JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2011
Bc. Věra Šulková
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta Katedra obchodu a cestovního ruchu
Studijní program: N 6208 Ekonomika a management Studijní obor: Obchodní podnikání
Využití kulturních zařízení v rozvoji cestovního ruchu na příkladě vybraných muzeí v městě Bechyni
Vedoucí diplomové práce:
Autorka diplomové práce:
RNDr. Blažena Gehinová
Bc. Věra Šulková
2011
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Využití kulturních zařízení v rozvoji cestovního ruchu na příkladech vybraných muzeí v městě Bechyni“ vypracovala samostatně s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 sb. v plném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly, v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb., zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 29. dubna 2011
……………………. Šulková Věra
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí diplomové práce paní RNDr. Blaženě Gehinové za její vedení, odbornou pomoc a cenné připomínky, které mi byly poskytnuty při zpracování diplomové práce. Zároveň bych chtěla poděkovat všem, kteří mi poskytli informace potřebné k vypracování diplomové práce.
Obsah 1
Úvod ...................................................................................................................................... 3
2
Cíl a metodika práce .............................................................................................................. 5
2.1 Cíl práce ................................................................................................................................ 5 2.2 Metodika práce ...................................................................................................................... 5 3
Literární přehled .................................................................................................................... 8
3.1 Vymezení a definice cestovního ruchu ................................................................................. 8 3.2 Typy cestovního ruchu dle převažující motivace účasti...................................................... 10 3.3 Služby .................................................................................................................................. 14 3.3.1
Obecná definice služby ....................................................................................... 14
3.3.2
Vlastnosti služeb ................................................................................................. 15
3.3.3
Odlišnosti služeb v cestovním ruchu................................................................... 15
3.4 Trh cestovního ruchu ........................................................................................................... 16 3.4.1
Specifika trhu cestovního ruchu .......................................................................... 17
3.4.2
Subjekt cestovního ruchu .................................................................................... 17
3.4.3
Objekt cestovního ruchu ..................................................................................... 18
3.4.4
Nabídka cestovního ruchu ................................................................................... 18
3.4.5
Poptávka cestovního ruchu ................................................................................. 19
3.4.6
Situační analýza .................................................................................................. 20
3.4.7
SWOT analýza .................................................................................................... 21
3.5 Marketing a produkt cestovního ruchu ................................................................................ 24 3.5.1
Marketing cestovního ruchu ................................................................................ 24
3.5.2
Marketingový mix cestovního ruchu................................................................... 25
3.5.3
Produkt cestovního ruchu .................................................................................... 26
3.5.4
Marketingový výzkum ........................................................................................ 28
3.6 Specifika kultury v cestovním ruchu ................................................................................... 30 4
Situační analýza města Bechyně a okolí ............................................................................. 33
4.1 Všeobecná charakteristika oblasti působení cestovního ruchu a vymezení řešeného území 33 4.2 Analýza složek primární nabídky mikroregionu Bechyňsko a města Bechyně .................. 39 4.2.1
Přírodní potenciál cestovního ruchu.................................................................... 39
4.2.2
Kulturně – historické atraktivity ......................................................................... 45
4.2.3
Kulturně – společenské, sportovní a jiné akce .................................................... 59 1
4.2.4
Technické atraktivity........................................................................................... 60
4.3 Analýza složek sekundární nabídky na Bechyňsku............................................................. 62
5
4.3.1
Ubytovací zařízení .............................................................................................. 62
4.3.2
Stravovací zařízení .............................................................................................. 64
4.3.3
Turistická infrastruktura ...................................................................................... 67
4.3.4
Všeobecná infrastruktura .................................................................................... 68
Analýza poznatků z vlastního zkoumání ............................................................................. 70
5.1 Marketingový výzkum ......................................................................................................... 70
6
5.1.1
Cíl Marketingového výzkumu .............................................................................. 70
5.1.2
Plán výzkumu ...................................................................................................... 70
5.1.3
Shromážděné informace ..................................................................................... 70
5.1.4
Zpracování a analýza informací ........................................................................... 71
5.1.5
Získané výsledky .................................................................................................. 71
SWOT analýza .................................................................................................................... 82
6.1 Analýza S – W..................................................................................................................... 82 6.2 Analýza O – T ..................................................................................................................... 88 7
Vlastní návrhy ..................................................................................................................... 94
7.1 Teoretické trendy současného muzejnictví......................................................................... 94 7.2 Zhodnocení současného stavu muzeí města Bechyně ........................................................ 94 7.3 Návrhy opatření................................................................................................................... 95 8
Závěr.................................................................................................................................. 101
9
Sumary .............................................................................................................................. 103
10 Seznam literatury............................................................................................................... 104 11 Seznam tabulek a grafů ..................................................................................................... 108 11.1 Seznam tabulek ................................................................................................................. 108 11.2 Seznam grafů ..................................................................................................................... 108 12 Seznam příloh .................................................................................................................... 109
2
1 Úvod Cestovní ruch má v současnosti trvalé místo ve společenském i hospodářském životě mnohých zemí světa, Českou republiku nevyjímaje. Každoročně se jej účastní miliony účastníků, kteří si chtějí během dovolené a víkendů nejen odpočinout a načerpat nové síly, ale také něco zažít, poznat a dozvědět se. Naplnění očekávání z účasti na cestovním ruchu napomáhají kromě jiného i služby cestovního ruchu, jejichž sortiment a kvalita patří k nejvýznamnějším faktorům ovlivňujícím spokojenost účastníků cestovního ruchu. (Orieška, 2010, str. 3) Cestovní ruch byl a je považován v celosvětovém měřítku za dynamicky se rozvíjející sektor ekonomiky. Řadí se vedle automobilového a ropného průmyslu na třetí místo. Význam cestovního ruchu přesahuje hospodářskou sféru. Cestovní ruch je jedno z nejvýznamnějších odvětví, ve kterém vzniká nejvíce pracovních příležitostí. Cestovní ruch se významně podílí na tvorbě hrubého domácího produktu, pozitivně ovlivňuje platební bilanci, spolupodílí se na tvorbě příjmů státního rozpočtu, stejně tak má vliv na zvyšování rozpočtů místních, přispívá k zvýšení investičních aktivit. Stejně tak jako mnoho dalších odvětví byl i cestovní ruch ovlivněn celosvětovou krizí, ale podle posledních statistických výsledků již v roce 2010 došlo k opětovnému zvýšení přílivu turistů a podle mnoha prognóz v tomto odvětví je krize na ústupu. Pro rozvoj cestovního ruchu je na prvním místě kvalitní nabídka, kterou je potřeba stále přizpůsobovat vyvíjející se a měnící se společnosti. Nabídka v cestovním ruchu je rozdělena na primární a sekundární. Nabídku tvoří různé komplety služeb (ubytovací, stravovací, dopravní, informační, kulturní a mnoho dalších). Česká republika je významným turistickým cílem. Nabízí širokou a rozmanitou nabídku historických památek, přírodního bohatství, stejně jako velké množství různorodých minerálních pramenů a lázeňských služeb. Jižní Čechy jsou tradiční turistickou destinací s vysokou krajinou hodnotou. Po staletí jsou místem, kde návštěvníci nacházejí pohodu, zachovalou přírodu a cenné kulturně-historické bohatství. Jsou krajem nesčetných rybníků, lesů a rašelinišť. Jižní Čechy jsou protkány hustou sítí cest pro turisty, které umožňují vnímat krásy okolí. Pro diplomovou práci bylo zvoleno téma „Využití kulturních zařízení v rozvoji cestovního ruchu na příkladech vybraných muzeí v městě Bechyni“. Hlavním důvodem
3
výběru daného města byla skutečnost, že se ve městě nachází čtyři muzea a zároveň je místem mého bydliště. Bechyně je lázeňské město ležící na soutoku řeky Lužnice a říčky Smutné. Řeka Lužnice poskytuje ideální podmínky pro vodní turistiku, oblíbená je také okolní krajina ideální pro pěší turistiku či cykloturistiku. Město je také bohaté na kulturní památky. Město Bechyně má skutečně co nabídnout, pro své mimořádné historickoarchitektonické kvality bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Cílem práce je analýza nabídky a poptávky v městě Bechyni a doplnění skladby produktů pro vybrané segmenty návštěvníků. Navrhnout možnosti komunikace a kooperace kulturních zařízení a odvětví cestovního ruchu v městě Bechyni.
4
2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Cílem diplomové práce bylo provést analýzu nabídky a poptávky cestovního ruchu v městě Bechyni. Na základě šetření motivace, očekávání a image vybraných kulturních zařízení provést doplnění skladby produktů pro vybrané segmenty návštěvníků. Navrhnout možnosti komunikace a kooperace kulturních zařízení a odvětví cestovního ruchu v městě Bechyni. K vytyčeným cílům byly stanoveny následující pracovní hypotézy: Město Bechyně nabízí dostatečné množství různorodých památek a zajímavostí pro přilákání potencionálních návštěvníků. V městě Bechyni existuje dostatečná spolupráce subjektů podnikajících v cestovním ruchu. Město Bechyně a jednotlivé atraktivity města nejsou dostatečně propagované, nejsou dostatečně zviditelněné případným návštěvníkům. V městě Bechyni je nevyužitý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu.
2.2 Metodika práce Město Bechyně bylo vybráno z důvodu dlouholeté tradice využité v cestovním ruchu - lázeňství a široké nabídky historických a kulturních atraktivit, stejně jako z důvodu pestré přírody a okolí města. Pro zpracování a pochopení dané problematiky posloužily odborné prameny, internetové stránky a materiály získané v navštívených kulturních zařízeních. Teoretická část diplomové práce byla vytvořena na základě informací získaných z odborné literatury dostupné především v Univerzitní knihovně Jihočeské univerzity, z vlastních zdrojů, v bechyňské a táborské Městské knihovně. Odborné zdroje byly zaměřeny především na problematiku cestovního ruchu a jeho služeb, marketingu cestovního ruchu a marketingového výzkumu, situační analýzy a SWOT analýzy a dalších souvisejících témat. Součástí teoretické části práce bylo získání obecných informací o Jihočeském kraji, o městě Bechyni a jejím okolí. V teoretické části byla využívána sekundární data, což jsou data, která byla sesbírána pro jiný účel. Tyto údaje byly získány především z průvodců, brožur, regionálních webových stránek, regionálních statistických údajů, publikací o jižních Čechách a daném regionu. 5
Praktická část diplomové práce obsahuje situační analýzu, marketingový výzkum potřeb návštěvníků města Bechyně, SWOT analýzu. Pro sestavení situační analýzy byly shromážděny dostupné písemné a elektronické informace, které mají vazbu ke zkoumanému území. Jednalo se především o průvodce, regionální webové stránky, mapy, materiály vydané k propagaci města. V praktické části byla sesbírána primární data, což jsou taková data, která pochází z prvotního sledování stavu. Zdrojem dat v tomto případě bylo dotazníkové šetření návštěvníků města Bechyně a návštěvy jednotlivých kulturních atraktivit, kde byly provedeny osobní rozhovory s jejich pracovníky. Dotazníkové šetření bylo realizováno přímo v městě Bechyni, v okolí jednotlivých muzeí a poblíž informačního centra, v době letní sezóny, v měsících červnu – září. Celkem bylo osloveno 171 respondentů. V počáteční vlně výzkumu byl předkládán dotazník osloveným k vyplnění, tento způsob však byl oslovenými přijímán s nevolí. Proto bylo přikročeno k metodě osobního rozhovoru s každým z oslovených a jednotlivé odpovědi byly zaznamenávány do připravených dotazníků. Dotazník byl vytvořen v rozsahu 25 otázek, z nichž počáteční byly zaměřeny na zdrojovou oblast návštěvníka, na důvod a délku pobytu respondentů, s kým přicestovali a jaký způsob dopravy využili. Další část dotazníku se zabývala návštěvností jednotlivých atraktivit města, především muzeí a spokojenosti návštěvníků se službami cestovního ruchu města Bechyně. V poslední části byla vymezena osobní data oslovených. Primární data získaná z dotazníkového šetření byla následně zpracována v programu Microsoft Office Excel, převedena do procentuálního vyjádření a zobrazena pomocí grafů. V některých případech byly grafy vynechány a byl použit pouze slovní komentář k příslušné otázce z dotazníku. Vyhodnocení všech získaných informací tvořilo důležitou součást diplomové práce a získaná data byla využita pro zpracování následující SWOT analýzy. Při zpracování SWOT analýzy byly na základě situační analýzy a získaných informací určeny silné a slabé stránky a příležitosti a hrozby města Bechyně a jeho okolí. Ze všech složek analýzy bylo provedeno zpracování závěrů, které posloužily jako podklady pro syntézu zjištěných údajů. Na základě syntézy údajů byla data vyhodnocena a zkonfrontována. Veškeré zjištěné informace byly použity pro navržení
6
a nastínění konkrétních řešení nejpalčivějších problémů, na které předešlá část práce poukázala. V závěru práce byly veškeré výsledky shrnuty a konfrontovány s pracovními hypotézami a cíli práce.
7
3 Literární přehled 3.1 Vymezení a definice cestovního ruchu Cestovní ruch je oborem, který se stal neodmyslitelnou součástí dnešní společnosti. Oblast cestovního ruchu je značně široká jak po stránce teoretické, tak po stránce praktické. V různých souvislostech je objektem zájmu ekonomie, sociologie, geografie, medicíny, psychologie, pedagogiky atd. Složitost a mnohostrannost tohoto odvětví nedovoluje jednoznačnou definici cestovního ruchu. Začátek rozvoje moderního cestovního ruchu je datován do období přelomu 19. a 20. století. Mezníkem v procesu zkoumání cestovního ruchu se stala definice švýcarských autorů W. Hunzikera a K. Krapfa. Cestovní ruch definovali jako „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalý pobyt nebo výkon výdělečné činnosti. (Hesková, 2006, str. 10) Cestovní ruch je rozsáhlým komplexem subjektů a jejich aktivit. Svým prostorovým rozsahem a intenzitou je významným celosvětovým společenským jevem. Jeho složitost charakterizují i úvodní slova Výkladového slovníku cestovního ruchu (Pásková, Zelenka, 2002 str. 45), dle nichž „cestovní ruch vždy zahrnuje cestování, ale ne každé cestovní je cestovním ruchem. Cestovní ruch zahrnuje rekreaci, ale ne každá rekreace je cestovním ruchem, cestovní ruch se uskutečňuje ve volném čase, ale ne celý volný čas je věnován cestovnímu ruchu“. Za cestovní ruch jsou pokládány „aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa) či jiným účelem“. V rámci cestovního ruchu se každoročně dává na celém světě do pohybu obrovské množství lidí. Vůdčím motivem tohoto pohybu a pobytu je záměrná změna prostředí, jež umožňuje člověku uspokojit některé z jeho potřeb, například potřeby odpočinku, klidu, pohybu, poznání, kulturních a estetických zážitků, změny místa, seberealizace a dalších, pro jejichž uspokojení neposkytuje místo běžného životního prostředí (místo jejich bydliště) dostatek možností a příležitostí nebo neumožňuje dostatečnou kvalitu jejich uspokojení. Cestovní ruch je však nejen stále výraznější složkou spotřeby obyvatelstva, ale stále více se stává i výrazným ekonomickým fenoménem. (Malá, 1999) 8
S cílem sjednotit názory na definování předmětu cestovního ruchu z hlediska statistiky organizovala Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO – World Tourism Organization) v roce 1991 v kanadském městě Ottawa mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu. Její účastníci přijali návrh, že cestovním ruchem se rozumí „činnost osob cestujících na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovená, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě“. Stanovenou dobou se v mezinárodním cestovním ruchu rozumí jeden rok, v domácím cestovním ruchu šest měsíců. Výdělečná činnost není v navštíveném místě založená na trvalém nebo přechodném pracovním poměru, ale to nevylučuje služební, obchodní a podobné cesty s pracovní motivací hrazené z titulu pracovního poměru u zaměstnavatele v místě bydliště anebo firmy. Definice UNWTO vylučuje z cestovního ruchu cestování v rámci místa trvalého bydliště, pravidelné cesty do zahraničí, dočasné přestěhování se za prací a dlouhodobou migraci. Cestovní ruch je jedním z největších a nejrychleji se rozvíjejících průmyslů světa. Má vliv na zaměstnanost, na tvorbu hrubého domácího produktu, vytváření devizových rezerv státu, záchranu kulturních, uměleckých a historických památek, zvyšuje všeobecnou vzdělanostní úroveň obyvatelstva. I když je ekonomický přínos cestovního ruchu pro stát značný, je třeba si uvědomit, že je víc než jen ekonomický fenomén. (Királ’ová, 2003, str. 9) V publikaci „Marketing v cestovním ruchu“ je za cestovní ruch označován pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálená od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce. Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy, i velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. (Jakubíková, 2009, str. 18 - 19) „V rámci cestovního ruchu se každoročně dává na celém světě do pohybu obrovské množství lidí, kteří zpravidla ve svém volném čase opouštějí dočasně místa svého stálého bydliště za účelem rekreace, poznání, styku s lidmi a z celé řady dalších důvodů, které nesouvisí s výdělečnou činností“ (Indrová, 2007, str. 9) Jeden ze zahraničních autorů A. M. Morrison (1995) definuje cestovní ruch jako: „Součást odvětví pohostinských služeb, přičemž odvětví pohostinství je zde
9
charakterizováno jako souhrn ubytovacích služeb, stravovacích služeb a cestovního ruchu“. Publikace „Technika služeb cestovního ruchu“ popisuje cestovní ruch jako soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase, za účelem zotavení, poznání, společenského
kontaktu,
kulturního
a
sportovního
vyžití,
lázeňského
léčení
a pracovních cest (Orieška, 1999, str. 5) Autorka Drobná (2004, str. 12) charakterizuje cestovní ruch a) jako oblast spotřeby, při které jsou uspokojovány lidské potřeby, jako je například potřeba odpočinku, poznávání, potřeba kulturního a sportovního vyžití, lázeňské péče, neobvyklých zážitků, kontaktu s lidmi, b) významnou součást národní ekonomiky, kterou tvoří řada podnikatelských aktivit v rámci zajištění účasti lidí na cestovním ruchu (doprava, ubytovací služby, stravovací služby, služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby apod.). Cestovní ruch je možné vnímat v různých dimenzích – mimo jiné jako součást životního stylu, způsobu trávení volného času a spotřeby symbolických statků. Představuje však také jasně definované ekonomické odvětví a kulturní organizace jako muzeum či památka jsou dnes chtě nechtě výrazně ovlivňovány logikou procesů a přístupy, které toto odvětví charakterizují. (Kesner, 2005)
3.2 Typy cestovního ruchu dle převažující motivace účasti Druhy cestovního ruchu jsou děleny v závislosti na zvolených kritériích. Podle místa dělíme cestovní ruch na domácí a zahraniční, podle času rozlišujeme krátkodobý a dlouhodobý cestovní ruch, dle způsobu organizace se jedná o skupinový nebo individuální cestovní ruch. Za základní se považuje klasifikace dle účelu. Dle autora Kesnera (2008) členíme cestovní ruch dle účelu následovně: Rekreační cestovní ruch Rekreační
cestovní
ruch
je
nejrozšířenějším
typem
cestovního
ruchu.
Je realizován obvykle ve vhodném rekreačním prostředí, jehož příznivé účinky jsou využívány v zájmu reprodukce fyzických a duševních sil člověka. Obvykle je spojen s aktivním pobytem v přírodě a uplatněním celé řady sportovních aktivit, her, zájmů, zálib a koníčků, včetně zahrádkaření, houbaření, kutilství apod. Určitým specifickým 10
typem rekreačního cestovního ruchu je i chataření a chalupaření. Většinou se využívají komplexní balíčky služeb. Kulturně poznávací cestovní ruch Je zaměřený především na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků vlastního i jiných národů. Tento typ cestovního ruchu je velmi různorodý, má významný výchovně vzdělávací podtext a přispívá k rozšíření kulturně společenského rozhledu obyvatelstva. Cíle jsou různorodé: od kulturní krajiny, přes zajímavá místa, až po hrady a zámky. Cestovní ruch s náboženskou orientací Je v praxi označován jako náboženský cestovní ruch či poutní turistika. Hlavním motivem je návštěva poutních a posvátných či jinak nábožensky unikátních míst, návštěva církevních památek a událostí s programovou nabídkou poskytující účastníkům duchovní prožitky. Jedná se tedy o využití sakrálních, kulturních a historických památek či míst s náboženskou tematikou pro služby určené specifické skupině návštěvníků. Požadavky na poskytované služby jsou minimální. Cestovní ruch se vzdělávacími motivy I když převážná část typů cestovního ruchu v sobě zahrnuje vzdělávací aspekty (poznávání jiných zemí, kultur, zvyků, přírody, společenského prostředí), lze jako samostatný typ vyčlenit účast na cestovním ruchu, kde je hlavním motivem cestování za účelem dalšího vzdělávání, snaha naučit se nebo poznat něco nového. Časté jsou jazykové programy, sportovní programy, řemeslné programy, gastronomické programy nebo specificky zaměřené odborné programy (např. na historii, archeologii, botaniku apod.). Cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí Přestože přírodní prostředí je základním atributem celé řady typů cestovního ruchu (rekreačního, lázeňského, sportovního), jeho hlubší poznání může být rovněž dominantním motivem k účasti na cestovním ruchu. Cestovní ruch orientovaný na poznávání přírody se zaměřuje na poznávání reliéfu krajiny, geologických útvarů, místních zvláštností (pouště, pralesy, gejzíry), národních parků a ostatních chráněných území, člověkem vytvořených prostředí (zoologické a botanické zahrady, delfinária, akvária), na pozorování zvířat v divoké přírodě (velryby, podmořský svět, korálové 11
útesy). Patří sem i cesty za zvláštními přírodními úkazy (polární záře, zatmění slunce). Specifickým typem cestovního ruchu orientovaného na poznání přírody je ekoturistika, která splňuje všechny předchozí uvedené aspekty s tím, že její účastníci se vyznačují a jsou vedeni k takovému chování v přírodním prostředí, které jeho hodnoty nenarušuje. Vyznačují se vysokou mírou pochopení, odpovědnosti, ohleduplnosti a etiky vůči přírodě a její ochraně. Jde tedy o cestovní ruch zachovávající původní hodnoty přírodního prostředí i při bezprostředním styku s ní. Cestovní ruch se společenskými motivy Je orientovaný na společenské styky, komunikaci mezi lidmi a zahrnuje takové typy účasti na cestovním ruchu, jako jsou např. návštěvy přátel, příbuzných a známých, návštěvy různých společenských akcí a událostí. Do tohoto typu cestovního ruchu bývá často zařazována i klubová turistika (klubový cestovní ruch). Pobyty v rámci klubové turistiky jsou charakteristické rozsáhlou a pestrou programovou náplní, vysokou mírou animace a celkově bohatým vnitřním společenským životem. Tuzemské příklady: Mezinárodní Filmový Festival Karlovy Vary, Velká pardubická, Pražské jaro. Příklady ze světa: filmové festivaly (v Cannes, Berlíně), Benátský karneval, udělování cen Americké filmové akademie (Oscar Award) a Grammy. Cestovní ruch s profesními motivy Je spojen s profesní činností a profesními zájmy účastníků cestovního ruchu (je pro něj používán akronym MICE = meeting + incentive + congress + exhibition). Probíhá převážně v pracovním čase účastníků, i když v sobě mnohdy obsahuje i prvky cestovního ruchu realizovaného ve volném čase. Patří sem především: Obchodní cestovní ruch zahrnuje obchodně i jinak profesně zaměřené služební cesty. Spočívá v různých typech obchodního jednání mezi organizacemi, institucemi, v sjednávání obchodních kontraktů a jednání managementu apod. Kongresový cestovní ruch zahrnuje účast na kongresech, konferencích a seminářích. Slouží k vědeckým a odborným setkáním a výměně informací na národní či mezinárodní úrovni. Cestovní ruch veletrhů a výstav je zaměřený na vystavovatele i na návštěvníky těchto akcí. Jedná se o vystavování a nabízení různých produktů a služeb, s cílem zaujmout účastníky, informovat je a vytvořit si tak kontakty vedoucí k budoucímu prodeji. Často jsou i místem uzavírání obchodních kontraktů. 12
Incentivní cestovní ruch bývá někdy nazýván také stimulační nebo motivační turistikou. Zahrnuje pobyty zaměřené na zvýšení výkonnosti subjektů financujících tyto akce, vlastních zaměstnanců, zájmově orientovaných skupin (skupinové zájezdy pro výherce různých prodejních soutěží, pobyty pro nejlepší prodejce nebo věrné hosty, partnery a spolupracovníky organizace apod.). Někteří autoři (např. Čertík a kol., 2000) uvádějí jako samostatnou formu lázeňsko-léčebnou, kterou jiní řadí do formy rekreační, či ještě různé kombinace uvedených forem, kdy rozlišují sportovně-rekreační formu. Autoři Foret, Foretová (2001) se v některých částech klasifikace shodují s autorem Kesnerem, např. rekreační cestovní ruch, kulturně-poznávací cestovní ruch, náboženský cestovní ruch, vzdělávací cestovní ruch, cestovní ruch orientovaný na poznávání přírody, společenský cestovní ruch a profesní cestovní ruch, navíc je jejich klasifikace rozšířena o sportovní cestovní ruch, zdravotní cestovní ruch, dobrodružný cestovní ruch, politický cestovní ruch, cestovní ruch nákupní a specifický. Uvedený výčet forem cestovního ruchu však je možné dále rozšiřovat například o stále více perspektivní venkovský cestovní ruch. Autorka Hesková (2006) hovoří z hlediska účelu zejména o rekreačním, sportovním a dobrodružném, mysliveckém a rybářském, kulturním a náboženském, lázeňském a zdravotním, obchodním, kongresovém a stimulačním cestovním ruchu. Autorka Petrů (1999) rozlišuje cestovní ruch na formy základní: rekreační cestovní ruch, kulturně – poznávací cestovní ruch, sportovně – turistický cestovní ruch, lázeňsko – léčebný cestovní ruch, a na formy specifické cestovní ruch mládeže, cestovní ruch třetí generace, kongresový cestovní ruch, lovecký cestovní ruch, mototuristický cestovní ruch a další. Formy cestovního ruchu se v praxi nevyskytují v čisté podobě, ale ve vzájemné kombinaci.
13
3.3 Služby 3.3.1 Obecná definice služby Autor Kotler (2007) definuje službu jako „jakoukoliv činnost nebo schopnost, kterou může jedna strana nabídnout straně druhé. Svou podstatou je nehmotná a nevytváří žádné hmotné vlastnictví. Poskytování služby může (ale nemusí) být spojeno s hmotným produktem.“ Dle A. Payne (1996) je služba činnost, která má v sobě určitý prvek nehmatatelnosti a vyžaduje určitou interakci se zákazníkem nebo s jeho majetkem. Výsledkem služby není převod vlastnictví. Služba může vést ke změně podmínek a její produkce může či nemusí být úzce spojena s fyzickým produktem. Služba je ekonomický statek, jehož podstatou je činnost a jehož hodnota je určena užitkem, který přináší. Poskytnutí služby se od výrobku liší tím, že jde o nemateriální činnost. (Hesková, 2006, str. 97) Službami obecně se rozumějí ekonomické statky, které mají převážně nehmotný charakter. V cestovním ruchu představují heterogenní soubor užitných efektů určených k uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Mají průřezový charakter, to znamená, že je produkují nejen podniky cestovního ruchu, ale i další subjekty soukromého a veřejného sektoru. Služby mají na rozdíl od zboží určité znaky. Jsou to jednak obecné znaky služeb, které se vztahují i na služby v cestovním ruchu, a jednak speciální znaky, charakteristické pouze pro služby cestovního ruchu. Tabulka č. 1 Znaky služeb Obecné znaky služeb (včetně služeb v cestovním ruchu) nemateriální charakter služeb vysoká spotřeba živé práce při poskytování služeb začlenění vnějšího faktoru do procesu poskytování služeb soulad poskytovaných služeb s jejich spotřebou pomíjivost služeb
14
Speciální znaky služeb (pouze služeb cestovního ruchu) časová a místní vázanost služeb na primární nabídku cestovního ruchu komplexnost a komplementárnost služeb neanonymita spotřebitele služby zastupitelnost služeb mnohooborový charakter služeb nezbytnost zprostředkování služeb dynamika a sezónnost poptávky po službách nezbytnost poskytování informací o službách a jejich kvalitě (Orieška, 2010, str. 9)
3.3.2 Vlastnosti služeb Služby jsou charakterizovány následujícími vlastnostmi (Kotler 2007): Nehmotnost. Služby jsou nehmotné, takže před jejich nákupem je nelze vnímat žádnými smysly. U služeb lze výsledek velmi často pouze předvídat. Aby se neurčitost výsledku snížila, snaží se zákazník vyhledávat znaky, které svědčí o kvalitě služby, či jejího poskytovatele. Tuto službu dopředu posuzuje na základě: místa, personálu, vybavení, propagačních materiálů, symbolů a ceny. Nedělitelnost. Pro služby je typické, že jsou vytvářeny a konzumovány současně. Jestli-že nějaká osoba prodává službu, stává se její součástí. Velmi často se stává, že u poskytování služeb je přítomný zákazník, tím vzniká interakce mezi poskytovatelem a zákazníkem. V ubytovacích službách projevuje zákazník velký zájem o to, kdo mu bude službu poskytovat. Zájem o nejlepší poskytovatele služeb je velký, poptávka se velmi často reguluje cenou. Proměnlivost. Služby jsou proměnlivé, protože závisejí na tom kdo, kdy a kde je poskytuje. Zákazníci se vysoké proměnlivosti u poskytovaných služeb obávají, a proto se o poskytovateli služeb velmi často radí. Pomíjivost. Služby nelze skladovat. Pomíjivost služeb je vlastností, se kterou se dá velmi dobře pracovat v době, kdy je poptávka rovnoměrná, ale v době kolísající poptávky může firmám způsobit vážné problémy. (Klasickým příkladem je letecká přeprava. Neobsazené místo se v okamžiku vzletu stává neprodejné. Náklady na provoz letadla jsou prakticky stále stejné s malými odchylkami ať je letadlo obsazené ze 2/3 nebo plné. Na rozdíl od zboží se místa v letadle nedají prodat druhý den)
3.3.3 Odlišnosti služeb v cestovním ruchu Služby jsou rozhodující součástí produktu cestovního ruchu. Cestovní ruch se odlišuje speciálními znaky služeb: časová a místní vázanost služby na primární nabídku cestovního ruchu, komplexnost a komplementarita je významným znakem služeb cestovního ruchu, z čehož vyplývá, pokud se vyskytne v balíčku služeb jedna špatná, může to mít negativní vliv na hodnocení celého produktu. Ve spotřebě služeb cestovního ruchu existuje určitá zastupitelnost – vzájemné nahrazení jedné služby jinou, služby cestovního ruchu mají mnoho oborový charakter, proto je nevyhnutelné jejich
15
zprostředkování směrem k zákazníkovi. Účastník cestovního ruchu vystupuje jako neanonymní. (Hesková, 2006) Služby cestovního ruchu jsou charakteristické zvýšenou mírou emocionálních a iracionálních faktorů při koupi (prestiž, móda, následování idolů, vůdcovské osobnosti), důrazem na ústní reklamu, rostoucími nároky na jedinečnost služby, novou érou v zájmu koupě a spotřeby služby – např. vesmírná turistika, důležitá je image při koupi, služby jsou charakteristické důležitostí zprostředkovatelů prodeje vyplývající z časového nesouladu mezi koupí a spotřebou služby, je nutná zvýšená potřeba kvalitních podpůrných materiálů, nastává prudký nárůst využívání informačních technologií při porovnání konkurenčních nabídek a následném rozhodování o koupi, což motivuje poskytovatele k stále novým aktivitám podpory prodeje. U služeb cestovního ruchu je důležité klást zvláštní důraz na komunikační dovednosti poskytovatelů služeb. (Királ´ová, 2003) Služby cestovního ruchu představují činnosti nehmotného charakteru, jejichž výsledkem je buď individuální, nebo společensky užitečný efekt. Individuální efekt, který je obvykle součástí cíle účasti na cestovním ruchu, může mít různorodý charakter podle zvolené formy účasti, například rekreační, kulturní, zdravotní apod. Společenský efekt zpravidla podmiňuje nebo umožňuje dosažení individuálního efektu (například služby související s udržováním čistoty a hygieny veřejných prostranství, zeleně atd.). Struktura služeb, jimiž se uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu, je různorodá a uspokojuje dvě skupiny potřeb. Jde jednak o primární – cílové potřeby účastníků cestovního ruchu (například potřeba sportovního vyžití, poznávání kulturních a historických pozoruhodností, odpočinku, společenské komunikace, rozptýlení, zábavy apod.), jednak potřeby sekundární – realizační, které podmiňují efektivní uspokojování cílových potřeb (například potřebu přepravit se do rekreačního prostoru, potřebu výživy, přenocování, hygieny, zprostředkování služeb apod.). (Orieška, 1999, str. 6)
3.4 Trh cestovního ruchu Trh cestovního ruchu můžeme charakterizovat jako vzájemné působení nabídky a poptávky po zboží a službách cestovního ruchu. (Drobná, 2004, str. 53) Trh cestovního ruchu se skládá z: turistických atraktivit, tj. prostoru vhodného pro realizaci cestovního ruchu, nabídky a poptávky po službách cestovního ruchu, 16
věcné struktury nabídky, tj. produktů a služeb cestovního ruchu a jejich kvality, reálných příjmů obyvatelstva a cen, materiálně-technické základny cestovního ruchu, infrastruktury jako doplňku materiálně-technické základny. Trh cestovního ruchu není jednotný a pro potřeby marketingu, zejména pro stanovení marketingové strategie, se provádí jeho rozdělení do určitých skupin podle společných charakteristik – tj. segmentace trhu. Segmentaci trhu lze provádět z různých hledisek, např. z hlediska geografického (oblastí, států apod.), demografického (věku, pohlaví, příjmu, velikosti rodin apod.), psychologického (zájmů, životního stylu), účelu cesty (zábavy, obchodu apod.), chování (např. frekvence využívání, stupeň používání, věrnost značce, výhody), vztahu k produktu (podle typů nabízených služeb, značky), distribuční cesty. (Petrů, 1999)
3.4.1 Specifika trhu cestovního ruchu Trh cestovního ruchu má celou řadu zvláštností, které vyplývají především z charakteru potřeb klientů a z charakteru služeb v cestovním ruchu. Rozvoj cestovního ruchu je závislý na politicko-správních podmínkách, podnikání v oboru cestovního ruchu je dlouhodobou záležitostí, produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad, u produktů je místní a časová vázanost tvorby, realizace a spotřeby služeb a především vysoká závislost na přírodních a historických atraktivitách. V trhu cestovního ruchu se velmi výrazně projevuje sezónnost a je zde neodmyslitelný vysoký podíl lidské práce. (Ryglová, 2005)
3.4.2 Subjekt cestovního ruchu Subjekt
cestovního
ruchu
reprezentuje
účastník
cestovního
ruchu.
Z ekonomického hlediska je jím každý, kdo uspokojuje svoje potřeby spotřebou statků cestovního ruchu v době cestování a pobytu mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Je nositelem poptávky a spotřebitelem produktu cestovního ruchu. Účastníkem cestovního ruchu může být: Místní obyvatel – resident – je osoba, která žije alespoň šest po sobě jdoucích měsíců v jednom místě před příchodem do jiného místa na dobu kratší než šest měsíců (dle domácího cestovního ruchu), osoba, která žije v zemi alespoň jeden rok před příchodem do jiné země na dobu kratší než jeden rok (v zahraničním cestovním ruchu). Návštěvník – je osoba, která cestuje na místo mimo běžné životní prostředí na kratší 17
dobu než šest měsíců (v domácím cestovním ruchu), v zahraničním cestovním ruchu je to osoba, která cestuje do jiné země na dobu kratší než jeden rok, hlavní účel návštěvy je jiný, než vykonávání výdělečné činnosti. Turista – návštěvník, který cestuje na dobu zahrnující minimálně jedno přenocování. Výletník – je návštěvník, který cestuje na dobu kratší než 24 hodin, aniž by přenocoval v navštívené destinaci. (Királ´ová, 2003)
3.4.3 Objekt cestovního ruchu Objektem cestovního ruchu je vše, co se může stát cílem změny místa pobytu účastníka cestovního ruchu. Jde o přírodu, kulturu, hospodářství apod. Objekt cestovního ruchu je tak nositelem nabídky. (Hesková, 2006)
3.4.4 Nabídka cestovního ruchu Kvalitní nabídka je pro rozvoj cestovního ruchu velmi důležitá, je třeba vytvořit nabídku, která je schopna přilákat návštěvníky a následně uspokojit jejich potřeby a požadavky. Dle autorky Malé (1999) je nabídka cestovního ruchu reprezentována souhrnem všech komponentů nutných k realizaci účasti na cestovním ruchu a k naplnění očekávaných efektů. Nabídku cestovního ruchu je možné rozdělit na primární a sekundární. Komponenty primární nabídky cestovního ruchu jsou utvářejícími podmínkami pro uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků destinace, struktura, rozmístění, atraktivita místa a úroveň sekundární nabídky cestovního ruchu je určujícím faktorem využitelnosti destinace pro cestovní ruch. Destinace je popisována jako geografický prostor, který host volí jako cíl účasti na cestovním ruchu. Destinace zahrnuje komplex služeb pro potřeby cestovního ruchu. Obecně je chápána jako směrování, cíl cesty, místo navštívené účastníkem cestovního ruchu. Destinace cestovního ruchu dle World Tourism Organisation je definována „jako místo s vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina zvolil pro návštěvu“. Z této definice vyplývá, že pojem destinace cestovního ruchu může představovat cílové místo cestovního ruchu, ale i produkt cestovního ruchu spojený s daným místem. Podstatné je, že definice vymezuje destinaci z pohledu zákazníků. Významné je, jak zvolený geografický prostor přináší celkový užitek návštěvníkovi. (Hesková, 2006)
18
Palatková (2006), definuje destinaci jako svazek různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity), místa nebo oblasti. Aby se území stalo žádanou destinací, musí zavázat všechny nositele služeb spojené s cestovním ruchem společnou vizí, sladit různé komunikační akce navzájem a tak si vytvořit svůj charakteristický image, aby pro potenciální návštěvníky představoval vždy jiný a žádoucí region. Image je výsledkem prezentace, respektive vnímání prezentace firmy, organizace, místa, regionu. Image představuje určitou zkratku zhodnocení místa, skládá se z objektivních i subjektivních, ze správných, ale i z nesprávných představ, postojů a zkušeností lidí. Prochází vývojem, je měřitelná a přes určitou stabilitu je ovlivnitelná v rámci dlouhodobé koncepce (Eger a kol., 2002)
3.4.5 Poptávka cestovního ruchu Poptávka je založena na kupní síle zákazníků. Pokud jsou přání podložena schopností zaplatit, přání se změní v poptávku. Je důležité, aby firmy a organizace zkoumaly potřeby svých zákazníků a porozuměly jim. Přání vyplývají z lidských potřeb, jsou ovlivňovány kulturními a osobnostními charakteristikami. Přání jsou utvářena společností a popisována pomocí předmětů, služeb a zážitků, které potřeby uspokojují. Poptávka v cestovním ruchu je velmi proměnlivá. Příčinou její změny může být módnost, ohrožení, počasí, politická situace, měnový kurz aj. Poptávka v cestovním ruchu v sobě obsahuje vždy tři součásti, a to: Motiv účasti na cestovním ruchu vycházející z potřeb účastníka cestovního ruchu. Požadované služby a zboží nezbytné pro naplnění motivace, tj. potřeb účastníka cestovního ruchu. Požadavky na místo a prostředí, v němž má dojít k uspokojování potřeb. (Jakubíková, 2009) Je třeba motivovat účastníka cestovního ruchu, splnit jeho očekávání. Významný zdroj poptávky po službách a produktech muzeí a památek představuje skupina návštěvníků, kterou je možné označit pojmem turisté – právě oni dodávají současnému muzeu či památce identitu kulturní destinace. Pomineme-li hledisko proměnlivé definice tohoto pojmu, podíl „turistů“ vůči „domácím“ na celkové návštěvnosti se u jednotlivých památek či muzeí výrazně liší. 19
Motivace Je definována jako pojem, kterým vyjadřujeme skutečnost, že v lidské psychice působí specifické, ne vždy zcela vědomé vnitřní hybné síly – pohnutky, které činnost člověka (tj. chování, resp. jednání i prožívání) určitým směrem orientují, které ho v daném směru aktivizují a které vzbuzenou aktivitu udržují. Navenek se pak působení těchto sil projevuje v podobě motivované činnosti, resp. v podobě motivovaného jednání. (Provazník, 1996) Očekávání Očekávání je ekonomicky zcela specifickým faktorem, jehož zvláštností je, že samo očekávání na trzích mikroekonomických i makroekonomických obvykle vyvolává očekávanou situaci. To je dáno změnami v nabídce, resp. poptávce v reakci na budoucí očekávání, v jehož důsledku dojde k vychýlení ze stávající tržní rovnováhy. (Johnová, 2008)
3.4.6 Situační analýza Situační analýza (situation analyse) je všeobecná metoda zkoumání jednotlivých složek a vlastností vnějšího prostředí (makroprostředí a mikroprostředí), ve kterém firma podniká, případně které na ni nějakým způsobem působí, ovlivňuje její činnost, a zkoumání vnitřního prostředí firmy (kvalita managementu a zaměstnanců, strategie firmy, finanční situace, vybavenost, historie, umístění, organizační kultura, image atd.), její schopnosti výrobky tvořit, vyvíjet a inovovat, produkovat je, prodávat, financovat programy. (Jakubíková, 2005). Marketingová situační analýza (marketingový audit) je kritické, nestranné, systematické i důkladné: zkoumání vnitřní situace podniku (s důrazem položeným na marketingové činnosti), šetření postavení podniku v daném prostředí (s důrazem položeným na analýzu trhu). Analýza se uskutečňuje ve třech časových horizontech: Je to: dosavadní vývoj (kde se podnik nacházel v minulosti) současný stav (pozice podniku v současnosti) odhad možného budoucího vývoje (kam chce podnik dospět v budoucnosti). (Horáková, 2003) 20
3.4.7 SWOT analýza Tato moderní a známá metoda je používána v mnoha oborech, kde je třeba vytipovat důležité aspekty budoucího plánování marketingového procesu. Předním cílem metody SWOT analýzy je identifikovat to, do jaké míry jsou současné strategie firmy a její specifická silná a slabá místa relevantní a schopné se vyrovnat se změnami, které nastávají v prostředí. SWOT analýza obsahuje analýzu silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Silné a slabé stránky podniku se hodnotí pomocí vnitropodnikových analýz a hodnotících systémů. Při hodnocení silných a slabých stránek může být jako výchozí základna pro vyjádření určitého stavu použita klasifikace hodnotících kritérií podle nástrojů marketingového mixu. (Jakubíková, 2009) SWOT analýza, jejíž název je odvozen od počátečních písmen anglických termínů S – Strengths, W – Weaknesses, O – Opportunities, t – Threats, v překladu znamená analýzu silných stránek (S), slabých stránek (W), příležitostí (O) a hrozeb (T). SWOT analýza slouží k základní identifikaci současného stavu podniku, sumarizuje základní faktory působící na efektivnost marketingových aktivit a ovlivňující dosažení vytyčených cílů. Tvoří logický rámec vedoucí ke konkrétnímu systematickému zkoumání vnitřních předností a slabin, vnějších příležitostí a ohrožení k vyslovení základních strategických alternativ, o kterých může podnik uvažovat. SWOT analýza je užitečnou součástí situační analýzy. Úkolem SWOT analýzy je výrazné označení zásadních faktorů, které mají pro podnik klíčový význam, pomohou podniku do jisté míry předvídat přitažlivost jeho podnikové politiky nebo naopak obtížnost jejího provádění anebo nemožnost jejího uskutečnění v průběhu plánovacích období, významným způsobem ovlivní budoucí marketingové aktivity, závažně usměrní formulování marketingových strategických záměrů v jednotlivých tržních segmentech v určitém časovém období. (Horáková, 2003) Silné stránky Představují výhodu oproti konkurenci na trhu cestovního ruchu. Mohou jimi být: bohatost nabídky, celoroční atraktivity, dobrá dopravní dostupnost, přírodní prostředí, dlouhá historie, politická stabilita, dobrá image, kvalitní suprastruktura, péče o návštěvníky, odbornost pracovníků cestovního ruchu, vztah místních obyvatel
21
k návštěvníkům. Analýza a následné využití silných stránek je předpokladem úspěchu nabídky trhu cestovního ruchu. Mezi silné stránky České republiky patří: výhodná geografická poloha, bohatství kulturních, historických a technických památek a celé řady dalších kulturních a folklórních atraktivit, tradice lázeňství, přírodní atraktivity, sportovní areály, Praha jako turistický fenomén, hustá a dokonale značená síť turistických stezek a tras, dostatečná ubytovací kapacita. (Petrů, 1999) Slabé stránky Představují naopak nevýhody oproti konkurenci trhu. Je třeba je co nejdříve odhalit, snížit jejich vliv na minimum, případně je celkem odstranit. Jako slabé stránky mohou být definovány například: klimatické podmínky, neupravené, zdevastované přírodní prostředí, image, cena produktu, dostupnost informací, neznalost cizích jazyků, nevyhovující supra či infrastruktura, politická nestabilita, terorismus, nízká úroveň poskytovaných služeb, vztah místních obyvatel k návštěvníkům. Mezi slabé stránky České republiky lze zahrnout: nízká kvalita některých základních a doplňkových služeb cestovního ruchu, nedostatečná údržba a obnova historických objektů a kulturně-historického dědictví, neexistence marketingových studií rozvoje potencionálních turistických regionů, nedostatečná propagace republiky a regionů v zahraničí a regionů i v rámci republiky, nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu, nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou kvalitních pracovníků ve službách cestovního ruchu, převaha poptávky cestovního ruchu do hlavního města Prahy. (Petrů, 1999) Význam analýzy silných a slabých stránek spočívá v poznání silných stránek a identifikování jejich synergického efektu za účelem vytvoření úspěšné marketingové strategie, jakož i v odhalení slabých stránek a tím i v možnosti jejich následné eliminace. (Királ´ová, 2003)
22
Příležitosti Na trhu cestovního ruchu představují nejen výhody vyplývající ze silných stránek, ale i výhody vyplývající z vnějšího prostředí, v případě že je možné ho využít. Příležitostí může být posílení postavení destinace na světovém a zejména na evropském trhu cestovního ruchu, rozšiřování spolupráce v oblasti cestovního ruchu, rozvoj tradičního lázeňství, rozvoj nových moderních produktů cestovního ruchu, rozvoj doprovodných programů. Příležitosti České republiky jsou spatřovány: posílení postavení České republiky na světovém a zejména pak evropském trhu cestovního ruchu, rozšiřování spolupráce příhraničních regionů a ostatních regionů a obcí s jejími příslušnými zahraničními partnery v oblasti cestovního ruchu, rozvoj tradičního lázeňství, rozvoj nových moderních produktů cestovního ruchu včetně doprovodných programů. Ohrožení Na trhu cestovního ruchu obvykle vyplývá z jejich slabých stránek, respektive z nevýhod v rámci vnějšího prostředí. Ohrožením může být směný kurs měny, terorismus, stoupající ceny ropy, podceňování významu legislativního rámce podnikání a kontroly kvality služeb včetně ochrany spotřebitele, nedostatek kapitálu pro stabilizaci a další rozvoj podnikání v cestovním ruchu, podcenění významu koordinace společného postupu státních orgánů, regionálních rozvojových agentur, regionálních sdružení cestovního ruchu, podcenění významu aktivit cestovního ruchu pro rozvoj malého a středního podnikání a tvorbu nových pracovních příležitostí, podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v cestovním ruchu. Ohrožení se jeví v:
podcenění významu legislativního rámce podnikání a kontroly kvality služeb včetně ochrany spotřebitele,
nedostatek kapitálu pro stabilizaci a další rozvoj podnikání v cestovním ruchu, podcenění významu koordinace společného postupu státních orgánů, orgánů
23
samosprávy,
regionálních
rozvojových
agentur,
regionálních
sdružení
cestovního ruchu a zájmových profesních sdružení cestovního ruchu,
podcenění významu aktivit cestovního ruchu pro rozvoj malého a středního podnikání a tvorbu nových pracovních příležitostí v regionech,
podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu, včetně poradenské a vzdělávací činnosti pro začínající podnikatele. (Foret, 2001)
3.5 Marketing a produkt cestovního ruchu 3.5.1 Marketing cestovního ruchu Marketing je proces plánování a naplňování koncepce, oceňování, propagace a distribuce myšlenek, výrobků a služeb, který směřuje k uskutečnění vzájemné výměny uspokojující potřeby jedinců. (Johnová, 2008 str. 16) Kotler (1998) definuje marketing jako společenský a řídící proces, kterým jednotlivci a skupiny získávají to, co potřebují, prostřednictvím tvorby, nabídky a měny hodnotných produktů s ostatními. Existují četné definice marketingu cestovního ruchu. Například J. Krippendorf (1971) ve své práci Marketing cestovního ruchu definuje marketing cestovního ruchu „jako systematickou a koordinovanou orientaci podnikatelské politiky cestovního ruchu, jakož i soukromé a státní politiky cestovního ruchu na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni na co nejlepší uspokojování potřeb určitých skupin zákazníků při dosažení přiměřeného zisku“. Morrison A. M. (1996) vymezuje marketing cestovního ruchu „jako plynulý proces plánování, zkoumání, naplňování, kontroly a vyhodnocování činností potřebných k zajištění jak zákaznických potřeb a požadavků, tak i cílů organizace. K dosažení největší účinnosti vyžaduje marketing úsilí každého jednotlivce a jeho účinnost se dále může zvýšit či snížit činností dalších komplementárních organizací“. (Hesková, 2006, str. 134-135) Petrů Z. (1999, str. 79) definuje marketing cestovního ruchu jako řídící proces, který organizuje a řídí všechny obchodní aktivity zapojené do hodnocení potřeb zákazníků a předměty kupní síly zákazníků do efektivní poptávky po specifickém výrobku nebo službě a přesunu tohoto výrobku nebo služby ke konečnému zákazníkovi
24
nebo uživateli za účelem dosažení zisku nebo jiného cíle, který si podnik nebo organizace stanovila.
3.5.2 Marketingový mix cestovního ruchu Marketingový mix definují autoři Foret, Foretová (2001, str. 66) jako soubor taktických nástrojů, které může poskytovatel určitých služeb využívat pro získání konkurenceschopnosti svého produktu a pro jeho prosazení se na trhu. Jedná se především o čtyři skupiny charakteristik, označovaných v marketingové literatuře jako „4P“: produkt, cena (price), místo (place) a propagace (promotion). Marketing cestovního ruchu rozšiřuje tuto základní, klasickou podobu marketingového mixu, o další „4P“: people (lidé), packaging (tvoření balíčků), programming (programování či spíše, s ohledem na užívaný smysl slova, tvorba projektů), partnership (spolupráce, kooperace). Jiná definice marketingového mixu je souborem marketingových nástrojů, které firma využívá k tomu, aby dosáhla marketingových cílů na cílovém trhu. Marketingový mix, tvoří několik vzájemně propojených prvků. Stejně jako u předcházející definice je klasická metoda tvořena čtyřmi prvky: product - produkt, price - cena, place - místo, distribuce, promotion - marketingová komunikace. Prvky marketingového mixu musejí být vyvážené v souladu se zdroji, které má firma k dispozici. V oblasti služeb cestovního ruchu tento autor přidává k základním čtyřem prvkům marketingového mixu následující: people – lidé, packing – balíček služeb, programming – tvorba programů, partnership – spolupráce, partnerství, koordinace, processes – procesy, political power – politická moc. (Jakubíková, 2009) Nabídka ucelených a komplexních turistických programů a produktů je pro potenciálního zákazníka nejvyšší možnou službou. Tvorba a nabídka programů a produktů (balíčků služeb) je důležitá jak z pozice organizátora a tvůrce (nabídka turistických aktivit a zvyšování poptávky mimo sezónu, zvýšení přitažlivosti pro specifické cílové trhy zákazníků, atraktivnost pro nové cílové trhy, spojení nabídky programu s významnou společenskou, kulturní či sportovní akcí apod.), tak z pozice zákazníka (odpadá potřeba vlastního plánování a organizace, přehled o základních nutných vynaložených prostředcích, zajištění stejné kvality služeb po celou dobu pobytu a další). V utváření komplexních produktů je důležitá komunikace, a kooperace účastníků cestovního ruchu. 25
Komunikace Zahrnuje všechny komunikační kanály, nástroje, média a prostředky, kterými sdružení komunikuje s vybranými segmenty trhu, obchodními partnery, zástupci sdělovacích prostředků, státní správou a místní samosprávnou, s občanskými a státními institucemi, zaměstnanci, konkurencí, místními obyvateli apod. (Királ´ová, 2003) Spolupráce (kooperace) Za spolupráci lze považovat součinnost dvou a více subjektů zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu či na poskytování služeb s cestovním ruchem spojených. Cestovní ruch je odvětvím, které je silně závislé na dobré spolupráci různých subjektů. Spolupráce rozšiřuje možnosti nabídky, šetří firmám a organizacím náklady, pomáhá snižovat rizika související s podnikáním a přináší výhody plynoucí ze synergie spojení. Spoluprací se v cestovním ruchu zvyšují synergické efekty místa, příjmy místní správy i jednotlivých podnikatelských subjektů. Ke spolupráci by mělo dojít nejen mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu, ale také mezi podnikatelským a veřejným sektorem. V cestovním ruchu je potřebná spolupráce všech výše zmíněných subjektů s občany příslušné destinace cestovního ruchu. Pozornost by měla být zaměřena nejen na spolupráci mezi jednotlivými subjekty tvořícími nabídku produktů, případně je ovlivňujícími, i když tato spolupráce je více než nutná, ale také na spolupráci uvnitř firem, na spolupráci mezi jednotlivými úseky, odděleními a lidmi. (Galvasová, 2008)
3.5.3 Produkt cestovního ruchu Produktem cestovního ruchu je vše, co je nabízeno na trhu cestovního ruchu a má schopnost uspokojit potřeby návštěvníků a vytvořit komplexní soubor zážitků. Jedná se o soubor hlavně služeb, které produkují a nabízejí cílové místo a podniky a instituce cestovního ruchu. Z ekonomického hlediska je produkt cestovního ruchu souborem volných statků, služeb, zboží a veřejných statků, které jsou předmětem spotřeby účastníků cestovního ruchu. (Hesková, 2006 str. 96) Produkt cestovního ruchu definuje Orieška (2010) jako vše, co je nabízeno na trhu cestovního ruchu a má schopnost uspokojit potřeby účastníků cestovního ruchu, a vytvořit tak komplexní soubor zážitků. Rozhodující součástí produktu jsou služby, které produkuje a nabízí cílové místo (primární nabídka) a podniky cestovního ruchu (sekundární nabídka). 26
Za produkt se považuje to, co lze na trhu nabízet k pozornosti, k získání, k používání nebo ke spotřebě, co má schopnost uspokojit přání nebo potřebu druhých lidí. Produkt je jádrem marketingu, základní složkou marketingového mixu, ukázkou konkurenceschopnosti firmy – odlišuje firmy od sebe navzájem. (Jakubíková, 2009). Dle autorky Johnové (2008) je produkt jedním ze čtyř základních marketingových nástrojů, při neexistenci produktu by nemělo smysl použít další nástroje, cenu distribuci a propagaci. Každá organizace musí mít svůj produkt nebo své produkty, které chce nabídnout zákazníkům, návštěvníkům. K tomu je třeba znát zákazníky a jejich přání. Dobrý produkt, o který mají zákazníci zájem, je základem marketingového mixu. Produktem v marketingu rozumíme jakoukoli nabídku zákazníkovi. Může existovat v podobě hmotné, jako zboží, výrobek, nebo v podobě nehmotné. Nehmotná podoba nabývá celé řady forem: Služba - sektor služeb je nejrychleji rostoucím odvětvím ve vyspělém světě a s rostoucí životní úrovní a vzdělaností roste i význam služeb kulturního charakteru Událost – je to jednorázová akce, např. výstava, vernisáž, premiéra, dočasná expozice, koncert, divadelní představení, konference, přednáška, autogramiáda, beseda s autorem. Zkušenost – muzea, galerie a správci památek mohou nabízet historické a tvůrčí dílny, kde si návštěvník může vyzkoušet používání techniky Místo – marketing místa sice vychází z hmotné podstaty, protože místo reálně existuje, historická centra a budovy, rekreační oblasti, instituce, návštěvník si místo nekupuje, jen si ho prohlíží, odnáší si pocity, dojmy. Myšlenka – marketing myšlenky je také propagací něčeho nehmotného, např. filozofie určité doby, směru nebo životního stylu, náboženství, názoru. Kampaň
–
je
jednorázová
akce
spojená
s prezentací
myšlenek,
názorů
a navrhovaných postupů, obvykle politické strany, názorového směru, zájmového uskupení. Instituce – služby muzeí, galerií, památek, knihoven, představení hudebních těles, divadelních souborů. Činnost – marketing činností používá jako svůj produkt nějakou aktivitu, o kterou by zákazníci mohli mít zájem. Zážitek – na zážitek z výstavy, představení tedy na přínos pro zákazníka se velice často orientují marketingově zaměřené kulturní instituce 27
Osoba – marketing osoby je nezbytný při prosazování nových umělců i při udržení zavedených umělců na trhu Demarketing – používá marketingové nástroje na omezení poptávky v době návštěvní špičky, nebo když opakující se velké množství návštěvníků ohrožuje exponáty zhoršením mikroklimatických podmínek (Johnová, 2008 str. 17) Podstatou marketingu je uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků, čehož je možné docílit po předchozím průzkumu situace. Aby byly získány potřebné informace, využívá se často marketingového výzkumu.
3.5.4 Marketingový výzkum Jedná se o cílevědomý proces, který směřuje k opatření určitých konkrétních informací. (Svobodová, 1994) Marketingový výzkum je systematický a cílevědomý proces směřující k opatření (shromáždění nebo nákupu) určitých konkrétních informací. (Kozel, 2006) Marketingový výzkum má za úkol, systematicky specifikovat, shromažďovat, analyzovat a interpretovat informace, které se dále využívají v marketingovém řízení. K naplnění tohoto přístupu je využíváno nejrůznějších výzkumných přístupů. Marketingový výzkum je prováděn za různým účelem. Jedná se především o popis konkrétního stavu, vysvětlování příčin a vzájemných vztahů a odhad budoucího vývoje. Dle účelu je možné uskutečňovat monitorovací výzkum, jehož cílem je získání informací o vnitřním a vnějším marketingovém prostředí firmy a odhadovat možné příležitosti a ohrožení. Podklady jsou získávány ze sekundárních dat a prostřednictvím dotazování a pozorování. Dalším typem je výzkum explorativní. Cílem je vysvětlení nejasných nebo nepřehledných skutečností. Deskriptivní výzkum se zabývá určením počtu výskytů, stanovením tržních veličin, analýzami prodejů. Kauzální výzkum zaměřuje pozornost na informace o vzájemných vztazích, ke kterým dochází mezi sledovanými jevy nebo vztahy, mezi příčinou a následky. (Kozel, 2006) Dle uvedených informací je zřejmé, že v případě této diplomové práce se jedná o monitorovací výzkum. Marketingový výzkum používá pro sběr informací jednu ze tří základních metod: pozorování, dotazování, experiment.
28
Pozorování V publikaci „Marketing v cestovním ruchu“ charakterizuje autorka Jakubíková (2009) pozorování jako zachycení zkoumaných projevů a rysů zákazníků, které jsou pozorovatelné. Tato metoda je v posledních letech stále častěji využívaná, například pro získání konkrétních poznatků o chování návštěvníků. Dotazníkové (anketní) šetření Pomocí dotazníkového šetření je možné získat především údaje týkající se psycho-demografické charakteristiky návštěvníků, některých okolností a důvodů jejich návštěvy, v omezené míře i „měkká“ data spojená s vnímáním destinace, celkovou spokojeností, připomínky ke službám aj. Dotazník je obvykle určen k osobní distribuci návštěvníkům. (Kesner, 2008) Osobní rozhovory Jsou časově i procedurálně náročnou formou průzkumu, orientovanou zejména na získání hlubších informací. Forma hloubkového rozhovoru je vhodná především k získání „měkkých“ dat, - o motivech, přáních, hodnocení a chování návštěvníků i nenávštěvníků vytyčené destinace. Skupinové rozhovory Jedná se o diskusi skupiny 6 – 12 lidí. Respondenti mají vyjadřovat své názory na dané téma, hodnotí svou návštěvu i celou destinaci. Skupinový rozhovor je řízen moderátorem a trvá zpravidla 1-2 hodiny. Pomocí skupinových rozhovorů je možné získat cenná data, týkající se hodnocení kvality produktu, kulturní destinace a jejích služeb, image instituce a jejího vnímání veřejnosti aj. (Kesner, 2008) Experiment Tato technika se využívá v situacích, kdy je složité získat údaje v reálném životě. Experimentální metody jsou založeny na studiu vztahů mezi dvěma nebo více proměnnými za kontrolovatelných podmínek. (Jakubíková, 2009) Sekundární informace Jako sekundární informace obvykle označujeme údaje, které byly shromážděny zpravidla někým jiným, původně pro nějaký jiný účel a jsou i nadále k dispozici.
29
Dostáváme se k nim zprostředkovaně. Sekundární zdroje bývají k dispozici rychleji a bývají méně nákladně než primární zdroje údajů. (Přibová, 1996) Primární informace Primární informace jsou původní údaje, které musí být teprve shromážděny pro specifický účel. Jsou získávány prostřednictvím našeho vlastního výzkumu a slouží výhradně nebo především potřebám daného výzkumu. (Zbořil, 1998) Marketingová analýzy dat Všechna data a získané informace byly zanalyzovány pomocí SWOT analýzy. SWOT analýza slouží k základní identifikaci současného stavu podniku – sumarizuje základní faktory působící na efektivnost marketingových aktivit a ovlivňující dosažení vytyčených cílů. Tvoří logický rámec vedoucí ke konkrétnímu systematickému zkoumání vnitřních předností a slabin, vnějších příležitostí a ohrožení i k vyslovení základních strategických alternativ, o kterých může podnik uvažovat. (Horáková, 2003)
3.6 Specifika kultury v cestovním ruchu Kulturní cestovní ruch je vnímán jako samostatná produktová kategorie teprve od konce 70. let. Kulturní cestovní ruch znamená cestování za zážitky na místa a za aktivitami, které autenticky představují příběhy a lidi z minulosti i současnosti (McKercher a du Cros, 2002). V publikaci Management kulturního cestovního ruchu dělí autor Kesner (2008) jednotlivé varianty definic kulturního cestovního ruchu do širších kategorií: Motivační definice Odborná veřejnost je přesvědčena, že kulturní turisté jsou motivováni k cestování jinými důvody než ostatní turisté. Proto tím, co kulturní cestovní ruch odlišuje, je právě motivace. Prožitková definice Kulturní cestovní ruch je též zážitkovou aktivitou. Minimálně umožňuje zážitek z dotýkání se unikátního sociálního tkaniva, tradice a speciálního charakteru místa. Je možné doufat, že díky kulturnímu prožitku se turisté více vzdělají a zabaví, budou mít možnost naučit se něco o významu místa a jeho spojení s místní komunitou, jeho tradicemi a s kulturní a přírodní krajinou. 30
Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) definuje kulturní cestovní ruch jako „pohyb osob především z kulturních důvodů: jako jsou studijní cesta, umělecké představení, kulturní zájezd, cestování na festival a další akce, návštěva památek a sídel, cesta za poznáváním přírody, folklórem, uměním či poutěmi.“ Kulturní zařízení Kulturní zařízení si ke své poznávací funkci dále přibírají i částečně funkci společenskou, což pak odpovídá i charakteru těchto zařízení jako jsou např. skanzeny, muzea, galerie, hvězdárny, divadla, knihovny apod. (Galvasová, 2008) Kulturní památky Kulturními památkami jsou věci nemovité i movité (nebo jejich soubory), které jsou významným dokladem historického vývoje života společnosti, životního způsobu a životního prostředí v dané době, a to od nejstarších dob do současnosti. Tyto věci jsou projevem tvůrčích schopností a práce člověka a mají hodnotu historickou, uměleckou, technickou, vědeckou či revoluční. Kulturními památkami jsou také věci (nemovité či movité), které mají vztah k významné osobnosti nebo k historické události. (Kesner, 2008) Kulturně-historické památky plní především funkci poznávací. Zde můžeme zařadit různé architektonické objekty (hrady, zámky, historická jádra měst atd.), sakrální stavby (katedrály, kláštery, kostely atd.), technické památky (fortifikační stavby, vodní stavby, rozhledny atd.), vojenské památky a objekty lidové architektury. Kulturní turistika Různé používané definice kulturního cestovního ruchu se zpravidla shodují, že tento pojem nelze zužovat jen na poznávání životních způsobů a tradic dané komunity: kulturní turistika je tak například definována jako „cestování zaměřené na prožitek kulturních prostředí, zahrnujících i krajinu, výtvarná a performativní umění, životní styly, hodnoty, tradice a události. Ještě širší pojetí nezakládá definici kulturního turismu pouze na vymezení jeho cílů, ale uspokojování kulturních potřeb jejích účastníků, cestovatelů. Kulturní turistika je pohybem osob ke kulturním atrakcím mimo jejich trvalé místo pobytu, se záměrem získat nové informace a prožitky k uspokojení jejich kulturních potřeb. (McKercher a du Cros, 2002)
31
Kulturní atraktivita Autoři Zelenka, Pásková (2002) uvádějí, že kulturní atraktivita je založena na historickém kulturním dědictví, minulých a současných tradicích obyvatel destinace cestovního ruchu (hrady, zříceniny, zámky, citadely, historické zahrady, městské památkové rezervace a městská historická centra, venkovské památkové rezervace, historická místa (prostranství), místní architektura, artefakty, kulturní akce a stálé expozice – lidové slavnosti, muzea, galerie, festivaly, koncerty, výstavy, vernisáže apod. Kulturní památka je kulturní zdroj (objekt, událost, sídlo významné osoby, lokalita, nehmotné dědictví), u kterého byla identifikovaná jeho vnitřní hodnota či význam pro společnost, kvůli které je potom chráněna. Turistická kulturní či historická památka – památka, u které je nalezena její vnější hodnota (potenciál) jako turistická atraktivita. (Galvasová, 2008) Produkt kulturního cestovního ruchu – turistická kulturní či historická památka, jejíž potenciál (vnější hodnota) byl transformován do něčeho, co může turista za úplatu užít (prohlídka dané expozice, hradu, pronájem prostoru, pobyt, suvenýr, apod.). (Kesner, 2008) Kulturně - historické atraktivity Jsou to atraktivity cestovního ruchu, které jsou uměle vytvořené a svou hodnotou přitahují určitý okru návštěvníků.
hrady a zámky
muzea, skanzeny, rezervace lidové architektury
sakrální památky
městské památkové rezervace
národně-historické památky
zábavní a tematické parky. (Királ´ová, 2003)
32
4 Situační analýza města Bechyně a okolí 4.1 Všeobecná charakteristika oblasti působení cestovního ruchu a vymezení řešeného území Česká republika je země uprostřed Evropy. Svojí rozlohou 78 864 km2 se řadí mezi malé státy. Tvoří od nepaměti křižovatku evropských kultur. Za srdce České republiky je považováno hlavní město Praha, město tisíce věží, která je také nejčastěji navštěvovaným místem pro její krásy a kouzlo historie. Kromě svého kulturního centra – Prahy, se může Česká republika pochlubit širokou škálou měst a venkovských sídlel s neméně osobitým kulturním charakterem, vyhledávanými lázeňskými místy, a v neposlední řadě množstvím přírodních krás či dochovaných historických památek. Česká republika vznikla v roce 1993 rozdělením Československé federativní republiky. V roce 2004 se zařadila mezi země Evropské unie. Česká republika je také řádným a plnohodnotným členem Severoatlantické aliance. [61] Cestovní ruch v Jihočeském kraji Jihočeský kraj, který patří mezi nejatraktivnější turistické oblasti Čech, je příhraničním regionem, část jeho obvodu tvoří hranice s Rakouskem a Německem v celkové délce 323 km. Kraj sousedí s Plzeňským, Středočeským a Jihomoravským krajem a krajem Vysočina. Rozloha kraje činí 10 057 km2, což je 12, 8 % rozlohy celé České republiky. Z tohoto území zaujímají třetinu lesy, 4 % pokrývají vodní plochy. Převážná část území leží v nadmořské výšce 400 - 600 m. Nejvyšším bodem na území Jihočeského kraje je šumavský vrchol Plechý (1 378 m), naopak nejnižším místem (330 m) hladina Orlické přehrady v okrese Písek. Jihočeský kraj představuje geograficky poměrně uzavřený celek, jehož jádro tvoří Jihočeská kotlina. Ta je rozdělená na dva specifické celky – Českobudějovickou a Třeboňskou pánev. Na jihu tvoří území zvané „Česká Kanada“ hranici s Rakouskem, jihozápadní příhraniční část s Německem vyplňuje Šumava, na jihovýchodě se rozprostírají Novohradské hory, ze severovýchodu zasahují výběžky Brd a ze severu je kraj ohraničen Středočeskou žulovou vrchovinou a Táborskou pahorkatinou. Jihočeský kraj disponuje na rozdíl od jiných regionů pestrou skladbou turistických atraktivit, rekreačními rybníky počínaje a vysokou koncentrací historických památek 33
konče. Výhodou kraje jsou tedy svým způsobem již hotové produkty, které musí jiné regiony teprve vytvářet a rovněž jeho poloha na hlavních transevropských turistických trasách. Přes tyto výhody není potenciál cestovního ruchu v Jihočeském kraji zcela využíván. [32] Táborsko Táborsko zaujímá severovýchodní část regionu jižních Čech. Jeho převážnou část tvoří Třeboňská pánev a Táborská pahorkatina, které jsou pokryty množstvím lesů, luk, potoků a rybníků. Oblasti vévodí řeka Lužnice, v jejímž bezprostředním okolí se dodnes zachovala sídliště, jejichž existence zůstává svědky osidlování krajiny od pravěku do středověku. Táborský region je tvořen zachovalými gotickými stavbami (radnice, kostely, části opevnění), středověkými sídelními a pevnostními dominantami (hrad Borotín, Dobronice, Příběnice, Příběničky, Choustník, Šelmberk), církevními stavbami (klášter ve městě Bechyni, děkanské kostely v Táboře, Soběslavi či Bechyni). S významnou kapitolou národních dějin – husitstvím jsou spojeny dějiny Tábora, Sezimova Ústí a Kozího hrádku. Raritou jsou i smělá technická díla, z nichž nejvýznamnější je první elektrifikovaná železniční dráha na území bývalého Rakousko - Uherska, která od roku 1903 s menšími úpravami dodnes spojuje města Tábor a Bechyni – elektrická dráha Františka Křižíka. K technickým zajímavostem patří obloukový most v Bechyni a unikátní sedlecký řetězový most na řece Lužnici. [20] Mikroregion Bechyňsko V prosinci 2004 byla schválena zakladatelská smlouva sdružení mikroregionu „Bechyňsko“.
V mikroregionu je celkem jedenáct obcí: Bechyně, Březnice,
Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Haškovcova Lhota, Hodětín, Hodonice, Radětice, Rataje, Sudoměřice u Bechyně a Záhoří. Cílem sdružení je snaha o rozvoj regionu zmnožením sil a prostředků při rozsazování záměrů přesahující svým rozsahem a významem každou účastnickou obec. Území mikroregionu Bechyně je totožné s územím správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (SO OPOÚ) Bechyně. Nachází se v severní části Jihočeském kraji a je součástí SO ORP Tábor. Mikroregion Bechyně hraničí na jihozápadě a západě se SO ORP Týn nad Vltavou, na severozápadě se SO ORP Milevsko, na severu a severovýchodě se SO OPOÚ Tábor a na východě se SO ORP Soběslav. Celková rozloha mikroregionu činí 132,34 km2 34
(tj. 13,2 % z celkové rozlohy SO ORP Tábor)Statut města má pouze jedno sídlo, a to Bechyně, která je přirozeným centrem zájmového území, neboť ve značné míře plní pracovní a obslužnou funkci pro okolní obce. [69] Město Bechyně Poloha města Bechyně Město Bechyně je součástí jižních Čech, okresu Tábor a členem mikroregionu Bechyňsko. Město Bechyně leží v mírně zvlněné Táborské pahorkatině v nadmořské výšce cca 400 m. Je součástí povodí Lužnice, respektive Vltavy. Město se rozkládá uprostřed romantické krajiny na dolním toku řeky Lužnice nad jejím soutokem s říčkou Smutnou. Leží asi 25 km jihozápadně od okresního města Tábor a cca 45 km jižně od největšího jihočeského města České Budějovice. Město Bechyně je přirozeným centrem zájmového území, neboť ve značné míře plní pracovní a obslužnou funkci pro okolní obce. Lokalizace podle České centrály cestovního ruchu, která je v souladu s označením úrovní užívaných Evropským Společenstvím, je následující:
Území NUTS 1:
Česká republika
Území NUTS 2:
Jihozápad
Území NUTS 3:
Jihočeský kraj
Území NUTS 4:
okres Tábor
Turistický region:
Jižní Čechy
Turistická oblast:
05 Jižní Čechy
Správní obvod 3:
Tábor
Správní obvod 2:
Bechyně
Statistický kód obce:
ZUJ 552054
Původ jména města Bechyně Existuje několik různých pověstí, které souvisejí se jménem města Bechyně. V některých pramenech je zaznamenáno, že název města je odvozen z výrazu Bech, což je pravděpodobně staré české jméno či jeho zkratka. Bech měl být údajně český hrdinný vůdce, který padl v boji proti Frankům v roce 805. Podle jiné verze město Bechyni založila kněžna Libuše, která zdejší území věnovala kněžce ze své družiny Bohyni. Od Bohyně není daleko k Bechyni, praví pověst. Z písemných zpráv je před založením středověkého města známa podoba jména 35
Bechyně například ve znění „in partes provinciae Bechin“ (kolem roku 1120), „Bechingen“ (1306), „Beching“ (1307). [18] Historie města Bechyně Ať už je počátek města zahalen rouškou tajemství, pravdou zůstává, že se Bechyně stala významným správním centrem oblasti označované „provincia Bechin“ a zůstala jím od raného středověku až do poloviny 18. století. Jejími vlastníky byli zřejmě již od prvopočátku pražští biskupové, sídlilo zde arcijáhenství, na hradišti vznikl první kostel zasvěcený sv. Jiří. Na místě města údajně již v 9. století bývalo slovanské hradiště, které bylo podle Kosmovy kroniky jedním z nejdůležitějších správních center tehdejších Čech. Historie Bechyně začíná v roce 1268. Tehdy koupil král Přemysl Otakar II. Bechyni jako pustou horu a založil zde hrad. Jméno Bechyně se ale v nejstarších historických pramenech vyskytuje o celé století dříve. Na listinách datovaných léty 1167, 1170 a 1171 jsou zmiňovány církevní hodnostáři, arcijáhnové z Bechyně, kterým byla tehdy podřízena církevní organizace jižních Čech. Ona pustá hora tedy spíše znamená zpustlou stavbu, ruiny někdejšího kostela nebo hradu. [18] Z dramatických událostí zlých let po smrti krále Přemysla Otakara II. je známa vůdčí postava biskupa Tobiáše z Bechyně. Velmi významným obdobím pro další vývoj města byl počátek 14. století, kdy Jan Lucemburský povýšil osadu na město. Po Janu Lucemburském se v držení Bechyně vystřídalo množství majitelů, především z řad předních šlechtických rodů. V dalším období se v Bechyni vystřídali páni ze Šternberka, ze Švamberka a z Rožmberka. Všichni patřili k nejvýznamnější české šlechtě a díky nim se město i zámek dočkaly značného stavebního rozvoje. Roku 1569 Bechyni koupil Petr Vok z Rožmberka, který se zde o 11 let později oženil s Kateřinou z Ludanic. Bechyni vlastnil třiadvacet roků a nakonec ji s těžkým srdcem prodal, aby splatit obří dluhy své i svého rodu. [36] Bechyně přešla poté znovu na Šternberky. Z rodu Šternberků přežila Marie Terezie, která se provdala za hraběte Jana Leopolda z Paaru. Od roku 1715 až do 19. století držela Bechyni hrabata z Paaru, kteří zde setrvali do roku 1948. Po konfiskaci majetku využívala zámek Československá akademie věd (ČSAV). Po roce 1989 se zámek navrátil původním majitelům a poté bylo založeno Panství Bechyně. 36
Od 15. století vzkvétalo ve městě také hrnčířství, které zde založilo keramickou tradici. První keramická dílna tu vznikla koncem 19. století. V roce 1884 byla ve městě otevřena nejstarší odborná keramická škola v Čechách. Na přelomu 15. a 16. století zaznamenalo město rozsáhlé pozdně gotické úpravy a byl vybudován fortifikační systém hradu a města, který byl jedním z nejdokonalejších v našich zemích. [17] Město Bechyně má skutečně co nabídnout. Pro své mimořádné historickoarchitektonické kvality bylo v roce 1990 prohlášeno městskou památkovou zónou. Socioekonomická situace Socioekonomické faktory a předpoklady cestovního ruchu jsou takové zdroje, předpoklady a impulsy, které uvádějí v činnost rekreační a turistické procesy. Jedná se o veškeré socioekonomické zdroje, předpoklady a možnosti ovlivňující zejména rozdílnou intenzitu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu a rekreaci. Tyto předpoklady determinují tzv. potenciál rekreativity obyvatelstva. Obyvatelstvo Počet obyvatel mikroregionu Bechyňsko k 31. 12. 2008 činil 7 379. Většina obyvatel zájmového území je soustředěna do města Bechyně, konkrétně se jedná o 5 541 obyvatel. To znamená, že míra urbanizace dosahuje v zájmové oblasti hodnoty 75,1 %. Druhým největším sídlem jsou Sudoměřice u Bechyně, kde ke zmíněnému datu žilo 679 obyvatel. V mikroregionu Bechyňsko je sedm obcí ve velikostní skupině do 199 obyvatel, tři obce ve skupině 200 – 999 obyvatel a jediná obec s více než tisícem obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v zájmovém území lze označit za sestupný, pokud srovnáme údaje za posledních zhruba dvacet let. Hustota zalidnění Celková rozloha mikroregionu Bechyňsko činí 132,34 km2. Hustota zalidnění tak činí 55,8 obyvatel/ km2, což je podprůměrná hodnota v porovnání se všemi ostatními vyššími hierarchickými stupni. Tak jako v jiných osídlených oblastech je většina obyvatelstva soustředěna do „sídelního“ města. Nejvyšší hodnoty proto dosahuje samozřejmě město Bechyně, ve kterém je soustředěna naprostá většina populace mikroregionu (75 %). Rozmístění obyvatelstva je značně nerovnoměrné, naprostá většina žije ve městě Bechyni.
37
Věková struktura Ve věkové struktuře obyvatelstva sledovaného území se projevuje postupné stárnutí populace. Tento negativní trend vývoje věkové skladby populace je však celostátním problémem. Během posledních zhruba třiceti let se snížil podíl lidí v předproduktivním věku o 4 %, kategorie osob v produktivním věku posílila o 6 %. Podíl populace v poproduktivním věku se zatím výrazně nezměnil, avšak jisté je, že dojde k výraznému nárůstu podílu této věkové skupiny. Uvedená změna věkové skladby je důsledkem úbytku dětí, tedy poklesu porodnosti. Vzdělanostní struktura Tak jako v celém Jihočeském kraji, či České republice, doznala úroveň vzdělanosti populace sledovaného území v posledních dvou dekádách značných změn. Díky trendům ve společnosti, kdy se na vzdělání klade mnohem větší důraz než před patnácti lety a více, se stále zvyšuje podíl osob s vyšším vzděláním na úkor těch, kteří dosáhli pouze základního, případně bez maturity. Lze konstatovat, že populace je vzdělanější než dříve. Nejvíce je zastoupeno střední vzdělání bez maturity (36,4), na druhém místě se téměř shodně pohybuje úplné střední vzdělání s maturitou a základní vzdělání včetně neukončeného. Vysokoškolské vzdělání je zastoupeno necelými 8%. Hospodářství Území mikroregionu je díky své poloze a díky příhodným podmínkám vhodné k zemědělskému využití, důležitá je také jeho průmyslová minulost. Zemědělská půda tvoří téměř 53 % z celkové rozlohy. Podíl vodních ploch na celkové rozloze je zanedbatelný, míra zalesnění překračuje celorepublikový průměr 33 % o takřka 4 %. Zaměstnanost Podíl ekonomicky aktivních osob na celé populaci byl v roce 2008 v zájmovém území 70,0 %. Z dlouhodobého hlediska se počet ekonomicky aktivních osob neustále snižuje, což je způsobeno především demografickým vývojem, větším podílem osob studujících na středních a vysokých školách, většími možnostmi získávání zkušeností v zahraničí před nástupem do zaměstnání a v neposlední řadě také snížením podílu pracujících důchodců. Strukturální změny v národním hospodářství celé České republiky (resp. Československa) po roce 1990 byly doprovázeny změnami v rozložení ekonomicky aktivních osob do jednotlivých odvětví. K poklesu zaměstnanosti došlo 38
v primární sféře, ze sekundární sféry pak v průmyslu. V ostatních odvětvích byl zaznamenán nárůst, přičemž mírný nárůst ve stavebnictví, dopravě a spojích a v obchodě a opravách byl ovlivněn především působením osob samostatně činných v těchto odvětvích. K nárůstu došlo také v odvětvích, jejichž podíl byl na počátku transformačního období minimální, především v peněžnictví a pojišťovnictví, v činnostech v oblasti nemovitostí a v ostatních veřejných a sociálních službách. Zcela
viditelný
pokles
zaměstnanosti
v
primárním
sektoru,
zejména
v zemědělství, (o cca 15 % ve sledovaném období) a markantní nárůst terciéru, převážně služeb a obchodu (o cca 30 %) je celorepublikovým trendem, který byl podpořen ekonomicko-společenskými změnami po roce 1989 spojenými s transformací v těchto odvětvích. Restrukturalizace hospodářské základny zasáhla průmyslovou základnu zájmového území. Ve sledovaném období, zejména v 90. letech minulého století, došlo k razantnímu snížení počtu zaměstnanců v jednotlivých průmyslových závodech, v horším případě zániku podniku. Z tohoto důvodu se průmysl propadl na druhou příčku, co se podílu zaměstnaných týče. [69]
4.2 Analýza složek primární nabídky mikroregionu Bechyňsko a města Bechyně Primární nabídka cestovního ruchu zahrnuje základní složku produktu „destinace cestovního ruchu“, a to přírodní, kulturně-historický a kulturně společenský potenciál. [13]
4.2.1 Přírodní potenciál cestovního ruchu Přírodní podmínky hrají klíčovou roli při určování přírodního rekreačního potenciálu, kterým rozumíme využitelnost přírodních zdrojů a podmínek pro cestovní ruch. Studium přírodního rekreačního potenciálu je důležité zejména z geografického pohledu – formování rekreačních systémů totiž probíhá v prostorových vztazích od rekreačních lokalit až k rekreačním oblastem. Přírodní zdroje vystupují jako rozhodující lokalizační faktor, tj. předpoklad pro formování rekreačních procesů. [37] Pod pojem přírodní předpoklady lokalizace lze zahrnout, reliéf místa, klimatické podmínky, hydrologické a biologické podklady.
39
Geomorfologické podmínky Město Bechyně je součástí tzv. Táborské pahorkatiny. Leží v nadmořské výšce 406 m. Katastrální výměra města je 21,20 km². Bechyně byla roku 1990 vyhlášena městskou památkovou zónou. Bechyně a stejně tak celé Táborsko náleží z geologického hlediska do oblasti, která je nazývána moldanubikum, v této oblasti jsou nejvíce rozšířeny krystalické břidlice, zvláště ruly. Do těchto hornin místy pronikají různě velká tělesa žul a příbuzných hornin. Bechyně se vyznačuje mírně kopcovitým reliéfem a hlubokým údolím řeky Lužnice, což skýtá ideální podmínky pro rekreační turistiku. [34] Mírný, jemně kopcovitý terén skýtá ideální podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku, malebné prostředí údolí řeky Lužnice je vyhledávaným místem místních obyvatel města při procházce se svými domácími miláčky či dětmi, stejně jako prostředí v okolí řeky rádi využívají lázeňští hosté pro nenáročné procházky. Nedaleko města je vytvořeno také příjemné a hojně využívané golfové hřiště.
Klimatické podmínky Území bechyňského mikroregionu se nachází v mírném klimatickém pásmu střední Evropy. Území patří do mírně vlhké či vlhké oblasti, nejteplejší období přichází obvykle v červenci ale počasí je proměnlivé, a je doplněno dostatečným množstvím srážek. Město Bechyně je nejčastěji navštěvováno v letních měsících, v hlavní letní sezóně. Město je vhodné pro letní rekreaci a rekreační sportovní aktivity. Sezónnost se částečně snižuje celoročním provozem místního lázeňského komplexu.
Hydrologické podmínky Celá oblast přináleží k povodí Lužnice, respektive Vltavy. Hlavní osou mikroregionu tvoří říční toky Lužnice a Smutné. V Bechyni a okolí najdeme hojné množství rybníků a bezpočet mokřin. Řeka Lužnice Pramení v Rakousku na jižních svazích Novohradských hor ve výši 990 m n. m. Na naše území přitéká nad Novou Vsí už jako říčka splavná pro sportovní lodě. Od hranic až k Táboru teče severním směrem, u Tábora se ostrým obloukem doleva stáčí k jihozápadu a pod Týnem nad Vltavou se vlévá zprava do Vltavy. Povodí Lužnice 40
měří asi 4 200 km2. Lužnice je nížinná řeka, spád celé sjížděné části činí asi 0,8%, pouze v úseku Tábor - Bechyně, kde se údolí zužuje a v kamenitém dně vznikají lehce sjízdné peřeje, přesahuje spád 1%. Jinak plyne mírným stejnoměrným proudem rovinatou, lučinatou krajinou jižních Čech. Její voda je nadržována četnými jezy a napájí spoustu rybníků. Řeka Smutná Pramení ve Vlašimské pahorkatině, východně od Javorové Skály. Odtud teče stále k jihu a po 47 km se vlévá na ř. km 10,7 zprava do Lužnice. Povodí má plochu asi 250 km2, sjízdná část měří 24 km. Na horním toku Smutná napájí řadu rybníků, po soutoku s Milevským potokem u Sepekova se stává splavnou pro sportovní lodě. Zařezává se nehluboko do terénu malebným údolím, místy zalesněným, s malým spádem s četnými záruky. [36] Říčka Smutná ve městě Bechyně není využívána žádným zvláštním způsobem, v dřívější době byla využívána pro vodní hrátky místního obyvatelstva. Naproti tomu řeka Lužnice je využívána hojně pro vodní sporty. Řeka Lužnice je rájem vodáků. Město Bechyně má vlastní kanoistický oddíl. V minulosti byla řeka Lužnice hojně využívána ke koupání, dnes je spíše místem pro místní rybáře.
Biologické podmínky Značnou plochu území pokrývají lesy, poměrně mokré louky a orná pole. V oblasti Bechyně jsou rozsáhlá rašeliniště s porosty klikvy žoraviny, vlochyně, rosnatky, suchopýru atd. Mokré louky poskytují vhodné podmínky pro tučnici obyčejnou, zvonečník černý. Součástí okolí města Bechyně je častý výskyt mokřad, lemujících břehy menších rybníků. 27 km od města Bechyně se rozkládají Veselská, přesněji Soběslavsko-Veselská blata, která jsou bohatým ložiskem rašeliny. Těžila se v tzv. borkách, a proto se této části říká také Borkovická blata. Rašelina se používala jako topivo, nyní se používá k léčebným účelům v bechyňských a třeboňských lázních. Poblíž zmíněných Borkovic u Veselí nad Lužnicí začíná naučná stezka Borkovická blata se stezkou dlouhou přes 5 km a 30 zastávkami mapujícími faunu i flóru unikátního rašeliniště. Zvířena Bechyňska je poměrně bohatá, i když některé druhy byly již vyhubeny. Hojně se zde vyskytuje srnec, divoké prase, zajíc. Přibližně 7 km východně od města Bechyně poblíž Sudoměřic, se rozkládá Černická obora. Byla založena v roce 1586 41
Petrem Vokem z Rožmberka. V roce 1880 byla v části obory zřízena jedna z nejstarších přírodních rezervací v Čechách. Je zde chráněn zbytek přestárlého smíšeného porostu borovice, smrku, dubu a habru. Památka je součástí přírodního parku stejného názvu. Lokalita je zajímavá především z entomologického hlediska - řád dvoukřídlí a brouci. Z tohoto důvodu je zde minimálně odstraňováno staré dřevo z padlých stromů. V okolí města jižně až jihozápadně se rozprostírá také Obůrka, rozlehlá lesní plocha, v níž jsou chováni mufloni a daňkové.
Současná rozloha Obůrky je 140
hektarů, přičemž cca 2 hektary připadají na louky a pastviny, několik jezírek a rybník. V obůrce je chován daněk evropský a muflon v počtu kolem cca 100 kusů. Prostory nejsou přístupné veřejnosti, pouze loveckým hostům. [58] Černická obora Černická obora se rozkládá okolo dnes již zaniklé obce Černice při silnici z Bechyně do Soběslavi asi 7 km východně od Bechyně poblíž Sudoměřic. Rozlehlou Černickou oboru založil v roce 1586 Petr Vok z Rožmberka. Sloužila zejména k chovu černé zvěře, daňků a jelenů. V roce 1880 byla v části obory zřízena jedna z nejstarších přírodních rezervací v Čechách. Je zde chráněn zbytek přestárlého smíšeného porostu borovice, smrku, dubu a habru. Černická obora si udržuje svým přírodním bohatstvím všechny znaky, typické pro přírodní rezervaci. Na její ploše jsou zachovány staleté stromy, husté jehličnaté porosty, život fauny i vývoj flory jsou ovlivňovány pouze zásahy odborníků. V areálu je zachována stavba bývalého loveckého zámečku, který byl před několika lety stylově opraven. [56] Obůrka Myslivost má na bechyňském panství bohatou a dlouholetou tradici, která začala v roce 1569, kdy koupil bechyňské panství Petr Vok z Rožmberka. Mimo jiné dal v letech 1570 – 1571 zřídit v blízkosti hradu bažantnici. Zanedlouho nechal přestavět hrad na renesanční zámek s parkem, jehož součástí byla právě tato bažantnice. V roce 1596 musel Vok Bechyni prodat Šternberkům a v roce 1715 ji vyženil Jan Leopold Paar. Rod Paarů pak vlastnil zámek a bechyňské panství až do roku 1948, kdy jim byl majetek zabaven státem. Paarové v rozvoji myslivosti pokračovali. Na počátku 19. století vznikla z bažantnice další menší obora a byla do ní vysazena dančí zvěř. Tím byly položeny základy obory později zvané Obůrka. Prameny uvádějí letopočet 1817. 42
V oce 1957 do Obůrky přibyli mufloni. Oba druhy zvěře se v oboře chovají i v současnosti. Současná rozloha Obůrky je 140 hektarů, přičemž cca 2 hektary připadají na louky a pastviny, několik jezírek a rybník. Zbytek tvoří les, v němž jsou významné přestárlé porosty borovice a dubu. K zařízení Obůrky patří myslivna, lovecká chata, dva seníky, chyták a kryté kazatelny. Přirozenou hranicí je ze dvou třetin řeka Lužnice z jedné strany a říčka Smutná ze strany druhé. Část oborního oplocení zničila v roce 2002 povodeň a proto je nyní plot po generální opravě. Obora není přístupná veřejnosti. [58] Černická obora a Obůrka jsou využívány zájemci o myslivost a lov. V těchto oblastech jsou chováni mufloni a daňci. Tato místa by mohla být v budoucnosti využita pro školy v přírodě, kde by se mohli děti seznámit s vzácnými druhy zvířat či rostlin a dřevin. Dnes je Obora veřejnosti nepřístupná. Poušť Místo nese název podle bývalé poustevny, je zde kostelík z druhé poloviny 17. století, sloužící původně jako obydlí poustevníka. Kostel zde nechal vystavět Jan Norbert ze Šternberka, který místo často vyhledával k duchovnímu rozjímání. Poustevníkem byl vždy některý z mnichů bechyňského kláštera, který dostával za svoji službu zvláštní plat. Dnes je kostel součástí rekreačního a školícího zařízení Evangelické církve metodistické. Pro svoji výraznou přírodní scenérii i klidné prostředí je les Poušť oblíbeným vycházkovým místem místních obyvatel i rekreantů. [44] Opět je zde charakterizována krása přírody města Bechyně a okolí. Židova strouha Současný název je již více ustálen než původní, který byl k tomuto místu vztahován na základě pověsti o kouzelníku Židovi. Překrásná přírodní oblast se stala pro svoji romantiku oblíbeným místem tvůrčí umělecké činnosti výtvarníků, fotografů i filmařů. Vedle procházek je možno zde strávit delší dobu v chatovém táboře, spravovaném TJ Jiskrou Bechyně.
Židova strouha je romantické kaňonovité údolí
potoka, 3 km jižně od Bechyně nedaleko Nuzic, kterým prochází žlutá turistická trasa. Při ústí do Lužnice lemují Židovu strouhu mohutné skalní masivy. Pramení nedaleko Bzí, pod Bechyní vytváří romantický kaňon s rozeklanými skalami a jeskyněmi a vlévá se do Lužnice. Právě jeho poslední úsek je nejkrásnější a má neopakovatelnou atmosféru. V roce 1988 byl vyhlášen přírodní památkou. Své jméno údolí získalo 43
po Židech, kteří se v nepřístupných stráních schovávali, když byli vypovězeni z Čech za vlády českého krále Vratislava II. Židova strouha je dlouhá 20,5 km a odvodňuje území o rozloze 74 km čtverečních. [62] Židova strouha je úchvatné klidné místo nedaleko města Bechyně, kam je možné podniknout pěší výlet. Pro cykloturistiku doporučena není. Pokud někdo hledá romantiku – hledá Židovu strouhu. Pro svou divokou krásu byla, je a bude vyhledávána trampy, v poslední době ji vyhledávají milovníci tradiční pěší turistiky. Židova strouha by mohla zahájit éru dobrodružného cestovního ruchu, zejména v období po deštích. Žlutá značka často překračuje vodní tok a tak si návštěvník užije skákání přes balvany a přechody po improvizovaných můstcích. Prostředí je krásné v letní sezóně a tajemné v podzimních dnech. Lázně Bechyně s.r.o. Bechyňské lázeňství je jedním z příkladů vzájemného propojování regionálních tradic s moderní současností. Léčba pomocí místních minerálních pramenů je v Bechyni doložena již od 17. století. V současné době jsou bechyňské lázně komplexem léčebných a kulturně společenských zařízení, citlivě umístěných do klidného prostředí na okraji města. Léčí se zde zvláště nemoci pohyblivého ústrojí s aplikací slatinových koupelí, zábalů a obkladů, přičemž je využíváno i dalších moderních procedur. Součástí léčebného a rehabilitačního režimu jsou i tělocvik a cvičení v bazénu. Moderní léčebné metody, stejně jako klidné prostředí plné zeleně tak vytvářejí základní předpoklady pro úspěšnou léčbu pacientů. [18] V bechyňských lázních se léčí především revmatická artritis, Bechtěrevova choroba, koxartróza a ostatní artrózy, metabolická onemocnění s postižením kloubů, bolestivé syndromy šlach a svalů, předoperační a pooperační stavy, osteoporóza a další. K léčbě se využívá nejmodernějších léčebných metod – vodoléčba, elektroléčba, magnetoterapie, masáže klasické, aromaterapeutické, podvodní, tělocvik individuální, skupinový i v bazénu, techniky reflexní terapie, lymfodrenáž, plavání, vířivé koupele, a zejména slatinné zábaly a koupele. Slatina, dovážená z nedalekých Komárovských blat je hlavním přírodním léčivým zdrojem zdejších lázní. V areálu lázní se nachází několik budov, které poskytují hostům ubytování různých kategorií. Centrem lázeňského areálu je nově vybudovaný lázeňský hotel Olga, ve kterém se nachází přijímací kancelář i recepce, denní bar, ordinace lékařů, bazén s vířivkou a saunami
44
a prostory pro poskytování léčebných procedur. Najdete tu také moderní ubytování i pro nejnáročnější klientelu. Lázně Bechyně jsou velkým přínosem města hlavně z důvodu, že město není odkázáno pouze na příliv turistů pouze v letní sezóně. Lázně Bechyně nabízejí svým hostům kromě klasických procedur i různé druhy doplňkových relaxačních programů. Lázně Bechyně nabízejí některé své služby i široké veřejnosti, což také značným způsobem rozšiřuje potenciál tohoto zařízení. Veřejnost může využít vnitřní lázeňský bazén, což je velkým plusem, protože jinou možnost krytého bazénu ve městě Bechyni nenajdeme. Mezi další oblíbené služby, které Lázně Bechyně nabízejí, je cvičení vodního aerobiku s instruktorkou.
4.2.2 Kulturně – historické atraktivity Město
Bechyně
bylo
v roce
1990
vyhlášeno
městkou
památkovou
zónou.
Za nejpřitažlivější památku lze uvést bechyňský zámek.
4.2.2.1 Zámek Bechyně Bechyňský zámek, patřící k nejhezčím u nás, se vypíná na úzké ostrožně, chráněné ze tří stran hlubokými zářezy řeky Lužnice a říčky Smutné. Původně se jednalo o gotický hrad, který byl v roce 1269 vybudován Přemyslem Otakarem II. jako hráz proti rozpínavým Vítkovcům. Hrou osudu se stal později majitelem hradu jeden z potomků jmenovaného rodu slavný Petr Vok z Rožmberka. Petr Vok nechal hrad přestavět na honosné renesanční sídlo. Největšího rozkvětu se bechyňské panství dočkalo v polovině 16. století, právě za vlády Petra Voka. Nádvoří zámku je zdobeno malbami Bartoloměje Beránka v nizozemském stylu. Fresky znázorňují výstavu babylonské věže, nebo tažení proti Turkům. Velmi významná je také galerie dětských portrétů, která je největší v Evropě. Zámek byl vlastněn mnoha rody, z posledních lze jmenovat rod Paarů, kteří sídlo vlastnili 233 let. Zámek byl sídlem rodu Parrů až do roku 1948, kdy byl zkonfiskován. Po revoluci byl navrácen Parrům a ti ho prodali akciové společnosti Panství Bechyně. Společnost byla roku 2008 přeměněna na Panství Bechyně s. r. o. V roce 1998 byl poprvé zámek zpřístupněn veřejnosti. Od roku 1994 jsou nemovitosti a pozemky zámku nepřetržitě opravovány. Do roku 2007 byly uskutečněny rekonstrukce a opravy za necelých 175 miliónů korun. Došlo k rekonstrukci celé prohlídkové trasy zámku, zrestaurování nábytku a obrazů, rekonstrukci Vokova svatebního sálu, rekonstrukci jízdárny. [59] 45
V předhradí je situován zámecký park, který získal svou podobu ve 30. letech 19. století. Později byl upraven do dnešního anglického typu. Součástí parku je příjemné občerstvení a posezení. Každý správný zámek má mít zámecký příkop, je tomu tak i u bechyňského. Nenalezneme zde medvědy, ale stádo kamerunských koz. Součástí parku je také malá ZOO, kde je možné si prohlédnout pestrobarevné papoušky. Vedle samotného zámku lze v rámci zámeckého komplexu navštívit také Paarovskou jízdárnu z roku 1776. V roce 2000 – 2001 byla jízdárna rekonstruována. Zajímavým exponátem jsou původní vrata Paarovského paláce ze Schwarzenbergského náměstí ve Vídni. Vrata se našla v jednom ze sálu zámku a roku 2002 byla zrekonstruována. Jízdárna je v současné době využívána pro pořádání kulturních akcí. Součástí zámeckého parku je také další dochovaná stavba – renesanční Hozlaurovský dům tzv. Lesní dům s přilehlým stavením sýpky z 15. století. Od roku 1998 je v budově sýpky zřízeno muzeum sochaře Vladimíra Preclíka. Do areálu zámku je možné se dostat z náměstí hlavní branou po dvou obloukovém dříve zvedacím mostě, nebo ze strany druhé kolem budovy bývalého zámeckého pivovaru, kde je od roku 1967 v pronájmu Jihočeská Alšova galerie. Expozice zámku je částečně každoročně obměňována a upravována. Prohlídková trasa – Život Petra Voka na zámku v Bechyni. Prohlídková trasa dokládá velkolepou svatbu Petra Voka. Prohlídka začíná na I. nádvoří a trvá cca 50 minut. Součástí prohlídkové trasy je návštěva pozdně gotického tzv. stromového sálu, dále prostor západního hradního křídla, ložnice Petra Voka, dále Rožmberkovi pracovny, dnes sloužící jako zbrojnice. Trasa pokračuje do loveckého salonu a je zakončena ve svatebním sále s unikátními nástěnnými malbami. Prohlídková trasa zavádí návštěvníka celkem do 11 místností. V roce 2011 bude trasa přizpůsobena výročí 400 letům, která uplynula od smrti Petra Voka. [60] Zámek Bechyně je financován pouze z finančních prostředků vydělaných na vstupném, není využíváno žádných dotací. Dotace na zámek žádány byly, ale zatím ve všech případech došlo k jejich zamítnutí. Každoročně dochází k úpravě vstupného a otevírací doby. Vstupné v roce 2010 bylo 140 Kč/ osobu, pro děti, studenty, ZTP a seniory bylo vstupné snížené 100 Kč/osobu. Otevírací doba zámku: v měsíci červnu pouze soboty a neděle, v měsících červenci a srpnu čtvrtek – neděle, a začátek měsíce září pouze o víkendových dnech. Pro návštěvníky je zajištěn bezbariérový přístup. 46
Fotografování je možno v interiérech zámku pouze na povolení a za přípatek. Zámek má své webové stránky a spolupracuje s městem Bechyně a bechyňským informačním centrem pouze na informační bázi. Zámek Bechyně byl také cílem natáčení toulavé kamery 2010. Na Zámku a jeho interiérech a exteriérech stále dochází k mnohým opravám. Na sklonku roku 2010 se provádělo restaurování nejvýznamnějšího obrazu na zámku, portrétu Marie Maxmiliany ze Šternberka od malíře Karla Škréty. Obraz se připravoval na výstavu v Národní galerii v Praze. Dochází také k přípravě restaurování vybraných starých knih ze zámecké knihovny. Na nádvoří probíhá poslední fáze rekonstrukce fresek a je naplánována oprava čelní fasády zámku. Rozloha zámku a všech budov v areálu je 4,5 ha. K zámku patří cca 5 000 ha lesů.
Tabulka č. 2 Porovnání vývoje návštěvnosti zámku Bechyně
rok
Návštěvnost zámku Bechyně počet návštěvníků vybrané vstupné
2006 10 301 766 290 Kč 2007 9 880 926 690 Kč 2008 9 852 1 017 300 Kč 2009 8 486 951 870 Kč 2010 6 193 739 040 Kč (data čerpána ze statistik Panství Bechyně s.r.o.)
4.2.2.2 Muzea Muzeum je instituce, která získává a shromažďuje přírodniny a lidské výtvory pro vědecké a studijní účely, zkoumá prostředí, z něhož jsou přírodniny a lidské výtvory získávány, z vybraných přírodnin a lidských výtvorů vytváří sbírky, které trvale uchovává, eviduje a odborně zpracovává, umožňuje způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu jejich využívání a zpřístupňování poskytováním vybraných veřejných služeb, přičemž účelem těchto činností není zpravidla dosažení zisku. Galerií je muzeum specializované na sbírky výtvarného umění. [71] Z definice muzea zejména plyne, že: a) muzeum je institucí, což znamená, že nejde o určitý formální subjekt (může jít o osobu právnickou, o osobu fyzickou, případně o subjekt bez vlastní právní subjektivity), nýbrž o uskupení ustavených, případně strukturovaných speciálních
47
činností a praktik, tedy o širší pojem než je například pojem organizace, ústav nebo zařízení, b) muzeum získává a shromažďuje přírodniny a lidské výtvory pro vědecké a studijní účely a zkoumá prostředí, z něhož jsou přírodniny a lidské výtvory získávány, c) z vybraných přírodnin a lidských výtvorů vytváří sbírky, které trvale uchovává, eviduje a odborně zpracovává, d) umožňuje způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu využívání a zpřístupňování sbírek poskytováním vybraných veřejných služeb, e) účelem poskytování vybraných veřejných služeb není zpravidla dosažení zisku, galerie je muzeum specializované na sbírky výtvarného umění, f) definice respektuje časovou posloupnost základních činností muzea, kdy nejprve jsou přírodniny a lidské výtvory získávány a shromažďovány pro vědecké a studijní účely a zároveň jsou prováděny výzkumy a průzkumy prostředí, z něhož jsou získávány, a teprve následně a nikoliv automaticky ze všech, ale pouze z vybraných přírodnin a lidských výtvorů je tvořena sbírka; jen zdánlivě toto neplatí pro muzea výtvarného umění (galerie), která zpravidla získávají nové přírůstky již s jasným záměrem zařadit je do sbírky, mohou však nabývat rozsáhlé konvoluty věcí, jimiž jsou např. pozůstalosti, odkazy atp., u nichž je výběr pro sbírku nutný, g) dále definice říká, že činnost muzea nespočívá pouze ve sbírání a tvorbě sbírky, ale také v poskytování vybraných veřejných služeb. [71] Alšova jihočeská galerie – Mezinárodní muzeum keramiky Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou je příspěvkovou organizací jihočeského kraje, v jehož působnosti je od 1. 10. 2001. Galerie se svým zaměřením orientuje na české umění od 13. století až do současnosti. Sbírky tvoří na základě vědeckého poznání a vlastní koncepce sbírkotvorné činnosti. [70] Je jediným muzeum umění v Jihočeském kraji, které patří k pěti největším ústavům svého druhu v České republice. Jihočeská Alšova galerie zahájila svou činnost 1. ledna 1953 a do názvu dostala jméno jihočeského rodáka malíře Mikoláše Alše. Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou realizuje svou činnost ve třech samostatných objektech, a to v objektu bývalé jízdárny státního zámku Hluboká, kde je současně sídlo organizace, dále v domě č. 22 v ulici U Černé věže v Českých 48
Budějovicích, tzv. Wortnerově domě a bývalém zámeckém pivovaru v Bechyni, kde je umístěno Mezinárodní muzeum keramiky. Tato pobočka byla zřízena v roce 1967 v souvislosti s bechyňskou řemeslnou i školskou tradicí a s konáním Mezinárodních sympozií keramiky v České republice. Přestože dislokace prostorů galerie ve třech městech jihočeského regionu zvyšuje provozní výdaje a organizační náročnost, má na druhé straně galerie, která je jako muzeum výtvarného umění v rámci Jihočeského kraje jedinou organizací svého druhu, vytvořen významný prostor k plnění svého poslání na území celého kraje. Bechyňské Mezinárodní muzeum keramiky Alšovi jihočeské galerie shromažďuje českou moderní a světovou keramiku a porcelán z výsledků Mezinárodních sympozií keramiky Bechyně od roku 1966 i z vlastních nákupů. Pro veřejnost se každoročně otevírá v letní sezóně jak expozice z výsledků sympozií, tak autorské či tematické výstavy představující různé podoby současné i staré keramiky a porcelánu. Náplň sbírky keramiky je značně odlišná od ostatních galerijních sbírek. Podařilo se vytvořit velkou kolekci, která dokumentuje osobitou podobu poznání a ozřejmění různých směrů i tvůrčích postupů. Muzeum se snaží obnovovat a zkvalitňovat exponáty, aby upoutalo co nejširší okruh návštěvníků. Expozice se věnuje historii a současnosti Střední průmyslové školy keramické v Bechyni (nynější Střední umělecko-průmyslové školy), prezentuje její význačné pedagogy a žáky. [40] Pokud se zaměříme na expozici muzea, je pro zvýšení atraktivity muzea částečně každoročně obměňována. Některé exponáty jsou nakupovány od autorů, některé jsou darem od autorů. Expozice je rozšiřována díly z jednotlivých symposií. Návštěva muzea je spojena s částečným výkladem pracovnice muzea na začátku prohlídky, pak si každý návštěvník prochází jednotlivé místnosti s exponáty podle svého uvážení. Kromě stálé expozice jsou každou letní sezónu připraveny výstavy různých umělců. V roce 2010 vystavoval v Alšově jihočeské galerii například akademický sochař Pavel Drda, akademická sochařka Helena Samohelová – autorka například stanice metra Můstek v Praze, Kongresové centrum Praha, Městské divadlo Beer Sheva Izrael, autor Zdeněk Malina, Ateliér designu keramiky FUD Univerzity J. E. Purkyně Ústí nad Labem a továrna na Český porcelán v Dubí u Teplic. Muzeum je pro veřejnost otevřeno od května do září, v ostatních měsících je možná prohlídka muzea na objednávku. Vstupné do Mezinárodního muzea keramiky je rodinné ve výši 60 Kč/osobu, základní vstupné je ve výši 40 Kč/osobu, muzeum nabízí také snížené vstupné pro studenty, 49
občany důchodového věku a děti, pro mnoho vytyčených skupin je vstup do prostor muzea zdarma. Zároveň pokud je zvolen k návštěvě muzea nedělní den případně některý svátek, vstup je zdarma. Galerie spolupracuje s mnoha umělci, ústavem dějin umění, s mnoha různorodými školami, se ZOO ohradou Hluboká nad Vltavou, s Jihočeským krajem, spolupráce s Kulturním mostem, což je projekt Jihočeského kraje. Mezinárodní muzeum keramiky spolupracuje také s městem Bechyně. Systém řízení a rozvoje galerie je stanoven Organizačním řádem instituce. Komunikace je na velmi dobré úrovni. Komunikace s veřejností prostřednictvím bohatého programu vernisáží, výstav, koncertů, přednášek. Využívání vlastních webových stránek, které jsou neustále aktualizovány, odkazy na různých stránkách zabývající se kulturou a cestovním ruchem, vytváření kalendáře akcí, propagace prostřednictví obrazového atlasu, v neposlední řadě pořádání sympozií. Muzeum nabízí zpoplatněné brožury o muzeu keramiky, zároveň také publikace o umělcích vystavujících v prostorách muzea. Tabulka č. 3Návštěvnost Alšovi jihočeské galerie – Mezinárodního muzea keramiky Návštěvnost Alšovi jihočeské galerie - muzea keramiky
rok počet návštěvníků 2005 3 660 2006 5 723 2007 5 682 2008 4 519 2009 6 067 2010 5 825 (data čerpána ze statistik Alšovi jihočeské galerie) Muzeum Vladimíra Preclíka Muzeum Vladimíra Preclíka je umístěno v bývalé zámecké sýpce v zámeckém parku v roce 1998. Pozdně gotická budova s překrásnými ukázkami tesařského umění nabízí expozice na ploše cca 1500 m2 v pěti podlažích. Jsou využita všechna podlaží včetně půdních a sklepních prostor. Hlavní expozici tvoří přes sto děl profesora a akademického sochaře Vladimíra Preclíka (sochy, obrazy, grafiky) shrnující výběr z tvorby tohoto předního českého sochaře od roku 1953 do dnešní doby. Jeho díla jsou instalována ve čtyřech podlažích. Ve zbývajícím pátém podlaží – v Patře hostů - je každoroční sezónní výstava hostů. V roce 2010 byla v tomto podlaží ke zhlédnutí díla pražské galerie Švestka. V prvním podlaží jsou vystaveny bronzové hlavy slavných osobností. Příkladem je např. S. K. Neuman, Vítězslav Nezval, Josef Čapek, Vladislav 50
Vančura a další. Ve sklepních prostorách jsou umístěna převážně železná díla např. Dinosaurus z roku 1991. Naproti tomu půdní prostory nabízejí autorovi monumenty. Např. díla „Bojím se létat“, „posel z Helsinek“, „Morový sloup“. [57] Muzeum Vladimíra Preclíka není jako většina muzeí příspěvkovou organizací, je ve správě společnosti Panství Bechyně s. r. o. V případě Muzea Vladimíra Preclíka opět nejsou využívány žádné dotace, provoz muzea je hrazen pouze z vybraného vstupného, z prodeje publikací, knih a dalšího zboží a z podílu při prodeji děl z patra hostů. Správa muzea je financována společností Panství Bechyně s. r. o. Muzeum bylo v roce 2004 opravováno. Do budoucna se nepředpokládá významný nárůst návštěvnosti muzea spíše naopak, správa muzea přemýšlí o změně strategie a konceptu muzea, omezení otevírací doby muzea. V roce 2010 byla otvírací doba 11.00 hod – 16.00 hod v měsících červenec a srpen. Vstupné do muzea je 70 Kč/osobu, pro seniory, studenty a děti je vstupné snížené 50 Kč/osobu. Expozice muzea je stálá, dokud ještě žil pan Vladimír Preclík, jeho díla byla každoročně aktualizována o 2 – 3 díla, od jeho smrti roku 2008 již k obměně děl nedochází. Většina exponátů byla muzeu darována samotným Vladimírem Preclíkem, po jeho smrti, část exponátů darovala Preclíkova manželka. Na rok 2011 je plánována výstava londýnské galerie Hanna Berry, ale ještě není nic pevně zakotveno z důvodu možné změny koncepce muzea. Muzeum má být členem asociací muzeí a galerií, ale na stránkách asociace je zaznamenáno nečlenství muzea v asociaci. Spolupráce s městem Bechyně je velmi slabá, pouze na bázi uvedení muzea na stránkách města, s ostatními muzei je spolupráce pouze oznamovací, informující např. o vernisážích v Muzeu Vladimíra Preclíka. Neexistuje zde žádná profesní báze spolupráce. Propagace muzea – letní sezóna je zahajována vernisáží, na kterou jsou rozesílány pozvánky a připravovány tiskové správy. Dále jsou každoročně poskytovány rozhovory k aktuální výstavě na patře hostů v denících a rádiích. Muzeum je propagováno v rámci mediální kampaně kulturních akcí na zámku. Další podporu propagace tvoří brožury, pohlednice, upomínkové předměty, letáky, plakáty, knihy, DVD. Vše je k zakoupení v prostorách muzea. Součástí propagace je také konání výstav Vladimíra Preclíka v celé České republice, kde je muzeum v Bechyni uváděno jako největší privátní sbírka děl autora, v některých případech dochází například k zápůjčkám děl. Výklad v Muzeu Vladimíra Preclíka je velmi nedostačující, návštěvník si díla prohlíží sám bez výkladu. Informace má možnost získat na webových stránkách v českém, německém a anglickém 51
jazyce, v publikacích je mimo českého jazyka alespoň jedna jazyková mutaci, odborná literatura ze života Vladimíra Preclíka je k zakoupení pouze v jazyce českém. Tabulka č. 4Návštěvnost Muzea V. Preclíka Návštěvnost muzea V. Preclíka rok počet návštěvníků 2008 633 2009 507 2010 300 (data čerpána ze statistik Panství Bechyně s.r.o.) Městské muzeum Po patnáctileté odmlce bylo v dolní části náměstí T. G. Masaryka v měšťanském domě opět zpřístupněno Městské muzeum. Nachází se v horním patře domu, prostory v přízemní jsou pronajaty muzeu hasičskému. Historie muzea Již v roce 1911 se našly první záznamy o několika nadšencích, kteří založili muzejní spolek, aby zachránili staré památky, krásné a nenahraditelné doklady jihočeské kultury. První výstava byla uspořádána v domě pana Plaňanského, tehdejšího starosty. Po této první výstavce byly získány dvě místnosti v tehdejší městské radnici, pro výstavu získaných exponátů. Sbírka exponátů se rozrůstala nezadržitelnou rychlostí a muzeum bylo přestěhováno do míst bývalé spořitelny. [21]. V roce 1938 byl muzeu věnován dům, který město dostalo odkazem. Bylo zde vytvořeno 14 místností se sbírkou spojenou s jihočeskou kulturou. Městské muzeum - příspěvková organizace - sídlí na nynější adrese od roku 2006. Nenabízí prozatím nijak bohatou expozici. Dokončena je prozatím jedna kompletní expozice, která věrně zobrazuje selskou světničku z konce 19. století i s jejími obyvateli. Je zde vystaveno 67 sbírkových předmětů. Expozice zaujme návštěvníka ihned po výstupu několika schodů do prvního patra. Expozice se bude rozrůstat podle finančních možností. Kromě této expozice jsou v patře ještě tři další místnosti, které jsou prozatím využívány pro výstavní účely. V době přípravy této práce probíhala v prostorách městského muzea výstava prací žáků místní Střední průmyslové a umělecké školy. Výstava byla rozdělena do tří částí stejně tak do tří místností.
52
Historie, současnost, přínosy autorů. První adventní neděle v prostorách Městského muzea patří adventním trhů. Veškeré prozatím nevyužité získané exponáty jsou uloženy v depozitáři muzea a čekají jen na sluneční svit. Propagace muzea je zajišťována prostřednictvím webových stránek, které jsou součástí webových stránek bechyňského kulturního domu (www.kulturnidum.cz), které jsou tvořeny oddělením propagace kulturního domu. Další
propagace je zajištěna zaměstnanci
muzea,
kteří
dodávají
příspěvky
do Bechyňského městského zpravodaje, popř. na různé internetové stránky zabývající se kulturou či cestovním ruchem. Muzeum úzce spolupracuje s místní základní uměleckou školou V. Pichla (např. na přípravě adventních trhů), Střední průmyslovou a uměleckou školou Bechyně. Funguje také důležitá výměna poznatků a informací s bechyňskou pobočkou Alšovy jihočeské galerie. Další spolupráce je navazována s muzei V Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a Táboře, za účelem pomoci odborných pracovníků. V současnosti se nekoná žádná zahraniční spolupráce. Pro rozvoj Městského muzea jsou využívány granty Ministerstva kultury a Jihočeského Kraje. Muzeum je nyní na pomyslné křižovatce musí čekat do září 2011, jak bude naloženo s hasičským muzeem v přízemních prostorách domu. Budoucím cílem muzea je postupné budování dalších částí stálé expozice, do jaké míry však závisí na finančních prostředcích a osudu muzea hasičského. Muzeum je otevřeno v období květen – září. Vstupné: Základní 20 Kč, zlevněné 10 Kč. Tabulka č. 5 Vývoj návštěvnosti Městského muzea od jeho opětovného otevření: Návštěvnost Městského muzea
rok počet návštěvníků 2007 5 480 2008 3 895 2009 1 217 2010 1 147 (data čerpána ze statistik Městského muzea)
53
Hasičské muzeum Hasičské muzeum v Bechyni bylo založeno panem Antonínem Zelenkou roku 1974 jako první hasičské muzeum v bývalém Československu. Dnes je hasičské muzeum provozováno místní organizace Sbor dobrovolných hasičů (SDH). Jsou zde vystaveny některé exponáty staré až 400 let. V hasičském muzeu se může návštěvník seznámit s historickou hasičskou technikou, výstrojí, výzbrojí, může shlédnout historické tiskoviny, slaměné koše, píšťaly, berlovky, puntovky, pocházející z 16. století, dvoukolové stříkačky, čtyřkolové celodřevěné stříkačky z roku 1770, samonasávací stříkačky z roku 1886 s vodním dělem z roku 1866, kočárové stříkačky a mnoho dalších exponátů. Zajímavostí je unikátní exponát hasičské výstroje z USA z teroristického útoku 11. září 2001. Expozice hasičského muzea je rozprostřena ve sklepení budovy a v dalších dvou menších místnostech. Většina exponátů není v majetku muzea. Personál muzea tvoří manželky dobrovolných hasičů, které tuto práci vykonávají s velkým srdcem pro návštěvníky muzea. Hasičské muzeum navštíví ročně cca 3000 návštěvníků. Hasičské muzeum se nachází v domě č. popisné 140 v pronájmu od města od roku 2001, předtím sídlilo od roku 1974 do roku 2000 v bývalé židovské synagóze, ale nájemní smlouva v brzké době vyprší. (září 2011). Co se stane v budoucnosti s tímto muzeem, není ještě úplně jasné, je jednáno o využití prostor nových. Prostory muzea byly zrenovovány prací dobrovolných hasičů a uvedeny do obytného stavu v roce 2000 a 2001, fotografie z této doby jsou vystaveny ve vitrínách v chodbě muzea společně s dalšími fotografiemi sboru dobrovolných hasičů. Muzeum je financováno z prodeje vstupenek a doplňkového zboží. Zakoupená vstupenka je vytvořena jako pohlednice, kterou je možno po zhlédnutí expozice, zaslat svým přátelům či rodinám. Hasičské muzeum se může pochlubit vlastní turistickou známkou. Propagace muzea je prováděna na webových stránkách města a různých portálů kultury a cestovního ruchu, na stránkách dobrovolných hasičů, kde je možné shlédnout video pozvánku k návštěvě muzea. Muzeum je otevřeno v období květen – září, mimo pondělí, mimo otvírací dobu je možno shlédnout expozici po telefonické domluvě. Vstupné: Základní 30 Kč, zlevněné (důchodci, invalidé, studenti) 20 Kč, děti od 6 let 15 Kč, děti do 6 let zdarma. [66]
54
Tabulka č. 6 Vývoj návštěvnosti hasičského muzea Návštěvnost hasičského muzea
rok počet návštěvníků 2006 4 350 2007 3 058 2008 3 126 2009 2 335 3 305 2010 (data čerpána ze statistik hasičského muzea) Muzeum turistiky Po dlouhých letech hledání prostoru pro umístění muzea turistiky bylo nakonec muzeum vsazeno do města Bechyně. V roce 2006 byl pronajat prostor na desetileté období v bývalé židovské synagoze v Široké ulici. 2. července stejného roku došlo k slavnostnímu otevření muzea turistiky. V roce následujícím (2007) byl zakoupen vlevo od synagogy sousedící objekt, ve kterém došlo v roce 2008 k zřízení stálé expozice k 120. výročí založení Klubu českých turistů. Muzeum turistiky v Bechyni vzniklo jako první tohoto druhu v Česku. Muzeum dokumentuje vývoj turistiky u nás i v Evropě, vývoj klubu českých turistů, včetně jeho činností a historických objektů.
V hlavní lodi synagogy získá
návštěvník přehled o místech významných pro historii české turistiky a o součástech infrastruktury potřebné pro turistiku, které ve své dlouhé historii Klub českých turistů vybudoval. Součástí sbírky jsou informace o hradních zříceninách, které jsou dodnes zachovány pouze zásluhou dobrovolné práce členů klubu. Sbírka je doplněna ukázkou historické části turistického značení z přelomu 19. a 20. století a celkovým přehledem o současném systému značení turistických tras v České republice. Návštěvník je také seznámen s nejdéle vycházejícím časopisem českých turistů – „turista“, který vychází nepřetržitě od roku 1889 dodnes. Vystavené exponáty také zahrnují sbírku turistických odznaků, turistických průvodců z přelomu 19. a 20. století a mnoho dalšího. V čele výstavního prostoru je umístěná poloplastická mapa České republiky, na které jsou vyznačeny všechny existující rozhledny. Barevně jsou rozlišeny rozhledny vystavené z dřevěného materiálu zelenou barvou, kovové konstrukce rozhleden jsou značeny červenou barvou, a zděným rozhlednám odpovídá barva žlutá. Před mapou je umístěn ovládací dotykový panel, na kterém je možné vyhledávat rozhledny dle abecedního uspořádání, nebo podle příslušného kraje a podobně. Vybraná rozhledna se 55
vždy zobrazí na velké plastové obrazovce a zároveň se rozsvítí světelná kontrolka umístění rozhledny na plastické mapě. Vedle obrázků jsou následně k přečtení historická a technická data rozhleden. Ve vedlejší později zakoupené budově, která nepůsobí svým zevnějškem nijak lichotivě má návštěvník možnost seznámit se s historií vzniku Klubu českých turistů v roce 1888, s historií prvního zahraničního zájezdu Klubu českých turistů a s úžasnými úspěchy klubu. Součástí této části expozice jsou i záznamy spojené s rozvojem časopisu Turista, s rozvojem pěší turistiky v průběhu prvních let činnosti klubu, s rozvojem lyžařské turisty a lyžování atd. Součástí muzea je i stálá expozice „Historie židovských obcí na Bechyňsku“. Muzeum turistiky plánuje do letní sezóny obnovu plastické mapy rozhleden, protože došlo k vzniku nových rozhleden, které je třeba na mapu přidat. Do budoucnosti více vzdálené patří především oprava sousedící budovy s muzeem a její všestranné využití. Vizí je vytvoření v půdní části objektu archív starých map a dokumentů, který bude zpřístupněn veřejnosti. Součástí prostor by se v budoucnosti měla stát kavárna a postupně by měla být část objektu upravena i pro přenocování. Součástí prostor by se stal i obyvatelný byt, který by sloužil pro zaměstnance muzea. Nevýhodou muzea je prozatímní neexistence průvodce a výkladu v muzeu, ale i s touto možností se do budoucnosti počítá. Muzeum spravuje Klub českých turistů, dvě třetiny režijních nákladů je pokryto z vybraného vstupného, zbytek dofinancovává Klub českých turistů. Na zařízení a zpřístupnění muzea návštěvníkům nebylo využito žádných dotací, vnitřní vybavení muzea bylo financováno z finančních prostředků projektu EURORANDO 2006 a pomoci strukturální ch fondů Evropské Unie. Muzeum turistiky spolupracuje s českými muzei, s bechyňským informačním centrem Bechyně, se zahraničními partnery, kteří poskytují expozice, týkající se turistiky v zahraničí. Muzeum turistiky se snaží dostat do povědomí všem, využívá tiskovin českých turistů, ať už jde o jmenovaný časopis turista, nebo Obrazový atlas vydávaný redakcí Klubu českých turistů. Ve spolupráci s městem Bechyně byly vytvořené prospekty o městu, kde je zahrnuta i zmínka o turistickém muzeu, dále je každý rok členy Klubu českých turistů připravován kalendář akcí. Často jsou také využívána místní média ale i celostátní prostředky. Například známý pořad ČT 2 toulavá kamera je často zaměřena na Bechyni a její zajímavosti. V současné době je na
56
stránkách (http://toulavakamera.ct24.cz) umístěno video související s muzeem turistiky. Propagace je také posilněna rozhovory s pracovníky muzea. Muzeum je otevřeno v období duben – říjen, v období duben – červen o sobotách, nedělích a svátcích, v červenci a srpnu každodenně mimo pondělků. Od září do října opět pouze o sobotách, nedělích a svátcích. Je možné sjednat i čas návštěvy mimo otvírací dobu po telefonické domluvě. Vstupné: Základní: 40 Kč, děti 20 Kč. [55] Tabulka č. 7 Vývoj návštěvnosti Muzea turistiky Návštěvnost Muzea turistiky rok počet návštěvníků 2006 1 401 2007 1 527 2008 1 682 2009 1 152 2010 1 401 (data čerpána ze statistik Muzea turistiky) První tři roky otevřeno muzeum 3 měsíce v sezóně, 2 a půl měsíce jen o víkendech, roky 2009 a 2010 bylo muzeum otevřeno jen 2 měsíce v sezóně a 3 měsíce o víkendech.
4.2.2.3 Církevní památky Kostel sv. Matěje Dominantou západní strany náměstí T. G. Masaryka s řadou historických domů je kostel sv. Matěje. Původní stavba z 13. a 14. století zcela změnila podobu po několika přestavbách, v současnosti prezentuje nejvíce slohových prvků z barokního období. Dnešní podobu získal kostel po přestavbě v roce 1740. Z tohoto období pochází i velká část mobiliáře. Původní svatyně, z níž se dochovalo síňové dvoulodí a pěti-boce uzavřený presbytář, je pozdně gotická, z počátku 16. století. Následovaly ještě úpravy renesanční. V interiéru je možné zhlédnout několik zajímavých soch od mistra Cornelise de Vos a v sakristii hliněný reliéf Panny Marie z konce 16. století. V letech 1741-1743 byla zvýrazněna celá stavba barokní cibulovou, plechem pobitou helmicí. Jižně u kostela stojí budova děkanství. Při jejím požáru v roce 1711 byla spálena a znehodnocena část starých zápisů a matrik. V současné době je tato opravená budova součástí západní fronty náměstí. [37] Kostel sv. Matěje nabízí prohlídku interiérů i výstup na vyhlídku věže. Výstup na věž je spojený s trochou adrenalinu formou skosených dřevěných schodů. Po výstupu 57
posledního schodu se před námi rozprostírá rozhled na město a široké okolí. Za drobný nedostatek je možné považovat utísněný prostor na věži. Někteří návštěvníci se nemusí v utísněném prostoru cítit příjemně. Věž je přístupná pouze v zimní sezóně za mírný poplatek 10 Kč. Poslední adventní neděli je věž využita k tradičnímu troubení z věže v podání Swing bandu Tábor. 24. 12 je v tomto kostele pořádána každoročně mše vánoční. Kostel sv. Michala Tento kostel patří k architektonickým zajímavostem města Bechyně. S ohledem na svou funkci byl umístěn mimo původní historické centrum města. Kostel před severní městskou hradební zdí nechal postavit v letech 1667-1670 Jan Norbert ze Šternberka. Přestože se nedochovalo jméno stavitele, je pravděpodobné, že jím byl Antonio de Alfieri, který v té době působil v nedalekém Táboře a v Týně nad Vltavou. Jedná se o raně barokní hřbitovní kostelík (1670) zajímavý svým centrálním kruhovým půdorysem, jenž představuje jednu z nejstarších raně barokních centrál u nás. Dnes slouží ke koncertním a výstavním účelům. Přilehlý městský hřbitov přestal plnit svoji funkci od roku 1966 a nový hřbitov byl situován mimo město. Kromě toho je nedaleko od kostela sv. Michala druhý - židovský hřbitov, zajímavý především výtvarným provedením náhrobků, z nichž některé pocházejí z druhé poloviny 17. století. [18]. Klášter Nanebevzetí Panny Marie Východně od náměstí stojí nad údolím řeky Lužnice bývalý františkánský klášter, založený na přelomu 15. a 16. století na místě kláštera minoritů, který byl za husitských válek zničen. Jeho poloha, architektonické pojetí i stavební vývoj z něho činní jednu z předních historických památek. Strmé klášterní střechy patří k pestré tváři bechyňského betléma, jenž je oknem do minulosti. Stavba je pozdně gotická, původní klášter zničili husité v roce 1922. To co vidí naše oko dnes, je dílem Šternberků. Jsou pochováni pod sklípkovou klenbou kostela Nanebevzetí Panny Marie. Tento kostel patří vrcholným dílům jihočeské pozdní gotiky. Síňové dvoulodí kostela je zaklenuto cennou sklípkovou klenbou a vybaveno hodnotným zařízením. Součástí kláštera jsou tři velmi bohatě zdobeny oltáře, jeden hlavní a dva boční. V podzemí kostela je umístěno několik hrobek. V roce 2010 byly kameny vytesány ze zdi a umístěny ve vstupních prostorách kláštera, aby bylo zabráněno jejich poškození vlivem času a vody. Roku 1673 k jižní stěně kostela přibyla 58
kaple Ukřižování Páně a Bolestné Panny Marie. Kaple je bezbariérově přístupná. Část prostorů kláštera je přístupna veřejnosti. [31]. Prohlídky jsou organizovány bechyňským informačním centrem. Prohlídka je zajištěna odborným průvodcem vybaveným potřebnými jazykovými znalostmi, prohlídky kláštera jsou doprovázeny výkladem v daném jazyce. (v nabídce průvodců je mimo českého jazyka i jazyk anglický, německý, francouzský). Prohlídky jsou zajišťovány informačním centrem v průběhu celé letní sezóny ale i mimo ní, pokud je o prohlídky dostatečný zájem. V letní sezóně jsou pořádány nejen prohlídky za denního světla, ale i prohlídky večerní. Výklad v prostorách kláštera vyvolává zvláštní atmosféru, ozářené oltáře působí honosně až mrazivě. Výklad doplňují pověsti spojené s madonou a plastikami upevněnými na oltářích. Po vyslechnutí pověstí mohou citlivější návštěvníci pocítit silné mrazení v zádech. Návštěva kláštera je opravdu nezapomenutelným zážitkem. Návštěva kláštera je zpoplatněna sazbou 50 Kč. Prohlídka trvá cca 45 minut. V dřívějších dobách byl klášter v hojném počtu navštěvován věřícími, byl považován za poutní místo. Z tohoto důvodu je téměř u chodu umístěno několik dřevěných zpovědnic. Součástí budovy jsou i prostory ZUŠ – základní umělecké školy, kde jsou rozvíjeny talenty bechyňských dětí. Prostory jsou předně v letní sezóně a v období adventu v hojnosti využívány pro různé převážně hudební akce. Například na přelomu měsíců července a srpna se každoročně koná hudební festival La Pellegrina.
4.2.3 Kulturně – společenské, sportovní a jiné akce V Bechyni je pořádáno velké množství různorodých akcí. Za zmínění určitě stojí Bechyňské perlení - nesoutěžní přehlídka amatérských divadelních souborů, které nemají ambice poměřovat své inscenace na soutěžních divadelních přehlídkách. V březnu se koná tradiční odemykání řeky Lužnice, které připadá na první jarní den. 30. dubna je možné se každoročně zúčastnit Bechyňského sletu čarodějnic, sportovně založení místní obyvatelé či turisté si mohou zaběhat závod dvojic v běhu do bechyňských schodů. Nejen pro své zdraví je možné projít se či projet při pochodu či jízdě údolím Lužnice. Léto v Bechyni přeje turistům, kteří dávají přednost kultuře. Prázdniny zahajuje Jazzfest, maraton jazzové hudby. V průběhu prázdnin láká návštěvníky města Divadlo v trávě, ty akčnější typy, strhne účast na závodu 59
Koloběžkové Grand Prix. Výčet akcí není konečný, je to jen nástin kulturního dění ve městě Bechyni. [43].
4.2.4 Technické atraktivity Historická železnice „Tábor – Bechyně“ V Bechyni se již od konce 19. století projevovala stále větší potřeba vybudování nového komunikačního spojení s okolím, které by odpovídalo nárokům na množství a kvalitu přepravy. Záměr, zřídit železniční dráhu z Tábora do Bechyně s eventuálním prodloužením ve směru na Týn nad Vltavou, byl prosazen na sněmu království Českého v roce 1896, kdy bylo rozhodnuto realizovat projekt na úseku Tábor – Bechyně. Zásluhou ing. Františka Křižíka byla prosazena elektrifikace této trati a tím byly položeny základy pro výstavbu první elektrifikované železniční dráhy na území tehdejšího Rakousko – Uherska. Přípravné práce v terénu byly zahájeny již v roce 1901, na něž v roce 1902 navázala vlastní stavba, která postupně dosáhla délky více než 24 km. Technicky zajímavý úsek představoval již začátek dráhy v Táboře, kde bylo provedeno přemostění řeky Lužnice. Elektrický proud zajišťovala elektrárna, postavená u tohoto táborského mostu. Pro příliš velkou náročnost nebylo na druhém konci trati, tj. v Bechyni, překlenutí Lužnice realizováno a dráha byla proto ukončena na levém břehu řeky před městem. Teprve po vybudování mostu přes Lužnici byla trať prodloužena do města, kde bylo postaveno nové nádraží. Další technické i provozní zajímavosti byly navrženy po celé délce trati. Protože byla bechyňská železnice budována jako lokální, byly při její výstavbě povoleny úlevy – menší poloměr zatáček, lehčí kolejnice, sklon terénu až 35 promile, které zajišťovaly snížení stavebních nákladů. Z důvodu těchto úprav však byla povolena maximální provozní rychlost 30 km/hod. Provoz na trati byl slavnostně zahájen roku 1903. I když prošla bechyňská železnice za dobu své stoleté existence řadou úprav a její provoz je průběžně modernizován, poskytuje i dnes možnost romantického cestování, přičemž zůstává dokladem technické dovednosti našich předků. [18]
60
Bechyňská ”DUHA” - železobetonový most přes Lužnici Bechyně dosáhla na počátku našeho století železničního spojení s Táborem, ale dráha končí na levém břehu Lužnice. Od dvacátých let se stále naléhavěji projevuje potřeba nového spojení obou břehů řeky, když starý železný most v Zářečí s dvoumetrovou jízdní dráhou a nosností do 30 tun již nevyhovoval vzrůstající potřebě dopravy a průmyslu. Okresní správní komise v Bechyni uvažovala již od r. 1922 o způsobu řešení nového mostu a došla k přesvědčení postavit nový most ve výši obou rovin mezi železničním nádražím a městem, v nejužším místě údolí Lužnice. A tak bylo 11. září 1924 zadáno ing. dr. Ed. Viktorovi vypracování detailního projektu mostu s prodloužením elektrické dráhy přes nový most do města. Na stavbě bylo zaměstnáno na 400 osob, z toho 14 montérů a strojníků, 17 kovářů a zámečníků, 56 tesařů a kolářů, 30 betonářů a zedníků, zbytek tvořili ostatní dělníci různých oborů. Dodnes budí úžas rychlý a plynulý postup stavby. Stavba byla zadána koncem roku 1925. S přípravnými pracemi bylo započato v květnu 1926, obloukové pasy byly i se ztužidly vybetonovány do začátku prosince 1926, ostatní betonářské práce byly zhruba provedeny do konce roku 1927 a stavba byla dokončena v létě r. 1928. Most byl slavnostně otevřen 28. října 1928 k 10. výročí samostatnosti republiky. Současně se stavbou mostu byla prodloužena železniční trať do nového nádraží ve městě a postavena příjezdní silnice přes nový most až k opařanské silnici v Bechyni. Ke stavbě bylo zapotřebí 2.200 m3 dřeva pro skruže a bednění, 2.500 tun cementu a 500 tun železa. Pro beton byl použit písek z Lužnice a štěrk z nedalekého kamenolomu Čermák. V průběhu celé stavby nepřišel nikdo o život a nedošlo ani k žádnému většímu úrazu. Rozměry mostu: Most sestává z hlavního obloukového pole a z postranních viaduktů. Hlavní pole je překlenuto dvěma obloukovými pasy, spojenými ztužidly. Rozpětí oblouku je 90 m, vzepětí 38 m. Vzdálenost obloukových pasů ve vrcholu je 6 m, v pase 8,25 m. Rozpětí přilehlých viaduktových polí je 13,50 m, nejvyšší výška sloupů je 28 m. Mostní konstrukce je železobetonová. Výška mostu od hladiny řeky je 50 m, celková délka mostu je 203,38 m. [17]
61
4.3 Analýza složek sekundární nabídky na Bechyňsku Účastník cestovního ruchu přichází do zvolené destinace za účelem uspokojení svých potřeb a požadavků, za účelem splnění určité touhy, za zážitkem, poznáním či oddechem. Sekundární nabídka cestovního ruchu představuje prostředky ke splnění uvedených tužeb a očekávání. Tvoří ji turistická supra a infrastruktura, všeobecná infrastruktura.
4.3.1 Ubytovací zařízení Ubytovací služby souvisejí s pobytovou stránkou cestovního ruchu. Umožňují přenocování nebo přechodné ubytování účastníků cestovního ruchu. [24]. Hotel Bechyně Tento hotel je jedním ze tří tříhvězdičkových bechyňských hotelů. Často je využíván zahraniční klientelou, v předešlých letech převážně Francouzi, dnes převládá německá klientela a klienti na služební cestě. Objekt nelze přehlédnout, je umístěn v samém centru města. Ubytování je nabízeno celoročně, v dostatečné kapacitě 56 lůžek + přistýlky. K dispozici je jedno apartmá pro handicapované klienty. Oproti ostatním hotelům je možné využít služby kadeřníka, školu golfu, průvodce, zajištění vstupenek na kulturní akce, internet na pokoji a jako jediný bechyňský hotel nabízí směnárenské služby. Součástí hotelu je velmi příjemná restaurace Panská s kapacitou vnitřní části 80 osob, s krásnou letní terasou, salonkem a odděleným výčepem.
Hotel Bechyně
pro své klienty sestavuje různé pobytové balíčky, zajišťuje pořádání firemních akcí a jiných společenských akcí, prezentace, rauty, zajišťuje občerstvení. Hotel akceptuje platbu platební kartou. Pokud by klientovi nevyhovovala poloha hotelu přímo v centru města, resort nabízí ještě další ubytování - penzion Golf 4 km od Bechyně, případně lovecký zámeček nedaleko penzionu. Oba objekty prošly v posledním roce celkovou vnitřní rekonstrukcí. Hotel Jupiter Pokud dává klient přednost klidnějšímu místu, je příhodný hotel Jupiter, který byl postaven v klidném prostředí poblíž centra města. Hotel zajišťuje v první řadě lázeňské a rehabilitační pobyty, v menším rozsahu se zabývá ubytovacími pobyty, rekreačními či rodinnými. Hotel je vybaven pro obchodní jednání, manažerské, jazykové kursy, pořádání předváděcích akcí a další. Ubytovaní mají možnost volby z 8 jedno 62
a 14 dvoulůžkových pokojů a dvou apartmánů. Součástí nabídky je jeden bezbariérový pokoj. Dle dostupných informací je i v tomto zařízení akceptována platba platební kartou. Součástí hotelu je restaurace a salonek laděný do zelené barvy. Součástí areálu je dětské hřiště a úschovna kol. Pobyty v tomto zařízení jsou doporučovány rodinám s dětmi - pro polohu, uzavřenost objektu, dětskému hřišti. Nejčastěji jsou služby hotelu využívány pacienty lázeňského zařízení. Hotel U Draka V blízkosti lázeňských komplexů u městského parku se nachází poslední bechyňský hotel- Hotel U Draka. Nabídka hotelu není tak široká jako u předešlých. Ubytování je možné celkem v cca 10 pokojích. Součástí hotelu je nejen restaurace ale také pivnice bar, v letní sezóně terasa před hotelem. Hotel U Draka je každoročně využíván turisty při účastni na tzv. Koloběžkové Grand Prix, pořádané od roku 1973. Většina pokojů je situována s výhledem do lázeňského parku. Toto zařízení je oblíbené hlavně u starších občanů. Je možné se ubytovat i s pejskem, platební kartou zde platit nelze. Penzion u Pichlů Návštěvníkům, kteří dávají přednost ubytování v menších objektech s menší kapacitou ubytovacích míst, může město Bechyně nabídnout klid a pohodu Penzionu U Pichlů. Dům U Pichlů má velmi bohatou historii. Narodil se zde hudební skladatel Václav Pichl. Tento penzion najdeme na bechyňském náměstí. Nabízí svým hostům klidný pobyt ve třech dvoulůžkových pokojích a dvou apartmánech. Možnost ubytování je celoroční. Zdarma je zajištěno hostům připojení k internetu prostřednictvím technologie WIFI. Pokud by se host rád ubytoval se svým pejskem, nevidí majitel sebemenší problém. Součástí penzionu je i útulná restaurace. Místo je často rezervováno pro firemní večírky, svatby, a jiné podobné akce. Objednávky či rezervace jsou možné pouze prostřednictvím telefonu, či osobní domluvy. Poblíž hotelu najdeme bankomat, kde je možné vybrat si hotovost, protože jiný způsob placení penzion nenabízí. Podle mého názoru je penzion velmi útulný a přizpůsobený všem. Penzion pod Skalou Těm, kteří se do Bechyně připlaví po řece Lužnici, ale i těm, kteří mají rádi šum vody, je doporučována nabídka ubytování Penzionu Pod Skalou. Penzion společně 63
s hostincem se nachází v těsné blízkosti řeky Lužnice. Nabízí kapacitu 13 lůžek ve 4 pokojích s vlastním sociálním zařízením. Ubytování v soukromí Pokud dává návštěvník přednost ubytování v soukromí, Bechyně je na tyto možnosti poměrně bohatá. Zvláštností je ubytování U klášterní zahrady – ubytování v nekuřáckých dvoulůžkových pokojích s příslušenstvím ve vilce poblíž náměstí. Budova okouzlí návštěvníka na první pohled svou zvláštní architekturou. Zajímavostí je barevné ladění nabízených pokojů, na své si přijdou hosté, kteří preferují modrou či zelenou barvu. Stejnými barvami jsou vymalované nabízené pokoje, modrý a zelený pokoj. Pokud
návštěvník
nepotřebuje
komfort,
může
využít
ubytování
ve dvoulůžkových pokojích se společným sociálním zařízením, nabízené paní Slavíkovou Janou. Pro ty, kteří dávají přednost klidné chalupě, je jedinečná volba nabídky paní Naděždy Bílkové - chalupa se nachází v údolí říčky Smutné (asi 5 minut od centra města, ale zároveň téměř na samotě), možnost rybolovu přímo na pozemku. K dispozici je plně vybavená chata s krbovými kamny. Je možné ubytování s domácím mazlíčkem.
4.3.2 Stravovací zařízení Stravovací služby uspokojují potřeby výživy účastníků cestovního ruchu během přepravy a pobytu. Restaurace jednotlivých hotelů Bechyně Restaurace Panská je příjemnou restaurací, která je součástí hotelu Bechyně. Vnitřní část má kapacitu 80 osob, dále je zde v letní sezóně k dispozici cca 20 míst na letní terase před hotelem. Je zde možnost celodenního stravování. Vybrat si může každý podle chuti ze studené i teplé kuchyně české i evropské. Součástí hotelu Jupiter je restaurace a salonek laděný do zelené barvy. Restaurace nabízí cca 60 míst, salonek 45. V letní sezóně je k dispozici zahrádka uvnitř dvora s kapacitou 28 míst. Restaurace nabízí tradiční českou kuchyni, ale bude splněno přání speciality, či diety. Služby restaurace využívají nejen ubytovaní pacienti a místní občané a turisté, ale i cykloturisté a místní spolky např. jsou zde konány schůze leteckých modelářů.
64
Součástí hotelu U Draka je nejen restaurace s 35 místy, ale také pivnice s 44 místy, bar, v letní sezóně terasa před hotelem s 20 místy. Specialitou restaurace je nabídka širokého výběru pizz. Restaurace v Lázních s.r.o. Nejen lázeňští hosté si oblíbili restauraci přímo v objektu lázní. Restaurace v lázeňském domě Jana láká nejen ubytované hosty širokou nabídkou teplých i studených jídel, nápojů i sladkých laskomin. Kapacita přibližně 100 míst. Za příjemné lázeňské prostředí zaplatí návštěvník vyšší finanční částku než v ostatních restauracích. Restaurace nabízí čtyři dny v týdnu konání tanečních večerů. Restaurace na Růžku Další možností je poblíž centra Restaurace Na Růžku. Restaurace je tvořena dvěma částmi, kuřáckou spíše pivnicí, která je velmi oblíbená místními sportovními nadšenci a druhou oddělenou částí jídelnou-restaurací. Tato část prošla v únoru 2009 celkovou rekonstrukcí a došlo k jejímu zvětšení na cca 100 míst. Součástí restaurace se stal po rekonstrukci krb. Kapacita se viditelně zvýšila, což je pozitivum hlavně v době podávání oběda, kdy byla restaurace vždy plně obsazena. Restaurace nabízí širokou nabídku chutných hotových jídel, minutek a příjemné posezení. V letní sezóně nabízí posezení na zahrádce před restaurací. Restaurace Protivínka Restaurace se nachází přímo v centru města. Tato restaurace jako první zahrnula do své nabídky tradiční pizzu a italskou kuchyni. V nekuřácké části byl zbudován dětský koutek. V létě nabízí restaurace příjemné posezení na terase. Restaurace je oblíbeným místem místních vodáků. Restaurace disponuje kapacitou 136 míst, 36 v nekuřácké části, a 15 míst v salonku. V letní sezóně je hojně využívána zahrádka s 36 místy. Restaurace penzionu U Pichlů Restaurace je rozdělena na dvě části, menší oddělený nekuřácký salónek pro nejvýše 15 hostů, laděný do tmavších hnědých odstínů s nádechem starší atmosféry. V salónku je jeden velký stůl, až s patnácti místy. Druhou část restaurace tvoří větší místnost s přibližně 35 místy. V restauraci je možné kouřit, ale od rána do patnácté hodiny se snaží zaměstnanci restaurace udržovat dobu bez kouření, hlavně v době 65
podávání snídaní či obědů. Po stranách jsou umístěny stolky pro 2–4 hosty, ve středu restaurace je umístěn velký stůl pro větší společnost. Na restauraci plynule navazuje bar, za nímž je umístěna kuchyně. Součástí restaurace je stylový krb. Restaurace tedy nabízí pro hosty cca 50 míst, v letní sezóně ještě dalších 30 na letní zahrádce, zbudované před restaurací. Pivnice Jižní Čechy jsou navštěvovány také milovníky piva. Pro tyto příležitosti je možné využít nabídky pivnice Na Kovárně, v příjemném prostředí řeky Lužnice. Služby tohoto zařízení nejvíce využívají cyklisté, vodáci a místní obyvatelé. Často navštěvována je také pivnice Kulturák, situována blízko autobusového i vlakového nádraží. Součástí pivnice je velkoplošná obrazovka, velmi oblíbená při sportovních zápasech. V této pivnici je také provozována výroba pizzy na objednávku. Kinokavárna Při návštěvě města je možné navštívit místní kino. Po zhlédnutí zvoleného filmu má návštěvník možnost si příjemné naladění prodloužit v kavárně s kapacitou 24 míst, která je součástí místního kina. V příjemném a klidném prostředí je možnost výběru z široké nabídky alkoholických a nealkoholických nápojů. Kavárna přijde vhod návštěvníkům se slabostí pro míchané nápoje. Za slunečného počasí je možno využít k posezení malou terasu. Zábavní centrum Kameňák Cca 1 km od Bechyně najdeme zábavní centrum Kameňák. Součástí je i restaurace s nabídkou velmi chutného jídla. Vybere si každý, nabídka pokrmů je velmi široká. Restaurace nabízí 125 míst k sezení v netradičním prostředí, pohodlné parkování pro 40 automobilů před restaurací, pro letní pohodu i venkovní sezení pod pergolou. Restaurace zahrnuje také otevřené patro-terasu. Nabízí 80 míst k sezení s možností zábavy, jako jsou šipky, kulečník, biliard a stolní tenis. Bar na terase je otevřen dle požadavku, pravidelně v pátek a v sobotu. Součástí zábavného centra jsou také dvě bowlingové dráhy a videoprojekce. Na základě uvedených informací je možné říci, že město Bechyně nabízí dostatečné množství ubytovacích zařízení rozličných kategorií, stejně tak jako nabídka stravovacích zařízení je dostačující. 66
4.3.3 Turistická infrastruktura Cestovní kanceláře a cestovní agentury V minulosti byla ve městě reprezentována činnost cestovních kanceláří hned třemi zástupci, v současnosti na firmu zabývající se nabídkou cestovních zájezdů ve městě Bechyni nenarazíme. Informační kanceláře cestovního ruchu Turistické informační centrum nalezneme v dolní části náměstí T. G. Masaryka, vedle České spořitelny a služby Policie ČR. Informační centrum nabízí kromě základních informačních služeb, i služby vyhledávání dopravních spojů, prohlídky kláštera s průvodcem, prohlídky města s průvodcem, spolupracuje s některými místními ubytovacími zařízeními. Součástí nabídky služeb informačního centra je prodej průvodců, suvenýrů, keramiky a turistické známky. Směnárny Směnárnu najdeme pouze v místních bankách a na recepci hotelu Bechyně. Sportovně - rekreační zařízení V areálu bechyňského městského stadionu se nachází letní koupaliště. Návštěvníkům je k dispozici plavecký bazén o rozloze 367 m2, který prošel v roce 2004 rozsáhlou
rekonstrukcí a dětské brouzdaliště o velikost 98 m2. Koupaliště provozuje společnost Bytenes s. r. o. Centrem sportovního dění ve městě je městský stadion. Nachází se zde fotbalové hřiště, působiště místního fotbalového klubu FC Bechyně, na tenisových kurtech (5 hracích ploch) působí tenisový oddíl TJ Jiskra Bechyně. Tenis lze hrát celoročně, mimo letní sezónu je k dispozici krytá tenisová hala. K dispozici je také hřiště na volejbal a plážový volejbal. V roce 2005 byla vystavena nová hřiště s umělými povrchy pro minifotbal, tenis a basketbal. V roce 2009 bylo vybudováno minigolfové hřiště. Pro další sport lze využít tři tělocvičny, které jsou součástí jednotlivých škol. Setkáme se zde s cvičením s dětmi, aerobikem, pilates apod. Pro další odreagování spojené s břišními tanci či trendem dnešní doby zumbou je možné navštívit klubovny kulturního domu či Rodičovské centrum Hrošík, které je součástí kulturního domu. V městě chybí krytý bazén a vybavená posilovna. 67
4.3.4 Všeobecná infrastruktura Doprava a dopravní dostupnost Město Bechyně je dostupné autem, veřejnou dopravou, vlakem, na kole, pěšky. Autem – směr od Tábora, příjezd po silnici II třídy 135, směr od Opařan, příjezd do města po silnici II třídy 122, směr od Českých Budějovic přes Týn nad Vltavou po silnici II třídy 159, která se napojuje na komunikaci II třídy 122. Veřejná doprava – veřejná doprava je zajišťována místními linkami, nejvíce využívané spojení je mezi městy Bechyně - Tábor, které zajišťuje COMETT PLUS s.r.o., dále dálková doprava, která přes Bechyni jen projíždí, což je spojení České Budějovice – Praha, službu zajišťuje společnosti ČSAD JIHOTRANS a.s., Veolia Transport Praha s.r.o., Jan Kukla a spojení s přilehlými vesnicemi, které jsou v kompetenci společností ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. a COMETT PLUS s.r.o. Vlakem – návštěvník využívá vlakového spojení trať č. 202 Tábor – Bechyně, město Bechyně je konečnou stanicí, od nádraží do centra Bechyně cca 1 km pěšky, vlaková doprava je ve správě Českých drah a.s. Na kole – např. od Tábora buď po silnici jako autem, nebo po cyklotrase č. 11 do Lomu, odsud po trase č. 12 na křižovatku s trasou 1136 a po této trase do Bechyně, směr od Českých Budějovic – cyklotrasa 1092, cyklotrasa č. 12, vjezd na cyklotrasu č. 1061, č. 1060, č. 1133, a vjezd do města Bechyně po trase č. 1098 Pěšky – např. z Tábora po červené turistické značce údolím řeky Lužnice. Možnosti parkování Parkování je možno přímo v centru města, v tomto období je však centrum z větší části uzavřeno, probíhají přípravné práce pro renovaci celého náměstí. Parkování je v celém městě neplacené. Je třeba se ale zamyslet do budoucnosti, již nyní se začíná projevovat nedostatek parkovacích míst. Obchodní síť Město Bechyně má nedostatečně vyvinutou obchodní síť. Prodej potravin zajišťuje JEDNOTA, obchodní družstvo Tábor, poblíž centra města, přímo v centru města nabízí prodej svých výrobků DIPA Potraviny Flop a nedaleko autobusového nádraží cca 1 km od centra města, byl v roce 2006 otevřen supermarket TESCO Stores
68
ČR a.s. Ve městě chybí obchod s obuví, suvenýry a mnoho dalších. Ostatní obchodní odvětví jsou zastoupena pouze minimálně.
69
5 Analýza poznatků z vlastního zkoumání 5.1 Marketingový výzkum 5.1.1 Cíl Marketingového výzkumu Cílem marketingového výzkumu byla analýza nabídky a poptávky cestovního ruchu v městě Bechyni, zjištění motivace návštěvníků k návštěvě města, jejich očekávání.
5.1.2 Plán výzkumu Výzkum motivace k návštěvě města a očekávání návštěvníků poskytl také informace o struktuře návštěvníků, důvodu jejich návštěvy města, či informace o spokojenosti návštěvníků s nabídkou služeb a jejich kvalitou. Marketingový výzkum byl realizován formou dotazníkového šetření v městě Bechyně. Šetření bylo zaměřeno na návštěvníky města, kteří byli oslovováni ve většině případů v okolí jednotlivých muzeí či bechyňského informačního centra. V první řadě byl na počátku června proveden předvýzkum na vzorku 15-ti respondentů, kterým byl předložen připravený dotazník. Vyplnění dotazníku bylo často odmítnuto s vysvětlením nedostatku času. Po těchto zkušenostech, byl zvolen způsob osobních rozhovorů s každým z respondentů a zaznamenávání odpovědí respondentů do připravených dotazníků. Marketingový výzkum byl realizován v období čtyř měsíců červen – září 2010. Získané výsledky byly zpracovány v programu Microsoft Office Excel.
5.1.3 Shromážděné informace Pro sledovaný segment byl vytvořen dotazník s celkovým počtem 25 otázek.(viz. příloha č. 1). Otázky byly jak otevřené tak uzavřené, Výzkum byl realizován v měsících červen – září 2010. Celkem bylo osloveno 171 respondentů, což představovalo 86 mužů a 85 žen. Převážně se jednalo o občany České republiky, jen minimální procento tvořili návštěvníci
ze
121 respondentů
zahraničí.
Z hlediska
s dokončeným
vzdělání
středoškolským
respondentů vzděláním
bylo
(71%
osloveno
oslovených),
vysokoškolské vzdělání bylo zjištěno u 40 oslovených, což odpovídá 23 procentům a 10 respondentů uvedlo ukončené pouze základní vzdělání, což odpovídalo 6% ze všech oslovených. Dotazníkové šetření bylo prováděno v okolí muzeí a bechyňského 70
informačního ního centra. Získané poznatky byly doplněny doplněny o informace získané v bechyňských ských historických a kulturních zařízeních. za
5.1.4 Zpracování ní a analýza informací Zpracování získaných primárních dat bylo zpracováno v programu Microsoft Office Excel. Výsledky byly převedeny p evedeny do procentuálního vyjádření a zaznamenány do grafů.
5.1.5 Získané výsledky Otázky týkající se osoby dotazovaného Otázka: Zařaďte ďte se do určité ur věkové kategorie Graf č. 1 Respondenti dle věku
23%
21% 0 - 25 let 26 - 35 let
20%
36 - 50 let
36%
nad 50 let
(Zdroj: vlastní šetření) šetř
Nejvíce byla zastoupena skupina respondentů respondent ve věku 26 – 35 let (36%), druhou nejpočetnější jší skupinou respondentů respondent byla věková ková skupina nad 50 let (23%), třetí t skupinu tvořili ili respondenti do 25 let (21%), téměř tém stejné procento tvořila řila skupina respondentů respondent ve věku od 36 do 50 let (20%). Z grafu vyplynulo, že nejčetnější č ější skupina respondentů respondent byla zastoupena mladými pracujícími lidmi. Druhou nejčetnější nejč ější skupinou se stali respondenti důchodového ůchodového věku v s dostatkem volného času asu i finančních finanč prostředků na cestování.
71
Otázka: Odkud jste přijeli? Graf č. 2 Respondenti dle zdrojové oblasti
8%
jihočeský kraj
3%
severočeský kraj
25%
14%
západočeský kraj 11%
17% 8%
východočeský kraj středočeský kraj
14%
Praha jiný kraj zahraničí
Zdroj: Vlastní šetření) šetř (Zdroj:
návšt města pocházelo z blízkého Jihočeského Jiho kraje Nejvíce oslovených návštěvníků přesně 42 oslovených (25 %), druhým nejčastějším nej jším krajem byl kraj Středočeský St 29 oslovených, což se rovnalo v přepočtu 17 %, dalším nejčastě častějším krajem byl Západočeský eský kraj, ze kterého pocházelo pocházelo 24 oslovených, což odpovídalo 14 %, stejně stejn jako 14% tvořených řených ených Pražany. Ostatními zdrojovými oblastmi respondentů respondent byl Severočeský kraj s 11 % respondentů, respondent Východočeský kraj s 8 % respondentů. respondent 8 % podíl byl tvořen en jinými kraji, s převahou byla zastoupena v první řřaděě Morava a Vysočina Vyso a zbylá třii procenta zdrojových oblastí připadla p na zahraničí. Zdrojové oblasti oslovených byly různorodé, r znorodé, proto na otázku navazovala otázka na použitý dopravní prostředek. prost Převážná část ást respondentů přijela p osobním automobilem, 72 oslovených (42%), jako druhá nejčastější nej ější možnost byla využita autobusová doprava 43 oslovených respondentů (25%), a 19% oslovených, což je 32 respondentůů využilo pro návštěvu města sta vlakovou dopravu. Zbylých 24 oslovených 14% využilo pro návštěvu města m Bechyně kolo. Další položená otázka se týkala dopravní dostupnosti města. města. Na tuto otázku převládala evládala spokojenost s dopravní dostupností, výhrady u respondentů cestujících autem byly k špatnému stavu vozovek, výhrady návštěvníků, návšt kteří ří využili autobusovou dopravu, souvisely převážn řevážně s nízkým počtem spojů do města ěsta z různých směrů, návštěvníci, kteříí zvolili vlakovou dopravu, poukazovali na pomalou jízdu vlaku, 72
a druhou stranu ale byli fascinováni jízdou vlakem po mostě mostě společně společ ě s auty. Cyklisté projevili svou nespokojenost s nedostatkem cyklotras. Otázka: S kým jste do města mě přijeli? Graf č. 3Doprovod vod respondenta
5%
6% 3% 34%
rodina přátelé škola sami jiné
52%
(Zdroj: Vlastní šetření) Nejčastějším jším doprovodem při p návštěvě města se stali přátelé, řátelé, přesně př 52%, rodina byla zastoupena 34%, zbytek zastupovaly kategorie školní akce, bez doprovodu nebo jiný doprovod. Otázka: Uveďte důvod ůvod návštěvy návšt města Bechyně Graf č. 4Důvod návštěvy ěvy rekreace, odpočinek 44%
44%
školní akce lázeňský pobyt
6% 3% 3% 0%
pracovní cesta návštěva památek návštěva příbuzných a známých
(Zdroj: Zdroj: Vlastní šetření) šetř Ze získaných dat jasně jasn vyplynulo, že nejvíce respondentů zavítalo do města m za účelem elem rekreace a odpočinku odpo a shodný počet et oslovených přijelo př za svými příbuznými íbuznými a známými. Jen malá část dotazovaných přiznala svůj ůj zájem o návštěvu návšt památek a jen nepatrné procento oslovených tvořily tvo ily školní akce a lázeňští lázeň hosté. 73
Otázka: Délka vašeho pobytu Graf č. 5 Délka pobytu respondentů respondent
11%
2% 5% 1 den 2 - 3 dny týden 14 dní déle než 14 dní
21% 61%
Zdroj: Vlastní šetření) šetř (Zdroj: Přii pohledu na graf znázorňující znázor ující dobu pobytu respondentů vyvstala jasná informace o tom, že město mě bylo navštěvováno turisty v převážné řevážné většině vě na krátkou dobu, nejčastěji na dobu jednoho dne (105 oslovených což znamenalo 61%) a na dobu 2-3 dnů zůstalo ve městě ěstě 36 oslovených z celkového počtu, tu, což je v přepočtu hodnota 21%. Jak je z grafu na první pohled patrné, delší pobyty nejsou ve městě m mě nijak zvlášť zastoupeny. Další otázka se týkala návštěvy návšt města Bechyně,, zda je návštěva návště města první či opakovaná. Přibližněě polovina oslovených navštívila město m sto bechyni poprvé a cca stejné množství oslovených opakovaně. opakovan Otázka: Odkud jste získal/a informace o městě m Bechyni a jejích památkách? Graf č. 6 Zdroj droj informací o městě m
2%
17% 46%
internet tištěný průvodce
35% infocentrum Bechyně přátelé
Zdroj: Vlastní šetření) šetř (Zdroj: 74
Z průzkumu vyplynulo, že nejvíce dotazových získalo informace o městě m a památkách návštěvou ěvou internetových stránek, stránek 78 dotazovaných (46% z celkového počtu tu dotazovaných), v těsném závěsu su 60 dotazovaných (35%), použilo tištěného tišt průvodce. vodce. 29 (17%) dotazovaných využilo doporučení d přátel řátel a nepatrné procento návštěvníků se informovalo přímo p v informačním centru města ěsta Bechyně. Bechyn Informační centrum však navštívilo překvapivě př vysoké procento oslovených, což vyplynulo z jedné z dalších otázek dotazníku, převážně p však z důvodu nákupu upu suvenýrů suvenýr a pohledů. informační ční
Bechyňské
centrum
navštívilo
100 oslovených
(58%),
zbylých
71 oslovených (48%) tak neučinilo. neu
Otázky zabývající se navštívenými památkami Otázka: Kterou z bechyňských bechy ských památek se chystáte navštívit, nebo jste již navštívil/a? Graf č. 7 Návštěvnost ěvnost bechyňských bechy památek Zámek
9%
3%
Klášter s kostelem Nanebevzetí panny Marie Věž kostela sv. Matěje
17%
18% 21% 10% 13%
Alšova jihočeská galerie
9% Městské muzeum s hasičským muzeem Muzeum turistiky Muzeum Vladimíra Preclíka Jiné
Zdroj: Vlastní šetření) šetř (Zdroj: Podle získaných informací byla nejnavštěvovanější nejnavšt jší památkou města m klášter s kostelem Nanebevzetí panny Marie. Přispělo P k tomu zajisté to, že jeho prohlídka je nabízena přímo v bechyňském bechyň informačním ním centru. Každá prohlídka byla vedena průvodcem s odborným výkladem v v jazyce skupiny. Zámek oplýval o něco n nižší návštěvností, vností,
což
bylo
jednozna jednoznačně
zapříčiněno no
jeho
otvírací
dobou.
Nejnavštěvovanějším ějším muzeem bylo bezpochyby Muzeum turistiky, y, jehož dominantou je dotyková mapa rozhleden České republiky. Návštěvnost ostatních statních muzeí vyplynula na téměř shodné úrovni. 75
Otázka: Pokud jste navštívili bechyňský bechy zámek, co byste vyzdvihli jako přednost p této památky? Graf č. 8 Přednosti ednosti památky
vystupování průvodců
5% 2% 8% 14%
interiér zámku 31% 40%
umístění zámku bahatost expozice délka prohlídky jiné
(Zdroj: Zdroj: Vlastní šetření) šetř Nejvýznamnější ější předností př bylo vyhodnoceno dle provedenéhoo průzkumu prů umístění zámku nedaleko náměstí, ěstí, jeho kompletnost, jeho poloha nad řekou a krásný rozhled. Další předností edností se podle dotazovaných jevil interiér zámku a rovněž rovn také odborné rovně a příjemné íjemné vystupování průvodců. prů V mnoha případech řípadech nebyla památka vůbec v navštívena, což bylo způsobeno zp nedostatečnou nou otevírací dobou památky. Jako negativa byla uváděna uváděna nejčastěji nej otevírací doba, vysoké vstupné a omezené množství exponátů. exponát Otázka: Pokud jste navštívili Městské M muzeum s hasičským ským muzeem, co je podle Vás jeho předností? Graf č. 9 Přednosti ednosti muzeí nabídka exponátů 17%
20% 15%
24% 24%
prostředí muzea umístění a dostupnost muzea cena vstupu personál
(Zdroj: Zdroj: Vlastní šetření) šetř Z vytvořeného eného grafu je možné vidět, vid že nejvyšší předností ředností muzeí bylo jejich umístění a dostupnost, což uvedlo 39 oslovených (24%). Stejná důležitost důležitost byla připsána p 76
ceně vstupu, která byla okomentována v mnoha případech ípadech jako více než přijatelná. p Velmi kladně byla hodnocena nabídka exponátů, exponát hlavně v případě ř ě hasičského hasič muzea. Na druhou stranu u tohoto dotazu zazněla zazn i některá která negativa či výtky. Dotazovaní upozorňovali ovali na malé prostory hasičského hasi ského muzea a nedokonalého osvícení prostor muzea, dále byl připomínkován řipomínkován výklad, který souvisel s exponáty, vytýkán byl výklad související s historií. Negativní ohlas byl shledán v exteriéru budovy, kde obě ob muzea sídlí. Byla doporučena čena oprava odlupující se omítky. Otázka: Navštívili jste unikátní muzeum turistiky v Bechyni? Pokud ano, co Vás nejvíce zaujalo? Graf č. 10 Přednosti ednosti muzea turistiky 10%
umístění a dostupnost muzea 23%
cena vstupného
26% 17%
24%
personál expozice prostředí muzea
Zdroj: Vlastní šetření) šetř (Zdroj: Za přednost ednost muzea turistiky byla považována expozice, expozice, jejíž dominantu tvoří tvo dotyková obrazovka napojená na dřevěnou d nadrozměrnou rnou mapu rozhleden České republiky. Mapa upoutala 68 oslovených (26%), vyzvednuto bylo také vstupné do muzea (64 oslovených) a současně umístění ní a dostupnost muzea (62 oslovených). I toto muzeum vyvolalo negativní ohlasy, z nichž nejčastěji č ěji bylo upozorňováno upozor na chybějící jící výklad spojený s muzeem. V několika případech řípadech zazněla zazn narážka i na nedostatečné značení čení cesty k muzeu a na interiér muzea. Na druhou stranu někteří n oslovení naopak chválili álili nápad, vybudovat muzeum turistiky ve staré synagóze. Někteří N oslovení upozorňovali ňovali na nevzhlednost budovy v těsné sné blízkosti muzea, ve které byla vystavena část ást expozice, ta však bude podle finančních finan ních prostředků v budoucnosti zrenovována.
77
Otázka: Navštívil/a avštívil/a jste místní muzea keramiky? Pokud ano, co jste považoval/a za jeho klady? Graf č. 11 Přednosti ednosti keramického keramick muzea města Bechyně
25%
umístění a dostupnost muzea
24% 15%
36%
cena vstupu exponáty jednání personálu
(Zdroj: Vlastní šetření) šetř Jak je možné vidět vidě z vytvořeného grafu, u keramického ého muzea převládal zájem o exponáty. Tento ento zájem byl projeven 50 oslovenými (36%) z celkového počtu oslovených. Vyzdvihnuto bylo také jednání personálu, jeho příjemné příjemné vystupování a umístění a přístup k muzeu. muze V některých případech ípadech bylo umístění vykládáno jako nevýhoda, a to z důvodu ůvodu nedostatečného nedostate značení cesty v případě řípadě Alšovy jihočeské jiho galerie. Stejně tak pokud se zaměříme zam íme na muzeum Vladimíra Preclíka, Preclíka byly kladně hodnoceny především edevším monumentální díla autorovi tvorby, a netradiční netradi netradič umístění muzea v bývalé sýpce. Negativní postoj návštěvníků návšt byl vyjádřen v případě případ ceny vstupu do muzea a nedostatečného čného výkladu.
78
Otázky související s využitými službami ve městěě Bechyni Otázka: Myslíte si, že je město m Bechyně dostatečně vybaveno pro uspokojení všech služeb pro turisty? Graf č. 122 Nabízené služby cestovního ruchu 144
141
134
134
124
81 82
34 18
9
8
3
31
28 6
2
30 17
spokojenost nespokojenost nelze posoudit
(Zdroj: Zdroj: Vlastní šetření) šet Následující otázka souvisela se službami a jejich využitím. Oslovení měli m ohodnotit oblast ubytovacích a stravovacích služeb, sportovní vyžití, společenské spole a kulturní vyžití a dostupnost města. m Ze získaných výsledkůů vyplynulo, že jen malá část oslovených byla schopna ohodnotit například nap sportovní a společenské čenské vyžití města. m Bylo to zapříčiněno ěno tím, že většina v oslovených se zdržela ve městě ěstě pouze jeden, či jen několik málo dnů. ů. Ubytovací služby byly hodnoceny jen několika ěkolika oslovenými, většina v dotazovaných není schopna ubytovací služby posoudit, protože využila pohostinství svých přátel átel nebo se nezdržela dostatečně dostate dlouhou dobu. Nejvíce oslovených bylo schopno posoudit stravovací služby, které byly hodnoceny téměř ěř všemi oslovenými kladně. Negativněě bylo hodnoceno převážně p sportovní vyžití a to z důvodu absence krytého bazénu a nedostatečně nedostate vybavené posilovny. Kladněě bylo hodnoceno v převážně většině kulturní vyžití. Závěrečnou, Záv ale neméně důležitou otázkou bylo vyjádření vyjád dotazovaných, co by doporučili doporu městu stu pro zvýšení potenciálu pro cestovní ruch a co naopak považovali za příjemné překvapení. p ekvapení. Na tuto otázku bylo odpovídáno různorodě. r Jako velký klad města ěsta vyplynulo z dotazníkového šetření ení parkování v celém městě zdarma. Další uvedenou výhodou se ukázalo sídlo policie v centru města. m Ke kladům 79
lze ještě připojit krásné okolí města a návštěva kláštera a zámecké zahrady. V odpovědích však převládaly negativní prvky. Nejčastěji uvedeným problémem města je otevírací doba zámku a prostor kolem zámku. Stejně intenzivně bylo poukazováno na neupravenost náměstí, nedostatek zeleně nejen kolem náměstí ale i v městě jako celku. Velmi často uváděným negativem byla absence obchodů okolo centra města, absence cukrárny na náměstí města, přehršel nonstop barů a absence obchodní sféry ve městě. Ve velkém objemu byla také řešena otázka značení města, chybí ukazatele jednotlivých památek, a nedokonalé směrování k nim. Návštěvníci, kteří zvolili Bechyni a okolí jako cíl cyklistické vyjížďky byli nespokojeni s nedostatkem odkládacích stojanů pro kola ve městě. Posledním výrazným negativním prvkem města byla uvedena absence zajímavých historických a kulturních akcí. Pokud shrneme poznatky z dotazníkového šetření, je možné konstatovat, že město je navštěvováno mladými lidmi a zároveň je také patřičně zastoupena generace důchodového věku. Nejčastěji je město navštěvováno s přáteli či s rodinou na jednodenní krátkodobé výlety. Návštěvníci často využívají pro návštěvu města osobní automobil, čemuž by bylo potřeba přizpůsobit množství parkovacích míst. Pokud se týče zájmu o návštěvu památek ve městě, nejčastěji byl uváděn klášter Nanebevzetí panny Marie a jako druhý bechyňský zámek. Zámek zaujímá druhé místo a to převážně z důvodu jeho omezené otevírací doby. Pokud se zaměříme na návštěvnost jednotlivých muzeí, je rovnoměrně rozložena. V mnoha případech však muzea nebyla dotazovanými navštívena. Ve všech případech památek města Bechyně byla velmi pozitivně hodnocena dostupnost a jejich umístění, za největší negativum pokládali dotazovaní omezenou otvírací dobu bechyňského zámku a chybějící výklad v některých muzeích. V poslední části dotazníku byla řešena spokojenost dotazovaných se službami města Bechyně. Vysoké procento oslovených uvádělo především u ubytovacích, sportovních služeb a společenského vyžití nemožnost posouzení, protože se ve městě zdržovali pouze jeden den. Stravovací služby byly posuzovány ve většině případů kladně.
80
V úvodu diplomové práce jsou uvedeny hypotézy, které byly na základě získaných informací potvrzené či vyvrácené. První stanovená hypotéza zněla: „Město Bechyně nabízí dostatečné množství různorodých památek a zajímavostí pro přilákání potencionálních návštěvníků.“ Tuto hypotézu je možné potvrdit, je však třeba vytvořit koncepci pro vyšší propagaci města Bechyně a jejích památek a zajímavostí. Druhá hypotéza zněla: „V městě Bechyni existuje dostatečná spolupráce subjektů podnikajících v cestovním ruchu. Tuto hypotézu je možné jednoznačně vyvrátit, ze získaných informací jasně vyplývá, vysoce omezená spolupráce subjektů podnikajících v cestovním ruchu. Třetí stanovená hypotéza: Město Bechyně a nejsou
dostatečně
propagované,
nejsou
jednotlivé
dostatečně
atraktivity
zviditelněné
města
případným
návštěvníkům. Tuto hypotézu není možné jednoznačně potvrdit či vyvrátit. Město Bechyně jako celek není dostatečně propagováno, obor cestovního ruchu není pro město prioritou. Jednotlivé památky se však o propagaci snaží. Výhodou by bylo propojení nejen propagace jednotlivých bechyňských památek, ale i propojení propagace všech subjektů cestovního ruchu a především propagace všech atraktivit v koncepci města. Poslední hypotéza zněla: „V městě Bechyni je nevyužitý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Tato hypotéza byla potvrzena, nevyužitý potenciál je možné spatřovat ve využití převážně sezónního období, v otevírací době některých atraktivit města.
81
6 SWOT analýza SWOT analýza byla provedena dle publikace Strategický marketing autorky H. Horákové (2001). Cílem analýzy je definovat silné a slabé stránky města Bechyně a posoudit možné příležitosti a hrozby. SWOT analýza byla sestavena na základě informací získaných z analýzy situační a dotazníkového šetření.
6.1 Analýza S – W Jednotlivé faktory byly posouzeny z hlediska výkonnosti a důležitosti pro rozvoj cestovního ruchu ve městě a okolí. U obou hledisek byla použita třístupňová stupnice, pro výkonnost i závažnost stupně vysoká, průměrná, nízká. Tabulka č. 8 Analýza S – W přírodní potenciál Posouzení stavu (výkonnost)
Hodnocené faktory - přírodní potenciál
Závažnost
vysoká průměrná nízká vysoká průměrná nízká Geomorfologické předpoklady A. Cykloturistika B. Malebná krajina C. Mírně kopcovitý reliéf Klimatické předpoklady D. Klimatické podmínky vhodné pro letní sezónu E. Mírné klimatické pásmo F. Proměnlivé počasí Hydrologické předpoklady G. Řeka Lužnice a vodáctví H. Lázně Bechyně s.r.o. I. Říčka Smutná J. Rybaření Biologické předpoklady K. Rozsáhlá rašeliniště L. Bohatá zvířena M. Židova strouha N. Černická obora O. Obůrka P. Poušť Ekonomické předpoklady Q. Zaměstnanost R. Hospodářství
• • •
• •
•
•
•
• •
• •
• •
• • • •
• •
• • • • •
• • • • • •
• • •
82
• •
Matice výkonnosti a závažnosti – přírodní potenciál
VYSOKÁ
NÍZKÁ
VYSOKÁ
Q
A, B, D, G, H, I, K, L, M, N, O,
E, F, I, J, P, R
C
NÍZKÁ
Závažnost
Výkonnost
Přírodní podmínky jsou pro město Bechyně bezpochyby příznivým faktorem. Mírně kopcovitý reliéf a malebná krajina láká především k cykloturistice, pěší turistice, či jen procházce v přírodě. Přírodní podmínky jsou velmi významným faktorem v první řadě pro vodáctví, kanoistiku a podobně. Tyto možnosti nabízí řeka Lužnice a její příjemné a dostupné okolí. Okolí města nabízí další příjemná zákoutí pro strávení příjemné dovolené. Potenciál města také zvyšuje existence lázeňství. Pro léčbu převážně pohybového aparátu jsou využívány rašeliny z nedalekého rašeliniště. S rašeliništěm je také spojena naučná stezka, která může být dobrodružstvím i pro mladší návštěvníky. Pokud bychom hledali nevýhody města, je možné se zaměřit na nestálost počasí, pokud není pěkné počasí, jen velmi málo turistů využije krásy bechyňské přírody. Co je v městě Bechyni velkým nedostatkem, to je nedostatek pracovních příležitostí a slabá ekonomika. Pokud by se povedlo v budoucnosti přilákat více turistů do města, mohla se zvýšit šance na zaměstnání například v odvětví cestovního ruchu.
83
Tabulka č. 9 Analýza S – W kulturně – historický potenciál
Hodnocené faktory - kulturně – historický potenciál
Posouzení stavu (výkonnost) vysoká průměrná
Závažnost
nízká vysoká průměrná nízká
A. Zámek Bechyně
•
•
B. Upravený příjemný zámecký park Muzea C. Alšova jihočeská galerie - muzeum keramiky D. Muzeum V. Preclíka
•
•
• •
• •
E. Hasičské muzeum
•
•
F. Městské muzeum G. Muzeum turistiky Církevní památky H. Klášter Nanebevzetí Panny Marie
• •
• •
•
•
I. Kostel sv. Matěje - výstup na věž
•
J. Kostel sv. Michala
•
• • •
K. Kulturní akce Technické památky L. Historická železnice Tábor Bechyně M. Bechyňská DUHA
•
• • •
•
Matice výkonnosti a závažnosti – kulturní potenciál Výkonnost VYSOKÁ
E, F, G
D, K
Závažnost
VYSOKÁ
NÍZKÁ
NÍZKÁ
I
J
84
A, B, C, H, M
L
Silnou stránku města Bechyně tvoří kulturně – historické předpoklady. Nabídka kulturních památek je poměrně široká, město Bechyně nabízí krásu zámku a zámeckého parku, který je spojen se zvučnými jmény několika slavných rodů, v neposlední řadě se jménem Petra Voka z Rožmberka, který se v zámku v Bechyni dokonce oženil. Jedinečnost zážitku nabízí klášter Nanebevzetí Panny Marie, který je obehnán mnohým tajemstvím a strašidelnými pověstmi. Na celé město a okolí je možné shlédnout s věže dominantního kostela sv. Matěje. Město nabízí celkem 5 možností návštěvy muzea, i když jsou muzea poměrně specifická, žádný z návštěvníků by si neměl nechat jejich návštěvu ujít. Výhodou města Bechyně je blízkost všech kulturních památek, na většinu z nich narazí návštěvník hnedle na náměstí, nebo v jeho těsné blízkosti. Nevýhoda kulturního a historického potenciálu města Bechyně může být spatřována v potřebě se o památky starat, malé využití této bohaté nabídky, a nepřiměřená cena některých atraktivit. Tabulka č. 10 Analýza S – W turistické suprastruktury cestovního ruchu
Hodnocené faktory – suprastruktura cestovního ruchu
Posouzení stavu (výkonnost)
Závažnost
vysoká průměrná nízká vysoká průměrná nízká Hromadná ubytovací zařízení A. Dostatečná kapacita
•
•
B. Kvalita služeb
•
•
C. Dostatek stravovacích zařízení
•
•
D. Kvalita služeb
•
•
Stravovací zařízení
•
E. Kvalita jídel Turistická infrastruktura F. Cestovní kanceláře a cestovní agentury G. Informační kanceláře
•
• •
• •
H. Směnárny •
I. Sportovně - rekreační zařízení
• • •
Všeobecná infrastruktura J. Doprava a dopravní dostupnost
•
•
K. Možnost parkování
•
•
L. Obchodní síť
•
•
85
Matice výkonnosti a závažnosti – turistická infrastruktura
Výkonnost
VYSOKÁ
VYSOKÁ
E, I,
F, H, J, K, L
A, B, C, D, G,
NÍZKÁ
Závažnost
NÍZKÁ
Příznivým faktorem pro cestovní ruch je dostatečná kapacita ubytovacích a stravovacích zařízení a jejich umístění ve strategických částech města v první řadě v centru města, a v téměř celé hlavní třídě směřující k centru města. Podle dotazníkového šetření byli oslovení návštěvníci ve většině případů spokojeni se stravovacími zařízeními, v některých případech bylo poukázáno na absenci příjemné vinárny či kavárny a naopak přehršel barů, heren a nonstop zařízení. Ve městě je velmi kladně hodnocena existence informačního centra a jeho dlouhá otvírací doba. V mnoha případech zaznělo také pozitivní hodnocení stále se zlepšující sportovní vybavenosti města, hlavně v případě rekonstrukce stadionu města, a rozšíření jeho využití. Na druhou stranu se město Bechyně stále potýká se značným nedostatkem obchodní sítě. Návštěvníci poukazovali na neexistenci některých obchodů, takřka neexistenci obchodů v centru města. Za slabost města by mohla být považována neexistence cestovní kanceláře či agentury a nedostatečná síť směnáren. Stále více vystupuje na povrch nedostatek parkovacích míst v městě. Je třeba se také zaměřit na dopravní dostupnost, ať už mluvíme o nedokonalosti komunikací ve městě i okolí, ale i dostupnosti města.
86
Tabulka č. 11 Analýza S – W jednotlivých muzeí Závažnost Hodnocené faktory jednotlivých Posouzení stavu (výkonnost) muzeí vysoká průměrná nízká vysoká průměrná nízká Alšova jihočeská galerie - muzeum keramiky 1A. nabídka exponátů • • 1B. prostředí muzea • • 1C. umístění a dostupnost muzea • • 1D. cena vstupu • • 1E. výklad • • 1F. personál • • 1G. exteriér muzea • • Muzeum V. Preclíka 2A. nabídka exponátů • • 2B. prostředí muzea • • 2C. umístění a dostupnost muzea • • 2D. cena vstupu • • 2E. výklad • • 2F. personál • • 2G. exteriér muzea • • Hasičské muzeum 3A. nabídka exponátů • • 3B. prostředí muzea • • 3C. umístění a dostupnost muzea • • 3D. cena vstupu • • 3E. výklad • • 3F. personál • • 3G. exteriér muzea • • Městské muzeum 4A. nabídka exponátů • • 4B. prostředí muzea • • 4C. umístění a dostupnost muzea • • 4D. cena vstupu • • 4E. výklad • • 4F. personál • • 4G. exteriér muzea • • Muzeum turistiky 5A. nabídka exponátů • • 5B. prostředí muzea • • 5C. umístění a dostupnost muzea • • 5D. cena vstupu • • 5E. výklad • • 5F. personál • • 5G. exteriér muzea • • 87
Matice výkonnosti a závažnosti – jednotlivá muzea
Výkonnost
VYSOKÁ
VYSOKÁ
1C, 1D, 1E, 2A, 3B, 3E, 4B, 4G, 5A
2D, 2E, 3G, 4A, 4E, 5E
1A, 1B, 1F, 1G, 2B, 2C, 2F, 2G, 3A,3C, 3D, 3F, 4C, 4D,4F, 5B, 5C, 5D, 5F, 5G
NÍZKÁ
Závažnost
NÍZKÁ
Mezi silné stránky muzeí v městě patří především umístění a dostupnost jednotlivých muzeí. Jen v případě Alšovi jihočeské galerie vyplynulo z dotazníkového šetření nedostatečné vyznačení cesty k muzeu. Dotazovaní dále velmi pozitivně hodnotili příjemné vystupování personálu muzeí. Jako hlavní negativum je spatřováno v chybějícím výkladu téměř všech muzeí.
6.2 Analýza O – T Analýza příležitostí Pokud se jedná pouze o rozbor faktorů vnějšího prostředí, pouze rozbor příležitostí a ohrožení, hovoříme o O – T analýze. Jednotlivé faktory byly posouzeny z hlediska přitažlivosti a pravděpodobnosti úspěchu.
88
Tabulka č. 12 Analýza příležitostí
Přitažlivost nízká vysoká
Hodnocené faktory 1. kulturně-historické dědictví města umístěno v centru města a v těsné blízkosti centra města 2. expozice a umístění jednotlivých muzeí 3. rekonstrukce budovy s městským a hasičským muzeem 4. rozšíření prostor městského muzea 5. řeka Lužnice a její vhodné podmínky pro vodáctví 6. bohatost cyklistických stezek a rozvoj pěší turistiky 7. lázeňství a zpřístupnění lázeňských služeb široké veřejnosti 8. společná propagace atraktivit města 9. spolupráce subjektů cestovního ruchu 10. zájem o rekreaci v tuzemsku 11. popularita jednodenních výletů 12. růst zájmu o aktivní trávení dovolené 13. prodloužení sezónnosti 14. zvýšení parkovacích míst 15. chystaná rekonstrukce náměstí
Pravděpodobnost úspěchu nízká vysoká
• •
• •
• •
• •
•
•
•
•
• • • • • • • • •
• • • • • • • • •
Výše uvedené příležitosti byly zaneseny do matice příležitostí, kde horizontální osa představuje pravděpodobnost úspěchu a na vertikální ose je míra přitažlivosti.
Pravděpodobnost úspěchu NÍZKÁ
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12
NÍZKÁ
Přitažlivost
VYSOKÁ
VYSOKÁ
89
13,14,15
Město Bechyně má příhodnou atraktivní polohu. Město leží v mírně kopcovitém terénu, který je velmi často využíván pro cykloturistiku. V okolí města najdeme hustou síť cyklostezek, které se stále rozšiřují. Dochází ke snaze spojení jihočeských měst. Spojení měst nejen prostřednictvím cyklostezek by bylo přínosem. Značný přínos města zobrazuje údolí řeky Lužnice. Údolí řeky je přizpůsobeno pro pěší turistiku, ale je možné zde realizovat i náročnější cykloturistiku. Řeka Lužnice je samozřejmě využívána hlavně v oblasti vodáctví. Někteří odvážlivci využívají řeku i k vodním letním hrátkám. Příhodným potenciálem řeky by mohlo být pořádání více obdobných akcí, jako jsou například raftové závody. V posledních několika letech dochází stále ke zvyšování obliby jednodenních výletů. Město Bechyně je pro jednodenní nabité programy jako stvořené. Například dopoledne strávit obdivem kulturních památek a po příjemném obědě, v některém z široké nabídky stravovacích zařízení, prozkoumat například právě údolí řeky Lužnice, či poblíž se nacházející Židovu Strouhu. Budoucnost cestovního ruchu musí počítat se stále se zvyšujícím podílem návštěvníků seniorského věku, kteří vyhledávají aktivní dovolenou, i v tomto případě je podle mého názoru město Bechyně příhodným cílem. Krásy přírody, mnoho zajímavých cílů v okolí a klidné prostředí je pro turisty seniorského věku velmi příhodné. Nejen starší občané ale i mladí lidé si stále častěji vybírají pro své dovolené tuzemsko. Důvodem není jistě jen ekonomická situace, ale touha po poznání zajímavostí vlasti. Dnešní turisté hledají také stále více na dovolených odpočinek a relaxaci, snaží se o zlepšení svého zdraví. I tento potenciál město Bechyně nabízí. Nejen čistým ovzduším ale především nabídkou místních lázní, které se již nezaměřují jen na lázeňské hosty, ale rozšiřují své služby na každého. Město Bechyně bylo stále spojováno převážně s letní sezónou. V posledních letech však letní sezóna nepřináší zvlášť ideální podmínky, proto by bylo příhodné, aby atraktivity města byly zpřístupněny nejen v měsících letních prázdnin, jak to v mnohých případech je. Důležitá je také spolupráce ve městě a to nemluvím jen o spolupráci jednotlivých podnikatelů, ale i organizací spravujících kulturní vyžití města, velký potenciál je spatřován ve spolupráci mezi jednotlivými muzei města, mezi městem Bechyní a jinými městy, nabízejícími buď podobné, nebo naprosto odlišné atraktivity pro doplnění nabídky pro návštěvníky, zajímavá je určitě i myšlenka spolupráce s okolními státy. 90
Velkým plusem je společná propagace buď spolupracujících států, organizací či jednotlivců. V dnešní době je velmi rozšířena komunikace a propagace prostřednictvím internetu, z důvodu nižších nákladů a oslovení široké veřejnosti. Je ale velmi důležité udržovat na internetu aktuální informace. Vše společně může vést k snadnějšímu získání finančních prostředků z různých národních a mezinárodních fondů. Analýza ohrožení Pro analýzu ohrožení byly vytipovány některé faktory, které by mohli mít negativní dopad na město Bechyni a jeho turistickou návštěvnost. Faktory byly opět uspořádány do tabulky a následně zaneseny do matice ohrožení, kde je na horizontální ose uvedena pravděpodobnost výskytu a na vertikální ose je znázorněna míra závažnosti ohrožení.
Tabulka č. 13 Analýza možných ohrožení Pravděpodobnost výskytu
Hodnocené faktory
nízká 1. omezení otvírací doby zámku a zámeckého parku 2. absence historických a kulturních akcí 3. vysoká cena některých kulturních památek 4. nespolupráce kulturních zařízení 5. absence obchodů kolem centra města 6. nedostatečná obnova kulturního a historického dědictví 7. nedostatečná propagace 8. zastaralost informací na internetových stránkách 9. nadmíra nonstop a herna barů 10. vysoká konkurence ostatních jihočeských měst 11. neupravenost náměstí 12. převládání vietnamských obchodů 13. nedostatek parkovacích míst
91
závažnost
vysoká nízká vysoká • • • • •
• • • • •
• • • • • • • •
• • • • • • • •
Pravděpodobnost výskytu NÍZKÁ
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13
NÍZKÁ
Závažnost
VYSOKÁ
VYSOKÁ
Téměř všechna ohrožení jsou zobrazena v levém horním kvadrantu matice. Všechna vybraná ohrožení by měla na město Bechyni a jeho turistickou přitažlivost vysoký negativní vliv. Jako hlavní problém města Bechyně lze uvést nespolupráci ve městě. Ať už se jedná o nespolupráci města a zařízeních cestovního ruchu, jednotlivých podnikatelských organizací ve městě mezi sebou. Rozvoj cestovního ruchu není považován ve městě Bechyně za prioritu. Rozvoj je zaměřen na jiná odvětví například na rozvoj sociální politiky, což ukazuje výstavba pečovatelského domu. Velmi pozitivním prvním krokem spolupráce ve městě by byla například internetová komunikace a společná webová propagace. Pokud nedojde k prohloubení spolupráce ve městě, mohlo by dojít k úpadku cestovního ruchu ve městě, což by byla velká škoda a velká ekonomická rána pro město. V dnešní době, kdy zákazník vyžaduje stále vyšší úroveň služeb a rozšířenější nabídku produktů je velmi důležité stálé rozšiřování a zkvalitňování nabízených služeb. Je nutná stálá inovace a hledání takových produktů, které zaujmou a přilákají potencionální či stálé návštěvníky. Udržování kvality kulturního dědictví je vysoce finančně náročná záležitost. Ale představa, zanedbání péče o kulturní dědictví města je téměř vlastenecká zrada. Je třeba se o kulturní a historické památky řádně starat. Obrovským nedostatkem města je neexistence obchodní zóny v okolí centra města, absence příjemné kavárny či vinárny, přehršel obchodů s vietnamskými občany a nepřiměřené množství heren a podobných podniků. Lázeňské město, jak bývá 92
Bechyně prezentována, by měla soustředit svůj rozvoj jiným směrem než na neustálý nárůst nonstop podniků. Atraktivitu města by mohla podpořit renovace náměstí, ale jen to určitě nestačí. Tabulka č. 14 Souhrnná SWOT analýza cestovního ruchu
93
7 Vlastní návrhy 7.1 Teoretické trendy současného muzejnictví Muzeum je chápáno jako instituce, jehož základním posláním je sbírat, uchovávat a vystavovat exponáty a plnit vzdělávací funkci směrem k veřejnosti. Muzeum je takovým mostem minulosti a současnosti. Ve všech sférách podnikání dochází k určitým změnám a vývoji. Stejně tak je nutné, aby se vývoji přizpůsobovala i muzea. Je možné říci, že základním produktem muzeí jsou sbírky exponátů. Produktem může být v mnoha případech samotná budova muzea, či nabízený kulturní program, prožitek návštěvníka. Některé exponáty tvoří stálou expozici, v mnoha případech je stálá expozice doplněna časově omezenými výstavami pro zpestření programu. Exponáty je dobré uspořádat podle shodného tématu, či v kontextu doby či událostí. Exponáty jsou často doplňovány audiovizuální a počítačovou technikou, z důvodu širšího vnímání expozice, nejen zrakem ale například i sluchem. Některé exponáty jsou nabízeny prostřednictvím virtuálních prohlídek. Dalším doprovodným programem pro vybudování užšího kontaktu s návštěvníkem je pořádání odborných přednášek, besed, exkurzí, koncertů. V současnosti je vysoký nárok kladen na umístění a osvětlení exponátu a jejich stručné a jasné popisky, exponáty jsou doplňovány příběhem souvisejícím s jeho vznikem. Často jsou výstavy otvírány samotným umělcem či autorem děl. Muzea se zaměřují na širší veřejnost, uplatňují se rozličné doprovodné služby. Součástí téměř všech muzeí je prodej studijních materiálů a suvenýrů. Lépe vybavená muzea lákají nabídkou občerstvení v příjemné muzejní kavárně. Muzea budují dobré vztahy s veřejností a rozšiřují spolupráci se školami a tím pádem s dětmi různých věkových kategorií. Součástí některých muzeí jsou místnosti určené dětem, v některých zařízeních se nejen děti stávají součástí muzea a jeho expozice. Pozornost dětí je zaměstnávána pořádáním různých soutěží, kvízů apod.
7.2 Zhodnocení současného stavu muzeí města Bechyně Muzea města Bechyně jsou specifická a každé je něčím zajímavé. Jako nejstarší muzeum je možné jmenovat Mezinárodní muzeum keramiky, které vzniklo již v roce 1967. Sbírku muzea tvoří převážně díla z keramických sympozií konaných od roku 1966 po současnost. Z dotazníkového šetření vyplývá okouzlení návštěvníků především z prostor muzea, jež je umístěno v bývalém pivovaru, z různorodosti exponátů 94
a příjemného vystupování personálu. Muzeum nabízí stálou expozici, která se stále rozšiřuje a konání několika sezónních výstav zajímavých umělců. Muzeum je umístěno vedle bechyňského zámku, v některých případech bylo návštěvníky vytýkáno nedostatečné značení umístění muzea. Součástí bechyňského zámeckého parku je Muzeum Vladimíra Preclíka, které je umístěno v netradičních prostorách bývalé sýpky. Sbírkou muzea jsou díla spojená se životem známého umělce Vladimíra Preclíka. Značným přínosem jsou monumentální díla umístěna v půdních prostorách sýpky. Doplňujícím programem je každoroční výstava známé galerie či umělce. Za vysoce hodnocený klad muzea byla považována dostupnost muzea, negativně byl hodnocen chybějící výklad a vysoké vstupné. Městské muzeum bylo kladně hodnoceno pouze v případě dostupnosti, poněvadž expozice je prozatím nedokončená. Městské muzeum sídlí ve stejné budově s muzeem hasičským, které je jedním z nejstarších v Čechách. V muzeu je možné obdivovat historii hasičství zastoupenou mnoha zajímavými exponáty. Muzeum bylo hodnoceno velmi kladně, výjimkou jsou uváděny stísněné prostory. Posledním muzeem, kterým se může město Bechyně pochlubit, je muzeum nejmladší, vytvořené v roce 2006, Muzeum turistiky. Originální je umístění muzea v bývalé židovské synagóze, nejpoutavějším exponátem je mapa rozhledem s dotykovou obrazovkou. Z dotazníkového šetření vyplynuto kladné hodnocení muzea, jen jako záporný bod byla hodnocena přilehlá budova muzea a absence výkladu.
7.3 Návrhy opatření Jednotlivým muzeím bylo doporučeno ve většině případů zpestření atmosféry muzeí. Exponáty by měly být spojeny s příběhem jejich vzniku, či s příběhem umístění v muzeu. Příběh by mohl být pouštěn ze záznamu, což by navozovalo neopakovatelnost zážitku. V Muzeu Vladimíra Preclíka by jistě podpořila zájem návštěvníků audiovizuální projekce spojená se životem autora, se vznikem jednotlivých děl. Komunikace a propagace Budování image a značky Velmi důležitá je komunikace muzeí s veřejností. V současné době je třeba vybudovat si image a značku, aby se instituce dostala do povědomí. Neplatí to jen o výrobci, či poskytovateli komerčních služeb ale především o kulturních institucích. Je
95
důležité, aby muzeum mělo poselství nebo image svého produktu. Image musí být něco, co bude návštěvníky přitahovat, na co budou reagovat, čeho se budou chtít zúčastnit. V případě bechyňských muzeí by nešlo o vytvoření podobnosti muzeí či využívání například stejné architektury, mohlo by se však jednat o vytvoření společného symbolu, který by propagoval muzejnictví v Bechyni ve směru k veřejnosti a potencionálním návštěvníkům. Každé z muzeí by do symbolu vložilo něco charakteristického a byl by vytvořen nezaměnitelný symbol, který by si návštěvníci zapamatovali a vždy vybavili v souvislosti s muzei a městem Bechyně. Dostupnost a prostředí Základním předpokladem marketingové komunikace muzeí je jeho fyzická přístupnost. Nedostatečná dostupnost může být silnou bariérou vyšší návštěvnosti. Otevírací doba Většina bechyňských muzeí a kulturních institucí je otevřena veřejnosti pouze sezónně, což je převážně z objektivních provozních důvodů. V některých případech muzeí je otvírací doba do 16. hodin, v některých do 17. hodin, v některých muzeích je doba otevření nepřetržitá, u některých je naopak vložena polední pauza. V případě Muzea Vladimíra Preclíka je otevírací doba omezena dobou přístupnosti do zámku a zámeckého parku. Otevírací doba samotného zámku je omezena jen na několik málo dnů v týdnu. Pro zvýšení návštěvnosti bylo doporučeno, aby i když pouze sezónní otevírací doba, byla jednotná pro všechny instituce. Vnější prostředí muzea, přístup k muzeu, značení, parkování V mnoha případech je návštěva muzea či jiných institucí nerealizována z důvodu nedostatečného a nejasného směrového značení příjezdu a přístupu. Jak vyplynulo ze získaných informací, problém značení je i ve městě Bechyni. Navrhované řešení je umístění rozcestníku na obou stranách vjezdu do města a též umístění rozcestníku v parku na náměstí, kde by byly informace o jednotlivých institucích. Žádné muzeum nemá svou vlastní parkovací plochu, výhodou je však umístění všech muzeí. Protože najdeme všechny objekty muzeí v okolí náměstí, je možné využít parkovacích míst přímo na náměstí. Výhodou parkování ve městě prozatím zůstává, že je ve všech částech města zdarma, to se však může v brzké době změnit. Jako každé město i Bechyně začíná nejen v letní sezónně pociťovat nedostatek parkovacích míst. Parkování návštěvníků na bechyňském náměstí je spojeno také s menšími obavami 96
z odcizení automobilu, poněvadž přímo v dolní části náměstí je umístěna policejní stanice. Budova muzea Budovy jednotlivých muzeí v městě Bechyni jsou zvoleny ve většině případu velmi dobře. Příjemné je prostředí Mezinárodního muzea keramiky stejně tak jako Muzea Vladimíra Preclíka. Muzeum turistiky je umístěno v zrekonstruované netradiční bývalé židovské synagóze, kde vjem budovy ruší vedlejší budova využívána částečně také muzeem. V budoucnosti se chystá její celková renovace. Městské muzeum a Hasičské muzeum společně využívá budovu v dolní části náměstí, která by potřebovala s jistotou opravu nejméně padající omítky. I takového detaily mohou vést k zlepšení vnímání prostředí pro potencionálního návštěvníka. Kvalita interiéru Pro dotvoření zážitku z návštěvy muzea je velmi důležitá atmosféra, prostředí uvnitř muzea. V tomto ohledu by mohla být muzea oživena barevným řešením vnitřních prostor. Ve všech muzeích města je hned při vstupu umístěna pokladna, kde je návštěvník stručně seznámen se sbírkou a s případným směrem prohlídky. Interiér muzeí může být do jisté míry dotvářen vhodně zvoleným osvětlením, u exponátů, na které chce muzeum upozornit, může být použito ostřejší světlo, či jiný odstín osvětlení. U monumentálních děl například může být použito světel tlumenějších. Personál Image
institucí
do
jisté
míry
dotváří
vzhled
a
chování
personálu.
Dle dotazníkového šetření a provedených osobních rozhovorů je poukazováno v tomto odvětví na příjemné vystupování personálu. V mnoha případech jsou ale v bechyňských muzeích zaměstnáváni místní obyvatelé seniorského věku, kteří neovládají jazykové znalosti a v některých případech jsou nedostatečně informováni o muzeu, nejsou schopni zodpovědět kladené dotazy.
Řešením by bylo zaměstnávání například
zaměstnanců s vyšším vzděláním, či s jazykovými schopnostmi, což by ale vedlo k zvýšení nákladů na pracovní sílu. Propagace Propagace je důležitá z důvodu dostání instituce či objektu do povědomí veřejnosti a tím zvýšení návštěvnosti muzeí a památek. Je třeba vyvolat pozornost, 97
povzbudit zájem, přesvědčit k návštěvě. Tradičně jsou využívány navzájem se doplňující kanály a způsoby, souhrnně nazývány jako marketingový mix. Marketingové materiály Všechna muzea produkují široké spektrum tištěných materiálů, převážně se jedná o publikace spojené s autory výstav, publikace o muzeu či jeho historii, sbírkové katalogy, obrázkové katalogy, tištěné matriály, skládačky, leporela, letáčky, programy akcí v jednotlivých muzeích. Město Bechyně se podílí na částečné propagaci atraktivit města, tištěním leporelového letáku se stručnými informacemi o jednotlivých zajímavostech. Reklama Muzejní a kulturní organizace mohou využívat celé řady dostupných reklamních médií, v první řadě jsou využívány tištěné materiály, například hasičské muzeum si tiskne vlastní propagační leták (je přílohou č. 4. této práce), často je uvedena zmínka o některém muzeu v souvislosti s chystáním například nové výstavy v místním Městském zpravodaji, každé muzeum má svou vstupenku, která také slouží jako reklama. Obzvlášť hasičské muzeum nabízí návštěvníkům originální vstupenku, která je zároveň krásnou pohlednicí. (Příloha č. 3) Některá muzea využívají například televizní a rozhlasovou reklamu, převážně však na regionální úrovni. Další možností reklamy je reklama venkovní zejména plakáty, které jsou jen v omezené míře využívány například pracovníky zámku, při pořádání například koncertů, či jiné netradiční akce v zámeckých prostorách. Další možností propagace je publicita a public relations. V propagaci bechyňských muzejních a kulturních organizací není rozšířena, v několika málo přídech jsou poskytovány rozhovory související s představením nové výstavy či s nabídkou expozice některého z muzeí. Bechyňská muzea a památkové objekty jsou součástí propagačních materiálů, brožur, různých průvodců. Za důležitý nástroj public relations lze považovat výroční zprávu, kterou s jistotou zpracovává z bechyňských muzeí – Mezinárodní muzeum keramiky. Muzea mohou využívat pro svou propagaci podporu prodeje. Ve významné dny muzeí, či ve významné dny návštěvníků bude sníženo základní vstupné na polovinu.
98
Internet Internet je v prostředí muzeí neodmyslitelnou součástí propagace. V současné době techniky je internet nejen zdroj informací pro potencionálního návštěvníka, ale zdrojem informací pro stálého návštěvníka, například získání aktualit z programu muzeí, je zdrojem informací pro žáky a učitele, pro odborné pracovníky. Prostřednictvím internetu jsou návštěvníkům nabízeny virtuální prohlídky muzeí, které mají vzbudit zájem o skutečnou návštěvu. Veškerá muzea města Bechyně mají vlastní webové stránky a odkazy na stránkách města Bechyně a mikroregionu Bechyňsko. Dále muzea často umisťují své odkazy na stránky související s muzei, či cestovním ruchem. Některá muzea nemají nejspíše dostatečný přehled o umístění svých odkazů, protože jsou na nich zastaralé informace. Velmi důležité v případě využívání internetu a webových stránek je neustálá aktualizace dat. K povzbuzení povědomí o muzejních objektech města Bechyně je doporučováno vytvoření společné webové stránky jednotlivých muzeí. Na stránce by se návštěvník seznámil s pořádanými akcemi všech muzeí, získal by potřebné informace jedním kliknutím. Webová stránka by mohla být dobrým způsobem propagace spolupráce muzeí a vytvoření určitého image muzeí města Bechyně. Vstupné Základním zdrojem příjmů je pro většinu muzeí a památkových objektů vstupné od návštěvníků. Na základě odpovědí dotazovaných bylo vstupné téměř ve všech muzeích hodnoceno jako přijatelné, jako příliš vysoké bylo hodnoceno pouze v případě Muzea Vladimíra Preclíka a v případě bechyňského zámku. Ve všech muzeích je vstupné definováno jako základní a jako snížené. Snížené vstupné je určeno především pro děti, seniory, či postižené občany. V případě Mezinárodního muzea keramiky se dokonce o svátcích a nedělích vstupné neplatí. V případě Mezinárodního muzea keramiky jako v jediném případě je zavedena zvláštní kategorie vstupného – rodinné vstupné. Zavedení rodinného vstupného je určitou možností zvýšení zájmu o návštěvu muzeí.
99
Návrh společné vstupenky Pro zvýšení návštěvnosti všech muzeí je doporučováno vytvoření společné vstupenky všech bechyňských muzeí. (Mezinárodního muzea keramiky, muzea Vladimíra Preclíka, Hasičského a Městského muzea a Muzea turistiky). Vstupenka by zahrnovala návštěvu veškerých muzeí za přijatelnou cenu. Návštěva Městského muzea stojí 20 Kč, Hasičské muzeum 30 Kč, Muzeum Vladimíra Preclíka 70 Kč, Muzeum turistiky 40 Kč, Mezinárodní muzeum keramiky 40 Kč. Pokud by návštěvník zvolil návštěvu jednotlivých muzeí, jeho celkově zaplacená suma by byla 200 Kč. Cena společné vstupenky je 150 Kč. V ceně vstupného je zahrnuto drobné občerstvení v příjemném prostředí bechyňského zámku (káva, čaj, či minerální voda). Produktový balíček „pro děti objevitelé“ Pro zvýšení zájmu o expozice jednotlivých muzeí i u mladších návštěvníků byla doporučena soutěž „pro děti objevitelé“. Každý návštěvník do 15 let věku, dostane na pokladně jakéhokoli vybraného muzea částečně zakreslenou mapu, kde jsou části mapy nedokresleny či chybí někam důležitá indicie pokladu. Návštěvou všech muzeí získá účastník soutěže všechny potřené informace k dokreslení mapy a na konci poutě najde poklad. Každý účastník získá nové informace a ještě se pobaví. Tento produktový balíček bude nabízen všemi muzei na svých webových stránkách, nabídka bude součástí i stránek města a mikroregionu Bechyňsko. Propagace produktu bude zajištěna na společných webových stránkách muzeí. Tento produktový balíček bude také nabízen prostřednictvím bechyňského informačního centra.
100
8 Závěr Cílem diplomové práce bylo analyzovat nabídku a poptávku cestovního ruchu v městě Bechyni. Na základě šetření motivace, očekávání a image vybraných kulturních zařízení provést doplnění skladby produktů pro vybrané segmenty návštěvníků. Navrhnout možnosti komunikace a kooperace kulturních zařízení a odvětví cestovního ruchu v Bechyni. Diplomová práce obsahuje nejprve teoretickou část, která je základem pro řešené téma. V další části je představen mikroregion Bechyňsko, a samotné město Bechyně. Pro analýzu nabídky a poptávky cestovního ruchu byla využita situační analýza, která se zabývala zkoumáním primární i sekundární nabídky města. Situační analýza vedla ke komplexnějšímu pohledu na podmínky destinace. Pro zjištění očekávání, motivace návštěvníků byl realizován marketingový výzkum prostřednictvím dotazníkového šetření. Výsledky těchto metod byly použity jako základ pro sestavení SWOT analýzy cestovního ruchu města Bechyně. Veškeré získané informace byly využity pro získání celkového pohledu na nabídku a poptávku cestovního ruchu ve městě. Město Bechyně těží převážně z kulturně historického potenciálu, z příznivého přírodního potenciálu, z lázeňství, z tradice výroby keramiky, z rozšiřování zájmu o vodáctví a příbuzné vodní sporty. Převažujícími návštěvníky města jsou mladí lidé, cestující za krásou pěší turistiky či cykloturistiky, nebo jen za svými přáteli. Dalším významným segmentem se stávají starší občané seniorského věku. Dalším poměrně rozšířeným segmentem jsou místní obyvatelé a rodiny s dětmi, ty však je třeba ještě přesvědčit o rozličné nabídce města. Hlavním nedostatkem města Bechyně je téměř chybějící propagace města a jeho atraktivit, a nedostatečná spolupráce veřejného a primárního sektoru. Důležitým krokem v této oblasti je propojení jednotlivých institucí, prostřednictvím společných produktů a pořádání společných projektů či akcí. Ve městě je využívána především letní sezóna, jen existence místních lázní, které jsou provozovány celoročně, povzbuzuje rozvoj cestovního ruchu i mimo letní období. Lázně Bechyně s. r. o. nabízí široké spektrum relaxačních a wellness pobytů a programů, které jsou v současnosti stále častěji vyhledávány. Nabídka lázní není zpřístupněna pouze lázeňským návštěvníkům ale i široké veřejnosti. Důležitým krokem ve městě je propojení co nejvíce subjektů cestovního ruchu v propagaci, v nabídce kvalitních služeb, ve společné komunikaci. Na základě těchto 101
segmentů by mohl být v širší míře využíván potenciál, který město Bechyně bezpochyby má. Zlepšení spolupráce subjektů cestovního ruchu by zajisté vedlo k přilákání většího množství návštěvníků, zaujetí širšího spektra potenciálních návštěvníků, zvýšení ekonomické situace města a zároveň vytváření nových a nových aktivit a atraktivit pro rozvoj cestovního ruchu. Určení směrů rozvoje města sebou přináší i příležitosti získat finanční prostředky z různých fondů a externích zdrojů. Důležitá je kvalitní nabídka města, která otevře mnohé možnosti.
102
9 Sumary The aim of my thesis was to analyze the supply and the demand of tourism in the town of Bechyně. Based on the survey of the motivation, the expectations and the image of the selected cultural amenities, I was to perform the completion of the product structure for particular segment of customers and then to suggest the possibilities of communication and cooperation of cultural amenities and tourism sectors in the town of Bechyně. First the thesis consists of the theoretical section representing the basis for solving the theme. The next section introduces the town of Bechyně and its micro region. The situation analyze, used for analyzing the supply and the demand of tourism in Bechyně, dealt with the survey of the primary and the secondary town’s supply. For monitoring the motivation and expectations of the visitors, the marketing research based on question-form was conducted. The results of these methods formed the basis for the SWAT-analyze development of the tourism in Bechyně. All the information gathered was used for acquiring the general view on the town’s supply and demand
103
10 Seznam literatury Knižní publikace [1]
Čertík, M.: Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, 2000.
[2]
Drobná, D., Morávková, E.: Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2004.
[3]
Eger, L. a kol.: Strategie rozvoje školy. Plzeň: Cechtuma, 2002.
[4]
Foret, M., Foretová, V.: Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, 2001.
[5]
Galvasová, I. a kol.: Průmysl cestovního ruchu. Praha: MMR ČR, 2008.
[6]
Hesková, M. a kol.: Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2006.
[7]
Horáková, H.: Strategický marketing. Praha: Grada Publishing, 2003.
[8]
Indrová, J. a kol.: Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2007.
[9]
Jakubíková, D.:Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, 2009.
[10] Johnová, R.: Marketing kulturního dědictví a umění. Praha: Grada Publishing, 2008. [11] Kesner, L.: Marketing a management muzeí a památek. Praha: Grada Publishing, 2005. [12] Kesner, L. a kol.: Management kulturního cestovního ruchu. Praha: MMR ČR, 2008. [13] Kiráľová, A.: Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003. [14] Kotler P.: Marketing management. Praha: Grada Publishing, 1998. [15] Kotler, P., Keller, K., L.: Marketing management. Praha: Grada Publishing, 2007. [16] Kozel, R. a kol.: Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing, 2006. [17] Krajíc, R. a kol.: Bechyně – historické město. Bechyně. 2000. [18] Krajíc, R.: Bechyně – historické město. Bechyně. 2002. [19] Malá, V.: Cestovní ruch. Praha: VŠE, 1999. [20] Mareš, S., Táborskem na kole. Tábor: město Tábor, obor kultury, 2007. [21] Mařan, V.:Městské museum v Bechyni. Knihtiskárny Jana Vogla v Úvalech, 1939. [22] McKercher a du Cros, H., Cultural tourism. Partnership Between Tourism and Cultural Heritage Management. The Haworth Press, Inc., New York, 2002. [23] Morrison, A. M.: Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha: Victoria Publishing, 1995. 104
[24] Orieška, J.: Technika služeb cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, 1999 [25] Orieška, J.: Služby v cestovním ruchu. Praha: Idea Servis, 2010 [26] Palatková, M.: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing, 2006. [27] Pásková, M., Zelenka, J.: Cestovní ruch – výkladový slovník. Praha: MMR ČR, 2002. [28] Payne, A.: Marketing služeb. Praha: Grada Publishing, 1996. [29] Petrů, Z.:Základy ekonomiky cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, 1999. [30] Provazník, V., Komárková, E.: Motivace pracovního jednání. Praha: VŠE, 1996. [31] Přibová, M. a kol.: Marketingový výzkum v praxi. Praha: Grada Publishing, 1996. [32] Podhorský, M.: Jihočeský kraj. Praha: Freytag & Berndt, 2003. [33] Ryglová, K.:Cestovní ruch. Učební texty pro studenty BA in Business Management a studenty PEF MZLU v Brně. Brno: Brno International Business School, 2005. [34] Soukup, V., David, P.: Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku – Jižní Čechy. Praha: Tiskárna Reproprint, s.r.o., 2002. [35] Svobodová, H., Mynářová, L., Kačer, R.: Marketingový výzkum. Ostrava: VŠB – UO, 1994. [36] Šmíd, Z.: Lužnice – putování s řekou. Praha: Paseka, 2008. [37] Toušek, V., Kunc, J., Vystoupil, J. a kol.: Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. [38] Toušlová, I., Podhorský, M., Maršál, J.:Toulavá kamera 2. Praha: Freytag & Berndt, 2006. [39] Zbořil, K.: Marketingový výzkum. Metodologie a aplikace. Praha: VŠE, 1998.
On – line publikace [40] Alšova jihočeská galerie. [online]. 2011. [cit. 2011-01-18]. Dostupný z WWW: http://www.ajg.cz/cz/page/54/mezinarodni-muzeum-keramiky-ajg-bechyne.html [41] Alšova jihočeská galerie. [online]. 2011.[cit. 2011-04-18]. Dostupný z WWW:
105
[42] Alšova jihočeská galerie. [online]. 2007.[cit. 2011-04-18]. Dostupný z WWW: [43] Asociace muzeí a galerií české republiky. 2011. [cit. 2011-03-03]. Dostupné na WWW: < http://www.cz-museums.cz/amg/faces/web/amg/titulni> [44] Bechyně – turistické cíle. [online]. Datum neznámé. [cit. 2010-02-19]. Poušť. Dostupné na WWW: [45] Bechyňský most. [online]. 2008.[cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: [46] Fotografie bechyňského zámku. [online]. 2011. [cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: [47] Fotografie kláštera Nanebevzetí Panny Marie. [online]. Datum neznámé. [cit. 2011-04-15].
Dostupný
z WWW:
[48] Hasičské muzeum. [online]. 2010.[cit. 2011-04-10]. Dostupný z WWW: [49] Kulturně turistický server Bechyňska. 2010. [cit. 2010-09-19]. Židova Strouha. Dostupné na WWW: [50] Kulturní dům města Bechyně. [online]. Datum neznámé. [cit. 2010-01-08]. Městské muzeum. Dostupné na WWW: [51] Kulturní dům města Bechyně. [online]. Datum neznámé. [cit. 2010-03-19]. Program akcí. Dostupné na WWW: [52] Manuál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji. [online]. 2007. [cit. 2010-02-08]. Dostupný z WWW: [53] Muzeum V. Preclíka.[online]. Datum neznámé.[cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW:
tabor/bechyne/muzeum-vladimira-preclika-bechyne/> [54] Muzeum V. Preclíka.[online]. 2010.[cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: [55] Muzeum turistiky. [online]. Datum neznámé. [cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: 106
[56] Panství Bechyně. [online]. Datum neznámé. [cit. 2010-01-21]. Černická obora. Dostupné na WWW: < http://www.panstvi-bechyne.cz/cernicka-obora/> [57] Panství Bechyně. [online]. Datum neznámé. [cit. 2010-02-21]. Muzeum Vladimíra Preclíka. Dostupné na WWW: < http://www.panstvibechyne.cz/zamek-cz/muzeum-vladimira-preclika/> [58] Panství Bechyně. [online]. Datum neznámé. [cit. 2010-01-21]. Obůrka. Dostupné na WWW: [59] Panství Bechyně. [online]. Datum neznámé. [cit. 2009-12-20]. Zámek Bechyně. Dostupné na WWW: < http://www.panstvi-bechyne.cz/zamek-cz/zamekbechyne/> [60] Panství Bechyně. [online]. Datum neznámé. [cit. 2009-12-20]. Zámek Bechyně. Dostupné na WWW: < http://www.panstvi-bechyne.cz/zamek-cz/zamekbechyne/prohlidky/> [61] Turistické regiony ČR. [online]. 2004. [cit. 2010-01-21]. Dostupný z WWW: [62]
Židova
strouha.
[online].
2010.[cit.
2011-04-10].
Dostupný
z WWW:
Další zdroje: [51] Obrázkový atlas neobvyklých turistických cílů v ČR. Klub českých turistů. Praha: Freytag & Berndt, 2003. [52] Obrázkový atlas turistických cílů a cyklotras v ČR. Klub českých turistů. Praha: Freytag & Berndt, 2005. [53] Obrázkový atlas regionů a lidových řemesel v ČR. Klub českých turistů. Praha: Česká Unigrafie, a.s. 2009 [54] Prospekt – Hasičské muzeum v Bechyni [55] Prospekt – Bechyně a okolí [56] Prospekt – město Bechyně [57] Sociodemografická analýza mikroregionu Bechyně. Zpracoval. CpKP jižní Čechy, 2009. [58] Výroční zpráva Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou za rok 2009. Hluboká nad Vltavou, 2010 [59] Zákon č. 122 / 200 Sb. 107
11 Seznam tabulek a grafů 11.1 Seznam tabulek Tabulka č. - 1 Znaky služeb (str. 14) Tabulka č. - 2 Porovnání vývoje návštěvnosti zámku Bechyně (str. 47) Tabulka č. - 3Návštěvnost Alšovi jihočeské galerie – muzea keramiky (str. 50) Tabulka č. - 4Návštěvnost muzea V. Preclíka (str. 52) Tabulka č. - 5Vývoj návštěvnosti Městského muzea (str. 53) Tabulka č. - 6 Vývoj návštěvnosti hasičského muzea (str. 55) Tabulka č. - 7 Vývoj návštěvnosti turistického muzea (str. 57) Tabulka č. - 8 Analýza S – W přírodní potenciál (str. 82) Tabulka č. - 9 Analýza S – W kulturně – historický potenciál (str. 84) Tabulka č. - 10 Analýza S – W turistické suprastruktury cestovního ruchu (str. 85) Tabulka č. - 11 Analýza S – W jednotlivých muzeí (str. 87) Tabulka č. - 12 Analýza příležitostí (str. 89) Tabulka č. - 13 Analýza možných ohrožení (str. 91) Tabulka č. - 14 Souhrnná SWOT analýza cestovního ruchu (str. 93)
11.2 Seznam grafů Graf č. 1 - Respondenti dle věku (str. 71) Graf č. 2 - Respondenti dle zdrojové oblasti (str. 72) Graf č. 3 - Doprovod respondenta (str. 73) Graf č. 4 - Důvod návštěvy (str. 73) Graf č. 5 - Délka pobytu respondentů (str. 74) Graf č. 6 - Zdroj informací o městě (str. 74) Graf č. 7 - Návštěvnost bechyňských památek (str. 75) Graf č. 8 - Přednosti památky (str. 76) Graf č. 9 - Přednosti muzeí (str. 76) Graf č. 10 - Přednosti muzea turistiky (str. 77) Graf č. 11 - Přednosti keramických muzeí města Bechyně (str. 78) Graf č. 12 - Nabízené služby cestovního ruchu (str. 79)
12 Seznam příloh Příloha č. 1 - Vzor dotazníku Příloha č. 2 - Porovnání návštěvnosti všech muzeí Příloha č. 3 – Vstupenky jednotlivých muzeí Příloha č. 4 – Prospekt hasičského muzea Příloha č. 5 – Fotogalerie atraktivit města Bechyně
Příloha č. 1 – Vzor dotazníku Dobrý den, dovoluji si Vás požádat o vyplnění dotazníku, který je součástí výzkumu destinace mikroregionu Bechyňsko a především města Bechyně. Cílem dotazníku je určit předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci a zjistit potřeby návštěvníků destinace. Získané údaje budou použity pro potřeby závěrečné diplomové práce studijního oboru OPN – CR v Českých Budějovicích. Děkuji za spolupráci a vyplnění dotazníku, Věra Šulková. 1) Odkud jste přijeli? a) Jihočeský kraj b) Severočeský kraj c) Západočeský kraj d) Východočeský kraj e) Středočeský kraj f) Praha g) Jiný kraj h) Zahraničí 2) Jaký druh dopravy jste použili pro návštěvu města Bechyně? a) Auto b) Autobus c) Vlak d) Jiný dopravní prostředek 3) Jste spokojen/a s dopravní dostupností města Bechyně? 4) S kým jste do města přijeli? a) s rodinou b) s přáteli c) se školou d) sami e) jiné 5) Uveďte důvod návštěvy našeho města: a) rekreace, odpočinek, dovolená b) školní akce c) lázeňský pobyt d) pracovní cesta e) návštěva památek f) návštěva příbuzných a známých g) jiný
6) Délka Vašeho pobytu: a) 1 den b) 2 – 3 dny c) týden d) 14 dní e) Déle než 14 dní 7) Je Vaše návštěva města první, nebo navštěvujete město opakovaně? a) První návštěva b) Opakovaně 8) Odkud jste získal/a informace o městě Bechyni a jejích památkách? a) Internet b) Tištěný průvodce c) Televize d) Od Přátel e) Jiné 9) Kterou z bechyňských památek se chystáte navštívit, nebo jste již navštívil/a? a) Zámek b) Klášter s kostelem Nanebevzetí panny Marie c) Kostel sv. Matěje s přístupnou věží d) Kostel sv. Michala e) Alšova jihočeská galerie - muzeum keramiky f) Městské muzeum s hasičským muzeem g) Muzeum turistiky h) Muzeum Vladimíra Preclíka i) Jiné (uveďte konkrétně) 10) Pokud jste navštívili bechyňský zámek, coby jste vyzdvihli jako přednost této památky? a) Příjemné vystupování průvodců a jejich výklad b) Příjemný interiér zámku c) Umístění zámku d) Bohatost expozice e) Délka prohlídky f) Nic g) Památka nenavštívena h) Jiné (konkrétně) 11) Co se Vám naopak nelíbilo? Co byste doporučili změnit, zlepšit?
12) Pokud jste navštívili Městské muzeum s hasičským muzeem, co je podle Vás jeho předností? a) Široká nabídka exponátů b) Příjemné prostředí muzea c) Umístění a dostupnost muzea d) Cena vstupu e) Personál f) Muzeum nenavštíveno g) Jiné (konkrétně) 13) Co podle Vašeho názoru muzeu chybí, nebo co by bylo nutné zlepšit? 14) Navštívili jste unikátní muzeum turistiky v Bechyni? Pokud ano, co Vás nejvíce zaujalo? a) Umístění a dostupnost muzea b) Cena vstupného c) Personál d) Expozice e) Prostředí muzea f) Nic g) Muzeum nenavštíveno h) Jiné (konkrétně) 15) V čem si myslíte, že je slabá stránka muzea turistiky? 16) Navštívil/a jste místní muzea keramiky? Pokud ano, co jste považoval/a za jejich klady? a) Umístění a dostupnost muzeí b) Cena vstupu c) Vystavené exponáty d) Jednání personálu e) Nic f) Muzea nenavštívena g) Jiné (konkrétně) 17) Co by dle Vašeho názoru, přispělo ke zvýšení návštěvnosti muzeí keramiky? 18) Myslíte si, že je město Bechyně dostatečně vybaveno pro uspokojení všech služeb pro turisty? (možnosti ubytování, stravování). Využily jste některé z uvedených služeb? Byli jste spokojeni nebo byste doporučili nějaké změny?
19) Využil/a jste služeb informačního centra města Bechyně? Byl/a jste spokojena? Pokud ne, co by se podle Vás mělo změnit? 20) Vyberte, zda jste spokojen či nespokojen s nabídkou v jednotlivých oblastech ve městě Bechyni. spokojen nespokojen nemohu posoudit Ubytovací zařízení Stravovací zařízení spokojen nespokojen nemohu posoudit Sportovní vyžití spokojen nespokojen nemohu posoudit Společenské vyžití spokojen nespokojen nemohu posoudit Kulturní vyžití spokojen nespokojen nemohu posoudit Dostupnost do města spokojen nespokojen nemohu posoudit
21) Plánujete návrat do Bechyně? a) Ano b) Ne c) Nejsem rozhodnut/a 22) Co byste Vy osobně doporučil/a městu Bechyně pro zvýšení jeho atraktivity pro budoucí návštěvníky, čemu věnovat pozornost, co potřebuje zlepšení? Je něco, co Vás při návštěvě města příjemně překvapilo? 23) Jste: a) Muž b) Žena 24) Zařaďte se do určité věkové kategorie: a) 0 – 25 let b) 26 – 35 let c) 36 – 50 let d) nad 50 let 25) Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: a) základní b) středoškolské c) vysokoškolské
Příloha číslo 2 – Grafické znázornění znázorn vývoje návštěvnosti v jednotlivých muzeích města Bechyně v letech 2007 - 2010
Návštěvnost ěvnost muzeí 2007 2008 2009 2010 Alšova jihočeská eská galerie -muzeum keramiky 5 682 4 519 6 067 5 825 0 633 507 300 Muzeum Vladimíra Preclíka 1 527 1 682 1 152 1 401 Hasičské muzeum 5 480 3 895 1 217 1 147 Městské muzeum 3 058 3 126 2 335 3 305 Muzeum turistiky
7 000 6 000 5 000 4 000 2007 3 000
2008
2 000
2009
1 000
2010
0 Alšova jihočeská galerie muzeum keramiky
Muzeum Vladimíra Preclíka
Hasičské muzeum
Městské muzeum
Muzeum turistiky
Příloha číslo 3 – ukázka vstupenek jednotlivých muzeí První vstupenka – muzeum turistiky, druhá vstupenka – muzeum V. Preclíka, třetí vstupenka Alšova jihočeská galerie – muzeum keramiky, poslední vstupenka – hasičské muzeum. Vstupenka z městského muzea nebyla v době sezóny k dispozici, jsou navrhovány vstupenky pouze na výstavní akce, z důvodu nedokončené stálé expozice.
Příloha č. 4 – Prospekt hasičského muzea
Příloha č. 5 – Fotogalerie města Bechyně Bechyňský zámek
[61]
Klášter Nanebevzetí Panny Marie
[62]
Bechyňský most DUHA
[63]
Židova strouha
[64]
Muzeum turistiky
[65]
(vlastní zdroj)
Muzeum Alšovi jihočeské galerie – Mezinárodní muzeum keramiky
[66]
[67]
Hasičské a městské muzeum
[68]
[69]
Muzeum V. Preclíka
[70]
[71]