ZPRAVODAJ 5/2005 + silvestrovské vydání 6/2005 ___________________________________________________ Rok 2005 Je to neúprosné, ale je to tak, čas se nedá zastavit. nedávno jsme vstoupili do 21. století a nyní můžeme bilancovat a hodnotit rok 2005, který je v samém závěru. Uteklo to jako voda a jsme na prahu nového období, období voleb, a proto je třeba otočit a pokusit se shrnout vše, co se povedlo a co se nepodařilo naplnit v uplynulém období právě končícího roku. Rok, který nás jako obec naplňoval titulem nejlepší obcí v celé České republice, stál před námi a museli jsme se vyrovnat se spoustou povinností, které nám tento titul přinesl. Nejen vypracování několika projektů na vydání tradičních kalendářů, ale i organizační zajištění návštěvy dětí z celé republiky na jubilejním 10. ročníku Jihočeského folklorního festivalu Kovářov 2005 bylo velmi náročné, ale za přispění pracovníků školy a obce zdařilé. Spolupodíl na zpracování projektu, který podal Svazek obcí Milevska, byl též součástí titulu Vesnice roku. Je to jen strohý výčet činnosti s tímto titulem spojený. V prvních měsících roku nám počasí příliš nepřálo. Dětem ano, sněhu bylo dosti a mohly se radovat ze zimních radovánek, ale pro nás to bylo období nepřetržitých služeb na údržbu místních komunikací zajišťovaných prostřednictvím Služeb obce s.r.o. Toto období skončilo až v první polovině měsíce března a bylo jedno z nejdražších za poslední tři roky. Počátek roku byl též ve znamení zahájení prací na rekonstrukci bývalé školy v Lašovicích, které se rozběhly za přispění všech zainteresovaných subdodavatelů. Výčet činností v roce 2005 je velmi rozsáhlý, a proto se pokusím jej shrnout v několika bodech: o Les – těžba, výroba palivového dřeva, pěstitelské práce na lesních porostech o Odpadky – svozová místa plasty, sklo o Jarní úklid duben, svoz nebezpečného odpadu o Chrást – asfaltace místní komunikace o Oprava komunikace Řenkov – Vladyčín o Oprava střechy fara Kovářov o Rekonstrukce toalet a výměna oken na nové budově ZŠ Kovářov o Zpevnění hráze rybníka v Předbořicích – provedli hasiči z Předbořic o Okrskové cvičení ke 120. výročí založení kovářovského SDH o Nové autobusové zastávky v 10 obcích o Montáž varovného informačního systému obyvatelstva - rozhlas o Rekonstrukce sociálního zařízení v KD Zahořany o Rozšíření jeviště v kinosále o Instalace nových dopravních značek a informačních tabulí o Pravidelné sečení veřejných prostranství, hřbitovů a místních komunikací o Zakoupení vozidla pro pečovatelskou terénní službu za přispění daru ze Seftigenu o Zpracované studie na rekonstrukci objektu MŠ Předbořice, střechy KD Kovářov a střechy MŠ Kovářov o Oprava kapličky ve Vepicích o Opava vodovodu Chrást – přivaděč pitné vody, výměna čerpadla v Jalovčí
o Oprava a čištění kanalizace Kovářov - náves o Oprava oken a střechy – restaurace Chrást o Vytvoření parkovací plochy v Kovářově – malometrážní byty Tento výčet činností dokazuje velice rozšířenou činnost obce podle předběžného individuálního projednání radou obce a dokazuje, že se nezapomíná na menší osady v samosprávném celku. Přáním všech by bylo, aby i v příštím roce tato činnost pokračovala v tak rozsáhlé míře a bylo dostatek finančních prostředků na plánované akce. Připravil Pavel Hroch
ŠŤASTNÉ A VESELÉ VÁNOCE V NOVÉM ROCE HODNĚ ZDRAVÍ A ÚSPĚCHŮ PŘEJÍ ZASTUPITELÉ OBCE A PRACOVNÍCI OBECNÍHO ÚŘADU
100 let včelařů v Kovářově Včelaři, chovatelé, ochránci přírody, zahrádkáři a všichni občané máme stále na paměti, že význam včelařství není pouze v tom získávat med pyl, propolis mateří kašičku, vosk a včelí jed. Je to pouze nepatrná část produktů, které včely tvoří. Jejich užitné hodnoty jsou daleko větší. Hlavní a nezastupitelné místo má včela v opylování kulturně, ale i planě rostoucích stromů a rostlin. Kdyby z naší přírody vymizely včely, současně s nimi by zanikly desítky druhů rostlin, které jsou na opylení včelou závislé. Proto chov včel není jenom koníček, ale je to služba přírodě, která se nedá nijak změřit, finančně ohodnotit ani vyčíslit. Je to práce, kterou včelaři věnují nám všem. 100 let včelařů v Kovářově je velice významnou kulturně společenskou, ale velice prospěšnou organizovanou činností. Proto patří všem včelařům veliký dík za to, že tuto tradici na vesnici stále udržují, starají se o svá včelstva, která rozmnožují, byť odměnou je především morální ohodnocení a teprve pak nepatrný zisk z včelích produktu. Již po staletí jsou využívány včelí produkty i jako prostředek lidového léčitelství. Zejména nyní se o ně intenzivně zajímají lékaři, biologové, farmaceuti, chemici a další vědci. Snaží se zjistit hlubší podstatu jejich příznivého účinku na lidský organismus. Proto včelaří lidé, kteří mají ušlechtilý cíl s pocitem uspokojení a láskou ke včelám. Takovýto lidé se našli i před sto lety v naší obci, kdy místo silvestrovských oslav dne 31. prosince roku 1905 založili tento spolek. Připravil Pavel Hroch
Z kroniky včelařů – protokol č. 1: Svolavatel zahájiv schůzi vysvětluje krátce účel a způsob včelařské organizace, poukazuje na výhody trojnásobného kombinovaného pojištění a na účel povinného odbírání časopisu, načež navrhuje, aby roční příspěvek stanoven byl pro členy 3 K. Zápisné pak na 1 K. S návrhem tím souhlasí shromáždění jednohlasně, načež se přihlásilo k založení nového spolku 25 členů. Za funkcionáře spolku zvolen jednohlasně Josef Souhrada, učitel v Kovářově, předseda. František Sismelich z Klisince, místopředseda. František Vančata z Kostelce, jednatelem. František Frýdl z Kovářova, pokladníkem. Členy výboru zvoleni pp: V. Dvořák z Radvánova, Jan Bílý z Vesce a J. Pešička z Hostína. Náhradníky pp: Josef Máša z Kostelce a Jan Kofroň z Klisince. Revizory pp V. Zítek z Pechovy Lhoty a J. Racek z Kostelce. Když všichni členové zaplatili zápisné a členský příspěvek a udali k pojištění 134 včelstva a náčiní v úhrné ceně 6 560 K následovala přednáška předsedy „O důležitosti včelařství v ohledu národohospodářském a mravním“, která byla shromážděním pozorně vyslechnuta. Usneseno přistoupiti za člena „Zemského ústředního včelařského spolku“ a schválen návrh pana Josefa Dolisty zakoupiti pro všechny členy stojné nákrčníky s jehlicí „včelkou“ s podmínkou, že členové krýti budou vydání tato z vlastního jmění. Tím protokol skončen a podepsán
František Vančata t. č. jednatel
J. Souhrada t. č. předseda
Podpora partnerství ve Středním Povltaví Projekt předkládá MAS Střední Povltaví o.s. – místní akční skupina, která vznikla za účelem posílení rozvoje venkova ve Středním Povltaví. (mikroregion Milevsko). Projekt chce dosáhnout lepší připravenosti MAS i celého mikroregionu na programy typu LEADER. Iniciativa směřující k podpoře posílení rozvoje venkova v mikroregionu Milevsko vznikla již v roce 2004, kdy se začala scházet přípravná skupina, ze které v roce 2005 vznikla MAS Střední Povltaví. Náplní práce přípravné skupiny (později MAS) bylo zmapování potřeb venkova a možností jeho rozvoje. Skupina se setkávala na pravidelných jednáních, většina z nich probíhala za účasti veřejnosti. Po zpracování analýzy regionu a sběru námětů na projekty vypracovala MAS strategii rozvoje regionu, zaměřenou na podporu alternativních příjmů zemědělců zejména v oblastí zlepšování životního prostředí. V následujícím období chce MAS realizovat projekt Podpora partnerství ve Středním Povltaví, který je zaměřen na posílení partnerské spolupráce v regionu a na zlepšení schopností všech místních aktérů (zástupci místní veřejné správy, podnikatelských subjektů a neziskových organizací) podílet se na rozvoji území. Tato skupina lidí si dala za svůj specifický cíl: • Příprava obyvatel regionu na plánování a realizaci opatření pro místní rozvoj • Podpora zaměření MAS na vypracování dlouhodobé koncepce rozvoje regionu • Podpora aktivního partnerství na místní úrovni
•
Zlepšení a udržení kvalitních životních podmínek ve Středním Povltaví
Místní akční skupina si zadala za cíl podpořit partnerství mezi obyvateli, podnikateli, ale i neziskovými organizacemi v rozvoji celého mikroregionu Milevsko. Celý tento program by měl zlepšit informovanost a vzdělanost členů místní akční skupiny v problematice předkládání projektů, které by měly podpořit rozvoj venkovského území. Program LEADER má též za úkol informovat širokou veřejnost o možnostech jak se podílet na rozvoji venkova, dosažení ekologické, sociální i ekonomické udržitelnosti regionu. MAS nesmí zapomínat na pravidelnou aktualizaci analýzy regionů i na pravidelné přepracovávání strategie podle aktuálních požadavků EU. Pavel Hroch Předseda MAS Střední Povltaví
Vánoce našich předků Každý ví, že Vánoce v té podobě, v jaké je slavíme dnes, nejsou zase tak dávnou tradicí. To, že se vánoční stromeček zabydlel v českých domácnostech (nejdříve měšťanských, později i venkovských) až po roce 1812, kdy byl první stromeček hvězdou vánočního večírku, který uspořádal pro své přátele J.K.Liebich - pozdější ředitel Stavovského divadla, v libeňském zámečku Na ztracené vartě, také není žádnou novinkou. Stejně tak bramborový salát se smaženým kaprem nebo řízkem není tradičním pokrmem dlouho. Jak ale slavili Vánoce naše prababičky? Některé zvyky se v rodinách udržují dodnes. Vánoce začínaly Adventem, jeho začátek byl stanoven vždy na nejbližší neděli mezi 27. 11.-3. 12. Symbolem byl adventní věnec se čtyřmi svíčkami, které se postupně rozsvěcovaly, každou adventní neděli jedna. První "věštecký" den byl 30. 11. na sv. Ondřeje, tehdy se předpovídala budoucnost. Na sev. Moravě např. věštili pomocí ukryté hlíny, chleba, hřebenu či prstenu pod hrnkem. Toho kdo měl pod hrnkem hlínu, čekala do roka smrt, hřeben měl varovat nálezce před onemocněním, chleba znamenal blahobyt a prsten, co jiného než svatbu. Jiným českým zvykem bylo půlnoční klepání na kurník. Dívka zaklepala na kurník a když se ozval kohout, měla se do roka vdát, ozvala-li se slepice, musela si dívka na svatbu ještě nějaký čas počkat. 4. 12. na sv. Barboru i dnes řežeme třešňové větvičky "barborky", aby nám vykvetlo štěstí. Rozkvetlé "barborky" měly také znamenat svatbu v příštím roce pro dívku, která je trhala. Sv. Barbora má stejné poslání jako Mikuláš, naděluje hodným dětem, ale do punčochy. Za Barboru se převlékaly dívky, vždy do bílého, pomoučily si obličej, na hlavu si daly zelený věnec (symbol nevinnosti) někde byl věnec ozdoben zapálenými svíčkami. Chodily po vsi a zlobivé děti vyplácely metlou, hodným naopak nadělovaly různé dobroty. Sv. Mikuláš byl uctíván jako patron mořeplavců, mlynářů a obchodníků, ochránce šťastného manželství. 6. 12. v den jeho svátku se konaly mikulášské trhy, kde se především prodávalo typické mikulášské figurální pečivo, mělo tvar zvířátek, pletenců, brejliček, panenek, čertů apod. V jižních a západních Čechách děti dostávaly "ježka" nebo "svět" jablko se zapíchanými špejlemi, na kterých bylo navlečené ovoce. Ve Slezsku chodily Matičky či Mikulášky, podobné Barborkám a také nadělovaly. 13. 12. chodila Lucie. Obvykle bíle oděná žena se škraboškou s velkými zuby. Chodila do domů a ve světnicích husí "kosinkou" vymetala smetí z koutů. Byla patronkou přadlen a symbolem čistoty.
Štědrý den Co bylo před stromečkem? Zeleň patří k Vánocům odpradávna. Místo stromku se používaly větve chvojí, pokládaly se na stůl nebo se nad něj zavěšovaly. Byly zárukou štěstí, zdraví a úspěchu. Důležitou rostlinou byla také "růže z Jericha" lat. Anastatica hierochuntica. V suchém stavu vypadá jako šedé klubíčko, namočí-li se (nejlépe do vína), krásně se rozvine a připomíná tak trochu mořskou hvězdici. Pokud se rozvila právě do hvězdy, znamenalo to, že další narozené dítě bude chlapec. Byla také zárukou zdraví a dobré úrody pro jeho rodinu. Na vesnickém stole ležela vždy ošatka s obilím, které se na jaře vyselo s ostatním a mělo zajistit bohatou úrodu. Ráno se pekly vánočky a hospodyně chodily s rukama od těsta obejmout ovocné stromy, aby přinesly úrodu. Místně ovazovali kolem kmenů povříslo. Vdavekchtivé dívky chodily třást bezovým keřem. Během třesení odříkávaly "Třesu, třesu bez, kde je milý dnes." Ze strany, odkud se ozval psí štěkot, měl přijít jejich budoucí ženich. Ten den se nikomu nic nepůjčovalo, aby se neprobudily zlé síly. V betlémě se zapalovala svíčka -"betlémské světlo", které představovalo symbol míru, lásky a vzájemnosti. K štědrovečerní večeři se usedalo, jakmile vyšla první hvězda. Počet lidí u stolu měl být sudý, to znamenalo štěstí. Nikdo kromě hospodyně nesměl během večeře od stolu vstát, kdo odešel, v příštím roce zemřel. Jinde by zase drůbež nenesla. Štědrovečerní večeře měla co nejvíce chodů, nejlépe devět, to mělo zajistit bohatství. Prvním chodem bývaly oplatky, pečené ve speciální oplatečnici (podobně jako vafle nebo lázeňské oplatky) Dalším chodem byla polévka. Rybí se vařila v bohatých rodinách nebo v rybníkářských krajích. Častější byla polévka houbová s čočkou nebo hrachem, jinde zásmažková. Následoval pokrm z krup a hub nazývaný buď "kuba", "ševcovský jahelník" či "maňas". V podkrkonoší jedli hubník - svítek s houbami. Do všech těchto pokrmů se přidával česnek, jako ochrana před zlou mocí, dával se i dobytku a drůbeži. Jako součást štědrovečerní večeře nesměl chybět hrách, který představoval prastarý obřadní pokrm. Dále to byly sladkosti: vánočky, lívance, buchty nebo kynuté knedlíky. Závěr večeře patřil ovoci. Rozkrajování jablek, pouštění lodiček ze skořápek, lití olova, šupina pod talířem jsou zvyky, oblíbené i dnes. Stejně jako vánoční koledy. Ať už je tradice Vánoc v každé rodině trochu jiná, nejdůležitější je, abyste je mohli prožít v klidu a příjemné náladě spolu se svými blízkými. Zdroj internet
NOVINKY ZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY Je tu konec roku 2005 a s ním i vánoční svátky a prázdniny. Ve škole nám je zpřítomní poslední školní den letošního roku, který se ponese v duchu Vánoc a jejich zvyků. Přeji všem žákům, zaměstnancům školy a rodičům zaslouženou rodinnou pohodu při vánočních oslavách i vítání nového roku 2006. MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA 5.prosince se kovářovští žáci znovu dočkali Mikuláše a jeho čertovských pomocníků. Zástupci nebe i pekla společně obcházeli třídy a po zazpívané písni či zarecitované básničce odměňovali na základě hříšné třídní knihy jednotlivé děti. Některé z nich byly „obdarovány“ čertovskou metlou, všechny však dostaly balíček s dobrotami. Poděkování za jeho obsah a přípravu patří školní jídelně a Zákaznickému klubu Jednoty Kovářov.
ZÁPIS DO 1.TŘÍDY ZŠ KOVÁŘOV Ředitelství Základní školy Kovářov, okres Písek oznamuje, že zápis do 1.třídy pro školní rok 2006/2007 proběhne na naší škole takto: v pátek 20.1.2006 od 13:00 h do 17:00 h v sobotu 21.1.2006 od 9:00 h do 11:00 h K zápisu přijdou rodiče s dětmi, kterým bude do 31.8.2006 šest let, a s dětmi staršími, které ještě do školy nechodí. Rodiče si k zápisu přinesou svůj občanský průkaz a rodný list dítěte. V TĚLOCVIČNĚ SE ZPÍVALO A TANČILO 7.prosince ožila tělocvična kovářovské školy hudbou a tancem. Se svým hudebně zábavným programem přijel za žáky slovenský učitel Viktor a nutno říci, že svou původní profesi vůbec „nezapomněl“. Nenásilným a vtipným způsobem dokázal žáky vtáhnout do programu plného zpívání a povídání o světě kolem nás, což děti ocenily potleskem a spontánní spoluprací. Žákům prvního stupně bylo určeno hudební pásmo Barvy, žáci druhého stupně se pobavili u pásma s názvem Kamarád.
POZVÁNKA NA PLES ZŠ Kovářov, OSR při ZŠ Kovářov a ZD Kovářov pořádají dne 14.1.2006 od 20:00 hod
14. školní a zemědělský ples KD Kovářov vstup 100,hudba: Alpa Závazný předprodej vstupenek:
od 28.12.2005 do 9.1.2006 pí. Pincová tel. 382 594 118 nebo 382 594 007 (později přímo u pokladny)
Můžete se těšit na tradiční bohatou tombolu…
MARIÁŠOVÝ TURNAJ V sobotu 26. listopadu se v salonku nově otevřené restaurace NA KŘIŽOVATCE konal již druhý ročník Kovářovského mariáše. I když počet soutěžících nebyl tak velký (šestnáct hráčů – loni to bylo dvacet čtyři), úroveň turnaje byla kvalitní, zrovna jako ceny, o které se hrálo. Vítěz prvního ročníku pan Stanislav Burian ze Zahořan neobhájil prvenství, a tak se vítězem stal pan František Hroch z Předbořic. Z domácích účastníků byl nejúspěšnější pan Petr Dolista, který obsadil druhé místo se ztrátou pouhých dvou bodů na vítěze. Turnaj byl zároveň završením celoročního klání příznivců mariáše o pohár starosty obce. Podobné soutěže se během roku konaly i v Předbořicích, Lašovicích a Zahořanech. Host turnaje starosta obce pan Pavel Hroch tak slavnostně předal vítězný pohár nejlepšímu hráči za celý letošní rok. Stal se jím pan Stanislav Hroch ze Sedlčan. V loňském roce to byl pan Alexandr Janči z Předbořic. Těšíme se na další ročník. Zdeněk Pšeničný
„Sváteční ordinace“ Zubní ordinace – MUDr. Tereza Vlnová bude během svátků ordinovat jen v pondělí 26. 12. od 800 do 1200 27. – 30. 12. bude zubní ordinace z důvodu dovolené uzavřena. Bolestivé případy budou ošetřeny těmito zubními lékaři – vždy od 800 do 1000: 24. 12. 25. 12. 26. 12. 27. 12. 28. 12. 29. 12. 30. 12. 31. 12. 1.1.2006
MUDr. J. Poulíček MUDr. N. Soulková MUDr. T. Vlnová MUDr. A. Zapletalová MUDr. J. Zelenka MUDr. J. Kellerová MUDr. P. Kužel MUDr. D. Matějková MUDr. J. Musil
Poliklinika Poliklinika Kovářov Poliklinika ZVVZ Poliklinika Poliklinika Poliklinika Bernartice
382 503 271 382 503 238 382 594 111 382 503 214 382 552 920 382 503 240 382 503 523 382 526 388 382 585 223
Informace o zubní pohotovosti naleznete na internetové adrese: www.zubarimilevsko.vasestranky.cz Ordinace praktického lékaře – MUDr. Jaroslav Kahoun bude o svátcích ordinovat takto: 23. 12. 800 – 1000 akutní stavy 27. 12. – 30. 12. 800 – 1000 akutní stavy
Přehled akcí a plesů na kovářovsku 26.12.2005 (pondělí)
Pochod z Kovářova do Kovářova
Kovářov
31.12.2005 (sobota)
Silvestr 2005
KD Kovářov
31.12.2005 (sobota)
Silvestrovské posezení v restauraci u Suků Zahořany
01.01.2006 (neděle)
Novoroční pochod na rozhlednu
Zahořany
07.01.2005 (sobota)
Myslivecký ples – Zahořany
KD Zahořany
14.01.2005 (sobota)
Školní ples
KD Kovářov
28.01.2005 (sobota)
Hasičský ples – Předbořice
KD Zahořany
28.01.2005 (sobota)
Křesťanský ples
KD Kovářov
04.02.2005 (sobota)
Maturitní ples – Gymnázium Milevsko
KD Kovářov
10.02.2005 (pátek)
Hasičský ples – Mokřice
KD Zahořany
11.02.2005 (sobota)
Obecní ples
KD Kovářov
25.02.2005 (sobota)
Hasičský ples – Kovářov
KD Kovářov
Další plánované akce: na únor:
na březen:
Maškarní pro děti Maškarní pro děti
KD Zahořany Kovářov
Pyžamový ples
KD Zahořany
!!! Více se dozvíte z plakátů !!!
!!! Možnost přivýdělku !!! Kulturní klub Kovářov shání zájemce do šatny v KD Kovářov při konání zábavy Silvestr 2005. Případní zájemci se mohou hlásit sl. Vendule Kotrbové, tel. 382 594 218 nebo přímo na OÚ Kovářov. Obecní úřad Kovářov pořádá III. ročník
POCHODU Z KOVÁŘOVA DO KOVÁŘOVA Kdy:
v pondělí 26. prosince 2005
Čas: 8:30 – 9:30 prezentace v Restauraci Na farské zahradě Startovné:
30,- Kč
!!! Občerstvení zajištěné !!! * Trasa pochodu bude zveřejněna na plakátech *
Sraz seniorů Jako již pokaždé tak i letos v úterý 29. listopadu se uskutečnil v Zahořanech Sraz seniorů a milovníků dechovky. Toto setkání se skoro ničím nelišilo od těch předchozí. Jako první, po uvítání návštěvníků starostou Pavlem Hrochem, vystoupily děti z Mateřské školy Kovářov, které předvedly krásné pásmo písniček a říkadel. Jak děti, tak i paní učitelky si zaslouží velikou pochvalu za dobře odvedenou práci. K tanci a poslechu přijela zahrát jihočeská kapela PRIMA QUINETT, která u nás vystupovala poprvé a určitě ne naposledy. Nechybělo ani tradiční občerstvení v podobě kávy a koláčků. I autobusové svozy byly jako vždy zajištěny.
Slavnostní rozsvícení vánočního stromu
Slavnostní rozsvícení vánočního stromu na kovářovské návsi tentokrát připadlo na pátek 2. prosince 2005. Celý tento slavnostní akt probíhal v duchu vánočním, který navíc žáci ZŠ Kovářov doprovázeli svým zpěvem vánočních koled. Starosta Pavel Hroch nejdříve přivítal všechny přihlížející a následovně předal slovo P. Brunovi, který vyprávěl vánoční příběh. Pak se dostaly na řadu děti, které dostaly za úkol doozdobit stromeček červenými a zlatými mašličkami. Když už nezbyla ani jedna mašlička, mohlo se přejít k tomu nejdůležitějšímu, a to k rozsvícení vánočního stromu za pomoci volání dětí „Stromečku, rozsviť se“. Za účast a pomoc byli děti i dospělí obdarováni sladkou odměnou v podobě perníčku, který upekly a nazdobily pracovnice OÚ Kovářov.
Vánoční aranžmá Ve čtvrtek 8. prosince přijela do Restaurace Na farské zahradě v Kovářově paní Dagmar Kolingerová z Dmýštic, aby předvedla ukázku vánočního aranžmá, kterého se přibližně zúčastnilo 50 žen a dětí. Byl to velmi příjemně strávený podvečer, kdy návštěvníci dostali spoustu návrhů, rad a tipů, jaká výzdoba je letos moderní a jak si zkrášlit svůj domov o vánočních svátcích. Na závěr si bylo možné zakoupit nějaké to vánoční aranžmá výroby paní Kolingerové a nebo jen aranžovací doplňky k vlastní tvorbě. připravila V. K.
Jihočeský folklorní soubor Kovářovan Občanské sdružení Kovářovan pracovalo v průběhu roku 2005 na udržování a rozvíjení lidových tradic své národopisné oblasti „Kozácka“. Aktivně též spolupracovalo s Jihočeským folklorním sdružením, Folklorním sdružením ČR i dalšími partnery, s nimiž se podílelo na propagaci a prezentaci lidové kultury v Jihočeském kraji a České republice. Chtěli bychom poděkovat Obci Kovářov a jejímu zastupitelstvu v čele se starostou Pavlem Hrochem za spolupráci a samozřejmě i všem partnerům a sponzorům, kteří jsou nám nápomocni při zajišťování aktivit našeho sdružení. V neposlední řadě děkujeme všem členům, kteří působí v dospělém souboru Kovářovan, divadelní společnosti Podkova, dětských souborech Kovářovánek a Malý Kovářovan. Velký dík patří také rodičům našich nejmladších členů za to, že vedou a podporují své děti v této zájmové činnosti. Věříme, že se i v příštím roce budeme setkávat s pochopením a přízní všech, kterým není lhostejný osud lidové kultury a přáli bychom si, aby všechny naše soubory svými programy i nadále přinášely divákům radost a potěšení. Klidné vánoce, hodně štěstí a zdraví do nového roku přejí manželé Milan a Pavla Škochovi
Služby obce Kovářov
Společnost Služby obce s.r.o., jejímž zřizovatelem je Obec Kovářov, vznikla v květnu roku 2003 a již od června nabízí své služby nejen obci, ale i občanům naší obce a celého okolí, a to autodopravu, svoz tuhého komunálního odpadu, letní a zimní údržbu komunikací, přípravné práce pro stavby, zednické práce, lesnické práce, těžbu dřeva, od loňského října i praní prádla v prádelně v Kovářově a od roku 2004 jsme se stali správci pro vodovod Jalovčí, Chrást a vodovod Předbořice – Zahořany – Lašovice. S prací naší společnosti se můžete denně setkávat na území celého Kovářovska. V uplynulém roce jsme těžili obecní lesy napadené kůrovcem a vypadá to, že se nám vše podařilo dostat pod naší kontrolu. V současné době zdárně dokončujeme přestavbu bývalé školy v Lašovicích na upravitelné byty s pečovatelskou službou pro naše starší spoluobčany a rekonstrukci sociálního zařízení v KD Zahořany.
!!! ZMĚNA PROVOZU !!! Prádelna Kovářov od 1.12.2005 do 31.3.2006 je pro veřejnost otevřená vždy v pondělí a v pátek od 7:00 hod do 15:30 hod.
Příjemné prožití vánočních svátků a hodně úspěchů v novém roce Vám přejí Služby obce s.r.o .
VŠE NEJLEPŠÍ DO NOVÉHO ROKU 2006 VÁM PŘEJE OBECNÍ POLICIE KOVÁŘOV
Obecní úřad oznamuje, že je možnost podat žádost o byt do malometrážních bytů v Kovářově.
V Lašovicích byla dokončena rekonstrukce budovy na 4 chráněné byty, jsou určeny převážně pro seniory i manželské páry, kdy alespoň jeden se není schopen o sebe sám postarat (tělesně postižení, vozíčkáři, vysoký věk atd.). Zájemci o bydlení v těchto bytech mohou podávat žádosti na adresu Obec Kovářov, Kovářov 63, 398 55.
Pozvánka na odpolední procházku
Novoroční výstup na „Koňský vrch“ Dne 1. ledna 2006 v době od 1300 do 1500 hod.
Trasa výstupu: o Od Zlučína od pískovny pod Koňským po cestě směrem k vrcholu o Ze Zahořan od sauny nebo ze směru od Pelech, od poslední chaty po pěšině o Libovolně terénem – na vrchol Koňského vrchu není vedena turistická značka Účastníci výstupu, kteří dosáhnou vrcholu v uvedenou dobu, obdrží u rozhledny na Koňském vrchu pamětní list, pohárek teplého čaje a poukázku na porci novoroční polévky, která se bude podávat v Zahořanech v restauraci „U Suků“. Výstup ve spolupráci s rest. „U Suků“, Autodoprava Záhor s.r.o., MS Zahořany a OÚ Kovářov Organizuje M. Rapušák, Žebrákov 4, Milevsko 399 01, mob. 724605207 - ©.
Nakonec pohádka pro děti: Vánoce u Rumcajsů (Václav Čtvrtek) A bylo o Vánocích na třetí rok. Hned ráno zaslechli Rumcajs s Mankou od Jičína velké tlučení. „V Jičíně už zabíjejí kapry,“ povídá Manka. „To aby ses, Rumcajsi, taky vypravil pro rybu.“ Rumcajs ale zavrtěl hlavou: „Já bych letos radši černého kubu. To je pravé loupežnické jídlo na štědrou večeři. Loni si ho nemohl dopřát ani knížepán.“ Manku jako by v tu chvíli posedla jiná chuť. „Rumcajsi, mně se jazyk kroutí do kornoutku zrovna jen na rybu.“ A tak si Rumcajs vysadil synka Cipíska na rameno a vydali se k vodníku Volšovečkovi pro kapra. Místy bylo holo a kluzko, místy hluboký sníh. A nejhůř u rybníka nad stavidlem. Vítr tam navál závěj na zmrzlou strouhu. Vtom Cipísek, protože byl výš, povídá: „Někdo v té závěji leží.“ Byl to takový kulatý chlapík, převaloval se na břiše jako na kolíbce a ne a ne se zvednout. „Já tě znám,“ povídá
Rumcajs, „ty jsi jičínský krupař Kastl. A co tu děláš?“ „Vyšel jsem si, aby mi v žaludku správně odlehlo před večeří, a teď tohle,“ heká Kastl. Rumcajs s Cipískem zvedli Kastla ze závěje a postavili ho rovně na nohy. A krupař už šmejdí po všech kapsách, aby se jim odměnil. Neshledal v kapsách víc než pár hrstí krup, jak mu tam napadaly, když stál u pultu. „Víc u sebe nemám,“ řekl Kastl. „Nech tak, stejně bychom nic nevzali,“ povídá Rumcajs, ale vtom už mu krupař vsypal kroupy do kapsy u kordofánské kazajky. Potom se Kastl hrnul dál směrem k Jičínu. Rumcajs s Cipískem došli jen k rybníku a zaťukali na stavidlo. Volným očkem v ledu vyjel z vody vodník Volšoveček. „Co byste rádi?“ „Kapříka, Mance na něj přišla chuť, a aby bylo co smažit k štědré večeři,“ poprosil Rumcajs. Volšoveček na to neřekl ani slovo, vjel pod led a za chvíli podává Rumcajsovi kapra. „Tumáš.“ A hned zase zpátky pod led, a voda v rybníce jako by o slzu stoupla. Rumcajs si srovnal krasavečka kapra do náruče a nese ho domů. Cipísek se mu přidal k boku. Ale jak jdou, Rumcajsovi pořád připadá, jako by se za ním někdo díval. Ohlídne se, a na stavidle sedí vodník Volšoveček a tlapkou mává kaprovi na rozloučenou. „Kruciš, já se neměl ohlížet,“ povídá Rumcajs. Když došli k jeskyni, Rumcajs pro tu chvíli usadil kapra do studánky a na stružku přihrábl hrázku z křemílků, aby nemohl uplavat. „Máš ho ve studánce, Manko,“ vzkázal po Cipískovi. Ale sám postává nad studánkou, v srdci ho tíží závažíčko, a pořád vidí Volšovečka, jak sedí na stavidle a mává kaprovi na rozloučenou. A bůhví jak se to tak Rumcajs nešikovně otočil na patě! Hrázka z křemílků se rozvalila a kapří krása plyne strouhou pryč do rybníka. „Já nešika!“ křikl vesele Rumcajs na celý Řáholec. Když to doma pověděl Mance, Manka řekla: „Dobré srdce není zadarmo. Nás to stálo štědrou večeři.“ „Nevyvedla se nám ta rybí po pansku,“ usmál se Rumcajs, „tak si uděláme poctivou loupežnickou.“ . Uhodil rukou o kapsu u kazajky a v kapse se ozvou kroupy od Kastla. Přesypaly se a zacinkaly málem jako zvonky. „Aleluja,ů povídá Manka, „k štědré večeři bude kuba z krup.“ „Glória, maštěný kuba s houbama!“ zazpíval Cipísek. Rumcajs vyklopil kroupy z kapsy a hned stavěli hrnec na ohniště. Našla se palička česneku, za nehet pepře, za dva soli i jiskřička jezevčího sádla. Jen houby nebyly. Jen houby pořád chyběly. Nebyl jich v celé domácnosti ani lupínek. „Jako loni na jičínském zámku,“ povídá Rumcajs. „A bez hub je kuba jen marnost.“ Vtom vběhne do jeskyně veverka. Přichytila se drápkem Mančina kolena a složila jí do klína plnou náruč hub. „Už chvíli se dívám na tu vaši trampotu tamhle z borovice,“ řekla. „A tak vám něco nesu ze své zimní špajzky. Tuhle jsou hříbky a tuhle křemenáče, aby byl kuba správně dočerna.“ Rumcajs, než sáhl pro kudlu, aby to veverčí nadělení pokrájel do rendlíku, ještě povídá: ,,0 to je na tom loupežník líp než knížepán, že má veverku za dobrou přítelkyni.“ Potom vařili kubu: z Kastlových krup, soli, pepře, jezevčího sádla a veverčího nadělení. Vonělo to až do jičínského zámku. A když toho černého kubu snědli, zazpívali si stručnou loupežnickou koledu:
Vyletěla na nebesa vlasatice kometa,
měsíček tam trousí hvězdy, kometa je zametá.
ZPRAVODAJ 6/2005 SPECIÁL SILVESTROVSKÉ VYDÁNÍ Obecní závěr roku v minulosti Každoročně přichází měsíc listopad, který si s sebou nese krátké dny, plískanice, vlhko a sychravo. Na duši se nám ukládá splín, jak by řekl básník, a člověk trpí depresemi. Rok se blíží ke konci a my již začínáme bilancovat naše celoroční konání a snažení. Co se nám povedlo, kde se nám nevedlo a co se ještě dá dohonit. Začíná ten známý předvánoční čas plný shonu, chvátání a nervozity. Lepší by však bylo zastavit se v našem chvátání a tak trochu si vychutnat dlouhé večery, které tento čas provázejí. Je čas černých hodinek, rozjímání a vzpomínání. Pojďme si spolu zavzpomínat na staré dobré časy, na časy, které již takřka nikdo z nás nepamatuje a jsou nám na hony vzdálené, časy, ve kterých se na vesnici dodržovaly staré zvyky, bez kterých si život na vesnici nedovedl nikdo představit. Ten čas, když ještě nebylo rádio a televize. Všední život byl tak zpestřen a vyveden z klidu a mluvilo se o těchto událostech předem a pak zas až do konání nových. Pojďme si povědět, co to byla „hostina u slouhy, takzvaná s e j p k a“: Na podzim, když přestal obecní pastýř čili slouha pásti hospodářům dobytek, odevzdávala se mu „sejpka“. V každé vesnici to bylo jinak. Někde o Všech svatých, jinde na Ondřeje, jinde na Martina apod. Hospodáři mu sypali za pasení dobytka obilí. Sypalo se podle výměry hospodářství a počtu pasených kusů. Například sedlák dával 1 míru žita, 1/2 míry ječmene a 1/2 míry ovsa. Přitom se nehledělo na přesnou míru a všichni přesypávali, neboť věděli, že za přesypané obilí vystrojí slouha hostinu. Sejpka se nosila do pastoušky, ale hostina, kterou se slouha hospodářům odměnil, se odbývala ve velké světnici u starosty, neb v pastoušce nebylo tolik místa. Ve světnici bývaly nejméně tři stoly. Na každém stole byl po staročesku bochník chleba. Oběd byl o několika chodech. Hovězí polévka, hrách se zelím a uzené, hovězí maso v křenové omáčce a knedlíky. Hospodáři seděli u stolů podle majetnosti. Sedláci u jednoho, půlláníci u druhého a chalupníci u třetího. Hostina byla zakončena přinesením pečených hus. Sedlák dostal celou, půlláník půlku a chalupník dostal čtvrtku. Pečené husy však nedával pastýř, ale domkáři a ti, co pásli na obecních pastvinách a pozemcích, a ti, co neměli starousedlého práva, a tím nároku na bezplatné užívání obecních pastvin. Proto také platívali hotovými penězi, a to 2 zlaté z hovězího kusu a 1 pečenou husu. Pečené husy odevzdávali před hostinou u starosty. Jedlo se z vlastních, z domova přinesených nádob, hlubokého talíře a lžíce, což plně postačovalo. Jídelní náčiní a talíře za hospodáři nesli jejich syni a ti samozřejmě při hostině pamatovali také na sebe. Sedali v koutě a nebo pod stolem a čekali, až je otec odmění kouskem masa ze svého dílu. Obecní kovář při sejpce přinášel na hostinu ze svého pro všechny koláče. Měl od obce byt, kovárnu, pole a louku a starousedlíkům dělával celý rok laciněji „pod taxu“. Sejpka a následná hostina trvala často i dva dny. Jinou důležitou obecní událostí byla „obecní pořádnost“, to je schvalování obecního hospodaření, účtů. Konala se na začátku kalendářního roku u starosty a byla hlučnější a slavnější té první. Začátek měla již ráno, ale byla na ní slabá účast, neboť se vybíraly dluhy a nedoplatky, a tak všichni, co dlužili obci, zůstávali doma. Účtovalo se jinak než dnes. Položky pro příjem a vydání se psaly křídou na stůl a po schválení se ihned mazaly. Hledělo se, aby byl vždy vykázán čistý zisk a za ten se hned kupovalo od nějakého hospodáře až 40 kg prase, to se hned zabilo a dalo se péci. Jak prase kviklo, přišli i ti sousedé, co dluhovali. To bylo znamení, že je po účtování. Sešli se do jednoho a pomáhali při dělení. Starostová pak pekla prase najednou v roztopené peci. A za chvíli už se sousedům blyštěla brada od mastného a pochvalovali si obecní vedení za dobré hospodaření. Za vybrané zlaté při sejpce za pasení skotu bezzemkům bylo koupeno pivo. Tak 5-6 půlek. A to již čekaly i hospodyně se džbánky a odnášely si pivo domů, aby i domácí mohli trochu slaviti. Obecní pořádnosti bylo využíváno pro přijímání nových, mladých hospodářů mezi sousedy. Nový hospodář byl předveden před obecní výbor a zde mu starosta přečetl jeho povinnosti souseda. Pak byl dotazován, zda-li chce tyto povinnosti plniti, a po kladné odpovědi mu každý po řadě podal ruku. Tak byl přijat mezi
sousedy a musel také zaplatit přístupné - v pivě. Sedlák platil půlku a ostatní čtvrtku piva. Tak bylo postaráno jak o pití, tak o zábavu až do rána. Ráno se často rozjaření sousedé na rozloučenou ještě poprali. Druhý den, k večeru, se pak chodilo na „dopitky“: to se dopíjely a dojídaly zbytky z předešlého dne. Tyto obecní zvyklosti pomalu zanikly, když byl nařízen řádný dozor nad obecním hospodářstvím a povinnost vésti účty písemně a provádět výkazy o zisku. Zdroj internet
Pár novodobých přísloví: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Kdo jinému jámu kopá, je u něho na brigádě. Kdo se směje naposled, ten má dlouhý vedení. S poctivostí nejdřív pojdeš. Neodkládej na zítřek, co můžeš odložit na pozítří. Tak dlouho říkal hop, až mu přeskočilo. Láska i nemoci přenáší. Optimismus je způsoben nedostatkem informací. Malá dávka alkoholu neškodí v jakémkoliv množství. Alkohol je nepřítel lidstva. Nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme. Každá práce se udělá sama, jen se jí musí na to nechat dostatek času. Ranní ptáče dál doskáče, víc sežere a dřív chcípne. Problém, který se do třiceti dnů vyřeší sám, si nezasluhuje pozornost. Tělo ponořené do vany způsobí, že začne zvonit telefon. Murphyho optimistický zákon: Usmívej se! Zítra bude hůř ... a pozítří možná už ani nebude. Zákon Murphyho dědečka: Člověk se nenaučí nadávat, dokud se nenaučí řídit auto. Je lepší být krásná než chytrá, protože průměrný muž lépe vidí, než myslí. Dokud nepotřebujete odbočit vlevo, je silnice téměř prázdná. Povídá žena muži: "Nebýt tebe, tak bychom byli ideální pár!" Kdysi jsem býval velmi namyšlený, ale teď už jsem úplně bez chyby! Nikdy neříkej, že něco nejde, protože se najde blbec, který neví, že to nejde a UDĚLÁ TO!!!
