2005

Zpravodaj obcí Mikroregionu

ČERNILOVSKO Uvnitř čísla najdete:

1/2005

Str. 2 Dění v mikroregionu Str. 2 - 4 Zprávy z radnic Str. 5 - 8 Cesty k vědění Str. 8 - 10 K zamyšlení Str. 10 Svátečně Str. 10 - 14 Zaujalo nás Str. 15 - 16 Ze života spolků Str. 16 - 17 Příjďte se podívat Str. 17 - 22 Oprášeno z kronik Str. 22 Informace pro čtenáře Str. 22 - 23 Společenská kronika

str. 2

Zpravodaj obcí Mikroregionu Černilovsko

Dění v mikroregionu Z výroční zprávy o činnosti svazku obcí Mikroregionu Černilovsko za rok 2004 vybíráme Svazek obcí Mikroregion Černilovsko, který sdružuje celkem 8 obcí, vznikl v roce 2001. V roce 2004 z Mikroregionu Černilovsko vystoupila obec Divec a přistoupily dvě nové obce: Skalice a Smržov. Na rozloze 65,5 km2 zde žije 4 422 obyvatel. Strategický plán rozvoje Mikroregionu Černilovsko byl zpracován v roce 2003, vystoupení jedné obce a přistoupení dvou nových obcí vyvolalo potřebu úpravy strategického planu na podzim v roce 2004. V roce 2004 byly realizovány plánované projekty z předchozího období, které byly podpořeny dotacemi z grantů Královéhradeckého kraje a z Programu obnovy venkova. Proběhla příprava nových projektů svazku obcí a byly vypracovány žádosti o dotace na rok 2005 z POV. Činnost v roce 2004 lze charakterizovat těmito body:

v roce 2004 se uskutečnilo celkem 6 zasedání správní rady a 2 zasedání Valné hromady.

běžnou činnost svazku zajišťovala sídelní obec svazku Černilov, speciální poradenské služby poskytovala manažerská organizace OHGS s.r.o., zastoupená RNDr. Renatou Šedovou. Valnou hromadou schválený plán práce svazku obcí zajišťoval výkonný orgán - správní rada.

Svazek v roce 2004 stanovil a v rámci Valné hromady schválil rozpočet: příjmy 1 448 000,- Kč, výdaje 1 840 000,- Kč s tím, že rozdíl mezi příjmy a výdaji bude pokryt ze zůstatků roku 2003. Rozpočet byl rozpočtovou změnou upraven a následně schválen: příjmy 1 148 000,-Kč, výdaje 1 497 000,- Kč.

z Programu obnovy venkova 2004 + Grantů KRK byly získány dotace na tyto projekty: - Doprovodná architektura a zprovoznění cyklotras Mikroregionu Černilovsko (dotace 300 000,- Kč, vlastní zdroje rozpočtu 227 382,- Kč) - Profesionalizace činnosti svazku obcí Mikroregion Černilovsko (dotace 67 000,- Kč, vlastní zdroje z rozpočtu 40 400,- Kč) - Společná mechanizace na údržbu veřejných ploch Mikroregionu Černilovsko (dotace 200 000,- Kč, vlastní zdroje z rozpočtu 250 004,- Kč) - Bezdrátový informační a výstražný systém Mikroregionu Černilovsko (dotace 190 000,- Kč, vlastní zdroje z rozpočtu 190 000,- Kč)

Doprovodná architektura a zprovoznění cyklotras Mikroregionu Černilovsko zahrnovala: - vybudování a označení 5 cyklotras: 4257, 4264, 4266, 4267, 4269

Profesionalizace činnosti svazku obcí Mikroregion Černilovsko - jednalo se o tyto služby: - navrhování způsobu zajištění a manažerské zajišťování schválených úkolů svazku obcí - vypracování dodatku ke strategickému plánu rozvoje Mikroregionu Černilovsko

Společná mechanizace na údržbu veřejných ploch Mikroregionu Černilovsko: - nákup mechanizace pro údržbu zeleně na veřejných prostranstvích jednotlivých obcí, která je ve vlastnictví mikroregionu a zapůjčena na základě smlouvy obcím: Librantice, Lejšovka, Libníkovice, Výrava , Libřice

Bezdrátový informační a výstražný systém Mikroregionu Černilovsko zahrnoval: - vybudování bezdrátové sítě při pokrytí 90% území (dle smlouvy), vybudování 11 přístupových bodů s možností rozšíření o dalších 5

Březen 2005

- zvýšila se dostupnost internetu pro obyvatele i úřady mikroregionu

Mikroregionu Černilovsko předal pan Vladislav Prokeš, jakožto autor loga, konečný návrh, a tím mu postoupil veškerá práva používat logo v plném rozsahu bez časového a věcného omezení na veškeré své dokumenty a propagační materiály. Vypracovala: OHGS s.r.o. Ing. Jitka Benešová za použití podkladů svazku obcí Schválil: Ing. Stanislav Javůrek - Předseda svazku obcí

Zprávy z radnic OBEC ČERNILOV Zprávy z černilovské radnice Poslední schůze zastupitelstva proběhla před několika dny - 9.3.2005. Protože jsme dne 24.2. obdrželi kladné stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování, mohli zastupitelé schválit zadání změny č.2 územního plánu. V průběhu projednávání se zadání rozrostlo na 18 lokalit v Černilově, 4 v Bukovině a 9 v Újezdě. Vesměs se jedná o nové ploch pro bydlení. Během krátké doby zveřejníme toto zadání ještě na webových stránkách obce. Stěžejním bodem jednání bylo přijetí plánu na letošní rok, do této doby jsme hospodařili podle rozpočtového provizoria. Návrh rozpočtu byl projednán v radě na společném jednání s finančním. Vycházeli jsme z výhledu příjmů a provozních výdajů, nakonec jsme se snažili podělit požadavky na investice. Celková čísla jsou následující - příjmy 17200 tis. Kč, výdaje 17700 tis. Kč, z toho vyplývá, že je navržen deficit 500 tis., pokrytý zůstatkem z minulých let. Z výdajů je 12295 tis.Kč určeno na provozní a 5405 na kapitálové výdaje (investice). To jsou docela dobré proporce, neboť je obvyklé zejména u měst, že na investice vychází cca 10% rozpočtu. Nyní k některým plánovaným akcím. Dva miliony počítáme na pokračování rekonstrukce komunikace na Malé Straně od Evangelického kostela ke koupališti, v současné době máme zaměření a rozbíhají se projekční práce. Na chodníky ve Školské ulici a v Újezdě máme připraveno 400 tis. Kč. Pro školní jídelnu plánujeme zakoupení „konvektomatu“ za 350 tis. Kč,- (zařízení na způsob velké horkovzdušné trouby), ve škole v přízemí chceme za 250 tis. Kč rekonstruovat již poslední dívčí sociální zařízení. 550 tis. Kč je určeno na odkanalizování a stavební zabezpečovací práce v přízemí evangelické školy. Dětská hřiště si vyžádají náklady 250 tis. Kč, spolu s akcí VČE postavíme za 200 tis. Kč úsek veřejného osvětlení na Malé Straně za Obecním úřadem. Dokončení rekonstrukce střechy a fasády obřadní síně si vyžádá 1,5 mil Kč. Dále jsme projednávali zamýšlený vstup společnosti Veolia do VAKu Hradec Králové, kde je naše obec akcionářem. Žádné rozhodnutí jsme zatím nepřijali, bude ještě následovat setkání zastupitelů s vedením VAKu dne 30.3.2005, kde bude možnost načerpat další informace pro správné rozhodnutí.

Jak ohlásit poruchu veřejného osvětlení Jak jsme již dříve informovali, Černilov s Bukovinou a Újezdem má smluvně zajištěn provoz a údržbu veřejného osvětlení u firmy Citelum. Každý sloup dnes má svůj štítek s číslem, který slouží k jeho jednoznačné identifikaci. V případě poruchy nečekejte na nic, složitě nevysvětlujte na obecním úřadě o které světlo jde, nýbrž zavolejte přímo na bezplatnou linku centrálního dispečinku 800 101 109. Po nahlášení obce a čísla sloupu bude následovat velmi rychlá oprava. Ing. Stanislav Javůrek

Březen 2005


str. 3

OBEC LIBRANTICE Začátkem prosince měly děti ve škole mikulášskou nadílku. 11. prosince proběhla výstava betlémů společně s prodejem keramiky, modrotisku, perníků, svíček, adventních a vánočních dekorací. Pro velký zájem byla výstava otevřena ještě další den. Návštěvníci si mohli prohlédnout betlémy z keramiky, papíru, vyřezávané, ušitý z látky a perníkový. 18. prosince si občané společně zazpívali u rozsvíceného vánočního stromu známé koledy a ve škole zhlédli představení žáků místní školy „Čtvrtý král”, kterému předcházelo krátké pásmo básniček malých dětí. Pak už následovalo posezení v „hasičárně“ při malém občerstvení.

Po delší přestávce byla opět otevřena místní knihovna, která díky spolupráci s černilovskou knihovnou rozšířila půjčovní fond o nové knihy. Otevřena je každou sobotu od 15,00 do 17,00 hodin.

V letošním roce již proběhly výroční schůze sboru dobrovolných hasičů a tělovýchovné jednoty. 20. února byl tradiční dětský karneval se spoustou soutěží, her a tombolou. Na březen je naplánovaná velikonoční výstava. 30. dubna bude již tradiční pálení čarodějnic a posezení s hudbou. Červen bude ve znamení sportu. Čeká nás volejbalový a nohejbalový turnaj. Na druhé pololetí letošního roku ještě nějaké akce připravíme. Obední úřad Librantice v letošním roce plánuje opravu střechy na samoobsluze a opravu místních komunikací tzv. „malé strany”.


str. 4

OBEC LIBŘICE Závěr roku 2004 - tj. prosinec - byl ve znamení dokončování naplánovaných prací v obci a přípravy rozpočtu na budoucí rok. V prosinci zastupitelstvo řešilo prodej pozemku o výměře 381 m2, dále se zabývalo bezplatným převodem pozemků ve vlastnictví PF ČR do majetku obce. Po mnoha jednáních zahájil podnik VČE přípravné práce na výměně sloupů a elektrického vedení v dolní části obce. Tím se definitivně vyřešil letitý problém s nedostatečným napětím elektřiny a následným ničením elektrospotřebičů. Mezi další akce patřilo osvětlení libřického kostela, koupě radlice k malému traktoru na odklízení sněhu a dále valníkového přívěsu. Inventarizační komise provedla inventarizaci majetku obce. Obec podala žádost o grant ve výši 67 100,- Kč na vybavení místní knihovny další technikou. Lednové zastupitelstvo se zabývalo hlavně rozpočtem na rok 2005. Rozpočet byl schválen jako vyrovnaný ve výši 3 265 000,- Kč. Dalším důležitým bodem bylo naplánování prací. Připravuje se dokončení povrchu vozovky na Malé Straně směrem na Královu Lhotu. Další prioritou je rekonstrukce požární nádrže, druhá etapa výsadby zeleně v obci. Na leden byla naplánována celková modernizace interiéru obecního úřadu - vnitřní práce jsou nyní již před dokončením, úpravy budovy a okolí jsou teprve před námi. Nedávno - 25.února - proběhl v Libřicích OBECNÍ PLES a v neděli pak mezi dětmi velmi oblíbený Dětský karneval. Opět upozorňujeme občany, že každé zasedání zastupitelstva je veřejné.

V loňském roce proběhlo na OÚ konkurzní řízení na obsazení místa ředitelky MŠ v Číbuzi. Současná ředitelka p. Dagmar Antoníčková odchází k 31.8.2005 do starobního důchodu. Členy konkurzní komise byly jmenovány Mgr. Květa Maňáková, školní inspektorka Královéhradeckého kraje, Dagmar Anglachová, odbor školství a tělovýchovy KÚ, Věra Kozová, ředitelka MŠ Holohlavy, Josef Fabián, starosta obce Skalice, Jiřina Bělohoubková, členka zastupitelstva obce Skalice, Dagmar Antoníčková, ředitelka MŠ Číbuz a tajemnice Eva Ornstová. Na první schůzce se komise dohodla na textu inzerátu na místo ředitelky MŠ Číbuz. Tento inzerát byl zveřejněn v Hradeckých novinách, vyvěšen byl na úřední desce OÚ ve Skalici a dále na webových stránkách na internetu. K danému dni 26. 11. 2004 se na místo ředitelky MŠ přihlásily dvě zájemkyně, p. Lenka Kerhartová z Černilova a p. Dagmar Nastoupilová z Hradce Králové. Obě splnily požadavky dle inzerátu a byly pozvány dne 21. 12. 2004 na konkurzní jednání. Každá samostatně pohovořila o koncepci rozvoje mateřské školy a zodpověděla dotazy přítomné komise. Po zvážení všech okolností konkurzní komise tajnou volbou doporučila 6 hlasy p. Lenku Kerhartovou ředitelkou MŠ Číbuz s nástupem od 1.9.2005. Na jednání zastupitelstva byla schválena na funkci ředitelky. Všechna usnesení o veřejných jednáních obecního zastupitelstva jsou na webové stránce na internetu www.mesta.obce.cz/skalice. Eva Ornstová - místostarosta

SMRŽOV A HUBÍLES Aktuality ze Smržova a Hubílesa

Termíny zasedání zastupitelstva obce Libřice v roce 2005: 10. leden 14. únor 14. březen

11. duben 9. květen 13. červen

10. říjen 14. listopad 12. prosinec

1) Přezkoumání hospodaření obce Smržov ( AUDIT) proběhl na Obecním úřadě ve Smržově dne 24.1.2005. Byla provedena kontrola hospodaření za rok 2004.

Za zastupitelstvo obce Eva Hynková

2) Smlouva mezi obcí Smržov a Pozemkovým fondem České republiky územní pracoviště Hradec Králové o bezúplatný převod pozemku p.č. 238 o výměře 6568m2 v katastrálním území Smržov má být podepsána 8.3.2005.

11. červenec 8. srpen 12. září

OBEC SKALICE V letošním roce stanovilo zastupitelstvo obce Skalice plán veřejných zasedání: 7. 18. 27. 19. 28.

února dubna června září listopadu

od 18,00 hod. v zasedací místnosti OÚ od 18,30 hod. v zasedací místnosti OÚ od 19,00 hod. v zasedací místnosti SDH Skalička od 19,00 hod. v pohostinství Číbuz od 18,00 hod. v zasedací místnosti OÚ

První jednání zastupitelstva v letošním roce proběhlo 7. února 2005. Zastupitelstvo schválilo návrh výběrové komise, která se sešla dne 2.2.2005 na OÚ ve Skalici. Komise vybírala dodavatele stavby na „Stavební opravy hasičské zbrojnice ve Skalici“. K výběrovému řízení komise přijala tři nabídky a to od:

3) Zakoupení kontejnérů na posypový materiál, které jsou umístěny v kopci ve Smržově a k nové zástavbě. 4) Akce v roce 2005, budou ještě projednány na veřejném zasedání obecního zastupitelstva dne 24.2.2005. - dodělat opravu chodníků v obci Smržov, popřípadě Hubíles. - vybudovat vjezdy a chodníky v nové zástavbě ve Smržově - pokračovat v pracích na úpravách v okolí kapličky ve Smržově 5) Zůstatek na běžném účtu k 31.12.2004 činí 3 580 703,-Kč Rozpočet na rok 2005 byl navržen jako vyrovnaný s příjmy a výdaji ve výši 2 708 000,Kč. Příjmy za rok 2004 činily 2 776 012,- Kč a výdaje 1 914 247,-Kč. Ing. Josef Kupka

1) Sdružení ADAPA, Skalice 2) MHM Stavby s.r.o., Hradec Králové 3) Jaroslav Binar, Černilov

OBEC VÝRAVA

Otevírání obálek bylo dle pořadí podání nabídky.

Nejdůležitější body projednané na zasedání zastupitelstva ve Výravě:

Kriteria hodnocení nabídek byla řazena dle výzvy zájemcům podání dle bodu 12. a to: 1) 2) 3) 4) 5)

Březen 2005

celková nabídnutá cena termín dokončení díla délka záruky reference a odborná způsobilost uchazeče návrh platebních podmínek

Výběrová komise v počtu 6 zástupců obce doporučila zastupitelstvu firmu Sdružení ADAPA, Skalice, z důvodu nejnižší nabídnuté ceny.

1)

dne 6.12.2004

Zastupitelstvo obce rozhodlo v roce 2005 z důvodu nezájmu vyhlásit nové výběrové řízení na prodej domku čp. 113 (chudobinec) 2)

dne 7.2.2004

Zastupitelstvo obce sestavilo rozpočet na rok 2005 a schválilo rozpočtové provizorium na měsíc leden a únor 2005.

Březen 2005


Cesty k vědění POD ŠKOLNÍ STŘECHOU Zápis do 1.tříd Rok uplynul jako voda a k černilovské škole opět mířily postavičky budoucích prvňáčků. Někteří přicházeli v doprovodu rodičů, někteří i v doprovodu prarodičů. Zápis do školy je přece událost, kterou prožívá celá rodina. Opět rodiče s dětmi mohli využít k zápisu pátek 11. 2. 2005 odpoledne a sobotu 12. 2. 2005 dopoledne. Pátek využilo 30 rodin, v sobotu přišlo 11 dětí. Z celkového počtu 41 zapsaných dětí bude pravděpodobně 11 odkladů.Všechny zapsané děti se do školy těší a škola se těší na ně! Mgr. Jitka Štefcová

K počtu 1.tříd Z celkového počtu 41 zapsaných dětí je více než pravděpodobné, že 30 dětí nastoupí v září do školy. U 11 dětí budou jejich rodiče žádat odklad povinné školní docházky. Jejich žádost však musí být, podle nové školské legislativy platné od 1. 1. 2005, podložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a zároveň odborného lékaře. V současné době není možné odhadnout, kolik takto podložených žádostí bude škola řešit, tedy kolik jich bude kladně vyřízeno. Podle platné legislativy, podložené též finančními prostředky, se třídy naplňují do 30 žáků. Na základě výjimky udělené zřizovatelem, lze počet žáků ve třídě zvýšit až na 34. Rád bych ale rodiče budoucích prvňáčků ubezpečil, že pokud nastoupí do 1. ročníku 31 a více dětí, budou první třídy dvě. Mgr. Aleš Páv, ředitel školy

Reportáže z některých zajímavých akcí Advent v Ratibořicích „Před vánočními svátky střídalo se povídání pohádek a zpívání písní s rozprávkami, děti pak těšily se na vánočky, spouštění svíčiček, na Jezulátko a na koledu“ (z knihy Babička Boženy Němcové) My jsme se s dětmi na vlastní oči chtěli přesvědčit, zda návrat do období „Babiččiných Vánoc“ je možný, a proto jsme se 10. prosince odpoledne do Ratibořic vydali. Myslím, že nikdo z účastníků nelitoval, protože jsme si atmosféru Vánoc plně prožili.

str. 5

Byli jsme na hostině v ratibořickém zámku, kde nás přivítal sám pan hrabě s manželkou, a milými průvodci nám byli sloužící. Nad stolem plným vánočních dobrot a cukroví se nám sbíhaly sliny. Pak jsme si udělali procházku do mlýna. S lidovými zvyky, tradicemi a výzdobou nás seznámila „mlynářovic“ rodina s sousedé, celé pásmo ukázek a povídání bylo zakončeno zpíváním koled. A my už jsme se těšili na Staré bělidlo. Tam si Štědrý večer prožívala babička se svými vnoučaty. V opravené budově mandlu se konal lidový vánoční trh a mohli jsme ochutnat i nějaké dobroty. Bylo to velmi příjemné předvánoční odpoledne, jakoby se alespoň na chvíli zastavil čas. V některých očích se dokonce někdy objevily slzičky - možná dojetí, štěstí, vzpomínek nebo naopak očekávání.

Babylon Starodávná civilizace? Ano také. Ale náš Babylon je zábavné centrum v Liberci, oblíbený cíl výletů našich dětí. Liberecká nadace „Škola hrou“ má pro žáky základních i středních škol každý rok připravené nějaké překvapení ve formě tzv. „balíčků“ (zvýhodněných cen). Třídy 5. A, 5. B. a 7. A se svými třídními učitelkami J. Kovářovou, J. Kollátorovou a J. Hofmanovou si letos vyzkoušely balíček „Labyrint“. Tento balíček obsahuje vstup do pěkného aquacentra, nově vybudovaného muzea poznání a občerstvení ve formě „lunch - bufetu“ - švédský stůl. Cákání a dovádění na atrakcích nebylo pro děti nic nového, ale spousta her, hlavolamů a jiných zajímavostí v muzeu dětem dala „zabrat.“ Pokud chcete tip na pěkný výlet, máme pro vás několik snímků od p. uč. Kollátorové.


str. 6

Kuželky 22. prosince 2004 se žáci 7. A a 8. B se svými třídními učitelkami J. Hofmanovou a E. Volencovou zúčastnili „Vánočního turnaje“ v kuželkách. Tuto akci pro naše děti po domluvě při předešlé návštěvě uspořádali „třebechovičtí kuželkáři“. Turnaj měli po všech stránkách pečlivě připravený včetně odměn nejen pro vítěze. Pro naše děti tento turnaj dopadl na výbornou - získaly první místo a pěkný pohár pro vítěze v soutěži základních škol. Nejlepší kuželkářkou naší věkové kategorie se stala Lenka Kupková ze 7. A. Obě třídy si nejen zasportovaly, ale během předvánočního dopoledne jsme se vystřídali i při prohlídce Proboštova betlému a prohlédli si výstavu mnoha dalších krásných unikátních betlémů.

Březen 2005

byli zapojeni. Nebyl to už pouhý potravní řetězec, ale celá potravní síť. Potom do takto vytvořeného systému vstoupil člověk. A zastřelil nejvyšší článek řetězce - vlka. A tím se zničila celá síť. Žáci mohli sledovat, jak se bortí celý vytvořený systém (žáci se pouštěli provázku) a jak vyloučením jednoho článku sítě se zničí celé společenstvo. A co bylo cílem? Děti poznaly, že až do zásahu člověka celý ekosystém fungoval vyváženě. Po zničení jednoho článku se celý systém rozbil. Zásah člověka se projevil negativně a zase pouze člověk může tento zásah napravit. Regulací počtu zvěře, vysazováním lesů atd. Výukový program „Les - přírodní restaurace“ byl zaměřen na ekologickou výchovu. Byl pěkně zpracován a žáci se dověděli, co je potravní řetězec a pochopili některé vztahy mezi člověkem a přírodou. Mgr. Eva Bláhová

Mgr. Jana Hofmanová

Práce žáků Les - přírodní restaurace Dne 4.1.2005 byl pro žáky 6.tříd zorganizován program „Les přírodní restaurace“. Program provádí Středisko ekologické výchovy SEVER Hradec Králové. Paní Hronešová - zástupkyně střediska předvedla postupně dětem obou 6.tříd program, který byl zaměřen na život a vzájemné vztahy živočichů v ekosystému les. V úvodu hodiny byl žákům vysvětlen pojem „potravní řetězec“. K tomu účelu bylo předvedeno několik obrazů a transparentů a žáci si zopakovali, čím se jednotliví živočichové živí. Potom si děti samy zkusily vytvořit takový potravní řetězec. Na krk si pověsily kartičky s jednotlivými zvířaty, která představovaly. Tři žáci měli kartičky s vegetací. Když se celá skupina seznámila s jednotlivými kartičkami, začali si žáci mezi sebou posílat klubíčko provázku podle toho, čím se který živočich živí. Například od vegetace vedl provázek k zajíci, od zajíce k lišce. K lišce vedl i provázek od datla, ke kterému zase přišel od hmyzu. Takto se mezi žáky vytvořila poměrně hustá síť. Všichni

Vytvořila Eva Nová pod vedením pí uč. Zákravské v rámci Výtvarné výchovy (linoryt).

Březen 2005


Úspěchy našich žáků

Takto výborně se umístilo družstvo ve složení Monika Baliharová (9.A), Klára Havlová (9.B), Jana Adamírová (9.B), pod vedením pí uč. Ciprové.

str. 7

Dětský jazyk se vyvíjí napodobováním. Proto od začátku mluvíme na dítě pozorně, nekomolíme slova a k hovoru využíváme každé příležitosti. Fandíme maminkám, které vydrží neúnavně odpovídat na desítky otázek, rozvíjí dětskou řeč při každé příležitosti - v čekárně u lékaře, doma, při cestě z mateřské školy. Stačí jít s dítětem ruku v ruce, dívat se otevřenýma očima kolem sebe a vmyslet se do dětského vnímání a myšlení. Vždyť věci, které jsou nám dospělým samozřejmé, jsou dítěti předškolního věku naprosto nové a neznámé. Významné místo v rozvoji dětské řeči zaujímají knihy. V předškolním věku je dítě spíše posluchačem. Maminka nebo tatínek z knihy předčítají. Dítě se učí soustředěně poslouchat, dovolíme, aby se ptalo hned, když něčemu nerozumí. Jen tak obohatíme slovník o nová slova. Dítě by se také mělo naučit s jazykem zacházet. Necháme je, aby samo vyprávělo o obrázcích v knize, aby povědělo, o čem jsme četli. A konečně i chvilky společně prožité u knížky působí velmi dobře na vztahy mezi rodiči a dětmi. Děti mají potřebu si s někým blízkým popovídat a chvilka před spaním je k tomu nejvhodnější. Dnes jsou děti často do postýlky posílány, ne ukládány. Nejen pedagogové, ale i psychologové vysoce hodnotí vyprávění na dobrou noc. Zjistili, že tento návyk působí na rozvoj tvůrčí fantazie. Malé děti, jimž se u postýlek vyprávějí různé příběhy, mají větší slovní zásobu i schopnost se vyjadřovat. A to, že to budou mít ve škole lehčí, je samozřejmé. A co to vlastně vyprávění na dobrou noc je? Na to se sotva najde recept. Důležité je, aby se našla chvilka důvěrné pohody. Někomu stačí, když budete vyprávět, co jste za ten den pěkného prožili. Jiný bude se zájmem poslouchat o zážitcích z vašeho dětství, protože ho příjemně uklidňuje, že jste také kdysi byli malými dětmi, které se bály, a teď z vás jsou velcí a schopní lidé. Malé děti, které si na důvěrné chvilky před spaním zvykly, pomalu vyrostou. Pak už asi nebudou chtít slyšet pohádky, ale přesto vás před spaním poprosí - pojď si ke mně na chvilku sednout, budeme si povídat. Jenomže budou vyprávět více ony a vy budete poslouchat: o tom, co se jim povedlo, co prožily, z čeho měly radost, co je trápí. A to je jistě to nejcennější, co můžete mít. Nelze rodičům upřít, že ztrácejí čas, když večer mají vyprávět dětem. Mají ho tak málo a navíc mají právo po celodenním shonu na chvilku klidu pro sebe. Ale není toho víc, co získávají? Popřemýšlejte o tom, až se budete večer sklánět nad dětskými postýlkami, v té vzácné chvíli, kdy dveře dětských srdcí jsou otevřené dokořán. I. Králíčková

Dvě ohlédnutí

Diplom získala Kateřina Pařízková za práci pod vedením pí uč. Zákravské.

Z mateřské školy v Černilově Školní rok se přehoupl do druhé poloviny a my se chceme společně s vámi zamyslet nad jednou z věcí, která nás, učitelky, tíží. Je to řeč dítěte, jeho vyjadřování, slovní zásoba, výslovnost. Jak sladce znějí první dětská slůvka - máma, táta. Čím to je, že některé děti začínají mluvit brzy, jiné mnohem později? Proč některé děti mají dobrou slovní zásobu, umějí o všem vyprávět, proč jiným působí každá věta, každé slovo takovou námahu, že většinou vyřizují své kontakty s okolím jednoslabičným ano, ne?

„Jako každým rokem, i vloni, v čase předvánočním, si děti s vydatnou pomocí svých p. učitelek nadšeně zkoušely péci cukroví.“

str. 8


Březen 2005

Knihovna v Libřicích 3 404 vlastních knih, putovní soubor knihovny HK, knihy z knihovny v Černilově, časopis Praktická žena, Test spotřebitele a pro děti Čtyřlístek - tak to je ve stručnosti nabídka z připraveného výběru pro návštěvníky libřické knihovny. Počítač s připojeným internetem, kopírkou a scannerem, dále s kompletním Ottovým slovníkem naučným a dalšími různými encyklopediemi na CD - tak to je zase nabídka pro ty, kteří potřebují používat moderní informační techniku. 49 registrovaných čtenářů, z toho 11 dětí, celkem 285x navštívilo naši knihovnu a domů si odneslo 2 674 knih. Naši knihovnu čekají rozsáhlé změny. Současné uspořádání se vlivem přibývajících knih stává nevyhovujícím. Dojde proto k výměně části regálů a části zařízení. V jednání je i přemístění počítače s internetem do samostatné oddělené části. Knihovnice Eva Hynková „Takový krásný Mikuláš s Andělem letos navštívili Mateřskou školu v Černilově (Čerta raději nechali v pekle …)“ hoff

Z KNIHOVEN MIKROREGIONU Rok uběhl jako voda a už je tu zase roční statistika! K 31.12. vlastnila naše knihovna 17.020 knihovních jednotek. Z toho je 5.740 knih naučných a 11.080 ks beletrie. Zvukových audiovizuálních dokumentů máme 132 a elektronických dokumentů (CD) 68. Registrováno bylo 351 čtenářů, z toho 155 dětí do 15 let. Knihovnu navštívilo 4.540 návštěvníků, počet návštěv za rok na jednoho čtenáře je 12,93. Půjčeno bylo celkem 27.769 knih a časopisů., což je 12,16 knih a časopisů na 1 obyvatele a 79,11 na 1 čtenáře. To jsou opravdu nadprůměrná čísla, která svědčí o tom, že v Černilově se ještě nezapomnělo číst a počítačům a televizi se nepodařilo knihy uvést v zapomnění, ba právě naopak. Dospělí čtenáři si zapůjčili celkem 19.709 knih a časopisů, z toho 53,48 % naučných (toto vysoké číslo zkreslují časopisy), děti si odnesly celkem 8.060 knihovních jednotek, což je 34,29%. Časopisů bylo zapůjčeno celkem 9.532. Knihovny našeho mikroregionu se též snažily. V minulém roce byl rozšířen prostor v knihovně v Libníkovicích. Nyní je to knihovna opravdu na úrovni. V Lejšovce je situace neustále výborná, to platí i o Libřicích, kde se letos chystají veliké změny. Knihovna bude vybavena novými regály, celkově bude zútulněna a asi přibude i další nová technika . V Jeníkovicích, jediné knihovně mimo náš mikroregion, se průběžně elektronicky zpracovává celý knižní fond a i z této knihovny budou moci naši čtenáři využívat knihy. Ve Výravě je od léta zbrusu nový počítač, takže i zde mohou zájemci zdarma využívat připojení k Internetu. Zájem je zatím nad očekávání. V knihovně v Libranticích převzala otěže po paní Horákové slečna Bortlíková. Čeká na ni spousta práce, protože do konce roku se zde musí provést revize knihovního fondu, knihovna se asi také bude automatizovat, takže se určitě nudit nebude. To jsou vyčerpávající údaje. Věříme, že i v tomto roce si čtenáři do našich knihoven cestu najdou a my jim slibujeme, že se budeme snažit uspokojit jejich čtenářská přání. Pokud některé dokumenty nevlastníme, je možné prostudovat on-line katalogy jednotlivých knihoven a v rámci meziknihovní výpůjční služby příslušný dokument zdarma vyžádat. Eva Skákalová

K zamyšlení HISTORICKÁ VZPOMÍNKA 15. březen 1939 Mrazivé ráno, sněží, je nevlídno. Lidé vstávají, připravují se do práce a jako blesk se z rozhlasu šíří smutná pravda. Hlasatel rozechvělým hlasem hlásí, že právě před chvílí německá armáda zahájila obsazování našeho státu… Lidé vycházejí ze svých domů, debatují, ženy pláčí… Co bude dál? Kolem desáté hodiny se objevují německá vojenská auta, promrzlí vojáci drží nabité zbraně a čekají… Na co? Co jim nacistická propaganda lila po dlouhé roky do hlav. Že jedou chránit své „soukmenovce“, kteří v sousedním slovanském státě trpí! V našich kasárnách jsou zatím naši vojáci uzavřeni, jsou ale místa, kde stateční velitelé zahájili se svými jednotkami ozbrojený boj. Marný boj, ale boj statečný! Na vývěsních plochách se objevují rudé vyhlášky - německo české. Na nich jsou občané vyzýváni ke klidu a k odevzdání zbraní. Přijíždějí i obávané jednotky gestapa, které mají za úkol umlčet ty, kteří jsou vedeni jako nepřátelé říše. Národ je ponížen, sražen na kolena. Nastává dlouhé období tzv. „Protektorátu Čechy a Morava.“ České věznice se plní českými vlastenci, které zatklo gestapo. Z naší obce to byl občan Jaroslav Dolanský, který byl zatčen v rámci akce „Gitter“ (řetěz) a dlouhé týdny byl vězněn v Hradci Králové. Po propuštění byl poslán na práci do Německa. (J. Dolanský byl po osvobození jedním ze zakladatelů KSČ). 15.března 1939 se také začalo ihned jezdit na silnicích vpravo. Až do této doby se u nás jezdilo vlevo, ale byly již konány přípravy na změnu, jako ve většině evropských států. Vzpomínka na 15.březen 1939 - vzpomínka dávná a smutná! Miroslav Kudyvejs

JSME SI VĚDOMI SVÉHO VLIVU NA JINÉ? (z rozhlasového vysílání) Ze zvláštního chování planety Uranus usuzovali astronomové, že tato oběžnice musí být pod vlivem nějaké jiné planety. Na základě této domněnky zaměřili velký teleskop příslušným směrem a objevili předtím neznámou planetu Neptun.

Březen 2005


Tato zkušenost ukazuje význam vlivu v tomto světě. Všechno, co se děje, co se odehrává, co existuje, je nějak podmíněno a ovlivněno odjinud. To neplatí pouze v astronomii a fyzice, ale i pro chování každého člověka. Náš život podléhá nespočetným velkým a malým vlivům našeho okolí - a opačně je naše okolí ovlivňováno námi. Vliv je v tomto duchovním smyslu silou, jíž zapřičiňujeme - ať vědomě nebo nevědomě - účinky v chování a ve vývoji lidí v našem okolí. Vliv člověka na ostatní může být dvojího druhu: negativní, nedobrý, rozbíjející - nebo pozitivní, dobrý, pomáhající. Také v Bibli nacházíme obojí: příklady lidí, kteří měli špatný vliv na druhé, i příklady dobrého vlivu. Důležité je poznání, že žádný člověk není bez vlivu na ostatní. Jistě nepůsobí každý stejně mocně a rychle, ale každý, ať chce nebo nechce, vykonává tím, jaký je, vliv na ostatní. I malý vliv může mít časem velký účinek. Obdivované krápníkové jeskyně vznikaly tisíciletým vlivem nepatrných kapek vody. Od okamžiku svého příchodu na svět ovlivňuje člověk své okolí. Stačí pomyslet na to, jak hluboce zasahuje už malý kojenec do života celé rodiny. Kolik zvyklostí, ať se to týká spánku nebo jídla nebo cestování a zábav, se mění jeho přítomností. Náš vliv nekončí ani smrtí. I když zde už tělesně nejsme přítomni, zůstává přesto náš vliv. Dějiny nám dávají řadu dokladů, že lidé, kteří už dávno zemřeli, ovlivňují svými myšlenkami a příkladem budoucí generace. Každý krok, všechno, co děláme, má vliv na ty, s nimiž přijdeme do kontaktu. Přitom není rozhodující, zda si to uvědomujeme - vliv je zde tak či onak. Dostali jsme život jako dar a jsme zodpovědni za to, co z něj uděláme. Jsme zodpovědni i za to, zda svůj život užijeme k dobrému nebo špatnému vlivu na ostatní v našem okolí. Je nanejvýš důležité, abychom si uvědomili, že svým životem vykonáváme vliv na jiné lidi ve své rodině, v sousedství, na ulici, na pracovišti, všude tam, kam přijdeme a kde žijeme. Je to veliká možnost, kterou nám Bůh dal s naším životem do rukou. Vyvoďme správné důsledky z tohoto poznání a žijme svůj život zodpovědně, aby naše skutky byly takové, za něž se není třeba stydět před Bohem ani před lidmi. Staňme se možností svého vlivu nositeli a nástroji požehnání pro každého, s nímž se naše cesty kříží. Z pořadů „Poznejte pravdu a pravda vás osvobodí“ vybral a upravil Stanislav Jílek

NÁŠ FEJETON Na lepší časy… Přihlásil se nový rok a s ním vždy i tradiční plesová sezóna. Dříve se v Černilově tančilo v sálech místních hostinců, v sále sokolovny, ale… Čas rychle prchá, sály okusoval zub času a nakonec? Obec je bez sálu, kde by se veselí mohlo konat. Zatím místní organizace našly útočiště ve smiřické Dvoraně. Ale i u nás se již ledy hodně pohnuly. Místní obecní úřad se v minulém roce s rozhodností pustil do opravy sokolovny. Budova je připravena přijmout opět občany a dát jim možnost společného pobavení. Samozřejmě, že jsou ještě nějaké maličkosti k dořešení, ale i ty budou překonány. A tak se těšíme na chvíli, kdy budeme opět plesat v sokolovně a navážeme tak na starou tradici, která se rodila v sálech u Jindrů, Půhonných, Hojných, sokolovně. Zatím tedy zbývá už jen vzpomínka na doby, kdy na plesy vyšli muži v černých šatech, které tak hezky voněly naftalínem, ženy si daly ušít dlouhé plesové róby, muzikanti pana kapelníka Kareše leštili „inštrumenty“. Na sále zněly polky, valčíky, nezbytností každého plesu byla pak půlnoční „Česká beseda“. Bez ní by bál nebyl bálem. Po půlnoci už muzikanti hráli „bez brejlí“, sem tam jim nějaký tón utekl, ale sál hučel. Samozřejmě, že v bálech se vyskytly i hlavy rozpálené, došlo k šarvátkám, „padla facka na sále“. Ale to všechno k pravé vesnické tancovačce patřilo…

str. 9

Plesovou sezónu po dlouhá léta zahajovali místní hasiči vždy na „Tři krále“. To byla dlouhá tradice. Jak to tedy vypadá, tak také letos budeme v obci bez plesu. Škoda. Ale jsme optimisty a věříme, že už v příštím roce si staří i mladí zajuchají v sokolovně. Miroslav Kudyvejs

ČERNILOVSKÁ FILMOVÁ KRONIKA Filmová kronika Černilova už má za sebou více než půlstoletí. V šedesátých letech minulého století zachycoval události v Černilově a okolí svou kamerou pan B. Klicpera (zemřel v září r.2004), profesionální fotograf. Pracoval s kamerou Admira 16 mm. Část filmové kroniky Černilova z roku 1954 je dílem profesionálů z hradecké FOMY, kteří jezdili do Černilova jako brigádníci na výpomoc JZD. Po odstěhování pana Klicpery z Černilova jsem byl požádán MNV o převzetí této štafety. A poněvadž tato činnost měla blízko k mé fotoprofesi, rozhodl jsem se nabídku přijmout. Po panu Klicperovi zůstalo v obci množství filmových záběrů z různých akcí, nejvíce však ze života JZD, sportovní akce (hokej) a rozsáhlý film o výstavbě koupaliště. První kamerou, se kterou jsem pracoval, byla rovněž Admira 16 (na bateriový zdroj, zapůjčená z FOMY). Teprve v sedmdesátých letech jsem měl k dispozici 16 mm kameru Krasnogorsk - na tehdejší dobu poměrně slušné zařízení s mechanickým zoomem a pohonem, s měřením expozice. Nevýhodou byla nutnost nabíjet světlotěsné kazety filmem bez cívky, který se v téhle úpravě v republice nedal koupit. Díky ochotě pracovníků FOMY nám byla zdarma přenechávána volná metráž filmů, které již nebylo možné adjustovat, poněvadž nedosahovaly délky 30 m. MNV platil jen za vyvolání filmů ve filmových laboratořích. Vše ostatní bylo zdarma „v rámci budování socializmu“. V té době byla obcí zakoupena za pouhých 1000 Kč profesionální kamera Auricon (USA), která byla schopna pořizovat i zvukovou optickou stopu. Tato kamera byla původně zakoupena pro hradeckou nemocnici a natočil se s ní jen jediný film - operace srdce. Tahle kamera měla již 5 objektivů Schneider, velmi tichý chod, ale byla poměrně těžká, vyžadovala tři zdroje o různém elektrickém napětí a nedalo se s ní pracovat bez asistenta, který musel obsluhovat kontrolní pult a mikrofon. V Černilově se s ní natočila jen jedna akce - 100.výročí hasičského sboru v Černilově. Za zmínku stojí, že naší kamerou a na černilovské kronice byl testován první československý barevný film, vyrobený Fomou. V 80-tých letech, kdy již nastal čas videokamer, končila výroba 16 mm filmů a nezbylo nic jiného, než kamery uložit „k ledu“. Bohužel se mi nepodařilo přesvědčit MNV o vhodnosti pořídit videokameru (tehdy byla cena videokamery poměrně vysoká). Pokračování v kronice také nebylo považováno za tak nutné. Kameru Krasnogorsk, o níž jsem se již zmínil, zakoupilo tehdy JZD. A tak zůstal Černilov 15 let bez filmové kroniky a pouze občas se na nějakých akcích promítlo to, co už se pomalu stávalo historií. S příchodem nového milénia se zastupitelstvo obce rozhodlo pokračovat ve filmové kronice a investovat do videokamery. Přijal jsem nabídku ke spolupráci a začal pořizovat nové záběry, tentokrát již se zvukovým záznamem, pomocí digitální kamery SONY DCR TRV 110E se zařízením Laser Link, umožňujícím přehrávání záběrů v televizoru bez kabelového propojení. A tak se opět naplno rozjela černilovská filmová kronika. Poněvadž je nutné převést digitální nahrávky na kazety VHS a doplnit je dubbingem, byl později k tomuto účelu zakoupen i kvalitní videorekordér Philips s mikrofonem. V současné době je již sestřiženo a připraveno k nahrání komentáře téměř 19 hodin projekce. Natočeno bylo více hodin, ale ne vše lze v sestřihu použít.. Po doplnění komentářem budou jednotlivé kazety kopírovány / ve dvou exemplářích / a předány do knihovny, kde si je bude moci veřejnost vypůjčit stejně jako knihy. Orginály budou uloženy v archivu OÚ. Nahrávky obsahují množství různých

str. 10


akcí v průběhu každého roku. Samozřejmě i prvňáčky ve školních lavicích, školní a sportovní akce, poutě, posvícení, koncerty atd. Až budou videokazety v knihovně / každá v označeném pouzdře a se seznamem obsahu /, včas se to dozvíte na stránkách zpravodaje. Každá VHS kazeta má projekční čas 60 minut. A co se starými filmy z kroniky? Je jich pár kilometrů a v současné době bylo zahájeno jejich převedení na videokazety. Jejich němou verzi bude ovšem třeba doplnit zvukem a komentářem, včetně titulků, aby další generace věděly, kdo je v záběru, o kterou akci se jedná. Není to jednoduchá práce. Filmy nebyly uložené v předepsaném klimatizovaném prostředí. Je třeba je vyčistit, opravit uvolněné slepky a provést nový sestřih. Filmová emulze na některých filmech již byla bohužel napadena bakteriemi. Nebude již možné zachránit film z výstavby koupaliště. Snad by ještě bylo vhodné upozornit, že od filmové kroniky nelze očekávat takovou kvalitu, na kterou jste zvyklí z programů televize. Filmová kronika je tvořena tím nejjednodušším zařízením, bez profesionální techniky a bez rozsáhlého štábu a asistentů. Navíc v omezených časových možnostech.. Na závěr: ne vždy se dovím včas o některých akcích či událostech v Černilově. Pokud budete vědět o události, u které by neměla chybět kamera, neváhejte a dejte vědět (stačí požádat kohokoliv z OÚ). A já „nebudu váhat“ a přijdu to natočit. Vl. Prokeš

Svátečně URČENÍ DATA VELIKONOČNÍCH SVÁTKŮ Také patříte k těm, kteří nevědí, kdy Velikonoce začínají, a musí každoročně nahlížet do kalendáře? To je tím, že jejich termín je pohyblivý a pro každý rok se musí znovu vypočítat. Tak tomu je celá staletí, protože způsob určení data křesťanských Velikonoc byl stanoven už ve 4. století. Roku 325 se v maloasijském městě Niceji (na území dnešního Turecka) sešli na církevním koncilu stoupenci různých směrů křesťanské víry a stanovili, kdy a jakým způsobem se budou Velikonoce slavit. Bylo to zapotřebí, protože v té době existovalo na území rozpadající se Římské říše několik desítek různých odnoží křesťanské církve. Přesné tabulky pro určování Velikonoc sestavil v 5. století patriarcha Kyrill, doplnil je římský opat Kionysius Exiguus a později upravil anglosaský mnich Beda Venerabilis, jehož rukopisem se pak řídily všechny církevní instituce. Už v Dionysiových tabulkách se objevují devatenáctileté periody. Je to vlastně kruh 19 let měsíčního cyklu, označený čísly 1-19. V době, kdy málokdo uměl počítat a většina lidí netušila nic o astronomických výpočtech, byla tato tabulka natolik důležitá, že se devatenácti číslům říkalo zlatá (numeri aurei). Ve středověku se užívala i datace listin jako vedlejší časové určení. Problém data křesťanských Velikonoc zaujal i novodobé vědce včetně věhlasných matematiků. Například německý matematik Karl Friedrich Gauss vypracoval na počátku 19. století vzorec pro přesný výpočet. Podle něj si můžeme spočítat, že v roce 2005 bude Velikonoční neděle 27. března, zatímco roku 2010 připadne na 4. dubna a třeba v roce 2050 na 10. dubna. Velikonoce nejsou jedinými pohyblivými svátky v církevním kalendáři. Jsou však nejdůležitější a podle nich se řídí termíny ostatních, ať už předchozích nebo následujících. To se týká masopustu, Popeleční středy, která zahajuje čtyřicetidenní předvelikonoční půst, Svatodušních svátků, svátku Božího těla atd. Datum jejich oslavy se - stejně jako u Velikonoc - pohybuje v rozmezí delším než jeden měsíc. Mgr. Jana Hofmanová

Březen 2005

Zaujalo nás KOSTEL SV. VÁCLAVA V ČÍBUZI Hlavní dominantou obce Číbuz je římko-katolický kostel sv.Václava, který byl postaven r. 1601. Roku 1756 vyhořel a byl opraven r. 1772. Při této opravě byla věž kostela o jedno patro snížena. Kostel je jednolodní s rovným stropem a pravoúhlým kněžištěm, které má klenbu valenou s lunetami. Na severní straně kněžiště je sakristie a na západní straně čtyřhranná jednopatrová věž s osmibokou jehlancovou střechou, dostavěnou v letech 1897 - 1898. Vchody do kostela jsou tři: v lodi, v kněžišti a ve věži. Okna jsou barokní, na vrchu půlkruhová. V loňském roce se podařilo renovovat a pozlatit hlavní oltář a opravit omítky na stropě presbytáře a na stěnách v kostele. Administrátor P.ThMgr. Miroslaw Fas MSF zajistil povolení na renovaci a pozlacení hlavního oltáře. Poslední renovace byla provedena v roce 1952, kdy byl opraven hlavní oltář, kazatelny a dva malé postranní oltáříky a křížová cesta. Tuto práci provedli pozlacovači pan Zdeněk Číp a pan Jan Novák, zaměstnanci Chrámového družstva v Červeném Kostelci. Tito pánové nám zanechali tento písemný vzkaz: „Až budete po několika desítkách let znovu tuto práci dělat, proveďte ji s takovou poctivostí a pečlivostí jako my! Dík za dobrou obsluhu pana Josefa Špačka, který každou chvíli něčím nám přilepšoval a toho času bydlel na faře. I tomu to jednou vše bude 3xte vráceno.“ A tak v roce 2004 znovu provedl pozlacení hlavního oltáře pozlacovač pan Jan Mach z Červeného Kostelce za vydatné pomoci rodinných příslušníků. Opravu inicioval pan Jan Ostřanský, kostelník bytem na faře v Číbuzi. Na tuto akci přispěl z farního rozpočtu částkou Kč 10 000,- administrátor P.ThMgr. Miroslaw Fas MSF a rozhodující podíl má pan Jaroslav Holeček, bytem Skalice č.p.2, který tuto opravu sponzoroval částkou Kč 70 000,-. Také je třeba zmínit se o materiální pomoci zapůjčení žebříků a lešení od rodiny Slánské a Šubrtové. Celková částka za opravu hlavního oltáře činila Kč 80 000,-. Narušenou omítku na stěnách a hlavně na klenbě presbytáře opravil pan Jan Ostřanský bez nároku na odměnu. Na zakoupení potřebného materiálu přispěli věřící z farnosti Číbuz. Všem výše jmenovaným a všem, kteří přispěli na opravu celého kostela děkujeme. P.ThMgr. Miroslaw Fas MSF - administrátor pan Jan Ostřanský - kostelník

OBECNÍ PLES SKALICE VE SMIŘICÍCH V letošním roce se na začátku února konal již 10. obecní ples ve Dvoraně ve Smiřicích. Občané mají velký zájem zúčastnit se ho, a proto jsou lístky brzy vyprodány. O zajištění bohaté tomboly a zdárný průběh plesu se stará p. Jiřina Bělohoubková. Ples zahájila taneční skupina z Hlinska v Čechách a pak při hudbě skupiny „Saturn“ pokračovala zábava. Výherci si mohli v předsálí vyzvednout tombolu.Děkujeme touto cestou vše firmám i jednotlivcům, kteří do tomboly dali své dárky. Sponzoři plesu byli zveřejněni ve vstupním prostoru haly ve Dvoraně. Výtěžek plesu bude jako každý rok předán Dětskému onkologickému oddělení FN v Hradci Králové. Ať se příští ples vydaří alespoň jako ten letošní. Eva Ornstová-místostarosta

OBECNÍ PLES VE VÝRAVĚ Dne 15.1.2005 se konal ve Staré hospodě „Obecní ples“. Přesto, že účast nebyla nijak veliká, všichni přítomní se dobře bavili za doprovodu hudby „Kapky“ do časných ranních hodin.

Březen 2005


str. 11

MIKULÁŠSKÝ TRŽÍČEK VE SMRŽOVĚ

VÁNOČNÍ OHLÉDNUTÍ

4.12.2004 se konal již 2. mikulášský tržíček v restauraci U kocoura ve Smržově. Pořadatelkami byly paní Vališová a Lörincová. V útulném prostředí si návštěvníci mohli prohlédnout a samozřejmě zakoupit stříbrné šperky, keramiku, obrázky, svíčky, výrobky ze dřeva i oblečení. Kolemjdoucí lákal k návštěvě rozsvícený vánoční smrk a také tóny vánočních koled a vůně punče, kávy, jablkového závinu a dalšího občerstvení.

Pojďte se mnou zavzpomínat na kulturní pořady, kterými jsme si mohli zpříjemnit čas, který je už dávno minulostí, čas vánoční. Na adventní koncert a prodejní výstavu prací žáků nás pozvala základní škola 9. prosince do haly pod krásně ozdobený vánoční strom. Výtěžek z výstavy byl zčásti (1500Kč) věnován na konto Dětského domova v Nechanicích. V černilovské sokolovně se v předvánočním čase konaly dvě kulturní akce. První byla hudební pohádka podle Jana Wericha „Královna Koloběžka první“, kterou uvedl divadelní spolek „Kačenka“ z Deštného v Orlických horách v neděli 12. prosince. O týden později 19. prosince jsme se sešli u představení zhudebněných veršů „Sejdeme se u jesliček“, pořádaným pěveckým sborem při kostele sv. Štěpána s dětmi.

MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA Dne 4.12.2004 pořádal pronajímatel restaurace u koupaliště ve Smržově pan Kalous mikulášskou nadílku. Bohatý program začal v 15 hodin. Byly pozvány děti ze Smržova a Hubílesa, z dětského domova Nechanice a z pomocné integrované školy Jaroměř. Celé odpoledne se hrály různé hry a probíhala diskotéka s DJ. M. Black. Celou akci moderoval DJ. MC Pedro. Přijelo i překvapení z Prahy. Zástupci hudební skupiny KABÁT darovali dětskému domovu akustickou kytaru a rozdali spousty CD, DVD a VHS. S velkým ohlasem se setkala také autogramiáda pardubických hokejistů. Venku byla pro děti připravena projížďka na koních. Každé dítě dostalo od Mikuláše a čertů balíček sladkostí. Na stolech bylo občerstvení v podobě koláčů, bonbónů, ovoce a nealkoholického pití. Sponzoři této akce, která se dětem velmi líbila, byli: M+M Restaurace u Koupaliště, OÚ Smržov, OÚ Skalice, Plasty M. Kněžík, Truhlářství Sedláček, Farma Sedláček, Kovo Šimek, Oprava chladícího zařízení Pazderka, Kovovýroba Aixner, Autodoprava Kubeček, Klempířství Černý J, BSK s.r.o. Bek, Tesařství a truhlářství Hájek A., Řeznictví a uzenářství Plot a spol. HK, Cukrářská výroba Josefov, Měšťanský pivovar Havličkův Brod, Firma L. Rund, H.A. Pavel F., Beas a.s. Lično, Ovoce-zelenina Špaček M.-HK, Ing. Josef Kupka

Tradiční zpívání u živých jesliček tentokrát pro nepřízeň počasí proběhlo v evangelickém kostele. Kdo chtěl, mohl si domů jako jiné roky, odnést pravé a nefalšované „betlémské světlo“.

str. 12


V katolickém kostele připravila, jako v roce 2003, svou vánoční besídku mateřská škola. Díky horlivému zapálení účinkujících a velké účasti rodičů i prarodičů zde byla velice krásná předvánoční atmosféra.

Březen 2005

Sluníčko v Hradci Králové a na pomoc maminkám s dětmi, které se svou maminkou našly v obtížné životní situaci útočiště v Domově pro matky s dětmi v Hradci Králové. Jedna třetina výtěžku je určena na humanitární pomoc České katolické charity v ČR i v zahraničí a na další charitní projekty na pomoc lidem v nouzi (nyní především na pomoc v jihovýchodní Asii). Třem skupinám koledníků a jejich průvodcům, kterým před zahájením sbírky požehnal P. Stanislav Jílek, se během dvou dnů podařilo „vykoledovat“ neuvěřitelnou částku 33 000,- Kč. Na rozpečetění pokladniček a počítání peněz dohlíželi pracovníci obecního úřadu. Vyúčtování sbírky a správné využití prostředků kontroluje Magistrát hl.m. Prahy, který celostátní Tříkrálovou sbírku povolil. J. K.

Návštěvníci, také již tradiční „půlnoční“, si mohli prodloužit štědrovečerní náladu poslechem koled v podání kostelního pěveckého sboru vedeného Vojtěchem Šůstkem.

Betlém, který k Vánocům nerozlučně patří, si mohli zájemci prohlédnout až do 30. ledna. J. K.

TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2005 Oblastní Charita Hradec Králové děkuje všem dárcům, koledníkům a organizátorům, kteří přispěli a pomohli na Královéhradecku shromáždit celkem 357 558,-Kč na pomoc lidem v obtížné životní situaci. Výtěžek letošní Tříkrálové sbírky konané v Hradci Králové a okolních městech a obcích, je určen na odbornou pomoc a podporu rodinám pečujícím o dítě s postižením, poskytovanou od r. 2004 novým Střediskem rané péče

PRVNÍ DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ V ČERNILOVSKÉ SOKOLOVNĚ! 12. prosince 2004, v předvánočním čase se v sále opravené sokolovny konalo první divadelní představení po dlouhých letech. Nebylo to dílko ochotníků černilovských, jak bývalo dříve zvykem, ale o zábavu dětí i dospělých se postaral divadelní spolek Kačenka z Deštného. Ochotníci se nám představili s pohádkou „Královna Koloběžka první.“ Ti, kteří si čas udělali a toto představení viděli, určitě nelitovali. Krásný námět, bezvadné výkony herců a známé písničky vytvořily skvělou atmosféru.

Březen 2005


str. 13

TRADIČNÍ PODĚKOVÁNÍ Opravdu, stalo se již zvykem, že v tomto jarním čísle zpravodaje vždy na jeho stránkách děkujeme těm, kteří přispěli nějakou formou do tomboly na ples Klubu rodičů. I letos všem sponzorům a dárcům děkujeme.

A protože by byla velká škoda prostor sokolovny k takovýmto účelům nevyužívat a trochu kulturní dění obce nerozhýbat, přijměte pozvání na další divadelní představení. S komedií „Tančící indián“ se představí spolek ochotníků z Týniště nad Orlicí. Kdy? 10.dubna v 16 hodin v sále sokolovny. Jste co nejsrdečněji zváni ! Mgr. Jana Hofmanová

ČERNILOVSKÁ DOPRAVNÍ ZNAČKA V zimním období, když půjdete na procházku a bude zrovna nasněženo, můžete v Černilově spatřit jednu raritu, kterou široko daleko určitě neuvidíte. Kde se dá spatřit a co to je? Aby obecní úřad zajistil bezpečnost dětí při sáňkování na hořejším konci na tzv. „Krupičáku“ pořídil v roce 2002 dopravní značku, kterou ve vyhlášce, která upravuje dopravní značení, nenajdete. Jejím autorem je p. Vítězslav Hálek (firma RTH). Tak šťastnou cestu z „Krupičáku“! J. K.

Byli to: p. Vacek, p. F. Kerhart, HNG s. r. o., p. J. Horák č. 120, p. Z. Morávek, p. Morávek - ODEMO, P. Z. Hofman, Hálkovi, Dědkovi, Hofmanovi č. 357, Sehnoutkovi, Zelenkovi, Šrámkovi, Veselých č. 415, Veselých č. 100, Pešavovi, Plhalovi, Šimkovi, Suntychovi, p. Svoboda, p. Z. Brož, p. M. Tesař, p. J. Křížková, p. J. Skákal, p. J. Špaček, Skákalovi - Újezd, p. J. Hebelka, pí. H. Blažková, pí. V. Matulová, pí. S. Chourová, p. L. Slezák - Pneuservis, p. Z. Šafařík - MIX, fy Rund, fy Spoza, Aldan, hospoda U Matese, ZD Rasošky a SV Metal Divec. Poděkování patří též pí Šimůnkové, pí Šimkové, p. B. Kotlantovi, Z. Pešavové a M. Plívovi za pomoc při přípravě plesu a zajištění pořadatelské služby během plesu. Děkujeme i rodičům, kteří se plesu neúčastnili a finanční částkou přispěli na tombolu. Děkujeme všem. J. + L. Hofmanovi

PRO RADOST ZE HRY V neděli 27. února ožila naše sokolovna sportovním duchem. Sešli se zde ti, kteří si chtěli zahrát ping-pong a poměřit své síly s ostatními. Třebaže turnaj byl určen veškerým věkovým kategoriím, sešlo se zde pouze 10 účastníků ve věku od 12 do 15 let. I přes tento malý počet proběhl hodnotný turnaj, kde si zahrál každý s každým. Úroveň jednotlivých soutěžících byla rozdílná, ale všichni hráli s plným nasazením, a o to šlo! Chtěl bych poděkovat Martinovi a Vaškovi ml. Plívovým za vydatnou pomoc při organizaci turnaje. Dík si také zaslouží pan starosta Javůrek a správce sokolovny - pan Plíva, kteří nám „pěkně zatopili“. Jsem rád, že místní sokolovna díky pochopení OÚ Černilov slouží svému účelu.


str. 14

Březen 2005

A zde jsou výsledky: 1. Pavel Petrásek 2. Tomáš Matoušek 3. Ondřej Kohout Výherci si odnesli pěkné ceny včetně triček místní organizace Sokola. Nevím, proč nepřišli i borci z řad dorostu a dospělých. Zřejmě jim po plesech na sport už nezbyly síly. Doufám, že se příště polepšíte! Jaroslav Hoffmann, pořadatel

OHLÉDNUTÍ ZA MINULÝM ROČNÍKEM TRADIČNĚ NETRADIČNÍ SOUTĚŽE ČERNILOVSKÝ PAŘEZ V minulém roce proběhl 9. ročník, kterého se zúčastnilo devatenáct soutěžních týmů. Soutěžilo se v osmi disciplínách: 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8.

Hod pařezem Toč kolotoč Na Bělehrad Opičí dráha

Pití piva Popelka Nohejbal Voda

Zvláštní ocenění: Láďa Slezák - za celkový estetický dojem a osobitý přístup Další židle - za originální název týmu

Přesto, že nám počasí nepřálo, většinu soutěžících to neodradilo a jejich výkony byly skvělé: Výsledková listina: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Pivní flotila Mazánci Dalamánci Hycaři Památkáři Průstřel hlavy Černilovský piráti Šejba team Toi team Bobani

40b. 48b. 50b. 53b. 54b. 58b. 66b. 67b.

11. Fernet Stock team 12. Stará garda Mamlasové 14. Horští srnci 15. Trio Jíro 16. Votroci 17. Krakonošovo 18. New age s.r.o. 19. Další židle

90b. 91b. 92b. 99b. 109b. 118b. 124b. 132b.

Tato akce by se neobešla bez laskavého přispění sponzorů, proto jim touto cestou ještě jednou děkujeme: OÚ Černilov, Předměřické mlýny - Voženílek, Betonov, Bernard Rudolf, Kerhart František, Klempířství - Brož Zdeněk, Zámečnictví - Dráha, Jeřábek, Hanuš Martin, Odemo - Morávková Jana, Voborník Vladimír, Volejník Václav, GON Hradec Králové, RTH - Hálek Vítězslav, Instalatérství - Vachek, Sokol Černilov, Stavební podnik Hradec Králové, Piano Kabinet Hradec Králové, Kadeřnictví - Křížková Jana, Auto - Ježek, restaurace „U Vidliček“, hospoda „U Matese“, hospůdka „U Šulců“, Kotlant Václav, Toi Toi - Hembala Jan, Hofman Ladislav, Raiffaisen stavební spořitelna, Řeznictví - Vír Ludvík, Autodoprava - Kurka Miroslav, DJ Pavel Ferbas, Kreslíř - Hofman Zdeněk, Jízdy spřežením - Falta Zbyněk. Dolejšáci


Březen 2005

Ze života spolků ŠIPKY V ÚJEZDĚ První polovina sezóny 2004 - 2005 Nejdříve změny, které nastaly v sestavě. Od pátého kola s námi nehraje Zdeněk Kousal, který přešel hostovat do FCC Librantice, kam následně po polovině sezóny přestoupil. V osmém kole nastoupil nový hráč a to Standa Vojnar z Bukoviny, který již nějaký čas v naší klubovně hrál a také s námi jezdil na megatoury. Do devátého kola již nenastoupil Jirka Bečka, který přestoupil do Borůvek Černilov a tak jej nahradil Jirka Charvát z DC Bumbálka Rusek. Do posledního zápasu za přestupujícího Jirku Havla nastoupil nově Pavel Klos. Tak se na konci prvního kola ustálila sestava v tomto složení Čuda Miroslav, Holub Miroslav, Hrubý Pavel, Charvát Jiří, Klos Pavel a Vojnar Stanislav. A teď k dosaženým výsledkům. 13.09. ŠK Hrobař - ŠK 7:11, ŠK - Mikulka 14:4, DC Stará hospoda Březhrad - ŠK 7:11, ŠK - Balkánek 14:4, Fousáči Cerekvice - ŠK 4:14, ŠKN Soutok - ŠK 10:9, ŠK - Bludný šípy 7:11, Pavouci - ŠK 10:8, ŠK - Predátoři 15:3, A-Jeťáci - ŠK 9:10, ŠK - Lokálka 10:8, Vrtulky - ŠK 8:10, ŠK - Barracuda 12:6, HSK - ŠK 6:12 a poslední zápas jsme prohráli s ŠK Neškrtnemsi 8:10. Konec sezóny nás zastihl na třetím místě v tabulce. Také nám přibylo několik pohárů z megatourů. Celkem jsme získali v loňském ročníku 23 pohárů a to Holub 1x 2.místo, 1x 3.místo, 4x 4. místo a 1x 5.-6. místo, Hrubý 1x 4.místo, Klos 1x 2.místo a 1x 4.místo, Prokeš 1x 1.místo a 1x 4.místo a Vojnar 2x 2.místo, 5x 3.místo, 2x 4.místo a 1x 5.-6.místo. Na finále do Králík vyrazila výprava ve složení za ŠK HOJDA Čuda, Holub, Klos a Vojnar, Bumbálu zastupovali Hofman, Šupčík a Šveiger, FCC Librantice Kousal a Jánošíky z Bumbálky Havel. Naši hráči se umístili ve Velkém finále na 193.místě Holub, 257.místě Vojnar, 257.místě Klos a 385. byl Čuda. Z Bumbálky byl nejlepší Šupčík na 33.místě, dále na 97.místě skončil Hofman a Šveiger. Dále se hrálo Malé finále kde byl 33. Čuda, 65. Holub a Klos a 97. Vojnar. V ligové přestávce jsme uspořádali místní turnaj a jak jsme předpokládali, všechny poháry zůstaly v klubovně. Vyhrál Holub, na druhém místě skončil Šupčík, třetí byl Orct a čtvrtý Prokeš. Nový rok jsme začali prvním kolem Českého poháru, kde nám los přidělil DC Scorpions Bromx hrající třetí ligu. Po zcela jednostranném zápase, kdy jsme v desátém kole prohrávali 1:8, se našim hráčům podařilo ve čtrnáctém kole snížit výsledek na 5:9 s nadějí na remizu. Bohužel v patnáctém kole Holub prohrál 1:2 a zápas i postup do dalšího kola pro nás skončil výsledkem 5:10. Druhou polovinu sezóny jsme začali 16.kolem zápasem proti ŠK Hrobař Hradec Králové. Soupeř se na nás dobře připravil a prohru z prvního zápasu nám vrátil i s úroky. Prohráli jsme 2:16, kdy u většiny her záleželo na tom kdo dříve dosáhne 0, tj. zavře. 17.kolo se hrálo v Hradci Králové proti Mikulce. Po dosti neúspěšném začátku, kdy jsme v desátém kole prohrávali 2:8, se hráči vyhecovali k maximálnímu výkonu a nakonec jsme zvítězili 10:9 a přivezli jsme dva body. A nakonec jedna dobrá zpráva pro všechny příznivce šipek. Od 16.3.2005 se v klubovně ŠK HOJDA hraje MegaTour 2005 a to vždy ve středu od 18.30 hodin. Tak Vás všechny zveme.

str. 15

MYSLIVECKÉ SDRUŽENÍ HÁJ SMRŽOV V průběhu měsíce prosince a ledna postihly smržovské myslivecké sdružení smutné události. V prosinci zemřel Karel Havel z Hubílesa, dlouholetý člen mysliveckého sdružení. Myslivosti se Karel Havel věnoval od mládí, měl rád přírodu, rozuměl zvěři, ale jeho největší zálibou byla lovecká kynologie a psi. Choval a cvičil české fousky a později i pointry. Byl rozhodčím pro zkoušky z výkonu. Byl dobrým rádcem a pomocníkem mladším myslivcům. Jeho zásluhou nebyla nikdy v mysliveckém spolku o čtyřnohého kamaráda nouze. Se zájmem se Karel věnoval odchovu a líhnutí bažantů a koroptví i v dřívějších dobách. Později se sám s velkou pečlivostí staral o bažantí zvěř v nově vybudované odchovně. Za dlouhá léta své aktivní myslivecké činnosti vykonával Karel Havel řadu funkcí v našem mysliveckém sdružení, byl více jak dvacet let předsedou. Jeho celoživotní práce pro myslivost byla oceněna řadou mysliveckých vyznamenání. V osobě Karla Havla ztrácí Myslivecké sdružení Smržov člena a funkcionáře, který se myslivosti věnoval celý život a pro myslivost mnoho dobrého vykonal. Další smutnou událostí ve smržovském mysliveckém spolku, byl odchod pana Václava Nováka z Hubílesa, který zemřel 5. ledna 2005. I když myslivcem nikdy nebyl, přesto se pravidelně zúčastňoval všech mysliveckých akcí a pomáhal, kde bylo třeba. Po dlouhá léta svážel při honech zvěř, o kterou se pečlivě staral. Když bylo třeba, přišel i na mysliveckou brigádu, rád pomohl při kulturních akcích, i jako pořadatel na mysliveckých bálech. V osobě pana Václava Nováka ztrácí Myslivecké sdružení Smržov nenahraditelného pomocníka a dobrého člověka, který vždy pomohl, když bylo třeba. Miloslav Pazderka - myslivecký hospodář

LEDOVÁ PRAHA O pololetním prázdninovém víkendu se vydaly obě naše šesté třídy do Prahy. Občanské sdružení Pionýr pořádalo pro všechny děti z naší republiky již tradiční akci „Ledová Praha“.V tyto dny jsou na našich památkách a muzeích výrazné slevy, a tak jsme vyrazili za kulturou. Počasí nám přálo, a i když byla zima, svítilo sluníčko. Naše první zastávka patřila Žižkovské věži, kde jsme se svezli rychlovýtahem. Pohled to byl opravdu úžasný. Další naše kroky směřovaly na Pražský hrad, kde jsme viděli střídání stráží. Tam jsme se rozdělili. Jedna skupina šla na Petřín a druhá na Václavské náměstí, kde jsme se později sešli. Už jsme toho měli dost, a tak jsme se vydali pro naše zavazadla, která jsme nechali v úschovně na vlakovém nádraží, a pak hurá na naše ubytování, které bylo na Pankráci. Tedy ne přímo ve věznici, ale v základní škole. Dostali jsem pěknou velkou tělocvičnu. Každý si našel to své místečko a všechna únava byla tatam. Pak jsme se vydali ještě na noční procházku Prahou. Spát se nám samozřejmě moc nechtělo, a tak se povídalo, povídalo,… Druhý den jsme se vydali na bobovou dráhu, kterou mají v Praze. Chtěli jsme si užít taky trochu adrenalinu. Po obědě v jedné školní jídelně jsme šli navštívit Národní muzeum a Vyšehrad. Naše nohy, které nejsou moc zvyklé tolik chodit, se občas trochu bouřily, ale naše vůle po vědění byla větší! Večer nás čekal koncert v Paláci kultury. Kdyby bylo vypuštěno zdlouhavé představování hostů a předávání cen, byli bychom raději. Oslovila nás některá taneční vystoupení, recitace vlastní básně jedné dívky z dětského domova a naše děvčata šílela po Petru Poláčkovi, který tam zpíval. Do školy jsme se dostali pozdě , ale spát se asi chtělo jenom našim paním učitelkám. Ráno někteří měli za „odměnu“ rozcvičku. Ještě jsme šli utrácet do velkého nákupního centra a pak zpět domů. Bylo to prima!

str. 16


SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ V ČERNILOVĚ Jako koncem každého roku jsme na výroční členské schůzi bilancovali naši činnost v roce 2004. Na začátku jsme minutou ticha uctili památku dlouholetého starosty, hasiče, člena výjezdového družstva a kamaráda Miroslava Šnajdra, který zesnul po krátké nemoci. Jeden pátek byl mezi námi na pravidelném pátečním školení, příští už nepřišel. Sbor má sedmdesát členů, z toho je jedenáct žen. Každý člen se podílí na činnosti sboru dle svých možností. Jako každoročně proběhl sběr železa, který je jednou z hlavních příjmových položek sboru, výtěžek je použit na zdokonalení výstroje, výzbroje a činnost sboru. Všem lidem, kteří podporují naši činnost tímto ještě jednou děkujeme. Další každoroční činností je den otevřených dveří pro místní školku. Děti se seznámí s naší technikou a odnesou si malý pamlsek. Tato akce je již tradičně dobře hodnocena jak ze strany dětí tak i jejich učitelek. Bohužel dětský den pro základní školu neproběhl, ne naší vinou. Je to škoda, protože jako všechny sbory máme problémy s náborem nových členů a mládeže, ukázka a soutěže pro mládež jsou jednou z možností, jak získat nové členy. V loňském roce vznikla nová tradice, ukázka činnosti zásahové jednotky, lezeckého družstva, družstva žen a soutěže pro děti u příležitosti svátku svatého Floriána. Součástí ukázek byla i výstava hasičské techniky a rychlé zdravotní pomoci v rámci integrovaného záchranného systému. I když jsme jen „vesnická“ jednotka, na ukázce byl vidět profesionální přístup zasahujících členů, včetně žen. Za zmínku stojí zejména ukázka lezeckého družstva, která simulovala záchranu zraněného z výšek, dále hašení automobilu a sportovní útok žen. Večer následovalo přátelské posezení členů sboru a hostů. Pozvánku na příští ročník svátku svatého Floriana najdete na jiném místě tohoto vydání. Všichni jste srdečně zváni. Zásahová jednotka se školí pravidelně každý pátek a má třináct členů, ale školení jsou přístupná i pro ostatní členy. Například na školení o první pomoci bylo celkem dvacet sedm členů sboru. Lezecké družstvo má navíc samostatnou přípravu, která mimo jiné zahrnuje i týdenní soustředění na skalách s výcvikem zaměřeným na vyprošťování a evakuace osob ve výškách a z volné hloubky. Ženy chodí pravidelně trénovat požární sport.

Březen 2005

V loňském roce jsme vyjížděli celkem ke čtrnácti případům. Největší požár byl požár cukrovaru v Českém Meziříčí a statek ve Skalici, drobnější požáry byly jeden v Černilově a druhý v Bukovině. Ostatní zásahy byly dvakrát u dopravní nehody, dvakrát u spadlého stromu, pětkrát u odstraňování vos a včel, jedenkrát byl planý poplach. Ze statistiky vyplývá, že převažují technické zásahy nad požáry. I letos už jednotka zasahovala u dvou požárů, jednou požár automobilu a podruhé menší požár v Černilově. Vzhledem k dlouhým dojezdovým dobám hasičského záchranného sboru z Hradce Králové jsme u obou požárů zasahovali jako první. Dále se naše jednotka podílí asistenčními službami na hradeckém letišti při kaskadérských vystoupení, tunning party a truck festu. V Hradci králové jsme rovněž asistovali při cyklistickém kritériu. Závěrem chce výbor hasičů členům a přátelům poděkovat za jejich spolupráci a podporu. Za SDH Černilov Milan Šípek

Přijďte se podívat

Zveme Vás do Librantic na

VELIKONOČNÍ VÝSTAVU, která se koná v budově školy v Libranticích v sobotu 12. března od 14:00 do 17:00 a v neděli 13. března od 14:00 do 16:00 hodin Zároveň si budete moci zakoupit:

velikonoční dekorace, keramiku, perníky a jiné sladkosti barvy na vajíčka a různé drobnosti

TJ Sokol Černilov pořádá

30. dubna

MASKOVANÝ REJ ČARODEJNIC Sraz je v 17 hodin u Obecního úřadu v Černilově. Připraveny jsou soutěže, které budou ohodnoceny proklatě dobrými cenami.

Z loňské oslavy svátku sv. Floriána.

Nezapomeňte si s sebou vzít pilotní průkaz (vydán vloni „Na Bukovské“)


Březen 2005

str. 17

Jste co nejsrdečněji zváni na divadelní představení ochotníků z Týniště nad Orlicí

Oprášeno z kronik

TA N Č Í C Í I N D I Á N

PO STOPÁCH ČERNILOVSKÉ KRČMY

10. dubna v 16 hodin v sále černilovské sokolovny. Navštivte v počítačové učebně ZŠ Černilov

INTERNET - KLUB každé úterý od 16 do 17 hodin odborná pomoc možnost tisku vyhledaných dokumentů surfovné 15 Kč

Černilovský pařez 2005 Připravujeme již 10. ročník, tentokrát bude v sobotu 13. 8.2005 na sportovním areálu „u Dolejšáku“ v Černilově. Dvacetpět tříčlenných týmů změří své síly v netradičních disciplínách.

Soutěžícím se můžete stát i vy! Sestavte tříčlenný tým, ve kterém nerozhoduje pohlaví ani věk, vymyslete si název týmu a přihlaste se po 15. 6.2005 u Jiřího Šulce ml. tel. č.: 495 431 624, nebo Františka Kerharta tel. č.: 495 431 358. Startovné: tým / 200Kč. Dolejšáci

ZVEME VÁS NA OSLAVU SVATÉHO FLORIÁNA PAT RO N A H A S I È Ù

Pøi této pøíležitosti probìhne námìtové cvièení s ukázkou Integrovaného záchranného systému, ukázky zásahu a výcviku.

Ukázky pøedvedeme u hasièské zbrojnice v sobotu 21. kvìtna 2005 od 10 hodin.

Zveme všechny vìkové kategorie.

Na Vaši úèast se tìší sbor dobrovolných hasièù v Èernilovì.

(část první, léta 1392 - 1825) Psal se rok 1039, kdy kníže Břetislav I., syn Oldřicha a krásné selky Boženy, uskutečnil mohutné tažení do Polska. Útokům „českého Achilla“ a jeho družiny podlehl například Krakov, Poznaň a posádka mocného hradu Hedč. Břetislav nakonec obsadil i Hnězdno, vyzvedl zde ostatky biskupa Vojtěcha a nad jeho hrobem vyhlásil tzv. Břetislavova dekreta. Tímto souborem příkazů a zákazů ovlivněných křesťanskou morálkou však příliš nepotěšil provozovatele ani návštěvníky staročeských hospod. Krčma byla označena za zdroj krádeží, vražd, cizoložství a dalších nepravostí. Kdo by ji zřídil nebo koupil, měl být na veřejném místě přivázán ke sloupu, mrskán pruty a oholen na hlavě. „Krčmářovy věci ať jsou pod zemí pohřbeny, aby se nikdo prokletým douškem neposkvrnil. Pijáci pak, jestliže budou přistiženi v krčmě, ať nevyjdou z vězení, dokud nesloží 300 denárů pro knížecí komoru.“ Ani v pozdějších dobách nebyl vztah společnosti k podobným podnikům nejvřelejší. Černilovskému faráři Dětřichovi byla roku 1373 jejich návštěva zakázána pod trestem zbavení úřadu a ročního vězení a ani prostý lid se v nich nescházel často. Noční toulání po krčmách se považovalo za neslušné a například v Praze nesměl krčmář po třetím zazvonění rychtáře nalévat svým hostům pivo, víno ani medovinu. Za přechovávání a ukrývání „lotrů, kostkářů a jiných škodlivých lidí“ mu hrozila vysoká pokuta. Navzdory všem opatřením chodívali po hospodách všemi mastmi mazaní podvodníci, kteří s úspěchem sváděli ke hře v kostky nebo v karty. Od hostinců, šenků a výčepů ve městech se svým posláním poněkud odlišovaly tzv. zájezdní hospody, zakládané vrchností původně z bezpečnostních důvodů na venkově. Některé stály už ve 13. století v osadách u starých obchodních cest a svým hostům poskytovaly nejen občerstvení a nocleh, ale také obrok a stáje pro koně. Byly místem zábavy a shromažďování obyvatel z okolí, odbytištěm panského piva a v neposlední řadě místem, kde se uzavíraly nejrůznější obchody. Navštěvovali je potulní kramáři, prodavači jehlic, pentlí a tkanic, preclíkáři, kteří nosili své zboží navlečené na dlouhé holi, ale i obchodníci s dobytkem. Spolu s formany*, posly a vojáky přinášeli také nejrůznější novinky, které se zde přetřásaly a poté šířily dále. Už v satiře „Podkoní a žák“ z konce 14. století se můžeme dočíst, že „…kdož rád do krčmy chodí, / častokrát se jemu přihodí, / žeť zvie příhody nějaké / a k tomu noviny také.“ Podobná zájezdní hospoda se všemi svými přednostmi i nešvary stála také v historické části Černilova (na dnešní Malé straně pod kostelem sv. Štěpána) a byla součástí statku čp. 122. Je právě jeden z mrazivých dní roku 1392, slunce pomalu zapadá za hustými hvozdy a do jejích dveří vstupuje unavený pocestný. Za chvíli už sedí s krčmářem u dubového stolu a posilněn několika žejdlíky oroseného moku vypráví, že veze nějaké zboží z Kladska do Hradce. Cesty jsou prý od smrti krále Karla příliš nebezpečné, a tak jakmile uslyšel zvon černilovského kostela, rozhodl se vyhledat přístřeší v místní krčmě. Krčmář naproti tomu svému hostu s pýchou prozrazuje, že Černilov je už téměř čtyřicet let královskou obcí a že zde vykonávají náboženské obřady faráři až z daleké Prahy. Ten současný, jménem Tyčko, vybírá za pohřeb 1 groš a za svatební obřad dvakrát tolik. Sám prý na faře ukrývá své tři děti a o mnoho lepší pověsti se netěší ani jeho zástupce Jan. Možná jsme pár zajímavých informací přeslechli, možná celý tento důvěrný rozhovor proběhl trochu jinak. Jisté je, že se Černilov jako jedna z mála obcí může pochlubit písemným dokladem o výsadní hospodě už z těchto dávných dob. Během výslechu před hradeckým kaplanem Zikmundem (24. 1. 1392) totiž posledně zmiňovaný střídník Jan popřel, že by (cestou ke kostelu) vyvolal krčmáře z jeho domu. Nic bližšího o této tajemné postavě bohužel nevíme a tajemstvím zůstávají obestřeny i osudy jejích nástupců. Právo zřídit a vlastnit středověkou hospodu sice bývalo výsadou obecních rychtářů, ale ani

str. 18


jejich jmen se do dnešních dní příliš nedochovalo. Roku 1388 žila v Černilově Markéta, vdova po tehdy zemřelém rychtáři Hanušovi, a z roku 1416 pochází zpráva o svobodném vladykovi Petrovi. Uvedení zástupci obce (případně jiní krčmáři) mohli čepovat pivo sami nebo pronajímali svou hospodu šenkýřům. Koncem 15. století si jakýsi německý student během svého pobytu v Čechách poznamenal: „Po trhu chodí venkované a sedláci do hospod a popíjejí lepší a silnější pivo, jež nazývají staré pivo; k tomu jedí bílý chléb… Po několika pohárech piva pobrukují a zpívají písně.“ Roku 1570 se do Černilova dováželo vyhlášené pivo z Hradce Králové nebo ze Smiřic a držitelem staré hospody byl Jan zvaný Krčmář. Ale již otvíráme urbář z roku 1588, tedy soupis poddanského pozemkového majetku a poplatků vrchnosti: „v týž vsi jest krčma od starodávna vejsadní, v kteréž se pivo smiřické šenkuje…“. Tehdejší krčmář Valentin Hons obdělával 6 prutů* polí a vrchnosti odváděl 2 kopy českých grošů a 4 slepice. V posledním desetiletí 16. století zřejmě vlastnili černilovskou hospodu rychtáři Havel Divecký, Valentin Kohout a od roku 1597 Tomáš Lochman ze statku čp. 66. V červnu 1593 vypukla válka s Turky, která významně ovlivnila i dějiny Černilovska. Majitelé smiřického panství se míru nedočkali (Vilém Trčka z Lípy zahynul v tureckém zajetí a jeho bratr podlehl následkům zranění) a samotným Černilovem proudily celých třináct let skupinky císařských vojáků. O jejich ubytování se museli postarat nájemci místní hospody: Jíra, Kašpar a Matěj Češík. Těmto šenkýřům byly z „obecního měšce“ hrazeny jen výdaje za poskytnuté pivo, chléb, seno a oves. Se stejným využitím černilovské krčmy bychom se setkali i během celé řady dalších válek. V předvečer bělohorské bitvy byl stále jejím majitelem rychtář Tomáš Lochman a roční výčep piva přesahoval 250 sudů*, což bylo nejvíce ze všech obcí na panství.

Záznam o černilovské krčmě v urbáři smiřického panství (1619) V roce 1636 získalo smiřické panství novou vrchnost - Gallasy a z té doby pochází cenná poznámka o řeznickém, resp. masném krámu. Stál přímo proti černilovské krčmě, jejíž držitel, rychtář Jan Slezák, z něj ročně platil 1 kámen přepouštěného loje. Navíc z každého zabitého hovězího dobytka odvážel na zámek hlavu s jazykem a některé vnitřnosti za odměnu 10 míšeňských grošů. Roku 1643 byl sice držitelem krčmy farář Karel Rubekula a poté první katolický rychtář Lukáš Lochman, ale řeznické řemeslo provozoval konšel Jakub Adam Jíra.

Březen 2005

Masný krám v učebnici J. A. Komenského „Svět v obrazech“ (1658): Řezník1 bije dobytek krmný2, neb hubený3 není k jídlu. Poráží palicí4 aneb zařezuje řezákem5, stahuje z kůže6 a rozsekává a maso na prodej vykládá v masných krámech7. Vepře (svini)8 holí (opaluje) ohněm aneb (paří) vřelou vodou9 a dělá plece10, šunky11 a polty12; mimoto všelijaké nadívaniny, veliká jelita13, krevnice14, jitrnice15, klobásy16. Sádlo17 a lůj18 se přepouští (vyškvařuje). Řezník Jakub Adam Jíra (* cca 1606 † před 1662) koupil v Černilově statek (nalevo od dnešní silnice k Libranticím) a dále postavil chalupu čp. 29, kde později bydleli jeho potomci - vyučení řezníci. V letech 1648 až 1656 byl volen rychtářem a tehdy se ujal i černilovské krčmy se šesti pruty polí. K těm dále připojil 4,5 prutu pozemků ze svého statku, vypáleného koncem třicetileté války. Nepřekvapí nás, že choval největší počet dobytka v obci: 6 krav, 8 jalovic, 19 ovcí, 12 vepřů a prasnic. Z jeho 8 koní byli někteří určeni výhradně k převážení piva z panského pivovaru. V období rekatolizace bránil černilovský krčmář vytrvale starou víru a „rozpaloval“ i ostatní. Jedním z nich byl Jan Vančura, mladší bratr bývalého kováře - emigranta Pavla Vančury. Vyučil se sladovnickému řemeslu a jeho manželkou se stala vdova po starším sládkovi Matouši Khunovi, který až do poloviny čtyřicátých let vařil ve smiřickém pivovaru pivo i pro černilovskou krčmu. „Vzpurný“ Vančura se stejně jako dříve jeho bratr nehodlal vzdát protestantismu a roku 1651 opustil s celou rodinou svůj dům ve Smiřicích. Náboženský „buřič“ Adam Jíra sice nakonec do římskokatolické církve vstoupil, ale už roku 1655 vyvolal spor s děkanem Janem Františkem Vodičkou. Neúspěchem tehdy skončila jeho snaha o přiznání vlastnických práv k části hřbitovního valu a k vozní cestě mezi jeho a farskými poli. Jakuba Adama Jíru vystřídal bývalý panský bažantník Adam Ladr a zahájil tak 160 let trvající období, kdy statek čp. 122 spolu s černilovskou krčmou drželi příslušníci rodu Ladrových. Těm však zpravidla nebyl dopřán dlouhý život, vdovy uzavřely další sňatek a s novým hospodářem spravovaly hostinec až do dospělosti svých mladších synů. Podobný scénář se opakoval celkem třikrát: v letech 1702 - 1720, 1721 - 1734 a 1755 - 1773. Nyní se aspoň ve stručnosti pokusíme čtenáři přiblížit, jak se do dějin černilovské krčmy zapsalo šest generací Ladrových. I. Adam Ladr se roku 1675 dohodl s děkanem smiřického panství Janem Aloisem Faltinem na přesnějším vyznačení meze, která oddělovala jeho pole od vozní cesty. Společná mez o šířce 2 1/2 lokte* byla vedle Ladrovy strany ohraničena kůly a vedle strany pana děkana kamením. II. Druhým v pořadí se po Adamově smrti stal pozůstalý syn Václav Ladr (* po 1651). Když se v únoru 1676 ujímal hospodářství, zaplatil 455 kop míšeňských grošů. Vrchnosti odevzdával mimo jiné platy tzv. krčemné: 55 grošů, půl kapouna, půl odúmrtní husy a půl slepice. Nájemcem hospody byl v těch dobách Jan Matoušek, který platil faráři desátku 2 věrtele* žita a stejně tolik ovsa. Začátkem 18. století Václav Ladr zemřel a vdova Alžběta se provdala za Jiříka Voltra staršího, bývalého majitele sousední kovárny a sedláka v čp. 112. Nejstarší syn Jan Ladr dostal z rodinného statku pole o velikosti 1 prutu, vystavěl chalupu čp. 127 a pracoval v masném krámě naproti krčmě. Roku 1722 si tento jediný řezník v obci vydělal 48 zlatých, tedy mnohem víc než kterýkoliv z černilovských živnostníků. Pro srovnání dodejme, že v Hradci Králové bychom tehdy napočítali ke čtyřiceti řezníkům. Někteří ovšem již po léta neporáželi nebo tak činili jen zřídka. Drželi hospody, šenky, jeden obchodoval s voly, druhý s lojem, jiný zas zastával funkci hospodáře na jatkách. Ani ten nejbohatší se však nemohl pochlubit výdělkem přesahujícím 50 zlatých ročně. Mezi dalších šest dětí po Václavu Ladrovi byla kromě podílů z ceny statku rozdělena i část jeho bohatého vybavení: ze zvířat 7 ovcí a dále např. kočár s korbou, stůl, 3 postele s prostěradly a peřinami, 5 truhel, měděný kotel, mosazný kotlík, láhev, cínová půlpinetní* konvice, cínový žejdlík* a mísa.

Březen 2005


Jiřík Voltr st. měl na statku hospodařit od roku 1702 až do vzrůstu nejmladšího ze synů Václava Ladra. Jeho vlastnictvím se staly 4 klisny, 2 kované vozy, 4 krávy, 3 jalovice, 10 ovcí, 5 prasnic, houser a 2 husy, kohout a 10 slepic, včely. Opět vynecháme zemědělské náčiní, aby vynikla výbava černilovského hostince: 8 stolů, 4 tabule, 6 židlic, 3 postele (každá minimálně pro dvě osoby), 3 almary, 2 truhly na mouku, truhla používaná při vaření, měděná slánka, 2 měděné kotle, prací kotel, 2 měděnce v kamnech na ohřívání vody, 2 okovaná vědra, cínová láhev, 2 cínové žejdlíky, baňky na mléko, rošt, pánev, 2 rožně, drátové síto, kruhadlo a několik seker včetně jedné širočiny*. Celý statek byl při prodejích v 18. století ohodnocován na 800 kop míšeňských grošů. III. Po osmnácti letech „pán Bůh všemohoucí Jiříka Voltra těžkou nemocí navštíviti ráčil“, a tak se v lednu 1720 dostalo hospodářství čp. 122 opět do rukou Ladrových. Nový krčmář Václav Ladr ovšem do roka zemřel a historie se opakovala téměř s železnou přesností: vdova Dorota se provdala za Jiříka Voltra mladšího, černilovského rychtáře a dlouholetého kováře v chalupě čp. 41. Roku 1721 se tak po krátkém přerušení vrátily doby, kdy Černilovští chodili do krčmy k Voltrovým. V roce 1729 žádali krčmáři ze smiřického panství o slevu 18 krejcarů z každého sudu kořalky, kterou museli brát od vrchnosti, a o snížení platu odváděného z muziky. Úředníci hraběte z Paaru však byli neoblomní: povinnost odebírání „páleného“ i výše jeho ceny jsou určeny ve starém urbáři a plat z muziky není příjmem hraběte, ale součástí císařské a královské daně. Hudebníci zpříjemňovali hostům posezení už od nepaměti. Nejdříve to byli potulní hudci, loutníci, pištci, harfeníci nebo harfenice a když se rozproudilo veselí, objevili se mendíci - chudí žáčkové, vydělávající si na živobytí zpěvem. Zpívali písně pobožné, ale i žertovné a rozpustilé. Časem začaly vznikat tzv. kramářské písně, které osobitým způsobem přibližovaly život prostého lidu. V některých se odrážela i odvrácená tvář hospodského prostředí: „Já nešťastný piva pitec přiznávám se pravdivou věc, že jsem propil mý peníze, nemám již v kapse halíře. Žádná radost v domě není, nouze plno a soužení. Žena otrhaná chodí, jedna psota druhou plodí“ (1718). IV. V říjnu 1734 se stal novým krčmářem Václav Ladr, v pořadí toho jména třetí. Po dvaceti letech však předčasně zemřel a celé hospodářství začali spravovat další manželé ovdovělé Magdaleny Ladrové: Jan Srdce (1755 - 1758) a Václav Adamíra (1759 - 1773, od 1779 hostinský v Libřicích). Tehdy již mohli zejména obchodníci projíždějící Černilovem využívat i služeb koláře Samuela Jedličky, který si v šedesátých letech zřídil za hospodou kolářskou živnost (čp. 119). Problém užívání masného krámu byl vyřešen podobně jako před lety - ve prospěch Ladrova staršího syna. Václav Ladr ml. také na základě otcovy poslední vůle dostal část pole směrem k Libranticím a v hospodě malou světnici a komoru nad schody. Masný krám měl užívat od roku 1759 až do své smrti a řádně z něj platit královskou daň. Místo toho se vydal na vandr a rodina o něm ztratila jakékoliv zprávy. V. V lednu 1773 převzal statek s krčmou od svého otčíma čerstvě zletilý Jan Ladr. Po nástupu císaře Josefa II. se sice do Černilova vrátil jeho dávno oplakaný bratr Václav, ale brzy odešel natrvalo k vojsku. Nový hospodář se tak kromě udržování rozlehlých polností a hostinské živnosti nadále staral i o provoz masného krámu. Až roku 1797 jej za 600 zlatých prodal Janu Adamírovi. Stanovil si však následující podmínky: - pravidelné zásobování hovězím masem (3 libry* každou neděli, po 4 librách o velikonočních, svatodušních a vánočních svátcích, 10 liber při pouti sv. Štěpána a 20 liber během černilovského posvícení) - zákaz přemístění masného krámu - předkupní právo k masnému krámu pro budoucí držitele krčmy Jan Adamíra se s řeznickým řemeslem seznámil už v dobách, kdy černilovskou hospodu vedl jeho starší bratr Václav a pravděpodobně již tehdy v masném krámě pracoval. Roku 1796 prodal rodnou chalupu

str. 19

čp. 29, o rok později koupil blíže u krámu zahradu a postavil zde nákladem 170 zlatých chalupu čp. 126. V nezjišťované době koupil i masný krám v Újezdě a při provozování řemesla používal 2 špalky na sekání masa, ruční sekeru, 2 sekáče na maso, 2 sekáčky, 6 dlouhých nožů, nůž na šrot, roztínač, 2 šorny*, glejch* s příslušenstvím, mincíř*, závaží od 1/2 do 5 liber, 6 háků, kotvici a 2 provazy na zavěšení masa. Roku 1812 prodal celé hospodářství za 1000 zlatých svému synovi. Ale vraťme se ještě krátce k hostinskému Janu Ladrovi. Už roku 1782 přestoupil k evangelické církvi a stal se jedním ze šesti členů jejího prvního staršovstva. Spolu s nimi se zasloužil především o vystavení starého helvetského kostela (1786) a později byl zvolen černilovským konšelem. V prostorách „horní hospody“ se popíjela i domácí pálenka, připravovaná z plodů dvou stovek slivoní, a probíhalo zde přijímání osob mezi černilovské sousedy. Každý přijatý musel zaplatil za udělení sousedského práva několik zlatých, jejichž počet obvykle závisel na velikosti majetku. VI. V srpnu 1810 sepsal Jan Ladr svou poslední vůli a následujícího roku se už o hospodářství staral jeho syn Václav Ladr. Za statek zaplatil 1903 zlatých, které byly z větší části rozděleny mezi jeho tři sestry a matku Dorotu, provdanou Špatenkovou. Roku 1821 podal společně s Pavlem Černým, šenkýřem v Černilově čp. 43, stížnost na helvetského faráře Jana Košuta. Obviňovali ho, že „šenkuje“ ve velkém cizopanské pivo a tím způsobuje škodu jim i milostivé vrchnosti. Farář prohlásil, že dováží pivo z Nedělišť a pokládá za urážku, když ho sedláci Ladr a Černý nazývají šenkýřem. Jen občas prý nabídne doušek piva svým hostům, dělníkům, věřícím, když mu přinesou dárek, nebo nemocným, což nakazuje křesťanská láska. Dále zdůraznil, že k němu chodívají lidé z Černilova (mj. augsburský farář) i přespolní a stěžují si, že v celé vsi nelze sehnat pivo. Není to prý tedy on, kdo „krátí“ vrchnost, ale sami šenkýři, když nečepují poptávané množství. Roku 1822 koupil Václav Ladr od obce 50 sáhů* (po 30 krejcarech) a na tomto pozemku mezi hospodou a černilovskou školou vystavěl maštal pro hřebce cizích hostů. Éru hostinských z rodu Ladrových definitivně ukončil až listopad 1825. Václav a jeho manželka Kateřina tehdy prodali celý statek i s téměř 36 jitry* pozemků manželům Pumrovým za 2740 zlatých konvenční měny. Při podpisu smlouvy si však vyjednali, že budou nadále bydlet ve světnici, užívat horní komoru a tři měsíce v roce také šenk. *Vysvětlivky: forman = vozka, kočí; glejch = váha; jitro = 0,57 ha; libra = 0,51 kg; loket = 0,59 m; mincíř = váhy s nestejnoramenným vahadlem, jež váží jen jedním závažím; pinta = 1,93 l; prut = 1,54 ha; sáh = 3,62 m2; sud = 226,4 l; širočina = sekera s širokým břitem používaná hlavně řezníky; šorna = škrabka; věrtel = 23,25 l; žejdlík = nádoba o objemu 0,48 l Použité prameny: Farní archiv v Černilově SOA Zámrsk, fond Velkostatek Smiřice, kn. 312, 3071, 3218, 3219 SOkA Hradec Králové, fondy Archiv obce Černilova, inv. č. 13, 56; Městský úřad Smiřice, inv. č. 14; Pamětní knihy, kn. 7 SÚA Praha, fond Tereziánský katastr, inv. č. 1054, 1128 Výběr z použité literatury: JANOTKA, M. - Linhart, K.: Řemesla našich předků. Praha 1987 KOLEKTIV autorů: Hospody a pivo v české společnosti. Praha 1997 VERMOUZEK, R.: Zájezdní hospody. In: Jižní Morava 1977, sv. 13 ZEMAN, J.: Pohledy do minulosti našeho kraje. In: Kraj královéhradecký 1938, č. 54 ZEMAN, J.: Z pamětí Smiřic nad Labem. Smiřice 1911 Závěrem bych chtěl čtenáře upozornit, že probíhá shromažďování pramenů k pokračování tohoto článku. Ve 2. polovině 19. století byl na místě dřevěné hospody postaven zděný hostinec, který poté držela rodina Jindrových a Kutíkových (resp. hostinský Růžička a jiní). K uspokojivému zmapování dění ve 20. století zatím nemáme dostatek informací, a proto bych chtěl touto cestou poprosit pamětníky o zaslání vzpomínek nebo zapůjčení zajímavých dokumentů. Martin Kareš - [email protected] Socháňova 1127/15 - 16300 Praha 17 - Řepy


Fr. Jac. Heindr. kreybich: Královéhradecko - rok 1827 (3 německé míle = 7,7 cm)

str. 20 Březen 2005


Březen 2005

str. 21

Černilov v roce 1945

Usedlosti v Divci roku 1840

Usedlosti ve Smržově a Hubílese roku 1840 SMRŽOV

HUBÍLES

Čp.

Jméno a stav

Čp.

Jméno a stav

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Mikoláš Rezek, ch Karel Řehák, ps Jiří Zilvar, zahr Jan Fabián, ch Václav Procházka, ch Josef Kupka, ps Václav Matuška, ch Jan Rezek, zahr Jan Černý, zahr Jan Matuška, ch Václav Vlček, ch Jan Zilvar, ch Václav Zvolský, ch Josef Tyč, ch Josef Řehák, ch Matěj Horák, ch Václav Hladeček, ch obecní Jan Beran, ch Jan Rezek, ch Matěj Vachek, ch Jan Vachek, ch Václav Šrámek, zahr Jiří Černý, ps Jan Zilvar, s Jiří Havlas, zahr Václav Ferbas, ps Jan Šesták, ps Jan Uždil, d Václav Zilvar, zahr Josef Nejman, s

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Václav Kubásek, ps Jan Dušek, ts Jan Dušek, ch Václav Špaček, ch Václav Jandík, ch Jakub Nýdr, zahr Mikoláš Toman, zahr Jiří Ferbas, ch Jiří Těmín, ch Jan Šrámek, ch Václav Dušek, ps Václav Těmín, zahr Jan Divecký, ts Václav Vachek, ch Josef Vašata, ch Václav Hojný, d Jiří Vachek, ch obecní Jan Pamánek, ch Pavel Horák, ch Jiří Hubáček, ch Jiří Dušek, ch Mikoláš Dušek, zahr Jan Vachek, d

Čp. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Jméno a stav

Čp.

Jméno a stav

Václav Kačer, ch Josef Horák, ch Jan Šmákal, s Jan Horák, čs Jan Krejsar, s Jan Dus, ch Matěj Falta, ch František Šmákal, ps Jan Mužík, ts Václav Franc, ts Václav Mrdek, ps Jan Mrdek, ts František Toman, ch Jan Řehák, ps Jan Horák, ch

16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Jiří Malý, ch Václav Fejtek, ch Václav Hubáček, ch Josef Černý, ch Jan Hanuš, ch Jan Městecký, ch Jan Pultar, ch Jan Pultar, čs Jiří Hanuš, ch Václav Vavřinka, čs Josef Jirsák, ch František Hans, ps Jan Konečný, ch Josef Šrámek, ts Jiří Honsnejman, ts

Usedlosti v Libníkovicích, Horním Černilově a Borovici roku 1840 HORNÍ ČERNILOV

BOROVICE

Čp.

Jméno a stav

Čp. Jméno a stav

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Jan Macek, ch Jan Horák, ch František Voltr, ch Jan Tošuský, ch Jan Fabián, ch Václav Hlava, ch Jan Polidor, ch František Řehák, ch Václav Fabián, ch Antonín Cejnar, ch Josef Lelka, ch

1 2 3 4 5 6 7 8

Josef Michek, ch Josef Palounek, ch Josef Joneš, ch vdova Skalická, ch Václav Holeček, ch Václav Horák, ch Václav Charvát, ch Jan Honsnejman, ch


str. 22

LIBNÍKOVICE

Březen 2005

V minulém roce nás opustili tito spoluobčané:

Čp.

Jméno a stav

Čp.

Jméno a stav

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

Václav Krošek, čs Václav Hojný, ch Václav Dohnal, ch Václav Kohl, ch Josef Štork, ch Jan Velc, ch Jan Roubal, ch Jan Bartoš, ch Jan Vavřinka, ch Václav Fousek, ch Jan Kincl, ch Václav Šrámek, ch Dorota Čápová, ch Jan Hojný, ch Václav Hrubý, zahr Václav Fňouk, ch Jan Morávek, ch Jan Springer, ch Jan Lichna, ch Jiří Tyč, ch Jiří Novák, ch

22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39

Václav Hájek, ch Jan Roubal, ch Václav Kvasnička, ch Jan Morávek, ch Jakub Ježek, ch Josef Mertlík, ch Václav Voltr, ch Jan Holeček, ch Jan Hájek, ch Dorota Čápová, ch Václav Hanuš, ch Jan Vavřinka, ch Václav Šrámek, ch Jan Hoffmann, ch Jan Kopecký, ch Jan Sovák, ch Jan Čáp, ch Václav Franc, ch

Urban Struhár Anežka Adamírová Miroslav Koza René Wiedermann Jaroslav Horák Marie Eliášová Lubor Bílek Milada Schejbalová Miroslav Grošek Petr Špaček Drahoslava Prokešová Pavel Mikeš Věra Horáková Marie Prokešová Jiří Kovaříček Marie Horáková Josef Doležal Alžběta Veselovská Marie Šimerová Miroslav Šnajdr Marie Adamírová Miroslav Vrbenský

17.3 14.4 5.5 20.5 25.5 9.6 22.6 23.6 28.6 18.8 19.8 20.8 24.8 10.9 12.9 13.9 2.10 3.10 28.10 29.10 12.11 28.11

Bukovina Černilov Černilov Bukovina Černilov Černilov Bukovina Černilov Újezd Černilov Černilov Černilov Černilov Černilov Černilov Černilov Bukovina Černilov Újezd Černilov Černilov Černilov

67 28 351 34 120 151 18 319 57 420 137 310 120 205 460 17 45 165 18 248 322 479

Vzpomínáme.

Podle stabilního katastru (uložen v SÚA Praha) zpracoval Martin Kareš

V roce 2004 k nám přibyli tito spoluobčánci:

Informace pro čtenáře V minulém čísle zpravodaje Černilovsko jste si jistě všimli změny na titulní straně - přibylo logo mikroregionu. Možná, že si někteří z vás všimli i toho, že dosud na žádné titulní straně nebyl použit snímek, který by prezentoval kteroukoliv obec z našeho mikroregionu. Činíme tak záměrně, abychom neupřednostňovali žádnou z těchto obcí. Domníváme se, že náměty z přírody jsou přijatelné pro všechny. Autorem titulního snímku u prvního čísla je pan Jaroslav Hoffmann, autorem všech ostatních titulních snímků je pan Vl. Prokeš. Pokud má někdo z vás podařený snímek s uvedenou tématikou, vhodný k uveřejnění na titulní straně a je ochoten poskytnout ho redakci, rádi ho použijeme. A pokud máte snímky s jinou tematikou, které by bylo možné zveřejnit v obsahu, sem s nimi! Předem děkuje redakce

Václav Bednář Sandra Kotlandová Lucie Petráčková Šimon Kolář Klára Dunková David Veselý Michaela Jelenová Michal Hovorka Michal Jelínek Jiří Slezák Nela Obstová Drahomír Mucha Pavel Ďuráč Vilma Čechurová Marian Naar Patricie Pešková Jan Svíčka Karolína Cholastová Adéla Třísková

6.2 6.2 7.2 17.2 5.3 9.4 20.4 7.5 12.5 7.7 19.8 29.8 7.10 19.10 29.10 18.11 9.12 23.12 26.12

Společenská kronika

Vítáme vás mezi námi.

Jubilea v Černilově

Obec Librantice

Nedávno oslavili svá životní jubilea tito občané Černilova: Prosinec 2004 Radomír Dvořák Zdenka Církvová Jiří Hroch Juliána Fajčíková

75 let 75 let 75 let 90 let

Černilov Černilov Černilov Černilov

281 365 388 121

Leden Drahomíra Marková

75 let

Černilov

67

92 let

Újezd

71

Únor Ludmila Prokšová

Černilov Bukovina Černilov Černilov Černilov Černilov Černilov Černilov Černilov Černilov Černilov Černilov Černilov Černilov Černilov Černilov Újezd Újezd Újezd

Narození: Vasilek Filip Baudyš Tomáš Senko Jan

17.5.2004 8.7.2004 8.10.2004

čp. 172 čp. 151 čp. 112

1.1.2004 6.9.2004 24.9.2004 30.11.2004 19.12.2004 23.12.2004

čp. 15 čp.125 čp.126 čp.135 čp.46 čp.35

Úmrtí: Řehák Jaroslav Vondrášek Bohumil Dušek Jaroslav Kumajová Mária Schejbal Josef Kovář Jaroslav

252 24 458 307 216 564 439 97 559 448 2 2 183 588 587 467 20 16 23


Březen 2005

Odstěhovali se: Babák Jan Vitvar Daniel Petrušanská Adriana Suchá Kateřina Suchá Michaela Ročeň Petr Kouřím Jan Baudyšová Pavla Baudyš Tomáš

Výročí ve Smržově a Hubílese

čp. 77 čp.145 čp. 95 čp.95 čp.95 čp.160 čp. 26 čp. 151 čp. 151

Výročí v prvním čtvrtletí 2005 ve Smržově a Hubílese: Vojtěch Rezek Milada Machková Vlasta Nováková Václav Bek Anna Kupková Věra Hájková Josef Tuček Věra Voláková Václav Hejcman Oldřich Pecha Miroslav Veselý

Přistěhovali se: Klouda Michal Machek Jan Machková Veronika Vondrová Markéta Röslerová Ivana Řehák Tomáš Matějů Karel Matějů Monika Matějů Jakub Choutková Vladana Choutka Jan Choutka Richard Řeháková Dana

čp. 59 čp. 169 čp. 169 čp. 48 čp. 145 čp. 110 čp. 49 čp. 49 čp. 49 čp. 173 čp. 173 čp. 173 čp. 151

Josef Treksa Blažena Šťásková Josef Přibyl

Oldřich Knittel Jaroslav Bárta Josef Hojný

5.1.2005 26.1.2005 12.2.2005

V sobotu 5.března oslavila paní Františka Růžičková z Černilova rovnou stovku. Přivítala nás v nových šatech, obklopena péčí svých blízkých v dobré duševní i fyzické pohodě. Bylo příjemnou povinností se ke gratulantům připojit. I touto cestou přejeme oslavenkyni zdraví a spokojenost.

60 let 60 let 60 let

Březen 60 let 60 let

Výročí ve Skalici Leden 2005 Skalice Skalička Číbuz Skalice Číbuz Skalička

69 33 25 4 1 21

60 let 60 let 65 let 70 let 70 let 70 let

Skalice

29

80 let

Číbuz Skalice Skalička

17 30 28


Únor 2005

Březen 2005 Adámek Kazimír Novotný Vladimír Klimešová Františka


DVOJNÁSOBNĚ KULATÉ NAROZENINY

Únor

Ferbasová Ladislava

84 let 83 let 78 let 76 let 76 let 73 let 72 let 65 let 65 let 65 let 60 let

Zemřeli:

80 let 85 let 60 let 81 let

Kutíková Marie Loučná Jana Rosenbergová Jaruška Dobiášová Miloslava Ostřanský Jan Pilňáček Václav

2.03.1921 25.02.1922 15.02.1927 15.02.1929 15.03.1929 10.03.1932 20.01.1993 23.02.1940 8.03.1940 15.03.1940 15.02.1945

Jubilea:

Leden

Rýgl Jaroslav Dugas Marian

35 3 32 5 26 21 62 31 16 18 32

Zprávy z matriky ve Výravě:

Jubilea v Libřicích

Gajdoš Josef Křečková Jiřina Jedinák Josef

Smržov Hubíles Hubíles Smržov Smržov Smržov Smržov Smržov Hubíles Smržov Hubíles

Výročí ve Výravě

Celkem je k 31. 12. 2004 447 obyvatel.

Gallová Anna Hejcman Jan Ing. Šafránek Jiří Michková Ludmila

str. 23

Všem jubilantům srdečně blahopřejeme.

str. 24


Březen 2005

VÝHODNÁ NABÍDKA P L O Š N É I N Z E R C E V E Z P R AVO DA J I P R O F I R M Y I J E D N O T L I V C E ! 1250 VÝTISKŮ - ZDARMA DORUČENÝCH TÉMĚŘ DO VŠECH DOMÁCNOSTÍ V MIKROREGIONU ČERNILOVSKO A OBCE SKALICE. O r i e n t a č n í c e n y : DO 20 CM2

120 KČ DO 1/8 STRANY DO 1/4 STRANY DO 50 CM2 300 KČ CELÁ STRANA 1500 KČ

300 KČ 390 KČ

1/4 STRANY 540 KČ 1/2 STRANY 750 KČ

V PŘÍPADĚ VÍCE ŽADATELŮ O INZERCI JE MOŽNO UVEŘEJNIT INZERÁTY UVNITŘ ČASOPISU, A TO S 30% SLEVOU Bližší informace o způsobu inzerování na OÚ v Černilově dále na tel. 495 431 485 nebo 723 019 759 či e-mailu: [email protected] (p.Hoffmannová)

Vydává Obecní úřad v Černilově pro členské obce Mikroregionu Černilovsko a jejich místní části: Černilov, Bukovina, Újezd, Lejšovka, Libníkovice, Borovice, Horní Černilov, Librantice, Libřice, Skalice, Čibuz, Skalička, Smržov, Hubíles, Výrava a Dolní Černilov. Redakční rada: M. Kudyvejs, Vl. Prokeš, J. Kudrnáč, E. Ornstová, Mgr. J. Hofmanová, Mgr. D. Hoffmannová Redakční rada neodpovídá za stylizaci příspěvků a případné tiskové chyby. Uzávěrka příštího čísla: 15.5. Tisk AG TYP Kostelec n. Orl.,[email protected], náklad 1250 ks Příspěvky odevzdávejte a inzerci objednávejte na OÚ v Černilově nebo na těchto e-mailech: [email protected] nebo [email protected]

2005

Recommend Documents