OBNOVA KRAJINNÝCH STRUKTUR
REVITALIZACE ZÁMECKÉ ALEJE A SKUPINY BUKŮ V HORNÍCH LUBECH
Ing. Radka Frydrychová červenec 2012
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Ing. Radka Frydrychová – arboristické poradenství IČ: 86952722 Americká 765/90, 460 10 Liberec 3 • tel:+420 774 334 913 • email:
[email protected]
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
lokalita: skupina památných stromů – Zámecká alej a skupina buků v Horních Lubech
zadavatel: ZO ČSOP Alter meles, Žižkov 345, 364 52 Žlutice kontaktní osoba: Václav Lupínek IČ: 70958009 telefon: 723 333 191 email:
[email protected]
zhotovitel: Ing. Radka Frydrychová, Americká 765/90, 460 10 Liberec 3 IČ: 86952722 telefon: 774 334 913 email:
[email protected]
V Liberci dne 14. 8. 2012
-2-
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
1
ÚVOD
4
2
PŘEHLED POZEMKŮ
5
3
CÍLE PROJEKTU
5
4
SOUČASNÝ STAV
5
4.1 POPIS 4.2 FOTODOKUMENTACE 4.3 ANALÝZA DENDROLOGICKÉHO POTENCIÁLU 4.3.1 ROZDĚLENÍ DLE PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI 4.3.2 ROZDĚLENÍ DLE FYZIOLOGICKÉ VITALITY 4.3.3 ROZDĚLENÍ DLE PERSPEKTIVY
5 6 13 13 14 14
5
15
PLÁN PÉČE
5.1 IDENTIFIKACE RIZIK 5.2 NÁVRH ŘEŠENÍ 5.2.1 ŘEZY STROMŮ 5.2.2 INSTALACE VAZEB 5.2.3 KÁCENÍ 5.2.4 VÝSADBY 5.3 HARMONOGRAM PRACÍ
15 15 16 17 17 18 19
6
20
ZÁVĚR
Seznam příloh: Příloha č. 1 – metodika inventarizace, popis navržených zásahů (str. 21) Příloha č. 2 - inventarizace (tabulka) Příloha č. 3 – plán péče (tabulka) Příloha č. 4 - položkový a celkový rozpočet Příloha č. 5 – výkres stávajícího stavu a navrhovaného řešení
-3-
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
1
ÚVOD
Město Luby leží v okrese Cheb v Karlovarském kraji, zhruba 20 km severně od Chebu. Převážná část popisované oblasti spadá do území Krušnohorské soustavy. Území se nachází v přírodním parku „Kamenné Vrchy“. Park zaujímá 3 600 ha při hranici se SRN v prostoru od Vojtanova k Lubům na rozhraní Smrčin a Chebské pánve. V severní části tvoří horninový podklad krystalinikum Krušných hor s fylity prostoupenými vložkami fylitických kvarcitů. Jižní část parku na rozhraní Smrčin a Chebské pánve tvoří smrčinský pluton s dvojslídným granitem, svory a rulami a fluviální náplavy Chebské pánve s písčitojílovitým vildštejnským souvrstvím a s cypřišovými jíly. Těží se zde keramické jíly a písky. Okres Cheb patří do chladné až mírně teplé podnebné oblasti. Území okresu Cheb je velmi členité a zahrnuje jak hory, tak rozsáhlé planiny i hluboká údolí řek, s velkým podílem lesů. Nejbližším významnějších vrcholem je Liščí hora s nadmořskou výškou 658 m. Celá oblast je odvodňována drobnými přítoky vlévajícími se do Ohře. Nedaleko aleje protéká říčka Lubinka. Období pravděpodobného prvního osídlení Lubů lze datovat do let 1100 až 1140, kdy se o tomto území mluvilo jako o "okolním lese" nebo o "lubském újezdu". V této době byla tato oblast součástí pohraničního hvozdu, plošně, jen přibližně vymezené hranice mezi českou a německou stranou. Do poloviny 12. století byla oblast Lubů postupně darována waldsassenským cisterciákům. Roku 1319 byly Luby povýšeny na město a byl obdarován stejnými právy, jakým se těšilo město Cheb. V blízkosti města probíhala po dlouhá staletí těžba rtuťové rudy. Doly jsou doloženy okolo roku 1230; úpadek nastal v období třicetileté války. Památná alej lemuje příjezdovou cestu k bývalému Lubskému zámku - začíná na severním okraji města Luby, prochází areálem golfového hřiště a stáčí se severně ke zřícenině zámku. Soliterní skupina buků je součástí areálu bývalého zámeckého parku. Alejí prochází naučná stezka Lubsko. Jedná se o výraznou krajinnou dominantu nevšední estetické úrovně, její stáří se odhaduje na více než 250 let.
-4-
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
2
PŘEHLED POZEMKŮ
Seznam pozemků, na kterých budou realizována navržená opatření:
p.p.č. k.ú. 515
Horní Luby
4/1
Horní Luby
3
vlastník (správa nemovitosti) ČR (PF ČR, Husinecká 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 00) Hemr Karel, Poštovní 1640/9, Karlovy Vary, 360 01
druh pozemku
způsob využití
ostatní plocha
ostatní komunikace
trvalý travní porost
CÍLE PROJEKTU
Alej je cenným vegetačním prvkem a významnou krajinnou dominantou, v roce 2002 byla registrována jako skupina památných stromů. Stromy byly ponechány dlouhodobě bez péče, v korunách se nachází velké množství odumřelých větví, v mnoha případech byla zjištěna nestabilní tlaková větvení nebo přetížené kosterní větve. Vzhledem k tomu, že okolní louky jsou využívány jako golfové hřiště, lze předpokládat četný pohyb osob pod korunami stromů. Alejí navíc prochází naučná stezka Lubsko. Zásahy jsou nutné jak z důvodu zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě, tak pro zajištění co nejdelšího funkčního setrvání tohoto cenného vegetačního prvku na stanovišti. Cílem projektu revitalizace Zámecké aleje je dlouhodobé zachování vegetačního prvku jako celku v krajině a zajištění jeho plné funkčnosti – estetické i ekologické. Pokud se takto staré stromy s četnými defekty na kmenech nebudou postupně stabilizovat a vznikající proluky dosazovat, hrozí v důsledku zanedbané péče postupný rozpad korun stromů a nakonec zánik těchto cenných a pro zdejší krajinu typických vegetačních prvků. Vzniklé i stávající proluky v aleji budou dle možností (světelné a prostorové poměry) doplněny novými stromy. Toto první stadium obnovy nastartuje kontinuální zachování vegetačního prvku v lokalitě do budoucna. Samozřejmostí je zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě.
4
SOUČASNÝ STAV
Alej po obou stranách lemuje cestu procházející přes golfové hřiště ke zřícenině Lubského zámku, v délce cca 490 m. Je přerušena pouze prolukami, kudy procházejí cesty.
4.1 Popis Alej je různověká, nejstaršími dřevinami jsou mohutné jasany ztepilé (Fraxinus excelsior L.) a duby letní (Quercus robur L.). Doplňují je mladší javory kleny (Acer pseudoplatanus L.) a javory mléče (Acer platanoides L.). V menším zastoupení zde najdeme jírovec maďal (Aesculus hippocastanum L.), lípu velkolistou (Tilia platyphyllos Scop.) a javor babyku (Acer campestre L.). Oddělená skupinka v prostoru golfového hřiště je tvořena pěti mohutnými buky lesními (Fagus sylvatica L.). V severní části je v podrostu patrná dřívější parková úprava v bezprostředním okolí aleje, najdeme zde šeříky, pustoryly, tavolníky, pámelníky, meruzalky, ptačí zob, bez černý i červený. Keři prorůstají drobné náletové dřeviny ve složení okolního porostu. Ve střední části, která přímo sousedí s prostorem golfového hřiště, podrost chybí. V jižní části je spodní patro poměrně husté a je tvořeno ponejvíce náletovými dřevinami shodného druhového složení jako hodnocená alej. Vzhledem k nízkému sponu (ve většině případů pouze 3 – 4 m) jsou některé dřeviny silně potlačené, pouze přežívají v podrostu (jasany v jižní části) nebo vrůstají do korun okolních dřevin (četné mladé javory). Na dřevinách je zřejmá absence péče v minulosti. Najdeme zde především mohutné odumřelé větve ponejvíce v zastíněných partiích korun, kmeny napadené hnilobou, s dutinami a prasklinami, nestabilní tlakové vidlice. Báze dřevin nejsou ve většině případů poškozené, stromy rostou ve větší vzdálenosti od cesty. Ta je navíc k dopravě využívána jen ojediněle. Několik dubů má zbytkovou vitalitu nebo se jedná o již mrtvé stromy. Většina jasanů má vitalitu výrazně zhoršenou a chřadnou. Vizuálně nelze stanovit, zda je to způsobeno houbovým patogenem Chalara fraxinea Kow. či jinými biotickými původci, abiotickými vlivy (mráz) nebo kombinací výše uvedeného.
-5-
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
4.2 Fotodokumentace
Jižní část aleje vycházející z Lubů, s podrostem náletových dřevin
Oddělená střední část bez podrostu, v prostoru golfového hřiště
-6-
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
Střední část aleje
Horní část aleje
-7-
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
Nejsevernější úsek směřující k bývalému Lubskému zámku
Keřové patro jako pozůstatek dřívější parkové úpravy
-8-
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
Skupina buků v prostoru golfového hřiště
Těsný zápoj, koruny do sebe vrůstají, některé dřeviny jsou potlačené
-9-
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
Mohutné odumřelé větve v korunách nejstarších dřevin (duby, jasany)
Chřadnutí jasanů
- 10 -
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
Mrtvý dub
Rozsáhlá dutina na bázi jasanu
Zlomená kosterní větev u jasanu na křižovatce
Rozsáhlá hniloba dřevomoru kořenového na bázi klenu
- 11 -
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
Tlaková vidlice u mohutného klenu
Náletový javor klen
Rozsáhlé poškození kmene buku ve skupině
Potlačené jasany pod duby ve spodní jižní části
- 12 -
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
4.3 Analýza dendrologického potenciálu Celkem bylo v rámci zájmového území hodnoceno 136 dřevin následujícího druhového složení: jasan ztepilý 37 ks, javor klen 28 ks, javor mléč 26 ks, dub letní 23 ks, jírovec maďal 12 ks, buk lesní 7 ks, lípa velkolistá 2 ks a javor babyka 1 ks. Z hlediska fyziologického stáří se jedná o dospívající a dospělé stromy. fyziologické stáří 80 70 60 50 40 30 20 10 0 nová výsadba
výsadba ve fázi mladý jedinec, aklimatizace dynamický růst
dospívající jedinec
dospělý jedinec, stagnace růstu
přestárlý jedinec, ústup koruny
4.3.1 Rozdělení dle provozní bezpečnosti Provozní bezpečnost je souhrnný parametr, který vyjadřuje míru stability stromu (odolnost proti vyvrácení, rozlomení koruny, pádu větví) vztaženou na konkrétní stanoviště (přítomnost cílů pádu) s přihlédnutím k rizikovému potenciálu konkrétního jedince. Rizikovým potenciálem rozumíme schopnost stromu způsobit škodu na majetku či újmu na zdraví v důsledku jeho selhání; je daný velikostí potažmo kinetickou energií stromu, případně jeho částí, které by při jeho selhání dopadly na objekty v jeho okolí. Vzhledem k lokalitě (golfové hřiště, využívaná naučná stezka procházející alejí) je provozní bezpečnost u mnoha dřevin z důvodu mohutných odumřelých větví v korunách na kritické úrovni. U jednoho z jasanů byla zjištěna nalomená kosterní větev zasahující nad cestu, u javoru klenu v severní části je silně napadena dřevomorem kořenovým.
provozní bezpečnost 2 ks; 1% 40 ks; 29% dobrá zhoršená kritická havarijní jedinec
94 ks; 70%
- 13 -
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
4.3.2 Rozdělení dle fyziologické vitality Fyziologická vitalita je souhrnný parametr, který popisuje životaschopnost jedince, tzn. dynamiku průběhu jeho fyziologických funkcí, schopnost reagovat na vlivy prostředí a bránit se napadení patogenními organizmy. Hodnotí se hlavně defoliace koruny, malformace větvení, prosychání koruny a vývoj sekundárních výhonů. Přesto, že se jedná o relativní hodnotu, která se v průběhu času mění, je důležitá pro návrh konkrétního ošetření a interval jeho opakování (podle reakce stromu). Více než polovina dřevin má vitalitou dobrou nebo jen mírně narušenou. Pokles vitality u jasanů je způsoben kombinací biotických a abiotických faktorů (houbové choroby, poškození mrazem), u dubů je prosychání způsobeno spíše nedostatkem světla a postupným nástupem senescence.
fyziologická vitalita 2 ks; 1% 1 ks; 1% 2 ks; 1% 12 ks; 9%
výborná mírně narušená zhoršená
38 ks; 28%
výrazně zhoršená zbytková odumřelý strom
81 ks; 60%
4.3.3 Rozdělení dle perspektivy Perspektivou rozumíme dobu setrvání hodnoceného stromu na stanovišti za současného plnění všech jeho funkcí. Vychází z celkového stavu stromu (narušení nosných struktur) a jeho fyziologické vitality. Perspektiva setrvání dřevin na stanovišti je u většiny stromů dlouhodobá, stromy s krátkodobou perspektivou a bez perspektivy jsou navrženy ke kácení (mrtvé duby, odumírající jasany). Stávající a nově vzniklé proluky budou na vhodných místech (dostatek světla a prostoru) dosazeny. Tím doje k zachování vegetačního prvku jako celku.
perspektiva 10 ks; 7%
3 ks; 2% dlouhodobá krátkodobá bez perspektivy
123 ks; 91%
- 14 -
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
5
PLÁN PÉČE
Cílem plánu péče je návrh postupu dlouhodobé údržby stromů v rámci hodnoceného území. Nejdůležitější podmínkou současně se zajištěním provozní bezpečnosti v okolí dřevin je dlouhodobá stabilizace a zachování tohoto cenného vegetačního prvku a podpora jeho estetické působení v krajině.
5.1 Identifikace rizik V současnosti je třeba řešit následující problémy: 1. odumřelé dřeviny, části korun, mohutné větve Stromy se nacházejí nad poměrně hojně využívanou cestou, po které prochází naučná stezka. Střední část prochází golfovým hřištěm. U většiny dřevin lze tento stav vyřešit řezem, odumírající nebo již odumřelé dřeviny budou pokáceny. Po provedeném ošetření bude i nadále nutný pravidelný monitoring stavu dřevin, zejména vzhledem k prosychání periferních částí koruny spojeném s nástupem senescence. 2. rozsáhlá poškození kmene – hniloba, dutiny, praskliny, trhliny Statika některých jedinců je již výrazně narušená, vzhledem k umístění nad cestou je provozní bezpečnost na kritické úrovni. Provozní bezpečnost v jejich okolí lze zajistit pouze pokácením (jasan a buk s rozsáhlou dutinou ve kmni, javor s hnilobou na bázi, buk s narušeným větvením a četnými nekrózami). 3. nestabilní tlakové vidlice, narušená větvení U několika hodnocených dřevin byly zjištěny tlakové vidlice, u některých jedinců již narušené působením dřevních hub nebo dokonce vylomené. V některých případech bude větvení zajištěno založením bezpečnostní vazby (pevná vrtaná nebo podkladnicová), některé stromy budou stabilizovány provedením obvodové redukce koruny (případně kombinací obou zásahů). 4. potlačené a vrůstající dřeviny Z důvodu úzkého sponu najdeme v aleji mnoho dřevin potlačených, které pouze přežívají pod korunami ostatních, a dřevin bujně rostoucích a kolidujících s korunami nejstarších dubů a jasanů. Jedná se o mladší jírovce a jasany. Potlačené, odumírající a přímo konkurující dřeviny byly navrženy ke kácení nyní, další bude nutné odstranit v budoucnu, z důvodu uvolnění nejcennějších jedinců a umožnění nerušeného vývoje jejich korun po nástupu senescence.
5.2 Návrh řešení Při volbě vhodného zásahu u konkrétního jedince vycházíme především z úrovně jeho provozní bezpečnosti, z aktuální úrovně fyziologické vitality, z perspektivy jeho dalšího vývoje na dané lokalitě a z požadavků, které jsou na daného jedince kladeny uživatelem zeleně. Před provedením zásahu se rovněž zaobíráme jeho účelností. Je třeba uvážit, zda bylo a do budoucna je efektivní původní nejstarší stromy ponechat a věnovat jim potřebnou péči (několik etap poměrně nákladných obvodových redukcí) nebo tyto dlouhodobě neperspektivní stromy odstranit a realizovat nové výsadby, které brzy dokáží, při vložení minimálních prostředků, z funkčního hlediska dorovnat nebo i překonat původní dřeviny. Ke kácení byly navrženy dřeviny odumírající, konkurující nebo takové, které již nelze stabilizovat řezem. Bez zásahu byly ponechány 2 stromy. U všech ostatních bylo navrženo ošetření řezem. Tímto základním arboristickým opatřením především upravujeme architekturu (výstavbu) koruny daného jedince. Zásah doporučujeme provádět ve vegetačním období. V průběhu vegetace strom může okamžitě reagovat na „poškození“, ke kterému při zásahu dochází a minimalizovat průnik patogenů. Při zásahu nesmí být odstraněno příliš velké
- 15 -
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_ množství živých větví (maximálně 10 až 20%). Při větším úbytku asimilačního aparátu strom reaguje nekontrolovanou tvorbou velkého množství náhradních výhonů tzv. vlků. Radikálnější redukce je možné realizovat pouze z důvodu stabilizace stromu, pokud toho nelze dosáhnout jinak (založením bezpečnostních vazeb). Řez provádíme ve většině případů stromolezeckou technologií práce z lana, která je pro stromy nejšetrnější. Součástí řezu v aleji navržených je odstranění výmladků v okolí bází kmenů a drobných náletových dřevin. Keřové patro bude kromě středního úseku procházejícího přes golfové hřiště ponecháno. Vzniklá dřevní hmota po řezu bude seštěpkována a rozptýlena v okolí ošetřovaných dřevin v severní a jižní části mimo golfové hřiště (nedojde k ochuzení stanoviště). Zdravotní řez bude u některých dřevin doplněn odlehčením přetížených nebo narušených kosterních větví, případně nahrazen obvodovou redukcí nebo sesazením, které mají za cíl stromy stabilizovat. Do korun stromů s nestabilními tlakovými vidlicemi budou instalovány bezpečnostní vazby, které zamezí rozlomení stromů.
5.2.1 Řezy stromů Většina stromů v lokalitě (kromě střední části) bude ošetřena přírodě blízkým způsobem. V rámci tohoto způsobu ošetření je do stromu zasahováno tak, aby byly co nejvíce následovány přirozené procesy probíhající při jeho vývoji a stárnutí. Uvedené procesy jsou navrženými zásahy pouze urychlovány. To má za cíl předejít rozpadu a následnému nezvratnému zániku stromů, při kterém by navíc bylo nad únosnou míru ohroženo okolí předmětných jedinců. V rámci ošetření dřevin v aleji v Lubech byly navrženy následující druhy řezu: ZDRAVOTNÍ ŘEZ Tento druh řezu byl navržen u převážné většiny hodnocených dřevin. Je to komplexní opatření zaměřené, kromě zlepšení provozní bezpečnosti, především na posílení vitality ošetřovaného jedince. Strom by měl mít po provedení tohoto zásahu přirozený vzhled a normální stavbu koruny typickou pro daný taxon a respektující specifika konkrétního jedince. V rámci zdravotního řezu z koruny ošetřovaného stromu odstraňujeme všechny odumřelé a odumírající větve, dále odstraňujeme nebo postupně redukujeme větve nadměrně zahušťující korunu, větve v souběhu, kodominantní výhony, větve s tlakovým větvením a poškozené neperspektivní větve. REDUKČNÍ ŘEZ Tento druh řezu aplikujeme v případě potřeby zakrácení nebo odstranění větví nebo části stromu v souvislosti s provozními podmínkami, např. stromy v blízkosti elektrických vedení nebo nad komunikacemi, případně rostoucí v bezprostřední blízkosti budov. Speciálním případem redukčního řezu, který byl použit u mnoha hodnocených dřevin, je zakrácení výhonů v horních partiích koruny (nejvíce ve střední části, méně po jejích okrajích). Cílem tohoto radikálního zásahu je redukce původní koruny za účelem zmenšení plochy vystavené nepříznivému působení nepříznivých činitelů prostředí (především nárazového větru nebo námrazy), nebo korekce asymetrické koruny, aby byla zlepšena stabilita a provozní bezpečnost ošetřovaného stromu. U stromů, u kterých dochází k rozsáhlému zasychání konců větví se dostatečným zakrácením větví až „do živého“ podpoří aktivita daného jedince. Kromě provozní bezpečnosti je důležité, aby jedinec po provedení řezu vypadal co nejpřirozeněji. V současnosti byla obvodová redukce koruny navržena jen u několika dřevin, do budoucna, se stárnutím stromů a nástupem senescence, k ní bude nutné přistoupit hojněji. Když se zastaví zabírání prostoru délkovým přírůstem v koruně, koruna se zaobluje, projevuje se ztráta vitality v periferních oblastech (výskyt malformací, zmenšování velikosti listů, intenzivní prosychání atd.). Následně dochází k regeneraci (iniciaci zmlazovacích procesů) ve spodních částech koruny a na kmeni, kterou se strom snaží zkrátit transportní dráhy a nahradit chybějící listový aparát. Postupně se tedy aktivní asimilační aparát přesunuje z obvodu koruny do jejího vnitřku, případně na kmen (bujně rostoucí výhony vznikající ze spících pupenů). Dále se spolu s odumíráním kořenů začíná stále dynamičtěji projevovat kolonizace stromu dřevními houbami - postupně vznikají dutiny. Dochází ke snižování koruny, aktivní komunikace mezi kořeny a asimilačním aparátem probíhá pouze ve spodní části koruny a kmene. S pokračujícím procesem senescence dochází až k fragmentaci kmene na samostatném části, které spolu časem mohou zcela ztratit spojení. Celý tento proces však může proběhnout pouze za podmínky dostatečného oslunění spodních partií koruny. Proto je součástí navržených zásahů odstranění konkurujících náletových dřevin.
- 16 -
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_ Pokud strom v současnosti představuje riziko a není možná jeho stabilizace běžným řezem, je navržena jeho redukce na torzo. Pokud musí být strom opravdu celý odstraněn, je z hlediska organismů vázaných na dřevo žádoucí ponechání ztrouchnivělých částí kmene a větví na zemi v blízkosti ošetřovaných stromů. Důležitým obecným opatřením je neužívat chemické prostředky pro ošetření pařezů a dutin, pařezy ponechat na místě a nefrézovat je. Při ošetření dřevin budou pro podporu na dřevo vázaných organismů dodrženy tyto zásady (v částech aleje mimo průchod golfovým hřištěm):
budou zachována i torza stromů, je-li to z provozně-bezpečnostního hlediska možné, do dutin nebude nijak zasahováno, v žádném případě nebude odstraňován trouch, suché větve budou odstraňovány pouze v těch částech korun, kde hrozí pád na cestu, v ostatních částech korun budou suché větve odstraňovány pouze v minimální míře, pouze ty, které hrozí bezprostředním pádem, stabilní mrtvé dřevo bude ponecháno, nebudou použity žádné chemické prostředky, odstraněné větve s průměrem nad 30 cm či části kmenů budou tam, kde to bude z prostorových důvodů možné (mimo cestu, pole, vjezdy) ponechány na místě, odstraněné větve menších průměrů budou seštěpkovány a rozptýleny pod korunami dřevin (recyklace živin na stanovišti).
Součástí navržených zásahů je odstranění výmladků a větví zasahujících do průjezdného profilu cesty. Náletové dřevin pod korunami hodnocených stromů budou odstraněny, zachováno bude pouze keřové patro. Střední část bude od podrostu zcela vyčištěna. Zásahy navržené v rámci tohoto projektu představují první etapu dlouhodobé péče o tyto hodnotné stromy. V budoucnu je nutné zásahy opakovat, nejlépe v pěti až sedmiletých intervalech, a to v souladu s jejich přirozeným vývojem. Po provedené první etapě obvodových redukcí korun u takto ošetřených dřevin by měly následovat další 2 až 3 etapy.
5.2.2 Instalace vazeb Součástí navržených zásahů bylo u několika stromů založení bezpečnostních vazeb. Instalací vazby zlepšujeme statické poměry daného jedince, zabráníme tak možnému rozlomení koruny. Vazby instalujeme většinou u stromů, u kterých se vlivem nevhodné nebo absentující výchovy v minulosti, vyskytuje závažný růstový defekt tzv. tlaková vidlice, a tuto již nelze eliminovat řezem. V případě, že tlaková vidlice je již nestabilní (v souběhu se vyskytuje hniloba nebo trhlina), ale chceme strom zachovat co možná nejdéle, použijeme předepjatou pevnou vazbou vrtanou nebo u nejstarších dřevin podkladnicovou. Protože vazby ze syntetických materiálu nesmí být vystavovány permanentnímu zatížení, používáme pro pevné vazby prvky vyrobené z oceli. Jedná se sice o finančně nákladnější druhy vazeb, ovšem vzhledem k jejich životnosti (až 50 let vrtaná vazba, až 20 let podkladnicová vazba, oproti 5 – 10 rokům u pružné vazby) se ve výsledku jedná o značnou úsporu finančních prostředků. Navíc představuje dlouhodobé a do budoucna udržitelné řešení.
5.2.3 Kácení Kácení bylo navrženo u dřevin, které není možné stabilizovat řezem nebo u dřevin neperspektivních. Jedná se o stromy s výrazně oslabenými nosnými strukturami (rozsáhlá hniloba kmene a kosterního větvení) a o stromy s výrazně zhoršenou vitalitou nebo již odumřelé. Stromy v aleji rostou v úzkém sponu, koruny do sebe vrůstají, konkurují si, dřeviny se nemohou optimálně vyvíjet. Do korun nejstarších dubů a jasanů, které jsou předmětem ochrany v této památné aleji, v mnoha případech vrůstají mladší vitální javory a jírovce. V současnosti byly ke kácení z důvodu uvolnění cenných jedinců navrženy s jejich korunami bezprostředně kolidující dřeviny. Avšak v budoucnu, s nástupem senescence u nejhodnotnějších letitých dubů i jasanů a s přistoupením k obvodovým redukcím jejich korun, bude nutné další kácení (zejména stromů č. 107, 119, 122). Jen po provedeném uvolnění, které zlepší světelné podmínky konkrétního jedince, budou moci stromy dobře reagovat na řez a tvořit obrost i v centrálních a nižších partiích korun. S postupujícím věkem dřevin je dostatečné oslunění stále důležitějším faktorem pro jejich zdárný růst.
- 17 -
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
5.2.4 Výsadby Do proluk v rámci aleje budou dosazeny 3 ks nových dřevin – javorů klenů o obvodu kmínku 1214 cm. Jeden nový stromek bude zapěstován z náletu. Úspěch výsadby začíná již volbou vhodných dřevin pro budoucí stanoviště. Je potřeba zohlednit zeměpisnou polohu a nadmořskou výšku stanoviště, jeho půdní a prostorové poměry. K tomu je nutné přihlédnout při volbě konkrétního druhu dřeviny. Při výsadbě ve volné krajině zohledňujeme charakter přírodních porostů a používáme geograficky původní dřeviny. Při výsadbě v urbanizovaném prostředí je nutné zohledňovat především schopnost taxonu na daném stanovišti prosperovat při optimálním plnění požadovaných funkcí, použití geograficky nepůvodních druhů a kultivarů je možné. Všechny tři hlavní části stromu – koruna, kmen a kořenový systém musí splňovat ukazatele jakosti ČSN 46 4902. Koruna musí být správně zapěstovaná. Stromy musí být zdravé, bez známek poškození s vyzrálými výhony, prosty chorob a škůdců. Zemní bal musí být přiměřeně velký, pevný, nerozsypaný. Při manipulaci nesmí dojít k poškození balu, pletiv kmene, vylámání pupenů ani k prolámání korunky. Zásadní důležitost má zachování terminálního výhonu a u větších stromů (s obvodem kmene nad 200 mm) i prvního patra kosterních větví. Při transportu musí být kořenový systém chráněn před vyschnutím, přehřátím a mrazem. Dřeviny je optimální vysázet bezprostředně po transportu. Při výsadbě balových stromů se upravují či zakracují pouze kořeny vyčnívající z balu. Před zahájením výsadby je nutné řádně připravit terén v oblasti budoucího prokořenitelného prostoru. Na nepozměněných, nezhutněných stanovištích je velikost výsadbové jámy dána průměrem balu, kontejneru nebo ze šířky kořenového systému prostokořenné sazenice. Šíře výsadbové jámy je minimálně 1,5 násobkem výše zmíněného rozměru. Stěny jámy by měly být zešikmené ke spodní části balu a musí být rozrušené. Stěny výsadbové jámy nesmí působit jako neprostupná překážka pro kořeny. Dno výsadbové jámy nesmí být hladké a zhutněné, je nutné jej rozrušit. Hloubka výsadbové jámy by neměla přesáhnout výšku balu nebo kořenového systému. V případě hlubších jam musí být prolitím vodou nebo přiměřeným hutněním zabráněno sesednutí zeminy tak, aby nedošlo k poklesu kořenového krčku. Při kopání jámy by nemělo dojít k promísení vrstev půdy. Svrchní vrstva by měla být oddělena od spodních vrstev. Do zeminy pocházející ze spodních vrstev, by neměl být přimísen žádný organický materiál. Před výsadbou je nutné zkontrolovat odtokové poměry v jámě. V místech s vyšší hladinou spodní vody nebo na nepropustných stanovištích je nutné přebytečnou vodu odvést drenážemi, případně provést výsadbu nad terén. Prostokořenné stromy a stromy s balem se vysazují v době vegetačního klidu. Nesmí se vysazovat za mrazu a do zamrzlé půdy. Kořenový krček stromu musí být usazen v rovině s terénem nebo lehce nad terén, nesmí být zasypán. Kořeny nebo kořenové baly musí být po výsadbě překryty vrstvou zeminy nejméně 20 mm. Drátěné pletivo balu musí být v horní části uvolněné, vrchní stahovací drát musí být přestřižený. Zálivka jako součást výsadby se provádí do otevřené jámy, aby byl minimalizován vznik vzduchových kapes. Zálivka musí prosytit rovnoměrně půdu v celé výsadbové jámě. Závlaha pomocí zavlažovacích sond je účelná pouze v prostorách s omezenou možností vsakování vody. Jsou-li zavlažovací sondy nainstalované, musí být opatřené víčkem a vyplněné štěrkem. Před zasypáním jámy je vhodné umístit do jejího dna kotvení. Pro jednostranné zabránění prorůstání kořenového systému (například ve směru k překážce, často to bývá vedení inženýrských sítí) lze použít protikořenové bariéry. Instalované musí být v dostatečné vzdálenosti od stromu, umožňující vyvinutí stabilního kořenového systému a do dostatečné hloubky (0,5 – 1,5 m) dané půdními podmínkami a typem kořenového systému stromu. Při zasypávání hlubších částí jámy se použije zemina ze spodní vrstvy (případně vylepšená minerálním substrátem). Na zasypání vrchních vrstev se použije vrchní zemina (případně vylepšená minerálním nebo i organickým substrátem). Vytváříme závlahové mísy pro zlepšené možnosti zalévání stromu. Ve vhodných půdních podmínkách není ve výsadbové jámě třeba vyměňovat ani vylepšovat zeminu. Ve zhoršených podmínkách je vhodné zeminu vylepšit. Vhodné je doplnit pouze jednotlivé komponenty a vytvořit substrát na místě promísením se stávající zeminou. Po výsadbě dřeviny vydatně zavlažíme. Dle velikosti stromu a výsadbové jámy, 50-200 l/strom. Špičáky a pyramidy od výšky 1,5 m a stromy se zapěstovanou korunou je nutné při výsadbě pevně ukotvit pro zamezení trhání kořenů při pohybech nadzemní části. Kotvení bývá zpravidla nadzemní, kdy instalujeme 3 kůly spojené podélnými příčkami a strom fixujeme úvazky. Kotvení nesmí
- 18 -
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_ poškozovat strom. Kůly použité pro kotvení musí být oloupané a musí mít životnost minimálně 2 roky. V případě požadavku na delší trvanlivost je nutná hloubková impregnace kůlů. Úvazek musí být na kůlu zajištěn proti sklouznutí. Úvazky nesmí poškozovat kůru, ani bránit tloustnutí kmene. V místech, kde by nadzemní kotvení mělo rušivý estetický dopad, můžeme použít zemní kotvení za kořenový bal. Vysazené stromy je vhodné zamulčovat vrstvou 80 – 100 mm mulčovacího materiálu. Mulč nesmí být v přímém kontaktu s kmenem. Mulčovací materiály nesmí poškozovat strom a nesmí bránit svými vlastnostmi pronikání vody a vzduchu do půdy. Jako mulč lze použít např. kůru, dřevní štěpku, drcené kamenivo. Možné je použití mulčovacích textilií z přírodních i umělých vláken a mulčovacích folií. Při výsadbě špičáků a alejových stromů je vhodné instalovat odpovídající ochranu kmene. Na ochranu proti korní spále se používají rákosové, bambusové nebo slaměné rohože. V místech, kde hrozí poškození vysazených dřevin ohryzem, okusem či vytloukáním, je třeba provést vhodnou ochranu sazenice. Vedle mechanických ochran (plastové, papírové či drátěné chráničky) je možné použít i nátěry či postřiky repelenty. Ochranné postřiky a nátěry musí být uvedené v Seznamu registrovaných prostředků na ochranu rostlin. V zelených plochách je vhodné instalovat plastové chráničky proti poškození kmene sekačkami. Vhodnou ochranou proti poškození kmene při sekání je udržování bezplevelného prostoru okolo kmene. U dřevin provádíme tzv. povýsadbovou úpravu korunu stromu, kdy odstraníme případné zlomené a konkurenční výhony, částečně redukujeme listovou výparnou plochu a v neposlední řadě zakládáme korunu pro její zdárný vývoj. V rámci povýsadbové péče provádíme výchovný řez, kontrolu kotvících a ochranných prvků, odpovídající zálivku (minimálně po dobu odeznívání povýsadbového šoku), pokud je potřeba hnojení, kypření závlahových mís, odplevelování, ochranu proti chorobám a škůdcům, doplňování mulče.
Rozdělení dle navrhovaných zásahů souhrnně pro celou alej ukazuje následující tabulka: druh zásahu bez zásahu zdravotní řez redukční řez bezpečnostní vazby kácení výsadba odstranění náletů
počet jedinců 2 112 5 8 17 3 500 m2
Celkový počet ošetřených dřevin: 117 ks Celkový počet vysazených dřevin: 3 ks Celková délka regenerovaného stromořadí: 490 m po obou stranách cesty
5.3 Harmonogram prací Rozdělení jednotlivých zásahů dle stanovených naléhavostí je patrné z následující tabulky: naléhavost akutní zásah naléhavý zásah středně naléhavý zásah málo naléhavý zásah
k řezu 1 39 37 40
k založení vazby ke kácení 0 0 3 10 3 5 2 3
- 19 -
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_
termín
navržený zásah
ihned
ošetření stromu s naléhavostí 0
XI. 2013 – III. 2014
kácení dřevin s naléhavostí 1 a 2
III.2014 - X.2014 XI. 2014 – III. 2015 III.2015 - X.2015
ošetření dřevin s naléhavostí 1 a 2 kácení dřevin s naléhavostí 3 ošetření dřevin s naléhavostí 3
IX. – X. 2015
výsadby
Protože stromy jsou dlouhověké organizmy a v průběhu času rostou a vyvíjejí se, je nezbytné veškeré zásahy opakovat. Periodicita, neboli doba za kterou se k danému stromu vracíme, je ovlivněna především: - fází vývoje, ve které se jedinec nachází (u mladších a naopak velmi starých jedinců je volen interval kratší), - zdravotním stavem a vitalitou jedince (k poškozeným a nemocným stromům je potřeba se vracet v kratších intervalech), - lokalitou a intenzitou využívání dané zeleně (na exponovaných lokalitách hojně navštěvovaných lidmi je interval kratší než u „periferní“ zeleně).
6 ZÁVĚR Zámecká alej a skupina buků v Horních Lubech představuje významnou krajinnou dominantu s důležitou ekologickou, estetickou a též rekreační funkcí. Provedení navrhovaných zásahů je nutné pro samotné zachování konkrétních stromů na stanovišti jako součásti celého vegetačního prvku. Samozřejmostí je zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě. Po ošetření budou mít stromy ještě dlouhodobou perspektivu a budou plnit všechny své výše uvedené funkce. Provedenými dosadbami se započne obnova, která do budoucna zajistí kontinuální setrvání vegetačního prvku na stanovišti. Pro zajištění dlouhodobého efektu provedeného zásahu jsou ve většině případů použity pevné vrtané nebo podkladnicové vazby s prodlouženou životností oproti vazbám pružným. Přesto uvedené ošetření představuje pouze první etapu, nastartování dlouhodobého procesu, ve kterém je nutné do budoucna dále pokračovat. Jedině tak bude zajištěna co možná nejdelší doba funkčního setrvání těchto hodnotných dřevin a na ně vázaných organismů na daném stanovišti. Provedenými zásahy a stanovením dlouhodobě udržitelného managementu lokality dojde k nastartování systému údržby do budoucna a stabilizaci tohoto cenného dřevinného vegetačního prvku. Provedení zásahů je velice naléhavé, dřeviny výrazně prosychají, provozní bezpečnost v lokalitě je na kritické úrovni. U některých mohutných dubů došlo k rozlomení koruny. Zachování aleje v plné funkčnosti jako dominanty krajiny je rozpadem nejmohutnějších jedinců významně ohroženo! Ošetřením dřevin přírodě blízkým způsobem a ponecháváním některých stromů s vylomenými tlakovými vidlicemi a četnými dutinami bude zachováno stanoviště pro xylofágní hmyz a pro houby. Torza a stromy s dutinami navíc zůstávají doupným prostorem pro ptáky a drobnější savce. Těmito opatřeními bude podpořena biodiverzita v lokalitě.
- 20 -
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_ Příloha č. 1 – metodika inventarizace – popis navržených zásahů lokalizace stromu (zakreslení polohy do mapy) číslo stromu (vzestupná číselná řada) určení taxonu (rod, druh, případně kultivar kultivaru; česky + vědecky) průměr kmene v centimetrech (měřený ve výšce 1,3 m nad zemí průměrkou nebo pásmem, při eliptickém průřezu průměr dvou na sebe kolmých měření) fyziologické stáří (parametr, který popisuje stadium vývoje jedince; kromě věku stromu ho ovlivňují především stresující faktory prostředí) 1 výsadba ve fázi aklimatizace, mladý nálet 2 mladý jedinec (dynamický výškový růst) 3 dospívající jedinec (dorůstající do velikosti dospělého stromu) 4 dospělý jedinec (stagnace růstu) 5 starý jedinec (ústup koruny) fyziologická vitalita (souhrnný parametr, který popisuje životaschopnost jedince, tzn. dynamiku průběhu jeho fyziologických funkcí) 0 vitalita výborná 1 vitalita mírně narušená 2 vitalita zhoršená (koruna začíná prosychat) 3 vitalita výrazně zhoršená (prosychání dynamicky pokračuje) 4 vitalita zbytková 5 odumřelý strom perspektiva (doba setrvání hodnoceného stromu na stanovišti za současného plnění všech jeho funkcí) 0 strom bez perspektivy 1 perspektiva krátkodobá (do 10 let) 2 perspektiva dlouhodobá (nad 10 let) provozní bezpečnost (souhrnný parametr, který vyjadřuje míru stability stromu (odolnost proti vyvrácení, rozlomení koruny, pádu větví) vztaženou na konkrétní stanoviště (přítomnost cílů pádu) s přihlédnutím k rizikovému potenciálu konkrétního jedince. Rizikovým potenciálem rozumíme schopnost stromu způsobit škodu na majetku či újmu na zdraví v důsledku jeho selhání; je daný velikostí potažmo kinetickou energií stromu, případně jeho částí, které by při jeho selhání dopadly na objekty v jeho okolí) 0 PB dobrá (strom neohrožuje své okolí) 1 PB zhoršená (strom ohrožuje své okolí) 2 PB kritická (strom vážně ohrožuje své okolí, hrozí škoda značného rozsahu) 3 PB havarijní (strom vážně a bezprostředně ohrožuje své okolí – hrozí nebezpečí z prodlení) poznámka ke stavu stromu - jiné podstatné či zpřesňující skutečnosti (důležité pro návrh zásahu) návrh zásahu (návrh konkrétní technologie zásahu, viz. Standardy péče o přírodu a krajinu – Řez stromů – SPPK A02 002:2012) ZDRAVOTNÍ ŘEZ (RZ) - komplexní opatření s cílem zabezpečit dlouhodobou funkci a perspektivu stromu s udržením jeho dobrého zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti. Odstraňujeme větve strukturálně nevhodné (kodominantní výhony apod.), s tlakovými vidlicemi či jinak narušeným větvením, nevhodně postavené (sekundární výhony vrůstající do koruny, křížící se větve apod.), mechanicky poškozené, zlomené, se sníženou stabilitou, napadené chorobami či škůdci, usychající a suché. Ponechávání drobných suchých větví v koruně není technologickou chybou (nutno přizpůsobit konkrétnímu stanovišti). Při tomto řezu nedochází k patrnému narušení habitu ošetřovaného stromu, je optimální provádět ho v období plné vegetace. Zdravotní řez neřeší aktuální statické poměry celého jedince (jako například riziko vývratu, zlomu kmene, rozpadu koruny apod.).
- 21 -
_ Obnova krajinných struktur – revitalizace Zámecké aleje a skupiny buků v Horních Lubech_ REDUKČNÍ ŘEZY LOKÁLNÍ (RL) lokální redukce z důvodu stabilizace (RL-LR) – symetrizace, zmenšení torzního namáhání kmene u výrazně nepravidelné koruny, odlehčení přetížených kosterních větví. úprava průjezdního či průchozího profilu (RL-PV) – odstranění částí koruny bránících provozu. ODSTRANĚNÍ VÝMLADKŮ (OV) – odstranění kořenových a pařezových výmladků ze spodní části kmene a okolí stromu. STABILIZAČNÍ ŘEZY - redukují velikost koruny stromu s cílem snížit riziko vývratu, zlomu kmene či rozpadu koruny u stromů s narušenou stabilitou. V případě realizace stabilizačních řezů na zdravých stromech s primární korunou bez odůvodnění dochází k trvalému poškození stromu. obvodová redukce (RO) - provádí se především ve svrchní třetině koruny stromu za účelem zmenšení náporové plochy koruny stromu a snížení těžiště stromu, současně podpoří regeneraci ve spodních částech koruny a na kmeni. Nejvíce se zakracují větve v horní části koruny a směrem dolů se délka zkrácení zmenšuje. Nelze provádět u mladých jedinců ve fázi intenzivního výškového růstu, je určena především pro dospělé a senescentní jedince. Pokud je to možné, řezem neměníme tvar koruny žádoucí a typický pro daný druh či kultivar. sesazovací řez (RS) – hluboká redukce primární koruny na kosterní větve nebo až na kmen. Smí být proveden pouze v případech nebezpečí statického selhání stromu, pokud je odůvodněný zájem na jeho ponechání. Lze ho realizovat pouze u vybraných taxonů s výrazně zhoršenými materiálovými vlastnostmi dřeva a rizikem vzniku spontánních selhání (topoly a vrby). Musí být proveden v období vegetačního klidu. Výjimkou mohou být neodkladná řešení havarijních stavů stromů (například po vichřici). INSTALACE VAZEB – instalace bezpečnostních vazeb na staticky oslabené stromy. Cílem je zlepšení statických poměrů jedince a zabránění rozlomení koruny. vrtaná vazba (VVS/VVZ) – standartní/zesílená (nosnost min. 2/4 t), z oceli, instalovaná jako předepjatá, pro nestabilní větvení (hniloba, trhlina), dlouhodobé a do budoucna udržitelné řešení, životnost až 50 let; podkladnicová vazba (VPS/VPZ) – standartní/zesílená (nosnost min. 2/4 t), dřevěné špalíky a ocelové lano, instalovaná jako předepjatá nestabilní větvení s předpokladem infekce v místě instalace vazby, pro stromy s minimálním tloušťkovým přírůstem, životnost cca 20 let; víceúrovňová vazba – jedna rozsocha zajištěna ve více úrovních; kombinovaná vazba – na jednom stromě použity různé druhy vazeb (materiál i nosnost). KÁCENÍ - pokácení stromu s rozřezáním a odstraněním větví a kmene, se složením na hromady v blízkosti stromu nebo s naložením na dopravní prostředek. běžné kácení (KB) – kácení v běžných podmínkách, bez nutnosti spouštění kmene nebo částí koruny; rizikové kácení (KR) – kácení ve ztížených podmínkách, většinou s nutností spouštění kmene nebo částí koruny (v blízkosti stromu určeného k odstranění se vyskytují objekty, které by byly ohroženy pádem stromu nebo nárazem větví odlomených při pádu kmene, případně by práce byly komplikovány pohybem cizích osob). poznámka k zásahu – upřesnění navržené technologie ošetření nad rámec navržené technologie, upřesnění typu a počtu instalovaných vazeb, % intenzity zásahu, lokalizace redukce. naléhavost (etapizace zásahů = plán péče) 0 akutní zásah (realizovat okamžitě – hrozí nebezpečí z prodlení) 1 naléhavý zásah (realizovat v první etapě prací) 2 středně naléhavý zásah (realizovat ve druhé etapě prací) 3 málo naléhavý zásah (realizovat ve třetí etapě prací)
- 22 -