Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky. aktivity týkající se vzdělávání v biomedicínské a zdravotnické. informatice První revize

cs1

Original Article

Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA) týkající se vzdělávání v biomedicínské a zdravotnické informatice – První revize J. Mantas; E. Ammenwerth; G. Demiris; A. Hasman; R. Haux; W. Hersh; E. Hovenga; K. C. Lun; H. Marin; F. Martin-Sanchez; G. Wright (IMIA pracovní skupina zaměřená za doporučení týkající se vzdělávání) c IMIA Copyright

Abstrakt Cíl: Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA) se dohodla na revizi stávajících mezinárodních doporučení týkajících se vzdělávání ve zdravotnické informatice/medicínské informatice. Tato doporučení by měla pomoci ustavit kurzy, zkušební okruhy nebo dokonce kompletní programy v této oblasti, dále rozvinout existující vzdělávací aktivity v různých státech a podpořit mezinárodní aktivity týkající se vzdělávání v biomedicínské a zdravotnické informatice (BMZI), zejména mezinárodní aktivity ve vzdělávání odborníků v BMZI a měla by pomoci sdílet výukový software. Metoda: Pracovní skupina IMIA, která byla navržena v roce 2006, pracovala na aktualizaci první verze Doporučení. Tyto aktualizace byly široce diskutovány a vylepšeny členy národních společností IMIA, členy akademických institucí IMIA a členy pracovní skupiny IMIA zaměřené na vzdělávání ve zdravotnické a medicínské informatice. Výsledky a závěry: Doporučení IMIA se soustřeďují na vzdělávací potřeby odborníků ve zdravotnictví, aby získali znalosti a dovednosti ve zpracovávání informací a v informačních a komunikačních technologiích. Vzdělávací potřeby jsou popsány v třídimenzionálním rámci.

Dimenze jsou: 1) odborníci v oblasti zdravotnické péče (např. lékaři, zdravotní sestry, odborníci v BMZI), 2) druh specializace v BMZI (IT uživatelé, specialisté na BMZI) a 3) stupeň profesního postupu (bakalářský, magisterský, doktorský). Výsledky učení jsou definovány na základě znalostí a praktických dovedností pro zdravotnické odborníky v jejich rolích a) jako IT uživatelů a b) jako specialistů na BMZI. Doporučení jsou uvedena pro kurzy/cykly přednášek v BMZI jako součást vzdělávacích programů v medicíně, ošetřovatelství, managementu zdravotní péče, zubním lékařství, farmacii, veřejném zdravotnictví, administraci zdravotních záznamů a informatiky/počítačové vědy, stejně tak jako pro specializované programy v BMZI (s bakalářským, magisterským nebo doktorským stupněm). Na podporu vzdělávání v BMZI nabízí IMIA udělení certifikátu pro vysoce kvalitní vzdělávání v BMZI. Podporuje výměnu informací o programech a kurzech v BMZI prostřednictvím své pracovní skupiny pro vzdělávání ve zdravotnické a medicínské informatice.

Klíčová slova medicínská informatika, zdravotnická informatika, biomedicínská informatika, vzdělávání, doporučení, Mezinárodní asociace medicínské informatiky, IMIA

Kontakt: John Mantas Health Informatics Lab, University of Athens

EJBI 2011; 7(2):cs1–cs16

Adresa: 123, Papadiamantopoulou Street, 11527 Athens, Greece E–mail: [email protected]

1

Úvod

První verze „Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA) týkající se vzdělávání ve zdravotnické a medicínské informatice“ [1] byla široce využívána. Díky ohromnému rozvoji a vývoji na poli zdravotnické a medicínské informatiky nebyl již obsah těchto c

2011 EuroMISE s.r.o.

doporučení aktuální. Jelikož existuje neustálá potřeba takovýchto doporučení, revize byla nutná. Aktualizovaná verze, která je zde prezentována, je založena na původních doporučeních a na zásadní práci, která na tato doporučení navazovala ([1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9] a Tabulka 1 v části 1.2). Existuje stále více důkazů, že zdravotnická informační technologie (ZIT) zlepšuje zdraví, zdravotní péči, veřejné EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2

cs2

Mantas a kol. – Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky (IMIA)

zdravotnictví a biomedicínský výzkum. Řada nedávných systematických průzkumů zdokumentovala důkazy ve prospěch klinické podpory rozhodování [10], intervencí informační a komunikační technologie (IT) [11] a telemedicíny [12]. To vedlo k rozsáhlému přijetí ZIT po celém světě [13]. Kromě rostoucího rozsahu výzkumu a aplikačních oblastí v biomedicínské a zdravotnické informatice (BMZI) [14, 15], došlo také k vývoji v souvisejících oblastech BMZI, jako je informatika klinického výzkumu [16, 17, 18] a bioinformatika [19]. Rozvoj ZIT vedl také k uznání potřeby vzdělávacích programů, které by připravily odborníky pro rozvoj, implementaci a evaluaci těchto systémů. I přes to, že byla tato potřeba celosvětově uznána [20], se až na několik výrazných výjimek, [21, 22], ukázalo pouze malé mezinárodních úsilí.

1.1

Proč potřebujeme vzdělávání v biomedicínské a zdravotnické informatice?

se vyvíjely pro několik oborů v rámci BMZI. Tabulka 1 vyjmenovává několik významných publikací o vývoji takových kompetencí.

1.2

Doporučení IMIA pro vzdělávání v biomedicínské a zdravotnické informatice

Celosvětově existuje mnoho příležitostí pro získání vzdělání v této oblasti. V některých zemích mají rozsáhlé vzdělávací komponenty v BMZI na různých úrovních vzdělání a pro různé odborníky ve zdravotnictví. Existují stále více specializované programy BMZI (např. organizované, strukturované skupiny nabídek kurzů cílených na přípravu účastníků na specifické kariérní cesty, které vrcholí dosažením titulu v BMZI, diplomu nebo certifikátu). Mnoho dalších zemí zatím takové příležitosti neustanovilo a nebo ne dostatečně, se všemi důsledky týkajícími se kvality a efektivity zdravotní péče. Seznam vzdělávacích programů je k dispozici na mnoha webových stránkách, např.:

I přes dokázané výhody, existují v klinickém prostředí stále bariéry v ZIT, včetně nesouladu návratnosti inves• programy BMZI ve světě [73] (Univerzita ve Freitic mezi těmi, kteří platí a těmi, kdo z toho těží, výzvy burgu, Německo), ke zlepšení pracovních postupů v klinickém prostředí, nedostatek standardů a interoperability a obav o soukromí • programy BMZI v [74] a mimo [75] Severní Ameriku a důvěrnosti [23, 24, 25]. Další překážkou, méně studova(AMIA). nou a kvantifikovanou, ale stále více uznávanou, je nedostatek charakterizace pracovní síly a jejího školení, která V roce 2007 IMIA, Mezinárodní asociace medicínské je potřebná k nejefektivnější implementaci ZIT systémů informatiky [76], schválila a zveřejnila svůj strategický [26, 27]. plán „Směrem k IMIA 2015“ [77, 78, 79, 80]. VzděláDalší výzvou je, že existují různé definice oboru BMZI vání v BMZI bylo v seznamu mezi jejími šesti stěžejními [26, 28, 29]. Kromě toho, tento obor má potíže dohodnout „sektory“ . Při zjištění, že původní verze IMIA doporuse na přídavném jméně před slovem informatika (např. čení byla zastaralá, byla v roce 2006 pod záštitou IMIA medicínská, biomedicínská a/nebo zdravotnická) a také pracovní skupiny zaměřené na vzdělávání ve zdravotnické zda by měl být praktický lékař nazývám „informatics“ a medicínské informatice založena operační skupina, která nebo „informatician“ (v tomto článku se používá druhá měla „zvážit a provést nezbytnou práci k aktualizaci IMIA varianta). Také nevíme, kde končí čisté IT a začíná infor- doporučení týkajících se vzdělávání ve zdravotnické a mematika. Například, jedinec, který instaluje aplikace do po- dicínské informatice“ [81]. Tato doporučení budou pokračítačů v nemocnici pravděpodobně nepotřebuje formální čovat ve stimulaci dalšího rozvoje existujících vzdělávacích školeni v informatice, i když hlavní informatik a jeho nebo aktivit u různých národů a podporovat mezinárodní inijejí vedoucí projektů ho určitě potřebují. To vedlo k vý- ciativy týkající se vzdělávání v BMZI. zvám, aby se BMZI stala vědním oborem [30] a získala atributy profese, jako je dobře definovaný soubor kompeJelikož na celém světě existuje mnoho vzdělávacích tencí, oprávnění vhodnosti pro praxi, sdílenou profesio- a zdravotnických systémů, mohou se programy, kurzy a sénální identitu, celoživotní závazek a etický kodex [31]. rie kurzů v různých zemích lišit. I přes tuto variabilitu můV plném proudu byla a je řada snah ustanovit formální kvalifikaci. Například v Německu jsou pro studenty medicíny kurzy medicínské informatiky povinné od 70. let 20. století [32]. V USA je ošetřovatelská informatika uznávaná více než deset let [33]. Později Americká asociace medicínské informatiky (AMIA) navrhla plán na podspecializaci lékařské komory, která by následovala pro další nelékařsky doktorandsky připravované jedince [34, 35].

žeme identifikovat a použít základní podobnosti ve vzdělávání BMZI jako rámec pro tato doporučení. Taková doporučení jsou také nezbytná k umožnění mezinárodní výměny studentů a učitelů a pro založení mezinárodních programů.

IMIA doporučení, která jsou zde prezentována, by měla být považována za rámec pro národní iniciativy ve výuce BMZI a pro ustanovení mezinárodních programů Navzdory těmto snahám považovala řada organizací a výměny studentů a učitelů v této oblasti. Měla by také kvalifikaci v BMZI za důležitou. Kvalifikace v této oblasti povzbuzovat a podporovat sdílení výukových materiálů. EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2

c


cs3


Tabulka 1: Některé významné publikace o kompetencích v biomedicínské a zdravotnické informatice. Organizace (Odkaz)

Rok

Vědní obor

Program medicínské informatiky na univerzitě v Heidelbergu a na Univerzitě aplikovaných věd v Heilbronnu [36, 37] Německá asociace pro medicínskou informatiku, biometrii a epidemiologii (gmds) a Německá společnost pro informatiku (konference v Reisensburgu) [38, 39] Asociace pro výpočtové stroje [40] Asociace medicínských fakult [41] gmds [42] Koordinované činnosti výuky a školení zdravotnické informatiky (EDUCTRA) [43] Rada ministrů Evropské komise [44] Projekt NIGHTINGALE [45, 46] Projekt IT-EDUCTRA [43] Anglická národní rada pro ošetřovatelství, porodnictví a pečovatelství [47]

1972

specializované programy BMZI

1973

BMZI a informatika

1978 1984 1992 1992

BMZI a informatika BMZI a medicína obecná BMZI BMZI pro zdravotnické odborníky

1995 1996 1996 1996

Národní poradní rada výuky a výcviku ošetřovatelství [48] Asociace amerických medicínských fakult [49] Mezinárodní asociace medicínské informatiky [1] Schleyer [50] Národní zdravotnické služby Velké Británie [51] Staggers a kol. [52] Covvey a kol. [53] Mantas a Hasman [54] O‘Caroll a kol. [55]

1996 1999 1999 1999 2001 2001 2001 2001 2002

Curran [56] Americká univerzita medicínské informatiky [57] Americká asociace managementu zdravotnické informace (AHIMA) [58] Hovenga a Mantas [20] Hovenga a Garde [59] Ivanitskaya a kol. [60] AHIMA [61] Kanadská asociace zdravotnické informatiky [62] Asociace lékařské knihovny [63] Pigott a kol. [64] Huang [65] AMIA a AHIMA [66] Gassert [67] Karras a kol. [68] AMIA [69] Kurz AMIA-OHSU 10 x 10 [70] Informatika pro ošetřovatelství TIGER [71] Kancelář národní koordinace zdravotnické IT [72]

2003 2004 2004 2004 2006 2006 2007 2007 2007 2007 2008 2008 2008 2008 2009 2009 2009 2009

BMZI pro zdravotnické odborníky informatika pro ošetřovatelství BMZI pro zdravotnické odborníky BMZI pro sestry, porodní asistentky a pečovatele informatika pro ošetřovatelství BMZI a medicína obecná BMZI dentální informatika obecná BMZI informatika pro ošetřovatelství obecná BMZI informatika pro ošetřovatelství BMZI pro odborníky ve veřejném zdraví informatika pro ošetřovatelství bioinformatika management zdravotnické informace obecná BMZI zdravotnická informatika gramotnost zdravotnické informace management zdravotnické informace zdravotnická informatika knihovníci zdravotní vědy zdravotnická informatika obecná BMZI kliničtí uživatelé EZZ informatika pro ošetřovatelství informatika veřejného zdraví klinická informatika obecná BMZI informatika pro ošetřovatelství přijetí EZZ

2

Obecné úvahy

2.1

Klíčové principy IMIA doporučení

Abychom dosáhli dobré kvality zdravotní péče, je nezbytné vzdělávání v biomedicínské a zdravotnické medicínské informatice: H pro různé zdravotnické (Health) profese, E pro různé způsoby vzdělávání (Education) A s různými, alternativními (Alternate) druhy specializace v BMZI a L na různých stupních (Levels) vzdělávání, které odpovídají příslušným úsekům v kariérním postupu. Musí existovat c


T kvalifikovaní učitelé (Teachers), kteří budou obstarávat kurzy, což povede k H uznávaným kvalifikacím pro biomedicínské a zdravotnické (Health) informatické pozice.

Detailněji „HEALTH“ (zdraví) znamená: H Prakticky všichni odborníci ve zdravotnictví by se měli během studií setkat s výukou BMZI: např. lékaři, zdravotní sestry, farmaceuti, zubní lékaři, manažeři zdravotnické péče, administrátoři zdravotních záznamů a také zdravotničtí a medicínští informatici, kteří jsou absolventi specializovaných programů v BMZI. Počítačoví vědečtí pracovníci/informatici a další vědečtí pracovníci (např. inženýři), kteří mají v úmyslu pracovat v oblasti medicíny a zdravotnictví, potřebují také vzdělání v BMZI. EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2

cs4


Obrázek 1: Strukturovaný přehled IMIA doporučení týkajících se na vzdělávání v biomedicínské a zdravotnické informatice (BMZI): znalosti a dovednosti potřebné v BMZI pro studenty ve zdravotnictví, aby získali specializaci v BMZI a aby dosáhli profesního postupu v programech. které musí být transformovány do vzdělávacích složek s příslušnou hloubkou a šířkou.

E Různé vzdělávací metodologie jsou nezbytné pro zajišťování teoretických znalostí, praktických dovedností a vyspělých postojů, které jsou vyžadovány. Navíc kromě tradiční výuky ve třídě existuje mnoho různých modelů pro podporu flexibilního, dálkového a otevřeného vzdělávání, které se musí vzít v úvahu. Prudce stoupající nárůst internetu, videokonferencí, sdílení dokumentů a sociálních sítí a aplikací má velký dopad na vzdělávací metodologie a zvláště na flexibilní dálkové vzdělávání zahrnující synchronní a asynchronní komunikaci mezi instruktory a studenty. Meziuniverzitní spolupráce může také usnadnit volbu učebního plánu. A Alternativní cesty k různým typům specializace BMZI budou záviset na volbě povolání. Většina pracovníků ve zdravotnictví (např. lékaři, zdravotní sestry) potřebuje vědět, jak efektivně a odpovědně využívat informační a komunikační technologii, ale pouze několik z nich si vybere akreditovanou specializaci v tomto oboru. Nicméně, měli by být schopni získat dodatečnou specializovanou kvalifikaci ve zdravotnické a lékařské informatice jako součást jejich profesního rozvoje. BMZI specializace mohou vyhovovat různým typům pracovníků ve zdravotnictví. Nakonec by také mělo být možné získat specializované kvalifikace v BMZI přes speciEJBI – Volume 7 (2011), Issue 2

alizované programy BMZI, které vedou k akreditaci na různých rovinách např. magistr nebo Ph.D. L Každá profese ve zdravotnictví, dokonce i v raných stadiích, potřebuje některé základní znalosti BMZI. Různé stupně vzdělávání, stadia profesního postupu (bakalář, magistr a doktor) mají různé potřeby týkající se vzdělávání v BMZI, a to podle zkušeností, profesní role a odpovědnosti. Mladší pracovník používá informace jinak ve srovnání se starším pracovníkem. Existují specializované univerzitní programy, ale BMZI pokyny by mohly být také sjednoceny v dalších odborných vzdělávacích programech (medicína, ošetřovatelství, informatika/počítačová věda atd.). Tak se budou výukové části lišit v hloubce a šířce, aby vyhovovaly specifickým skupinám studentů. Následné vzdělávací programy v BMZI musí být také k dispozici. T Obsah a provedení kurzů a programů BMZI musí být na dobré úrovni. Vyučující v kurzech BMZI musí mít adekvátní a specifické kvalifikace v této oblasti. H Pro pozice v této oblasti musí existovat uznávané kvalifikace v BMZI. Je vyžadována akreditace vzdělávacího obsahu a kvalifikace v BMZI, aby byla nakonec uznána na mezinárodní úrovni. c



cs5

Obrázek 2: Biomedicínská a zdravotnická informatika a příbuzné obory. Přesahující oblasti: A – medicínská informatika, B – medicínská chemoinformatika, C – klinická informatika, D – medicínská (translační) bioinformatika, E – informatika veřejného zdravotnictví, F – medicínská nanoinformatika, G – medicínské zobrazování a přístroje.

2.2

Strukturovaný přehled IMIA doporučení

nebo doktorského titulu v BMZI. Podle definice, toto předem definuje specialistu BMZI. Samozřejmě, že existují odlišné způsoby, jak se stát kvalifikovaným specialistou IMIA doporučení se soustřeďují na vzdělávací potřeby BMZI. pro odborníky ve zdravotnictví, které potřebují k získání znalostí a dovedností ve zpracovávání informací a in- 3 Doporučení pro výsledky výuky formační a komunikační technologie, které jsou potřebné biomedicínské a zdravotnické a používané v medicíně a ve zdravotnictví. Vzdělávací potřeby jsou popsané jako trojrozměrný rámec s dimenzemi informatiky „odborníci ve zdravotnictví“ , „typ specializace v BMZI“ a „stupeň profesního postupu“ (Obr. 1). Existují zajímavé rozdíly uvnitř jednotlivých zemí i mezi zeměmi a programy vzhledem k strukturám osnov Obrázek 1 ukazuje, že jestliže člověk studuje určitý a očekávaným výsledkům výuky. V posledních letech bylo obor (např. medicínu k získání bakalářského titulu), pospuštěno několik iniciativ, které definovaly některé stantom IMIA doporučení navrhují, aby v jejich studiích dardizované obsahy osnov BMZI, jejichž cílem je vytvoření všichni tito studenti získali minimální vzdělání v BMZI, ukázkových informatických osnov. aby byli schopni efektivně používat informační a komunikační technologii (uživatelé IT). Trend v sestavování osnov je integrací oborů, které Na druhou stranu se uchazeči mohou chtít připra- jsou těsně spojeny se základním oborem BMZI, jako je vit na kariéru specialistů na BMZI. Studium BMZI pro biomedicínské inženýrství, medicínské informatické vědy, tyto odborníky je poněkud odlišné. Tady musíme inter- molekulární biologie nebo nanovědy. Tyto obory sdílejí pretovat Obrázek 1 v tom smyslu, že výstupy pro výuku znalosti, metody a nástroje s BMZI. Obrázek 2 zdůraz(také poskytnuty v Tabulce 2 a dále vysvětleny v sekci 4 ňuje a popisuje nejdůležitější příbuzné obory. Další diskuzi a 5) jsou definované k získání bakalářského, magisterského k tomuto tématu můžete najít např. také v [82, 83, 84]. c


EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2

cs6


Výsledky výuky, které jsou prezentovány v Sekci 3, příbuzných oborů a dá to různým programům flexibilitu spojí tyto přesahující oblasti jako nepovinné elementy, zaměřit se na tyto přesahující oblasti v závislosti na kulv závislosti na zaměření příslušného programu. To zajistí, turním, vědeckém a technickém kontextu instituce. že absolventi BMZI programů znají alespoň základy těchto

Tabulka 2: Doporučené a volitelné výukové výstupy ve vztahu k úrovni znalostí a dovedností pro odborníky ve zdravotnictví, ať už v roli uživatelů IT nebo jako specialistů na BMZI. Další doporučení, specifická pro daný vzdělávací program, budou doplněna v sekcích 4 a 5. Doporučená úroveň znalostí a dovedností: + = úvodní. ++ = středně pokročilý. +++ = pokročilý. Znalosti /dovednosti – obor

Úroveň znalostí IT uživatel Specialista na BMZI

(1) Stěžejní znalosti a dovednosti biomedicínské a zdravotnické informatiky 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

1.6 1.7

1.8 1.9

1.10 1.11

1.12

1.13 1.14 1.15 1.16 1.17 1.18 1.19

Vývoj informatiky jako vědního oboru a profese Potřeba systematického zpracování informací ve zdravotnictví, přínosy a omezení informační technologie ve zdravotnictví Efektivní a zodpovědné využití nástrojů na zpracování informací, podpora praxe a rozhodování odborníků ve zdravotnictví Využití softwarových personálních aplikací pro dokumentaci, personální komunikaci, včetně přístupu na internet, pro publikování a základní statistiky Informatická gramotnost: knihovnická klasifikace a systematické terminologie vztahující se ke zdravotnictví a jejich kódování, metody vyhledávání literatury, výzkumné metody a výzkumná paradigmata Charakteristiky, funkčnosti a příklady informačních systémů ve zdravotnictví (např. klinické informační systémy, informační systémy primární péče, atd.) Architektury informačních systémů ve zdravotnictví; přístupy a standardy pro komunikaci a spolupráci a pro integraci komponent, architektonických paradigmat (např. architektury orientované na služby) Management informačních systémů ve zdravotnictví (management zdravotnických informací, management IT služeb, právní a regulační otázky) Charakteristiky, funkcionality a příklady informačních systémů pro podporu pacientů a veřejnosti (např. architektury informačních systémů a aplikací orientovaných na pacienta, osobní zdravotní záznamy, informační systémy obohacené o senzory) Metody a přístupy k oblastnímu vytváření sítí a sdílené péči (eZdraví, aplikace zdravotnické telematiky a výměna informací mezi organizacemi) Vhodná dokumentace a principy řízení zdravotnických dat včetně schopnosti používat zdravotnické a medicínské kódovací systémy, budování zdravotnických a medicínských kódovacích systémů Struktura, design a principy analýzy zdravotního záznamu včetně pojmů jako je kvalita dat, minimální datové soubory, architektura a obecné aplikace elektronického záznamu o pacientovi/elektronického zdravotnického záznamu Socio-organizační a socio-technické otázky, včetně pracovních postupů/procesového modelování a reorganizace Principy reprezentace dat a analýzy dat využívající primární a sekundární datové zdroje, principy dolování dat, datová úložiště a management znalostí Biomedicínské modelování a simulace Etické a bezpečností otázky včetně zodpovědnosti poskytovatelů zdravotní péče, managerů a odborníků na BMZI a důvěrnost, diskrétnost a bezpečnosti pacientových dat Nomenklatury, slovníky, terminologie, ontologie a taxonomie v BMZI Informatické metody a nástroje k podpoře vzdělávání (včetně flexibilního a dálkového vzdělávání), využití relevantních vzdělávacích technologií, včetně internetu a webových stránek Evaluace a hodnocení informačních systémů, včetně designu studie, výběru a triangulačních (kvantitativních a kvalitativních) metod, hodnocení výstupů a dopadů, ekonomická evaluace, nezáměrné důsledky, systematické recenze a metaanlýzy, zdravotnická informatika založená na důkazech

+ ++

+ ++

++

++

++

++

++

++

+

+++ ++

+

+++

+

++

+

++

+

+++

+

+++

+

++

+

++

+

+ ++

+

++ + ++

(2) Medicína, zdraví, biovědy, organizace zdravotnického systému 2.1

Základy lidského fungování a biovědy (anatomie, fyziologie, mikrobiologie, genomika a klinické obory jako je interní medicína, chirurgie, atd.) 2.2 Základy co tvoří zdraví z fyziologických, sociologických, psychologických, výživových, emočních, environmentálních, kulturních, duševních perspektiv a jeho zjišťování 2.3 Principy klinického/medicínského rozhodování a diagnostické a léčebné strategie 2.4 Organizace zdravotnických institucí a celkový zdravotnický systém, meziorganizační aspekty, sdílená péče 2.5 Politika a regulační systémy zákonů pro nakládání s informacemi ve zdravotnictví 2.6 Principy praxe založené na důkazech (medicína založená na důkazech, ošetřovatelství založené na důkazech, . . . ) pokračuje na další stránce


+

+

+

+

+ +

++ +++

+

+ +

c


cs7


pokračování z předchozí stránky Znalosti /dovednosti – obor

Úroveň znalostí IT uživatel Specialista na BMZI

2.7

Zdravotnická administrace, zdravotnická ekonomika, management kvality zdraví a management zdrojů, iniciativy pacientovi bezpečnosti, služby veřejného zdravotnictví a měření výsledků (3) Informatika/počítačová věda, matematika, biometrie (pokračování)

+

++

3.1

+

+++

++

+++

++

+++

3.2 3.3 3.4

3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.12 3.13

3.14

Základní informatická terminologie jako data, informace, znalosti, hardware, software, počítač, sítě, informační systémy, management informačních systémů Schopnost používat osobní počítače, textové editory, tabulkový software, jednoduché databázové systémy Schopnost komunikovat elektronicky, včetně výměny elektronických dat s dalšími odborníky ve zdravotnictví, používání internetu/intranetu Metody praktické informatiky/počítačové vědy, zejména na programovací jazyky, softwarové inženýrství, datové struktury, systémy databázového řízení, informační a systémové modelovací nástroje, teorii a praxi informačních systémů, znalostní inženýrství, (konceptovou) reprezentaci a získávání, softwarové architektury Metody teoretické informatiky/počítačové vědy, např. teorie komplexnosti, šifrování/bezpečnost Metody technické informatiky/počítačové vědy, např. architektura sítí a topologie, telekomunikace, bezdrátové technologie, virtuální realita, multimedia Metody vzájemného propojení a integrace komponent informačních systémů ve zdravotnictví, standardy vzájemného propojení, práce s násobnými identifikátory pacienta Ovládání životního cyklu informačního systému: analýza, specifikace požadavku, implementace a/nebo výběr informačních systémů, řízení rizik, školení uživatelů Metody projektového řízení a řízení změn (tj. projektové plánování, řízení zdrojů, týmové řízení, řízení konfliktů, spolupráce a motivace, teorie změn, strategie změn) Matematika: algebra, analýza, logika, numerická matematika, teorie pravděpodobnosti a statistika, kódování Biometrie, epidemiologie a metody výzkumu ve zdravotnictví, včetně designu studie Metody podpory rozhodování a jejich aplikace směrem k řízení pacientů, získávání, reprezentace a inženýrství medicínských znalostí, budování a využití klinických cest a doporučení Základní koncepty a aplikace všudypřítomného programování (např. vše prostupující, všudypřítomné technologie založené na senzorech, zdraví umožňující technologie, všudypřítomné zdravotnické systémy a asistované bydlení) Upotřebitelné inženýrství, interakce člověk-počítač, evaluace využitelnosti, kognitivní aspekty zpracování informací

+++

++ ++ ++ +

+++

+

+++ ++

+

++ +++ +

++

(4) Volitelné moduly v BMZI a z příbuzných oborů 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8

Biomedicínské zobrazování a zpracování signálů Klinická/medicínská bioinformatika a počítačová biologie Zdraví umožňující technologie, všudypřítomné zdravotnické systémy a asistované bydlení Vědy zdravotnických informací Medicínská chemoinformatika Medicínská nanoinformatika Medicínská robotika Informatika veřejného zdraví

Pro vzdělávání v BMZI můžeme určit dva druhy hlavních výukových výsledků. Specifikují:

+ + + + + + + +

– – – – – – – –

+++ +++ +++ +++ +++ +++ +++ +++

ve všech osnovách vedoucích ke kvalifikaci specialistů v BMZI.

Je zřejmé, že existují různé úrovně týkající se hloubky a šíře výukových výsledků mezi specializací odborníka ve zdravotnictví jako IT uživatele a odborníka ve zdravotnictví jako odborníka na BMZI. Některé programy se mohou soustředit buď na odborníky ve zdravotnictví nebo na specialisty zdravotnické informatiky. Další programy se mohou soustředit na prostřední úroveň, kde se studenti učí komunikovat s lékaři a sestrami jako IT uživatelé na jedné straně a jako specialisté na zdravotnickou informatiku na 2. Výsledky výuky pro specialisty BMZI: připravují druhé straně. vysokoškoláky pro povolání v BMZI v akademických, zdravotnických (např. v nemocnici, priVýsledky výuky definují úrovně znalostí a dovedností, mární péči), vládních nebo průmyslových prostře- které jsou potřeba. Požadované výsledky určují výukové dích. Tyto výukové výsledky by měly být zahrnuty složky, ať už v kurzech/přednáškových směrech BMZI, 1. Výsledky výuky pro všechny odborníky ve zdravotnictví v jejich roli IT uživatele: umožňují odborníkům ve zdravotnictví efektivně a odpovědně používat metodologii zpracování informací a znalostí a informační a komunikační technologii. Je potřeba zahrnout tyto výukové výsledky do všech vysokoškolských osnov, které vedou ke zdravotnické odborné kvalifikaci. Na druhou stranu existují:

c



cs8


které jsou částí vzdělávacích programů nebo ve specia- získal nějakou klinickou praxi, ale ne moc pozdě, tak aby lizovaných programech BMZI. studenti těchto znalostí mohli využít v pozdějších stádiích Tabulka 2 zahrnuje seznam výukových výsledků, které svého klinického výcviku. IMIA doporučuje. Úroveň znalostí a dovedností je rozčleněna do doménových oblastí: Kvůli již zmíněné pestrosti existují různé perspektivy pro vzdělávání v BMZI. Speciálně pro odborníky BMZI 1. stěžejní znalosti a dovednosti BMZI, můžeme rozlišit mezi přístupy více založenými na infor2. medicína, zdravotní vědy a biovědy, organizace zdra- matice a přístupy více založenými na výuce BMZI, spolu votního systému, s mnoha jejich kombinacemi. Je důležité uznat potřebu týmové práce, protože všechny projekty zdravotnické in3. informatika/počítačová věda, matematika, biometformatiky vyžadují přispění více než jedné osoby s jejími rie, jedinečnými dovednostmi, tak aby se byl tým jako celek schopen vypořádat se všemi aspekty projektu a to soudrž4. nepovinné moduly BMZI a příbuzných oborů. ným a koordinovaným způsobem. Aby bylo dosaženo výše zmíněných výukových výsledků, měly by se vzít v úvahu vzdělávací komponenty, Cílem informatického přístupu k BMZI je soustředění které by měly být zařazeny do příslušných vzdělávacích programů. Znalosti a dovednosti, které jsou popsány se na strojové zpracovávání dat, informace a znalosti ve v části 4, jsou volitelné a jsou doporučené, např. jestli zdravotnictví a medicínu se silným důrazem na potřebu výzkumný profil univerzity/školy nabízející program za- pokročilých znalostí a dovedností BMZI, pracovních postupů, lidí a organizačních aspektů, s důrazem na mahrnuje tyto oblasti a jestli dobře padnou do programu. tematiku, teoretickou, praktickou a technickou informaVšichni zdravotničtí odborní absolventi by měli ve své tiku/počítačovou vědu, zejména na sémantickou interoroli IT uživatelů mít úrovně znalostí a dovedností, které perabilitu, softwarové inženýrství založené na ontologii jsou zmíněny pro IT uživatele. Obdobně, ti odborníci ve a jeho vztah s účinnými a bezpečnými daty, na zpracozdravotnictví, kteří budou odborníky v BMZI, by měli mít vání a reprezentaci informací a dat. Nicméně, zdravotúrovně znalostí a dovedností, které jsou pro ně přesně sta- nické problémy mohou být řešeny ve spolupráci lékařů s dalšími zdravotnickými odborníky. V takovém přístupu novené. k výuce BMZI převažují znalosti a dovednosti informaVýše zmíněné úrovně znalostí a dovedností mohou tiky/počítačové vědy, ale musí být aplikovány s rozumnou zvlášť dobře fungovat pro rozvinuté, vyspělé země, s vyso- znalostí, jak jsou zdravotnické služby poskytovány. kou úrovní přístupu a využíváním informačních technologií, a které mají vysoce vyvinuté infrastruktury zdravotní péče. Země v ekonomickém přechodu mohou mít na začátku potřebu přizpůsobit je s ohledem na úroveň jejich technologie. Zásady BMZI však mohou být stále vyučovány, vyvíjeny a používány i bez vysoké úrovně informačních a komunikačních technologií. Doporučení, jak specifická pro určité kurzy BMZI, které jsou částí vzdělávacích programů, tak specifická pro specializované vzdělávací programy BMZI, jsou zmíněna v Sekci 4 a 5.

4

4.1

Doporučení pro kurzy biomedicínské a zdravotnické informatiky, které jsou částí vzdělávacích programů Obecné poznámky

Cílem přístupu založeného na zdravotnické péči pro BMZI je opět soustředění se na strojové zpracovávání dat, informací a znalostí ve zdravotnictví a medicíně, vyžadujících kromě znalostí BMZI také znalosti medicíny nebo dalších zdravotnických věd a to v takovém rozsahu, který může být poskytnut v rámci lékařského vzdělání nebo vzdělání v některé zdravotnické vědě. V takovémto přístupu k BMZI vzdělávání převládají klinické znalosti a dovednosti, ale musí být aplikovány do kontextu BMZI.

Doporučení, která jsou poskytnuta v sekci 4.2 a 4.3 pro specialisty BMZI, jsou doporučení pro přístup založený na zdravotnické péči pro BMZI. Doporučení v sekci 4.4 a 5.2 jsou orientována směrem k přístupu založeném na informatice. Vzhledem ke vzdělávací posloupnosti, zejména pro bakalářské, magisterské a doktorské tituly, by měla být zvažována obecná rozdělení co do hloubky tak i šířky, tak jak se o tom pojednává v sekci 5.

Části vzdělávacího kurzu BMZI by měly být přizpůsobeny studentově pokroku, a kde je to možné, by měly Pro specifikaci studentovi náplně práce je používán Eubýt relevantní a použitelné k podpoře daného stupně stu- ropean Credit Transfer and Accumulation System (ECST) dentova pokroku. Například výuka o pacientově záznamu [85]. Celý akademický rok studentovi náplně práce odpostudentům medicíny by měla být uvedena poté, co student vídá V ECST 60 kreditům. EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2

c


cs9


4.2

4.2.1

Doporučení pro kurzy biomedicínské a zdravotnické informatiky, které jsou částí programů oborů medicína, ošetřovatelství, zdravotnický management, zubní lékařství, farmacie a veřejné zdravotnictví Kurzy/cykly přednášek pro IT uživatele

Aby bylo dosaženo úrovní znalostí a dovedností v BMZI pro uživatele IT, tak jak je doporučeno v sekci 3, měl by celkový studentský učební plán pro vzdělávací složky v BMZI obsahovat alespoň čtyři kredity ECTS. Čtyři kredity mohou odpovídat, např. přibližně 40 hodinám přednášek, cvičení a praktické výuce na univerzitách. Kurz za čtyři kredity ECTS se může, např. skládat z 3hodinové přednášky jednou týdně během jednoho semestru, který má 14 týdnů výuky. Měly by být využity specifické příklady z práce příslušných zdravotnických odborníků. Důraz by měl být kladen především na praktickou a simulovanou výuku. Doplňková doporučení této sekce 4 mohou být použita také v programech jiných odborníků ve zdravotnictví, jako jsou lékařští laboratorní technici, lékařští knihovníci, radiologoví technici, dietologové, zaměstnanečtí terapeuti atd. nebo pro programy spojené se zdravotnickými/klinickými výzkumnými studiemi. Tito lidé také potřebují vědět o možnostech a nebezpečích zpracovávání informací ve zdravotnictví a měli by být schopni efektivně používat metody a nástroje pro zpracovávání informací a informační a komunikační technologie. 4.2.2

informací, které podporují podnikové funkce pro administrativu, kontrolu, kvalitu managementu a výkonné rozhodování.

4.3

Doporučení pro kurzy BMZI, které jsou částí programů administrace zdravotních záznamů

V posledním desetiletí obor administrativy zdravotního záznamu (často označovaný jako management zdravotnických informací) zvýšil svůj rozsah od spravování dokumentu po řízení zdravotnických informací. Také rozsah upotřebení se podstatně změnil. Pro vzdělávání administrátorů zdravotních záznamů jsou doporučovány dva různé stupně vzdělávání: • První stupeň by měl pokrýt úvodní pojmy a principy a předpokládá základní úroveň dovedností. Studenti na této úrovni podstoupí například 2-3letý kurz studia na úrovni vysoké školy, jehož výsledkem (např. v USA) je asistentský titul. Tito studenti by měli být zaměřeni na data, meta-data, kódovací pravidla, klasifikační systémy a jejich vztahy k zdravotnické informatice. • Ve druhém stupni je předpokládáno hlubší pochopení znalostí a více pokročilé terminologické dovednosti, řešení problémů a hlubší kritické myšlení. Studenti na této úrovni např. navštěvují tří nebo čtyřletý kurz, jehož výsledkem je bakalářský titul, kde dovednosti v managementu zdravotnických informací a znalostí jsou integrovány s pokročilejšími informatickými znalostmi a dovednostmi. Další studia mohou následovat.

Kurzy/cykly přednášek pro specialisty BMZI

Aby byly dosaženy úrovně znalostí a dovedností v BMZI pro specialisty tak, jak byly doporučené v sekci 3, měl by studentský učební plán spojený s těmito výukovými částmi v BMZI mít alespoň 60 kreditů, tj. jeden rok denního studia. Je to podobné jako specializované magisterské programy v BMZI. Kromě „základních“ znalostí a dovedností získaných v každém programu, by relativní množství studentského učebního plánu pro tři oblasti znalostí a dovedností uvnitř kurzu zdravotnické/ medicínské informatiky mělo být přibližně takové, jako je ukázáno v Tabulce 3. Všechny zdravotnické odborné oblasti (2) by se měly soustředit na zdravotnický systém organizace, oblast (3) by se měla zaměřit na praktickou informatiku a řízení projektů. Zdravotním sestrám by měla být umožněna specializace, která může být zahrnuta v postgraduálních ošetřovatelských osnovách. Pro zdravotnické manažery by znalost a praktické dovednosti v architekturách informačních systémů, včetně vlastností, které jsou vyžadovány, aby bylo dosaženo sémantické interoperability a v řízení informačních systémů/sítě, měly obzvláště zahrnovat práci a tok c


Tabulka 3: Doporučený studentský učební plán v kreditech ECTS pro tři znalostní a dovednostní oblasti kurzů zdravotnické/medicínské informatiky uvnitř medicínských programů a dalších věd o zdraví. Oblast znalostí/dovedností

(1) (2)

(3)

P

4.3.1

Stěžejní znalosti a dovednosti v BMZI Medicína, vědy o zdraví a biovědy, organizace zdravotnického systému Informatika/počítačová věda, matematika, biometrie

Program Medicína, ošetřovatelství, zdravotnický management, stomatologie, farmacie, veřejné zdravotnictví 40 5

15 60

Kurzy/cykly přednášek pro IT uživatele

Studenti administrativy zdravotních záznamů, jak již bylo zmíněno v prvním stupni, mohou být považováni za EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2

cs10


uživatele IT. Doporučení na úrovni znalostí a dovedností jsou stejná jako pro uživatele IT, zmíněná v sekci 4.2. Zvláštní důraz by měl být kladen na informační gramotnost, zdravotnickou terminologii, kódovací a klasifikační systémy, elektronický zdravotní záznam a hodnotící metodologii. Měla by zde být předběžná znalost a dovednosti na poli lékařství, zdravotních a biologických věd, organizaci zdravotnických systémů. 4.3.2

Kurzy/cykly přednášek pro specialisty na biomedicínskou a zdravotnickou informatiku

Studenti programů administrativy zdravotních záznamů, respektive programů řízení zdravotnických informací, které vedou k bakalářským a magisterským titulům, by měli mít znalosti a dovednosti specialistů BMZI, tak jak bylo zmíněno v sekci 4.2. Opět, zvláštní důraz by měl být kladen na informační gramotnost, meta-data, zdravotnickou terminologii, kódovací a klasifikační systémy, elektronický zdravotní záznam a hodnotící metodologii a vztah mezi těmito koncepty a použitím různých informačních technologií.

Tabulka 4: Doporučený studentský učební plán v kreditech ECTS pro tři znalostní a dovednostní oblasti kurzů zdravotnické/medicínské informatiky uvnitř programů informatiky/počítačové vědy. Oblast znalostí/dovedností

(1) (2)

(3)


P

Program Informatika/počítačová věda 40 15

5 60

4.4

Doporučení pro kurzy biomedicínské a zdravotnické informatiky, které jsou částí programů informatiky/počítačové vědy

4.4.1

Kurzy/cykly přednášek pro specialisty na biomedicínskou a zdravotnickou informatiku

Aby specialisté dosáhli stupně znalostí a dovedností v BMZI, tak jak byly doporučeny v sekci 3, měla by délka studia pro vzdělávací části v BMZI být alespoň 60 kreditů ECTS, tzn. jeden rok denního studia. Navíc k „základním“ znalostem a dovednostem v informatice/počítačové vědě, by mělo být relativní množství studentova učebního plánu pro tři oblasti znalostí a dovedností v rámci kurzů BMZI v takovém rozsahu jako je ukázáno v Tabulce 4. EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2

Studentův učební plán v (3) obsahuje znalosti a dovednosti v biometrii, sémantické interoperabilitě a hodnotících metodách. Měly by být zdůrazněny použité metody a nástroje informatiky ve zdravotnických institucích a pro konkrétní problémy v diagnózách, terapii, ošetřovatelství a zdravotnickém managementu. Je nezbytné zahrnout softwarové inženýrství založené na ontologii a potřebu oddělit znalosti od systémové konfigurace, jelikož tyto koncepty jsou základem k dosažení sémantické interoperability a bezpečných klinických systémů pro podporu rozhodování. To pomůže studentovi informatiky nebo počítačové vědy získat více znalostí o zdravotnickém prostředí. Management zdravotnických informačních systémů by měl zahrnovat rozvoj a implementaci softwarových a hardwarových komponent zdravotnických informačních systémů. Měly by být obzvláště zvažovány technické a informační aspekty při zpracovávání lékařských signálů a obrazů.

5

Doporučení pro specializované výukové programy v biomedicínské a zdravotnické informatice

Cílem všech specializovaných programů v BMZI je připravit absolventy pro povolání v akademickém/výzkumném prostředí, zdravotnických zařízeních nebo organizacích, vládních nebo mezinárodních subjektech veřejného zdraví nebo v průmyslovém prostředí.

5.1

Doporučení pro bakalářské programy v biomedicínské a zdravotnické informatice

Osnovy programu vedoucího k bakalářskému titulu v BMZI by měly připravit studenty na profesionální kariéru v této oblasti. Navíc by měly poskytnou pozadí a teoretický základ nezbytný pro pokročilejší univerzitní studium na tomto nebo příbuzném poli. Cílem tohoto pregraduálního vzdělávání je vybavit studenty specializovanými znalostmi na poli BMZI, stejně tak jako dovednostmi, jak využívat získané znalosti v různých praktických situacích. Záměrem je poskytnout hluboké pochopení tohoto oboru a schopnost přenést odbornou znalost, získanou v této oblasti, do praktické aplikace nástrojů a konceptů. Ve srovnání s komplexními formálními metodologickými základy magisterského programu převládá u pregraduálních osnov aplikace orientovaná na praxi. Když vezmeme v úvahu rozmanitost tohoto oboru, studenti bakalářského programu potřebují porozumět šířce této oblasti a dobře se obeznámit se spektrem BMZI (zachytit všechny sub-domény jako je bioinformatika, klinická informatika, informatika veřejného zdravotnictví, atd.). Výzvou je poskytnout znalosti a dovednosti, které mohou studenti použít v praxi, zatímco rozpoznají, c


cs11


že oblast zájmu by mohla být dále hlouběji prozkoumávána na magisterské úrovni. Aby bylo dosaženo úrovní znalostí a dovedností tak jak je doporučeno v sekci 3, a aby byla dosažena velká hloubka a šířka všech vzdělávacích komponent, by délka studia pro vzdělávací složku bakalářského programu v BMZI měla být nejméně tři roky. To odpovídá studentskému učebnímu plánu 180 kreditů ECTS. Pro přístup založený na informatice a vztahující se k BMZI by relativní množství studijního plánu pro čtyři okruhy znalostí a dovedností u bakalářského programu mělo dosáhnout takového rozsahu, jako je znázorněno v Tabulce 5. Tato skladba může být rozmanitá, od velice silného technického osvojení IT dovedností až po slabší osvojení IT a silnější soustředění na zdravotnickou aplikaci a to v závislosti na požadovaných výsledcích výuky.

tům ECTS, by se měly preferovat u Ph.D. studia nebo by Ph.D. práce měla obyčejně trvat tři až čtyři roky. Relativní množství studentova studijního plánu pro tři znalostní a dovednostní oblasti magisterského programu by mělo přibližně odpovídat rozsahu, který je uveden v Tabulce 6.

Tabulka 6: Doporučený studentský učební plán v kreditech ECTS pro znalostní a dovednostní oblasti kurzů zdravotnické/medicínské informatiky uvnitř dvouletých (jednoročních) magisterských programů biomedicínské a zdravotnické informatiky. Oblast znalostí/dovedností (1) (2)

Tabulka 5: Doporučený studentský učební plán v kreditech ECTS pro znalostní a dovednostní oblasti kurzů zdravotnické/medicínské informatiky uvnitř bakalářských programů biomedicínské a zdravotnické informatiky. Oblast znalostí/dovedností (1)


(3)

P


Program BMZI (magistr) 80 (40) 20 (10)

20 (10) 180 (60)

Program BMZI (bakalář) 50

Očekává se, že magisterští studenti úspěšně ukončili buď a) bakalářský program v BMZI, b) bakalářský nebo (2) 20 magisterský program medicíny, biologie, veřejného zdravotnictví, zdravotnické administrativy nebo jiné zdravot(3) 110 nické vědy nebo c) počítačové vědy/informatiky. V příP padě b) a c) by měly být nabídnuty doplňkové alterna180 tivní kurzy (pro b) v informatice/počítačové vědě a pro c) ve zdravotnických vědách a biovědách, zdravotních systémech). U programů, které vedou k doktorskému titulu, by měl 5.2 Doporučení pro magisterské student vést komplexní výzkum jako přídavek k výukovým a doktorské programy v biomedicínské požadavkům, které již byly zmíněny. Znalosti a dovednosti a zdravotnické informatice by také měly mít přidanou hloubku a šířku a studenti si mohou vybrat, že získají další proniknutí do volitelných U programů vedoucích k magisterskému nebo doktoroblastí, které jsou základem jejich výzkumu. skému titulu převládá ve vzdělávací části programu komplexní formální metodologický základ pro BMZI. Cílem je poskytnout vědecké vzdělání, které zachytí te- 6 Doporučení pro navazující oretické základy tohoto oboru, poskytne speciální znalosti vzdělávání a vybaví studenty jak praktickými schopnostmi, tak analytickými přístupy, které jim umožní prosazovat znalostní bázi oboru. Absolventi budou schopni zvládnout jak prak- 6.1 Navazující vzdělávání v biomedicínské a zdravotnické informatice tické metody a nástroje, tak vedení nezávislého výzkumu. Na rozdíl od bakalářských programů tyto magisterské Certifikát „zdravotnické informatiky“ , „medicínské ina postgraduální programy zdůrazňují formální proniknutí do znalostí a základů tohoto oboru a prosazují metodolo- formatiky“ a/nebo „biomedicínské informatiky“ by měl gickou odbornost a nezávislou analýzu. Od absolventů se být poskytnut za dostatečnou znalost BMZI z akademicočekává, že budou přispívat tomuto oboru a povedou jeho kého, vzdělávacího a/nebo praktického hlediska ve vztahu k určitým úkolům nebo rolím v rámci zdravotnického průvědecký pokrok. Aby bylo dosaženo úrovně znalostí a dovedností myslu. Kromě toho, lékařům, kteří obvykle mají velmi v BMZI, tak jak je doporučeno v sekci 3 a aby bylo dosa- dobře zavedeny formy dalšího vzdělávání, by měla být naženo požadované hloubky a šířky vzdělávacích komponent, bídnuta možnost získat, kromě jejich lékařského titulu, měla by být délka studia pro magisterský titul alespoň je- také doplňkovou kvalifikaci „zdravotnické informatiky“ , den rok denního studia, což odpovídá nejméně 60 kredi- „medicínské informatiky“ a/nebo „biomedicínské infortům ECTS. Dva roky studia, které odpovídají 120 kredi- matiky“ . Tato dodatečná kvalifikace může být vydána c



cs12


kteroukoli národní lékařskou asociací, zdravotní odbornou asociací nebo univerzitou. To samé platí pro zdravotní sestry, pro které jsou různé formy dalšího vzdělávání v mnoha zemích jsou dobře zavedeny. Aby mohly být nabídnuty kurzy BMZI pro pokračující vzdělání, je doporučeno, aby byly založeny speciální instituce, které by tyto kurzy provozovaly. Tyto instituce mohou být uvnitř univerzit nebo by to mohly být např. akademie zdravotnické/lékařské informatiky založené asociacemi BMZI nebo by to mohly být soukromé instituce a to pod podmínkou, že ve všech případech by lidé, kteří by byli zodpovědní za osnovy, obsah a výuku, byli přiměřeně kvalifikovaní (viz také [89]).

mohla poskytovat tuto službu. Dále, musí být připraven (nebo přizpůsoben) studijní plán a v rámci univerzit musí být založeny instituce zdravotnické nebo medicínské informatiky, většinou uvnitř lékařských fakult nebo fakult zdravotních věd.

7.2

Způsoby vzdělávání

Další úvahou pro vzdělávací programy informatiky musí být způsob(y) vzdělávání, které musí být vybrány s ohledem na specifický profil a možnosti příslušných univerzit. Kromě přednášek je důležité, aby byly nabídnuty praktické zkušenosti ze zdravotnických institucí (např. nemocnic). Kromě tradičních přednášek a cvičení v rámci 6.2 Celoživotní vzdělávání univerzit by měly být také aktivně uskutečňovány různé flexibilní, distanční a otevřené druhy. Učení orientované Práce v oblasti BMZI a dokonce i využívání infor- na problémy by mělo obzvláště podporovat významnost mačních a komunikačních technologií vyžaduje celoživotní BMZI, tak jak si to vyžaduje integrace informatiky a dalvzdělávání. Proto by příležitosti pokračujícího vzdělávání ších oborů [86]. měly být nabízeny odborníkům BMZI i uživatelům IT různých zdravotnických oborů. Schopnost „učení se učit“ se 7.3 Kvalifikovaní učitelé tak stane obzvláště důležitou.

Tabulka 7: Kategorie informatické praxe, převzato z [53]. Úroveň Typ práce praxe Akademická Osoba, která dělá výzkum a/nebo učí v akademickém centru Aplikovaná Osoba, která většinu svého pracovního času pracuje v provozním informatickém prostředí Klinická

7 7.1

Kliničtí a další pracovníci, kteří používají informatiku při své práci

Příklad názvu funkcí Profesor; Vědec, výzkumník Hlavní programátor; hlavní medicínský nebo ošetřovatelský programátor; projektový manažer; vývojář; instruktor lékař; sestra; zdravotnický administrátor

Další doporučení Jak zahájit výuku BMZI

BMZI ovlivňuje všechny odborníky ve zdravotnictví. Aby mohlo dojít k zahájení vzdělávání na tomto poli, doporučuje IMIA, aby byly vzaty v úvahu všechny druhy zdravotnických odborníků, včetně různých druhů specializace a stupně vzdělání. Prvním krokem je uvážit úroveň praxe daného jedince. Jak bylo zmíněno v Tabulce 7, práce v informatice záleží na tom, zda má někdo technické/informatické nebo klinické základy. V rámci informatiky může mít někdo zkušenost více na aplikační úrovni nebo může být více akademik, který vyučuje a/nebo provádí výzkum. Pro země bez formálních vzdělávacích programů informatiky jsou nezbytné další kroky. V tomto případě musí dojít nejprve ke vzdělání učitelů („učit učitele“ ) nebo by, např. fakulta BMZI ve vyspělých zemích EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2

Kurzy a programy BMZI musí být vysoce kvalitní. Učitelé kurzů BMZI musí mít v tomto oboru adekvátní a přesně stanovenou kvalifikaci. Tyto kvalifikace pro přednášení BMZI musí být možné získat na univerzitách nebo na jiných institucích vyššího vzdělávání.

7.4

Uznávané kvalifikace

Vzdělávání studentů v BMZI, které přesahuje úvodní kurzy v používání informačních a komunikačních technologií, má smysl pouze tehdy, jestliže jsou pro tyto absolventy vytvořené pozice. Kvalifikace těchto absolventů BMZI musí být uznávány a my doporučujeme, aby si zdravotnické organizace uvědomily potřebu pozic specialistů BMZI.

8 8.1

Podpora IMIA pro programy a kurzy BMZI Certifikace IMIA

K podpoře vzdělávání vysoké kvality na poli BMZI nabízí IMIA pomoc poskytováním odborných rad osobám a institucím tohoto oboru, dokud to zdroje IMIA dovolují. To může být hlavně potřeba při zahajování vzdělávacích aktivit a když ještě nejsou založené národní instituce, které by toto zařizovaly. IMIA také v současné době zakládá služby pro akreditaci takovýchto vzdělávacích programů. Kurzy BMZI uvnitř programů a specializovaných programů toho oboru mohou požádat o přidání k popisu jejich kurzu nebo programu frázi „podpořený Mezinárodní asociací medicínské informatiky“ a mohou používat v tomto kontextu logo IMIA. Je podmínečné, aby IMIA doporuc


cs13


čení byla splněna a kvalita programu, zahrnující organizační integritu a zdroje, byla hodnocena vybranými experty IMIA. To se netýká jednotlivých kurzů, ale pouze souborů kurzů nebo programů. Splnění doporučení a hodnocení kvality programu bude zkoumáno výborem, který se většinou skládá ze 4 členů IMIA První pracovní skupiny zabývající se vzděláváním v oblasti zdravotnické a medicínské informatiky nebo dalšími osobami, které jsou zkušené ve vzdělávání v BMZI a kteří budou schváleni prezidentem a předsedou IMIA pracovní skupiny zabývající se vzděláváním. Po schválení bude dané organizaci předán písemný certifikát, podepsaný prezidentem IMIA a předsedou IMIA pracovní skupiny zabývající se vzděláváním ve zdravotnické a lékařské informatice a členy výboru. Žádosti by měly být předány výkonnému řediteli IMIA.

8.2

Mezinárodní programy, mezinárodní výměny studentů a učitelů

IMIA povzbuzuje a doporučuje mezinárodní aktivity ve vzdělávání specialistů BMZI. IMIA také doporučuje mezinárodní výměnu studentů a učitelů v tomto oboru. To povzbuzuje založení mezinárodních programů, které to budou podporovat a vyměňovat si výukové materiály. Programy by měly být sestaveny modulárním způsobem a mezinárodní kreditní přestupní systém, jako je European Credit Transfer and Accumulation System (ECTS [85]), by měl být používán ve zmíněných národních programech, aby byly podpořeny tyto mezinárodní perspektivy.

9

Výměna informací o programech a kurzech BMZI podporovaných IMIA

Pracovní skupina IMIA zabývající se vzděláváním ve zdravotnické a lékařské informatice je skupina věnující se vzdělávání v BMZI. Její aktivity zahrnují šíření a výměnu informací o programech a kurzech BMZI, podporou BMZI kurzů a výměnu studentů a učitelů. Pracovní skupina chce zlepšovat znalosti 1) jak jsou zdravotničtí odborníci vyučováni různě po světě, 2) jak je BMZI vysvětlována zejména studentům počítačové vědy/informatiky a 3) jak je vyučována v rámci specializovaných osnov BMZI. Členové pracovní skupiny přispívají do různých webových katalogů programů BMZI, včetně těch, které byly zmíněny v sekci 1.2. Navíc, pracovní skupina IMIA zabývající se vzděláváním v oblasti zdravotnické a medicínské informatiky spravuje adresář, který usnadňuje komunikaci mezi všemi osobami na světě, které mají zájem o výuku BMZI. Abyste byli zapsáni, následujte instrukce na webových stránkách této pracovní skupiny. IMIA podporuje vývoj a sdílení výukových materiálů vysoké kvality pro kurzy BMZI. To poc


může vypsat další kurzy v této oblasti. To také stimuluje využití webových stránek IMIA pracovní skupiny zabývající se vzděláváním a adresáře pro diseminaci informací o takovýchto výukových materiálech.

10

Závěrečné poznámky

Tato doporučení poskytují rámec pro individuální rozvoj osnov. Jednotlivé země si mohou přát vyvinout detailnější nebo lépe definované osnovy, které by odpovídaly jejich specifickým potřebám a vzdělávacímu systému. To by mohlo zahrnovat minimální stupeň kompetentnosti požadovaný pro jednotlivý stupeň a úroveň znalostí/dovedností. Musí být oficiálně přijata nová profesní aktivita a to ve formě dobře zavedeného názvu, spojená s konkrétní platovou stupnicí. Toto uznání se jeví jako přirozený doplněk k univerzitnímu titulu. Například v Belgii ministerské nařízení stanovilo v roce 2001 kritéria kvalifikace lékařských odborníků v managementu zdravotních dat. Toto oficiální uznání jedním z členských států Evropské Unie otevírá způsob rovnocennosti této konkrétní kvalifikace ve všech členských státech pro obsah vzdělávacích programů, stejně tak jako pro podmínky zaměstnání [87]. Navíc, Velká Británie udělala hodně práce na profesionalismu a kvalifikacích, které jsou publikovány zejména jako UK Council for Health Informatics Professions [88, 89]. Očekává se, že takovéto národní snahy ovlivní další revize těchto doporučení. IMIA, která chápe svoji roli jako vůdce ve vědeckém pokroku rozvíjející se oblasti BMZI, také vyvíjí, jako část svého strategického plánu [77], znalostní bázi [90], která může být opravdu důležitá pro pedagogy na tomto poli, stejně tak jako pro odborníky ve zdravotnictví. IMIA pracovní skupina zabývající se výukou zdravotnické a medicínské informatiky může v blízké budoucnosti vyvinout výuková doporučující kritéria, která by mohla sloužit jako průvodce pro učitele, kteří si přejí se zúčastnit výuky BMZI. Poděkování Tato aktualizovaná doporučení jsou výsledkem týmu, který založila IMIA pracovní skupina zabývající se výukou zdravotnické a medicínské informatiky v roce 2006 [81]. Koncept dokumentu byl komunikován a diskutován členy této pracovní skupiny během její pracovní konference v roce 2008 v Buenos Aires. Doporučení byla nakonec schválena valným shromáždění IMIA 25. října 2009 v Hirošimě v Japonsku. Na těchto doporučeních se významně podíleli Elske Ammenwerth (Rakousko), Georgie Demiris (USA), Arie Hasman (Nizozemí), Reinhold Haux (Německo), William Hersh (USA), Evelyn Hovenga (Austrálie), K. C. Lun (Singapur), John Mantas (Řecko), Heimar Marin (Brazílie), Fernando Martin-Sanchez (Španělsko), Graham Wright (Velká Británie). Team by rád poděkoval profesoru Dr. Reinholdu Hauxovi, prezidentovi MIA, za jeho EJBI – Volume 7 (2011), Issue 2

cs14


nepřetržitou podporu ve vývoji aktualizované verze vzdělávacích doporučení. Také děkujeme Dr. Peterovi Murrayemu, výkonnému řediteli IMIA, za kontrolování a podporování snah tohoto týmu. Chtěli bychom poděkovat všem přispěvatelům původních doporučení za jejich pionýrskou práci, tak jak bylo zmíněno v [1]. Doporučení byla editována Johnem Mantasem (spolupředsedou IMIA pracovní skupiny zabývající se výukou zdravotnické a medicínské informatiky), který předsedal pracovnímu týmu. Do českého jazyka přeložila Petra Přečková s podporou projektu 1M06014 MŠMT ČR.

Reference [1] Recommendations of the International Medical Informatics Association (IMIA) on education in health and medical informatics. Methods Inf Med 2000; 39: 267–277. http://www.imia.org/pubdocs/rec_english.pdf. Last access: August 29, 2009. [2] IMIA Yearbooks of Medical Informatics. http://www.imiapubs.org and http://www.schattauer.de /index.php?id=imia. Last access: August 29, 2009. [3] Haux R, Swinkels W, Ball MJ, Knaup P, Lun KC, editors. Special Issue on health and medical informatics education: transformation of healthcare through innovative use of information technology. Proceedings of the 1997 IMIA Working Group on Education Meeting. Int J Med Inform 1998; 50: 1–300. [4] Hersh WR, Gorman P, editors. Teach Globally, Learn Locally. Proceedings of the 2003 IMIA Working Group on Education Meeting. Int J Med Inform 2004; 73: 95–213. [5] Mantas J, editor. Health and medical informatics education. Proceedings of the 2005 IMIA Working Group on Education Meeting. Methods Inf Med 2007; 46: 50–92. [6] Hersh WR, Otero P, Bernaldo de Quirós FG, editors. Building Worldwide Capacity for the Health Informatics Workforce. Proceedings of the 2008 IMIA Working Group on Education Meeting. Methods Inf Med (to appear). [7] Hasman A, Albert A, Wainwright P, Klar R, Sosa M, editors. Education and training in health informatics in Europe. Amsterdam: IOS Press; 1995. [8] Mantas J. Health and nursing informatics education. Stud Health Technol Inform 1998; 56: 146–152. [9] Mantas J. Future trends in health informatics – theoretical and practical. Stud Health Technol Inform 2004; 109: 114–127. [10] Garg AX, Adhikari NK, McDonald H, Rosas- Arellano MP, Devereaux PJ, Beyene J, Sam J, Haynes RB. Effects of computerized clinical decision support systems on practitioner performance and patient outcomes: a systematic review. JAMA 2005; 293: 1223–1238. [11] Chaudhry B, Wang J, Wu S, Maglione M, Mojica W, Roth E, Morton SC, Shekelle PG. Systematic review: impact of health information technology on quality, efficiency, and costs of medical care. Ann Intern Med 2006; 144: 742–752. [12] Hersh WR, Hickam DH, Severance SM, Dana TL, Pyle Krages K, Helfand M. Diagnosis, access and outcomes: Update of a systematic review of telemedicine services. J Telemed Telecare 2006; 12 Suppl 2: S3–31.


[13] Lorenzi NM. E-health strategies worldwide. In: Haux R, Kulikowski C, editors. IMIA Yearbook of Medical Informatics 2005. Stuttgart: Schattauer; 2005. pp 157–164. [14] Hasman A, Haux R. Modeling in biomedical informatics – an exploratory analysis (part 1). Methods Inf Med 2006; 45: 638–642. [15] Hasman A, Haux R. Modeling in biomedical informatics: an exploratory analysis (part 2). Int J Med Inform 2007; 76: 96–102. [16] Kuhn KA, Knoll A, Mewes HW, Schwaiger M, Bode A, et al. Informatics and medicine – from mole - cules to populations. Methods Inf Med 2008; 47: 283–295 [17] Payne PR, Johnson SB, Starren JB, Tilson HH, Dowdy D. Breaking the translational barriers: the value of integrating biomedical informatics and translational research. J Investig Med 2005; 53: 192–200. [18] Zerhouni EA. Translational research: moving discovery to practice. Clin Pharmacol Ther 2007; 81: 126–128. [19] Baxevanis AD, Ouellette BFF. Bioinformatics: a practical guide to the analysis of genes and proteins. Third Edition. Hoboken, NJ: Wiley-Interscience; 2005. [20] Hovenga EJS, Mantas J. Global Health Informatics Education. Amsterdam: IOS Press; 2004. [21] Jaspers MW, Gardner RM, Gatewood LC, Haux R, Schmidt D, Wetter T. The International Partnership for Health Informatics Education: lessons learned from six years of experience. Methods Inf Med 2005; 44: 25–31. [22] Otero P, Hersh W, et al. Translation, implementation and evaluation of a medical informatics distance learning course for Latin America. MEDINFO 2007 – Proceedings of the Twelfth World Congress on Health (Medical) Informatics. Brisbane, Australia: IOS Press; 2007. CD-ROM P421. [23] Ball MJ, Silva JS, Bierstock S, Douglas JV, Norcio AF, Chakraborty J, Srini J. Failure to provide clinicians useful IT systems: opportunities to leapfrog current technologies. Methods Inf Med 2008; 47: 4–7. [24] Hersh W. Health care information technology: progress and barriers. JAMA 2004; 292: 2273–2274. [25] Poon EG, Blumenthal D, Jaggi T, Honour MM, Bates DW, Kaushal R. Overcoming barriers to adopting and implementing computerized physician order entry systems in U.S. hospitals. Health Aff (Millwood) 2004; 23: 184–190. [26] Hersh W. Who are the informaticians? What we know and should know. J Am Med Inform Assoc 2006; 13: 166–170. [27] Hersh W. Health and biomedical informatics: opportunities and challenges for a twenty-first century profession and its education. Yearb Med Inform 2008. pp 157–164. [28] Hersh W. A stimulus to define informatics and health information technology. BMC Med Inform Decis Mak 2009; 9: 24. [29] Schuemie MJ, Talmon JL, Moorman PW, Kors JA. Mapping the domain of medical informatics. Methods Inf Med 2009; 48: 76–83. [30] Roberts J. Developing health informatics as a recognised professional domain supporting clinical and health management activity. World Hosp Health Serv 2006; 42: 38–40. [31] Joyub R. The professionalisation of health informatics in the United Kingdom. UK Health Informatics Today 2004; 42 (Spring): 1–4. [32] Klar R. Official catalogue of subject matters in medical informatics for German medical students. In: [7], pp 145–152.

c



[33] Scope and Standards of Nursing Informatics Practice. Washington, DC: American Nurses Association; 2008. [34] Detmer DE, Lumpkin JR, Williamson JJ. Defining the medical subspecialty of clinical informatics. J Am Med Inform Assoc 2009; 16: 167–168. [35] Safran C, Shabot MM, Munger BS, Holmes JH, Steen EB, Lumpkin JR, et al. Program requirements for fellowship education in the subspecialty of clinical informatics. J Am Med Inform Assoc 2009; 16: 158–166. Erratum in: J Am Med Inform Assoc 2009; 16: 605. [36] Leven FJ, Curriculum for medical informatics at the University of Heidelberg/School of Technology Heilbronn. Methods Inf Med 1994; 33: 262–267. [37] Knaup P, Haag M, Leven FJ, Dickhaus H. Challenges in the evolution of the medical informatics program at Heidelberg/Heilbronn (Germany). Methods Inf Med 2009; 48: 66–75. [38] Moehr JR. English Translation of the Minutes of the Invitational Workshop Goals, Contents and Methods for Education in Medical Informatics. Haux R, Kulikowski C, editors. IMIA Yearbook of Medical Informatics 2004. Stuttgart: Schattauer; 2004. pp 210–219. [39] Moehr JR. The Quest for Identity of Health Informatics and for Guidance to Education in it – The German Reisensburg Conference of 1973 Revisited. Haux R, Kulikowski C, editors. IMIA Yearbook of Medical Informatics 2004. Stuttgart: Schattauer; 2004. pp 201–210. [40] Duncan KA Austing RH, Katz S, Pengov RE, Pogue RE, Wasserman AIl. Health Computing: Curriculum for an emerging profession – report of the ACM curriculum committee on health computing education. Proceedings of the 1978 ACM Annual Conference/Annual Meeting. Washington, DC:ACM Press; 1978. pp 277–285. http://portal.acm.org/ft_gateway. cfm?id=804112&type=pdf&coll=GUIDE&dl=GUIDE &CFID=47975758&CFTOKEN=19987037. Last access: August 29, 2009. [41] Physicians for the twenty-first century (The GPEP Report). Washington: Association of the American Medical Colleges; 1984. [42] Haux R, Dudeck J, Gaus W, Leven FJ, Kunath H, Michaelis J et al. Recommendations of the German Association for Medical Informatics, Biometry and Epidemiology for education and training in medical informatics. Methods Inf Med 1992; 31: 60–70. [43] Hasman A, Albert A. Education and training in health informatics: guidelines for European curricula. Int J Med Inform 1997; 45: 91–110. [44] Council of Europe Committee of Ministers (1995): Recommendations No. R (90) 21 of the Committee of Ministers to Member States on training strategies for health information systems. In: [7], pp 3–6. [45] Mantas J. Developing curriculum in nursing informatics in Europe. Int J Med Inform 1998; 50: 123–132. [46] Mantas J. NIGHTINGALE – a new perspective in nursing informatics education in Europe. Stud Health Technol Inform 1998; 51: 102–113. [47] Enabling People Programme English National Board for Nursing, Midwifery and Health Visiting. Information for caring: integrating informatics into learning programmes for nurses, midwives and health visitors. Birmingham: Institute of Health and Care Development; 1997.

c


cs15

[48] National Advisory Council on Nurse Education and Practice (NACNEP): A national informatics agenda for nursing education and practice. Washington DC: US Department of Health and Human Services, Division of Nursing: 1997. http://www.eric.ed.gov:80/ERICDocs/data/ericdocs2sql /content_storage_01/0000019b/80/16/d3/da.pdf. Last access: August 29, 2009. [49] Medical School Objectives Project. Medical Informatics Objectives. Washington, DC: Association of American Medical Colleges; 1999. http://www.aamc.org/meded/msop/start.htm. Last access: August 29, 2009. [50] Schleyer T. Competencies for Dental Informatics V 1.0. Pittsburgh, PA: University of Pittsburgh Center for Dental Informatics: 1999. http://www.dental.pitt.edu/informatics /competencies.php. Last access: August 29, 2009. [51] Health Informatics Competency Profiles for the NHS. London: National Health Service Information Authority; 2001. [52] Staggers N, Gassert CA, Curran C. A Delphi study to determine informatics competencies at four levels of practice. Nursing Res 2002; 51: 383–390. [53] Covvey HD, Zitner D, Bernstein R. Pointing the way: competencies and curricula in health informatics. Waterloo, Ontario: University of Waterloo; 2001. http://www.cs.uwaterloo.ca/health_info/health_docs /CurriculaMASTERDocumentVersion1Final.zip. Last access: August 29, 2009. [54] Mantas J Hasman A, editors. Textbook in health informatics – a nursing perspective. Amsterdam: IOS Press; 2001. [55] O’Carroll PW; Public Health Informatics Competencies Working Group. Informatics competencies for public health professionals., Seattle, Wa:Northwest Center for Public Health Practice; 2002. http://www.nwcphp.org/docs/phi/comps/phi _print.pdf. Last access: August 29, 2009. [56] Curran CR. Informatics competencies for nurse practitioners. AACN Clin Issues 2003; 14: 320–330. [57] Friedman CP, Altman RB, Kohane IS, McCormick KA, Miller PL, Ozbolt JG, et al.; American College of Medical Informatics. Training the next generation of informaticians: the impact of “BISTI” and bioinformatics – a report from the American College of Medical Informatics. J Am Med Inform Assoc 2004; 11: 167–172. [58] HIM Baccalaureate Degree Entry-Level Competencies. Chicago, IL: American Health Information Management Association; 2004. http://library.ahima.org/xpedio/groups /public/documents/ahima/bok1_025415.pdf. Last access: October 2, 2009. [59] Garde S, Hovenga E. Australian health informatics educational framework. Brunswick East, Australia: Australian College of Health Informatics; 2006. http://www.achi.org.au/sites /default/files/Health_Informatics_Educational_Framework _20060326.pdf. Last access: October 2, 2009. [60] Ivanitskaya teracy and sults from Assessment

L, O’Boyle I, Casey AM. Health information licompetencies of information age students: rethe interactive online Research Readiness Self(RRSA). J Med Internet Res 2006; 8: e6.

[61] VISION 2016: A Blueprint for quality education in health information management. Chicago, Il: American Health Information Management Association (AHIMA); 2007. http://www.ahima.org/emerging_issues /Vision2016BlueprintforEduc.pdf. Last access: August 29, 2009.


cs16


[62] Health informatics professional core competencies. Toronto, Ontario: Canadian Health Informatics Association (COACH); 2007. https://secure.coachorg.com/opendoc.asp?docID=1062 Last access: August 29, 2009. [63] Health information science knowledge and skills. Chicago, IL: Medical Library Association; 2007. http://www.mlanet.org /education/platform/skills.html. Last access: August 29, 2009. [64] Pigott K, de Lusignan S, Rapley A, Robinson J, PritchardCopley A. An informatics benchmarking statement. Methods Inf Med 2007; 46: 394–398. [65] Huang Q. Competencies for graduate curricula in health, medical and biomedical informatics: a framework. Health Informatics Journal 2007; 13: 89–103. [66] Joint Workforce Task Force. Health information management and informatics core competencies for individuals working with electronic health records. Chicago, IL, and Bethesda, MD: American Health Information Management Association and American Medical Informatics Association: 2008. http://www.ahima.org/infocenter/whitepapers/ workforce_2008.pdf. Last access: August 29, 2009. [67] Gassert C. Technology and informatics competencies. Nursing Clinics of North America 2008: 43: 507–521. [68] Karras BT, Davies J, Koo D; Working Group on Competencies for Public Health Informatics Competencies. Competencies for public health informaticians, Public Health Informatics Competencies. 2007, Seattle, WA: Center for Public Health Informatics; 2008. http://cphi.washington. edu/competencies. Last access: August 29, 2009. [69] Gardner RM, Overhage JM, Steen EB, Munger BS, Holmes JH, Williamson JJ, et al.; AMIA Board of Directors. Core content for the subspecialty of clinical informatics. J Am Med Inform Assoc 2009; 16: 153–157. [70] Hersh W. AMIA-OHSU 10×10 Program – Logistics, Accessing Demo, Detailed Curriculum, Learning Objectives, and Additional Information. Portland, OR, Oregon Health Science University, 2009. http://www.billhersh.info/10x10.html. Last access: November 25, 2009. [71] Gugerty B, Delaney C. TIGER Informatics Competencies Collaborative (TICC) Final Report, Technology Informatics Guiding Educational Reform (TIGER) Initiative, 2009. http://tigercompetencies.pbworks.com/f/TICC_Final.pdf. Last access: November 25, 2009. [72] HIT Workforce Competencies by Role. Washington, DC, Office of the National Coordinator for Health IT, 2009. http:// healthit.hhs.gov/portal/server.pt?open=18&objID=888534 &parentname=CommunityPage&parentid=15&mode=2&in _hi_userid=11113&cached=true. Last access: November 25, 2009. [73] http://www.hiww.org/. Last access: August 29, 2009.


[74] http://www.amia.org/informatics/acad%2526training /index.asp. Last access: August 29, 2009. [75] http://www.amia.org/informatics/acad%2526training /international.asp. Last access: August 29, 2009. [76] http://www.imia.org. Last access: August 29, 2009. [77] The IMIA strategic plan: towards IMIA 2015. http:// www.imia.org/images/IMIA_Strategic_Plan.pdf. Last access: August 29, 2009. [78] Lorenzi NM. Towards IMIA 2015 – the IMIA strategic plan. Yearb Med Inform 2007. pp 1–5. [79] Murray P, et al. Let a thousand flowers bloom: transition towards implementation of the IMIA strategic plan. Methods Inf Med 2007; 46: 625–628. [80] Murray PJ. The IMIA strategic plan – towards IMIA 2015. Yearb Med Inform 2008. pp 7–15. [81] Minutes of the IMIA General Assembly, August 2007, Brisbane, Australia. Report of the Vice-President for Working Groups. [82] Knaup P, Dickhaus H. Perspectives of medical informatics: advancing health care requires interdisciplinarity and interoperability. Methods Inf Med 2009; 48: 1–3. [83] Kulikowski CA. The micro-macro spectrum of medical informatics challenges: from molecular medicine to transforming health care in a globalizing society. Methods Inf Med 2002; 41: 20–24. [84] van Bemmel JH. Medical informatics is interdisciplinary avant la lettre. Methods Inf Med 2008; 47: 318–321. [85] European Credit Transfer and Accumulation System: http://ec.europa.eu/education/lifelonglearning-policy /doc48_en.htm. Last access: August 29, 2009 [86] Hasman A, Boshuizen HP. Medical informatics and problembased learning. Methods Inf Med 2001; 40: 78–82. [87] Moniteur Belge du 13 12 2001: Arreté Ministériel du 15 octobre 2001 fixant les criteres d’agrément des médecins spécialistes en gestion de données de santé N 2001–3555; C-2001/22760; pp 43044–43046. [88] Roberts J. Developing the Health Informatics Professional. In: Hayes, G, Barnett D, editors. UK Health Computing: Recollections and reflections. BCS, May 2008. [89] UK Council for Health Informatics Professions, http:// www.ukchip.org. Last access: November 25, 2009. [90] Wright G, et al. IMIA knowledge base. Report submitted to IMIA, June 2008.

c


Doporučení Mezinárodní asociace medicínské informatiky. aktivity týkající se vzdělávání v biomedicínské a zdravotnické. informatice První revize

Recommend Documents