UŽÍVÁNÍ VOD A DOPADY LIDSKÉ ČINNOSTI NA STAV VOD TEXTOVÁ ČÁST. II. plánovací období ( )

II.

UŽÍVÁNÍ VOD A DOPADY LIDSKÉ ČINNOSTI NA STAV VOD

TEXTOVÁ ČÁST II. plánovací období (2015 - 2021)

II. Užívání vod a dopady lidské činnosti na stav vod

Plán dílčího povodí Horního a středního Labe

Pořizovatel: Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové

ve spolupráci s

Krajským úřadem Královéhradeckého kraje Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové

Krajským úřadem Pardubického kraje Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice

Krajským úřadem Libereckého kraje U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2

Krajským úřadem Středočeského kraje Zborovská 11, 150 21 Praha 5

Krajským úřadem Kraje Vysočina Žižkova 57, 587 33 Jihlava

Magistrátem hlavního města Prahy Mariánské náměstí 2, Praha 1

a dotčenými ústředními správními úřady Ministerstvem zemědělství Ministerstvem životního prostředí Ministerstvem zdravotnictví Ministerstvem dopravy Ministerstvem obrany Ministerstvem pro místní rozvoj

2



Zpracovatelé podkladů: AGPOL s.r.o.

Ing. Ondřej Vaculín, Ph.D. Ing. Radoslav Sáblík Ing. Jakub Feltl Ing. Jaroslav Hetmánek Mgr. Jan Zapletal

KONEKO spol. s r.o.

Ing. Oldřich Kazda Ing. Sergej Gorbunov Ing. Jan Šebrle Ing. Ladislav Plaček

ENVICONS s.r.o.

Ing. Lukáš Řádek RNDr. Lukáš Krejčí, Ph.D.

3



OBSAH II. UŽÍVÁNÍ VOD A DOPADY LIDSKÉ ČINNOSTI NA STAV VOD .................................................................... 5 II.1.

Povrchové vody .................................................................................................................................. 5

II.1.1. Užívání povrchových vod .................................................................................................................. 5 II.1.2. Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových vod ........................................................... 26 II.1.3. Významné vlivy a rizikové útvary povrchových vod .......................................................................... 27 II.1.4. Trendy v užívání vod do roku 2021 .................................................................................................. 28 II.1.5. Zhodnocení očekávaných dopadů dlouhodobých scénářů klimatické změny .................................... 32 II.2.

Podzemní vody ................................................................................................................................. 39

II.2.1. Užívání podzemních vod ................................................................................................................. 39 II.2.2. Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod ........................................................... 45 II.2.3. Významné vlivy a rizikové útvary podzemních vod ........................................................................... 48 II.2.4. Trendy v užívání vod do roku 2021 .................................................................................................. 49 II.2.5. Zhodnocení očekávaných dopadů dlouhodobých scénářů klimatické změny .................................... 50 II.3.

Chráněné oblasti vázané na vodní prostředí...................................................................................... 52

4



II. UŽÍVÁNÍ VOD A DOPADY LIDSKÉ ČINNOSTI NA STAV VOD II.1. Povrchové vody Užívání vod obecně představuje lidskou činnost, jež má větší či menší vliv na stav vod. Účelem plánu dílčího povodí Horního a středního Labe je identifikovat tyto vlivy, posoudit jejich významnost a dopad na stav vod a navrhnout vhodná opatření k eliminaci nepříznivých vlivů tak, aby se docílilo rovnováhy mezi požadavky na dosažení dobrého stavu a přínosy, které užívání vod umožňuje. Užívání vod bylo hodnoceno zvlášť pro vody povrchové a pro vody podzemní. U obou typů vod pak bylo užívání dále děleno podle typu ovlivnění na užívání ovlivňující množství vod (odběry, převody, akumulace), jakost a množství vod (bodové zdroje znečištění) a pouze jakost vod (plošné zdroje znečištění). Tato kapitola vychází především z dat vodohospodářské bilance roku 2012, pokud není uvedeno jinak. Jedná se o, v době zpracování, poslední kompletně vyhodnocený rok.

II.1.1. Užívání povrchových vod II.1.1.1. Zdroje znečištění II.1.1.1.1. Bodové zdroje znečištění Bodové zdroje znečištění způsobují antropogenní ovlivnění přirozeného stavu (jakosti) vody v tocích. V případě bodových zdrojů je nutno při posouzení míry ovlivnění jakosti vody v tocích věnovat pozornost nejen absolutnímu množství vypouštěných odpadních vod, ale i míře jejích znečištění ve sledovaných ukazatelích. Pro zatřídění jednolitých zdrojů znečištění do 4 základních skupin byl použit registr „Klasifikace ekonomických činností“ (dále jen „CZ-NACE“) - http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/nace/ares_nace.html.cz -

bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů (jedná se především o vypouštění městských odpadních vod), CZ-NACE = 36XXXX až 39XXXX; bodové zdroje z průmyslu (energetika, těžba surovin, potravinářství a ostatní průmyslové odvětví), CZ-NACE = 05XXXX až 3299XX, 35XXXX; bodové zdroje znečištění ze zemědělství, CZ-NACE 01XXXX až 02XXXX; bodové zdroje znečištění z ostatních zdrojů, CZ-NACE 03XXXX, 41XXXX až 9603XX .

Za významné bodové zdroje znečištění byla pro zpracování plánu dílčího povodí Horního a středního Labe považována vypouštění zahrnutá do vodohospodářské bilance. To znamená, že v úvahu byla brána vypouštění, u kterých skutečné množství vypouštěné vody přesáhlo alespoň jednou za rok 500 m3 za měsíc. Data o lokalizaci, množství a jakosti vypouštěných vod jsou každoročně ohlašována uživateli na základě vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance [L4]. Pro dále uvedené analýzy byla použita data z roku 2012. Mimo data zahrnutá do vodohospodářské bilance byl pro identifikaci průmyslových zdrojů znečištění (zdroj prioritních látek) využit Registr průmyslových zdrojů znečištění (RPZ), který od roku 1998 do roku 2012 provozoval Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. V roce 2012 byl provoz RPZ definitivně ukončen. Dalším zdrojem dat znečištění odpadních vod vypouštěných do vod povrchových je Integrovaný registr znečišťování (dále jen IRZ), který od roku 2005 provozuje MŽP ČR. IRZ poskytuje podrobné informace o používání a vypouštění nebezpečných látek do životního prostředí. V současné době IRZ (za rok 2012) obsahuje údaje o 22 zdrojích znečištění, které se nachází v dílčím povodí Horního a středního Labe. Převážná část těchto údajů se překrývá s daty zahrnutými do vodohospodářské bilance. Za další zdroje znečištění lze považovat výusti dešťových oddělovačů, výusti oddílných dešťových kanalizací a výusti systémů odvádějící srážkové vody z pozemních komunikací, které produkují nárazové zatížení recipientů. Toto znečištění může být velmi významné. K množství a kvalitě těchto vod však neexistují data.

5



Z uvedených důvodů byla pro základní analýzu jakosti vypouštěných odpadních vod využita data zahrnutá do vodohospodářské bilance. Z pohledu sezónní proměnlivosti lze konstatovat, že rozhodující znečišťovatelé, tj. bodové zdroje komunálních odpadních vod, průmyslové zdroje a energetika, vypouštějí odpadní vody během roku rovnoměrně. Výpadky jsou spojeny pouze s technologickými přestávkami. Tentýž trend lze pozorovat i v případě ostatních zdrojů. Výjimku tvoří zemědělství, v tomto případě je ovšem podíl bodově vypouštěných odpadních vod zanedbatelný. Množství vypouštěných vod Celkové množství vypuštěných odpadních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe v roce 2012 činilo 396,8 mil. m3. Z hlediska množství vypouštěných vod jsou převažující bodové zdroje znečištění z průmyslu (64 %) a bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů (35 %). Podílové zastoupení bodových zdrojů znečištění ze zemědělství a z ostatních zdrojů na množství vypouštěných odpadních vod je zanedbatelné. Z hlediska struktury rozložení množství vypouštěné vody mezi jednotlivé zdroje lze pozorovat výraznou nerovnoměrnost, kdy většinu vypouštěného objemu produkuje pouze několik zdrojů a střední a malé zdroje představují pouze malou část celkového vypouštěného množství. To platí především pro odvětví energetiky. Celkový přehled všech významných zdrojů znečištění uvažovaných v tomto dílčím povodí je uveden v tabulce II.1.1a v příloze. Tabulka II.1.1 - Souhrnné údaje o evidovaném vypouštění (data rok 2012) Bodové zdroje znečištění Bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů Bodové zdroje znečištění z průmyslu Bodové zdroje znečištění ze zemědělství Bodové zdroje znečištění z ostatních zdrojů

Vypouštěné množství v tis. m3/rok 140 920,48 254 752,51 1 762,50 1 097,59

%

Počet vypouštění

35,52 63,92 0,44 0,28

612 146 2 49

Jakost vypouštěných vod U vypouštění odpadních vod do vod povrchových se z hlediska množství produkovaného znečištění evidují a hodnotí následující údaje: BSK5, CHSKCr, Nanorg, N-NH4, Pcelk, nerozpuštěné látky (NL). Všechny evidované zdroje vypouštění byly rozčleněny do následujících sektorů:     

kanalizace pro veřejnou potřebu průmysl energetika zemědělství ostatní

Celkové hodnoty vnosu znečišťujících látek z evidovaných vypouštění do povrchových vod v této oblasti povodí jsou zobrazeny v následující tabulce a grafu. Tabulka II.1.1.1 - Celkové vypouštěné znečištění (tabulka nad rámec makety) Látka BSK5 CHSKCr NL N-NH4 Nanorg Pcelk RAS

Celkem (t/rok) 1 077,6 5 803,9 2 106,4 600,5 2 159,1 213,4 114 290,1

Kanalizace (t/rok) 741,4 4 315,4 1 205,9 427,6 1 767,1 195,4 77 146,7

Bodové zdroje znečištění Průmysl Energetika (t/rok) (t/rok) 306,9 22,9 1 313,4 143,4 793,0 96,8 165,7 3,3 338,7 40,8 13,5 2,6 32 246,1 4 552,1

6

Zemědělství (t/rok) 0,7 1,7 0,5 0,9 1,0 0,1 3,6

Ostatní (t/rok) 5,6 30,1 10,2 3,0 11,5 1,8 341,6



4

5

anorg

celk

Obr. II.1.1a - Celkové vypouštěné znečištění Tabulka II.1.1a - Přehled významných zdrojů bodového znečištění (tabulka v příloze) Mapa II.1.1a - Významné bodové zdroje znečištění Celkem je v dílčím povodí Horního a středního Labe evidováno 809 významných bodových zdrojů odpadních vod (dle Vodohospodářské bilance, 2012). -

Bodové zdroje znečištění z komunálních zdrojů

V dílčím povodí Horního a středního Labe bylo identifikováno 612 komunálních zdrojů znečištění, přičemž bylo cca 64 % objemu odpadních vod čištěno na ČOV, odpadní vody z ostatních zdrojů nejsou čištěné centrálně. Celkový objem odpadních vod vypouštěných z kanalizací pro veřejnou potřebu v roce 2012 činil 141 mil. m3. Zdrojem znečisťujících látek mohou být také oddílné dešťové kanalizace odvádějící vodu z urbanizovaného území či liniových staveb. K těmto vypouštěním však chybí relevantní údaje. Kanalizace pro veřejnou potřebu byly identifikovány jako největší zdroj vnosu znečišťujících látek do vodního prostředí. Tabulka II.1.1c - Deset největších zdrojů znečištění z kanalizací pro veřejnou potřebu (hodnoceno dle ročního látkového odtoku BSK5) (tabulka nad rámec makety) Název vypouštění

ICO

Pardubice - BČOV Hradec Králové - ČOV Česká Třebová - ČOV Trutnov - ČOV Týniště n. O. - ČOV Náchod - ČOV Poděbrady - ČOV Kutná Hora - ČOV Dvůr Králové nad Labem - SČOV Kolín - ČOV

422231 412252 422055 412077 412177 412105 442360 422253

Objem (tis. m3/rok) 12 620,8 15 132,7 2 659,2 7 303,5 1 222,6 3 171,9 1 631,4 2 848,6

BSK5 CHSKCr NL RAS N-NH4 Nanorg Pcelk (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) 122,4 656,3 164,1 18 640,9 34,1 349,6 11,4 45,4 339,0 116,5 7 363,6 14,8 131,7 11,3 20,5 79,8 29,8 1 079,6 12,0 27,1 4,5 19,7 171,1 44,6 2 329,8 10,3 47,8 9,9 18,6 55,8 26,2 333,8 8,0 14,6 2,0 16,2 80,0 13,4 1 359,6 12,3 21,2 4,1 14,8 64,3 14,0 1 112,9 15,8 19,3 1,5 14,0 102,0 28,5 1 651,1 4,4 29,2 2,3

412073

3 708,9

12,2

79,0

13,7

1 005,1

3,2

47,6

5,6

442310

3 152,4

12,0

81,3

18,0

2 364,3

20,5

38,5

1,3

* * na BČOV Pardubice jsou likvidovány odpadní vody z areálu společnosti Synthesia, a.s.

7



Celkové množství vnosu znečišťujících látek z kanalizací pro veřejnou potřebu je zobrazeno v následujícím grafu:

BSK5

CHSK

NL

N-NH4

Nanorg ...

Pcelk

Obr. II.1.1b - Znečištění z kanalizací pro veřejnou potřebu Tabulka II.1.2 - Významná vypouštění městských odpadních vod (data rok 2012) (tabulka v příloze) -

Bodové zdroje znečištění z průmyslu

V dílčím povodí Horního a středního Labe bylo identifikováno celkem 146 původců znečištění z potravinářského průmyslu, ostatního průmyslu a energetiky. Z hlediska objemu bylo cca 46 % zdrojů čištěno na čistírnách odpadních vod, odpadní vody z ostatních zdrojů znečištění z průmyslu nejsou čištěné centrálně. Celkový objem vypouštěných odpadních vod v roce 2012 činil 254,7 mil. m3. Tabulka II.1.1d - Deset největších zdrojů průmyslového znečištění (hodnoceno dle ročního látkového odtoku BSK5) Název vypouštění KRPA PAPER, a.s. Hostinné - ČOV Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Synthesia Pardubice Pohránovský odpad LZ Draslovka Teplárna Dvůr Králové průtočné chlazen. - výtok II Elektrárna Chvaletice - I. spol. odtok UN + BČOV Paramo Kolín (bývalé Koramo) Spolana Neratovice - kanál K7 Cukrovar České Meziříčí ČOV GERL Háje nad Jizerou provoz barevny

ICO

Objem (tis. m3/rok)

BSK5 (t/rok)

CHSKCr (t/rok)

NL (t/rok) 30,4

412011

1 022,3

128,0

251,3

442405

11 851,5

47,4

422237

4 474,0

442314

RAS (t/rok)

N-NH4 (t/rok)

Nanorg Pcelk (t/rok) (t/rok)

370,3

0,5

1,4

0,2

398,2

323,5 8 931,3

124,4

195,5

2,3

46,5

178,9

117,0 7 368,0

2,7

43,8

0,9

626,3

14,5

64,2

28,9 1 452,9

22,0

25,9

0,4

412026

2 999,2

9,5

24,9

22,2

365,3

0,3

6,4

0,3

442124

1 243,0

6,2

30,8

7,5 1 077,6

0,7

7,9

0,2

442320

595,2

8,3

44,9

23,1

408,7

0,5

0,7

0,2

442065

4 709,9

8,0

66,9

38,6

0,0

0,0

0,0

0,0

412230

309,6

5,5

18,2

4,8

77,4

1,4

2,1

0,1

432159

77,7

3,6

12,2

2,1

30,4

0,1

0,3

0,0

8



Celkové množství vnosu znečišťujících látek průmyslových zdrojů je pro 6 základních ukazatelů zobrazeno v následujícím grafu.

BSK5

CHSK

NL

N-NH4

Nanorg ...

Pcelk

Obr. II.1.1c - Znečištění z průmyslových zdrojů Tabulka II.1.3 - Významná vypouštění průmyslových vod (data rok 2012) (tabulka v příloze) Průmyslové zdroje byly druhým největším producentem znečišťujících látek. Kromě všeobecných ukazatelů znečištění je průmysl hlavním producentem znečištění prioritními látkami. Jako zdroj dat pro sestavení výstupu o vypouštění prioritních látek byl použit Registr průmyslových zdrojů znečištění (RPZ) za rok 2010. Správce této databáze (VÚV TGM, v.v.i.) upozorňuje, že v ní nejsou obsaženy údaje od všech znečišťovatelů v ČR, jelikož se jednalo o dobrovolné poskytování údajů. Jako další zdroj údajů byl použit Integrovaný registr znečišťování (IRZ) s daty za roky 2010 - 2012. V tomto případě bylo uvažováno jak s přímým vypouštěním do vod, tak s přenosy v odpadních vodách. Výsledkem analýzy je množina vodních útvarů, ve kterých došlo k vypouštění prioritních látek z bodových zdrojů znečištění v období let 2010 - 2012. V dílčím povodí Horního a středního Labe se jednalo celkem o 29 vodních útvarů, kde byl evidován tento druh vypouštění. V tabulce II.1.3a je uveden seznam těchto vodních útvarů s uvedením konkrétních látek. Tabulka II.1.3a - Vodní útvary, ve kterých dochází k vypouštění prioritních látek (tabulka v příloze) -

Bodové zdroje znečištění ze zemědělství

V dílčím povodí Horního a středního Labe byli identifikováni celkem 2 původci znečištění ze zemědělského sektoru. Odpadní vody ze zemědělství nejsou čištěné centrálně. Celkový objem vypouštěných odpadních vod v roce 2012 činil 1,76 mil. m3. Zemědělství produkuje z bodových zdrojů zanedbatelné množství znečišťujících látek v porovnání s ostatními sektory. Hodnoty vnosu znečišťujících látek odpadních vod ze zemědělství jsou zobrazeny v následujícím grafu.

9


BSK5


CHSK

NL

N-NH4

Nanorg ...

Pcelk

Obr. II.1.1d - Znečištění ze zemědělství

Tabulka II.1.4 - Významná vypouštění vod ze zemědělství (data rok 2012) (tabulka v příloze) -

Bodové zdroje znečištění z ostatních zdrojů

V dílčím povodí Horního a středního Labe bylo identifikováno 49 zdrojů jiného znečištění, z čehož bylo 65 % objemu vypouštěných vod čištěno na ČOV, odpadní vody z ostatních zdrojů nejsou čištěné centrálně. Celkový objem odpadních vod vypouštěných z tohoto sektoru v roce 2005 činil 1,1 mil. m3. Hodnoty vnosu znečišťujících látek odpadních vod z jiných zdrojů za rok 2012 jsou zobrazeny v následujícím grafu.

BSK5

CHSK

NL

N-NH4

Nanorg ...

Pcelk

Obr. II.1.1e - Znečištění z ostatních zdrojů Tabulka II.1.5 - Významná vypouštění vod z ostatních zdrojů (data rok 2012) (tabulka v příloze)

10


-


Havarijní znečištění (v letech 2010-2012)

Během roku 2010 došlo ve vodních tocích ve správě Povodí Labe, státní podnik k 29 situacím havarijního zhoršení jakosti vody, což bylo o 5 méně než v předcházejícím roce. Z toho ve 20 případech, kdy bylo znečištění vyhodnoceno jako havarijní, byly znečištěny vodní toky v dílčím povodí Horního a středního Labe. Jednalo se o malé úniky ropných látek (v řádu litrů) nebo splaškových vod, které byly zachyceny nebo vzhledem k aktuálnímu průtoku v zasaženém toku naředěny natolik, že nedošlo k závažnému zhoršení jakosti vody [O5, O117]. Během roku 2011 došlo k 34 případům havarijního zhoršení jakosti vody. Z toho ve 23 případech, kdy bylo znečištění vyhodnoceno jako havarijní, byly znečištěny vodní toky v dílčím povodí Horního a středního Labe. Ve většině případů došlo jen k malému úniku ropných látek v řádu do desítek litrů nebo splaškových vod do vodního toku, které však byly zachyceny nebo je voda naředila natolik, že nezpůsobily závažné zhoršení jakosti vody. Pouze v jednom případě došlo k vážnější situaci, při které lehký topný olej odhadem v množství asi 6000 litrů pronikl přes místní vodoteč v katastru obce Úžice do potoka Černávky. Včasným zásahem se však podařilo havárii izolovat a tak zamezit jejímu rozšíření do Labe [O6, O118]. V roce 2012 Povodí Labe, státní podnik zaevidoval na vodních tocích ve své správě 26 případů havarijního znečištění nebo zhoršení jakosti vody, z toho 17 v dílčím povodí Horního a středního Labe. Ani jeden případ nebyl vážného charakteru. Znečišťujícími látkami byly ve většině případů ropné látky, splaškové vody či odpadní vody ze zemědělství [O7, O118]. Tabulka II.1.6 - Přehled případů havarijního znečištění v letech 2010 – 2012 ID VÚ HSL_2080

Název místa Úžice

Vodní tok Černávka

ř. km 10,3

Znečišťující látka lehký topný olej

Kraj Středočeský

II.1.1.1.2. Plošné a difuzní zdroje znečištění Plošné znečištění povrchových vod je kromě znečištění z bodových zdrojů jedním z nejvýznamnějších vlivů, který určuje výslednou jakost vod a tím i stav vodních útvarů. Zejména pro některé ukazatele jako je dusík, případně vybrané pesticidy, představuje plošné znečištění hlavní zdroj zatížení vod. Pro hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění povrchových vod, byly v rámci aktualizace vlivů vybrány následující látky a skupiny látek: dusík, fosfor, vybrané pesticidy a látky, které se do povrchových vod dostávají prostřednictvím atmosférické depozice (polyaromatické uhlovodíky a některé těžké kovy). Doplňkově byl také zařazen přehled o zastoupení intenzivně využívaných zemědělských půd, rozsah plošného odvodnění zemědělských půd a podíl zastoupení zranitelných oblastí vymezených podle evropské směrnice 91/676/EHS, nitrátová směrnice [E6]. Z hlediska typů plošného znečištění představují nejvýznamnější zdroj dusíku a fosforu difuzní zdroje (v tomto případě drobné rozptýlené komunální bodové zdroje znečištění) a zemědělství, to je rovněž významným zdrojem pesticidů. Následují vstupy atmosférickou depozicí (polyaromatické uhlovodíky a těžké kovy). Problematické pesticidy sice vstupují do půdy i jinými způsoby, např. aplikací na železničních tratích a dalších nezemědělských plochách, pro hodnocení tohoto způsobu užívání však není v současné době dostatek dat. Významné vlivy na útvary povrchových vod byly hodnoceny různým způsobem podle typu vlivu. -

Zemědělské znečištění

Postup hodnocení – dusík (dusičnanový dusík) Pro plošné znečištění dusíkem ze zemědělství bylo použito kombinované hodnocení, založené na kvantifikaci celkového dusíku, který vstupuje z půdy do vod v povodí vodního útvaru spolu s vyhodnocením podílu plochy zranitelných oblastí (vymezených podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí [L22]) a podílu odvodněných zemědělských půd. Vstup dusíku ze zemědělských ploch v povodí vodního útvaru byl kvantifikován na základě analýzy dat o produkci dusíku hospodářskými zvířaty a odhadované redukci dusíku v zemědělských půdách s různou intenzitou hospodaření.

11



Ve výsledku byly vstupy dusíku číselně kvantifikovány a byla určena jejich významnost ve vztahu k přípustnému látkovému odnosu hodnoceného vodního útvaru. V oblastech s nízkým zastoupením hospodářských zvířat a významnými rozlohami zemědělské půdy v povodí/mezipovodí vodního útvaru je nutné považovat hodnocení za málo spolehlivé vzhledem k tomu, že dusíkatá hnojiva mohou být aplikována převážně v minerální formě. Jako doplňkové informace, které dokumentují zvýšené riziko odtoku dusíku ze zemědělských ploch, byly analyzovány informace o zastoupení zranitelných oblastí a rozlohy odvodněných zemědělských ploch v povodí nebo mezipovodí vodních útvarů. V dílčím povodí Horního a středního Labe se nachází 11 vodních útvarů (cca 5 %) s významným vlivem znečištění dusíku způsobeným organickými hnojivy od hospodářských zvířat. Zároveň bylo identifikováno 90 vodních útvarů, kde plocha zranitelných oblastí zaujímá více než polovinu plochy povodí vodního útvaru. V 60 % vodních útvarů je podíl odvodněné orné půdy vyšší než 50 %. Výsledky hodnocení jednotlivých vodních útvarů jsou uvedeny v tabulce II.1.1b a přehledně zobrazeny v mapách II.1.1.1a a II.1.1.1b. Pro grafické zobrazení byl celkový vstup dusíku přepočten na průměrnou koncentraci v závislosti na Qa v závěrovém profilu vodního útvaru. Postup hodnocení – fosfor Vzhledem k tomu, že fosfor se ze zemědělské půdy do povrchových vod dostává jak ve formě převážně rozpuštěné v podpovrchovém odtoku, tak i ve formě partikulované s vodní erozí, byl postup hodnocení rozdělen do dvou částí. Postup hodnocení – fosfor (mimoerozní) Pro mimoerozní odtok fosforu ze zemědělských půd nelze využít údajů o aplikaci hnojiv na zemědělské půdy, protože bilanční přebytky fosforu jsou v současnosti velmi nízké a v některých oblastech je bilance dokonce záporná a pro výživu rostlin musí být využívány zásoby fosforu v půdách. Z tohoto důvodu byl pro kvantifikaci vstupů neerozního fosforu do povrchových vod využit postup založený na výpočtu odtoku z charakteristických koncentrací odvozených pro typy půd a hodnot specifického odtoku v povodí vodního útvaru. V dílčím povodí Horního a středního Labe se nachází 12 vodních útvarů s významným vlivem způsobeným mimoerozním fosforem. Výsledky hodnocení vstupů mimoerozního fosforu do vod ve vodních útvarech jsou uvedeny v tabulce II.1.1c a přehledně zobrazeny v mapě II.1.1.1c. Postup hodnocení – fosfor (erozní) Pro hodnocení vstupu erozního fosforu do vod je použita zjednodušená metodika, jejímž základem je hodnocení eroze a transportu sedimentu v povodích IV. řádu, zpracované v roce 2007 kolektivem autorů Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství stavební fakulty ČVUT v Praze (Krása J., In. Dostál T. et al., 2007). Vstup erozního sedimentu, který se může dostat až do vodních toků a nádrží v povodí/mezipovodí vodního útvaru, byl vypočítán na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy pomocí Univerzální rovnice ztráty půdy (USLE) s použitím databáze LPIS a R faktoru, odvozeného z dat 87 srážkoměrných stanic z období let 1962 až 2001 (celkových měsíčních úhrnů). Získaná ztráta půdy byla kvantifikována na povodí IV. řádu a pro odhad vstupu erozního sedimentu redukována metodou poměru odnosu splavenin (SDR) na výsledné hodnoty vstupující do vod v povodí vodních útvarů. Jako rizikové útvary z pohledu vstupu erozního fosforu do vod jsou touto zjednodušenou metodou hodnoceny ty vodní útvary, kde množství sedimentu, vstupujícího do toků v dílčím povodí vodního útvaru, přesáhne 0,5 tuny/ha za rok. V dílčím povodí se jednalo celkem o 76 vodních útvarů, tedy přibližně 37 %. Výsledky vstupu erozního sedimentu do vod v povodí vodních útvarů a hodnocení rizikovosti jsou shrnuty v tabulce II.1.1d a přehledně zobrazeny v mapě II.1.1.1d.

12



Postup hodnocení – pesticidy Část pesticidů, které jsou zařazeny do chemického stavu útvarů povrchových vod, se již nějakou dobu nepoužívá – atrazin, alachlor, simazin a prometryn. Přesto se však některé z nich (případně jejich metabolity) stále objevují v povrchových i podzemních vodách. Tyto pesticidy nemá smysl hodnotit z hlediska významnosti vlivů, protože v současné době již jejich aplikace na zemědělské pozemky neprobíhá. Lze je tak považovat za určitou formu staré zátěže. Naopak nově se používají další pesticidy: např. acetochlor, metolachlor, terbutylazin, MCPA a další. Podrobné specifické hodnocení bylo zpracováno pro následující pesticidy acetochlor, isoproturon, MCPA, metolachlor a terbuthylazin, 2,4-D, glyfosát, chlorotoluron a metazachlor. Hodnocení bylo zpracováno podle podrobných údajů o užívání těchto pesticidů za období 2009 – 2012, které zpracoval ČHMÚ, přičemž jeho užívání bylo zpracováno podle jednotlivých plodin, které se v období 2007 – 2009 na daném území vyskytovaly. Druhým údajem, který byl použit pro hodnocení rizika vnosu pesticidů do povrchových vod v povodí/mezipovodí vodních útvarů, byla zranitelnost území z pohledu rizika tvorby povrchového odtoku a extremity srážek. Kombinací informace o aplikaci daných pesticidů na půdy a zranitelnosti byla vytvořena klasifikovaná vrstva rizikovosti a výsledky byly agregovány v povodí/mezipovodí vodních útvarů. V dílčím povodí Horního a středního Labe bylo identifikováno celkem 72 vodních útvarů s potenciálně významným vlivem, alespoň v jednom z výše uvedených ukazatelů. Výsledky hodnocení jsou uvedeny v tabulce II.1.1.1a, která obsahuje přehled vodních útvarů s potenciálně významným vlivem výše zmíněných pesticidů na povrchové vody. -

Atmosférická depozice

S atmosférickou depozicí se dostávají významné antropogenní polutanty na půdu, vegetaci, vodní hladinu nebo na upravené, zpevněné plochy a následně vodou, povrchovým smyvem nebo přes podzemní vody se dostávají i do povrchových vod. Kromě emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku jsou v České republice do ovzduší nejvíce vypouštěny toxické kovy jako kadmium, olovo, nikl, rtuť, arsen a polyaromatické uhlovodíky. Síra a dusík Hlavním antropogenním zdrojem síry a dusíku v atmosférické depozici jsou spalovací procesy. Zatímco u síry je to převážně spalování fosilních paliv, u dusíku jsou to z větší části zplodiny z automobilové a letecké dopravy. Celosvětová antropogenní emise síry i dusíku vrcholila v 80. letech 20. století a od té doby byl zaznamenán pokles. U dusíku ale na rozdíl od síry došlo v roce 2012 k mírnému nárůstu. V dílčím povodí Horního a středního Labe byly nejvyšší hodnoty celkové mokré depozice dusíku zaznamenány v oblasti Krkonoš a Jizerských hor. Postup hodnocení – těžké kovy a PAU Při hodnocení rizika vstupu toxických kovů a benzo(a)pyrenu jako zástupce PAU do povrchových vod prostřednictvím atmosférické depozice, byly použity všechny dostupné údaje – suchá a mokrá atmosférická depozice, obsah kovů v mechu, koncentrace látek v ovzduší (imise), údaje o významných vypouštěních do ovzduší (emise). Postup hodnocení – suchá a mokrá atmosférická depozice Výše uvedené údaje, interpolované do map, byly pomocí územní analýzy a kategorizace míry suché a mokré atmosférické depozice vztaženy k povodí vodních útvarů. Po analýze uvedených koncentrací v mapách (mg/m2 za rok) byla podle navržené kategorie míry zatížení atmosférickou depozicí v povodí útvarů povrchových vod stanovena aktuální zátěž (1 - nízká zátěž, 2 - střední zátěž, 3 - vyšší zátěž). Každému vodnímu útvaru byla pro každý polutant přidělena nejvyšší kategorie zátěže, která byla v ploše povodí vodního útvaru zjištěna. Postup hodnocení – imisní koncentrace v ovzduší Pro látky, u kterých není měřena atmosférická depozice, byly využity mapové podklady o imisním množství ročních průměrných koncentrací látek v ovzduší (ng/m3). Byla použita naměřená a zpracovaná data vždy z posledního roku dostupná v ročence ČHMÚ. Údaje byly opět pomocí územní analýzy přiřazeny k vodním

13



útvarům a každému vodnímu útvaru byla pro každý polutant přidělena nejvyšší kategorie zátěže, která byla v ploše povodí vodního útvaru zjištěna. Při hodnocení benzo(a)pyrenu byla přidělena vodnímu útvaru nejhorší kategorie zátěže, která se vyskytovala alespoň na 10 % plochy povodí. Postup hodnocení – koncentrace kovů v mechu Údaje v mapách o hmotnosti kovů v mechu k celkové hmotnosti mechu v µg/g z dat projektu VÚKOZ, v.v.i. (podle Sucharová et al., 2008) byly pomocí územní analýzy přiřazeny k vodním útvarům. Pro potřeby hodnocení byla použita naměřená a zpracovaná data z období 2005 až 2006. Každému vodnímu útvaru byla pro každý polutant přidělena nejvyšší kategorie zátěže, která byla v ploše povodí vodního útvaru zjištěna. Postup hodnocení – údaje o významných vypouštěních do ovzduší (IRZ) Vodnímu útvaru, na jehož území se nachází zdroj úniku látky do ovzduší, byla přidělena nejvyšší kategorie zátěže. Postup hodnocení – celkový vliv atmosférické depozice Vodní útvary, u kterých byla zjištěna nízká (1), popř. střední zátěž (2), byly označeny jako nevýznamné z hlediska zatížení daným polutantem z atmosférické depozice. Pokud byla vodnímu útvaru pro daný polutant přiřazena alespoň v jednom případě nejvyšší zátěž (3), byl navržen do kategorie rizikový z hlediska atmosférické depozice. Do nejvyšší kategorie zátěže z hlediska imisní koncentrace benzo(a)pyrenu bylo zařazeno 42,5 % vodních útvarů, nejvyšší zátěž nebyla v případě mokré depozice dosažena ani v jednom z hodnocených ukazatelů. V případě suché depozice kadmia bylo dosaženo nejvyšší zátěže ve 160 vodních útvarech. V případě hodnocení koncentrace kovů v mechu byly výsledky následující. K překročení limitu pro nejvyšší zátěž došlo v případě arsenu v 55 vodních útvarech, v případě kadmia v 17 vodních útvarech, v případě rtuti v 69 vodních útvarech a v případě olova ve dvou vodních útvarech. V případě hodnocení koncentrací niklu nedošlo ani v jednom vodním útvaru k dosažení nejvyšší zátěže. V dílčím povodí bylo rovněž identifikováno 11 vodních útvarů, ve kterých dochází k únikům kovů do ovzduší. Pokud současně probíhá monitoring pro danou látku v rámci rizikového vodního útvaru a jsou zjišťovány vysoké koncentrace látky ve vodě, může být právě atmosférická depozice jedním ze zdrojů této látky. Pokud je vodní útvar vyhodnocen jako rizikový a monitoring povrchových vod neprobíhá, je třeba monitoring pro dané polutanty navrhnout a zahájit pravidelné sledování. Výsledky hodnocení rizikovosti útvarů podle vstupu vybraných polutantů atmosférickou depozicí jsou shrnuty v tabulce II.1.1.1b. -

Difuzní zdroje znečištění

V dílčím povodí Horního a středního Labe žije přes 20 % populace v obcích s méně než tisíci obyvateli. Ve velké části těchto obcí neexistuje systém centrálního odvádění a následného čištění odpadních vod na ČOV. V těchto místech tedy dochází k přímému vypouštění odpadních vod (předčištěných či nepředčištěných) do recipientu a výraznému vnosu znečišťujících látek (dusík, fosfor) do vod povrchových. Odpadní vody mohou být lokálně předčištěny. Kvalita odpadní vody z lokálních zařízení je extrémně závislá na způsobu provozování. Celkový počet obyvatel nenapojených na ČOV je v dílčím povodí Horního a středního Labe cca 0,5 mil., což je přibližně 25 % z celkového počtu obyvatel žijícího v tomto dílčím povodí. Tyto údaje byly získány na základě analýzy dat, které poskytlo Ministerstvo zemědělství (MPEVaK) a ČSÚ (http://www.scitani.cz). Postup hodnocení – difuzní zdroje Na základě podkladů (MZe, ČSÚ) bylo určeno, kolik obyvatel není připojeno na ČOV a to v dělení na jednotlivá katastrální území. Na základě emisního faktoru bylo poté kvantifikováno množství znečištění (dusík celkový, dusík amoniakální, fosfor celkový) produkovaného v jednotlivých katastrálních územích resp. povodí/mezipovodí vodních útvarů. Hodnoty emisních faktorů pro jednotlivé ukazatele byly převzaty z [L95] a jsou uvedeny v tabulce

14



níže. Ve výsledku byla určena jejich významnost ve vztahu k přípustnému látkovému odnosu hodnoceného vodního útvaru. Za významné byly považovány ty zdroje, které v rámci povodí vodního útvaru způsobily dosažení průměrné roční koncentrace vyšší než 6 mg/l u celkového dusíku (celkem ve 2 vodních útvarech), 0,23 mg/l u amoniakálního dusíku (celkem ve 149 vodních útvarech) a 0,15 mg/l (resp. 0,05 mg/l ve vodních útvarech stojatých vod v chráněných oblastech - vodárenské nádrže, koupací oblasti) u fosforu (celkem ve 37 vodních útvarech). Výsledky jsou shrnuty v tabulce II.1.1.1c a přehledně zobrazeny v mapách II.1.1.1e, II.1.1.1f a II.1.1.1g. Tabulka II.1.1.1.2a - Emisní faktory pro vypouštění komunálních odpadních vod: produkované znečištění Látka

Produkce znečištění, g/obyv./den 13,0 9,0 1,7

Dusík celkový Dusík amoniakální Fosfor celkový

Tabulka II.1.1b - Vstupy dusíku do vod v povodí vodního útvaru; podíl plochy zranitelných oblastí na ploše vodního útvaru, podíl odvodněných zemědělských ploch v povodí vodního útvaru (tabulka v příloze) Tabulka II.1.1c - Vstup fosforu do vod v povodí vodního útvaru ze zemědělství (mimoerozní) (tabulka v příloze) Tabulka II.1.1d - Vstup erozního sedimentu do vod v povodí vodního útvaru ze zemědělských ploch (tabulka v příloze) Tabulka II.1.1.1a - Riziko vstupu vybraných pesticidů do vod v povodí vodního útvaru ze zemědělství (tabulka v příloze) Tabulka II.1.1.1b - Riziko vstupu vybraných látek atmosférickou depozicí do vod v povodí vodního útvaru (tabulka v příloze) Tabulka II.1.1.1c - Vstup nutrientů do vod v povodí vodního útvaru difuzních zdrojů (tabulka v příloze) Mapa II.1.1.1a - Průměrná koncentrace vyvolaná vstupem dusíku ze zemědělství Mapa II.1.1.1b - Podíl zranitelných oblastí v ploše vodního útvaru Mapa II.1.1.1c - Průměrná koncentrace vyvolaná vstupem mimoerozního fosforu ze zemědělství Mapa II.1.1.1d - Vstup erozního sedimentu v povodí vodního útvaru Mapa II.1.1.1e - Průměrná koncentrace vyvolaná vstupem celkového fosforu z difuzních zdrojů Mapa II.1.1.1f - Průměrná koncentrace vyvolaná vstupem celkového dusíku z difuzních zdrojů Mapa II.1.1.1g - Mapa průměrné koncentrace vyvolané vstupem amoniakálního dusíku z difuzních zdrojů II.1.1.1.3. Eutrofizace v chráněných oblastech Zvláštního významu nabývá plošné i difuzní znečištění stojatých vod v chráněných oblastech na územích vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu a využívaných jako vody ke koupání. U těchto vod, u kterých má jakost mimořádný význam, se může velmi nepříznivě projevit nadměrný přísun fosforu. Zdrojem bývá právě plošné a difuzní znečištění. Zvýšená koncentrace fosforu ve stojatých vodách při synergickém působení dalších faktorů způsobuje zvýšenou primární produkci, která se zevně projevuje velkým množstvím zelených řas a sinic, popřípadě rozvojem makrofyt. Proces postupného zvyšování zátěže vodního prostředí živinami (především fosforem) se nazývá eutrofizace. Stojaté vody s významným vlivem eutrofizace ztrácí především svou estetickou hodnotu, jež je u vod ke koupání podstatná. Vzestup eutrofizace však také má svůj hygienický rozměr, neboť některé druhy řas a zejména sinic

15



produkují toxiny, které mohou působit celou řadu zdravotních obtíží. Významný rozvoj biomasy fytoplanktonu je také příčinou technologických závad na úpravnách u vodárenských odběrů. Hodnocení eutrofizace stojatých vod, včetně na ně vázaných chráněným území, je vázáno zejména na velké nádrže. Jedná se tedy především o všechny vodárenské nádrže v dílčím povodí a velké nádrže s vodami ke koupání, které jsou současně také ve správě státního podniku Povodí Labe. U těchto stojatých vod je správcem povodí dlouhodobě prováděn pravidelný monitoring jakosti vody. Je zde tedy obvykle dostatek údajů pro vyhodnocení úrovně eutrofizace (viz tabulka II.1.1.1.3a). U zbývajících vod určených ke koupání jsou ve smyslu Rámové směrnice o vodách [E1] zpracovány tzv. “profily vod ke koupání“, ve kterých je eutrofizace také hodnocena a to ve vztahu k tzv. „riziku výskytu sinic“. (viz http://eagri.cz/public/web/mze/voda/povrchove-vodyvyuzivane-ke-koupani/povodi-labe-statni-podnik). Tabulka II.1.1.1.3a - Míra eutrofizace na vodních nádržích ve správě Povodí Labe, státní podnik Přítok

Nádrž Průhlednost

Chlorofyl-a

Fosfor celkový

P-PO4

P celk. F

Medián

Medián

Vrchlice

Metodika S

Metodika S

Hamry

S

S

H

H

D

H

H

S

E

D

ANO

Křižanovice

VD

VD

E

E

D

E

E

S

E

S

ANO

Souš

VD

VD

M

M

D

M

M

D

M

D

NE

Josefův Důl

VD

VD

M

M

D

E

M

S

M

S

ANO

Seč

D

S

H

H

S

H

H

S

E

S

ANO

Prům.

Max

Prům.

Prům.

P celk. F

Medián

Medián

Pastviny

Metodika S

Metodika S

Rozkoš

S

S

Legenda: Hodnocení dle OECD O Oligotrofie M Mezotrofie E Eutrofie H Hypertrofie

Prům.

Prům.

Prům.

OECD OECD Metodika OECD OECD Metodika OECD Metodika E H S E H S E S

Přítok P-PO4

Min

Nádrž Průhlednost

Chlorofyl-a Prům.

Max

Prům.

Prům.

Min

Fosfor celkový

Prům.

Prům.

Prům.

OECD OECD Metodika OECD OECD Metodika OECD Metodika E E VD E M D M VD E

E

D

H

H

S

E

S

Eutrofizace

ANO

Eutrofizace

ANO ANO

Hodnocení dle metodik VD Velmi dobrý D Dobrý S Střední

II.1.1.2. Odběry Odběry povrchové vody způsobují antropogenní ovlivnění přirozeného množství vody v tocích a jeho časového rozdělení - hydrologického režimu. U odběrů není podstatná jen absolutní velikost odebraného množství, ale také poměr odebrané vody k zůstatku vody ve vodním toku. Z toho vyplývá, že relativně vyšší negativní ovlivnění je patrné vždy v obdobích s nízkými přirozenými průtoky. Za významné byly považovány odběry povrchových vod, které dle vyhlášky č. 431/2001 Sb., o vodní bilanci [L4] podléhají pravidelnému nahlašování údajů o odebraném množství (500 m3 v kalendářním měsíci). Jejich přehled je uveden v tabulce II.1.1e v příloze. Tabulka II.1.1e - Přehled významných odběrů povrchových vod (tabulka v příloze) Celkem bylo v roce 2012 z útvarů povrchových vod odebráno 305,9 mil. m3 vody. Největší podíl připadá na odběry pro energetiku 72,4 %. Tento údaj je ale zkreslen skutečností, že vůbec největší odběr (elektrárna 16



Opatovice) není odběrem v pravém slova smyslu, ale voda se zde odebírá pro průtočné chlazení a vrací se zpět do toku pouze s tepelnou zátěží. Následuje průmysl s 13,6 %. Odběr povrchové vody pro vodovody pro veřejnou potřebu činil v roce 2012 cca 11,2 % z celkového odebraného množství. Odběry pro zemědělství tvořily pouze 2,2 % a na jiné odběry připadalo cca 0,5 %. Z hlediska účelů použití odebírané vody můžeme odběry dělit podle sektorů na odběry pro lidskou spotřebu (vodovody pro veřejnou potřebu), pro průmysl (potravinářský a ostatní), pro energetiku, odběry důlní, pro zemědělství a na jiné odběry. Tabulka II.1.7 - Souhrnné údaje o evidovaných odběrech Okruh odběratelů Vodárenské Průmysl Důlní Energetika Zemědělství Jiné

Odebírané množství v tis. m3/rok 34 330,09 41 659,32 0,00 221 476,49 6 832,87 1 586,44

%

Počet odběratelů

11,22 13,62 0,00 72,41 2,23 0,52

27 57 0 8 42 48

Odebírané množství 2012 250 000

tis.m3/rok

Vodárenské 200 000

Půmysl

150 000

Důlní Energetika

100 000

Zemědělství Jiné

50 000 0

Obr. II.1.1f - Odebírané množství za rok 2012 Ze všech evidovaných 182 odběrů povrchové vody připadalo 97 % celkového odebraného množství na 27 největších odběratelů v kategorii ročního odebraného množství nad 500 tis. m3. Tyto odběry tvoří především elektrárny využívající vodu na chlazení, významné odběry pro průmysl a největší úpravny vody. Tabulka uvádí 10 největších odběratelů povrchových vod. Množství odebrané těmito subjekty v roce 2012 tvořilo 88 % z celkového odebraného množství.

17



Tabulka II.1.1.2a - Deset největších odběratelů povrchových vod (tabulka nad rámec makety) ID odběru 421122 441435 441121 441124 431194 431069 441332 431071 411033 421240

Název odběru Elektrárna Opatovice Spolana Neratovice Synthesia Pardubice - Semtín Elektrárna Chvaletice Vodárna Káraný - odběr z Jizery SčVK Teplice Josefův Důl VN - ÚV Bedřichov Dalkia Kolín SčVK Teplice Souš VN Teplárna Dvůr Králové VS Vrchlice - ÚV Trojice

Objem (tis. m3/rok) 197 396,30 20 323,84 14 237,15 10 392,82 9 053,41 5 808,05 5 651,48 5 449,12 3 921,04 3 581,63

Tabulka II.1.8 - Významné odběry s vodárenským využitím (tabulka v příloze) Tabulka II.1.9 - Významné odběry pro jiné než vodárenské účely (tabulka v příloze) Mapa II.1.1b - Významné odběry povrchových vod

II.1.1.3. Regulace odtoku vody Regulace odtoku vody má z hlediska ovlivnění hydrologického režimu významný vliv především na jeho vyrovnanost pod nádrží. Míra ovlivnění závisí na velikosti akumulace, jejím účelu a s tím spojenými pravidly manipulace s objemem vody v nádrži a na poměru mezi velikostí objemu nádrže a velikostí neovlivněných průtoků [O1]. Ke změně průtokových charakteristik dochází také vlivem převádění a odklánění vod. Zde hraje nejdůležitější roli technická kapacita jednotlivých převodů a množství převáděné vody mezi jednotlivými vodními útvary s ohledem na minimální zůstatkové průtoky. II.1.1.3.1. Vodní nádrže Většina nádrží v dílčím povodí Horního a středního Labe plní při hospodaření s vodou různé účely. Nejvýznamnějšími jsou akumulace vod pro odběry, nadlepšování průtoků pod nádržemi, ochrana před povodněmi, rekreace, vodárenské účely a výroba elektrické energie. Vyvážení účelů a jejich mnohdy protichůdných požadavků řeší manipulační řády vodních děl, sestavené nad příslušnými povoleními k nakládání s vodami, jež specifikují pořadí důležitosti jednotlivých účelů. Jako významné regulace odtoku byly identifikovány nádrže na základě absolutního kritéria, kdy celkový objem byl > 1 000 000 m3. Při výběru uvedeného kritéria se vycházelo z vyhlášky č. 431/2001Sb., o vodní bilanci [L4], konkrétně z § 10, který stanovuje rozsah ohlašovaných údajů a zahrnuje ohlašovací povinnost pro nádrže o celkovém objemu vyšším než uvedených 1 000 000 m3 [O1]. II.1.1.3.2. Převody vody Převody vody představují významné antropogenní změny v oblasti hydrologického režimu. Dochází v podstatě k odebrání vody z jednoho povodí a jejího přivedení do povodí jiného. Účelem převodů vody je navýšení přirozené vodnosti jednoho povodí na úkor jiného především z důvodu zajištění dostatečného množství a zabezpečenosti požadovaného množství vody [O1]. Pro definování významného převádění a odklánění vod bylo zvoleno kritérium korespondující s kritériem uvedeným v předchozím bodě. Jako významné bylo tedy zvoleno převádění a odklánění vod s převedeným množstvím > 1 000 000 m3/rok. Kritérium bylo splněno v případě, když alespoň v jednom roce z let 2010, 2011 a 2012 překročilo převáděné množství zmiňovanou hranici. Celkové převáděné množství je potom průměrem z let 2010, 2011 a 2012.

18



Tabulka II.1.1f - Nádrže s celkovým objemem větším než 1 mil. m3 ve správě Povodí Labe, státní podnik (tabulka v příloze) Tabulka II.1.1g - Nádrže s celkovým objemem větším než 1 mil. m3 ve správě jiných subjektů (tabulka v příloze) Tabulka II.1.1h - Převody vody (tabulka v příloze) Mapa II.1.1c - Řízení odtoku povrchových vod

II.1.1.4. Úpravy vodních toků Úpravy vodních toků znamenají přímé antropogenní ovlivnění celkových ekologických podmínek tekoucích vod. Kromě snížení morfologické členitosti koryta, existuje i přímá vazba na biologické složky a chemizmus vod. Znalosti o rozsahu a typu úpravy mohou sloužit k identifikaci významného vlivu a zároveň k lokalizaci a specifikaci nápravných opatření. Metodický postup, podkladová data a popis jednotlivých morfologických úprav jsou popsány v dokumentu "Metodiky a postupy pro zpracování PDP". Obecně je možno uvést, že se vycházelo z dokumentu Manuál pro plánování v povodí ČR [O4]. Z něj také byla převzata kritéria významnosti uvedená v tabulce níže. Tabulka II.1.10 - Kritéria významnosti morfologických vlivů Typ morfologického vlivu

Parametr

Zakrytí/zatrubnění

Délka zakrytého/zatrubněného úseku

Podélné napřímení

Procento zkrácení historické (referenční) délky

Zkrácení o více než 10 %

Zavzdutí

Délka zavzdutí

Délka jednotlivého zavzdutého úseku > 1,5 km nebo celková délka všech zavzdutých úseků při nízkém průtoku > 10 % celkové délky vodního útvaru

Délka a způsob zpevnění říčního břehu

Délka zpevněného břehu

Zpevnění více než 10 % délky břehu(ů)

Protipovodňová opatření Urbanizace Změna příčného profilu Hráze a jezy

Výskyt hrází ve vzdálenosti menší než trojnásobek šířky koryta Úseky vodního útvaru v intravilánu Poměr hloubky ku šířce ≥ 0,25 Výskyt příčné překážky nad 1 m

Kritérium Jakýkoliv jednotlivý zakrytý úsek delší než 100 m nebo jakákoliv posloupnost střídajících se krátkých otevřených a zakrytých částí vodního toku, kde kumulativní délka zakrytých částí je alespoň 150 m

Hráze podél více než 10 % délky vodního útvaru Více než 15 % délky vodního úvaru Změna profilu ve více než 20 % délky vodního útvaru Přítomnost alespoň jedné překážky na 1 km

Významnou délku zakrytí vykazuje celkem 38 vodních útvarů. Nejdelší zatrubnění, o délce cca 2 070 m, vykazuje vodní útvar Košátecký potok od pramene po ústí do Labe a vodní útvar Popelka od pramene po ústí do toku Oleška o délce 1 360 m. Rozdělení četností délky zatrubnění vodních útvarů ukazuje obrázek níže.

19



Obr. II.1.4a - Rozdělení délky zatrubnění vodních útvarů Významnou změnou trasy způsobenou napřímením trasy koryta toku je ovlivněno 129 vodních útvarů. Obecně lze konstatovat, že největší změny jsou registrovány na tocích v nižších a středních polohách, které odpovídají geomorfologickému typu meandrování a anastomóznímu větvení meandrujícího až vinoucího se koryta. Jedná se např. o vodní toky Loučná, Metuje, Cidlina, Doubrava atd. Míra zkrácení pro vodní útvary vyjádřená intervaly je uvedena na obrázku níže.

Obr. II.1.4b - Rozdělení míry zkrácení pro jednotlivé vodní útvary Významné zavzdutí je evidováno v 62 vodních útvarech. Prakticky 100% zavzdutí je ve vodních útvarech na Labi, které jsou součástí Labské vodní cesty. Dalším významně ovlivněným vodním tokem je Jizera. Zavzdutí vyjádřeno formou četností pro vodní útvary je uvedeno na obrázku níže.

20



Obr. II.1.4c - Rozdělení zavzdutí v jednotlivých vodních útvarech Parametry, které spolu úzce souvisí, jsou zpevnění břehu a změna říčního profilu. Vstupní data jsou v podstatě stejná, jiné bylo zvoleno kritérium významnosti. Významné zpevnění břehu vykazuje celkem 139 vodních útvarů. Nejvyšší upravenost břehu (prakticky 100 %) vykazují např. útvary na vodním toku Labe, Kamenice (HSL_1870, HSL_1910). V případě změny říčního profilu je kritérium významnosti méně přísné, přičemž významné úpravy jsou u 114 vodních útvarů. Na obrázku níže je podíl upravenosti břehu (celého příčného profilu) vyjádřen četností vodních útvarů v jednotlivých intervalech.

Obr. II.1.4d - Rozdělení míry upravenosti břehu (příčného profilu) pro jednotlivé vodní útvary Na většině vodních útvarů nedošlo k realizaci přisazených hrází. Pokud jsou realizovány tak pouze pomístně s minimálním vlivem na daný vodní útvar. Výjimkou jsou dva vodní útvary, a to HSL_1540 Štítarský potok od toku Smíchovský potok po ústí do toku Mrlina a HSL_1590 Mrlina od toku Štítarský potok po ústí do Labe, kde jsou hráze na 99 % a 48 % délky vodního útvaru (viz obrázek níže).

21



Obr. II.1.4e - Míra protipovodňové ochrany formou přisazených hrází pro vodní útvary V řešeném území se vyskytuje 94 vodních útvarů vykazujících významnou míru „urbanizace“. Nejvyšší míra „urbanizace“ je vázána na vodní toky v horních a středních částech povodí, které jsou charakteristické úzkým údolím se zástavbou podél vodotečí a komunikací. Rozložení míry urbanizace pro vodní útvary ukazuje obrázek níže.

Obr. II.1.4f - Míra urbanizace pro jednotlivé vodní útvary Hrází a jezů, v tomto případě přítomnost příčných překážek vyšších než 1 m, bylo lokalizováno celkem 908. V tomto součtu jsou objekty, které byly lokalizovány na základě podrobného terénního šetření provedeného v rámci hydromorfologického hodnocení, z evidencí MŽP, dat ISYPO a databáze DIBAVOD. Ve 33 vodních útvarech nebyla lokalizována žádná překážka vyšší než 1 m, naopak nejvíce (20) jich je situováno ve vodních útvarech HSL_1090 Novohradka od toku Krounka po ústí do toku Chrudimka a HSL_0920 Loučná od toku Desná po ústí do Labe. Rozdělení vodních útvarů dle počtu příčných překážek ukazuje obrázek níže.

22



Obr. II.1.4g - Počet příčných překážek nad 1 m ve vodních útvarech Po identifikaci a kvantifikaci jednotlivých morfologických úprav proběhlo vyhodnocení významnosti. Tabulka pro vodní útvary s vyznačením významných morfologických úprav je uvedena v příloze. Označení křížkem značí kvantitativně významnou úpravu daného parametru. Z 207 vodních útvarů ležících v dílčím povodí Horního a středního Labe vykazuje 200 vodních útvarů alespoň jednu významnou morfologickou úpravu. Míra ovlivnění je tedy poměrně velká. Hydromorfologické vlivy ze zemědělství nebyly vyhodnoceny jako významné. Na vlastní vyhodnocení morfologických úprav navazuje validace na biologických datech. Použito je celkové hodnocení biologických složek. V celkem 27 vodních útvarech jsou stěžejní biologické ukazatele vyhovující, z nichž tři vodní útvary jsou v kategorii jezero. Vodní útvary, v nichž je biologie vyhovující a přitom nevykazují žádnou významnou morfologickou úpravu, se v dílčím povodí Horního a středního Labe nevyskytují. Existuje celkem 16 vodních útvarů, které mají 4 a více typů významného morfologického ovlivnění a přitom mají biologické ukazatele vyhovující. Jedná se často o vodní útvary situované v pramenných a horních částech povodí v horských a podhorských oblastech (Krkonoše, Jizerské hory), kde se předpokládá nižší míra antropického ovlivnění kvality vody. Tabulka II.1.1.4b - Významné morfologické úpravy vodních útvarů (tabulka v příloze) Mapa II.1.1d - Příčné překážky

II.1.1.5. Další užívání vod II.1.1.5.1. Plavba V dílčím povodí Horního a středního Labe je plavba provozována na Labské vodní cestě v úseku střední Labe, tj. v úseku Chvaletice - Mělník. Na této části Labské vodní cesty je 15 plavebních komor. Jednotlivé úseky dané části Labské vodní cesty jsou podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v platném znění [L99] řazeny mezi dopravně významné vodní cesty využívané, nebo využitelné. Tabulka II.1.11 - Dopravně významné vodní cesty

Labe Labe Labe

ř. km od - do 949,10 - 837,37 973,50 - 951,20 987,80 - 973,50

Labe

951,20 - 949,10

Vodní tok

úsek od – do 2,080 km od osy jezu Přelouč – Mělník Kunětice – nadjezí zdymadla Přelouč Opatovice – Kunětice nadjezí zdymadla Přelouč - 2,080 km od osy jezu Přelouč

23

délka km 111,73 22,30 14,30 2,10

dopravně významné využívané využitelné x x x x



Plavba je provozována rovněž na vybraných vodních tocích a nádržích, které jsou řazeny mezi vodní cesty účelové. Jejich seznam je uveden ve vyhlášce Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb. o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, v platném znění [L102]. Vliv plavby na povrchové vody se projevuje ve dvou základních aspektech. Prvním je vliv úpravy toku na parametry plavební cesty, druhým pak vliv vlastního plavebního provozu. Úprava vodního toku na plavební cestu spočívá v našich podmínkách především ve směrových úpravách, úpravách dna a břehů a výstavbě vzdouvacích stupňů. Z hlediska morfologie a ekologických podmínek se tyto antropogenní úpravy projevují především těmito změnami: -

napřímení toku, změny proudových charakteristik - odstranění brodových peřejnatých úseků, úprava dna a břehů, lokální vzdutí vody, narušení podélné kontinuity toku a vytvoření migračně neprostupných překážek.

Výše uvedené vlivy byly vyhodnoceny v rámci vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Vlastní plavební provoz se na stavu vod projevuje především krátkodobými změnami v průtokovém režimu při proplavování lodí plavebními komorami, vnosem znečišťujících látek především ropného charakteru a šířením nepůvodních druhů organismů. Negativním dopadům by měla předcházet legislativa pro oblast vodní dopravy, která ošetřuje technický stav plavidla. Jedná se o vyhlášku č. 65/2015 Sb. [L107], kterou se mění vyhláška č. 223/1995 sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, která zakazuje provozovat plavidlo, které svojí konstrukcí a technickým stavem neodpovídá bezpečnosti provozu, obsluhujících osob, přepravujících osob a věcí, ohrožuje životní prostředí, nebo jeho technická způsobilost nebyla schválena. II.1.1.5.2. Rekreace Mezi rekreační užívání povrchových vod můžeme zařadit všechny činnosti, při kterých člověk při trávení volného času může ovlivňovat stav vod a jejich prostředí. Jedná se zejména o: -

koupání, sportovní a rekreační plavbu.

V případě koupání jsou myšleny hlavně oblasti povrchových vod využívaných ke koupání, mezi které patří koupací oblasti a přírodní koupaliště. Tyto oblasti jsou podle § 34 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon [L1] definovány jako povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost vody, které obvykle používá ke koupání větší počet osob. Vymezení oblastí povrchových vod využívaných ke koupání je každoročně stanoveno seznamem, který sestavuje Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství (§ 6g odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví [L8]). Dle vyhlášky č. 155/2011 Sb., o profilech povrchových vod využívaných ke koupání [L14] sestavují správci povodí, na základě jim předaných podkladů a z výsledků vlastních činností prováděných dle vodního zákona [L1], profily vod ke koupání (článek 6 evropské směrnice 2006/7/ES, o řízení jakosti vod ke koupání [E3]). Referenčním obdobím pro vymezení níže specifikovaných oblastí byl rok 2012. V dílčím povodí Horního a středního Labe je evidováno 12 koupacích oblastí a celkem 7 koupališť ve volné přírodě. Podrobnosti k jednotlivým koupacím oblastem a koupalištím ve volné přírodě jsou shrnuty v tabulce II.1.1i. Sportovní a rekreační plavbou je myšlena plavba na raftech, kánoích a jiných plavidlech bez vlastního pohonu. Stav vod může být touto aktivitou ovlivněn především při vysoké koncentraci rekreujících v letních měsících, a to zejména při nízkých vodních stavech, kdy může docházet k porušování vodní flóry. Sekundárně může být stav vod ovlivněn znečišťováním prostředí při divokém táboření v blízkosti vodních toků a ničením vegetace v příbřežní zóně [O1]. Tabulka II.1.1i - Povrchové vody ke koupání (2012) (tabulka v příloze) 24



II.1.1.5.3. Rybníkářství Rybníkářství má v českých zemích dlouhodobou tradici, to platí i pro rybniční oblasti v dílčím povodí Horního a středního Labe. Mezi významné subjekty provozující hospodářský chov ryb můžeme zařadit Rybářství Chlumec nad Cidlinou s obhospodařovanou plochou rybníků kolem 1700 ha a roční produkcí kolem 1000 t/rok, Rybářství Litomyšl s.r.o., které hospodaří na cca 220 rybnících s plochou kolem 1100 ha. Mezi dalšími je možno zmínit Rybářství Doksy s.r.o. hospodařící na 42 rybnících s plochou kolem 902 ha, Rybniční hospodářství, s.r.o. - Lázně Bohdaneč s obhospodařovanou plochou 566 ha na 47 rybnících a roční produkcí cca 300 t/rok. Mezi další subjekty patří také Správa Kolowratského rybářství s plochou 330 ha, Rybářství Vysočiny v.o.s. s plochou 175 ha a Czerninské rybářství Dymokury. Užívání vod k chovu ryb v rybnících je výrazným vlivem jak po stránce kvantitativní (projevující se odběrem vody do soustav), tak po stránce kvalitativní (eutrofizace nádrží, umělé hnojení rybníků, údržbové práce na korytech vodních toků, ...). Rybářství má potenciální přesah do ekologického stavu vodních útvarů povrchových, jednak nepřímo v důsledku změn fyzikálně-chemických parametrů podporujících biologickou složku a jednak přímo např. změnami či úpravami pobřežní vegetace, úniky ryb z chovných rybníků, atp. [O12]. Závadné látky užívané ke krmení ryb mohou být aplikovány do vodních nádrží na základě výjimky udělené vodoprávním úřadem nebo povolením k nakládání s vodami za účelem chovu ryb. Od 1. ledna 2014 je článkem III zákona č. 275/2013 Sb., o vodovodech a kanalizacích [L94] stanoveno, že již není nutná výjimka z použití závadných látek k přikrmování ryb krmivy rostlinného původu, které je prováděno tak, že nedojde ke zhoršení jakosti vody. Na povrchových vodách uvedených v seznamu přírodních koupališť však přikrmování bez výjimky z použití závadných látek nesmí být prováděno. Výjimka na omezenou dobu, v nezbytné míře a jen pro uvedené účely a pro konkrétní rybník podle metodického pokynu MZe 35508/2002-6000. Při povolování výjimky stanoví vodoprávní úřad ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod v mezích nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod [L7], které bude vlastník nebo uživatel sledovat a hodnotit na výtoku z rybníka. Vodoprávní úřad může, pokud proti tomu nebudou námitky, při kaskádovité soustavě v ojedinělých případech uvažovat o posouzení kvality na výtoku z posledního rybníka [O1]. II.1.1.5.4. Sportovní rybolov Sportovní rybolov způsobuje ovlivnění stavu především ve dvou aspektech - umělé vysazování ryb do povrchových vod a vlastní rybolov. Obě tyto aktivity ovlivňují jak druhovou skladbu, tak množství ryb v povrchových vodách. Hospodaření na pstruhových i mimopstruhových revírech převážně zaštiťuje Český rybářský svaz a jednotlivé územní svazy, které jsou jeho součástí. II.1.1.5.5. Těžba nerostných surovin Jednou z činností, které mají významný vliv na stav vod, je těžba štěrkopísků v údolních nivách. V dílčím povodí Horního a středního Labe se nachází 21 dobývacích prostor určených pro těžbu štěrkopísků. Těžební činnost ovlivňuje kvantitu i kvalitu povrchových, ale hlavně podzemních vod. S těžbou spojené poddolování je jedním z dalších vlivů, které výrazně působí na stav vod. Mezi území výrazně ovlivněná poddolováním patří oblast východně od Trutnova a oblast Kutnohorska. Vodní útvary ovlivněné poddolováním z více než 10 % jsou uvedeny v tabulce II.1.1.5.5.

25



Tabulka II.1.1.5.5 - Procento poddolování VÚ (tabulka nad rámec makety) VÚ HSL_0150 HSL_0250 HSL_0260 HSL_0280 HSL_0350 HSL_0370 HSL_0070 HSL_1300

Název VÚ Kalenský potok od pramene po ústí do Labe Petříkovický potok od státní hranice po ústí do toku Ličná Ličná od pramene po tok Úpa Rtyňka od pramene po ústí do toku Úpa Dřevíč od pramene po ústí do Metuje Metuje od toku Židovka po tok Střela Čistá od pramene po Zrcadlový potok včetně Vrchlice od hráze nádrže Vrchlice po ústí do toku Klejnárka

% poddolování VÚ 12,3 12,4 16,4 34,0 27,2 20,6 26,8 17,0

II.1.1.5.6. Vodní elektrárny Vliv malých vodních elektráren na stav vod je stejně jako v případě plavby dvojí. Prvním vlivem je samotná existence vzdouvacího tělesa (jezu, hráze), která způsobuje zavzdutí vodního toku. Druhým vlivem je vlastní provoz vodní elektrárny způsobující ovlivnění přirozeného hydrologického režimu, a to především v případě špičkového a pološpičkového provozu. Vliv zavzdutí od vzdouvacího tělesa byl hodnocen v rámci předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Vliv špičkování by měl být omezen zachováním ekologických průtoků přes jezové těleso. Jejich zachovávání je předepsáno provozovatelům malých vodních elektráren v manipulačních řádech. V dílčím povodí Horního a středního Labe je celkem evidováno 365 vodních elektráren. Nejvíce staveb tohoto druhu se vyskytuje na tocích Labe, Jizery a Úpy. Celkový výkon všech zařízení v dílčím povodí je větší než 86 MW.

II.1.2. Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových vod Identifikace významných vlivů proběhla předběžně v rámci přípravných prací v roce 2013. Logika stanovení významnosti byla primárně založena buďto na absolutním či relativním ovlivnění fyzických podmínek vodních útvarů nebo na základě užívání vod s možným vlivem (dopadem) na nedosažení dobrého stavu. Kritérium významnosti bylo stanoveno na základě platné legislativy, již existujících metodik či expertně. Identifikováno bylo celkem 20 vlivů v sedmi kategoriích. Významné vlivy, potažmo rizikovost, byly souhrnně vyhodnoceny na základě principu one out - all out, čili jeden významný vliv znamenal rizikový vodní útvar. Na tomto principu bylo vyhodnoceno až 98 % vodních útvarů jako rizikových. Hlavní vliv na toto nepříliš pozitivní hodnocení měly morfologické úpravy vodních toků. Metodický postup je blíže popsán v dokumentu přípravných prací. V rámci zpracování návrhu plánů dílčích povodí proběhla celková revize přístupu k hodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových vod. Hlavním podpůrným dokumentem byl WFD Reporting Guidance 2016 [E36] specifikující možné vlivy na stav vod. Tento dokument je podkladem pro reporting vlivů pro II. plánovací období. Významnost vlivu byla primárně stanovena na základně hodnocení intenzity vlivu projevující se v nedosažení stavu. Vstupy byly rozděleny tak, aby bylo zřetelné, kterou složku (ukazatel) hodnocení stavu primárně ovlivňují (vstup fosforu, vstup prioritních látek, ovlivnění fyzikálních parametrů s přesahem na biologické složky, apod.). Podle tohoto dokumentu, a zejména s ohledem na dostupná podkladová data, bylo specifikováno celkem 47 vlivů. Detailní postup je popsán v dokumentu Metodiky a postupy použité pro zpracování PDP. Rizikovost povrchových vod z důvodu nadbytečnosti řešena není (viz následující kapitola). Hodnocení je verifikováno hodnocením stavu, což znamená, že stanovení vlivu "matematickou" metodou je ověřeno reálným monitoringem. Pokud vyšlo hodnocení stavu pro daný ukazatel vyhovující, pak není významný vliv potvrzen. Naopak nevyhovující stav významný vliv potvrzuje. Zpracování (inventarizace) významných vlivů bylo provedeno v souladu s Guidance dokumentem [E36]. Některé údaje jsou uvedeny nad rámec daný maketou. Tabulka II.1.2a (tabulka v příloze) byla vyplněna v souladu s maketou. Nad rámec makety byla přidána tabulka II.1.2b – Soupis významných vlivů, která obsahuje soupis všech významných vlivů v dílčích kategoriích a je zařazena zejména za účelem reportingu. Tabulka II.1.2c – Verifikace významných vlivů hodnocením stavu uvádí počty vodních útvarů s významným vlivem včetně počtu vodních útvarů s potvrzeným vlivem pomocí hodnocení stavu (konkrétního ukazatele či souboru ukazatelů či složkou). 26



Nejrozšířenějším významným vlivem jsou plošné a difuzní zdroje znečištění. Tato skutečnost je dána zejména suchou depozicí kadmia a emisí amoniakálního dusíku z difuzních zdrojů. Druhým nejpočetnějším významným vlivem jsou morfologické úpravy koryt vodních toků. To souvisí jednak s protipovodňovou ochranou, jednak s intenzivním zemědělstvím na velkých územích. Nejproblematičtějšími ukazateli jsou napřimování a stabilizace koryta. Až třetím nejrozšířenějším vlivem jsou bodové zdroje znečištění, přičemž dominantní roli hraje znečištění z komunálních zdrojů. Nejproblematičtější je zatížení dusíkem. Průmyslové zdroje znečištění nedosahují významnosti komunálního znečištění. Významnou roli hrají také staré ekologické zátěže. Dalším nejvýznamnějším vlivem jsou odběry vody, přičemž dominantní roli hraje zemědělství. V rámci odběrů vody bylo hodnoceno i plošné odvodnění území. To se ukázalo jako velice významný vliv, právě s potenciálním negativním vlivem zejména na biologické složky a celkový vodní režim krajiny. Přímá souvislost se velice těžko dokazuje. V dílčím povodí Horního a středního Labe vyšlo jako významný vliv také rybníkářství, ale konkrétní negativní ovlivnění lze jen těžko kvantifikovat, přičemž samotný vliv byl určen jako průnik vymezené rybníkářské oblasti s vodními útvary a konkrétní podoba hospodaření zohledněna nebyla. Rekreace obecně jako negativní vliv hodnocena nebyla, poněvadž v oblastech s řízenou rekreací je negativní vliv eliminován managementem daného území a k neřízené rekreaci neexistují podkladová data. Negativní vliv plavby je omezen pouze na úsek páteřního vodního toku Labe. Příčné překážky na vodních útvarech také zásadní vliv nepředstavují. Pro dílčí povodí Horního a středního Labe je poměrně významným vlivem akumulace vod ve velkých přehradách a převody velkého množství vod mezi vodními útvary, respektive některá povodí jsou nadměrně o vodu ochuzována. Z vlivů hodnocených nad rámec makety představuje významný problém rozšíření nekrózy jasanu v celém dílčím povodí. Na samotných vodních útvarech, jakožto relativně vodných tocích, představují negativní vliv také malé vodní elektrárny. Celkově lze také za negativní vliv označit celkově zvýšený tlak na energetické, ekonomické a rekreační využití vodních toků a vodních děl. Negativní dopad může mít také nedodržování osevních postupů v lokalitách ohrožených půdní erozí. Zejména v horských oblastech lze identifikovat zvýšený tlak na zalesňování zemědělské půdy. Verifikace významných vlivů pomocí hodnocení stavu počet významných vlivů výrazně redukuje. Ověření významnosti vlivu proběhlo u emise konkrétní znečisťující látky na konkrétním ukazateli. U vlivů, u kterých nelze předem definovat vazbu na konkrétní ukazatel hodnocení stavu, proběhlo ověření buďto pomocí celkového chemického stavu, popřípadě podle celkového hodnocení biologických složek. Nejtěsnější vazba byla zjištěna v případě emisí fosforu a dusíku (a to jak u bodových, tak u plošných zdrojů). Suchá depozice kadmia je sice dle metodiky vyhodnocena jako významná, ale hodnocením stavu potvrzena není. Velmi dobře korelují morfologické úpravy s nevyhovujícím stavem biologických složek. Verifikace jednotlivých vlivů pomocí hodnocení stavu je uvedena v tabulce v příloze. Tabulka II.1.2a - Identifikace významných vlivů (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2b - Soupis významných vlivů (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2c - Verifikace významných vlivů hodnocením stavu (tabulka v příloze)

II.1.3. Významné vlivy a rizikové útvary povrchových vod Hodnocení rizikovosti vodních útvarů, prováděné v plánech oblastí povodí, nahrazovalo hodnocení stavu u vodních útvarů, u kterých nebyla k dispozici data z monitoringu (nepřímé hodnocení). Byly tak určeny vodní útvary, u kterých by zjištěné dopady vlivů mohly způsobit nedosažení parametrů dobrého stavu. To bylo důležité pro navrhování opatření bez znalosti přímého hodnocení. V období mezi I. a II. plánovacím cyklem došlo za účelem získání dat potřebných pro hodnocení stavu k významnému přepracování programů monitoringu (viz kapitola III). Síť sledovaných profilů byla revidována a doplněna tak, aby bylo pro II. plánovací cyklus zajištěno dostatečné sledování. Základem hodnocení stavu jsou data sbíraná každoročně v profilech uvedených v příslušných programech provozního a situačního monitoringu. Postup hodnocení pracuje s údaji, které byly vyhodnoceny jako relevantní pro daný útvar povrchových vod,

27



monitorovací profil, resp. dílčí povodí, a to za tříleté období 2010 – 2012. Hodnocení stavu vodních útvarů probíhá dle vyhlášky č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení povrchových vod [L5]. Hodnocením stavu je též možno verifikovat zjištěný významný vliv. Pokud je stav vyhovující, pak lze usuzovat, že významný vliv je eliminován buďto přirozenými nebo antropogenními procesy. Monitorovací síť povrchových vod správce povodí je rozdělena na profily reprezentativní (zpravidla jeden pro každý vodní útvar) a na profily vložené (postihující další vlivy), současně však zahrnuje i profily stávající státní sítě sledování jakosti povrchových vod. Celá monitorovací síť je navržena tak, aby poskytla souvislý a úplný přehled o stavu vod v dílčím povodí. Tím je zajištěno, že hodnocení stavu vodních útvarů je provedeno na monitorovaných datech (přímé hodnocení). Dopad vlivů na stav jednotlivých vodních útvarů je v II. plánovacím cyklu posuzován přímo pomocí hodnocení stavu nad daty z monitoringu. Proto není nutné hodnocení rizikovosti v užším slova smyslu provádět. V předkládaném plánu dílčího povodí jsou za rizikové vodní útvary považovány ty, v nichž byl identifikován alespoň jeden významný vliv, viz předchozí část II.1.2.

II.1.4. Trendy v užívání vod do roku 2021 Oproti I. plánovacímu období nebyl aktualizován či nově zpracován s časovým horizontem k roku 2021 Základní scénář [O48]. Účelem Základního scénáře [O48] bylo vyhodnotit trendy hlavních vlivů, které významně ovlivňují stav vod v budoucím vývoji, jakožto podklad pro vedení ekonomické analýzy a analýzy rizik a spolu s dalšími dokumenty i pro přípravu programů opatření. Pro expertní odhad trendů v užívání vod do roku 2021 tak bylo nutno vycházet z jiných dostupných podkladů. Základními podklady pro prognózu trendů se stala vodohospodářská bilance výhledového stavu k roku 2021 pro hodnocení jakosti vod [O3] a hodnocení množství povrchových vod [O49]. Závěry z těchto dokumentů byly konfrontovány jednak se závěry Základního scénáře a dále s koncepčními dokumenty na národní a krajské úrovni v dotčených krajích. Vzhledem k nejistotám, souvisejícím s expertním odhadem, nebyla použita kvantifikace trendů. Trend zde ve své podstatě znázorňuje přirozený vývoj vlivů se svým důsledkem na stav vod. Změny, ke kterým v tomto kontextu dochází, nejsou určeny navrhovanými opatřeními, jejichž účinek zde není uvažován, ale přirozenými procesy danými zejména globálním vývojem.

II.1.4.1. Bodové zdroje znečištění Rozhodujícím pro stanovení trendů v bodových zdrojích znečištění je pokrok v implementaci evropské směrnice 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod [E12]. Ve Smlouvě o přistoupení ČR k EU [E26] bylo vyjednáno přechodné období pro praktickou implementaci požadavku výstavby čistíren odpadních vod u obcí kategorie 2 000 – 10 000 EO (ekvivalentních obyvatel) do 31. 12. 2010. Podle Aktualizace strategie financování požadavků na čištění městských odpadních vod [O50] se v dílčím povodí Horního a středního Labe nenachází žádná aglomerace nad 2000 EO, ve které by plnění požadavků evropské směrnice 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod [E12] nebylo dostatečné a zároveň vzhledem k trendům demografického vývoje se neočekává významný nárůst aglomerací nad 2000 EO. Bilanční hodnocení jakosti vod k roku 2021 [O3] uvádí, že „Postupnou rekonstrukcí a intenzifikací rozhodujících ČOV již bylo dosaženo významného poklesu znečištění v ukazatelích fosforu, amoniakálního i dusičnanového dusíku. Opatřeními přijatými velkými chemickými závody by mělo postupně také klesnout znečištění Labe specifickými organickými látkami charakterizovanými ukazatelem AOX.“ Obdobně jako v předchozím cyklu plánování v oblasti vod se nepředpokládá významná změna na úseku rybího hospodářství ve vazbě na znečišťování vod a ani z hlediska turistického ruchu a rekreace se nepředpokládá významný vliv na stav vod. Ve výhledu do roku 2021 tak nelze očekávat výrazný pokles vypouštěného organického znečištění, tudíž ani výrazné zlepšování jakostního režimu vod v dílčím povodí Horního a středního Labe. Trend u bodových zdrojů znečištění lze charakterizovat jako setrvalý stav. Ukazuje se, že jakost vody hlavních toků v klasických

28



ukazatelích organických látek po roce 2000 dosáhla setrvalé úrovně. Trend poklesu organického znečištění lze očekávat ještě na menších a drobných přítocích.

II.1.4.2. Plošné a difuzní zdroje znečištění Hlavním zdrojem plošného znečištění je zejména zemědělství. Pro stanovení trendu vývoje lze za rozhodující považovat požadavky vyplývající z reformované společné zemědělské politiky [O51]. Zejména požadavek na ekologizaci zemědělství a užší provázanost s ostatními politikami a požadavky směrnic EU, včetně rámcové směrnice o vodách [E1]. Protikladně vůči těmto požadavkům bude působit postupný růst ekonomické síly českých zemědělců. Ve výsledku tak lze očekávat zachování trendu na stávajících stabilních hodnotách znečištění z plošných zdrojů. Výjimku mohou tvořit pesticidy, kdy je v poslední době v České republice zaznamenán laboratořemi státních podniků Povodí zvýšený výskyt nových typů pesticidů. V případě difuzních zdrojů znečištění jsou nejvýznamnějším znečišťovatelem malé obce a rozptýlená zástavba, kde znečištění z těchto objektů jde často jen s minimální mírou čištění přímo či nepřímo do vodních toků. S ohledem na ukončení přechodného období pro Směrnici 91/271/EHS [E12] a nutnosti investovat značné finanční prostředky do řešení aglomerací nad 2 000 EO lze očekávat, že část finančních prostředků, které byly v uplynulých letech vynakládány na řešení aglomerací nad 2 000 EO, bude moci být nyní využita pro řešení malých obcí. Lze tak očekávat spíše klesající trend znečištění z difuzních zdrojů znečištění. V případě znečištění z atmosférické depozice nejsou očekávány významné změny v současné situaci. Lze proto očekávat stabilní vývoj, případně velmi lehce pozitivní trend.

II.1.4.3. Odběry povrchových vod Spotřeba vody v domácnostech bude úzce korespondovat s vývojem technologií, s demografickým vývojem a vývojem ceny vody, resp. nahrazováním části spotřeby vody namísto odběrů z veřejných vodovodů lokálními zdroji užitkové vody. Lze očekávat, že s nevyhnutelným postupným zdražováním pitné vody budou domácnosti zavádět a využívat úsporné technologie. Úspory vody lze očekávat také v důsledku většího environmentálního uvědomění obyvatelstva. Z hlediska demografického vývoje existuje několik prognóz zabývajících se touto problematikou. ČSÚ v prognóze z roku 2010 [O52] předpokládá v oblasti severovýchod nárůst počtu obyvatel k roku 2021 o 0,06 % oproti roku 2012 bez započtení migrace. V prognóze z roku 2013 [O53] pak ČSÚ předpokládá nárůst obyvatelstva o 0,4 % v celé České republice. Prognózování ceny vody je velmi nesnadné, předpokládá se však další postupné zvyšování ceny vodného a stočného a tím vyvolaný tlak na vyšší využívání lokálních zdrojů vody (studní) a úspory v domácnostech. Rostoucí trend má pořizování bazénů k nemovitostem individuálního bydlení. V případě že jsou bazény plněny pitnou vodou, vyvolává to značné zvýšení spotřeby. Z hlediska provozovatelů bude nutné snížit ztráty na infrastruktuře (zejména její modernizací) a kontrolou nelegálních odběrů. V celkovém souhrnu pak lze očekávat v domácnostech stabilní odběry případně velmi nízký pokles. U průmyslových odběrů lze očekávat, že bude proti sobě působit zvýšená poptávka spojená s ekonomickým oživením průmyslu na straně jedné a úsporami vyvolanými zvyšující se cenou vody na straně druhé. Očekáváme proto stabilní situaci v odběrech případně mírné snižování odběrů pro průmyslové účely. V oblasti zemědělství by se v roce 2021 ještě neměly významněji projevit očekávané dopady klimatické změny (zvýšení teploty, rozkolísanost a změny v ročním chodu srážek) [O14]. Předpokládáme proto stabilní stav případně mírně zvyšující se trend v odběrech povrchových vod, kdy případné zvýšení odběrů očekáváme ve spodní, zemědělsky více využívané části dílčího povodí Horního a středního Labe. V oblasti energetiky nepředpokládáme významné změny v odběrech vody. V souhrnu pak lze ve výhledu do roku 2021 u bilančních profilů státní sítě (množství povrchové vody, které jsou uvedeny ve vodohospodářské bilanci za minulé roky) předpokládat setrvalý stav bilančního hodnocení. Je to dáno jednak modernizací průmyslu a používáním technologií šetřících vodou a také i zvyšující se cenou vody jak užitkové, tak i pitné. V rozvojových plánech celého území dílčího povodí Horního a středního Labe není v současnosti znám výrazný investor s nárokem na vyšší užívání vody v povodích s kritickou nebo napjatou bilanční situací.

29



II.1.4.4. Potřeby řízení odtoku povrchových vod Určujícími vlivy, determinující změny v potřebách pro řízení odtoku, jsou rozvojové aktivity a očekávané dopady klimatické změny. Potřeby řízení odtoku povrchových vod do roku 2021 jsou spojeny se zajištěním plavebních podmínek na dopravně významné vodní cestě – vodní tok Labe [L45] a splavnění Labe do Pardubic, konkrétně zajištění plavebních podmínek v úseku ř. km 941,1 – 951,2, kde nesplavnost je dána proudným úsekem Labe s velkým podélným sklonem tzv. „Labských hrčáků“ [O64]. Další potřeby pak vycházejí z požadavků na zajištění protipovodňové ochrany území a zadržení povodňových průtoků. Zásady územního rozvoje některých dotčených krajů [O65 - O70] obsahují vymezení konkrétních ploch pro umístění protipovodňových opatření a ploch vhodných pro akumulaci povrchových vod. Konkrétní potřeby do roku 2021 budou svázány s disponibilními finančními prostředky z veřejných rozpočtů, případně příslušných operačních programů strukturálních fondů EU.

II.1.4.5. Potřeby úprav vodních toků Na změny v oblasti morfologických úprav vodních toků bude mít rozhodující vliv postup realizace protipovodňových opatření a zlepšení plavebních podmínek na dopravně významné Labské vodní cestě (např. úprava plavební dráhy v přístavu Chvaletice), včetně jejího prodloužení až do Pardubic. Skutečné potřeby budou svázány s disponibilními finančními prostředky z veřejných rozpočtů a dále příslušných operačních programů strukturálních fondů EU. Společně se zásahy do jisté míry poškozujícími hydromorfologický stav koryta musí být realizována tzv. mitigační/zmírňující opatření. Tato opatření zmírní dopad plavby na ekologický stav. S ohledem na environmentální cíle lze očekávat snížení upravenosti vodopisné sítě, a to jednak v důsledku aktivních revitalizačních zásahů, jednak formou samovolných renaturací. Úpravy koryta budou rekonstruovány pouze v odůvodnitelných případech v souladu s ekologicky orientovanou správou vodních toků.

II.1.4.6. Plavba Vodní doprava je z celkového pohledu vlivů dopravy na životní prostředí nejšetrnějším dopravním modem. Vodní doprava je stejně jako vodní toky plně závislá na množství dešťových srážek spadlých na území České republiky. Její provoz je s hydrologickým režimem vodních toků pevně spjat. Přestože se v minulosti velice často kompenzovaly místy nedostatečné plavební hloubky budováním příčných staveb, v dnešní době jsou tyto záměry složitě prosaditelné a často vytvářejí střety se zájmy ochrany přírody. Rozvoj vnitrozemské vodní dopravy je podporován vládou ČR, což deklaruje i usnesení vlády České republiky ze dne 14. března 2012 č. 155 [L103], ve kterém byl odsouhlasen rozvoj vnitrozemské vodní dopravy, vzata na vědomí Zpráva o stavu vnitrozemské vodní dopravy v České republice a možnostech jejího rozvoje [O8] a jako jeden z bodů bylo uloženo ministru dopravy pokračovat v přípravě Plavebního stupně Děčín (nachází se v dílčím povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe) a Plavebního stupně Přelouč II (viz níže) a činit kroky vedoucí k realizaci těchto staveb a o této spolupráci informovat vládu vždy ke dni 31. prosince každého kalendářního roku. Hlavní zásady rozvoje vodních cest podle Dopravní politiky ČR 2014 - 2020 s výhledem do roku 2050 [O9], které se týkají také dílčího povodí Horního a středního Labe: -

-

-

Řešit problémy splavnosti a spolehlivosti na dopravně významných a využívaných vodních cestách a dalších vodních cestách, jejichž rozvoj a modernizace je efektivní (dle harmonogramu v dokumentu Dopravní sektorové strategie). Pokračovat v implementaci cílů programu NAIADES, NAIADES II a návazných programů tohoto typu. Pokračovat v rozvoji Říčních informačních služeb. Připravovat projekty dobudování infrastruktury pro rekreační plavbu na dopravně významných cestách dle zákona č. 114/95 Sb. o vnitrozemské plavbě (dle harmonogramu v dokumentu Dopravní sektorové strategie). Zajistit vybavení vodních cest a přístavů prvky protipovodňové ochrany. Řešit přípravu průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe v závislosti na výsledcích studie proveditelnosti (vyřešit do roku 2015 včetně hodnocení SEA); v návaznosti na výsledky tohoto prověření předložit vládě ČR materiál týkající se další územní ochrany tohoto záměru. Nadále pokračovat v mezinárodní

30



spolupráci s Polskem (napojení Ostravské aglomerace na Oderskou vodní cestu), Slovenskem a Rakouskem. Podle Dopravní politiky ČR 2014 - 2020 s výhledem do roku 2050 [O9] by měl podíl přepravního objemu v železniční a vodní dopravě na celkovém objemu nákladní dopravy u přeprav nad 300 km vzrůst ze 41 % v roce 2011 na 50 % v roce 2020. V dílčím povodí Horního a středního Labe je připravováno několik záměrů, které mají za cíl plnohodnotné prodloužení Labské vodní cesty do Pardubic (resp. Kunětic). Stěžejním záměrem je Stupeň Přelouč II, který umožní překonání nesplavného úseku Labe mezi koncem vzdutí jezu Týnec nad Labem a zdrží jezu Přelouč, jehož nesplavnost je dána proudným úsekem Labe s velkým podélným sklonem tzv. „Labskými hrčáky“. Tím dojde k prodloužení Labské vodní cesty o 24 km, do plánovaného nákladního přístavu v Pardubicích výhledově navázaného na multimodální Logistické centrum Pardubice, resp. o 33 km pro rekreační plavidla, do Kunětic. Řešení záměru Stupeň Přelouč II počítá s vybudováním plavebního kanálu v délce cca 3 150 m s novou plavební komorou. Bezprostředně za odbočením kanálu z řeky začíná dolní rejda plavební komory, navazuje vlastní plavební komora rozměrů 115 x 12,5 x 4 m se spádem až 8,4 m a v horní vodě pokračuje dlouhý plavební kanál, který se napojuje zpět na tok Labe ve zdrži stávajícího jezu Přelouč. Ve vlastním toku Labe se úpravy omezí na prohrábku dna na úseku o délce 292 m (ř. km 112,456 - 112,748), na kterou bude navazovat zatopený balvanitý skluz o délce 85 m a sklonu 1:12, který bude vyrovnávat výškový rozdíl dna mezi „Labskými hrčáky“ a upraveným korytem. Počítá se také s úpravou pravého břehu Labe nad a pod balvanitým skluzem v celkové délce 170 m a úpravou odvodňovacích systémů a vodotečí pravostranně zaústěných do Labe v daném úseku. Součástí projektu je i celková revitalizace území, která zahrnuje mj. přeložku biokoridoru s nově zmeandrovaným Neratovským potokem, realizaci četných mělkovodních tůní a lagun, přírodě blízkou úpravu břehů, rozsáhlé výsadby apod. Záměr řeší i migrační prostupnost Labe, navrženy jsou dva rybí přechody, jeden u stávající plavební komory na stávajícím jezu Přelouč a druhý u nově budované komory. Realizací záměru bude dotčen vodní útvar Labe od toku Chrudimka po tok Doubrava (HSL_1180), jehož součástí jsou i drobné přítoky Labe v dotčeném úseku. Tento vodní útvar je s ohledem na hydromorfologické ovlivnění dané užíváním vod (plavba a protipovodňová ochrana) vymezen jako silně ovlivněný a jeho ekologický potenciál je stabilně hodnocen jako poškozený (třída 4), a to vzhledem ke stavu složek makrozoobentos, ryby a makrofyta. Po realizaci záměru může určité environmentální riziko představovat šíření a transport nepůvodních druhů s pomocí lodní dopravy. Celkově však lze významné negativní vlivy na jednotlivé složky a zhoršení ekologického potenciálu prakticky vyloučit vzhledem k technickému řešení záměru, které předpokládá zachování současné hydrologické situace v úseku „Labské hrčáky“, zlepšuje migrační prostupnost podélného profilu Labe a omezuje zásahy do vlastního toku Labe na minimum (pouze napojení plavebního kanálu na tok a lokální úpravy dna a břehů). Chemický stav vodního útvaru nebude nijak dotčen. Vlivy záměru „Nový plavební stupeň Přelouč“ na životní prostředí byly posouzeny podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí [L104], v září 2000 bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP. V současné době probíhá územní řízení a další navazující procesy, realizace záměru je předpokládána v období 2015 - 2019. Dalším záměrem vázaným na splavnění Labe do Pardubic je Modernizace plavebního stupně Srnojedy, která má zajistit provoz stávajícího plavebního stupně Srnojedy (ř. km 233,830 – 234,450) na úrovni současných požadavků na bezpečnost plavebního provozu a evropských standardů. Součástí záměru je úprava plavební komory včetně nové elektroinstalace a modernizace strojního vybavení, vybudování velína, úprava horní a dolní rejdy včetně vybudování čekacích stání, vybudování příjezdové komunikace a modernizace pohonů vrat a uzávěrů obtoků. Realizací záměru bude dotčen vodní útvar Labe od toku Chrudimka po tok Doubrava (HSL_1180). Vlivy záměru budou lokálního charakteru a předpokládají se nulové dopady na klasifikaci vodního útvaru do tříd ekologického potenciálu. Chemický stav vodního útvaru nebude nijak dotčen.

31



Záměr byl v letech 2006 - 2007 podroben procesu posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí [L46], který byl zakončen vydáním souhlasného stanoviska. Doba jeho platnosti však vypršela a v současné době probíhají přípravy na novém Oznámení záměru. Připravován je rovněž záměr Stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice. Má zajistit a zároveň stabilizovat v prostoru přístavu Chvaletice parametry plavební dráhy tak, aby umožňovaly v rozsahu navazujících úseků vodní cesty plnohodnotný obousměrný plavební provoz a eliminovaly tak negativní vlivy tohoto úseku na souvislou splavnost celé labské vodní cesty směrem do Pardubic. Jedná se o výstavbu balvanitého výhonu v korytě řeky a prohrábku dna v plavební dráze. Výstavbou výhonu budou eliminovány stávající negativní hydraulické poměry v lokalitě, kdy vlivem rozšíření koryta v místě přístavu dochází k nadměrnému usazování splavenin a plavenin v místě plavební dráhy a i v samotném přístavu. Realizací záměru bude dotčen vodní útvar Labe od toku Chrudimka po tok Doubrava (HSL_1180). Vlivy záměru budou lokálního charakteru a předpokládají se nulové dopady na klasifikaci vodního útvaru do tříd ekologického potenciálu. Chemický stav vodního útvaru nebude nijak dotčen. Na základě stanoviska MŽP plánovaná stavba nebude podléhat posuzování dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění [L46]. Realizace záměru se předpokládá v roce 2017. Posledním aktuálně plánovaným záměrem je Veřejný přístav Pardubice. V současné době je připravována 1. etapa záměru, která zahrnuje vybudování překladní hrany veřejného obchodního přístavu o délce 480 m pro 4 lodní polohy, dvě čekací stání a zařízení na poskytování služeb pro plavidla ve veřejném přístavu. Záměr bude po prodloužení splavnosti Labe do Pardubic prvním krokem k vybudování nového, plnohodnotného koncového přístavu labské vodní cesty, který bude výhledově navázán na multimodální Logistické centrum Pardubice. Realizací záměru bude rovněž dotčen vodní útvar Labe od toku Chrudimka po tok Doubrava (HSL_1180). Vlivy záměru budou mírné a nepředpokládají se dopady na klasifikaci vodního útvaru do tříd ekologického potenciálu či chemického stavu. Zcela okrajově bude dotčen vodní útvar Jesenčanský potok od pramene po ústí do Labe (HSL_1110), vzhledem k umístění však záměr nebude mít vliv na jeho stav. Záměr "Veřejný přístav Pardubice 1. etapa" je v současnosti připravován a bude podroben procesu posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění [L46].

II.1.4.7. Ostatní trendy v oblasti povrchových vod do roku 2021 Nejsou známy žádné zásadní požadavky na ostatní užívání povrchových vod, proto lze předpokládat zachování stabilního trendu těchto užívání.

II.1.5. Zhodnocení očekávaných dopadů dlouhodobých scénářů klimatické změny Referenční scénáře změny klimatu V současnosti existuje obrovská řada dostupných simulací globálních a regionálních klimatických modelů, jež je možné pomocí řady metod transformovat do scénářů změn klimatu. Z níže uvedeného obrázku II.1.5a, na kterém je zobrazen vývoj koncentrací CO2, je zřejmá velká variabilita jednotlivých scénářů.

32



Obr. II.1.5a - Porovnání koncentrací CO2 [ppm] dle různých emisních scénářů V dílčím povodí Horního a středního Labe byla pro posouzení klimatické změny vybrána povodí se závěrovým profilem dle následující tabulky II.1.5a. Tabulka II.1.5a - Seznam vyhodnocených povodí DBCN 006000 016000 021000 028000 031000 036000 039000 042000 047000 058000 060000 061000 066000 070000 075000 077000 080000 091000 093100 102000 104000 204000

Profil Království Jaroměř Jaroměř Kostelec nad Orlicí Častolovice Mitrov Němčice Dašice Úhřetice Pardubice Přelouč Žleby Nový Bydžov Sány Svídnice Vestec Nymburk Železný Brod Sovenice Tuřice Brandýs nad Labem Mělník

Tok Labe Labe Metuje Divoká Orlice Bělá Dědina Labe Loučná Novohradka Labe Labe Doubrava Cidlina Cidlina Štítarský potok Mrlina Labe Jizera Jizera Jizera Labe Labe

ČHP 1-01-01-0672 1-01-02-0600 1-01-03-0612 1-02-01-0500 1-02-01-0820 1-02-03-0480 1-03-01-0194 1-03-02-0740 1-03-03-1020 1-03-04-0010 1-03-04-0590 1-03-05-0450 1-04-02-0490 1-04-04-0150 1-04-05-0510 1-04-05-0520 1-04-05-0670 1-05-02-0010 1-05-02-0330 1-05-03-0150 1-05-04-0050 1-12-03-0030

Plocha povodí 532,0 1 225,8 607,0 488,6 213,3 291,3 4 300,5 624,3 459,8 6 021,9 6 435,0 381,7 455,2 1 153,4 209,3 459,4 9 720,6 791,8 1 198,2 2 159,6 13 109,2 41 838,0

Výhledové změny Rozptyl zvyšování teploty pro výhledový horizont 2085 v dílčím povodí Horního a středního Labe se pohybuje v rozmezí 0 °C až + 5 °C v závislosti na zvoleném scénáři. Změny teploty vzduchu pro výhledový horizont 2085 ku referenčnímu období 1981-2010 jsou znázorněny na obrázku II.1.5b. Ve sloupcích jsou uvedeny jednotlivé scénáře a v řádcích jsou průměrné změny na povodí za celý rok (ANN) a jednotlivé sezóny: zima (DJF), léto (JJA), jaro (MAM) a podzim (SON). Změny teploty vzduchu byly zpracovány i pro výhledový horizont 2025, kde se změna pohybuje v rozmezí 0 °C až +1, 5 °C, resp. 2055, kde je uvažováno se změnou teplot vzduchu v rozmezí 0 °C až +3 °C.

33



Obr. II.1.5b - Změna teploty pro dílčí povodí Horního a středního Labe a rok 2085

II.1.5.1. Dopady na stav povrchových vod Změny odtoku jsou konzistentní pro všechny časové horizonty (2025, 2055 a 2085) – zpravidla můžeme konstatovat růst odtoku v zimním období a jejich pokles po zbytek roku a pro velkou část našeho území i v roční bilanci. V roční bilanci se tak může podle simulací regionálních klimatických modelů očekávat pro časový horizont 2025 stagnace odtoku v dílčím povodí Horního a středního Labe. Nicméně je nutno konstatovat, že tyto odhady (zejména nízký pokles letních a podzimních odtoků) nejsou zcela v souladu s pozorovanými změnami. To může být způsobeno jednak nedokonalostí klimatických modelů, druhým vysvětlením je to, že odhadované změny klimatu pro toto období nejsou natolik výrazné (růst ročních srážkových úhrnů kolem 3 % a teplot kolem 1 °C), aby nemohly být převáženy přirozenou variabilitou srážek a teplot. Pro časové horizonty 2055 a 2085 je možno jasně rozlišit období růstu odtoku v zimě (většinou 5 – 10 %, místy 20 % i více) a poklesu v ostatních obdobích, nejvíce v létě (20 – 40 %), v roční bilanci zpravidla 5 – 20 %. Rozdíly mezi horizonty 2055 a 2085 nejsou tak významné jako mezi horizonty 2025 a 2055, což je pravděpodobně způsobeno množstvím emisí odhadovaným podle použitého emisního scénáře. V tabulce II.1.5b jsou uvedeny relativní změny odtokových výšek pro vybraná povodí dílčího povodí Horního a středního Labe a referenční rok 2085. Na následujícím obrázku II.1.5c jsou zobrazeny relativní změny odtokových výšek pro výhledový rok 2085. Tabulka II.1.5b - Hodnoty relativní změny odtoku (scénář/referenční období) pro rok 2085 DBCN Profil 006000 Království 016000 Jaroměř 021000 Jaroměř Kostelec nad 028000 Orlicí 031000 Častolovice 036000 Mitrov 039000 Němčice

Tok Labe Labe Metuje

rScen1 rScen2 rScen3 0,840 0,991 1,130 0,806 0,908 1,087 0,810 0,895 1,028

A1B RCP2.6 RCP4.5 RCP6.0 RCP8.5 1,042 1,027 1,017 0,985 0,984 1,037 1,020 0,998 0,954 0,944 1,000 1,020 1,002 0,958 0,958

Divoká Orlice

0,781

0,901

1,044

0,953

1,024

1,004

0,965

0,954

Bělá Dědina Labe

0,790 0,685 0,616

0,885 0,814 0,752

1,051 1,062 0,956

0,993 0,933 0,918

1,023 1,005 1,002

1,001 0,965 0,950

0,959 0,899 0,873

0,947 0,878 0,849

34


DBCN 042000 047000 058000 060000 061000 066000 070000

Profil Dašice Úhřetice Pardubice Přelouč Žleby Nový Bydžov Sány

075000 Svídnice 077000 080000 091000 093100 102000

Vestec Nymburk Železný Brod Sovenice Tuřice Brandýs nad 104000 Labem 204000 Mělník

Tok Loučná Novohradka Labe Labe Doubrava Cidlina Cidlina Štítarský potok Mrlina Labe Jizera Jizera Jizera


rScen1 rScen2 rScen3 0,553 0,685 1,059 0,817 0,811 1,115 0,887 0,805 1,033 0,871 0,832 1,018 0,757 0,763 0,979 0,850 0,838 0,995 0,782 0,981 1,160

A1B RCP2.6 RCP4.5 RCP6.0 RCP8.5 0,981 0,998 0,913 0,822 0,761 0,992 1,007 0,979 0,915 0,911 0,976 1,016 0,983 0,932 0,909 1,006 1,015 0,986 0,940 0,913 1,009 1,003 0,950 0,876 0,841 0,972 1,019 0,986 0,941 0,909 1,111 1,016 1,005 0,959 0,970

0,718

0,890

1,065

1,078

1,010

0,976

0,911

0,896

0,680 0,634 0,812 0,800 0,800

0,885 0,726 0,992 0,956 0,948

1,052 0,930 1,096 1,136 1,109

1,064 0,985 1,000 1,048 1,077

1,004 0,994 1,028 1,020 1,023

0,957 0,923 1,009 1,005 1,007

0,882 0,832 0,975 0,964 0,962

0,856 0,772 0,963 0,967 0,954

Labe

0,722

0,842

1,091

1,052

0,996

0,962

0,894

0,875

Labe

0,546

0,590

1,311

1,006

0,977

0,878

0,760

0,673

Obr. II.1.5c - Změna průměrných ročních odtokových výšek pro dílčí povodí Horního a středního Labe a rok 2085

II.1.5.2. Dopady na zdroje povrchových vod a zajištění vodohospodářských služeb Z výsledků studie Posouzení dopadů klimatické změny na vodohospodářskou soustavu povodí Labe [O126], [O127] lze učinit tyto závěry: Podle vývoje hydrologické bilance v období 1980 až 2007 v dílčím povodí Horního a středního Labe nad soutokem s Vltavou jako celku byl prozatím vliv oteplení cca o 1 °C kompenzován mírným nárůstem srážek, pokles průměrných průtoků je proto poměrně malý. Pokud se však nebudou při předpokládaném pokračujícím oteplování srážky nadále zvětšovat, budou průtoky při pokračujícím oteplování významně klesat.

35



Přes značnou nejistotu odhadu vývoje emisí skleníkových plynů a z nich vycházejících projekcí vývoje meteorologických veličin, odrážející se v rozptylu emisních scénářů, je možno na modelovaném povodí ukázat negativní vliv předpokládaných změn klimatu na průtoky. Podle výsledků studie [O126] se také podstatně změní rozložení odtoků v ročním cyklu a bude nutno počítat s četnějším výskytem extrémních jevů na tocích – v zimě s povodněmi a v létě a na podzim s obdobími sucha. Vlivem vyšších teplot v zimním období se redukuje zásoba vody ve sněhové pokrývce a zvyšuje se výpar. Zvýšené průtoky v tocích se posunují z jara do konce zimy a jejich velikost se podstatně snižuje. V následujícím období od jara do podzimu, kdy se většina srážek spotřebuje na územní výpar (pro který je dostatek energie vlivem vyšších teplot), již odtoky převážně klesají a na konci tohoto období dochází k jejich významnému poklesu. Změny hydrologického režimu se projeví zmenšením možnosti celkového nadlepšení průtoků při zachování zásobních objemů stávajících nádrží o cca 10 až 40 %. Pokles bude v relativním měřítku mírnější v horských povodích, významnější v povodích střední nadmořské výšky a největší v povodí s nejmenší průměrnou nadmořskou výškou. Pro vodohospodářské řešení, kvantifikující vliv změny hydrologických podmínek na kapacitu vodních zdrojů, byl aplikován statický popisný simulační model s časovým krokem 1 měsíc. Jedná se o model na rozlišovací úrovni používané pro sestavování vodohospodářské bilance současného a výhledového stavu povrchových vod a pro vodohospodářská řešení, jež jsou podkladem pro zpracování manipulačních řádů vodních nádrží a vodohospodářských soustav. Z hlediska zdrojů vody jsou do modelu zavedeny technické parametry prvků soustavy a manipulační pravidla, převzaté z platných manipulačních řádů. Výstupem vodohospodářského řešení je vyhodnocení zabezpečenosti požadavků na užívání vody (odběry) a na zachování minimálních průtoků, na jehož základě byly identifikovány potenciálně problémové lokality. Požadavky na odběry a minimální průtoky zajišťované vodními nádržemi jsou dostatečně zabezpečeny u všech nádrží s výjimkou nádrže Rozkoš, kde může docházet k problémům při nadlepšování průtoků v profilu Opatovice. Naopak požadavky v bilančních profilech a v profilech odběrů povrchové vody, kde není průtok nadlepšován vodními nádržemi, nejsou převážně dostatečně zabezpečeny. Výjimkou jsou profily odběru vody Káraný (Jizera) a bilanční profily Česká Skalice (Úpa) a Plaňany (Výrovka). Z celkového počtu 22 hodnocených profilů byl u 11 profilů bilanční stav hodnocen jako aktivní, u 6 profilů jako vyvážený a u 5 profilů jako pasivní. Při hodnocení výhledového bilančního stavu k roku 2085 byl aktivní stav vyhodnocen pouze ve třech profilech, v 8 byl bilanční stav hodnocen jako vyvážený a v polovině případů bylo hodnocení profilu označeno jako pasivní. Přehledně je tato situace znázorněna na obrázcích II.1.5d a II.1.5e.

36



Obr. II.1.5d - Hodnocení bilančního stavu ve vybraných profilech dílčího povodí pro současný stav

37



Obr. II.1.5e - Hodnocení bilančního stavu ve vybraných profilech dílčího povodí pro výhledový stav k roku 2085 Z uvedených poznatků je zřejmé, že nepříznivé dopady klimatické změny na hydrologický režim v dílčím povodí Horního a středního Labe nebude v dostatečné míře možné vyřešit jen případnou změnou manipulačních pravidel pro řízení odtoku. Pokud situace odpovídající scénáři klimatické změny nastane, bude ji možné řešit nebo zmírnit její dopady pouze realizací dalších opatření, při samozřejmém předpokladu racionalizace ve sféře užívání vody a vytvoření podmínek pro optimalizaci vodního režimu krajiny. Jedním z možných opatření je optimalizace hospodaření se srážkovými vodami v souladu s platnou legislativou a příslušnými normami. Dalším opatřením je recyklace předčištěných odpadních vod na odpovídající úroveň s ohledem na jejich využití. Závěrem lze shrnout, že získané výstupy ukazují na nutnost sledovat probíhající klimatickou změnu, zabývat se metodami umožňujícími zpřesnění výhledových potřeb vody (se snahou dosažení reálných úspor v oblasti užívání vody), zpřesnění odhadu možných klimatických změn a řešením zapojení výhledových zdrojů (obecně zvýšením akumulace vody v povodích) a jejich uplatněním za různých situací.

38



II.2. Podzemní vody II.2.1. Užívání podzemních vod V přehledu užívání podzemních vod jsou uvedeny všechny antropogenní vlivy, které mohou mít dopad na kvantitativní a chemický stav útvarů. V souladu s maketou jsou členěny na bodové a plošné zdroje znečištění, odběry, umělé doplňování, využití území v infiltračních oblastech a další užívání (ostatní vlivy). Všechny vlivy uvedené v této kapitole jsou potenciálně významné (výběr významných vlivů je pak v kapitole II.2.2. Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod). Za rizikové útvary jsou považovány ty útvary, ve kterých se nachází alespoň jeden významný vliv. Tato kapitola neobsahuje ověření vlivů, které skutečně způsobují nedosažení dobrého stavu.

II.2.1.1. Zdroje znečištění II.2.1.1.1. Bodové zdroje znečištění Inventarizace bodových zdrojů znečištění byla po zvážení významnosti pro ČR zaměřena na stará kontaminovaná místa (staré zátěže a skládky), obsahující zvýšené koncentrace relevantních nebezpečných látek podle seznamu ukazatelů, relevantních pro hodnocení chemického stavu podzemních vod. Z hlediska dostupnosti nejlépe vyhovují údaje uložené v Systému evidence starých kontaminovaných míst (SEKM, dříve SEZ), který obsahuje v současné době nejrozsáhlejší databázi skládek a starých ekologických zátěží v ČR. Pro určení potenciálně významných starých kontaminovaných míst byla použita data z databáze SEKM v aktualizaci k 15. 12. 2013. K tomuto datu byly v SEKM evidovány údaje o více než 4 800 lokalitách (zátěžích) v ČR, které se od sebe liší rozsahem kontaminace a její závažností. Identifikace potenciálně významných zdrojů znečištění podle SEKM probíhala v následujících krocích: -

výběr zátěží spadajících do zájmové oblasti, tj. dílčího povodí Horního a středního Labe, eliminace zátěží bez dat o koncentracích polutantů v podzemních vodách, určení kritérií (látek, jejich koncentrací a relevantních měření) pro výběr zátěží potenciálně rizikových z hlediska stavu podzemních vod, výběr starých kontaminovaných míst na základě naměřených koncentrací, určení významnosti zátěží podle údajů o stavu zátěže, hodnocení priority a data posledních známých údajů o naměřených koncentracích, přiřazení potenciálně významných zátěží útvarům podzemních vod, případně pracovních jednotek, ve kterých se potenciálně významné zátěže nacházejí, zpracování přehledu znečišťujících látek s nadlimitní koncentrací pro každý útvar/pracovní jednotku podzemních vod (na základě přiřazení potenciálně významných zátěží útvarům/pracovním jednotkám podzemních vod).

Pro určení potenciálně významných zátěží bylo vybráno celkem 28 relevantních látek, pro něž byly určeny limitní koncentrace v místě znečištění. Dalším krokem bylo porovnání hodnot z monitoringu podzemních vod za posledního půl roku sledování s limitními koncentracemi. Takto byly vybrány všechny zátěže překračující ve vybraných měřeních limitní hodnoty alespoň pro jednu látku. V dílčím povodí Horního a středního Labe bylo identifikováno celkem 173 zátěží podle naměřených koncentrací, přičemž nejčastěji se nad limitem vyskytovalo olovo, tetrachlorethen a 1,1,2-trichlorethen. Dalším krokem bylo vyřazení zátěží, u nichž bylo ve stavu zátěže uvedeno, že nápravné opatření bylo provedeno a stav je vyhovující (nebo není nápravné opatření nutné) a zároveň zde byla nízká priorita, dále zátěže, kde nebylo opatření zahájeno, ale není nutný zásah a nakonec zátěže s nízkou prioritou. Ve výsledku tedy bylo z původních 173 zátěží jako potenciálně významných označeno celkem 86 starých zátěží.

39



V těchto potenciálně významných starých zátěžích se nejčastěji opět vyskytoval tetrachlorethen, 1,1,2trichlorethen, olovo a benzen. Zároveň se oproti všem starým zátěžím nejvíce snížil počet zátěží (více než na polovinu) kontaminovaných olovem. Seznam potenciálně významných zátěží je uveden v tabulce II.2.1a přílohy a seznam včetně problematických látek v tabulce II.2.1b přílohy. Počet potenciálně významných zátěží z hlediska jednotlivých látek je uveden v tabulce č. II.2.1.1a. Tabulka II.2.1.1a - Počet potenciálně významných zátěží podle jednotlivých látek Zkratka AD Al Antr As BaP BbF BgP BkF Benz Cd CN Died Diur End Flu Hg Idp DDT Nfl Ni Pb PCE Simaz TCE TriCM

Látka aldrin hliník antracen arsen benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten benzo(g,h,i)perylen benzo(k)fluoranten benzen kadmium kyanidy celkové dieldrin diuron endrin fluoranten rtuť indeno(1,2,3-cd)pyren DDT naftalen nikl olovo tetrachlorethen (PER) simazin 1,1,2-trichlorethen trichlormethan

Počet starých zátěží 2 6 9 7 24 14 28 10 31 24 1 1 1 0 19 11 28 3 23 12 36 43 1 39 4

Tabulka II.2.1a - Seznam významných zátěží (tabulka v příloze) Tabulka II.2.1b - Seznam významných zátěží z databáze SEKM s uvedením problematických látek (tabulka v příloze) Vypouštění do podzemních vod jsou evidována v bilanci a jedná se o 13 případů. Kromě sanací je zde několik vypouštění komunálního odpadu. Některá vypouštění již nejsou od roku 2008 či později evidována, ale jsou zde zařazena, neboť se stále může projevovat jejich dopad na útvar podzemních vod.

40



Tabulka II.2.1.1b - Přehled vypouštění do podzemních vod ICO

Název vypouštění

412344 Marokánka - Městské lesy HK, vypouštění 412342 Rubena Hradec Králové - sanace 422135 Posádka Květná FOXCONN CZ, s.r.o. Pardubice 422280 vypouštění - sanace 422312 Letecká základna Čáslav - sanace 432131 Bukovno - ČOV 432267 Hlavní závod Carborundum Benátky n. J. 442072 PAL Praha Kbely - sanace 412348 KARA a.s. Trutnov 422126 Domov pod hradem Žampach, ČOV 422396 Hlinecká servisní a.s., Hlinsko - sanace Bor u Skutče, Podměstí - AL-1 - do 422152 podzemních vod Skládka Hodonín (Nasavrky) - sanace, 422282 zasakování

Poslední vypouštění 2012 2012 2012

VÚ podzemní vody 11100 11210 42700

Množství vypouštěných vod (poslední evidovaný rok), tis. m3 46,848 20,212 10,000

2010

43100

13,360

2012 2012 2008 2012 2008 2012 2012

43400 44100 44300 45100 52110 52110 65321

23,013 29,485 2,440 21,760 11,700 6,909 25,895

2008

65321

30,560

2012

65321

2,521

Mapa II.2.1.1 - Potenciálně významné vypouštění do podzemních vod II.2.1.1.2. Plošné zdroje znečištění Pro podzemní vody se nerozlišují plošné a difuzní zdroje znečištění, jedná se pouze o plošné znečištění. Pro hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění podzemních vod, byly pro druhý cyklus plánů vybrány tyto skupiny látek: dusík ze zemědělské činnosti, pesticidy (aplikace na plodiny), vybrané kovy a benzo(a)pyren z atmosférické depozice. Problematické pesticidy sice vstupují do půdy i jinými způsoby – např. aplikací na železničních tratích – pro tento způsob užívání však není v současné době dostatek dat. Potenciálně významné vlivy na útvary podzemních vod byly hodnoceny různým způsobem podle typu znečišťující látky. U dusíku, kde byla v roce 2012 zpracována revize zranitelných oblastí na základě podrobných dat z monitoringu, byl spočítán podíl plochy zranitelných oblastí na plochu útvarů/pracovních jednotek a také procento plochy intenzivně obdělávané orné půdy. Část pesticidů, které jsou zařazeny do chemického stavu útvarů podzemních vod, se již nějakou dobu nepoužívá – atrazin, alachlor, simazin a prometryn. Přesto se však některé z nich stále objevují v podzemních vodách (případně jejich metabolity). Tyto pesticidy nemá smysl hodnotit z hlediska významnosti vlivů. Naopak nově se používají další pesticidy: např. 2,4D, acetochlor, dicamba, metolachlor a terbutylazin. Pro obecné hodnocení významnosti vlivů stále používaných pesticidů je možné použít vyčíslení procenta intenzivně obdělávané zemědělské půdy v útvaru nebo pracovní jednotce jako indikativní údaj, navíc bylo ještě zpracováno podrobné specifické hodnocení acetochloru, isoproturonu, metolachloru a terbutylazinu podle podrobných údajů o užívání a informací o plodinách. Tyto pesticidy byly zvoleny podle jejich relevance vůči podzemním vodám a také podle naměření jejich koncentrací v dílčím povodí. Potenciální významnost jednotlivých pesticidů je spočtena z průměrné hodnoty spotřeby v kg na km2. Jedná se pouze o relativní významnost (jednotlivé pesticidy mají různé vlastnosti, proto není možné jejich významnost vůči sobě porovnávat množstvím spotřebované účinné látky), proto je pro každý pesticid zvolena poněkud odlišná hodnota – pro metolachlor 1 kg/km2, 2,4D 2 kg/km2, terbutylazin 2,5 kg/km2, isoproturon 4 kg/km2 a acetochlor 5 kg/km2. Tabulka II.2.1.c obsahuje podíl plochy zranitelných oblastí, tabulka II.2.1.d podíl intenzivně využívaných zemědělských půd a tabulka II.2.1.e přehled pracovních jednotek/útvarů podzemních vod s potenciálně významným vlivem jednotlivých pesticidů (vše v příloze). Potenciální významnost kovů a PAU z atmosférické depozice je založena na údajích z atmosférické depozice, koncentrací v ovzduší, výskytu v mechu a přehledu nejvýznamnějších zdrojů emisí do ovzduší. Potenciální významnost byla zpracována pro arsen, kadmium, olovo, rtuť, nikl a benzo(a)pyren. Výsledky jsou uvedeny v tabulce II.2.1.e2 v příloze.

41



Popis výsledků a celkové hodnocení významnosti je uvedeno v kapitole II.2.2. Tabulka II.2.1c - Podíl plochy zranitelných oblastí v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách (tabulka v příloze) Tabulka II.2.1d - Podíl plochy intenzivně využívané orné půdy v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách (tabulka v příloze) Tabulka II.2.1e - Přehled potenciálně významných pesticidů pro jednotlivé útvary podzemních vod nebo pracovní jednotky (tabulka v příloze) Tabulka II.2.1e2 - Přehled potenciálně významných kovů a benzo(a)pyrenu z atmosférické depozice pro jednotlivé útvary podzemních vod nebo pracovní jednotky (tabulka v příloze)

II.2.1.2. Odběry Pro inventarizaci byly použity všechny odběry podzemních vod, ohlašované podle vyhlášky č. 431/2001 Sb., o vodní bilanci [L4]. Všechny odběry podzemních vod byly na základě expertního posouzení přiřazeny jednotlivým útvarům podzemních vod nebo jejich jednotkám, přičemž byly respektovány všechny tři horizonty útvarů podzemních vod a k odebíranému kolektoru bylo přihlédnuto i v případech, kdy se odběr podle lokalizace zdánlivě vyskytoval v jiné hydrogeologické struktuře. Pokud přiřazení odběrů neodpovídalo údajům ve vodohospodářské bilanci, byly tyto odběry detailně kontrolovány na základě údajů z vodohospodářského povolení nebo dalších podrobných podkladů. V tabulce II.2.1.2 jsou uvedeny velké odběry podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe (s vydatností nad 40 l/s alespoň jednou v průběhu posledních šesti let 2007 – 2012). Přehled všech odběrů v dílčím povodí Horního a středního Labe s přiřazením k útvaru podzemních vod je v tabulce II.2.1f. Tabulka II.2.1.2 - Přehled velkých odběrů podzemních vod nad 40 l/s ICO 430276 430282 430274 420691 430040 420276 430521 430273 430074 440546 420207 430275 120610 420197 440554 410151 430364 410147 120617

Název

Max. odběr (l/s)

Vodárna Káraný - ČS Sojovice Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko Vodárna Káraný - ČS Kochánky BČOV Pardubice Režim II. - snižování hladiny SčVK Teplice - Libíč VaK Chrudim-Podlažice Sklopísek Střeleč - důlní vody Vodárna Káraný - ČS Benátky n. J. VaK Ml. Boleslav - Bělá p. B. - Páterov VaK Nymburk-Poděbrady, Kluk VAK Pardubice-Oplatil (důlní) Vodárna Káraný - ČS Skorkov SYNTHOS Kralupy hydraul. clona VAK Pardubice-Hrobice, Čeperka VODOS Kolín - Tři Dvory VaK Náchod-Teplice n. M., VS-5 Vodárna Káraný - Artésko VaK Náchod-Machov, st. Rafinerie Kralupy hydraul. clona

173,93 163,35 111,59 86,72 83,76 79,13 75,31 69,10 67,35 66,32 63,49 62,15 59,94 59,17 57,44 57,35 46,85 45,62 43,56

Útvar podzemních vod 11710 11720 44100 11400 44100 43100 44200 44300 44100 11520 11220 11710 11720 11220 43600 41100 47100 41100 11720

Tabulka II.2.1f - Přehled odběrů podzemních vod a jejich přiřazení útvarům podzemních vod (tabulka v příloze) Mapa II.2.1a - Významné odběry podzemních vod

42



II.2.1.3. Umělé doplňování podzemních vod Umělá infiltrace obecně patří mezi potenciálně významné vlivy na kvantitativní a chemický stav útvarů podzemních vod. V dílčím povodí Horního a středního Labe se provozuje umělá infiltrace (umělé doplňování) pouze ve vodárně Káraný, v útvaru podzemních vod 11710. Surová jizerská voda, dopravená do úpravny vody, je přefiltrována na rychlofiltrech přes filtrační písek. Následně se pak čerpá do vsakovacích nádrží s přirozeným pískovým dnem ve štěrkopískových náplavech Jizery. Ve vzdálenosti 200 m od vsakovacích nádrží je asi po 40 až 50 dnech zdržení v podzemí jímána takto infiltrovaná voda jako kvalitní voda pitná (zdroj: http://www.karany.cz/firmy-v-obci/prazske-vodovody-a-kanalizace-as-vodarna-karany/). V současné době se umělá infiltrace jinde v dílčím povodí Horního a středního Labe nevyskytuje.

II.2.1.4. Využití území v infiltračních oblastech Přehled využití území byl v této kapitole zpracován pro celé plochy útvarů podzemních vod. Údaje o využívání území na plochách útvarů podzemních vod byly nezbytné pro zpracování analýzy vlivů a dopadů, zejména však při hodnocení plošných zdrojů znečištění podzemních vod. Údaje o zastoupení a členění zemědělské půdy byly využity při hodnocení vstupů dusíku ze zemědělského hospodaření a rovněž při hodnocení pesticidů. V této kapitole je uveden přehled využití území pro celé plochy útvarů podzemních vod. Při posouzení a klasifikaci způsobů využívání území byly použity výsledky projektu CORINE LandCover (CLC). Pro potřeby analýzy vlivů a dopadů bylo zpracováno členění uvedené v tabulce II.2.1.4. Tabulka II.2.1.4 - Třídy CORINE LandCover použité při analýzách vlivů a dopadů Třída CORINE 31, 324, 33 21, 22 24 14, 23, 321, 322 11, 12, 132, 133 131 4, 5

Popis Lesy Orná půda Ostatní zemědělská půda Pastviny Umělé povrchy Doly Vodní plochy

Jako vstupní vrstva byla použita data CLC 200 v aktualizované verzi z roku 2010 poskytnutá MŽP a vrstva útvarů podzemních vod svrchní a základní vrstvy z aktualizované datové sady vodních útvarů podzemních vod, vše z databáze HEIS VÚV T.G.M., v.v.i. Výsledky jsou uvedeny v tabulce II.2.1g v příloze. Tabulka II.2.1g - Přehled užívání území v útvarech podzemních vod (tabulka v příloze)

II.2.1.5. Další užívání podzemních vod Mezi další užívání podzemních vod, která nejsou obsažena v předchozích kapitolách, patří v dílčím povodí Horního a středního Labe hlavně těžba štěrkopísků a tepelná čerpadla.

II.2.1.6. Těžba štěrkopísků Těžba štěrkopísku z fluviálních a glacifluviálních náplavů je z vodohospodářského pohledu nevratnou likvidací kolektoru podzemní vody. V údolních terasách podél říčních toků vznikají vytěžením štěrkopísku velké vodní plochy, které mění systém proudění okolních podzemních vod a při nevhodném využití jsou zdrojem znečištění. Na druhou stranu však vhodně situovaná těžebna jednoduchého tvaru s příkrými břehy, může být využita

43



k vodárenskému jímání podzemních vod buď přímo, nebo břehovou infiltrací. V dílčím povodí Horního a středního Labe je těžba štěrkopísků potenciálně významná v 9 kvartérních útvarech podzemních vod (viz tabulka II.2.5.1a). Tabulka II.2.1.5a - Přehled útvarů podzemních vod s potenciálně významnou těžbou štěrkopísku VÚ podzemních vod 11100 11210 11220 11400 11510 11520 11600 11710 11720

Název útvaru podzemních vod Kvartér Orlice Kvartér Labe po Hradec Králové Kvartér Labe po Pardubice Kvartér Labe po Týnec Kvartér Labe po Kolín Kvartér Labe po Nymburk Kvartér Urbanické brány Kvartér Labe po Jizeru Kvartér Labe po Vltavu

Významnost těžby štěrkopísků Vysoká Vysoká Vysoká Vysoká Vysoká Vysoká Vysoká Vysoká Vysoká

II.2.1.7. Geotermální vrty (tepelná čerpadla) Hloubení hlubokých geotermálních vrtů v pánevních strukturách porušuje těsnost hydrogeologických izolátorů a tím dochází ke ztrátě tlaku i vodnosti artéských kolektorů. Netěsné izolátory potom nechrání podzemní vodu proti průniku znečišťujících látek. Ve vícekolektorových pánvích dochází vyvolanou netěsností izolátorů k nežádoucímu propojování kolektorů a míšení podzemních vod různé kvality. Budování hlubokých geotermálních vrtů může být významným vlivem v prakticky každém útvaru podzemních vod, vysoký význam má však zejména v útvarech s artéskými kolektory. Přehled útvarů podzemních vod, kde je budování hlubokých geotermálních vrtů potenciálně významné, je v tabulce II.2.1.6.2a. Tabulka II.2.1.6.2a - Přehled útvarů podzemních vod s potenciálně významným vlivem z hlediska geotermálních vrtů VÚ podzemních vod 11100 11210 11220 11300 11400 11510 11520 11600 11710 11720 41100 42100 42210 42220 42310 42400 42500 42610 42700 42910 43100 43200 43300 43400

Název útvaru podzemních vod Kvartér Orlice Kvartér Labe po Hradec Králové Kvartér Labe po Pardubice Kvartér Loučné a Chrudimky Kvartér Labe po Týnec Kvartér Labe po Kolín Kvartér Labe po Nymburk Kvartér Urbanické brány Kvartér Labe po Jizeru Kvartér Labe po Vltavu Polická pánev Hronovsko-poříčská křída Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje Podorlická křída v povodí Orlice Ústecká synklinála v povodí Orlice Královédvorská synklinála Hořicko-miletínská křída Kyšperská synklinála v povodí Orlice Vysokomýtská synklinála Králický prolom - severní část Chrudimská křída Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Čáslavská křída

44

Geotermální vrty ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano


VÚ podzemních vod 43500 43600 44100 44200 44300 45100 45210 47100 51510 51520 51610 52110 64140 64200 65310 65321 65322


Název útvaru podzemních vod Velimská křída Labská křída Jizerská křída pravobřežní Jizerský coniak Jizerská křída levobřežní Křída severně od Prahy Křída Košáteckého potoka Bazální křídový kolektor na Jizeře Podkrkonošský permokarbon Náchodský perm Dolnoslezská pánev - západní část Poorlický perm - severní část Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš Krystalinikum Orlických hor Kutnohorské krystalinikum Krystalinikum Železných hor - jihovýchodní část Krystalinikum Železných hor - severozápadní část

Geotermální vrty ano ano ne ne ne ano ne ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne

II.2.2. Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod Předmětem této kapitoly je stanovení významných vlivů, které pravděpodobně způsobují nedosažení dobrého kvantitativního nebo chemického stavu podzemních vod, tj. mají pravděpodobně dopad na stav vodního útvaru. Některé potenciálně významné vlivy jsou do této kapitoly přejaty jako významné (např. pesticidy), u jiných ještě došlo k jejich užšímu výběru z hlediska pravděpodobného dopadu na útvary podzemních vod (např. u starých zátěží nebo umělé infiltrace).

II.2.2.1. Zdroje znečištění II.2.2.1.1. Bodové zdroje znečištění Seznam 86 potenciálně významných starých kontaminovaných míst (starých zátěží a starých skládek) z kapitoly II.2.1.1 byl ještě podrobně probrán, přičemž došlo k vyřazení starých zátěží a skládek, kde podle SEKM opatření v současné době probíhá – viz tabulka II.2.2.1.a. Tyto staré zátěže mohou být zařazeny mimo významné vlivy. Je ale nutné zkontrolovat do roku 2018 (kdy se zpracovává přehled pokroku opatření) výsledek nápravného opatření. Seznam těchto starých zátěží je uveden v tabulce II.2.2.1.a. Dalším krokem bylo vyřazení 8 starých zátěží, kde bylo v databázi SEKM uvedeno, že je nutný další monitoring vývoje a šíření kontaminace v čase, ale stav je neznámý nebo nebyla rizikovost v rámci SEKM hodnocena. V naprosté většině se jedná o staré zátěže, které byly do databáze SEKM zařazeny před mnoha lety a dá se předpokládat, že v současné době již nejsou významným vlivem. Do významných starých kontaminovaných míst tedy bylo zahrnuto zbývajících 53 zátěží, z nichž 4 zátěže jsou zařazeny do priorit A1 až A3 (tj. nápravné opatření je žádoucí, nutné nebo bezodkladně nutné). Zbylých 13 starých zátěží má buď menší hodnocení rizika nebo rozporuplné zařazení v SEKM – např. oficiálně nápravné opatření není nutné (stav zátěže), ovšem podle hodnocení priorit je zde nutnost realizace nápravného opatření. Všechny tyto staré zátěže mají buď jednoznačný nebo pravděpodobný dopad na znečištění podzemních vod ve smyslu Rámcové směrnice, a tudíž by pro ně mělo být navrženo nějaké opatření – podle dalších údajů v SEKM to může být např. pokračování postsanačního monitoringu, provedení průzkumu, rizikové analýzy nebo realizace již navržené sanace. Seznam všech významných starých zátěží je uveden v tabulce II.2.2.1b v příloze.

45



Tabulka II.2.2.1a - Stará kontaminovaná místa, kde podle SEKM probíhá nápravné opatření ID zátěže 11765011 11765005 6815002 7271002 10356001 7933003 927001 5197002 18822001 18822007 5429001 13456004 6815003 5300001 11192001 8910001 9629900 18710003 12702001 12702007 12702008 12702027 18630006 16902011 19225003

Název zátěže PARAMO skládka kys. pryskyřic ALIACHEM OZ Synthesia PARAMO - KORAMO a.s. Kolín UNIPETROL, a.s. SPOLANA a.s. DEPRAG CZ a.s. K-BASS EVČ s.r.o IVECO, a.s. Benzina s.r.o. ČSPHM Vysoké Mýto Transporta - nový závod Benzina s.r.o. ČSPHM Přelouč Lučební závody Draslovka, a.s. Paramo a.s. skládka Časy Crystal BOHEMIA, a.s. Luštěnice prádelna ŠKODA AUTO a.s. zákl. závod Všejany - LES BENET Group Magna Closures, a.s. (dříve PAL INTERNATIONAL, a.s.) Avia, a.s. LOM -provozovna Praha Kbely Labit a.s. ČKD Dukla Trutnov - Elektrárenská Paramo Skládka Zdechovice

Pardubice Rybitví Sendražice u Kolína Lobeček Neratovice Lázně Bělohrad Brandýs nad Orlicí Choceň Vysoké Mýto Vysoké Mýto Chrudim Přelouč Kolín Časy Opočnice Luštěnice Mladá Boleslav Všejany Praha-Horní Počernice

Datum ID útvaru ID pracovní posledního podzemních jednotky měření vod 18. 7. 2013 11300 11300/1202 14. 1. 2011 11400 11400/1204 4. 10. 2012 11520 11520/1208 7. 2. 2013 11720 11720/1212 5. 9. 2013 11720 11720/1212 21. 8. 2013 42500 42500/0354 17. 2. 2004 42700 42700/0356 21. 9. 2011 42700 42700/0356 19. 12. 2012 42700 42700/0356 27. 11. 2012 42700 42700/0356 18. 9. 2013 43100 43100/0360 31. 1. 2012 43100 43100/0360 30. 1. 2013 43400 43400/0363 25. 9. 2012 43600 43600/0378 25. 1. 2013 43600 43600/0403 8. 11. 2013 44300 44300/0413 5. 12. 2013 44300 44300/0413 28. 11. 2012 44300 44300/0413 18. 12. 2012 45100 45100/0414

Praha-Kbely

28. 12. 2012

45100

45100/0414

Praha-Letňany Praha-Kbely Vrchlabí Poříčí u Trutnova Zdechovice

11. 1. 2013 17. 12. 2003 17. 7. 2013 20. 11. 2012 23. 5. 2007

45100 45100 51510 51510 65322

45100/0414 45100/0414 51510/0418 51510/0431 65322/0546

Katastr

Tabulka II.2.2.1b - Seznam výsledných významných zátěží z databáze SEKM s uvedením problematických látek (tabulka v příloze) Pro vypouštění do podzemních vod nejsou kromě základních informací ve vodohospodářské bilanci k dispozici dostatečné údaje a měla by být posuzována individuálně - pouze v případě, že by monitorovací objekt v jejich blízkosti vykazoval relevantní znečištění (pravděpodobně z hlediska hodnocených amonných iontů, dusičnanů či fosforečnanů). II.2.2.1.2. Plošné zdroje znečištění U plošných zdrojů znečištění jsou na základě výsledků minulé kapitoly určeny pracovní jednotky podzemních vod s potenciálně významným plošným znečištěním dusíku ze zemědělské činnosti, a to pěti pesticidy – acetochlor, isoproturon, metolachlor a terbutylazin a rizikovost pro arsen, kadmium, nikl, olovo, rtuť a benzo(a)pyren z atmosférické depozice. Významnost plošných zdrojů znečištění je hodnocena pouze pro svrchní a základní vrstvu útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek. Významnost plošného znečištění dusíkem ze zemědělství byla určena podle podílu intenzivně využívané orné půdy a podle podílu zranitelných oblastí – aby byla pracovní jednotka určena jako významná pro plošné znečištění dusíkem ze zemědělství, musela by mít alespoň 50 % podílu intenzivně využívané orné půdy a zároveň alespoň 25 % plochy zranitelných oblastí nebo 50 % podílu plochy zranitelných oblastí a zároveň alespoň 25 % podílu intenzivně využívané orné půdy. Tuto podmínku splňuje v dílčím povodí Horního a středního Labe 78 útvarů/pracovních jednotek ze 196 (viz tabulka II.2.2.1c v příloze).

46



Útvary podzemních vod nebo pracovní jednotky s významným vlivem znečištění aplikací 2,4D, acetochloru, isoproturonu, metolachloru a terbutylazinu jsou určeny podle rozpočítané spotřeby jednotlivých pesticidů na plochu. Zatímco pro metalochlor je 74 pracovních jednotek s významným vlivem, pro terbutylazin 53, pro 2,4D 63, pro isoproturon 60 a pro acetochlor je to 55 pracovních jednotek (viz tabulka II.2.2.1d v příloze). Stejně jako pro pesticidy, i pro významnost kovů a PAU z atmosférické depozice platí závěry z výsledků předchozí kapitoly. Významnost plošného znečištění ze zemědělství je v dílčím povodí Horního a středního Labe přibližně stejná jako významnost znečištění atmosférickou depozicí kromě niklu a olova (pouze 6 pracovních jednotek) a naopak pro benzo(a)pyren a kadmium je významnost výrazně vyšší. Útvary podzemních vod/pracovní jednotky s významným vlivem jednotlivých polutantů z atmosférické depozice jsou uvedeny v tabulce II.2.2.1e v příloze. Tabulka II.2.2.1c - Významnost plošného znečištění dusíkem ze zemědělství (tabulka v příloze) Tabulka II.2.2.1d - Významnost plošného znečištění 2,4D, acetochloru, isoproturonu, metolachloru a terbutylazinu v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách (tabulka v příloze) Tabulka II.2.2.1e - Významnost plošného znečištění z atmosférické depozice pro jednotlivé útvary podzemních vod nebo pracovní jednotky (tabulka v příloze)

Odběry Z hlediska rizikovosti (nedosažení dobrého stavu) není u útvarů podzemních vod rozhodující velikost jednotlivých odběrů, ale celkové odebírané množství na hydrogeologický rajon, porovnané s dostupnými přírodními zdroji. To je však zároveň předmětem hodnocení kvantitativního stavu, takže jako významné odběry budou dodatečně označeny všechny odběry podzemních vod nad 5 l/s, nacházející se v útvaru podzemních vod v nevyhovujícím kvantitativním stavu podle bilančního hodnocení. Pro předběžnou rizikovost jsou tedy označeny jako významné všechny odběry nad 5 l/s, které v první etapě plánování vyšly jako nevyhovující z hlediska kvantitativního stavu (bilančního hodnocení) – jedná se o 18 odběrů ze 7 útvarů podzemních vod (viz tabulka II.2.2.1f v příloze). Tabulka II.2.2.1f - Přehled významných odběrů podzemních vod (tabulka v příloze)

Umělé doplňování podzemních vod Vzhledem k použité technologii umělého doplňování v Káraném – tedy zasakování říční vody do nivy Jizery, která pouze rozšiřuje přirozené procesy výměny povrchové a podzemní vody, není považována umělá infiltrace v dílčím povodí Horního a středního Labe za významný vliv s dopadem na stav útvaru podzemních vod.

Využití území v infiltračních oblastech Využití území již bylo zapracováno do hodnocení vlivů a dopadů, není potřeba identifikovat další významný vliv.

Další užívání podzemních vod V dílčím povodí Horního a středního Labe patří k významným vlivům těžba štěrků a hloubení geotermálních vrtů v rozsahu uvedeném v kapitole II.2.1. Jak těžba štěrků, tak geotermální vrty mohou mít vliv hlavně na kvantitativní stav. Otevření podzemních vod volnou hladinou či neodbornými vrty může mít za následek ohrožení kvality vod.

47



II.2.3. Významné vlivy a rizikové útvary podzemních vod V předchozí kapitole byly podrobně identifikovány jednotlivé významné vlivy na podrobnosti pracovních jednotek. Tato kapitola shrnuje významné vlivy na útvary podzemních vod. Za rizikové útvary jsou pak považovány ty útvary, ve kterých se nachází alespoň jeden významný vliv. Rizikovost je hodnocena zvlášť z hlediska chemického a kvantitativního stavu, ale je uvedena i celková rizikovost. Zatímco z hlediska chemického stavu je kromě jednoho hlubinného útvaru každý útvar rizikový (neboť se v něm nachází alespoň jeden významný vliv), rizikových z hlediska kvantitativního stavu je 14 útvarů ze 41. Níže jsou uvedeny rizikovosti z hlediska chemického a kvantitativního stavu a celková rizikovost (tabulka II.2.3a), podrobnější určení rizikovosti je v tabulkách II.2.3b, II.2.3c, II.2.3d v příloze. Tabulka II.2.3b - Rizikovost útvarů podzemních vod pro staré zátěže (tabulka v příloze) Tabulka II.2.3c - Rizikovost útvarů podzemních vod pro dusík a pesticidy ze zemědělství (tabulka v příloze) Tabulka II.2.3d - Rizikovost útvarů podzemních vod pro atmosférickou depozici (tabulka v příloze) Tabulka II.2.3e - Rizikovost útvarů podzemních vod pro odběry a ostatní vlivy (tabulka v příloze)

Tabulka II.2.3a - Rizikovost útvarů podzemních vod Útvar podzemních vod 11100 11210 11220 11300 11400 11510 11520 11600 11710 11720 41100 42100 42210 42220 42310 42400 42500 42610 42700 42910 43100 43200 43300 43400 43500 43600 44100 44200 44300

Rizikovost chemický stav

Název útvaru podzemní vody Kvartér Orlice Kvartér Labe po Hradec Králové Kvartér Labe po Pardubice Kvartér Loučné a Chrudimky Kvartér Labe po Týnec Kvartér Labe po Kolín Kvartér Labe po Nymburk Kvartér Urbanické brány Kvartér Labe po Jizeru Kvartér Labe po Vltavu Polická pánev Hronovsko-poříčská křída Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje Podorlická křída v povodí Orlice Ústecká synklinála v povodí Orlice Královédvorská synklinála Hořicko-miletínská křída Kyšperská synklinála v povodí Orlice Vysokomýtská synklinála Králický prolom - severní část Chrudimská křída Dlouhá mez - jižní část Dlouhá mez - severní část Čáslavská křída Velimská křída Labská křída Jizerská křída pravobřežní Jizerský coniak Jizerská křída levobřežní

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

48

Rizikovost kvantitativní stav ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ne ne ne

Rizikovost celkem ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano


Útvar podzemních vod 45100 45210 47100 51510 51520 51610 52110 64140 64200 65310 65321 65322


Název útvaru podzemní vody

Rizikovost chemický stav

Křída severně od Prahy Křída Košáteckého potoka Bazální křídový kolektor na Jizeře Podkrkonošský permokarbon Náchodský perm Dolnoslezská pánev - západní část Poorlický perm - severní část Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš Krystalinikum Orlických hor Kutnohorské krystalinikum Krystalinikum Železných hor - jihovýchodní část Krystalinikum Železných hor - severozápadní část

ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Rizikovost kvantitativní stav ano ne ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne

Rizikovost celkem ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

II.2.4. Trendy v užívání vod do roku 2021 Pro hodnocení trendů užívání podzemních vod je stejná situace jako v případě povrchových vod (viz kapitola II.1.4.). Jako výchozí podklad pro odhad trendů v odběrech podzemních vod byla využita vodohospodářská bilance výhledového stavu k roku 2021 pro hodnocení množství podzemních vod [O43 a O44], jejíž závěry byly konfrontovány jednak se závěry Základního scénáře a dále s koncepčními dokumenty na národní a krajské úrovni v dotčených krajích. Trendy v užívání vod byly hodnoceny na základě expertního odhadu. Vzhledem k nejistotám, souvisejícím s expertním odhadem, nebyla použita kvantifikace trendů. Trend zde ve své podstatě znázorňuje přirozený vývoj vlivů se svým důsledkem na stav vod. Změny, ke kterým v tomto kontextu dochází, nejsou určeny navrhovanými opatřeními, jejichž účinek zde není uvažován, ale přirozenými procesy danými zejména globálním vývojem.

II.2.4.1. Bodové zdroje znečištění U bodových zdrojů znečištění, respektive starých zátěží, není důvod předpokládat jejich zhoršení. Co se týká možného zlepšení, to je otázka existujících sanací. Pokud bylo v SEKM uvedeno, že probíhá sanace, byly tyto staré zátěže vyřazeny ze seznamu významných vlivů.

II.2.4.2. Plošné zdroje znečištění Stejně jako v případě bodových zdrojů se pro plošné zdroje (hnojení, užívání pesticidů a atmosférická depozice) nepředpokládá významné zhoršení. Vzhledem k vývoji trendů u dusičnanů ale zároveň nelze očekávat výrazné zlepšení, u pesticidů je sice pravděpodobné, že koncentrace některých již zakázaných pesticidů se budou snižovat, což ovšem nemusí platit pro jejich metabolity. Navíc při zákazu vybraných účinných látek většinou stoupá spotřeba jiných pesticidů, takže ani v tomto případě nelze automaticky předpokládat zlepšení. Co se týká atmosférické depozice, ani tam nelze s určitostí stanovit vývoj, i vzhledem k tomu, že kromě chybějící kvantifikace tohoto vlivu nelze zatím s jistotou určit zdroje znečištění.

II.2.4.3. Odběry V období 2007 až 2011 v dílčím povodí Horního a středního Labe kolísaly odběry podzemních vod v rozmezí 95,11 až 106,98 mil m3.rok-1 (3 017 až 3 534 l.s-1). Protože v rozvojových plánech celého území dílčího povodí Horního a středního Labe není v současnosti znám výrazný investor s nárokem na vyšší užívání vody z útvarů podzemních vod, tak se očekává zachování současného setrvalého trendu odběrů vod. V případě výrazného oživení ekonomiky je možno uvažovat se zvýšenými odběry v rozsahu 0 až 5 %.

49



II.2.4.4. Další užívání podzemních vod Pro těžbu štěrkopísků, stejně jako geotermální vrty se nepředpokládá v současné době zlepšení, ale ani zhoršení. Tabulka II.2.4a - Přehled vyhodnocení trendů jednotlivých vlivů v útvarech podzemních vod (tabulka v příloze) Tabulka II.2.4b - Přehled vyhodnocení trendů odběrů podzemních vod v hydrogeologických rajonech (tabulka v příloze)

II.2.5. Zhodnocení očekávaných dopadů dlouhodobých scénářů klimatické změny Pro vyhodnocení dopadů byly použity stejné scénáře klimatické změny jako v kapitole II.1.5.

II.2.5.1. Dopady na stav podzemních vod Analogicky jako při hodnocení stavu povrchových vod jsou vyhodnoceny dopady klimatické změny na stav vod podzemních. Změny základního odtoku závisí především na volbě scénáře, kdy "pesimistické scénáře" predikují pokles modelovaného základního odtoku v řádu desítek procent pro všechny časové horizonty, avšak "optimistické scénáře" predikují spíše nárůst základního odtoku. Lze však konstatovat, že dopady modelované klimatické změny na základní odtok (tím pádem i na stav podzemních vod) jsou spíše negativního charakteru. Průměrné relativní změny (scénář/současnost) základního odtoku ze souboru regionálních klimatických modelů pro časový horizont 2085 a jednotlivá roční období jsou uvedeny na následujícím obrázku II.2.5a. V tabulce II.2.5a jsou uvedeny průměrné roční relativní změny základního odtoku pro vybraná povodí dílčího povodí Horního a středního Labe. Tabulka II.2.5a - Relativní změny hodnot základního odtoku pro dílčí povodí Horního a středního Labe a vybrané profily (scénář/referenční období) pro rok 2085 DBCN 006000 016000 021000 028000 031000 036000 039000 042000 047000 058000 060000 061000 066000 070000

Profil Království Jaroměř Jaroměř Kostelec nad Orlicí Častolovice Mitrov Němčice Dašice Úhřetice Pardubice Přelouč Žleby Nový Bydžov Sány

075000

Svídnice

077000 080000 091000 093100 102000

Vestec Nymburk Železný Brod Sovenice Tuřice Brandýs nad Labem Mělník

104000 204000

Tok Labe Labe Metuje Divoká Orlice Bělá Dědina Labe Loučná Novohradka Labe Labe Doubrava Cidlina Cidlina Štítarský potok Mrlina Labe Jizera Jizera Jizera

rScen1 rScen2 rScen3 0,824 0,992 1,100 0,805 0,932 1,107 0,811 0,907 1,048 0,726 0,832 0,905 0,881 1,018 1,256 0,732 0,891 1,218 0,551 0,688 0,880 0,533 0,722 1,289 0,782 0,790 1,082 0,917 0,864 1,129 0,746 0,722 0,963 0,787 0,863 1,119 0,912 0,964 1,188 0,691 0,827 1,018

A1B RCP2.6 RCP4.5 RCP6.0 RCP8.5 1,023 1,013 0,993 0,958 0,948 1,044 1,016 1,000 0,957 0,950 1,011 1,019 1,008 0,964 0,970 0,855 0,975 0,906 0,855 0,800 1,120 1,060 1,105 1,089 1,117 1,016 1,049 1,054 0,998 1,001 0,840 0,950 0,882 0,806 0,773 0,991 1,051 0,984 0,876 0,835 0,959 0,990 0,950 0,884 0,875 1,019 1,030 1,023 0,978 0,975 0,900 0,954 0,899 0,847 0,819 1,042 1,038 1,011 0,933 0,926 1,078 1,065 1,081 1,046 1,047 0,982 0,949 0,898 0,845 0,834

0,573

0,668

0,867

0,888

0,894

0,820

0,757

0,724

0,620 0,532 0,830 0,892 0,398

0,838 0,616 0,990 1,085 0,404

1,042 0,903 1,105 1,284 0,551

1,011 0,898 1,009 1,136 0,530

0,969 0,930 1,023 1,063 0,771

0,917 0,840 1,008 1,089 0,605

0,839 0,740 0,978 1,059 0,528

0,823 0,687 0,975 1,088 0,431

Labe

0,750

0,841

1,169

1,033

0,997

0,970

0,901

0,879

Labe

0,376

0,424

1,289

0,909

0,866

0,720

0,592

0,517

50



II.2.5.2. Dopady na zdroje podzemních vod a zajištění vodohospodářských služeb Závěry této kapitoly jsou totožné s kapitolou II.2.5.1.

Obr. II.2.5a - Změna průměrných ročních výšek základního odtoku scénáře pro dílčí povodí Horního a středního Labe a rok 2085

51



II.3. Chráněné oblasti vázané na vodní prostředí V souladu s rámcovou směrnicí o vodách [E1] byly ustaveny a od konce roku 2006 zahájeny programy pro zjišťování a hodnocení stavu vod (programy monitoringu). V návaznosti na přílohu IV rámcové směrnice o vodách [E1] jsou vymezeny registry chráněných oblastí s vazbou na vodní prostředí, jejichž stav má Česká republika rovněž povinnost sledovat. V této kapitole jsou zpracovány rámcově informace o způsobu monitoringu, přičemž detailní informace jsou popsány v kapitole III.1. a výsledky hodnocení stavu jsou uvedeny v kapitole III.2. Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu, CHOPAV Monitoring v místě odběru surové povrchové nebo podzemní vody, která je určena pro lidskou spotřebu, provádí provozovatel v rozsahu ukazatelů a v četnosti, které jsou dány vyhláškou č. 428/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích [L28]. Detailní informace o územích jsou uvedeny v kapitole I.1.2.3.1 a o provádění monitoringu v kapitole III.1.3.1. Citlivé a zranitelné oblasti Oblasti citlivé na živiny zahrnují zranitelné oblasti a citlivé oblasti. Citlivé oblasti v České republice nebyly vymezeny (za citlivé byly prohlášeny všechny vody) a opatření v oblasti vypouštění odpadních vod jsou aplikována celoplošně. Z tohoto důvodu není prováděn speciální monitoring citlivých oblastí a není zpracováváno ani periodické hodnocení stavu vod. Zranitelné oblasti jsou v České republice vymezeny a ve čtyřletých cyklech revidovány. Pro tyto účely je prováděn monitoring a navazující hodnocení. Bližší informace o způsobu provádění monitoringu jsou uvedeny v kapitole III.1.3.2. Povrchové vody využívané ke koupání Způsob a průběh monitoringu je definován vyhláškou č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště [L30]. Bližší informace jsou uvedeny v kapitole III.1.3.3. Klasifikace jakosti vody v ČR se již od koupací sezóny 2012 neprovádí z dat pěti ukazatelů (koliformní bakterie, termotolerantní koliformní bakterie, minerální oleje, fenoly a povrchově aktivní látky) za jednu sezónu, ale ze souboru údajů, který zahrnuje výsledky stanovení ukazatelů střevní enterokoky a Escherichia coli za právě skončenou a tři předchozí koupací sezóny. Klasifikace jakosti vody v koupacích vodách, které jsou uvedeny v Seznamu přírodních koupališť na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel a dalších povrchových vod ke koupání, se provede po ukončení každé sezóny. Klasifikace jakosti vody tedy bere v potaz jen výskyt mikrobiálních indikátorů fekálního znečištění. V průběhu koupací sezóny je kvalita koupací vody ve vybraných přírodních koupalištích sledována. Minimálně každý měsíc je koupaliště na základě kvality vody zařazeno do jedné z pěti hodnotících kategorií. V ročním hodnocení konkrétního koupaliště odpovídá celkový souhrnný výsledek nejhoršímu hodnocení koupaliště v průběhu celé koupací sezóny. Toto hodnocení je provedeno na základě všech známých zdravotně významných a smyslově postižitelných ukazatelů kvality vody, případně i dalších informacích (např. známých případů onemocnění). Rybné vody Stanovení rybných vod v ČR je dáno nařízením vlády [L20], které bylo novelizováno nařízením vlády [L21]. Rybné vody jsou rozděleny na vody lososové a kaprové, a účelem je zvýšení ochrany těchto vod před znečištěním a zlepšení jejich jakosti tak, aby se staly trvale vhodnými pro podporu života ryb náležejících k původním druhům zajišťujícím přirozenou rozmanitost nebo k druhům, jejichž přítomnost je vhodná. Monitoring lososových a kaprových vod zahrnuje profily z monitorovacích sítí subjektů ČHMÚ a státních podniků Povodí. Monitoring je prováděn v uzávěrových profilech jednotlivých vymezených vod a v profilech doplňkových, které slouží k vyhodnocení původu znečištění v jednotlivém úseku. Je stanovováno 13 ukazatelů, pro které výše jmenované legislativní předpisy stanovují přípustné hodnoty (rozpuštěný kyslík, volný amoniak, amonné ionty, teplota, pH, celkový chlor, ropné látky, fenoly, veškerý zinek, BSK 5, nerozpuštěné látky, dusitany, rozpuštěná měď). Některé ukazatele mají pro lososové vody přísnější limity než pro vody kaprové. Vzhledem k tomu, že rybné vody podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb [L20] nejsou zařazeny do Registru chráněných území (RPA) podle článku

52



6 a přílohy IV rámcové směrnice o vodách [E1] (WFD) není prováděn monitoring za účelem hodnocení stavu v souladu s rámcovou směrnicí o vodách [E1]. Lokality soustavy NATURA 2000 Soupis lokalit NATURA 2000 vázaných na vodní prostředí je uveden v kapitole I.2.3.6 a informace o způsobu monitoringu jsou zpracovány v kapitole III.1.3.5. Konkrétně se jedná o ptačí oblasti a evropsky významné lokality. AOPK ČR je pověřena provádět a koordinovat sledování stavu evropsky významných druhů a typů přírodních stanovišť, vyplývající z evropské směrnice 92/43/EEC, o stanovištích [E10], která byla transponována do §45f zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [L17]. Cílem je zajištění maximálního množství informací o výskytu a trendech vývoje vybraných druhů a biotopů, založených primárně na biologických faktorech. Podrobné informace, týkající se sledování (monitoringu) a hodnocení stavu z hlediska ochrany evropsky významných přírodních fenoménů, jsou na webových stránkách http://www.biomonitoring.cz. Informace o ptačích oblastech a evropsky významných lokalitách jsou dostupné na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP) (http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/ptacob/index.php?frame, resp. http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?frame). Maloplošná zvláště chráněná území Ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [L17] patří mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Soupis MZCHÚ vázaných na vodní prostředí je uveden v kapitole I.2.3.6 a informace o způsobu monitoringu jsou zpracovány v kapitole III.1.3.5. Jedná se o seznam z Registru chráněných území využitý již v minulém POP z důvodu neprovedených aktualizací v termínu zpracování PDP. Sledování stavu a prováděné zásahy v MZCHÚ by měly vycházet ze zpracovaných plánů péče, včetně stanovení případného monitoringu. Plány péče se zpracovávají na základě ustanovení § 38 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [L17] a vyhlášky č. 60/2008 Sb., o plánech péče [L96]. Plány péče se zpracovávají zpravidla na období deseti až patnácti let a v rámci jejich aktualizace jsou prováděny průzkumy zaměřené na předmět ochrany. Konkrétní informace o jednotlivých zvláště chráněných územích a jejich plánech péče jsou dostupné na webových stránkách ÚSOP (http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame, resp. http://drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/index.php?frame). Tabulka II.3 - Vazba vodních útvarů na chráněné oblasti vázané na vodní prostředí (tabulka v příloze)

53

UŽÍVÁNÍ VOD A DOPADY LIDSKÉ ČINNOSTI NA STAV VOD TEXTOVÁ ČÁST. II. plánovací období ( )

Recommend Documents