MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA v Lednici
ALEJE V ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKÉ TVORBĚ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí práce: Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D. 2007
Vypracoval: Martina Šípošová
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Zahradnická fakulta
Ústav biotechniky zeleně
2006/2007
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Řešitelka
Martina Šípošová
Studijní program:
Zahradní a krajinářská architektura
Obor:
Management zahradních a krajinářských úprav
Název tématu:
Aleje v zahradní a krajinářské tvorbě
Rozsah práce:
30 až 40 stran textu. Rozsah grafických prací bude upřesněn v průběhu řešení.
Zásady pro vypracování:
1. Prostudujte literaturu či jiné prameny, kriticky zhodnoťte a zpracujte získané údaje zabývající se danou problematikou. 2. Definujte základní pojmy. 3. Na základě dostupných pramenů zhodnoťte problematiku alejí (typy výsadeb, srovnání typů, výběr a použití dřevin). 4. Zhodnoťte historii a současné trendy v zakládání, péči i ochraně alejí.
Seznam odborné literatury:
1. Hieke K.: České zámecké parky a jajich dřeviny. Praha, SZN 1984 2. Hrušková M.et Turek J.: Památné stromy. Praha, Silva Regina 1995 3. Pušová R.: Ochrana památných stromů na území ČR v letech 1913-1995. Diplomová práce, PF UK 4. Reš B.: Památné stromy. Praha, AOPK 1998
Datum zadání bakalářské práce:
listopad 2005
Termín odevzdání bakalářské práce: červen 2007
Martina Šípošová
Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D.
řešitelka bakalářské práce
vedoucí bakalářské práce
doc. Ing. Milan Rajnoch, CSc.
doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D.
vedoucí ústavu
děkan ZF MZLU v Brně
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří přispěli k vypracování mé bakalářské práce, především vedoucímu práce Ing. Přemyslu Krejčiříkovi, Ph.D. za cenné rady a odborné vedení při zpracovávání tématu. Děkuji všem blízkým, kteří mi pomáhali s vypracováním a podporovali mě.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Aleje v zahradní a krajinářské tvorbě zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
V Lednici dne 12.7. 2007 …………………………….
OBSAH 1. ÚVOD........................................................................................................................... 7 2. CÍL PRÁCE................................................................................................................. 8 3. LITERÁRÁNÍ ČÁST ................................................................................................. 9 3.1 Vymezení základních pojmů........................................................................... 9 3.1.1 Pojem alej a stromořadí.................................................................... 9 3.1.2 Další související pojmy .................................................................. 10 3.2 Výsadba alejí v historii ................................................................................. 11 3.2.1 Výsadba alejí v české historii......................................................... 11 3.2.2 Společenské skupiny, které v historii aleje vysazovaly ................. 12 3.3 Ochrana stromů ............................................................................................. 14 3.3.1 Ochrana stromů v historii............................................................... 14 3.3.2 Současná právní úprava ochrany alejí............................................ 16 3.3.3 Vymezení kategorie „Památný strom“........................................... 17 3.3.4 Vyhlašování památných stromů ..................................................... 17 3.3.5 Postup při vyhlašování ................................................................... 18 3.3.6 Evidence památných stromů .......................................................... 18 3.3.7 Označování památných stromů ...................................................... 18 3.3.8 Sankce za poškození dřevin ........................................................... 19 3.3.9 Památné stromy a jejich ochranná pásma ...................................... 19 3.4 Financování péče o památné a alejové stromy.............................................. 19 3.4.1 Státní zdroje ................................................................................... 20 3.4.2 Nestátní zdroje ............................................................................... 24 3.5 Typy výsadeb, výběr a použití dřevin, praktická péče o alejové stromy ...... 27 3.5.1 Typy výsadeb ................................................................................. 27 3.5.2 Výběr a použití dřevin.................................................................... 30 3.5.3 Praktická péče o alejové stromy..................................................... 31 4. METODIKA.............................................................................................................. 33 5. PRŮZKUM................................................................................................................ 34 5.1 Valdštejnská alej v Jičíně.............................................................................. 34 5.2 Alej Rohanka, alej pyramidálních dubů, Sychrov ........................................ 35 5.2.1 Zámecký park................................................................................. 35
5.2.2 Alej Rohanka, alej pyramidálních dubů......................................... 36 5.3 Alej Jeřábů na Jizerce ................................................................................... 37 5.4 Turnov Metelkovy sady – modřínová alej, březová alej, buková alej .......... 38 5.4.1 Rývovy sady, Metelkovy sady, Šetřilovsko ................................... 38 5.4.2 Alej modřínová, březová, buková .................................................. 39 5.5 Alej Sedmihorky ........................................................................................... 40 5.6 Hrušňová alej, Turnov - Kobylka ................................................................. 41 6. DISKUZE .................................................................................................................. 42 7. ZÁVĚR ...................................................................................................................... 44 8. RESUME ................................................................................................................... 45 8.1 Abstrakt......................................................................................................... 45 8.2 Abstract ......................................................................................................... 45 9. POUŽITÁ LITERATURA....................................................................................... 47 SEZNAM OBRAZOVÉ DOKUMENTACE .............................................................. 52 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 52 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................... 53
1. ÚVOD Aleje, nejstarší vyjadřovací prvek zahradního umění v kultuře západního světa, utvářejí obraz krajiny. V české krajině jsou aleje vysazovány po staletí a jejich kratší či delší linie směřovaly pozornost na významné body v okolí. Aleje byly a jsou vysazovány nejen z hlediska krajinářského a praktického, jako zábrana proti sněhu a větru, plnily i funkci estetickou, hygienickou, orientační, poskytovaly stín a ovocné stromy osvěžení, nebo byly vysazovány jako přírodní a kulturní dědictví. Avšak v posledních padesáti letech dochází k úbytku alejí z krajiny. Hlavními důvody jsou necitlivý přístup ke krajině, scelování pozemků, rozorávání mezí a cest, rozšiřování silnic a v dnešní době ústup alejí motorismu. S kácením alejí se mění celkový obraz krajiny, označovaný dnes jako krajinný ráz. Ve snaze pokusit se ze zpracované bakalářské práce vydat brožuru, která by napomohla k výsadbě a péči o aleje, byla v lednu 2007 podána na Grantový fond Libereckého kraje, Program podpory ekologické výchovy a osvěty, žádost o finanční prostředky na vydání publikace „Výsadba a následná péče o aleje v krajině“, která by sloužila neziskovým organizacím, občanským sdružením, obcím a dalším subjektům. Žádost byla přijata, část finančních prostředků byla přidělena a podle kvality bakalářské práce budou poskytnuty další finanční prostředky. U grantového programu je však působnost projektu omezena pouze na území Libereckého kraje.
7
2. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo prostudovat dostupnou literaturu a prameny, posléze provést zhodnocení a zpracování získaných údajů zabývajících se danou problematikou. Na základě získaných údajů dále definovat základní pojmy. Zhodnotit problematiku alejí v historii a současné trendy v zakládání, péči a ochraně alejí. Vybrat si některé z alejí a provést jejich zhodnocení.
8
3. LITERÁRÁNÍ ČÁST 3.1 Vymezení základních pojmů 3.1.1 Pojem alej a stromořadí
Význam pojmu alej či stromořadí lze z etymologického hlediska považovat za synonymum. Výraz alej pochází z francouzského slova „allée“, které znamená nejen alej, ale také chůze, průchod, stromořadí, cesta mezi zdmi. V různých naučných a odborných slovnících jsou oba pojmy mnohdy zaměňovány a jejich charakteristika není jednoznačná. (Vysloužil, 2006)
Česká státní norma pro sadovnictví a krajinářství (ČSN 83 9001, 1999) uvádí stromořadí – liniová výsadba stromů, zpravidla jednoho druhu, obvykle v pravidelných rozestupech; často tvoří doprovod liniového prvku nebo stavby
alej – dvou a víceřadé stromořadí podél pozemní komunikace
Terminologický slovník (Pacáková-Hošťálková, 1999) stromořadí – stromy vysázené v řadě, například podél cesty, dvě rovnoběžné řady tvoří alej, někdy i zdvojenou
alej – původně chodba, ulice, cesta lemovaná dvěma nebo více řadami stromů
Zahradnický slovník naučný (Mareček, 1994; Mareček, 2001) stromořadí - označení pro alej, to znamená doprovodnou výsadbu navazující svým pojetím na určitý typ komunikace nebo jiný liniový prvek, v tomto smyslu představuje stromořadí zpravidla alej jednořadou
alej – liniově uspořádaná, většinou stromová vegetace, která má zpravidla doprovodný charakter (to znamená, doplňuje některé, nejčastěji technické prvky v území - komunikace, vodoteče, hranice pozemků a zemědělských kultur a podobně)
9
3.1.2 Další související pojmy
Dle České státní normy pro sadovnictví a krajinářství (ČSN 83 9001, 1999)
Dřevina rostoucí mimo les – strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídlech na pozemcích neevidovaných jako lesní půdní fond
Památný strom – mimořádně významný strom, skupina stromů nebo stromořadí, který je rozhodnutím orgánu ochrany přírody vyhlášen za památný
Liniová zeleň – zeleň doprovázející liniové stavby (například zeleň železničních tratí a nádraží, silniční zeleň, uliční zeleň) a přírodní nebo umělé vodoteče a vodní nádrže
Spon – vzájemné vzdálenosti rostlin a systém jejich uspořádání ve výsadbě (například spon trojúhelníkový, čtvercový, obdélníkový)
Rozestup – vzdálenost mezi rostlinami vysazenými v řadě
Krajinný ráz – přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého míst nebo oblasti
Územní systém ekologické stability (ÚSES) – vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu určitého území
Kultivar –
vnitrodruhová jednotka třídění rostlin vzniklých záměrným
šlechtěním, případně množením z jedince, lišícího se od původního druhu významnou genetickou odchylkou; bez ztráty nabytých znaků nebo vlastností se v přírodě dlouhodobě samovolně nereprodukuje, proto pro udržení těchto znaků nebo vlastností musí být rozmnožován záměrně
10
Místní odrůda – (krajová, lokální) odrůda ovoce, která vznikla a byla rozšířena pouze na velmi omezeném území. Obecně se předpokládá, že byla dokonale přizpůsobena místním poměrům. Odolávala místním klimatických podmínkám, nepodléhala v takové míře chorobám, byla nenáročná na hnojení a jiná pěstitelská opatření, byť za cenu drobných kazů na vzhledu plodů. Zlatou dobou mnoha místních odrůd bylo období 16. až 18.století, kdy docházelo k výzkumům na farních a školních zahradách, v zámeckých sadech osvícenské šlechty i ve větších hospodářstvích (Kříž, 2005)
3.2 Výsadba alejí v historii 3.2.1 Výsadba alejí v české historii
V Čechách a na Moravě má vysazování stromů dlouhou historii. Aleje nesloužily pouze jako orientační a strategický bod. Před několika staletími vysazovali panovníci stromy podél cest také proto, aby ve stínu jejich korun mohli unavení vojáci, kteří se vraceli z vojenských tažení, na chvíli spočinout a oddechnout si. Karel IV. dobře znal jejich vojenský a komunikační význam. Kolem cest však nechal stromy vykácet z jediného důvodu – aby se lapkové neměli kde skrývat. V 17. století byl dokonce na nebezpečných místech kvůli lupičům vyčištěn na dostřel pistole bezpečnostní pruh. (Vysloužil, 2006) S příchodem renesance začala šlechta opouštět hrady a stěhovala se do pohodlnějších zámeckých budov, což bylo podnětem ke zkrášlování a novému využívání okolní krajiny. Byly zakládány obory a bažantnice. Tento slibný rozkvět však přerušila Třicetiletá válka a došlo k opětovnému zdevastování krajiny. Významná změna nastala v polovině 17. století, kdy se v Čechách začíná šířit barokní sloh, který ovlivnil jak architektonické stavby, tak i krajinu. Docházelo ke zkrášlování okolí zakládáním zahrad, obor a bažantnic s typickými prvky – alejemi. (Vysloužil, 2006)
11
Za vlády císařovny Marie Terezie byly započaty výstavby císařských silnic a roku 1752 bylo vydáno nařízení, podle kterého byla uložena povinnost sázet stromy podél všech nových cest. Z důvodů hospodářských, estetických, orientačních a bezpečnostních (aby se v jejich stínu šetřili koně, a také vojáci, propuštění z vojenských cvičení či tažení, měli cestou domů co jíst). Kolem císařských silnic celostátního významu se doporučovalo vysazovat lípy, moruše, jeřáby, jasany, ořešáky, buky, jilmy a divoké ovocné stromy. Vzdálenost mezi nimi byla stanovena zpravidla na 6 sáhů, to je 11,4 m. V našich dějinách se jednalo o nejmasovější vznik alejí podél cest jejichž zbytky se zachovaly do dnes. (Vysloužil, 2006) V následujícím období aleje jako kompoziční prvek ztratily na významu, ale byly i nadále používány. Novým prvkem v krajině se staly pyramidální topoly vysazované kolem silnic v době Napoleonova tažení Evropou. Kolem poloviny 19. století byla dokončována dostavba císařských silnic a byla započata výstavba kratších nestátních silnic podél nichž bylo zákonem nařízeno sázet aleje a stromořadí, obzvláště stromů ovocných a morušových. Šíření ovocných stromořadí v krajině u komunikací pokračovalo i ve 20. století. (Vysloužil, 2006) Ještě v první polovině 20. století docházelo k novým výsadbám a bylo o ně pečováno v souladu s venkovskou tradicí i v duchu městských okrašlovacích spolků. Po druhé světové válce s příchodem kolektivního zemědělství docházelo k úbytku alejí. Až v dnešní době dochází k určité renesanci výsadby alejí. (Mejzrová, 2005) Obliba alejí se postupně přenesla do sídel, zejména do městských ulic.
3.2.2 Společenské skupiny, které v historii aleje vysazovaly
Lidé, kteří v historii aleje vysazovali, pocházeli ze tří společenských skupin: šlechta, církev a prostý lid. Každý z nich měl k výsadbě své důvody. Šlechta nechávala od 17. století, období baroka, vysazovat aleje lip, javorů, jírovců, dubů a jiných druhů v okolí svých sídel pro zdůraznění honosnosti, velkoleposti, jako demonstraci své moci a také jako spojnici jednotlivých částí panství. Aleje byly budovány jako součást architektury a utvářely osy komponované krajiny, dávaly krajině pevný řád.
12
Za první zmínku jako náznak aleje lze považovat spojnici mezi pražským hradem a Královskou oborou, kterou dal již koncem 16. století osázet lipovou alejí císař Rudolf II. Alej se nedochovala, neboť byla v polovině 18. století zničena francouzským vojskem. (Vysloužil, 2006) První alej, která pravděpodobně vstoupila do volné krajiny, byla čtyřřadá lipová alej směřující od sídla panství Albrechta z Valdštejna v Jičíně k letohrádku v Libosadu, budovaném jako součást velkorysé barokní krajinářské kompozice. Podobným průnikem do krajiny byla také původní alej Lichtenštejnského panství, směřující z rodového sídla Valtic k letnímu sídlu Lednice, založená po roce 1650. Vysázena byla původně ze smrků, ty však neprospívaly a v letech 1715 – 1717 byly nahrazeny lipami, javory, jasany a topoly v celkovém počtu 2201 ks, jako součást soustavy barokních alejí komponované krajiny Lednicko-valtického areálu. (Vysloužil, 2006) Aleje ve vazbě na církevní stavby vedly ke kostelům, klášterům, kaplím, hřbitovům, podél křížových a poutních cest. Jejich jména se často odvíjela od místa či osoby s alejí spojovanými. Aleje vysazované ve spojitosti s církevními objekty měly dát najevo duchovní moc. Hospodáři
navazovali na církevní a panské vzory. Podél cest vysazovali
především ovocné aleje jabloní, hrušní, třešní, švestek, ořešáků, často takzvané místní odrůdy. Stromy vysazovali z praktických důvodů. Chránily pole před větrem a erozí, poskytovaly stín pro odpočinek během práce a plody sloužily jako zdroj potravy. Často však také vedly k významným stavbám ve vsi, jako byly školy, radnice, mlýny, kovárny, bělidla, valchovny a další. Byly vysazovány na hrázích rybníků, podél potoků a jiných vodotečí. (Vysloužil, 2006) Nejčastěji používanými druhy té doby byly lípy, javory, jasany, duby, buky, později topoly a zejména u nás nepůvodní jírovce. Z jehličnanů modřín. Ve venkovském prostředí ovocné druhy. (Vysloužil, 2006)
13
3.3 Ochrana stromů 3.3.1 Ochrana stromů v historii
Je známo, že staré stromy a posvátné háje byly uctívány a chráněny od nepaměti a úcta k nim se přenášela z generace na generaci. První snahy o uzákonění ochrany přírody byly vedeny náboženskými důvody nebo ryze hospodářskými. Výraznější snahy o zachování přírody či zákony na ochranu přírody se začínají objevovat ve středověku. Tyto snahy jsou však také spíše motivovány hospodářskými zájmy. (Pušová, 1996)
Ochrana stromů ve středověku úzce souvisela s péčí o lesy. Jedním z nejstarších zachovaných předpisů o hospodaření v lese a trestech za jeho poškozování je "Právo českého knížete Konráda Oty" asi z roku 1189. Další tresty za neoprávněné poražení stromů jsou k nalezení i v „Městském právu jihlavském“ a v „Knize starého pána z Rosenberka“ asi z roku 1360. (Němec, 2003)
Roku 1348 vydal Karel IV. návrh Majestas Carolinas, kde kapitola 50 je věnována ochraně lesů a stromů. Pojednává o podmínkách za kterých se stromy mohou kácet, o náhradní výsadbě a o přísných trestech při porušení nařízení. (Pušová, 1996) V kapitole 50 je uvedeno: "Lesuov našich divné z zemí i také krásné shromažděnie netoliko bychom je chtěli rozptýliti, ale také snažnú stráží ode všeho rúbánie, leč bychom co komu zvláště dopustili, zachovati mieníme a nepoškvrněné věčně je míti chtiec, přikazujem." V roce 1355 byl Majestas Carolinas na nátlak panského sněmu Karlem IV. odvolán. (Němec, 2003)
Zajímavý doklad ochrany historického stromořadí se dochoval v Praze a týkal se lipového stromořadí, které bylo vysázeno mezi Pražským hradem a Královskou oborou v Bubenči. Lípy a vrby byly později nahrazeny jírovci a jejich zůstatek je patrný dodnes v ulici „Pod Kaštany“. Bylo chráněno císařským reskriptem: „Jeho císařské a královské Milosti bylo s nelibostí vyslechnouti zprávu, že lipové stromořadí u Bubenče není bezpečno před všelijakou čeládkou a venkovany tam tudy jezdícími, aneb jinými lidmi, kteří lípy kazí a ohaví. Z té příčiny J. M. Císařská reskriptem vydaným ve Vídni dne 9. července 1714 nám poručila, aby se k takovým škůdcům přikračovalo přísnými tresty, i utětím ruky. O tom jsme my ohlášení učinily patentem ze dne 24. července tohoto roku. 14
Poněvadž nyní opět se přichází, že lidé takoví stromořadí kazí, zapovíme znova tímto listem, aby nikdo na stromech škody nečinil, ale každý pod trestem svrchu psaným, pychu se zdržel. Dáno na zámku Pražském dne 6. srpna 1725.“ Zřejmě je tento dokument jednou z nejstarších známých vyhlášek na ochranu památného stromořadí. (Reš, 1998)
V roce 1754 vydala Marie Terezie "Řád lesní", na svou dobu pokrokový a důkladný předpis na ochranu a hospodaření v lesích. (Němec, 2003)
Od přelomu 19. a 20. století je historie ochrany památných stromů u nás úzce spjata se vznikem a činností okrašlovacích spolků. Dne 30. října 1904 byl v Praze založen Svaz českých okrašlovacích spolků v Království českém se sídlem v Praze. (Reš, 1998) V jeho stanovách je dbáno na péči o přírodní památky a v popředí zájmu stojí památné stromy jako významné prvky ve městech, na vesnicích i ve volné krajině. (Pušová, 1996)
V letech 1918 - 1922 publikoval Rudolf Maximovič, první referent pro ochranu přírody ministerstva školství a národní osvěty, soupis významných stromů, alejí, porostů a keřů hejtmanství čáslavského. V tomto období vycházela ochrana stromů z vůle samotných vlastníků. Od roku 1920 bylo možno k ochraně památných stromů využít takzvaného přídělového zákona č. 81. (Reš, 1998)
Za druhé světové války přešla ochrana přírody na Ministerstvo zemědělství a lesnictví a vzhledem k válečné situaci nebyly podmínky pro rozvoj. (Pušová, 1996)
Předělem v ochraně stromů bylo přijetí zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. Památné stromy byly vyhlašovány jako chráněné přírodní výtvory (CHPV) nebo chráněné přírodní památky (CHPP). Soupisy prováděla tehdejší Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody, byly však dosti nejednotné. I přes tento nedostatek se staly zdrojem informací o dříve vyhlášených památných stromech pro ústřední seznam ochrany přírody. (Reš, 1998)
15
V roce 1980 byla vydána vyhláška Ministerstva kultury o ochraně významných stromů, která stanovila podrobnosti ochrany stromů rostoucích mimo les. (Pušová, 1996)
V roce 1992 vešel v platnost zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který definoval v ustanovení § 46 samostatnou kategorii památný strom a nově upravil kompetence orgánů ochrany přírody. Podrobnosti vyhlašování památných stromů upravila vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., a Metodický návod odboru ochrany přírody Ministerstva životního prostředí České republiky k vyhlašování památných stromů, jejich skupin a stromořadí. (Reš, 1998)
3.3.2 Současná právní úprava ochrany alejí
Právní úprava České republiky v současné době nevymezuje pojem „alej“, ani nikdy nebyl definován. V nynějším zákoně č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny je používán pouze pojem „stromořadí“, ale také není definován. V dřívějších zákonech jsou o alejích pouze zanedbatelné zmínky. Zřetelnou odlišnost v chápání pojmů alej a stromořadí lze zaznamenat v zákoně o povinnosti výsadby stromů kolem silnic z roku 1884, kde se uvádí, že všude kolem silnic musí být vysazovány aleje nebo jednoduchá stromořadí. V období první republiky byl v zákoně řešen rozdíl mezi sady a alejemi a za znak aleje bylo stanoveno lineární osázení. (Havelková, 2005) V zákoně č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny jsou aleje chráněny jako dřeviny rostoucí mimo les. Povinnost pečovat o dřeviny rostoucí mimo les je uložena vlastníkům a ke kácení takovýchto stromů je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Vyhlašovány mohou být jako „Památný strom“ nebo „Významný krajinný prvek“. Protože jsou aleje často vysazovány podél cest, je důležitá i vazba na zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Zákon mluví o silniční vegetaci, rostoucí na silničních pomocných pozemcích a jiných vhodných pozemcích, které jsou součástí silnice nebo místní komunikace. Stanovuje, že vegetace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků. (Havelková, 2005) 16
Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace je oprávněn na návrh Policie České republiky nebo po projednání s ní kácet dřeviny na silničních pozemcích, musí však zároveň respektovat ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny. (Havelková, 2005)
3.3.3 Vymezení kategorie „Památný strom“
Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze podle ustanovení § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny rozhodnutím orgánu ochrany přírody vyhlásit za památné stromy. Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možno prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty často tvořené skupinami stromů nebo stromořadí, zvlášť cenné introdukované dřeviny a dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje. (Reš, 1998) Podnět k prohlášení stromu za památný strom, může podat orgánu ochrany přírody kterýkoliv subjekt – občan, občanské sdružení, dobrovolná organizace, školy, odborné instituce a podobné.
3.3.4 Vyhlašování památných stromů
Pro výběr stromů k vyhlášení nebyla dosud stanovena striktní pravidla. Je třeba tyto stromy hodnotit ze všech výše uvedených hledisek, brát v úvahu jejich zdravotní stav, životaschopnost, ohroženost v daných podmínkách. Památné stromy jsou pracovně rozděleny do tří kategorií : I. kategorie - památné stromy kmetského věku (starší 400 let) II. kategorie - památné stromy zralého věku (200 až 400 let) III. kategorie - památné stromy - čekatelé, mladého věku (mladší 200 let)
O stromy I. kategorie je nutno pečovat, aby se co nejdéle zachovaly, o stromy II. kategorie je nutno intenzivně pečovat, aby byly co nejpůsobivější a o III. kategorii je nutno pečovat, aby se stromy dožily svého plného působení a posléze i kmetského věku. (Reš, 1998) 17
V roce 2002 v oblasti vyhlašování památných stromů přešly kompetence pouze na pověřené obecní úřady. Nebyly však převedeny kompetence na správy chráněných krajinných oblastí a národních parků, což bylo napraveno novelizací zákona č. 114/1992 Sb., v roce 2004.
3.3.5 Postup při vyhlašování
Návrh na vyhlášení památných stromů, jejich skupin nebo stromořadí musí obsahovat údaje uvedené v kapitole 10.1 Základní údaje návrhu na vyhlášení památného stromu. Vyhlášení nebo zrušení ochrany památného stromu, skupiny stromů nebo stromořadí má formu rozhodnutí orgánu ochrany přírody jako orgánu státní správy se všemi náležitostmi. (Reš, 1998) Některé úřady registrují aleje a stromořadí také jako Významný krajinný prvek.
3.3.6 Evidence památných stromů
Vyhlášené památné stromy, jejich skupiny a stromořadí jsou podle ustanovení § 47 zákona č. 114/1992 Sb., evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody, uloženém v centrálním pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky v Praze.
3.3.7 Označování památných stromů
Způsob označování památných stromů je uveden v ustanovení § 47 zákona o ochraně přírody a krajiny, bližší podmínky jsou dále stanoveny v ustanovení § 13 vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. Na označování památných stromů, jejich skupin a stromořadí se užívá malého státního znaku České republiky, který se umisťuje tak, aby nezpůsobil poškození stromu.
18
3.3.8 Sankce za poškození dřevin
Za poškození nebo zničení dřevin rostoucích mimo les (i památných stromů) uloží orgán ochrany přírody
fyzické osobě pokutu až do výše 100 000,- Kč.
Právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání uloží orgán ochrany přírody pokutu až do výše 1 000 000,- Kč.
3.3.9 Památné stromy a jejich ochranná pásma
Podle ustanovení § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je památné stromy zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji, jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu ochrany přírody, který ochranu vyhlásil. Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud orgán ochrany přírody ochranné pásmo nevyhlásí, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost. Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku dle ustanovení § 56, tedy jen v případě, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody.
3.4 Financování péče o památné a alejové stromy Každý strom prochází přirozeným životním cyklem, v jehož průběhu více či méně vyžaduje péči a ošetřování. V minulosti se takové péče dostávalo stromům pouze výjimečně. Soustavnější péče o památné stromy se začala realizovat v 70. a 80. letech 20. století, chyběl však dostatek finančních prostředků a nebyly ani osoby, které by byly schopny o stromy profesionálně pečovat. S novým zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a zlepšenému systému péče o chráněné části přírody se situace výrazně zlepšila. Prostřednictvím takzvaných krajinotvorných programů Ministerstva životního 19
prostředí ČR (dále MŽP) a Státního fondu životního prostředí (dále SFŽP) se na péči o památné stromy začaly vynakládat poměrně značné finanční částky. V posledních letech také vznikla řada nových firem a fyzických osob, které se specializují na ošetřování vzrostlých stromů. Povinností vlastníka nebo nájemce pozemku, na kterém památné stromy rostou, je pečovat o jejich příznivý zdravotní stav, zajistit dobré podmínky pro jejich růst a ochranu před škodlivými činiteli. V rámci daných možností může vlastník památných stromů požádat o dotaci na jejich ošetření z krajinotvorných programů SFŽP nebo MŽP prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (dále AOPK ČR). Byť zákon o ochraně přírody a krajiny stanovuje, že péče o dřeviny je povinností vlastníků, v případě památných stromů je nepsané pravidlo, že péči o tyto stromy přebírá příslušný orgán ochrany přírody. Finanční prostředky na zajištění péče o památné stromy jsou získávány převážně prostřednictvím AOPK ČR z Programu péče o krajinu (PPK), v posledních letech také z různých grantů. Finanční prostředky na výsadbu a péči o stromy v alejích lze získat ze státních nebo nestátních zdrojů.
3.4.1 Státní zdroje
Prostředky státní lze získat od Ministerstva životního prostředí České republiky, Ministerstva zemědělství České republiky a Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.
Ministerstvo životního prostředí •
Státní fond životního prostředí
•
Program péče o krajinu
•
Program péče o urbanizované prostředí
•
Operační program životní prostředí pro období 2007-2013
20
•
Státní fond životního prostředí Státní fond životního prostředí v roce 2005 vyhlásil programy na podporu projektů v oblasti životního prostředí „3. Program péče o přírodní prostředí, ochrana a využívání přírodních zdrojů“ s podbodem „3.1. Program péče o přírodní prostředí“. Opatření byla podle charakteru zařazena do dílčích programů: „3.1.1. Zakládání prvků územních systémů ekologické stability krajiny (ÚSES)“ „3.1.2. Ošetřování stromů a regenerace alejí a parků“ Cílem programu byla podpora opatření k ochraně přírody a krajiny, prováděných nad běžný rámec povinností vymezených zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, lesním zákonem č. 289/1995 Sb., a zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Ještě v roce 2005 však SFŽP příjem žádostí do národních programů pozastavil, v březnu roku 2006 příjem žádostí otevřel a v červnu 2006 opět příjem žádostí uzavřel. Pro rok 2007 nebyl příjem žádostí do národních programů otevřen.
•
Program péče o krajinu Cílem programu je zajištění péče o krajinu a o zvláště chráněné části přírody. V rámci programu jsou poskytovány finanční prostředky neinvestičního charakteru a lze poskytovat dotace až do výše 100% vynaložených nákladů na vlastní realizaci a opatření. Realizací programu je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Dotační tituly programu jsou směrovány v několika hlavních oblastech: o a) Ochrana krajiny proti erozi Předměty podpory jsou opatření zaměřující se na snižování ohroženosti půdního fondu erozí tvorbou protierozních opatření a na zvyšování retenční schopnosti krajiny. Například zakládání porostů s protierozní funkcí, výsadby stromořadí, soliterních dřevin či skupinové výsadby bránící větrné erozi
21
o b) Udržení kulturního stavu krajiny Podpora je zaměřena na udržení krajiny v kulturním stavu, udržení typického krajinného rázu a základních mimoprodukčních funkcí krajiny. Předmětem podpory může být ošetření památných stromů a památných alejí a dalších významných stromů a alejí, včetně jejich obnovy. Výsadba nelesní zeleně, podpora starých a krajových odrůd ovocných dřevin, opatření se nevztahuje na výsadbu a obnovu intenzivních sadů a výsadby podél dálnic a silnic I., II. a III. třídy.
•
Program péče o urbanizované prostředí Předmětem programu je péče o zeleň v urbanizovaném prostředí. Účelem programu je napomoci uchování, obnově či zakládání významných ploch obecní zeleně s významnou socializační funkcí v sídelní krajině a umožnit obnovu či zakládání ploch a koridorů sídelní zeleně jako součást realizace územního systému ekologické stability (ÚSES).
•
Operační program životní prostředí pro období 2007-2013 1.listopadu 2006 byl schválen návrh programového dokumentu „Operační program životní prostředí pro období 2007-2013“, jenž vytváří rámec pro přípravu projektů se zaměřením na zlepšení stavu jednotlivých složek životního prostředí. Dne 7.3.2007 byl přijat Evropskou komisí k formálnímu hodnocení a 29. 6. 2007 byly otevřely vybrané oblasti Operačního programu Životní prostředí pro období 2007 – 2013.
o bod 6.3 Obnova krajinných struktur Oblast podpory se zaměřuje na posílení ekologické stability krajiny, zejména formou vytváření a obnovy krajinných prvků, budováním prvků územních systémů ekologické stability. Vhodné, podporované aktivity související s výsadbou alejí -
realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy 22
-
zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů) a historických krajinných struktur (polních cest a ošetření stromů ve významných alejích), péče o památné stromy
o bod 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny Cílem podpory je zvýšení počtu, rozlohy a přírodní kvality segmentů přírodního charakteru v zastavěných územích. Vhodné, podporované aktivity související s výsadbou alejí -
podpora je zaměřena na individuální zakládání a obnovu parků a další trvalé nelesní zeleně na plochách vymezených v územně plánovací dokumentaci, stromořadí a významných skupin stromů uvnitř sídel, městských a obecních lesoparků a komponovaných krajinných areálů
-
zakládání a regenerace zeleně v rámci tvorby zeleného prstence kolem sídla, vymezené v územně plánovací dokumentaci
Ministerstvo zemědělství •
Dotace agrokoplexu 2
•
Pozemkové úpravy
•
Dotace agrokomplexu 2 Předmětem a účelem programu je podporovat mimoprodukční funkce zemědělství, aktivity podílející se na udržování krajiny, jako je založení prvků územních systémů ekologické stability krajiny včetně následné péče na zemědělských pozemcích v souladu se schválenými návrhy pozemkových úprav.
•
Pozemkové úpravy Předmětem programu je realizace pozemkových úprav, realizace společných zařízení pozemkových úprav (polní cesty, protierozní opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny – místní ÚSES včetně následné péče, krajinotvorná opatření).
23
Ministerstvo pro místní rozvoj •
Program obnovy venkova
•
Program obnovy venkova V roce 2004 byly prostředky pro financování programu převedeny do rozpočtu krajů v rámci dotace na financování běžného a investičního rozvoje územních samosprávných celků. Formulace dotačních titulů a stanovení podmínek přístupu k podpoře závisí na jednotlivých krajích.
Kraj Liberecký o Program obovy venkova neinvestiční Dotační titul 3: Obnova a zřizování veřejné zeleně – parky, aleje, sady.
Program
je vypisován
odborem
rozvoje venkova,
zemědělství a životního prostředí.
o Grantový fond Krajského úřadu Libereckého kraje pro rok 2007 Program č.7 – Podpora ochrany přírody a krajiny. Předmětem podpory je zakládání a ošetřování krajinářsky významné zeleně. Program je vypisován odborem rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí.
3.4.2 Nestátní zdroje •
Nadace Partnerství
•
Nadace VIA
•
Nadace ČEZ
•
Staropramen městům
•
Nadační služba VCES
24
•
Nadace Partnerství, program Strom života o Podprogram Strom života – Pro přírodu Účelem programu je podpora projektů realizovaných ve volné krajině, jež přispívají k obnově a ochraně krajinného rázu, přírodních a kulturních hodnot krajiny. Maximální výše grantu je 100.000 Kč. Cílem je podpora výsadby nových a obnovy zaniklých i stávajících liniových dřevinných společenstev a alejí v krajině, obnovy a výsadby sadů ovocných dřevin, ovocných stromořadí s důrazem na jejich využití v místní ekonomice. Zachování a rozšiřování genofondu starých a krajových odrůd užitkových i okrasných rostlin. Podpora aktivit směřujících ke zvyšování zájmu veřejnosti o přírodně cenná území.
•
Nadace VIA, program Podpora místních iniciativ Nadace VIA podporuje obecně prospěšné projekty a aktivity, které vznikají
přičiněním místních sdružení a samospráv a za účasti obyvatel. Podporuje penězi i vzděláním neziskové organizace působící v oblasti místního rozvoje ve všech jeho aspektech. Podprogramy: o Veřejné parky a prostranství Program je zaměřen na výstavbu nebo obnovu veřejných prostranství, jakými jsou parky, hřiště či jiné veřejné plochy v obcích i ve městech. o Dobročinný fond Philip Moriss ČR - Program 3 x 333 tisíc pro aktivní život obce Program je určen nevládním neziskovým organizacím, které usilují o zlepšení fyzického a kulturního prostředí měst či obcí. Podporuje společné aktivity místních občanů. Projekty by se měly týkat úprav a využití veřejných prostranství a prostorů pro nekomerční a společenské aktivity, které budou sloužit například k oživení místních tradic.
25
•
Nadace ČEZ, program Regionální podpora Nadace poskytuje nadační příspěvky v souladu s obecně prospěšným
účelem, k němuž byla zřízena zejména v oblastech rozvoje duchovních hodnot, vědy, vzdělání, sportu, ochrany lidského zdraví, lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrany kulturních památek a životního prostředí. Výzvy jsou podávány dvakrát ročně. •
Pivovary Staropramen, program Pivovary Staropramen městům Pivovary Staropramen zahájily program Pivovary Staropramen městům v
roce 2004 v rámci dlouhodobé strategie podpory životního prostředí. Program probíhal až do roku 2006, v roce 2007 nebyla podána výzva. V rámci programu bylo osloveno 200 měst České republiky. Města se mohla do výběrového řízení zapojit předložením vlastních návrhů na zlepšení kvality životního prostředí ve své lokalitě. Podmínkou byla veřejná prospěšnost a souvislost s rozvojem životního prostředí. Vítězné projekty byly podpořeny částkou až do výše 250.000 Kč. Kritérii výběru byl stupeň prospěšnosti projektu pro širokou veřejnost, jeho význam pro daný region, míra přínosu životnímu prostředí či efektivita vynaložených prostředků. Vítězné projekty se týkaly zejména úprav a rozšiřování městské zeleně, zakládání parků či „zelených“ odpočinkových zón. •
Nadační služba VCES Nadace společnosti Východočeská stavební poskytuje sponzorské dary
v oblasti životního prostředí, kultury, školství, vědy a péče o mládež, zdravotnictví a oblasti charitativní, humanitární a sociální V oblasti životního prostředí je poskytován sponzorský dar na podporu programů nevládních neziskových organizací, které deklarují svoji působnost v oblasti životního prostředí, zaměřených na ochranu přírody.
26
3.5 Typy výsadeb, výběr a použití dřevin, praktická péče o alejové stromy 3.5.1 Typy výsadeb
Výsadba alejí se může lišit nejen použitým druhem dřeviny, ale i počtem řad, sponem vysazených stromů, rozestupem dřevin v řadě a také použitím otevřených či uzavřených alejí.
Počet řad aleje o
jednořadá (obecně nazývaná stromořadím, Jeřábová alej na Jizerce)
o
dvouřadá (alej k Lázním Sedmihorky; alej pyramidálních dubů, Sychrov)
o
čtyřřadá (alej Rohanka, Sychrov; Valdštejnská alej v Jičíně)
o
šestiřadá (alej Jelky, Moszna, Polsko)
o
osmiřadá (Korunovační alej, Anglesey Abbey, Velká Británie)
Spon o
čtvercový (alej pyramidálních dubů, Sychrov)
o
trojúhelníkový (modřínová alej, Metelkovy sady, Turnov)
Druh aleje V německé publikaci Gehölze: Handbuch für Planung und Ausführung (Gaida, Grothe, 2000) je rozlišována alej - uzavřená otevřená allée double
o
Uzavřená alej - koruny stromů se svírají nad cestou, vzniká tak klenba tvořená stromy. Koruny vytvářejí velké zastínění a chladnější teploty za teplých slunečných dnů.
o
Otevřená alej – profil cesty je širší než vyvinuté koruny stromů, nebo alej může být vysazena úzkými, pyramidálními formami stromů. Tak je umožněn hluboký prostorový pohled nebo pohled směrovaný alejí k reprezentativní budově.
27
o
Allée double – výsadba čtyřřadých alejí, kde dochází k použití otevřených a uzavřených alejí. Touto formou lze zvýšit efekt vyvolaný alejí.
Nové výsadby alejí a stromořadí podél silnic by měly být podle České státní normy 73 6101, Projektování silnic a dálnic, vzdáleny od okraje vozovky 4,5 metrů bez osazení svodidla a při osazení svodidel minimálně 1 metr od svodidel. Nové stromy by měly být vysazovány za silničním příkopem, tak aby nevyžadovaly ochranu svodidly. V této vzdálenosti jsou dřeviny lépe chráněny proti poškozování udržovací technikou silnic, před účinky posypových solí a vzniká případné menší nebezpečí pro motoristy při dopravních nehodách. (Veselý, Drobílková, 2005)
Ukázky výsadeb alejí
Obr. č. 1 – Úzká alej vedoucí podél Obr. č. 2 - Výsadba alejí v zatáčce má svá pěšiny,
vzdálenost
řad
(Holzkirchen, Německo)
je
2,5
m pravidla, používaný spon je trojúhelníkový a počet stromů na vnitřní straně zatáčky je menší (Baden – Baden, Německo)
28
Obr. č. 3- Dvouřadá alej, trojúhelníkový
Obr. č. 4 - Dvouřadá alej, čtvercový spon
spon (Zeist, Nizozemí)
(dubová alej u Zilly, Německo)
Obr. č. 5 - Allée double, uprostřed
Obr. č. 6 - Osmiřadá alej (Královská alej,
otevřená alej, po stranách uzavřené aleje
Anglesey Abbey, Velká Británie)
(Het Loo u Apeldoornu, Nizozemí)
29
3.5.2 Výběr a použití dřevin
Pro
obnovu
alejí
jsou
používány
vzrostlejší
sazenice,
které
jsou
konkurenceschopnější v okolním prostředí a zároveň je zajištěn okamžitý efekt nově vzniklé aleje. (Kříž, 2005) U ovocných stromů jsou vysazovány pouze vysokokmeny, které mají delší životnost oproti sadovnicky používaným polokmenům a zákrskům, mají dostatečnou podchodnou a pojezdovou výšku. Nejvhodnější pro výsadby do krajiny jsou takzvané krajové odrůdy ovocných dřevin, které jsou dokonale přizpůsobeny místním poměrům, odolávají dobře místním klimatickým podmínkám a nepodléhají tolik chorobám. (Kříž, 2005) U listnatých dřevin jsou používány sazenice vysoké kvality se založenou korunkou nad 2 metry výšky kmene, opatřené balem. Ten umožňuje stromům bezproblémové ujmutí a v prvních letech rychlejší růst. (Kříž, 2005) Nejvhodnější termín pro výsadbu alejových stromů je období vegetačního klidu, to je na podzim po opadu listů až do zámrazu, zimě pokud není zmrzlá půda a v předjaří až do doby rašení listů.
Výběr dřevin K posouzení výběru dřevin do alejí vysazovaných v krajině byly vybrány knihy Lexikon okrasných dřevin (Hieke, 1994) a německá publikace Gehölze: Handbuch für Planung und Ausführung (Gaida, Grothe, 2000). Při výběru je však nutné dbát na mrazuvzdornost dřeviny a do jaké nadmořské výšky může být použita, to tyto dva seznamy neuvádí. V seznamech nejsou zahrnuty ani ovocné druhy.
V publikaci Lexikon okrasných dřevin jsou uvedeny přehledy jehličnatých a listnatých dřevin, které jsou vhodné pro výsadbu do ulic a podél silnic. Dřeviny jsou rozděleny do čtyř skupin podle vhodnosti použití. Dřeviny pro uliční a silniční stromořadí –
stromy pro silnice ve volné krajině stromy pro široké ulice stromy pro normální ulice stromy pro úzké ulice
Přehled dřevin je uveden v kapitole Přílohy 10.2 Přehled stromů pro silnice ve volné krajině. 30
Publikace Gehölze: Handbuch für Planung und Ausführung (Gaida, Grothe, 2000) dělí dřeviny vhodné pro aleje a stromořadí odlišným způsobem a uvádí pouze dřeviny listnaté hodící se do krajinných alejí a stromořadí. Vymezeny jsou tři okruhy: okruh 1: kryté, široké aleje a prostranné stromořadí okruh 2: otevřené aleje a úzké pyramidální stromořadí okruh 3: stromy k zdůraznění vodící struktury a členění krajiny Přehled používaných dřevin uveden v kapitole Přílohy 10.3 Dřeviny vhodné do krajinných alejí a stromořadí.
Mezi nejčastěji používanými ovocnými dřevinami v krajinných alejích a stromořadích jsou Prunus domestica, Malus pumila, Pyrus communis, Prunus cerasus. Při výběru ovocných dřevin jsou preferovány takzvané krajové odrůdy.
3.5.3 Praktická péče o alejové stromy
K popisu praktická péče o alejové stromy bylo vycházeno z prezentace Praktická péče o stromy v alejích (Žďárský, Wágner, 2005) přednesené na konferenci Aleje ze všech stran. Vlastní péče zahrnuje samotnou výsadbu stromů, povýsadbovou péči, řez stromů, statické zajištění stromů, konzervační ošetření stromů a postupné kácení stromů.
Výsadba Nejvhodnější termín pro výsadbu alejových stromů je období vegetačního klidu, to je na podzim po opadu listů až do zámrazu a v předjaří až do doby rašení listů. Základním předpokladem úspěšné výsadby je výběr vhodného typu a vysoké kvality výsadbového materiálu, pro alejové stromy je vhodný materiál se založenou korunou nad 2 m výšky kmene. Při vlastní výsadbě je nutno dbát na techniku a technologii výsadeb stromů, na tvar a velikost výsadbové jámy, lokalizaci stromu v ní, tvar a velikost kořenové mísy, typy a druhy kotvení nově vysazených stromů, ochranu kmenů před korní spálou, řez stromů při vlastní výsadbě, zálivku a hnojení ihned po výsadbě.
31
Povýsadbová péče Povýsadbová péče obsahuje pravidelnou zálivku v období alespoň jednoho roku po výsadbě, péči o kořenovou mísu a propustný půdní povrch, pravidelnou kontrolu kotvení a jeho včasné odstranění, případné ošetření mechanického poškození a ochranu stromů před chorobami a škůdci. Mladou výsadbu je nutno chránit zejména před okusem zvěří, posypovými solemi, mechanickým poškozením kmene a koruny a také před vandalismem. Důležité je vyřezávání výmladků.
Řez Řez by měl být prováděn ve správný čas, nejvhodnější dobou je první polovina vegetačního období (III. - VI.), kdy strom nejlépe reaguje na vzniklá poranění díky nejefektivnější kompartmentalizaci a tvorbě kalusu. Nejméně vhodné je období vegetačního klidu (XI. – II.), řezné rány vysychají a stromy se neokáží bránit proti patogenům kvůli oslabenému obrannému mechanizmu. Čím menší je řezná rána, tím lépe pro strom. Výchovný řez mladých stromů je nejvhodnější provádět v předjaří, cílem je zdravá a provozně bezpečná koruna stromů. U vzrostlých stromů se provádí řezy udržovací, zdravotní, bezpečnostní, redukční, prosvětlovací a tvarovací řez na hlavu.
32
4. METODIKA K získání orientace v řešené problematice byla prostudována literatura a materiály týkající se tématu a poté byl prováděn terénní průzkum vybraných alejí. Nejprve byly vybrány reprezentativní aleje pro názornou ukázku. Jako příklad byly vybrány různé druhy alejí. Valdštejnská alej v Jičíně pro svou mohutnost, alej pyramidálních dubů a na ni navazující Rohanka na Sychrově pro velkolepost, která u menších zámků není běžná, Alej jeřábů na Jizerce je příkladem nově zakládané a obnovované aleje, aleje v Metelkových sadech v Turnově jsou jedinečné svým unikátním úzkým rozestupem řad. Alej vedoucí k lázním Sedmihorky je zvláštní použitím dvou druhů dřevin, a to Tilia cordata a Aesculus hippocastanum. Alej na Kobylce je uvedena jako příklad výsadby ovocných dřevin. Při výběru alejí bylo dbáno na to, aby byly vysazeny z různých druhů dřevin. Poté byly pořízeny mapové podklady vybraných alejí a vyhledány dostupné informace. S mapovými podklady byl proveden terénní průzkum alejí. Byl zjišťován výsadbový spon a následně měřeny průměrné rozestupy dřevin v jednotlivých řadách, vzdálenosti mezi řadami. U víceřadých alejí byly měřeny vzdálenosti vnější a vnitřní řady jedné strany a poté vzdálenosti mezi vnějšími a vnitřními řadami obou stran. Byla měřena výška stromů. K měření bylo použito pásmo 30 metrů, digitální výškoměr značky Haglöf, dálkoměr značky Leica, vše bylo dokumentováno digitálním fotoaparátem značky Panasonic.
33
5. PRŮZKUM Fotografie k jednotlivým příkladům alejí následují v kapitole 10. Přílohy.
5.1 Valdštejnská alej v Jičíně Kraj: Královehradecký Okres: Jičín
Čtyřřadá lipová alej je nejstarší dochovanou historickou alejí na území České republiky. Vysázena byla v roce 1632 Albrechtem z Valdštejna a od té doby nepřetržitě existuje, byť stromy byly třikrát či čtyřikrát znovu vysázeny. Alej byla do krajiny vkomponována jako zelená spojnice Valdštejnova sídla panství v Jičíně s letohrádkem na ose hradů Kumburk a Veliš. Parku se později začalo říkat Libosad a letohrádku Lodžie. Z Jičína sem vedla 1716 metrů dlouhá čtyřřadá alej, ve které bylo původně vysázeno 1152 lip. Alej je považována za nejrychleji vysázenou ve východních Čechách. Podle historiků nechal Albrecht z Valdštejna vysázet lípy neobvyklým způsobem. Valdštejnovi vojáci nejprve vyhloubili podél cesty zhruba 1200 jam. Poté každý z nich dostal stromek a na povel všichni vojáci stromky zasadili do připravených jam. (Minstrová, 2005) O aleji u Jičína, založené Albrechtem z Valdštejna, obdivně psal už pobělohorský historik, filozof a jezuita Bohuslav Balbín. „U Jičína rostou lípy, jež trojitou širokou alejí vedou z města k vévodově zahradě. Je to dílo tak ušlechtilé, že mu v celých Čechách, ba ani v sousedních zemích nenalezneš nic rovného. Více než sedm set lip, vysázených uhlopříčně, otevírá čtyřmi řadami trojitou cestu, a to prostřední, vhodnou pro povozy, jakoby královskou, a dvě menší, postranní,“ píše Balbín v knize Krásy a bohatství České země. (Minstrová, 2005) Alej je čtyřřadá allée double, postranní aleje vytvářejí klenbu, tvořenou srůstáním korun stromů, středem prochází otevřená alej, která umožňuje průhled od Jičína na průčelí Čestného dvora, opačný průhled směřuje na Valdickou bránu. Valdická brána ale v době vzniku aleje byla určena ke zboření a pravděpodobně tam, kde alej začíná, mělo být rozšířeno město o východní předpolí. Tak si lze vysvětlit, proč alej nezačíná hned u Valdické brány. (Borský, 2007)
34
Jičínská alej je v Českých zemích prvním příkladem kompozičního ovládnutí krajiny plně v duchu nastupujícího baroka. Jako jedna z mála se dochovala v plném rozsahu dodnes. (Borský, 2007) Alej je nejvýznamnější krajinnou linií a hlavní osou valdštejnské krajinné kompozice. Uspěchanost však zavinila určité nedostatky oproti původnímu záměru. Konfigurace terénu nedovoluje plný průhled na Čestný dvůr v celé délce průběhu aleje. Chybějící postranní vchody u Čestného dvora způsobují, že alej končí slepě do stěny. Zřejmě však v historii bylo zamýšleno dokončení až u Čestného dvora, jako je tomu dnes. (Borský, 2007)
Taxon: Počet řad: Průměrný rozestup: vnějších Vzdálenost řad: vnitřních vnější a vnitřní Spon: boční aleje hlavní alej Počet stromů: současný historický Délka aleje: Výška stromů:
Tilia cordata dvě 5,90 m 20 m 11,80 m 4,10 m trojúhelníkový čtvercový 932 1152 1716 m 20 m
5.2 Alej Rohanka, alej pyramidálních dubů, Sychrov Kraj: Liberecký Okres: Liberec
5.2.1 Zámecký park
Původní barokní zámek byl po roce 1840 přestavován v novogotickém slohu, jako rodové sídlo Rohanů. V těchto letech byl knížetem Kamilem Rohanem a jeho spolupracovníkem Maškem založen i nový zámecký park, uspořádaný na třech hlavních prostorových os.
35
Centrální osa parku je ukončena oranžérií a je koncipována jako široce rozvolněný luční průhled, lemovaný množstvím okrasných dřevin. Druhá osa parku se odvíjí v prostoru vlevo od centrální louky, v současné době se však vzhledem k mohutnosti převislých a stříhanolistých buků pohledově téměř neuplatňuje. Je ukončena stavbou Arturova hradu. Třetí osu parku tvoří příjezdová cesta lemovaná alejí pyramidálních dubů, která pokračuje za branou se dvěma strážními domky dále do krajiny alejí zvanou Rohanka a je pohledově ukončena věží kostela v Jenišovicích. K ní přiléhá po pravé straně prostor bývalého arboreta a pěstebních ploch s dnes již neexistujícími skleníky. Tento prostor je významný pro stále bohatou sbírku vzácných dřevin, zejména mnohých kultivarů dubů a buků, z nichž za nejvýznamnější lze pokládat červenolistý rohanský buk – Fagus sylvatica ´Rohanii´, či stříhanolistý buk - Fagus sylvatica ´Asplenifolia´. Přírodně krajinářský park je průhledy spojen s okolní krajnou.
5.2.2 Alej Rohanka, alej pyramidálních dubů
Čtyřřadou lipovou alej Rohanka nechal kolem roku 1850 vysázet předposlední majitel zámku Kamil Rohan, podle kterého je také pojmenovaná. Alej vede od zadní brány zámeckého parku podél 150 metrů dlouhé příjezdové cesty ke komunikaci směřující z Liberce do Prahy. Alej je vnějším pokračováním centrální aleje parku z pyramidálních dubů. Původně měla alej vést od sychrovského zámku až k zámecké kapli v Jenišovicích, kde si Rohanové chtěli zřídit rodinnou hrobku. Majitelé polí za silnicí však odmítli pozemky prodat, tak mohla být alej vysázena pouze na půdě patřící zámku. Neobvyklé na aleji Rohanka je množství vysazených stromů a to, že jsou vysázeny ve čtyřech řadách. (Minstrová, 2005) V současné době probíhá ošetření dřevin v alejích a postupná výměna a doplňování chybějících stromů v aleji pyramidálních dubů.
36
Alej pyramidálních dubů
Rohanka Taxon: Počet řad: Průměrný rozestup: Vzdálenost řad: vnějších vnitřních vnější a vnitřní Spon: Počet stromů: Délka aleje: Výška stromů:
Tilia cordata čtyři 11 m 17,90 m 8,60 m 4,60 m trojúhelníkový 220 700 m 25 m
Taxon:
Quercus robur ´Fastigiata´ Počet řad: dvě Průměrný rozestup: 11 m Vzdálenost řad: 8,10 m čtvercový Spon: Počet stromů: 80 Délka aleje: 500 m Výška stromů: 30 m
5.3 Alej Jeřábů na Jizerce Kraj: Liberecký Okres: Jablonec nad Nisou
Společnost pro Jizerské hory se rozhodla v roce 2002 obnovit jeřábovou alej, která počátkem minulého století lemovala hlavní místní komunikaci v obci Jizerka, na základě objevené fotografie z roku 1925. Na výsadbu aleje, jež probíhala v etapách, byl použit sadební materiál Sorbus aucuparia ´Edulis´. Stromy jsou vysazeny jednořadě ve vzdálenosti šest metrů a obvod kmínku je zhruba čtrnáct centimetrů, byl použit sadební materiál se zemním balem. Stromy jsou kotveny ke třem kůlům a při výsadbě byly ošetřeny postřikem proti okusu lesní zvěří. Výška vzrostlých stromů by neměla přesáhnout deset metrů. Alej má sloužit jako orientační bod v krajině - zejména v zimním období, a také jako větrolam. Výsadba aleje byla provedena s finanční podporou sponzorů a dárců. Alej není souvislá a stejně tak se střídají strany na kterých je alej vysázena. Na mnohých místech jsou stále stromy z původní aleje, ty však do nové aleje nebyly využity.
37
Ve směru od vrcholu Bukovec na Smědavu je vysázena alej takto: - od domu s číslem popisným 11 k chatě Jizerka, po levé straně 9 kusů (vysazeno 2003) - od Panského domu ke Staré sklárně, po levé straně 6 kusů (vysazeno 2002) - od Staré sklárny k mostu přes řeku Jizerka, po pravé straně 52 kusů (vysazeno 2002) - od mostu přes řeku Jizerka k chatě Pešákovna, po levé straně 40 kusů (vysazeno 2002) - za chatou Pešákovna, po pravé straně 10 kusů (vysazeno 2003) Taxon: Počet řad: Průměrný rozestup: Počet stromů: Výška stromů:
Sorbus aucuparia ´Edulis´ jedna 6m 117 4m
5.4 Turnov Metelkovy sady – modřínová alej, březová alej, buková alej Kraj: Liberecký Okres: Semily
5.4.1 Rývovy sady, Metelkovy sady, Šetřilovsko
V letech 1880 až 1890 byl okrašlovacím spolkem na pozemku zvaném „Harfa“ budován park bez kompozice – první část veřejných sadů. Park byl odevzdán veřejnosti u příležitosti oblastní národopisné výstavy v dubnu 1893. Při vstupu do parku byla umístěna tabule s nápisem: Šetři těchto sadů! Nadějí jsou lepší budoucnosti – Vlasti ku cti, městu ku ozdobě. (Scheybalová, 2004) O realizaci projektu se nejvíce zasloužil Václav Rýva. Proto po jeho smrti v roce 1907 byla tato část parku nazvána Rývovy sady a byl mu zde odhalen pomník. V roce 1928 byl sadech postaven hudební pavilónek. (Scheybalová, 2004) V době po otevření Rývových sadů se také intenzívně pracovalo na dalším dílu parku. K realizaci této části byl přizván Josef Vaněk z Chrudimi. Bylo užito unikátních úzkých alejí, které utvářejí prostor parku, diagonální modřínová alej s lípou uprostřed, obvodová buková alej uzavírající pohled k Šetřilovsku, březová Alej Legionářů podél cesty ve spodní části parku a jednořadá alej pyramidálních dubů oddělující park od silnice. Vstup do sadů vymezovala pergola porostlá pnoucími růžemi, byl zde umístěn i 38
zimní skleník vybudovaný okrašlovacím spolkem. Park byl odevzdán veřejnosti již v roce 1909. O jedenáct let později byla tato část pojmenována Metelkovy sady. Byl zde umístěn pomník s bronzovou plaketou, připomínající národního a menšinového pracovníka, zeměpisce a politika. (Scheybalová, 2004) Ve třicátých letech 20. století se započalo s budováním poslední částí sadů na Šetřilovsku. Došlo k obnově roubené chalupy vedle níž byla postavena dřevěná restaurace. Pod ní bylo odborně založeno alpinum a rybníček se vzácnými vodními rostlinami. Od restaurace vedla cesta k pavilónku nad jezem a odtud k Boží vodě. Trvalky, keře a stromy byly označeny tabulemi s českými názvy. Nová část byla s Metelkovými sady propojena železným mostkem nad hlubokou strží. (Scheybalová, 2004) Turnovské sady, které začínaly u kasáren a končily přirozeným lesem u Myšiny, měly rozlohu více než 30 hektarů. Staly se největším parkem v severních Čechách. V 60. letech 20. století došlo k menší obnově, poté zájem o sady začal upadat až v 90. letech bylo přistoupeno k obnově. Byl vykácen smrkový porost v Metelkových sadech a bylo započato s obnovou, považovanou za nezdařilou. Vykácením porostu však došlo k přílišnému otevření plochy, oslunění porostů, dřeviny se staly náchylnějšími a unikátní aleje byly ohroženy.
5.4.2 Alej modřínová, březová, buková
Aleje v Metelkových sadech jsou unikátní malou vzdáleností řad. Diagonální modřínová alej je zvláštní umístěním dřeviny Tilia cordata ve svém středu. Alej buková z Fagus sylvatica se na první pohled nejeví jako alej, neboť není přímá a ze strany od Šetřilovska navazuje na souvislý porost. U březové aleje probíhá obnova a ve vzdálenosti 2,8 m od původní aleje byly vysazeny nové řady, tím však alej v budoucnu ztratí svoji úzkou vzdálenost řad. Obecně lze říci, že aleje v Metelkových sadech jsou v rozpadu, dochází k tomu od roku 1998, kdy byl odstraněn smrkový porost, který se nacházel kolem alejí, mnoho jedinců nepřežilo.
39
Buková alej
Modřínová alej Taxon: Počet řad: Průměrný rozestup: Vzdálenost řad: Spon: Počet stromů: Délka aleje: Výška stromů:
Larix decidua dvě 4m 4,40 m čtvercový 36 170 m 35 m
Taxon: Počet řad: Průměrný rozestup: Vzdálenost řad: Spon: Počet stromů: Délka aleje: Výška stromů:
Fagus sylvatica dvě 3,30 m 2,90 m trojúhelníkový 25 80 m 30 m
Březová alej Taxon: Počet řad: Průměrný rozestup: původní alej nová alej Vzdálenost řad: původní alej nová alej Spon: původní alej nová alej Počet stromů: původní alej nová alej Délka aleje: původní alej nová alej Výška stromů: původní alej nová alej
Betula pendula dvě 2,7 m 6,5 m 4,7 m 10 m nelze učit čtvercový 23 57 220 m 190 m 25 m 8m
5.5 Alej Sedmihorky Kraj: Liberecký Okres: Semily
Alej Sedmihorky je oboustranná alej podél silnice vedoucí z hlavní silnice Jičín – Turnov k lázním Sedmihorky. Dřeviny byly vysazeny před více jak 100 lety. Stromy v aleji byl v roce 1993 rozhodnutím Správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj vyhlášeny za památné stromy. Alej byla ošetřena v roce 1992 a na podzim roku 2000. 40
Alej je zajímavá použitím dřevin. V pravé řadě směrem k lázním Sedmihorky se střídá výsadba Tilia cordata a Aesculus hippocastanum. V levé řadě je souvislá výsadba Tilia cordata v níž je použit jeden kus Fraxinus excelsior.
Taxon: Tilia cordata, Aesculus hippocastanum, Fraxinus excelsior Počet řad: dvě Průměrný rozestup: 10,4 m 9m Vzdálenost řad: Spon: trojúhelníkový Počet stromů: 84 - Tilia cordata 59, Aesculus hippocastanum 24, Fraxinus excelsior 1 Délka aleje: 480 m Výška stromů: 25 m
5.6 Hrušňová alej, Turnov - Kobylka Kraj: Liberecký Okres: Semily
Byť není hrušňová alej na Kobylce ničím významná, není pojmenovaná po slavné osobnosti či důležité události, je příkladem typické výsadby ovocných dřevin v české krajině. Alej již není souvislá, v pravé řadě ve směru na Kobylku se nachází pouze 6 kusů, levá řada je souvislejší s 12 kusy, v této řadě pravděpodobně chybí 4 dřeviny.
Taxon: Počet řad: Průměrný rozestup: Vzdálenost řad: Spon: Počet stromů: Délka aleje: Výška stromů:
Pyrus communis dvě 8m 8m čtvercový 17 135 m 10 m
41
6. DISKUZE Téma alejí je velmi zajímavým a dle mého názoru mu však v dnešní době není věnováno tolik zájmu a pozornosti, kolik by si zasloužilo. Usuzuji podle své zkušenosti s opatřováním literatury a získáním informací, kdy se mi nepodařilo vyhledat jedinou ucelenou knihu či brožuru věnující se tématu alejí. Lze si povšimnout, že i definice pojmu alej a stromořadí stále není jednotná a v různé literatuře se můžeme dočíst odlišných definicí. Navzdory tomu, jaký mají význam aleje a stromořadí v české krajině, ať kulturní či komponované, není pojem vymezen ani v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dle mého mínění by měly být v zákonu jasně vymezeny oba dva pojmy. Mým názorem na definici pojmu stromořadí a alej je, že stromořadí, je jednořadá, liniová výsadba podél cesty, pojem alej, je, zjednodušeně řečeno, víceřadá liniová, oboustranná výsadba podél cesty. V současné době je velmi diskutovaným názor, že aleje podél silnic ohrožují bezpečný dopravní provoz a měly by být vykáceny. Proti tomuto se postavilo mnoho osob, vyšel nespočet článků s nesouhlasem kácení, na internetových stránkách organizace Veronica, společnosti Přátelé přírody a mnohých dalších, byly zveřejněny odmítavé postoje. Přímou reakcí na kácení alejí vznikla občanská iniciativa Naše stromy, jejímž cílem bylo zastavit plošné kácení stromořadí a alejí podél silnic a zadání podnětu ke změně legislativy. Jako odezva také vznikla iniciativa ministrů životního prostředí a dopravy, kteří vyzvali správce silnic k pozastavení kácení alejí. Zároveň vytvořili pracovní skupiny, které se pokusí najít dohodu, jak dál postupovat. Pokud se zamyslím nad dobou, kdy vznikla náhlá potřeba kácení, byla mírná zima, zaměstnancům správy silnic bylo nutno zajit práci, a tak se za touto iniciativou mohla být například snaha opatřit těmto lidem práci. Pokud by šlo pouze o bezpečnost, dala by se zajistit jiným způsobem, například vhodně zvolenou péčí o jednotlivé stromy (zdravotní, bezpečností řez), snížením rychlosti v úseku a především ukázněností samotných řidičů. Stromy patří ke krásám krajiny a samy o sobě žádnou dopravní nehodu nezaviní. Jak je zmiňováno v periodiku Inspirace, německé studie ukazují, že na silnicích lemovaných alejemi jsou řidiči pozornější a jezdí pomaleji. Dále je uvedeno, že většina
42
případů neštěstí zavinila nepozornost řidiče, jedinou výjimkou jsou případy pádu stromu na silnici při vichřici, to však činí necelé 1% dopravních nehod. Jiná rakouská studie říká, že počet dopravních nehod po vykácení aleje stoupl o 35 %. Odborníci došli k závěru, že stromy podél silnic jsou důležité pro hodnocení rychlosti jízdy, bez stromů kolem silnic chybí vhodné měřítko a řidiči tíhnou k rychlé jízdě. Nejsou
tyto
dvě
studie
dostatečným
argumentem
proti
kácení?
V
samotném zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích je uvedeno zvláštní opatření ke kácení silniční vegetace pouze pro případy, kdy konkrétní strom ohrožuje bezpečnost komunikace nebo ztěžuje její údržbu. Pokud bych pochopila jednání správců silnic takto argumentované, nepochopím jednání obcí, do jejichž kompetencí povolování kácení spadá. Obce mají možnost, vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny, kácení pozastavit nebo zakázat. Samozřejmě, vyskytují se stromy, které opravdu bezpečnost ohrožují, u kterých již neexistuje možnost záchrany a tudíž je musíme pokácet. Ale to neznamená, že kvůli několika havarijním stromům plošně vykácíme celou alej. K zamyšlení je do jaké doby staré a poškozené dřeviny ještě udržovat a kdy raději přistoupit k založení nové výsadby. Občané mnohdy brání stromy za každou cenu, byť už jsou na sklonku svého žití. Aleje jsou natolik specifickým fenoménem v české krajině, že je jim třeba věnovat větší péči, než stromům ve volné krajině. Aleje patří k českému kulturnímu a přírodnímu dědictví, stejně jako kostely, zámky, hrady, historické parky nebo chráněná území.
43
7. ZÁVĚR Práce se zabývá obecným shrnutím problematiky týkající se tématu alejí v zahradní a krajinářské tvorbě. Na základě prostudované literatury byla zpracována kritická literární část zabývající se vymezením základních pojmů, historií výsadby alejí v českých zemích , ochranou stromů v historii a současnou právní ochranou.V současnosti však neexistuje přímá právní ochrana alejí, pouze obecná ochrana dřevin vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, hodnotné aleje mohou být chráněny jako „Památný strom“ nebo „Významný krajinný prvek“, popřípadě zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v návaznosti na kulturní památky. V kapitole Financování péče o památné a alejové stromy byl vytvořen přehled možností získání finančních prostředků na péči, obnovu a výsadbu alejí a alejových stromů. V přehledu jsou uvedeny státní instituce i nestátní nadace, které po splnění podmínek mohou poskytnout potřebnou finanční částku. Kapitola Typy výsadeb obsahuje popis základních typů, jakými mohou být aleje zakládány, dále byl vytvořen soupis dřevin, jejichž použití je vhodné do alejí. V samotném průzkumu byly vybrány aleje, které jsou ukázkou různých typů výsadeb a příkladem různého použití dřevin. Popsána byla „allée double“ v Jičíně, otevřená alej vysazená z Quercus robur ´Fastigiata´ s navazující čtyřřadou lipovou alejí Rohanka na Sychrově, unikátní úzké aleje v Metelkových sadech v Turnově, alej k lázním Sedmihorky jako příklad možného použití dvou druhů dřevin. Alej jeřábů na Jizerce je ukázkou nově založené výsadby. Hrušňová alej na Kobylce je dokladem typické české výsadby ovocných alejí a stromořadí podél silnic. V závěru práce v kapitole Diskuze je věnována pozornost neexistenci přímé právní ochraně alejí v České republice, nejednotné definici pojmu alej a stromořadí a v současné době diskutovanému problému celoplošného kácení alejí podél silnic. Aleje a stromořadí jsou nejen výrazným, ale i významným prvkem, který do jisté míry utváří ráz české krajiny. Jsou zde přítomny po staletí a je jenom na nás, zda budeme v této tradici pokračovat a opět je navrátíme do krajiny, k cestám, pěšinám a silnicím, kam neodmyslitelně patří.
44
8. RESUME 8.1 Abstrakt Aleje, jeden z nejpůsobivějších prvků zahradního umění, utvářející obraz krajiny, byly objeveny v renesanci a svého vrcholu dosáhly v 17. a 18. století. V české kulturní i komponované krajině byly aleje vysazovány po staletí, ať šlechtou či hospodáři, a jejich kratší či delší linie směřovaly pozornost na významné body v okolí. Aleje byly a jsou vysazovány z hlediska krajinářského a praktického, jako zábrana proti sněhu a větru, plnily funkci orientační, poskytovaly stín a ovocné stromy osvěžení, nebo byly vysazovány jako přírodní a kulturní dědictví. V posledních padesáti letech dochází k úbytku alejí z krajiny. Hlavními důvody jsou necitlivý přístup ke krajině, scelování pozemků, rozorávání mezí a cest, rozšiřování silnic a v dnešní době ústup alejí motorismu. S kácením alejí se mění celkový obraz krajiny, označovaný dnes jako krajinný ráz.
Klíčová slova: alej stromořadí spon rozestup
8.2 Abstract Alleys, one of the most impressive elements garden art, forming coverage, was detected in Renaissance and his top attained in 17. and 18. century. In Czech cultural also compose landscape was alleys prick in for centuries, whether aristocracy or housekeeper, and their shorter or longer line route attention on significant articles in the surrounding. Alleys was and are prick in in light of landscaping and practical, like prevention against snow and wind, subserve function orientation, offer shadow and fruit trees freshening, or was prick in like natural and cultural heritage.
45
Over the last fifty years happens to decrease alleys from landscapes. Main reasons are insensitive access to landscape, quite piece of land, ploughing balks and waies, widening roads and nowadays retirement alleys motoring. Fell alleys turns general coverage, today referred to as landscape character. Key words: alley avenue spacing spacing between stems
46
9. POUŽITÁ LITERATURA [1] BORSKÝ, Jan. Obnova lipové aleje Jičín : Studie. Průhonice : Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, 2007.
[2] CÍLEK, Václav. Budoucnost alejí. In: Inspirace.2007, č. 2, s. 5-6.
[3] FASTR, Pavel. Zákon o pozemních komunikacích: komentář. Praha: Linde, 2000. 207 s. ISBN 80-7201-244-4.
[4] GAIDA, W.; GROTHE, H. Gehölze : Handbuch für Planung und Ausführung. Berlin-Hannover : Patzer Verlag, 2000. 319 s. ISBN 3-87617-096-6.
[5] HIEKE, Karel. České zámecké parky a jejich dřeviny. 1. vydání. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1984. 464 s.
[6] HIEKE, Karel. Lexikon okrasných dřevin. Praha : Helma, 1994. 730 s.
[8] KENDER, Jaroslav a kol. Návraty ke stromům, vodě a zemi aneb Deset let péče o krajinu domova. Praha : Pro Ministerstvo životního prostředí: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, 2005. 80 s. ISBN 80-85116-413.
[9] MADER, Günter, NEUBERT-MADER, Laila. Bäume : Gestaltungsmittel in Garten, Landschaft und Städtenbaum. Stuttgart : Deutsche Verlag-Anstalt, 1996. 219 s. ISBN 3-421-03086-3.
[10] MAREČEK, František. Zahradnický slovník naučný : 1. A-C. Praha : Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1994. 440 s. ISBN 80-85120-51-8.
[11] MAREČEK, František. Zahradnický slovník naučný : 5. R-Ž. Praha : Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2001. 674 s. ISBN 80-7271-075-3.
47
[12] MIKO, Ladislav. Zákon o ochraně přírody a krajiny: komentář. Praha: C.H. Beck, 2005. 526 s. ISBN 80-7179-904-1.
[13] NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezku. Praha : Nakladatelství Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8.
[14] PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, Božena, a kol. Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezku. Praha : Libri, 1999. 521 s. ISBN 80-85983-55-9.
[15] PUŠOVÁ, Radka. Ochrana památných stromů na území České republiky v letech 1913 – 1995. 1996. 44 s. Diplomová práce na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
[16] REŠ, Bohumil. Památné stromy. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1998. 64 s. ISBN 80-86064-12-3.
ELEKTRONICKÉ ZDROJE
[1] HAVELKOVÁ, Svatava. Právní ochrana alejí. Konference Aleje ze všech stran [online]. 22.-23.9.2005 [cit. 2007-03-17]. CD.
[2] KŘÍŽ, Karel. Obnova alejí na Podblanicku. Konference Aleje ze všech stran [online]. 22.-23.9.2005 [cit. 2007-03-17]. CD.
[3] MEJZROVÁ, Jana. Proč aleje. Konference Aleje ze všech stran [online]. 22.23.9.2005 [cit. 2007-03-17]. CD.
[4] MINSTROVÁ, Zuzana. Stromořadí mají dlouhou historii. In: Lomikámen. 2005, roč. VI, č. 3, s. 20-21. Dostupný z WWW:
.
48
[5] SCHEYBALOVÁ, Jana. Městské sady v Turnově : Malé jubileum velkého díla. In: Náš Turnov : Časopis spolku rodáků a přátel Turnova [online]. 2004, č. 28 [cit. 200707-04], s. 4-6. Dostupný z WWW: .
[7] VESELÝ Michal, DROBÍLKOVÁ Miroslava. Alej a komunita, alej a ekologie a jak to spolu souvisí. Konference Aleje ze všech stran [online]. 22.-23.9.2005 [cit. 2007-0414]. CD.
[6] VYSLOUŽIL, Miloslav. Historické aleje - cesty do historických zahrad. In Sborník UNESCO 2006 : Historické zahrady [online]. 2006 [cit. 2007-03-30]. Dostupný z WWW: .
[7] ŽĎÁRSKÝ, Marek, WÁGNER, Pavel. Praktická péče o stromy v alejích. Konference Aleje ze všech stran [online]. 22.-23.9.2005 [cit. 2007-04-14]. CD.
[8] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR : Program péče o krajinu (PPK) [online]. 2006 [cit. 2007-03-10]. Dostupný z WWW: .
[9] Dobročinný fond Philip Morris ČR [online]. c2006 [cit. 2007-07-06]. Dostupný z WWW: .
[10] Ministerstvo životního prostředí :Podpora ochrany životního prostředí v České republice
2004
[online].
2004
[cit.
2007-07-06].
Dostupný
z
WWW:
.
[11] Nadace ČEZ : Podpora regionů [online]. c2007 [cit. 2007-07-06]. Dostupný z WWW: .
49
[12] Nadace Partnerství : Program Strom života [online]. 2007 [cit. 2007-07-06]. Dostupný z WWW: .
[13] Nadace VIA : Program Podpora místních iniciativ [online]. c2002 [cit. 2007-0706]. Dostupný z WWW: .
[14] Operační program životní prostředí [online]. 2007 [cit. 2007-06-01]. Dostupný z WWW: .
[15] Pivovary Staropramen : Program Pivovary Staropramen městům [online]. 2004 [cit. 2007-07-06]. Dostupný z WWW: .
[16] Státní fond životního prostředí České republiky : 3. Program péče o přírodní prostředí, ochrana a využívání přírodních zdrojů [online]. 2004 [cit. 2007-03-10]. Dostupný
z
WWW:
programy/program-pece-o-prirodni-prostredi/1860-pece-o-prirodni-prostredi.html>.
[17] Státní zámek Sychrov : Anglický park [online]. 2007 , 2007 [cit. 2007-06-09]. Dostupný z WWW: .
OBRAZOVÉ ZDROJE
[1] Obr. č. 1 až 6 - MADER, Günter, NEUBERT-MADER, Laila. Bäume : Gestaltungsmittel in Garten, Landschaft und Städtenbaum. Stuttgart : Deutsche VerlagAnstalt, 1996. 219 s. ISBN 3-421-03086-3.
[2] Obr. č. 8; 16 Mapy.cz : Historické snímky – II. vojenské mapování – Františkovo 1836 – 1852 [online]. c1996 [cit. 2007-07-10]. Dostupný z WWW:
50
.
[3] Obr. č. 7; 15; 27; 32; 33; 34; 44, 48 Mapy.cz : Orotofoto snímky [online]. c1996 [cit. 2007-07-10]. Dostupný z WWW: .
[4] ŠÍPOŠOVÁ, Martina. Fotografie alejí. 2007
51
SEZNAM OBRAZOVÉ DOKUMENTACE Obr. č. 1 – Úzká alej vedoucí podél pěšiny, vzdálenost řad je 2,5 m (Holzkirchen, Německo)..........................................................................................................................28 Obr. č. 2 - Výsadba alejí v zatáčce má svá pravidla, používaný spon je trojúhelníkový a počet stromů na vnitřní straně zatáčky je menší (Baden – Baden, Německo)..................28 Obr. č. 3- Dvouřadá alej, trojúhelníkový spon (Zeist, Nizozemí) ............................................29 Obr. č. 4 - Dvouřadá alej, čtvercový spon (dubová alej u Zilly, Německo) .............................29 Obr. č. 5 - Allée double, uprostřed otevřená alej, po stranách uzavřené aleje (Het Loo u Apeldoornu, Nizozemí) ....................................................................................................29 Obr. č. 6 - Osmiřadá alej (Královská alej, Anglesey Abbey, Velká Británie)..........................29
SEZNAM PŘÍLOH Základní údaje návrhu na vyhlášení památného stromu Přehled stromů pro silnice ve volné krajině Dřeviny vhodné do krajinných alejí a stromořadí Obrazová dokumentace k průzkumu alejí
52
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Sb.
sbírky zákona
č.
číslo
ČSN
Česká státní norma
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
SFŽP
Státní fond životního prostředí
AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
ÚSES
Územní systém ekologické stability
CHPV
Chráněný přírodní výtvor
CHPP
Chráněná přírodní památka
PPK
Program péče o krajinu
53
