejsou umístěny žádné překážky liniového, či plošného charakteru. Propojení města s volnou krajinou přispívá k využití krajiny pro každodenní rekreaci obyvatel a v západním směru navíc navazuje na stávající turistické a cykloturistické trasy – umožňuje proto i lepší dostupnost města z těchto tras.

ad g

Požadavek vychází zejména z PÚR ČR 2008 („vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu, podporovat propojení míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky“). V krajině dlouhodobě orientované pouze na zemědělskou produkci je nutné vytvářet podmínky pro jiné formy jejího využívání a charakteru, a to zejména (s ohledem na výše uvedené podklady) rekreační využívání spojené např. s pěší a cykloturistikou, a posilování přírodních a krajinných hodnot v území, které podpoří stabilitu environmentálního pilíře udržitelného rozvoje území.

ad h

Požadavek vychází zejména z PÚR ČR 2008 („Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod.“) a ze ZÚR JČK („vytvářet podmínky pro ochranu území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami (např. povodně, záplavy, eroze půdy, selhání technologického systému), tzn. řešit opatření vedoucí k jejich zmírnění či eliminaci s cílem minimalizovat rozsah případných škod, a to se zřetelem na možné ovlivnění širšího území; zejména preferovat pasivní


109


protipovodňová opatření spočívající ve zvyšování retenční schopnosti krajiny záplavami“).

textová část

11

při ochraně před povodněmi a

ÚP touto podmínkou naplňuje požadavky nadřazených dokumentací a podkladů. Podrobnější podmínky protipovodňových a protierozních opatření jsou uvedeny a popsány v samostatných podkapitolách Koncepce uspořádání krajiny. ad i

Ochrana přírodních hodnot území je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, dále vyplývá z výše uvedených podkladů a dokumentací, zejména ze ZÚR JČK („respektovat ochranu přírodních hodnot ve zvláště chráněných územích, evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech, respektovat cílovou charakteristiku krajiny dle vymezení krajinného typu, podporovat obnovu a doplnění krajinných prvků a segmentů ve prospěch posílení ekologické stability krajiny“). Na základě výše uvedených podkladů ÚP stanovuje požadavek zvyšování ekologické stability území jako základního pilíře kvalitního životního prostředí. Formou ÚSES je vymezen minimální rozsah ploch zajišťujících ekologickou stabilitu území, proto je vhodné podporovat v těchto plochách a v návaznosti na ně realizaci ekostabilizačních opatření.

ad j

Požadavek vychází zejména z PÚR ČR 2008 („vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka“). Fyzická prostupnost území (pohyb lidí po veřejných komunikacích a cestách – v územním plánu reprezentovaných plochami veřejných prostranství) je základním předpokladem pro jeho (nejen rekreační) využívání. Biologická prostupnost území zajišťuje zachování a rozvoj biologické rozmanitosti území a migraci živočichů, které jsou nezbytným předpokladem ochrany přírody a krajiny. Podrobnější zásady prostupnosti krajiny jsou uvedeny a popsány v samostatné podkapitole Koncepce uspořádání krajiny.

Odůvodnění výroku (58) V návaznosti na § 18 odst. 5 stavebního zákona ÚP specifikuje možnosti umisťování staveb v nezastavěném území (viz kap. 6 Stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití), zároveň s ohledem na ochranu krajinného rázu ÚP stanovuje požadavek na prověření konkrétních záměrů z hlediska působení objektů v krajině. Důvodem je nemožnost (v procesu zpracování ÚP) předvídat umisťování konkrétních staveb v nezastavěném území a tím pádem ani míru ovlivnění krajinného rázu. V navazujících řízeních je proto nutné tyto vlivy prověřit (např. působení stavby v dálkových pohledech, vliv na krajinný horizont). Tento požadavek ÚP vychází ze ZÚR JČK, konkrétně z podmínek cílových charakteristik krajiny „zabránit umístění nevhodných staveb (zejména dominant obytného charakteru) do území, tzn. dbát na vhodnost vymezování zastavitelných ploch a volbu dalších možných podmínek využití v územně plánovací dokumentaci,“ a dále „územně plánovacími nástroji podpořit respektování cenných architektonických a urbanistických znaků sídel i jejich vhodnou dostavbu formou nejmenšího možného zásahu do charakteristických rysů okolní krajiny.“

11.17 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání nezastavěného území a ploch změn v krajině Odůvodnění výroku (59) Vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území respektuje harmonické uspořádání krajiny převažujícího zemědělského typu krajiny, vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních hodnot a zároveň umožňuje její hospodářské a rekreační využívání. V souladu s platnými právními předpisy je nezastavěné území členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy vodní a vodohospodářské (W) – v řešeném území zahrnují vodní toky a plochy v zastavěném i nezastavěném území, pozemky staveb a zařízení vodního hospodářství (§ 18 odst. 5 stavebního zákona). Jejich funkce je především ekologicko - stabilizační, ochranná a estetická; ÚP tyto funkce potvrzuje a vytváří podmínky pro jejich obnovu a rozvoj ve vazbě na zákon č. 254/2001 Sb. a jeho prováděcích předpisů. Plochy zemědělské (NZ) – jsou plochy s převažujícím využitím pro zemědělskou produkci, zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF), pozemky staveb a zařízení zemědělského hospodářství (§ 18 odst. 5 stavebního zákona) a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. ÚP chrání zemědělskou půdu na podkladě zákona o ochraně zemědělského půdního fondu č. 334/1992 Sb. včetně prováděcích předpisů. Plochy lesní (NL) – jsou plochy s převažujícím využitím pro lesní produkci, zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL), pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství (§ 18 odst. 5 stavebního zákona) a 11

Mezi pasivní protipovodňová opatření se řadí např. zvyšování podílu zatravněných ploch v nivách vodních toků, výstavba poldrů, protipovodňových hrází, revitalizace říčních systémů, omezení nové zástavby v záplavových územích 111-leté vody.


110


textová část

pozemky související dopravní a technické infrastruktury. ÚP chrání lesy na podkladě lesního zákona č. 289/1995 Sb. včetně prováděcích předpisů. Lesní pozemky, které jsou součástí biocenter jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP); funkce ekologicko – stabilizační funkce zde převažuje nad produkční funkcí lesa. Plochy přírodní (NP) – jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny a ucelených území se zvýšenou ochranou krajinného rázu. V řešeném území představují plochy prvků územního systému ekologické stability (biocentra) a chráněná území dle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní (NS) – jsou vymezeny jako plochy funkčně nejednoznačné, kde nelze jednoznačně stanovit převažující způsob využití. V řešeném území jsou ve smíšených plochách nezastavěného území zastoupeny následující funkce zemědělské a přírodní. Zaujímají významný podíl ploch v nezastavěném území. Prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné respektovat požadavky obecné ochrany přírody a krajiny a funkce zemědělské prvovýroby plnící také mimoprodukční funkci. Jedná se především o pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF), přechodové plochy mezi lesními, přírodními a zemědělskými plochami, plochy zahrnují pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF), pozemky zemědělských staveb a zařízení, pozemky související dopravní a technické infrastruktury apod. Odůvodnění výroku (60) Vymezení ploch se (zejména v případě liniových prvků) překrývá v oblastech urbanismu (zastavěného území a zastavitelných ploch) a krajiny (nezastavěného území). S ohledem na stavební zákon a jeho prováděcí vyhlášky jsou plochy s rozdílným způsobem využití a obecné zásady pro jejich využívání rozděleny do kapitol tak, aby nedocházelo ke zbytečné duplikaci výroku. Plochy vodní a vodohospodářské, plochy lesní jsou převážně „krajinné“ (zařazeny do kapitoly Koncepce uspořádání krajiny); plochy dopravní infrastruktury a veřejných prostranství jsou převážně „urbánní“ (zařazeny do kapitoly Urbanistické koncepce).

11.18 Odůvodnění podmínek a požadavků na prostorové uspořádání nezastavěného území a ploch změn v krajině Odůvodnění výroku (61) Ve vazbě na požadavek vyhlášky č. 501/2006 Sb. (příloha č. 7 – obsah územního plánu) jsou v plochách s rozdílným způsobem využití stanoveny podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití). Odůvodnění výroku (62) Podmínky prostorového uspořádání jsou stanoveny s ohledem na možnost umisťování staveb v nezastavěném území (§ 18 odst. 5 stavebního zákona). Vzhledem k tomu, že lze umisťovat stavby pouze výjimečně (s předpokladem umístění jednotlivých, solitérních staveb), není určen charakter a struktura zástavby, ani intenzita využití pozemků. Pro ochranu krajinného rázu je stanovena maximální výška zástavby a maximální velikost zastavěné plochy objektu tak, aby objekty výrazně nepřevyšovaly okolní vegetaci a svou výškou i hmotou nenarušovaly krajinné horizonty v dálkových pohledech.

11.19 Odůvodnění vymezení ploch změn v krajině Odůvodnění výroku (63) Odůvodnění vymezení ploch změn v krajině:


111


ozn. plochy

kód způsobu využití

textová část

podklady zdůvodnění vymezení plochy

k. ú.

- dle portálu kontaminace.cenia.cz se jedná o evidované kontaminované místo bývalého areálu obalovny Strabag - dle ÚAP SO ORP Milevsko (aktualizace 2014) je v ploše areálu vymezen problém P-H33 (výskyt staré ekologické zátěže – potřeba vymezení ploch asanace) K1

NS

- dle veřejně dostupných informací je půda u rybníka Váša silně kontaminovaná polychlorovanými bifenyly (PCB) a asfaltovými látkami, které se uvolňují do povrchových vod rybníka a také do Milevského potoka a představují vážná ekologická rizika; havarijní situace se v prostoru bývalé obalovny Strabag neúspěšně řeší již od poloviny 90. let

Milevsko

ÚP vymezuje plochu změny v krajině pro účely sanace znehodnocené plochy a následné rekultivace. Důvodem je kromě uvedených podkladů také fakt, že dosavadní stav plochy v přímé návaznosti ovlivňuje kvalitu vody rybníka Váša a Milevského potoka, které jsou součástí ÚSES.

11.20 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability Odůvodnění výroku (64) Podle § 4 zákona o ochraně přírody a krajiny zajišťuje vymezení systému ekologické stability uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. V ÚP Milevska je vymezen ÚSES na základě těchto podkladů: - ZÚR JČK (aktualizace 2014) - Územní plán sídelního útvaru města Milevska včetně změn - Generel územního systému ekologické stability Milevsko (1994) - ÚPD sousedních obcí pro účely koordinace návrhu ÚSES - ÚP Sepekov - ÚPO Okrouhlá (bez nutnosti koordinace – ÚSES pouze schematicky naznačen) - ÚPO Branice (bez nutnosti koordinace – absence ÚSES) - ÚPO Květov (bez nutnosti koordinace – regionální ÚSES převzat ze ZÚR JČK) - ÚPO Osek (bez nutnosti koordinace – ÚSES veden mimo hranice s řešeným územím) - ÚPO Zbelítov - ÚP Kučeř (bez nutnosti koordinace – ÚSES veden mimo hranice s řešeným územím) - ÚPO Jickovice (bez nutnosti koordinace – ÚSES veden mimo hranice s řešeným územím) - ÚPO Kostelec nad Vltavou (bez nutnosti koordinace – ÚSES veden mimo hranice s řešeným územím) - ÚP Hrejkovice - ÚPO Hrazany - ÚPO Chyšky (bez nutnosti koordinace – regionální ÚSES převzat ze ZÚR JČK) - ÚPO Zhoř - ÚPO Přeborov - ÚP Přeštěnice (bez nutnosti koordinace – ÚSES veden mimo hranice s řešeným územím) - ÚAP SO ORP Milevsko (2014) - Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje (2008) - terénní průzkum zpracovatele ÚP - Územní plán Zbelítov, Osek – Podklad pro návrh ÚSES (Ing. Michal Kovář, Ph.D., říjen 2015) Jednotlivé skladebné části byly v souladu s principy projektování ÚSES a s ohledem na stav v území upřesněny a doplněny v měřítku územního plánu tak, aby co nejvíce využívaly stávajících fragmentů ekologicky stabilnějších ploch v krajině. Většina skladebných částí ÚSES ve stávajícím vymezení má vyhovující prostorové parametry a zajištění jejich funkčnosti spočívá ve vhodném způsobu hospodaření (na lesní půdě obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště,


112


textová část

na zemědělské půdě obnova druhové skladby luk v údolních nivách, obnova a doplnění břehových porostů vodotečí a rozptýlené zeleně). Vazby ÚSES jsou koordinovány s územně plánovací dokumentací sousedních obcí a se ZÚR Jihočeského kraje, dle kterých do správního území města Milevska zasahují regionální biokoridory RBK 310, RBK 312 a regionální biocentra RBC 827 Rukávečská obora a RBC 825 Spálená. Všechny skladebné části ÚSES nadmístního významu jsou územním plánem respektovány a upřesněny na hranice parcel dle katastru nemovitostí. Přehled skladebných částí ÚSES Do řešeného území nezasahuje nadregionální systém ekologické stability. Struktura skladebných částí ÚSES je v území tvořena prvky regionálního a lokálního charakteru. Vymezení regionálního ÚSES vychází ze ZÚR JČK. Lokální ÚSES byl vymezen zejména dle Generelu ÚSES Milevsko. Funkční, částečně funkční i nově založená biocentra jsou v územním plánu vymezena jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství ostatních funkcí. Převážně jsou vymezeny jako plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní. Odůvodnění výroku (65) Stanovení obecných zásad pro rozhodování ve vymezených skladebných částech ÚSES vychází z výše uvedených podkladů, a dále ze znalosti území, přírodních a krajinných charakteristik území. Na jejich základě byly aplikovány obecné zásady směřující ke zvyšování ekologické stability krajiny i jejích dílčích součástí. Pro zachování vysoké a trvalé ekologické stability je nutné vymezení ekostabilizačních prvků a jejich vzájemné propojení. Kostra ekologické stability je navržena na základě srovnání potenciálního a aktuálního přírodního stavu ekosystémů v krajině. Při návrhu ÚSES jsou důležité směry migračních tras (vodní toky, údolí, hřbety apod.), reprezentativnost stanoviště, zastoupení ekologicky významných prvků, předpokládané antropogenní zásahy do krajiny, návaznost na sousední katastry a vzájemné provázání návrhů ÚSES. Pro skladebné prvky ÚSES jsou vymezovány zbytky přírodních a přirozených společenstev s nejvyšší ekologickou stabilitou. Tyto segmenty krajiny mají příznivý vliv na okolní méně stabilní části krajiny a jsou nezbytné pro ochranu druhové a genové diverzity.

11.21 Odůvodnění zásad prostupnosti krajiny Odůvodnění výroku (66) Zajištění prostupnosti krajiny v plochách veřejných prostranství vyplývá z § 3 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vymezení stávajících cest umožňujících bezpečný průchod krajinou vychází ze stávajících komunikací dle evidence katastru nemovitostí, prokazatelně využívaných cest v krajině na základě terénního průzkumu území, a dále z vymezení stabilizovaných turistických tras, cyklistických tras a naučných stezek v řešeném území. ÚP tímto naplňuje požadavek zadání ÚP „respektovat stávající systém veřejných prostranství.“ Odůvodnění výroku (67) ÚP vymezuje základní síť veřejných prostranství zajišťující prostupnost území v nezbytné minimální míře. Rozvoj dalších veřejných prostranství je vhodné prověřit v podrobnější dokumentaci a na základě dohody s vlastníky pozemků. ÚP proto umožňuje umisťovat veřejná prostranství také v dalších plochách s rozdílným způsobem využití. Odůvodnění výroku (68) Pro možný rozvoj dalších veřejných prostranství v řešeném území ÚP stanovuje obecné zásady uplatnitelné v navazujících, zejména územních řízeních. Odůvodnění jednotlivých bodů výroku (68) ad a

Ochrana veřejných prostranství je zajištěna stanovením podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití; pro rozvoj sítě veřejných prostranství je vhodné využít i zaniklé historické cesty, které utvářejí výraz kulturní krajiny – podpora úprav, činností a aktivit vedoucí k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot v území vychází ze Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

ad b, c

Fragmentace krajiny liniovými stavbami je zásadní hrozbou pro zachování celistvého obrazu krajiny / krajinného rázu a pro zachování biologické diverzity reprezentované nejen územním systémem ekologické stability, ale také všemi ostatními plochami volné krajiny (nezastavěného území). Fragmentace krajiny také v důsledku zhoršení prostupnosti území negativně ovlivňuje podmínky pro cestovní ruch a turistiku a pro každodenní rekreaci obyvatel ve volné krajině navazující na sídla. Zachování prostupnosti krajiny jak pro obyvatele, tak pro migrující živočichy při umisťování liniových staveb v území je požadavkem ZÚR JČK. ÚP tento požadavek obecnou zásadou upřesňuje.


113


textová část

11.22 Odůvodnění protierozních a revitalizačních opatření v krajině Odůvodnění výroku (69) Revitalizaci vodních toků a ploch explicitně umožňují stanovené podmínky využití pro plochy vodní a vodohospodářské (W), plochy zemědělské (NZ), plochy přírodní (NP) a plochy smíšené nezastavěného území (NS). Stanovení podmínek využití pro všechny plochy vymezené v nezastavěném území je dostatečně široké, aby umožnilo realizaci dalších opatření v krajině (zakládání pásů zeleně, průlehů, mezí, remízů apod.). ÚP tímto vytváří podmínky pro realizaci protierozních a revitalizačních opatření, jejichž konkrétní řešení je mimo měřítko ÚP a je nezbytné je upřesnit v rámci navazujících řízení a v podrobnějších dokumentacích či podkladech (revitalizační studie, studie odtokových poměrů apod.) s ohledem na podrobné podmínky a požadavky v území.

11.23 Odůvodnění stanovení ochrany před povodněmi Odůvodnění výroku (70) Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, bylo v řešeném území stanoveno záplavové území Q100 Milevského potoka včetně aktivní zóny: ID záplavového území

100000221

Správce vodního toku

Povodí Vltavy, s.p.

Vodní tok

Milevský potok

říční kilometr od – do

0,00-21,140

datum stanovení

11.11.2006

stanovil

KÚ Jihočeský kraj

č.j. stanovení ZÚ

KUJCK 19864/2006 OZZL/2/Zah

Záplavové území ani aktivní zóna významně nezasahují zastavěné území a nezahrnují žádné stávající objekty. Z těchto důvodů ÚP nevymezuje žádná konkrétní ochranná opatření proti povodním. Stanoveny jsou obecné zásady vycházející z obecné znalosti problematiky a její aplikace v řešeném území s ohledem na konkrétní podmínky v území, a dále zejména z těchto podkladů: 

Strategie ochrany před povodněmi v České republice (schválená vládním usnesením č. 382 ze dne 19. dubna 2000)



Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření v období (Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí ČR, 2010)



Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje, kap. 2. Cíle ochrany před negativními účinky povodní a pro zlepšování vodního režimu krajiny (Jihočeský kraj, 2007)



Plán oblasti povodí Horní Vltavy, část D Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny (Povodí Vltavy, státní podnik, 2009)

Jak uvádí podklad Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje: „K efektivní ochraně před povodněmi jsou nezbytná opatření v krajině…“, přičemž opatření v krajině „jsou především změny využívání pozemků, změny rostlinného pokryvu, zatravňování a zalesňování břehů a přirozených inundací, tvorba protierozních mezí a vegetačních pásů a změny ve strukturách krajiny prováděné za účelem zachycení vody v povodí a zpomalení jejího odtoku. Velký význam těchto opatření spočívá v jejich protierozní funkci neboť splaveniny zanášejí koryta vodních toků a vodních nádrží a současně zvyšují škody při přívalových deštích.“ Dále je uvedeno, že „hlavním nástrojem pro jejich realizaci jsou především komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).“ Z tohoto důvodu ÚP Milevska vymezuje pouze obecné zásady protipovodňové ochrany; detailní řešení je předmětem podrobnější dokumentace nebo zmíněných KPÚ. Pro ochranu před lokálními povodněmi byl zpracován podklad vymezení retenčních nádrží 1 (nad Sladkovským rybníkem), 2 (nad rybníkem Kubík) a 3 (nad Suchanovým rybníkem). Výstavba dvou rybníků je navržena u lesa východně od přírodní památky Boukal nad stávající vodní nádrží. Revitalizační opatření jsou plánována v údolí Pytláckého potoka v projektu Revitalizace údolí Pod Lipami (nové vodní plochy a úprava Pytláckého potoka). Výše uvedené záměry jsou v ÚP respektovány. Realizace těchto opatření je umožněna v plochách smíšených nezastavěného území (NS). Odůvodnění výroku (71) Stanovení podmínek využití pro plochy smíšené nezastavěného území (NS) a plochy vodní a vodohospodářské (W) v nezastavěném území je dostatečně široké, aby umožnilo realizaci protipovodňových opatření v krajině. ÚP tímto vytváří podmínky pro budoucí realizaci opatření, jejichž konkrétní řešení je mimo měřítko ÚP a je nezbytné je upřesnit


114


textová část

v rámci navazujících řízení (revitalizační studie, studie odtokových poměrů apod.) s ohledem na podrobné podmínky a požadavky v území.

11.24 Odůvodnění rozvoje rekreace a cestovního ruchu Odůvodnění výroku (72) Stanoveny jsou obecné zásady vycházející z obecné znalosti problematiky a její aplikace v řešeném území s ohledem na konkrétní podmínky v území, a dále zejména z těchto podkladů: 

Koncepce rozvoje cestovního ruchu regionu Milevsko (Milevsko, 2013)



Strategie rozvoje regionu Písecko (Svazek obcí regionu Písecko, Bc. Jan Přikryl, 2004)



Strategie rozvoje města Milevska (RERA, 2007)



Rozvoj Středního Povltaví – strategie pro iniciativu LEADER (MAS Střední Povltaví, Centrum pro komunitní práci Jižní Čechy)

Koncepce rekreace a cestovního ruchu vychází zejména z následujících východisek obsažených ve výše uvedených podkladech: 

množství přírodních a kulturně historických památek;



krajinářsky i environmentálně hodnotná krajina;



významná rekreační oblast širšího okolí (zejména letní rekreace v blízké oblasti Orlicka);



požadavek dlouhodobě vytvářet image regionu s pestrou nabídkou agroturistiky a ekologických forem hospodaření;



požadavek rozšiřování a zkvalitňování cyklostezek a navazujících služeb pro cyklisty;



podpora agroturistiky, výstavba a údržba cyklistických a naučných stezek;



požadavek prodloužení pobytu návštěvníků;



ochrana stávající turistické infrastruktury;



možnost lepšího využití stávajících sportovních zařízení a areálů;



zlepšení propojení vesnic;



podpora rozšíření kapacity kempu Vášův mlýn.

Předpokladem pro další rozvoj cestovního ruchu obce je efektivní využití turistického potenciálu území, spočívající především v posílení spolupráce a provázanosti se sousedními obcemi, využití kvalitního přírodního prostředí kulturně historických památek území a ve zvýšení nabídky služeb spojených s cestovním ruchem. K rozvoji cestovního ruchu musí zároveň docházet takovým způsobem, který napomáhá celkovému rozvoji území, je šetrný k využívání přírodních a kulturních hodnot obce a vede k dlouhodobé prosperitě, aniž by ohrozil uspokojení potřeb budoucích generací. Konkrétní řešení na základě podrobnějšího podkladu nebo požadavku vlastníka jsou vymezeny v ÚP: 

plocha veřejného prostranství pro cyklostezku z Milevska na Hajdu



plocha rekreace pro rozšíření kempu Vášův mlýn

Hospodářský rozvoj obce bude v budoucnu více orientován na oblast rekreace a cestovního ruchu. V rámci dalších opatření zaměřených na podporu cestovního ruchu jsou vymezeny či stabilizovány plochy pro funkce podporující cestovní ruch (plochy občanského vybavení, plochy smíšené obytné a plochy rekreace). Podpora malého a středního podnikání ve vazbě na cestovní ruch je jedním z pilířů ekonomické soběstačnosti obce. Územní plán v rámci podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch bydlení, ploch smíšených obytných a ploch občanského vybavení, umožňuje prolínaní funkcí, které se vzájemně negativně neovlivňují. Odůvodnění výroku (73) Vymezením ploch veřejných prostranství v území jsou chráněny turistické trasy, cyklistické trasy, naučné stezky. ÚP umožňuje realizaci dalších stezek s ohledem na podrobnost řešení také v dalších plochách s rozdílným způsobem využití. Důvodem je zejména ochrana stávajících veřejných prostranství a umožnění jejich rozvoje pro účely zajištění prostupnosti území a dobrých podmínek pro rekreaci a turistiku, včetně každodenní rekreace obyvatel.


115


textová část

Odůvodnění výroku (74) Umožnění rekreačních aktivit v krajině je jedním ze základních předpokladů rozvoje turistiky v území. ÚP v tomto směru definuje podmínky pro rozvoj rekreačních aktivit v nezastavěném území vyjma ploch přírodních, které jsou určeny zejména pro ochranu přírodních hodnot.

11.25 Odůvodnění podmínek pro dobývání ložisek nerostných surovin Obecné odůvodnění výroku (75) Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území V souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, budou v řešeném území respektovány následující jevy: Poddolovaná území surovina


rok pořízení záznamu / aktualizace

Velká u Milevska 1

Polymetalické rudy

Velká u Milevska

1983

Velká u Milevska 2

Polymetalické rudy Radioaktivní suroviny

Velká u Milevska

1992

č. (klíč)

název lokality

1904 1896

Ložiska a prognózní zdroje identifikační číslo ložiska 514070003

název Klisín (prognóza neschválená) Rukáveč (prognóza neschválená) Velká – Hamr (ložisko nebilancovaná plocha)

surovina


způsob těžby

granit

Klisín

dřívější povrchová

stavební kámen

Rukáveč

dřívější povrchová

Technické zeminy

Velká u Milevska

dosud netěženo

Radonové riziko Problematiku ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a způsoby úprav vedoucí ke snížení ozáření z přírodních zdrojů upravuje vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Mapa radonového rizika z geologického podloží byla sestavena na základě výsledků radonového programu České republiky. Kategorie radonového rizika geologického podloží je klasifikována třemi základními kategoriemi (nízká, střední a vysoká) a jednou přechodnou kategorií (nízké až střední riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Správní území Milevska spadá do vysoké převažující kategorie radonového indexu geologického podloží. Odůvodnění ÚP Odůvodnění výroku (75) V řešeném území se nevyskytují stávající plochy těžby nerostů. Žádné konkrétní záměry na těžbu v řešeném území nebyly zjištěny, proto nejsou vymezeny žádné plochy těžby nerostů dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. S ohledem na závěry ÚAP SO ORP Milevsko (aktualizace 2014) a s ohledem na krajinné hodnoty popsané v rámci cílových charakteristik krajiny v ZÚR JČK, je těžba nerostů zcela vyloučena dle § 18 odst. 5 SZ ve všech plochách v nezastavěném území. V souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou respektována a vymezena poddolovaná území a ložiska a prognózní zdroje jako limity využití území v koordinačním výkrese.


116


AD 6

textová část

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ (VČETNĚ STANOVENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VYLOUČENO UMISŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST.5. STAVEBNÍHO ZÁKONA), POPŘÍPADĚ STANOVENÍ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘÍKLAD VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ)

11.26 Odůvodnění podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Obecné odůvodnění výroků (76) – (101) Řešené území je beze zbytku členěno na plochy s rozdílným způsobem využití. Členění vychází ze stavu území dle Katastru nemovitostí a dle skutečností zjištěných terénními průzkumy v průběhu let 2014 a 2015. Vymezení ploch a stanovení hlavního, přípustného, podmíněně přípustného a nepřípustného využití je plně v souladu s §§ 4 – 17 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů – „stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití).“ V souladu s § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, jsou stanoveny plochy s jiným způsobem využití, konkrétně plochy zeleně – krajinné (ZK). Stanovení hlavního, přípustného, podmíněně přípustného a nepřípustného využití vychází z § 3 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Hlavní principy a důvody pro stanovení těchto podmínek, stejně jako odůvodnění vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití (včetně ploch mimo §§ 4 – 17 vyhlášky č. 501/2006 Sb.) jsou uvedeny v kapitolách: -

11.6 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby

-

11.17 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání nezastavěného území a ploch změn v krajině

Pojmy „hlavní využití“, „přípustné využití“, „podmíněně přípustné využití“ a „nepřípustné využití“ jsou definovány v Příloze č. 2 – VYMEZENÍ POJMŮ, která je součástí textové části výroku ÚP Milevska pro účely rozhodování o změnách v území. Odůvodnění podmínek prostorového uspořádání S ohledem na požadavek přílohy č. 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání území, které jsou definovány zejména v případech, kdy je to nezbytné s ohledem na hodnoty území, krajinný ráz, dílčí požadavky urbanistické koncepce (např. omezit zástavbu na okrajích sídel) apod. Podmínky prostorového uspořádání jsou stanoveny pro jednotlivé typy ploch s rozdílným způsobem využití; jsou definovány na základě podrobné analýzy území a na základě odborných znalostí a zkušeností zpracovatele. Hlavní principy a důvody pro stanovení těchto podmínek jsou uvedeny v kapitolách: -

11.7 Odůvodnění podmínek a požadavků na prostorové uspořádání zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby

-

11.18 Odůvodnění podmínek a požadavků na prostorové uspořádání nezastavěného území a ploch změn v krajině

Pojmy „charakter a struktura zástavby,“ „maximální výška zástavby,“ „koeficient maximálního zastavění pozemku“ a koeficient minimálního podílu zeleně na pozemku jsou definovány v Příloze č. 2 – VYMEZENÍ POJMŮ, která je součástí textové části výroku ÚP Milevska pro účely rozhodování o změnách v území.


117


AD 7

textová část

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

11.27 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Obecné odůvodnění výroků (102) – (105) V souladu s § 2 odst. 1 písm. l) a m) stavebního zákona ÚP vymezuje veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. Jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, jsou vymezeny plochy určené pro veřejnou infrastrukturu dle § 2 odst. 1 písm. k) číslo 1. a 2. stavebního zákona (dopravní a technická infrastruktura). Odůvodnění výroku (102) V souladu s § 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona jsou pro účely vyvlastnění vymezeny veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, včetně ploch nezbytných k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel. ozn.

popis VPS

VD1

přeložka silnice II/105, obchvat města Milevska (plocha ZM46)

VD2

koridor dopravní infrastruktury (DK1)

odůvodnění vymezení VPS - vymezení přeložky silnice II/105 vychází ze schváleného Zadání ÚP - podkladem pro vymezení je Studie proveditelnosti přeložky silnice II/105 Milevsko (Ing. Zdeněk Dušek, 2015), jejímž zadavatelem je Jihočeský kraj - důvodem pro vymezení přeložky silnice II/105 je zejména výrazné zatížení centra města motorovou dopravou a - veřejným zájmem je zajištění rozvoje veřejné dopravní infrastruktury v širších dopravních vztazích, převedení tranzitní dopravy mimo obytné části města, ochrana obytných částí města před negativními vlivy motorové dopravy, zajištění kapacitního dopravního napojení do navrhované průmyslové zóny Dukelská - uvedení stavu pozemků dle KN do souladu s existující silnicí - podkladem pro vymezení byl soutisk katastrální mapy a ortofoto map - důvodem vymezení je potřebnost formální úpravy hranic pozemků tak, aby bylo zajištěno adekvátní pozemkové vymezení dopravní komunikace

Odůvodnění výroku (103) V souladu s § 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona jsou pro účely vyvlastnění vymezeny veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury, včetně ploch nezbytných k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel. ozn.

VT1

popis VPS

odůvodnění vymezení VPS

vedení skupinového vodovodu Milevsko – Zbelítov – Velká – Osek (koridor XT1)

- vymezení koridoru vychází ze schváleného Zadání ÚP Milevska a je vymezeno dle stavu v ZÚR JČK před vydáním 1. aktualizace - koridor sleduje záměr napojení Velké u Milevska na skupinový vodovod Milevsko – Zbelítov – Velká – Osek (zpracována studie, zrealizována část Milevsko – Zbelítov); záměr je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje - veřejným zájmem je zajištění výstavby veřejného vodovodu v sídle Velká u Milevska

Odůvodnění výroku (104) V souladu s § 170 odst. 1 písm. b) stavebního zákona jsou pro účely vyvlastnění vymezena veřejně prospěšná opatření – založení prvků územního systému ekologické stability: ozn.

popis VPO

odůvodnění vymezení VPO

VU1

regionální biocentrum RBC 825 Spálená

- RBC je zpřesněno a vymezeno v souladu s nadřazenou dokumentací ZÚR JČK - veřejným zájmem je zajištění funkčnosti prvku a celistvosti (kontinuity) ÚSES, zvyšování stupně ekologické stability území


118


ozn.

popis VPO

VU2

regionální biocentrum RBC 827 Rukávečská obora

VU3

regionální biokoridor RBK 310 Rukávečská obora - Spálená

VU4

regionální biokoridor RBK 312 Šumava - Spálená

VU5

skladebné části ÚSES – lokální biocentra, lokální biokoridory

textová část

odůvodnění vymezení VPO - RBC je zpřesněno a vymezeno v souladu s nadřazenou dokumentací ZÚR JČK - veřejným zájmem je zajištění funkčnosti prvku a celistvosti (kontinuity) ÚSES, zvyšování stupně ekologické stability území - RBK je zpřesněn a vymezen v souladu s nadřazenou dokumentací ZÚR JČK - veřejným zájmem je zajištění funkčnosti prvku a celistvosti (kontinuity) ÚSES, zvyšování stupně ekologické stability území - RBK je zpřesněn a vymezen v souladu s nadřazenou dokumentací ZÚR JČK - veřejným zájmem je zajištění funkčnosti prvku a celistvosti (kontinuity) ÚSES, zvyšování stupně ekologické stability území - lokální ÚSES je vymezen v souladu se ZÚR JČK, s výrokem 39) a. (vymezené prvky ÚSES je účelné doplňovat o relevantní skladebné části místního ÚSES) a dalšími výroky, které se týkají ochrany a rozvoje přírodních hodnot - lokální ÚSES je vymezen na podkladě Generelu územního systému ekologické stability Milevsko (Popela – sadovnictví, krajinářství, prosinec 1994)a doplněn dle aktuálního stavu krajiny a v souladu s aktuální metodikou vymezování ÚSES (Metodické postupy projektování lokálního ÚSES, Maděra, Zimová, 2005) - veřejným zájmem je zajištění funkčnosti prvku a celistvosti (kontinuity) ÚSES, zvyšování stupně ekologické stability území

Odůvodnění výroku (105) V souladu s § 170 odst. 1 písm. d) stavebního zákona je pro účely vyvlastnění vymezena plocha asanace (ozdravění) území: ozn.

VA1

AD 8

popis asanace

odůvodnění vymezení asanace

asanace kontaminované plochy (plocha K1)

- plocha asanace je vymezena na podkladě ÚAP SO ORP Milevsko (aktualizace 2014), které uvádí problém P-H33 (výskyt staré ekologické zátěže – potřeba vymezení plochy asanace) - sanace plochy v posledních letech byla plánována na úrovni Ministerstva životního prostředí - veřejným zájmem je asanace kontaminované plochy, která představuje ekologické riziko, ohrožuje přírodní hodnoty a významně narušuje funkčnost prvků ÚSES

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST.1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA

11.28 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo Obecné odůvodnění výroků (106) – (107) V souladu s § 2 odst. 1 písm. l) a m) stavebního zákona ÚP vymezuje veřejně prospěšné stavby. Jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze uplatnit předkupní právo, jsou vymezeny plochy určené pro veřejnou infrastrukturu dle § 2 odst. 1 písm. k) číslo 3. a 4. stavebního zákona (občanské vybavení a veřejná prostranství). Odůvodnění výroku (106) V souladu s § 101 stavebního zákona jsou vymezeny tyto plochy veřejné infrastruktury (občanského vybavení) jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze uplatnit předkupní právo:


119


textová část

ozn.

popis VPS

PO1

rozvoj sportovního areálu u koupaliště (plocha ZM9)

PO2

rozšíření areálu domu s pečovatelskou službou (plocha ZM18)

PO3

rozšíření areálu domu s pečovatelskou službou (plocha PM1)

PO4

plocha pro sportovní aktivity v nové obytné západní čtvrti města (plocha ZM31)

PO5

veřejná vybavenost pro sídliště a novou obytnou západní čtvrť (plocha ZM38)

- záměr je vymezen ve vazbě na navrhovanou novou obytnou Západní čtvrť, kde je nezbytné zajistit dostatečné plochy veřejného občanského vybavení pro místní obyvatele i pro obyvatel obytné lokality Sídliště - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele města

stabilizace dlouhodobě využívaných sportovních ploch v sídle Dmýštice (plocha ZD4)

- záměr je vymezen v rozsahu dlouhodobě využívaných sportovních ploch zajišťujících sportovní a rekreační vyžití obyvatel sídla Dmýštice - důvodem vymezení plochy je ochrana a stabilizace sportovní plochy v sídle Dmýštice - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele města

PO6

odůvodnění vymezení VPS - záměr je vymezen na základě požadavku města Milevska pro další rozvoj areálu veřejného sportoviště (koupaliště) - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele města - záměr je vymezen na základě požadavku města Milevska pro další rozvoj areálu domu s pečovatelskou službou - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele města - záměr je vymezen ve vazbě na areál domu s pečovatelskou službou a jeho plánované rozšíření; důvodem je vymístění výrobních aktivit z blízkosti domu s pečovatelskou službou a umožnění dalšího rozvoje občanského vybavení - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele města - záměr je vymezen ve vazbě na navrhovanou novou obytnou Západní čtvrť, kde je nezbytné zajistit dostatečné plochy sportu a rekreace pro místní obyvatele - veřejným zájmem je zajištění dostatečných kapacit a dostupnosti zařízení občanského vybavení pro obyvatele města

Odůvodnění výroku (107) V souladu s § 101 stavebního zákona jsou vymezeny tyto plochy veřejné infrastruktury (veřejných prostranství) jako veřejná prostranství, pro která lze uplatnit předkupní právo: ozn.

PP1

PP2

PP3

PP4

PP5

popis VP

odůvodnění vymezení VP

- důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k ploše ZM8 (rozšiřující stávající výrobní areál) a k plochám ZM5, ZM6 (rozvoj zahrádkové osady) - veřejným zájmem je zajištění přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti zajištění přístupu k novým k plochám ZM14, ZM15 (rozvoj bydlení) a zajištění prostupnosti území plochám bydlení a veřejné zeleni k plochám stabilizované veřejné zeleně (plocha ZM16) - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti zajištění přístupu k novým k plochám ZM41, ZM42 (rozvoj bydlení) plochám bydlení, propojení ulic - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a (plocha ZM43) dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - důvodem pro vymezení VP je prodloužení koncepčně nedokončené ulice zlepšení prostupnosti území, L. Janáčka a její propojení s ulicí Hůrecká cesta propojení ulic (plocha PM7) - veřejným zájmem je zlepšení prostupnosti území - důvodem pro vymezení VP je rozšíření komunikace obsluhující stávající zlepšení prostupnosti území, zahrádkové osady a zprostředkující propojení sídla Milevska s volnou propojení a rozšíření cest krajinou (plocha PM3) - veřejným zájmem je zlepšení prostupnosti území a propojení sídla s volnou krajinou zajištění přístupu do ploch rozšíření výrobního areálu (plocha ZM7)


120


ozn.

popis VP

PP6

zajištění přístupu k novým plochám bydlení, propojení ulic (plocha PM4)

PP7

zajištění přístupu k novým plochám bydlení (plocha ZM66)

PP8

založení veřejné zeleně v nové obytné západní čtvrti, zajištění možnosti realizace vodní nádrže (plocha ZM32)

PP9

zajištění přístupu k novým plochám bydlení (plocha ZM35)

PP10

zajištění přístupu k novým plochám bydlení, propojení ulic (plocha ZM51)

PP11

PP12

PP13

PP14

PP15

PP16

PP17

PP18

zajištění přístupu k novým plochám bydlení a plochám výroby, propojení ulic (plocha ZM48) zajištění přístupu k novým plochám smíšeného obytného – komerčního území a plochám výroby, propojení ulic (plocha ZM54) zajištění přístupu a dostatečné dopravní obsluhy nové obytné západní čtvrti (plocha ZM29) veřejné využití ploch podél vodní osy pro rekreaci obyvatel, ochrana vodní osy před zástavbou (plocha ZM26) veřejné využití ploch podél vodní osy pro rekreaci obyvatel, ochrana vodní osy před zástavbou (plocha ZM28) veřejné využití ploch podél vodní osy pro rekreaci obyvatel, ochrana vodní osy před zástavbou (plocha ZM27) veřejné využití ploch podél vodní osy pro rekreaci obyvatel, ochrana vodní osy před zástavbou (plocha ZM36) veřejné využití ploch podél vodní osy pro rekreaci obyvatel, ochrana vodní osy před zástavbou (plocha ZM37)


textová část

odůvodnění vymezení VP - důvodem pro vymezení VP je rozšíření stávající komunikace obsluhující zahrádkové osady a zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k ploše ZM19 (rozvoj bydlení) - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZM20, ZM21, ZM22 (rozvoj bydlení) - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Západní čtvrť - plocha veřejné zeleně je zároveň vymezena na podkladu zákresu plánovaných retenčních nádrží (v prostoru retenční nádrže č. 3) - veřejným zájmem je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v sídle a možnost realizace retenčních opatření v území - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZM30, ZM33 (rozvoj bydlení), k ploše ZM34 (rozvoj zahradnictví), k ploše ZM31 (rozvoj sportu) a zajištění základní prostupnosti nově rozvíjené obytné lokality Západní čtvrť - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - důvodem pro vymezení VP je prodloužení ulice Gen. Svobody a její propojení s novou ulicí (plocha ZM48) - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k ploše ZM53 (rozvoj bydlení) a jejich propojení s ulicí Nádražní - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZM47 (rozvoj výroby), PM8, PM9 (rozvoj smíšeného obytného komerčního území) - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k plochám ZM24, ZM25, ZM30 (rozvoj bydlení), zajištění alternativního dopravního přístupu nově rozvíjené obytné lokality Západní čtvrť a zajištění její základní prostupnosti - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelných ploch - důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Západní čtvrť - veřejným zájmem je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v sídle a možnost realizace retenčních opatření v území - důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Západní čtvrť - veřejným zájmem je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v sídle a možnost realizace retenčních opatření v území - důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Západní čtvrť - veřejným zájmem je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v sídle a možnost realizace retenčních opatření v území - důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Západní čtvrť - veřejným zájmem je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v sídle a možnost realizace retenčních opatření v území - důvodem pro vymezení VP je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v nově rozvíjené obytné lokalitě Západní čtvrť - veřejným zájmem je zajištění dostatečných ploch veřejné zeleně v sídle a možnost realizace retenčních opatření v území

121


ozn.

popis VP

PP19

cyklostezka z Milevska na Hajdu (plocha ZM65)

PP20

zlepšení prostupnosti, propojení ulic (plocha PM13)

PP21

přístup k zastavitelné ploše ZV2 (plocha PV1)

AD 9

textová část

odůvodnění vymezení VP - důvodem pro vymezení je zvyšování prostupnosti volné krajiny, podpora cyklotras a rekreace v krajině, propojení sídla Milevska s obytnou enklávou Hajda - podkladem pro vymezení VP je dokumentace pro stavební povolení na přístupovou komunikaci pro pěší a cyklisty Milevsko – Hajda (Ing. Radek Černý) předaná jako žádost č. 16 o změnu ÚPD - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, podpora cyklistické a pěší dopravy v krajině a zlepšení podmínek pro rekreaci v krajině - důvodem pro vymezení VP je prodloužení koncepčně nedokončené ulice Karlova a její propojení s ulicí Dr. B. Šmerala - veřejným zájmem je zlepšení prostupnosti území - důvodem pro vymezení VP je zajištění přístupu a dopravní dostupnosti k ploše ZV2 (rozvoj smíšeného obytného venkovského území) - veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území, přístupnosti a dopravní dostupnosti zastavitelné plochy

STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST.6 STAVEBNÍHO ZÁKONA

11.29 Odůvodnění stanovení kompenzačních opatření Odůvodnění výroku (108) V rámci procesu pořizování ÚP Milevska nebyly vzneseny žádné požadavky na stanovení kompenzačních opatření.

AD 10 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ

11.30 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv Odůvodnění výroku (109) Pro rozvoj výroby je v návaznosti na rozvíjející se průmyslovou zónu Dukelská vymezena územní rezerva R1. Důvodem pro její vymezení je ochrana území pro případné budoucí rozšíření průmyslové zóny Dukelská v návaznosti na plánovaný obchvat města. Poloha území podél plánovaného obchvatu města vytváří základní předpoklad rozvoje průmyslu, výrobních a skladovacích aktivit ve městě, aniž by byl zatížen dopravní systém města. Vymezení územní rezervy navazuje na vymezení zastavitelné plochy ZM47 určené pro rozvoj průmyslové zóny Dukelská. Odůvodnění výroku (110) souladu s § 36 odst. 1 stavebního zákona se územní rezervou rozumí plocha nebo koridor se stanoveným využitím, jehož potřebu a plošné nároky je nutno prověřit. V územní rezervě jsou zakázány změny v území (§ 2 odst. 1 písm. a), které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Odůvodnění výroku (111) Pro stanovené využití územní rezervy je nezbytné tuto územní rezervu převést změnou územního plánu na navrhovanou (zpravidla zastavitelnou) plochu. Toto ustanovení vyplývá z § 36 odst. 1 stavebního zákona a z Metodiky k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich (ÚÚR, MMR, Brno, prosinec 2011).


122


textová část

AD 11 VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI

11.31 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci Odůvodnění výroku (112) V rámci procesu pořizování ÚP Milevska nebyly vzneseny žádné požadavky na podmíněnost rozhodování o změnách v území dohodou o parcelaci.

AD 12 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI

11.32 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie Odůvodnění výroku (113) V souladu s § 43 odst. 2 stavebního zákona ÚP vymezuje plochy, v nichž je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, a to zejména z důvodů vymezení dostatečných ploch veřejných prostranství a optimálního využití ploch ve vazbě na efektivní využívání veřejné infrastruktury a minimalizace nákladů města na zajištění souvisejících služeb. Dalším důvodem je pak detailní řešení, které ÚP v daném měřítku nemůže předurčit ani vymezit. V následující tabulce jsou uvedeny konkrétní důvody pro stanovení podmínky zpracování jednotlivých územních studií: ozn.

k. ú.

US1

Milevsko

US2

Milevsko

US3

Milevsko

US4

Milevsko

US5

Milevsko

US6

Milevsko


odůvodnění stanovení podmínky zpracování územní studie - historické centrum města je významná urbanistická a kulturní hodnota území, kterou je nutno i v rámci stabilizovaných ploch rozvíjet koordinovaně a zejména kvalitativně - v daném území se nachází množství nevyužívaných pozemků, které by bylo možné využít v případě vyřešení kapacitního dopravního přístupu v měřítku neodpovídajícím územnímu plánu - nutnost vymezení veřejných prostranství v ploše ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb., které nelze předurčit s ohledem na míru detailu a neznalost vlastnických vztahů v území - pro účely rozvoje rekreace v krajině je vhodné zajistit veřejný přístup k vodní nádrži - velký rozsah plochy, kde dosud docházelo k nekoordinovanému rozvoji zástavby, což může vést k „zablokování“ pozemků vhodných pro zástavbu - velké množství nevyužitých proluk - nutnost vymezení veřejných prostranství v ploše ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb., které nelze předurčit s ohledem na míru detailu a neznalost vlastnických vztahů v území - velký rozsah plochy, kde dosud docházelo k nekoordinovanému rozvoji zástavby, což může vést k „zablokování“ pozemků vhodných pro zástavbu - nutnost vymezení veřejných prostranství v ploše ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb., které nelze předurčit s ohledem na míru detailu a neznalost vlastnických vztahů v území - významná lokalita ve městě – rozvíjející se obytná západní čtvrť; v zadání ÚP je stanoven požadavek přednostního rozvoje bydlení v této lokalitě - s ohledem na rozsah lokality je nezbytné vymezit (kromě páteřních komunikací vymezených v ÚP) ucelený systém zajišťující dopravní obsluhu celého území - v případě nekoordinovaného rozvoje zástavby může dojít k „zablokování“ pozemků vhodných pro zástavbu - nutnost vymezení veřejných prostranství v ploše ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb., které nelze předurčit s ohledem na míru detailu a neznalost vlastnických vztahů v území - nutnost vymezení veřejných prostranství v ploše ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb., které nelze předurčit s ohledem na míru detailu a neznalost vlastnických vztahů v území

123


ozn.

k. ú.

US7

Milevsko

US8

Milevsko

US9

Milevsko

US10

Milevsko

textová část

odůvodnění stanovení podmínky zpracování územní studie - s ohledem na blízkost průmyslové zóny Dukelská je nezbytné zajistit dostatečnou ochranu obytných ploch od případných negativních vlivů výroby - nutnost vymezení veřejných prostranství v ploše ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb., které nelze předurčit s ohledem na míru detailu a neznalost vlastnických vztahů v území - nutnost vymezení veřejných prostranství v ploše ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb., které nelze předurčit s ohledem na míru detailu a neznalost vlastnických vztahů v území - nutnost vymezení veřejných prostranství v ploše ve vazbě na § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb., které nelze předurčit s ohledem na míru detailu a neznalost vlastnických vztahů v území - nutnost vyřešit dopravní přístup do ploch průmyslové zóny Dukelská přímo z obchvatu města, aby nedocházelo k dalšímu dopravnímu zatížení centra města -

Odůvodnění výroku (114) Lhůta pro vložení dat o územních studiích do evidence územně plánovací činnosti je stanovena s ohledem na množství územních studií, které je nezbytné zpracovat jako podklad pro rozhodování v území. Odůvodnění výroku (115) Požadavek respektování stanovených podmínek pro pořízení územní studie i po marném uplynutí lhůty vychází z potřebnosti zajistit v plochách podmíněných zpracováním územní studie určité požadavky na rozvoj území, které v měřítku územního plánu nelze konkretizovat zejména s ohledem na detail řešení a vlastnické vztahy. To se týká zejména vymezování lokálního dopravního systému ulic, jehož řešení předurčuje parcelaci ploch a rámcové umisťování zástavby; územní plán toto řešení konkrétním způsobem nepředurčuje s ohledem na ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

AD 13 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU PODLE PŘÍLOHY Č. 9, STANOVENÍ, ZDA SE BUDE JEDNAT O REGULAČNÍ PLÁN Z PODNĚTU, NEBO NA ŽÁDOST, A U REGULAČNÍHO PLÁNU Z PODNĚTU STANOVENÍ PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO JEHO VYDÁNÍ

11.33 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu Odůvodnění výroku (116) V rámci procesu pořizování ÚP Milevska nebyly vzneseny žádné požadavky na podmíněnost rozhodování o změnách v území vydáním regulačního plánu.

AD 14 STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)

11.34 Odůvodnění stanovení pořadí změn v území Odůvodnění výroku (117) V rámci procesu pořizování ÚP Milevska nebyly vzneseny žádné požadavky na stanovení pořadí změn v území.

AD 15 VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT

11.35 Odůvodnění vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb Odůvodnění výroku (118) Rozsah US1 představuje historické jádro města Milevska s dochovanou historicky utvářenou sítí veřejných prostranství a parcelací zástavby. Historické jádro města Milevska jako celek představuje urbanistickou hodnotu, která


124


textová část

v minulosti nedoznala významných negativních zásahů, jako tomu je v jiných městech, a vyjma prostoru jihovýchodního okraje náměstí s navazujícím autobusovým nádražím si zachovává historicky utvářenou podobu (kompaktní zástavba, přirozené, „lidské“ měřítko zástavby odpovídající významu a velikosti města, rostlé ulice, náměstí s dominantou kostela obklopené měšťanskými domy a významnými objekty občanského vybavení apod.). Dokladem zájmu o vyřešení minulých asanačních zásahů v urbanistickém jádru je uskutečněná architektonicko-urbanistická soutěž – Centrum města Milevska přinášející náměty na řešení prostoru autobusového nádraží. ÚP zde vymezuje plochu přestavby PM6. V navazujících řízení by nejen v této ploše, ale v celém území historického jádra mělo vznikat kvalitní architektonické řešení, které povede k ochraně stávajících hodnot území a ke zlepšení výrazu a podoby města v jeho nejdůležitější oblasti.

12 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 12.1

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dále též jen „ZPF“) je zpracováno v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.

12.1.1 Hranice zastavěného území Zastavěné území je vymezeno plně v souladu s § 58 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vymezení hranice zastavěného území vychází z evidence pozemků v katastru nemovitostí, z hranice intravilánu a z analýzy stavu území provedené k datu 31.3.2015. Hranice zastavěného území je zobrazena ve výkrese předpokládaných záborů půdního fondu.

12.1.2 Struktura využití pozemků Zemědělský půdní fond tvoří dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, pozemky zemědělsky obhospodařované, tedy ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny a půdu, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Ve správním území Milevska je zemědělská půda zastoupena na ploše 2389 ha (56,5 % rozlohy obce) a ve většině ji tvoří orná půda, jež zaujímá plochu 1448 ha (34,2 %.z celkové rozlohy obce). Tab. Využití pozemků na území města Milevska (údaje dle ČSÚ k 31.12.2011) druh pozemku orná půda vinice zemědělská půda zahrada ovocný sad trvalý travní porost celkem lesní pozemek vodní plocha nezemědělská půda zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha celkem celková výměra

výměra (ha) 1448 0 82 6 853 2389 1351 58 112 322 1843 4232

podíl z celkové výměry (%) 34,2 0 1,9 0,1 20,3 56,5 31,9 1,4 2,6 7,6 43,5 100

12.1.3 Pedologické podmínky, uspořádání ZPF v území Z hlediska půdních poměrů jsou v řešeném území nejvíce zastoupeny hnědozemě, pseudogleje, kambizemě, rankery a litozemě, v údolních a nivních polohách gleje. V údolí Hrejkovického potoka se vyskytují fluvizemě


125


textová část

Bonitované půdně ekologické jednotky jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující 2 číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední 2 číslice). V řešeném území se vyskytují půdy zařazené do následujících BPEJ: Kódy BPEJ na území obce

třída ochrany

72901, 72911

I.

55800, 72904, 73201, 73211, 75800

II.

53201, 54700, 55001, 55011, 72914, 73204, 74610, 74700, 74710, 75001, 75011, 76401

III.

53211, 72941, 75004, 75014

IV.

72954, 73214, 73241, 73244, 73251, 73254, 73715, 73716, 73755, 73756, 73919, 73929, 74752, 75041, 75051, 76701, 76811, 76841, 77101, 77311, 77313, 77341

V.

V severní části území převažují půdy nižších tříd ochrany ZPF, zejména III. a V. třídy. Půdy I. třídy ochrany ZPF obklopují zemědělský areál v Dmýšticích, dále se vyskytují východně od statku Jenišovice. Okolo sídla Rukáveče se vyskytují zejména půdy I., II., III. a V. třídy ochrany ZPF. V okolí města Milevska se vyskytují převážně hodnotnější půdy I., II. a III. třídy ochrany ZPF. V katastrálním území Velká u Milevska převažují půdy II., III. a V. tříd, pouze místy se vyskytují půdy I. třídy ochrany ZPF.

12.1.4 Pozemkové úpravy V řešeném území pozemkové úpravy realizovány pouze ve dvou katastrálních územích. V k. ú. Rukáveč byly realizovány komplexní pozemkové úpravy (datum zápisu do katastru 15.12.2010). V k. ú. Velká u Milevska byly komplexní pozemkové úpravy zahájeny k datu 17.12.2010.

12.1.5 Investice do půdy Zemědělské pozemky v řešeném území jsou meliorovány. Poměrně velké množství zastavitelných ploch zasahuje do meliorací, a to zejména z důvodu, že meliorace jsou často provedeny až na hranici zastavěného území nebo dokonce uvnitř zastavěného území. Množství novostaveb (např. Na Cukavě) je realizováno na meliorovaných pozemcích. Protože většina zastavitelných ploch přímo navazuje na zastavěné území, stávající zástavbu i dopravní a technickou infrastrukturu, bylo nutné upřednostnit principy urbanistického vývoje a efektivního využití území, nejnižší míru zatížení veřejných rozpočtů využíváním existující infrastruktury. Dotčení meliorací vymezením zastavitelných ploch bude nutné prověřit v podrobnějších dokumentacích (např. v rámci územním řízení).

12.1.6 Opatření k zajištění ekologické stability, protierozní opatření Územním plánem jsou vymezeny skladebné části územního systému ekologické stability regionálního a lokálního významu, z nichž velká část se nachází na pozemcích ZPF. Vymezení ÚSES v řešeném území je podrobně popsáno a zdůvodněno v kapitole 11.20 Územní systém ekologické stability. V rámci vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF nebyly vyhodnoceny plochy zahrnuté ve skladebných částech ÚSES, v souladu se Společným metodickým doporučením Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP (MMR, MŽP, ÚÚR, srpen 2013). Zábor zemědělské půdy se předpokládá pouze u některých skladebných částí ÚSES. Jedná se zejména o založení nových biocenter a biokoridorů či doplnění stávajících částečně funkčních skladebných částí ÚSES. K záborům zemědělské půdy dojde prakticky v případech zakládání a doplňování krajinné zeleně. Další ekologicko-stabilizační opatření je možné realizovat v rámci ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch zemědělských (NZ) a ploch smíšených nezastavěného území (NS). V těchto plochách, které zahrnují převážnou část ZPF na území města, jsou vytvořeny podmínky pro realizaci ochranných, ekologicko-stabilizačních, protierozních a revitalizačních opatření, např. úprava velikosti a tvaru pozemku, průlehy zatravněné a obdělávané, terénní úpravy, urovnávky, hloubkové kypření, protierozní osevní postupy, pásové střídání plodin, vrstevnicové obdělávání půdy, výsev do strniště, pěstování ochranných plodin, důlkování a přerušování brázdování, mulčování, protivětrné zábrany, ochranné zatravnění, obnova drnu, apod. Tato opatření nebudou mít negativní vliv na stav ZPF v území a nepředstavují předpokládané zábory.


126


textová část

12.1.7 Prostupnost krajiny a zemědělské účelové komunikace Zajištění prostupnosti krajiny v řešeném území je podrobně popsáno a zdůvodněno v kapitole 11.21 Odůvodnění koncepce prostupnosti krajiny. Systém zemědělských účelových komunikací není územním plánem dotčen. Jako stávající plochy veřejných prostranství jsou vymezeny stabilizované nebo navrhované cesty ve volné krajině nutné k zajištění minimální prostupnosti území. ÚP Milevska vytváří podmínky pro rozvoj cestní sítě ve volné krajině; případná realizace nezbytných přístupových komunikací je územním plánem umožněna v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách zemědělských (NZ) a plochách smíšených nezastavěného území (NS). Řešením ÚP není narušena celistvost stávajících zemědělských bloků, tedy ani účelové komunikace, nebo cesty užívané (zvykové) ve volné krajině nejsou řešením dotčeny.

12.1.8 Zemědělská prvovýroba Plochy zemědělské výroby jsou na území obce zastoupeny zemědělským areálem na jižním okraji sídel Klisín a Dmýštice, zemědělským areálem na severozápadním okraji sídla Rukáveč. Specifickou zemědělskou výrobu představuje stabilizovaný areál sádek na severním okraji města Milevska pod Korunským rybníkem. Částečně využívaný areál se nachází na východním okraji území města u Židovny. Výše uvedené stabilizované areály zemědělské prvovýroby nejsou řešením ÚP Milevska dotčeny. S dalším rozvojem zemědělské výroby územní plán neuvažuje. V rámci přípustného a podmíněně přípustného využití je v plochách zemědělské výroby umožněna rovněž výroba nezemědělského charakteru (zejména služeb v oblasti ubytování a stravování – agroturistika) s ohledem na předpokládané budoucí využití. Drobná zemědělská výroba, která nemá negativní vliv na okolní zástavbu je dále umožněna v rámci ploch smíšených obytných – venkovských (SV).

12.1.9 Vyhodnocení záborů zemědělského půdního fondu Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF, resp. vyhodnocení záborů ZPF, bylo zpracováno pro všechny zastavitelné plochy, plochy přestavby, plochy změn v krajině a pro koridory, vyjma ploch a koridorů zcela bez záboru ZPF (vymezených mimo pozemky ZPF) a dále vyjma následujících: -

2

plochy se záborem ZPF do výměry 2000 m v zastavěném území, které se v souladu s výše uvedeným metodickým pokynem nevyhodnocují, a to: 

-

plochy se záborem ZPF určené pro bydlení (hlavní využití ploch je bydlení) v zastavěném území, které se v souladu s výše uvedeným metodickým pokynem nevyhodnocují, a to: 

-

ZM40

plochy se záborem ZPF pro ÚSES, které se v souladu s výše uvedeným metodickým pokynem nevyhodnocují, a to: 

-

PM3, PM6, PV1

(v řešeném území nejsou takové plochy identifikovány)

plochy vymezené na pozemcích ZPF ale bez záboru ZPF, které se s ohledem na charakter navrhovaných změn (zachování zemědělské prvovýroby, možná změna kultur apod.) nevyhodnocují – nejedná se o faktický zábor, a to: 

(v řešeném území nejsou takové plochy identifikovány)

Vyhodnocení záborů ZPF je zpracováno v samostatné Tabulce vyhodnocení předpokládaným důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, viz Příloha č. 3 Odůvodnění Územního plánu Milevska. Vyhodnocení záborů ZPF je zobrazeno ve výkrese 3 výkres předpokládaných záborů půdního fondu.

12.1.10 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové možnosti obce. Respektuje stávající urbanistickou strukturu sídla, limity využití území, geomorfologické podmínky a zohledňuje výhledové předpoklady obce pro obnovu a rozvoj. Územní plán preferuje postupné doplňování jednotlivých sídel ve smyslu dotváření kompaktních útvarů – a to přednostně naplňováním vnitřních rezerv založených urbanistických struktur a přestavbami areálů brownfields, popř. nevyužívaných, nevhodně využívaných či devastovaných ploch. Nové zastavitelné plochy jsou vymezovány zásadně v návaznosti na zastavěné území v efektivně využitelném rozsahu, který zaručí vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj a stabilizaci počtu obyvatel v jednotlivých sídlech. Tím je zajištěna minimální míra záborů zemědělského půdního fondu.


127


textová část

V řešení ÚP Milevska jsou minimalizovány zásahy do volné krajiny vymezením zastavitelných ploch ve vazbě na stávající zástavbu doplňováním proluk a utvářením kompaktního tvaru sídel s ohledem na ochranu volné krajiny. Mimo město Milevsko nejsou vymezovány zásadní záměry ve volné krajině na zemědělské půdě, vyjma plochy ZM10 pro stabilizaci a možný rozvoj zčásti již realizované fotovoltaické elektrárny západně od města na ploše rekultivované skládky (nezemědělská půda v rozsahu celé zastavitelné plochy). Koncepce rozvoje města vychází z původního ÚPN SÚ (včetně změn) a je koordinována s ohledem na aktuální stav území a požadavky, zejména v oblasti potřebných kapacit zastavitelných pro bydlení. Část zastavitelných ploch dle původního ÚPN SÚ na jižním okraji města Milevska byla redukována s ohledem na dostatečné množství ploch ve vhodnějších, již částečně urbanizovaných nebo rozestavěných lokalitách. Rozsah zastavitelných ploch a ploch přestavby odpovídá předpokládanému demografickému vývoji města do roku 2030 a potřebností rozvoje území ve vztahu k významu města a v souvislosti s požadavky nadřazených dokumentací a podkladů, podrobněji viz kapitola 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Řešení ÚP Milevska nevymezuje nové zastavitelné plochy nad rámec rozsahu zastavitelnosti dle ÚPN SÚ (včetně změn), vyjma ploch v malých sídlech (Dmýštice, Něžovice, Klisín, Rukáveč a Velká u Milevska), které dosud nebyly zahrnuty v žádné územně plánovací dokumentaci. Malá sídla jsou rozvíjena pouze v minimálním potřebném rozsahu a vždy ve vazbě na stabilizovanou zástavbu a zastavěné území. Zastavitelné plochy jsou soustředěny výhradně ve vazbě na zastavěné území tak, aby nebyly ponechány zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování, a aby bylo zajištěno napojení na stávající komunikační systém a technickou infrastrukturu a minimalizovány další zábory ZPF. Pro rozvoj výroby v území byly přednostně využity stabilizované výrobní areály, na něž řešení ÚP navazuje. Plochy výroby byly přednostně vymezeny ve vazbě na nadřazenou dopravní infrastrukturu (silnici I/19). Územním plánem jsou vymezeny koridory TK1 (pro umístění vodovodu – napojení sídla Velká na skupinový vodovod Milevsko – Zbelítov – Velká – Osek) a DK1 pro účely uvedení stavu pozemků dle KN do souladu s existující silnicí. Oba koridory nebudou představovat zábor ZPF vyčíslitelný v měřítku ÚP. V případě koridoru TK1 bude stavba vodovodu realizována pod zemí, v rámci koridoru DK1 je nezbytné pouze uvést katastrální vymezení do souladu s již realizovanou komunikací – k záboru ZPF tedy nedojde. Vyhodnocení souladu se zákonem 334/1992 Sb. Řešení navrhované územním plánem vychází z maximálního respektování § 4 a 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o ochraně ZPF“). V souladu s § 4 bodem a) zákona o ochraně ZPF jsou pro rozvoj využity přednostně zastavitelné plochy vymezené v původním ÚPN SÚ Milevska, zároveň v porovnání s dosavadní výměrou zastavitelných ploch dle ÚPN SÚ (včetně změn) došlo k částečné redukci zastavitelných ploch vymezených mimo zastavěné území, tedy většinou zasahujících do pozemků ZPF; jedná se o původně zastavitelné plochy na jižním okraji města Milevska (podél ulice Čs. legií a jižně od ulice Blanická) určené pro prodejní sklady, průmyslovou výrobu a obytnou zástavbu nízkopodlažní. V souladu s § 4 bodem b) zákona o ochraně ZPF je v rámci ÚP Milevska zabírán zanedbatelný rozsah pozemků I. a II. třídy ochrany ZPF nezahrnutých v zastavitelných plochách původního ÚPN SÚ. Z převzatých zastavitelných ploch zejména v nově rozvíjené Západní čtvrti značná část zasahuje do zemědělské půdy I. třídy ochrany ZPF. Vzhledem k tomu, že se jedná o řešení navazující na v minulosti definovaný rozvoj obytné lokality, je neodůvodněné v daných plochách záborům ZPF zamezit, mimo jiné s odkazem na požadavek ZÚR JČK 46) d) „nové zastavitelné plochy budou pokud možno vymezovány v návaznosti na již urbanizované území (tj. zastavěné území nebo již vymezené zastavitelné plochy), a to i za cenu méně pozitivního dopadu na ochranu zemědělského půdního fondu,“ přičemž se v případě Západní čtvrti, ale také většiny ostatních zastavitelných ploch ÚP Milevska, nejedná o nové zastavitelné plochy, ale o plochy již schválené v původním ÚPN SÚ. V souladu s § 4 bodem c) zákona o ochraně ZPF jsou v ÚP Milevska vymezovány zastavitelné plochy vždy v návaznosti na stabilizovanou zástavbu tak, aby docházelo k postupnému a prostorově kontinuálnímu rozvoji zástavby a nebyla narušována celistvost bloků a organizace zemědělské půdy, a nebyly narušovány zemědělské účelové komunikace, hydrologické a odtokové poměry. V souladu s § 4 bodem d) zákona o ochraně ZPF je odnímána pouze nejnutnější plocha ZPF - potřebnost vymezení zastavitelných ploch je podrobně popsána v kapitole 10 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. V souladu s § 4 bodem e) zákona o ochraně ZPF jsou jako liniové stavby vymezeny pouze plochy veřejných prostranství (PV) pro účely obnovu nebo rozvoj cestní sítě v krajině. Jejich vymezením nedojde k výraznému narušení celistvosti ZPF, s ohledem na charakter a využití ploch tyto nebudou vytvářet bariéry pro obhospodařování ZPF. Liniovou stavbu představuje koridor TK1 pro realizaci vodovodu vedený přímo v tělese nebo podél stávající komunikace, a koridor DK1 pro formální uvedení realizované komunikace do souladu s vymezením v katastru nemovitostí.


128


textová část

Ochrana dle § 4 bodu f) zákona o ochraně ZPF se netýká úrovně územního plánu.

12.2

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa

Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých předpisů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“). Hospodaření v lesích je řízeno lesním hospodářským plánem (LHP – výměra nad 50 ha) nebo lesními hospodářskými osnovami (LHO – výměra pod 50 ha) zpracované na období deseti let (decenium). Podle lesního zákona jsou do pozemků určených k plnění funkcí lesa zařazeny i bezlesí (drobné vodní plochy, loučky pro zvěř, lesní skládky, nezpevněné cesty, průseky) a ostatní lesní plochy (zpevněné lesní cesty, políčka pro zvěř).

12.2.1 Aktuální stav lesa Lesnatost řešeného území je průměrná a je srovnatelná s průměrnou lesnatostí v ČR (v ČR je 33,3 %). Při celkové rozloze území města 4232 ha tvoří plochy lesa 31,9 % (1351 ha) celkové rozlohy obce. Souvislé lesní plochy se nachází především jihozápadně (k. ú. Rukáveč), západně (vrch Zvíkovec, Šibený vrch) a severozápadně od Milevska (Boukal, Spálená), severně od Něžovic a Dmýštic a západně od Velké.

12.2.2 Přírodní lesní oblast (PLO), lesní vegetační stupeň (LVS) Dle lesnické typologie jsou lesní porosty v řešeném území zařazeny do přírodní lesní oblasti PLO 10 Středočeská pahorkatina. Středočeská pahorkatina je největší přírodní lesní oblastí v ČR. Je charakteristická vyzrálým, dosti jednotvárným, typicky pahorkatinným mírně zvlněným reliéfem. Les je většinou rozdroben a postupně vytlačen na absolutní lesní půdy. Malebná krajina je výrazná hojnou rozptýlenou zelení (remízy, meze s keři, stromořadí, břehové porosty); zde se často střídají pohledy a výhledy do kraje s menšími plochami lesnatých chlumů, polí a luk. Nadmořská výška kolísá mezi 220 a 600 metry, velká část území leží mezi 350 a 400 metry. V tomto mírně zvlněném terénu tvoří řeky Vltava, Lužnice, Otava, Sázava a jejich menší přítoky hluboce zaříznutá kaňonovitá údolí. Plošinný reliéf v oblasti Táborské, Zvíkovské a Březnické plošiny je výrazem vývojových vztahů k jihočeským pánvím. Při detailním geomorfologickém členění se odlišuje ještě pahorkatina Vlašimská (500 – 550 m n. m.), Benešovská (400 – 500 m n. m.), Blatenská (500 – 550 m n. m.), jejíž střed tvoří Blatenská kotlina s četnými rybníky (420 – 500 m n. m.) a se zbytky terciérního sedimentu u Lnář. Výrazný je zalesněný hřbet Mehelníku mezi Pískem a Týnem nad Vltavou, který přesahuje 600 m n. m. Převládajícími povrchovými tvary jsou denudační plošiny, mírně skloněné svahy, hřbety a kamýky. Většinu území tvoří krystalické břidlice středočeského plutonu (žuly a žuloruly). Geologicky odlišné jsou přičleněné Hřebeny a podhůří Brd, kde přistupují algonkické břidlice, křemité porfyry a drobová pásma kambria. Převaha hlinitopísčitých půd souvisí se zvětráváním žul a rul na většině území. Hlinité půdy jsou zastoupeny deluviálními a sprašovými hlínami a jejich překryvy. Štěrkovité půdy se uplatňují na výchozech hornin hřbetů a strmých svahů. Vegetační stupňovitost vyjadřuje vztah mezi klimatem a biocenózou (souvislost sledu rozdílů vegetace se sledem rozdílů výškového a expozičního klimatu). V řešeném území jsou zastoupeny následující lesní vegetační stupně (LVS), přičemž výrazně převažuje LVS 4 bukový, místy se vyskytuje LVS 3 - dubobukový: 4 – bukový –bukový lesní vegetační stupeň zaujímá lokality klimaticky podmíněné průměrnou roční teplotou 6,0 až 6,5 °C, průměrným ročním úhrnem srážek 700 až 800 mm a délkou vegetační doby 140 až 150 dní. Buk lesní (Fagus sylvatica) je zde v optimu a vytváří čisté, nesmíšené bučiny, které se velkoplošně vyskytují v karpatské oblasti. V těchto bučinách může být slabě zastoupen dub zimní (Quercus petraea), případně jedle bělokorá (Abies alba). Tento LVS se nachází především v oglejených a podmáčených polohách, které jsou pak bez buku lesního, ale s jedlí bělokorou. 3 – dubobukový - dubobukový lesní vegetační stupeň se vyskytuje v pahorkatinách a vrchovinách, nejčastěji v rozmezí nadmořské výšky 300 – 500 m. Z půdních typů převládají kambizem a na sprašových hlínách kombinace hnědozemí, v lesích a vlhčích oblastech luvizem. Z dřevin převládá buk lesní, s příměsí dubu zimního a habru obecného. Méně se vyskytují lípy, javory, jilmy a jasan ztepilý.

12.2.3 Kategorie lesů Podle zákona o lesích se lesy člení dle převažující funkce do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Les hospodářský


§ 9 lesního zákona - lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.

129


textová část

Les ochranný

§ 7 odst. 1 písm. a lesního zákona- lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.

Les zvláštního určení

§ 8 odst. 2 písm. e - lesy (bariérové) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou

Lesy v řešeném území jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských a lesů zvláštního určení

12.2.4 Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa V územním plánu Milevska jsou vymezeny následující zastavitelné plochy vyžadující zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa: ozn. číslo plochy záboru

ZD4

107

způsob využití plochy občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS)

108 ZM29

dotčené parcely (parc. č.)

0,1003

Dmýštice

2186/7

0,0043

Milevsko

853

0,0662

Milevsko

851/1

0,0023

Milevsko

1803

veřejné prostranství (PV) 109

ZM46

celkový katastrální zábor PUPFL území (ha)

110

dopravní infrastruktura silniční (DS)

celkový zábor PUPFL

charakter záboru stabilizace dlouhodobě využívaných sportovních ploch v sídle Dmýštice zajištění přístupu a dostatečné dopravní obsluhy nové obytné západní čtvrti

přeložka silnice II/105, obchvat města Milevska

0,1731

Plocha ZD4 představuje plošně nejrozsáhlejší zábor PUPFL, jedná se však o potvrzení existence stabilizované plochy sportu na okraji sídla Dmýštice. Ostatní zábory PUPFL lze považovat za zanedbatelné, nedochází k plošnému zásahu do lesních porostů, ani není narušena celistvost lesů na území města. Vyhodnocení záborů PUPFL je zobrazeno ve výkrese 3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu.

12.2.5 Návrh zalesnění Územním plánem nejsou vymezeny plochy k zalesnění.

12.2.6 Ochrana lesa Do zastavěného území a zastavitelných ploch ZD4, ZM17, ZM29, ZM36, ZM37, ZM38, ZM39, ZM42, ZM45, ZM46, ZM47, ZM64, ZM65, a do plochy přestavby PM7 zasahuje ochranné pásmo lesa (50 m od hranice lesa). Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle § 14 odst. 2 zákona 289/1995 Sb.). Při posuzování žádostí o vydání těchto souhlasů orgán státní správy lesů dbá především o to, aby nedocházelo k umisťování staveb trvalého charakteru do blízkosti lesních pozemků ve vzdálenosti, která není dostatečná pro minimalizaci rizika negativního střetu se zájmy chráněnými lesním zákonem (omezení dopravní obslužnosti a přístupnosti lesa, nežádoucí interakce mezi stavbou a blízkým lesním porostem apod.). Bezpečná odstupová vzdálenost je obvykle dána výškou lesního porostu v mýtním věku (absolutní výšková bonita), upravená s ohledem na podmínky konkrétní lokality (terénní poměry, stav porostního okraje, stávající zástavba atd.).


130


textová část

13 ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 A SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO 13.1

Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí zpracované podle přílohy stavebního zákona

Krajský úřad Jihočeského kraje, jako příslušný orgán dle §10i odst. 3 Zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, ve svém stanovisku k Návrhu Zadání ÚP Milevska (ze dne 9.8.2013, č. j. JUJCK 435622013/OZZL/2) nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů územního plánování na životní prostředí.

13.2

Vyhodnocení vlivů územního plánu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti

Krajský úřad Jihočeského kraje, jako příslušný orgán dle §10i odst. 3 Zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, ve svém stanovisku k Návrhu Zadání ÚP Milevska (ze dne 9.8.2013, č. j. JUJCK 435622013/OZZL/2) vyloučil vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) nebo na vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu Zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

13.3

Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území

Z výše uvedených důvodů nebylo s ohledem na ustanovení § 47 odst. 3 Zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů vyhodnocení vlivů Územního plánu Milevska na udržitelný rozvoj zpracováno.

14

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ

Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání.

15

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK

Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání.


131


16

textová část

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Obsah textové části odůvodnění ÚP:

1

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ........................................................................................... 5

2

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ ................... 5

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Základní údaje o městě ................................................................................................................................. 5 Postavení města v systému osídlení .............................................................................................................. 5 Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury ............................................................................ 6 Širší vztahy ÚSES a další přírodní systémy ..................................................................................................... 7 Účast ve sdružení obcí ................................................................................................................................... 7

3

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ ....... 8

4

VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ................................................................................. 8

4.1 4.2 4.3

Vyhodnocení souladu územního plánu s Politikou územního rozvoje ............................................................ 8 Vyhodnocení souladu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ......................... 13 Soulad územního plánu se strategickými a rozvojovými dokumenty ........................................................... 27

5

VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ .................................................................................................. 27

5.1 5.2

Soulad s cíli územního plánování ................................................................................................................. 27 Soulad s úkoly územního plánování............................................................................................................. 28

6

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ............................................................................................................................................ 31

7

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ ............................................................................................................................................ 31

7.1 7.2

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů ................................................................. 31 Soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporu ....................................................................................................................................................... 31

8

VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE § 53 ODST. 4 PÍSM A) AŽ D) STAVEBNÍHO ZÁKONA .............................................................................................................................................. 31

9

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ .................................................................................. 31

10

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH .................................................................................................................... 42

10.1 10.2 10.3 10.4

Vývoj sídelní struktury, využití zastavěného území a základní předpoklady pro budoucí rozvoj sídel ........... 43 Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vymezených ve schválené ÚPD města Milevska .......................... 55 Vyhodnocení podaných žádostí o změnu ÚPD (žádosti města a soukromých vlastníků) a způsob jejich vypořádání .................................................................................................................................................. 56 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch .................................................................................. 58

11

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY ................................... 60

11.1 11.2 11.3 11.4

Odůvodnění vymezení zastavěného území .................................................................................................. 60 Odůvodnění vymezení řešeného území ....................................................................................................... 60 Odůvodnění koncepce rozvoje území obce .................................................................................................. 61 Odůvodnění koncepce ochrany a rozvoje hodnot území .............................................................................. 63 11.4.1 Ochrana urbanistických, architektonických a kulturních hodnot......................................................63 11.4.2 Ochrana přírodních hodnot a zdrojů.................................................................................................65 11.4.3 Ochrana civilizačních a technických hodnot .....................................................................................67


132


11.5 11.6 11.7 11.8 11.9 11.10 11.11 11.12 11.13 11.14

11.15

11.16

11.17 11.18 11.19 11.20 11.21 11.22 11.23 11.24 11.25 11.26 11.27

11.28 11.29 11.30 11.31 11.32 11.33 11.34 11.35

textová část

11.4.4 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky ...................................68 Odůvodnění urbanistické koncepce ............................................................................................................. 69 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby .................................................................................................................................................... 72 Odůvodnění podmínek a požadavků na prostorové uspořádání zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby........................................................................................................................................... 75 Odůvodnění vymezení systému sídelní zeleně ............................................................................................. 76 Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch ................................................................................................ 77 Odůvodnění vymezení ploch přestavby ....................................................................................................... 86 Odůvodnění vymezení koridorů .................................................................................................................. 88 Odůvodnění koncepce občanského vybavení .............................................................................................. 89 Odůvodnění koncepce veřejných prostranství ............................................................................................. 89 Odůvodnění koncepce dopravní infrastruktury ........................................................................................... 90 11.14.1 Doprava silniční.................................................................................................................................91 11.14.2 Doprava železniční ............................................................................................................................94 11.14.3 Komunikace pro pěší a cyklisty .........................................................................................................95 11.14.4 Veřejná hromadná doprava ..............................................................................................................96 11.14.5 Ochranná pásma ...............................................................................................................................97 Odůvodnění koncepce technické infrastruktury .......................................................................................... 97 11.15.1 Zásobování vodou .............................................................................................................................97 11.15.2 Kanalizace a odstraňování odpadních vod ........................................................................................99 11.15.3 Zásobování elektrickou energií .......................................................................................................102 11.15.4 Zásobování plynem a teplem ..........................................................................................................103 11.15.5 Nakládání s odpady .........................................................................................................................105 11.15.6 Telekomunikace a radiokomunikace ..............................................................................................105 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny ................................................................................................. 106 11.16.1 Východiska - přírodní podmínky v území ........................................................................................106 11.16.2 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny ......................................................................................108 Odůvodnění podmínek a požadavků na plošné uspořádání nezastavěného území a ploch změn v krajině . 110 Odůvodnění podmínek a požadavků na prostorové uspořádání nezastavěného území a ploch změn v krajině111 Odůvodnění vymezení ploch změn v krajině .............................................................................................. 111 Odůvodnění vymezení územního systému ekologické stability .................................................................. 112 Odůvodnění zásad prostupnosti krajiny .................................................................................................... 113 Odůvodnění protierozních a revitalizačních opatření v krajině .................................................................. 114 Odůvodnění stanovení ochrany před povodněmi ...................................................................................... 114 Odůvodnění rozvoje rekreace a cestovního ruchu ..................................................................................... 115 Odůvodnění podmínek pro dobývání ložisek nerostných surovin .............................................................. 116 Odůvodnění podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití .................................................... 117 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit .................................................................................................................................................. 118 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo ....................................................................................................................................... 119 Odůvodnění stanovení kompenzačních opatření ....................................................................................... 122 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv .......................................................................... 122 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci................................................................................................................................................. 123 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie ....................................................................................................................... 123 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu ..................................................................................................................................... 124 Odůvodnění stanovení pořadí změn v území ............................................................................................. 124 Odůvodnění vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb .......................................... 124

12

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA .........................................................................125

12.1

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond ...................... 125


133


12.2

textová část

12.1.1 Hranice zastavěného území ............................................................................................................125 12.1.2 Struktura využití pozemků ..............................................................................................................125 12.1.3 Pedologické podmínky, uspořádání ZPF v území ............................................................................125 12.1.4 Pozemkové úpravy ..........................................................................................................................126 12.1.5 Investice do půdy ............................................................................................................................126 12.1.6 Opatření k zajištění ekologické stability, protierozní opatření .......................................................126 12.1.7 Prostupnost krajiny a zemědělské účelové komunikace .................................................................127 12.1.8 Zemědělská prvovýroba ..................................................................................................................127 12.1.9 Vyhodnocení záborů zemědělského půdního fondu ......................................................................127 12.1.10 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám ................................................127 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa .. 129 12.2.1 Aktuální stav lesa ............................................................................................................................129 12.2.2 Přírodní lesní oblast (PLO), lesní vegetační stupeň (LVS) ................................................................129 12.2.3 Kategorie lesů .................................................................................................................................129 12.2.4 Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa ................................................................................130 12.2.5 Návrh zalesnění...............................................................................................................................130 12.2.6 Ochrana lesa ...................................................................................................................................130

13

ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 A SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO............................................131

13.1 13.2 13.3

Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí zpracované podle přílohy stavebního zákona ..... 131 Vyhodnocení vlivů územního plánu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti ............................. 131 Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území ................................................................. 131

14

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ .....................................................................131

15

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK ...........................................................................................................131

16

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU .......................................................................................132

PŘÍLOHA Č. 1 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ..............................................................................................135 PŘÍLOHA Č. 2 – ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ POJMŮ .........................................................................................136 PŘÍLOHA Č. 3 – TABULKA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ...............................................................................................................137

Obsah grafické části odůvodnění ÚP: 1

Koordinační výkres

M 1:5 000

2

Výkres širších vztahů

M 1:100 000

3

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

M 1:5 000


134


textová část

PŘÍLOHA Č. 1 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BJ BPEJ ČOV ČR ČSN ČSR ČSSR ČSÚ DN EO CHOPAV JČK k. ú. KÚ LBC LBK LHO LHP LVS OP PLO PRVK PUPFL PÚR ČR RBC RBK RD RS RURÚ SAS ČR STL SWOT TR TS TTP ÚAN ÚAP ÚP ÚPD ÚPN SÚ ÚPO ÚSES VKP vn vvn VPO VPS VTL zvn ZPF ZÚR JČK


bytová jednotka bonitované půdně ekologické jednotky čistírna odpadních vod Česká republika česká technická norma Československá republika Československá socialistická republika Český statistický úřad Jmenovitá světlost ekvivalentní obyvatel chráněná oblast přirozené akumulace vod Jihočeský kraj katastrální území krajský úřad lokální biocentrum lokální biokoridor lesní hospodářské osnovy lesní hospodářský plán lesní vegetační stupeň ochranné pásmo přírodní lesní oblast plán rozvoje vodovodů a kanalizací pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky regionální biocentrum regionální biokoridor rodinný dům regulační stanice rozbor udržitelného rozvoje území Státní archeologický seznam České republiky středotlaký (plynovod) analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb transformovna trafostanice trvalé travní porosty území s archeologickými nálezy územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru územní plán obce územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoké napětí velmi vysoké napětí veřejně prospěšná opatření veřejně prospěšné stavby vysokotlaký (plynovod) zvláště vysoké napětí zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

135


textová část

PŘÍLOHA Č. 2 – ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ POJMŮ Pojmy dopravy jsou užívány shodně s pojmy uvedenými v právních předpisech na tomto úseku veřejné správy. Pojmy ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF), pozemků určených k plnění funkcí lesa (PPFL) a vodního hospodářství jsou užívány shodně s pojmy uvedenými v právních předpisech na těchto úsecích veřejné správy. Pojmy památkové péče jsou užívány shodně s pojmy uvedenými v právních předpisech na tomto úseku veřejné správy. Pojmy územního plánování, stavebního řádu a pojmy související s využíváním území jsou používány shodně s pojmy, uvedenými v právních předpisech na úseku územního plánování a stavebního řádu nebo v jeho prováděcích předpisech.


136


textová část

PŘÍLOHA Č. 3 – TABULKA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND


137

Ozn. plochy (lokality)

Číslo záboru

ZM11 ZM12 ZM13 ZM14 ZM15

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Způsob využití plochy

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) Celkový zábor ZPF ovocné orná půda chmelnice vinice zahrady (ha) sady

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

Investice do půdy (ha)

Katastrální území

PLOCHY BYDLENÍ

ZM19 ZM20 ZM21 ZM22 ZM23 ZM24 ZM25 ZM30 ZM33 ZM41 ZM42 ZM50 ZM53 ZM56 ZM62 ZM63

BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI

∑ ZM1 ZM2 ZM3 ZM4 ZM5 ZM6 ZM17 ZM61

25 26 27 28 29 30 31 32

RH RH RZ RZ RZ RZ RZ RZ

0,3452 0,1894 0,6351 0,3084 0,5729 1,5181 0,3216 1,5864 1,1477 1,3281 1,4155 1,3527 4,4665 4,4838 3,0672 0,256 0,6639 0,2712 0,077 1,9975 0,0515 2,4819 0,7703 0,1979

0,3452 0,1894 0,6351 0,3084

29,5058

23,7861

0,3959 0,3026 2,1297 0,6487 0,5477 0,3456 0,7286 1,2053

0,2155 0,0712

0,5729 0,257

1,248 1,5864 1,1477 1,3281 1,4155 1,3527 4,2699 4,4838 3,0672

0,5686 0,3084 0,558 0,0891 0,3216

0,0131 0,3216 1,5864 1,1477 1,3281 1,4155 0,5505 4,399 0,9448 2,0469

0,1966

0,1297 0,1182 0,0665 0,0149 1,429

0,1912

0,611 0,0675

3,539 1,0203

0,256 0,6639 0,2712 1,3187 0,472 0,3468

0,1162

0

0

1,6066

0,077 0,6788 0,0515 0,2871 0,4235 0,1979

1,1427 1,6066 2,9704 PLOCHY REKREACE 0,3959

0,1564 0,077 0,179 0,0515

14,1695

0,1148

1,9605

1,2382

0,5803

1,8514

0,6305 0,7703 0,1979

7,8401

0

5,5357

0,0133

2,1164

0,6536

0,034

0,041 1,2053

Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko

14,993

0,3959

0,6487 0,5477 0,7286 0,3948

0,0326 0,3215 1,537 1,1477 1,2808 1,0175 1,3527 3,5596 3,5444

0,2712 0,0023

0,3026

0,6487 0,5477

0,8105

0,5287 0,1509

0,256 0,6639

0,3026 2,1297

0,2461

0,2676 0,8425 0,6487 0,5477 0,1532 0,7286

Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko


Číslo záboru


∑ ZM18 ZM38 PM5 ZM34 ZM39 ZM31

33 34 35 36 37 38

OV OV OM OM OM OS

∑ PM4 ZM7 ZM16 ZM29 ZM35 ZM43 ZM48 ZM51 ZM54 ZM66 ZM26 ZM27 ZM28 ZM32 ZM36 ZM37 ∑

39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62

PV PV PV PV PV PV PV PV PV PV ZV ZV ZV ZV ZV ZV


6,3041

2,3095

0,5322 1,0494 0,3347 1,0678 3,2471 1,2785

0,5322 1,0494 0,3347 0,9532 0,8805 1,2785

7,5097

5,0285

0,2629 0,021 0,1424 0,0699 0,0466 0,7281 0,2717 0,494 0,008 0,1053 0,0716 0,0241 0,0121 0,5016 0,0551 0,0009 0,2911 0,1473 1,4405 0,2726 0,4472 1,4694 0,3009 1,0739

0,1133

8,2582

5,6321

0

0


0 0 3,649 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ

I.

0,0133

II.

0,6536

III.

IV.

V.

1,2304

0,3026

3,7586

0,3708


3,1883

0,1614 0,9841

0,0654

0,3347 0,1147 2,3666

0,8912 1,0261

0

0 0 0 2,4813 PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 0,1496 0,021

1,7316

0,8912

1,0678 2,3559 0,2524 4,6602

1,2711 0,1614

0,0214 0,021

0,1424

0,1381 0,0699 0,0466 0,095 0,0197 0,0968

0,6331 0,252 0,3972 0,0035 0,0067

0,3661

0,1893 0,2323 0,3925 0,008

0,1015

0,0045 0,0986 0,0716 0,0219 0,0121 0,0888 0,0551 0,0009 0,0205

0,0022 0,4128

0,2706 0,1473 0,6306 0,2152 0,4297 1,4694 0,0994 0,4067

0,035

0,7749 0,0574 0,0175

0,0066 0,0241 0,0121 0,0915 0,0551 0,0009

0

0,259

0

2,3671

1,2711

0,2415

0,013 0,021

0,0466 0,7281 0,2368 0,1749

0,0987 0,0716 0,0241 0,0108 0,3564

0,0537 0,0108 0,0009

0,2911 0,1473 0,2249

0,0979

0,0206 0,4416

1,5281

0,0743

3,6066

0,0938 0,6989

0,1357 1,4035 0,2725 0,4472 0,3246 0,2822 1,0531

3,0492

5,1858

1,1177 0,2726 0,1355

0,2911 1,0278 0,2071 0,375

0,2015 0,6672 0

0,0654

0,0043 0,0022 0,0466 0,1727 0,0394

0,0677

0


Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko

Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko


Číslo záboru

ZD1 ZD2 ZD3 ZK1 ZK2 ZN1 ZN2 ZR1 ZR2

63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78




I.

II.

III.

IV.

V.



PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ

ZV1 ZV2 PM8 PM9 PM12

SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SK SK SK

∑

ZM46

∑

79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92

DS

0,3215 0,2934 0,9166 0,1859 0,174 0,3898 0,7465 0,2296 0,1293 0,6887 0,8697 0,8447 0,308 0,8447 0,0075 0,234

0,3215

7,1839

4,2546

0,0247 1,5512 1,22 0,0216 0,4027 0,7466 0,3151 0,7895 1,8433 1,4446 0,0132 0,0262 0,022 0,0523 8,473

0,0534 0,1227

0,1707 0,034 0,1859 0,174 0,3898 0,7465 0,2296 0,1293 0,1908

0,8826

0,4979 0,8697 0,6947 0,2941 0,6941

0,9166

1,2761 1,0347 0,1068

0,1859 0,174 0,015 0,7465

0,3748 0,2296 0,1293 0,5689 0,0051

0,1506 0,0075 0,234 0 0,5148 0 2,4145 PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 0,0247 0,2751 0,1853 0,0216 0,016 0,0287 0,2512 0,7466 0,3151 0,7895 1,8433 1,4446

0,1198 0,8646 0,8447 0,308 0,8447 0,0075 0,234

0,9166

1,3715

3,5063

0,4439 0,0979

0,6453

0,462 0,9178 0,0216 0,201

0

0,2043 0,2017 0,7466 0,3151 0,4582 0,1716 0,0568

0,3313 1,6717 0,4183

0,268

0,7015 0,0132

0

0,016

0,0287

5,9975

0,0262 0,022 0,0523 2,6318

1,2446

2,3171

0

2,2795

Dmýštice Dmýštice Dmýštice Klisín Klisín Něžovice Něžovice Rukáveč Rukáveč Velká Velká Velká Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko

1,0048

1,5038

0,0262 0,022 0,0523 0

1,3895 0,0247

0,0132

2,4308

0,175 0,8298

0,15 0,0139

0

0,2681

0,2934

1,5038

Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko


Číslo záboru

ZM8 ZM44 ZM45

93 94 95 96 97




I.

II.

III.

IV.

V.



PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ 2,7606 0,6842 2,2218 4,8489 9,4958

2,7606

20,0113

13,9848 0,317

∑

0,3193 0,0157 0,0039 0,0661 1,0025 0,4627 2,5143 1,6631 3,638 0 9,6856

∑

96,9316

ZM47

VL VL VL VL

∑ ZM49 ZM52 ZM57 ZM58 ZM59 ZM60

98 99 100 101 102 103 104 105 106

ZK ZK ZK ZK ZK ZK

1,7964

0,9642

1,208

0,6842 2,2218 3,232 7,9922

1,6169 1,5036 0

0

1,5038 0 2,7647

0 0

0 0

2,2218 0 3,8047 PLOCHY ZELENĚ 0,0023 0,0157 0,0039 0,0661 0,2061 0,106 0,2092 2,5143 1,6631 2,1342 0 0 0 0 0,106 6,8149

60,1911

0

0

4,1543

0,7964 0,1475

1,7413

30,4994

0,6842 2,2218 1,8436 1,4766

2,5282

7,3384

2,5282

0,3193 0,0157 0,0039 0,0661 0,1876

0,4771 6,8467 8,288

0

1,1725

4,8476 0,2083

1,8567

6,2639 0,3193 0,0113 0,0039 0,0175

0,6679 0,208

0 0,5926

0,8695 0 0,8695

0 0,8759

0 0

0,147 0,2547 2,5143 1,6631 2,7685 0 7,3476

28,9219

9,5934

32,3246

0,464

25,2822

0 0,352

33,7627

Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko

Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko Milevsko

2016 E T A P A : P O Ř I Z O V A T E L :

Recommend Documents