Český rybářský svaz, z. s., Jihočeský územní svaz
č.3/2015 červen, červenec, srpen ročník XVIII
Vezírek z jižních Čech Z obsahu: -
Výročí, ocenění a blahopřání Soběslavští sportovní rybáři slaví 120 let 70 let MO Český Krumlov Historie MO Český Krumlov Zpráva za oblast čistoty vod, životního prostředí a rybářskou stráž Přehled hospodaření na Hadině v r. 2014 Jihočeský halový pohár v RT Jarní výlovy Informace
Z výročí JčÚV JčÚS ČRS blahopřeje všem funkcionářům, dlouhodobým členům, kteří se v průběhu níže uvedených měsíců dožívají významného životního výročí.
ČERVEN 2015: 2. 6. Friedl Pavel MO Č. Budějovice 1 50 let 2. 6. Ing. Hartman P.,CSc. MO Hluboká n. Vlt. 71 let 2. 6. Vida Evžen MO Jindř. Hradec 85 let 3. 6. Dřevo Václav MO Tábor 52 let 4. 6. Staněk Josef MO Kamenice n. Lip. 50 let 9. 6. Červený Jaroslav MO Humpolec 65 let 9. 6. Luňák Josef MO Kamenice n. Lip. 80 let 9. 6. Švec Milan MO Nová Bystřice 65 let 11. 6. Hanuš Karel MO Č. Budějovice 1 70 let 11. 6. Kadlec Bořek MO Kamenice n. Lip. 50 let 12. 6. Klor Petr MO Č. Budějovice 1 50 let 13. 6. Marek Jiří MO Písek 48 let 14. 6. Ing. Kostka Josef MO Jindř. Hradec 52 let 14. 6. Ing. Lacina Václav MO Tábor 62 let 15. 6. Bittner Zbyněk MO Čimelice 60 let 15. 6. Outrata Petr st. MO Kaplice 70 let 15. 6. Matoušek Josef MO Nov. Včelnice 50 let 15. 6. Kotrc Václav MO Volyně 60 let 18. 6. Němec Lubomír MO Nov. Včelnice 60 let 20. 6. Moravec Václav MO Humpolec 55 let 21. 6. Suchý Stanislav MO Nov. Bystřice 50 let 24. 6. Černý Roman MO Č. Budějovice 1 50 let 24. 6. Cabal Jaroslav MO Č. Budějovice 1 60 let 24. 6. Kahuda Josef MO Volyně 75 let 25. 6. Holý Petr MO Č. Budějovice l 50 let 25. 6. Mroček Zdeněk MO Č. Budějovice 1 60 let 25. 6. Šťastný Jiří MO Milevsko 60 let 27. 6. Kočí Karel MO Nov. Bystřice 50 let 27. 6. Hůda Václav MO Volyně 70 let 28. 6. Sváta Vladislav MO Kamenice n. L. 65 let 28. 6. Kovář Pavel st. MO Kaplice 70 let 28. 6. Langer Jiří MO Loučovice 80 let 28. 6. Seknička Karel MO Strakonice 82 let 30. 6. Šindelář Pavel MO Čimelice 50 let
ČERVENEC 2015: 1. 7. Popelka Milan MO Čimelice 60 let 2. 7. Knor Miloslav MO Č. Budějovice 1 70 let 2. 7. Peprný Vladimír MO Hluboká n. Vlt. 65 let 4. 7. Lacina Adolf MO Č. Budějovice 1 60 let 4. 7. Piatnica Josef MO Čimelice 50 let
4. 7. 5. 7. 6. 7. 7. 7. 7. 7. 9. 7. 9. 7. 10. 7. 10. 7. 10. 7. 10. 7. 14. 7. 15. 7. 16. 7. 19. 7. 20. 7. 21. 7. 24. 7. 24. 7. 24. 7. 26. 7. 26. 7. 27. 7. 30. 7. 31. 7. 31. 7.
Maťátko Josef MO Písek 80 let Slavík Jaromír MO Humpolec 51 let Čech Ivan MO Žirovnice 50 let Kostka Oldřich MO Č. Budějovice1 50 let Bareš Vladimír MO Č. Budějovice1 60 let Pivoňka Karel MO Kamenice n. L. 60 let Krotký Miroslav MO Vyšší Brod 60 let Ing. Komora Martin MO Čimelice 55 let Šárka František MO Kamenice n. L. 75 let Váňa Ladislav MO Kamenice n. L. 85 let Perner František MO Netolice 75 let Žák František MO Č. Budějovice 1 70 let Žípková Marcela MO Hluboká n. Vlt. 65 let Jičínský Břetislav MO Třeboň 65 let Kačerovský Zdeněk MO Čimelice 65 let Hegenbart Jiří MO Čimelice 65 let Růžička Milan MO Kaplice 70 let Talián Václav MO Blatná 70 let Kouba Bohuslav MO Č. Budějovice 1 60 let Mejzlík Karel MO Nová Bystřice 70 let Jäger Bohuslav MO Č. Budějovice1 50 let Jakeš Václav MO Č. Krumlov 65 let Hořejš Jan MO Č. Budějovice 1 70 let Stach Zdeněk MO Kamenice n. L. 50 let doc. Ing. Ondr Pavel MO Č. Budějovice 3 55 let Bednář Miroslav MO Nové Hrady 65 let
SRPEN 2015: 1. 8. Reindl František MO Č. Budějovice 1 80 let 2. 8. Petrovský Zdeněk MO Č. Budějovice 1 50 let 2. 8. Hadnagy Ivo MO Nová Bystřice 60 let 3. 8. Audes František MO Č. Budějovice 1 80 let 4. 8. Mgr. Macáková Hana MO Netolice 60 let 5. 8. Hosnedl Pavel MO Čimelice 65 let 7. 8. Černý Václav MO Tábor 87 let 5. 8. Žák Jaroslav MO Písek 70 let 8. 8. Simon Miroslav MO Čimelice 60 let 10. 8. Mochaň Josef MO Č. Budějovice 1 70 let 10. 8. Lojík František MO Čimelice 60 let 12. 8. Kolouch Stanislav MO Kaplice 70 let 15. 8. Krákora Jan MO Čimelice 55 let 17. 8. Babka Zdeněk MO Č. Budějovice 2 60 let 16. 8. Honsa Václav MO Č. Budějovice 2 81 let 17. 8. Babka Zdeněk MO Č. Budějovice 2 60 let 19. 8. Maňhal Josef MO Písek 80 let 19. 8. Lüftner Václav MO Vyšší Brod 65 let 20. 8. Dvořák Milan MO Č. Budějovice 1 60 let 20. 8. Novotný Rudolf MO Strakonice 71 let
21. 8. 21. 8. 22. 8. 22. 8. 23. 8. 25. 8. 25. 8. 27. 8. 28. 8. 29. 8. 29. 8. 30. 8. 31. 8.
Wirth Karel MO Č. Krumlov 92 let Slabý Josef MO Milevsko 60 let Baše Josef MO Čimelice 55 let Gvuzďoch Libor MO Nová Bystřice 60 let Havelka Vladimír MO Č. Budějovice 1 80 let Říha Josef MO Č. Budějovice 1 70 let Ing. Benedikt Pavel MO Blatná 33 let Matušinec Bohumil MO Loučovice 85 let Kothánek Miroslav MO Písek 80 let Gono Miroslav MO Č. Budějovice1 50 let Ing. Čížek Václav MO Hluboká n. Vlt. 60 let Jachník Josef MO Kamenice n. L. 75 let Novák Rudolf MO Jindř. Hradec 50 let
Jako člen ČRS se stal držitelem bronzového, stříbrného a zlatého odznaku a bylo mu uděleno několik čestných uznání. Pan Janek je také čestným členem humpolecké organizace. Za jeho celoživotní obětavou práci mu Rada ČRS udělila „Medaili za mimořádné zásluhy o rozvoj ČRS“.
Všem jmenovaným děkuje výbor JčÚS ČRS, z. s., za práci obětavě věnovanou rozvoji sportovního rybářství v našem kraji. Děkujeme, přátelé!!!! x–x
Ocenění V průběhu VČS MO ČRS Humpolec došlo i na ocenění práce členů. Největší pozornost byla upřena na dlouholetého vedoucího rybářských kroužků mládeže pana Viktora Janka, který vychovával rybářský potěr celých 45 let. Pan Janek je teprve čtvrtým členem humpolecké organizace, který toto nejvyšší rybářské vyznamenání za svou práci obdržel. Blahopřejeme Jaromír Slavík, předseda MO x–x
Blahopřání Dne 2. června 2015 oslaví životní jubileum, 71 výročí narození pan Ing. Pavel Hartman, CSc. člen místní organizace Hluboká nad Vltavou. Jmenovaný vždy patřil mezi aktivní členy organizace, kde 25 let zastával funkce ve výboru. Do dalších let života mu přejeme hodně zdraví, klid, pohodu a hodně rybářských úspěchů. Výbor MO Hluboká nad Vltavou x–x
Soběslavští sportovní rybáři slaví 120 let V sobotu 11. 4. 2015 proběhla výroční členská schůze největšího soběslavského spolku. Místní organizace Českého rybářského svazu si na společném setkání kromě tradičních bodů programu připomněla 120. výročí svého založení. Kulatému výročí předseda organizace věnoval přednášku s velkoplošnou projekcí a bohatým obrazovým materiálem. Některá důležitá fakta z historie spolku jsou shrnuta v následujících odstavcích. Nejstarší písemná zmínka o rybolovu na Lužnici v Soběslavi pochází již z roku 1396, kdy Jindřich z Rožmberka část toku poskytl za účelem lovu ryb Jírovi Rybáři. Vodní toky patřily zpočátku vrchnosti, roku 1594 přešly z velké části na základě kupní smlouvy s Petrem Vokem z Rožmberka do vlastnictví města Soběslavi. Právo rybolovu měli v dobách dávno minulých často mlynáři, soběslavská farnost nebo místní měšťané, kteří si vody od města pronajímali. K prvnímu pokusu o založení sportovního rybářského spolku v Soběslavi došlo roku 1880 ředitelem měšťanských škol Neüdorfelem. Spolek však nevytvořil vlastní stanovy a brzy pravděpodobně zanikl. Řádný spolek sportovních rybářů byl v Soběslavi založen roku 1895. Zařadil se tak mezi nejstarší rybářské spolky v naší zemi. Jeho zakladatelem a současně prvním předsedou byl doktor Lepař. Spolek se řídil Stanovami rybářského klubu v Soběslavi sepsanými Janem Sieglem. Členové zarybňovali část Lužnice a Černovického potoka. Na zarybňování získávali příspěvek od Zemědělské rady ve výši 1.50 zl. na jednoho činného člena. Hospodařili na třech menších rybnících. Pro nedostatek sportovních vod přestali v letech 1903 – 1921 vyvíjet pravidelnou hospodářskou činnost. Přesto se podíleli na společenském dění ve městě a se ztrátami přečkali i těžká válečná léta. Činnost rybářského spolku byla plně obnovena roku 1922. Na valné hromadě byl předsedou spolku zvolen František Plachý. Od tohoto roku byla Josefem Balatým zpracována kronika, která i v pozdějších dobách našla své pokračovatele. Klub měl při obnovení činnosti 23 členů a pokladní hotovost činila pouhých 95 korun. O rok později však počet členů stoupl na 63 a také finanční situace se zlepšovala. Prvořadým úkolem bylo získání sportovních vod, což se během několika let podařilo. Spolek hospodařil na
Lužnici, Černovickém a také Dírenském potoce. Klub obhospodařoval zpočátku pouze dva rybníky v Přehořově a jeden v Hrušově Lhotě. Velkým pracovním nasazením členů byl obnoven téměř zaniklý městský rybník Švadlačky. Klub ho však pro velké náklady na údržbu neudržel, hospodaření na něm po několika letech skončilo a rybník téměř vymizel z mapy. Pro zajištění chovu ryb na rybnících byly zakoupeny sítě a lodě. Lov sítěmi byl prováděn také na Lužnici a Černovickém potoce. Zde se však nevyplácel pro časté trhání sítí o překážky. Proto bylo od tohoto způsobu lovu upuštěno a v pozdějších letech se prováděl pouze výjimečně. V roce 1925 klub neúspěšně jednal s městem Soběslav o pronájmu rybníka Nadýmač. Po odstoupení Františka Plachého z funkce předsedy roku 1933 nastalo neklidné období. Lidé ve vedení se často měnili. V průběhu II. světové války docházelo navíc k vnitřním sporům ve výboru i mezi řadovými členy. V roce 1941 byl na mimořádné valné hromadě odvolán stávající předseda a zvolen Václav Vodička a s ním nový výbor. Dokonce v roce 1944 musel být do funkce předsedy jmenován předsedou takzvaného poříčního svazu František Kužel. Přesto se v neklidném období druhé poloviny třicátých let a období II. světové války podařilo rozšířit rybářský revír na základě nájemní smlouvy s městem o velkou část Lužnice a konečně i rybník Nadýmač. Délka povodí činila 40 km a rybářský klub měl přes 150 členů. I přes těžké válečné období se v Soběslavi sportovním rybářům při lovu dařilo. Počet úlovků postupně narůstal. V roce 1944 bylo na soběslavském revíru uloveno celkem 6 067 kusů ryb o celkové váze 3 621 kg. Nejčastějšími úlovky byli tehdy cejni. Nechyběli však ani kapři, všechny druhy dravců, mníci nebo parmy.
V samém závěru II. světové války klub utrpěl vážné ztráty lovením ryb třaskavinami. Škody vznikaly nejen na rybách, ale také na majetku. V roce 1946 se konaly na Lužnici první velké rybářské závody, které se v pozdějších letech přesunuly i na jiné části soběslavského revíru. V té době měl klub již kolem 220 členů. Roku 1950 bylo spolku, který v té době nesl název Lidový rybářský spolek, uděleno čestné uznání za přípravu výstavy Jižních Čech. Při výstavě zajišťoval ukázku všech druhů ryb žijících v našem povodí. Přelomovými se v dějinách spolku stala padesátá léta. Byl schválen nový rybářský zákon a nový rybářský řád, podle něhož rybářské právo připadlo státu. Soběslavskému spolku byl přidělen revír Lužnice 6 od jezu v Dráchově po jez v Roudné a Černovický potok 1 od ústí do Lužnice až po hráz rybníka Zmrhal. Pro ostrahu revírů byla zřízena rybářská stráž. Spolek začal pod vedením rybničního referenta Karla Lišky ve větší míře hospodařit na rybnících. Klub zakoupil osobní automobil a starší nákladní auto Tatra. Na Brousku byly vybudovány v blízkosti pilnice a mlýna vlastní sádky. Členové a mládež se začali Na Brousku pravidelně scházet. Spolek hospodařil na 23 rybnících o celkové výměře 13 ha. V roce 1959 se revír rozšířil o pískovnu v Roudné a Černovický potok 2 zahrnující Tučapsko. V první polovině šedesátých let se spolek stal místní organizací nově ustanoveného Československého rybářského svazu. Organizace v té době měla již přes tři sta členů, kteří se významně pracovně podíleli na úpravě a čištění okolí vodních toků a rybníků, pravidelně pořádali karnevaly a plesy. Od města získali do užívání rybník Novákovský.
Za velkého pracovního vypětí byl obnoven rybník Švadlačky. Soběslavský revír se rozšířil o pískovnu Karvánky. Děti navštěvovaly tři rybářské kroužky a pravidelně se zúčastňovaly závodů v rybolovné technice. Organizace se však potýkala s vážnými problémy se znečišťováním vod a častým úhynem ryb. Nejkritičtější situace byla v důsledku vypouštění městských splašků z kanalizace do Černovického potoka, vypouštění jedovatých látek Jihočeskými dřevařskými závody do Dírenského potoka a řeky Lužnice a časté havárie v areálu Lada Soběslav. Ve druhé polovině šedesátých let a v sedmdesátých letech pokračoval rozvoj organizace. Rok 1965 se stal na dlouhá léta rekordním co do počtu úlovků. Na místním revíru bylo členy uloveno 11 839 kg. Ve stejném roce byly zahájeny práce na budování vlastní soustavy v Mokerských strouhách, kde postupně vznikly rybníky Zuzana, Petr, Záchytný a Zádržný. V domovském areálu Na Brousku členové zbourali starou pilnici a opravili sádky. Pozemky Na Brousku organizace získala do trvalého bezplatného užívání a původní stodolu využívala pro uskladnění rybářského nářadí. Místní organizace hospodařila již na 40 rybnících a počet členů se zvýšil na čtyři stovky. V roce 1968 byla celoživotní práce dlouholetého člena výboru a kronikáře Josefa Balatého a jednatele a referenta pro mládež Josefa Chalaše oceněna nejvyšším svazovým vyznamenáním Zlatým odznakem za zásluhy o rybářství. Stejné ocenění získal roku 1976 hospodář Karel Liška. Pracovně náročným se stal rok 1977, kdy bylo při průtržích mračen poškozeno osm hrázových těles. V osmdesátých letech organizace stavebně rozvíjela svůj areál Na Brousku. Rybáři zde do roku 1988 postavili garáž, klubovnu, dílny, sklad nářadí, šest nových betonových sádek a opravili rybníček. Uvnitř vedení však došlo k roztržkám, které vyústily k vyloučení některých členů z
výboru. Jako by to byla předzvěst budoucích událostí. Významné společenské změny roku 1989 se bohužel negativně projevily na činnosti organizace, do které vstoupily snahy vedoucích funkcionářů o soukromé podnikání. V roce 1991 místní organizace založila společnost s ručením omezeným SORYBA, do které přešel v průběhu několika let téměř všechen majetek organizace. Zároveň organizace přišla o rybníky. Začala ztrácet části revírů a v důsledku založení nové místní organizace v Roudné vystoupivšími členy hrozila ztráta pískoven v Roudné a části Lužnice. Na nesouhlas s praxí vedoucích funkcionářů a s jejich podnikatelskými aktivitami klesl počet členů na polovinu. Většina z nich odešla do sousedních organizací v Roudné, Plané a Veselí nad Lužnicí, nebo se o sportovní rybářství přestali zajímat úplně. Nejbolestnější byla ztráta zázemí a veškerého majetku Na Brousku, který ze společnosti SORYBA dál přešel na jiné firmy provázané s bývalým vedením. O vše, co generace soběslavských rybářů svoji prací a potem vybudovali, během krátkého období přišli. Hrozil úplný zánik organizace. V roce 1999 se však početná skupina místních nespokojených rybářů začala neformálně scházet v hotelu Slunce. Na základě petiční akce se podařilo svolat mimořádnou členskou schůzi a zvolit nové vedení, které se zcela rozešlo s praktikami svých předchůdců.
Byla zřízena nová výdejna povolenek. Díky vyhraným soudním sporům a nově uzavřeným smlouvám se rybáři mohli vrátit do svého domovského areálu Na Brousku. Novodobé dějiny spolku významně ovlivnily přírodní živly. Povodně roku 2002, tornádo z roku 2005, které zasáhlo část areálu Na Brousku, povodně 2006 a blesková povodeň v Mokerských strouhách roku 2013 zásadním způsobem určily pracovní činnost organizace. Nákupem techniky na zemní práce a především velkým pracovním nasazením hospodáře Huberta Lintnera byly obnoveny rybníky v majetku organizace i města. Byl opraven jez Brousek, obnoveno slepé rameno na Černovickém potoce a ve spolupráci s městem Soběslav vybudovány rybníčky Hamr, Brousek a Vápenka v těsném sousedství domovského areálu Na Brousku. Za tuto obětavou činnost byl Hubert Lintner oceněn Zlatým odznakem za zásluhy o rybářství. V roce 2006 došlo ke sloučení s organizací v Roudné a počet členů se ustálil na rekordních šesti stovkách. V současné době spolek hospodaří na 10 rybnících, pečuje o více jak 100 hektarů sportovních vod, věnuje se výtěru candáta a jeho odchovu v lokalitě Na Brousku, odchovu štičky ve strouze z Nového rybníka a chovu především kapra a lína v chovných rybnících. Díky pravidelné a obětavé práci Václava Karpíška probíhá každoročně výchova rybářské mládeže. Největší a jeden z nejstarších soběslavských spolků má významné postavení ve společenském a sportovním dění ve městě Soběslavi a s velkým úsilím pečuje o kvalitu zdejšího životního prostředí. Mgr. Petr Lintner, předseda MO x–x
70 let místní organizace Český Krumlov Místní organizace byla opět přijata za člena sdružení společného rybolovu, byl obnoven původní revír Lužnice 6 včetně pískoven i rybníka Nadýmač a revír Černovický potok 1-2. Od města Soběslav organizace získala do nájmu pro potřeby chovu ryb do sportovních revírů rybníky Dolejší, Švadlačky a Novákovský. Po mnoha letech se podařilo vykoupit pozemky v Mokerských strouhách. Byly obnoveny tradice rybářských plesů, brigádnické činnosti a závodů pro děti.
Výroční konference delegátů místních skupin naší organizace se uskutečnila 21. března 2015 v kájovském „Konibaru“ a nesla se v slavnostním duchu. Letos je tomu 70 let co byl zrušen „Německý sportovní rybářský spolek“, který působil na Českokrumlovsku a byl ustaven „Český sportovní rybářský spolek Český Krumlov“.
Dnes má naše MO přes 1 100 členů. Tvoří ji místní skupiny Větřní, Chvalšiny, Černá v Pošumaví a Český Krumlov. Poctivou prací se snažíme naplňovat poslání ČRS. V závěru konference byli někteří členové vyznamenáni za dobrou práci a předseda JčÚS p. Stanislav Havelka předal Ing. Janu Červovi, předsedovi MO, grafické ocenění JčÚS k 70. letému výročí organizace. Mgr. Jiří Krýsl, místopředseda MO. x-x První ustavující Valná hromada se konala dne 28. 6. 1945 v hotelu „Růže“. Bylo přítomno 19 členů. Koncem roku 1945 čítal spolek již 107 členů a jeho působnost byla velmi rozsáhlá. Obhospodařoval mimo řady rybníků a řeky Vltavy i 111 km pstruhových sportovních potoků.
Na další Valné hromadě, která se konala 17. února 1946, byl přítomen vážený odborník v rybářství pan rada Tejček. Byl přijat za čestného člena spolku. Poděkoval a sdělil, že je pro něj čestné členství v Rybářském spolku Český Krumlov vyznamenáním. Apeloval na přítomné rybáře, aby vždy jednali jako praví sportovci ve prospěch spolku.
Historie MO Český Krumlov Rybářské spolky sdružující zájemce o rybářský sport vznikaly již za Rakouska-Uherska, jejich poslání bylo přibližně stejné jako dnes - chránit ryby jako přírodní bohatství před nepříznivými vlivy civilizace. V rybářských revírech určených ke sportovnímu rybolovu regulovat odlov, získávat z vlastních zdrojů rybí násadu a tuto uvážlivým způsobem vysazovat tam, kde nastal z různých důvodů její úbytek nebo se jí nedostává. Nelze podcenit ani společenskou úlohu rybářských spolků. Byly vždy jedny z nejorganizovanějších a nejmasovějších společensky vážených organizací měst a vesnic. Na Českokrumlovsku působil Německý spolek do 8. 6. 1945. Tímto dnem byl tento spolek zrušen a ustaven Český sportovní rybářský spolek v Českém Krumlově. Byl jmenován výbor, jak je patrné z dochovaného pamětního dokumentu. První ustavující Valná hromada tohoto spolku se konala 28. 6. 1945 v hotelu Růže za přítomnosti 19 členů. Úkolem bylo převzít od německého spolku veškerou agendu, nájemní smlouvy a založit nový Český rybářský klub v Českém Krumlově. Na Valné hromadě bylo zvoleno předsednictvo a výbor klubu. Současně byly stanoveny podmínky a omezení při výkonu rybářského práva na některých revírech. V závěru Valné hromady byl schválen název pro ustavený spolek "Sportovní rybářský spolek v Českém Krumlově." Již tehdy bylo nutné chránit vody před pytláky, proto v září roku 1945 byli jmenováni první porybní pan Josef Čížek a pan Karel Krejčí, který byl zároveň jmenován zarybňovacím starostou, jako dobrý odborník v rybářských záležitostech. Dne 19. října 1945 byl spolkem schválen a vydán rybářský sportovní řád a
směrnice pro vydávání povolenek. Současně probíhalo intenzivní jednání o prodloužení nájemních smluv s majiteli vodních toků a rybníků. Koncem roku 1945 čítal spolek již 107 členů a jeho působnost byla velmi rozsáhlá. Rybník Olšina, Městský rybník v Českém Krumlově, přídolské rybníky, zahrádecké rybníky, vyšebrodské rybníky, rybník v Mirkovicích a další. Kromě rybníků obhospodařoval spolek i následující toky: Vltava: 1. Od dřevěného mostu v Černé v Pošumaví k ústí Červeného potoka v Dolní Vltavici - po obou březích (7 km). 2. Od Červeného potoka až k Ježovu potoku, který se vlévá na pravé straně řeky Vltavy - pouze levý břeh (4 km). 3. Od pískovny pod Frymburkem v katastru Přední Výtoň přes Loučovice, Vyšší Brod, Rožmberk, Větřní, Český Krumlov až k ústí potoka Jílkova - po obou březích (48 km). 4. Potok Olše od železniční tratě u dvora Olšova až k ústí do řeky (8 km). Potoky pstruhové sportovní: 1. Hořický potok od vojenského pásma až k bývalému mlýnu č. p. 30 v Novosedlech (9 km). 2. Lhotský potok od vzniku až k ústí do Hořického potoka nad Čertovým mlýnem (4 km). 3. Velkostáženský potok a Sušský potok. Spojují se pod Svérázem až k ústí do Vltavy (9 km). 4. Bělenský potok od vzniku od vzniku podél silnice na Neslbach až k ústí do Vltavy (6 km). 5. Rožmitálský potok od vzniku přes Rožmitál až k ústí do Vltavy, asi 3 km nad Brannou (5 km). 6. Seiferův potok od vzniku podél silnice na Horní Dvořiště až k ústí do Vltavy (5 km). 7. Černý potok od vzniku přes obec Blatnou až k ústí do Vltavy nad Frymburkem (6 km). Celkem pstruhové potoky sportovní 111 km. Dne 17. února 1946 se konala Valná hromada, na které byl přítomen vážený odborník v rybářství pan odborový rada T e j č e k. Zde byly stanoveny tyto lovné míry: - štika 55 cm, pstruh obecný 28 cm, lipan podhorní 30 cm, kapr 35 cm. V jednom dni bylo možno si ponechat z ulovených ryb - 2 štiky, 2 kapry, 3 velké okouny (přes 0,5 kg) a neomezený počet podružných ryb jako malých okounů, tloušťů, bělic, parem. Zápisné pro nové členy bylo stanoveno 50,- Kčs Roční členský příspěvek 100,- Kčs Povolenka 100,- Kčs Na závěr této valné hromady byl pan rada Tejček přijat za čestného člena spolku. Poděkoval
a sdělil, že je pro něj čestné členství v Rybářském spolku v Českém Krumlově vyznamenáním. Apeloval na přítomné rybáře, aby vždy jednali jako praví sportovci ve prospěch spolku. Místa schůzí výboru a předsednictva byla různá - hotel U města Vídně, hotel Růže či Městský Hotel. Z dokumentace pro názornost lze uvést hospodářský plán pro vysazování rybích násad z roku 1949 : kapr (kg 35,-Kč) 450 kg 15 750,- Kčs lín (kg 30,-Kč) 675 kg 20 250,- Kčs cejn velký (21,-Kč) 585 kg 12 285,- Kčs štika p. 50 000 ks 3 000,- Kčs štika n. 3 000 ks 1 350,- Kčs bílá ryba (9,-Kč) 3 400 kg 30 600,- Kčs pstruh 80 000 ks 14 400,- Kčs Celkový náklad vysazených ryb činil 97 635,Kčs. Tolik z historie a počátků činnosti Rybářského spolku v Českém Krumlově. Následně byl spolek začleněn do Národní fronty a i v rybářské organizaci byla prosazována vedoucí úloha KSČ. Návrh členů výboru byl předkládán městskému výboru KSČ k posouzení a teprve potom mohl být výbor zvolen na Výroční konferenci. Název rybářský spolek byl zrušen. Vznikl Československý rybářský svaz - místní organizace Český Krumlov. Činnost výboru byla obdobná jako dnes. Ostraha vod, zajištění rybí násady do obhospodařovaných vod a zdárné vedení organizace. Začalo se mluvit o stavbě Lipna a začal nerovný boj o získání této přehrady do obhospodařování českokrumlovské organizace. Několik slov k Lipnu: začátek výstavby hydrocentrály v roce 1955, hráze 1956, tunelu v roce 1959. Montáže turbín byly dokončeny v roce 1959. Předběžné napouštění začalo v 12. 2. 1958 a za jediný den jarního tání se zvedla hladina o 1,5 metru a byla odpuštěna. Samotné napouštění nádrže začalo 12. 10. 1958. Koncem října již dosahovala hladina k Jenišovu před Horní Planou. Jak sportovní rybáři o Lipno přišli? Při projednání usnesení ÚV KSČ o zvýšení zemědělské výroby a využití všech neplodných ploch, přijala členská schůze závodní organizace KSČ na Státním rybářství n. p. v Nových Hradech v Jižních Čechách dne 8. 5. 1959 usnesení upozornit ÚV KSČ na současný neuspokojivý stav hospodaření na nově vybudované údolní nádrži Lipno a na možnosti jejího lepšího využití. Dokument obsahoval řadu lží a polopravd a nikdy nesplněných slibů.
Lipno tedy začalo obhospodařovat Státní rybářství. Cena povolenky byla 90,- Kčs. Později 100,- Kčs a za lov z loďky se platilo 120,- Kčs. Byl povolen motorový pohon lodí. V 60 letech převažoval lov štik a okounů. Byl povolen zimní lov dravců "na dírkách". Pod Pernekem byly hojné úlovky mníka. Postupem času přibýval candát a především kapr. Statut Lipna později zakázal používání motorů. V roce 1975 vyslovila naše místní organizace souhlas se Statutem a vstupem do společného rybolovu a hospodaření v rámci Jihočeského kraje. Důvody byly především ekonomické. MO nebyla schopna zajistit finanční prostředky na zarybnění obhospodařovaných vod. Dále to byl zájem našich členů zachytat si i na jiných revírech v kraji na jednu cenově dostupnou povolenku. Stejně jako na počátku vzniku se schůzová činnost organizace odbývala v restauracích a to až do roku 1981, kdy jsme dostali do pronájmu místnost ke zřízení klubovny v Kájovské ulici. Byl to úspěch, přestože některé problémy při řízení velké organizace trvaly dále. Bylo snahou získat do vlastnictví objekt a vybudovat rybářskou základnu pro 1 800 členů. Příležitost se naskytla v roce 1984, kdy Městským národním výborem v Českém Krumlově nám byly nabídnuty k rekonstrukci dvě budovy téměř rozpadlé. Na Ostrově 86 a mlýn ve Starých Dobrkovicích. Výbor MO zvolil budovu Na Ostrově 86. Následovalo uzavření smlouvy s tím, že z řad rybářů budou vyčleněni odborníci pro řízení rekonstrukce. Stali se jimi: - projektant Ing. architekt Mareš SUMRO Praha - hlavní stavbyvedoucí Bohumír Karlíček Robin Schinko - technický dozor investice Erich Schinko. Ještě v roce 1984 začaly počáteční práce čištění objektu a úpravy okolního terénu. Po čtyřech letech usilovné a obětavé práce rybářů a díky pochopení čelných představitelů tehdejšího MěNV, který rekonstrukci financoval - Ing. Kučera - vedoucí výstavby a pana Hody předsedy MěNV, byla stavba zkolaudována a předána MO jako její majetek. Dne 18. 5. 1988 nastalo slavnostní stěhování z Kájovské ulice a prvním správcem budovy se stal pan Dalibor Veselý a po něm až donedávna pan Miroslav Bradáč. Místní organizace a výbor tak získaly velmi dobré zázemí. Dekretem MZ z 13. května 1993 se Lipno vrací do obhospodařování ČRS. Vpravdě historický, svým obsahem ojedinělý dokument, kdy v podmínkách demokracie v Čechách rybáři
něco získávají. Většinou totiž v rámci restitucí a odkupů ztrácejí. Naše organizace nežije na výsluní různých úřadů a institucí. Přišli jsme o některé vodní plochy a bylo snahou nám vzít i více. Byly podniknuty konkrétní kroky i k odebrání klubovny - objektu v majetku MO. Naštěstí se tak nestalo a věřte, že uhájit náš majetek a získat další i třeba jen do pronájmu nebylo a není jednoduché. Autor Mgr. Jiří Krýsl, dlouholetý předseda MO. x-x
Zprávy za oblast čistoty vod, životního prostředí a rybářskou stráž. Za oblast čistoty vody a životního prostředí lze zmínit fakt, že Opatření obecné povahy ve věci odstřelu kormoránů v kraji stále platí a v té souvislosti i formální spolupráce s MS, která vlastní příslušné honitby, a to až do roku 2019 včetně. Nicméně přesto, že dohody s většinou MS jsou uzavřeny, zatím neznáme úspěšnost dopadu tohoto opatření a čekáme na odpovědi MS. Jimi jsme paradoxně vázáni příslušným MěÚ, které svá rozhodnutí statistikou podmiňují. V kraji se objevují další žádosti na obnovy MVE, kde je JčÚS účastníkem stavebních a vodoprávních řízení. Ne vždy vydá JčÚS k úpravám či rekonstrukcím MVE souhlasné stanovisko. Přibývají i nové „rybí přechody“, otázku jejich funkčnosti prověří čas… Tradiční úklid břehů ÚN Lipna, Hněvkovic a Sedlice, realizovaný sportovními rybáři z okolních MO ČRS, proběhl i letos v měsíci dubnu. V této souvislosti musím říci, že i pro rok 2015 sice rozhodl JčÚV o využití povolení MZeČR nonstop rybolovu na ÚN Lipno a Hněvkovice, nicméně úsilí o dodržování podmínek povolení včetně zpráv o pochůzkách bude ze strany RS pokračovat. Obraz toho, jaký mají rybáři lovící v noci vztah k dodržování Bližších podmínek rybolovu a k pořádku kolem břehů, byl v roce 2015 do té míry neutěšený, že s největší pravděpodobností tento luxus pro noční rybolov letos pro nejbližší budoucnost končí. Otevření lovu ryb na vyčištěném a zrekonstruovaném Jordánu je po peripetiích s kompetentními orgány a hydrobiology povoleno s ohledem na ochranu dravých ryb pouze na nástrahy rostlinného původu. Možnost rybolovu v dalších letech na této nádrži je vázána na dodržování podmínek, v opačném případě by
ks
ks
16 590 330
-
-
88
-
-
4 225
0,55 1,50 2,80 6,45 8,33 1,43
0,70 81 27 216 -
-
20
4,50
-
238
180
0,80
-
Cejn velký
-
2
-
96
15
72
2
7,14 0,10 0,40 0,38 1,29 2,33
-
-
3 000 11 753
Plotice
-
-
28
279
92
100
200
100
610
50
633
2 000 4 188 6 427 14 2000 250 241 216 12
kg
-
-
200 180 50 50
200 -
pr.
-
Úhoř
98
3 000
Jeseter
150
Štika
20
Candát
-
Lín
-
Okoun
50
Amur trofejní
50
Amur
150
Kapr trofejní
20
Kapr 6
500
Kapr 4
80
Kapr 3
7 800
200
kg
2 000
200
kg
-
ks
360
Dosažené úlovky
400
Skutečné množství
3 320
Kapr 2
Plánované množství
-
Vlastní rybářská sezona na Hadině trvala od 1. dubna do 31. října. V průběhu roku vyvstala z důvodu zvýšené návštěvnosti naléhavá nutnost, zajistit další dosazení tržních kaprů. A to se také nakonec k velké spokojenosti rybářů podařilo.
Druh
-
Přehled hospodaření na Hadině v roce 2014
Porovnání plánu, skutečného zarybnění a dosažených úlovků na Hadině v roce 2014
-
hrozily problémy, které by nám rozhodně nepřinesly efekt elitního uživatele na tomto revíru. Oblast Rybářské stráže je koordinována tradičně jednak zajišťováním pravidelných školení vedoucích RS v Pelhřimově (17. 3.) a v Českých Budějovicích (19. 3.), jednak standardními kurzy a prozkoušením nových žadatelů. V této věci je třeba připomenout, že přístup k adeptům RS v některých MO není vždy adekvátní. Někteří bez omluvy nepřijdou, jindy je nedostatečná znalost ryb jako základního kamene testů důvodem k odchodu bez osvědčení. Mnoho absolventů pak vůbec nehlásí svá získaná čísla RS zpět do evidence na JčÚS, což komplikuje navazující statistiky z povolenek. V případech, kdy lovící rybáři ve výkonu rybářského práva překračují normy, sahá RS k sankcím včetně zadržení povolenky k lovu. Toto opatření však na druhé straně musí také splňovat veškeré náležitosti počínajícího správního řízení, pokud má být na svém konci uzavřeno uložením pokuty. Vypsaná hlášenka o přestupku však často nenese znaky úřední osoby, stejně jako patřičný zápis do úlovkového lístku. Připomínám, že zde je na místě pomoc kvalitního vedoucího RS v MO, který musí mít bezpodmínečně nejen přirozenou autoritu, ale také jasnou znalost základních principů. Včetně zasílání zadržených povolenek spolu s hlášenkou včas na JčÚS. Obraz RS v dané MO je vždy vizitkou tohoto funkcionáře. Pokud má mít sportovní rybářství před sebou udržitelný rozvoj kvality členské základny, bez provázanosti na odpovědnost všech funkcionářů ČRS v čele s RS to opravdu nepůjde. Ing. Tomáš Kepr x–x
Celkem bylo v roce 2014 do Hadiny vysazeno 9 852 kusů ryb o celkové váze 17 045 kg.
Z navrácených povolenek bylo následně zjištěno, že v roce 2014 se na Hadině ulovilo, respektive odneslo 4 758 kusů ryb o celkové váze 17 430 kg. Kontrolou rybolovu byla pověřena Rybářská stráž, patron rybníka a správce rybárny. Bylo provedeno 329 kontrol v počtu 386 hodin. Při těchto kontrolách bylo zkontrolováno 2 574 rybářů, uděleno 25 napomenutí a zadrženo 9 povolenek.
Povolenky k rybolovu byly prodávány na těchto místech: MO ČRS Humpolec – Ing. Karel Kuchař; patron Hadiny – Ing. Milan Němec; správce MO ČRS Humpolec – Jaroslav Volavka; prodejna rybářských potřeb – Jihlava, prodejna rybářských potřeb „U Kostelíka“ v Pelhřimově, prodejna rybářských potřeb U Šupinky v Humpolci, prodejna rybářských potřeb v Havlíčkově Brodě, prodejna rybářských potřeb U Sumce v Soběslavi a prodejna rybářských potřeb U Kapříka v Pelhřimově.
Závěrem lze konstatovat: Zájem o rybolov na Hadině se díky kvalitnímu osazení opět meziročně zvýšil. Veškeré dění na rybníce bylo průběžně sledováno a bylo projednáváno při zasedáních výboru JčÚS. Tato zpráva byla již také doplněna o celkové roční úlovky za rok 2014. I když se nepodařilo vrátit a tedy ani spočítat veškeré vydané povolenky (chybí cca 11% ks), z výše uvedených výsledků se dá jednoznačně usoudit, že v roce 2014 došlo k dalšímu nárůstu úlovků a to hlavně u kapra. Naopak úlovky candáta se meziročně snížily. Zpracoval: Jaromír Slavík – garant rybolovu na rybníce Hadina. x - x
Jihočeský halový pohár v RT Dlouholetá tradice halových závodů v rybolovné technice v jižních Čechách se v letošním roce dočkala vylepšení. Nápad propojit jednotlivé zimní závody a přilákat na ně co nejvíce dětí byl velmi zajímavý a lákavý. Odbor mládeže společně s odborem rybolovné techniky stanovil pravidla, zajistil poháry pro nejlepší
závodníky a na začátku roku již nic nebránilo zahájení soutěže. Prvním závodem byl Memoriál Františka Sedláčka v Borovanech. V půlce ledna se zde sešlo v tělocvičně 39 dětí a bojovalo o první body do Jihočeského halového poháru. Další závod se konal v únoru v Písku. Zkušení pořadatelé a 48 závodníků potvrdili kvalitu jihočeské rybolovné techniky. Třetí příležitostí získat body do poháru byl jarní halový závod v Nové Cerekvi. Pořadatelem byla MO ČRS Pelhřimov. V tělocvičně místní školy se sešlo 46 dětí. Průběžné výsledky poháru se tímto závodem opět dost zamíchaly. Vše rozhodl až poslední závod v Prachaticích. Na konci března a netradičně až v neděli pořadatelé z MO ČRS Husinec přivítali v tělocvičně 41 dětí. V některých kategoriích poháru se o celkové vítězství bojovalo opravdu až do posledního hodu. Závod byl tak velmi napínavý. Po sečtení všech výsledků (jeden nejhorší se nezapočítal) Jihočeský halový pohár zakončil svůj 1. ročník vyhlášením výsledků. Na fotografiích stupně vítězů v jednotlivých kategoriích. Výsledkové listiny jednotlivých závodů, celkové výsledky a pravidla zde: http://www.crs-pe.cz/pohar.html
MLADŠÍ ŽÁKYNĚ: 1. Benešová Karolína, 2. Šafářová Elen (obě Písek), 3. Frdlíková Karolína (Borovany)
ŽÁCI: 1. Křížek Aleš (Pelhřimov), 2. Humpál Vojtěch (Písek), 3. Kozák Dominik (Žirovnice)
MLADŠÍ ŽÁCI: 1. Tippl Michal (Žirovnice), 2. Jícha Tomáš (Písek), 3. Luxa Jakub (Č. Budějovice 3)
ŽÁKYNĚ: 1. Roblová Kateřina (Husinec), 2. Zelenková Iva (Pelhřimov), 3. Gurgulová Natálie (Pelhřimov)
JUNIORKY: 1. Marková Kateřina (Písek), 2. Housová Gabriela (Žirovnice) Zdeněk Paul, odbor mládeže JčÚS x-x
Jarní výlovy Dne 4. dubna 2015 proběhl v údolí pod temelínskými věžemi výlov rybníka Hrádek. Vzhledem k hloubce rybníka a neschůdnému terénu je výlov fyzicky velmi náročný.
JUNIOŘI: 1. Lauš Lukáš (Žirovnice), 2. Buřič Tomáš (Pelhřimov), 3. Vaněček Jiří (Písek)
Za MO Týn nad Vltavou paní Božena Baštýřová
Informace Český rybářský svaz, z. s., místní organizace Pacov prodává automobil Škoda PickUp, motor Volkswagen, nafta, ekologický poplatek uhrazen. První registrace 1996. Tel. ing. Síbrt 604 306 783 nebo fr. Dušek 606 253 238. x–x
Český rybářský svaz, Jihočeský územní svaz, Rybářská 237, 373 82 Boršov nad Vltavou tel.: +420 387 250 454, e-mail:
[email protected], http://www.crscb.cz Pouze pro vnitřní potřebu MO ČRS vydává JčÚV. Rediguje: ing. Jaromír Procházka (IJP). Grafická úprava: Ing. Karel Koranda