Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie
Dostupnost a evaluace sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením ve městě Brně Accessibility and evaluace of social services for person with hearing impairment in Brno city Bakalářská diplomová práce
Tereza Bauerová
Vedoucí práce: PhDr. Eva Klimentová, Ph.D.
Olomouc 2016
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškeré zdroje, které byly použity.
V Říčanech dne 25. 2. 2016 ……………………… Podpis
Poděkování
Ráda bych poděkovala poskytovatelům sociálních služeb, kteří mi umožnili realizovat dotazníkové šetření pro naplnění cíle této práce. Poděkování patří rovněž členům mé nejbližší rodiny za podporu a toleranci, bez které by tato práce nevznikla.
Obsah ÚVOD ......................................................................................................................... 6 1. Osoby se sluchovým postižením........................................................................... 8 1.1 Vybrané sluchové vady..................................................................................10 1.2 Sociální fungování osob se sluchovým postižením.........................................12 2. Vybrané sociální služby pro osoby se sluchovým postižením ..............................16 2.1 Sociální služby dle zákona .......................................................................16 2.2
Popis vybraných sociálních služeb ...........................................................17
3. Metodika empirického šetření .............................................................................20 3.1 Technika sběru dat...................................................................................20 3.2
Zkoumaný vzorek ....................................................................................21
3.3
Stanovení hlavní a dílčích výzkumných otázek ........................................21
3.4
Zjištění sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením ve městě Brně........................................................................................................22
3.5
Konstrukce dotazníku a vysvětlení pojmů ................................................24
4. Vyhodnocení získaných dat.................................................................................26 5. Zhodnocení výzkumných otázek a cíle práce .......................................................45 ZÁVĚR ......................................................................................................................48 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .............................................................................49 ANOTACE .................................................................................................................51 SEZNAM PŘÍLOH.....................................................................................................52
ÚVOD „Slova mohou významně ovlivnit
naše porozumění.
Nesprávná
a nevhodná volba slov a používání slov v jiném významu jsou až kupodivu velkou překážkou dorozumění“ F. Bacon1 Může se zdát, že výše zmíněný citát se nehodí k této práci. Představme si ale, že máme sluchový handicap – slyšíme, ale nerozumíme, špatně rozumíme, nevnímáme všechna slova, nechápeme sarkasmus, ironii či humor hovořící osoby. Přesně toto zažívají každý den osoby se sluchovým postižením, právě proto mi slova Francise Bacona přijdou vhodná pro uvedení této práce. Výběr tématu bakalářské práce byl přímo spjat s mým profesním uplatněním. Pracovala jsem v malé neziskové organizaci ve městě Brně, která poskytovala sociální služby pro osoby se sluchovým postižením. Našimi klienty byly především osoby nedoslýchavé. Díky každodennímu styku s touto skupinou lidí jsem si brzy všimla, jaké mají problémy a s čím ve svém životě nejvíce zápasí. Tak jako každé město, má i Brno svou síť sociálních služeb. Příslušný odbor Magistrátu města Brna vede komunitní plánování, které ale není pro osoby nedoslýchavé příliš pozitivně zavedeno. V nynější době se spíše podporují služby pro osoby neslyšící a nedoslýchaví jsou přehlíženi. Cílem této práce je evaluace sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením na území města Brna ze strany jejich uživatelů. Pakliže bych měla cíl práce více konkretizovat, zajímá mě, zda jsou sociální služby pro tyto osoby dostupné, a to jak místně, časově, co do druhu poskytovaných sociálních služeb, atd. Dále mě bude zajímat, jak jsou uživatelé spokojeni s poskytovanými službami, a zda jim některé služby v městě Brně chybí. Doufám, že závěry této práce budou dobrým podkladem pro další jednání při komunitním plánování. Bakalářská práce je členěna do několika kapitol. V první kapitole budou popsány přímo osoby se sluchovým postižením. Budou zde vyjmenovány některé sluchové vady i popsán život osob se sluchovým postižením z hlediska sociálního fungování. 1
BACON, F. in KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. 2. vydání. Praha: Portál, 2003, str. 28.
6
Druhá kapitola se bude věnovat oblasti sociálních služeb pro cílovou skupinu osob se získanými vadami sluchu. Ty budou definovány tak, jak je tomu v zákoně. Kapitola třetí se bude věnovat samotné metodice výzkumu. V jednotlivých podkapitolách bude přiblížen postup při volbě typu výzkumu, techniky sběru dat informací i to, jak jsem stanovila zkoumaný vzorek. Nebude chybět ani stanovení cíle a výzkumných otázek a představení strategie konstrukce dotazníku. Předposlední kapitola se bude věnovat samotné realizaci dotazníkového šetření a dále analýze získaných dat. Kapitola pátá pak práci uzavře, zhodnotí naplnění výzkumných otázek a cíle.
7
1. Osoby se sluchovým postižením V této kapitole bude podán výčet rozdělení a klasifikace sluchového postižení. Dále budou popsány vybrané sluchové vady. Poslední část této kapitoly bude věnována dopadům sluchového postižení na sociální fungování jeho nositelů.
Osoby se sluchovým postižením můžeme označit za heterogenní skupinu, jak píše i Horáková. Tato autorka rozděluje sluchové postižení do jednotlivých kategorií, a to dle stupně a typu sluchového postižení na neslyšící, nedoslýchavé a ohluchlé. Tyto kategorie jsou odlišné co do kvality i kvantity sluchového postižení, věku, ve kterém došlo k tomuto postižení, aj. 2 Můžeme si však vzít za příklad i rozdělení, které uvádí Houdková ve své publikaci Sluchové postižení u dětí – komplexní péče. Ta rozděluje sluchové postižení na poruchy a vady sluchu. Porucha je brána jako stav přechodného charakteru. Pokud dojde k vhodné intervenci, může se sluch vrátit k normálním hodnotám. Sluchová vada je potom spíše stav trvalý, který již nelze úplně zvrátit.3 Rozdělení sluchových vad, které je přehledné a pro potřeby této práce i vhodnější, najdeme v Lejskovi. Tento autor rozděluje vady a poruchy řeči dle věku a fixace řeči: „I. Vady a poruchy sluchu u dětí (před fixací řeči) A.
Vrozené (hereditární) vady sluchu 1. geneticky podmíněné 2. Kongenitálně získané – prenatálně, perinatálně.
B.
Získané vady (postnatální) 1. po infekčních chorobách 2. při degenerativních chorobách 3. po traumatech 4. po léčbě onkologických onemocnění 5. při nachlazení a onemocnění horních cest dýchacích 6. při opakovaných a chronických zánětech ucha.
2 3
HORÁKOVÁ, R. Sluchové postižení: úvod do surdopedie. 1. vyd. Praha: Portál, 2012, str. 10. HOUDKOVÁ, Z. Sluchové postižení u dětí. 1. vyd. Praha: Triton, 2005, str. 18.
8
II. Vady a poruchy sluchu u dospělých (a větších dětí po fixaci řeči) A.
Převodní poruchy mají původ v poškození: zvukovodu, bubínku, řetězu kůstek, pouzdra labyrintu, Eustachovy trubice, středoušní dutiny.
B.
Senzorineurální vady 1. presbyakuzie (stařecká nedoslýchavost) 2. traumata – akustické +mechanické 3. dlouhodobé působení hluku 4. toxiny tělu vlastní a toxiny tělu cizí 5. ušní nádory 6. onemocnění vnitřního ucha 7. onemocnění mozkových nervů, drah a sluchových center.“4
Klasifikaci sluchových vad dle WHO uvádí Novák. Sluchové vady jsou zde rozděleny dle výsledků z audiometrického vyšetření, kde výsledkem je právě ztráta sluchu v hodnotě decibelů: „0 – 25 dB
=
normální sluch
26 – 40 dB
=
lehká nedoslýchavost
41 – 55 dB
=
střední nedoslýchavost
56 – 70 dB
=
středně těžká nedoslýchavost
71 – 90 dB
=
těžká nedoslýchavost
91 a více dB =
velmi těžká sluchová vada.“5
4
LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003, str. 24-25. NOVÁK, A. Audiologie. Vyšetřovací technika, diagnostika, léčba a rehabilitace. Praha: Alexej Novák (vlastním nákladem), 2003, str. 250. 5
9
1.1 Vybrané sluchové vady
Pro potřeby této práce se dále zaměřím na osoby se získanými vadami sluchu. Z praxe vím, že se můžeme setkat s osobami nedoslýchavými nebo osobami ohluchlými.
1.1.1 Nedoslýchavost
Jednu skupinu osob se získanými vadami sluchu tvoří osoby nedoslýchavé. Tato podkapitola je věnována právě této sluchové vadě.
Nedoslýchavost může být vrozená nebo získaná ztráta sluchu. Podle toho jakou má jedinec míru ztráty sluchu, se stanovuje typ nedoslýchavosti6: -
velmi těžká nedoslýchavost: člověk vnímá mluvenou řeč pouze v blízkosti ucha a to velmi deformované, řeč tohoto člověka je rovněž deformována a navíc obsahově slabá;
-
těžká nedoslýchavost: jedinec vnímá mluvenou řeč na vzdálenost do jednoho metru od ucha;
-
střední nedoslýchavost: vzdálenost při komunikaci stanovena limitem do tří metrů, mluvená řeč je již reálnou možností pro člověka s tímto typem nedoslýchavosti;
-
lehká nedoslýchavost: na první pohled není nápadná, omezení pouze v případě hlučného prostředí nebo při použití tiché řeči.
Nejčastějším typem nedoslýchavosti, se kterým se můžeme dostat v naší společnosti do kontaktu, je stařecká nedoslýchavost označovaná pojmem presbyakuzie. Jedná se o situaci, kdy dochází ke zhoršení sluchu, a to ve vyšším věku. 7 Presbyakuzie je tedy způsobena postupným odumíráním sluchových buněk, což je ale přirozený stav i pro jiné funkce našeho těla, protože každý lidský orgán svou funkčnost ztrácí právě s narůstajícím věkem. Tato situace je však patologická až ve chvíli, kdy je postihnuta komunikační pohoda jedince.8
6
MICHALÍK, J. a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. 1.vyd. Praha: Portál, 2011, str. 363-364. HOUDKOVÁ, Z. Sluchové postižení u dětí. 1. vyd. Praha: Triton, 2005. 8 LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003, str. 24-27. 7
10
Nedoslýchavost můžeme dále dělit na periferní a centrální. Periferní nedoslýchavost se dále dělí na převodní, percepční a smíšenou. U převodní nedoslýchavosti jsou sice sluchové buňky v pořádku, nicméně nejsou stimulovány zvukem. V přenosu totiž brání překážka ve středouší (např. nosní mandle, nahromaděný ušní maz). Mezi další příčiny můžeme jmenovat perforaci bubínku a opakované záněty středního ucha.9 Nedoslýchavost percepční je charakteristická poškozením vnitřního ucha, sluchových buněk nebo sluchového nervu. Těchto poruch je v celkovém počtu více než poruch převodních. Musíme však podotknout, že tuto nedoslýchavost je horší diagnostikovat i léčit. Smíšená nedoslýchavost pak kombinuje v různé míře nedoslýchavost převodní a percepční. 10 Centrální nedoslýchavost je charakteristická komplikovanými defekty, které jsou způsobeny různými procesy. Tyto defekty „postihují korový a podkorový systém sluchových vad“. V takovém případě se zvukový signál zpracovává v mozku abnormálně.11
1.1.2. Ohluchlost Pojem ohluchlost vymezuje ztrátu sluchu u člověka v době, kdy se vývoj mluvené řeči dokončuje, nebo v době, kdy k této ztrátě došlo již ve vytvořené mluvené řeči. U takto postiženého jedince se nevytrácí jeho řeč, dochází k postupné ztrátě její formální úrovně, hůře se rozšiřuje slovní zásoba. Logopedové pomáhají udržet kvalitu mluveného projevu, rozšiřovat slovní zásobu a podporovat odezírání ze rtů. Jazyk postiženého zůstává na úrovni před ztrátou sluchu.12 Pojem hluchota je na druhou stranu brána jako sluchová vada vrozená či získaná v brzkém věku dítěte. Speciální pedagogika je u jedinců s touto vadou zaměřena na výstavbu mluvené řeči a dále „co nejvyšší úroveň schopnosti odezírání ze rtů mluvícího“.13
9
HORÁKOVÁ, R. Sluchové postižení: úvod do surdopedie. 1. vyd. Praha: Portál, 2012, str. 13-14. HORÁKOVÁ, R. Sluchové postižení: úvod do surdopedie. 1. vyd. Praha: Portál, 2012, str. 13-14. 11 HORÁKOVÁ, R. Sluchové postižení: úvod do surdopedie. 1. vyd. Praha: Portál, 2012, str. 14. 12 MICHALÍK, J. a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. 1. vydání. Praha: Portál, 2011, str. 362. 13 MICHALÍK, J. a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. 1. vydání. Praha: Portál, 2011, str. 362. 10
11
Jedna z možností jak dělit sluchové vady je, dle období jejich vzniku, a k tomu spjaté pojmy prelingválně či postlingválně neslyšící. Hraničním bodem je ukončený vývoj mateřského jazyka. Postlingválně neslyšící jsou tedy osoby, které sluchovou vadu získaly až během svého života.14 Příčiny můžeme rozdělit do dvou oblastí, které se objevily již v kapitole číslo 1. První oblastí jsou převodní poruchy a vady sluchu. Specifickými příčinami převodního poškození mohou být např. nádor, ucpání zvukovodu mazem, zánětem, traumatem, poškozením Eustachovy trubice, aj. Oblastí druhou pak jsou vady senzorineurální. Sem autor přiřazuje získané sluchové vady po traumatech, po dlouhodobém působení hluku či po onemocnění vnitřního ucha. Příčiny těchto vad sluchu může být velké množství – zranění v oblasti hlavy, dlouhodobé působení zvukové zátěže, záněty, aj. 15
1.2 Sociální fungování osob se sluchovým postižením Pro definici pojmu sociální fungování vycházím z Navrátila, který říká: „Jádrem konceptu sociálního fungování je představa, že lidé a prostředí jsou trvale v interakci... prostředí klade na člověka určité požadavky… a člověk je nucen na ně reagovat.“16 Jestliže lidé nezvládají požadavky svého prostředí, neexistuje rovnováha mezi člověkem a požadavky prostředí, vzniká problém. Příčinou nezvládání může být málo schopností a dovedností člověka či nepřiměřené požadavky. V takových chvílích přichází na pomoc sociální pracovník, který podporuje sociální fungování svého klienta a pomáhá nastolit rovnováhu mezi klientem a požadavky prostředí. 17 Osoby se sluchovým postižením ve svém životě největší problém v oblasti komunikace. Toto tvrzení potvrzuje i Krahulcová, když říká:
14
MICHALÍK, J. a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. 1. vydání. Praha: Portál, 2011, str. 366. LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003, str. 24-25. 16 NAVRÁTIL, P. in MATOUŠEK, O. a kol. Encyklopedie sociální práce. 1. vydání. Praha: Portál, 2013, str. 227. 17 NAVRÁTIL, P. in MATOUŠEK, O. a kol. Encyklopedie sociální práce. 1. vydání. Praha: Portál, 2013, str. 227. 15
12
„Důsledkem sluchového postižení jsou komunikační bariéry, jež se v různé míře, v závislosti na stupni, typu, době vzniku sluchové vady, osobnosti člověka se sluchovým postižením a jeho životních podmínkách, promítají do procesů socializace, edukace a laborizace. Základním předpokladem vrůstání do společnosti a zastávání různých společenských rolí a pozic, je vzájemné dorozumívání, sdělování informací, mezilidská komunikace.“18 V oblasti sociálního fungování pak mohou být zajímavé dopady, které na člověka se sluchovou vadou doléhají kvůli jeho handicapu. Proto témata komunikace a dopady u osob se sluchovým postižením více přiblížím v následujících podkapitolách.
1.2.1 Komunikace
Jeden z nejpalčivějších problémů, se kterými se setkávají osoby se sluchovým postižením, je podle mých profesních zkušeností komunikace. V důsledku sluchové ztráty je zapotřebí přizpůsobit komunikaci mezi osobami slyšícími a nositeli sluchového poškození. O lidech se sluchovým postižením píše i Potměšil, který uvádí, že je tato skupina označována za tu s nejtěžším postižením. Je tomu tak proto, že naše společnost je vybudována na slyšení, nejvíce pak na komunikaci mluvenou řečí. Sluch je dále pro člověka důležitý v tom smyslu, že dle vnímání zvuků se orientuje v okolním prostředí. 19 V následujícím textu přiblížím tří přístupy komunikačních strategií s osobou se sluchovým postižením20: ·
orální přístup – využívá se mluvené řeči, u námi vybraných sluchových vad je pak nejvíce důležitý výcvik v odezírání řeči;
·
přístup s použitím totální komunikace – využívá se při komunikaci osoby slyšící s osobou se sluchovým postižením, jde o propojení orálních i manuálních prostředků komunikace (např. mluvená řeč a znakový jazyk
18
KRAHULCOVÁ, B. Komunikační systémy sluchově postižených. 1. vyd. Praha: Beakra, 2014, str. 9. POTMĚŠIL, M. in Michalík, J. a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. 1.vyd. Praha: Portál, 2011, str. 347, 353. 20 MICHALÍK, J. a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. 1.vyd. Praha: Portál, 2011, str. 382387. 19
13
dohromady), aby došlo ke vzájemnému porozumění, tito lidé se chtějí domluvit, a proto respektují své komunikační prostředky; ·
bilingvální přístup – je sice nejefektivnější, ale osoba se sluchovým postižením je brána jako menšina, aby se domluvila, potřebuje tlumočníka, tzn., že účastníci rozhovoru nejsou v rovnovážném postavení jako u předchozího přístupu, u bilingválního přístupu se nachází znakový jazyk i jazyk český v rovnocenném postavení (pakliže mají být osoby se sluchovým postižením v rovnocenném postavení, potřebují právě tlumočníka, aby tohoto stavu dosáhli).
Určitou pomůckou, jak komunikovat s osobami se sluchovým postižením, nám může být výčet zásad Michalíka, který je uveden v Příloze č. I této práce.
1.2.2 Dopady sluchového postižení na život jedince „Sluchové ústrojí nepřetržitě (i ve spánku) monitoruje okolí a může tak, podobně jako zrak a čich, přinášet informace z okolí."21 Jevy, které na člověka se sluchovým postižením doléhají, můžeme označit za psychosociální, jelikož postihují jak jeho psychiku a člověka samotného, tak rovněž i člověka ve společnosti, která má naopak vliv na tohoto jedince.22 Můžeme mluvit i o jiné kvalitě života. Ta bývá brána „jako rozdíl mezi skutečností a individuálním očekáváním“. Kvalita života však může být hodnocena i samotným člověkem. Hodnocení kvality života je tedy dvojí:23 -
subjektivní – vyhodnocuje sám jedinec, dle svého vlastního vnímání a prožívání;
-
objektivní – zjišťuje se sociální a ekonomická situace jedince.
Jeden z dopadů sluchového postižení na život člověka je nefunkční komunikace. Osoby se sluchovým postižením potřebují zvládnout ve svém životě komunikaci s většinovou slyšící společností. To znamená ovládat mluvený jazyk ve formě zvukové 21
KITTNAR, O. a kol. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, str. 651. KRAHULCOVÁ, B. Komunikační systémy sluchově postižených. 1. vyd. Praha: Beakra, 2014, str. 332. 23 KRAHULCOVÁ, B. Komunikační systémy sluchově postižených. 1. vyd. Praha: Beakra, 2014, str. 337-339. 22
14
a grafické. Textová gramotnost je důležitá pro komunikaci skrze e-maily, SMS, aj. Aby takový člověk dokázal psané slovo nejen přečíst, ale i porozumět. Ačkoliv čtení a psaní není vázáno na sluchový vjem, dosáhnout porozumění se přesto nedaří. Je to ovlivněno několika faktory, které jsou limitovány například věkem či charakterem sluchové vady. 24 Další dopad sluchové vady pro jedince je patrný při zajištění vzdělání. Vzdělávání se může uskutečňovat buď v zařízeních určených pro jedince s vadami sluchu (speciálně pedagogická centra, střediska rané péče, mateřské, základní a střední školy pro sluchově postižené), anebo integrovaně v běžných školách. 25 Studenti s vadou sluchu však mají omezené možnosti co do výběru vysoké školy. Existují pouze tři obory:
-
„výchovná dramatika pro Neslyšící (bakalářský obor); Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta
-
sociálně výchovná péče o smyslově postižení (bakalářský obor); Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky
-
čeština v komunikaci neslyšících (bakalářské a navazující magisterské studium); Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace“. 26
V této kapitole byly přiblíženy osoby se sluchovým postižením. Byl podán přehled dělení sluchových vad a dále byly přiblíženy osoby se získanými vadami sluchu. Byl nastíněn i život těchto osob z hlediska sociálního fungování, to znamená dopad sluchového postižení těchto osob na oblast každodenního života, komunikace a vzdělávání. Na pomoc k plné participaci ve společnosti a k plnému sociálnímu fungování osob se sluchovým postižením je vytvořena síť sociální služeb, která má pomoci negativní dopady sluchového postižení minimalizovat. Z toho důvodu je další kapitola věnována právě sociálním službám. 24
HORÁKOVÁ, R. Sluchové postižení: úvod do surdopedie. 1. vyd. Praha: Portál, 2012, str. 72-74. KOMORNÁ, M. Systém vzdělávání osob se sluchovým postižením v ČR a specifika vzdělávacích metod při výuce. 1. vydání. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o. s., 2008, str. 19. 26 KOMORNÁ, M. Systém vzdělávání osob se sluchovým postižením v ČR a specifika vzdělávacích metod při výuce. 1. vydání. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o. s., 2008, str. 42. 25
15
2. Vybrané sociální služby pro osoby se sluchovým postižením V této kapitole bude blíže definována sociální služba z hlediska úpravy dané zákonem o sociálních službách. Cílem práce je evaluace sociálních služeb, které jsou poskytovány osobám se sluchovým postižením, z toho důvodu bude podán výčet těch druhů sociálních služeb, které jsou na území města Brna poskytovány.
2.1
Sociální služby dle zákona
Sociální službou se dle zákona rozumí: „činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení“.27 Sociální služby dělíme na tří základní druhy: sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Tyto služby mohou být poskytovány ve třech formách, a to pobytové služby, ambulantní služby a služby terénní. 28 Poskytovatelé sociálních služeb mohou sociální služby poskytovat pouze na základě rozhodnutí o registraci místně příslušného krajského úřadu. Podmínkou registrace je splnění zákonem stanovených podmínek, kterými například jsou – podání písemné žádosti, odborná způsobilost osob, které budou poskytovat sociální služby, bezúhonnost všech poskytujících osob (právnických i fyzických), vlastnické nebo jiné právo k prostorám, ve kterých budou sociální služby poskytovány či skutečnost, že na žadatele o registraci nebyl prohlášen konkurs nebo nebylo zahájeno insolventní řízení. 29 Poskytovatelé jsou dále povinni dodržovat standardy kvality sociálních služeb, které může kontrolovat krajský úřad, který vydal rozhodnutí o registraci v rámci své inspekční činnosti. 30 Přímo v zákoně o sociálních službách je vysvětleno, k čemu slouží výše uvedené standardy kvality sociálních služeb:
27
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 3, písm. a). Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 32, § 33. 29 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 78, § 79. 30 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 88, § 97. 28
16
„Kvalita sociálních služeb se při výkonu inspekce ověřuje pomocí standardů kvality sociálních služeb. Standardy kvality sociálních služeb jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a osobami.“31 Zákon o sociálních službách uvádí výčet základních činností při poskytování sociálních služeb, ze kterých můžeme jmenovat: výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, základní sociální poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aj. 32
2.2
Popis vybraných sociálních služeb
Pro potřeby této práce přiblížím ty sociální služby, které jsou na území města Brna poskytovány osobám se sluchovým postižením. Jedná se o sociální poradenství, tlumočnické služby, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, služby sociální rehabilitace. Tento výčet je možné nalézt v publikaci, kterou vydal Magistrát města Brna, a která nese název Adresář organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně.33
Sociální poradenství První sociální služba uvedená v zákoně o sociálních službách je sociální poradenství. Základní sociální poradenství poskytuje klientům základní informace, které pomáhají při řešení jejich nepříznivé sociální situace. Toto poradenství má povinnost poskytnout každý poskytovatel jakékoliv sociální služby. Odborné sociální poradenství je již pak zaměřeno na určitou cílovou skupinu sociálních služeb, například na osoby se zdravotním postižením, rodiny, seniory, aj. Jednou ze základních činností, kterou tato
31
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 99. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 35. 33 Adresář organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně. Magistrát města Brna, Odbor sociální péče, Oddělení koncepce a plánování služeb, Referát komunitního plánování služeb. Brno, 2013. 32
17
služba nabízí, je pomoc při uplatnění práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.34
Tlumočnické služby Mohou být poskytovány terénní nebo ambulantní formou. Jsou určeny pro osoby se smyslovým postižením, kteří nemohou v důsledku tohoto postižení samostatně komunikovat se svým okolím. Základní činnost této služby je zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. 35
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Tato služba je poskytována osobám v důchodovém věku nebo osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu jejich zdravotního postižení. Základní činnost, která je v této službě poskytována, je sociálně terapeutická činnost a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. 36
Sociální rehabilitace „Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb.“37 „Cílem ucelené rehabilitace je poskytnout osobám se zdravotním postižením, ať už je jejich postižení jakékoliv povahy a původu, co nejširší účast na společenském i hospodářském životě a co největší nezávislost.“ 38 Při rehabilitaci jde o obnovení plnohodnotného života po úrazu, nemoci nebo o zmírnění trvalých následků nemoci nebo postižení, a to po stránce fyzické i duševní. Cílem rehabilitace je být co nejvíce nezávislý. Využívá se několika prostředků
34
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 37. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 56. 36 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 66. 37 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 70. 38 Doporučení Rady Evropy č. R/92/6, duben 1992 in ŃOVOSÁD, L. Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním. 1. vydání. Praha: Portál, 2009, str. 90 35
18
(léčebných, sociálních, psychologických, aj.) k získání a upevnění schopností a dovedností k soběstačnosti člověka.39
Přehledný seznam poskytovaných sociální služeb dle názvu poskytovatelů je k nahlédnutí v Příloze č. II práce.
V této kapitole byla definována sociální služba dle zákona o sociálních službách. Dále byly charakterizovány ty sociální služby, které jsou na území města Brna poskytovány osobám se sluchovým postižením, aby čtenář rozuměl těmto názvům, které se budou objevovat i v empirické části této práce. Po teoretickém přiblížení osob se sluchovým postižením a samotných sociálních služeb bude věnována pozornost empirickému šetření, jehož cílem je evaluace sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením na území města Brna ze strany jejich uživatelů.
39
ŃOVOSÁD, L. Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním. 1. vydání. Praha: Portál, 2009, str. 91.
19
3. Metodika empirického šetření Při zpracování mé závěrečné bakalářské práce jsem vycházela z principů kvantitativního výzkumu. Disman popisuje následující kroky u kvantitativního výzkumu – formulace teoretického či praktického problému, stanovení teoretické a pracovních hypotéz, určení populace a vzorku, pilotní studie, volba techniky sběru informací, volba nástroje pro tento sběr, předvýzkum, samotný sběr dat a jejich následná analýza a závěrem pak jejich interpretace a zobecnění. 40 Podstata kvantitativního výzkumu tkví ve zkoumání vztahů mezi proměnnými. Hodnoty proměnných se zjišťují měřením, cílem je pak nalézt vztah mezi těmito proměnnými. Slovo kvantitativní pak značí to, že šetření přináší numerická data, která měří proměnné.41
3.1
Technika sběru dat
K dosažení cíle této závěrečné bakalářské práce jsem zvolila kvantitativní strategii zkoumání. Při svém šetření jsem využila dvou technik sběru dat – analýzy dokumentů a dotazníku. Analýza dokumentů je zapotřebí k zjištění poskytovatelů sociálních služeb, které jsou poskytovány osobám se sluchovým postižením ve městě Brně. Využila jsem publikace, kterou vydal Magistrát města Brna. Toto zjištění je popsáno v samostatné podkapitole (viz. podkapitola 3.6). Druhou technikou sběru dat je pak dotazník. Dotazník je jeden ze způsobů šetření, když jej vyplňuje sám respondent pomocí tužky a papíru, mluvíme o nejběžnější metodě sběru dat v kvantitativním šetření. 42 Dotazníky vyplňovali přímo uživatelé sociálních služeb. Toto šetření probíhalo v časovém období od prosince 2015 do poloviny měsíce února 2016.
40
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 4. nezměněné vydání. Praha: Karolinum, 2011, str. 120. 41 PUNCH, K. F. Základy kvantitativního šetření. 1. vydání. Praha: Portál, 2008. str. 12-13. 42 PUNCH, K. F. Základy kvantitativního šetření. 1. vydání. Praha: Portál, 2008, str. 14.
20
3.2
Zkoumaný vzorek
Pro realizaci výzkumu byli osloveni všichni poskytovatelé sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením s dotazem, zda by bylo možné realizovat v rámci jejich zařízení dotazníkové šetření. Byla oslovena tato zařízení: -
Audiohelp, z. s., Centrum sociálních služeb Brno;
-
Česká unie neslyšících, oblastní organizace Brno;
-
Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR (dále jen SNN v ČR), Centrum denních služeb pro sluchově postižené Brno;
-
Unie neslyšících Brno, z. s.
Výzkumný vzorek byl vybrán náhodně z osob se sluchovým postižením, které využívají sociálních služeb výše uvedených poskytovatelů. Sociální pracovníci jednotlivých zařízení byli poučeni o tom, že dotazníkového šetření se mohou zúčastnit osoby starší osmnácti let, které k poskytovateli dorazí v časovém období od prosince 2015 do poloviny února 2016. Sociální pracovníci jednotlivých zařízení byli dále požádáni, aby v případě, že respondent neovládá psaný český jazyk nebo otázce nerozumí, přetlumočili dotazník respondentům do českého znakového jazyka.
3.3
Stanovení hlavní a dílčích výzkumných otázek
Kvantitativní šetření začíná stanovením cíle a výzkumných otázek. Jestliže budou výzkumné otázky dostatečné specifické, navedou nás k proměnným, o které se máme zajímat.43 Cílem mé závěrečné bakalářské práce je evaluace sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením na území města Brna ze strany jejich uživatelů.
Na základě stanovení výzkumného problému vyvstala hlavní výzkumná otázka: Jak jsou osoby se sluchovým postižením spokojeni s nabídkou sociálních služeb na území města Brna?
43
PUNCH, K. F. Základy kvantitativního šetření. 1. vydání. Praha: Portál, 2008, str. 37.
21
K naplnění cíle této práce mi pomohou dílčí výzkumné otázky (dále jen DVO):
DVO 1:
Jaké sociální služby jsou osobám se sluchovým postižením poskytovány ve městě Brně?
DVO 2:
Jak samotní uživatelé hodnotí poskytované sociální služby na území města Brna?
3.4
Zjištění sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením ve městě Brně
V této kapitole se věnuji organizacím, které na území města Brna poskytují sociální služby pro osoby se sluchovým postižením. Pro zjištění využívám publikace, kterou vydal Magistrát města Brna (dále jen MMB), která nese název Adresář organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně a dále registru poskytovatelů sociální služeb, jelikož publikace MMB byla vydána už v roce 2013. V této publikaci jsou poskytovatelé sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením rozděleni dle jejich názvu v abecedním pořadí. Všichni níže uvedení poskytovatelé nabízejí základní sociální poradenství. K této činnosti je zavazuje přímo zákon o sociálních službách.44
Audiohelp, z. s. Toto malé zařízení nese ještě v Adresáři název Český klub nedoslýchavých HELP, od roku 2015 byl tento dlouhý název pozměněn na Audiohelp. Místní pobočka poskytuje v Brně dvě sociální služby, a to odborné sociální poradenství a sociální rehabilitaci. Služby jsou poskytovány ve dvou formách – ambulantně a terénně. 45
44
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 37, odst. 2. Adresář organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně. Magistrát města Brna, Odbor sociální péče, Oddělení koncepce a plánování služeb, Referát komunitního plánování služeb. Brno, 2013. Odborné sociální poradenství: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?SUBSESSION_ID=1455532394756_1&zak=Jihomorav sk%C3%BD&zaok=Brnom%C4%9Bsto&sd=odborn%C3%A9+soci%C3%A1ln%C3%AD+poradenstv%C3%AD; stránka 1 (citováno k 23. 11. 2015) Sociální rehabilitace: 45
22
Cílem tohoto spolku je pomáhat sluchově postiženým a jejich nejbližším bariéry každodenního života.46 Česká unie neslyšících Má v Brně zřízenou oblastní organizaci, která svým klientům poskytuje sociálně aktivizační službu a službu tlumočnickou.47 Posláním tohoto zařízení „umožnit a podporovat společenské a kulturní kontakty osoby se sluchovým postižením, posilovat jejich sociální a právní vědomí a zvyšovat tak možnosti jejich zapojení do života společnosti“.48 Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Tento svaz má v Brně zřízené Centrum denních služeb pro sluchově postižené, které poskytuje služby - sociálně aktivizační a tlumočnické.49 Toto zařízení má stanoveno své poslání, jímž je ochrana a hájení práv, potřeb a zájmů osob neslyšících, nedoslýchavých a dalších osob se sluchovým postižením. 50
http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?SUBSESSION_ID=1455532627500_1&zak=Jihomorav sk%C3%BD&zaok=Brno-m%C4%9Bsto&sd=soci%C3%A1ln%C3%AD+rehabilitace; stránka 1 (citováno k 23. 11. 2015) 46 http://www.audiohelp.cz/ (citováno k 23. 11. 2015) 47 Adresář organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně. Magistrát města Brna, Odbor sociální péče, Oddělení koncepce a plánování služeb, Referát komunitního plánování služeb. Brno, 2013. Sociálně aktivizační služba: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?SUBSESSION_ID=1455532716153_2&zak=Jihomorav sk%C3%BD&zaok=Brnom%C4%9Bsto&sd=soci%C3%A1ln%C4%9B+aktiviza%C4%8Dn%C3%AD+slu%C5%BEby+pro+seni ory+a+osoby+se+zdravotn%C3%ADm+posti%C5%BEen%C3%ADm; stránka 1 (citováno k 23. 11. 2015). Tlumočnická služba: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?SUBSESSION_ID=1455532776819_2&zak=Jihomorav sk%C3%BD&zaok=Brno-m%C4%9Bsto&sd=tlumo%C4%8Dnick%C3%A9+slu%C5%BEby; stránka 1 (citováno k 23. 11. 2015). 48 http://www.brno.cun.cz/index.php?clanek=11 (citováno k 23. 11. 2015). 49 Adresář organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně. Magistrát města Brna, Odbor sociální péče, Oddělení koncepce a plánování služeb, Referát komunitního plánování služeb. Brno, 2013. Sociálně aktivizační služba: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?pg=2&zaok=Brnom%C4%9Bsto&sd=soci%C3%A1ln%C4%9B+aktiviza%C4%8Dn%C3%AD+slu%C5%BEby+pro+seni ory+a+osoby+se+zdravotn%C3%ADm+posti%C5%BEen%C3%ADm&zak=Jihomoravsk%C3%BD&S UBSESSION_ID=1455532776819_2#results; stránka 2 (citováno k 23. 11. 2015). Tlumočnická služba: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?SUBSESSION_ID=1455532776819_2&zak=Jihomorav sk%C3%BD&zaok=Brno-m%C4%9Bsto&sd=tlumo%C4%8Dnick%C3%A9+slu%C5%BEby; stránka 1 (citováno k 23.11.2015). 50 http://www.snncr.cz/O-NAS (citováno k 23. 11. 2015)
23
Unie neslyšících Brno, z. s. Poskytuje v Brně dvě sociální služby – odborné sociální poradenství a tlumočnické služby. 51 Cílem této organizace je: „poskytovat služby, přenášet poznatky vědy a techniky sluchově postiženým a přizpůsobit naši činnost hlavnímu proudu integrace prostřednictvím budoucího členství v Evropské unii. Snažíme se, aby všichni sluchově postižení byli sebevědomí a nezávislí lidé. Toho je možné dosáhnout především díky kvalitním kompenzačním, komunikačním a telekomunikačním pomůckám. Důraz proto klademe na jejich osvětu a seznamování se s možností jejich používání“.52
3.5
Konstrukce dotazníku a vysvětlení pojmů
V předchozí podkapitole jsem se věnovala zjištění nabídky sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením a dále poskytovatelů, kteří tyto služby nabízejí. Nyní se zaměřím na konstrukci dotazníku a vysvětlím nezbytné pojmy, které budou dále užívány.
V dotazníku jsem se nejdříve zaměřila na základní otázku, abych zjistila, zda je respondent osobou nedoslýchavou či neslyšící. Dále mě zajímalo, zda sluchové postižení má člověk od narození nebo získané v průběhu života, což nás bude zajímat v kapitole č. 4. Otázkou číslo tři jsem se ptala, kde respondenti žijí. Může se zdát, že tato otázka zcela nesouvisí s cílem mé práce, ale mým záměrem bylo položit jednoduché otázky do první části dotazníku a ty složitější až k jeho konci (například hodnocení způsobu přepravy). Otázka číslo čtyři je zaměřena na výběr poskytovatelů, u kterých respondent využívá sociálních služeb. Další otázka přímo navazuje a ptá se, 51
Adresář organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně. Magistrát města Brna, Odbor sociální péče, Oddělení koncepce a plánování služeb, Referát komunitního plánování služeb. Brno, 2013. Odborné sociální poradenství: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?pg=5&zaok=Brnom%C4%9Bsto&sd=odborn%C3%A9+soci%C3%A1ln%C3%AD+poradenstv%C3%AD&zak=Jihomora vsk%C3%BD&SUBSESSION_ID=1455533049750_32#results; stránka 5 (citováno k 23. 11. 2015). Tlumočnické služby: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?SUBSESSION_ID=1455533170118_3&zak=Jihomorav sk%C3%BD&zaok=Brno-m%C4%9Bsto&sd=tlumo%C4%8Dnick%C3%A9+slu%C5%BEby; stránka 1 (citováno k 23. 11. 2015). 52 http://www.unieneslysicichbrno.cz/poslani-a-cile.php (citováno k 23. 11. 2015).
24
jakou sociální službu respondent využívá. Poté mě zajímá, kde jsou klientům služby poskytovány, díky čemuž se dá zjistit, zda respondent využívá spíše služby ambulantní nebo terénní. Další dvě otázky byly zaměřeny na subjektivní hodnocení poskytovaných sociálních služeb, a to z hlediska samotné nabídky a dostupnosti obecně. U dostupnosti jsem zůstala i u následující otázky, zaměřila jsem se na dostupnost časovou, a jak ji hodnotí samotní klienti. Poslední trio otázek se pak věnovalo přepravě k poskytovateli, z jaké vzdálenosti respondent cestuje, jakým způsobem se dopravuje a zda je s touto přepravou spokojen. Výsledná podoba dotazníku je vložena v Příloze č. III práce.
Pro účely této závěrečné bakalářské práce je nutné operacionalizovat některé základní pojmy, s nimiž se budeme nadále v textu potkávat. Osoba ohluchlá bude v textu dále brána jako osoba, která se narodila jako slyšící a během svého života získala sluchovou vadu do té míry, že je v současnosti osobou neslyšící. Osoba nedoslýchavá je pak brána jako osoba, která se rovněž narodila bez sluchové vady, ale tuto získala během svého života. Taková osoba má však zachovány takové zbytky sluchu, že je sama schopna komunikovat se svým okolím či komunikuje na základě protetických pomůcek (díky kterým slyší slovní projev ostatních – např. sluchadla, kochleární implantáty či jiné kompenzační pomůcky). Evaluace je brána jako určení a stanovení hodnoty. Evaluace sociálních služeb bude chápana jako určení poskytovaných sociálních služeb a jejich hodnocení. Dostupnost bude v textu dále brána jako subjektivní přístupnost. Dostupnost sociální služby chápejme z pohledu samotného uživatele jako přístupnost této služby co do místa poskytování (blízko, daleko) či v časovém rozmezí (zda jsou otevírací hodiny poskytovatele dostupné pro uživatele). Spokojenost bude v textu dále chápana jako hodnocení, a to sociálních služeb uživatelů
(vyhovující,
dostačující,
nedostačující)
k poskytovateli.
25
a
dále
způsobu
přepravy
4. Vyhodnocení získaných dat Předchozí kapitola byla věnována konstrukci dotazníku. Následující kapitola pak předkládá a komentuje data získaná jeho prostřednictvím. Pro realizaci dotazníkového šetření byly osloveni všichni čtyři poskytovatelé sociálních služeb, jimiž jsou Audiohelp, z. s. (dále používána i zkratka A); Česká unie neslyšících, oblastní organizace Brno (dále používána zkratka ČUN); Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Centrum denních služeb pro sluchově postižené (dále používána i zkratka SNN v ČR) a Unie neslyšících Brno, z. s. (dále i zkratka UNB). S dotazníkovým šetřením souhlasili dva poskytovatelé, a to Audiohelp a Česká unie neslyšících. Svaz neslyšících a nedoslýchavých odmítl dotazníkové šetření z důvodu vysoké pracovní zátěže. Unie neslyšících Brno odmítla z důvodu špatných zkušeností z minulosti. V organizaci Audiohelp byly předány dotazníky již v měsíci prosinci 2015 pracovnici tohoto zařízení. Ta byla poučena o tom, že dotazník může vyplnit každý příchozí, který bude starší osmnácti let. Vyplněné dotazníky byly vyzvednuty počátkem ledna 2016, kdy mě pracovnice zařízení informovala, že jejich zařízení bude prozatím uzavřeno a tudíž nepřibude žádný respondent. V České unii neslyšících probíhalo dotazníkové šetření v rámci akcí, které toto středisko každý týden pořádá, a na které přichází nejvíce klientů této organizace. Jedná se o různé přednáškové akce, workshopy či ruční dílny. Výhodou těchto akcí je, že pokud ji nevede osoba, která by sama měla sluchové postižení, je vždy přítomen tlumočník do znakového jazyka, který zprostředkovává veškerou komunikaci. Dotazník tak mohly vyplnit i osoby neslyšící, které například neporozuměly psanému textu, ale tento text jim byl přetlumočen. Respondenty byly rovněž osoby starší osmnácti let. Dotazníkové šetření probíhalo na přelomu měsíců ledna a února 2016. Celkem bylo shromážděno dvacet pět vyplněných dotazníků, šest z nich však muselo být vyřazeno, což bude vysvětleno dále při otázce číslo dvě z dotazníku. Při analýze dotazníkového šetření je tedy vyhodnocován celkový počet devatenácti dotazníků.
26
Struktura respondentů dle typu sluchové vady Otázka č. 1:
Jste osobou: a) nedoslýchavou b) neslyšící
Tabulka č. 1 – typ sluchové vady Typ sluchové vady osoby nedoslýchavé osoby neslyšící Celkový počet respondentů
Audiohelp 10 0 10
ČUN 1 8 9
Počet celkem 11 8 19
Graf č. 1 – typ sluchové vady 12 10 8 osoby nedoslýchavé
6
osoby neslyšící
4 2 0 Audiohelp
ČUN
Počet celkem
Z tabulky je patrné, že z devatenácti respondentů odpovídalo deset za Audiohelp a devět za Českou unii neslyšících. Všech deset respondentů z Audiohelp je osobami nedoslýchavými, zatímco v České unii neslyšících je osm respondentů neslyšících a jeden nedoslýchavý. V tomto případě vychází většina dle typu sluchové vady u osob nedoslýchavých s celkovým počtem jedenáct.
27
Struktura respondentů dle doby vzniku sluchové vady Otázka č. 2:
Sluchové postižení máte: a) od narození b) získané v průběhu života
Účelem této otázky bylo, zjistit, zda jsou respondenti osobami se získanou vadou sluchu, na které je tato závěrečná bakalářská práce zaměřena. Několik respondentů však uvedlo, že má sluchové postižení od narození, což mělo za následek vyřazení jejich dotazníků z vyhodnocení získaných dat (viz. srovnání druhého a třetího sloupce Tabulky č. 2). Z celkem získaných dvaceti pěti dotazníků je tedy pro vyhodnocení dat využito pouze devatenáct, jelikož šest respondentů uvedlo, že má sluchové postižení od narození, což je patrné na tabulce č. 2a a Grafu č. 2a. Tabulka č. 2b a Graf č. 2b pak ukazuje rozdíl mezi celkovým počtem získaných a celkovým počtem využitých dotazníků. Tabulka č. 2a – vznik sluchové vady Doba vzniku sluchové vady od narození získaná v průběhu života Celkový počet respondentů
Vyplněných dotazníků počet 6 19
bez "od narození" 0 19
Audiohelp 0 10
ČUN 0 9
Počet celkem 0 19
25
19
10
9
19
Tabulka č. 2b – získané proti využitým dotazníkům Celkem vyplněných dotazníků Celkem využitých dotazníků pro výpočty a analýzu dat
25 19
Graf č. 2a – vznik sluchové vady 20 18 16 14 12
od narození
10 8 6 4 2 0
získaná v průběhu života
Vyplněných dotazníků počet
ČUN
Audiohelp
28
Graf č. 2b - získané proti využitým dotazníkům 30 25 20 Řada1
15 10 5 0 Celkem vyplněných dotazníků
Celkem využitých dotazníků pro výpočty a analýzu dat
Struktura respondentů dle místa jejich bydliště Otázka č. 3:
Žijete: a) ve městě Brně b) v obci (region Brno-venkov) c) jiný okres
Tabulka č. 3 – místo bydliště uživatele Místo bydliště uživatele ve městě Brně v obci (region Brno-venkov) jiný okres Celkem
Počet 14 4 1 19
Graf č. 3 – místo bydliště uživatele 16 14 12 10 8
Počet
6 4 2 0 ve městě Brně
v obci (region Brno-venkov)
29
jiný okres
Z devatenácti respondentů uvedlo čtrnáct z nich, že žije přímo ve městě Brně. Čtyři pak bydlí v obci v regionu Brno – venkov, jeden pak v jiném okrese. Tyto výsledky můžeme dále využít při zjišťování dostupnosti sociálních služeb pro jejich uživatele.
Struktura respondentů dle navštěvovaného poskytovatele sociálních služeb Otázka č. 4:
U jakého poskytovatele využíváte sociální služby v městě Brně? a) Audiohelp, z. s. b) Česká unie neslyšících c) Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR d) Unie neslyšících Brno, z. s.
Tabulka č. 4a – navštěvovaný poskytovatel Navštěvovaný poskytovatel Audiohelp ČUN SNN v ČR UNB Celkem
Počet 11 9 2 4 26
Tabulka č. 4b – rozložení odpovědí - navštěvovaný poskytovatel Navštěvovaný poskytovatel Audiohelp ČUN SNN v ČR UNB Celkem
Počet odpovědí z A 10 0 0 1 11
Počet odpovědí z ČUN 1 9 2 3 15
Graf č. 4a – navštěvovaný poskytovatel 12 10 8 6
Počet
4 2 0 Audiohelp
ČUN
SNN v ČR
30
UNB
Graf č. 4b – rozložení odpovědí - navštěvovaný poskytovatel 12 10 8 Počet odpovědí z A
6
Počet odpovědí z ČUN
4 2 0 Audiohelp
ČUN
SNN v ČR
UNB
U této otázky respondenti zaškrtávali více odpovědí, mé počty tedy vychází z celkového počtu odpovědí, tedy dvaceti šesti, což je patrné z Tabulky 4a a Grafu 4a. Z této tabulky je rovněž patrné, že respondenti navštěvují i jiné poskytovatele, než ve kterých byly získány dotazníky. Tabulka a Graf s označením 4b nám ukazují, jak respondenti z jednotlivých zařízení navštěvují i jiné poskytovatele. Uživatelé Audiohelp jsou dle získaných dat poměrně konzervativní. Z celkového počtu jedenácti jich deset navštěvuje právě tohoto poskytovatele, jen jeden pak navštěvuje i Unii neslyšících Brno. Odpovědi od uživatelů České unie neslyšících jsou pak více variabilní. Z patnácti odpovědí navštěvuje devět přímo toto zařízení, jeden dochází do Audiohelp, dva do Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR a tři pak ještě do Unie neslyšících Brno.
Struktura respondentů dle navštěvovaných sociálních služeb Otázka č. 5:
Jaké sociální služby v městě Brně využíváte? a) odborné sociální poradenství b) sociálně aktivizační služby c) tlumočnické služby d) sociální rehabilitaci
31
Tabulka č. 5a – navštěvované sociální služby Navštěvované sociální služby odborné sociální poradenství sociálně aktivizační služby tlumočnické služby sociální rehabilitace Celkem
Počet 15 7 9 4 35
Tabulka č. 5b – rozložení odpovědí – navštěvované sociální služby Navštěvované sociální služby odborné sociální poradenství sociálně aktivizační služby tlumočnické služby sociální rehabilitace Celkem
Odpovědi z A Odpovědi z ČUN 10 5 0 7 0 9 3 1 13 22
Graf č. 5a – navštěvované sociální služby 16 14 12 10 8
Počet
6 4 2 0 odborné sociální poradenství
sociálně aktivizační služby
tlumočnické služby
sociální rehabilitace
Graf č. 5b – rozložení odpovědí – navštěvované sociální služby 12 10 8 Odpovědi z A
6
Odpovědi z ČUN
4 2 0 odborné sociální poradenství
sociálně aktivizační tlumočnické služby sociální rehabilitace služby
32
U otázky, jakou sociální službu využíváte, zaškrtli respondenti více odpovědí, jejich celkový počet se vyšplhal na číslo třicet pět. Celkový počet odpovědí i jejich rozložení dle jednotlivých typů poskytovaných sociálních služeb je patrný z Tabulky a Grafu č. 5a. Tabulka a Graf č. 5b ukazuje specifičtější data. Uživatelé Audiohelp využívají především služby odborného sociálního poradenství (deset odpovědí z celkových třinácti). Respondenti z České unie neslyšících pak využívají celou škálu nabízených sociálních služeb, nejvíce pak služeb tlumočnických.
Struktura respondentů dle místa poskytování sociální služby Otázka č. 6:
Sociální služby jsou Vám poskytovány: a) v místě Vašeho bydliště b) v zařízení, které službu poskytuje c) v terénu (např. doprovod při jednání na úřadech, u lékaře, aj.)
Tabulka č. 6a – místo poskytování Místo poskytování v místě bydliště v zařízení v terénu Celkem
Počet 2 18 6 26
Tabulka č. 6b – rozložení odpovědí - místo poskytování Místo poskytování v místě bydliště v zařízení v terénu Celkem
Odpovědi z A Odpovědi z ČUN 2 0 10 8 0 6 12 14
33
Graf č. 6a – místo poskytování 20 18 16 14 12 10
Počet
8 6 4 2 0 v místě bydliště
v zařízení
v terénu
Graf č. 6b – rozložení odpovědí - místo poskytování 12 10 8 Odpovědi z A
6
Odpovědi z ČUN
4 2 0 v místě bydliště
v zařízení
v terénu
U této otázky zaškrtli respondenti rovněž více odpovědí. Celkový počet odpovědí je tedy dvacet šest. Z Tabulky a Grafu č. 6a je patrné, že většina respondentů využívá ambulantní formy služeb a dochází tak sami přímo k poskytovateli sociálních služeb. Toto tvrzení platí i pro samotné uživatele organizace Audiohelp. Z celkového počtu dvanácti jich deset chodí přímo do zařízení. Zbylí dva respondenti uvedli, že využívají sociálních služeb v místě svého bydliště, což znamená, že pracovníci zařízení dochází k nim a jedná se tak o službu terénní. Naproti tomu uživatelé České unie neslyšících nevyužívají nabídky poskytování sociální služby v místě jejich bydliště. Osm respondentů ze čtrnácti uvedlo, že službu využívají přímo v zařízení, zbylých šest respondentů pak využívá služeb v terénu (např. doprovod při jednání na úřadech, u lékaře, aj.)
34
Struktura respondentů dle nabídky sociálních služeb Otázka č. 7:
Nabídka sociálních služeb je pro Vás: a) naprosto vyhovující b) dostačující c) nedostačující, chybí mi nabídka: _______________________
Tabulka č. 7a – nabídka služeb Služby jsou naprosto vyhovující dostačující nedostačující Celkem
Počet 11 8 0 19
Tabulka č. 7b – rozložení odpovědí - nabídka služeb Služby jsou naprosto vyhovující dostačující nedostačující Celkem
Odpovědi z A 4 6 0 10
Odpovědi z ČUN 7 2 0 9
Graf č. 7a – nabídka služeb 12 10 8 6
Počet
4 2 0 naprosto vyhovující
dostačující
nedostačující
35
Graf č. 7b – rozložení odpovědí - nabídka služeb 8 7 6 5 Odpovědi z A
4
Odpovědi z ČUN
3 2 1 0 naprosto vyhovující
dostačující
nedostačující
Tato otázka se respondentů ptala, zda je pro ně nabídka sociálních služeb naprosto vyhovující, dostačující nebo nedostačující. Z Tabulky a Grafu č. 7a je patrné, že nikdo neodpověděl nedostačující. Z celkového počtu devatenácti odpovědělo jedenáct respondentů, že je s nabídkou sociálních služeb naprosto spokojeno. Odpovědi se však odlišují ve chvíli, když se podíváme, jak odpovídali respondenti za jednotlivé poskytovatele (Tabulka a Graf č. 7b). V Audiohelp je nabídka služeb pro čtyři respondenty z deseti naprosto vyhovující, zbylých šest respondentů ji označilo pouze za dostačující. V České unii neslyšících je pak nabídka služeb pro sedm z devíti respondentů naprosto vyhovující, pro zbylé dva respondenty je dostačující.
Struktura respondentů dle subjektivního pocitu dostupnosti nabízených sociálních služeb Otázka č. 8:
Máte pocit, že jsou pro Vás nabízené sociální služby dostupné? a) ano b) ne
Tabulka č. 8a – dostupnost nabídky sociálních služeb Služby jsou dostupné ano ne Celkem
Počet 13 6 19
36
Tabulka č. 8b – rozložení odpovědí – dostupnost nabídky sociálních služeb Služby jsou dostupné ano ne Celkem
Odpovědi z A 4 6 10
Odpovědi z ČUN 9 0 9
Tabulka č. 8a – dostupnost nabídky sociálních služeb 14 12 10 8 Počet 6 4 2 0 ano
ne
Tabulka č. 8b – rozložení odpovědí - dostupnost nabídky sociálních služeb 10 9 8 7 6
Odpovědi z A
5
Odpovědi z ČUN
4 3 2 1 0 ano
ne
Otázka číslo osm se respondentů ptala na jejich subjektivní pocit, zda jim nabídka sociálních služeb připadne dostupná. Z Tabulky a Grafu č. 8a je patrné, že pro třináct respondentů z devatenácti je tato nabídka služeb dostupná, jelikož odpověděli ano. Plně dostupná je pak nabídka služeb pro uživatele České unie neslyšících, jejichž respondenti odpověděli z celkového počtu devíti právě devětkrát ano (viz. Tabulka a Graf č. 8b).
37
Z pohledu uživatelů Audiohelp je naopak nabídka sociálních služeb spíše nedostupná, „ne“ odpovědělo šest respondentů z deseti (viz. Tabulka a Graf č. 8b).
Struktura respondentů dle názoru o pracovní době zařízení Otázka č. 9:
Jaký je Váš názor na pracovní dobu zařízení, ve kterém je Vám poskytována sociální služba? a) pracovní doba mi vyhovuje b) pracovní doba by mohla být více rozvržena v pozdějším odpoledni c) pracovní doba by mohla být více rozvržena v ranních hodinách d) pracovní doba by mohla zahrnovat dny o víkendech či státních svátcích
Tabulka č. 9a – názor na pracovní dobu Názor na pracovní dobu vyhovuje zahrnout více pozdější odpoledne zahrnout více v ranních hodinách zahrnout i dny o víkendech, st. svátcích Celkem
Počet 14 8 0 3 25
Tabulka č. 9b – rozložení odpovědí - názor na pracovní dobu Názor na pracovní dobu vyhovuje zahrnout více pozdější odpoledne zahrnout více v ranních hodinách zahrnout i dny o víkendech, st. svátcích Celkem
Odpovědi z A Odpovědi z ČUN 8 6 4 4 0 0 0 3 12 13
38
Graf č. 9a – názor na pracovní dobu 16 14 12 10 8
Počet
6 4 2 0 vyhovuje
zahrnout více pozdější zahrnout více v ranních zahrnout i dny o odpoledne hodinách víkendech, st. svátcích
Graf č. 9b – rozložení odpovědí - názor na pracovní dobu 9 8 7 6 5
Odpovědi z A Odpovědi z ČUN
4 3 2 1 0 vyhovuje
zahrnout více pozdější odpoledne
zahrnout více v ranních hodinách
zahrnout i dny o víkendech, st. svátcích
Otázka číslo devět se ptala na názor respondentů ohledně pracovní doby zařízení, ve kterém je jim poskytována sociální služba. Respondenti zaškrtávali více odpovědí. Celkový počet odpovědí byl dvacet pět. Jak je vidět na Tabulce a Grafu č. 9a nikdo z respondentů nezvolil odpověď c). Čtrnáct respondentů uvedlo, že je s nabízenou pracovní dobou spokojeno, osm respondentů uvedlo, že by pracovní doba mohla být více rozvrženo v odpoledních hodinách a pouze tři uvedli, že by mohla zahrnovat i dny o víkendech či státních svátcích. Když se podíváme na Tabulku a Graf s č. 9b, vidíme rozložení odpovědí od jednotlivých poskytovatelů. V Audiohelp je pro osm respondentů z dvanácti pracovní doba vyhovující, zbylí čtyři by uvítali rozvržení v pozdějším odpoledni. Naproti tomu jen respondenti z České unie neslyšících by uvítali pracovní dobu o víkendech či státních svátcích, a to tři z třinácti. Většině, kterou činí šest respondentů, 39
však pracovní doba vyhovuje. Zbylí čtyři by uvítali rozvrhnout pracovní dobu zařízení do pozdějšího odpoledne.
Struktura respondentů dle vzdálenosti cestování k poskytovateli sociálních služeb Otázka č. 10: Z jaké vzdálenosti cestujete? a) přímo z města nebo do 10 km b) 10 – 30 km c) do 50 km d) více jak 50 km Tabulka č. 10a – vzdálenost cestování Vzdálenost cestování z města, do 10 km 10 - 30 km do 50 km více jak 50 km Celkem
Počet 16 3 0 0 19
Tabulka č. 10b – rozložení odpovědí - vzdálenost cestování Vzdálenost cestování z města, do 10 km 10 - 30 km do 50 km více jak 50 km Celkem
Odpovědi z A Odpovědi z ČUN 9 7 1 2 0 0 0 0 10 9
40
Graf č. 10a – vzdálenost cestování 18 16 14 12 10
Počet
8 6 4 2 0 z města, do 10 km
10 - 30 km
do 50 km
více jak 50 km
Graf č. 10b – rozložení odpovědí - vzdálenost cestování 10 9 8 7 6
Odpovědi z A
5
Odpovědi z ČUN
4 3 2 1 0 z města, do 10 km
10 - 30 km
do 50 km
více jak 50 km
Otázka číslo deset se respondentů ptala, z jaké vzdálenosti cestují k poskytované sociální službě. Z devatenácti respondentů jich šestnáct odpovědělo přímo z města nebo do 10 km. Zbylí tři respondenti odpověděli, že dojíždí ze vzdálenosti od 10 do 30 km. Žádný z respondentů pak neodpověděl, že by cestoval do nebo více jak 50 km (viz. Tabulka a Graf č. 10a). Zde se můžeme zpětně podívat na odpovědi z otázky číslo tři, která se ptala na místo pobytu uživatele. Z výsledků je patrné, že ačkoliv jeden respondent uvedl, že žije v jiném okrese než je Brno – venkov, nedojíždí více jak 30 km. Tabulka a Graf č. 10b nám pak ukazuje rozložení odpovědí respondentů od jednotlivých poskytovatelů. Vidíme, že devět respondentů z deseti z Audiohelp cestuje buď přímo z města, nebo do 10 km. V České unii neslyšících pak odpovědělo stejně sedm respondentů z devíti. 41
Struktura respondentů dle jejich způsobu dopravy k poskytovateli sociálních služeb Otázka č. 11: Jakým způsobem se dopravujete? a) pěšky b) hromadnou dopravou (autobus, vlak, MHD) c) automobilem Tabulka č. 11a – způsob dopravy Způsob dopravy pěšky hromadná doprava automobil Celkem
Počet 3 17 0 20
Tabulka č. 11b – rozložení odpovědí - způsob dopravy Způsob dopravy pěšky hromadná doprava automobil Celkem
Odpovědi z A Odpovědi z ČUN 1 2 9 8 0 0 10 10
Graf č. 11a – způsob dopravy 18 16 14 12 10
Počet
8 6 4 2 0 pěšky
hromadná doprava
42
automobil
Graf č. 11b – rozložení odpovědí - způsob dopravy 10 9 8 7 6
Odpovědi z A
5
Odpovědi z ČUN
4 3 2 1 0 pěšky
hromadná doprava
automobil
Tato otázka se ptala na způsob přepravování uživatelů k poskytované sociální službě. U této odpovědi zaškrtli respondenti více odpovědí. Vyhodnocení dat tedy vychází z celkového počtu dvaceti odpovědí. Sedmnáct respondentů z dvaceti uvedlo, že se přepravuje hromadnou dopravou, zbylí tři pak přichází k poskytovateli pěšky, žádný respondent neuvedl, že by se přepravoval automobilem (viz. Tabulka a Graf č. 11a). Způsob přepravy hromadnou dopravou pak převažuje i v rozložení odpovědí respondentů od jednotlivých poskytovatelů. Do Audiohelp se přepravuje hromadnou dopravou celých devět z deseti respondentů, do České unie neslyšících pak osm z deseti.
Struktura respondentů dle spokojenosti se způsobem přepravy Otázka č. 12: Jste s touto přepravou spokojeni? a) ano b) ne Tabulka č. 12 – spokojenost s přepravou Spokojenost s přepravou ano ne Celkem
Počet 19 0 19
43
Graf č. 12 – spokojenost s přepravou 20 18 16 14 12 10
Počet
8 6 4 2 0 ano
ne
Poslední otázka se respondentů ptala, zda jsou spokojeni s výše uvedeným způsobem přepravy. Odpověď respondentů je naprosto jednoznačná, všichni se shodli, že jsou s tímto způsobem přepravy spokojeni. Odpověď ano je tedy stoprocentní.
44
5. Zhodnocení výzkumných otázek a cíle práce V této části závěrečné bakalářské práce se budu věnovat zhodnocení výzkumných otázek a dále zda došlo k naplnění cíle práce – evaluaci sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením na území města Brna ze strany jejich uživatelů. Otázka č. 1: Jaké sociální služby jsou osobám se sluchovým postižením poskytovány ve městě Brně? Odpověď na tuto otázku jsem nalezla při vytvoření kapitoly č. 3.4, která nese název „Zjištění sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením ve městě Brně“. Zjistila jsem, že pro cílovou skupinu jsou nabízeny sociální služby: základní sociální poradenství, odborné sociální poradenství, sociálně aktivizační, sociální rehabilitace a tlumočnické. Poskytovatelé těchto sociálních služeb jsou: -
Audiohelp, z. s., Centrum sociálních služeb Brno;
-
Česká unie neslyšících, oblastní organizace Brno;
-
Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR (dále jen SNN v ČR), Centrum denních služeb pro sluchově postižené Brno;
-
Unie neslyšících Brno, z. s.
Otázka č. 2: Jak samotní uživatelé hodnotí poskytované sociální služby na území města Brna? Odpověď na tuto otázku nalezneme v kapitole č. 4 – Vyhodnocení získaných dat. V dotazníkovém šetření byly s touto výzkumnou otázkou spjaty otázky, které se ptaly na zhodnocení nabídky služeb (škála odpovědí od naprosto vyhovující až po nedostačující), na subjektivní zhodnocení o dostupnosti nabízených sociálních služeb (odpověď ano/ne) a na názor pracovní doby zařízení, ve kterém je uživatelům poskytována sociální služba (odpovědi: pracovní doba vyhovuje, mohla by zahrnout pozdější odpoledne nebo naopak více ranních hodin anebo by mohla zahrnout dny o víkendech či státních svátcích. Dalším sledovaným kritériem byla dostupnost poskytovaných služeb, kterou jsem pojala co do místa poskytování sociální služby
45
a vzdálenosti, kterou musí klienti urazit k poskytovateli, jaký k této přepravě využívají dopravní prostředek a zda jim vyhovuje. Jestliže bych měla shrnout zhodnocení nabídky služeb ze strany uživatelů, musím říci, že nabídka sociálních služeb je pro ně většinově naprosto vyhovující, ačkoliv tato většina činí jen jedenáct odpovědí z devatenácti. Pocit, že jsou sociální služby uživatelům dostupné, má třináct respondentů z devatenácti. Žádný respondent neuvedl, že by nabídka sociálních služeb byla nedostačující a nepřipsal tedy ani, co by mu za poskytovanou službu chybělo. Co se rozvržení pracovní doby týče, je pro většinu uživatelů vyhovující. Když shrnu dostupnost sociálních služeb očima jejich uživatelů, je patrné, že skoro tři čtvrtiny respondentů využívá služeb přímo v zařízení, tedy jejich ambulantní formy, zbylí respondenti využívají terénní formy poskytování sociálních služeb, většinově pak spíše v terénu než v místě svého bydliště. Jestliže klienti cestují přímo k poskytovateli sociálních služeb, pak cestují nejčastěji přímo z města Brna nebo překonávají vzdálenost maximálně do 10 km (takto odpovědělo šestnáct respondentů z devatenácti, zbytek se dopravuje ze vzdálenosti 10 až 30 km). K přepravování je využívána pak nejčastěji hromadná doprava, zbytek respondentů chodí pěšky. Jednoznačně kladná odpověď o spokojenosti s tímto způsobem přepravy pak může napovědět, že nikdo nemá problém se zvoleným dopravním prostředkem a nemá tak problém se k poskytovateli sociálních služeb dostavit.
Díky odpovědím na výzkumné otázky mohu zhodnotit, zda bylo dosaženo cíle této závěrečné bakalářské práce, která zní: evaluace sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením na území města Brna ze strany jejich uživatelů. Domnívám se, že cíle práce bylo dosaženo. Byla zmapována nabídka sociálních služeb na daném území, následně proběhlo dotazníkové šetření za účelem zjištění, zda jsou tyto sociální služby dostupné a jak je sami uživatelé hodnotí. Bylo zjištěno, že poskytovatelů sociálních služeb pro určenou cílovou skupinu není na území města Brna mnoho. Jedná se pouze o čtyři poskytovatele, kteří nabízejí čtyři sociální služby. Tato nabídka služeb je však pro uživatele většinově naprosto vyhovující. Na tomto místě však musím upozornit na to, že polovina poskytovatelů nespolupracovala na dotazníkovém šetření. To znamená, že odpovědi neobsahují názor uživatelů všech poskytovatelů.
46
Hodnocení sociálních služeb je pozitivní. Respondenti se většinově shodli na tom, že nabídka sociálních služeb je dostupná, a že jim vyhovuje i pracovní doba zařízení, ve kterých jsou jim poskytovány tyto služby. Dostupnost sociálních služeb určuje pak místo, kde uživatelé bydlí a vzdálenost, kterou musí překonat k poskytovateli. Avšak nikdo není nespokojený se způsobem přepravy, který si sám zvolí. I přes skutečnost, že polovina poskytovatelů nespolupracovala na dotazníkovém šetření, lze shrnout, že nabídka sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením na území města Brna je vyhovující, sociální služby jsou hodnoceny pozitivně a místní dostupnost k poskytovatelům nečiní uživatelům problémy.
47
ZÁVĚR Kromě většinově zdravé společnosti žije na území našeho státu i menšina osob se sluchovým postižením. Tento handicap se snaží zmírnit medicínsky, ale ani medicína jim nemusí vždy pomoci. Jinou pomocí je podpora ze strany sociálních služeb. Tato závěrečná bakalářská práce byla zaměřena na evaluaci sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením ve městě Brně. V teoretické části byly popsány osoby se sluchovým postižením, jejich sluchové vady a život z hlediska sociálního fungování. Dále byly v této části popsány sociální služby. V metodické části byla přiblížena technika sběru dat, zkoumaný vzorek, byly položeny hlavní a dílčí výzkumné otázky, byly zjišťovány sociální služby pro danou cílovou skupinu na území města Brna, byl nastíněn postup při konstrukci dotazníku a vysvětleny některé důležité pojmy pro tuto práci. V empirické části jsem hledala prostřednictvím dotazníkového šetření odpovědi na výzkumné otázky. Zjištěním poskytovatelů, nabídky sociálních služeb a realizací dotazníkového šetření vychází závěr, že poskytované sociální služby jsou vyhovující a jejich dostupnost na území města Brna není nijak omezená.
Původní záměr byl zaměřit tuto práci pouze na osoby nedoslýchavé. Z důvodu poměrně rovnoměrného zastoupení jak osob nedoslýchavých tak i neslyšících, nejsou závěry práce formulovány jen na osoby nedoslýchavé, ale vztahují se obecně na osoby se sluchovým postižením jako celek. Problematika života osob se sluchovým postižením je rozsáhlá. Doufám, že tato práce uvádí z této problematiky alespoň ucelený pohled na nabídku sociálních služeb očima samotných uživatelů, což může být ku pomoci při komunitním plánování sociálních služeb ve městě Brně.
48
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie: DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 4. nezměněné vydání. Praha: Karolinum, 2011, ISBN 978-80-246-1966-8.
HORÁKOVÁ, R. Sluchové postižení: úvod do surdopedie. 1. vydání. Praha: Portál, 2012, ISBN 978-80-262-0084-0. HOUDKOVÁ, Z. Sluchové postižení u dětí – komplexní péče. 1. vydání. Praha: TRITON, 2005, ISBN 80-7254-623-6.
KITTNAR, O. a kol. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, ISBN 978-80-247-3068-4. KOMORNÁ, M. Systém vzdělávání osob se sluchovým postižením v ČR a specifika vzdělávacích metod při výuce. 1. vydání. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o. s., 2008, ISBN 978-80-87153-60-4.
KRAHULCOVÁ, B. Komunikační systémy sluchově postižených. 1. vyd. Praha: Beakra, 2014, ISBN 978-80-903863-2-7.
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. 2. vydání. Praha: Portál, 2003, ISBN 80-7178774-4.
LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003, ISBN 807315-038-7.
MATOUŠEK, O. a kol. Encyklopedie sociální práce. 1. vydání. Praha: Portál, 2013, ISBN 978-80-262-0366-7.
MICHALÍK, J. a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. 1. vydání. Praha: Portál, 2011, ISBN 978-80-7367-859-3.
49
NOVÁK, A. Audiologie. Vyšetřovací technika, diagnostika, léčba a rehabilitace. Praha: Alexej Novák (vlastním nákladem), 2003.
NOVOSÁD, L. Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním. 1. vydání. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-509-7. PUNCH, K. F. Základy kvantitativního šetření. 1. vydání. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-381-9.
Legislativní zdroje: Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Další zdroje:
Adresář organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně. Magistrát města Brna, Odbor sociální péče, Oddělení koncepce a plánování služeb, Referát komunitního plánování služeb. Brno, 2013.
http://www.audiohelp.cz/
http://www.brno.cun.cz
http://www.iregistr.mpsv.cz
http://www.snncr.cz
http://www.unieneslysicichbrno.cz
50
ANOTACE Cílem závěrečné bakalářské práce byla evaluace sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením na území města Brna ze strany jejich uživatelů. Strategiemi k dosažení tohoto cíle bylo zjištění sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením na daném území a využití dotazníkového šetření, které nám podalo pohled na nabídku sociálních služeb ze strany samotných uživatelů. Výstupem této práce je pozitivní zhodnocení nabídky sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením na území města Brna a zjištěním, že tyto služby jsou pro uživatele dostupné bez problémů.
ANNOTATION The aim of the final work was the evaluace of social services for person with hearing impairment in Brno city by their users. A strategy for achieving this goal was the determine of social services for persons with hearing impairment in the territory and usage survey that gave us insight to offer social services by the users themselves. The outcome of this work is a positive evaluation of the social services for persons with hearing impairment in Brno city and finding that these services are available to users without problems.
51
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. I
Zásady komunikace s neslyšícími
Příloha č. II
Seznam poskytovatelů sociálních služeb
Příloha č. III
Dotazník
52
Příloha č. I: Zásady komunikace s neslyšícími 53 §
„Před rozhovorem s člověkem se sluchovým postižením navážeme zrakový kontakt. Pokud se na nás nedívá, můžeme jej upozornit lehkým dotekem na rameno, paži nebo předloktí, že s ním chceme hovořit. Zrakový kontakt udržujeme po celou dobu rozhovoru.
§
Každého člověka se sluchovým postižením se zeptáme, zda chce mluvit, odezírat, psát, nebo používat znakový jazyk. Otázku můžeme napsat.
§
Odezírání bez pomoci sluchu není spolehlivá Metoda vnímání mluvené řeči. Odezírající osobě předem sdělíme téma hovoru.
§
Při hovoru s nedoslýchavým člověkem nezvyšujeme hlas a nekřičíme. Zajistíme vhodné poslechové podmínky bez okolního hluku.
§
Doprovází-li člověka se sluchovým postižením tlumočník či jiná osoba, vždy oslovujeme přímo člověka, s kterým jednáme, nikoli jeho doprovod.
§
Občas požádáme, aby nám člověk se sluchovým postižením svými slovy sdělil, co nám rozuměl (nikdy se neptáme, zda nám rozuměl). Ptáme se zásadně vždy po každém důležitém sdělení.
§
Při neúspěšné komunikaci máme na paměti, že jde o důsledek sluchového postižení. Proto k takovému člověku přistupujeme se stejným respektem a ohledem na důstojnost jako k člověku bez postižení. Neprojevujeme netrpělivost, neomezujeme komunikaci, ale snažíme se najít cesty, jak se vzájemně lépe dorozumívat.
§
Na konci každého uceleného sdělení uděláme malou pauzu. Při tlumočení vždy dochází k malému časovému posunu. Tlumočník musí mít čas přijmout informaci, zpracovat ji a zprostředkovat.
§
Dáme prostor neslyšícímu vstřebat informace, položit doplňující otázky. Chce-li se neslyšící člověk ještě na něco zeptat, poskytujeme mu k tomu čas. Na konci hovoru se ho zeptáme, zda potřebuje něco dalšího upřesnit.
§
53
Při odchodu dáme neslyšícímu písemné sdělení o tom, co jsme projednávali.“
Michalík, J. a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. 1. vydání. Praha: Portál, 2011, str. 403
53
Příloha č. II: Seznam poskytovatelů sociálních služeb54
Poskytovatel:
Audiohelp, z. s., Středisko služeb Brno
Poskytovaná sociální služba:
odborné sociální poradenství, sociální rehabilitace*
Adresa:
Běhounská 22/24, 602 00 Brno
www:
www.audiohelp.cz
Poskytovatel:
Česká unie neslyšících, oblastní organizace Brno
Poskytovaná sociální služba:
sociálně aktivizační služby, tlumočnické služby*
Adresa:
Údolní 53, 602 00 Brno
www:
www.brno.cun.cz
Poskytovatel:
SNN v ČR, Centrum denních služeb pro sluchově postižené
Poskytovaná sociální služba:
sociálně aktivizační služby, tlumočnické služby*
Adresa:
Vodova 35, 612 00 Brno
www:
www.neslysici-brno.estranky.cz
Poskytovatel:
Unie neslyšících Brno, z. s.
Poskytovaná sociální služba:
odborné sociální poradenství, tlumočnické služby*
Adresa:
Palackého třída 114, 612 00 Brno
www:
www.unieneslysicichbrno.cz
Vysvětlivky: * poskytuje rovněž základní sociální poradenství
54
Adresář organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně. Magistrát města Brna, Odbor sociální péče, Oddělení koncepce a plánování služeb, Referát komunitního plánování služeb. Brno, 2013. http://www.iregistr.mpsv.cz (citováno k 23. 11. 2015)
54
Příloha č. III: UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta
Dotazník
Dobrý den, Jmenuji se Tereza Bauerová a jsem studentkou 3. ročníku Univerzity Palackého v Olomouci, kde studuji obor Sociální práce. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění tohoto dotazníku k mé bakalářské práci, která zkoumá dostupnost sociálních služeb pro osoby se sluchovým postižením ve městě Brně. Jestliže položené otázce nerozumíte, obraťte se, prosím, na pracovníka zařízení, ve kterém Vám byl dotazník předložen, pomůže Vám s jeho vyplněním.
Na otázky v dotazníku odpovídejte zakroužkováním jedné správné odpovědi. Na vybrané otázky doplňte odpověď sami na vynechaná místa (tj.___).
1) Jste osobou: a) nedoslýchavou b) neslyšící
2) Sluchové postižení máte: a) od narození b) získané v průběhu života 3) Žijete: a) ve městě Brně b) v obci (region Brno-venkov) c) jiný okres
4) U jakého poskytovatele využíváte sociální služby v městě Brně? a) Audiohelp, z. s. b) Česká unie neslyšících c) Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR d) Unie neslyšících Brno, o. s. 55
5) Jaké sociální služby v městě Brně využíváte? a) odborné sociální poradenství b) sociálně aktivizační služby c) tlumočnické služby d) sociální rehabilitaci
6) Sociální služby jsou Vám poskytovány: a) v místě Vašeho bydliště b) v zařízení, které službu poskytuje c) v terénu (např. doprovod při jednání na úřadech, u lékaře, aj.)
7) Nabídka sociálních služeb je pro Vás: a) naprosto vyhovující b) dostačující c) nedostačující, chybí mi nabídka (doplňte dle Vašich představ): __________________________________________________________ __________________________________________________________ __________________________________________________________ 8) Máte pocit, že jsou pro Vás nabízené sociální služby dostupné? a) ano b) ne
9) Jaký je Váš názor na pracovní dobu zařízení, ve kterém je Vám poskytována sociální služba? a) pracovní doba mi vyhovuje b) pracovní doba by mohla být více rozvržena v pozdějším odpoledni c) pracovní doba by mohla být více rozvržena v ranních hodinách d) pracovní doba by mohla zahrnovat dny o víkendech či státních svátcích
56
10) Z jaké vzdálenosti cestujete? a) přímo z města nebo do 10 km b) 10 – 30 km c) do 50 km d) více jak 50 km
11) Jakým způsobem se dopravujete? a) pěšky b) hromadnou dopravou (autobus, vlak, MHD) c) automobilem
12) Jste s touto přepravou spokojeni? a) ano b) ne
57
