DOPADOVÁ STUDIE .18
Stav BOZP v zem d lství
Studie . 18
Stav BOZP v zem d lství
Zpracoval: Institut vzd lávání v zem d lství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav
1
Studie . 18
Stav BOZP v zem d lství
1.
Úvod do problematiky BOZP,
2.
sou asný stav a specifika odv tví zem d lství v návaznosti na pracovní úrazovost a její problematika,
3.
celkový stav BOZP a p edevším riziko práce v zem d lských firmách v sou asné dob ,
4.
provád ní povinných školení zam stnanc kontrola,
5.
návrhy alternativních ešení problém
2
v oblasti BOZP a jejich
Úvod do problematiky BOZP v zem d lství V úvodu je t eba íci a také zd raznit z jakých právních norem se erpají podklady pro sou asnou problematiku bezpe nosti práce a také systém opat ení kterými je ovliv ováno chování právnických i fyzických osob v oblasti bozi zem d lské prvovýrob . Pro další návaznost na problematiku bezpe nosti a hygieny práce v eské legislativ hrála velkou roli po roce 1989 p ijatá rámcová Sm rnice . 89/391/EHS. Tvo ila totiž s díl ími sm rnicemi základ pohledu na charakter pracoviš a pracovního prost edí. Mimo jiné specifikovala požadavky na zam stnance / ženy – mladistvé / v oblasti bezpe nosti a ochrany zdraví zam stnanc p i práci. Pro smluvní strany tato sm rnice znamenalo povinné p evzetí do národních legislativ alespo minimální požadavky obsažené ve sm rnicích. Mimo jiné šlo o chápání bezpe nosti p i práci jako prevence možných rizik vyplývajících z pracovních inností a nebo majetek uvnit i vn pracovního systému. Cílem bylo vytvo it a rozvíjet ú inný systém ízení bezpe nosti práce, to je prevenci rizik. Dále posílit spolupráci mezi zam stnavatelem a zam stnancem p i prevenci rizik a stanovit zákonná zmocn ní k ukládání nezbytných opat ení k zajišt ní prevence rizik. Avšak ur ité podcen ní významu zajiš ování BOZP v naších právních normách vedlo k tomu, že právní úprava BOZP nebyla chápána jako nedílná sou ást sociální politiky, ani jako vazba na politiku životního prost edí. Nejv tší p ekážkou pak bylo malé právní v domí a nedocen ní hodnoty lidského zdraví a to jak u zam stnavatel , tak i u zam stnanc . Postupn se však prokázalo, že oblast BOZP musí projít výraznými zm nami. Tento nedostatek se neprojevil jenom u nás, ale i v jiných zemích ES. Proto bylo p istoupeno k za azení nového lánku a to 118a, který rozši uje pravomoci spole nosti v oblasti pracovního prost edí a bezpe nosti pracujících a stanoví nov v bod 1, - lenské státy v nují zvláštní pozornost podpo e zlepšování pracovního prost edí , zejména pokud jde o zdraví a bezpe nost pracovník . Pozd ji Rada ES po jednotlivých konsultacích s hospodá ským a sociálním výborem vydává další sm rnice ur ující minimální požadavky v oblasti BOZP. Je zde však e eno, že se musí p ihlížet p i jejich dodržování k podmínkám technických norem platných v jednotlivých lenských státech. Je zde stanoven i cíl a to harmonizace všech podmínek v oblasti BOZP ve všech lenských státech. Když pohlédnu do sou asnosti, tak jsou i dnes stále více diskutovány n které sporné body , dá se íci výklad slov jako je pracovní prost edí, širší pojem pracovní tempo, pracovní doba a samoz ejm i pracovní podmínky. V n kterých lenských zemích jdou ješt dál a za íná se hovo it o zp sobu výkonu práce, výcviku u mladistvých v oblasti hygieny a bezpe nosti p i práci. Stále ast ji se také hovo í o no ní práci a práci p es as. Tyto pohledy zasáhly i eskou legislativu v oblasti BOZP. P edevším 3
to byla novela zákoník práce 155/2000 Sb. Z pohledu BOZP to byla zm na Hlavy V. což je oblast BOZP a další. Tato novela byla d sledkem zmín né harmonizace pracovního práva s právem zemí ES. Zde znovu však p ipomenu, že po roce 2000 v souvislosti s postupným p echodem na Evropskou legislativu, se kvalitní a jednoduchá resortní legislativa musela zrušit, jednotlivá ministerstva se od odpov dnosti za pé i o BOZP distancovala. Ve V stníku Ministerstva zem d lství a výživy ze dne 22.12.1967 . 62 v ástce 40, byla vydaná „Pravidla o bezpe nosti a ochran zdraví p i práci se stroji a za ízeními používanými v zem d lství a lesním hospodá ství“. „Pravidla“ spole n s vyhláškou . 48/1982 Sb.
eského ú adu bezpe nosti práce, kterou se stanoví základní
požadavky k zajišt ní bezpe nosti práce a technických za ízení, byly základem pro školení
bezpe nosti
Samoz ejm
práce
u
stroj
a
za ízení
v
zem d lství.
platily i další p edpisy, které byly uvád ny v osnovách školení.
„Pravidla“ byla sou ástí našeho právního ádu, ale s ohledem na ústavní po ádek R, zejména l. 4 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené pod. . 2/1993 Sb., by nedodržení Z vyhlášky
t chto
pravidel
nebylo
. 48/1982 Sb. z stalo torzo, zrušené
p edpisy. Z staly nap .
vynutitelné
soudem.
ásti byly nahrazeny jinými
ásti: Úprava a zpracování materiál , Tlaková, Plynová a
Elektrická za ízení i Nebezpe né látky a zá ení. Z „Pravidel“ se n které stroje v praxi již tém
nepoužívají nap . stabilní spalovací
motory, lokomobily, potahové vozy, stohovací elevátory, mláti ky a z elektrických stroj
a za ízení nap . výmlatová st ediska. Jinak jsou „Pravidla“ s požadavky
použitelná s úpravami i v sou asné dob . V tšina z problematiky bezpe nosti p i práci jsou nyní ošet ena v jiných p edpisech. Pro chov zví at byla zpracovaná „Pravidla o bezpe nosti práce p i chovu zví at“ publikovaná ve V stníku MZVž ástka 11 ze dne 10.6.1968. O t chto „Pravidlech“ platí stejný právní výklad jak je již výše uvedeno. p edpisy. Z staly nap .
ásti: Úprava a zpracování materiál , Tlaková,
Plynová a Elektrická za ízení i Nebezpe né látky a zá ení. Jinak jsou „Pravidla“ s požadavky použitelná s úpravami i v sou asné dob . V tšina z problematiky bezpe nosti p i práci jsou nyní ošet ena v jiných p edpisech. V sou asné dob platí na ízení vlády . 27/2002 Sb., kterým se stanoví zp sob organizace práce a pracovních postup , které je zam stnavatel povinen zajistit p i práci související s chovem zví at. Na ízení vlády má osm p íloh - Dalších požadavk na organizaci práce a pracovní postupy p i chovu koní, chovu skotu, chovu prasat, ovcí a koz, dr beže, ryb, ps , chovu kožešinových zví at a chovu v el. 4
