newsletter
Událo se…
Poklep základního kamene stavby Národního superpočítačového centra Za vydatného sněžení jsme 14. ledna slavnostně zahájili stavbu budovy superpočítačového centra. Nepřízeň počasí neodradila žádného z našich významných hostů, a tak se na pódiu k tomuto slavnostnímu aktu sešli ministr školství Petr Fiala, ministr dopravy Zbyněk Stanjura, hejtman našeho kraje Miroslav Novák, primátor Ostravy Petr Kajnar, předseda správní rady IT4Innovations Evžen Tošenovský, generální ředitel společnosti IMOS - zhotovitele stavby Oldřich Štercl, rektor VŠB-TU Ostrava Ivo Vondrák a ředitel IT4Innovations Martin Palkovič. Tato budova bude domovem nejen pro superpočítač samotný, ale také pro vědce podílející se na výzkumu v rámci některého z výzkumných programů IT4Innovations. Plánované dokončení stavby je v březnu 2014.
1/2013
www.it4innovations.cz facebook.com/it4innovations
Vážené kolegyně, vážení kolegové, příchod letošního jara byl pro IT4Innovations velmi příznivý. Stavba budovy, do které se v příštím roce začneme stěhovat, je už u prvního patra. První část našeho superpočítače, tzv. malý klastr, už byl fyzicky přivezen na kampus Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a z okna můžeme v přímém přenosu sledovat zapojení kontejneru, ve kterém je superpočítač umístěn, na všechny připravené infrastruktury. K dovršení úspěšné instalace už zbývá jen jeho pojmenování. O pomoc jsme formou soutěže požádali širokou veřejnost a k naší velké radosti můžeme prozradit, že se nám sešlo více než šest tisíc návrhů. Coby ostravského patriota mě potěšila jména odkazující na náš region, jako je Chachar, Halda Ema nebo Baník. Jako fandu nových technologií mě zase zaujaly návrhy těžící ze sci-fi tvorby, třeba Hlubina myšlení, Červený trpaslík nebo Trinity. Vítězné jméno Vám však prozradíme až na slavnostním křtu superpočítače, který proběhne v květnu. Čeští výzkumníci se také mohli poprvé v historii ucházet o přidělení výpočetního času na malém klastru. V této vědecké soutěži, kterou budeme vypisovat pravidelně dvakrát ročně, se potvrdil náš předpoklad o vysokém zájmu našich kolegů o využití superpočítačových kapacit IT4Innovations. Které z předložených záměrů uspějí, rozhodne hodnotící komise koncem dubna. Uvnitř našeho jarního newsletteru Vás už ale alespoň formou ochutnávky seznámíme se záměry, pro které budou superpočítač využívat pracovníci IT4Innovations. Těm byl výpočetní čas na základě stejných kvalitativních kritérií v soutěži přidělen minulý týden. Jako centrum excelence si totiž zakládáme na tom, že prokázání kvality plánovaného výzkumu se u nás nevyhnou ani naši zaměstnanci. Příjemný den,
prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. rektor VŠB-TU Ostrava
Newsletter 1/2013
1
Od ledna již práce na stavbě značně pokročily ...
Událo se…
Newsletter 1/2013
2
Fotoreportáž z instalace malého klastru
Událo se…
Foto: Jiří Štursa
Instalace prvního superpočítače Malý klastr, jak dočasně pracovně nazýváme první systém instalovaný v Národním superpočítačovém centru, dorazil 26. března do Ostravy. Superpočítač je umístěn ve speciálním kontejneru, tzv. MoBullu. Ten byl na své místo, na oplocenou zpevněnou plochu v areálu VŠB - TU Ostrava, umístěn pomocí jeřábu.
Newsletter 1/2013
3
Představení nových členů vědecké rady
Událo se…
Vědecká rada IT4Innovations má dva nové členy Prof. Dr. rer. nat. Dr.-Ing. habil. Arndt Bode Profesor Arndt Bode je renomovaným odborníkem v oblasti paralelního počítání a superpočítání, působícím na Technické univerzitě v Mnichově. Kromě působení na univerzitě je rovněž ředitelem LeibnizRechenzentrum (LRZ) v Garchingu u Mnichova, které provozuje momentálně 6. nejrychlejší superpočítač na světě (SuperMUC).
Prof. Heikki Kälviäinen Profesor Kälviäinen je řádným profesorem informatiky na Technické univerzitě v Lappeenranta ve Finsku. Jeho stěžejními výzkumnými tématy jsou inteligentní systémy digitálního vidění, počítačové a strojové vidění, rozpoznávání vzorců, zpracování a analýza obrazu a adaptivní informatika.
IT4Innovations navštívil nositel Nobelovy ceny
Albert Fert
Profesor Albert Fert, nositel Nobelovy ceny za fyziku, se při své návštěvě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, setkal také s managementem Národního superpočítačového centra IT4Innovations. Ředitel IT4I Martin Palkovič ho seznámil s dosavadními výzkumy centra s důrazem na řešení fyzikálních problémů, zejména z oblastí inženýrství a nových materiálů.
Pozvánky na plánované akce
Seminář
PRACE-IT4I users’ workshop
7. května
Zveme vás na již tradiční seminář pro zájemce o HPC. Budou představeny možnosti, jak získat výpočetní čas na superpočítačích infrastruktury PRACE, ale také nově, jak získat výpočetní čas na malém klastru, který bude od května tohoto roku provozovat IT4Innovations. Na programu bude také přednáška, která zájemcům přiblíží uživatelské prostředí tohoto nového stroje. Registrace na seminář je možná na stránkách www.it4i.cz
Konference
NANO Ostrava 2013
17. - 20. června
Každé dva roky pořádá Centrum Nanotechnologií při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava spolu s Ústavem Geoniky AV ČR konferenci pro všechny zájemce o nanomateriály a nanotechnologie z řad výzkumníků, studentů, ale i průmyslu. Letošní ročník se bude konat od 17. do 20. června. Na programu budou přednášky na téma přípravy, charakterizace a vlastností nanomateriálů, nanotechnologií pro životní prostředí, nových objevů, možností dalšího vzdělávání a komercializace v oblasti nanotechnologií a další. Registrovat se můžete až do 20. května. Formulář je ke stažení na stránkách konference - www.nanoostrava.cz
Newsletter 1/2013
4
Rozhovory
O české matematice s předními českými odborníky U příležitosti již desátého ročníku Semináře numerické analýzy se do Rožnova pod Radhoštěm sjeli přední čeští matematici. S hlavním organizátorem semináře, prof. RNDr. Radimem Blahetou, CSc. z Ústavu geoniky AV ČR a prof. RNDr. Ivo Markem, DrSc. z ČVUT v Praze, jsme si povídali o tom, jak si česká matematika stála a stojí v porovnání se zahraničím. Prof. Marek, je ve světě uznávanou osobností v oboru numerických metod a seminář byl proto věnován jeho životnímu jubileu jako uznání a obdiv k jeho vědecké práci.
Radim Blaheta
Ivo Marek
Jak na tom tedy byla a je česká matematika v porovnání se světem? prof. Blaheta: I v době, kdy jsem studoval Matematickofyzikální fakultu UK v Praze, což bylo v letech 1969 až 74, jsem neměl pocit, že u nás se dělá něco jiného než ve světě. To bylo dáno i tím, jaké kontakty se světem měli naši učitelé. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem potkal pana profesora Marka. prof. Marek: Já jsem ho učil. Tedy on se učil sám. Já jsem mu jen dával úkoly. prof. Blaheta: Tak jednoduché to sice nebylo, ale je pravda, že úkoly dával zajímavé. Třeba téma diplomové práce vypsané panem profesorem, se zdálo tak obtížné, že se ho všichni lekli. Měli jsme ale velké štěstí, že nás učil právě pan profesor Marek. Byl krátce před tím v Americe, a to ve skvělém období, kdy se tam již rozvíjely konečné prvky a iterační metody. Po svém návratu to začal učit na škole, a to bylo něco fantastického. Možná vám to tak nepřijde, protože dnes máme internet, kde mnohé najdete a také můžeme cestovat. V té době, ale vidět a slyšet takovou osobnost přednášet o hlavních směrech, kterými se matematika ve světě právě ubírá, to bylo neskutečné. Pro mě to bylo mimořádně
inspirující, proto jsem se do zmíněné diplomové práce pustil. Tím začala naše dlouholetá spolupráce. Měl jsem pak také příležitost účastnit se konferencí, které tady pan profesor pořádal a na které přijížděli skvělí lidé ze zahraničí, a to i v těch dobách, kdy to bylo těžké. Na první takové konferenci jsem byl v roce 1979. prof. Marek: Na těch konferencích byla úžasná atmosféra, velké nadšení a přátelské vztahy. V roce 79, kdy už to vypadalo, že „spadla klec“, se nám podařilo zajistit účast pana profesora Whitemana z Velké Británie, který byl nejen skvělý matematik, ale také hudebník a společník. Na večírku pan profesor Whiteman začal zpívat anglickou hymnu a my jsme mu k tomu dělali doprovod. Dovedete si to tehdy představit? Taková byla atmosféra mezi matematiky, a Whiteman odjížděl s pocitem, že pověsti o nesvobodě v naší zemi nemohou být pravdivé. prof. Blaheta: A to byl velký John Whiteman, který stál u zrodu metody konečných prvků a od roku 1972 dosud, každé tři roky pořádá celosvětově uznávanou konferenci MAFELAP (The mathematics of finite elements and applications) na své univerzitě v Uxbridgi v Anglii. Newsletter 1/2013
5
A co čeští matematici – dokáží se prosadit? prof. Blaheta: Na stejné konferenci byl tehdy také pan profesor Zlámal z Brna, jeden z těch, na které musí být česká matematika hrdá. Právě on například napsal první článek s matematickou analýzou metody konečných prvků. prof. Marek: A další středisko bylo v Praze, profesor Babuška, ten toho v konečných prvcích dokázal opravdu mnoho. Profesor Babuška, který dnes žije v USA, má tisíce citací, to nemá nikdo jiný. prof. Blaheta: Web of Science vytváří žebříček nejcitovanějších vědců (Highly quoted scholars) ve dvanácti různých oborech. V matematice jsou na čelních místech profesor Babuška, ovšem s afiliací v Americe, ale také profesor Owe Axelsson s afiliací v České republice. Byl to svého času jediný člověk v tomto žebříčku z České republiky a pracuje na Ústavu geoniky AV ČR v Ostravě. Jak se ocitnul profesor Axelsson v Ostravě? prof. Marek: Švédové – matematici, měli s námi vztahy dlouhodobé. V roce 2004 jsme dělali konferenci k sedmdesátinám profesora Axelssona, na které dostal Bolzanovu medaili Akademie věd za zásluhy v matematických vědách. Předávala mu ji profesorka Illnerová, tehdejší předsedkyně Akademie věd a on si jí při té příležitosti postěžoval, že mu končí kontrakt v Holandsku. Ona mu tenkrát navrhla, ať jde do Česka. prof. Blaheta: A tak se ocitnul u nás na Ústavu Geoniky v Ostravě. Spolupracoval jsem s ním již od devadesátých let velmi úzce, pracovali jsme na společných projektech EU High Performance Computing in Geosciences, tak volba z jeho strany byla jednoznačná.
prof. Blaheta: Máme vazby na matematický výzkum v mnoha zemích. Připomeňme Francii, kde kdysi působil profesor Nečas. Napsal slavnou knihu Les methodes directes en theorie des equations elliptiques (Academia, Praha, and Masson et Cie, Editeurs, Paris, 1967, pozn. red.) a i my, kteří jsme nehovořili francouzsky, jsme se museli něco naučit, abychom si ji mohli přečíst. V česku jsme ji překřtili na „les metod“. prof. Marek: Ale víte, co se stalo? Ta knížka byla tak jedinečná, že dneska je i v angličtině. Minulý rok, po téměř padesáti letech od francouzského vydání, vyšel její anglický překlad (Springer, 2012 pozn. red.). Ta kniha je stále aktuální. Jaké zajímavé přednášky, byly k vidění na letošním semináři numerické analýzy? prof. Baheta: Tak například zrovna přednáška, která před chvílí skončila. Matematika, která se tady ukazovala, stojí za matematickými problémy internetového vyhledávače Google. Pan profesor Marek a jeho kolegyně doktorka Pultarová, kteří přednášeli, přispěli k metodám, které se na to používají. Je úžasné jak rychle vám Google vyhledá odpovědi a ještě je seřadí podle důležitosti. Přitom využívá vektor s ohodnocením webových stránek, vektor, který se počítá každý měsíc. prof. Marek: Je to největší výpočet v lineární algebře. Pracuje s maticí. A kolik byste řekla, že má ta matice řádků? Deset miliard. Zatím. Ona roste. A to jsou pouze řádky, takže pokud jde o počet čísel v této matici, tak to ještě umocněte na druhou. Za tím je velká matematika, to byste nevěřila. prof. Blaheta: Kvanta stran se prohledají a vy máte okamžitě odpověď. To je zázrak. A to je ta pěkná matematika.
prof. Marek: On je absolutní světová elita. Takže i z tohoto pohledu držíme se světem krok.
Newsletter 1/2013
6
Nanotechnologiím se v Ostravě věnují hlavně ženy
rozhovory
Centrum excelence IT4Innovations zastřešuje výzkumné týmy z mnoha různých oblastí. Jednou z nich jsou nanotechnologie. Výzkumu v materiálově-chemické oblasti nanotechnologií se věnuje tým, téměř výhradně složený z vědkyň. V jedenáctičlenném týmu jsou pouze dva muži. Nejzajímavějším projektem, kterým se v rámci IT4Innovations v současné chvíli zabývají, je vývoj funkčních nanoplniv pro polymerní kompozity. Jedná se o molekulární modelování vztahů v anorganickoorganickém materiálu. Sleduje se teoretické umístění modifikující látky na přírodním materiálu, a to buď organické molekuly, nebo anorganické částice. Na jejich výzkum jsme se zeptali dvou členek týmu doc. Gražyny Simha Martynkové, Ph.D. (GSM) a Ing. Karly Čech Barabaszové, Ph.D. (KCB).
Karla Čech Barabaszová Gražyna Simha Martynková
Jana Zdrálková
Magda Samlíková
Sylva Holešová Marianna Hundáková
Marta Valášková
Náš ženský tým u rentgenového práškového difraktometru RIGAKU. Přístroj se používá pro měření především pevných práškových materiálů. Výstupní data jsou v podobě rentgenových záznamů, ze kterých se vyhodnocuje fázové složení měřeného materiálu. Například lze zjistit, zda písek je čistý SiO2 nebo se v něm nacházejí další oxidy, a také strukturní parametry, které nám určí, jak krystalický daný materiál je, a zda jsou v něm poruchy.
Jsou nanotechnologie doménou spíše mužů nebo žen? GSM: Záleží na oblasti nanotechnologií. U nás převažují ženy vědkyně, ale na většině pracovišť, se kterými spolupracujeme, je mužská převaha. Možná je to způsobeno tím, že naše pracoviště se zabývá materiálově-chemickou oblastí nanotechnologií, což je pro ženy atraktivní vědní obor. Čím se přesně zabýváte? GSM: Na pracovišti se už delší dobu výzkum zaměřuje na využití přírodních minerálů v nanotechnologiích. Vychází to jak z odbornosti
vědců/vědkyň, tak z vědeckých problematik, které jsou řešeny v rámci projektů realizovaných na pracovišti. KCB: V našem týmu se zabýváme zdrobňováním jílových a uhlíkatých materiálů, jejich modifikací a přípravou pro aplikace v nanokompozitních materiálech. Experimenty jdou ruku v ruce s modelováním a simulací připravovaných materiálů. Připravujeme např. funkční částice oxidů kovů na jílové podložce, kde celková velikost připravovaného nanokompozitního materiálu je kolem 30 mikrometrů a uchycené aktivní částice dosahují velikosti kolem 100 nm.
Newsletter 1/2013
7
GSM: Zajímavou studií je možnost zlepšení pevnosti a tvrdosti vzácných kovů uhlíkatými nanočásticemi. Tyto nanokompozity by mohly najít využití v medicíně, elektronice a hlavně šperkařství. Také vývoj a modelování speciální mikrocelulární cordieritové keramiky, kde v průběhu přípravy jsou pěstovány mikrokrystalky např. zirkonu, je aktuální záležitostí pro oblast třecích materiálů. KCB: Z obecného hlediska je náš výzkum jak teoretický, tak praktický. V duchu celosvětových trendů se snažíme, aby naše vědecké bádání bylo co nejdříve aplikovatelné v praxi, proto také spolupracujeme nejen s celou řadou výzkumných organizací, ale rovnou s výrobními podniky. GSM: Aktivity by se daly popsat jako uzavřený kruh, kde v nějakém bodě je experiment v laboratoři, následuje zhodnocení připraveného materiálu, prozkoumání jeho vlastností a simulace nebo modelování materiálu, a dále vyhodnocení, zda je už kvalitativně vhodný pro praktické testy mimo naši laboratoř. Na základě podnětů od průmyslového partnera jsou pak materiály dále zdokonalovány. Z výstupů modelování získáváme velice cenná data, která jsou následně použita pro vedení experimentu. Je nutno podotknout, že modelováním procesu přípravy nebo vlastností produktu, je často ušetřen čas i finance, které by se věnovaly nevhodným experimentálním pokusům. Jaké má váš výzkum využití v praxi? KCB: Využití připravovaných materiálů a nanomateriálů je velmi různorodé s širokým spektrem využití v technologické praxi. Např. přidání modifikovaných přírodních nanočástic do polymerních materiálů způsobí
zlepšení mechanických vlastností, zvýšení tepelné a chemické odolnosti nebo snížení opotřebení povrchu materiálu. Takovýto materiál získá i další užitné vlastnosti jakými jsou vlastnosti antibakteriální a antifungicidní. Zabýváme se rovněž studiem sorpčních vlastností organojílů, kde námi připravené nanosorbenty byly úspěšně testovány pro řadu vodu znečišťujících látek hlavně organického původu. Jaké jsou vaše největší úspěchy? Na co jste nejvíc pyšné? GSM: Za úspěch považuji skutečnost, že naše poměrně malé pracoviště je v povědomí odborníků ve světovém měřítku. Spolu s kolegyní dr. Valáškovou jsme byly vyzvány, abychom sepsaly kapitolu do druhé řady světoznámé encyklopedie Encyclopedia of Nanotechnology and Nanoscience amerického nakladatelství American Scientific Publisher, která vyšla v roce 2010. KCB: Nezanedbatelné jsou rovněž výstupy spojené se spoluprací s aplikovaným průmyslem, kdy jsou naše nanokompozitní materiály využívány jako aktivní plniva pro polymerní materiály využívané např. ve stavebnictví anebo zdravotnictví. Získané výsledky jsou chráněny formou funkčních vzorků, patentů a užitných vzorů. GSM: Neměly bychom opomenout to, že náš tým jednou za dva roky připravuje mezinárodní konferenci Nano Ostrava Meeting, která se koná letos potřetí. Konference vždy přiláká vědce z oblasti nanověd a máme tím pádem možnost, prodiskutovat témata a podělit se o zkušenosti v oblasti nanotechnologií u nás v Ostravě.
Pracovní tým Nanotechnologie – modul č. 4 – chemická větev Senior Researchers: doc. Gražyna Simha Martynková Ph.D. RNDr. Marta Valášková, DSc. Junior Researchers: Ing. Karla Čech Barabaszová Ph.D. Ing. Sylva Holešová Ph.D. Ing. Jonáš Tokarský, Ph.D. Ph.D. studenti: Ing. Marianna Hundáková Ing. Jana Zdrálková Ing. Eva Gryová Ing. Lucia Rozumová Ing. Magda Samlíková Dis. Bc. Dominik Hlaváč Newsletter 1/2013
8
Věda a výzkum
Shrnutí výsledků 1. kola Interní grantové soutěže Přidělili jsme první výpočetní čas v rámci Interní grantové soutěže. Již tedy víme, které úlohy se budou počítat na tzv. malém klastru po jeho spuštění. To je plánováno na 24. května 2013. O výpočetní čas si zažádalo celkem 23 týmů z výzkumných programů zastřešených IT4Innovations. Celkem žádali o 3.607.750 core hours. Vzhledem ke stádiu, ve kterém se nachází budování naší infrastruktury, bylo možno přidělit „jen“ 2.375.000 core hours. Aby bylo možné vyhovět všem žadatelům, byly některé alokace po posouzení hodnotiteli kráceny. Nejvyšší počet core hours – 300.000 – byl přidělen dvěma projektům. Prvním je projekt z oblasti inženýrství – Axiálně a radiálně chlazené brzdové kotouče GCS, na kterém pracují vědci z výzkumného programu 3 (Knihovny pro paralelní výpočty). Ze stejného výzkumného programu je i druhý projekt se stejnou alokací 300.000 core hours – Testování kódů pro výpočty proudění tekutin. Převážná většina projektů se pak zabývá vývojem a ověřováním metod pro řešení úloh na superpočítačích. Zastoupeny jsou ale také oblasti výpočetní chemie, fyziky, hydrologie a dalších (viz. Graf přidělení výpočetního času dle oblastí vědy).
Graf přidělení výpočetního času dle oblastí vědy 0% 1% 3%
0%
2%
4%
6%
36%
Inženýrství Výpočetní chemie Výpočty proudění tekutin (CFD) Biostatistika Výpočetní matematika
17%
Informatika Hydrologie Geověda Fyzika Ekonomie
31%
Newsletter 1/2013
9
Příklady projektů, kterým byl alokován výpočetní čas v rámci 1. kola Interní grantové soutěže:
Axiálně a radiálně chlazené brzdové kotouče GCS Řešitelé: Marek Gebauer, Tomáš Brzobohatý, Petr Horyl, Tomáš Blejchař, Tomáš Kozubek Přidělený výpočetní čas: 300.000 core hours Brzdové kotouče s vnitřním chlazením, jinak větrané kotouče, jsou v současné době nejúčinnějším brzdovým systémem a v automobilovém průmyslu jsou široce využívány. V porovnání s bubnovými brzdami jsou mnohem lehčí a jejich systém chlazení je účinnější. Na druhou stranu jsou ale dražší a také náchylnější k poruchám způsobeným nečistotami. Výzkum se zaměřuje na optimalizaci proudění vzduchu v brzdovém kotouči a difuzéru s ohledem na pevnost kotouče a únavu materiálu. Matematické simulace na superpočítači významně pomohou navrhnout geometrii kotouče a difuzéru, jelikož poskytnou zdokonalenou vizualizaci proudění vzduchu, konvekce, kondukce a sálání tepla v prototypu. Bude tak možné minimalizovat deformace tvaru kotouče vlivem vysokých teplot a tlaku. Brzdový systém GCS může znamenat stejný krok vpřed na poli technologií brždění, jakým byl přechod z nevětraných k dnes již zavedeným větraným brzdovým kotoučům, jelikož autoři předpokládají, že GCS posiluje výhody větraných kotoučů a současně potlačuje jejich nevýhody.
Testování kódů pro výpočty proudění tekutin Řešitelé: Tomáš Brzobohatý, Tomáš Blejchař Přidělený výpočetní čas: 300.000 core hours Hlavním cílem tohoto projektu je testování škálovatelnosti volně dostupných a komerčních kódů zaměřených na výpočty proudění tekutin (CFD - Computational Fluid Dynamics). Využití superpočítače v oblasti CFD výpočtů je velice důležité, vzhledem k rozsáhlým nárokům tohoto typu výpočtů na výpočetní čas. Znalost chování použitých algoritmů v dostupných knihovnách hraje důležitou roli v budoucím efektivním využití malého klastru při CFD výpočtech. Výsledky budou zpracovány do volně dostupné databáze zahrnující typické úlohy z oblasti proudění tekutin a budou použity pro budoucí spolupráci s externími partnery IT4Innovations.
Teplotní roztažnost materiálů pro reaktory 4. generace Řešitelé: Dominik Legut, Urszula Danuta Wdowik Přidělený výpočetní čas: 200.000 core hours 4. generace rychlých jaderných reaktorů je založena na chlazení tavenými alkalickými solemi, v nichž je rovněž distribuováno jaderné palivo, například ve formě uranium - karbidových částic. Tato metoda umožňuje mnohem lepší přenos tepla i vyšší provozní teploty, a tím efektivnější průběh primárního cyklu. Možnými materiály pro toto použití jsou již zmíněné uranium – karbidové sloučeniny, které mají vysoké teploty tání cca 2500K. Některé z těchto sloučenin, ale vykazují velmi neobvyklé změny rozměrů s růstem teploty. Hlavním cílem tohoto výzkumu je porozumění tomuto chování, a také mapování fázových přeměn těchto sloučenin za použití prvoprincipiálních (ab initio) výpočtů, tj. postupech na základech kvantové mechaniky.
Testování výkonu a škálovatelnosti hydrologického modelu se vzdáleným přístupem Řešitelé: Jan Martinovič, Štěpán Kuchař, Vít Vondrák, Lukáš Vojáček, Thomas Bech, Johan Nicolai Hartnack, Jesper Carlson, David Bezdek Přidělený výpočetní čas: 35.750 core hours HPC (high performance computing) jako služba je novou oblastí hydrologického modelování, které má velký přínos pro koncové uživatele jako jsou povodňové komise, hasičské sbory, ale také široká veřejnost. Tito uživatelé potřebují výsledky hydrologických simulací získat v reálném čase, tak aby je mohli použít k informovanému rozhodování v krizových situacích. Testy této architektury pomohou posoudit a vylepšit její škálovatelnost, identifikovat možné nedostatky a celkově ji zefektivnit, tak aby bylo možné rychle reagovat na požadavky jejích uživatelů.
Newsletter 1/2013
10
Prace
Léto s HPC - program stáží pro studenty Letos poprvé vyhlásilo evropské sdružení superpočítačových center PRACE soutěž pro studenty o letní stáže v superpočítačových centrech po celé Evropě – Summer of HPC. Hlavním cílem tohoto programu je motivovat studenty ke studiu HPC (high performance computing). Zájem o tyto stáže byl velký, což dokazuje i počet přijatých žádostí, jenž se blížil dvěma stům. Národní superpočítačové centrum IT4Innovations je jednou z deseti evropských institucí, ve kterých budou vybraní studenti působit. Pod dohledem odborníků z našich výzkumných programů, budou pracovat na projektech vizualizace modelů znečištění ovzduší a vizualizace velkých objemů dat z výpočtů simulací mechaniky tekutin. Úspěšní však byli také studenti z českých univerzit. Jmenovitě Lukáš Malý z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, který byl vybrán pro dánský projekt z oblasti výpočetní astrofyziky a Vojtěch Bardiovský, student doktorského studia na Karlově univerzitě, který stráví léto ve Španělsku výzkumem klasifikátorů obličejových rysů. Celkem je do programu zapojeno deset institucí z různých zemí (České republiky, Dánska, Maďarska, Itálie, Irska, Srbska, Slovinska, Španělska, Turecka a Velké Británie), které budou hostit 24 studentů ze 17 různých zemí, pracujíCALLING LATE cích na 21 projektech z rozličných oblastí vědy a výzkumu. VýsledkySTAGE všech projektů budou na konci léta vyhodnoceny AND a nejlepší z nich bude oceněn. JelikožUNDERGRADUATES se jedná o projekt s cílem popularizovat HPC, bude uděleno speciální ocenění také účastníkovi, který dokáže svéEARLY zážitky nejlépe prezentovat na blogu a sociálních sítích. STAGE POSTGRADUATES
Would you like to spend the summer working abroad at anám European High Performance Budeme rádi, zašlete-li své komentáře a případné návrhy na:
[email protected] Computing (HPC) Centre? IT4Innovations Have you got an interest in programming VŠB – TU Ostrava and are eager to improve your skills? 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava-Poruba
Have you a passion for visualising data in novel ways to grab the attention of the general public? Have you a desire to learn and share your knowledge of HPC
The countries where students may be placed are:
Country
Organisation
Czech Republic
VSB-TUO
Denmark
UCHP
Hungary
NIIF
Ireland
ICHEC
Italy
CINECA
Serbia
IPB
Slovenia
ULFME
www.it4innovations.cz Spain BSC facebook.com/it4innovations Turkey
UHEM
UK
EPCC