2003. Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech ROČNÍK XIII

ROČNÍK XIII

11/2003

Internetová verze Místní kultury: www.ipos-mk.cz/casopis E-mail: [email protected]

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

2

11/2003

Z obsahu

!

Stálé rubriky Obecná problematika Legislativa – ekonomika Informatika Místa – regiony – kraje Děti – mládež Kulturní dědictví Múzická a výtvarná kultura Zahraničí

3 6 13 17 27 30 37 45

Obecná problematika ! Nehleďme na to, kdo nás rozdělil, ale na to, co nás spojuje 3 Legislativa - ekonomika ! Granty Ministerstva kultury ! Mecenáš nikoli sponzor (Josef Hlávka) ! Národní muzeum ! Občanské sdružení, kultura a Neratovice Informatika ! Oddělení hudby v novém (Knihovna města Olomouce) ! Informací nemají turisté nikdy dost ! Utváření místa (publikace) Místa – regiony – kraje ! Básník Josef Hiršal a Rychnov nad Kněžnou ! Sdružení obcí Ždanického lesa a Politaví ! Alternativa Zlín ! Soutěž vesnice roku a kroniky ! Renesance filmových klubů pokračuje ! Bohatá minulost i přítomnost astronomie u nás

!

Kam se starými věcmi? Přece do muzea I kostely mají své dny

Múzická a výtvarná kultura ! Nové divadlo kouzel ! Ohlédnutí za festivalem ! Animace – alternativa pro mladé umělce ! Světové premiéry v Ústí nad Orlicí ! Alternativa na festivalu

43 44

Zahraničí ! Evropa bez hranic

45

Nabídka ! Akce, aktivity

47

6 8 10 12

13 14 15

17 19 21 22 23 25

Telefonní čísla na všechny útvary IPOS viz zadní stránka obálky. Ústředna IPOS: 221 507 900 Sekretariát redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka: 221 507 923 @Informační servis: 221 507 923

Náměty, připomínky, články posílejte pokud možno e-mailovou poštou: [email protected]

Děti – mládež ! Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana ! Mnoho aktivit na malém prostoru

27

Kulturní dědictví ! Seminář lidové architektury ! Grant na opravu vzácného obrazu

30

28

31

32 34

Uzávěrky: Číslo 12/2003: 10. listopadu 2003 Dvojčíslo 1-2/2004: 5. ledna 2004 Na obálce grafika Josefa Poláčka

37 40 42

11/2003

OBECNÁ PROBLEMATIKA

3

Ú Úvvooddnnííkk

Nehleďme na to, kdo nás rozdělil, ale na to, co nás spojuje Začátkem října, v rámci měsíce česko-slovenského přátelství, se pod Tatrami sešli slovenští a čeští amatérští umělci na prvním ročníku Festivalu české a slovenské amatérské tvorby. Proběhl pod záštitou ministrů kultury obou zemí – Pavla Dostála (ČR) a Rudolfa Chmela (SR). Pořadatelsky se podílely IPOS – Artama, Národné osvetové centrum (NOC), Český spolok na Slovensku a čtyři slovenská města - Poprad, Levoča, Kežmarok a nové město Vysoké Tatry. Slavnostní zahájení festivalu proběhlo v divadle v Levoči za účasti starostů výše jmenovaných měst, představitelky Samostatného prešovského kraje, zástupce ministerstva kultury SR a dalších významných osobností. Múzy pak na tři dny ovládly podtatranskou oblast a zatímco amatérští umělci prezentovali své výkony v oblasti divadelního, hudebního i výtvarného umění, zasedli kompetentní zástupci pořadatelů, aby projednali koncept dalšího ročníku festivalu česko-slovenské vzájemnosti. Alternativ bylo na stůl položeno mnoho, ale která varianta se nakonec uplatní, bude ještě předmětem dalších jednání. Důležité však je, že Češi i Slováci projevili vůli nedopustit, aby se vzájemně odcizili. V oblasti, ve které se oba národy cítí být na vysoké úrovni, tedy na poli amatérské, resp. neprofesionální umělecké tvorby, chtějí nadále podporovat již rozběhnuté kulturní projekty a pomáhat na svět dalším. Velmi významnou úlohu plní a budou plnit ve společných kontaktech regiony a kraje. Ostatně i v dnešním čísle Místní kultury najdete zmínku o spolupráci Pardubického a Moravskoslezského kraje se samosprávnými kraji slovenskými (str. 46).

4

OBECNÁ PROBLEMATIKA

11/2003

Jazyková bariéra téměř neexistuje, ale přesto obava ze vzájemného zapomínání jazyků, zejména pak mladou generací, navodila diskusi, jak tento negativní proces zvrátit. Není divu, že pozornost se obrátila směrem k televizi, jako mocnému médiu. Jednak Češi mají zkušenost s pondělními televizními inscenacemi uváděnými ve slovenštině a jednak právě televize mají možnost oslovit velkou množinu lidí a najít způsob, jak češtinu na Slovensku a slovenštinu u nás prezentovat. A jistě by to neměla být forma jazykových kurzů.

Společný oběd

Kromě kulturních výměn, by obě strany měly diskutovat o kulturní politice, finančních tocích apod., protože díky dlouho sdílenému společnému osudu, se problematika financování kultury, čerpání přidělených finančních prostředků či vnímání kulturních potřeb vládami obou zemí příliš neliší, jinými slovy problémů je dost a jsou velmi podobné, ne-li totožné.

Ale pesimismus není na místě, protože nás čeká společná budoucnost ve spojené Evropě. A zeptá-li se někdo namísto toho, co nám přinese Evropa, na to, co můžeme poskytnout Evropě my, je to právě kultura. Kultura, za kterou se nemusíme stydět a jejímž prostřednictvím obohatíme Evropany. Ludmila Kučerová

IPOS v Maďarsku Zástupci Informačního a poradenského střediska pro místní kulturu navštívili v dnech 8. – 10. října 2003 své partnery v organizaci Magyar Művelődési Intezét (MMI) v Maďarsku. Cílem návštěvy bylo vzájemné poznání, výměna zkušeností a navázání spolupráce. Stručnou reportáž o průběhu setkání, o činnostech maďarského institutu, o penězích na kulturu a další postřehy přineseme v příštím čísle Místní kultury. luk

11/2003

LEGISLATIVA - EKONOMIKA

5

LLeeggiissllaattiivvaa Zeptali jsme se

PhDr. Ivy Žalské, manažerky Ministerstva kultury pro reformu veřejné správy: Vláda dne 3. září 2003 usnesením č. 848 vzala na vědomí "Analýzu veřejných služeb ..." a uložila kromě dalších ministrů také ministru kultury využít závěry obsažené v analýze. Jaké konkrétní úkoly vyplývají z tohoto usnesení pro resort kultury? K bodu II/1 usnesení vlády Ministerstvo kultury má do konce roku 2003 připravit dva legislativní návrhy, které mají řešit dostupnost a kvalitu veřejných služeb jednak v oblasti muzejnictví (využívání a zpřístupňování sbírek muzejní povahy) a jednak v oblasti knihoven (dostupnost knihovnických a informačních služeb z hlediska jejich provozu). Jde o: – návrh věcného záměru zákona o standardizaci veřejných služeb v oblasti knihovních a informačních služeb, – návrh zákona, kterým se mění zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, a zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. K bodu II/2 usnesení vlády Z hlediska spolupráce Ministerstva kultury při přípravě strategie podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb má hlavní iniciativu Ministerstvo vnitra, konkrétně odbor modernizace veřejné správy. Ten koncem září t. r. informoval Ministerstvo kultury o svém přístupu k plnění uvedeného úkolu: Materiál pro vládu, který má být předložen vládě do 31. března 2004, zpracuje Ministerstvo vnitra. Podkladem materiálu budou údaje získané průzkumem stavu veřejných služeb, a to služeb zabezpečovaných veřejnou správou na dvou úrovních: na úrovni krajů a na úrovni jejich obcí. Průzkum veřejných služeb, uskuteční Ministerstvo vnitra ve dvou krajích. Pro tento účel Ministerstvo vnitra zpracovalo dva návrhy souborů otázek – jednak pro krajské úřady a jednak pro obecní úřady, které předložilo Ministerstvu kultury a dalším příslušným ministerstvům k posouzení, případně k úpravě a k doplnění. Pracovníci územních orgánů veřejné správy spravujících kulturu ve dvou krajích dosta-

6

LEGISLATIVA - EKONOMIKA

11/2003

nou 5 - 12 otázek mapujících dostupnost veřejných služeb a výdaje krajů a obcí na zabezpečení těchto služeb ve čtyřech oblastech resortu kultury (knihoven, muzeí, profesionálního umění, neprofesionálního umění). Ministerstvo vnitra by mělo údaje získané průzkumem zpracovat do konce listopadu tohoto roku, poté zpracovat materiál pro vládu, v únoru r. 2004 rozeslat materiál do vnějšího připomínkového řízení a koncem března předložit materiál vládě ČR. Ministerstvo kultury využije zmíněný průzkum zároveň i k plnění Kulturní politiky ČR, tj. jako podklad pro své další koncepční kroky.

G Grraannttyy,, ppřřííssppěěvvkkyy,, ssoouuttěěžžee Ministerstvo kultury České republiky oznamuje: Odbor umění a knihoven v yh la š u je výběrové řízení pro rok 2004 a poskytnutí dotací knihovnám evidovaným dle zákona 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), s výjimkou nadací a nadačních fondů na nekomerční projekty z oblasti knihoven. 1) Program: Veřejné informační služby knihoven – VISK (VISK 2 - Mimoškolní vzdělávání pracovníků knihoven v oblasti ICT, VISK 3 - Informační centra knihoven, a národní programy VISK 5 RETROKON, VISK 6 - Memoriae Mundi Series Bohemica, VISK 7 Kramerius, VISK 8 - Informační zdroje a Jednotná informační brána, VISK 9 - CASLIN a Národní autority ČR). 2) Grant: Knihovna 21. století – K21 (podpora práce s národnostními menšinami, podpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro občany se zdravotním postižením, kulturní, výchovná a vzdělávací činnost, ochrana knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí). Přihlášky a stanovené podmínky si vyzvedněte na adrese: Ministerstvo kultury, odbor umění a knihoven, tř. Milady Horákové 139, 160 41 Praha 6, http://www.mkcr.cz VISK též na: http://www.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/VISK/VISKindex.htm

11/2003

LEGISLATIVA - EKONOMIKA

7

Bližší informace: Mgr. Blanka Koubová, tel.: 257 085 212, Blanka Čermáková DiS (VISK 3) tel: 257 085 219, PhDr. Vít Richter, tel.: 221 663 338, Mgr. Petra Miturová (K 21) tel: 257 085 216 !!! Uzávěrka: 10. ledna 2004 !!! Odbor umění a knihoven MK vyhlašuje grantové řízení pro rok 2004 pro právnické osoby (s výjimkou nadací, nadačních fondů a příspěvkových organizací MK) a fyzické osoby s živnostenským oprávněním pro projekty z oblasti profesionálního divadelního, hudebního, tanečního a pohybového umění, výtvarného umění, užitého umění, uměleckých řemesel a architektury. Formuláře žádosti o dotaci, rozpočtové formuláře a podmínky pro přihlašování projektů si vyzvedněte na adrese: http://www.mkcr.cz/ - umění a knihovny-granty nebo Ministerstvo kultury, odbor umění a knihoven, Praha 1, Maltézské nám. 1 - Nostický palác MgA. N. Zichová – oblast divadla a tance tel. 257 085 213, [email protected], PhDr. A. Chorvátová – oblast hudby tel. 257 085 218, [email protected], Mgr. R. Musil – oblast výtvarného umění, užitého umění, uměleckých řemesel, architektury tel. 257 085 209, [email protected]. !!! Uzávěrka: 1. prosince 2003 !!!

§§§§ sslleedduujjeem mee zzaa vvááss Dne 8. října 2003 přijala vláda usnesení č. 992 k plnění plánu II. etapy Realizace státní informační politiky ve vzdělávání: Usnesení mimo jiné ukládá: ministru kultury zajistit v letech 2004 a 2005 v rozpočtové kapitole Ministerstva kultury financovaní programu Veřejné informační služby knihoven a ministru informatiky zajistit ve spolupráci s ministrem kultury: a) v roce 2003 v rámci Komunikační infrastruktury Informačních systémů veřejné správy připojení 360 knihoven na internet, b) do konce roku 2006 připojení všech knihoven na internet v souladu se zákonem č. 257/2001 Sb., knihovní zákon. Ministru kultury je uloženo, ve spolupráci s ministrem informatiky zpracovat, a vládě do 31. prosince 2003 předložit, návrh koncepce projektu internetizace knihoven.

8

LEGISLATIVA - EKONOMIKA

11/2003

Eko Ekonnoom miikkaa

Mecenáš nikoli sponzor Náhodně vybraným pražským chodcům byla v roce 1991 položena otázka „Co vám říká jméno Josef Hlávka?“ Typická odpověď zněla: „No jmenuje se po něm most, ale víc o něm nevím“. Ty odpovědi zazněly 83 let po Hlávkově pohřbu v pantheonu Národního muzea, odkud Hlávku doprovodily špalíry účastníků Václavským náměstím a dalšími ulicemi. Rodák z Přeštic (*1831) absolvoval architekturu na vídeňské Akademii výtvarných umění. Jako „čítankově chudý student“ se tam naučil rovněž umění postarat se o sebe. A být mimořádně šetrný a pracovitý. Na akademii získal státní cenu za nejlepší studentskou práci. Navíc se vyučil zedníkem a získal tak také neocenitelné praktické zkušenosti pro svoji další činnost. V následujících létech se prosadil jako úspěšný projektant a stavitel na význačných vídeňských stavbách (kostely, banky, burza aj.). Poté, co získal státní stipendium, se vydal na studijní cestu po jižní a západní Evropě. Po návratu do Vídně mu jeho bývalý zaměstnavatel odkázal svoji stavební firmu a Hlávka se stal brzo uznávaným a velmi dobře vydělávajícím podnikatelem. Za devět let jeho firma postavila ve Vídni 142 staveb. Byl stavitelem slavné vídeňské Dvorní opery, v Praze postavil Zemskou porodnici u Apolináře, v Černovcích (dnes Ukrajina) na zakázku vídeňské vlády vyprojektoval a zbudoval rozsáhlý areál biskupského sídla a semináře řecko-katolické církve. Hlávka byl perfekcionista a podle dnešní terminologie workoholik – osobně navrhoval i detaily staveb, jezdil dohlížet na dodržování svých plánů, dával bourat zmetky a také osobně zdil, aby ukázal jak to má být správně. Mimořádné pracovní vypětí prokládané obtížným cestováním po stavbách vedlo k tomu, že v roce 1869 ochrnul na obě nohy. Diagnoza: následek nadměrné zátěže. Bylo mu 38 let. Vrátil koncesi, ukončil činnost své firmy a snažil se léčit. Trvalo pro něj nekonečná léta, než přes kolečkové křeslo, a poté berle se dostal k tomu, že po roce 1880 už mohl chodit jen s vycházkovou holí. V roce 1882 však po marném léčení zemřela na tuberkulózu jeho žena Marie, kterou velmi miloval a která ho obětavě ošetřovala v době jeho nemoci. Hlávka se vrhá do různých aktivit – přestavuje zámek v Lužanech a buduje u něj velkostatek, zasedá v různých komisích. (V jedné se mu podařilo po povodni 1890 odborným posudkem a vlastní finanční podporou

11/2003

LEGISLATIVA - EKONOMIKA

9

zachránit vážně poškozený Karlův most, který někteří pražští radní už chtěli zbořit a postavit místo něj nový.) Jeho druhá žena Zdenka uvedla Hlávku do uměleckých kruhů a přispěla k tomu že se Lužany staly místem, kde se scházela elita české kultury. Své pracovny tu měli Zeyer a Vrchlický, tvořil tu Dvořák, České kvarteto se tu připravovalo na svá zahraniční turné apod. Hlávka jako stavitel byl mimořádně šetrný, ale v podpoře kvalitních a inspirativních kulturních projektů a jejich nositelů byl velkorysý. Přitom své dotace nespojoval s osobní reklamou. Byl poslancem zemského sněmu a poté i členem říšské rady. Typické pro Hlávku byly jeho aktivity v úsilí o zřízení české akademie věd a umění. První takovou akademii založili ve Francii r. 1645, další v Británii r. 1660, 1783 v Rusku, 1825 v Uhrách. V r. 1846 vznikla ve Vídni císařská akademie, která však byla jen německá. Královská česká společnost nauk přes svou záslužnou činnost úkoly akademie nemohla zvládat. Proto česká vědecká i kulturní vrstva již od roku 1861 o zřízení akademie usilovala – zvláště poté, co se podařilo od roku 1882 dosáhnout rozdělení do té doby jen německy vyučující Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou. Pro zřízení akademie ale chyběly prostředky a souhlas Vídně. Tady vstoupil do hry Hlávka. Využil svých konexí i vyjednávacích schopností a dva roky se přetahoval s místodržitelstvím i s rakouskou vládou, která se návrh na českou akademii ani neodvážila císaři předložit. Nakonec Hlávka položil na stůl své vlastní peníze (200 tisíc zlatých hotově), získal pro návrh český zemský sněm, ten předložil návrh císaři ke čtyřicátému výročí jeho panování 1888. A „Česká akademie věd, slovesnosti a umění císaře Františka Josefa“ mohla od roku 1890 začít existovat. Byla to instituce jednojazyčně česká, dokonce i císařův podpis byl poprvé a naposledy ve znění českém (František místo obvyklého Franz). Hlávka byl zvolen prvním předsedou akademie, kterým zůstal až do své smrti v roce 1908. Josef Hlávka byl v historii naší země největším a nepřekonaným českým mecenášem jak co do množství prostředků, které věnoval na rozvoj české vědy, literatury a umění, tak pokud jde o charakter jeho mecenášství. Byl mecenášem, který si osobně své peníze vydělal, nezdědil je po předcích, jako mecenáši z řad aristokratů. A nebyl sponzorem, který by peníze dával za reklamu své firmy, natož aby za ně požadoval úlevy na daních. Bez sponzorů se zajisté kultura v dnešní naší společnosti neobejde, ale nějaký ten nesobecký mecenáš by jí nepochybně také přišel k duhu. Najde se někdy? Zdeněk Jírový

10

LEGISLATIVA - EKONOMIKA

11/2003

O aniizzaaccee,, iinnssttiittuuccee Orrggan

Národní muzeum Počátkům Národního muzea předcházely - podobně jako jinde v Evropě - dary velkých soukromých přírodovědeckých sbírek, které byly v majetku aristokratů žijících v Čechách. Skupina osvícenských šlechticů a zejména hrabě Kašpar Maria Sternberg (1761 - 1838), světově uznávaný učenec v oboru paleontologie - podepsala 15. dubna 1818 provolání o založení muzea. ("An die Vaterländischen Freunde der Wissenschaften") Svou podporou pak dosáhla toho, že se roku 1820 dostalo novému ústavu potvrzení vídeňské vlády a panovníka. Byla ustavena Společnost vlastenského muzea v Čechách jako majitelka a správkyně sbírek i jako organizátorka veškeré muzejní práce. Jejím prvním předsedou se stal hrabě Sternberg, jediným nešlechtickým členem byl zprvu Josef Dobrovský. Majitelkou muzea zůstala Společnost až do roku 1934, kdy byly muzejní sbírky převzaty do vlastnictví a správy Země České. V roce 1949 byly převedeny do vlastnictví státu. Hrabě Kašpar Maria Sternberg zakladatel muzea

Významnou osobností v dějinách muzea byl historik František Palacký (1798 - 1876). Jeho organizační schopnosti, rozhled, pracovitost a osobní vlastnosti mu získaly vůdčí postavení mezi představiteli českého národního hnutí i úctu u šlechtických představitelů muzea. Podařilo se mu tak odstranit rozpor, který se projevoval v počátcích muzea, kdy převážně aristokratický a přísně vědecký ráz muzea se stal předmětem kritiky vlastenecky naladěné veřejnosti. Díky jeho úsilí se posílilo také postavení historických oborů v muzeu. Palacký byl také iniciátorem vzniku dodnes vydávaného Časopisu Národního muzea - prvního vědeckého českého časopisu (1827) a založení Matice české (1831), která se zasloužila o vydání základních prací české vědy a literatury. Během 19. století byly do muzejních sbírek včleněny nejvýznamnější české soukromé sbírky, soubory pramenných informací základního

11/2003

LEGISLATIVA - EKONOMIKA

11

významu. Ve 2. polovině 19. století vznikly v muzeu vědecké práce, které měly zásadní význam pro rozvoj velkého počtu vědních disciplin. Problémem, který provázel Národní muzeum od jeho vzniku, bylo uložení muzejních sbírek. Zpočátku byly uloženy ve Šternberském paláci na Hradčanech, od roku 1846 v Nostickém paláci v ulici Na příkopě, od roku 1891 v nově postavené muzejní budově na Václavském náměstí. Ani tato reprezentační budova záhy pro potřeby muzea nedostačovala sbírky nadále narůstaly a narůstají. Různé projekty které měly tento problém řešit novými stavbami, zůstaly nerealizovány. Teprve poslední léta přinášejí řešení - nová budova Přírodovědeckého muzea se staví v Horních Počernicích, velké depozitáře pro sbírky Historického muzea a pro Knihovnu Národního muzea byly získány a rekonstruovány, případně jsou dále upravovány v Terezíně (postihly je ale povodně v roce 2002). Dnes je Národní muzeum největším muzeem České republiky. Je ústředním státním muzeem s funkcí sbírkotvornou, vědeckou, osvětovou a metodickou. Je polytematickou institucí, kterou tvoří pět odborných ústavů: Přírodovědecké muzeum, Historické muzeum, Knihovna Národního muzea, Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Muzeum české hudby. Dále Ekonomicko-provozní útvar a Středisko osvěty a propagace. Národní muzeum je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. V roce 2002 jím prošlo 418 tis. návštěvníků. Generálním ředitelem Národního muzea je Michal Lukeš. Při letošním bilancování uplynulého období napsal mj.: Národní muzeum je ze svého postavení předním českým muzeem a jeho přirozeným posláním je stát v čele českého muzejnictví, toto muzejnictví propagovat a hájit. Dalším z cílů roku 2002 tedy bylo prolomit jistou izolovanost a odstup Národního muzea od ostatních institucí. Přestat se chovat jako velký, místy až přezíravý moloch, ale naopak snažit se maximálně spolupracovat a svoji pozici stavět ne na velikosti, ale přirozené autoritě. Posláním Národního muzea je přispívat k rozvíjení národní identity, stejně jako vědomí příslušnosti k širšímu celku evropského a světového společenství a kultury, který zahrnuje řadu vědních oborů a sběrných oblastí od přírodních věd až po specializované obory věd společenských. Přitom Národní muzeum musí fungovat jako jeden celek a ne své síly tříštit do volného svazku jednotlivých svých složek, mnohdy působících jako samostatná muzea. Bližší informace na www.nm.cz. Zdeněk Jírový

12

LEGISLATIVA - EKONOMIKA

11/2003

Občanské sdružení, kultura a Neratovice Poměrně

mladé občanské sdružení (vzniklo v dubnu letošního roku) Neraweb má ambiciózní cíle. Je to všestranná podpora rozvoje města Neratovice, rozvíjení a aktualizace obsahu internetové prezentace (www.neraweb.cz), pořádání kulturních společenských akcí a publikační a vydavatelská činnost. Řečeno slovy místopředsedkyně sdružení Martiny K. Bittnerové: „Chceme, aby město Neratovice získalo i jinou nálepku, než jen zamořená díra u Spolany.“ Sdružení má vypracovaný projekt pro město Neratovice s názvem „Neratovické léto s poezií, v rámci kterého chce pár nadšenců připomenout významné osobnosti české literatury, které žily v okolí Neratovic. Lidé by se měli dozvídat méně známé okolnosti ze života osobností jako B. Němcová, F. Palacký a další. A především by se seznámili s jejich tvorbou tak, jak to ve školních učebnicích nenašli. To vše formou méně školometskou, jak u těchto „povinných“ autorů je většinou pravidlem. Dalším nápadem pro Neratovice je projekt „Poezie do každé schránky“. Nápad je kouzelný, protože už jen představa, že z mé osobní schránky na mne spolu s reklamními letáky, složenkami na placení a dalšími obálkami s nepříjemným obsahem vypadne básnička, která si nenárokuje nic menšího, než potěšit, mě nadchla. Má to jeden háček; autoři projektu se chtěli dohodnout se zástupci lidu na radnici, jednak, aby o sobě dali vědět, a jednak chtěli poezii do schránek doručit prostřednictvím místního měsíčníku Listy. Bohužel se jim to podle slov Bittnerové nepodařilo a konkrétně říká: „Městský úřad naše činnost nezajímá a odmítá jakoukoliv spolupráci.“ Ať už se stala chyba kdekoliv, je to škoda, protože jak Bittnerová dodává, sdružení nabízí městu další kulturní projekty a nežádá žádné peníze, pouze snad trochu pochopení, podpory a prostoru v místním Listech. Ludmila Kučerová

11/2003

INFORMATIKA

13

K Knniihhoovvnnyy

Oddělení hudby a umění v novém Je tomu přesně 51 let, kdy bylo v knihovně města Olomouce toto specializované oddělení zřízeno, a to jako první v lidových knihovnách tehdejšího Československa. Nyní vítá své návštěvníky v nově rekonstruovaných prostorách. Svou tradicí, rozsahem i obsahem svých sbírek je ojedinělým oddělením svého typu v oblasti střední Moravy. Kromě široké veřejnosti využívají jeho služeb také studenti i učitelé humanitních předmětů a aktivní hudebníci Moravského divadla a filharmonie. Naše oddělení se může pochlubit bohatým fondem hudebnin (8 tis. jednotek), literatury o hudbě a umění (27,5 tis. j.), gramofonových desek (12,5 tis. j.), kompaktních disků (2 tis. j.) a populárně naučných časopisů (15 titulů). Všechny tyto materiály je možno absenčně si půjčit. Oddělení je rovněž vybaveno reprodukční technikou pro možnost prezenčního poslechu gramofonových desek a kompaktních disků. Při projektování rekonstrukce byl kladen důraz mj. na komfortnost samoobsluhy u poslechových míst (viz foto). Kromě základních knihovnických služeb pořádá oddělení kulturně vzdělávací besedy pro školy a tematické pořady pro veřejnost. V posledních letech patří k vyhledávaným podzimní cyklus Poslechových podvečerů. Jedná se o volně přístupné přednášky věnované méně známým, přesto významným osobnostem populární hudby. V budoucnu bychom se rádi věnovali mj. i podpoře začínajících regionálních umělců. Chceme jim nabídnout např. možnost výstav (fotografů, výtvarníků apod.) a koncertů hudebních skupin. Zájemci se mohou již nyní informovat na emailové adrese [email protected] nebo osobně. Veškeré další informace o našem oddělení naleznete na internetových stránkách www.ok-olomouc.cz ( Služby => Oddělení hudby a umění). Petr Sič (P. Sič je vedoucí úseku Oddělení hudby a umění)

14

INFORMATIKA

11/2003

KLADNO (72 tis. obyv.): V závěru r. 2002 byl ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně ukončen dvouletý projekt, který získal dotaci z programu výzkumu a vývoje MK ČR. Jeho hlavním výsledkem bylo zpřístupnění databází regionální bibliografie a faktografie současně s novou verzí katalogu na internetu. Do jisté míry tak byl završen proces integrace bibliografie a katalogizace, který probíhal v souvislosti se zprovozněním automatizovaného systému Rapid Library. (Čtenář, č.9, 2003)

IInnffoorrm maaččnníí ssttřřeeddiisskkaa Informací nemají turisté nikdy dost Členy Asociace turistických a informačních center ČR je téměř 120 informačních středisek, center, infocenter či jinak nazvaných institucí (a další necelá dvacítka na toto členství čeká). Jejich posláním je poskytovat informace nejen turistům, ale i občanům žijícím v tom kterém konkrétním místě. Jde o zařízení zřizovaná různými subjekty (např. obce, soukromé firmy), někdy jde o samostatné organizace, jindy o součásti např. příspěvkových organizací (knihovny, zámky atd.). Také území, které informační středisko „pokrývá“ bývá různé – od obce až po celý region. Velká část jich má webové stránky, e-mailová adresa je téměř samozřejmostí. Ne všechna informační střediska (dále jen IS) jsou však členy zmíněné Asociace a nedá se říci, že by členství bylo odvislé od velikosti místa, v němž IS působí – členy nejsou např. Brno, Karlovy Vary, Znojmo. Stále víc obcí poznává nutnost mít takovéto zařízení a věnovat mu nejen potřebné prostory, ale zajistit jeho bezchybný chod. Strání má informační centrum - to je název článku otištěného ve Slováckých novinách. Nové IS ve Strání (3,9 tis. obyv., okres Uherské Hradiště) bylo zpřístupněno u příležitosti otevření rekonstruovaného náměstí. Je vybaveno dvěma počítači s tiskárnou, skenerem, má připojení na internet, nabízí také faxové služby. K vybavení patří i možnost promítání na videu, což umožňuje využívat prostory i k pořádání školení a dalších akcí. Existuje tady možnost zakoupit brožury, mapy atd. Podle slov starosty Strání Antonína Zámečníka přišlo obec vybudování IS na více jak 240 tisíc Kč. Nové IS si obec mohla dovolit jen díky tomu, že získala grant více jak čtyři miliony korun od evropského projektu Sapard na rekonstrukci obce. Eva Veselá

11/2003

INFORMATIKA

15

ÚSTÍ NAD ORLICÍ (15 tis. obyv.): Pod záštitou místního občanského sdružení Rozvoj vzniklo a 18. 9. bylo v Ústí nad Orlicí otevřeno romské Vzdělávací, informační a poradenské centrum. Jde o první zařízení tohoto druhu v Pardubickém kraji a má za úkol rozvíjet řadu aktivit, např. poskytne bezplatné vzdělávání členům romských organizací v kraji. (Pardubické noviny, 19.09.2003) BENEŠOV (16 tis. obyv.), JÍLOVÉ U PRAHY (3,3 tis. obyv., okres Praha-západ): Denně navštíví Infocentrum v Jílovém u Prahy kolem 15 lidí, i když je zde zajímavé muzeum a možnost prohlídky štoly. Naopak Infocentrum v Benešově, které je dále od Prahy denně navštíví až 50 lidí. (Benešovský deník, 21.07.2003) PŘÍBRAM (37 tis. obyv.): V Zámečku-Ernestinu v Příbrami bude v září otevřeno Městské informační středisko, které bude mít bezbariérový přístup a bude otevřeno denně. (Příbramský deník, 05.08.2003)

P Puubblliikkaaccee Utváření místa Důležitou součástí našeho každodenního životního prostředí jsou veřejná prostranství. Tato náměstí, návsi, parky atp., nepatří nikomu a vlastně patří všem. Tyto prostory jsou mnohdy neudržovány a bez zájmu. Přitom jsou důležitým prvkem identifikace obyvatel se svou komunitou. Pokud tato místa "fungují", výrazně podporují společenský život. Jak na to se dozvíte v publikaci Utváření místa, která vychází jako první z řady příruček pro komunitní plánování, které připravuje Nadace Partnerství v rámci programu Metody komunitního rozvoje. Jde o překlad amerického originálu How to Turn a Place Around vydaného newyorskou organizací Project for Public Spaces, s níž program PVP aktivně spolupracuje. Kniha obsahuje doplňky shrnující dosavadní místní zkušenosti s touto metodou. Více na www.prostranstvi.cz. Publikaci je možno zakoupit za 160 Kč přímo v Nadaci Partnerství, Panská 7, 602 00 Brno, tel.: 542 422 766 nebo objednat na e-mailu: [email protected]. vlč

Křest úspěšné publikace Podvečerní Literární kavárna 25. září, která tradičně probíhala v čítárně rychnovské městské knihovny, představila 74stránkovou publikaci „Veřejná knihovna v Rychnově nad Kněžnou 1871 – 2001“, vydanou

16

INFORMATIKA

11/2003

městským úřadem u příležitosti 130 let od založení knihovny Občanské besedy a 80 let od otevření Havlíčkovy knihovny v tomto městě. Kniha jako výsledek dvouleté trpělivé práce knihovnice Aleny Jankové je graficky vkusně upravená a kvalitně vytištěná. (Redakčně upraveno a kráceno.) Josef Krám (PhDr. Josef Krám je dopisovatelem redakce)

ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): Chráněná krajinná oblast Lužické hory vydala obrazovou publikaci o Lužických a Žitavských horách, kterou budou od 11. 8. nabízet infocentra a turisticky atraktivní místa (hrady, zámky, muzea). Na další sezonu chystá dvojjazyčný film o zajímavostech Lužických hor. (Českolipský deník, 08.08.2003) KRUPKA (13 tis. obyv., okres Teplice): U příležitosti dokončení další části rekonstrukce hradu Krupka z prostředků PHARE vydalo město informační a propagační brožurku, která seznamuje návštěvníky s historií hradu, zajímavými místy v okolí. Byla vydána v barevném provedení na křídovém papíře, s řadou zajímavých snímků, dobových rytin atd. (Radnice města Krupky, č.6, 2003) OLOMOUC (104 tis. obyv.): V r. 2002 vydala olomoucká Univerzita Palackého publikaci E. Vičarové "Rakouská vojenská hudba 19. století a Olomouc". První část knihy sleduje v obecnějším rámci vývoj vojenské hudby v rakouské monarchii od r. 1806, kdy začaly vznikat řádné plukovní hudby a vytvářely se podmínky pro vysokou profesionální úroveň vojenských kapel. Druhá část textu se zaměřuje na dění v Olomouci vypočítává všechny vojenské kapely a jejich kapelníky, jejich aktivity v civilní sféře (např. pomoc divadlu) atd. Text doplňuje bohatá bibliografie, osobní rejstřík, dokumentární fotografie Kniha představuje i významný přínos k poznání dějin hudby v Českých zemích. (Hudební rozhledy, č.9, 2003)

w ww ww w iinntteerrnneett pprroo vvááss Elektronická brána do úředního světa Ve zkušebním provozu byl na adrese www.portal.gov.cz spuštěn bezplatný portál veřejné správy České republiky, jehož správcem je Ministerstvo informatiky.

11/2003

MÍSTA - REGIONY - KRAJE

17

M Mííssttaa

Básník Josef Hiršal a Rychnov nad Kněžnou Ve věku 83 let zemřel 15. září 2003 v Praze Josef Hiršal. Básník a překladatel, autor lyrické, později experimentální poezie, prozaik, autor knih pro děti, redaktor a překladatel z němčiny, angličtiny, čínštiny, francouzštiny, italštiny, rumunštiny, srbocharvátštiny, španělštiny a švédštiny. Hiršal převedl do češtiny více než sedmdesát knih z různých jazyků a epoch světové poezie. Společně s překladatelkou, básnířkou a prozaičkou Bohumilou Grögerovou vytvořil víc než sto sedmdesát děl. V roce 2000 jsem tohoto velikána a pamětníka české literatury dopisem pozvala do Literární kavárny. Jako odpověď přišel milý dopis s omluvou, ve kterém Hiršal mimo jiné píše: „Nemohu Vašemu milému pozvání na návštěvu do Rychnova nad Kněžnou vyhovět. Mrzí mne to o to víc, že jsem zde byl zaměstnán za války jako lesní úředník a bydlel v hotelu U nádraží. A pak: je to město Karla Poláčka!“ I v knize Vínek vzpomínek (Praha, Rozmluvy 1991) se básník zmínil krátce o našem městě: „Když jsem se po maturitě potloukal po rodných Chomuticích jako učitelský mládenec, nenapadlo mě, že se ze mne za pouhý rok stane lesní manipulant, „lesní muž“, jak mi zpočátku přezdíval Kamil Bednář a někteří z mých přátel… Zimu 1942 – 1943 jsem prožil v Rychnově nad Kněžnou.“ Na poválečné roky a především na 60. léta, která Hiršal považoval za výjimečná a neopakovatelná, vzpomíná v trilogii Let let, psané společně s Bohumilou Grögerovou a vydané začátkem 90. let. I když v této trilogii již zmínka o Rychnově není, doporučuji ji ke studiu všem čtenářům, kteří se chtějí dozvědět o literárním dění v Čechách z úst nejpovolanějších. Josef Hiršal neustále sledoval i tu nejnovější českou a světovou literaturu. Měl češtinu a literaturu rád. Alena Janková (Městská knihovna v Rychnově nad Kněžnou)

18

MÍSTA - REGIONY - KRAJE

11/2003

Obec si pomohla sama Vrbice, obec se 129 obyvateli nedaleko Kostelce nad Orlicí, dokončila další ze svých svépomocných akcí. Po třech měsících byla dokončena rekonstrukce sociálního zařízení budovy obecního úřadu a přilehlého kulturního zařízení. Obec při ní využila 90tisícové dotace z Programu obnovy venkova a občané odvedli brigádnicky, tedy zdarma, práce za 80 tisíc korun. „Ještě teď na podzim začneme obnovu zeleně v místní části Draha – Olšinky na ploše necelého jednoho hektaru, při níž využijeme opět dotace ze stejného programu ve výši 45 tisíc korun a občané udělají práce za dalších 30 tisíc,“ uvedl starosta Pavel Bílek. Josef Krám

Sedlčanská radnice slaví Město Sedlčany (8 tis. obyv.) si v závěru letošního roku připomíná sté výročí budovy nové radnice. Této dominantní stavbě je ve dnech 4. – 22. listopadu věnována výstava v Městském muzeu Sedlčany, které sídlí v budově tzv. staré radnice. Město k této příležitosti vydalo barevnou brožuru, v níž je radniční život uplynulého staletí zachycen. Nechybí v ní informace o samotné výstavbě, slavnostním otevření, přehled všech sedlčanských starostů v daném období a také významní radniční hosté, k nimž patří T. G. Masaryk, E. Beneš, V. Havel, V. Klaus a další. luk TÁBOR (37 tis. obyv.): V soutěži o nejlepší partnerství mezi českými a německými městy, kterých je na území ČR navázáno 310, se Tábor a Kostnice dostaly mezi 13 nejlepších. Do soutěže se přihlásily spolu s dalšími 109 městy. Výsledky byly vyhlášeny počátkem září v saském Plavně v rámci zakončení festivalu Uprostřed Evropy. Probíhal od května a zahrnoval právě akce českých a německých měst. Městům Tábor a Kostnice udělila česko-německá komise čestné uznání. Mimo jiné hodnotila intenzitu vzájemných výměnných akcí. Na partnerství těchto měst je unikátní, že vzniklo ještě v době socialismu, kdy nebylo pro česká města obvyklé navazovatt spolupráci se západoněmeckými partnery. Příští rok oslaví obě města 20 let svých vzájemných vztahů. (Táborské listy, 13.09.2003)

11/2003

MÍSTA - REGIONY - KRAJE

19

R Reeggiioonnyy

Sdružení obcí Ždánického lesa a Politaví K hlavní náplni činnosti výše uvedeného Sdružení patří v současné době zejména označování památných míst informačními tabulemi a opravy drobné krajinné architektury. Podrobnosti o tom přinesl deník Rovnost. Právě instalace informačních tabulí má přispět ke zvýšení povědomí nejen turistů, ale i místních obyvatel o četných krajinných prvcích přírodního i kulturního původu. V jednotlivých obcích Sdružení působícího na Vyškovsku a Hodonínsku probíhají opravy pamětihodností, které jsou hrazeny z rozpočtu jednotlivých obcí. Spolu s tím probíhá i shromažďování podkladů pro novou publikaci o tomto regionu, v němž se protínají tradice tří oblastí – Brněnska, Hané a Slovácka. Sdružení vzniklo v roce 1994, v letošním roce se přidaly další dvě obce z vyškovského okresu (Letonice a Rašovice), takže počet členů je nyní 25. Hlavními cíly Sdružení jsou obnova ekologických a estetických hodnot životního prostředí, zachování tradičního rázu obcí, zvýšení úrovně občanské vybavenosti a infrastruktury a rozvoj turismu. Nedílnou součástí činnosti Sdružení je propagace regionu prostřednictvím vydávání různých materiálů – např. kalendářů, turistických průvodců. V letošním roce se podařilo vydat soupis drobné sakrální architektury. ev PS: Oblast Ždánický les - Politaví se rozprostírá na jihozápadě slováckého regionu - v oblasti tzv. Hanáckého Slovácka, kde se již od 12. stol. překrývají vlivy regionů Slovácka a Hané

Průvodce kulturou regionu Odbor kultury KÚ Libereckého kraje připravil na 2. polovinu roku vydání brožury Průvodce kulturou regionu. Publikace by měla být rozčleněna do 3 částí: 1) nejvýznamnější kulturní instituce kraje, 2) občanská sdružení (pěvecké, hudební, taneční a divadelní soubory), 3) postupové soutěže a přehlídky v oblasti amatérského činoherního a hudebního divadla, poezie, loutkářství a scénického tance. Průvodce vyjde v nákladu zhruba 1 tis. kusů a bude k dispozici kulturním institucím. (zjy)

20

MÍSTA - REGIONY - KRAJE

11/2003

K Krraajjee

Edice Vysočiny Zastupitelstvo

Kraje Vysočina schválilo grantový program Fondu Vysočiny nazvaný Edice Vysočiny. Jeho posláním je vytvořit podmínky pro podporu ediční, publikační a propagační činnosti v kraji. Příležitost vydat svá díla mají i ti, kteří práce představili dosud malému okruhu čtenářů. Jde o životopisy zajímavých osobností, dějiny klášterů, měst i spolků, vývoj řemesel atd. Do vzniklých publikací se mohou začíst příznivci regionální historie, publikace budou k dispozici ve školních i obecních knihovnách. Finanční podpora bude udělována ve výši minimálně 15 tisíc Kč a maximálně 150 tisíc Kč na jeden projekt. Příjemci podpory se zavazují uhradit minimálně 40 % z celkových nákladů projektu. Termín předložení projektu je 10. listopadu. Podrobnosti jsou na webových stránkách Kraje Vysočina – www.kr-vysocina.cz → Aktuální finanční zdroje → Edice Vysočina. ev

Školy a knihovny přirozená centra společenského života Na zářijovém jednání Zastupitelstva kraje Vysočina byl schválen grantový program Fondu Vysočina s názvem Škola a knihovna – centra vzdělávání. Knihovny i školy mohou v obci působit jako přirozená střediska naplňující kulturní, zájmové a vzdělávací potřeby obyvatel obcí a mikroregionů a cílem tohoto programu je více využít potencionál těchto institucí. Celková částka vyčleněná na grantový program je 1 mil. korun. luk

Pamětní kámen u „Evropské lípy“ Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc a primátor města Ústí nad Labem Petr Gandalovič představili Pamětní kámen Ústeckého kraje u Evropské lípy“, vysazené 28. dubna 2003 na ústeckém Lidickém náměstí. Dílo je zhotoveno z šedé žuly a nese logo Ústeckého kraje, znak a text, připomínající skutečnost, že strom daroval velvyslanec delegace Evropské komise Ramiro Cibriani dne 9. 12. 2002. luk

11/2003

MÍSTA - REGIONY - KRAJE

21

K Kuullttuurrnníí ddoom myy

Alternativa Zlín V září letošního roku byl uveden do provozu kulturní institut Alternativa. Je organizační složkou města (je začleněn pod odbor kultury) a nachází se v prostorách Kolektivního domu (v bývalé vysokoškolské menze), který je majetkem města (viz foto). Objekt je zapsán na seznamu kulturních památek a proto bylo při úpravách nutné zachovat původní ráz interiéru. Poslání Alternativy Na ploše 270 čtverečních metrů bude Alternativa nabízet široké veřejnosti kvalitní a pestré využití volného času, s důrazem na kulturní, společenské a vzdělávací aktivity. Prostory si v budoucnosti budou moci půjčit subjekty zřizované městem Zlín, základní umělecké školy a pro výjimečné příležitosti i mateřské a základní školy. „Alternativou chceme podpořit kulturnost obyvatel města a rozšířit příležitosti pro kulturní aktivity ve Zlíně konané. Zvýhodněné nájemné tak získají ty subjekty, které budou pořádat akce humanitárního, sociálního a charitativního charakteru. Cílem a smyslem Alternativy je vytvořit ve Zlíně dosud chybějící komorní prostor pro kontakt s výtvarným uměním, literaturou, hudbou, místo pro projevy aktivní tvořivosti obyvatel, ale také místo příjemných setkání. Na prvním místě zde nebude komerce, ale kvalita programu a jeho pestrá škála,“ řekla náměstkyně primátora Irena Ondrová. Jak probíhala rekonstrukce Prostory Alternativy byly upravovány v průběhu tří měsíců (od května do srpna), částka 3 miliony 556 tisíc Kč byla uhrazena z rozpočtu zlínské radnice. Protože projekt Alternativa je projektem finančně náročným, bude část ploch pronajímána i soukromým subjektům, a takto získané finanční prostředky pomohou aspoň částečně navrátit finance vložené do tohoto projektu. Co je připraveno Roční náklady na provoz byly schváleny ve výši 1 milion 125 tisíc Kč, provoz budou zajišťovat dvě pracovnice. První akcí byla výstava

22

MÍSTA - REGIONY - KRAJE

11/2003

Zlínsko – sběrné tábory – Osvětim. Podle slov vedoucího projektu Jana Ráce, předsedy Sdružení dětí a mládeže Romů ČR, jejím cílem bylo seznámit širokou veřejnost se skutečností, že Romové patří ke kulturní historii Zlínska, že před rokem 1939 žili v 49 obcích v okolí Zlína. Sleduje jejich osudy v období ČSR a okupace. Následovat budou koncerty základní umělecké školy, firemní prezentační akce atd. Slavnostní otevření Přestože první akce proběhla v Alternativě počátkem září, slavnostní zahájení se konalo 26. září. Jeho součástí byla i vernisáž výstavy Pozdní sběr, která představila díla výtvarníků narozených před rokem 1950 a působících v regionu Zlínska. Eva Veselá

K Krroonniikkyy

Soutěž Vesnice roku a kroniky Letos poprvé byly v soutěži Vesnice roku hodnoceny i kroniky zúčastněných obcí. Kroniky měly možnost získat diplom a pamětní plaketu. Jako nejlepší v Královéhradeckém kraji byla ohodnocena kronika hasičského sboru obce Šárovcova Lhota (175 obyv., okres Jičín). Přestože by se mohlo zdát, že podle názvu kroniky je její zaměření velice specifické, opak je pravdou. Podle Novin Jičínska zachycuje kronika všechny události, které se během roku v obci přihodí a je vlastně zároveň kronikou obecní. Zdejší kronikář Karel Loner se této práci věnuje pětadvacet let a navázal tak na práci svého otce. Protože některé zápisy před rokem 1977 byly příliš kusé, začal shánět chybějící informace o událostech i podkladové materiály (pohlednice, dokumenty atd.). Sám o sobě K. Loner říká: „Jsem spíš sběratel než kronikář.“ Právě sběratelské zaměření mu umožnilo doplnit kronikářské zápisy řadou pohlednic, fotografií a také vlastními kresbami. Podařilo se mu zachytit všechny domy v obci po jednotlivých popisných číslech. Kronikář si píše vlastní, soukromou kroniku a z ní pak přepisuje záznam událostí do hasičské kroniky. Jeho velkým koníčkem je také sběratelství pohlednic (jen pohledů na Šárovcovu Lhotu má kolem 1500 druhů), které i sám vytváří a vydává ve spolupráci s jičínskou tiskárnou. Eva Veselá

11/2003

MÍSTA - REGIONY - KRAJE

23

K Kiinnaa

Renesance filmových klubů pokračuje Počátek devadesátých let 20. století nebyl k filmovým klubům příliš laskavý. Snížil se jejich počet i počet členů. To se ale v dalších letech velice rychle změnilo. V sezoně 1995/96 bylo u nás registrováno 82 klubů, na konci roku 2000 to bylo už 116 filmových klubů s téměř 31 tisíci členy. Podle Kategorizace klubů prováděné k datu 31. srpna 2003 je u nás 134 filmových klubů - nejvíce (17) v Jihomoravském kraji, následuje Praha (16), po 11 klubech je v kraji Královéhradeckém, Moravskoslezském a Zlínském, nejméně klubů je v Karlovarském kraji (5). Koncem minulého roku mohly filmové kluby vybírat z téměř 200 filmových děl. Stanovy Asociace českých filmových klubů (AČFK) definují filmový klub jako „dobrovolné sdružení zájemců o filmovou kulturu, které vyvíjí v rámci AČFK pravidelnou činnost“. Chcete založit filmový klub a nevíte jak na to? Podrobný postup, včetně všech potřebných formulářů, je k dispozici na webové adrese www.arsfilm.cz. Najdete tady i řadu dalších zajímavých informací – např. katalog filmů, složení vedení AČFK, přehled připravovaných seminářů AČFK. V oddíle „Novinky“ se objevila na konci září informace nazvaná Kategorizace filmových klubů. Kategorizace probíhala podle směrnice AČFK č. 22/2003 z 15. 3. 2003. Rozčlenění na kategorii A až D (kategorii A má např. pražské Aero, Artkino Uherské Hradiště) bylo prováděno na základě dotazníků, v nichž se jednotlivé kluby samy hodnotily. Pak následovalo připomínkové řízení a po jeho vyhodnocení získá každý klub certifikát s vyznačením kategorie. Důkazem stoupajícího zájmu diváků o náročné filmy je i obnovení filmového klubu v Jilemnici (5,9 tis. obyv., okres Semily). Na první zářijové promítání přišlo téměř osmdesát diváků. Průkazku člena klubu si zakoupilo zatím 42 diváků, dalších 30 průkazek je objednáno. Podle slov ředitelky Informačního a kulturního střediska (IKS) Marie Faruzelové se zpočátku počítá s promítáním klubových filmů 1x za měsíc, později to má být 1x za dva týdny. Za průkazku zaplatí zájemce 50 Kč. Pokud se týká věkového složení členů klubu, vede střední generace, asi jednu čtvrtinu tvoří studenti, senioři jsou zastoupeni výjimečně. Eva Veselá

24

MÍSTA - REGIONY - KRAJE

11/2003

TÁBOR (37 tis. obyv.): V průměru 56 diváků přišlo v srpnu na jednotlivá představení kina Svět v Táboře. V červenci to bylo zhruba 53 lidí. Vloni však toto kino zaznamenalo průměrně 59 diváků. Přestože letos mělo menší návštěvnost, překročilo celostátní průměr, který za 1. pololetí dosáhl počtu 37 diváků na jedno představení. Sál má kapacitu 219 míst, k tomu 3 místa pro vozíčkáře. Průměrná cena vstupenky se tu pohybuje kolem 68 Kč. Kino hraje pro jakýkoliv počet diváků. (Táborské listy, 03.09.2003) ZÁBŘEH (15 tis. obyv., okres Šumperk): Nové kino, které budují v Zábřehu, ponese název Retro. Tamní radní vybrali toto jméno podle výsledků ankety, na kterou odpovědělo přes tisíc místních občanů. Rekonstrukce 100 let starého domu, který jako kino už kdysi sloužil, bude dokončena v listopadu. (MF Dnes, 24.09.2003) DAČICE (8 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec): Místní kino, které spravuje Spolek pro vybudování a udržování katolického domu, může z finančních důvodů uspořádat pouze 190 filmových představení za rok. Radnice na provoz kina přispívá ročně cca 267 tis. Kč, což činí (při průměrné návštěvnosti 56 lidí) 1407 Kč na 1 představení. (Listy Jindřichohradecka, 22.08.2003) SOBĚSLAV (7 tis. obyv., okres Tábor), MLADÁ VOŽICE (2,7 tis. obyv., okres Tábor): V Soběslavi udržuje kino v provozu dotace 300 tis. Kč z městského rozpočtu. Na představení chodí průměrně 41 lidí. Kino, které spadá pod správu Kulturního domu, má kapacitu 364 míst. Je zbytečně velké, ale jeho rekonstrukce by si vyžádala asi 5 mil. Kč. Chybí tu kvalitní zvuk a pohodlná sedadla. Vstupenka stojí 50 - 55 Kč, promítá se pro minimálně 5 návštěvníků. Nevýhodou malých měst je i to, že premiérové filmy se do nich dostanou pozdě. Provozovatelem kina v Mladé Vožici je město, které ho ročně musí dotovat 300 - 400 tis. Kč. Návštěvnost klesá (průměrně 23 lidí), stejně jako počet představení. Sál má kapacitu 116 míst, jednou měsíčně tu hrají pro děti z mateřských škol, třikrát do roka pro žáky škol základních. Filmové novinky se do tohoto kina dostanou zhruba 3 měsíce po premiéře. Vstupné činí 45 Kč, v případě úspěšných "trháků" 50 Kč, někdy i více podle požadavku distributora filmu. Špatné tržby snižuje ještě povinnost kina platit půjčovné za film (v průměru 1800 Kč) a náklady na přesun filmu do dalšího kina. (Táborské listy, 02.09.2003)

11/2003

MÍSTA - REGIONY - KRAJE

25

H Hvvěězzddáárrnnyy

Bohatá minulost i přítomnost astronomie u nás „Hvězdářství (astronomie) je věda o hvězdách, t.j. soubor vědomostí našich o tělesech nebeských, jejich uspořádání na nebi, jejich pohybech zdánlivých i skutečných a jejich přirozené povaze,“ tolik Ottův slovník naučný z roku 1897. Zájem o astronomii je starý jako lidstvo samo. Nejstarší doložené astronomické pozorování zatmění slunce je z roku 2158 před Kristem, astronomii se věnovali staří Číňané, Babyloňané i Egypťané, své místo měla i ve starém Řecku atd. Město Praha je úzce spjato se vznikem moderní astronomie. Právě tady působili v době Rudolfa II. astronomové Tycho Brahe a Johannes Kepler, tady vznikly i dva ze tří Kepplerových zákonů oběhu. Této problematice je věnována výstava v pražském Národním technickém muzeu (do 12. listopadu 2003) nazvaná „Kepler a Praha“. Diváci na ní mají možnost vidět unikátní sbírku přístrojů, hvězdných a zeměpisných map, globů, knih a portrétů (jde o 160 originálních předmětů z 15. až 18. století). Od 1. října až do ukončení výstavy probíhá v muzeu přednáškový cyklus o Keplerovi a dalších astronomech působících v Praze kolem roku 1600. Výstava je součástí mezinárodního vzdělávacího programu EU nazvaného Formování pohledu na svět, který má představit spolupráci a vzájemné ovlivňování pěti astronomů – Mikuláše Koperníka, Tycho Brahe, Galileo Galilea, Johannese Keplera a Isaca Newtona. Čeští astronomové se mohou pochlubit i řadou mezinárodních úspěchů, z nichž jeden přiblížil článek v Listech Písecka. Koncem léta se konal v australském Sydney XXV. Kongres Mezinárodní astronomické unie (IAU) a právě tady se velice úspěšně prezentovala Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti (zřizovatelem je Jihočeský kraj). Předsedkyní komise IAU pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy (jde o komisi pro značení a jména planetek a komet) se stala ředitelka českobudějovické hvězdárny Jana Tichá. Právě tato volba svědčí o mezinárodním uznání naší astronomie.

26

MÍSTA - REGIONY - KRAJE

11/2003

Odbornou veřejností byla kladně přijata i prezentace výsledků, získaných při pozorování komet novým teleskopem KLENOT na Kleti. Mezinárodní kongresy jsou pořádány jednou za tři roky a ten příští, v roce 2006, se bude konat v Praze. Přítomní odborníci projevili zájem navštívit kromě Prahy i zmíněnou kleťskou hvězdárnu. Připravila Eva Veselá

Lidová hvězdárna v Benátkách nad Jizerou Historické ohlédnutí Koncem 16 století působil na zdejším zámku velikán tehdejší astronomie Tycho de Brahe, který se již tehdy zasadil o stavbu hvězdárny. Z důvodů jeho odvolání císařem Rudolfem II. do Prahy, však nebyly tyto práce nikdy dokončeny. Lidová hvězdárna v Benátkách byla otevřena v roce 1980 u příležitosti významného výročí – setkání dvou slavných astronomů, již zmíněného Tycho de Brahe a Johanese Keplera. Hvězdárna byla postavena v akci „Z“ za přispění astronomického kroužku při ZK ROH k.p. Karborundum. Činnost hvězdárny je převážně popularizační a slouží astronomickému kroužku, místním školám i další zájemcům. luk (zdroj informací: www.hisec.astro.cz)

Hvězdárna v Rokycanech bude mít novou střechu Milion korun uvolnila rada Plzeňského kraje pro hvězdárnu v Rokycanech (14,6 tis. obyv.). Finanční částka bude použita na rekonstrukci střechy. Podle článku v Rokycanském deníku vyšlo hvězdárně vstříc i město, které uhradilo 50 tisíc Kč za potřebnou projektovou dokumentaci. Další zvažovanou investicí pro hvězdárnu je planetárium, na jeho výstavbu by bylo podle střízlivých údajů potřeba 10 až 15 milionů Kč. V roce 2002 se hvězdárna umístila na 11. místě - navštívilo ji 10,6 tisíc zájemců. ev

Cena Littera Astronomica za rok 2003 Cenu uděluje Česká astronomická společnost (ČAS), je určena k ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie v ČR. Letos byla udělena astronomovi RNDr. Jiřímu Grygarovi, CSc., z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, spolu s mimořádným oceněním za zásluhy o rozvoj ČAS. luk

11/2003

DĚTI - MLÁDEŽ

27

Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana Ostrovský festival je druhým nejstarším a druhým největším festivalem v ČR. V pořadí 35. ročník se konal v říjnu, již tradičně v Domě kultury v Ostrově (počet obyv. 18 tis., okr. Karlovy Vary ). Je pořádán od roku 1969, tehdy ještě pod názvem Národní přehlídka dětské filmové tvorby. Od roku 1993 byl festival vlivem nedostatku filmové tvorby rozšířen o kategorii televizní. Nedostatek filmů pro děti se dle pořadatelů festivalu i nadále prohlubuje, proto od roku 1999 jsou zařazeny filmy a televizní tvorba pro mladou generaci. Od roku 2000 pak děti přestávají být pasivními konzumenty a zapojují se do festivalového dění nejen jako diváci, ale i aktivně, díky dostupnosti techniky samy vytvářejí „mediální servis“ pro festival. V roce 2001 pak kromě televizního, rozhlasového a internetového zpravodajství začaly vycházet i noviny. Navíc v tomto roce bylo poprvé vyhlášeno téma. Tématem letošního ročníku byla pohádka. O přízeň diváků se ucházelo 11 filmů v soutěžním klání a v rámci tematické části bylo promítnuto 14 úspěšných českých pohádek. Soutěžní snímky tradičně hodnotila dětská i dospělá porota, samozřejmostí zůstalo hlasování diváků v sále. Na medializaci festivalu se podílely děti z redakce ostrovské Teen TV, dětské televize z Prahy 8 a z Žatce, vysílalo dětské rádio DOMINO. Díky spolupráci s projektem Junior Internet proběhla v rámci festivalu konference, na které děti představily svým vrstevníkům možnosti využití internetu. Úplnou novinkou bylo zapojení Nadačního fondu Kapka naděje. Koncert „Kapky“ byl beznadějně vyprodán a výtěžek z akce byl věnován dětskému oddělení Nemocnice Ostrov. V hodnocení u dětské i dospělé poroty uspěl, kromě dalších, film Smradi režiséra Zdeňka Tyce. Získal Křišťálovou vázu i Cenu Oty Hofmana. Ludmila Kučerová NEJDEK (8 tis. obyv., okres Karlovy Vary): S cyklem přednášek o vývoji světové a české rockové hudby objíždí republiku lídr nejdecké skupiny Samanta Koks Milan Parnahaj. Přednášky jsou určeny pro žáky 2. stupně ZŠ a pro SŠ. Projekt zaštítilo ministertsvo školství a společnost Bohemie Records. Prozatím se s projektem seznámili žáci cca 500 ZŠ a SŠ. V celé republice je 3,5 tis. škol. (Klatovský deník, 06.09.2003)

28

DĚTI - MLÁDEŽ

11/2003

Mnoho aktivit na malém prostoru Základní umělecká škola Františka Kmocha v Kolíně zřizovaná městem Kolín vypadá zvenčí jako zcela obyčejný dům (jde o dva propojené domy). Jakmile ale vstoupíte, setkáte se s vyučujícími i dětmi, pro něž je hudba, výtvarné umění, tanec a divadlo velkým koníčkem. Školu navštěvuje přes 1300 žáků, elokované třídy hudebního oboru jsou ve Velkém Oseku, Týnci nad Labem a Starém Kolíně. V budově školy jsou dva sály (kapacita 60 a 100 osob). Dva prostory patří Galerii V zahradě (první je v atriově upravené části zahrady a druhý v podkroví). Hudební obor Nejvíce žáků (přes 900) navštěvuje právě hudební obor, v němž je možné učit se na všechny u nás běžné hudební nástroje s výjimkou dud, cimbálu a harfy. Žáci se kromě běžné výuky připravují i na řadu soutěží (od okresních kol až po kola celostátní), škola je sama pořadatelem okresních i krajských kol soutěží ve hře na různé hudební nástroje. Úspěchy se může pochlubit i řada velice kvalitních souborů a orchestrů, pěvecké oddělení pak reprezentuje několik pěveckých sborů (viz MíKu č. 10 str. 36). Vyučování hudby oslavilo v minulém školním roce 70 let – v roce 1932 byla založena městská hudební škola. Výtvarný obor Také v této oblasti se může pochlubit škola řadou výrazných úspěchů, v rámci kraje patří mezi nejlepší. S pracemi žáků se mohou seznámit návštěvníci školy na chodbách, které slouží jako výstavní prostory, ale i ve zdejší galerii (viz MíKu č. 10, str. 39). Velice úspěšnou akcí byl výtvarný projekt Zámek, uspořádaný v době konání Kmochova Kolína. Žáci výtvarného oboru představili svá díla v neopakovatelné atmosféře zdejšího zámku. Návštěvníci výstavy měli možnost podívat se do jinak nepřístupných míst tohoto objektu, v nichž byla připravena keramická hostina pro zámeckou paní, návrhy keramických domovních znamení, představeny byly i práce fotografického ateliéru a větší výtvarné projekty. Literárně dramatický obor V loňském roce oslavil tento obor 40 let své činnosti. Přestože je početně nejmenším oborem na škole, má za sebou řadu výrazných úspěchů. Jeho žáci byli úspěšní v okresních i krajských kolech soutěží, připravují večery poezie, pohádky, muzikály a celou řadu dalších pořadů,

11/2003

DĚTI - MLÁDEŽ

29

na nichž se může veřejnost přesvědčit o vysoké úrovni tohoto oboru – v poslední době to byla např. účast na výtvarném projektu Zámek. Taneční obor Tanci se na škole věnuje necelá stovka žáků, jejichž práce vrcholí přípravou baletních vystoupení. Ta jsou realizována v kolínském divadle a jsou hojně navštěvována diváky. Získané finanční příspěvky jsou poukazovány Fondu ohrožených dětí. Během školního roku je pořádána necelá desítka tanečních vystoupení, která probíhají i mimo Kolín - např. vystoupení pro Společnost tanečních pedagogů v Praze, přehlídka tanečních oborů ZUŠ regionu. Se školou je volně spojena i skupina mažoretek Srdíčko 2 – jde o velice kvalitní pohybovou skupinu s nápaditou choreografií (loňský Mistr Evropy). Eva Veselá

Pozvání na Špilberk Známé i méně známé postavičky Jiřího Šalamouna si budou moci návštěvníci prohlédnout na krátkodobé výstavě, která bude otevřena od 7. listopadu 2003 do 11. ledna 2004 v Brně na hradě Špilberk. Výstavu obohatí doprovodný program. Zejména pro předškolní a školní děti je připravena speciální prohlídka vedená lektorkou. (Objednávky na tel. 542 123 618, 542 123 616 nebo na elektronické adrese [email protected]). luk

Pracovní dílna a pracovní listy na Měnínské bráně Jako doprovodnou akci k výstavě Brána času připravilo Muzeum města Brna. Špilberk pro dětské školní a zájmové skupiny pracovní dílnu. Mladí návštěvníci si zde budou moci sami vyzkoušet práci archeologů. Dále je pro zájemce připraven soubor pracovních listů. Ze souboru si mohou vybrat tu část, která je zajímá a svoje řešení si přímo sami zkontrolovat. Bližší informace můžete získat na tel. 542 214 946. Prohlídku lze objednat i na mailu [email protected], případně tel. 542 123 618, 542 123 616. luk

30

KULTURNÍ DĚDICTVÍ

11/2003

LLiiddoovváá kkuullttuurraa

Seminář lidové architektury Každoroční seminář lidové architektury se letos konal v Železném Brodě. Věnoval se naléhavé tematice: "Příměstské enklávy s původní zástavbou lidového charakteru." Většina velmi fundovaných přednášek zároveň s odborným popisem těchto enkláv nastínila i jejich stav ohrožení, především ze strany nových komunikací, ale i podnikatelské výstavby a to v celé republice i na Slovensku. Na semináři prezentovali své názory odborníci z Národního památkového ústavu, pracovníci krajských úřadů a pracovníci pověřených městských úřadů hlavně těch, které mají památkovou rezervaci nebo zónu lidové architektury. Jejich společným cílem je ochrana lidových staveb, ale i snaha o jejich co nejlepší využití hlavně v rámci místní kultury. To se děje hlavně u těch staveb, které jsou v majetku města nebo obcí. Soukromí vlastníci nejsou vždy dobrými správci svého majetku a někdy, např. u takového Kittlova domu v Pěnčíně, dovedli svůj majetek až téměř ke zkáze. Městský úřad vzal pořádání semináře za své a poskytl účastníkům opravdu vzorné a inspirující prostředí. Součástí semináře byla vernisáž s koncertem souboru místní mládeže "Enternal voices" a představení místních ochotníků na téma doktora Kittla. Účastníci, a to zasloužilí odborníci a mladá nastupující generace (i studenti) oboru památková péče, odměnili jejich výkony dlouhotrvajícím potleskem. Ochranu a odbornou péči si naše lidové stavby opravdu zaslouží, a proto každoroční rokování odborníků je důležitou etapou v rozvoji oboru. Jeden z referátů se dotkl i využívání těchto budov v cestovním ruchu, což ukázala závěrečná exkurze, která dokumentovala vzornou péči měst o enklávy lidové architektury tam, kde cestovní ruch je součástí života města (Jilemnice) a problematické body ochrany v městech, kde je cestovní ruch okrajový (Semily). Ochrana lidových památek má dva základní opěrné body. Prvým je technická snaha o původnost a zachování co nejvíce historických stavebních prvků a druhým je adekvátní využívání památek, které velmi pomáhá i v jejich udržení pro příští pokolení. Věra Schollarová (IPOS – Regis)

11/2003

KULTURNÍ DĚDICTVÍ

31

M Moovviittéé kkuullttuurrnníí dděěddiiccttvvíí Grant na opravu vzácného obrazu Hlavní oltářní obraz z kostela svatého Havla v Rychnově nad Kněžnou (11,7 tis. obyv.), představující stejnojmenného svatého jako vymítače zlých duchů, byl v říjnu odvezen k restaurování. Obraz o výšce 326 cm a šířce 208 cm, kvalitní dílo barokního malíře Johanna Cimbala (1722 – 1795), zasazené druhotně do novogotického rámu, potřeboval už nutně celkovou odbornou opravu. Ta bude hrazena ze stotisícového grantu Královéhradeckého kraje, příspěvku města a farníků; podle plánu má být hotová do ledna příštího roku. K donedávna tradované domněnce, že tento obraz byl dílem nejslavnějšího barokního malíře Karla Škréty, uvedla restaurátorka Šárka Bergerová, která spolu se svým manželem Petrem bude mít na starosti jeho opravu, že Škrétovo autorství bylo jen zbožným přáním a s konečnou platností bylo vyloučeno. Johann Cimbal vytvořil mj. křížovou cestu pro špitální kostel v Kuksu, obraz pro hlavní oltář řádového chrámu v Novém Městě nad Metují. Karel Škréta (1610 – 1674) je zastoupen v rychnovské kolowratské sbírce mj. světově proslulou podobiznou Ignáce Vitanovského z Vlčkovic z roku 1669, životným, svěžím a malířsky bohatým obrazem. Josef Krám

Veduty města Rychnov nad Kněžnou: Na tiskové konferenci 9. října představil místostarosta města Jaroslav Kos velkoplošné barevné kopie dvou vedut města z roku 1818 od královéhradeckého kanovníka Johanna Antonína Venuta. Jde o artefakty ze souboru 400 vedut českých a lužických měst, hradů a památek, zachycujících jejich stav koncem 18. a začátkem 19. století a majících vysokou dokumentární hodnotu. Naskenované kopie, na jejichž nákup rada uvolnila 100 eur, byly do Rychnova přeneseny z Vídně přes internet a tiskárna Uniprint je počítačově „vyčistila“ a barvy projasnila. Stanou se výzdobou malé zasedací místnosti, případně budou použity na pamětní listy. Josef Krám

32

KULTURNÍ DĚDICTVÍ

11/2003

M Muuzzeeaa

Kam se starými věcmi? Přece do muzea! Kdy se vlastně stává běžně používaná věc sbírkovým předmětem? Je to 40, 50 nebo víc let? Pojem „stará věc“ je velice relativní. Muzeum Mladoboleslavska chce předejít zničení dnes již sbírkových předmětů, jejichž doba původu se váže k letům 1950 až 1960 (úmysl prezentovalo muzeum v denním tisku i na svých webových stránkách). Muzeum přivítá různý nábytek, ale i další vybavení domácností pračky, ledničky, holící strojky, oblečení, sportovní potřeby, hračky atd. Muzeum rádo tyto předměty přijme jako dar a hodnotnější předměty buď odkoupí nebo bude jednat o jejich zapůjčení. Muzeum totiž na jaro roku 2004 připravuje výstavu, která by přiblížila život v polovině minulého století. I když má toto období muzeum ve svých fondech zastoupeno, rádo by pro vytvoření úplnějšího obrazu získalo co nejvíce předmětů a dokumentů. Podle ředitele muzea jde již o druhou akci zaměřenou na získání předmětů vážících se k novodobé historii. Muzeu se např. podařilo získat dokument o tom, jak byl jeden občan v 50. letech perzekuován za to, že prohlásil, že má teď větší hlad než měl za Protektorátu. Nabídnut byl nábytek či vybavení domácnosti. Muzeum má na nákup sbírkových předmětů určitou finanční částku, ta je však značně omezena. Eva Veselá

První skanzen dřevěného uhlí v Čechách Mezi obcemi Běleč a Lhota v křivoklátských lesích byl otevřen první skanzen výroby dřevěného uhlí v Čechách. Je vybudován v areálu provozovny soukromého páleniště. Právě v této oblasti má pálení dřeva bohatou tradici sahající až do doby 500 let před Kristem. Skanzen je koncipován jako moderní naučná stezka s ukázkami milířů, pecí, různých pomůcek a vybavení uhlířů od minulosti až po dnešek. Posláním skanzenu je přiblížit toto prastaré řemeslo, které je dnes na ústupu. (Rakovnický deník, 26.8.2003/ev) PRAHA: Národní technické muzeum v Praze od 7. 10. zpřístupňuje výstavu Vyplavené obrazy. Představuje výběr exponátů zatopených při loňské povodni, které však v průběhu následujícího roku byly zachráněny. Do muzea se zpět vrátilo již přes 80 krabic ošetřených dokumentů

11/2003

KULTURNÍ DĚDICTVÍ

33

malého formátů a další balíky formátů velkých (např. práce architekta J. Gočára). V provizorním skladu musí být materiály uloženy půl roku v karanténě, pak se s nimi může nakládat podle jejich stavu. Většinu bude třeba restaurovat, některé bude možné rovnou založit do nového archivu, který muzeum plánuje zřídit ve své hlavní budově. Archiváři odhadují tempo rozmrazování na 4 kontejnery za rok, takže při ideálním postupu by všechny dokumenty mohly být vysušeny za 5 let. Procesu napomůže i to, že v jedné ze svých hal vybuduje muzeum ve spolupráci se společností Člověk v tísni (která mu poskytla 2 mil. Kč) velkou vysoušecí linku. (MF Dnes, 07.10.2003) KRUPKA (13 tis. obyv., okres Teplice): Město Krupka vybudovalo muzeum ve skále, jehož součástí je štola Starý Martin, která byla zpřístupněna v r. 2000. V r. 2003 se muzeum rozrostlo o další exponáty. Součástí je soukromá sbírka hornických strojů a další techniky, kterou vlastní průvodce a bývalý horník Jiří Škovira. Celkové náklady na vybudování projektu dosáhly 28 mil. Kč. Na financování se částečně podílel fond PHARE Evropské unie. (Deník Směr, 20.08.2003) ČISTÁ (910 obyv., okres Rakovník), NOVÉ STRAŠECÍ (5 tis. obyv., okres Rakovník), SKRYJE (130 obyv., okres Rakovník), JESENICE (1,7 tis. obyv., okres Rakovník), LÁNY (1,6 tis. obyv., okres Rakovník): Na Rakovnicku lze vedle Rakovníka a Nového Strašecí navštívit i další muzea a stálé expozice. Ve Skryjích je instalovaná expozice věnovaná Joachimu Barrandovi a trilobitům, část výstavy ukazuje život na venkově na přelomu 19. a 20. století. Vlastivědné muzeum v Jesenici seznamuje s historií regionu a jeho přírodou. Muzeum v Lánech je věnováno osobě prezidenta T. G. Masaryka. Na říjen se plánuje otevření Regionálního muzea v Čisté, jehož expozice bude zaměřena na historii a zajímavosti této obce a jejího okolí. (Rakovnický deník, 03.09.2003) VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ (28 tis. obyv., okres Vsetín): Vloni bylo ve Valašském Meziříčí otevřeno Muzeum valašských strašidel. Grafik A. Drašnar, který se zajímá o středověkou kalografii, vytvořil 18 figur z místních pověstí a bájí. Cestu mezi těmito bytostmi v temné chodbě doplňují strašidelné zvuky. Od vchodu domu dětí a mládeže do muzea provedou návštěvníky další strašidla - tentokrát vyrobená dětmi. (Učitelské noviny, č.22-23, 2003) LANŽHOT (3,8 tis. obyv., okres Břeclav): V Lanžhotě bude 14. 9. slavnostně otevřeno nové vesnické muzeum, které je umístěno v typickém hliněném domku z počátku 20. století. Součástí expozice jsou lanžhotské kroje, selská jizba atd. (Pardubické noviny, 06.09.2003)

34

KULTURNÍ DĚDICTVÍ

11/2003

N Neem moovviittéé ppaam mááttkkyy

I kostely mají své dny Díky

občanskému sdružení Přátelé podlipnických kostelů, ve kterém se angažují studenti FFUK a VŠUP, mají tzv. podlipnické kostely své dny. Ve dnech 30. - 31. 8. 2003 se konal už čtvrtý den na pomoc gotickým kostelům z 1. pol. 14. stol. Kostely sv. Martina v Dolním Městě, sv. Markéty v Loukově a sv. Jiří Kostel sv. Markéty v Loukově v Řečici - pod hradem Lipnice (nedaleko Světlé nad Sázavou) – jsou ve špatném stavu a chátrají. Občanské sdružení proto pořádá a pořádalo ve spolupráci s hradem Lipnice, Fondem Vysočina, nadací Open Society Fund, místní farností a řadou dobrovolníků celodenní kulturní programy za účelem získat finance na opravy těchto památek. Byl zajištěn volný přístup návštěvníků do kostelů, konaly se výstavy, přednášky, mše a koncerty. První den pro podlipnické kostely se konal 30. června 2002, bylo vybráno 29 200 Kč a s havlíčkobrodskými památkáři bylo dohodnuto jejich využití na opravu střechy jednoho z kostelů. „Druhý den“ se uskutečnil 14. prosince 2002 a „Třetí den“ 6. července 2003 – jeho součástí byla vernisáž stálé expozice podlipnických kostelů v Panském sále hradu Lipnice. V okolí kostela sv. Jiří v Řečici byly vykáceny stromy a kostel dostal novou střechu. Kontakt: www.kostelni.duch.cz Irena Koušková (I. Koušková je externí spolupracovnicí redakce)

Budou mít Popice památkovou zónu? Na území okresu Znojmo jsou zatím dvě vesnické památkové zóny – v Šatově a ve Vratěníně. K nim by se měla v příštím roce přiřadit i městská část Znojma zvaná Popice. Vyhlášení připravuje ministerstvo kultury na základě návrhu Národního památkového ústavu, územního pracoviště Brno. Památková zóna se má týkat dvou třetin obce. Zejména při stavebních úpravách bude nutné respektovat původní historické architektonické členění zástavby v návaznosti na typickou funkci sídla.

11/2003

KULTURNÍ DĚDICTVÍ

35

Pro občany to znamená, že při jakýchkoliv stavebních úpravách budou žádat o závazné stanovisko odbor památkové péče znojemské radnice. Týká se to např. obnovy fasád, výměny oken a dveří. MF Dnes, 23.9.2003/ev

Synagoga v přestavbě Hartmanice (1,2 tis. obyv., okr. Klatovy): Unikátní horská synagoga na Šumavě se začala přestavovat. Přestože občanskému sdružení Památník Hartmanice chybí ještě 400 tis. Kč, muselo urychleně začít s opravami, protože podle posudku stavebních odborníků hrozí v zimě zřícení střechy. Cílem občanského sdružení je obnova horské synanogy, a vybudování stálé expozice, připomínající spolužití českého, německého a židovského etnika na Šumavě. MF Dnes, 12.10.2003/blh

Zmizel brněnský Polský templ Počátkem září zmizela jedna za dvou posledních synagog v Brně nazvaná Polský templ (postavili ji haličtí věřící v 2. polovině 19. století). „Kvůli nevědomosti přišlo město Brno o jednu z židovských památek…, projekt dokonce posvětili památkáři a příslušný stavební úřad, což mně mrzí“ řekl historik Jaroslav Klenovský. Klenby památky strhli stavbaři nevědomky v průběhu rekonstrukce objektu Křenová 22. O tom, že v této budově je torzo historické ceny, nevěděl ani projektant, ani majitel domu. Synagoga nebyla sice na seznamu památek, přesto byla jednou z nejdůležitějších náboženských staveb ve městě. Hodnotné byly zvláště klenby v hlavním sále a tribuna, ze které ženy sledovaly bohoslužby. (Rovnost, 19.9.2003/ev)

Kapličku přesunoval jeřáb Přesun dvanáctitunové kapličky mohli sledovat občané Vizovic (4,4 tis. obyv., okres Zlín). Kaplička je z 19. století a v loňském roce byla navržena na zapsání do seznamu památek. Objekt byl přesunut o 10 metrů dále, protože původní místo nevyhovovalo – bylo na křižovatce pěti cest a navíc těsně za kapličkou rostl kaštan, jehož kořeny kapličku vyvracely. Akci financovala obec. (Vysočina, 6.9.2003/ev) OSTRAVA (323 tis. obyv.): Architektonická díla socialistického realismu z 50. let minulého století v Ostravě-Porubě byla počátkem září prohlášena za památkově chráněnou zónu. O to, aby se tyto stavby vznikající za dob nejtužšího komunismu (lidmi nazývané Stalinovo baroko) chránily, usilovali památkáři přibližně 3 roky. (Lidové noviny, 03.09.2003)

36

KULTURNÍ DĚDICTVÍ

11/2003

DOBŘÍV (1 tis. obyv., okres Rokycany), ROKYCANY (15 tis. obyv.): V obci Dobřív dostanou 3 kulturní památky dotaci MK ČR z fondu na opravy památek po povodních. Na opravu památkově chráněné chalupy dostane majitelka 80 tis. Kč a po 150 tis. Kč majitelé roubené a zemědělské usedlosti. V Rokycanech dostane římskokatolická farnost na opravu kaple Panny Marie Bolestné 30 tis. Kč a firma SMS na opravu mlýna 150 tis. Kč. (Rokycanský deník, 17.09.2003) BUČOVICE (7 tis. obyv., okres Vyškov): Po celkové rekonstrukci interiéru a zamezení vzlínání vlhkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie v Bučovicích v 90. letech minulého století se pokračuje s opravami ve spodní části průčelí chrámu. Předběžný odhad nákladů na rekonstrukci činí 215 tis. Kč, z toho 100 tis. tvoří účelová dotace Jihomoravského kraje. Zbylé prostředky pocházejí ze zdrojů farnosti a darů. Město na opravy nepřispělo. Další opravy není možné provádět z důvodu nedostatku finančních prostředků. (Rovnost, 12.09.2003) BOR (3,9 tis. obyv., okres Tachov): Borská radnice obdržela dotaci na opravy 200 tis. Kč z PRP MK ČR. Podíl města na opravu fasády činí 280 tis. Kč. V rámci programu PHARE z fondu Evropské unie získala obec dotaci na rekonstrukci zámku ve výši 175 tis. EUR. Záloha 140 tis. EUR byla již do oprav investována, zbylých 35 tis. EUR bude na opravu též použito. MK ČR přispělo na rekonstrukci zámku z programu Záchrany architektonického dědictví 2 mil. 400 tis. Kč. (Tachovský deník, 20.09.2003) ODRY (8 tis. obyv., okres Nový Jičín): Manželé Královi z Opavy již 6 let opravují starý Pazderův mlýn v Loučkách u Oder. Jedná se o historický unikát. První zmínky o něm pocházejí z poloviny 17. století, dnes je objekt chráněn jako kulturní památka. Dochovaly se tu 100 let staré mlýnské stroje. Královi chtějí z mlýna vybudovat turistickou atrakci a technické muzeum zároveň. Začali tím, že za pomoci odborníků z brněnského Technického muzea rozebrali a zdokumentovali všechny díly zchátralých mlýnských strojů, které se téměř 50 let nepoužívaly. Letos díky státní dotaci na záchranu kulturních památek nechali udělat novou střechu a opravit podkroví. Pokračuje rekonstrukce obytné části (budovy mlýna i přilehlého hospodářství se již rozpadaly), připravuje se obnova strojů. Opravy budou trvat ještě několik let. (MF Dnes, 24.09.2003) MAJDALENA (520 obyv., okres Jindřichův Hradec): Kostel v Majdaleně, poničený loňskými povodněmi, získal od Nadace Via 100 tis. Kč na opravu. (Listy Jindřichohradecka, 30.07.2003)

11/2003

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA

37

D Diivvaaddlloo

Nové divadlo kouzel V Líbeznicích u Prahy (obec je součástí Regionu Povodí Mratínského potoka, 1331 obyv.) byla 17. 9. 2003 slavnostně otevřena nová divadelní scéna s kapacitou sálu 205 křesel. Podle hlavního repertoáru byla pojmenována Divadlo kouzel a domovskou scénu tu našel iluzionista Pavel Kožíšek. Divadlo provozuje Umělecká agentura, jejímž záměrem je využít prostory divadla také jako zkušebny pro umělce a různé firemní a společenské akce. Dramaturgický plán počítá vedle kouzelnických představení i s hostujícími divadelními tituly a zábavnými pořady s populárními osobnostmi. Model divadla situovaného nikoliv v centru metropole, ale na jejím okraji byl inspirován obdobným projektem z Japonska. V interiéru divadla nalezne návštěvník ukázky starých kouzelnických rekvizit a dobových plakátů, salonek Harryho Houdiniho – slavného kouzelníka apod. Jako jediné divadlo u nás vydává i vlastní poštovní známky. Kontakt: www.divadlokouzel.cz Irena Koušková

Divadelní festival německého jazyka Osmý ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka se uskuteční 18. až 29. listopadu 2003 a nabídne 12 představení devíti inscenací. Hrát se bude na čtyřech divadelních scénách a letos poprvé i ve Velké dvoraně Veletržního paláce. Podle sdělení ředitelky festivalu J. Jílkové vznikne ve dvoraně Veletržního paláce divadelní scéna nabízející potřebný prostor třem inscenacím. Kapacita této scény je přes 900 diváků, prostor zapůjčí Národní galerie zdarma. Cena vstupenky na tuto scénu bude od 600 do 1200 Kč. Jádro programu tvoří čtyři klasické texty, dále festival nabídne čtení ze dvou prozaických textů rakouského dramatika T. Bernharda atd. Vystoupí divadelní soubory ze zahraničí i brněnské HaDivadlo. Také letošnímu festivalu poskytli záštitu prezidenti Německa, Rakouska, Švýcarska a Česka. Hospodářské noviny, 10.10.2003/ev

Naráz 2003 - pod patronací Václava Postráneckého Interní divadelní přehlídka Naráz 2003 se letos uskuteční ve dnech 19. – 20. listopadu 2003. Do Městského divadla Zlín budou pozváni divadelníci z celé republiky, divadelní kritici, teatrologové, ale především široká veřejnost! Patronaci letošní přehlídky Naráz přijal herec Václav

38

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA

11/2003

Postránecký. Proto se organizátoři rozhodli jeho přítomnosti využít a přesunuli vyhlášení výsledků divácké ankety Aplaus 2003 do programu Narázu. Václav Postránecký bude tuto slavnost moderovat. Diváci budou opět vybírat nejlepší herečku, herce a inscenaci uplynulé divadelní sezony. Z účastníků ankety bude vybráno deset diváků, kteří obdrží od divadla malou pozornost. luk

Divadlu Na Fidlovačce je pět let Koncem října oslavilo divadlo Na Fidlovačce (V Praze – Nuslích) 82 let od svého založení a pět let od znovuotevření. Zásluhu na vzkříšení divadla mají herečka a ředitelka Nadace Fidlovačka Eliška Balzerová a ředitel divadla, herec Tomáš Töpfer, kteří za významné zásluhy o divadlo obdrželi v březnu 1999 Zvláštní cenu kolegia Thálie 98. Od svého znovuotevření uvedlo divadlo celkem 27 premiér, počet členů divadelního souboru je takřka šedesát a divadlo navštěvuje skoro devadesát tisíc diváků ročně. Milovníci „Tyláčku“, jak se divadlu říkalo a opět říká, si mohou v divadle zakoupit publikaci „Obrozené divadlo - Divadlo na Fidlovačce 1921 – 2001“. V knize je zařazeno mnoho dosud nepublikovaných fotografií, je zde přehled hereckých osobností, které divadlem prošly od svého vzniku až po současnost. (Noviny Prahy 4/blh)

Jak dál s českokrumlovskou točnou? Počátkem října jednal ministr kultury se zástupci města Český Krumlov o otáčivém hledišti v zámecké zahradě, jehož fungování má skončit v roce 2006. Podle ministra kultury je jedinou možností vystěhování točny ze zámecké zahrady a přemístění na pozemek v blízkosti zahrady. To se jeví jako jediná možnost jak uchovat toto zařízení v Českém Krumlově. Jednání o koupi pozemku již probíhají. Podle starosty města jsou obavy na reakci publika. Zrušení stávajícího „otáčka“ a uvedení do provozu nového by mělo být provedeno kontinuálně, bez přerušení konání divadelních představení. Podle webových stránek Č. Krumlova/ev

11/2003

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA

39

ČESKÝ KRUMLOV (15 tis. obyv.), ČESKÉ BUDĚJOVICE (100 tis. obyv.): V průměru z 98 % vyprodaly soubory českobudějovického Jihočeského divadla svých 57 představení, odehraných před otáčivým hledištěm v zahradě zámku v Českém Krumlově. Letošní Divadelní léto, které do Krumlova přilákalo celkem 35 735 diváků, bylo zahájeno 13. 6. a ukončeno 31. 8. Soubory divadla tu letos poprvé vystupovaly coby nájemníci. Točnu, kterou podle rozhodnutí MK ČR spravuje pražské Národní divadlo, mohou na základě smlouvy užívat do r. 2006 za roční nájemné 800 tis. Kč. Jihočeské divadlo hraje v zahradě krumlovského zámku nepřetržitě od r. 1947, o 11 let později publikum poprvé usedlo na točnu. (Táborské listy, 19.09.2003) TÝN NAD VLTAVOU (8 tis. obyv., okres České Budějovice): V Týně nad Vltavou se ochotníci vedle divadelní činnosti podílejí na dalších aktivitách, např. pomáhali při vybudování památníku loutkáře Matěje Kopeckého, při výstavbě sokolovny atd. Od r. 1991 se nazývají Divadelní společnost Vltavan. V r. 1883 postavili otáčivé hlediště, druhé v ČR (po Českém Krumlově) a třetí na světě. Kapacita hlediště je 220 míst. Od uvedení do provozu se zde do konce r. 2002 uskutečnilo 580 představení s 127 tis. návštěvníky. (Českobudějovické listy, 16.09.2003) RADĚTICE (250 obyv., okres Tábor): V Raděticích se v září uskutečnila oslava 100. výročí založení tamního ochotnického spolku. Ke svému výročí spolek vydal publikaci, která se ohlíží za historií souboru. (Táborské listy, 13.09.2003) ČESKÁ TŘEBOVÁ (17 tis. obyv., okres Ústí nad Orlicí): Mezinárodní festival české a slovenské dramatické tvorby se koná ve dnech 16. 9. až 28. 11 v České Třebové. Představení se odehrají v KD Ústí nad Orlicí, Kulturním centru v České Třebové, Roškotově divadle v Ústí nad Orlicí. (Hradecké noviny, 13.09.2003) NAČERADEC (1,1 tis. obyv., okres Benešov): Na 10. 9., 17. 10., 14. 11. a 12. 12. připravilo Sdružení Blaník Načeradec přehlídku ochotnických souborů z Benešovka. Akce, která nese název Načeradské divadelní hrátky 2003, nabídne vždy jedno dopolední představení pro děti a jedno večer pro dospělé. (Grantis, č.9, 2003) JABLONEC NAD NISOU (46 tis. obyv.): Zhruba 1 mil. Kč potřebuje Městské divadlo v Jablonci nad Nisou na zakoupení tzv. stmívací jednotky. Jde o osvětlení, které má snižovat intenzitu světla směřujícího např. na herce. Provoz divadla stojí ročně 15 mil. Kč, z toho 6 mil přispívá z rozpočtu město. Zbývající částku si musí divadlo vydělat (honoráře, pronájem scény, sponzoring). (Deník Pojizeří, 09.09.2003)

40

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA 11/2003

H Huuddbbaa

Ohlédnutí za festivalem Národní festival neprofesionálních komorních a symfonických těles 2003 se v tomto roce neodchýlil od dosavadní koncepce, tj. rozložení festivalových koncertů do několika měst, kde se sdružují finanční prostředky na jeho konání. Proto se realizace akce uskutečňovala formou šesti etap v městech Rumburk, Humpolec, v Miloticích a Bučovicích (nedaleko Kyjova), Trmicích, Písku a Třebíči. Festivalu se zúčastnilo 10 orchestrů, 7 komorních těles a 14 souborů zobcových fléten. Letošní ročník byl svým způsobem zcela výjimečný. Každému účinkujícímu tělesu se zdařilo přinést něco nového a podnětného jak v dramaturgii, tak v interpretaci, nemluvě o velmi pohledném oblečení účinkujících u souborů zobcových fléten. Často totiž vtipně aplikovali prvky kostýmů z období gotiky nebo renesance, tedy z doby kdy takové soubory běžně existovaly, a čerpají odtud základní repertoár. Festival se již několik let snaží podnítit hudební skladatele ke tvorbě hudby současné a to nejen pro komorní orchestry, ale také pro zobcové flétny, tak aby tato početně silná tělesa (existují skoro při každé ZUŠ) mohla rozšiřovat svůj repertoár a inovovat dramaturgii. Jejich muzicírování se stává plastičtější a obsahově zajímavější. Rovněž se objevují nové interpretační možnosti nástrojů. Proto soubory vítají každou novou skladbu, ať už je to např. úprava lidových písní tak, jak je hraje soubor Sarabanda z Rychnova nebo skutečně mistrovsky napsaný Koncert a moll pro flétnový soubor a kytaru třebíčského autora Jaromíra Janaty. V Třebíči (od července je město zapsáno na Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO), kde festival končil, má akce nejen svou tradici, ale stále rostoucí návštěvnické zázemí, jak to prokázal závěrečný festivalový koncert. Přesvědčil se o tom i místostarosta Třebíče, ing. Jan Karas, který koncert zahajoval a měl svůj přístup do čela sálu téměř zatarasen návštěvníky, na které se nedostala místa k sezení, a proto zaplnili přístupové prostory kolem stěn celého sálu. Ostatně všechny etapy festivalu měly záštitu a značnou podporu úřadů v místech konání festi-

11/2003

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA

41

valových koncertů. Také je vždy zahajoval starosta nebo jeho zástupce. Přispěli tak nemalou měrou k jejich slavnostní atmosféře. Všechny festivalové koncerty natáčel Český rozhlas Praha, stanice Vltava s redaktorkou Alenou Daňkovou pro pořad Slovo o hudbě. Záznamy vysílaných pořadů má k dispozici hudební oddělení IPOS-Artama Praha na magnetofonovém pásku. Stalo se již dobrou tradicí, že na každém festivalovém koncertě jsou přítomni členové odborné rady pro neprofesionální komorní a symfonickou hudbu, kteří po koncertě s účinkujícími hovoří o jejich výkonech a dle potřeby poradí v odborných otázkách. Blanka Čechová (hudební oddělení IPOS – Artama) ÚSOBÍ (710 obyv., okres Havlíčkův Brod): V malé obci Úsobí uspořádali letos již podesáté Koncertní léto. V zámku, ve zřícenině kaple nad obcí a v kostele vystoupili kromě hlavního iniciátora akce, trumpetisty J. Zámečníka, různí sólisté (např. V. Merta), představila se i tělesa (Komorní orchestr, Bohemiachor či Artaria Quintett). (Hudební rozhledy, č.9, 2003) KARLOVY VARY (55 tis. obyv.), PRAHA, OLOMOUC (104 tis. obyv.), POLIČKA (9 tis. obyv., okres Svitavy): Pod záštitou ministra kultury P. Dostála se uskuteční 2. mezinárodní hudební festival "Tóny nad městy". Jeho program tvoří koncerty v Karlových Varech (24.10.), Praze (28.10.), Olomouci (3.11.) a Poličce (17.11). Vedle Karlovarského symfonického orchestru, Komorní filharmonie Pardubice, E. Randové a R. Kvapila se představí také interpreti z Itálie, Velké Británie a Francie. (Harmonie, č.10, 2003) ČR: Společnost pro duchovní hudbu ve spolupráci s agenturou Psalterium, s.r.o., a s Interdiecézní liturgickou komisí pražsko-plzeňskou vypisuje skladatelskou soutěž ke 100. výročí úmrtí Antonína Dvořáka. Vyhlašuje 3 soutěžní kategorie: skladby pro smíšený sbor a capella nebo s doprovodem varhan, píseň pro lidový zpěv včetně varhanního doprovodu a skladby pro varhany. Podmínky soutěže blíže určují, k jakým způsobům liturgického využití mají být soutěžní skladby určeny. Pořadatelé, kteří pro první a druhou kategorii skladeb nabízejí texty, zároveň vybízejí zájemce z řad autorů, aby zohlednili interpretační schopnosti amatérských sborů. Uzávěrka soutěže, do níž lze přihlásit pouze původní skladby, napsané v r. 2003, je 31. 1. 2004. Oceněné skladby jsou dotovány celkovou částkou 60 tis. Kč. (Hudební rozhledy, č.9, 2003)

42

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA

11/2003

V Výýttvvaarrnnéé uum měěnníí

Animace – alternativa pro mladé umělce Pod tímto titulkem přinesl Deník Jablonecka článek o metodě animace jako novém přístupu k dětem se zájmem o výtvarné umění. Právě tuto aktivitu chce bývalá pedagožka základní umělecké školy (ZUŠ) Vladimíra Čapounová nabídnout v nově otvírané galerii v obchodním areálu v Jablonci nad Nisou (46,1 tis. obyv.). „Metoda animace využívá konkrétních uměleckých děl k přejmutí jejich jednotlivých problémů, jako jsou barvy, námět nebo prostor. Ty poté děti inspirují ke zpracování individuální cestou v rámci jejich možností“ říká pedagožka. Tuto metodu využívají galerie na západ od našich hranic i velké galerie v ČR (např. Moravská galerie v Brně). Inspirací pro V. Čapounovou byla galerie v Mnichově, v níž jsou této činnosti vyhrazeny velké prostory. Jablonecká galerie má naopak malé rozměry a proto animace bude přizpůsobena těmto podmínkám. Pracovat naráz budou vždy jen dvě děti a to umožní najít ideální cestu komunikace s každým z nich. Výuka bude soustředěna na určité dny během školního roku. Výuka výtvarné výchovy animací je mnohem volnější než výuka výtvarné výchovy v ZUŠ. Účastníci si sami mohou volit jednotlivá témata (je jich připraveno deset – od míchání barev až po řešení konkrétních problémů) a na nich také záleží jak dlouho chtějí tento kurz navštěvovat. Mnohé děti např. po velice krátké době zjistí, že to není „to pravé ořechové“ a mohou se věnovat jiné zájmové činnosti. V galerii je možné domluvit si jen krátký časový úsek - minimálně v délce 1 měsíce. Animace má být projektem poskytujícím alternativu k uměleckým školám. ev

Výstava pro nevidomé Výstava nazvaná Dotyky věčné krásy proběhla na přelomu září a října v pražské klubovně nevidomých a slabozrakých v Krakovské ulici. Návštěvníci výstavy si měli možnost pomocí konečků prstů ohmatat vystavené sochy, plastiky i další artefakty starověké kultury, které doplňovaly popisky v Braillově písmu. Součástí výstavy byla i doprovodná akce – přednáška Umění, cesta k lidské duši. (Večerník Praha, 16.9.2003/ev)

11/2003

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA

43

A Auuddiioovviizzee

Světové premiéry v Ústí nad Orlicí Ve dnech 6. až 9. listopadu 2003 proběhne v Ústí nad Orlicí v budově Malé scény 3. ročník Mezinárodního filmového festivalu dokumentární tvorby se zaměřením na sociální tematiku. Od čtvrtka do neděle budou promítány filmy především českých, ale také zahraničních dokumentaristů. Celkem bude promítnuto 50 filmů a celková doba filmové projekce překročí 30 hodin. V sobotu se uskuteční od 17 hodin koncipovaný večer agentury Epicentrum, spojený s besedou Jaromíra Štětiny, který je zakladatelem agentury a spolupracovníkem Petry Procházkové. V rámci večera bude pokřtěna kniha Jaromíra Štětiny Život v epicentru a v rámci festivalového programu budou k vidění i filmy, které budou mít v tomto městě světovou premiéru. Soutěžní projekci bude po celou dobu festivalu hodnotit odborná pětičlenná porota v čele s první dámou českého dokumentu Olgou Sommerovou, která byla jako režisérka oceněna v loňském roce na 2. ročníku festivalu. V neděli od 18 hodin budou předány ceny nejúspěšnějším filmařům v kategorii dokumentární film do 30 minut, dokumentární film nad 30 minut a cena za celoživotní přínos dokumentární tvorbě. Pořadatelem festivalu a také hlavním sponzorem je Město Ústí nad Orlicí ve spolupráci s Klubcentrem, ředitelem festivalu je Jiří Flídr. Josef Krám PLZEŇ (169 tis. obyv.): Dominik centrum Plzeň se uchází o grant Občanské volby Plzeňského Prazdroje na uspořádání 17. ročníku Festivalu českých filmů Finále, který se koná ve dnech 19. až 25. 4. 2004. První ročník přehlídky vznikl v r. 1968 v období politického uvolňování z potřeby svobodně se vyjádřit ke všemu, co přinášela tehdejší československá kinematografie. Nástup normalizace tento záměr ukončil. Po změně poměrů v r. 1989 byl hodnotící festival obnoven. Výše požadovaného příspěvku na budoucí 17. ročník činí 1,5 mil. Kč. Celkové náklady na projekt byly určeny na 13,15 mil. Kč. (Noviny Jičínska, 29.08.2003)

44

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA 11/2003

M Muullttiikkuullttuurraa

Alternativa na festivalu V polovině října proběhl v Praze 10. ročník festivalu alternativního umění, nazvaný PŘÍŠTÍ VLNA/NEXT WAVE. Letos se představily divadelní, hudební, taneční, literární a výtvarné alternativy, včetně velmi volně pojímaných kabaretních forem i výtvarných a pohybových performačních projevů. Od roku 1994 jsou tyto festivaly, pořádané v Praze, pro všechny české alternativní scénické projevy dosud nezmapovaných uměleckých proudů. Festivaly prezentují roztříštěné scény hledajících divadelníků a umělecké existence. Jejich snahou je ukázat aktuální stav a tendence české divadelní a umělecké alternativy. V pátek, 10. října byl slavnostní večer zahájen na Staroměstském náměstí, odkud se účastníci průvodem odebrali do Divadla Na Zábradlí, kde slavnostní večer vyvrcholil poprvé udělením cen, neboli Poct. Získala je jednak performerka za experiment pohybové video sms a další představitelka směru tanečního industriálu. Za zmínku stojí i ocenění za publikační čin roku, který vyjadřuje vzestup respektované revue pro taneční a pohybové divadlo Taneční zóna/sezona 2002 – 2003. Objevem roku byl vyhlášen handicapovaný umělec, který vytvořil parafrázi na donkichotské téma. Do pomyslné síně slávy vstoupil první umělec, divadelník a významný spisovatel profesor Ivan Vyskočil, kterému byl přiřčen titul „Živoucí poklad“. Připomínáme, že prof. Ivan Vyskočil je autorem světově originálního konceptu nedivadla, je učitelem mnoha již slavných žáků, zejména v předmětu dialogického jednání, jež je podstatou divadla. Festival probíhal také v divadlech Disk a Řetízek, kde se představily největší události českého divadelního okraje. Prostor byl věnován také divadlu na ulici, například soubor bezdomovců, anarchistické divadlo, hnutí Hare Kršna, a také sprejerskému umění. Neděle 19. října patřila dvanáctihodinovému projektu Čechov Čechům s třemi inscenacemi her Tři sestry, Racek a Strýček Solený, které představili herci Klicperova divadla z Hradce Králové. Letošní festival byl kulturním maratónem alternativního umění, které se stalo respektovanou platformou pro všechny scénické projevy, zaměřené na nekomerční sféru. Jarmila Bláhová

11/2003

ZAHRANIČÍ

45

Evropa bez hranic – společné kulturní prostory Ve dnech 17. – 18. října 2003 se v Bad Leonfeldenu (region Mũhlviertler Sterngartl) konala konference a kulturní kontaktní burza ACCC (Austrien Czech Cultural Cooperation) regionální přeshraniční spolupráce. Jedním z cílů tohoto setkání bylo odstranit informační nedostatky a překonat hranice, o což se ACCC snaží již od roku 2001. Účastníci z celého pohraničí, z Horního Rakouska, České republiky a Německa navázali na dvoudenní konferenci neformální kontakty. Diskutovalo se o konkrétních otázkách, např. o rozšíření podnikatelských aktivit regionálních nakladatelství, ale mluvilo se i o vizích do budoucnosti. Z diskuse, které se zúčastnili také političtí zástupci, vyplynulo, že je žádoucí intenzivnější spolupráce a společné aktivity na hranicích České republiky a Horního Rakouska. Letos se seminář věnoval možnostem financování přeshraničních projektů a zájem o účast zdaleka převyšoval kapacitní možnosti akce. Proto plánuje ACCC v příštích měsících opakování tohoto semináře. Informace najdete na internetových stránkách www.ac-cc.net, kde by podle tiskové zprávy měly být do konce října zveřejněny konferenční podklady. Vaše případné otázky zodpoví: Mag. Sylvia Amann, tel.: +43-676-602 74 68. Luk

Přeshraniční kulturní a informační platforma bbkult.net V polovině května 2003 byla pod záštitou města Schönsee spuštěna domovská stránka bbkult.net - internetové platformy pro přeshraniční kulturní informování sousedních regionů Horní Falce a Plzeňska. Označení „bbkulut.net" vychází z latinských výrazů bavaria a bohemia (pro Bavorsko a Čechy) a kultury a představuje kulturní síť mezi Bavorskem a Čechami na world-wide-webu. bbkult.net je koncipován jako průběžná, dvoujazyčná (německo česká) kulturní informační on-line databáze, ve které jsou zveřejňovány informace a příspěvky, které projdou redakčním ověřením, jsou přeloženy do němčiny nebo češtiny a uvolněny ke zveřejnění na bbkult.net.

46

ZAHRANIČÍ

11/2003

Partnery projektu jsou: za německou stranu okres Schwandorf, zastoupený přednostou panem Volkerem Liedtkem, za českou stranu Sdružení obcí „Šance pro jihozápad“, zastoupené předsedou panem Karlem Smutným, starostou obce Klenčí pod Čerchovem. Projekt podpořily tyto veřejné instituce: Německo–český fond budoucnosti, Evropská unie – program INTERREG, Pracovní úřad Schwandorf, Kraj Horní Falc, Okres Schwandorf, Město Schönsee a další soukromé subjekty. "bbkult.net" je součástí projektu „Bavorskočeské kulturní středisko“. Zdroj informace: informační leták a www.bbkult.net. vlč

Kraje z Česka a Slovenska spolupracují Návštěvu Prešovského samosprávného kraje vykonala 12členná delegace zastupitelů Pardubického kraje, vedená 1. náměstkem hejtmana Michalem Rabasem. Cesta se uskutečnila v rámci spolupráce obou krajů letos v říjnu. Kromě úloze a fungování regionálních parlamentů ve sjednocené Evropě, se zástupci věnovali konkrétním aktivitám, jako jsou např. výměnná výstava sbírek galerií, krajská soutěž v oblasti loutkářství a divadelnictví a dal. Dohodu o spolupráci mezi Moravskoslezským krajem a Žilinským samosprávným krajem stvrdili podpisem představitelé obou krajů. Podle uzavřené smlouvy budou kraje spolupracovat v oblastech regionálního rozvoje, evropské integrace, cestovního ruchu, kultury a dalších. luk RUMBURK (11 tis. obyv., okres Děčín): V rámci Euroregionu se v posledních letech slibně rozvíjí přeshraniční spolupráce. V rámci společného Plánu rozvoje agrárních struktur z r. 1997 vznikla jedna z pracovních skupin zabývající se historií a vlastivědou regionu. Na německé straně aktivity tohoto druhu podporuje Spolek pro rozvoj hraničního regionu Horní Mandava, na české straně Společnost pro trvale udržitelný rozvoj Šluknovska. Jedním ze společných cílů je prezentace muzeí podél hranice. (Rumburské noviny, č.15, 2003) BRNO (386 tis. obyv.): Města Brno a Utrecht v Nizozemí letos slaví 10. výročí trvání vzájemné spolupráce. První kontakty začaly v r. 1991, oficiální smlouva o spolupráci byla podepsána v r. 1993. Spolupráce se týká např. oblasti bydlení, bezpečnosti, památek, integrace menšin, zdravotnictví, školství, kultury, ekologie a sportu. Města získala za svou spolupráci několik grantů nizozemské vlády a v r. 1999 jim bylo Evropskou komisí uděleno vyznamenání Zlatá hvězda partnerství měst. (Rovnost, 25.08.2003)

11/2003

NABÍDKA

47

A Akkccee -- aakkttiivviittyy Semily, Státní okresní archiv: Luboš Bocek - Drobné radosti (grafika a hry se sklem), do 12. 12. 2003 Slavičín, Městské informační středisko: Dřevořezby Zdeňka Komárka a Jiřího Zelenky, do 13. 11. 2003 Klatovy, Muzeum Dr. Hostaše 1. Nositelé tradic - výstava výrobků 15 řemeslníků oceněných v letech 2001 - 2003 titulem Nositel tradice lidových uměleckých řemesel. Od 12. 11 do 9. 1. 2004 2. Žijící lidské poklady - výstava završující několikaletý projekt muzea podpořený MK ČR, zaměřený na nositele tradičních lidových řemesel v ČR. Od 12. 11. do 9. 1. 2004 Havířov, Muzeum Těšínska výstavní síň Musaion - Muzeum o muzeu, do 4. 1. 2004 Jablunkov, výstavní síň – Škola základ života, do 22. 2. 2004 České Budějovice, Hvězdárna a planetárium – Komety květy nebes, do 30. 11. 2003 Znojmo, Jihomoravské muzeum, Dotek časů minulých – Rakouské malířství 19. století z moravských sbírek – od 4. 12. 2003 do 31. 1. 2004 Čelákovice, Městské muzeum si připomíná 100 let od svého založení. Součástí oslav jsou koncerty, výstavy, přednášky, které potrvají do prosince 2003 Uherské Hradiště, Slovácké muzeum – Egypt za vlády faraonů, do 15. 2. 2004 Tábor, Galerie Tábor – Infocentrum – Žižkovo náměstí 3 „25 LET KLUBU VÝTVARNÍKŮ V TÁBOŘE“ klubová výstava amatérských výtvarníků do 26. 11. 2003, otevřeno: po-pá: 8.30 – 16 hod.

www.ipos-mk.cz/casopis

Naši internetovou verzi naleznete na adrese

Uzávěrka čísla 12/2003 je 10. 11. 2003, dvojčísla 1-2/2004 je 5. 1. 2004.

Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98.

Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9 tel. 234 092 851, fax 234 092 813, pí Alena Hauzírková. E-mail: [email protected], http://www.predplatne.cz

Objednávky zasílejte do redakce. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit.

Předáno do tisku: 29. 10. 2003. Evid. čís. MK ČR E 6627. ISSN 1211-7994

Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře IPOS.

Redakce: L. Kučerová, Z. Jírový, E. Veselá, J. Bláhová. Redakční rada: V. Appl, Z. Jírový, L. Lázňovská, A. Mockovčiaková, J. Radová, Fr. Zborník (předseda).

Předplatné na rok 2003 (12 čísel) = 190 Kč.

Tiskne MATISK, Praha 10, Nad Úžlabinou 98.

ARTAMA – útvar pro neprofesionální umělecké aktivity a estetickou výchovu sekretariát: 221 507 953-4 zahraniční styky: 261 215 682 E-mail: [email protected]

Redakce MÍSTNÍ KULTURY, @informačního servisu a Monitoru tel. 221 507 921, 221 507 923, 221 507 924

REGIS – útvar pro legislativu a ekonomiku kultury, tel. 221 507 941

CIK – centrum informací o kultuře, tel. 221 507 920 (statistika, databáze, knihovna)

Odborné útvary:

221 507 900 (pro všechny útvary) 221 507 929 221 507 930, 221 507 935

120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 E-mail: [email protected], http://www.ipos-mk.cz

Adresa redakce: 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 ústředna 221 507 900, fax 221 507 929. tel. sekretariát redakce 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová 221 507 923 @informační servis 221 507 923 E-mail: [email protected] Tel. ústředna: Fax: Ředitel:

IPOS INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO MÍSTNÍ KULTURU

MÍSTNÍ KULTURA - Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech Ročník XIII. Vydává Informační a poradenské středisko pro místní kulturu.