Komplexní geograficko – biologicko – geologická exkurze
JIŽNÍ
ECHY – SBORNÍK REFERÁT 28. – 30. 4. 2009, 2.A, 4.C
PLEŠNÉ JEZERO: Toto jezero pat í do povodí Vltavy. Voda z jezera sloužila k plavení d eva ve Schwarzenberském plavebním kanálu. Na sklalní st jezera byl vzty en pomník basníka a spisovatele Adelbrta Stiftera JEZERO LAKA: P vodn zde byl jen mo ál s n kolika jezírky. Dnes je to nejmenší a nejm í ze šumavských ledovcových jezer ( maximální hloubka jen 3,9 m),ale zárove nejvýše položené jezero na Šumav . Zvláštností jsou plovoucí ostr vky rostlinného p vodu. V okolí jezera jsou p irozené lesní porosty. V minulém století byla hladina jezera 2x zvýšena um lou hrází. CHKO ŠUMAVA
Jiho eská univerzita Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích byla z ízena dne 28. zá í 1991spojením Agronomické, Provozn ekonomické a Pedagogické fakulty. Zárove v roce 1991 vznikly i ostatní fakulty. Fakulta zahrnuje všechny typy studijních obor (222 obor s dalšími specializacemi). V sou asné dob zde studuje na 11ticíc student . V rámci celoživotního vzd lání zde mají možnost studovat i senio i na tzv. Univerzit t etího v ku.Univerzita je zam ena edevším na výzkum v oblasti p írodních, sociálních a humanitních v d. To dokazuje i spolupráce s 11 ústavy Akademie v d eské republiky a také s mnoha zahrani ními institucemi nap . v Rakousku, N mecku, Americe, Africe a Asii. N které výzkumné projekty jsou realizovány i v Arktid a Antarktid . Zajímavá je studentská tradice, která se koná každý rok 17. listopadu, kdy studenti po ádají pochod na Kle , nejvyšší hora Blanského lesa) a mši p i sví kách v kostele Ob tování Panny Marie. rovec na Šumav Situace v lesích p iléhajících k les m v národním parku Šumava je znepokojující. Obavy plynou z rozší ení rovce, který se ší í z národního parku Šumava do p ilehlých les . Jedná se zejména o lesy ve správ s.p. Lesy R, s.p.,vojenské lesy a statky nebo lesy soukromé a obecní. Z ploch v národním parku, na kterých není už kolik let proti k rovci zasahováno se k rovec nekontrolovateln ší í do p ilehlých les , kde posléze p sobí výrazné škody na lesních porostech a m že být p inou rozsáhlé kalamity. P inu tohoto stavu je možno vid t v zales ování prostoru p evážn smrkem, který je náchylný k napadání k rovcem. K ší ení k rovce napomáhají i mírné zimy a zna v trné po así, které zp sobuje polomy. Dlužno íci, že takovéto porosty jsou vizitkou špatného p ístupu lidí k p stování les , ve kterém hraje roli hlavn rychlý finan ní zisk z t žby z rychle rostoucího smrku. V tomto sm ru se úpln p ehlíží nutnost pé e o lesní porosty s ohledem na p irozenou rovnováhu írody.Už n kolik let se vedou spory o tom jak má vypadat pé e o takto napadené lesy-bu vykácet zasažené porosty nebo nechat tento stav bez zásahu lov ka a nechat to na p írod . Chýnovská jeskyn Chýnovská jeskyn byla objevena roku 1863 p i práci v lomu. Roku 1868 se po úpravách stala první turisticky zp ístupn nou jeskyní na území eské republiky. Dodnes jsou zachována p vodní kamenná schodišt a prohlídka jeskyn je malou romantickou exkurzí do historie. Chýnovská jeskyn byla postupn vytvá ena rozši ováním puklin korozí, p emž na charakteru chodeb se zárove podílela proudící a výmolná innost vod. Nevyniká krápníkovou výzdobou, ale barevností st n a strop , kde bílé, žluté a hn dé polohy mramor st ídají tmavé vrstvy amfibolit . Tyto dv horniny se podílely na vzniku pozoruhodných kruhových útvar na st nách, tzv. ok. Strmé chodby jeskyn upadají až do hloubky 41 metr na hladinu podzemního toku. Celková délka jeskynního systému, který není ješt zcela prozkoumán, je více než 1200 metr , délka turistické trasy je 220 m. Teplota vzduchu se pohybuje mezi 5 až 9°C. Šumavská jezera Šumavská jezera byla p ed rokem 1989 pro všechny obyvatele naší republiky n co nep ístupného, tajuplného a pro potáp e navíc n co úpln nedotknutelného. Turisté mohli navštívit jen erné a ertovo jezero, a to pouze na hrázi. Ostatní jezera ležela v tak zvaném hrani ním pásmu. Na Šumav je 8 jezer ledovcového p vodu, z toho 5 na eské stran a 3 na n mecké stran . ERNÉ JEZERO: Je nejv tší z ledovcových jezer. Jeho maximální hloubka je asi 39,8 m. Leží v Železnorudské hornatin SV svahu Jezerní hory. Je k n mu nejlepší p ístup ze všech jezer. ERTOVO JEZERO: Leží také v Železnorudské hornatin na JV svahu Jezerní hory. Leží nedaleko erného jezera. Cesta k n mu vede divokým lesem. PRÁŠILSKÉ JEZERO: Leží v západní ásti Šumavských plání. Lesní porosty v okolí jezera pat í k nejvíce ovlivn ným lidskou inností v západní ásti národního parku.
CHKO Šumava, rozkládající se podél hranice R s N meckem a Rakouskem, byla vyhlášena Ministerstvem školství a kultury 27. 12. 1963 na rozloze 168 654 ha. V roce 1990 ji UNESCO jako sou ást jedine ného evropského p írodního celku vyhlásilo za Biosférickou rezervaci tvo ící tzv. "Zelenou st echu Evropy". Dnes CHKO plní funkci ochranného pásma NP Šumava a NP Bavorský les a skládá se z r zných díl ích maloplošných chrán ných území, která se d lí na: pralesy a p írodní nepozm né mok ady, samovoln vzniklé lesy a druhotné mok ady a lokality ochrany výjime ných druh . Mezi nejznám jší p írodní rezervace pat í nap . Boubínský prales, Královský hvozd, erné a ertovo jezero, ertova strá , Nebe, Zelenský luh, Jilmová skála, Multerberské rašeliništ (los evropský) i Velké Bahno. Šumava je lesnaté poho í s rozsáhlými náhorními plochami – z ásti bezlesými plán mi s nejcenn jšími územími – rašeliništi vrchovištního typu, tzv. slat mi, se zachovalými rašelinnými jezírky. Krajina místy až mystická - s pomístn vystupujícími vrcholy a hlubokými údolími, ledovcovými jezery a kary, s horskými smr inami jako n kde na severu Evropy, se zádum ivými rašeliništi a luhy v údolní niv Vltavy - nabízí výhled až k alpským ledovc m. Prakticky všudyp ítomný les, stejn jako rašeliništ a horské louky, v etn všech fází jejich vývoje jsou zde zachovány jako p írodn -kulturní d dictví pro sou asné i budoucí generace. Oblast je z velké ásti p ístupná ve ejnosti - nachází se zde velké množství turistických tras, cyklotras i lyža ských stop, tras pro vodáky, p írodních nau ných stezek a oblastí dokládajících bývalé osídlení a innost lov ka. JE Temelín Plány na výstavbu 2. jaderné elektrárny u nás vznikly už v roce 1979, p esto byl Temelín se vším všudy dokon en až rok po p elomu druhého tisíciletí a do provozu byl uveden v letech 2002-2003. Dominantní znak Temelína - ty i 155m chladící v že se stav ly mezi léty 1986-1990. Konstrukce "vodou chlazeného reaktoru" ve tvaru válce je vysoká 3,6m se st nami silnými 20cm a její vnit ní pr r iní 3m. Po sametové revoluci se p vodn plánovaná výstavba 4 reaktor zten ila na pouhé dva. Od té doby docházelo k ad úprav, prov rek inspektor , kontrolních misí, audit s jediným spole ným cílem - zajistit maximální bezpe nost Temelína. Ten je konstuován tak, aby vydržel nap . zemet esení, tlakové vlny od explozí, dopad letících p edm , vn jší zátopy, atd. V médiích uv ej ované odstávky reaktor nejsou ni ím nebezpe né, vycházejí totiž konstrukce reaktoru a jsou pro jeho funkci nezbytné. Navíc menší technické potíže, o které se opírají Rakouští odp rci se vždy odehrály v nejaderné ásti elektrárny, tedy není d vod k panice. eským odp rc m Temelína však nejvíce vadí nenapln ní slib , že energie z Temelína nahradí energii vyrobenou z p írodu devastujících uhelných elektráráren. Navíc stejné množství energie, kterou Temelín vyrobí, je vyváženo do zahrani í. Dávné sliby EZu o levné elekt in se pod ly neznámo kam, mezitím co on si na tom slušn mastí kapsy. Lužnice Lužnice (n mecky Lainsitz) je eka na jihu eské republiky s horním tokem v Rakousku. Je to pravob ežní p ítok Vltavy. Je dlouhá 208 km a odvod uje území o rozloze 4 226 km . Pr rný pr tok iní 24,3 m /s. Dodává vodu tšin nejv tších, nejznám jších a nejproslulejších rybník (nap íklad Rožmberku) už od dob Jakuba Kr ína z Jel an. Protéká Novohradskými horami, T ebo skou pánví a St edo eskou pahorkatinou. Celý horní tok Lužnice až k Veselí nad Lužnicí je sou ást CHKO T ebo sko, jednoho z p írodn nejcenn jších území jižních ech, které je za azeno do systému biosférických rezervací UNESCO. Oproti ostatním jiho eským ekám má velmi malý spád a te e velmi pomalu, což se negativn projevuje p i povodních. Koncem padesátých let se v oblasti P íb nic, hradu ve kterém našli úto išt adamité a pikarti, než ho Jan Žižka dobyl a p eživší zajatce nechal upálit na Klokotech, la stav t p ehrada. Našt stí k tomu nedošlo. V minulosti byla na této ece provozována voroplavba. Již panovník Karel IV. stanovil p edpisy pé e o splavn ní Lužnice pro dopravu d eva (zápis v kronice - 3.8.1366). Lužnice je „mekkou“ vodák – je jednou z nejoblíben jších eských ek pro rekrea ní kanoistiku, zejména úsek od Tábora k Bechyni.
MADETA Zámek eský Krumlov Státní hrad a zámek eský Krumlov, památka UNESCO, je významným turistickým místem. Ve ejnosti je otev en od dubna do íjna a za sezonu navštíví zámecké expozice p es 340.000 návšt vník . Exteriérová prohlídka areálu zámku seznamuje p sobivou architekturou významné dvorské rezidence 16. – 18. století a se vzácnými renesan ními a barokními freskami na budovách kolem p ti zámeckých nádvo í. Deset hektar barokní zahrady s francouzskou a anglickou zahradní úpravou, kaskádovou fontánou a zámeckým jezírkem je oblíbeným místem pro relaxa ní a medita ní procházky. V interiérových prostorách jsou k dispozici dv prohlídkové trasy s historickými instalacemi interiér 16. – 19. století, zámecká v ž s hladomornou a lapidárium s expozicí barokních plastik. Nejvýznamn jší památku, skute nou perlou v korun divadelního d dictví, je sv tov prosnulé zámecké barokní divadlo, které je jednou nejlépe dochovaných divadelních scén 18. století v Evrop s tém kompletním vybavením dekorací, kostým , rekvizit a jevištní techniky. Návšt vník m jsou dále p ístupné t i galerie se sou asným eským keramickým, sklá ským a výtvarným um ním na I., II. a IV.zámeckém nádvo í. Nejvyšším p ístupným místem je ochoz zámecké v že ve výši 35m nad úrovní II. nádvo í, nejhlubším p ístupným místem jsou Václavské sklepy na IV. zámeckém nádvo í 12m pod úrovní nádvo í. V pr hu celé sezony žije zámek bohatým kulturním, spole enským a konferen ním životem. Kle Kle je se svými 1084 m.n.m nejvyšší horou Blanského lesa. Název Kle je jedním z nejstarších pojmenování eských hor. Na po átku 19. století byla navšt vována pouze za ú elem m ení a mapování. Ješt d íve než došlo k samotné stavb rozhledny, byla Kle navšt vována lidmi díky vynikajícímu pohledu na Alpy. Stavba rozhledny byla realizována v letech 1822-1825. Podn t k její stavb dal kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku, který byl sám vášnivý cestovatel a propagoval turistické zájmy. Rozhledna na Kleti je nejstarší kamennou rozhlednou v echách. Na po est knížete byla pojmenována Josefovou v ží. O sto let pozd ji tj. roku 1925 zde byla vystav na horská chata pro pot eby turist . Jejíž patronkou se stala kn žna Terezie ze Schwarzenberku. Podle ní dostala chata název Tereziina chata.Mimo to se na Kleti nachází i hv zdárna. Zatím zde bylo objeveno 327 planetek,které za adila Mezinárodní astronomická unie mezi potvrzené objevy se spolehliv ur enou dráhou. To p edstavuje pro Kle šesté místo v celosv tové statistice V dnešní dob je Kle cílem mnoha turist a to i v zimním období.,kdy si na své p ijdou i lyža i. V lét se dá na Kle dopravit seda kovou lanovkou, jejíž dolní stanice se nachází v Krasetín u Holubova. Lanovka p ekonává délku 1752 m a výšku 383 m, turisty p epravuje již od roku 1961. KOH-I-NOOR Název této firmy m že spoust lidí p ipadat zvláštní, má však své opodstatn ní. Stejné jméno totiž nese nejslavn jší diamant sv ta. Ten je zasazen do korunova ní koruny anglické královny jako hlavní klenot. Podnik byl založen Josefem Hardmuthem, mimo jiné autorem minaretu v lednici, a to již roku 1790 ve Vídni. Je zajímavé, že p vodn se zabýval výrobou kameniny. Výrobu tužek zahajuje až po dvanácti letech. Do eských Bud jovic, kde z stal dodnes, se st huje roku 1848. Tužky KOH-I-NOOR postupn slaví mnoho úsp ch na r zných sv tových výstavách. Ochranná známka firmy je registrována jako v bec jedna z prvních na našem území. Dnes má firma deset výrobních závod p ímo v eských Bud jovicích a n kolik dalších závod v republice, zabývajících se jinými výrobky. V široké nabídce spole nosti je více než 4500 druh zboží. To se prodává v 65 zemích sv ta. CHKO t ebo sko CHKO T ebo sko byla založena 15.listopadu 1979 Celková rozloha CHKO je cca 700km2, je to oblast, která byla více než 800 let p etvá ena lidskou inností (Na utvá ení zdejší krajiny se již od 12. století aktivn podílel i lov k, a to zejména nad úpravami vodních pom .) a také centrum eského rybníká ství.CHKO je zalesn ná asi z 50%, je zde velké zastoupení rašeliniš . Zem pisná poloha, podnebí, reliéf, geologické a hydrologické pom ry vytvo ily zde podmínky pro existenci r znorodých spole enstvech rostlin a živo ich . Peloid y(slatinné a rašelinové zeminy, bahna, užívané jako bahenní koupele) z t ebo ských rašeliniš jsou využívány k lé ebným el m v lázních. Fauna:Na t ebo sku se vyskytuje hodn živo ich , a to p edevším ptáci, protože t ebo sko leží na významné evropské k ižovatce tah ptactva. Flóra: Z ohrožené flóry ech roste na území CHKO T ebo sko tém 400 druh , z nichž 104 pat í mezi chrán né.
Po átky Madety se vztahují k roku 1902, kdy se tato první sýrárna nacházela v Tábo e a nazývala se Mlékárenské Družstvo Táborské. Od prvních písmen názvu družstva byl odvozeno pojmenování Madeta, která jako taková vznikla v roce 1906. Po druhé sv tové válce ji postihlo to, co v tšinu podnik , a to, že byla znárodn na. Od této doby prošla mnohými zm nami, kdy t eba také pod Jiho eské mlékárny. V roce 2002 byla p ejmenovaná na MADETA, a.s. Nyní vyrábí jak sýry i mléko, ale také r zné jogurty a tvarohové dezerty. Nap íklad nám dob e známý Lipánek nebo t eba Romadur. R zné inovace nap íklad práv na Lipánkovi m vedou k názoru, že Madeta má zám r, dostat se do podv domí už úpln malých d tí, které si na její výrobky zvyknou, a tak si nenásiln získává další a další zákazníky. Tento nejv tší zpracovatel mlé ných výrobk v eské republice se také v lednu zasloužil o to, že neskon ilo padesát tisíc litr mléka v kanále, což by se stalo, pokud by Madeta nesvolila a neodebrala jej od Mléka ského a hospodá ského družstva St ední echy, se kterým v té dob už nem la platnou smlouvu o odb ru mléka. Madeta vyrobí za den kolem 240 výrobk a exportuje je do 15 zemí. Tato mléko zpracující firma pat í již více jak 100 let neodmysliteln k Jižním echám asi tak, jako Karl v most k Praze. Blanský les Chrán ná krajinná oblast Blanský les byla vyhlášena v roce 1990 a zaujímá plochu 212 km². Území spadá do okres eský Krumlov, eské Bud jovice a Prachatice. Jedná se o pozoruhodn zachovalý krajinný celek v podh í Šumavy s etnými cennými lokalitami. Nejvyšší vrchol tvo í dominanta hory Klet s nadmo skou výškou 1083 m a kamennou rozhlednou. Významným a také hrani ním tokem je eka Vltava, která odvod uje tém celé území CHKO. St edem oblasti protéká K emžský potok. Na jihu pat í k významným tok m Pole nice a Chvalšinský potok. Více než polovina území CHKO je pokryta lesními porosty, z nichž nejvýznamn jší jsou smíšené podhorské lesy s p evahou buku. Nalezneme je na severovýchodních svazích Klet a ve skupin vrch Bulový a Vysoká B ta. Krom p írodních krás je zde i mnoho historických památek. K významným pat í cisterciácký klášter ve Zlaté Korun a z ícenina gotického rožmberského hradu Dív í Kámen. Blanský les je pro svou krásnou a zachovalou p írodu i cenným rekrea ním zázemím. Lipno Lipenská p ehrada byla vybudována v letech 1952–1959 na ece Vltav . Jde o nejv tší vodní plochu v R v bec plocha 48,7 km². V tšina Lipenské p ehrady leží uvnit CHKO Šumava. V nádrži se nachází vedle n kolika menších ostr vk i v tší ostrov zvaný Tajvan. Výška hráze je 25 m, délka hráze je 296 m - tvo í ji 270 000 tun zeminy. Zcela ojedin lou stavbou je podzemní hydroelektrárna, kde je v hloubce 171 m uložena elektrárna, která vyrábí elekt inu pomocí dvou Francisových turbín. Také je zde 3,6 km dlouhý podzemní tunel do vyrovnávací nádrže Lipno II, ve kterém vyrábí elekt inu turbína Kaplanova. Lipno nabízí veškeré rekrea ní možnosti, v lét koupání a turistiku a v zim si zde m žete zalyžovat. Lipno také slouží jako k zachycování povodní, ovšem v tomto sm ru v roce 2002 zklamalo. Jind ich v Hradec Jind ich v Hradec je m sto ležící ve východní ásti Jiho eského kraje, na b ezích eky Nežárky v okrese Jind ich v Hradec. Jeho historické jádro je m stskou památkovou rezervací. Na za átku 13. století byl na základech starého slovanského hradišt vystav n gotický hrad, ten byl s postupem asu p estav n na renesan ní zámek. Jind ich v Hradec je také pravd podobným rodišt m Adama Michny z Otradovic (1600). V letech 1831 - 1835 pobýval v místním pivovaru Bed ich Smetana. Jind ich v Hradec byl také prvním m stem, kde bylo osv tlení zajišt no elekt inou. Roku 1888 došlo na p estavbu bývalého vodního mlýna na K ižíkovu elektrárnu . Chodové Chodové byli svobodní sedláci p edevším v okolí Domažlic, Tachova a P imdy, kte í m li za úkol vykonávat ozbrojenou strážní službu eské západní hranice. Zajiš ovali nem nný pr h hranice a bezpe ný provoz na obchodní stezce vedoucí do bavorského m ste ka Furth im Wald. Za tuto službu získali ve 14. až 17. století panovnické výsady, které jim dávali výjime né postavení ve feudálním systému. V letech 1325 - 1612 obdrželi Chodové celkem 24 privilegií. Nejd ležit jšími byly osobní svoboda a poddanství pouze králi. M li i vlastní samosprávu. Odhaduje se, že strážní službu zajiš ovalo pouze celkem asi 320 sedlák s rodinami. V 16. století za alo postavení Chod postupn upadat a to z n kolika p in. P edevším došlo ke stabilizaci zemské hranice a k vále ným konflikt m nedocházelo tak asto, stejn jako byly relativn ustáleny hranice osídlení.. V 17. století
prob hlo chodské povstání na jehož konci byl popraven legendární chodský v dce Jan Sladký Kozina. Kozina symbolizuje odpor eského lidu proti n meckému útlaku v tzv. dob temna. kova pila kova pila leží na soutoku ky K emelné s ekou Vydrou v Šumavských pláních. Soutokem K emelné a Vydry tu vzniká eka Otava. Kdysi skute ná pila byla pojmenovaná podle obchodníka se d evem ka Bubení ka, který zde pilu v letech 1863-70 postavil. D evo se tehdy vázalo do vor a plavilo po ece Otav . Místo je rovn ž známé pobytem Bed icha Smetany, který sem v lét roku 1867 zavítal na návšt vu k majiteli pily. Na pravém b ehu Otavy m žete najít tzv. Smetan v smrk, který sám Smetana tady zasadil. Dnes se v osad nachází funk ní vodní elektrárna kova pila a vodní elektrárna Vydra z let 1934-1938. Elektrárny jsou funk ní technickou památkou. V elektrárn Vydra je muzeum s ve ejn p ístupnou expozicí "Šumavská energie", která zahrnuje historii hydroenergetiky na Šumav , model elektrárny na erném jeze e, model elektrárny Vydra, model Vchynicko-tetovského plavebního kanálu a p ívodního potrubí k elektrárn Vydra. V p ípad p íznivého po así je možnost prohlídky i strojovny kovy Osada kova pila je východiskem nau né stezky Povyd í, vodáckého sjezdu Otavy a mnoha turistických, cyklistických a lyža ských eky tras. Holašovice Nevelká osada Holašovice leží v p vabné krajin jižních ech nedaleko eských Bud jovic v Šumavském podh í na jihovýchodních svazích Blanského lesa klesajícího do eskobud jovické rybni ní pánve. Osada Holašovice, vznikla patrn v pr hu 1. poloviny 13. století, i když první zmínka o ní se objevuje až v roce 1292 v listin krále Václava II. V Holašovicích se dochoval jeden z nejlépe zachovaných soubor jiho eské lidové architektury 19. století, který je p íkladem tradi ní st edoevropské vesnice. Historické jádro obce p edstavuje náves a kolem ní stojící statky.V obci se nachází celkem 22 budov s malovanými barokními štíty. P estavba štít a vjezd do statk se uskute nila v první polovin 19. století ve stylu tzv. lidového baroka. Náves je tak naprosto unikátní ukázkou tohoto stavebního stylu. Charakteristickým rysem vesnice jsou rovné brány nad vraty a štíty bez bohatého zdobení. Štíty jsou zdobeny štukovým dekorem s motivy známých z výšivek. Ve vesnici se dochoval st edov ký systém azení usedlostí štítovými pr elími dom a sýpek. V tšina dom .Díky své výjime nosti a kráse byly Holašovice zapsány v roce 1998 na Seznam sv tového kulturního a p írodního d dictví UNESCO.Do podv domí eské ve ejnosti se vesnice zapsala v roce 1972, kdy se zde natá ela filmová podoba Prodané nev sta Holašovice jsou nejreprezentativn jším a nejzachovalejším p íkladem této pozoruhodn vysp lé tradi ní lidové stavební tvorby selské baroko. evážná v tšina usedlostí obce slouží k trvalému bydlení, pouze dv jsou využity k rekreaci. Bývalý hostinec slouží i nadále svému ú elu, v obydlí ková e je dnes umíst n obchod a v kovárn hasi ská zbrojnice sto Husinec leží v okrese Prachatice na b ehu eky Blanice, jeho nadmo ská výška je asi 540 m.n.m. V sou asné dob zde žije ibližn 1295 obyvatel. První písemná zmínka o Husinci pochází z roku 1359, ale p edpokládá se že v tomto roce byl Husinec povýšen z vesnice na m sto a rok jeho založení je odhadován na 1340. Husinec je pravd podobným rodišt m známého kazatele a reformátora Mistra Jana Husa. V jeho rodném domku íslo popisné 36 byl z ízen Památník Mistra Jana Husa- národní kulturní památka, s expozicemi o život a díle a o husitském revolu ním hnutí. V muzeu je také pam tní sí v novaná dalšímu husineckému rodákovi, akademickému malí i Josefu Krejsovi. Z Husince pochází též akademický malí Cyril Chramosta, který v noval jiho eské krajin zna nou ást své malí ské tvorby. Muzeum je oficiáln p ístupné ve ejnosti od roku 1873. Na nám stí Husince je socha Mistra Jana Husa z roku 1958 od profesora Karla Lidického a také barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18.století. Asi 0,5 km od obce Husinec je tzv. Husova skála, u níž podle pov stí Jan Hus odpo íval p i cestách ze školy z Prachatic. Ve 14. století byl v blízké lokalit založen hrad Hus. Zbytky z íceniny hradu naleznete asi 3 hodiny šky od Husince. Na hrad Hus svolal Mikuláš z Husi po átkem roku 1419 veškeré Husovy p ívržence, aby se poradili o svržení krále Václava a snad jen zásluhou kn ze Václava Korandy nedošlo k žádnému takovému inu. Budvar Pivovar Bud jovický Budvar, n. p. je dlouhodob jedním z nejúsp šn jších potraviná ských podnik v eské republice. Tém polovina produkce je vyvážena do více než 50 zemí všech sv tadíl . V roce 2008 zvýšil Bud jovický Budvar výstav piva meziro tém o 4,8 % a dosáhl objemu 1 313 000 hektolitr . Pivovar byl založen eskými právováre níky, kte í navázali na více než 700 let starou historii va ení piva v eských Bud jovicích (d íve Budweis). Bud jovický Budvar má více než 380 ochranných známek registrovaných ve 101
zemích sv ta. Mezi nejznám jší pat í Budweiser, Budvar, Budweiser Budvar, Bud, Bud jovický Budvar a Czechvar. Prášilské jezero Prášilské jezero je jedním z p ti eských šumavských ledovcových jezer. Je to karové ledovcové jezero, tzn. vzniklo v d sledku prohloubení zemského povrchu ledovcem. Leží v nadmo ské výšce 1080 m.n.m., jeho délka je až 280 m a ší ka 180 m . Celé jezero má obvod p ibližn 730 m a rozkládá se na ploše 3.9 ha. Nejv tší nam ená hloubka je 15 m. Jezero se nachází v Plze ském kraji, vede k n mu turistická trasa z obce Prášily, která leží 5 km od jezera. Voda odtéká jezerním potokem do eky K emelné. Jezero je hrazeno 9 m vysokým valem žulových balvan . Na hrázi je kamenný pomník studenta O. Kareise, který se tu utopil v roce 1927. Nad jezerem se vypíná hora Poledník, na níž byla v roce 1998 ve ejnosti zp ístupn na rozhledna. Klášter ve Vyšším Brod Vyšebrodský klášter je cisterciácký klášter nacházející se ve Vyšším Brod . Jedná se o jednu z nejvýznamn jších kulturních památek jižních ech. Klášter byl založen roku 1259 Vokem I. z Rožmberka a povolal sem cisterciáky z Willheringu. Cisterciáci jsou vlastn odnoží benediktin . Stavba se stala se rodovým klášterem Rožmberk , bylo zde poh beno deset generací této rodiny. Jako první zde spo inul popravený Záviš z Falkenštejna. K nejvýznamn jším mecenáš m pat il Petr I. z Rožmberka. I za jeho pomoci mniši vybudovali rozlehlé panství, které nebylo vážn ji poškozené ani b hem husitských válek i když byl klášter dobyt. Klášter zažil i pár úpadku a to po t icetileté válce nebo b hem vlády Josefa II. Za druhé sv tové války se rušení klášter nevyhnulo ani Vyššímu Brodu. V tšina mnich odešla na fary a poté se vrátili. Zemi však byli nuceni opustit, protože v tšina z nich byli mci. Život se sem znovu vrátil v roce 1990. Dobu totality p ežili však jen dva zdejší mniši. V sou asnosti zde žije po etná komunita mnich , kte í objekt rekonstruují. Prohlídkám je p ístupný kostel, kapitulní sí a knihovna. V budov opatství je Poštovní muzeum. Život uvnit kláštera probíhal podle regulí ád z roku 1334. Do noviciátu vstupovali chlapci zhruba ve 14-ti letech, v novali se jen modlitb , zbožnému rozjímání a hodinkám. Konvršové (n co jako mnich laik) m li stejné výsady jako mniši kn ží, ale p edevším se v novali práci. Pracovali od rána do ve era za skromné stravy a v naprostém ml ení. Teprve až když zestárli m li stejné výsady jako „ ádní“ mniši. Jídlo bylo skromné (kaše, chléb, ob as vejce) a u jídla se vždy p ed ítalo. Umývání podle regulí nebylo povinné. Zato se p edepisovalo umývání nohou a ranní o ista rukou byla dobrovolná. Mniši chodili oble eni prost v kuklách a pouze na cesty dostávali kalhoty. Nosívali speciální obuv zvanou botas, která sahala až po kotníky. Dodnes probíhá v klášte e ísný ada náplní života mnicha je modlitba a práce Vod any Vod any jsou m sto v jižních echách, okres Strakonice. Toto m sto se nachází zhruba v polovin cesty mezi Strakonicemi a eskými Bud jovicemi, od kterých je m sto vzdáleno 27 km, od Písku jsou vzdálené 20 km. Vod any ítají 7 000 obyvatel což je jen o n co mén jako Moravské Bud jovice. M sto je známé svou rybá skou a rybníká skou tradicí. M stem protéká eka Blanice. M sto Vod any vzniklo jako osada u zlatonosných rýžoviš na p elomu 12. a 13. století. V roce 1336 se o n m v privilegiích, které ud lil Jan Lucemburský, píše jako o královském m st , pozd ji proslulo jako jedno ze st edisek jiho eského rybá ství. Již roku 1400 toto m sto ješt s Pískem a s eskými Bud jovicemi tvo ilo oporu královské moci na jiho esku. O dvacet let pozd ji ho dobyl Jan Žižka a poté se p idalo k husit m. V druhé polovin 15. století se za aly zakládat rybníky, které jsou dnes typickým znakem okolní krajiny. Zdaleka viditelnou památkou je d kanský kostel Narození Panny Marie, o n mž písemné zprávy hovo í od roku 1317. Na konci 19. století se uskute nila novogotická p estavba chrámu, která mu dala jeho dnešní podobu. Kostel dostal nové oltá e, byl vyzdoben podle Mikoláše Aleše a k ížovou cestu namaloval akademický malí Josef Bosá ek. Uprost ed nám stí stojí kašna se socha skou výzdobou z roku 1928. Papírny V
ní
Obchodník Ignác Spiro zakupuje roku 1861 starou papírnu v eském Krumlov , jejímž majitelem byl Theodor Pachner, rytí z Eggensdorfu. P em nou d ív jší ru ní práce ve strojovou výroba papíru zna vzroste. Dne 23. íjna 1866 však dojde k velkému požáru a závod je tém celý zni en. Protože má Spiro sv j podíl pojišt n, získá nové prost edky a tak se mu b hem jednoho roku poda í uvést továrnu znovu do provozu. Kv li surovin , jemné evné drti, zakupuje roku 1867 Pe kovský mlýn p i silnici z eského Krumlova do Rožmberka a z izuje zde brusírnu d eva. Mlýn má výhodnou polohu a proto sem Spiro postupn p enáší výrobu z krumlovské papírny. Obchodními spole níky se pozd ji stávají i majitelovi dva synové, Ludvík a Emanuel. V hospodá ské krizi kolem roku 1873 Spirova papírna díky vhodn provád ným investicím vzkvétá. Metoda broušení d eva na d evovinu se postupn ukáže jako pomalá, a tak je v prostoru n kdejšího Pe kova mlýna z ízena v roce 1883 sulfitka - továrna
na sulfitovou buni inu (jedna z prvních sulfitek, z ízená nap íklad o dva roky d íve než první závod toho druhu v Americe). V roce 1889 je velkým požárem zni ena p ípravna d eva a papírenské stroje. Pojiš ovna op t z v tší ásti škodu nahradí, a tak je možné zakoupit v zahrani í nové stroje, a tím továrnu podstatn zmodernizovat a rozší it. Nová pracovní epocha v oblasti výroby papíru nastává v roce 1911 postavením dosud nejv tšího rota ního stroje na papír ve sv . V zá í 1929 se p em uje dosud soukromá firma na akciovou spole nost. Po hospodá ské krizi ve t icátých letech dvacátého století dochází k další modernizaci závodu, kdy jsou p estavovány a vym ovány papírenské stroje a další strojní ásti jednotlivých provoz . Rok 1938 hluboce zasáhne do d jin továrny. N mci se zmocní majetku Spirovy rodiny a v zá í 1941 dojde ke slou ení Spirovy papírny s málo prosperující rakouskou papírnou Steyrermühl ve Steyeru. Toto období nep inese žádné rozší ení provozu ani jeho modernizaci. Stroje nikdo neudržuje a tak se za ízení rychle ni í, až se na konci války zastaví tém úpln .
za aly usazovat rostliny, nejprve ost ice a rákos (nejspodn jší vrstva slat ). Poté p evládl nenáro ný rašeliník, který p ir stal zpravidla u hladiny vody. To zap inilo, že rašeliništ bylo vyšší ve svém st edu než na okraji. V pr hu vývoje ob as došly vodní zdroje, rašeliništ odum elo a na jeho míst za aly r st d eviny. Rašeliništ rozd lujeme podle zp sobu zavlažování a terénu na vrchovišt (srážky, horské oblasti), slatiništ (pramen, podzemní voda, údolí) a p echodová rašeliništ . Na šumavských slatích nalezneme ze zástupc flory p edevším rašeliník, ploník, bor vku, brusinku, vlochyni, v es, suchopýr, samoz ejm masožravé rostliny jako rosnatky a tu nice. Mezi nejvýznamn jší rašeliništ pat í: Hornokvildské slat , Chalupská sla , Jezerní sla (103 ha), íjezerní sla , Velká Niva, Blatenská sla (1240 m.n.m.), Buková sla , Cikánská sla (102 ha), ernohorský mo ál, Filipohu ské slat , Gerlova hu . Šumavská rašeliništ pat í mezi mok ady mezinárodního významu, která jsou zapsána do seznamu tzv. Ramsarské konvence.
Sport v eských Bud jovicích
SOLO SIRKÁRNA
eské Bud jovice nabízejí celou adu sport . To je také zap in no tím ,že je zde T locvi ná pedagogická fakulta, která nabízí adu aktivit mezi n které z nich pat í Aikidó, což je bojový sport, který vycházel z celé ady bojových um ní.. Lidé v eských Bud jovicích mají ale nejrad ji návšt vy hokejového a fotbalového stadionu. Hokejisté HC Mountfield eské Bud jovice provozují hokej na extraligové úrovni a také i na mezinárodní scén , kde reprezentují R v hokejové lize mistr a eskobud jovický fotbal se také neztratí v nejvyšší sout ži R gambrinus lize. Lidé, kte í spíše dávají p ednost klidn jším sport m rad ji navštíví Jezdecký klub eské Bud jovice, který provozuje celou adu program s poníky a koni. Junák, tak se nazývá svaz skaut a skautek to je další innost, která jde v eských Bud jovicích a jeho okolí provád t. Mén známý sport pro nás, který má ovšem v eských Bud jovicích velkou úsp šnost je Korfbal. Z bojovými sporty se v eských Bud jovicích p ímo trhnou dve e, p sobí zde také klub Musu Jikiden Eishin Ryu lai Jutsu R. Mladé a ohebné dívky ale i chlapci navšt vují oddíl SK moderní gymnastiky Máj. Pro po ádný adrenalin si obyvatelé eských Bud jovic zajdou do klubu SK Vodní slalom eské Bud jovice. Lidé, kte í jsou trp livý a mají logické myšlení chodí do šachového oddílu TJ Lokomotiva eské Bud jovice DKV. Mezi dalšími sporty v eských Bud jovicích najdeme také volejbal, hokejbal a mnohé další, ve kterých jde prožít volný as lidí z eských Bud jovic a blízkého okolí.
Spole nost SOLO SIRKÁRNA, a.s. je jedinou eskou sirkárnou. V roce 1839 zahájil po svém návratu z Vídn sušický truhlá Vojt ch Scheinost v primitivní dílni ce výrobu prvních zápalek v eských zemích. Založil tak proslulou tradici a slávu sušických zápalek - jak se tehdy íkalo - sirek. Kvalitní výrobky se brzy prosadily nejen na domácím trhu, ale i v zahrani í. B hem pouhých n kolika let se malá dílna zm nila ve velký pr myslový podnik. Sou asná výroba zápalek je vysoce produktivní, ekonomicky efektivní, ekologicky istá, zam ená na vysokou kvalitu provedení a funkci zápalek. Hlavi ky zápalek, podle speciální receptury, neobsahují síru ani t žké kovy. Název sirka pat í dnes už tak trochu do historie, dnes se tenhle tradi ní výrobek oficiáln ozna uje jako bezpe nostní zápalka. To znamená, že k jejímu zažehnutí musí existovat vždy dv zápalné složky - sm s na hlavi ce d ívka a škrtací nát r na krabi ce. Tém 85 % sou asné prodejní kapacity zápalek je exportováno na sv tové trhy. Exportujeme do mnoha zemí Evropy, do oblasti Blízkého východu a samoz ejm i do zámo í kam pat í zem Afriky, Ameriky, Latinské Ameriky a zem Karibské oblasti. Na sv se podle údaj statistik spot ebuje ro šest trilión zápalek.
Sport na Šumav Mezi nejžádan jší a nejvyhledávan jší sporty na Šumav pat í cyklistika, fotbal, lyžování, jezdectví a vodáctví. Šumava je ale vyhledávána z hlediska sportu hlavn kv li velkým zimním st edisk m. Nejznám jšími jsou Ski areál Zadov a Ski areál Špi ák. Nám je velice známe st edisko Kramolín, kde n kte í z nás byli na lyža ském kurzu. Dalším velmi rozší eným sportem na Šumav je vodáctví. Šumava je rájem vodák p edevším díky ekám Vltav a Otav . Na své si p ijdou i milovníci cyklistiky a turistiky. Je zde mnoho cyklistických tras a turistických stezek. Po ádají se zde cyklistické závody a cyklomaratony, nejznám jší je asi Král Šumavy a Šumavská padesátka, které se mohou zú astnit i d ti. Na Krumlovsku se grafit t žil již okolo roku 1820, u Domoradic a P íse né. Na po átku dobývání suroviny byla vyt žována pouze surovina první jakosti a byla využívána k výrob tužek a tavicích kelímk . Grafitový d l Grafitový d l eský Krumlov, založen r. 1975, pat í k nejmladším, nejznám jším a dodnes funk ním dol m v echách. Ložisko bylo otev eno úvodní štolou a v dole bylo vyraženo p es 13 km chodeb, z toho 1,8 km je ístupno ve ejnosti. eskokrumlovské ložisko má tvar podkovy, úklon je kolem 70°. Grafit se vyskytuje v r zn velkých kách s rozdílnou mocností až do n kolika metr . Nejjakostn jší tuha je velice k ehká a obsahuje až 70 % istého uhlíku. Ložiska jsou otvírána t žními komíny, raženými po úklonu ve st ední ásti grafitového ložiska. Vyt žená surovina je sypána komíny do voz a vyvážena na povrch. Rozpojování hornin se provád lo vrtnou a st elnou metodou. Rašeliništ Šumavy Pro vznik rašeliniš (slatí) na Šumav byly ideální podmínky: povrch (m lké pánve, sedla, plán , náhorní roviny, správný horninový podklad neprostupný pro vodu), podnebí (chladné a vlhké), voda (jezera, eky, pot ky). Základem rašeliniš je rašelina zadržující vodu. Tento druh mechu je zajímavý tím, že každá rostlinka zespodu neustále odumírá a sesedá, naho e po ád p ir stá. Odum elé ásti rostliny se rozkládají za nep ístupu kyslíku, uhelnatí p i nízkých teplotách a v kyselém prost edí rašeliny, vzniká rašelina. Tomuto procesu se íká rašelin ní. V bezkyslíkatém prost edí rašeliny se dob e konzervují nap . i semena jiných rostlin, proto po letech m žeme zjistit, jaká fauna na daném míst rostla. Rašeliništ m žeme nazvat p írodní „kronikou“, neb podle n j dokážeme rekonstruovat i klimatické zm ny v pr hu jeho existence. Základ pro vznik slatí byly shromaždišt vody, zde se
Památky eského Krumlova Hrad a zámek eský Krumlov první zmínka pochází z 13.století sídlo Rožmberk od r. 1992 památka UNESCO 4 nádvo í; zámecká zahrada -> Kaskádová kašna (alegorie ro ních dob), rokokový letohrádek, jezírko s ostr vkem, otá ivé hledišt ; barokní divadlo a lapidárium; areál zámku (bývalý pivovar, ledárna, solárna, kašna na nádvo í, mincovna, ...) Renesan ní m stská radnice Gotický kostel sv. Víta - založen v 13. století Rozhledna Poledník Pokud p jdeme z Prášil silnicí sm rem k Srní po ervené zna ce, za mostem p es Prášilský potok odbo íme vpravo a budeme dále pokra ovat po ervené zna ce a zna ených lesních stezkách k Prášilskému jezeru, po ervené p es rozcestí Liš í díry sm rem vzh ru až na h eben k rozcestí Poledník a poté odbo íme vpravo, dostaneme se až ke stejnojmenné rozhledn . Nachází se v nadmo ské výšce 1314 m. n. m. . lov k by ne ekl, ale i tato stavba je napln na bohatou historií. Rozhledna Poledník byla vystav na v 60. letech 20. století v nep ístupném vojenském areálu. 37 m vysoká v ž z betonu sloužila p vodn jako základna pro sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním N mecku a jako odposlechová stanice a ruši ka televizního a radiového signálu vysíla umíst ných za našimi hranicemi. Po roce 1989 byl vrchol áste zp ístupn n. P vodní vojenská v ž byla ebudována na rozhlednu a okolní objekty byly zbourány. Pln p ístupná pro ve ejnost byla rozhledna až od roku 1998. Vedle v že byl postaven d ev ný srub s ob erstvením a dále ješt zast ešené turistické odpo ívadlo. Poté, co zdoláme 227 širokých schod a zárove s tím i t i vyhlídková patra, rozprost e se p ímo pod námi výhled na celou eskou i bavorskou ást Šumavy. Pokud budeme mít št stí, zejména p i jasném po así je možno vid t i Alpy a nebo opa ným sm rem st ední echy. V ásti objektu rozhledny bývají každoro po ádány r zné tématické výstavy, p evážn fotografické. Na záv r bych jen uvedla, že miniaturu stavby m žeme vid t v Mariánských lázních v parku Boheminium.
Vydra Horská ka Vydra vzniká soutokem t í potok – Modravským, Filipohu ským a Roklanským. U kovy Pily se Vydra vlévá do K emelné a vzniká tak druhá nejv tší šumavská eka Otava. Vydra je dlouhá 23 km, plocha povodí je 147 km2. Na ece a podél ní najdeme etné pe eje, dlouhé kaskády, ob í hrnce (vodou vymleté prohlubn v m ích ástech žuly, které n kdy dosahují opravdu ob ích rozm ), viklany (oblý skalní blok nebo balvan spo ívající malou plochou na podloží, d íve byl tento název používán pouze pro bloky, které bylo možné rozkývat) a kamenná mo e (n kdy též balvanová mo e, jsou to zpravidla rozsáhlejší plošné balvanové pokryvy na temenech horských h bet a na mírných svazích, vznikají zpravidla mrazovým zv tráváním skalních výchoz s následným odnosem jemných ástic). Asi 2 km od kovy pily odbo uje z eky Vchynicko-Tetovský kanál. V okolí Vydry se nachází P írodní rezervace Povyd í, která pat í k nejnavšt vovan jším míst m na Šumav bec. Podél toku vede 7,5 km dlouhá nau ná stezka za ínající u kovy Pily a kon ící v Antýglu. Po cest žeme spat it mnoho p írodních památek – velký balvan zvaný kamenný st l, vodní víry, ob í hrnce, viklany – Baba, Panna a Mnich. Ze zví at lze zde m žeme vid t olka, puštíka, zmiji nebo rysa, z rostlin pak arniku, lilii, om j, dev tsil. Voda ve Vyd e je po celý rok studená – má okolo 15°C. Zví ata Šumavy Šumavská fauna je velice rozmanitá. Najdeme zde mnoho druh obratlovc i bezobratlých, z nichž mnozí se adí mezi vzácné druhy. Mnoho zdejších živo ich je typických hlavn pro oblasti severské, karpatské a alpské. V 19. století zde byly vyhubeny velké šelmy jako medv di a vlci. Ve st edov ku tu bývali zub i a losi. Losi se dnes znovu vyskytují na jihu Šumavy. Ve zdejší p írod je mnoho biotop a tedy i velmi rozmanité spektrum živo ich . HORSKÉ A SMRKOVÉ LESY: V t chto oblastech najdeme nap .: tet eva hlušce, datlíka t íprstého, sýce rousného, v prosv tlených ástech oká e rudopásé a pod k rou strom a padlými stromy je to vrásenka pomezní. SMÍŠENÉ LESY: Zde najdeme nap íklad rysa ostrovida, který se do t chto oblastí vrátil v 80. letech 20. století, netopýra velkouchého. V bucích se nachází puštík b lavý, strakapoudb loh betý. Z brouk se tu vyskytuje st evlík, kova ík, rohá ek bukový. Ve smíšených lesích m žeme narazit i na vzácné druhy m kkýš jako je chlupatka bezzubá nebo v etenatka nadmutá. HORSKÁ ÚDOLÍ, AŠELINIŠT : V t chto oblastech se nachází jen málo obratlovc , jsou to nap íklad myšivka horská, tet ívek obecný nebo bekasina otavní. Bezobratlých je zde víc a jsou to: vzácné druhy znakoplavek, larvy n kterých vážek, potápníci. Ze suchozemských bezobratlých jsou to: n kte í st evlíci, mandelinky, nosatci, slí áci, záp edníci a další. DRUHOTNÉ BEZLESÍ: V t chto oblastech bývala lidská obydlí, dnes jsou zde r zná stádia sukcese. Jsou zde významná hnízdišt pták , nap íklad: tet ívek obecný, ch ástal polní, hýl modrý, slavík modrá ek st edoevropský. Z bezobratlých jsou to: Kobylka hn dá, oká rosnicovitý... BALVANITÉ SUT , KAMENNÁ MO E: Z bezobratlých se zde vyskytuje mnoho specifických druh . Charakteristi tí jsou hlavn pavouci, mnohonožky a st evlík. Z obratlovc je to nap íklad plch velký nebo zahradní. LEDOVCOVÁ JEZERA A JEJICH KARY: Jezera jsou p ekvapiv druhov docela chudá. Typické druhy jsou perloo ky, jepice, kleš anky nebo t eba sokol st hovavý. STOJATÉ VODY: Jsou to p evážn rašelinná jezírka, t ky, rybníky, vodní nádrže Lipno a Nýrsko. V menších nádržích se vyskytují p edevším obojživelníci jako je: olek horský, olek obecný, ropucha obecná... U velkých nádrží se zastavují ptáci p i tahu, jsou to nap íklad: volavky bílé, orli mo ští, bah báci a další. Novým pr zkumem u nádrže Lipno byl zjišt n výskyt mnoha vzácných m kkýš jako je lištovka lesklá, velebrub nadmutý nebo malí šký. TEKOUCÍ VODYA JEJÍ EHY: Na b ezích tekoucích vod se nachází mnozí savci a ptáci jako je vydra ní, rejsek horský, led ek ní, konipas horský. Z ryb se zde vyskytuje pstruh poto ní, vranka obecná.. Další živo ichové jsou nap íklad perlorodka ní nebo rak ní, jepice, pošvatky, chrostíci... Na Šumav bylo v posledních letech odhaleno také n kolik nových druh . Zimní sporty na Šumav Sportovní areály na Šumav jsou zam eny p edevším na lyžování a snowboarding. Za nejv tší m žeme považovat tyto ty i: Lipno (Kramolín), Zadov, Špi ák a Kašperské Hory. Areál Lipno nabízí 6 upravených sjezdových tratí v celkové délce necelých 5 km, 6 upravovaných b žeckých okruh v délce 50 km, p ovnu lyža ského vybavení, ski-servis nebo lyža skou a snowboardovou školu pro d ti i dosp lé. Místní snowpark má délku 500 m a nabízí velký po et p ekážek. V tomto areálu se také nachází bobová dráha, která je jediná v celé Šumav . Má délku cca jeden kilometr a jezdí se v koryt z nerezového materiálu na speciálních vozíkách s gumovými kole ky. Areál Zadov je díky menším výškovým rozdíl m využíván p edevším pro rodinou rekreaci. Trat dosahují délky tém 4,5 km. Pro snowboardisty není toto místo zcela ideální. Nachází se zde pouze n kolik p ekážek, ale do budoucna se chystá úprava této ásti sjezdovky. Areál Špi ák nabízí asi nejlepší možnosti lyžování na eské stran Šumavy. M žeme zde nalézt sjezdovky jak pro za áte níky, tak pro extrémní lyža e. Jsou zde také pro tuto chvíli nejlepší podmínky pro snowboardisty.
Areál Kašperské Hory je zajímavý p edevším možností vyzkoušet si snowtubing – jízdu sn hovým koridorem na sn hových lunech. Jedná se o málo rozší enou atrakci pro d ti i dosp lé. Na Šumav se nachází také n kolik zimních stadion pro brusla e. Nap íklad v Klatovech, Sušici, eském Krumlov nebo Vimperku. Rábí Hrad byl založen ve 13. století. Byl dvakrát obléhán husitským vojskem pod vedením Jana Žižky z Trocnova, protože majitel hradu Jan z Rýzmberka byl jedním z politických odp rc husitství. Zde Jan Žižka z Trocnova išel i o své druhé oko. Za majitele - P ty II. Švihovského z Rýzmberka se hrad rozrostl do dnešní podoby a bylo istav no hradní opevn ní s d lovými baštami a od té doby byl považován za jedno z nejpevn jších míst v echách. Po P tov smrti hrad chátral a jeho sláva upadala. B hem t icetileté války byl hrad zpustošen a vyplen n. A tak se stal snadným zdrojem stavebního materiálu. V roce 1720 hrad vyho el a stal se úpln neobyvatelným. Císa Leopold I. dokonce na ídil hrad zbo it. V minulosti Rabí pat ilo k nejv tším, nejmohutn jším a nejdokonaleji opevn ným hrad m v našich zemích. V sou asnosti je hrad Rabí ozna ován za nejrozsáhlejší hradní z íceninu v echách. Lamberkové, poslední majitelé hradu, darovali z íceninu roku 1920 Spolku pro zachování památek. Spolek pak provedl první záchranné práce. V sou asnosti je hrad ve správ Národního památkového ústavu a pat í státu. Uprost ed velkého nádvo í se nachází bývalá konírna, které dnes slouží jako výstavní, koncertní a svatební sí . Hrad je dále tvo en k ídlem Starých pokoj a B kovým palácem. Dále má sklepní prostory, vyhlídkovou terasu. Nejstarší ástí hradu je v ž, d íve s funkcí obytn -obranou, dnes upravená na vyhlídkovou, má 26 metr a je nazývána Donjon. Pod v zí vzniklo malé nádvo í s hradní studnou, která byla do skály vylámána ru do hloubky 60 metr . Sv t Rybník Sv t se nachází na jižním okraji m sta T ebo . Roku 1571 za ala pod vedením Jakuba Kr ína z jel an výstavba hráze. Díky své poloze tvo í rybník p irozenou ochranu m sta. Dokon en byl roku 1573 a rybolov byl zde povolen v roce 1581. Hráz rybníka má délku 1 525 m a výšku 7m. Voda z rybníku je odvád na Sv tskou stokou do rybníka Rožmberk. Rybník úsp šn odolával všem všem povodním až do konce 19. století kdy se ivalila obrovská povode , která se p elila p es hráz a zalila p edm stí T ebon . Rožmberk Rožmberk je nejv tší rybník nejen v Jiho eském kraji a v eské republice, ale v celé st ední Evrop . Jeho rozloha je p ibližn 490 hektar a objem vody je p i normálním stavu 6,2 mil km3. Maximální hloubka je pouze 6,2 metru. Rozléhá se v nadmo ské výšce 427 metr nad mo em. Nachází se v okrese Jind ich v Hradec, nedaleko od ebon . Vybudoval jej mezi lety 1584 – 1590 známý eský rybníká Jakub Kr ín z Jel an na ece Lužnici. Mohutná hráz je až 55 metr široká a tém 2,4 kilometr dlouhá. Pod touto hrází se nachází malá vodní elektrárna pohán ná dv ma turbínami. Prášily Prášily jsou malá obec pod horou Ždánidla. Leží 9 km jihozápadn od Hartmanic a 11 km jihovýchodn od Železné Rudy. Tato obec má jisté dnes už zaniklé památky. Nap . kostel, který byl odst elen vojáky, pilu a nejstarší papírnu v echách. Mezi zachovalé památky pat í nap . Roubená chalupa. V blízkosti Prášil se také nachází ledovcové jezero – Prášilské jezero (1080 m n.m., rozloha 3,72 ha). Dalším jezerem je jezero Laka, což je nejvýše položené jezero v eské republice (1096 m n.m., 2,8 ha). Jedná se o jezero ledovcového p vodu s plovoucími ostrovy, obklopené horskými lesy. D íve se mu íkalo Pleso i Mlaka. V minulém století byla hladina jezera zvýšena um lou hrází o 1,7 m. Dalším významným místem obce Prášily je vrchol s rozhlednou Poledník (1315 m n.m.). Je též nazýván Polední hora a nachází se 7 km jižn od Prášil. Návšt vník m se odtud za dobrého po así nabízí dobrý výhled prakticky na celou Šumavu a Bavorský les. V samém centru obce se nachází také botanická zahrada a na okraji obce se už od r. 2005 staví keltská vesni ka. Poslední zajímavé místo Prášil je starý zámek Prášily a pivovar Prášily (= Schwarzenberský pivovar, r.1928 p em ný na Klub eských turist ). Národní park Šumava Národní park Šumava je jeden ze ty národních park v eské republice Národní park vznikl v roce 1991. Tvo í nejv tší souvislý komplex les ve st ední Evrop , proto bývá asto ozna ován jako zelená st echa Evropy. Domov zde mají desítky ohrožených druh rostlin a živo ich , jako jsou rys, los i tet ev. N které druhy hmyzu se nevyskytují nikde jinde na sv než práv v šumavských rašeliništích. Oblast celé Šumavy pat í mezi turisty k t m velmi populárním. Oblib se t ší divoký tok Vydry, Plešné jezero, prameny Vltavy i horské slat . Horní tok Vltavy
je též oblíben vodáky. Národní park dlouhodob zápasí s mnoha problémy. Jde zejména o pravideln se opakující rovcové kalamity a otázku zásah proti nim, o politické spory týkající se težby d eva, stav ní na turisty zam ených st edisek a areál na území parku a CHKO, spory týkající se struktury parku a o spory s obcemi, jejichž katastry zasahují na území parku. Sou asná struktura (rozdrobení bezzásahových prvních zón) a zásahy proti k rovci, v dob nedávno minulé dokonce v 1. zónách, jsou ter em kritiky ochránc p írody, ekolog , v dc i oficiálních organizací zabývajících se ochranou p írody na mezinárodní úrovni. Tyto skupiny asto ozna ují sou asný NP Šumava za NP jen podle jména, který nespl uje povinnosti a charakteristiky této kategorie chrán ného území (parku z tohoto d vodu hrozí vyškrtnutí ze seznamu mezinárodn uznávaných park ). Sou asná správa se dlouhodob snaží o nápravu, naráží však na prudký odpor lesník , d eva ských firem a podnikatel v oblasti turistiky, kte í mají spojence v obcích ležících na území parku a CHKO a v ad politik na krajské a celostátní úrovni. NPR Boubín Boubínský prales je národní p írodní rezervace na Šumav . Jako NPR byl vyhlášen v roce 1858. Je druhou nejstarší rezervací u nás a tvo í ho p edevším smrky,buky, ale najdeme zde i jedle, kleny apod. Nejv tší raritou tohoto pralesa je tzv. Král smrk . Tento smrk dosáhl „stá í“ 440 let, výšky 57 metr a pr ru kolem 160 centimetr Nanešt stí se touto oblastí v roce 1970 prohnala vich ice a Krále smrk nekompromisn zni ila. Avšak i ostatní smrky se zde dožívají 300-400 let a na mnohých z nich si m žeme všimnout r zných deformací typu mohutných nádor , harfovit zmožených kmen apod. Je to nejzachovalejší zbytek p vodních šumavských horských les . Boubínský prales se rozkládá na území zhruba 700m2 a leží na jihovýchodním úpatí hory Boubín. Je známý po celém sv . Z rezervace se nic neodstra uje ani padlé d evo, proto je tady velmi mnoho druh evokazných hub a neoby ejn mnoho zajímavých zví at - nejnápadn jší z nich jsou ptáci. U pralesa se nachází jezírko, které je um lou vodní nádrží. Bylo vybudováno v roce 1836 jako zásobárna vody pro plavební kanál. evo se po n m plavilo do nedaleké lenorské sklárny.Kolem jádra pralesa je vedena okružní nau ná stezka 'Boubínský prales'. Výchozím místem je Boubínské jezírko. Délka trasy je 3,8 km, trasa obsahuje 8 zastávek. Na vrcholu Boubína byla postavena d ev ná rozhledna, která je vysoká 21 metr . Když je p kné po así, lze z ní i docela dob e vid t alpské vrcholky. Pramen Vltavy Pramen Vltavy Pramen nejdelší eské eky Vltavy se nachází v pohrani ním pásmu Šumavy, pod jihovýchodním svahem erné hory v nadmo ské výšce 1172 m. Dnes je toto místo sou ástí I. zóny Národního parku Šumava. Vltava zde pramení jako erný potok. Poté te e jako Teplá Vltava severn ke Kvild a jihovýchodn p es Borovou Ladu a Lenoru k Mrtvému luhu. Zde se Teplá Vltava spojuje s druhým hlavním pramenným tokem, Studenou Vltavou a tím vzniká eka Vltava. V období p ed 2. sv tovou válkou bylo toto místo hojn navšt vováno turisty a stávala zde i turistická chata, postavená v roce 1922. Za války sem byl umíst n pracovní tábor d stojník sov tské armády. Dnes je prameništ upraveno pro ve ejnost a o zdejší p írod a historii informují p ehledné informa ní tabule. K Pramenu Vltavy vede modrá turistická zna ky z obce Kvilda (6km) a ervená turistická zna ky z Modravy (12 km).
PLÁN CESTY úterý 28.4. odjezd Chýnovská jeskyn Jaderná elektrárna Temelín Turistická chata Prášily (ubytování, ve Prášilské jezero st eda 29.4. odjezd Fezko Strakonice ob d (Kašperské Hory) NP Šumava Boubín Rekreacentrum Bližná (ubytování, ve
e)
7:30 9:00 – 10:30 11:30 – 13:00 13:45 – 16:00 17:00 – 18:00 19:00
tvrtek 30.4. odjezd Papírny V ní Grafitové doly eský Krumlov Ob d ( eský Krumlov) Budvar eské Bud jovice íjezd
Ubytování: Turistická chata K T Prášily Rekreacentrum Bližná (Lipno)
Slavné osobnosti jižních ech Mezi nejslavn jší postavy jižních ech pat í bezesporu Jan Hus a Jan Žižka. V období husitství se také proslavili Jan Želivský, Prokop Holý a Jan Rohá z Dubé. Známe osobnosti historie jsou: Jakub Kr ín z Jel an a Sedl an (významný rybníká ) a Petr Chel ický (myslitel a náboženský reformátor). V um lecké branži se prosadili: Mikoláš Aleš (malí , kreslí , tvo il v romantickém slohu) a František Bílek (socha , p edstavitel symbolismu). Nejznám jší literární tv rci jsou: Jind ich Šimon Baar (regionální prozaik Chodska), Karel Klostermann (psal regionální prózu Šumavy), František Ladislav elakovský (básník a v dec národního obrození), František Hrubín (básník, dramatik, prozaik) a Ladislav Stroupežnický (prozaik, dramatik). Významné osobnosti jižních ech v hudb jsou Ema Destinová (operní p vkyn ), Otakar Nedbal (skladatel, dirigent). Rudolf Hrušínský a Eduard Kohout byli hlavní p edstavitelé divadelní tvorby. Významnou postavou loutkového divadla je Josef Skupa. V technickém oboru se proslavil vynálezce František K ižík, který v jižních echách zbudoval 1. mezim stskou elektrickou dráhu.
e)
8:00 gymnázium 8:15 Želetava 11:00 – 12:15 14:30 – 16:30 18:30 – 19:30 19:30 – 21:30
Kontakt: Ji í Vorlí ek mob.: 721485185
7:15 8:00 – 9:15 10:00 – 11:45 11:45 – 13:15 14:00 – 15:00 18:30
