DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106)

Úvod Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů schválený Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky je nutno považovat za výrazně liberální opatření, omezující společenskou solidaritu a přinášející daňová zvýhodnění a úlevy jen příjmově a majetkově nejsilnějším skupinám. V něm obsažená opatření budou mít dalekosáhlé negativní důsledky nejen z krátkodobého pohledu, ale hlavně z dlouhodobého. Ve svých důsledcích ohrozí především postavení zaměstnanců se středními a nižšími pracovními příjmy, rodin s dětmi, důchodců, nezaměstnaných a dalších skupin občanů čerpajících služby a různé sociální dávky z veřejných rozpočtů. Celkové ekonomické důsledky Senátního tisku 106 lze shrnout následovně: 1. Jednotlivá opatření jsou protichůdná a nesměřují ke snížení deficitu veřejných financí. Naopak – zamýšlené celkové snížení daňového zatížení bude dále zhoršovat (a ne zlepšovat) situaci veřejných rozpočtů jako celku. Záměry ve snižování daní přímých, rušení daní majetkových a snižování sociálního a zdravotního pojištění1 budou společně se zrychlením samovolného poklesu daňové kvóty (jako důsledku přesunu daňového inkasa směrem k nepřímým daním) znamenat pokles složené daňové kvóty do roku 2010 1

Zde se budou projevovat dva vlivy, a to zastropování pojistného na 4 násobku průměrné mzdy a rozšíření výběru pojistného z funkčních požitků. Odhady dopadů této operace, tak jak je pro účely návrhu zákona propočetlo MPSV, jsou hrubě podhodnoceny. (MPSV odhadovalo dopad zastropování u sociálního pojistného v letech 2008 – 2010 minus 4,6-4,8 mld. Kč ročně, u zdravotního pojistného minus 1,8–2 mld. Kč ročně). Při propočtech MPSV vycházelo z databáze pojištěnců, kterou vede Česká správa sociálního pojištění. Tato databáze však obsahuje informace pouze za malé organizace do 20 zaměstnanců. Poskytuje tedy zkreslený pohled na strukturu pojištěnců a pro účely propočtu dopadu zastropování je naprosto nevyhovující. Příjmová situace v těchto podnicích se totiž výrazně odlišuje od průměru (průměrné mzdy v malých organizacích jsou o cca 1/3 nižší oproti celkovému průměru). Je tedy evidentní, že se zastropování bude týkat ve větší míře pojištěnců pracujících ve větších podnicích (ty však ČSSZ ve své databázi nemá). Při konfrontaci tohoto vzorku s celkovým vzorkem mezd z databáze ČSÚ vyplývá, že dopady zastropování jsou hrubě podceněny. Celkové dopady tohoto opatření budou pro oblast sociálního pojistného na úrovni cca 9-10 mld. Kč a zdravotního pojištění cca 4 mld. Kč ročně. Oproti vládnímu návrhu tedy bude dodatečný dopad tohoto opatření ve výši 7 mld. Kč počínaje rokem 2008 a pak v následujících letech. Pozměňovací návrh k parlamentnímu tisku 222 vycházející z požadavků poslanců Pohanky a Melčáka – tedy rozšířit výběr zdravotního pojištění z tzv. funkčních požitků, která by měla přinést do veřejných rozpočtů (resp. zdravotním pojišťovnám) dodatečný příjem 1,3 mld. Kč, tento problém zmírňuje, ale neodstraňuje. Pro zdravotní pojištění by pak činil dodatečný dopad pro rok 2008 a dále oproti předpokladům vlády minus 1 mld. Kč, pro oblast sociálního pojištění 5 mld. Kč. To bude mimo jiné znamenat, že se v oblasti důchodového pojištění podaří efektivně vymazat přebytek vybraného pojistného nad dávkami, a to i přes to, že výrazným způsobem klesla nezaměstnanost.

1

o téměř 4 procentní body. Oproti současným podmínkám se veřejné rozpočty zbaví v cílovém roce 2010 a pak v každém následujícím roce samovolně a dobrovolně budoucího příjmu v rozsahu minimálně 160 mld. Kč. Tyto scházející příjmy tak nejenže nebudou moci sloužit ke konsolidaci veřejných rozpočtů, ale o to více se bude muset průběžně škrtat na výdajové straně. Snaha o rychlé schválení snížení daní pro příští tři roky bez ohledu na to, jak bude vypadat reálná situace veřejných rozpočtů a jak bude vypadat vůbec celková situace české ekonomiky, svědčí o tom, že hlavním cílem předložené reformy je co nejrychleji přijmout snížení daní, a ne primárně řešit deficit. 2. Zákon je v první řadě zaměřen na výrazné snížení daní u nejvyšších příjmových a majetkových skupin obyvatelstva a firem a na zásadní změnu rozdělovacího a přerozdělovacího schématu ve společnosti a tím i na výrazné snížení společenské solidarity. Výrazné snížení daní výše uvedeným skupinám (které bude v roce plného náběhu - v roce 2010 - reprezentovat více než 90 mld. Kč) bude podle reformních návrhů zhruba z poloviny kompenzováno přenesením daňového břemene na středně a nízkopříjmové skupiny obyvatelstva prostřednictvím zvýšení nepřímého zdanění (zvýšení DPH, spotřebních daní a tzv. ekologických daní) a tedy nárůstem jejich životních nákladů. Druhá polovina dodatečné ztráty příjmů veřejných rozpočtů plynoucí ze snížení daní a vlastní pokles schodku veřejných financí bude pokryt škrty v oblasti sociálních transferů (dávek) a zpoplatněním části veřejných služeb (aktuálně zdravotnictví, v budoucnu nesporně školství). I v tomto případě ponesou hlavní tíži reformních opatření středně a nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. 3. Schválený zákon i celková hospodářská politika vlády se vůbec (až na snižování daní) nezabývá příjmovou stranou veřejných rozpočtů a opatřeními ke zlepšení výběru daní. Nekomentuje negativní trendy a nenavrhuje ani aktuální ani dlouhodobější opatření ke zvrácení nepříznivého vývoje na příjmové straně veřejných rozpočtů (např. výrazný výpadek rozpočtových příjmů v letošním roce). Předložená podoba reformy svou polovičatostí a soustředěním se na další výrazné snížení daní v sobě obsahuje velmi aktuální riziko vyvolávání neustále se opakujících reforem veřejných financí České republiky. 4. Přijatá opatření v daňové oblasti dále zvýrazní rozdíl ve zdaňování mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnanci. To bude výrazně podporovat rozvoj tzv. švarcsystému na straně jedné, a prohlubovat deficit hospodaření veřejných rozpočtů na straně druhé. Například pouhým přechodem jednoho zaměstnance s hrubou mzdou na úrovni 30 tis. Kč do systému nepravého podnikání (švarcsystém), přijdou veřejné finance o takový objem peněz, který by stačil na roční výplatu dvou důchodců s průměrnými důchody. Nerovný přístup při zdanění daní z příjmu fyzických osob a při odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění mezi zaměstnanci a OSVČ výrazným způsobem diskriminuje zaměstnance. Např. pracovník ve švarcsystému s hrubým příjmem na úrovni průměrné mzdy bude už při výchově jednoho dítěte příjemcem daňového bonusu. Při třech a více dětech nebude platit žádné daně ani pojistné, naopak prostřednictvím daňového bonusu mu stát ještě ročně přidá 4 140 Kč. Srovnatelný zaměstnanec s průměrnou hrubou mzdou se stane příjemcem daňového bonusu až při třetím vyživovaném dítěti. Žádné daně ani pojistné nebude platit až počínaje 6. dítětem. Od státu navíc nic nedostane. 5. Ve schváleném zákoně nejsou obsažena žádná opatření zaměřená na boj proti daňovým únikům. Naopak záměrem vlády je zrušit i ty nejelementárnější opatření přijatá v předchozím volebním období, jako jsou povinné kontrolní pokladny s fiskální pamětí a minimální vyměřovací základ u daně z příjmu fyzických osob.

2

6. Záměrnou redukcí příjmové strany veřejných rozpočtů vyvolá schválený zákon (při snižování schodku) potřebu mnohem výraznějších výdajových škrtů, než kolik by bylo v současných daňových podmínkách pro dosažení poklesu deficitu na úroveň Maastrichtských kritérií zapotřebí. 7. Redukční opatření schváleného zákona jsou zaměřena na výdajové straně zcela a výlučně do oblasti škrtů v oblasti sociálních (mandatorních) výdajů a výdajů na platy v oblasti veřejných služeb a správy. Zcela pomíjí aktivní opatření v jiných výdajových položkách. Již před několika lety přijatá novela zákona o rozpočtových pravidlech a z ní pramenící výrazné nárůsty rezervních fondů jednotlivých ministerstev v řádu desítek miliard Kč zcela jasně ukázaly, že rozpočty celé řady resortů jsou velmi plýtvavé a celý rozpočtový proces je velmi nekvalitně plánován a řízen. Namísto posouzení (auditu) oprávněnosti každé výdajové položky každého resortu přichází reforma s jednoduchými plošnými škrty v oblasti sociálních výdajů a platů ve veřejných službách a správě. 8. Přijaté změny v sociální oblasti nenaplňují hlavní úlohu sociálních systémů, tj. garantovat důstojnou sociální úroveň občana. Případná preventivní opatření, která by měla zabránit zneužívání sociálních systémů, nelze neodůvodněně nahradit restrikcemi. Pojištěnci právem očekávají, že budou při sociálních událostech těmito systémy také zabezpečeni. Z působení schválených úprav však vyplývá, že hlavním cílem parametrických změn v sociální oblasti je za každou cenu ušetřit na těch, kteří především uvedené systémy ze svých plateb pojistného a daní financují. Takto uspořené prostředky se mají využít k jiným účelům státního rozpočtu. Např. zavedení karenční doby do systému nemocenského pojištění je v přímém rozporu s pojistným principem, neboť pojištěnci budou zajištěni až od 4. dne nemoci. Naprosto nepochopitelně se tento princip má zavést i do náhrady mzdy od zaměstnavatele, což je ve své podstatě „darem“ podnikatelům a s úsporou prostředků ve státním rozpočtu nemá nic společného. Negativně příjmy zaměstnanců v době nemoci ovlivní i snížení výše nemocenského v době pracovní neschopnosti, zejména zaměstnanců s podprůměrnou mzdou, kteří vzhledem k výši svých příjmů nemají možnost odkládat si prostředky a vytvářet rezervu pro své zajištění v době nemoci. Zásadní zhoršení přinese zrušení zákonem garantovaných automatických valorizací dávek poskytovaných ze sociálních systémů, což znamená stagnaci výši dávek bez ohledu na růst spotřebitelských cen a mzdový vývoj. V přímém rozporu s vládou proklamovanou podporou rodin s dětmi jsou navrhovaná opatření v systému státní sociální podpory, zejména omezení nároku a výše přídavku na dítě, sociálního příplatku, porodného a pohřebného. 9. „Reformní“ opatření vůbec nereflektují fakt, že budou působit souběžně s celou řadou dalších opatření, která budou negativní dopady reformy do hospodaření domácností výrazně zesilovat. Vedle „reformního“ zvýšení cen základních potřeb a služeb jako důsledku zvýšení DPH na 9 %, to bude především pokračující deregulace nájemného v nájemních bytech, výrazné nárůsty ceny elektrické energie a potravin, zavedení ekologických daní a s tím spojené další zdražení paliv a energií, očekávané další zvýšení cen vodného a stočného, zvýšení doplatků za léky, což bude současně spojené se změnou systému jejich regulace atd. Snížením daní a pojistného se záměrně zmenšuje vliv státu (veřejných financí) na financování veřejných služeb a sociálních transferů, a tím se vytváří prostor pro vstup soukromého kapitálu a privatizaci těchto perspektivně velmi lukrativních oblastí veřejných služeb (zdravotnictví, školství), či sociálních transferů (důchody, nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti). Potřeba využívat služeb školství či zdravotnictví, či být zajištěn ve stáří (důchody), nemoci (nemocenská) či v nezaměstnanosti (podpora 3

v nezaměstnanosti) na dostatečné úrovni však „odchodem“ státu nezmizí. To se jen poptávka po jejich zabezpečení (při záměrném ústupu státu z těchto oblastí) přelije do soukromé sféry orientované na zisk a vyžádá si jen více soukromých peněz. Bude to tedy znamenat nejen zvýšení doplatků za léky a zavedení poplatků u lékaře, ale také riziko privatizace sítě nemocnic a zdravotnických zařízení. Perspektivně se něco podobného dá očekávat i ve školství (včetně zavedení školného). Stejně tak to bude znamenat zvýšené platby na důchody, nemocenskou či podpory v nezaměstnanosti (pro zajištění stejného plnění). Část obyvatelstva se na tato evidentní „finanční rizika“ spojená s důchodem, nemocí, nezaměstnaností či studiem dětí „dobrovolně“ individuálně připojistí. Vysoké příjmy podporované navíc výrazným snížením daní jim to nejspíše umožní. Komerční pojišťovny jim rády nabídnou produkty, které jim – samozřejmě na základě komerčních pojistných pravidel a odpovídající režie – tato rizika ošetří. Nízkopříjmové skupiny, které nebudou mít dost peněz na nejrůznější připojištění (či na přímé hotovostní platby), se v logice těchto návrhů budou muset smířit s omezeným přístupem k veřejným službám a se sociálními dávkami pohybujícími se na úrovni životního (existenčního) minima. Nižší zdanění a tedy nižší míra přerozdělení ve společnosti povede k výrazné příjmové a majetkové diferenciaci a k nárůstu chudoby v české společnosti.

Přehled zásadních změn v jednotlivých zákonech a jejich dopady na různé skupiny obyvatelstva I. Změny v daňové oblasti Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů fyzických a právnických osob • Daň z příjmu fyzických osob 1. Ruší se progresivní systém zdanění – nově bude pouze jedna sazba daně z příjmu, a to pro rok 2008 ve výši 15 % a počínaje rokem 2009 ve výši 12,5 % (§ 16 ZDP – Senátní tisk). 2. Mění se základ daně - od 1.1. 2008 jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel (§ 6 odst. 13 ZDP – Senátní tisk). Výše sazeb pojistného se pro rok 2008 nemění a v roce 2009 po nabytí účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění bude snížena sazba pojistného na nemocenské pojištění na straně zaměstnavatele. Toto snížení je v důsledku zavedení výplaty náhrady mzdy zaměstnavatelem za prvních 14 dní nemoci (Podrobná výše sazeb

4

viz tabulka v kapitole Změny v sociální oblasti)2. Nově se zavádí horní hranice vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Počínaje rokem 2008 je maximální vyměřovací základ pro všechny pojištěnce stanoven ve výši 4násobku průměrné mzdy (ročně ve výši 48násobku). Všechny tyto změny se promítnou do daňového základu. 3. Zvyšují se slevy na dani, a to zvlášť pro rok 2008 a 2009 (viz tabulka) Přehled slev na dani a jejich výše (§ 35 ba), § 35 c) a § 35 d) ZDP - Senátní tisk) Sleva na dani ročně

od 1.1.2008

od 1.1.2009

- u poplatníka (důchodce)

24 840

16 560

- u druhého z manželů bez příjmů

24 840

16 560

- na dítě, popřípadě daňový bonus*)

10 680

10 200

- u poživatele částečného invalidního důchodu

2 520

2 520

- u poživatele plného invalidního důchodu

5 040

5 040

- držitele průkazu ZTP/P

16 140

16 140

- u studujícího

4 020

4 020

*) Počínaje rokem 2008 může daňový bonus dosáhnout maximálně částky 52 200 korun. 4. Ruší se společné zdanění manželů - při jednotné sazbě daně z příjmu fyzických osob ztrácí své opodstatnění. 5. Srážková daň - u převážné většiny položek, kde se doposud srážková daň uplatňuje v diferencované výši, se od 1. 1. 2008 zavádí ve výši 15 % a od 1. 1. 2009 ve výši 12,5 procenta.

Dopady: Nová sazba daně v kombinaci se zdaněním pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem ve srovnání se stávajícím zněním zákona znamená, že: - v roce 2008 činí zdanění příjmu u fyzických osob 23,1 %, - v roce 2009 zdanění ve výši 19,2 % (z dosavadního základu daně3). Z pohledu dnešní progresivní sazby daně je 23,1 % zdaňován zaměstnanec s hrubým příjmem ve 48 000 Kč měsíčně (tj. zaměstnanec, jehož zaklad daně činí cca 42 000 Kč měsíčně). Dopady rozšíření daňového základu jsou zčásti eliminovány zvýšením slev na dani. Např. základní sleva na poplatníka se zvyšuje z dosavadních 7 200 Kč na 24 840 Kč ročně (z 2

Odvod pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a odvod pojistného na zdravotní pojištění stanovuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Základ daně v roce 2007=hrubá mzda včetně dalších zdanitelných příjmů snížená o pojistné srážené zaměstnanci. 3

5

600 Kč na 2 070 Kč měsíčně), tj. na více než trojnásobek s cílem, aby ani u zaměstnanců s průměrnou a mírně nadprůměrnou mzdou nedošlo k navýšení daně oproti současnému stavu. Lineární sazba daně s navýšením slev znamená oproti současnému stavu určitou výhodu v nejnižších příjmových pásmech, ale současně přináší výrazné snížení daně ve vyšších příjmových pásmech. Rovněž nový způsob stanovení základu daně je nesystémovým opatřením. Narušuje se tím základní pravidlo, co lze považovat za příjem zaměstnance a co vlastně je a co není výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmu4. Současně se zavádí strop pro odvod pojistného, což znamená, že výhoda lineární sazby ve výši 15 % pro rok 2008 (pro rok 2009 ve výši 12,5 %) se nejvíce projeví u vyšších příjmů, z nichž nebude odváděno pojistné sociální ani zdravotní, tj. zejména u části příjmů přesahujících roční limit (strop) pro pojistné. Rozdíly ve zdanění příjmu fyzických osob v roce 2008 ve srovnání s rokem 20075 Daňové dopady Rozdíl (v Kč) (2008-2007) Zaměstnanec bez dětí Zaměstnanec 1 dítě

Měsíční hrubá mzda 10000 - 456

15000 -226

20000 25000 -38 -76

-846

-616

-428

30000 40000 50000 -171 -839 -1 630

-466

-561 -1 229

-2 020

75000 -3 575

100000 -6 239

150000 - 13 654

-3 965

- 6 629

- 14 044

6. Změny ve zdaňování zaměstnaneckých výhod 6.1. Změny ve zdaňování příspěvku na penzijní připojištění a životní pojištění Stávající stav (rok 2007) Na straně zaměstnance – od daně z příjmu je osvobozen: - příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a - pojistné placené zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění zaměstnance za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Na straně zaměstnavatele – daňovým výdajem jsou částky poskytnuté zaměstnavatelem na: - penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázané na účet zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné 4

Poslanci za ČSSD při schvalování novely zákona avizovali, že zdanění tzv. „superhrubé mzdy“ bude předmětem jejich ústavní stížnosti. 5

Pro účely zjišťování ročního příjmového stropu pro pojistné budou sčítány měsíční vyměřovací základy u téhož zaměstnavatele od počátku roku a po překročení hranice nebude pojistné odváděno (a základem pro výpočet měsíční daňové srážky 15 % bude prakticky měsíční hrubá mzda). V tabulce je u hodnoty 100 tis. Kč a 150 tis. Kč vypočten průměrný měsíční rozdíl při celoroční hrubé mzdě 1 200 tis. Kč a 1 800 tis. Kč. Ostatní hodnoty jsou propočteny tak, jak se v jednotlivých měsících roku 2008 projeví ve výši srážky daňové zálohy a tím v měsíčním čistém příjmu.

6

na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo jeho část, - soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Nově (od 1.1.2008) Na straně zaměstnance - je od daně osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a pojistné na soukromé životní pojištění6 za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele – (§ 6 odst. 9 písmeno p) ZDP – dle Senátního tisku). Příspěvky nad rozsah cit. ustanovení, tj. částka přesahující 24 000 Kč, jsou na straně zaměstnance zdanitelným příjmem a zahrnují se do základu pro odvod pojistného. Na straně zaměstnavatele - zákon již nestanoví žádný limit, tzn. do daňových výdajů může zaměstnavatel zahrnout veškeré příspěvky poskytované svým zaměstnancům na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na soukromé životní pojištění, na které jim vzniklo právo na základě kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy.

Dopady: Ve srovnání s rokem 2007 dochází na straně zaměstnance ke sloučení limitu pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a pojistné na soukromé životní pojištění. Pro oba typy pojištění je stanoven jeden úhrnný limit ve výši 24 000 Kč ročně. Změna by neměla mít negativní dopad na zaměstnance. Pokud jde o kolektivní vyjednávání, tak tím, že dojde k odstranění limitu na straně zaměstnavatele a u zaměstnance je stanovena pro osvobození od daně jedna absolutní částka, lze konstatovat, že dochází ke zjednodušení poskytování těchto plnění a také k rozšíření prostoru pro kolektivní vyjednávání. 6.2. Změny ve zdaňování příspěvku na přechodné ubytování Stávající stav (rok 2007) Na straně zaměstnance - od daně z příjmu je osvobozena hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště. Na straně zaměstnavatele Soukromým životním pojištěním se rozumí: příspěvek na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti), na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. 6

7

- daňovými výdaji jsou náklady na přechodné ubytování zaměstnance s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště. Nově (od 1.1.2008) Na straně zaměstnance - od daně z příjmu je osvobozena hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně (§ 6 odst. 9 písm. i ZDP – Senátní tisk). Na straně zaměstnavatele - zákon již nestanoví žádný limit. Daňovým výdajem zaměstnavatele jsou výdaje na přechodné ubytování zaměstnanců, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště (§ 25 odst. 1 písm. k) ZDP – Senátní tisk).

Dopady: Počínaje 1.1.2008 je od daně z příjmu osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem svému zaměstnanci ve formě přechodného ubytování pouze do limitu 3 500 Kč na zaměstnance měsíčně. Hodnota plnění přesahující v kalendářním měsíci částku 3 500 Kč je na straně zaměstnance zdanitelným příjmem a zahrnuje se do základu pro odvod pojistného. Změna přináší určité znevýhodnění na straně zaměstnance. Z hlediska kolektivního vyjednávání, tak přesto, že dojde k odstranění limitu na straně zaměstnavatele, nelze vzhledem k výši odvodu na pojistné očekávat výraznější rozšíření prostoru pro kolektivní vyjednávání. 6.3. Změny v poskytování nealkoholických nápojů Stávající stav (rok 2007) Na straně zaměstnance - od daně je osvobozena hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti. Na straně zaměstnavatele - zaměstnavatel může náklady vynaložené na nákup nealkoholických nápojů zahrnout do daňových výdajů v případě, že právo zaměstnance na jejich poskytování vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisů zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy.

8

Nově (od 1.1.2008) Na straně zaměstnance - beze změny Na straně zaměstnavatele - za daňový výdaj na straně zaměstnavatele nelze uznat hodnotu nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, a to ani v případě, že právo zaměstnance na jejich poskytování vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisů zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smluv (§ 25 odst. 1 písm. zn) ZDP- Senátní tisk).

Dopady: Počínaje rokem 2008 může zaměstnavatel poskytovat nealkoholické nápoje pouze ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů. Hodnota takového nepeněžního plnění (nápoje musí být určené pouze ke spotřebě na pracovišti) je u zaměstnanců i nadále osvobozena od daně. Tím, že nově zákon zakazuje náklady na poskytování nealkoholických nápojů zaměstnancům (kromě ochranných nápojů a pitné vody) zahrnout do daňových výdajů zaměstnavatele, může to ve srovnání s rokem 2007 v některých případech vést k odmítnutí zaměstnavatele toto plnění zaměstnancům poskytovat. 6.4. Změny ve zdaňování plnění určeného k uspokojování potřeb zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků 6.4.1. Změny při poskytování plnění ve formě možnosti používat rekreační zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení (vlastní nebo cizí) Stávající stav (rok 2007) Na straně zaměstnance - od daně z příjmu je osvobozena hodnota nepeněžního plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení - jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok.

Na straně zaměstnavatele - náklady na provoz rekreačního, předškolního zařízení, závodní knihovny, tělovýchovných a sportovních zařízení může zaměstnavatel hradit: - z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů nebo - náklady, pokud je to nezbytné k zajištění práva zaměstnanců vyplývajícího z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisů zaměstnavatele, resp. z pracovní nebo jiné smlouvy, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů. Nově (od 1.1.2008) Na straně zaměstnance - beze změny. Na straně zaměstnavatele – nově jako daňový výdaj nelze uznat nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti používat rekreační, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení (§ 25 odst. 1 písm. h) ZDP9

Senátní tisk). Pokud jde o nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě poskytnutí rekreace, včetně zájezdů, nelze jako daňový výdaj uplatnit plnění, které je u zaměstnance osvobozeno od daně podle § 6 odst. 9 písm. d).

Dopady: To znamená, že od 1.1.2008 při poskytnutí rekreace, včetně zájezdu může zaměstnavatel v daném kalendářním roce zahrnout do daňových výdajů pouze plnění přesahující úhrnnou částku 20 000 Kč u jednoho zaměstnance. Podmínkou je, že právo na takové plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Toto se nevztahuje na poskytnutí rekreace ve vlastním zařízení zaměstnavatele, kde podle znění ustanovení § 25 odst. 1 písm. k) ZDP - Senátní tisk, jsou výdaje převyšující příjmy za jednotlivé vlastní rekreační zařízení daňově neuznatelné. S účinností od 1.1.2008 může zaměstnavatel nepeněžní plnění ve formě možnosti používat rekreační zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení poskytovat zaměstnancům pouze ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů. Tzn. nově zaměstnavatel nemůže výše uvedená plnění zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo zaměstnance na jejich poskytování vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní či jiné smlouvy. Změna může v některých případech vést k odmítnutí zaměstnavatele taková plnění zaměstnancům poskytovat, tzn. lze konstatovat, že dochází ke zúžení prostoru pro kolektivní vyjednávání. Opatření je rovněž v rozporu se snahou o liberalizaci pracovně právních vztahů. 6.4.2. Plnění ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení Stávající stav (rok 2007) Na straně zaměstnance - od daně jsou osvobozeny: - částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem, - a hodnota nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. •

Na straně zaměstnavatele - daňovým výdajem jsou:

- náklady na provoz vzdělávacích zařízení, pokud náklady není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty, - částky vynaložené na zvyšování kvalifikace zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance, tj. výdaje vynaložené na dosažení vyššího stupně vzdělání formou studia středoškolského nebo vysokoškolského v tuzemsku anebo obdobného studia v zahraničí, jako např. školné, jízdné (nejedná se o pracovní cesty), výdaje za učebnice, skripta, pokud právo zaměstnance na poskytnutí takového příspěvku vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy. - a dále zaměstnavatel může do daňových výdajů zahrnout také náklady na nepeněžní plnění poskytované zaměstnancům formou využívání vzdělávacích zařízení, pokud je to nezbytné

10

k zajištění práva zaměstnanců vyplývajícího z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, resp. z pracovní nebo jiné smlouvy. Nově (od 1.1.2008) Na straně zaměstnance– osvobozeny:

od

daně

z příjmu

jsou

- částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, související s předmětem jeho činnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem (§ 6 odst. 9 písmeno a) ZDP- Senátní tisk). - a dále stejně jako doposud je u zaměstnance osvobozena hodnota nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance (§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP). Na straně zaměstnavatele – daňovým výdajem jsou náklady na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečované jinými subjekty, s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených na zvýšení kvalifikace (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP – Senátní tisk).

Dopady: Nově se za daňové výdaje nepovažují: a) náklady na nepeněžní plnění ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny (§ 25 odst. 1 písm. h) bod. 2 ZDP – Senátní tisk). S výjimkou nákladů na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečované jinými subjekty; b) částky vynaložené na zvýšení kvalifikace zaměstnanců (tj. výdaje vynaložené na dosažení vyššího stupně vzdělání formou studia středoškolského nebo vysokoškolského v tuzemsku anebo obdobného studia v zahraničí, jako např. školné, jízdné (nejedná se o pracovní cesty), výdaje za učebnice, skripta apod.). Tyto náklady nemůže zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo na jejich plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisů zaměstnavatele, resp. z pracovní nebo jiné smlouvy. Náklady na zvýšení kvalifikace zaměstnancům může zaměstnavatele hradit pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

11

6.4.4. Plnění ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce Stávající stav (rok 2007) Na straně zaměstnance – od daně jsou osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Na straně zaměstnavatele - náklady vynaložené na příspěvky na kulturní pořady a sportovní akce může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů pouze v případě, že práva zaměstnanců na tyto příspěvky vyplývají z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy. Nově (od 1.1.208) Na straně zaměstnance – beze změny. Na straně zaměstnavatele – náklady na nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce nelze zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že práva zaměstnanců na tyto příspěvky vyplývají z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy (§ 25 odst.1 písm h) bod 1) ZDP – Senátní tisk).

Dopady: Od ledna 2008 nepeněžní plnění ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce může zaměstnavatel hradit pouze ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů. Náklady na výše uvedená plnění nelze zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo zaměstnance na jejich poskytování vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisů zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy. Lze konstatovat, že toto omezení může u určitého okruhu zaměstnavatelů vést k omezování poskytování těchto plnění. 7. Náhrady mzdy v době nemoci nad rámec zákona V souvislosti s přijetím nového zákona o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb.) bylo do zákona o daních z příjmu doplněno následující ustanovení: Na straně zaměstnance

12

- od daně z příjmu je osvobozen příjem získaný ve formě náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené odměny) po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), Na straně zaměstnavatele - daňovým výdajem jsou výdaje na úhradu náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti zaměstnance, a to až do výše čisté průměrné měsíční mzdy zaměstnance § 192 odst. 3 ZP, pokud právo na takové zvýšení vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní nebo jiné smlouvy. Nově (od 1.1.2009) Na straně zaměstnance - od 1.1. 2009 příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, je osvobozen daně z příjmu pouze do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy7 (§ 6 odst. 9 písm s) ZDP – Senátní tisk). Na straně zaměstnavatele - beze změny. Výdaje na úhradu náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti zaměstnance, a to až do výše čisté průměrné měsíční mzdy zaměstnance (§ 192 odst. 3 ZP), pokud právo na takové zvýšení vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní nebo jiné smlouvy, jsou daňovým výdajem (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP).

Dopady: Náhrada mzdy (platu) v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) bude po nabytí účinnosti zákona u zaměstnance osvobozena od daně pouze do výše minimálního nároku podle zákoníku práce. To znamená, že se ruší stávající znění, podle kterého jsou od daně z příjmu osvobozeny také náhrady mzdy stanovené nebo sjednané nad rámec minimálního nároku určeného § 192 až 194 zákoníku práce. (Ustanovení vstoupí v platnost současně s nabytím účinnosti nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, tj. od 1.1.2009).

8. Ruší se minimální základ daně pro podnikatele.

Dopady: Opatření bylo zavedeno s cílem omezit daňové úniky. Na základě tohoto ustanovení měl podnikatel, který vykázal ztrátu i v třetím a dalším roce podnikání, povinnost vykázat minimální základ daně a zaplatit z něho daň. Přestože daňová správa a ani daňová kázeň Například § 192 až 194 zákoníku práce, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. 7

13

poplatníků není na dobré úrovni, ruší se ustanovení o minimálním základu daně pro podnikatele a usnadňují se tím možnosti daňových úniků.

•Daň z příjmu právnických osob 1. Ruší se osvobození od daně z příjmu z pronájmu vlastních nemovitostí a úrokových příjmů z termínovaných vkladů u odborových organizací.

Dopady: V rámci reformy dochází ke zrušení stávajícího znění ustanovení § 19 odst. 1 písm u), podle kterého byly od daně z příjmu osvobozeny příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí a úrokové příjmy z termínovaných vkladů odborových organizací, a to jen do výše, v jaké byly ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zákoníkem práce. Tzn. nově jsou příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí a úrokové příjmy z termínovaných vkladů u odborových organizací zdanitelným příjmem. Jde o zhoršení pozice odborových organizaci, které tyto příjmy využívají k obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců podle zákoníku práce. Z pozice ČMKOS nelze zatím uvést, jaký to bude mít konkrétní dopad. 2. Zavádí se další snižování daňové sazby u právnických osob, a to až na 19 procent. Sazby daně jsou nově stanovené následovně: - od 1. 1. 2008 činí sazba daně pro právnické osoby 21 %, - od 1. 1. 2009 se sazba sníží na 20 %, - a od 1. 1. 2010 klesne až na 19 %.

Dopady: Přesto, že ČR má ve srovnání s ostatními státy EU podprůměrnou sazbu daně, Poslanecká sněmovna podpořila vládou předložený daňový experiment na další snižování daně právnických osob. ČMKOS by proto přivítala, jestliže by v rámci EU byla přijata určitá pravidla pro zjišťování a sjednocení daňových základů pro právnické osoby a zamezilo se tím neustálému snižovaní daňových sazeb, pod tlakem získávání výhod v rámci daňové konkurence. ČMKOS již dlouhodobě upozorňuje, že neustálé snižování daně sice může mít určitý krátkodobý efekt, ale s pozdějšími nepředvídatelnými důsledky zvláště pro stav veřejných financí a následně i pro tlak na omezení jak sociálních transferů, tak i výdajů na veřejné služby a povede k postupné likvidaci sociálního státu. Je nutno poznamenat (a netýká se to pouze této daně), že materiál o reformě veřejných financí vyčísluje dopady snižování daní jen do roku 2010. Je samozřejmé, že tyto daňové změny budou negativně ovlivňovat vývoj veřejných financí i po tomto období. Nelze přehlédnout, že toto rozpočtové období Evropské unie bude končit v roce 2013, resp. 2015 a po tomto období už ČR evidentně zcela vyschne příliv evropských peněz (převážná většina NUTS II se dostane nad referenční hranici pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů). Tato situace v kombinaci s výrazně nízkou daňovou kvótou ČR přivodí značné rozpočtové napětí a návaznosti na to i likvidaci posledních zbytků sociálního státu jak v oblasti sociálních transferů, tak i veřejných služeb.

14

•Změny v dalších daňových zákonech Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty - s účinností od prvního ledna 2008 se snížená sazba daně z přidané hodnoty zvyšuje z 5 na 9 %.

Dopady: Dojde ke zdražení zejména potravin a některých služeb. V praxi to znamená, že se tíha zdanění přenáší od vysokopříjmových skupin a skupin disponujících rozsáhlým majetkem na skupiny středně a nízkopříjmové, a to v prvé řadě na rodiny důchodců a nezaměstnaných (podrobněji viz propočty dopadů na jednotlivé typy domácností).

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí (změny se použijí pro rok 2009) U daně z nemovitostí se zavádí zmocnění pro obce pro zdanění pozemků stanovit obecní vyhláškou osvobození od této daně u pozemků, které nezatěžují obecní infrastrukturu, a to orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Současně zákon obsahuje možnost částečné kompenzace výpadku příjmů pro obce zvýšením koeficientů v dani z pozemků i v dani ze staveb.

Dopady: Jde o opatření, které ve své podstatě přenáší zdanění od velkých majitelů pozemků na majitele rodinných domku a zahrad, a není vyloučené, že to přispěje k vylidňování venkova. Oproti původnímu záměru je podstatná část změn v pravomoci jednotlivých obcí.

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Dochází k rozšíření daňového osvobození u daně dědické na II. skupinu poplatníků (dědiců) a zavedení plného daňového osvobození u daně darovací u I. a II. skupiny poplatníků (podle vztahu dárce a obdarovaného). Do I. skupiny patří - příbuzní v řadě přímé a manželé. Do II. skupiny patří - příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety. Dále manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele.

Dopady: 15

Jde o opatření, které výrazně snižuje příjmy veřejných rozpočtů a přitom ve skutečnosti nemá racionální ekonomické jádro ani obdobu ve státech EU.

Ekologické daně   

Daň z pevných paliv, Daň z elektřiny a Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů

Zavádí se ekologické daně, tzn. nově se bude platit daň z pevných paliv, daň z elektřiny a daň ze zemního plynu a některých dalších plynů.

Dopady: Domácnosti budou zatíženy novou daní z pevných paliv a elektřiny, a to zhruba ve výši 600 Kč ročně. Přestože na základě článku 15 odstavec h) směrnice rady 2003/96/ES může stát osvobodit od daně „elektřinu, zemní plyn, uhlí a pevná paliva používaná domácnostmi nebo organizacemi, které dotyčný členský stát považuje za dobročinné“. Pokud jde o domácnosti, tak v tomto období dojde ke zvýšenému tlaku na růst cen spojených s bydlením. Uplatnění ekologických daní na neziskové dobročinné organizace může spolu se změnami v provozování sociálních služeb negativně ovlivnit rozsah poskytovaných služeb. Jejich zdražení povede k dalšímu omezení jejich dostupnosti.

Zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Reforma zrušila povinnost vedení evidence příjmů prostřednictvím registračních pokladen.

Dopady: Smyslem registračních pokladen bylo pokročit v boji proti krácení daňových příjmů a vytvořit rovné podmínky pro podnikání. Dále zvýšit ochranu spotřebitelů, omezit nelegální dovozy zboží a zavést jednoduchá a přehledná pravidla pro působení subjektů na vnitřním trhu s maximálním využitím moderní techniky. Od zavedení registračních pokladen se rovněž očekávalo zvýšení efektivity kontrolní činnosti s minimálním nárůstem zaměstnanců státní správy.

II. Změny v sociální oblasti 1. Zákon o životním a existenčním minimu Ruší se povinnost zvýšit částky životního a existenčního minima po naplnění valorizační podmínky

Dopady:

16

Jde o opatření, které bude znamenat postupné snížení všech sociálních dávek, jejichž výše i nároky na ně jsou odvozovány od životního (popřípadě i existenčního) minima.

2. Zákon o státní sociální podpoře Změny v realizované v systému státní sociální podpory jsou zaměřené na snížení výše sociálních dávek a omezení jejich výplaty. V důsledku těchto změn bude zejména rodinám s dětmi vyplaceno o zhruba 10 mld. Kč ročně méně.

Přehled sociálních dávek, u kterých dochází ke změnám: 2.1. Přídavek na dítě V současné době - je vyplácen rodinám s dětmi v diferencované výši podle příjmu rodiny a věku dítěte (viz tabulka) a náleží rodinám s čistým příjmem do čtyřnásobku životního minima rodiny. Jedná se o nárokovou dávku, kterou pobírá cca 80 % nezaopatřených dětí.

Přídavek na dítě v roce 2007 (Kč/měsíc) Výpočtový koeficient Dítě do 6 let 6-15 let 15-26 let

do 1,5 0,36 576 706 810

Příjem rodiny v násobku ŽM 1,5-2,4 0,31 496 608 698

2,4-4,0 0,16 256 314 360

Nově (od 1.1.2008) - přídavek na dítě náleží do 2,4 násobku ŽM rodiny, a to v pevné výši: a) do 6 let dítěte 500 Kč, b) od 6 do 15 let 610 Kč, c) od 15 do 26 let 700 Kč.

Dopady: Ruší se navázání výše přídavku na životní minimum, nově je stanoven pevnými částkami, čímž je umožněno jeho postupné reálné znehodnocení. Ruší se výplata přídavku středně příjmovým rodinám. Změna vede ke snížení přídavku pro nejchudší rodiny o 76 až 110 Kč měsíčně a ze systému vypadnou rodiny se středními a vyššími příjmy (viz tabulka). Stanovení přídavku pevnou částkou povede k jeho reálnému znehodnocování. Snížení hranice čistého příjmu rodiny pro nárok na přídavek na dítě (v Kč/měsíc) Stávající stav Rok 2008 Typ rodiny (4,0 nás. ŽM) (2,4 nás. ŽM) 1 dospělý, 1 dítě do 6 let 17 920 10 752 2 dospělí, 2 děti 6 až 15 let 37 600 22 560 2 dospělí, 1 dítě do 6 let, 2 děti 6-15 let 44 000 26 400

17

2.2. Sociální příplatek V současné době - sociální příplatek se poskytuje rodině pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě. Je závislý na výši příjmu rodiny. V nejvyšší výměře náleží při nejnižším příjmu, s rostoucím příjem jeho výměra klesá a zaniká při 2,2 násobku životního minima. Je-li příjem rodiny menší než její životní minimum, započítává se při výpočtu příplatku příjem ve výši životního minima. Příplatek proto náleží ve stejné výměře rodině s příjmem na úrovni životního minima jako při příjmu nulovém. Maximální výše příplatku pro dítě do 6 let věku v roce 2007 činí 873 Kč měsíčně, pro dítě ve věku 10-15 let pak 1 070 Kč měsíčně. Jeho výši dále ovlivňuje i věk dětí, péče osamělého rodiče o dítě (zohledněno v neúplných rodinách), kdy je při výpočtu použit zvýhodňující koeficient 1,05. Náleží-li sociální příplatek v nižší výměře než je 50 Kč měsíčně, zvyšuje se vždy na tuto výši. Nově (od 1.1.2008) Sociální příplatek bude vyplácen při příjmu rodiny do 2,0 násobku životního minima, koeficient 2,0 se použije i ve výpočtovém algoritmu.

Dopady Omezí se okruh osob, kterým je příplatek vyplácen, a sníží se jeho výše. Maximální výše sociálního příplatku (při nejnižším příjmu rodiny) v Kč/měsíc Typ rodiny dítě do 6 let dítě 6 až 15 let Dítě 15 až 26 let

Stávající

rok 2008

873 1 070 1 228

800 980 1 125

Snížení hranice čistého příjmu pro nárok na sociální příspěvek (v Kč/měsíc) Typ rodiny Stávající Rok 2008 1 dospělý, 1 dítě do 6 let 2 dospělí, 2 děti 6 až 15 let 2 dospělí, 1 dítě do 6 let, 2 děti 6-15 let

9 856 20 680 24 200

8 960 18 800 22 000

2.3. Rodičovský příspěvek V současné době - se rodičovský příspěvek vyplácí rodiči pečujícímu o dítě do 4 let věku, resp. do 7 let, je-li dítě dlouhodobě nebo těžce zdravotně postižené. Náleží ve výši 40 % průměrného platu v nepodnikatelské sféře, tj. od ledna 2007 činí 7 582 Kč měsíčně. Nově (od 1.1.2008) Rodičovský příspěvek se má vyplácet ve třech různých úrovních v závislosti na době jeho pobírání. Nejvyšší příspěvek (11 400 Kč měsíčně) má dostávat rodič, který se rozhodne setrvat na rodičovské dovolené do 2 let věku dítěte. Tato výměra však není určena pro všechny rodiče, ale pouze pro ty, kteří si v předchozím zaměstnání vydělali alespoň 16 750 Kč hrubého měsíčně. Základní výměra příspěvku (7 600 Kč měsíčně) má náležet při rodičovské do 3 let věku dítěte, ve snížené výměře (3 800 Kč měsíčně) má být poskytován při péči rodiče do 4 let věku dítěte. V případě zdravotně postiženého dítěte náleží příspěvek do 7 18

let věku dítěte v základní výměře bez ohledu např. na předchozí čerpání příspěvku ve zvýšené výměře.

Dopady: Zavádí se více rychlostní výplata rodičovského příspěvku, a to v závislosti na délce jeho pobírání. Jde o systém, který je administrativně náročný a přinese zhoršení podmínek pro rodiči pečujícího o dítě do 4 let věku. Stanovení příspěvku pevnými částkami povede k jeho postupnému reálnému znehodnocení. 2.4. Porodné – významně se redukuje výše porodného. V současné době – porodné je jednorázová netestovaná dávka, která se vyplácí při narození dítě. Výše příspěvku prošla v poslední době výraznou změnou. Při narození jednoho dítěte se poskytuje od ledna 2007 porodné ve výši 17 760 Kč, narodí-li se dvojčata, dostane rodina 53 120 Kč. Při současném narození tří dětí se jedná o částku 79 680 Kč. Nově (od 1.1.2008) - porodné činí 13 tis. Kč na dítě

Dopady: Oproti dnešnímu stavu se snižuje porodné o 4 760 Kč na každé narozené dítě. Stanovením porodného pevnou částkou dojde k postupnému poklesu jeho reálné hodnoty. Při stávající velice nízké úrovni porodnosti se jedná o nevhodný zásah do podpory rodin s malými dětmi. 2.5. Pohřebné V současné době - jednorázová dávka se dnes vyplácí osobě, která vypravila pohřeb. Zemřelá osoba však musí mít ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR nebo se na našem území musí konat pohřeb. Výše pohřebného dnes činí 5 000 Kč. Nově (od 1.1.2008) Pohřebné se má vyplácet pouze v případě úmrtí nezaopatřeného dítěte nebo úmrtí rodiče nezaopatřeného dítěte. Pro tyto případy má být zachována stávající výše dávky, zrušit se má však její valorizace.

Dopady: Dochází k výraznému omezení okruhu osob, které budou mít nárok na úhradu nákladů spojených s vypravením pohřbu. 2.6. Příspěvek na školní pomůcky V současné době - nárok na příspěvek vznikne dítěti před nástupem do první třídy, které má současně nárok na přídavek na dítě. Příspěvek se vyplácí jednorázově; náleží za měsíc červen. Výše příspěvku na školní pomůcky je 1 000 Kč. Nově (1.1.2008) Dávka je zrušena.

19

Dopady: Zrušením této dávky na rodiny s dětmi plně dolehnou vysoké náklady spojené s nástupem dítěte do první třídy, avšak ve státním rozpočtu se ušetří zanedbatelná částka. Podle vlády se však jedná o neefektivně vynaložené prostředky a dávka je vyplácena zbytečně širokému okruhu osob.

3. Zákon o nemocenském pojištění 3.1. Výše nemocenského Stávající stav - nemocenské náleží po dobu pracovní neschopnosti, první tři dny ve výši 25 %, od 4. dne 69 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Rozdílná redukce po dobu prvních 14 dní nemoci (výdělek do první redukční hranice započítává z 90 %) a od 15. dne nemoci (plný zápočet výdělku do první hranice). Redukční hranice se pravidelně zvyšují podle mzdového vývoje. Nově (od 1.1.2008) U nemocenského se zavádí 3 denní karenční doba, nemocenské činí 60 % od 4. do 30. dne pracovní neschopnosti, 66 % od 31. do 60. dne PN a 72 % od 61. dne. Při výpočtu nemocenského se výdělek do první redukční hranice započítává z 90 %. Redukční hranice se v roce 2008 nezvýší. Karenční doba se zavádí i u náhrady mzdy podle nového zákona o nemocenském pojištění, jehož účinnost se odkládá o další rok, tj. na 1. ledna 2009. Náhrada mzdy činí 60 % průměrného výdělku.

Dopady: S účinností od 1.1. 2008 se zavádí tzv. 3 denní karenční doba bez nároku na nemocenské (náhradu mzdy) a snižuje se úroveň dávky (viz tabulka), čímž se snižuje úroveň ochrany zaměstnance v době nemoci. Zavedení 3 denní karenční doby a snížení výše náhrady mzdy od zaměstnavatele šetří další prostředky zaměstnavatelům, ovšem na úkor zaměstnanců. Výše nemocenského zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu*) Stávající stav Délka pracovní neschopnosti rok 2007 14 dní PN 4 690 30 dní PN 11 490 *) průměrnou mzdu odhaduje ve výši 20 200 Kč měsíčně

rok 2008 3 700 9 610

(v Kč) Srovnání -990 -1880

3.2. Podpora při ošetřování člena rodiny Stávající stav - podpora při ošetřování člena rodiny představuje 69 % denního redukovaného vyměřovacího základu. Nově (od 1.1.2008)

20

Snižuje se procentní sazba pro výpočet z 69 % na 60 %. Při výpočtu podpory při ošetřování se výdělek do první redukční hranice započítává z 90 % (obdobně jako u nemocenského)

Dopady: Zaměstnanec snížením úrovně podpory přijde za 9 dní ošetřování až o 510 Kč. 3.3. Další změny Karenční doba má být zavedena plošně a obsahují ji také návrhy novely zákona č.221/1999 Sb., o vojácích z povolání, nebo zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonném funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a dalších náležitostech státních zástupců, atd. Návazně na zavedení karenční doby se navrhuje také snížení podpůrčí doby poživatelů starobního nebo plného invalidního důchodu z 84 na 81 kalendářních dnů. Zkracuje se ochranná lhůta ze 42 na 7 dní, což znamená zhoršení sociální situace pojištěnců v době nemoci. Neplatí obecně, že zaměstnanec při ztrátě zaměstnání může být v případě nemoci vždy zabezpečen podporou v nezaměstnanosti. Některým dlouhodobě nezaměstnaným totiž nevznikne nárok na podporu, neboť nesplňují podmínku získání celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních třech letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání.

4. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zavádí se maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění Stávající stav - zaměstnanci platí pojistné z celého vyměřovacího základu, OSVČ mají stanoven maximální vyměřovací základ ve výši 486 000 Kč ročně. Nově (1.1.2008) Maximální vyměřovací základ je pro všechny pojištěnce stanoven ve výši 4násobku průměrné mzdy (ročně ve výši 48násobku). V roce 2008 je tato hranice ve výši 86 056 Kč měsíčně.

Dopady: ČMKOS již v minulosti vyjádřila souhlas se zavedením stropu, ale ve výši 5násobku průměrné mzdy tak, aby to neohrozilo vyváženost těchto systémů. Strop ve výši 4 násobku výrazně sníží příjmy do sociálních systémů. V sociálním pojištění MPSV v důsledku toho očekává snížení příjmů o 5 mld. Kč a ve zdravotním pojištění o 2 mld. Kč ročně méně. Naše odhady však ukazují, že skutečné snížení příjmů může být až dvojnásobné (viz úvodní kapitola).

21

Sazby pojistného na sociální a zdravotní pojištění se v roce 2008 nemění. V souvislosti s odložením účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění se snižují sazby na straně zaměstnavatele až od ledna 2009 (viz tabulky). Přehled výše sazeb pojistného: platné od 1.1. 2008

Zaměstnanec Zaměstnavatel

Zdravotní Pojištění 4,5 % 9,0 %

Nemocenské Pojištění 1,1 % 3,3 %

Důchodové pojištění 6,5 % 21,5 %

Odvod na státní politiku zaměst. 0,4 % 1,2 %

OSVČ 13,5 % 4,4 % *) 28,0 % 1,6 % *) OSVČ jsou účastny nemocenského pojištění dobrovolně **) včetně nemocenského, pokud by OSVČ nebyla nemocensky pojištěna, pak 43,1 %

CELKEM 12,5 % 35,0 % 47,5 %**)

platné od 1.1.2009

Zaměstnanec Zaměstnavatel

Zdravotní pojištění 4,5 % 9,0 %

Nemocenské Pojištění 1,1 % 2,3 %

Důchodové pojištění 6,5 % 21,5 %

Odvod na státní politiku zaměst. 0,4 % 1,2 %

OSVČ 13,5 % 2,5 %*) 28,0 % 1,6 % *) OSVČ jsou účastny nemocenského pojištění dobrovolně **) včetně nemocenského, pokud by OSVČ nebyla nemocensky pojištěna, pak 43,1 %

CELKEM 12,5 % 34,0 % 45,6%**)

Poznámka: Od 1.1.2010 činí sazba na nemocenské pojištění zaměstnavatele 1,4 %, celkem na sociální a zdravotní pojištění zaměstnatel odvede 33,1 %.

Zaměstnanec odvádí pojistné z hrubého příjmu (hrubé mzdy), zatímco u OSVČ představuje vyměřovací základ 50 % příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů (tzn. vyměřovacím základem je 50 % z dosaženého zisku). Je obecně známo, že vyměřovací základ pro odvod pojistného zaměstnanců je vyšší než u OSVČ, což vytváří nerovné podmínky ve výši plateb. Jde o přetrvávající nespravedlnost současného systému, na kterou ČMKOS poukazuje.

5. Zákon o sociálních službách Ruší se automatická valorizace příspěvku na péči v zákoně o sociálních službách.

Dopady: Při nepřizpůsobování příspěvku na péči růstu indexu spotřebitelských cen sociální péče bude jeho výše stagnovat a mnohé z osob, které dnes o osoby závislé pečují a dostávají

22

od nich pro tuto činnost příspěvek na péči, by péči o tyto osoby museli ukončit a nastoupit do zaměstnání.

6. Zákon o pomoci v hmotné nouzi Zpřísňují se podmínky pro dlouhodobě nezaměstnané osoby, které jsou odkázány na dávky hmotné nouze. Nepracují-li déle než 12 měsíců, bude se při stanovení dávky vycházet pouze z jejich existenčního minima Před tímto tvrdým postupem mají být chráněny osoby s obtížným postavením na trhu práce, tj. osoby starší 55 let, osoby částečně invalidní a rodiče pečující o děti do 12 let. Pro všechny osoby se však zruší možnost zvýšit příspěvek o 600 Kč měsíčně při dlouhodobém odkázání na dávky hmotné nouze. Současně se zpřísňují podmínky i pro doplatek na bydlení, který vyplácejí obce. Nově se pro posouzení nároku na doplatek na bydlení započítává do příjmu osoby (rodiny) i vyplacený příspěvek na živobytí.

Dopady: Osoby dlouhodobě bez práce budou finančně zajištěny na podstatně nižší úrovni než dnes a hrozí jim sociální vyloučení. Nebude se při dlouhodobé nezaměstnanosti zjišťovat, zda osoba aktivně práci hledá, a ani nebude zohledněna příčina jejich nezaměstnanosti (nedostatek pracovních příležitostí, jiná kvalifikace atd.). Zpřísněním podmínek u doplatku na bydlení se navýší započitatelný příjem této osoby tak, že v podstatě ztratí na doplatek na bydlení nárok a jejich celková životní úroveň se sníží.

7. Zákon o zaměstnanosti 7.1. Ruší se nárok na podporu v nezaměstnanosti při výpovědi z důvodu skončení pracovněprávního poměru v posledních 6 měsících podle § 55 odst. 1 ZP a podle § 52 písm. g) ZP a v případě, že dotyčné osoby pobírají výsluhový příspěvek podle § 131 zákona č. 221/1999 Sb. a § 157 zákona č. 361/2003 pro příslušníky bezpečnostních sborů

Dopady: Toto nesystémové opatření znamená popření pojistného charakteru příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který platí všichni zaměstnanci. Princip, že výpovědní důvody ovlivňují nároky na podpory v nezaměstnanosti, dávají do rukou zaměstnavatelů příliš velkou možnost manipulovat se svými zaměstnanci a fakticky „potrestat“ zaměstnance dvakrát, tj. výpovědí i ztrátou alespoň dočasné a částečné náhrady ztraceného výdělku. 7.2. Omezují se podpory pro subjekty zaměstnávající více než 50 % občanů se zdravotním postižením (zdravotním znevýhodněním). Odstraňuje se vazba tohoto příspěvku na vývoj mezd (na průměrnou mzdu v národním hospodářství) a nahrazuje se pevnými částkami, a to 9 000 Kč pro osoby s těžším zdravotním postižením a 6 500 Kč pro ostatní osoby se zdravotním postižením. Do zákona se doplňují ustanovení, která zamezují vyplácení výše uvedeného příspěvku současně s příspěvkem na úhradu nákladů na chráněné pracovní dílny, na společensky účelné pracovní místo a na příspěvek pro zapracování, pokud půjde o osoby zdravotně znevýhodněné. 23

Dopady: Snížení daného příspěvku pro těžce zdravotně postižené o cca 30 % značně ztíží uplatnění těchto osob na trh práce. Fixním stanovením příspěvků je likvidován automatický valorizační mechanismus, obsažený v dosavadní úpravě, což povede k dalšímu snižování podílu těchto příspěvků na mzdách a tím i ke snižování jejich motivačního efektu. Jedním z důvodu zpřísnění podmínek je podle předkladatelů snaha zamezit zneužívání. Přitom pro řešení této situace postačí zpřísnění kontrol a zvýšení postihů za porušování zákona a ne tak drastické snížení příspěvku. Opatření znamená to, že v aktuálním období se celková úroveň prostředků vyplacená podle tohoto právního titulu sníží o cca 20mil. Kč (asi 10 % stávající částky) s možným negativním dopadem na zaměstnanost zdravotně postižených ve výši několika set osob, přičemž v dalších letech bude zastaven nárůst těchto prostředků, což povede ke stagnaci i počtu takto podpořených osob (s výpadkem cca 500 osob jen v roce 2008).

8. Platy zaměstnanců ve veřejné správě a službách Vláda kalkuluje pouze s 1,5 procentním meziročním růstem průměrných nominálních platů u zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Dopady: Navrhovaný růst průměrného nominálního platu by při inflaci předpokládané ČMKOS ve výši 4,8 - 5,3 % ve svých důsledcích znamenal pokles průměrného reálného platu přibližně o 3,5 %. Přitom se jedná o skupinu zaměstnanců, která bude minimálně profitovat na snížení daní a kromě toho se jí ve značné míře negativně dotknou i opatření v oblasti přídavků na děti a další opatření přijatá v rámci reformy veřejných financí. Takovýto nekoncepční, nesystémový a ve svých důsledcích neodpovědný přístup povede k extrémnímu zaostávání nominálních průměrných měsíčních platů zaměstnanců veřejných služeb a správy oproti zaměstnancům v podnikatelském sektoru a v konečném výsledku k postupnému znehodnocování systému odměňování zaměstnanců veřejných služeb a správy. ČMKOS proto požaduje, aby růst platů v roce 2008 činil minimálně 6 %. Zmrazení prostředků na platy v období 2008 až 2010 je v rozporu se stabilním růstem ekonomiky, který dává prostor pro výrazně vyšší navýšení platů zaměstnanců veřejných služeb a správy.

9. Reforma zdravotnictví Zavádí se regulační poplatky 30 Kč za návštěvy u všech základních typů lékařů (návštěva praktického lékaře, zubního a ženského lékaře, ambulantního specialisty, klinického psychologa a logopeda) a platby 30 Kč za každou položku na receptu. Dále platby 60 Kč za den hospitalizace v nemocnici, odborném léčebném ústavu, dětské odborné léčebně a ozdravovně či poskytování komplexní lékařské péče, přičemž poplatky se mají vztahovat i na pobyt průvodce dítěte, pokud je hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Pacienti budou platit 90 Kč za návštěvu pohotovostní služby, lékařskou službu první pomoci, ústavní pohotovostní službu, a to ve dnech pracovního klidu, volna a v pracovních dnech od 17 do 7 hodin. 24

Součástí reformy jsou i komplexní novely zdravotních zákonů, z nichž za nejzávažnější z hlediska bezprostředního dopadu na zaměstnance lze považovat změnu regulace cen léků.

Dopady: Zavedení regulačních poplatků v kombinaci s nárůstem cen léků dopadne zejména na rodin s dětmi a důchodce. Vzhledem k napjaté příjmové situaci to může v řadě případů být překážkou pro vyhledání lékařské pomoci. Zkušenosti z Maďarska ukazují, že zavedení poplatku za pobyt v nemocnici (který se zde pohybuje zhruba na poloviční úrovni oproti ČR) vede k předčasnému odchodu nedoléčených pacientů do domácího ošetření, a to i při velmi náročných operačních zákrocích. Přímé zpoplatňování zdravotních služeb je také krokem k další privatizaci veřejných služeb obyvatelstvu a je třeba na něj nahlížet právě v kontextu již zveřejněných reforem v oblasti daní a sociálních dávek. Pokud jde o změnu regulace cen léků, tak podle naší analýzy způsobí tato změna jejich nárůst o 10 až 20 %. Hrubým odhadem by to (přepočteno do absolutních čísel) znamenalo nárůst až cca 10 miliard ročně, přičemž se na tomto nárůstu budou podílet jak přímo občané (formou zvýšených doplatků), tak zdravotní pojišťovny.

IV. Dopady daňové a sociální reformy na jednotlivé typy domácností (viz tabulky v Příloze č. 1) Analýzy dopadů reformy publikované v tisku informují, že čistá mzda (plat) všech zaměstnanců vzroste. Jedná se však pouze o pohled daňový, který nepostihuje všechny dopady reformy na domácnosti. Zaměstnanec totiž většinou nežije samostatně, ale žije v rodině, pečuje o nezaopatřené děti a díky tomu často pobírá i některé sociální dávky. Je proto nutné analyzovat situaci domácností v celé šíři a zohlednit nejběžnější sociální dávky (přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, případně rodičovský příspěvek, podporu v nezaměstnanosti či dávky hmotné nouze) a současně promítnout i vliv zvýšení cen potravin a služeb v důsledku zvýšení DPH pro tyto komodity.

25

Pro srovnání vlivu daňové a sociální reformy jsme provedli analýzu8 příjmů v jednotlivých příjmových pásmech pro typické české domácnosti. V propočtech jsou zastoupeny jak domácnosti jednočlenné, tak vícečlenné, bezdětné i s dětmi, stejně jako i rodiny s jedním nezaměstnaným rodičem a domácnosti s oběma rodiči bez příjmu z výdělečné činnosti tak, abychom postihli co možná nejvíce sociálních situací, ve kterých se české rodiny běžně nacházejí. Daň z příjmu fyzických osob se od ledna 2008 platí z daňového základu, který v podstatě představuje hrubou mzdu zaměstnance, navýšenou o částku, kterou je povinen do veřejného systému odvést zaměstnavatel na sociální a zdravotní pojištění. V roce 2008 se tak navyšuje o 35 % hrubé mzdy (vyměřovacího základu) a v roce 2009, kdy vstoupí v platnost nový zákon o nemocenském pojištění a sníží se povinný odvod zaměstnavatele na pojistné, se do daňového základu připočítá 34 % mzdy, v roce 2010 pak 33,1 %. V důsledku nového pojetí daňového základu nejvíce uspoří osoby s vysokými příjmy a ušetří dokonce dvakrát. Na jedné straně je to vlivem zastropování vyměřovacího základu pro výpočet pojistného, (tj. osoby s příjmem nad 86 056 Kč měsíčně odvedou v roce 2008 na pojistné částku 10 757 Kč bez ohledu na skutečnou výši jejich příjmu), na druhé straně se zastropování vyměřovacího základu promítne i do daňového základu a sníží se tím osobám s vysokým příjmem daně. Zavedením jedné sazby daně z příjmů fyzických osob ztrácí smysl společné zdanění manželů, které dnes zvýhodňuje zejména mladé rodiny s rodičem na rodičovské dovolené, ale stejně tak i rodiny s většími rozdíly v příjmech rodičů. Ztrátu této výhody kompenzují zvýšené slevy na dani zejména pro rodiny s malými dětmi nedostatečně (viz dopady na rodiny s malými dětmi). Vliv vyššího daňového zvýhodnění rodin s dětmi však bude zmírněn či dokonce vyrušen změnami v sociální oblasti, neboť některé sociální dávky se sníží a některé dávky omezí. Nejčastěji rodiny pocítí změny u přídavku na dítě. Dnešní hranice pro přiznání přídavku (4 násobek životního minima rodiny) se od ledna 2008 snižuje na 2,4 násobek. Z jeho výplaty se vyloučí rodiny s průměrným a mírně nadprůměrným příjmem, které dnes dostávají 256 až 360 Kč měsíčně na každé dítě. Současně se sníží přídavek pro nejchudší rodiny o 76 až 110 Kč měsíčně. A o dalších 73 až 103 Kč měsíčně přijdou nízkopříjmové 8

V našich výpočtech stávající úrovně příjmů je zachycen i vliv společného zdanění manželů. Nezohlednili jsme však možnost výraznějšího daňového zvýhodnění osob se zdravotním postižením, které stávající daňové předpisy umožňují, stejně jako možnost zvýšení sociálního příplatku z důvodu zdravotního postižení dítěte či rodiče. Pro zjednodušení vycházíme z předpokladu, že v rodině, v níž oba rodiče pracují, je příjem manželky/manžela konstantní. Direktivně ho stanovujeme ve výši 18 tis. Kč měsíčně hrubého, což zhruba odpovídá mírně podprůměrné mzdě. K vypočtené čisté mzdě připojujeme nejběžnější sociální dávky tak, aby bylo v celé škále příjmů názorné, jaký vliv reformy na příjmy domácností mají. Jedná se však pouze o modelové propočty, pro které jsme stanovili řadu předpokladů, aby bylo možno sociální dávky dopočítat. Například v případě nezaměstnaných osob předpokládáme, že nemají majetek, kterým mohou svůj příjem zvýšit a že se přitom jedná o osobu, která se aktivně snaží svoji situaci řešit a splňuje tak všechny podmínky pro nárok na případné dávky pomoci v hmotné nouzi. Při stanovení výše příspěvku na bydlení vycházíme z rodiny žijící v nájemním bytě v obci do 100 tis. obyvatel a vycházíme z toho, že její náklady na bydlení odpovídají výši normativních nákladů na daný typ bydlení (viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). Propočty zahrnují i změnu v odvodu nepřímých daní, tj. navrhované zvýšení DPH ze stávajících 5 % na 9 % u potravin, služeb a některých dalších komodit zařazených dnes v této snížené sazbě. Předpokládáme přitom zachování stávají struktury spotřeby domácností. Jako podklad pro zjištění salda odvodů nepřímých daní využíváme údaje o struktuře spotřeby domácností zaměstnanců v roce 2005, publikované ČSÚ.

26

rodiny v podobě sociálního příplatku. Tuto skutečnost výrazněji pocítí rodiny s dětmi až v roce 2009, kdy se sníží slevy na poplatníka i daňové zvýhodnění na dítě. Na životní úrovni nejchudších osob se dále negativně promítnou změny v oblasti dávek hmotné nouze. Dlouhodobě nezaměstnaným, které jsou odkázány na tyto dávky déle než 12 měsíců, bude zajištěna ochrana pouze na úrovni existenčního minima bez ohledu na to, zda práci nemohou objektivně získat nebo jen nechtějí pracovat. Navíc se zpřísní podmínky i pro doplatek na bydlení, který vyplácejí obce. Nově se pro posouzení nároku na doplatek započítává do příjmu osoby (rodiny) i příspěvek na živobytí (dávka hmotné nouze), čímž se navýší započitatelný příjem této osoby tak, že v podstatě ztratí na doplatek na bydlení nárok. Od ledna 2008 zaznamenají výrazné změny i rodiny s malými dětmi díky novému nastavení rodičovského příspěvku. Polepší si rodiny, pokud rodič zvolí nejkratší dobu pobírání příspěvku (do 2 let věku dítěte), kterým se zvýší příspěvek o cca 3 800 Kč měsíčně. Týká se to však pouze rodičů, kteří si v předchozím zaměstnání vydělávali alespoň 16 750 Kč hrubého měsíčně. Naopak rodič, který pečuje o dítě do 4 let věku, dostane oproti dnešku příspěvek o 3 780 Kč nižší. Od ledna 2008 se mění i některé další dávky, které v propočtech nelze podchytit, neboť se nejedná o pravidelně se opakující dávky. Jde například o nemocenské, jehož úroveň se sníží zavedením karenční doby, zpřísněním redukce započitatelného výdělku i snížením procentních sazeb pro jeho výpočet. Například při měsíční pracovní neschopnosti dostane zaměstnanec pracující za průměrnou mzdu oproti dnešku o 1 880 Kč méně. A méně dostane i rodina při narození dítěte, a to o 4 500 Kč na jedno dítě. Tyto dávky (nemocenské, porodné, pohřebné atd.) rodina dostane pouze v okamžiku vzniku dané sociální situace, proto nejsou v modelových propočtech zahrnuty. Ocitne-li se rodina v takové sociální situaci, podstatně to však úroveň jejích příjmů ovlivní. Omezení výše dávek státní sociální podpory, dávek nemocenského pojištění i dávek hmotné nouze oslabí či dokonce převáží zvýšení daňových zvýhodnění určených rodinám s dětmi. K tomu si je nutno uvědomit, že tyto reformní kroky jsou doprovázeny dalšími změnami, které však nejsou v našich propočtech zahrnuty. Jedná se například o ekologické daně, regulační poplatky u lékaře a za léky na předpis, zvyšování nájmů, cen energie atd. Pro všechny tyto nárůsty výdajů budou muset rodiny hledat dodatečné zdroje.

Dopady do životní úrovně domácností Úplné rodiny s dětmi Při dvou výdělečně činných osobách v rodině jsou dopady daňové a sociální reformy rozdílné v závislosti na výši příjmů a počtu nezaopatřených dětí. Zatímco rok 2008 přinese nevelké zvýšení příjmů pro rodiny s podprůměrnými příjmy a mírné zhoršení pro rodiny s průměrnými příjmy, daňové změny od roku 2009 dopadnou na rodiny podstatně více. Do mínusu se oproti dnešnímu stavu dostanou zejména rodiny s podprůměrnými příjmy a výrazné zvýhodnění zaznamenají samozřejmě rodiny s vysokými příjmy. Zvýšení daňového zvýhodnění na děti a slevy na poplatníka přinesou jisté úspory rodinám s podprůměrnou mzdou, které například při dvou dětech reformou získají 100 až 300 Kč měsíčně. Tyto rodiny budou i nadále pobírat přídavek na dítě v podstatě nezměněné výši, zvýšení čistých příjmů v důsledku daňových změn sníží pouze změna DPH. Od roku

27

2009 se v těchto rodinách negativně projeví nižší daňové zvýhodnění, čímž oproti dnešku ztratí 100 Kč měsíčně. Naopak rodinám s dětmi s průměrnými příjmy se situace výrazně nezmění. Například rodina s jedním dítětem si polepší o zhruba 200 Kč měsíčně. Tato rodina totiž ani dnes nedostává přídavek na dítě, vyšší čisté příjmy z výdělečné činnosti proto sníží pouze zvýšené výdaje za potraviny a služby. Ztrátu však zaznamenají rodiny, které dnes mají nárok na přídavek na dítě. Například rodina s celkovým hrubým měsíční příjmem okolo 40 až 50 tis. Kč (tj. oba rodiče pracují za průměrnou či mírně nadprůměrnou mzdu), dnes na 2 děti dostává zhruba 600 Kč měsíčně. Daňové zvýhodnění v těchto příjmových pásmech již odebrání přídavku na dítě nestačí kompenzovat a rodiny ztratí v příštím roce 50 až 100 Kč měsíčně. Snížení daňového zvýhodnění na děti od roku 2009 jejich ztrátu ještě nepatrně prohloubí. Výraznější nárůst příjmů zaznamenají vícečetné rodiny (tři a více dětí) s velice nízkými příjmy, kterým se zvýší příjmy o cca 1 000 Kč v roce 2008. Zde se plně projeví navýšení maximální částky, kterou může rodina v podobě daňového bonusu získat. Původní návrh počítal se zachováním maximální výše bonusu na stávající úrovni 30 tis. Kč ročně, čímž by tuto výhodu nemohly při dané úrovni daňového zvýhodnění (10 440 Kč na dítě ročně – bez započtení kompenzace regulačních poplatků ve výši 240 Kč na dítě ročně) plně využít ani rodiny se třemi dětmi. Schválená částka 52 200 Kč tak zachovává původní záměr a odpovídá výši dnešního daňového bonusu, kdy je možno bonus plně využít při péči až o pět nezaopatřených dětí. Snížení daňového zvýhodnění na dítě od roku 2009 tuto výhodu nepatrně sníží, avšak rodiny si oproti dnešku i nadále polepší o více než cca 800 Kč měsíčně (při 3 dětech v rodině). Nejvíce na reformě vydělají rodiny s dětmi s vysokými příjmy. Oproti dnešnímu stavu získají navíc 1 000 Kč měsíčně (společná mzda rodičů cca 60 tis. Kč měsíčně), nebo dokonce více - v závislosti na počtu dětí a výši příjmů rodičů. Tyto domácnosti dnes nepobírají žádnou sociální dávku, snížení daňového zatížení jejich příjmů se tak plně promítne do výše jejich celkových čistých příjmů. Například rodina se dvěma dětmi s celkovým hrubým měsíčním příjmem 68 tis. Kč v příštím roce reformou získá více než 1 150 Kč a v roce 2009 dalších 900 Kč měsíčně. Rozdílný je dopad na rodiny s malými dětmi, jejichž situaci ovlivňuje zejména zvolená délka pobírání rodičovského příspěvku. Pokud by si rodič zvolil dobu pobírání do 3 let věku dítěte, bude mu dnešní výše příspěvku v podstatě zachována a příjmová situace se tak v těchto rodinách příliš nezmění. Rodiny by mohly získat maximálně 100 až 400 Kč měsíčně (po zohlednění vlivu DPH) podle výše příjmu druhého rodiče. Zajímavý posun by však nastal v rodinách, ve kterých pracující rodič vydělává 40 až 50 tis. hrubého měsíčně. Pro tyto rodiny je dnes velice výhodné společné zdanění manželů, díky němuž ušetří na daních značné prostředky. To jim při této úrovni příjmu vyšší daňové zvýhodnění na dítě a manžela/manželku bez příjmu dostatečně nenahradí. Zvýšení nepřímých daní u potravin a dalších komodit by pro tyto typy rodin v konečném důsledku znamenalo ztrátu 130 až 160 Kč měsíčně. Rok 2009 posune do ztráty i rodiny, ve kterých pracující rodič pobírá průměrnou či nadprůměrnou mzdu (22 až 40 tis. Kč hrubého). Pokud by si však rodič zvolil, že bude o dítě pečovat do 4 let věku, rodina s podprůměrným příjmem přijde o 1 200 až 3 800 Kč měsíčně. Největší ztrátu však zaznamenají rodiny, v nichž druhý rodič pracuje za 40 tis. nebo 50 tis. Kč hrubého měsíčně, a to opět díky dnešní značné výhodnosti společného zdanění manželů a nižšímu rodičovskému příspěvku. Tyto rodiny by reformou přišly o téměř 4 tisíce Kč.

28

Neúplné rodiny s dětmi V podstatě obdobná situace jako v úplných rodinách s dětmi nastane u osamělého rodiče s dětmi. Při podprůměrné mzdě reformou získá maximálně jednu až několik stovek korun měsíčně. Pokud však pracuje za průměrnou mzdu, opět se projeví vliv omezení výplaty přídavku na dítě a rodina ztratí 100 až 250 Kč měsíčně (podle počtu nezaopatřených dětí). Obdobnou ztrátu vykážou i rodiny s velice nízkými příjmy, ve kterých daňové změny nestačily pokrýt snížení sociální dávek, zejména přídavku na dítě a sociálního příplatku, popř. zpřísnění výplaty dávek hmotné nouze. Přínos reformy se stejně jako v úplných rodinách projeví při vyšším příjmu. Při péči o dvě děti v roce 2008 přinese reforma osamělému rodiči, který vydělává 30 tis. Kč hrubého měsíčně a více než 460 Kč měsíčně, v roce 2009 již téměř 750 Kč. Bezdětné domácnosti Tyto domácnosti pobírají dnes při nižším příjmu pouze příspěvek na bydlení. Ostatní sociální dávky většinou náleží z titulu péče o nezaopatřené dítě, proto nepřicházejí v těchto rodinách v úvahu. Pouze v případě velice nízkého či dokonce nulového příjmu, může tato rodina, pokud splní podmínky, získat dávky pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí či doplatek na bydlení. Ani u těchto domácností však nelze obecně říct, že navržená reforma pro ně bude jednoznačně přínosem. Reforma přinese maximálně 200-300 Kč měsíčně rodině v případě, že oba rodiče pracují za podprůměrnou mzdu (tj. vydělávají dohromady cca 28 až 32 tis. Kč hrubého). Zvýší-li se příjem jedné osoby zhruba na 22 až 30 tis. měsíčně, vzrostou jejich celkové čisté příjmy pouze nepatrně, což nepokryje ani zvýšení DPH u potravin a služeb. Stejně jako u ostatních sociálních skupin i bezdětné domácnosti s vysokými příjmy na reformě vydělají měsíčně několik tisíc korun. Samostatně žijící bezdětný zaměstnanec je vhodný příklad pro ukázku čistého vlivu daňových změn. Pokud pracuje, většinou nedosáhne na žádnou sociální dávku a jeho jediným zdrojem tak jsou pracovní (zdanitelné) příjmy. Lze si tak na jeho příkladu ukázat skutečný vliv daňových změn jak v oblasti přímých, tak i nepřímých daní. Zaměstnanec, který pracuje za podprůměrnou mzdu na reformě v roce 2008 vydělá 170 až 250 Kč. Při mzdě okolo 18 tisíc Kč se jeho situace oproti dnešnímu stavu prakticky nezmění. Pobírá-li průměrnou či mírně nadprůměrnou mzdu (20 až 25 tis. Kč hrubého), zaplatí v podobě vyšší DPH cca o 40–80 Kč více, než kolik na přímých daních získal. To však zcela změní rok 2009, kdy snížení daňové sazby je současně doprovázeno i podstatným snížením slevy na dani. Pokud tento bezdětný zaměstnanec pracuje za podprůměrnou mzdu, přesune ho reforma od ledna 2009 „do červených čísel“. Velmi výhodná je reforma pro osamělé osoby s vysokým příjmem. Již příští rok získají oproti dnešku několik tisíc korun měsíčně a v roce 2009 se jejich zvýhodnění ještě vystupňuje. Plně se tak projeví společný vliv jednotné sazby daně, nové definice daňového základu a zastropování vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Například při hrubém příjmu 75 tis. Kč měsíčně, reformou příští rok zaměstnanec získá 3 260 Kč a v roce 2009 již dokonce 5 200 Kč měsíčně.

29

Dopady na nezaměstnané osoby Naše propočty dokládají, že na reformu výrazně doplatí osoby bez zdanitelných příjmů a že plně dopadá na rodiny s dětmi, ve kterých jsou nezaměstnaní oba rodiče. Tyto rodiny zaznamenají citelné omezení výplaty přídavku na dítě a sociálního příplatku. K tomu je nutno připočítat zvýšení DPH, celkově by tak oproti dnešnímu stavu prodělaly 800 až 1 100 Kč podle počtu závislých dětí v rodině. Výrazně se zhoršují podmínky pro osoby v dlouhodobé nezaměstnanosti, které už nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti a jsou odkázány pouze na sociální dávky. Pokud pobíraly dávky hmotné nouze déle než 12 měsíců, je jim nově zajištěna ochrana pouze na úrovni existenčního minima, což se poprvé projeví v lednu 2009. Zatímco v roce 2008 se rodině se dvěma dětmi (staršími 12 let) vyplatí sociální dávky o téměř 2 680 Kč měsíčně nižší než letos, v roce 2009 dostane již o 4 120 Kč měsíčně méně než dnes. Nepatrně lépe na tom jsou úplné rodiny s dětmi, ve kterých je nezaměstnaný jeden rodič a druhý rodič pracuje. Daňové zvýhodnění na děti (zejména daňový bonus) a sleva na nepracujícího rodiče by rodinám s velice nízkou mzdou uspořily více financí, než o kolik by se jim snížily sociální dávky (přídavek na dítě a sociální příplatek). Například rodina s dvěma dětmi by tím při hrubé mzdě ve výši 10 tis. Kč získala 565 Kč měsíčně. Pokud však rodič pracuje za průměrnou mzdu, ztratí tato rodina nárok na přídavek na dítě a přijde i o výhodu společného zdanění manželů. Celkově tak reformou přichází o 1 700 Kč měsíčně. A zhoršení pocítí všechny obdobné rodiny, ve kterých rodič pracuje za mzdu mezi 18 až 75 tis. Kč hrubého měsíčně. V těchto rodinách to je jednoznačně dopad ztráty společného zdanění manželů a odebrání přídavku na děti těmto rodinám.

Domácnosti důchodců Situaci důchodců naše tabulky nezachycují, neboť tyto osoby většinou nemají zdanitelné příjmy. Ze sociálních dávek mohou pobírat pouze příspěvek na bydlení a v případě velice nízkého důchodu může důchodce získat dávky pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí či doplatek na bydlení (v závislosti na výši příjmu či odůvodněných nákladech na bydlení). Zpřísnění podmínek pro jejich výplatu se netýká důchodců, zohlednit je proto potřeba pouze zvýšení výdajů v důsledku zvýšení snížené sazby DPH a dalších avizovaných změn. Průměrný důchod se zvýší od ledna 2008 v průměru o 346 Kč. Procentní výměra důchodu v průměru vzroste o 3 %, což je nepatrně nad růst životních nákladů důchodců v minulém období a mělo by ho pokrýt. Současně je všem důchodcům přidáno 130 Kč měsíčně v podobě zvýšení základní výměry důchodu. Podle struktury spotřeby domácností odhadujeme, že vlivem vyšší DPH se výdaje domácností důchodců zvýší o 120-140 Kč na osobu měsíčně, tj. zhruba o celé navýšení pevné výměry důchodu. K tomu je však třeba připočítat poplatky u lékaře, poplatek za léky na předpis, za každý den hospitalizace atd. Navíc i na tyto domácnosti dopadne také zavedení ekologických daní, které odhadujeme ve výši zhruba 60 Kč na domácnost měsíčně. Znamená to, že důchodci budou muset omezit svoji spotřebu, aby mohli všechny svoje výdaje plně pokrýt. Reformní opatření na tuto skupinu obyvatelstva dopadnou plnou měrou.

Shrnutí

30

Dopady daňové a sociální reformy jsou na různé skupiny obyvatelstva rozdílné. Potvrdila se zejména silná závislost nejen na výši zdanitelného příjmu, ale i na sociálním postavení rodiny. Jednoznačně nejvýhodnější je reforma pro osoby s vysokými příjmy, které ušetří nejen na zaplacených daních, ale i na pojistném odvedeném na sociální a zdravotní pojištění v důsledku zavedení maximálního vyměřovacího základu. Jednotná sazba daně z příjmu fyzických osob, umělé navýšení daňového základu je pro většinu zaměstnanců s průměrnými příjmy vykompenzováno pouze z hlediska daňového a některé sociální skupiny doplatí na ztrátu výhody společného zdanění. Proti positivnímu účinku daňové reformy současně protisměrně působí snížení výše některých dávek státní sociální podpory a omezení jejich výplaty, zejména přídavku na dítě a sociálního příplatku. Tato skutečnost se ještě zvýrazní v roce 2009. Snížení procentní sazby a současně snížení daňového zvýhodnění (slev na dani) od ledna 2009 se tak nutně negativně projeví v rodinách s podprůměrnými příjmy a ještě více zvýhodní vysokopříjmové. Plně se projeví obecně platné pravidlo, že nižší sazba daně je podstatně výhodnější pro osoby s vyššími příjmy, u osob s příjmy nižšími má naopak větší vliv výše slev na dani a daňových zvýhodnění, a to společně s výplatou sociálních dávek. Reforma jednoznačně znamená, že chudý bude ještě chudší a bohatý ještě bohatší. Nejhorší situace nastane v domácnostech bez příjmu, zejména nezaměstnaných osob. Tyto rodiny nemají zdanitelné příjmy, netýká se jich proto žádné navýšení čistých příjmů. Zaznamenají však snížení úrovně některých dávek, zejména přídavku na dítě a sociálního příplatku. Negativně se v jejich případě projeví i změna v oblasti dávek hmotné nouze zhoršením podmínek pro výplatu příspěvku na živobytí i doplatku na bydlení. Ve většině případů se přitom jedná o osoby, které se práci nevyhýbají, ale objektivně ji nemohou získat, např. v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti. V relaci k jejich výši příjmů se přitom jedná o velké ztráty prostředků. Prohloubení příjmové nedostatečnosti osob dlouhodobě bez práce povede k jejich možnému sociálnímu vyloučení ze společnosti.

31

Přílohy: Příloha č. 1 Tabulky dopadu reformy na jednotlivé typy domácností

Příloha č. 2

Návrh novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a její dopady Návrh zákona prošel vnějším připomínkovým řízením. Jde o I. etapu důchodové reformy, která se zaměřuje především na zpřísňování podmínek vzniku nároku na starobní a invalidní důchod, což se následně promítá následně i do pozůstalostních důchodů. Návrh směřuje k tomu, aby se do budoucna důchodové příjmy zaměstnanců a jejich rodin oproti současnosti výrazně snížily a zcela opomíjí sociální aspekty. 1. Zvyšování důchodového věku Návrh obsahuje další postupné zvyšování důchodového věku až na 65 let pro muže i ženy bez ohledu na počet vychovaných dětí. Dopady: Změna se má týkat již mužů narozených po roce 1953. Není tedy pravdou, že se pojištěnců, kterým je dnes 50 let a více, tato změna nedotkne. I jim se o několik měsíců prodlouží důchodový věk. Například: muži narozenému 10.4.1955, který v roce 2007 dovršil 52 let, se prodlouží důchodový věk na 63 let a 4 měsíce, muži narozenému 9.8.1956, který v roce 2007 dovršil 51 let, na 63 let a 6 měsíců, a muži narozenému 5.9.1957, kterému bylo v roce 2007 50 let, na 63 let a 8 měsíců. Pro některé zaměstnance, kteří ze zdravotních důvodů nebudou schopni setrvat v zaměstnání až do nového zvýšeného důchodového věku, bude jediným řešením trvale krácený předčasný starobní důchod. Ten ale znamená výrazné snížení důchodu, a to o 4,5 až 11,7% procentní výměry. Například muži, který by ke vzniku nároku na důchod získal 46 roků doby pojištění, by se při vyměřovacím základu cca 14.000 Kč důchod snížil při odchodu do důchodu v roce 2007 o 1 rok dříve o více než 800 Kč, o 2 roky o více než 1 500 Kč a o 3 roky o více než 2 200 Kč měsíčně. 2. Prodloužení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod Navrhuje se prodloužit minimální dobu pojištění pro nárok na starobní důchod z dnešních 25 roků na 35, resp. 30 roků. Dopady: Mnohým zaměstnancům, zejména v regionech s vysokou a dlouhodobou nezaměstnaností, to může znamenat, že jim pro nesplnění této podmínky nevznikne nárok na starobní důchod a ve stáří budou odkázáni na jiný sociální systém. Zvláště takto mohou být postiženy ženy, které přerušily pracovní kariéru na delší dobu z důvodu péče o děti ve 32

vícečetných rodinách. Zvláště pak v kombinaci s jejich pozdější péčí o bezmocné, resp. závislé rodiče, nebo jinou závislou osobu. 3. Pouze částečný zápočet náhradních dob Navrhuje se všechny náhradní doby pojištění hodnotit pro výši důchodu pouze z 80 %. Na rozdíl od stávající právní úpravy, kdy se některé z nich – výkon základní vojenské služby, péče o dítě a péče o bezmocnou, resp. závislou osobu, hodnotí plně 100 %.

Dopady: Pro pojištěnce, zejména pro ženy, toto opatření v praxi znamená kratší dobu pojištění a tedy nižší důchod. Například při péče o dítě do 4 let věku získá žena pro důchod pouze 3 roky doby pojištění, což znamená snížení procentní výměry důchodu o 1,5 %. Při vyměřovacím základu 14 000 Kč to znamená nižší důchod o cca 200 Kč měsíčně. Nebo jiný příklad: žena, která místo zaměstnání zůstala doma a pečovala o bezmocné rodiče po dobu 8 let získá pro důchod pouze 6 let. To představuje snížení procentní výměry důchodu o 3 %. Při vyměřovacím základu 14 000 Kč je důsledkem důchod nižší o 420 Kč měsíčně. Čím vyšší je počet náhradních dob, tím vyšší bude ztrátu na důchodu. 4. Zrušení doby studia jako náhradní doby Návrh obsahuje zrušení doby studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole jako náhradní doby pojištění pro důchod.

Dopady: Zrušení zápočtu doby studia bude znamenat výrazné snížení výše důchodů. Podle stávající právní úpravy se pojištěncům, kteří studovali po 31.12.1995, započítává jako náhradní doba pro důchod 80 % doba 6 let studia po 18. roce věku. Zrušení doby studia jako náhradní doby bude znamenat snížení procentní výměry důchodu minimálně o 6 %. Například důchod přiznaný dnes ve výši 10.000 Kč by byl nižší o více než 500 a důchod ve výši 12 000 Kč o více než 600 Kč měsíčně. 5. Invalidé dostanou méně peněz Navrhuje se zrušit plný invalidní a částečný invalidní důchod a zavést tři stupně invalidity.

Dopady: Dojde ke snížení počtu vyplácených plných invalidních důchodů. Ty mají být invalidními důchody třetího stupně, na které řada současných důchodců po zvýšení hranic poklesu soustavné výdělečné činnosti (pracovní schopnosti) nedosáhne. Pokud jde o částečně invalidní důchodce, má jich být cca 74 až 75% přeřazeno do invalidity prvního stupně s tím, že dojde ke snížení jejich důchodu. Znamená to, že tři čtvrtiny lidí s částečnou invaliditou budou dostávat méně peněž než dostávají dnes. To je dáno i tím, že výše procentní výměry invalidního důchodu prvního stupně má podle návrhu činit za každý rok pojištění pouze 0,5%, zatímco u současného částečného invalidního důchodu činí 0,75% výpočtového základu měsíčně. Například muž, který ke vzniku invalidity získal 36 roků doby důchodového pojištění, by dnes za tuto dobu bez

33

dopočtu chybějící doby pojištění získal 27%, zatímco po novu získá pouze 18%. Při vyměřovacím základu 14 000 Kč by tak jeho invalidní důchod byl nižší o 1 260 Kč měsíčně. Výše invalidních důchodů stejně jako starobních a dalších bude také negativně ovlivněna již zmíněným zápočtem náhradních dob pro výši důchodu pouze v rozsahu 80% a již zmíněným nezapočítáváním doby studia pro důchod. Očekává se, že u plných invalidních důchodů dojde k postupnému snížení úrovně u nově přiznávaných důchodů o 3 až 5 % a u částečných invalidních a pozůstalostních důchodů o 2 až 3 %.

34

Příloha č. 1

Celkový vliv daňové a sociální reformy na domácnosti zaměstnanců Zaměstnanec s výdělečně činným manželem/manželkou s průměrným příjmem hrubá mzda zaměstnance hrubá mzda manžela/manželky

6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 18 000 21 500 25 000 30 000 40 000 50 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000

75 000 100 000 200 000 18 000 18 000 18 000

19 624 21 042 22 459 23 877 25 294 28 129 30 610 33 017 36 298 42 861 49 122 19 425 21 175 22 925 24 315 25 660 28 350 30 704 33 058 36 420 43 145 49 870 -366 -45 300 262 179 13 -132 -167 -94 30 456 19 365 21 115 22 570 23 985 25 400 28 230 30 706 33 183 36 720 43 795 50 870 -426 -105 -55 -68 -81 -107 -129 -42 206 680 1 456

63 997 66 683 2 305 68 558 4 180

78 872 138 372 85 970 170 970 6 629 31 776 87 672 175 172 8 331 35 978

64 497 67 573 2 692 69 408 4 527

79 372 138 872 86 860 171 860 7 016 32 163 88 522 176 022 8 678 36 325

64 997 68 463 3 079 70 258 4 874

79 872 139 372 87 750 172 750 7 403 32 550 89 372 176 872 9 025 36 672

65 497 69 353 3 372 71 108 5 127

80 372 139 872 88 640 173 640 7 790 32 937 90 222 177 722 9 372 37 019

A. bezdětná rodina 1. Celkový čistý příjem - stav roku 2007 2. Celkový čistý příjem - rok2008 změna včetně DPH rok 2008 oproti 2007 3.Celkový čistý příjem - rok2009 změna včetně DPH rok 2009 oproti 2007

B. rodina s jedním dítětem ve věku 8 let 1. Celkový čistý příjem - stav roku 2007 2. Celkový čistý příjem - rok2008 změna včetně DPH rok 2008 oproti 2007 3.Celkový čistý příjem - rok 2009 změna včetně DPH rok 2009 oproti 2007

20 438 21 856 23 273 24 691 26 108 28 943 31 110 33 517 36 798 43 361 49 622 20 315 22 065 23 815 25 205 26 550 29 240 31 594 33 948 37 310 44 035 50 760 -340 9 328 288 202 51 220 183 240 354 843 20 215 21 965 23 420 24 835 26 250 29 080 31 556 34 033 37 570 44 645 51 720 -440 -91 -67 -82 -98 -109 183 268 500 964 1 803

C. rodina se dvěma dětmi ve věku 10-15 let 1. Celkový čistý příjem - stav roku 2007 2. Celkový čistý příjem - rok2008 změna včetně DPH rok 2008 oproti 2007 3.Celkový čistý příjem - rok 2009 změna včetně DPH rok 2009 oproti 2007

22 330 23 308 24 087 25 505 26 922 29 757 32 238 34 645 37 926 43 861 50 122 23 180 24 405 24 776 26 095 27 440 30 130 32 484 34 838 38 200 44 925 51 650 613 850 433 320 258 100 -50 -101 -48 740 1 158 23 058 24 283 24 359 25 685 27 100 29 930 32 406 34 883 38 420 45 495 52 570 491 728 16 -90 -82 -100 -128 -56 172 1 310 2 078

D. rodina s třemi dětmi ve věku 5, 8 a 11 let 1. Celkový čistý příjem - stav roku 2007 2. Celkový čistý příjem - rok 2008 změna včetně DPH rok 2008 oproti 2007 3.Celkový čistý příjem - rok 2009 změna včetně DPH rok 2009 oproti 2007

23 673 24 389 25 671 27 089 27 678 30 513 32 994 35 401 38 682 44 361 50 622 24 697 25 645 27 315 28 705 28 330 31 020 33 374 35 728 39 090 45 815 52 540 773 998 1 372 1 330 359 184 31 1 53 1 078 1 488 24 565 25 483 26 840 28 255 27 950 30 780 33 256 35 733 39 270 46 345 53 420 641 836 897 880 -21 -56 -87 6 233 1 608 2 368

Celkový čistý příjem = čistá mzda (plat) + opakující se sociální dávky, tj. přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení,popř. dávky hmotné nouze

Celkový vliv daňové a sociální reformy na domácnosti zaměstnanců Zaměstnanec s manželem/manželkou pobírající rodičovský příspěvek Rodina s 1 dítětem ve věku 3 (resp. 4) let arodičovským příspěvkem *) hrubá mzda zaměstnance

6 000

8 000 10 000 12 000 14 000 18 000 21 500 25 000 30 000 40 000 50 000

1. Celkový čistý příjem - stav roku 2007 15 501 16 546 17 720 18 888 20 453 23 743 26 443 28 765 32 309 39 396 46 043 A) Základní rodičovský příspěvek 7 600 Kč měsíčně do 3 let věku dítěte 2. Celkový čistý příjem - rok 2008 15 767 16 900 18 125 19 040 20 740 24 240 27 089 29 443 32 805 39 530 46 255 změna včetně DPH rok 2008 oproti 2007 102 179 218 -48 99 279 403 434 222 -157 -128 3. Celkový čistý příjem - rok 2009 15 727 16 860 18 085 19 000 20 700 23 945 26 421 28 898 32 435 39 510 46 585 změna včetně DPH rok 2009 oproti 2007 62 139 178 -88 59 -16 -265 -111 -148 -177 202 B) Snížený rodičovský příspěvek 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte 2. Celkový čistý příjem - rok 2008 14 513 14 880 15 590 16 690 změna včetně DPH rok 2008 oproti 2007 -1 152 -1 841 -2 317 -2 398 3. Celkový čistý příjem - rok 2009 14 473 14 840 15 550 16 300 změna včetně DPH rok 2009 oproti 2007 -1 192 -1 881 -2 357 -2 738

17 565 -3 076 17 525 -3 116

20 440 -3 521 20 145 -3 816

23 289 -3 397 22 621 -4 065

25 643 -3 366 25 098 -3 911

29 005 -3 578 28 635 -3 948

35 730 -3 957 35 710 -3 977

42 455 -3 928 42 785 -3 598

75 000 100 000 200 000 61 719

76 594 136 094

63 068 982 64 273 2 187

82 355 167 355 5 306 30 452 83 387 170 887 6 338 33 984

59 268 -2 818 60 473 -1 613

78 555 163 555 1 506 26 652 79 587 167 087 2 538 30 184

Celkový čistý příjem = čistá mzda (plat) + opakující se sociální dávky, tj. přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, popř. dávky hmotné nouze *) rodičovský příspěvek se dnes vyplácí ve výši 7 582 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte. Od ledna 2008 náleží v základní výměře ve výši 7 600 do 3 let věku dítěte a ve snížené ve výši 3 800 Kč měsíčně při čerpání do 4 let dítěte.

Celkový vliv daňové a sociální reformy na domácnosti zaměstnanců Zaměstnanec s manželem/manželkou pobírající podporu v nezaměstnanosti*) hrubá mzda zaměstnance

6 000

8 000 10 000 12 000 14 000 18 000 21 500 25 000 30 000 40 000 50 000

75 000 100 000 200 000

A. bezdětná rodina 1. Celkový čistý příjem - stav roku 2007 2. Celkový čistý příjem – rok 2008 změna včetně DPH rok 2008 oproti 2007 3.Celkový čistý příjem – rok 2009 změna včetně DPH rok 2009 oproti 2007

12 381 13 847 15 497 17 009 18 426 21 261 23 705 26 002 29 283 35 328 41 278 12 381 13 847 15 597 16 987 18 332 21 022 23 376 25 729 29 092 35 817 42 542 -131 -127 -42 -178 -251 -420 -505 -465 -408 279 1 019 12 381 13 847 15 289 16 702 18 114 20 939 23 411 25 883 29 414 36 477 43 539 -131 -127 -350 -463 -468 -502 -469 -311 -85 939 2 016

56 153 59 354 2 868 61 196 4 709

71 028 130 528 78 642 163 642 7 192 32 338 80 290 167 790 8 840 36 486

B. rodina s jedním dítětem ve věku 8 let 1. Celkový čistý příjem - stav roku 2007 2. Celkový čistý příjem – rok 2008 změna včetně DPH rok 2008 oproti 2007 3.Celkový čistý příjem – rok 2009 změna včetně DPH rok 2009 oproti 2007

16 324 16 059 17 284 18 509 19 776 15 831 16 506 17 675 18 540 19 222 -666 277 208 -165 -736 15 791 16 466 17 340 18 230 18 982 -706 237 -127 -475 -976

23 066 21 912 -1 366 21 812 -1 466

25 766 24 266 -1 719 24 288 -1 696

28 344 26 620 -1 965 26 765 -1 820

31 574 29 982 -1 825 30 302 -1 505

38 661 36 707 -2 240 37 377 -1 570

45 308 43 432 -2 145 44 452 -1 125

60 984 60 245 -1 102 62 140 793

75 859 135 359 79 532 164 532 3 222 28 369 81 254 168 754 4 944 32 591

24 468 22 971 -1 756 22 831 -1 896

26 580 25 156 -1 706 25 138 -1 723

29 158 27 510 -1 916 27 615 -1 811

32 702 30 872 -2 130 31 152 -1 850

39 161 37 597 -1 896 38 227 -1 266

45 808 44 322 -1 824 45 302 -844

61 484 61 135 -715 62 990 1 140

76 359 135 859 80 422 165 422 3 609 28 756 82 104 169 604 5 291 32 938

C. rodina se dvěma dětmi ve věku 10-15 let 1. Celkový čistý příjem - stav roku 2007 2. Celkový čistý příjem – rok 2008 změna včetně DPH rok 2008 oproti 2007 3.Celkový čistý příjem – rok 2009 změna včetně DPH rok 2009 oproti 2007

20 292 20 817 20 450 21 343 22 168 20 189 20 557 21 232 21 765 22 254 -318 -481 565 196 -149 20 109 20 477 20 857 21 415 21 974 -398 -561 190 -154 -429

D. rodina s třemi dětmi ve věku 5, 8 a 11 let 1. Celkový čistý příjem - stav roku 2007 21 509 21 877 22 266 22 962 23 724 25 518 28 164 29 914 33 458 40 545 46 308 61 984 76 859 136 359 2. Celkový čistý příjem – rok 2008 22 679 23 047 23 414 23 422 23 722 25 412 27 766 28 400 31 762 38 487 45 212 62 025 81 312 166 312 změna včetně DPH rok 2008 oproti 2007 942 938 912 216 -254 -376 -697 -1 831 -2 003 -2 431 -1 488 -417 3 996 29 143 3.Celkový čistý příjem – rok 2009 22 559 22 927 22 999 23 032 23 402 25 232 27 708 28 465 32 002 39 077 46 152 63 840 82 954 170 454 změna včetně DPH rok 2009 oproti 2007 822 818 497 -174 -574 -556 -754 -1 766 -1 763 -1 841 -548 1 398 5 638 33 285 Celkový čistý příjem = čistá mzda (plat) + opakující se sociální dávky, tj. přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, podpora v nezaměstnanosti, popř. dávky hmotné nouze *) předpokládáme hrubou mzdu rodiče před ztrátou zaměstnání ve výši 18 tis. Kč měsíčně

Celkový vliv daňové a sociální reformy domácnosti zaměstnanců Osoby *) dlouhodobě Oba rodiče pobírají podporu v nezaměstnanosti, resp. jsou dlouhodobě nezaměstnaní nezaměstnané do 12 nad 12 měs. měs.**) hrubá mzda osoby před nezaměstn. 0 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 18 000 21 500 25 000 30 000 40 000 50 000 75 000 100 000 0 0 hrubá mzda manžela/-lky před nezam. 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 0 0

A. bezdětná rodina 1.Celkový čistý příjem - stav roku 2007 2. Celkový čistý příjem – rok 2008 změna včetně DPH oproti roku 2007

10 762 11 261 11 033 11 582 12 085 12 556 13 694 14 855 15 946 17 504 18 236 18 236 18 236 10 352 10 701 11 033 11 582 12 085 12 556 13 694 14 855 15 946 17 504 18 236 18 236 18 236 -558 -680 -117 -123 -128 -133 -126 -136 -135 -149 -155 -155 -155

18 236 9 393 9 393 18 236 7 749 6 309 -155 -1 772 -3 212

B. rodina s jedním dítětem ve věku 8 let 1.Celkový čistý příjem - stav roku 2007 2. Celkový čistý příjem – rok 2008 změna včetně DPH oproti roku 2007

14 249 14 748 14 914 15 081 14 620 15 055 15 837 16 510 17 194 18 350 18 550 18 550 18 550 13 839 14 188 14 304 14 420 14 472 14 898 15 664 16 432 17 195 18 352 18 236 18 236 18 236 -606 -762 -814 -820 -303 -316 -341 -253 -181 -192 -511 -511 -511

18 550 12 880 12 880 18 236 10 831 10 251 -511 -2 225 -2 805

C. rodina se dvěma dětmi ve věku 10-15 let 1.Celkový čistý příjem - stav roku 2007 2. Celkový čistý příjem – rok 2008 změna včetně DPH oproti roku 2007

17 717 18 216 18 382 18 549 18 715 18 868 18 719 19 417 20 101 20 797 20 797 20 797 20 797 16 907 17 656 17 772 17 888 18 005 18 112 18 429 19 101 19 760 20 567 20 567 20 567 20 567 -1 053 -810 -862 -914 -908 -956 -488 -521 -554 -450 -450 -450 -450

20 797 16 348 16 348 20 567 13 894 12 454 -450 -2 678 -4 118

D. rodina s třemi dětmi ve věku 5, 8 a 11 let 1.Celkový čistý příjem - stav roku 2007 2. Celkový čistý příjem – rok 2008 změna včetně DPH oproti roku 2007

19 317 19 959 20 125 20 291 20 457 20 611 20 923 21 032 21 479 21 882 21 882 21 882 21 882 18 177 19 355 19 472 19 588 19 705 19 812 20 031 20 498 21 047 21 430 21 430 21 430 21 430 -1 405 -876 -928 -981 -1 033 -1 081 -1 179 -757 -660 -683 -683 -683 -683

21 882 17 948 17 948 21 430 15 164 14 584 -683 -3 030 -3 610

Celkový čistý příjem = podpora v nezaměstnanosti + opakující se sociální dávky, tj. přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení,popř. dávky hmotné nouze *) bez nároku na podporu v nezaměstnanosti **) osoby, které jsou bez práce déle než 12 měsíců a u nichž se bude při výpočtu dávek hmotné nouze vycházet pouze z úrovně existenčního minima. Osoba, které pečuje o dítě do 12 let, se toto omezení netýká.

Celkový vliv daňové a sociální reformy na domácnosti zaměstnanců Zaměstnanec v neúplné rodině hrubá mzda zaměstnance

6 000

8 000 10 000 12 000 14 000 18 000 21 500 25 000 30 000 40 000 50 000 75 000 100 000 200 000

7 351 6 888 -541 6 888 -541

7 813 7 559 -326 7 559 -326

A. bezdětný zaměstnanec 1. Celkový čistý příjem - stav roku 2007 2. Celkový čistý příjem - vládní návrh 2008 změna včetně DPH rok 2008 oproti 2007 3.Celkový čistý příjem - vládní návrh 2009 změna včetně DPH rok 2009 oproti 2007

8 469 9 812 11 230 14 065 16 508 18 805 22 087 28 131 34 081 48 956 8 800 10 140 11 485 14 175 16 529 18 883 22 245 28 970 35 695 52 508 253 245 173 7 -84 -35 27 672 1 411 3 261 8 505 9 870 11 285 14 115 16 591 19 068 22 605 29 680 36 755 54 443 -42 -25 -27 -53 -21 150 387 1 382 2 471 5 196

63 831 123 331 71 795 156 795 7 585 32 731 73 557 161 057 9 347 36 993

10 798 11 113 11 084 11 840 12 420 14 879 17 322 19 619 22 587 28 631 34 581 49 456 10 746 11 113 11 753 12 270 12 613 15 065 17 419 19 773 23 135 29 860 36 585 53 398 -274 -228 441 186 -62 -118 -258 -254 97 657 1 316 2 957 10 706 11 073 11 418 11 960 12 408 14 965 17 441 19 918 23 455 30 530 37 605 55 293 -314 -268 106 -124 -268 -218 -235 -109 417 1 327 2 336 4 852

64 331 123 831 72 685 157 685 7 074 31 390 74 407 161 907 8 796 35 612

B. zaměstnanec s jedním dítětem ve věku 8 let 1. Celkový čistý příjem - stav roku 2007 2. Celkový čistý příjem - vládní návrh 2008 změna včetně DPH rok 2008 oproti 2007 3.Celkový čistý příjem - vládní návrh 2009 změna včetně DPH rok 2009 oproti 2007

C. zaměstnanec se dvěma dětmi ve věku 10-15 let 1. Celkový čistý příjem - stav roku 2007 2. Celkový čistý příjem - vládní návrh 2008 změna včetně DPH rok 2008 oproti 2007 3.Celkový čistý příjem - vládní návrh 2009 změna včetně DPH rok 2009 oproti 2007

14 785 14 471 15 027 15 585 15 915 17 157 18 136 20 433 23 087 29 131 35 081 49 956 15 024 15 490 15 912 16 272 16 588 17 524 18 309 20 663 24 025 30 750 37 475 54 288 -65 722 576 367 345 14 -201 -189 466 1 014 1 693 3 338 14 944 15 410 15 537 15 922 16 308 17 384 18 291 20 768 24 305 31 380 38 455 56 143 -145 642 201 17 65 -126 -218 -84 746 1 644 2 673 5 193

64 831 124 331 73 575 158 575 7 454 31 770 75 257 162 757 9 136 35 952

D. zaměstnanec se třemi dětmi ve věku 5, 8 a 11 let 1. Celkový čistý příjem - stav roku 2007 2. Celkový čistý příjem - vládní návrh 2008 změna včetně DPH rok 2008 oproti 2007 3.Celkový čistý příjem - vládní návrh 2009 změna včetně DPH rok 2009 oproti 2007

18 393 18 273 18 766 19 230 19 600 20 339 21 320 22 360 24 471 30 515 35 581 50 456 18 692 19 488 19 965 20 255 20 500 20 990 21 707 22 035 24 915 31 640 38 365 55 178 -79 840 815 631 498 233 -52 -785 -59 501 2 045 3 714 18 572 19 368 19 538 19 850 20 163 20 788 21 623 22 058 25 118 32 180 39 243 56 899 -199 720 387 226 161 30 -136 -762 144 1 041 2 922 5 435

65 331 124 831 74 465 159 465 7 834 32 150 77 151 164 651 10 520 37 336

Celkový čistý příjem = čistá mzda (plat) + opakující se sociální dávky, tj. přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení,popř. dávky hmotné nouze

Zpracovatel: ČMKOS V Praze dne 19.9.2007