Zbraslavské noviny 5/2005
KONEC VÁLKY NA ZBRASLAVI str. 9
ZBRASLAVSKÁ OSMA str. 24
FRANCOUZ, KTERÝ OSVOBODIL ZBRASLAV str. 4
cena 5 Kč
SLOVO STAROSTY Po několika dubnových neúspěšných pokusech o nastolení své vlády zima definitivně odešla. Podobný vývoj nastal i u našeho bývalého předsedy vlády, ale to už je jiná kapitola. Bohužel s koncem zimy se začaly jako hou-
EDITORIAL Vážení čtenáři, květnové číslo Zbraslavských novin se na většině svého prostoru věnuje 60. výročí konce druhé světové války. Předem upozorňuji na unikátní materiál Františka Pondělíčka. Ten díky studiu řady pra-
by po dešti množit černé skládky. Je to vcelku těžko pochopitelná věc, zvláště pak v okamžiku, kdy je možné bezplatně odevzdat odpad ve sběrných dvorech hlavního města Prahy například v Radotíně nebo Modřanech. Byli bychom samozřejmě mnohem raději, kdyby peníze vynaložené na odstraňování černých skládek mohly být použity na opravu dětských hřišť, nákup nových knih do knihovny nebo jinou bohulibou činnost.
V dubnu jsme byli svědky blokového čištění komunikací. V první den úklidu byly ještě problémy s parkujícími automobily, ale zbytek úklidu probíhal již bez větších problémů. V průběhu letošního roku pořídí městská část zametací vůz, který by měl přispět k udržení pořádku na ulicích po celý rok.
menů zpracoval článek, který nemá v historii popisování květnových událostí roku 1945 na Zbraslavi konkurenci. Navíc je doplněn řadou archivních a dosud nepublikovaných fotografií a historických dokumentů. Za pozornost pak zcela určitě stojí i informace o setkání s generálem Paulem Pinem v Paříži. Protože jde o první osobu, kterou zastupitelé jmenovali po roce 1989 čestným občanem, setkala se s ním zbraslavská delegace v čele se starostou a místostarostou v Paříži na
půdě našeho zastupitelského úřadu, kde mu bylo ocenění předáno. A Zbraslavské noviny byly při tom. Oba materiály stojí jistě za vaši pozornost! A již dnes mohu předem připomenout, že podobně, jak je květnové číslo ve znamení výročí osvobození, to červnové bude o školách. O spojení místních škol stručně referujeme, celá problematika bude podrobně popsána v příštím čísle. A to včetně rozhovoru s ředitelem Robertem Žákem. Karel Tejkal, předseda redakční rady
[email protected]
VZPOMÍNKOVÉ PIETNÍ AKTY Městská část Praha – Zbraslav ve spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu si Vás dovoluje pozvat u příležitosti 60. výročí ukončení II. světové války v Evropě a Pražského povstání českého lidu na vzpomínkové pietní akty: 7. května 2005 od 17.00 u pomníku padlých lahovických občanů v Lahovičkách 8. května 2005 od 11.00 u pomníku na Zbraslavském náměstí 9. května 2005 od 10.00 hlavní pietní akt k uctění památky obětí květnové revoluce z řad zbraslavských občanů u Společného hrobu padlých v květnové revoluci naproti Husovu sboru. V rámci pietního aktu bude připomenuta akce francouzských vojáků při osvobození Zbraslavi.
ZASTUPITELSTVO VE STŘEDU
Ve středu 11. května v 17.00 je na programu 22. zasedání místního zastupitelstva. Proběhne tradičně v aule ZŠ Zbraslav v Hauptově ulici. Jedním z bodů, které budou projednávány, je protipovodňová ochrana Zbraslavi.
FOTOGRAFIE MĚSÍCE: JARNÍ PROBUZENÍ Zima byla letos dlouhá, ale jaro přišlo s nečekanou intenzitou. A tak konec dubna připomínal v parcích na slunci spíše hluboký květen. A tak i šeříky, které jsou pro mnohé z nás právě symbolem počátku května, kvetly tentokrát již koncem dubna.
2 v Zbraslavské noviny 5/2005
Ing. Petr Valenta (ODS) starosta MČ Praha – Zbraslav
VELKÝ HUDEBNÍ FESTIVAL SLUNEČNÍ MĚSTO Takovou hudební akci Zbraslav ještě nezažila! Na sobotu 11. červa připravují organizátoři z Bohemia Real Investu hudební slavnost Sluneční město. Na poli za Zbraslavankou vyroste pódium a na něm vystoupí skupiny -123 minut, Garage, Blue Effect a Vladimír Mišík + Radim Hladík + Jan Hrubý. Další informace na www.slunecnimesto.cz a za měsíc ve Zbraslavských novinách. Vstupenky lze již nyní koupit v kavárně Ditís ve Slunečním městě, za měsíc se o čtyři z nich bude soutěžit se Zbraslavskými novinami. Jejich cena v předpodeji je 100 Kč.
ZPRÁVA O ČINNOSTI RADY MĚSTSKÉ ČÁSTI A ÚŘADU MĚSTSKÉ ČÁSTI OD 23. 3. 2005 DO 20. 4. 2005 FINANČNÍ PODPORA VYSTOUPENÍ JAPONSKÉHO SBORU VADAČI
Městská část je spolupořadatelem koncertu japonského smíšeného sboru Vadači, který se uskuteční 4. 5. 2005 v Královském sále Zbraslavského zámku. Členové japonského sboru přispěli finančně na opravu Základní umělecké školy po povodni.
ŽÁDOST O PŘEVZETÍ KOMUNIKACÍ – SLUNEČNÍ MĚSTO, BOHEMIA REAL INVEST
Jde o nově vybudované komunikace v lokalitě Slunečního města (ulice Jaromíra Vejvody, Pirnerova). Rada uložila Odboru místního hospodářství vypracovat stanovisko k provedenému dopravnímu značení a výsadbě zeleně v závislosti na schváleném projektu.
ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ LUNAPARKU
Provozovatel lunaparku požádal o dočasné umístění v prostorách Slunečního města. Rada jeho žádost zamítla z důvodu nové zástavby této lokality. Zároveň konstatuje, že ani v budoucnu již nebude možno provozovat v této lokalitě cirkusy a kolotoče, především s ohledem na riziko rušení obyvatel okolních domů hlukem.
ŽÁDOST O ODKUP POZEMKU
V souvislosti s přípravou realizace stavby „Bytový dům Nová Zbraslavanka“ na místě bývalé prodejny „U Doležala“, dnes známější spíše provozem restaurace Pohoda, investor stavby požádal o odprodej části přiléhajícího obecního pozemku. Rada doporučuje zastupitelstvu MČ schválit prodej části pozemku.
ZADÁNÍ PROJEKTU „MĚSTSKÁ ZAHRADA“
Na základě předložených nabídek rada rozhodlo o zadání vypracování projektové dokumentace firmě 4D Projekt s.r.o.
ŽÁDOST O FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA AKCI SLAVNOSTI ELIŠKY PŘEMYSLOVNY
Jménem organizátorů této akce se na radu osobně dostavil PhDr. Jiří Ryba, který ve stručnosti radu seznámil s připravovanou akcí. Rada rozhodla o finančním příspěvku na pořádání akce ve výši 40 % všech vyúčtovaných nákladů do maximální výše 30 000 Kč.
ŽIVIČÁRSKÉ PRÁCE PRO ROK 2005
Každoročně jsou oslovovány příslušné odborné firmy, aby předložily cenové nabídky na provádění opravy povrchů komunikací ve správě MČ. Kritériem hodnocení byla cena za práci menšího rozsahu. Dle předložených nabídek byla vybraní firma VIAMO s.r.o.
PRONÁJEM POZEMKŮ
Rada stanovila cenu na 50 Kč/m2/rok za dlouhodobé pronájmy pozemků za účelem parkování nebo provozování hlídaného parkoviště.
SOCHY NA URNOVÝ HÁJ ZBRASLAV
Národní galerie souhlasí se zhotovením replik původní sochařské výzdoby Urnového háje. Vzhledem k tomu, že odhad ceny jedné kopie z bronzu je jeden milion korun a výše, a s ohledem na riziko odcizení rada zvažuje případné jiné řešení. Například vypsání soutěže na novou sochařskou výzdobu s použitím jiného ušlechtilého materiálu (např. kamene), snížení počtu plastik a podobně. Filip Toušek místostarosta MČ Praha – Zbraslav
ZBRASLAV MÁ JEDINOU ŠKOLU Základní škola Praha – Zbraslav, to je nyní oficiální název zbraslavské základní školy, která vznikla díky rozhodnutí zastupitelů ve středu 30. března na 21. zasedání místního zastupitelstva. Jednání bylo přítomno na 40 občanů, povětšinou rodičů žáků škol ZŠ Vladislava Vančury a ZŠ Nad parkem. V diskusi zazněla celá řada protichůdných argumentů i obav o budoucí organizaci výuky na Zbraslavi, ale jak bylo opakovaně deklarováno, toto rozhodnutí neřeší tento problém, pouze
formálně vytváří na Zbraslavi jedinou školu, s jediným ředitelem, s jediným účetnictvím, s jednotnou organizací. Novým ředitelem školy se stal dosavadní ředitel bývalé ZŠ Nad parkem Robert Žák, který věcně vysvětlil všem přítomným své plány i bezprostřední důsledky odhlasované změny. Na počest zbraslavského lékaře a spisovatele Vladislava Vančury bude opět pojmenována místní knihovna, jak tomu bylo v minulosti, namísto poměrně nelogického pojmenování
školy, ke kterému došlo poněkud nesystémově v osmdesátých letech minulého století. Zastupitelé současně vyslovili poděkování dosavadnímu řediteli bývalé ZŠ Vladislava Vančury Vlastimíru Vyskočilovi. Účinnost rozhodnutí zastupitelstva – pro hlasovalo všech 9 koaličních zastupitelů, 3 přítomní opoziční ze šesti se hlasování zdrželi – bylo ke dni 31. března 2005. Karel Tejkal
INZERCE
Zbraslavské noviny 5/2005 v 3
60. výročí osvobození
ČESKO JE MÁ DRUHÁ VLAST Ve středu 9. března rozhodli zastupitelé městské části Praha – Zbraslav, že první čestné občanství po roce 1989 získá francouzský generál Paul Pin, který se výrazně podílel na osvobození Zbraslavi. A ve čtvrtek 28. dubna předala delegace Zbraslavi v čele se starostou Petrem Valentou a místostarostou Filipem Touškem na půdě českého velvyslanectví v Paříži doklad o čestném občanství osobně pětaosmdesátiletému generálovi.
Zbraslavská delegace, profesor Pin i jeho francouzští přátelé byli hosty českého velvyslance Pavla Fischera, který ve svém úvodním slově mj. připomenul život oceněného generála: „Pan Paul Pin se narodil v Paříži v roce 1920. Po absolvování lycea v Buffonu začíná svá studia na lékařské fakultě. Pokračuje na Námořní zdravotní škole v Monpellier a v Bordeaux. Zde se dostává do kontaktu s La France Libre (hnutí Svobodná Francie) generála de Gaulla. Je registrován pod jménem Ronald Pierre a dán k dispozici Ústřední zpravodajské službě. Svou prací si získává pozornost, neboť se mu daří získávat informace o přesunech Wehrmachtu, jedná v táboře Satory–Versailles, podílí se na záchraně letců americké Air Force a britské RAF, kteří jsou sestřeleni Němci. Pomáhá při úniku synovce maršála Badoglia z ponorkové základny v Bordeaux. V Paříži se podílí na blokádě letištních drah nepřítele. Tyto činy nakonec vedou k jeho výběru pro důvěrnou misi hlavního velení. Francouzská Ústřední zpravodajská služba posiluje americkou OSS při Pattonově armádě. Paul Pin je pověřen, aby velel zvláštní jednotce
4 v Zbraslavské noviny 5/2005
v 5. Pěší divizi, elitnímu oddílu zvanému „Červený diamant“. Podílí se na tažení v Lotrinsku, pak na důležité operaci v Lucembursku, kde navíc za nepříznivého počasí musí čelit Skorzenyho divizi Brandenburg. Nacisté převlečení za Američany po dva týdny vnášejí zmatek do řad svých protivníků. Pak se Spojenci postupuje směrem k Rýnu a do dolního Bavorska k Pasovu. Plán dalších akcí počítá s osvobozením Prahy. Ale generál Eisenhower nařizuje svým jednotkám nepřekročit linii dohodnutou se Sovětským Svazem.
60. výročí osvobození Dne 9. května se Paul Pin, pětadvacetiletý důstojník, rozhoduje navštívit Prahu a zhodnotit situaci. Odjíždí se dvěma poddůstojníky Remondetem a Kraftem, kteří bohužel již nejsou mezi námi, směrem ku Praze…“
PODĚKOVÁNÍ STAROSTY
Za Zbraslav hovořil starosta Petr Valenta, který připomenul, že podíl jiných armád, než té sovětské Rudé, na osvobození naší vlasti se mohl připomínat až po roce 1989. „I proto jsem rád, že nyní můžeme svobodně poděkovat tomu, jehož zásluhou to se Zbraslaví nedopadlo tragicky a my tu dnes můžeme stát. Pane generále, děkujeme Vám,“ řekl mimo jiné Petr Valenta. Oceněný Paul Pin, kterého na velvyslanectví doprovázela jeho dcera, byl milou slavností dojat. Vzpomenul na Zbraslav, setkání s paní Bartoňovou, a připomenul, že jediné místo, které si zřetelně pamatuje, je Zbraslavský zámek. I proto ho potěšil dárek, který mu předal Filip Toušek – grafika našeho zámku. „Na Zbraslav vzpomínám velmi rád a Česko je má druhá vlast,“ svěřil se na závěr setkání Paul Pin. Jde o poctu, která má velkou váhu, protože Francouzi se slovem vlast rozhodně neplýtvají. Pokud to zdravotní stav Paula Pina dovolí, osobně se navzdory věku 85 roků a problémům s chůzí zúčastní v Praze oslav 60. výročí osvobození. Rozhodl se tak spontánně v radosti z ocenění, kterého se od Zbraslavi dočkal.
4× FOTO: ALEŠ HÁNĚL
VZPOMÍNKY FRANCOUZE, KTERÝ OSVOBODIL ZBRASLAV
Na cestě jsme se potkali s českými vlastenci a ti nás požádali o službu. Byli to, jak jsme se později dozvěděli, partyzáni z rozlehlých brdských lesů. My jako zpravodajští důstojníci jsme o nich věděli a jejich žádost jsme brali vážně. Asi musím vysvětlit, jak se francouzští námořníci změnili v důstojníky zpravodajské a ještě k tomu v amerických uniformách. Umožnila nám to tajná dohoda generála Dwighta Eisenhowera s generálem de Gaulem o vytvoření skupiny francouzských zpravodajských důstojníků ve třetí americké Pattonově elitní armádě. Já byl v té době poručíkem, bylo mi 25 let. V 19 letech, když vypukla válka, jsem přerušil studia mediciny na pařížské univerzitě a nastoupil do armády. Ráno 9. května jsme se vydali ze Strakonic v džípech směrem ku Praze. Měli jsme naprostou volnost, nikdo z našich nás nekontroloval, nikomu jsme se nezodpovídali. Partyzáni nám říkali, že nedaleko jsou silné oddíly SS a vraždí bez rozmyslu, přestože už byla uzavřena kapitulace. Žádali nás, abychom zasáhli a krveprolití ukončili. Moje situace byla velice nesnadná. Spolu se mnou jeli podporučík Alois Krafft, farář z Lotrinska, nedávno uprchlý z koncentračního tábora Hinzert, trochu mluvil německy, dále architekt André Remondet a řidič seržant Roger Prost, obchodník s ovocem a zeleninou. Na vojenskou akci nás bylo málo, ale vracet se pro posily jsme nemohli, už jsme ujeli dobrých 60 kilometrů a času bylo, podle líčení partyzánů, málo. Připojil se k nám český důstojník, který uměl německy, a já řekl: „Přátelé, beru to všechno na sebe, půjdeme do akce do všech důsledků, ale budeme opatrní.“ Rozhodli jsme se, že použijeme lsti a budeme se vydávat za oficiální představitele americké armády, což ovšem nebyla pravda. Dohodli jsme se, že Němcům vysvětlíme jejich situaci jako bezvýchodnou. Namluvíme jim, že brzy budou obklíčeni Rusy nebo Američany a že proto mají jen dvě možnosti: ruské nebo americké zajetí.
Dojeli jsme k velkému a krásnému zámku u nějaké řeky. Vojáci SS na nás okamžitě namířili zbraně. Pak si to ale rozmysleli, přeci jenom si asi uvědomovali beznadějnost situace a obrátili – znáte Němce a jejich smysl pro etiketu – pozdravili nás vojenským pozdravem a zavedli do štábu. Tam čekalo 5 plukovníků. Když viděli Čecha v uniformě, odmítli s námi jednat, dokud neodejde. Pochopil jsem, že jenom rozhodnost a odvaha nám pomohou, a důrazně jsem tento požadavek odmítl. Zmlkli a důstojník zůstal. Zopakoval jsem jim, že mají jen dvě možnosti, protože jsem pochopil nutnost dát jim nějakou naději. Trochu jsem si zalhal a tvrdil, že Američané jsou mnohem blíž, než ve skutečnosti byli. K jednání se připojil jejich šéf, který uměl trochu francouzsky a domluva už proto byla snadnější. Řekl jsem mu: „Jste v ruských kleštích a tady je rozhraní mezi východem a západem.“ Zkusil jsem nabídnout, aby se vzdali Čechoslovákům, ale to odmítli. Jednali jsme dál a celé to trvalo 2 hodiny, oni stále nedůvěřiví, připraveni sáhnout po zbraních, spolu s nimi 200 esesáků. Nakonec jsme se dohodli, že část uskupení Wahlenstein opustí své pozice a odjede do amerického zajetí. Požádal jsem českého přítele důstojníka, aby zařídil u partyzánů, že na ně nebudou útočit. Potom už všechno probíhalo hladce. Ze zámku vyjížděla kolona SS do amerického zajetí a vedli ji francouzští důstojníci. Lidé nám tleskali, mávali a chtěli házet květiny. Důrazně jsem jim to rozmlouval, nechtěl jsem esesáky dráždit, měl jsem strach, aby po někom ukvapeně nevystřelili. Druhá část uskupení SS následovala příští den. Po válce jsem se vrátil do Paříže i s vyznamenáním Válečný kříž 1939, které jsem dostal od vašeho tehdejšího ministra národní obrany generála Ludvíka Svobody. V roce 1947 jsem odešel z armády a na univerzitě přednášel biochemii. Stal jsem se i funkcionářem francouzského fotbalového svazu, měl jsem na starosti hlavně potírání dopingu. Toho ale v kopané není tolik, jako v jiných sportech, například v cyklistice. Znám dobře i československé sportovce a jejich skvělé výsledky – Zátopka, Čáslavskou a samozřejmě fotbalisty. Představte si, že Pláničku jsem dokonce jako kluk viděl na vlastní oči chytat. Moc se mi líbil, určitě i proto, že to nebyl žádný habán.
O KONCI VÁLKY NA ZBRASLAVI I V ČESKÉM ROZHLASE NA STANICI PRAHA Ten příběh objevil Karel Tejkal starší ve vysílání francouzské redakce Českého rozhlasu 7 a vydal se pátrat. Místostarosta Zbraslavi Filip Toušek napověděl, protože četl kroniky a zvláště v té sokolské se mnohé dozvěděl. Další informace poskytl bývalý zbraslavský starosta František Kadleček, cenné bylo i vyprávění doktora Antonína Suma, aktivního účastníka pražského povstání 1945. Více v premiéře v neděli 8. května od 17.34 do 18.00, repríza bude v pátek 13. května ve 14.30.
Zbraslavské noviny 5/2005 v 5
60. výročí osvobození
VÁLEČNÝ VETERÁN ŽIJE NA ZBRASLAVI Každou dějinnou událost – tedy i válečný konflikt, jehož ukončení před 60 lety si v těchto dnech připomínáme – je tvořena osudy a příběhy aktérů ji tvořících. Mozaika velkých i malých dějinných událostí je sestavována z kaménků příběhů a osudů tak, aby ve výsledku dala obraz doby svého vzniku. Jeden z takových kaménků do mozaiky dějin vložil i Ing. Miloslav Masopust, plk.v.v.
Požádal jsem pana plukovníka, který nyní žije na Zbraslavi v novém domě s pečovatelskou službou, aby se o své zážitky podělil se čtenáři Zbraslavských novin. Měl jsem připraveno mnoho otázek. Ne všechny jsem však musel položit. Pan plukovník se rozhovořil sám a jeho vyprávění bylo tak poutavé, že bylo opravdu velmi obtížné vybrat to nejdůležitější, protože materiál z téměř tříhodinového povídání by vystačil na celé noviny. A tak jsem raději pana plukovníka sám požádal o představení. Jsem bývalý příslušník 1. čs. Armádního sboru v SSSR. Až do bojů o Duklu jsem sloužil u samostatného praporu tankových samopalníků, jehož velitelem byl hrdina SSSR Antonín Sochor, ve funkci velitele družstva. Po zranění u Dukly a návratu z nemocnice jsem po absolvování sborového autokurzu byl přeřazen k sborovému pluku těžkého dělostřelectva, později zvaného Jaselského. Odkud pocházíte, pane plukovníku? Pocházím ze západní Ukrajiny, z „Volyně“. Jako příslušník druhé generace jsem znal svoji bývalou vlast nejen z vyprávění rodičů, ale i od účastníků Všesokolských sletů, kterých se mnozí účastnili jako aktivní sokolové. Jak jste, daleko od své původní vlasti, prožívali Mnichovskou zradu a obsazení Československa? Toto období jsme prožívali velmi vzrušeně. Zvláště pak obsazení Československa v roce 1939. Naše tak zvaná menšina čítala tehdy asi 40 000 občanů. Z nich se přímých osvobozovacích bojů 2. světové války, prakticky na všech frontách, účastnilo 12.000 volyňských Čechů. Jen z vesnice, ve které jsem žil, se stalo příslušníky 1. armádního sboru ze 119 rodin 80 mužů a 10 žen. Kdy jste se poprvé setkal s nepřítelem? Krátce po přepadení Polska. Tehdy se nad uprchlíky a raněnými přeplněném nádraží v Konstanci objevily letouny moderních tvarů s československými výsostnými znaky. Zprvu jsme se domnívali, že Československo přispěchalo Polsku na pomoc. Letadla přeletěla a když nezjistila žádnou obrannou palbu otočila se a začala nádraží bombardovat a střílet z palubních zbraní i na okolí. S hrůzou jsme zjistili, že letadla pilotují nacističtí piloti. Druhým „setkáním“ bylo napadení příhraničního letiště, kde se nepříteli podařilo zničit řadu strojů na zemi a zničit komunikační a navigační pojítka. To však byly operace vojenského charakteru patřící k válečnému konfliktu. Na mne ale silně zapůsobila brutalita nacistů při zacházení se zajatci. Vzpomínám si, že dva zajaté vojáky vyvedli na kraj vesnice a pak je donutili střelbou do vzduchu a pod nohy utíkat. Potom je postřelili a zblízka střelbou z pistolí do hlavy je zabili. To byly vaše zážitky ještě jako civilisty. Co vás bezprostředně přimělo ke vstupu do armády? V posledních dnech února 1944 se objevily první jednotky Sovětské Armády. Za řekou Ivkou na protějších svazích se opevnily fašistické jednotky. Tudy se dostat na druhý břeh nebylo možné. Tam, kde překročení nepřítel neočekával, byly bažiny. Aby se postup nezastavil, pomáhali jsme se stavbou mostků a přípravků pro překonání překážky. Po čtyřech dnech jsme se se strýcem, otcem a bratrancem rozhodli vstoupit do SA. Po několika dnech vláda povolila Čechům a Slovákům, občanům SSSR, vstoupit do 1. česko-
6 v Zbraslavské noviny 5/2005
slovenského armádního sboru. U československé jednotky v Rovně jsme se, ještě v civilních šatech a beze zbraně, začali „učit“ být vojáky. A jak to bylo dál? Byl jsem odeslán do Lucka na měsíční kurz velitelů čet. V hodnosti svobodníka jsem se 1. května vrátil do Kivercu. Byl jsem jmenován velitelem 1. družstva 1. čety 1. roty. Tím začala moje vojenská kariéra. Jaké bylo setkání s nepřítelem na bojišti? Z prostoru Lucka jsme se vlakem, pokud to dovolovat stav tratě, nebo pěšky přesunuli do prostoru Sňataňa u Saragury blízko rumunských hranic, kde se připravoval reorganizovaný armádní sbor k nasazení do bojů. Usilovný výcvik 12 – 14 hodin denně společně s našimi tankisty byl samozřejmostí. Koncem června jsme se vydali za postupující frontou. Setkávali jsme se s hrůznými pozůstatky běsnění nacistů, jejichž zuřivost se stupňovala s porážkami, které utrpěli na frontě. Pochodovali jsme 30 až 50 km denně. Pak bylo samozřejmě nutné se zakopat, protože jsme nevěděli, kde je nepřítel. To byl vůbec problém. Do této chvíle nemohu pochopit, jak mohli naši velitelé velet bez znalosti výskytu nepřítele. Pamatuji si, že jsme naši druhosledovou jednotku museli sami zastavit, aby se nedostala přímo před hlavně nepřítele, o jehož existenci neměli ani ponětí. K prvnímu skutečnému boji došlo o několik dnů později. Tehdy jsme jako tankový desant spolupracovali se sovětskými tankisty. Přesně v 6 hodin 40 minut byla zahájena dělostřelecká příprava. Kdyby nám stále usměvaví a bojem prošlí tankisté neřekli, že to útočíme my a že ten pekelný rámus dělají kaťuše, nevím jak bychom dopadli. Takové peklo jsem již nezažil. Nasedli jsme na tanky a vyrazili vpřed. Že jsme to přežili, na tom mělo to předchozí peklo velký podíl. Německé pozice byly zcela zdecimované. A tak jste šel se Svobodou za svobodu až do Prahy? Praha byla ještě hodně daleko. Následovaly krvavé boje v Karpatech. Mě osobně nejvíc mučila představa, že za jedním dobytým horizontem bude další a zase další a další. Postup byl také ztěžován obtížným zásobováním municí a pohonnými hmotami. Vše bylo nutné dopravovat ze značných vzdáleností. Při bojích u Machůzky jsem byl zraněn a po vyléčení převelen k již zmíněnému pluku těžkých dělostřelců. Tím definitivně skončila moje kariéra samopalníka. A jak to bylo po válce? V roce 1946 jsem byl demobilizován. Byl nám dán úkol obsadit pohraničí po odsunutých Němcích. Já jsem dělal správce usedlosti v Mlékojemech na Litoměřicku. Ale vy jste se přece vrátil k povolání důstojníka. Jak k tomu došlo? Když jsem viděl, jakým způsobem je prováděn výcvik důstojníky ve vycházkových uniformách s rukama za zády, a porovnal to s naším výcvikem, řekl jsem si, že s tím je třeba něco udělat. Podal jsem si přihlášku na Vojenskou akademii. První pokus mi nevyšel. Druhý již ano a stal jsem se posluchačem Vojenskotechnické akademie v Hranicích na Moravě. Ze samopalníka jsem byl na celý další život dělostřelcem. A co děláte nyní? Pracuji v České obci legionářské. Dříve jako předseda, nyní jako člen výboru. Mám na starosti zajišťovat našim válečným veteránů klidný a spokojený život. A není to jednoduché. Podle zákona 170 se má o veterány starat armáda. Podle toho to také vypadá. Zřízení zařízení v Ústřední vojenské nemocnici s kapacitou 18 lůžek ani 30 lůžek připravovaných v Karlových Varech zdaleka nepostačující. Já osobně si myslím, že armáda má plnit jiné úkoly. Vaše vyprávění bylo velmi zajímavé. Myslím si, že by jistě zajímalo větší okruh lidí. Co byste řekl uspořádání besedy s občany? Já nejsem proti, ale až po oslavách. S těmi budu mít dost práce. Děkuji vám, pane plukovníku, za rozhovor a těším se na besedu s vámi. S Ing. Miloslavem Masopustem, plk. v.v., hovořil Svatoslav Mahelka.
NEPOVOLENÉ SKLÁDKY
neobejde, ještě více zajímali o stav a ochranu okolního prostředí, a aby se ti, kdo odkládají odpady kdekoliv, nad svým počínáním zamysleli, vybrali jsme několik dokumentačních fotografií. Od posledního úklidu zbraslavskými dětmi ke konci minulého roku je nepořádek na mnoha místech zase zpět. Práce strážníka – okrskáře, zvláště v tak příjemném a hezkém prostředí, jakým Zbraslav a její okolí bezesporu je, má mimo svou represivní část (pokuty za přestupky ve veřejném pořádku i v dopravě), která tvoří menší, ale viditelnější oblast, i část daleko obsáhlejší a důležitější. Tou je mnohdy ještě stále nedoceňovaná preventivní činnost, která zasahuje do všech oblastí života občanů a společnosti. Dlouhodobě přetrvávajícím problémem, který představuje značnou finanční zátěž pro obecní rozpočty, jsou nepovolené černé skládky všemožného odpadu. V případě Zbraslavi se jedná především o okolí zahrádkářské osady Na Baních – Nad Kamínkou, kde je přímo přeskládkováno, včetně v poslední době zaregistrovaných čtyř případů odložení a pravděpodobně úmyslného podpálení vraků motorových vozidel – na okraji lesního poros-
tu, za firmou Coming (areál bývalého Lesního závodu Zbraslav). Je opravdu škoda pro nás pro všechny, že někteří jedinci zdejší nádherné životní prostředí takto “upravují“. Za období necelého roku bylo jen v jednom zbraslavském okrsku (Baně) zaregistrováno téměř 50 černých skládek. Aby se slušní a ohleduplní občané, bez jejichž pomoci se v těchto případech policie
Laskavý čtenář sám posoudí, jak se dětské nadšení a nezištná ochota pomoci zlepšit životní prostředí pro všechny rozplývá v bezohledném vandalství, krátkozrakosti a sobectví některých dospělých, kteří by měli být dětem vzorem. Pavel Vančura zbraslavský strážník – okrskář
VÍTÁNÍ NOVÝCH OBČÁNKŮ ZBRASLAVI V dubnu proběhlo ve dvou termínech vítání nových občánků Zbraslavi narozených v roce 2004, které se konalo v sále opraveného divadla Jana Kašky. Vítání občánků organizovaly členky Sociální a zdravotní komise ve spolupráci se Správním odborem Úřadu městské části Praha - Zbraslav. Přítomné děti a jejich rodiče přivítal místostarosta městské části pan Filip Toušek, který také pronesl krátký proslov. K důstojnému průběhu obřadu přispělo hudební vystoupení ředitele Základní umělecké
školy ve Zbraslavi Mgr. Karla Nedomy, který zazpíval ukolébavku od Václava Vedrala. O hudební doprovod se postaral sám autor skladby. Poté následovalo vlastní slavnostní přivítání jednotlivých dětí, pří kterém maminky dostaly růži a pamětní list, děti drobnou hračku a malý dárek. Tento dárek – balení dětských čajů - nám poskytla zbraslavská firma Leros, která je již tradičním sponzorem vítání občánků a rádi bychom jí zde vyslovili veřejné poděkování. Pro uchování trvalé vzpomín-
ky na tuto slavnostní událost v rodinném albu mohli přítomní využít služeb fotografky Ivany Hamplové. Na vítání nových občánků se dostavil velký počet pozvaných. Díky hojnému počtu přítomných příbuzných dětí celá slavnostní událost proběhla v příjemné, rodinné atmosféře. Vítání dalších dětí narozených v roce 2004 a těch, kteří se nemohli slavnostního vítání zúčastnit, se uskuteční v červnu. Vítání dětí narozených v roce 2005 předpokládáme na přelomu září a října.
Zbraslavské noviny 5/2005 v 7
MALÁ VZPOMÍNKA JOSEF MÁNES (165 LET)
Vynikající český malíř Josef Mánes se narodil 12. května 1820. Pocházel z umělecké rodiny – jeho otec, strýc, sestra i bratr byli malíři – a patřil do generace umělců, kteří se dostávali do sporů s tehdejším uměleckým trendem na Akademii. To mu také přinášelo méně zakázek, než by potřeboval k trochu slušnému živobytí. Přesto však své umění dokázal projevit i na malých pracech, zadávaných často českými spolky, jejichž pokladna bývala poloprázdná. V roce 1848 pořídila si zbraslavská Národní garda prapor, na jehož jedné straně je výšivka Zbraslavské Madony a na druhé straně českého lva. Návrh na tyto výšivky je připisován právě Josefu Mánesovi, i když se stále vedou spory, zda návrh neprovedl někdo ze školy Hellichovy či sám Hellich. Josef Mánes zemřel 9. prosince 1871.
OSKAR FIALA (145 LET)
Malíř a grafik Oskar Fiala se narodil 11. května 1860 v Praze. Na Akademii výtvarných umění studoval u prof. Julia Mařáka. Na Zbraslavi působil na pokračovací škole jako učitel a později se stal ředitelem školy v Bubenči.
VYTRŽENO
SAŠA RAŠILOV (50 LET)
Před padesáti lety, 3. května 1955, zemřel velký český herec a zbraslavský občan Saša Rašilov. Narodil se v roce 1891 v Praze a po zajímavých bytových peripetiích, včetně bydlení na „hausbótu“, zakotvil na Zbraslavi, kde si ve druhé polovině dvacátých let minulého století postavil v Záběhlicích vilku. Patřil ke generci velkých hereckých postav Národního divadla, kde vytvořil řadu hlavních i vedlejších rolí, vždy však v prvotřídní kvalitě. Mnoho zajímavých postav vytvořil i ve filmu, kde jednoznačně převažovaly role komické. Ve filmu vytvořil také prvního „mluvícího Švejka“ po A.C.Nollovi, který tuto postavu ztvárnil ještě v němé verzi. Řada Zbraslaváků si jistě na pana Rašilova vzpomíná také jako na výborného společníka a dobrého souseda. Žádnou zábavu nezkazil, naopak, a jeho opatření k ochraně majetku dokázala rozesmát řadu „Zaběhláků“. Pěknou humoristickou knížku napsal o něm jiný zbraslavský občan, Achille Gregor. Jmenuje se Zbraslavský Rabelais a určitě stojí za přečtení.
Z MF DNES:
Z DENÍKU METRO:
§ Oslavy 60. výročí konce II. světové války ...zasáhnou i hlavní město. ...velkou podívanou připravila skupina Četnická pátrací stanice na sobotu 7. května na křižovatce ulic Starochodovská a V Benátkách, kde proběhne Akce Albatros 1945. Odpoledne si Pražané připomenou rekonstrukci boje o rozhlas. ...Vrcholem oslav bude neděle 8. května. Na Letné proběhne vojenská přehlídka, přelet letadel a seskok parašutistů. ...od 13 hodin začne na pláni kulturní program. V Dejvické ulici se chystá od 12 hodin program Dejvická demarkační a v braníku v kempu se bude odpoledne bojovat při ukázce Barikáda 2005. ...slavnostní ohňostroj ve 21.30 hodin se bude střílet z pontonu na Vltavě. rachejtle budou létat do 180 metrů a jako doprovod doporučují pořadatelé pustit rádio Regina, které doprovodí ohňostroj hudbou a dalšími zvuky.
§ Některá venkovní koupaliště otevírají své brány již s prvním květnovým dnem a nabízejí vyhřívanou vodu. Ta ostatní se na sezónu pilně chystají a připravují nová lákadla. ...Jedním z prvních koupališť, jež letos přivítá plavce, bude Petynka v šestém městském obvodu. Návštěvníci budou moci okusit místní koupaliště již 1.5. ... plavci na Petynce se mohou těšit na padesátimetrový vyhřívaný bazén s minimální teplotou čtyřiadvacet stupňů Celsia. První květnový den přivítají plavce i ve venkovních bazénech na Slavii. Venkovní prostory bude možné využívat ve všední dny od 6 do 19 hodin, o víkendu od 9 do 19 hodin. ...na venkovním koupališti ve sportovním a rekreačním areálu Pražačka se chystají otevřít nejpozději patnáctého května. ...K nepoznání se změní například Žluté lázně. Na břehu Vltavy v Podolí vyrůstá nejen písečná pláž, deset hřišť na pétanque a terasy s oddělenými
KLÁŠTERNÍ PRIVILEGIA (680 LET, 270 LET)
Král Jan zrušuje platnost veškerých listů buď královských neb jiných, které by odporovaly privilegiím kláštera Zbraslavského. 6. Maii 1325 Praha Císař Karel VI. potvrzuje privilegia kláštera Zbraslavského. 20. Maii 1735 (F. Tadra, Listy kláštera zbraslavského)
OKRESNÍ ÚŘAD NA ZBRASLAVI (150 LET)
Dne 26. května 1850 zahájil úřadování Okresní úřad na Zbraslavi. Jeho přednostou byl jmenován Václav Jaromír Picek.
VODOVOD (95 LET)
V květnu roku 1910 byl uveden do provozu zbraslavský vodovod, vybudovaný za částku 84.570,31 K. Jeho denní spotřeba se pohybovala v té době okolo 1.000 hl. 17. května 1910 byl „vodárenským“ ustanoven Vojtěch Zvířecí z Kynšperka za služné 1.000 K ročně. František Kadleček sekcemi, ale například i pět beachvolejbalových kurtů. Vznikne tu například i tančírna. ... První návštěvníky by tady rádi přivítali již na začátku června. Plně vytížená plovárna jich pojme osm tisíc. § Na lince číslo 165 by se měl objevit ...nový typ nízkopodlažního autobusu S. O. R. BM 12, který doposud v Praze nejezdil. Nízkopodlažních autobusů je v Praze stále nedostatek. Výhodou těchto modelů je zejména to, že přepravu cestujících urychlí snadným nástupem a výstupem... a více míst pro pasažéry. Autobus, který vyšel celkem na čtyři miliony pět set tisíc korun, zároveň odpovídá požadavkům evropských parametrů městské hromadné dopravy. Nyní dva nové nízkopodlažní autobusy ...pendlují mezi Zbraslaví a Jižním Městem jako zkušební jízda. Pokud splní všechny potřebné zátěžové zkoušky, měly by se stát součástí městské hromadné dopravy od května.
CO PSALY ZBRASLAVSKÉ NOVINY PŘED 10 ROKY STAROSTA INFORMUJE!
Společně s místní radou se budu snažit, aby jednání zastupitelstva postupně vešla do povědomí občanů jako zajímavá možnost nejen se dozvědět, ale i říci si k tomu svoje. Nemyslím, že řešení setkání starosty a rady s občany je to nejlepší. Občané mají právo vědět, jak pracuje
8 v Zbraslavské noviny 5/2005
všech patnáct jimi zvolených členů zastupitelstva, a mají právo hovořit se všemi. A kde jinde než na zasedání? F. Kadleček
RADA JEDNALA…
● O žádosti podané Zastupitelstvu hl. m. Prahy v souvislosti s možným převodem objektu zdravotnického zařízení do vlastnictví hl. m. Prahy. ● O zajištění pamětní desky na pomníku v Lahovicích. ● O výběrovém řízení na dodavatele stavby kanalizace.
NOVÉ BYTY NA ZBRASLAVI
Agentura MISTE, s.r.o. má zájem zajistit postavení nového bytového objektu ve Zbraslavi – Žabovřesky s tím, že by byty měly být dokončeny do konce roku 1996… …Objekt připravujeme v areálu podniku OPUS na rohu ulic Sulova a k Výtopně. Měl by mít 4 podlaží s byty od 1+1 až po luxusní mezonetové (ateliérové) byty.
GOLF U BARBORY
Od prvního května si všichni Zbraslaváci, bez rozdílu množství majetku, mohou zahrát golf. Tedy jen minigolf, ale ono by se větší hřiště vedle hotelu Barbora stejně nevešlo.
60. výročí osvobození
ZB R A S ZBRASLAV L AV před ŠED E SÁT I LETY ŠEDESÁT L E TY
Pamětníci pomalu ale jistě vymírají... Pro mladší generace se poslední světová vojna stává historií stejně vzdálenou jako středověk nebo národní obrození. Využívám zaokrouhleného jubilea, abych čtenářům Zbraslavských novin připomněl události, jejichž barvy vybledly a vyžadují renovaci. Co se dělo ve válečných časech v městečku, kde jsme se narodili nebo kam jsme se přistěhovali, které je nám dnes domovem? Mám k dispozici mnohá jistě hodnověrná svědectví: zápisky tehdejšího místního kronikáře Ferdinanda Froňka, záznamy jednoho z přímých aktérů květnové revoluce pplk. Rudolfa Tomaštíka, květnaté líčení zámecké archivářky Zdenky Nyplové, sokolskou kroniku v podání Hynka Svobody i další a další prameny.
Snažil jsem se vylíčit patetickou dobu bez patosu, bez mytizace, jen fakta, data, jména... Tu a tam pro zpestření žánrový obrázek... Výběr z bohatého materiálu nebyl vůbec jednoduchý, a tak se předem omlouvám všem, kteří v mé retrospektivě nenašli to, co tam najít chtěli.
BÍDNÉ ROKY...
Doba okupace přinesla mnohým spoustu utrpení. Těm dalším frustraci, přes den hru na loajalitu s Říší, v noci tajné poslouchání zahraničního rozhlasu. Ještě se v září 1939 stihl slavnostně otevřít nově vybudovaný Husův sbor. Stihla se oprava bývalého okresního soudu, kam se přestěhoval obecní úřad (dnes je v této budově školní družina a školní dílny). Pak říšský protektor vydal příkaz maximálního šetření. Zaveden byl lístkový systém na příděl potravin, zastaven byl provoz na jediné autobusové lince do Prahy. Nařízené změny názvů ulic odčerpaly z místní kasy poslední koruny. Zbraslavské zastupitelstvo v čele se starostou města Václavem Prchalem nesmělo bez požehnání Němců vydat jedinou vyhlášku, jediné nařízení. Před velikonocemi roku 1941 byla pozastavena činnost Sokola. Veškerý sokolský majetek měl být zabaven, a tak se na poslední chvíli zachraňovalo, co se dalo. Cenné archiválie či kompromitující materiály byly porůznu zakopány nebo uschovány u jednotlivých členů organizace. Nejvzácnější památku, historický Mánesův prapor, ukryla na zámku tamější archivářka paní Zdenka Nyplová. Zbraslavskou sokolovnu přestavěla německá správa na továrnu. Pracovaly zde převážně ženy, vyráběly kondenzátory pro válečný průmysl. A bylo hůř a hůř. Začaly deportace židů. 139 jich bylo ze Zbraslavi odvlečeno do koncentračních táborů a po osvobození se jich vrátilo deset!
12. května 1942 byl ve své vile zatčen lékař a spisovatel Vladislav Vančura. A na podkladě vyhlášeného stanného práva po atentátu na Heidricha byl 1. června popraven. A nebyl ve svém údělu zdaleka sám. Ale tu a tam se uprostřed menších či větších tragédií udála věc takřka humorná. V červenci 1943 byl vydán příkaz, aby všechny pomníky z mědi a bronzu byly strženy a odevzdány do sběru. Pomník padlým v první světové válce na náměstí se však podařilo zachránit. Bývalý dlouholetý starosta města, pan Václav Vejvoda, zorganizoval přímo pod nosem slídících gestapáků unikátní akci: Francouzská revoluční čapka sochy byla upravena na vojenskou přilbu, československý státní znak na rozvinutém praporu byl zamaskován tak, aby
Odstraňování pomníku Mistra Jana Husa
zbyl jen stále v té době platný a používaný český znak. Organizátoři kamufláže riskovali nemalé tresty za sabotáž, ale přejímací komise uznala, že pomník uctívá jen památku padlých a nepřipomíná nic ze státní samostatnosti Československé republiky.
V HLAVNÍ ROLI UDAVAČ
Jistý Jan Hamáček vydával na Zbraslavi proněmecký plátek s názvem „Zájmy Povltaví“. Jeho noviny nikdo nekupoval, a tak se „pan redaktor“ rozhodl, že si slušné peníze vydělá jiným způsobem. Po okupaci v březnu 1939 bylo nařízeno obyvatelstvu odevzdat veškeré zbraně. Členové tehdy rozpuštěné Národní gardy příkaz ignorovali a své pušky zakopali v uličce do hotelu Vejvoda, při zdi tanečního sálu. Nad úkrytem postavili králíkárny. Akce nebyla dostatečně utajena, věděla o ní spousta lidí. K informaci o těchto zbraních se nějakým způsobem dostal i Jan Hamáček a nelenil - sedl a napsal dopis Gestapu. Za udání žádal odměnu 50.000 korun. A tak mezi 8. a 12. červencem 1942 byla větší část bývalých národních gardistů pozatýkána. Někteří z nich byli odsouzeni k mnohaletému žalářování (Antonín Macháček, Jan Seifert, Antonín Kubelík, Augustin Jirsák, Jan Houzim, Štěpán Hrdina) a Bohumila Vejvodu, čs. kapitána v.v., poslal pankrácký soud na smrt. Zrádců a udavačů byla, bohužel, celá řada. Třeba manželé Vincenc a Petronila Kalendovi. A s nimi spolupracovala Otilie Patočková. Ta měla na svědomí Bohumila Hamana, který jako radiový odborník svým známým instaloval v aparátech zakázané krátké vlny, které umožňovaly poslech zahraničního rozhlasu z Anglie. V květnu 1944 byl zatčen a domů se již nevrátil. Jedním z nejhorších přisluhovačů fašistům byl Václav Hromádko. Ten udal starostu Sokola,
Zbraslavské noviny 5/2005 v 9
60. výročí osvobození Udavačka Petronila Kalendová jde v revolučních dnech roku 1945 uklízet záchody na náměstí.
Jejich velitel, hauptman Ernst Jessen, dokonce pomáhal při vyjednávání s esesmany na zámku. Po krátké přestřelce byl ve vile Maria odzbrojen rovněž oddíl Hitlerovy mládeže (80 osob). Z ukořistěných zbraní byly vyzbrojeny národní stráže a část jich putovala do Prahy, kde se bojovalo na barikádách.
PARLAMENTÁŘ
Dr. Antonína Hřebíka, který jen zázrakem přežil mnohaleté věznění. Postrachem občanů Zbraslavi byl rovněž Josef Kůrka, čelný funkcionář „Vlajky“. A dále Josef Cózl, novinář, oslavující Adolfa Hitlera ještě v době, kdy už Němci dostávali na frak na všech frontách. Po revoluci byly všechny tyto lidské zrůdy po zásluze potrestány.
KVĚTNOVÁ REVOLUCE
Že se blíží konec války, to bylo jisté už dávno před květnem. Pražské povstání urychlilo běh událostí i na Zbraslavi. Z fasád domů zmizely německé nápisy a firmy. Všude zavlály československé prapory. 5. května se sešlo místní zastupitelstvo, ale jen proto, aby předalo správu věcí veřejných do rukou revolučního národního výboru, jehož páteř tvořili především činovníci Sokola. Předsedou se stal JUDr. Antonín Hřebík, advokát, místopředsedou Josef Stalmach, účetní tajemník poštovní spořitelny. Členy výboru byli: PhDr. Bohuš Cigánek, vikář a farář československé církve, JUDr. Václav Franěk, okresní soudce, Josef Hlavsa, odborný učitel, Josef Hřebík, úředník nemocenské pojišťovny, Josef Lískovec, odborný učitel, Jaroslav Langer, úředník ministerstva dopravy a techniky, Josef Kolací, mistr pokrývačský, Jan Malý, tesař, brigádní generál Karel Mejstřík, generál m. sl., Václav Pleier, železniční zaměstnanec, František Plic, mistr krejčovský, Josef Podaný, fasádník, Karel Snopek, typograf, architekt Hynek Svoboda, stavitel, Rudolf Tomaštík, podplukovník v.v., František Vančura, dělník, JUDr. Stanislav Vaněček, okresní soudce, a Jaroslav Vejvoda, strojní zámečník. Bylo zapotřebí organizačně zvládnout spoustu úkolů současně. A je možné konstatovat, že si revoluční národní výbor počínal takřka profesionálně. Vydal prohlášení k obyvatelstvu, kde vyzýval ke klidu a k respektování všech příkazů. Zajistil a arestoval místní Němce a kolaboranty. Z dobrovolníků vytvořil národní stráže, kterým velel generál Mejstřík, jeho zástupcem byl pplk. Tomaštík. Nepočetné oddíly domobrany operovaly na šesti úsecích (Belveder, Zámek, Závist, Zaběhlice, Baně a Žabovřesky). Navázáno bylo telefonní či kurýrní spojení s okolními obcemi. Prvotní nutností bylo eliminovat činnost
10 v Zbraslavské noviny 5/2005
místních německých vojenských jednotek. Posádka Wermachtu v obecné škole (162 mužů) kapitulovala okamžitě, možná i ochotně a ráda.
Po všechna válečná léta odolával zbraslavský zámek všem nacistickým atakům, nestal se kasárnami především díky sbírkám Národní galerie, které zde byly umístěny. Až v dubnu 1945 šlo německé „kulturní cítění“ stranou a zámek obsadil oddíl SS v počtu asi 200 mužů. Ti odmítali složit zbraně, naopak, stříleli po všem, co se kde pohnulo, a jejich velitel Erwin Gnoza nechtěl vyjednávat s civilisty, stále čekal na rozkazy shora a své trauma léčil alkoholem. Revoluční národní výbor řešil situaci vysláním parlamentáře.
Pohřeb obětí masakru v Lahovicích
60. výročí osvobození
Poručík v záloze Karel Svoboda se vyzbrojil bílou vlajkou a šel. S ním dva dobrovolníci s puškami, František Šinfeld a Jiří Plocek. Horní brána do parku byla zatarasena, odebrali se tedy k dolní „pivovarské“ bráně. Tamtudy vešel Karel Svoboda dovnitř, Šimfeld s Plockem zůstali venku na stráži. „Was ist los?“ Za každým stromem esesman s automatem! Jeden z nich přiskočil a parlamentáře rychle ohmatal, jestli není ozbrojený. Pak několik vojáků vyběhlo na ulici. Naproti před hospodou U Petrášků spatřili jakéhosi muže a hned po něm vypálili dávky ze samopalu. Naštěstí trefili jen sloupy u vrat. Vzápětí si všimli Šimfelda a Plocka. „Odzbrojit!“, přikázal jednoruký poručík. Stalo se, Šimfeld při tom dostal tři rány pěstí do obličeje. Čirou náhodou kolem právě projížděl nějaký cyklista a měl smůlu, i on se během několika vteřin stal zajatcem. Následoval výslech na zámeckém nádvoří, podivný výslech! Jen Karel Svoboda uměl trošku německy. Ptali se ho, jestli ví, kde jsou Američané a kde Rusové, a také samozřejmě proč přišel a co má v úmyslu. Bylo zřejmé, že o tom, co se vlastně děje na Zbraslavi, v Praze i v celé zemi, nevědí zhola nic. Začalo pršet a Němci ponechali své zajatce svázané na dešti. Teprve později je odvedli pod střechu do salla-tereny a večer do jedné ze zámeckých místností. Přinesli kávu, chléb, marmeládu, sanu, cigarety a vodku a nutili „hosty“ k přípitkům na bratrství, že prý se teď Němci spojí s Američany a půjdou spolu proti Rusům. Přišel také onen voják, který předtím udeřil Šimfelda do tváře, a omluvil se mu. Z čeho pramenila taková naivita? Bezesporu ze spousty dezinformací a ze strachu. Když okolo půlnoci Karla Svobodu a jeho společníky propouštěli, všimli si, že v přízemí leží na dlažbě několik mrtvých těl. Střelba, která se občas ozvala z města, nebyla jen tak na oko! Karel Svoboda odešel na městský úřad s hlášením pro generála Mejstříka. Ale to už události nabraly spád a nevyhlížely nijak optimisticky.
KRITICKÉ DNY
Pražské okupační vedení se rozhodlo potlačit lidové povstání za každou cenu. A volalo o pomoc. Ke Zbraslavi se blížily německé vo-
jenské jednotky z různých směrů. Od Štěchovic několik tanků a spousta pěších vojáků. Z Břežan přijíždělo asi 30 vozů s koňským potahem a na nich stovka mužů. Od Baní pronikl oddíl esesmanů s kulomety až k Husovu sboru. Generál Mejstřík přikázal stavět zátarasy a bránit všechny příjezdové komunikace. Partyzáni, operující v okolí Dobříše, pronikli až na Havlín. K nim se přidali někteří místní mladíci. Posádka na zámku se ne a ne odhodlat ke kapitulaci. Její velitel, opilec Gnoza, zmizel neznámo kam. Nervozita esesmanů se stupňovala. Vyhrožovali, že jestli se na ně bude nadále střílet, popraví členy revolučního národního výboru a zapálí město. Vyžadovali, aby obyvatelstvo odevzdalo všechny zbraně. Navzdory vážně míněným hrozbám přestřelky na zbraslavských ulicích nepřestávaly. Němci vyvedli na náměstí padesát rukojmí a přikázali, aby se přihlásilo pět dobrovolníků, ti že budou zastřeleni. Ale ruku zvedlo všech padesát mužů a šokovaný velitel od exemplárního trestu upustil. Generál Mejstřík musel konstatovat, že bránit Zbraslav proti obrovské německé přesile je beznadějné. Rozpustil nečetné a špatně vyzbrojené oddíly národní stráže a rozhodl se odejít třeba i pěšky do Prahy, aby o situaci informoval tamější Národní radu. Už se nevrátil. Smrt ho zastihla na úpatí Havlína za doposud nevyjasněných okolností. Kdo střílel? Němci? Ti se drželi v houfech a na jiných místech. Na Havlíně se skrývali partyzáni. Možná některý z nich spatřil uniformu a aniž zjistil, komu patří, stiskl spoušť. Paradoxní doba plodila paradoxní události. V noci ze 6. na 7. května vnikla do města od Břežan a Štěchovic silná obrněná jednotka SS, obsadila zámek, náměstí, hlavní ulice i most přes Vltavu.
LAHOVICKÁ TRAGÉDIE
Lahovičtí se zúčastnili bojů na Zbraslavi již od 5. května. Zde padl jeden z velitelů lahovické skupiny kpt. Němec, svému zranění podlehl Josef Holeček a těžce zraněna byla ošetřovatelka Zdenka Málková.
Po ústupu ze zbraslavského bojiště zaujali povstalci obranné postavení u mostu přes Berounku, kde postavili barikádu. Měli 32 pušek a dva lehké kulomety. Němci proti nim podnikli útok podporovaný tanky a obrněnými vozy. V boji padl jeden z německých velitelů, plk. von Klein. Na straně lahovických zahynul při přestřelce Josef Veleba. Na místě, kde byl zastřelen von Klein, vyvraždili zuřící esesmani rodinu Červenkových. Dále zabili Jana Komínka st., Jana Komínka ml., učitele Františka Procházku, Josefa Šimůnka a Vlastu Podolskou. Most přes Berounku měl důležitý strategický význam, neboť tudy vedla přístupová cesta na Prahu. Německé velení chtělo most získat nepoškozený a lahovičtí se pokusili vyhodit ho do povětří. Podařilo se jim položit a odpálit nálož, ale ta byla slabá a most nepoškodila. Němci pak prolomili obranu povstalců a rozstříleli barikádu z těžkých zbraní. Své životy tam položili Antonín Balabán, Jan Čumrda, Josef Janata, František Landgraf, Rudolf Nečas, Karel Pechar, Jindřich Pícha, Jan Šnobl a Vojtěch Trčka. Esesáci se dostali do obce a mstili se na bezbranných obyvatelích. Z domů na silnici vyvlekli spoustu lidí a mnohé z nich postříleli, ubodali nebo utloukli k smrti pažbami. Tak bylo zabito 21 osob - žen, dětí i starců. Asi 35 lahovických občanů použili jako clonu při útoku na barikádu ve Velké Chuchli. V podstatě nezodpovězena zůstává otázka, jakou úlohu sehráli v lahovické tragedii Vlasovci. Tak říkajíc „vyskytli se na místě činu“. Možná zabránili Němcům v ještě horších zvěrstvech, možná by bez jejich zásahu sdílely Lahovice osud Lidic či Ležáků.
SVOBODA PŘIŠLA POMALU, ALE JISTĚ
Zatím co lahovičtí dopíjeli svůj hořký kalich až do dna, na Zbraslavi byl relativní klid. I když... Veškerá vyjednávání s posádkou SS uvízla na mrtvém bodě. Množily se šarvátky. Obyvatelé se báli vycházet z domů a tak těla padlých ležela na ulicích často celé hodiny, ba i dny. Zbraslaví projížděly stále další a další německé jednotky, směřující ku Praze.
Zbraslavské noviny 5/2005 v 11
Odzbrojení Wehrmachtu 5. 5. 1945
60. výročí osvobození
12 v Zbraslavské noviny 5/2005
HOLÁ ČÍSLA A PÁR DROBNÝCH KURIOZIT
Zbraslaváci vítali sovětské vojáky s upřímným nadšením, jak jinak. Jako všude jinde i tady zaplavily tanky šeříkové kytice.
a zneškodnění se museli postarat odborníci. Byla ustavena hospodářská komise, která provedla soupis národního majetku, zabaveného Němcům, zrádcům a kolaborantům. Pořízen byl rovněž seznam kořisti, kde se dočteme, že
Revoluční národní výbor okamžitě obnovil činnost. Bylo nutné zajistit zásobování obyvatelstva a úklid města. Prchající Němci zahodili všechno, co je tížilo, a tak se všude povalovalo značné množství nebezpečného odpadu - střelivo, granáty i miny. O jejich odstranění
okupanti zanechali na Zbraslavi 100 koní, přes 700 pušek a automatů, 10 nákladních aut atd. Ve skladišti v zámku zůstalo 6000 pušek, 25 metráků třaskavin, několik set ručních a puškových granátů a dělových nábojů, 5 nákladních aut puškového střeliva, 800 pancéřových pěstí,
Ruský tank na Zbraslavi nedaleko pošty
Opačným směrem prchaly zbídačelé houfy vojáků i civilistů, kteří se zapletli s okupanty. Kradli, na co přišli, zejména jakékoliv dopravní prostředky, ale i jídlo, ošacení... Jejich krédo znělo: Vyhnout se ruskému zajetí! 8. května II. světová válka v Evropě oficiálně skončila, avšak na Zbraslavi prý chystali Němci zoufalý a sebevražedný akt pomsty. Že nebylo město zapáleno a zpustošeno, za to můžeme poděkovat hrdinům zdánlivě nepatrné epizodky, která se odehrála na zbraslavském zámku 9. května. Okolo čtvrté hodiny odpoledne zastavila před zámkem dvě auta pod americkou a bílou vlajkou. Tady skončila dobrodružná jízda čtyř Francouzů, příslušníků spojenecké armády, která stála na demarkační linii v jihozápadních Čechách. Tito čtyři se dozvěděli, že na Zbraslavi sídlí štáb, velící cca dvanáctitisícovému útvaru, a odhodlali se k odvážnému činu na vlastní pěst. Dali se předvést před generála Joerschela jako vyslanci Američanů. To, co se nepodařilo zbraslavským vyjednavačům v průběhu minulých dnů, oni zvládli za pár minut. Zaručili Němcům bezpečný odchod na západ a tak ještě před setměním opustil město poslední z okupantů. Připomeňme si jména té čtveřice, která - když nic jiného - zamezila tomu, aby se Zbraslav stala jedním z posledních bojišť Němců s Rusy na území republiky. Byli to Paul Pin, studující medicíny, Andrés Remondet, architekt, abbé Krafft a řidič Henri Bencay. 10. května přijela Zbraslav osvobodit Rudá armáda.
60. výročí osvobození 2× 10. květen v ulici Žitavského
18 plamenometů a množství výstroje, lůžkovin, prádla, bot a dalších věcí. V objektu bývalého hotelu Ritz byl zřízen lazaret Čs. červeného kříže s 34 lůžky. Panika vznikla při podezření na výskyt cholery, které se naštěstí nepotvrdilo. Pozůstalým po obětech bylo vyplaceno sumárně 25 tisíc Kčs, 6 tisíc bylo odesláno do Lahovic. Peníze pocházely z darů, bez jakékoliv výzvy se sešlo celkem 55 800 Kčs. 19. května se před Husovým sborem konala tryzna za oběti války. V revolučních dnech zahynulo na Zbraslavi 25 osob, z toho 11 místních (Karel Mejstřík, František Hostoš, Bohumil Braun, Miroslav Fuchs, Josef Horáček, Antonín Kadeřábek, Josef Moucha, František Pleštil, Václav Procházka, Bohumil Rössler a Vojtěch Táborský). V Lahovicích bylo zabito 40 lidí a další desítky na bojištích v okolí, v Lipencích, v Břežanech, v Chuchli... Život tady, daleko od domova, ztratilo i 12 Vlasovců. plus šest odborníků. Volební akt řídil předseda revolučního národního výboru JUDr. Antonín Hřebík. Přítomní občané vyjádřili svůj souhlas s navrženým kandidátem aklamačně, tedy zvednutím ruky. Za Čsl. stranu komunistickou byli zvoleni: Josef Malý, truhlář, Josef Rectus, dopravní úředník, Josef Lískovec, odborný učitel, Jaroslav Křížek, skladník, Josef Kadeřábek, kamnář, a Jan Kadeřábek, mistr sochařský. Za Čsl. stranu sociálně-demokratickou: Jan Brož, disponent pojišťovny, Josef Koťátko, ředitel měšťanské školy, Karel Petrák, elektromechanik, Josef Štefl, zedník, Václav Pleier, železniční zřízenec, a Jan Junek, odborný učitel. Za Čsl. stranu národně socialistickou: Josef Stalmach, státní úředník, Václav Krůta, dělník, Oldřich Chlad, živnostník, František Zloch, zřízenec, Antonín Hejhal, dělník, a Josef Holátko, truhlář.
Sídlo Rudé armády v dnešní školní družině
Ztráty nepřítele nejsou přesně známé, odhadují se na 30 mrtvých. Mezi silnicí do Lahovic a Vltavou byl zřízen zajatecký tábor pro německé vojáky. V lese u Baní se utábořili Rusové, velitelství měli v radniční budově. Někdy v těch dnech se udála příhoda, která se kupodivu neobjevila v žádném z kronikářských zápisů. Znám ji z mnoha na sobě nezávislých vyprávění. To si prý pár ruských vojáků chtělo vylepšit skromný jídelníček a vydalo se na lov ryb. Neměli udice, zato měli dostatek výbušnin. A jeden z neposlušných granátů explodoval předčasně - vojínu Matjuchinovi v ruce. Tak se stal vojín Matjuchin patrně jediným rudoarmějcem, který položil život při osvobozování Zbraslavi.
DEMOKRATICKÉ VOLBY
V neděli 3. června 1945 se konaly na sportovním hřišti ve Zbraslavi (u pískovny) první porevoluční demokratické volby do místního zastupitelstva. Volilo se 30 zastupitelů, po šesti z každé z povolených politických stran,
Zbraslavské noviny 5/2005 v 13
60. výročí osvobození
14 v Zbraslavské noviny 5/2005
60. výročí osvobození
Tryzna za padlé v době revoluce 1945 před Husovým sborem Za Čsl. stranu lidovou: Alois Hovorka, velkoobchodník, František Dulík, kaplan, Tomáš Zelenka, učitel, František Vodička, mistr lakýrnický, Karel Vachata, úředník, a František Novotný, úředník pojišťovny. Z řad odborníků byli zvoleni: JUDr. Stanislav Vaněček, okresní soudce (pro obor národní spravedlnosti), Karel Blažek, stavitel (pro obor stavebně technický), Josef Boublík, čsl. kpt. (pro obor bezpečnostní), JUDr. Václav Franěk, přednosta okresního soudu (pro správu národního majetku), JUDr. Antonín Hřebík, advokát (pro obor právní), a Karel Snopek, typograf (pro obor tělovýchovy). Na ustavující schůzi zvoleného zastupitelstva, konané 9. června, byl za předsedu zvolen Jaroslav Křížek, za 1. náměstka Josef Stalmach a za 2. náměstka Jan Brož. Radními se dále stali Václav Krůta, Jan Junek, Josef Malý, Tomáš Zelenka, Alois Hovorka, JUDr. Antonín Hřebík
Rudá armáda v hospodě U Cicvárků (dnes U přístavu)
10. květen v ulici Žitavského
a Karel Blažek. Současně byla provedena volba pětičlenných komisí, a to sociálně-zdravotní, finanční, osvětové, školské, kontrolní, bytové, národní spravedlnosti, správy národního majetku, národní bezpečnosti a zásobovací. Tajemníkem místního národního výboru byl jmenován Ferdinand Froněk. Plenární schůze se usnesla, aby komise národní spravedlnosti přezkoumala národní a státní spolehlivost všech obecních zaměstnan-
ců. Vyzvala občany města, aby neodkladně odevzdali veškeré zbraně a střelivo. A vydala přísný zákaz podávání alkoholických nápojů vojákům Rudé armády. Z písemných pramenů, citovaných v úvodním odstavci, vybral a uspořádal František Pondělíček. Fotografie z archivu Františka Kadlečka a ÚMČ Praha – Zbraslav.
Zbraslavské noviny 5/2005 v 15
OKRUH NEPŘITÁHNE JEN AUTOMOBILY, ALE I DALŠÍ VELKÉ NAPOJOVACÍ STAVBY //komoko.goo.cz), kteří po vedení Prahy 12 požadují nenapojovat Komořany tímto řešením na silniční okruh z důvodu hrozby výrazného zatížení oblasti Komořan automobilovou dopravou. A tak obyvatelé Prahy 12 (více na http: //komoko.goo.cz/dokumenty/mfd_12_03_ 2005.html) přišli s vlastním návrhem – napojit Modřany na Strakonickou silnici novým mostem přes Vltavu, a to buď jako pokračování ulice Generála Šišky (souběžná s tramvajovou trasou z kopce dolů z Modřanského sídliště), nebo jižně od bývalého cukrovaru Modřany, oboje směrem přímo na Lahovičky, kde by v dnes obydlených místech vznikla nová křižovatka (http://komoko.goo.cz/dokumenty/ druhy_most_modransky_k_radotinu.jpg). Předkladatelé tohoto alternativního řešení argumentují: „Lahovice jsou totiž zátopovou oblastí a po velké povodni v roce 2002 se z této části Prahy již řada lidí odstěhovala“. Rozumím snaze obyvatel Komořan vyhnout se dopravnímu zatížení, možnost budování nové křižovatky v Lahovičkách však
Příprava stavby silničního okruhu okolo Prahy již zase o krok viditelně postoupila. Na zahájení ražby průzkumných štol navázalo vykácení vzrostlých stromů okolo Strakonické silnice a ulice K Přehradám.
Návrh silničního okruhu, tak jak je projednáván, obsahuje pro městskou část Praha – Zbraslav kromě mnohých i následující hrozbu. Stávající projekt totiž zatím nepočítá, že by došlo k výstavbě napojení na komořanské straně, a proto hrozí, že automobily ze spádové oblasti Komořan, Modřan a dále se budou na silniční okruh napojovat v Lahovicích, kam se ale dostanou jen přes most Závodu míru a přes Zbraslav. Vedení Prahy 12 však, po zprvu negativním postoji, začalo variantu napojení zvažovat. Takové napojení též podpořilo na svém zasedání i zastupitelstvo Zbraslavi. Vedení Prahy 12 však nepřišlo s návrhem napojit stávající komořanskou silnici na okruh, ale uvažuje o variantě čtyřproudé komunikace
(viz obrázek). S touto variantou však vyjádřili ostrý nesouhlas obyvatelé Prahy 12 (http: ZDOJ: 2× KOMOKO.GOO.CZ
považuji z pohledu obyvatele Zbraslavi za nepřijatelný. Co se týče modřanské radiály, nachází se Zbraslav v pomyslných kleštích, kdy na jedné straně může modřanská radiála odlehčit nárůstu dopravy na mostu Závodu míru a navazujících komunikacích, na druhé straně však půjde o další velmi výrazný zásah do okolní krajiny. Jednoho se však obávám, a to, že Černý Petr zůstane v souvislosti se stavbou silničního okruhu nakonec v ruce jak Praze 12, tak i Zbraslavi. Tomáš Růžička
[email protected]
16 v Zbraslavské noviny 5/2005
INZERCE
FOTBAL KLUB DÁVNO NENÍ KANTÝNA
JÍDLO PROSTŘEDÍ CELKOVÝ DOJEM
S nostalgií jsme si v minulém čísle zavzpomínali na uzavřenou Restauraci Na Baních, kterou už dnes zdobí cedule „na prodej“. V dubnu jsme zavítali do provozovny, která na prodej rozhodně není a asi ani nebude, ale majitelé či provozovatelé se v ní mění s frekvencí, která nemá na Zbraslavi konkurenci. Jde o klub, který postupně vznikl z fotbalové klubovny na hřišti místního SK Zbraslav pod Havlínem. Petr Čumpelík, Aleš Háněl a Karel Tejkal Hned úvodem je třeba konstatovat, že nynější doba je zřejmě nejúspěšnějším obdobím, které provozovna na hřišti kdy prožila. Určitě pokud jde o úpravu interiéru či sortiment nabízeného zboží. I personál, který nás obsluhoval, byl skvělý. A to to nemá na hřišti, kde se vždy říkalo „v kantýně“, nijak jednoduché. Místní podnik je totiž něco mezi veřejnou provozov-
PRŮBĚŽNÉ POŘADÍ 1. Barabizna 2. Pizzerie Antonio Opidum Bowling U stromečku 5. Zalužanka Fotbal klub 7. Škoda lásky U Žemličků 10. Atlas 11. U Zelenků 13. Pohoda
18 v Zbraslavské noviny 5/2005
17,50
Becherovka
30,-
whisky
50,-
nealko 1 dl
12. Lubor Na Baních
nou a uzavřeným klubem, který zažívá nápor o víkendech, kdy se hrají mistrovská fotbalová utkání. Nový provozovatel podnik zrekonstruoval k nepoznání. Moderní uzavřené boxy, vše obloženo dřevem, nová dlažba, nové toalety. Ve sportovním klubu pochopitelně nechybí velkoplošné projekční plátno, které bude mít díky probíhajícímu hokejovému mistrovství světa jistě hody. Na minulé úspěchy místních fotbalistů vzpomíná prosklená vitrína s vybojovanými poháry. Místnost dřívějšího výčepu, kde stejně všichni postávali a popíjeli své pivko, se vtipně změnila v bar, kde už se stojí či sedí pohodlněji. Zůstalo i okénko, ze kterého se servíruje při zápasech přímo do ochozů. Zahrádka mezi tújemi patří určitě mezi nejklidnější a nejpříjemnější na Zbraslavi. Pro uzavřenou společnost je zbudován uzavřený VIP salónek, pivo Staropramen 10° 0,5 l
U Bláhů
nehodnoceno
5,-
káva s mlékem
12,-
víno 1 dl
12,-
utopenci
18,-
nechybí hrací automat. A když už jsme v úvodu psali o bohaté nabídce, jen tvrdého alkoholu je v regálu na 40 druhů. Fotbal klub je zařízením, které 100% splňuje svůj účel, plně uspokojuje požadavky místních – ať již hráčů, funkcionářů či fanoušků – a na druhé straně nezklame náhodného kolemjdoucího, který se chce v klidu nad pivem pobavit s kamarády. Nevaří se sice, ale tradiční dobroty k pivu – jako párek, nakládaný hermelín či utopenci – jsou nepostradatelnou samozřejmostí. Internetové stránky podniku jsou www.fotbalklub.cz.
VERNISÁŽ SKAUTSKÉ VÝSTAVY PATNÁCT LET URAGÁNU
INZERCE
V neděli 3. dubna 2005 se ve výstavních prostorách městské části Praha – Zbraslav v budově u Malé řeky 3 konala vernisáž skautské výstavy Patnáct let činnosti Uragánu. Vernisáže se mimo současných členů Uragánu a jejich rodičů zúčastnili starší skauti z poválečných let i z let 1968/69. Při vernisáži sehrála děvčata divadelní představeni a byl promítnut krátký amatérský film Dej si pivo, který natočili členové střediska. Z oficiálních hostí se zahájení výstavy zúčastnil místostarosta městské části Praha – Zbraslav, místopředseda Junáka a předseda krajské rady. Přestože jsou na výstavě exponáty z před- a poválečného období i ze šedesátých let, hlavní důraz byl položen na posledních patnáct let. Středisko Junáka Uragán Zbraslav vydalo k výstavě doprovodnou publikaci „Patnáct let obnoveného skautingu na Zbraslavi“ včetně CD. Záštitu nad publikací převzali zástupce starosty pan Filip Toušek, rodina Curry – Bartoňů a ředitel VÚLHM pan Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc. Závěrem bych chtěl popřát všem zbraslavských skautům a skautkám mnoho chuti a elánu do další práce, zapálené vedoucí a hlavně zájem dětí o činnost ve skautského hnutí. INZERCE
Zbraslavské noviny 5/2005 v 19
ITALOVÉ V MŠ OTTOVA Po dvou letech jsme opět přivítali návštěvu z Itálie v MŠ Ottova. Přivedla nám je paní Kabelková, která se se svými přáteli setkala v
novenou MŠ přijel podívat pan děkan. Přestože jejich návštěva byla krátká, byla srdečná i přes jazykové problémy. Školka se jim
ZBRASLAVSKÝ KOS SE BLÍŽÍ V pondělí 30. května se v Černém divadle Jiří Srnce utkají místní zpěváci ve druhém obnoveném ročníku tradiční soutěže Zbraslavský kos. Všichni, kteří prošli přísným výběrem, nyní pilně trénují, aby mohli před plným sálem při živém vystoupení podat co možná nejlepší výkon. S ohledem
na zájem o loňský ročník doporučujeme zajistit si vstupenku v kulturním oddělení MČ Praha – Zbraslav s předstihem. Hlavní večerní pořad, kde se utkají reprezentanti škol za Zbraslavi, Radotína a Chuchle, začne v 19 hodin. Přehled finalistů s písněmi, které zazpívají, najdete na internetové adrese www.hsh.cz/kos. Praze. Byla to ona, která zprostředkovala jejich pomoc. Italové přijeli se zájezdem na několik dní obdivovat Prahu a do svého programu si vsunuli i návštěvu MŠ. Pan děkan J. Noisternigg byl organizátorem sbírky nejen peněz (asi 8 000 EUR), ale i hraček a pomůcek, které nám poslaly děti z jeho školy na pomoc vytopené MŠ. V dubnu 2003 přijela paní Demetz a dvě kolegyně ze školy v Bolzanu a letos se na ob-
ŘÁDKOVÁ INZERCE
Cena: 1 slovo = 1,-Kč, od 30 slov 1 slovo = 5,-Kč. Za jedno slovo se považují i obecně známé zkratky, telefonní číslo, linka, vícemístné číslovky, zkrácená slova, nepočítají se předložky. Inzerci přijímá kulturní odd. ÚMČ Zbraslav (U Malé řeky 3, budova knihovny.), e-mail:
[email protected]. Platí se v hotovosti, případně složenkou. Při vyúčtování poštou se připočítává 7,- Kč. Nejnižší cena řádkového inzerátu je 24,- Kč vč. DPH.
SLUŽBY
§ VÝŠKOVÉ PRÁCE POMOCÍ HOROLEZECKÉ TECHNIKY. Montáže a demontáže vzduchotechniky a reklam, demolice komínů, opravy, čištění a nátěry fasád, budov, střech a světlíků, mytí prosklených ploch, kácení stromů postupným odřezáváním, zábrany proti holubům, spárování panelových objektů VŠE BEZ POUŽITÍ LEŠENÍ. PETR VLASÁK tel: 257 923 033, 737 362 865 § J. Pleskač - voda, topení. Renovace bytových jader, výměn boilerů, opravy a výměny vodovodních baterií, čištění kanalizace strojem, výměna vodoměrů. Tel. 602 338 021. § PC-SERVIS-NOVOTNÝ. Vyřeším rychle, levně a kvalitně problémy s vaším počítačem i u Vás. Sestavím PC, provedu opravy, instalace, odvirování, připojení na internet. Dlouhodobá praxe. Vše se zárukou a dokladem. Praha - Zbraslav i okolí. 737 409 677. § Zvu Vás dámy, pány i děti do kadeřnického salónu „M“, který se nachází v Žitavského ulici 527. Pracuji od PO-SO, za dostupné ceny. Možnost na objednání i bez. Tel.
20 v Zbraslavské noviny 5/2005
líbila a zvlášť se jim líbilo, když viděli ve třídách hračky z Itálie a výsledek jejich finanční pomoci. Zároveň jsem je informovala o tom, že zbytek jejich peněz (50 000 Kč) jsme poslali na dětská konta na pomoc po ničivé vlně tsunami, což je potěšilo. Nás potěšila jejich návštěva, přestože jsme stále v písemném kontaktu. Dagmar Meisnerová, ředitelka MŠ 257 922 179, 602 938 775. Více na www.sweb.cz/salon-m. § Kompletní vedení účetnictví měsíční i čtvrtletní), DPH, mzdy, daňová přiznání a roční uzávěrky. Poradenství při jednání s a generální plná moc při zastupování na FÚ, ZP a PSSZ. Tel. 257 923 081 nebo 721 957 444 ing. Studená. Slušnost, serióznost. § Rodinné domky na klíč, provádím veškeré rekonstrukce a modernizace interiérů, výstavbu laminátových a dřevěných podlah. Kontakt: 721 957 444 nebo 608 072 005 nebo 257 923 081. § OPRAVY ZAHRANIČNÍCH PRAČEK. Exner, Ke Kamínce 1285, Zbraslav, 608 928 283, 257 924 445. § KOSMETIKA + MASÁŽE pomocí aromaterapie. Milena Marková, Svépomoci 1184, Zbraslav. obj. na telefonu 606 657 401.
SOU SEDLÁŘSKÉ ZVE Pro mimořádný zájem a na vaše přání se ve dnech 1. a 2. června 2005 v prostorách SOU sedlářského (Hauptova 596, Zbraslav) uskuteční prodej učňovských výrobků za žákovské ceny. Těší se na vás mladí sedláři.
§ Prodáme zahradu 800 m2 s chatou a studnou, Komořany, Davelská 5. Od roku 2010 možnost výstavby rodin. domu. Majitelé: 607 800 224. § Bytové družstvo pronajme volné nebytové prostory v lokalitě ul. Spojařů, Zbraslav. Kontakt: 608 072 005. § Prodám garáž na Zbraslavi. 724 065 897. § Hledám pronájem bytu na Zbraslavi a okolí. 602 232 242. § Prodám zahrádku v zahr. kolonii Zbraslav. Tel. večer 257 924 125. § HLEDÁM MALOU KANCELÁŘ K PRONÁJMU pro vedení účetnictví (1 osoba). Provoz tichý, pouze všední dny od 8 do 16 hodin. Kontakt 721 957 444 nebo 257 923 081. Slušnost, serióznost. § Hledám na Zbraslavi, kde jsem zaměstnána, pokoj k pronajmutí. Cena do 4000,- Kč měsíčně. Tel.: 777 235 580.
§ KADEŘNICTVÍ SIERO je otevřeno. Nové kadeřnictví pro dámy, pány, děti v Žitavského 504. Pracovní doba prozatím Po, Út, St 8.00-12.00, 16.00-20.00, Čt 8.00-15.30. Objednávky na tel. 257 921 024, mob. 732 482 219.
RŮZNÉ
§ VYŽEHLÍM vaše prádlo v mém bytě. I will do your ironing at my place. 604 593 034.
§ Hledám paní/studentku pro pravidelné odpolední vyzvedávání 3-letého dítěte ze školky 5× v týdnu. Tel. 775 299 009.
§ Ing.Doležal – soudní znalec. Oceňuji nemovitosti (prodej, darování, dědictví…) Tel. 241 772 692, 607 800 224
BYDLENÍ, NEBYTOVÉ PROSTORY... § Pronajmeme od 1.6.2005 kanceláře v přízemí vilky, Darwinova 16, 90 m2, tel., internet, zabezpečení. Majitel: 607 800 224.
§ Pro svoji maminku žijící v DPS U Včely, hledám společnici na 4-6 hod. denně. Pouze v pracovní dny. Finanční odměna. Tel. 731 487387.
§ Pronajmu část velké zahrady vhodné na zahrádkaření a rekreaci. Úrodná půda, pěstování jahod, malin, zeleniny atd. Zbraslav. Tel. 606 585 702. § Prodám stojan rola pojízdný, teleskopická tyč 2,7-4,4 m. Solární plachtu 4×6 m. nepoužívané. Tel.:775 557 830.
VLAJKA MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA – ZBRASLAV
V rámci oslav 60. výročí osvobození bude použita i vlajka naší městské části. Její podoba je dána ve velkém znaku hlavního města
Prahy (právní předpis hl. m. Prahy č. 21/2004, obecně závazná vyhláška o znaku a vlajce hl. m. Prahy a jejich užívání): „…Postranní přilby pak nesou praporce erbovních měst nebo městských částí, které mají historický praporec, spojených nyní v hlavním městě. Praporce mají zlaté žerdě a tyty barvy (shora dolů) 12. zelená – červená – modrá (Zbraslav)…“. Pro větší srozumitelnost a snazší přiřaditelnost je v konečné podobě vlajky umístěn, tak jak je u komunálních vlajek obvyklé, obecní znak. Při konečném návrhu podoby vlajky městské části jsme vycházeli z výše uvedené vyhlášky hl. m. Prahy a původního
návrhu městské vlajky z počátku devadesátých let minulého století. Tehdy navrhovaná podoba vlajky byla podobná, rozdíl byl jen ve volbě barev (bílo/modrá respektive bílo/ modro/zelená). Závěrem bych chtěl upozornit, že k použití vlajky a znaku městské části je zapotřebí souhlasu rady městské části (viz zákon č. 131/2000 Sb., § 15, odst. 3). K používání státní vlajky, vlajek krajů a ostatních obcí není zapotřebí souhlasu orgánu příslušných územně správných celků. Užívání státních symbolů České republiky řeší zákon č. 352/2001 Sb., včetně způsobu vyvěšování a manipulace se státní vlajkou. Filip Toušek místostarosta MČ Praha – Zbraslav
NOCOVÁNÍ V KNIHOVNĚ Podruhé se letos zbraslavská knihovna, spolu s 392 dalšími místy z Česka, Polska, Slovenska a Rakouska, připojila k akci, která se koná jako připomenutí narození pohádkáře H. Ch. Andersena. Noc s Andersenem (z 1. na 2. dubna) trávilo nakonec v knihovně 19 dětí, některé už se zkušenostmi z loňska. Úvodní Andersenovu pohádku v 18 hodin vystřídalo sázení stromu pohádkovníku v zahrádce u divadla, se kterým pomáhal i zbraslavský místostarosta pan Toušek. Pro děti byl uchystán malý testík ze znalostí dětských knížek, na třech počítačích byl zpřístupněn andersenovský chat. Hlad zahnaly obložené chleby a děti se pak věnovaly různým hrám, jarní výzdobě půjčoven či čtení a prohlížení knih a časopisů. Překvapením letošního nocování byla noční návštěva divadla, kde loutkářský soubor Zbraslavské kulturní společnosti zahrál loutkovou pohádku a děti si pak mohly prohlédnout zákulisí divadla a sklad loutek. Popovídat si o pohádkách přišli v noci i pan František Kadleček a paní spisovatelka Helena Němcová, která pár příběhů ze své knížky „Pokladnice pohádek“ také přečetla. O půlnoci už byl čas uložit se do spacáků, ale dětem se
ještě spát nechtělo, a tak si vyžádaly ještě několik pohádek před usnutím. Poslední štěbetání utichlo až po jedné hodině. Po snídani se ještě rozdaly památeční diplomy a zlaté rolničky, pár sladkostí a drobných dárků, domalovaly se obrázky a poslaly poslední e-maily. Děti se rozešly domů. Většina z nich si do knihovny pro knížky chodí pravidelně, ale nocovat s Andersenem se bude zase až za rok.
INZERCE
Zbraslavské noviny 5/2005 v 21
Kulturní kalendář NEDĚLE 8. KVĚTNA
KONCERT Z CYKLU “TICHÁ ALTERNATIVA“ Vishnu Tattva – Jiří Mucha a přátelé zpěv, kytara, viola a flétna. Spojení indické a evropské hudby. Zámek Zbraslav od 16.00 hodin. Vstupenky NG.
SOBOTA 14. KVĚTNA
ZBRASLAVSKÝ ŽEBŘÍČEK Soutěž ve společenském tanci. Sál Sokola Zbraslav od 15.00 hodin.
PONDĚLÍ 16. KVĚTNA
ABSOLVENTSKÝ KONCERT žákyň pěveckého odd. ZUŠ Zbraslav Štěpánky Paškové a Kateřiny Liškové Divadlo J.Kašky od 19.30 hodin.
NEDĚLE 22. KVĚTNA
KONCERT Z CYKLU “TICHÁ ALTERNATIVA“ Dagmar Andrtová – Voňková kytara a zpěv. Poezie a hudba. Zámek Zbraslav od 16.00 hodin. Vstupenky NG.
PONDĚLÍ 23. KVĚTNA
KONCERT ŽÁKŮ ZUŠ Divadlo J. Kašky od 18.30 hodin.
STŘEDA 25. KVĚTNA
PŘÍBRAMSKÝ DĚTSKÝ SMÍŠENÝ SBOR Husův sbor od 19.00.
SOBOTA 28. KVĚTNA
MUSICA FRESCA Koncert duchovní hudby evropské renesance a baroka. Zámek Zbraslav od 18.00 hod. Vstupenky NG.
PONDĚLÍ 30. KVĚTNA
ZBRASLAVSKÝ KOS Finále pěvecké soutěže žáků škol Prahy 16. Divadlo J. Srnce od 19.00 hodin.
SOBOTA 4. ČERVNA
DĚTSKÝ DEN ROLNIČKY Pohádkové představení, muzika, soutěže. Divadlo J. Kašky od 15.00 hodin.
Informace a vstupenky: Kulturní oddělení ÚMČ Zbraslav (není-li uvedeno jinak), U Malé řeky 3, tel.: 257 111 801, e-mail:
[email protected]. ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA
DĚTSKÝ DEN NA BOWLINGU U STROMEČKU
RODINNÉ A KULTURNÍ CENTRUM KLÍNEC ZVE
4. června 2004 od 10.00 do 14.00 hodin. Pro děti bude připraven bowlingový turnaj, hodnotit se budou dvě kategorie: I. do 10 let a II. nad 10 let. Pro I. kategorii jsou připraveny speciální mantinely, takže koule dojede vždy až do cíle. Pro děti, které nezaujme bowling nebo vypadnou z turnaje, je připraveno několik sportovních atrakcí na venkovním hřišti. Výkony budou oceněny. Jako zpestření si mohou děti pod odborným dozorem opéct buřtíka v krbu. Jako občerstvení poslouží plně vybavený bar, kde naleznete nápoje dle své chutě. Připravujeme také výborné zmrzlinové poháry, které ocení zejména děti.
Sobota 14. 5. 2005 od 10.00 do 16.00 Lanové dráhy – soutěže pro nejmenší, větší i ty největší. Lákají vás výšky, chcete zkusit trochu horolezectví na vysokých i nízkých lanových drahách, zasoutěžit si o ceny? Přijďte. Těší se na Vás RKC Klínec a Skautský oddíl Dvojka Praha a jejich vyškolení vedoucí.
VOLEJBALOVÝ TURNAJ Turnaj se koná 21. 5. 2005 od 9.00 hod. na kurtu Bowlingu U stromečku. Přihlášky na bowlingu nebo na tel.: 777 311 275.
22 v Zbraslavské noviny 5/2005
Sobota 28. 5. 2005 od 14.00 do 18.00 Keramická sobota – výroba keramických korálků či náhrdelníků. Kdo má chuť, ať přijde vytvořit krásné korále z keramické hlíny, různě barevné či ozdobené.
1.FC ZBRASLAV HLEDÁ HRÁČE Fotbalový klub malé kopané 1.FC ZBRASLAV hledá hráče pro hraní soutěže S.F.S.L. Info: Jirka, 602 565 421.
Úmrtí 29. 1. 2005 Hrstková Františka, Zbraslav, roč. 1931 19. 2. 2005 Vejvoda Josef, Zbraslav, roč. 1913 20. 2. 2005 Oldřich Joch, Zbraslav, roč. 1939 3. 3. 2005 Dondová Magdalena, Zbraslav, roč. 1911 15. 3. 2005 Mintorová Emilie, Zbraslav, roč. 1925 7. 4. 2005 Pacourková Jaroslava, Zbraslav, roč. 1931
BLAHOPŘÁNÍ Dne 27. 5. 2005 oslaví své krásné 75. narozeniny maminka, babička, prababička, přítelkyně a žena s velkým srdcem Marie Labasová. Nejen touto cesto Ti, milá babičko Mařenko, přejeme hodně zdravíčka, štěstíčka, lásky a úsměvů do dalších let. Tvoji: Alena, Luděk a Vašek s rodinou.
ROZMÍSTĚNÍ KONTEJNERŮ 6. 13. 20. 27. 3. 10.
5. 5. 5. 5. 5. 6.
Košíkářská – u křížku Lahovičky – před č.p. 105, ul. Na Staré U Lékárny Zbraslavské náměstí Baně – před hospodou Lahovice – K Novým domkům
ZÁPIS DO ZUŠ VE ZBRASLAVI Zápis do hudebních oborů (klavír, keyboard, zpěv, housle, kytara, zobcová a příčná flétna, klarinet, pozoun, trubka), do výtvarného oboru a do literárně dramatického oboru proběhne od 2. 5. 2005 do 13. 5. 2005. Zájemci se mohou zapsat každý den od 13.30 do 17.30 hodin. Do tanečního oboru je možné se zapisovat od 1. 4. 2005 do 31. 5. 2005, a to v pondělí, úterý, čtvrtek od 14.00 do 17.00 hodin, ve středu od 13.00 do 16.00 hodin.
ZBRASLAVSKÝ ŽEBŘÍČEK 2005 Klub amatérského tance při T.J. Sokol Zbraslav srdečně zve všechny příznivce tance na tradiční taneční soutěž, která se koná v sobotu 14. května od 15.00 hodin v Sokolovně Zbraslav. Bohatý program tanečních vystoupení od nejmenších dětí po dospělé. Více na www.kat.zbraslav.info.
DĚTSKÉ RYBÁŘSKÉ ZÁVODY Český rybářský svaz Místní organizace Zbraslav pořádá 21. května 2005 tradiční dětské rybářské závody na Malé řece. Podrobnosti zjistíte ve skříňce M.O. v ulici U Malé řeky 622.
NEJPRODÁVANĚJŠÍ KNIHY „U STROMEČKU“ 15. 3. – 15. 4. 2005
SOUTĚŽ S VINOTÉKOU PATIUM Dubnová otázka se zdála těžší, než jsme předpokládali, přesto na ni přišlo na 22 správných odpovědí. Na poukaz za 200 Kč z knihkupectví U stromečku, CD průvodce Zbraslaví a poukaz na 2 hodiny bowlingu U stromečku se může těšit Martin Vonka, který napsal, jako by tušil, co vyfotografoval Michal Dvořák: „Fotka je nejspíš pořízena pod mostem Strakonické, u Lahovic (sjezd ze Strakonické na Zbraslavské náměstí), tam, kde tak často uvíznou řidiči kamionu :-).“
BELETRIE 1. Jak jsem se mýlil v politice – M. Zeman 2. Záhir – P. Coelho 3. Klíč světla – N. Robertsová RŮZNÉ 1. Druhá světová válka ve fotografiích – D. Boyle 2. Na kole křížem krážem po Čechách – A. Halada 3. Zpět k pramenům – B. Ludvík DĚTI A MLÁDEŽ 1. Prasátko má narozeniny (leporelo) 2. Medvídek Pú pohádky na dobrou noc 3. Husí kůže Doupě nestvůry – R. L. Stine
C
Nová řada cykloturistických map 1:70 000 – Okolí Prahy, Karlštejnsko, Dolní Posázaví a další. Od dubna možnost platby kartou.
KVĚTNOVÁ SOUTĚŽNÍ OTÁZKA
Je inspirována výročím osvobození a ptáme se, jakou má dnes hodnost francouzský voják Paul Pin, který se podílel na osvobození Zbraslavi před 60 lety. Kromě poukazu na knihy za 200 Kč z knihkupectví U stromečku a CD průvodce Zbraslaví přidáváme tentokrát stylovou francouzskou cenu. Láhev vína v hodnotě do 500 Kč v nově otevřené vinotéce Patium. Odpovědi posílejte do 15. května na adresu redakce nebo mailem na
[email protected].
SPONZOŘI ZBRASLAVSKÝCH NOVIN
UJP PRAHA a. s. přijme elektromechanika
n Požadavky: maturita, nejlépe SPŠ
elektrotechnická – slaboproud, jazykové znalosti vítány
Kontakt: p. Dragoun, tel.: 257 920 273, l. 307
tiskárna Ú
Komplexní tiskařské služby:
S T A V U - grafický návrh JADERNÝCH INFORMACÍ, a. s. - sazba - ofsetový barevný tisk PRAHA – ZBRASLAV - knihařské zpracování Elišky Přemyslovny 1335 - laminace/lakování tel.: 257 921 647, 257 921 518 fax: 257 921 852, e-mail:
[email protected] - rozvoz zakázek
PROVOZOVNA SLUŽEB ZBRASLAV spol. s.r.o. q likvidace suti a odpadu kontejnery AVIA a TATRA, q doprava písku, betonu, štěrku a stav. mat., AVIA, LIAZ, LIAZ HR likvidace fekálií, q dodávka pitné vody a mytí vozovek, q zemní práce UNC, výkopové práce ruční, q stavební a zámečnické práce, q jeřábnické práce – jeřáb V3S-8t, q (teleskop 10 m) Ke Dračkám 0231, 156 00 Praha – Zbraslav, tel./fax: 257 921 240, 257 921 357, mobil: 602 746 031
KÁMEN Zbraslav, s.r.o. Lom Zbraslav Žitavského 1178, Praha–Zbraslav tel. 257 922 217
Zbraslavské noviny – Informační zpravodaj Městské části Praha – Zbraslav. Vycházejí 12× ročně, první pátek v měsíci. Příští číslo vyjde v pátek 3. června 2005. Vydavatel: Úřad Městské části Praha – Zbraslav, Zbraslavské náměstí 464, 156 00 Praha 5. Redakční rada: Karel Tejkal – předseda redakční rady a odpovědný redaktor, Filip Toušek – místopředseda redakční rady, Blanka Velemínská – tajemnice redakce, Evžen Zollmann, Svatoslav Mahelka, František Pondělíček, Michal Stieber, Aleš Háněl – picturemaster. Editor a jazykové korektury: Lukáš Novák Adresa redakce: U Malé řeky 3, Praha – Zbraslav, 156 00, tel.: 257 111 801, e-mail:
[email protected]. Plošná inzerce: Přijímá se na adrese redakce, paní Blanka Velemínská, e-mail:
[email protected], www.zbraslavskenoviny.cz/inzerce. Řádková inzerce: Přijímá se na adrese redakce, 1 Kč/slovo, od 30 slov 5 Kč/slovo, minimální cena inzerátu je 20 Kč. Sazba: Jan Pokorný, www.janpokorny.com, e-mail:
[email protected]. Tisk: Ústav jaderných informací, a.s., Elišky Přemyslovny 1335, Praha – Zbraslav, 156 00, tel.: 257 921 647, fax: 257 921 852. Další publikování jakékoli části Zbraslavských novin je povoleno pouze na základě písemného souhlasu vydavatele. Autory nepodepsaných článků a fotografií jsou členové redakční rady Zbraslavských novin. Nevyžádané rukopisy se nevracejí, mohou být redakčně kráceny a redigovány a jejich publikování ve Zbraslavských novinách podléhá schválení redakční radou. Uzávěrka nevyžádaných příspěvků je vždy 15. den v měsíci. Reg. číslo: MK ČR E 13234. © Městská část Praha – Zbraslav www.zbraslavskenoviny.cz
Zbraslavské noviny 5/2005 v 23
ZBRASLAVSKÁ OSMA NA SUCHU Na Zbraslavské osmě nepršelo, to je zřejmě nejpřekvapivější informace o jejím jarním ročníku. Několik posledních závodů propršelo, což se sice neprojevilo na množství účastníků, ale na jejich výkonech a možná i pocitech. Přestože v noci na neděli 17. dubna opět lilo a pořadatelé již byli po slunné sobotě
zoufalí, bylo na odpolední závody ideální polojasné počasí, což se následně projevilo. Padlo hned několik rekordů. Počet závodících dětí poprvé překročil stovku a celkem se na start postavilo 172 cyklistů. Nejlepší z nich, Jiří Chyba, pak v hlavní kategorii Elite překonal traťový rekord o více než půl minuty.
Ale spokojeni jistě i tentokrát byli všichni účastníci i jejich doprovod. Podrobné výsledky a fotogalerie jsou na internetových stránkách www.hsh.cz/osma. Podzimní část je na programu v září a Zbraslavské noviny budou o přesném termínu informovat.
STRNADSKÁ OÁZA INFORMUJE ZAČAL 8. ROČNÍK S.F.S.L. PRO ROK 2005 V době, kdy budete číst tuto zprávu, již bude mít S.F.S.L. odehrána 3 kola 8. ročníku pro rok 2005. Letošní sezóna byla tradičně zahájena turnajem, a to již 7. ročníkem o SUPER-POHÁR, do kterého se přihlásilo všech 10 mužstev hrajících S.F.S.L. Suverénem se stal trojnásobný mistr ligy, mužstvo PLANTER VRANÉ, které neprohrálo ani jeden ze šesti zápasů a ve finále deklasovalo nováčka ligy, mužstvo 1.FC ZBRASLAV,
výsledkem 8:1. Mužstvo 1.FC Zbraslav se dostalo překvapivě do finále přesto, že první zápas prohrálo, ve všech ostatních zápasech pouze remizovalo a ani jednou nevyhrálo (ze čtvrtfinále a semifinále postoupilo na penalty). Překvapením bylo opět mužstvo BC VRANÉ, které získalo 3. místo, když na penalty porazilo favorita ligy AD VIKTORIA (favorit nenastoupil v nejsilnějším složení). Nejlepším střelcem (8 branek) se stal člen mužstva Planter Vrané – Jan Mikláš, nejlepším brankařem se stal Ladislav Filip ml. z téhož mužstva. Jak jsme vás již dříve informovali, jarní část se bude hrát nepřetržitě (každou sobotu)
SUPER „DĚTSKÝ DEN III“ ok rá t ve zn am en í te nt
Pořádá Městská část Praha – Zbraslav spolu s SK Zbraslav a společnost WITT Praha spol. s r.o. za mediální podpory Zbraslavských novin. Koná se v sobotu 28. května od 13:00 hod. na hřišti SK Zbraslav (tenisové kurty za hlavním fotbalovým hřištěm)
PŘIPRAVENO JE PRO VÁS:
● Spousta soutěží a her ● Občerstvení pro děti zdarma ● Občerstvení pro rodiče za přijatelné ceny ● Zábava a dáreček pro každé dítě ● Spousta dalších překvapení
24 v Zbraslavské noviny 5/2005
V průběhu dne budou vyhlášeny tři nejlepší masky, které však nejsou podmínkou účasti na Dětském dnu Děti, přijďte oslavit svůj svátek! Rodiče, vezměte své ratolesti a pojďte se pobavit k nám! Předem děkujeme všem sponzorům a organizátorům Dětského dne, kteří se vám představí přímo na místě konání, i těm, kteří se případně teprve rozhodnou k podpoře této akce. Zápis dětí k soutěžím o dárkové balíčky omezen od 13.00 do 14.30 hod. Veliký skákací HRAD BARGEE je součástí soutěží a zároveň největší atrakcí pro
do 11. 6. a 18. 6. 2005 bude jarní část zakončena tradičním turnajem (STRNADY CUP). Zájemci o turnaj se mohou předběžně přihlásit do 30. 5. 2005 na tel. čísle 605 513 523 (Říha) nebo osobně na hřišti ve Strnadech, a to každou sobotu od 8.00 do13.00 hod. Občerstvení při všech zápase S.F.S.L. a turnajích je zajištěno. Přijďte mezi nás pokecat o fotbale a nebo jen tak posedět při dobrém pivečku a grilované klobásce. Co nejsrdečněji zvou všechny příznivce malé kopané ve Strnadech hráči a vedení S.F.S.L. Josef Říha
m as ek
děti. Rozměry hradu 6,1×7×4 metry. Sponzoři i pomocníci se mohou sami přihlásit na tel. 605 228 942. Děkujeme.