Doporučená struktura studie proveditelnosti pro individuální projekty z PO 3.5 Smyslem Studie proveditelnosti je provést analýzu projektu a poskytnout základní informaci o míře realizovatelnosti a proveditelnosti předkládaného projektu. Realizovatelnost projektu není v tomto smyslu chápána pouze jako realizovatelnost technická, ale jedná se také o posouzení z hlediska ekonomického a finančního, posouzení dopadů na životní prostředí i dopadů sociálně - ekonomických. Součástí je dále posouzení organizace a provozní fáze projektu a analýza jeho finančně – ekonomické návratnosti. Rozsah studie proveditelnosti není závazně stanoven, obecně se pak pohybuje v rozmezí 50 - 80 stran bez příloh. Zpracovatelem Studie proveditelnosti musí být odborně způsobilá a nezávislá právnická či fyzická osoba. Struktura studie proveditelnosti pro individuální projekty: 1. Obsah - informace o počtu a struktuře kapitol a o tom, na které stránce je lze nalézt. 2. Úvodní informace - stručný popis účelu a podkladů pro zpracování studie včetně časového údaje jejího zpracování, obecné informace o žadateli (identifikační údaje, hlavní předmět činnosti a podnikání), identifikační údaje zpracovatele studie, obecné informace o projektu a lokalizaci projektu. 3. Stručný popis podstaty projektu a jeho etap - smysl a zaměření projektu, hlavní cíle a přínosy projektu, souhrn jednotlivých etap projektu. Dále zde budou uvedena variantní řešení, zdůvodnění výběru právě předkládaného řešení a ostatní významná specifika projektu. 4. Management projektu a řízení lidských zdrojů - stručný popis organizační struktury projektu, kontrolní procesy a monitoring projektu včetně specifikace zapojených lidských zdrojů. 5. Analýza stávající situace – technický a technologický popis stávajícího zařízení, stávající emisní koncentrace a emisní bilance, stávající environmentální rizika. V této kapitole se uvede výstižný technický a technologický popis stávajícího řešení. Popsány budou především ty technologické části projektu, které jsou relevantní z hlediska ochrany související složky životního prostředí (ovzduší, voda, půda, odpady), tj. samotné stacionární zdroje a techniky použité ke snížení jejich emisí. Vhodné doplnit fotografií, schématem apod. 6. Technické a technologické řešení projektu Technický popis řešení projektu je předmětem projektové dokumentace. Účelem této kapitoly není duplikovat, zpřesňovat nebo přeformulovat popis z projektové dokumentace. Je vhodné uvést základní technické principy projektu, které jsou důležité z hlediska ochrany příslušné složky životního prostředí a poskytnutí podpory. Vhodné doplnit fotografií, schématem apod. V této kapitole budou dále posouzeny technické a technologické aspekty projektu (technologie a technické parametry jednotlivých zařízení, výhody a nevýhody variantních technických alternativních variant řešení projektu, stručně popsána organizace výstavby a možná technická rizika, předpokládaná životnost plánovaného zařízení, údaje o potřebné údržbě a nákladnosti oprav, související materiálové toky, atd.). 7. Dopad projektu na životní prostředí V této kapitole budou detailně a výstižně popsány kladné i negativní vlivy navrženého řešení na jednotlivé složky životního prostředí, vyplývajících z realizace projektu. U projektů vedoucích k omezení průmyslového znečištění budou kvantifikovány environmentální přínosy investiční akce vyjádřením předpokládané roční bilance hmotnostních toků nebo roční měrné bilance v
relevantních ukazatelích. Dále budou uvedeny předpokládané hodnoty hmotnostní koncentrace v relevantních ukazatelích. 8. Ekonomické vyhodnocení projektu 9. Harmonogram projektu - předpokládaný časový harmonogram jednotlivých činností a etap projektu včetně zobrazení vzájemných návazností těchto činností. 10. Závěrečné a shrnující hodnocení projektu - shrnující závěr, který zahrnuje výsledné posouzení projektu ze všech předchozích hledisek a vyjádření k realizovatelnosti, udržitelnosti a rentabilitě projektu. 11. Soulad projektu s požadavky OPŽP 12. Přílohy
Níže je uveden komentář k vybraným kapitolám studie proveditelnosti. 8.
Ekonomické vyhodnocení projektu
Ekonomické vyhodnocení se provádí pro posuzovaný návrh. Výpočet ekonomického vyhodnocení se provádí podle těchto kritérií:
a.
Čistá současná hodnota (NPV): Tž
NPV =
-t
∑ CFt ∙ (1 + r) - IN
(tis.Kč)
t=1
kde: Tž je doba životnosti (hodnocení) projektu b. Vnitřní výnosové procento (IRR). Hodnota IRR se vypočte z podmínky: Tž ∑
-t
CFt ∙ (1 + IRR) - IN = 0
(%)
t=1
c.
Reálná doba návratnosti, doba splacení investice při uvažování diskontní sazby T sd se vypočte z podmínky:
Tsd ∑
-t
CFt ∙ (1 + r) - IN = 0
(roky)
t=1
kde: CFt jsou roční přínosy projektu (změna peněžních toků po realizaci projektu) r je diskont -t (1 + r) je odúročitel IN jsou investiční výdaje projektu
1.
Výsledky ekonomického vyhodnocení se uvádí v následující tabulce: Parametr
Jednotka
IN - Investiční výdaje projektu celkem
Kč
Provozní náklady celkem
Kč
Posuzovaný návrh
Změna nákladů na energii Změna nákladů na opravu a údržbu
Kč 1
Kč
Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné) Změna ostatních provozních nákladů
2
Kč Kč
Změna nákladů na emise a odpady
Kč
Změna tržeb (za teplo, elektřinu, OZE)
Kč
Přínosy projektu celkem
Kč
Doba hodnocení
roky
Diskont
-
Tsd - reálná doby návratnosti
roky
NPV - čistá současná hodnota
tis. Kč
IRR - vnitřní výnosové procento
%
Vysvětlivky: 1 2
Náklady obsahují zejména náklady na materiál, opravy zařízení, plánovanou a preventivní údržbu. Náklady obsahují zejména náklady na obsluhu, servis a revize zřízení.
Investiční náklady jsou přesně vymezeny v položkovém rozpočtu, který tvoří přílohu žádosti o dotaci. Výsledky ekonomického vyhodnocení projektů je vhodné okomentovat. Výše investičních a provozních nákladů může hrát významnou roli při splnění kritéria přijatelnosti zaměřeného na dosažení nižší (a tedy nejvíce ambiciózní) poloviny intervalu hodnot dle BAT u projektů, u kterých je to relevantní. V případě, že by z analýzy investičních a provozních nákladů vyplynulo, že dosažení spodní poloviny intervalu emisní úrovně spojené s aplikací BAT není nákladově efektivní, bylo by možné projekt připustit i v případě, že by cílové hodnoty dosahovaly i horní polovinu intervalu. V těchto případech bude potřeba provést výpočet nákladové efektivity pro obě varianty řešení projektu.
11.
Soulad projektu s požadavky OPŽP
11.1.
Obecná kritéria přijatelnosti
Kritéria přijatelnosti jsou rozdělena dle jednotlivých aktivit specifického cíle 3.5 - Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení. Dále je nutné zohlednit i omezení uvedená v rámci textu příslušné výzvy. Níže je uveden komentář k vybraným kritériím přijatelnosti, která jsou stanovena v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“. • Nákladovost projektového záměru odpovídá cenám obvyklým v daném odvětví a místě realizace a je v souladu s příslušnými katalogovými cenami (pokud jsou relevantní) a zásadami 3E.
Zpracovatel studie uvede porovnání nákladovosti projektového záměru s cenami obvyklými v daném odvětví a místě realizace, dále uvede příslušné katalogové ceny (pokud jsou relevantní).
• Podporovány jsou projekty zaměřené na výstavbu nových zařízení a rekonstrukci stávajících zařízení s cílem snížení míry rizika a omezování následků závažných havárií definované zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií.
Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií byl nahrazen zákonem č. 224/2015 Sb., ze dne 12. srpna 2015 o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). Podporovány jsou projekty výstavby nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení definovaných výše uvedeným zákonem, musí tedy splňovat znaky dané těmito definicemi:
zařízením je technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz zařízení, zejména stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory,
nebezpečnou látkou je vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí, splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce I nebo uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce II a přítomná v objektu jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, meziprodukt nebo zbytek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné havárie.
Minimální množství nebezpečných látek, která jsou určující pro zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B a pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek stanovuje příloha č. 1 k zákonu č. 224/2015 Sb. To však neznamená, že zařízení, u kterého množství látek tyto limity nepřesahuje, by nebylo zařízením ve smyslu definice a nepředstavovalo by zdroj rizika. Zákon se vztahuje i na tato zařízení a tudíž i tato zařízení, jejich výstavba či rekonstrukce jsou způsobilá k podpoře.
• Podporovány jsou projekty zaměřené na výstavbu nových zařízení a rekonstrukci stávajících zařízení s cílem omezení průmyslového znečištění definovaného zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů.
Podporovány jsou projekty výstavby nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení definovaných výše uvedeným zákonem, musí tedy splňovat znaky dané těmito definicemi: • zařízením se rozumí stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více průmyslových činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s průmyslovými činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu probíhajícími v dotčeném místě a mohly by ovlivnit emise a znečištění, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů. •
znečištěním se rozumí lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, hluku, tepla
nebo jiných forem neionizujícího záření do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat nebo může nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí nebo může vést ke škodám na hmotném majetku nebo může omezit či zabránit využívání hodnot životního prostředí, které jsou chráněny zvláštními právními předpisy
• U projektů zaměřených na výstavbu nových zařízení a rekonstrukci stávajících zařízení s cílem omezení průmyslového znečištění, na které se vztahuje směrnice o průmyslových emisích, nebudou podporovány projekty vedoucí k dosažení prostého souladu s intervalem hodnot dle nejlepších dostupných technik (BAT). V uvedeném případě je oprávněná pouze podpora dosažení nižší (a tedy nejvíce ambiciózní) poloviny intervalu hodnot dle BAT, a to v souladu s podmínkami veřejné podpory. Pokud hodnocení nákladové efektivity (v rámci studie proveditelnosti) ukáže, že zaměření na dolní polovinu intervalu hodnot dle BAT není proveditelné, bude možné podpořit i horní polovinu intervalu hodnot dle BAT.
Požadavek na dosažení spodní poloviny intervalu hodnot dle BAT je požadavkem Evropské komise, který jde nad rámec pravidel pro poskytování veřejné podpory, které nic podobného nevyžadují. Splnění tohoto bodu je možné ve dvou variantách: a) spodní polovinu intervalu emisních koncentrací spojených s BAT je možné projektem dosáhnout a garantovat po dobu udržitelnosti projektu za přijatelných investičních a provozních nákladů v takovém případě je požadavek splněn a projekt je bez komplikací přijatelný, nebo b) spodní polovinu intervalu emisních koncentrací spojených s BAT není možné projektem dosáhnout a garantovat po dobu udržitelnosti projektu za přijatelných investičních a provozních nákladů v takovém případě musí být provedeno srovnání nákladové efektivity investičních a provozních nákladů pro obě varianty řešení (spodní a horní polovina intervalu) a následně musí být provedena konzultace se Státním fondem životního prostředí ČR a příslušným odborem MŽP (Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence) ohledně přijatelnosti resp. nepřijatelnosti rozdílu v nákladové efektivitě. K posouzení souladu tohoto kritéria budou použity příslušné závěry o BAT, respektive příslušné prováděcí rozhodnutí Komise, kterým se stanoví závěry o BAT podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích. V případě neexistence závěrů o BAT bude relevantním dokumentem příslušný platný BREF. Budou zde uvedeny a posouzeny související hodnoty spojené s BAT. Podkladem bude odborný posudek z hlediska BAT, který tvoří přílohu žádosti o dotaci.
• U projektů zaměřených na výstavbu nových zařízení a rekonstrukci stávajících zařízení s cílem omezení průmyslového znečištění, na které se nevztahuje směrnice o průmyslových emisích, budou podporovány aplikace BAT s důrazem na pokročilé BAT nebo nově vznikající techniky s cílem dosažení nejlepších environmentálních parametrů.
K posouzení souladu tohoto kritéria budou použity příslušné závěry o BAT, respektive příslušné prováděcí rozhodnutí Komise, kterým se stanoví závěry o BAT podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU
o průmyslových emisích. V případě neexistence závěrů o BAT bude relevantním dokumentem příslušný platný BREF. Budou zde uvedeny a posouzeny související hodnoty spojené s BAT. Podkladem bude odborný posudek z hlediska BAT, který tvoří přílohu žádosti o dotaci.
• U projektů zaměřených na výstavbu nových zařízení a rekonstrukci stávajících zařízení s cílem omezení průmyslového znečištění budou podporovány pouze projekty, které zajistí snížení množství znečištění (vyjádřeno jako roční bilance emisí nebo roční měrné emise) v relevantních ukazatelích v závislosti na charakteru průmyslové činnosti alespoň o 40 % (bude požadováno autorizované měření emisí před a po realizaci projektu, vyjádření roční bilance hmotnostních toků před a po realizaci projektu a vyjádření množství produkce před a po realizaci projektu). U projektů vedoucích k omezení průmyslového znečištění budou uvedeny relevantní dopady stávajícího řešení na životní prostředí vyjádřením roční bilance hmotnostních toků nebo roční měrné bilance v relevantních ukazatelích za sledované období (předchozí tři kalendářní roky). Stávající stav bude vyjádřen jako průměrná roční hodnota za sledované období. V případě relevance lze pro vyjádření emisní bilance použit data ohlašována do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Dále budou uvedeny průměrné hodnoty dosahované hmotnostní koncentrace v relevantních ukazatelích za sledované období s doložením příslušných protokolů z autorizovaného měření emisí za sledované období. Jednotlivé protokoly / hlášení do ISPOP musí být přílohou Studie. Rovněž bude vyjádřeno množství výrobní produkce za sledované období ve vztahu k předkládanému projektu. Vyjádření očekávané emisní bilance bude zohledňovat budoucí množství výrobní produkce ve vztahu k předkládanému projektu po jeho realizaci. V případě, že se předpokládá navýšení kapacity výroby po realizaci projektu, musí toto navýšení žadatel započítat do stavu po realizaci, hodnoty by měly odpovídat provozování po dobu udržitelnosti projektu tj. 5 let od ukončení akce, přičemž je nutné vycházet z průměrných ročních hodnot. Vhodné zpracovat do přehledné tabulky ve srovnání se stávajícím stavem. Dosažené emisní bilance je vhodné okomentovat. Při stanovení emisní bilance musí zpracovatel studie dodržovat některá základní pravidla:
transparentnost jednotlivých kroků - každý krok výpočtu musí být zřetelný a srozumitelný pro následnou kontrolu;
využití údajů dostupných veřejné správě - např. údaje o produkci musí odpovídat skutečným nebo projektovaným výrobním kapacitám, údaje o množství vyrobených produktů a vstupních surovin musí odpovídat hlášením orgánům veřejné správy;
využití veřejně dostupných informačních zdrojů - vstupní údaje do výpočtu, např. emisní faktory nebo měrné výrobní emise musí vycházet z veřejně dostupných a dostatečně vypovídajících zdrojů;
výpočet by měl být konzervativní - výpočet emisí v sobě zahrnuje řádově vyšší nejistoty, než zjišťování emisí měřením a vstupní informace např. o emisních faktorech se mohou výrazně lišit v různých zdrojích. Výpočet by proto měl být proveden konzervativně, nikoliv s využitím maximálních hodnot.
11.2.
Právní aspekty provozu stávajícího zařízení
Zpracovatel studie proveditelnosti v této kapitole uvede jednotlivé právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, které se v souvislosti s realizovaným projektem na žadatele vztahují. U relevantních projektů dále platné specifické emisní limity s odkazem na konkrétní část právního předpisu. Z hlediska veřejné podpory je zásadní soulad provozu zařízení ve stávající podobě s právní úpravou EU (soulad s národní právní úpravou je nezbytný z hlediska provozu, ale pravidla poskytování veřejné podpory národní právní úpravu nezohledňují). Otázka, zda zařízení spadá pod působnost norem Unie je podstatná z hlediska možnosti poskytnuté veřejné podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Normou Unie“ se rozumí: a)povinná norma Unie stanovující úrovně, jichž mají jednotlivé podniky dosáhnout v souvislosti se životním prostředím, nebo b)směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (41) uložená povinnost používat nejlepší dostupné techniky a zajistit, aby úroveň emisí znečišťujících látek nebyla vyšší než při použití těchto nejlepších dostupných technik; v případech, kdy jsou v prováděcích aktech přijatých podle směrnice 2010/75/EU vymezeny úrovně emisí spojené s použitím nejlepších dostupných technik, použijí se pro účely tohoto nařízení tyto úrovně; pokud jsou tyto úrovně vyjádřeny jako rozpětí, použije se mezní hodnota, při níž se poprvé dosáhne úrovně emisí spjaté s nejlepší dostupnou technikou; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) stanovuje některé emisní limity (relevantní jsou i emisní limity platné, ale dosud neúčinné) a dále jsou na jejím základě přijímány referenční dokumenty o BAT (BREF), které jsou rovněž považovány za „normu EU“. Podpora nemůže být poskytována na dosažení souladu s normami EU (s výjimkou režimu včasného přizpůsobení se normám EU). BREF dokumenty najdete na www.ippc.cz.
11.3.
Veřejná podpora a podpora de minimis
V rámci specifického cíle 3.5 OPŽP lze obecně předpokládat, že se bude ve většině případů jednat o projekty, které zakládají veřejnou podporu. Veřejná podpora je definována Smlouvou o fungování EU v článku 107 jako podpora splňující kumulativně následující definiční znaky: jedná se o podporu z veřejných zdrojů, která je směřována podniku nebo skupině podniků a která má potenciál ovlivnit hospodářskou soutěž do té míry, že může být narušen obchod mezi členskými státy. Určitá vodítka a seznam přijatelných režimů veřejné podpory jsou zpracovány v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020.
Žadatel o dotaci by měl (v otázkách veřejné podpory) postupovat při přípravě žádosti následujícím způsobem:
1.
Posoudit, zda se v případě daného projektu jedná o veřejnou podporu;
2.
Identifikovat použitelný režim pro stanovení přípustné intenzity veřejné podpory;
3.
Porovnat přípustné intenzity veřejné podpory podle jednotlivých režimů;
4.
Vybrat režim vhodný pro projekt s nejvyšší mírou podpory.
Žadatel o podporu v podkladové dokumentaci k žádosti specifikuje charakter projektu (především s ohledem na podmínky jednotlivých potenciálně vhodných režimů pro poskytnutí veřejné podpory podle technického charakteru projektu nebo podle následného využívání výstupů projektu) a jeho dopad na tržní prostředí. Na základě těchto informací, případně po konzultaci s poskytovatelem dotace, provede žadatel zařazení projektu pod nebo mimo pravidla veřejné podpory. Poskytovatel podpory může po konzultaci se žadatelem změnit kategorii veřejné podpory v závislosti na parametrech projektu. Pro specifický cíl 3.5 v rámci OPŽP 2014–2020 bude poskytována veřejná podpora a podpora de minimis podle následujících předpisů (plné znění předpisů na www.compet.cz):
Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. 12. 2013, o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (dále jen de minimis).
Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách – GBER) – pouze vybrané relevantní články (dále jen „nařízení GBER“):
Článek 14 - Regionální investiční podpora
Článek 36 - Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje.
Článek 37 - Investiční podpora na včasné přizpůsobení se budoucím normám Unie. Článek 55 - Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu.
PODPORY 11.4.
Použitelné režimy podpory
Příklad: Projekt rekonstrukce chlazení zimního stadionu Posuzovaný projekt, který má být realizovaný žadatelem, podléhá pravidlům pro poskytování veřejné podpory. S ohledem na charakter a typ žadatele jsou využitelné následující typy podpor. Podpora de minimis poskytovaná dle nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. 12. 2013, o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (dále jen de minimis). Podpora může být poskytnuta jednomu podniku ve výši maximálně 200 000 eur. Dále je použitelný režim upravený v článku 55 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Jde o režim investiční podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu.
Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I Nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Aby bylo možné využít výše citovaný režim, musí projekt splňovat následující podmínky:
Sportovní infrastrukturu nesmí výhradně využívat jediný uživatel v oblasti profesionálního sportu. Jiní uživatelé v oblasti profesionálního nebo amatérského sportu musí ročně využívat danou sportovní infrastrukturu alespoň z 20 % její kapacity. Využívá-li této infrastruktury několik uživatelů současně, je nutno vypočítat odpovídající podíl časové kapacity, jež na ně připadá.
Multifunkční rekreační infrastrukturu tvoří rekreační zařízení multifunkční povahy, která nabízejí zejména kulturní a rekreační služby, s výjimkou zábavních parků a hotelových zařízení.
Přístup ke sportovní či multifunkční rekreační infrastruktuře musí být umožněn více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek. Podniky, které financovaly alespoň 30 % investičních nákladů na infrastrukturu, mohou získat přednostní přístup za zvýhodněných podmínek za předpokladu, že jsou tyto podmínky zveřejněny.
Je-li sportovní infrastruktura využívána profesionálními sportovními kluby, členské státy zajistí, aby podmínky stanovování cen za její využívání byly zveřejněny.
Jakékoli koncese nebo jiná pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci a/nebo provozu sportovní nebo
multifunkční
rekreační
infrastruktury
se
musí
řídit
otevřenými,
transparentními
a nediskriminačními podmínkami s náležitým zohledněním platných pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Podpora může mít podobu investiční podpory, včetně podpory na výstavbu nebo modernizaci sportovní a multifunkční rekreační infrastruktury. V případě investiční podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu jsou způsobilé náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku. Metody stanovení výše podpory: a) Pokud jde o investiční podporu na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu, výše podpory nesmí přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných předpokladů nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory. b) Pokud jde o podporu, která nepřesahuje 1 milion EUR, vedle metody uvedené výše, lze maximální výši podpory stanovit také jako 80 % způsobilých nákladů.
Ohledně režimu veřejné podpory je vhodné postupovat od pravidla de minimis, které je nejjednodušším a nejsnáze aplikovatelným režimem, ale vhodným pouze pro menší projekty, protože s vyššími způsobilými výdaji se fixní podpora stanovená ve výši 200 000 € příliš nevyplácí. Druhým v pořadí je vhodné analyzovat, zda je použitelné nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Obecně je vždy vhodné diskutovat postup včas se Státním fondem životního prostředí ČR.
11.5.
Ověření motivačního účinku
Každá veřejná podpora, kterou je možné poskytnout, musí mít motivační účinek na příjemce podpory. Motivační účinek je v případě nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem upraven článkem 6 tohoto nařízení: Podpora se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud příjemce předložil dotyčnému členskému státu písemnou žádost o podporu před zahájením prací na projektu nebo činnosti. V žádosti o podporu se uvedou alespoň tyto údaje: a)
název a velikost podniku;
b) popis projektu, včetně termínu jeho zahájení a ukončení, c)
umístění projektu;
d) seznam nákladů projektu; e)
druh podpory (dotace, půjčka, záruka, vratná záloha, kapitálová injekce nebo jiné) a výše veřejného financování, které je pro daný projekt zapotřebí.
Podpora ad hoc poskytnutá velkým podnikům se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud je zajištěno splnění výše uvedené podmínky a pokud členský stát před poskytnutím podpory ověřil, že dokumentace vyhotovená příjemcem dokládá, že podpora povede alespoň k jednomu z následujících výsledků: a)
v případě regionální investiční podpory: je realizován projekt, který by bez poskytnutí podpory nebyl v dané oblasti realizován nebo by nebyl pro příjemce v dané oblasti dostatečně ziskový;
b) ve všech ostatních případech, že existuje: -
významný nárůst rozsahu projektu či činnosti v důsledku podpory nebo
-
významné zvýšení celkové částky vynaložené příjemcem na projekt či činnost v důsledku
-
podpory nebo významné urychlení při dokončování příslušného projektu či činnosti.
Diskutovaný projekt bude podpořen v rámci oznámeného režimu podpory a nejedná se tedy o podporu ad hoc. Motivační účinek bude splněn tím, že projekt nebude zahájen před podáním žádosti o dotaci.
