2005

Zbraslavské noviny 7/2005

PŘED 700 LETY ZEMŘEL VÁCLAV II. str. 9

DRAČÍ LODĚ NA ZBRASLAVI

GOLFISTÉ O POHÁR str. 4 ZBRASLAVSKÝCH NOVIN str. 20

cena 5 Kč

SLOVO STAROSTY Léto je již v plném proudu i z astronomického hlediska a začínající prázdniny s sebou přinesly vylidnění měst. Školáci odjeli na tábory, k babičkám a dědům nebo s rodiči na zaslouženou dovolenou. Prázdná města nám připo-

EDITORIAL Vážení čtenáři, po úspěchu monotematického materiálu Františka Pondělíčka, který se věnoval událostem na Zbraslavi v květnu 1945, jsme se s autorem domluvili, že se podívá hlouběji do historie a připomene 700. výročí smrti krále Václava II. Výročí, které uplynulo teprve před 10 dny. Zatímco materiál připomínající výročí osvobození byl unikátní i díky dobovým fotografiím, z nichž mnohé byly publikovány úplně poprvé, s podobiznou Václava II. to bylo obtížnější. Marně jsem pátrali po jeho soše. Jedna z mála podob tohoto panovníka existuje jen jako reliéf výzdoby klenby v Národním muzeu. Nechtěli jsme se však spokojit s reprodukcí notoricky známého obrazu ze starých kronik, a tak jsem na redakční radě

ÚSTAVNÍ SOUD I PRO ZBRASLAV Ústavní soud zrušil 22. června platnost zákona o střetu zájmů. Podle něj nemohl mj. funkci zastupitele vykonávat člověk, který vedl organizace krajů nebo obcí. V praxi to pro Zbraslav znamená, že pravidla se nakonec během hry nemění: ředitel Základní umělecké školy Karel Nedoma dále zůstává zastupitelem a nikdo ho již nemusí nutit k rezignaci.

ZASTUPITELSTVO O PRÁZDNINÁCH Již 23. zasedání místního zastupitelstva se uskuteční ve středu 10. srpna v 17 hodin v aule ZŠ Zbraslav v Hauptově ulici.

FOTOGRAFIE MĚSÍCE: PROTI ČASU V PROTISMĚRU Závod v jízdě na historických kolech není tak masovou záležitostí, aby bylo možno zavřít pro automobily ulici Elišky Přemyslovny, jako se to děje při jízdě veteránů Zbraslav – Jíloviště. A tak se v sobotu 11. června spouštěli odvážní muži i ženy na starých a vysokých strojích z Baní k náměstí za plného provozu. Mnozí neinformovaní řidiči se asi podivili.

2 v Zbraslavské noviny 7/2005

mínají, že je zde konec kulturní sezóny, a tak nastal čas se za minulou kulturní sezónou ohlédnout. Již druhým rokem městská část Praha – Zbraslav poskytovala granty na kulturní a sportovní akce na Zbraslavi. Již druhým rokem jsme mohli navštívit obnovenou soutěž ve zpěvu Zbraslavský kos, tradiční Zbraslavský žebříček, „dračí“ Zbraslavskou pětistovku, „slunečnou“ Zbraslavskou osmu, několik

dětských dnů, mnoho koncertů a divadelních představení. Kulturní sezóna sice skončila, ale není třeba zoufat. V září se vše rozjede znovu naplno a opět zde budou granty městské části, které se budou snažit usnadnit práci pořadatelům a občanům přinést větší nabídku akcí všeho druhu. Ing. Petr Valenta (ODS) starosta MČ Praha – Zbraslav

dlouho řešili, jak komplikaci vyřešit. Nápad, který se postupně zrodil a který s použitím loutky Zbraslavské kulturní společnosti realizoval Michal Dvořák, můžete posoudit na titulní straně. Na straně 12 pak najdete další Michalovu práci. Jde o dobovou konfrontaci pozoruhodných zbraslavských budov. Vznikl seriál, který budeme postupně na stránkách Zbraslavských novin představovat a díky kterému se Michal Dvořák stal neopominutelným členem redakční rady. Červen byl měsíc, kdy se toho na Zbraslavi dělo skutečně nemálo, o čemž referovaly dokonce i celostátní deníky a televizní zpravodajství. Pak se může zdát, že Zbraslavské noviny poněkud zaspaly a nepřinášejí o všem podrobné referáty a reportáže. Je tomu tak, ale nikoli proto, že by redakční rada spala, ale proto, že není možné pokrýt vše, co se na Zbraslavi děje. Mělo by být prvořadým úkolem organizátorů, kteří cokoli pozoruhodného na Zbraslavi připravují či realizovali, aby po-

dali zprávu a zaslali fotografie do redakce. My pak vše v novinách rádi zveřejníme. Přesně tak jako v červencových Zbraslavských novinách, které o celé řadě zajímavých akcí referují a rozhodně tak na dvaceti stranách vyvracejí mýtus, že v létě není o čem psát. Jako prázdninový pozdrav jsme pro vás na straně 7 – nepřehlédněte mezi inzeráty – přichystali osmisměrku, kde tajenka odhalí název připravované premiéry v Divadle Jana Kašky. Další osmisměrka, opět s názvem premiéry, je připravena i do srpnových Zbraslavských novin. Tentokrát se neluští o ceny, i když soutěž na straně 19 samozřejmě neschází, ale pouze pro ukrácení letního času. Pokud se vám luštění zalíbí, napište nám do redakce. Stále se rozhodujeme, zda máme křížovky se zbraslavskou tématikou zařadit jako pravidelnou rubriku Zbraslavských novin. Příjemné čtení, slunečnou dovolenou a krásné prázdniny. Karel Tejkal, předseda redakční rady [email protected]

ZPRÁVA O ČINNOSTI RADY MĚSTSKÉ ČÁSTI A ÚŘADU MĚSTSKÉ ČÁSTI OD 23. 5. 2005 DO 20. 6. 2005 STUDIE REKONSTRUKCE LESOPARKU BELVEDER

Rada oslovila vhodné projekční ateliery k předložení cenové nabídky na zhotovení studie rekonstrukce lesoparku Belveder. Ve stanoveném termínu byly na ÚMČ doručeny 4 nabídky. Na základě porovnání předložených nabídek rada rozhodla o zadání studie dvěma ateliérům, a to Lesprojekt Stará Boleslav a Projektil – architekti. Záměrem rady je v rámci zpracování studie získat podněty možných vhodných řešení této lokality (odpočinková o pobytová místa, úpravy stávajících cest, rehabilitovat a zpřístupnit stávající vodoteče, úpravy porostů). Zpracované studie budou použity jako podklad pro zadání realizační dokumentace pro postupnou rehabilitaci, oživení a zatraktivnění lesoparku Belveder jako přirozeného oddychového místa zbraslavských občanů.

ŽÁDOST O VYDÁNÍ STANOVISKA K PROJEKTU DOPLŇKOVÉ PARKOVIŠTĚ OSC PATIUM

Rada městské části vyslovila souhlasné stanovisko s předloženou projektovou dokumentací. Projekt řeší vybudování 15 parkovacích míst + 1 stání pro osoby zdravotně postižené na pozemku přiléhajícím k OSC Patium. Součástí PD je vybudování vnitroareálových komunikací, výstavba opěrné zdi, instalace SDZ a VDZ. Pro vjezd do areálu parkoviště bude použito vjezdu stávajícího.

ředitele školy bylo sloučení žáků ve stávajícím 1., 2. a 3. ročníku a jejich umístění výhradně v budově školy v ulici Nad Parkem. Školská komise ve svém zápise jednoznačně podpořila záměr ředitele školy. K projednávání zápisu ze Školské komise si rada MČ pozvala ředitele ZŠ pana Mgr. Roberta Žáka. Ředitel podrobně informoval o důvodech, které ho ke slučování tříd vedou. Rada s předloženým záměrem souhlasila a zároveň ocenila postup projednávání této citlivé záležitosti s rodiči dětí.

STANOVENÍ DOBÝVACÍHO PROSTORU ZBRASLAV IV – KÁMEN ZBRASLAV

Rada městské části vzala na vědomí správní rozhodnutí Obvodního báňského úřadu Kladno, ve kterém stanovil organizaci Kámen Zbraslav pro těžbu výhradního ložiska štěrkopísků v dobývacím prostoru Zbraslav IV (dobývací prostor se nachází v katastrálním území Zbraslavi a Lahovic).

LIKVIDACE ODPADU ZE HŘBITOVA A URNOVÉHO HÁJE

Na základě předložených nabídek firem na akci „likvidace odpadů ze hřbitova a Urnového háje“ vybrala firmu SP s.r.o.

SUPER DĚTSKÝ DEN

Městská část byla spolupořadatelem Super dětského dne, který organizačně zajišťovala firma Witt Praha s.r.o. Dětský den se konal na kurtech v areálu fotbalového stadiónu SK Zbraslav. MČ uhradila náklady na zapůjčení atrakce „skákací hrad“ a přispěla na ceny pro dětské návštěvníky.

VYJÁDŘENÍ KE STAVBĚ – MĚSTSKÁ ZAHRADA

UKONČENÍ NÁJEMNÍ SMLOUVY V OBJEKTU 626

Projektant předložil projekt „Městské zahrady“ ve stavu pro územní rozhodnutí. Rada vyslovila souhlas s předloženou projektovou dokumentací.

Rada městské části souhlasila s ukončením nájemní smlouvy dohodou s nájemcem nebytových prostor v objektu 626. Uložila starostovi vyvěsit záměr pronájmu těchto uvolněných prostor.

ZÁPIS ZE ŠKOLSKÉ KOMISE

ZAPŮJČENÍ DIVADLA JANA KAŠKY

Rada městské části se zabývala zápisem ze školské komise. Školská komise se sešla 23. 5., aby projednala návrh organizační změny pro školní rok 2005/2006 v základní škole. Záměrem INZERCE

Rada městské části souhlasila ze zapůjčením prostor Divadla Jana Kašky integrovanému amatérskému souboru Jedličkova ústavu k sehrání divadelního představení. O technické a

organizační zabezpečení představení se postarali členové Zbraslavská kulturní společnosti.

ŽÁDOST O ZRUŠENÍ VÝPOVĚDI – ZŠ PRAKTICKÁ RADOTÍN

Na základě usnesení ZHMP o sloučení Zvláštní školy Zbraslav s ZŠ praktickou Radotín byla dána výpověď Zvláštní škole Zbraslav z budovy v ul. Žabovřeská 1227. Tato výpověď byla doručena i nástupnické organizaci ZŠ praktická Radotín. Při osobním jednání ředitelka této školy požádala o zrušení výpovědi z důvodu, že minimálně v příštím školním roce bude tyto prostory potřebovat. Na základě proběhlých jednání rada MČ zrušila výpověď. Konstatuje, že k 30. 6. 2005 bude provedeno fyzické předání budovy za účasti zástupce ÚMČ, ředitele stávající školy a ředitelky nástupnické organizace. Z tohoto předání bude pořízen protokol, který bude podkladem k sepsání dodatku ke smlouvě.

ZÁCHRANA „A“ MUŽSTVA ZBRASLAVSKÝCH FOTBALISTŮ

!

Rada městské části přijala s povděkem informaci o záchraně „A“ mužstva zbraslavských fotbalistů v jejich třídě a přeje jim do budoucna mnoho sportovních úspěchů. Filip Toušek místostarosta MČ Praha – Zbraslav

VÝZVA PŘISPĚVATELŮM

Žádáme všechny autory přispívající do Zbraslavských novin, aby své digitální fotografie zasílali v co nejvyšším rozlišení. Skenované fotografie je třeba zasílat v rozlišení 300 DPI (nutno nastavit již při skenování). Digitální fotografie zasílejte nezmenšené, fotografie pořizujte na nejvyšší možné rozlišení. Uvádíme příklady velikostí fotografií v pixelech a k nim odpovídající tiskové velikosti: 800×600 px. odpovídá 6,7×5 cm 1280×960 px. odpovídá 10,8×8 cm 3072×2048 px. odpovídá 26×17,3 cm Zasílejte proto fotografie v co nejvyšším rozlišení, aby bylo možné s nimi dále pracovat, zbytečně je nezmenšovat a publikovat je v dostatečné velikosti.

Zbraslavské noviny 7/2005 v 3

ZBRASLAVSKÁ 2005 PĚTISTOVKA Letošní Zbraslavská pětistovka se uskutečnila v sobotu 11. června. Od těch předchozích se lišila zejména tím, že součástí programu byl i pohárový závod dračích lodí, který přitáhl přes dvě stovky dalších závodníků a na vltavské břehy přibližně stejný počet diváků.

KANOISTICKÉ ZÁVODY

Krátce po desáté hodině byly jízdou MC1 Benjamínci (nejmladší chlapci na singlkánoích) zahájeny kanoistické závody. Tuto první jízdu vyhrál Filip Kučera z KVS v čase 3:10. V následujících 29 kategoriích startovalo více než 70 závodníků z jedenácti oddílů. Většina účastníků závodila ve více kategoriích, a tak startovní pole bylo téměř stále plně obsazené – v několika jízdách bylo přihlášeno deset posádek. Stejně jako v loňském roce byly na závěr závodů zařazeny nejpopulárnější jízdy – K2 mix (12 posádek) a K1 muži na dlouhé trati 2500 metrů (10 posádek). Zvítězili Petyovský-Švarcová (1:52) a Tomáš Ježek (12:07). Nejrychleji trať 500 metrů zdolali Matt–Kolanda v kategorii K2 v čase 1:44.

VE ZNAMENÍ DRAKA

Třetího závodu Českého poháru dračích lodí 2005 se zúčastnilo celkem 14 posádek, každá tvořena 20 pádlujícími, kormidelníkem a bubeníkem. Dvě posádky byly komplet dámské, pořádající klub reprezentovaly posádky Zbraslavská klika – Tezas s kapitánem Filipem Kadlecem a Zbraslav Oldies s kapitánem Petrem Mokrým. Na lodích dlouhých přes 12 metrů o hmotnosti cca 250 kg se závodilo na dvou tratích 200 a 800 metrů dlouhých. Ve sprintu zvítězil Dragon Team Nymburk v čase 44,9 vteřiny, Zbraslavská klika obsadila se ztrátou 1,5 vteřiny vynikající třetí místo. Kompletní výsledky a skvělou fotodokumentaci najdete na webových stránkách České asociace dračích lodí http://www.dragonboat.cz.

PIVNÍ ŠTAFETA

Štafeta byla jako obvykle dobře připravena. Letos snad poprvé jsme neměli problémy se zajištěním stovky závodníků a dlouho před zahájením (netradičně až v po půl sedmé večer) jsme museli další zájemce odmítat. Letošní pivní štafetu sponzoroval Zbraslavský spolek přátel piva a soutěžním médiem byl výčepní Braník světlý. Celkový čas 12 minut a 46 vteřin, o téměř 2,5 minuty lepší než v loňském roce, je šestým nejlepším časem od r. 1994, kdy je tato akce pořádána. Na vypití jednoho půllitru tak připadá slušný průměrný výkon

7,66 vteřin, přičemž nejrychlejším byl opět Dan Ondráček s časem 3,53 vteřiny. S nepřehlédnutelnou noblesou, ale v podstatně horším čase (35,84 vteřiny), zdolala svůj půllitr Ivana Boubelíková: ve stejné době by štafetově dopilo i osm nejrychlejších borců. Kompletní výsledky závodů, výsledky pivní štafety a spoustu fotek mohou zájemci najít na internetových stránkách klubu na adrese http://www.volny.cz/sportzbraslav. Na závěr bychom rádi poděkovali našim sponzorům, kteří různou formou podpořili tyto závody. Jsou to firmy Cadbury, Coca Cola, Stavební kancelář Vejvoda, Papírnictví Zdeněk Pokorný, MP sport a Honda Marine. Jindřich Leitner


NA SLOVÍČKO, ZBRASLAVŠTÍ OBČANÉ Zaujala mne zprávička v posledních Zbraslavských novinách o tom, že rada odsouhlasila usazení laviček a odpadkových košů na devatenácti vytypovaných místech. Výborně, řekl jsem si v duchu, konečně se povedlo prosadit první krok k nápravě současného neutěšeného stavu čistoty ulic, zejména v horní části Zbraslavi. Já jsem se již několikrát marně pokoušel vyprovokovat odpovědné pracovníky na MÚ k řešení tohoto nadále neudržitelného stavu. Vždy jsem však narazil na betonovou hráz výmluv a nepochopení. Byl jsem také častokrát nařčen ze zavádění komunistických manýrů do moderní společnosti. Nevím, co tím dotyční lidé chtěli říci. Pro mne je nepřijatelné spojovat pojem moderní společnosti s nepořádkem a špínou. Nechápal jsem, jak je možné slyšet tato slova od lidí, kteří doma denně luxují, utírají prach a děsí se jakéhokoli nepořádku. To vše mě vedlo k zamyšlení nad tím, proč tomu tak je. A začala se mi vybavovat jedna příčina za druhou. Těžko vysvětlíte školákovi, že není možné zbytek svačiny zahodit do křoví, když v něm již podobných vizitek je mnoho. Těžko donutíte kuřáka, aby nekouřil na stanicích městské dopravy jen proto, že nedopalek nemá kam zahodit. Je těžké donutit zákazníky pouličních stánků, aby papíry, ze kterých konzumují nakoupené zboží, neodhazovali, kam je napadne, když prodejci skladují přepravky mimo stánek a papíry, jimiž jsou vyloženy, volně

odlétají po celé horní Zbraslavi. Mnoho občanů si doposud stěžuje na zbytky posypového materiálu na chodnících. Je pro mne nepochopitelné, proč se z chodníků nesmetl na silnici, odkud by se snadno mechanicky odstranil při úklidu hlavních silnic. A takových příkladů by se dalo uvést ještě mnoho. Převážným argumentem milovníků nepořádku je „já platím daně, ať se o úklid postará někdo jiný“. Jistě, že je možné tento argument přijmout, ale pouze pro udržování pořádku a nikoliv pro generální úklid. Nejdříve je totiž nutné najednou uklidit celou Zbraslav, jinak je jakýkoli dílčí úklid opravdu vyhazováním peněz. Z vlastní zkušenosti dlouholetého předsedy bytového družstva vím, jaký marný boj svádí s úklidem odpadků pracovník placený družstvem. Stačí, aby fouknul vítr, a na uklizené ploše je znovu nepořádek navátý z neuklizených prostor. Nepřijatelné je pro mne z tohoto důvodu vedení žabomyších válek o tom, kdo co má uklízet. Je nás na Zbraslavi jistě dost na to, abychom se o plochy „nepatřící nikomu“ podělili. Chce to opravdu jen dobrou vůli. A tady by měl opravdu sehrát organizační roli MÚ. Škoda, že se k úklidu nevyužilo, tak jako v mnoha jiných městech, „Dne Země“. Není také zrovna dobrou vizitkou odvolávat se na to, že v Itálii mají stejný nepořádek. Snahou nás všech by mělo být „pošilhávat“ po těch lepších. Nechceme se přece, jako země v „srdci Evropy“, srovnávat s asijským životním stylem. Kulturnost

J A K T Ř Í D I T O D PAD? MODRÉ KONTEJNERY (PAPÍR): vhazujte:

noviny, časopisy, kancelářský papír, reklamní letáky, knihy, sešity, krabice, lepenka, kartón, papírové obaly (např. sáčky) nevhazujte: mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, uhlový a voskovaný papír, použité plenky a hygienické potřeby

ZELENÉ KONTEJNERY (SKLO):

vhazujte: láhve od nápojů, skleněné nádoby, skleněné střepy – tabulové sklo nevhazujte: keramiku, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla, žárovky, zářivky

ŽLUTÉ KONTEJNERY (PLASTY): vhazujte:

čisté výrobky a obaly z plastů, PET láhve od nápojů (nezapomeňte je sešlápnout), kelímky, sáčky, fólie, polystyrén nevhazujte: novodurové trubky, obaly od nebezpečných látek, molitan, podlahové krytiny, guma

KONTEJNERY NA NÁPOJOVÉ KARTONY: (jsou umístěny na většině stanovišť) vhazujte:

veškeré vícevrstvé nápojové kartony (krabice) od mléka, mléčných výrobků, džusů, vín a dalších potravin nevhazujte: jiné obaly od nápojů (sklo, plasty, plechovky), odhazujte je do kontejnerů s oranžovou nálepkou.

KONTEJNERY PRO SBĚR STARÉHO TEXTILU

Byly nově instalovány v ulici Paškova a ve Slunečním městě. Sběrné nádoby (plechové se žlutými nálepkami) mají sloužit veřejnosti k odložení nepotřebných věcí především textilního charakteru, ale lze do nich odevzdávat i boty, kabelky, hračky, ručníky či povlečení na podporu charity a zpracovatelských materiálů.

SBĚRNÝ DVŮR

V Radotíně (u křižovatky ulic K Cementárně a V Sudech) pro ukládání pneumatik, směsného stavebního odpadu, papíru a lepenky, elektro odpadů, dřeva, kompostovatelného odpadu, kovů a objemného odpadu, nebezpečného odpadu. Otevřen od pondělí do pátku 8.30 – 18.00 hod a pro občany je uložení odpadu bezplatné.

VELKOOBJEMOVÉ KONTEJNERY NA NETŘÍDĚNÝ ODPAD

Jsou na území městské části přistavovány dle rozpisu stanovišť vždy v pátek v odpoledních hodinách (rozpis najdete vždy ve Zbraslavských novinách na straně 18).

národa se nepozná jen podle počtu vysokých škol a divadel, ale především podle atributů, které se bezprostředně dotýkají všech. Ne nadarmo se říká, že podle toalet se pozná kultura národa. Já bych toto rčení rozšířil i na čistotu prostředí, ve kterém se denně pohybujeme. V prvním případě se náprava povedla a úroveň toalet se podstatně zvýšila. Bohužel o zvýšení pořádku na ulicích se to říci nedá. Je pravda, že na úklid města je vyhrazena jistá částka v rozpočtu obce. A je také pravda, že čím více se z těchto peněz musí vynaložit na úklid, tím méně jich zbývá na rozvoj kultury prostředí. Našlo by se mnoho námětů na jeho zlepšení. A tady se nabízí jedna z cest, jak zlepšení zrealizovat. Chceme přece mít prostředí, kam beze studu můžeme přivést své známé, aniž bychom museli sledovat jejich udivený výraz nad rozsypaným odpadkovým košem, pohozenou lahví a množstvím papírů. Není to přece v nikom jiném než v nás, lidech, kteří mají to štěstí, že žijí na Zbraslavi. Svatoslav Mahelka

KAM S ODPADEM?

Stanoviště kontejnerů na tříděný odpad v MČ Zbraslav:

LAHOVIČKY ■ ■ ■ ■

u stanice MHD Na Staré Lahovice K Novým domkům

DOLNÍ ZBRASLAV ■ ■ ■ ■ ■ ■

U Lékárny U Loděnice U Malé řeky U Národní galerie Žitavského × U Klubovny Žitavského – hasičská zbrojnice

HORNÍ ZBRASLAV ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Elišky Přemyslovny – proti pomníku J. Husa K Výtopně Lomařská Nad Parkem – u školy Na Vrškách × Za Opusem Parkoviště za ul. Ke Kamínce – nové sídliště Paškova ul. – u bývalých jeslí Romana Blahníka Sluneční město – parkoviště u prodejny Albert (zdvojené) Sulova – u trafa Tunelářů – sídliště, u č.p. 263 U Karlova stánku × K Havlínu Žabovřeská – u DsPS

BANĚ

■ konečná zastávka bus 129 ■ Na Baních ■ Na Drahách

ZÁVIST

■ chat. osada, u zastávky MHD ■ Závist II – před č.p. 1163, prostranství u řeky

STRNADY

■ chatová osada


na Zbraslav i

H U D E B N Í S VÁ T E K Již od sobotního rána se pohledy organizátorů a mnoha fanoušků obracely k nebi, jen aby nepršelo. V minulých dnech bylo chladné a deštivé počasí a ani ráno 11. 6. to nevypadalo lépe. A to vše jenom proto, že Zbraslav očekávala velký hudební svátek: první ročník beatového festivalu Sluneční město 2005, organizovaného společností Bohemia REAL INVEST. Akci takového rozsahu Zbraslav ještě nezažila! Na louce v lokalitě Slunečního města, mezi již realizovanými bloky A a C, bylo během sobotního dopoledne instalováno pódium, velkokapacitní stany s občerstvením a hygienická zařízení. Byla také postavena velká LED obrazovka, na které po dobu festivalu běžely spoty partnerů festivalu. Hlavním partnerem byla spol. PSH, která v současné době staví již IV. etapu výstavby Slunečního města. Celý pozemek byl za pomoci firmy Metrostav oplocen. Úderem 17. hodiny se otevřely brány festivalového dění a první nedočkaví návštěvníci obsazovali nejlepší místa. Přes chladné počasí se splnilo očekávání organizátorů a přišlo přes 1000 návštěvníků, kteří vytvořili velmi příjemnou

ŘÁDKOVÁ INZERCE

Cena: 1 slovo = 1,-Kč, od 30 slov 1 slovo = 5,-Kč. Za jedno slovo se považují i obecně známé zkratky, telefonní číslo, linka, vícemístné číslovky, zkrácená slova, nepočítají se předložky. Inzerci přijímá kulturní odd. ÚMČ Zbraslav (U Malé řeky 3, budova knihovny.), e-mail: [email protected]. Platí se v hotovosti, případně složenkou. Při vyúčtování poštou se připočítává 7,- Kč. Nejnižší cena řádkového inzerátu je 24,- Kč vč. DPH.

SLUŽBY § ZDRAVOTNÍ MASÁŽE, klasická a sportovní masáž, formování postavy, celotělová kosmetická masáž zaměřená na lymfatické cesty, individuelní zdravotní cvičení Helena Šlocarová, Fuchsova 114, Zbraslav. Objednávky na tel. 605 588 795. § REALIZUJEME ÚPRAVY A PŘESTAVBY - bytů. provozoven a koupelen. Práce: zednické, malířské, obklady a dlažby, sádrokartonové konstrukce, plovoucí podlahy a montáže bytového zařízení. Tel.: 721 074 844, 775 688 316, 607 963 976, 775 928 393. § OPRAVY TELEVIZORŮ, VIDEÍ, HI-FI věží, zesilovačů audio. Antonín Kadlec, Pod Urnovým hájem 42/3, Zbraslav. Otevřeno Po - Čt 14.00 - 18.00. Tel. 257 921 123, mobil 721 936 350.


atmosféru. Zvlášť příjemné bylo vidět pobíhání malých dětí po festivalové louce a celé rodiny, které jako by vyrazily na odpolední picnic. Vstupné pro děti bylo zdarma a pro dospělé za lidovou cenu 130 Kč na místě a 100 Kč v předprodeji. Svými žhavými rytmy účastníky do varu dostala předkapela Dean and the Groove Company. Mnoho lidí tančilo, svíjelo se v rytmech hudby a nadšeným potleskem odměňovali 9 mladých hudebníků na pódiu. Následující ladění pánů Mišík + Hladík + Hrubý trvalo sice dlouho, ale čekání bylo kráceno vtipnými dialogy hlavních aktérů. A s prvními tóny již bylo všem jasné, že se čekání vyplatilo! Pan Hladík po tomto vystoupení na pódiu zůstal a pokračoval se svou omlazenou kapelou Blue Effect. Mezi jednotlivými výstupy zábavně komentoval moderátor hlavního mediálního partnera radia Beat, Pavel Malúš. Mezitím se setmělo a na scénu nastoupila kapela Garage, a ti rozhodně svou energií nešetřili! Frontman kapely, Tony Ducháček, vřele komunikoval s publikem. A když mu došly cigarety, neváhal otázat se publika: „Neměl by někdo jednu volnou?“ V tu chvíli se na pódium snesla sprcha volných cigaret. S velkým potleskem ze scény odešla skupina Garage a po krátké § PC-SERVIS-NOVOTNÝ. Vyřeším rychle, levně a kvalitně problémy s vaším počítačem i u Vás. Sestavím PC, provedu opravy, instalace, odvirování, připojení na internet. Dlouhodobá praxe. Vše se zárukou a dokladem. Praha - Zbraslav i okolí. 737 409 677. § Zvu Vás dámy, pány i děti do kadeřnického salónu „M“, který se nachází v Žitavského ulici 527. Pracuji od PO-SO, za dostupné ceny. Možnost na objednání i bez. Tel. 257 922 179, 602 938 775. Více na www.sweb.cz/salon-m. § KOSMETICKÝ SALON Ke Kamínce 1288, Zbraslav, P5 (horní část Zbraslavi). Základní kosmetické ošetření pleti, barvení řas, obočí, depilace teplým voskem. Tel. 776 361 370. § Kompletní vedení účetnictví měsíční i čtvrtletní), DPH, mzdy, daňová přiznání a roční uzávěrky. Poradenství při jednání s a generální plná moc při zastupování na FÚ, ZP a PSSZ. Tel. 257 923 081 nebo 721 957 444 ing. Studená. Slušnost, serióznost.

pauze nastoupila kapela –123 minut. Její dlouho očekávané vystoupení bylo bohužel vzhledem k pokročilejší době zkráceno. Kapela ale slíbila v příštím ročníku zahrát o to déle, aby diváci nebyli o nic ochuzeni. Festival se shledal s velkým úspěchem a pořadatelům, společnosti Bohemia REAL INVEST, nezbývá než pustit se do organizování druhého ročníku festivalu. Zároveň by pořadatelé chtěli touto formou poděkovat MČ Zbraslav za její podporu a aktivní spolupráci. V rámci této dobré spolupráce se společnost Bohemia REAL INVEST bude snažit povzbudit kulturní dění na Zbraslavi. Občané se tedy mají na co těšit! Dita Hebelková § Překlady do a ze spanělštiny, rychle, kvalitně, levně. Tel. 775 93 55 22.

BYDLENÍ, NEBYTOVÉ PROSTORY... § Koupím pozemek 500–1000 m2, samotný, i s chatou popřípadě domkem. Okolí Prahy, nejlépe Zbraslav, Točná, Břežany, Lipence a pod. Nabídněte. 608 060 893. § Pronajmu na léto chatu (domek) nejlépe Zbraslav, Točná, Břežany, Lipence ale i okolí. 608 060 893. § HLEDÁM MALOU KANCELÁŘ K PRONÁJMU pro vedení účetnictví (1 osoba). Provoz tichý, pouze všední dny od 8 do 16 hodin. Kontakt 721 957 444 nebo 257 923 081. Slušnost, serióznost. § Prodám garáž, ul. Ke Kamínce. Tel. 604 870 610. § Dám do pronájmu garáž v horní části Zbraslavi. Tel. 257 920 351. § Prodám řadovou garáž na Zbraslavi - Baně, zděná, 360 V, úložný prostor. cena dohodou, kontakt 602 656 236.

§ Rodinné domky na klíč, provádím veškeré rekonstrukce a modernizace interiérů, výstavbu laminátových a dřevěných podlah. Kontakt: 721 957 444 nebo 608 072 005 nebo 257 923 081.

PRÁCE

§ OPRAVY ZAHRANIČNÍCH PRAČEK. Exner, Ke Kamínce 1285, Zbraslav, 608 928 283, 25792 4445.

§ Hledám soukromého učitele španělštiny na Zbraslavi. tel. 602 327 676.

§ Hledáme od září slečnu nebo paní na hlídání. Pracovní doba 9.00 - 16.30, min. 3× týdně, na Zbraslavi. tel. 602 327 676, 602 610 088.

INZERCE

MALÁ VZPOMÍNKA PAVEL SULA (30 LET)

Před třiceti lety, 27. července 1975, zemřel Josef Sulík, známý spíše pod svým uměleckým jménem Pavel Sula. Jako ředitel měšťanských škol věnoval i svůj volný čas mládeži. Vedle redigování časopisů pro děti a mládež (např. Klas) psal také drobné i rozsáhlejší práce novelistické a románové. Jeho knížky byly psány krásným jazykem a příběhy byť i neveselé zářily vždy optimismem. Z prací pro děti jsou asi nejznámější „Majda drobeček“ či „Na větrném koni“, z tvorby pro dospělé pak vyniká laskavě humorná práce „Letňáskové“. Josef Sulík se narodil 3. března 1882 ve Svojšicích u Přelouče. V roce 1940 se přistěhoval na Zbraslav, kde nezůstal stranou veřejného života. Především v kulturní oblasti se stal nepostradatelným organizátorem nejrůznějších pořadů hudebních, vzpomínkových, vlastivědných apod.. V roce 1960 se s ohledem na zdravotní stav přestěhoval k rodině do Prahy, kde pak v roce 1975 zemřel. I v době svého pobytu v Praze však na Zbraslav nezapomínal a čile si dopisoval s přáteli. Velmi vždy litoval, že se nemůže na Zbraslav vypravit a znovu se pokochat její krásou.

SMĚNA KLÁŠTERNÍCH STATKŮ (650 LET)

12. července 1355 listem z Norimberka Karel IV. přimlouvá se u papeže, aby klášteru

Zbraslavskému bylo dovoleno Lanšperk za jiné příhodnější statky zaměniti. V téže věci a v tentýž den Karel IV. žádá kardinály Římské, aby vyslance kláštera Zbraslavského v příčině směny panství Lanšperského při dvoře papežském podporovali. Koncem měsíce července pak Jan opat a konvent kláštera Zbraslavského prosí papeže za svolení, aby statek svůj Lanšperk, pro klášter příliš vzdálený, prodati neb za jiný příhodnější zaměniti mohli.

SLIB KRÁLE LADISLAVA (550 LET)

Král Ladislav nařizuje, aby statky a jiné věci kláštera Zbraslavského, neprávem odcizené, byly navráceny, a slibuje, že nemají býti více odcizovány. Dáno 16. července 1455 ve Vídni.

NABYTÍ STATKŮ (550 LET)

Král Ladislav potvrzuje smlouvu, uzavřenou mezi klášterem Zbraslavským a Janem Krským z Nasetic v příčině navrácení klášteru obojí Chuchle, Černošic i Žabovřesk. Dáno 16. července 1455 ve Vídni.

USTAVENÍ ZBRASLAVSKÉHO OPATA (420 LET)

Opat Zbraslavský Ondřej Widman ustanoven vikářem generálního řádu Cistercienského v Čechách na Moravě, Slezsku atd. Dáno 19. července 1585 v Římě.

VYTRŽENO

Dopravní kolapsy jsou v ranních a odpoledních špičkách na všech příjezdech do Prahy.

Z MF DNES:

Z WWW.PRAHA.CZ:

§ Zátěž středočeských silnic je na hranici únosnosti. Jen od počátku roku narostl v kraji počet kamionů.... o 33 procent. Silnice na to nejsou stavěné. Trpí krajnice i povrch vozovky. Průjezd jednoho těžkého kamionu zničí silnici šestsetpadesáttisíckrát víc než průjezd osobního auta. ... hlavním problémem je chybějící pražský silniční okruh, takže kamiony se napojují na silnice kolem města, a také absence mýtného. ...Další řešení vidí středočeští radní v motivaci dopravců, aby jezdili po dálnicích. Ty však nejsou dostavěné. Katastrofální situace je v současné době například na ...na silnici II. třídy číslo 101, která zatím plní úlohu pražského okruhu, v úseku od dálnice D1 na Modletice, Jesenici, Zlatníky a na Zbraslav, kudy kamiony přejíždějí na D5 nebo R4.

§ 11. května večer bylo na linku 156 oznámeno, že před hotelem Barbora na Zbraslavi je na autobusové zastávce skupina osob, která v blízké provozovně nezaplatila útratu. Hlídka městské policie na místě zastihla tři muže a vyzvala je k prokázání totožnosti. ...rovněž se dostavila servírka z provozovny, která muže označila jako neplatící hosty. Dva z rusky hovořících mužů předložili pasy, ...třetí, který doklady neměl, se choval agresivně a vyhrožoval fyzickým násilím. Proto strážníci proti němu použili donucovací prostředky, nasadili mu pouta a předvedli ke zjištění totožnosti na služebnu Policie ČR.

Z WWW.CESKENOVINY.CZ

§ Důchodci budou moci od července chodit do některých pražských zařízení za

STALO SE V ROCE 1670 (335 LET)

Opat Zbraslavský přimlouvá se u hejtmanů Kouřimských, Viléma Střely a Jana Údrckého, v příčině syna mlynáře Modřanského Bejšovce, který se k jízdě dal naverbovati, avšak nyní toho lituje; poněvadž pak otec při řemesle svém jeho potřebuje, jsa stár a nezámožný, prosí opat, aby týž syn byl z vojny propuštěn. 7. července, Zbraslav Opat Zbraslavský opatu Strahovskému Jeronýmovi připomíná, že ve sporu o mlýn v Štěchovicích rozsudek ve prospěch Zbraslavi byl vynesen, že však posud marně napomínal, aby se mu zadosti stalo; žádá tudíž znovu, aby opat Strahovský budovu tu dal strhnouti. 15. července, Zbraslav Purkmistr a rada města Nového Knína hor zlatých oznamují opatovi Zbraslavskému, že dva bratří, podaní kláštera, k nim se přistěhovali, z nichž jeden vdovu se dvěma dítkama za manželku pojal, druhý však dcerku téže vdovy zprznil a proto do vězení vzat byl; žádají za zprávu zda by bylo možno, aby s ní byl oddán. K tomu odpověděl opat 5. července, že překážka sňatku mezi nimi není nepřekonatelná, slíbil-li jí manželství, že může býti oddán; zatím aby byl vydán purkrabí klášterskému ve Slapech. 3. července, Nový Knín František Kadleček korunu. Umožní jim to senior pas, který zavádí dopravní podnik v souvislosti se zdražením jízdného. Senioři budou mít díky průkazu jako dosud nárok na poloviční slevu na měsíční a čtvrtletní kupóny a nově také na jednotlivé jízdenky. ...současný seniorský průkaz se měnit nemusí... Pro získání výhod postačí do konce doby platnosti. Důchodci nad 70 let budou mít i nadále hromadnou dopravu zdarma. ....s průkazkou budou moci jít za korunu do botanické zahrady v Troji, do zoo, na Vyšehrad, do hvězdárny a planetária, do galerie hlavního města a městského muzea kromě Müllerovy vily. Za korunu budou moci i do divadla Minor, pokud budou doprovázet dítě. ...Obecní dům poskytne seniorům na průkazku poloviční vstupné na výstavy. Do muzea hromadné dopravy ve Střešovicích budou moci zcela zdarma. ...tyto výhody mohou získat i mimopražští důchodci, když si senior pas pořídí. Dají za něj 20 korun.

CO PSALY ZBRASLAVSKÉ NOVINY PŘED 10 ROKY ROZPOČET

Jak vidíte, je to složité – a je to i jednoduché. Rozpočet tak, jak vypadá, ani zdaleka nestačí na všechno, co by bylo nutné. Černé skládky, velice


špatný stav dešťové kanalizace /pokud existuje/, zanedbaný stav budov, stav ulic a chodníků, zdevastovaný Belveder a tak dále a tak dále. A dojde-li k tomu, k čemu došlo třeba loni na splaškové kanalizaci – k haváriím, které stály 1,5 mil. Kč, nezbývá než prosit a nebo se modlit. Jana Rösslerová – Helena Němcová

RADA JEDNALA

● O stavu tržiště na Zbraslavském náměstí, se správcem tržiště dohodnuto zpraco-

vat plánek s přesným umístěním jednotlivých stánků tak, aby prostor byl snadno průchodný, úměrně zaplněný a v pořádku. ● O umístění informačních tabulí s plánkem městské části na Zbraslavském náměstí a na konečné autobusu č. 243 v Paškově ulici. ● O návrhu vybudování dvou čerpacích stanic PHM v oblasti Baní a Peluňku. ● O spolupráci s dodavatelem prací na odkanalizování Lahoviček.

. I I V A L ZAKLADATEL VÁ C

ZBRASLAVSKÉHO KLÁŠTERA

Dne 23. června 1991 byly opětovně uloženy kosterní pozůstatky posledních Přemyslovců do hrobu v kostele sv. Jakuba na Zbraslavi. Stalo se tak po dlouholetém antropologicko–lékařském průzkumu, který provedl tým v čele s odborníkem na slovo vzatým, docentem MUDr. Emanuelem Vlčkem. Ten potvrdil pravost ostatků Václava II. a jeho dcery Elišky Přemyslovny, pozůstatky posledního přemyslovského krále, Václava III., nebyly objeveny.

Král Václav II., zakladatel zbraslavského kláštera, se tak definitivně vrátil do míst, kam kdysi ulehl k poslednímu odpočinku. Zemřel 21. června 1305, takže od jeho smrti uplynulo v nedávných dnech rovných 700 let. Takové zaokrouhlené jubileum je jistě dobrým důvodem k poněkud širší a obsáhlejší retrospektivě.

TĚŽKÁ CESTA KE KORUNĚ

Budoucí král Václav II. se narodil 27. září 1271, v předvečer svátku českého patrona svatého Václava. Takže když jeho otec Přemysl Otakar II. padl v bitvě na Moravském poli (26. srpna 1276), bylo jeho synovi a následníkovi trůnu necelých pět let. Doba bezstarostných her pro něj skončila velice brzy. Moravu obsadil a okupoval vítěz nad Otakarem, římský král Rudolf Habsburský. A do Čech vtrhli Braniboři. To královna Kunhuta požádala vévodu Otu Braniborského o pomoc se správou země. Udělala však kozla zahradníkem. Vévoda braniborský pojal svou českou misi poněkud svérázně – jako loupeživou výpravu za tučnou kořistí. Musel si počínat rychle a rázně, měl totiž spoustu zdatných konkurentů. Příležitosti ke snadnému zbohatnutí využil nejen vratislavský vévoda Jindřich, ale především spousta příslušníků domácí šlechty. A Ota nasadil všem svým činům korunu, když v únoru 1277 zajal a uvěznil královnu a její děti nejprve v Praze, odkud je o rok později převezl na hrad Bezděz. Královně se záhy podařilo uprchnout, ale maličký Václav byl Otovým vězněm celých nekonečných šest let. Prošel možná celou desítku různých arestů a nakonec skončil ve špandavské věznici u Berlína. Bezvládí v Čechách, umocněné hladomorem, ukončil posléze sám císař Rudolf. Z úhlavního nepřítele Přemyslovců se jakoby zázrakem stal jejich vlivný mecenáš. Zasadil se o Václavovo propuštění ze zajetí a navíc oženil českého následníka trůnu se svou dcerou Jitkou (Gutou). Hamižný Ota Braniborský si nechal od české šlechty vyplatit řádné výkupné – 15.000 hřiven stříbra, které později navýšil o dalších 20.000. Po dlouhém licitování a handrkování nakonec přece jen osvobozený kralevic dorazil do Prahy – 24. května 1283. Bylo mu pouhých dvanáct let, byl nezletilý a nemohl se ujmout vlády, jeho jménem rozhodovali jiní. Zejména jistý Záviš z Falkenštejna... Byla to tehdy doba nepřehledných zmatků. A taková doba plodí paradoxy, zdánlivě neuvěřitelné kotrmelce. Politika už je taková, občas

se spojí vlk s beránkem, aby přemustrovali lva. A když náhodou beránek přeroste vlkovi přes hlavu, pochutnají si na něm svorně oba predátoři přesně dle přírodopisných pravidel. Paralely najdeme v každé historické éře a v každé světové končině.

„O kom on jedenkrát slyšel, že pronáší nepěkné slovo, nebo snad dokonce viděl, že koná ošklivé věci, tomu se zbožný kníže sám hleděl po druhé vyhnout. Oddán jsa, Kriste, jen tobě, tak žil král Václav v té době.“ (Petr Žitavský: Zbraslavská kronika) Záviš z Falkenštejna byl čelným příslušníkem mocného rodu Vítkovců. Vítkovci bojovali na Moravském poli ve vojsku krále Rudolfa. I Záviš byl jedním z těch, kdo měli na svědomí Otakarovu smrt. Královně – vdově tato okolnost, zdá se, nijak nevadila. Pán z Falkenštejna byl nejspíš atraktivní muž a rytíř každým coulem. Kunhuta se zamilovala a láska bývá slepá, nakonec si Záviše vzala za manžela. Jejich štěstí však dlouho netrvalo – pár měsíců po svatbě královna nečekaně zemřela.

KDYŽ KRÁL ZAČNE KRALOVAT

Pan Záviš využil svého regentství především k eliminaci všech politických odpůrců. Veškeré lukrativní úřednické posty obsadil svými soukmenovci z rodu Vítkovců. Pak ale

Slavnostní ukládání ostatků v roce 1991. udělal jednu zásadní chybu. Záhy po svém ovdovění si začal hledat novou nevěstu, a opět v těch nejvyšších kruzích. Vycestoval do Uher a tam se oženil s princeznou Alžbětou, sestrou uherského krále Ladislava. Líbánky trávil na svém hradě Svojanově, kde se mu narodil syn. To se psal rok 1288. Zatím v Praze získala vliv klika velmožů kolem pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. A své polínko do ohně přiložil i císař Rudolf, jemuž se dávno znelíbily některé Závišovy mocenské choutky, směřující do bývalých přemyslovských držav v Rakousku. Václav jako by se ocitl mezi dvěma mlýnskými kameny. Bylo jen otázkou času, než podlehne našeptavačům, když image nepřítomného Záviše působilo den ze dne slaběji. Zrodila se fáma, která – jak to známe – neustálým opakováním získala punc pravdy. Záviš byl pasován na zrádce a potenciálního královraha. Tuto verzi snaživě propagovala i královna Jitka – jak by ne, vždyť byla Rudolfovou dcerou. A mladý Václav nakonec uvěřil, že mu otčím usiluje o život, že se chce prodrat na přemyslovský trůn. Historické prameny hovoří tak i onak. Podle jedněch byl Záviš ambiciózní ctižádostivec, podle jiných oběť nekalých intrik. Každopádně se zachoval naivně, což by spíš svědčilo o jeho nevině. Chtěl po Václavovi, aby se stal kmotrem jeho novorozeného synka, a když kvůli podrobnému ujednání celé záležitosti dorazil na královo pozvání do Prahy, patrně netušil, jaký ho čeká podraz. Vzápětí byl zajat, vsazen do vězení v Bílé věži a obžalován z vlastizrady.

Nejprve s Václavem drsně manipuloval jeho pěstoun a bratranec Ota Braniborský. Později se nadlouho ocitl pod magickým vlivem dalšího poručníka, Záviše z Falkenštejna. Teprve když se osamostatnil, vyjevil se jeho impozantní politický formát. (Petr Hora–Hořejš: Toulky českou minulostí, díl II)


Založení kláštera a jeho osazení právě cisterckým řádem svědčí i o snaze mít co nejblíže sídelního místa komunitu vyznávající vzdělanost a zkušenou v politice i diplomacii. (František Kadleček: Zbraslavské noviny 6/2005)

Miloslav Vlk na Zbraslavi v roce 1991. Václav nejspíš trpěl výčitkami svědomí. Vzpomínal na léta, kdy byl pan Záviš milovaným manželem jeho matky, kdy mu pomáhal s panovnickými povinnostmi, kdy se nepokrytě snažil obnovit v rozvrácené zemi pořádek a klid. V těžkém a složitém rozhodování pomáhal Václavovi opat cisterciáckého kláštera v Sedlci Heidenreich. Jemu prý Václav slíbil, že pokud celá patálie se Závišem dobře skončí, založí pro jeho řád nový a skvělý klášter, který obdaří bohatými prebendami. Záviš se zatím smrtelně nudil ve své cele. Někteří méně hodnověrní historikové tvrdí, že tam z dlouhé chvíle skládal a zpíval sentimentální písně a čekal, až Václav přijde k rozumu a s omluvami ho propustí na svobodu. Ale jeho nepřátelé mu chystali jinačí osud. Bylo třeba srazit hřebínek mocnému rodu Vítkovců. Kdosi přišel na nápad stejně geniální jako podlý. Z Prahy vyrazilo vojsko a vezlo s sebou Záviše coby rukojmí. Odbojní páni pětilisté růže museli kapitulovat, museli vrátit nelegálně získané statky, museli přísahat věrnost a poslušnost svému králi. V případě sebemenšího odporu by pan Záviš položil hlavu na špalek. Vše se dařilo, až na poslední štaci, u hradu Hluboká, se doposud hladký chod věcí zasekl. Závišův bratr Vítek se odmítl vzdát. Statečnost nebo pošetilost? Spíš to druhé... Pán z Falkenštejna byl popraven a Hluboká byla vypálena a srovnána se zemí. Ten rok (1290) se pro Václava stal rokem „šťastných tragédií“ – dá–li se to tak říci. Měsíc po Závišově smrti byl ve svém vojenském stanu zavražděn uherský král Ladislav IV. A přibližně v téže době zemřel i vratislavský vévoda Jindřich, byl prý otráven. Zbraslavská kronika uvádí, že „prst boží zbavil krále všech jeho nepřátel“. Prst boží? Nebo neuvěřitelná shoda okolností? Kdo chce, ať věří...

AULA REGIA

Svůj úmysl založit nový klášter uskutečnil Václav II. v dubnu roku 1292. To z Prahy vyplul prám a na něm vedle Václava dvanáct cisterciáckých mnichů v čele s opatem Heidenreichem a převorem sedleckého kláštera Konrádem. Navštívili Davli, pak Radotín... Šlo o výběr místa


pro stavbu kláštera. A volba prý byla nakonec jednoznačná: Klášter vyroste na malém návrší při soutoku dvou řek, Vltavy a Mže, v sousedství titěrné rybářské osady Zbraslav. Tam kdysi král Přemysl Otakar postavil lovecký letohrádek, kde se mniši mohli okamžitě usídlit a nemuseli zahajovat novostavbu, tak říkajíc, na zelené louce. Založení zbraslavského kláštera se stalo ve své době nezanedbatelným historickým mezníkem. Velkorysá stavba rychle pokračovala a už o pět let později, při příležitosti slavnostní korunovace, položil Václav základní kámen ke klášternímu chrámu Panny Marie, v němž byla zřízena krypta k ukládání ostatků příslušníků přemyslovské dynastie. Kdo prvý vyslovil vzletný název – Aula regia (Síň královská) – se už nejspíš nikdy nedozvíme. Možná autor Zbraslavské kroniky Petr Žitavský. Možná opat Konrád, spíš politik než mnich, který proslul množstvím svébytných zásahů do státních i mezistátních záležitostí. A možná sám král Václav. Každopádně ten název, týkající se výhradně klášterního komplexu, přenesli někteří z místních osadníků na celou aglomeraci, a tak vznikl mýtus o „královském městě Zbraslavi“. A v mnohých hlavách zarputile sedí tato mystifikace dodnes. Avšak Zbraslav nikdy nebyla statutárním městem, natož královským. Po celá staletí byla církevním majetkem. Ještě Ottův slovník naučný charakterizuje naši obec coby městys. V nedávných letech se snad o Zbraslavi jako o městě hovoří vcelku regulérně, i když jde o ryze folklórní produkt. A diskutovat o něm ztratilo dneska smysl, neboť Zbraslav je od roku 1972 pražskou městskou částí. Svébytnější otázkou je, co by bylo, kdyby král Václav žádný klášter nezaložil, nebo kdyby ho umístil někam jinam. Jak by v tom případě vyhlížela Zbraslav v průběhu uplynulých sedmi set let, jak by vypadala v současné době? Každá odpověď je bohapustou kalkulací, ale... Většina lidských sídlišť se rozrůstala okolo panských dvorů, které obyvatelům poskytovaly obživu. Nebýt kláštera (a zámku, který vznikl jeho přestavbou), nejen že bychom neobdivovali panorama, které se před námi otevře cestou od Lahovic, ale místní populační nárůst i místní výstavba by se nejspíš o nějaký čásek opozdily, měli bychom tu pár fabrik jako v Modřanech a paneláky kousek od náměstí, byli bychom patrně něčím jiným, obcí, která nepotřebuje paměť a chlubí se nejapně vymyšlenými tradicemi, jestli vůbec nějakými. Náš patriotismus by měl daleko méně důvodů k existenci a byl by daleko pofidernější, než je dnes. Král Václav bezesporu svým činem poznamenal vývoj našeho regionu. Může nám to být

lhostejné, můžeme mu děkovat přes propast sedmi staletí, můžeme věřit v jeho zásluhy nebo o nich pochybovat – vše jedno! Ať tak či onak, jsme v tom až po uši – v té vizi, kterou on realizoval.

BLÁZÍNEK – NEBO PRAGMATIK?

Václav měl spoustu absolutně nekrálovských nectností. Jeho chování muselo občas všechny kolem doslova šokovat. Je o něm známo, že se po celý svůj život bál koček, jejich mňoukání ho přivádělo k šílenství. A když uslyšel hromobití, popadl ho panický strach. Před bouřkou prchal do modlitebny, tam se schoval do dutého oltáře a ze své skrýše nevylezl, dokud se obloha nad Prahou opět nevyjasnila. Častokrát prý utíkal do kaple či chrámu i před bouřkami jiného druhu, před osobními či státními problémy. Celé dny odmítal komunikovat, šmahem rušil audience, diplomatické cesty, řešení konfliktů. Jeho až fanatická zbožnost mu ovšem nepřekážela v tom, aby kromě vlastních dětí (měl jich deset, ale jen čtyři se dožily dospělého věku) nezplodil celou kopu levobočků. Pobožnosti a modlitby vystřídalo období bujného flámování, a pak zase zpátky, k pokání, které hraničilo se sebemrskačstvím, kdy si král oblékal mnišskou kutnu, chtěl se vzdát trůnu a odejít do kláštera. Přes veškeré své slabosti prokázal Václav v některých momentech podivuhodnou vladařskou invenci. Uměl se obklopit dobrými rádci. Uměl ustupovat i razantně útočit. Uměl se bavit plavbou v politickém rybníce a vždycky nějak originálně zčeřit stojaté vody. Nebyl válečníkem, jako jeho otec. Pokud se odhodlal k vojenské výpravě, vždycky se dokázal vyhnout rozhodující bitvě. Jako by se pohyboval mezi kašírovanými kulisami, jako by si hrál a smysl své hry nalézal ve vypulírované pointě. Takové postupy zaručovaly úspěch, i když někdy vymizely do ztracena. 15. července 1291 zemřel římský král Rudolf Habsburský. Jeho syn Albrecht byl přirozeně nejžhavějším kandidátem na uvolněný trůn. Ale český král podpořil konkurenta, Adolfa Nasavského. Václav byl Albrechtovým švagrem, a přece se postavil proti němu. Uplatnil svůj vliv a skutečně – kurfistři zvolili Adolfa. Albrecht Habsburský patrně zuřil, ale nemínil se vzdát. Křivdu hodlal napravit zcela v intencích své doby – zbraněmi. V tu chvíli mu Václav podal ruku k smíru a jeho nárok podpořil silným vojenským oddílem. Úspěšně. To už měl za sebou výpravu do Polska a při té mu pomáhal (to byste neuhodli) Ota Braniborský. Ano, tentýž vévoda, který byl ještě před nedávnem jeho žalářníkem. Po jistých peripetiích

Věru kdyby Václav zdědil jen trochu oné síly ducha, podnikavosti, chrabrosti a ctižádosti, kterou vynikal jeho otec, mohl by v okolnostech a náhodách nadmíru příznivých i po celá tisíciletí zřídka se opakujících, zříditi na východě Evropy říši nejmohutnější a povýšit svůj rod mezi nejslavnější v dějinách světa. ... Jinak se ale musí uznat, že byl panovníkem dobrým a spravedlivým, ba pro doby míru i vzorným. (František Palacký: Dějiny národu českého)

Jaký byl Václav II. král? Bezesporu dobrý a své zemi ku prospěchu. Z poražené a hladem i bídou sužované krajiny odevzdával svému synu trojí království – české, uherské a polské – bohaté a prosperující, uvnitř konsolidované.

Ukládání ostatků v roce 1926.

(Karel Pašek: Zbraslavské listy)

Překvapuje důmysl a obratnost, se kterými osnoval (Václav II.) své dalekosáhlé plány, zatímco v nejprimitivnějším vzdělání byl zanedbaný, neboť nedovedl číst ani psát. Pouhým poslechem a postřehem si osvojil znalost latiny a jiné vědomosti a Písmo svaté znal záhy téměř nazpaměť.

si Václav nasadil na hlavu polskou korunu a zaměřil svou expanzi do další země, která se utápěla ve zmatcích – do Uher. Tam dosadil svého tehdy dvanáctiletého syna, čímž se však dostal do křížku s papežskou kurií. Papež Bonifác měl diametrálně odlišné představy o budoucnosti uherského království a pro své plány získal novopečeného římského krále Albrechta. A tak si nedávní kamarádi opět vjeli do vlasů. Jenže Václav zůstal věrný své taktice, bez boje z Uher ustoupil, ale odvezl s sebou do Čech svatoštěpánské korunovační insignie, čímž zamezil korunovaci jakéhokoliv jiného královského adepta. Když jeho počin domýšlíme do konce, řekneme si: Klukovina? Nebo strategický tah, hodný geniálního mozku? V zahraniční i vnitřní politice si mohl Václav dovolit ledacos – měl na to. Stal se nejbohatším Přemyslovcem na českém trůně. V Kutné Hoře se nebývalým způsobem pozvedla těžba stříbra a pražský groš se stal nejtvrdším evropským platidlem. Jako by v ekonomické a finanční sféře předběhl Václav svou dobu o celé věky. A měl i další velkorysé plány. Chtěl už tenkrát v Praze založit vysoké učení (snad v tomto směru nebyl důsledný a přenechal tuto zásluhu svému vnukovi), chtěl uvést do života kodifikovaný tvar zemského práva (tady zřejmě narazil na prudký odpor šlechty, která by pak ztratila část svého vlivu, alespoň tedy prosadil horní zákoník). Zkrátka a dobře – za nějakých patnáct let své vlády dokázal mnohé uskutečnit a mnohé alespoň narýsovat.

ZÁVĚREČNÝ REZULTÁT

Krátce po pompézní pražské korunovaci zemřela královna Jitka. Její smrt Václava poněkud vykolejila, pár let zůstal sám, ale pak se přece jen oženil podruhé, vzal si za ženu Elišku–Rejčku, dceru bývalého polského krále

František Pondělíček 2× FOTO: ARCHIV PANSTVÍ ZBRASLAVSKÉHO

(A. Bartoníček: O králi – mnichu Václavu II)

Přemysla Velkopolského. Byla o plných dvanáct let mladší, vlastně ještě dítě. A než stačila dospět, Václav se na některé ze svých lehkovážných výprav nakazil tuberkulózou a zemřel. Bylo mu pouhých 34 let. Popisujeme–li středověkou minulost, jsou zcela logicky nejfrekventovanějšími slovy „možná“, „snad“, „asi“, „prý“... Tápeme a bloudíme. Ani fundovaným historikům nelze beze zbytku věřit. A dobové kroniky hýří exaltovanými popisy či pochlebováním potentátům. Zbraslavští mniši by bývali nejraději svatořečili svého krále ihned po jeho smrti, ale Václav nebyl typem pro glorifikaci. Berme ho raději jako plnokrevného člověka s množstvím chyb, které naprosto neškodí jeho osobnosti, které nám ji naopak přibližují a polidšťují.

Ukládání ostatků v roce 1926.

Třetího roku po smrti šťastného krále Václava přišel na Zbraslav Vilém, řečený Zajíc z Valdeka, muž urozený a mocný, s četnými ozbrojenci. Byl pak mezi nimi jeden praničemný lupič, který, když se jiní u hrobu krále Václava modlili a plakali, začal tam nadávati pochovanému králi a pronášeti urážlivá slova. ... A při těch urážlivých slovech zdvihne onen bezbožný člověk ruku a dá kamenné soše nad královým tělem ležící do tváře převeliký políček a nepřestane se po ráně rouhati. Ale zda odejde bez trestu? Hle, jak dosvědčuje celé sousedstvo, onen ničemný rouhač, dříve než vyjde ze Zbraslavského kláštera, úplně oslepne. ... Tak je onen nadávající lupič vyveden z kláštera takto oslepený a sám vyzná před ostatními své rouhačství. A tak byl on zbaven světla zraku po dobu svého života... (Petr Žitavský: Zbraslavská kronika)


H I S T O R I E Ab rSaO U Č A S N O S T v o d u b h c ý k slavs

aneb proměny z Sérii historických fotografií zajímavých zbraslavských staveb se rozhodl zkonfrontovat s dnešní realitou fotograf Zbraslavských novin Michal Dvořák. Díky dostatku času a množství trpělivosti se mu podařilo realizovat projekt, o kterém se dosud pouze mluvilo. Vznikla série fotografií pořízených ze stejného místa – ovšem s odstupem mnoha desetiletí. Jednotlivé dvojice snímků budeme postupně představovat na stránkách Zbraslavských novin a následně i na internetové adrese www.zbraslavskenoviny.cz.

ELIŠKY PŘEMYSLOVNY Č.P. 429 Jak uvádí zdroj www.zbraslavhistorie.info, je objekt postaven na místě původního nízkého domku, který byl pod úrovní ulice. Majitelem původního objektu byl bednář Váňa. Nový dům vystavěla firma Baťa po rozchodu s panem Svobodou, který jejich obuv prodával v domě čp. 442. Do dnešní podoby byl přestavěn v závěru druhého tisíciletí.


VE STARÉ ŠKOLE ZA JEDNA

JÍDLO PROSTŘEDÍ CELKOVÝ DOJEM

Ani jsme se nenadáli a pomalu nebude na Zbraslavi pohostinské zařízení, které jsme nenavštívili, a tak bude možnost zahájit druhé kolo. Třeba Lubor s novým provozovatelem, kde jsem vloni v zimě začínali, se domáhá reparátu. Ale nejprve je třeba dokončit první rundu. A kde jinde se zastavit na konci školního roku, než ve Staré škole? V nenápadném podniku v dolní části Zbraslavi, který díky svému úspěchu uzavřel tzv. Zbraslavských čtverec skvělých restaurací v kruhu o poloměru 150 metrů – Barabizna, Stará škola, Antonio a Kotva. Petr Čumpelík, Aleš Háněl a Karel Tejkal K návštěvě staré školy jsem využili jednoho horkého červnového odpoledne, a tak se hodilo, že po ročním plánování byla konečně

PRŮBĚŽNÉ POŘADÍ 1. Barabizna Stará škola 3. Kotva 4. Pizzerie Antonio Opidum Bowling U stromečku 7. Zalužanka Fotbal klub 9. Škoda lásky U Žemličků U Bláhů 12. Atlas 13. U Zelenků 14. Lubor 15. Pohoda Na Baních

otevřena příjemná zahrádka, která je skvělým doplňkem ke sklepním prostorům, kde skutečně kdysi bývala zbraslavská škola. Personál ve Staré škole je dle našeho soudu nejkvalitnější na Zbraslavi. Chování číšníka, který nás obsluhoval, bylo profesionální; připomínalo staré filmy z počátku minulého století, přesto nepůsobí vlezle a uměle. Zážitek, v dnešní uspěchané době. Zaujala nás i prezentace zvláštní nabídky mimo jídelní lístek. V něm si jistě vybere každý. Od vynikajících steaků, přes zvěřinu až po sladké speciality. Stylová je i výzdoba podzemních prostor s klenutými stropy, kde nefungují mobilní telefony, pivo Plzeň 12° 0,5 l

25,-

Cola 0,3 l

27,-

Jim Beam

55,-

Becherovka

40,-

Uzený norský losos

80,-

Francouzská cibulačka

35,-

Biftek s játry

219,-

Jehněčí steak

201,-

Fazolky s olivami

45,-

Horká láska

56,-

a tak poklidná večeře není festivalem nejnovějších zvonění a pazvuků. Na zdech jsou stará vysvědčení, třídní fotografie a mapa Československa, jak dlouze vypadalo před 2. světovou válkou. Servírované jídlo, které jsme si objednali, bylo vynikající, příprava přiměřeně rychlá, i když ti, kdo hodně spěchají, ať jdou raději do fast-foodu. Stará škola není podnik na rychlé hltání. Detail nabídky i fotografie interiérů jsou na internetových stránkách www.stara-skola.cz. Závěr je jednoznačný. Stará škola rozhodně patří mezi nejlepší podniky na Zbraslavi, i když třeba není zatím tak známá a populární. Ale její návštěva rozhodně nebude ztraceným časem a vyhozením peněz. Točí se plzeňská dvanáctka. Pivo, které jsme nedávno vítali ve Škoda lásky na náměstí. Nyní již podnik svítí na dálku v barvách Staropramenu...


ŽABOVŘESKÁ DIVOČINA

Dne 11. 6. 2005 v 5.00 hod. přijímá služebna MP Zbraslav telefonické oznámení mladé ženy, která ze sebe vystrašeným hlasem postupně souká: „Máme v uzavřeném objektu našeho obydlí velkého divočáka a já mám strach.“ Operační pracovník se ji snaží uklidnit a zároveň zjišťuje místo události, tedy její konkrétní adresu, abychom té mladé ženě, a ne jenom jí, mohli okamžitě pomoci a divočáka dostat zpět tam, kam patří. Zapisujeme adresu, a protože místo není daleko od naší služebny, okamžitě ještě jeden pracovník z noční směny zajišťuje místo události. V očích oznamovatelky bylo nepokrytě vidět, že přichází na místo muž zákona a její úzkostný stav se změnil v dobrou spolupráci, jelikož jsme potřebovali

dobře zmapovat zmíněný objekt, ve kterém bydlí. Netrvalo dlouho a zmíněný divočák se ukázal v plné kráse. Asi tak sedmdesátikilový černý fešák se majestátně procházel po záhonu jahod, sem tam si šlápl do kytiček a pohodlně se prošel po zaseté petrželi. Naše přítomnost mu vůbec nevadila. Zatím operační pracovník domlouvá příjezd odchytové služby – je nutné připravit narkotizační prostředky a nezbytná je konzultace s veterinářem: odchytová služba má totiž rozsáhlé zkušenosti s odchytem psů pomocí narkotizačních prostředků, ale „psí“ dávka by na prasátko stačit nemusela. Mezitím se služby vystřídaly a nastupuji já a můj kolega Pavel.

Do příjezdu specialistů zbýval ještě nějaký čas a tak jsme nemarnili a rozhodli jsme se, že našim kolegům připravíme tzv. předpolí. Divočák mezitím někam zmizel a my jsme se (sami zvědavi, kde má úkryt) vydali na průzkum pozemku. Zprvu jsme se domnívali, že divočák si našel sám cestu do lesa a jak přišel, tak i odešel. Ale hned jsme zjistili, že jsme se mýlili: zmíněný si to začal proti nám vykračovat a zhluboka funěl, jen promluvit – „Vypadněte, tady jsem doma já!“ Samozřejmě, že jsme necouvli, a nakonec se před námi divočák schoval do nařezaných větví nějakého stromu, které mu poskytovaly bezpečný úkryt. Když se nám ho podařilo vyhnat z jedné strany pozemku, skončil na druhé, v podobném úkrytu z ostružin. Nakonec jsme se dočkali příjezdu našich specialistů – odchytářů, a nás nejvíce potěšilo, že mezi nimi byli i profesionální myslivci. Zprvu jsme si mysleli, že se provede operace na záchranu a vypuštění divočáka opět do přírody. Postupně bylo stále zřejmější, jak ten chlupatý pitomec skončí, a naše tušení potvrdil i neznámý muž, asi soused, který se k nám dobrovolně připojil: „Takové prasátko je nejlepší hodit na dobře rozpálený rožeň, a to byste si chlapci pochutnali...“ Nestačili jsme se divit jak tato myšlenka přeskočila na naše záchranáře a již se prasátko soukalo do uzavřené dodávky – nikoliv k našim profíkům, ale k lidem, kteří si vědí rady v každé situaci. Takovou statečnost a odvahu jsme jim mohli jen závidět. Odcházíme z místa činu vyhladovělí, žízniví, a utahaní po téměř čtyřhodinové „lovecké kratochvíli“, ale s dobrým pocitem, že jsme odvedli kus poctivé práce. Vaši zbraslavští okrskáři městské policie

POSTUP PŘI NÁHRADĚ ŠKODY ZPŮSOBENÉ DIVOKÝMI PRASATY V souvislosti se zvyšujícím se počtem případů nevítaných návštěv divokých prasat v zahradách zbraslavských občanů přibývají i dotazy na způsob uplatnění náhrady způsobených škod. Městská část si nechala zpracovat právní rozbor této problematiky, ze kterého cituji. Náhradu škody způsobené divokými prasaty a úpravu stavu zvěře upravuje zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti v platném znění a jeho prováděcí předpisy. Pro zachování chovu zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana geograficky původním druhům zvěře. Chovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav. Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen „uživatel honitby“) je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí


orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce. Dle citovaného zákona dále platí, vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí.

Uživatel honitby je povinen dle zákona hradit škodu, a) která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech, b) kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř. Vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně. S náhradou škody se tedy majitelé postižených nemovitostí musí obrátit přímo na uživatele honitby Jíloviště, kterým jsou Lesy Jíloviště. Příslušný orgán státní správy je Městský úřad Černošice. Závěrem si dovolím malou poznámku. Zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti nese stopy tzv. „myslivecké lobby“ v Parlamentu ČR a docílení uznání náhrady škody na nehonebních pozemcích bude asi problematické. Filip Toušek místostarosta MČ Praha – Zbraslav

ZIMNÍ RADOVÁNKY S KRTEČKEM A PUTOVÁNÍ ZA RARÁŠKEM (OHLÉDNUTÍ ZA ŠKOLKAMI V PŘÍRODĚ) Jako každý školní rok, i letos jsme se už na podzim začali poohlížet po vhodném objektu, ve kterém bychom strávili s dětmi pár dní v přírodě na tzv. „školce v přírodě“. Ale tento školní rok byl výjimečný v tom, že jsme se rozhodli uskutečnit pobyty v přírodě dva, což se nám i přes naši dobrou vůli v loňském školním roce nepodařilo. Takže jsme se v lednu s dětmi z obou školek (MŠ Matjuchinova a MŠ Ottova) vydali do Krkonoš, na Benecko, kam nás pozval náš oblíbený Krteček a kde jsme si to všichni užili - velkého přívalu sněhu a tudíž hodně bobování, také nádherného slunečného počasí, ale i sněhové kalamity, výpadku elektrického proudu, nočního frézování naší příjezdové cesty, ale hlavně spousty legrace a „venčení“ na čerstvém horském vzduchu. To vše s 23 dětmi z II. a III. oddělení obou školek a s námi, čtyřmi učitelkami - „náhradními maminkami“. Zimní Švp nás příjemně překvapila a také naladila na tu vždy tak očekávanou jarně–letní. Vybraly jsme si tentokráte objekt ne v horách, ale hodinu a půl od Prahy, v kouzelném píseckém kraji. Na průzkum i s kamerou se vydala naše paní ředitelka, a tak jsme věděly, jak objekt vypadá zevnitř, ale hlavně jak to vypadá před ním a okolo něj. V květnu jsme se i s padesátkou dětí z obou školek, čtyřmi mými kolegyněmi a s třemi tetami (Majkou, Marcelkou a Janou) vypravili do lesů nedaleko Zvíkova k vesnici Varvažov u Písku. Vlastně nás tam pozval „nosatý“ Rarášek (vezli jsme si ho s sebou), kterého jsme dětem hned první den představili a jenž nám všem vlastně prozradil, co všechno nás čeká. Pouze jeden jediný den nás nechal vydechnout a pak už jsme raráškovali všichni i s Raráškem. A tak došlo na pěvecké klání „Raráškova nota“, kterého se zúčastnily všechny děti jako sbory jednotlivých oddělení i jako jednotlivci. Kdo se stal vítězem? No přece všichni! A následovalo vymýšlení znaků na erby a poté jejich výtvarné zpracování – co erb, to originál! Kurátorem se stal, no hádejte, opět náš Rarášek. A co přišlo po erbech ? No přece, když jsme u Zvíkova, tak výlet na hrad. Ale ne autobusem, vlakem, či jiným

dopravním prostředkem, ale pěkně po svých. Vybaveni jídlem na celý den jsme po deváté hodině vyrazili a celých 7,5 km ke Zvíkovu jsme bez řečí šlapali až k první bráně. Asi 1 km před hradem se k nám připojil pes a my v něm neomylně poznali našeho Raráška (to asi přišel zkontrolovat, zda jsme se opravdu neztratili, když nám v lese schoval značky – holomek!). Ale za odměnu nám na zpáteční cestě poslal dálkový autobus, který nás svezl asi 4 km. My už jen šlapali oněch zbývajících 3,5 km k naší velké louce, pískovišti, houpačkám a průlezkám, ale hlavně k chalupě, kde tak dobře vařili a hezky se o nás starali. Následující den jsme dali trošku odpočinout dětským nožičkám a našim nohám a věnovali jsme se malování maminkám na kamínky (snad to ocenily). A pak už nám to začalo odsypávat: „Raráškova olympiáda“ – to sledoval, jak jsou děti všestranně zdatné - následovaná hledáním Raráškova velkého pokladu. Závěr zpestřil maškarní karneval, který se kvůli dešti konal v jídelně, ale i tam za námi Rarášek přišel. Vlastně to byla velká přehlídka princezen, víl, kouzelníků, indiánů a broučků. Také jsme tam měli jednu středověkou holčičku, několik Harry Potterů a tak dál a tak dál…. No a po zbaštění naukového dortu se šlehačkou se přiblížila doba balení kufrů. Ještě před tím jsme se rozloučili s Raráškem, který nás za splněné úkoly vyznamenal „placičkami s barevnými mašličkami“. Po chladných, ale kouzelných osmi dnech nás čekal návrat k maminkám, tatínkům, sestřičkám, bratříčkům, babičkám, dědečkům,

zkrátka k těm nejbližším do Prahy. A abyste si udělali představu, co nám tak trošku můžete závidět, přikládám pár fotek - a vlastně zjišťuji, že se mi do tohoto vyprávění nevešly naše historky z procházek po okolí. Ale to nevadí. Třeba někdy příště. Děti se už těší a my s nimi! Alena Schiebelová, učitelka MŠ Matjuchinova, Zbraslav

CESTA PODÉL BŘEHU Ve středu 8. června jsme se vydali do Valdštejnské jízdárny, kde právě probíhala výstava známého malíře Václava Špály. Naše průvodkyně Šárka Vaculová nám nejdříve popsala průběh naší návštěvy, a pak jsme šli za ní nahoru po schodech. Vešli jsme do místnosti, kde ležely na zemi malé polštáře a o kus dál byly na zemi kousky papírů nejrůznějších tvarů a barev. Šárka nás vyzvala, ať si uděláme pohodlí. Všichni jsme se uvelebili na zemi s polštáři pod hlavou. Měli jsme mít zavřené oči a představovat si nějaké místo u vody. Dívat se všude kolem sebe a všimnout si každé maličkosti. Potom jsme měli na podložku z těch kousků papírů vytvořit buď jak to místo vypadalo, nebo jak jsme se tam cítili. Poté jsme měli podle nějakého kritéria naše výtvory roztřídit. Roztřídili jsme je podle toho, jestli se nám na tom místě líbilo, nebo ne.

Po tomto úkolu jsme sešli do obrazárny, kde byly obrazy Václava Špály vystaveny. Naším dalším úkolem bylo vybrat si obraz, který se nám líbí a do kterého bychom rádi vstoupili, kdyby to bylo možné. Měli jsme o

vybraném obraze psát všechno, co se nám honilo hlavou. Mohly to být jen výrazy a vůbec to nemuselo dávat smysl. Každý si sedl před obraz a psal. Když jsme dopsali, Šárka vybrala Honzu, Vojtu, Aničku a Zdeňku, aby nás zavedli před obraz, který se jim líbil. Měli nám říct, proč se jim líbil. Vždy jsme se posadili před obraz a hovořili o něm. Mluvili jsem o všem, co nás napadlo. Jestli si myslíme, že je ten obraz tajemný, nebo jestli se tam naopak vůbec nic neděje. Dohadovali jsme se o tom, jestli je počasí před bouří nebo jestli je už po ní. Na některých obrazech V. Špály převládá modrá barva. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých věcí o Václavu Špálovi. Mně se návštěva výstavy moc líbila a myslím, že mým spolužákům také. Katka Baziková, 8.B ZŠ Praha – Zbraslav


MISTRYNĚ REPUBLIKY HRAJE NA ZBRASLAVI Významného úspěchu dosáhla na letošním juniorském mistrovství ČR v bowlingu Dominika Křenková, která se v sobotu 11. června v Mostu stala mistryní ČR v nejmladší věkové kategorii do devíti let. Rodačka ze Zbraslavi trénuje v místním bowlingovém centru Patium Zbraslav, které je i díky tomuto úspěchu kandidátem na jedno z pražských středisek výchovy

FOTBALISTÉ SE ZACHRÁNILI, ALE... Neslavně zakončili místní fotbalisté své účinkování v letošním ročníku své I. A třídy. Poslední utkání prohráli na domácím hřišti 0:5 s celkem Dolních Měcholup a v konečné tabulce skončili předposlední. Naštěstí tentokrát poslední příčka neznamená sestup.

nejmladších bowlingových talentů pod dozorem profesionálních trenérů. Titul Dominiky Křenkové, hráčky druhého největšího oddílu BC RABBITS Praha, je o to cennější, že ve čtyřech věkových juniorských kategoriích se na juniorském mistrovství prosadila jako jediná reprezentantka regionu Praha. Blahopřejeme. Petr Havel

1. SK Motorlet Praha B

26

15

10

1

53:24

55

2. ABC Braník

26

15

4

7

73:44

49

3. Dolní Měcholupy

26

13

7

6

64:40

46

4. Sokol Nebušice

26

10

7

9

39:36

37

5. SK Gordic Praha

26

11

3

12

50:47

36

6. Actherm Vršovice

26

10

5

11

38:39

35

7. Dragoun Břevnov B

26

9

7

10

49:47

34

8. AFK Slavoj Podolí B

26

9

7

10

31:50

34

9. SK Sparta Krč B

26

10

3

13

49:47

33

10: AFK Slivenec

26

7

10

9

45:43

31

11. Sokol Stodůlky

26

8

6

12

31:48

30

12. FK Slavoj Vyšehrad

26

7

8

11

43:56

29

13. SK Zbraslav

26

7

8

11

27:42

29

14. Aritma Praha B

26

6

7

13

29:58

25

STRNADSKÁ OÁZA INFORMUJE Dne 11. 6. 2005 se hrálo poslední jarní kolo 8. ročníku S.F.S.L. pro rok 2005. Přinášíme umístění jednotlivých mužstev a jejich hodnocení.

1. AD VIKTORIA 43:15 24 BODŮ

Vedoucí mužstvo po jarní části zaváhalo hned v 1. kole, když prohrálo s nováčkem ligy – E.D.A. Film. Poté již mužstvo šlo od vítězství k vítězství a zejména v závěru je podržel svými výkony náhradník v brance – mladý Jirka Kříž. V posledním kole vedoucí mužstvo porazilo trojnásobného vítěze ligy – mužstvo Planter Vrané. Mužstvo má velkou šanci na titul.

2. E.D.A. FILM 26:19 20 BODŮ

Překvapení jarní části ligy. Nováček soutěže v celé jarní části podával vyrovnané výkony a v brance předváděl své umění nestárnoucí Petr Karpíšek. Celé mužstvo hraje velmi disciplinovaně, nepouští se do zbytečných diskusí s rozhodčími a soustředí se pouze na hru.

3. PLANTER VRANÉ 39:19 16 BODŮ

Trojnásobný vítěz ligy se dívá z úctyhodné vzdálenosti na své soupeře a v jarní části soutěže nepřesvědčil. Prohrál několik zápasů se slabšími soupeři. V boji o nejvyšší příčky to v podzimní části bude mít velmi těžké.

4. FC STRNADY 36:23 16 BODŮ

Další aspirant na medaili se krčí až na 4. místě. Mužstvo podává nevyrovnané výkony a doplácí na užší kádr hráčů na celoroční soupisce. Několik zápasů odehrálo bez střídání a zejména ve 2. poločase se tato slabina několikrát projevila. Udrží se v horních příčkách i po podzimních odvetách?


5. COPS RADOTÍN 27:21 15 BODŮ

Překvapení jarní části. Ještě před třemi roky obsazovalo mužstvo stabilně poslední příčky, ale v současné době mohou hráči a vedení pomýšlet hodně vysoko. Po přestupu Honzy Lašáka (FC Žabovřesky) získalo mužstvo lepší herní projev, což odráží i současná tabulka ligy. Udrží si svůj standart i v podzimních odvetách?

práce, aby letošní ročník dohrál. Mužstvo se k zápasům dostavuje v malém počtu hráčů, což dokazují i některé jeho výsledky (0:11; 0: 13; 1:10). Jirka Gač, který mužstvo do soutěže přihlásil, tak před posledním kolem z funkce odstoupil a k dohrávce v posledním kole mužstvo nakonec ani nepřijelo. V mužstvu panuje bezvládí. Dohraje soutěž?

6. FC ŽABOVŘESKY 23:30 14 BODŮ

10. S. A. S. 19:44 3 BODY

Po čtyřech porážkách se chtělo mužstvo ze soutěže odhlásit, ale po pohovoru s prezidentem ligy se dalo dohromady a nakonec se vyhouplo na lichotivé 6. místo, s minimální ztrátou na bronzový stupínek (2 body). Mužstvo s velkou tradicí (v 70. letech několikanásobný vítěz ligy) má možnost získat další pohárové umístění.

Mužstvo s velkou tradicí se krčí na posledním místě. Nástupcem Oldy Kozlera se stal Štefan Klíma, který dal mužstvo před rozpadem dohromady, koupili nové dresy, ale na výkonech to není znát. Před odvetami budou mít hodně práce, aby se s posledního místa odpoutali.

7. FC MASAGE 23:27 11 BODŮ

Jan Kropáček st. – Planter Vrané ......14 branek Ladislav Kovács –AD Viktoria .........12 branek Daniel Štáfek – FC Strnady ..............11 branek David Konečný – AD Viktoria..........11 branek

Mužstvo, které se rok od roku zlepšuje, podávalo v letošním ročníku velmi nevyrovnané výkony. V jednom zápase dokáže porazit favorita (Planter Vrané), ale v dalším prohraje se slabým soupeřem. Mužstvu chybí mozek a hlavně disciplína. Hráči se mezi sebou často hádají a ještě před koncem zápasů odcházejí ze střídačky. Vedoucí mužstva na vše sám nestačí. Letos to vypadá, že opět budou v dolních patrech.

8. BC VRANÉ 27:23 10 BODŮ

Mužstvo, které hraje ligu od jejího založení a neustále se stejným kádrem, bude i v letošním ročníku hrát ve spodní části tabulky. V několika zápasech prohrálo nešťastně o branku. Bylo by vhodné mužstvo doplnit, a to pokud možno co nejdříve. Na vyšší umístění zatím mužstvo nemá.

9. 1.FC ZBRASLAV 11:53 6 BODŮ

Další nováček soutěže, který bude mít moc

STŘELCI

BRANKÁŘI

Nejlepším brankařem po jarní části je Petr Karpíšek z mužstva E.D.A. Film, který odchytal všechny zápasy svého mužstva.

NEJSLUŠNĚJŠÍ MUŽSTVA Planter Vrané.......... 112 bodů FC Masaře.............. 111 bodů BC Vrané.................. 94 bodů

Vedení S.F.S.L. přeje všem fanouškům, hráčům a jejich rodinám příjemné prožití dovolených a hodně sluníčka. Ve Strnadech se sejdeme opět 17. 9. 2005 (turnaj PVP). Liga začíná dne 24. 9. 2005 a bude se hrát bez přestávky až do 19. 11. 2005. Josef Říha

DĚTSKÝ DEN NA BOWLINGU V sobotu 4. 6. 2005 se konal v areálu Bowlingu Zbraslav (U stromečku) dětský den. Hlavní náplní dne byl bowlingový turnaj. Vyhlášené byly dvě kategorie: do deseti let a nad 10 let. Ti mladší hráli na dráze, která byla opatřena postranními mantinely. Doprovodný program se uskutečnil venku. I přes nepřízeň počasí se soutěžilo a bojovalo s vypětím všech sil. Děti vyhrály spoustu hraček a sladkostí, ti nejlepší i medaile.

Na závěr bych chtěl poděkovat Tomášovi Vackovi a jeho přátelům za organizaci. Vítěze můžete vidět na fotografii. Už dnes se těšíme na další dětský turnaj. Pavel Kohout

ČT NA ZBRASLAVI

DĚTSKÉ RYBÁŘSKÉ ZÁVODY

Některé scény z původního televizního seriálu s názvem Poslední sezóna natáčel štáb ČT ve zbraslavské vile Růže, v přilehlé ulici a také v jedné z kanceláří v budově místní knihovny. Desetidílný seriál z prostředí profesionálního hokeje by se měl na obrazovkách objevit v příštím roce. Jeho režisérem je Hynek Bočan a představí se v něm např. Simona Postlerová, Martin Stropnický, Filip Blažek, Pavel Zedníček a v hlavní roli pak Martin Dejdar, který ochotně zapózoval Zbraslavským novinám před divadlem Jana Kašky.

V sobotu 21. května uspořádala Místní organizace Českého rybářského svazu Praha – Zbraslav tradiční dětské rybářské závody. Poprvé se konaly na nově vybudované Malé řece, která byla před závody náležitě zarybněna. Počasí závodům přálo a snad i ono přispělo k účasti 31 dětí (z toho 27 chlapců a 4 dívky), které v konečném souhrnu ulovily celkem 91 ryb, z toho 17 kaprů. Největším úlovkem se nakonec stal kapr Víta Šmejkala. Měřil 45 cm a kromě radosti z krásné ryby vynesl svému přemožiteli cenu za největší ulovenou rybu. Pro konečný výsledek byla důležitá celková délka ulovených ryb. Každý centimetr ryby znamenal jeden bod. Konečný součet bodů určil výsledné pořadí. Opět se závodilo ve dvou věkových kategoriích, do 10 a do 15 let. V mladší kategorii zvítězil Petr Haluza se 170 body, s odstupem za ním se umístila Bára Hronová se 111 body a v těsném závěsu za ní pak Lukáš Nesměrák se 108 body. Ve starší kategorii se s 157 body umístil na třetím místě Tomáš Nový, na druhém místě s 268 body David Balling a prvenství si za svých 560 bodů nekompromisně „ulovil“ Jan Fatka. Letošní závody se opravdu vydařily, navíc bylo dětem zpestřeno čekání na výsledky ukázkou výcviku psů, která se setkala s velmi příznivým ohlasem. I v dalších letech má výbor MO v plánu pokračovat v tradici rybářských závodů včetně doprovodného programu. Martin Šámal kronikář místní organizace

INZERCE


OHROŽENÍ PTÁČKOVÉ

Vážená redakce, rozhodla jsem se požádat Vás o pomoc spočívající v uveřejnění alespoň krátkého článku ve Zbraslavských novinách, který by se týkal následující problematiky. Ještě v roce 2000 přilétala z teplých krajin na Zbraslav hejna jiřiček. Od té doby jejich počet rok od roku prudce klesá, což je alarmující. Tito ptáci byli vždy spjati odpradávna s lidskými obydlími, na kterých si stavěli svá hnízda pro vyvedení mláďat. V minulých stoletích je lidé na jaře vítali a tradovalo se, že s nimi přiletělo do chalupy štěstí.

Dnešní moderní (nebo spíše zaostalý?) člověk je vyhání, shazuje jim již vybudovaná hnízda ze svého domu, mnohdy již s vajíčky nebo mláďaty, jen aby mu nezašpinili fasádu nebo okno. Ale oni jinak stavět hnízda přece neumí. Nejsou to stromoví ptáci. Jakou anabází musejí jiřičky a vlaštovky projít, když se stěhují, a my je od nás nemilosrdně vyhazujeme, abychom se nemuseli namáhat s mytím okna nebo fasády, zatímco svým psím a kočičím miláčkům dovolujeme klidně zdevastovat náš byt, dům a znečistit okolí. Lidé shazují hnízda i tam, kde jim vůbec nemohou vadit. Vlaštovky, které žijí podobným způsobem, se již takto zničit podařilo. Takže teď jsou na řadě jiřičky? Tolik jich na dalekých cestách zahyne a my jim neumožníme zahnízdit a množit se. Je hanbou, že se člověk takto bezohledně a sobecky chová. Jiřičky a vlaštovky jsou velmi užitečné, nachytají desítky kg obtížného hmyzu. Budeme raději používat insekticidy a tím vyvolávat další druhy nebezpečných alergií? Apelujte, prosím, v novinách na obyvatele (hlavně horní části Zbraslavi), ať si toto uvědomí a nevidí stále jen sebe a svůj majetek. Letos se jiřiček vrátilo už opravdu minimum. Poskytneme jim svá obydlí, nebo je necháme vymřít, aby je naši potomci znali jen z obrázků? Těžce na to doplatíme! Lenka Stieberová

NEJEN TICHÁ ALTERNATIVA Když jsem se dozvěděla o prvním ročníku zbraslavského rockového festivalu, měla jsem ohromnou radost – konečně to na Zbraslavi začíná trochu ožívat! Neodradilo mě dokonce ani hrůzu nahánějící tvrzení pořadatelů, že jde o lákání mladých lidí – milovníků rocku, kterým je nezbytně nutné ukázat nové domy na Zbraslavi a přilákat je sem (Zbraslavské noviny 6/2005). Vydala jsem se tedy do Slunečního města. Moje nadšení neopadlo ani poté, co při prvních zvucích kytary vypadl proud. To se přece může stát. Po delší pauze tedy začala hrát první kapela - pro mě neznámí Daen and the G Company. Byl to takový nesourodý mix stylů a osob, jediné, co mě uchvátilo, byl plyšový hlas jedné ze zpěvaček, jehož osobitost se ale vedle exhibice zpěváka ztrácela. Nutno ještě zamáčknout slzu nad nesmělostí saxofonisty. Škoda. Mé hudební chuťové buňky se ale následně zatetelily! Koncert pánů Hladíka (kytara), Hrubého (housle) a Mišíka (kytara, zpěv) byl zážitek pro mlsné. Silná, opravdu silná hudba, plná vzájemného respektu všech nástrojů. Všichni jsme také ocenili, když Vláďa Mišík „setřel“ pořadatele festivalu vypočítávajícího výhody bydlení v nových zbraslavských domech hláškou pro zvukaře, že by chtěl „trochu stáhnout ten zpěv“. Reklamní hrůza se na nás ale valila v průběhu celého festivalu z obří obrazovky umístěné hned vedle pódia, takže božské housle Jana Hrubého byly například doprovázeny reklamou, ve které se jakýsi svalovec usmívá,


protože jeho auto naboural držitel pojistky nejmenované pojišťovny. Hudebně uchvacující byli i Blue Effect, kapela, která vznikla na konci 60. let a roztančit i rozněžnit umí moc dobře pořád. Kytarové „vyhrávky“ Radima Hladíka snad není třeba dlouze opěvovat. Co je ale nutné komentovat, to je vystoupení Garage. Možná to bylo způsobeno hodinovým skluzem programu, nebo velikým apetitem zpěváka Tonyho Ducháčka, že byl trochu víc veselý, než je zdrávo. Bohužel to mělo vliv na kvalitu písniček, a tak se všichni těšili na poslední kapelu, kterou bylo –123 minut. Jaké ale bylo naše zklamání, když Garage ještě dvakrát přidávala. To znamenalo, že pro Minuty zbude jen dvacet minut. Popoháněna pořadatelem a špatně nazvučena začala kapela čítající jen tři muzikanty (v jednoduchosti je ale síla) hrát. Co mi v jejich projevu ale tentokrát chybělo, bylo experimentování s hlasem. Zpěvák Zdeněk Bína si rozumí s východními vlivy, koncerty Minut bývají vždy spíš jeden nekonečný jam, experiment, dialog nástrojů. Možná na „fajnšmekrovské“ písně nezbyl čas, možná to zapříčinilo špatné ozvučení nebo nepříhodné posluchačstvo (někteří už padali pod pódium). Každopádně mi to, že mé milované Minuty neměly dost prostoru, úplně pokazilo dojem z celého festivalu. Příště to snad bude lepší, lépe pořadatelsky zvládnuté, s lepším zvukařem, ale doufejme za stejně lidovou cenu (100 Kč). Štěpánka Pašková

Úmrtí 13. 4. 2005 Foldyna Jan, Zbraslav, roč. 1933 9. 5. 2005 Jermář Otakar, Zbraslav, roč. 1928 12. 5. 2005 Vožniak Jaroslav, Zbraslav, roč. 1933 15. 5. 2005 Kaskounová Věra, Zbraslav, roč. 1931 22. 5. 2005 Přikryl Vilém, Zbraslav, roč. 1928

BLAHOPŘÁNÍ Dne 26. července oslaví naše milovaná manželka, maminka a babička Anička Kušková krásné, kulaté, 60. narozeniny a zároveň v tento den také oslaví svůj svátek. Všechno nejlepší, hodně zdraví, štěstí a rodinné pohody do další šedesátky přejí milující synové David a Tomáš, manžel Zdeněk, snacha Hanka, vnouček Tomášek a psi Chip a Alf.

BLAHOPŘÁNÍ Dne 1. června letošního roku oslavila životní jubileum paní Miluše Trčková. Všechno pěkné do dalších let, spokojenost a pohodu jí přejí rodina Volfova, rodina Pondělíčkova, vnoučata Eliška, Vendulka a Petřík Ke gratulaci se připojuje i redakce našich novin, do nichž paní Miluše Trčková čas od času přispívá zajímavým povídáním, určeným především zbraslavským pamětníkům.

PODĚKOVÁNÍ Chtěli bychom poděkovat všem, kteří doprovodili naši drahou maminku, paní Věru Kaskounovou, na její poslední cestě dne 19. 5. 2005 a věnovali jí tichou vzpomínku. Děkujeme též za projevy soustrasti. Václav Kaskoun

ROZMÍSTĚNÍ KONTEJNERŮ 1. 8. 15. 22. 29. 5.

7. 7. 7. 7. 7. 8.

Tunelářů – restaurace U Žemličků Paškova – u jeslí Na Vrškách K Peluňku – plácek na Mlíčníku Romana Blahníka Nad Parkem – u školy

PRÁZDNINOVÝ PROVOZ KNIHOVNY ODDĚLENÍ PRO DOSPĚLÉ:

Pondělí 8.00 – 12.00 / 13.00 – 18.00 Čtvrtek 8.00 – 12.00 / 13.00 – 16.00

DĚTSKÉ ODDĚLENÍ: Středa 8.00 – 12.00

Pobočka bude uzavřena po celou dobu prázdnin (od 30. 6. do 2. 9. 2005).

NEJPRODÁVANĚJŠÍ KNIHY „U STROMEČKU“ 15. 5. – 15. 6. 2005 BELETRIE 1. Irena – H. Němcová 2. Lekce tvůrčího psaní – M. Viewegh 3. Šifra mistra Leonarda – D. Brown

SOUTĚŽ V minulém čísle Zbraslavských novin jsme se vás ve zkráceném termínu ptali, kde stojí socha na fotografii. Správně bylo, že je to za domem s pečovatelskou službou. Výherci byli tentokrát dva. Na knížky za 200 Kč z knihkupectví U stromečku a CD průvodce Zbraslaví se může těšit paní Jiřina Fousková. Na festivalu Sluneční město si to pak jistě užil Tomáš Privara.

ČERVENCOVÁ SOUTĚŽNÍ OTÁZKA

RŮZNÉ 1. Rodinná encykl. medicíny a zdraví – M. Long 2. Grilování a saláty na léto – J. Bellefontaineová 3. Prahou s otevřenýma očima – I. Mudrová DĚTI A MLÁDEŽ 1. To nejlepší z Večerníčků – K. Závadová 2. Podívej co všechno popelářské auto dokáže (leporelo) 3. Tajuplný vesmír – J. Fardon

C

Autoatlasy na dovolenou: Např. Alpy sev. Itálie, Slovinsko a Chorvatsko, Chorvatské pobř., Rakousko, Evropa, Evropa camping, Turistický autoatlas Česko.

Dnes stačí napsat, kde na Zbraslavi stojí tato bouda. Vítěz se může těšit na knihy za 200 Kč z knihkupectví U stromečku a CD průvodce Zbraslaví. Odpovědi proto posílejte do 15. července na [email protected] a nebo poštou na adresu redakce.

SPONZOŘI ZBRASLAVSKÝCH NOVIN

UJP PRAHA a. s. přijme elektromechanika

n Požadavky: maturita, nejlépe SPŠ

elektrotechnická – slaboproud, jazykové znalosti vítány

Kontakt: p. Dragoun, tel.: 257 920 273, l. 307

tiskárna Ú

Komplexní tiskařské služby:

S T A V U - grafický návrh JADERNÝCH INFORMACÍ, a. s. - sazba - ofsetový barevný tisk PRAHA – ZBRASLAV - knihařské zpracování Elišky Přemyslovny 1335 - laminace/lakování tel.: 257 921 647, 257 921 518 fax: 257 921 852, e-mail: [email protected] - rozvoz zakázek

PROVOZOVNA SLUŽEB ZBRASLAV spol. s.r.o. q likvidace suti a odpadu kontejnery AVIA a TATRA, q doprava písku, betonu, štěrku a stav. mat., AVIA, LIAZ, LIAZ HR likvidace fekálií, q dodávka pitné vody a mytí vozovek, q zemní práce UNC, výkopové práce ruční, q stavební a zámečnické práce, q jeřábnické práce – jeřáb V3S-8t, q (teleskop 10 m) Ke Dračkám 0231, 156 00 Praha – Zbraslav, tel./fax: 257 921 240, 257 921 357, mobil: 602 746 031

KÁMEN Zbraslav, s.r.o. Lom Zbraslav Žitavského 1178, Praha–Zbraslav tel. 257 922 217

Zbraslavské noviny – Informační zpravodaj Městské části Praha – Zbraslav. Vycházejí 12× ročně, první pátek v měsíci. Příští číslo vyjde v pátek 5. srpna 2005. Vydavatel: Úřad Městské části Praha – Zbraslav, Zbraslavské náměstí 464, 156 00 Praha 5. Redakční rada: Karel Tejkal – předseda redakční rady a odpovědný redaktor, Filip Toušek – místopředseda redakční rady, Blanka Velemínská – tajemnice redakce, Evžen Zollmann, Svatoslav Mahelka, František Pondělíček, Michal Stieber, Aleš Háněl – picturemaster, Michal Dvořák – fotograf. Editor a jazykové korektury: Lukáš Novák Adresa redakce: U Malé řeky 3, Praha – Zbraslav, 156 00, tel.: 257 111 801, e-mail: [email protected]. Plošná inzerce: Přijímá se na adrese redakce, paní Blanka Velemínská, e-mail: [email protected], www.zbraslavskenoviny.cz/inzerce. Řádková inzerce: Přijímá se na adrese redakce, 1 Kč/slovo, od 30 slov 5 Kč/slovo, minimální cena inzerátu je 20 Kč. Sazba: Jan Pokorný, www.janpokorny.com, e-mail: [email protected]. Tisk: Ústav jaderných informací, a.s., Elišky Přemyslovny 1335, Praha – Zbraslav, 156 00, tel.: 257 921 647, fax: 257 921 852. Další publikování jakékoli části Zbraslavských novin je povoleno pouze na základě písemného souhlasu vydavatele. Autory nepodepsaných článků a fotografií jsou členové redakční rady Zbraslavských novin. Nevyžádané rukopisy se nevracejí, mohou být redakčně kráceny a redigovány a jejich publikování ve Zbraslavských novinách podléhá schválení redakční radou. Uzávěrka nevyžádaných příspěvků je vždy 15. den v měsíci. Reg. číslo: MK ČR E 13234. © Městská část Praha – Zbraslav www.zbraslavskenoviny.cz


GOLFISTÉ O POHÁR Z B R A S L AV S K Ý C H N O V I N

Premiérový první ročník otevřeného přeboru Zbraslavi v golfu se uskutečnil v pátek 17. června v prostředí Golf resortu Zbraslav. Stát se tak mohlo jen díky ochotě a skvělé spolupráci s vedením areálu, který byl pro místní přebor k dispozici zdarma. Vítěz hlavní kategorie Lukáš Lizánek potřeboval na 9 jamek jen 25 úderů, a tak jako první získal putovní pohár Zbraslavských novin. Že golf není jen sport pro úzkou elitu, o tom se přesvědčili všichni hosté, kteří si své první golfové krůčky vyzkoušeli na cvičné louce s instruktáží profesionálního trenéra a pak se utkali o titul přeborníka Zbraslavi v puttování – tedy hře na greenu. Tady zvítězil Svatopluk Šťáska. Přestože soutěž byla vyhlášena jako otevřená – tedy nejen pro Zbraslavany – místních byla většina a ze Zbraslavi byli i oba vítězové. Juniorským přeborníkem se stal čtyřletý Zdenda Sita, který v absolutním pořadí zahrnující i dospělé skončil v první polovině výsledkové listiny. Fotogalerie a výsledková listina jsou k dispozici na internetových stránkách www.hsh.cz/golf.

N I K D O NEZAKUFROVAL NEZAKUFROVA L Navzdory velkému vedru si našlo na 40 účastníků cestu na start druhého ročníku Zbraslavkého kufrování, které se konalo v neděli 19. června na Havlíně. Pořadatelé vybavili všechny kontroly a každého závodníka speciálním elektronickým zařízením, jaké se při orientačním běhu používá při závodech světového poháru a na mistrovstvích světa. A tak každý účastník získal kromě diplomu a věcných cen i detailní výpis svých časů mezi jednotlivými kontrolami. Nejsnadnější kategorie byla připravena i pro rodiny s kočárky, které toho také využily. Zvítězila v ní Tereza Legová. Na nejobtížnější trati byla nejrychlejší Jana Zoub-


ková, která během studií na vysoké škole patřila mezi nejlepší orientační běžkyně v naší zemi. Kompletní výsledky a fotogalerie jsou na www.hsh.cz/kufrovani.

2005

Recommend Documents