Název projektu
Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0748
Název školy Autor
Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Mgr. Petra Jakšíková
Název šablony
III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název DUMu
VY_32_INOVACE_ Kvarta_český jazyk a literatura/literatura pro nižší GY _02_20
Stupeň a typ vzdělávání Základní vzdělávání Vzdělávací oblast
Jazyk a jazyková komunikace
Vzdělávací obor
Český jazyk a literatura
Tematický okruh
Český jazyk a literatura/literatura pro nižší gymnázium
Cílová skupina
Žák 11-15 let
Anotace
Prezentace slouží k opakování osobnosti A. Jiráska. Obsahem cvičení je určení znalosti osobnosti tohoto spisovatele a jeho díla.
Vybavení, pomůcky
PC, dataprojektor
Datum
28. 4. 2013
Klíčová slova
A. Jirásek
www.zlinskedumy.cz
ALOIS JIRÁSEK * 23. srpna 1851- Hronov † 12. března 1930 -Praha
český spisovatel a dramatik
obr. č. 1
ŽIVOT ÚKOL Č.1: Zařaďte správně do textu vynechaná slova a poté přečtěte celý text: Thomayerem, maturitu, Alšem, devíti, Hronově, Manifest českých spisovatelů, Macharem, Nobelovu cenu, Myslbekem, profesor, historii Narodil se v ____________v rodině pekaře. Pocházel z ____dětí. Vystudoval nižší německé gymnázium v Broumově , _________složil na
českém gymnáziu v Hradci Králové na pražské univerzitě vystudoval _______. Navázal přátelství s malíři Mikolášem _______Josefem Václavem _________, s lékařem Josefem ____________a básníkem Josefem Svatoplukem ________. 14 let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální ________dějepisu a zeměpisu. V květnu 1917 podepsal ___________________významné prohlášení podporující politické úsilí o státní samostatnost českého národa. 4x byl navržen na _____________za literaturu (1918, 1919, 1921 a 1930 ).
ŽIVOT-ŘEŠENÍ Narodil se v Hronově v rodině pekaře. Pocházel z devíti dětí. Vystudoval nižší německé gymnázium v Broumově , maturitu složil na českém
gymnáziu v Hradci Králové na pražské univerzitě vystudoval historii. Navázal přátelství s malíři Mikolášem Alšem,Josefem Václavem Myslbekem, s
lékařem Josefem Thomayerem a básníkem Josefem Svatoplukem Macharem. 14 let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor dějepisu a
zeměpisu.
V květnu 1917 podepsal Manifest českých spisovatelů, významné prohlášení podporující politické úsilí o státní samostatnost českého národa.
4x byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu (1918, 1919, 1921 a 1930 ).
tvorba Auto řady historických románů, novel, povídek a dramat. Ve svých dílech se zabýval
zlomovými obdobími českých dějin.
V Hronově můžeme navštívit rodný dům
Aloise Jiráska, který dnes slouží jako muzeum.
obr.č.2
ÚKOL Č.2 (zadat jako Dú): Na internetu zjistěte, jak se nazývá přehlídka amatérských divadel, která se
každoročně koná ve východočeském Hronově na počest Jiráskovy dramatické tvorby?
obr.č.3
ŘEŠENÍ ÚKOLU Č.2 (zadat jako Dú): Na internetu zjistěte, jak se nazývá přehlídka amatérských
divadel, která se každoročně koná ve východočeském Hronově na počest Jiráskovy dramatické tvorby?
Odpověď: JIRÁSKŮV HRONOV
DÍLA A. JIRÁSKA
ÚKOL Č. 3: Sestavte z následujících anagramů (přesmyček) správné názvy děl Aloise Jiráska. o Doba pobělohorská: o Nejstarší období:
résta věspoti kéčes
o Husitství: zime dyprou tipro všem
tvobratrs
notem cipsohlav Láskaci o Historická dramata(Tzv.
trilogie tří Janů): naj suh naj kažiž naj háčro
DÍLA-ŘEŠENÍ o Nejstarší období: Staré pověsti české o Husitství:
Mezi proudy Proti všem Bratrstvo
o Doba pobělohorská: Temno Psohlavci
Skaláci o Historická dramata(Tzv.
trilogie tří Janů): Jan Hus Jan Žižka Jan Roháč
Staré pověsti české Kniha, která popisuje události z české historie. Nejvýznamnější české pověsti vybral Jirásek z Kosmovy,
Dalimilovy a Hájkovy kroniky a doplnil je o novější pověsti (např. Ječmínek, Žižka, Jánošík) Poprvé vyšla v roce 1894 v pražském nakladatelství J. R. Vilímek Ilustrátory se stali: Věnceslav Černý, Antonín Procházka, Mikoláš Aleš. Podle této knihy byl v roce 1952 natočen stejnojmenný barevný loutkový animovaný film o délce 91 minut, který režíroval Jiří Trnka.
Některé pověsti z knihy Úkol č. 4: Opište si názvy jednotlivých pověstí. Poté Zařaďte správně názvy jednotlivých pověstí k obrazům zobrazujícím výjevy z pověstí. A. O Čechovi B. Blaničtí rytíři C. O Krokovi a jeho dcerách D. O Bivoji E. Dívčí válka F. O Přemyslovi G. Staroměstský orloj H. O Žižkovi A___, B___, C___, D____, E___, F____,G____, H____
1.
obr. č. 4
2.
Obr. č. 5
3.
Obr.č.6
4.
Obr.č.7
5.
Obr.č.8
6.
Obr.č.10
7.
Obr.č.9
8.
Obr.č.11
ŘEŠENÍ ÚKOLU Č. 4
ŘEŠENÍ ÚKOLU Č. 4 A6 O Čechovi
ŘEŠENÍ ÚKOLU Č. 4 B7 Blaničtí rytíři
ŘEŠENÍ ÚKOLU Č. 4 C4 O Krokovi a jeho dcerách
ŘEŠENÍ ÚKOLU Č. 4 D1 O Bivojovi
ŘEŠENÍ ÚKOLU Č. 4 E3 Dívčí válka
ŘEŠENÍ ÚKOLU Č. 4 F5 O Přemyslovi
ŘEŠENÍ ÚKOLU Č. 4 G2 Staroměstský orloj
ŘEŠENÍ ÚKOLU Č. 4 H8 O Žižkovi
Další pověsti z knihy ÚKOL č. 5: Opište si názvy dalších pověstí a k následujícím
úryvkům přiřaďte správný název pověsti.
O staré Praze Proroctví slepého mládence Libušina proroctví Praporec sv. Václava O Křesomyslu a Horymírovi O Jánošíkovi Bílá paní Opatovický poklad O králi Ječmínkovi
ukázka 1 Až jednou král, když opět uložil novou berni a králová zase za lid
prosila, tím popuzen, ve vzteku vytrhl meč a hnal se jím po své manželce tak prudce, že div uklouzla ze dveří ven. V tom divokém hněvu poručil král, aby ji té chvíle hned vyvedli ze hradu, aby jí neměl ani na očích…
Než nikde neměla zastání, nikde ochrany. Ve smrtelné úzkosti
hleděla kol: nikde však útočiště. Jen lán dozrávajícího ječmene stál u cesty, lán široký a požehnaný, jenž svítil se na slunci krásně bělavý v ourodě bohatých klasů, v záblescích nesčetných vousin. Vráz pohnula se tichá hladina širého lánu. Klasy se rozhoupaly a nad nimi se míhaly zlaté královniny vlasy. Prchala ječmenem, až pojednou v něm zmizela, zapadla jako ve zlaté tůni. A hned se zase ztišily vlny po lánu, hladina ječmene se zavřela, byla tichá jako v bezvětří; král doběhnuv darmo se ohlížel, kam zmizela jeho paní. Ji našly pak vesnické ženy a vedle ní děťátko, jež se jí tu narodilo.
ukázka 2 Vídali ji na Telči, na bechyňském hradě, v Krumlově, v hradeckém
zámku i v třeboňském. Kdykoliv se ukázala, mohli se v těch místech nadít nějaké události, veselé nebo smutné. Buď se někdo narodil, nebo zemřel, nebo svatby slaveny v tom rodě. A vždycky se zjevila v bělostném obleku, paní vážná, urostlé postavy, majíc hlavu rouškou zavitu jako vdova. Jen když něco žalostného nastávalo, mívala prý na rukou černé rukavičky. Zjevovala se v různou dobu: někdy v pravé poledne, nejčastěji v noci. Na zámku v Jindřichově Hradci zhlédli ji v polední čas. Mihla se náhle na staré, opuštěné věži, vysoko, u okna, kam nebylo žádného přístupu, neboť dřevěné schody, jež kdysi sem vedly, dávno již vzaly zasvé za velkého požáru. Když lidé kolem zámku i v městě plni úžasu na bělostné, tajemné zjevení hleděli, když na ně ukazovali, nezmizelo rázem.
ukázka 3
Mládenec ani slova nepromluvil, ale vzav křídu napsal tyto litery na stůl, jednu od druhé podále, a to: K. V. Z. A. L. J. V. L. F. M. R.
A když napsal, řekl: "Co liter, tolik králů. Toť jsou jména tvých následovníků. Po tvé smrti, za panování tvého syna, počnese domácí vojna a bude velké krveprolití. Ale vojenská sláva i kořist všechna v zemi zůstanou a země česká zkázy nevezme, nýbrž obhájí se slavně proti mnohým nepřátelům. Ale pak během času upadnou Čechové v nekázeň a v nesvornost a nastane veliká zkáza mravů…. Tenkráte nastanou daně, platy i roboty neslýchané, válka válku bude stíhat a muži ženám, otcové dětem budou násilně bráni na vojnu. Tehda budou světské i duchovní vrchnosti českého jazyka nenáviděti, Němci opanují Prahu, a přemnozí Čechové se tak velice zapomenou a prohřeší, že budou svůj mateřský jazyk zapírat a za něj se styděti…Pak se vzbouří na Čechy tolik nepřátel, že jako liják, jako hejna kobylek na ně se posypou. Jen mezi Úpou a Orlicí neublíží se ani slepici. Kdo ty všechny hrůzy přečká, užije pak blažených časů." Mládenec se odmlčel a Karel IV. promluvil: "Milý mládenče! Smutné je, cos zjevil. Ale ještě mi vylož, co chceš těmito literami říci?" "Slavný králi! Tyto litery znamenají: K. To jsi ty sám. V. Václav, tvůj syn. Z. Zikmund, druhý tvůj syn. A. Albrecht, Rakušan, jeho zeť. L. Ladislav, Albrechtův syn. J. Jiří král, Čech. V. Vladislav, Polák. L. Ludvík, Uher. F. Ferdinand, Španěl. M. Maxmilián, Čech. R. Rudolf, Maxmiliánův syn.
ukázka 4 …zmizel za bouří, jež stíhaly naši vlast, a není paměti, jak za své
vzal, za které doby. Jen pověst těší, že nebyl zničen rouhavou rukou, že se nestal kořistí cizích, nýbrž že je ve vlasti a zase tam, kde býval a odkud byl před věky vzat v čas hrozného nebezpečenství na záštitu a povzbuzeni českého vojska: v hrazeném kostelíku Vrbčanském. Tam však již neodpočívá v bývalé schráně, nýbrž v bezpečnější, ale také nedostupnější: v chlumku pod kostelem, v pevném sklepení na mramorovém stole. Ticho tam; řinčení zbraně umlklo i hrdin hlas. Ale v šero té kobky, jímž svítí zlatý hrot svatého praporce jako naděje v temnotách protivenství, zaléhá shora ohlas bitevních zpěvů: "Hospodine, pomiluj" a "Svatý Václave, vojvodo české země" a svědčí, že potomci nezapomněli, že živa v nich odvaha a že neustanou zápasiti pro právo této země a pro jazyk otců. -
ukázka 5 Ještě nepracovali plná tři léta na stavbě Slovanského kostela, a již
založil Karel IV. nový kostel, a to na nejvyšším místě Nového města naproti Vyšehradu. Návrh na tuto stavbu podal mladý jeden stavitel Pražský. Císař uviděv narýsovaný plán, nemálo se podivil, jak krásně, ale i směle všecko tu myšleno. Divil se, i znalci se divili, zkušení, osvědčení stavitelé a tvrdili, že mladý druh jejich nevyvede toho chrámu, že nedokoná ohromné té klenby, jak ji navrhl. Než král přece svěřil dílo mladému umělci, a ten dychtě po tom, aby vyvedl stavbu, jaké po tu dobu Praha neviděla, dal se chutě, pln nadšení do díla. Stavěl a stavěl a chrám v osmistranu založený počal očividně růsti. Již se zvedaly zdi, již v nich byla dvojdílná i trojdílná okna překrásných kružeb, již stál portál bohatých pásů, hojnými lupeny, soškami a křížovou kyticí ozdobený, již počali dle plánu mladého mistra přepínati chrámovou
ukázka 6
"Kněže opate, chtěls věděti mé jméno. Oznamuji ti a bratřím zde, že jsem Karel, římský císař a český král, pán váš.„…
Pak ho zavedli k nějaké díře a žádali ho, aby opatrně sestupoval, že polezou po žebříku. I lezl za nimi hloub a hloub do čiré tmy velmi hluboko, a když stanuli na dně, obrátili císaře a vedli ho několikráte sem i tam, aby si nepamatoval směru a cesty. Poté kráčeli nějakou dlouhou tmavou chodbou. Bylo zde cítiti zavlhlý vzduch, ztuchlinou páchla všecka ta štola a duněla jejich kroky. Císaři se zdálo, že je nekonečná. Pojednou stanuli, a vtom, jak mu kuklu sňali, viděl se v dušném sklepení, jehož prostorou mdle se míhala zář voskovic.
A v té záři zatřpytilo se v železných truhlicích, jak opat víka pozdvihl, stříbro, spousta stříbra kolkolem, v kruhy litého i celé bochánky. Odtud vedli mniši císaře do vedlejšího sklepení. V tom spatřil množství kruhů a silných prutů ryzího zlata, celé kusy, těžké, nezpracované. Císař se divil; ve třetím však sklepení zmlkl úžasem. Tuť byl největší poklad; ohromné množství drahého kovu, zlato, stříbro, ale vše umělou prací zdělané: překrásné řetězy, číše a kalichy, kříže a pacifikály, vše svítilo zlatem a ještě měňavými, duhovými blesky drahého kamení, až z toho zrak přecházel. Jak se tak císař na všecku tu krásu, na všechno to nesmírné bohatství zahleděl, řekl mu opat: "Pane náš, ty poklady se tobě i tvým budoucím chovají. Protož vezmi, co se koliv tobě líbí."
ukázka 7 Libuše u vytržení, jako by manžela, družiny nebylo, vztáhla ruce k
modravým stráním za řekou a hledíc na les táhlého vrchu, mluvila prorockým duchem: "Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat. Tam v lese je místo, třicet honů odtud vzdálí, Vltava řeka je obíhá. To na půlnoc ohrazuje potok Brusnice hlubokým ouvalem, na polední pak straně skalnatá hora vedle lesa Strahova. Tam když přijdete, najdete člověka prostřed lesa, an tesá práh domu. I nazvete hrad, jejž stavíte, Prahou. A jakož knížata, vojvodové proti prahu klanějí hlavu, tak budou se klaněti i proti městu mému. Budeť mu čest a chvála a bude slovutno světu."
… I byl hrad Praha řečený velice pevný a panoval pak vedle
Vyšehradu celé České zemi.
ukázka 8
Časem se také jinde zdržoval, v Prosečné dolině a v Rymavské dolině, kdež v zápase zabil generála vedoucího šest set vojáků. Jakmile generál padl, dali se všichni na útěk. …chodíval také často v přestrojení. Tu jako žebrák se od dědiny k dědině potloukal, tam jako mnich přišel do města; nejednou také na koni, v panském obleku přijel do zámku, dal se uctit, pak sebral, co chtěl, často i zpupného pána potrestal, a odjel zase s "chlapci" přestrojenými za sluhy a hajduchy. Byl hned tu, hned tam. Třeba se v Liptově ohlásil "třírohým listem", a již druhého dne vzešel, kde ho nezaseli, nečekali, třeba na druhém kraji Slovenska. Když na některém místě měli na něj nalíčeno, uklouzl jim jako úhoř nebo seděl nedaleko ve vsi v krčmě a tu se s šuhaji veselil. Popil tu, pozpíval s nimi, pak náhle zmizel. Tu teprve se páni dověděli, kde byl, co dělal, jak ho měli skoro již v hrsti. Tak chodil po horách kolik let, mstě se pánům, pomáhaje chudým, utiskovaných chráně…Až ho zrada zmohla…. Vkročil do jizby, sklouzl a upadl. Podsypaliť mu pod nohy hrachu. Jen klesl a již se na něj sesypali, povalili ho a spoutali. Ale jen spoutali, již se vymrštil, pouta roztrhl, bil jimi kolem sebe do vojáků a hajduchů a smál se jim: "Kolko drábov idě do jednej polkyly!" (půlměřice). Již jim bylo zle a již se ku dveřím tlačili. V tom baba vrasčitá pronikavě zkřikla s přípecky: "Rubejte mu v opasek!"
ukázka 9 Okamžikem ho vyvedl, osedlal, a již, promluviv naň tiché slovo,
vyrazil branou ven do polí. Shlédli ho; křičeli, hnali se za ním, Slyšel i dusot kom. Pobídl Šemíka a věrný kůň pustil se v divější cval, až hříva mu vlála, až z pod kopyt stříkala hlína a písek, a jiskry jen sršely do tmy. Za jezdcem vlála bělavá halena jako křídlo a chvíli vedla pronásledovníky. Ale jen chvíli. Nestačiliť Šemíkovi, jenž pádě mocnými skoky, zanikl ve tmách podzimní noci. Až na pokraji lesa, v černém vřesovišti, ho zastavil jeho výborný jezdec. Byli zachráněni. Ale jak vladyka zpět pohlédl, chytla ho zlost i lítost. Požár viděl; jeho dědina hořela. Rudá záplava rozlévala se po temném nebi, rděla se víc a více a šířila se valem… Zahroziv v ty strany k požáru zaťatou pravicí, přísahal: "Ať zčernám jako úhel, ať mne rozsekají mým vlastním mečem, jestliže to nepomstím, jestliže jim všechno nesplatím! A víc a hůř!" -
ŘEŠENÍ ÚKOLU Č.5
Ukázka 1 Ukázka 2 Ukázka 3 Ukázka 4 Ukázka 5 Ukázka 6 Ukázka 7 Ukázka 8 Ukázka 9
O králi Ječmínkovi Bílá paní Proroctví slepého mládence Praporec sv. Václava O Staré Praze Opatovický poklad Libušina proroctví O Jánošíkovi O Křesomyslu a Horymírovi
Použitá literatura: PaedDr. Lederbuchová L., CSc., Beránková E.: Čítanka 7
učebnice pro sedmý ročník ZŠ a sekundu víceletých gymnázií. 1. vydání, Plzeň: nakladatelství Fraus, 2003. ISBN 80-7238-248-9
zdroje:
Staré pověsti české ukázka 1- Jirásek, A.: Staré pověsti české. Praha : Státní nakladatelství, 1936, s.108-109 ISBN 8000-01213-8 ukázka 2- Jirásek, A.: Staré pověsti české. Praha : Státní nakladatelství, 1936, s.255 ISBN 80-0001213-8 ukázka 3- Jirásek, A.: Staré pověsti české. Praha : Státní nakladatelství, 1936, s.304-305 ISBN 80-0001213-8 ukázka 4- Jirásek, A.: Staré pověsti české. Praha : Státní nakladatelství, 1936, s.125 ISBN 80-0001213-8 Ukázka 5- Jirásek, A.: Staré pověsti české. Praha : Státní nakladatelství, 1936, s.159 ISBN 80-0001213-8 Ukázka 6- Jirásek, A.: Staré pověsti české. Praha : Státní nakladatelství, 1936, s.144-146 ISBN 8000-01213-8 Ukázka 7- Jirásek, A.: Staré pověsti české. Praha : Státní nakladatelství, 1936, s.48-49 ISBN 80-0001213-8 Ukázka 8- Jirásek, A.: Staré pověsti české. Praha : Státní nakladatelství, 1936, s.284-287ISBN 8000-01213-8 Ukázka 9- Jirásek, A.: Staré pověsti české. Praha : Státní nakladatelství, 1936, s.69 ISBN 80-0001213-8
Obrázky
obr.č.1: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Vil%C3%ADmek_-_Alois_Jir%C3%A1sek.jpg 28.4.2013
Obr.č.2: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:JIRASEK_HOUSE.jpg 28.4. 2013
Obr.č.3:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jir%C3%A1skovo_divadlo.jpg?uselang=cs 28.4. 2013
Obr. č.4:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:MikolasAles_Bivoj.PNG?uselang=cs 28.4.2013
Obr.č.5:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hanus.jpg?uselang=cs 28.4.2013
Obr.č.6:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Adolf_Liebscher_-_D%C3%ADv%C4%8D%C3%AD_v%C3%A1lka.jpg 28.4.2013
Obr.č.7:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Mathauser_-_Kn%C3%AD%C5%BEe_Krok_s_dcerami_%28Kazi,_Teta,_Libuse%29.jpg 28.4.2013
Obr.č.8:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Mathauser_-_P%C5%99emysl_Or%C3%A1%C4%8D_za_kn%C3%AD%C5%BEete_povol%C3%A1n.jpg 28.4. 2013
Obr.č.9:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cerny-Jirasek.jpg 28.4.2013
Obr.č.1 0:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Mathauser_-_Praotec_%C4%8Cech_na_ho%C5%99e_%C5%98%C3%ADp.jpg 28.4.2013
Obr.č.11:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Vil%C3%ADmek_-_Jan_%C5%BDi%C5%BEka_z_Trocnova.jpg?uselang=cs 28.4.2013