Projekt dalšího vzdělávání středoškolských učitelů a jejich žáků v informatice

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta

Projekt dalšího vzdělávání středoškolských učitelů a jejich žáků v informatice Závěrečná týmová práce v programu celoživotního vzdělávání – rozšíření odborné kvalifikace

Autoři: Mgr. Dana Kačenová, Mgr. Petr Kovařík, Mgr. Jan Krejsa, Mgr. Martin Mach, Mgr. Jiří Pivrnec

Vedoucí práce: doc. Ing. Zora Říhová, CSc.

České Budějovice 2015

Prohlašujeme, že závěrečnou práci jsme vypracovali týmově a samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašujeme, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasíme se zveřejněním závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasíme dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasíme s porovnáním textu kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích 5. 6. 2015

Vlastoruční podpisy autorů

Poděkování Na

tomto

místě

bychom

rádi

poděkovali

doc.

Ing.

Zoře

Říhové,

CSc.

a RNDr. Liboru Dostálkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěli k vypracování této diplomové práce. Dále děkujeme Mgr. Evě Kalmíkové za poskytnuté konzultace.

Obsah 1

Úvod .......................................................................................................................... 6

2

Cíle práce ................................................................................................................... 7 2.1

Návrh vzdělávacích aktivit pro učitele středních škol ....................................... 7

2.2

Návrh vzdělávacích aktivit pro žáky středních škol .......................................... 7

3

Projektový tým .......................................................................................................... 8

4

Celoživotní vzdělávání ve školství .......................................................................... 10 4.1

Celoživotní vzdělávání (CŽV) ......................................................................... 10

4.2

Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) ..................................... 11

4.3

Formy CŽV ...................................................................................................... 11

4.3.1

Přednáška a seminář.................................................................................. 12

4.3.2

Případová studie a workshop .................................................................... 12

4.3.3

Stáž a studijní cesta ................................................................................... 12

4.3.4

Koučing a mentoring ................................................................................ 12

4.3.5

Dálkové vzdělávání realizované elektronickými prostředky .................... 12

4.4 5

6

7

Problematika certifikace v oblasti CŽV v návaznosti na kariérní systém ....... 13

Zmapování vzdělávací nabídky ............................................................................... 16 5.1

Vzdělávací nabídka pro učitele ........................................................................ 16

5.2

Vzdělávací nabídka pro žáky ........................................................................... 18

Dotazníkové šetření ................................................................................................. 22 6.1

Dotazník pro učitele ......................................................................................... 22

6.2

Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi učiteli ............................................ 22

6.3

Dotazník pro žáky ............................................................................................ 33

6.4

Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi žáky ............................................... 33

6.5

Shrnutí výsledků dotazníkového šetření .......................................................... 37

Návrh vzdělávacích aktivit pro učitele .................................................................... 39 7.1

Téma: Kancelářské aplikace ............................................................................ 39

7.2

Téma: Bezpečnost digitálních technologií ....................................................... 41

7.3

Téma: E-learning .............................................................................................. 44

7.4

Téma: Software pro tvorbu testů ...................................................................... 46

7.5

Téma: Tvorba výukových video-tutoriálů ....................................................... 48

7.6

Téma: Grafické aplikace .................................................................................. 51

7.7

Téma: Software pro práci s multimédii ............................................................ 54

7.8

Téma: CAD ...................................................................................................... 57

7.9

Téma: Počítačové sítě ...................................................................................... 59

7.10

Téma: Virtualizace ........................................................................................... 62

Návrh vzdělávacích aktivit pro žáky ....................................................................... 64

8

8.1

Motivační kurzy programování ........................................................................ 64

8.2

Návrh samostatného projektu ........................................................................... 69

9

Závěr ........................................................................................................................ 73

10

Seznam použitých informačních zdrojů .............................................................. 74

11

Seznam grafů a tabulek ........................................................................................ 80

12

Seznam příloh ...................................................................................................... 81

Motto: „Je sice nepříjemné, že s počítačem budou mít učitelé vždy více práce. Bez něj ale nebudou mít brzy žádnou.“ (Bořivoj Brdička)

1 Úvod Žádný obor v učitelské profesi neprochází tak rychlými a hlubokými změnami jako informatika. Na učitele informatiky jsou kladeny značné nároky. Ten, kdo podcení průběžné sebevzdělávání, nebude odborně stačit mladším kolegům a dříve či později i některým svým žákům. Informační technologie, které dnes pronikají do všech oblastí výuky, představují výzvu i pro ostatní pedagogy. Z kateder zmizely papírové třídnice a byly nahrazeny počítači. Základní uživatelské dovednosti práce s počítačem se staly nezbytnou součástí výkonu učitelské profese. Ani konzervativně založení učitelé již nemohou ignorovat fenomén Internetu a možnosti multimediální výuky. Za této situace chápeme projekt dalšího vzdělávání středoškolských učitelů a jejich žáků v informatice jako příležitost, jak zevrubněji prozkoumat vzdělávací potřeby našich kolegyň a kolegů a navrhnout pro ně optimální vzdělávací nabídku. V případě žáků považujeme za důležité podpořit jejich zájem o další studium nabídkou motivačních vzdělávacích aktivit, které se mohou výrazně odlišit od běžné školské rutiny.

6

2 Cíle práce 2.1 Návrh vzdělávacích aktivit pro učitele středních škol Na základě volně dostupných zdrojů (webové stránky) jsme zmapovali aktuální vzdělávací nabídku, kterou v Jihočeském kraji poskytují Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity (PF JU), Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity (PřF JU) a na celostátní úrovni Národní institut pro další vzdělávání (NIDV). S využitím dotazníkového šetření jsme provedli rozbor obsahu a forem vzdělávání, které by preferovali učitelé středních škol a navrhli pro ně vhodné vzdělávací aktivity.

2.2 Návrh vzdělávacích aktivit pro žáky středních škol Na základě volně dostupných zdrojů (oficiální webové stránky) jsme zmapovali aktuální vzdělávací nabídku, kterou v rámci počátečního vzdělávání v Jihočeském kraji poskytují PřF JU a PF JU. Dále jsme zmapovali nabídku přednášek pro střední školy nabízených PřF JU. S využitím dotazníkového šetření jsme provedli rozbor obsahu a forem vzdělávání, které by preferovali žáci středních škol, a navrhli pro ně vhodné vzdělávací aktivity.

7

3 Projektový tým Ke zpracování závěrečné práce byl vytvořen projektový tým v následujícím složení: Tabulka 3.1 Projektový tým

Jméno

Pracoviště

Kontakt (e-mail)

Mgr. Dana Kačenová

VOŠ, SŠ, COP Sezimovo Ústí

[email protected]

Mgr. Petr Kovařík

Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice

[email protected]

Mgr. Jan Krejsa

SOŠE, COP Hluboká nad Vltavou

[email protected]

Mgr. Martin Mach

SZŠ a VOŠZ České Budějovice

[email protected]

Mgr. Jiří Pivrnec

Střední odborná škola Morava

[email protected]

Zdroj: Autoři

Na prvním setkání členů projektového týmu došlo ke schválení pravidel týmové spolupráce (příloha č. 1), rozdělení úkolů a ke schválení harmonogramu. Rozdělení úkolů Mgr. Martin Mach (koordinátor)  koordinace projektového týmu a komunikace se zadavatelem závěrečné práce,  příprava osnovy práce a teoretických východisek,  příprava dotazníku pro učitele (garant),  editace závěrečného dokumentu a zapracování připomínek z obhajoby,  spolupráce se členy týmu při řešení dílčích úkolů. Mgr. Dana Kačenová  analýza vzdělávací nabídky (PřF JU, PF JU) v oblasti vysokoškolského studia informačních technologií (garant),  administrace dotazníkového šetření,  spolupráce se členy týmu při řešení dílčích úkolů. Mgr. Petr Kovařík  příprava dotazníku pro žáky středních škol (garant),  administrace dotazníkového šetření, 8

 finální grafická úprava závěrečné práce,  spolupráce se členy týmu při řešení dílčích úkolů. Mgr. Jan Krejsa  technická realizace dotazníků (garant),  zpracování a vyhodnocení získaných dat (garant),  administrace dotazníkového šetření,  spolupráce se členy týmu při řešení dílčích úkolů. Mgr. Jiří Pivrnec  analýza vzdělávací nabídky pro učitele středních škol (garant),  administrace dotazníkového šetření,  spolupráce se členy týmu při řešení dílčích úkolů. Rámcový harmonogram (milníky projektu) Tabulka 3.2 Milníky projektu

Název milníku

Termín splnění

Analýza stávající vzdělávací nabídky pro studenty a učitele středních škol

17. 4. 2015

Příprava a realizace dotazníkového šetření

12. 5. 2015

Formulace doporučených aktivit pro učitele a žáky středních škol

25. 5. 2015

Vypracování závěrečného dokumentu

30. 5. 2015

Zdroj: Autoři

Podrobný harmonogram projektu vyjádřený pomocí Ganttových diagramů je v příloze č. 2.

9

4 Celoživotní vzdělávání ve školství Tato část práce obsahuje teoretická východiska a vysvětlení použité terminologie.

4.1 Celoživotní vzdělávání (CŽV) Zahrnuje každé studium během života. Je považováno za kontinuální proces získávání a rozvoje vědomostí, intelektových schopností a praktických dovedností, a to i nad rámec počátečního vzdělávání. Může být realizováno organizovanou formou (formální), prostřednictvím individuální zájmové činnosti (neformální) nebo spontánně, bezděčně (informální) [1]. CŽV je poskytováno všemi univerzitami, konkrétně jejich katedrami, není omezeno věkem frekventantů a je pro občany ČR i cizince. Oproti běžnému studiu se nezískává akademický titul, ale osvědčení o absolvování. Na CŽV se nevztahují výhody standardního denního studia, např. dotovaná strava v menzách. Důvodem je, že zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře nepovažuje celoživotní vzdělávání za řádné vysokoškolské vzdělávání a soustavnou přípravu na budoucí povolání. Frekventant

CŽV

není

studentem

dle

zákona

č.

111/1998

Sb.

o vysokých školách. Členění na zájmové a profesní vychází ze zákona o vysokých školách. Zde je příklad studia [2]: Zájmové: 

přípravné programy k přijímacímu řízení a k maturitě,



přípravné studium (tzv. kurzy podle § 60 zákona o VŠ v rámci akreditovaných studijních programů),



déletrvající zájmové programy – část těchto programů je tvořena nabídkou Univerzity třetího věku (U3V),



kurzy jazykového vzdělávání,



letní školy,

10



krátkodobé, jedno- a vícedenní semináře…

Profesní: 



programy profesní, např.: o

další (kontinuální) vzdělávání lékařů,

o

další vzdělávání právníků,

programy specializační, např.: o





studium rozšiřující již získané pedagogické vzdělání o další aprobaci,

studium k doplnění kvalifikačních požadavků konkrétních profesí, např.: o

další vzdělávání pedagogických pracovníků,

o

vzdělávání nelékařských pracovníků ve zdravotnictví,

o

vzdělávání pracovníků státní správy…

krátkodobé, jedno- a vícedenní semináře…

4.2 Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) Je upraveno zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících v platném znění, a vyhláškou č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Je realizováno dvěma základními způsoby jako: a) studium ke splnění kvalifikačních předpokladů (v oblasti pedagogických věd, k rozšíření odborné kvalifikace, k výkonu specializovaných činností a studium pro vedoucí pracovníky); b) studium k prohlubování odborné kvalifikace (tzv. průběžné vzdělávání). Všechny programy realizované v rámci DVPP musí mít osvědčení Akreditační komise pro další vzdělávání pedagogických pracovníků MŠMT ČR. Tato závěrečná práce se týká vzdělávání středoškolských pedagogů, které je realizováno jak v rámci DVPP, tak i mimo akreditované programy DVPP. Pro jednoduchost ho budeme v dalším textu označovat jako další vzdělávání (DV).

4.3 Formy CŽV (podle Koubka 2002 [3], upraveno a rozšířeno)

11

4.3.1 Přednáška a seminář Semináře lze chápat jako přednášky spojené s diskusí. Mohou být realizovány v podobě jednodenních nebo vícedenních kurzů buď v sídle organizace anebo mimo areál zaměstnavatele. Dále je můžeme dělit podle řady kritérií. Z hlediska zaměstnavatele i zaměstnanců je důležité, zda kurzy probíhají během pracovní doby, nebo mimo ni, a kdo hradí náklady spojené s jejich realizací. 4.3.2 Případová studie a workshop Workshop zde chápeme jako obdobu případové studie, při které se účastníci snaží společně řešit konkrétní nastolený problém. 4.3.3 Stáž a studijní cesta Různé formy mobility pracovníků představují žádoucí a většinou také efektivní cesty celoživotního vzdělávání, jejichž širšímu rozšíření zatím brání především vysoké náklady (vč.

nákladů

spojených

se

zastupováním

pracovníků)

a

jazykové

bariéry

(u zahraničních cest). 4.3.4 Koučing a mentoring Koučing je proces podporující hledání individuálních řešení a rozvoj člověka v jím zvolené oblasti [4]. Mentoring je profesionální vztah dvou osob, kdy mentor předává své zkušenosti a znalosti mentorovanému [5]. Obě formy vzdělávání mohou být realizovány: a) při výkonu práce na pracovišti, b) mimo výkon práce na pracovišti. Pod tyto formy lze zařadit i různé formy konzultací realizovaných přímo na pracovištích. 4.3.5 Dálkové vzdělávání realizované elektronickými prostředky Rychle se rozvíjející forma vzdělávání, v jejímž rámci je možno rozlišit zejména:

12

a) e-learning realizovaný formou elektronických kurzů s využitím počítačové sítě (Internetu), b) blended learning, při němž se kombinuje e-learningová a prezenční forma vzdělávání, c) webinář, což je forma on-line komunikace, která probíhá prostřednictvím Internetu pouze přes webový prohlížeč [6], d) videokonference, která představuje multimediální způsob komunikace umožňující současnou výměnu obrazu, zvuku a dat mezi dvěma a více účastníky, e) masivní otevřené on-line kurzy (MOOC) jsou kurzy určené široké veřejnosti, které jsou dostupné přes web. Jejich náplň tvoří on-line přednášky doplněné o další aktivity [7].

4.4 Problematika certifikace v oblasti CŽV v návaznosti na kariérní systém Problematika certifikace podle našeho názoru úzce souvisí s připravovaným kariérním systémem učitelů (KSU). Lze předpokládat, že snaha o kvalifikaci úrovně pedagogických pracovníků a jejich finančního ohodnocení se bude opírat o ucelený vzdělávací systém, poskytovaný všemi subjekty působícími v této oblasti a rozhodující pro rozvoj těchto subjektů. V průběhu roku 2015 by měl začít platit nově schválený model KSU [9]. Jeho hlavní snahou je modifikovat tarifní systém odměňování, který ve své hlavní části uplatňuje zásluhovost v podobě odučených let. Tento systém není schopen rozlišit tolik diskutovanou a posuzovanou kvalitu pedagoga a je demotivující pro začínající a mladé učitele. Příplatek v podobě tzv. osobního ohodnocení není pevnou součástí mzdy a je udělován na základě rozhodnutí ředitele školy. Kariérní systém učitelů by měl platit od září 2015, jedná se o tzv. přechodné období, od 1. 9. 2018 nastupuje standardní režim a jeho konečná implementace je plánována do roku 2030. MŠMT aplikuje čtyři profesní stupně, pro postup bude nutná atestace: 1. Začínající učitel - učitel zařazen po absolutoriu, ohodnocen tarifním platem [8] [9].

13

2. Samostatný učitel - po dvouletém období je možné absolvování atestace v podobě odborného pohovoru, mzdové ohodnocení je dle tarifu a učitel může vykonávat specializované činnosti, např. ICT koordinátora [8] [9]. 3. Vynikající učitel, pedagogický lídr školy - do třetího stupně se počítá s 15 % pedagogů, za atestaci je navržen správní poplatek 12 000 Kč a k tarifní mzdě náleží příplatek 3000 Kč za dosažení atestace. Pokud učitel vykonává funkci koordinátora vzdělávacího sytému školy, přísluší mu ještě příplatek za vykonávanou funkci 2 000 Kč. Tento stupeň bude povinný pro ředitele škol [8] [9]. 4. Vynikající učitel, lídr školského systému - čtvrtý stupeň by mělo dle předpokladu splňovat 5 % učitelů opět po atestaci s předpokládaným správním poplatkem 12 000 Kč, k tarifní mzdě přísluší navýšení o 5 000 Kč za dosažení atestace a dalších 5 000 Kč za plnění funkce konzultanta a mentora pro kandidáty na čtvrtý stupeň. Odborná úroveň by měla mít přesah do regionálního školství [8] [9]. Pro většinu pedagogů bude druhý stupeň maximem v kariéře a setrvají v něm po celou pedagogickou činnost. Prioritou druhého stupně je zaměření na žáka a možnost vykonávat specifické a specializované činnosti na škole, např. ICT koordinátora. Taktéž při zavádění KSU se počítá s tím, že pro první dva stupně budou v začátku učitelé rozděleni podle věku a odučené praxe, tedy jako doposud. Je otázkou, jakým systémem bude řízeno nabývání specifických dovedností pro vykonávání např. ICT koordinátora na druhém stupni KSU a jaký bude systém odměňování za tuto činnost. Pokud dodržíme navrhované mzdové skoky, příplatek za tuto specializovanou činnost by se mohl pohybovat kolem 2 500 Kč za vykonávanou funkci. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pro 61,7 % respondentů zatím není důležitá certifikace absolvovaného kurzu. Tento podíl se však může rychle změnit v souvislosti se zavedením KSU. Z celého KSU je patrné, že systém postupu v platových třídách bude primárně navázán na systematické vzdělávání a dosahování atestací, kde bez řádné certifikace nebude možný platový postup.

14

Pokud by specializované činnosti ve druhém stupni KSU byly ohodnoceny kvalifikačním příplatkem dle tarifu, jistě vyvstane tlak na vzdělávací kurzy s příslušnou akreditací MŠMT. Při postupném zavádění KSU do praxe vyvstanou požadavky na vzdělávání specializovaných činností s akreditací MŠMT pro druhý stupeň KSU. Vzhledem k vysokému podílu těchto pedagogů ve vzdělávacím systému bude realizace tohoto studia atraktivní pro všechny vzdělávací subjekty. Studium splňující akreditaci MŠMT pro specializovanou činnost ICT koordinátora v Jihočeském kraji zatím nabízí pouze PF JU. S ohledem na výše uvedená fakta doporučujeme realizovat vzdělávací aktivity pro učitele v rámci systému DVPP.

15

5 Zmapování vzdělávací nabídky Průzkum stávající vzdělávací nabídky pro učitele a žáky středních škol jsme provedli za účelem získání důležitých poznatků o řešené problematice, které nám následně umožnily přesněji formulovat některé položky v dotazníkovém šetření.

5.1 Vzdělávací nabídka pro učitele Na základě volně dostupných zdrojů (webové stránky) jsme zmapovali aktuální vzdělávací nabídku

v

oblasti

informačních

a

komunikačních

technologií

(ICT),

kterou

v Jihočeském kraji poskytují PřF JU, PF JU a na celostátní úrovni NIDV. V této oblasti nabízí PřF JU dva rekvalifikační programy [10]:  Rozšíření odborné kvalifikace učitelství informatiky ZŠ pro SŠ,  Rozšíření odborné kvalifikace – učitelství informatiky pro SŠ („aprobace 3. předmětu“). PF JU má ve své nabídce dva rekvalifikační a další dva dlouhodobé programy [11]:  Studium učitelství informatiky na ZŠ jako další aprobace,  Rozšiřující studium učitelství informatiky na SŠ,  Studium ICT koordinátor,  Další vzdělávání učitelů informatiky (DVUI). Vzdělávací nabídku doplňuje větší počet krátkodobých kurzů [11]: 

Kurz užití programu Geogebra,



Práce s interaktivní tabulí,



Tvorba www stránek pro začátečníky (jazyk XHTML),



Tvorba www stránek pro pokročilé (jazyky HTML5 a CSS3),



Tvorba webových aplikací v PHP,



Úvod do programování v JavaScriptu,



Technické zpracování digitální fotografie pro učitele,



Technické zpracování digitálního videa pro učitele,



Multimedia ve vzdělávání (zvuk, video),



Bezpečnost na Internetu, autorské právo, netiketa,

16



Robotické stavebnice ve výuce,



Tvořivá informatika s využitím Scratch,



Konstrukční geometrie s Geogebrou,



Cabri 3D - prostorová geometrie v počítači,



Metodologie tvorby e-learningových kurzů, systém Moodle,



Zpracování textových a grafických informací,



Zpracování dat tabulkovým procesorem,



Počítačové prezentace,



Počítačem podporovaná výuka,



3D modelování a 3D tisk,



Práce v cloudu,



Týmová spolupráce v elektronických dokumentech,



Tvorba a editace notového záznamu na PC,



Hrajeme si s TCP/IP (webkamery, inteligentní dům a domácnost),



Administrace počítačů s operačním systémem MS Windows,



Administrace počítačů s operačním systémem Linux,



Programování v jazyce Java s BlueJ.

Poznámka: Jedná se patrně o stálou, nepříliš aktualizovanou nabídku. Rozsah kurzů je uváděn řádově v desítkách hodin, pravidelně jedno odpoledne v týdnu formou kombinované prezenční výuky a e-learningu. Cena je 1700 Kč/kurs (min. počet účastníků musí být aspoň 10). Po prozkoumání nabídky NIDV (www.nidv.cz) jsme vybrali tyto kurzy zaměřené tematicky na oblast IT:  Konzultace - správa školní sítě, hardware, začleňování ICT do výuky,  Tablety ve škole,  Tablety v moderní výuce přírodovědných předmětů,  Základy statistiky v Excelu,  Digitální fotografie,  Digitální fotografie - terénní workshop,  Bezpečné virtuální prostředí - role ředitele školy,  ICT ve škole – současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy,

17

 Využití tabletu jako nástroje zpětné vazby,  Tvorba 3D modelů a jejich využití na interaktivní tabuli,  Matematika s využitím kancelářského SW (tabulkový kalkulátor),  Technické předměty a fyzika s využitím kancelářského SW (MS Office),  PREZI - revoluční nástroj pro prezentaci,  Geogebra ve výuce matematiky. Poznámka: Jedná se nejčastěji o jednodenní kurzy pořádané na různých krajských pracovištích NIDV v rámci celé ČR. Poplatek v řádu stovek korun.

5.2 Vzdělávací nabídka pro žáky Na základě volně dostupných zdrojů (oficiální webové stránky) jsme zmapovali aktuální vzdělávací

nabídku

v

oblasti

ICT,

kterou

v

rámci

počátečního

vzdělávání

v Jihočeském kraji poskytuje PřF JU. Dále jsme zmapovali nabídku přednášek pro střední školy nabízenou PřF JU. Obory garantované Ústavem aplikované informatiky (ÚAI) PřF JU Ústav aplikované informatiky nabízí výuku informatiky v bakalářských i magisterských studijních oborech. V odborné činnosti ÚAI garantuje činnost polí GRID na Jihočeské univerzitě, které jsou zapojeny do výpočetní sítě MetaCentrum CESNETu. A) Bakalářské studijní obory: 1) Aplikovaná informatika - První ročník studia je společný pro všechny specializace. V tomto ročníku student absolvuje povinné předměty, které představují společný základ studia informatiky. Student si po úspěšném absolvování prvního ročníku vybere další zaměření, které studuje ve 2. a 3. ročníku studia. Volit je možné z následujících studijních programů:  Management informačních systémů – znalosti z managementu IS a řízení,  Elektronické bankovnictví – znalosti z aplikované informatiky, ekonomie, bankovnictví, elektronického bankovnictví a managementu IS,  Web a multimédia – znalosti pro vývoj webových aplikací, technologií pro tvorbu obsahu a webových aplikací (HTML 5), technologií pro vývoj informačních

18

systémů

s

webovým

rozhraním

(např.

JAVA

EE,

ASP.NET)

a multimediálního obsahu,  Mobilní systémy – znalosti pro vývoj aplikací pro mobilní systémy,  Bezpečnost a sítě – znalosti z informatiky, bezpečnosti a počítačových sítí,  Forenzní analýza – znalosti z bezpečnostních rizik v oborech IKT, komunikace s orgány činnými v trestním řízení při vyšetřování bezpečnostních incidentů na lokálních výpočetních, telekomunikačních celcích, orientace ve znalecké činnosti, a to jak z oblasti technické, tak z oblasti legislativní úpravy ČR a mezinárodních pravidel. Příprava pro funkci soudního znalce v oborech kybernetiky, výpočetní techniky, 2) Informatika pro dvouoborové studium a vzdělávání – Studium je navrženo tak, aby poskytlo potřebné základní vzdělání jak budoucím středoškolským učitelům informatiky, tak i zájemcům o víceoborové studium. Studijní obor lze kombinovat s následujícími dvouoborovými studijními obory z PřF JU:  Matematika (dvouoborové studium),  Biologie (dvouoborové studium),  Chemie (dvouoborové studium),  Tělesná výchova (dvouoborové studium) – ve spolupráci s Pedagogickou fakultou JU. 3) Dvouoborové studium Informatika a archivnictví – studium je připraveno ve spolupráci s Ústavem archivnictví a pomocných věd historických Filosofické fakulty JU. Absolventi jsou specializováni nejenom na problematiku dlouhodobé archivace elektronických dokumentů, ale také v oboru informatiky. Absolventi najdou uplatnění ve státní správě, ale i ve větších firmách, které také potřebují dlouhodobě uchovávat elektronické materiály. Ve spolupráci s Johannes Kepler Universität Linz zajištuje Jihočeská Univerzita v ČB jen bakalářské přeshraniční studium v oboru:  Applied Informatics / Bioinformatics Studenti studují dohromady se studenty Johannes Kepler Universität Linz, studium probíhá v anglickém jazyce. První rok se studuje v Českých Budějovicích, druhý rok v Linci a třetí rok se studuje jeden semestr v Českých

19

Budějovicích a druhý semestr v Linci. Studenti dostanou český i rakouský diplom. Studium je určeno pro studenty, kteří se chtějí věnovat vědecké kariéře v oboru Bioinformatika. B) Magisterské studijní obory: 1) Aplikovaná informatika – při přijetí studentů z jiných fakult a oborů je třeba složit kurzy vstupního minima, 2) Učitelství pro střední školy – Studijní obor „Navazující magisterské studium učitelství informatiky pro střední školy“ je navazující magisterský stupeň přípravy budoucích učitelů informatiky na středních školách. Přírodovědecká fakulta volí pro přípravu budoucích středoškolských učitelů strategii spočívající v tom, že bakalářské studium je orientováno ryze odborně a navazující magisterské je pak orientováno zejména na pedagogiku, psychologii a didaktiku informatiky. Výuku didaktiky informatiky zajišťují učitelé s bohatou zkušeností výuky na středních školách. Důraz tohoto oboru je kladen na didaktickou přípravu. Její součástí je absolvování průběžné a souvislé pedagogické praxe na střední škole, při které posluchači získají základní komunikativní dovednosti a další návyky nutné pro zvládnutí učitelské profese. Obor je sestaven tak, aby studenti mohli v rámci volitelných předmětů zvládnout i didaktické předměty potřebné pro druhou aprobaci. Jako partnerská střední škola pro výuku budoucích učitelů informatiky je vybrána SOŠ Velešín. 3) Další studijní programy Cisco Networking Academy a Cisco IT Essentials – jde o spolupráci mezi privátní a státní sférou. Cílem programu je pomoci profesní přípravě specialistů pro potřeby budování informační společnosti. Součástí Netacad je systém podporující e-learningově orientované vzdělávání, které umožňuje efektivní získávání znalostí o síťových a IKT technologiích. Celek umožňuje individuální přístup studenta k osvojování znalostí, praktických zkušeností a podporuje jeho všestrannou přípravu pro využití znalostí v praxi. Tímto přístupem se stal obsah atraktivnější formu studia oproti běžnému memorování. K podpoře výuky je k dispozici speciální sítová laboratoř. Oracle Academy – je nabídka pro střední, vysoké a vyšší odborné školy s technickým zaměřením. Připravuje studenty na kariéru v oboru informačních technologií a pedagogům poskytuje odborný rozvoj, který jim pomáhá v lepší 20

orientaci a získávání aktuálních informací pro výuku. Oracle Academy Česká republika pracuje ve dvou úrovních. První je korporátní program, který je vytvořen pro jednotlivé stupně škol a nabízí tři výukové cesty. Principem je poskytnutí softwaru a produktů Oracle k výukovým účelům spolu se studijními materiály a podporou. Mezi další akce pořádané v rámci Oracle Academy patří Oracle Roadshow pořádaná ve spolupráci s vysokými školami, technologická setkání se studenty VŠ, semináře pro učitele a studenty SŠ a mnohé další. V rámci výuky databází na ÚAI je možno získat certifikát vydaný ve spolupráci s Oracle Česká republika. Tento certifikát dokladuje absolvování kurzu databází a také opravňuje ke slevě při získávání komerčních certifikátů Oracle [12]. Pro žáky 3. a 4. ročníků středních škol jsou určeny přednášky, které PřF JU pořádá zdarma v rámci celé ČR [13]. V oblasti informatiky jsou nabízena následující témata:  Krádeže dat a zneužití platebních instrumentů,  Internet není (bohužel) anonymní,  Sdílení internetového obsahu a možné důsledky,  Digitální společnost a rizika s tím spojená,  Počítačové modelování a simulace.

21

6 Dotazníkové šetření Abychom mohli splnit oba hlavní cíle naší práce a navrhnout adekvátní vzdělávací aktivity pro učitele a žáky středních škol, museli jsme nejprve provést průzkum vzdělávacích potřeb obou cílových skupin. Za tímto účelem jsme připravili dva dotazníky – pro učitele a pro žáky středních škol. Dotazníky byly vytvořeny pomocí služby Google Forms. Následné on-line dotazníkové šetření proběhlo ve dnech 23. 4. – 6. 5. 2015 na celkem 12 středních školách v Jihočeském a Jihomoravském kraji (seznam všech oslovených škol je uveden v příloze č. 3).

6.1 Dotazník pro učitele Hlavním cílem našeho dotazníku bylo zjistit, o která témata z oblasti ICT by měli zájem oslovení respondenti z řad učitelů. Dotazník dále zjišťoval například to, zdali respondenti učí nějaký informatický předmět nebo jaké další vzdělávání by preferovali. Dotazník vyplnilo celkem 92 respondentů. Výsledná podoba dotazníku je k dispozici jako příloha č. 4.

6.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi učiteli Následují jednotlivé otázky a grafické znázornění výsledků doplněné o stručný komentář.

22

Domníváte se, že je úkolem každého učitele naučit žáky ve svém oboru pracovat s moderními informačními technologiemi?

Domníváte se, že je úkolem každého učitele naučit žáky ve svém oboru pracovat s moderními informačními technologiemi? 6 6% 35 36%

56 58%

ANO

NE

NEVÍM

Graf 6.2.1 Kontaktní otázka Zdroj: Autoři

První otázka byla spíše kontaktní. Kladla si za cíl navázat kontakt s respondentem tak, aby průzkum nezačínal nepříliš oblíbenou otázkou týkající se věku respondenta. Autoři dotazníku předpokládali, že kladně odpoví drtivá většina respondentů. Z odpovědí však vyplynulo, že více než třetina respondentů se nedomnívá, že by úkolem učitele mělo být naučit žáky ve svém oboru pracovat s moderními informačními technologiemi. Zdůvodnění tohoto výsledku by vyžadovalo podrobnější průzkum nad rámec této práce.

23

Váš věk?

Váš věk

1 1%

20 22%

28 30%

43 47%

méně než 25 let

25 – 39 let

40 – 54 let

více než 55 let

Graf 6.2.2 Věk učitele Zdroj: Autoři

Nejvíce respondentů (téměř polovina) je z věkové kategorie 40 až 54 let. Délka Vaší pedagogické praxe

Délka Vaší pedagogické praxe 6 7% 18 20%

40 43%

28 30%

do 3 let

3 – 10 let

11 – 20 let

21 a více let

Graf 6.2.3 Délka pedagogické praxe Zdroj: Autoři

Z výsledků uvedených v grafu 6.2.2 vychází také výsledek otázky na délku pedagogické praxe, kde téměř polovina respondentů uvedla 21 a více let.

24

Nejvyšší dosažené vzdělání

Nejvyšší dosažené vzdělání

2 3%

6 10%

1 2%

10 17%

40 68%

středoškolské

vyšší odborné

vysokoškolské bakalářské

vysokoškolské magisterské (Mgr., Ing., ...)

vysokoškolské doktorské

Graf 6.2.4 Nejvyšší dosažené vzdělání Zdroj: Autoři

Jako nejvyšší dosažené vzdělání uvedli respondenti z 68 % vysokoškolské magisterské. Na námi oslovených školách učí 2 středoškoláci, 1 absolvent vyšší odborné školy a 10 absolventů bakalářského studia. Podrobnější analýza dat ukázala, že oba středoškoláci jsou učitelé IKT ve věkové kategorii 40 až 54 let a 55 a více let. Absolvent vyšší odborné školy je učitelem ostatních předmětů a je ve věkové kategorii 55 a více let.

25

Vyučujete IKT nebo obdobně zaměřený předmět?

Vyučujete IKT nebo obdobně zaměřený předmět?

31 34%

61 66%

vyučující IKT

vyučující ostatních předmětů

Graf 6.2.5 Vyučujete v rámci informatiky na základní škole také základy programování? Zdroj: Autoři

Odpovědi na tuto otázku byly pro nás kritériem pro vyhodnocení následujících otázek našeho dotazníku. Zajímalo nás, která témata preferují učitelé informatiky na rozdíl od ostatních učitelů. Na náš dotazník odpovědělo celkem 92 učitelů středních škol, z toho bylo 31 učitelů informatického předmětu a 62 vyučujících ostatních předmětů.

26

Domníváte se, že by pro Vás mohlo být další vzdělávání v oblasti IT přínosné?

Domníváte se, že by pro Vás mohlo být další vzdělávání v oblasti IT přínosné? 7 7%

8 9%

77 84%

Ano

NE

Nevím

Graf 6.2.6 Domníváte se, že by pro Vás mohlo být další vzdělávání v oblasti IT přínosné? Zdroj: Autoři

Velmi pozitivním zjištěním je, že pouhých 7 učitelů z celkového počtu 92 respondentů nepovažuje další vzdělávání za přínosné. Pokud učitelé odpověděli NE, zajímalo nás bližší zdůvodnění této odpovědi. Proto následovala otázka „Vyberte nejvhodnější tvrzení:“. Po zodpovězení této doplňkové otázky pokračovali respondenti otázkou týkající se preferovaných témat dalšího vzdělávání. Pokud učitelé odpověděli ANO nebo NEVÍM, pokračovali rovnou na otázku týkající se témat dalšího vzdělávání.

27

Vyberte nejvhodnější tvrzení:

Vyberte nejvhodnější tvrzení:

2 29%

3 43%

2 28%

své znalosti IT považuji za dostatečné další vzdělávání pro svou práci nepotřebuji s dalším vzděláváním mám špatné zkušenosti

Graf 6.2.7 Vyberte nejvhodnější tvrzení Zdroj: Autoři

Z celkového počtu 7 respondentů, kteří nepovažují další vzdělávání v oblasti IT za přínosné, jsou 2 učitelé informatiky považující své znalosti za dostatečné. Další 2 učitelé informatiky odpověděli, že další vzdělávání pro svou práci nepotřebují nebo že s dalším vzděláváním mají špatné zkušenosti.

28

Která témata vzdělávacích akcí v oblasti IT byste preferoval(a)?

Která témata vzdělávacích akcí v oblasti IT byste preferoval(a)? 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

vyučující IKT

vyučující ostatních předmětů

Graf 6.2.8 Jaká témata vzdělávacích akcí v oblasti IT byste preferoval(a)? Zdroj: Autoři

Vzhledem k množství témat jsme výstup rozdělili do dvou grafů 6.2.8 a 6.2.9. Celkově nejžádanější je téma kancelářských aplikací. Mezi preferovaná témata patří také e-learningové systémy, software pro tvorbu testů a bezpečnost digitálních technologií. Jak je patrné z grafů, učitelé informatických předmětů považují za nejdůležitější téma bezpečnost digitálních technologií. Dále informatici projevili zájem o grafické aplikace, e-learningové systémy a počítačové sítě. Tato zjištění jsou pro nás stěžejní. Na jejich základě navrhujeme kurzy dalšího vzdělávání pro učitele středních škol. Poslední položkou v grafu 6.2.9 jsou jiná témata, která učitelé vepsali do dotazníku. Jedná se o témata CGI, Ekonomické počítačové systémy, IP telefonie, SEO. Každé z témat bylo v odpovědích zastoupeno jednou.

29

Která témata vzdělávacích akcí v oblasti IT byste preferoval(a)? 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

vyučující IKT

vyučující ostatních předmětů

Graf 6.2.9 Jaká témata vzdělávacích akcí v oblasti IT byste preferoval(a)? Zdroj: Autoři

Jaké formy vzdělávání v oblasti IT byste preferoval(a)? Tuto otázku jsme v dotazníku rozdělili na tři podotázky. Zajímalo nás, jaké typy vzdělávacích akcí učitelé upřednostňují, jaké místo a délka kurzů jim vyhovují.

Jaké typy vzdělávání v oblasti IT byste preferoval(a)? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

vyučující IKT

vyučující ostatních předmětů

Graf 6.2.10 Jaké typy vzdělávání v oblasti IT byste preferoval(a)? Zdroj: Autoři

30

Učitelé celkově upřednostňují e-learning (graf 6.2.10). Vyhovují jim také semináře, workshopy, přednášky nebo konzultace s odborníky. K těmto skutečnostem budeme přihlížet při návrhu vzdělávacích kurzů.

Jaké místo vzdělávání byste preferoval(a)? 37 35% 69 65%

ve škole

mimo školu

Graf 6.2.11 Jaké místo vzdělávání byste preferoval(a)? Zdroj: Autoři

Graf 6.2.11 ukazuje celkový poměr názorů, v jakém místě by učitelé chtěli být vzděláváni. Tento poměr výrazně ovlivnili učitelé ostatních předmětů, kdy 80 % z nich preferuje vzdělávání

přímo

na

jejich

pracovišti

a

jen

26

%

z nich

by

přivítalo

i volbu mimo školu. Naproti tomu větší část učitelů informatiky (68 % z nich) je ochotno se dále vzdělávat i mimo školu.

31

Jakou délku vzdělávání v oblasti IT byste preferoval(a)? 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% část dne

celý den vyučující IKT

víkend

týden

vyučující ostatních předmětů

Graf 6.2.12 Jakou délku vzdělávání byste preferoval (a)? Zdroj: Autoři

Na otázku ohledně délky kurzů učitelé nejčastěji odpovídali část dne, nevadí jim ani celý den. Informatici více než ostatní učitelé pak mohou kurzy dalšího vzdělávání absolvovat celý týden nebo o víkendu (graf 6.2.12). Víte o přednáškách z oblasti IT, které Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity zdarma nabízí žákům a učitelům středních škol?

Víte o přednáškách IT na PřF JU?

26 29%

64 71%

Ano

Ne

Graf 6.2.13 Víte o přednáškách IT na PřF JU? Zdroj: Autoři

32

Poslední otázku jsme do dotazníku zařadili s ohledem na její marketingový význam pro PřF JU. Výsledky ukázaly, že více než dvě třetiny učitelů vůbec nevědí o kurzech z oblasti IT, které pořádá PřF JU (graf 6.2.13). Podobný poměr vychází i při rozdělení na informatiky a ostatní učitele.

6.3 Dotazník pro žáky Hlavním cílem dotazníkového šetření pro žáky středních škol bylo zjistit, o která témata mimoškolního vzdělávání v oblasti ICT by měli zájem a jaké formy vzdělávání by preferovali. Dotazovaní žáci byli převážně ze škol, na kterých působíme, a z oborů vzdělávání zaměřených na informační technologie. Na dotazník odpovídali žáci všech čtyř ročníků střední školy. Celkem jsme získali 142 respondentů. Výsledná podoba dotazníku je k dispozici jako příloha č. 5.

6.4 Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi žáky Následují jednotlivé otázky a grafické znázornění výsledků doplněné o stručný komentář. Který ročník SŠ navštěvuji?

Který ročník SŠ navštěvuji?

29 20%

39 28%

17 12% 56 40%

První

Druhý

Třetí

Čtvrtý

Graf 6.4.1 Který ročník SŠ navštěvuji? Zdroj: Autoři

Nejvíce respondentů jsme získali mezi žáky druhého ročníku (40 %). Naopak nejméně názorů jsme obdrželi od žáků navštěvujících třetí ročník střední školy (12 %).

33

Uvažuji o možném studiu v oblasti IT

Uvažuji o možném studiu v oblasti IT

61 43% 81 57%

Ano

Ne

Graf 6.4.2 Uvažuji o možném studiu v oblasti IT Zdroj: Autoři

Podle výsledků dotazníku uvažuje více než polovina žáků o dalším studiu v oboru zaměřeném na IT. Kterému tématu bych ve vyučování věnoval(a) více času?

Kterému tématu bych ve vyučování věnoval(a) více času? Sítě a operační systémy

54

Právní předpisy vztahující se k IT

13

Kybernetika, drony apod.

32

Technické kreslení např. v CAD (pro školy,…

24

Hardware

55

Mobilní platformy a aplikace

44

Programování

72

Úpravy fotografií, videa, hudby

54

Grafické programy (bitmapová a vektorová…

48

Kancelářský balík (MS Office, OpenOffice)

11 0

10

20

30

40

50

60

70

Graf 6.4.3 Kterému tématu bych ve vyučování věnoval (a) více času? Zdroj: Autoři

34

80

Ve výuce by se chtěli žáci více věnovat tématu programování, hardwaru, sítím, operačním systémům a úpravám multimédií. Naopak nejméně času by žáci chtěli věnovat kancelářským aplikacím. Uvítal(a) bych přednášky odborníků

Uvítal(a) bych přednášky odborníků 18 13% 67 48% 55 39%

u nás ve škole

na jejich pracovišti

nemám o takovéto přednášky zájem

Graf 6.4.4 Uvítal (a) bych přednášky odborníků Zdroj: Autoři

Přednášky od odborníků uspořádané přímo ve škole by uvítala téměř polovina dotázaných. Naproti tomu 13 % žáků nemá o takovéto přednášky zájem. Uvítal(a) bych praktické cvičení ve speciálních laboratořích

Uvítal(a) bych praktické cvičení ve speciálních laboratořích 21 15%

120 85%

Ano

Ne

Graf 6.4.5 Uvítal (a) bych praktické cvičení ve speciálních laboratořích Zdroj: Autoři

35

Většina dotázaných žáků by uvítala, aby praktická cvičení probíhala ve speciálních laboratořích. V případě specializované přednášky/cvičení mimo školu bych volil (a) formu

V případě specializované přednášky/cvičení mimo školu bych volil(a) formu Neúčastnil(a) bych se žádné takové akce

11

Několik samostatných přednášek v rozsahu několika málo hodin

41

Vícedenní setkání

65

Jednodenní kurz

57 0

10

20

30

40

50

60

70

Graf 6.4.6 V případě specializované přednášky/cvičení mimo školu bych volil (a) formu Zdroj: Autoři

Pokud by se specializovaná přednáška nebo cvičení konaly mimo školu, mohly by být uspořádané i jako vícedenní setkání. Těchto akcí se nemá zájem zúčastnit pouze 11 ze 142 oslovených žáků.

36

Uvažuji o vypracování projektu SOČ z oblasti IT nebo ho už dělám

Uvažuji o vypracování SOČ z oblasti IT nebo ji už dělám

49 35%

92 65%

Ano

Ne

Graf 6.4.7 Uvažuji o vypracování projektu SOČ z oblasti IT nebo ho už dělám Zdroj: Autoři

Nadějným zjištěním pro budoucí ročníky Středoškolské odborné činnosti (SOČ) je fakt, že přibližně třetina oslovených studentů uvažuje o vypracování projektu z oblasti IT.

6.5 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření Po vyhodnocení odpovědí respondentů z řad učitelů jsme zjistili, že přínos vzdělávání v oblasti ICT si uvědomují nejen učitelé informatiky, ale také velká většina učitelů ostatních předmětů. Toto zjištění hodnotíme jednoznačně pozitivně. Podle našich předpokladů jiná témata preferují učitelé informatiky a jiná témata ostatní učitelé. Z analýzy odpovědí vyplývá, že učitelé informatiky preferují odbornější, jim blízká témata, zejména bezpečnost digitálních technologií, počítačové sítě a virtualizaci. Mezi trojici témat nejžádanějších ostatními učiteli patří kancelářské aplikace, e-learning a software pro tvorbu testů. Zájem byl také o tvorbu výukových video-tutoriálů. Podotýkáme, že vzdělávání v posledních dvou tématech nenabízí žádný z hlavních poskytovatelů DVPP v Jihočeském kraji. Pokud jde o možné formy vzdělávání, ukázalo se, že většina učitelů upřednostňuje spíše kratší jednodenní semináře, velmi žádaný je e-learning.

37

Z odpovědí žáků středních škol vyplývá, že většina z nich má zájem o další studium v oblasti ICT. Vzhledem k tomu, že jsme oslovili převážně žáky informaticky zaměřených oborů, nejde o zjištění překvapující, avšak přesto velmi pozitivní. Z nabízených témat byl jednoznačně největší zájem o programování. Co se týká formy, preferují žáci vícedenní setkání. Na základě zjištění z dotazníkového šetření jsme v další části naší práce navrhli konkrétní vzdělávací aktivity.

38

7 Návrh vzdělávacích aktivit pro učitele Na základě výsledků dotazníkového šetření a průzkumu dostupné vzdělávací nabídky jsme sestavili následující seznam doporučených vzdělávacích aktivit pro učitele středních škol. S přihlédnutím k možnostem financování těchto aktivit ze strany škol a vzhledem k nově připravovanému kariérnímu systému učitelů doporučujeme tyto aktivity realizovat jako akreditované kurzy v systému DVPP.

7.1 Téma: Kancelářské aplikace Obsahová náplň vzdělávání Z rozboru nabídek dalšího vzdělávání, které v Jihočeském kraji poskytují PF JU, PřF JU a na celostátní úrovni NIDV, vyplývá, že vzdělávání v oblasti kancelářských aplikací nabízí pouze PF JU formou kurzů. PF JU nabízí např. Zpracování textových a grafických informací, Zpracování dat tabulkovým procesorem, Moderní metody tvorby počítačové prezentace). O kancelářské aplikace je přitom mezi učiteli značný zájem. V námi realizovaném dotazníkovém šetření zařadilo 66 % respondentů (učitelů všeobecných předmětů) a 26 % respondentů (učitelů IKT) kancelářské aplikace mezi preferovaná témata dalšího vzdělávání. Učitelé informatiky toto téma upřednostňují méně než učitelé ostatních předmětů, a to z důvodů jejich každodenní práce s těmito programy a nutnosti vzdělávat se v programech odbornějšího rázu. Kancelářské aplikace jsou úplným základem pro práci s počítačem. V dnešní době se stal standardem nejvíce rozšířený kancelářský balík aplikací Microsoft Office (převážně již verze 2013), případně distribuce Microsoft Office 365. Při zmínce o Microsoft Office musíme uvést, že je zde několik možností: můžeme si rovnou zakoupit plný software pro náš PC nebo můžeme využít službu Office 365, která spočívá v placení měsíčních poplatků, za něž dostaneme námi potřebné programy a další možnosti, jako je např. volný prostor na úložišti OneDrive. Program je možné zakoupit v obchodě, nebo stáhnout z Internetu a zaplatit online [14]. Nelze opomenout také kancelářský balík OpenOffice 4.1.1 a Libre Office 4.4.0. Tyto programy mají velkou výhodu v tom, že jsou volně šiřitelné a ke stažení na Internetu pro 39

různé operační systémy. Určitou nevýhodu shledáváme v tom, že ve světě jsou více rozšířené produkty od firmy Microsoft, a proto ne všechny formáty dokumentů jsou mezi Microsoft Office a OpenOffice ( Libre Office) kompatibilní [15]. Z nutnosti používat kancelářské aplikace nepřetržitě i na cestách bylo vytvořeno velké množství aplikací pro mobilní zařízení a tablety. Z důvodu množství známých či méně známých aplikací a rychlosti tvorby dalších ve své práci uvádíme pouze ty nejznámější nebo nejstahovanější. Ještě bychom chtěli podotknout, že co se distribucí týká, nejrozšířenější jsou aplikace na platformě Android (tržní podíl za rok 2014 činí 81,2 %), iOS (tržní podíl za rok 2014 činí 15 %), Windows Phone (tržní podíl za rok 2014 činí 3 %) a ostatní (tržní podíl za rok 2014 činí 0,7 %). Tato data vycházejí ze studií firmy Strategy Analytics [16]. Svojí oblíbeností se na přední místa řadí aplikace Polaris Office + PDF, který je zcela zdarma a o jehož oblíbenosti svědčí přes milion stažení. Tato aplikace je plně kompatibilní s Microsoft Office 2013. Nabízí jak možnost tvorby samotných materiálů, tak i jejich editaci a sdílení [17]. Další aplikace, která se nechá kvalitně využít, je aplikace Apache OpenOffice 4.1.1. Tuto aplikaci přivítají zejména lidé, kteří vytvářejí materiály na platformách typu Open Office. Bohužel aplikací, které jsou kompatibilní s materiály vytvořenými v platformě Open Office, je výrazně méně, než je tomu u programu od firmy Microsoft. I tato aplikace Apache OpenOffice je plně zdarma a ke stažení v každém mobilním zařízení [18]. Cílová skupina Téma je vhodné jak pro učitele IKT, tak i ostatních předmětů. Doporučená forma a místo vzdělávání Jak ukazují výsledky dotazníkového šetření, preferuje většina respondentů tradiční kombinaci přednášek a prakticky zaměřených cvičení. Jako nejvhodnější formu realizace proto doporučujeme seminář, pro pokročilejší uživatele případně workshop. Pokud jde o místo, upřednostňuje většina respondentů (80 %) vlastní školu, přičemž tento podíl je u učitelů informatiky poněkud menší. V této oblasti výuky si nemyslíme, že by se vyskytoval

nějaký

zásadní

problém,

který

40

by

nějak

výrazně

bránil

výuce

ve vlastní škole. Ale každá škola musí nejdříve zvážit, zda její vybavení je ve stavu, který by takovouto výuku umožňoval. Pokud by nebylo technicky možné zajistit vybavení školy, doporučujeme provést školení v síťovém prostředí odborných učeben PřF JU. Možnosti využití existujících kurzů PřF JU (denní studium) Univerzitní portál IS/STAG studentům denního studia nabízí kurz s názvem UAI/ 720 Praktikum MS Office, které rozsahem a obsahem plně pokrývá požadavky na kancelářské aplikace. Kromě toho je zde ještě kurz UAI/721 Praktikum prezentačních dovedností, který podle obsahu upravuje spíše formální správnost tvorby než výuku programu jako takového. Je možné, že i jiné kurzy s jinými názvy se alespoň okrajově zajímají o tuto tématiku. Bohužel některé z nich nemají dopsán obsah výuky, a tak student nemá možnost zjistit, zda kurz s jiným názvem nezahrnuje také požadovaný obsah [19].

7.2 Téma: Bezpečnost digitálních technologií Obsahová náplň vzdělávání Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že bezpečnost digitálních technologií patří mezi nejvíce žádaná témata (45 %). Mezi učiteli informatiky jde o vůbec nejpreferovanější téma (81 %). Po prozkoumání nabídky dalšího vzdělávání NIDV, PřF JU a PF JU jsme zjistili, že téma bezpečnosti digitálních technologií se vyskytuje v nabídce NIDV pouze okrajově (v podobě semináře pro ředitele Bezpečné virtuální prostředí - role ředitele školy) a v nabídce PF JU v podobě jediného kurzu s názvem Bezpečnost na internetu, autorské právo, netiketa. Naopak v přednáškách PřF JU pro střední školy se jedná o nejčastěji frekventované téma. Je však otázkou, do jaké míry jsou učitelé s touto nabídkou seznámeni. V dotazníkovém šetření informovanost potvrdilo necelých 30 % všech respondentů. Není jistě náhodou, že bezpečnost digitálních technologií tak významně preferují právě učitelé informatiky. Jako profesionálové v oboru si uvědomují rizika spojená s používáním digitálních technologií. Očekává se od nich, že své žáky vybaví alespoň základními znalostmi a dovednostmi potřebnými pro práci na Internetu a na ochranu jejich

41

dat před krádežemi a zneužíváním. Neméně důležité kapitoly pak tvoří netiketa, sdílení internetového obsahu a problematika autorských práv. V kontrastu s rostoucí důležitostí výchovy žáků v oblasti kybernetické bezpečnosti je zarážející, jak málo se těmto významným tématům věnují Rámcové vzdělávací programy (RVP) pro netechnické obory středních škol a také některé běžně používané učebnice. Z tohoto důvodu je velmi důležité poskytovat učitelům možnost průběžného vzdělávání a metodickou podporu. Vzhledem k šíři a složitosti celé problematiky digitální bezpečnosti doporučujeme zaměřit vzdělávání učitelů IKT a zájemců z řad ostatních pedagogů na tyto vybrané oblasti:  obecné zásady ochrany dat,  zabezpečení počítače,  bezpečnost na Internetu,  etické zásady a právní normy v oblasti informatiky (vč. problematiky kyberšikany). Domníváme se, že žák by se měl během výuky informačních a komunikačních technologií postupně seznámit se všemi oblastmi, a to v hloubce odpovídající zaměření příslušného oboru. Je přitom důležité postupovat od základních principů (např. identifikace a autentizace uživatele, zálohování dat) k náročnějším tématům (např. šifrování, problematika licencí). Pro učitele IKT, kteří často vykonávají roli správců školních počítačových sítí, doporučujeme zařadit do nabídky vzdělávání také specializovanější kurzy:  ochrana dat v počítačových sítích,  vybrané právní normy (např. autorský zákon, zákon o ochraně osobních údajů) a problematika licencí ve školském prostředí. Cílová skupina Téma je vhodné jak pro učitele IKT , tak i ostatních předmětů.

Doporučená forma a místo vzdělávání

42

Jak ukazují výsledky dotazníkového šetření, preferuje více než 50 % respondentů tradiční kombinaci přednášek a prakticky zaměřených cvičení a více než 90 % z nich e-learning. S přihlédnutím k obsahové náplni doporučujeme jako vhodnou formu realizaci přednášky a semináře, doplněné o e-learningovou podporu. Pro učitele IKT doporučujeme zařadit do nabídky dalšího vzdělávání také konzultace s odborníkem, a to zejména v kurzech zaměřených na ochranu dat v počítačových sítích. Možnosti využití existujících kurzů PřF JU (denní studium) V aktuální nabídce předmětů PřF pro denní studium se nachází kurzy, jejichž obsahová náplň se zčásti překrývá s některými tématy doporučenými pro další vzdělávání. Jedná se o tyto kurzy:  UAI/627 Bezpečnost infrastruktury (přednášky, cvičení). Tento kurz se zaměřuje na pokročilé metody zabezpečení infrastruktury. Jeho cílem je seznámit studenty s bezpečností moderní infrastruktury na všech síťových vrstvách stejně tak jako na koncových zařízeních a dalších jejích součástech [20],  UAI/696 Bezpečnost informačních systémů (přednášky, cvičení). Cílem předmětu je poskytnout studentům znalosti z oblasti bezpečnosti IS/IT, vyložit princip hodnocení bezpečnosti IS a vysvětlit význam a obsah bezpečnostních norem. Podrobněji budou probírána témata, jako jsou zejména: principy bezpečnosti IS/IT, komponenty bezpečnosti, metody zabezpečení IS/IT vzdělávacích institucí, bezpečnostní předpisy, analýza rizik, havarijní plán, bezpečnostní audit, principy hodnocení bezpečnosti IS/IT [21],  UAI/714 Ochrana osobních dat (seminář). Cílem semináře je seznámit studenty s

evropskými

principy ochrany soukromí

a

osobních

údajů;

seznámit

s hlavními právními předpisy - Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod, Úmluvou č. 108, Směrnicí 2002/58/ES a se Zákonem o ochraně osobních údajů č. 101/2000 Sb. [22].

43

7.3 Téma: E-learning Obsahová náplň vzdělávání E-learning je forma vzdělávání využívající multimediálních prvků, informačních a komunikačních technologií k tvorbě kurzů a k distribuci studijního obsahu. E-learning také usnadňuje interakci mezi pedagogem a studentem. Tato forma vzdělávání zahrnuje celou řadu činností, které mohou být propojeny do uceleného systému. Dotazníkové šetření ukázalo, že o systémy on-line výuky je neustále velký zájem, a to u 51 % všech respondentů, z čehož lze usuzovat na pronikání tohoto způsobu vzdělávání do celé šíře vzdělávacího systému. Learning management system (LMS), jak zní kategorizace softwaru, budeme posuzovat ze dvou hledisek, z nichž první hlediskem je typ licencování a druhým

rozšíření

v České republice. Licencování produktů v komerci je většinou v režimu poplatek za uživatele, tudíž při rozsáhlých počtech uživatelů je finanční hledisko nejzávažnějším argumentem pro nasazení. LMS v komerčních licencích - v České republice se většinou setkáváme se systémy, které jsou napojeny na jiné dominantní softwarové produkty a fungují jako jejich rozšíření s následnou technickou a uživatelskou podporou. Mezi nejznámější patří EduBase, eDoceo a iTutor. Edubase [23] - jedná se o produkt firmy Dosli, která se na trhu etablovala programy zaměřenými na testování. V současné době se snaží expandovat skrze projekty EU ve spolupráci s ASUS jako dodavatelem technického vybavení. iTutor [24] - rozsáhlé řešení cílené na korporátní uživatele, jako jsou např. banky, telekomunikační firmy či univerzity. Pro svou náročnost se nehodí do základního a středního školství. eDoceo [25] - taktéž zaměřeno na firemní vzdělávání. Nasazení spíše do komerčního prostředí.

44

LMS Open Source - jedná se o projekty v režimu otevřené distribuce zdrojových kódů a volného užití i v komerčním nasazení. V tomto licenčním modelu je k dispozici Moodle, Claroline, OLAT, WebCT. Claroline [27] - frankofonní systém populární v Belgii, Francii, Španělsku a Kanadě, uživatele Moodlu zaujme jednodušší uživatelské rozhraní, nabídkou funkcí se řadí spíše za Moodle. OLAT [28] - OnLine Learning And Training, systém použitý ve školním informačním systému Škola OnLine. Je vhodný pro základní a střední školství. WebCT [29] - ojedinělý sytém, nasazen např. na Univerzitě Hradec Králové, vyhovuje spíše univerzitním potřebám. Moodle [26] - nejpoužívanější systém, vývoj zastřešuje australská Moodle Pty Ltd., je plně přeložen a implementován na všech stupních vzdělávacího systému České republiky. Jemu se budeme věnovat více a níže uvádíme návrh osnovy kurzu. Osnova kurzu Moodle: Skladba kurzu by měla reflektovat základní funkce:  Administrace uživatelů,  Administrace rolí (student, učitel, manažer, správce),  Administrace kurzů,  Katalog kurzů a výukových objektů,  Testování studentů a zpětná vazba,  Administrace přístupových práv,  Autorské nástroje pro tvorbu kurzů,  Datový sklad výukového obsahu,  Vydávání a ověřování odznaků (Badges),  Administrace webu,  Instalace systému, hosting. Cílová skupina Téma je vhodné pro všechny učitele na všech stupních škol.

45

Doporučená forma a místo vzdělávání Nejvhodnější formou je seminář, který by v dotazníkovém šetření preferovala většina námi oslovených respondentů. Kurzy lze pořádat jak v odborných učebnách fakulty, tak i přímo na školách. Možnosti využití existujících kurzů PřF JU Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Katedra informatiky nenabízí v rámci standardního studia ani CŽV žádné kurzy zaměřené na výuku konkrétního sytému LMS [30].

7.4 Téma: Software pro tvorbu testů Obsahová náplň vzdělávání Z rozboru nabídek dalšího vzdělávání, které v Jihočeském kraji poskytují PF JU, PřF JU a na celostátní úrovni NIDV, vyplývá, že žádná z uvedených institucí se v oblasti softwaru nezabývá tvorbou testů. O tvorbu testů je přitom mezi učiteli značný zájem. V našem dotazníkovém šetření zařadilo 47 % respondentů software pro tvorbu testů mezi preferovaná témata dalšího vzdělávání. Učitelé informatiky toto téma upřednostňují méně než učitelé ostatních předmětů. Důvody zájmu učitelů o tvorbu testů vycházejí z potřeb školské praxe.

Jak ukazují

výsledky psychologických výzkumů [31], cvičné testování patří mezi nejúčinnější metody učení. Většina standardizovaných zkoušek, včetně společné části maturitních zkoušek nebo přijímacích zkoušek, je realizována pomocí testů. Testy jsou nedílnou součástí všech evaluačních systémů ve vzdělávání. Jejich tvorba je však časově náročná. Aplikace specializované na tvorbu testů mohou učitelům ušetřit čas strávený jejich opravováním, vyhodnocováním a dalšími rutinními činnostmi. Takto vytvořené testy lze žákům zpřístupnit také po síti, typicky na Internetu, a umožnit jim, aby je využívali během domácí přípravy na vyučování. Pokud se týká nabídky dostupného softwaru, je možné vycházet z nabídky jednoduchých freewarových utilit umístěných na různých úložištích (např. www.slunecnice.cz, stahuj.cz),

46

z jejich hodnocení uživateli a počtu stažení. Mezi relativně dobře hodnocené a často stahované programy patří např. Test 1.1.4.25 autora Petra Žočka. Podstatně širší možnosti při tvorbě testů nabízí testovací systém Hot Potatoes, který je poskytován zdarma pro vzdělávací instituce a je dostupný také v českém jazyce. Program obsahuje několik dílčích aplikací, které umožňují vytvářet 4 typy otázek (uzavřené, otevřené, polootevřené a s vícenásobnými odpověďmi). Studentům je k dispozici zpětná vazba, popř. nápověda. Program umožňuje vytvářet textová cvičení s doplňováním slov či písmen, dále on-line křížovky, úkoly založené na uspořádání různých objektů (text, obrázky). Výše uvedená cvičení je také možno umístit na webové stránky [32]. V ČR je patrně nejznámějším programem pro tvorbu testů systém Dotest [33]. Jedná se o velmi kvalitní proprietární software od českého výrobce (Dosli), který na našem trhu působí od r. 1991. Dotest umožňuje tvorbu až 5 typů otázek (klasická, dichotomická, přiřazovací, uspořádací a doplňovací), nabízí automatické vyhodnocení (vč. Grafické podoby), publikaci on-line na Internetu i podporu mobilních zařízení a interaktivních tabulí. Program podporuje práci v lokální počítačové síti. Společnost Dosli nabízí školám rovněž systém EduBase, který je nadstavbou testovacího prostředí Dosli. Podporuje tvorbu otevřených otázek a sestavování, prezentaci a tisk učebních materiálů [34]. EduBase funguje tak, že si zde každý autor nejprve vytvoří knihovnu výukových objektů (texty, testové otázky otevřené a uzavřené, soubory) rozčleněnou podle témat. Pak si sestaví učební materiál, a to vybranou kombinací výukových objektů. Jistým omezením obou popisovaných systémů je jejich výlučná orientace na platformu Windows. Výčet softwaru běžně používaného k tvorbě testů na středních školách zakončíme e-learningovým systémem Moodle. Podrobněji se o tomto populárním systému zmiňujeme v jiné části této práce. V této části práce jsme se zaměřili pouze na tvorbu testů. Modernější verze Moodlu (od verze 2.0) obsahují nástroje pro tvorbu testů skládajících se z výběrových, dichotomických, srovnávacích a doplňovacích úloh a také úloh s tvořenou odpovědí [35]. Samozřejmostí je ve všech verzích Moodlu banka úloh. Učitel může u testu nastavit časový limit, počet povolených pokusů nebo automatické míchání odpovědí. Každý pokus je automaticky vyhodnocen včetně podrobné statistiky. Dodejme, že Moodle je poskytován zdarma jako otevřený software distribuovaný pod licencí GNU.

47

Cílová skupina Téma je vhodné jak pro učitele IKT, tak i ostatních předmětů. Doporučená forma a místo vzdělávání Jak ukazují výsledky dotazníkového šetření, většina respondentů preferuje kromě e-learningu tradiční kombinaci přednášek a prakticky zaměřených cvičení. Jako nejvhodnější formu realizace proto doporučujeme seminář, pro pokročilejší uživatele případně workshop. E-learningová forma vzdělávání není pro dané téma vhodná (s výjimkou tvorby testů v Moodlu). Pokud jde o místo, upřednostňuje většina dotazovaných (79 %) vlastní školu, přičemž tento podíl je u učitelů informatiky poněkud menší. Ačkoliv by jistě bylo možné některé popsané produkty vyučovat přímo na školách, jeví se nám tato varianta jako technicky a organizačně velmi náročná. Doporučujeme proto realizaci v síťovém prostředí odborných učeben PřF JU, a bude-li to možné, také spolupráci s autory programů. Tvorbu testů v Moodlu je samozřejmě možno vyučovat v rámci kurzů zaměřených na Moodle, jež lze pořádat jak v odborných učebnách fakulty, tak i přímo na školách. Možnosti využití existujících kurzů PřF JU Kurzy přímo zaměřené na tvorbu testů ve vzdělávací nabídce PřF JU nejsou.

7.5 Téma: Tvorba výukových video-tutoriálů Obsahová náplň vzdělávání Z rozboru nabídek dalšího vzdělávání, které v Jihočeském kraji poskytují PF JU, PřF JU a na celostátní úrovni NIDV, vyplývá, že vzdělávání v oblasti tvorby výukových video-tutoriálů nenabízí žádná z uvedených institucí. Je ale možné, že PF JU má tvorbu výukových tutoriálů zahrnutou do nabídky krátkodobých kurzů a zařazenou pod jiný název kurzu. O tvorbu výukových video-tutoriálů je přitom mezi učiteli zájem. V námi realizovaném dotazníkovém šetření zařadilo 20 % respondentů (učitelů všeobecných předmětů) a 8 % učitelů IKT výukové video-tutoriály mezi žádaná témata dalšího vzdělávání. Učitelé 48

informatiky mají o toto téma patrně menší zájem z důvodu své profesionality a zkušeností z vedení běžné výuky. Přesto se domníváme, že například při dlouhodobé nemoci studentů nebo při integraci slabších studentů by mohlo být doučování formou video-tutoriálů velmi užitečné. Pojem tutoriál vychází z anglického slova tutorial. Mezi populací je chápán jako návod k použití, který je srozumitelně vedený krok za krokem. Tutoriál může být součástí nějakého programu nebo může existovat jako samostatný studijní materiál. Autoři mohou být profesionální tvůrci nebo jen pokročilí uživatelé. V praxi nejvíce oceníme, že si natočené video (tutoriál) shlédneme, popřípadě zastavíme na určitém místě, a že si učenou dovednost můžeme vyzkoušet. Pokud jsme daný problém pochopili správně, dojdeme ke stejnému výsledku jako v tutoriálu. Pokud jsme daný problém nepochopili, můžeme si video (tutoriál) pustit opakovaně, dokud danému problému neporozumíme. Na začátek by bylo vhodné uvést, že pro tvorbu video-tutoriálů je potřeba mít v počítači vhodný software a kvalitní mikrofon pro záznam zvuku. Jako první program zmiňme Microsoft Office PowerPoint 2013. Je často používaný pro tvorbu prezentací, málokdo ale ví, že má i další možnosti využití. Pro základní tvorbu tutoriálů je velice vhodný. Jednoduchý, přehledný, v případě výskytu chyby při tvorbě je možné opravit pouze jeden snímek a není nutné komentovat celý tutoriál od začátku. Patří k placeným programům, může být zakoupen samostatně nebo formou měsíčního „pronájmu“ (Office 365) nebo jako součást celého balíčku Microsoft Office 2013 od firmy Microsoft [36]. Dalším zástupcem je program Wink (version 2.0 build 1060), který vytvoří průvodce v prostředí Adobe Flash Playeru. Tvorba probíhá formou snímání obrazovky a následné jednoduché úpravy předem získaného materiálu. Podporuje základní formáty obrázků, např. BMP, JPG, PNG. Výstupním formátem je Flash animace a soubory typu EXE, PDF a HTML. Program je zdarma a volně šiřitelný [37]. Dalším programem pro tvorbu video-tutoriálů je program s názvem Adobe Captivate 8 od firmy Adobe. V této kategorii patří k těm nejlépe propracovaným, ale to se bohužel odráží i na jeho vysoké ceně. Nabízí široké možnosti v tvorbě jak tutoriálů, tak např. v tvorbě testů a kvízů. Jako bonus k vysoké ceně je zde možnost třicetidenní zkušební verze bez žádných dalších omezení [38].

49

Mezi zástupce pro tvorbu video-tutoriálů by bylo dobré ještě zmínit program BB FlashBack 5.7.0. Opět se jedná o software určený pro snímání práce na monitoru počítače. Po stisknutí tlačítka record zaznamenává dění na počítači a vše do něj ukládá. Výsledný sled obrazovek (screenshotů) je pak možné zpětně spustit jako video s možností následných úprav. Tento software je placený s možností stažení demoverze na 30 dní, která je ovšem omezena jen na možnost nahrávání bez dalších úprav. Placený program je možné získat ve dvou verzích: Standard 5.7.0 a Pro 5.7.0 [39]. Cílová skupina Téma je vhodné jak pro učitele IKT, tak i pro učitele ostatních předmětů. Doporučená forma a místo vzdělávání Jak ukazují výsledky dotazníkového šetření, preferuje většina respondentů tradiční kombinaci přednášek a prakticky zaměřených cvičení. Jako nejvhodnější formu realizace proto doporučujeme seminář, pro pokročilejší uživatele případně workshop. Pokud jde o místo, upřednostňuje většina respondentů vlastní školu, přičemž tento podíl je u učitelů informatiky poněkud menší. Ačkoliv by jistě bylo možné některé popsané produkty vyučovat a

organizačně

přímo na školách,

velmi

náročná.

jeví

(Z důvodu

se nám neznámosti

tato

varianta technicky

místního

počítačového

a programového vybavení různých škol s různým vzdělávacím zaměřením.) Doporučujeme proto realizaci v síťovém prostředí odborných učeben PřF JU a bude-li to možné, také spolupráci s autory programů. Možnosti využití existujících kurzů PřF JU (denní studium) Univerzitní portál IS/STAG pro studentům denního studia nabízí kurz s názvem UAI/723 Multimédia, který se zčásti zabývá tvorbou a úpravou videí. Zda je v tomto kurzu zařazená i tvorba video-tutoriálů, se nám zjistit nepodařilo. V dalších kurzech jsme nenašli oblast, která by se výuce video-tutoriálů věnovala. Je ale možné, že i jiné kurzy s jinými názvy se alespoň okrajově o tuto tématiku zajímají. Ke své škodě však některé z nich nemají zveřejněný obsah výuky, a tak student nemá možnost zjistit, zda kurz s jiným názvem nezahrnuje také požadované téma [40].

50

7.6 Téma: Grafické aplikace Obsahová náplň vzdělávání Z rozboru nabídek dalšího vzdělávání vyplývá, že jediným nabízeným kurzem v Jihočeském kraji v oblasti grafických aplikací je Technické zpracování digitální fotografie pro učitele. Kurz je v nabídce PF JU. PřF JU ani krajské pracoviště NIDV nic podobného v této oblasti nenabízejí. O zdokonalení se v práci s grafickými aplikacemi a zlepšení jejich výuky je přitom poměrně velký zájem. V námi realizovaném dotazníkovém šetření uvedlo 42 % respondentů vyučujících IKT (a podobné předměty), že by uvítali možnost dalšího vzdělávání v této oblasti. Ostatní učitelé neměli o toto téma takový zájem (16 %). Důvodem zájmu učitelů je rozvoj moderních technologií v této oblasti, zejména rozvoj a snadná dostupnost digitálních fotografií. Důležitá je také jejich snadná možnost šíření pomocí sociálních sítí a Internetu obecně. S tím souvisí i zájem žáků všech stupňů škol o toto odvětví. Ke grafickým aplikacím ovšem musíme započítat i programy pro bitmapovou a vektorovou grafiku. Pokud se jedná o nabídku softwaru z tohoto odvětví, je dobré vycházet převážně z programů,

které

jsou

součástí

nejčastěji

využívaných

operačních

systémů

a programových balíků ve školách, z volně šiřitelných programů na úložištích jako www.slunecnice.cz nebo z online editorů. Z první skupiny bych zmínil základní program Malování (MS Paint), který je součástí všech verzí OS Windows. Jedná se opravdu o nejjednodušší nástroj pro úpravu bitmapové grafiky. Proto také jeho nevýhody převažují nad klady, ale pro úplně jednoduchou tvorbu a úpravu grafiky postačuje. Ve druhé skupině byl ve starších verzích MS Office k dispozici program Picture Manager, který umožňoval jednoduché úpravy obrázků (ořez, jas, kontrast). V současném balíku (2013) už tento program není k dispozici. Jedinou možností je vlastnictví i starší verze MS Office a doinstalování pouze tohoto programu.

51

Další skupinou programů, které bychom doporučili pro výuku na školách, jsou volně šiřitelné grafické editory. Jejich kvalita se pohybuje od naprosto nevhodných pro výuku až po programy, které se svými možnostmi blíží profesionálním nástrojům. Jedním z nejvhodnějších výukových softwarů pro vektorovou grafiku je program od českého výrobce Zoner software, a. s. Zoner Callisto 5 FREE [41]. Jedná se o program, který byl původně určen pro profesionální využití v oblasti grafického designu, ale po ukončení jeho vývoje se tvůrci rozhodli uvolnit ho pro volné použití. Program nabízí veškeré základní práce s vektorovými objekty, možnost billboardového tisku a řadu dalších funkcí. Nejúspěšnější vektorový editor je ovšem program Inkscape [42]. Jedná se o aplikaci s bohatou nabídkou nástrojů na kreslení ve vektorech, práci s vrstvami a průhledností, použití barevných přechodů a dalších grafických efektů. Jedná se o open source program, tudíž není problém s jeho instalací na školách. Pro úpravy fotografií lze využít velké množství volně šiřitelných programů. Jedním z velmi jednoduchých programů je Picasa 3.9 [43] od firmy Google. Jeho výhodou je velmi snadné ovládání i pro naprosté začátečníky a propojení s dalšími programy a hlavně webovými službami této společnosti (Google disk, Gmail, Google+). Dalším velmi úspěšným freewarovým programem, který navíc nabízí už některé profesionální funkce, je Gimp 2. 8. 14 [44]. Tento program kombinuje možnost klasického kreslení v bitmapovém grafickém editoru spolu s možností velmi pokročilých úprav fotografií. Jeho výhodou je kompletní čeština a poměrně jednoduché ovládání základních funkcí. Nevýhodou potom je, že některá tlačítka nebo umístění funkcí jsou poněkud jiné než u ostatních programů. Poslední skupinou jsou online editory ať už obrázků nebo fotografií. Velmi zdařilá je webová aplikace Pixlr [45] umožňující jak tvorbu nových bitmapových obrázků, tak úpravy fotografií. Tento program je podobný výše uvedenému Gimpu. Ohledně webových aplikací je možné zmínit ještě online verzi programu Photoshop Express Editor [46], který je zjednodušenou internetovou verzí jinak poměrně drahého editoru fotografií Photoshop.

52

Cílová skupina Téma je vhodné převážně pro učitele IKT, ale mohou se účastnit i učitelé ostatních předmětů. Doporučená forma a místo vzdělávání Jako nejvhodnější formu realizace doporučujeme učiteli preferovaný seminář, pro pokročilejší uživatele případně workshop. Pokud jde o místo, upřednostňuje většina respondentů vlastní školu, přičemž tento podíl je u učitelů informatiky poněkud menší. Pro začátek bychom ovšem doporučili spíše semináře nebo workshopy přímo na fakultě, aby se účastníci kurzu naučili orientovat v prostředí jednotlivých programů. Pokud by se našel dostatečný počet zájemců, mohlo by se toto témata vyučovat přímo na školách (nutno předem zajistit nainstalování odpovídajícího SW). Pokračování kurzu by potom mohlo být uskutečněno pomocí e-learningu. Možnosti využití existujících kurzů PřF JU (denní studium) Z kurzů vyučovaných na Ústavu aplikované informatiky by pro tyto účely mohly vyhovovat hned tři různé předměty. UAI/740 Počítačová grafika – Cílem předmětu je seznámit studenty se základy počítačové grafiky a zpracováním a analýzou digitálních obrazových dat. Předmět je obsahově zaměřen na tři hlavní oblasti, a to: obraz a jeho digitální reprezentace, 3D grafika a její zpracování a analýza obrazu [47]. UAI/674 Výtvarná fotografie - Cílem předmětu je zvládnutí práce s digitálním fotoaparátem, výtvarného přístupu a kompozice v dokumentární fotografii. Retuš a závěrečná úprava fotografie [48]. UAI/765 Estetika v užité počítačové grafice - Cílem předmětu je, aby student porozuměl současnému estetickému kódu a získal základní povědomí o estetických normách veřejně prezentovaných tiskovin, webových stránek, výukových CD-ROMŮ, PDF či PowerPoint prezentací a dalších. Součástí semináře bude seznámení s historií a vývojem estetického diskurzu v rámci vědecké prezentace a aktuálními tendencemi grafického designu. V rámci

53

semináře bude konzultována grafická forma výstupů studijní práce v ostatních praktických předmětech [49].

7.7 Téma: Software pro práci s multimédii Obsahová náplň vzdělávání Z rozboru nabídek dalšího vzdělávání učitelů v Jihočeském kraji jsme zjistili, že poměrně širokou nabídku kurzů z této oblasti nabízí PF JU. Jedná se o kurzy Technické zpracování digitálního videa pro učitele a Multimedia ve vzdělávání (zvuk, video). Dále se tohoto tématu dotýkají kurzy Počítačové prezentace a Tvorba a editace notového záznamu na PC. PřF JU ani krajské pracoviště NIDV nic v této oblasti nenabízí. O možnostech práce s multimediálním obsahem má přesto zájem poměrně velké množství učitelů IKT (39 %). Ostatní učitelé již takový zájem neprojevili (13 %). Přesto si myslíme, že i mezi nimi by se našlo několik zájemců o tyto kurzy, jelikož o výrobu a zpracování digitálního videa je mezi současnou mládeží velký zájem. Softwaru v této oblasti je opravdu mnoho. Problémem ovšem je, že téměř všechny kvalitní programy jsou poměrně drahé a v oblasti freeware je nabídka dobrého softwaru omezená. Celkově pak můžeme rozdělit programy pro práci s multimédii podle účelu, pro který byly vytvořeny, na hudební editory, filmové střižny a animační programy. Asi nejlepším freewarovým programem, který bychom doporučili pro výuku úpravy hudby, je Audacity [50]. Zvládá základní operace potřebné k editaci zvukových souborů (vyjmout, kopírovat, vložit, neomezená historie provedených změn, mixování, různé efekty). Obsahuje také konfigurovatelný spektrogram, analýzu frekvence, bass boost efekty, odstranění šumu, podporu VST pluginů atd. Navíc je tento program vhodný nejen pro Windows, ale I pro Mac OS X nebo Linux. Pokud bychom chtěli s audio soubory dělat pouze základní úpravy, budou nám stačit mnohem jednodušší programy jako například mp3DirectCut [51], který se primárně hodí hlavně pro střih hudebních nahrávek ve formátu MP3. Druhým takovým jednoduchým programem je Wave Editor [52]. Ten navíc podporuje i formáty wma a wav. Dále podporuje konverzi mezi jednotlivými formáty, vkládání pomlk nebo normalizaci hlasitosti.

54

Pro úpravu videí je asi nejznámějším a nejdostupnějším programem Movie Maker [53] od společnosti Microsoft. Dříve byl tento program součástí operačního systému Windows, ovšem od verze 7 se přesunul do balíčku Windows Essentials, který je možné si stáhnout a nainstalovat do všech PC obsahujících legální verzi systému Windows 7 a novější. Tento program je velmi jednoduchý na ovládání a zvládá veškeré základní operace s videem, proto je vhodný i pro výuku základů střihu videa. Nejoblíbenějším GNU/GPL projektem pro střih videa je program Avidemux [54]. Tento software umožňuje velké množství úprav. Vedle střihu nebo aplikace filtrů lze video ořezávat, odstranit nebo naopak přidat logo atd. Za zmínku také stojí, že ho lze nainstalovat i na počítače s Linuxem nebo s Mac OS X. Poslední skupinou jsou animační programy. Zde bychom zmínili program Pencil [55], který nabízí zdarma tvorbu jednoduchých 2D animací. Tento program se hodí spíše pro učitele (a studenty), kteří jsou výtvarně nadaní a ovládají kresbu. Program umožňuje vkládání zvukových stop. Výslednou animaci lze exportovat jako video, sérii obrázků (pro další použití ve filmové střižně) nebo třeba flash soubor SWF (pro webové stránky). Další výhodou je, že program nevyžaduje instalaci. Cílová skupina Téma je vhodné převážně pro učitele IKT, ale mohou se účastnit i učitelé ostatních předmětů. Doporučená forma a místo vzdělávání Vzhledem k velké hardwarové náročnosti úprav videí a animace doporučujeme praktická cviční přímo na fakultě (jsou zde k dispozici dostatečně výkonné PC). V případě požadavku střední školy o uspořádání semináře přímo u nich je potřeba předem zjistit, jaké počítače má škola k dispozici. Kurz lze uspořádat i pomocí e-learningu, kdy si za svůj hardware bude odpovídat každý účastník sám. Možnosti využití existujících kurzů PřF JU (denní studium) Z kurzů vyučovaných na Ústavu aplikované informatiky by se pro tyto účely mohl hodit pouze jeden kurz.

55

UAI/723 Multimédia - Cílem předmětu je zprostředkovat studentům jak celkový přehled v moderní a aktuální oblasti multimediálních technologií v rámci přednášek, tak zejména konkrétní praktické zkušenosti z jejich tvorby a využití ve cvičeních. Právě na praktické užití a kreativní tvorbu bude kladen důraz při týmové práci. Jednotlivé oblasti multimedií budou probírány v samostatných tématech. Oblast grafiky se soustředí zejména na rozšíření znalostí včetně 2D a 3D transformací obrazu, na hardware pro grafiku a na 3D grafiku. Dále budou podrobně probrány oblasti zvuku a videa, opět s důrazem na praktické užití. Zmíněna bude též tvorba animací. Zvláštní důraz pak bude kladen na multimediální prezentaci dat, zejména jejich vizualizaci. Samostatná část bude zaměřena na multimédia a jejich distribuci pomocí Internetu [56].

56

7.8 Téma: CAD Obsahová náplň vzdělávání Computer aided design neboli projektování s podporou počítače je dnes neodmyslitelnou součástí všech konstrukčních technických oborů. Z výsledků dotazníkového šetření si možnost vzdělání v tomto oboru zvolilo 21 % respondentů z řad učitelů. Zřejmě si jej zvolili ti, kteří učí technické, především konstrukční obory. Vzhledem ke specializaci tohoto druhu softwaru předpokládáme jistou úroveň znalostí z vektorové grafiky a přinejmenším znalosti z okruhu technického kreslení. Dalším specifikem je výběr demonstračního softwaru, neboť variant produktů je více a jsou vždy upraveny pro konkrétní činnost, např. ArchiCAD [57] pro architekty a designery, SolidWorks [58] najde značné uplatnění ve strojírenství. Dále je možné volit jednodušší variantu 2D konstrukce, kde nám může stačit produkt LibreCAD [59] v licenci Open Source na platformách MS Windows, Linux i Apple. Nejrozšířenějším produktem je AutoCAD [60] firmy Autodesk s možností nadstaveb pro konkrétní specifickou činnost, např. Advance STEEL pro vytváření ocelových konstrukcí. Aplikační nadstavby AutoCADu nebudou brány v potaz, protože pro základní seznámení nejsou třeba. Z výše uvedeného přehledu doporučujeme LibreCAD z důvodu bezplatné licence a AutoCAD pro jeho profesionální rozšíření. Níže uvádíme návrh vzdělávacích kurzů. 1. AutoCAD / LibreCAD - základní kurz 2D pro začínající uživatele Osnova:  uživatelská rozhraní (mezi systémy jsou rozdílná),  nastavení výkresu, práce s menu a dialogovými panely,  souřadné systémy,  zobrazovací příkazy,  základy kreslení a modifikací,  manipulace s objekty, pomůcky,  hladiny a vlastnosti objektů,  informační příkazy, 57

 šrafování, kótování, bloky,  modelový a výkresový prostor,  podrobné nastavení tisku,  export a tisk výkresů.

2. AutoCAD 3D modelování - předpokladem jsou znalosti na úrovni základního kurzu Osnova:  pracovní prostředí pro 3D modelování,  ovládací a manipulační 3D prvky,  uživatelský souřadný systém v prostoru,  modelování objemových těles,  generování výkresové dokumentace (řezy, pohledy, detaily),  modelování povrchů,  modelování sítí,  vizuální styly zobrazení,  materiály,  světla. Cílová skupina Téma je vhodné jak pro učitele IKT, tak pro učitele odborných předmětů. Doporučená forma a místo vzdělávání Z důvodu náročnosti požadavků na hardwarové vybavení pracovních stanic a příslušných doplňků doporučujeme výuku ve specializovaných učebnách s lektorem a prezentačním zázemím. Absolvování kurzu by mělo být zakončeno certifikací společnosti Autodesk s akreditací v rámci systému DVPP.

58

Možnosti využití existujících kurzů PřF JU Kurzy přímo zaměřené na CAD ve vzdělávací nabídce PřF JU nejsou.

7.9 Téma: Počítačové sítě Obsahová náplň vzdělávání Z rozboru nabídek dalšího vzdělávání, které v Jihočeském kraji poskytují PF JU, PřF JU a na celostátní úrovni NIDV, vyplývá, že vzdělávání v oblasti počítačových sítí nenabízí žádná z uvedených institucí. O počítačové sítě je přitom mezi učiteli značný zájem. V námi realizovaném dotazníkovém šetření zvolilo téma Počítačové sítě celkem 21 % respondentů. Zvláště pro učitele informatiky jsou počítačové sítě druhým nejžádanějším tématem a preferuje ho celkem 48 % z nich. Důvody zájmu učitelů o počítačové sítě vycházejí z potřeb školské praxe. V některých neinformatických oborech na středních školách jsou počítačové sítě přímo součástí osnovy předmětu Informační a komunikační technologie IKT, jak je uvedeno například v rámcovém vzdělávacím plánu pro obor 26-41-L/01 Mechanik elektrotechnik. Jiné obory, například učební obor 26-51-H/01 Elektrikář, přímo vyžadují určitou znalost z oboru počítačových sítí – žáci se v rámci praxe často setkávají s instalací a zapojením datových kabelů, datových zásuvek, racků, switchů, IP kamer a zabezpečovací techniky. Navrhovaný kurz by proto měl být zaměřen na obecné seznámení s počítačovými sítěmi a jejich fungováním. Zařazeny by měly být především praktické ukázky a příklady, se kterými se učitelé, potažmo žáci mohou ve své praxi setkat. Znalosti a zkušenosti z kurzu pak učitelé využijí při své výuce v rámci předmětu IKT. Osnova kurzu 

Úvod V úvodu kurzu navrhujeme účastníky seznámit s významem počítačových sítí, základními pojmy a typy sítí.



Přenosová média

59

Nezbytnou součástí všech sítí jsou média, kterými jsou data přenášena. Používaná média:  optická vlákna (principy přenosu světla, single-mode, multi-mode, vzdálenosti, použití, rušení) – ukázka kabelů a konektorů,  metalické kabely (kroucená dvoulinka, stíněný kabel, kategorie, zapojení A a B, maximální délky, rušení) – ukázka strukturované kabeláže v sítích LAN: rack, patch panel, UTP kabel, datová zásuvka, patch kabel,  WLAN (standardy, bezlicenční a licenční pásma, zabezpečení) – ukázka SOHO access pointu a naproti tomu wifi zařízení střední a vyšší třídy řízené kontrolerem. 

Topologie sítí Fyzické a logické topologie sítí – význam a příklady použití.



Aktivní prvky Aktivní prvky, se kterými se mohou učitelé běžně setkat – switch, router. Ukázka použití switche a hraničního routeru (např. domácí wifi router).



Vrstvové modely sítí Referenční model ISO/OSI a prakticky využívaný model TCP/IP. Význam jednotlivých vrstev, zapouzdření a přenos dat.



Adresace v datových sítích MAC adresa – význam a použití. IP adresa – třídy, vyhrazené adresy, maska podsítě, IPv6. DHCP a DNS servery, NAT.



Bezpečnost počítačových sítí Seznámení učitelů se základními bezpečnostními hrozbami v rámci počítačové sítě a některými druhy útoků (např. DoS, DDoS, odchytávání paketů, DHCP spoofing, MAC adress flooding, a jiné). Za zmínku také stojí využití VLAN ve školní síti. Praktické cvičení by mohlo být zaměřeno na konfiguraci firewallů, nastavení domácího routeru nebo zabezpečení bezdrátových sítí.



VoIP

60

Seznámení učitelů s výhodami a nevýhodami IP telefonie, ukázka telefonů a jednoduché ústředny. Cílová skupina Téma je vhodné jak pro učitele IKT, tak i pro učitele ostatních předmětů. Doporučená forma a místo vzdělávání Jak ukazují výsledky dotazníkového šetření, preferuje většina respondentů tradiční kombinaci přednášek a prakticky zaměřených cvičení. Jako nejvhodnější forma realizace se jeví seminář. Vzhledem k rozsahu tématu doporučujeme kurz organizovat jako týdenní seminář. Ačkoliv by jistě bylo možné navrhovaná témata vyučovat přímo na školách, jeví se nám tato varianta technicky a organizačně relativně náročná. Doporučujeme proto realizaci v síťovém prostředí odborných učeben PřF JU. Možnosti využití existujících kurzů PřF JU (denní studium) V aktuální nabídce předmětů PřF pro denní studium se nachází kurzy, jejichž obsahová náplň se zčásti překrývá s některými tématy doporučenými pro další vzdělávání. – UAI / 611 Optická vlákna a vysokorychlostní rozvody v praxi (jedná se o týdenní praktikum na počítačové učebně) – cílem tohoto praktika je, aby si studenti prakticky osvojili základy práce s optickými vlákny [61]. – UAI / 610 Moderní počítačové sítě (přednášky a semináře) – předmětem jsou senzorické a personální sítě. Posluchači si osvojí bezdrátové počítačové sítě. Důraz bude kladen mj. na praktické osvojení sítí IEEE 802.11 a IEEE 802.15.4 [62]. – UAI / 699 Počítačové sítě I (přednášky a cvičení) – předmět si klade za cíl seznámit studenty se základy počítačových sítí a demonstrovat funkci a účel jednotlivých vrstev na modifikovaném modelu ISO/OSI a TCP/IP [63]. – UAI / 756 CISCO Academy I (přednášky, cvičení) – cílem předmětu je seznámit studenty se základními principy počítačových sítí a demonstrovat je na jednotlivých vrstvách ISO/OSI modelu [64].

61

7.10 Téma: Virtualizace Obsahová náplň vzdělávání Z rozboru nabídek dalšího vzdělávání, které v Jihočeském kraji poskytují PF JU, PřF JU a na celostátní úrovni NIDV, vyplývá, že vzdělávání v oblasti virtualizace nenabízí žádná z uvedených institucí. O virtualizaci je přitom mezi učiteli zájem. V námi realizovaném dotazníkovém šetření zvolilo téma virtualizace celkem 18 % respondentů. Virtualizace je žádaná zvláště mezi učiteli informatiky. Pojem virtualizace v oblasti počítačů označuje pomyslné systémové zdroje, ke kterým je umožněn stejný přístup a práce s nimi, jako by se jednalo o fyzicky existující zdroje. Virtualizace není žádnou novinkou, jen v poslední době doznala velkého rozvoje. Proto by byla velká škoda ji nevyužívat pro účely výuky [65]. Učitelé, kteří se seznámí s ovládáním programů pro virtualizaci, budou moci využívat všechny výhody virtualizace při každodenní výuce. Nemusejí si však vytvářet své vlastní virtuální stroje, mohou bez jakýchkoliv omezení (a s administrátorskými právy) využívat připravený virtuální stroj, na kterém budou mít nainstalované své programy pro výuku. Tento princip využívají také učitelé a jejich studenti na PřF JU. Programů pro virtualizaci existuje velké množství napříč všemi platformami. Navrhovaný kurz by proto měl být zaměřen na seznámení učitelů s nejznámějšími programy pro virtualizaci a na praktické cvičení v prostředí jednoho z těchto programů. Osnova kurzu  Seznámení s pojmy virtualizace a cloud.  Nejznámější produkty, které učitelé mohou využívat – Hyper-V, VMware ESXi, Virtualbox.  Ukázka využití VMware ESXi na serveru.  Seznámení s programem Oracle VM Virtualbox:  nastavení programu,  vytvoření virtuálního stroje,

62

 nastavení a možnosti virtuálního stroje – systém, úložiště, síť, usb, sdílené složky,  instalace vybraného OS nebo spuštění live distribuce OS,  přenášení celého virtuálního stroje,  snapshots. Cílová skupina Téma je vhodné zejména pro učitele IKT. Doporučená forma a místo vzdělávání Jak ukazují výsledky dotazníkového šetření, preferuje většina respondentů tradiční kombinaci přednášek a prakticky zaměřených cvičení. Jako nejvhodnější forma realizace se jeví seminář. Vzhledem k rozsahu tématu doporučujeme kurz organizovat jako celodenní seminář. Navrhovaná témata bez předchozí technické přípravy nelze vyučovat přímo na školách. Doporučujeme proto realizaci v síťovém prostředí odborných učeben PřF JU. Možnosti využití existujících kurzů PřF JU (denní studium) V aktuální nabídce předmětů PřF pro denní studium se nachází jeden kurz, jehož obsahová náplň se zčásti překrývá s některými tématy doporučenými pro další vzdělávání: – UAI / 614 Virtualizace (jedná se o týdenní praktikum na počítačové učebně) – cílem tohoto praktika je vybudovat virtuální počítačový komplex [66].

63

8 Návrh vzdělávacích aktivit pro žáky 8.1 Motivační kurzy programování Jak ukazují výsledky dotazníkového šetření mezi žáky, preferuje programování více než 70 % oslovených studentů. Z tohoto údaje je patrné, že téma programování by nemělo chybět v žádné vzdělávací nabídce kurzů pro žáky středních škol. Při zkoumání možného obsahu a forem vzdělávání jsme vycházeli také z dalších údajů, které byly získány dotazníkovým šetřením. Více než polovina oslovených žáků uvažuje o dalším studiu v oborech IT. Většina dotázaných žáků by uvítala, kdyby praktická cvičení probíhala ve speciálních laboratořích, a téměř polovina by měla zájem o přednášky odborníků přímo ve škole. Více než polovina žáků by preferovala vícedenní vzdělávací kurzy. Třetina žáků údajně uvažuje o vypracování projektu v rámci SOČ. Z těchto údajů lze odvodit, že ve vzorku dotazovaných žáků existuje relativně silné zastoupení těch, kteří mají o oblast IT značný zájem a jsou ochotni věnovat vzdělávání svůj volný čas. Při tvorbě vzdělávacích kurzů programování jsme vycházeli z myšlenky, že cílem navrhovaných kurzů není suplovat školní výuku programování, ale motivovat žáky k dalšímu studiu programování a rozvíjet jejich zájem o oblast IT. Tomu odpovídají i zvolené metody. Jako jednu z možných výukových metod bychom doporučovali například klasickou metodu zkoumání složitějších skutečností rozkladem na jednodušší, pomocí které můžeme pochopit i fungování relativně složitých celků [67]. Konkrétnější metoda, kterou jsme nazvali, Dokonči a spusť, spočívá v tom, že učitel připraví návrh programu a poskytne studentům k dispozici větší část zdrojových kódů. Oni sami by pak měli dokončit zbytek – ideálně v té části, která umožňuje variantní řešení. Tento didaktický přístup vyhovuje hlavním požadavkům na moderní výuku: studenti mohou po vynaložení přiměřeného úsilí zažít výrazný pocit úspěchu a zároveň si prakticky vyzkouší různé úrovně tvorby počítačového programu. Obdobné postupy spočívající v doplňování zdrojového kódu do předem připravených objektů uplatňuje řada moderních autorů učebnic programování. Za všechny zmiňme

64

alespoň Rudolfa Pecinovského a jeho známou učebnici týkající se programování v jazyku Java [75]. Jelikož lze u cílové skupiny žáků očekávat odlišnou úroveň vstupních znalostí programovacích jazyků, doporučujeme realizovat dvě úrovně obtížnosti kurzů: pro začátečníky a pokročilé. Osnova kurzů A) Pro začátečníky (lektor: středoškolský učitel) Modul č. 1: Programování ve vývojovém prostředí Scratch Z vlastní zkušenosti a ohlasu našich žáků víme, že úvod do programování je potřeba udělat pomocí dostupného, jednoduchého a názorného nástroje. Tato kritéria splňuje vývojové prostředí Scratch [68]. Scratch je výukové programovací prostředí vyvinuté společností Massachusetts Institute of Technology MIT, které je určeno pro výuku základů programování od základních škol po univerzity. Zjednodušeně můžeme říci, že uživatel v jazyku Scratch programuje především vizuální a zvukové prvky, a to za pomoci bloků příkazů, které se do sebe skládají podobně jako puzzle. Díky této vlastnosti je Scratch ve srovnání s ostatními programovacími jazyky intuitivnější a jeho ovládání je jednodušší. Uživatel si také nemusí dělat starosti se syntaktickými chybami, chybné řetězce příkazů vývojové prostředí neumožní vytvořit. Zápis a úprava algoritmů je zde jednodušší než v ostatních programech běžně používaných pro výuku základů programování. Je třeba poznamenat, že v tomto jazyku uživatel nemusí deklarovat datové typy u proměnných a konstant. Scratch také neumožňuje plnohodnotnou práci s objekty (třídami). Pracovat s daty tak můžeme pouze na úrovni proměnných a polí. Tyto vlastnosti Scratch na jedné straně zjednodušují, na straně druhé však i poněkud omezují. Domníváme se proto, že jde o prostředí vhodné zejména pro výuku začátečníků, jakkoliv je možné jeho nasazení např. i na vysoké škole. Program Scratch je k dispozici jako cloudové řešení, které je dostupné prostřednictvím webového prohlížeče. Stačí otevřít příslušnou webovou stránku https://scratch.mit.edu/, 65

přihlásit se (není podmínkou) a začít programovat. Nevýhodou tohoto řešení je jeho úplná závislost na funkčním připojení k Internetu. Závěrem uvádíme návrh osnovy kurzu v tomto prostředí: 1. představení programu Scratch a seznámení s jeho prostředím, 2. posloupnost příkazů, cyklus s daným počtem opakování, 3. objekty (postavy a pozadí scény), 4. více objektů (postav), postupný vývoj a testování, 5. paralelizace, nekonečný cyklus, 6. události, posílání zpráv mezi objekty, osvojení postupného vývoje, abstrakce a rozdělení problému na menší části, 7. testování a ladění, 8. klonování, 9. podmíněný příkaz a operátory, 10. proměnné, procvičení podmíněného příkazu a operátorů, 11. procedury, 12. závěrečný projekt. Tento kurz navrhujeme uspořádat jako víkendový seminář. Modul č. 2: Programování s počítačem Raspberry Pi Pro začátečníky navrhujeme výuku s využitím počítače Raspberry Pi spolu s programem Scratch. Počítač Raspberry Pi je jednodeskový počítač, který vyvíjí britská nadace Raspberry Pi Foundantion a lze ho běžně koupit za cenu cca jednoho tisíce korun [69]. Na úvod kurzu se žáci seznámí s počítačem Raspberry Pi. Nainstalují operační systém Raspbian, který už obsahuje různé aplikace včetně výukového programovacího jazyka Scratch. Raspberry PI dále obsahuje vstupně výstupní modul (GPIO), s jehož pomocí lze ovládat různá zařízení. Jako základ praktické úlohy navrhujeme použít nepájivé kontaktní pole s rezistory a LED diodami, které lze pořídit v běžném obchodě s elektrotechnikou. Studenti by měli za úkol propojit toto pole s GPIO modulem Raspberry. V prostředí programu Scratch lze ovládat jednotlivé piny GPIO a tím rozsvěcovat LED diody. Jedná se o jednoduchou, avšak velmi názornou úlohu. Jejím pokračováním by mohlo být ovládání krokového 66

motoru, případně další úlohy, viz např. tento odkaz: http://www.pridopia.co.uk/rs-pi-setscratch.html. Kurz navrhujeme uspořádat jako víkendový seminář. Modul č. 3: Využití počítače Raspberry Pi v praxi Zjistili jsme, že ve společnosti Robert Bosch s.r.o. - České Budějovice využívají počítač Raspberry Pi k ovládání výrobních automatů. Proto navrhujeme uspořádání jednodenního workshopu s odborníkem ze společnosti Robert Bosch v Českých Budějovicích, který by předvedl využití počítače Raspberry Pi v průmyslové automatizaci. Kurz navrhujeme uspořádat jako jednodenní exkurzi spojenou s workshopem. Modul č. 4: Úprava a tvorba programu v prostředí Greenfoot Greenfoot je programové vývojové prostředí založené na jazyku Java a určené pro výukové účely. Je vyvíjeno v University of Kent ve spolupráci se společností Oracle [70]. Greenfoot představuje modelový příklad prostředí vhodného pro začátečníky a mírně pokročilé uživatele vybavené základními znalostmi o jazyku Java. Prostředí Greenfoot lze dobře využít zejména pro výuku objektově orientovaného programování (OOP). V tomto prostředí jsou uživateli k dispozici již vytvořené objekty. Jedná se např. o třídy World a Actor vybavené souborem metod, na jejichž základě lze vytvořit vlastní třídy a metody. V Greefootu jsou pro začínající uživatele navíc připravené funkční scénáře umožňující spuštění jednoduchých programů. Za základ navrhujeme vzít scénář Wombats, ve kterém má uživatel k dispozici dvě třídy aktérů: wombaty (Wombat) a listy (Leaf), které představují jejich potravu. Obě skupiny obývají společný svět představovaný třídou WombatWorld. Pro začátečníky, kteří neznají programovací jazyk Java, je nezbytná úvodní lekce zaměřená na principy OOP a syntaxi jazyka Java. Po úvodním seznámení s prostředím Greenfoot navrhujeme vést studenty metodou Dokonči a spusť k tvorbě vlastních projektů (scénářů), na kterých budou pracovat také doma. Na závěr kurzu je možné uspořádat soutěž o nejzdařilejší projekt.

67

Úvodní kurz spojený se základy programování v Javě navrhujeme uspořádat jako víkendový seminář. Pokračování věnované prostředí Greenfoot a tvorbě vlastních projektů může být kombinací víkendových seminářů s e-learningovou podporou a možností sdílení vytvořených prací. B) Pro pokročilé (lektor: vysokoškolský učitel, odborník z praxe) Modul č. 1: Ukázka programovacích technik na konkrétních příkladech (Java) Objektově orientovaný programovací jazyk Java patří v současné době k nejpoužívanějším programovacím jazykům a mezi mladými programátory představuje jednoznačného lídra. Tento kurz je navržen pro studenty, kteří již ovládají základy programovacího jazyka Java. Cílem kurzu je představit mladým programátorům některé důležité techniky, které jim mohou pomoci při řešení konkrétních úloh a které nejsou vždy součástí základních učebnic. Konkrétně by se jednalo například o tyto konstrukce a techniky: 

návrhové vzory,



kontejnery,



rekurze,



třídicí algoritmy,



regulární výrazy,



šifrování v Javě.

Kurz navrhujeme uspořádat v podobě celotýdenního setkání doplněného o další aktivity (hry, sport, kultura…). K pokrytí nákladů doporučujeme zvážit také možnost sponzoringu s ohledem na skutečnost, že zájemci o tento kurz budou z velké části představovat budoucí programátory a další odborníky v oblasti IT. Modul č. 2: Vývoj aplikace jako výsledek týmové spolupráce Pro pokročilé navrhujeme uspořádat seminář s odborníkem z praxe, který by studentům předvedl správné postupy při tvorbě kvalitního objektového návrhu, při vývoji programu a také nástroje používané pro týmovou spolupráci.

68

Profesionální programátor seznámí studenty se všemi kroky při tvorbě programu na zakázku. Na praktické úloze jim ukáže jednotlivé fáze vývoje programu od analýzy až po testování aplikace a nasazení u zákazníka. Velmi zajímavé by mohlo být seznámení s aplikací pro týmovou spolupráci a správu zdrojových kódů. Tento kurz doporučujeme uspořádat jako jednodenní až dvoudenní seminář.

8.2 Návrh samostatného projektu Práce s talentovanými žáky středních škol v Jihočeském kraji Tak jako v jiných oblastech vzdělávání (přírodní vědy, jazyky), platí i v ICT, že talent žáků se dobře pozná při soutěžích a dalších mimoškolních akcích, kde se mohou setkávat se svými podobně nadanými vrstevníky. Když pomineme tradičně bohatou nabídku soutěží a přehlídek zaměřených na kybernetiku a elektrotechniku, v samotné oblasti programování je nabídka poněkud skromnější. Mladí vývojáři programů si mohou změřit své síly ve třech každoročně pořádaných soutěžích. První z nich je Matematická olympiáda - kategorie P, pořádaná Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy v Praze (MMF UK), v jejímž rámci účastníci řeší úlohy zaměřené na tvorbu algoritmů [71]. V této soutěži dosahují účastníci z Jihočeského kraje tradičně výborných výsledků (první a třetí místo v roce 2015). Nicméně je potřeba upozornit na fakt, že řešitelé této matematické soutěže se rekrutují téměř výlučně z gymnázií. Druhou akcí je Soutěž v programování, pořádaná NIDV. Jak vyplývá ze statistiky, která je k dispozici na stránkách NIDV, ve šk. roce 2013/14 se krajského kola v Jihočeském kraji zúčastnilo pouze 7 žáků z celkového počtu 146 žáků z celé ČR [72]. Třetí akcí je Středoškolská odborná činnost (SOČ). Přehlídky prací jihočeského krajského kola SOČ, oboru Informatika, se ve školním roce 2014/15 zúčastnily práce pouhých 3 žáků. Z výše uvedeného rozboru vyplývá, že akcí, při kterých by se mohli mladí programátoři setkávat a soutěžit, není mnoho a účast žáků v nich je v Jihočeském kraji relativně malá.

69

Úplně však chybí nabídka aktivit, v jejichž rámci by se mohli mladí programátoři setkávat a spolupracovat. Přitom schopnost týmové spolupráce je klíčovým předpokladem pro úspěšný vývoj reálných programových aplikací. Drtivá většina programů v současné době vzniká jako výsledek práce týmu různě specializovaných odborníků. V další části naší práce proto navrhujeme vytvořit projekt, v jehož rámci by spolupracovali žáci středních škol z Jihočeského kraje. Projekt VYHRAJU (VYtvoř a HRAj na JU) Popis projektu Cílem projektu je zapojit co nejvíce talentovaných žáků škol do jednoho nebo více týmů, navrhnout a naprogramovat větší projekt. Tato aktivita by tak volně navazovala na modul č. 2 motivačních kurzů programování. Účastníci kurzu by si mohli v praxi vyzkoušet jednotlivé fáze návrhu a realizace rozsáhlejšího projektu. Téma projektu by mělo být atraktivní pro současnou mládež. Doporučujeme proto tvorbu počítačové 3D hry, kterou navrhujeme vytvořit v rámci prostředí Unity 3D nebo Unreal Engine. Oba herní enginy1 patří ke špičce světového herního průmyslu a pro nekomerční použití jsou k dispozici zdarma. Unity 3D je herní engine vytvořený společností Unity Technologies [73] a umožňuje spustit výslednou aplikaci na většině existujících platforem (např. Microsoft Windows, Linux, iOS, Xbox, Android, WebGL). Skripty pro Unity 3D lze psát pomocí programovacího jazyka C#, nebo JavaScriptu. Unreal Engine je herní engine vyvinutý společností Epic Games [74]. Jedná se o multiplatformní systém, v němž lze vytvářet 3D filmy, simulace i vizualizace. Vývojáři zde mají k dispozici systém nazvaný Blueprint, pomocí kterého skripty vytvářejí vizuálně. Pro úplný přístup k programování skriptů se zde používá Jazyk C++. Cílem projektu je vytvořit plně funkční 3D počítačovou hru. S cílem podpořit motivaci zapojených žáků doporučujeme rozdělit účastníky podle jejich volby do dvou a více skupin (podle počtu přihlášených). Každá skupina by vyvíjela vlastní podobu programu. Studenti 1

Softwarové prostředí určené pro vývoj her.

70

v týmu by měli rozdělené role odpovídající jejich zaměření a každá skupina by si také zvolila svého vedoucího. Jedinou technickou podmínkou účasti v projektu je lokální instalace příslušného enginu na vlastním nebo školním počítači s připojením k Internetu. Na straně organizátora doporučujeme vytvořit webové stránky s aktuálními informacemi o projektu a možností přihlášení účastníků. Na úvod projektu navrhujeme uspořádat víkendový seminář, na kterém by účastníci projektu byli seznámeni s přesným zadáním, dostupnými technickými prostředky a organizačními pravidly. V situaci, kdy mohou spolupracovat v rámci jedné skupiny také studenti, kteří se dosud neznají, doporučujeme do tohoto úvodního setkání začlenit vhodné prvky teambuildingu. V průběhu realizace projektu by komunikace mezi vedoucími jednotlivých týmů a koordinátorem projektu a také technickou podporou z ÚAI probíhala především pomocí prostředků elektronické komunikace. Předpokládanou délku realizace projektu odhadujeme na jeden (školní) rok. Na konci projektu navrhujeme uspořádat závěrečný víkendový seminář, na němž by došlo k vyhodnocení průběhu a výsledků projektu. Součástí semináře by mohl být např. rozbor použitých řešení a vyhlášení nejlepší vytvořené hry v případě, že by se projektu zúčastnilo více týmů. Navrhujeme, aby realizaci tohoto projektu zastřešil ÚAI PřF JU. Zvolené řešení má několik výhod. Jednak se tím odstraní riziko spojené s neochotou jednotlivých středních škol spolupracovat z důvodu vzájemné konkurence (jde zejména o školy s informaticky zaměřenými obory). Další výhodou může být využití technického a odborného zázemí ÚAI a v neposlední řadě potřeba koordinace a řízení projektu. Navrhujeme, aby ÚAI oslovil s nabídkou spolupráce na projektu školy, které v Jihočeském kraji poskytují vzdělávání v informaticky zaměřených oborech. Jednalo by se například o tyto školy: 

Vyšší odborná škola, Střední škola, Centrum odborné přípravy, Sezimovo Ústí,



Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy, Hluboká nad Vltavou,

71



Střední škola spojů a informatiky Tábor,



Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín,



Střední průmyslová škola a vyšší odborná škola Písek,



Střední škola informatiky a právních studií o.p.s. České Budějovice.

Nabídka by se tak mohla spolehlivě dostat až k samotným žákům, kteří by se pak v případě zájmu zaregistrovali na webových stránkách projektu. Projekt by mohl být realizován za podpory Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), což by pokrylo některé náklady spojené s jeho realizací. Část výdajů na straně organizátora, např. motivační hmotné odměny pro nejlepší vývojáře, by mohla být řešena formou sponzoringu ze strany společností působících v oblasti ICT. Přidaná hodnota projektu pro PřF JU spočívá zejména v tom, že by fakulta (ÚAI) navázala kontakty s potenciálními uchazeči o studium v podobě talentovaných studentů středních škol. Poskytla by jim možnost vlastní realizace, blíže by je seznámila s prostředím JU a motivovala tak některé z nich k dalšímu studium na PřF JU.

72

9 Závěr Cílem této práce bylo zpracovat návrh oblastí, které je vhodné podpořit ve výuce informatiky na středních školách. V teoretické části jsme popsali různé formy celoživotního vzdělávání pedagogických pracovníků. Dále jsme se věnovali problematice certifikace vzdělávacích kurzů a dalších aktivit v návaznosti na připravovaný kariérní systém učitelů. V praktické části jsme zmapovali aktuální vzdělávací nabídku pro učitele a žáky středních škol v Jihočeském kraji a dále provedli dotazníkové šetření, což nám přineslo řadu poznatků nezbytných pro následující fázi naší práce. Z rozboru odpovědí vyplynulo, že učitelé informatiky preferují bezpečnost digitálních technologií a z dalších témat například počítačové sítě nebo virtualizaci. Učitelé ostatních předmětů upřednostňují kancelářské aplikace, e-learning a dále např. software pro tvorbu testů. Zaregistrovali jsme rovněž nemalý zájem o tvorbu výukových video-tutoriálů. V otázce, jak by měla vypadat optimální forma vzdělávání, se většina respondentů shodla na kratších seminářích v kombinanci s e-learningem. U oslovených žáků středních škol se nejžádanějším tématem stalo programování. S využitím výsledků dotazníkového šetření jsme pro obě cílové skupiny navrhli vhodné vzdělávací aktivity. Pro učitele jsme vytvořili deset samostatných návrhů vzdělávacích kurzů. Doporučujeme kombinovat (podle tématu a zájmu učitelů) různé formy vzdělávání, včetně kurzů realizovaných přímo na středních školách a kurzů doplněných o e-learningovou podporu. Pro učitele informatiky navrhujeme uskutečnit také jeden týdenní seminář věnovaný problematice počítačových sítí. Tyto aktivity doporučujeme realizovat jako akreditované kurzy v systému DVPP. Pro žáky středních škol jsme vytvořili návrhy motivačních kurzů programování a návrh projektu podporujícího jejich spolupráci při tvorbě rozsáhlejšího počítačového programu.

73

10 Seznam použitých informačních zdrojů [1]

Celoživotní učení. Wikipedie. [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné z: .

[2]

Univerzita Karlova v Praze – Celoživotní vzdělávání. Univerzita Karlova. [online]. [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: .

[3]

KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů. Praha: Management Press, 2002. ISBN 807261-033-3.

[4]

Koučování. Wikipedie. [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné z: .

[5]

Mentoring. Wikipedie. [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné z: .

[6]

Webinář.

Wikipedie.

[online].

[cit.

2015-05-16].

Dostupné

z:


.wikipedia.org/wiki/Webin%C3%A1%C5%99>. [7]

BRDIČKA, B. Masivní otevřené online kurzy. RVP Metodický portál. [online]. [cit. 2015-05-16].

Dostupné

z:


otevrene-online-kurzy.html>. [8]

Kariérní systém učitelů. Česká škola: Infografika: Kariérní systém učitelů – možné kariérní cesty. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: .

[9]

Česká televize. Kariérní řád učitelů je hotov, platit by měl od září — Domácí — ČT24 - Česká televize. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: .

[10]

Celoživotní vzdělávání v oboru informatika. Přírodovědecká fakulta JU: Ústav aplikované informatiky. [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: .

74

[11]

Kurzy celoživotního vzdělávání. Pedagogická fakulta JU: Katedra informatiky. [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://wvc.pf.jcu.cz/ki/?article=/uchazec/ kurzy-celozivotniho-vzdelavani.html.

[12]

Oracle. Oracle.com [online]. [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: .

[13]

Přednášky pro SŠ. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích: Přírodovědecká fakulta. [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: .

[14]

Microsoft Office. Microsoft Office. [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: .

[15]

Open

Office.

Open

Office.

[online].

[cit.

2015-05-08].

Dostupné

z:

. [16]

Strategy Analytics. Strategy Analytics. [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: .

[17]

Polaris Office + PDF. Polaris Office + PDF. [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: .

[18]

The Free and Open Productivity Suite. APACHE OPENOFFICE. [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: .

[19]

Praktikum MS Office. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: .

[20]

Bezpečnost infrastruktury. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: .

[21]

Bezpečnost informačních systémů. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: .

[22]

Ochrana osobních dat. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: .

[23]

EduBase. EduBase – E-learning. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: .

[24]

iTutor.

Kontis:

produkty.

[online].

[cit.

.

75

2015-05-12].

Dostupné

z:

[25]

eDoceo. eDoceo – Learning Management System. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: .

[26]

Moodle. Moodle – Open-source learning platform | Moodle.org. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: .

[27]

Claroline . Consortium Claroline – Claroline est un logiciel Open Source permettant de déployer facilement une plateforme dédiée à l’apprentissage et au travail

collaboratif

en

ligne.

[online].

[cit.

2015-05-12].

Dostupné

z:

. [28]

OLAT. olat.org. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www.olat.org

[29]

Blackboard.

Blackboard.

[online].

[cit.

2015-05-12].

Dostupné

z:

. [30]

Studium ICT koordinátor a krátkodobé specializované ICT kurzy. Katedra informatiky

–

PF

JU.

[online].

[cit.

2015-05-12].

Dostupné

z:

. [31]

DUNLOSKY, John et al. Home Convention Journals Psychological Science Current Directions PSPI Perspectives Clinical Psychological Science Observer Membership Employment Network News Improving Students’ Learning With Effective Learning Techniques: Promising Directions From Cognitive and Educational Psychology [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: .

[32]

Hot Potatoes. Wikipedia. [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: .

[33]

DoTest. DoTest – Testy snadno a rychle. [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: .

[34]

EduBase. EduBase – online testy. [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: .

[35]

Moodle. MoodleDocs. [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: .

76

[36]

Microsoft Office. Microsoft Office. [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: .

[37]

Wink. Wink. [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: .

[38]

Captivate. Captivat. [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: .

[39]

BB FlashBack . BB FlashBack . [online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: .

[40]

Multimédia.

Portál

IS/STAG.

[online].

[cit.

2015-05-12].

Dostupné

z:

. [41]

Zoner Callisto 5 FREE. Zoner Callisto 5 FREE. [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: .

[42]

Inkscape. Inkscape [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: .

[43]

Picasa 3.9. Picasa [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: .

[44]

Gimp 2.8.14. GIMP Image Editor for Windows. [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: .

[45]

Pixlr. Pixlr. [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: .

[46]

Photoshop Express Editor. Photoshop Express Editor. [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: .

[47]

Počítačová grafika. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: .

[48]

Výtvarná fotografie. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: .

[49]

Estetika v užité počítačové grafice. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: .

77

[50]

Audacity. Audacity. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: .

[51]

mp3DirectCut. mp3DirectCut. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: .

[52]

Wave Editor. Wave Editor. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: .

[53]

Movie Maker. Microsoft Movie Maker. [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: .

[54]

Avidemux. Avidemux. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: .

[55]

Pencil. Slunečnice. [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: .

[56]

Multimédia.

Portál

IS/STAG.

[online].

[cit.

2015-05-11].

Dostupné

z:

. [57]

ArchiCAD. About ARCHICAD — A 3D CAD software for architectural design & modeling. [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: .

[58]

SolidWorks. Solidworks – kompletní 3D softwarové nástroje. [online]. [cit. 201505-13]. Dostupné z: .

[59]

LibreCAD. LibreCAD, 2D-CAD. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: .

[60]

AutoCAD. AutoCAD for Mac & Windows | CAD Software | Autodesk. [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: .

[61]

Optická vlákna a vysokorychlostní rozvody v praxi. Portál IS/STAG [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: .

[62]

Moderní počítačové sítě. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: .

[63]

Počítačové sítě I. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: Dostupné z: . 78

[64]

CISCO Academy I. Portál IS/STAG. [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: Dostupné z: .

[65]

KREJSA, J. Použití virtualizačních programů pro výuku výpočetní techniky. PF JCU: České Budějovice, 2008. Bakalářská práce.

[66]

Virtualizace.

Portál

IS/STAG.

[online].

[cit.

2015-05-11].

Dostupné

z:

. [67]

DESCARTES, René. Rozprava o metodě. : Svoboda – Libertas (NS Svoboda), 1992. ISBN 80-205-0216-5.

[68]

Scratch. Scratch. [online]. [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: .

[69]

Teach, Learn and Make with Raspberry Pi. Raspberry [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: .

[70]

Greenfoot.

Greenfoot.

[online].

[cit.

2015-05-21].

Pi.

[online].

Dostupné

z:

. [71]

Matematická olympiáda – kategorie P. [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: .

[72]

Hodnocení

Soutěže

[cit. 2015-05-22].

v

programování

Dostupné

z:

za

rok

2014.

NIDM.

[online].


soutez-v-programovani/aktualni-rocnik/hodnoceni-souteze-v-programovani-za-rok2014>. [73]

Unity

Technologies.

[online].

[cit.

2015-05-23].

Dostupné

z:

. [74]

Epic Games. [online]. [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: .

[75]

PECINOVSKÝ, R. Java 8: Úvod do objektové architektury pro mírně pokročilé. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2014, 655 s. ISBN 978-80-247-4638-8.

79

11 Seznam grafů a tabulek Seznam grafů Graf 6.2.1 Kontaktní otázka ................................................................................................. 23 Graf 6.2.2 Věk učitele .......................................................................................................... 24 Graf 6.2.3 Délka pedagogické praxe ................................................................................... 24 Graf 6.2.4 Nejvyšší dosažené vzdělání ................................................................................ 25 Graf 6.2.5 Vyučujete v rámci informatiky na základní škole také základy programování? ........................................................................................................ 26 Graf 6.2.6 Domníváte se, že by pro Vás mohlo být další vzdělávání v oblasti IT přínosné? ......................................................................................................................... 27 Graf 6.2.9 Jaká témata vzdělávacích akcí v oblasti IT byste preferoval(a)? ....................... 30 Graf 6.2.10 Jaké typy vzdělávání v oblasti IT byste preferoval(a)? .................................... 30 Graf 6.2.13 Víte o přednáškách IT na PřF JU? .................................................................... 32 Graf 6.4.1 Který ročník SŠ navštěvuji? ............................................................................... 33 Graf 6.4.2 Uvažuji o možném studiu v oblasti IT ............................................................... 34 Graf 6.4.3 Kterému tématu bych ve vyučování věnoval (a) více času? .............................. 34 Graf 6.4.5 Uvítal (a) bych praktické cvičení ve speciálních laboratořích ........................... 35 Graf 6.4.7 Uvažuji o vypracování projektu SOČ z oblasti IT nebo ho už dělám ................ 37

Seznam tabulek Tabulka 3.1 Projektový tým .............................................................................................. 8 Tabulka 3.2 Milníky projektu ........................................................................................... 9

80

12 Seznam příloh Příloha č. 1 – Pravidla týmové spolupráce Příloha č. 2 – Podrobný harmonogram projektu Příloha č. 3 – Seznam škol oslovených v dotazníkovém šetření Příloha č. 4 – Dotazník pro učitele středních škol Příloha č. 5 – Dotazník pro žáky středních škol Příloha č. 6 – Zápis z jednání Příloha č. 7 – Seznam vybraných zkratek

81

Příloha č. 1 Pravidla týmové spolupráce 1. Komunikace členů týmu bude probíhat prostřednictvím e-mailové korespondence a pomocí prostředků služby Google Dokumenty určené pro sdílení souborů. Pravidelně (obvykle jedenkrát týdně) proběhne osobní setkání členů týmu, ze kterého bude vyhotoven záznam. 2. Komunikaci týmu řídí koordinátor projektu, který také členům týmu s jejich souhlasem přiděluje dílčí úkoly. Člen týmu s přidělených úkolem se stává garantem daného tématu a je zodpovědný za dodržování stanoveného harmonogramu. 3. Každý člen týmu bude pravidelně (min. dvakrát denně) kontrolovat e-mailovou korespondenci. V případě své očekávané nedostupnosti upozorní s předstihem ostatní členy týmu. 4. Tvorba dokumentu závěrečné práce (ZP) bude probíhat ve sdíleném dokumentu (SD) na adrese: https://docs.google.com/document/d/1WliCobU5GJJGznpnKtvwrF7vRWfAgTv36 zyQWaYuD5U/edit?usp=sharing Členové týmu se zavazují, že tento odkaz neposkytnou bez souhlasu ostatních žádné další osobě. Za pravidelné zálohování dokumentu odpovídá koordinátor projektu. 5. Každý člen týmu je odpovědný za zpracování jemu přidělené části závěrečné práce v souladu s autorským zákonem. 6. V případě názorových rozdílů rozhoduje o výsledném řešení názor většiny členů týmu. V případě rovnosti hlasů (tj. při neúčasti jednoho nebo více členů týmu) má rozhodující hlas garant daného tématu. 7. Koordinátor projektu může po projednání s ostatními členy týmu navrhnout vyloučení člena projektového týmu v případě: a) jeho nečinnosti (nereaguje na opakované výzvy koordinátora) nebo opakovaného nedodržení projektového harmonogramu, b) hrubého porušení etických a právních norem. Návrh na vyloučení člena týmu předá koordinátor projektu zadavateli závěrečné práce.

82

Příloha č. 2 Podrobný harmonogram projektu

zpracováno v programu GanttProject

83

Příloha č. 3 Seznam škol oslovených v dotazníkovém šetření Vyšší odborná škola, Střední škola, Centrum odborné přípravy, Sezimovo Ústí Gymnázium, Střední odborná škola ekonomická a Střední odborné učiliště, Kaplice Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy, Hluboká nad Vltavou Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická České Budějovice Střední škola spojů a informatiky Tábor Střední průmyslová škola strojní a stavební Tábor Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická v Českých Budějovicích Střední průmyslová škola stavební, České Budějovice Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín Střední průmyslová škola a vyšší odborná škola Písek Střední odborná škola Morava o.p.s., Brno Střední škola F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Brno

84

Příloha č. 4 Dotazník pro učitele středních škol Úvod Vážená paní kolegyně, vážený pane kolego, dotazník, k jehož vyplnění bychom si Vás dovolili pozvat, se týká vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti informačních technologií (IT). Jeho vyplnění Vám zabere pouze několik minut. Za tento čas a Vaši ochotu Vám autoři velice děkují. Výsledky budou využity ke zkvalitnění vzdělávací nabídky v oblasti výuky IT na středních školách.

Kontaktní otázka 1. Domníváte se, že je úkolem každého učitele naučit žáky ve svém oboru pracovat s moderními informačními technologiemi? a) ano b) ne c) nevím

Část I (Osobní údaje) 2. Váš věk a) méně než 25 let b) 25 – 39 let c) 40 – 54 let d) více než 55 let

3. Délka Vaší pedagogické praxe a) do 3 let b) 3 – 10 let c) 11 – 20 let d) 21 a více let

85

4. Nejvyšší dosažené vzdělání a) středoškolské b) vyšší odborné c) vysokoškolské bakalářské d) vysokoškolské magisterské (Mgr., Ing. ...) e) vysokoškolské doktorské

5. Vyučujete IKT nebo obdobně zaměřený předmět? a) ano b) ne

6. Domníváte se, že by pro Vás mohlo být další vzdělávání v oblasti IT přínosné? odpověď: ANO a respondent dále pokračuje Částí II odpověď: NE a respondent pokračuje otázkou č. 6 odpověď: NEVÍM a respondent pokračuje Částí II

7. Vyberte nejvhodnější tvrzení: a) své znalosti IT považuji za dostatečné b) další vzdělávání pro svou práci nepotřebuji c) s dalším vzděláváním mám špatné zkušenosti d) jiný důvod (doplňte): ……………………………….

Část II (Preferovaný obsah vzdělávání) 8. Jaká témata vzdělávacích akcí v oblasti IT byste preferoval(a)? A. (otázka s více odpověďmi) ·

operační systémy

- podkategorie: Windows 8, Windows Server, Linux, virtualizace ·

databázové systémy

86

·

tvorba webových stránek

·

počítačové sítě

·

bezpečnost digitálních technologií

·

objektové programování

·

trendy v oblasti hardware

B. (otázka s více odpověďmi) ·

kancelářské aplikace (text, tabulky a grafy, prezentace, pošta...)

·

e-learningové systémy

·

nástroje pro sdílení dokumentů a týmovou spolupráci

·

software pro tvorbu testů

·

využití mobilních zařízení ve výuce

·

tvorba výukových video-tutorialů

·

bezpečnost digitálních technologií

·

software ve výuce (kategorie):

-

grafické aplikace (s výjimkou CAD)

-

CAD programy

-

software pro práci s multimédii

-

ICT Classroom Management

-

další software (doplňte název): ...........................

Část III (Preferované formy vzdělávání) 9. Jaké formy vzdělávání v oblasti IT byste preferoval(a)? A. Typ (otázka s více odpověďmi): ·

přednáška

87

·

seminář

·

workshop

·

koučing

·

mentoring

·

konzultace s odborníkem

·

exkurze

·

e-learning

·

e-learning v kombinaci s prezenčním studiem

·

webinář

B. Místo: ·

ve škole

·

mimo školu

C. Délka (jednotlivě i opakovaně): ·

část dne

·

celý den

·

víkend

·

týden

10. Je pro vás důležité získání certifikátu o absolvování kurzu a) ano b) ne

11. Víte o přednáškách z oblasti IT, které Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity zdarma nabízí žákům a učitelům středních škol? a) ano 88

b) ne

KONEC: Děkujeme Vám za vyplnění dotazníku.

89

Příloha č. 5 Dotazník pro žáky středních škol Úvod Vážení studenti středních škol! Tento dotazník se týká Vašeho (ne)zájmu o oblast informačních technologií (IT). Jeho vyplnění Vám zabere pouze několik minut. Za tento čas a Vaši ochotu Vám velice děkujeme. Výsledky budou využity v rámci našeho studia na PřF JU v závěrečné práci, která má za cíl rozšířit nabídku vzdělávání v oblasti IT na středních školách. 1) Který ročník SŠ navštěvuji a) První b) Druhý c) Třetí d) Čtvrtý 2) Uvažuji o možném studiu v oblasti IT a) Ano b) Ne 3) Jakému tématu bych ve vyučování věnoval(a) více času a) Kancelářský balík (MS Office, OpenOffice) b) Grafické programy (bitmapová a vektorová grafika) c) Úpravy fotografií, videa, hudby d) Programování e) Mobilní platformy a aplikace f) Hardware g) Technické kreslení např. v CAD (pro školy, kde není samostatným předmětem) h) Kybernetika, drony apod. i) Právní předpisy vztahující se k IT j) Sítě a operační systémy k) jiné………………... 4) Uvítal(a) bych přednášky od odborníků

90

a) u nás ve škole b) na jejich pracovišti c) nemám o takové přednášky zájem 5) Uvítal(a) bych praktické cvičení ve speciálních laboratořích a) Ano b) Ne 6) V případě specializované přednášky/cvičení mimo školu bych volil(a) formu a) Jednodenní kurz b) Vícedenní setkání c) Několik samostatných přednášek v rozsahu několika málo hodin d) Neúčastnil(a) bych se žádné takové akce 7) Uvažuji o vypracování SOČ z oblasti IT nebo ji už dělám a) Ano b) Ne

KONEC: Děkujeme Vám za vyplnění dotazníku.

91

Příloha č. 6 Zápis z jednání Přítomni: členové projektového týmu, Mgr. Eva Kalmíková Téma: Propagace celoživotního vzdělávání na PřF JU Místo: PřF JU v Českých Budějovicích, oddělení propagace a CŽV PřF JU Datum: 18. 4. 2015 PřF JU v současnosti pořádá tyto druhy akcí zaměřených na veřejnost: 

víkendy pro učitele (biologie) - dlouholetá tradice, zařazeny do systémy DVPP (akreditace), náklady hradí vysílající školy, kromě učitelů se těchto akcí účastní také talentovaní žáci SŠ (účastníci olympiád apod.);



přednášky pro střední školy (biologie, fyzika a informatika) - veškeré náklady hradí fakulta z rozpočtu na propagaci;



exkurze (biologie) - cílem exkurze jsou jednak pracoviště PřF a dále zajímavé biotopy poblíž ČB, exkurze jsou jednodenní i vícedenní;



letní tábor pro děti II. st. ZŠ a víceletá gymnázia (přírodovědné zaměření, biologie) - spolufinancování fakulty a rodičů v poměru cca 1:2.

Způsoby propagace akcí PřF JU: 

Klíčovým nástrojem je síť spolupracujících učitelů biologie na SŠ (cca 50-60 lidí) a bývalých studentů PřF, kteří např. vedou zájmové přírodovědné kroužky.



Dalším nástrojem je rozesílání nabídky akcí PřF mailem na adresy jednotlivých škol; v tomto případě jsme se shodli na malé účinnosti daného způsobu propagace.

Srovnání aktuálního stavu biologie a informatiky v rámci akcí CŽV Biologické obory: 

těží z dlouholeté tradice;



mají k dispozici síť aktivních a spolupracujících učitelů na SŠ;



rozvíjejí stávající formy spolupráce s odbornou veřejností a hledají nové způsoby, jak pomoci učitelům s výukou (např. se plánuje tvorba trvalých biologických preparátů a pracovních listů, které by učitelům zjednodušily a zpestřily výuku); 92

Informatika: 

z hlediska propagace a spolupráce s učiteli a žáky SŠ je na počátku;



zatím nejsou akreditovány žádné kurzy DVPP (což komplikuje úhradu ze strany škol a také snižuje motivaci učitelů);



jediný pokus o "informatický" víkend (téma: plagiátorství) ztroskotal na nezájmu učitelů.

Výsledky diskuse: Shodli jsme se na tom, že PřF by potřebovala získat co nejvíce kontaktů mezi učiteli informatiky na SŠ. Z hlediska podchycení zájmu žáků se jeví jako nadějným odrazovaným můstkem přednášky, po nichž by se mohly rozjet další aktivity (víkendové akce, letní tábory apod.). Ve výběru vhodných témat nepanovala shoda (s výjimkou populárních dronů a bezpečnosti v oblasti IT).

Zapsal: Mgr. Martin Mach

93

Příloha č. 7 Seznam vybraných zkratek MMF UK

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy

IS/IT

bezpečnost informačních systémů

CSS

Cascading Style Sheets

CŽV

celoživotní vzdělávání

CGI

Common Gateway Interface

CAD

Computer Aided Design

DV

další vzdělávání

DVPP

další vzdělávání pedagogických pracovníků

DDOS

Distributed Denial of Service

DNS

Domain Name System

DHCP

Dynamic Host Configuration Protocol

XHTML

Extensible Hypertext Markup Language

GNU

General Public License

GPL

General Public License

GPIO

General Purpose Input/Output

GRID

Grid Computing

Xbox

herní konzole

HTML

HyperText Markup Language

PHP

Hypertext Preprocessor

IS/STAG

Informační systém studijní agendy Jihočeské Univerzity

IT

Informační technologie

ICT

Information and Communication Technologies

IEEE

Institute of Electrical and Electronics Engineers International Standards Organization /Open System

ISO/OSI

Interconnection

IP

Internet Protokol

JU

Jihočeská Univerzita

KSU

Karierní systém učitelů

LMS

Learning Management System

LED

Light Emitting Diode

LAN

Local Area Network

94

MIT

Massachusetts Institute of Technology

MOOC

Massive Open Online Course

MAC

Media Access Control

MŠMT ČR

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

MOODLE

Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment

MP3

Motion Picture Experts Group - Layer 3

NIDM

Národní institut dětí a mládeže

NIDV

Národní institut pro další vzdělávání

NAT

Network Address Translation

OOP

Object-Oriented Programming

iOS

operační systém společnosti Apple Inc.

OP VVV

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

OS

Operating System

PF JU

Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity

PC

Personal Computer

PDF

Portable Document Format

C#

programovací jazyk

PřF JU

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity

RVP

Rámcový vzdělávací program

SEO

Search Engine Optimization

SW

software

SQL

Structured Query Language

SOČ

Středoškolská odborná činnost

TCP/IP

Transmission Control Protocol/Internet Protocol

U3V

Univerzita třetího věku

UTP

Unshielded Twisted Pair

ÚAI

Ústav aplikované informatiky

VST

Virtual Studio Technology

VoIP

Voice over Internet Protocol

IKT

vyučovací předmět Informační a komunikační technologie

WMA

Windows MediA

WLAN

Wireless Local Area Network

95