Dopady současné světové finanční a ekonomické krize do reálné ekonomiky států

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Dopady současné světové finanční a ekonomické krize do reálné ekonomiky států Diplomová práce

Autor:

Tereza Šartnerová Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Leopold Tanner, MSc., MBA

Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Ústí nad Labem dne

Tereza Šartnerová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Leopoldovi Tannerovi za cenné připomínky, odborné rady a zajímavé přednášky, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Anotace Hlavním důvodem mého výběru diplomové práce je její aktuálnost a rozsáhlé možnosti zpracování. S přihlédnutím k této skutečnosti jsem se rozhodla nejdříve vypracovat kapitolu zahrnující příčiny současné finanční a ekonomické krize. Největší část práce jsem věnovala analýze současného vývoje v pěti zemích. Záměrně jsem vybrala ty, které krize postihla s různou intenzitou. Ať už vzhledem k jejich uplatňovanému ekonomickému či politickému systému nebo uskutečnění odlišných kroků ve snaze ji odvrátit či zmírnit. Jelikož se situace ve zpracovávaných státech neustále mění, byla jsem nucena ukončit své šetření do prosince 2009, a pouze zmínit několik nejdůležitějších skutečností z roku 2010. V poslední kapitole se zabývám možným vývojem současné finanční a ekonomické krize v následujících letech ve vybraných státech a přibližuji zde názory čerpající z různých ekonomických směrů.

Annotanion

The main reason for my choice of diploma thesis subject is that it is a current topic and because it has great potential. Taking this fact into account I decided to write the chapter including the causes of the current financial and economic crisis first of all. I devoted most of my work to analysis of current development in five countries. I intentionally chose countries that were affected by the crisis to various degrees, whether this was due to their applied economic or political system or the fact that they took various steps in an attempt to prevent or moderate the crisis. Because the situation continues to change in the discussed countries I was forced to complete my investigations by December 2009 and simply mention several of the most important circumstances that occurred in 2010. In the last chapter I discuss possible development of the current financial and economic crisis in subsequent years in the selected countries and I explain opinions based on various economic trends.

OBSAH: ÚVOD ............................................................................................................................................................... 6 1.

PŘÍČINY SOUČASNÉ SVĚTOVÉ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE .................................. 7

2. PRŮBĚH SOUČASNÉ SVĚTOVÉ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE VE VYBRANÝCH STÁTECH ...................................................................................................................................................... 12 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.2 2.2.1 2.2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.4 2.4.1 2.4.2 2.5 2.5.1 3.

ZAVEDENÁ OPATŘENÍ V BOJI PROTI KRIZI ........................................................................... 49 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

4.

USA .............................................................................................................................................. 12 Vývoj ve finančním sektoru ...................................................................................................... 14 Další výrazné „oběti“ krize ..................................................................................................... 17 Ekonomické ukazatele.............................................................................................................. 19 ISLAND ....................................................................................................................................... 21 Vývoj finanční a ekonomické krize........................................................................................... 21 Ekonomické ukazatele.............................................................................................................. 23 ČR ................................................................................................................................................ 29 Vývoj finanční a ekonomické krize........................................................................................... 29 Vývoj v různých sektorech ....................................................................................................... 33 Ekonomické ukazatele.............................................................................................................. 36 MAĎARSKO ............................................................................................................................... 38 Vývoj ekonomické a finanční krize........................................................................................... 38 Ekonomické ukazatele.............................................................................................................. 39 ČÍNA ............................................................................................................................................ 43 Vývoj finanční a ekonomické krize........................................................................................... 43

USA .............................................................................................................................................. 49 ISLAND .......................................................................................................................................... 52 ČR ................................................................................................................................................ 52 MAĎARSKO ................................................................................................................................... 53 ČÍNA ............................................................................................................................................. 54

PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ SOUČASNÉ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE ................. 56 4.1 ODLIŠNÉ EKONOMICKÉ POHLEDY .................................................................................................. 56 4.2 OČEKÁVANÝ VÝVOJ V JEDNOTLIVÝCH STÁTECH ........................................................................... 61 4.2.1 USA .......................................................................................................................................... 62 4.2.2 Island ....................................................................................................................................... 64 4.2.3 ČR ............................................................................................................................................ 65 4.2.4 Maďarsko ................................................................................................................................ 70 4.2.5 Čína ......................................................................................................................................... 72

5.

VÝSLEDKY ......................................................................................................................................... 74

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ........................................................................................................................ 76 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................................................................................... 78 SEZNAM GRAFŮ, TABULEK, PŘÍLOH .................................................................................................. 82 PŘÍLOHY ...................................................................................................................................................... 84

5

Úvod Krize, v poslední době stále častěji skloňované slovo. V mediích, mezi politiky, v obyčejném rozhovoru s kolegou. Stále častěji a častěji slýcháme o finanční, ekonomické, krizi středního věku, manželské krizi apod. Krizemi se to „hemží“ všude okolo. Každý z nás jimi prochází. Pak ale přišlo spojení globální krize a najednou se všichni snažíme být ekonomy, experty, kteří se snaží vydedukovat ze zachycených útržků ze sdělovacích prostředků, jak vlastně současná finanční, ekonomická krize vznikla a je vůbec situace tak katastrofální, jak nám ji některá média podávají? Někteří se snaží na současnou situaci svést veškeré své neúspěchy, které by je potkaly i za „normálních“ okolností. Je opravdu její „moc“ tak silná a jaký bude další vývoj? Není to jen přirozená součást ekonomického cyklu, která by nás měla upozornit na některé chyby, kterých se dopouštíme? Cílem mé diplomové práce je popis příčin současné světové finanční a ekonomické krize, zhodnocení dopadů do reálných ekonomik vybraných států a nastínění možného vývoje. V první kapitole se snažím popsat situaci, za jakých okolností krize vznikla a jaké jsou její nejdůležitější příčiny. V části označované jako ekonomické ukazatele je, tedy až na Čínu, uveden vývoj nezaměstnanosti, HDP a inflace. Ostatní ukazatele jsou popsány průběžně tak, aby text na sebe logicky navazoval. Druhá kapitola je věnována průběhu současné krize ve vybraných státech. Úmyslně jsem si zvolila země, které krize postihla s různou intenzitou. Ve třetí části se věnuji základním opatřením, které země zavedly v boji proti krizi, a zda měly očekávaný efekt. Následně bych ráda nastínila další možný vývoj, jak z globálního pohledu, tak i v již zmíněných jednotlivých zemích.

6

1. Příčiny současné světové finanční a ekonomické krize Počátek současné krize se datuje již od prosince roku 2007, ale její příčiny můžeme hledat dříve v minulosti. Mezi nejčastěji zmiňované důvody, které mohly odstartovat tento vývoj, můžeme zařadit níže uvedené situace: 1) Chronický deficit obchodní bilance USA a nadhodnocený dolar. Na počátku 70. let vznikl konflikt Izraele s arabskými zeměmi, což vyvolalo ropný šok. Došlo k dramatickému zvýšení ceny za barel ropy, a tím vznikla energetická a surovinová krize, která zasáhla celosvětovou ekonomiku. Američané neumějí na vzniklou situaci adekvátně reagovat, oproti tomu se rychleji vzpamatovávají asijské státy, mezi nimi především Japonsko. To dokázalo pomocí bank restrukturalizovat své hospodářství a zaměřuje se hlavně na automobilový průmysl. Díky nadhodnocenému dolaru si Američané začínají zvykat na zboží „made in Japan“ a trh zaplavuje více a více asijských aut. Všechny země darují USA o tolik % zboží víc, o kolik je jejich měna podhodnocena – například čínský jüan o 18%. Na následujícím grafu je vidět průběh jak se rozevírají nůžky mezi dovozem a vývozem a tedy jak roste deficit obchodní bilance USA. Graf č. 1 – Export, Import USA 1960 - 2009 Export , Import USA 1960-2009 (mld. USD) 3000 2500 2000 1500

export import

1000 500

0

Zdroj: http://www.census.gov/foreign-trade/statistics/historical/gands.txt, vlastní graf

7

2) Jako další možná příčina se jeví technologický pokrok, tedy spíše nadhodnocené akcie technologických firem. Díky technologickému boomu začaly strmě stoupat akcie internetových a softwarových firem. Například v srpnu 1995 během pouhého dne, kdy se spustila veřejná nabídka softwarové společnosti Netscape, stouply její akcie z 28 dolarů na 71 dolarů.1 Nástup internetu započal akceleraci globalizace, s tím vzkvétal i kapitálový trh. „Dne 14. října 1996 se Dow Jones přehoupl přes 6000 – „Milníku bylo dosaženo“ hlásal článek na titulní straně v USA Today, „při zahajovacím dnu sedmého roku nejsouvislejšího období rostoucích cen na trhu cenných papírů v dějinách“. Noviny po celé zemi umístily tuto zprávu na titulní strany také. New York Times zaznamenaly, že stále více a více Američanů přesunuje své penzijní úspory do cenných papírů a odráží tak rozsáhlé přesvědčení, že kapitálový trh je jediným vhodným místem pro dlouhodobé investice.“2 V letech 1999/2000 euforie na trzích pokračovala. Vyšší třída obyvatel se domnívala, že obchodováním na burze se dají vydělat „veliké“ peníze. P/E, tedy aktuální cena akcie k zisku na akcii, dosahoval vysokých hodnot. Toto zvýšení bylo provázeno hlavně pákovými a marginovými efekty. Skutečná hodnota dané společnosti byla podstatně nižší. Dow Jones dosáhl do té doby nejvyššího maxima 14. ledna 2000, a to celkem 11723 bodů. Index NASDAQ Composite, jež zahrnuje převážně akcie technologických firem, uzavřel 10. března 2000 na rekordní hodnotě 5048,62 bodů. Graf č. 2 – Index NASDAQ Composite

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Nasdaq_Composite

1 2

GREEENSPAN, A., Věk turbulencí, s. 176 GREEENSPAN, A., Věk turbulencí, s. 186

8

Pak tato technologická bublina praskla. Hodnota indexu rapidně klesla. Lidé, kteří žili v domnění neustálého zvyšování svých zisků podporovaní příznivými předpovědmi analytiků, se najednou propadli do ztráty. Nejen, že nic nevydělali, ale častokrát přišli i o část svých počátečních investic. Řada firem zkrachovala, domácnosti pod tíhou situace omezovaly svoje výdaje a ekonomika tedy oslabovala. Na tento vývoj zareagoval FED snížováním základní úrokové sazby, aby pomohl opět nastartovat růst. Pro firmy i pro domácnosti to znamenalo možnost získání levného úvěru. Graf č. 3 – FED, vývoj úrokové sazby FED FUNDS RATE (%) 7,00 6,00 5,00

4,00 3,00 2,00 1,00

2010-01-01

2009-09-01

2009-05-01

2009-01-01

2008-09-01

2008-05-01

2008-01-01

2007-09-01

2007-05-01

2007-01-01

2006-09-01

2006-05-01

2006-01-01

2005-09-01

2005-05-01

2005-01-01

2004-09-01

2004-05-01

2004-01-01

2003-09-01

2003-05-01

2003-01-01

2002-09-01

2002-05-01

2002-01-01

2001-09-01

2001-05-01

2001-01-01

2000-09-01

2000-05-01

2000-01-01

0,00

Zdroj: http://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?chart_type=line&s[1][id]=FEDFUNDS&s[1][range]=10yrs, vlastní graf

3) Na počátku 21. století Federální rezervní systém udržoval nízké úrokové sazby k rozhýbání trhu. Jednalo se o monetární politiku pod taktovkou Alana Greenspana, tehdy předsedy Fedu, který se snažil o co největší deregulaci finančního trhu. Nízkými úrokovými sazbami umožnil poskytování levných úvěrů. Svůj vlastní dům na hypotéku si mohl pořídit skoro každý. Někteří jako hlavní příčinu současné finanční krize považují tzv. subprime markets. Jedná se o trhy, na kterých se zlehčují podmínky pro získání hypoték jak pro instituce, tak i pro jednotlivce. Některé instituce poskytovaly úvěr na bydlení i bez předložení potvrzení o příjmu, či bez jakéhokoliv zkoumání bonity klienta. Nové bydlení si mohl pořídit i zájemce, který by však za přísnějších podmínek byl shledán nesolventním. V důsledku toho se zvyšovaly prudce ceny nemovitostí, jak je vidět na grafu č. 4 a na realitním trhu se vytvořila bublina.

9

Graf č. 4 – Vývoj cen rodinných domů

Zdroj: http://www.cikomodity.com/grafy/gr-homeprices.jpg

„Z velké části se jednalo o imigranty z Latinské Ameriky, legální i nelegální. Jen v samotném roce 2005 bylo klientům hispánského původu poskytnuto 375 000 hypoték. Z nich nyní hrozí 73 000 klientů – tedy téměr celé jedné pětině – propadnutí zástavy nemovitosti kvůli nesplácení hypotéky. Vlastnické bydlení mezi novými imigranty se rozmohlo během první poloviny tohoto desetiletí. Bylo to považováno za plnění amerického snu v praxi. Nyní začíná být zřejmé, že mnozí lidé si pořídili nemovitosti za přemrštěné ceny jen proto, že se uchýlili k neobvyklým „konstrukcím“ hypoték, z nichž mnohé nabízeli „lákavé“ nízké sazby ze začátku, avšak zahrnovaly možnost jejich pozdějšího zvýšení.“3 Z produktů poskytnutých těmto více rizikovým klientům (jedná se hlavně o hypotéky, dluhy z kreditních karet) se pomocí securitizace vytvoří úvěrový balík tzv. asset backed securities. Jde o portfolio aktiv, které by nebyly schopné se prodat samostatně. Jedná se převážně o dluhové obligace se zástavou např. právě nemovitostí (CDO – collateralized debt obligations). V USA tyto cenné papíry emitují Goldman Sachs, Merrill Lynch atd. Ostatní země začaly mít o tento strukturální finanční instrument enormní zájem, jelikož tato investice vypadala i díky hodnocení ratingových agentur jako výhodná a bezpečná. Nakupují je jak Japonsko a další asijské státy, tak Anglie, Island a díky globalizaci se rozšíří po celém světě. Tyto instrumenty jsou ale vysoce rizikové právě proto, že jsou v nich obsažena aktiva od nesolventních klientů a navíc jsou zastaveny nemovitostí, jejíž cena je jen vyhnána touto hypoteční bublinou. Tento stav ale netrvá dlouho, bublina

3

KOHOUT, P., Finance po krizi, s. 12

10

praskla, ceny nemovitostí, tedy zástavy, rapidně klesají. V září 2008 se toto nebezpečí plně ukazuje u pádu banky Lehman Brothers. 4) V USA a i některých zemích EU dochází k nevyváženému poměru mezi úsporami a investicemi. Právě nesoulad mezi investicemi a úsporami je další příčinou krize. Pokles osobních úspor uvedených v procentech disponibilního osobního příjmu je zobrazen na níže uvedeném grafu. Dochází nejen k investicím do výroby, ale jak již bylo uvedeno, některé i proudí na trhy. Dochází ke klesání úspor jakožto kvalitních zdrojů, naopak vznikají tzv. spekulativní investice. Přichází ztráta likvidity. Dnes nedokážou analytici rozklíčovat, kde spekulace vznikly. Zda jako prvotními investory byly banky, domácnosti nebo podniky. Tyto investice se ale jeví jako nejisté z důvodu nepředvídatelnosti trhu. Graf č. 5 – Osobní úspory jako procento disponibilního příjmu

Zdroj: http://www.calculatedriskblog.com/p/other-monthly-graphs.html

11

2. Průběh současné světové finanční a ekonomické krize ve vybraných státech 2.1 USA Jak již bylo naznačeno v úvodu, krize jsou a budou. Na níže uvedené tabulce je vidět, že v USA se nejedná o žádnou výjimečnou situaci. Její zvláštnost spočívá v hloubce a intenzitě, se kterou se v USA nesetkali od Velké deprese ve 30. letech dvacátého století. Tabulka č. 1 – Recese v USA od roku 1929 Recese v USA od roku 1929 Vrchol

Dno

Trvání (měsíce)

Nejvyšší míra nezaměstnanosti v %

změna reálného HDP v %

Trvání následující expanze (měsíce)

Srpen 1929 Květen 1937 Únor 1945 Listopad 1948 Červenec 1953 Srpen 1957 Duben 1960 Prosinec 1969 Listopad 1973 Leden 1980 Červenec 1981 Červenec 1990 Březen 2001

Březen 1933 Červen 1938 Říjen 1945 Říjen 1949 Květen 1954 Duben 1958 Únor 1961 Listopad 1970 Březen 1975 Červenec 1980 Listopad 1982 Březen 1991 Listopad 2001

43 13 8 11 10 8 10 11 16 6 16 8 8

24,9 19,0 3,9 5,9 5,5 6,8 6,7 5,9 8,5 7,6 9,7 7,5 4,7

-28,8 -5,5 -8,5 -1,4 -1,2 -1,7 2,3 0,1 -1,1 -0,3 -2,1 -0,9 1,1

50 80 37 45 39 24 106 36 58 12 92 112 73

Prosinec 2007

?

24*

10,2*

-2,4*

?

Zdroj: FRANK H. R, BERNANKE S. B, Ekonomie, s. 603, aktualizováno dle dat z pramenů National Bureau of Economic Research, Economic Report of the President, vlastní úprava + aktualizace,* dosažené hodnoty k 31.12.2009.

USA, země, ve které současná krize má kořeny. Důvodem jsou, jak už již bylo výše uvedeno, hypotéky. USA přenechaly výrobu zboží na asijské státy a samy se koncentrovaly na finanční sektor. Někteří ekonomové vidí i částečný podíl vysokého vlivu inovace právě v tomto sektoru. Vznikly nové deriváty, které měly umožnit diferenciaci rizika, ale které byly bohužel propagovány klamavou reklamou. Analytici počítají v budoucnu s tím, že až odezní následky současné krize, bude opět finanční sektor čelit výzvám k dalším inovacím a na obzoru bude za pár let další krize. Ať už lze s ní počítat jako se součástí přirozeného ekonomického cyklu, anebo jako výsledek tlaku na trhu s finančními instrumenty, je výsledek stejný.

12

V roce 2006 byl zaznamenán rekordní propad prodeje rodinných domů ve výši 17,3%. Tento propad byl nejhlubší za posledních 16 let a pokračoval i v následujících letech. Poskytovatelé hypotečních úvěrů se dostávali do obtížné situace a někteří museli svou činnost ukončit. Ceny amerických akcií začaly klesat právě z obav z dopadu na finanční sektor. Poskytnuté hypoteční úvěry méně solventním klientům byly převáděny díky securitizaci (jak již bylo uvedeno) na strukturální finanční instrumenty, o které měl zájem celý svět. Po splasknutí bubliny, zvýšení delikvence u hypotečních úvěrů, poklesu poptávky po nemovitostech a tedy snížení hodnoty zástavy zachvátila trh panika. Majitelé těchto instrumentů museli odepsat jejich hodnotu ze svého účetnictví. Již v srpnu 2007 se objevily první problémy. Francouzská banka BNP Paribas zmrazila výběry hotovosti ze svých tří investičních fondů. Graf č. 6 – Prodej nových domů a recese

Zdroj: http://www.calculatedriskblog.com/p/housing-graphs.html

V roce 2007 se zvýšil počet zabavených nemovitostí, jejichž majitelé nebyli schopni dostát svým závazkům, a to z důvodu růstu úrokových sazeb. Z grafu č. 7 je zřejmé, jak se míra delikvence postupně zvyšovala např. u hypotečního domu Fannie Mae.

13

Graf č. 7 – Fannie Mae – míra delikvence splácení úvěrů

Zdroj: http://www.calculatedriskblog.com/p/housing-graphs.html

2.1.1 Vývoj ve finančním sektoru V březnu 2008 se objevily první vážné problémy s finančními institucemi. Investiční banka Bear Stearns, specializující se na obchody s cennými papíry, padla. Její portfolio tvořily i cenné papíry kryté již zmíněnými problémovými hypotékami. Své obchody financovala převážně dluhem za použití páky, a to jí zlomilo vaz. Aby se na trzích nerozpoutala finanční nedůvěra, rozhodl se Federální rezervní systém s bankou JP Morgan na jejím urychleném převzetí. Dne 6. září 2008 oznámila americká vláda, že dočasně znárodní hypoteční banky Freddie Mac (Federal Home Loan Mortgage Corporation) a Fannie Mae (Federal National Mortgage Association), které rozpůjčily téměř 5,3 bilionu dolarů na koupi nemovitostí z celkových 12 bilionů dolarů na trhu s hypotékami. Za rok 2008 Freddie Mac vykázala dluh ve výši 50,119 mld. dolarů a Fannie Mae 58,707 mld. dolarů. V prvním čtvrtletí 2009 opět Freddie Mac prodělala, a to 9,9 mld. USD a Fannie Mae 23,2 mld. USD. Neexistovala jiná možnost než těmto dvěma společnostem poskytnout finanční injekci. Pokud by je nechala vláda padnout, jako později Lehman Brothers, důsledky by byly (vzhledem k poměru jejich činností na trhu s hypotékami) katastrofální. V listopadu 2009 opět požádala Fannie Mae o státní podporu ve výši 15ti miliard USD. Stále se však potácí v červených číslech a podle jejího vedení se v dohledné době nedá očekávat nějaký

14

razantní obrat k lepšímu. Musí vytvářet rezervy, které by pokrývaly její ztráty. S růstem nezaměstnanosti roste i počet nesplacených hypoték a naopak počet nově sjednaných klesá. Do této doby si Fannie Mae zažádala o dotaci ve výši 60 miliard USD. Dne 13. září 2008 požádala investiční banka Lehman Brothers o ochranu před věřiteli. Americká vláda však tuto možnost odmítá. Po neúspěšném jednání o převzetí s Barclays a Bank of America dne 15. září 2008 vyhlašuje bankrot. Lehman Brothers se stává nejviditelnější obětí krize. V roce 2004 tato banka převzala společnost BNC Mortgage a později Aurora Loan Sevices. První z nich poskytovala hypotéky méně solventním klietnům a druhá dokonce bez doložení příjmu. Lehman Brothers tak měla přístup ke zdrojům, z nichž pak vytvářela prostřednictvím sekuritizace „úhledné“ balíčky cenných papírů. S poklesem cen nemovitostí se dostala banka do obrovské ztráty. Její dluh se vyšplhal na 613 mld. dolarů. V březnu roku 2010 vyšlo najevo, podle předběžné zprávy soudního vyšetřovatele Antona Valukase, že banka předkládala investorům nedbale vypracované účetní výkazy. Další společnost, která měla fatální problémy, byla makléřská společnost Merrill Lynch & Co., která má největší počet drobných klientů na trhu s cennými papíry. Možná právě z tohoto důvodu bylo úspěšnější jednání právě s bankou Bank of America, která se nedohodla s upadající Lehman Brothers, a která viděla ve spojení s Merrill Lynch & Co. konkurenci Citigroup. Tato banka koupila společnost za 50 mld. dolarů. Také pojišťovnu American International Group postihla krize. AIG zaměstnává 116 tis. pracovníků ve 130 zemích a její služby využívá přes 74 milionů klientů. Mimo jiné také ručí za úvěry, které si mezi sebou půjčují banky. Také ona požádala Fed o půjčku ve výši 40 mld. dolarů poté, co vykazovala po tři čtvrtletí jdoucích po sobě ztrátu v konečné výši 18,5 mld. dolarů a byl na ni vyvíjen tlak na zvýšení kapitálu. Její akcie v průběhu roku 2008 ztratily 79% hodnoty. Společnost Standard & Poor´s to vedlo ke snížení dlouhodobému ratingu na A-. Nakonec bylo pojišťovně poskytnuto centrální bankou 85 mld. dolarů, ale za předpokladu, že stát bude vlastníkem 79,9% akcií této pojišťovny a zároveň AIG doloží úplné vyúčtování, za co byla půjčka utracena. Dodatečná částka 37,8 mld. dolarů poskytnutá prostřednictvím cenných papírů by již měla být, podle generálního ředitele Edwarda Liddy, dostačující.

15

Další a další finanční ústavy se dostávaly do složité situace. Mezi ně patří i Citigroup. Ta v roce 2008 hospodařila se ztrátou ve výši 27,7 mld. dolarů. V roce 2009 již „pouze“ 1,6 mld. dolarů a její akcie ztratily polovinu ze své hodnoty. Citigroup obdržela z vládního programu finanční pomoci TARP4 půjčku ve výši 45 mld. USD. Byla to daň za komplikovanou restrukturalizaci společnosti, ale vypadá to, že se úsilí vyplatilo. Ve třetím čtvrtletí již vykazovala zisk 101 milionu dolarů a ve čtvrtém čtvrletí se opět pohybovala v mínusu, a to vzhledem ke splácení jejího dluhu související právě s programem TARP. Také investiční banka Goldman Sachs získala podporu z vládního programu ve výši 10 mld. USD, což se u veřejnosti nesetkalo s pochopením. Navzdory ekonomickým problémům se vzchopila velice rychle a stala se na konci roku 2009 nejziskovějším obchodníkem na Wall Street. Banka Goldman Sachs vykázala ve čtvrtém čtvrletí zisk 4,95 mld. dolarů. Trnem v oku jsou ale neuvěřitelné odměny, které jsou i přes předchozí problémy banky vypláceny zaměstnancům. Naopak Bank of America svoji ztrátu prouhloubila meziročně na 5,2 mld. dolarů. Důvodem byly nižší výnosy z obchodování na finančních trzích a splácení vládní podpory. O tom, že na finančím trhu vládla anarchie a kontrola selhávala, svědčí i zatčení Bernarda Madoffa. V roce 1960 založil společnost Bernard L. Madoff Investment Securities, která později patřila mezi největší obchodníky na Wall Street. Od roku 1999 byly předávány poznatky o jeho podezřelých obchodech Komisi pro cenné papíry, ale ta je nikdy neprojednala. V roce 2008 byl obviněn z rozsáhlého zpronevěření peněz. Tento bývalý předseda burzy NASDAQ vlastnil hedgeové fondy, které využívaly tzv. Ponziho schématu. V ČR se uchytil pro tento systém obchodu název „letadlo“ či „pyramida“. O odhalení podvodu se paradoxně tedy postarala finanční krize, díky níž se investoři tolik nehrnuli do nových obchodů, finanční tok se pozastavil a nebylo z čeho splácet „výnosy“. Vysoké zisky, které klientům sliboval, nebyly vyplaceny z úspěšných obchodů, ale převážně z vkladů dalších klientů. Mezi podvedenými jsou i veliké banky např. Nomura nebo BNP Paribas. Ti, kteří měli štěstí a svoje „výnosy“ obdrželi, je budou muset také vrátit, jelikož se jedná o peníze dalších lidí a ne o zisk. V roce 2009 byl tento muž shledán vinným ze zpronevěry 65 mld. USD a byl mu uložen trest odnětí svobody v délce 150 let.

4

více rozepsáno v této práci v kapitole Zavedená opatření v boji proti krizi

16

Vyšetřovatelé jsou ale přesvědčeni, že takto rozsáhlý finanční podvod nemohl B. Madoff spáchat sám. Celkově bylo v roce 2008 uzavřeno 25 bank. V roce 2009 byl nárůst značný, a to o 140 bank. V lednu 2010 je jich již 15 a očekává se růst počtu i po celý rok. Oproti roku 1989 je číslo stále nízké. V tom roce jich zkrachovalo 534.5 2.1.2 Další výrazné „oběti“ krize Již několik let klesá podíl průmyslové výroby na tvorbě HDP. Průmyslovým odvětvím, které vykazuje stále růst, je výpočetní a telekomunikační technika. Naopak vysoký propad zaznamenal automobilový průmysl, včetně subdodavatelů spojených s tímto sektorem. Americké automobilky tzv. detroitská Velká trojka se dostaly do velikých potíží. Na konci roku 2008 díky poklesu poptávky na domácím trhu byly nuceny nejdříve omezovat náklady zastavením výroby a později došlo i na propouštění desestitisíců zaměstnanců. Snažily se získat úvěr od státu ve výši 14 mld. USD, ale ten poskytnut nebyl, jelikož odbory odmítly možnost snížení platů, což byl požadavek republikánů. Problémy vyvrcholily v dubnu 2009, kdy Chrysler jako první požádal o ochranu před věřiteli. Konkursní soud v červnu pak souhlasil s prodejem aktiv italské automobilce Fiat, která měla o „zbytky“ Chrysleru zájem. Také General Motors v červnu 2009 byl nucen vyhlásit řízený bankrot, protože nebyl schopen již platit své dluhy. Začal rozprodávat svůj majetek a většinový podíl nyní vlastní americká vláda, která na uspokojení věřitelů půjčila automobilce 50 mld. USD. Vláda opět raději šla cestou pomoci bankrotující firmě, která zaměstnává desítky tisíc zaměstnanců, a volila menší zlo. V červenci 2009 nový General Motors, který je podstatně menší, ukončil bankrotový režim. S neutěšenou situací se ale potýká i nadále a hrozí uzavření některých automobilových závodů zn. Opel v Evropě, která spadá pod již zmiňovaný koncern. Navíc nejistota se prohlubuje u značky Hummer spadající též do koncernu General Motors, na jejímž převzetí čínskou firmou se nakonec automobilka nedohodla. Hummer je v obtížné pozici. Je to původně armádní vozidlo neposkytující luxus, s neuvěřitelnou spotřebou paliva, což je v současném světě, zaměřujícím se na ekologii, značnou nevýhodou.

5

MEDIAFAX, http://www.mediafax.cz/ekonomika/3008597-Pocet-zkrachovalych-bank-v-USA-letosstoupl-na-30

17

Také Ford se potýkal se snížením poptávky a v listopadu 2008 prodal svůj 20% podíl v Mazdě a opět jako u ostatních následovalo snižování mzdových nákladů – nejdříve omezování pracovní doby a poté i propouštění. V květnu 2009 oznámil úmysl investovat 550 mil. USD zahrnující modernizaci továren. Přesto, že z těchto třech koncernů vyšel Ford nejlépe, v dalších měsících, a to i v roce 2010, chce snížit počet pracovníků a pokračovat v restrukturalizaci. V březnu 2010 se proto „zbavuje“ švédské automobilky Volvo Car zaměřující se převážně na nákladní automobily. Prodává ji čínské soukromé automobilce Geely. Stát Kalifornie s 37 miliony obyvatel vyhlásil na konci roku 2008 stav fiskální nouze. Republikáni a demokraté se nemohli shodnout na doplňkovém rozpočtu ve výši 18 miliard dolarů. Další spornou otázkou byl vytvořený deficit země, který dosáhl v polovině roku 2009 25 mld. dolarů. Senátoři nestihli včas schválit rozpočet a zemi docházela hotovost. Podle tamějších platných zákonů nesmí stát vykazovat rozpočtový schodek. Guvernér Arnold Schwarzenegger pohrozil v červenci 2009 tím, že do doby než bude schválen rozpočet, nebude podepisovat žádný jiný zákon. Na konci července 2009 se ale zákonodárci shodli na vyrovnání deficitu. Jednalo se především o škrty na výdajové straně např. snížení dotací ve školství, 20 000 státních zaměstnanců si musí každý měsíc do poloviny roku 2010 povinně brát tři dny neplacené dovolené, úmyslně se budou zpožďovat platby soukromým firmám. Se zpožděním se také budou vyplácet daňové přeplatky a zmrazí se mnoho veřejných projektů, jakými jsou například oprava silnic a údržba vodovodů. Právě Kalifornie se od počátku krize potýká s jejími následky dost citelně. V tomto státě bylo zabaveno nejvíce nemovitostí z důvodu nesplácení hypotéky. Federální společnost pro pojištění vkladů musela již v červenci 2008 uzavřít hypoteční banku IndyMacBank. Její klienti začali v panice po prohlášení senátora Chucka Schumera o nejistotě v její schopnost krizi ustát, vybírat většinu svých vkladů s obavami před krachem. Třetí největší rozhlasová společnost Citadel Broadcasting zažádala o ochranu před věřiteli. Tato společnost vlastní 223 rozhlasových stanic. Její aktiva jsou ve výši 1,4 mld. dolarů, ale dluh činí 2,5 mld. dolarů. Přičinou krachu je radikální snížení poptávky po rozhlasových reklamách.

18

2.1.3 Ekonomické ukazatele V roce 2009 stoupl počet firemních bankrotů. Nárůst za tento rok byl 38% a úřady evidovaly celkově 89 402 firemních. Jde o nejhorší výsledek od roku 2005, kdy vstoupil v platnost nový zákon o bankrotu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jako jsou problémy ve finančním sektoru a přelévání do dalších odvětví, se stále zvyšuje míra nezaměstnanosti. Lidé bez práce nejsou schopni dostát svým závazkům a splácet např. zmíněné hypoteční úvěry. Poprvé od roku 1983 překročila v říjnu 2009 nezaměstnanost hranici 10%. Od roku 2007 přišlo o práci téměř 7,2 milionu zaměstnanců, což celkově v prosinci 2009 činí 15,3 milionu lidí bez práce. Jen za listopad 2009 přišlo o práci cca 533 tisíc obyvatel. Předpoklad, že se pracovní trh zotaví je až v roce 2016. Graf č. 8 – USA míra nezaměstnanosti v % USA míra nezaměstnanosti (%) 12,0

10,0

8,0

6,0

4,0

2,0

0,0 01/07

03/07

05/07

07/07

09/07

11/07

01/08

03/08

05/08

07/08

09/08

11/08

01/09

03/09

05/09

07/09

09/09

11/09

01/10

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/Economics/Unemployment-rate.aspx?Symbol=USD, vlastní úprava

Další graf naznačuje, jak masivní je ztráta pracovních míst od začátku současné krize. Bylo zrušeno již více jak 6% pracovních míst, což je nejvíce ze všech krizí, které proběhly od konce 2. světové války. Z grafu je patrné, že počet měsíců, než se hodnoty vrátí do stavu před krizí, bude nyní vyšší než u většiny předchozích.

19

Graf č. 9 – Procento ztráty pracovních míst v období recesí po 2. sv. válce

Zdroj: http://www.calculatedriskblog.com/p/employment-graphs.html

I nadále klesá prodej nových domů i přes vládní podporu jako jsou například daňové úlevy. Za dalším poklesem je právě stále veliká nezaměstnanost, nejistota na pracovním trhu a zvyšování osobních úspor. Míra inflace byla v roce 2007 4,1% , což je nejvyšší hodnota dosažena od roku 1990. Tažena byla především růstem cen energií. Růst zvýšil neochotu spotřebitelů utrácet a ekonomický motor se začínal „zadrhávat“. Graf č. 10 – USA míra inflace v %

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/Economics/Inflation-CPI.aspx?Symbol=USD, vlastní úprava

20

Na grafu č. 11 je zaznamenána čtvrtletní změna HDP, vždy oproti čtvrtletí minulého roku. Graf č. 11 – USA růst HDP v % USA - růst HDP (%) čtvrtletně 4,0 2,8

3,0

2,3 2,0

2,5 2,1

1,9 1,5

1,0 0,1

0,0 0,0 -1,0 -2,0

-1,9

-3,0

-2,6 -3,3

-4,0

-3,8

-5,0 1.Q07

2.Q07

3.Q07

4.Q07

1.Q08

2.Q08

3.Q08

4.Q08

1.Q09

2.Q09

3.Q09

4.Q09

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/Economics/GDP-Growth-Annual.aspx?Symbol=USD vlastní úprava

2.2 ISLAND 2.2.1 Vývoj finanční a ekonomické krize Finanční krize, která se rozšířila rychlým tempem z USA do většiny vyspělých zemí, nejtvrději zasáhla v první vlně Island. Republika Island, se svými 320 tisíci obyvateli a rozlohou 103 125 km2 byla považována dle Rozvojového porogramu OSN (UNDP) za zemi s nejvyšší životní úrovní. HDP v roce 2007 dosahovalo 63,5 tis. USD na obyvatele, průměrná roční míra inflace byla 5%, průměrná míra nezaměstnanosti činila 1%. Abychom pochopili, jak se mohla vyspělá země dostat do finančních problémů, musíme pochopit nejdříve, jak zbohatla. V prosinci roku 1918 se stal Island samostatným státem, ale s Dánskem tvořil personální unii. Neměl žádnou armádu, tak se o ochranu jeho vod staralo právě Dánsko. V roce 1940, po okupaci Dánska Německem, se rozhodla Velká Británie pro rychlé obsazení Islandu. K tomuto kroku přistoupila z možnosti zabrání ostrovu německými vojsky, a tedy otevření následně snadné cesty k okupaci Velké Británie. Britskou armádu v roce 1941 nahradila americká. Island získal výhodu ne z účasti na přímých bojích, ale těžil z výstavby vojenského letiště a radarových stanic. V roce 1944

21

se Island stal samostatnou republikou se vším všudy. Po válce zde vyrostla základna NATO. Vojáci budovali dopravní infrastrukturu, ubytování a obyvatelům tak poskytli pracovní příležitosti. Potřebné půjčky na rozkvět této severské země získával Island z USA. V 60. letech Islandu pomohlo zefektivnění jednoho ze základního kamene jeho průmyslu tj. rybolovu. Vypukla tzv. sledí horečka, zvýšil se export a blahobyt rostl. Toho využily banky a začaly nabízet „výhodné“ úvěry i občanům, do té doby využívané převážně v podnikatelské sféře. Island se stával zemí s nejvyšší životní úrovní. Minimální mzda zde nebyla a není stanovena žádným zákonem či vyhláškou. Míra nezaměstnanosti, která byla před krizí ve výši 1%, hovoří za vše. I ta nejnižší mzda, za kterou byli ochotni zaměstnanci pracovat a kterou rádi zaměstnavatelé vypláceli, byla dostačující k zabezpečení nejen jeho samotného, ale celé jeho rodiny. Stát se rozhodl jít cestou deregulace a podniky s jeho většinovým podílem zprivatizoval. Ponechal si pouze kontrolu nad bankami a společnostmi zabývajícími se výrobou a distribucí energie. Pod tlakem EFTA, jehož je členem, se tak otevřel trhu. Do země vstoupily zahraniční koncerny. V roce 2002 islandská vláda šla ještě dál a zprivatizovala banky, v roce 2004 umožnila vstup na trh s hypotékami komerčním bankám. Do této doby byl tento segment v rukou státního finančního fondu bydlení. Uvolnil i segment penzijního pojištění. Ze mzdy, kterou zaměstnanci obdrželi, si byli schopni celoživotně platit obdobu penzijního připojištění. V roce 1998 bylo penzijní pojištění upraveno zákonem a každý je povinen od té doby ze svých příjmů odvést minimálně 10% právě do těchto fondů. Od stejného roku má také každý možnost ještě investovat dobrovolně až 4% z příjmu, které jsou odečitatelné z daní. Tyto penzijní fondy se tak staly důležitým stabilním zdrojem pro ekonomiku a výše jejich majetku přesahuje 100% HDP. Některé fondy, do kterých zaměstnanci svoje úspory ukládali, však nejsou státem garantované a jsou spravované zástupci podniků a zaměstnanců. Později se ukázalo, že fondy využívaly tento zdroj k financování svých záměrů a sloužil jim k nákupu portfolia rizikových finančních instrumentů.

22

Islandské banky se díky novým možnostem začaly také zajímat o expanzi do zahraničí. Vzhledem

k velkým

transakčním

nákladům

své

aktivity

uskutečňovaly

prostřednictvím zdrojů v cizích měnách, které nebyly ale řádně prověřeny. Převážně se jednalo o krátkodobé úvěry. Finanční sektor svojí expanzi uplatňoval velice důrazně a rostl tak rychle, že v roce 2008 bilanční suma tří největších bank tvořila skoro desitinásobek HDP Islandu. Silná islandská koruna a vysoko úročené vklady nabízené těmito bankami byly pro investory velice zajímavou investiční možností. Vkladatelé byli převážně z Velké Británie, Holandska či Německa. S cizími zdroji se do prosperující země přenesl vysoký zahraniční dluh, obchodní deficit a inflace. Silná islandská koruna prodražovala domácí produkci na zahraničním trhu. Problémem se stala obrovská zadluženost jak veřejného, tak i soukromého sektoru. V soukromém sektoru narostly úvěry během jediného roku na více než 60%. Islanďané si zvykli na zhodnocenou korunu a život na dluh byl tedy logickým vyústěním. S podceněním rizika, současně s nedůsledným dohledem nad finančním trhem a s nedostačujícími zákony, se nepozorovaně vkrádala do země finanční a hospodářská krize. 2.2.2 Ekonomické ukazatele Na inflaci, která vznikla v důsledku rychlého přílivu kapitálu, v tomto případě hlavně kvůli chování sektoru komerčního bankovnictví, můžeme pozorovat nástup hospodářské nestability. Graf č. 12 – Island míra inflace v %

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/Economics/Inflation-CPI.aspx?Symbol=ISK, vlastní úprava

23

V roce 2007 byla průměrná inflace ve výši 5%, v roce 2008 vyskočila na 12,6% a v roce 2009 dosahovala průměrná inflace 12,2%. Nejvyšší míra inflace byla zaznamenána v lednu 2009 tj. 18,6%. V důsledku ekonomického vývoje byla bankovní radou zvyšována základní úroková sazba. V průběhu roku 2006 byla upraveny sedmkrát, a to na 13,3%. Zvyšování pokračovalo a v roce 2008 dosáhlo až k 18%. Nyní se postupně snižuje a dosahuje výše 10%. Graf č. 13 – Island, vývoj úrokové sazby Nominal rate development (in %) 19

17 15 13 11 9 7

12/2009

10/2009

08/2009

06/2009

04/2009

02/2009

12/2008

10/2008

08/2008

06/2008

04/2008

02/2008

12/2007

10/2007

08/2007

06/2007

5

Zdroj dat: http://www.sedlabanki.is/, vlastní graf

Narůstající nedůvěru ve finanční sektor odstartovala agentura Standard & Poor’s v listopadu 2007 snížením ohodnocení důvěryhodnosti Islandu ze stabilní na negativní, právě díky vysokému zadlužení finančního i soukromého sektoru. Další ránu důvěryhodnosti světovému bankovnímu sektoru uštědřil pád americké investiční banky Lehman Brothers. Banky a občané, kteří měli v cizích měnách své dluhy, se dostali do pasti. Začala se prohlubovat obava, že banky nebudou schopny své závazky plnit. Kurz islandské koruny výrazně klesal, inflace dosahovala dvouciferných čísel a aktiva bank tím pádem ztratila hodnotu ve výši několika miliard dolarů. Zemi hrozilo vyhlášení platební neschopnosti. To, že Islandu klesla ekonomická výkonost ukazuje následující graf zobrazující vývoj HDP, kde je vidět první pokles ve druhém čtvrletí 2008 o 2,6% a výraznější pokles pokračuje i v roce 2009.

24

Graf č. 14 – Island růst HDP v % Island - růst HDP (%) čtvrtletně 15,0

10,4 10,0 7,6

7,2

4,9 5,0 2,3

1,6

0,0 -0,7 -2,6 -5,0

-3,4 -6,3 -8,0

-10,0 1.Q07

2.Q07

3.Q07

4.Q07

1.Q08

2.Q08

3.Q08

4.Q08

1.Q09

2.Q09

3.Q09

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/Economics/GDP-Growth-Annual.aspx?Symbol=ISK, vlastní úprava

V roce 2008 byla islandská vláda nucena postupně převzít dohled nad třemi největšími bankami na ostrově. Jejich celkový dluh překročil pětinásobek ročního HDP a dosahoval 61 mld USD. Dne 29. září 2008 informovala vláda, že zestátní banku Glitnir. Kurz islandské koruny se po této zprávě propadl na hodnotu 143, 27 ISK za euro. Vláda měla snahu zafixovat kurz na 131 ISK za euro, ale to se jí nepodařilo. Dne 7. října 2008 byla převzata vládou banka Landsbanki. Dne 8. října 2008 britská vláda, na základě prohlášení britského premiéra Gordona Browna z obav z vytunelování této banky a ztráty vkladů britských občanů, uvedla banku Landsbanki a zároveň i Kaupthing na listině teroristů. Tím zmrazila jejich aktiva. Dne 9. října 2008 převzala vláda správu nad bankou Kaupthing. Tento finanční ústav pak přijal úvěr ze Švédska a svou švédskou část byl nucen prodat. Další obětí se stala investiční banka Straumur-Burdaras, která koupila ještě před těmito rozsáhlými finančními problémy 50% podíl českého obchodníka s cennými papíry společnosti Wood & Company. Tato islandská banka otevřela úspěšně svou první pobočku v Praze v září 2008, ale již v březnu 2009 byla banka převzata pod správu islandského státu v důsledku insolventnosti. Zahraniční investoři se díky těmto událostem rozhodli raději pro držení prostředků v jiné měně a islandské koruny se začali zbavovat. Pod tíhou těchto událostí v následujícím

25

období pokles kurzu pokračoval a v listopadu 2008 dosáhl historického minima na úrovni 187,08 ISK/EUR. Graf č. 15 – Vývoj kurzu ISK/EUR

http://www.patria.cz/CurrenciesRates/ISK/EUR/detail.aspx

Dne 10. října 2008 omezila Islandská centrální banka směnu islandské koruny za jinou. Vyměnit si ji mohli pouze klienti islandských bank, kteří prokázali záměr vycestovat. Islandská koruna se od 14. října do 15. listopadu 2008 obchodovala pouze na interních aukcích islandské centrální banky. Dne 20. listopadu 2008 schválil Mezinárodní měnový fond půjčku ve výši 2,1 mld. USD. Předtím Island jednal i s Ruskem o finanční injekci ve výši 4 mld. EUR, ale i přes ubezpečení, že Rusko Islandu vyjde vstříc, s žádostí nakonec neuspěl. Podle neoficiálních informací měla na oplátku na ostrově vyrůst ruská vojenská základna. Island již dříve obdržel půjčku od severských centrálních bank (Dánsko, Švédsko, Finsko) ve výši 1,5 mld. EUR na podporu ekonomiky a povzbuzení měny. Půjčka od MMF přesahuje dvanáctkrát příspěvky země do fondu. Dříve nastavený limit na poskytování půjček byl ale pětinásobek. MMF ale přesvědčil krizový plán, který Island předložil. Půjčku od MMF bude možné čerpat ve výši 827 mil. USD jednorázově a v osmi čtvrtletních splátkách ve výši 155 mil. USD po revizi. Půjčka bude splácena v letech 2012 – 2015. S čerpáním této pomoci se začalo v říjnu 2009. V lednu 2010 se ale ukazuje, že MMF zřejmě s dalším poskytnutím této pomoci počká, protože islandský prezident Ólafur

26

Grímsson odmítl podepsat parlamentem schválený zákon o výplatě vkladů Britům a Holanďanům ze zkrachovalé internetové pobočky IceSave banky Landsbanki ve výši téměř 4 mld. EUR. Vklady byly sice povinně pojištěny a byl vytvořen islandský garanční fond podle pravidel EHP, ale ten měl zajistit pojištění vkladů pouze za normální situace, a ne v kontextu světové krize a zhroucení celého finančního systému v zemi. Výplaty zmíněných vkladů by měly být zahájeny v roce 2016. Právě jejich úhrada zahraničním klientům byla jednou z podmínek poskytnutí pomoci MMF. Prezident tak vyhověl protestním peticím, podle kterých se zákonem nesouhlasí čtvrtina Islanďanů. Nejednotnost také ukázalo schvalování právě v parlamentu, ve kterém tento návrh prošel až napodruhé, a to těsnou většinou. Pro hlasovalo 33 poslanců z 63. Jako největší politický následek můžeme zařadit pád vlády. Dne 25. ledna 2009 odstoupil ministr obchodu Bjoringvin Sigurdsson a 26. ledna 2009 podal demisi Geir Haarde, premiér Islandu. Vládní koalice se tak rozpadla. Stalo se tak po třech měsících od krachu islandských bank Glitnir Bank, Landsbanki, Kaupthing Bank. Vláda nebyla schopna reagovat na důsledky krize a neuměla si dlouhou dobu připustit problémy, které se s jejím rozšířením vynořily. Již dříve zlehčovala její možné následky a nebyla schopna se postavit k možnému řešení čelem. Tím ztratila důvěru obyvatelstva. Byla to první vláda v současné krizi, která padla právě kvůli podceňování jejich dopadů, i přes to, že většiny obyvatelstva se již podstatně dotkla. Vyústěním nespokojenosti obyvatelstva s nečinností a neodhalení možných „viníků“ byly masové demonstrace, které probíhaly během ledna 2009. Dne 20. ledna 2009 se sešlo dva tisíce demonstrantů před parlamentem a po 60. letech byla nucena policie použít proti rozzlobeným lidem slzný plyn. Poslední demonstrace se konala dne 24. ledna 2009. Zúčastnilo se jí sedm tisíc nespokojených obyvatel. Tento moment byl pro vládu zlomový. Po jejím pádu byla na přechodné období jmenována vláda nová v čele s bývalou ministryní sociální práce Jóhannou Sigurdardóttir. Po předčasných volbách v dubnu 2009 opět vládne zemi koalice Sociálně-demokratická aliance (SDA) s Levicovými zelenými (LGP), právě v čele s touto ženou. Nedůvěra ve finanční systém Islandu se také projevila v přelévání nedůvěry mezi obchodní partnery. Zahraniční dodavatelé požadovali platby předem. Jednou z nejviditelnější obětí krize se stal řetěžec obchodů s elektronikou společnost BT. Mezi další příklady patří majitel licence na občerstvení sítě McDonald´s společnost Lyst, která se stahuje z trhu. První zde byla otevřena v roce 1993 a možnost koupit si Big Mac tak získal další stát. Do 27

současné doby byly v hlavním městě Reykjaviku otevřeny tři restaurace. Na jiném místě na Islandu McDonald´s neexistuje. Nyní ale budou uzavřeny, protože se majiteli kvůli klesajícím příjmům nevyplatí. Majitel musí veškeré suroviny na přípravu jídla, a to včetně obalů, dovážet z Německa, jak bylo smluvně ujednáno. Vzhledem k nízkému kurzu islandské koruny a clům jsou jeho náklady téměř dvojnásobné oproti loňskému roku. Nyní Big Mac prodává v přepočtu za 91 Kč, a aby získal alespoň minimální zisk, musel by ho prodávat za 110 Kč (780 islandských korun), což by zchudlý Islanďan nebyl ochoten zaplatit. Nejdražší Big Mac nyní najdeme, podle Big Mac Indexu, který každý rok vyhlašuje časopis Economist, ve Švýcarsku a Norsku, v přepočtu za 99 Kč. Společnost Lyst ale uvažuje o tom, že otevře nové občerstvení ze surovin, které může získávat od dodavatelů na Islandu. I přesto, že společnost McDonald´s odchází z tohoto ostrovního státu, stoupl její roční zisk o šest procent a vypadá to tedy, že krize se rychlého občerstvení globálně netýká. Pro běžného občana se stává noční můrou jeho dosavadní život na dluh. V důsledku dříve vysoko úročené islandské koruny Islanďané uzavírali hypotéky i ostatní úvěry raději v cizí měně. S poklesem hodnoty domácí měny se jejich dluh už nejeví tak výhodně a s každým dalším poklesem se jejich splátky stávají neúnosnými. Obavy plynoucí z neschopnosti splácet jsou také podpořeny další hrozbou, a to je ztráta zaměstnání. Jen v bankovním sektoru přišlo o práci 2000 lidí. Graf č. 16 – Island míra nezaměstnanosti v % Island míra nezaměstnanosti (%) 10,0 9,0 8,0 7,0

6,0 5,0 4,0 3,0

2,0 1,0 0,0 01/07

03/07

05/07

07/07

09/07

11/07

01/08

03/08

05/08

07/08

09/08

11/08

01/09

03/09

05/09

07/09

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/Economics/Unemployment-rate.aspx?Symbol=Iceland, vlastní úprava

28

09/09

11/09

01/10

Nezaměstnanost se od roku 2007, kdy byla v průměru 1%, postupně zvyšovala až na 9,1%. V květnu 2009 a ke konci roku 2009 dosahovala výše 8%. Prognóza na rok 2010 počítá s hodnotou 8,6%. Hrozí tak odchod aktivních pracujících do jiných zemí. Podle průzkumu agentury Morgunbladid uvažuje o práci v jiném státě 31% Islanďanů ve věku 18 – 75 let. Symbolem krize se stala v Reykjavíku rozestavěná budova kongresového centra a státní opery. Všechny firmy, podílející se na stavbě, zkrachovaly a zahraniční dělníci (převážně z Polska) již raději odjeli domů.

2.3 ČR Příčiny finanční a ekonomické krize v České republice nemají primární základy uvnitř ekonomiky. Díky velké otevřenosti a proexportnímu zaměření domácí ekonomiky byla krize „dovezena“. Vzhledem k velkému propadu poptávky v zahraničí, zejména v Německu, klesal českým podnikům odbyt výrobků, což vedlo k omezování výroby a následně ke vzniku s tím spojených potíží. Společnosti se snažily omezovat náklady snižováním počtu zaměstnanců, optimalizovat náklady na provoz a celkově kontrolovat veškeré výdaje. Na zvýšené riziko na trzích reagovaly banky zpřísněním podmínek pro získání úvěrů, což vedlo ke stíženému přístupu k finančním zdrojům. Tím se některé společnosti dostaly do začarovaného kruhu a zkrachovaly nebo se potýkají s insolvencí.

2.3.1 Vývoj finanční a ekonomické krize Již několik měsíců bylo zřejmé, že ve světě probíhá finanční krize. Výhledy jak ekonomů, tak politiků se ale na vzniklou situaci různily a možnému přenosu do naší republiky nepřikládaly takový význam, jaký se naplno projevil v dalších měsících. V prosinci 2008 ČSSD, díky vývoji v okolních státech, si sama iniciativně připravila program na boj s případnou krizí. V jejich návrzích byla například 30% daň pro lidi, jejichž roční výdělek je vyšší než 1,2 mil. Kč, podpora v nezaměstnanosti prvních šest měsíců, vyplacení 13. důchodu, změna při výplatě nemocenské, kdy by se první tři dny mělo hradit 25% mzdy, zavedení šrotovného, snížení snížené sazby z DPH z 9% na 6%, novomanželské půjčky, zvýšení platů ve veřejné sféře a starobních důchodů. Jak je zřejmé, většinou se jednalo o populistické návrhy.

29

Důkazem toho, že nám krize již klepe na dveře, byl novoroční projev prezidenta Václava Klause upozorňujícího, že ČR čeká složitější ekonomická situace. Zároveň ale varoval před přílišným pesimismem, který by naopak celou situaci mohl zhoršit. Tehdejší ministr financí M. Kalousek obyvatele uklidňoval, že v důsledku nižšího deficitu v roce 2008 má Česko dostatečnou finanční rezervu. V lednu 2009 byla sestavena Národní ekonomická rada vlády (NERV) jako poradní orgán předsedy vlády ČR, která měla pracovat na doporučeních v boji s krizí. Z navržených opatření byly například – zrychlení odpisů pro podnikatele, slevy na sociálním pojištění, státní záruky za úvěry pro podnikatele, osvobození nových podniků a podnikatelů od placení záloh na daně z příjmu, zrychlení vratky DPH. Předpovědi růstu HDP v prvních měsících byly následující. Ministerstvo financí nejdříve očekávalo růst 4,8%, v důsledku zhoršeného výhledu se ale z rezervních fondů ministerstev musely přesouvat desítky miliard korun a očekávaný schodek se zvýšil na 73 mld. Kč. Ministerstvo financí upravilo výhled na ekonomický růst v lednu na 1,4%. ČNB předpovídala v únoru 2009 pokles o 0,3% a Evropská komise pokles o 2,7%. V důsledku toho ČNB snížila sazby z původních 2,25% na 1,75%. Očekávalo se rozhýbání úvěrového trhu, ale efekt byl nulový. V prvním čtvrtletí došlo k poklesu mezičtvrtletního HDP o 3,4%, meziročně o 3,4% a míra nezaměstnanosti dosahovala 5,4%. Ekonomika tak zpomaluje razantněji, než se očekávalo a výhledy se nadále zhoršují. Navíc dne 24. března 2009 byla vyslovena nedůvěra vládě Mirka Topolánka. Dne 9. dubna byla sestavena nová úřednická vláda a premiérem byl jmenován Jan Fischer. Tato nová vláda měla dovést ČR do předčasných voleb na podzim 2009. Prognóza dalšího ekonomického výhledu byla následující. Ministerstvo financí očekávalo v dubnu 2009 pokles HDP o 2,3%, ČNB v květnu 2009 o 2,4%. Sněmovna hlasovala o balíčku opatření tedy Zákonu o hospodářském růstu a sociální stability. Prezident ale využil své pravomoci a tento zákon v červenci vetoval s tímto 30

odůvodněním: “Jedná se o zákon, který je diskriminační, nesystémový, s mnohými legislativními chybami a v konečném důsledku s velmi nejistým pozitivním účinkem“ a dále uvedl „Věcně nejproblematičtějším prvkem tohoto zákona je zavedení státního příspěvku při vyřazení automobilu (neboli tzv. šrotovné), jako součást novely zákona o odpadech. Toto opatření je vysoce diskriminační. Upřednostňuje průmysl na úkor jiných sektorů hospodářství a v rámci něj dává přednost krátkodobým zájmům několika silných podniků automobilového průmyslu na úkor jiných odvětví a firem, které nemají tak silné lobbystické zázemí. Tato podpora deformuje trh odvětvově a navíc představuje jen krátkodobé přesunutí poptávky v čase. Její efekt je vysoce diskutabilní. Nelze například zaručit, že občané nevyužijí daný příspěvek na nákup vozidel vyráběných mimo ČR. Český daňový poplatník by tím dotoval automobilový sektor v cizí zemi. Došlo by tím také k selektivnímu omezení skupiny příjemců – mohou žádat jen nepodnikající občané, což nadále snižuje možný pozitivní efekt na výrobu. Zákon zavádí neblahý precedens, a to může vyvolat tlak ostatních odvětví na obdobný způsob podpory.“6 Úspěchem tedy zůstalo schválení slev na sociálním pojištění a insolvenční zákon, který prošel sněmovnou mimo vetovaný zákon. Vzhledem k tomu, že snížení sazeb ČNB v minulých měsících nepřineslo žádné zlepšení a komerční banky se i nadále bránily poskytování úvěrů, přistoupila ČNB k dalšímu snižování a v květnu 2009 snížila úrokovu sazbu na 1,5%. Ve druhém čtvrtletí vykazoval HDP mezičtvrtletní růst o 0,1%, ovšem meziroční klesl už o 5,5%. Míra nezaměstnanosti se vyšplhala na 6,3%, což znamenalo v meziročním srovnání úbytek 62 tisíc pracovních míst. V září se podařilo přehlasovat prezidentovo veto k Zákonu o hospodářském růstu a sociální stability. Díky rozhodnutí Ústavního soudu o stížnosti poslance M. Melčáka se zrušilo rozhodnutí o zkrácení volebního období Sněmovny a volby, které se měly konat v říjnu, se budou konat až v květnu 2010. I když politické strany jsou nemile překvapeny, veřejnost tento krok vítá. Úřednické vládě roste obliba a veřejnost jí důvěřuje.

6

Prezident ČR, http://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/6182.shtml

31

Ve třetím čtvrtletí je slyšet od některých ekonomických analytiků, že hospodářské oživení je na obzoru. Ministerstvo financí v červenci 2009 odhaduje pokles ekonomiky o 4,3% a ČNB zhoršila svůj ekonomický výhled proti květnu 2009. V srpnu tedy odhaduje ekonomický pokles 3,8%. V srpnu opět ČNB snižuje sazby, a to na 1,25%. Komerční banky opět tuto snahu ignorují. Třetí kvartál ukazuje mezičtvrtletní růst HDP 0,8%, meziroční pokles 4,1%, míra nezaměstnanosti se zvýšila na 7,3%. Oproti optimismu z druhého čtvrtletí, který počítal s mírným růstem na konci roku a na začátku roku 2010, se nyní mění výhled a předpokladem je stagnace či opět menší propad. V září také skončil se svou prací NERV a jako výsledek své práce předložil komplexní opatření, která zahrnují politickou i ekonomickou sféru. Ministr financí E. Janota připravuje rozpočet na rok 2010, ve kterém se počítá se schodkem 163 mld. Kč. Tento balíček zahrnuje zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty a zvýšení nižší sazby DPH z 9% na 10%. Zároveň nechce zvýšit důchody, dávky v nezaměstnanosti a přídavky na děti, ale také nesnižuje rodinné příspěvky a nezavádí novou sazbu daně pro lidi s vyšším příjmem. V prosinci opět ČNB snižuje úrokovou sazbu na 1%, což je nejnižší hodnota v historii. Ministertvo financí předpovídá v říjnu 2009 pokles ekonomiky o 5%, ČNB v listopadu 4,4 %, Evropská komise v listopadu 4,8%, Mezinárodní měnový fond v říjnu 4,3%. Na příští rok MMF uvádí již růst ekonomiky 1,3%. V prosinci 2009 průmysl po roce a dvou měsících vykazuje mírný růst. Toto číslo ale neukazuje konec krize, jelikož se porovnává s propadem v listopadu 2008, kdy byl zaznamenán rekordní pokles, a to necelých 17%. O zastavení propadu bychom mohli hovořit až po meziročním růstu 10% několik měsíců po sobě. Současně je zaznamenáván o 11% větší počet zahraničních zakázek. Jedná se ale o zkreslený výsledek, ve kterém se zobrazují výsledky státních intervencí, jako je například německé šrotovné. V posledním čtvrtletí roku 2009 byl meziroční pokles HDP 4,5 %, což bylo pro většinu neočekávaný propad. Celkově ekonomika v roce 2009 klesla oproti roku 2008 o 4,1%. Loňský rok byl nejhorší recesí v historii České republiky. Před ještě větším propadem nás

32

ochránilo šrotovné v okolních zemích. Nyní efekt tohoto stimulačního opatření pominul a je otázkou, jaký to bude mít vliv na naši ekonomiku v následujících měsících. Z návrhu na rozpočet 2010 v prosinci nezbývá skoro nic, vše bylo řešeno pozměňovacími návrhy, změnila se tedy struktura navrhovaného rozpočtu. Oproti návrhu tedy bylo odsouhlaseno navýšení výdajů na sociální služby, zachování platů ve státní správě a v regionálním školství, dorovnání přímých plateb zemědělcům. Naopak dojde k snížení výdajů do státního fondu dopravní infrastruktury, na správu státního dluhu, nemocenské dávky a na důchodový systém. Jedná se ale o mandatorní výdaje, takže pokud se v průběhu roku ukáže zvýšení těchto výdajů, stejně budou muset být uhrazeny. Proto se očekává, že schodek 162,7 mld. korun zřejmě nebude dodržen. Schodek má být uhrazen emisí dluhopisů v celkové výši 153,2 mld. korun a zbytek má být uhrazen z půjčky Evropské investiční banky. 2.3.2 Vývoj v různých sektorech V roce 2009 se propadla průmyslová výroba o 12,7%. Na poklesu se podílel nejvíce pokles výroby strojů a zařízení. Kovovýroba se propadla dokonce o 21,8%. Stavebnictví zaznamenalo pokles o 0,6% Toto odvětví se rozděluje na dvě části, a to na inženýrskou výstavbu a na pozemním stavitelství. Právě v pozemním stavitelství byl zaznamenán pokles o 8%. Tuto činnost mají společnosti zastoupeny v portfoliu z 85%. Stavebnictví zároveň vykazuje snížení počtu pracovních míst o třicet tisíc. Tuto část tvořili z jedné třetiny cizinci. Tento trend bude i nadále, podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava Matyáše, pokračovat. Pomyslného dna se ještě stavebnictví bohužel ale nedotklo. Tržby maloobchodních prodejců klesly v roce 2009 meziročně o 4,3 %. Největší propad zaznamenali prodejci u zboží dlouhodobé spotřeby např. automobilů, elektrospotřebičů, nábytku. Lidé mají obavy z dalších úvěrů, které ke koupi zmíněného zboží využívají. V prosinci 2009 se propad tržeb maloobchodníků zmenšil. Oproti listopadu vzrostl prodej o 0,9%. Na příznivém výsledku se podepsaly hlavně nákupy na Vánoce. Maloobchodníci očekávají i v dalších obdobích stejný trend, tedy pokles. Hlavní příčinou poklesu bude nezaměstnanost a zadluženost domácností.

33

„Zahraniční obchod zaznamenal v roce 2009, v porovnání s rokem 2008, značný pokles. Vlivem meziročního snížení vývozu o 13,8 % a dovozu o 17,7 % klesl obrat zahraničního obchodu o 15,8 % (769,5 mld. Kč). Na jeho meziročním snížení se podílel propad vývozu 44,5 % a dovozu 55,5 %. Bilance zahraničního obchodu skončila přebytkem 152,0 mld. Kč, který byl meziročně o 84,8 mld. Kč větší.“7 Přebytek zahraničního obchodu byl způsoben hlavně již zmiňovaným šrotovným a nízkou cenou ropy. Od roku 2005 je to nejlepší výsledek. Na počátku roku 2010 opět automobilový průmysl vykazuje tendence k poklesu zakázek oproti konci roku 2009. Průmysl jako celek by ale měl v prvním pololetí 2010 opět růst o 5-6 % ve srovnání s nejhorším propadem na počátku roku 2009. Nyní se nachází výkonnost průmyslu na úrovni ledna 2005. Úrovně z pololetí v roce 2008 zřejmě podle analytiků dosáhne opět až v roce 2011. Nejhůře jsou na tom nyní společnosti, které jsou zaměřené na zpracování kovů a hutnictí, a dále pak orientované na vývoz do Ruska a Ukrajiny. Zde se potýkají s poklesem poptávky a platební neschopností. ŠKODA AUTO a.s. v roce 2008 také zaznamenala oproti předchozímu roku propad. Tržby oproti minulému roku vykazovaly pokles o 9,8 % a činily v celkové výši 188,5 mld. Kč. Zisk také klesl, a to o 30%. Podle člena představenstva Holgera Kintschera byl tento vývoj způsoben hlavně kurzem koruny vůči euru a dolaru. V roce 2009 pomohlo společnosti zavedení šrotovného v Německu, kde byl meziroční nárůst prodeje o 57,3%. V Číně to byl nárůst dokonce o 107%, kde také byly poskytnuty subvence ze strany státu. Nicméně výhled na rok 2010 není příliš „růžový“. Účinek šrotovného skončil a společnost se rozhodla omezit výrobu a v průběhu roku propustit až 2400 agenturních zaměstnanců. V roce 2009 klesala také bytová výstavba. Oproti předchozímu roku klesla u bytových domů meziročně o 34%, u rodinných domů o 22%. Důvodem je ekonomická recese, ale také ztížení podmínek při získávání úvěru. Banky kladou důraz na větší kapitálovou účast samotných investorů a vyšší počet předprodaných bytů před započetím výstavby. Společnost i nadále vyčkává s nákupem nemovitostí s očekáváním dalšího snížení cen. Tato situace má významný vliv na developerské firmy, které odkládají své projekty na

7

Český statistický úřad, http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/6003-09 - únor 2009

34

neurčito. Podle analytiků má stavební průmysl to nejhorší ještě před sebou. Na českém realitním trhu s rezidencemi je nyní mrtvo. Dá se očekávat, že nastartování tohoto segmetnu nebude lehké, protže rok 2007, kdy vypukl rezidenční boom, na sebe nabalil část poptávky z dalších let. Developeři pozastavili výstavbu nových bytů, jelikož poptávku nechtějí podporovat vysokými slevami. Raději vyčkávají na dobu, kdy bude trh ochoten akceptovat jejich ceny. Se společností CRYSTALEX a.s. ze skupiny Bohemia Crystalex Trading bylo 22. září 2008 zahájeno insolvenční řízení a v lednu 2009 byla nucena ukončit výrobu úplně. Věřitelé společnosti veškeré její finanční prostředky vybrali a nezbylo ani na platy zaměstnanců. Ukončení výroby bylo nezbytné a dotklo se 1300 zaměstnanců. V březnu 2009 bylo rozhodnuto o prohlášení konkursu. Obnovy výroby se dočkal nový Crystalex CZ, s.r.o. v lednu 2010, poté, co ho koupila společnost CBC Invest ze Světlé nad Sázavou. Poskytla tak práci 250 propuštěným pracovníkům. O další rozšíření výroby rozhodne situace na trhu. V roce 2009 se měly zprivatizovat ČSA. Po zveřejnění podmínek se do tendru přihlásili čtyři zájemci - konsorcium Unimex a Travel Service, Odien, Air France-KLM a Darofan. Nakonec zůstal jako jediný zájemce konsorcium Unimex a Travel Service. Po zveřejnění problémů, které v průběhu prvního pololetí 2009 vypluly na povrch, nabídlo za aerolinky pouze miliardu korun. V říjnu vláda od privatizace odstoupila. V pololetí 2009 totiž vykázaly aerolinky ztrátu ve výši 1,826 mld. korun a na konci roku počítají se ztrátou 3,3 mld. ČSA započala restrukturalizaci, aby se společnost stabilizovala. Opatření zahrnuje zrušení některých linek, získání úvěrů, prodej tří letadel a i personální změny, tedy propouštění a snižování platů. U pilotů se mzda sníží o 30%, u ostatních zaměstnanců o 15%. Podle společnosti Creditreform bylo v minulém roce podáno 5255 návrhů na insolvenční řízení u firem a na osoby samostatně výdělečně činné. Oproti roku 2008 je tento nárůst o 54%. Také nárůst konkurzů byl značný a zasáhl 1553 firem, nedosahoval ale rekordní výše z roku 2000, což bylo 2491 prohlášených konkurzů. V roce 2008 jich bylo „pouhých“ 1141. Naopak 1549 insolvenčích návrhů bylo zamítnuto pro fatální nedostatek majetku a subjekt byl vymazán z obchodního rejstříku. Neuvěřitelný nárůst návrhů na insolvenční řízení zaznamenaly fyzické osoby. V roce 2008 bylo návrhů 1936, v roce 2009 tento trend 35

dále stoupal a dosáhl počtu 4237. V roce 2009 požádalo o oddlužnění 3330 osob, vyhověno bylo v 65% případech. Na konferenci Asociace českých pojišťovacích makléřů, které jsem se dne 20. října 2009 zúčastnila, vystoupil viceguvernér České národní banky Ing. Miroslav Singer a zhodnotil situaci právě na pojistném trhu. Tohoto finančního segmentu se hospodářská krize nedotkla a naopak zaznamenal mírný růst. Podle České asociace pojšťoven činil objem celkového upsaného pojistného v roce 2009 139,9 mld. Kč, což znamená meziroční růst o 2,5%. Neživotní pojištění stagnovalo a u havarijního pojištění vozidel byl zaznamenán naopak meziročně pokles o 2%. Vývoj v tomto segmentu souvisí s poklesem automobilového průmyslu a prodeje nových vozidel. Růst na pojistném trhu byl poháněn životním pojištěním. Přesnější informace o průběhu na pojistném trhu budou známy po 31. březnu 2010. K tomuto datu musejí zprostředkovatelé předložit výkaz své činnosti zahrnující objem uzavřených obchodů za kalendářní období. 2.3.3 Ekonomické ukazatele Vývoj nezaměstnanosti je zřejmý z následujících grafů. Společnosti se snaží optimalizovat svoje náklady a často jsou nuceny snížit počet zaměstnaných, aby předešly možnému krachu. K tomuto kroku se odhodlají poté, co ostatní možnosti, jako je například omezení pracovní doby, selhají. Z grafu uchazečů o volná místa je vidět, jak se rozevírají nůžky mezi volnými místy, jejichž počet se snižuje, a uchazeči, kteří nová místa hledají. Graf č. 17 – Uchazeči a volná pracovní místa Uchazeči a volná místa (od 07/2004) 600000

500000

400000

300000 Uchazeči Volná místa

200000

100000

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/analyzy_csu, vlastní graf

36

01/2010

10/2009

07/2009

04/2009

01/2009

10/2008

07/2008

04/2008

01/2008

10/2007

07/2007

04/2007

01/2007

10/2006

07/2006

04/2006

01/2006

10/2005

07/2005

04/2005

01/2005

10/2004

07/2004

0

Míra nezaměstnanosti dosáhla v lednu 2010 9,8%. Nejvyšší nezaměstnanost je v okrese Jeseník, Hodonín, Znojmo. Tyto okresy vykazují míru nezaměstnanosti vyšší než 17%. Naopak nejnižší zaznamenaná je v okresech Praha, Praha–východ, Praha-západ, kde se pohybuje pod 5 %. Graf č. 18 – ČR míra nezaměstnanosti v % ČR míra nezaměstnanosti (%) 12,0

10,0

8,0

6,0

4,0

2,0

0,0 01/07

03/07

05/07

07/07

09/07

11/07

01/08

03/08

05/08

07/08

09/08

11/08

01/09

03/09

05/09

07/09

09/09

11/09

01/10

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/analyzy_csu, vlastní úprava

Následující graf ukazuje vývoj HDP od roku 2007 až do konce roku 2009. Oproti roku 2008 kleslo v úhrnu za celý rok HDP o 4,1%. Pokles byl způsoben propadem zpracovatelského průmyslu a následně také v podnikatelské sféře – stavebnictví a obchod. Většímu propadu zamezilo zvýšení přírůstku v pojišťovnictví, peněžních službách a v telekomunikacích. Graf č. 19 – ČR růst HDP v % ČR - růst HDP (%) čtvrtletně

10,0 8,0

7,6 5,9

6,0

5,7

5,4

4,0

3,1

3,5

2,2 2,0

0,5

0,0 -2,0

-4,0

-3,1 -4,0 -4,9

-6,0 1.Q07

2.Q07

3.Q07

4.Q07

1.Q08

2.Q08

3.Q08

4.Q08

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/analyzy_csu, vlastní úprava

37

1.Q09

2.Q09

-4,5 3.Q09

4.Q09

Za celý rok 2008 byla průměrná inflace 6,3 %. V roce 2009 to bylo již pouhé 1%. Na výsledku se podílel hlavně pokles cen potravin, nealkoholických výrobků, pohonných hmot a automobilů. Graf č. 20 – ČR míra inflace v %

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/analyzy_csu, vlastní úprava

2.4 MAĎARSKO 2.4.1 Vývoj ekonomické a finanční krize Stát, který kvůli následkům krize musel jako první zažádat o mezinárodní pomoc. Opět je zde vidět jakým způsobem se přelila krize z USA do dalších zemí. Ukázalo se dost citelně zranitelné i přesto, že vykazovalo konstantní roční růst HDP od roku 2002, a to v průměru 4%. Ekonomika byla ale poháněna úvěrovým růstem. Především, jako to bylo u Islandu, v cizích měnách. Opět bylo příčinou hlavně vysoké úročení maďarského forintu. Téměř třetina úvěrů byla poskytnuta v EUR a ve švýcarských francích. S příchodem krize začal kurz forintu rapidně klesat. Subjekty, které své investice a potřeby financovaly úvěrem v cizí měně, nejsou schopny pokles forintu ustát. Maďaři si zvykli, stejně jako Islanďané, většinu věcí dlouhodobé spotřeby pokrývat právě těmito úvěry. Jednalo se o půjčky na auta, nemovitosti, ale i ostatní spotřebitelské úvěry. Obyčejní lidé byli od hypotečních makléřů stále ujišťováni, že euro či švýcarský frank nemůže jen tak zpevnit. V budoucnu se ukázalo, jak jsou tyto předpoklady liché. Nyní jsou tedy někteří na pokraji svých finančních možností a na počátku platební neschopnosti. Na dluh nežili jen občané, ale i celý stát. Zkrátka půjčovat si bylo v Maďarsku normální. Následným rizikovým faktorem

38

je tedy i značný deficit státního rozpočtu, který se táhne již mnoho let. I v komunismu vykazoval tento „nejveselejší barák východního bloku“ (jak bylo Maďarsko označováno), deficit. Pro investory je takový stav veřejných financí velice špatný signál a své další investice v zemi omezují. Maďarsko krize zasáhla nejcitelněji ze států střední a východní Evropy. Obyvatelstvo má nízkou zaměstnanost, která se pohybuje okolo 50% (Česko 60%). Příčinou tak nízkých hodnot je ojedinělá sociální síť. Maďarsko po pádu komunismu zažilo skokový přechod k tržní ekonomice díky rychlé privatizaci. Zahraniční investoři kladli důraz na využití moderní technologie a dávali přednost mladým pracovníkům před staršími bez zkušeností z tohoto odvětví. To mělo v polovině devadesátých let za následek nárůst nezaměstnaných. Reakcí vlády na tuto skutečnost bylo zvýšení minimální mzdy (Maďarsko patří k zemím s nejvyšší minimální mzdou). Na počátku 21. století se parlamentní strany předháněly v získávání případných voličů a své sliby směřovaly na jednoduché, ale populární kroky. Levicová strana, která ve volbách zvítězila, neváhala svoje sliby splnit. V roce 2002 se tak například značně zvýšily platy státních zaměstnanců, a to o 50%. Později byly odsouhlaseny 13. platy a dalším krokem byly různé sociální podpory a benevolence při získávání invalidních důchodů. Proto nyní Maďarsko čítá kolem 840 tisíc invalidů. Tento stav nebyl zaznamenán ani v poválečném období. Vytvoření takové sociální sítě je kompenzace za vysoké daňové zatížení, které v roce 2008 dosahovalo 40 %. U sociálního pojištění byla od roku 2007 zavedena dvouletá úleva pro zaměstnavatele při přijetí do pracovního poměru zaměstnance z nejrizikovějších skupin např. lidé starší 50 let, dlouhodobě nezaměstnaní. Na konci roku 2008 Maďarsko ochromila stávka železničářů a letištního personálu. Důvodem bylo zvýšení platů a jednorázová odměna z privatizace části státní železniční nákladní dopravy a zrušení některých tratí. I když jsou zde stávky docela časté, proti této se ostře ohradila vláda a označila ji za krajně nezodpovědnou, protože už bylo téměř jisté, že Maďarsko nečekají žádné časy v blahobytu. 2.4.2 Ekonomické ukazatele V roce 2007 byl schodek státního rozpočtu ve výši 5,5 % HDP a vládní dluh činil 66% HDP. V roce 2009 již schodek klesl a dosahoval „pouhých 3,6%“ HDP. Podle analytiků by 39

Maďarsko, po tom, co si prošlo tak finančně kritickou minulostí a dokázalo docela úspěšně zlepšit stav veřejných financí, mohlo přijmout euro již v roce 2014. V říjnu 2008 byla donucena centrální banka Maďarska drasticky zvýšit úrokové sazby kvůli slábnoucímu forintu, který se v té době pohyboval okolo 280 HUF/EUR. Zvýšení bylo o 3% na 11,5 %. Odvrátit ale oslabení forintu nedokázala. Forint padl 6. března 2009 na své historické minimum a dostal se na 317,45 EUR/HUF. Graf č. 21 - Vývoj kurzu HUF/EUR

Zdroj: http://www.patria.cz/CurrenciesRates/HUF/EUR/detail.aspx

Díky zlepšující se ekonomické situaci ale nezůstaly úrokové sazby dlouho příliš vysoké a v březnu 2010 již dosahují po čtvrtém snížení rekordního minima a tj. 5,5%. Maďarsko obdrželo na konci roku 2008 na boj s krizí finanční injekci od Evropské unie, Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v celkové výši 25 mld. USD. Evropská unie pomůže s 8,1 mld. USD, Světová banka 1,3 mld. USD a MMF se bude podílet nejvyšší částkou, která činí 15,7 mld. USD. Peníze by měly pomoci v celkové stabilizaci veřejných financí a zajištění dostatečné likvidity. Půjčka byla poskytnuta proti závazku, že stát v letech 2009 a 2010 uspoří na výdajích 4,6 mld. EUR. I přes poskytnuté půjčky se situace stávala neúnosnou. Dne 30. března 2009 snížila ratingová agentura Standard & Poor´s rating Maďarska z dosavadních „bídných“ BBB na ještě horší a to BBB-. Pro tržní subjekty je to jasná zpráva. Maďarsku se nedaří dobře a riziko případných investic je příliš veliké. Země se dostala na pomyslné dno investičního

40

pásma. Banky se snažily přilákat vklady a na některých účtech poskytovaly i 14% úroky, přitom sazba centrální banky je 8%. Banka K&H Bank přestala, ze strachu z neschopnosti obyvatel splácet, poskytovat od srpna 2009 další půjčky. V prvním čtvrtletí 2009 se meziročně HDP propadlo o 6,7% a druhém čtvrtletí o 7,5% Následoval další pokles, který se zmírnil až ve čtvrtém čtvrletí, a to na 4% oproti stejnému období roku 2008. Graf č. 22 - Maďarsko růst HDP v % Maďarsko - růst HDP (%) čtvrtletně 4,0 2,6 1,8

2,0

1,0

0,8

2,2 1,4

0,7

0,0

-2,0 -2,5 -4,0 -4,0 -6,0 -6,7 -8,0

-7,5

-7,1

-10,0 1.Q07

2.Q07

3.Q07

4.Q07

1.Q08

2.Q08

3.Q08

4.Q08

1.Q09

2.Q09

3.Q09

4.Q09

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/Economics/GDP-Growth-Annual.aspx?Symbol=HUF, vlastní úprava

V roce 2009 se navíc očekával vzestup nezaměstnanosti, která přitom v předchozím roce dosahovala výše 8%. Podle dosavadních neoficiálních výsledků opravdu dosáhla nezaměstnanost rekordní výše 10,5%. Číslo představuje nejhorší výsledek za posledních 13 let. I zde má hospodářská situace svou politickou dohru. V březnu 2009 raději odstoupil ze své funkce premiér Ferenc Gyurcsány. Snažil se o stabilizaci veřejných financí a o schválení v parlamentu některých ekonomických reforem, ale to se mu nepodařilo. Stejně jako se mu nepodařilo protlačit žádnou pořádnou reformu od svého nástupu. Tuto neschopnost vzal jako svoji osobní prohru a požádal o vyslovení nedůvěry. Na jeho místo byl jmenován v dubnu dosavadní ministr národního rozvoje a hospodářství Gordon Bajnai. Tento krizový

41

manager představil svůj plán, který se opírá hlavně o zrušení třináctých platů. V dubnu 2010 čekají Maďarsko řádné volby. Graf č. 23 - Maďarsko míra nezaměstnanosti v % Maďarsko míra nezaměstnanosti (%) 12,0

10,0

8,0

6,0

4,0

2,0

0,0 01/07

03/07

05/07

07/07

09/07

11/07

01/08

03/08

05/08

07/08

09/08

11/08

01/09

03/09

05/09

07/09

09/09

11/09

01/10

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/Economics/Unemployment-rate.aspx?Symbol=HUF

Nejvýraznějším bankrotem v zemi cukráren je označován bankrot nejstarší cukrárny Caflish, která ve městě Pécs působila již 220 let. Stejně jako Island i Maďarsko se potýká s vysokou mírou inflace. S jejím snižováním má problémy, ačkoliv je to podmínkou přijetí eura. Graf č. 24 – Maďarsko míra inflace v %

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/Economics/Inflation-CPI.aspx?Symbol=HUF

42

2.5 ČÍNA 2.5.1 Vývoj finanční a ekonomické krize Jako Čína je označována Čínská republika (Tchaj-wan) současně s Čínskou lidovou republikou (pevninská Čína). Čínskou republiku jako oficiální, samostatnou jednotku, vnímá ale pouze 23 států. Pro účely této práce je označení Čína vnímáno jako ČLR. Problém při zpracování informací o tomto státu byl v nejistotě poskytovaných statistických údajů, které poskytují světu sami představitelé Čínské lidové republiky. Od 1. října 1949 (vznik ČLR) se snaží Čína uplatňovat v hospodářství socialistický systém. Vzorem byla tehdejší SSSR. Po špatných zkušenostech a nulových výsledcích ustupuje od tohoto systému a v 70. letech, kdy navazuje užší vztahy s USA, začíná implementovat prvky kapitalismu. Za vlády Teng Siao-pchinga (1981- 1989), který se stal nástupcem Mao-Ce-tunga, bylo umožněno dělníkům otevřít si svoje malé podniky a provozovat živnost. Jde o krok, který neunikl investorům a Čína se začínala otevírat zahraničnímu trhu a naopak. Přece jen viděli obrovský potenciál, který tento socialistický tržní systém s téměř 1,3 mld. obyvateli, představuje. Politicky se ale nic nezměnilo. Stále se jedná o systém ostře sledovaný a pod kontrolou komunistického vedení. Jako výborný krok se ukázalo přistoupení do Světové obchodní organizace za vlády Ťiang Ce-mina (1993-2003) dne 11. prosince 2001. ČLR byla označována jako „výrobní motor“ a naproti ní stála ekonomika USA jako „motor spotřební“. Při přílivu kapitálu od počátku roku 2000 udržuje Čína kurs jüanu vůči dolaru pevný. Pokud by se země rozhodla jít cestou plovoucích kurzů, hrozilo by výrazné zpomalení růstu exportu. Čína se vydala druhou cestou a díky podhodnocenému jüanu jim dolarové přebytky zůstávají na účtu. Nyní díky tomuto kroku vlastní devizové rezervy ve výši 2391 mld. dolarů. Má tedy oprávněný strach z emise nových dolarů, což by mohlo vést k růstu inflace v USA, a tím znehodnocení jejich rezerv držených v USD. V rezervách také vlastní obrovské množství zlata, jak je vidět na následujícím grafu.

43

Graf č. 25 - Rezervy ve zlatu a cizí měně Gold/Foreign Exchange Reserves 30000

25000 20000 15000

10000 5000 0

Gold (10000 fine troy ounce)

For. ex. reserves (100 mil. USD)

Zdroj: http://www.pbc.gov.cn/english/diaochatongji/tongjishuju/gofile.asp?file=2009S09.htm, vlastní graf

I přesto, že její ekonomika roste, tak konec roku 2008 odhalil pomalejší růst, než se čekalo. Jde o nejpomalejší růst za posledních pět let. Desítky malých a středních podniků byly nuceny redukovat počet zaměstnanců. Důvodem je boj s klesající spotřebou a exportem. V roce 2008 tvořil export 59% na HDP. V dubnu 2009 ale Čína přiznala klesající export, a to o 26% oproti roku 2008, hlavně v důsledku omezení spotřeby ze strany USA a Evropské unie, se kterými má největší kladné saldo. Při poklesu exportu se rozhodla Čína zaměřovat na vnitřní trh a zavedla stimulační opatření – viz. kapitola opatření. Graf č. 26 – Čína růst HDP v % Čína růst HDP (%) čtvrtletně 14,0

13,0

12,6 11,5

12,0

11,2 10,7

10,6 10,1 10,0

9,1

9,0 7,9

8,0

6,8 6,2 6,0

4,0

2,0

0,0 1.Q07

2.Q07

3.Q07

4.Q07

1.Q08

2.Q08

3.Q08

4.Q08

1.Q09

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/Economics/GDP-Growth.aspx?Symbol=CNY

44

2.Q09

3.Q09

4.Q09

Ukazatel nezaměstnanosti, jak ho známe, nabývá průměrné hodnoty 4,3% za poslední tři měsíce. Během krize přišlo o práci 40 milionů dělníků, kteří nemohou najít uplatnění ve městech, a proto se vrací na venkov. Jako podpora pro tyto nezaměstnané mají sloužit rekvalifikační kurzy. V kolektivních zemědělských družstvech se například učí pěstovat houby a ženy se učí být chůvami. Ti, kteří v podnicích setrvávají, nedostávají včas své výplaty, a nebo se jim podstatně snižují. Skutečností je i to, že dle Světové banky pod hranicí chudoby žije 207 milionů obyvatel, kteří musí vystačit s méně než 1,25 dolarů na den. Roční míra nezaměstnanosti za rok 2009 byla 4,3%, což je růst oproti roku 2008 o 0,1%.8 Během roku 2009 se tisíce vysokoškoláků upsalo výkonu v armádě, aby se vyhnulo problému s nezaměstnaností. Vysokoškolsky vzdělaných lidí je tu příliš mnoho na to, aby našli v zemi uplatnění. V 90. letech zde vyrostlo nespočet vysokých škol, které chrlí miliony studentů, a ti pak nejsou v takové konkurenci schopni si nalézt místo. Raději proto volí jistotu - práci v armádě. I přes zhoršující se ekonomické výhledy země neopustila své vojenské zaměření a rozhodla se zvýšit rozpočet ministerstva obrany o 15%. Podstatným a viditelným problémem pro zahraniční investory je všudypřítomná korupce. Úředníci, kteří zde mají veliký vliv, nepobírají odpovídající mzdu a to je živná půda pro korupci. Ročně je zde kvůli korupci vyšetřováno zhruba 150 000 úředníků. Některé pak čeká za tento delikt trest smrti. Policie zde není nezávislým orgánem a podléhá politické moci. Ruku v ruce se stimulačním opatřením na podporou prodeje vozů a státními výdaji do infrastruktury jde poptávka po ropě (viz. kapitola zavedená opatření). Ta roste pozvolna od počátku roku, kdy zažila mírný pokles. Poptávka vzrostla meziročně o 7,7 %, proto Čína poskytla půjčky ve výši 41 mld. USD ropným společnostem v Brazílii, Rusku a Venezuele za příslib dodávek ropy. Země musí hledat neustále nové a nové trhy s nerostnými surovinami, aby udržela svůj vývoj. Půjčku ve výši 19,5 mld. USD získala také australská důlní společnost. Zatímco jiné státy se potácejí v recesi, Čína využívá nízkých cen komodit a investuje po celém světě. Největší zájem má o telekomunikační, informační, zpracovatelský a důlní průmysl. Své „přebytečné“ dolary využila ve vztazích s Německem. 8

National Bureau of Statistics of China, http://www.stats.gov.cn/was40/gjtjj_en_detail.jsp?searchword=unemployed&channelid=9528&record=1

45

V březnu 2009 se na německo-čínském hospodářském fóru rozhodli zástupci čínských firem podpořit německý průmysl, hlavně automobilový a informační techniky miliardovými zakázkami. Jednalo se především o zakázky pro společnosti Nokia, BMW a Volkswagen. Čínská Sinopec Group získala za 8,1 mld. USD kontrolu nad švýcarskou společností Addax Petroleum. Čína investuje i do Afriky, kdy její investice v roce 2003 činily 75 milionů USD, v roce 2008 to už bylo 5,5 mld. USD, v roce 2009 7,8 mld. USD přímých investic. V Leshotě jsou postaveny textilky, které zaměstnávají místní obyvatele. I když jsou zde Čínané vnímáni jako velice úspěšní podnikatelé, objevuje se proti nim stále častěji kritika. Důvodem je udržování nízkých mezd, požadavky kladoucí důraz na vysokou pracovní nasazenost, špatné pracovní podmínky a stále se rozšiřující aktivity na africkém trhu. V říjnu byla zveřejněna informace o tzv. Programu spolupráce mezi Ruskem a Čínou. Jedná se o cca 200 projektů, na kterých by spolupracovaly. Většina z nich by probíhala na území Ruska. Vývoz z Ruska do Číny v současné době tvoří z 90% suroviny a polotovary. V říjnu 2009 došlo k otevření první burzy pro soukromé firmy malé a střední velikosti. Vzorem byl americký Nasdaq. Bude se zde obchodovat převážně s akciemi farmaceutických, energetických a informačních společností. Otevření takového druhu burzy země odkládala. Obávala se poklesu cen akcií, což se nepotvrdilo, naopak. Navíc by měla přilákat další zájemce. Vzledem ke svému neustálému hospodářskému růstu je Čína největším emitentem skleníkových plynů. Peking si tedy dal za úkol podporovat čisté technologie a během deseti let by se měla stát tato země největším producentem větrné energie. Bohužel skutečnost je odlišná. Podstatná část průmyslu využívá stále fosilních paliv. Veliké částky získává tak Čína z prodeje emisních povolenek, protože úmyslně omezuje vlastní finanční podporu větrných elektráren. Čínský ekologický projekt pak obdrží zisky z prodeje těchto povolenek ve světě. Některé části mají problémy s přísunem dostatku pitné vody, znečištění řek a jezer je otřesné. Mezi třiceti nejznečištěnějšími městy na světě je 20 čínských. Přitom stále více poukazují čínské podniky na to, že tyto negativní jevy mají příčinu v západní poptávce. Snížení produkce skleníkových plynů v USA a v Evropě není docíleno pouze díky opatřením zavedených v těchto zemích, ale hlavně kvůli přesunu výroby do Asie a převážně do Číny. 46

Významnou roli v dalším vývoji hrají vztahy mezi USA a Čínou. Na počest 60. let výročí vítězství komunistů v Číně se v USA budova Empire State Building zbarvila rudě. I to dokazuje, jaké poměry panují mezi těmito velmocemi. Na náměstí Nebeského klidu v Číně by určitě na výročí Dne nezávislosti USA nevyvěsili americkou vlajku. Zřejmě bude tedy platit prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy, že vztahy mezi Spojenými státy a Čínou budou utvářet 21. století. Při své návštěvě americký prezident také zdůraznil, že by se obě země v budoucnu měly vyhnout protekcionismu, jak tomu bylo dosud. Dříve podstatný problém, jakým je dodržování lidských práv v Číně, se pod tíhou současné krize stahuje do ústraní a státy, které dříve právě v této otázce Čínu kritizovaly, se nyní ozývají jen opatrně. Nejdůležitější je rozhýbat světovou ekonomiku a bez Číny by to nešlo. Čína se ale ukazuje zatím jako nedůvěryhodný partner. Svoji měnu stále udržuje podhodnocenou, a i přes intervence USA dostatečně neuvolnila svůj trh pro zahraniční investory, jak tomu přislíbila na schůzce mezi oběma zeměmi. Společnost Google v lednu 2010 oznámila, že eviduje útoky na schránky čínských disidentů, kteří bojují za lidská práva. Z tohoto činu obviňuje hackery podporované čínskou vládou. Peter Barron, šéf komunikace a vnějších vztahů společnosti Google: "Tyhle útoky stejně jako stálý dohled nás vedly k tomu, že nebudeme chtít připustit další cenzurování výsledků vyhledávání v našem vyhledávači. Přehodnotíme naše obchody v Číně."9 I přes toto stanovisko se Google z čínského trhu nestáhl a dál své výsledky cenzuruje. Opět údajně obnoví svá jednání s čínskou stranou, protože do dnešního dne nepodal žádné důkazy o tom, že útoky byly provedeny právě z Číny. Zatím to tedy vypadá, že Google se v svém jednání unáhlil a naopak si uvědomil, že by mohl přijít o zhruba 380 milionů uživatelů na čínském trhu. Mezi zeměmi je cítit napětí i poté, co přerušila s USA vojenský dialog kvůli záměru dodat do Tchaj-wanu zbraně za miliardy dolarů. Pohrozila, že v takovém případě na dodávku zbraní uvalí sankce. Dalším požadavek ze strany této asijské mocnosti je, aby prezident B. Obama neuskutečnil schůzku s tibetským duchovním vůdcem Dalajlamou. Americký prezident o zrušení schůzky ale vůbec neuvažoval a k setkání nakonec, i přes nelibost čínských představitelů, došlo.

9

ČT24, http://www.ct24.cz/media/77895-cina-trva-na-statni-kontrole-nad-internetem

47

Graf č. 27 – Čína míra inflace v %

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/Economics/Inflation-CPI.aspx?Symbol=CNY, vlastní úprava

Také Čína se v roce 2009 potýkala s deflací. Ceny zboží a služeb meziročně nerostou, ale klesají. Vývoj na počátku roku 2010 ale naznačuje mírný obrat. Současný vývoj ekonomiky také přeje individuálnímu zbohatnutí. Dolarových miliardářů v Číně přibylo a počtem ji řadí za USA. Oficiálně je známo, že jich je 130, ale skutečné číslo bude daleko vyšší. I přes dřívější snahu komunistické strany omezovat bohatství jednotlivců se nyní ukázalo, že jedna třetina miliardářů je právě členem této strany.

48

3. Zavedená opatření v boji proti krizi V této části je nutné uvést, že většina světových ekonomik se potýkala, a zároveň stále potýká, se zhoršenou ekonomickou situací. V důsledku toho jsou příjmy nižší, než se očekávalo za normálních okolností a výdajová strana oproti tomu vzrostla. Je to díky opatřením, jako jsou například výdaje na sanaci bank, zvyšování vládních výdajů (podpora zaměstnanosti a jiné transfery). Otázka je, ale kdy s touto podporou přestat. Veškerá opatření, která jsou níže uvedena a která přenesla země do praxe, nezaručují neopakování krize v budoucnu. Jsou to pouze reflexe na současnou krizi. Každý stát se jinými prostředky snaží o to, aby se krize neprohlubovala a aby zmírnil její dopady.

3.1 USA V USA přistoupily k různým stimulačním opatřením a Obamova administrativa navrhla několik možných regulací. Mezi stimulační opatření se řadí zavedení státního příspěvku na nákup nového vozidla oproti zničení starého. Tzv. šrotovné (Clash for Clunkers) za 3 mld. dolarů byl propadák. Toto opatření mělo povzbudit poptávku po nových vozidlech a pomoci na „nohy“ automobilovému průmyslu. Zákazník mohl získat až 4 500 USD na nákup nového vozu, za odevzdání svého starého, které vlastnil minimálně 12 měsíců. Nové vozidlo nesmělo překročit cenu 45 000 USD a limit spotřeby paliva. Z důvodu ukončení programu šrotovného, došlo v září 2009 k poklesu prodeje vozů o 23%. Za rok 2009 byl celkový propad prodeje oproti roku 2008 ve výši 21 %. Prodalo se nejméně automobilů od roku 1982. Prodejci shodně tvrdí, že šrotovné efekt přinesl, ale pouze jen optický. Poptávka, která by byla jinak rovnoměrně rozprostřena, tak byla soustředěna jen na dobu poskytování šrotovného a následující měsíce očekávají zvýšený propad. Největší propad zaznamenal General Motors a Chrysler. Program TARP (Troubled Asset Relief Program), tedy program na pomoc finančnímu sektoru, schválil Kongres v říjnu 2008. Prezidentem v té době byl G. Bush. Záchranný program byl ale nejdříve na konci září odmítnut Sněmovnou reprezentantů. Jako reakce na tuto informaci byl rychlý propad akcií, jelikož investoři se obávali krachu dalších bank. Po dalším vyjednávání se ale podařilo program schválit. Na tuto formu podpory bylo celkově

49

vyčleněno 700 mld. dolarů sloužící jako zdroj kapitálu pro banky. Z programu bylo do konce roku 2009 poskytnuto 560 miliard dolarů. Uhrazené splátky již činí 116 mld. dolarů. Program bude pokračovat i v roce 2010. Podle prezidenta Obamy by bylo účelné využití těchto prostředků ve výši 30 mld. dolarů i na podporu malých společností. Jednalo by se především o využití výhodných úvěrů od malých bank získávajících podporu z TARPu. V prosinci 2009 již bylo zřejmé, že nebude využito 200 mld. dolarů, jelikož předpoklady byly vyšší než dosud vynaložené prostředky. Někteří analytici uvádějí, že tento program pouze podporuje banky v dalším rizikovém jednáním. Některé banky ale s pomocí nesouhlasí a raději posilují úvěrování. Jednou z takových bank je i menší banka Smithtown Bancorp. Ta nejdříve o půjčku zažádala, ale od tohoto úmyslu později ustoupila. Rozhodla se tak poté, co začal Kongres stále více dávat najevo, že se bude snažit u svých „dlužníků“ prosazovat svoje vize. Kvůli nadměrným státním zásahům a prosazování větší státní kontroly následovalo tento krok dalších zhruba 50 bank. Vláda se také rozhodla jít formou protekcionismu a schválila cla na dovoz čínského potrubí na čerpání ropy ve výši 10 – 16% jako reakci na čínské vládní dotace, které připravují Američany o práci. Čína v reakci na tento krok naopak připravuje prověřování, zda se americké automobilky neprodávají na čínském trhu za antidumpingové ceny. Otázkou je, zda takové opatření má smysl. „Omezení obchodu je neefektivní, protože zmenšuje celkový ekonomický koláč. Vítězové v mezinárodním obchodu by měli být schopni kompenzovat poraženým ztrátu, takže by se měl každý účastník obchodu lépe. Příkladem takové kompenzace jsou vládní programy pomoci pracovníkům, kteří v důsledku dovozní konkurence ztratili zaměstnání.“10 „Fed na začátku prosince 2009 oznámil, že začne s testováním své strategie zaměřené na zmenšení svého portfolia cenných papírů zajištěných zástavním právem k nemovitostem v hodnotě několika biliónů USD. Zároveň však zdůraznil, že jde pouze o test technické připravenosti a ne o signál utahování monetární politiky nebo o snahu zvýšit úrokové sazby. V říjnu Fed oznámil, že zvažuje použití tzv. reverzních repo operací11 jako nástroje strategie exitu z podpory ekonomiky, která byla implementována během krize. Současné 10 11

FRANK H. R, BERNANKE S. B, Ekonomie, s. 738 Půjčení cenných papírů se závazkem k pozdějšímu nákupu

50

kroky ukazují, že se příprava centrální banky stává konkrétnější, zároveň poukazují na to, jak citlivě musí banka postupovat při návratu k normálu, aby nedošlo k narušení situace na finančních trzích.“12 Šéf Fedu B. Bernanke byl v lednu 2010 zvolen i na další funkční období. Fed pod jeho vedením uplatňuje expanzivní měnovou politku a podle jeho slov to potrvá do té doby, dokud nebude pod kontrolou nezaměstnanost. B. Obama schválil v roce 2010 zákon o zvýšení limitů státních dluhopisů na 14,3 bil. dolarů. Součástí je i podmínka, že nové výdaje musí být kryty úsporami. Dosud byl strop státního dluhu stanoven na 12,4 bilionů dolarů. Vládní výdaje již přesáhly výdaje za období Velké hospodářské krize začínající v roce 1929. Zatím ale nedosahují výše výdajů v období druhé světové války. Graf č. 28 – Vládní výdaje jako % HDP

Zdroj: http://www.cikomodity.com/index.php?action=aktualne-financne-spravy

12

Patria, http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1531463/nyt-fed-zacina-testovat-technickou-pripravenost-na

51

3.2 Island Ozdravení islandské ekonomiky se neděje jen prostřednictvím půjček. Island se zaměřil hlavně na omezení státních výdajů a přepracování činnosti celého bankovního sektoru, který byl hlavní příčinou krize. V březnu 2009 byla ustanovena skupina pro restrukturalizaci finančních aktiv, která stát převzal a která by se v budoucnu měla prodávat. Island také buduje nový bankovní sektor, který by měl obnovit jeho důvěru. Nové subjekty se jmenují Íslandsbanki, New Landsbanki, New Kaupthing. Je to významný signál, že dochází k restrukturalizaci. V New Kaupthing by měl mít stát 13% účast, New Landsbanki si chce ponechat a Íslandsbanki předá akcionářům celou.

3.3 ČR Od 25. února 2009 je v účinnosti jeden z návrhu NERVu - neplacení záloh na dani z příjmu splatné v průběhu roku 2009. Od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 také vstoupila v platnost novela zákona o daních z příjmu, která zkracuje odpisování některého hmotného majetku. Další konkrétní pomocí je novela zákona o sociálním pojištění, která poskytuje zaměstnavatelům slevu na pojistném na sociálním zabezpečení, a to od 1.8.2009 do 31.12.2010. Cílem je snížit náklady zaměstnavatele a zajistit udržení pracovního místa. Podle schválené novely insolvenčního zákona mají také zaměstnanci firem v insolvenci právo na výplatu sedmi měsíčních platů. Česko také kvůli úsporám uzavře některá velvyslanectví a konzuláty např. v Zimbabwe, Kolumbii a Angole. Naopak kvůli rozšířeným obchodním aktivitám uvažuje o otevření velvyslanectví v Ázerbajdžánu.

52

Tabulka č. 2 – Východiska z krize Číslo opatření P 01 P 02 P 03 P 04 P 05 P 06

P 07

P 08

Opatření

Způsob řešení

zdvojnásobení daně z nemovitosti DPH 9% -> 10% a 19% -> 20% spotřební daň +1 Kč/litr benzinu a nafty spotřební daň z tabákových výrobků spotřební daň z piva +0,5 Kč na 1/2 l piva spotřební daň z lihu (+5 Kč/l 40% alkoholu) pojistné - zvýšení "stropů" na 6 násobek průměrné mzdy pojistné – zachovat procentní sazbu ve výši 2,3% pro nemocenské pojištění

jednoduchá novela zákona jednoduchá novela zákona

Zodpovědný Vyhodnocení rezort MF

vyhlášení zákona

MF

vyhlášení zákona

MF

vyhlášení zákona

MF

vyhlášení zákona

MF

vyhlášení zákona

jednoduchá novela zákona

MF

vyhlášení zákona

jednoduchá novela zákona

MPSV, MZ

vyhlášení zákona

jednoduchá novela zákona

MPSV

vyhlášení zákona

jednoduchá novela zákona jednoduchá novela zákona jednoduchá novela zákona

Zdroj: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Vychodiska-z-krize-_Exit-Strategy_-.pdf, vlastní úprava

3.4 Maďarsko Od 1. ledna 2010 pro Maďarsko začalo „utahování opasků“. Plán na řešení krize zahrnuje snížení daně z příjmu fyzických osob a DPH za dálkové teplo, ale proti tomu byla navržena opatření, která se samozřejmě setkala s nevolí veřejnosti. Jednalo se o zrušení třináctých platů státních zaměstnanců a byly zrušeny třinácté důchody. Zároveň se prodloužil odchod do důchodu z původních 62 let na 65, zvýšila se o 6% spotřební daň, zavedla se daň z nemovitosti překračující 50 milionů forintů, DPH stouplo z 20% na 25%, další omezení se týkalo státních výdajů např. snížení odměn manažerů státních podniků. Stát uzavře i některá velvyslanectví a konzuláty. „Maďarská centrální banka zavedla nástroj na podporu rozvoje domácího hypotečního trhu 8. února MNB oznámila zavedení nového nástroje, jehož cílem je odstraňovat bariéry v rozvoji trhu hypotečních dluhopisů, a tím podporovat finanční stabilitu i efektivnost transmisního mechanismu. MNB v rámci programu nakoupí hypoteční dluhopisy

53

denominované v domácí měně a ujme se iniciativy v oblasti regulace hypotečního financování. MNB bude nakupovat hypoteční dluhopisy vydané v Maďarsku, denominované ve forintech nejdříve na sekundárním trhu a posléze na primárním trhu až do výše 100 mld. HUF. Programu na nákup těchto dluhopisů se mohou účastnit ty finanční instituce, které podléhají požadavkům na minimální rezervy. Program by měl trvat do konce roku 2010 a MNB jím zamýšlí snížit likviditní prémie na trhu s hypotečními dluhopisy a dále pak zejména che napomoci rozvoji hypotečních úvěrů denominovaných ve forintech.“13

3.5 Čína Mezi opatření, která pomohla rozhýbat ekonomiku, patří rozvoj infrastruktury, povzbuzení domácí poptávky, investice do fixních aktiv, zvýšení poskytování úvěrů. Růst čínské ekonomiky je poháněn obrovskou úvěrovou expanzí. Vláda zrušila úvěrové limity, které dříve byly nastaveny, a přikázala bankám rozpůjčovat 1,5 bilionu USD. Banky poskytovaly tisíce úvěrů společnostem zabývajících se stavebnictvím, na investice do továren, do výrobního průmyslu. Vznikla stavební horečka. Dalšími opatřeními byly státní subvence pro motoristy a snížení daní. Byla zrušena například daň z nákupu automobilů s objemem do 1600 ccm. Do budoucna se uvažuje o zrušení u vyšších objemů. Tento zásah se ukázal jako velice pozitivní. V lednu roku 2009 se prodalo v ČLR více aut než v USA a září byl další měsíc, kdy v prodeji vozů předstihla USA. Do té doby trval v USA efekt šrotovného. V říjnu 2009 vzrostl meziročně prodej automobilů o 79, 6%. Čínská společnost FAW (First Automobile Works) v rukách státu, vyrobila již 10 milionů vozidel. Americká společnost Ford Motor Company zde zvýšila meziroční prodej o 79%. Ukazuje se, že pro investory je čínský automobilový trh obrovskou příležitostí, jak zvýšit své zisky, když ostatní trhy pokulhávají a musí podporovat automobilový trh např. šrotovným. Za celý rok 2009 pak vzrostl prodej vozů na čínském trhu na 13,6 milionu kusů. Stala se největším automobilovým trhem na světě.

13

ČNB http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/monitoring_centralnich_bank/download/ 1001_mcb.pdf

54

Některé prorůstové projekty se minuly účinkem a tak vznikly mnohé továrny bez využití. V autonomní oblasti ve Vnitřním Mongolsku například bylo vybudováno celé město Ordos pro milion obyvatel, které ale nyní připomíná město duchů. Levná čínská produkce deformuje trh, proto se americký prezident rozhodl jít cestou cla na dovoz některých statků. O zavedení cla na pneumatiky požádal odborový svaz United Steel workers v září 2009. První rok bude clo 39%, druhý 30% a třetí 25%. V roce 2006 se k tomuto kroku rozhodla i Evropská unie, která uvalila cla na dováženou obuv z Číny ve výšce 16,5%. V říjnu 2008 tento krok prodloužila. Proti takovému opatření se postavili světoví výrobci v čele s Nike, Adidas. Dovoz obuvi do ČR poklesl v roce 2009 ze 161 milionů párů na 115 milionů. Ne všechna obuv se na trhu v ČR prodá, a proto putuje na další trhy. Průměrná cena obuvi z Číny je 45 korun. V prosinci 2009 uvalilo USA clo na dovoz čínského potrubí pro čerpání ropy. Clo by se mělo pohybovat ve výši 10 – 16%. Je to reakce na státní subvence, které připravují o práci americké dělníky. Čína proti tomuto kroku podala stížnost u WTO. Na WTO se Čína také v lednu 2010 obrátila kvůli již zmíněným clům na obuv.

55

4. Předpokládaný vývoj ekonomické krize

současné

finanční

a

V této části se snažím nastínit očekávaný vývoj, jak v kontextu názorových rozdílů různých ekonomů, tak ve vývoji vybraných států.

4.1 Odlišné ekonomické pohledy Existují různé přístupy, jak se postavit k současné krizi. Jednu teorii představuje poradce generálního tajemníka OSN a profesor z Columbia University Jeffrey D. Sachs, kterou prezentoval dne 8. prosince 2009 na přednášce na půdě VŠE s názvem: „Východiska ze světové hospodářské krize“. 14 Současná krize je podle J. D. Sachse neobvyklá právě díky tomu, že se soustředila v centru finanční sítě, na Wall Street. Jako prevenci navrhl čtyři oblasti, na které by se měla globální ekonomika zaměřit. Jeffrey D. Sachs zároveň nastínil strategie, kterými by se dále měla v důsledku tohoto vývoje ubírat. 1) Největší problém tento ekonom vidí v neexistenci řádných pravidel, podle kterých by měl být regulován finanční sektor v rámci světové ekonomiky. Strategie: Potřebujeme makroekonomickou strategii. Finanční systém by měl být více regulovaný. Trhy „nabobtnaly“ do obrovských rozměrů a měly by být více hlídané. Globální ekonomice by prospělo, pokud by se snížil vliv amerického dolaru a zvýšil ostatních např. asijských měn. Světový trh by byl více diferenciovaný a nebyl by náchylný k oslabení jedné měny. 2) Měla by vzniknout sdílená prosperita a distribuce příjmu ve všech částech světa. Reaguje tak v interakci na to, že když Čína a Indie vstoupily na světové trhy a otevřely svoje hranice, tak miliony dělníků právě z těchto oblastí vnikly převážně do průmyslového sektoru a změnily dosavadní trh práce, a to i v USA, kde klesla zaměstnanost. 14

ČT24, http://www.ct24.cz/ekonomika/74849-predni-ekonom-sachs-v-praze-vyzval-k-prisnejsi-regulacifinancniho-trhu/, výpis z přednášky

56

Strategie: Měli bychom se zaměřit na zaměstnanost nízkokvalifikovaných dělníků, zvýšená pozornost by měla být věnována rodinám jako základ kvalitního hospodářského systému. 3) Dále bychom se měli zaměřit na oblast enviromentální a ekologickou. Rozvoj světového hospodářství s sebou nese neuvěřitelné zatížení fyzického prostředí. V kontextu vývoje v Latinské Americe a hlavně v Asii je využívání přírodních zdrojů bezprecedentní. V Číně od roku 1978 roste hospodářství každým rokem o deset procent. Tento vývoj se týká 1,3 miliardy obyvatel. Čína se stala největším emitentem skleníkových plynů a vystřídala v nelichotivém prvenství USA. Pokud k tomu přičteme ještě hospodářství Indie, jsou to katastrofální výhledy do budoucna. Strategie: Vytvoření vhodné regulace např. prostřednictvím daně z uhlíku, daně z emisí, podpory vzniku nových technologií, které by vedly ke zrychlení transformace energetiky a průmyslu. 4) Čtvrtou oblastí je výzva extrémní chudoby, kterou nevyřeší tržní systém sám. Dotýká se až dvou miliard lidí, jejichž očekávaný věk dožití je mezi padesáti, šedesáti lety. Tuto část světa nezachytil ekonomický růst. Lidé zde to co vyrobí, také spotřebují. Pokud přijdou nějaké nečekané živelní katastrofy, umírají. Nemají prostředky na to, aby zvýšili svojí produktivitu, nevytvářejí výrobní přebytky. Nemohou se dostat nad úroveň přežití. Strategie: Musíme si uvědomit, že jde o lidské bytosti, které mají právo na plnohodnotný život, a že jim můžeme pomoci prostřednictvím drobné pomoci z našeho stávajícího příjmu. Pokud se nebudeme snažit extrémní chudobu potlačit, mohla by se rozšířit a vzniklo by tím riziko ozbrojených konfliktů jako tomu je třeba v Afghánistánu, který je pátou nejchudší zemí světa. Raději ale investujeme do řešení vojenskou cestou, která nás stojí stovky miliard dolarů. Přitom na rozvojové účely je vyčleněn pouze zlomek, a to kolem dvou miliard dolarů. I drobná dobře nasměrovaná pomoc by stačila k vytvoření lépe snesitelných životních podmínek a zlepšila by třeba boj s nemocemi, které ohrožují pak celý zbytek světa. 57

Naopak podle švýcarského investora a analytika Marca Fabera, který předpověděl pád americké burzy v roce 1987 a který již několik let varoval před světovou finanční krizí, je lékem na současnou situaci ponechat tržní mechanismus volně plynout a nepodléhat svodům státního intervencionismu. V tomto přístupu se shoduje s prezidentem Václavem Klausem, který prohlásil: "Ta krize přestane sama a zásahy státu v tom hrají miniaturní roli. Všichni dobře víme, že drtivá většina opatření po krizi zatím v lidské historii přišla až poté, co ta krize skončila. Liberál ve mně ví, že podobně jako chřipka trvá týden, když chodíte do práce jako já dneska, a stejně týden, když si lehnete a budete do sebe dávat všechny možné doporučené prášky tím či oním panem doktorem."15 Marc Faber, který je pro své pesimistické vize přezdívaný „Dr.Doom“, byl 29. listopadu 2009 hostem Fóra Hospodářských novin. Přednesl zde i svou vizi dalšího vývoje, jež se opírá o dnešní podceňování asijských trhů, který zbytek světa stále vnímá jako výrobní motor.16 Největší problém vidí v činnosti Fedu, který neustále podporuje tištění nových a nových peněz, které zvyšují rozpočtový deficit a v budoucnu tak hrozí vytvoření dalších a dalších bublin. Podstata krize se podle M. Fabera skrývá pod nárůstem spotřeby financované úvěry a hlavně předchozí státní intervence ve firmách Freddie Mac a Fannie Mae, tedy intervence ze strany státních orgánů či podniků vlastněných státem na poli hypoték, které vedly k alokaci kapitálu. Ať už každý z nás je zastáncem jiné ekonomické teorie, musí si být jist, že v budoucnu nás čekají další hospodářské krize s menšími či většími dopady do reálných ekonomik států. Hospodářský cyklus je a bude. Ekonom Pavel Kohout v kontextu krize na Islandu učinil v knize Finance po krizi tyto závěry:17 

„Nelze nijak předpovídat, kdy nastane burzovní krach. Lze jen registrovat varovné příznaky a jednat (či nejednat) v souladu s nimi.



Jestliže ke krachu dojde, je důležité odhadnout, zda se jedná o krach benigní či maligní. V prvním případě nemá smysl dělat nic – optimální je klidně počkat, až se bouře přežene. Benigní krach nijak nemění naše

15

Týden, http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko-v-krizi/klaus-krize-je-jako-chripka-trva-sedm-dnianebo-tyden_104621.html 16 Fórum HN, http://video.ihned.cz/c1-39195490-exkluzivni-video-investicni-dr-zkaza-marc-faber-na-foruhn 17 KOHOUT, P., Finance po krizi, s. 172-173

58

investiční záměry. V případě maligního krachu je optimální strategií opustit trh bez ohledu na rozsah relizovaných ztrát. 

Ani benigní krach nemusí mít zcela bezbolestnou záležitostí. Na Tchajwanu došlo během benigního krachu k poklesu akciového indexu o 80%. Zotavení trvalo skoro 10 let.



Protože realizovat ztráty v důsledku maligního krachu je velice nepříjemné, bývá lepší se vyhnout trhům, kde maligní krachy hrozí. Jsou to kapitálové trhy s nedostatečnou právní a organizační úpravou kapitálového trhu, s nedostatečnou úrovní poskytování informací, akciové trhy zemí s vysokou úrovní korupce a trhy, kde je propojen svět obchodu a svět politiky. Významným rizikovým faktorem je vysoká úroveň krátkodobého zadlužení, avšak celková úroveň deficitu státního ropočtu nehraje významnou roli.



Velmi riskantní jsou trhy s fixním měnovým režimem, kdy je místní měna „zavěšena“ na tzv. tvrdé měny. To byl případ měnové krize v ČR v květnu 1997.



Velmi nebezpečné je, když veřejnost masivně investuje do akcií vypůjčený kapitál. Tento faktor byl v roce 1929 pravděpodobně klíčovým pro vypuknutí Velké krize.



S krachy jak maligními, tak benigními, je nutné počítat i v 21. století.



Kromě akciových a devizových trhů se spouštěčem může stát i trh nemovitostí. V případech, kdy je kreditní bublina kombinována s nadhodnoceným trhem realit, špatným risk managementem v bankách, nebo dokonce s určitými formami korupce v bankovním sektoru, může pokles cen nemovitostí spustit maligní krach.“

Podle Stiglizovy zprávy18 v rámci OSN by se mělo opustit od tzv. tržního fundamentalismu představovaného „neviditelnou rukou trhu“ a existencí samoregulace jak ve finanční sféře, tak i v sociální. Jak se ukázalo, tato cesta není a nikdy nebude bezproblémová. Měl by se klást důraz na větší kontrolu bankovního sektoru a nespoléhat se na jeho vyspělost, či na zodpovědnost představitelů jednotlivých bank či celé společnosti. Každý sleduje své zájmy a ukázalo se, že důslednější kontrola a případné státní zásahy v různých formách, jsou

18

Britské listy, http://www.blisty.cz/art/51036.html

59

bezpodmínečné. Ze zprávy je tedy zřejmé přiklonění se ke keynesiánskému směru. Současná krize nám ukázala, jak neuvěřitelně snadně se přesouvá kapitál, na rozdíl od práce. Opět se objevila úvaha o zavedení tzv. Tobinovy daně (dle nositele Nobelovy ceny Jamese Tobina). Jde o daň za krátkodobé přeshraniční spekulace s měnami. Podstatou je ale zavedení ve všech státech, jinak by opět hrozilo přelévání kapitálu do zemí s nižšími transakčními náklady a vyústilo by to k nerovnováze na trhu. Jde tedy v praxi o těžko proveditelný úkon. Podle šéfa MMF Dominiqua Strauss-Kahna hrozí, že banky ještě neodhalily veškeré svoje ztráty. Podle jeho teorie zbývá odkrýt stále zhruba 60% ztrát, které mají banky skryté ve svých bilancích. Upozorňuje také na riziko v rychlém odstranění vládních stimulů, které by mohly probouzející se ekonomiku opět zpomalit. Tento názor ale nesdílí guvernér ECB Jean-Claude Trichet. Podle MMF hrozí, že pokud budou stimuly ukončeny nevhodně rychle, bude současná krize dlouhá a hluboká. Zároveň ale v Davosu generální tajemník OECD Angel Gurria prohlásil, že druhá vlna recese světové ekonomice nehrozí a v predikci zvýšil očekávaný předpoklad růstu ekonomiky na 3,4% v roce 2010. Podle MMF bude tempo ekonomického růstu ve výši 3,9%.19 Největším problémem v budoucím vývoji, a na tom se shoduje většina ekonomů, je důvěra ve finanční sektor. Obnovení důvěry je nezbytné pro další možné rozhýbání ekonomiky. Nyní, kdy ještě všechny banky neodkryly veškerá svoje toxická aktiva a neodhalily svoje ztráty, nelze odhadnout, zda se krize v brzké době opět neozve a tato špatná aktiva a obchody vyplují napovrch. Efektivní trh by měl fungovat za podmínek, že informace jsou přístupné a všichni vědí vše.

19

iHNED, http://ekonomika.ihned.cz/c1-40084360-mmf-zvysil-odhad-rustu-svetove-ekonomiky-pro-letosnirok-na-3-9-procenta

60

4.2 Očekávaný vývoj v jednotlivých státech Podle některých ekonomů existuje reálná možnost, že krize, i přes současný mírný růst, se přehoupne ještě do větší. Tedy že nebude mít tvar „V“ jak se nyní zdá, ale bude vypadat jako „W“. V níže uvedené tabulce jsou pro přehlednost uvedeny aktuální ratingy jednotlivých zemí, na které se později odkazuji. Tabulka č. 3 – Ratingové agentury MOODY'S

STANDARD & POOR'S

Fitch*

Investiční stupně Francie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, USA, Švýcarsko, Finsko, Norsko, Dánsko, Spojené království, Aaa Švédsko, Španělsko, N. Zéland, Kanada, Singapur, Austrálie, Lucembursko

Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Švýcarsko, USA, Singapur AAA Dánsko, Finsko, Spojené království, Kanada, Austrálie, Švédsko, Lucembursko

Aa1 Belgie, Irsko

AA+

Belgie, Nový Zéland, Austrálie, Nový Zéland, Belgie, Španělsko, Hongkong

AA

Slovinsko, Japonsko, Portugalsko, Japonsko, Irsko Slovinsko, Hongkong, Kuvajt

AA-

Tchaj-wan, Kuvajt, S. Itálie, Kypr, S.Arábie, Irsko Arábie

Aa2

Portugalsko, Itálie, Slovinsko, Hongkong, Kuvajt, Japonsko

Aa3 Tchaj-wan, Kypr, S. Arábie A1

Česká republika , Estonsko, A+ Slovensko, Čína, Malta, Izrael, Chile

A2

Polsko, Korea, Řecko

A

A3

Malajsie, J. Afrika

A-

Itálie, Chile, Kypr, Portugalsko, Slovensko, Čína Česká republika, Malta, Korea, Izrael Malajsie, Polsko, Estonsko

Rakousko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, USA, Švýcarsko, Spojené království, Singapur, Dánsko, Španělsko, Švédsko, Kanada, Lucembursko

Česká republika, Tchaj-wan, Korea, Malta, Čína, Slovensko Chile, Izrael Malajsie, Polsko,

Baa1 Mexiko, Maďarsko, Rusko, Litva

BBB+ J. Afrika, Řecko

J. Afrika, Estonsko, Řecko

Baa2 Kazachstán

Chorvatsko, Rusko, BBB Bulharsko, Litva, Mexiko

Maďarsko, Rusko, Mexiko, Litva

Chorvatsko, Indie, Bulharsko, Kazachstán, Indie, Baa3 Rumunsko, Lotyšsko, Brazílie, BBB- Island, Brazílie, Island, Maďarsko *Island podle agentury Fitch spadá již do spekulativního stupně BB+. Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/rating/, vlastní úprava

61

Chorvatsko, Indie, Bulharsko, Kazachstán, Brazílie,

4.2.1 USA Ekonomové nyní čekají, jaký bude hlavně vývoj v USA, který alespoň napoví další průběh ve zbytku světa. Nejvíce se očekává od regulací, které naznačil současný prezident. Podle současného amerického ministra financí Timothy Geithnera by bylo vhodné odebrat Fedu možnost sanovat a prohlásil: "Jakákoliv firma, která se dostane do stavu, kdy bez mimořádné pomoci od vlády nedokáže přežít, musí čelit důsledkům krachu. Navrhované nové pravomoci nebudou vládním úřadům umožňovat, aby poskytovaly nějaké krachující firmě neomezenou pomoc."20 Podle Geithnera veliké společnosti spoléhají právě na pomoc státu a nenutí je to tak k zodpovědnosti za své jednání. Kongres navrhl audit Fedu. Předseda B. Bernanke je rezolutně proti a odmítá veškeré vměšování se do jeho práce. Obává se, že veřejnost by krok chápala jako ohrožení politické nezávislosti tohoto úřadu. Obama vyjádřil snahu o regulaci bankovního systému. Mělo by se jednat o největší zásah od roku 1933. Banky by neměly vlastnit, ani investovat do hedgeových fondů a fondů soukromého kapitálu tzv. private equity a neměly by ani uskutečňovat obchody na vlastní účet tzv. proprietary trading. Barack Obama, americký prezident uvedl: "Finanční systém je nyní daleko silnější než před rokem, stále ale funguje podle stejných pravidel, která téměř způsobila jeho kolaps. Mé odhodlání reformovat systém narůstá s tím, jak vidím rekordní zisky u přesně těch společností, jež tvrdí, že malým firmám nemohou půjčit více, nemohou držet úrokové sazby u kreditních karet nízko a nemohou daňovým poplatníkům vrátit peníze z bail-outu. Je to přesně ten typ nezodpovědnosti, kvůli němuž je zřejmá nutnost reforem."21 Dalším jeho plánem je zavedení nové daně tzv. poplatku ze zodpovědnosti za finanční krizi. Daň by se měla platit 10 let a postihla by finanční instituce s aktivy přes 50 mld. dolarů, což by bylo cca 50 společností. Týkalo by se to i těch, které nečerpaly prostředky z programu TARP. Tato daň by sloužila k úhradě výdajů spojených se sanací finančních institucí během krize. Do státní pokladny by se mělo vrátit cca 90 – 120 mld. dolarů. Také navrhuje omezit velikost finančních institucí. Veliké firmy spoléhají právě na to, že jsou „too big to fail“ (příliš velké na to, aby padly). Jejich pád by systémově ohrozil ekonomiku 20

ČT24, http://www.ct24.cz/videozaznamy/45162-timothy-geithner-odtajnil-plan-na-zotaveni-americkeekonomiky/ 21 MEDIAFAX, http://www.mediafax.cz/ekonomika/2984349-Obama-chce-omezit-velikost-financnichinstituci

62

státu a vláda se tedy raději rozhodne pro hození záchranného kruhu, než aby poté musela řešit problémy s makroekonomickou stabilitou. Rozmělnění na menší instituce by bylo tedy další možností. Samozřejmě proti jsou představitelé vedení bank a apelují tak na to, že by se opět mohla zhoršit situace v bankovním sektoru. Přirozeně se tyto očekávané kroky, které směřují do Kongresu, nelíbí wallstreetským bankéřům a bankovním skupinám. Ti nevidí jediný náznak toho, že by tato regulace přinesla nějaký pozitivní účinek. Naopak u veřejnosti mají reformní návrhy Paula Volckera, bývalého guvernéra Fedu, které prezentoval prezident, širokou podporu. Vláda také sníží platy vysokým manažerům společností, kterým musela pomoci „na nohy“. Jedná se o společnosti Citigroup, AIG, Chrysler, General Motors, Bank of America. Nařízení by se mělo týkat 25 pracovníků na nejvyšších pozicích. Postih by měl být až ve výši 90%. Omezení výhod by se také dotklo ostatních benefitů. Tento krok by měl jasně ukázat, že za svá chybná rozhodnutí musí nést zodpovědnost. Vláda tak chce dát najevo, kdo bude tím rozhodujícím orgánem ve společnostech, které převzala. Podle Obamy je nutné zdanit zvláštní sazbou banky, kterým byla poskytnuta podpora z programu TARP. Samozřejmě proti jsou představitelé vedení bank a apelují tak na to, že by se opět mohla zhoršit situace v bankovním sektoru. Udržování rekordně nízkých úrokových sazeb na podporu rozhýbání ekonomiky je dvousečné. Pokud jsou dlouhodobě velmi nízké či nulové jako v USA můžou přilákat různé investory a spotřebitele s pocitem, že získání úvěru bude snadnější a tedy splnění jejich přání je na dosah. Otázkou je, ale zda je to opravdu to, co ekonomika potřebuje a o co stojí. Neuškodí jí naopak? V této situaci by určitě bylo vhodné důsledné prověřování klientů a reálné zhodnocení jejich požadavků. Jak se začíná bortit „americký sen“, začíná i úpadek světového vlivu USA. Síly se v budoucnu začnou přelévat k uskupení BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína). V roce 2030 by tyto země měly mít podíl na světovém HDP ve výši 33%, to by odpovídalo i hodnotě USA spolu s EU. Země BRIC chtějí najít alternativu k dolaru, který se ukázal jako velice problematický. Vyvstává zde ale otázka, zda tento proces bude i nadále pokračovat. Při posledních zveřejněných výsledcích to vypadá, že USA se pomalu probouzí. Ve třetím 63

čtvrtletí 2009 rostlo HDP tempem 3,5%22. Byl to nejvyšší zaznamenaný růst od třetího čtvrtletí 2007. Na tomto výsledku se výrazně podílely spotřebitelské výdaje. Ve čtvrtém čtvrtletí již HDP rostlo tempem 5,7%22, což je nejvyšší růst za posledních šest let. Otázkou zůstává, zda USA se odrazily ode dna, a zda v dalším čtvrtletí bude růst pokračovat. Pokud bude ale i nadále nezaměstnanost stoupat či stagnovat, existuje reálná možnost, že ekonomika se bude z krize dostávat pomaleji. Spotřebitelská poptávka bude i nadále klesat, omezí se výroba, dojde ke krachu dalších společností. Oživení také může zbrzdit nejistota investorů kvůli situaci v EU v důsledku problémů Řecka a finanční politice omezování v Číně, která chce zamezit vzniku realitní a akciové bubliny. Americký prezident B. Obama předložil návrh na rozpočet na další fiskální rok, který začíná 1. října 2010. V návrhu se počítá s výdaji ve výši 3,83 bilionu dolarů a deficitem 1,26 bilionu dolarů. Návrh zahrnuje výdaje na vytvoření nových pracovních míst, úlevy na daních, zároveň také vyšší výdaje na vnitřní bezpečnost a na obranu. Omezení výdajů čeká např. program Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA na vybudování vesmírné stanice na Měsíci. Tento návrh ještě čeká mnoho diskusí v Kongresu. Takto vysoký deficit měly USA naposledy za druhé světové války. Ukazuje se, ale že přednější bude vyrovnat se s problémem s nezaměstnaností, než obrovský schodek. Prezident naznačil, že skončí export pracovních míst. Už ale nenaznačil, jak tento krok provede. Když se dříve začala výroba přesouvat na východní trh, americkým pracovníkům bylo přislíbeno, že budou rekvalifikováni a budou zastávat lepší pracovní pozice. To se ale nestalo. Čínský trh absorboval pracovní místa ve výrobní sektoru, ale žádná kompenzace pro Američany se nekonala.

4.2.2 Island V roce 2006 neviděl Island důvody proč vstoupit do EU. Potom, co ho v říjnu 2008 zasáhla dost citelně finanční krize, začal o členství v EU vážně uvažovat, protože přijetí eura v budoucnu by mohlo jeho ekonomiku stabilizovat. Pokud by byl v eurozóně, zamezil by uskutečňování vlastní měnové politiky, a tedy z dnešního pohledu nesmyslnému zvyšování úrokových sazeb a nepřitáhl by takové množství spekulativního kapitálu. Po schválení parlamentem předal oficiálně dne 23. června 2009 ministr zahraničí Ossur Skarphedinsson 22

Odlišně od evropské statistické metody udává procento HDP, o kolik by rostla ekonomika, pokud by rostla celý rok neměnným tempem.

64

švédskému protějšku Carlu Bildtovi přihlášku ke vstupu do EU, což by mohlo být pro Island východiskem. Překážkou přístupových rozhovorů by mohl být rybolov, který tvoří cca 37% exportu země. Každá členská země má své rybolovné roční kvóty a EU určuje i způsob lovu. Island je často napadán kvůli křečovitému střežení svých vod. Po vstupu do EU by musel umožnit přístup do svého teritoria i dalším členským zemím. Často je i napadán za krutý lov velryb a tuleňů. Pokud se podaří vyřešit sporné otázky, mohl by Island vstoupit do EU již v roce 2013. Země je členem EHP a je součástí Shangenského prostoru. Největší komplikací by mohly být již zmíňované průtahy s vyplácením vkladů ze zkrachovalé banky IceSave. Proto byla v únoru 2010 obnovena jednání o uhrazení těchto vkladů. Vláda mohla dohodou s Británií a Nizozemím předejít případnému referendu. Bohužel nakonec k referendu došlo a dne 6. března 2010 se 93% veřejnosti vyjádřilo odmítavě k vyplacení vkladů, navíc s úrokem ve výši 5,5%. Zřejmě požadovaná výše úroku byla hlavní příčinou, proč se Islanďané takto rozhodli. V brzké době tedy Island opět obnoví jednání s Británií a Nizozemím, jehož podstatou by měla být dohoda o přijatelnějších podmínkách splacení závazků. Případný další neúspěch by ohrozil čerpání další finanční pomoci a mohl by zavdat příčinu k zablokování vstupu Islandu do EU ze strany těchto věřitelů. S poklesem islandské koruny je spjata jedna pozitivní věc, a to je rozvoj turismu. Dříve byl Island destinací, kam se mohli podívat většinou více majetní. Nyní tomu je naopak a Island se tak otevírá mnohem většímu množství návštěvníků, kteří by se rádi podívali do této země ledu a ohně. Tím by tak mohli přispět k zotavení tamní ekonomiky. 4.2.3 ČR Podle ekonoma a vedoucího Institutu pro demokratickou a ekonomickou analýzu (IDEA) prof. Jana Švejnara by mohly náklady krize vyrůst až do výše 135 mld. korun. "Takové číslo je složené ze ztraceného očekávaného zisku firem, ušlých mezd zaměstnanců a následné jejich přelití do útrat domácností a nákladů pro stát. Pokud je země schopná docílit tempa růstu a návratnosti na investice, které jsou vyšší než úroková míra, dává

65

smysl se zadlužit. To platí u zemí s vysokým potenciálem růstu jako je např. Čína.“23 upřesnil Jan Švejnar. ČNB zveřejnila prognózu, ve které bude činit schodek státního rozpočtu v roce 2010 190 mld. korun, což je navýšení o 27 mld. korun oproti schválenému rozpočtu. Svůj výhled opírá o zpomalení ekonomického oživení v Německu, vysokou nezaměstnanost a díky daňové zátěži i nízkou spotřebitelskou poptávku. Otázkou ale zůstává, zda i tato prognóza není nižší než ve skutečnosti bude. Automobilový průmysl, který je hlavním „tahounem“ českého exportu by mohl zažít nečekaný propad. Z důvodu zavedení šrotovného, které stálo státy v Evropské unii 10 mld. EUR, byla vyčerpána poptávka na další roky dopředu. Na Slovensku byl efekt šrotovného katastrofální. Lidé ve vidině získaných peněz za svá starší vozidla a „výhodného“ pořízení nového automobilů svoje vozidla nechávají hromadně sešrotovat. Po několika měsících zavedení tohoto opatření už bylo ale jasné, že lidé často neodhadli svoje finanční možnosti. Úvěr se sám nesplatí a splátky za malé nové automobily jsou tak jako tak příliš vysoké. U našeho souseda tak v bazarech z tohoto důvodu přibývají nová vozidla. Dalším vedlejším efektem je pokles spotřebitelské poptávky v jiných segmentech, protože právě automobilový průmysl na sebe její větší část strhl. Pomoci by nám mohl záměr Číny, která se chystá v České republice rozšířit svoje ekonomické zájmy. Dne 28. srpna 2009 došlo k podepsání smlouvy, která zamezuje dvojí zdanění mezi těmito státy. Tím se otevřely dveře dokořán na obě strany. S Čínou má Česká republika šestnáctinásobně vyšší dovoz než vývoz, a to by se nyní mohlo změnit. Teritorium české ekonomiky je pro Čínu limitující, ale naopak pro české firmy se tímto krokem mohla objevit veliká šance. V dalším roce se očekává dle ČNB růst ekonomiky o 1,4%. Větší oživení se očekává až v roce 2011, a to ve výši 2,6%. Problémem bude i nadále vysoká nezaměstnanost. Úrokové sazby se v prvním pololetí 2010 ponechají ve stejné výši. Spotřebitelská poptávka se očekává stále v útlumu, proto obava z inflace není na místě. Průměrný kurz koruny v roce 2010 by měl být podle ČNB ve výši 25,50 Kč.

23

IV.Mezinárodní ekonomické fórum, http://www.zlatakoruna.info/forum-6-offline

66

Přestože ČNB ponechá nízké sazby, nebude to mít vliv na zlevnění úvěrů komerčních bank. Na trhu v ČR je vidět, že pro komerční banky není snižování úrokové sazby podstatným signálem. Stále převládá na trhu nedůvěra a opatrnost. České bankovnictví má konzervativní základy, a to byl možná také důvod, proč se ČR krize nějak významněji nedotkla. Bohužel v budoucnu bude právě nedůvěra a neochota komerčních bank půjčovat brzdou ve výraznějším nastartování ekonomiky. Společnost Creditreform očekává v roce 2010 další nárůst osobních bankrotů. U firem by insolvenční návrhy neměly dosahovat takové výše jako v loňském roce. V květnu 2010 budou uskutečněny volby do parlamentu. Ukáže se jakou cestou se Česko v dalších čtyřech letech vydá. Podle již známých tezí, které některé strany předkládají, se zřejmě budeme ubírat cestou zvýšením daňové zátěže než snížením sociálních dávek či důchodů. Opět se nebude řešit výdajová strana rozpočtu, ale příjmová, přesto, že mandatorní výdaje dle ministra financí E. Janoty vytvářejí každoročně stomiliardový schodek. „Hodnocení závazků České republiky na stupni „A1“ může být ohroženo, pokud květnové volby neodblokují práci Parlamentu ČR, v současném stavu bránícího snahám o omezení rekordně vysokého rozpočtového deficitu. Uvedla to ve své zprávě ratingová agentura Moody’s Investors Service. Analytik Moody’s Dietmar Hornung ve zprávě připomíná minulé politické kroky: získání důvěry vlády před čtyřmi lety na základě hlasů dvou hlasů, které se přidaly ke skupině nakloněné snižování daní; loňský pád vlády vyvolaný hlasováním o vyslovení nedůvěry, vedoucí k dočasnému kabinetu; změny v nastavení úspornějšího rozpočtu vyvolané částí politického spektra a vedoucí k navýšení schodku pro rok 2010. Zpráva připomíná také zvýšenou volatilitu koruny, kterou připisuje průtahům v politických jednáních a 3% oslabení koruny proti euru v lednu roku 2007, které interpretuje jako obavu investorů o slabý mandát vlády.“24 Je třeba dodat, že hodnocení „A1“ není excelentní výsledek. Je to až pátý nejvyšší stupeň. Podle Standard & Poor´s jsme na tom ještě hůř a lépe je hodnoceno třeba Slovensko.

24

Patria, http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1582301/moodys-rating-cr-ohrozen-pokud-kvetnove-volbynepodpori-snahy-o-napravu-verejnych-financi.html

67

Pokud tedy po volbách v květnu 2010 nebude vidět jasná snaha o ošetření státního deficitu, existuje reálná možnost, že rating bude České republice snížen. Podle politické strany, která by měla (podle průzkumů) letošní volby do parlamentu vyhrát, tedy ČSSD, je dle jejího plánu nazvaného „Cesta z krize“ nejdůležitější zaměřit se na snižování rozpočtového schodku tak, aby Česko mohlo nejpozději v roce 2015 přijmout euro. Samozřejmě s tímto cílem souhlasí i zástupci českých exportních firem, kteří jsou pro co nejrychlejší zavedení společné měny. Naopak podle člena ekonomického týmu Baracka Obamy a harvardského profesora Martina Feldsteina by bylo brzké přijetí společné měny nevýhodné z důvodu kapitulace na svou měnovou politiku a povinnosti se přizpůsobovat ostatním větším zemím. Podle vyjádření hlavního ekonoma Evropské banky pro obnovu a rozvoj Erika Berglofa si vedly lépe země, které nepřijaly euro a mohly uplatňovat tedy svou vlastní měnovou politiku. Dalším návrhem ČSSD je zvýšení daně u lidí s příjmem nad 1,2 milonu korun ročně. Sazba by měla být ve výši 38%. Strana také počítá se zvýšením u daní z příjmu firem na 21% ze současných 19% a kontrolu účelnosti státních výdajů. Do pozadí odsunula dřívější návrh šrotovného, o který se dříve strhl spor mezi „hradem“ a poslaneckou sněmovnou. Zřejmě je to pod tíhou výsledků ze států, kde se šrotovným mají již zkušenosti a reakce na jeho účinek jsou rozporuplné. Je možné, ale že v budoucnu se opět tato podpora stane aktuální. Tripartita, tedy zástupci zaměstnavatelů, odborů a vlády se shodli dne 2. února 2010 na 38 bodech, které by měly přispět k rychlému uzdravení hospodářství. Některé z těchto bodů jsou již zahrnuty v dokumentu s názvem „Východiska z krize“ schváleným usnesením vlády České republiky ze dne 8. února 2010 č. 119. Nejedná se o společný dokument sociálních partnerů, ale formuluje strategii vlády, jak překonat důsledky globální krize, ve třech základních kapitolách. První kapitola se zaměřuje na makroekonomickou stránku. Cíl je snížení deficitu pod 3% po roce 2013, tak aby splňoval Maastrichtská kritéria. V roce 2010, a v následujících letech, se nebude vláda snažit o další fiskální podporu a ani neuvažuje o další stimulování podnikatelské sféry. Podporu mohou očekávat podniky pouze nefinanční. Tento sektor by měl zaznamenat mírné oživení díky exportu. Současná

68

vláda vidí budoucnost Česka v přechodu od ekonomiky zaměřené na výrobu k znalostní. Mezi vládní politiky formulované v tomto dokumentu patří zejména:25 

zvýšení efektivnosti veřejných zakázek, což by pomohlo v boji proti korupci,



veřejných zakázek by se měli zúčastnit zájemci pouze s průhlednou majetkovou strukturou.



v politice bydlení je nutné soustředit finanční prostředky pouze tam, kde je jejich využití nejpřínosnější, v budoucnu bude evidentní odklon podpory vlastnického bydlení k podpoře řešení bytové situace seniorů a sociálně slabších obyvatel



ČR má vysoký potenciál v cestovním ruchu, bohužel ho brzdí nízká míra propagace, snahou je tedy zviditelnění a zlepšení propagace



analyzování možnosti změn v alokaci prostředků pro jednotlivé operační programy

ze

strukturálních

fondů

a

zaměření

se

na

zvýšení

konkurenceschopnosti a na projekty, které jsou udržitelné 

v daňové politice je důležité jasné nastavení dlouhodobé politiky, omezení šedé ekonomiky, zjednodušení administrativy, harmonizování stanovení základů daně a sociálního a zdravotního pojištění



zlepšení kvality dopravy a dopravní infastruktury, možnosti využití projektů PPP, jelikož po roce 2013 nebude možné čerpat tyto zdroje z evropských fondů



zvýšení efektivnosti veřejné správy a hodnoty každé utracené koruny získané od daňových poplatníků, úřady by měly zavést veřejné zprávy o své efektivnosti



politika podpory exportu prostřednictvím zvýšení úvěrové a pojišťovací kapacity EGAPu a České exportní banky, vyhledávání nových obchodních příležitostí např. prostřednictvím veletrhů a diplomacie



v politice prostředí pro podnikání se snažit jasně určit podmínky směřující k přijetí eura, zaškolení účastníků insolvenčího řízení (soudci, správce, advokáty), zrušení akcií na majitele, vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů, změna podmínek pro čerpání investičních podmínek

25

Vláda ČR, http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Vychodiska-z-krize-_Exit-Strategy_-.pdf

69



v sociální politice se bude uskutečňovat analýza systému sociálních služeb a jeho financování



stabilizace zaměstnanosti, vyvážení jistoty a flexibility v pracovněprávních vztazích, rozložení fiančních prostředků na různé programy spojené s rekvalifikacemi a projekty MPSV, zvýšení kontrolní činnosti a v dlouhodobém horizontu schválení novely zákona o zaměstnanosti



zjednodušení pravidel pro poskytování dotací v zemědělství a snaha o změnu získávání dotací z EU



v politice životního prostředí se opakuje otázka zefektivnění čerpání prostředků z operačního programu



podpora výzkumu, vývoje a vzdělání, vzdělání jako celoživotní proces

Další část dokumentu „Východiska z krize“ je věnována problematice nastavení státního rozpočtu. Návrhy opatření jsou rozděleny na výdajovou a příjmovou stranu:26 

výdajová – prodloužení některých opatření z roku 2009 např. od 31. dne nemocenské snížení procentní výměry na 60% vyměřovacího základu, mezi novými návrhy je valorizace dávek pouze v případech vynucených zákonnou úpravou, změna způsobu odměňování ústavních činitelů, snížení plošných výdajů o 3% a mzdových o 1% v letech 2011 – 2013, snaha o zavedení centralizovaných nákupů, provede revizi národních dotačních programů a agend státní správy



příjmová - prodloužení daňových opatření z roku 2009, zavedení druhého pásma daně z fyzických osob ve výši 31%, snížení daňového zatížení práce, odstranění disproporce platby zdravotního a sociálního pojištěním mezi OSVČ a zaměstnanci

4.2.4 Maďarsko V Maďarsku se očekává další pokles spotřebitelské poptávky. Inflaci má udržovat MNB 3%, což se jí nedaří. V lednu 2010 se pohybovala okolo 6,4%. Splnění inflačního cíle se dá očekávat až v roce 2011.

26

Vláda ČR, http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Vychodiska-z-krize-_Exit-Strategy_-.pdf

70

Podle další prognózy analytiků se v Evropě bude nejhůře vyvíjet trh s akciemi i nadále v Maďarsku. Za tímto zhoršeným výhledem jsou volby do parlamentu, které by podle očekávání mohl vyhrát Fidesz.27 Graf č. 29 – Odhad vývoje akciových indexů

Zdroj: http://www.patria.cz/akcie/home.html

Současný maďarský premiér Gordon Bajnai přednesl plán, jak by měl v následujících měsících vypadat boj s krizí. V krátkodobém horizontu by se chtěl zaměřit na udržení pracovních míst a stabilní kurz měny, tak aby se nezhoršovala situace obyvatel, kteří mají půjčky v cizích měnách. Dalším opatřením je v neposlední řadě snižování daní, tak aby podpořil ekonomický vzestup. Opět zdůraznil, že je prioritou obnovení důvěry v Maďarsko jako obchodního partnera. Nyní je veliký problém v maďarské platební morálce. Podle průzkumu společnosti EOS KSI a.s. je včas uhrazena pouze každá pátá platba. Maďarsko bylo do r. 2006 známo jako stát s velikými schodky a premiér věří, že se tato situace opakovat nebude. Udržení deficitu v přijatelných zemích pokládá za mimořádně důležité. Jeho plán může být nesplnitelný, protože jako stát taktéž orientovaný na export, a to hlavně do Německa, se ho bude týkat předpokládaný pokes výkonnosti ekonomiky o 6%, který Německo uvedlo.

27

Maďarská občanská unie, politická pravicová strana

71

Překážkou při překonávání této nelehké situace by mohly být volby konané v roce 2010. Současný premiér se opravdu snaží co nejefektivněji snížit deficit, ale u obyvatel se škrty nesklízí úspěch. Maďarská občanská unie (Fidesz) zveřejnila, že pokud v parlamentních volbách zvítězí, zruší některá úsporná opatření. Vzhledem k tomu, že strana má podporu 60% voličů, je tento scénář téměř jistý. Pokud by po volbách strana Fidesz pokračovala v současném trendu, což se jeví jako nepravděpodobné, bylo by podle informací Bank of America možné, že Maďarsko přijme společnou evropskou měnu již v roce 2014. Tato příznivá zpráva reaguje na stav veřejných financí. Právě po roce 2006 se vláda v Maďarsku rozhodla pro radikální snižování veřejných výdajů a v roce 2009 se jí podařilo snížit veřejný dluh na 3,6% HDP. 4.2.5 Čína Podle MMF bude v roce 2010 Čína druhou nejsilnější ekonomikou světa a měla by tak vystřídat Japonsko. HDP v roce 2009 dosáhlo výše 4,6 bilionů dolarů a ek. růst posílil meziročně o 8,7%. Čína také zřejmě během roku 2010 vystřídá, na pozici světové jedničky v exportu, Německo. Ještě větším překvapením je meziroční růst importu, a to o 85,5%, export rostl meziročně o 21%. Vyrobí se zde dvě třetiny mikrovlnek, bot a kopírek, 75% hraček, 60% mobilních telefonů. V žebříčku Fortune 500 můžeme najít 450 firem, které mají zastoupení nebo dokonce vyrábí v Číně. Pro rok 2010 plánuje vláda růst ekonomiky opět o osm procent. Ohlásila, že se bude zaměřovat na reformy, které by v budoucnu omezily závislost na exportu. Budou tedy zacílené na vnitřní trh, který skýtá velikou budoucnost. Existují podle některých ekonomických analytiků a investorů jako je např. James Chanos, který předpověděl krach Enronu, reálné obavy o splasknutí tzv. čínské bubliny. Dosud tuto ekonomiku hlavně držely nad vodou státní subvence a ty do budoucna nemohou být tak rozsáhlé.

Existuje tedy reálná obava, že v Číně vzniká další „ekonomická bublina“. Vysoká úvěrová expanze, podhodnocený jüan, růst HDP za každou cenu, vysoké úspory v USD, to je podle analytiků důvod k znepokojení. Podle posledních zpráv se k těmto obavám přiklání i čínská vláda, a proto nařídila zpřísnění podmínek pro získávání úvěrů. U žádostí fyzických osob musí být nově udáván účel, za kterým bude půjčka poskytnuta. U společností je zkoumána jejich zranitelnost a musí předkládat cash flow. Bankám nařídila zvýšit povinné

72

míry likvidity o 16,5%. Vzhledem k obavám z přehřátí ekonomiky, byly zvýšeny i povinné minimální rezervy od 18. ledna 2010 na 16%, čímž se snížila nabídka peněz v ekonomice. Čína se obává inflace a „bublin“ na trhu realit a akcií. Další možným problémem je riziko nadvýroby. Čína stále zvyšuje svoji výrobní kapacitu, ale na trhu přitom poptávka stagnuje. Rozhodla se tedy nepovolit výstavbu menších neefektivních projektů a bude se soustředit na větší již provozované. I nadále se bude zaměřovat na podporu poptávky ve vnitřním trhu, omezením ale je zvyšující se nezaměstnanost, kterou ale oficiálně Čína nepřiznává. V důsledku dosavadních zkušeností s dolarem bude Čína zřejmě iniciovat další snahu o zavedení jiné světové rezervní měny než je tato měna. Dřívějším jejím návrhem bylo přijmout jako rezervní měnu SDR (Special Drawing Right). Problém ale vyvstal při rozhoroverch s Ruskem, který měl jinou představu o krytí SDR. Další možností by byla jednotka bancor, kterou již po druhé světové válce navrhl ekonom J. M. Keynese. Tato měna měla být kryta třiceti komoditami, a tím by se zaručila její oddělitelnost od státních nestabilních měn. Podle J. M. Keynese je neudržitelné pokud všechny státy mají rezervy ve stejné měně. Víra v tuto měnovou jednotku pak eroduje. Čína díky své měnové politice vlastní obrovské množství dolarů jako rezervní měny a obává se o jejich neustálé snižování hodnoty v důsledku tisku nových a nových dolarů na podporu likvidity. MMF se také snaží apelovat na vyvinutí nové měnové jednotky, která by byla stabilnější, a která by mohla být odvozena právě od účetní SDR. O budoucnosti dolaru jako světové rezervní měny se zřejmě rozhodne v nejbližších letech, podle toho, zda se měna opět stabilizuje. Přeci jenom vytvoření úplně nové rezervní měny je zatím pouze ve sféře teoretické a k přenesení do reality je tento nápad hodně vzdálen. Jak již bylo výše uvedeno, s ostatními zeměmi v uskupení BRIC došlo ke shodě, že by se měla v budoucnu oslabit role dolaru.

73

5. Výsledky Během vypracování práce jsem dospěla k názoru, že téma není, jak se na první pohled zdá, jednoduše zpracovatelné. Při sběru informací jsem se nejvíce potýkala s problémem získávání správných statistických dat. Snažila jsem si ověřit vždy údaje u více zdrojů, ale u zpracování ekonomických dat u Číny resp. Čínské lidové republiky se mi zdají některé „podezřelé“. Za všechny mohu uvést nezaměstnanost. Ačkoliv data byla získána přímo z Národního čínského statistického úřadu, skoro se nemění. Oproti roku 2008 vzrostla pouze o 0,1%. Naopak u ostatních zemí jsem se potýkala s opačným problémem. Statistické úřady neustále zpřesňovaly údaje až o několik procent, což nebylo moc příjemné. Příčiny krize, které jsou popsány v první kapitole, jsou již známy a mohou se pouze rozšířit o nějaké další průvodní jevy. Stěžejní část této práce byla tedy zaměřena na vývoj ve vybraných zemích a predikce dalšího možného vývoje. Dle mého názoru, který se opírá o relevantní informace uvedené v předchozích kapitolách, bude další vývoj států záležet na více faktorech. Jak Maďarskou republiku, tak i Českou republiku čekají parlamentní volby. Záměrem každé této země je snížit deficit státního rozpočtu. Pokud nebude, zvláště u České republiky, politická ochota a snaha dosáhnout tohoto vytyčeného cíle, existuje reálná možnost snížení ratingu, jak to již dříve uvedla společnost Moody´s. To by znamenalo opětovné prohloubení nedůvěry ekonomických partnerů v ČR a možné zhoršení situace. Jako další riziko vnímám vyčerpání efektu šrotovného a propad výkonnosti automobilového průmyslu. V loňském roce, díky právě této stimulaci např. Škoda AUTO a.s. nepocítila dopady světové krize tak citelně, jak by tomu mohlo být v roce 2010. Toto stimulační opatření nevnímám jako zcela adekvátní. Podporuje pouze jeden sektor ekonomiky a navíc se vyčerpala poptávka po automobilech, která mohla být rozprostřena v následujících letech. V Maďarsku, pokud získá ústavní většinu Maďarská občanská unie (Fidesz), která může získat podle současného průzkumu 60% voličů, nebude její vývoj tak pozitivní jako dosud. Díky současnému premiérovi byla nastartována opatření ke snížení státního deficitu, ale

74

strana Fidesz se zavázala, v případě vítěztství v parlamentních volbách, je zrušit. I přes nespokojenost obyvatel, jsou vnímána ekonomy jako stabilizační a dokázala snížit státní deficit na 3,6% HDP. Bolestná opatření byla nutná a přispěla tak k zotavení veřejných financí. Pokud budou zrušena, existuje reálná obava o postupném zadlužování země díky populismu této strany. Tím se odsune možný termín přijetí eura, mohl by se snížit rating státu, probudit nedůvěra ve stabilizaci tohoto státu atd. Zatím nebyl zveřejněn konkrétní volební program, ale strana je pravicová a hraje na strunu nacionalismu. Mezi dosavadními známými plány je třeba zvýhodnění maďarských společností ve veřejných zakázkách. Ke stabilizaci také nepřispěje možné zhoršení vztahů se Slovenskem. Opět tedy další vývoj bude závislý na politické situaci. Jak u České, tak i u Maďarské republiky bude velice důležité zotavení německé ekonomiky jako hlavního exportního partnera. Vývoj na Islandu bude záležet na uhrazení vkladů Britům a Holanďanům. Hlavním cílem vlády je v co nejkratším čase vstup do Evropské unie a zavedení společné měny. Bohužel by právě odepření úhrady těchto vkladů mohlo být významnou překážkou. Island byl, díky tvrdému dopadu krize, donucen přebudovat finanční sektor a více dohlížet na jeho fungování. Největší pozornost se v budoucnu bude upírat na vztahy mezi USA a Čínou. V USA je velkým problémem stále se zvyšující nezaměstnanost, vysoký schodek obchodní bilance, nízké úspory obyvatel. Z tohoto rychlého „ přehledu“ je zřejmé, že může ztratit svojí pozici jako „spotřebního motoru“. Naproti tomu stojí Čína, která stále udržuje podhodnocený jüan, což se jí může vymstít. Jüan zhodnotit nechce a ani neuvažuje o volně plovoucím kurzu, jelikož by to mohlo znevýhodnit její konkurenceschopnost. Lze říci, že jinak se jí současná krize významněji nedotkla. Při bližším prozkoumání je ale jisté, že Čína výpadek na straně exportu, způsobený sníženou poptávkou ze zbytku světa, převážně ale z USA, kompenzovala napumpováním neuvěřitelného množství peněz do stimulačních opatření na vnitřním trhu. Dosáhla zvýšení HDP, ale na úkor zadlužení. Budoucnost Číny je tedy úzce spjata s USA. V USA bude další vývoj převážně pod taktovkou regulace.

75

Závěry a doporučení Při vypracovávání diplomové práce mě nejvíce zaujalo, že jen malá hrstka analytiků předpovídala splasknutí bubliny na hypotečním trhu, vzniku maligní krize a následného rozšíření do celého světa. Aktuální informace jsem samozřejmě nečerpala jen prostřednictvím knih, ale hlavně porovnáváním informací na webových stránkách a z ekonomických periodik. Díky tomu jsem měla možnost sledovat s odstupem času sled událostí. Je až podivuhodné, jak nelze, nebo neumíme předpovědět průběh takových ekonomických výkyvů. Nejvíce je to například vidět v kapitole průběhu krize v České republice. Stále nás analytici, možná aby nás nevyděsili, ujišťovali, že žádný výrazný propad světové ekonomiky neočekávají, ale po dvou letech se již hovoří o největší krizi od Velké hospodářské krize. Jak máme poznat, že nám hrozí recese? Ekonom Pavel Kohout to shrnul ve své knize následovně: „Nejsnáze podle toho, že veřejnost mluví o recesi. Ačkoliv obvykle neplatí, že hlas lidu je hlasem božím, obavy z recese bývají spolehlivě signalizovány již jen pouhým výskytem tohoto slova v běžné konverzaci – anebo ve výskytu termínu recession ve vyhledávači Google. Sledujte Google Trends a budete před recesí varováni dříve, než si ekonomičtí analytici stačí čehokoli všimnout.“28 Problémem stále zůstává, že pokud neodhadneme včas hrozící recesi, nejsme schopni ani na ni adekvátně reagovat. Jsem si jista, že každý krok, který uvedené země uskutečnily v dané situaci, měl opodstatnění, ačkoliv s některými opatřeními jako je například Clash for Clunkers (šrotovné) nebo vysoká regulace finančního trhu, nesouhlasím. Jsem přesvědčena, že současná krize je součástí přirozeného ekonomického cyklu a dopady byly pouze zvýrazněné stávající ekonomickou „kondicí“ v daných zemích. Samozřejmě, že recese má nějaké příčiny, ale i konjuktura je musí mít. Pokud děj nestagnuje a někam se vyvíjí, vždy musí mít příčiny, ať už u recese jsou to např. sub-prime mortgages, zadlužení, omezené množství nerostných surovin atd. Ekonomiky jednotlivých států mohou pouze některým situacím předcházet a snažit se o její případný mělký průběh. Objevují se i názory, že tato situace může ekonomiku očistit od slabých společností, a tak 28

KOHOUT, P., Finance po krizi, s. 55-56

76

ji ozdravit. S tímto názorem se ale neztotožňuji. I malé a ekonomicky slabší společnosti jsou součástí státu a přinášejí nějakou přidanou hodnotu. Někteří se domnívají, že současný stav by mohl být lekcí pro společnosti, které se chovají příliš rizikově, například si nedostatečně kontrolují bonitu klienta nebo se vrhají do nejistých transakcí. Veliké společnosti, které jsou ale „too big to fail“ si mohou, jak je vidět, dovolit i to. To, že americká vláda nechala padnout Lehman Brothers, bylo jen gesto, jak se zavděčit veřejnosti. Další společnosti, které poskytují tisíce pracovních míst a jejich krach by ohrozil stabilitu už tak nejistého trhu, padnout nenechají. V následujících letech je může ohrozit pouze regulace, což ale také není nejlepším východiskem v tržním systému. Za úvahu stojí, proč se nyní častěji vyskytuje v ekonomických periodikách právě jméno Friedricha Augusta von Hayeka29 nositele Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1974 a kritika J. M. Keynese, který se zaobíral teorií hospodářských cyklů, nevhodného zasahování státu do fungování ekonomiky a peněz ve formě bankovních úvěrů jako hlavního zdroje ekonomické nerovnováhy. Současná světová krize nám poodhalila nestabilitu některých zemí a přílišnou závislost na jednotlivých odvětvích, a naopak ukázala možnosti dalšího vývoje a přerozdělování ekonomických sil ve světě. Z práce vyplývá i někdy podstatný politický vliv na kroky uskutečňované některými státy. Bohužel často nelze od sebe řádně oddělit ekonomickou a politickou stranu problému. Vzpamatovávající se světovou ekonomiku může ještě zaskočit další situace, a to je možnost vzniku krize na trhu státních dluhopisů. Pokud by se významní světoví investoři odklonili od trhu s americkými státními dluhopisy, mohl by to být závažný problém. Byla by ohrožena snaha o vyrovnání chronického deficitu obchodní bilance USA a tedy příčina současné krize by i nadále ohrožovala budoucí stabilitu ekonomického vývoje USA a tedy také celého světového hospodářství.

29

EURO, článek z 6.4.2010, str. 25

77

Seznam pouţité literatury 1) FLECKENSTEIN, A. W.; SHEEHAN, F. Greenspanovy bubliny: Věk ignorace v americké centrální bance. 1 vyd. 2009. ISBN 978-80-251-2605-9 2) FRANK, H. R.; BERNANKE, S. B. Ekonomie. 1 vyd. 2003. ISBN 80-247-0471- 4 3) GREENSPAN, Alan. Věk turbulencí: Dobrodužství ve světě globální ekonomiky. 1 vyd. 2008. ISBN 978-80-253-0755-7 4) KOHOUT, Pavel. Finance po krizi: Důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1 vyd. 2009. ISBN 978-80-247-3199-5 5) EURO. Vydavatelství Euronews. 1998-, roč. 1- . Vychází týdně. ISSN 1212-3129 Internetové zdroje 6) Bloomberg. News [online]. New York (USA): Bloomberg L.P., c.2010 [cit. 201003-26]. Dostupný z WWW: 7) Britské listy [online]. Praha: Občanské sdružení Britské listy, 2001- [cit. 2010-0210]. Dostupný z WWW: .ISSN 1213-1792 8) BusinessInfo. Analýzy, statistiky [online]. Praha: CzechTrade, c2010 [cit. 2010-0128]. Analýzy, statistiky. Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/analyzy-statistiky/1000431/>. 9) CalculatedRisk. Finance & Economics [online]. 2007- [cit. 2010-03-08]. Graph Archive. Dostupný z WWW: 10) Central Bank of Iceland. Financial Stability [online]. Reykjavik (Iceland): Sedlabanki, c2010 [cit. 2010-01-05]. About financial stability. Dostupný z WWW: 11) Česká asociace pojišťoven. Tiskové centrum [online], c2010 [cit. 2010-03-26]. Tiskové zprávy. Dostupný z WWW: 12) Česká národní banka. Monitoring centrálních bank [online]. Praha (ČR): ČNB, c2010 [cit. 2010-03-15]. Odbor měnové politiky a fiskálních analýz. Dostupný z WWW:

78

13) Česká národní banka. Ratingové agentury [online]. Praha (ČR): ČNB, c2010 [cit. 2010-03-15]. Srovnávací tabulka ratingového ohodnocení vybraných zemí. Dostupný z WWW: 14) Český statistický úřad. Souhrnná data [online]. Praha (ČR): ČSÚ, c2010 [cit. 201003-15]. Analýzy, komentáře. Dostupný z WWW: 15) ČSA. Tiskové centrum [online]. Praha: ČSA, c2010 [cit. 2010-02-08]. Tiskové zprávy. Dostupný z WWW: 16) ČT24. Ekonomika [online]. Praha (ČR): Česká televize, c2010 [cit. 2010-02-22]. Archiv. Dostupný z WWW: 17) ČT24. Videozáznamy [online]. Praha (ČR): Česká televize, c2010 [cit. 2010-02-22]. Archiv. Dostupný z WWW: < http://www.ct24.cz/videozaznamy/> 18) Economic Report of the President. Downloadable Reports/Tables [online]. Washington (D.C): U.S Government Printing Office, 2007- [cit. 2010-02-25]. Entire Reports. Dostupný z WWW: 19) Economic Report of the President. Downloadable Reports/Tables [online]. Washington (D.C): U.S Government Printing Office, 2007- [cit. 2010-02-25]. Statistical Tables. Dostupný z WWW: 20) Eurostat. Statistics [online]. Brusel(EU): European Commission, c2010[cit. 201003-26]. Economy and finance. Dostupný z WWW: 21) E15 [online]. Praha: Mladá fronta, 2007- [cit. 2010-03-26]. Dostupný z WWW: . ISSN 1210-1168 22) Federal Reserve Bank of St. Louis. Economic Research [online]. St. Lous: FED, c2010 [cit. 2010-02-25]. Economic Data – FRED. Dostupný z WWW: 23) iHNED [online]. Praha: Economia, 1996- [cit. 2010-03-26]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-7693 24) Investiční „Dr. Zkáza“ Marc Faber, 25. listopadu 2009 [online], Praha (ČR), Fórum HN [2009-11-25] [cit. 2010-01-20]. Dostupný z WWW: 25) Kurzy. Zprávy [online]. Praha (ČR): AliaWeb, spol. s r.o, 2000- [cit. 2010-03-26]. Finanční krize – časová osa. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-8688

79

26) Kurzy. Kurzy měn [online]. Praha (ČR): AliaWeb, spol. s r.o, 2000- [cit. 2010-0326]. Kurzy měn. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-8688 27) Magyar Nemzeti Bank. Financial Stability [online]. Budapest (Magyar): MNB, c2010[cit. 2010-02-10]. About Financial Stability. Dostupný z WWW: 28) MEDIAFAX. Ekonomika [online]. Praha (ČR): MEDIAFAX, c2010[cit. 2010-0313]. Zprávy dne. Dostupný z WWW: 29) National Bureau of Statistic of China. Statistical Data [online]. Beijing (China): NBS, c2010[cit. 2010-02-10]. Statistical Data. Dostupný z WWW: 30) Patria. Ekonomika [online]. Praha (ČR): Patria, c2010 [cit. 2010-03-26]. Analýzy. Dostupný z WWW: 31) Patria. Měny [online]. Praha (ČR): Patria, c2010[cit. 2010-03-26]. Historie. Dostupný z WWW: 32) Prezident České republiky. Vrácené zákony parlamentu [online]. Praha (ČR): Prezident ČR, 2009-07-09[cit. 2010-01-20]. Prezident vetoval zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Dostupný z WWW: 33) Přední ekonom Sachs v Praze vyzval k přísnější regulaci finančního trhu, 8. prosinec 2009 [online], Praha (ČR):ČT24, [2009-12-08] [cit. 2010-01-20]. Dostupný z WWW: 34) The people´s bank of China. Statistics [online]. Beijing (China): PBC, c2009[cit. 2010-02-10]. Statistics 2009. Dostupný z WWW: 35) Trading economics. Indicator [online]. B.n: Trading Economics, c2010 [cit. 201003-08]. Indicator. Dostupný z WWW: 36) TRIM Broker. Trhový komentár [online]. Bratislava (SR): TRIM Broker,c2009 [cit. 2009-12-28]. Zóna obchodníka. Dostupný z WWW: 37) Týden. Byznys týden [online]. Praha (ČR): Mediacop, c2009[cit. 2009-02-09]. Česko v krizi. Dostupný z WWW:

80

38) Škoda Auto. Udržitelný rozvoj [online]. Mladá Boleslav(ČR): Škoda Auto, c2010 [cit. 2010-03-10]. Ekonomická oblast. Dostupný z WWW: 39) U.S. Census Bureau. Foreign trade [online]. Washington (D.C): USCB, 2009-0311 [cit. 2010-03-15]. Trade in Goods and Services. Dostupný z WWW: 40) Vláda České republiky. Východiska z krize [online]. Praha (ČR): Vláda ČR, 201002-15[cit. 2010-03-20]. Východiska z krize (Exit strategy) Dostupný z WWW: 41) Vláda České republiky. Závěrečná zpráva NERVu [online]. Praha (ČR): Vláda ČR, 2009-09-14[cit. 2010-01-20]. Závěrečná zpráva NERVu. Dostupný z WWW: 42) Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2010-02-26]. Dostupný z 43) Yahoo! Finance [online]. B.n.: Yahoo!, c2010 [cit. 2010-03-05]. Market Summary Dostupný z 44) IV. Mezinárodní ekonomické fórum, 16. března 2010 [online], Praha (ČR), Jsme na rozcestí [2010-03-16] [cit. 2010-03-21]. Dostupný z WWW:

81

Seznam grafů, tabulek, příloh Seznam grafů Graf č. 1 – Export, Import USA 1960 - 2009 Graf č. 2 – Index NASDAQ Composite Graf č. 3 – FED, vývoj úrokové sazby Graf č. 4 – Vývoj cen rodinných domů Graf č. 5 – Osobní úspory jako procento disponibilního příjmu Graf č. 6 – Prodej nových domů a recese Graf č. 7 – Fannie Mae – míra delikvence splácení úvěrů Graf č. 8 – USA míra nezaměstnanosti v % Graf č. 9 – Procento ztráty pracovních míst v období recesí po 2. sv. válce Graf č. 10 – USA míra inflace v % Graf č. 11 – USA růst HDP v % Graf č. 12 – Island míra inflace v % Graf č. 13 – Island, vývoj úrokové sazby Graf č. 14 – Island růst HDP v % Graf č. 15 – Vývoj kurzu ISK/EUR Graf č. 16 – Island míra nezaměstnanosti v % Graf č. 17 – Uchazeči a volná pracovní místa Graf č. 18 – ČR míra nezaměstnanosti v % Graf č. 19 – ČR růst HDP v % Graf č. 20 – ČR míra inflace v % Graf č. 21 – Vývoj kurzu HUF/EUR Graf č. 22 – Maďarsko růst HDP v % Graf č. 23 – Maďarsko míra nezaměstnanosti v % Graf č. 24 – Maďarsko míra inflace v % Graf č. 25 – Rezervy ve zlatu a cizí měně Graf č. 26 – Čína růst HDP v % Graf č. 27 – Čína míra inflace v % Graf č. 28 – Vládní výdaje jako % HDP Graf č. 29 – Odhad vývoje akciových indexů

82

Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Recese v USA od roku 1929 Tabulka č. 2 – Východiska z krize Tabulka č. 3 – Ratingové agentury Seznam příloh Příloha č. 1 - Vývoj hodnoty akcií AIG Příloha č. 2 - Vývoj hodnoty akcií Fannie Mae Příloha č. 3 - Vývoj indexu Dow Jones Příloha č. 4 - Vývoj hodnoty akcií ORCO Příloha č. 5 - Vývoj indexu PX Index Příloha č. 6 - Vývoj indexu Budapest SE Index Příloha č. 7 - Vývoj indexu Shanghai Composit

83

Přílohy Příloha č. 1 Vývoj hodnoty akcií AIG

Zdroj: http://finance.yahoo.com

Příloha č. 2 Vývoj hodnoty akcií Fannie Mae

Zdroj: http://finance.yahoo.com

84

Příloha č. 3 Vývoj indexu Dow Jones

Zdroj: http://finance.yahoo.com

Příloha č. 4 Vývoj hodnoty akcií ORCO

Zdroj: http://www.patria.cz/akcie/online/cz.html

85

Příloha č. 5 Vývoj indexu PX Index

Zdroj: http://www.patria.cz/akcie/online/cz.html

Příloha č. 6 Vývoj indexu Budapest SE Index

Zdroj: http://www.patria.cz/akcie/online/svet/CEE.html

86

Příloha č. 7 Vývoj indexu Shanghai Composit

Zdroj: http://finance.yahoo.com

87