2003. Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech ROČNÍK XIII

ROČNÍK XIII

12/2003

Internetová verze Místní kultury: www.ipos-mk.cz/casopis E-mail: [email protected]

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

2

12/2003

Z OBSAHU

!

Stálé rubriky Obecná problematika Legislativa – ekonomika Informatika Místa – regiony – kraje Děti – mládež Kulturní dědictví Múzická a výtvarná kultura Zahraničí

3 6 7 15 26 28 36 44

Obecná problematika ! Úvodník ! Na obzoru je kulturní výročí…

3 4

Legislativa - ekonomika ! Národní divadlo v Praze

6

Informatika ! Nezastupitelné místo malých obecních knihoven ! Městská knihovna Nový Bor ! Informace, cestovní ruch a kultura ! Připravuje se měsíčník Kam a kdy ! Učebnice, která nezná hranic Místa – regiony - kraje ! Kultuře v Novém Boru se daří ! Spisovatelé ve Slavičíně ! Zájem o návštěvu památek zvolna opadává ! Menší zájem o památky není tragédií ! Kultura na vodě ! Mít či nemít kulturák? ! Novoborské kino a jeho aktivity ! Týden národnostních menšin

7 9

! ! !

Sklářské muzeum v Novém Boru Prarodiče ve škole Když se řekne památková zóna Návrat mariánského sloupu

Múzická a výtvarná kultura ! Divadla v Novém Boru ! Šestapadesátý Klicperův Chlumec je minulostí ! Česká hudba 2004 ! Výtvarné centrum Sněženka ! Poezie bez hranic

19 20 21 22 24

Děti – mládež ! Nové divadlo založili sedmnáctiletí

26

Kulturní dědictví ! Předvánoční pořad ve skanzenu ! Neradostné zprávy

28 29

37 39 41 43

46

Nabídka – akce - aktivity ! Vánoční benefiční koncert v MKS Říčany

47

Příloha ! Opakování matka moudrosti?

12 12

18

36

Zahraničí ! Péče o kulturu v Maďarsku ! Ocenění pro ředitele Českého centra v Budapešti

11

15 16

31 33 34 35

Telefonní čísla na všechny útvary IPOS viz zadní stránka obálky. Ústředna IPOS: 221 507 900 Sekretariát redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka: 221 507 923 @Informační servis: 221 507 923

Náměty, připomínky, články posílejte pokud možno e-mailovou poštou: [email protected] Uzávěrky: Číslo 1-2/2004: 5. ledna 2004 Číslo 3/2004: 2. února 2004 Na obálce grafika Josefa Poláčka

44

12/2003

OBECNÁ PROBLEMATIKA

3

Ú Úvvooddnnííkk

Milí přátelé, dostáváte do rukou poslední letošní číslo Místní kultury a já se při té příležitosti na vás obracím zejména proto, že připravujeme určité změny. Nebudou to změny dramatické, ale přesto se sluší na ně upozornit předem. Tedy časopis Místní kultura bude od nového roku, tj. od čísla 1-2/2004, vycházet ve formátu B5, s upravenou grafikou. Bude to o něco větší formát s možností lépe text uspořádat, případně doplnit fotografiemi. Samozřejmě bude více prostoru i pro vaše náměty. To si vyžádá zvýšení nákladů, které se částečně projeví v ceně. Cena celého ročníku byla dosud 190 Kč; mimochodem se nezměnila několik let, i když mezitím došlo z různých důvodů ke zvýšení vstupních nákladů. Od příštího ročníku, tedy čtrnáctého, je roční předplatné stanoveno na 250 Kč, což znamená zvýšení ceny jednoho výtisku Místní kultury o pouhých 6 Kč. Doufáme, že tato symbolická úprava ceny vás nezatíží, a že v příštím roce zůstaneme v kontaktu, ať už reálném, nebo prostřednictvím našeho časopisu, který jak doufáme, je a bude i časopisem vaším. Máme pro vás ještě jednu, a to zcela pozitivní zprávu. Naše redakce připravuje a odesílá v současnosti již na několik stovek e-mailových adres (adresář stále doplňujeme) Informační servis aktualit z kultury. Při jeho vzniku jsme mysleli právě na vás, naše čtenáře. Na internetu, ale i v jiných informačních zdrojích, vyhledáváme vyhlašované granty, možnosti vzdělávání, různé akce, soutěže, festivaly a další kulturní zajímavosti, které by zveřejňováním v měsíčníku ztratily na aktuálnosti. Toto médium využívá i Ministerstvo kultury pro rychlé předávání zpráv kulturní veřejnosti. IS rozesíláme cca 2x do měsíce nebo podle aktuální potřeby. Zasílání IS vám nabízíme zdarma, stačí se pouze na známé adrese: [email protected] přihlásit k odběru a uvést elektronickou adresu, na kterou chcete IS zasílat, včetně kontaktní osoby. My se naopak budeme těšit na podněty a příspěvky od vás, protože svým sdělením můžete nejen nás, ale i naše čtenáře inspirovat či jim pomoci. Dovolte mi ještě nakonec, abych vám popřála do nového roku 2004 úspěch a pohodu v osobním i pracovním životě a úspěšnou adaptaci v evropském klimatu. Ludmila Kučerová

4


12/2003

Na obzoru je kulturní výročí (přinejmenším zajímavé) Projevy prezidenta republiky i ministra kultury – ač rozdílné - paralelně letos upozornily na to, že státní svátek 28. října by neměl být jen do značné míry formalitou s vyvěšenými vlajkami a nějakým tím věncem, ale že by měl být také sledován zasvěcenými a fakty podloženými úvahami o důvodech vedoucích k samostatnosti tohoto státu dříve i nyní. Protože v naší stále ještě pubertální demokracii svoboda projevu umožňuje mj. i svobodu tisknout či hlásat také prokazatelné nesmysly, aniž by se jejich pachatelé obtěžovali znalostí faktů. (Pokud je autor zná, může je samozřejmě různě interpretovat. Nikoli přehlížet.) S tím souvisí i úvahy o zbytečnosti našeho národního obrození, úsilí o emancipaci českého národa a obnovení společenské funkce češtiny. Podle nich si takové snahy mohli naši předkové odpustit, dnes jsme tu mohli všichni mluvit německy a ještě bychom mohli v pohodě přejít na angloameričtinu. Naši předkové uvažovali jinak a my se s tím dnes musíme nějak věcně vypořádat. K tomu patří i pohled do zpětného zrcátka dějin, protože bez něj nemůže následovat vědoucí pohled do dalších let. Ve výkladu kulturních událostí naší historie jistě žádný přednášející či publicista neopomine význam založení Národního muzea či Národního divadla a podobných institucí. To je v pořádku. Co není v pořádku je to, že přitom autoři obvykle zapomenou vzít na vědomí, že kultura tohoto národa nestála zdaleka pouze na vrcholných kulturních institucích, ale ve významné míře i na aktivitách jednotlivců, skupin a kulturních spolků po celé naší vlasti. Čtenářské, vlastivědné, pěvecké a hudební, muzejní, divadelní i zábavní aj. spolky ve stovkách našich měst a vesnic vznikly rychle po vydání spolkového a shromažďovacího zákona v roce 1867. Ty spolky v dalších letech zařídily vznik kulturních institucí – knihoven, muzeí i divadel a kulturních domů, a také se podle oborů začaly sdružovat do zájmových svazů a jednot, které začaly mj. vydávat různé tiskoviny, organizovat společné akce apod. Kulturní spolky považovaly svoji činnost do značné míry za činnost kulturně osvětovou, ta však neměla žádný společný program, byla do značné míry živelná. Národní hnutí (nejen české) v habsburské monarchii nabíralo od poloviny 19. století na síle a po řadě povstání a revolucí dospělo až k situaci tzv. vyrovnání, kdy po dohodě s Maďary (po jejich ozbrojené revoluci) a po porážce rakouské armády ve válce s Pruskem byla do té

12/2003


5

doby jednotná monarchie proměněna na soustátí Rakousko-Uhersko. Češi doufali ve federální stát na základě historických práv zemí koruny české, nepodepřeli však svoje požadavky žádnou velkou revolucí a jejich poslanecké hrátky (tu bojkot vlády, tu zase spolupráce) neuspěly. Nezbylo, než se vrátit k Palackého přesvědčení, že „že osvětou dojíti lze malému národu našemu k svobodě, že nepovzneseme-li ducha národa našeho k vyšší a ušlechtilejší činnosti, nežli jest u sousedů, neuhájíme konečně ani přirozeného bytu svého.“ České země měly sice již (společně s českými Němci) své poslance i na Radě říšské, jako národ však Češi neměli vlastní politickou reprezentaci. Proto v roce 1900 vznikla Národní rada česká jako svépomocná politická instituce. Sdružovala české politické strany, společenské, hospodářské i kulturní organizace s cílem podporovat zájmy Čechů i Slováků doma i v zahraničí, pečovat o české a slovenské menšiny v pohraničních územích atd. Rada mj. ustavila svůj osvětový odbor v čele s Jaromírem Čelakovským – historikem práva a univerzitním profesorem. Snahy podpořit český kulturní život, který neměl vlastní státní ani samosprávné kulturní orgány, vedly Národní radu českou k výzvě „Národu českému“ z 21. října 1905. V prohlášení se říká, že „Národní rada česká uvažujíc důkladně o současném stavu našeho národa po stránce hmotné, rozumové i mravní, dospěla k přesvědčení, že nutno nám sjednoceně a organizovaně k tomu působiti, aby lidové vzdělání v národě českoslovanském bylo šířeno a povznášeno. (…) Uváživši nutnou potřebu takového ústředí, které by vylučujíc stránku politickou, výhradně pečovalo jen o šíření a povznesení lidového vzdělání v národě našem, zařídila spolek Svaz osvětový. O tom, co a jak to bylo dál, zase příště. Zdeněk Jírový

§§§§ S Slleedduujjeem mee zzaa V Vááss Skupina poslanců předložila návrh novely zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském. Novela by např. měla zlepšit vyjednávací možnosti drobného uživatele vůči kolektivnímu správci a měla by zabránit možnému zneužívání monopolního postavení. Účelem novely je rovněž posílit pravomoc Ministerstva kultury, jako dohlížejícího orgánu nad kolektivními správci. luk

6

LEGISLATIVA - EKONOMIKA

12/2003

O Orrggaanniizzaaccee -- iinnssttiittuuccee

Národní divadlo v Praze (Část 1.) Divadlo mělo koncem 18. století pro český národ nezastupitelný význam. Česká řeč zaznívající z jeviště patřila k nejmocnějším zbraním obrozeneckého hnutí. V roce 1783 bylo otevřeno Hraběcí Nostické Národní divadlo (Gräflich Nosticzsches Nationaltheater), které dal postavit osvícenský aristokrat František Antonín hrabě Nosticz Rieneck - Němec, roPřed otevřením (Karel Thuma, 1881) dilý Pražák, nadšený zemský vlastenec, hrdý na minulost českého království. Stavěl divadlo se záměrem, aby se v něm pěstovala německá činohra a italská opera, veden touhou zvelebit své rodné město i duše svých bližních. V roce 1798 divadlo zakoupili čeští stavové a od té doby neslo název Královské stavovské divadlo. V divadle se z komerčních důvodů (aby přišlo české obecenstvo) hrály v roce 1785 náhodně a od roku 1812 pravidelně o nedělích a svátcích odpoledne i nevalné české překlady cizích her. Protože je ale hráli cizí herci, kteří se český text jen nabiflovali, snažili se čeští národovci o jiné řešení. Snaha o stálé divadlo hrající v české řeči se objevila již v 80. letech 18. století, pokus o její uskutečnění představovalo v letech 1786 - 89 Vlastenské divadlo – tzv. Bouda – na dnešním Václavském námětí v Praze. A byly i pokusy hrát české divadlo na Malé straně U Kajetánů nebo Na příkopech U Hybernů. Reálný zápas o takové divadlo ale mohl mít naději na úspěch až mnohem později v době, kdy zakladatelské funkce vrcholných kulturních institucí u nás přebíralo po patriotické šlechtě české měšťanstvo. Tak v roce 1850 se utvořil "Sbor pro zřízení českého Národního divadla v Praze", řídící orgán velké národní akce, jehož prvním předsedou se stal František Palacký. Sbor se ihned obrátil s výzvou ke sbírkám ke všem vrstvám české společnosti. Ve slavnostním manifestu ze dne 3. října 1850 "Slovo k upřimným přátelům národu Českého" byla zároveň poprvé veřejně formulována idea Národního divadla, smysl a účel této instituce a budovy. Zdeněk Jírový

12/2003

INFORMATIKA

7

K Knniihhoovvnnyy

Nezastupitelné místo malých obecních knihoven Knihovna v Deštné (609 obyv., okres Jindřichův Hradec) je opravdu malá jak svým malým prostorem, tak i svým interiérovým vybavením. Je však velká svým kulturním přínosem pro obyvatele této obce. Je přirozeným centrem kulturního života obce. Její počátky sahají až do roku 1896, kdy obec převzala knihovní fond od místního čtenářského klubu, založila knihovnu, kterou převzala pod svoji správu a přispívala spolu s okolními malými obcemi na rozšíření knihovního fondu. Knihovna prošla mnoha změnami, na jejím provozu se podílela řada knihovníků. V r. 1993 převzaly její vedení dvě knihovnice, které zde bez přestání pracují dosud. Paní Růžena Fialová a Růžena Fischerová letos tedy slaví již 10 let své neúnavné práce pro naplnění kulturních i zájmových potřeb občanů, zejména dětí. Dva dny v týdnu (cca celkem 11 hod.) je knihovna otevřena veřejnosti. Nejvíce prostoru knihovna poskytuje dětem a mládeži. 1x měsíčně pořádají knihovnice besedy pro nejmenší školáky, které učí porozumět knize, vnímat její poslání, inspirují je k výběru vhodné četby. U starších školáků zase využívají audiovizuálních prostředků (video, počítač včetně internetu) k prezentaci kvalitní knihy. Pro dospělé jsou pořádány večerní besedy nad knihou, kde čtenáři získávají představu o dobových trendech a slavných dílech z české i světové tvorby. Prvního listopadu loňského roku byla knihovna výnosem Ministerstva kultury č. 1869/2002 zaevidována jako knihovna a informační centrum obce. Knihovna je organizační složkou obce a najdeme ji v místnosti obecní budovy. Obec hradí náklady na otop a elektřinu a přispívá ročně na nákup nových knih částkou 10 tis. Kč. Spolupráce s Městskou knihovnou v Jindřichově Hradci je na velmi dobré úrovni. Na nákup dvou počítačů pro obecní knihovnu přispěla Městská knihovna ze svého grantu 70 % z celkové ceny, 30 % hradil obecní úřad Deštná. Ve spolupráci s Městskou knihovnou je prováděn i nákup nových knih. Výměna souborů knih je zatím pozastavena, pokračovat bude až po skončení prací na databázi všech titulů. Jindřichohradecká knihovna vychází vstříc i v tomto období - je praktikována výpůjční služba jednotlivého titulu do 3 dnů.

8

INFORMATIKA

12/2003

V roce 2002 obsahoval celkový fond knihovny 7 tis. svazků, roční přírůstek byl 301 svazků, z toho 12 titulů časopisů. Knihovnu navštívilo 209 čtenářů (t.j. 2/3 obyvatel obce) celkem 1580x a jejich výpůjčky dosáhly počtu 8456 titulů. Dvě třetiny obyvatel této malé obce jsou tedy spjaty s existencí místní knihovny, kde nacházejí přátelské, klidné a kultivované prostředí. Jak říkají obě knihovnice: „Je příjemné, když čtenáři a návštěvníci knihovny oceňují naši práci, je to pro nás velké uspokojení, hrdost a povzbuzení pro další činnost.“ Jarmila Bláhová ČR, ÚSTÍ NAD LABEM (97 tis. obyv.), BRNO (386 tis. obyv.): V ČR stoupl počet návštěv knihoven od r. 1998 o 17 %, vloni naše knihovny zaznamenaly téměř 20 mil. lidí. Vyplývá to z údajů Národní knihovny, stejně jako fakt, že knihy nejsou jen součástí zábavy, ale i prostředkem vzdělávání. Dalším důvodem zvýšené návštěvnosti knihoven je jejich zatraktivnění (zlepšení prostředí, nové druhy služeb - mj. i to, že knihovna je často jediným místem v obci s možností bezplatného přístupu k internetu). Knihovny také připravují různé doprovodné programy. Od r. 1998 se zvýšil počet registrovaných čtenářů přibližně o 4 %. Vloni bylo v knihovnách přihlášeno více než 1,5 mil. lidí. Výrazný nárůst nastal i v počtu vypůjčených knih. V r. 1998 si jich čtenáři vypůjčili 62,5 mil., vloni již 70,8 mil. - za 5 let let tedy počet výpůjček vzrostl o více než 13 %. Stoupl i průměrný počet knih, které lidé přečtou za rok (v r.1998 to bylo 42 titulů, o 2 roky později 46, stejný počet platí i pro 2 následující roky). Jak vyplývá z údajů Národní knihovny, nejnáruživější čtenáři jsou v Ústí nad Labem, kde si v r. 2001 jeden návštěvník veřejné knihovny půjčil průměrně 88 knih, vloni dokonce 92 titulů. Na druhém místě jsou Teplice, kde vloni na jednoho návštěvníka knihovny připadlo průměrně 74 knih. Podle počtu výpůjček z veřejných knihoven je na prvním místě Brno, kde si lidé vloni vypůjčili celkem 3,4 mil. knih, na dalších místech pak Karviná a Ostrava se 2 mil. vypůjčených knih. (Lidové noviny, 03.10.2003) KLADNO (72 tis. obyv.): Středočeská vědecká knihovna v Kladně se letos rozhodla pořádat bezplatná školení vyhledávání v elektronickém katalogu. V knihovně je katalog v podobě OPAC pro interní vyhledávání a IPAC pro on line vyhledávání mimo knihovnu. Během příštího roku bude IPAC zaveden i pro interní vyhledávání. (Kladenský deník, 20.10.2003)

12/2003

INFORMATIKA

9

Městská knihovna Nový Bor Novoborská knihovna (viz foto) je druhou největší knihovnou v okrese Česká Lípa. Nachází se v budově, která prošla v roce 1997 rekonstrukcí. O chod knihovny se starají tři pracovnice, knihovna má dvě oddělení – pro dospělé a pro děti. Letošní rok byl ve znamení spuštění automatizovaného provozu v oddělení pro dospělé (v oddělení pro děti je v provozu od roku Foto: Eva Veselá 2002), do počítače zbývá vložit ještě knihovní fond uložený ve skladu. K internetu mohou usednout naráz dva čtenáři v oddělní pro dospělé a jeden v oddělení pro děti. Knihovnice věnují velkou pozornost práci s dětmi. S dobrým ohlasem se setkala soutěž O nejlepší obrázek z knížek a proto došlo letos k jejímu opakování v rámci akce Týden knihoven. Malované obrázky první soutěže, která byla pořádána ve spolupráci peněžním ústavem, byly peněžním ústavem vydraženy a jejich výtěžek šel na dětskou léčebnu ve Cvikově. Pro předškolní i školní děti, učně a studenty se pořádají během roku besedy dle požadavků a zadání školských zařízení (kolem 20 besed za rok). Témata besed jsou dána stálou nabídkou knihovny (bibliografická gramotnost, povídání o pohádkách, ilustrátorech dětských knih, o knihovně atd.), jednak požadavky a přáním učitelů dle učebních osnov (např. dobrodružná literatura, sci-fi, spisovatelské osobnosti). Ročně přibývá do fondu kolem tisíce knižních titulů, knihovna odebírá 60 titulů periodik. Pro dospělé čtenáře je knihovna otevřena 4x týdně, pro dětské čtenáře 2x týdně. Pro dospělé je stanoven roční poplatek na 100 Kč, pro žáky, studenty a důchodce 50 Kč. Eva Veselá PLZEŇ (169 tis. obyv.): Z dotace ministerstva zdravotnictví pořídila Knihovna města Plzně speciální zařízení, s jehož pomocí mohou zrakově postižení využívat počítače a internet stejně jako zdraví lidé. Program Zoom Text Xtra upravuje velikost písma a dokáže odečítat z obrazovky hlasem. Ve větších pobočkách nabízí knihovna i fond zvukových knih. (Plzeňský deník, 02.10.2003)

10

INFORMATIKA

12/2003

JINDŘICHOVICE POD SMRKEM (600 obyv., okres Liberec), JINDŘICHŮV HRADEC (23 tis. obyv.): Od r. 2002 uděluje MK ČR výroční cenu Knihovna roku, která vyjadřuje zhodnocení dlouhodobých zásluh o rozvoj knihovnictví v obcích a přínosu k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb. Cena je udělována ve 2 kategoriích: 1) Základní knihovna - letos ji získala Obecní knihovna v Jindřichovicích pod Smrkem za výjimečný rozvoj knihovnictví v obci. Diplomy v této kategorii obdržely Místní knihovna ve Valašské Bystřici na Vsetínsku (za mimořádnou, dlouholetou a systematickou práci s dětskými čtenáři) a Místní knihovna v Horní Stropnici na Českobudějovicku (za cílevědomou přeměnu knihovny v informační a komunitní centrum obce a práci s dospělými čtenáři, zvláště se seniory). 2) V kategorii informační počin byla hlavní cena udělena M. Kodymové, ředitelce Městské knihovny v Jindřichově Hradci (za mimořádný přínos k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb). Diplom v této kategorii obdržela Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích - za vydání elektronické knihy Kohoutí kříž (studie a medailony s ukázkami z německé šumavské literatury). (Literární noviny, č.44, 2003) ČR: Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) vyhlásil po loňské povodni veřejnou sbírku Pomozte knihovnám. V době jejího konání (od 6. 9. 2002 do 31. 3. 2003) bylo získáno celkem 1,87 mil. Kč. Největší dar poskytla Česká tisková kancelář (1 mil. Kč), sumou 800 tis. přispěl Nadační fond pro kulturu, 20 tis. věnovaly regionální organizace SKIP. Velkou práci pro sbírku a její propagaci vykonalo 27 knihoven, které ve svých prostorách umístily pokladničky a sběrné listiny. Takto se podařilo od veřejnosti získat 87,62 tis., od dalších 15 knihoven pak 46,99 tis. Celkem 34 individuálních dárců věnovalo celkovou částku 55,21 tis. Velkou pomocí byly dary ze zahraničí (576,95 tis.). Rakouská národní knihovna uspořádala vlastní sbírku na pomoc českým knihovnám, která přinesla výtěžek ve výši 465,49 tis. Obdobnou sbírku zorganizoval i Spolek tyrolských knihovníků s výtěžkem 24,58 tis. Obě slovenská knihovnická sdružení - Spolek slovenských knihovníků a Slovenská asociace knihoven - přispěly na konto sbírky částkou 25 tis. Kč. O rozdělení sbírky mezi české knihovny pečovala komise, složená ze členů SKIP z těch regionů, které byly postiženy povodněmi. Výše přidělených prostředků na jednotlivé knihovny byla posuzována s ohledem na výši škody (Literární noviny, č.44, 2003)

12/2003

INFORMATIKA

11

IInnffoorrm maaččnníí ssttřřeeddiisskkaa

Informace, cestovní ruch a kultura Koncem října se sešli na pozvání Krajského úřadu v Plzni zástupci informačních středisek na pracovním setkání za účelem výměny zkušeností. Pozvání přijali též zástupci ČCCR (Czech Tourism) – ing. Veronika Váňová a Asociace turistických a informačních center (A.T.I.C.) Luděk Šorm. Na setkání dostal prostor k prezentaci také jediný dvojjazyčný (česko-německý) portál, který mapuje a podporuje kulturní přeshraniční spolupráci Plzeňského kraje a Horního Falcka www.bbkult.net (viz Místní kultura č. 11). Uvedli jej starosta města Schőnsee Hans Eibauer a ing. Miroslava Vacková, členka redakční rady). Představilo se i Regionální centrum cestovního ruchu záp. Čech (Soňa Žourková). Úvodem prezentovala hostitelka a radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Plzeňského kraje Mgr. Olga Kalčíková, aktivity kraje. Mimo jiné se zmínila o spolupráci se zřizovanými krajskými kulturními institucemi, s podnikatelskou a neziskovou sférou, ale i se sousedními kraji. Hovořila o podpoře cestovního ruchu a kultury, o participaci na projektech vyhlašovaných MMR a dalšími institucemi. Upozornila přítomné na Koncepci rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje, jejíž veřejná prezentace byla naplánováno na začátek prosince letošního roku. Svým vystoupením zaujal Luděk Šorm (A.T.I.C.), který definoval práci v informačních centrech jako práci tvůrčí a systémovou. Poskytování informací tohoto druhu by podle něj mělo mít statut veřejné služby s vícezdrojovým financováním. „Není možné ponechat tuto službu „trhu“, protože výstupem informačních center je zcela zdarma poskytnutá informace,“ řekl. A to, aby se turisté cítili v naší zemi dobře, je zájmem nás všech. Šorm se dotkl i problému odměňování pracovníků informačních center, které neodpovídá nárokům kladené na toto povolání, od obrovského všeobecného rozhledu, umění jednat s lidmi až po jazykové vybavení. Pracovní setkání profesionálů v oblasti poskytování informací splnilo účel vzájemného seznámení a informování a podle slov radní Olgy Kalčíkové nebylo určitě poslední. Vyjádřila názor, že by se podobná akce měla konat v pravidelných intervalech, cca 2x do roka. Ludmila Kučerová

12

INFORMATIKA

12/2003

M Mééddiiaa Připravuje se měsíčník Kam a kdy Měsíčník, jehož první číslo má vyjít v prosinci letošního roku, připravuje občanské sdružení Kruh autorů Liberecka (KAL). Tiskovina bude mapovat vše, co se na území Libereckého kraje děje v kulturní, církevní, vlastivědné i sportovní oblasti. Obsah bude členěn do jednotlivých kapitol – např. Domy kultury a kulturní centra, Divadla. V každé z kapitol pak budou řazena abecedně města a obce představující svoji nabídku akcí na příslušný měsíc, s přesahem do měsíce příštího. Vydavatel oslovil více jak 250 zařízení a 36 měst. Nyní přichází první ohlasy – velký zájem mají zejména místa stojící mimo centrum, pro něž je tato prezentace možností k lepšímu zviditelnění se. Zájemci si budou moci měsíčník koupit v knihovnách, informačních centrech a na dalších vybraných prodejních místech a to vždy první den v měsíci. Cena za tiskovinu formátu A5 o počtu 64 stránek, se má pohybovat kolem 20 Kč. KAL vydává od počátku letošního roku ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci kulturní dvouměsíčník Světlík. (Liberecký den, 10.9.2003/ev)

P Puubblliikkaaccee Učebnice, která nezná hranice Školní učebnice „Šumava bez hranic“, která spatřila světlo světa na sklonku minulého století, se setkala s velkým ohlasem nejen u nás, ale i v Rakousku a německém Bavorsku. Původně vyšla učebnice v nákladu 8 tisíc výtisků, vloni následoval dotisk 2300 kusů a letos vydání učebnice v elektronické verzi na CD. Knihu připravovali učitelé všech příhraničních okresů. Kromě češtiny a němčiny, byl text doplněn o anglickou verzi. Zájem o učebnici mají nejen školy (základní i střední), ale i řada turistů. Učebnice je součástí projektu finančně podpořeného Fondem malých projektů Phare CBC Evropské unie. Česko-německá doplňková učebnice českého a německého jazyka pro šumavské školy na obou stranách hranice obsahuje stručné dějiny celé šumavské oblasti, přehled historických památek a další údaje. Publikaci doplňuje řada fotografií, plánky, mapy. Text je členěn na kapitoly - např. Krajina (horopis, podnebí, příroda, národní parky), Lidé historie, řemesla). Novinkou učebnice na CD jsou 4 krátké filmy o celkové délce 40 minut, které představují šumavskou přírodu, lidovou architekturu, zvyky, již zapomenutá řemesla atd. ev

12/2003

INFORMATIKA

13

Publikace o Letňanech Dozvědět se informace o historii i současnosti své obce budou mít občané Letňan (bývalá část Prahy 9, dnes samostatná Praha 18), a samozřejmě všichni další zájemci, opět o něco snazší. Vyšla totiž reprezentativní publikace o této městské části v nakladatelství Milpo, které v ediční řadě Knihy o Praze představuje jednotlivé části Prahy. Knihu edičně připravila Dagmar Broncová za podpory Úřadu městské části Praha 18. Čtenáři tak mají konečně možnost v uceleně zpracovaném materiálu se spoustou dobových i současných fotografií získat přehled o vývoji místa, ve kterém žijí. Mohou také zprostředkovaně nahlédnout do starých kronik a dozvědět se něco o minulosti obce s nynější rozvojovou perspektivou. Irena Koušková

Vlastivědný zpravodaj Polabí V letošním roce vydalo Polabské muzeum v Poděbradech již 36. svazek Vlastivědného zpravodaje Polabí. Publikace má 292 stránek formátu A5, je bohatě doplněna fotografiemi, nákresy, mapami. Články jsou členěny do dvou oddílů – Vědy společenské (8 článků – např. 100 let muzea v Poděbradech, Archeologický přípěvek k dějinám hradiště a hradu Oldříš, Pěvecko-divadelní spolek Melantrich v Rožďálovicích), Vědy přírodní (7 článků – např. Vodní makrofyta v dolním toku řeky Doubravy, Zimování potáplice severní), následují Krátké zprávy, Personálie, Z činnosti muzea a Pokyny pro autory. ev SVATOBOŘICE-MISTŘÍN (3,5 tis. obyv., okres Hodonín): K proběhlému Slováckému roku v Kyjově byla po 60 letech vydána reedice fotografické publikace Martina Ševely U žúdra z r. 1943. Na 135 stranách přináší dobové (poprvé u nás barevné) fotografie z tehdy samostatných obcí Svatobořic a Mistřína. Jsou zde zachyceny fotografické studie krojovaných šohajů a děvčic, strýců a tetek, vesnických obyčejů, zvyků a scenérií. (Rovnost, 03.10.2003) NERATOVICE (17 tis. obyv., okres Mělník): V r. 2003 vyšla kniha PhDr. Miroslava Pavlíka Tudy šla historie aneb Zastav se člověče a zavzpomínej, která mapuje historii Neratovicka od nejvzdálenějších dob po současnost. Vydání publikace financoval MěÚ. (Listy města Neratovice, č.10, 2003)

14

INFORMATIKA

12/2003

KRAJ VYSOČINA: V září vyšla publikace o městech, obcích a jejich památkách, která je součástí projektu firmy Aspida. Začal se realizovat v r. 2000 a původně byl zaměřen pouze na Moravu. Pro velký zájem se rozšiřuje na celý kraj Vysočina. (Světelský zpravodaj, č.10, 2003) BRNO (386 tis. obyv.), MORAVA, SLEZSKO: Nakladatelství ERA vydalo 2 publikace věnované židovským památkám Moravy. Autorem obou je architekt J. Klenovský. V první, nazvané „Brno židovské“, zachycuje vysoce odborným textem a fotografiemi, plánky, mapami i kresbami vývoj staleté historie židovského osídlení města Brna. Vedle kapitol věnovaných způsobu života židovských obyvatel, významným architektům, synagogám a modlitebnám či hřbitovu, je samostatná část věnována také bývalým židovským továrnám na území Brna. Připojen je i slovníček používaných výrazů převzatých z hebrejštiny. Druhá kniha – „Židovské památky Moravy a Slezska" - je vydána v obdobné grafické úpravě jako výše zmíněná publikace (mapy, plánky, fotografie jednotlivých lokalit ap.), důležitým doplňkem je česko-německý rejstřík obcí i přehled významných osobností židovského původu, pocházejících z Moravy a Slezska. (Večerník Praha, 07.08.2003) STRAKONICE (25 tis. obyv.): Ve Strakonicích se 2. 10. uskutečnila vernisáž výstavy o budoucnosti strakonického hradu. Její součástí byl křest knihy archeologa J. Michálka "Památky Strakonicka ze země a ze vzduchu". Publikaci vydalo strakonické Muzeum středního Pootaví za přispění grantů Jihočeského kraje a města. Kniha přináší velké množství barevných leteckých snímků, které autor shromažďoval několik let. Ve strakonickém regionu je evidováno více než 576 kulturních památek v katastrech 158 obcí a osad. Autor chce svým dílem přispět k lepší znalosti historie, kulturních památek a celé kulturní krajiny Strakonicka. (Táborské listy, 04.10.2003) ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): Do konce r. 2003 vyjde kniha o historii obce Vítkov (m. č. České Lípy). Kniha má 15 kapitol, které pojednávají o nejstarším období existence obce, přírodních katastrofách, historii kostela, starých zvycích, spolkovém životě před r. 1945 apod. (Liberecký den, 11.09.2003) ARNEŠTOVICE (80 obyv., okres Pelhřimov): K výročí 600 let vzniku obce vydal 0Ú publikaci Arneštovice 600. Historické informace shromáždila a zpracovala pracovnice Okresního archivu v Pelhřimově Irena Krčilová. (Vysočina-Noviny Třebíčska, 16.09.2003)

12/2003

MÍSTA - REGIONY - KRAJE

15

M Mííssttaa

Kultuře se v Novém Boru daří První zprávy o vesnici zvané Arnultovice, nacházející se na dnešním území Nového Boru, pochází z období kolem roku 1471. Již v 18. století si její obyvatelé, sedláci, začali přilepšovat prací v obchodě, řemeslech a také ve výrobě skla. V roce 1757 povýšila Marie Terezie Nový Bor na město. Šlo o jedno z nejmenších a nejmladších měst v severních Čechách. Bohatou historii města dokládá i skutečnost, že ve městě byla v roce 1992 vyhlášena památková zóna čítající kolem padesáti památkově chráněných domů. Sklářskou tradici dokumentuje i průmyslová škola sklářská, jejíž tradice sahá do 18. století. Město zřizuje v oblasti kultury jednu příspěvkovou organizaci – Stálou divadelní scénu. Další kulturní zařízení mají podobu organizační složky – jde o Městské divadlo, Městské kino, Městskou knihovnu a Sklářské muzeum (podrobněji v jednotlivých kapitolách časopisu). Všechna zařízení jsou v objektech patřící městu. Majetkem města je i Kulturní dům Bohemia (bývalý Jednotný klub pracujících Novoborských strojíren a Crystalexu), který má pronajatý soukromá firma – tady jsou pořádány i některé kulturní akce (např. plesy), v provozu je restaurace či prodejna knihy. Společenský sál je určen pro cca 300 lidí. V oblasti památkové péče plní obec povinnosti plynoucí ze zákona obce s rozšířenou působností – spadá pod ni 16 obcí, včetně Nového Boru. Nejvýznamnější památky jsou v obci Sloup v Čechách (vyhlášená památková vesnická zóna, Skalní hrad, zámek se zahradou a sochami M. Brauna a rodiny Maxů), v Okrouhlé (pseudobarokní stavba vzorkovny) a ve Svojkově (zřícenina hradu, kaple). Město poskytuje vlastníkům památkových objektů finanční příspěvek z Programu regenerace památkové zóny. Letos město získalo na opravu dvou památkově chráněných objektů od Ministerstva kultury 200 tisíc Kč, příspěvek města činil 40 tisíc Kč. Město přidělilo v letošním roce finanční příspěvky na některé kulturní aktivity – např. příspěvek pěveckému dětskému sboru Camella při ZUŠ Nový Bor na cestovní výlohy na soutěž pěveckých sborů v Portugalsku. V současné době připravuje město určité změny v organizaci kultury, jejichž výsledkem má být rozšíření nabídky kulturních pořadů, zlepšení propagace, větší prostor bude věnován mládeži (dramatický krou-

16


12/2003

žek, místnosti na zkoušení mladých kapel) atd. O tom, jak se kulturní nabídka ve městě zlepšila, budeme naše čtenáře informovat koncem příštího roku. V přízemí radnice najdeme informační středisko, které spadá pod odbor školství, kultury, sportu a cestovního ruchu. Poskytuje klasické služby – prodej publikací, map, odznaků, videokazet (existuje možnost vybranou kazetu přehrát na videu), podává informace o jízdních řádech. Zvláštností jsou materiály zaměřené na Tolštejnské panství (např. Vandrovní pas, Tolštejnský kurýr). Město vydává nákladem 1200 ks Novoborský měsíčník, jehož jeden výtisk si mohou občané koupit za 5 Kč. Prodává se na 10 místech, včetně informačního střediska. Eva Veselá

Spisovatelé ve Slavičíně V Městské knihovně Slavičín proběhlo 8. října v rámci týdne veřejných knihoven veřejné čtení. Knihovna jej uskutečnila poprvé a pozvání obdrželi občané bez rozdílu věku. Zúčastnilo se 50 čtenářů včetně dětí. Akce vyvrcholila v pátek 10. 10. příjezdem zlínských spisovatelů Antonína Bajaji, Josefa Holcmana a Ivana Binara, předsedy obce spisovatelské z Prahy. Spisovatelé byli přivítáni na slavičínském gymnáziu a zde se také konala první beseda se studenty. Spisovatelé prezentovali svá nová díla, přestávky mezi čtením vyplňoval úspěšně Big-band gymnázia. I studenti přečetli ukázky z vlastní tvorby. Na besedě se dostalo i na taková témata, jako je: “Slovo ohrožený druh” v dnešním počítačovém světě, co je dobrá a špatná literatura, literatura – důležitá složka v životě člověka, proč jsou dosud nepotrestané zločiny komunismu a další otázky z oblasti nejen kultury, ale i politiky. Besedu podpořila Nadace Jana Pivečky. Po krátkém zastavení v městské knihovně si spisovatelé se zaujetím prohlédli výstavu národopisných fotografií Josefa Floreše – “Fašank”, v prostorách městské radnice. Na zámku pak probíhala další beseda v podobě literární kavárny. Hosté byli příjemně překvapeni návštěvou starosty města Slavičína Pavla Studeníka a kulturních a národopisných činitelů. Spisovatelé opět prezentovali svá díla a v diskusi se hovořilo o různých tématech. Ivan Binar např. popsal pocity člověka zbaveného svobody (za totality byl vězněn a pak vyhoštěn z republiky), hovořilo se o špatném mapování skutečnosti, o nepoctivých autorech ve filmové a literární tvorbě a dal-

12/2003


17

ších otázkách současné kultury. Protože spisovatelé mají stejného koníčka – národopis, vyslechli si na závěr valašské písničky a ukázku hry na píšťalu – koncovku a fujaru. Ze Slavičína odjížděli naši milí hosté spokojeni a my jsme měli dobrý pocit z vydařeného závěru Týdne veřejných knihoven. Emilie Malíková (Městská knihovna Slavičín)

LANŠKROUN (10 tis. obyv., okres Ústí nad Orlicí): U příležitosti Slovenských dnů v Lanškrouně vyhlásila radnice ve spolupráci s Listy Lanškrounska soutěž na téma Moje prázdniny - dovolená na Slovensku. Výtvarná část je určená dětem a studentům středních škol, u literární soutěže věk účastníků omezen není. (Listy Lanškrounska, č.19, 2003) ZRUČ NAD SÁZAVOU (5 tis. obyv., okres Kutná Hora): Restituenti snížili cenu zámku ve Zruči nad Sázavou na 23 mil. Kč a přilehlý park se rozhodli městu darovat. Po veřejné diskuzi se zastupitelé rozhodli návrh na koupi zámku přijmout. Na koupi zámku, jako sídlo městského úřadu, dostalo město dotaci 20 mil. Kč. (Kutnohorský deník, 17.09.2003) CHEB (32 tis. obyv.): Nositelem prestižní Ceny Euregia Egrensis za r. 2003 se stal José Kočí z Chebu za přínos k rozvoji přeshraničních vztahů. (Chebské radniční listy, č.10, 2003) HAVLÍČKŮV BROD (25 tis. obyv.): Na železniční stanici v Havlíčkově Brodě je vystavený Masarykův salonní vůz, vyrobený v r. 1930. Prezident ho dostal k 80. narozeninám. Byl využíván do r. 1967, pak měl být sešrotován. Byl zachráněn, posléze zrekonstruován zaměstnanci železničních opraven v Českých Velenicích. (Vysočina-Noviny Žďárska, 30.10.2003) KYNŠPERK NAD OHŘÍ (5 tis. obyv., okres Sokolov): Kynšperk získal od Ministerstva pro místní rozvoj ČR dotaci ve výši 3,937 mil. Kč, která je určena na rekonstrukci historické radnice. Pro první etapu obnovy je k dispozici 5,5 mil. Kč, z toho 1,6 mil. pochází z městského rozpočtu. Rekonstrukce bude zahájena v r. 2003. Město zároveň podalo návrh na zapsání objektu do seznamu nemovitých kulturních památek. (Sokolovský deník, 13.09.2003) PRAHA 3, ROUDNICE NAD LABEM (13 tis. obyv., okres Litoměřice): Zastupitelé Prahy 3 věnují částku 1 mil. Kč městu Roudnici nad Labem na opravu zdi u kostela Narození Panny Marie, která byla po loňských povodních silně poškozena. (Deník Litoměřicka, 21.08.2003)

18


12/2003

K Krraajjee KRAJ VYSOČINA: Kraj Vysočina letos finančně podpořil celkem 26 rekonstrukcí památkových objektů. Náklady na obnovu nemovitých kulturních památek dosáhly cca 9 mil. Kč, vlastníci se na obnově podíleli částkou skoro 5 mil. Celkem 4 mil. Kč z grantového programu Nemovité památky byly rozděleny mezi 6 fyzických osob, 9 obcí, 10 církevních organizací a 1 obchodní společnost. O grant se ucházelo 79 projektů. (Vysočina-Noviny Žďárska, 11.10.2003) KARLOVARSKÝ KRAJ: Snímky významných památek, přírodních zajímavostí, lázní a dalších objektů mohou amatérští i profesionální fotografové zasílat do března 2004 na Krajský úřad v Karlových Varech, který vyhlásil soutěž o nejkrásnější fotografii regionu „Karlovarský kraj ve fotografii“. (Sokolovský deník, 24.09.2003)

C Ceessttoovvnníí rruucchh

Zájem o návštěvu památek zvolna opadává Při zběžném pohledu na čísla uvedená ve statistice za rok 2002 zjistíme, že dochází k poklesu průměrné návštěvnosti památek. Jaká byla letošní sezona? Podle zpráv v denním tisku půjde zřejmě o průměrnou sezonu, ale řada památkových objektů zaznamenává pokles návštěvnosti. Tento jev souvisí s poklesem počtu zahraničních turistů a je také závislý na ochotě našich občanů zaplatit relativně vyšší vstupné. Olomoucký den přinesl 3. září informace o návštěvnosti některých hradů a zámků na území Olomouckého kraje. Hlavní sezona je u konce, teď budou památkové objekty zkracovat návštěvní dobu, v říjnu byla většina objektů otevřena pouze o víkendu. O 800 lidí méně navštívilo letos do konce srpna hrad Helfštýn, který je místem konání evropsky známého Hefaistonu (jen kvůli černému řemeslu přijelo letos víc jak 12 tisíc lidí). Kastelánka M. Kleckerová pro příští rok zvažuje pořádání jarmarku lidových řemesel, tradici tady má Hradní bál. Na Sovinci očekávají proti minulému roku vyšší návštěvnost. Do konce srpna jej navštívilo více jak 40 tisíc návštěvníků. Je to však díky řadě pořádaných akcí. „Na klasické

12/2003


19

prohlídky chodilo méně lidí než vloni. Vstoupili jsme do povědomí spíše jako místo víkendové zábavy pro rodiny s dětmi“ řekl kastelán P. Zastěra. Další propad hlásí Jánský Vrch. Pokles návštěvnosti začal už vloni. Zámek je poznamenán vleklým sporem mezi vlastníkem (Národní památkový ústav, územní pracoviště Olomouc) a obecně prospěšnou společností, která se jej snaží postavit na nohy. Zvýšenou návštěvností za stejné časové období se může pochlubit zámek v Náměšti na Hané. Zámek je ve vlastnictví obce, dokáže si vydělat na provoz, na opravy a mzdy obec doplácí. Zámek je možné po domluvě navštívit celoročně. S velkým ohlasem se setkaly noční prohlídky, jejichž scénář se zaměřil na pohádky. V nich vystupovalo 20 účastníků v dobových kostýmech. Podle slov kastelánky R. Pluskalové přišlo do konce srpna 17 tisíc návštěvníků, tedy o tisíc víc než vloni. Hrad Bouzov, známý především z pohádek, navštívilo přes 85 tisíc lidí, kteří zaplatili celkem přes 5 milionů Kč. Podle slov ředitelky H. Váňové by mohlo letos přijít ještě 10 tisíc lidí. Počet návštěvníků zkresluje počet tras (pokud si vybere návštěvník 2 trasy, je počítán 2x). Šternberk měl ve sledovaném období zatím 14 tisíc návštěvníků. Hrad nabízí dva prohlídkové okruhy. Dle sdělení kastelána Z. Bočka se většinou lidé ptají po expozici hodin, ale po zjištění, že už tady není, neodejdou. Připravila Eva Veselá

Menší zájem o památky není tragédií Podle kastelána Františka Fialy, správce zámku ve Velkých Losinách, který je označován za perlu moravskoslezské renesance, navštívilo objekt v letošní sezoně přes 40 tisíc lidí. Znamená to pokles asi o 1200 lidí ve srovnání se stejným obdobím minulých let. Ale kastelán to nepovažuje za nijak závažné: „Příliv cizinců nebyl letos tak velký. První roky po listopadu 1989 přijížděli starousedlíci, kteří pochopitelně už teď každým rokem nejezdí. Všechny památkové objekty v republice jsou na tom s návštěvností podobně, soudí Fiala, ale není to podle něj osudové. „Svou roli sehrál kurz slovenské koruny, lidé začali zase víc jezdit na Slovensko,“ dodává na vysvětlenou. Od června také poněkud ubývalo polských turistů, což mohlo způsobit posilování koruny vůči polskému zlotému. Ve Velkých Losinách už je zavřeno, ale v dubnu se zase brány otevřou. Zámek se může pochlubit mimořádnou sbírkou tkaných výtvarných děl přibližně z poloviny 17. století - a to ve výborném stavu. Příští rok, podaří-li se získat peníze, chtějí na zámku začít s rekonstrukcí kočárovny. luk

20


12/2003

K Kuullttuurrnníí ddoom myy

Kultura na vodě Z „kulturáku na lodi“ je úchvatný výhled na okolní architektonické skvosty.

Foto: Ludmila Kučerová

Těžko říci, co bylo hlavním popudem k tomu, aby skupina prosperujících podnikatelů prodala své živnosti a pustila se do nákladného projektu, kterým je multikulturní prostor na lodi. Jisté je, že motivem nebyly peníze. Tito odvážní, ke kultuře inklinující nadšenci, se pro věc zapálili, prodali své živnosti, navíc se zadlužili a nápad, který okoukli ve světě, začali realizovat. Koupili vyřazenou loď obrovských rozměrů ukrajinské výroby, z Ukrajiny ji přemístili na Dunaj do maďarské metropole Budapešti a v dubnu letošního roku otevřeli. Projekt funguje bez státní dotace Státní dotace projekt neobdržel, ale na druhou stranu má zcela svobodný výběr pořadů a dramaturgii. Společnost se snaží získat potřebné peníze prostřednictvím grantů a samozřejmě hledá sponzory. Cena vstupenky na kulturní pořad se pohybuje kolem 2 – 3 tisíce forintů (Kurz forintu ke koruně se pohybuje v rozmezí 1 Kč/6-7 for.), výjimečně více (max. 6 tis.). S budapešťskou radnicí uzavírá společnost každoročně smlouvu na pronájem místa na Dunaji a vstřícnost k projektu prokázala radnice hned v začátku tím, že financovala vybudování infrastruktury. Radnice má loď ráda Kladný vztah radnice je nabíledni: na náklady soukromého investora vznikl ve městě velmi kvalitní kulturní prostor nejen po technické stránce (např. koncertní sál je špičkově akusticky vybaven a odizolován), ale i co se týče výběru pořadů. Navíc je možné loď, která disponuje obrovským množstvím prostor, využít k návštěvě restaurace s příjemným posezením na Dunaji a s výhledem na krásná místa Budapešti, nebo ke klubovému setkání. Prostory lodi je také možné si pronajmout a to buď pouze

12/2003


21

část či celou loď. Není divu, že této nabídky využívají ke svým schůzkám různé firmy, ale i neziskový sektor. Programová nabídka je promyšlená Pořadatelé pojali nabídku v širokém spektru, ale hlídají si kvalitu. Celý týden je otevřeno a každý den je něčím speciální. Na lodi zní hudba všech žánrů, konají se malé festivaly, výstavní akce, chystají se pořady pro děti, diskusní večery. Prostor mají začínající kapely, taneční párty diskotéky a mnoho dalších aktivit. Pořady jsou dokumentované, digitálně zpracované. Mimochodem jedním z cílů společnosti je stát se centrem digitální kultury (např. poskytnout prostor lidem, kteří se seznámili prostřednictvím internetu). Jednou ze zajímavých programových myšlenek je setkávání umělců, které spojuje Dunaj a mnoho dalších… Ludmila Kučerová

Mít či nemít kulturák? Tuto otázku musela řešit, řeší a bude řešit řada obcí a měst bez ohledu na počet obyvatel v nich žijících. Pak následují otázky spojené s jeho provozem. Místo od místa je situace jiná, jednotný recept neexistuje. Článek Kulturní dům: město zabránilo nejhoršímu přinesl Moravskoslezský deník. Město Rýmařov (9,2 tis. obyv., okres Bruntál) přišlo málem o kulturní dům, kterým ručilo za úvěr jedné zdejší firmě. Ta přestala bance úvěr splácet a dluh narostl na více jak 30 milionů Kč. Aby město objekt uchránilo, jednalo s bankou o vyvázání zástavního práva na kulturním domě. Tato snaha ho stála pět milionů, na něž si město vzalo úvěr, který bude splácet po dobu pěti let. Také další článek z Moravskoslezského deníku informuje o Kulturním domě Dolu František. Tentokrát jde o objekt v Horní Suché (4,4 tis. obyv., okres Karviná), který se po letech soudů podařilo obci získat. Ta jej zakonzervovala a v říjnu 2003 prodala novému majiteli, který již rok zařízení provozoval. Eva Veselá STARÉ SEDLO (700 obyv., okres Sokolov), ROTAVA (3,5 tis. obyv., okres Sokolov), CHODOV (15 tis. obyv., okres Sokolov): Radní obce Staré Sedlo investovali do opravy kulturního sálu 1 mil. Kč. Prostory budou kromě promítání filmů sloužit i při větších kulturních akcích. V Rotavě investovali do Slovanského domu kolem 1 mil. Kč. Kulturní a společenské středisko v Chodově zaplatilo více než 3 mil. Kč v roce 2003 za rozsáhlou rekonstrukci promítacího sálu, včetně moderního ozvučovacího zařízení. (Sokolovský deník, 24.09.2003)

22


12/2003

K Kiinnaa

Novoborské kino a jeho aktivity První promítání němých filmů mohli vidět diváci v budově dnešní sokolovny v roce 1920. V listopadu 1926 byla slavnostně otevřena budova nového kina (viz foto). Do roku 1980 proběhly dvě rekonstrukce zaměřené zejména na technologie a interiér. Na konci června 1981 kino prakticky vyhořelo, ale 21. dubna 1989 bylo po skončené rekonstrukci opět uvedeno do provozu. Od té doby byl zatím třikrát vylepšen zvukový systém a v prosinci letošního roku mohou diváci poprvé vidět trojrozměrný film. V roce 1996 a 1999 získalo kino ocenění „Kino roku“. Kino kamenné i kino letní Stálé kino má kapacitu 293 míst pro diváky, vstupenka se dá pořídit v cenách od 55 do 75 Kč. Kino promítá každý den po dvou představeních. Letní kino je umístěno v centru města, do hlediště může najednou usednout až 500 diváků. V letních měsících promítají filmy obě kina. Kino to není jen promítání filmů Novoborské kino připravuje pro své diváky i celou řadu akcí vážících se k promítání filmů (zejména k premiérám). Například při premiéře filmu Tmavomodrý svět byli mezi pozvanými účastníci letecké bitvy o Anglii, pro něž byly podle vyznamenání zhotoveny skleněné plakety, vařil se pravý vojenský guláš v polní kuchyni, byl uskutečněn seskok parašutistů, kino zaplavily tmavěmodré balonky, před kinem byla k vidění vojenská technika z období v němž se film odehrával, v soutěži bylo možné získat i podepsaný scénář či křesla tvůrců filmu. Takovýchto akcí připravuje kino do roka 3 až 4. Foyer kina slouží k pořádání výstav – jednou z posledních byla zatím výstava Můj černobílý svět: “První kontakt“ – kresby Gabriely Pachovské. V přízemí kina najdeme i útulnou kavárnu (provozuje ji nájemce na živnostenský list).

12/2003


23

Kino na internetu Novoborské kino má velice „čtivé“ webové stránky (nejvyšší návštěvnost měly stránky 19. září 2003 – 74 osob). Na nich se dozvíte nejen jaké filmy a v kolik hodin se hrají (včetně ceny vstupenky, délky filmu atd.), můžete si přečíst recenzi filmu (jsou přebírány ze šesti webových stránek), popsána je cesta do obou z kin (kromě mapy jsou tady popisy jak se ke kinům dostanete pokud jedete autem, autobusem, vlakem), popsána je i stručná historie filmového promítání ve městě, kontakty (adresy, telefonní čísla, e-mail atd.), technické parametry apod. Filmový klub, art kino a promítání pro školy Filmový klub (FK) je zařazen v kategorii B, o jeho dlouhém působení (od roku 1988) vypovídá nízké klubové číslo – 040. V současné době má klub 130 členů. Filmy se promítají dvakrát do měsíce, za vstupenku zaplatí členové 50 Kč a za roční průkazku 40 Kč. Filmy v art kině jsou promítány také dvakrát do měsíce (střídají se s FK), cena za vstupenku je 55 Kč. Na základě objednávky od škol připravuje kino promítání filmů, které jsou doplňkem probíraného učiva. Novoborská akademie spojených kinematografií Byla založena před třemi léty, oslovení vedoucí kin z celé ČR formou hlasování udílí ceny za český film (hodnotí se filmy vzniklé od září do srpna). Je pět kategorií – nejlepší film, filmová režie, mužský a ženský herecký výkon a o poslední kategorii se nehlasuje – vítězem se stává nejnavštěvovanější film. Vyhlášení vítězů pak proběhne na slavnostní akci, jejíž součástí je kromě promítání vítězného filmu a doprovodné akce také prezentace firem (např. dodavatelé různých technologií). Asociace provozovatelů kin na této akci řeší i řadu dalších problémů – např. problémy s OSA, dopravu filmů ČD. Eva Veselá POVRLY (2,1 tis. obyv., okres Ústí nad Labem): Po roce opět promítá kino v Povrlech. Jeho novým provozovatelem je František Šmahel, který provozuje na Ústecku ještě Biograf u Františka, kino v Telnici, Královský les v Libouchci. (Ústecký deník, 15.09.2003) ŽATEC (20 tis. obyv., okres Louny): Průměrná návštěvnost letního kina v Žatci byla na 1 promítání 148 diváků. V průběhu června až srpna kino promítlo 4 české filmy, na které přišlo 1772 diváků. Celkově bylo odehráno 20 filmů (většinou amerických), na které přišlo 2944 platících diváků. Největší zájem byl o film Pupendo (1043 diváků) a nejmenší o film Hladina adrenalinu (20 lidí). I přes vysokou návštěvnost městské divadlo jako provozovatel letního kina na promítání prodělalo (muselo být dotováno 20 tis. Kč). (Deník Lučan, 03.10.2003)

24


12/2003

E Ettnniikkaa

Týden národnostních menšin V týdnu od 20. – 23. října 2003 uspořádala Knihovna Jiřího Mahena ve spolupráci s městem Brnem „Týden národnostních menšin“. Záštitu na akcí převzal 1. náměstek primátora města Brna Ing. Rostislav Slavotínek. Od pondělí do čtvrtka vždy od 16 hodin v ústřední budově KJM na Kobližné představily národnostní menšiny žijící v Brně kulturní tradici svých mateřských zemí i aktivity společenství v Brně, a to prostřednictvím přednášek, tanečních vystoupení, recitací, hudebních i filmových ukázek a prezentačních panelů. Doprovodnou akcí byla výstava „Cože? Já, a rasista?“ konaná v rámci projektu Rozmanitost do knihoven, který je součástí Kampaně proti rasismu financovaného Úřadem vlády ČR. Po slavnostním zahájení 20. října za přítomnosti zástupců města, kraje, Výboru pro národnostní menšiny ZMB a zástupců národnostních menšin žijících v Brně se prezentovalo Muzeum romské kultury. Jeho ředitelka PhDr. Jana Horváthová přiblížila činnost instituce, promítal se film „To jsou těžké vzpomínky“ o holocaustu Romů a poté následovala beseda s historikem Mgr. et Mgr. Petrem Lhotkou. Součástí prezentace romské menšiny bylo vystoupení tanečního souboru Čercheňa z DROMu, romského střediska a tanečního souboru Terne čaja ze Společenství Romů na Moravě. Na místě bylo možné shlédnout ukázku tradičního řemesla Romů – pletení proutěného košíku. Úterý 21. října bylo věnováno německé a bulharské menšině. "Brněnští vrabčáci" – děti z Německého kulturního sdružení, Region Brno, zahrály známou legendu o Krysaři z Hammelnu. Bulharské kulturně osvětové sdružení si připravilo vystoupení svého tanečního souboru Kytka a promítání dokumentárního filmu o Bulharsku. Německý jazykový a kulturní spolek Brno a Kulturní sdružení občanů německé národnosti v ČR předvedl vystoupení vlastní pěvecké skupiny, představil knihu Gerharda Hanaka o židovské komunitě na jižní Moravě a film „Brno včera a dnes“. Třetí den „Týdne“ zahájila přednáška "O makedonské národnostní otázce". Diskuze se zúčastnil prof. PhDr. Ivan Dorovský, DrSc., Ing. Dimitri Kirjakovský, Vangel Bejkovský, Grigor Sukalovský, prof. dr. Maxim Karanfilovski ze Společnosti přátel jižních Slovanů. Závěr dne patřil

12/2003


25

Svazu Maďarů, který veřejnosti nabídl pěvecké a taneční vystoupení folklorní skupiny Tiszavirág, promítání videa „ Maďaři v Brně v roce 2000“ a autogramiádu knih László Nagye „Hajduci“ a Antona Mészárose „Vzpomínky psané ve tmě“. Ve čtvrtek 23. října se krásným programem do Týdne národnostních menšin zapojila Asociace ruských spolků v ČR. Jejich představení nabídlo uspokojení všech lidských smyslů. Od recitací ruských básní, ruských písní v podání Máši Kubátové, hry na bajan..., po ochutnávku pirožků. Závěrečnými lahůdkami bylo vystoupení dětského tanečního souboru Púčik z Obce Slovákov v Brně a vystoupení tanečního souboru Prométheus z Řecké obce Brno. Týden národnostních menšin byl myšlen jako malý příspěvek k poznání kultury jiných národů – těch, kteřé v Evropském společenství již jsou i těch, které se spolu s Českou republikou do něj chystají. Knihovny by měly být právě těmi místy, kde se kultury setkávají a poznávají. Redakčně upraveno Hana Tomanová (KJM) PRAHA: Do poloviny ledna příštího roku je v Galerii Roberta Gutmanna v Praze otevřena výstava, která dokumentuje osudy desítek židovských rodin v průběhu 2. světové války. Prezentování této výjimečné expozice umožnila zvláštní akce pražského Židovského muzea. Před 2 lety vyzvalo lidi, aby si vzpomněli na své přátele, spolužáky či vzdálenější příbuzné, kteří kdysi žili v jejich sousedství a během války zmizeli. Muzeum se snažilo získat cokoliv, co připomíná osudy těchto lidí. Ohlas výzvy byl nevídaný - muzeu se přihlásilo 600 lidí, kteří přinesli nejrůznější dokumenty - fotografie, dopisy, motáky z koncentračních táborů, ale i hračky, které tam maminky vyráběly svým dětem či sbírku básní talentovaného židovského autora, o němž odborníci věděli jen to, že existoval a nepřežil válku. Exponáty pocházejí z celé země. Muzeum bude nashromážděné věci ještě léta zpracovávat a zasazovat do historických souvislostí. Nashromážděné vzpomínky a předměty pomohou mapovat doposud nevyjasněné osudy za války zmizelých lid. Z dalších exponátů, které muzeum díky veřejnosti získá, chce za rok a půl uspořádat novou výstavu. (MF Dnes, 17.10.2003) LIBEREC (100 tis. obyv.): Sdružení Kulturní tradice pořádalo 27. 9. za finančního přispění liberecké radnice 2. ročník krajského festivalu romské kultury. Kapely hrály i jiný repertoár než klasický čardáš. (Deník Jablonecka, 30.09.2003)

26

DĚTI - MLÁDEŽ

12/2003

Nové divadlo založili sedmnáctiletí Pražská amatérská divadelní skupina barona D´Genere je oficiální název mladého divadelního souboru, který v říjnu zahájil svá vystoupení v Praze 18 – Letňanech. Tato pražská městská část stálou divadelní scénu dosud neměla, a tak se první představení nového souboru setkala se zvědavým zájmem veřejnosti, stejně jako záměr zde stabilní divadlo provozovat. Divadlo hraje v prostorách bývalého letňanského kinosálu. Prostory jim v současnosti pronajímá majitel přilehlé restaurace v Křivoklátské ulici č. 302 za 7,5 tis. měsíčně (5000 Kč nájem pro majitele, 2000 Kč otop, 500 Kč elektřina). Pokrýt tyto náklady pro divadlo s kapacitou 50 míst nebude snadné, a tak amatérská skupina nabízí prostory i jiným divadelním spolkům jako zkušebny. Zároveň žádají o podporu Úřad městské části Prahy 18. Ředitel divadla Tomáš Grúz (nar. 1986) říká, že si prostory opravovali svépomocí asi tři měsíce, investovali cca 2000 Kč do nutného vymalování sálu a dalších úprav. Částečně využívají inventář původního kina, včetně techniky, částečně museli sáhnout do vlastních zdrojů. Originální je obrazová a fotografická výzdoba chodeb a sálu. Jako divadelní skupina existují od března, soubor má 9 členů ve věkovém rozmezí 15 – 17 let. Jeden z nich má za sebou i filmovou zkušenost z Hřebejkova Pupenda. Další herce hledají. Celkem k divadlu patří asi 17 lidí. V současné době hrají dvě jednoaktové hry a vlastní improvizace. Divadlo zaštiťuje Nezisková organizace Rubín – původně Ski klub, která tak rozšiřuje svou činnost na pole kulturní. Její představitel David Vinklář (nar. 1972) v divadle rovněž hraje. Aktéři plánují pravidelná divadelní představení na každou středu a rádi by rozšířili svůj program o složku hudební - zvažují páteční koncerty. V prosinci chystají pro děti mikulášský program. Informace na www.sweb.cz/dgenere Irena Koušková Pozn. redakce: Za pozornost stojí výše uvedené webové stránky spolku mladých amatérů. Jsou perfektně strukturované, přehledné a hlavně aktuální. Nechybí na nich fotogalerie, návštěvní kniha či rezervace vstupenek On-Line. Zkrátka web svědčí o profesionálním přístupu mladých k problematice.

12/2003

DĚTI - MLÁDEŽ

27

Dětské vánoční zpívání 2003 HAVÍŘOV (87,6 tis. obyv., okres Karviná): Druhý ročník akce pro děti neškolené ve zpívání, připravilo občanské sdružení Veselé rukavice (věnuje se kromě jiného výrobě loutek) za pomoci Apoštolské církve, Armády spásy a Dětské misie. Zpívání pro radost, myšlené také jako dárek pro spoluobčany, podpořila finančně i havířovská radnice. Příprava akce Záměr a cíl druhého ročníku zůstává stejný. Přiblížit dětem zejména ze sociálně slabších rodin historii a tradici Vánoc, postavit materiální chápání těchto svátků proti stránce duchovní, spojené s poselstvím narození Ježíše Krista. luk/foto autor

Videotvorba ve škole Od zářijového čísla v časopise Videohobby vychází na pokračování do konce školního roku 2003/4 zajímavý Dialog - Děti a kreativní videotvorba, který je zaměřen na základní a střední školy. Motto akce zní: "Učitel přistupuje k žákům vlastně jménem jejich života a světa, jménem reality na níž se připravují, jménem skutečnosti v níž žijí a budou žít." Dialog pojednává v celé šíři nezávazně o videotvorbě a jejím využití ve školním procesu vyučování a využití volného času. Nejsou to klasické učební osnovy, je to spíš nabídka vytvořit něco podle vlastních představ za pomoci učitelů a dostupné videotechniky. V Dialogu je široká škála nabídek na uplatnění v rámci školního života žáků, vizuálních soutěžích, ale i ve veřejnoprávních médiích. Pro mnoho žáků může tento Dialog přinášet i otevírání nových obzorů v poznání mediálních prvků, kvality umění a nakonec i splnění osobních životních představ. Informace Miroslav Tuščák (Artama): e-mail: [email protected] PRAHA: Již 3 roky spolupracuje Základní škola Křesomyslova v Praze 4 s Muzeem hlavního města Prahy. Jedná se o projekt řetězového provádění, který si žáci této školy vyzkoušeli před lety také na zámku Vrchotovy Janovice. Škola jim nabízí průvodcovství i jako volitelný předmět. (Večerník Praha, 24.09.2003)

28

12/2003

KULTURNÍ DĚDICTVÍ

Předvánoční pořad ve skanzenu Radujme se, veselme se… Pomalu se k nám vkrádá Advent a s ním i doba příprav na Vánoce. Každý tyto dny prožíváme po svém. Ve spěchu nám však často může uniknout skutečná podstata a smysl těchto svátků. Snažíme se nakoupit zásoby lahůdkových potravin, exotického ovoce a množství nákladných dárků pro své nejbližší. Chceme mít své domovy vyzdobeny adventními věnci, vánočními dekoracemi, bohatě zdobenými stromečky. To vše považujeme za standard, bez těchto civilizačních atributů si dnešní Vánoce již mnozí nedovedeme ani představit. Původní charakter a význam adventních příprav i Vánoc byl poněkud odlišný. Zdá se, že naši předkové, ač ve skromnějších poměrech, přece jen dokázali tyto svátky prožít s větší opravdovostí a upřímností. Ústav lidové kultury ve Strážnici se snaží každoročním pořádáním programu Radujme se, veselme se… přiblížit ducha tradičních Vánoc v areálu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy, které k tomu nabízí jedinečné a ničím nenahraditelné prostředí. Pořad se uskuteční ve dnech 6. 12. - 10. 12. 2003, kdy návštěvní dny 8. 12. - 10. 12. (pondělí, úterý, středa) jsou určeny především pro školy. Návštěvníci si mohou prohlédnout interiéry usedlostí s adventní a vánoční výzdobou, vánočními stromečky, tradičními štědrovečerními tabulemi a ukázkami rukodělných činností. Mohou si také zazpívat koledy s pastýřem a koledníčky, obdivovat postavy čertů, sv. Mikuláše, tří králů či tajuplných Lucek. Sami si mohou vyrobit a upéct figurální kynuté pečivo nebo nazdobit perníček. Na sobotní a nedělní odpoledne máme připraven kulturní program sestavený z vánočních písní a koled, ve kterém vystoupí Sboreček žen z Lipova s CM Petra Galečky, soubor Pentla z Boršic u Buchlovic a další soubory. Na závěr můžete vyhrát také drobnou pozornost v tombole. Zkuste se na chvilku zastavit a nahlédnout do předvánoční atmosféry nedávné minulosti. Vojtěch Ducháček (Ústav lidové kultury ve Strážnici)

Kontakt: Ludmila Horehleďová, tel. 518 332 132, e-mail: [email protected]

12/2003


29

M Moovviittéé kkuullttuurrnníí dděěddiiccttvvíí Neradostné zprávy Od začátku roku do konce září 2003 došlo v oblasti působení NPÚ – územní odborné pracoviště Olomouc, k osmi případům odcizení volně stojících soch nebo k vykradení kostelů či kaplí. Celkovou škodu odhadují památkáři na 2 miliony korun. Bohužel podle odborníků, je tato bilance – ve srovnání s jinými léty - celkem mírná: Mořice, okr. Prostějov - odcizení kamenné sochy andílka z ohradní zdi filiálního kostela sv. Martina bylo ohlášeno 29. 1. 2003. Druhého andílka pachatelé poškodili. Škoda se odhaduje na 100 tis. Kč. Krčmaň, okr. Olomouc - odcizení dvou pískovcových soch z Kalvárie ze 30. let 20. stol. bylo zjištěno 21. 2. 2003, škoda se odhaduje na 160 tis. Kč. Tovačov – zmizení pískovcové sochy Truchlící chlapec (výška 120 cm, váha 120 kg) ze hřbitova v Široké ulici bylo zjištěno 5. 3. 2003, škoda se odhaduje na 80 tis. Kč Přerov-Bochoř – zmizení pískovcové sochy sv. Jana Nepomuckého od silnice bylo zjištěno 25. 3. 2003, škoda se odhaduje na 80 tis. Kč. Dolany, okr. Olomouc – krádež dřevěné sochy Ukřižovaného kostel sv. Matouše zjištěna 13. 4. 2003, škoda činí asi 30 tis. Kč. Moravská Huzová (Štěpánov-Moravská Huzová) - odcizení barokního kalichu (přibližně z roku 1750) z kaple bylo zjištěno 3. 7. 2003. Ztráta se odhaduje na 30 tis. Kč. Náměšt na Hané - vloupání do kaple sv. Trojice u zámku se stalo 10. či 11. 7. 2003. Poškozeným je Obecní úřad. Zmizela dekorativní dřevěná váza z let 1760 - 1790 (škoda asi 20 tis. Kč.), soška stojícího dítěte z 1. poloviny 19. stol. (škoda asi 40 tis. ), dva andílci z 1. pol. 19. stol. (asi 100 tis. Kč), soška sv. Vincence z Pauly s dítětem z konce 18. stol. (asi 35 tis. Kč), dřevěná soška řeholníka, snad sv. Ignáce z Loyoly (asi 35 tis. Kč) a dva svícny z doby kolem roku 1840 (asi 20 tis. Kč) Klášterec, okr, Šumperk – z fary byl odcizen 26. 7. 2003 nábytek z 19. století a monstrance z 18. století. Škoda činí asi 25 tisíc korun.

30

12/2003


Podlesí u Hanušovic – největší loupež (celková škoda odhadnuta arcibiskupstvím na 1262 tis. Kč) za toto období se stala v kostele sv. Maří Magdalény, který spravuje farní úřad v Hanušovicích. Z kazatelny zmizely čtyři sochy, dřevěné ozdoby a andílek, dva andělé z hlavního oltáře a další dva z bočního oltáře sv. Anny. Čin byl zaznamenán 11. 8. 2003. Statistický přehled vývoje: NPÚ Olomouc působí kromě okresu vlastního sídla také v okresech Přerov, Šumperk, Jeseník a - po správní reformě – i na Prostějovsku. Statistika krádeží v památkových, zejména sakrálních objektech: 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998

70 60 50 40 30 20 10 0 1992 1993

1999 1994

Počty krádeží Škody

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2000 2001

2002

2003

2001 2002 Z tiskové zprávy Národního památkového ústavu, pracoviště Olomouc,

2003 luk

61 případů 33 26 18 26 19 25 (škoda cca 6 mil. Kč) 20 (škoda cca 2 mil. Kč) 30 (škoda cca 3,5 mil Kč) 21 (škoda cca 2 mil. Kč) 12 (škoda cca 2 mil. Kč) 9 (škoda cca 2 mil. Kč), stav k 12. 11. 2003

RYBNIŠTĚ (690 obyv., okres Děčín): Na odlití 2 zvonů pro kostel sv. Josefa se podařilo obci Rybniště získat 350 tis. Kč. Na jejich zavěšení do kostelní věže však chybí ještě zhruba 220 tis. Proto obec vyhlásila sbírku. Kostel měl původně 3 zvony, z nichž 2 zmizely v době 2. světové války. (MF Dnes, 16.10.2003)

12/2003


31

Rukopis prohlášen kulturní památkou Na seznam kulturních památek byl zapsán latinsky psaný Evangeliář zábrdovický, který patří k nejstarším rukopisům u nás. Jde o románský rukopis, který obsahuje 4 evangelia a breviář. Významem lze tento rukopis přirovnat k rukopisu vyšehradskému. Rukopis je uložen ve Vědecké knihovně v Olomouci, kde najdeme největší fond staré literatury na Moravě (tato knihovna vlastní další tři kulturní památky – Bibli boskovickou, Bibli olomouckou a Graduál olomoucký). Podle nejnovějších výzkumů vznikl rukopis v Bavorsku na objednávku z Čech. Původním vlastníkem rukopisu byla podle informací v Ostravském deníku pražská kapitula, v 18. století se rukopis dostal do Olomouce z rušeného kláštera v Zábrdovicích u Brna. ev

M Muuzzeeaa

Sklářské muzeum v Novém Boru Od založení muzea uplynulo v letošním roce právě sto deset let. Původní sbírky, které byly získány formou nezištných darů, byly poprvé vystaveny na zdejší radnici. Činnost muzea je zaměřena na sklářství v Lužických horách, stylový a technologický vývoj českého skla od 17. století do současnosti. V dnešní doBudova muzea, foto Eva Veselá bě čítá sbírkový fond muzea 7 tisíc položek. V roce 1952 uvolnilo město pro muzeum budovu pozdně renesančního domu z roku 1804 stojící v centru města – na náměstí. Objekt prošel na konci devadesátých let 20. století náročnou stavební rekonstrukcí. Návštěvníci mohou vidět stálou expozici, kterou doplňují krátkodobé výstavy. Historii sklářství přibližuje i publikace Sklářské muzeum Nový Bor vydaná v letošním roce (20 stran obsahuje kromě textu velké množství fotografií).

32


12/2003

Sklářské soutěže Muzeum není jen místem kde se uchovávají výtvory sklářů vzniklých v průběhu času. Muzeum se samo aktivně stává vyhlašovatelem sklářských soutěží, jejichž vítězné práce jsou zařazovány do sbírkového fondu. Soutěž „Řemeslo a umění ve skle“ letos vstoupila do 4. ročníku. Koná se každým třetím rokem a touto činností muzeum úspěšně navázalo na soutěže konané v období první republiky. Soutěže se účastní kolem stovky prací vzniklých v Čechách a na Moravě, ty nejlepší jsou pak vystaveny v Navrátilově domě. O potřebnosti spolupráce Muzeu se právě díky spolupráci s Crystalexem daří získávat nejen výsledky práce sklářů, ale i výrobní technologie, pozornost je věnována také dokumentaci průmyslové a strojní výrobě užitkového a dekoračního skla. Crystalex je i organizátorem mezinárodního sklářského sympozia, které pořádá od počátku 80. let v intervalu pěti let. Na nich se schází kolem čtyřicítky odborníků z celého světa i od nás. Muzeum do sbírek pravidelně získává práce novoborské sklářské školy i práce zdejších sklářských výtvarníků. Dny evropského dědictví Tato významná celoevropská kulturní, společenská a vzdělávací akce se konala poprvé v roce 1991. Letošní akce (13. a 14. září) měla stanové téma – Technické památky. A právě technické památky jsou nedílnou součástí expozice sklářského muzea. Doprovodnou akci připravili studenti zdejší sklářské průmyslové školy – v expozici předváděli malování a rytí skla. Pro lepší informovanost návštěvníků byl připraven textový materiál s řadou fotografií nesoucí název Technické památky Sklářského muzea v Novém Boru. V expozicích je k vidění řada modelů sklářských řemeslnických dílen, které díky unikátnímu sklářskému náčiní a pracovním pomůckám přispívají k pochopení staré technologie. Najdeme tady model sklářské tavicí pece, ryteckou dílnu, brusírnu atd. Muzeum překračuje hranice města Sklářské muzeum získalo grand od euroregionu na pořádání výstavy v družebním sklářském městě Weisiwasser v Německu. V roce 2001 se muzeum prezentovalo svými exponáty na výstavě v Praze, v Obecním domě, na níž bylo představeno sklo z let 1880 – 1930. Podílelo se na výstavě organizované pražským Uměleckoprůmyslovým muzeem a pořádané letos v Litomyšli s názvem Životní styl 1945 – 1989. Eva Veselá

12/2003


33

„Prarodiče ve škole“ Muzeum Boskovicka ve spolupráci se školami, obecními úřady, muzei a jednotlivci uspořádalo výstavu na téma: Škola. Připravili ji ředitel Muzea Boskovicka Mgr. Přemysl Reibl a historik Muzea Boskovicka Mgr. Petr Vitámvás. Výstava je členěna na dvě části: v první se návštěvník dozví základní informace o historii školství v našich zemích a v boskovickém regionu. Vše je doplněno originálními předměty z fundusů jednotlivých škol, historickými fotografiemi, školními kronikami, publikovanými historiemi jednotlivých škol i přehledem regionálních učebnic, které byly vydány po roce 1989. Druhá interaktivní část je sestavena z rekonstruované takřka šedesát let staré školní třídy, která byla objevena na půdě Základní školy ve Voděradech nedaleko Boskovic. V patnácti lavicích si mohou návštěvníci vyzkoušet nebo také zavzpomínat na to, jaké to bylo psát olůvkem na olověnou tabulku či inkoustem a perem se špičkou na papír. Historické školní pomůcky i s návody a vysvětlením základních principů dotvářejí atmosféru staré školy našich prarodičů. Výstava potrvá do 8. ledna 2004. luk BRNO (386 tis. obyv.): Muzeu romské kultury v Brně, které je jediným svého druhu v Evropě (například knihovna má ve fondu přes 2700 knih a časopisů o romských tématech), chybějí peníze na provoz. Podle ředitelky hrozí uzavření muzea, a proto vedení muzea požádalo o to, aby se stalo příspěvkovou organizací MK ČR. Muzeum romské kultury je nyní nevládní neziskovou organizaci, která spoléhá na granty a sponzory. Bohužel sponzoři o muzeum tohoto typu nemají zájem. (Hospodářské noviny, 22.10.2003) ČELÁKOVICE (10 tis. obyv., okres Praha-východ): Historická tvrz v Čelákovicích, která po roce 1990 byla v restituci vrácená původním majitelům, bude odkoupena v nejbližší době městem, protože je od roku 1970 sídlem Městského muzea. Muzeum v současné době má v archeologickém fondu přes 500 tis. exponátů. Fond z depozitářů je uložen na 350 metrech čtverečních a na 550 metrech čtverečních jsou stálé expozice. (Nymburský deník, 17.09.2003) OSTRAVA (323 tis. obyv.): Hornické muzeum akciové společnosti Ostravsko-karvinské doly (OKD) v Ostravě-Petřkovicích oslaví v r. 2003 10. výročí založení. Hlavním cílem vzniku muzea bylo uchování hornických tradic v Ostravsko-karvinském revíru. Po nástupu nového předsta-

34


12/2003

venstva společnosti v r. 1998 se částečně změnily priority. Nový vlastník schválil nový rozvoj vycházející ze světových trendů. Hlavním úkolem se stává poučení, poznání historie a tradic. (Moravskoslezský deník-Karvinsko, 14.10.2003) MLADÁ BOLESLAV (44 tis. obyv.): Ve výstavních prostorách mladoboleslavského zámku bude 23.10. otevřena nová stálá expozice nazvaná Paměť města, kterou lze označit podtitulem Kapitoly z dějin Mladé Boleslavi. Mimo jiné přiblíží historii hradu, jeho stavební vývoj i dvousetleté období, kdy sloužil několika armádám jako kasárna. Expozice také seznámí se stavebním vývojem města a jeho společenských a spolkovým životem. (Právo, 23.10.2003)

N Neem moovviittéé ppaam mááttkkyy

Když se řekne „památková zóna“ Vyhlášení památkové zóny přináší s sebou klady i zápory. Kladem je ochrana památek a jsou to právě památky, za nimiž k nám jezdí turisté, kteří svoji návštěvou vlastně podporují nepřímo hospodářský růst určité lokality (včetně snížení nezaměstnanosti). Záporem jsou nákladnější opravy a složitější je povolování nové výstavby – ke všem zásahům se musí vyjadřovat příslušné pracoviště památkové péče, musí se dodržovat určité technologické postupy atd. Článek nazvaný Krumlov chtěl památkovou zónu, teď ji odmítá přinesly Lidové noviny. Radnice v Českém Krumlově (14,6 tis. obyv.) šest roků usilovala o prohlášení památkové zóny v části města zvané Starý Plešivec. Podnět k vyhlášení vyšel od občanského sdružení Památková obec českokrumlovská. Když ministerstvo kultury letos zónu vyhlásilo, radnice ji chce zrušit, nebo aspoň zmenšit její rozlohu. Přitom kladné stanovisko k vyhlášení podali památkáři, město i tehdejší okresní úřad. Radnice totiž ví, co znamená „památková zóna“, ale i zapsání na seznam památek UNESCO (zapsáno je centrum města). Na Starém Plešivci se nachází některé vzácné památky ležící mimo městské hradby a právě z jejich přísnější ochrany má radnice obavu. Zvažuje totiž v této lokalitě moderní výstavbu a další investice. Ministerstvo kultury teď musí posoudit, jak náhlý zvrat v postoji radnice vyřešit. Podle ministra kultury se touto záležitostí bude ministerstvo zabývat až po určité době.

12/2003


35

Závěrem léta byly velké části ostravských obvodů Poruba a Vítkovice prohlášeny památkovou zónou. V Porubě se vyhlášení zóny týká zejména budov postavených v 50. letech 20. století, které představují nejmonumentálnější projev sídlištního socialistického realismu u nás. V Ostravě – Vítkovicích se památková zóna rozprostírá na dvou třetinách obvodu. Starosta Petr Kutej řekl Moravskoslezskému deníku toto: „Těžko říct, co nás čeká. Doufáme ale, že vyhlášení památkové zóny bude přínosem. Záleží však, jak se k opravám postaví stát. Hlavně, zda dostaneme dostatek dotací“. Podle starosty Moravské Ostravy a Přívozu (tady byla památková zóny vyhlášena už dříve) Lubomíra Karpíška si teď opravy budov vyžadují více finančních prostředků, o dotace je sice možno požádat, ale jsou nízké. Přesto je potřeba tyto památky, kterých Ostrava nemá mnoho, udržovat a chránit. Eva Veselá

Návrat mariánského sloupu ano, či ne? Pískovcový mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí byl jedním z nejkrásnějších a nejstarších ve střední Evropě. Tato barokní památka byla vztyčena na Staroměstském náměstí roku 1650. Z podnětu císaře Františka III. dílo vzniklo na oslavu obrany Prahy proti Švédům. Sloup byl ale lidem vnímán jako památka porážky na Bílé Hoře, kterou bylo zpečetěno vítězství katolické církve. Pro většinu lidí symbolizuje sloup starou monarchii a bojovný katolicismus, navíc byl umístěn poblíž místa popravy 27 českých pánů, kteří reprezentovali nekatolický stavovský odboj. V roce 1918, několik dní po vzniku samostatného Československa byla socha panny Marie stržena davem lidí vedených žižkovským bohémem Františkem Sauerem a sloup rozbit na padrť. Zdá se, že nyní, kdy „Společnost na obnovu mariánského sloupu“ usiluje o jeho reinstalaci, si nevíme rady. Je to památka dobrá či zlá? Budeme ji vnímat jako kulturní památku nebo jako konflikt mezi světským a církevním světem? Kopii sochy, podle fragmentů originálu z Lapidária Národního muzea, vytvořil sochař Petr Váňa. Památkáři souhlasili s jejím dočasným umístěním na pozemku farnosti Týnského chrámu. Instalovat repliku je tedy sporné a je smutné, když má umělecké dílo politický podtext. Bude ještě někdy mariánský sloup zdobit náměstí, kudy šly dějiny? Jarmila Bláhová

36

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA

12/2003

D Diivvaaddlloo

Divadla v Novém Boru Stálá divadelní scéna (SDS) zajišťuje dramaturgii, Městské divadlo (MD) se stará o realizaci – tak stručně by se dala nazvat dělba práce mezi těmito subjekty. Kromě akcí pořádaných v MD určitým způsobem SDS supluje městské kulturní středisko – je organizátorem např. Novoborského kulturního léta. Městské divadlo Budova MD byla postavena v roce 1925 a o rok později byla uvedena do provozu. Má kapacitu 387 míst a zaplnit většinu těchto míst bývá někdy dost problematické. Dramaturgie musí velice obezřetně volit jednotlivé tituly – i tady platí, že představení prodávají známé tváře z obrazovky, ale nesmí se objevit stejní protagonisté příliš často. Klub přátel divadla V současné době má 120 členů a je výsledkem dobré práce SDS s diváky. Těm byla nabídnuta možnost zasílání měsíčníku Bouletin Klubu přátel divadla, který informuje s dvouměsíčním předstihem o připravovaném programu. Každý člen klubu má v hledišti vybrané své místo a má možnost vždy do 15. předchozího měsíce si se slevou 10 % zakoupit vstupenku na každý z nabízených titulů. Za rok zaplatí člen klubu 100 Kč, získá průkazku a výše uvedené výhody. SDS naopak získalo adresy lidí, kteří rádi chodí za kulturou a dalo by se říci, že Klub přátel divadla tady supluje vlastně předplatné. Akce pro děti i seniory Pro děti je v divadle připravována vždy v květnu dvoudenní akce „Dospělí dětem“ (letos proběhl XXI. ročník této oblastní přehlídky). Jde o vystoupení amatérských divadelních souborů hrajících pro děti, které jsou na vysoké odborné úrovni – např. jde o postupové kolo na rakovnickou Popelku. Představili se tady ochotníci z Rumburku, Mostu, Mnichova Hradiště a České Lípy. Kromě divadelních představení byl součástí akce i seminář pro účinkující (ten letošní byl o neverbální komunikaci a setkal s velkým ohlasem) a soutěž pro děti. Na tuto akci dostává SDS finanční dotaci od Libereckého kraje. Pro seniory je pravidelně vždy první týden v měsíci připraveno Setkání s dechovkou, konané v bývalém Kulturním domě Bohemia. Hraje oblíbená malá sklářská dechovka – o její oblibě svědčí i to, že má za sebou víc jak 30 let vystupování. Eva Veselá

12/2003


37

Šestapadesátý Klicperův Chlumec je minulostí Čtyřtýdenní divadelní klání ochotníků v Chlumci nad Cidlinou letos hostilo celkem osm souborů, šest představení bylo soutěžních. Vítězství z loňského ročníku obhájil domácí soubor Klicpera, který měl při premiéře Drdových Dalskabátů nejvyšší návštěvnost za posledních pět ročníků. Poprvé byly rozdány i herecké ceny. Za roli faráře v představení Dalskabátů byl oceněn Jaroslav Málek z domácího souboru „Klicpera“ a za roli Matky ve hře Právo na hřích získala cenu Zuzana Průchová z ústeckoorlického souboru „Vicena“. Chlumečtí diváci mají největší zájem o komedie, veselohry nebo muzikálová představení. Tomu se již po řadu let festivalová dramaturgie přizpůsobuje, ale do příštích ročníků se chce zaměřit na uvádění současných her a autorských představení. „Chceme, aby se Klicperův Chlumec stal opět prestižním svátkem ochotníků, jakým býval v minulosti, není jiné cesty,“ říká M. Zmítko z Centra kultury v Chlumci. Velkým a letitým problémem města je, že, ač kolébkou otce české veselohry V. K. Klicpery, nemá doposud důstojnou scénu, na níž by bylo možné provozovat festival na vysoké úrovni, ale chybí i kvalitní divadelní zázemí pro domácí soubor. Snahou chlumecké radnice a starosty města Ing. Miroslava Uchytila je, udělat pro její vybudování maximum. Město má již projekt a ostatní potřebné náležitosti, ale stále schází to nejdůležitější - peníze. Chlumečtí doufají, že od příštího roku započne přestavba budovy kina, bývalého dělnického domu, na víceúčelové zařízení, kde se v roce 1937 konal první historický ročník Klicperova Chlumce. Práce by měly trvat několik let a probíhat v několika etapách, ale snad se chlumečtí milovníci Thálie dočkají. luk BECHYNĚ (6 tis. obyv., okres Tábor): V bechyňském Kulturním domě se ve dnech 5. - 7. 12. uskuteční Faustování 2003 - tvůrčí dílna, jejímž tématem je rodinné loutkové divadlo. Inspirováni nejstaršími českými pohádkami budou účastníci pracovat v malých skupinkách na drobných "inscenacích", které lze hrát i v pokoji. Akci pořádá Kulturní dům Bechyně, IPOS-Artama a občanské sdružení Tatrmani za finančního přispění MK ČR a Jihočeského kraje. (Loutkář, č.4, 2003)

38


12/2003

PRAHA: Po Činoherním klubu a Semaforu přechází na samostatné hospodaření další pražská scéna - Divadlo Archa. Od počátku prosince t.r. již nebude fungovat jako příspěvková organizace, ale jako obecně prospěšná společnost. Až do r. 2007 bude této nové o.p.s. zároveň přidělen čtyřletý grant ve výši dosavadní dotace, tj. necelých 20 mil. Kč ročně. Archa je tak posledních z 3 pražských divadel, která se vloni jako první rozhodla k samostatnosti. Zpoždění transformace této scény způsobily loňské povodně, při nichž bylo divadlo zatopeno do výšky 4,5 metru a jeho prostory byly zničeny. K osamostatnění se chystá i Dejvické divadlo. Jeho dosavadní provozovatel (Městská část Praha 6) připravuje přeměnu tohoto divadla na o.p.s. na červenec 2004. Na jeho provoz poskytuje radnice Prahy 6 doposud 15 mil. Kč ročně. Tuto částku by divadlu měl zaručit rovněž čtyřletý grant. Transformace by měla pražským divadlům umožnit větší volnost rozhodování v ekonomické i umělecké oblasti. (Právo, 23.10.2003) ČR: V letošním roce oslavuje Svaz českých divadelních ochotníků (SČDO) 35 let své existence. Jeho autonomní složkou je SAL - Skupina amatérských loutkářů. V současné době v ČR působí 7 oblastních organizací svazu. Severní Moravu pokrývá kolektivní člen SČDO, jímž je Divadelní centrum Pobeskydí. Kolektivními členy svazu jsou rovněž ochotníci a loutkáři tělovýchovných organizací Sokol a Orel. Mezi nejvýznamnější svazové aktivity patří především vzdělávání, pořádání soutěží, ediční činnost, společenské akce, klub režisérů SČDO a činnost SAL. (Loutkář, č.4, 2003) PRAHA: Po nuceném ročním hostování po různých scénách se soubor pražského Divadla v Dlouhé vrací do své budovy, kterou vloni drasticky poškodila povodeň. Slavnostní otevření, na něž jsou pozváni především sponzoři a lidé, kteří přispěli na mnohamilionovou obnovu divadla, se uskuteční 24. a 25. 10. Od pojišťovny, MK ČR, magistrátu a v neposlední řadě i díky veřejné sbírce se podařilo shromáždit 33 mil. Kč. Lidé na rekonstrukci divadla přispěli téměř 3 mil., majitel památkově chráněného domu do oprav celého objektu investoval miliony korun, MK ČR poskytlo nejvíce - celkem 16 mil. Divadlo, které ze svých fondů uvolnilo 5 mil., se po opravě představí v nové podobě. Celkově se vrátilo k původnímu stylu art deco. Pomocí barev a doplňků se změnila celková atmosféra místa, divadlo má lepší vzduchotechniku, původní kapacita 400 míst pro diváky se zvýšila o 30. Konec své mokré sezony divadlo oslaví od 27. 10. do 8. 11. postupným uvedením všech her ze svého současného repertoáru. (MF Dnes, 23.10.2003)

12/2003


39

H Huuddbbaa

ČESKÁ HUDBA 2004 nedílná součást evropské hudební kultury Program pro zvláštní podporu hudebních projektů Do r. 2004 spadá na šedesát výročí českého hudebního života (např. jubilea skladatelů A. Dvořáka, B. Smetany, L. Janáčka ad.). Roky zakončené „čtyřkou“ jsou tradičně vnímány u nás, ale i v zahraničí, jako „roky české hudby“. Pro podporu projektů zaměřených v tomto roce na českou hudbu vyhlásilo tedy MK ČR program „Česká hudba 2004“, který chápe zároveň jako přirozený nástroj propagace české kultury v roce vstupu republiky do Evropské unie. (Stručnou informaci přinesla Místní kultura č. 9/03). Program, zaštítěný jménem prezidenta republiky V. Klause, má přispět k mimořádné souborné propagaci výrazných projektů věnovaných české hudbě a dotací podpořit jejich realizaci. Do propagační části se mohou projekty zapojit průběžně přihláškou o logo programu, kterou lze získat ze stránek programu www.czechmusic.org, nebo se může organizátor obrátit na Informačně-koordinační centrum (IKC, [email protected]). Zájmem programu je, aby bylo logo užito co nejčastěji, včleněna je i oblast mimo tzv. vážnou a profesionální hudbu; logo může být uděleno také výstavě, filmu, knize nebo CD - podstatné je téma „české hudby“. Udělení loga posuzuje speciální komise. Nebudou zařazeny projekty s běžným repertoárem, eventuálně projekty nejasné a neperspektivní. Plošné užívání loga se má stát rovněž nástrojem masivnějšího upozornění veřejnosti na českou hudbu. MK ČR vyčlenilo pro realizaci programu celkem 105 milionů Kč. Tato podpora směřuje jednak k mimořádným projektům daného tématu příspěvkových organizací MK ČR (ČF, ND, SOP, ČMH), jednak do speciálního grantového řízení, určeného pro nestátní pořadatele. Součástí je také již zmíněná podpora zvláštní propagační kampaně a investice do

40


12/2003

kvalitní prezentace kulturního dědictví otevřením nové stálé expozice hudebních nástrojů Českého muzea hudby. Struktura financování projektů je tradičně vícezdrojová. U příspěvkových organizací MK ČR se kromě přímého nadstandardního příspěvku od zřizovatele předpokládá dofinancování z vlastních příjmů; vláda politicky podpořila především příspěvek podniků s většinovou státní účastí. Projekty přihlášené do speciálního grantového řízení, jehož uzávěrka byla 20. října t.r., budou dotovány z prostředků MK ČR maximálně z 50 – 70 % nákladů, ostatní příjmy těchto projektů by měly být kryty z prostředků měst (krajů), nadací, sponsoringu a vlastního zisku. Průběžně se lze informovat na výše udaných webových stránkách a emailu IKC. Lenka Dohnalová – koordinátorka programu

Svátek hudby je ohrožen To, že v den letního slunovratu - 21. června, se na každém náměstí a nároží setkám s živou hudbou, jsem dosud považovala za velmi milou samozřejmost. Půvab toho dne spočívá v tom, že ač mnozí neplánují setkání s hudební múzou, ona je na ulici přepadne a přiměje na chvíli se zastavit a zaposlouchat. Nevadí, že občan jde s hlavou plnou pragmatických myšlenek, spěchá obtěžkán nákupními taškami či zrovna venčí psa. Prostě vyjde na ulici a setká se s ním: s amatérským i profesionálním muzicírováním různých žánrů. Tedy cca od roku 1994 tomu tak alespoň v některých obcích a městech bylo. Jenže celoevropský svátek hudby v ČR, je v ohrožení. Materiál o problematice připravujeme do příštího čísla. Ludmila Kučerová HAVLÍČKŮV BROD (25 tis. obyv.), TŘEBÍČ (40 tis. obyv.), DOBRÁ VODA U PACOVA (90 obyv., okres Pelhřimov), JIHLAVA (52 tis. obyv.): Série 32 koncertů, v nichž vystoupí přední zástupci české folkové scény (Vlasta Třešňák, Oldřich Janota, Sváťa Karásek, Vladimír Merta atd.), začne 8.10. v Havlíčkově Brodě. Mimo něj (středy) se bude koncertovat ještě v Třebíči (čtvrtky), Dobré Vodě u Pacova (pátky) a Jihlavě (soboty). Projekt Hudební sklepy pořádá Václav Koubek (letos 3. ročník). Poslední koncert se koná 15. 5. 2004 v Jihlavě. (Vysočina-Noviny Třebíčska, 04.10.2003)

12/2003


41

V Výýttvvaarrnnéé uum měěnníí

Výtvarné centrum Sněženka pro postižené děti Od roku 1998 působí v obci Smržovka (3,4 tis. obyv., okres Jablonec nad Nisou) v Jizerských horách Evropské výtvarné centrum pro postižené děti Sněženka (EVC). Zřizovatelem tohoto ojedinělého zařízení je občanské sdružení Unikátní projekty. Umístění a kapacita Zařízení je umístěno ve dvou budovách, které dříve sloužily jako mateřská škola. Pro potřeby EVC bylo nutné provést jejich celkovou rekonstrukci, která se uskutečnila v letech 2001 až 2002. První budova má kromě pokojů (22 lůžek) víceúčelový společenský sál (má kapacitu 60 lidí, mohou se tady konat besedy, přednášky, promítání, hudební produkce), výstavní síň a jídelnu. V druhé budově najdeme keramickou dílnu s pecí, další dílny a technické zázemí. Co je posláním Výtvarné centrum je koncipováno jako otevřené zařízení, v němž se setkávají postižené děti, rodiče a vychovatelé postižených dětí, děti z rizikových skupin (např. z dětských domovů), děti zdravé, možnost vykonávat praxi tady mají studenti pedagogických a výtvarných škol. Nabídka aktivit V týdenních pobytech se tady děti naučí řadě výtvarných technik – malování, keramické tvorbě, základům fotografování, tkaní, malování na skle a porcelánu atd. Talentované děti se pak účastní dalších pobytů, během nichž se s výtvarnými technikami seznamují do větší hloubky. Doplňkem výtvarné činnosti jsou kulturní programy, promítání diapozitivů, koncerty a další akce, jejimž posláním je motivovat děti k výtvarné činnosti na určité téma. Co se podařilo Zatím bylo vydáno pět kalendářů, přičemž témata jednotlivých kalendářů vychází z výtvarných soutěží a výstavní činnosti. EVC má za sebou bohatou výstavní činnost – vystavovalo na Pražském hradě, a dalších místech v ČR, ale i v zahraničí – v Drážďanech, Žitavě, Löbau atd. Součástí výstav jsou doprovodné aktivity představované např. malováním dětí. Celorepubliková výtvarná soutěž Neomova archa proběhla na podzim roku 2001. Jejím námětem byla ekologie, ohrožené a vymírající

42


12/2003

druhy živočichů a rostlin. Čtyřicet vybraných obrázků bylo vystaveno v roce 2002 v Berlíně na Třetí mezinárodní výstavě dětského umění – Noemova archa, kterou pořádalo berlínské Muzeum dětského umění. Na jaře letošního roku byla vyhlášena celorepubliková soutěž Můj domov – má modrá planeta Země. Účastnilo se jí kolem sedmdesátky základních a uměleckých škol, postižené děti ze sociálních ústavů z celé republiky. EVC vydalo přes dvacet pohlednic a novoročenek s tématikou dětské tvorby, dětské obrázky se objevily i na dvou telefonních kartách. Jak se daří získávat finance Projekt EVC podpořilo od počátku jeho vzniku mnoho subjektů – Česko-německý fond budoucnosti, Velvyslanectví USA, Nadace Preciosa, Nadace Komerční banky, Nadace duhová energie, Nadace rozvoje občanské společnosti, Nadace Euronisa (poslední jmenovaná předala na podzim letošního roku EVC šek na 25 tisíc Kč, které jsou určeny na dovybavení zařízení – od roku 1998 přispěla tato nadace celkem částkou 115 tisíc Kč). Byly uskutečněny i tři benefiční koncerty – dva v Praze, jeden v Jablonci n. N. Podle materiálu EVC připravila Eva Veselá BRNO (386 tis. obyv.): Do 30.11. prezentuje Moravská galerie Brno dva výtvarné počiny, kterými pokračuje ve svém dlouhodobém projektu Neviditelná příčina, souvisejícím se zpřístupněním sbírky současného umění nevidomým a slabozrakým. Jedná se o multifunkční vibrační vanu L. Železného a A. Kiliána, která za pomoci speciálně vyvinutých hudebních kompozic vytváří relaxační akustickou koupel. Druhým artefaktem je socha od J. Příhody, která je umístěna do absolutně temného prostoru "socha, kterou nikdo kromě tvůrce nespatří...". (MF Dnes, 31.10.2003) JINDŘICHŮV HRADEC (23 tis. obyv.): V rámci oslav životního jubilea jindřichohradeckého betlémáře Tomáše Krýzy byla v r. 1998 vyhlášena mezinárodní soutěž tvůrců betlémů Nožík Tomáše Krýzy, na které bylo prezentováno kolem 100 betlémů z různých materiálů, vytvořených profesionálními a amatérskými tvůrci, a 200 betlémů, které vyrobily děti. Tehdy bylo rozhodnuto tuto soutěž pořádat jednou za 5 let. Letos její 2. ročník připravilo Muzeum Jindřichohradecka ve spolupráci s Jihočeskou pobočkou Českého sdružení přátel betlémů a Českým výborem ICOM. K účasti byli vyzváni profesionální a amatérští tvůrci, jejichž betlémy vznikly v období posledních 5 let. Vyvrcholením akce bude vánoční výstava betlémů. (Jindřichohradecký zpravodaj, č.10, 2003)

12/2003


43

LLiitteerraattuurraa

Poezie bez hranic Mezinárodní festival s tímto názvem se konal v Olomouci ve dnech 9. až 12. října 2003. Záštitu nad III. ročníkem festivalu převzal ministr kultury Pavel Dostál a primátor Statutárního města Olomouc ing. Martin Tesařík. V předvečer festivalu proběhla akce nazvaná tradiční „poetický happening“. Nepříliš příjemnou novinkou letošního festivalu bylo vstupné – permanentka na celý festival za 400 Kč, pro studenty 200 Kč (tvoří kolem 70 % posluchačů), vstupné na jednotlivé pořady ve výši 20, 50 či 100 Kč, návštěva některých pořadů byla zdarma. Návštěvníci měli možnost zhlédnout i výtvarné výstavy, ale hlavní pozornost byla věnována poezii – ze zahraničních autorů se představili např. nejvýznamnější černošský básník poválečně Ameriky A. Baraka, Slovák K. K. Bagal, první dáma maďarské poezie Z. Takacz a další. Jako hosté se na festivalu představila řada významných osobností, mezi nimi i V. Havel. Jemu bylo na olomoucké radnici předáno ocenění Řádu sv. Jiří – stal se tak prvním cizincem, který toto prestižní polské vyznamenání udělované polským časopisem Tygodnik powszechny obdržel. Tváří letošního festivalu se stal brněnský básník Leoš „Bacon“ Slanina. Jedním z hitů letošního festivalu bylo setkání s šestatřicátníky – J. Havel, J. Kuběna, J. Topol, V. Linhartová, V. Fischerová, P. Švanda. Nechyběl ani E. Bondy, nyní žijící na Slovensku. Finančně se na pořádání festivalu podílela řada subjektů. Podrobné informace na: www.poetry.cz Eva Veselá JIŽNÍ ČECHY: Osm jihočeských literátů se zúčastnilo první prezentace společného rakousko-českého povídkového sborníku, která se konala ve vzdělávacím institutu Bildungzentrum v rakouském Linci. Myšlenka vytvořit společnou antologii, na níž by se podílelo 12 jihočeských a 11 rakouských autorů, vznikla před 2 roky na setkání sdružení Austrian Czech Cultur Cooperation (ACCC). Letos již spolupráce Jihočeského klubu obce spisovatelů a rakouského literárního sdružení Netzwerk Memoria vrcholí vydáním německé a české verze almanachu. Rakouská publikace nese název Střídavě jasna za zemí nikoho, česká varianta má titul Střídavě jasno. Prezentace publikace v Linci byla spojena s kulturním programem včetně autorského čtení. Kniha bude oficiálně představena také v St. Pöltenu, ve Vídni a v Rakouském kulturním institutu v Praze. (Táborské listy, 13.10.2003)

44

ZAHRANIČÍ

12/2003

Péče o kulturu v Maďarsku

Sídlo MMI, foto L. Kučerová

Delegace Informačního a poradenského střediska (IPOS) – ředitel František Zborník, Lenka Lázňovská vedoucí útvaru Artama, Jana Radová vedoucí útvaru CIK, Ludmila Kučerová vedoucí redakce Místní kultury a Jana Rychtová (Artama) navštívila Magyar Müvelödési Intezét (dále MMI) - maďarský osvětový ústav, který je v mnoha činnostech podobný IPOSu. Důvodem k vzájemným kontaktům je, jak už bylo avizováno v Místní kultuře č. 9, výměna zkušeností a spolupráce.

Sídlo MMI je ve státní budově, umístěné v malebné historické části Budapešti. Budova byla v době svého vzniku luxusní, ovšem zub času nemilosrdně zapracoval a peněz na opravu se nedostává. Spolu s MMI sdílí prostory v budově organizace „Dům tradic“, jejímž úkolem je starost o tradiční lidové umění (o této instituci se dočtete v příštím čísle). MMI má 78 zaměstnanců a letos hospodařil s rozpočtem ve výši 500 mil. forintů. (Kurz forintu ke koruně se pohybuje v rozmezí 1 Kč/6-7 for.) Z toho 50 mil. bylo určeno na činnost metodickou a na akce 25,5 mil. forintů. Platy všech zaměstnanců činí 155 mil.

Útvary a činnost instituce Knihovna je velká, osvětová, jediná v zemi, která je zaměřená na kulturu. Vlastní 60 tisíc svazků odborné literatury. Od roku 1950 shromažďuje odborné publikace, využívá možnosti odkupu pozůstalostí, ale má málo peněz na nákup nových knih (cca 1,5 mil. forintů). V knihovně je umístěno informační středisko, knihovna provozuje webové stránky instituce (www.mmi.hu) a celostátní kulturní síť. K tomu jsou určeni dva zaměstnanci, přičemž by pro tuto činnost bylo potřeba více financí. Knihovna také nabízí vzdělávací CD o síti kulturních zařízení na území Maďarska. Odbor pro místní kulturu udržuje kontakt s kulturními organizacemi (kult. domy, nadacemi apod., plus kontakt se všemi radnicemi). Sbírá informace, třídí je, zveřejňuje a poskytuje také metodologickou pomoc. Zčásti se věnuje i statistice (data shromažďuje ministerstvo, útvar zpracovává pouze analýzu). Pracovníci odboru připomínkují mi-

12/2003

ZAHRANIČÍ

45

nisterské statistické výkazy, k různým tématům pořádají konference a odborná setkání. Pozn.: V době návštěvy se připravovala konference na téma: menší lokality v Evropské unii. Odbor uměleckých aktivit poskytuje metodickou pomoc v oblastech: loutkářství, tanec (kromě lidového), hudba, výtvarné umění, divadlo, umělecký přednes, fotografie a film + video. Pro každou oblast je vyčleněn jeden zaměstnanec. Na některých akcích útvar jen spolupracuje, někde poskytuje pouze met. pomoc, jinde pouze peníze, ale u některých akcí je hlavním organizátorem. Pozn.: Nejsilnějšími oblastmi jsou divadlo a umělecký přednes. Odbor pro kulturní domy se věnuje zejména místům, kde kulturní domy neexistují a hledá možnosti, jak rozvíjet kulturní aktivity. V Maďarsku je 3200 obcí a zatímco před cca 20 lety byl KD v každé, nyní je pouze ve 2000 obcích. V jedné třetině všech obcí žije méně než 1000 lidí, a právě malé obce mají problém se svou životaschopností. Pozn.: V Maďarsku stejně jako u nás je obec samostatný subjekt. Stát může určit povinnosti jen tehdy, když je zajistí finančně. Zákon z roku 1997 o kulturních institucích říká, že v každém městě musí být kulturní dům a peníze na jejich chod tedy přiděluje stát podle počtu obyvatel. Odbor lidového umění se věnuje např. hrnčířství, keramice, kožedělné výrobě a dalším. Zaměstnanci odboru hodnotí předložené výrobků a udělují jim certifikát kvality. Označují tyto výrobky logem, které kvalitu zaručuje. Odbor výzkumu je poměrně malý útvar, který se nyní buduje. Před třemi roky začal v obsazení jednoho pracovníka, nyní již v něm pracují tři lidé. Věnuje se mimo jiné financování kultury. Pozn.: Ředitel Beke Pál považuje tento útvar za velmi důležitý, protože představa společnosti o tom, jaké postavení má kultura v rámci života jedince i společnosti, je založena jen na dojmech, není podle něj doložena statistickými a jinými ověřitelnými daty. Odbor pro národnostní menšiny se věnuje menšinám národnostním, ale i jiným. Pozn.: V Maďarsku žije 13 národnostních menšin, ale pouze tři jsou zastoupené v MMI – Slováci, Srbové a Chorvati, ostatní mají své organizace (Němci, Poláci a dal.) Problematice etnické menšiny – Romům, se věnují dva zaměstnanci. Odbor pro Maďary v zahraničí – pracují v něm rovněž dva lidé. Odbor vzdělávací – organizuje školení, spolupracuje s VŠ a univerzitami a plní ministerská zadání.

46

ZAHRANIČÍ

12/2003

V rámci instituce je vydáván i časopis – dvouměsíčník, který vychází v nákladu 700 výtisků. Obsahem jsou články s volně volenými tématy. Časopis připravuje jedna pracovnice. Rádio - součástí projektu cíleného na aktivitu lidí je i rádio, které provozuje nadace. Vysílá hudbu, zprávy z nestátní sféry, z kultury apod. Nápad je realizován ve více městech, v Budapešti kryje území města s dosahem v okruhu 70 km. Uplatňují se v něm různé spolky, nestátní instituce apod. Frekvenci získalo MMI v soutěži, platí za ní, ale podstatně méně, než obchodní společnosti. Ludmila Kučerová

Ocenění pro ředitele Českého centra v Budapešti Nejvyšší vyznamenání maďarského Ministerstva národního kulturního dědictví převzal dne 31. října 2003 Tamás Csémy, odcházející ředitel Českého centra v Budapešti. Pamětní plaketa Pro Cultura Hungarica je udělována ministrem národního kulturního dědictví těm cizím státním občanům, kteří se nesmazatelným způsobem zaslouží o rozvoj kulturních vztahů mezi maďarským národem a dalšími národy. Tamás Csémy během svého pětiletého působení ve funkci ředitele Českého centra (srpen 1998 – říjen 2003) v Maďarsku zorganizoval a realizoval více než 650 kulturních a obchodně-prezentačních akcí propagujících Českou republiku, z nichž mnohé navštívili významní čeští a maďarští přestavitelé politického a kulturního života, jako například maďarský prezident Árpád Göncz a předseda Senátu Petr Pithart. luk Maďarský parlament přijal zákon o Národním občanském fondu Tento fond by se měl podle maďarských zákonodárců stát jedním z hlavních finančních zdrojů pro aktivity občanského sektoru. Granty by měly být použity i jako národní spolufinancování na projekty podpořené z fondů EU. Nicméně hlavním cílem NOF bude podpora provozních nákladů neziskových organizací. Zatímco dosud bylo možné různými cestami získat peníze na projekty a akce, z tohoto fondu bude možné čerpat finanční prostředky na provoz organizací. Fond je součástí rozpočtu a vytváří se z daňových příjmů – 1% ze zisku při pořádání akcí. První peníze z fondu budou rozděleny na jaře roku 2004. luk

12/2003

NABÍDKA - AKCE - AKTIVITY

47

Vánoční benefiční koncert Ve čtvrtek 11. prosince 2003 se v Městském kulturním středisku Říčany, ul. 17. listopadu 214, uskuteční vánoční koncert. Oficiální zahájení programu je v 19.30 h. Finanční výtěžek bude věnován ve prospěch Léčebny dlouhodobě nemocných na Vojkově (LDN). Pořadatelem koncertu je Městský úřad Říčany a LDN na Vojkově. Předprodej a rezervace vstupenek (cena vstupenky je 150 Kč): MěKS Říčany, ul. 17. listopadu 214, tel: 323 602 456 od 8.00 do 15.00 h., po 15 hodině na tel: 723 393 939. Orlová - Město, Výstavní síň Muzea Těšínska: Loutkářův svět, do 18. 1. 2004 Ostrava, Planetárium, Minigalerie MIRA: Brána naděje - cyklus fotografií Jindřicha Štreita, do 3. 1. 2004 Jílové u Prahy, Regionální muzeum: Hodiny jdou a jdou…, do 11. 1. 2004 Karlovy Vary, Galerie umění: Česká kresba 15 – Vladimír Novák, do 11. 1. 2004 Rokycany, Muzeum Dr. B. Horáka: Vánoce, vánoce přicházejí… aneb Vánoční zvyklosti nejen u nás, do 31. 12. Anna Hálečková – Háskova a Eva Schwarzová: Setkání (malby a kresby), do 11. 1. 2004 Cheb, Krajské muzeum: Tradiční vánoční soutěž „O nejkrásnější vánoční stromeček roku 2003“, soutěž proběhne 9. – 14. 12, vítězné stromečky budou vystaveny v muzeu do 4. 1. 2004 Chebský lidový malovaný nábytek, do 4. 1. 2004 Praha 1, Muzeum dětské kresby, U Radnice 13: tradiční vánoční výstava - „Vánoční čas v Žábě – světlo“, od 18. 12. do 6. 1. 2004 Středověký Silvestr pro děti a jejich rodiče - 31. 12. od 16 do 20 hod. na dvoře měšťanského domu „U Zelené žáby“ a v dalších prostorách muzea Slavičín, Galerie Infocentrum: výstava Zdeněk Kutra: Lampy – Vitráže zhotovené technikou tiffany, do 22. 12. 2003

www.ipos-mk.cz/casopis

Naši internetovou verzi naleznete na adrese

Uzávěrka dvojčísla 1-2/2004 je 5. 1. 2004, čísla 3/2004 je 2. 2. 2004.

Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98.

Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9 tel. 234 092 851, fax 234 092 813, pí Alena Hauzírková. E-mail: [email protected], http://www.predplatne.cz

Objednávky zasílejte do redakce. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit.

Předáno do tisku: 25. 11. 2003. Evid. čís. MK ČR E 6627. ISSN 1211-7994

Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře IPOS.

Redakce: L. Kučerová, Z. Jírový, E. Veselá, J. Bláhová. Redakční rada: V. Appl, Z. Jírový, L. Lázňovská, A. Mockovčiaková, J. Radová, Fr. Zborník (předseda).

Předplatné na rok 2004 (12 čísel) = 250 Kč.

Tiskne MATISK, Praha 10, Nad Úžlabinou 98.

ARTAMA – útvar pro neprofesionální umělecké aktivity a estetickou výchovu sekretariát: 221 507 953-4 zahraniční styky: 261 215 682 E-mail: [email protected]

Redakce MÍSTNÍ KULTURY, @informačního servisu tel. 221 507 921, 221 507 923, 221 507 924

REGIS – útvar pro legislativu a ekonomiku kultury, tel. 221 507 941

CIK – centrum informací o kultuře, tel. 221 507 920 (statistika, databáze, knihovna)

Odborné útvary:

221 507 900 (pro všechny útvary) 221 507 929 221 507 930, 221 507 935

120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 E-mail: [email protected], http://www.ipos-mk.cz

Adresa redakce: 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 ústředna 221 507 900, fax 221 507 929. tel. sekretariát redakce 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová 221 507 923 @informační servis 221 507 923 E-mail: [email protected] Tel. ústředna: Fax: Ředitel:

IPOS INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO MÍSTNÍ KULTURU

MÍSTNÍ KULTURA - Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech Ročník XIII. Vydává Informační a poradenské středisko pro místní kulturu.

2003. Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech ROČNÍK XIII

Recommend Documents