1. ÚVOD Od 1.1. 2007 má Evropská unie 27 členských států. Pouze některé z nich zatím postoupily do další etapy společné integrace, kterou je hospodářská a měnová unie (v pojetí EU tzv. eurozóna), čímž se vzdaly svých národních měn a jejich oficiální měnou se stalo euro. Při vstupu do Evropské unie se státy zavázaly k přijetí společné měny, přesné datum však specifikováno nebylo. Dva z členských států obdržely na zavedení eura výjimku – jedná se o Velkou Británii a Dánsko. V dnešní době je členy eurozóny 13 zemí EU, poslední rozšíření proběhlo v lednu 2007.
Vstup do hospodářské a měnové unie a jeho správné načasování znamená pro stát, jakožto suverénní jednotku, velice důležité rozhodnutí. Ztratí tím totiž dohled nad monetární politikou, tedy souborem důležitých nástrojů potřebných k řízení stabilního chodu ekonomiky. Monetární politika již nebude prováděna státem, aby co nejlépe vyhovovala požadavkům národní ekonomiky, ale Evropskou centrální bankou (ECB) ve prospěch „celé“ eurozóny.
Aby ECB mohla provádět jednotnou monetární politiku, aniž by ohrozila stávající členské země eurozóny a zároveň ty budoucí, musí kandidátské státy dosáhnout určitého stupně ekonomické konvergence. V tomto smyslu se hovoří zejména o nominální a reálné konvergenci. Nominální konvergenci představují maastrichtská kritéria, která musí každý stát splnit před vstupem do eurozóny. Tyto podmínky se týkají inflace, dlouhodobé úrokové sazby, veřejného dluhu a deficitu a měnového kurzu. Jsou bedlivě sledovány Evropskou komisí a ECB v konvergenčních zprávách a na základě vývoje těchto ukazatelů je pak daný stát doporučen k přijetí do eurozóny. Reálná konvergence pak udává ekonomickou vyspělost dané země. Evropskou komisí je sledována i konvergence legislativní, týkající se zejména legislativy o národní centrální bance. To, kdy bude vstup do měnové unie přínosný pro danou kandidátskou zemi a tedy politika ECB nenaruší její ekonomickou stabilitu, je otázkou sledování ekonomické sladěnosti.
8
Vstup nových členských států do třetí fáze hospodářské a měnové unie je na poli evropské integrace v dnešní době aktuálním tématem. 1. ledna 2007 se brány eurozóny otevřely Slovinsku, jakožto první zemi z postsocialistických republik. To, jaký bude následný vývoj není zatím zcela jasné. Od stejného data chtěla zavést euro i Litva, bohužel však narazila na přehnanou důslednost Evropské komise ve sledování maastrichtských kritérií. Většina zemí chce vstoupit do měnové unie v brzké době, o čemž značí fixace jejich měn v rámci systému ERM II. Naopak zbylé státy se vstupem nespěchají a vyčkávají na pro ně nejvhodnější okamžik. Podle plánů nynější vlády ČR by se zde mělo začít platit eurem od roku 2012.
9
2. CÍL PRÁCE Jelikož jako téma této práce jsem si vybral „analýzu a vyhodnocení připravenosti nových členských států na vstup do eurozóny“, musím tedy jasně dospět k závěru – buďto ano, země jsou připraveny a nebo ne, připraveny nejsou. V rámci tohoto zadání tedy stanovuji hypotézu, že nové členské země EU jsou připraveny na vstup do EMU. Za nové členské země pro účely této práce považuji ty, které vstoupily do EU k 1. 5. 2004, jedná se tedy o Českou republiku, Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Maltu, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko.
K tvrzení připravenosti či nepřipravenosti, tedy k testování hypotézy, bych chtěl dospět na základě analýzy tří významných okruhů – nominální konvergence, reálné konvergence a celkové sladěnosti. Na základě rozboru těchto tří faktorů jakožto dílčích cílů práce, kdy největší důraz je kladen na nominální konvergenci, bude stanovená hypotéza v závěru potvrzena nebo vyvrácena.
Na počátku každého okruhu jsou definována teoretická východiska, která udávají zejména důležitost sledování těchto činitelů při vstupu do hospodářské a měnové unie a tedy při přijetí společné měny. Následně jsou teoretická východiska propojena s realitou (tím, jak na tom země ve skutečnosti jsou) pomocí vybraných ekonomických ukazatelů či kritérií.
10
3. METODIKA Pro zpracování této práce jsem čerpal z mnoha pramenů. Jednalo se zejména o informace týkající se měnové integrace v rámci Evropské unie. Ze zdrojů těchto informací jsem aplikoval především odborné publikace (DE GRAUWE, P. Economics of Monetary Union. 2005, LACINA, L. a kol. Měnová integrace. 2007) a články, zprávy Evropské komise a Evropské centrální banky a zprávy a informační zdroje České národní banky. Celkové množství shromážděných informací jsem následně vyhodnotil a použil pro účely této práce. Statistické údaje jsem zpracoval ze serveru Eurostatu.
Postup ověření hypotézy bude probíhat v následujících krocích. Stav v okruhu nominální konvergence se bude odvíjet od jednotlivých Maastrichtských kritérií – stability cenové hladiny, dlouhodobých úrokových sazeb, veřejného deficitu, veřejného dluhu a stability měnového kurzu. V rámci tohoto budou ekonomické ukazatele daných zemí porovnávány s referenčními hodnotami jednotlivých kritérií. Tyto údaje jsem čerpal z Eurostatu. Další analyzovanou oblastí v rámci testování hypotézy bude reálná konvergence. Zde je výchozím ukazatelem HDP na obyvatele daného státu měřený v PPS (standardu kupní síly), při jehož získávání jsem čerpal rovněž z databáze Eurostatu. Pro splnění tohoto kritéria se považuje dosažení 80% hodnoty. Posledním důležitým okruhem bude stav sladěnosti, kde se sleduje cyklická a strukturální sladěnost a přizpůsobovací mechanismy.
Úplný výčet zdrojů je uveden v kapitole „Použitá literatura.“ Tato kapitola obsahuje mimo jiné i zdroje internetové, tedy veškeré informační prameny použité v této diplomové práci. Jednotlivé odkazy na použitou literaturu jsou také uvedeny v textu.
Pro doplnění analýzy a lepší názornost jsem zařadil do textu přehledné grafy a tabulky, jejichž výčet uvádím na konci práce.
11
4. TEORETICKÉ VYMEZENÍ NOMINÁLNÍ KONVERGENCE V roce 1992 vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva, ve které mimo jiné členské státy Evropské unie stanovily určitá kritéria. Tato kritéria nejsou podmínkou pro vstup do Evropské unie, nýbrž vytváří určitý makroekonomický rámec, pomocí něhož dochází ke sladěnosti ekonomik členských států potřebné pro přijetí společné měny. Tím, že se stát stane členem HMU neznamená jen přechod na společnou měnu, ale také se musí vzdát své monetární politiky, která je dále uplatňována prostřednictvím Evropského systému centrálních bank s hlavní rolí Evropské centrální banky. Vytvoření HMU předcházelo asi od 50. let 20. století vybudování zóny volného obchodu, celní unie (1968) a společného vnitřního trhu (1992).
Vstup země do HMU nezávisí jen na jednorázovém splnění konvergenčních kritérií, ale také na rozhodnutí Evropské rady, která vyhodnotí, zda jsou hodnoty kritérií udržitelné dlouhodobě. Při vstupu nových členských zemí do třetí fáze HMU bude brán ohled kromě konvergence nominální (splnění konvergenčních kritérií) i na konvergenci reálnou. Kritérium reálné konvergence určuje, jaká je úroveň ekonomické výkonnosti země podle běžné parity kupní síly ve vztahu k průměru 12 stávajících členských zemí eurozóny, případně k původní EU–151.
Další důležitou podmínku pro přijetí společné měny, představuje úprava národní legislativy státu, která musí být slučitelná s ustanoveními o nezávislosti národní centrální banky uvedenými ve Smlouvě2 a Statutu Evropského systému centrálních bank.
Zemím, které nejsou členy eurozóny, ale jsou členy EU, je udělena dočasná výjimka na zavedení jednotné měny. Rozhodnutí o tom, zda dojde ke stažení této výjimky, je přijato Radou EU ve složení ministrů financí, a to po konzultaci s Evropským parlamentem a po 1
Za přiměřené se obvykle považuje dosažení 80 % HDP na obyvatele eurozóny, respektive EU-15. Smlouva o založení Evropského společenství (tzv. Římská smlouva), která byla následně několikrát upravována – zejména Smlouvou o Evropské unii (tzv. Maastrichtskou smlouvou). 2
12
projednání zasedání Rady na úrovni hlav států a vlád. Rozhodnutí Rady EU vychází z doporučení Evropské komise a je založeno na výsledcích Konvergenčních zpráv, které nezávisle na sobě vypracovává Evropská komise a ECB. Poté Rada rovněž rozhodne o přesném datu vstupu země do eurozóny a určí budoucí přepočítací kurz národní měny vůči euru3.
4.1 Budování HMU Předstupeň hospodářské a měnové unie představoval Evropský měnový systém (EMS), který byl založen v roce 1979 na základě rozhodnutí Evropské rady na zasedání v Bruselu. Tento systém zavedl navázání evropských měn na ECU (což je European Currancy Unit, jež byla košovou měnovou jednotkou zemí Evropského společenství sloužící k zaúčtování mezinárodních operací) a dále vytvořil kurzový mechanismus, který měl zajišťovat hladké fungování tohoto systému. Normální rozpětí mechanismu směnných kurzů (ERM) bylo stanoveno na +/- 2,25 %4 od středních parit. Samotné vytvoření HMU můžeme rozdělit do tří fází: •
1. fáze (1.7. 1990 – 31.12. 1993) – hlavním cílem této fáze bylo završení procesu budování jednotného vnitřního trhu, podpora konvergence (podpisem Maastrichtské smlouvy), dokončení liberalizace pohybu kapitálu (např. zákaz všech omezení pohybu kapitálu), posilování nezávislosti centrálních bank a uplatnění opatření potřebných pro harmonizaci právních předpisů v oblasti postavení budoucí Evropské centrální banky a její měnové politiky.
•
2. fáze (1.1. 1994 – 31.12. 1998) – v lednu 1994 byl založen Evropský měnový institut, který připravoval podmínky pro zavedení Eura do vzniku Evropské centrální banky (působnost od 1.6. 1998). Hlavním cílem této
3
Zdroj: ČNB Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a nástin dalších úkolů souvisejících se zavedením eura v ČR. 2007. 4 Kvůli měnové krizi EMS bylo v roce 1993 toto kurzové rozpětí rozšířeno na +/-15 %. Střední parity měn zůstaly nezměněny.
13
etapy bylo dosažení nominální konvergence a pokroku ve fiskální oblasti. Bylo rozhodnuto, že euro bude zavedeno ve dvou etapách, nejdříve jako bezhotovostní peníze a následně pak i jako peníze hotovostní. V červenci 1997 na summitu v Amsterdamu Evropská rada rozhodla o přijetí tzv. Paktu stability a růstu, který zakotvil dosud chybějící sankce za porušení fiskálních (rozpočtových) kritérií. ERM II, vytvořený také na tomto summitu, představuje navázání měn na euro místo na ECU. •
3. fáze (od 1.1. 1999) – k tomuto datu došlo k neodvolatelnému zafixování kurzů měn příslušných zemí k euru a ECB začala provádět společnou měnovou politiku. Od 1.1. 2002 se euro začalo používat v hotovostní podobě – tedy všechny ekonomické transakce a nové kontrakty byly uzavírány a realizovány pouze v eurech. Transformační období, v kterém mohou zároveň obíhat národní měny i euro v členských státech HMU, bylo stanoveno na 2 měsíce. Od 1. března 2002 byly všechny národní bankovky a mince staženy z oběhu a veškeré národní měny ztratily status zákonného platidla, který převzalo euro.
Všechny členské země EU do třetí fáze doporučeny nebyly. Evropská rada v květnu 1998 schválila vstup do třetí etapy HMU 11 členským zemím, které splnily podmínky pro přijetí společné měny. Členství v Eurozóně se netýkalo čtyř zemí – Spojeného království, Dánska, Švédska a Řecka.
Jelikož Řecko neplnilo konvergenční kritéria, byl mu vstup umožněn až 1.1. 2001. Co se týče Švédska, tak jeho vstup do HMU byl znemožněn neúčastí v ERM II. Dalo by se říct, že tento postup Švédska nejvíce odráží euroskepse jeho občanů a jejich averze vůči Společenství. Negativně se ke vstupu postavili jak obyvatelé (zamítnutím v referendu), tak švédský parlament (hlasováním proti vstupu). Spojené království a Dánsko mají vyjednány trvalé výjimky na zavedení společné měny. Záleží tedy na jejich samotném rozhodnutí, zda svoji měnu nahradí Eurem. V Dánsku je tento přístup spojen s neúspěšným referendem
14
a ve Spojeném království s vlastnictvím silné světové měny, kterou britská libra bez pochyby je.
Deset „nových“ zemí, které se staly členy Evropské unie od 1.1. 2004, žádnou trvalou výjimku jako Spojené království a Dánsko sjednanou nemají. Zavázaly se totiž ke vstupu do třetí fáze HMU již podpisem přístupových smluv. Přesný termín jejich přistoupení není nikde striktně definován, jsou ale povinny pravidelně předkládat konvergenční program, který představuje určitý plán postupu ekonomiky směrem k plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. První z deseti „nových“ zemí, která splnila konvergenční kritéria a 1.1. 2007 vstoupila do třetí fáze HMU, je Slovinsko.
4.2 Nominální konvergenční kritéria Jak již bylo popsáno v předchozím textu, tato kritéria by měla měřit rozsah sjednocení základních parametrů ekonomik členských států EU. Plnění konvergenčních kritérií jednotlivými státy by mělo vytvářet stabilní ekonomické prostředí a ulehčit přechod na společnou měnu – euro. Konvergenční kritéria můžeme vzhledem k jejich charakteru5 podle rozdělit do tří skupin a to na: •
kritéria monetární – mezi ně patří kritérium cenové stability a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb,
•
kritéria fiskální – představují kritéria udržitelnosti veřejných financí,
•
kritérium měnové – je reprezentováno kritériem stability měnového kurzu.
V následujících čtyřech kapitolách kritéria nadefinuji a pokusím se vysvětlit jejich důležitost, proč zrovna tyto podmínky musí členské státy splňovat, aby mohly přijmout společnou měnu.
5
LACINA, L., PLAGA, R. 2003.
15
4.2.1 Kritérium cenové stability Členský stát musí v rámci této podmínky vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a jeho průměrná míra inflace měřená jeden rok před šetřením nesmí překročit o více jak 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci ve třech zemích EU s nejlepšími výsledky (MF, MPO, ČNB 2005).
Inflace daného státu měřená jeden rok před šetřením se vypočítává jako přírůstek posledního dostupného 12-ti měsíčního průměru harmonizovaného indexu spotřebitelských cen oproti předchozímu 12-ti měsíčnímu průměru. Průměrná inflace ve třech zemích s nejlepšími výsledky se v praxi uplatňuje jako nevážený aritmetický průměr míry inflace ve třech zemích, které dosáhly nejnižší míry inflace (MF, MPO, ČNB 2005).
Stanovení maastrichstkých kritérií na makroekonomické bázi vycházelo z obavy, že by budoucí měnová unie mohla mít inflační dopady. Pokud do měnové unie vstoupí země s rozdílnou inflací, což odráží různé preference autorit v oblasti inflace, země s nižší inflací na svůj vstup do měnové unie doplatí, protože měnová politika společné centrální banky bude reprezentovat průměrné představy všech členských zemí měnové unie. Typickým příkladem země, která dávala velkou váhu redukci inflace, bylo Německo. Naopak země, jež preferovala vyšší míru inflace, byla Itálie. Prakticky lze tento problém vysvětlit na Barro - Gordonově modelu, který představuje obrázek č. 1. Obrázek č. 4.1 Barro – Gordonův model
Zdroj: přednášky předmětu Teorie měnové integrace a členství v eurozóně (ZS 2006/07)
16
Preference mezi inflací a nezaměstnaností Německa a Itálie udávají indiferenční křivky. Německo, upřednostňující nižší míru inflace a vyšší nezaměstnanost, má ploché indiferenční křivky, naopak Itálie s preferencí vyšší míry inflace a nižší nezaměstnaností, má indiferenční křivky příkré. Un představuje přirozenou míru nezaměstnanosti, která je v modelu stejná pro oba dva státy a U* je cílená míra nezaměstnanosti daných autorit6. Inflační equilibrum znázorňuje v případě Německa bod EG, resp. Itálie EI. Tudíž Německo dosahuje při stejné přirozené míře nezaměstnanosti nižší inflace než Itálie. Pokud by se tyto dva státy staly členy měnové unie a společná centrální banka by preferovala vyšší inflaci než Německo, neslo by Německo se vstupem dodatečné náklady a hrozilo by nebezpečí nepřistoupení takového státu do měnové unie. V modelu by měla být inflace v unii mezi body EG a EI, čímž by Německo ztratilo (dodatečnými náklady) a Itálie získala (koupí kredibility). V praxi je to však tak, že politika ECB odráží spíše preference německé Bundesbanky, jelikož Německo z politických důvodů nemůže akceptovat dodatečné náklady se vstupem do měnové unie.
Před vstupem do HMU tedy země upřednostňující vyšší míru inflace (Itálie, Řecko) musely změnit své preference a zaměřit se na dosažení všeobecně akceptovatelné míry růstu cenové hladiny. Země se snažily o snižování inflace až k úrovni členských států s nejnižší inflací, přičemž během tohoto desinflačního procesu nevyhnutelně docházelo k dočasnému zvýšení míry nezaměstnanosti.
4.2.2 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Druhé monetární kritérium vyžaduje sbližování v oblasti dlouhodobých úrokových sazeb. Podmínka konvergence úrokových sazeb znamená, že průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala v průběhu jednoho roku před šetřením o více jak 2 procentní body průměrnou úrokovou sazbu tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. „Úrokové sazby se zjišťují na
6
DE GRAUWE. Economics of Monetary Union. 2005
17
základě
dlouhodobých
státních
dluhopisů
nebo
srovnatelných
cenných
papírů,
s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech“ (MF, MPO, ČNB 2005).
Dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu se vypočítá jako aritmetický průměr za posledních 12 měsíců. Průměrná úroková sazba tří členských států7, pomocí níž je definována referenční hodnota, představuje nevážený aritmetický průměr dlouhodobých úrokových sazeb ve třech zemích, které dosáhly nejnižší míry inflace. Úrokové sazby se měří na základě harmonizovaných úrokových sazeb, jež byly sestaveny pro vyhodnocování konvergence.
Kritérium by mělo zajistit snížení úrokového diferenciálu před vstupem do HMU a tím i zabezpečit, aby země, která preferuje nízkou inflaci a stabilní ekonomické prostředí, nenesla dodatečné náklady spojené se svým členstvím v HMU. Pokud země zafixují směnné kurzy, což znamená, že se devizové riziko sníží na nulu, investoři se budou rozhodovat pouze podle výnosu, tedy dle úrokové sazby. Došlo by tedy k masivním kapitálovým přesunům do země s vyšší úrokovou sazbou. Tento problém rozvedu na příkladu Francie a Řecka. V roce 1996 byla úroková sazba ve Francii 6,8 % a v Řecku 17,3 %. Pokud by kritérium dlouhodobých úrokových sazeb neexistovalo, došlo by po vstupu těchto dvou zemí do měnové unie k tomu, že by investoři začali prodávat nízko úročené francouzské obligace a kupovali by vysoce úročené obligace řecké. K těmto tokům bude docházet tak dlouho, než se vyrovnají výnosy z francouzských a řeckých obligací. Prodej francouzských dluhopisů, jejichž držiteli jsou především francouzské finanční instituce, bude zvyšovat nabídku těchto dluhopisů a zároveň snižovat jejich cenu. U řeckých dluhopisů, které mají v portfoliu spíše řecké finanční instituce, tomu bude naopak – nákupem dojde ke zvyšování poptávky po řeckých dluhopisech a tím i k růstu jejich ceny. Úrokový diferenciál mezi úrokovými sazbami ve Francii a v Řecku následně 7
Zahrnutí tří zemí s nejnižší inflací do výpočtu tohoto kritéria mělo své opodstatnění v době vzniku HMU. V současné době není nutné toto kritérium počítat pomocí původního postupu, ale stačí jako výchozí hodnotu vzít výši dlouhodobé úrokové sazby v eurozóně.
18
tedy představuje kapitálové ztráty francouzských finančních institucí, resp. kapitálové zisky řeckých fin. institucí. Jestliže by odliv kapitálu z Francie byl dostatečně velký a proběhl rychle, mohl by vyvolat v konečném důsledku výkyvy na francouzském kapitálovém trhu.
Rozdíl mezi dlouhodobými úrokovými sazbami ve výši dvou procentních bodů můžeme vysvětlit 2 důvody. Za prvé - s nákupem a prodejem cenných papírů jsou i po zavedení jednotné měny spojeny transakční náklady. A druhý důvod spočívá v tom, že některé země jsou oproti jiným brány jako rizikovější, tedy musí nabídnout investorům něco navíc, tzv. rizikovou prémii. Podle ekonoma Paula De Grauwa8 je toto kritérium „nadbytečné“, tudíž bychom se jím nemuseli vůbec zabývat. Pokud totiž existuje předpoklad, že nějaká země v blízké době vstoupí do HMU (což je u nových členských zemí splněno, jelikož se k tomuto aktu zavázaly), zareagují kapitálové trhy velmi rychle a k výše zmíněným přesunům kapitálu dojde ještě před vstupem země do měnové unie. Jakmile se očekává, že země splní ostatní kritéria, tržní síly automaticky úrokové sazby rychle vyrovnají. U států s vysokou úrokovou sazbou jako např. Španělsko, Irsko a Portugalsko, došlo nejdříve před vstupem do
HMU
k poklesu
dlouhodobých
úrokových
sazeb
a
následně
k výraznému
ekonomickému rozmachu. Lze tedy tvrdit, že toto kritérium je z uvedených důvodů přebytečné, jelikož i bez této úpravy se úrokové sazby vyrovnají v důsledku reakcí kapitálových trhů, a to ještě před vlastním vstupem členského státu do hospodářské a měnové unie.
4.2.3 Fiskální kritéria Tyto podmínky můžeme označit také jako kritéria udržitelnosti veřejných financí. Aby členský stát EU, usilující o vstup do třetí etapy HMU, splnil toto kritérium, musí obstát ve
8
DE GRAUWE. Economics of Monetary Union. 2005
19
2 požadavcích – na maximální přípustnou velikost hrubého veřejného dluhu a zároveň udržet výši svého veřejného deficitu pod stanovenou referenční hodnotu9.
Veřejný deficit Členský stát toto kritérium splní, jestliže podíl plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekročí referenční hodnotu (3 % HDP). Existují však dvě výjimky – podíl podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží doporučované hodnotě anebo překročení doporučované hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a podíl zůstával blízko k doporučované hodnotě (MF, MPO, ČNB 2005).
Veřejný dluh Představuje poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu, který nesmí překročit doporučovanou hodnotu (stanovená jako 60 % HDP). Kromě případů, kdy se podíl dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k doporučované hodnotě (MF, MPO, ČNB 2005).
Regulace fiskální politiky prostřednictvím konvergenčních kritérií veřejného dluhu a veřejného deficitu vyplývá z obav z inflace a nestability, které by z nedisciplinovanosti v této oblasti mohly vzejít. Země s vysokým zadlužením mají tendenci snižovat svůj veřejný dluh a náklady s ním spojené v reálném vyjádření prostřednictvím neočekávaného zvyšování cenové hladiny. Podstatu tohoto problému si můžeme vysvětlit na příkladu Itálie, jejíž dluh přesahoval v průběhu 90. let minulého století i 100 % HDP. Jelikož některé vládní dluhopisy v Itálii byly dlouhodobého charakteru10, mohla italská vláda snižovat jejich reálnou hodnotu neočekávaným zvyšováním inflace. V důsledku to znamená, že vláda za tento dluh zaplatí méně, než kdyby cenová hladina zůstala stejná. 9
Evropská komise by při svém rozhodování měla také přihlédnout k tomu, zda schodek veřejných financí převyšuje veřejné investiční výdaje, a vyhodnotit i další významné ukazatele včetně střednědobé hospodářské a rozpočtové situace v členském státu. 10 Úroková sazba týkající se těchto dlouhodobých vládních dluhopisů byla fixována na běžném očekávání inflace v minulém období.
20
Značný vládní dluh byl tedy podnětem pro zrod vysoké inflace. Takovéto tendence jedné země k vyšší inflaci uvnitř měnové unie přenáší dodatečné náklady na ostatní země. Aby bylo tomuto zabráněno a snížilo se riziko, vznikly fiskální kritéria.
Požadavek na snížení dluhové zátěže je motivován hrozbou platební neschopnosti dané ekonomiky a s tím spojenou hrozbou státního bankrotu. V souvislosti s nestabilitou vyvolanou bankrotem členské země měnové unie by vznikly nepřímé náklady, které by nesli všichni členové využívající jednotnou měnu.
V souvislosti s definovanými hodnotami fiskálních kritérií mohou vzniknout určité sporné otázky. Proč má být konkrétní výše referenční hodnoty ukazatele hrubého veřejného dluhu právě 60 % HDP a referenční hodnoty hrubého veřejného deficitu 3 % HDP? Znamená to tedy, že podíl veřejného dluhu na HDP ve výši 70 % je již pro zemi rizikem, kdežto 50% podíl na HDP bezpečnou hodnotou? Odpověď na tyto otázky můžeme částečně najít v následující rovnici: d=gb, která vyjadřuje veřejný deficit nutný ke stabilizaci veřejného dluhu. Kde b představuje úroveň, při které je veřejný dluh stabilizován, g je míra růstu nominálního HDP a d veřejný deficit. Tato rovnice tedy stanovuje hodnotu kritéria veřejného deficitu na základě ročního růstu HDP a hranice platné pro veřejný dluh. Předpokládanou mírou růstu nominálního HDP je 5 %. Ustanovení hranice podílu veřejného dluhu na HDP právě na 60 % můžeme vysvětlit tím, že zhruba tato hodnota představovala průměrnou výši hrubého veřejného dluhu v EU v době formulace konvergenčních kritérií (v době jednání o Maastrichtské smlouvě). Po dosazení tedy vyjde maximální hodnota veřejného deficitu 3 % HDP, která nám „zaručí“, že nedojde ke zhoršení veřejného dluhu (nad 60 % HDP) při předpokládaném 5% ročním nominálním růstu HDP (0,03=0,05*0,6).
Překročení 60% hranice podílu veřejného dluhu na HDP však automaticky neznamená neplnění fiskálního konvergenčního kritéria veřejného dluhu. V těchto situacích je možné
21
použít výjimku – požadavky na rozpočtovou kázeň se považují za splněné, jestliže se tento podíl dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k doporučované hodnotě.
4.2.4 Kritérium stability měnového kurzu Toto konvergenční kritérium se týká udržení stability směnného kurzu země před jejím vstupem do závěrečné fáze HMU a přijetí společné měny. Tato podmínka říká, že členský stát musí dodržovat fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému (ERM II), aniž by byl směnný kurz vystaven silným tlakům,11 a to po dobu alespoň posledních dvou let před šetřením. Zejména pak členský stát nesmí v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči měně kteréhokoli jiného členského státu.
Hodnocení směnného kurzu vůči Euru se zaměřuje na to, zda se směnný kurz pohyboval blízko centrální parity v ERM II, zároveň však bere v úvahu faktory, které mohly vést k jeho apreciaci.
Původní fluktuační pásmo, uvnitř kterého musí kurz setrvat, bylo v době podpisu Smlouvy stanoveno na 4,5 % od centrální parity, tj. +/-2,25 %. V roce 1993 došlo k rozšíření fluktuačního pásma na +/-15 % od bilaterální centrální parity, tzn. že celková šířka fluktuačního pásma dosáhla 30 %.
Kritérium stability směnného kurzu je důležité ze dvou důvodů. Za prvé tím, že země vstupující do HMU udrží směnný kurz v rámci fluktuačního rozpětí, prokáže svou schopnost udržet stabilitu své měny ve vztahu ke společné měně a zároveň podá důkaz o dostatečné sladěnosti svojí ekonomiky s ostatními zeměmi alespoň po referenční období 11
K posouzení, zda kurz nebyl vystaven „silným tlakům“, se obecně používá: posouzení stupně odchylky
směnných kurzů od centrální parity v ERM II vůči euru, ukazatelů jako jsou kurzová volatilita vůči euru a její trend a také diferenciály krátkodobých úrokových sazeb vůči euru a jejich vývoj a posuzování úlohy, jakou hrály devizové intervence.
22
dvou let. Význam minimálně dvouleté úspěšné účasti členské země v systému ERM II (fixace směnného kurzu ve fluktuačním pásmu) spočívá v zabránění těmto zemím provést těsně před vstupem do HMU nominální devalvaci domácí měny, čímž by se zvýšila konkurenceschopnost ekonomiky dané země. Pokud by například byl směnný kurz české koruny před vstupem do třetí fáze HMU 25 CZK/EUR a ČR by provedla těsně před zafixováním směnných kurzů devalvaci domácí měny na 40 CZK/EUR, znamenalo by to pro české výrobky v HMU výrazné zlevnění. Jelikož zafixování směnných kurzů je trvalé, dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti zejména českých exportérů oproti ostatním zemím eurozóny.
4.3 Kritika vhodnosti konvergenčních kritérií pro nové členské státy V poslední době se můžeme setkat s polemikou, zda jsou Maastrichtská kritéria schválená na počátku 90. let minulého století adekvátním nástrojem pro vstup 10 nový členských států (většiny z bývalého východního bloku) do HMU. Kritice je podrobeno zejména nastavení referenčních hodnot jednotlivých konvergenčních kritérií, ale také jejich reálná existence.
Chtěl bych připomenout, že tato kritéria byla schválena při vytváření eurozóny, tedy odrážela potřeby a situaci v tehdejší EU-15. Situace v dnešních kandidátských státech je zcela jiná. Jedná se většinou o postkomunistické státy s velice dynamickým hospodářským růstem, který se dostává do rozporu nejen s inflací, ale i s východiskem pro stanovení referenčních hodnot fiskálních kritérií. Jak vlastně vznikla hranice 3% HDP u veřejného deficitu? Z průměrné hodnoty veřejného dluhu členských států EU v tehdejší době a z jejich očekávaného růstu nominálního HDP. Jenže dnes je nominální růst HDP v kandidátských státech daleko vyšší než byl na počátku 90. let minulého století. Vlády těchto států se potýkají s daleko většími potřebami výdajů například na obnovu infrastruktury. Pokud však chtějí plnit fiskální kritéria, nezbývá jim nic jiného než tyto veřejné investice omezit. Co se týká fiskálních pravidel, tak ta jsou kritizována za jejich
23
jednostrannost, mají podobu sankcí a opatření proti negativnímu vývoji. Motivace k dobrému fiskálnímu chování chybí.
Jak již bylo řečeno druhý problém v rámci silného hospodářského růstu představuje cílování inflace. Kandidátské země jsou méně vyspělé než země eurozóny, tudíž v rámci procesu „dohánění ekonomické vyspělosti“ je jejich růst velice dynamický. Tím se však zvyšuje produktivita práce, která tlačí na zvýšení mezd. Zvýšení mezd může mít za konečný následek posun cenové hladiny směrem nahoru. Ale země, která se snaží plnit kritérium cenové stability, si nemůže dovolit zvýšení inflace, musí tedy obětovat vyšší hospodářský růst. Při této příležitosti – rostoucí produktivita práce vedoucí ke zvýšení cenové hladiny - se také hovoří o tzv. Balassa-Samuelsonově efektu. Tento model vychází ze dvou předpokladů – v sektoru obchodovatelného zboží je vyšší produktivita práce než v sektoru neobchodovatelném a za druhé mezi sektory existuje silný konkurenční tlak na vyrovnávání mzdových hladin. Růst mezd je v obchodovatelném sektoru podložen růstem produktivity, ale v sektoru neobchodovatelném je produktivita nižší, tedy stejný růst mezd se přelije do vyšších cen. Výsledkem toho je, že růst cenové hladiny bude tím rychlejší, čím vyšší bude rozdíl v produktivitě mezi oběma sektory. Pokud toto tvrzení aplikujeme na naši situaci, tak nám vzejde, že čím nižší růst cenové hladiny budeme dodržovat, tím užší prostor poskytneme růstu produktivity12.
Další negativum spatřuji v tom, že vstupem do eurozóny pro země končí veškeré dodržování konvergenčních pravidel tedy kromě fiskálních opatření. Je pak tedy nespravedlivé, aby noví členové museli dodržovat tvrdé požadavky na cenovou stabilitu na úkor svého hospodářského růstu, když stávající členové je mohou ignorovat. V roce 2004 by například referenčního hodnotu cenové stability překročilo Řecko, Irsko, Portugalsko a Itálie. Inflace v Irsku se v letech 2001-2003 nacházela v intervalu 4-5 %10. Jak je toto možné? Je třeba si položit ještě jednu otázku. Nebylo by logičtější v dnešní době, když
12
DĚDEK. Rizika a výzvy měnové strategie k převzetí eura. 2005.
24
eurozóna existuje, aby inflační kritérium bylo posuzováno v rámci průměru inflace eurozóny?
Za zmínku také stojí popsat určitý rozpor v monetárních cílech v podobě cílování inflace a udržení kurzu v systému ERM II. Důležité je správné nastavení kurzové hladiny, aby nebyla centrální parita nadhodnocena či podhodnocena. Tím, že měnu musíme udržet v úzkém fluktuačním pásmu, je její kurz vystaven spekulativním útokům. Úsilí o odražení takovýchto útoků znamená ohrožení inflačního cíle.
I když tyto kritiky na adresu konvergenčních kritérií existují a jsou postaveny na logickém základě, k jejich vyslyšení v brzké době nejspíš nedojde. Změna totiž vyžaduje změnu zakládajících smluv, což musí odsouhlasit všechny členské státy EU. Při pohledu do minulosti a připomenutí ratifikace euroústavy, musí být každému jasné, že transformace konvergenčních kritérií není reálná.
25
5. REÁLNÉ PLNĚNÍ NOMINÁLNÍCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ NOVÝMI ČLENSKÝMI STÁTY Pro lepší vyhodnocení připravenosti se v dalších kapitolách zaměřím na stav hospodářské konvergence každé ze zemí zvlášť. Udržitelnost konvergence je velice významným prvkem při posuzování plnění konvergenčních kritérií. Je nutné, aby k hospodářskému sblížení došlo na trvalo a nikoli pouze na daný okamžik, což kandidátské země stojí velké úsilí.
V rámci doplnění tabulek je u každé země hodnota, která nesplňuje dané kritérium, vyznačena tučně. Do tabulky kritéria stavu veřejných financí13 byl přidán, pro lepší vyhodnocení tohoto kritéria, vývoj nominálního HDP14.
5.1 Česká republika Tabulka 5.1 Kritérium cenové stability Hodnota země Hodnota kritéria
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
3,9
4,5
1,4
-0,1
2,6
1,6
2,1
2,6
3,1
2,6
2,7
2,2
2,5
2,8
Zdroj: Eurostat
Na začátku sledovaného období inflace výrazně přesahovala hodnotu kritéria. Následně však došlo ke snižování, což bylo podpořeno posunem orientace monetární politiky směrem k cenové stabilitě ve středně dlouhém období. V roce 2004 došlo k výraznému nárůstu nad hodnotu kritéria, který byl způsoben vstupem ČR do EU. Z grafu č. 5.2 můžeme následně odvodit nerovnoměrnou, ale převážně zpomalující tendenci inflace. Pokud jde o výhled do budoucna, očekává se růst inflace díky zvýšení regulovaných cen, změnám v nepřímých daních a růstu cen potravin a ropy.
13 14
U hodnoty veřejného deficitu znamená znaménko „+“ přebytek a znaménko „-“ deficit. Růst v % oproti předchozímu roku.
26
Tabulka 5.2 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Hodnota země Hodnota kritéria
2001
2002
2003
2004
2005
2006
6,31
4,88
4,12
4,75
3,51
3,78
6,92
6,85
6,12
6,28
5,37
6,24
Zdroj: Eurostat
Dlouhodobé úrokové sazby v ČR mají ve sledovaném období klesající tendenci, v posledním roce průměrná hodnota byla o více jak 2 procentní body nižší než hodnota kritéria. Růst výnosů ze státních dluhopisů odrážel v posledních letech vývoj obdobných sazeb v eurozóně.
Tabulka 5.3 Kritérium stavu veřejných financí Veřejný deficit Nominální HDP Veřejný dluh
2000
2001
2002
2003
2004
2005
-3,7
-5,7
-6,8
-6,6
-2,9
-3,6
5,3
7,7
4,3
5,8
7,6
7,6
18,2
26,3
28,5
30,1
30,7
30,4
Zdroj: Eurostat
Veřejný deficit dlouhodobě překračuje referenční hodnotu 3 % HDP, tedy kromě roku 2004. V letech 2002 a 2003 schodek přesáhl požadovanou hodnotu dokonce dvojnásobně, což dokazuje graf č. 5.1. Od roku 2003 se rozpočtový schodek pomalu snižuje, kdežto nominální HDP naopak roste. Veřejný dluh má sice rostoucí tendenci, ale jeho hodnota se pohybuje hluboko pod 60% referenční hodnotou.
27
Graf č. 5.1 Veřejný deficit ČR
Graf č. 5.2 Vývoj inflace v ČR
7
5
6
4
5
3
4
2
Deficit 3
1 2
0
1
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
-1
0 2000
2001
2002
2003
2004
Referenční hodnota Česká republika
2005
Zdroj: Eurostat
Zdroj: Eurostat
Po celé čtyři sledované roky se česká koruna neúčastnila systému ERM II. Na počátku období oslabila až na 32,985 CZK/EUR, ale od té doby (od roku 2004) začal kurz postupně posilovat.
Graf č. 5.3 Vývoj nominálního kurzu CZK/EUR (měsíční průměry 2003-2006)
32,5
Kurz CZK/EUR
31,5
30,5 29,5
28,5
27,5 2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat
28
5.2 Estonsko Tabulka č. 5.4 Kritérium cenové stability Hodnota země Hodnota kritéria
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
3,9
5,6
3,6
1,4
3
4,1
4,4
2,6
3,1
2,6
2,7
2,2
2,5
2,8
Zdroj: Eurostat
Jak je vidět z tabulky cenového kritéria, Estonsko dlouhodobě, kromě roku 2003, překračuje hodnotu kritéria. Dezinflační proces v Estonsku je spojen zejména s orientací měnové politiky na dosažení cenové stability přijetím institutu currency board15 v roce 1992. Dlouhodobě je vyšší inflace spojena s mimořádně silnou hospodářskou aktivitou této země. V posledních letech se růst projevil nedostatky na trhu práce v řadě sektorů, čímž se posílily cenové a mzdové tlaky.
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Jelikož neexistuje rozvinutý trh dluhopisů v estonských korunách, harmonizovaná dlouhodobá úroková sazba pro účely tohoto kritéria není v Estonsku k dispozici. Vyhodnocení konvergence v této oblasti komplikuje vysoký podíl používání eura v estonském finančním systému.
Tabulka č. 5.5 Kritérium stavu veřejných financí
Veřejný deficit Nominální HDP Veřejný dluh
2000
2001
2002
2003
2004
2005
-0,2
-0,3
0,4
2
2,3
2,3
13,6
12,4
11,9
8,9
11,1
13,5
4,7
4,7
5,6
5,7
5,2
4,5
Zdroj: Eurostat
15
Kurzový režim měnového výboru.
29
S fiskálními kritérii nemá Estonsko vůbec žádné problémy. V rámci veřejného deficitu tvoří od roku 2002 přebytek rozpočtu a podíl veřejného dluhu na HDP za celé sledované období nepřekročil 6 %, natož 60% hranici.
Graf č. 5.4 Veřejný deficit Estonsko
Graf č. 5.5 Vývoj inflace v Estonsku
4
6
3
5
2
4
1
3
Deficit
2
0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
1
-1 Přebytek
0
-2
2000
-3
2001
2002
2003
Ref erenční hodnota
Zdroj: Eurostat
2004
2005
2006
Estonsko
Zdroj: Eurostat
Estonsko vstoupilo do ERM II 28.6.2004 s existujícím režimem currency board jako jednostranným závazkem, tedy bez jakýchkoliv dalších povinností vůči ECB. Od vstupu do ERM II estonská koruna setrvala na své centrální paritě. Zásahy estonské centrální banky na devizových trzích byly malé a diferenciál krátkodobých úrokových sazeb vůči třináctiměsíční sazbě euribor byl nevýrazný.
5.3 Kypr Tabulka č. 5.6 Kritérium cenové stability Hodnota země Hodnota kritéria
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
4,9
2
2,8
4
1,9
2
2,2
2,6
3,1
2,6
2,7
2,2
2,5
2,8
Zdroj: Eurostat
30
V prvních čtyřech letech byla inflace většinou vyšší než hodnota kritéria, v roce 2000 vystoupila na hodnotu 4,9 % a 2003 na 4 %, což bylo způsobeno silným růstem cen energií a potravin a také harmonizací nepřímých daní. Za poslední 3 roky se již cenová hladina stabilizovala a dosahovala hodnot okolo 2 %. Budoucí vývoj inflace by měl být ovlivněn liberalizací některých odvětví a přílivem pracovních sil, což bude působit na pokles, ale také by mělo dojít ke zvýšení sazby DPH, které naopak inflaci zvýší.
Tabulka č. 5.7 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Hodnota země Hodnota kritéria
2001
2002
2003
2004
2005
2006
7,63
5,7
4,74
5,8
5,16
4,13
6,92
6,85
6,12
6,28
5,37
6,24
Zdroj: Eurostat
Co se týče dlouhodobých úrokových sazeb, tak kromě roku 2001 s tímto kritériem Kypr problémy nemá – hodnoty jsou v ostatních letech vždy pod hranicí kritéria. Diferenciál těchto sazeb vůči výnosům ze státních dluhopisů v eurozóně v posledních letech klesá.
Tabulka č. 5.8 Kritérium stavu veřejných financí Veřejný deficit Nominální HDP Veřejný dluh
2000
2001
2002
2003
2004
2005
-2,4
-2,3
-4,4
-6,3
-4,1
-2,3
8,9
7,5
4,4
7,3
6,7
6,4
61,6
61,9
64,7
69,1
70,3
69,2
Zdroj: Eurostat
Největší problémy má Kypr s kritérii veřejných financí. Za celé sledované období neklesl jeho veřejný dluh pod hraniční hodnotu 60 %. V letech 2004 a 2005 přesahoval dokonce o 10 procentních bodů. V období 2002 – 2004 překročil i veřejný deficit požadovanou 3% hodnotu, a to dokonce v roce 2003 o více jak dvojnásobek. Můžeme si
31
všimnout, že právě v tomto období došlo nejen k razantnímu růstu veřejného deficitu, ale i nominálního HDP z 4,4 % (2002) na 7,3 % (2003). Rok 2005 zaznamenal již pokles pod referenční hodnotu na deficit 2,3 % HDP.
Graf č. 5.6 Veřejný deficit Kypr
Graf č. 5.7 Vývoj inflace na Kypru
7
6
6
5
5
4
4
3
Deficit 3
2
2
1
1
0 2000
0 2000
2001
2002
2003
2004
2001
2002
2003
Referenční hodnota
Zdroj: Eurostat
2004
2005
2006
2005
Kypr
Zdroj: Eurostat
Od 2. května 2005 se kyperská libra účastní ERM II. Centrální parita byla stanovena na 0,585274 libry za euro. Z grafu č. 5.8 je vidět, že před vstupem do ERM II se kyperská libra pohybovala poměrně blízko své centrální parity, a tudíž měla nízkou fluktuaci kurzu. Na počátku sledovaného období měl Kypr vyšší diferenciál krátkodobých úrokových sazeb vůči tříměsíční sazbě euribor, který však ke konci vymizel.
32
Graf č. 5.8 Vývoj nominálního kurzu CYP/EUR (měsíční průměry 2003-2006) 0,59
Kurz CYP/EUR
0,585
0,58
0,575
0,57 2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat
5.4 Lotyšsko Tabulka č. 5.9 Kritérium cenové stability Hodnota země Hodnota kritéria
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2,6
2,5
2
2,9
6,2
6,9
6,6
2,6
3,1
2,6
2,7
2,2
2,5
2,8
Zdroj: Eurostat
Z grafu zachycujícího vývoj inflace v Lotyšsku můžeme jasně vidět, že od roku 2003 má inflace rostoucí charakter a pohybuje se nad referenční hodnotou. Tento zlom byl dán vstupem Lotyšska do EU a oslabením kurzu latsu vůči euru16, úpravami regulovaných cen a vlivem jednorázových faktorů. V posledních třech letech přesahuje hodnotu kritéria dokonce několikanásobně. Do budoucna se očekává zvýšení díky harmonizaci spotřebních daní s EU, plánovaným změnám cen plynu a výraznému ekonomickému růstu.
16
Což má za následek zvýšení dovozních cen.
33
Tabulka č. 5.10 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Hodnota země Hodnota kritéria
2001
2002
2003
2004
2005
2006
7,57
5,41
4,9
4,86
3,88
4,13
6,92
6,85
6,12
6,28
5,37
6,24
Zdroj: Eurostat
Kromě roku 2001, kdy dlouhodobé úrokové sazby v Lotyšsku přesáhly referenční hodnotu, se úrokové sazby pohybují pod hodnotou kritéria a jejich trend naznačuje sbližování s úrokovými sazbami eurozóny.
Tabulka č. 5.11 Kritérium stavu veřejných financí
Veřejný deficit Nominální HDP Veřejný dluh
2000
2001
2002
2003
2004
2005
-2,8
-2,1
-2,3
-1,2
-0,9
0,1
5,7
5,9
7
9,3
10
10,5
12,9
15
13,5
14,4
14,5
12,1
Zdroj: Eurostat
Jak je vidět z předešlé tabulky Lotyšsko za celé sledované období nevykazuje ani nadměrný deficit ani nadměrný dluh. V roce 2005 se poměr veřejného dluhu snížil oproti předešlému roku a zároveň Lotyšsko vykázalo přebytek ve výši 0,1 % HDP. Z dlouhodobého hlediska tedy Lotyšsko se zadlužeností problémy nemá.
34
Graf č. 5.9 Veřejný deficit Lotyšsko
Graf č. 5.10 Vývoj inflace v Lotyšsku
4
8
3,5
7
3
6
2,5
5
2
4
1,5
3
1
2
Deficit
1
0,5
0
0 Přebytek -0,5
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2000
2001
2002
2003
2004
Referenční hodnota
Zdroj: Eurostat
2005
2006
Lotyšsko
Zdroj: Eurostat
Lotyšský lats se zapojil do ERM II od 2. května 2005. Centrální parita byla stanovena na 0,702804 latsů za euro. Lotyšské státní orgány se zavázaly udržet směnný kurz latsu na centrální paritě vůči euru s fluktuačním pásmem +/-1 %. Před vstupem do ERM II byl lotyšský lats jednostranně fixován na měnový koš zvláštních práv čerpání, tudíž jeho kurz odrážel zejména pohyb eura vůči USD. Jak je vidět z následujícího grafu, od května 2005 se volatilita směnného kurzu drží velice nízké úrovně.
Graf č. 5.11 Vývoj nominálního kurzu LVL/EUR (měsíční průměry 2003-2006) 0,7 0,69
Kurz LVL/EUR
0,68 0,67 0,66 0,65 0,64 0,63 0,62 0,61 2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat
35
5.5 Litva Tabulka č. 5.12 Kritérium cenové stability Hodnota země Hodnota kritéria
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1,1
1,6
0,3
-1,1
1,2
2,7
3,8
2,6
3,1
2,6
2,7
2,2
2,5
2,8
Zdroj: Eurostat
Litevská měnová politika orientující se na dosažení cenové stability byla podpořena zejména přijetím režimu currency board, v němž byl litevský litas nejdříve zavěšen na americký dolar a od roku 2004 na euro. Na poklesu inflace v letech 2002 a 2003 se podílela řada specifických faktorů, zejména snížení cen potravin, jednotkových mzdových nákladů, dovozních cen a cen v telekomunikačním sektoru. Následný růst inflace je zapříčiněn růstem cen v oblasti služeb a energie, změnou nepřímých daních a také velice dynamickým hospodářským rozvojem, kdy v roce 2005 dosáhl reálný růst HDP průměrného tempa 7,5 %. Tento silný růst měl za následek v posledních dvou sledovaných letech překročení hodnoty kritéria. Do budoucna se očekává další zvyšování inflace nejen díky dalšímu navýšení cen energií a dokončení harmonizace spotřebních daní, ale hlavně díky silnému hospodářskému růstu a zhoršujícím se podmínkám na trhu práce.
Tabulka č. 5.13 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Hodnota země Hodnota kritéria
2001
2002
2003
2004
2005
2006
8,15
6,06
5,32
4,5
3,7
4,08
6,92
6,85
6,12
6,28
5,37
6,24
Zdroj: Eurostat
Z tabulky č. 5.13 je vidět, že Litva kromě roku 2001 s dlouhodobými úrokovými sazbami problém neměla, trend má snižující se charakter. Dochází také ke sbližování dlouhodobých úrokových sazeb v Litvě vůči průměru za eurozónu, nyní je tento úrokový diferenciál na velice nízké úrovni.
36
Tabulka č. 5.14 Kritérium stavu veřejných financí
Veřejný deficit Nominální HDP Veřejný dluh
2000
2001
2002
2003
2004
2005
-3,2
-2,1
-1,5
-1,3
-1,5
-0,5
10,9
10,3
10,1
11
16,1
15,9
23,8
22,9
22,2
21,2
19,4
18,7
Zdroj: Eurostat, ECB
Kritérium stavu veřejných financí Litva plní bez problému. Dlouhodobě se veškeré sledované hodnoty pohybují pod hodnotou kritéria, tedy kromě roku 2000, kdy byl veřejný deficit překročen o 0,2 % HDP. Jelikož oba ukazatele – veřejný dluh i veřejný deficit mají klesající charakter, překročení v roce 2000 není podstatné.
Graf č. 5.12 Veřejný deficit Litva
Graf č. 5.13 Vývoj inflace v Litvě 5
5
4 4
3 3
2
Deficit
1 2
0 2000
1
2001
2002
2003
2004
2005
2006
-1 -2
0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
Referenční hodnota
Zdroj: Eurostat
Litva
Zdroj: Eurostat
Litevský litas je účastníkem ERM II od 26. června 2004. Centrální parita byla stanovena na 3,4528 litasu za euro se standardním fluktuačním pásmem +/-15 %. Jak je vidět z následujícího grafu volatilita devizového kurzu byla od června 2004 na nulové úrovni. Krátkodobé úrokové diferenciály vůči tříměsíční sazbě euribor klesaly až na zanedbatelnou úroveň.
37
Graf č. 5.14 Vývoj nominálního kurzu LTL/EUR (měsíční průměry 2003-2006) 3,46
Kurz LTL/EUR
3,455
3,45
3,445
3,44 2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat
5.6 Maďarsko Tabulka č. 5.15 Kritérium cenové stability Hodnota země Hodnota kritéria
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
10
9,1
5,2
4,7
6,8
3,5
4
2,6
3,1
2,6
2,7
2,2
2,5
2,8
Zdroj: Eurostat
Po celé sledované období byla průměrná míra inflace vyšší než referenční hodnota. V prvních dvou letech se inflace pohybovala vysoko v rozmezí 9 % – 10 %. Díky mzdové politice došlo následně ke snížení na 5,2 %. Poslední vývoj odráží kolísání kolem 4 %, což je způsobeno cenami potravin, služeb a plynu a také zvýšení přímých a nepřímých daní. Tyto příčiny určují i vývoj inflace v Maďarsku do budoucna.
Tabulka č. 5.16 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Hodnota země Hodnota kritéria
2001
2002
2003
2004
2005
2006
7,95
7,09
6,82
8,19
6,6
7,12
6,92
6,85
6,12
6,28
5,37
6,24
Zdroj: Eurostat
38
Dlouhodobé úrokové sazby pohybující se v rozmezí 6,6 až 8,2 % ani v jednom roce neklesly pod požadovanou hodnotu kritéria. V posledním roce úrokové sazby v Maďarsku vzrostly, stejně tak vzrostl i jejich diferenciál vůči výnosům dluhopisů v eurozóně.
Tabulka č. 5.17 Kritérium stavu veřejných financí
Veřejný deficit Nominální HDP Veřejný dluh
2000
2001
2002
2003
2004
2005
-2,9
-3,4
-8,2
-6,3
-5,3
-6,5
15,6
12,7
12,7
10
10,5
7,1
55,4
52,2
54
55,8
56,3
57,7
Zdroj: Eurostat, ECB
Co se týče kritéria stavu veřejných financí, tak se Maďarsko potýká od roku 2001 s nadměrným schodkem. Maďarsko tedy dlouhodobě překračuje hodnotu kritéria, ve třech letech dokonce více než dvojnásobně. Nelze ani vyčíst snižující se trend, ba naopak se očekává další výrazný růst veřejných výdajů zapříčiněný stárnutím populace. Veřejný dluh se po celou dobu pohyboval pod 60% hranicí. Od roku 2001 se začal zvyšovat až na hodnotu 57,7 % HDP v roce 2005.
Graf č. 5.15 Veřejný deficit Maďarsko
Graf č. 5.16 Vývoj inflace v Maďarsku 12
9 8
10
7
8
6 5
6
4
4
Deficit 3
2 2
0
1
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
0 2000
Zdroj: Eurostat
2001
2002
2003
2004
2005
Referenční hodnota
Maďarsko
Zdroj: Erostat
39
Po celé sledované období se Maďarsko neúčastnilo ERM II. Kurz maďarského forintu vůči euru značně fluktuoval, což ukazuje následující graf. Určitou stabilitu mezi 240 – 250 HUF/EUR můžeme vidět v letech 2004 a 2005, následně však došlo k prudkému oslabení pomalu až k 280 HUF/EUR. Od poloviny roku 2006 můžeme vidět naopak strmé posilování forintu, což dokazuje jeho vysokou fluktuaci vůči euru. I když diferenciál krátkodobých úrokových sazeb vůči tříměsíční sazbě euribor klesal, stále dosahoval vysokých hodnot.
Graf č. 5.17 Vývoj nominálního kurzu HUF/EUR (měsíční průměry 2003-2006) 280 275
Kurz HUF/EUR
270 265 260 255 250 245 240 2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat
5.7 Malta Tabulka č. 5.18 Kritérium cenové stability Hodnota země Hodnota kritéria
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
3
2,5
2,6
1,9
2,7
2,5
2,6
2,6
3,1
2,6
2,7
2,2
2,5
2,8
Zdroj: Eurostat
40
Můžeme konstatovat, že inflace na Maltě v letech 2000 až 2006 měla celkem stabilní vývoj, její hodnoty se pohybovaly v rozmezí 1,9 % - 3 %. Tato stabilita vychází z důležitých rozhodnutí měnové politiky uskutečněných v minulosti. Po roce 2001 byla cenová hladina ovlivněna hospodářskou stagnací Malty. Vyšší inflace než referenční hodnota v roce 2004 byla způsobena vstupem do EU a růstem cen energií. V posledních dvou letech je cenová hladina velice stabilní a nepřekračuje hranici kritéria. Do budoucna se očekává růst inflace související s dopadem ropného šoku.
Tabulka č. 5.19 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Hodnota země Hodnota kritéria
2001
2002
2003
2004
2005
2006
6,19
5,82
5,04
4,69
4,56
4,32
6,92
6,85
6,12
6,28
5,37
6,24
Zdroj: Eurostat
Po celé sledované období se úroveň dlouhodobých úrokových sazeb nacházela pod hodnotou kritéria a jejich vývoj má klesající tendenci. Diferenciál vůči výnosům ze státních dluhopisů v eurozóně také postupně klesá.
Tabulka č. 5.20 Kritérium stavu veřejných financí Veřejný deficit Nominální HDP Veřejný dluh
2000
2001
2002
2003
2004
2005
-6,1
-6,4
-5,5
-10
-5
-3,2
7,4
2
2,8
2,7
2,4
3,6
56,4
63,5
60,1
70,2
74,9
74,2
Zdroj: Eurostat, ECB
Jak je vidět z předešlé tabulky, největší problémy má Malta s plněním fiskálních kritérií. Veřejný deficit se kromě roku 2005 pohyboval vysoko nad hranicí 3 %. V prvních dvou letech se schodek pohyboval na dvojnásobku kritéria, po následném poklesu se však v roce 2003 dostal až na 10 % HDP. Poté došlo k výraznému poklesu až na 3,2 % HDP,
41
což odráží hodnotu v roce 2005. Aby se Malta dostala pod 3% hodnotu a udržela se zde, je nutná značná konsolidace. Veřejný dluh má ve sledovaném období spíše rostoucí tendenci. Od roku 2001 se jeho hodnota pohybuje nad 60% referenční hodnotou. Z dlouhodobého hlediska tedy Malta neplní ani jedno fiskální kritérium.
Graf č. 5.18 Veřejný deficit Malta
Graf č. 5.19 Vývoj inflace na Maltě 3,5
11 10
3
9
2,5
8 7
2
6 Deficit
1,5
5 4
1
3
0,5
2
0
1
2000
0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Eurostat
2001
2002
2003
2004
Referenční hodnota
2005
2006
Malta
Zdroj: Eurostat
Do května 2005 byla maltská lira navázána na měnový koš17. Od 2. května 2005 se stala účastníkem mechanismu ERM II a její centrální parita byla stanovena na 0,4293 liry za euro. To odpovídá tržnímu kurzu v době vstupu se standardním fluktuačním pásmem +/15 %. Od této doby byl kurz maltské liry vůči euru celkem stabilní a nevykazoval žádné fluktuace, což dokazuje následující graf. Diferenciál krátkodobých úrokových sazeb vůči tříměsíční sazbě euribor se postupně snižoval až na velmi malou hodnotu.
17
Zahrnoval euro, britskou libru a americký dolar.
42
Graf č. 5.20 Vývoj nominálního kurzu MTL/EUR (měsíční průměry 2003-2006) 0,44
Kurz MTL/EUR
0,435 0,43 0,425 0,42 0,415 0,41 2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat
5.8 Polsko Tabulka č. 5.21 Kritérium cenové stability Hodnota země Hodnota kritéria
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
10,1
5,3
1,9
0,7
3,6
2,2
1,3
2,6
3,1
2,6
2,7
2,2
2,5
2,8
Zdroj: Eurostat
Jak dokazuje graf č. 5.22 i předešlá tabulka cenová hladina v Polsku ve sledovaném období značně kolísala, přičemž v některých letech se dostala na velice nízkou úroveň. Poměrně vysokou míru inflace v prvních dvou letech měl za následek silný hospodářský růst z předchozích let. Posléze došlo k jeho oslabení a inflace se dostala v roce 2003 na hodnotu 0,7 %. Následující rok však došlo k opětovnému nastartování hospodářského růstu a tudíž i k vyšší inflaci, která o 1,4 procentního bodu přesáhla hodnotu kritéria. Za poslední dva roky se cenová hladina v Polsku postupně snižovala až k hodnotě 1,3, která je značně pod hodnotou kritéria. Pokračující hospodářský růst a dopad změny cen energie budou mít do budoucna vliv na zvyšování inflace v Polsku.
43
Tabulka č. 5.22 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Hodnota země Hodnota kritéria
2001
2002
2003
2004
2005
2006
10,68
7,36
5,78
6,9
5,22
5,23
6,92
6,85
6,12
6,28
5,37
6,24
Zdroj: Eurostat
Dlouhodobé úrokové sazby se v Polsku postupně z vysokých hodnot na počátku sledovaného období snižují, kromě roku 2004. V posledních dvou letech se pohybují okolo 5,2 % a jsou pod hodnotou kritéria.
Tabulka č. 5.23 Kritérium stavu veřejných financí Veřejný deficit Nominální HDP Veřejný dluh
2000
2001
2002
2003
2004
2005
-1,5
-3,7
-3,2
-4,7
-3,9
-2,5
10,8
5,1
2,7
4,3
8,4
5,7
36,8
36,7
39,8
43,9
41,9
42
Zdroj: Eurostat, ECB
V letech 2001 – 2004 se Polsko potýkalo s nadměrným schodkem. Veřejný deficit se pohyboval v rozmezí 3,2 % až 4,7 % HDP, tudíž nad stanovenou hodnotou kritéria. Od roku 2004 docházelo k jeho snižování, ale pod 3 % HDP se dostal až v následujícím roce. Veřejný dluh má naopak zvyšující se tendenci, jeho hodnoty se však pohybují poměrně daleko od 60% hranice.
44
Graf č. 5.21 Veřejný deficit Polsko
Graf č. 5.22 Vývoj inflace v Polsku
6
12
5
10
4
8 6
Deficit 3
4
2
2 1
0 2000
0 2000
2001
2002
2003
2004
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2005
Referenční hodnota
Zdroj: Eurostat
Polsko
Zdroj: Eurostat
Za celé sledované období se polský zlotý neúčastnil systému ERM II. I když po celou dobu kurz vůči euru značně fluktuoval, z následujícího grafu můžeme vyčíst postupné posilování polského zlotého, a to od počátku roku 2005, kdy došlo k obrovskému výkyvu – polský zlotý za 4 měsíce oslabil ze 4,37 na 4,85 za euro. Diferenciál krátkodobých úrokových sazeb vůči tříměsíční sazbě euribor se postupně snižoval, ale jeho hodnota zůstává stále poměrně vysoká.
Graf č. 5.23 Vývoj nominálního kurzu PLN/EUR (měsíční průměry 2003-2006) 4,9
Kurz PLN/EUR
4,7 4,5 4,3 4,1 3,9 3,7 2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat
45
5.9 Slovinsko Tabulka č. 5.24 Kritérium cenové stability Hodnota země Hodnota kritéria
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
8,9
8,6
7,5
5,7
3,7
2,5
2,5
2,6
3,1
2,6
2,7
2,2
2,5
2,8
Zdroj: Eurostat
I když se míra inflace ve Slovinsku postupně snižuje, pod referenční hodnotu se dostala až v posledních dvou letech. Jak z tabulky tak z grafu je vidět jasný dezinflační proces, kdy se z hodnoty 8,9 % v roce 2000 inflace snížila na 2,5 % v roce 2005. Tento proces byl podpořen několika významnými faktory. V roce 2001 byl přijat nový rámec měnové politiky, který byl založen na dvou pilířích pokrývajících měnový vývoj i vývoj reálného hospodářství. Od roku 2004, kdy Slovinsko vstoupilo do ERM II, se měnová politika orientovala na zachování kurzové stability vůči euru. Do budoucna bude cenová hladina ve Slovinsku ovlivněna několika faktory. Na jejím zvyšování se bude podílet zejména harmonizace spotřebních daních s EU, případný růst domácí poptávky a proces sbližování hospodářské úrovně Slovinska s ostatními zeměmi.
Tabulka č. 5.25 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Hodnota země Hodnota kritéria
2001
2002
2003
2004
2005
2006
-
-
6,4
4,68
3,81
3,85
6,92
6,85
6,12
6,28
5,37
6,24
Zdroj: Eurostat
Dlouhodobé úrokové sazby ve Slovinsku se postupně snižují, od roku 2004 se jejich hodnota ustálila pod hodnotou kritéria. Čím dál tím víc se přibližují úrokovým sazbám v eurozóně, což odráží důvěryhodná měnová a kurzová politika spolu s důvěrou v celkový hospodářský a fiskální vývoj v zemi. Úrokový diferenciál se tedy nachází na velice nízké úrovni.
46
Tabulka č. 5.26 Kritérium stavu veřejných financí
Veřejný deficit Nominální HDP Veřejný dluh
2000
2001
2002
2003
2004
2005
-3,8
-4,1
-2,5
-2,8
-2,3
-1,4
9,7
11,6
11,6
8,6
7,5
6,4
27,4
28,4
29,1
28,5
28,7
28
Zdroj: Eurostat, ECB
V prvních dvou letech byl veřejný deficit ve Slovinsku vyšší než 3% stanovená referenční hodnota. V dalších 4 letech se schodek snížil, v roce 2005 až na 1,4 % HDP, a plně vyhovoval požadavkům kritéria. Veřejný dluh si po celé sledované období Slovinsko drží na poměrně nízké úrovni nepřesahující 30 % HDP. Obě fiskální kritéria tedy plní bez problému, a to nejen po dobu posledních dvou let.
Graf č. 5.24 Veřejný deficit Slovinsko
Graf č. 5.25 Vývoj inflace ve Slovinsku 10
5
9 8
4
7 6 3
5
Deficit
4 2
3 2 1
1
0 2000
0 2000
2001
2002
2003
2004
2001
2002
2003
Referenční hodnota
Zdroj: Eurostat
2004
2005
2006
2005
Slovinsko
Zdroj: Eurostat
Slovinský tolar se účastní mechanismu ERM II od 28. června 2004. Centrální parita je stanovena na 239,64 tolarů za euro se standardním fluktuačním pásmem +/- 15 %. Tento kurz se po vstupu do ERM II pohyboval ve velmi úzkém rozpětí blízko své centrální parity. Po dobu účasti v mechanismu Slovinsko z vlastního podnětu nedevalvovalo
47
centrální paritu své měny vůči euru a centrální banka byla schopna udržet stabilitu tohoto kurzu.
5.10 Slovensko Tabulka č. 5.27 Kritérium cenové stability Hodnota země Hodnota kritéria
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
12,2
7,2
3,5
8,4
7,5
2,8
4,3
2,6
3,1
2,6
2,7
2,2
2,5
2,8
Zdroj: Eurostat
Po celé sledované období má Slovensko problémy s vysokou mírou inflace. I když se ji snaží postupně snižovat, hodnoty inflace se stále pohybují nad hodnotou kritéria.V roce 2005 sice došlo k razantnímu snížení tak, že hodnotu kritéria přesahovala pouze o 0,3 procentního bodu, následně se však inflace zvýšila až na 4,3 %. Vývoj cenové hladiny odrážel zejména směnný kurz (ve vztahu k euru), dále byl silně ovlivněn růstem HDP, zvyšováním regulovaných cen a změnami v nepřímých daních. Do budoucna se očekává určitý pokles cenové hladiny oproti roku 2006, když vývoj bude ovlivněn proinflačními tlaky – zejména vývojem cen ropy a nárůstem cen energií.
Tabulka č. 5.28 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Hodnota země Hodnota kritéria
2001
2002
2003
2004
2005
2006
8,04
6,94
4,99
5,03
3,52
4,41
6,92
6,85
6,12
6,28
5,37
6,24
Zdroj: Eurostat
Dlouhodobé úrokové sazby na Slovensku se za poslední 4 roky pohybují pod hodnotou kritéria. Od počátku sledovaného období měly spíše snižující se trend, který byl ukončen v roce 2006, kdy došlo k navýšení z 3,52 % na 4,41 %. Úrokový diferenciál se postupně snižoval, úrokové sazby se pohybují mírně nad úrovní převažující v eurozóně.
48
Tabulka č. 5.29 Kritérium stavu veřejných financí
Veřejný deficit Nominální HDP Veřejný dluh
2000
2001
2002
2003
2004
2005
-11,8
-6,5
-7,7
-3,7
-3
-3,1
10,7
8,1
8,8
9,3
10,3
7,9
49,9
49,2
43,3
42,7
41,6
34,5
Zdroj: Eurostat
Co se týče fiskálních kritérií, s veřejným dluhem Slovensko problémy nemá, jeho hodnoty se pohybují pod 60% referenční hodnotou a po celé sledované období klesají. Na druhé straně kromě roku 2004 vykazuje Slovensko nadměrný schodek. Za kladné můžeme považovat, že se jeho hodnoty postupně snižují, ale stále se nachází nad 3% hranicí. I když na Slovensku již byla uskutečněna penzijní reforma a v posledním roce byla hodnota kritéria překročena pouze o 0,1 % HDP, bude nutné pokračovat v konsolidaci.
Graf č. 5.26 Veřejný deficit Slovensko
Graf č. 5.27 Vývoj inflace na Slovensku
12
14
11
12
10
10
9 8
8
7 Deficit
6
6 5
4
4 3
2
2
0
1
2000
0 2000
2001
2002
2003
2004
2001
2002
2003
2005
2006
2005
Referenční hodnota
Zdroj: Eurostat
2004
Slovensko
Zdroj: Eurostat
Od 28. listopadu 2005 se slovenská koruna účastní mechanismu ERM II. Centrální parita byla stanovena na 38,455 slovenské koruny za euro se standardním fluktuačním pásmem +/-15 %. Z následujícího grafu můžeme vidět, že kurz do počátku roku 2005 postupně posiluje. Následně se bez jasného trendu pohyboval v rozmezí 38,04 –
49
39,23 SKK/EUR. Po vstupu
koruny do ERM II došlo k posílení, které trvalo až do
druhého čtvrtletí roku 2006. Poté kurz oslaboval, a to až do té doby, než Národní banka Slovenska provedla výraznou intervenci na devizových trzích. Od poloviny roku 2006 slovenská koruna postupně posiluje.
Graf č. 5.28 Vývoj nominálního kurzu SKK/EUR (měsíční průměry 2003-2006) 43 42
Kurz SKK/EUR
41 40 39 38 37 36 35 34 2003
2004
2005
2006
Zdroj: Eurostat
50
5.11 Dílčí závěr Tabulka č. 5.30 Souhrnné vyhodnocení plnění Maastrichtských kritérií sledovanými zeměmi Cenová stabilita
Dl. úrokové sazby
Veřejný deficit
Veřejný dluh
Česká ano ano ne ano republika Estonsko ne ano ano Kypr ano ano ano ne Lotyšsko ne ano ano ano Litva ne ano ano ano Maďarsko ne ne ne ano Malta ano ano ne ne Polsko ano ano ano ano Slovinsko ano ano ano ano Slovensko ne ano ne ano Zdroj: Eurostat Poznámka: ano – znamená splnění kritéria, ne – nesplnění kritéria. Rok v závorce určuje vstup dané měny do mechanismu ERM II.
Účast v ERM II ne ano (2004) ano (2005) ano (2005) ano (2004) ne ano (2005) ne ano (2004) ano (2005)
Z předešlé analýzy plnění nominálních konvergenčních kritérií jednotlivými zeměmi, mi vzešlo několik důležitých závěrů. Za prvé dle údajů, které vypovídají o stupni dosažitelné konvergence, splňuje veškerá kritéria pouze Slovinsko. Další dvě země Estonsko a Litva, jejichž měny se účastní mechanismu ERM II déle jak dva roky, nesplňují kritérium cenové stability. Kypr, Lotyšsko a Malta budou v tomto mechanismu 2 roky v květnu 2007, ale i tyto země se potýkají s problémy. Pro Kypr a Maltu bude důležité zapracovat na snížení zadlužení, pro Lotyšsko na snížení inflace. Poslední stát, jehož měna je zapojena od listopadu 2005 v ERM II je Slovensko. Tato země dlouhodobě neplní kritérium cenové stability a potýká se s vyšším schodkem. U zbylých tří zemí – České republiky, Maďarska a Polska nemůžeme očekávat vstup do eurozóny v budoucích 2 letech, jelikož se jejich měny neúčastní mechanismu ERM II. I tato skupinka států má co dohánět. Česká republika má dlouhodobě problémy s veřejným deficitem, Polsko se silnou fluktuací devizového kurzu vůči euru. Maďarsko ze všech států dopadlo nejhůře. Jeho
51
výsledky
dlouhodobě
překračují
referenční
hodnoty
v oblasti
cenové
hladiny,
dlouhodobých úrokových sazeb a veřejného deficitu. Za druhé výsledky těchto zemí jsou ovlivňovány podobnými faktory. I když růst cen ropy, energií, regulovaných cen a harmonizace sazeb nepřímých daní představují jednorázové cenové šoky, sekundární dopad těchto vlivů může být daleko silnější. Většina ze sledovaných zemí se nachází v prostředí velmi silného dynamického růstu, tudíž tento sekundární dopad by mohl způsobit výraznější a dlouhodobější zvýšení inflace. V budoucnu se tyto státy budou potýkat (nebo se již nyní potýkají) se stárnutím populace, je tedy nutné, aby si vytvořily v rámci reforem veřejných financí dostatečný manévrovací prostor pro řešení tohoto problému. Dále musí počítat s tím, že proces vyrovnávání hospodářské úrovně s ostatními zeměmi EU určitým způsobem ovlivní inflaci a nominální směnný kurz. Sledované země tedy musí dál pokračovat v důvěryhodné a udržitelné fiskální konsolidaci. U některých jako ČR, Malta, Kypr bude důležité zlepšit svá rozpočtová hospodaření a u některých (Estonsko, Lotyšsko, Litva) zase provádět přísnou fiskální politiku, která pomůže kompenzovat inflační tlaky.
52
6. REÁLNÁ KONVERGENCE Reálnou konvergenci můžeme chápat jako proces přibližování ekonomické úrovně k úrovni jiné vyspělé země nebo skupiny zemí v rámci integračního uskupení. Měří se pomocí ukazatele HDP na obyvatele, který vylučuje vliv cenových úrovní a představuje skutečnou výši produkovaného zboží a služeb danou ekonomikou (Žďárek 2005). Teoretickým východiskem pro reálnou konvergenci se stala neoklasická teorie růstu, která předpokládá přibližování se stálému stavu ekonomik, jenž je ovlivněn řadou charakteristik a parametrů národní ekonomiky.18 Tato koncepce byla testována a na základě empirických poznatků byla potvrzena pro relativně vyspělé země světa, v ostatních případech však selhala. V určitých případech totiž některé méně vyspělé země zůstávají na svých nižších úrovních a konvergence není rozpoznána (dochází tedy k prohlubování rozdílů mezi vyspělými a méně vyspělými zeměmi) anebo dochází k velmi rychlé konvergenci, která odporuje teoretickým předpokladům neoklasické teorie růstu (Žďárek 2006). V podstatě tato situace vede k nutnosti hledat alternativní koncepty a vysvětlení, jež přikládají význam řadě dalších opomíjených faktorů.19
Tabulka č. 6.1 Reálná konvergence (EU-25 = 100) 2000 2001 Česká 64,7 65,8 republika 42,1 43,7 Estonsko 82,2 84,4 Kypr 35,3 37,1 Lotyšsko 37,9 40,1 Litva 53,9 56,9 Maďarsko 78 73,8 Malta 46,7 46,1 Polsko 72,7 73,9 Slovinsko 47,4 48,7 Slovensko
nových členských států – HDP na obyvatele v PPS 2002
2003
2004
2005
2006*
2007*
67,7
70,7
72,1
73,6
75,9
77,2
46,8 82,6 38,7 41,9 59,1 74,9 46,3 74,5 51
51,2 85,2 41,2 47,1 60,8 74,3 46,9 77,4 52,8
53,4 87,6 43,7 49 61,3 72,1 48,7 79,9 54,4
59,8 88,9 48,6 52,1 62,5 71,7 49,7 81,9 57,1
65 88,4 53,3 54,8 63,4 71,5 51,3 83,6 60,2
68,8 87,3 57 57,3 63,1 70,8 52,9 84,5 63,4
Zdroj: Eurostat * odhadovaná hodnota Eurostatu 18 19
Jde například o úspory, růst populace nebo míra opotřebení kapitálových statků. Například vzdělaní populace nebo kvalita institucionálního prostředí.
53
Předešlá tabulka zachycuje vývoj HDP na obyvatele v nových členských státech. Jak již bylo řečeno neoficiálně uznávanou hodnotou pro splnění tohoto kritéria je 80 %. V roce 2005 přesáhlo tuto hodnotu Slovinsko společně s Kyprem. Pokud zahrneme do analýzy i předpovědi na rok 2006 a 2007, k požadované hodnotě se výrazně přibližuje Česká republika (77,2), Malta (70,8) anebo Estonsko (68,8). U většiny států dochází v průběhu sledovaného období ke zvyšování ukazatele, jedině kromě Malty, kde se HDP na obyvatele postupně snižuje. Největší nárůst od roku 2000 lze vysledovat u pobaltských republik, kdy se hodnota zvýšila o více jak 10 %.
6.1 Vztah reálné a nominální konvergence Vztah mezi nominální a reálnou konvergencí vlastně představuje vztah mezi dosaženou ekonomickou úrovní a cenovou hladinou, což má oboustrannou vzájemně se ovlivňující a doplňující souvislost. Země na nižší ekonomické úrovni se vyznačují nižší cenovou a mzdovou hladinou. Vzestup HDP je tedy doprovázen růstem cenové hladiny, čímž se následně vytratí konkurenceschopnost domácích firem založená na nákladové výhodě.20
Graf 6.1 zachycuje vztah mezi ekonomickou úrovní a cenovou hladinou v 25 zemích EU. Sklon regresní přímky (0,86) je velice blízko jedné, což však není podmínkou, jelikož je jeho hodnota ovlivněna podílem neobchodovatelných statků na HDP a podílem kapitálu použitého na produkci neobchodovatelných statků. Korelace mezi cenovou hladinou a ekonomickou úrovní zemí EU-25 se zdá být poměrně těsná a vysvětlující schopnost této regrese je vysoká (R2 = 0,91).
20
Zdroj: ŽĎÁREK, V. Vybrané problémy nominální a reálné konvergence. 2005.
54
Graf č. 6.1 Vztah ekonomické a cenové úrovně v zemích EU-25 v roce 2005
Zdroj: ŽĎÁREK, V. Konvergence nových členských zemí EU a aktuální problémy. 2006. Poznámka: Lucembursko z analýzy vypuštěno. Regresní rovnice má tvar CPL = 0,952 + 0,861·HDP, koeficient korelace R2 = 0,91.
Jak je z grafu vidět většina nových členských států je vyrovnaná podél regresní přímky, tedy jejich ekonomická úroveň odpovídá cenové hladině v EU. Větší odlišnosti můžeme vidět u Kypru a České republiky. Na Kypru je cenová hladina vyšší než by měla být podle jejich ekonomické úrovně. Česká republika má naopak na svoji ekonomickou úroveň poměrně nízkou cenovou hladinu, což je způsobeno působením zejména apreciací měnového kurzu a nikoliv změnou cen na cenovou konvergenci. U vyspělejších států EU se nad regresní přímkou pohybují severské státy (Finsko, Švédsko) a Dánsko a pod regresní přímkou můžeme najít například Rakousko, Nizozemí nebo Belgii.
6.2 Dílčí závěr O důležitosti sledování reálné konvergence při vstupu do hospodářské a měnové unie není pochyb. Kandidátské země by měly počítat s tím, že čím vyšší bude jejich ekonomická vyspělost, tím nižší bude po přijetí společné měny následný tlak na růst cenových hladin v rámci procesu dorovnávání ekonomické úrovně k vyspělejším státům. Zůstává však otázkou, zda jsou tyto země schopny dostihnout vyspělejší státy eurozóny.
55
K tomuto kritériu reálné konvergence se při rozhodování o vstupu dané země do třetí etapy HMU pouze přihlíží. Největší důraz je kladen samozřejmě na kritéria nominální. Nikde totiž není přesně vymezeno, že by země, která nedosáhne 80% hodnoty reálné konvergence, nebyla přijata do třetí fáze měnové unie, tudíž by se daly brát dané výsledky spíše jako upozorňující či informační. Pokud vezmeme hodnotu jako pevně danou, prošly by podle svých výsledků pouze Slovinsko a Kypr. Další zemí, které se k 80 % rychle blíží, je Česká republika následovaná Maltou a Estonskem. Ostatním sledovaným státům bude v roce 2007 podle předpokladu Eurostatu chybět na dosažení hodnoty více jak 15 procentních bodů.
56
7. EKONOMICKÁ SLADĚNOST Vstup do měnové unie může kandidátské zemi přinést i určité náklady. Tím, že se vzdá svých měnových nástrojů, nebude již moci prosazovat své vlastní zájmy, ale tyto nástroje se použijí k dosažení společných cílů měnové unie. Jelikož ekonomický vývoj v eurozóně může být zdaleka odlišný od ekonomického vývoje v kandidátské zemi, po vstupu do HMU by pak použití takovýchto nástrojů dané zemi škodilo. Pokud by byl vývoj reálné konvergence spolu s cyklickou a strukturální sladěností nedostatečný, vedlo by to k výskytu ekonomických šoků. Kromě monetární a měnové politiky je určitým způsobem omezena i politika fiskální v rámci ovlivňování výše daní a řízení vládních výdajů z rozpočtu státu (Lacina 2007).,
Co se týče rozboru ekonomické sladěnosti, mohu konstatovat, že se sledují hlavní dvě oblasti – cyklická a strukturální sladěnost a tzv. přizpůsobovací mechanismy. Cyklická a strukturální sladěnost vypovídá o velikosti rizika rozdílného ekonomického vývoje v daném státě vůči eurozóně. A jak již bylo řečeno, pokud by tento vývoj byl rozdílný, jednotná měnová politika by pro daný stát nebyla zrovna optimální. Druhým bodem jsou přizpůsobovací mechanismy, které vypovídají o tom, do jaké míry je daná ekonomika schopna tlumit dopady případných asymetrických šoků prostřednictvím těchto vlastních mechanismů.
Jestliže máme před sebou tato veškerá omezení národních politik, musí být zájmem každé kandidátské země na vstup do měnové unie, aby se její hlavní ukazatele ekonomického vývoje blížily ukazatelům států eurozóny, čímž by snížilo riziko vzniku ekonomického šoku. V rámci ekonomických šoků se při této situaci hovoří zejména o tzv. asymetrických šocích.21 Jedná se o „...výkyv ve vývoji hospodářství, který nepostihuje členské země hospodářské a měnové unie stejným způsobem“ (Lacina 2007).
21
Dle jejich zdroje mohou být rozděleny na nabídkové a poptávkové.
57
7.1 Teoretické vymezení Základním teoretickým východiskem pro sledování cyklické a strukturální sladěnosti je teorie optimálních měnových zón (OCA).22 Tato teorie je jedním z často používaných přístupů k určení vhodného režimu měnového kurzu a zejména ke stanovení, zda je daná země vhodným kandidátem pro zavedení společné měny. Od doby jejího vzniku byla OCA několikrát revidována mnoha autory, kteří řešili zejména potenciální zdroje asymetrických šoků anebo faktory vedoucí ke snížení pravděpodobnosti vzniku asymetrického šoku. S ohledem na to však zůstává její základní myšlenka stejná. V další části bych se chtěl tedy zaměřit na některé podmínky tradiční teorie optimálních měnových oblastí, vedoucí k minimalizaci nákladů spojených se vstupem do měnové unie.23 Podmínky OCA dle tradiční teorie optimálních měnových oblastí24 Jednou z podmínek je udržitelný vysoký stupeň mobility výrobních faktorů, zejména práce. U států, mezi kterými jsou výrobní faktory dostatečně mobilní, se snižuje potřeba změny relativních cen v rámci odezvy na asymetrický šok. Důležité je také udržet flexibilní mzdy a ceny, které tlumí doprovodné jevy asymetrického šoku – nezaměstnanost v jedné zemi a inflaci v zemi druhé. Pokud by však byly nominální mzdy strnulé směrem dolů, může být dosaženo pomocí změny měnového kurzu určité flexibility. Ztráta měnového nástroje je pak jednoznačným nákladem členství v měnové unii. Dalším faktorem je otevřenost a velikost ekonomiky. Volatilní měnové kurzy totiž snižují likviditu měny, jelikož souhrnné cenové indexy mají v otevřených ekonomikách tendenci kolísat více než v ekonomikách uzavřených. Případná devalvace by se rychleji odrazila v domácích cenách a životních nákladech, čímž by potlačila její původní zamýšlený efekt.
22
Je definována jako uskupení zemí, v němž přínosy spojené se zavedením společné měny převáží nad náklady. Vytvořena R. Mundellem (1961). 23 Bráno v souvislosti s pravděpodobností vzniku asymetrického šoku. 24 Zdroj: LACINA, L. Měnová integrace. Náklady a přínosy členství v měnové unii. 2007.
58
Pokud se daná ekonomika vyznačuje vysokým stupněm diverzifikace produkce a spotřeby, exportu či struktury trhů práce, tlumí tak dopady případného šoku postihujícího konkrétní sektor ekonomiky. Dostatečná diverzifikace tedy redukuje potřebu změn relativních cen prostřednictvím nominálního měnového kurzu a působí preventivně při případných výkyvech vývoje ekonomiky, z čehož plyne, že státy s vyšším stupněm diverzifikace se lépe vyrovnají s náklady, které vzniknou při opuštění režimu pružných měnových kurzů. Neméně důležitá je podobnost tvorby hrubého domácího produktu. Pravděpodobnost vzniku asymetrického šoku bude totiž tím menší, čím více se bude podobat struktura tvorby HDP dle sektorů u jednotlivých členských států měnové unie. Jedná se však o dlouhodobý proces a možnosti národních autorit či národního celku jsou na tomto poli velice omezené.25 Integrace finančních trhů představuje podporu dlouhodobého vyrovnávacího procesu. Určitým způsobem mohou kapitálové toky z relativně stabilizovaných oblastí nahrazovat účinek změny nominálního měnového kurzu v regionech postižených šokem. Pokud finanční trhy dosáhnou vysokého stupně integrace, i malé změny úrokových sazeb povedou k významnému přesunu kapitálu mezi členskými zeměmi, což vyrovná vzniklou nestabilitu. Za další významné charakteristiky jsou považovány - podobnost měr inflace, fiskální integrace,26 variabilita reálného měnového kurzu anebo politická podpora při procesu měnové integrace.
7.2 Reálné sledování sladěnosti27 Každá kandidátská země aspirující na vstup do hospodářské a měnové unie sleduje vývoj své ekonomiky z pohledu její sladěnosti s ekonomikami eurozóny z výše uvedených důvodů. Jelikož za nosný bod této práce považuji plnění nominálních konvergenčních 25
Sblížení může být dosaženo v rámci postupného odstraňování bariér obchodu a s tím souvisejícím růstem vzájemné obchodní výměny. 26 Například existence národního systému fiskálních transferů, který by umožnil přerozdělení peněz do zemí zasažených asymetrickým šokem. 27 Zdroj: Analýza stupně ekonomické sladěnosti české republiky s eurozónou 2006.
59
kritérií a posouzení ekonomické sladěnosti co se týče svého rozsahu by mohlo být obsahem zcela jiné práce, budu se snažit na příkladu České republiky pouze nastínit na jaké faktory se v rámci analýzy zaměřují. V analýze28 ČNB porovnává výsledky ČR s vybranými zeměmi EU. 29
7.2.1 Cyklická a strukturální sladěnost Vyšší podobnost ekonomické struktury a hospodářského cyklu dané země s eurozónou povede k nižším nákladům na přijetí eura a zároveň se sblíží fungování transmisního mechanismu měnové politiky. Důležitým ukazatelem je míra reálné konvergence.30 Její vyšší míra přispívá k vyšší podobnosti dlouhodobého rovnovážného vývoje. Pokud země dosáhne dostatečně velkého stupně konvergence před vstupem do ERM II a přijetím eura, snižují se možné budoucí tlaky na růst cenové hladiny a rovnovážné posilování reálného kurzu. Z hlediska vstupu do měnové unie však vysoká míra reálné konvergence není nutným předpokladem. Proces reálné konvergence bývá spojen s přibližováním cenových hladin a struktur k vyspělejším zemím, s čímž je spojeno i reálné posilování kurzu vůči euru, které v neposlední řadě může ztížit plnění maastrichtských kritérií. Sladěnost hospodářského cyklu a podobnost ekonomických šoků31 představuje předpoklad pro účinné a vhodné fungování jednotné monetární politiky na ekonomiku v měnové unii. Nízká sladěnost ekonomiky s hospodářským cyklem ostatních zemí měnové unie poukazuje na vyšší nebezpečí odlišného vývoje srovnávaných ekonomik ve stejném období a s tím spojené riziko výskytu vzájemně asymetrických šoků.
28
Analýza stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006. Výběr zahrnuje jednak země srovnatelné z hlediska ekonomické úrovně a jednak země, se kterými je česká ekonomika obchodně propojena. Jedná se o Rakousko, Portugalsko, Německo, Slovinsko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Oproti předešlému roku pro zlepšení reprezentativnosti výběru nahradilo Německo v roce 2006 Řecko, jelikož představuje největšího obchodního partnera ČR. 30 Stupeň reálné konvergence je měřen – HDP na hlavu v paritě kupní síly a relativní cenovou hladinou HDP. 31 Měření sladěnosti hospodářských cyklů a podobnosti ekonomických šoků probíhá na základě korelační analýzy. 29
60
U některých zemí může vést postupné zvyšování čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU ke vzniku asymetrického šoku, který by mohl zasáhnout danou ekonomiku. Je tedy důležité sledovat i tuto oblast, a to především v rámci investičních aktivit. Podobnost dané ekonomiky z hlediska tvorby produktu (jeho struktury) se vyjadřuje pomocí Landesmannova strukturálního koeficientu, který porovnává podíly šesti odvětví32 ekonomiky na celkové přidané hodnotě ve srovnávaných zemích a v eurozóně. Dále ve své analýze ČNB sleduje obchodní a vlastnickou provázanost ekonomiky s eurozónou. Vysoká provázanost může být důležitým argumentem pro vstup do měnové unie nejen z hlediska přínosů,33 ale také v rámci zvýšení cyklické sladěnosti s touto oblastí, což podpoří silné ekonomické propojení. K útlumu negativního jednostranného poptávkového šoku může přispět ohledně vlastnické provázanosti kapitálová integrace mezi dvěma zeměmi. Poslední oblastí, která je podrobena analýze co se týče cyklické a strukturální sladěnosti, je finanční sektor34. Podobná úroveň rozvoje a fungování finančního sektoru zvyšuje pravděpodobnost, že finanční sektory v podmínkách měnové unie budou shodně přenášet vnější ekonomické šoky i impulzy měnové politiky. Dalším nezanedbatelným faktorem je integrace akciových trhů. Čím více bude národní akciový trh integrován s trhem evropským, tím budou ceny akcií ovlivňovány spíše globálními faktory spojenými se symetrickými šoky, nežli lokálními faktory spojenými s asymetrickými šoky. Zdrojem šoku může být jakýkoliv faktor, který ovlivní ceny akcií.
7.2.2 Přizpůsobovací mechanismy Vstup země do měnové unie a ztráta monetární politiky bude znamenat, že přizpůsobení ekonomiky případným negativním šokům bude klást zvýšené požadavky na jiné adaptační mechanismy. Dle teorie optimálních měnových zón je důležitá stabilizační 32
Jednotlivá odvětví jsou: 1) zemědělství, lesnictví a rybolov; 2) průmysl; 3) stavebnictví; 4) velkoobchod a maloobchod, opravy, ubytování, doprava a komunikace; 5) finanční zprostředkování, reality, pronájem a podnikatelské činnosti; 6) ostatní služby. 33 Zejména z odstranění možných výkyvů vzájemného kurzu. 34 K základním sledovaným charakteristikám patří hloubka a struktura finančního zprostředkování.
61
funkce veřejných rozpočtů, pružnost cen a mezd, flexibilita na trhu práce a schopnost finančního systému absorbovat šoky.
Při stabilizaci ekonomiky v případě výskytu asymetrického šoku mohu do jisté míry vestavěné fiskální stabilizátory či diskreční opatření fiskální politiky nahradit chybějící přizpůsobovací mechanismy.35 Přizpůsobení mezd a cen je dalším mechanismem, který by měl napomoci efektivně vstřebávat šoky. Reakce mezd na změny poptávky po práci představuje jeden ze způsobů přizpůsobení ekonomiky a prostředek k zachování nízké míry nezaměstnanosti. Pružnost cen se zkoumá v rámci analýzy inflační strnulosti,36 která určuje s jakou rychlostí se inflace navrací po šoku zpět k rovnováze. Negativní dopady asymetrických šoků mohou být na trhu práce tlumeny přizpůsobením mezd nebo změnami v zaměstnanosti. Pružnost trhu práce je určena flexibilitou pracovní síly a institucionálními faktory. Málo pružný trh práce je obvykle spojován s vyšší dlouhodobou nezaměstnaností a vysokými regionálními rozdíly v míře nezaměstnanosti. Zatímco dlouhodobá nezaměstnanost poukazuje na vysokou strukturální složku nezaměstnanosti, regionální rozdíly v nezaměstnanosti mohou souviset s nízkou regionální mobilitou pracovní síly. Mimo jiné se sleduje i mezinárodní mobilita pracovní síly a institucionální prostředí. Schopnost finančního sektoru absorbovat vnější šoky závisí mimo jiné na jeho výkonnosti a stabilitě. Zatímco ziskový a zdravý finanční sektor dokáže účinně spolupůsobit při eliminaci dopadů ekonomických šoků, nestabilní finanční instituce mohou nepříznivé účinky negativních šoků zesílit anebo mohou být samy zdroji těchto šoků. Analýze se podrobuje zejména bankovní sektor, který má v rámci finančního sektoru největší váhu.
35
Problematika fiskální politiky byla již prozkoumána dříve v kapitole 4.2.3 zabývající se maastrichtskými kritérii. 36 Vysoká inflační strnulost znamená nepružnost cen.
62
7.3 Dílčí závěr Pro sledování ekonomické sladěnosti zemí kandidujících na vstup se stávajícími zeměmi eurozóny neexistuje jeden ukazatel, který by sladěnost ekonomik přesně vyhodnotil. Státy při sledování sladěnosti posuzují mnoho faktorů, například pružnost mezd a cen, flexibilitu trhu práce, obchodní a vlastnickou provázanost a nebo strukturu tvorby produktu. Tyto faktory daná země porovnává s vybranými zeměmi stávajícími i kandidátskými s podobnou ekonomikou. Sledování sladěnosti je v zájmu každé kandidátské země, z vývoje daných ukazatelů by měla být schopna přibližně načasovat přijetí společné měny. Což představuje moment, kdy převýší přínosy nad náklady z jejího vstupu do hospodářské a měnové unie a zároveň se její ekonomika bude schopna vyhnout anebo vyrovnat s výskytem asymetrických šoků. To však bude možné vyhodnotit až ex post, tedy po přijetí společné měny na základě vyhodnocení reakcí na společnou monetární politiku.
63
8. OSTATNÍ ASPEKTY VSTUPU DO EUROZÓNY Kromě nominální konvergence ECB ve svých konvergenčních zprávách posuzuje i slučitelnost vnitrostátních právních předpisů se Smlouvou. Dále bych chtěl v této kapitole nastínit, jak musí být kandidátské země připraveny i v ostatních oblastech - institucionální, ekonomické a politické.
8.1 Právní konvergence 8.1.1 Teoretické vymezení právní konvergence V rámci posouzení právní konvergence v konvergenčních zprávách se ECB zabývá nejen formálním vyhodnocením znění právních předpisů, ale může rovněž posoudit, zda je provádění příslušných ustanovení v souladu s duchem Smlouvy a se Statutem.37 Cílem tohoto zhodnocení je usnadnit radě EU rozhodnutí o tom, které členské státy splňují podmínky nezbytné pro přijetí jednotné měny. V právní oblasti se tyto podmínky týkají zejména nezávislosti centrální banky a právní integrace národních centrálních bank do Eurosystému.38
Při této souvislosti se na vnitrostátní právní předpisy klade důraz, aby byly „slučitelné“ se Smlouvou a se Statutem. Tento výraz nevyžaduje harmonizaci statutů centrálních bank mezi sebou nebo se Statutem. Ponechává určitou volnost na vnitrostátní úrovni a to do takové výše, aby nezasahovala do pravomocí ECB zejména v měnových záležitostech. „Znamená to tedy, že vnitrostátní právní předpisy a statuty centrálních bank je třeba upravit tak, aby byl odstraněn nesoulad se Smlouvou a Statutem, a aby byl zajištěn potřebný stupeň integrace národních centrálních bank do ESCB“ (Konvergenční zpráva ECB 2006).
37
Představuje Statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Představuje systém centrálních bank eurozóny. Skládá se z ECB a národních centrálních bank těch států EU, které zavedly euro v rámci třetí etapy HMU.
38
64
Hodnocení právní konvergence se týká několika oblastí. Jde o nezávislost národních centrálních bank, zákaz měnového financování a zvýhodněného přístupu, jednotný způsob psaní eura a právní integrace národních centrálních bank do Eurosystému.
Nezávislost národních centrálních bank Pojetí nezávislosti centrální banky obsahuje různé druhy nezávislosti, které musí být posuzovány odděleně. Konkrétně se jedná o funkční, institucionální, osobní a finanční nezávislost.
„Funkční nezávislost vyžaduje, aby prvořadý cíl každé národní banky byl formulován jasným a právně určitým způsobem a aby byl plně v souladu s prvořadým cílem cenové stability zakotveným ve Smlouvě. Funkční nezávislost se zajistí tím, že se národním centrálním bankám poskytnou prostředky a nástroje k dosažení tohoto cíle nezávisle na všech ostatních orgánech. Nezávislost centrálních bank je plně slučitelná s odpovědností národních centrálních bank za svá rozhodnutí, což je důležitý aspekt pro zvýšení důvěry v jejich nezávislé postavení“ (Konvergenční zpráva ECB 2006).
„Nezávislost institucionální zakazuje národním centrálním bankám a členům jejich rozhodovacích orgánů vyžadovat nebo přijímat pokyny od orgánů či institucí EU, od vlád členských států či od jakéhokoliv subjektu“ (Konvergenční zpráva ECB 2006). Pokud bych měl být konkrétní, tak se tento zákaz týká například udílení pokynů, schvalování či rušení rozhodnutí a pozastavování či odkládání jejich účinnosti, účasti v rozhodovacích orgánech národních centrálních bank s právem hlasovat a nebo provádění předběžných konzultací k rozhodnutí národní centrální banky.
Osobní nezávislost národní centrální banky se týká jejího guvernéra a to zejména v otázce funkčního období a v otázce odvolání guvernéra z funkce. Statut národní centrální banky musí stanovit, že funkční období guvernéra je minimálně pětileté a současně ho musí chránit před svévolným odvoláním. „Guvernér může být odvolán z funkce pouze tehdy, přestane-li splňovat podmínky vyžadované k výkonu této funkce nebo dopustí-li se
65
vážného provinění“ (Konvergenční zpráva ECB 2006). Důvody pro odvolání guvernéra jsou přesně definovány ve Statutu a mají zajistit, aby zejména vláda nebo parlament nemohly guvernéra odvolat na základě vlastního uvážení.
Zásada finanční nezávislosti znamená, že národní centrální banka musí mít dostatečné množství finančních prostředků k plnění úkolů souvisejících s ESCB, ale také k plnění svých vnitrostátních úkolů (například financování své administrativy a vlastních operací). V rámci finanční nezávislosti se posuzují zejména 4 aspekty, a to – stanovení rozpočtu, účetní pravidla, rozdělení zisku, základní kapitál národní centrální banky a finanční rezervy a poslední - finanční odpovědnost za orgány dohledu. U těchto znaků finanční nezávislosti se nejvíce projevuje zranitelnost národních centrálních bank vůči vnějším vlivům.
Zákaz měnového financování a zvýhodněného přístupu Ustanovení zákazu měnového financování představuje zákaz poskytnutí možnosti přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jiný typ úvěru orgánům či institucím EU, ústředním vládám, regionálním nebo místním orgánům nebo jiným veřejnoprávním orgánům. Dále je zakázán přímý nákup dluhových nástrojů Evropskou centrální bankou nebo národními centrálními bankami. Podstatný význam zákazu měnového financování spočívá v tom, že dbá na to, aby nebyl ohrožen primární cíl měnové politiky (stabilita cenové hladiny). Pokud by byl veřejný sektor financován centrální bankou, vedlo by to ke snížení tlaku na fiskální disciplínu. V rámci zákazu zvýhodněného přístupu nesmí národní centrální banky přijímat opatření, která veřejnému sektoru umožní zvýhodněný přístup k finančním institucím, nejsou-li odůvodněna veřejným dohledem.
Jednotný způsob psaní eura Tato podmínka určuje, že název jednotné měny „euro“ bude stejný ve všech úředních jazycích, a že se bude psát v prvním pádě jednotného čísla ve všech právních předpisech EU a ve všech vnitrostátních právních předpisech.
66
Právní integrace národních centrálních bank do Eurosystému Ustanovení vnitrostátních právních předpisů nesmí bránit plnění úkolů souvisejících s Eurosystémem nebo plnění rozhodnutí ECB, aby nezabraňovalo efektivnímu fungování Eurosystému, jakmile příslušná země přijme euro. V rámci konvergenční zprávy se posuzují zejména ta ustanovení, „která by mohla bránit v provádění jednotné monetární politiky tak, jak je definovaná rozhodovacími orgány ECB nebo která by mohla bránit guvernérovi ve výkonu jeho funkce člena Rady guvernérů ECB, nebo ustanovení, která nerespektují výsadní pravomoci ECB“ (Konvergenční zpráva ECB 2006). Rozlišují se tyto oblasti: cíle spojené s podporou hospodářské politiky, úkoly, finanční ustanovení, kurzová politika a mezinárodní spolupráce.
8.1.2 Legislativní harmonizace jednotlivých států Česká republika Podle konvergenční zprávy ECB z prosince 2006 český právní řád neodpovídá plně požadavkům na nezávislost ČNB a její začlenění do Eurosystému. Některá ustanovení Zákona o ČNB týkající se nezávislosti členů Bankovní rady ČNB a utajovaných skutečností nejsou v souladu se Smlouvou a Statutem. Stejný problém má ČR i s některými ustanoveními Zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu.
Estonsko 7. června 2006 byla v Estonsku přijata novela Zákona o estonské centrální bance, která se týkala zejména právní integrace estonské centrální banky do Eurosystému, což bylo Estonsku vytýkáno v rámci konvergenční zprávy ECB z roku 2004. V tomto smyslu však některá ustanovení, zejména zákon o měně a zákon o zajištění estonské koruny, neodpovídají plně požadavkům na právní integraci.
Kypr I když v roce 2006 kyperská vláda přijala určité návrhy, které jsou v souladu s právní integrací kyperské centrální banky do Eurosystému, stále je kyperský právní řád, zejména
67
zákon o kyperské centrální bance, neslučitelný se Smlouvou a se Statutem, jelikož plně neodpovídá požadavkům na nezávislost.
Lotyšsko O roku 2004 Lotyšsko akceptovalo několik doplňků tak, aby ustanovení zákona byla slučitelná se Smlouvou. Jednalo se zejména o členství lotyšské centrální banky v ESCB, primární cíl cenové stability a právo ostatních členů ESCB vést účet u lotyšské centrální banky. Nehledě na tyto nová ustanovení lotyšský právní řád dle hodnocení v Konvergenční zprávě z roku 2006 neodpovídá plně požadavkům na nezávislost lotyšské centrální banky a její právní integraci do Eurosystému.
Litva Konvergenční zpráva z roku 2004 vytýkala Litvě zejména některá ustanovení týkající se osobní nezávislosti předsedy a ostatních členů rady litevské centrální banky a její nezávislosti. Tyto i jiné nedostatky byly na základě nově přijatých zákonů odstraněny. Můžeme tedy konstatovat, že v dnešní době je litevská ústava i zákon o litevské centrální bance v souladu s požadavky, které stanoví Smlouva i Statut pro třetí etapu hospodářské a měnové integrace.
Maďarsko Maďarský právní řád neodpovídá plně požadavkům na nezávislost maďarské centrální banky a její právní integraci do Eurosystému. Některá ustanovení zákona o maďarské centrální bance týkající se její institucionální nezávislosti a osobní nezávislosti členů její Měnové rady jsou v rozporu se Smlouvou a Statutem. V tomto směru maďarská vláda nepodnikla od roku 2004 žádné kroky k prohloubení právní integrace.
Malta Malta sice provedla určité změny v jejím právním řádu, ale tyto transformace se zatím jeví jako nedostatečné, jelikož v konvergenční zprávě je maltský právní řád posouzen jako
68
neodpovídající požadavkům na nezávislost maltské centrální banky a její právní integraci do Eurosystému.
Polsko Co se týče bodů, které byly vytčeny Polsku v Konvergenční zprávě v roce 2004, nebyla zatím přijata žádná nová legislativa. Jedná se zejména o některá ustanovení zákona o polské národní bance, polské Ústavy a další legislativy ovlivňující institucionální a finanční nezávislost polské národní banky a dále osobní nezávislost jejího prezidenta. Polská Ústava bude po přijetí eura vyžadovat přepracování.
Slovinsko V březnu 2006 Slovinsko přijalo novelu zákona o slovinské centrální bance, čímž odstranilo nevyhovující pasáže. Zejména ty, které ovlivňovaly institucionální nezávislost slovinské centrální banky a osobní nezávislost jejího guvernéra. V dnešní době je tedy už veškerá slovinská legislativa v souladu s požadavky Smlouvy a Statutu na vstup do třetí fáze HMU.
Slovensko I přes několik doplňků či novelizací zákona o slovenské centrální bance je slovenská legislativa v rámci právní konvergence posouzena jako „...neodpovídající plně požadavkům na nezávislost slovenské centrální banky a na její právní integraci do Eurosystému“ (Konvergenční zpráva ECB 2006).
8.2 Připravenost zemí v ostatních oblastech V této kapitole bych chtěl uvést, co všechno je třeba rozhodnout a splnit před reálným zavedením eura. Je jasné, že se mi nepodaří zachytit všechny úkoly, proto uvedu pouze ty, o kterých si myslím, že jsou nejdůležitější. Většina těchto úkolů je v působnosti národních centrálních bank, jelikož představují klíčový subjekt v procesu zavedení eura.
69
Jak již bylo řečeno rozhodnutí o stažení výjimky vydává Rada EU. Toto období mezi rozhodnutím o stažení výjimky a jeho vstupem v platnost je pro národní centrální banku velice důležité, protože se musí připravit na převzetí závazků platných do té doby jen pro členy eurozóny. Jde zejména o vydávání bankovek a mincí, začlenění operací na volném trhu do instrumentaria ECB, transfer devizových rezerv atd. Pokud by například daná země nestihla vyrobit dostatečné množství eurobankovek a mincí, musela by použít bankovky a mince jiných států, což by mohlo být obyvatelstvem negativně vnímáno.39
8.2.1 Scénáře přechodu na euro Jedno z klíčových rozhodnutí v rámci přechodu země na euro spočívá v tom, že země musí určit, zda zavede euro hotovostně i bezhotovostně najednou40 anebo v rámci přechodného období. Přechodné období představuje klasický dvoufázový proces, tj. nejdříve se zavede euro bezhotovostně a po určitém čase je zavedeno i hotovostně. U obou dvou těchto scénářů pak následuje doba duální cirkulace, což znamená oběh národní měny a eura současně s tím, že je národní měna postupně stahována.
Oba tyto scénáře mají své klady a zápory. Za nevýhody jednorázového zavedení eura se považují zejména – nutnost připravení legislativy,41 tak aby její účinnost nastala k datu vstupu do eurozóny, existence krátkého času na přípravu oběživa v euroměně a na jeho distribuci42 a také změna cen a jejich relací v jediném okamžiku bez náležité přípravy může způsobit dezorientaci spotřebitele a následné nežádoucí výkyvy trhu. Naopak výhody této varianty můžeme spatřovat zejména v odvětví informatiky, bankovnictví, statistiky nebo účetnictví, kde jednorázový přechod na euro znamená menší časovou i pracovní náročnost. Scénář „velkého třesku“ je výhodný i pro podniky, kterým se zjednoduší kalkulace, účetnictví a zmizí jim rozdíl mezi operacemi na vnitřním trhu a na trhu EU.
39
Přesnou délku intervalu nelze v současné době přesně určit, jelikož rozhodnutí o této době je do značné míry v kompetenci orgánů EU a bude záležet na konkrétní situaci v dané zemi. 40 Scénář „velkého třesku“ nebo také „Big Bang Scenario“. 41 V tomto smyslu se týká legislativa výměny oběživa a plného nahrazení dané měny eurem. 42 V některých případech může znamenat jednorázový přechod prodloužení období souběžného oběhu, což v rámci maloobchodu může následně zvýšit náklady.
70
Klady postupného přechodu jsou - výhodnější příprava peněžního oběhu v euroměně, což může umožnit snížení souběžného oběhu bankovek a mincí na minimum, legislativa může být schválena až po vstupu do eurozóny a spotřebiteli vznikne určitý čas na přizpůsobení se změnám, které přináší nová měna. Na druhou stranu je tento scénář daleko komplikovanější pro oblasti statistiky, informatiky, bankovnictví nebo účetnictví. Souběžné platební systémy v národní měně a euru jsou složité, drahé a s vysokým rizikem chyb (rozdíly v zaokrouhlování).
Země vstupující do eurozóny v tzv. „první vlně“ aplikovaly klasický dvoufázový proces, přičemž jejich přechodné období trvalo 3 roky (v případě Řecka 1 rok). Naopak většina kandidátských zemí se podle podkladu pro jednání pracovní skupiny PAN II z října 2004 přiklání ke scénáři „velkého třesku“. Důkazem toho je Slovinsko, které zavedlo euro v hotovostní i bezhotovostní formě najednou.
8.2.2 Informační technologie, statistika a účetnictví Přechod na společnou měnu euro zasáhne nejvýraznějším způsobem tyto tři oblasti – účetnictví, informační technologie a statistiku – které jsou navzájem provázané.43 Statistika i účetnictví se většinou zpracovává za pomoci informačních technologií.
Co se týče informačních systémů, tak jejich adaptace na euro se kryje s velkou částí úkolů souvisejících s praktickými otázkami zavedení eura v centrální bance. K termínu zavedení eura je třeba přizpůsobit všechny informační systémy, které zpracovávají údaje v národní měně, což v praxi znamená zajistit konverzi údajů v den vstupu země do eurozóny z národních platidel na euro, upravit měnové symboly a aplikační logiku u většiny systémů centrální banky.
Vstupem do eurozóny dojde k řadě změn ve sběru a zpracování statistických výkazů. Výkazy a metodika budou muset být upraveny podle standardů eurozóny a převedeny na
43
U České republiky se doba nutná pro splnění těchto úkolů pohybuje v rozmezí 2-4 let před zavedením eura.
71
jednotku euro. Pro tento účel bude nutné počítat s vysokými nároky na přizpůsobení informačních systémů a tedy i s vytvořením dostatečné časové rezervy na provedení tohoto úkolu.
V rámci účetnictví bude nutné přizpůsobit celé účetnictví včetně účetních výkazů převodu na jednotnou měnu. Pro národní centrální banku platí ještě dále harmonizace s požadavky ECB. Stejně jako v případě statistiky bude převod účetnictví na euro spojen s velkými nároky na přizpůsobení informačních systémů.
8.3 Dílčí závěr Z pohledu právní sladěnosti jsou mnohá ustanovení v národní legislativě většině sledovaným zemím vytýkána. Pouze Slovinsko a Litva již upravily své zákony do takové míry, že jsou podle hodnocení v Konvergenční zprávě z roku 2006 v souladu se Smlouvou a Statutem. Některé země jako Slovensko, Malta, Kypr, Estonsko a Lotyšsko si výtky Evropské komise vzaly k srdci a snaží se napravovat nedostatky jejich národních právních systémů a postupně slaďovat se Smlouvou a Statutem. Tyto změny však zatím nebyly ohodnoceny jako postačující a plně vyhovující přechodu na jednotnou měnu. Ostatní státy kam patří Polsko, Maďarsko a Česká republika zatím nepřijaly žádná nová ustanovení, která by odstranila jejich nedokonalosti v národní legislativě.
Ostatní oblasti připravenosti jsou již plně ponechány na odpovědnosti jednotlivých států a jejich plnění není orgány EU nijak kontrolováno. Stát sám musí vyhodnotit, kdy je nejlepší začít s přípravami na zavedení společné měny v jednotlivých oblastech, samozřejmě by neměl nic podcenit. Jednotlivá rozhodnutí (např.volba scénáře přechodu, převod statistiky a účetnictví) se pak odvíjí od možností dané země a od toho, která varianta jí je nejvíce vyhovující.
72
9. ZÁVĚR Účelem této diplomové práce bylo posoudit, zda jsou nové členské státy EU připraveny na vstup do eurozóny. Jelikož vstup nových států do třetí etapy hospodářské a měnové unie může přinést narušení ekonomické stability pro obě strany (stávající i kandidátské země), je toto hodnocení jednotlivých zemí založeno na sledování tří oblastí. Jedná se o nominální kritéria, reálnou konvergenci a ekonomickou sladěnost.
Nominální neboli maastrichtská kritéria představují stěžejní bod této práce. Jejich plnění je sledováno Evropskou komisí a ECB a je vyžadováno po všech kandidátských zemích před vstupem do eurozóny. To, zda stát plní či neplní, závisí na vývoji jeho ukazatelů (inflaci, dlouhodobé úrokové sazbě, veřejném dluhu, veřejném deficitu a měnovém kurzu) v souvislosti se stanovenou referenční hodnotou. Realizace kritérií kandidátskými zeměmi je důležitá zejména z pohledu stávajících států, aby vstup nových členů do HMU nenaboural jejich ekonomickou stabilitu.
Reálná konvergence vypovídá o ekonomické vyspělosti dané země a je měřena v procentech HDP na obyvatele v PPS. Pro splnění kritéria se považuje dosažení hodnoty 80 %. V konečném důsledku se však k reálné konvergenci pouze přihlíží.
Ekonomická sladěnost hraje důležitou roli pro kandidátské země a jejich načasování vstupu do HMU. I když by měla ekonomika před vstupem země do měnové unie splňovat určité parametry, aby snížila riziko vzniku asymetrických šoků, jeden souhrnný ukazatel sladěnosti neexistuje a tudíž
okamžik přijetí společné měny nelze přesně stanovit.
Správnost načasování se ukáže až ex post.
V rámci této práce jsem se zabýval mimo jiné i právní konvergencí, která je Evropskou komisí a ECB sledována, kdy se sleduje zejména nezávislost centrálních bank a slučitelnost národních legislativ se Statutem a Smlouvou. Kromě Slovinska a Litvy
73
nejsou národní legislativy ostatních států připraveny na vstup do HMU. Potřebná změna bude pak provedena na základě „rychlého“ politického usnesení.
Následující dvě souhrnné tabulky ukazují, jak si nové členské státy v jednotlivých posuzovaných oblastech stojí. Pro přehlednost byly země rozděleny do dvou skupin.
Tabulka č. 9.1a Souhrn pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko a Litvu Česká Estonsko
Kypr
Lotyšsko
Litva
ano
ne
ano
ne
ne
ano
-
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
spíše plní
spíše plní
spíše plní
spíše plní
spíše plní
Reálná
v nejbližší
v nebližší
konvergence
době splní
době splní
plní
zaostává
zaostává
Sladěnost
nelze určit
nelze určit
nelze určit
nelze určit
nelze určit
republika Inflace
Nominální kritéria
Úrokové sazby Veřejný deficit Veřejný dluh Účast v ERM II Souhrn
Zdroj: Eurostat V předešlé tabulce je hodnoceno 5 zemí – Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko a Litva. Na základě analýzy nominálních kritérií jsem došel k závěru, že všech těchto pět zemí větší problémy s plněním kritérií nemají. Každá ze sledovaných zemí neplní jedno kritérium, pobaltské státy mají problémy s inflací, Česká republika s veřejným deficitem a Kypr s veřejným dluhem. Kromě ČR se měny všech států účastní systému ERM II. Co se týče reálné konvergence, mohu konstatovat, že ČR s Estonskem se blíží k požadované hodnotě a tedy se v brzké době očekává její dosažení. Kypr toto kritérium s přehledem plní a Lotyšsko společně s Litvou v tomto směru trochu zaostávají.
74
Jak již bylo řečeno souhrnný ukazatel sladěnosti neexistuje, tudíž v tomto pojetí ji nelze přesně určit. Na základě těchto argumentů jsem došel k závěru, že u pěti předešlých zemí můžeme hypotézu stanovenou v cíli práce potvrdit. Tyto země na vstup do eurozóny jsou připraveny, potřebují se ještě zaměřit na dílčí úkoly, v kterých tkví jejich slabiny, aby byla jejich konvergence úplná.
Tabulka č. 9.1b Souhrn pro Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko
Inflace Úrokové Nominální kritéria
sazby Veřejný deficit Veřejný dluh Účast v ERM II Souhrn Reálná konvergence Sladěnost
Maďarsko
Malta
Polsko
Slovinsko
Slovensko
ne
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ano
ne
ano
ano
ano
ne
ano
ne
ano
ano
spíše plní
spíše plní
plní
spíše plní
zaostává
plní
zaostává
nelze určit
nelze určit
nelze určit
spíše neplní zaostává nelze určit
v nebližší době splní nelze určit
Zdroj: Eurostat Ve druhé skupince zemí, kam jsem zařadil Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko, se objevuje stát, který veškerá nominální kritéria plní a zároveň stát, který má s plněním těchto kritérií problémy. Slovinsko, jakožto již právoplatný člen eurozóny, veškerá maastrichtská kritéria důsledně plní. Na druhé straně Maďarsko má se všemi požadavky kromě veřejného dluhu problémy. Ostatní státy jsou ohodnoceny spíše kladně – Polsko kromě velké fluktuace měnového kurzu kritéria plní, Slovensko má problémy
75
s inflací a veřejným deficitem a Malta s veřejným dluhem a deficitem. Měny Slovenska i Malty se účastní ERM II. Kritérium reálné konvergence plní Slovinsko, postupně se k jeho splnění přibližuje i Malta. Z tohoto pohledu ostatní tři státy za 80% hodnotou zaostávají. Pro ekonomickou sladěnost platí to stejné, jako pro státy analyzované v tabulce č. 9.1a. Stanovenou hypotézu vyvracím v případě Maďarska. Podle dosažených výsledků tento stát ještě není připraven na přijetí společné měny a vstup do eurozóny. U ostatních zemí mohu hypotézu potvrdit s tím, že v určitých oblastech existují nedostatky, které bude potřeba doladit.
V souhrnu lze konstatovat, že nejlépe připravenou zemí je Slovinsko, o čemž svědčí jeho účast v eurozóně. Další v pořadí je Kypr potýkající se pouze s vyšším veřejným dluhem. Ten je následován Estonskem a Polskem. I když Lotyšsko a Litva neplní pouze jediné nominální kritérium, v ekonomické úrovni spíše zaostávají. Následující místo patří České republice, která se sice neúčastní systému ERM II, ale kromě kritéria veřejného deficitu všechna ostatní plní. Malta má sice problémy s fiskálními kritérii, dosahuje však vyšší hodnoty reálné konvergence. Následuje Slovensko s nižším stupněm reálné konvergence a dvěmi nesplněnými kritérii. Nejhůře dopadlo Maďarsko, které neplní většinu kritérií.
Otázkou zůstává, kdy nové členské země vstoupí do eurozóny. U většiny států se odhadovaný termín přijetí společné měny při vstupu do EU v roce 2004 postupně oddaluje. Jediný stát, který zatím svůj plán dodržel je Slovinsko. Poslední rozšíření HMU nám dalo jasně najevo, že Evropská komise bude po kandidátských zemích striktně vyžadovat plnění maastrichtských kritérií, i když se může zdát, že v předešlé době tomu tak nebylo. Na jednu stranu je to dobře, kvůli přílišné ukvapenosti či horlivosti států o vstup. Na druhou stranu z pohledu kritiky vhodnosti konvergenčních kritérií pro nové členské státy, není důraz na striktní dodržování na místě. V konečném důsledku mohu konstatovat, že i přes veškerá stanovená pravidla (nominální a reálná konvergence, ekonomická sladěnost, právní konvergence) je rozšíření HMU spíše politickým než ekonomickým rozhodnutím.
76
10. POUŽITÁ LITERATURA [1]
ČNB: Analýza stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou. [online] 2006. [cit. 2007-03-18] http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/menova_ politika/strategicke_dokumenty/download/analyzy_sladenosti_2006.pdf.
[2]
ČNB: Měnová integrace a její etapy. [online] 2005. [cit. 2007-01-30] http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/downloa d/menova_integrace_etapy.pdf.
[3]
ČNB: Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a nástin dalších úkolů souvisejících se zavedením eura v ČR. [online] 2005. [cit. 2007-01-30] http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/mezinarodni_vztahy/euro/download/euro_13_ 01_05.pdf.
[4]
DE GRAUWE, P. Economics of Monetary Uninon. Fifth Edition. Oxford: Oxford University press. 2005, s. 258, ISBN: 0-19-925651-9.
[5]
DĚDEK, O. Rizika a výzvy měnové strategie k převzetí eura. [online] 2005. [cit. 2007-03-18] http://www.fsv.cuni.cz/FSV-532-version1-EC006_Dedek_cj.pdf.
[6]
ECB: Convergence report 12/2006. www.ecb.int.
[7]
ECB: Konvergenční zpráva 2004. www.ecb.int.
[8]
ECB: Konvergenční zpráva 05/2006. www.ecb.int.
[9]
ECB: Konvergenční zpráva 12/2006. www.ecb.int.
[10]
Evropská komise: Druhá zpráva o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny. Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, výboru regionů a Evropské centrální bance. COM (2005) 545 v konečném znění. [online] 2005. [cit. 2007-05-16] http://europa.eu.int/eur-lex/lex/LexUriServ/site/cs/com/2005/com2005_0545cs0 1.pdf.
[11]
Eurostat: EMU convergence criterion series – Annual data. EMU convergence criterion bond yields. [online] 2007. [cit. 2007-03-01] http://epp.eurostat.
77
ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1090,30070682,1090_30298591&_dad=por tal&_schema=PORTAL [12]
Eurostat: Euro/ECU exchange rates – monthly average data, national currancy. [online] 2007. [cit. 2007-03-09] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_ pageid=1090,30070682,1090_30298591&_dad=portal&_schema=PORTAL.
[13]
Eurostat: GDP per capita in PPS. [online] 2006. [cit. 2007-05-16] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1090,30070682,1090_30 298591&_dad=portal&_schema=PORTAL.
[14]
Eurostat: General government debt. General government consolidated gross debt as a percentage of GDP. [online] 2006. [cit. 2007-03-01] http://epp.eurostat. ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1090,30070682,1090_30298591&_dad=por tal&_schema=PORTAL.
[15]
Eurostat: Inflation rate. Annual average rate of change in Harmonized Indices of Consumer Prices (HICPs). [online] 2007. [cit. 2007-03-01] http://epp.eurostat. ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1090,30070682,1090_30298591&_dad=por tal&_schema=PORTAL.
[16]
Eurostat: Public balance. Net borrowing/lending of consolidated general government sector as a percentage of GDP. [online] 2006. [cit. 2007-03-01] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1090,30070682,1090_30 298591&_dad=portal&_schema=PORTAL.
[17]
KAPOUNEK, S., LACINA, L. Sladěnost hospodářského cyklu České republiky ve vztahu k eurozóně. In Firma a konkurenční prostředí 2005. 1. vyd. Brno: Konvoj, s.r.o., 2005, s. 48-56. ISBN 80-7302-093-9.
[18]
KÖNIG, P., LACINA, L. a kol. Rozpočet a politiky Evropské unie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 374 s. ISBN 80-7179-846-0.
[19]
LACINA, L. a kol. Měnová integrace. Náklady a přínosy členství v měnové unii. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2007, s. 538, ISBN: 978-80-7179-560-5.
[20]
LACINA, L., PLAGA, R. Srovnání plnění Maastrichtských kritérií vybranými zeměmi střední a východní Evropy. Acta Universitatis Agriculturae et
78
Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2003. sv. LI, č. 2, s. 105-116. ISSN 12118516. [21]
MF, MPO, ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. [online] 2004. [cit. 2006-11-10] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Vyhodnoceni_Maastricht_kriteria_2004_C Z.pdf.
[22]
MF, MPO, ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. [online] 2005. [cit. 2006-11-10] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Vyhodnoceni_Maastricht_kriteria_2005_C Z.pdf.
[23]
PROCHÁZKA, P. Maastrichtská smlouva, EU a problémy spojené se vstupem ČR
do
EMU.
[online]
2000.
[cit.
2007-03-18]
http://www.cnb.cz/
www.cnb.cz/cz/pro_media/clanky_rozhovory/media_2000/cl_00_001123b.html. [24]
PROCHÁZKA, P., SOJKOVÁ, A. Přípravy na zavedení eura: implikace pro Českou
republiku.
[online]
2006.
[cit.
2007-04-17]
http://www.cnb.cz/
www.cnb.cz/cz/pro_media/clanky_rozhovory/media_2006/cl_06_060120b.html. [25]
Přednášky z předmětu Teorie měnové integrace a členství v eurozóně, vyučovaném v zimním semestru 2006/2007.
[26]
SEDLÁČEK, T. Dvojí metr hodnocení nováčků EU? [online] 2006. [cit. 200702-25]
http://www.euroskop.cz/18530170/clanek-zpravodajstvi/dvoji-metr-
hodnoceni-novacku-eu-/. [27]
TOMŠÍK, V., SRHOLEC, M., KOVAŘÍK, T. Měl by být vstup české republiky do eurozóny hudbou vzdálené budoucnosti? Newton Holding – Ekonomické zprávy, leden 2001. [online] 2001. [cit. 2007-02-25] http://www.newton.cz/ redsys/docs/analyzy/ekonomzpravy/266b710dd84176a1ac165b7467199e80.pdf.
[28]
TOMŠÍK, V., SRHOLEC, M., ŠAROCH, S. Strategie české hospodářské politiky k současnému procesu rozšíření Evropské měnové unie – kdy nahradit českou měnu eurem. IEEP Working Paper, 2003, No. 5. [online] 2003. [cit. 2007-03-10] http://www.ieep.cz/wp/wp0503.pdf.
79
[29]
ŽĎÁREK, V. Konvergence nových členských zemí EU a aktuální problémy. [online] 2006. [cit. 2007-04-17] http://www.vsem.cz/data/docs/gf_Brno0906_ VZ.pdf.
[30]
ŽĎÁREK, V. Vybrané problémy reálné a nominální konvergence. [online] 2005. [cit. 2007-05-16] http://www.vsem.cz/data/docs/gf_ZdarekBrno.pdf.
80
11. SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ Tabulka 5.1 Kritérium cenové stability (ČR)…………………………………………….. 26 Tabulka 5.2 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb (ČR)…………………………… 27 Tabulka 5.3 Kritérium stavu veřejných financí (ČR)……………………………………. 27 Tabulka 5.4 Kritérium cenové stability (Estonsko)………………………………………. 29 Tabulka 5.5 Kritérium stavu veřejných financí (Estonsko)………………………………29 Tabulka 5.6 Kritérium cenové stability (Kypr)…………………………………………... 30 Tabulka 5.7 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb (Kypr)…………………………. 31 Tabulka 5.8 Kritérium stavu veřejných financí (Kypr)………………………………….. 31 Tabulka 5.9 Kritérium cenové stability (Lotyšsko)………………………………………. 33 Tabulka 5.10 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb (Lotyšsko)……………………. 34 Tabulka 5.11 Kritérium stavu veřejných financí (Lotyšsko)……………………………..34 Tabulka 5.12 Kritérium cenové stability (Litva)…………………………………………. 36 Tabulka 5.13 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb (Litva)………………………... 36 Tabulka 5.14 Kritérium stavu veřejných financí (Litva)………………………………… 37 Tabulka 5.15 Kritérium cenové stability (Maďarsko)……………………………………. 38 Tabulka 5.16 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb (Maďarsko)…………………... 38 Tabulka 5.17 Kritérium stavu veřejných financí (Maďarsko)…………………………… 39 Tabulka 5.18 Kritérium cenové stability (Malta)………………………………………… 40 Tabulka 5.19 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb (Malta)……………………….. 41 Tabulka 5.20 Kritérium stavu veřejných financí (Malta)………………………………... 41 Tabulka 5.21 Kritérium cenové stability (Polsko)……………………………………….. 43 Tabulka 5.22 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb (Polsko)………………………. 44 Tabulka 5.23 Kritérium stavu veřejných financí (Polsko)………………………………. 44 Tabulka 5.24 Kritérium cenové stability (Slovinsko)……………………………………. 46 Tabulka 5.25 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb (Slovinsko)…………………… 46 Tabulka 5.26 Kritérium stavu veřejných financí (Slovinsko)…………………………… 47 Tabulka 5.27 Kritérium cenové stability (Slovensko)……………………………………. 48 Tabulka 5.28 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb (Slovensko)…………………... 48
81
Tabulka 5.29 Kritérium stavu veřejných financí (Slovensko)……………………………49 Tabulka 5.30 Souhrnné vyhodnocení plnění Maastrichtských kritérií sledovanými zeměmi………………………………………………………. 51 Tabulka 6.1 Reálná konvergence nových členských států – HDP na obyvatele v PPS……………………………………………………………... 53 Tabulka 9.1a Souhrn pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko a Litvu………… 74 Tabulka 9.1b Souhrn pro Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko……………. 75
Graf 5.1 Veřejný deficit ČR……………………………………………………………… 28 Graf 5.2 Vývoj inflace v ČR………………………………………………………………28 Graf 5.3 Vývoj nominálního kurzu CZK/EUR…………………………………………... 28 Graf 5.4 Veřejný deficit Estonsko………………………………………………………... 30 Graf 5.5 Vývoj inflace v Estonsku……………………………………………………….. 30 Graf 5.6 Veřejný deficit Kypr……………………………………………………………. 32 Graf 5.7 Vývoj inflace na Kypru…………………………………………………………. 32 Graf 5.8 Vývoj nominálního kurzu CYP/EUR……………………………………………33 Graf 5.9 Veřejný deficit Lotyšsko………………………………………………………... 35 Graf 5.10 Vývoj inflace v Lotyšsku……………………………………………………… 35 Graf 5.11 Vývoj nominálního kurzu LVL/EUR…………………………………………..35 Graf 5.12 Veřejný deficit Litva…………………………………………………………... 37 Graf 5.13 Vývoj inflace v Litvě………………………………………………………….. 37 Graf 5.14 Vývoj nominálního kurzu LTL/EUR………………………………………….. 38 Graf 5.15 Veřejný deficit Maďarsko……………………………………………………... 39 Graf 5.16 Vývoj inflace v Maďarsku …………………………………………………….. 39 Graf 5.17 Vývoj nominálního kurzu HUF/EUR…………………………………………. 40 Graf 5.18 Veřejný deficit Malta………………………………………………………….. 42 Graf 5.19 Vývoj inflace na Maltě………………………………………………………… 42 Graf 5.20 Vývoj nominálního kurzu MTL/EUR…………………………………………. 43 Graf 5.21 Veřejný deficit Polsko…………………………………………………………. 45 Graf 5.22 Vývoj inflace v Polsku………………………………………………………… 45
82
Graf 5.23 Vývoj nominálního kurzu PLN/EUR………………………………………….. 45 Graf 5.24 Veřejný deficit Slovinsko……………………………………………………… 47 Graf 5.25 Vývoj inflace ve Slovinsku……………………………………………………. 47 Graf 5.26 Veřejný deficit Slovensko……………………………………………………... 49 Graf 5.27 Vývoj inflace na Slovensku…………………………………………………… 49 Graf 5.28 Vývoj nominálního kurzu SKK/EUR…………………………………………. 50 Graf 6.1 Vztah ekonomické a cenové úrovně v zemích EU-25 v roce 2005…………….. 55
Obrázek 4.1 Barro-Gordonův model……………………………………………………... 16
83
MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta
Analýza a vyhodnocení připravenosti nových členských států na vstup do eurozóny Diplomová práce
Vypracoval: Bc. Petr Handlíř Vedoucí práce: Ing. Robert Plaga
Brno 2007
84
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza a vyhodnocení připravenosti nových členských států na vstup do eurozóny vypracoval samostatně s přispěním literatury, kterou uvádím v seznamu použité literatury.
V Brně dne 20. května 2007
_______________________ Podpis
85
Poděkování Tímto bych rád poděkoval vedoucímu mé diplomové práce Ing. R. Plagovi za odborné vedení, náměty, rady a připomínky, které mi poskytl v průběhu zpracovávání diplomové práce.
86
Abstrakt Cílem mé diplomové práce je vyhodnotit stav připravenosti nových členských zemí EU na vstup do eurozóny. Pro účely této práce jsou za nové členské země považovány ty, které vstoupily do EU k 1.5. 2004. Výsledky vycházejí z rozboru 3 faktorů – plnění nominálních konvergenčních kritérií jednotlivými státy, jejich reálné konvergence a ekonomické sladěnosti. Na základě vývoje těchto činitelů bude v závěru práce zhodnoceno, zda daná země je připravena či nikoli. Součástí hodnocení je i stav legislativní konvergence.
Abstract The main aim of my thesis is to evalaute ready condition new member states of EU on entry to the euro area. For purposes of this thesis as the new member states are considered those, which entered in EU at 1st May 2007. The gains result from analysis of 3 elements –
nominal convergents criteria‘s
performance in individual countries, their real convergence and economic co-ordination. On the basis of evolution these factors will be evaluate in conclusion of the thesis, if the country is ready or not. A part of evaluation is level of legislation compatibility.
87
OBSAH 1. Úvod…………………………………………………………………………… 8
2. Cíl práce………………………………………………………………………... 10
3. Metodika……………………………………………………………………….. 11
4. Teoretické vymezení nominální konvergence…………………………………. 12 4.1 Budování HMU……………………………………………………………13 4.2 Nominální konvergenční kritéria…………………………………………. 15 4.2.1 Kritérium cenové stability………………………………………….. 16 4.2.2 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb…………………………. 17 4.2.3 Fiskální kritéria …………………………………………………….. 19 4.2.4 Kritérium stability měnového kurzu………………………………... 22 4.3 Kritika vhodnosti konvergenčních kritérií pro nové členské státy……….. 23
5. Reálné plnění nominálních konvergenčních kritérií novými členskými státy….26 5.1 Česká republika……………………………………………………………26 5.2 Estonsko…………………………………………………………………... 29 5.3 Kypr………………………………………………………………………. 30 5.4 Lotyšsko…………………………………………………………………... 33 5.5 Litva………………………………………………………………………. 36 5.6 Maďarsko…………………………………………………………………. 38 5.7 Malta……………………………………………………………………… 40 5.8 Polsko …………………………………………………………………….. 43 5.9 Slovinsko…………………………………………………………………. 46 5.10 Slovensko………………………………………………………………... 48 5.11 Dílčí závěr……………………………………………………………….. 51
88
6. Reálná konvergence……………………………………………………………. 53 6.1 Vztah reálné a nominální konvergence……………………………………54 6.2 Dílčí závěr………………………………………………………………… 55
7. Ekonomická sladěnost…………………………………………………………. 57 7.1 Teoretické vymezení……………………………………………………… 58 7.2 Reálné sledování sladěnosti………………………………………………. 59 7.2.1 Cyklická a strukturální sladěnost…………………………………… 60 7.2.2 Přizpůsobovací mechanismy……………………………………….. 61 7.3 Dílčí závěr…………………………………………………………………63
8. Ostatní aspekty vstupu do eurozóny……………………………………………64 8.1 Právní konvergence………………………………………………………. 64 8.1.1 Teoretické vymezení právní konvergence………………………….. 64 8.1.2 Legislativní harmonizace jednotlivých států……………………….. 67 8.2 Připravenost států v ostatních oblastech………………………………….. 69 8.2.1 Scénáře přechodu na euro…………………………………………... 70 8.2.2 Informační technologie, statistika a účetnictví……………………... 71 8.3 Dílčí závěr…………………………………………………………………72
9. Závěr…………………………………………………………………………… 73
10. Použitá literatura……………………………………………………………… 77
11. Seznam tabulek, grafů a obrázků …………………………………………….. 81
89